Mikrofinance jako investiční alternativa

Transkript

České vysoké učení technické v Praze
Masarykův ústav vyšších studií
a
Vysoká škola ekonomická v Praze
Podnikání a komerční inženýrství v průmyslu
Jiří Cveček
MIKROFINANCE JAKO INVESTIČNÍ ALTERNATIVA:
STUDIE POTENCIÁLU A ROZLOŽENÍ RIZIK
Diplomová práce
Praha 2009
Vedoucí diplomové práce:
Oponent diplomové práce:
Datum obhajoby:
Hodnocení:
Doc. Ing. Martin Zralý, CSc.
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
MASARYKŮV ÚSTAV VYŠŠÍCH STUDIÍ
a
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ
Zadání diplomové práce
Školní rok: 2008 / 2009
Jméno a příjmení: Jiří Cveček
denní / kombinované *)
Obor studia: Podnikání a management v průmyslu
Kontaktní adresa: K Nábřeží 11, 350 02 Cheb
Telefon: 602 346 564
Mobil: 602 346 564
E-mail: [email protected]
Téma práce: Mikrofinance jako investiční alternativa: studie potenciálu a rozložení rizik
Téma práce v anglickém jazyce: Microfinance as an investment alternative: study of its
potential and risks diversification
Zásady pro vypracování práce:
Cíl práce (stručné vymezení zkoumaného problému):
Diplomová práce si klade za cíl zodpovědět následující otázky:
1. Má smysl na českém trhu spustit projekt nabízející možnost investování do mikrofinancí?
2. Jaká rizika jsou s takovýmto projektem spojena a jak je maximálně omezit?
3. Jaké náklady by vyžadovala realizace projektu?
Teoretická východiska:
Mikrofinance představují prostředek rozvojové pomoci v chudých zemích. Jedná se o půjčky
v minimální výši, které pomáhají v cílových oblastech startovat drobnou podnikatelskou činnost.
Zároveň představují tzv. zelené investice, které začínají být ve vyspělém světě velmi populární.
Investování do mikrofinancí může být z hlediska výnosu srovnatelné např. s investicemi do
podílových fondů. V ČR zatím není tato možnost investování příliš známá ani rozšířená, přitom
může mít velký potenciál např. z hlediska získávání „goodwill“ nebo i nízké rizikovosti.
Metody výzkumu:
Analýza trhu pomocí informacích získaných v terénu i od stolu.
Pozorování a účast na projektech přímo v místě realizace.
Rozhovor s odborníky, kteří realizují mikrofinance v různých částech světa.
Osnova:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Cíle a úkoly diplomové práce
Mikrofinance obecně (charakteristika, efekty, náklady, rizika)
Analýza domácího trhu (odhad poptávky, popis konkurence, SWOT analýza)
Způsob investování (charitativní a komerční pohled, marketingový mix)
Realizace projektů v terénu (typy projektů, kontrolní mechanismy, rizika, organizační struktura)
Srovnání regionů a mentality (Rovníková Afrika, Latinská Amerika, Jihozápadní Asie)
Organizace a náklady (odhad nákladů na projekt, jejich strukturování, lidské zdroje)
Zhodnocení (shrnutí výsledků a doporučené závěry)
Základní odborná literatura:
[1] Jonathan Morduch, Analysis of the Effects of Microfinance on Poverty Reduction, New York
University, 2002
[2] The SEEP Network, Ratio Analysis of Community-Managed Microfinance Programs, The
SEEP Network, 2008
[3] Otto Hospes, An Evaluation of Micro-Finance Programmes in Kenya as Supported through the
Dutch Co-Financing Programme, Steering Committee for the Evaluation of the Netherlands
Co-financing Programme, 2002
[4] Milton D. Rosenau, Řízení projektů, Computer Press, 2007, ISBN: 978-80-251-1506-0
[5] Hana Mikovcová, Controlling v praxi, Vydav.a nakl. Aleš Čeněk, 2007, ISBN: 978-80-7380049-9
[6] Gary Cokins, Performance management: Finding the Missing Pieces (To close the gap),
John Willey & Sons, Inc., 2004
[7] Gary Cokins, Activity-Based Cost Management: An Executive Guide, John Wiley & Sons,
2001, ISBN: 0-471-44328-X
Vedoucí práce: Doc. Ing. Martin Zralý, CSc.
Podpis vedoucího práce:
Termín zadání práce: 19.12.2008
Termín odevzdání práce: 30.6.2009
V Praze dne: 19.12.2008
...................................................
Podpis garanta programu
Podpis studenta stvrzující přijetí zadání práce: ..................................................
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl kompletní výčet
použité literatury.
Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu § 60 Zákona
č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně
některých zákonů (autorský zákon).
V Praze dne 30. června 2009
Jiří Cveček
Identifikační záznam
Jiří Cveček: Mikrofinance jako investiční alternativa: studie potenciálu a rozložení rizik, Praha,
2009. Počet stran: 93; počet stran příloh: 16.
Diplomová práce. České vysoké učení technické v Praze, Masarykův ústav vyšších studií a
Vysoká škola ekonomická v Praze, Podnikání a komerční inženýrství v průmyslu.
Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Martin Zralý, CSc.
Abstrakt
Hlavním tématem diplomové práce jsou mikrofinance, které se v posledních letech
zejména v západní Evropě a Severní Americe dostávají do širšího povědomí a začínají být
nabízeny jako investiční produkt. Cílem práce je pojem mikrofinance náležitě vymezit a
vysvětlit jeho význam. Pokud jsou mikrofinance zvažovány jako investiční alternativa např.
k podílovým fondům, je třeba jasně stanovit principy, na kterých jsou založeny a faktory, které
je ovlivňují. Z toho se pak dají vyvodit rizika, která by takovouto investici provázela. Právě
stanovení rizik zobecněním konkrétních příkladů realizovaných prostřednictvím mikrofinancí se
věnuje tato práce, kdy součástí je i návrh přístupu, který by měl možná rizika minimalizovat.
Otázkou jakékoli investice ale není jen míra rizika, kterou investor podstupuje, ale i přínos této
investice pro jejího příjemce. To je další oblast, které se diplomová práce věnuje.
Abstract
The main theme of my diploma thesis is microfinance. It has been becoming widely
known in Western Europe and North America last years, and nowadays it is offered as an
investment product. This thesis attempts to define microfinance and to explain its importance. If
microfinance is considered as an alternative investment, for example in comparison with
mutual funds, basic principles and elements which have an impact on microfinance have to be
specified. From these elements and principles it is possible to deduce risks of this investment
opportunity. The thesis specifies the risks of microfinance based on real examples, and it
suggests a policy to minimize these risks. The Question of the risks is only one part of every
investment. The next part is a profit for a borrower and the influence of the investment. This
field is described in the diploma thesis as well.
Klíčová slova
chudoba, investice, mikrofinance, mikroúvěr, riziko, rozvojová pomoc, sociální dopad,
srovnávání MFI, výnosnost
Poděkování
Řada cenných informací, které pomohly této práci vzniknout, pochází od osobností
působících v oblasti mikrofinancí. Jmenovitě bych chtěl poděkovat panu Dalmasu Odhengovi
(BIG MFI – Keňa), panu Jasperu Malomovi (CIVS – Keňa), paní Rebece Alfonso Romerové
(CrediComun – Mexiko), paní Lindě Hanykové (Microfinance – ČR) a panu Marku Vozkovi
(Člověk v tísni – ČR). Poděkování patří také panu Doc. Ing. Martinu Zralému, CSc. za
odborné vedení při psaní této práce.
Obsah
1
Úvod.......................................................................................................................... 1
2
Světová chudoba a boj proti ní ............................................................................... 4
2.1
Definice chudoby..................................................................................................... 4
2.2
Původ chudoby ....................................................................................................... 5
2.3
Příčiny chudoby....................................................................................................... 5
2.4
Životní úroveň ve světě a střední třída .................................................................... 6
2.5
Mezinárodní pomoc rozvojovým zemím .................................................................. 7
2.6
Shrnutí .................................................................................................................. 11
3.
Pojem mikrofinance a jeho chápání a historie ..................................................... 12
3.1
Teorie potřeby mikrofinancí................................................................................... 12
3.2
Historie mikrofinancí.............................................................................................. 14
3.3
Shrnutí .................................................................................................................. 15
4
Mikrofinance z pohledu investora......................................................................... 16
4.1
Úspory českých domácností a jejich rozložení ...................................................... 16
4.2
Motivy k investování v oblasti mikrofinancí ............................................................ 17
4.2.1
Motiv finančního výnosu ............................................................................... 17
4.2.2
Motiv dobrého skutku ................................................................................... 18
4.2.3
Motiv racionální ............................................................................................ 20
4.3
Sociální investice ve vyspělých zemích................................................................. 22
4.4
PEST analýza českého prostředí .......................................................................... 23
4.5
Shrnutí .................................................................................................................. 25
5.
Mikrofinance z pohledu příjemce investice.......................................................... 26
5.1
Mikrofinanční instituce (MFI) ................................................................................. 26
5.2
Keňa ..................................................................................................................... 26
5.2.1
Geografie a podnebí..................................................................................... 27
5.2.2
Historie a politický vývoj................................................................................ 27
5.2.3
Obyvatelstvo a mentalita .............................................................................. 28
5.2.4
Ekonomická situace...................................................................................... 29
5.2.5
Bankovní služby v Keni................................................................................. 30
5.2.6
Model komunitní banky................................................................................. 31
5.2.7
Případová studie Ukwala a Ugunja............................................................... 35
5.2.8
Případová studie GAWU............................................................................... 36
5.2.9
Případová studie Kolma................................................................................ 37
5.2.10
Příklady dalších keňských MFI ..................................................................... 38
5.2.11
PEST analýza keňského prostředí................................................................ 39
5.3
Bangladéš............................................................................................................. 41
5.4
Mexiko .................................................................................................................. 43
5.6
Gruzie ................................................................................................................... 44
5.7
Tabulkové srovnání zmiňovaných MFI .................................................................. 45
5.7
Shrnutí .................................................................................................................. 47
6.
Porovnávání mikrofinancí a posuzování rizikovosti............................................ 48
6.1
Principy fungování mikrofinancí............................................................................. 48
6.2
Hlediska pro posuzování mikroúvěrů..................................................................... 49
6.3
Faktory ovlivňující chování MFI ............................................................................. 51
6.3.1
Kde získává komunitní banka nebo MFI kapitál pro úvěry ............................ 51
6.3.2
Jak je strukturované řízení komunitní banky, případně solidární skupiny...... 52
6.3.3
Za jakým účelem vznikla skupina dlužníků ................................................... 52
6.3.4
Jak je dlužnická skupina velká...................................................................... 53
6.3.5
Zaměřuje se MFI na poskytování služeb ženám........................................... 54
6.3.6
Je úvěr poskytnut na vytváření zisku ............................................................ 54
6.3.7
V jaké oblasti dlužník podniká....................................................................... 55
6.3.8
Komu je úvěr poskytován ............................................................................. 56
6.3.9
Jak MFI omezuje rizikovost poskytovaných úvěrů ........................................ 56
6.3.10
Je splácení úvěru flexibilní............................................................................ 58
6.3.11
Školí MFI své klienty v oblasti podnikání....................................................... 58
6.3.12
Nabízí MFI další produkty, které nesouvisejí s úvěry .................................... 59
6.4
Návrh metody porovnávání MFI ............................................................................ 59
6.4.1
Bodová metoda ............................................................................................ 59
6.4.2
Diagram pro srovnávání podle bodové metody............................................. 63
6.5
Finanční ukazatele fungování banky ..................................................................... 65
6.6
Další rizika spojená s mikrofinancemi.................................................................... 66
6.6.1
Zneužití úvěru na jiný účel než byl udán ....................................................... 66
6.6.2
Použití úvěru na splátku jiného dluhu ........................................................... 66
6.6.3
Zneužití žen manžely k získání úvěru ........................................................... 66
6.6.4
Ohrožení investic vnějšími vlivy .................................................................... 67
6.6.5
Jiné vidění mikrofinancí v rozvinutém a rozvojovém světě............................ 67
6.6.6
Ohrožení investice inflací.............................................................................. 67
6.7
Kritika mikrofinancí................................................................................................ 68
6.7.1
Mikroúvěry nejsou pro chudé........................................................................ 68
6.7.2
Mikroúvěry zavádějí lichvářský úrok ............................................................. 68
6.7.3
Mikroúvěry představují dluhovou past........................................................... 68
6.7.4
Mikrofinance ženám nepomáhají, spíše naopak ........................................... 69
6.7.5
6.8
7.
Mikrofinance narušují tradiční kulturní hodnoty............................................. 69
Shrnutí .................................................................................................................. 70
Návrh vhodné MFI .................................................................................................. 71
7.1
Volba vhodné lokality pro MFI ............................................................................... 71
7.2
Způsob financování............................................................................................... 71
7.3
Klientela a dlužnické skupiny................................................................................. 72
7.4
Oblast podnikání a poskytované úvěry................................................................. 73
7.5
Opatření k omezení rizika ..................................................................................... 73
7.6
Flexibilita a motivace při splácení úvěru ................................................................ 74
7.7
Vzdělávání klientů ................................................................................................. 75
7.8
Další služby klientům............................................................................................. 75
7.9
Moderní technologie.............................................................................................. 75
7.10
Personální složení MFI.......................................................................................... 75
7.11
Příklad kalkulace nákladů a zisku MFI................................................................... 76
7.12
Shrnutí .................................................................................................................. 78
8.
Návrh agentury zprostředkovávající investice do MFI ........................................ 79
8.1
Možné typy agentury............................................................................................. 79
8.1.1
Kolektivní investování do MFI ....................................................................... 79
8.1.2
Organizace sama provozující MFI ................................................................ 79
8.1.3
Zprostředkovatel investic do konkrétní MFI................................................... 80
8.2
Marketingový mix .................................................................................................. 80
8.2.1
Nabídka produktů pro investora.................................................................... 80
8.2.2
Výše investice .............................................................................................. 81
8.2.3
Distribuce produktů....................................................................................... 81
8.2.4
Propagace.................................................................................................... 81
8.3
Výběr partnerské MFI............................................................................................ 82
8.4
Příklad kalkulace nákladů a zisku zprostředkovatelské agentury........................... 82
8.5
SWOT analýza...................................................................................................... 84
8.6
Shrnutí .................................................................................................................. 85
9.
Zhodnocení mikrofinancí....................................................................................... 86
10.
Závěr ....................................................................................................................... 88
Seznam literatury............................................................................................................... 89
Seznam tabulek ................................................................................................................. 91
Seznam grafů ..................................................................................................................... 91
Seznam obrázků ................................................................................................................ 91
Seznam použitých zkratek ................................................................................................ 92
Seznam příloh .................................................................................................................... 93
1
Úvod
Mikrofinance představují způsob zprostředkování kapitálu chudým lidem především
v rozvojových státech světa. Ve své podstatě jde o bankovní úvěrový produkt, který využívá
jiných principů než je ručení majetkem. Mikrofinance lze využít jako prostředek rozvojové
pomoci a boje s chudobou.
Vzhledem k tomu, že se jedná o zprostředkování kapitálu, je zde i prostor pro
investování, které tak potencionálně nabízí možnost zúročení finančních prostředků a
zároveň zapojení se do řešení problému světové chudoby. Možnost investování do
mikrofinancí již i v České republice existuje, tento pojem zde ale stále není příliš znám.
Hlavní motivací ke vzniku této diplomové práce byla snaha oblast mikrofinancí řádně
popsat a zaměřit se na rizika a smysl investování v této oblasti. Hlubší poznání popisované
tématiky mi umožnil tříměsíční pobyt v Keni v období leden až březen 2009, kde jsem měl
možnost působit v mikrofinanční instituci BIG MFI, více viz. kapitola 5. Třetím rokem také
pracuji ve společnosti Člověk v tísni, o. p. s. v oblasti získávání drobných dárců a
komunikace s nimi.
Hypotézou stojící v úvodu této práce je, že mikrofinance mohou být vhodným nástrojem,
který je schopen zajistit investorovi, např. z ČR, finanční výnos ve formě úroku, a zároveň dát
k dispozici kapitál za přiměřenou cenu drobným, začínajícím podnikatelům v rozvojových
státech světa, kteří mají ke kapitálu velmi omezený přístup. Vše je přitom zatíženo jen velmi
malým rizikem. K posouzení této hypotézy byly stanoveny následující úkoly:
-
nadefinovat základní pojmy a popsat výchozí situaci,
-
určit, co vede investora k vložení svých prostředků do mikrofinancí a ne např. do
běžných bankovních produktů,
-
na konkrétním příkladu popsat typy projektů financovaných pomocí mikrofinancí, dále
popsat jak je zajištěna distribuce mikro úvěrů, monitoring a další faktory ovlivňující
efektivitu mikrofinancí,
-
z popsaných příkladů vyvodit obecně platné principy pro řízení mikrofinancí,
-
pomocí vyvozených principů stanovit hlediska, faktory ovlivňující mikrofinance a
ukazatele pro porovnání mikrofinancí v různých částech světa,
-
určit rizika, která mikrofinance přinášejí, a navrhnout opatření ke snížení těchto rizik,
navrhnout
vhodnou
strukturu
organizace
zprostředkovávající
investice
do
mikrofinancí a posoudit velikost nákladů spojených s provozováním této organizace.
Práce se snaží v logické návaznosti představit tématiku mikrofinancí. Obsahuje
deskriptivní a analytickou část, ze které vychází část návrhová. Diplomová práce je členěna
do následujících kapitol:
1
DESKRIPTIVNÍ A ANALYTICKÁ ČÁST
2.
Světová chudoba a boj proti ní
Hlavní body: definice chudoby; rozdělení kapitálu ve světě; mezinárodní pomoc a její dopad.
Tato kapitola je věnována definování pojmu chudoba, kdo chudý je a kdo není. Na to
navazuje stručný popis snahy vyspělých států o změnu a zlepšení životní úrovně obyvatel
rozvojových zemí. Je zde provedena krátká analýza vývoje a dopadu mezinárodní pomoci na
tyto země.
3.
Pojem mikrofinance a jeho chápání a historie
Hlavní body: teorie fungování mikrofinancí; vývoj mikrofinancí.
Na začátku práce je třeba stanovit na jaké ekonomické teorii jsou mikrofinance založeny
a jaké je jejich historické pozadí. To je smyslem této kapitoly. Zároveň je zde uvedena
stručná definice mikrofinancí.
4.
Mikrofinance z pohledu investora
Hlavní body: motivy k investování do mikrofinancí; vztah Čechů k investování a pomoci
v chudých zemích; investování do mikrofinancí ve vyspělých státech; PEST.
Základní otázkou kapitoly je, proč je pro investora přínosné investovat formou
mikrofinancí v rozvojových zemích. Krom uvedení několika motivů je zde popsána struktura
úspor českých domácností a vztah české veřejnosti k humanitární a rozvojové pomoci.
Kapitola se dále zabývá popsáním trendů v oblasti tzv. zelených investic v západní Evropě a
Severní Americe, kde je tento způsob investování rozšířenější.
5.
Mikrofinance z pohledu příjemce investice
Hlavní body: mikrofinanční instituce (MFI); mikrofinance v Keni, Bangladéši, Mexiku a Gruzii;
PEST analýza.
Úvodní část kapitoly doplňuje představu o distribuci mikroúvěrů v rozvojových státech.
Velká pozornost je věnována Keni, jsou zde uvedeny historické, geografické i politické
aspekty mající vliv na vývoj a současný stav této země. Tyto údaje také poslouží pro
pozdější PEST analýzu prostředí, kde by měla investice proběhnout. Keni se také týká
několik případových studií ukazujících, jak mohou dopadnout různé projekty. Stručně jsou
zde dále popsány příklady mikrofinancí z Bangladéše, Mexika a Gruzie a je provedeno
tabulkové srovnání MFI.
NÁVRHOVÁ ČÁST
6.
Kritéria porovnávání mikrofinancí a posuzování rizikovosti
Hlavní body: principy, na kterých mikrofinance fungují; sledovaná hlediska; faktory ovlivňující
mikrofinance; využití bodové metody k porovnávání MFI; další rizika; kritika mikrofinancí.
2
Kapitola vyvozuje obecně platné principy pro fungování mikrofinancí a základní hlediska,
která je třeba při realizaci mikrofinancí sledovat. Jde o sociální dopad úvěru na dlužníka,
rizikovost poskytnutého úvěru a možný finanční výnos jako odměnu za poskytnutí kapitálu.
Vzhledem k těmto třem hlediskům jsou určeny klíčové faktory ovlivňující mikrofinance a na
jejich základě je postavena bodová metoda umožňující srovnávání MFI. Kapitola
vyjmenovává i další rizika, která mohou být s mikrofinancemi spojena a uvádí a komentuje i
kritické názory vystupující proti mikrofinancím.
7.
Návrh vhodné MFI
Hlavní body: návrh MFI; kalkulace nákladů na provoz MFI.
Vyvozené faktory mající vliv na sociální dopad, rizikovost a výnosnost investice je
možné využít i k návrhu MFI. Příklad uvedený v této kapitole sleduje minimalizaci rizika a
představuje takovou MFI, do které by bylo pro investora relativně výhodné vložit prostředky.
Kapitola uvádí jednoduchou kalkulaci, která představuje velikost a charakter provozních
nákladů a vede k určení ceny kapitálu.
8.
Návrh agentury zprostředkovávající investice do MFI
Hlavní body: agentura pro zprostředkování investic; způsob jejího založení; marketingový
mix; SWOT analýza; kalkulace nákladů na provoz agentury.
Tato kapitola udává představu, jaké jsou možnosti při podnikání v oblasti nabízení
možnosti investovat do mikrofinancí. Je zde uveden příklad agentury s nejméně náročným
vstupem na trh doplněný o marketingový mix a SWOT analýzu. Kapitola opět obsahuje
jednoduchou kalkulaci nákladů, která má ukázat, jak zprostředkování investice zvýši cenu
kapitálu.
ZÁVĚREČNÁ ČÁST
9.
Zhodnocení mikrofinancí a investování do nich
Hlavní body: zhodnocení mikrofinancí jako investičního produktu; jejich role v boji s chudobou;
význam pro národní ekonomiku.
Závěrem práce je shrnutí významu mikrofinancí pro investora i příjemce investice
vzhledem k ceně kapitálu a možnostem, který tento kapitál přináší.
10.
Závěr
Hlavní body: zhodnocení významu práce a splnění vytčených cílů.
Poslední kapitola obsahuje rekapitulaci úkolů a uvádí přínos práce pro oblast, které se
věnuje.
3
2
Světová chudoba a boj proti ní
V úvodu své práce se chci krátce věnovat tématu chudoby, která je problémem zhruba
poloviny obyvatel Země. Důvodem k tomu je, že téma mikrofinancí se bezprostředně dotýká
této problematiky a lidí, kteří v chudobě žijí. Pokládám proto za důležité tento pojem náležitě
vysvětlit, poodkrýt jeho historické pozadí a popsat současný stav boje vyspělých států proti
světové chudobě.
2.1 Definice chudoby
Chápání chudoby je velmi subjektivní záležitost. Ve vyspělých zemích se řada lidí
vnímá jako chudých, ačkoli jejich situace je diametrálně odlišná od obyvatel rozvojového
světa. Pojem chudoba je třeba přesně vymezit a stanovit exaktní metody pro jeho měření.
Chudoba se dá zjednodušeně popsat jako stav, který nezajišťuje člověku základní
podmínky pro důstojný život a uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb. Mezi širokou
veřejností je vžitá definice stanovená Světovou bankou, podle které představuje chudobu
finanční příjem jedné osoby menší než 2 USD na den, za extrémní chudobu je pak pokládán
příjem menší než 1,25 USD na osobu na den. Hodnota USD je vztažena k roku 2005 a je
udávána v paritě kupní síly.[1]
Tato definice může pomoci k základní představě, ale sama o sobě nedostačuje. Řada
obyvatel rozvojových zemí hospodaří na malých pozemcích, pěstuje základní plodiny a chová
drobný dobytek. Vystačí si tak s vlastní produkcí, případně obchoduje bartrem. Tito lidé, ač
nemají finanční příjem, nutně nemusejí trpět hladem nebo materiální nouzí, zpravidla ale
nemají přístup ke vzdělání, zdravotní péči a jsou upoutání k pozemku, na kterém hospodaří.
K vymezení chudoby je nutné využít komplexnější definice. Jedním z ukazatelů
zavedených OSN je Index lidského rozvoje (HDI)1, který v sobě zahrnuje údaje o vzdělání,
střední délce života, porodnosti a HDP v paritě kupní síly. Obdobou je Index lidské chudoby
(HPI), který se stanovuje odlišně pro rozvojové země a pro členy OECD.[2] Bylo by možné
nalézt i další ukazatele a definice, většinou ale využívají některé z následujících faktorů:
-
finanční příjem,
-
rozloha obdělávané půdy,
-
přístup k lékařské péči,
-
přístup ke vzdělání,
-
náročnost získání zaměstnání,
-
střední délka života,
-
příjem kalorií za den.
1
Matematické vyjádření HDI je možné nalézt ve zprávě OSN Human Development Report, kde jsou uvedeny i
další indikátory k měření lidského rozvoje.
4
2.2 Původ chudoby
Při hledání odpovědi na otázku, proč jsou některé státy chudé a jiné bohaté, je potřeba
vrátit se zhruba 500 let do historie. V 16. a 17. století byla většina světa na stejné úrovni
vývoje. Významné pokroky v oblasti astronomie a navigace ale umožnily evropským státům
podnikat zámořské objevné plavby. To vedlo k počátku období kolonialismu, kdy evropské
mocnosti začaly akumulovat bohatství. Evropa se začínala stávat centrem výzkumu a
významných objevů, zámořské kolonie pak představovaly zásobárnu potravin a surovin.
Tyto trendy započaly přeměnu evropské společnosti ze zemědělské na industriální.
Zásadním zvratem byla průmyslová revoluce v polovině 19. století, díky které se skokově
zvýšila produktivita práce. Uvolnil se trh pracovních sil, lidský kapitál začal nabývat na
významu.
Všechny tyto změny se týkaly především Evropy. Ostatní části světa, zejména pak
kolonie zůstávaly zemědělské a nebyla zde ani snaha tento stav měnit. Kolonie mimo zdroj
surovin představovaly také odbytiště pro výrobky z Evropy, čímž byl dále podpořen evropský
hospodářský růst. [3]
Stručně řečeno, Evropa prošla průmyslovou revolucí a industrializací, která umožnila
v porovnání s ostatním světem obrovský ekonomický růst. Zatímco státy, které byly
koloniemi, zůstaly a ve většině případů zůstávají čistě zemědělské s pomalým růstem
hospodářství.
2.3 Příčiny chudoby
Hledání příčin přetrvávání chudoby může připomínat bloudění v bludném kruhu. Velmi
těžko se dají odlišit příčiny a důsledky, spíše se dá mluvit o společných faktorech, které
chudobu provázejí.
V první řadě je nutné zmínit klimatické podmínky. Řada rozvojových zemí je sužována
suchem, další naopak častými záplavami, ale jen minimum míst na Zemi lze označit za tak
nevyhovující, že by zde bylo možné vyloučit ekonomický rozvoj.
Z dalších příčin chudoby je poměrně velká pozornost věnována odstraňování
negramotnosti a s tím spojené zvyšování lidského kapitálu v rozvojovém světě. Značné
finanční prostředky se vkládají do rozšiřování a zpřístupňování zdravotní péče, zejména
v boji s malárií a HIV/AIDS. Podstatným problémem bránícím volnému podnikání
v rozvojových zemích je vysoká míra byrokracie, to znamená zejména finanční a časová
náročnost kroků potřebných k získání povolení2 . Se složitou byrokracií je spojený vysoký
2
Srovnání finanční a časové náročnosti vzniku nové firmy se ve své práci The Regulativ of Entry věnuje Simenon
Djankov, http://www.doingbusiness.org/documents/551.pdf.
5
sklon ke korupci. V některých zemích jsou problémem nevyjasněná vlastnická práva
k nemovitostem3. Vstupu velkých zahraničních investorů a přílivu kapitálu často brání špatná
bezpečnostní situace, která může vést i k občanským nepokojům a nefunkční právní systém,
který nedokáže ochránit práva vlastníka. Běžným problémem je také špatná infrastruktura.
2.4 Životní úroveň ve světě a střední třída
Pokud budeme chtít porovnávat mezi sebou jednotlivé státy světa z hlediska životní
úrovně, můžeme jako vhodné měřítko použít HDP v paritě kupní síly (PPP). HDP PPP udává
výkon národní ekonomiky a zároveň umožňuje srovnání kupní síly v jednotlivých zemích4.
Pomocí údajů o HDP PPP z Mezinárodního měnového fondu[4] byl sestaven Graf 2.1, který
vychází z tabulky v Příloze 2.
Graf 2.1 představuje rozdělení států podle HDP PPP na obyvatele. Tyto státy zařazuje
do skupin s podobným HDP PPP, osa x. Na ose y je pak procentuelně uvedeno, jakou část
z celosvětové populace představují obyvatelé zemí s tímto HDP PPP.
Graf 2.1: Rozdělení populace podle HDP PPP za rok 2007
30%
25%
20%
10%
5%
0%
< 1 000
1 001 - 2 000
2 001 - 3 000
3 001 - 4 000
4 001 - 5 000
5 001 - 6 000
6 001 - 7 000
7 001 - 8 000
8 001 - 9 000
9 001 - 10 000
10 001 - 11 000
11 001 - 12 000
12 001 - 13 000
13 001 - 14 000
14 001 - 15 000
15 001 - 16 000
16 001 - 17 000
17 001 - 18 000
18 001 - 19 000
19 001 - 20 000
20 001 - 21 000
21 001 - 22 000
22 001 - 23 000
23 001 - 24 000
24 001 - 25 000
25 001 - 26 000
26 001 - 27 000
27 001 - 28 000
28 001 - 29 000
29 001 - 30 000
30 001 - 31 000
31 001 - 32 000
32 001 - 33 000
33 001 - 34 000
34 001 - 35 000
35 001 - 36 000
36 001 - 37 000
37 001 - 38 000
38 001 - 39 000
39 001 - 40 000
> 40 001
Podíl na světové populaci
15%
HDP PPP na obyvatele (USD)
3
Nevyjasněná vlastnická práva omezují možnosti získání cizího kapitálu, protože žadatel nemůže prokázat
vlastnictví potřebné zástavy.
4
Parita kupní síly vzniká z porovnání cen dostatečně velkého množství obdobných výrobků a služeb v národní
měně v různých zemích a umožňuje tak srovnání životní úrovně.
6
Indie s 1,169 mld. obyvatel patří do skupiny zení s HDP PPP 2 001-3 000 USD na
obyvatele, Čína s 1,328 mld. je ve skupině 5 001-6 000 USD na obyvatele. Tyto dvě skupiny
výrazně vyčnívají. Ve skupině s HDP PPP větším než 40 001 USD na obyvatele pak
dominují USA s 0,306 mld. obyvatel. ČR je ve skupině 24 000-25 000 USD na obyvatele5.
Z Grafu 2.1 jsou vidět diametrální rozdíly v životní úrovni ve světě, dá se hovořit o
bipolárním světě chudých a bohatých. Pokud by takovéto rozdělení popisovalo pouze jeden
stát svědčilo by to o tom, že v dané společnosti neexistuje střední třída 6 . Ta je přitom
významná pro budování tržní ekonomiky a pro udržení politické stability. Příslušníci střední
třídy se kloní k racionálnímu ekonomickému a politickému chování, odmítají extremismus a
dávají přednost kompromisům a kontinuálnímu rozvoji. [5]
Ve většině rozvojových zemích je střední třída zastoupena jen minimálně. Pokud má
být boj s chudobou úspěšný, musí cílit na budování soběstačné a životaschopné střední třídy.
Její rozvoj povede k zamezení občanských nepokojů, zlepšení bezpečností situace a bude
motorem ekonomického rozvoje.7 Tyto dílčí aspekty zapříčiní významný růst HDP a chudé
státy světa se začnou přesouvat více do středu spektra znázorněného v Grafu 2.1. Úspěšný
boj s chudobou tak povede k tomu, že rozdělení HDP PPP z Grafu 2.1 se začne graficky
přibližovat rozložení společenských tříd, které známe z rozvinutých zemí.
2.5 Mezinárodní pomoc rozvojovým zemím
Počátky mezinárodní ekonomické a rozvojové pomoci se vztahují k roku 1945 a vzniku
OSN. Ustavujícím dokumentem této organizace se stala Charta OSN, jejíž Článek 55 přímo
jmenuje cíle mezinárodní pomoci[6]. Vznik OSN i tohoto článku byl důsledkem 2. světové války,
kdy světová veřejnost hledala cesty, jak zamezit obdobným událostem a začít poválečnou
obnovu Evropy. Vedle toho se ve stejném období začal rozbíhat proces dekolonizace.
Koloniální velmoci počaly opouštět území zejména v Africe a v Asii, zároveň ale začaly do
těchto oblastí posílat peníze, aby udržely kulturní vazby a své sféry vlivu.
V současnosti patří k největším organizacím zajišťujícím rozvojovou pomoc OSN se
svým Rozvojovým programem (UNDP), v rámci kterého byly stanoveny Rozvojové cíle
tisíciletí (MDG)8. Tyto cíle jsou programem snížení chudoby, který byl sestaven ze závazků
přijatých na mezinárodních konferencích a summitech během devadesátých let a všech 191
členských států OSN se je do roku 2015 zavázalo splnit.
5
Kompletní tabulka sestavená podle údajů IMF a UN je v Příloze 2.
Střední třídu lze stručně charakterizovat jako skupinu, jejíž příslušníci sami usilují o zhodnocení určitého
specifického kapitálu, jímž disponují. Příslušníci střední třídy se vymezují pomocí kapitálu, vzdělání a profese.
6
7
V roce 2006 poprvé v historii, zejména díky ekonomickému rozvoji Číny a Indie, přesáhli příslušníci střední třídy
50 % světové populace. Více v článku The Econimist: Burgeoning bourgeoisie z 12. 2. 2009.
http://www.economist.com/specialreports/displaystory.cfm?story_id=13063298.
8
Rozvojové cíle tisíciletí nahrazují pět rozvojových dekád OSN přijatých v roce 1960.
7
Další významnou organizací je Světová banka (WB), která vytváří tzv. Country
Assistance Strategies (CAS). Smyslem CAS je ve spolupráci s konkrétními rozvojovými státy
stanovit program podpory Světové banky tak, aby odpovídal rozvojovým prioritám a
strategiím dané země a zároveň zajistil dosažení výhod, které přináší spolupráce se
Světovou bankou. WB dále zajišťuje Strategii pro vysoce zadlužené chudé země (HIPC),
která vede ke snížení dluhového zatížení nejvíce postižených zemí.
Mezinárodní měnový fond (IMF) používá tzv. Nástroj ke snižování chudoby a růst
(PRGF), který představuje nízkoúrokové půjčky nízkopříjmovým zemím. Tento Nástroj běží
ve spolupráci s CAS Světové banky a je součástí strategií ke snižování chudoby, které
vycházejí z iniciativ jednotlivých rozvojových zemí. [7]
Poslední organizací, kterou chci zmínit je, Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC) fungující
v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). DAC s cílem odlišit
rozvojovou pomoc od ostatních finančních toků definoval tzv. Oficiální rozvojovou pomoc
(ODA). ODA představuje pomoc, která je poskytována oficiálními agenturami (národními
anebo místními orgány veřejné správy), je realizována s hlavním cílem podporovat
ekonomický rozvoj a prosperitu rozvojových zemí, má povahu spolufinancování (zahrnuje
složku grantu ve výši min. 25%).[8]
Graf 2.2: Vývoj mezinárodní rozvojové pomoci ODA (hodnota USD k roku 2007)
120 000
Rozvojová pomoc ODA (mil. USD)
110 000
100 000
90 000
80 000
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2010
Rok
V Grafu 2.2 je zakreslen růst mezinárodní rozvojové pomoci ODA od roku 1960, kdy
byla zavedena9. Vzhledem k tomu, že vynesené údaje jsou vztaženy k hodnotě amerického
dolaru v roce 2007 a tedy očištěny o inflaci, je možné sledovat skutečný růst finančních
9
Graf 2.2 vychází z údajů zveřejněných OECD, viz tabulka v Příloze 3.
