Koncepce ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji

Transkript

Koncepce ochrany přírody
a krajiny v Plzeňském kraji
Název publikace:
Koncepce ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji
Editor:
Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc.
Autorský kolektiv:
Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.
Ing. Jiří Bouše
Vít Dvořák
Ing. Eva Charvátová
Doc. Ing. Josef Linhart, CSc.
Mgr. Bohumil Mandák, PhD.
Ing. Blanka Pittnerová
Ing. Kateřina Pixová
Ing. Petra Šímová
Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.
Ing. Vladimír Zatloukal
Autoři děkují za spolupráci Odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje.
Autoři rovněž děkují za spolupráci všem spolupracujícím jednotlivcům i organizacím, především pak:
Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa Plzeň, Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR Praha i středisku
Plzeň, zejména RNDr. Vladimíru Hanzalovi, Západočeskému muzeu v Plzni, jmenovitě RNDr. Romanu
Vacíkovi, Mgr. Jaroslavě Nesvadbové, Výzkumnému ústavu meliorací a ochrany půdy ve Zbraslavi,
Zemědělské vodohospodářské správě v Plzni i v Praze.
Koncepce byla vydána s finanční podporou Státního fondu životního prostředí ČR.
Autoři fotografií:
Daniela Brabcová
Josef Linhart
Jiří Vlček
Anglický text:
Kateřina Pixová
Robin Healey
Grafické zpracování:
Creative Studio spol. s r.o., Plzeň
Vydalo:
Nakladatelství Naděžda Skleničková, Praha, 2004
ISBN 80-903206-4-3
Obsah
1. Úvod ........................................................................................................ 4
2. Základní principy koncepce .................................................................. 6
3. Analytická část ....................................................................................... 8
4. Návrhová část ........................................................................................ 12
4.1 Zemědělské ekosystémy ................................................................ 14
4.2 Lesní ekosystémy ........................................................................... 18
4.3 Vodní ekosystémy ........................................................................... 24
4.4 Krajina ............................................................................................. 28
4.5 Zvláště chráněné části přírody a památné stromy ........................... 36
4.6 Druhová ochrana ............................................................................. 38
4.7 Spolupráce mezi kraji a mezinárodní spolupráce ............................. 40
5. Závěr ........................................................................................................ 42
Příloha ......................................................................................................... 44
3
1. Úvod
Od klíčových změn politických a hospodářských poměrů v naší zemi uplynulo již čtrnáct let. Česká
republika se jako demokratický stát přihlásila k ochraně přírody a krajiny, resp. k celkovému rozvoji
společnosti založenému na principech trvalé udržitelnosti. Především poslední roky byly ve znamení
intenzivních prací na přibližování k Evropské unii.
Státní program ochrany přírody a krajiny ČR považuje ochranu přírody a krajiny za veřejný zájem.
Chápe přírodu a krajinu jako součást národního bohatství, na jejímž stavu závisí ekonomická i kulturní
úroveň národů. Mezi hodnoty strategického významu pro lidskou společnost, o něž stát musí dbát,
řadí udržení nebo zvýšení biologické rozmanitosti, příznivé uspořádání vodních poměrů, zachování
přirozené úrodnosti půd a takové uspořádání funkčního využití území, které zajistí ochranu přírodních
a kulturních hodnot krajiny.
Povinnost kraje zpracovat ve spolupráci s MŽP ČR Koncepci ochrany přírody a krajiny (dále jen
Koncepce) vyplývá z ustanovení § 77a, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění
pozdějších předpisů. Kraj zpracovává Koncepci ve své územní působnosti, nejde-li o národní park
nebo chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku nebo jejich
ochranné pásmo.
Tak jako Státní program ochrany přírody a krajiny ČR vychází a priori z dikce Ústavy České republiky,
dalších relevantních zákonů a rovněž z mnoha mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,
je pro Koncepci zásadním dokumentem Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, který definuje
systém střednědobých a dlouhodobých pravidel a opatření, jež mají přispět k zásadnímu zlepšení
stavu přírody a krajiny. Legislativní rámec Koncepce je představován především již zmíněným
zákonem č. 114/1992 Sb., resp. dalšími souvisejícími právními předpisy.
Účelem Koncepce je tato pravidla a opatření dále rozpracovat a specifikovat v měřítku kraje
a v podrobnosti jemu adekvátní. Stejně jako státní program, tak i tato Koncepce není dokumentem
uzavřeným, nýbrž dynamickým, živým, který je potřeba stále aktualizovat, doplňovat a měnit ve
smyslu nových skutečností a poznatků. Koncepce je určena především pro pracovníky veřejné správy
na všech jejích úrovních mezi obcí a krajem.
Podkladem Koncepce je souhrnný rozbor současného stavu charakteristik přírody a krajiny, jejich
vývoje, příčin tohoto vývoje. Na základě těchto východisek byly zformulovány cíle ochrany přírody
a krajiny v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. Pro jejich naplnění byly
definovány principy, zásady i jednotlivá opatření.
Na základě novelizovaného znění zákona o ochraně přírody a krajiny přijala Rada Plzeňského kraje na
svém zasedání dne 2. 7. 2002 usnesení, kterým vyslovila souhlas se zahájením zpracování Koncepce
dle osnovy, která byla zpracována Krajským úřadem Plzeňského kraje, odborem životního prostředí,
ve spolupráci s MŽP, odborem výkonu státní správy III v Plzni.
Po výběru zpracovatele byla osnova Koncepce konzultována na MŽP, odboru ochrany přírody, které
dne 11. 2. 2003 dopisem čj. OOP/499/03 vydalo souhlasné stanovisko k předložené osnově koncepce
s tím, že obsahová stránka dokumentu je v souladu se Státním programem ochrany přírody a krajiny,
Státní politikou životního prostředí i s osnovou koncepce, definovanou Odborem ochrany přírody
MŽP ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny. S osnovou koncepce vyslovil souhlas
dne 15. 1. 2003 čj. 520/19/02 i Odbor výkonu státní správy III MŽP a dopisem ze dne 19. 3. 2003
čj. 03/OP/2405/03/Ka i ČIŽP Plzeň.
Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo Koncepci ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji
usnesením č. 560/04 dne 9. 3. 2004.
4
2. Základní principy koncepce
Po zkušenostech s několika koncepcemi z let minulých považovali autoři za stěžejní otázku definovat
základní krajinnou jednotku. Dřívější i některé současné studie a koncepce, které pracovaly s příliš
hrubým územním členěním, byly z hlediska praktického velmi obtížně uchopitelné. Úroveň okresu
se z tohoto hlediska jevila jako zcela neodpovídající poslání koncepce. Definování základní krajinné
jednotky na úrovni mikroregionů (v souladu s ÚTP) se již více přiblížilo požadavkům veřejné správy.
Jelikož však návrhová část koncepce řeší odpovědnost za jednotlivé úkoly na úrovni obce, bylo nutno
pracovat s jednotkou ještě podrobnější. Při rozhodování mezi územními jednotkami obec nebo katastrální území byla nakonec zvolena ta druhá, podrobnější a relativně nejvíce neměnná. Katastr je navíc
nejmenší územní jednotkou, ke které lze vztáhnout aktuální i historická statistická data.
Jednoznačným požadavkem zadavatele bylo zpracování koncepce v prostředí GIS. Ačkoliv má koncepce rozsáhlý tiskový výstup včetně této prezentační brožury a anglického překladu, její podstatnou
částí jsou právě data v jednotlivých analytických a syntetických vrstvách GIS. Celá koncepce byla
hodnocena v procesu SEA.
6
3. Analytická část
Struktura koncepce vychází z osnovy doporučené MŽP ČR. Základní členění koncepce ukazuje tab. 1.
Tab. 1 Rámcová struktura koncepce.
1. Úvod
2.1 Plzeňský kraj
2. Vymezení území
2.2 Správní členění Plzeňského kraje
2.3 Potenciální přirozená vegetace
3.1 Stav zemědělských ekosystémů
3.2 Stav lesních ekosystémů
3.3 Stav vodních ekosystémů
3.4 Stav krajiny
3.5 Zvláště chráněná území
3.6 Druhová ochrana
4.1 Zemědělské ekosystémy
4.2 Lesní ekosystémy
4.3 Vodní ekosystémy
4. Návrhová část
4.4 Krajina
4.5 Zvláště chráněné části přírody
4.7 Spolupráce mezi kraji a mezinárodní spolupráce
5. Přílohy
8
Koncepce analyzuje současný stav základních atributů přírody a krajiny v Plzeňském kraji. Analytická
část vyhodnocuje v podstatě tři základní typy podkladů. Prvním typem jsou základní analytické vrstvy,
které jsou potřebné pro definování cílů koncepce a jednotlivých úkolů a opatření v rámci návrhové části.
Jejich aktuálnost je třeba postupně ověřovat a udržovat (např. registrované VKP, památné stromy, rozpracovanost ÚSES, využití krajiny, …). Druhým typem jsou základní analytické vrstvy, které se stávají
obecně platným podkladem, který je z hlediska časového relativně neměnný (např. přirozená vegetace,
krajinářské hodnocení,…). Třetím typem jsou syntetické (problémové) vrstvy, které se vyhotovují pro
účely návrhové části formou syntézy dvou a více analytických vrstev. Základní struktura analytické části
má šest dílčích kapitol (tab. 2).
Každá z těchto šesti kapitol je rozpracována do více analytických nebo syntetických vrstev, resp. map
(tab. 2). Výjimkou jsou data týkající se lesních ekosystémů. V jejich případě nebyly dosud zpracovány
tematické mapy, protože data nejsou dosud k dispozici pro jednotlivé katastry, ale pro lesnické územně
správní členění. Tato data budou graficky vyhodnocena v letech 2004 – 2005. V koncepci jsou data vyhodnocena prozatím v podobě tabulek, grafů a verbálního komentáře.
Zatímco GIS pracuje s konkrétními hodnotami zjišťovaných atributů, tiskové výstupy jsou generalizovány
do přehledným map, převážně s kategorizací katastrálních území. Základní jednotku – katastrální území
– nerespektují pouze některé vrstvy v rámci kapitoly Stav lesních ekosystémů, kde s výjimkou lesnatosti
jsou dílčí vrstvy zpracovány v souladu s lesnickými územně-správními jednotkami. Protože se v současné
době doplňují databáze lesních hospodářských plánů i o kódy katastrů, bude možné tyto vrstvy během
roku či dvou znovu zpracovat na úrovni k.ú. Další skupinou analytických vrstev, které nerespektují katastr
jako základní krajinnou jednotku, je kapitola Druhová ochrana, která zjištěná data vztahuje ke standardním
čtvercům používaným botaniky či zoology.
Každá dílčí kapitola má následující části:
(1) Úvod do problematiky
(2) Použitá metodika hodnocení
(3) Vyhodnocení území kraje (mapy, grafy, tabulky, verbální hodnocení)
10
Tab. 2 Přehled tematických map, které jsou v rámci koncepce k dispozici v tištěné formě i v
podobě GIS.
Kapitola analytické části
2. Vymezení území
3.1 Stav zemědělských
ekosystémů
3.2 Stav lesních
ekosystémů
3.3 Stav vodních
ekosystémů
3.4 Stav krajiny
3.5 Zvláště chráněná území
Tematické mapy
Správní členění Plzeňského kraje
Geologické charakteristiky
Geobotanické charakteristiky
Fytogeografické členění
Procento zornění
Cena zemědělské půdy
Méně příznivé oblasti (LFA)
Potenciální ohrožení vodní erozí
Potenciální ohrožení větrnou erozí
Odvodnění zemědělské půdy
Faktory preferující mimoprodukční funkce zemědělství
Zatravnění vzhledem k podílu údolních niv
Zastoupení lesů
Zastoupení vodních ploch
Zastoupení stojatých vod
Zastoupení vodních toků
Zemědělské půdy indikující údolní nivy
Podíl upravených vodních toků
CHOPAV
Typy současného využití krajiny
Stupeň ekologické stability
Kostra ekologické stability
ÚSES regionální a nadregionální
Rozpracovanost generelů místních ÚSES
Potenciál VKP dle § 3 zák. č. 114/92 Sb.
Významné prvky registrované
Krajinářské hodnocení
Přírodní parky
Územní shoda přírodních parků a velkoplošných CHÚ s plochami se
zvýšenou estetickou hodnotou
Fragmentace krajiny pozemními komunikacemi
Památné stromy
Zvláště chráněná území (velkoplošná)
Zvláště chráněná území (maloplošná)
Druhová četnost ptáků a index vzácnosti
Zvláště chráněné druhy ptáků
Zvláště chráněné druhy rostlin
Druhová četnost savců
Zvláště chráněné druhy savců
11
Tato část koncepce definuje cíle ochrany přírody a krajiny v dílčích oblastech. Cíle jsou definovány
jako: obecné cíle, krátkodobé cíle (cca 2 roky), středně a dlouhodobé cíle. Cíle jsou navrhovány po
jednotlivých sektorech.
Návrhová část koncepce je členěna po jednotlivých sektorech. Jednotlivé úkoly a opatření jsou definovány tak, aby navazovaly na definované cíle a zajišťovaly jejich plnění. U každého úkolu je uvedeno,
který stupeň veřejné správy zodpovídá za jeho plnění. Navrhované úkoly a opatření mají různý charakter. Počínaje konkrétními opatřeními, která je nutno v krajině realizovat, přes potřebu zpracování
dílčích studií a dokumentací, aktualizaci datových souborů, ekologickou výchovu až po úkoly spíše
proklamativního charakteru.
12
4.1 Zemědělské ekosystémy
CÍLE
Obecné cíle
Obecným cílem v této oblasti je využívání zemědělských ekosystémů v souladu s jejich produkčním
potenciálem, s rázem krajiny a s tendencemi udržení, resp. zvyšování biologické rozmanitosti. Ochrana a využívání zemědělských ekosystémů, stejně jako vliv jejich využívání na celou krajinu, musí být
kompatibilní s myšlenkami trvalé udržitelnosti. Mezi funkcemi zemědělství byla v druhé polovině
20. století vygenerována jako zřetelně dominantní funkce produkční. Produkční priorita využívání zemědělských ekosystémů musí být vyvážena též funkcí krajinotvornou, ekologickou a hydrologickou.
Ve vybraných oblastech se zemědělství bude orientovat přednostně na mimoprodukční aspekty využívání krajiny.
Krátkodobé cíle
• Prosazovat maximální hospodárnost s dosud nezastavěnými územími, bránit významnějším
trvalým záborům zemědělského půdního fondu.
• Vymezit území, v rámci nichž budou mimoprodukční funkce krajiny prioritou zemědělství.
• Zvýšit počet akcí ve smyslu ochrany, obnovy a údržby krajiny a objem finančních prostředků
v rámci krajinotvorných programů MŽP, MZe a SFŽP, resp. z evropských fondů.
Středně a dlouhodobé cíle
• Podporovat zemědělské hospodaření zohledňující charakter krajiny ve smyslu produkčního potenciálu, estetických kvalit území a zranitelnosti krajiny.
• Podporovat principy přizpůsobení zemědělství požadavku obnovy struktury krajiny.
• Cíleně (z hlediska lokalizace) podporovat takové formy zemědělství, které jsou šetrné ke krajině
a zvyšují druhovou rozmanitost.
• Způsob využívání zemědělské půdy a krajiny musí přispět ke zvýšení retenčního a akumulačního
potenciálu krajiny.
• Z hlediska využívání zemědělské půdy zohlednit specifické části povodí, významné z hlediska
hydrologického režimu krajiny (např. údolní nivy, pramenné oblasti, zátopové oblasti atd.).
• Zvyšovat druhovou diverzitu trvalých travních porostů.
• Zvyšovat biologickou hodnotu půdy jako přírodního zdroje.
• Iniciovat vytvoření systému ochrany zemědělského půdního fondu, který bude schopen postihovat významné projevy vodní a větrné eroze způsobené neadekvátním využíváním zemědělských
pozemků.
• Proces útlumu zemědělství přednostně využít pro obnovu mimoprodukčních funkcí krajiny.
• Ekotony mezi zemědělskými a ekologicky relativně stabilními typy ekosystémů (les, vodní plochy,…) preferovat jako přechodné zóny, nikoliv jako ostrá rozhraní.
14
OPATŘENÍ
Zemědělství a voda v krajině
1. Podporovat snížení podílu orné půdy jako způsobu využití zemědělské půdy v pramenných oblastech a v zátopovém území minimálně pro Q10. V těchto územích odporuje orná půda především hydrologickým a ekologickým požadavkům. Podporovat vyloučení orné půdy v rámci celých
údolních niv vodních toků.
2. Vyloučit ornou půdu z pásu širokého minimálně 7 m od břehové hrany vodního toku. Sedm metrů
je minimální šířka pásu trvalé dřevinné vegetace nebo travních porostů pro zohlednění funkce
nárazníku („buffer“), efektivně zachycujícího splachy z okolních pozemků a bránícího tak zanášení a eutrofizaci vodních toků. Při oboustranném uplatnění sedmimetrového pásu jsou navíc
splněny minimální požadavky pro zohlednění funkce přirozených ekologických koridorů. Stejný
princip platí v případech rybníků. Neplatí v případech umělých odvodňovacích příkopů.
3. V případech sanace odvodňovacích systémů zemědělských pozemků zohlednit hydrologicky
významné části povodí (pramenné oblasti, údolní nivy) a funkci odvodnění v nich eliminovat či
alespoň minimalizovat. Tento princip přitom nesmí být uplatněn v případě, že by došlo k narušení
účinku jiných částí odvodňovacího systému.
Zemědělské ekosystémy zaujímají více než polovinu rozlohy řešeného území Plzeňského kraje. Zemědělská krajina
v okolí Kejnic na Klatovsku. (foto D. Brabcová)
15
Zemědělství a struktura krajiny
4. Přizpůsobit velikost bloků orné půdy rázu krajiny a ekologickým požadavkům na prostupnost
krajiny. Vycházet přitom ze skutečnosti, že ekonomicky odůvodněná velikost pozemku orné půdy
(při dalším zvětšení se již dále významněji nesnižují náklady) je maximálně 30 ha. V tomto smyslu
motivovat zemědělce i zastupovat zájmy ochrany přírody a krajiny při projednávání pozemkových
úprav a územních plánů.
