Filatelie Renč… filatelie pro sběratele

Filatelie Renč… filatelie pro sběratele

Filatelie
Renč
... lilatelie pro sběratele (?)
Když jsem si v polovině června p řipravoval podklady pro tento článek, zdálo se mi, že to bude snadná práce. Chystal jsem se psát o sympatické snaze mladého sběratele, který z ničeho a navíc na venkově začal budovat soukromou filatelistickou firmu, sám si troufl na pořádání velké písemné aukce,
inzeroval chystanou aukci sálovou, inicioval vznik klubu specializovaných sběratelu čs. známek a dokonce začal vydávat česko-anglický odborný filatelistický časopis - to všechno ve svých pouhých
dvaadvaceti letech. Uplynulo však pár týdnu a všechno je jinak. Ze slibně rozjeté činnosti nezustal
kámen na kameni, mladý podnikatel zmizel v zahraničí, zbyla po něm spousta dluhu, zklamaní partneři a zdrcení rodiče. Ale začněme od začátku .
FRANTIŠEK BENEŠ
Asi před dvěma lety si někteří návštěvníci pražských
burz začali víc všímat mladého, zapáleného sběratele
nepřehlédnutelného vzhledu, který se do hloubky zajímal o knihtisková vydání našich známek. Byl zdvoři­
lý, řadě věcí rozuměl a hlavně měl záJem se dál učit ;
jaký tedy div, že brzy získal sympatie řady starších
a zkušenějších filatelistu. A protože na burzách se
mnohdy točí velké peníze. přičichl brzy také k obchodu se známkami a určitě se mu to zalíb1lo.
Jmenoval se Vlastimil Renč a ve filatelii nebyl žádným začátečníkem. O známky se zajímal už od dětství
a dokonce zvítězil ve velké a řadu měsícu trvající soutěži pro mladé filatelisty. pořádané počátkem devadesátých let rádiem Zlatá Praha. Ve své zálibě měl plnou
podporu svých rodiču, kteří sice sami známky nesbírají, ale obětavě s ním jezdili z Rožďalovic , městečka mezi Jičínem a Nymburkem. do Prahy na akce pro mladé
filatelisty. Asi Jen málokomu z nás se ve sběratelských
začátcích dostalo takové podpory ze strany rodiny.
podpory, která trvala po léta- jak ostatně ještě uvidíme.
Po maturitě se mladý Vlastimil napřed rozhodl pro
dráhu vojáka z povolání, když však nebyl zařazen do
jednotky vyslané do mise v Jugoslávii, z armády po
dvou a pul roce odešel a nastoupil jako pracovník jedné bezpečnostní agentury. Brzy však poznal, že obchodem se známkami si může vydělat víc peněz , bude svým pánem, a to všechno v oboru, který ho baví
a má k němu od dětství blízko. Se sympatickou energií začal o sobě dávat vědět. Zaměřil se na emisi
Hradčany 1918, napsal a publikoval článek o jejích,
tak trochu pozapomenutých číslicových typech , seznámil se s řadou zkušených sběratelu , kterým se líbilo jeho zaujetí pro věc. V době mezinárodní výstavy
PRAGA 1998 začal organizovat založeni klubu specializovaných sběratelů poštovních známek z území
Československa, ve kterém by se (nezávisle na Svazu českých filatelistů) sdružovali naši i zahraniční zájemci o studium československých známek.
Nejambicióznějším projektem klubu mělo být vydávání časopisu Specialista. který měl vycházet jednak
v české a jednak v anglicko-německé verzi, a to ve
spolupráci s obdobnými sdruženími v zahraničí.
V prosinci 1998 skutečně vyšlo první číslo časopisu,
mělo 26 stran (volné listy formátu A4) zhotovených
na počítačové tiskárně, hezkou grafickou úpravu
a zajímavý obsah. Vedle článků zkušených sběrate­
lů '' s řadou vcelku kvalitních obrázků je tu i inzerce li-
Specialista
~~ Ů"'Poo .... ..ou ~«"40'w.tnvO:.'I ~"" DC:I&tt:P.'\.,. z:na,. .... r: ~IW'rl
~ f, IM'tlOdiU C' tf'-. C~ ecflo.Jow'A.. S~••IUM Co4Mc.UN11 Clwb
(.u· .. ~·""·~
.,.
Číslo 1
No 1
Česka vcrz.o
Prosinec 1998
Obsah :
11· 2
l-It 3
Vvodn•
1ng
~lów reoak1ora
Stan·stav Hanzl c.s~ s _ . . .