8
prostředků tekoucích do rozvojových zemích. Nárůst ODA po roce 2000 a zejména v roce
2005 je dán z části intervencí Spojených států v Afghánistánu a Iráku (v roce 2005 byl Irák
příjemcem ODA ve výši přes 20 mld. USD[9]). Z grafu je vidět stagnace a mírný pokles
v důsledku ropné krize z počátku 70. let a dále pak pokles po skončení studené války v 90.
letech, kdy se do rozvojové pomoci promítlo přehodnocení politických priorit světových
velmocí. [10] Vzhledem k současným událostem a probíhající ekonomické krizi lze očekávat
opětovný propad ODA v několika příštích letech.
Objem finančních prostředků proudících do rozvojových zemí se prokazatelně zvyšuje.
Otázkou ale zůstává, jaký má tato pomoc dopad na ekonomiku rozvojových zemí. Prvním
aspektem, který je třeba zmínit, je samotná výše pomoci. Ačkoli ODA v současnosti
dosahuje výše přes 100 mld. USD, nejedná se ani o 0,7 % HDP 10 donátorských států.
Vzhledem k výkonnosti ekonomik rozvinutých zemí je tak tato částka relativně malá. Dalším
aspektem je to, že systém způsobu a distribuce rozvojové pomoci byl v minulosti v důsledku
nízké efektivity několikrát přehodnocen a změněn.
Samotný princip poskytování pomoci znamená zásah do ekonomiky státu, který pomoc
přijímá. Například dodání zásob pšenice v rámci mezinárodní pomoci může mít zničující
dopad na místní drobné zemědělce, pro které představuje zdroj obživy pěstování a prodej
téhož produktu nebo substitutu, např. rýže. Při poskytování jakékoli pomoci je tak třeba
důkladně analyzovat její dopad na lokální trh a zároveň zamezit tomu, aby finanční
prostředky skončili v rukou zkorumpovaných představitelů státu. Dalším rizikem je také to, že
si rozvojové státy navyknou na dary a přijímání pomoci. Samy o sobě tak budou vyvíjet
menší snahu vymanit se z vlastních problémů a budou čekat až je někdo vyřeší za ně.
Ve snaze o objektivní zhodnocení dopadu ODA byl vytvořen Graf 2.311, který vykresluje
průběh HDP a ODA v zemích Subsaharské Afriky 12 . Tato oblast byla vybrána protože
z hlediska chudoby představuje neproblematičtější část Země. Z grafu je vidět, že výše ODA
dosahuje jen malé části HDP států, které pomoc přijímají, maximum je 1,9 % HDP v roce
2006. Dále je patrné, že HDP v regionu roste kontinuálně a není patrná žádná spojitost se
změnami ODA.
10
Hodnota 0,7 % HDP PPP je částkou, kterou se zavázali přispívat na ODA členské státy DAC. Většina z nich ale
této výše příspěvku nedosahuje.
11
Graf 2.3 vychází z údajů OECD a IMF, viz tabulka v Příloze 4.
12
Subsaharská Afrika zahrnuje státy mimo Severní Afriku, tedy ty, které neleží na břehu Středozemního moře.
9
Graf 2.3: Růst HDP PPP a ODA v zemích Subsaharské Afriky
50 000
45 000
HDP
40 000
ODA
30 000
25 000
20 000
ODA (mil. USD)
35 000
HDP PPP (mil. USD)
1 600 000
1 500 000
1 400 000
1 300 000
1 200 000
1 100 000
1 000 000
900 000
800 000
700 000
600 000
500 000
400 000
300 000
200 000
100 000
0
15 000
10 000
5 000
19
80
19
82
19
84
19
86
19
88
19
90
19
92
19
94
19
96
19
98
20
00
20
02
20
04
20
06
0
Rok
Některé sledované ukazatele vedou k tomu, že životní úroveň v rozvojových zemích se
postupně zlepšuje, např. podle Světové banky se počet lidí žijící v extrémní chudobě snížil
v roce 2005 na 1,4 mld. oproti 1,9 mld. v roce 1981. Také zdravotní péče se zlepšila, což se
odráží na populační explozi v rozvojových státech. Určit rozsah, dopad a význam
mezinárodní pomoci je ale velmi obtížné. Relativně nejedná se o nijak vysoké částky a tak je
často podstatnější účel a plnění konkrétního projektu, než výše finančních prostředků.
Prokazatelný růst HDP některých států Subsaharské Afriky je pak zapříčiněn spíše prodejem
nerostného bohatství a jeho rostoucí cenou na mezinárodních trzích.
V posledních letech se v rámci rozvojové pomoci dostávají do popředí mikrofinance. Ty
mohou využít zájem drobných investorů z rozvinutých zemí a nabídnout možnost investovat
v zemích rozvojových. Rozdílem oproti nadnárodním agenturám typu OSN je vznik vazby
mezi investorem a příjemcem investice. Peníze proudí přímo k chudým lidem, kteří tím
získávají šanci začít podnikat. Domácnosti mají také ve
svých úsporách, tedy
potencionálnímu kapitálu pro investice, daleko větší prostředky, než jaké jsou ochotny uvolnit
vlády. Mikrofinance představují nový a zatím slibně se vyvíjející trend v oblasti rozvojové
pomoci.
10
2.6 Shrnutí
Stav označovaný jako světová chudoba se týká zhruba poloviny obyvatel planety a
zasahuje i vyspělé země. Ty vynakládají desítky miliard dolarů, aby zlepšili životní úroveň
v chudých státech a nastartovali jejich ekonomický růst. Z těchto důvodů vznikla během
posledních desetiletí řada organizací, které různou formou a různým způsobem působí
v rozvojových zemích. Úspěšnost boje vyspělých států s chudobou je ale velmi sporadická a
těžko měřitelná. Zatím se nepodařilo nalézt jednoznačně úspěšný způsob jak rozvojovým
zemím pomoci.
Postup v boji s chudobou se za dobu své existence několikrát změnil. Jedním
z hlavních problémů je, že pomoc vyspělých států často představuje nepřirozený zásah do
lokálního trhu, který může mít ve svých důsledcích i negativní dopad.
Orientace na podporu a rozvoj potenciálu místních obyvatel představuje efektivnější
formu pomoci. Ta by měla dokázat cílovou skupinu motivovat a neměla by být zadarmo. Do
této oblasti spadají právě mikrofinance, které dávají chudým lidem možnost podnikat.
11
3.
Pojem mikrofinance a jeho chápání a historie
Dostatek kapitálu představuje jeden ze základních předpokladů pro hospodářský rozvoj.
Naopak jeho nedostatek znamená omezení drobného podnikání a patří k příčinám chudoby
v rozvojovém světě. Tato myšlenka naznačuje, proč je tolik nadějí v boji proti chudobě
vkládáno právě do mikrofinancí. Jejich historie a princip budou vysvětleny v této kapitole.
3.1 Teorie potřeby mikrofinancí
Ekonomickou teorií (dle Beatriz Armendáriz: The Economics of Microfinance, [12]), která
by měla zajistit přísun kapitálu do rozvojových zemí, je teorie klesajícího mezního výnosu
z kapitálu. Ta říká, že investice a tím způsobený nárůst kapitálu způsobí u zaběhnuté firmy
menší nárůst zisku, než stejná investice do firmy, která je na trhu nová, viz Graf 3.1. To se dá
vysvětlit např. tím, že nová firma nákupem základní technologie výrazně zvýší objem produkce
a obsadí doposud neobsazený segment trhu, zatímco zaběhnutá firma pro stejný cíl musí volit
složitější a nákladnější postupy. Z této teorie plyne, že nová firma si vzhledem k většímu zisku
může dovolit platit i vyšší úrok, než firma zaběhnutá. To by mělo vést k toku kapitálů z velkých
a zaběhnutých firem do firem začínajících a přeneseně pak ze světa rozvinutého do rozvojového.
Graf 3.1: Zisk z produkce v závislosti na kapitálu (teoretický průběh)
1,1
1
0,9
0,8
0,7
marginální nárůst zisku
u zaběhnutého podniku
Zisk
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
u nového podniku
0,1
0
1
3
5
7
9
11
13
15
17 v19
21 23
Kapitál
podniku
25
27
29
31
33
35
Pokud ale budeme zkoumat situaci v rozvojových státech, zjistíme, že takovýto tok
kapitálu zde neprobíhá. V některých zemích existuje státní regulace výše úroků, banky tak
nemohou požadovat úrok odpovídající riziku a zájemce musejí odmítat. Dalším důvodem
často bývá, že banky v rozvojových zemích nemají zájem o klienty z řad chudých obyvatel.
Banky odrazuje od poskytování půjček chudým především nevýhodný poměr
transakčních nákladů a zisku u malých půjček. Pro určení rizikovosti úvěru je třeba
vyhodnotit bonitu klienta, jeho podnikatelský záměr a podnikatelské prostředí. Bankou
vynaložené náklady často převyšují zisk z úvěru. Další problémy pak navazují na tento.
12
Banky nedokáží jednoduše určit rizikovost jednotlivých projektů. Pro všechny zájemce tak
nastavují úrokovou míru, která odpovídá projektům vysoce rizikovým. Rovněž monitoring pro
omezení možnosti zneužití zapůjčených prostředků je pro banku v případě mnoha malých
úvěrů velmi nákladný.
Ve vyspělých státech tyto problémy řeší možnost ručení movitým či nemovitým
majetkem, většina obyvatel je tak schopna získat alespoň drobnou půjčku. V rozvojových
zemích ale v tomto představují významnou překážku nevyjasněná vlastnická práva. To
zjednodušeně znamená, že většina obyvatel nemůže použít dům ani půdu, kterou po
generace obdělává, jako zástavu, protože nemůže prokázat, že jim skutečně právně náleží.
Peruánský ekonom Hernando de Soto pro tento typ majetku zavádí pojem mrtvý kapitál. [11]
Dalším podstatným aspektem, který ovlivňuje tok kapitálu je fakt, že průběh křivky
z Grafu 3.1 nemusí být v podmínkách rozvojového světa zdaleka takový, jak ho představuje
zmíněná teorie klesajícího mezního výnosu z kapitálu. Větší marginální užitek z přísunu
kapitálu může mít velká zaběhnutá firma než začínající drobný podnikatel. Důvodem k tomu
je nedostatečné vzdělání obyvatel, nedostupnost informací, často špatné podmínky pro
vstup na trh. Tyto faktory vedou k tomu, že marginální přírůstek zisku v těchto podmínkách
odpovídá více grafu 3.2. [12]
Graf 3.2: Zisk z produkce v závislosti na kapitálu (reálný průběh)
1,1
1
0,9
0,8
0,7
Zisk
0,6
u zaběhnutého podniku
0,5
0,4
0,3
0,2
u nového podniku
0,1
0
1
3
5
7
9
11
13
15
17 v19
21 23
Kapitál
podniku
25
27
29
31
33
35
Pro investory a banky tak investice v rozvojové světě nemusejí být vzhledem k velkému
riziku a administrativním nákladům vůbec výhodné a proto je tok kapitálu velmi omezen.
Přístup naprosté většiny obyvatel rozvojových zemí ke kapitálu je prakticky nulový.
Na trhu stále zůstává řada neuspokojených subjektů, které by byly schopny využít
chybějící kapitál pro životaschopné projekty a byly by ochotny splácet odpovídající úrok. Tím
vzniká prostor pro nalezení a využití nástroje, který by tuto tržní mezeru vyplnil. Právě
takovýto nástroj představují mikrofinance.
13
3.2 Historie mikrofinancí
Pojem mikrofinance se začal mezi širší veřejností užívat zhruba v posledních dvaceti
letech. Jeho historie je (dle Aidan Hollis: Microcredit: What Can We Learn From the Past?,
[13]) mnohem starší a sahá do Evropy 17. a 18. století.
V roce 1766 založil Samuel Wilson v Londýně charitativní organizaci, jejímž smyslem
bylo půjčovat „mladým mužům, kteří v období uplynulých ne více než dvou let započali
s obchodem nebo výrobou ve městě Londýně nebo ve vzdálenosti tří mil od něho“. Půjčky se
pohybovaly mezi 100 až 300 librami a musely být splaceny během pěti let. Úroková sazba
byla 1 % v prvním roce a 2 % v letech následujících.
V Irsku vznikl díky dotaci v roce 1822 Reproductive Loan Fund Institution, jehož
smyslem bylo poskytovat půjčky do 10 liber velmi chudým zemědělcům. Půjčka musela být
splacena do 20 týdnů, úroková sazba byla 12 %. Velký význam měla legislativa, která vznikla,
aby zajistila fungování této státního instituce. Tato legislativa totiž v Irsku umožnila vznik
mnoha soukromých organizací poskytující drobné půjčky. Jejich kapitál byl na počátku
získán z darů nebo bezúročných půjček, později také díky úrokům z poskytnutých půjček. Od
roku 1836 byly tyto nezávislé mikro úvěrové organizace kontrolovány a regulovány zvláštním
úřadem v Dublinu. To umožnilo další rozvoj tohoto sytému. Průměrná výše půjčky se
pohybovala okolo 3,3 liber. Ve 40 letech 19. století využívalo možnost získání půjčky
přibližně 20 % irských domácností. V druhé polovině 19. století začaly tento systém pomalu
nahrazovat rozšiřující se komerční banky.
Ve 40. letech 19. století vznikl v Německu mimořádně úspěšný systém úvěrových
družstev, jeho průkopníkem byl Friedrich Wilhelm Raiffeisen. Družstva fungovala rozptýleně a
především na venkově. Kapitál pro poskytování půjček se dařilo shromažďovat díky povinnosti
každého člena družstva v družstvu spořit. Na tuto povinnost pak byla vázána možnost získat
půjčku. Výše půjčky byla omezena horním limitem 250 liber13 a k jejímu získání bylo třeba
schválení účelu půjčky komisí družstva a podpisu dvou ručitelů. Většina půjček byla drobných,
17 % z nich bylo do 5 liber. Německá úvěrová družstva měla jen minimum nesplacených
půjček. To bylo dáno tím, že operovala v relativně malé oblasti, jednotliví klienti se mezi sebou
znali a sounáleželi k místu, kde žili. Byla zde také velká snaha o kontrolu půjček. Úvěrová
družstva fungovala ještě ve 20. letech 20. století, postupně se začala přeměňovat na komerční
banky. Německý model úvěrových družstev se stal základem a inspirací pro mnoho
podobných organizací v Evropě, Severní Americe nebo Asii. [13]
13
Libra je zde použita pro případné s rovnání s Irským příkladem.
14
Za počátek novodobé historie mikrofinancí se pokládá vznik tzv. Grameem Bank 14
v Bangladéši. U jejího zrodu stál profesor ekonomie Muhammad Yunus. Ten v roce 1976
půjčil z vlastních prostředků několika zemědělcům malou finanční částku a pokusil se tak
zjistit, zda budou schopni půjčku splácet. Experiment proběhl úspěšně a Yunus získal další
prostředky pro mikro půjčky nejprve od státních bank a později od mezinárodních
rozvojových agentur. V roce 1983 se mu podařilo díky úpravě legislativy a zahraniční dotaci
přesahující 4 mil. USD založit nezávislou banku s cílem umožnit chudým obyvatelům přístup
ke kapitálu. Grameen Bank využívá princip skupinové odpovědnosti, kdy za splacení úvěru
neodpovídá pouze jednotlivec ale celá skupina. Dalším důležitým rysem je pravidelné a
časté splácení půjčky.
[14]
Fungování Grameen Bank a systém poskytování půjček bude
podrobněji popsán dále.
3.3 Shrnutí
Podle ekonomické teorie představují mikrofinance nástroj toku kapitálu z vyspělých
zemí k chudým domácnostem v rozvojovém světě, kterým tak dávají možnost začít podnikat.
Mikrofinance vytvářejí zvláštní podmínky pro monitoring a decentralizovanou distribuci úvěrů.
Úvěry v rámci mikrofinancí představují malé finanční částky s vysokou frekvencí splátek.
Vzhledem k zaměření na chudé není většina klientů schopna ručit majetkem, využívá se tak
často vzájemných vazeb mezi dlužníky a uplatňuje se skupinová odpovědnost.
Z filantropického hlediska představují mikrofinance nástroj rozvojové pomoci a boje
proti chudobě. Jejich smyslem je pomoci chudým zajistit si důstojné podmínky pro život.
Souvisejícím efektem mohou být environmentální dopady, kdy se např. pomocí volby
vhodných projektů pro financování dá omezit negativní vliv na životní prostředí v daném
regionu.
V této práci jsou mikrofinance chápány jako ekonomicko-sociální prostředek boje
s chudobou. Zajištění přísunu a distribuce kapitálu představuje ale náklady, především
provozní a finanční, proto je třeba za poskytování úvěrů požadovat úrok. Při stanovení výše
úrokové sazby je ale vždy třeba sledovat sociální dopad na dlužníka.
14
Grameem znamená v bengálštině vesnický.
15
4
Mikrofinance z pohledu investora
Pokud by měl přijít na trh finanční produkt nabízející investice do mikrofinancí, je
zásadní otázkou, zda je po takovémto produktu poptávka. Odpověď je možné hledat
v preferencích investorů a ve světových trendech. V případě mikrofinancí je třeba také
posoudit sociální cítění investorů. Důležité informace plynou z analýzy vnějšího prostředí.
Těmito tématy se zabývá následující kapitola.
4.1 Úspory českých domácností a jejich rozložení
Při zjišťování ochoty investora investovat do určitého produktu je třeba nejprve zjistit,
zda investor má co investovat a do čeho vkládá své prostředky. V případě mikrofinancí, kdy
se jedná o drobné investory, představují cílovou skupinu domácnosti. Dostatečně přesné
informace pro tuto analýzu lze získat z Českého statistického úřadu.
V posledních letech stoupá spotřeba českých domácností a klesá jejich schopnost spořit.
Vzhledem k rostoucím příjmům ale celkový objem úspor domácností zachovává přibližně
stejnou hodnotu, ta převyšuje 1 500 mld. Kč. Tato částka je rozdělena mezi různé produkty
finančního trhu, na kterém došlo v posledním desetiletí k výrazným změnám poptávky.
Graf 4.1: Rozložení úspor českých domácností 2001-2007
100%
90%
80%
70%
Přímé investice v CP
Podílové fondy
60%
Životní pojištění
50%
Penzijní připojištění
Stavební spoření
40%
Vklady v cizí měně
Termínované vklady
30%
Netermínované vklady
20%
Peníze držené doma
10%
0%
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Zhruba od roku 2001 dochází ke změně trendů ve spoření českých domácností.
Dlouhodobě lze sledovat výrazný pokles úspor na termínovaných účtech a současný růst
vkladů do stavebního spoření a investic do domácích i zahraničních fondů. České domácnosti
16
se tak ve své struktuře úspor přibližují západním zemím. 15 Tyto změny odrážejí rostoucí
povědomí domácností o finančním trhu a dokládají zájem o vyšší, přiměřeně rizikové a likvidní
zhodnocení úspor. V Grafu 4.116 je trend změny rozložení úspor dobře viditelný. [15]
4.2 Motivy k investování v oblasti mikrofinancí
Investováním prostředků sleduje investor svůj osobní prospěch, který je nejčastěji
finanční. Lidé ale také vkládají své peníze formou daru do různých sbírek na charitatvní
akce. Jejich motivace zde není materiální zisk, ale nehmotný pocit dobrého skutku.
Mikrofinance mohou zaujmout investora v obou těchto rovinách, hmotné i nehnotné. Tato
kapitola objasňuje různé pohnutky investora, které mohou vést k rozhodnutí vložit finanční
prostředky právě do mikrofinancí.
4.2.1 Motiv finančního výnosu
Naprostá většina investorů investuje s cílem zhodnotit svůj majetek. Z tohoto hlediska
jsou důležitá kritéria úročení a likvidity finančních prostředků a rizikovosti investice. Základní
srovnání investičních produktů pomocí těchto kritérií je v Tabulce 4.1.
Tabulka 4.1: Srovnání investičních produktů v ČR
rizikovost
likvidita
úročení
Hodnota k roku
(na stupnici 1-5, 1 je nejnižší)
2007 v mld. Kč17
Investiční produkt
1
5
1
40*
2
5
1
471,7
2
4
4
279,8
3
4
1
54,5
Stavební spoření
2
2
3
383,4
2
1
2
151,3
2
1
2
198,7
Podílové fondy
5
3
5
267,8
5
3
5
79,7
* odhad
Motiv zhodnocení uspořeného kapitálu mohou provázet další motivy, např. zajištění se
ve stáří, v případě úrazu nebo spoření s cílem koupě bytu. Čistě finanční motiv zhodnocení
sledují zejména vklady na termínovaných a spořících účtech a investice do podílových fondů
a cenných papírů.
15
V anglosaských zemích představují významnou část úspor investice do podílových fondů, V Německu a
Rakousku jsou oblíbené produkty stavebního spoření.
16
Tabulka ke Grafu 4.1 podle údajů ČSÚ je v Příloze 5.
17
Hodnota úspor dle Českého statistického úřadu.
17
Investice do poslední jmenované skupiny, cenných papírů, jsou v ČR na ústupu. Jejich
vzestup v 90. letech byl dílem kuponové privatizace, dlouhodobě ale počet fyzických osob
obchodujících s akciemi klesá. Naproti tomu vklady na termínovaných a spořících účtech a
investice do podílových fondů jsou na vzestupu.
Využití termínovaných a spořících účtů představuje pro investora minimální riziko.
Vklady jsou zde pojištěny do výše 100 %, maximálně však 50 000 EUR18 . V posledních
letech dochází k oblibě spořících účtů, které oproti účtům termínovaným nabízejí vyšší
likviditu, úroková sazba se zde většinou pohybuje v rozmezí 2,5 - 3,0 %.19 Spořící účty mají
dnes v nabídce v podstatě všechny významnější české banky.
Kolektivní investování formou investičních fondů představuje vyšší míru rizika než spořící
účty. Na českém trhu působí řada bank a investičních společností, které nabízejí širokou škálu
podílových fondů s různým zaměřením. Investor se může rozhodnout podle toho, zda
upřednostňuje vyšší možný výnos nebo nižší míru rizika. Prostředky v podílových fondech mají
menší likviditu, a to zejména vzhledem k možným propadům trhu. Pro investora výběr
prostředků v nevhodném okamžiku může znamenat velkou ztrátu. Variantou podílových fondů
s minimální mírou rizika jsou zajištěné fondy, kde úrok garantuje investorovi banka nebo
investiční společnost. Tyto fondy jsou ale často zatíženy vysokými vstupními poplatky a
garantovaný úrok je zde většinou srovnatelný nebo menší než úrok na spořících účtech.
Investování v oblasti mikrofinancí lze z finančního hlediska začlenit do skupiny
termínovaných a spořících účtů a podílových fondů, resp. zajištěných podílových fondů.
Vzhledem k nástrojům, které se u mikrofinancí používají, představuje tato investice pouze
malou míru rizika. Podle typu mikrofinančního produktu odpovídá způsob úročení buď
podílovému fondu nebo termínovanému vkladu. Podobně je tomu s likviditou.20
4.2.2 Motiv dobrého skutku
Velké množství lidí po celém světě věnuje své peníze na různé účely jen proto, že se pak
cítí lépe. Díky takovýmto dárcům funguje řada neziskových organizací i v České republice.
V roce 2006 provedla agentura Factum Invenio terénní šetření, které mělo zmapovat
vztah Čechů k dobročinnosti. Podle šetření přispělo 66 % české veřejnosti v uplynulých
dvou letech na humanitární účely. To je pokles oproti roku 2005, kdy na stejnou otázku
18
Dle Fondu pojištění vkladů.
19
Aktuální srovnání dostupných spořících účtů lze běžně nalézt na internetu, např. článek z března 2009 „Spořící
účty: Nenechte se zlákat jen vysokým úrokem“, http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/clanek.phtml?id=632434.
20
V době finanční nejistoty, jako je např. současné období ekonomické krize, se u velké části investorů mění
priority při investování. Posiluje se význam míry rizika. Pro rok 2009 tak lze předpokládat, že finanční prostředky
na spořících účtech se budou zvyšovat mnohem významněji než investice do podílových fondů. Investoři budou
upřednostňovat i další produkty s malou mírou rizika, např. státní dluhopisy.
18
odpovědělo kladně 80 % respondentů, viz Graf 4.2, rok 2005 byl ale mimořádný katastrofou
způsobenou tsunami na Srí Lance. Dlouhodobě je patrný stabilní růst dobročinnosti, která je
již v české společnosti dostatečně zakořeněná. Hlavním důvodem k finančním darům je
solidarita, dále následuje vnitřní přesvědčení lidí. Podstatným faktorem je také pocit, že stát
nevěnuje lidem v nouzi dostatečnou pozornost. Radka Dvořáková ze společnosti Factum
Invenio v tiskové zprávě vydané k tomuto šetření uvádí: „Z výzkumů obecně vyplývá, že lidé
v České republice jsou relativně štědří a ochotní finančně přispět na humanitární účely,
ovšem musí dopředu vědět, který konkrétní projekt dané organizace mohou podpořit.“ [16]
Zastoupení respondentů
Graf 4.2: Rozložení odpovědí na otázku: Přispěl(a) jste
v posledních 2 letech humanitární organizaci?
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Ne
Ano, několikrát
Ano, jednou
2004
2005
2006
Rok
Společnost Člověk v tísni ve spolupráci s agenturou STEM provedla v roce 2007 další
výzkum. Ten byl zaměřen na typy projektů, které je česká veřejnost ochotna podpořit.
Graf 4.3: Jak veřejnost hodnotí různé typy rozvojové a humanitární pomoci
100%
90%
70%
5
60%
0%
Vybudování nemocnice v Indii
3
Postavení školy v etiopské
vesnici
Půjčka na rozjezd drobné živnosti
10%
Vvzdělání pro dítě v chudinské
čtvrti
20%
Jídlo pro rodinu zasaženou tsunami
30%
Stany pro uprchlický tábor
40%
Osivo a nářadí pro chudé
zemědělce
50%
Studna v zemi postižené suchem
4
Pomoc sirotkům v Africe
Zastoupení respondentů
80%
2
1
Typ projektu
19
Z tohoto průzkumu vyplynulo, že dotazovaná skupina se kloní k pomoci ve skutečně
chudých a zaostalých částech světa, ne v ČR. Největší podpory by se dostalo jasně čitelným
projektům typu budování zdrojů pitné vody, stavba škol, péče o sirotky. Naproti tomu otázky
rozvojové pomoci a budování ekonomické soběstačnosti jsou chápány nejednotně a je zde
prostor pro větší propagaci a osvětu těchto témat. Některé typy projektů a to, jak je
respondenti hodnotili pomocí školní stupnice, jsou vykresleny v Grafu 4.3.
Oba uvedené průzkumy byly zaměřené na činnost neziskových organizací a dary
veřejnosti. Důležitým závěrem ale je, že česká veřejnost přijala myšlenku solidarity a pomoci
v rozvojovém světě. To je důležité i pro mikrofinance, které v sobě zahrnují sociální a
filantropický aspekt. Z výzkumů vyplynulo, že lidé raději podpoří konkrétní projekt kdy ví, kam
proudí jejich peníze. Pro získání zájemců o investice v oblasti mikrofinancí by bylo přínosné
vysvětlovat a medializovat význam ekonomické soběstačnosti a významu drobného
podnikání v boji s chudobou.
4.2.3 Motiv racionální
Další motiv, který není měřitelný jako finance, ani se nedá vnitřně cítit jako „dobrý
skutek“, je založený čistě na racionálních úvahách. Většina veřejnosti tyto úvahy nevnímá
nebo jim nepřikládá odpovídající význam. Pokud se však zamyslíme nad tím, co světová
chudoba znamená a jaké má dopady na vyspělý svět, dojdeme k závěru, že mikrofinance,
coby prostředek boje s chudobou, mohou výrazně přispět k vyřešení některých globálních
problémů. Následuje několik příkladů, které svým vyzněním dokáží vysvětlit i motivy vlád
vyspělých zemí k poskytování rozvojové pomoci.
Jedním z rysů posledních zhruba sto let je populační exploze. Pokrok ve zdravotnictví,
který se přenáší i do rozvojového světa, pomohl výrazně snížit úmrtnost novorozenců.
Tradiční hodnoty zdejších rodin se ale tak rychle změnit nedokáží a mít mnoho dětí je zde
téměř společenská povinnost. To znamená zněkolikanásobení populace během několika
málo generací, vytěžení domácích zdrojů, nezaměstnanost, hladomor. Jednou z příčin
populační expanze je také to, že úlohou ženy v rozvojovém světě je být doma, starat se o
děti a rodit. S přísunem kapitálu a rozvojem podnikání ale ženy opouštějí tuto svou tradiční
úlohu, nemají tolik času na rodinu a ve výsledku mají méně dětí.
Přínosem potlačení chudoby, ze kterého by těžil celý svět, je nárůst lidského kapitálu a
potenciálu. V rozvojových zemích je vysoká negramotnost a nevzdělanost. Téměř polovina
populace má velmi ztížený nebo dokonce žádný přístup ke kvalitnímu vzdělání. Lidé se zde
rodí ale stejně inteligentní jako v rozvinutých státech a i zastoupení lidí mimořádně
20
inteligentních a geniů je stejné, jejich potenciál ale zůstává nevyužit. 21 Přísun finančního
kapitálu, rozvoj podnikání a následně generovaný zisk by rodičům umožnil posílat děti do
škol a lidský kapitál by začal nabývat na významu i v rozvojovém světě. [17]
Dalším problémem je migrace ze světa rozvojového do rozvinutého. Lidé, kteří nemohou
získat práci ve své zemi, se pokoušejí o úspěch na západě. Doma zanechávají opuštěné
rodiny, v případě matek často i samotné děti. Tento fenomén také souvisí s obchodem s bílým
masem, prostitucí a nárůstem kriminality ze strany národnostních menšin.
Příliv kapitálu do zaostalých částí světa může napomoci k ochraně životního prostředí a
přispět k trvale udržitelnému rozvoji. Určitá míra regulace při uvolňování mikroúvěrů může
mít vliv na typ podnikání a s tím související využívání přírodních zdrojů či znečišťování okolí.
Kapitál také může přinést produktivnější a ekologicky šetrnější technologii.
Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.4, dostupnost kapitálu má pozitivní vliv na budování
střední třídy, což se dále odráží ve vnitřní stabilitě státu a odmítání extremismu. Negativním
příkladem může být Somálsko, kde neexistující vláda, zoufalá bezpečnostní situace a
v podstatě neustále hrozící humanitární katastrofa zapříčinily vzestup námořního pirátství.
Přístup ke kapitálu, rozvoj mikrofinancí a drobného podnikání může pomoci stabilizovat
země jako je Irák nebo Afghánistán a omezit hrozbu terorizmu.22
Poslední úvahou je vliv kapitálu na boj s drogami. Afghánistán je největší světový
producent opia, Pákistán je druhý23. Pěstování opiového máku je v těchto zemích poměrně
tradiční záležitostí. Pro místní zemědělce představuje snadný a stabilní zdroj příjmu. Navíc je
to také většinou jediný zdroj obživy. Místní vlády, aby předešly nepokojům a dalším
problémům, často přimhuřují oči. Příliv kapitálu společně s odpovídajícím vládním
programem by ale mohl přispět k přechodu z pěstování opia na jiné druhy obživy.
Některé uvedené příklady mohou vyznít přehnaně či naivně a dopad mikrofinancí
zveličeně. Vystihují ale to, čeho se snaží dosáhnout rozvojová pomoc v boji s chudobou.
Tyto úvahy mají své logické opodstatnění a ilustrují význam vlivu kapitálu a podnikání
v rozvojovém světě a dopad na svět rozvinutý. Pro někoho toto představuje dostatečně silný
impuls k investici do mikrofinancí namísto investice do konkurenčních produktů finančního
trhu.
21
V rozvojových zemích často funguje praxe, že trenéři evropských fotbalových mužstev objíždějí místní slumy a
hledají nové hráče. Hledání mimořádně inteligentních osobností je ale mnohem náročnější.
22
Peter Chiarelli, který působil jako poradce bývalého ministra obrany USA Roberta Gatese, se v souvislosti se
stabilizací Afghánistánu a Iráku vyslovoval pro posílení rozvojové pomoci namísto zvyšování vojenských výdajů,
viz. článek The Economist: Po inteligentních zbraních inteligentní vojáci, který vyšel 5.11.2007 v překladu
v časopise Respekt č. 45.
23
Dle Výroční zprávy OSN o drogách, http://www.osn.cz/soubory/incb-2009-cesky.pdf.
21
4.3 Sociální investice ve vyspělých zemích
Mikrofinance patří do skupiny investic, pro které se v anglicky mluvících zemích
používá termín Socially responsible investing (SRI), do češtiny se dá přeložit jako sociálně
odpovědné investování. SRI se poměrně výrazně zaměřují na ekologické investice, např. do
obnovitelných zdrojů a vodního hospodářství. V takto orientovaných podílových fondech
figurují firmy, které se na trhu chovají eticky, v souladu s principy dlouhodobě udržitelného
rozvoje a zasazují se např. o boj za lidská práva.
V USA se monitorováním SRI zabývá Social Investment Forum. Ve zprávě vydané
touto asociací v roce 2007 se uvádí, že téměř každý 9. dolar investovaný v USA byl vložen
do sociálně odpovědných investic. V roce 1995 byl objem investic v této oblasti
639 mld. USD, v roce 2007 pak 2 710 mld. Růst SRI v tomto období předčil růst klasických
investičních fondů.
Jako důvod pro tento růst se uvádí větší společenská odpovědnost manažerů a
akcionářů a rozšiřující se povědomí o významu sociálních investic. Na trhu také stálé
přibývají nové produkty zaměřené na SRI. Dalším faktorem, který dokáže zvýšit zájem
veřejnosti o tento typ investic jsou medializovaná environmentální a humanitární témata.
Příkladem je globální oteplování nebo humanitární krize v Africe.[18]
Pokud se budeme orientovat na investiční fondy, které své portfolio sociálních investic
omezují pouze na mikrofinance, může být evropským příkladem responsAbility Global
Microfinance Fund švýcarské banky Credit Suisse. Mezi prosincem 2006 a červnem 2008 se
objem aktiv tohoto fondu zvýšil téměř trojnásobně, z hodnoty 0,19 mld. USD vystoupal na
0,55 mld. USD. Tyto prostředky byly investovány do 181 mikrofinančních institucí (MFI) 24
8 milionům klientů ve 43 různých zemích světa.[19]
Dalším příkladem je Deutsche Bank s fondem db Microfinance-Invest No. 1. Fond byl
spuštěn v roce 2007 a je určený přímo pro drobné investory. Operuje s 87 mil. USD a jeho
cílem je poskytnout prostředky 21 mikrofinančním institucím na alespoň 100 tisíc
mikropůjček v 15 zemích světa. [20]
Díky majetkové účasti velkých světových bank v bankách českých, je možné do SRI
investovat i v ČR. Jedná se ale výhradně o investice v oblasti ekologie. Fond ČSOB Vodního
bohatství investuje do akcií společností zabývajících se zejména čištěním, odsolováním,
obnovou infrastruktury a dodávkami kvalitní vody. Prostřednictvím ČP Invest lze investovat
do Fondu živé planety, který působí v oblastech jako jsou např. zpracování a úprava vody,
ekologický controlling, recyklace, biopotraviny a alternativní zdroje energie. Obdobné
produkty lze najít i u investičních společností Pioneer, Conseq apod.[21]
24
Pojem Microfinance Institution (MFI) je podrobně rozebrán v kapitole 5.
