lidský kapitál a možnosti financování investice do vzdělávání

12. mezinárodní konference
„TEORETICKÉ ASPKTY VEŘEJNÝCH FINANCÍ“
Vysoká škola ekonomická v Praze
LIDSKÝ KAPITÁL A MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ INVESTICE DO
VZDĚLÁVÁNÍ
Ing. Petra Dlouhá
Fakulta financí a účetnictví – KATEDRA VEŘEJNÝCH FINANCÍ
1.
ÚVOD ............................................................................................................................................................ 2
2.
LIDSKÝ KAPITÁL V KONTEXTU SOUČASNÝCH TRENDŮ ........................................................... 2
SVĚTOVÁ GLOBALIZACE A VSTUP DO EVROPSKÉ UNIE ........................................................................................ 3
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ....................................................................................................................................... 4
ZMĚNY VE STRUKTUŘE ZAMĚSTNANOSTI V SEKTORECH NÁRODNÍ EKONOMIKY .................................................. 5
3. FINANCOVÁNÍ SYSTÉMU TERCIÁRNÍHO ŠKOLSTVÍ NA ÚROVNI SOUKROMÉHO
SEKTORU ............................................................................................................................................................. 5
SYSTÉM „MYRICHUNCLE“.................................................................................................................................. 6
SYSTÉM „HIGHER EDUCATION CONTRIBUTE SCHEME“....................................................................................... 8
4.
FINANCOVÁNÍ POTŘEB TERCIÁRNÍHO ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ............................ 9
5.
INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ Z POHLEDU FIRMY ............................................................................ 13
6.
ZÁVĚR........................................................................................................................................................ 14
7.
SEZNAM DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ LITERATURY ........................................................................ 14
1. Úvod
Zdravý hospodářský růst je stále více závislý na kvalitní a hlavně vzdělané pracovní síle.
Investice do rozvoje vzdělanosti, vědy a výzkumu, lidského kapitálu a do celkového nástupu
inovačních procesů ve všech sférách lidské činnosti by měly být hlavním tématem a prioritou
každé společnosti a národa.
Lidské zdroje mají významný vliv na ekonomiku státu a na celkovou kvalitu života ve
společnosti. Zahrnují schopnosti jednotlivců vedoucí k produkci a hospodářskému růstu.
V současné ekonomice postupně dochází k úbytku významu surovin, jako kvantitativního
zdroje inovací a ekonomického růstu, a geometrickou řadou naopak roste význam informace
(„suroviny“ vzdělanostní společnosti), které jsou kvalitativním faktorem inovace. Lze
předpokládat, že tento trend bude i nadále pokračovat.
2. Lidský kapitál v kontextu současných trendů
Z ekonomického pohledu je vzdělávání chápáno jako investice, která musí být pro všechny
zúčastněné strany výnosná. Leží před námi otázka investic do vzdělávání z pohledu součastné
veřejné a soukromé sféry.
Lidský kapitál je, na rozdíl od ostatních druhů kapitálu, vázán na svého nositele,
jeho osobnost, vlastnosti a povahové rysy. Člověk jej získává v procesu učení se,
který zahrnuje nabývání znalostí a rozvíjení schopností jak formálním vzděláváním
na všech stupních škol, tak poznatky a zkušenostmi. Lidský kapitál je vzděláváním a
kultivací utvářen na základech přirozeného nadání a je zušlechťován dalšími
osobnostními, ať už fyzickými či psychickými vlastnostmi, jako jsou např. síla,
vytrvalost, cílevědomost, ctižádostivost a schopnost komunikace.
Většina ekonomů se domnívá, že lidské bytosti by měly být do konceptu kapitálu zahrnuty ze
tří důvodů:
•
náklady na výchovu a vzdělání lidských bytostí jsou reálné;
•
produkt jejich práce zvyšuje národní bohatství;
•
výdaj na lidskou bytost, jenž zvyšuje tento produkt, zvýší národní bohatství.
Stále více chápeme za důležité prosadit efektivnost ve společnosti. Proto i zde je
nutné měřit návratnost investice do lidského kapitálu a jednou z nejvýznamnějších
otázek zůstává, zda je možné a jak nejoptimálněji měřit profitabilitu dané investice.
