CS - CORDIS

CS
CS
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 18.8.2008
KOM(2008) 519 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE
Výroční zpráva o činnosti Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje
v roce 2007
[SEK(2008) 2380]
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE
Výroční zpráva o činnosti Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje
v roce 2007
(Text s významem pro EHP)
1.
ÚVOD
Tato výroční zpráva zahrnuje vývoj a činnosti za rok 2007. Byla vypracována podle článku
173 Smlouvy o založení Evropského společenství1.
Zprávu doprovází pracovní dokument útvarů Komise s podrobnějšími údaji a statistikami.
Hlavní kapitoly pojednávají o činnostech a výsledcích dosažených v roce 2007 a o vývoji
činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje v členských státech Evropské unie.
2.
VÝVOJ POLITIKY: EVROPSKÝ VÝZKUMNÝ PROSTOR (ERA)
Výzkum a v širším smyslu znalostní trojúhelník (výzkum, vzdělání a inovace) tvoří stěžejní
součást obnovené Lisabonské strategie. Evropská výzkumná politika dosáhla svých celkových
cílů pro rok 2007 po novém impulsu k rozvoji Evropského výzkumného prostoru (ERA)
a po prvním roce úspěšného provádění 7. rámcových programů (7. RP ES a Euratomu).
Střednědobé a dlouhodobé cíle výzkumné politiky EU zahrnují postupné směřování k vysoké
kvalitě výzkumu, zvyšování efektivnosti a účinnosti evropského výzkumného systému, větší
otevřenost a atraktivnost Evropského výzkumného prostoru, jakož i rozvoj strategického
partnerství s členskými státy v oblasti mezinárodní vědeckotechnické spolupráce a těsnější
vztah s okolními zeměmi v oblasti výzkumu.
V roce 2007 bylo hlavní iniciativou politiky Komise v oblasti výzkumu přijetí zelené knihy
„Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy“2. Kniha zahájila širokou institucionální i
veřejnou debatu jak na úrovni EU, tak na širší úrovni ohledně možných opatření k rychlejšímu
vytváření otevřeného, konkurenceschopného a atraktivního Evropského výzkumného
prostoru3. V říjnu 2007 byla Evropskou komisí a portugalským předsednictvím EU
v Lisabonu společně organizována klíčová akce zúčastněných stran, při níž se jednalo o
různých rozměrech Evropského výzkumného prostoru. Jak zdůrazňuje zelená kniha,
konzultace a veřejná diskuse poskytly silnou podporu pro rozvoj politických iniciativ ve
všech rozměrech Evropského výzkumného prostoru. Výsledky byly plně zohledněny
v koncepci a přípravě pěti klíčových iniciativ ERA plánovaných pro rok 2008: 1) evropské
partnerství pro výzkumné pracovníky; 2) rámec, který by členským státům pomohl vymezit
a rozvíjet společné výzkumné programy na dobrovolném základě při zásadě „variabilní
1
2
3
CS
„Na počátku každého roku předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva pojedná
zejména o činnostech v oblasti výzkumu a technického rozvoje a v oblasti šíření výsledků za uplynulý
rok a o pracovním programu pro běžný rok“.
KOM(2007) 161 ze dne 4.4.2007.
http://ec.europa.eu/research/era/index_en.html
2
CS
geometrie“; 3) příslušný právní rámec pro snazší budování a provozování celoevropské
výzkumné infrastruktury; 4) strategický evropský rámec pro mezinárodní vědeckotechnickou
spolupráci a 5) doporučení Komise a „kodex zásad“ pro správu práv k duševnímu vlastnictví
ve veřejných výzkumných institucích.
Význam ERA lze rovněž odvodit z pozice Evropy v oblasti výzkumu, která je uvedena
v publikaci EU S&T Key figures 2007 (Klíčová čísla v oblasti vědy a techniky pro EU za rok
2007)4. Tyto údaje podtrhují potřebu většího úsilí k překonání celkové stagnace výdajů na
výzkum a vývoj (1,84 % HDP v letech 2005 a 2006) a nutnost přiblížit se k barcelonskému
cíli, který stanoví výdaje na výzkum ve výši 3 % HDP do roku 2010.
