UEK Habartov_zpráva_vfin2

Transkript

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
ENVIROS, s. r. o. - PROSINEC 2011
MĚSTO HABARTOV
ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE
MĚSTA HABARTOV
ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA HABARTOV
Název publikace
Územní energetická koncepce města Habartov
Referenční číslo
ECZ11079
Číslo svazku
Svazek 1
Datum
Prosinec 2011
Odkaz na soubor
Vypracovali:
Ing. Vladimíra Henelová, ENVIROS, s.r.o.
Ing. Otakar Hrubý, HO Base
Ing. Róbert Máček, ENVIROS, s.r.o.
Schváleno:
Ing. Jaroslav Vích – výkonný ředitel a jednatel
Objednatel:
Město Habartov
Náměstí Přátelství 112
357 09 Habartov
Kontaktní osoby:
Ivo Zemek
starosta města Habartov
Pavla Kuchařová
420 725 712 893
[email protected]
Zhotovitel:
ENVIROS, s.r.o.
Na Rovnosti 1
130 00 Praha 3
www.enviros.cz
Kontaktní osoba:
Tel.:
E-mail:
MĚSTO HABARTOV
Ing. Vladimíra Henelová
284 007 484
[email protected]
2
OBSAH
1.
LEGISLATIVNÍ ZÁKLAD PRO ZPRACOVÁNÍ ÚEK
6
2.
ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII
7
2.1
Analýza území města Habartov
7
2.2
Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech
2.2.1
2.2.2
2.2.3
3.
12
16
18
21
3.1
21
3.2
3.2.1
3.2.2
Analýza dostupnosti paliv a energie
Zásobování města Habartova elektrickou energií
Zásobování města Habartova zemním plynem
Soustava CZT na území města Habartov
21
22
24
Spalovací zdroje na území města Habartov
26
Zdroje dat a členění zdrojů
Zdroje REZZO 3
26
26
3.3
Bilance spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEK
28
3.3.1
3.3.2
Primární spotřeba paliv a energie
Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku
28
30
Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza)
34
3.4
SOUSTAVA CZT – ANALÝZY A DOPORUČENÍ
37
4.1
Analýza dosavadního stavu CZT
37
4.1.1
4.1.2
4.1.3
4.1.4
Souhrnný popis soustavy CZT
Síť CZT
Zdroj tepla
Roční bilance CZT a cena tepla
37
39
41
42
4.2
4.2.1
4.2.2
4.2.3
4.2.4
Analýza variant rozvoje CZT v Habartově
Návrh variant rozvoje soustavy
Varianta č.1
Varianta č.2
Možnosti připojování dalších subjektů na stávající CZT
43
43
44
48
51
4.3
Závěrečná doporučení pro rozvoj soustavy CZT
51
4.4
Rizika spojená s rozvojem soustavy CZT
51
4.4.1
4.4.2
4.4.3
5.
12
ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ
3.1.1
3.1.2
3.1.3
4.
Bytová sféra
Služby a občanská vybavenost (terciární sektor)
Sektor průmyslu
Důvody odpojování odběratelů od systémů CZT
Vliv odpojování odběratelů na ekonomiku provozu soustavy CZT
Důsledky rozpadu soustavy CZT
51
52
56
HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR
58
5.1
Definice potenciálu úspor
58
5.2
Potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech
58
5.2.1
5.2.2
MĚSTO HABARTOV
Potenciál úspor v sektoru bydlení
Potenciál úspor v terciárním sektoru
58
65
3
5.2.3
5.2.4
5.3
6.
69
70
6.1
Stávající využití obnovitelných zdrojů energie na území města
70
6.2
Potenciál využití obnovitelných zdrojů na území města
71
Potenciál využití nízkopotenciálního tepla a geotermální energie
Potenciál sluneční energie pro výrobu tepla
Potenciál sluneční energie pro výrobu elektrické energie
Vodní energie
Využití biomasy
Podpora státu při využití obnovitelných zdrojů energie
Souhrn potenciálu využití OZE na území města Habartova
71
74
78
80
80
82
83
ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ
85
7.1
85
7.1.1
7.1.2
7.1.3
7.1.4
7.1.5
7.2
7.2.1
7.2.2
7.2.3
7.2.4
Východiska pro návrh řešení EH
Státní energetická koncepce a její cíle
Výhledová dostupnost paliv a energie
Priority nadřazených dokumentů
Související právní předpisy
Soulad ÚEK města Habartov s nadřazenými dokumenty
Výhledová poptávka po energii
Formulace variant rozvoje energetického hospodářství
Vývoj spotřeby paliv a energie ve stávající zástavbě
Spotřeba paliv a energie v nové výstavbě na rozvojových plochách
Návrh zabezpečení energetických potřeb nové zástavby
86
86
87
90
92
92
92
94
95
97
7.3
Vyčíslení nároků a účinků výhledových variant
7.4
Vícekriteriální vyhodnocení variant
7.5
Rizika rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant
rozvoje
111
7.5.1
7.5.2
7.5.3
7.5.4
8.
Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů
68
69
HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
6.2.1
6.2.2
6.2.3
6.2.4
6.2.5
6.2.6
6.2.7
7.
Potenciál úspor v sektoru průmyslu
Souhrnný potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech do roku 2030
99
108
Výhody a nevýhody současných soustav CZT
111
Rizika fungování soustav CZT
111
Doporučení pro provozovatele CZT v Habartově
113
Ostatní rizika rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant rozvoje
113
OPATŘENÍ K REALIZACI ÚEK A ENERGETICKÝ MANAGEMENT
114
8.1
Cíle ÚEK
114
8.2
Závěry ÚEK
115
8.3
Způsob realizace aktualizované ÚEK – opatření uplatnitelná
pořizovatele koncepce
115
8.4
Opatření pro realizaci ÚEK v soustavě CZT
116
8.5
Opatření v zástavbě na rozvojových plochách
118
8.6
Opatření ve využití potenciálu výroby elektřiny z OZE
118
8.7
Opatření na podporu realizace úspor energie a využití OZE
v domácnostech
119
MĚSTO HABARTOV
4
8.8
Opatření k úsporám energie v objektech v majetku města
120
8.9
Vyhodnocení územní energetické koncepce
120
9.
ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE
122
10.
SEZNAM ZKRATEK
123
11.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
125
MĚSTO HABARTOV
5
1. LEGISLATIVNÍ ZÁKLAD PRO ZPRACOVÁNÍ ÚEK
Územní energetická koncepce je strategickým dokumentem města a stanovuje cíle
a principy řešení energetického hospodářství na úrovni města na období 20 let. Její
obsah je stanoven zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném
znění v § 4. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro
územní plánování. Její obsah, tak jak jej definuje zákon o hospodaření energií
zahrnuje:
rozbor trendů vývoje poptávky po energii,
rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií,
hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a
kombinované výroby elektřiny a tepla,
hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů,
hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího
využití energie,
řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření
uplatnitelných pořizovatelem koncepce.
Podrobnosti ÚEK jsou stanoveny Nařízením vlády č.195/2001 Sb. k zákonu č.
406/2000 Sb.
Obsah ÚEK a způsob, jakým je navržena její realizace do roku 2030, vychází z rolí
jaké město ve vztahu k výrobě, rozvodu, distribuci a užití energie zastává – je
výrobcem, spotřebitelem (a správcem svého majetku), regulátorem a mělo by být i
iniciátorem (hrát aktivační a motivační úlohu). Úkoly města ve vztahu k výrobě a
užití energie, k zabezpečení kvalitních, bezpečných a spolehlivých dodávek paliv a
energie, jsou promítnuty do návrhu opatření uskutečnitelných městem v samostatné
i přenesené působnosti. Současně je předmětem analýz v ÚEK hledání takového
rozvoje energetického systému města, který je k životnímu prostředí šetrný a
odpovídá potřebám udržitelného rozvoje území města Habartova.
MĚSTO HABARTOV
6
2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII
2.1
Analýza území města Habartov
Základní informace o městě Habartov
Habartov je malé město v západních Čechách, v ORP Sokolov. Historie zmiňuje
poprvé Habartov roku 1339. Dlouhou dobu má Habartov zemědělský charakter, v
19. století ale nastává rozvoj těžby hnědého uhlí. Jejímu rozvoji začala ustupovat
také původní zástavba, dokonce musel být zbourán kostel sv. Anny. Současný
Habartov je novým městem, se svými 5476 obyvateli se rozkládá z větší části na
mírném svahu severozápadního okraje sokolovské hnědouhelné pánve. Do 1.
dubna 1976 tvořilo město nové sídliště se zbytkem staré obce a dvě místní části
Kluč a Úžlabí. V roce 1976 byla pak k Habartovu připojena obec Lítov a osada Na
Rovince a Horní Částkov. Během rozvoje důlní těžby zmizely stromy i potoky a za
2
městem vznikla obrovská, 50m hluboká jizva o 44 km . Město se nachází v
nadmořské výšce 484 metrů.
Z geografického pohledu je město Habartov
situováno v Sokolovské pánvi. Povrchovým
dobýváním v katastru města byl značně
narušen ráz krajiny a přirozený vodní režim
několika potoků. V současné době po
vyčerpání zásob hnědého uhlí došlo k
ukončení důlní činnosti, a SUAS (Sokolovská
uhelná, a.s.) provádí rozsáhlé rekultivace
lítovské výsypky a vytěženého lomu Boden.
Téměř celý svah až ke Chlumu Svaté Maří
bude zalesněn, buduje se zde nová cesta z Habartova na Chlum. Plocha hydrické
rekultivace, tedy zaplavení vodou, na bývalém velkolomu Medard – Libík při
provozní hladině v úrovni 401 m n.m. bude mít výměru 501,4 ha a na ostatní
rekultivované plochy připadne 499,12 ha. U další zbytkové jámy na území
Habartova (lom Boden) již hydrická rekultivace proběhla a v současnosti slouží
nové jezero k rekreaci.
V průběhu posledních let se podařilo parovodem připojit město na ETI (Elektrárna
Tisová), dokončila se výstavba kanalizace, plynofikace a čistíren odpadních vod,
město se snaží podporovat sport a přitáhnout k němu mládež. Byl vybudován nový
sportovní areál s travnatou plochou pro kopanou, volejbalové hřiště, opraveno
kluziště sauna a u ní fitcentrum a buduje se skateboard park. V příštích letech se
připravuje obnova všech silnic, výstavba nových chodníků, nového náměstí a
oprava fasád všech budov.
Kolem Habartova jsou kromě důlních jam také hluboké lesy, čisté potoky a
pohodlné pěší a cyklistické trasy. Je zde klidný kraj, kde se dodnes projevují
následky vysídlení pohraničí torzy původních vesnic.
Rozloha města Habartova je 2 117 ha. Správní území města zahrnuje 3 katastrální
území:
katastrální území Habartov, 1270 ha
katastrální území Lítov, 503 ha
katastrální území Horní Částkov, 343 ha.
MĚSTO HABARTOV
7
Tabulka 1:
Soupis sídelních útvarů náležejících k obci Habartov – základní sídelní jednotky a
počet obyvatel v nich k roku 2010
Obyvatelstvo v tom: s
trvalým pobytem-muži
ZSJ
Habartov
Kluč
Úžlabí
Horní Částkov
Na Rovince
Lítov
Město Habartov celkem
2 279
308
27
14
28
53
2 709
trvalým pobytem-ženy
trvalým pobytem-abs.
2 280
285
32
6
28
49
2 680
4 558
593
59
20
56
101
5 387
Zdroj: ČSÚ
Obrázek 1:
Mapa města Habartov s vymezením základních sídelních jednotek
Zdroj: Základní mapa ČR 1:10 000
Počet obyvatel - vývoj
Na počátku roku 2011 mělo ve městě Habartov hlášeno trvalý pobyt 5476 osob. Od
posledního Sčítání lidu, domu a bytů v roce 2001, kdy žilo na území města 5390
obyvatel, došlo k nárůstu počtu obyvatel. Z tohoto počtu je převažující národnost
česká (87,2%), dále zde žijí obyvatele s národností německou, slovenskou a
romskou.
Klimatické podmínky
Zájmové území je začleněno do klimatického regionu MT4 (mírně teplý, vlhký) s
kódem regionů 7. V tomto klimatickém regionu je suma teplot nad 10°C 2200 2400, průměrná roční teplota 6-7°C, pr ůměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm,
pravděpodobnost suchých vegetačních období 5 - 15 a vláhová jistota > 10.
MĚSTO HABARTOV
8
Obrázek 2:
Mapa klimatických oblastí
Habartov
Průměrné roční teploty se
pohybují v rozmez 6-7°C,
průměrné
roční
srážky
kolem 700 mm. Podnebí je
vlivem
částečného
srážkového
stínu
mírně
suché.
Přitom
je
silně
oceánicky ovlivněné, což se
projevuje především v chodu
oblačnosti, teplost a srážek.
K výrazným meziklimatickým
jevům patří výskyt silných,
nepříjemných
teplotních
inverzí s mlhami. Inverze se
vyskytují v rámci celého
Podkrušnohoří zejména v
chladném půlroce.
Ostrůvkovitě se vyskytují i modifikace klimatu vlivem expozice, např. na výsypkách.
Tabulka 1:
Klimatické podmínky města Habartov
Klimatické místo – lokalita
Poloha
Výpočtová venkovní teplota
Počet dnů v topném období
Průměrná teplota v topném období
počet denostupňů z průměru 50 let (tis=19 st. C)
počet denostupňů v letech 2004-2006 (tis=19 st. C)
průměrná teplota v TO v letech 2004-2006 (měřeno na kotelně)
Karlovy Vary
Nechráněná
- 17v°C
d = 259
tes = 4,1 °C
3 859
3 835
5,05 °C
Zdroj: Energetický audit tepelného hospodářství Města Habartova
Klimatické poměry jsou důležité pro výpočet spotřeby tepla na vytápění. Jsou
vyjádřeny délkou (počtem dní) topného období a průměrnou teplotou ve dnech
topného období a z toho vypočtených tzv. denostupňů. Počet denostupňů
v posledních letech uvádí následující tabulka, ze které vyplývá mírnější klima
v posledních 3 letech:
Ekonomika
Ve městě Habartov bylo k 31. 12. 2006 registrováno na 833 podnikatelských
subjektů a jejich počet má mírně rostoucí tendenci. Z celého sokolovského okresu
připadá na území Habartova 4,7% zaregistrovaných ekonomických subjektů.
Nejvíce z nich se zabývá poskytováním služeb spojených s obchodní činností,
prodejem spotřebního zboží a pohostinstvím (36,6%). Druhou nejčastější oblastí
bylo stavebnictví, kterému se věnovalo 18,9% podnikatelských subjektů. Další
činnosti, které jsou významněji zastoupeny v městě Habartov, je průmysl (11,5%) a
ostatní obchodní služby (16,3%). V posledních letech průmyslových subjektů ubývá.
Naprostou většinu podnikatelských subjektů tvoří podnikatelé – fyzické osoby. Na
konci roku 2006 jejich podíl tvořil 83% ze všech registrovaných ekonomických
subjektů. K druhé nejčetnější právní formě patřily obchodní společnosti (4,2%) a
svobodná povolání (podnikání podle jiného oprávnění než živnostenského (4,1%).
Nejvýznamnější podnikatelské subjekty Habartova jsou:
MĚSTO HABARTOV
9
Tabulka 2:
Podnikatelské subjekty v Habartově, rok 2011 - příklady
Firmy Habartov - název
AT KONZULT, s.r.o.
Autoopravna BURIAN
Autoservis Fabiš
Brož MAR
CARBONEX - VACH, s. r. o.
Drogerie Rybár Josef
EKOLL Lidáková, s. r. o.
ELMOSYSTÉM Sokolov, s. r. o.
FUHRMANN VERBANDSTOFFE, s. r. o.
GLASSBEL, s. r. o.
GOLEM - PALIVA, s. r. o.
HAMMER Holding, s. r. o.
Herkules pila
HODEK Josef 1. Máje 752,
HODR, s. r. o.
IDUSTRY VISION PROGRESS, a. s.
Kromer František
Mankoš Zdenek
MAURO ET MARTHE
SPECTEC GROUP, s. r. o.
Truhlářství HRABAL
Vachtová Dana Cs.
WERANA, s. r. o.
ALFA THERM, a. s.
Trubač Tomáš Svatava,
Adresa
Cs. Armády 747
Úžlabí 802
1. Máje 806
Tylova 398
Lítov 1, Habartov
1. Máje 610, Habartov
Lítov 1, Habartov
K. Capka 118, Habartov
Komenského 404, Habartov
Hornická 780, Habartov
Hornická 787, Habartov
Trešnová 807, Habartov
areál pily mimo Habartov
Habartov
Okružní 749,Habartov
Bukovanská 816, Habartov
Vítězná 362, Habartov
Čs. Armády 600, Habartov
Švermova 115, Habartov
K. Capka 748, Habartov
Čs. Armády 595, Habartov
Armády 140, Habartov
1. Máje 569, Habartov
Jenišov 41
Pohr. stráže 136
Druh činnosti
daňové poradenství
autoopravna
autoservis
měření a regulace
prodej paliv
drogerie prodej
stavební činnost
el. součástky
Obvazový materiál
sklo
prodej paliv
služby
pokrývačství
teplofikace, reality
kovovýroba
restaurace
stavební činnost
truhlářství
MO
šití spod. prádla
2 MO prodejny
stavební činnost
Kromě podnikatelských subjektů existuje na území města mnoho objektů občanské
vybavenosti – městský úřad, pošta a banka v centru města, obchody, restaurace,
zdravotnická zařízení, kino, sportoviště a školy v jednotlivých částech města. Ve
městě se nachází i penzion pro důchodce, ústav sociální péče pro děti a mládež,
kulturní středisko.
Organizační složky města zahrnují:
Technické služby Habartov
Pečovatelská služba Habartov
Jednotka sboru dobrovolných hasičů města Habartova
Příspěvkové organizace zřizované městem Habartov jsou:
Mateřská škola, Okružní 111, 357 09 Habartov,
Mateřská škola, Karla Čapka 769, 357 09 Habartov,
Základní škola, Karla Čapka 119, 357 09 Habartov,
Základní škola praktická, Základní škola speciální a Základní umělecká škola,
Komenského 312, 357 09 Habartov
Dům dětí a mládeže, Karla Čapka 573, 357 09 Habartov
Městské kulturní středisko Habartov - Muzeum, infocentrum a knihovna –
Národní 400, Kino a kulturní středisko, Čs. Armády 747
MĚSTO HABARTOV
10
Počet podnikatelských subjektů na území města Habartov celkově dle dokumentů
1
města roste, nicméně se jedná o růst především subjektů poskytujících sociální
služby z důvodu zvyšující se poptávky. Naopak počet průmyslových firem klesá a
vzniká tak hrozba poklesu ekonomického rozvoje města a zvýšení počtu
nezaměstnaných.
Domovní a bytový fond
V Habartově bylo v roce 2010 evidováno 562 trvale obydlených domů. Z nich se
jednalo o 382 rodinných domů a 180 bytových. V trvale obydlených domech bylo k
roku 2010 evidováno 1501 trvale obydlených bytů.
Po roce 2001 bylo do roku 2010 dokončeno 30 bytů v rodinných domech. (V této
bilanci nejsou zařazeny rekreační objekty, ale pouze trvale obydlené domy a byty.)
Analýza domovního a bytového fondu, která je nezbytná pro stanovení spotřeby
paliv a energie v tomto sektoru, je uvedena v následující kapitole, která se zabývá
analýzou spotřebitelského sektoru domácností a jejich energetickou náročností.