V souvislosti s vymezením složek nákladů a výnosů možných školících aktivit je
nutné zasadit danou problematiku do konkrétního ekonomického prostoru a daný
prostor vydefinovat i v kontextu světové ekonomické a hospodářské situace.
Světová globalizace a vstup do Evropské unie
Světová globalizace se stává přirozeným procesem a přináší nejen ekonomický, ale především
celospolečenský pokrok. Vstupem do Evropské unie jsme se stali součástí jednotného
evropského trhu a rozvoj kvartérního sektoru, tj. sektoru umožňujícího produkci, uchování a
uplatnění lidských schopností rozvíjených na základě vzdělání ve vzdělanostní společnosti,
bude hrát do budoucnosti rozhodující roli.
Na proces terciárního vzdělávání tento trend klade výrazné nároky z pohledu zajištění
kvalitních
celosvětové
významných
programů
konkurenceschopnost našich lidí v produktivním věku.
vzdělávání
zajišťujících
Demografický vývoj
Současná demografická situace odráží negativní tendence probíhající ve většině evropských
zemích. Celkové stárnutím populace, tj. snižováním podílu nejmladších věkových skupin na
celkové věkové skladbě populace, kdy příčinou je klesající míra porodnosti a rostoucí počet
seniorů v důsledku prodlužování střední délky života populace, vyvolává nutnost zlepšit
podmínky pro sladění rodinného a profesního života.
Rostoucí podíl osob v předdůchodovém věku vyvolává nutnost rozvoje celoživotního učení a
zejména dalšího vzdělávání starší generace s cílem udržet její pracovní potenciál.
Kromě podpory prezenční, kombinované či distanční formy studia se budeme muset zaměřit
na oslovení všech generací se vzdělávací nabídkou. Dle mého názoru by se zde měl změnit
pohled na cíl terciárního vzdělávání. Nestojí zde již pouze a jen potřeba dobře připraveného
absolventa, ale
komplexního informačního servisu, kooperující absolventské sítě,
intenzivního vztahu firmy a univerzity a finanční zainteresovanosti univerzity na dodání
kvalitních mladých lidí. V širším kontextu lze cíle vydefinovat jako podporu v oblasti:
•
absolventských sítí;
•
celoživotního vzdělávání a rekvalifikačního studia;
•
podpory seniorských aktivit;
•
významnější oslovení cizích státních příslušníků (aktivní a cílené imigrace,
krytí demografického výpadku).
Obrázek 1: Věková skladba obyvatelstva v roce 2010 (ČSÚ)
Změny ve struktuře zaměstnanosti v sektorech národní ekonomiky
Naše společnost se na prahu devadesátých let ocitla před velkým transformačním zadáním,
kdy z centrálně řízené ekonomiky měl vzniknout moderní stát s tržním hospodářstvím. V
období let 1993 až 2004 došlo k výrazným změnám ve struktuře zaměstnanosti v jednotlivých
sektorech národní ekonomiky.
Tabulka 1: Vývoj sektorové zaměstnanosti (ČSÚ)
Nejvýraznější pokles zaměstnanosti byl zaznamenán od roku 1993 v primárním sektoru
(zemědělství) o 46 % a poté v sektoru sekundárním (průmysl, vč. stavebnictví) téměř o 12 %.
V terciárním sektoru (služby) zaměstnanost naopak vzrostla o více než 11 %, tj. na 56,5 % z
celkové zaměstnanosti.
Ve srovnání se zeměmi Evropské unie však stále zůstává i nadále vysoký podíl zaměstnanosti
v sekundárním sektoru a nízký podíl v sektoru terciárním. Lze tedy i nadále předpokládat růst
poptávky po pracovní síle s příslušnou, vyšší kvalifikací.
Cílem by měla být maximální adaptabilita české pracovní síly na možné změny a snaha o
dostatečně snadný přístup občanů České republiky k terciárnímu vzdělávání.
3. Financování systému terciárního školství na úrovni soukromého
sektoru
Cílem reformy veřejných financí v rozvinutých státech světa je vytvořit efektivní
a dlouhodobě udržitelný systém veřejných financí a účinný systém financovaní školství.
Důležitou otázkou je, zda poskytovat vzdělávání a na jaké úrovni bezplatně (s prvkem
alokační neefektivnosti) na straně jedné, a jakým způsobem financování tohoto sektoru
reformovat tak, aby jeho vrcholová, tj. vysokoškolská forma byla podstatným způsobem
financována soukromým sektorem na straně druhé.