22
Pokud bychom chtěli na českém trhu investovat do mikrofinancí, jsou zde možnosti
minimální a omezují se pouze na společnost Microfinance, a.s. Pomocí webového portálu
myELEN 25 umožňuje společnost Microfinance investovat do vybraných mikrofinančních
institucí v Mexiku. Nefunguje zde ale princip podílových fondů a společnost nevytváří
portfolio pro investice. Microfinance, a.s. fungují spíše jako zprostředkovatel. Na rozdíl od
podílových fondů ale umožňují vybrat konkrétního příjemce investice.
Celosvětově lze nalézt přibližně sto fondů orientovaných na mikrofinance 26 , některé
z nich jsou ale pro drobné investory uzavřené. Trend rostoucího zájmu veřejnosti o sociálně
odpovědné investice a investice do mikrofinancí jako podskupiny je zřejmý a měřitelný. Na
západ od našich hranic je tento trend mnohem silnější než u nás. Lze ale předpokládat, že
v následujících letech bude zájem o sociálně odpovědné investování růst i v ČR.
4.4 PEST analýza českého prostředí
PEST analýza posuzuje vliv makrookolí a externí podmínky při vstupu nového podniku
na trh. V tomto případě ji použijeme k posouzení českého prostředí a jeho vhodnosti pro
vznik firmy nabízející investice do mikrofinancí.
Politicko – legislativní faktory
Z politicko – legislativního hlediska představuje Česká republika stabilní demokratickou
parlamentní republiku, která je členem EU. K ucelenému a přehlednému hodnocení lze
využít např. ratingové hodnocení americké Heritage Foundation27. Tato instituce mimo jiné
uvádí, že vlastnická práva jsou v ČR dodržována a právní systém je funkční. K založení nové
firmy je v průměru potřeba 15 dnů.
Skupinové investování je v ČR upraveno Zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním
investování. Ten stanovuje nutnost získání licence od ČNB všem investičním společnostem
a investičním fondům. Zákon dále upravuje podmínky pro jejich vznik a provozování. Další
právní náležitosti jsou upraveny Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.28
Ekonomické faktory
Pro rychlé posouzení ekonomických faktorů je opět vhodné použít mezinárodní
ratingové agentury. Řadu potřebných údajů poskytuje také Český statistický úřad. Česká
republika vykazuje dlouhodobý a stabilní ekonomický růst. V zemi je nízká nezaměstnanost
a nízká míra inflace. Průměrný plat a kupní síla obyvatelstva roste.
25
myELEN představuje zkratku „my Electronic Loan Exchange Network“, adresa webu je www.myelen.com.
Přehledné vyhledávání umožňuje server www.mixmarket.org.
27
Hodnocení České republiky je možné nalézt na http://www.heritage.org/Index/Country/CzechRepublic.
28
Všechny platné zákony jsou k dispozici na Portálu veřejné správy České republiky, http://portal.gov.cz.
26
23
Pozitivní vývoj ekonomiky v posledním roce narušila ekonomická krize, o jejíž době
trvání a dopadu na českou ekonomiku se zatím jen spekuluje. To, jak ekonomická krize
ovlivnila české domácnosti, se pokusila v březnu 2009 v omnibusovém šetření zjistit
společnost Factum Invenio. Podle průzkumu vnímá stále více lidí dopad krize na svou životní
úroveň. 40 % dotázaných se obává neschopnosti spořit jako doposud a stejné množství lidí
má obavy ze ztráty úspor. Krize zatím více zasáhla domácnosti s nižšími příjmy. Domácnosti
s vyššími příjmy se tolik ohroženy necítí. [22]
Pro posouzení ekonomických faktorů majících vliv na firmu nabízející na trhu možnosti
investování jsou důležité poznatky z kapitoly 4.1. Z analýzy zaměřené na strukturu úspor
českých domácností vyplynulo, že domácnosti mají dostatek kapitálu, který mohou pro
investování použít. Hlavně je ale podstatné, že roste zájem o investice a objem prostředků
vložených do podílových fondů. Finanční krize se jistě odrazí i v této oblasti. Drobní investoři
budou preferovat finanční produkty s garantovaným výnosem. Dlouhodobě lze ale očekávat
opětovný růst objemu prostředků vkládaných do investičních fondů.
Sociálně – kulturní faktory
V rámci sociálně kulturních faktorů lze zkoumat velké množství různých aspektů
vycházejících z historie, náboženství, úrovně vzdělání apod. V tomto případě jsou stěžejní
závěry z kapitoly 4.2.1, ze kterých vyplývá, že česká veřejnost má pozitivní vztah
k dobročinnosti.
Při vhodné marketingové komunikaci lze očekávat, že veřejnost přijme možnost
investovat do mikrofinancí kladně. Cílovou skupinou budou především středoškolsky a
vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé s průměrnými a nadprůměrnými příjmy.
Technologické faktory
Českou republiku lze pokládat za vyspělou i z technologického hlediska. Vzhledem
k posuzovanému projektu je podstatný způsob komunikace s investory a šíření informací.
Zásadní je v tomto internet, který podle ČSÚ mělo v polovině roku 2008 42 % domácností.
Dalším podstatným faktorem je využívání bankovních služeb. V roce 2007 využívalo
bankovní účet přibližně 92 %29 dospělých. Počet lidí využívajících internetové bankovnictví
každoročně roste.
Z technologického hlediska není problém s investory komunikovat na potřebné úrovni,
rovněž úroveň využívání bankovních služeb je dobrá.
29
Dle údajů z článku iHNed Bankám se daří zvyšovat počet klientů z 13.2. 2007, http://finweb.ihned.cz/c410066640-20423220-P00000_detail-bankam-se-dari-zvysovat-pocet-klientu.
24
4.5 Shrnutí
Mezi českou veřejností by byl o mikrofinance pravděpodobně zájem. Češi stabilně
podporují dobročinné projekty a zároveň začínají více využívat různé alternativy ke
klasickému spoření. Nabídka spojit dobročinnost s příležitostí něco vydělat by nejspíše byla
vítána kladně. Je také možné, že by nabídka investovat do mikrofinancí byla využívána i
v případě, že by žádný zisk nepřinesla a pro investora by představovala jen „dobrý
pocit“ z toho, že jeho prostředky po nějakou dobu pomáhají v rozvojovém světě.
Prostředí ČR je vhodné k nabídce investic do mikrofinancí i z technologického a
legislativního hlediska, kdy začátku podnikání nic nestojí v cestě.
Obliba zelených investic, která ve vyspělých státech v posledních letech rostla, jistě
dorazí i do ČR. Její příchod ale bude zpožděn současnou ekonomickou krizí. Lze
předpokládat, že se nabídka v této oblasti bude skládat zejména z podílových fondů
nabízených bankami, které budou vytvářet buď vlastní produkty, nebo spíše přejímat
produkty svých mateřských společností. V každém případě bude ale potřeba význam
zelených investic a mikrofinancí konkrétně medializovat a možnosti investování v této oblasti
vytvořit dobrou propagaci.
25
5.
Mikrofinance z pohledu příjemce investice
V předchozí kapitole byly mikrofinance posuzovány tak, jak je vidí investor. Pro pochopení
jejich významu a principu fungování je ale klíčové objasnit tento pojem z hlediska příjemce
investice. Právě zde je třeba hledat faktory, které ovlivňují rizikovost tohoto typu investování.
Následující kapitola vysvětluje význam tzv. mikrofinanční instituce ve zprostředkování kapitálu a
uvádí konkrétní příklady mikrofinancí z Keni, Bangladéše, Mexika a Gruzie. Nejpodrobněji je
rozebrána Keňa, která má vytvořit konkrétní představu, jak mohou mikrofinance fungovat. Keňu
jsem zvolil pro to, že jsem zde měl možnost v oblasti mikrofinancí působit.
5.1 Mikrofinanční instituce (MFI)
Mikrofinanční instituce je další důležitá organizace, která zajišťuje tok kapitálu. Obrázek
5.1 znázorňuje postavení MFI ve zprostředkování vztahu investor – klient.
Obrázek 5.1: Tok kapitálu od investora k příjemci investice (klientovi)
MFI působí přímo v místě, kam investice směřuje. Získává prostředky např. od fondů a
dává je k dispozici místním skupinám a jednotlivcům. Úkolem MFI je ale také kontrola a
dohled. Je na zodpovědnosti této organizace, aby vybrala dobré klienty a dále na ně
dohlížela. MFI také stanovuje organizační strukturu pro přidělování financí a velmi často
poskytuje další služby, jako je vzdělávání v oblasti podnikání, zdravotní pojištění apod.
Volba MFI je pro úspěšnost investice klíčová. Vhodným nástrojem pro její výběr je server
MIX Market na adrese www.mixmarket.org. MIX Market poskytuje důležité údaje o 1 400 MFI
po celém světě. Lze zde najít obecný popis mikrofinančních institucí, jejich dostupné audity,
nebo ekonomické ukazatele jako počet ohrožených úvěrů nad 30 dnů (PAR 30) a další.
5.2 Keňa
Jako první chci popsat příklad MFI a distribuce a kontroly mikroúvěrů v Keni, kde jsem
necelé tři měsíce v jedné z popisovaných MFI působil. Vzhledem k tomu, že chování a
26
mentalitu obyvatel každé země ovlivňuje řada faktorů, jako jsou klimatické podmínky, historie
země, národnostní a náboženské skupiny apod., následuje nejdříve krátký popis Keni.
5.2.1 Geografie a podnebí
Keňa (dle CIA: The World Factbook, [23]) leží na 1° severní šířky a 38° východní délky,
hlavním městem je Nairobi. Jedná se o zemi rovníkové Afriky s rozlohou 582 650 km2,
přibližně 2,3 % připadají na vodní plochu30. Keňa sousedí se Somálskem, Etiopií, Súdánem,
Ugandou a Tanzanií. Část východní hranice představuje Indický oceán, na západě má země
přístup k Viktoriinu jezeru. Keňa je poměrně vysoko položená, Nairobi leží v 1 600 m n. m.,
západní část kolem Viktoriina jezera v 1 200 m n. m. Zhruba polovina území na severu je
tvořena pouští a polopouští s velmi nepříznivými podmínkami pro život. Naopak střední část,
označovaná jako Central Highlands, patří k nejúrodnějším oblastem Afriky.
Podnebí je monzunové, se dvěma obdobími dešťů, na jaře a na podzim. Roční úhrny
srážek při jsou pobřeží 1000 mm, ve vnitrozemí 500 až 1000 mm. Některé pouštní oblasti
země jsou i více než dva roky bez deště. Řeky se v období dešťů rozvodňují a často
způsobují záplavy. Teploty se na pobřeží pohybují okolo 30° C, ve vnitrozemí okolo 27° C.
Rozdíl mezi nejchladnějším a nejteplejším dnem je přibližně 7° C.
5.2.2 Historie a politický vývoj
Historicky je (dle Richard Trillo: Kenya, [24]) nejvýznamnější pobřeží, kde od 8. století
probíhal obchod s Araby. V 15. století začali o ovládnutí pobřeží usilovat Portugalci, a dalších
zhruba 200 let se zde střídala arabská a portugalská nadvláda. V polovině 18. století se
většina pobřeží dostala do rukou zanzibarského sultána, který jej v roce 1895 pronajal Britům.
Do konce 19. století bylo vnitrozemí Keni rozdělené mezi jednotlivé kmeny, které spolu
často válčily. Obživu zajišťovalo především zemědělství a rybolov. Způsob života se zde
neměnil po několik staletí a zásadně se odlišoval od prostředí na pobřeží Indického oceánu.
V roce 1885 proběhla tzv. Berlínská konference, která měla vyřešit koloniální rozdělení
Afriky. Britové získali vliv nad Ugandou a Keňou. Následujících 70 let britské nadvlády
zásadně změnilo celou společnost této části Afriky.
Koloniální období přineslo do země technologie a umožnilo vznik prvních velkých měst ve
vnitrozemí. Na železnici vedoucí z přístavu Mombasa k Viktoriinu jezeru a hranici s Ugandou
vyrostlo mimo jiné i současné hlavní město. Britská nadvláda ale poznamenala zemi i negativně.
Vznikla řada zákonů omezujících práva původních obyvatel, např. k pěstování kávy byla třeba
licence, kterou mohli získat jen bílí. Mezi bílé byla rozdělena všechna kvalitní zemědělská půda.
Z původního černošského obyvatelstva se stali dělníci obdělávající cizí majetek. Tento stav
30
Pro srovnání v ČR je vodní plochy přibližně 2 % z celkové rozlohy.
27
vyústil v 50. letech 20. století v řadu nepokojů a střetů mezi domorodými Keňany a britskou
armádou. Výsledkem byl vznik nezávislé Keňské republiky v roce 1964.
Po získání nezávislosti se Keňa stala jednou z nejstabilnějších a nejvíce prosperujících
zemí Afriky. V roce 1978 zemřel prezident Jomo Kenyatta a na jeho místo se dostal Daniel
arap Moi, který se v prezidentském křesle udržel 25 let. Období prezidenta Moi se vyznačuje
hospodářským úpadkem. HDP klesl z 358 USD v roce 1990 na 328 USD v roce 2000.
Kojenecká úmrtnost vzrostla z 29 na 78 úmrtí na 1000 narozených. Doba dožití klesla z 60
na 47 let. Pro zemi se stala typickou korupce.
V roce 2002 volby přesvědčivě vyhrála opozice a prezidentem se stal Mwai Kibaki.
Nové vládě se ale nepodařilo nastartovat ekonomický růst a ani výrazně zmírnit korupci.
Dále došlo k mocenským bojům, které v podstatě vládu paralyzovaly. Podle indexu lidského
rozvoje měřeného OSN zaznamenala Keňa další propad z hlediska kvality života.
27. prosince 2007 proběhly volby, ve kterých se střetl dosavadní prezident Mwai Kibaki
s opozičním kandidátem Railou Odingou. Podle oficiálních výsledků vyhrál Kibaki, okolnosti
ale nasvědčovaly tomu, že volby byly zmanipulované. 31 To se odrazilo v propuknutí
násilností a ničení majetku. 32 Během dvouměsíčních nepokojů zemřelo přes 1000 lidí a
přibližně 300 000 bylo vyhnáno z domovů. Násilnosti ukončila až dohoda podepsaná 28.
února 2008, podle které prezidentem zůstal Kibaki, Odinga se stal ministerským předsedou a
moc byla rozdělena mezi opozici a vládní stranu.
Význam povolebních násilností je poměrně zásadní v tom, že poškodily pověst Keni,
coby stabilní a mírumilovné země. Snaha o uklidnění situace a vyhovění všem vedla k tomu,
že Keňa má v současnosti 42 ministerstev. Dělba moci zapříčinila omezení pravomocí
některých ministerstev a vládních představitelů a celkově se podepsala na snížení
rozhodnosti a akceschopnosti vlády. [25]
Rok po skončení násilností je mezi obyvateli zřejmá rostoucí nespokojenost. Široká
koalice a rozdělení moci mezi všechny politické strany vede k tomu, že všichni politici jsou
kompromitováni podílem na nefunkční vládě a nelepšící se hospodářské situaci.
5.2.3 Obyvatelstvo a mentalita
Počet obyvatel Keni se v posledních letech stabilizoval na přibližně 39 milionech. Tomu
ale předcházela populační exploze, kdy se počet obyvatel v uplynulých padesáti letech
zčtyřnásobil. Obyvatelé Keni se dělí na přibližně 50 etnických skupin. Nejpočetnější jsou
příslušníci kmene Kikuyu (20 % populace) následuje kmen Luo (14 %) a Luhya (13 %).
31
O způsobu a zmanipulování voleb pojednává článek The Economist: Loupež za soumraku, který vyšel 7.1.2008
v překladu v časopise Respekt č. 2.
32
Násilnosti měli často kmenový podtext. Kibaki přísluší ke kmenu Kikuyu, zatímco Odinga je Luo.
28
Oficiálním jazykem je svahilština a angličtina. Vedle toho ale existuje velké množství
kmenových jazyků a nářečí, které s v Keni také běžně používají.
V Keni je nejvíce protestantů (45 % populace) a římských katolíků (33 %). Dalšími
skupinami jsou muslimové (10 %) a původní náboženství (10 %).
33 % populace žije ve městech, zbytek na venkově. Největší města jsou Nairobi (odhaduje
se 2,5-3,5 mil. obyvatel), Mombasa (0,7 mil.), Kisumu (0,5 mil.) a Nakuru (0,3 mil.). [24]
Populace Keni je velmi mladá, průměrný věk je 18,8 let, doba dožití pak 57,8 let.
85 % obyvatel starších 15-ti let umí číst a psát. Mobilní telefon má k dispozici přibližně 25 %
obyvatel, internet využívá 8 %.[23]
Hodnocení mentality je poměrně subjektivní záležitostí, do kterého se ale promítají
kulturní zvyklosti a historie země. Typickým rysem Keni je nedodržování domluvených časů
schůzek, časových plánů a přesnosti ve smyslu času obecně. Někdy může být zřejmé
bezmyšlenkovité nebo nedůsledné kopírování vzorů ze zahraničí.33 Dalším vnímaným jevem je
laxnost a apatie při řešení problémů, které se často řeší stylem „ono to nějak dopadne“.
5.2.4 Ekonomická situace
Dlouhodobě se Keňa pohybuje na hraně mírného ekonomického růstu a stagnace.
Vzhledem ke špatné infrastruktuře, korupci, výpadkům v dodávkách elektrické energie a vody
a špatné bezpečnostní situaci se do země nedaří přivádět velké zahraniční investice. Dalším
problémem je poměrně vysoká míra inflace, která se v posledních letech pohybuje nad 10 %.
HDP rostl v roce 2008 tempem 2,2 % a dosáhl hodnoty 1 600 USD v paritě kupní síly. Míra
nezaměstnanosti se podle různých zdrojů pohybuje mezi 30 a 50 %.34 V zemědělství pracuje
75 % zaměstnaných, tento sektor přispívá na HDP 23,8 %. Na Africké poměry má Keňa
poměrně rozvinutý průmysl, zejména výrobu cementu, potravinářský a petrochemický průmysl.
Na HDP přispívá 16,7 %. Zbývajících 59,5 % HDP představují služby. [25]
Ekonomickou situaci v zemi velmi negativně ovlivnily povolební násilnosti, které způsobily
destabilizaci země, zhoršení bezpečnostní situace a vyslaly negativní signály pro případné
investory. Nejvíce se to projevilo na inflaci, která se v současnosti (jaro 2009) blíží k 30 %.
Životní úroveň v Keni je velmi rozdílná ve městech a na venkově. Základní výdaje
rodiny žijící ve zděném domě ve městě jsou přibližně následující: nájem domu 5 000 KSH,
33
Zde mohou být příkladem povinné školní uniformy, které byly převzaty z britského modelu a jsou součástí jinak
bezplatného školního systému. Vzhledem k všeobecné chudobě je pro řadu rodin nákup školní uniformy
problémem. Další příkladem je snaha o vyřešení problému bezpečnosti provozu zákonem nařizujícím pod
hrozbou vysokých pokut užívání bezpečnostních pásů. Katastrofální technický stav většiny dopravních
prostředků, stejně jako silnic, se už ale neřeší. Jediným důsledkem tohoto zákona, který se v praxi nedodržuje, je
korupce dopravní policie.
34
Určení míry nezaměstnanosti je poměrně problematické. Řada lidí se živí tak, že obdělává svůj vlastní
pozemek a živí se produkty, které vypěstuje. Dalším aspektem je, že řada lidí ve městech pracuje načerno. Více
vypovídající může být fakt, že na jednom pracujícím je závislých 6-7 lidí.
29
elektřina 2 000 KSH, náklady na dopravu 3 000 KSH, potraviny 5000 KSH. Ceny na
základních typů potravin jsou uvedeny v tabulce 5.1.
Tabulka 5.1: Přehled cen zboží v obchodním řetězci Nakumatt k únoru 2009
cena v Keni
přepočet do CZK35
množství
mouka
65 KSH
17 CZK
1kg
rýže
170 KSH
45 CZK
1kg
cukr
80 KSH
21 CZK
1kg
sůl
20 KSH
5 CZK
1kg
mléko
40 KSH
11 CZK
500ml
máslo
400 KSH
107 CZK
500g
salám
300 KSH
80 CZK
100g
sýr
300 KSH
80 CZK
100g
balená voda
70 KSH
19 CZK
1,5l
vepřové
660 KSH
176 CZK
1kg
mražené kuře
320 KSH
85 CZK
1kg
káva
370 KSH
99 CZK
500g
Coca Cola
120 KSH
32 CZK
2l
džus
130 KSH
35 CZK
1l
zboží
Měsíční příjem může být velmi rozličný podle místa a typu práce, např. plat učitele je
okolo 17 000 KSH, plat pomocné síly v obchodě může klesnout až ke 3 000 KSH. Velké
množství lidí nemá stálý příjem a je přímo závislých na počtu poskytnutých služeb, případně
zákazníků během měsíce. Řada Keňanů ve městech řeší obtížnou ekonomickou situaci tak,
že žijí ve slumu a kupují jen nejzákladnější potraviny.
Na venkově, kde žije 67 % populace, je typickým jevem pěstování plodin a chov
dobytka pro svou vlastní obživu. Rodiny tak jsou soběstačné a potřeba peněz se pro ně
snižuje. Tento jev je ale nebezpečný v tom, že plošné snížení vlastní produkce, např. vlivem
záplav nebo sucha, může vést k hladomoru. Většina vesnic nemá přístup k elektrické síti.
Rovněž zdravotní péče je mnohdy nedosažitelná.
5.2.5 Bankovní služby v Keni
V Keni působí dostatek komerčních bank s hustou sítí poboček po celé zemi. Tyto banky
ale ještě před několika lety neměly o klienty z řad běžných obyvatel zájem. Průměrný Keňan si
v bance nemohl otevřít ani běžný účet. Toto změnila až Equity Bank, která vznikla ze
zaběhnuté mikrofinanční instituce. Equity Bank začala nabízet bezplatné vedení účtu a
35
Pro přepočet byl použit kurz 3,8 KSH za 1 CZK.
30
nepožadovala ani minimální vklad či další obdobná opatření. Tím zpřístupnila bankovní služby
většině obyvatel. Equity Bank se z MFI přetransformovala na klasickou komerční banku. I
nadále se ale zaměřuje na chudší obyvatele a drobnou klientelu a podporuje sociální programy.
5.2.6 Model komunitní banky
Jeden z uplatňovaných modelů rozdělování a kontrolování financí se označuje jako
vesnická nebo také komunitní banka (Community Bank). Princip fungování bude pospán na
konkrétním příkladu Bengi Investment Group (BIG).
BIG vychází z bangladéšského modelu Grameen Bank. Myšlenka provozování této
komunitní banky je založena na absenci vnějšího kapitálu. Kapitál, kterým banka disponuje,
pochází od jejich členů, kteří ho nashromáždí především formou vložených úspor a nákupem
bankovních podílů. V případě potřeby má banka možnost zažádat o úvěr od klasické komerční
banky. Zde se předpokládá, že komunitní banka je solventnější klient, než by byli její jednotliví
členové, proto je pravděpodobnost získání úvěru s přijatelnou úrokovou mírou mnohem vyšší.
Komunitní banka nabízí dva základní spořící produkty36 a jeden produkt úvěrový.
Omezení rizika při poskytování půjček
Komunitní banka je vystavěna na několika základních principech, které mají zajistit
nízkou rizikovost půjček. Zde je jejich přehled:
a) Založení skupiny dlužníků. BIG se snaží, aby postih za nesplácení půjčky zasáhl
větší množství klientů. To má vést k tomu, že se tito klienti navzájem kontrolují a
dohlížejí na sebe. V případě, že se jeden člen dostane do potíží, ostatní mají motivaci
mu pomoci. V praxi to vypadá tak, že komunitní banka jako klienty přijímá pouze tzv.
solidární skupiny (Solidarity Group37). Půjčku může získat solidární skupina jako celek,
nebo její jednotliví členové.38 V případě, že vzniknou problémy se splácením půjčky
jednoho jejího člena, přichází o možnost získat půjčku všichni členové skupiny.
b) Povinný nákup podílu v BIG. Aby mohl klient od komunitní banky získat půjčku,
musí být nejen jejím členem, ale i vlastnit tzv. podíl (Share). Cena jednoho podílu je
300 KSH a klient se zavazuje k tomu, že během roku koupí alespoň čtyři tyto podíly.
Do komunitní banky tím vloží minimálně 1200 KSH. Půjčka, na kterou má potom
nárok, dosahuje trojnásobku vlastněného podílu v bance.
36
Jeden spořící produkt je určen pro podnikání, druhý je osobní. V podstatě jde o běžné účty, které svým
majitelům nepřinášejí žádné výhody ve smyslu úroku nebo snadnější manipulace s penězi. Jejich hlavní význam
je založen na „přinucení“ klienta aby pravidelně spořil.
37
Solidarity Groups jsou v keňském modelu BIG v podstatě ztotožňovány s tzv. Self-Help Groups. To jsou
skupiny primárně vznikající za účelem získání mezinárodní pomoci a případných dalších výhod. Mezinárodní
organizace a stát dávají přednost jednání s těmito skupinami, což celý systém rozdělování pomoci
administrativně zjednodušuje a zvyšuje jeho transparentnost.
38
Za registraci skupiny i jednotlivce se bance platí poplatek na pokrytí administrativních výloh. To zahrnuje i
vydání vkladní knížky pro evidenci úspor a půjček.
31
c) Dlužník musí mít ručitele. Za dlužníka se musí zaručit tři další členové solidární
skupiny, jejichž úspory nebo bankovní podíly dosahují dohromady alespoň 25 %
z půjčované částky. To společně s principem kolektivní odpovědnosti skupiny dále
snižuje míru rizika při poskytování půjček. Ručitelé, stejně jako dlužník, ručí svými
úsporami a podílem v bance, případně i dalším majetkem. Na Obrázku 5.2 je
zakresleno základní schéma toku peněz a principu odpovědnosti.
Obrázek 5.2: Znázornění principu odpovědnosti
d) Pravidelné splátky a schůze. Všichni členové skupiny se mají scházet při
pravidelných týdenních schůzkách, kde se reportuje stav jednotlivých projektů a
projednávají se další podnikatelské záměry. Zpravidla se při těchto schůzkách odvádí
i splátka půjčky. Na schůzi by měl být přítomný i zástupce nadřízené MFI a měl by být
vyhotoven zápis.
e) Pojištění půjčky. BIG vytváří pojistný fond, do kterého se vkládají 2 % z každé
poskytnuté půjčky. Z tohoto fondu se čerpá např. při těžkém úrazu nebo smrti
dlužníka poté, co byly k pokrytí dluhu využity úspory a bankovní podíly dlužníka.
Založení a struktura komunitní banky
Nad komunitní bankou v tomto konkrétním případě stojí nadřízená organizace BIG MFI,
jejímž úkolem je dohlížet na založení banky a její další fungování a zajistit podporu členům
banky. BIG MFI poskytuje při založení banky budoucím členům také základní školení o
funkci a smyslu banky a základech podnikání.
K založení komunitní banky je potřeba alespoň 100 lidí. Ti musejí pocházet ze skupin,
kdy pro zajištění odpovědnosti skupiny musí mít každá skupina alespoň 10 členů. Vzhledem
k tomu, že kapitál banky je dán uloženými úsporami a prodanými bankovními podíly, je na
počtu členů silně závislá schopnost banky poskytovat půjčky. V první fázi, ještě před
32
samotným vznikem banky, dochází k tzv. mobilizaci členů, kdy se v dané lokalitě, často na
trzích a veřejných shromážděních, získávají budoucí členové banky.
Po dosažení minimálního počtu budoucích klientů dochází k registraci banky. Dle
keňské legislativy postačuje banku zaregistrovat jako „Self-Help Group“, kdy se zaplatí jen
minimální registrační poplatek a celý proces je velmi jednoduchý. Nová komunitní banka si
vytvoří účet pro správu financí v některé z komerčních bank. Následují volby jednotlivých
představitelů komunitní banky.
Obrázek 5.3: Schéma struktury řízení komunitní banky
Na Obrázku 5.3 je zachycena základní struktura komunitní banky. Tato struktura
vznikala zejména s ohledem na to, aby zabránila možnosti zneužití peněz. Je zde kladen
důraz na zamezení vzniku střetu zájmů a oddělení pravomocí. Volba představitelů banky
vypadá následovně. Každá solidární skupina vybere dva zástupce do výkonného výboru
banky, podmínkou je, že zástupce je muž a žena nebo dvě ženy. Takto zvolený výkonný
výbor zvolí předsedu, kterým může být ale jen žena. Zbylí členové výkonné rady se rozdělí
do finančního a marketingového výboru tak, aby zástupci jedné solidární skupiny nezasedali
společně v jednom výboru. Finanční výbor zvolí vedoucího banky a pokladníka.
Úkolem předsedy je zastupovat a reprezentovat banku při oficiálních jednáních, je
mluvčím banky, dohlíží na ostatní výbory a představitele banky a schvaluje poskytování
půjček. Marketingový výbor propaguje činnost banky a získává nové členy. Stávajícím
členům poskytuje poradenství ohledně jejich podnikatelských záměrů, zajišťuje pořádání
pravidelných schůzek členů banky. Finanční výbor především povoluje půjčky a sleduje jejich
splácení, vyhledává vhodné příležitosti pro podnikání a schvaluje předložené podnikatelské
plány. Pro členy dále organizuje vzdělávací kurzy pro zvyšování jejich ekonomického
povědomí. Finančnímu výboru je podřízen vedoucí banky, který zajišťuje běžný chod banky,
a pokladník starající se o vydávání a přijímání peněz a vedení potřebných záznamů. Jedinou
placenou pozicí v celé struktuře je vedoucí banky, i jeho plat je ale spíše symbolický.
33
Struktura kapitálu komunitní banky
Jak již bylo zmíněno výše, je kapitál banky v tomto modelu založen na finančních
prostředcích jejích členů. Na obrázku 5.4 jsou zachyceny základní peněžní toky, ke kterým
v komunitní bance dochází.
Pro zajištění stability a solventnosti banky je zavedeno několik pravidel určujících využití
kapitálu banky. První z nich dovoluje použít k poskytnutí půjček jen 65 % kapitálu. Zbylých
35 % je investováno do málo rizikových produktů finančního trhu, nejlépe v cizí měně, aby se
zamezilo vlivu vysoké domácí inflace. Komunitní banka také může požádat o půjčku
v komerční bance. Maximální výše půjčky ale nesmí přesáhnout trojnásobek kapitálu banky.
Obrázek 5.4: Tok kapitálu mezi komunitní bankou a jejími klienty
Získání půjčky
Půjčky může získat v bance registrovaná solidární skupina, nebo registrovaný člen
registrované skupiny. K jejímu získání je třeba vlastnit bankovní podíly ve výši alespoň třetiny
požadované částky a dále získat tři ručitele ze stejné skupiny, kteří mají v bance dohromady
prostředky ve výši alespoň 25 % z požadované částky. 2 % z půjčky se odvádějí do
pojistného fondu. Tato pravidla zaručují, že v případě nesplacení půjčky bude minimálně
60 % z její výše uhrazeno. Za poskytnutí půjčky je třeba zaplatit 1 % z výše půjčky na
administrativní náklady. Na obrázku 5.5 je znázorněna struktura půjčky.
Obrázek 5.5: Struktura půjčky v komunitní bance
34
Takto poskytované půjčky jsou určeny na delší projekty s dobou splácení do jednoho
roku. Splátky jsou spláceny v týdenních intervalech. Úroková sazba se podle typu projektu
pohybuje od 1 do 2 % měsíčně, to znamená 12 až 24 % ročně. Je třeba také upozornit na to,
že ačkoli má dlužník majetek v bance ve výší 33 % půjčky, na spláceném úroku se to
neprojeví a dlužník platí úrok z celé výše půjčky.
Vedle tohoto typu půjček BIG MFI zvažuje poskytování tzv. instantních půjček. Tyto
půjčky by představovaly malou finanční částku do 1000 KSH zapůjčenou registrovaným
jednotlivcům na jeden den, maximálně týden. Úroková sazba by zde byla poměrně vysoká,
okolo 10 % u půjčky na jeden den.
5.2.7 Případová studie Ukwala a Ugunja
Ukwala a Ugunja jsou dvě vesnice přibližně 50 km na sever od města Kisumu.
Komunitní banky zde byly založeny v roce 2005 dobrovolníky organizace CIVS Kenya.
Zpočátku byl o vstup do banky velký zájem, ten ale postupně opadl a v bankách zůstalo jen
relativně málo členů. Banky tak nebyly schopny poskytovat půjčky.
V roce 2008 se vedení těchto bank ujala BIG MFI. Jako hlavní důvody, proč banky
nezačaly plnit svou funkci, byly určeny následující:
-
Banky byly založeny dobrovolníky, kteří neměli v této oblasti dostatek zkušeností a
nedokázali zajistit fungování základních principů.
-
V rámci mobilizace klientů banky byla místním přislíbena řada výhod, které nebyly reálné.
To vzbudilo zpočátku velký zájem, který ale rychle opadl.
-
Fakt, že většina zakládajících dobrovolníků byli běloši, vzbudil mezi místními očekávání
nějaké finanční podpory. Zde se projevilo, že v řadě zemí Afriky jsou místní zvyklí přijímat
finanční nebo materiální pomoc, kterou pak už automaticky očekávají při každém jednání
s bělochy.
Po vstupu BIG MFI bylo třeba přistoupit k zásadní restrukturalizaci a obnovení důvěry
v komunitní banky. Jako první část oživení byl vypracován podnikatelský plán, který měl dát
v Ugunje vzniknout drůbeží farmě. Ukwala se měla orientovat na zemědělskou výrobu.
Prvotní investice byla získána formou dotace, jejímž smyslem bylo poskytnutí počátečního
kapitálu, který by umožnil generovat další zisk. Díky tomu by byla komunitní banka schopna
poskytovat půjčky svým členům.
Rok po počátku restrukturalizace vypadá situace v Ukwale poměrně uspokojivě.
Z grantu bylo zakoupeno pole o rozloze 5 akrů, k dispozici jsou také prostředky na orbu a
osivo. Počet členů banky se zvyšuje, v únoru 2009 jich bylo přibližně 400. Banka stále nemá
dostatek prostředků k poskytování půjček, ale získává důvěru místní komunity.
35
Ugunja je na tom mnohem hůř. Banka zde dostala dotaci na nákup 200 slepic nosnic.
Vlivem špatné péče jich po několika měsících zůstalo na živu jen 28. Vedení banky dostalo
podmínku, že pokud má spolupráce s BIG MFI pokračovat, musí počet slepic vzrůst na 120.
To se podařilo, přesto je ale s bankou řada dalších problémů. Hlavní příčinou je, že do
vedení se již dříve dostali lidé, kteří sledují především vlastní zájem. Příkladem chování
vedení banky může být fakt, že členům banky nejsou oznamovány termíny voleb
představitelů komunitní banky. Stávající představitelé si tak jednoduše zajistí své opětovné
zvolení. V případě Ugunjy musí dojít především k zásadním personálním změnám.
5.2.8 Případová studie GAWU
GAWU je nejlépe fungující komunitní bankou pod vedením BIG MFI. GAWU vznikla
spojením solidárních skupin z vesnic Gari, Andingo Opanga, West Kadianga a Upper
Kadianga. Tato oblast leží přibližně 70 km jihozápadně od města Kisumu.
GAWU leží v kopcovité oblasti s nedostatkem vody, zemědělství je zde díky tomu velmi
neefektivní. V roce 2005 zde byly využity prostředky OSN k vybudování nádrží na
zachytávání dešťové vody. Tyto prostředky ale nebyly přímo rozděleny mezi obyvatele, jak
tomu často bývá v podobných situacích. Namísto toho byla k projektu přizvána BIG MFI, aby
zajistila vybudování komunitní banky. Prostředky OSN pak byly použity tak, že zájemci mohli
získat nádrž na vodu, náklady na její vybudování ale museli z větší části splatit. Díky tomuto
se podařilo uspokojit mnohem více zájemců, lépe využít prostředky OSN a vytvořit kvalitní a
funkční komunitní banku. [27]
Počet členů banky dosahuje v současnosti přibližně 300, ale jen 50 z nich, 8 mužů a 42
žen, je skutečně aktivních a pravidelně navštěvuje schůze členů banky, které probíhají
jednou týdně. V průměru je spláceno 10 půjček, jejichž výše se pohybuje mezi 10 000 a
20 000 KSH, doba splácení je od 6 do 12 měsíců. Účelem půjčky je nejčastěji nákup osiva
nebo hnojiva. Objevují se také půjčky na školní poplatky. Zájemci o půjčky se zpravidla
neopakují.