Kvalita ovzduší na území města
Posouzení kvality ovzduší podle jednotlivých zón a aglomerací (ve smyslu zákona
č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění) je ročně prováděno ČHMÚ a
zveřejněno jednak v Ročence životního prostředí, jednak v každoročním Sdělení
Odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí. OOO MŽP vyhlašuje
každoročně na území České republiky oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – tj.
oblastí, ve kterých je na základě prací ČHMÚ překračován některý z imisních limitů
pro koncentrace znečišťujících látek v ovzduší ve vztahu k ochraně zdraví lidí.
Město Habartov nebylo a není zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou
ovzduší.
Obrázek 3:
Kvalita ovzduší v ČR – částice PM 10 , rok 2011 (situace dne 4.11.2011)
Zdroj: ČHMÚ
1
Strategický plán rozvoje města Habartov 2007-2013, Akční plán města Habartov
MĚSTO HABARTOV
11
2.2
Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších
letech
2.2.1
Bytová sféra
Od 50.let 20.století bylo podél silnice do Sokolova vystavěno nové město v režimu
komplexní bytové výstavby. Vzniklo nové sídliště, jehož osou se stala
rekonstruovaná komunikace z Habartova do Kluče. Sídliště charakterizuje
jednoduchá zastavovací osnova důsledně paralelně situovaných panelových
monofunkčních bytových domů. Prostor centra neodpovídá velikosti sídla. Součástí
nové výstavby byly bytové domy, objekty základního občanského vybavení.
Sídliště, které dnes představuje většinu zástavby města doplňují skupiny řadových
garáží a lokality zahrádkářských kolonií.
Panelové sídliště bylo na severu směrem k lesu až k hranici svého správního území
doplněno rodinnými domy v zahradách. V současné době vyplňuje město Habartov
pás souvisle urbanizovaného území v délce 2,5 km.
Z údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD) z roku 2001 uvádí ČSÚ nejen celkové
údaje o bytovém fondu, ale také členění bytů a domů podle stáří výstavby, podle
materiálu nosných stěn, podle vybavení bytů, apod. Výstavba byla analyzována
podle stáří domů a materiálu zdí, způsobu vytápění a také podle její lokalizace.
V celkovém počtu trvale obydlených bytů je v Habartově 1470 bytů s materiálem
nosných stěn panel, ostatní byty jsou ve zděných domech. 230 domů v Habartově
je z doby před rokem 1945, zbývající byly postaveny po II. světové válce. V 60-80
letech byly postaveny téměř všechny bytové domy. 54 % bytového fondu je
postaveno v ZSJ Habartov.
Obrázek 4:
Bytový fond města Habartov v členění dle základních sídelních jednotek
Byty po ZSJ, Habartov, 2010
1 800
1 600
1 400
1 200
1 000
BJ BD
800
BJ RD
600
400
200
0
Habartov
Kluč
Úžlabí
Horní
Částkov
Na Rovince
Lítov
Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ Brno
MĚSTO HABARTOV
12
Tabulka 3:
Počet domů v Habartově v členění na rodinné a bytové domy
Počet domů, Habartov, 2010, v členění dle ZSJ
350
300
250
173
200
7
BD
RD
150
100
177
130
50
17
0
Habartov
Kluč
Úžlabí
7
Horní Částkov
20
Na Rovince
30
Lítov
Obrázek 5:
Počet trvale obydlených domů v roce 2001, členěno dle období výstavby
Domy podle doby výstavby, Habartov
180
160
140
120
100
RD
80
BD
60
40
20
0
do 1919
1920-45
1946-80
1981-90
1991-2001
2001-2010
Analýza spotřeby paliv a energie v bytovém sektoru ve výchozím roce
Při posouzení energetických nároků bytové sféry ve výchozím roce zpracování
energetických bilancí města roku 2010 vycházel zpracovatel ÚEK zejména z údajů
dodavatelské společnosti zemního plynu (RWE Gas Net, s.r.o.), a dodavatele tepla
v soustavě CZT (HATESPO, s.r.o.). Spotřeba tuhých paliv a dřeva byla dopočtena
s využitím z údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD - Český statistický úřad Karlovy
Vary) a z vlastního šetření, Údaje ČSÚ z roku 2001 byly pro tyto výpočty
aktualizovány na stav roku 2010 daty z ČSÚ Brno.
Pro výpočet bylo rozdělení bytů podle média na vytápění použito v členění dle
obrázku 6:
MĚSTO HABARTOV
13
Obrázek 6:
k vytápění
Počet trvale obydlených bytů v roce 2010, Habartov, členěno dle energie použité
Počty bytů podle druhu média na vytápění, Habartov 2010
132
37
88
367
uhlí
dřevo
elektřina
plyn
CZT
1470
Teplem z CZT (soustavy centralizovaného zásobování teplem) je zásobeno celkem
1470 bytových jednotek v bytových domech, Zemní plyn je rozveden ve všech ZSJ
města Habartova, není zaveden pouze v ZSJ Horní Částkov. Ve spotřebě v
domácnostech převládá dodávkové teplo – podílí se na spotřebě paliv a energie
v domácnostech tvoří 47 % konečné spotřeby. 88 bytů je vytápěno elektřinou.
Spotřeba paliv a energie v domácnostech byla propočtena podle jednotlivých
základních sídelních jednotek města a činila v roce 2010 celkem 117 947 GJ/rok.
Obrázek 7: Konečná spotřeba paliv a energie v domácnostech města Habartova dle druhu
paliv a energie, GJ/rok, 2010
Zdroj: ENVIROS, s.r.o.
MĚSTO HABARTOV
14
Tabulka 4:
Spotřeba paliv a energie po přeměnách v sektoru domácností (konečná spotřeba
paliv a energie) ve výchozím roce 2010, členěno dle druhu energie, GJ/rok
Katastrální území
Celkový součet
hnědé
uhlí
tříděné
4 715
brikety
hnědouhelné
7 091
dřevo
elektřina
2 673
28 980
zemní
plyn
CZT
19 330
55 158
Celkem
117 947
Zdroj: RWE Gas Net, s.r.o., HATESPO, s.r.o., ČSÚ, vlastní výpočty a zjištění
Výhled v poptávce po energii v domácnostech
Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od potřeb domácností na otop, ohřev
teplé vody, nezáměnnou energii, vaření apod., od počtu bytů a jejich podlahové
plochy. Způsob, jakým bude potřeba paliv pro výrobu tepla a teplé vody
uspokojována, bude velice záviset na dostupnosti paliv (technické a cenové) paliv a
energie. Spotřeba ve výhledu závisí:
na provedených energeticky úsporných
potenciálu úspor v domech pro bydlení)
a také na rozsahu a nárocích nové zástavby na rozvojových plochách.
opatřeních
(využití
stávajícího
V Habartově není předpokládána změna struktury bydlení v průběhu návrhového
období do roku 2030. Meziroční přírůstek bytů činil mezi roky 2000 a 2010 3 bytové
jednotky ročně, vše v rodinných domech. Pro odhad potřebné bytové výstavby a
poptávky po energii v domácnostech vychází územní energetická koncepce
z územního plánu města Habartova a jednání s odborem správy majetku města.
Je předpokládána výstavba 100 bytových jednotek v rodinných domech do roku
2030, veškeré v rodinných domech. Na těchto předpokladech stojí výpočet
výhledových nároků na dodávku paliv a energie v nové zástavbě. Kromě bytových
jednotek pro trvalé bydlení je předpokládána výstavba 15 rekreačních objektů.
Do výpočtu spotřeby paliv a energie v rodinných a bytových domech ve výhledu
byly promítnuty předpokládané změny v požadavcích na energetickou náročnost
budov – jejich progresivní snížení. V květnu roku 2010 byla přijata komplexní
novela evropské Směrnice o energetické náročnosti budov (dále EPBD II). V ní se
členské státy zavázaly stavět nové budovy pokud možno jako budovy s téměř
nulovou spotřebou energie nejpozději od roku 2020. V návaznosti na tuto směrnici
probíhá novelizace normy ČSN 73 0540-2, Tepelná ochrana budov a také změna
vyhlášky č. č. 148/2007 Sb.
Z hlediska spotřeby energie pro bydlení se ve výhledu zásadně změní požadavky
na strukturu spotřeby paliv a energie - dodávka tepla na otop bude v bydlení
výrazně klesat vlivem realizace energeticky úsporných opatření a výrazně nižších
požadavků na spotřebu tepla na vytápění v nově postavených rodinných i bytových
domech, méně bude klesat spotřeba tepla na přípravu teplé (užitkové) vody. Mírně
narůstat budou ostatní spotřeby – zejména elektrické energie (kvůli růstu
vybavenosti domácností), klesat bude využití elektrické energie pro vytápění tam,
kde je možná alternativa – např. využitím zemního plynu, nebo – v rodinných
domech - instalací tepelných čerpadel nebo topení biomasou, instalací solárních
termálních systémů pro ohřev teplé vody, apod.
Kvantifikované nároky sektoru domácností na paliva a energii jsou předloženy
v návrhu zabezpečení energetického hospodářství města Habartov ve výhledu.
Potenciál úspor v domácnostech, který je ve výhledu promítnut do spotřeby paliv a
energie, je propočten v kapitole 5.1.
MĚSTO HABARTOV
15
2.2.2
Služby a občanská vybavenost (terciární sektor)
Do této kategorie jsou začleněny veřejné instituce, školy a sportovní areály, ústavy
zdravotnické a sociální péče, bankovní a peněžní domy, kanceláře, provozovny
soukromých podnikatelů, hotely, stravovací zařízení apod. Patří sem na území
města zejména následující organizace:
Tabulka 5:
Seznam hlavních odběratelů paliv a energie v
vybavenost, 2011
města Habartov – občanský
Organizace
Adresa
Technické služby Habartov
Pečovatelská služba Habartov
Jednotka sboru dobrovolných hasičů města
Habartova
Mateřská škola
Mateřská škola
Základní škola
Základní škola praktická, Základní škola
speciální a Základní umělecká škola
Dům dětí a mládeže
Městské kulturní středisko Habartov Muzeum, infocentrum a knihovna, kino
Městský úřad Habartov
1. máje 752, Habartov
Uhelná čp. 217, Habartov
Okružní 113, Habartov
Okružní 111, 357 09 Habartov
Karla Čapka 769, 357 09 Habartov,
Karla Čapka 119, 357 09 Habartov,
Komenského 312, 357 09 Habartov
Karla Čapka 573, 357 09 Habartov
Národní 400, Kino a kulturní středisko, Čs.
Armády 747
Náměstí Přátelství 112, 357 09 Habartov
Kromě uvedených organizací je ve městě mnoho drobných prodejen, obchodů a
provozoven.
Tabulka 6:
Významné objekty města - podrobně
Základní škola Habartov
Mateřská škola K. Čapka
MĚSTO HABARTOV
ZŠ je úplná škola s 9 postupnými ročníky. Škola je
umístěna v klidné části města v lesoparku v sousedství
sportovního areálu Baník, který také využívá. Do provozu
byla uvedena v roce 1961 – 1.část a o rok později 2.část.
Škola má charakter pavilónové školní budovy. Areál tvoří
tři pavilony a tělocvična. V prostorné tělocvičně jsou k
dispozici šatny a kompletní sociální zázemí. Tělocvična
slouží potřebám školy i veřejnosti. Pavilon B má 1.stupeň,
jsou zde kabinety 1.stupně, hudební výchovy. V přízemí
je školní dílna a učebna výpočetní techniky. V patře je
učitelská knihovna.
Pavilon C má svou vlastní nově zrekonstruovanou
kuchyň. Jídelna je prostorná a vkusně upravená. Zajišťuje
stravování pro žáky školy i cizí strávníky. Ve stejném
areálu s jídelnou se nachází dvě oddělení školní družiny.
Celkem pět pavilonů, které jsou vzájemně propojeny
spojovacími chodbami. Stavba vznikla roku 1980. V
areálu je jeden služební byt, ten ale není předmětem
energetického auditu. Kapacita školky je 75 dětí, provoz
zajišťuje 12 zaměstnanců. Pavilony A,B,C,D mají rozměry
25,2 x 12,2 m. Areál již prošel řadou změn, např.
zateplení fasád a úprava topného systému s novými kotli
na zemní plyn.
16
Jedná se o samostatně stojící budovu postavenou roku
1962. V budově se nachází jeden služební byt. Budova
má dvě nadzemní části a jedno podzemní podlaží. V
suterénu se nachází výměníková stanice pára/voda s
výrobou tepla pro vytápění a s výrobou TV.
Mateřská škola Okružní
Základní škola praktická, Základní
škola speciální a Základní uměl.
škola
Základní škola praktická atd. sídlí od 01.09.2006 v
historické budově Komenského 312, která svou historií
zasahuje až do 19. století.
Ve škole jsou třídy Základní školy praktické - původně
zvláštní školy a Základní školy speciální - původně
pomocné školy.
Rovněž je v provozu školní družina a od školního roku
2005/2006 i přípravná třída pro budoucí školáky ZŠ a
kurz získání základů vzdělání.
Tabulka 7:
Seznam vybraných podnikatelských
evidovaných v obchodním rejstříku, 2011
subjektů
nevýrobní
sféry
a
dopravy,
Organizace
Charakteristika činnosti
Mineo spol. s r.o.
Maloobchod v nespecializovaných prodejnách
GOLEM - paliva s.r.o.
Velkoobchod s pevnými, kapalnými a plynnými palivy a příbuznými
výrobky
ATON SECURITY s.r.o.
Činnosti soukromých bezpečnostních agentur
SINAM s.r.o.
Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor (bez poskytování
jiných než základních služeb spojených s pronájmem)
PETRASPEED, s.r.o.
Silniční nákladní doprava, zprostředkování velkoobchodu
Miroslav Chmel - DOPRAM
silniční motorová doprava
Jiří Richter - transport
Silniční nákladní doprava
Marian Boháčik - IKATEX
Maloobchod v nespecializovaných prodejnách
Vladimír Krafčík
malířské a natěračské práce
TONY a NIKI s.r.o.
Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních
ostatní maloobchod
PALIVA JS, s.r.o.
Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s
palivy, rudami, kovy a průmyslovými chemikáliemi
WALY-WINT s.r.o.
Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí
NOBILE, s.r.o.
Velkoobchodní činnosti
FALKETOUR Sokolov s.r.o.
ARC Alien Rooster Company
s.r.o.
koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, drobné ruční práce a
šití
AUTODÍLNA S + K s.r.o.
Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů
J & W - Trans, spol. s r.o.
MĚSTO HABARTOV
17
Spotřeba paliv a energie v terciární sféře ve výchozím roce
Spotřeba paliv a energie po přeměnách (konečná spotřeba paliv a energie)
v terciární sféře činila v Habartově v roce 2010 dle našich zjištění 11 648 GJ/rok.
V této spotřebě jednoznačně převládá dodávkové teplo. Spotřeba v nevýrobní sféře
činí dle zjištění zpracovatele 9 % konečné spotřeby paliv a energie na území města
celkem.
Tabulka 8:
Konečná spotřeba paliv a energie v terciární sféře, GJ/rok, 2010
Územní obvod
elektřina
Habartov
zemní plyn
-
2 168
CZT
Celkem
9 480
11 648
Obrázek 8:
Konečná spotřeba paliv a energie v terciární sféře, Habartov
Struktura spotřeby paliv a energie v terciární sféře, Habartov, 2010
zemní plyn
19%
zemní plyn
CZT
81%
CZT
Výhled v poptávce po energii v terciárním sektoru
Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od výhledového vývoje v tomto sektoru
– od realizace potenciálu úspor v objektech terciárního sektoru a od výhledových
potřeb nově postavených objektů na vytápění, ohřev teplé vody, nezáměnnou
energii. Městem je předpokládána je výstavba jediné provozovny do roku 2030.
Vybavenost města Habartova službami je podle průzkumů, zveřejněných městem,
považována občany za neuspokojivou, její rozvoj se však bude odvíjet od záměrů
podnikatelských subjektů. Ty nebyly v roce 2011 známy.
2.2.3
Sektor průmyslu
Na území města Habartova působily v roce 2010 zejména následující firmy
zařazené v kategorii průmysl:
MĚSTO HABARTOV
18
Tabulka 9:
Podniky na území města Habartova
Organizace
Charakteristika činnosti
VKV HOUSE, s.r.o.
Firma provádí zděné stavby DEKHOME a GSERVIS, rekonstrukce
domů, dřevostavby DEKWOOD, zateplovací systémy DEKTHERM
a dodej plastových oken a dveří WINDEK. Dále nabízíme pronájem
lešení RINGER, výrobu kuchyňských linek na míru a zateplování
fasád.
HATESPO, s.r.o.
Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu
MAS - zušlechťování papíru,
s.r.o.
Zušlechťování papíru
ELMOSYSTÉM SOKOLOV,
s.r.o.
Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a
elektroinstalačních zařízení.
KAISERWALD s.r.o.
Provádění staveb, jejich změn a odstraňování, výroba, obchod a
služby.
GOLD STAR TRICOT, s.r.o.
Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků
Maloobchod v nespecializovaných prodejnách (v konkurzu)
STALSTAV s.r.o.
Výroba, obchod a služby.
N.O Stavební s.r.o.
Specializované stavební činnosti, příprava staveniště
MONTY - KOVO s.r.o.
Výroba kovových součástek, obchod a služby
PETRASPEED, s.r.o.
Silniční nákladní doprava, zprostředkování velkoobchodu
ALVIS - STAVBY A
TELEKOMUNIKACE, s.r.o.
Pronájem a montáž lešení. Realizace staveb, zateplování
panelových domů. Projektování a realizace telekomunikačních
metalických a optických sítí.
Vladimír Krafčík
malířské a natěračské práce
„Jas-art“ s.r.o.
Společnost „Jas-art“ s.r.o. se specializuje na stavby dřevěných
domů. Nabízí komplexní služby: navrhování, stavbu „na klíč“ a
úpravu domů, z materiálu dřevo, přivezené z Ruska nebo dřevo ze
země zákazníka.
SPECTEC Group, s.r.o.
Realizace výstavby pozemních a inženýrských staveb.
VAPE - KV s.r.o.
Výstavba bytových a nebytových budov.
HAMMER HOLDING s.r.o.
Příprava staveniště, výroba ostatních strojů pro speciální účely j. n.
výstavba bytových a nebytových budov.
Fuhrmann Verbandstoffe, spol. s Nákup, dělení, šití, sterilizace a spotřebitelské balení obvazového
r. o.
materiálu.
ARC Alien Rooster Company
s.r.o.
Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, drobné ruční práce a
šití .
Armin Heinz Rott
Výroba drobných předmětů spotřebního průmyslu
Hodr, s.r.o.
Servis a opravy ústředního vytápění, kotelen, výměníkových stanic,
včetně měření a regulace. Dále děláme parovody, horkovody,
zdravotní instalace a vzduchotechniku.
PILA HERKULES spol. s r.o.
Výroba pilařská a impregnace dřeva
T.L.P. Konfekce s.r.o.
Výroba osobního prádla, tkaní textilií
AK - euroelectronics Bohemia
s.r.o.
výroba plastových obalů a plastového zboží pro domácnost a
obchodní užití, kompletace a zpracování polotovarů
ENESTRA s.r.o.
Architektonické a inženýrské činnosti, výroba komunikačních
zařízení, výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení,
výroba ostatních elektrických zařízení
MĚSTO HABARTOV
19
Nábytek - Jaroslav Dvořák
Výroba kuchyňských linek, vestavěných skříní
a nábytku na zakázku.
Filip Augustin, přestavby
Vnitřní a vnější revitalizace panelových či rodinných domů.