Rozvoj lidského kapitálu prostřednictvím vysokoškolského vzdělávání by měl být vnímán
investory jako vysoce výhodná investice a školné by nemělo být pro investování do lidského
kapitálu rozhodující. První možností jak financovat vysokoškolské vzdělávání je na úrovni
soukromého sektoru cestou odvodu z budoucích příjmů absolventů. G. Becker uvádí1:
"Váha, kterou jedinec klade na budoucí užitky při určování nynějších rozhodnutí, je ovlivněna
tím, jak dobře si může představit podobu budoucích užitků."
Velmi zajímavou možností profinancování, je rozvoj a hledání alternativních cest, které
fungují v jiných státech světa, ale zatím však nerozvinutých v České republice. Pod tímto si
lze představit nalezení investora, který by investoval do vzdělání individuálního studenta a
nebo přes „brokera“ do vzdělání určitého portfolia studentů. Ti by po vystudování vrátili
investorovi jeho investici včetně předem stanoveného zhodnocení (otázkou je zanesení prvku
rizika do daného systému).
Druhou možností je financovat školství právě na úrovni podniku. Tento kanál toku
finančních prostředků do vzdělávání je poměrně logický, protože vedle efektu lidského
kapitálu na vlastní výdělky, je zde také existence externalit lidského kapitálu na výdělky
podniku. V případě vzdělávání v souvislosti s firmou mluvíme o pozitivních externalitách,
vyplývajících například ze vzájemného pozitivního ovlivňování vzdělanějších a méně
vzdělaných pracovníků.
Systém „MyRichUncle“
V roce 2001 byl ve Spojených státech dvěmi americkými ekonomy spuštěn nový systém
pomoci studentům s financováním jejich vysokoškolského studia. Vishal Garg a Raza Khan
odstartovali společnost MRU Holdings, Inc. zabývající se investicemi do vzdělávání na
základě podílového financování „MyRichUncle“ (dále „MRU“ ).
1
Becker. G.: Teorie preferencí: Preference a hodnoty, Praha, Grada Publishing 1997, s. 24.
Smyslem programu je poskytnout studentovi finanční částku potřebnou k úhradě všech
nákladů spojených se studiem a umožnit návštěvu a výběr školy dle schopností a vlastního
uvážení studenta. Finanční limity pro půjčku jsou $1,500 až $50,000 s výjimkou
ekonomických, právních a medicínských oborů, kde je výše půjčky až $70,000. Jedná se o
investici do vzdělání, která je navržena s cílem vyplnit mezeru mezi příjmy potřebnými ke
studiu a vlastními zdroji studenta. Po absolvování školy má student povinnost odvádět po
předem definovanou dobu určité procento ze svých příjmů. Po ukončení stanovené periody se
závazek ruší, bez ohledu na to, kolik reálně účastník zaplatil zpět.
A jak je systém nastaven? Student po úspěšném složení přijímacích zkoušek požádá přes
MRU formou žádosti o konkrétní částku potřebnou ke studiu. Při zpracování žádosti jsou
žadateli stanoveny konkrétní podmínky kontraktu a celý obchod je dále zpracován. Všechny
požadavky studentů - kontrakty jsou rozděleny dle typů škol a oborů studia a dále nabídnuty
investičním společnostem disponujícími dlouhými penězi. Konkrétní investor zváží a poté
schválí financování daného kontraktu.
Je-li žádost akceptována, student obdrží finanční
dohodu „Master Funding Agreement“. Takovýto typ smlouvy se nazývá „Human Cupital
Contract“ („HCC“), tedy smlouva o investování do lidského kapitálu.
Finanční ujednání se liší případ od případu. První možností je „Traditional Repeyment“,
možnost splatit dlužnou částku měsíc po půjčce. V tomto případě je velmi nízká úroková
míra. Druhým případem je „Interest Only Re-payment“, možnost splácet během studia
pouze úroky a 6 měsíců po ukončení studia poté dochází ke splácení půjčené částky. Nejvíce
využívanější je „Deffered Repayment“, kdy student vše splatí až po dostudování příslušné
vysoké školy.