5. Podporovat ochranu okrajových partií polí před aplikací pesticidů a hnojiv, případně jejich zatravnění. Výnosové parametry polních plodin v těchto okrajových partiích dosahují výrazně nižších
hodnot i při konvenčním způsobu hospodaření (vliv zastínění, trofické a hydrické kompetice).
Ochrana těchto ekotonálních partií je významná z hlediska biodiverzity zemědělské krajiny.
Okraje polí jsou refugii velké většiny (včetně ohrožených) polních druhů rostlin, jsou významné
pro řadu druhů ptáků a bezobratlých. Pásy podél okrajů polí navíc plní funkci „nárazníku“, který
tlumí míru narušení ekologicky hodnotných ekosystémů sousedících s polem. Minimální šířka
okrajových pásů („conservation headlands“) je 6 m.
6. V územích se zvýšenou estetickou hodnotou, v přírodních parcích, chráněných památkových zónách (viz koncepce ochrany památek) nebo v případě krajin se zachovalou historickou krajinnou
strukturou (např. barokní kompozice, středověká plužina aj.) přizpůsobit uspořádání vlastnických
a uživatelských vztahů k půdě, návrh nových cest a dalších krajinných elementů této mimoprodukční prioritě. Krajinářské principy uplatňovat především při projednávání pozemkových úprav,
územních plánů, revitalizací a implementace krajinotvorných a jiných dotačních programů.
7. Podporovat zatravnění nebo zalesnění jako dočasnou i trvalou formu útlumu zemědělství a nadbytku výměry orné půdy.
8. U trvalých travních porostů podporovat druhovou rozmanitost rostlinných společenstev.
9. Podporovat zakládání extenzivních ovocných sadů na obvodu obcí i ve volné krajině.
10. Podporovat zakládání školek pro uchování krajových odrůd ovocných dřevin ve smyslu jejich
dalšího uplatňování při výsadbách ve volné krajině.
11. Podporovat tradiční a alternativní (ekologicky šetrné)
formy zemědělství. V zájmu
ochrany krajinného rázu
a ochrany přírody tuto zásadu uplatňovat přednostně
v katastrálních územích
vyznačených na syntetické
mapě.
12. V méně příznivých oblastech
podporovat politiku útlumu
zemědělství a stabilizace
krajiny v rámci dotačních
titulů MZe ČR. Přispívat tak
ke stabilizaci venkovského
obyvatelstva a zachování
venkovské krajiny a zajištění
pro zemědělce odpovídající
úrovně příjmů.
16
Rozptýlená zeleň zvyšuje ekologickou stabilitu i estetickou hodnotu
zemědělské krajiny. Krajina v okolí Ždánova na Klatovsku.
(foto D. Brabcová)
Ochrana zemědělské půdy
13. Zatravňování a zalesňování
přednostně provádět na pozemcích silně ohrožených
vodní erozí. Orientačně lze
uvést následující princip: svahy
nad 7o zatravnit; svahy nad 20o
zalesnit. Tuto formu ochrany
podporovat i na velmi mělkých
půdách.
14. Podporovat
agrotechnické
postupy, které zlepšují půdní
strukturu, zvyšují ekologickou
hodnotu a retenční potenciál
zemědělských půd, resp. snižují jejich náchylnost k erozi.
Hospodaření v souladu s přírodou. Zemědělská krajina
pod Krasíkovem, okres Tachov. (foto D. Brabcová)
15. Obnovu prvků rozptýlené trvalé zeleně realizovat na úkor zpravidla nejméně kvalitní zemědělské
půdy, v zájmu protierozní ochrany, prostupnosti (konektivity) krajiny, estetických a jiných aspektů.
16. Z hlediska ochrany krajinného rázu nové stavby přednostně situovat v návaznosti na zastavěná
území obcí v urbanisticky prostorově i funkčně vyvážených celcích. Výstavbu ve volné krajině
omezit na případy vylučující alternativy a na významné stavby ve veřejném zájmu. (zodpovídají
kraj a obce I., II., III.)
Vlastnictví zemědělské půdy, krajinné plánování, krajinotvorné programy
17. Při projednávání komplexních pozemkových úprav nebo jiných forem krajinného plánování požadovat kromě územních systémů ekologické stability jako jediného ekologického a krajinotvorného opatření zohlednění i dalších opatření v zájmu optimalizace ekologických a estetických funkcí
krajiny. ÚSES je navrhován jako prostorově-funkční minimum, které je třeba doplnit dalšími
opatřeními v zájmu optimalizace ekologických a estetických funkcí krajiny.
18. V maximální míře využívat dotační programy v rámci dotčených resortů pro útlum zemědělství,
obnovu a ekologickou stabilizaci krajiny.
19. Obecní půdu spolu s půdou ve vlastnictví státu přednostně využívat pro realizaci krajinotvorných
opatření.
20. Obnovení vztahu vlastníků k půdě, zpřístupnění vlastnických pozemků a jejich celkové racionální
uspořádání jsou základními předpoklady trvale udržitelného využívání půdy a krajiny. Základní
formou úpravy vlastnických vztahů jsou pozemkové úpravy.
21. Vymezit území, v rámci nichž budou podporovány mimoprodukční funkce krajiny jako priorita
zemědělství.
22. Vytvořit efektivní informační systém pro potenciální žadatele o dotace z krajinotvorných programů. Napomáhat při vyřizování žádostí.
Orgány ochrany přírody v rámci své působnosti budou podporovat naplnění stanovených cílů
a opatření.
17
4.2 Lesní ekosystémy
CÍLE
Obecné cíle
Obecné cíle koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje pro lesní ekosystémy se opírají o tři
základní dokumenty:
• Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který v § 3 písm. b) uvádí lesy jako významné
krajinné prvky, v § 4 odst. 2 pro významné krajinné prvky omezuje jejich využívání tím, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. V § 2
odst. 2 písm. f) si klade za cíl prostřednictvím lesních hospodářských plánů „…zajistit ekologicky
vhodné lesní hospodaření, ...“
• Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích, který v § 1 si klade za cíl „ ... stanovit podmínky pro zachování
lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro podporu všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření
v něm.“
• Národní lesnický program, vytvořený společně MŽP a MZe a schválený Usnesením vlády ČR
č. 53/2002, který ve vztahu k lesům integruje a aktualizuje předchozí programové dokumenty
obou ministerstev a uvádí je v soulad s mezinárodními programovými dokumenty o lesích a životním prostředí a strategií EU, která jako základní cíl udává obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem a přijetí principu multifunkční role lesů.
Obecným cílem koncepce ochrany přírody a krajiny ve vztahu k lesům je trvale udržitelné (ekologicky vhodné) obhospodařování lesů jako významného krajinného prvku a nenahraditelné
složky životního prostředí, zaměřené na podporu všech funkcí lesů.
Krátkodobé cíle
• Vyhledání vhodných objektů (lesních komplexů), na nichž lze demonstrovat možnosti a způsoby
přírodě blízkých, trvale udržitelných způsobů obhospodařování lesů.
• Navržení vhodných nástrojů hodnocení lesního hospodářství se zřetelem na naplňování cílů Koncepce a systém jejich uplatnění orgány ochrany přírody na území Plzeňského kraje.
• Vypracování nástrojů účinné ekonomické stimulace a osvěty podporující naplnění cílů Koncepce
na území Plzeňského kraje.
• Vyhodnocení území kraje z hlediska stavu lesů a aktuální úrovně obhospodařování lesů, nalezení
kritických míst vyžadujících přednostní řešení (např. oblasti s extrémními škodami působenými
zvěří, znemožňujícími účinnou nápravu druhové skladby lesů; nežádoucí trendy ve vývoji stavů
spárkaté zvěře a jí působených škod; lokality s nevhodnou sekundární hydrickou sítí - odvodnění,
nevhodně trasované komunikace vedoucí k nepříznivým změnám vodního režimu stimulujícím
vznik povodňových vln apod.; místa s enormní frekvencí a rozsahem kalamitních jevů, zejména polomy, kůrovec aj.; opakované používání nešetrných technologií vedoucí k narušení půdy
a erozním jevům, nežádoucí trendy ve vývoji druhové skladby lesů aj.).
18
Rozšíření smrku je přirozené pouze na pětině území Plzeňského kraje. (foto D. Brabcová)
• Podpora legislativních aktivit (zejména v mysliveckém a lesním právu) zaměřená na úpravy
právních norem umožňujících účinnější prosazování opatření k dosažení cílů Koncepce (zejména
v oblasti omezení škod působených spárkatou zvěří, zvláště pak jejími nepůvodními druhy; stimulace aktivit k rychlejší nápravě narušené druhové skladby lesa; stimulace jemnějších způsobů
hospodaření; omezení možností odvodňování lesů; zpřísnění kritérií pro budování lesních komunikací se zřetelem na minimalizaci škod na vodním režimu aj.).
• Zvýšení ekologické stability lesních ekosystémů jako významných krajinných prvků a tím zvýšení
ekologické stability krajiny jako celku.
• Zachování, ochrana a podpora biologické diverzity lesních ekosystémů, nejen dřevinného patra,
ale všech jejich složek.
• Zvýšení poutání uhlíku lesními ekosystémy.
• Ochrana zdraví a životaschopnosti lesních ekosystémů.
• Rozvoj a podpora dřevoprodukční funkce lesa v rozsahu neoslabujícím funkční potenciál ostatních funkcí lesů (dřevo jako surovina z obnovitelného zdroje, šetrná při zpracování i využití vůči
životnímu prostředí), stimulace a podpora ekologicky šetrného zpracování a využití dřeva v regionu.
19
Poslední dobou jsou stále více zdůrazňovány mimoprodukční funkce lesa.
Mladá bučina v okrese Plzeň město.
(foto D. Brabcová)
OPATŘENÍ
1. Udržet, případně mírně navýšit výměru lesů na vhodných stanovištích (zejména v oblastech
s podprůměrnou lesnatostí) důsledným dodržováním platných předpisů na ochranu pozemků
určených k plnění funkcí lesů (kompenzace úbytku těchto pozemků zalesněním nelesních půd
není plnohodnotnou náhradou).
2. Podporovat nalezení vhodných demonstračních objektů a vyhodnocení území kraje z hlediska
stavu lesů a aktuální úrovně obhospodařování lesů - nalezení kritických míst vyžadujících přednostní řešení; využít údajů OPRL, databáze AOPK, databáze ÚHÚL, poznatků orgánů státní správy lesů a státní správy OP a ČIŽP, dat DPZ.
3. Navrhnout vhodné nástroje hodnocení lesního hospodářství a podporovat vypracování nástrojů
účinné ekonomické stimulace a osvěty.
4. Formou účasti a přednášek pracovníků orgánů ochrany přírody a krajiny podporovat program
osvěty (semináře, exkurze, školení) pro pracovníky státní správy OP, státní správy lesů a lesního
provozu, osvětlující nezbytnost, metody a možnosti uplatnění trvale udržitelného polyfunkčně
orientovaného obhospodařování lesů.
5. S použitím ekonomických nástrojů (ztráta nároků na dotaci apod.), osvěty a v rámci možností
legislativních omezení tlumit jednostranně dřevoprodukčně zaměřené aktivity oslabující či poškozující funkční potenciál ostatních funkcí lesa, např. odvodňování vodou ovlivněných půd, nepřiměřeně zvýšené uplatňování „produkčních“ druhů lesních dřevin na úkor ekologické stability lesa,
schematické metody výchovy negativně ovlivňující genetickou diverzitu populace, nepřiměřený
rozsah uplatňování holosečných postupů v podmínkách umožňujících použití metod šetrnějších,
nevyužívání možností přirozené obnovy, opakované uplatňování nešetrných technologií (nešetr-
20
né transportní technologie, nadměrná či nevhodná chemizace aj.) apod. Obdobně to platí i pro
nepřiměřené uplatňování jiných funkcí (např. myslivecké - chov zvěře) na úkor funkcí ostatních
(včetně produkční), pokud se tak neděje ve prospěch funkcí deklarovaných formou kategorizace
lesů.
6. Uplatnit ekonomické i mimoekonomické nástroje k nápravě druhové skladby lesů zvýšením
zastoupení hlavních nedostatkových dřevin, zejména jedle, buku a dubu. Prvním postupovým
dlouhodobým cílem je přiblížit skladbu lesů cílovým druhovým skladbám (diferencovaně dle
růstových podmínek, případně dalších faktorů). Výhledově uvažovat i s větším přiblížením k přirozené druhové skladbě. Zvýšenou pozornost zaměřit na ekologicky nejlabilnější lesní komplexy
- viz analytická část. Využít nejen vnášení nedostatkových dřevin během obnovy, ale zejména
systematické podpory potlačených zbytkových příměsí stinných druhů těchto dřevin (zejména
jedle a buku) výchovou. Pro zvýšení druhové diverzity odrůstajících nesmíšených jehličnatých
kultur využít přechodně rychle rostoucích pionýrských (sukcesních) dřevin. Jejich zastoupení
postupně redukovat s vývojem porostu tak, aby nevznikly nepřiměřené ekonomické ztráty. Na
dožití ponechat alespoň zastoupení nezbytné pro plnění melioračních funkcí, které tyto dřeviny
mají (cca 20%).
7. Zpracování a realizace programu záchrany a rozšíření ohrožených a vzácných druhů dřevin (cílem
je nejen zachování těchto ohrožených druhů, ale zvýšení druhové diverzity obecně, neboť značná
část těchto druhů je významnou složkou potravních řetězců). Předmětem programu by měly být
zejména jilmy, břek, tis, třešeň ptačí, hrušeň planá (polnička), jabloň lesní. Větší pozornost by
měla být věnována obnově javoru mléče a obou druhů lip, ale i některých druhů keřů, zejména
jalovce, kaliny, brslenu aj. (mnohé z uvedených druhů se uplatní pouze jako složka lesních okrajů
či vyhraněných stanovišť) .
8. Vytvářet soustavný a dlouhodobý tlak na snižování stavů spárkaté zvěře na ekologicky únosné
stavy, tlaku na výrazné omezení, příp. zrušení chovu nepůvodních invazních druhů zvěře ve volných honitbách, zejména ve VZCHÚ (pro jejich chov využít stávajících obor). Vyvíjet politický tlak,
využít současné, byť nedostatečné, legislativní nástroje. Pracovat na změně legislativy tak, aby
umožňovala účinné řešení problému. Vyřešení tohoto problému má klíčový význam pro realizaci
Koncepce jako celku ve vztahu k lesním ekosystémům.
9. Formou grantů motivovat objektivizaci a kvantifikaci vlivu škod působených zvěří na lesních ekosystémech a nalezení kritérií pro stanovení ekologicky únosných stavů zvěře.
10. V horských a podhorských oblastech (Domažlicko, Klatovsko, okrajově Tachovsko) s vysokou
lesnatostí a nižší hustotou osídlení vytvořit účinnou ochranu, vhodnými úpravami biotopu a soustavnou podporou a osvětou podmínky pro rozšíření rysa a původních druhů lesních kurů (tetřev,
tetřívek, jeřábek).
11. Podporou hnízdních podmínek přirozených (ochranou doupných či hnízdních stromů, ochranou
a podporou keřového patra zejména v lesních okrajích apod.) i umělých (vyvěšování, údržba
a monitoring hnízdních budek a jiných úkrytů) posílit populace ptactva a netopýrů jako významné
stabilizační složky lesních ekosystémů. Pro zvýšení účinnosti opatření vytvořit několik samostatných programů zaměřených na podporu sov, dravců, doupných druhů ptactva, netopýrů apod.
Sestavení programu, monitoring a vyhodnocení výsledků zadat specialistům.
12. Podporovat výrazné omezení pěstování smrku mimo jeho ekologickou amplitudu (tzn. v 1. a 2.
lvs. mimo vodou ovlivněná stanoviště) a při její dolní hranici (omezovat jeho rozšíření ve 3. lvs.)
s ohledem na riziko globálních změn klimatu (zvláštní zřetel a ochranu naopak věnovat vitálním
porostům smrku v těchto oblastech - viz dále). Z tohoto důvodu také podporovat mírné zvýšení
zastoupení dřevin oproti přirozenému (posunout těžiště jejich rozšíření) směrem k horní třetině
jejich ekologické amplitudy (přirozeného rozšíření). Využít osvětu, ekonomické nástroje, legislativní nástroje.
21
13. Podporovat péči o zachování genofondu lesních dřevin podporou následujících postupů:
• průběžně sledovat stav genofondu lesních dřevin, kapacitu zdrojů reprodukčního materiálu
(genové základny, uznané porosty, semenné sady), vyhledávat a doplňovat nové zdroje, monitorovat ohrožené druhy lesních dřevin příp. jejich populace a přijímat opatření k jejich záchraně,
u významných genetických zdrojů geneticky prověřit jejich kvalitu; postupovat tak i u druhů
dřevin, na něž se nevztahuje legislativní povinnost uznávání zdrojů reprodukčního materiálu;
• revidovat genové základny hlavních lesních dřevin s důrazem na původ lesních dřevin a „přehlášení“ genových základen podle metodiky EU;
• podporovat, kde je to možné, přirozenou obnovu na úkor umělé;
• v rámci podrostních způsobů hospodaření využívat selekční tlak mateřského porostu na formování následné generace lesa;
• omezovat schematické výchovné zásahy;
• vypracovat a realizovat programy na záchranu genofondu cenných fragmentů lokálních populací a ekotypů lesních dřevin (např. náhorní ekotypy borovice lesní, autochtonní nebo dobře
adaptované alochtonní populace smrku z nižších poloh - jako zdroje reprodukčního materiálu
s ohledem na globální změny klimatu, přežívající fragmenty populací jilmů apod.) - reprodukovat obnovou, zálohovat genofond v semenných sadech či klonových archivech, příp. bankách
reprodukčního materiálu apod.;
• při práci s reprodukčním materiálem
rozlišovat, s ohledem na rozdíly v ekologických nárocích, druhy zejména
v rámci následujících rodů: duby (dub
zimní, letní), lípy (velkolistá, srdčitá),
břízy (bělokorá, pýřitá, karpatská
- systematika bříz komplikovaná - při
přenosu osiva respektovat alespoň
podobnost přírodních podmínek), olše
(lepkavá, šedá);
Olšiny kolem Mítovského potoka. Přírodní památka Hořehledy, okres Plzeň jih.