Kompletní zateplení panelových i rodinných domů včetně nové
omítky a nátěrů, výkopové, klempířské, natěračské, restaurátorské
práce.
Miroslav Holec, pokrývačství a
klempířství
Provoz klempířských a pokrývačských prací.
.
Rostislav Vachek - stavebně
řemeslné práce
Poskytování stavebních oprav, rekonstrukcí, montáží sádrokartonů,
zateplování domů, pokládání obkladů a dlažeb, malování a
štukování.
Petr Žáček - kamenictví
Zpracování přírodního kamene a zámečnictví
Spotřeba paliv a energie v průmyslu
Primární spotřeba paliv a energie v průmyslu na území města Habartov je velice
nízká, na území města nejsou výrobní podniky většího charakteru a zaznamenána
je pouze spotřeba ve zdrojích REZZO 3 - v drobných zdrojích na území města.
Zjištěná konečná spotřeba v průmyslu dosáhla v roce 2010 pouze 2 509 GJ/rok.
Většina spotřeby je spotřeba zemního plynu (78 %), spotřeba dodávkového tepla
činí 22 %. Spotřeba elektrické energie nebyla pro nedodání dat od dodavatele
k dispozici. Následující tabulka uvádí konečnou spotřebu paliv a energie v průmyslu
města Habartova v roce 2010.
Tabulka 10: Primární spotřeba paliv a energie v průmyslu celkem, Habartov, výchozí stav - rok
2010, GJ/rok
Průmysl
CZT
Celkový součet
zemní plyn
543
1 967
Celkem
2 509
Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, HATESPO, s.r.o., ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění
Výhled v poptávce po energii v průmyslu
Obtížné hledání nových zaměstnanců, nedostatečná kvalifikace uchazečů o práci a
špatné dopravní spojení do zaměstnání – tyto faktory byly kvalifikovány
podnikatelskými subjekty jako zásadní pro rozvoj podnikání na území města
Habartov. Tyto faktory považujeme za hlavní rizika ekonomického rozvoje města.
Nebyl předpokládán významný nárůst průmyslové činnosti ve výhledu. Dle diskusí
s MÚ není výstavba průmyslových zařízení předpokládána.
Výhledová spotřeba paliv a energie se obecně odvíjí od očekávaného vývoje
v tomto sektoru – od realizace potenciálu úspor ve stávajících objektech průmyslu a
od výhledových potřeb rozšiřovaných nebo nově postavených objektů.
Vzhledem k tomu,, že se na území nepředpokládá v roce zpracování ÚEK výstavba
nových nebo rozšiřování již existujících firem, ve výhledu do roku 2020 a 2030
konečná spotřeba v průmyslu na území města klesá spolu s uplatněním drobného
potenciálu úspor.
MĚSTO HABARTOV
20
3. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S
ENERGIÍ
3.1
Analýza dostupnosti paliv a energie
Cílem této analýzy je určit strukturální rozdělení užitých klasických, netradičních a
obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného
územního obvodu, roční bilanci spotřeby primárních paliv a energie, analýzu
výrobních a distribučních systémů (velké zdroje, střední a malé zdroje).
Obnovitelné zdroje a soustava centralizovaného zásobování teplem jsou
analyzovány v samostatných kapitolách.
3.1.1
Zásobování města Habartova elektrickou energií
Správní území města Habartov a Lítov je zásobováno elektrickou energií z
rozvodny elektrárny Tisová. Venkovní vzdušné vedení 22 kV je vedeno do
transformačních stanic v jednotlivých částech obce, určených pro zásobování z
distribuční sítě NN.
Současný stav primární napájecí sítě je uspokojivý. Sekundární rozvody jsou
provedeny v sídlišti kabelovým vedením, v okolních částech obce převážně
venkovním vedením, s připojením objektů závěsnými kabely. Severo-západně od
obce Habartov prochází síť VVN 110 kV (Lítov-Anenská ves) a severozápadně od
obce Lítov prochází síť VVN 110 kV (Tisová – Krajková). Město a jednotlivá sídla
má veřejné osvětlení, které je provedeno venkovním vedením. Sídlo má veřejné
osvětlení, které je provedeno kabelovým a venkovním vedením.
Obrázek 9:
Subsystém zásobování elektrickou energií
Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s.
MĚSTO HABARTOV
21
Dodávky elektrické energie v roce 2010
Pro rozšíření kapacity nově budovaných areálů jsou navrženy nové trafostanice
T04, T05, T06 a T08. Lokalita č.4 bude připojena na stávající trafostanici T02 z
Úžlabí.
Společností ČEZ Prodej , s.r.o. a ČEZ Distribuce, a.s. nebyly poskytnuty souhrnné
údaje o dodávce elektrické energie na území správního obvodu města. Spotřeba
v domácnostech byla propočtena odhadem ve výši 28 980 GJ/rok (8 050 MWh/rok).
3.1.2
Zásobování města Habartova zemním plynem
Městský zásobovací systém
Město Habartov je napojeno na síť plynovodu VTL přicházející od obce Hrádek do
regulační stanice jiho-východně pod sídlištěm. Odtud je veden rozvod do části obce
Kluč. Ve vlastním městě není vedena středotlaká síť, ale nízkotlak je rozveden až
do jednotlivých bytových domů a všech bytových jednotek, i do většiny rodinných
domů.
Obrázek 10: Trasování distribučních sítí zemního plynu na území města Habartova
Zdroj: RWE Distribuční služby, s.r.o.
Stupeň plynofikace se v plynárenské praxi vyjadřuje tzv. procentem plynofikace,
které vyplývá ze vztahu:
Počet odběratelů kategorie domácnosti lomeno / Počet trvale obydlených bytů
krát sto = procento plynofikace. V daném případě tento ukazatel dosahuje
54,3 %.
MĚSTO HABARTOV
22
Dodávky zemního plynu v roce 2010
V roce 2010 bylo dodáno na území města Habartov celkem 7 274 MWh zemního
plynu v následujícím členění: 82 % kategorii domácnosti, 18 % v podnikatelském
maloodběru (průmyslové firmy na území Habartova, občanská vybavenost a
služby).
Obrázek 11: Dodávky zemního plynu v roce 2010 ve struktuře dle kategorie odběru, Habartov
Dodávka zemního plynu (kWh/r)
v členění dle k ategorie odběratele, město Habartov
8 000 000
7 000 000
6 000 000
5 000 000
Maloodběr
4 000 000
Domácnosti
3 000 000
2 000 000
1 000 000
0
Spotřeba ZP (kWh/rok)
Zdroj: RWE Gas Net, s.r.o., 2011
Obrázek 12: Odběr zemního plynu v roce 2010 ve struktuře dle kategorie odběru, Habartov
Dodávka zemního plynu (kWh/r)
v členění dle k ategorie odběru, město Habartov, MWh
658; 9%
422; 6%
do 1,89 MWh
1,89 - 9,45 MWh
nad 9,45 MWh
6 354; 85%
Zdroj: RWE Gas Net, s.r.o.
Návrh zásobování plynem
Pro plánovanou zástavbu bude stávající STL plynovodní síť dle ÚPn rozšířena - do
okrajových částí obce Kluč, Na Rovince a do Horního Částkova se předpokládá
vedení páteře STL plynovodu pro napojení stávajících i nových maloodběrů v RD.
V územní energetické koncepci je předpokládáno rozšíření sítě až do sídla Horní
Částkov pouze ve variantě 2.
MĚSTO HABARTOV
23
3.1.3
Soustava CZT na území města Habartov
Za samostatný energetický systém lze považovat centrální zásobování teplem,
který je v majetku města (majoritní podíl) a společnosti HATESPO s.r.o., která
soustavu také provozuje.
Soustava CZT nemá na území města Habartov samostatný zdroj tepla. Po zrušení
původně uhelných kotelen je pára odebírána od distributora páry ČEZ a. s., z parní
sítě elektrárny Tisová. Pára je přivedena nadzemní parní přípojkou DN 350 do
předávací stanice tepla, umístěné v prostoru původní kotelny, kde je umístěn hlavní
uzávěr páry a měření odebraného tepla.
Obrázek 13: ČEZ, a.s., Elektrárna Tisová
Z
předávací
stanice
je
realizována dodávka tepla do
výměníkových
stanic
parním
páteřním rozvodem. Teplovodní
okruhy
jsou
vedeny
z
výměníkových
stanic
do
jednotlivých objektů převážně
čtyřtrubkovým rozvodem – je
rozváděna topná voda a teplá
užitková
voda
s
cirkulací.
Odběratelskou soustavu tvoří
převážně bytové objekty.
Tabulka 11: Roční energetická bilance – průměr za roky 2004, 2005 a 2006
ř.
1
1a
1b
3
4
4a
4b
4c
4d
5
5a
5b
5c
6
6a
6b
6c
7
8
9
Ukazatel
Vstupy paliv a energie
z toho elektrická energie
z toho pára
Spotřeba paliv a energie
Prodej energie cizím (UT + TV)
z toho hasičská zbrojnice
z toho nebytové prostory - ÚT a TV
z toho Odběratelé ÚT - město byty a nebyty
z toho Odběratelé TV - město byty a nebyty
Konečná spotřeba paliv a energie v býv.kotelně a VS
z toho spotřeba elektrická energie v býv. kotelně
z toho spotřeba elektrická energie ve VS
z toho spotřeba pro vytápění býv. kotelny a VS - pára
Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech
z toho ztráty výroby ve VS
z toho ztráty parovodů
z toho ztráty teplovodů
Spotřeba energie na technologické procesy
Spotřeba energie na výrobu tepla
Roční energetická účinnost výroby a přenosu tepla
GJ/r
84 274,0
1 509,2
82 764,8
84 274,0
77 067,8
215,0
28872,7
35438,8
12541,4
1 672,0
88,8
1 420,4
162,8
5 382,0
1400,0
1900,0
2082,0
0,0
84 274,0
91,63%
Zdroj: ENERGETICKÝ AUDIT tepelného hospodářství Města Habartova, 28.4.2008, Ing. Jaroslav Král
MĚSTO HABARTOV
24
Tabulka 12: Trend vývoje dodávky tepla v letech 2004-6 až 2010, Habartov
Trend vývoje dodávky tepla (GJ/r)
HATESPO, s.r.o., město Habartov
90 000
80 000
Dodávka tepla (GJ/r)
70 000
60 000
50 000
Teplo na otop
Teplo na TUV
40 000
30 000
20 000
10 000
0
2004-2006
2008
2009
2010
Zdroj: HATESPO s.r.o., Tenza, s.r.o.
Vymezení objektů:
Předávací stanice v objektu původní kotelny (hranice mezi majetkem elektrárny
Tisová a majetkem Města Habartov)
Parní rozvody od předávacího místa až do uvedených výměníkových stanic v
délce cca 1,6 km parních kolektorů.
14 výměníkových stanic
Teplovodní rozvody od uvedených výměníkových stanic až po paty objektů v
délce cca 2,1 km teplovodních topných kanálů.
V současné době je připravována změna stávajícího parního systému CZT s
výměníkovými stanicemi pára-voda a sekundárními teplovodními rozvody za nový
systém CZT – teplovodní s domovními předávacími stanicemi (dále jen DPS),
předávacími stanicemi (dále jen PS). Úkolem ÚEK je mj. posouzení této změny a
související investice z hlediska možných dopadů na cenu tepla pro konečného
odběratele.
Popis investice:
Stávající systém CZT zásoboval teplem (pára) jednotlivé výměníkové stanice páravoda, ze kterých byly zásobeny teplem a teplou vodou jednotlivé objekty (tzv.
čtyřtrubkový systém – dvě trubky pro vytápění, dvě pro teplou vodu a cirkulaci).
Nejprve je připravována změna CZT větve Západ. Změna větve Východ
proběhne následně, po stavbě větve Západ.
Součástí stavby je i systém MaR (měření a regulace), který umožní řízení každé
DPS a PS (a objektu) samostatně – podle požadavků odběratele. Systém bude
napojen na centrální dispečink, pro možnost řízení a kontroly stanic z jednoho
místa.
Podrobně je soustava CZT analyzována v kapitole č.4.
MĚSTO HABARTOV
25
3.2
Spalovací zdroje na území města Habartov
3.2.1
Zdroje dat a členění zdrojů
Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv.
Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Podle zákona č. 86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší, se zdroje znečišťování člení na zdroje mobilní a stacionární.
Zdroje stacionární jsou dále členěny podle míry vlivu na kvalitu ovzduší (zvláště
velké, velké, střední a malé zdroje) a podle technického a technologického
uspořádání (spalovací zdroje, spalovny odpadů a ostatní zdroje). Spalovací zdroje
se zařazují do kategorie podle tepelného příkonu nebo výkonu.
Spalovací stacionární zdroje jsou dle své velikosti (instalovaného výkonu) členěny
na malé zdroje o výkonu do 0,2 MW (kategorie REZZO 3), střední zdroje o výkonu
0,2 až 5 MW (zdroje REZZO 2) a zvláště velké a velké zdroje REZZO 1 o výkonech
nad 5 MW . Mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Zdroje
REZZO 4 nejsou předmětem šetření v rámci územních energetických koncepcí.
Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen Český
hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1-4, které
slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích
znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO)
provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů
pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR.
Aktualizace údajů o emisích středních zdrojů je prováděna z údajů Souhrnné
provozní evidence středních zdrojů znečišťování, ověřovaných příslušnými referáty
ŽP úřadů obcí s rozšířenou působností. Emisní bilanci středních zdrojů za celou ČR
a verifikaci údajů provádí z podkladů poplatkových agend obcí s rozšířenou
působností ČHMÚ - oddělení emisí a zdrojů, pracoviště Milevsko.
Ve městě Habartov nebyl v roce 2010 evidováno žádný ze zdrojů REZZO 1 nebo
REZZO 2.
3.2.2
Zdroje REZZO 3
Do malých zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak zdroje provozované
organizacemi (podnikatelský sektor), jednak lokální (domácí) topeniště
provozované obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů a ohřevu TV. Tyto
zdroje na území města Habartov samozřejmě jsou - patří sem všechny objekty,
které nejsou napojeny na CZT a vytápí zemním plynem, uhlím nebo dřevem.
Pro celostátní emisní bilance malých zdrojů je na ČHMÚ využíván model
aktualizace údajů ze Sčítání lidu, bytů a domů, prováděného ČSÚ, jehož výstupem
jsou údaje o spotřebě základních druhů fosilních paliv spalovaných
v domácnostech. Tyto údaje jsou od roku 1996 průběžně aktualizovány ve
spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií (plynárenské a.s., energetické
a.s., teplárenské podniky). Konečným produktem modelu jsou údaje o emisích
znečišťujících látek z domácích topenišť (REZZO 3) na úrovni jednotlivých obcí.
Celková emisní bilance malých zdrojů nezahrnuje údaje o emisích z drobných
provozoven zpoplatňovaných obecními a městskými úřady.
Model pro výpočet emisí z malých zdrojů REZZO 3, používaný ČHMÚ (Milevsko), je
dimenzován pro celou ČR. Z tohoto důvodu je pro samotné území města výrazně
"hrubší" než vyžadoval zvolený způsob zpracování modelového hodnocení kvality
ovzduší. Z tohoto důvodu jsme provedli vlastní výpočet palivové a emisní bilance
této kategorie zdrojů z údajů ze sběru dat zpoplatněných malých zdrojů
znečišťování ovzduší (podnikatelské REZZO 3) a s využitím dat ze sčítání lidu, bytů
a domů z roku 2001, verifikovaných a doplněných z podrobných údajů od
MĚSTO HABARTOV
26
distributorů zemního plynu a tepla na území města (RWE Gas Net, s.r.o.,
HATESPO, s.r.o.).
Ve spotřebě paliva a emisích byly zohledněny kvalitativní znaky spalovaných
tuhých paliv na řešeném území (podklady TEKO Praha). K modelově vypočtené
spotřebě tuhých paliv byla pak ve výsledné bilanci přiřazena skutečná (měřená)
spotřeba zemního plynu z údajů RWE Gas Net, s.r.o., elektřiny od ČEZ Distribuce,
a.s. a tepla HATESPO, s.r.o. (a TENZA, a.s.). Výsledky jsou agregovány za území
města jako celek.
Pro stanovení spotřeby byly využity následující údaje:
Počet trvale obydlených bytů v rodinných domech, bytových domech a ostatních
budovách. Počet bytů obydlených přechodně, počet bytů sloužících
k rekreačním účelům a počet bytů v rekonstrukci.
Průměrná výměra trvale obydlených bytů v členění na byty v rodinných domcích
a byty v bytových domech a ostatních budovách
Počet bytů v členění dle způsobu vytápění (ústřední, etážové, kamna)
Počet bytů v členění dle energie použité k vytápění (uhlí, dřevo, elektřina, plyn)
Počet bytů v členění dle roku výstavby (do roku 1919, 1920 až 1945, 1946 až
1970, 1971 až 1980, 1981 až 1990 a 1991 až 2001)
Skladba spotřeby tuhých paliv v lokalitě (% zastoupení jednotlivých druhů
tuhých paliv)
Průměrné kvalitativní znaky tuhých paliv (výhřevnost, popelnatost, sirnatost,
podíl jednotlivých druhů tuhých paliv na celkové dodávce)
Měřená dodávka zemního plynu, elektrické energie a tepla z CZT v členění na
otop, ohřev TV a ostatní (technologie, vaření, nutná nezáměnná) a počet
odběratelů
2
Uvažovaná potřeba tepla na vytápění na 1 m vytápěné plochy v členění na
rodinné domky a bytové domy a diferencovaná dle roku výstavby
Celková účinnost pro daný způsob spalování paliv (přepočet potřeby tepla na
spotřebu paliva)
Výpočet emisí základních znečišťujících látek ze spotřeby zemního plynu byl
proveden ze spotřeby paliva, druhu paliva, příslušných emisních faktorů, jakostních
parametrů paliv, typu roštu, účinnosti odlučovacího zařízení a výkonu kotle popř.
druhu technologické výroby. Emisní faktory sledovaných škodlivin byly převzaty
z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. „Emisní faktory“.
U tuhých paliv byly pro výpočet použity jakostní parametry ze zprávy TEKO Praha průměrné parametry (vážené průměry znaků jakosti) pro Karlovarský kraj v členění
dle hlavních dodavatelů.
Výpočet množství vypuštěné znečišťující látky:
E
l
= ef ⋅ M
kde ef - emisní faktor, M - mn. jednotek, na které je ef vztažen
Je-li zavedeno trvalé opatření omezující únik znečišťující látky (odlučovače)
E
c
=
E
l
η 

⋅ 1 −

 100 
kde η je účinnost odlučovacího zařízení
Pro výpočet emisí u lokálních topenišť s tuhými palivy byly použity kvalitativní
znaky průměrného hypotetického tuhého paliva spalovaného v Karlovarském kraji
v roce 2009, které byly stanoveny na základě údajů z materiálů ČHMÚ,
MĚSTO HABARTOV
27
zpracovaných pro účely emisních bilancí v TEKO Praha (Přehled o dodávkách a
jakosti tuhých paliv na území ČR v roce 2009 pro účely registrů emisních zdrojů):
Tabulka 13: Kvalitativní znaky tuhých paliv pro modelový výpočet spotřeby v lokálních
topeništích, rok 2010, Habartov
r
Druh paliva
Qi
[MJ/kg]
r
d
Wt
A
[%]
[%]
S
d
t
Ap
Sp
% z celkové
spotřeby v
GJ
[%]
[%]
[%]
[%]
Hnědé uhlí tříděné
Brikety hnědouhelné
16,778
23,467
33,925
12,397
9,981
9,015
0,902
0,556
6,595
7,897
0,596
0,487
39,94%
60,06%
Celkem
20,244
22,771
9,480
0,723
7,321
0,558
100,00%
Zdroj: Zdroj dat: TEKO Praha, ČHMÚ, stav 2010
Průměrné tuhé palivo vykazuje následující kvalitativní znaky
Qi = 20,244 MJ/kg, AP = 7,321, Sp = 0,558
Emisní faktor pro výpočet roční emise NO x byl stanoven jako hmotnostní vážený
součin jednotlivých druhů tuhých paliv a činí 3,000.