Udržitelnost lidských zdrojů v oblasti vědy zůstává klíčovou otázkou, zejména s ohledem na
postupné stárnutí vědeckých pracovníků v mnoha členských státech. V zemích EU-27 bylo
v roce 2006 zhruba 35 % vysoce kvalifikovaných vědecko-technických pracovníků ve věkové
skupině 45–64 let oproti 31 % ve věkové skupině 25–34 let. Dalším významným rysem
globální scény je schopnost Spojených států přitáhnout talentované výzkumné pracovníky
z celého světa. V roce 2004 25 % ze 400 000 zahraničních pracovníků v oblasti vědy
a techniky v USA pocházelo z EU. V roce 2007 byla aktivně realizována opatření přijatá
v rámci strategie EU pro mobilitu a profesní rozvoj výzkumných pracovníků. To zahrnovalo
další rozvoj iniciativy ERA-Link snažící se o propojení obcí evropských výzkumných
pracovníků mimo Evropu (původně se v roce 2006 jednalo o USA, v roce 2007 už i o
Japonsko), jakož i dobrovolný podpis evropské charty a etického kodexu pro nábor
výzkumných pracovníků ze strany téměř 700 výzkumných organizací. Zároveň se Komise
a členské státy zapojily do přípravy obnoveného a posíleného partnerství pro lepší odbornou
přípravu, kariéru a větší mobilitu výzkumných pracovníků.
Další prioritou je dosažení vynikající kvality ve výzkumu, ať soukromě či veřejně
financovaného, neboť má zásadní význam pro konkurenceschopnost Evropy. V tomto ohledu
přijala Komise v dubnu 2007 sdělení „Zlepšení předávání znalostí mezi výzkumnými
institucemi a průmyslem v celé Evropě“5. Uvedené sdělení a doprovodné pokyny k němu
poskytují operativní pokyny pro veřejné výzkumné instituce ke zlepšení správy a využívání
duševního vlastnictví, zejména v kontextu spolupráce s odvětvími. Evropská rada v červnu
2007 uvítala iniciativu týkající se evropské charty využívání duševního vlastnictví
pocházejícího od veřejných výzkumných institucí a vysokých škol (charta o duševním
vlastnictví), jejímž cílem je zlepšit předávání znalostí mezi odvětvím výzkumu a průmyslem6.
3.
ČINNOST SPOLEČENSTVÍ V OBLASTI VÝZKUMU A TECHNOLOGICKÉHO ROZVOJE
3.1.
Úspěchy politiky
S cílem učinit pokrok při budování Evropského výzkumného prostoru, omezit roztříštěnost
výzkumných činností v EU a podpořit inovace bylo v kontextu Evropského výzkumného
prostoru a zvláštního 7. rámcového programu zavedeno několik průběžných iniciativ.
4
5
6
CS
http://ec.europa.eu/invest-in-research/pdf/download_en/keyfigures_071030_web.pdf
KOM(2007) 182 ze dne 4.4.2007.
http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ec/94932.pdf
KOM(2007) 182 ze dne 4.4.2007.
3
CS
Komise přijala sdělení „Konkurenceschopnost evropských regionů na základě výzkumu
a inovací“7 s cílem posoudit prostor pro synergie zdrojů financování výzkumu a inovací ze
strany EU a překážky, které by mohly vyvstat při jejich dosahování. Sdělení podpořilo
zlepšenou spolupráci členských států a regionů při přípravě a využívání finančních prostředků
a rozšiřování podrobnějších informací o dostupných finančních prostředcích a synergiích,
zejména prostřednictvím přípravy praktické příručky k financování.
Komise rovněž předložila sdělení o zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi8 s cílem
podpořit veřejné zakázky ve výzkumu a inovacích, zvýšit povědomí o možnosti zadávat
veřejné zakázky na služby v oblasti výzkumu a vývoje způsobem, který je v souladu
s pravidly veřejných zakázek a který nepředstavuje státní podporu.
Bylo zřízeno Evropské fórum pro dobročinnost a financování výzkumu jako platforma
k prozkoumání doplňkových zdrojů financování výzkumu a sdílení zkušeností v oblasti
financování výzkumu ze strany dobročinných organizací9.