(foto D. Brabcová)
• zpřísnit dohled na důsledné dodržování pravidel přenosu a manipulace
s reprodukčním materiálem (realizace od roku 2004, průběžně, dlouhodobě).
14. Aktivně se podílet na probíhající revizi reprezentativnosti lesních ekosystémů ve ZCHÚ.
15. Podporovat zapracování územní ochrany lokalit klíčových z hledisky ochrany biodiverzity (lesních
ekosystémů) do územní plánovací dokumentace všech stupňů. V nezbytných případech využít
k jejich ochraně funkční kategorizaci - les zvláštního určení, potřebný pro zachování biologické
různorodosti, promítnout do LHP. Obdobně postupovat i u významných segmentů ÚSES.
16. Ve skladebných částech ÚSES prosazovat důslednější přiblížení dřevinné skladby skladbě přirozené, včetně uplatnění druhů dřevin s přirozeně nízkým podílem na zastoupení (druhů vzácných)
a dřevin pionýrských, včetně keřů.
17. Dlouhodobou podporou jemnějších způsobů hospodaření (především dostatečně dlouhou obnovou pod clonou mateřského porostu, příp. v kombinaci s uplatněním maloplošných skupinových
prvků - kotlíků), zejména v oblasti širokého uplatnění stinných klimaxových dřevin, zvyšovat
věkovou a prostorovou diverzitu lesa.
22
18. Podporovat ponechávání doupných stromů a výstavků, příp. hloučků starých stromů do stádia
jejich přirozeného rozpadu (pro minimalizaci ekonomických ztrát ponechávat přednostně méně
hodnotné dřeviny, zejména při závětrných porostních okrajích; rozsah 3 - 5 %). Podporovat ponechání přiměřeného množství odumřelého dřeva (i silných dimenzí) přirozenému rozpadu; preferovat dřeviny, u nichž nehrozí nebezpečí namnožení nebezpečných druhů podkorního hmyzu
(zejména kůrovců na smrku.).
19. Zmapovat rozsah a míru narušení vodního režimu lesních ekosystémů sekundární hydrickou sítí
(necitlivými způsoby odvodnění a nevhodným vedením cestní sítě a dalších liniových staveb)
v rámci lesů Plzeňského kraje a zahájit program postupného odstraňování nejzávažnějších škod
na vodním režimu.
20. Zahájit program podpory přebudovávání a údržby lesní cestní sítě tak, aby se omezily její negativní vlivy na vodní režim území.
21. Pro zvýšené poutání uhlíku lesními ekosystémy zaměřit podporu na:
• omezení odvodňování hydromorfních lesních půd, vedoucí následně ke zvýšené mineralizaci
humusu,
• dosažení víceetážové výstavby lesa (lepší vyplnění prostoru biomasou, lepší využití světla pro
asimilaci, lepší zástin půdního povrchu - snížení mineralizace humusu),
• ochranu humusu před zvýšenou mineralizací omezením holých sečí a silného prosvětlování
porostů, z uvedených důvodů je nutno předcházet vhodnými ochrannými opatřeními velkoplošnému rozpadu lesních porostů (kůrovec, vítr apod.),
• zalesňování málo produktivních zemědělských pozemků, nutno však zohlednit další kritéria,
zejména zachování krajinného rázu, zachování diverzity krajiny (nezalesňovat nelesní enklávy
uvnitř lesů apod.), výskyt vzácných a ohrožených druhů organizmů na druhotném bezlesí
apod. Zalesnění málo produktivních zemědělských půd je účelné směřovat především do míst
s nízkou lesnatostí, do rozsáhlých komplexů bezlesí.
22. Iniciovat, podpořit, aktivně se podílet (v rámci celostátní aktivity) na výpočtu kritických zátěží
a kategorizaci území z hlediska současné a potenciální acidifikace lesních půd. Poznatky zohlednit při usměrňování hospodaření v lesích.
23. Soustavně podporovat trendy ke snižování vnější antropogenní zátěže lesa (znečišťování životního prostředí), zhoršující zdravotní stav lesa a dostupnými lesnickými opatřeními zmírňovat
negativní dopady znečistění, zejména:
• působit na snížení zátěže z místních emisních zdrojů (v rámci Plzeňského kraje),
• vytvářet politické tlaky na omezení vnějších emisních zdrojů,
• vyvíjet aktivity k zamezení vzniku nelegálních skládek odpadů v lesích,
• uplatňovat soubor dalších opatření ke snížení negativních antropogenních vlivů na lesy (omezit
solení v lesních úsecích a nahradit alternativními metodami zimní údržby cest, přijímat opatření k omezení průniku zemědělských pesticidů do sousedních lesů apod.),
• podporovat zvýšení podílu lesních dřevin s vyšší tolerancí vůči škodlivým činitelům a s melioračními účinky; současně brát zřetel na udržení vysokého produkčního i mimoprodukčního
efektu lesů (zejména zvýšit podíl původních listnáčů).
a opatření.
23
4.3 Vodní ekosystémy
CÍLE
Obecné cíle
Cílem je využívání vodních zdrojů v souladu s principy trvalé udržitelnosti, zvyšování jejich ekologické
a estetické hodnoty. Cílem je též obnova vodního režimu blízkého přírodě a zvýšení retenčního a akumulačního potenciálu krajiny. Ochranu před velkými vodami diferencovat v závislosti na tom, zda se
jedná o usměrnění záplav, nebo o zabránění ničivých účinků povodní. Podporovat funkci ekosystémů
údolních niv, pramenných oblastí a mokřadů a jejich racionální využívání. Zvyšovat kvalitu povrchové
a podzemní vody.
Krátkodobé cíle
• Při výstavbě i úpravě vodních prvků vytvářet podmínky pro rozvoj stanovišť živočichů a rostlin
vázaných na vodu.
• Nepřipustit další úpravy vodních toků, které by zkracovaly délku jejich trasy, denaturalizovaly
charakter koryta a nivy a celkově snižovaly jejich ekologickou a estetickou hodnotu. Výjimky jsou
možné pouze v zájmu ochrany zdraví a majetku.
• Nové vodní prvky navrhovat s ohledem na jejich hydrologickou, ekologickou a estetickou funkci
v krajině.
• Zabránit další výstavbě v údolních nivách vodních toků.
• Odstranit bariéry bránící migraci ryb a jiných vodních živočichů.
• Revitalizovat vodní toky a nádrže, které byly v minulosti nevhodně upraveny. Prioritu v tomto
směru tvoří nevhodně zatrubněné vodní toky.
• Obnovovat retenční a akumulační funkci krajiny (suché poldry, rybníky,…).
• Zohlednit funkci údolních niv a pramenišť při jejich využívání.
• Při záplavách umožnit vybřežení vodních toků z koryt v místech, kde nedojde k větším škodám
na majetku.
• Zvyšování samočistící schopnosti vodních toků a nádrží.
• Zvýšit počet akcí a objem finančních prostředků v rámci krajinotvorných programů MŽP, MZe
a SFŽP, resp. z evropských fondů.
24
Údolí řeky Berounky je jedním z nejatraktivnějších míst pro rekreaci. (foto D. Brabcová)
OPATŘENÍ
Povodně, ochrana a využívání krajiny
1. Vyloučit ornou půdu jako způsob využití zemědělské půdy v pramenných oblastech a v zátopovém území minimálně pro Q10. V těchto územích odporuje orná půda především hydrologickým
a ekologickým požadavkům. Podporovat vyloučení orné půdy v rámci celých údolních niv vodních toků.
2. Nepovolovat další výstavbu v údolních nivách vodních toků.
3. V tomto smyslu podporovat zpracování studií a plánů, které vymezují zátopové území v obcích.
4. Zamezit dalším úpravám vodních toků, které by zkracovaly délku jejich trasy, denaturalizovaly charakter koryta a nivy a celkově snižovaly jejich hydrologickou, ekologickou a estetickou hodnotu.
5. Podporovat revitalizace vodních toků a jejich niv ve smyslu zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny.
6. Při záplavách umožnit vybřežení vodních toků z koryt v místech, kde nedojde k větším škodám
na majetku.
7. V zájmu umožnění vybřežení vody při záplavách zpracovat studie, které by vymezily plochy možného rozlivu s ohledem na ochranu majetku. Stanovit regulační opatření pro ochranu těchto území před výstavbou a jinými aktivitami, které by tuto retenční funkci dodatečně znemožňovaly.
8. Výstavbou suchých poldrů a vodních nádrží s retenční funkcí zvyšovat jímací schopnost krajiny.
25
9. Vyloučit ornou půdu z pásu širokého minimálně 7 m od břehové hrany vodních toků a rybníků.
Neplatí v případech umělých odvodňovacích příkopů.
Revitalizace
11. Z krajinotvorných programů, především z Programu revitalizace říčních systémů, přednostně
podporovat revitalizace vodních toků včetně údolních niv. Prioritou je obnova zatrubněných úseků vodních toků.
12. Preferovat princip jedné komplexní revitalizace před několika dílčími. Výsadbu stromořadí podél
technicky upraveného vodního toku nelze chápat jako revitalizaci.
13. Preferovat výstavbu nových rybníků před odbahňováním stávajících. Odbahňování by mělo být
povinností vlastníka nádrže. Ten by měl řešit následky i příčiny včetně případných sporů s vlastníky erodovaných pozemků.
14.
Revitalizačními opatřeními zajistit
ekologicky přijatelné minimální
průtoky ve vodních tocích a v náhonech k vodním dílům.
15.
Odstraňovat příčiny zanášení a eutrofizace vodních nádrží a vodních
toků. Důsledně vést vlastníky a uživatele zemědělských pozemků,
které jsou erodovány, k nápravě.
16.
Podporovat takový způsob využívání vodních nádrží, který akcentuje
mimoprodukční funkce.
17.
Podporovat obnovu a zakládání
mokřadů.
18.
Podporovat aktivity zvyšující přirozenou reprodukci rybích populací.
19.
Podporovat
aktivity
vedoucí
k ochraně, případně k reintrodukci
ohrožených druhů ryb a dalších
vodních živočichů.
20.
Koordinovat aktivity vedoucí k přípravě a podpoře projektů revitalizačních opatření.
Přirozený či alespoň přírodě blízký charakter
vodních toků a jejich údolních niv je hlavním
cílem Programu revitalizace říčních systémů.
Řeka Střela ve stejnojmenné přírodní rezervaci.
(foto D. Brabcová)
26
Řeka může být krásná i ve městě. Radbuza v Plzni. (foto D. Brabcová)
Kvalita vody
21. Podporovat projekty vedoucí ke zvýšení samočistící schopnosti vodních toků a nádrží.
22. U vodních toků a nádrží vytvářet podmínky pro existenci nárazníkového pásu (filtru) a pro rozvoj
litorárního pásma v zájmu zachycení sedimentů a živin a zabránění zanášení a eutrofizaci.
23. Vyloučit ornou půdu jako způsob využití zemědělské půdy v pramenných oblastech a v zátopovém území minimálně pro Q10. V těchto územích odporuje orná půda především hydrologickým
a ekologickým požadavkům. Podporovat vyloučení orné půdy v rámci celých údolních niv vodních toků.
25. Monitorovat projevy zrychlené eroze půdy a důsledně vést k odpovědnosti vlastníky a uživatele
erodovaných pozemků.
a opatření.
27
4.4 Krajina
CÍLE
Obecné cíle
Obecnými cíli jsou ochrana a zvyšování biologické diverzity, dosažení ekologicky stabilní a esteticky
vyvážené krajiny. K tomu je třeba naplňovat následující dílčí cíle:
Postupnou realizací ÚSES snižovat důsledky fragmentace krajiny, chránit reprezentativní i unikátní typy
ekosystémů v rámci příslušných biogeografických jednotek. V úvahu je třeba brát, že ÚSES je vymezován jako prostorově-funkční minimum pro dosažení výše uvedených cílů a musí být proto doprovázen
dalšími opatřeními, která funkce krajiny dále optimalizují.
Ve smyslu § 12, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny chránit krajinný ráz před činnostmi
snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu provádět pouze s ohledem
na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, na
harmonické měřítko a vztahy v krajině. Cílem je nejen efektivní ochrana území (mimo NP a CHKO) hodnotných z hlediska krajinného rázu prostřednictvím institutu přírodního parku. Současně je třeba zajistit
adekvátní ochranu krajinného rázu i mimo tato nejhodnotnější území. V případech krajin se sníženými
přírodními a estetickými hodnotami či negativními znaky a charakteristikami krajinného rázu bude
preferována tvorba nových hodnot, resp. bude obnova těchto krajin korigovaná estetickými kritérii.
Celková rozloha přírodních parků musí být adekvátní potenciálu krajiny na jedné straně a schopnosti
prosazovat v nich principy aktivní ochrany krajinného rázu na straně druhé. Neúměrně vysoký podíl
přírodních parků by mohl znamenat snížení efektivnosti ochrany estetických, přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny. Neúměrně nízký podíl by naopak mohl znamenat ohrožení krajinného rázu
činnostmi snižujícími jeho hodnoty v územích se zvýšenou krajinářskou hodnotou.
Pro udržení nebo zvýšení biologické diverzity, ekologické stability či estetických hodnot krajiny je nutné
navíc chránit z tohoto pohledu významné části krajiny, které nejsou ošetřeny institutem zvláště chráněného území podle § 14 jako významný krajinný prvek (VKP). V případech, kdy se nejedná o VKP podle
§ 3, písm. b), jsou tyto významné části krajiny registrovány ve smyslu § 6.
Cílem ochrany přírody a krajiny, stejně jako všech forem krajinného plánování a managementu krajiny, musí být obnova struktury krajiny v parametrech, které přispějí ke zvýšení biologické diverzity na
ekosystémové úrovni, ke snížení důsledků fragmentace krajiny, resp. zvýšení její konektivity, potažmo
prostupnosti a v neposlední řadě též ke zvýšení estetické hodnoty krajiny. Prostředkem k tomu bude
především zvyšování krajinné heterogenity jako reakce na dramatickou simplifikaci krajinné struktury
v druhé polovině 20. století. Další snižování krajinné heterogenity je přípustné pouze v územích s relativně vyšším podílem ekologicky stabilnějších krajinných elementů (kostry ekologické stability), kdy
snižování krajinné heterogenity bude současně doprovázeno nárůstem podílu ekologicky hodnotných
ekosystémů.
28
Krátkodobé cíle
• Zpracovat prostorově-funkční vymezení regionálního ÚSES, zajistit návaznost všech územně-správních jednotek.
• Na úrovni generelu dopracovat lokální ÚSES pro všechna katastrální území řešeného území
Plzeňského kraje.
• Vyhodnotit území Plzeňského kraje mimo plochy NP a CHKO z hlediska estetických, přírodních
a kulturně-historických hodnot a definovat případnou potřebu vyhlášení nových přírodních parků.
• Posoudit netěžené dobývací prostory z hlediska ochrany krajinného rázu.
• V návaznosti na předchozí dílčí cíl sjednotit principy posuzování záměrů orgány ochrany přírody
z hlediska ochrany krajinného rázu na území Plzeňského kraje.
• Zamezit plošné redukci území se zvýšenou estetickou (krajinářskou) hodnotou.
• Zamezit rozšiřování ploch se sníženou estetickou (krajinářskou) hodnotou.
• Vyhodnotit dosavadní efektivnost nařízení a vyhlášek o zřízení přírodních parků ve vztahu k území.
• Stanovit omezení pro všechny přírodní parky na území Plzeňského kraje.
• Vyhodnotit současný stav legislativní ochrany významných částí přírody a krajiny a stanovit priority dalšího postupu při jejich registraci jako VKP.
• Uplatňovat kritérium zvyšování krajinné heterogenity ve všech činnostech orgánů ochrany přírody.
• Při zakládání prvků ve volné krajině uplatňovat původní druhy dřevin a bylin odpovídající stanovištním podmínkám.
• Zvýšit počet akcí a objem finančních prostředků v rámci krajinotvorných programů MŽP, MZe
a SFŽP.
• ÚSES na všech úrovních převést do digitální (vektorové) podoby pro celé řešené území Plzeňského kraje. Zajistit prostorovou návaznost uvnitř tohoto území i na hranicích s CHKO, NP a se
sousedními kraji.
• Vytvořit geografický informační systém o ÚSES a zajistit jeho pravidelnou aktualizaci.
• Generely ÚSES postupně promítat do dalších stupňů plánovacích dokumentací (plánů a projektů). Při jejich pořizování zohledňovat i estetické aspekty navrhovaných prvků, které musí být
jednoznačně pozitivní.
• V územních plánech a komplexních pozemkových úpravách doplňovat v odůvodněných případech (především ekologicky relativně labilní území) ÚSES o nové (navržené) interakční prvky.
• Navržené skladebné prvky ÚSES postupně realizovat formou zakládání, managementu apod.
• Formulovat preventivní zásady ochrany krajinného rázu pro území kraje.
• V tomto ohledu zajistit vyhotovení studií pro jednotlivé přírodní parky, které budou definovat
rámcové principy a metody ochrany krajinného rázu na jejich území.
29
Horizonty prosté stožárů, větrných elektráren a jiných staveb jsou stále vzácnější. (foto D. Brabcová)
• Prostřednictvím krajinotvorných a jiných programů, rozličných forem krajinného plánování i dalších aktivit postupně zvyšovat rozlohu území se zvýšenou estetickou (krajinářskou) hodnotou.