Emise z lokálních zdrojů spalujících kapalná (propan-butan, LTO) a plynná paliva
(zemní plyn) byly vypočteny emisními faktory z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009
Sb. „Emisní faktory“. Spotřeba paliv byla vypočtena modelově na průměrné
klimatické podmínky.
3.3
Bilance spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEK
3.3.1
Primární spotřeba paliv a energie
Primární spotřeba paliv a energie (tj. spotřeba na vstupu do energetických
spotřebičů včetně výroben elektřiny a tepla) byla vypočtena z podkladů o zdrojích
REZZO 3, údajů od dodavatelů paliv a energie a z údajů o spotřebě v jednotlivých
sektorech. Na území města Habartov je do primární spotřeby započteno také teplo
a elektřina, energie, která je dovážena na území města.
Primární spotřeba paliv a energie činila v roce 2010 na území města Habartova
139 712 GJ/rok.
Největší podíl na primární spotřebě má spotřeba v průmyslu (odvětví výroby a
rozvodu tepla, elektřiny, plynu a vody – nakupuje dodávkové teplo pro rozvod),
následovaná spotřebou v sektoru bydlení a terciární sféře.
V bilanci primární spotřeby celkem převládá dodávkové teplo, dovážené
z elektrárny Tisová s 52 % podílem na celkových dodávkách paliv a energie.
MĚSTO HABARTOV
28
Obrázek 14: Primární
Habartov, rok 2010
spotřeba paliv a energie v členění
dle sektoru
spotřeby,
GJ/rok,
Zdroj: ENVIROS, s.r.o., Bilance výchozího stavu Habartov
Obrázek 15: Skladba primární spotřeby paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby v %,
Habartov, rok 2010
MĚSTO HABARTOV
29
3.3.2
Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku
Bilance konečné spotřeby paliv a energie je vypočtena z bilance primární spotřeby
paliv a energie v území, po odečtení ztrát v sítích soustavy CZT a započtení pouze
dodaného tepla. Bilance byla vypracována po základních sídelních jednotkách
města Habartov, v členění dle sektoru spotřeby a v členění dle jednotlivých druhů
paliv a energie. V bilanci konečné spotřeby převládá dodávkové teplo a sektor
bydlení. Konečná spotřeba celkem činila v roce 2010 na území města celkem
132 208 GJ/rok.
Obrázek 16: Konečná spotřeba paliv a energie (spotřeba energie po přeměnách) v členění dle
sektoru spotřeby, GJ/rok, Habartov, rok 2010
Bilance konečné spotřeby paliv energie odráží skutečné energetické nároky
jednotlivých spotřebitelských sektorů. Na území města Habartov dominuje spotřeba
paliv a energie v domácnostech s podílem 90 %, následovaná spotřebou v terciéru.
Vysoký podíl domácností je způsoben mj. tím, že pouze pro tento sektor byla
dopočtem zjištěna spotřeba elektřiny. V ostatních spotřebitelských sektorech není
spotřeba elektrické energie zahrnuta, údaje o dodávce elektřiny nebyly
dodavatelem, společností ČEZ Distribuce, a.s., poskytnuty.
MĚSTO HABARTOV
30
Obrázek 17: Skladba konečné spotřeby paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby v %,
Habartov, rok 2009, přepočteno na průměrné klimatické podmínky
Tabulka 14: Konečná spotřeba paliv a energie, 2010, GJ/rok
Palivo/energie
tuhá paliva
plynná paliva
OZE
elektřina
CZT
Celkový součet
Průmysl
Elektřina
velkoodběr
Terciární
sféra
1 967
2 168
543
9 480
2 509
11 648
Doprava
(budovy)
104
104
Bydlení
Celkový
součet
11 806
19 330
2 673
28 980
55 158
11 806
23 568
2 673
28 980
65 181
117 947
132 208
MĚSTO HABARTOV
31
Tabulka 15: Primární spotřeba paliv a energie ve výchozím roce, členěno dle kategorie zdroje a druhu energie, rok 2010
Kategorie zdroje
Palivo
brikety
hnědouhelné
hnědé
uhlí
tříděné
Celkem z
plynná paliva
tuhá paliva zemní plyn
Celkem z
plynná
paliva
OZE
dřevo
Celkem
z OZE
elektřina
Celkem
z
elektřina
CZT
Celkem
z CZT
Celkový
součet
REZZO 3
7 091
4 715
11 806
23 568
23 568
2 673
2 673
38 047
Domácnosti
7 091
4 715
11 806
19 330
19 330
2 673
2 673
33 809
4 238
4 238
Podnikatelské
zdroje
Elektřina
4 238
Maloodběr
obyvatelstvo
CZT
28 980
28 980
28 980
28 980
28 980
28 980
Nákup tepla
Celkový součet
7 091
4 715
11 806
23 568
23 568
2 673
2 673
Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Habartov
MĚSTO HABARTOV
32
28 980
28 980
72 685
72 685
72 685
72 685
72 685
72 685
72 685
72 685
139 712
Tabulka 16:
Spotřeba paliv a energie po přeměnách (konečná spotřeba) ve výchozím roce, členěno dle kategorie zdroje a druhu energie, rok 2010
Spotřeba po
přeměnách [GJ/r]
Energie
tuhá paliva
Kategorie zdroje
REZZO 3
Domácnosti
brikety
hnědouhel
né
7 091
7 091
hnědé
uhlí
tříděné
4 715
4 715
Celkem z
tuhá paliva
11 806
11 806
Podnikatelské zdroje
plynná
paliva
zemní
plyn
23 568
19 330
4 238
Celkem z
plynná
paliva
23 568
19 330
4 238
OZE
dřevo
2 673
2 673
elektřina
Geoterm
. energie
Celkem
z OZE
CZT
7 091
4 715
11 806
23 568
23 568
2 673
2 673
Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Habartov
MĚSTO HABARTOV
CZT
CZT
Celkem z
CZT
2 673
2 673
Elektřina
Maloodběr
obyvatelstvo
Celkový součet
elektřina
Celkem
z
elektřina
33
Celkový
součet
28 980 28 980
38 047
33 809
4 238
28 980
28 980 28 980
28 980
65 181
65 181
65 181
65 181
65 181
65 181
28 980 28 980 65 181
65 181
132 208
3.4
Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza)
Ze spotřeby paliv a energie ve stacionárních zdrojích na území města byla
vypočtena produkce emisí základních znečišťujících látek do ovzduší (a emise
2
skleníkového plynu CO 2 ). Emise byly vypočteny s pomocí emisních faktorů .
Tabulka 17: Emise základních škodlivin a CO 2 - členěno dle druhu paliva a kategorie zdroje,
rok 2010, město Habartov (vč. emisí CO 2 ze spotřeby elektrické energie)
Palivo
Kategorie
REZZO 3
Elektřina
Celkový součet
tuhé látky
hnědé uhlí tříděné
1,853
1,853
brikety hnědouhelné
2,386
2,386
dřevo
1,069
1,069
zemní plyn
0,014
0,014
bez spotřeby paliva
0,000
0,000
3,182
3,182
2,797
2,797
dřevo
0,206
0,206
zemní plyn
0,007
0,007
0,000
0,000
0,562
0,562
0,604
0,604
dřevo
0,144
0,144
zemní plyn
0,901
0,901
0,000
0,000
12,646
12,646
13,598
13,598
dřevo
0,206
0,206
zemní plyn
0,222
0,222
0,000
0,000
elektřina
SO2
elektřina
NOx
elektřina
CO
2
Emise ze zvláště velkých, velkých a středních zdrojů se dle zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. , ve
znění pozdějších předpisů, stanovují především měřením. Měřením se zjišťuje emise těch látek, pro které
má zdroj stanoveny emisní limity. Emisní faktor je střední měrná výrobní emise dané znečišťující látky
typická pro určitou skupinu zdrojů. Emisní faktory se stanovují buď měřením na zdrojích daného typu
nebo výpočtem v případech, kde lze aplikovat tzv. bilanční metodu. Typickým případem aplikace bilanční
metody je stanovení emisních faktorů TZL a SO2 při spalování tuhých paliv, kde výchozí veličinou je
obsah popela, resp. obsah síry v původním palivu.
MĚSTO HABARTOV
34
Palivo
Kategorie
REZZO 3
Elektřina
Celkový součet
elektřina
CxHy
2,501
2,501
2,689
2,689
dřevo
0,183
0,183
zemní plyn
0,044
0,044
0,003
0,003
444
444
668
668
0
0
1 316
1 316
0
0
elektřina
CO2
dřevo
zemní plyn
4 904
elektřina
4 904
Celkem tuhé látky
5,323
5,323
Celkem SO2
6,192
6,192
Celkem NOx
2,211
2,211
Celkem CO
26,671
26,671
Celkem CxHy
5,421
5,421
Celkem CO2
2 427
4 904
7 331
Emise základních škodlivin (jsou myšleny následující znečišťující látky: tuhé látky,
SO 2 , NO x , CO, C x H y ) nemají pouze vazbu na spalované palivo, ale jsou navíc
ovlivněny úrovní použitých technologií – jak technologií vlastního spalovacího
procesu, tak koncových technologií čištění spalin.
Emise CO 2 ze spalováni paliv jsou naopak vypočteny z obsahu uhlíku ve
spalovaném palivu a z jeho spotřeby. Dále se vychází z předpokladu, že téměř
veškerý uhlík obsažený v palivu přejde na oxid uhličitý, pouze malá část zůstává
nespálena (tzv. nedopal). Část paliva se spálí jen na CO (obsah CO ve spalinách je
ovšem mnohem menší než obsah CO 2 ), ale i tento plyn poměrně brzo v atmosféře
zoxiduje na CO 2 . Rozhodující pro výsledný emisní faktor CO 2 je tedy obsah uhlíku v
palivu a nikoliv typ spalovacího zařízeni, na kterém závisí pouze nedopal, a ten je
nezanedbatelný pouze u tuhých paliv.
MĚSTO HABARTOV
35
Obrázek 18: Emise základních škodlivin - členěno dle kategorie zdroje REZZO, město Habartov,
2010
Zdroj: ČHMÚ, vlastní výpočty
Obrázek 19: Emise základních škodlivin, v členění dle druhu paliva, město Habartov, 2010
Zdroj: ČHMÚ, vlastní výpočty
MĚSTO HABARTOV
36
4. SOUSTAVA CZT – ANALÝZY A DOPORUČENÍ
4.1
Analýza dosavadního stavu CZT
4.1.1
Souhrnný popis soustavy CZT
Za samostatný energetický systém lze považovat centrální zásobování teplem
provozovaný v roce 2010 společností HATESPO, s.r.o.. Celé tepelné hospodářství
začíná předávací stanicí páry na jižní straně města, kde je centrální měření
spotřeby tepla a redukční stanice páry s výstupními parametry STL páry cca :
160°C a 0,55 MPa.
Dále je pára vedena parním potrubím, větvemi východ a západ, průleznými
kolektory do celkem 14 výměníkových stanic pára – voda. Zpět se vrací
kondenzátním potrubím přečerpávaný kondenzát u něhož je sledována solnost.
Doba výstavby kolektorů a parních potrubí je ze začátku 60-tých let minulého
století, PD je z let 1959 – 1960. Doba poslední rekonstrukce není známa.
Ve výměníkových stanicích je teplo předáváno do vody pomocí převážně
vlásečnicových výměníků pro ÚT a ohřev TV. Z výměníkových stanic je
čtyřtrubkovým rozvodem distribuováno teplo a TV až k jednotlivým odběrným
místům, kde jsou osazeny patní měřidla. Čtyřtrubkové teplovodní rozvody jsou
převážně vedeny neprůleznými kanály. Doba výstavby VS, neprůlezných kanálů a
teplovodních potrubí je ze začátku 60-tých let minulého století, okruh VS 67 je z 80tých let. Doba poslední rekonstrukce není přesně známa – rozvody pravděpodobně
byly postupně rekonstruovány v 80-tých a 90-tých letech minulého století, v 90-tých
letech byly vyměněny rozvody TV a rekonstruovány VS. Poslední rekonstrukce
výměníkové stanice proběhla po roce 2000 ve VS 67.
Teplovodní okruhy jsou vedeny z výměníkových stanic do jednotlivých objektů
převážně čtyřtrubkovým rozvodem – je rozváděna topná voda a teplá užitková voda
s cirkulací. Odběratelskou soustavu tvoří převážně bytové objekty.
Soustava CZT nemá na území města Habartov samostatný zdroj tepla. Zdrojem
tepla pro vytápění a ohřev teplé vody pro Město Habartov je tepelná elektrárna
Tisová (ETI), odkud je veden nadzemní parovod, zaústěný do budovy bývalé uhelné
kotelny. Schéma rozvodu páry po městě je uvedeno na následujících obrázcích:
MĚSTO HABARTOV
37
Obrázek 20:
Soustava CZT na území města Habartov a přivaděč od elektrárny Tisová
Obrázek 21: Soustava CZT na území města Habartov
MĚSTO HABARTOV
38
4.1.2
Síť CZT
Systém CZT je řešen parními rozvody z předávací stanice páry (prostor bývalé
kotelny) k jednotlivým výměníkovým stanicím pára – voda a dále z VS je systém
CZT řešen čtyřtrubkovým rozvodem.
Obrázek 22: Schéma soustavy CZT
MĚSTO HABARTOV
39
Rozvody páry, kondenzátu a teplovodní rozvody ÚT jsou z ocelových trub a potrubí
pro rozvod teplé užitkové vody ve VS je z materiálu PPR, v topných kanálech je
potrubí TV také z velké části z materiálu PPR.
Parní rozvody jsou vedeny v průchozím kolektoru, téměř v celé trase, jen malá část
je vedena v neprůlezném kanále. Přístup do kolektoru je šachtami v trase rozvodu,
ale je omezen tím, že řada poklopů je zavařena nebo zaasfaltována. V kolektorech
jsou rovněž vedeny sdělovací kabely pro řízení VS z dispečinku, částečně jimi
prochází rozvody vody a kanalizace.
Stav kolektorů a potrubí
je podstatně ovlivněn špatnou vodotěsnou izolací
kolektorů – do kolektorů zatéká stavební konstrukcí a pronikající voda způsobuje
korozi oplechování parního a kondenzátního potrubí.
Stav je rovněž ovlivněn poruchami kanalizace a zatékáním srážkové vody do
kolektorů a tím jejich zaplavování.
Teplovodní rozvody a rozvody TV jsou vedeny mezi VS a jednotlivými objekty
neprůleznými topnými kanály a není možné zjistit jejich stav. Není k dispozici ani
platná projektová dokumentace z doby výstavby nebo doby rekonstrukce
Parní a kondenzátní potrubí je převážně opatřeno izolací na bázi minerálních
vláken s povrchovou úpravou oplechováním. Teplovodní potrubí je převážně
opatřeno izolací na bázi minerálních vláken s povrchovou úpravou flexipanem nebo
je izolováno čedičovou vatou s povrchovou úpravou hlazenou omítkou. Rozvody
teplé užitkové vody a cirkulace jsou opatřeny ve VS tepelnou izolací mirelon nebo
tubex. Tepelná izolace parních i teplovodních rozvodů a rozvodů TV je úměrná stáří
rozvodů a část tepelných izolací je v nevyhovujícím stavu. V místech uložení
potrubí nejsou vyřešeny tepelné mosty mezi potrubím a vlastním uložením.
Tepelná izolace potrubí obou větví je z minerální vaty tloušťky 80 mm, s
povrchovou úpravou oplechováním. Oplechování je částečně poškozeno korozí
pronikáním vody stropem kolektoru nebo netěsností vodovodního řádu. Částečně
chybí tepelná izolace na přípojkách k některým VS a na částech potrubí není
povrchová úprava. Armatury na odbočkách k VS jsou neizolované
Východní větev vystupuje z PS v dimenzi DN 250 a napájí výměníkovou stanici VS
18, VS 14, VS 8, VS 9, VS 2, VS Kino a VS 67.
Západní větev vystupuje z PS v dimenzi DN 200 a napájí výměníkovou stanici v
mateřské škole, požární zbrojnici, VS 12, dílny, VS SD (MÚ), VS DPS, VS 16, VS
44 a VS 1 ZŠ.
Tabulka 18: Parovody západní větev
P
P
P
P
P
P
P
P
P
MĚSTO HABARTOV
úsek
název typ
potrubí
vedeno
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
Z9
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
vnější tloušťka
vnější
délka
tloušťka
Typ (tloušťka)
dimenze průměr stěny
průměr
úseku
izolace
pláště
trubky trubky
pláště
m
DN
mm
93
45
46
17
55
63
69
17
102
200
40
200
40
200
80
200
100
200
219
48
219
48
219
89
219
108
219
mm
mm
80
30
80
30
80
30
80
60
80
mm
mm
plech
plech
plech
plech
plech
plech
plech
plech
plech
40
P
P
P
P
P
P
úsek
název typ
potrubí
Z10
Z11
Z12
Z13
Z14
Z15
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
vedeno
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
Celkem:
vnější
délka
tloušťka
Typ (tloušťka)
průměr
úseku
izolace
pláště
trubky trubky
pláště
m
DN
mm
5
73
11
32
12
110
750
64
150
80
125
100
80
70
159
89
133
108
89
mm
mm
mm
30
60
30
60
60
30
mm
plech
plech
plech
plech
plech
plech
Tabulka 19: Parovody východní větev
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
úsek
název typ
potrubí
vedeno
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
ocel
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
kolektor
Celkem:
4.1.3
vnější
délka
tloušťka
Typ (tloušťka)
průměr
úseku
izolace
pláště
trubky trubky
pláště
m
DN
mm
257
18
56
5
86
12
5
54
106
9
56
156
47
866
250
80
200
80
200
125
80
80
150
100
150
50
125
273
89
219
89
219
133
89
89
159
108
159
57
133
Mm
mm
80
30
80
30
80
60
30
30
60
60
60
30
60
mm
mm
plech
plech
plech
plech
plech
plech
plech
plech
plech
plech
plech
plech
plech
Zdroj tepla
Zdrojem tepla pro vytápění a ohřev teplé vody pro Město Habartov je tepelná
elektrárna Tisová (ETI), odkud je veden nadzemní parovod, zaústěný do budovy
bývalé uhelné kotelny. Délka parovodu je cca 6 km o dimenzi DN 350.
Parní potrubí je na vstupu opatřeno hlavním uzávěrem páry DN 350, PN 25,
dilatační smyčkou, snímačem na měření tlaku, teploty a množství dodávané páry.
Měření je snímáno zařízením s rádiovým přenosem na PC dispečink ETI.
Potrubí je izolováno tepelnou izolací z minerální plsti s povrchovou úpravou
převážně oplechováním. Parní ventil izolovaný není. Parní potrubí pokračuje do
vedlejšího prostoru, kde se potrubí se dělí na dvě větve – zimní a letní a dochází
zde k redukci páry osazenými redukčními ventily.