GAWU začala svým členům poskytovat instantní půjčky, o jejichž zavedení BIG MFI
zatím jen uvažuje. Půjčka do 500 KSH musí být splacena do jednoho týdne, do 1000 KSH do
dvou týdnů. Půjčky jsou typicky poskytovány na nákup drobného zboží za velkoobchodní
ceny a jeho následný prodej za ceny maloobchodní, na pečení a prodej pečiva nebo na
výrobu džusu.
Proti nesplácení půjček se GAWU brání tím, že jednotliví členové se navzájem znají a
dohlížejí na sebe. To v případě malé komunity jako je tato z velké části nahrazuje princip
kolektivní odpovědnosti. Má-li dlužník potíže, často mu se splácením pomůže rodina nebo
ručitelé. Příčinou platební neschopnosti bývá špatné plánování nebo použití půjčky na
36
činnost, která nedokáže generovat zisk, např. výdaje za lékařskou péči. Pro poskytnutí
instantní půjčky vyžaduje vedení banky dobrou morálku zájemce, to znamená pravidelnou
účast na schůzkách členů komunitní banky a dobrou historii splácení předchozích půjček. Od
vzniku komunitní banky se zatím nestalo, že by někdo nebyl schopen půjčku splatit.
Podle vedení banky by bylo k dalšímu zefektivnění její činnosti potřeba pravidelně
pořádat školení a vzdělávat členy zejména v teorii fungování trhu a účetnictví. Dalším
faktorem bránícím rozvoji banky je absence elektřiny v oblasti.
Komunitní banka v GAWU v současnosti funguje relativně nezávisle na BIG MFI. To
ale není dáno evolučním vývojem sytému. Pravý důvod spočívá v nefunkční komunikaci
především ze strany BIG MFI. Schůzky členů banky se konají pravidelně a jsou na nich
vyhotovovány i zápisy, ty už ale na vyšší úroveň řízení nepostupují. BIG MFI tak nemá
představu o objemu poskytovaných půjček ani o platební morálce klientů.
Na příkladu GAWU a jeho srovnání s vesnicemi Ukwala a Ugunja je možné posuzovat
význam externích financí pro vznik a fungování komunitní banky. GAWU měla od začátku
přístup ke kapitálu a mohla půjčky poskytovat bezprostředně. Získala si tak hned v počátku
důvěru. To jí umožnilo stabilizovat se a dál rozvíjet své služby. Význam měl i okamžitý dopad
investic na životní úroveň. Díky vybudovaným nádržím, které dokáží uchovat vodu z období
dešťů přes celý rok, se výrazně zvýšila produkce zemědělských plodin. Naproti tomu Ukwala a
Ugunja byly závislé jen na prostředcích, které do banky vložili její klienti. To je nebezpečné
v tom, že při malém počtu členů se před poskytnutím první půjčky musí několik měsíců čekat,
než se našetří dostatek prostředků. Vznik komunitní banky v Ukwale a Ugunje vzbudil
v místních jen očekávání, která bez viditelných výsledků brzy pominula. Pro popisovaný model
komunitní banky je důležité, aby se její vznik brzy pozitivně odrazil na životě místní komunity.
Tím banka získá důvěru a další klienty.39
5.2.9 Případová studie Kolma
Kolma leží v blízkosti Kisumu. Komunitní banka zde zatím neexistuje, její vznik se od
konce roku 2008 připravuje. Tato banka má značný potenciál z důvodu přítomnosti velkého
trhu v Kisumu. Zároveň je již nashromážděn dostatek zájemců, kteří vznik banky umožní.
Problém se vznikem této komunitní banky spočívá v nečinnosti BIG MFI. Jak ukazuje
následující diagram, časový plán stanovený 13.1 2009, byl zásadním způsobem narušen.
39
Model využití prostředků OSN k založení komunitní banky, poskytnutí půjček a uspokojení většího množství
zájemců se v současnosti uplatňuje na další projekt v blízkosti Kisumu. V tomto případě se jedná o budování
latrín. Problém zde může nastat v tom, že se nejedná o investici přinášející zisk, což může ohrozit schopnost
klientů splácet půjčku. Pokud ale bude tento model úspěšný, OSN ho začne pravděpodobně uplatňovat i
v dalších zemí východní Afriky, zejména v Ugandě a Tanzanii.
37
Plán založení komunitní banky Kolma ustanovený 13.1. 2009
hlavní setkání
setkání zástupců skupin
hledání nových skupin
kontaktování zástupců skupin
nalezení prostor pro kancelář
zřízení bankovního účtu
21.1.09
22.1.09
23.1.09
24.1.09
25.1.09
26.1.09
27.1.09
28.1.09
29.1.09
30.1.09
31.1.09
1.2.09
2.2.09
3.2.09
4.2.09
5.2.09
6.2.09
7.2.09
8.2.09
registrace komunitní banky
Skutečný průběh zakládání banky
hlavní setkání
setkání zástupců skupin
hledání nových skupin
kontaktování zástupců skupin
nalezení prostor pro kancelář
zřízení bankovního účtu
21.1.09
22.1.09
23.1.09
24.1.09
25.1.09
26.1.09
27.1.09
28.1.09
29.1.09
30.1.09
31.1.09
1.2.09
2.2.09
3.2.09
4.2.09
5.2.09
6.2.09
7.2.09
8.2.09
registrace komunitní banky
Poté co registrace banky a zřízení účtu proběhlo relativně bez problémů, uvázl celý
proces na hledání vhodných prostor pro kancelář banky. I přes urgence ze strany budoucích
členů banky BIG MFI nedokázala postoupit s hledáním prostor ani do konce dubna. Problém
nebyl ani tak v tom, že by nebyl dostatek volných prostor, jako spíše, že se jejich hledání
nikdo systematicky nevěnoval. Toto ukazuje poměrně častý jev v Africe, kdy stanovené
časové plány jsou v podstatě ignorovány a projekty se velmi snadno dostávají do
několikaměsíčního skluzu.
5.2.10 Příklady dalších keňských MFI
Kenya Women Finance Trust (KWFT) byla založena v roce 1981 skupinou bankéřek,
právniček a podnikatelek s cílem poskytovat půjčky výhradně ženám. Vznik nadace umožnily
dotace, později se ale přešlo na financování formou půjček od místních i mezinárodních zdrojů.
V současnosti představuje KWFT jednu z největších MFI v zemi. Zaměřuje se na chudé ženy
z vesnic a slumů. Půjčky jsou poskytovány jednotlivcům, ti ale musejí být členy registrované
38
solidární skupiny. Nové skupiny procházejí dvouměsíčním kurzem zaměřeným na základní
podnikatelské dovednosti. KWFT poskytuje i čistě individuální půjčky na rozvoj již zaběhnutého
podniku, podmínkou je předložení podnikatelského plánu. KWFT je poměrně silně sociálně
zaměřená a jako jedna z mála poskytuje půjčky i na zdravotní výdaje. [28]
Faulu rovněž patří k největším MFI v Keni. Byla založena v roce 1992 organizací Food
for the Hungry International. Vznik Faulu finančně podpořila Evropská unie, americká
rozvojová agentura USAID a britská DFID. V současnosti Faulu stále čerpá podporu USAID,
z větší části ale funguje samostatně díky spláceným úrokům. Faulu nabízí půjčky především
skupinám, které za tímto účelem vznikají. Nejedná se tedy o solidární skupiny, které byly
zmiňovány dříve. Nabízené půjčky jsou určeny na podnikání, zemědělskou činnost, školní
poplatky. Faulu také dokáže zprostředkovat nákup cenných papírů na burze. [29]
Kenya Agency For Development Of Enterprise And Technology (KADET) byla založena
neziskovou organizací Word Vision v roce 2000. Word Vision představuje také zdroj financí
pro tuto MFI. KADET nabízí půjčky jednotlivcům i solidárním skupinám, které musí mít
alespoň 15 členů. Novým skupinám poskytuje osmitýdenní vzdělávací program. Půjčky jsou
určeny na rozvoj podnikání, zemědělkou činnost, nákup nových technologií, ale i na školní
poplatky. KADET nabízí klientům také možnost zdravotního pojištění a zajišťuje vzdělávání
orientované především na zamezení nemocí jako malárie a HIV/AIDS. [30]
Women in Fishing Industry Project (WIFIP) je nezisková organizace působící pouze
v oblasti Viktoriina jezera. Smyslem jejího založení v roce 2002 byla podpora a vzdělávání
žen zabývajících se činnostmi spojenými s rybolovem. Do služeb, které WIFIP provozuje,
patří i mikrofinance. WIFIP pracuje v rámci specifické komunity, ale s jednotlivci. Půjčky
poskytuje především ženám, které musí mít našetřeno 25 % z výše požadované půjčky.
Standardně ženy absolvují kurz podnikatelských dovedností. Následují tři týdny, ve kterých
mají za úkol naspořit určitou částku. [31] Pokud toto splní, mají nárok na půjčku. Problémem
WIFIP je orientace pouze najeden obor podnikání. Velká část žen, které jsou do projektu
zapojeny, prodává ryby. Při takovémto postupu může hrozit poměrně rychlé nasycení trhu.
5.2.11 PEST analýza keňského prostředí
Podobně jako v kapitole 4, kde byly analyzovány externí podmínky a vliv makrookolí
v ČR, budeme v této kapitole posuzovat vznik nové společnosti (MFI) nabízející financování
prostřednictvím mikrofinancí v Keni.
Politicko – legislativní faktory
Zde se může Keňa jevit problematicky zejména vzhledem k všeobecně rozšířené
korupci. V žebříčku Heritage Foundation, který korupci sleduje, se Keňa umístila na 150
místě z 179. Stejný zdroj dále uvádí, že domáhání se vlastnických práv zde může být složité.
39
I přesto ale Keňa patří k nejvyspělejším a z hlediska investic nejbezpečnějším státům
afrického kontinentu. Založení nového podniku zde v průměru trvá 38 dnů.
Vznik běžných MFI keňská legislativa nijak neupravuje a nesleduje. K jejich založení
stačí relativně jednoduchá registrace na místním úřadě, kdy je možné MFI zaregistrovat jako
Self-Help Group, Community Based Organization, Company nebo Trust. Pokud by MFI
chtěla nabízet služby na úrovni komerční banky, musela by získat bankovní licenci a
podléhala by státní regulaci. Většina MFI se tomuto raději vyhne.
Ekonomické faktory
Jak bylo uvedeno v úvodní části této kapitoly, je v Keni vysoká nezaměstnanost a vysoká
míra inflace. Nezaměstnanost se ve smyslu poskytování drobných půjček může jevit jako
výhodná a lze tak očekávat velké množství zájemců. Naproti tomu vysoká míra inflace je
mimořádně nepříznivá, protože znehodnocuje vklady investorů investujících v zahraniční měně.
Dopad světové krize na schopnost splácet mikroúvěry by v Keni neměl mít zásadní
význam. Prostředí, kde jsou mikropůjčky nabízeny, není s globálním trhem spjato. Většina
projektů se týká běžných potřeb, po kterých je poptávka i v době ekonomického oslabení.
Rizikovější zde jsou klimatické vlivy, případně špatná bezpečnostní situace.
Sociálně – kulturní faktory
Problém Keni a dalších afrických zemí spočívá ve velkém množství kmenů žijících
v jednom státě. Napětí mezi kmeny může přerůst v nepokoje, tak jak tomu bylo po volbách
v roce 2008. V důsledku těchto nepokojů se řada MFI dostala do potíží, protože jejich klienti
museli opustit domovy a nemohli se věnovat obchodu. Při vstupu na tyto a podobné trhy je
třeba věnovat náležitou pozornost vztahům mezi komunitami, které v daném místě žijí.
Významným faktorem je nespolehlivost. Při stanovování časových harmonogramů se
musí počítat s dostatečnou rezervou. Může také dojít k tomu, že odsouhlasený plán začne
keňská strana uskutečňovat nesprávným způsobem z důvodu jeho nepochopení. Komunikace
s partnerem musí být dostatečně jasná a je dobré zavést supervizi po celou dobu spolupráce.
Technologické faktory
Technologická úroveň Keni je pro zřízení MFI dostatečná. V zemi je možné snadno
zřídit internetové připojení a síť mobilních operátorů pokrývá celé území. Mobilní telefon má
11,5 mil. obyvatel a mobilní operátoři nabízejí služby, které jsou pro provozování
mikrofinancí velmi vhodné. Příkladem může být služba M-Pesa největšího keňského
operátora. Díky této službě je možné poslat peníze prostřednictvím mobilního telefonu
kamkoli v Keni. Příjemce dostane na svůj mobil zprávu. Tu ukáže ve speciálním kiosku, který
je součástí každé větší vesnice, a je mu v hotovosti vyplacena odpovídající částka.
40
5.3 Bangladéš
V Bangladéši je mimořádně významnou MFI Grameen Bank, která dala vzniknout
novodobému systému distribuce a kontroly mikrofinancí. Tento systém, jehož obdobu užívá
řada MFI po celém světě, čelil mnoha problémům a za 26 let své existence prošel poměrně
zásadními změnami.
Grameen Bank začínala v roce 1983 se systémem nazývaným Grameen I nebo také
Grameen Classic System. Tento systém zavedl splácení půjčky po malých částkách
v pravidelných a krátkých intervalech. Zásadním přínosem bylo ale zavedení tzv. dlužnických
skupin. Tyto skupiny měly spojovat členy s podobnými podnikatelskými záměry a
z podobného prostředí. Smyslem skupin byla kontrola využití úvěru a vzájemná kontrola
členů. Pokud jeden dlužník nesplácel, nikdo další ze skupiny neměl nárok na poskytnutí
úvěru. Poměrně velká pozornost byla věnována stanovení počtu členů skupiny, kdy jako
optimum pro zachování transparentnosti a kontroly nad skupinou bylo zvoleno 5 členů. Ti do
svého čela zvolili předsedu, který zajišťoval komunikaci s Grameen Bank.
Grameen I dále zavedl týdenní schůzky, na kterých se jeden pracovník banky sešel se
šesti až osmi skupinami. Tématem schůzek bylo schvalování nových úvěrů, výběr splátek,
řešení případných problémů a poradenství v oblasti nových podnikatelských záměrů,
vzdělávání, zdravotní péče apod.
Schválené úvěry byly poskytovány nejprve prvním dvěma členům skupiny. Tyto členy
vybrala sama skupina. Poté co dokázali úvěr splácet po dobu šesti týdnů, mohli úvěr získat
další dva členové skupiny. Předseda skupiny úvěr získával jako poslední. Formální
podmínky splácení úvěru měly být co nejjednodušší, proto se omezily pouze na stanovení
délky trvání úvěru jeden rok, přičemž první splátka následovala týden po přijetí půjčky a
splácení dále probíhalo v týdenních intervalech, a na stanovení roční úrokové míry 20 %. Po
splacení úvěru měl dlužník nárok na nový úvěr, zpravidla ve vyšší hodnotě.
Banka poskytovala několik typů úvěrových produktů. Základním byl všeobecný úvěr, ze
kterého vycházeli další modifikace. Za zmínku stojí tzv. kolektivní úvěr, který byl poskytován
celé skupině na nákup např. dražší technologie. Tento typ se ale přestal brzo používat,
protože úspěšnost investice byla většinou dílem jen části skupiny, na které se zbytek
přiživoval. Dalším zajímavým produktem byl úvěr na bydlení, který byl rovněž poskytován
jako úvěr na produktivní činnost. Podle Grameen Bank je i investice do bydlení produktivní,
protože dlužník tím získá prostor pro svoji činnost a zároveň může své produkty ochránit
před povětrnostními vlivy.
Grameen I dále svým členům ukládal povinnost spořit. Každý kdo získal úvěr odvedl
5 % z jeho výše do skupinového fondu a dále musel pravidelně ukládat částku stanovenou
41
podle výše úvěru. Vklady byly úročeny 8,5 %. Touto formou spoření banka získávala další
kapitál pro půjčky a zároveň alespoň částečnou záruku za poskytnuté úvěry. Ze skupinového
fondu mohli členové skupiny čerpat bezúročné půjčky do výše 50 % naspořené částky.
Grameen Bank také kladla klientům povinnost kupovat akcie, které byly doposud
v rukou státu. Cílem tohoto opatření bylo, aby se banka stala majetkem svých klientů.
Zároveň byla sledována snaha najít argument pro kritiky banky, kterým se nelíbilo, že chudí
lidé musejí platit úrok a případné další poplatky. Pokud by klienti vlastnili akcie banky,
zaplacené poplatky a úroky by v podstatě zůstávaly v jejich rukou. [14]
Systém Grameen I byl v řadě ohledů příliš přísný a jednotvárný. Rostoucí počet klientů
vyžadoval pružnější přístup. Mezi dlužníky se začala projevovat nespokojenost. V roce 1998
Bangladéš zasáhly povodně, které postihly i velkou část klientů banky. To společně
s vnitřním napětím v bance vyústilo v krizi systému Grameen I a odchod části klientů. To vše
vedlo k zásadní změně systému a vzniku nového, označovaného jako Grameen II.
Přechod na Grameen II nebo také Grameen Generalised System byl dokončen v roce
2002. První změnou byla větší motivace ke splácení a odměňování řádně platících dlužníků.
To spočívalo v tom, že pokud dlužník splácel prvních 6 měsíců úvěr podle stanoveného
harmonogramu, měl po uplynutí této doby nárok na nový úvěr alespoň ve stejné výši jako ten,
který už splácel. S tím byla ale také spojena povinnost chodit na týdenní schůzky dlužníků.
Dále byla změněna nabídka úvěrových produktů. Základní typ úvěru získal proměnou
dobu splácení v rozmezí 3 měsíců až 3 let. Splátka nyní může probíhat měsíčně nebo jednou
za dva, případně tři měsíce, minimální splátka je 1 %. Výše úvěru je závislá na výši úspor
klienta a může dosáhnout maximálně jejich trojnásobku, přičemž ale dobrá kázeň dlužníka
může tento strop navýšit, špatná naopak snížit. Pokud dlužník cítí, že nezvládne půjčku splácet,
může přejít na tzv. flexibilní úvěr, kdy je stanoven nový splátkový kalendář a ze strany banky
jsou přijaty opatření vedoucí k tomu, aby dlužník v první řadě splatil svůj úvěr.
Ke změnám došlo i z hlediska skupinové odpovědnosti. Její princip zůstává zachován,
ale je kladen větší důraz na platební morálku jednotlivých členů. Pokud např. jeden člen
skupiny vyniká a splácí mimořádně dobře, nemusí ho postihnout omezení v případě, že
ostatní členové mají špatnou platební morálku.
Nově dochází také k pojišťování úvěrů, kdy jsou na toto pojištění odváděny 3 %
z každého poskytnutého úvěru. Povinné spoření zůstává zachováno. Původních 5 % do
skupinového fondu bylo sníženo na 2,5 %. Další 2,5 % klient povinně spoří na svém účtu,
k těmto penězům má volný přístup. [32]
42
5.4 Mexiko
Mexiko je jedinou zemí, kde je možné z České republiky investovat do mikrofinancí. Tyto
investice zajišťuje společnost Microfinance, a.s., která spolupracuje s vybranými mexickými
MFI. Tyto MFI mají podobnou strukturu a velmi dobré ekonomické výsledky.
Jednou z nich je CrediComún, o které poskytla bližší informace její zaměstnankyně
Rebeca Romero. CrediComún patří mezi nejperspektivnější MFI v Mexiku. Pracuje pouze
s venkovskými bankami, které tvoří skupiny 7 až 25 klientů. Tyto skupiny vznikají cíleně za
účelem vstupu do banky a každý nový zájemce o vstup musí získat pozvání od stávajících
členů. Řízení skupin a přidělování úvěrů zde není tak striktní jako v Grameen Bank. Každá
skupina má dva zástupce, resp. zástupkyně, předsedkyni a pokladnici. Půjčky jsou
poskytovány vždy na 16 týdnů, splácejí se týdně a týdně probíhají i schůzky členů venkovské
banky. Nejnižší půjčka na toto období je 100 USD a po jejím splacení má dlužník nárok na
vyšší úvěr. Úrok půjčky je 3,9 % měsíčně. K jejímu získání musí žadatel prokázat pravidelný
příjem ve výši alespoň 1,5 násobku týdenní splátky a musí naspořit 10 % z výše půjčky. Po
splacení si může klient nechat své úspory vyplatit. Při nesplacení dluhu jednotlivce mohou být
na úhradu úvěru použity kolektivní úspory skupiny. Okolo 20 % půjček je poskytováno
z kapitálu pocházejícího z úspor klientů, zbytek pochází od investorů a úvěrů komerčních bank.
CrediComún poskytl ke konci roku 2007 půjčky více jak 6 000 klientů. Celkový objem
půjček dosáhl hodnoty 4 752 644 USD. Ohrožené úvěry do 30 dnů představují 0,15 %.[34]
Další mexickou MFI je Fundación para la Integración Productiva Sustentace (FIPS).
FIPS využívá kolektivní odpovědnosti, ale pojmy vesnická banka a solidární skupina používá
odlišně, než jak byly doposud chápány. Vesnická banka má 15 až 35 členů a mohou do ní
vstupovat i noví, neověření členové. Půjčky jsou zde poskytovány menší, na dobu 16 týdnů,
a podnikatelské záměry nejsou přezkoumávány. Záruky jsou dány jednak kolektivní
odpovědností a jednak povinností spořit. Na krytí nesplacených dluhů jsou pak použity
kolektivní úspory. Zájemce o půjčku také musí prokázat, že jeho pravidelný příjem je
minimálně 1,5 násobek týdenní splátky. Schůzky členů vesnické banky se konají jednou
týdně, v týdenních intervalech je rovněž splácena půjčka.
Pojem solidárních skupin je v této MFI chápán jako další stupeň vývoje vesnické banky.
Solidární skupinu tvoří 4 až 8 klientů, kteří již splatili minimálně dvě půjčky, jsou zde tak
pouze ověření členové. Půjčované částky jsou vyšší a podnikatelské plány jsou
přezkoumávány, od určitých částek je potřeba povolení od vedení FIPS. Členové skupiny
musí poskytnout ručení, které dvojnásobně přesahuje hodnotu půjčky.
FIPS měl ke konci roku 2007 přes 5 000 klientů a poskytl půjčky v celkovém objemu
1 618 941 USD. Ohrožené úvěry do 30 dnů dosáhly hodnoty 1,22 %.[33]
43
5.6 Gruzie
V Gruzii dlouhodobě působí nezisková společnost Člověk v tísni, která zde realizovala i
mikrofinance. Informace k projektu poskytl Marek Vozka, který zde jako zaměstnanec
společnosti Člověk v tísni tento projekt vedl. Využití mikrofinancí v následujícím příkladě je
od doposud popisovaných situacích pojato velmi odlišně, prioritou zde byl sociální dopad.
Prostředky byly získány z dotace Ministerstva vnitra ČR.
Člověk v tísni působil v hornické a bývalé průmyslové oblasti a měl zde již vybudované
renomé z předcházejících projektů. To bylo důležité pro získání důvěry ze strany budoucích
klientů. K zajištění splácení úvěrů nebyl využit princip kolektivní odpovědnosti. V některých
případech bylo využito předcházející dobré zkušenosti s některými místními podnikateli.
Jinak byly úvěry poskytovány na základě zpracovaného podnikatelského plánu, kdy Člověk
v tísni poskytoval výukové kurzy, během kterých byl podnikatelský plán sestavován. Tyto
kurzy měly jednak vzdělávací účel, dále pomáhaly předem vytipovat vhodné kandidáty na
půjčku. Sledovaným aspektem pro přidělení úvěru byl i počet nových zaměstnaneckých míst,
které projekt dokázal vytvořit. Pro další ověření serióznosti byly na zkušenosti se zájemci o
půjčky dotazovány místní městské úřady nebo další občané např. v mešitách.
Mikrofinance byly zaměřeny do míst, kde obyvatelé měli většinou alespoň výuční list a
praxi ze závodu, který zde dříve fungoval. Jedinou chybějící věcí byl kapitál. Člověk v tísni se
orientoval na skupiny obyvatel, které neměly možnost získat úvěr z bank ani z jiných
mikrofinančních institucí, nerozlišoval při tom ženy a muže. Příjemci mikropůjček se většinou
stávali jednotlivci – podnikatelé, kteří vytvářeli několik pracovních míst. Úvěry se nejčastěji
pohybovaly ve výši 300-400 USD, úroková sazba pak mezi 4 až 8 % a délka úvěrů byla od 3 do
6 měsíců. Splátky se vybíraly jednou měsíčně a alespoň jednou měsíčně probíhala také kontrola
projektů. V některých případech, většinou když šlo o zemědělskou výrobu, nebyly vyžadovány
měsíční splátky a úvěr mohl být splacen až po sklizni. Ročně bylo poskytnuto okolo 30 úvěrů.
Na mikrofinance bylo uvolněno 50 000 USD s tím, že se vytvoří fond, ze kterého se
budou poskytovat půjčky a vracet se budou splátky. Ročně se počítalo se ztrátou okolo 10 %
kapitálu fondu a projekt byl plánován do vyčerpání všech prostředků, přibližně na 4 až 5 let.
V rámci této aktivity Člověka v tísni byli zájemci o úvěr vzděláváni, podnikatelské plány
kontrolovány a na průběh jednotlivých projektů bylo pravidelně dohlíženo. Před poskytnutím
úvěru byla také posuzována pověst zájemce podle výpovědí namátkově vybraných
spoluobčanů. Tento důsledný přístup se odrazil na nákladech, které zde řízení mikrofinancí
vyžadovalo. Provozní náklady, které si tento projekt vyžádal, dosáhly částky 16 000 USD
ročně. Tato částka byla čerpána z rozpočtu Gruzínské pobočky Člověka v tísni a neměla tak
vliv na výši prostředků určených na úvěry.
44
5.7 Tabulkové srovnání zmiňovaných MFI
Tabulka 5.2: Srovnání vybraných keňských MFI
počet klientů
poskytnuté půjčky
frekvence splácení41
frekvence mítinků
doba splácení
KWFT
Faulu
KADET
WIFIP
208 01040
90 30940
19 42140
400
85 720 278 USD40 27 407 347 USD40 6 178 809 USD40
-
týdně / měsíčně
denně / měsíčně
týdně / měsíčně
týdně
měsíčně
týdně
týdně
týdně
9-12 měsíců
-
-
40
2,94 %
klientela
jen ženy
muži i ženy
převažují muži
především ženy
22840
22040
13040
200
jednoho zaměstnance
účel půjček
17,7 %
6 / 12 měsíců
40
PAR 30
počet dlužníků na
2,0 %
40
-
podnikání,
podnikání,
podnikání,
podnikání,
služby,
služby,
služby,
služby
zemědělská výroba, zemědělská výroba, zemědělská výroba,
živočišná výroba, živočišná výroba
živočišná výroba,
školní poplatky,
nové technologie,
lékařské výdaje
školní poplatky
typická výše půjček
do 300 USD
do 300 USD
do 350 USD
do 450 USD
úroková míra p.a.
18 / 20 %42
12 / 16 / 18 %43
18,5 %
20 %
dlužnické skupiny
5-30 členů
10-25 členů
od 15 členů
ano
ne
ne
motivace dlužníků
po splacení úvěru
ne
možnost dalšího
s nižší úrokovou
sazbou
další služby
poradenství
zprostředkování
v rámci projektů,
obchodu na burze možnost
zprostředkování
cenných papírů
zdravotního
vzdělávání,
ne
zdravotního
pojištění
pojištění
dominantní zdroj
kapitálu
půjčky
podíl vlastněný
Word Vision
dotace
NNO Food for the
formou půjčky
z různých zdrojů
Hungry, dotace
40
Dle serveru Mix Market, http://www.mixmarket.org/.
Kratší interval splácení je většinou určen pro nové a zatím neověřené klienty.
42
18 % úroková míra pro půjčky nad 100 000 KSH, 20 % do 100 000 KSH.
43
Úroková míra se mění podle toho, jak dlouho je dlužník klientem MFI a jakou má platební morálku.
41
45
Tabulka 5.3: Srovnání dalších zmiňovaných MFI
počet klientů
Grameen Bank
CrediComún
FIPS
Člověk v tísni
(Bangladéš)
(Mexiko)
(Mexiko)
(Gruzie)
6 707 00040
6 12740
5 35040
40
40
poskytnuté půjčky
532 024 930 USD
frekvence splácení
týdně
týdně
týdně
měsíčně
frekvence mítinků
týdně
týdně
týdně
týdně
individuální
16 týdnů
16 týdnů
6 - 12 měsíců
PAR 30
1,79 %40
0,15 %40
1,22 %40
-
klientela
převažují ženy
především ženy
především ženy
převažují muži
30040
8040
14040
30
doba splácení
počet dlužníků na
jednoho zaměstnance
účel půjček
4 752 644 USD
30
40
1 618 941 USD
50 000 USD
podnikání,
podnikání,
podnikání,
podnikání,
služby,
služby,
služby,
služby,
zemědělská
zemědělská výroba, zemědělská
zemědělská výroba,
výroba,
živočišná výroba, výroba,
bydlení,
školní poplatky
typická výše půjček
80 USD
770 USD
300 USD
do 400 USD
úroková míra p.a.
20 %
45 %
45 %
4-8%
dlužnické skupiny
5 členů
7-25 členů
15-35 členů
ne
motivace dlužníků
po splacení úvěru po splacení úvěru po splacení úvěru
možnost nového, možnost nového, možnost nového,
další služby
ne
vyššího úvěru
vyššího úvěru
vyššího úvěru
vzdělávání,
vzdělávání,
vzdělávání,
vzdělávání,
důchodové pojištění, poradenství
poradenství
poradenství
zdravotní pojištění, v rámci projektů
v rámci projektů
v rámci projektů
programy pro
velmi chudé
dominantní zdroj
kapitálu
úspory klientů
půjčky
půjčky
dotace MV ČR
banky, bankovní
podíly
46
5.7 Shrnutí
Realizace každého projektu musí sledovat kulturní, politické i geografické pozadí místa,
kde k ní dochází. Podle toho je možné připravit se na specifické problémy a předcházet jim
nebo, v horším případě, s nimi alespoň počítat a připravit se na ně. V Africe to znamená
především nespolehlivost z hlediska času a dodržování termínů nebo automatické očekávání
darů a pomoci od obyvatel vyspělého světa. Další faktory mající vliv na realizaci projektu
bychom našli v jiných částech světa. Při zavádění modelu úspěšného v jedné zemi v zemi
jiné je vždy třeba model upravit tak, aby vyhovoval novému prostředí. To platí i pro
mikrofinance.
Doslova každá MFI může mít jiné podmínky pro přidělení mikroúvěru, může klást důraz
na jiná opatření k omezení rizika nebo může pracovat s jinou klientelou. Základní rysy ale
zůstávají zachovány. Výrazněji se mohou odlišovat pouze dotované MFI, které se snaží o co
největší sociální dopad mezi klienty. Stanovení společných principů fungování mikrofinancí a
faktorů ovlivňujících chování MFI se věnuje následující kapitola.
47
6.
Porovnávání mikrofinancí a posuzování rizikovosti
Následující kapitola si klade za cíl vyvodit obecně platné principy fungování
mikrofinancí a stanovit základní hlediska, která mikrofinance sledují. Podstatnou částí je
uvedení faktorů, které ovlivňují chování MFI a mají zásadní význam pro stanovená hlediska.
Podle těchto faktorů je navržen postup hodnocení, který umožňuje porovnávat různé MFI.
Celá kapitola se soustřeďuje na sledování rizika, které mikrofinance přinášejí.
Důležitým upozorněním je, že v následujícím textu jsou pojmy MFI a komunitní banka,
pokud není uvedeno jinak, zaměnitelné.
6.1 Principy fungování mikrofinancí
V předcházející kapitole bylo uvedeno několik příkladů fungování MFI a komunitních či
vesnických bank z různých částí světa. Jejich porovnáním lze vyvodit několik základních a
obecně platných principů, které mikrofinance vymezují a díky kterým fungují. Jde o:
-
princip poskytování úvěrů chudým lidem,
-
princip poskytování malých úvěrů,
-
princip kolektivní odpovědnosti,
-
princip pravidelnosti,
-
princip motivace k dalšímu rozvoji.
Princip poskytování úvěrů chudým lidem je základním principem fungování a
smyslu mikrofinancí. Mikrofinance vznikly, aby umožnily chudým lidem získat kapitál a
drobným podnikáním zlepšit svou životní úroveň. Sledují v první řade sociální význam. Úrok,
kterým jsou mikroúvěry zatíženy, je určen především na krytí nákladů spojených s distribucí
kapitálu. Tyto náklady jsou ale poměrně vysoké. Pro bohaté obyvatele, kteří mají čím ručit,
může být často jednodušší a levnější získat úvěr z klasické komerční banky.
Princip poskytování malých úvěrů je rovněž pro mikrofinance typický. Malé částky
nepředstavují velké riziko a ani klienti nemají potřebu velkého kapitálu. Úvěry jsou nejčastěji
poskytovány na nákup surovin, drobného nářadí a dalších málo nákladných prostředků
výroby, např. osiva, hnojiva, apod.
Princip kolektivní odpovědnosti představuje hlavní přístup k omezení rizikovosti
investice. Tento princip nahrazuje záruky ve formě majetku dlužníka, které vyžadují běžné
bankovní instituce. V rámci kolektivní odpovědnosti představují záruku za úvěr vazby mezi
dlužníkem a skupinou. Tyto vazby jsou majetkové, kdy ostatní členové skupiny jsou přímo
anebo nepřímo ohroženi na svém majetku v případě, kdy jeden člen úvěr nesplácí. Nepřímé
ohrožení představuje to, že všichni členové skupiny ztrácejí možnost získat nový úvěr. Přímé
ohrožení majetku pak znamená např. využití úspor celé skupiny na krytí nesplaceného úvěru.
Díky existenci takovéhoto ohrožení se předpokládá, že členové skupiny se mezi sebou
48
budou kontrolovat, dohlížet na sebe a vzájemně si pomáhat. Další kategorii vazeb
jednotlivce ke skupině můžeme označit jako psychologickou a je možné odkázat se na
Maslowovu teorii pyramidy lidských potřeb. V této pyramidě figuruje potřeba společenského
uznání a úcty, která vede k tomu, že se dlužník v rámci skupiny chová odpovědně a dbá, aby
v očích ostatních členů nevypadal špatně.
Princip pravidelnosti má rovněž hlavní význam v omezení rizikovosti úvěrů a spočívá
v pravidelných, nejčastěji týdenních nebo měsíčních splátkách. Se stejnou frekvencí zpravidla
probíhají i schůzky skupiny ze zástupcem MFI. Pravidelné a časté splátky vedou dlužníka k tomu,
že získá návyk dát vždy část zisku ke splácení úvěru stranou. MFI tímto získává přehled, jak se
komu daří v podnikání a dokáže dříve odhalit, že se nějaký dlužník dostal do potíží. Zástupce
MFI by měl mít přehled o podnikatelských aktivitách v dané oblasti a alespoň nějaké ekonomické
vzdělání. Jeho účast na schůzkách tak také přispívá k zefektivňování jednotlivých projektů. Tyto
schůzky vytvářejí prostor k diskuzím a hledání řešení problémů, kterým dlužníci čelí.