• Postupně redukovat plochu území se sníženou estetickou (krajinářskou) hodnotou.
• Zvyšovat obecné povědomí o ochraně krajinného rázu a o poslání přírodních parků u obyvatel
Plzeňského kraje. Podporovat jejich zapojení do aktivní ochrany krajinného rázu.
• Registrovat významné části krajiny, které dosud nejsou ošetřeny adekvátním institutem územní
ochrany, jako VKP.
• Vypracovat informační systém o registrovaných VKP na úrovni parcely s napojením na geografický informační systém kraje.
• Podporovat aktivity vedoucí ke zvyšování krajinné heterogenity.
• Rehabilitovat ovocný strom ve volné krajině v podobě extenzivních sadů, alejí, mezí, lemů i solitér.
30
ÚKOLY A OPATŘENÍ
ÚSES
1. Zajistit zpracování prostorově-funkčního vymezení regionálního ÚSES včetně návaznosti všech
územně-správních jednotek. (zodpovídá kraj)
2. Na úrovni generelu zajistit dopracování lokálního ÚSES pro všechna katastrální území. (zodpovídají obce III. a pořizovatelé územních plánů)
3. Zajistit převedení ÚSES (regionální i lokální) do digitální (vektorové) podoby pro celé řešené
území Plzeňského kraje. Zajistit jeho prostorovou návaznost uvnitř tohoto území i na hranicích
s CHKO, NP a se sousedními kraji. (zodpovídají kraj a obce III.)
4. Zajistit vytvoření geografického informačního systému o ÚSES a garantovat jeho pravidelnou
aktualizaci a zpřístupnění orgánům veřejné správy i veřejnosti. (zodpovídají kraj a obce III.)
5. Poskytovat relevantní informace pro informační systém o ÚSES, především pro jeho pravidelnou
aktualizaci. (zodpovídají obce III.)
6. Podporovat realizaci a péči o skladebné prvky ÚSES na svém správním území. Z hlediska časového preferovat katastrální území s výrazně nízkým podílem kostry ekologické stability, resp.
s nízkou hodnotou průměrného stupně ekologické stability. Stejně tak upřednostňovat případy,
kdy realizace skladebného prvku odstraňuje významnou ekologickou bariéru. (zodpovídají kraj
a obce I., II., III.)
7. Doporučuje se skladebné prvky ÚSES, které nejsou chráněny jako ZCHÚ nebo jako VKP taxativně stanovené v § 3 písm. b), registrovat jako VKP podle § 6, zákona č. 114/92 Sb. (zodpovídají
obce II.)
8. Obce jsou vhodným vlastníkem pozemků dotčených skladebnými prvky ÚSES. Respektují jejich
veřejně-prospěšný charakter. (zodpovídají obce I.)
9. Jako vlastník dotčených pozemků zajistit péči o skladebné prvky ÚSES s využitím krajinotvorných programů. (zodpovídají obce I.)
10. Zajistit kvalifikované zohlednění prostorových parametrů a funkce ÚSES v územních plánech,
pozemkových úpravách, LHP a jiných plánovacích dokumentacích. (zodpovídají kraj a obce I.,
II., III.)
Krajinný ráz a přírodní parky
11. Vyhodnotit efektivnost současně vyhlášených přírodních parků a navrhnout jejich případnou redukci či rozšíření. Přehodnotit počet a hranice je nutné v zájmu jejich integrace do jediné, krajské
správní jednotky. Ze syntetické mapy je možné vyčíst ta území, která jsou v současné době
ošetřena institutem přírodního parku, avšak krajinářské hodnocení je neklasifikuje jako krajinu
se zvýšenou estetickou hodnotou. Na tato území bude správné se zaměřit a posoudit, zda jejich
vyhlášení je v kontextu kraje adekvátní či nikoli. Naopak, na téže mapě jsou vyznačeny plochy,
které byly klasifikovány jako krajina se zvýšenou estetickou hodnotou, a přitom nejsou ošetřeny
institutem přírodního parku. I tyto plochy je vhodné posoudit, zda mají parametry, které si zaslouží být chráněny institutem přírodního parku. (zodpovídá kraj)
31
12. Naformulovat preventivní zásady ochrany krajinného rázu ve vyhlášených přírodních parcích
s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území. Vhodnou formou je zadání studií pro jednotlivé
přírodní parky, které vyhodnotí území z hlediska přítomnosti estetických a přírodních hodnot krajiny, současně definují rámcové zásady ochrany krajinného rázu a navrhnou omezení k vyloučení
narušení krajinného rázu. Formulované zásady budou obsahovat i principy, na jejichž základě
budou příslušné orgány vydávat rozhodnutí ve věci vlivu záměru na krajinný ráz. (zodpovídá kraj)
13. Vypracovat dlouhodobou strategii redukce rozlohy území se sníženou estetickou hodnotou a naopak zvětšování výměry území se zvýšenou estetickou hodnotou. (zodpovídá kraj)
14. Ve spolupráci s ostatními správními úřady a organizacemi podporovat výchovu vedoucí k ochraně krajinného rázu. (zodpovídají kraj a obce III.)
15. Rozhodování orgánů ochrany přírody o stavbách a jiných činnostech ve vztahu ke krajinnému
rázu podle § 12 odst. 2 se řídí zejména doporučeným metodickým postupem posuzování záměrů
z hlediska ochrany krajinného rázu. (zodpovídají kraj a obce III.)
16. Uplatňovat princip ochrany esteticky hodnotných území. V případech, kdy je nezbytné povolit
stavby nebo aktivity, které snižují hodnoty krajinného rázu, je preferován princip kumulace negativních zásahů v územích se sníženou estetickou hodnotou. (zodpovídají kraj a obce III.)
17. V případech věcně složitých kauz využívat konzultací nebo posudků odborníků v dané problematice. (zodpovídají kraj a obce III.)
18. Formou registrace významných krajinných prvků zajišťovat ochranu ekologicky, geomorfologicky
nebo esteticky hodnotných částí krajiny. Institut registrace VKP je v tomto smyslu vhodný především pro území nevyhlášená jako ZCHÚ nebo přírodní park, pro zajištění ochrany krajinných
dominant přírodního i kulturního charakteru. (zodpovídají obce II.)
19. Při povolování kácení dřevin na území přírodních parků obecní úřad konfrontuje svá stanoviska
mj. i s principy ochrany krajinného rázu. (zodpovídají obce I.)
20. Podporovat obnovu historických krajinných struktur přírodního charakteru (mezí, remízů, doprovodů polních cest aj.) i kulturního charakteru (kapliček, křížů, Božích muk a dalších drobných
artefaktů). Zvláštní pozornost v tomto směru věnovat objektům a prvkům ve své správě či vlastnictví. Viz též koncepce ochrany památek. (zodpovídají obce I.)
21. Podporovat specifický charakter a ráz obce či regionu. Zasazovat se o jeho ochranu a podporovat
informovanost a výchovu občanů v tomto směru. (zodpovídají kraj a obce I.)
22. Při vymezování nebo realizaci územních systémů ekologické stability v přírodním parku musí být
zohledněny znaky, charakteristiky a hodnoty krajinného rázu. Na úrovni realizačního projektu by
měly být předloženy vizualizace realizovaných opatření a tyto posouzeny ve smyslu krajinněarchitektonických principů. (zodpovídají kraj a obce III.)
23. Při vydávání souhlasů ke stavbám a jiným činnostem ve vztahu ke krajinnému rázu podle § 12
odst. 2, jakož i při vydávání vyjádření k projektům pozemkových úprav, územním plánům, lesním hospodářským plánům a jiným krajinněplánovacím dokumentacím pořizovaným pro území
přírodních parků, konfrontuje příslušný orgán ochrany přírody svá stanoviska s principy ochrany
krajinného rázu danými metodickými pokyny krajského úřadu vydanými na základě samostatných dokumentací k tomuto účelu pořízených. (zodpovídají kraj a obce III.)
24. Z hlediska ochrany krajinného rázu nové stavby přednostně situovat v návaznosti na zastavěná
území obcí v urbanisticky prostorově i funkčně vyvážených celcích. Výstavbu ve volné krajině
omezit na případy vylučující alternativy a na významné stavby ve veřejném zájmu. (zodpovídají
kraj a obce I., II., III.)
32
Jsou stavby, které krásu krajiny dále umocňují. (foto D. Brabcová)
25. Při umísťování vertikálních staveb typu stožárů, vodárenských věží, větrných elektráren aj. hledat
vhodnou formu a lokalizaci tak, aby nebyly negativně postiženy esteticky hodnotné partie krajiny.
(zodpovídají kraj a obce III.)
dalšího uplatňování při výsadbách ve volné krajině. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
27. Vyhodnotit netěžené dobývací prostory z hlediska vlivu na krajinný ráz. (zodpovídá kraj)
28. Rozhodujícím faktorem úspěšného začlenění lomu do krajiny je zpravidla měřítko a členitost
(prostorová proměnlivost) lomu. Lomy malé a členité mohou v konkrétních případech obohacovat krajinu z hlediska estetického i ekologického. V případech posuzování vlivu těžby nerostných
surovin na krajinný ráz je třeba akcentovat tyto charakteristiky. (zodpovídají kraj a obce III.)
Významné krajinné prvky
29. Formulovat priority registrace VKP na základě rozboru aktuálního stavu krajiny a míry využití
tohoto institutu. (zodpovídají obce II.)
30. Na základě definovaných priorit postupně registrovat vybrané části krajiny jako VKP. (zodpovídají
obce II.)
33
Ovocné stromy jsou typickým znakem volné krajiny Plzeňského kraje. Avšak stárnou a nové se téměř nevysazují.
(foto D. Brabcová)
31. Vyhotovit GIS pro účely evidence registrovaných VKP. (zodpovídá kraj)
32. Vyhotovit údaje pro naplnění databází GIS pro registrované VKP. (zodpovídají obce II.)
33. Doporučuje se skladebné prvky ÚSES, které nejsou chráněny jako ZCHÚ nebo jako VKP taxativně stanovené v § 3 písm. b), registrovat jako VKP podle § 6 zákona č. 114/92 Sb. (zodpovídají
obce II.)
34. Realizovat opatření, která z hlediska aktuálního stavu vegetace zohlední funkce údolních niv jako
VKP, např. zatravnění, zalesnění aj. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
35. Prvky významné z hlediska ochrany geodiverzity vyhlašovat jako přírodní památky nebo registrovat jako VKP. (zodpovídají kraj a obce II.)
Struktura krajiny
36. Dlouhodobě a cíleně podporovat aktivity vedoucí ke zvyšování krajinné heterogenity, jako například obnovu původních remízů a mezí, polních cest s dřevinným doprovodem, prodlužování tras
vodních toků v rámci jejich revitalizací, zatravňování a zalesňování enkláv uvnitř matrix orné půdy
apod. Preferovat princip zakládání více menších prvků před jedním velkým, podporovat delší
okraje mezi ekosystémy. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
37. Významným kritériem této činnosti je zvýšení konektivity krajiny a minimalizace ekologických
bariér působících proti pohybu bioty. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
34
38. Kritérium zvyšování krajinné heterogenity s výjimkou případů uvedených v následujícím bodě
promítnout do rozhodovacího procesu orgánů ochrany přírody, do připomínek v rámci pozemkových úprav, územního plánování, LHP a jiných forem krajinného plánování a managementu.
(zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
39. Další snižování krajinné heterogenity je přípustné pouze tam, kde je zároveň doprovázeno zvýšením výměry ekologicky hodnotných ekosystémů. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
40. Změny struktury krajiny musí být prováděny s ohledem na krajinný ráz. (zodpovídají kraj a obce
I., II., III.)
41. Obnova či zakládání ekologicky relativně stabilních krajinných elementů musí být prováděny
s ohledem na jejich relativně rovnoměrné rozložení v méně stabilní matrix, převážně orné půdy.
(zodpovídají kraj a obce III.)
42. Při změnách nebo obnově struktury krajiny se doporučuje vycházet z historických údajů, map,
leteckých snímků a dalších relevantních podkladů. Tyto podklady mohou být velmi významnou
inspirací pro udržení či obnovu kontinuity využívání a paměti krajiny. V žádném případě nesmí jít
o bezmyšlenkovité kopírování historického stavu. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
43. Při obnově struktury krajiny preferovat katastrální území s výrazně nízkým podílem kostry ekologické stability, resp. s nízkou hodnotou průměrného stupně ekologické stability. (zodpovídají kraj
a obce I., II., III.)
44. Při realizaci nových struktur krajiny uplatňovat původní druhy dřevin a bylin, které jsou v souladu
se stanovištními podmínkami lokality. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
45. Podporovat výsadby ovocných stromů ve volné krajině v podobě extenzivních sadů, liniových
formací typu alej, mez, lem či solitér. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
dalšího uplatňování při výsadbách ve volné krajině. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
47. V případě významných liniových staveb, které se mohou stát ekologickou bariérou, zajistit posouzení vlivu na šíření (migraci) živočichů a přijmout nezbytná opatření k eliminaci negativních
vlivů fragmentace krajiny. (zodpovídají kraj a obce III.)
48. Nepříznivý vývoj v 2. pol. 20. století měl za následek úbytek především prvků ekotonálního
charakteru. Při zakládání nových krajinotvorných prvků je proto třeba se zaměřit na prvky tohoto
charakteru. Tento princip neplatí v případě biocenter. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
49. Vytvořit efektivní informační systém pro potenciální žadatele o dotace z programů podporujících
ochranu a tvorbu krajiny. Napomáhat při vyřizování žádostí. (zodpovídají kraj a obce III.)
50. Z hlediska ochrany prostupnosti krajiny, která je základním a typickým atributem „české krajiny“,
eliminovat výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině, které by její prostupnost snižovaly.
35
4.5 Zvláště chráněné části přírody a památné stromy
CÍLE
Obecné cíle
Ochranu přírodovědecky velmi významných území
realizovat formou zvláště chráněných území. Způsoby
a intenzitu využití krajiny v těchto územích důsledně
podřídit zachování či zlepšení přírodních poměrů
s důrazem na priority ochrany. Chránit mimořádně
významné stromy, jejich skupiny a stromořadí před
poškozováním, ničením a aktivně je zabezpečovat před
škodlivými vlivy z okolí.
Krátkodobé cíle
• Dokončit revizi pozemků v přírodních rezervacích
a památkách.
• Zajišťovat zpracování a realizaci plánů péče o přírodní rezervace a památky.
• Zajistit označení území včetně informačních tabulí
u vybraných přírodních rezervací a památek.
• Vyhodnotit zdravotní stav památných stromů a zajistit jejich průběžnou údržbu.
Dvě skupiny žulových balvanů v Novém
Dvoře u Žihle v okrese Plzeň sever jsou přírodní památkou, která nejen zvyšuje geodiverzitu, ale je působivá i z estetického hlediska.
(foto D. Brabcová)
• Doplnit značení památných stromů v terénu.
• Kontrola dodržování podmínek stanovených pro
výkon činností v ochranných pásmech památných
stromů.
• Vyhlásit evropsky významné lokality za chráněná území.
• Zajistit inventarizaci evropsky významných lokalit v přírodních rezervacích a přírodních památkách.
• Zajišťovat inventarizační průzkumy pro všechny přírodní rezervace a památky.
• Zajišťovat zpracování a realizaci plánů péče o přírodní rezervace a památky.
• Vyhodnotit přírodní rezervace a památky z hlediska jejich reprezentativnosti v rámci regionu
Plzeňského kraje dle připravované metodiky MŽP.
• Doplnit soustavu zvláště chráněných území.
• Doplnit síť památných stromů o nejvýznamnější stromy, skupiny stromů a aleje v regionu.
• Zajistit odpovídající informační systém a prezentaci památných stromů.
36
ÚKOLY A OPATŘENÍ
Zvláště chráněná území
1. Dokončit revizi pozemků v přírodních
rezervacích a památkách. (zodpovídá
kraj)
2. Zajišťovat zpracování a realizaci plánů
péče o přírodní rezervace a památky.
(zodpovídá kraj)
3. Zajistit označení území včetně informačních tabulí u vybraných přírodních
rezervací a památek. (zodpovídá kraj)
4. Vyhlásit evropsky významné lokality za
chráněná území. (zodpovídá kraj)
5. Zajistit inventarizaci evropsky významných lokalit v přírodních rezervacích
a přírodních památkách. (zodpovídá kraj)
Nejvýznamnější dřeviny jsou chráněny jako památné stromy. Muchovská alej na Tachovsku. (foto D. Brabcová)
6. Zajišťovat inventarizační průzkumy pro všechny přírodní rezervace a památky. (zodpovídá kraj)
7. Vyhodnotit přírodní rezervace a památky z hlediska jejich reprezentativnosti v rámci regionu
Plzeňského kraje dle připravované metodiky MŽP. (zodpovídá kraj)
8. Doplnit soustavu zvláště chráněných území. (zodpovídá kraj)
9. Prvky významné z hlediska ochrany geodiverzity vyhlašovat jako přírodní památky nebo registrovat jako VKP. (zodpovídají kraj a obce II.)
Památné stromy
10. Doplnit síť památných stromů o nejvýznamnější stromy, skupiny stromů a aleje v regionu. (zodpovídají obce II.)
11. Zajistit odpovídající prezentaci památných stromů. (zodpovídají obce II.)
12. Vyhodnotit zdravotní stav památných
stromů a zajistit jejich průběžnou údržbu.
(zodpovídají obce II.)
13. Doplnit značení památných stromů v terénu. (zodpovídají obce II.)
14. Kontrolovat dodržování podmínek stanovených pro výkon činností v ochranných
pásmech památných stromů. (zodpovídají
obce II.)