V třetí variantě se student zavazuje vrátit investorovi 1 - 4% z každého tisíce dolarů hrubého
příjmu, které 6 měsíců po ukončení studia vydělá po dobu 15 let. Částka je investorovi
splácena měsíčně
přes MRU a na konci splátkového kalendáře je závazek studenta
automaticky ukončen bez ohledu na to co student konkrétně odvedl.
Pokud student souhlasí a podepíše navrženou smlouvu, investor uvolňuje dohodnutou peněžní
částku sníženou o servisní poplatek a připíše jí na konto univerzity. Nutno si uvědomit, že i za
službu zprostředkovatelské MRU je nutno zaplatit. Poplatek je stanoven jednorázově na
úrovni 2,5% z půjčené částky.
Lze považovat princip HCC za budoucnost financování terciárního vzdělávání? Jde sice o
moderní instrumenty určené pro soukromé financování terciárního vzdělávání, které vznikají
a vznikaly na území USA již od 7O-tých let, ale mají však své dlouhodobé místo v systému
financování? Dle mého názoru lze o výše zmíněném systému konstatovat, že sice řeší přístup
méně majetných lidí ke vzdělání a špičkovému studiu, navíc výrazně zvyšuje
konkurenceschopnost jednotlivých vysokých škol, poněvadž ochota investorů financovat
studentský kontrakt na dané univerzitě veřejně sestavuje určitý žebříček a deklaruje kvalitu
vzdělání i možnost budoucího uplatnění studenta, ale je dostatečně prověřen časem?
Za výrazný problém lze označit nevyvinutost českého investičního trhu, protože investice do
HCC je pro naše investiční prostředí zcela novým jevem. Považoval by investor investici za
dostatečně zajištěnou a přijala by česká společnost investici do lidského kapitálu?
Systém „Higher Education Contribute Scheme“
Jde o systém financování zavedený v roce 1988 v Austrálii. Systém vyžaduje po studentech
podílet se na nákladech z terciárního vzdělávání. Současně je studentům přístupný systém
podpory „HECS-HELP “.
Půjčka v systému podpory není úročena, ale pouze pravidelně indexována vždy k 1. červnu
každého roku indexem spotřebitelských cen. Systém HECS-HELP je přístupný pouze pro
Australské občany a nebo pro držitele humanitárních víz (občané Nového Zélandu mohou do
systému podpory přistoupit, ale nemohou uplatnit žádné z níže zmíněných slev). Zahraniční
studenti musí uhradit školené předem a to v plné výši.
Roční školné je vypočítáno dle předmětů a programu, který student navštěvuje. Jednotlivé
studijní jednotky jsou rozděleny do tří okruhů „Bends“ a státních priorit:
•
Band 3 – právo, medicína, veterina (plné školené pro rok 2007 - $8,333);
•
Band 2 – účetnictví, administrativa, ekonomie, architektura, stavebnictví (plné
školené pro rok 2007 - $7,118);
•
Band 1 – humanitní a sociální studia, pedagogika, umění (plné školené $4,996);
•
Státní priority – (plné školené pro rok 2007 - $3,998).
Australská vláda zaplatí příspěvek za studenta - dlužnou částku přímo vysoké škole. Roční
školné je vypočteno a uhrazeno přímo vysoké škole jako:
Roční školné na daný
Příspěvek studenta
=
Zastoupení předmětů
*
soubor předmětů
v učebním plánu
Příklad2: Susie has enrolled in Biology as a part of her Bachelor of Science. Her provider has
set the student contribution for Biology A01 at $3,000. The value for Biology A01 is 0.125.
Susie’s student contribution amount for Biology A01 is $375 ($3,000 x 0.125).
Studenti si mohou vybrat jednu z následujících možností platby:
•
Zaplatit školné do konce prvního týdne semestru a dostat slevu 20%.
•
Požádat o odloženou platbu a obdržet podporu od HEC-HELP systému na celý
příspěvek. Student poskytne své daňové číslo a v momentě, kdy začne
vydělávat nezdanitelné minimum stanovené vládou, začne se splácením do
daňového systému.
•
Zaplatit část příspěvku předem, obdržet slevu a na zbytek požádat o odloženou
platbu. Pokud student zaplatí minimálně $500, bude jeho sleva taktéž 20%.