Je rovněž možné zdůraznit příspěvek k Evropskému výzkumnému prostoru ve zvláštní oblasti
energie z jaderné syntézy. Hlavní iniciativou politiky v této oblasti je Mezinárodní
termonukleární experimentální reaktor (ITER)10. Klíčového milníku bylo dosaženo v říjnu
2007, kdy vstoupila v platnost dohoda o ITER v návaznosti na ratifikaci všemi sedmi stranami
(Euratom, Čína, USA, Indie, Japonsko, Korea a Rusko). Euratom hrál významnou roli
v založení Mezinárodní organizace ITER tím, že poskytl finanční, organizační a personální
podporu. Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy („Fusion for
Energy“) byl rovněž založen v roce 2007. Má sídlo v Barceloně a bude řídit činnost v rámci
ITER ze strany EU.
Jako součást 7. rámcového programu byla dne 2. února 2007 rozhodnutím Komise
(2007/134/ES)11 založena Evropská rada pro výzkum (ERV). Evropská rada pro výzkum je
jednou z nejvýznamnějších novinek 7. rámcového programu, neboť poskytuje podporu vědě
světové úrovně vytvářené jednotlivými vědci a týmy a stane se první celoevropskou
agenturou financující hraniční výzkum ve všech oblastech znalostí, od humanitních
a sociálních věd po biologické, fyzikální a technické vědy.
Jednou z dalších iniciativ, které tvoří součást širší strategie výzkumné politiky, je koordinace
evropských technologických platforem (ETP). V současnosti probíhá u 34 z nich. ETP zvýšily
úsilí o realizaci svých strategických plánů výzkumu využíváním různých zdrojů financování
včetně vnitrostátních zdrojů. Komise organizovala dva semináře pro lídry evropských
technologických platforem, které zástupcům odvětví umožnily vyměnit si osvědčené postupy
a získat aktualizované informace o iniciativách politiky EU, které mají pro jejich práci
význam.
Společné technologické iniciativy jsou další významnou inovací zahrnutou v 7. rámcovém
programu. Umožňují vytvářet nová partnerství mezi organizacemi financovanými z veřejných
a soukromých zdrojů zapojenými do výzkumu. Sedmý rámcový program vymezil první
skupinu šesti výzkumných oblastí pro společné technologické iniciativy. Čtyři z legislativních
7
8
9
10
11
CS
KOM(2007) 474 ze dne 16.8.2007.
KOM(2007) 799 ze dne 14.12.2007.
http://ec.europa.eu/invest-in-research/policy/philanthropy_en.htm
KOM(2006) 458 ze dne 14.8.2006.
Úř. věst. L 57, 24.2.2007.
4
CS
návrhů byly přijaty Radou dne 20. prosince 2007 po konzultaci s Evropským parlamentem.
Jsou to „Inovativní léčiva“, „ARTEMIS“ (pro vestavěné počítačové systémy), „Clean Sky“
a „ENIAC“ (pro nanoelektrické komponenty)12. V roce 2007 Komise rovněž předložila návrh
společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík, jejíž přijetí se předpokládá
v roce 2008.
Zatímco společné technologické iniciativy jsou svou povahou dlouhodobým partnerstvím
veřejného a soukromého sektoru v průmyslovém výzkumu, takzvané iniciativy podle článku
169 jsou určeny na podporu integrace vnitrostátních výzkumných programů. V roce 2007
byly v 7. rámcovém programu vymezeny čtyři iniciativy, o dvou z nich – „AAL“ (pro
asistované žití v domácím prostředí) a EUROSTARS (pro malé a střední podniky provádějící
výzkum) – by Rada a Evropský parlament měly rozhodnout ve spolurozhodování do léta
2008.
Finanční nástroj pro sdílení rizik je další zajímavou iniciativou 7. RP. Představuje nový
nástroj společně vypracovaný Evropským společenstvím a Evropskou investiční bankou
(EIB) s cílem poskytovat úvěry pro vysoce rizikový výzkum, technologický rozvoj,
demonstrace a inovace. Finanční nástroj pro sdílení rizik byl zaveden dne 5. června 2007
a první smlouva byla podepsána dne 10. července 2007.