15. Vyhotovit GIS pro účely evidence registrovaných VKP. (zodpovídá kraj)
Památný strom - Lípa pod Ticholovcem
v okrese Plzeň jih. (foto D. Brabcová)
37
CÍLE
Obecné cíle
Cílem je aktivní a účinná ochrana jednotlivých druhů rostlin
a živočichů, jejich populací, společenstev i prostředí. Výsledkem široké škály aktivit by mělo být zachování, příp. zvyšování
biologické diverzity na všech úrovních. Druhová ochrana nesmí zůstat pouze u ochrany zvláště chráněných druhů rostlin
a živočichů, musí zajišťovat též adekvátní ochranu všech
druhů a reagovat na nejrůznější aktuální situace významné pro
vybrané druhy, populace či společenstva.
Krátkodobé cíle
• Zajišťovat ochranu ohrožených druhů nejen jejich přímou
ochranou, ale především prostřednictvím ochrany jejich
biotopů.
Hořepník luční (Pneumonanthe vulgaris) je silně ohrožený druh vlhkých
luk, slatin a rašelinišť. (foto J. Linhart)
• Vypracovat koncepci postupu proti invazním druhům
rostlin.
• Shromáždit údaje o výskytu, biologii a ekologii ohrožených druhů.
• Zajistit zachování lokalit s výskytem ohrožených druhů a péči o vybrané lokality významné z hlediska druhové ochrany.
• Realizovat záchranné programy ohrožených druhů rostlin a živočichů.
• Snižovat negativní dopad fragmentace krajiny.
• Zajistit ochranu lokalit evropského významu soustavy Natura 2000.
• Podporovat stanice pro hendikepované živočichy.
• Harmonizovat zájmy mysliveckých a rybářských
subjektů se zájmy druhové ochrany.
• Vypracovat koncepci postupu proti invazním druhům živočichů.
ÚKOLY A OPATŘENÍ
1. Při sběru dat navázat spolupráci ochrany přírody
s odbornými institucemi zabývajícími se mapováním a výzkumem druhů, podporovat terénní
průzkum a výzkum biologie a ekologie ohrožených druhů, vytvořit databázi lokalit s výskytem
ohrožených druhů. (zodpovídá kraj)
38
Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) je
silně ohroženým druhem rostoucím vzácně na
rašeliništích, slatinách, vrchovištích a mokrých
loukách (foto J. Linhart)
2. Zpracovat a realizovat záchranné programy vybraných
ohrožených druhů rostlin a živočichů, postupně zpracovat plány péče o lokality významné z hlediska druhové
ochrany a zajistit jejich plnění. (zodpovídá kraj)
3. Lokalitám s výskytem kriticky ohrožených druhů rostlin, příp. silně ohrožených, zajistit územní ochranu jako
ZCHÚ, VKP, přechodně chráněná plocha. (zodpovídá kraj
a obce II., III.)
4. Realizovat výkupy pozemků s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. (zodpovídá kraj)
5. Propojovat izolované lokality přirozených a přírodě blízkých biotopů, aby nedocházelo ke genetické degradaci
ohrožených druhů. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
6. Podporovat opatření pro zajištění průchodnosti pozemních komunikací pro obojživelníky v místech intenzivní
migrace. (zodpovídá kraj)
Kalous ušatý (Asio otus) obývá
rozlehlé lesy, menší lesní enklávy
v zemědělské krajině, ale i například
městské parky. (foto J. Vlček)
7. V úseku dálnice D5 od hranice se Středočeským krajem
po Plzeň prosazovat realizaci opatření zvyšujících migrační
potenciál napříč dálnicí a snižujících pravděpodobnost střetu živočichů s automobily (výstavba oplocení vybraných
úseků a zajištění migračních přechodů). (zodpovídá kraj)
8. V zachovalých fragmentech přirozených a polopřirozených ekosystémů lesa zakládat bezzásahové plochy (chráněná území). (zodpovídá kraj)
9. Prosazovat zájmy druhové ochrany při projednávání územních plánů, investičních záměrů, EIA
atd. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
10. Zajistit ochranu lokalit evropského významu soustavy Natura 2000. (zodpovídá kraj)
11. Přírodovědně cenné lokality zjištěné v rámci mapování biotopů Natura 2000, které nesplnily
kritéria pro vyhlášení jako chráněná území z titulu soustavy Natura 2000, přednostně registrovat
jako VKP (pokud nejsou chráněny jako ZCHÚ nebo nepatří mezi VKP vyjmenované v § 3 písm. b)
zákona č. 114/1992 Sb.). (zodpovídají obce II.)
12. Podporovat stanice pro hendikepované živočichy. (zodpovídají kraj a obce III.)
13. Zajistit vypracování samostatné koncepce boje
proti invazním druhům rostlin. (zodpovídá kraj)
14. Zajistit vypracování samostatné koncepce boje
proti invazním druhům živočichů. (zodpovídá kraj)
15. V rámci osvěty především myslivecké a rybářské
veřejnosti řešit problematiku vypouštění zvěře
z polodivokých chovů, šíření nepůvodních druhů
živočichů, optimalizaci hospodaření na rybnících
v souladu se zájmy ochrany přírody. (zodpovídají
kraj a obce III.)
16. Podporovat výchovu a osvětu v druhové ochraně.
(zodpovídá kraj)
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je silně
ohrožený druh vyhledávající vlhká stanoviště
pahorkatin a hor zarostlá opadavým lesem.
(foto J. Vlček)
39
4.7 Spolupráce mezi kraji a mezinárodní spolupráce
CÍLE
Ochrana přírody a krajiny zahrnuje i aspekty, které není možné omezit na hranice kraje či státu. Řadu
dílčích otázek je proto nutné chápat a řešit v kontextu přesahujícím území Plzeňského kraje. Z pohledu
koncepce se bude jednat především o problematiku druhové ochrany, ekologických sítí a ochrany
vodních ekosystémů. Protože jsme již došli k poznání, že celkový stav krajiny a její využívání má rozhodující vliv též na klimatické a odtokové poměry, můžeme konstatovat, že celá problematika ochrany
přírody a krajiny je otázkou regionální, ale zároveň státní i mezinárodní (kontinentální, globální).
V současné době je Česká republika na prahu Evropské unie. Koncepce se přitom zpracovává na
období, kdy již budeme jejími členy. S ohledem na územní vymezení této koncepce na řešenou oblast
Plzeňského kraje a z toho vyplývající kompetence je třeba konstatovat, že převážná většina úkolů na
poli mezinárodní spolupráce je záležitostí centrálních orgánů, především Ministerstva životního prostředí ČR. Plzeňský kraj a jeho obce, s ohledem na lokalizaci podél hranice se SRN (Bavorskem), může
rozvíjet aktivity na těchto dvou úrovních, tedy obecní a regionální.
Mezi nejpravděpodobnější okruhy mezinárodní spolupráce řešeného území Plzeňského kraje a jeho
obcí bude patřit:
• Spolupráce na poli prevence proti povodním a jejich důsledkům.
• Realizace ekologických sítí (územních systémů ekologické stability) a zajištění jejich prostorové
a funkční návaznosti na obdobné struktury na německé straně.
• Programy záchrany či reintrodukce ohrožených druhů rostlin a živočichů.
• Boj proti invazním druhům rostlin a živočichů.
• Čistota vod, způsoby využívání krajiny, vliv zemědělství na kvalitu vodních zdrojů a vodních ekosystémů.
• Rozvoj turistiky a rekreace.
• Přeshraniční posuzování vlivů staveb a jiných aktivit na přírodu a krajinu.
40
5. Závěr
Výsledná podoba koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje je nutně ovlivněna
kompetencemi jednotlivých resortů, ale též rozdělením kompetencí na jednotlivých stupních veřejné
správy. Z toho důvodu koncepce ošetřuje pouze ty věcné okruhy, které jí přísluší nebo které mohou
orgány ochrany přírody aktivně ovlivňovat v rámci své působnosti.
Řada dílčích problematik, které bezprostředně souvisejí s ochranou přírody a krajiny, byla nebo bude
řešena v rámci samostatných koncepčních materiálů. Jsou jimi například:
• koncepce turistiky a rekreace,
• generel venkovského prostoru,
• koncepce ochrany památek,
• koncepce odpadů,
• koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty,
• zemědělská koncepce,
• koncepce rozvoje lesního hospodářství,
• koncepce ochrany vod.
Jiné koncepční materiály jsou doporučeny jako potřebné přímo touto koncepcí (invazní druhy, přírodní
parky,…). Některé samostatné dílčí okruhy návrhové části z tohoto důvodu nebyly v této koncepci
prezentovány v samostatných kapitolách, ale byly začleněny do věcně širších okruhů (krajinné
plánování, doprava, ochrana nerostného bohatství,…).
Koncepce vychází z principu aktivní ochrany přírody a krajiny, která na rozdíl od předchozích
konzervačních postupů prohibitivního charakteru, uplatňuje aktivní celoplošný přístup orgánů ochrany
přírody, organizací i občanů. Dalším principem je ochrana přírody a krajiny na základě diferencovaného
přístupu z hlediska jejího využívání.
Koncepce je nejen nástrojem, který rozpracovává zásady práce orgánů ochrany přírody. Stává se
rovněž prvkem funkčního informačního systému v oblasti ochrany přírody a krajiny, který soustřeďuje
poznatky o stavu území kraje, o druzích a jejich populacích a pomáhá vyhodnotit efektivnost
dosavadních postupů.
42
Příloha - ukázky tematických map
44
Příloha
45
Příloha
46
Příloha
47
Příloha
48
Příloha
49
Příloha
50
Příloha
51
Příloha
52
Příloha
53
The Concept of Nature and Landscape
Conservation for the Pilsen Region
Contents
1. Introduction ............................................................................................ 56
2. Basic principles of the Concept ............................................................ 58
3. Analytical part ........................................................................................ 60
4. Proposal part .......................................................................................... 64
4.1 Agricultural ecosystems .................................................................. 68
4.2 Forest ecosystems .......................................................................... 69
4.3 Water ecosystems .......................................................................... 74
4.4 Landscape ....................................................................................... 76
4.5 Particularly protected parts of nature .............................................. 84
4.6 Species protection .......................................................................... 86
4.7 International and regional co-operation ........................................... 88
5. Conclusions ............................................................................................ 90
Appendix - example of graphic outputs ................................................... 44
55
1. Introduction
Fourteen years have already passed since the key changes in political and economic conditions in the Czech
Republic. The Czech Republic, as a democratic state, has started to regard conservation of the environment
and landscape as an aspect of overall development of the community, based on the principle of sustainability.
In recent years, preparations for EU membership have stimulated intensive activities in this area.
The state programme of environment and landscape conservation of the Czech Republic treats
protection of the environment and landscape as a matter of public interest. It regards the
environment and landscape as a national resource which reflects on the economic and cultural level
of the nation. The programme covers preservation and improvement of biodiversity, good practice in
water management, preservation of natural soil fertility, and functional utilization of natural resources
to ensure the protection of natural and cultural values of the landscape. It regards the landscape as an
asset of strategic importance for the human community over which the state is the guardian.
The duty of the Regional Authority to process the Concept of Nature and Landscape Conservation
(further only the Concept) in co-operation with the Ministry of the Environment of the Czech Republic
arises from the regulation in §77a, Act No. 114/1992, on nature and landscape protection in the
wording of the pursuant regulations. The Regional Authority processes the Concept for activities
within its territory, with the exception of National Park, protected landscape areas, national nature
reserves, national nature monuments and their protective zones.
The State Programme for Environment and Landscape Conservation of the Czech Republic stems from the
Czech constitution and other relevant Czech acts and law, and also from many international agreements.
The Concept stems from the State Programme for Environment and Landscape Conservation, which
defines the system of medium-term and long-term regulations and measures contributing to a radical
improvement in the condition of the environment and landscape. The legislative framework of the
Concept is above all provided by Act No. 114/1992, see above, and other related legislative regulations.
The purpose of the Concept is to further develop and specify these rules and measures on a regional
scale, providing an adequate level of detail. The Concept is an ongoing, dynamic and living process,
which needs constant updating, supplementation and changes, taking into account new factors,
developments and information, similarly to the State Programme itself. The Concept is for the
guidance above all of public administrators at all levels in the municipal and regional authorities.
The Concept is based on an overall analysis of the present features of the environment and landscape,
their development, causes of changes and, last but not least, an effectiveness assessment of existing
tools for environment and landscape conservation. The objectives of environment and landscape
conservation in the short, medium and long term have been formulated on this basis. Principles, rules
and individual measures for complementing these objectives were defined.
The Regional Authority for the Pilsen Region adopted a resolution at its meeting on 2 July 2002
calling for the wording of the environment and landscape conservation act to be upgraded. The
Authority agreed to start processing the concept in accordance with the guidelines drawn up by the
Environment Department of the Regional Authority of the Pilsen Region, in co-operation with the
Territorial Department for Pilsen at the Ministry of the Environment.
After the consultant had been selected, the guidelines were discussed at the Department of Nature
Conservation at the Ministry of the Environment, which approved the proposed guidelines on 11
February 2003 in letter no. OOP/499/03. The contents of the document were in conformity with
the State Programme for Nature and Landscape Conservation, State Environmental Policy, and the
Concept guidelines established by the Department of Nature Conservation of the Ministry of the
Environment with co-operation of the Agency of Nature and Landscape Conservation. The Territorial
Department for Pilsen at the Ministry of the Environment approved the guidelines for the Concept on
15 January 2003 in letter no. 520/19/02, and the Czech Environmental Inspectorate in Pilsen gave its
approval on 19 March in letter no. 03/OP/2405/03/Ka.
The Concept of Environment and Landscape Conservation for the Pilsen Region was ratified by the
Regional Authority of the Pilsen Region under resolution No. 560/04, on 9 March 2004.
56
2. Basic principles of the Concept
The definition of the basic landscape unit was considered to be a key question by specialists with
experience of processing various concepts from before and after 1989. Earlier studies and some
present-day studies and concepts that have worked with excessively coarse territorial segmentation
were hardly exploitable for practical use. The district level seems completely inappropriate. The definition of a basic landscape unit at the level of the microregion came nearer to the requirements of
public administration. However, since the proposal part of the Concept deals with responsibility for individual tasks at municipality level, it was necessary to work with the more detailed unit. The second
of the two options – the municipality and the cadastral area – is more detailed and is comparatively
stable, and was chosen in the end. Moreover, the cadastral area is the smallest unit to which current
and historical data can be applied.
An absolute requirement was that the concept should be processed in the GIS background. Although
the Concept has extensive written outputs, including the presentation brochure in Czech language
and its English translation, it is the data in the individual analytical and synthetic map layers of GIS that
forms the essential part of the Concept. The whole concept was assessed by the SEA process.
58
3. Analytical part
The structure of the Concept arises from the guidelines recommended by the Ministry of the Environment of the Czech Republic. The basic structure is shown in Table 1.
Table 1 General concept structure.
1. Introduction
2.1 Pilsen Region
2. Demarcation of the area
2.2 Administrative structure of the Pilsen Region
2.3 Potential natural vegetation
3.1 Condition of agricultural ecosystems
3.2 Condition of forest ecosystems
3. Analytical part
3.3 Condition of water ecosystems
3.4 Condition of landscape
3.5 Specially protected areas
3.6 Species protection
4.1 Agricultural ecosystems
4.2 Forest ecosystems
4.3 Water ecosystems
4. Proposal part
4.4 Landscape
4.5 Specially protected parts of nature
4.7 International and regional co-operation
5. Appendices
60
3. Analytical part
This section analyzes the state of basic environment and landscape attributes in the Pilsen Region. The
analytical section assesses three basic types of data source. The first of these are the basic analytical
layers, which are necessary for defining the objectives of the concept, and of individual tasks and measures in the framework of the proposal part. Their topicality needs to be checked and maintained on an
ongoing basis (e.g., registration of significant landscape components, protected trees, degree of TSES
completion, land use). The second basic analytical layer provides a generally applicable foundation that
is relatively stable over a period of time (e.g. natural vegetation, landscape assessment). The third type
involves synthetic (problem) layers, which are formed for the purposes of part of the proposal by a synthesis of two or more analytical layers. The basic structure of the analytical part consists of six sections
(Table 2).
Each of these six sections consists of more analytical or more synthetic layers. The only exception is
the data on forest ecosystems. The thematic maps were not processed in this case, because the data
is not yet available at the level of cadastral areas, but is only available for forest territorial administrative
segmentation. The graphical data on forest ecosystems will be completed in 2004-2005. At the present
time, the Concept assesses this data only by tables, charts and verbal comments.
While GIS works with factual values of the checked attributes, the written outputs are generalized in
transparent maps, mainly with categorization of the cadastral areas. The basic unit – the cadastral area
– is not used in some layers in the section on the Condition of Forest Ecosystems, where, in addition to
the forest percentage, the partial layers are processed according to forest territorial administrative units.
Because the databases of the forest management plans are at present complemented by the codes
of cadastral areas, it will be possible in a year or two to reprocess these layers at the level of cadastral
areas. Another group of analytical layers that does not use the cadastral area as the basic landscape unit
is the section on species protection, where the data is based on the standard squares used by botanists
and zoologists.
Each section consists of the following parts:
(1) Introduction of problems
(2) Methods
(3) Assessment of the region (maps, charts, tables, verbal comments)
62
3. Analytical part
Table 2 Overview of thematic maps that is available in the Concept in printed form and in the
form of GIS.
Chapter of analytical part
2. Area delimitation
3.1 Condition of agricultural
ecosystems
3.2 Conditions of forest
ecosystems
3.3 Condition of water
ecosystems
3.4 Condition of landscape
3.5 Specially protected
areas
Thematic maps
Administrative division of Pilsen Region
Geological characteristics
Geobotanical characteristics
Phytogeographic segmentation
Percentage of arable land
Price of agricultural land
Less favourable areas (LFA)
Potential threat of water erosion
Potential threat of wind erosion
Drainage of agricultural land
Factors favouring non-productive functions of agriculture
Grassing with regard to the percentage of flood plains
Percentage of forests
Percentage of water plains
Percentage of still water
Percentage of watercourses
Agricultural soils indicating flood plains
Percentage of artificially channelled streams
Natural Water Accumulation Protected Areas
Types of present landscape utilization
Degree of ecological stability
Skeleton of ecological stability
TSES regional and supra-regional
Degree of completion of local TSES studies
Potential SLC according to §3 Act No. 114/92
Significant landscape components (SLC) registered
Landscape assessment
Nature parks
Territorial correspondence of nature parks and large-scale protected
areas with areas of increased aesthetic value.