4. Financování potřeb terciárního školství v České republice
Diskuse na téma financování terciárního školství probíhají v našich odborných i politických
kruzích velmi intenzivně. Velmi špatně však na tuto otázku reaguje veřejnost. Mnozí
odborníci a spíše pravicoví politici se shodují, že z dlouhodobého pohledu je velmi důležité
pro kvalitu terciárního vzdělávání a jeho budoucí rozvoj získat dodatečné finanční prostředky.
Vzdělání jednoznačně zvyšuje hodnotu budoucích příjmů a je důležité při růstu objemu
prostředků ze soukromých zdrojů zvyšovat i podíl soukromých zdrojů.
2
www.MyRichUncle.com
V současné chvíli systém v oblasti veřejného terciárního školství funguje velmi neefektivně.
Každý občan platí do systému finanční příspěvky bez ohledu na to, zda a jaké vzdělávací
služby mu byly poskytnuty a v jaké kvalitě. Poskytovatel také dostává finanční prostředky bez
ohledu na to, v jaké kvalitě služby odvedl. Zavedením školného je nutné do systému získat
dostatečné finanční prostředky a otevřít tak vysoké školy většímu počtu posluchačů.
Hlavními důvody snahy o zavedení školného je3:
•
vyvolat tlak na kvalitu poskytovaných vzdělávacích služeb;
•
umožnit dostatečnou informovanost o kvalitě vzdělávacích služeb;
•
odstranit protekční a další bariéry omezující přístup ke kvalitním vzdělávacím
službám studentům ze sociálně (příjmově, ale i pokud jde o společenskou pozici
a společenské kontakty) slabších domácností;
•
dosáhnout dynamického profesního vzestupu a příjmového růstu absolventů;
•
dosáhnout dlouholetou uplatnitelnost absolventů na profesních trzích.
Systém s prvkem školného by přinesl vyšší efektivnost, poněvadž by bylo hrazeno přímo tím,
kdo službu čerpal, tomu, kdo mu vzdělání poskytl. Lze konstatovat, že vše co povede
k možnosti srovnání škol a zvýšení efektivnosti výuky formou zainteresovanosti vysokých
škol na dlouhodobém uplatnění absolventů je pozitivní. Za velmi podstatnou a chybějící
považuji i propojení univerzit (teorie) s firmami (praxí).
12. 12. 2001 byl poslanci (Monika Mihalčíková, Petr Matějů) předložen návrh zákona o
financování studia na vysoké škole s prvkem povinnosti platit poplatek za studium a veřejné
vysoké škole. Šlo o velmi pokrokový komplexní návrh zákonů, který byl sněmovnou
odmítnut. Školné bylo definováno v §14: „Za studium na veřejné vysoké škole (dále jen
„vysoká škola“) je povinen student, který na ní studuje v bakalářském nebo magisterském
studijním programu (dále jen „student“) platit za každý školní rok roční poplatek za studium
(dále jen „školné“).“
Za velmi pokrokovou považuji možnost tzv. odložené platby. Student může školné hradit sám
a nebo na základě smlouvy se studentem může za studenta hradit i jiný subjekt. Jiným
3
Radim Valenčík, Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?, Marathón – 2. 12. 2005,
http://valencik.cz/marathon/
4
Petr Matějů, Monika Mihalčíková Změna zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách
subjektem se zákonem rozumí banka. Student žádá o půjčku každý rok. U studenta, kterému
odmítnou žádost o půjčku nejméně dva bankovní domy, je přípustná varianta žádosti o
odložení splácení školného. Student je povinen začít splácet na účet Správy měsícem
následujícím po měsíci, kdy dosáhne vyšší, než průměrné příjmy. V systému je odložené
školné úročeno ve výši 2,8 násobku diskontní sazby České národní banky.
Návrhy plateb školného se vrací na stůl v předvolebním období. 4. 4. 2006 byl systém
školného znovu představen na tiskové konferenci ODS. Školné by dle této vize neplatili
studenti, ale absolventi ze svých budoucích příjmů. „Částku by si stanovovaly přímo vysoké
školy, nestanovoval by ji stát. Vysoká škola by podle konkrétních podmínek, nákladů na
studium, mimo jiné poptávky po té škole, sama stanovila tuto placenou částku“, uvedl pan
Petr Nečas z ODS5.¨
Systém zainteresovaného školného by heslovitě obsahoval6:
•
„Každý platí dle toho, co mu vzdělání přinese (tj. z budoucího příjmu).