Kromě toho se v 7. rámcovém programu otevřela mezinárodní spolupráce pro širokou účast
třetích zemí v různých zvláštních programech, a to díky začlenění jak geografického, tak
tématického zaměření. Organizace z více než 130 třetích zemí se v roce 2007 zúčastnily
výzev k předkládání návrhů. Podpis dohod o přidružení se Švýcarskem, Izraelem, státy
EHP/ESVO (Island, Lichtenštejnsko, Norsko), Tureckem, Srbskem, Chorvatskem, Bývalou
jugoslávskou republikou Makedonie a Albánií během vykazovaného období navíc znamenal
významné rozšíření ERA, v němž výzkumní pracovníci ze 37 států požívají v rámci své účasti
na výzkumných projektech 7. RP stejných práv a povinností. Nadto obnovení dohody o
vědeckotechnické spolupráci s Indií a zahájení jednání o dohodě o vědeckotechnické
spolupráci s Novým Zélandem jsou jasnými signály záměru ES dále světu otevřít svůj
výzkum.
Významným úspěchem na evropské úrovni byla politická dohoda dosažená dne 23. listopadu
2007 o zřízení Evropského inovačního a technologického institutu (EIT)13, jejímž cílem je
lepší integrace všech prvků znalostního trojúhelníku – vzdělání, výzkumu a inovací. Otevřela
cestu k dokončení postupu přijímání a k dalšímu pokroku ohledně výběru sídla, jmenování
správní rady, podmínek financování a vymezení témat, jimiž se mají zabývat první znalostní
a inovační společenství.
Nejdůležitější je však skutečnost, že výzkum je nyní pevně zakotven v širší Lisabonské
strategii. Ve své strategické zprávě z prosince 2007 došla Komise k závěru, že je zapotřebí
vymezit úsilí nezbytné k dosažení 3% cíle investic a že musí být zohledněno ve vnitrostátních
reformních programech.
12
13
CS
Úř. věst. L 30, 4.2.2008.
Úř. věst. L 97, 9.4.2008.
5
CS
3.2.
Provádění rámcových programů
Sedmý rámcový program s celkovým rozpočtem více než 50 miliard EUR (7. RP Euratomu
2,7 miliardy EUR na období 5 let) představuje klíčový nástroj ke splnění potřeby Evropy
v oblasti pracovních míst, konkurenceschopnosti, udržitelného rozvoje, požadavku dalších
politik Společenství na výzkum a k udržení vedoucího postavení v globální znalostní
ekonomice.
U 7. RP došlo k významnému nárůstu ve srovnání s předchozím rámcovým programem (63 %
v cenách roku 2007), což odráží značnou prioritu výzkumu na úrovni EU.
Rok 2007 byl prvním rokem provádění 7. RP. Na 54 výzev přišlo více než 23 000 návrhů při
velkém počtu účastníků (110 101). Z těchto návrhů jich bylo 2 854 (zahrnujících okolo
19 541 účastníků) vybráno pro finanční podporu.
Deset témat určených v rámci programu Spolupráce odráží klíčové oblasti znalostí
a technologie, kde je vysoká kvalita výzkumu obzvláště důležitá pro zlepšení schopnosti
Evropy do budoucna řešit sociální a hospodářské problémy a problémy související s veřejným
zdravím, životním prostředím a průmyslem. V roce 2007 bylo celkem předloženo
8 030 návrhů, z nichž více než 1 000 bylo vybráno pro finanční podporu.
V rámci programu Myšlenky byl první rok formálního fungování Evropské rady pro výzkum
charakterizován vytvořením řídících a organizačních struktur, jakož i organizací první výzvy
k předkládání návrhů, tzv. „Starting Grants“ (zahajovací granty), určené na podporu
výzkumných pracovníků v počáteční fázi jejich kariéry. V rámci této první výzvy bylo
předloženo 9 167 návrhů, což ukazuje velký zájem o tuto novou iniciativu. Téměř 300 z nich
bylo vybráno pro finanční podporu.
Program Lidé podporuje řadu činností na posílení odborné přípravy a vytváření sítí
výzkumných pracovníků, profesního rozvoje, celoživotního učení a partnerství mezi
průmyslovými podniky a vysokými školami. V roce 2007 bylo předloženo 4 195 návrhů,
z nichž více než 1 000 bylo vybráno pro finanční podporu.
Cílem programu Kapacity je rozvíjení nejlepších možných zdrojů a podmínek pro evropskou
výzkumnou obec. Celkem bylo předloženo 1 753 návrhů na různé činnosti programu, z nichž
přibližně 300 bylo vybráno pro finanční podporu.
Pokud jde o 7. RP Euratomu, bylo předloženo 57 návrhů v oblasti jaderného štěpení
a radiační ochrany a 15 z nich bylo vybráno pro finanční podporu.