Zimní větev je dimenze DN 200 a je opatřena ručním ventilem V 200/40, filtrem F
200/40 a redukčním ventilem IWKA DN 125 PN 25, redukujícím páru na 0,55 MPa.
Potrubí je opatřeno pojistným ventilem DN 125 s nastaveným otevíracím přetlakem
10 bar.
MĚSTO HABARTOV
41
Letní větev je dimenze DN 125 a je opatřena ručním ventilem V 125/40, filtrem F
125/40 a redukčním ventilem IW KA DN 80 PN 25, redukujícím páru na 0,35 MPa.
Potrubí je opatřeno pojistným ventilem DN 100 s nastaveným otevíracím přetlakem
4 bar.
Dále potrubní rozvody pokračují do dalšího prostoru, kde je umístěn rozdělovač
páry a kde se parní rozvody dělí na východní větev DN 250 a západní větev DN 200
a je zde potrubím DN 100 napojena výměníková stanice firmy HODR, zásobující
teplem využívané prostory firmy. Na rozdělovači se také spouští zimní či letní
provoz. Dle informace provozovatele jsou v zimě používány obě větve (zimní i letní)
současně z důvodu nedostatečného množství páry pro VS a tím nedotápění otopné
soustavy.
4.1.4
Roční bilance CZT a cena tepla
Tato kapitola obsahuje srovnání meziročních dodávek tepla a porovnání cen tepla
v CZT Habartov. Obsah kapitoly je ovlivněn nedostatkem dostupných dat. Změnou
provozovatele CZT od 1.1.2011 nedošlo k přesunu kompletních naměřených dat a
tak je možno vycházet jen z podkladů, které se za pomoci současného
provozovatele podařilo získat.
Jsou zde uvedeny bilance dodávek tepla za roky 2008 – 2010, včetně dostupných
informací o cenách tepla.
Tabulka 20: Dodávka tepla v CZT v letech 2008 - 2010
Výměníková
stanice
VS ZŠ
Otop 2008
TV 2008
Otop 2009
TV2009
Otop 2010
TV2010
(GJ)
(GJ)
(GJ)
(GJ)
(GJ)
(GJ)
2120,6
306
2100
315
2551,58
390,97
VS 2
5747,356
2123,72
5447,14
1739,65
4324,37
1626,39
VS 8
3145,11
949,99
3263,1
915,14
3505,7
927,13
VS 9
3860,67
1259,99
3961,75
1287,09
4444,2
1290,09
VS 12
3131,9
1342,975
2843
1239,33
2837,3
1360,06
VS 14
3625,3
1811,27
3529,2
1628,99
2891
1421,56
VS 18
2455,7
979,97
2314,6
987
2307,1
1003,99
VS 67
9939,36
4296,81
8451,49
3327
8082,58
4589,89
VS 16
2958,8
1024,87
2823,6
996
2721,65
972
VS 44
7229,9
2745,86
7597,527
2296,89
7969,83
3157,25
VS SD
2635,34
784,98
2231,32
760
2686,94
759,26
1027,947
77
1251,2
97
1201,9
63,65
1080
33
792,72
191,41
827,7
171,93
VS DPS
VS KINO
VS MŠ
2268,4
1420,38
997,5
Kotelna
184,482
297,78
97,5
Spolu
51 410,865
17 736,435
48 324,807
15 780,5
47 446,85
17 734,17
Cena tepelné energie v soustavě CZT Habartov je uváděna v úrovni předání
tepelné energie podle klasifikace úrovní předání tepla, stanovené Energetickým
regulačním úřadem (ERÚ). Podle statistiky ERÚ cena tepla (vč. DPH) v Habartově
MĚSTO HABARTOV
42
za poslední tři roky stoupala. V roce 2008 byla vykalkulovaná cena tepla cena tepla
včetně DPH ve výši 439,64 Kč/GJ, v roce 2009 to bylo 498,99 Kč/GJ a v roce 2010
502,51 Kč/GJ.
Tabulka 21: Cena tepla v CZT v letech 2008 - 2010
Cena tepla vč. DPH (Kč/GJ)
2008
439,64
2009
498,99
2010
502,51
V porovnání s cenami tepla v jiných lokalitách se jedná se o cenu v republikovém
měřítku průměrnou.
Soustava zásobuje na území města Habartov 1470 bytů, objekty terciární sféry a
v malém množství také průmysl.
Obrázek 23: Dodávky tepla ze soustavy CZT v roce 2010 v členění dle sektorů spotřeby
Spotřeba CZT v členění dle sektoru dodávky, 2010, GJ/rok
Průmysl
1%
Terciární sféra
15%
Bydlení
84%
4.2
Analýza variant rozvoje CZT v Habartově
4.2.1
Návrh variant rozvoje soustavy
Pro výhled dle ÚEK přicházejí v úvahu v blízké budoucnosti dvě varianty
modernizace zdroje tepla. V důsledku prakticky dožívajících všech částí
současného CZT je nevyhnutá jeho komplexní obnova. Obě varianty dalšího
rozvoje CZT proto uvažují se změnou stávajícího parního systému CZT s
výměníkovými stanicemi pára-voda a sekundárními teplovodními rozvody za nový
systém CZT – teplovodní s domovními předávacími stanicemi (dále jen DPS),
blokovými předávacími stanicemi (dále jen BPS). Rozdíl v uvažovaných variantách
je ve způsobu dodávky energie do systému CZT.
Varianta č.1 uvažuje s tím, že elektrárna Tisová změní stávající parovod za
horkovod a CZT Habartov bude připojeno na tuto horkovodní dodávku tepla.
MĚSTO HABARTOV
43
Varianta č.2 zvažuje odpojení od dodávek tepla
vybudování vlastního zdroje tepla na zemní plyn.
z elektrárny Tisová a
Navržené varianty byly s výrobcem tepla projednány a jsou v souladu s jeho
zásobníkem možných řešení soustavy CZT v Habartově.
4.2.2
Varianta č.1
Nová centrální předávací stanice voda/voda s výkonem 11,5 MW bude umístěna
v objektu bývalé kotelny v Habartově. Předávací stanice bude připojena na
plánované horkovodní potrubí, které nahradí parovod z elektrárny Tisová.
Nové teplovodné rozvody budou v provedení dvoutrubka předizolovaného potrubí,
které povede až k 50 ks domovních předávacích stanic. Od domovních předávacích
stanic a blokových předávacích stanic pak povede čtyřtrubka přímo k odběratelům.
Tabulka 22: Předpokládané DPS a BPS větve Západ :
Bloková předávací stanice
Domovní předávací stanice
MĚSTO HABARTOV
popis objektu
MŠ
VS 44
94-102
ZŠ
VS 9
MÚ
DDM
78-79
76-77
84-85
86-87
61-62
DPS
33-35
36-38
56-58
59-60
103-104
105-106
107-108
91-93
80-83
44
Tabulka 23: Předpokládané DPS a BPS větve Východ :
Popis
Domovní předávací stanice 63-64
4-6+čp.776, 610, 114
Kino + Hor. dům
130-131 + 132-133
Při ekonomickém posouzení navrhované varianty vychází ÚEK z předprojektové a
projektové dokumentace, kterou disponuje provozovatel CZT.
V bilanci je zváženo jak předpokládaný růst ceny tepla od zdroje, tak
předpokládané snižování odběru vlivem zateplování objektů nebo snížením
celkových ztrát v CZT pořízením nových rozvodů. Úvěr je rozpočítaný na 20 let.
Celkové předpokládané investice do přeměny rozvodů z parních na teplovodní jsou
ve výši cca 47 mil. Kč.
MĚSTO HABARTOV
45
Tabulka 24: Ekonomické hodnocení varianty č.1, včetně předpokládané ceny tepla:
ZDROJ ETI
rok
Prodej tepla pro vytápění
Snižování spotřeby u odběratelů
Prodej tepla pro ohřev TV
Prodej tepla celkem
Snížení ztráty real. investicemi
Nákup tepla
Cena tepla - nákup
Meziroční změna ceny
Spotřeba el. energie
Opravy a udržování
GJ
%
GJ
%
GJ
GJ
%
%
GJ
Kč/GJ
%
Kč
Kč
2011
49 700
1,00%
15 345
1,00%
65 045
7640
11,62%
5,20%
72 603
310
7,30%
1 084 978
1 800 000
2012
49 203
1,00%
15 192
1,00%
64 395
5488
8,62%
3,00%
69 945
324
4,65%
1 106 678
1 494 000
2013
48 711
1,00%
15 040
1,00%
63 751
4736
6,62%
2,00%
67 971
340
4,94%
1 128 811
908 940
2014
48 224
1,00%
14 889
1,00%
63 113
4490
6,32%
0,30%
67 102
357
5,00%
1 151 387
927 119
2015
47 742
1,00%
14 740
1,00%
62 482
4314
6,32%
0,00%
66 431
378
5,88%
1 174 415
945 661
2016
47 264
1,00%
14 593
1,00%
61 857
4141
6,32%
0,00%
65 766
401
6,00%
1 197 903
964 574
2017
46 792
1,00%
14 447
1,00%
61 239
3971
6,32%
0,00%
65 109
425
6,00%
1 221 861
983 866
2018
46 558
0,50%
14 375
0,50%
60 932
3824
6,32%
0,00%
64 783
450
6,00%
1 246 299
1 003 543
2019
46 325
0,50%
14 303
0,50%
60 628
3677
6,32%
0,00%
64 459
477
6,00%
1 271 225
1 023 614
2020
46 093
0,50%
14 231
0,50%
60 325
3532
6,32%
0,00%
64 137
506
6,00%
1 296 649
1 044 086
Mzdy SP, ZP
Pojistné za el. Zařízení
Ostatní stálé náklady
Nájemné
Odpisy HIM vlastního
Úroky z úvěru
Zisk
Náklady celkem
Prodej tepla
Prodej tepla
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč/GJ bez DPH
Kč/GJ vč. DPH
498 480
30 543
629 636
0
1 130 910
532 664
1 000 000
29 298 588
450,44
527,01
508 450
31 154
641 729
0
1 860 354
1 401 964
1 000 000
30 823 048
478,66
560,03
518 619
31 777
654 063
0
1 860 354
1 583 165
2 000 000
31 914 584
500,62
585,72
528 991
32 412
666 645
0
1 860 354
1 494 597
2 000 000
32 737 988
518,72
606,90
539 571
33 061
679 477
0
1 860 354
1 406 028
2 000 000
33 872 964
542,12
634,28
550 362
33 722
692 567
0
1 860 354
1 317 459
2 000 000
35 094 283
567,34
663,79
561 369
34 396
705 918
0
1 860 354
1 228 891
2 000 000
36 378 269
594,04
695,03
572 597
35 084
719 537
0
1 860 354
1 140 322
2 000 000
37 874 539
621,58
727,25
584 049
35 786
733 427
0
1 860 354
1 051 753
2 000 000
39 454 994
650,77
761,41
595 730
36 502
747 596
0
1 860 354
963 185
2 000 000
41 124 188
681,72
797,61
Ztráty v systému
MĚSTO HABARTOV
46
Tabulka 25: Ekonomické hodnocení varianty č.1, včetně předpokládané ceny tepla (pokračování)
ZDROJ ETI
rok
Prodej tepla celkem
Nákup tepla
Cena tepla - nákup
2021
45 863
0,50%
14 160
0,50%
60 023
3389
6,32%
0,00%
63 816
531
5,00%
1 322 582
1 064 968
2022
45 633
0,50%
14 089
0,50%
59 723
3389
6,32%
0,00%
63 497
558
5,00%
1 349 034
1 086 267
2023
45 405
0,50%
14 019
0,50%
59 424
3389
6,32%
0,00%
63 180
586
5,00%
1 376 014
1 107 993
2024
45 178
0,50%
13 949
0,50%
59 127
3389
6,32%
0,00%
62 864
615
5,00%
1 403 535
1 130 153
2025
44 952
0,50%
13 879
0,50%
58 831
3389
6,32%
0,00%
62 549
646
5,00%
1 431 605
1 152 756
2026
44 728
0,50%
13 810
0,50%
58 537
3389
6,32%
0,00%
62 237
678
5,00%
1 460 238
1 175 811
2027
44 504
0,50%
13 741
0,50%
58 245
3389
6,32%
0,00%
61 925
712
5,00%
1 489 442
1 199 327
2028
44 281
0,50%
13 672
0,50%
57 953
3389
6,32%
0,00%
61 616
747
5,00%
1 519 231
1 223 314
2029
44 060
0,50%
13 604
0,50%
57 664
3389
6,32%
0,00%
61 308
785
5,00%
1 549 616
1 247 780
2030
43 840
0,50%
13 536
0,50%
57 375
3389
6,32%
0,00%
61 001
824
5,00%
1 580 608
1 272 735
Mzdy SP, ZP
Nájemné
Odpisy HIM vlastního
Úroky z úvěru
Zisk
Náklady celkem
Prodej tepla
Prodej tepla
607 644
37 232
762 048
0
1 860 354
874 616
2 000 000
42 564 111
709,13
829,68
619 797
37 976
776 789
0
1 860 354
786 047
2 000 000
44 070 537
737,92
863,36
632 193
38 736
791 825
0
1 860 354
697 478
2 000 000
45 646 404
768,14
898,73
644 837
39 511
807 161
0
1 860 354
608 910
2 000 000
47 294 781
799,88
935,86
657 734
40 301
822 804
0
1 860 354
520 341
2 000 000
49 018 873
833,21
974,85
670 888
41 107
838 760
0
1 860 354
431 772
2 000 000
50 822 029
868,20
1015,79
684 306
41 929
855 036
0
1 860 354
343 204
2 000 000
52 707 745
904,94
1058,78
697 992
42 768
871 636
0
1 860 354
254 635
2 000 000
54 679 674
943,51
1103,91
711 952
43 623
888 569
0
1 860 354
166 066
2 000 000
56 741 631
984,01
1151,29
726 191
44 495
905 840
0
1 860 354
77 498
2 000 000
58 897 602
1026,53
1201,04
Ztráty v systému
MĚSTO HABARTOV
47
4.2.3
Varianta č.2
Druhá varianta je posuzována zejména pro snahu snížit silnou závislost CZT
v Habartově na rozhodnutích jiného subjektu – v tomhle případě společnosti ČEZ
Teplárenská, a.s. Společnost ČEZ neplánuje odstavení elektrárny Tisová a lze
předpokládat její dlouhodobý provoz. Ten bych mohl narazit jen na případné
omezení těžby uhlí.
Varianta 2 se od předchozí Varianty liší jen zdrojem tepla. Rekonstrukce soustavy
CZT je zahrnuta stejné jako je tomu ve Variantě 1, v této variantě jsou investice do
přeměny rozvodů tepla naprostou nezbytností.
Nový plynový kotel bude disponovat výkonem 11,5 MW a bude umístěn v objektu
bývalé kotelny v Habartově. Kotel bude napojen na rozvod zemního plynu. Rozvod
zemního plynu v katastru města Habartov je možné vidět na mapě. V blízkosti
zdroje tepla prochází STL (120 metrů) i VTL plynovod (350 metrů).
Obrázek 24: Systém zásobování zemním plynem
Nové teplovodné rozvody budou v provedení dvoutrubka předizolovaného potrubí,
které povede 50 ks domovních předávacích stanic. Od domovních předávacích
stanic a blokových předávacích stanic pak povede čtyřtrubka přímo k odběratelům.
V kalkulaci je uvažované zvýšení investičních nákladů na 53 mil. Kč z důvodu
nutnosti výstavby kotlů na zemní plyn a zvýšených nákladů na přívod zemního
plynu. Použitá cena zemního plynu je obvyklá pro odběry zemního plynu v CZT
podobného rozsahu. Úvěr je rozdělen do 20 let s úrokem 6,20 %.
MĚSTO HABARTOV
48
Tabulka 26: Ekonomické hodnocení varianty č.2, včetně předpokládané ceny tepla:
ZDROJ PLYN
rok
Prodej tepla celkem
GJ
%
GJ
%
GJ
2011
49 700
1,00%
15 345
1,00%
65 045
2012
49 203
1,00%
15 192
1,00%
64 395
2013
48 711
1,00%
15 040
1,00%
63 751
2014
48 224
1,00%
14 889
1,00%
63 113
2015
47 742
1,00%
14 740
1,00%
62 482
2016
47 264
1,00%
14 593
1,00%
61 857
2017
46 792
1,00%
14 447
1,00%
61 239
2018
46 558
0,50%
14 375
0,50%
60 932
2019
46 325
0,50%
14 303
0,50%
60 628
2020
46 093
0,50%
14 231
0,50%
60 325
Výroba tepla
Cena plynu
Nákup plynu
GJ
%
%
GJ
3
Kč/m
Kč
7640
11,62%
5,20%
72 603
9,68
22 681 466
5488
8,62%
3,00%
69 945
10,26
23 162 206
4736
6,62%
2,00%
67 971
10,88
23 858 867
4490
6,32%
0,30%
67 102
11,53
24 967 046
4314
6,32%
0,00%
66 431
12,22
26 200 418
4141
6,32%
0,00%
65 766
12,95
27 494 719
3971
6,32%
0,00%
65 109
13,73
28 852 958
3824
6,32%
0,00%
64 783
14,56
30 431 215
3677
6,32%
0,00%
64 459
15,43
32 095 802
3532
6,32%
0,00%
64 137
16,35
33 851 443
Mzdy SP, ZP
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
0,06
1 000 000
1 800 000
498 480
30 543
629 636
0,06
1 040 000
1 494 000
508 450
31 154
641 729
0,06
1 081 600
908 940
518 619
31 777
654 063
0,06
1 124 864
927 119
528 991
32 412
666 645
0,06
1 169 859
945 661
539 571
33 061
679 477
0,06
1 216 653
964 574
550 362
33 722
692 567
0,06
1 265 319
983 866
561 369
34 396
705 918
0,06
1 315 932
1 003 543
572 597
35 084
719 537
0,06
1 368 569
1 023 614
584 049
35 786
733 427
0,06
1 423 312
1 044 086
595 730
36 502
747 596
Nájemné
Splátky úvěru
Úroky z úvěru
Zisk
Náklady celkem
Cena tepla
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč/GJ bez DPH
0
3 254 141
1 388 085
1 000 000
32 282 351
496,31
0
3 166 058
1 476 168
1 000 000
32 519 764
505,01
0
3 072 385
1 569 841
2 000 000
33 696 092
528,56
0
2 972 769
1 669 457
2 000 000
34 889 303
552,81
0
2 866 831
1 775 395
2 000 000
36 210 273
579,53
0
2 754 171
1 888 055
2 000 000
37 594 823
607,77
0
2 634 361
2 007 865
2 000 000
39 046 053
637,61
0
2 506 949
2 135 277
2 000 000
40 720 134
668,28
0
2 371 452
2 270 774
2 000 000
42 483 474
700,73
0
2 227 357
2 414 869
2 000 000
44 340 894
735,04
Cena tepla
Kč/GJ vč. DPH
580,68
590,86
618,42
646,78
678,05
711,09
746,00
781,89
819,85
860,00
Ztráty v systému
MĚSTO HABARTOV
49
Tabulka 27: Ekonomické hodnocení varianty č.2, včetně předpokládané ceny tepla (pokračování):
ZDROJ PLYN
rok
Prodej tepla celkem
2021
45 863
0,50%
14 160
0,50%
60 023
2022
45 633
0,50%
14 089
0,50%
59 723
2023
45 405
0,50%
14 019
0,50%
59 424
2024
45 178
0,50%
13 949
0,50%
59 127
2025
44 952
0,50%
13 879
0,50%
58 831
2026
44 728
0,50%
13 810
0,50%
58 537
2027
44 504
0,50%
13 741
0,50%
58 245
2028
44 281
0,50%
13 672
0,50%
57 953
2029
44 060
0,50%
13 604
0,50%
57 664
2030
43 840
0,50%
13 536
0,50%
57 375
Ztráty v systému
3389
6,32%
0,00%
63 816
17,34
35 703 117
3389
6,32%
0,00%
63 497
18,38
37 656 077
3389
6,32%
0,00%
63 180
19,48
39 715 865
3389
6,32%
0,00%
62 864
20,65
41 888 322
3389
6,32%
0,00%
62 549
21,89
44 179 614
3389
6,32%
0,00%
62 237
23,20
46 596 238
3389
6,32%
0,00%
61 925
24,59
49 145 053
3389
6,32%
0,00%
61 616
26,07
51 833 287
3389
6,32%
0,00%
61 308
27,63
54 668 568
3389
6,32%
0,00%
61 001
29,29
57 658 939
0,06
1 480 244
1 064 968
607 644
37 232
762 048
0,06
1 539 454
1 086 267
619 797
37 976
776 789
0,06
1 601 032
1 107 993
632 193
38 736
791 825
0,06
1 665 074
1 130 153
644 837
39 511
807 161
0,06
1 731 676
1 152 756
657 734
40 301
822 804
0,06
1 800 944
1 175 811
670 888
41 107
838 760
0,06
1 872 981
1 199 327
684 306
41 929
855 036
0,06
1 947 900
1 223 314
697 992
42 768
871 636
0,06
2 025 817
1 247 780
711 952
43 623
888 569
0,06
2 106 849
1 272 735
726 191
44 495
905 840
0
2 074 118
2 568 108
2 000 000
46 297 479
771,33
0
1 911 155
2 731 071
2 000 000
48 358 587
809,72
0
1 737 851
2 904 375
2 000 000
50 529 869
850,32
0
1 553 550
3 088 676
2 000 000
52 817 283
893,28
0
1 357 553
3 284 673
2 000 000
55 227 111
938,73
0
1 149 119
3 493 107
2 000 000
57 765 975
986,82
0
927 459
3 714 767
2 000 000
60 440 858
1037,71
0
691 733
3 950 493
2 000 000
63 259 123
1091,55
0
441 049
4 201 177
2 000 000
66 228 534
1148,53
0
174 457
4 467 769
2 000 000
69 357 276
1208,83
902,46
947,37
994,88
1045,14
1098,32
1154,58
1214,12
1277,12
1343,78
1414,34
Výroba tepla
Cena plynu
Nákup plynu
Mzdy SP, ZP
Nájemné
Splátky úvěru
Úroky z úvěru
Zisk
Náklady celkem
Cena tepla
Cena tepla
MĚSTO HABARTOV
50
Jak vyplývá z provedených ekonomických analýz, investice do výstavby plynového
zdroje se při uvedených předpokladech odrazí ve vyšší ceně tepla pro konečného
odběratele.