~~ ~Y li:l-
~ o.~e. ti~ • VN""""~>"• J "... 1itl4~
10 Fllatetlstdy t~ o c.ny
~~~ l'l v •.a-.und r?.. nt ~ ~· ~"'*h r'UI"'W'· eSR •
tP1Qr*N C«M • Mor... ,.. ~...
5'' 1~ l~~· F'aber
~ •...tt<h l"\.)"'1'1(>•. 7 TO '10'!"'CY.y 1$,... ,..,.."_..-t,
ttr
f.,.
s":f 17 Jlt" Pet·kén VtM.rlt Ms!~ 1"\a.,..._'f lO K• ~ 1tiC8
1:· 18 PNOr I(.JJM P~&a
1~py • JfO'r. ~~W..vt-"
'-'' 20 Anlo.et8
'"'*'"•.,
1tA•'
i!r :• l'lg Stat~>S.!.a·t t-'11\l•
t..l.r.ow: ~ LNff ).w $1c-."iS~>.y ~." 'ilG
"lt ~ Vf'l#t~t-<W tu~tN Cllf'tr t ~..-.. ,~,chttO ...w
latelist1ckých obchodníku, čtenářská anketa a dokonce i filatelistická soutěž o ceny. V úvodním článku redaktor časopisu Renč vysvětluje okolnosti vzniku klubu, uvádí jeho stanovy a popisuje své další záměry .
Používá přitom poměrně sebevědomých obratu, které dnes budí spíše pousmání, ale tehdy na čtenáře
možná působily jako výraz zdravého sebevědomí ča­
sopisu a jeho redaktora. Hned v první větě se dočte­
me - .. Klub byl založen u příležitosti mezinárodní výstavy PRAGA '98, kterou bych označil za docela
úspěšnou. " Poslední věta pak zní doslova: .. Věřím, že
klub vydrží alespoň do konce mého života, tzn. ještě
minimálně pul století."
1) Pro ilustraci uvádfme i autory a názvy 1e1ich článku­
S. Hanzl: Celistvosti s emisemi Jubilejnf známky
1923, Olympijský kongres 1925 a Všesokolský slet
1926. dále Celistvosti se známkou Slovenský sněm
1939: Z. Faber: Objev svěžfch známek 7. TD hodnoty
15 hal. Hradčany: K. Paděra : Typy a . typy" českoslo­
venských známek. 1. část: (jmenovaní jsou v tiráži
spolu s Walterem Lastem z Německa uvedeni i Jako
redakční rada Specialisty).
FILATELIE 8/1999 • 29
V dubnu 1999 vyšlo druhé číslo Specialisty, ve stejné úpravě, ale jen o 18 stranách. Opět tu nalézáme
odborné články'', ale i povzdech nad malou publikač­
ní aktivitou členu klubu; novinkou bylo oznámeni, že
celý časopis měl být od 1O. května k dispozici i na
internetu pod adresou www.filatelie-renc.cz. Vydání
třetího čísla bylo oznámeno na září 1999.
Filatelie
... filatelie pro
pořádá
Renč
sběratele
1. písemnou aukci
Vice Informaci: • 0325/93275 (večer), 0603/210677
Aukčni katalog zdarma začátkem května. Aukce 25. 5. 1999.
Účtujeme nejnižši provizi prodávajicimu v ČR!
1st mail auction
More lnfor matlon: • 00420/325/93275
lil www.filatelie-renc.cz
We charge the lowest posslble commlsslon to a aeller
wlthln the Czech Republic and centre! Europe!
Ve stejné době V. Renč zveřejňuje oznámení o založení své obchodní firmy - v dubnové Filatelii uveřej­
ňuje pul stránkový inzerát "Filatelie Renč ... filatelie
pro sběratele", ve kterém oznamuje pořádání své první písemné aukce 25. 5. 1999 a uvádí přitažlivé podmínky: .,Aukčni katalog zdarma. Účtujeme nejnižší
provizi prodávajicimu v ČR!". Na základě předchozích
aktivit (a neJspíš také pro bezkonkurenčně nejnižší
provizi požadovanou od prodávajících, jak si za okamžik ukážeme) se mu podařilo pro aukci shromáždit
71 O položek s úhrnnou vyvolávací cenou přes tři čtvr­
ti milionu korun. V nákladu 800 kusů vydal aukční katalog formátu A4, s barevnou obálkou a 12 stranami
černobílých ilustrací. V aukčních podmínkách se uvádí, že provize účtovaná prodávajícímu činí jen 7 %,
u položek prodaných nad 50.000 Kč je provize dokonce nulová. Celý aukční katalog měl být dostupný na
internetu, příkazy bylo možno poslat poštou nebo emailem (prostřednictvím počítače) .