Závěrem k provádění 6. RP: přes jeho uzavření na konci roku 2006 bylo v průběhu roku
2007 podepsáno 975 smluv.
CS
6
CS
4.
VÝVOJ V ČLENSKÝCH STÁTECH A UPLATNĚNÍ OTEVŘENÉ METODY KOORDINACE
4.1.
Otevřená metoda koordinace jako podpora dosažení barcelonských cílů
V oblasti výzkumu a vývoje byla v souladu s 3% akčním plánem zavedena otevřená metoda
koordinace (OMK)14. V návaznosti na kladné výsledky prvních dvou cyklů OMK (2003–
2006) zahájil CREST v říjnu 2006 třetí cyklus. Byly zřízeny pracovní skupiny CREST pro
koordinaci rámcového programu a strukturálních fondů, internacionalizaci výzkumu a vývoje,
kombinace politik a výzkum a vývoj ve službách. Schůze CREST dne 6. července 2007 na
úrovni generálního ředitele byla klíčovou událostí třetího cyklu OMK. Schůze byla věnována
diskusi o posunu k 3% cíli a prioritních akcích pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru.
Čtvrtý cyklus následoval v prosinci 2007 se zaměřením na univerzity, střediska kompetencí
iniciovaná sektorem průmyslu, internacionalizaci výzkumu a vývoje a pokračování provádění
vzájemného hodnocení kombinace politik (ze strany Rakouska a Bulharska).
Na doplnění práce pracovních skupin CREST pak CREST každoročně provádí proces
vzájemného učení založený na vnitrostátních reformních programech v kontextu revidované
Lisabonské strategie. Proces pro rok 2007 se zaměřil na pokrok učiněný u vnitrostátních cílů
v oblasti veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje, na překážky při reformování
veřejného výzkumného sektoru a na strategie a výzvy při otevírání vnitrostátních výzkumných
systémů Evropskému výzkumnému prostoru.
Systém OMC-NET byl vytvořen na podporu vzájemného učení a koordinaci politik
prováděných užšími skupinami členských států a/nebo jejich regiony ve věcech jejich
konkrétního zájmu. V září 2007 byla zveřejněna nová výzva.
4.2.
Trendy veřejných a soukromých investic do výzkumu
Intenzita výzkumu a vývoje
Stejně jako v roce 2005 činily v roce 2006 hrubé výdaje zemí EU-27 na výzkum a vývoj
1,84 % HDP. Od roku 2000 zůstává intenzita výzkumu a vývoje zemí EU-27 v intervalu
desetiny: od 1,79 % v letech 1996–98 po 1,88 % v roce 2002. Za stagnací intenzity výzkumu
a vývoje na úrovni zemí EU-27 se skrývá dynamičtější a odlišný obrázek na úrovni členských
států.
Členské státy s nižší intenzitou výzkumu a vývoje (nové členské státy, Řecko, Portugalsko,
Itálie, Španělsko, Irsko) obecně vykazovaly významné nárůsty své intenzity výzkumu
a vývoje (tyto nárůsty jsou u některých z těchto států značné, zejména po roce 2003) se
zřetelnou výjimkou Polska, Bulharska, Slovenska a Řecka, kde se dále znepokojivě
propadaly. Ačkoli významného nárůstu intenzity výzkumu a vývoje se snáze dosáhne z velmi
nízkých výchozích hodnot typických pro nové členské státy, nebo z relativně nízkých hodnot
zjištěných v Irsku a Španělsku, zmíněné nárůsty přesto dokazují, že intenzita výzkumu
a vývoje může vzrůst, a to i za podmínek vysokého růstu HDP.
Mezi členskými státy s vyšší intenzitou výzkumu a vývoje pouze Rakousko a v menší míře
Dánsko dokázaly učinit pokrok. Intenzita výzkumu a vývoje ve Švédsku a Finsku je již nyní
vyšší než 3 %, ale zůstává pod cílovou hodnotou, kterou si tyto státy samy stanovily na úrovni
4 %.
14
CS
KOM(2003) 226 ze dne 4.6.2003.
7
CS
Nárůst intenzity výzkumu a vývoje tak lze téměř výlučně konstatovat u členských států s nižší
intenzitou výzkumu a vývoje. V zemích EU-27 se proto u pokroku směrem k vyšší míře
intenzity výzkumu a vývoje jedná o dohánění zpoždění. Obrázek 4.2 naznačuje pokrok
učiněný jednotlivými členskými státy v období 2000–2006 (šedá barva) ve srovnání
s pokrokem, který je stále třeba učinit k dosažení vlastního cíle (modrá barva).