Landscape fragmentation of ground communications
Protected trees
Specially protected areas (large-scale)
Specially protected areas (small-scale)
Number of bird species and rarity index
Specially protected bird species
Specially protected plant species
Number of mammal species
Specially protected mammal species
63
4. Proposal part
This part of the concept categorises and defines the objectives of nature and landscape conservation.
The objectives are defined as: general objectives, short-term objectives (about 2 years), medium- and
long-term objectives. The objectives are planned in individual spheres.
The proposal part is structured into sub-spheres. Individual tasks and measures are defined in such
a way that they are connected to the defined objectives and implementation is ensured. The level of
public administration that takes responsibility is determined for each task. There are various types of
planned tasks and measures. There are specific measures that have to be carried out in the landscape,
then there are the requirements for processing parts of the studies and completing the documentation, updating the data sets, environmental education, and dissemination and publication tasks.
64
4. Proposal part
4.1 Agricultural ecosystems
OBJECTIVES
General objectives
The general objective in this area is to utilize agricultural ecosystems in a way that takes into account
their productive potential, landscape character and the need to maintain or increase their biodiversity.
Conservation and utilization of agricultural ecosystems and their effects on the landscape as a whole
have to be compatible with ideas of sustainable development. Production was the dominant role
of agriculture in the second half of the 20th century. The productive use of agricultural ecosystems
should be balanced with landscape-forming, ecological and hydrological roles. In some selected
regions, land use will be slanted toward non-productive purposes.
Short-term objectives
• Promote careful use of undeveloped areas; protect agricultural land resources from major permanent incursions.
• Choose areas where non-productive landscape roles will be the priority in agriculture.
• Increase the number of projects aimed at landscape conservation, restoration and maintenance.
Raise the level of financial support from the Ministry of the Environment and the Ministry of Agriculture, the State Environmental Fund and European funds for landscape-forming programmes
in the Czech Republic.
Medium and long-term objectives
• Support agricultural management that takes into account the character of the landscape along with
its productive potential, the aesthetic quality of the area and the vulnerability of the landscape.
• Support the principles of adapting agriculture to the requirements of landscape pattern restoration.
• Directly support forms of farming that are friendly to the landscape and increase biodiversity.
• Landscape and land utilization must improve the retention and accumulation potential of the
landscape.
• Take into account the specific parts of river basin that are important for the hydrological regime in
the landscape (e.g., flood plains, headstream, flood areas) when planning agricultural land use.
• Increase biodiversity in permanent grasslands.
• Increase the biological value of land as a natural resource.
• Initiate a forming system for agricultural land resources conservation that will be able deal with
serious consequences of water and wind erosion caused by inappropriate use of agricultural
plots.
• The process set aside in agriculture should be used to restore non-productive roles of landscape.
• Ecotones between agricultural and ecologically relatively stable types of ecosystems (e.g., forest, water plains should be preferred as a transition zone, not as a sharp interface.
66
4. Proposal part
RECOMMENDATION
Agriculture and water in the landscape
1. Support reduction of arable land use in headstreams and in flood areas at least for Q10. In these
areas, patches with arable land do not fit with hydrological and ecological requirements. Support
the exclusion of arable land throughout the flood plains of rivers.
2. Eliminate arable land from a belt at least 7m in width from the edge of stream banks. A width of 7m
is the minimum to produce a buffer zone belt of woody plants or permanent grassland that will effectively catch runoffs from the ambient plots and thus stop silting and eutrophication of streams.
Buffer zones 7m in width on both banks fulfil the minimum requirements for an ecological corridor.
The same principle is applicable for ponds and lakes, but not for artificial drainage ditches.
3. Treat hydrologically important parts of the river basin (flood plains, headstream) with respect,
when drainage systems on agricultural plots are remediated. The role of drainage in these areas
should be eliminated or at least minimized. This principle should not be used when it leads to
disruption of effective measures in other parts of drainage systems.
Agriculture and landscape pattern
4. Adapt the size of plots of arable land to the landscape character and the ecological requirement
for permeability of the landscape. The basic fact is that the economically desirable size of plots
of arable land (where further enlargement of the plots leads to no reduction in costs) is at most
30 ha. Therefore motivate farmers and represent the interests of environment and landscape
conservation in discussions about land consolidation and land use plans.
5. Support the protection of field edges from application of pesticides and fertilizers, and support
grassing of field edges. The yields of field crops in these edge areas are much lower, also in
conventional farming (influence of shade, trophic and water competition). Conservation of these
ecotone parts is very important for biodiversity in an agricultural landscape. Field edges are used
as a refuge by most field plant species (including protected species), and are very important for
many bird species and invertebrates. Moreover ecotones of fields have a role as a buffer zone,
inhibiting disruption of ecologically valuable ecosystems in adjacent field areas. The minimum
width of ecotones should be 6m.
6. In areas of enhanced aesthetic value, in nature parks, in protected zones of historical interest
(see the concept of conservation of historical monuments) and in landscapes with a well-preserved historical landscape pattern (e.g., a baroque composition), adapt the arrangement to the
ownership and user relationships, and give priority to projects for new roads and non-productive
landscape elements. Landscape principles should be used primarily when discussing land consolidation, land use plans, landscape revitalization and implementation of landscape-forming and
other grant-funded programs.
7. Support grassing or afforestation as temporary or permanent forms for set aside or for dealing
with excessive areas of arable land.
8. Support species diversity of plant communities with permanent grasslands.
9. Support the establishment of extensive orchards in the periphery of villages and small towns,
and also in the open landscape.
10. Support the establishment of garden nurseries to maintain regional varieties of fruit wood species for planting in the open landscape.
67
4. Proposal part
11. Support traditional and alternative (environment-friendly) forms of agriculture. These rules
should be practised preferentially in cadastral areas marked on the synthetic map (appendix
3.1.6.) for landscape character protection and nature conservation.
12. Apply the policy of reducing agricultural land use and stabilizing the landscape with the support
of grants from the Ministry of Agriculture of the Czech Republic in areas that are less suitable for
agriculture. Contribute in this way to stabilization of the rural population and preservation of the
rural landscape, and provide appropriate incomes for farmers.
Protection of agriculture land
13. Grassing and afforestation should be implemented preferentially on plots which are highly
threatened by water erosion. The following principles should be followed: slopes over 7o change to grasslands, slopes over 20o - change to forests. Similar protection should also be
provided for shallow soils.
14. Support the implementation of agricultural practices that improve the soil structure, raise the
ecological values and water retention capacity of agriculture lands, and reduce their susceptibility to erosion.
15. Generally restore the elements of scattered permanent vegetation at the expense of low-quality
agricultural land, in the interest of erosion control, landscape connectivity, aesthetic and other
considerations.
16. In order to protect the character of the landscape, new buildings should be located in the immediate neighbourhood of developed areas of villages, and should form spatially and functionally
balanced units. Structures should be allowed in the open landscape only when there is no alternative, or when the building is of major public interest (responsibility of the regional authority or
municipality I.,II.,III.)
Ownership of farmland, landscape planning and landscape-forming programs
17. In addition to the ecological and landscape-forming requirements of TSES, other measures in the
interest of optimising the ecological and aesthetic functions of the landscape should also be taken
into account in discussions within the land consolidation programme and other forms of landscape planning. TSES is projected as a spatially-functional minimum, which is to be supplemented
by other measures aimed at optimizing ecological and aesthetic functions of the landscape.
18. Funding from the relevant departments should be fully exploited to reduce agricultural land use
in marginal areas, restore and stabilize the ecological functions of the landscape, etc.
19. Municipal land and public land should be used preferentially for landscape-forming purposes.
20. Re-establishing landowners’ relationship to their land, enabling access to plots, and rational rearrangement of plots are basic requirements for sustainable use of land and the landscape. The
basic tool for adjusting ownership relationships is the land consolidation system.
21. Define areas where non-productive landscape roles will be given priority.
22. Develop an effective information system to help potential applicants for grants from landscapeforming programmes. Provide help in submitting applications.
The nature conservancy authorities will use their powers in support of the given objectives
and measures.
68
4. Proposal part
4.2 Forest ecosystems
OBJECTIVES
General objectives
The general objectives of the concept of nature and landscape conservation in the Pilsen Region for
forest ecosystems are based on three key documents:
• The Act on the Protection of Nature and the Landscape, Act No.114/1992 S.B., where in §3 section b) forests are presented as significant landscape components (SLC), in §4 article 2 the use
of SLC is restricted in order to prevent any damage to, destruction of, threat to, or emasculation
of their stabilization role. In §2, article 2, section f) the act proposes “… to ensure environmentally appropriate forest management…” within the forest management plans.
• The Act on Forests, no. 289/1995 S.B., which in §1 proposes “…to determine requirements for
conservation, maintenance and regeneration of forests as a national treasure, which comprises
an irreplaceable part of the environment and to support all its functions and sustainable management in it.”
• The National Forest programme, formulated jointly by the Ministry of the Environment and the
Ministry of Agriculture of the Czech Republic and accredited by the Resolution of Department of
Czech Republic no. 53/2002 S.B., which in relationship to forests integrates and updates previous
programme documents of the two ministries and harmonizes them with international programme
documents about forests and the environment, and with EU strategy, which as basic objective determine sustainable forest management and acceptance of the principle of forest multifunction.
The general objective of the concept of nature and landscape conservation in relation to forests is
to achieve sustainable (environment-friendly) management in forests, as a significant landscape
component and an irreplaceable element of the environment, with reference to all forest functions.
• Find appropriate forest complexes where ways and means of sustainable and nature-friendly
management can be demonstrated.
• Propose appropriate tools for evaluating forest management, in the sense of accomplishing the
objectives of the Concept, and a system for using these tools in the work of the nature conservancy authority in the Pilsen Region.
• Develop tools for efficient economic stimulation and enlightenment that will lead to accomplishing the objectives of the Concept in the Pilsen Region.
• Evaluate the condition of the forests and the current level of forest management in the region; find
critical situations that need to be dealt with as a priority (e.g. extreme damage caused by game
animals, which obstructs effective improvement of species composition in the forests; undesirable trends in hoofed game stocks, and damage caused by the animals; localities with an unsuitable secondary hydrological network (drainage), incorrect orientation of communications leading
to inconvenient changes in the water regime (changes in the runoff line promoting the emergence
of flood waves etc.); localities that are very prone to disasters, especially gale disasters, mass
outbreaks of bark beetle, etc.; repeated use of unsuitable methods leading to soil erosion; etc.)
69
4. Proposal part
• Support legislative activities (primarily in game and forest law) and modifications to legal regulations
aimed at more effective promotion of the principles of the Concept (principally in the area of damage caused by hoofed game, especially non-indigenous species. Stimulate activities to improve the
composition of species. Support gentler management practices. Limit drainage in forests. Tighten
the criteria for building forest roads, in order to minimize damage to the water regime, etc.)
• Increase the ecological stability of forest ecosystems as SLCs and thus increase the ecological
stability of the whole landscape.
• Promote conservation, protection and support of biodiversity in forest ecosystems, not only of
wood species but also all other units.
• Increase the binding of carbon by forest ecosystems.
• Protect the health and vitality of forest ecosystems.
• Cultivate and support the wood-producing role of forests, without inhibiting the potential of
other forest functions (wood as a renewable raw material, environment-friendly wood processing and final use).
RECOMMENDATION
1. Preserve, or in some cases slightly increase the area of forests on suitable sites (primarily in
districts with a subnormal percentage of forests) through consistently observing the legal regulations for protecting plots designated for forest functions (it is not adequate to compensate a
decrease in these plots by afforestation of non-forest lands).
2. Seek suitable objects for demonstrating and evaluating the condition of the forests and the current level of forest management in the region. Identify critical situations that need to be dealt
with. Use data from the Regional Forest Development Plans, the database of the Agency for
Nature Conservation and Landscape Protection in the Czech Republic, the database of the Institute of Forestry Management, information from the state forest management authorities, the
State Nature Conservancy Administration, the Czech Environmental Inspectorate, and data from
remote sensing.
3. Propose appropriate tools for evaluating forest management, and support the development of
efficient economic stimulation and enlightenment (set project as grant).
4. Attend courses and give talks to workers of the environment and landscape conservation authorities. Support the education programme (tutorials, courses, training sessions, field trips) for
workers in state nature conservation management, state forest management and the forestry
service. The classes should interpret the necessity, methods and opportunities for implementing
sustainable multifunctionally-oriented forest management.
5 Use financial tools (e.g., loss of grants), education and, where the law allows, to inhibit woodproduction activities that lower or damage the potential of other forest roles, e.g. drainage of
water-affected soils, excessive planting of “productive” wood species at the expense of the
ecological stability of forests, schematic forestry methods that have a negative effect on genetic
diversity, excessive clear cutting in conditions where more environment-friendly methods could
be used. Facilitate natural regeneration. Avoid repeated use of environment-unfriendly methods
(unfriendly transport methods, excessive or inadvisable use of chemicals, etc.) etc. No forest
function (e.g. hunting and breeding of game animals) should be excessively preferred at the
70
4. Proposal part
expense of other functions (including the productive role). The exception is possible only in case
when the preferred function is determined by the form of forest classification
6. Use financial and non-financial tools to improve the species composition in forests by increasing the amount of major wood species that are in deficit, especially fir, beech and oak. A major
long-term objective is to bring the species composition closer to the target species composition
(according the growth conditions and other factors). Consider also a broader approach to natural
species composition. Direct your attention to the ecologically least stable forest complexes
– see the analytical part.
7. Use wood species that are in deficit during forest regeneration, but also systematically support
repressed and residual admixtures of the shade-loving wood species that are in deficit (especially fir and beech) during forest regeneration. In order to increase species diversity in young
coniferous-only forest use fast-growing pioneer tree species in the short term. Keep reducing
the percentage of such species in order to prevent inappropriate economic losses. For the final
stage of forest succession leave at least the percentage (about 20%) necessary for the ameliorative function that these species have.
8. Process and carry out the programme for preservation and spread of endangered and rare wood
species (the main targets are to preserve rare species and to increase species diversity generally, because many of these species form an important element in food chains). The programme
should pay special attention to elms, Sorbus torminalis, yew, wild cherry (Cerasus avium), pear
(Pyrus communis) and crab apple (Malus sylvestris). Increased attention should be given to the
restoration of Norway maple (Acer platanoides) and both species of linden (Tilia cordata, Tilia plathyphyllos). Some shrub species, especially juniper, viburnum, spindle tree, etc., should also receive
attention (many of these species are useful only in forest edges or form characteristic habitats).
9. Exert insistent, long-term pressure to reduce hoofed game to environmentally sustainable levels, exert pressure to limit or eliminate non-native invasive game species breeding in free hunting grounds, especially in large, specially-protected areas (use the current game parks for breeding purposes). Raise political pressure by using existing legislative tools, however inadequate
they may be. Aim at modifying the law to enable efficient solutions to the problems. Solving this
problem is critical to the success of the Concept as whole, in relation to forest ecosystems.
10. Use financial grants to motivate objectification and quantification of the impact of damages
caused by game on forest ecosystems and find criteria for determining ecologically sustainable
game stocks.
11. In mountain and foothill areas (Domažlicko, Klatovsko and, to some extent, Tachovsko) with a
high percentage of forest land and a low density of settlement set up effective protection and
conditions for dispersing lynx and native species of forest fowl (capercailzie, black grouse, common grouse) by suitable arrangement of biotopes and by providing assistance and education.
12. Raise the bird and bat population as an important stabilizing element in forest ecosystems by
supporting natural nesting conditions (protecting dens and nesting trees, protecting and supporting shrub layers, especially in forest edges, etc.). Also provide artificial nesting points (placing,
servicing and monitoring nesting boxes and other hiding places). In order to improve the effectiveness of these measures establish programmes to protect owls, raptors, bird species living
on trees with dens, bats, etc. The programmes, and the monitoring and evaluation of the results
should be overseen by specialists.
13. Support sharp limits on spruce growing in areas outside its ecological range (i.e., in the 1st and
2nd forest vegetation belt, but not in water affected habitats) and near the lower boundary of its
ecological range (limit its spread in the 3rd forest vegetation belt), taking into account the danger of global climate changes (emphasize protection of vital spruce stands in these areas – see
below). For the same reasons also support a slight increase in percentage of wood species from
71
4. Proposal part
their natural range (move the centre of their distribution) to the upper third of their ecological
range (of natural distribution). Use education, financial incentives and legislative tools.14. Support care for preservation of the gene pool, and preservation of forest wood species, through the
following measures:
• monitor the condition of the gene pool of forest wood species, the capacity of the reproductive material resources (gene base, appraised stands, seed planting) on an ongoing basis,
seek and complement new resources, monitor endangered wood species and their populations and access the need for intervention. Check the quality of major gene resources. Proceed in the same way with wood species for which approval of the reproductive material is
not covered by legislation;
• check the gene bases of major forest wood species, emphasizing the origin of the wood species, and modify the gene base according to the methodology used in the EU;
• where possible, support natural reproduction at the expense of artificial reproduction;
• in the framework of the shelterwood system, use the selective pressure of the parent stand
to form the next forest generation;
• resist routine and schematic stand tending;
• produce and implement programmes for preserving the gene pool of valued fragments in the
local population and ecotypes of wood species (e.g., high plain ecotypes of Pinus sylvestris,
autochthonous or well adapted allochthonous populations of spruce from lower locations.