4.2.4
Možnosti připojování dalších subjektů na stávající CZT
V dosahu sítí CZT nejsou zdroje nebo zástavba, která by byla vhodná k připojení na
soustavu CZT. V Habartově také není plánována hromadná výstavba, nebudou zde
ani objekty vhodné k napojení na CZT.
4.3
Závěrečná doporučení pro rozvoj soustavy CZT
Vzhledem k ceně dodávaného tepla v Habartově a vzhledem k dlouhodobé
perspektivě dodávek tepla z elektrárny Tisová doporučujeme zachování soustavy
CZT. To je nezbytně spojeno s přeměnou stávajícího parního systému CZT s
výměníkovými stanicemi pára-voda a sekundárními teplovodními rozvody za nový a
efektivnější systém CZT – teplovodní s domovními předávacími stanicemi (dále jen
DPS) a blokovými předávacími stanicemi (dále jen BPS) – kvůli odstranění ztrát
v soustavě CZT.
V případě nárůstu ceny tepla od společnosti ČEZ Teplárenská, a.s., nemožnosti
nalézt jiného dodavatele tepla z elektrárny Tisová a dalších důvodů, které by měly
za následek nárůst ceny tepla v soustavě nad mez, která je ještě
konkurenceschopná s dodávkami tepla z vlastních plynových domovních kotelen,
dodavatel tepla projedná a propočte cenu tepla z vlastního zdroje, tak jak je
uvažováno ve Variantě 2. V případě, že tyto možnosti budou stabilnější nebo
dlouhodobě výhodnější, musí být ÚEK aktualizována a přepracována. V této
souvislosti budou zváženy minimálně následující možné alternativy ve výrobě tepla:
uplatnění vhodně dimenzované kogenerační výroby elektřiny a tepla
uplatnění biomasy ve zdroji tepla
případně další (tepelná čerpadla, apod.)
4.4
Rizika spojená s rozvojem soustavy CZT
4.4.1
Důvody odpojování odběratelů od systémů CZT
K odpojování odběratelů od systémů centralizovaného zásobování teplem (CZT)
dochází zejména z důvodu nespokojenosti s výší ceny dodávané tepelné energie,
nebo s celkovými náklady na vytápění. Většinovou alternativou odběratele, pokud
ukončí smluvní vztah se stávajícím dodavatelem, je zřízení vlastního zdroje tepelné
energie (plynové domovní kotelny).
Ve statistických výkazech ERÚ s cenami tepelné energie (včetně DPH) schválené
na rok 2010 je evidováno celkem 982 domovních kotelen spalujících zemní plyn.
Z těchto 982 domovních kotelen se počítá s dodávkou v celkové výši 3 468 TJ/rok.
Průměrná cena (počítáno váženým průměrem) z těchto kotelen je v roce 2010 cca
531 Kč/GJ (včetně DPH). Tato cena se může stát jakousi hraniční hodnotou, při
které jsou dodávky tepla konkurenceschopné.
Při ekonomickém hodnocení odpojení odběratelé většinou nevycházejí z úplných
vlastních nákladů na výrobu a rozvod tepelné energie. Často porovnávají cenu
tepelné energie stávajícího dodavatele s cenou tepelné energie pouze ve výši
nákladů na palivo a ostatní náklady nekalkulují do ceny vyrobeného tepla. Tyto
ostatní náklady, kterými jsou odpisy, elektrická energie, náklady na obsluhu, opravy
MĚSTO HABARTOV
51
a údržbu, revize, pojištění, úroky z úvěru atd., tvoří nezanedbatelných asi 30 % z
celkové ceny tepelné energie. Všechny tyto související výdaje je třeba vzít v úvahu
a potom se dá obvykle očekávat, že při současných cenách bude teplo z vlastní
plynové kotelny pro obyvatele domu za cenu 450 až 530 Kč/GJ (vč. DPH),
v případě externího provozovatele domovní kotelny se cena tepla nejen vyrovná ale
i přesáhne cenu tepla ze soustavy CZT ve městě.
V případě odpojení odběratele od soustavy centralizovaného zásobování teplem se
postupuje obecně podle § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve
znění pozdějších předpisů. Podle uvedeného ustanovení hradí náklady spojené s
odpojením od rozvodného tepelného zařízení ten, kdo odpojení požaduje. Jedná se
o jednorázové náklady, které nejsou součástí kalkulace ceny tepelné energie
dodavatele. Za náklady související s odpojením od rozvodného tepelného zařízení
lze považovat zejména technický návrh odpojení, nutné výkopové a zemní práce,
demontáž tepelné přípojky případně zaslepení potrubí, demontáž armatur a
měřícího zařízení, doplnění teplonosné látky, vyregulování soustavy po odpojení a
případně jiné skutečně vzniklé náklady přímo související s odpojením konkrétního
odběrného tepelného zařízení od rozvodného tepelného zařízení.
Odpojující se odběratel nehradí náklady spojené s případnou demontáží
rozvodného tepelného zařízení (např. jeho zůstatkovou cenu), ale pouze náklady
spojené se samotným odpojením od rozvodného tepelného zařízení. Nehradí také
nárůst ceny způsobený zbylým odběratelům tepla ze soustavy CZT. K němu ale
nutně musí dojít, neboť dodavatel tepla nemá možnost prodat teplo jinam a podíl
stálých nákladů v ceně odebraného tepla stoupne.
4.4.2
Vliv odpojování odběratelů na ekonomiku provozu soustavy CZT
Pokud se jedná o případné odpojování odběratelů tepla od CZT, pak jsou na tom
parní soustavy daleko hůře než teplovodní soustavy. Zatímco u teplovodních
soustav je mnohem snazší vyregulovat soustavu po odpojení některého
z odběratelů tepla, pak u parních soustav, které byly obvykle předimenzovány,
dochází někdy vlivem odpojování ke snížení kvality dodávané páry až v oblasti
mokré páry.
V případě odpojení odběratelů od teplovodní soustavy nejsou sice potíže tak velké
jako u soustav parních, ale nicméně odpojení významného odběratele tepla by
znamenalo pro „zbylé“ odběratele tepla, kteří se z nějakých důvodů nemohou
odpojit, nepříjemné důsledky. Při odpojení od soustavy poklesne množství
odebraného tepla ze zdroje tepla, což má za následek snížení využití instalovaného
výkonu ve zdroji, aniž dojde k poklesu stálých nákladů (mzdy a pojištění, opravy a
údržba, odpisy, nájem, leasing, zákonné rezervy, výrobní režie, správní režie, úroky
z úvěru a ostatní stálé náklady), které tvoří cca 30% z celkových nákladů pro
kalkulační vzorec ceny tepelné energie.
Pokud v některé soustavě CZT dojde k hromadnému odpojování odběratelů, je
menším zlem přistoupit k „řízené“ likvidaci stávajícího systému CZT, než ke
stálému zvyšování cen pro zbylé odběratele, kteří se z různých důvodů nemohou od
soustavy odpojit a následně k neřízenému kolapsu soustavy CZT. Již proto, že
první odpojené domy využijí volné kapacity v sítích zemního plynu, ale ostatní
odpojené domy již volnou kapacitu v sítích mít nemusí a platby za přípojku zemního
plynu ponesou odběratelé, kteří o rozpad soustavy neusilovali a město. Pro ty se
pak investice do vybudování samostatného zdroje mohou značně prodražit.
Odpojování od soustavy CZT je obvykle nevratný čin, jehož důsledky nese nejen
subjekt, který odpojení inicioval, ale i „zbylí“ odběratelé tepla a teplé vody.
MĚSTO HABARTOV
52
Problematika připojování a odpojování od soustavy CZT a zákony
Jak vyplývá ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů, dle § 77 - odběratel tepelné energie:
Odst. 1. má právo na připojení ke zdroji tepla
zařízení v případě, že ………d) dodávka tepelné
schválenou územní energetickou koncepcí.
nebo rozvodnému tepelnému
energie je v souladu se
Odst. 5. Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být
provedena pouze na
základě
stavebního řízení
se souhlasem orgánů
ochrany
životního prostředí a
v souladu s územní energetickou
koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a
rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí
ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.
V územní energetické koncepci měst bývá obecně doporučeno zachování soustav
CZT v případě, že cena tepla není závažně odlišná od průměru. Zachování soustav
je doporučováno z důvodů možné diverzifikace paliva ve zdroji (na území města
Habartova např. využitím pěstované biomasy, nebo kombinací biomasy a zemního
plynu), výroby elektřiny v kombinované výrobě s výrobou tepla, z důvodů ochrany
ovzduší (dnes jsou na území města emitovány emise pouze z malých
podnikatelských zdrojů a z lokálních topenišť a kotlů). Obecně při centrální výrobě
tepla jsou emise znečišťujících látek emitovány z vyšších komínů a mají proto
menší dopady do kvality ovzduší – to jsou faktory, které jednotlivec nebere většinou
v úvahu.
Rozhodnutí o rozvoji soustavy CZT by tedy mělo vycházet z územní energetické
koncepce města. V případě schválení koncepce městem by měla být koncepce
závazná i pro postup při stavebním řízení a územním rozhodnutí. Takový postup je
stále obtížnější vynucovat, protože dle stavebních úřadů chybí soulad mezi
stavebním a energetickým zákonem. Ze strany dodavatelů tepla bývá pro změnu
podceňována komunikace s městem a s odběrateli a doložená snaha o snižování
nákladů na výrobu tepla.
Pro pochopení nákladů nejen na vlastní výrobu a dodávku tepla, ale i souvisejících
služeb uvádíme povinnosti dodavatele – tak, jak vyplývají ze zákona:
Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen:
uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie a zajistit dodávku tepelné energie,
pokud je to technicky možné, každému kdo o to požádá a dodávka tepelné
energie je v souladu s územní energetickou koncepcí, zpracovanou podle
zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, má rozvodné tepelné zařízení
nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení, které zajišťuje
hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s
technickými a bezpečnostními předpisy a splňuje podmínky týkající se místa,
způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.
dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze na základě
smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci
smlouvy jiné. Smlouva o dodávce tepelné energie musí být písemná a musí
obsahovat pro každé odběrné místo:
1) výkon,
2) množství,
3) časový průběh odběru tepelné energie,
4) místo předání,
MĚSTO HABARTOV
53
5) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou
teplota a tlak,
6) místo a způsob měření,
7) náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše
měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,
8) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření,
9) termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh, při
společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé
vody,
10) pro více odběrných míst a na vytápění objektu s více odběrateli způsob
rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa
včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělení,
11) V případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo
teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají
smlouvu o dodávce tepelné energie - způsob rozdělení nákladů na ně.
je povinen při výkonu předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva
vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim
oznámit. Po skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti
nebo jejich části do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu
provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání
dotčené nemovitosti.
Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné
energie je povinen:
provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost
podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,
zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby
splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a
spolehlivého provozu a ochrany životního prostředí,
poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického
regulačního úřadu a inspekce pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich
práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované
činnosti slouží,
bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní
spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné
energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,
stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji
tepelné energie,
v případech prací na zařízení obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně
po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,
vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou
soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po
obdržení licence.
Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti nebo zařízení majetková újma v
důsledku výkonu práv dodavatele nebo je-li omezen ve výkonu vlastnických
práv, vzniká mu právo na jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je
nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil majetkovou újmu, do 6 měsíců ode
dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.
Držitel licence (dodavatel) má právo:
MĚSTO HABARTOV
54
přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na
nezbytně nutnou dobu při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a
při likvidaci těchto stavů, při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku, při provádění plánovaných rekonstrukcí stavebních
úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného
místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem, při provádění nezbytných
provozních manipulací na dobu 4 hodin, při havarijním přerušení či omezení
nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií
poskytovaných jinými dodavateli, při nedodržení definovaných povinností
odběratele, při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod
a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou, jestliže odběratel používá
zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu
dodávek v neprospěch dalších odběratelů a při neoprávněném odběru.
Zákon stanoví také práva a povinnosti odběratele tepelné energie:
Odběratel tepelné energie má právo:
na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že
se nachází v místě výkonu licencované činnosti, má zřízenou tepelnou přípojku
a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy, splňuje podmínky
týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a
termínu připojení stanovené dodavatelem, a dodávka tepelné energie je v
souladu se schválenou územní energetickou koncepcí podle zákona č.
406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění
na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné
energie. Škoda musí být prokázána. Právo na náhradu škody a ušlého zisku
nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení nebo omezení
dodávky tepelné energie.
Odběratel je povinen:
při změně teplonosné látky v zájmu snižování spotřeby energie upravit na svůj
náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám,
nebo včas vypovědět smlouvu o dodávce tepelné energie. Dále je odběratel
povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího
zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízení po
předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie. Jiné úpravy odběrných
tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu změn
vyvolal, a to po předchozím projednání s držitelem licence. Změnu parametrů
vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení je povinen držitel licence
oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem.
Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s
rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii,
pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energie.
Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena
pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního
prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané
jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady
spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu
nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.
Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho
část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni umístění a provozování
tohoto zařízení nadále strpět.
MĚSTO HABARTOV
55
Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená
dodávka tepelné energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu
držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie.
Vyjádření odborníků k problematice odpojování
Odpojování jednotlivých bytových jednotek - Odpojení bytu od ústředního vytápění
nelze z fyzikálně technického hlediska úplně provést. Dům je vytápěn jako celek a
byt není teplotně a tepelně izolovanou jednotkou a není tudíž imunní vůči teplotě
okolních prostorů. Odpojení bytové jednotky od ústředního vytápění není proto
možné uskutečnit - vytápění jednotek v budově tvoří vzájemně provázaný systém,
kde zejména vytápění jednotky má vliv na vytápění domu jako celku. Připojení
jednotky na samostatný plynový kotel mimo ústřední vytápění tak sice je z hlediska
zákona možné, je však vázáno na řadu technických podmínek a nelze je posuzovat
izolovaně, bez zřetele na celkovou tepelnou bilanci stavby a na bezpečnostní a
protipožární předpisy. Zhotovení samostatného plynového etážového vytápění bytu
je změnou stavby bytového domu a změna stavby je možná pouze se souhlasem
všech vlastníků jednotek/družstva.
Odpojení celého domu od soustavy zásobování teplem má analogické důsledky na
uživatele bytů napojených domů (objektů) na soustavu zásobování teplem.
Odpojení celého domu se zákonitě dotkne uživatelů bytů v ostatních domech v
ceně tepla, protože se sice sníží variabilní náklady (zejména na palivo) v soustavě
CZT, ale fixní náklady zůstávají. Ty se rozúčtovávají na menší počet odběrných
míst o onen odpojený dům. V tomto případě se při případném souhlasu jedná o
nesprávnou aplikaci práva jednotlivce (skupiny jednotlivců) oproti právům ostatních
odběratelů – uživatelů bytů v ostatních domech.
Odpojování domů a nahrazování odběru tepla ze soustavy CZT vlastním zdrojem
tepla je provázeno velmi často nekalou marketingovou strategií založenou na
falešném srovnávání cen tepla. Zatímco cena tepla ze soustavy CZT je cenou
úplnou, zahrnující veškeré náklady s dodávkou tepla spojené, cena z domovní
kotelny se zpravidla odvozuje pouze z ceny paliva – ze spotřeby plynu. Ostatní
náklady, jako např. investiční (životnost kotle 10 let), za povinné revize, částečnou
(případně úplnou) obsluhu, opravy, náklady na elektřinu (pohon čerpadla,
automatika), doplňování vody, pojištění, technologické hmoty, elektroměr,
plynoměr, případně plynová přípojku, za odpojení od soustavy CZT, splácení
případného úvěru apod., se hradí z fondu oprav – v nájemném.
4.4.3
Důsledky rozpadu soustavy CZT
Lokální mikroklima a kvalita ovzduší je pozitivně ovlivněna napojením a podporou
využití stávajících kapacit CZT. V širších vazbách mohou mít CZT mírně větší podíl
na znečišťování klimatu nežli individuální zdroje. Ze zkušeností a prováděné praxe
jsou však CZT, díky monitorování emisí, účinnosti, typu a kvality dodávaného
paliva, výšce komínu (výška, ve které dochází k vypouštění emisí) zdroji s menšími
dopady na kvalitu ovzduší nežli jednotlivá individuální topeniště. V Habartově je
navíc využíváno teplo z výroby elektřiny, které by bylo jinak nutné mařit – a jeho
odběr z Elny Tisová napomáhá využití energetického potenciálu vstupního paliva.