Obrázek 4.2 Intenzita výzkumu a vývoje – pokrok směrem k cílům pro rok 2010 (v procentních
bodech)
v závorce: intenzita výzkumu a vývoje jako % HDP v roce 2006 (*)
Rakousko (2,51)
Estonsko (1,14)
Česká republika (1,54)
Španělsko (1,20)
Lotyšsko (0,69)
Litva (0,80)
Irsko (4) (1,32)
Dánsko (2,43)
Slovinsko (1,59)
Kypr (0,42)
Maďarsko (1,00)
Rumunsko (0,45)
Německo (2,51)
Portugalsko (0,81)
Itálie (1,09)
Finsko (3,37)
Malta (0,54)
Řecko (0,57)
Francie (2,12)
Bulharsko (5) (0,48)
Spojené království (1,76)
Polsko (0,56)
Nizozemsko (1,72)
Belgie (1,83)
Slovensko (0,49)
Lucembursko (1,47)
Švédsko (3,73)
EU-27 (1,84) (3)
-1,0
-0,5
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
Procentní body
Pokrok v letech 2000–2006 (1)
Pokrok, který má být učiněn v letech 2006–2010 (2)
Zdroj: GŘ pro výzkum
Údaje: Eurostat, členské státy
Pozn.: (*) IT, PT, UK: 2005, AT, FI: 2007.
(1) IT, PT, UK: 2000–2005, AT, FI: 2000–2007; EL, SE: 2001–2006; HU, MT: 2004–2006.
(2) IT, PT : 2005–2010; UK: 2005–2013; FR: 2006–2012; EL: 2006–2015; AT: 2007–2010; FI 2007–2011.
(3) EU-27 nezahrnuje BG.
(4) IE: Cíl intenzity výzkumu a vývoje pro rok 2010 byl odhadnut GŘ pro výzkum.
(5) BG nestanovilo cíl intenzity výzkumu a vývoje.
Toto dohánění zpoždění ze strany členských států s nižší intenzitou výzkumu a vývoje spolu
s pokrokem Rakouska a Dánska nemají vzhledem k nevelkému podílu jejich HDP na
CS
8
CS
celkovém HDP zemí EU-27 velký vliv na souhrnnou intenzitu výzkumu a vývoje zemí
EU-27. Naproti tomu blok starých členských států zahrnující Francii, Spojené království,
Německo a Itálii, které dohromady tvoří významný podíl na HDP EU, nebyl schopen navýšit
své hodnoty intenzity výzkumu a vývoje15. V důsledku toho byl posun k 3% cíli pro země
EU-27 velmi omezený. Je třeba poznamenat, že i kdyby všechny členské státy dosáhly v roce
2010 svých cílů, intenzita výzkumu a vývoje zemí EU-27 v roce 2010 by pak byla 2,51 %,
což je méně než cílová hodnota 3 % stanovená na evropské úrovni. Jinými slovy: cíle
stanovené členskými státy nejsou dostačující k dosažení celkového cíle EU ve výši 3 % v roce
2010.
Zdroje financování
V roce 200516 financování hrubých výdajů na výzkum a vývoj ze strany vlád činilo 0,63 %
HDP, ze strany podnikatelského sektoru 1 % HDP, ze zahraničí 0,16 % HDP a z jiných
vnitrostátních zdrojů (soukromé neziskové zdroje a zdroje vyššího vzdělávání) 0,04 % HDP.
Shromážděné statistické údaje nejsou rozděleny na veřejné/soukromé zdroje „zahraničního“
financování výzkumu a vývoje, takže není možné přesně sledovat podíl
veřejných/soukromých zdrojů financování.
Od roku 2000 většina členských států (17 členských států) navýšila intenzitu své vládní přímé
podpory výzkumu a vývoje (financování výzkumu a vývoje ze strany vlád jako procento
HDP). To dokládá jejich závazek k vyšším hodnotám intenzity výzkumu a vývoje. Toto
navýšení je zejména patrné ve většině členských států, které dohánějí své zpoždění. Pokrok ve
vládním přímém financování výzkumu a vývoje je však rovněž zřejmý v členských státek se
středními a stagnujícími hodnotami intenzity výzkumu a vývoje (Francie, Belgie, Spojené
království a Nizozemsko), zejména ve Francii. Pokrok je nicméně lehce překompenzován
sníženou intenzitou financování výzkumu a vývoje podnikatelským sektorem v těchto zemích.