The trees will serve as resources of reproductive material for dealing with global climate
changes, living fragments of elm populations, etc.) Attempt to restore, back up the gene pool
in seed planting and clone archives, or in banks of reproductive materials, etc;
• when working with reproductive material, taking into account the differences in ecological
requirements, differentiate especially among the following genera: oak (pedunculate oak
– Quercus robur, sessile oak – Quercus petraea), linden (small-leaved linden – Tilia cordata,
large-leaved linden – Tilia platyphyllos), birch (silver birch – Betula pendula, pubescent birch
– Betula pubescens, Betula pubescens subsp.carpatica – the taxonomy of birch is complicated. When transferring seeds, take into account at least the similarity in natural conditions),
alder (black alder – Alnus glutinosa, speckled alder – Alnus incana);
• supervise the transfer and manipulation of reproductive material very carefully (from 2004,
onwards).
15. Participate actively in ongoing revision of the representative make-up of forests in specially protected areas.
16. Support the incorporation of territorial protection of key sites for conserving the biodiversity
of forest ecosystems into land-use planning documentation at each stage. In cases of crucial
importance the sites should be functionally categorized as special purpose forest, in order to
protect their biodiversity, and projected into the forest management plan. Proceed in a similar
manner with significant segments of TSES.
17. In elements of TSES promote a more consistent approach to the composition of natural wood
species, including the use of wood species with naturally low occurrence (rare species) and fastgrowing pioneer tree species, including shrubs.
18. Increase the age and spatial diversity of forests as an aspect of long-term support for careful
management (mainly adequately long forest reproduction under the shade of the parent stand,
perhaps in combination with small-scale group elements – hollows), especially in areas with
shade-loving climax species.
72
4. Proposal part
19. Support preservation of trees with dens and reserved trees until their natural decay (in order to
minimize economic losses, leave primarily less valuable wood species, especially on lee sides
of stands; 3-5% of the area). Support preservation of a reasonable quantity of dead wood (of
thick dimensions) for natural decay; prefer wood species that are not susceptible to attack from
dangerous bark insects (especially bark beetles on spruce!)
20. Chart the extent and degree of disturbance to the water regime in forest ecosystems caused by
secondary hydrological networks (insensitive drainage and unsuitable arrangement of the road
network and other linear structures) in the forest area in the Pilsen Region. Set up a timetable
for dealing with the most serious damages to the water regime.
21. Start a support programme to reorganize and service the forest road network to reduce its negative impacts on the water regime in the area.
22. In order to increase carbon binding by forest ecosystems:
• limit drainage of hydromorphic forest soils that leads to increased humus mineralization,
• aim at multi-floor forest composition (better use of space for biomass, better use of light for assimilation, better shade for the soil surface – leading to a decrease in humus mineralization),
• protect humus from increased mineralization by reducing clearcut areas and brightly-lit forest
stands. For the reasons given above, decay in large-size forest elements (bark beetles, wind
etc.) must be avoided, and preventive measures must be implemented.
• support afforestation of unproductive agricultural plots, but also take into account other
criteria, especially preservation of landscape character, landscape diversity (do not afforest
non-forest elements inside forest stands, etc.), occurrence of rare and endangered species
on secondary treeless area, etc. Afforestation of unproductive agricultural land is particularly
effective in areas with a low percentage of forests and in large treeless area.
23. Initiate, support and actively participate (in state wide activities) in computation of the critical burden and categorization of areas in terms of the present and potential acidification of forest soils.
This information should be taken into consideration in forest management.
24. Give ongoing support to measures that decrease the external man-made burden in forests (environmental pollution) and which worsen the state of forest health. Reduce the negative impacts
of pollution, particularly:
• work on reduction of emissions from local sources (in the Pilsen Region),
• exert political pressure for the reduction of external emission sources,
• take action against the formation of illegal waste dumps in forests,
• invoke a whole range of measures for reducing negative man-made impacts on forests (reduce road salting in forests and replace it by alternative methods of winter road maintenance,
reduce the penetration of agricultural pesticides into adjacent forests, etc.);
• support an increase in the proportion of wood species with higher tolerance to harmful agents
and with ameliorative effects; also take into account preservation of highly-productive and
non-productive values of forests (especially increase the proportion of autochthonous broadleaves).
The nature conservancy authorities will use their powers to support the achievement of these
objectives and measures.
73
4. Proposal part
4.3 Water ecosystems
OBJECTIVES
General objectives
The main objective is to use water resources in a way that takes into account the principles of
sustainability and increases their ecological and aesthetic value. Another objective is to restore the
water regime to a state close to the natural state and to increase the retention and accumulation
potential of the landscape. In protection against high waters differentiate between directing the
floodwaters and preventing devastating flood damage. Support the function of flood plain ecosystems,
headstreams and wetlands and their rational use. Raise the quality of surface and ground water.
• Build structures and adjust water elements to form conditions for the progress of water animals
and water plant habitats.
• Do not allow further regulation of water streams that would shorten the length of their run, that
would denaturalize the character of the watercourse and flood plain, or that would generally
decrease their ecological and aesthetic value. Exceptions should be made only in the interest of
prptecting health and property.
• New water elements should be planned that will have a beneficial hydrological, ecological and
aesthetic function in the landscape.
• Prevent further construction in the flood plains of water streams.
• Remove barriers which obstruct the migration of fish and other water animals.
• Revitalize water streams and reservoirs which were inappropriately channelled or treated in the
past. The priorities in this regard are inappropriately trained water streams.
• Restore the retention and accumulation function of the landscape (dry polders, ponds, etc.).
• Take into consideration the function of flood plains and headstreams.
• During floods allow rivers to overspill from the watercourse in localities where the damage to
property is not excessive.
• Increase the natural cleansing capacity of water streams and reservoirs.
• Raise the number of activities and the amount of financial support in the framework of landscape-forming programmes from the Ministry of the Environment, the Ministry of Agriculture,
or from European funds.
74
4. Proposal part
RECOMMENDATION
Floods, conservation and using of landscape
1. Exclude arable land use in headstreams and flood areas at least for Q10. In these areas, use of
land for arable purposes is in contradiction with hydrological and ecological requirements. Support the exclusion of arable land throughout the flood plains of watercourses.
2. Do not permit further building in the flood plains of watercourses.
3. For this purpose, support the production of studies and plans which define the flood plains in
villages, town and cities.
4. Prevent any regulation of water streams that would shorten the length of their run, that would
denaturalize the character of the watercourse and flood plain, or would generally decrease their
ecological and aesthetic value.
5. Support the revitalization of watercourses and their flood plains with a view to increasing the
retention and accumulation potential of the landscape.
6. During floods allow the river to overspill from the watercourse in localities where damage to
property is not excessive.
7. In the interest of allowing rivers to overspill during floods, process studies that will define the
areas of possible overspill with regard to protection of property. Specify regulations to protect
these areas from building and other activities which would impair this retention role.
8. Increase the water storage capacity of the landscape by building dry polders and water reservoirs with a retention role.
9. Eliminate arable land from a stretch at least 7m in width from the edge of stream banks and
ponds. This does not refer to artificial drainage channels.
10. When drainage systems are reconstructed on agricultural plots, take into consideration the hydrologically important part of the river basin (headstreams, flood plains) and eliminate or at least
minimize the drainage role at that point. This principle cannot be applied when other parts of the
drainage system may be disrupted.
Revitalization
11. Support revitalization of watercourses, including their flood plains, through landscape-forming
programmes, especially through the Programme for Watercourse Revitalization. Revitalization
of trained parts of watercourses should be prioritized.
12. Follow the principle that one comprehensive revitalization is preferable to several partial revitalizations. Planting trees in an alley (avenue) along an artificially channeled river cannot be considered as revitalization.
13. Build new ponds in preference to dredging mud from existing ones. Removing mud should be
the responsibility of the reservoir owner. The owner should deal with the consequences and
causes, including any disputes with owners of eroded plots.
14. Ensure the ecologically acceptable minimum stream flow in a watercourse and in the raceway
of waterworks in the framework of revitalizations.
75
4. Proposal part
15. Eliminate the causes of silting and eutrophication of water reservoirs and watercourses. Always
help the owners and users of eroded agricultural plots to obtain redress.
16. Support ways of using water reservoirs that emphasize non-productive functions.
17. Support restoration and establishment of wetlands.
18. Support activities that increase natural reproduction of fish populations.
19. Support activities leading to protection or reintroduction of endangered fish species and other
aquatic animals.
20. Coordinate activities leading to formulation of, and support projects for, revitalization measures.
Water quality
21. Support projects leading to an increase in the self-cleaning ability of watercourses and reservoirs.
22. Form conditions for the existence of a buffer zone (filter) and for the development of a littoral
zone to catch sediments and nutrients and to avert silting and eutrophication.
23. Exclude arable land use in headstreams and flood areas at least for Q10. In these areas arable
land use is in contradiction with hydrological and ecological requirements. Support the exclusion
of arable land throughout the flood plains of watercourses.
24. When drainage systems are reconstructed on agricultural plots take into consideration the hydrologically important part of the river basin (headstreams, flood plains) and eliminate or at least
minimize the drainage role at that point. This principle cannot be applied when other parts of the
drainage system may be disrupted.
25. Monitor signs of accelerated soil erosion and always help owners and users of eroded plots to
obtain redress.
The nature conservancy authorities will use their powers to support the achievement of these
objectives and measures.
76
4. Proposal part
4.4 Landscape
OBJECTIVES
General objectives
The general objectives are to conserve and increase biodiversity and to achieve an ecologically
and aesthetically well balanced landscape. For this purpose it is necessary to proceed as follows:
with progressive implementation of TSES, lower the consequences of landscape fragmentation,
and protect representative and unique types of ecosystems within relevant biogeographical units.
Take into account that TSES is defined as a spatially-functional minimum for achieving the stated
objectives, and it has to be supplemented by other measures that further optimize the function of
the landscape.
In the meaning of §12, Act on the Protection of Nature and the Landscape, Act No. 114/1992,
protect the character of the landscape against activities that dimish its aesthetic and natural value.
Interference with the landscape character should be pursued only in order to preserve significant
landscape components, especially particularly protected areas, dominant cultural features of the
landscape, a harmonic scale and harmonic relations in the landscape. The objective is not only
effective protection of valuable areas (apart from National Parks and Protected Landscape Areas) with
significant landscape character as defined by the Natural Park institute. At same time it is necessary
to ensure adequate protection of the character of the landscape outside the most valuable areas. In
landscapes with reduced natural and aesthetic values or negative characteristics and features, the
formation of new values should be preferred, e.g., restoration and aesthetic improvement of these
landscapes. The whole Natural Park area should make the most of the potential of the landscape and
the principles of active protection of landscape character should be implemented. An excessively
high proportion of Natural Park area could reduce the effectiveness of protecting the aesthetic,
natural and cultural-historical values of the landscape. An excessively low proportion of Natural Park
could conversely threaten the landscape character by failing to protect areas of high landscape value
from unfriendly activities.
In order to preserve or raise the biodiversity, ecological stability or aesthetic values of the landscape
it is also necessary to protect significant parts of the landscape that are not formally included in a
particularly protected area as SLC, under §14. If such an area is not included in SLC under §3, section
b, the significant parts of the landscape are registered in the sense of §6.
The objective of nature and landscape conservation, and of all forms of landscape planning and
management, is to restore landscape patterns by applying parameters that increase biodiversity at
the ecosystem level and decrease the consequences of landscape fragmentation, e.g., by increasing
their connectivity or permeability and, last but not least, by increasing the aesthetic value of the
landscape. In response to the dramatic simplification of landscape patterns in the second part of the
20th century, increased landscape heterogeneity should be used as the main measure for rectifying
the situation. A further decrease in landscape heterogeneity is admissible only in areas with a
relatively high proportion of ecologically more stable landscape elements (a skeleton of ecological
stability), when a decrease in landscape heterogeneity will be accompanied an increase in the
proportion of ecologically valuable ecosystems.
77
4. Proposal part
• Process a spatially-functional demarcation of the regional TSES; ensure the continuity of all territorial-administrative units.
• Establish a study of the TSES for all cadastral areas that are included in the Pilsen Region
• Evaluate the area of the Pilsen Region, with the exception of the area of National Park and Protected Landscape Areas, in terms of aesthetic, natural and cultural-historical values, and define
where new nature parks may need to be proclaimed.
• Appraise mining areas that are not in use, with a view to landscape character protection.
• Unify the principles of intent assessments by the nature conservation authorities with a view to
landscape character protection in the area of the Pilsen Region.
• Prevent reductions in areas with an enhanced aesthetic (landscape) value.
• Prevent any increase in areas with a reduced aesthetic (landscape) value.
• Evaluate the current effectiveness of decrees and regulations on establishing nature parks in
relation to the area.
• Specify the regulations for all nature parks in the area of the Pilsen Region.
• Evaluate the existing situation in legislation to conserve significant parts of nature and the landscape, and specify priorities for further progress in registering areas as SLCs.
• Assert the principle of raising landscape heterogeneity in all activities conducted by the nature
conservation authorities.
• When new elements in an open landscape are established, use autochthonous wood and herb
species that correspond to the habitat conditions.
• Raise the number of activities and the level of financial support in the framework of landscapeforming programmes from the Ministry of the Environment, Ministry of Agriculture and the State
Environmental Fund.
• TSES at all levels should be transferred into digital (vector) form for the area within the Pilsen
Region. Ensure spatial continuity inside this area and also on the boundaries with the Protected
Landscape Areas, National Park and adjacent regions.
• Process geographic information system (GIS) data about TSES, and keep it periodically updated.
• TSES studies should be projected in further levels of planning documentation (plans and
projects). When processing the studies make sure that the proposed elements will have a positive aesthetic impact.
• In specific cases (above all in ecologically relatively unstable areas) supplement TSES with new
(projected) interactive elements in territorial plans and land consolidations.
• Progressively establish the projected syntactic elements of the TSES and implement them into
landscape management, etc.
78
4. Proposal part
• Formulate preventive principles for protecting the landscape character in areas of the region.
• Process studies for each nature park that will define general principles and methods for protecting the character of the landscape in their areas.
• Progressively increase the land area with enhanced aesthetic (landscape) values through landscape-forming and other programmes, various forms of landscape planning and other activities.
• Progressively reduce the land area with reduced aesthetic (landscape) values.
• Improve the general awareness of residents in the Pilsen Region about landscape character
protection and about the role of nature parks. Support their active participation in landscape
character protection.
• Register important parts of the landscape that are not yet covered by adequate area protection
measures, such as SLC.
• Upgrade the information system of registered SLCs at the level of individual plots linked to the
regional GIS.
• Support activities leading to increased landscape heterogeneity.
• Rehabilitate the element of fruit trees in the open landscape (extensive orchards, parkways,
ridges, edges and solitary trees).
RECOMMENDATION
Ecological networks – Territorial Systems of Ecological Stability (TSES)
1. Process the spatial-functional demarcation of the regional TSES, including continuation of all territorial-administrative units (responsibility of the Regional Authority).
2. Establish a study to ensure implementation of the local TSES for all cadastral areas. (responsibility of Municipality III and ordering party of land-use plans).
3. Transfer TSES (regional and local) into digital (vector) form for the whole area of the Pilsen
Region. Ensure spatial continuity inside this area and also on the boundaries with Protected
Landscape Areas, National Parks and adjacent regions. (responsibility of the Regional Authority
and Municipality III.)
4. Feed data on TSES into the geographic information system and ensure that it is periodically
updated and made accessible to the public and to the public administration authorities. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)
5. Obtain relevant data for the information system about TSES, above all for periodic updating.
(responsibility of Municipality III.)
6. Support implementation and maintenance of the syntactic elements of TSES in their administrative area. Give priority to cadastral areas with a very poorly developed ecological stability skeleton, or with a low level of ecological stability (appendix 3.4.5. and 3.4.9.). Also prioritize cases
when implementation of the syntactic element eliminates a major ecological barrier. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I., II., III.)
79
4. Proposal part
7. Register as SLC (under §6 of act no. 114/92 S.B.) those syntactic elements of TSES, which are
not protected as particularly protected areas or as SLC, particularly under §3 section b). (responsibility of Municipality II)
8. The municipalities are the most suitable owners of land that is included in TSES. The municipalities must take into account their duty to protect the interests of the public. (responsibility of
Municipality I.)
9. As the owners of this land, they must ensure maintenance of the syntactic elements of TSES
through implementing the landscape-forming programmes. (responsibility of Municipality I.)
10. Respect the spatial parameters and function of TSES in land use plans, land consolidation programmes, forest management plans and other planning documentation. (responsibility of the
Regional Authority and Municipality I., II., III.)
Landscape character and nature parks
11. Evaluate the efficiency of the nature parks established at the same time and suggest any reductions or expansion. Reassess the number of nature parks and their boundaries with a view to
integrating them in a single regional administrative unit. The synthetic map (appendix 3.4.6.1)
shows areas that are at present well covered by nature park regulation, but are not classified as
landscape with increased aesthetic value by the landscape evaluation. In these areas, consider
if the regulations are adequate in the regional context. In the same map, areas are marked that
have been classified as landscape with increased aesthetic value, but are not covered by nature
park regulations. In these areas, too, an assessment should be made of their suitability for protection by nature park regulations.(responsibility of the Regional Authority)
12. Formulate preventive principles for protection of landscape character in constituted nature
parks, and take into account the special features of each area. Study assignments should be established for each nature park in order to evaluate the area in terms of the presence of aesthetic
and natural landscape values, and in order to define the general principles for protection of the
landscape character. On the basis of such a study suggest regulations to prevent disruption of
the character of the landscape. The formulated principles will include rules to form a basis for decision making by the relevant authorities in order to achieve the desired effect on the landscape
character. (responsibility of the Regional Authority)
13. Process a long-term strategy for reducing the area with reduced aesthetic (landscape) values
and for expanding the area with enhanced aesthetic (landscape) values. (responsibility of the
Regional Authority)
14. In cooperation with other administrative authorities and organizations, support education leading
to landscape character protection. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III)
15. Decision making by the nature conservancy authorities on buildings and other activities in relation to landscape character (under §12, article 2) is motivated by the methodological procedure
of concept assessment with a view to landscape character protection. (responsibility of the
Regional Authority and Municipality III.)