V případě neřízeného rozpadu soustav, ke kterému bude docházet v případě, že se
od soustavy odpojí větší počet odběratelů a zbývajícím odběratelům
nekontrolovaně poroste cena tepla, mohou nastat situace, kdy:
nebudou vybudovány přípojky pro zavedení zemního plynu
obyvatelé domu nebo město samo nebudou mít finanční zdroje na výstavbu
nových kotelen, přípojek, rozvodů a dalších nezbytných prací
nebude dostupná kapacita v lokální distribuční soustavě zemního plynu
MĚSTO HABARTOV
56
nebude volná kapacita v soustavě pro zásobování elektrickou energií
nebudou zpřístupněny pozemky pro vybudování sítí zemního plynu.
Emise znečišťujících látek, které dnes na území města nejsou, budou emitovány
z nižších komínů než je tomu v případě velkých kotelen a proto jejich dopad bude
znamenat zhoršení kvality ovzduší v závislosti na klimatických podmínkách a
provětrávání jednotlivých částí města.
Ekonomické dopady nemá případný neřízený rozpad soustav CZT jenom na
dodavatele tepla. Nerovný a obtížně predikovatelný dopad mají také vyvolané
investice do náhrady vytápění – na přechod ze soustavy CZT na vytápění
decentralizovanými způsoby. Většina obyvatel města nemusí s takovou investicí
počítat. Hrozba nečekaných vyvolaných investic je také v objektech občanské
vybavenosti (i těch v majetku města) a v objektech služeb.
MĚSTO HABARTOV
57
5. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR
5.1
Definice potenciálu úspor
Ocenění potenciálu úspor energie je nezbytnou součástí při formulaci výhledové
poptávky po energii. Zvyšování energetické účinnosti může probíhat v oblasti
energetických zdrojů a přeměn a v oblasti konečné spotřeby. Cílem analýzy je
zjištění stavu v účinnosti užití energie v jednotlivých spotřebitelských sektorech. Je
přitom třeba rozlišovat mezi následujícími různě definovanými potenciály úspor
energie:
Technicky dostupný potenciál lze definovat jako rozdíl mezi předpokládanou
spotřebou energie v daném roce, která je prostým pokračováním trendů
spotřeby a spotřebou energie v témže roce, do které se promítnou veškerá
technicky dosažitelná zlepšení energetické účinnosti, známá do té doby.
Ekonomicky nadějný potenciál je ta část technických opatření, která jsou
návratná po dobu své životnosti, nejlépe v horizontu, který je přijatelný pro
investice do těchto opatření. Při určování tohoto potenciálu je také zvažován
vliv různých bariér, které brání realizaci dostupného potenciálu úspor a
uplatnění energeticky účinných technologií, jak na straně trhu tak v jiných
oblastech.
5.2
Potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech
5.2.1
Potenciál úspor v sektoru bydlení
Ocenění potenciálu úspor energie v domech vytápěných z CZT
Spotřeba energie je v budovách členěna dle účelu užití do pěti kategorií:
vytápění
příprava teplé (užitkové) vody (TV)
vaření
chlazení a klimatizace
ostatní elektrické spotřebiče (technologie, kancelářská technika,
osvětlení, … )
umělé
U bytových domů zásobovaných teplem ze soustav CZT byly k dispozici (od
HATESPO, s.r.o. a MÚ) obchodní údaje o prodeji tepla, údaje o podlahových
plochách jednotlivých domů, počtu bytů, rozdělení spotřeby tepla na vytápění a
teplo v teplé vodě a o provedených modernizačních a úsporných opatřeních. Pro
stanovení potenciálu úspor jsme vycházeli z údajů o dosažených hodnotách
měrného ukazatele po provedených energeticky úsporných opatřeních.
V následující tabulce jsou uvedeny měrné spotřeby tepelné energie na vytápění a
na teplou vodu za rok 2010 v domech, zásobovaných dodávkovým teplem ze
soustavy CZT.
Tabulka 28:
VS
2
2
2
MĚSTO HABARTOV
Měrné ukazatele domů zásobovaných ze soustavy CZT
popisné číslo
domu
vytápěná
plocha
ČPOP
(m )
1, 2, 3
4, 5 a 6
7, 8, 9, 10
počet
bytů
2
1822,23
1822,54
1812,45
Prům.
plocha
dodávka
tepla na UT
na patě
(GJ/byt)
m2/bj
36
36
36
51
51
50
25,997
15,519
21,017
Měrná
dodávka pro
UT
2
(GJ/m )
0,514
0,307
0,417
Měrná
spotřeba
pro ÚT
2
(kWh/m )
143
85
116
58
VS
popisné číslo
domu
vytápěná
plocha
ČPOP
(m )
2
11, 12, 13
2
14, 15, 16
8
17, 18
8
19, 20, 21, 22
8
23, 24
9
25, 26
9
27, 28, 29, 30
9
31, 32
12
33, 34, 35
12
36, 37, 38
12
56, 57, 58
12
59, 60
12
61, 62
14
39, 40, 41
14
42, 43, 44
14
45, 46
14
47, 48, 49
14
69, 70
14
71, 72
16
76, 77
16
78, 79
16
80, 81, 82, 83
16
84, 85
16
86, 87
18
50, 51, 52
18
53, 54, 55
18
63, 64
18
65, 66
18
67, 68
44
88, 89, 90
44
91, 93, 93
44
94, 95, 96
44
97, 98, 99
44
100, 101, 102
44
103, 104
44
105, 106
44
107, 108
67
121, 122, 123
67
124, 125, 126
67
127, 128, 129
67
130, 131
67
132, 133
67
134, 135
67
136, 137
67
138, 139
67
601, 602, 603
67
604, 605
67
606
67
607, 608
SD
73, 74, 75
SD
109, 110
Součet
Průměr
MĚSTO HABARTOV
počet
bytů
2
1367,02
1367,49
1192
2452,48
1191,6
1232
2419,81
1224,16
1421,84
1421,81
1430,99
952,98
1029,45
1416,92
1422,63
921,08
1427,43
952,53
952,98
929,1
930,49
1856,78
927,29
992,53
1427,06
1430,55
952,98
949,26
952,98
1767,91
1763,94
1745,61
1774,54
1949,08
1375,89
1402,12
1453,53
2360,08
2542,9
2581,7
1435
1487,38
1435
1377,4
1442,68
2180,73
1374,87
689,2
1456,52
1392,63
2137,8
79729,95
Prům.
plocha
dodávka
tepla na UT
na patě
(GJ/byt)
m2/bj
27
27
24
48
24
24
48
24
27
27
27
18
18
27
27
18
27
18
18
18
18
36
18
18
27
27
18
18
18
31
31
31
31
31
24
24
24
45
45
45
26
26
26
26
26
36
24
12
26
27
31
51
51
50
51
50
51
50
51
53
53
53
53
57
52
53
51
53
53
53
52
52
52
52
55
53
53
53
53
53
57
57
56
57
63
57
58
61
52
57
57
55
57
55
53
55
61
57
57
56
52
69
Měrná
dodávka pro
UT
2
(GJ/m )
Měrná
spotřeba
pro ÚT
2
(kWh/m )
28,670
28,744
33,563
36,542
36,871
44,571
42,702
38,304
26,952
35,059
18,074
17,439
20,061
20,978
21,019
23,028
18,426
16,322
30,628
23,694
42,042
18,064
24,211
25,128
21,685
21,685
18,811
26,878
17,428
31,997
35,190
26,961
27,035
17,958
31,517
34,300
35,500
19,044
19,224
21,020
21,319
26,123
19,700
32,331
19,177
24,564
17,838
24,458
12,481
22,152
21,806
0,566
0,568
0,676
0,715
0,743
0,868
0,847
0,751
0,512
0,666
0,341
0,329
0,351
0,400
0,399
0,450
0,349
0,308
0,579
0,459
0,813
0,350
0,470
0,456
0,410
0,409
0,355
0,510
0,329
0,561
0,618
0,479
0,472
0,286
0,550
0,587
0,586
0,363
0,340
0,366
0,386
0,457
0,357
0,610
0,346
0,406
0,311
0,426
0,223
0,429
0,316
157
158
188
199
206
241
235
209
142
185
95
91
97
111
111
125
97
86
161
128
226
97
131
127
114
114
99
142
91
156
172
133
131
79
153
163
163
101
95
102
107
127
99
170
96
113
86
118
62
119
88
25,676
0,473
131
59
Měrné ukazatele uvádějí spotřeby tepla na vytápění. Proto je nelze porovnávat
s požadavky na energetickou náročnost budov dle vyhlášky č.148/2007 Sb. U
nezateplených domů, vzhledem k tomu, že se jedná o panelové bytové domy,
jejichž stavební konstrukce je z hlediska tepelné ochrany budov podle soudobých
požadavků nevyhovující, tyto budovy nemohou být vyhovující (třída C) podle
vyhlášky č.148/2007 Sb. Většina domů je nicméně zateplena a přesto byla u
mnohých z nich zjištěna měrná spotřeba na vytápění v roce 2010 vyšší než 140
2
kWh/m .
Obrázek 25: Měrná spotřeba tepla na vytápění, 2010, domy napojené na CZT, Habartov
Měrné spotřeby tepla na vytápění domů v Habartově, 2010, kWh/m2
109, 110
73, 74, 75
607, 608
606
604, 605
601, 602, 603
138, 139
136, 137
134, 135
132, 133
130, 131
127, 128, 129
124, 125, 126
121, 122, 123
107, 108
105, 106
103, 104
100, 101, 102
97, 98, 99
94, 95, 96
91, 93, 93
88, 89, 90
67, 68
65, 66
63, 64
53, 54, 55
50, 51, 52
86, 87
84, 85
80, 81, 82, 83
78, 79
76, 77
71, 72
69, 70
47, 48, 49
45, 46
42, 43, 44
39, 40, 41
61, 62
59, 60
56, 57, 58
36, 37, 38
33, 34, 35
31, 32
27, 28, 29, 30
25, 26
23, 24
19, 20, 21, 22
17, 18
14, 15, 16
11, 12, 13
7, 8, 9, 10
4, 5 a 6
1, 2, 3
Kč/m2
kWh/m2
0
50
100
150
200
250
300
Domy, které ještě nebyly zatepleny (17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28,
29, 30, 31, 32), jsou v grafu vyznačeny odlišnou barvou. Vysoké měrné spotřeby (a
tedy i vysoké náklady na vytápění) existují ale i u některých dalších domů.
2
Navrhujeme, aby zejména u domů, kde spotřeba na m převyšuje průměr Habartova
2
(131 kWh/m v roce 2010), byly zjištěny důvody vysoké spotřeby. V těchto domech
jsou také největší náklady na vytápění (a ohřev TV) a vysoké náklady mohou
vyvolávat tendence k odpojování od soustavy CZT.
MĚSTO HABARTOV
60
2
Spotřeba na m se zdá být obecně vysoká, může to být způsobeno dlouhou topnou
sezónou roku 2010 – jak vyplývá z následujících grafů:
Obrázek 26: Střední teplota topných sezón ČR, topná sezóna 1991/1992-2009/2010
Obrázek 27: Denostupně D21 za topná období 1992-2010 (průměr ze všech klimatologických
stanic za období I - V a IX – XII)
Potenciál úspor v objektech zásobovaných teplem z CZT
V cílovém roce 2030 předpokládáme dosažení měrné spotřeby tepla na vytápění v
2
závislosti na geometrické charakteristice domů alespoň 100 kW h/m . To při
přepočtu na průměrné klimatické podmínky představuje úspory tepla na vytápění ve
výši cca 15–20% (7000 GJ/rok), cca 10-13% ze spotřeby tepla celkem. Bilance
MĚSTO HABARTOV
61
HATESPO počítají s potenciálem ve výši 11%. Dosažené hodnoty v měrných
spotřebách ovlivní jednotkovou cenu tepla.
Kromě úspor ve spotřebě tepla na vytápění doporučujeme zaměřit se také na
úspory teplé vody, protože náklady na TV u mnoha domů, zejména těch, které
spotřebovávají méně tepla na vytápění díky dobře provedenému zateplení,
přesahují 50% celkových nákladů na teplo a také u TV jsou vysoké rozdíly
v nákladech u jednotlivých domů.
Ostatní bytový sektor
Technicky dostupný a ekonomicky nadějný potenciál v sektoru bydlení byl
definován s pomocí období výstavby a rozdílu měrných spotřeb na vytápění
stávající zástavby a nových požadavků norem na tepelnou ochranu budov.
Spotřebu energie na vytápění v různých období výstavby odvozenou z platných
norem a empirických studií uvádí následující tabulka:
Tabulka 29: Energetická náročnost objektů podle období výstavby
OBDOBÍ VÝSTAVBY
Rodinné domy
< 1920
< 1945
1946 – 1980
1981 – 2001
Bytové a ostatní budovy
< 1920
< 1945
1946 – 1980
1981 – 2001
Měrná spotřeba energie – stávající bytový
2
fond [kWh/m . rok]
Původní
Po opatřeních Po opatřeních
tech.dostupný ekon. nadějný
250
100
145
270
100
130
260
90
100
200
70
95
170
180
220
130
80
80
70
60
110
90
90
70
Zdroj: ENVIROS
Potenciál úspor energie je spatřován zejména ve spotřebě tepla, paliv a energie pro
vytápění, které tvoří v průměru 70-80% celkové spotřeby paliv a energie
v domácnostech a veřejných budovách. Úsporná opatření ve spotřebě pro vytápění
v budovách a jejich typické přínosy ukazuje následující tabulka.
Tabulka 30: Potenciál úspor energie ve vytápění v budovách bytového sektoru
Opatření
% úspor
Poznámka
20%
Podle typu oken úspora odpovídá výměně oken starých 20 let (U=
2,9 W/(m2K) a horší za nová okna s celkovou hodnotou součinitele
prostupu tepla U=1,2 W/(m2K); náhrada za okna s ještě lepšími
parametry je možná a přinese další úspory, ale je vhodné úsporná
opatření optimalizovat.
Tepelná izolace
objektu –
obvodových stěn
30%
Procento úspor odpovídá porovnání objektu s obvodovým zdivem
tl.35 cm po zateplení izolací tl.15 cm, izolace vyšší tloušťky přinese
dodatečnou úsporu, záleží ale velmi na provedení a odizolování od
terénu a řešení tepelných mostů.
Tepelná izolace
objektu – střechy,
podlahy, základy,
sokly apod.
Tepelná izolace střechy může být náročná na provedení, ale
přináší efekt i v létě jako ochrana proti přehřívání (tl.35cm); izolace
10 - 20%
základů a podlahy nad terénem velmi přispívá ke zvýšení tepelné
pohody.
Výměna oken
a vstupních dveří
MĚSTO HABARTOV
62
Opatření
% úspor
Poznámka
Regulace topného
systému
5-10%
Výrazných úspor lze docílit účinnou regulací topného systému a
osazením úsporných zařízení, armatur, regulačních ventilů, izolací
rozvodů a armatur v nevytápěných prostorech apod.
Větrání s rekuperací
5%
Úspory energie při nuceném větrání jsou dány účinností
rekuperace (cca 75% tepla v odváděném vzduchu je využito pro
předehřev přiváděného větracího vzduchu; na rozdíl od
přirozeného větrání, kdy je toto teplo odváděno bez užitku).
Sluneční ohřev
s akumulací tepla
10%
Vyjadřuje úsporu tepla pro ohřev vody při krytí její potřeby solárním
systémem ze 60%, v případě využití pro přitápění se úspora zvýší
o cca polovinu (12%).
Celkem
40-50%
Podíl (%) úspor dílčími opatřeními nelze přímo sčítat , podíl je
vždy přepočítán po odečtení úspory předchozího opatření.
Souhrnně k opatřením ke snížení spotřeby energie v bytovém fondu
Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy domu
Instalace termostatických regulačních ventilů všude tam, kde to technické
provedení vytápěcího systému umožňuje, může dosti výrazně zvýšit provozní
hospodárnost vytápění. Ventily omezí přetápění jednotlivých místností a umožní
využít vnitřní i vnější tepelné zisky, např. při oslunění fasády. Nezbytnou součástí
instalace je vyregulování otopné soustavy, zejména po dodatečném zateplení
obvodového pláště budovy. Správná funkce ventilů je posílena instalací regulátorů
tlakové diference v rozsáhlejších otopných soustavách a odstraněním nečistot z
potrubí. Předpokladem snížení spotřeby tepla v bytových domech je dostatečná
ekonomická motivace uživatelů bytů k energeticky úspornému chování;
Opatření zlepšující tepelný odpor hlavních stavebních konstrukcí domu
Dodatečná izolace střechy (BD) nebo stropu pod půdou (RD, BD). Opatření řeší
nedostatečné tepelně izolační vlastnosti střešní konstrukce a umožňuje odstranění
závad vzniklých zatékáním vody u plochých střech.
Dodatečná izolace obvodových stěn. Je vyvinuta a nabízena řada technologií
vhodných pro každý typ obytné budovy. Tepelný odpor konstrukce stěny lze
dodatečnou izolací fasády objektu zvýšit na úroveň hodnot doporučených normou
ČSN 730540.
Opatření snižující tepelné ztráty oken a dveří
Utěsnění oken a dveří. Utěsněním okenních a dveřních spár neoprenovým
těsněním vloženým do drážek vyfrézovaných v okenním rámu se výrazně sníží
tepelné ztráty infiltrací, zejména u objektů vystavených silným větrům.
Repase
výměnu
výměna
se sníží
oken s instalací speciálního skla. Pokud stav oken nevyžaduje jejich
za nová a jejich konstrukce neumožňuje přídavné zasklení, je možná
vnitřního skla za speciální sklo s odrazivou vrstvou. Prostup tepla oknem
2
2
z hodnoty 2,9 W/m K na 2,2 W/m K.
Výměna oken za plastová se zvýšenou izolační schopností. Pokud stav oken
vyžaduje jejich výměnu za nová, lze doporučit užití oken nejvyšší kvality. Prostup
2
2
tepla okny se sníží z hodnoty 2,9 W/m K na 2,0 W/m K.
•
Plynofikace vytápěcích soustav na tuhá paliva
MĚSTO HABARTOV
63
Zdrojem úspor je při náhradě tuhých paliv podstatně vyšší provozní účinnost
vytápěcí soustavy objektu, lepší regulovatelnost umožňující snížení spotřeby plynu
a elektrické energie při zachování srovnatelného komfortu tepelné pohody a využití
vnitřních tepelných zisků a oslunění budovy. Investice do modernějšího vytápěcího
systému je obvykle provázena zlepšením tepelně technických vlastností vytápěného
objektu díky dodatečnému zateplením obvodových stěn a střechy, nebo dotěsněním
oken.
Při vyčíslení nákladů na opatření pro dosažení potenciálu úspor budeme vycházet z
2
hodnoty 3 000 Kč/m (údaj z programu Panel), s rozdělením mezi zateplení
obvodového pláště, střechy a výměny oken v poměru 30:15:55 (%).
Modernizace vytápěcích soustav a kotlů
Starší plynové kotlů, které jsou konstrukčně zastaralé, nemají možnost plynulé
modulace výkonu (automatické přizpůsobení aktuální tepelné potřebě objektu či
uživatele) a jejich celková regulace nedokáže pružně reagovat na případné změny.
Nezanedbatelná část vyprodukovaného tepla uniká komínem či do vnějšího
prostoru. Moderní nízkoteplotní plynové kotlů dosahují průměrné účinnosti provozu
okolo 92 %, plynové kotlů pracující v kondenzačním režimu, tzn. kotlů, které jsou
navíc schopny zužitkovat energii vodní páry vznikající spalováním plynu, uvádějí
účinnost nad 98 a více %. Obdobně platí i pro kotlů na tuhá paliva, že moderní
kotlů jsou mnohem účinnější, pohodlnější na obsluhu, případně doporučujeme –
zejména v nových domech - kotlů zplyňovací s nízkými emisemi do ovzduší, na uhlí
nebo polenové dřevo. V novostavbách rodinných domů doporučujeme také využití
kotlů na peletky.