Intenzita podpory výzkumu a vývoje ze strany podnikatelského sektoru (financování
výzkumu a vývoje ze strany podnikatelského sektoru jako procento HDP) se zvýšila téměř
výlučně v členských státech, kde tato intenzita byla nízká nebo velmi nízká (Estonsko,
Lotyšsko, Kypr, Portugalsko, Maďarsko, Česká republika, Španělsko, Slovinsko, Litva,
Bulharsko). V zemích s vysokými hodnotami podpory výzkumu a vývoje ze strany
podnikatelského sektoru, jako jsou Švédsko, Finsko, Německo a Dánsko, intenzita podpory
výzkumu a vývoje ze strany podnikatelského sektoru buď poklesla (Švédsko), nebo
stagnovala. Jedinou výjimkou je Rakousko. To samé platí pro země s průměrnými hodnotami
podpory výzkumu a vývoje ze strany podnikatelského sektoru (Spojené království,
Nizozemsko, Belgie, Lucembursko a Francie). Žádný z těchto členských států nebyl
schopen navýšit svou intenzitu financování výzkumu a vývoje ze strany podnikatelského
sektoru. Intenzifikace financování výzkumu a vývoje ze strany podnikatelského sektoru v EU
je především doháněním zpoždění.
Investice ze strukturálních fondů jsou obsaženy v příslušných statistikách Eurostatu a je
důležité zmínit příspěvek politiky soudržnosti k intenzitě investic do výzkumu a vývoje
v nových členských státech. Průměrný příspěvek ze strukturálních fondů za období 2004–
2006 činil 157,4 milionu EUR, čímž se dosáhlo průměrných ročních vnitrostátních investic ve
15
16
CS
11 členských států s vysokým nebo velmi vysokým růstem intenzity výzkumu a vývoje představuje
pouze 16 % HDP zemí EU-27, zatímco 16 členských států s omezeným a záporným růstem intenzity
výzkumu a vývoje představuje 84 % HDP zemí EU-27.
Poslední rok, pro nějž je k dispozici rozdělení podle zdrojů financování.
9
CS
výši 69,6 milionu EUR. V období let 2007–2013 se u těchto investic v deseti nových
členských státech očekává nárůst na průměrnou roční výši 2,7 miliardy EUR (2,9 miliardy
včetně Rumunska a Bulharska).
4.3.
Trendy v politikách výzkumu
V roce 2007 se vnitrostátní politiky výzkumu a vývoje nadále vyvíjely do komplexní podoby
kombinace politik. S cílem mobilizovat klíčové faktory hospodářského růstu vytvářely
členské státy kombinace politik tím, že rozvíjely nové strategie, které se rozdělily mezi různá
ministerstva, nebo měnily institucionální rámec politiky výzkumu a vývoje způsobem, jako je
slučování ministerstev zodpovědných za výzkum, vzdělávání, zaměstnanost, obchod
a průmysl.
Reformy politik výzkumu a vývoje byly dosud koncipovány téměř výlučně na vnitrostátním
základě. Avšak vzhledem ke stále větší provázanosti výzkumných a vývojových systémů je
důležité, aby tvůrci vnitrostátních politik měli ve svých politikách na zřeteli evropskou
perspektivu, a maximalizovali tak užitek ze synergií a přelévání znalostí. To zvýší efektivnost
vnitrostátních systémů a v rámci iniciativy Evropského výzkumného prostoru významně
přispěje k rozvoji výzkumného systému EU jako celku a k jeho postavení coby
konkurenceschopného aktéra na globální scéně. Strategická zpráva Komise za rok 2007 klade
zvláštní důraz na evropskou dimenzi výzkumné činnosti prováděné na vnitrostátní úrovni.
Členské státy mají ve svých vnitrostátních reformních programech sdělit, jak jejich strategie
přispějí k Evropskému výzkumnému prostoru.
Členské státy nadále věnují zvláštní pozornost zvyšování kvality veřejného výzkumu.