V aukčním katalogu se opakovaně uvádí, že zboží
je možno prohlédnout i v prodejně firmy, chybí však
její adresa. Ukázalo se. že tato prodejna byla umístě­
na v rodinném domku Renčových rodiču v Rožďalovi­
cích, kteří synovi vyklidili jeden pokojík, zařídili mu ho
nábytkem a umožnili mu, aby se tu scházel se svým1
zákazníky, kupujícími i prodávajícími. Firma Renč si
tedy nemusela lámat hlavu s drahým nájemným
a provozní režií, protože milující rodiče za to, samozřejmě, nic nepožadovali. Mladý podnikatel si koupil
ojeté auto, hodně inzeroval a jezdil po nákupech
2) K. Paděra : Typy a .,typy" čs. známek. 2. část; S. Hanzl:
Poštovní služba .,paste restante" na čs. a protekl. celistvostech,- J. Pelikán: Rakouská novinová 1867 podtyp //lb; J. Chvalovský: Chybné označení LHZ 14 na
OR 40h, typ 11.: V. Renč: Jaká je skutečná hodnota
hradčanských celistvostí?
30 • FI LATELIE 8/1999
a prodejích známek k soukromníkum i na rúzné burzy.
Jen na okraj - takovýto způsob podnikání není v Če­
chách nic nového, podobně pracovala většina filatelistických obchodníků za první republiky, kdy nebylo
žádnou výjimkou mít prodejnu či zásilkovou službu
doslova v kuchyni svého bytu. Tak zvaný .,kamenný"
krám (a tedy i velké náklady spojené s jeho provozem) si mohl dovolit jen málokdo.
Podrobnosti o výsledku aukce neznáme; podle všeho se však zdá, že nějaké zboží se přece jen prodat
podařilo, a tak i když celkový výsledek skončil schodkem (údajně šlo o ztrátu asi 15.000 Kč) , na první
vstup do "velkého" obchodu to zase nebylo tak špatné. O nové firmě se začalo mluvit, zdálo se, že by si
mohla své nově nalezené místo na trhu uhájit.
Ale pak, přesně měsíc po písemné aukci, přišla studená sprcha. V době, kdy podle aukčních podmínek
měl V. Renč vyplatit peníze za prodané zboží, ze dne
na den zmizel. Na jeho internetové stránce se pouze
objevilo toto oznámení:
Vážení
sběratelé,
bohužel ne vždy se podaři všechno tak,
jak bychom si představovali.
Situaci, která pro mne nyní nastala, jsem mohl
řešit jen dvěma zpusoby. První zpusob byla
sebevražda. Druhý, který jsem si po dlouhém
přemýšlení nakonec vybral, je práce,
která je vlastně taky skoro sebevražda.
Omlouvám se všem, kterým jsem ublížil.
Vzal jsem si toho moc
a brzy mi vše přerostlo přes hlavu.
Zvláště se omlouvám lidem, kteří ke mně měli
největší důvěru a které jsem tak nejvíc zklamal.
Velice se omlouvám své
rodině.
Všechny dluhy budou zaplaceny v časovém
horizontu dvou až sedmi let tak, jak budu
postupně schopen zasl1at do ČR více peněz.
Výplatu bude provádět mnou pověřený člověk,
který mi i přes toto ublížení ještě chtěl dát
jednu šanci - J. P.
Jemu budu zasl1at peníze a on Vás bude sám
kontaktovat.
Velice se omlouvám
těmto
lidem:
J.B., J.F., Z.Fa., Z.Fi., D.K., T.M., J.P.,
Jan P., M.S., J.t, L.t.
a dalším.
Moje nejbližší budoucnost bude pro mne velíce
Doufám, že přežiju a vše dobře dopadne.
náročná.
Vlastimil Renč ml.
FILATELIE
Pro řadu sběratelů to byl šok. Okamžitě se vynoři­
la řada dohadu - skutečně V. Renčovi přerostlo obchodování přes hlavu, nebo to byl od začátku šikovně zorganizovaný podvod? Jaká je vlastně vzniklá
škoda? Někteří sběratelé nedostali pár t1síc za prodané položky, jiným však údajně dlužil celé statisíce,
které mu pujčili do jeho podnikání; brzy se začalo
mluvit o celkových dluzích více než 2 miliony korun.