•
Každý platí podle toho, kolik mu vzdělání vynese (procento z budoucího
příjmu).
•
Každý platí přímo tomu, kdo mu vzdělávací služby poskytl (splácí se přímo
škole).“
Mezi další ideje patří, že soukromé a veřejné prostředky vstupující do systému financování by
byly vykazovány odděleně. Každá vysoká škola by stanovila výši školného za rok a to
v rámci povolené tolerance, například 0 – 30 tisíc. Student by uzavřel s vysokou školou
smlouvu, že závazek vůči škole začne splácet po ukončení studia poté, co příjem přesáhne
průměrný příjem. Splátkou bude poměrná částka z příjmu (10%) a dle názoru ODS nelze
5 Systém zainteresovaného vysokého školství heslovitě, Marathon 3/2006, http://valencik.cz/marathon/
6 Systém zainteresovaného vysokého školství heslovitě, Marathon 3/2006, http://valencik.cz/marathon/
považovat za daň, protože půjde přímo na účet školy. Student může využít následující cesty
vyrovnání závazků7:
•
„Závazek studenta vůči škole není úročen (splácí se ale 150% nominálního závazku) a
bude uhrazen po ukončení studia.
•
Závazek vůči škole je možno uhradit předem (škola dostává prostředky dříve,
studentovi vzniká úspora, splácí jen 100% závazku).
•
Závazek za studenta mohou uhradit za studenta okamžitě investiční společnosti
(systém MyRichUncle).“
Za velmi pozitivní u obou návrhů spatřuji moment možnosti odložit platbu školného, pokud
by bylo jeho zavedení provázeno velmi pečlivě připravenou legislativní reformou zaručující
dostatečnou ochranu a pravidla pro odložení plateb studentů a investování do lidského
kapitálu.
Za slabinu systému bych neviděla systém případného výběru příspěvků od studenta po
dokončení studia, ale nevyvinutost současného investičního prostředí České republiky.
Nejsem si jistá, zda by bankovní domy projevili ochotu investovat do lidského kapitálu a
vize, že by i v prostředí České republiky byli jiní investoři s dlouhými penězi, kteří by byli
ochotni investovat do studentských půjček na principu HCC je dle mého názoru v současné
chvíli hodně optimistická. Domnívám se, že navržený systém je v praxi realizovatelný jen
pro některá komerční odvětví (např. ekonomie, práva). Z mého pohledu však neřeší
nekomerční odvětví (např. filozofie, psychologie, archeologie). Dále je nutné si položit i
otázku, bude studium dle návrhu ODS dostupné i pro ženy? Bude soukromý investor, jehož
cílem je co nejvyšší výnos investice, ochoten investovat do kontraktu, jehož nositelkou je
žena (absolventka přeci nebude schopná 10 let po vystudování, tj. do věku 36 let, přinášet
stejně vysoký výnos ze svého výdělku jako absolvent).
Dále jako problém spatřuji i současný stav daňové zátěže. Mladý, vysokoškolsky vzdělaný
člověk se dostává do praxe ve svých 26 letech. Je předpokladem, že jeho mzda do budoucna
poroste. Problémem však zůstává současné progresivní zdanění a stávající velmi vysoká
daňová zátěž, kdy do systému je odváděna velmi velká část příjmů tohoto jedince. Proto
7
Systém zainteresovaného vysokého školství heslovitě, Marathon 3/2006, http://valencik.cz/marathon/
tvrdím, že problém školného by měl být nahlížen z pohledu komplexního a měl by přinést
nejen daňovou reformu s cílem nepřinést vysokoškolsky vzdělaným mladým lidem ještě
vyšší zátěž, která by jim mohla zamezit v možnosti založení rodiny, ale i mnohem více
motivující stipendijní a dotační systém záležejících na dobrých výsledcích studia a
vedoucích k vyššímu propojení soukromého a veřejného sektoru.
Za významnou vizi do budoucna spatřuji možnost zapojení firemního sektoru. Tuto
podporu vidím nejenom ve sponzoringu vysokých škol, který v současné chvíli již probíhá,
ale i ve spolupráci v podobě:
•
Stipendijní podpory pro studenty, kteří dosahují výborných výsledků.
•
Řešitelské interaktivní úlohy přímo využitelné v praxi (návrh parametrů nového
produktu, výzkum, vývoj), kdy cílem by mělo být propojení studia s praxí.