Princip motivace k dalšímu rozvoji vede dlužníka k tomu, aby se i bez existence
dlužnické skupiny snažil o včasné splacení úvěru a byl za to nějak odměněn. Nejčastěji jde o
možnost získat po splacení úvěru úvěr nový, který může být vyšší nebo může být zatížen
nižší úrokovou mírou. V tomto významu můžeme k vysvětlení principu motivace opět využít
Maslowovu teorii lidských potřeb, kdy nad potřebou uznání stojí potřeba seberealizace, která
nutí člověka k tomu, aby se snažil být úspěšný a naplnil své možnosti růstu. Motivace může
být i negativní, např. v případě, že se dlužník se splátkou zpozdí, bude mít příště nárok jen
na úvěr menší. Princip motivace není tak rozšířený jako ostatní vyjmenované principy.
6.2 Hlediska pro posuzování mikroúvěrů
Smyslem mikrofinancí je poskytování mikroúvěrů. Právě na ty by se měla orientovat
hlediska pro posuzování mikrofinancí. Mikroúvěr je bankovní produkt, který kromě běžných
aspektů zhodnocení investice a její rizikovosti sleduje aspekt sociálního přínosu pro dlužníka.
Tyto tři aspekty, resp. hlediska, představují základní přístup k mikrofinancím a jsou důležité
pro jejich členění, proto jim je dále věnována velká pozornost. Jmenovaná hlediska je třeba
posuzovat podle ukazatelů, které mohou být měkké nebo tvrdé. Tvrdé ukazatele jsou snadno
měřitelné a přesně definovatelné. Měkké ukazatele jsou naproti tomu více subjektivní a velmi
složitě měřitelné. V následujícím textu jsou zmíněná hlediska blíže rozebrána.
Sociální dopad úvěru, resp. působení MFI, je spojen se základním principem
zprostředkování kapitálu chudým lidem. Toto hledisko sleduje, jak úvěr ovlivní životní úroveň
dlužníka a jeho rodiny. Znamená to základní věci, jako zda díky úvěru bude mít dlužník
možnost vytvořit zisk, aby sebe a svou rodinu uživil, mohl vyhledat zdravotní péči, děti měly
přístup ke vzdělání apod. U větších úvěrů by se také mělo sledovat, zda dlužník vytváří nové
49
pracovní pozice, jak svým podnikáním ovlivňuje místní komunitu a nepodstatné není ani
sledování dopadu jeho činnosti na životní prostředí.
Tvrdé ukazatele:
- počet lidí profitujících z poskytnutého úvěru,
- změna příjmu dlužníka za sledované období,
- změna struktury výdajů dlužníka za sledované období,
- změna kupní síly dlužníka za sledované období.
Měkké ukazatele:
- změna v přístupu ke zdravotní péči dlužníka a jeho rodiny za sledované období,
- změna úrovně vědomostí dlužníka za sledované období.
Výnosnost úvěru můžeme sledovat z pohledu MFI nebo, jako v tomto případě, z pohledu
investora. Platí ale, že výnosnost by měla být sledována ve všech případech. Pokud MFI získá
prostředky od komerční banky nebo investora, je nutné dosáhnout zisku k pokrytí nákladů na
tento kapitál. Část zisku musí zbýt na pokrytí nákladů spojených s provozem banky. Provozní
náklady je nutné pokrýt i v případě, že kapitál na úvěry pochází z úspor nebo bankovních podílů
klientů banky. Úrok, resp. poskytování kapitálu za úplatu, je pro komunitní banku nutností.
Výnosnost úvěru je v otázce nákladů úzce spjata s jeho sociálním dopadem. MFI pro krytí svých
nákladů může buď snížit výnos investora nebo zvýšit úrokovou sazbu. Pokud komunitní banka
negeneruje ani minimální zisk na krytí nákladů nebo je její provoz dotován, je dlouhodobě
neudržitelná a je jen otázkou času, kdy přestane své služby poskytovat.
Tvrdé ukazatele:
- úroková sazba za poskytnutí kapitálu investora,
- doba splacení.
Rizikovost úvěru se snižuje řadou opatření. Patří mezi ně princip kolektivní odpovědnosti,
princip pravidelnosti, prověřování podnikatelských plánů nebo školení pro dlužníky. Komunitní
banky se s ohledem na své hospodaření snaží dosáhnout určitého kompromisu mezi
rizikovostí a výnosností úvěru. Tyto dva pojmy jsou spolu spjaty, ale v řadě situací se staví
do protikladu. Opatření ke snížení rizikovosti často představují náklady banky a snižují zisk.
Tvrdé ukazatele:
- počet a celková hodnota úvěrů s prodlevou ve splácení větší než 30 dnů,
- počet a celková hodnota nesplacených úvěrů za 12 měsíců,
- celková výše prostředků ke krytí nesplacených úvěrů.
Měkké ukazatele:
- oblast a druh podnikání,
- množství opatření pro snížení rizikovosti úvěru.
50
6.3 Faktory ovlivňující chování MFI
Následující část představuje otázky, které by měly být zodpovězeny při posuzování MFI
a které představují faktory pro porovnávání MFI z hlediska sociálního dopadu, výnosnosti a
rizikovosti úvěru. Význam těchto otázek je vždy zdůvodněn a doplněn možnými stavy
vzhledem k vyjmenovaným hlediskům.
6.3.1 Kde získává komunitní banka nebo MFI kapitál pro úvěry
Tato otázka souvisí především s výší úrokové míry, kterou MFI požadují a přeneseně
pak i se sociálním významem mikrofinancí. Srovnávají se zde podmínky získání a zajištění
kapitálu pro poskytování úvěrů a rychlost s jakou může MFI začít pracovat.
a)
Kapitál od vnějších investorů a komerčních bank vyžaduje splacení a je zatížen
úrokovou sazbou. V tomto případě má MFI vyšší finanční náklady a musí tak po dlužnících
požadovat vyšší úrok, těm se tak snižuje čistý zisk a omezuje se sociální dopad půjčky. MFI
někdy šetří na výdajích jako jsou školící kurzy před poskytnutím úvěru a dává přednost méně
rizikovým skupinám a oblastem podnikání, což dále omezuje sociální dopad. Z hlediska
rizikovosti jsou takto financované úvěry zpravidla dobře ošetřeny. Bývá využit princip
kolektivní odpovědnosti, pravidelnosti a jsou zavedena i další opatření pro snížení rizika,
která jsou rozebrána dále v textu. Výhodou tohoto způsobu financování je, že banka má
kapitál k dispozici relativně rychle.
b)
Kapitál od vlastních klientů může být získám formou prodeje bankovních podílů nebo
ve formě bankovních úspor klientů. Takto financované banky většinou požadují po svých
dlužnících, aby před získáním půjčky měli v bance vložený majetek. To předpokládá, že
klienti mají k dispozici alespoň nějaké volné prostředky. Kdo takovéto prostředky nemá,
nemůže ani získat úvěr, což se může jevit jako omezování sociálního dopadu. Tato skupina
obyvatel je ale obecně hodnocena jako více riziková a většinou nemá možnost získat úvěr
ani u první zmiňované skupiny MFI financované investory a bankami. Úspory uložené
v bance jsou většinou úročeny jen minimálně a pro banku představují levný kapitál pro
poskytování půjček. Stejně tak kapitál získaný prodejem podílů, kdy banka v reálu dividendy
nevyplácí. Pro banku to znamená malé finanční náklady a po svých klientech nemusí
požadovat vysoký úrok, případně banka utrácí více za dohled nad klienty a jejich
ekonomické vzdělávání. Sociální význam takto financované banky tedy může být vyšší než
v případě 6.3.1 a). Sledování nízké rizikovosti poskytovaných úvěrů by i při tomto způsobu
financování mělo být mimořádně důležité, protože banka zodpovídá za majetek svých členů
a klientů. Nevýhodou tohoto způsobu financování je pomalé získávání kapitálu banky. Banka
musí čekat až její klienti shromáždí dostatek kapitálu, ze kterého se budou poskytovat úvěry.
Toto dlouhé čekání může paralyzovat činnost banky a vést ke ztrátě důvěry a tím se de facto
uzavře cesta k získání dalšího kapitálu od nových klientů. Při vzniku samo-financované
51
banky je důležité, aby se první výsledky jejího fungování dostavily rychle a tím si banka
udržela důvěru.
c)
Kapitál získaný z darů, grantů a dotací představuje pro komunitní banku
jednoznačnou výhodu z hlediska sociálního dopadu jejího působení. Banka si může dovolit
poskytovat úvěry s nízkou úrokovou mírou a více se zaměřit na práci s komunitou. K tomu
patří i poskytování úvěrů klientům, kteří se jeví jako více rizikoví a jejich přístup ke kapitálu je
tak minimální, typicky jsou to velmi chudí lidé. Pokud banka sleduje maximální sociální
dopad, neuplatňuje řadu opatření pro snížení rizikovosti úvěrů a nemusí uplatnit ani princip
kolektivní odpovědnosti. To ale vede k tomu, že banku je třeba trvale dotovat, jinak po čase
přijde o všechen svůj kapitál. Pokud banka pomocí darovaného kapitálu pouze vznikla a dál
musí být samostatně udržitelná, změní se z hlediska sociálního dopadu a rizikovosti
poskytovaných úvěrů na případ 6.3.1 b).
6.3.2 Jak je strukturované řízení komunitní banky, případně solidární skupiny
Struktura řízení je spjata s tím, jak z organizačního hlediska na sobě nezávisle funguje
MFI, komunitní banka a solidární skupina. Následující dva možné stavy porovnávají složitost
struktury řízení.
a)
Jednoduchá struktura řízení v podstatě znamená splynutí MFI a komunitní banky do
jedné organizace. Skupina v tomto případě volí nejčastěji jednoho nebo dva zástupce, kteří
zajišťují administrativu a komunikaci s MFI. MFI má lepší kontrolu nad dlužníky a tím klesá
riziko zneužití peněz. Pravidelné kontroly a návštěvy skupin jsou na druhou stranu nákladné
a klienti musejí tyto náklady uhradit formou vyšších úrokových sazeb.
b)
Složitější struktura řízení komunitní banky, viz příklad BIG z kapitoly 5.2.6, znamená
pro banku větší nezávislost na MFI. Klienti banky si demokraticky volí své zástupce do
vedení banky a ti se starají o administrativu banky, získávání nových členů a dohled nad
dlužníky. Setkání se zástupci MFI je méně časté. Tento model fungování je méně nákladný a
to vede zpravidla k nižším úrokovým sazbám. Na druhou stranu MFI z části ztrácí kontrolu a
přehled o dění v komunitní bance a proto je tato struktura řízení vhodnější pro banky, které
mají k dispozici především kapitál od svých klientů, viz. 6.3.1 b). U takto fungující banky je
třeba adekvátně k situaci vyřešit otázku odměňování volených zástupců ve vedení banky.
Tito lidé musí získat odpovídající mzdu za svou činnost, jinak roste nebezpečí, že zneužijí
svěřené prostředky. Dále se u těchto představitelů musí zamezit případnému střetu zájmů.
Složitá struktura řízení je používaná méně často.
6.3.3 Za jakým účelem vznikla skupina dlužníků
Účel vzniku skupiny souvisí s postojem jejich členů k využívání služeb MFI. Tato otázka
posuzuje míru zapojení členů skupiny do podnikání.
52
a)
Skupina vzniklá za účelem využívání mikroúvěrů je nejčastějším případem. Členové
takovéto skupiny mají tu výhodu, že se většinou navzájem dobře znají, navzájem věří ve své
schopnosti a skupinu zakládají se společným cílem, kterým je podnikání. Vzájemná důvěra a
sociální vazby ve skupině snižují rizikovost úvěru poskytnutého této skupině, členové na
sebe budou spíše dohlížet a více si pomáhat. Pro udržení dobrých vazeb a co největší
důvěry v rámci skupiny se mohou uplatňovat různá opatření, například každý stávající člen
má právo veta při přijímání nových členů.
b)
Skupina založená za jiným účelem může vzniknout např. aby její členové měli lepší
pozici při jednání se státní správou, při žádosti o dotaci apod.44 Podstatné je, že skupina
nevzniká primárně kvůli podnikání. To může vést k tomu, že všichni členové nebudou služby
banky využívat. Tito pasivní členové pak nebudou mít motivaci dohlížet na aktivní členy, což
může oslabit princip kolektivní odpovědnosti a zvýšit rizikovost úvěrů poskytovaných členům
takovéto skupiny. Situace vede k tomu, že v rámci skupiny, která nevznikla kvůli podnikání,
se vytvoří menší skupina skutečně aktivních členů, kteří naplno využívají služeb komunitní
banky, a jsou v podstatě obdobou skupiny z 6.3.3 a).
6.3.4 Jak je dlužnická skupina velká
Velikost skupiny úzce souvisí se způsobem jejího řízení a kontrolování. Některá
uplatňovaná opatření k omezení rizika mají také různý dopad na malou a na velkou skupinu.
a)
Malá skupina do deseti členů umožňuje snazší kontrolu a skládá se ze členů, kteří se
dobře znají. To snižuje riziko, že by některý člen přestal splácet úvěr. Na druhou stranu
práce s mnoha malými skupinami může být organizačně a finančně náročnější. Platí také, že
některá opaření pro snížení rizika nemusí mít potřebný efekt, např. při krytí úvěru jednoho
člena úsporami celé skupiny nemusí být tyto úspory dostatečné. Některé MFI vytvářejí malé
skupiny z lidí, kteří se věnují stejné nebo související činnosti. Zde hrozí velké nebezpečí, že
celou skupinu ohrozí jediná událost. Např. pokud se skupina orientuje na chov drůbeže,
připraví epidemie slepičího moru všechny členy o živnost. Při stejné podnikatelské činnosti si
také členové skupiny navzájem konkurují.
b)
Velká skupina nad 10 členů má zpravidla větší samostatnost a více se zde spoléhá
na princip kolektivní odpovědnosti a vzájemnou spolupráci jednotlivých členů. Spektrum
podnikání, kterému se členové skupiny věnují je širší, navzájem si tolik nekonkurují a
negativní vnější jevy se na jejich činnosti odrážejí různou měrou, což vede k nižší rizikovosti
skupiny jako celku. Počet členů skupiny by měl mít ale horní mez, aby zůstalo zachováno, že
se všichni v rámci skupiny znají a mohou si důvěřovat.
44
Příklad BIG MFI a využívání Self-Help Groups, kapitola 5.2.6.
53
6.3.5 Zaměřuje se MFI na poskytování služeb ženám
Orientace na klientky a jejich upřednostňování před muži se může označovat jako
prostředek ke zrovnoprávnění žen ve společnosti. MFI tím ale také sledují nižší rizikovost
poskytovaných úvěrů.
a)
MFI orientované především na ženy se většinou snaží o zrovnoprávnění žen ve
společnosti, která tradičně upřednostňuje muže. Ženám to umožňuje, často poprvé v životě,
získat prostředky pro podnikání a stát se nezávislými na manželech. Zároveň s tím souvisí
nižší rizikovost úvěrů poskytovaných ženám. To je zejména z důvodu, že ženy méně riskují a
cítí zodpovědnost ke své rodině a svým dětem. Při poskytování úvěru ženám se také
předpokládá větší sociální dopad, protože z generovaného zisku budou také profitovat děti.
Takto orientovaná MFI často vytváří solidární skupiny pouze z žen, nebo má taková pravidla
pro členství, aby ve skupině ženy vždy převažovali.
b)
MFI bez rozlišování mužů a žen se může jevit jako více riziková, vzhledem k většímu
zastoupení mužů v solidární skupině. 45 MFI v tomto případě nevytváří žádné zvláštní
požadavky s ohledem na pohlaví a ke všem klientům přistupuje stejně. I zde ale převažují
většinou ženy, nebo je poměr mužů a žen vyrovnaný. To je dáno tím, že ženy mají o
podnikání větší zájem, příklad GAWU z kapitoly 5.2.8. Dalším důvodem může být, že mužů
je v dané oblasti málo. Zde je příkladem Mexiko, kde muži velmi často odjíždějí pracovat do
USA.
6.3.6 Je úvěr poskytnut na vytváření zisku
Pokud dlužník získá úvěr, může ho využít na činnost, jejímž provozováním vytvoří zisk.
Získané prostředky může ale použít i na něco, co mu přinese především osobní prospěch.
Tato otázka se zaměřuje na posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr.
a)
Produktivní činnost představuje podnikání, které je schopno dlužníkovi zajistit zisk,
konkrétní typy jsou uvedeny v části 6.3.7. Na poskytování takovýchto mikroúvěrů by se měly
MFI primárně orientovat. Půjčka musí být poskytnuta v první řadě na něco, co generuje zisk.
Jinak dlužník nemá prostředky na splácení úvěru a dostává se do platební neschopnosti.
Riziko zde představuje případné zneužití úvěru dlužníkem na jiný účel, než uvedl v žádosti o
úvěr. Proto je třeba nastavit kontrolní mechanismy, aby takovémuto zneužití úvěru zabránily
ještě dřív, než se tak stane. Preventivní význam mají školení a kurzy jak správně podnikat.
b)
Neproduktivní činnost představuje využití úvěru na bydlení, školní poplatky, zdravotní
výdaje apod. Jedná se tedy o činnost, která přímo nevytváří zisk, tvorbu zisku ale může
45
V zemích, do kterých jsou mikrofinance orientovány často funguje patriarchální společnost, kdy jsou muži zvyklí
upřednostňovat svoje zájmy a chovat se často nezodpovědně vzhledem k rodině. Podle Rebecy Romero
z mexické MFI CrediComún jsou příklady mužů, kteří zneužijí úvěr např. na nákup alkoholu, poměrně časté.
54
pozitivně ovlivnit.46 V obecném a nadsazeném znění by se dalo říci, že každý výdaj, který
zlepší životní úroveň dlužníka, povede ke zvýšení zisku. To platí do určité míry. K lepším
výsledkům v podnikání může přispět i dlužníkův lepší psychický stav. Zásadní ale je, že tato
činnost není sama o sobě schopna vytvářet zisk. To představuje velké riziko. Dlužník by měl
být schopen prokázat jiný příjem, ze kterého bude tento úvěr splácet. Mikroúvěry na
neproduktivní činnost mají velký význam z hlediska sociálního dopadu. V nabídce MFI
financovaných způsobem 6.3.1 a) a 6.3.1 b) by ale i přesto měly být až druhořadým produktem.
6.3.7 V jaké oblasti dlužník podniká
Oblast podnikání je většinou odvozena od prostředí, kde dlužník žije, a váže se k jeho
schopnostem a dovednostem. Má zásadní vliv na možnost generování zisku, na horizont,
v jakém je tento zisk vytvářen, a na rizikovost úvěru. Tato část, stejně jako 6.3.6, se
zaměřuje na posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr.
a)
Podnikání v zemědělské výrobě je nejvíce rizikové. Úrodu mohou ovlivnit klimatické
jevy jako povodně, sucho, silný vítr apod. Dlouho také trvá než se úroda sklidí, přičemž
dlužník do té doby není schopen vytvářet žádný zisk a nemá z čeho splácet úvěr. Tento typ
projektů tak často vyžaduje individuální přístup při nastavování splátkového kalendáře. To
znamená, že získání cizího kapitálu pro podnikání v zemědělské výrobě je velmi omezené.
Úvěry na zemědělskou činnost jsou oblastí, kam by se měli orientovat spíše organizace,
které nesledují zisk a jde jim především o sociální dopad.
b)
Podnikání v živočišné výrobě je v rozvojových zemích rozšířené a je to typická oblast,
kam směřují mikroúvěry. Jde především o chov krav a koz na mléko a slepic na vejce. Tento
typ podnikání není tak rizikový a umožňuje generovat zisk již několik týdnů nebo dnů po
získání úvěru. Živočišná výroba může být ohrožena nemocemi, nebo klimatickými vlivy, např.
nedostatkem vody v důsledku dlouhého sucha zvířata uhynou.
c)
Služby a řemesla představují podobně jako živočišná výroba vhodnou oblast pro
podnikání financované mikroúvěry. Typicky jde např. o nákup drobného nářadí nebo strojů,
kdy produkty mohou být mléčné výrobky, ovocný džus, ale i nábytek. Často jde také o nákup
surovin na výrobu různého pečiva a potravin, které dlužník obratem prodává, nebo služby
jako oprava obuvi. Tento typ podnikání je relativně málo rizikový především díky tomu, že
dlužník začíná generovat zisk poměrně rychle, podobně jako v 6.3.5 b), a nemá problém
s pravidelnými splátkami. V oblasti služeb a řemesel mohou být poskytovány i tzv. instantní
půjčky s velmi krátkou dobou splacení (1 den – 1 týden).
46
Příkladem může být dům financovaný mikroúvěrem, kdy dlužník získá chráněný prostor pro svou činnost a
zároveň sklad, což může zvýšit jeho zisk. Nebo pokud klient díky takovémuto úvěru překoná krátkodobou krizi a
jinak by mu hrozilo, že by musel odprodat část technologie. Neproduktivní využití úvěru představuje i uhrazení
lékařské péče, která podobně jako financování bydlení má významný sociální přínos pro dlužníka.
55
6.3.8 Komu je úvěr poskytován
MFI může úvěr poskytnou jednotlivci nebo celé skupině. To se odráží především ve
výši poskytnutého úvěru a určuje to, jaká opatření ke snížení rizikovosti je možné zavést.
a)
Úvěr pro skupinu je určen pro celou solidární skupinu a k jeho splácení se zavazují
všichni členové. Jedná se o vyšší úvěry na významnější investice, např. nákup nové
technologie. To může přinést celé skupině vyšší zisk a tím i zvýšit sociální význam investice.
Na druhou stranu je tento typ úvěru rizikový v tom, že jeden člen zmanipuluje zbytek skupiny a
prosadí projekt, který výrazně prospěje především jemu. U úvěru poskytnutého velkým
skupinám je také pravděpodobné, že úspěch projektu bude dílem jen části skupiny, ale
profitovat z něho budou i ostatní členové, kteří se na projektu výrazněji nepodíleli.
b)
Úvěr pro jednotlivce ve skupině je nejčastějším typem úvěru. Jedná se o nižší částky
než v 6.3.8 a). Riziko se zde omezuje hlavně uplatněním principu kolektivní odpovědnosti,
dlužník musí být členem solidární skupiny. Jednotlivé MFI se odlišují v míře, v jaké se zbytek
skupiny vyjadřuje k projektu, na který je poskytována půjčka. Rozdílná je také míra, jakou
ostatní členové skupiny zodpovídají za poskytnutý úvěr. V některých případech při
nesplácení ztratí jen možnost získat úvěr pro sebe, v jiných MFI přijdou o část svých úspor
nebo majetku.
c)
Úvěry pro jednotlivce jsou určeny pro klienty, kteří nejsou členy žádné solidární
skupiny. Tyto úvěry jsou zatíženy velkým rizikem, že dlužník nebude schopen splácet.
Opatření k omezení rizikovosti se zde neuplatňují vůbec, nebo jen v minimální míře. Naproti
tomu sociální aspekt je mnohem významnější, protože tento typ úvěru míří k těm nejchudším.
S velkým rizikem souvisí to, že půjčované částky jsou v tomto případě mnohem nižší a
frekvence splácení vyšší. Do této skupiny často patří instantní půjčky. Příkladem může být
Grameen Bank's Struggling47, který je určený žebrákům.
6.3.9 Jak MFI omezuje rizikovost poskytovaných úvěrů
Komunitní banky a MFI se snaží o co nejlepší zajištění poskytovaných úvěrů a snížení
rizika. Využívají k tomu různé prostředky, které mezi sebou kombinují.
a)
Kolektivní odpovědnost je základním principem omezení rizikovosti mikroúvěrů a má
za úkol nahradit ručení majetkem. Podstata fungování tohoto principu již byla vysvětlena
v části 6.1. Uplatňování kolektivní odpovědnosti může mít negativní dopad v tom, že jeden
nedisciplinovaný člen může zbrzdit celou skupinu. Proto je vhodnější posuzovat skupinu
nejen jako celek, ale zohlednit i výkonnost jednotlivých členů.
47
Grameen Bank se snaží pomoci i nejchudším lidem. Nabízí úvěrový produkt určený žebrákům, kde se ke
snížení rizika využívá jiných principů než kolektivní odpovědnosti, více na: http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=221&Itemid=172.
56
b)
Použití úspor zbytku skupiny při nesplácení představuje doplněk principu kolektivní
odpovědnosti a výrazné zpřísnění systému půjčování. Pokud se jeden člen skupiny dostane
do platební neschopnosti, mohou být na úhradu dluhu použity úspory zbytku skupiny. Při
použití úspor skupiny na splacení problémového úvěru vyvstává otázka, zda má skupina
dostatečné úspory. Dalším problémem je, že jeden člen neschopný splácet úvěr může
ohrozit ostatní členy skupiny a dostat do potíží i je.
c)
Naspoření části úvěru je ze strany MFI poměrně častým požadavkem. Klient musí
před získáním úvěru povinně spořit a až po naspoření určité částky má nárok úvěr získat.
Úspory pak zůstávají jako záruka za splacení úvěru. Banka takto snižuje riziko z nesplacení
úvěrů a získává další kapitál pro poskytování půjček. Toto opatření předpokládá, že dlužník
je schopen generovat zisk i před získáním úvěru a část tohoto zisku spořit. Tento požadavek
rovnou vyřazuje velmi chudé obyvatele a tím snižuje sociální dopad mikrofinancí.
d)
Povinný nákup akcií představuje do určité míry obdobu spoření z 6.3.9 c). Dlužník je
nucen nakoupit před získáním úvěru určitý počet akcií, které jsou použity jako záruka za úvěr.
Banka tak zároveň získává kapitál pro svou činnost. Nákup akcií předpokládá schopnost
klienta generovat zisk a spořit ještě před získáním úvěru. Tento požadavek tedy opět
zamezuje určité skupině obyvatel úvěr získat. Fakt, že akcie jsou v rukou dlužníků je často
využíván také politicky. Ospravedlňuje se tím, že chudí lidé musejí platit úroky a případné
další poplatky. Pokud vlastní akcie, to co zaplatí zůstává stále jejich majetkem, jen v jiné
formě. Komunitní banka založená na akciích je schopna v případě zisku vyplácet svým
akcionářům dividendy. V praxi je to ale velmi ojedinělé.
e)
Časté intervaly splátek s denní, týdenní nebo výjimečně měsíční periodou patří
k principu pravidelnosti, jehož význam byl vysvětlen v části 6.1. Hlavním smyslem je omezit
riziko tím, že se upevní platební morálka. Výběry splátek úvěru jsou většinou spojeny se
schůzí členů skupiny.
f)
Schůzky skupiny se zástupcem MFI jsou rovněž součástí principu pravidelnosti a
probíhají většinou společně s vybíráním splátky úvěru. Tyto schůzky slouží k tomu, aby MFI
měla přehled o členech banky a úspěšnosti jejich projektů. Využívají se ale také ke školení a
vzdělávání, které by mělo vést k efektivnějšímu podnikání. Na schůzkách je často sledována
docházka, která pak slouží jako jedno z hledisek posuzování žádosti o úvěr. Uplatňuje se
předpoklad, že kdo pravidelně navštěvuje schůzky skupiny, bude mít dobrou platební
morálku. Pravidelné schůzky snižují riziko při poskytnutí úvěru a ve formě porad a školení
vedou k zefektivnění činnosti, kterou se dlužníci zabývají. MFI a banka získávají přehled o
svých klientech. Negativem je, že tyto schůzku představují pro MFI nemalé výdaje a zatěžují
její hospodaření.
57
g)
Povinné pojištění úvěru uplatňují některé komunitní banky jako další složku snížení
rizikovosti úvěru. Dlužník po získání úvěru povinně odvádí 2-3 % z jeho výše na speciální
fond, který slouží ke krytí nevymahatelných úvěrů. Tato část úvěru je nevratná, nejedná se
ale o nijak zásadní částky. Zkušenost Grameen Bank ukazuje, že pojištění ve výši okolo 3 %
dokáže hospodaření banky dostatečně ochránit.
h)
Kontrola podnikatelských záměrů umožňuje předem odhadnout rizikovost úvěru a
podle toho rozhodnout o jeho poskytnutí. Tento krok ale zvyšuje nároky kladené na
komunitní banku nebo na MFI. To souvisí také s vyššími náklady. Tato kontrola tak většinou
funguje jen velmi omezeně a povrchně nebo vůbec.
6.3.10 Je splácení úvěru flexibilní
Pokud může úvěr více odpovídat možnostem dlužníka, pozitivně se to odrazí na jeho
schopnosti splácet a sníží se rizikovost úvěru. To může také znamenat, že přístup k úvěru
získá větší množství lidí a rozšíří se sociální dopad. Na druhou stranu to ale vyžaduje
individuální přístup, který znamená vyšší náklady, které se promítají do úrokové sazby.
a)
Volba doby splácení znamená že si klient může podle svých možností dohodnout
s bankou v jakém horizontu úvěr splatí, dlužníkovi je podle typu a výše úvěru nabídnuto určité
rozmezí. Při využívání cizího kapitálu, viz. 6.3.1 a), je ale banka vázána na vnější investory a
musí volit takovou dobu splácení, aby sama byla schopna splácet své závazky.
b)
Možnost úvěr splatit předčasně je určena především dlužníkům, kterým se podařilo
začít úspěšně podnikat, generují dostatek zisku a mají snahu o další rozvoj své činnosti.
Předčasné splacení úvěru jim umožní získat nový, zpravidla vyšší úvěr. Možnost
předčasného splacení může být výhodná pro banku i pro dlužníka.
c)
Havarijní program představuje možné řešení v případě, že se klient dostane do platební
neschopnosti. Smyslem je, aby byl dlužník schopen ve splácení pokračovat a nesplacený úvěr
nemusel být krytý ze zdrojů pro tento účel vyčleněných. Takováto situace ale zpravidla
vyžaduje zásadní změny splátkového kalendáře, sledování a častější kontrolování dlužníka,
což zvyšuje náklady. Využití havarijního programu má tak smysl jen v některých případech.
6.3.11 Školí MFI své klienty v oblasti podnikání
Poskytování školení a kurzů je v některých případech nabízeno ze strany MFI před tím,
než se skupina připojí ke komunitní bance. Vzhledem k vysoké nevzdělanosti a často
negramotnosti klientů jsou základní kurzy velmi přínosné a neměly by se omezovat jen na
proškolování nových skupin. Průběžné a více do hloubky jdoucí vzdělávání, např. o vedení
účetnictví, by bylo přínosné i pro již fungující skupiny. Ekonomické vzdělávání jako součást
poskytování úvěru je z hlediska rizika a efektivnosti projektu velmi významné, často při tom
58
stačí seznámit klienty i se základními poučkami. Pro některé MFI, financované zejména
způsobem 6.3.1 a), to ale představuje finanční zátěž, kterou nejsou schopny unést.
6.3.12 Nabízí MFI další produkty, které nesouvisejí s úvěry
Další produkty, jako je např. životní nebo zdravotní pojištění, patří k doplňkovým
službám některých MFI. Systém zdravotního pojištění může fungovat například tak, že MFI
uzavře dohodu s blízkou nemocnicí, a v případě, že některý z klientů tuto nemocnici využije,
náklady na služby uhradí daná MFI. Systém často krytí klienta omezuje horní hranicí a
postačuje jen na nejzákladnější ošetření a léky. Nabídka zdravotního pojištění může být
v určitých případech neopodstatněná. V některých rozvojových zemích funguje veřejné
zdravotní pojištění, které není nijak drahé a lze ho využít na celém území státu.48 Klient tak
není vázán na jedinou nemocnici a za podobnou cenu může získat kvalitnější služby.
6.4 Návrh metody porovnávání MFI
Část 6.3 představila dílčí faktory, které je vhodné sledovat při posuzování hlediska
sociálního dopadu, výnosnosti a rizikovosti úvěru. Tyto faktory je možné využít při porovnávání
různých MFI. Tato kapitola předkládá návrh jednoduché a univerzálně použitelné metody pro
porovnávání mikrofinančních institucí podle faktorů z části 6.3 z hledisek určených v části 6.2.
6.4.1 Bodová metoda
Navrhovaný způsob srovnávání využívá bodové metody. Tato metoda byla zvolena
z toho důvodu, že i přes velký počet hodnocených faktorů zachovává jednoduchost a
přehlednost. Vzhledem k tomu, že zde jsou převáděny teze na čísla, je třeba přistoupit
k řadě zobecnění a výsledky bodové metody srovnávání musejí být řádně interpretovány.
Zavedení bodové metody spočívá v tom, že každý faktor z části 6.3 získá bodové
ohodnocení podle toho, jak významně ovlivňuje sledovaná hlediska sociálního dopadu,
výnosnosti a rizikovosti úvěru. Ohodnocení faktoru tak vytváří trojčlenný vektor. Některé
faktory se navzájem vylučují nebo se naopak dají kombinovat. Celkové ohodnocení MFI je
dáno součtem těch faktorů, které se v daném případě uplatňují.
Při bodování bylo postupováno tak, že každý faktor nejprve získal ohodnocení
vzhledem k jednomu posuzovanému hledisku. Zároveň byla jeho váha určena ve vztahu
k ostatním faktorům z daného hlediska. Po obodování všech faktorů byl určen jejich
maximální součet49 , ten byl převeden na hodnotu 100. Podle stejného převodu pak byly
přepočteny body u dílčích faktorů. Tento postup se zopakoval u zbývajících dvou hledisek.
48
Např. v Keni funguje státní National Hospital Insurance Fund (NHIF), který za poplatek 160 KSH pojistí na
běžné lékařské výdaje celou rodinu plátce. MFI nabízejí zdravotní pojištění za 100 – 300 KSH měsíčně a
rozsahem pokrývaných služeb a pokrytím se nedokáží NHIF vyrovnat.
49
Výraz maximální součet je zde užit v tom významu, že některé faktory se navzájem vylučují a uvažuje se jen
ten faktor, který má nejvyšší bodové ohodnocení.
59
Výsledkem je, že celkové bodové ohodnocení se pohybuje v rámci škály 0 až 100 bodů,
která má stejný rozsah u všech třech hledisek.
Následuje přehled faktorů z části 6.3, které jsou doplněny o co nejstručnější slovní
hodnocení jejich významu z hlediska sociálního dopadu (barva ve vektoru zelená), výnosnosti
pro investora (černá) a rizikovosti investice (červená). Toto slovní hodnocení má za cíl
zdůvodnit daný počet hodnotících bodů ve vektoru. Některé sledované faktory zkoumané
hledisko neovlivňují. Jiné jsou hodnoceny jako standardní, to znamená, že pro dané hledisko
mají význam, který ale vzhledem k okolnostem nijak nevybočuje z normálu. Některé faktory
také mohou význam daného hlediska snižovat, např. opatření ke snížení rizika.
Kde získává komunitní banka nebo MFI kapitál pro úvěry
- Kapitál od vnějších investorů a komerčních bank – sociální dopad je omezen
z důvodu upřednostňování málo rizikových skupin a vyšších úrokových sazeb;
výnosnost je v tomto případě považována za standardní; rizikovost je vzhledem
k řadě opatření pro snížení rizika malá.
(-10; 0; 1)
- Kapitál od vlastních klientů – sociální dopad je částečně omezen, opět je vybírána
méně riziková klientela, ale v rámci rozvoje komunity může být míra přijatelného rizika
vyšší, úroková sazba je nižší; výnosnost z hlediska vnějšího kapitálu, viz 6.3.1 a) se
nesleduje; rizikovost je malá.
(-10; - ; 1)
- Kapitál získaný z darů, grantů a dotací – významný sociální dopad, podpora více
rizikových klientů s velmi omezeným přístupem ke kapitálu, nízké úrokové sazby;
výnosnost z hlediska vnějšího kapitálu, viz 6.3.1 a) se nesleduje; rizikovost vysoká,
opatření pro snížení rizika jsou využívána omezeně.
(15; - ; 20)
Jak je strukturované řízení komunitní banky, případně solidární skupiny
- Jednoduchá struktura řízení komunitní banky – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost
snížena vzhledem k vyšším nákladům na kontrolu a monitorování; rizikovost nízká. (0; 0; 1)
- Složitější struktura řízení komunitní banky – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost
neovlivňuje; rizikovost s ohledem na větší samostatnost a menší míru kontroly mírně
vyšší.