16. Assert the principle of protection of aesthetically valuable areas. When it is necessary to permit
buildings or activities that lower the value of the landscape character, follow the principle of accumulating negative activities in areas of reduced aesthetic value. (responsibility of the Regional
Authority and Municipality III.)
17. In pragmatically complicated cases, use consultancies or surveys conducted by experts. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)
80
4. Proposal part
18. Through the medium of registration of SLCs, ensure the protection of ecologically, geomorphologically or aesthetically valuable parts of the landscape. SLC registration in this sense is suitable
primarily for areas outside particularly protected areas or nature parks and for protecting dominant landscape features of a natural and cultural character. (responsibility of Municipality II.)
19. The local authority should be influenced by the principles of landscape character protection
when granting permission for woodcutting in the areas of nature parks. (responsibility of Municipality I.)
20. Support the restoration of historical landscape patterns of a natural character (hedgerows, parkways, alleys by field roads, etc.) and of a cultural character (small chapels, crosses, wayside
crosses and other small artefacts). Special attention should be given to objects and elements
under public administration or ownership. See also the concept of landmark protection. (responsibility of Municipality I.)
21. Support the specific character and nature of villages or regions. Protect this character, and support education for citizens and dissemination of information about local history and customs.
(responsibility of the Regional Authority and Municipality I.)
22. Look at the features, characteristics and values of landscape character in the framework of
defining and implementing TSES in nature parks. At the level of the implementation project, the
visualization of measures carried out should be presented and assessed in terms of landscapearchitectural principles. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)
23. When issuing permission for buildings and other activities related to landscape character (under
§12 article 2), and also when expressing its views on land consolidation projects, land use plans,
forest management plans and other landscape-planning documentation, produced for nature
parks, the relevant nature conservancy authority should take into account the principles of landscape character protection given by the methodological instructions from the Regional Authority
and published on the basis of separate documentation created for this purpose. (responsibility
of the Regional Authority and Municipality III.)
24. With a view to landscape character protection, new buildings should where possible be situated
in the nearest built-up community and within a spatially and functionally well balanced townplanning unit. Structures in the open landscape should be restricted to cases where there is no
alternative, and to important buildings of major public interest. (responsibility of the Regional
Authority and Municipality I.,II., III.)
25. Find a suitable form and location for vertical buildings, e.g. masts, water-towers, wind power
stations, etc., to prevent a negative impact on aesthetically valuable parts of the landscape.
(responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)
26. Support the establishment of nurseries to preserve regional varieties of fruit-tree species for
planting in the open landscape. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II.,
III.)
27. Appraise unworked areas in terms of their influence on the landscape character. (responsibility
of the Regional Authority)
28. The critical factor for successful integration of a quarry into the landscape is usually the scale and
segmentation (spatially variability) of the quarry. Small and indented quarries can in some cases
enhance the landscape aesthetically and ecologically. In landscape character impact assessment
of mineral mining, these characteristics should be emphasized. (responsibility of the Regional
Authority and Municipality III.)
81
4. Proposal part
Significant landscape components (SLC)
29. Formulate the priorities for registering SLCs in terms of analysing the current landscape condition and the extent of use SLC measures. (the responsibility of Municipality II.)
30. Following the defined priorities, progressively register selected landscape elements as SLCs.
(responsibility of Municipality II.)
31. Create GIS to document registered SLCs. (responsibility of the Regional Authority)
32. Create data for GIS databases of registered SLCs. (responsibility of Municipality II.)
33. Register as SLC (under §6 of act no. 114/92 S.B.) syntactic elements of TSES that are not
protected as particularly protected areas or as an SLC given particularly under §3 section b).
(responsibility of Municipality II)
34. Implement measures that respect the function of flood plains as SLCs, taking into account the
current condition of vegetation, e.g. grassing, afforestation, etc. (responsibility of the Regional
Authority and Municipality I.,II., III.)
35. Significant elements for protection of geodiversity should be established as natural monuments
or registered as SLCs. (responsibility of Municipality II)
Landscape patterns
36. Give long term support to activities leading to increased landscape heterogeneity, e.g. restoration of original hedgerows, field roads with alleys, elongating watercourses into the framework
of revitalization, grassing and afforestation of patches within the matrix of arable land, etc.
Favour the principle of establishing several small elements rather than a single large element,
support longer edges between individual ecosystems. (responsibility of the Regional Authority
and Municipality I.,II., III.)
37. An important criterion in these activities is to increase landscape connectivity and minimize
ecological barriers that form a barrier to the movement of flora and fauna. (responsibility of the
Regional Authority and Municipality I.,II., III.)
38. The criterion of increasing landscape heterogeneity, with the exception of cases specified below,
should be projected to the decision making process of nature conservancy authorities, to remarks
within land consolidation, land-use planning, forest management plans and other forms of landscape
planning and management. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.)
39. A decrease in landscape heterogeneity is allowable only in areas where it is accompanied by an
increase in the area of ecologically valuable habitats. (responsibility of the Regional Authority and
Municipality I.,II., III.)
40. Changes in landscape patterns should take into account the landscape character. (responsibility
of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.)
41. Restoration or establishment of ecologically relatively stable landscape elements should take
into account their relatively uniform arrangement in a less stable matrix, largely arable land.
(responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)
42. When making changes and restoring landscape patterns it is recommended to use historical
data, maps, aerial photographs and other relevant sources. This data can provide a very important inspiration for keeping or restoring continuity in landscape use and memory. However the
historical situation should not be copied mindlessly. (responsibility of the Regional Authority and
Municipality III.)
82
4. Proposal part
43. When restoring landscape patterns, prefer cadastral areas with a poorly developed ecological stability skeleton, or with a low average degree of ecological stability (Appendix 3.4.5. and
3.4.9.). (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)
44. When implementing new landscape patterns use native wood and herb species that suit the
habitat conditions in the locality. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)
45. Support fruit tree planting in the open landscape as extensive orchards, linear formations (alleys,
hedgerows, edges) or as solitary trees. (responsibility of the Regional Authority and Municipality
III.)
46. Support the establishment of nurseries to preserve regional varieties of fruit-tree species for
further planting in the open landscape. (responsibility of the Regional Authority and Municipality
I.,II., III.)
47. Where there are significant linear buildings that can form an ecological barrier, conduct an impact
assessment on animal migration and take necessary steps to eliminate the negative impacts of
landscape fragmentation. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.)
48. Adverse development in the second part of the 20th century led to a decrease in elements of
an ecotone character. When establishing new landscape-forming elements it is therefore necessary to focus on elements of this character. This principle does not refer to biocenters. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.)
49. Establish an effective information system for potential applicants for grants from programmes in
support of landscape protection and design. Provide help in making applications. (responsibility
of the Regional Authority and Municipality III.)
50. With a view to landscape permeability protection, which is a basic and typical attribute of “Czech
landscape”, prevent the build-up of fences, folds, walls and other similar barriers in the open
landscape that might reduce its permeability.
83
4. Proposal part
4.5 Particularly protected parts of nature
OBJECTIVES
General objectives
The conservation of naturally or aesthetically very prestigious areas should be implemented in the
form of particularly protected areas. Types and intensity of landscape use in these areas should
be consistently subordinated to preservation or improvement of the natural circumstances, with
the accent on conservation. Protect monumental trees, groups of trees and alleys against abuse,
demolition and disturbance of their natural development. Actively preserve them from harmful
environmental impacts.
• Complete the revision of estates in nature reserves and monuments.
• Process and implement management plans for nature reserves and monuments.
• Mark the areas, and put up information notice boards in selected nature reserves and monuments.
• Evaluate the state of health of protected trees and ensure good maintenance for them.
• Complete the marking of protected trees in fields.
• Supervise observance of regulations on activities in protective zones of protected trees.
• Declare localities of European significance as protected areas.
• Have significant localities in nature reserves and nature monuments entered in the inventory of
European significant localities.
• Evaluate nature reserves and monuments in terms of their representative incidence within the
Pilsen Region, using the methodology prepared by the Ministry of the Environment.
• Supplement the system of particularly protected areas.
• Supplement the network of protected trees with the most significant trees, groups of trees and
alleys in the region.
• Ensure an adequate information system and presentation of protected trees.
RECOMMENDATION
Particularly protected areas
1. Complete the revision of estates in nature reserves and monuments. (responsibility of the Regional Authority)
2. Process and implement the management plans for nature reserves and monuments. (responsibility of the Regional Authority)
84
4. Proposal part
3. Mark areas and provide information notice boards in selected nature reserves and monuments.
(responsibility of the Regional Authority)
4. Declare localities of European significance as protected areas. (responsibility of the Regional
Authority)
5. Have significant localities in nature reserves and nature monuments entered in the inventory of
European significant localities. ( responsibility of the Regional Authority)
6. Provide inventory inspections for all nature reserves and monuments. (responsibility of the Regional Authority)
7. Evaluate nature reserves and monuments in terms of their representative incidence within the
Pilsen Region, using the methodology prepared by the Ministry of the Environment. (responsibility of the Regional Authority)
8. Supplement the system of particularly protected areas.
9. Establish significant elements for protection of geodiversity as natural monuments, or register
them as SLCs. (responsibility of the Regional Authority and Municipality II)
Protected trees
10. Supplement the network of protected trees with the most significant trees, groups of trees and
alleys in the region. (responsibility of Municipality II)
11. Provide adequate presentation of protected trees. (responsibility of Municipality II)
12. Evaluate the state of health of protected trees and ensure good maintenance for them. (responsibility of Municipality II)
13. Complete the marking of protected trees in fields. (responsibility of Municipality II)
14. Supervise observance of regulations on activities in the protective zones of protected trees.
(responsibility of Municipality II)
15. Create GIS to provide evidence about registered SLCs. (responsibility of the Regional Authority)
85
4. Proposal part
OBJECTIVES
General objectives
The general objective is active and efficient protection of populations, communities and the
environment of individual plant and animal species. Preservation and improvement of biodiversity
at all levels should result from a wide spectrum of activities. Species protection goes beyond
protecting specially protected plant and animal species; it must also provide appropriate protection
for all species and respond to a very wide range of current situations that are significant for selected
species, populations or communities.
• Protect endangered species not only directly but above all by protecting their habitats.
• Process a conception for measures against invasive plant species.
• Collect data on the occurrence, biology and ecology of endangered species.
• Preserve locations where endangered species occur, and maintain locations important for species protection.
• Implement preservation programs for endangered plant and animal species.
• Reduce the negative impacts of landscape fragmentation.
• Protect European significant locations in the Natura 2000 system.
• Support havens for injured animals.
• Harmonize the interests of gamekeepers and anglers with the interests of species protection.
• Process a conception for measures against invasive plant species.
RECOMMENDATION
1. When gathering data, establish cooperation between the nature conservancy authorities and
special institutions dealing with species mapping and research; support fieldwork and studies of
the biology and ecology of endangered species, produce a database of locations where endangered species occur. (responsibility of the Regional Authority)
2. Process and implement preservation programmes for selected endangered plant and animal
species. Process care plans for significant locations for species protection and ensure that they
are implemented. (responsibility of the Regional Authority)
3. Ensure territorial protection, through particularly protected areas or significant landscape components or temporarily protected areas, in locations where critically endangered plant species or
severely endangered species occur. (responsibility of the Regional Authority and of Municipality
II.,III.)
86
4. Proposal part
4. Buy up land where particularly protected plant species occur. (responsibility of the Regional
Authority)
5. Interconnect isolated localities of natural and almost natural habitats to prevent genetic degradation of endangered species. (responsibility of the Regional Authority and of Municipality
I.,II.,III.)
6. Support measures to provide safe road crossings for amphibians in places of intensive migration. (responsibility of the Regional Authority)
7. On the D5 motorway, from the border of the Central Bohemia Region to Pilsen, promote
measures to facilitate migration across the motorway and decrease the probability of accidents
involving animals and cars (by building fences and migration crossings in selected places). (responsibility of the Regional Authority)
8. Establish areas with no human intervention (protected areas) in well-preserved natural forest
fragments and in semi-natural forest habitats. (responsibility of the Regional Authority)
9. Promote the interests of species protection at meetings on territorial planning, investment
projects, EIA, etc. (responsibility of the Regional Authority and of Municipality I.,II.,III.)
10. Ensure the protection of European significant localities in the Natura 2000 system. (responsibility of the Regional Authority)
11. Naturally valuable localities identified in the Natura 2000 mapping process but which do not fulfill
the criteria to be established as protected areas in Natura 2000 system should where possible
be registered as SLCs (if they are not protected as particularly protected areas and are not SLC
specified in §3 section b) Act No. 114/1992 S.B.). (responsibility of Municipality II.)
12. Support havens for injured animals.
13. Process a separate conception for measures against invasive plant species. (responsibility of the
Regional Authority)
14. Process a separate conception of measures against invasive animal species. (responsibility of
the Regional Authority)
15. Through education programmes for gamekeepers and anglers, deal with problems of releasing
game animals that breed in deer parks, dispersal of allochthonous animal species and conservation-friendly pond management. (responsibility of the Regional Authority and of Municipality III.)
16. Support education and information dealing with species protection. (responsibility of the Regional Authority)
87
4. Proposal part
4.7 International and regional co-operation
OBJECTIVES
General objectives
Nature and landscape conservation reach beyond regional and state borders. It is necessary to
understand and deal with issues which overlap the area of the Pilsen Region. The Concept will deal
with problems of species protection, ecological networks and water ecosystem protection. New
knowledge shows that the entire condition and use of the landscape has a critical influence on
climatic and runoff conditions. Therefore all problems of nature and landscape conservation have a
regional, national and international (continental, global) dimension.
The Czech Republic is now on the threshold of accession to the European Union. The concept has
been processed for the time when the Czech Republic will be a member of the EU. As regards
the establishment of this Concept and the competencies arising from it, most tasks on the level of
international co-operation concern the central authorities, above all the Ministry of the Environment
of the Czech Republic. The Pilsen Region and its municipalities, because of their location along the
border with Germany (Bavaria), can develop activities at the regional and local (municipal) level.
The most probable spheres of international co-operation for the Pilsen Region and its municipalities
will include:
• Co-operation in the field of flood prevention and dealing with the consequences of floods.
• Implementing ecological networks (territorial systems of ecological stability) and ensuring their
spatial-functional compatibility with parallel structures in Germany.
• Programmes for preservation or reintroduction of endangered plant and animal species.
• Campaigns against invasive animal and plant species.
• Water purity, landscape utilization, impacts of agriculture on the quality of water resources and
water ecosystems.
• Developments in tourism and recreation.
• Impact assessment of buildings and other activities on the landscape and on nature, taking into
account adjacent countries.
88
5. Conclusion
The final form of the Concept of Nature and Landscape Conservation for the Pilsen Region is influenced
by the competencies of the individual departments and by the allocation of competencies on similar
levels of public administration. The Concept therefore deals only with spheres that are pertinent to it,
or which the nature conservancy authorities can actively influence within their powers.
Several issues directly related to nature and landscape conservation have been or will be dealt in
separate conceptual documents. For example:
• a concept for tourism and recreation
• a study of rural space
• a concept for monument protection
• a concept for wastes
• a concept for environmental training, education and information
• a concept for agriculture
• a concept for forest management development
• a concept for water conservation
Other conceptual documents are recommended as directly useful for this Concept (invasive species,
nature parks, etc.) Some aspects of the part of the proposal have therefore not been presented
in separate chapters of this concept, but have been integrated into broader spheres (landscape
planning, traffic, protection of mineral resources, etc.)
The Concept arises from the principle of active nature and landscape conservation, which requires
an active, area-wide approach from the nature conservation authorities, organizations and citizens,
unlike previous conservative approaches of a prohibitive character. A further principle is that nature
and landscape conservation should be based on a differentiated approach taking into account various
land uses.
The concept is not only a tool for developing working rules for the nature conservation authorities.
It is also an element in a functional information system in the sphere of nature and landscape
conservation, for gathering information about conditions in the region, about species and their
populations. The concept will help to evaluate the efficiency of existing procedures.
90
Title:
The Concept of Nature and Landscape Conservation for the Pilsen Region
Editor:
Team of authors:
Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.
Ing. Jiří Bouše
Vít Dvořák
Ing. Eva Charvátová
Doc. Ing. Josef Linhart, CSc.
Mgr. Bohumil Mandák, PhD.
Ing. Blanka Pittnerová
Ing. Kateřina Pixová
Ing. Petra Šímová
Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.
Ing. Vladimír Zatloukal
The authors thank the Department of the Environment of the Regional Authority in the Pilsen Region
for their co-operation.
The authors also thank all other persons and organizations that have given assistance, primarily: the
Institute of Forestry Management in Pilsen, the Agency for Nature Conservation and Landscape
Protection of the Czech Republic and the centre in Pilsen, primarily RNDr. Vladimír Hanzal, the West
Bohemian Museum in Pilsen, namely RNDr. Roman Vacík, Mgr. Jaroslava Nesvadbová, the Research
Institute for Amelioration and Soil Protection in Zbraslav, and the Agricultural Water Administration in
Pilsen and in Prague.
The Concept is published with support from the State Environmental Fund of the Czech Republic.
English text:
Kateřina Pixová
Robin Healey
Photographs by:
Daniela Brabcová
Josef Linhart
Jiří Vlček
Graphical processing:
Creative Studio spol. s r.o., Pilsen
Publisher:
Nakladatelství Naděžda Skleničková, Prague, 2004

Koncepce ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji

Transkript

Podobné dokumenty

Studie proveditelnosti dopravní obslužnosti Praha

zde

Krajina a krajinný ráz ve strategickém plánování

Návrhy - Správa CHKO Jeseníky

Návrhová část PLP - Správa CHKO Orlické hory

Umění a starožitnosti / Art and antiques 5. AUKCE

http://www.thefreelibrary.com/Intricacies+of+fat.

worksheet_geographical_regions_CR