Nešfastní rodiče nestačili odpovídat na telefonické
dotazy a urgence, sam1 však o svém zmizelém synovi skoro nic nevěděli. Vlastně jen to, že ve čtvrtek
24. 6. odjel beze slova rozloučení; jak se později
ukázalo, do Francie, kam se nechal dovézt svým
známým. Moc peněz sebou asi neměl, protože si
krátce před odjezdem vypůjčil od svého tatínka pár
stokorun. Na stole zbyla rozdělaná práce, neodeslané dopisy, nevyřízená vyúčtování. V dopise adresovaném
jednomu
mimopražskému
sběrateli
a obchodníku z burzy prý napsal, že vstoupí do cizinecké legie, aby mohl vydělat peníze, kterými hodlá
své dluhy splácet.
Jestli poškození nějaké peníze dostanou. nechceme a nemúžeme v tomto článku odhadovat, a am
nám to nepřísluší. My se chceme pokusit dobrat se
odpovědi na jiné otázky. Co přivedlo slibného mladého člověka do situace, v níž od rozdělané práce
zvolil útěk do ciziny? Mohl skutečně ve filatelistickém obchodě utrpět takové ztráty, v nichž by
zmizely ony údajné dva miliony povypůjčovaných
peněz? Je obchod se známkami tak riskantním obo-
rem, že může zničit osud toho, kdo se mu věnuje?
Po pravdě řečeno, příliš se mi to nezdá. Vždyť filatelie je tradičně zálibou spíše rozvážných lidí, je to seriózní koníček, běh na dlouhou traf, svět, ve kterém
se skoro každý s každým zná a pověst o případném
nekorektním jednání se rychle rozkřikne široko daleko. V. Renč v tomto oboru jistě lecčemus rozuměl
a další se chtěl naučit, scházely mu však roky a spíše desetiletí praxe. Mohl tedy ve své obchodní čin ­
nosti udělat chyby, mohl něco špatně koupit, prodě ­
lat i desetitisíce. mohl svou firmu rozjíždět příliš velkoryse - stránky na internetu, počítač, to všechno jistě něco stojí, ale nejsou to statisíce, natož miliony.
Zdálo se mi, že se v tomto případě muselo jednat
o něco jiného. A protože jde o velkou aféru, která
bude mezi filatelisty diskutována ještě dlouho, nemluvě o poškozených, rozhodl jsem se na celou věc
podívat podrobněji. Obrátil jsem se na známé a partnery V. Renče. na lidi, kteří jej znají z minulosti,
a ukázalo se, že to není jeho první zm1zení. Už před
několika lety prý prohrál značnou částku (snad na
hracích automatech}, vzal známky a zmizel z domova - do Německa. Rodiče to tehdy urovnali a on jim
slíbil, že už nikdy hrát nebude; zdá se však, že tento svůj slib nedodržel. Jestli šel náhodně navštívit
své bývalé kolegy z bezpečnostní služby, sloužící
ted v kasinu, nebo to bylo jinak, není pro výsledek
rozhodující. Jednomu pražskému obchodníku se totiž V. Renč nedlouho před svým červnovým zmizením svěřil, že v jednom kasinu v centru Prahy napřed vyhrál značnou částku, v následujících dnech
však mnohem více prohrál. Snad se i zadlužil u ně­
koho, kdo mu byl do hry ochoten pújčit - věřitelé z takovýchto kruhů však mají asi drsnější metody, jak
získat své peníze zpátky, než věřitelé z řad filatelistů. A to prý nakonec měl být skutečný důvod, proč
V. Renč ze dne na den zmizel.
A proč se celou věcí, která se ve skutečnosti týká
jen nanejvýš pár desítek poškozených, zabývám tak
obsáhle? Jednak pro naděje , které V. Re nč svým
pusobením v mnoha sběratelích vzbudil (klub, časo­
PIS, badatelská činnost) a pak zklamal, jednak pro
škody, které j1m zpusobil, hlavně však pro otázky,
které celý případ vzbuzuje. Tedy- jak se mohlo stát,
že mu tolik lidí důvěřovalo tak, že mu svěřili cenné
zboží a hlavně tolik peněz , aniž ho déle znali? Na to
mi mimoděk odpověděl jeden z poškozených, který
mi řekl doslova - .,Já jsem v něm viděl sám sebe
před dvaceti lety ... ".
Ale hlavně - je možné i dnes ve filatelistickém obchodě začít podnikat, vlastně z ničeho, a dosáhnout
nějakých výsledku? Příklad V. Renče (který si zpočátku počínal vcelku úspěšně a jeho podnikání nejspíš zlomilo vaz až pochybení ležící mimo oblast filatelie) nám ukázal, že ano. A to je vlastně asi jediné
pozitivum, které jsem si z této jinak veskrze smutné
kauzy dokázal vyvodit.
•
FILATELIE 8/1999 • 31