(0; 0; 2)
Za jakým účelem vznikla skupina dlužníků
- Skupina vzniklá za účelem využívání mikroúvěrů – sociální dopad neovlivňuje;
výnosnost neovlivňuje; riziko nižší, všichni členové mají společný cíl být úspěšný
v podnikání a více si důvěřují.
(0; 0; 1)
- Skupina založená za jiným účelem – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje;
riziko mírně vyšší s ohledem na to, že do skupiny může snadno vstoupit kdokoli. (0; 0; 4)
60
Jak je dlužnická skupina velká
- Malá skupina do deseti členů – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost klesá
vzhledem k provozním nákladům MFI rostoucích s vyšším počtem skupin; riziko
mírně vyšší, některá opatření ke snížení rizika mají omezený dopad.
(0; 0; 4)
- Velká skupina nad 10 členů – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje
riziko standardní.
(0; 0; 1)
Zaměřuje se MFI na poskytování služeb ženám
- MFI orientované především na ženy – sociální dopad zvyšuje, žena se většinou stará
o rodinu, která má rovněž prospěch z jejího podnikání; výnosnost neovlivňuje;
rizikovost mírně nižší, ženy méně riskují, chovají se zodpovědněji.
(2; 0; 1)
- MFI bez rozlišování mužů a žen – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje;
rizikovost standard.
(0; 0; 2)
Je úvěr poskytnut na vytváření zisku
- Produktivní činnost – sociální dopad standardní; výnosnost vyšší, úvěr je poskytnut
přímo na činnost vytvářející zisk; rizikovost standardní.
(40; 64; 19)
- Neproduktivní činnost – sociální dopad vyšší, úvěr je využit na něco, co zlepšuje
životní úroveň dlužníka; výnosnost nepatrně vyšší, úvěr se může pozitivně odrazit na
výsledcích v produktivní činnosti; rizikovost vysoká, dlužník musí mít jiný zdroj přijmu
pro financování tohoto úvěru.
(55; 10; 56)
V jaké oblasti dlužník podniká
- Podnikání v zemědělské výrobě – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost standardní;
rizikovost vysoká vzhledem k dlouhé době potřebné k vytvoření zisku a k existenci
mnoha vnějších vlivů, které mohou výsledek podnikání negativně ovlivnit.
(0; 20; 30)
- Podnikání v živočišné výrobě - sociální dopad neovlivňuje, výnosnost mírně vyšší
vzhledem k rychlejšímu obratu zboží; rizikovost nižší s ohledem na vyšší obrat. (0; 26; 12)
- Služby a řemesla – sociální dopad neovlivňuje, výnosnost mírně vyšší vzhledem
k rychlejšímu obratu zboží; rizikovost nižší s ohledem na vyšší obrat.
(0; 28; 12)
Komu je úvěr poskytován
- Úvěr pro skupinu – sociální dopad mírně zvyšuje, předpokládá se, že z investice má
prospěch celá skupina; výnosnost zvyšuje s ohledem na to, že větší investice zpravidla
vede k zásadnějším změnám s vyšší tvorbou zisku; rizikovost vyšší, hrozí především,
že se na projektu nebudou podílet všichni členové, může hrozit riziko zneužití jedním
členem skupiny.
(5; 6; 5)
61
- Úvěr pro jednotlivce ve skupině – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost standard;
rizikovost standardní.
(0; 3; 1)
- Úvěr pro jednotlivce – sociální dopad zvyšuje z důvodu, že úvěr je zpravidla určen
pro ty nejchudší obyvatele; výnosnost vyšší vzhledem k vyšší požadované úrokové
sazbě; rizikovost vysoká, klienti v této oblasti nemají většinou žádné vzdělání, jen
minimum záruk splacení, opatření pro snížení rizika jsou omezena.
(12; 8; 32)
Jak MFI omezuje rizikovost poskytovaných úvěrů
- Kolektivní odpovědnost – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje; riziko
snižuje.
(0; 0; -12)
- Použití úspor zbytku skupiny – sociální dopad mírně snižuje vzhledem k případnému
negativnímu dopadu na zbytek skupiny; výnosnost neovlivňuje; riziko snižuje. (-2; 0; -5)
- Naspoření části úvěru – sociální dopad snižuje vzhledem k tomu, že vylučuje
zájemce bez schopnosti spořit; výnosnost neovlivňuje; riziko snižuje.
(-4; 0; -5)
- Povinný nákup akcií – sociální dopad snižuje vzhledem k tomu, že vylučuje zájemce
bez schopnosti spořit; výnosnost neovlivňuje; riziko snižuje.
(-4; 0; -5)
- Časté intervaly splátek – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje; riziko
snižuje.
(0; -2; -6)
- Schůzky skupiny se zástupcem MFI – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost snižuje
z důvodu nákladů vzniklých cestami zástupce MFI za klienty; riziko snižuje.
(0; -4; -7)
- Povinné pojištění úvěru – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje; riziko
snižuje.
(0; 0; -10)
- Kontrola podnikatelských záměrů – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost snižuje
vzhledem k náklady na kontrolu; riziko snižuje.
(0; -10; -10)
Flexibilita splácení úvěru
- Volba doby splácení – sociální dopad mírně zvyšuje, dlužník má možnost naplánovat
splátky podle svých možností; výnosnost neovlivňuje; riziko mírně snižuje, reflektování
potřeb dlužníka snižuje pravděpodobnost, že nebude schopen splácet.
(2; 0; -2)
- Možnost úvěr splatit předčasně – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje;
riziko neovlivňuje.
(0; 0; 0)
- Havarijní program – sociální dopad zvyšuje, dlužník není penalizován, má stále
možnost pokračovat ve své činnosti; výnosnost snižuje s ohledem na náklady dané
individuálním přístupem; riziko snižuje, dlužník stále splácí jen podle jiného
splátkového kalendáře.
(5; -4; -4)
62
Zajišťuje MFI vzdělávání klientů
– sociální dopad je vyšší, dlužník získává vzdělání; výnosnost snižuje s ohledem na
náklady vzděláváním, v dlouhodobém horizontu může být vyšší z důvodu vyšší
efektivity práce dlužníka; riziko snižuje, dlužník získává znalosti jak podnikat. (8; -4; -7)
Nabízí MFI další produkty, které nesouvisejí s úvěry
– sociální dopad je vyšší, klient získává další produkty zvyšující jeho životní úroveň;
výnosnost neovlivňuje, náklady na tyto produkty nesou klienti; riziko neovlivňuje. (16; 0; 0)
6.4.2 Diagram pro srovnávání podle bodové metody
Navrženou bodovou metodu je třeba zpřehlednit. K tomu slouží diagram na obrázku 6.1.
Předpokládáme, že podle tohoto diagramu by postupoval investor, proto v něm není zahrnut
způsob financování z darů a dotací nebo z kapitálu klientů MFI. Při posuzování konkrétní
MFI lze tímto diagramem projít od shora dolů a MFI obodovat podle toho jaké produkty,
jakým klientům a s jakými službami nabízí.
Postup můžeme demonstrovat na příkladu. MFI poskytuje úvěry pouze jednotlivým
ženám (2; 0; 1), které ale musejí být členkami alespoň desetičlenné dlužnické skupiny (0; 0; 1)
s jednoduchou strukturou (0; 3; 1) založené za účelem využívání služeb MFI (0; 0; 1). Úvěry
jsou využívány na produktivní činnost (40; 64; 19) v živočišné výrobě (0; 26; 12). Ve skupině se
uplatňuje princip kolektivní odpovědnosti (0; 0; -12), dále je zavedeno povinné spoření
(-4; 0; -5) a pojištění úvěru (0; 0; -10). Klientky si mohou zvolit dobu splácení (2; 0; -2).
Součtem dílčích faktorů by takováto MFI by získala ohodnocení (40; 93; 6), což znamená
přijatelný sociální význam, zajištěnou výnosnost investice vzhledem k orientaci na ziskovou
činnost a malé riziko díky řadě opatření k jeho snížení.
Druhým příkladem může být MFI poskytující úvěry jednotlivcům bez příslušnosti ke
skupině (12; 4; 32), kteří úvěr využívají na produktivní činnost (40; 64; 19) v oblasti služeb
(0; 28; 12). Ze strany MFI není žádná nabídka vzdělávacích kurzů ani dalších služeb.
Dlužníci jsou zavázáni pouze denními splátkami (0; -2; -6) a z poskytnuté půjčky hradí
pojištění úvěru (0; 0; -10). Výsledné ohodnocení MFI je (52; 94; 47). V tomto případě je
sociální dopad vyšší, protože příjemce úvěru je člověk s velmi omezeným přístupem ke
kapitálu. Rovněž výnosnost investice je vysoká díky tomu, že je úvěr poskytnut na
produktivní činnost v oblasti služeb. Vzrostla ale také rizikovost.
63
Obrázek 6.1: Schéma pro hodnocení a porovnávání MFI
64
6.5 Finanční ukazatele fungování banky
Server MIX Market je vhodným místem pro získání informací o konkrétní MFI. Krom
obecných informací jsou zde k dispozici i finanční ukazatele. Ty často pocházejí
z auditorských zpráv zveřejňovaných danou MFI. Není to ale vždy pravidlem, proto je třeba u
informací z tohoto serveru přihlížet k tomu, do jaké míry jsou dostupné finanční údaje
ověřené. V následujícím přehledu jsou uvedeny finanční ukazatele, podle kterých je možné
posuzovat rizikovost MFI a ke kterým má každý zájemce volný přístup.
Provozní výdaje / celková výše poskytnutých půjček za období (Operating
Expense / Loan Portfolio) určuje, jaké jsou provozní náklady banky vzhledem k náplni její
činnosti, tedy poskytování úvěrů. Čím vyšší je tento ukazatel, tím méně zisku je banka
schopna vytvořit. Vysoká hodnota tohoto poměru může být dána tím, že banka zisk
nesleduje, typicky 6.3.1 c), ale více se věnuje vzdělávání klientů a práci s komunitou. Pokud
je tento ukazatel vysoký u banky, která sleduje vytváření zisku, banka nejspíše špatně
hospodaří a zbytečně utrácí.
Dlužníci / zaměstnanci (Borrowers per Staff member) souvisí s produktivitou práce.
Tento poměr vyjadřuje kolik připadá dlužníků na jednoho zaměstnance. Podle toho se dá
odhadnou, jak moc se banka věnuje svým klientům. Pokud je tento poměr nízký může se
banka orientovat více na individuální přístup, vzdělávání apod., nebo to může svědčit o
neefektivní práci zaměstnanců banky. Vysoká hodnota tohoto poměru představuje možnost,
že banka svým klientům nevěnuje dostatečnou pozornost, což nejspíše v budoucnu povede
k většímu počtu nesplacených úvěrů.
Ukazatel ohrožených půjček nad 30 dnů (Portfolio at Risk > 30 days Ratio) uvádí kolik
půjček je ve splácení zpožděno o více než 30 dnů v poměru ke všem poskytnutým půjčkám.
Snahou všech MFI je tento poměr minimalizovat, což se většinou díky opatřením z části 6.3.9
daří. Při srovnání tohoto ukazatele u MFI a běžných komerčních bank často vychází najevo, že
MFI jsou v poskytování úvěrů méně rizikové a PAR>30 mají mnohem menší.
Ukazatel pokrytí rizika (Risk Coverage Ratio) udává poměr prostředků použitelných
na krytí nevymahatelných úvěrů a hodnotu úvěrů se zpožděným splácením nad 30 dnů.
Prostředky na krytí mohou pocházet např. z pojištění úvěru, viz 6.3.10 g). Tento ukazatel by
se měl blížit jedné, což znamená, že banka má prostředky na krytí problémových úroků,
zároveň ale v těchto prostředcích neváže příliš kapitálu.
Ukazatel ztracených půjček (Write Off Ratio) představuje poměr nevymahatelných
úvěrů za období jednoho roku k objemu všech poskytnutých půjček za stejné období.
Většinou se jedná o konečné číslo svědčící o rizikovosti MFI z dlouhodobějšího (ročního)
horizontu.
65
6.6 Další rizika spojená s mikrofinancemi
S mikrofinancemi a poskytováním úvěrů jsou spojena další rizika, která doposud byla
zmíněna jen okrajově nebo vůbec. Tato rizika je možné dělit na vnitřní, spojená s osobou
dlužníka, a vnější, daná vnějšími podmínkami nebo principy fungování mikrofinancí.
6.6.1 Zneužití úvěru na jiný účel než byl udán
Tato hrozba patří do skupiny vnitřních rizik. Nejčastěji jde o to, že dlužník získá úvěr na
produktivní činnost, ale využije ho neproduktivně, např. na zaplacení školních poplatků
dětem. Kritickým hlasem v této oblasti je Gina Neff, která tvrdí, že typicky chudé ženy
upřednostní výdaj na domácnost před výdajem na produktivní činnost, více viz. 6.7.4. Pro
chudé obyvatele může být vzhledem k nedostatečnému vzdělání problém nahlížet na věci
v dlouhodobějším horizontu a okamžitý prospěch má u nich přednost.
Toto riziko se dá snížit vzdělávacími kurzy o smyslu a způsobu podnikání a kontrolními
opatřeními sledujícími chování dlužníka, např. pravidelné schůzky se zástupcem MFI.
6.6.2 Použití úvěru na splátku jiného dluhu
Opět se jedná o vnitřní problém, kterému MFI čelí. Mezi jednotlivými MFI neexistuje
sdílená databáze klientů, kde by bylo možné zjistit, zda má zájemce o úvěr již nějaké
závazky někde jinde. Je tak možné, že dlužník pro splácení jednoho úvěru využije nový úvěr
u jiné MFI. Na vznik tzv. dluhové pasti poukazuje Sudhirendar Sharma, více viz. 6.7.3.
K zamezení takovéhoto způsobu zneužití úvěru by měl sloužit princip kolektivní
odpovědnosti a existence dlužnických skupin. Dlužník může získat úvěr jen jako člen skupiny,
kde ho ostatní členové znají. V podmínkách, ve kterých mikrofinance operují, je velmi
pravděpodobné, že ostatní členové vědí o jeho dalších aktivitách a úvěr mu získat nedovolí.
Možností je kontrola předkládaných podnikatelských záměrů a důkladnější sledování
dlužníků, tato opatření jsou ale již náročnější a nákladnější než první jmenované.
6.6.3 Zneužití žen manžely k získání úvěru
Dalším vnitřním rizikem je možnost, že manžel zneužije úvěr, který získala jeho žena.
Toto riziko často souvisí s tím, že se mikrofinance dostávají do prostředí, kde se tradiční
společnost staví proti zaměstnaným nebo podnikajícím ženám. Role muže je také často
patriarchální a autoritativní, což mu dává k financím manželky snadný přístup. Této situaci
může nahrávat skutečnost, že některé MFI odmítají klienty mužského pohlaví.
Opatření proti tomuto způsobu zneužití spočívá z části v nebránění mužům vstupovat
do solidárních skupin a tím nad nimi získat možnost kontroly. Je důležité také vycházet
z prostředí odkud klient pochází a podle toho upravit prostředky pro monitorování dlužníka,
typicky schůzky se zástupcem MFI.
66
6.6.4 Ohrožení investic vnějšími vlivy
Toto vnější riziko hrozí jednak ze strany přírodních katastrof nebo např. při občanských
nepokojích tak, jak tomu bylo v Keni na začátku roku 2008. Tyto hrozby není možné
předvídat a často mohou způsobit naprostý krach dlužníka, který přijde o všechen majetek.
To může vést ke konci celé MFI.
MFI má v tomto případě jen malé možnosti protiopatření. V podstatě jedinou je
možnost pojištění úvěrů, resp. vytvoření zvláštního fondu pro krytí ztát. Vzhledem k rozsahu
a způsobu podnikání ale nelze předpokládat, že v případě větších přírodních katastrof nebo
nepokojů by tento fond dokázal ochránit všechen majetek a investice.
6.6.5 Jiné vidění mikrofinancí v rozvinutém a rozvojovém světě
Význam tohoto rizika spočívá v tom, že z pohledu obyvatel rozvinutých zemí jde svým
způsobem o dobročinnost. I když může být sledován zisk, je jednou z hlavních priorit pomoc
chudým lidem. Z hlediska obyvatel rozvojových států ale mikrofinance tento filantropický
nádech nemají. Jedná se pouze o způsob podnikání a MFI mohou být běžnými
zaměstnavateli.50 Rozhodnutí pracovat v oblasti mikrofinancí se tak v rozvojovém světě řídí
jinou motivací, často jde jen o to, získat zaměstnání. V rozvinutém světě pracují lidé
v neziskových organizacích z přesvědčení, v rozvojových tomu tak není. Z toho plyne, že
v rozvojových státech může lehce dojít k tomu, že některé postupy nejsou striktně
dodržovány, údaje jsou zkreslovány nebo dokonce hrozí zneužití svěřených prostředků.
Tomu všemu může nahrávat i mentalita a kulturní prostředí dané země.
Opatření proti tomuto riziku spočívá především v prevenci. Postupy a pravidla
fungování MFI by měly být jasně dány a MFI by měla podléhat pravidelné kontrole. Rovněž
by měl být kladen i odpovídající důraz na vybírání zaměstnanců.
6.6.6 Ohrožení investice inflací
Inflace představuje vnější riziko, které může být v řadě rozvojových zemí velmi vysoké.
V těchto státech je běžná inflace i kolem 10 % a více. To znehodnocuje prostředky vložené
investorem i úspory klientů banky.
Z hlediska úspor klientů některé banky postupují tak, že část úspor převedou na
zahraniční měnu, USD nebo EUR, kde takové znehodnocení nehrozí. U prostředků investora,
kdy je žádoucí zajistit výnos v cizí měně toto ale možné není a v podstatě jediným způsobem
je zvýšit úrokové sazby úvěrů. To ale nelze dělat donekonečna. Inflace tak představuje
vážnou hrozbu ztráty hodnoty investice, proti které není dostatečná ochrana.
50
Zde nejsou myšleni dlužníci, ale typičtí zaměstnanci, kteří jsou třeba v každé organizaci, i v MFI.
67
6.7 Kritika mikrofinancí
Mikrofinance mají i své kritiky, kteří na ně nahlížejí z různých úhlů pohledu. Pro někoho
nejsou dost liberální a nepřiměřeně zasahují do vývoje společnosti. Pro někoho jsou naopak
příliš komerční a spíše chudé lidi využívají. Relativně častý je argument „Kdyby to mělo
význam, dělají to komerční banky“. Některá kritika je konstruktivní a poukazuje na skutečné
problémy. Jiná vychází z nepochopení nebo ignorování principů fungování mikrofinancí.
Následující část má za úkol stručně představit hlavní kritizované aspekty.
6.7.1 Mikroúvěry nejsou pro chudé
Mezi nejčastější argumenty proti mikrofinancím patří, že nejchudší obyvatelé
rozvojových zemí nemohou mikroúvěry využívat. MFI často vyžadují naspoření nějaké
částky, nebo mají jiné požadavky, které z řad klientů ty nejchudší vyřadí.
Tato kritika je pravdivá. Mikrofinance nejsou nástroj pomoci těm nejchudším a ani se za
něj nemohou vydávat. S ohledem na riziko, které je s úvěry spojeno, musí být přijata opatření,
která ho omezí a de facto část klientů odmítnou. Ne každý má také možnosti a schopnosti
podnikat, mikrofinance nejsou určeny např. postiženým lidem. To vše je dáno tím, jak tento
způsob distribuce kapitálu funguje a nelze od něho očekávat zavedení sociální rovnosti.
6.7.2 Mikroúvěry zavádějí lichvářský úrok
Další častou kritikou mikrofinancí jsou vysoké úrokové míry, které mohou dosahovat až
hodnot blížících se 100 % p.a. Mikrofinance tak bývají některými kritiky označovány za lichvu
a využívání chudých obyvatel. O zdůvodnění vysoké úrokové míry se pokouší Fernando A.
Nimal, který předkládá důvody pro takto vysoké úroky a jejich význam pro rozvoj mikrofinancí.
▪ Fernando A. Nimal – Understanding and Dealing with High Interest Rates on Microcredit
http://www.adb.org/Documents/Books/interest-rates-microcredit/MicrocreditUnderstanding-Dealing.pdf
Na kritiku mikrofinancí kvůli vysokým úrokovým sazbám reaguje i Muhammad Yunus,
který je zastáncem toho, aby MFI, u kterých zisk o více jak 15 % převyšuje dlouhodobé
provozní náklady, byly nějakým způsobem penalizovány.
▪ Muhammad Yunus – Creating a World Without Poverty
PublicAffairs, 2007, ISBN: 978-1586484934
Mikrofinance znamenají především poskytování kapitálu, za který je třeba většinou
zaplatit, a do jehož distribuce je zapojena řada lidí, kteří mají nárok na mzdu. Odpovídající
úrok je nezbytný a jeho kritika je opodstatněná pouze v případě, že je příliš vysoký.
6.7.3 Mikroúvěry představují dluhovou past
Sudhirendar Sharma je indický rozvojový analytik, který nepřikládá mikrofinancím
pozitivní dopad. Podle jeho teorie vytvářejí mikrofinance záminku, aby komerční banky
68
kapitulovaly na snahu přivést kapitál do venkovských oblastí k chudým lidem. Většina chudých
prý využije získanou půjčku na pokrytí svých potřeb a produktivní činnost pro ně není prioritou.
To vede k tomu, že jen těžko dokáží splácet půjčku s vysokým úrokem a dostávají se do tzv.
dluhové pasti. To že chudí lidé řeší „své vlastní problémy“ se splácením mikroúvěrů pak prý
nahrává vládě, ne kterou není vytvářen dostatečný tlak, aby dělala skutečně přínosné kroky
jako je boj s korupci a lákání velkých zahraničních investorů.
▪ Sudhirendar Sharma – Is micro-credit a macro trap?
http://www.hinduonnet.com/businessline/2002/09/25/stories/2002092500810900.htm
▪ Sudhirendar Sharma – Microcredit: Globalisation unlimited
http://www.thehindubusinessline.com/2002/01/05/stories/2002010500111200.htm
Tato kritika poukazuje na problém, který je reálným rizikem. Hrozba dluhové pasti již
byla popsána v části 6.6.2.
6.7.4 Mikrofinance ženám nepomáhají, spíše naopak
Gina Neff je americkou novinářkou orientující se na ekonomiku. Podle jejího názoru
mikrofinance klientkám Grameen Bank v Bangladéši nepomohly a tyto ženy stále zůstávají
v chudobě, vzhledem ke které peníze z úvěru utratí často za jídlo pro rodinu. Peníze jsou
také často použity nějakým mužským příbuzným, nejčastěji manželem nebo synem, namísto
ženy, která úvěr získala. Teorie o ženách, coby málo rizikových klientkách je pouze iluzí.
Podle Neff ženy, které podnikají, zůstávají u tradičních činností a nemají tendenci k rozvoji.
▪ Gina Neff – Microcredit, microresults
http://www.leftbusinessobserver.com/Micro.html
Kritika ve smyslu zneužití úvěru na spotřební výdaje nebo nějakým příbuzným je
opodstatněná, dá se tomu ale bránit, viz. části 6.6.1 a 6.6.3.
6.7.5 Mikrofinance narušují tradiční kulturní hodnoty
Jeffrey Tucker je liberální ekonom ostře vystupující proti mikrofinancím. Kritizuje samotný
princip kolektivní odpovědnosti, která má omezovat svobodu dlužníků a vynucovat, aby se
členové skupiny navzájem sledovali. Tucker odsuzuje snahu Grameen Bank zněmit některé
společenské zvyklosti a zasahování do společnosti obecně. Poskytování půjček ženám podle
něho vede k tomu, že ženy opouštějí svou tradiční úlohu v rodině, což ohrožuje společnost.
▪ Jeffrey Tucker – The Micro-Credit Cult
http://mises.org/freemarket_detail.aspx?control=215&sortorder=articledate
Tuckerovu kritiku lze označit za extrémní a neopodstatněnou. Kolektivní odpovědnost
vede k tomu, že dlužníci ztrácejí část svobody, dobrovolně se proto ale rozhodnou. Při
získání úvěru, kdy banka požaduje zástavu, dlužník také ztrácí svobodu volně se
zastavěným majetkem manipulovat. Ohledně kritiky tradiční role ženy ve společnosti Gina
Neff tvrdí opak a kritizuje, že mikrofinance postavení ženy nemění.
69
6.8 Shrnutí
Předchozí odstavce této kapitoly shrnují klíčové faktory a s nimi spojené ukazatele
mající na mikrofinance zásadní vliv z hlediska sociálního dopadu působení MFI, výnosnosti
financované činnosti a rizika, které je s tím spojeno.
Vyvozené faktory umožňují komplexní posouzení MFI a jsou v oblasti mikrofinancí
obecně platné, právě proto jich využívá navržená metoda srovnávání. Ta společně
s využitím diagramu z Obrázku 6.1 umožňuje snadné a přehledné posouzení existující MFI
podle zmíněných hledisek a případné srovnání s dalšími mikrofinančními institucemi.
Výsledkem aplikace metody je trojrozměrný vektor, jehož každá souřadnice se pohybuje na
škále 0 - 100. Vzhledem k velkému počtu faktorů, se kterými se zde pracuje, je třeba
výsledek doplnit slovním komentářem. Důležité je především jasně zmínit, co daná MFI svou
činností sleduje.
Jedním ze sledovaných hledisek je riziko, které ohrožuje úspěšnost investice a proti
kterému existuje řada účinných opatření, viz. 6.3.9. V kapitole jsou zmíněna i další rizika,
která jsou spjata spíše s činností MFI obecně. I tato rizika je možné alespoň částečně
eliminovat uvedenými opatřeními, ta ale musejí být důsledně uplatňována a dodržována. Tím
by se odstranila i část kritiky zaměřená především na neúnosné zadlužování klientů a
zneužívání úvěrů.
Hlavními riziky, která mikrofinance, stejně jako ostatní podnikání, provázejí a proti
kterým je složitá obrana jsou:
- špatné stanovení cíle nebo způsobu jeho dosažení při vzniku MFI,
- nedůsledné uplatňování stanovených postupů,
- znehodnocení investice v důsledku vysoké inflace,
- hrozba živelných katastrof, občanských nepokojů apod.
70
7.
Návrh vhodné MFI
V kapitole 6 byla přestavena rizika, která jsou spojena s poskytováním mikroúvěrů. Byly
také stanoveny principy pro fungování mikrofinancí a hlediska, která mají být sledována. Cílem
této části je navrhnout takovou MFI, která by nabízela vhodné naplnění sledovaných hledisek,
tedy významný sociální dopad mikroúvěru na dlužníka při dosažení zisku pro investora a
minimalizaci rizika. Následuje přehled několika principů, které by měly být dodrženy:
-
kombinace různých způsobů financování MFI a banky,
-
klientela v jednoduše strukturovaných skupinách bez rozlišování na muže a ženy,
-
úvěry pro jednotlivce a skupiny především na živočišnou výrobu a služby,
-
uplatnění levných a efektivních opatření ke snížení rizika,
-
zavedení flexibility při splácení úvěru,
-
vzdělávání klientů zajišťované pracovníky MFI,
-
využívání dostupných moderních technologií za účelem snižování nákladů.
7.1 Volba vhodné lokality pro MFI
MFI by měla vzniknout v místě, kde bude zájem o její služby. To předpokládá, že zde
budou chudí lidé, kteří ale mají zájem podnikat. MFI může pracovat s obyvateli měst nebo na
venkově. Při práci na venkově budou klienti nejspíše rozptýlení po větší oblasti a MFI bude
mít vyšší náklady na dopravu. Ve městě je zase vyšší šance, že si budou klienti navzájem
konkurovat. MFI by měla skupiny sestavovat tak, aby jich více nepůsobilo na jednom místě.
Měla by zvolit nějaký okruh s přiměřenou dojezdovou vzdáleností od svého sídla. Činnost
skupin je možné i propojovat, např. pokud se jedna věnuje živočišné výrobě a produkci
mléka, druhá se může zaměřit na výrobu a prodej mléčných výrobků.
7.2 Způsob financování
S ohledem na sociální dopad musí MFI volit takový způsob financování, aby úrok
požadovaný po dlužnících nebyl neúměrně vysoký vzhledem k jejich možnostem. Zároveň je
třeba zajistit, aby úvěry bylo možné začít poskytovat v dohledné době od založení MFI. Pro
takovéto řešení je ideální využít všech tří způsobů financování uvedených v kapitole 6.3.1.
Při zakládání MFI je sledována obecně prospěšná činnost, proto je možné a vhodné spojit
se s nějakým donátorem a získat od něj co nejlevněji kapitál na poskytování služeb v první fázi
existence. Může se jednat o dar nebo bezúročný úvěr s dlouhou dobou splatnosti. Takovéto
financování umožní, že banka je schopna začít poskytovat půjčky s přiměřenou úrokovou
sazbou brzo po svém založení. Dlouhodobě je ale tento způsob financování neudržitelný.
V druhé fázi, která předpokládá, že si MFI získala důvěru klientů, začíná MFI
k poskytování služeb využívat cizí kapitál, který ale pochází od jejích klientů, jedná se o
71
úspory a prodej bankovních podílů, jejichž nákup pro klienty může být povinný. MFI může
nabídnout klientům produkt s povinným spořením, např. s týdenními vklady, a odměnou ve
výši 1-3 % z výše vkladu vyplacenou po jednom roce. V podstatě jde o obdobu
termínovaného vkladu, kdy je ale důležité, aby klient spořil pravidelně. Smyslem je získat
levný kapitál pro fungování MFI, což stále souvisí s nízkým úrokem za poskytované úvěry,
kdy je zisk z úroku použit především na krytí provozních nákladů MFI.
S dalším rozvojem a rostoucím množstvím klientů může MFI přejít do třetí fáze a jako
další zdroj financování využívat bankovních úvěrů a vnějších investorů. To ale představuje
dražší kapitál a MFI musí být schopna vytvořit dostatek zisku, aby ho zaplatila. Tento kapitál
by měl zůstat pouze doplňkem ke kapitálů pocházejícímu od klientů banky.
Při zakládání MFI musí být jasná dlouhodobá koncepce získávání kapitálu a tomu musí
odpovídat zvolené služby, typy úvěrů a úrokové míry. Pokud by se stalo, že by MFI začala
fungovat s darovaným kapitálem, nastavila nízké úrokové sazby a později by přešla na
kapitál od komerčních bank, musela by úrokové sazby zvyšovat. To by se projevilo ve ztrátě
klientů a důvěry v banku.
7.3 Klientela a dlužnické skupiny
Pro MFI je vhodnější, když jako klienty neupřednostňuje ani muže ani ženy. Z části to
může zamezit tomu, aby muži nevyužívali své manželky pro získání kapitálu. Celosvětová
zkušenost je taková, že i pokud se MFI na ženy nezaměřuje, mezi klienty převažují. Dále je
možné nastavit majetkové limity, aby o mikroúvěry nežádali bohatší lidé, kteří mají možnost
získat bankovní úvěr.
Potencionální zájemce o služby MFI je možné oslovovat na místech kde se pravidelně
schází větší množství lidí, např. trhy nebo kostely či mešity. Ve stručnosti by měly být
představeny výhody a možnosti mikrofinancování a také podmínky po vstup a fungování
v rámci MFI. Zájemcům by měl být ponechán čas na rozmyšlení, např. týden, a poté se na
toto místo vrátit a jednat již s konkrétními lidmi.
Zejména s ohledem na snížení rizika je ale nutné vytvářet dlužnické skupiny a pracovat
s nimi. Tyto skupiny by měly vznikat za účelem využívání služeb MFI a podnikání by mělo
být společnou motivací všech členů. U drobných projektů by měli členové podnikat v různých
oblastech, aby si navzájem nekonkurovali. Pokud by šlo o větší projekt, byla by týmová
spolupráce naopak žádoucí.
Velikost skupiny by se měla pohybovat mezi 10 a 15 členy. Při tomto počtu se všichni
ve skupině dobře znají a mají přehled, jak se komu daří. Princip skupinové odpovědnosti je
naplněn. Tento počet také umožňuje efektivní kontrolu jednotlivých dlužníků a celé skupiny
72
ze strany MFI. Ve skupině je dobré zavést právo veta při přijímání nových členů. Pokud
někdo o novém uchazeči pochybuje má právo, po náležitém zdůvodnění, jeho žádost o vstup
zamítnout.
Struktura řízení skupiny by měla být jednoduchá. Skupiny by si měla demokraticky volit
dva zástupce pro organizační a administrativní záležitosti a pro komunikaci s MFI. Zvolení
zástupci by tuto činnost vykonávali dobrovolně a bez nároku na honorář.
7.4 Oblast podnikání a poskytované úvěry
Pro zajištění zisku z poskytovaných úvěrů, včasného splácení a omezení rizikovosti by
měly být úvěry poskytovány na živočišnou a řemeslnou výrobu a služby. Typická
zemědělská výroba se vzhledem k riziku spíše vylučuje.
Úvěry by měly být určeny především pro jednotlivce, kteří jsou součástí skupiny. U
prvního úvěru nového člena by měl být podnikatelský záměr přezkoumán zástupcem MFI a
poskytnutá částka by měla být nižší. U ověřených a pravidelných klientů by částky do určité
výše měly být poskytovány automaticky. Žádosti o úvěr na vyšší sumu by měly být opět
přezkoumány zástupcem MFI. V některých případech by také bylo vhodné se v záležitosti
poskytnutí úvěru dotázat na klienta a jeho záměr ostatních členů skupiny.
V nabídce MFI by měl být také úvěr pro skupinu. Takovéto úvěry by měly být určeny na
financování projektů, které mají pro skupinu významný přínos, např. nákup stoje, dopravního
prostředku apod. Účel využití úvěru by měl být ale vždy přezkoumán zástupcem MFI a měla
by být zhodnocena smysluplnost a efektivita této investice. Skupinou v tomto případě není
myšlena celá dlužnická skupina ale stačí, když se pro společný projekt rozhodne jen část
jedné dlužnické skupiny. Všichni členové zapojeni do daného projektu pak musí stvrdit svou
účast na projektu a při nesplacení úvěru ponesou všichni stejnou míru odpovědnosti a
následky z toho plynoucí.
Pokud je MFI dostatečně rozvinutá a funguje již delší dobu, může začít poskytovat i
úvěry na neproduktivní činnost, typicky na školní poplatky, lékařské výdaje nebo bydlení.
V tomto případě ale musí být zájemce dlouhodobým klientem a prokazatelně musí podnikat
v oblasti, která mu přináší zisk v dostatečné výši, aby mohl splácet neproduktivní úvěr a stále
mu zůstaly prostředky pro zajištění domácnosti a rodiny.
7.5 Opatření k omezení rizika
Při omezování rizika poskytovaných úvěrů je nutné volit opatření, která jsou
jednoduchá, efektivní a při tom levná. Základem je princip kolektivní odpovědnosti, který je
dodržen díky existenci dlužnických skupin. Tento princip, založený na vzájemné kontrole
členů skupiny, dobře funguje a nevyžaduje žádné náklady.
73
Dalším vhodným opatřením je povinnost naspořit část úvěru nebo nakoupit bankovní
podíly. MFI tím získává alespoň částečnou záruku za splacení úvěru a zároveň kapitál na
poskytování půjček.
Povinné pojištění úvěru je nástroj, který stojí dlužníka typicky 2-3 % z výše
poskytnutého úvěru. Při dodržení dalších opatření ke snížení rizika poskytuje MFI dostatek
prostředků pro krytí nevymahatelných úvěrů. Toto pojištění je vhodné zavést vždy.