V tomto ohledu probíhá v několika členských státech proces institucionální
restrukturalizace subjektů výzkumu, což je většinou dáno potřebou zajistit, aby veřejný
výzkum prováděný v daných zemích dosahoval v celosvětovém měřítku nejvyšší úrovně.
Hlavním nástrojem vlád k podnícení soukromých investic do výzkumu a vývoje zůstávají
daňové pobídky. V posledních letech byly fiskální pobídky zavedeny velkým počtem zemí
EU, zatímco jiné země posílily stávající režimy. Členské státy, které v současné době takové
režimy nemají, jako jsou Německo, Finsko a Švédsko, mají o jejich použití rostoucí zájem,
aby mohly stimulovat výzkum a vývoj v malých a středních podnicích a posílit spolupráci
veřejného výzkumu a průmyslu. Fiskální pobídky k výzkumu a vývoji vztahující se
k příspěvkům na sociální zabezpečení jsou zavedeny ve Francii, Belgii, Nizozemsku
a Španělsku.
V tomtéž kontextu lze jasně vidět rostoucí roli politiky soudržnosti ve financování výzkumu
a vývoje, zejména v některých nových členských státech. Efektivní využití strukturálních
fondů vyčleněných pro výzkum a inovace je významnou příležitostí pro mnoho zemí, kde je
úroveň finančních zdrojů stále nízká.
5.
VYHLÍDKY DO BUDOUCNOSTI
Všechny tyto úspěchy připravily cestu pro rok 2008, který je druhým rokem provádění
7. rámcového programu a rokem dalšího velkého vývoje Evropského výzkumného prostoru.
Zelená kniha o Evropském výzkumném prostoru vytvořila základ pro přípravu pěti iniciativ
ERA, které se předkládají v průběhu roku 2008. V rámci slovinského předsednictví EU bude
navíc zahájen „lublaňský proces“. Jeho cílem bude vytvořit dlouhodobou společnou vizi ERA
CS
10
CS
založenou na partnerství členských států a Komise za široké podpory zúčastněných stran
a občanů.
6.
ZDROJE DALŠÍCH INFORMACÍ
Více podrobností je uvedeno v pracovním dokumentu Komise, který je k této zprávě připojen.
Další informace je možno nalézt v těchto veřejně přístupných zdrojích:
– výroční monitorovací zprávy rámcového programu a zvláštních programů, které poskytují
stručná a nezávislá shrnutí pokroku a kvality opatření přijatých za účelem provádění
programů;
– pětileté zprávy o hodnocení, které zkoumají provádění a výsledky výzkumné činnosti
Společenství za pět předchozích let;
– každoročně zveřejňované zprávy o klíčových číslech, poskytující soubor ukazatelů, které
umožní zhodnotit postavení Evropy ve vědě, technice a inovacích;
– statistika vědy a techniky v Evropě (Eurostat): statistické údaje o rozpočtech pro výzkum
a vývoj, výdajích na výzkum a vývoj, pracovnících a patentech v oblasti výzkumu a vývoje
v členských státech v rozčlenění podle regionů;
– studie a analýzy zveřejněné v souvislosti s programy výzkumu a technologického rozvoje
Společenství a zabývající se specifickými otázkami výzkumu a technologického rozvoje,
na něž se vztahují.
Většinu těchto dokumentů lze nalézt nebo si objednat na internetových stránkách Komise:
– portál Evropské unie, stránky EUROPA: http://europa.eu/index_en.htm
– stránky služby CORDIS obsahující souborné informace o rámcovém programu pro
výzkum a technologický rozvoj: http://cordis.europa.eu
– stránky
služby
CORDIS
obsahující
http://cordis.europa.eu/erawatch/
informace
– stránky
generálního
ředitelství
http://ec.europa.eu/dgs/research/index_en.html
o
systému
Komise
ERAwatch:
pro
výzkum:
pro
podniky:
– stránky generálního ředitelství Komise pro informační společnost:
http://ec.europa.eu/dgs/information_society/index_en.htm
– stránky
generálního
ředitelství
http://ec.europa.eu/enterprise/index_en.htm
Komise
– stránky
generálního
ředitelství
Komise
pro
http://ec.europa.eu/dgs/energy_transport/index_en.html
energetiku
a dopravu:
– stránky Společného výzkumného střediska (SVS): http://www.jrc.ec.europa.eu
– stránky Eurostatu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/
CS
11
CS