•
Přednáškové bloky a spolupráce se studenty.
•
Místa pro studenty posledních ročníků zajišťující praxi a možnost poznat odvětví,
jež je studováno.
5. Investice do vzdělání z pohledu firmy
Na investice do lidského kapitálu, které přicházejí i po školní docházce lze nahlížet ze dvou
pohledů, z pohledu soukromého jedince a z pohledu firmy. Není důvod očekávat, že investice
do lidského kapitálu zanikají s ukončením školní docházky. Z pohledu jedince lze očekávat,
že vzdělaní lidé mají vyšší výdělky a tyto výdělky nejsou fixní.
Vedle financování vysokoškolského studia podniky provádějí i své vlastní firemní vzdělávání.
Lidé jsou pro podnik aktiva, jejichž hodnotu lze zvýšit procesem investování. Přístupy
z hlediska vzdělávání lidského kapitálu v rámci firmy musí být podřízeny základnímu cíli
organizace, jejímu poslání, koncepci budoucího rozvoje a strategickým plánům.
Obecným trendem současnosti je, že nadnárodní firmy se zahraniční kapitálovou účastí pečují
o své zaměstnance mnohem lépe, než v minulosti, což předkládají mnohé analýzy. Vždyť
kvalitní a proškolený zaměstnanec pro firmu znamená konkurenční výhodu.
Pokud však obecně uvažujeme přínos například z pohledu počtu let strávených vzděláváním,
zjistíme, že i zde platí pravidlo klesajících výnosů. Každá jednotka přináší relativně nižší
výnos, než ta předchozí. Důvodem je, že investice do lidského kapitálu podléhají zákonu
klesajících výnosů a na každou dodatečnou jednotku dosažení vyšší úrovně vzdělání jsou
vynaloženy vyšší náklady.
6. Závěr
Stále více ekonomů přikládá význam péči o lidský potenciál z pohledu lidského kapitálu.
K rozvoji potencionálu vzdělávání je nutné přistupovat komplexně a s tímto přístupem hledat
i další finanční zdroje pro rozvoj občanů naší země.
Po roce 1989 došlo v České republice k velkému rozvoji vysokých škol. I přes výše zmíněné
fakty, však byl a je státní rozpočet hlavním zdrojem pro financování. Naším cílem by mělo
být najít co možná nejvíce alternativních zdrojů pro financování vysokých škol a jednou
z cest zvyšování kvality a rozšíření možností terciárního vzdělání vyššímu počtu populace je
dle mého názoru školné, které by mělo být financováno z budoucích výnosů studenta z této
investice. Musí však bát doprovázeno komplexní legislativní, daňovou a dotační
připraveností.
Cílem je proto změnit daňový systém a vytvořit systém půjček, grantů, sociálních nebo
stipendijních programů, za jejichž fungování by při zavedení školného nevznikly další bariéry
v přístupu k vysokoškolskému vzdělání a k vyšší, neúnosné finanční zátěži absolventů. Mělo
by dojít k odstranění převisu poptávky po vysokoškolském vzdělání nad nabídkou a k zvýšení
zainteresovanosti vysokých škol na kvalitě a efektivnosti vzdělávání.
Zvyšování počtu vzdělaných lidí v populaci by mělo patřit k prioritám každé země, poněvadž
svědčí o její vyspělosti a napomáhá ekonomickému postavení. Rovný přístup ke vzdělání je
ideálem a hodnotou každé moderní společnosti.
7. Seznam domácí a zahraniční literatury
1/
Becker. G.: Teorie preferencí: Preference a hodnoty, Praha, Grada Publishing 1997, s. 24.
2/
Lidský kapitál a očekávaná návratnost investice do vysokoškolského vzdělávání v České
republice a v zemích Evropské unie, Grant Grantové agentury České republiky, číslo
projektu 402/04/0039, 12/2005
3/
Petr Matějů, Monika Mihalčíková, Změna zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách
4/
Radim Valenčík, Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?, Marathón –
2.12.2005, http://valencik.cz/marathon/
5/
Systém
zainteresovaného
vysokého
školství
http://valencik.cz/marathon/
6/
Český statistický úřad, http://www.czso.cz/
7/
MRU Holdings, Inc., http://www.MyRichUncle.com/
heslovitě,
Marathon
3/2006,