Krom principu kolektivní odpovědnosti je také důležité dodržet princip pravidelnosti a
splátky úvěru vybírat s týdenní periodou. Při těchto výběrech zástupce MFI může se
skupinou prodiskutovat průběh projektů a poskytnout rady ke zlepšení. Častější schůzky
představují pro MFI náklady především na dopravu, mají ale velký význam a proto je dobré
je dodržovat. Měly by být maximálně efektivní. To znamená, aby se jich účastnila celá
skupina a zástupce MFI byl dostatečně kvalifikovaný a mohl poskytovat odbornější informace.
Kontrola podnikatelských záměrů může odhalit neživotaschopné projekty a tím
zásadně omezit riziko úvěru. Je ale relativně nákladná a proto by měla být využita jen
v některých případech, např. vyšší částky, noví klienti.
Využití úspor zbytku skupiny na krytí nesplaceného úvěru je poměrně silné opatření,
které může ostatní členy odradit od spoření v bance a hlavně jeden nespolehlivý člen může
ohrozit podnikání ostatních členů tím, že je připraví o úspory. Toto opatření může působit
spíše jako psychologická hrozba, jeho realizace ale není, až na výjimečné případy,
prospěšná.
7.6 Flexibilita a motivace při splácení úvěru
Flexibilita při splácení úvěru vychází vstříc klientovi, zároveň by ale měla mít význam i
pro investora, případně MFI. Dají se využít všechny možnosti uvedené v 6.3.10.
Předčasné splacení úvěru by mělo být jednou z možností. Uvolněné prostředky by
měly být co nejdříve poskytnuty dalším klientům.
Havarijní plán pro případ, že se dlužník dostane do potíží, zvyšuje náklady MFI a měl
by následovat až po vyhodnocení jeho přínosu a smysluplnosti. Spočíval by hlavně
v prodloužení splátkového kalendáře. Následně by byl dlužník zbaven úplné samostatnosti
při podnikání a musel by postupovat podle pokynů MFI.
Volba doby splácení by měla být dána omezením, např. úvěr musí být splacen mezi 6 a
9 měsíci. Tuto dobu je třeba volit tak, aby neohrozila např. splácení úvěru poskytnutého MFI
komerční bankou.
Klienta je také vhodné k využívání služeb banky motivovat. To znamená možnost po
splacení úvěru získat úvěr větší a s dalšími úvěry případně klientovi snížit úrokovou sazbu.
74
7.7 Vzdělávání klientů
Vzdělávání klientů je velmi přínosné, nemusí se přitom jednat o nijak pokročilé kurzy
podnikání. Mnohdy stačí základy o hospodaření s penězi, struktuře nákladů, plánování nebo
konkurenčním prostředí. Vzdělávání by se mělo týkat nových i stávajících klientů. Jeho
jedinou nevýhodou je, že může být pro MFI nákladné. Proto by ho měl zajišťovat
kvalifikovaný zástupce MFI, který se pravidelně stýká s klienty. Tento zástupce by tak musel
mít alespoň základní ekonomické vzdělání a zdravý úsudek.
7.8 Další služby klientům
Další služby ve formě zdravotního pojištění nebo důchodového pojištění by měly být
nabízeny pouze v případě, že MFI je již dostatečně rozvinutá a má velké množství klientů.
MFI by také měla poskytovat pouze takové služby, které v dané oblasti zatím neexistují.
Pokud je již poskytují jiné organizace, např. zdravotní pojištění zřizované státem, měla by se
MFI omezit pouze na poradenství, jak a kde tyto služby získat.
7.9 Moderní technologie
MFI by při své činnosti měla sledovat různé moderní technologie a jejich využitelnost
pro poskytování mikroúvěrů a především pro snižování provozních nákladů. V rozvojovém
světě jsou např. velmi rozšířené mobilní telefony a někteří operátoři jejich prostřednictvím
dovolují posílat peníze. To by bylo možné využít také při poskytování úvěrů a jejich splácení.
Otázkou může být také využití počítačových sítí. Většina oblastí, kde se mikrofinance
distribuují je ale na venkově, kde mnohdy schází elektrické rozvody. Počítače jsou pro tyto
účely také stále drahé.
7.10 Personální složení MFI
Počet zaměstnanců MFI je dán počtem dlužnických skupin a klientů. Aby bylo možné mít
dobrou kontrolu nad dlužníky, pořádat týdenní setkání a dostatečně se jim věnovat, měl by se
jeden zaměstnance MFI starat zhruba o 150 klientů, to znamená 10 až 15 dlužnických skupin.
Tato pozice terénního pracovníka je v MFI nejrozšířenější. Pracovník musí mít alespoň
základní ekonomické vzdělání a jeho hlavní pracovní náplní je sledovat poskytnuté úvěry a
zajišťovat vzdělávání klientů, v případě potřeby se také věnuje vyhledávání nových skupin.
MFI dále potřebuje někoho, kdo sleduje všechny finanční toky a udržuje přehled o
hospodaření, získaných a poskytnutých půjčkách apod. Tento účetní úzce spolupracuje
s terénními pracovníky. Další osobou je vedoucí MFI, který se stará o zajištění financování,
chod a dohled nad MFI a je za činnost MF zodpovědný.
Složitost struktury a celkový počet zaměstnanců se přímo odvíjí od počtu klientů.
Personální náklady tvoří hlavní část výdajů MFI.
75
7.11 Příklad kalkulace nákladů a zisku MFI
Na konkrétním příkladu je demonstrováno, v jakém vztahu jsou náklady na chod MFI a
zisk z poskytování úvěru. Hlavním smyslem tohoto příkladu je vytvořit základní představu o
výnosnosti MFI, proto postačuje i následující jednoduchá kalkulace.
Uvažovaná MFI poskytuje služby zhruba 1000 klientů, kteří jsou rozmístěni v okruhu do
50 km od sídla MFI. O tyto klienty se stará 6 terénních pracovníků, kteří se týdně schází
s každou dlužnickou skupinou a díky svému vzdělání jsou schopni poskytovat základní
školení a rady týkající se podnikání. V sídle organizace pracuje na poloviční úvazek účetní,
který udržuje přehled o finančních tocích v rámci MFI a dalších náležitostech týkajících se
provozu MFI. Celou MFI vede jeden člověk, který zajišťuje vnější komunikaci a řídí ostatní
pracovníky.
MFI sídlí v jedné kanceláři, která je vybavena nábytkem a čtyřmi počítači. Do majetku
MFI dále patří jeden automobil a dva motocykly, které slouží terénním pracovníkům k cestám
za klienty, případně je také možné využít veřejnou dopravu. Předpokládá se, že každý
dopravní prostředek najede denně 100 km.
Kalkulace je provedena v keňských šilincích (KSH) z důvodu, že uváděné ceny
odpovídají situaci v Keni.
Tabulka 7.1: Náklady na vybavení MFI
položka
počet
cena za kus
cena celkem
počítač
4
10 000 KSH
40 000 KSH
mobilní telefon
8
4 000 KSH
32 000 KSH
nábytek
–
–
150 000 KSH
automobil
1
850 000 KSH
850 000 KSH
motocykl
2
120 000 KSH
120 000 KSH
další drobné položky
–
–
80 000 KSH
celkem
1 272 000 KSH
V Tabulce 7.1 je uveden přehled výdajů, které jsou spojené se zavedením MFI, jedná
se o jednorázové výdaje. Pro jednoduchost budeme předpokládat, že byly financované
z dotace a jedná se tak o dar. Další skupina výdajů je spojena s provozováním MFI, tyto
výdaje jsou uvedeny v Tabulce 7.2.
76
Tabulka 7.2: Provozní náklady MFI za měsíc
položka
počet
cena za kus
cena celkem
mzda terénního pracovníka
6
15 000 KSH
90 000 KSH
0,5
20 000 KSH
10 000 KSH
1
20 000 KSH
20 000 KSH
6 000 km
8,5 KSH51
51 000 KSH
amortizace
–
–
5 000 KSH
nájemné
1
15 000 KSH
15 000 KSH
energie a služby
–
–
5 000 KSH
mzda účetního
mzda vedoucího
náklady na dopravu
celkem
196 000 KSH
Z Tabulky 7.2 je vidět, že MFI musí měsíčně vytvořit zisk téměř 200 000 KSH, to je
2 400 000 KSH ročně. Průměrná půjčka, kterou klienti požadují, je 20 000 KSH a doba
splácení 12 měsíců. V období jednoho roku lze předpokládat, že půjčku bude požadovat
polovina klientů, tedy 500 lidí. Na poskytování půjček je tak třeba kapitál 10 000 000 KSH,
který za rok musí vytvořit zisk alespoň 2 400 000 KSH. To představuje úrokovou sazbu 24 %
ročně. Z poskytnutých půjček jsou odvedena 3 % na pojištění úvěru, ročně to představuje
300 000 KSH, což jsou prostředky na krytí 15 nevymahatelných úvěrů. Je důležité si
uvědomit, že kapitál na úvěry tak, jak byl kalkulován, je zdarma. Může se jednat o prostředky
klientů ve formě úspor nebo bankovních podílů, nebo o kapitál vložený např. neziskovou
organizací.
Tato MFI tedy poskytuje půjčky o průměrné výši 20 000 KSH (přibližně 250 USD) na 12
měsíců s úrokovou sazbou 24 %. Na jednoho zaměstnance52 připadá přibližně 130 klientů, ti
jsou ve skupinách po 10 až 15 členech. Splátky úvěrů a schůzky se zástupci MFI probíhají
týdně a je na nich možné provádět i školení pro klienty. Tyto údaje můžeme nyní porovnat
s reálnými příklady z tabulky 5.2 a 5.1. Zjistíme, že uvedená kalkulace přibližně odpovídá
reálným MFI.
Skutečné MFI se odlišují zejména větším počtem klientů na jednoho pracovníka, což
snižuje mzdové náklady. Půjčky jsou většinou poskytovány na kratší období než 12 měsíců,
jeden klient ale zpravidla čerpá více než jednu půjčku ročně.
51
52
V nákladech na dopravu je započítané palivo, náklady na servis vozidla a amortizace.
Jsou zde myšleni terénní zaměstnanci včetně účetního a vedoucího kanceláře.
77
7.12 Shrnutí
Tato kapitola navrhuje takovou strukturu MFI, která vede k malému riziku úvěrovaných
projektů. To je zde prioritou, v důsledku které se projekty dlužníků orientují na výdělečnou
činnost v oblasti živočišné a řemeslné výroby nebo služeb. S tím souvisí sociální dopad,
který je zde především v tom významu, že dlužník má vůbec možnost podnikat a vytvářet
zisk. Takováto struktura je vhodná, pokud by MFI usilovala o kapitál z bankovního úvěru
nebo formou investice. Pokud by byl sledován hlavně sociální dopad a kapitál pocházel např.
z grantu nebo dotace, byla by vhodnější jiná struktura.
Jednoduchá kalkulace ukazuje s jakými náklady je třeba přibližně počítat. A jak je vidět,
individuální přístup k dlužníkům je velmi nákladný. Téměř polovinu rozpočtu tvoří mzdy
terénních pracovníků a více jak čtvrtinu náklady na dopravu za klienty. Při předpokladu, že
MFI využívá kapitál, za který nemusí platit, např. kapitál z prodeje bankovních podílů, je jeho
cena pro dlužníky, resp. úroková sazba více jak 20 % p.a.
Některé MFI šetří tím, že na jednoho terénního pracovníka připadá i více jak 300
klientů. Zde ale vyvstává otázka, zda se tento pracovník omezuje pouze na vybírání splátek,
nebo je schopen klienty i sledovat a pomáhat jim. Další úspory mohou vzniknout tak, že MFI
své klienty neškolí. Tím ale vzniká možnost, že dlužníci z neznalosti nebudou svou činnost
vykonávat tak efektivně, jak by to bylo možné, případně některé faktory podcení a zvýší
riziko svého podnikání.
Pokud má MFI pracovat zodpovědně a svým klientům pomáhat, je její činnost velmi
nákladná. Tyto náklady musí zaplatit sami klienti. Tento fakt je třeba při provozování MFI
respektovat.
78
8.
Návrh agentury zprostředkovávající investice do MFI
Předcházející kapitola byla věnována návrhu dobře fungující MFI. Pokud by takováto
MFI měla zájem o investice drobných investorů, musela by spolupracovat s agenturou, která
by dokázala investory oslovit a zprostředkovat tak tok kapitálu z bohatých zemí do chudých.
Návrhem fungování takovéto agentury se zabývá tato kapitola.
8.1 Možné typy agentury
Nová agentura může vznikat v různém prostředí a její zakladatelé mohou mít i různé
možnosti jejího propojení na cílové země a MFI. V této části jsou sledovány podmínky a
náročnost vstupu na trh.
8.1.1 Kolektivní investování do MFI
Kolektivní investování představuje existenci podílového nebo investičního fondu, kam
investor vloží své prostředky. Zástupci fondu pak rozhodnou o jejich vložení do nejlepší
nabízené možnosti. Tento typ investování je typickým produktem bank a investičních
společností.
Pro investice do mikrofinancí v českém prostředí není vhodný, pokud by ho
nezakládala nějaká velká komerční banka. Hlavní překážkou je řada legislativních nařízení,
která musí být splněna. Mimo jiné je nutná licence České národní banky. Další informace
jsou uvedeny v Zákoně č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování. I kdyby se podařilo
všechny zákonem kladené požadavky splnit, byl by tento způsob investování do mikrofinancí,
vzhledem k formálním požadavkům, velmi nákladný.
8.1.2 Organizace sama provozující MFI
V tomto případě lze uvažovat o neziskové organizaci, která se orientuje na rozvojovou
pomoc v chudých státech světa. Tato organizace má v daných zemích svoje pobočky, které
dlouhodobě spolupracují s místní komunitou. Poskytování kapitálu pro drobné podnikání
může být jednou z forem rozvojové pomoci a drobní investoři z ČR pak zdrojem kapitálu.
Pro neziskovou organizaci může být překážkou vyžadování relativně vysokého úroku
za poskytované úvěry. V tomto případě lze spíše očekávat, že by společnost nabízela
investici jako formu pomoci a po investorech by žádala bezúročné poskytnutí kapitálu.
Výhodou takovéto neziskové organizace je snížení provozních nákladů díky využití již
existujícího zázemí, které společnost má. Vzniklé provozní náklady by pak mohly být z části
hrazeny z dotací a z části z úroků. Zprostředkovat investice do mikrofinancí si ale takovýmto
způsobem může dovolit pouze existující organizace, která již působí v daném prostředí.
V ČR by takto mohla postupovat obecně prospěšná společnost Člověk v tísni.
79
8.1.3 Zprostředkovatel investic do konkrétní MFI
Jedinou reálnou možností jak vytvořit novou organizaci, která bude zájemcům
umožňovat investice do mikrofinancí, je činnost založená pouze na zprostředkovávání
investice mezi klientem a již existující MFI. Daná organizace v tomto případě působí z velké
části jako poradce. Navazuje vztahy s existujícími MFI a klientům nabízí investice do těch,
které považuje za málo rizikové. Takovýmto příkladem na českém trhu je společnost
Microfinance, a.s. Následující úvahy se týkají tohoto způsobu řešení.
8.2 Marketingový mix
Marketingový mix představuje čtyři základní nástroje pro oslovení zákazníků a získání
podílu na trhu, jde o nabídku produktů, jejich cenu, distribuci a propagaci. Cílem, který
marketingový mix sleduje v tomto případě, je získání klientů pravidelně investujících nebo
investici zvažujících produktem, jenž bude mít přínos pro boj s chudobou a přitom nabídne
investorovy zisk.
8.2.1 Nabídka produktů pro investora
Investorovi bude nabídnut produkt, který náležitě zdůrazní sociální význam mikrofinancí
a potencionálně bude schopen přinést zisk, ten ale nebude garantovaný. Nabízený produkt
je možné od konkurence, zastoupené např. podílovými fondy, odlišit vytvořením vazby mezi
investorem a příjemcem investice. Investor by v první kroku získal obecné informace o
oblasti, kam by investice putovala a o sociálním zázemí dlužníků. Po poskytnutí prostředků
by tyto obecné informace doplnily konkrétní údaje o osobě a způsobu podnikání dlužníka.
Jde o podobný princip, jaký se uplatňuje u tzv. adopcí na dálku.
Zákazníky budou tvořit jednak drobní investoři, u kterých lze předpokládat především
zájem o konkrétní informace o podnikateli, kterému poskytli úvěr. Další skupinou investorů
budou firmy, kdy jedním ze smyslů investice bude budování dobrého jména společnosti a
např. zveřejňování některých údajů ve výroční zprávě. Zprostředkovatel investice by měl být
připraven potřebné údaje poskytnout. U firem lze očekávat také větší investované částky,
které budou moci podpořit větší množství projektů. Pro firmy tak může být vytvořen balíček
investic podle typů projektů, např. potravinářské firmě může být nabídnuta možnost větší
investice, která se rozdělí mezi dlužníky podnikající v potravinářské výrobě. Smyslem je opět
poskytnout firmě možnost investici marketingově využít.
Zákazník investuje s nízkým rizikem a může očekávat zisk ve výši několika procent,
typicky do 3 %. Tento zisk ale zatěžuje dlužníka. Proto je investorovi nabízena možnost
zisku se vzdát a poskytnout prostředky bezúročně.
80
8.2.2 Výše investice
Výše investice představuje cenu produktu, která je odvozena od průměrné půjčky.
Drobným investorům bude nabízena základní investice ve výši mezi 10 000 a 15 000 Kč.
Vyšší investice v řádu stovek tisíc korun budou určeny spíše firmám a budou rozděleny mezi
několik projektů.
Zprostředkovatelské agentuře vznikají poskytováním půjček provozní náklady, proto je
vhodné stanovit minimální výši investice a orientovat se na investice vyšší, kde klesá poměr
provozních nákladů a výše investice.
8.2.3 Distribuce produktů
Další důležitou součástí marketingového mixu je způsob distribuce. Tím by v tomto
případě byl internet. Zájemce by byl v propagaci směřován na webové stránky
zprostředkovatele, kde by nalezl podrobné informace o klientech MFI, podporovaných
projektech a sociálním dopadu. Součástí by byla řada obrazových materiálů a skutečných
příběhů lidí, kteří již mikroúvěr využili. Prostředí webových stránek by mělo být maximálně
uživatelsky příjemné. Investoři by měli mít možnost vytvoření vlastního profilu, kde by mohli
sledovat výsledky své investice, případně formou mailu komunikovat s dlužníkem. Vhodným
prostředím pro tuto distribuci je Web 2.0.
Nevyřešenou otázkou je, zda by zákazník musel navštívit zprostředkovatelskou
agenturu a osobně podepsat smlouvu o investici. Což by vedlo k větší důvěryhodnosti.
Zároveň ale osobní návštěva jedné pobočky může být pro řadu zákazníků vzhledem k jejich
bydlišti problém. Druhou možností je uzavření celé investice on-line, což může rozšířit okruh
zákazníků a snížit provozní náklady. Tato varianta však nepůsobí tolik důvěryhodně.
Výhodnou možností je kombinace těchto způsobů. Celý proces je ale třeba upravit tak, aby
vyhovoval českým právním normám.
8.2.4 Propagace
Zbývající částí marketingového mixu je propagace, která musí být levná a efektivní.
Prvním krokem při propagaci je vymezení cílové skupiny. Tou by v tomto případě byly
vzdělanější a lépe situovaní lidé, kteří již investují. Další skupinu mohou tvořit lidé, kteří
cestují nebo cestovali v rozvojových státech světa. Propagace by probíhala formou tištěné
inzerce v odborných časopisech nebo bannerů na webových stránkách. S ohledem na
sociální význam mikrofinancí by bylo možné oslovit některá média s žádostí o slevu při
inzerci. Při vstupu na trh je také možné využít záštitu nějaké celebrity, se kterou by se jméno
společnosti spojilo a díky této celebritě získat jednak důvěru veřejnosti a současně pozornost
médií, která by v této souvislosti o projektu informovala.
81
8.3 Výběr partnerské MFI
K výběru partnerské MFI je možné využít server MIX Market a vytipovat zde mimo jiné i
podle oblasti působení málo rizikové MFI, jejichž struktura odpovídá např. struktuře
navrhované v kapitole 7. Vybrané MFI musejí mít dále zájem přijímat vnější investice, být
informačně otevřené a pokud možno kontrolované nezávislým auditorem.
Na základě takovéhoto výběru je možné jednat s již konkrétními MFI a diskutovat
možnosti případné spolupráce. Mimořádně důležitá je dobrá komunikace mezi MFI a
zprostředkovatelem a přístup k ověřeným výsledkům hospodaření dané MFI.
Dobrá komunikace, která většinou probíhá elektronicky, je důležitá i z hlediska
pozdějšího monitorování projektů a poskytování informací investorům. Je také vhodné
vybudovat osobní vazby a MFI navštívit v místě jejího působení. Takovéto návštěvy by měly
probíhat několikrát ročně.
8.4 Příklad kalkulace nákladů a zisku zprostředkovatelské agentury
Podobně jako byl v části 7.11 uveden příklad a kalkulace nákladů MFI je zde uvedena
kalkulace nákladů zprostředkovatele investice. Vyjdeme z předpokladu, že zprostředkování
projektů zvládnou pouze dva zaměstnanci, jejichž pracovní náplní bude zpráva webu,
komunikace s MFI a investory, propagace mikrofinancí apod. K tomu budou potřebovat
kancelář vybavenou počítači.
Tabulka 8.1: Náklady na vybavení zprostředkovatelské agentury
položka
počet
cena za kus
cena celkem
počítač
2
15 000 Kč
30 000 Kč
mobilní telefon
2
5 000 Kč
10 000 Kč
nábytek
–
–
80 000 Kč
vytvoření webu
1
50 000 Kč
50 000 Kč
další drobné položky
–
–
50 000 Kč
celkem
220 000 Kč
V Tabulce 8.1 jsou uvedeny náklady spojené se vznikem zprostředkovatelské agentury.
Opět pro zjednodušení můžeme předpokládat, že tyto náklady pokryly dotace a sponzoři.
Provozní náklady, které vznikají činností agentury jsou uvedeny v Tabulce 8.2.
82
Tabulka 8.2: Provozní náklady zprostředkovatelské agentury za měsíc
položka
počet
cena za kus
cena celkem
mzda pracovníků
2
30 000 Kč
60 000 Kč
inzerce
5
2 000 Kč
10 000 Kč
0,25
40 000 Kč
10 000 Kč
nájemné
1
15 000 Kč
15 000 Kč
amortizace
–
–
2 000 Kč
energie a služby
–
–
6 000 Kč
služební cesty
celkem
103 000 Kč
Roční provozní náklady společnosti by dosáhli částky 1 236 000 Kč, což pro srovnání
s příkladem 7.11, kde náklady na roční provoz MFI dosáhly částky 2 400 000 KSH
představuje zhruba dvojnásobek, přibližně 4 900 000 KSH. Náklady na provoz kanceláře
získávající investory by tak dalece překročili náklady na provoz MFI.
Vzniklé provozní náklady je třeba hradit ze zisku z úvěrů. Pokud budeme předpokládat,
že v možnostech zaměstnanců zprostředkovatelské agentury je uzavření dvou investic každý
pracovní den, to znamená při 250 pracovních dnech v roce celkem 500 investic.
S uvažováním velkých investic firem i menších investic jednotlivců předpokládáme
průměrnou výši jedné investice 25 000 Kč a dobu jejího trvání 12 měsíců. Agentura tak
celkově zprostředkuje za rok investice ve výši 12 500 000 Kč.
Výnos této celkové investice musí být takový, aby pokryl náklady a investorům přinesl
zisk okolo 3 %. Provozní náklady jsou přibližně ve výši 1 250 000 Kč, což představuje 10 %,
společně s požadavkem na 3 % výnos pro investory dokáže zprostředkovatelská agentura
nabídnout kapitál za úrokovou sazbu 13 %.
Pokud se opět vrátíme k příkladu 7.11, kde průměrná výše půjčky byla 5 000 Kč, bylo
by možné půjčku poskytnout přibližně 2 500 klientům, kterým by se ale úroková sazba
zvýšila o cenu cizího kapitálu (13 %) ze 24 % na 37 %.
Kalkulace financování této zprostředkovatelské agentury přitom nepředpokládá žádný
zisk pro agenturu a i využití pouze dvou pracovníků na zajištění 500 investic, které putují
přes MFI ke 2 500 klientů je značně minimalistické. Přitom získání 500 investic ročně je velmi
pozitivní odhad.
83
8.5 SWOT analýza
SWOT analýza přehledně uvádí klíčové faktory, které jsou rozhodující pro úspěšnost a
vůbec smysl realizace zkoumaného projektu. Analýza zohledňuje vnitřní i vnější prostředí.
Silné stránky
-
významný sociální dopad jako konkurenční výhoda,
-
minimální přímá konkurence,
-
nízká rizikovost poskytovaných úvěrů,
-
trh, kam investice směřuje, není zpravidla spojen s globálním trhem, ekonomická
krize má zde jen malý dopad,
-
možnost investovat ve velkém počtu míst celého světa,
-
zprostředkování vazby mezi investorem a dlužníkem,
-
možnost ucházet se o dotace a granty.
Příležitosti
-
doposud volný trh, který je možné obsadit,
-
lze očekávat rostoucí zájem o „zelené“ investice,
-
zájem veřejnosti o humanitární a rozvojovou pomoc,
-
pomoc v boji s chudobou
-
využití internetu ke snížení provozních nákladů.
Slabé stránky
-
individuální přístup k investorům i klientům je spojen s velkými náklady,
-
částečná závislost na sponzorech,
-
komplikovaný vstup na trh,
-
nutnost získání velkého počtu investorů,
-
velký počet investorů vyžaduje spoluprácí s větším množství MFI,
-
malé povědomí o mikrofinancích v ČR,
-
ČR představuje malý trh,
-
ekonomická krize oslabila důvěru veřejnosti v investice.
Hrozby
-
nezájem ze strany investorů,
-
nezískání důvěry veřejnosti,
-
nedostatek kvalitních partnerských MFI,
-
i malý počet zklamaných investorů může významně poškodit důvěru v agenturu,
-
zprostředkovatelská agentura na sebe přenáší riziko neúspěchu MFI, které není
schopna ovlivnit,
-
pokud by investice do MFI začaly nabízet banky, představovaly by vzhledem k široké
klientele, síti poboček a vzniklé úspoře nákladů nepřekonatelnou konkurenci.
84
8.6 Shrnutí
Již v kapitole 4 bylo uvedeno, že v ČR je vhodné prostředí pro nabídku investic do
mikrofinancování, přičemž lze očekávat i zájem veřejnosti. Problémem jsou ale podmínky
vstupu na trh, kdy je reálné novou společnost zřídit pouze jako zprostředkovatele, který se
omezuje na výběr vhodných MFI a zprostředkování investic do nich.
Hlavní konkurenční výhodou mikrofinancí v oblasti investování je jejich sociální význam,
který je možné navíc umocnit vytvořením vazeb mezi drobnými investory a dlužníky.
Takovýto postup ale vyžaduje individuální přístup, který je náročný a velmi nákladný.
Jednoduchá kalkulace ukazuje, že i při velkém zájmu o investování a malém počtu
zaměstnanců agentury je cena takto zprostředkovaného kapitálu vysoká. MFI by za něj
musela platit úrokovou sazbu okolo 13 %. MFI přitom může mít možnost získat bankovní
úvěr v místě svého působení s podobnou úrokovou sazbou a je tedy otázkou, zda by o takto
zprostředkovaný kapitál byl vůbec zájem.
Ze SWOT analýzy vyplývá, že agentura by musela čelit mnoha problémům a hrozbám
a její pozice na trhu by byla relativně nestabilní a snadno ohrozitelná. Velmi významnou
hrozbu představuje fakt, že pokud by se některá česká komerční banka rozhodla nabídnout
investici do mikrofinancí v rámci svého podílového fondu, např. obdobu fondu Deutsche
Bank z kapitoly 4.3, byla by takováto konkurence nejspíše zničující.
85
9.
Zhodnocení mikrofinancí
Získání úvěru od běžné finanční instituce může být pro řadu zájemců velmi obtížné
nebo přímo nereálné. Jedná se především o chudé a často nevzdělané obyvatele
rozvojových států. I ti ale mohou mít potenciál začít úspěšně podnikat a úvěr bez problémů
splatit. Na trhu finančních služeb tak vzniká prostor, který dokáží zaplnit právě mikrofinance.
Mikrofinance zprostředkovávají kapitál chudým lidem, kteří ho mohou využít v činnosti
schopné vytvářet zisk, čímž přestávají být chudými. Mohou si dovolit posílat své děti do školy,
nebo vyhledat lékařskou péči. To vše vede k rozvoji společnosti a docenění a využití
lidského kapitálu, z čehož mohou mít prospěch i rozvinuté země.
Mikrofinance jsou nástrojem boje s chudobou, který bez větších úspěchů vedou
vyspělé státy už několik desetiletí. Mikrofinance přinášejí rozdíl v tom, že jsou přímo
nástrojem chudých. Nejedná se o rozvojovou pomoc, která by byla přinesena odněkud
„shora“ na něčí popud. Mikrofinance staví na motivaci a schopnostech těch, kterým jsou
určeny, dávají jim možnost vstoupit do prostředí liberálního trhu, který sám usměrní jejich
další rozvoj.
Otázkou mikrofinancí ale není jen zda dokáží zprostředkovat kapitál. Neméně důležité
je, za jakou cenu ho zprostředkují. Je pravdou, že chudí lidé jsou ochotni zaplatit i relativně
vysoký úrok z důvodu, že mikrofinance představují jediný přístup ke kapitálu, který mají.
Zároveň ale platí, že čím větší úrok musejí dlužníci splácet, tím menší je význam
mikrofinancí v boji s chudobou. V extrémních případech může vysoký úrok přivést dlužníka
ještě do větší chudoby, než ve které žil před tím.
Mikrofinance jsou zatíženy velkými provozními náklady. To je také jeden z důvodů,
proč tyto služby nezačaly poskytovat komerční banky. Mikrofinance vyžadují individuální
přístup ke klientům, což je nutné především pro snížení rizika úvěrů. Každý článek v řetězu
vedoucího od poskytovatele kapitálu k jeho příjemci tyto provozní náklady dále zvyšuje.
Při
investování
do
mikrofinancí
je
tak
třeba
sledovat
jak
složitý
je
tok
zprostředkovaného kapitálu. Podílový fond zřízený bankou využije širokou klientskou
základnu banky s hustou sítí poboček, čímž dosáhne určité úspory. Podobně velká
nezisková organizace s vybudovaným dobrým jménem a působící přímo v rozvojových
zemích dokáže snížit provozní náklady. Naproti tomu nově zřízená agentura nabízející
pouze zprostředkování investic do mikrofinancí bude mít v poměru k hodnotě investic velké
provozní náklady a řadu existenčních problémů.
Levný kapitál k poskytování úvěrů se dá zajistit od samotných dlužníků tím, že před
získáním půjčky budou muset sami do komunitní banky nějaký kapitál vložit, nejčastěji ve
86
formě úspor nebo nákupem bankovních podílů. Problémem ale je, že takovéto získávání
kapitálu může trvat velmi dlouho a klienti přestanou bance důvěřovat.
Mikroúvěry jsou určeny zejména jednotlivcům. Jejich úspěch v podnikání by se měl
ovšem přenést i do ekonomického růstu celého národního hospodářství. To ale nelze
jednoznačně prokázat. Mikrofinance fungují nejdéle v Bangladéši, kde je využívá i velká část
populace. HDP Bangladéše 53 sice neustále roste, tento růst ale není nijak dynamický.
Vzhledem ke svému charakteru nemohou mikrofinance umožnit rozvoj průmyslu ani nákup
pokročilých technologií. Jejich příjemci nemohou podnikat ve velkém, využívat úspory
z rozsahu nebo pronikat na nové trhy. Často se stává, že dlužníci podnikají především ve
svých tradičních činnostech, které dobře znají, díky mikrofinancím je zefektivňují ale
nerozvíjejí.
Název této diplomové práce je Mikrofinance jako investiční alternativa: studie
potenciálu a rozložení rizik. Co se týká rizika, je splácení úvěrů zajištěno řadou opatření,
která riziko minimalizují. Největším rizikem je tak hrozba živelných katastrof nebo
občanských nepokojů, případně znehodnocení prostředků způsobené vysokou inflací. Ve
smyslu zprostředkování investic do mikrofinancí je tato oblast mnohem rizikovější a je
vhodnější spíše pro velké banky nebo neziskové organizace. Potencionálně ale lze
předpokládat ze strany drobných investorů zájem o investiční produkt zaměřený na
mikrofinance.
Mikrofinance tedy mají potenciál zaujmout investory. Mají také potenciál pomoci zlepšit
životní situaci jednotlivců, kteří takovouto investici využijí. Jejich schopnost zlepšit
ekonomickou situaci celé země a vymanit ji tak z chudoby je ale značně omezena. Zde je
nutná spíše aktivní a zodpovědná vláda a velcí zahraniční investoři.
Mikrofinance jsou investiční alternativou, ale s jiným smyslem, než vytvoření zisku.
Pokud se investor rozhodne vložit své prostředky do této oblasti měly by ho k tomu motivovat
především filantropické pohnutky a měl by si uvědomit, že čím je tok kapitálu
komplikovanější, tím více za něho musí dlužník zaplatit. Je třeba sledovat skutečný prospěch,
který dlužník investicí získá a nevytvářet pouze image dobročinnosti.
Investování do mikrofinancí má svůj význam, ale právě kvůli vysokým nákladům jen
v omezené míře. Mikrofinance pomáhají v boji s chudobou a umožňují zlepšení životní
úrovně dlužníka. Právě proto je ale nejvýhodnější získat kapitál k poskytování půjček v první
řadě
v rámci
mezinárodní
pomoci
a
dotací,
dále
pak
od
samotných
dlužníků.
Zprostředkovaný kapitál od investorů je až na třetím místě společně s kapitálem získaným
z bankovních úvěrů.
53
Podle Mezinárodního měnového fondu.
87
10. Závěr
Na počátku práce stála hypotéza, že mikrofinance mohou být vhodným nástrojem,
který je schopen zajistit investorovi, např. z ČR, finanční výnos ve formě úroku, a zároveň
dát k dispozici kapitál za přiměřenou cenu drobným, začínajícím podnikatelům v rozvojových
státech světa, kteří mají ke kapitálu velmi omezený přístup, přičemž vše je zatíženo jen velmi
malým rizikem. K posouzené této hypotézy bylo stanoveno několik úkolů:
- nadefinovat základní pojmy a popsat výchozí situaci (kapitola 2 a 3),
- určit co vede investora k vložení svých prostředků do mikrofinancí (kapitola 4),
- na příkladu popsat typy projektů financovaných pomocí mikrofinancí, popsat jak je
zajištěna distribuce mikro úvěrů, monitoring a další faktory ovlivňující efektivitu (kapitola 5),
- z popsaných příkladů vyvodit obecně platné principy pro řízení mikrofinancí (kapitola 6),
- pomocí vyvozených principů stanovit hlediska, faktory mikrofinance ovlivňující a
ukazatele pro porovnání mikrofinancí v různých částech světa (kapitola 6),
- určit rizika, která mikrofinance přinášejí, a navrhnout opatření k jejich snížení (kapitola 6),
- navrhnout vhodnou strukturu organizace zprostředkovávající investice do mikrofinancí
a posoudit velikost nákladů spojených s provozováním této organizace (kapitola 7 a 8).
Tyto úkoly se podařilo splnit a nyní je zřejmé, že investování v oblasti mikrofinancí je při
dodržení opatření pro snížení rizika skutečně málo rizikové. Mikrofinance také dokáží
zprostředkovat kapitál chudým lidem. Při zprostředkovávání investic z rozvojového světa,
které mají navíc zajistit investorovi výnos, je ale tento kapitál velmi drahý.
Práce se snaží o komplexnost a proto je její rozsah širší. Vzhledem k nízkému
povědomí o tématu mikrofinancí je ale takováto komplexnost žádoucí a přínosná. Uvedená
tvrzení a závěry vycházejí především z reálného prostředí a zkušeností lidí, kteří
mikrofinance přímo realizují. Návrhová část dále zobecňuje uvedené příklady z nichž
vyvozuje a vyjmenovává konkrétní faktory mající zásadní vliv při posuzování sociálního
dopadu a rizikovosti mikroúvěru a výnosnosti vložených prostředků. Práce také navrhuje
jednoduchou metodu pro posuzování a srovnávání existujících mikrofinančních institucí a
nabízí model MFI, který vede k minimalizaci rizika. Pro dokreslení představy o ceně kapitálu
je provedena kalkulace, která má za cíl přiblížit povahu a velikost nákladů.
Po přečtení diplomové práce by měl mít i čtenář doposud mikrofinancí neznalý jasnou
představu o tom, co mikrofinance jsou a jak fungují. Investor uvažující o vložení svých finančních
prostředků zde nalezne informace, které mu pomohou rozhodnout se, zda má takový krok smysl,
jaká rizika tím podstupuje a čím je dán výnos investice. Podobně člověk, který zvažuje podnikání
v této oblasti a chce nabídnout zprostředkování investic do mikrofinancí, v práci zjistí, čím by
mohla být takováto činnost ohrožena a jak moc by byla náročná a nákladná.
88
Seznam literatury
[1]
World Bank, Understanding Poverty, http://go.worldbank.org/K7LWQUT9L0
[2]
UN, Human Development Report 2007/2008, ISBN 978-0-230-54704-9,
http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf
[3]
Pavel Sirůček, Hospodářské dějiny a ekonomická teorie, Melandrium, 2007, ISBN 97880-86175-03-4
[4]
Internationa Monetary Fund, World Economic Outlook Database,
http://imf.org/external/data.htm
[5]
Petr Matějů, Peripetie vývoje a krystalizace střední třídy, Pracovní texty výzkumného
projektu “Sociální trendy”, Sociologický ústav AV ČR, leden 1998, ISBN 80-85951-0
[6]
OSN, Charta Organizace spojených národů a Statut mezinárodního soudního dvora,
http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/charta-organizace-spojenych-narodu-astatut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf
[7]
Ministerstvo financí ČR, Hodnocení v řízení rozvojové politiky / Oficiální rozvojové
pomoci (ODA),
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_hodnoceni_rozvojove_politiky_oda.html
[8]
OECD, Is it ODA?, Factsheet, November 2008,
http://www.oecd.org/dataoecd/21/21/34086975.pdf
[9]
OECD, OECD Statistics, http://webnet.oecd.org/wbos/
[10] Christian Aid, Rozvojová pomoc během studené války,
http://www.rozvojovka.cz/rozvojova-pomoc-behem-studene-valky_200_35.htm
[11] Hernando de Soto, The Mystery of Capital: Why Capitalism Triumphs in the West and
Fails Everywhere Else, Basic Books, 2003, ISBN: 978-0-465-01615-0
[12] Beatriz Armendáriz, Jonatán Morduch, The Economics of Microfinance, Massachusetts
Institute of Technology, 2007, ISBN: 978-0-262-51201-5
[13] Aidan Hollis, Arthur Sweetman, Microcredit: What Can We Learn From the Past?,
březen 1998, http://www.microfinancegateway.org/redirect.php?mode=link&id=1986
[14] Monika Chyťová, Ekonomická analýza Grameen Bank, Diplomová práce – Masarykova
Univerzita v Brně, červen 2008, http://is.muni.cz/th/99651/esf_m/DP_GrameenBank.doc
[15] Ing. Drahomíra Dubská, CSc., České domácnosti výrazně mění strukturu svých úspor,
ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta240205.doc
[16] Factum Invenio, Češi a dobročinnost, tisková zpráva, 31.1. 2007
[17] Charles Wheelan, Naked Economics, W. W. Norton & Company, 2002, ISBN: 978-0393-32486-0
89
[18] Social Investment Forum, 2007 Report on Socially Responsible Investing Trends in the
United States - Executive Summary, 2008,
http://www.socialinvest.org/resources/pubs/documents/FINALExecSummary_2007_SIF
_Trends_wlinks.pdf
[19] Credit Suisse, Social Performance Report 2008, https://entry.creditsuisse.ch/csfs/p/b2c/en/privatebanking/produkte/nachhaltige/media/pdf/socialperforman
ce_08_en.pdf
[20] Deutsche Bank, Innovation with Leverage: Our Microfinance Instruments,
http://www.db.com/csr/en/content/microfinance_3827.htm
[21] Daniel Kuchta, Vyplatí se čisté svědomí?, 3.12. 2008, on-line článek na serveru
Investujeme, http://www.investujeme.cz/clanky/vyplati-se-ciste-svedomi/
[22] Factum Ingenio, Dopad krize na domácnosti ČR, tisková zpráva, 19.3. 2009
http://www.factum.cz/tz343
[23] Central Intelligence Agency, The World Factbook, 2009, ISSN: 1553-8133,
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html
[24] Richard Trillo, Kenya, Rough Guides, 2006, ISBN 978-1-84353-651-2
[25] Zastupitelský úřad ČR v Nairobi, Souhrnná teritoriální informace Keňa, duben 2009,
http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/kena-2009-04-03.pdf
[26] BIG MFI, Proposed Model for MSF Sanitation Credit Implemented in Kissi, Bondo,
Homa-Bay, návrh projektu, prosinec 2008
[27] BIG MFI, Promotion of Efficient Water Use for Improved On-Farm Production by Small
Scale Farmers of Nyakach and Manyatta in Wester Kenya, závěrečná zpráva projektu,
srpen 2007
[28] Webové stránky MFI Kenya Women Finance Trust, www.kwft.org
[29] Webové stránky MFI Faulu, www.faulukenya.com
[30] Webové stránky MFI Kenya Agency For Development Of Enterprise And Technology,
www.kadet.co.ke
[31] Webové stránky MFI Women in Fishing Industry Project, www.iec.ac.uk/wifip_trust.html
[32] Stuart Rutherford, Briefing Notes on Grameen II, MicroSave,
http://www.microsave.org/relateddownloads.asp?id=19&cat_id=289&title=Grameen+II+
Briefing+Notes
[33] Microfinance, a.s., Factsheet FIPS
[34] Microfinance, a.s., Factsheet CrediComún
[35] Jiří Fotr a kol., Manažerské rozhodování, Ekopress, 2006, ISBN 80-86929-15-9
90
Seznam tabulek
Tabulka 4.1: Srovnání investičních produktů v ČR............................................................... 17
Tabulka 5.1: Přehled cen zboží v obchodním řetězci Nakumatt k únoru 2009 ..................... 30
Tabulka 5.2: Srovnání vybraných keňských MFI.................................................................. 45
Tabulka 5.3: Srovnání dalších zmiňovaných MFI................................................................. 46
Tabulka 7.1: Náklady na vybavení MFI ................................................................................ 76
Tabulka 7.2: Provozní náklady MFI za měsíc....................................................................... 77
Tabulka 8.1: Náklady na vybavení zprostředkovatelské agentury........................................ 82
Tabulka 8.2: Provozní náklady zprostředkovatelské agentury za měsíc............................... 83
Seznam grafů
Graf 2.1:
Rozdělení populace podle HDP PPP za rok 2007 ................................................ 6
Graf 2.2:
Vývoj mezinárodní rozvojové pomoci ODA (hodnota USD k roku 2007)............... 8
Graf 2.3:
Růst HDP PPP a ODA v zemích Subsaharské Afriky ......................................... 10
Graf 3.1:
Zisk z produkce v závislosti na kapitálu (teoretický průběh)................................ 12
Graf 3.2:
Zisk z produkce v závislosti na kapitálu (reálný průběh) ..................................... 13
Graf 4.1:
Rozložení úspor českých domácností 2001-2007 .................................................... 16
Graf 4.2:
Rozložení odpovědí na otázku: Přispěl(a) jste v posledních 2 letech
humanitární organizaci? ..................................................................................... 19
Graf 4.3:
Jak veřejnost hodnotí různé typy rozvojové a humanitární pomoci ..................... 19
Seznam obrázků
Obrázek 5.1: Tok kapitálu od investora k příjemci investice (klientovi) ................................. 26
Obrázek 5.2: Znázornění principu odpovědnosti.................................................................. 32
Obrázek 5.3: Schéma struktury řízení komunitní banky ....................................................... 33
Obrázek 5.4: Tok kapitálu mezi komunitní bankou a jejími klienty........................................ 34
Obrázek 5.5: Struktura půjčky v komunitní bance ................................................................ 34
Obrázek 6.1: Schéma pro hodnocení a porovnávání MFI .................................................... 64
91
Seznam použitých zkratek
BIG
Bengi Investment Group
CAS
Country Assistance Strategies
CIA
Central Intelligence Agency
CIVS
Center for International Voluntary Service
DAC
Development Assistance Committee
DFID
Department for International Development
FIPS
Fundación para la Integración Productiva Sustentace
HDI
Human Development Index
HIPC
Highly Indebted Poor Countries
HPI
Human Poverty Index
IMF
International Monetary Fund
KADET Kenya Agency For Development Of Enterprise And Technology
KWFT
Kenya Women Finance Trust
MDG
Millenium Development Goals
MFI
Microfinance Institution
ODA
Official Development Assistance
OECD
Organisation for Economic Co-operation and Development
PAR 30 Portfolio at Risk Over 30 Days
PPP
Purchasing power parity
PRGF
Poverty Reduction and Growth Facility
SRI
Socially responsible investing
UNDP
United Nations Development Programme
USAID
United States Agency for International Development
WB
Word Bank
WIFIP
Women in Fishing Industry Project
92
Seznam příloh
Příloha 1: Překlad anglické terminologie ................................................................................. i
Příloha 2: Počet obyvatel a HDP PPP jednotlivých států světa ...............................................ii
Příloha 3: Přehled mezinárodní rozvojové pomoci ODA od roku 1960................................... v
Příloha 4: Přehled ODA a HDP PPP v Subsaharské Africe od roku 1980 .............................. v
Příloha 5: Rozložení úspor českých domácností v letech 2001-2007..................................... v
Příloha 6: Formulář žádosti o registraci v komunitní bance BIG.............................................vi
Příloha 7: Formulář žádosti o poskytnutí půjčky v komunitní bance BIG ............................... vii
Příloha 8: Vkladní knížka používaná v komunitní bance BIG ............................................... viii
Příloha 9: Fotogalerie – Keňa 2009 .......................................................................................ix
Příloha 10: 16 principů Grameen Bank ................................................................................ xiii
93
Příloha 1: Překlad anglické terminologie
Česká literatura se tématu mikrofinancí nevěnuje, proto bylo třeba v obecné částí práce
vycházet především z anglicky psaných zdrojů. Pro přesnost je zde anglická terminologie
uvedena společně s překladem a vysvětlením významu:
Community Bank
–
komunitní banka – označení instituce zpravidla bez bankovní
licence, která poskytuje dlužníkům úvěry, nabízí možnost spoření
a případně i další služby jako je pojištění. Komunitní banka
vzniká přímo z členů solidární skupiny, kteří jsou zároveň klienty
banky a do jejího vedení se navzájem volí.
Microfinance
–
mikrofinance – způsob distribuce kapitálu a poskytování úvěrů
zaměřený především na služby chudým lidem a využívající jiných
způsobů ručení než požadují klasické komerční banky.
Microfinance institution –
mikrofinanční instituce – organizace, která zajišťuje distribuci
kapitálů dlužníkům, které často také proškoluje a poskytuje jim
vzdělání. V některých případech splývá s komunitní bankou, jinak
jí je ve struktuře rozhodování nadřazená.
Microcredit
–
mikroúvěr – úvěr poskytnutý mikrofinanční institucí nebo
komunitní bankou a využívající principů mikrofinancí
Self-Help Group
–
svépomocná skupina – dobrovolně vzniklá skupina lidí, kteří do
ní vstupují zejména za účelem jednání se státní správou a
mezinárodními organizacemi. Existence svépomocných skupin
odlehčuje administrativě a snižuje možnost zneužití např.
mezinárodní pomoci.
Share
–
podíl – některé komunitní banky dávají svým klientům možnost
nebo dokonce povinnost nakoupit si podíly, čímž banky získávají
kapitál k poskytování úvěrů. Výraz Share lze přeložit i jako akcii.
U komunitní banky ale výraz akcie nemusí přesně odpovídat
významu, který zde tento pojem má.
Solidarity Group
–
solidární skupina – dobrovolně vzniklá skupina lidí, kteří chtějí
využívat služeb MFI nebo komunitní banky, jejich cílem je získat
mikroúvěr. V rámci solidární skupiny se uplatňuje princip
kolektivní odpovědnosti.
Village bank
–
vesnická banka – zpravidla se jedná o jiné označení pro
komunitní banku. Např. v Mexiku se ale označení vesnická
banka používá také pro instituci poskytující služby větší skupině
klientů, než jsou jen solidární skupiny, vesnická banka je v tomto
významu rizikovější než komunitní banka.
i
Příloha 2: Počet obyvatel a HDP PPP jednotlivých států světa
Země a její kód
Afghánistán
Albánie
Alžírsko
Angola
Antigua a Barbuda
Argentina
Arménie
Austrálie
Ázerbájdžánská republika
Bahamy
Bahrajnské království
Bangladéš
Barbados
Belgie
Belize
Bělorusko
Benin
Bhútán
Bolívie
Bosna a Hercegovina
Botswana
Brazílie
Brunej Darussalam
Bulharsko
Burkina Faso
Burundi
Čad
Česká republika
Čína
Dánsko
Dominika
Dominikánská republika
Džibutsko
Egypt
Ekvádor
Eritrea
Estonsko
Etiopie
Fidži
Filipíny
Finsko
Francie
Gabon
Gambie
Ghana
Grenada
Gruzie
Guatemala
Guinea
Guinea-Bissau
Guyana
Haiti
Honduras
Hong Kong
Chile
Chorvatsko
Indie
Indonésie
Írán
Irsko
Island
Itálie
AF
AL
DZ
AO
AG
AR
AM
AU
AZ
BS
BH
BD
BB
BE
BZ
BY
BJ
BT
BO
BA
BW
BR
BN
BG
BF
BI
TD
CZ
CN
DK
DM
DO
DJ
EG
EC
ER
EE
ET
FJ
PH
FI
FR
GA
GM
GH
GD
GE
GT
GN
GW
GY
HT
HN
HK
CL
HR
IN
ID
IR
IE
IS
IT
Počet obyvatel
1
(v milionech)
27,145
3,190
33,858
17,024
0,085
39,531
3,002
20,743
8,467
0,331
0,753
158,665
0,294
10,457
0,288
9,689
9,033
0,658
9,525
3,935
1,882
191,791
0,390
7,639
14,784
8,508
10,781
10,186
1 328,630
5,442
0,067
9,760
0,833
75,498
13,341
4,851
1,335
83,099
0,839
87,960
5,277
61,647
1,331
1,709
23,478
0,106
4,395
13,354
9,370
1,695
0,738
9,598
7,106
7,206
16,635
4,555
1 169,016
231,627
71,208
4,301
0,301
58,877
Podíl na světové
populaci
0,410%
0,048%
0,510%
0,260%
0,001%
0,610%
0,045%
0,320%
0,130%
0,005%
0,011%
2,380%
0,004%
0,160%
0,004%
0,150%
0,140%
0,010%
0,140%
0,059%
0,028%
2,830%
0,006%
0,110%
0,220%
0,130%
0,160%
0,160%
19,930%
0,082%
0,001%
0,150%
0,012%
1,140%
0,200%
0,073%
0,020%
1,190%
0,013%
1,360%
0,080%
0,970%
0,020%
0,026%
0,350%
0,002%
0,066%
0,200%
0,001%
0,025%
0,011%
0,140%
0,110%
0,110%
0,250%
0,068%
17,190%
3,470%
1,060%
0,065%
0,005%
0,890%
HDP PPP na
2
obyvatele (USD)
733,34
6 298,48
6 538,74
5 595,08
18 352,99
13 317,80
4 945,87
36 225,55
7 618,13
24 960,67
31 898,79
1 311,01
18 558,64
35 387,64
7 720,91
10 948,65
1 547,77
4 862,42
4 084,45
7 074,15
16 516,09
9 703,16
50 790,41
11 310,87
1 206,46
371,74
1 668,72
24 229,16
5 325,18
37 264,96
9 582,19
8 116,45
2 273,88
5 495,08
7 242,06
746,73
20 584,32
806,55
4 275,94
3 383,30
35 349,44
33 508,60
14 094,67
1 317,72
1 425,98
10 632,60
4 694,05
4 702,46
973,65
484,35
3 841,24
1 291,98
4 085,01
42 123,63
13 921,20
15 532,23
2 563,34
3 728,15
10 570,33
43 413,70
39 167,59
30 365,22
HDP PPP země
(mil. USD)
19 906,569
20 092,164
221 388,625
95 250,625
1 560,004
526 465,794
14 847,493
751 426,584
64 502,681
8 261,983
24 019,790
208 010,767
5 456,241
370 048,583
2 223,622
106 081,450
13 980,988
3 199,474
38 904,348
27 836,792
31 083,285
1 860 979,143
19 808,261
86 403,766
17 836,364
3 162,781
17 990,460
246 798,234
7 075 189,918
202 795,923
642,007
79 216,523
1 894,145
414 867,550
96 616,296
3 622,382
27 480,063
67 023,748
3 587,512
297 595,244
186 538,990
2 065 704,479
18 760,004
2 251,982
33 479,205
1 127,056
20 630,345
62 796,624
9 123,063
820,968
2 834,833
12 400,424
29 028,067
303 542,878
231 579,195
70 749,317
2 996 588,980
863 540,200
752 692,059
186 722,328
11 789,445
1 787 813,293
ii
Země a její kód
Irsko
Island
Itálie
Izrael
Jamajka
Japonsko
Jemen
Jihoafrická republika
Jordánsko
Kambodža
Kamerun
Kanada
Kapverdy
Katar
Kazachstán
Keňa
Kiribati
Kolumbie
Komorský svaz
Kongo
Kongo, Demokratická republika
Korea
Kostarika
Kuvajt
Kypr
Kyrgyzstán
Laos
Lesotho
Libanon
Libérie
Libye
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Madagaskar
Maďarsko
Makedonie
Malajsie
Malawi
Maledivy
Mali
Malta
Maroko
Mauricius
Mauritánie
Mexiko
Moldavsko
Mongolsko
Mosambik
Namibie
Německo
Nepál
Niger
Nigérie
Nikaragua
Nizozemsko
Norsko
Nový Zéland
Omán
Pákistán
Panama
Papua Nová Guinea
Paraguay
Peru
IE
IS
IT
IL
JM
JP
YE
ZA
JO
KH
CM
CA
CV
QA
KZ
KE
KI
CO
KM
CG
CD
KR
CR
KW
CY
KG
LA
LS
LB
LR
LY
LT
LV
LU
MG
HU
MK
MY
MW
MV
ML
MT
MA
MU
MR
MX
MD
MN
MZ
NA
DE
NP
NE
NG
NI
NL
NO
NZ
OM
PK
PA
PG
PY
PE
Počet obyvatel
1
(v milionech)
4,301
0,301
58,877
6,928
2,714
127,967
48,577
22,389
5,924
14,444
18,549
32,876
0,530
0,841
15,422
37,538
0,095
46,156
0,839
3,768
62,636
48,224
4,468
2,851
0,855
5,317
5,859
2,008
4,099
3,750
6,160
3,390
2,277
0,467
19,683
10,030
2,038
26,572
13,925
0,306
12,337
0,407
31,224
1,262
3,124
106,535
3,794
2,629
21,397
2,074
82,599
28,196
14,226
148,093
5,603
16,419
4,698
4,179
2,595
163,902
3,343
6,331
6,127
27,903
Podíl na světové
populaci
0,065%
0,005%
0,890%
0,110%
0,041%
1,910%
0,720%
0,340%
0,089%
0,220%
0,280%
0,500%
0,008%
0,013%
0,230%
0,560%
0,001%
0,660%
0,010%
0,056%
0,940%
0,720%
0,067%
0,043%
0,013%
0,080%
0,088%
0,030%
0,061%
0,056%
0,092%
0,051%
0,034%
0,007%
0,300%
0,150%
0,031%
0,410%
0,210%
0,005%
0,180%
0,006%
0,470%
0,019%
0,047%
1,600%
0,057%
0,039%
0,320%
0,031%
1,230%
0,420%
0,210%
2,220%
0,084%
0,250%
0,071%
0,064%
0,039%
2,470%
0,050%
0,095%
0,092%
0,430%
HDP PPP na
2
obyvatele (USD)
43 413,70
39 167,59
30 365,22
27 146,76
7 688,20
33 596,47
9 767,48
2 342,61
4 906,27
1 817,72
2 093,56
38 613,59
3 270,51
85 638,03
10 837,22
1 672,63
3 567,59
7 968,17
1 142,96
3 732,66
311,55
24 803,05
10 357,93
39 343,79
27 170,71
2 000,25
2 054,36
1 285,63
11 279,46
357,87
13 593,26
17 732,56
17 488,41
79 659,68
979,44
19 019,74
8 490,54
13 385,13
792,61
4 603,13
1 038,48
23 025,94
4 093,74
11 125,97
2 011,50
14 119,81
2 897,39
3 222,35
842,91
5 249,57
34 212,35
1 078,36
667,31
2 027,82
2 628,55
38 994,68
53 152,39
26 610,53
23 987,06
2 594,01
10 351,41
1 973,81
4 509,71
7809,37
HDP PPP země
(mil. USD)
186 722,328
11 789,445
1 787 813,293
188 072,726
20 865,764
4 299 239,476
474 474,973
52 448,785
29 064,749
26 255,205
38 833,389
1 269 460,483
1 733,371
72 021,579
167 131,622
62 787,222
338,921
367 778,855
958,940
14 064,667
19 514,246
1 196 102,042
46 279,231
112 169,148
23 230,958
10 635,313
12 036,495
2 581,541
46 234,486
1 342,009
83 734,488
60 113,378
39 821,105
37 201,069
19 278,278
190 767,942
17 303,723
355 669,728
11 037,066
1 408,557
12 811,703
9 371,556
127 823,031
14 040,968
6 283,920
1 504 254,278
10 992,705
8 471,569
18 035,809
10 887,608
2 825 905,567
30 405,439
9 493,209
300 305,355
14 727,771
640 253,602
249 709,942
111 205,417
62 246,408
425 163,755
34 604,757
12 496,178
27 631,018
217904,767
iii
Země a její kód
Pobřeží slonoviny
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Republika Svatý Tomáš
Rovníková Guinea
Rumunsko
Rusko
Rwanda
Řecko
Salvador
Samoa
Saudská Arábie
Senegal
Seychelles
Sierra Leone
Singapur
Slovensko
Slovinsko
Spojené Arabské Emiráty
Spojené království
Srbsko
Srí Lanka
Středoafrická republika
Súdán
Surinam
Svatá Lucie
Svaty Kryštof a Nevis
Svatý Vincenc a Grenadiny
Svazijsko
Sýrie
Šalamounovy ostrovy
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
Tádžikistán
Tanzanie
Thajsko
Tchaj-wan
Timor-Leste
Togo
Tonga
Trinidad a Tobago
Tunisko
Turecko
Turkmenistán
Uganda
Ukrajina
Uruguay
USA
Uzbekistán
Vanuatu
Venezuela
Vietnam
Zambie
Zimbabwe
1
2
CI
PL
PT
AT
ST
GQ
RO
RU
RW
GR
SV
WS
SA
SN
SC
SL
SG
SK
SI
AE
GB
CS
LK
CF
SD
SR
LC
KN
VC
SZ
SY
SB
ES
SE
CH
TJ
TZ
TH
TW
TL
TG
TO
TT
TN
TR
TM
UG
UA
UY
US
UZ
VU
VE
VN
ZM
ZW
Počet obyvatel
1
(v milionech)
19,262
38,082
10,623
8,361
0,158
0,507
21,438
142,499
9,725
11,147
6,857
0,187
24,735
12,379
0,087
5,866
4,436
5,390
2,002
4,380
60,769
9,858
19,299
4,343
38,560
0,458
0,165
0,050
0,120
1,141
19,929
0,496
44,279
9,119
7,484
6,736
40,454
63,884
23,000
1,155
6,585
0,100
1,333
10,327
74,877
4,965
30,884
46,205
3,340
305,826
27,372
0,226
27,657
87,375
11,922
13,349
Podíl na světové
populaci
0,290%
0,570%
0,160%
0,120%
0,002%
0,008%
0,320%
2,130%
0,150%
0,170%
0,100%
0,003%
0,370%
0,190%
0,001%
0,088%
0,069%
0,081%
0,031%
0,066%
0,910%
0,150%
0,290%
0,065%
0,580%
0,007%
0,002%
0,001%
0,002%
0,017%
0,300%
0,007%
0,680%
0,140%
0,110%
0,100%
0,610%
0,940%
0,340%
0,017%
0,099%
0,001%
0,020%
0,150%
1,060%
0,074%
0,460%
0,690%
0,050%
4,590%
0,410%
0,003%
0,420%
1,310%
0,180%
0,200%
HDP PPP na
2
obyvatele (USD)
1 736,78
16 316,24
21 778,69
38 180,95
1 643,80
16 312,26
11 400,77
14 704,99
898,91
29 146,26
5 846,80
5 450,20
22 851,77
1 692,29
16 693,50
692,69
49 754,37
20 267,76
27 227,22
37 941,16
35 634,31
10 071,36
4 264,86
726,44
2 166,54
7 762,21
10 521,50
13 873,13
9 759,48
5 401,36
4 491,76
1 920,44
30 118,43
36 577,65
41 264,66
1 842,65
1 255,56
7 906,68
30 321,72
2 505,58
806,68
5 209,03
18 384,93
7 534,63
12 858,39
5 171,90
1 059,45
6 968,18
11 674,10
45 725,35
2 389,50
3 979,46
12 176,38
2 589,16
1 323,05
188,40
HDP PPP země
(mil. USD)
33 453,837
621 355,014
231 355,056
319 230,940
259,720
8 270,313
244 409,622
2 095 445,943
8 741,890
324 893,394
40 091,501
1 019,188
565 238,506
20 948,821
1 452,335
4 063,320
220 710,390
109 243,205
54 508,892
166 182,294
2 165 461,506
99 283,506
82 307,533
3 154,929
83 541,898
3 555,090
1 736,047
693,656
1 171,137
6 162,954
89 516,285
952,536
1 333 613,785
333 551,618
308 824,723
12 412,063
50 792,222
505 110,537
697 399,652
2 893,939
5 312,014
520,903
24 507,114
77 810,103
962 797,668
25 678,474
32 719,899
321 964,757
38 991,477
13 984 000,277
65 405,503
899,357
336 762,059
226 227,680
15 773,342
2 514,978
zdroj: Organizace spojených národů, http://www.un.org
zdroj: Mezinárodní měnový fond, http://www.imf.org
iv
Příloha 3: Přehled mezinárodní rozvojové pomoci ODA od roku 1960
Rok
ODA
(mil. USD)
ODA
(mil. USD)
Rok
Rok
ODA
(mil. USD)
Rok
ODA
(mil. USD)
ODA
(mil. USD)
Rok
1960
36 345,18
1970
40 124,07
1980
59 373,34
1990
78 906,91
2000
74 547,72
1961
40 145,51
1971
41 216,07
1981
58 323,89
1991
81 875,04
2001
76 498,19
1962
40 793,55
1972
44 547,38
1982
64 719,77
1992
83 085,43
2002
81 901,21
1963
40 530,31
1973
39 307,12
1983
64 007,26
1993
77 133,21
2003
85 244,51
1964
41 011,23
1974
45 401,07
1984
68 647,90
1994
77 284,02
2004
89 883,02
1965
43 538,55
1975
47 446,11
1985
69 615,39
1995
69 670,75
2005
117 858,30
1966
42 479,15
1976
45 952,61
1986
71 390,75
1996
69 363,93
2006
112 750,57
1967
42 278,49
1977
47 853,23
1987
70 048,81
1997
65 027,19
2007
103 486,83
1968
43 979,36
1978
53 296,23
1988
75 561,04
1998
70 713,37
2008
113 999,13
1969
43 319,37
1979
54 656,10
1989
74 390,03
1999
70 984,50
zdroj: OECD, http://www.oecd.org
Příloha 4: Přehled ODA a HDP PPP v Subsaharské Africe od roku 1980
Rok
1
2
ODA
1
(mil. USD)
HDP PPP
2
(mil. USD)
Rok
ODA
1
(mil. USD)
HDP PPP
2
(mil. USD)
1980
3 663
298 338
1994
9 315
623 955
1981
3 672
347 020
1995
9 192
657 070
1982
3 782
370 216
1996
8 445
705 248
1983
3 779
381 109
1997
7 513
743 799
1984
4 046
404 666
1998
7 344
769 093
1985
4 733
425 182
1999
6 944
799 346
1986
5 696
437 868
2000
6 920
846 995
1987
6 467
451 911
2001
6 388
908 693
1988
7 824
487 937
2002
9 418
986 775
1989
8 047
521 934
2003
14 843
1 057 493
1990
9 609
557 569
2004
14 176
1 161 182
1991
9 321
578 405
2005
20 053
1 253 381
1992
9 426
583 476
2006
26 200
1 377 538
1993
8 796
599 841
2007
17 560
1 509 318
zdroj: OECD, http://www.oecd.org
zdroj: Mezinárodní měnový fond, http://www.imf.org
Příloha 5: Rozložení úspor českých domácností v letech 2001-2007
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2%
2%
3%
3%
3%
4%
3%
17%
19%
21%
22%
23%
23%
25%
41%
32%
25%
21%
17%
15%
15%
8%
6%
5%
5%
4%
4%
3%
20%
Stavební spoření
10%
15%
18%
21%
21%
21%
6%
6%
7%
6%
8%
8%
8%
8%
9%
10%
10%
10%
10%
10%
Podílové fondy
6%
9%
10%
11%
13%
14%
15%
2%
2%
1%
1%
1%
1%
1%
zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz
v
Příloha 6: Formulář žádosti o registraci v komunitní bance BIG (zdroj: BIG MFI)
vi
Příloha 7: Formulář žádosti o poskytnutí půjčky v komunitní bance BIG (zdroj: BIG MFI)
vii
Příloha 8: Vkladní knížka používaná v komunitní bance BIG (zdroj: BIG MFI)
První strana vkladní knížky používané
v bankách BIG. Je zde fotografie klienta,
jeho jméno, adresa, datum a místo
narození.
Druhá strana vkladní knížky obsahuje typ a
číslo spořícího účtu klienta, případně
informaci o úvěru.
Zbylé stránky vkladní knížky obsahují
informace o vkladech, nákupu bankovních
podílů a poskytnutých úvěrech. Vše se
zaznamenává do jednoduché tabulky.
Vklady, nákup podílů a splátky jsou
označeny
kladně,
úvěry
záporně.
Jednoduchost tabulky sleduje univerzálnost
použití, větší množství údajů se ale stává
nepřehledným.
viii
Příloha 9: Fotogalerie – příklady využití mikrofinancí – Keňa 2009
Kancelář komunitní banky BIG
GAWU, viz. kapitola 5.2.8.
Rozpis dlužníků a poskytnutých
úvěrů v komunitní bance BIG
GAWU.
ix
Nádrže na dešťovou vodu vybudované při vzniku komunitní banky GAWU.
Výroba nábytku na ulici, k získání potřebného nářadí může být využit mikroúvěr.
x
V řadě keňských měst je možné
nechat se přepravit na kole
vybaveném sedákem. Pokud chce
někdo začít takto podnikat, stačí
mu investice 8000 KSH (přibližně
2000 Kč) na nákup kola. I zde je
možné využít mikroúvěr.
Mikrofinance se často využívají
k nákupu, zpracování a prodeji
zboží. Na obrázku je žena
prodávající
pečené
ryby
v Kisumu, kde tento typ podnikání
podporuje WIFIP, viz. kapitola
5.2.10.
xi
Žena na obrázku prodává
sladkosti, které před tím
nakoupila za nižší cenu ve
velkých baleních.
Další pro mikrofinance typickou
aktivitou je výroba potravin, vše
probíhá opět na ulici.
xii
Příloha 10: 16 principů Grameen Bank (zdroj: Grameen Bank)
Následujících 16 principů Grameen Bank představuje ukázku častého způsobu
vzdělávání v rozvojových státech, kdy jsou vzhledem k negramotnosti obyvatel využívány
obrázky.
Grameen bank se uplatňováním těchto principů snaží předcházet problémům při
splácení úvěrů a zároveň se pokouší měnit i některé tradiční zvyklosti bangladéšské
společnosti, za což bývá kritizována, viz. 6.7.5.
1. Budeme následovat a prohlubovat čtyři
principy Grameen Bank – disciplínu, jednotu,
odvahu a tvrdou práci – při všem co děláme.
(We shall follow and advance the four principles
of Grameen Bank – Discipline, Unity, Courage
and Hard work – in all walks of out lives.)
2. Zisk přineseme našim rodinám.
(Prosperity we shall bring to our families.)
3. Nebudeme žít v ruinách. Opravíme své
domy.
(We shall not live in dilapidated houses. We
shall repair our houses and work towards.)
4. Budeme pěstovat zeleninu během celého
roku. Budeme ji jíst a co zbude prodáme.
(We shall grow vegetables all the year round.
We shall eat plenty of them and sell the surplus.)
xiii
5. Během sadby zasejeme co nejvíce bude
možné.
(During the plantation seasons, we shall plant as
many seedlings as possible.)
6. Budeme udržovat malé rodiny. Budeme
minimalizovat výdaje. Budeme se starat o své
zdraví.
(We shall plan to keep our families small. We
shall minimize our expenditures. We shall look
after our health.)
7. Budeme vzdělávat naše děti a starat se, aby
si na své vzdělání vydělali.
(We shall educate our children and ensure that
they can earn to pay for their education.)
8. Budeme se starat, aby naše děti byly čisté a
okolí uklizené.
(We shall always keep our children and the
environment clean.)
9. Budeme stavět a používat latríny.
(We shall build and use pit-latrines.)
xiv
10 Budeme pít vodu ze studen. Pokud nebude
k dispozici, tak vodu převaříme nebo chemicky
vyčistíme.
(We shall drink water from tubewells. If it is not
available, we shall boil water or use alum.)
11 Nebudeme dávat dětem věno. Nebudeme
domlouvat svatby dětí.
(We shall not take any dowry at our sons'
weddings, neither shall we give any dowry at our
daughters wedding. We shall keep our centre
free from the curse of dowry. We shall not
practice child marriage.)
12 Nebudeme
ovlivňovat
justici
nedovolíme, aby to někdo dělal.
a
ani
(We shall not inflict any injustice on anyone,
neither shall we allow anyone to do so.)
13 Kolektivně se budeme
investice pro větší zisk.
starat
(We shall collectively undertake
investments for higher incomes.)
o
větší
bigger
14. Vždy budeme připraveni pomoc ostatním.
Pokud bude mít někdo potíže, pomůžeme.
(We shall always be ready to help each other. If
anyone is in difficulty, we shall all help him or
her.)
xv
15. Pokud bude někde roztržka, všichni tam
půjdeme a obnovíme pořádek.
(If we come to know of any breach of discipline
in any centre, we shall all go there and help
restore discipline.)
16. Do všech společenských aktivit se zapojíme
kolektivně.
(We shall take part in all social activities
collectively.)
xvi
Evidence výpůjček
Prohlášení:
Dávám svolení k půjčování této diplomové práce. Uživatel potvrzuje svým podpisem, že
bude tuto práci řádně citovat v seznamu použité literatury.
V Praze dne 30. června 2009
Jiří Cveček
Jméno
Katedra / Pracoviště
Datum
Podpis

Mikrofinance jako investiční alternativa

Transkript

Podobné dokumenty

Realizace rozvojové pomoci pomocí mikroúvěrů

financování komunálních projektů

Ferdinand Vaněk - Katedra historie

2011 - Mezinárodní vědecká konference

Mikrofinance jako možnost investování, Gregorová, MU, Brno, CZE

Mikrofinance a mikroúvěry v rozvojových zemích