Ostatní úspory
Další úspory je možné dosáhnout ve spotřebě teplé vody – např. instalací solárních
kolektorů, při vaření, praní, v dalších činnostech kolem domu a bytu výměnou
spotřebičů a technologií, modernizací chladících aklimatizačních zařízení, apod.
Potenciál úspor v bytovém sektoru města Habartov celkem
Pro vyjádření potenciálu úspory energie v bytovém fondu byl vytvořen model
zohledňující data o stávajícím bytovém fondu (SLBD 2001). Při tvorbě koeficientů
zohledňujících úspory energie, které nastaly s ohledem na již realizovaná opatření
byly využity údaje získané během místního šetření ve vybraných lokalitách.
Na základě typu stávající zástavby, předpokladům o množství zrekonstruovaných
bytů v panelových domech, období výstavby, množství již realizovaných opatření
v dané lokalitě atd., bylo přistoupeno k odhadu realizovaných opatření v roce 2030.
K vyjádření potenciálu úspor energie na vytápění v bytovém sektoru bylo
přistoupeno s využitím znalostí standardně dosahované úspory energie. Tyto
úspory vyplývají z porovnání naměřených hodnot spotřeby energie před a po
realizaci opatření vedoucích k úsporám energie na vytápění, výsledků získaných
z energetických auditů a běžně udávaných údajů pro Českou republiku.
Po zahrnutí jednotlivých vstupních dat a zohlednění dalších faktorů (viz výše
uvedeno) byl vypočten potenciál úspor energie pro rodinné a bytové domy. Počet
bytů vystavěných během jednotlivých období výstavby ve 20. století, stejně jako
výše dosaženého potenciálu úspor je znázorněna na následujících grafech.
Na celém území města je ekonomicky nadějný potenciál úspor v domácnostech
stanoven jako vážený průměr jednotlivých lokalit následovně:
MĚSTO HABARTOV
64
Tabulka 31:
Výše úspor energie jako procento současné spotřeby na vytápění dle typu domu
Úspory v RD
Úspory v BD
%
Očekávaná výše úspor energie na vytápění
10%
Kalkulovaná výše úspor energie na
vytápění a ohřev TV promítnutá do
výsledných bilancí (GJ/rok) k roku 2030
11%
10 205
Celková úspora energie na vytápění v bytovém sektoru byla v bilancích uplatněna
ve výši 8,65 % oproti stávajícímu stavu, nicméně při vývoji nových technologií,
postupů umožňující rychlejší tempo obnovy bytového fondu (např. rozvinutí
prefabrikované obnovy), změně dostupnosti podpor na realizaci opatření vedoucích
ke snížení spotřeby energie, změně v cenách technologií využití obnovitelných
zdrojů energie, zlepšení ekonomické situace obyvatelstva a v závislosti na dalších
faktorech, které mohou pozitivním způsobem ovlivnit, kvalitu, cenu a tempo
realizace, může být skutečný ekonomicky nadějný potenciál úspor energie v
bytovém fondu (v rodinných i bytových domech) až o 25 % vyšší.
5.2.2
Potenciál úspor v terciárním sektoru
Stanovení potenciálu úspor v sektorech nevýrobní sféry
Terciární sektor zahrnuje několik sub-sektorů, které se z hlediska spotřeby paliv a
energie, zásobování teplem a teplou užitkovou vodou a potenciálem úspor od sebe
velmi odlišují. Stanovení energetické náročnosti v těchto subsektorech je velmi
obtížné, ne snad proto, že by nebylo možno stanovit spotřebu energie, ale proto, že
s ohledem na různorodost činností v rámci tohoto sektoru neexistuje jednotný
ukazatel, jímž by bylo možno měřit jejich výkony. Proto se zpravidla používají
pomocné, neekonomické ukazatele, například spotřeba energie na jednotku plochy,
jednoho zaměstnance, na jedno lůžko, apod.
Objekty ve veřejné správě, ale i v ostatních sektorech – pohostinství a službách,
lze charakterizovat co do jejich stavu následovně:
Špatné tepelně-technické vlastnosti mnoha objektů
Zastaralé systémy vytápění a přípravy teplé vody bez potřebné regulace a
měření spotřeby
Nedostatečné systémy ventilace a klimatizace
Značná část objektů historicky chráněna – lze provést výměnu topného systému
a osadit regulací, ale zateplení obvodových stěn nebo výměna tvorových výplní
není vždy proveditelná.
Nedostatek finančních prostředků na realizaci energeticky úsporných opatření,
navrhovaných energetickými audity – zejména v oblasti zateplení objektů a výměny
oken – by mělo být v novém programovacím období alespoň zčásti zabezpečeno
zdroji EU v rámci Operačního programu životní prostředí, kde jsou předběžně
vyčleněny prostředky na řešení tepelně technických vlastností veřejných budov. I
tato skutečnost má vliv na výši ekonomicky nadějného potenciálu.
MĚSTO HABARTOV
65
Základní škola Habartov
Potenciál energetických úspor v ZŠ Karla Čapka, č.p.119 byl propočten
v energetickém auditu, zpracovaném energetickým auditorem Ing. Vlastimilem
Bradou. Byly posouzeny 2 varianty energeticky úporných opatření, která zahrnují:
celkové zateplení budov areálu na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540;
dílčí zateplení střech objektů na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540;
dílčí zateplení výplní objektů na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540;
využití slunečních kolektorů k ohřevu TV;
změna topných kanálů na bezkanálový systém s kvalitní izolací;
výměna technologie kuchyně za úspornější;
výměna žárovkového osvětlení za zářivkové;
energetický management.
Varianta 1 energeticky úsporného projektu zahrnovala všechny výše uvedené
možnosti, mimo dílčího zateplení, které je již obsaženo v celkovém zateplení.
Varianta 2 byla ekonomicky výhodnější, byla doporučena energetickým auditem, a
zahrnovala:
dílčí zateplení střech objektů na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540
dílčí zateplení výplní objektů na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540
V objektu byla již postupně realizovaná energeticky úsporná opatření. Škola byla
v roce 2011 již zateplena.
Mateřská škola K. Čapka
Mateřská škola K. Čapka č.p. 769 se skládá z celkem pěti pavilonů, které jsou
vzájemně propojeny spojovacími chodbami. Stavba vznikla v roce 1980. Kapacita
školky je 75 dětí, provoz zajišťuje 12 zaměstnanců. Areál již prošel době
zpracování energetického auditu řadou změn, např. zateplení fasád a úprava
topného systému s novými kotli na zemní plyn.
Potenciál energetických úspor byl shledán v následujících opatřeních:
zateplení střech budov dle ČSN 73 0540;
zateplení obvodových výplní budov dle ČSN 73 0540;
větší využití tepelných zisků používáním termostatických ventilů;
MĚSTO HABARTOV
66
výměna technologického zařízení za úspornější / efektivnější
náhrada žárovkového osvětlení za zářivkové;
Návrh řešení zahrnoval 2 varianty:
Varianta 1 zahrnovala všechny výše uvedené možnosti.
Varianta 2 zahrnovala.
větší využití tepelných zisků používáním termostatických ventilů;
úprava izolace rozvodů TV;
Školka není zateplena.
Mateřská škola Okružní, č.p. 111
Jedná se o samostatně stojící budovu postavenou roku 1962. V budově se nachází
jeden služební byt. Budova má dvě nadzemní části a jedno podzemní podlaží,
půdorys o rozměrech 33,9 x 9,3 m. V suterénu se nachází výměníková stanice
pára/voda s výrobou tepla pro vytápění a s výrobou TV. Objekt má zateplenou
fasádu.
Potenciál energetických úspor lze využít následujícími opatřeními:
celkové zateplení objektu na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540;
zateplení střechy na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540;
zateplení obvodových výplní na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540;
využití tepelných zisků a udržování správné vnitřní teploty plným využíváním
termostatických ventilů;
dílčí úprava izolace rozvodů TV;
Návrh řešení – varianty:
Varianta 1.
všechny výše uvedené možnosti mimo dílčích zateplení stropu do půdy a výplní,
které jsou již obsaženy v celkovém zateplení
Varianta 2.
Využití tepelných zisků a udržování správné vnitřní teploty plným využíváním
termostatických ventilů;
dílčí úprava izolace rozvodů TV;
energetický management
Ve škole již byla provedena energeticky úsporná opatření.
Základní škola praktická a Základní škola speciální, Základní škola umělecká
Od 1. 9. 2006 je novým sídlem školy historická budova měšťanské školy, která svou
historií zasahuje až do 19. století. Škola je zateplena, s vyměněnými okny.
MĚSTO HABARTOV
67
Souhrnný potenciál úspor energie v terciární sféře
K ostatním objektům terciárního sektoru nejsou k dispozici detailní technické údaje.
Potenciál úspor energie byl propočten s ohledem na stav objektů, jejich stáří a
provedené rekonstrukce. Souhrnný potenciál úspor byl v terciárním sektoru
propočten jako technicky dostupný a jako ekonomicky nadějný a s využitím údajů
z energetických auditů byl stanoven v následující výši:
Tabulka 32: Potenciál úspor v terciárním sektoru
Terciární sféra
Potenciál úspor celkem
5.2.3
Potenciál úspor/rok
technicky dostupný
ekonomicky nadějný
MWh/rok
GJ/rok
%
MWh/rok
GJ/rok
%
550
1 980
17 %
275
990
8,50
Potenciál úspor v sektoru průmyslu
Potenciálu úspor může být v průmyslových podnicích a provozech dosahováno:
Snížením ztrát ve výrobě a distribuci tepla – opatřeními jako jsou rekonstrukce,
modernizace nebo výměna starého a zastaralého zařízení za energeticky
úsporné zařízení jako jsou kondenzační kotle, kotle s vysokou účinností,
instalace ekonomizérů atd.
Využitím odpadního tepla - instalací systémů pro regeneraci tepla, tepelných
čerpadel atd.
Zlepšením chladírenských, klimatizačních a tlakovzdušných systémů.
Zavedením kombinované výroby elektřiny a tepla, zvýšením tepelné ochrany
budov
Instalací nebo zdokonalením řídících systémů a monitoringu, systémů pro
regulaci zátěže atd., zaváděním systémů energetického managementu (např.
typu M&T)
Energeticky úspornými osvětlovacími soustavami a motorovými pohony s
vysokou účinností, apod.
Podniky zařazené na území města Habartov do sektoru průmyslu patří mezi malé
podniky nebo drobné rodinné firmy. Potenciál v těchto provozech je také odhadnut
jako malý, ve výši 6,6%, zejména vlivem náhrady stávajících systémů vytápění za
účinnější.
MĚSTO HABARTOV
68
Tabulka 33: Potenciál úspor v průmyslu
Potenciál úspor/rok
technicky dostupný
ekonomicky nadějný
MWh/rok
GJ/rok
%
MWh/rok
GJ/rok
%
69
251
10 %
46
167
6,6 %
Průmysl
Potenciál úspor celkem
Zdroj: vlastní výpočty, energetická bilance města Habartov
5.2.4
Souhrnný potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech do roku 2030
Tabulka 34: Souhrnný potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech, Habartov
Sektor spotřeby
výhled do
2020-V1
Průmysl
Terciér
Doprava
Bydlení
Celkem [GJ]
výhled do 2020V2
78
478
3
5 802
6 362
78
478
3
4 858
5 417
výhled do 2030výhled do 2030V1
V2
167
167
990
990
7
7
10 205
10 205
11 368
11 368
Obrázek 28: Souhrnný potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech, Habartov
Potenciiál úspor v členění podle spotřebitelských sektorů, GJ/rok
12 000
10 000
8 000
Průmysl
Terciér
6 000
Doprava
4 000
Bydlení
2 000
0
výhled do 2020-V1
výhled do 2020-V2
výhled do 2030-V1
výhled do 2030-V2
Zdroj: vlastní výpočty, energetická bilance města Habartov
5.3
Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů
Příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých výrobních a distribučních
systémech zahrnují:
Snížení tepelných ztrát v rozvodech CZT města, ve výměníkových stanicích.
Celkové úspory lze propočíst pouze teoreticky, a pohybují se v rozsahu
necelých 20% současné dodávky tepla.
MĚSTO HABARTOV
69
6. HODNOCENÍ
ENERGIE
VYUŽITELNOSTI
OBNOVITELNÝCH
ZDROJŮ
Z hlediska jednotlivých forem využití OZE a jejich konverze na využitelnou energii
pro města nebo obce, je třeba si uvědomit následující zásadní rozdíl.
•
Formy OZE vhodné pro výrobu pouze el. energie (fotovoltaika, vítr, voda)
nepřináší žádný ekologický přínos v lokalitě, kde je zařízení na jejich využití
instalováno, ale je to podnikatelský záměr, který přispívá k vytěsnění emisí
z výroby elektřiny v klasických elektrárnách ČR celkem.
•
Formy OZE vhodné pro výrobu tepla nebo tepla a el. energie (termické solární
systémy, výtopny nebo teplárny na biomasu, bioplynové stanice, využití
geotermální energie) s využitím tepla v dané lokalitě mají většinou pozitivní vliv
na emise a imise v daném území v důsledku vytěsnění tam spalovaných
fosilních paliv.
6.1
Stávající využití obnovitelných zdrojů energie na území města
V regionu města se z obnovitelných zdrojů energie podílí biomasa v podobě dřeva a
dřevního odpadu spalováním pro výrobu ÚT a TV zejména v bytové sféře. Kusové
dřevo a dřevní odpad si jednotliví odběratelé zajišťují přímo od lesních závodů a
vlastníků lesa nebo z dřevařské výroby.
Na Částkovském vrchu v katastrálním území Horní Částkov je realizována výstavba
čtyř větrných elektráren - typu VESTAS V90 (výška stožáru ke gondole 105 m,
průměr rotoru 90 m, celková výška 150 m). Jmenovitý výkon každé VE je 2,0 MW.
Životnost elektráren je 20 let. Provozovatelem je WINDING W E s.r.o. (2x2MW) a
Caurus, s.r.o. (také2x2 MW).
Z pohledu energetické územní soběstačnosti města není podíl výroby elektřiny a
tepla z obnovitelných zdrojů ve výchozím roce zpracování ÚEK města Habartov
významný.
Tabulka 35: Výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů na území města Habartov ve
výchozím roce 2010
Obnovitelný zdroj energie
Jednotky
Výroba tepelné energie
z biomasy
GJ/rok
Spotřeba
biomasy
2 673
podíl tepla z OZE na spotřebě
po přeměnách [%]
2%
Podíl elektřiny vyrobené z OZE
na spotřebě elektřiny [%]
14 000*
n/a%
Výroba
Hrubá výroba elektřiny z OZE
MWh/rok
* odhad
MĚSTO HABARTOV
70
6.2
Potenciál využití obnovitelných zdrojů na území města
V následujících podkapitolách je proveden rozbor a analýza potenciálu OZE na
území města Habartov. Potenciál obnovitelných a druhotných zdrojů energie je
řešen s ohledem na přírodní podmínky na území města Habartov a ve vazbě na
dostupná vstupní data o území města Habartov a byl analyzován u:
energie prostředí - využití tepelných čerpadel u části rodinných a bytových
domů,
sluneční energie - využití foto-termálních systémů v rodinných a bytových
domech,
energie získané z dřeva a dřevního odpadu vzniklého z lesní těžby,
sluneční energie – využití fotovoltaických systémů na části rozvojových ploch a
brownfieldů
větrná energie.
Údaje o potenciálech jednotlivých obnovitelných zdrojů energie na určitém území
slouží jako vstupní informace o možnostech využití jejich energie. Jednotlivé
obnovitelné zdroje kromě jejich poslání v rámci energetického systému jako celku
(nejen elektrická energie) spolu vzájemně nesouvisejí. Potenciál je pro každý typ
OZE formulován zvlášť.
Údaje k potenciálu energie v obnovitelných zdrojích uvedené v následujících
kapitolách zahrnují potenciál dostupný a ekonomický - využitelný za stávajících
podmínek.
6.2.1
Potenciál využití nízkopotenciálního tepla a geotermální energie
Kategorizace území ČR z hlediska vhodnosti pro využití geotermální energie byla
zpracována v rámci projektu „Revize vymezení ekologicky narušených oblastí ČR“,
který v roce 1997 zpracovala Nadace Projekt Sever pro Sekci ochrany krajiny
Ministerstva životního prostředí České republiky na základě podkladů a analýz
firmy Geomedia s.r.o. Přesnost dat odpovídá měřítku 1 : 200 000. Území bylo na
základě údajů o horninovém složení, hloubkách podzemních vod a dalších
informací rozčleněno do čtyř kategorií podle vhodnosti využití energie podzemních
vod – viz přehledová mapa ČR.
MĚSTO HABARTOV
71
Obrázek 29: Potenciál území pro využití geotermální energie
V Habartově se nenachází žádný významný vysokopotenciální zdroj geotermálního
tepla. Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie je
v rámci území města reálně využitelný pouze s pomocí tepelných čerpadel,
využívajících tzv. nízkopotencionální zdroje tepla, jako je voda, vzduch a teplo
horninového prostředí, případně teplo získané z vodních nádrží či toků. Tepelná
energie spodní vody, půdy a okolního vzduchu je s využitím tepelných čerpadel
využitelná prakticky kdekoliv, kde je technicky možné realizovat vrt, zemní kolektor
či využít teplo okolního vzduchu.
Kritéria pro výběr vhodných lokalit
Obecně se jeví jako nejvhodnější využití tepelných čerpadel v novostavbách v
lokalitách, kde není k dispozici zemní plyn ani CZT. Další možností je využití
tepelných čerpadel v těch domech, kde je doposud jako hlavní zdroj vytápění
používána elektřina a kde byla provedena celková rekonstrukce objektu včetně
otopné soustavy, v ideálním případě za nízkoteplotní s podlahovým vytápěním nebo
velkoplošnými radiátory.
Tepelné čerpadlo se poněkud paradoxně vyplatí tam, kde je velká spotřeba tepla –
například v historických objektech, které nelze zateplit. Nebo tam, kde je drahé
palivo – například elektřina nebo kapalný plyn. Naopak v pasivních domech, kde je
spotřeba tepla velmi malá, se tepelné čerpadlo ekonomicky příliš nevyplatí –
snížení už tak nízkých nákladů nevyrovná poměrně vysokou investici. Výhodou
tepelného čerpadla je to, že domácnost získá relativně levnou elektřinu. V tarifu pro
tepelná čerpadla je nízký tarif („noční proud“) k dispozici 22 hodin denně. To
znamená, že v domě s TČ je i provoz domácích elektrospotřebičů asi dvakrát
levnější než v domě, kde se topí třeba plynem nebo dřevem. Úspora nákladů tak
může být významná – jen u spotřebičů až několik tisíc korun ročně.
Z dat ze SLDB 2001 byly v lokalitách, kde není doposud CZT ani plynofikace,
zjištěny počty domů, ve kterých je vytápění zajištěno elektřinou - celkem se jednalo
o 88 bytů, z toho většina v rodinných domech. Pokud je v těchto domech stále ještě
využívána pro vytápění elektrická energie, lze uvažovat s jejich náhradou tepelnými
čerpadly.
MĚSTO HABARTOV
72
Při náhradě elektrického vytápění ve všech RD vytápěných elektřinou ve
vytipovaných lokalitách a průměrné poptávce o energii pro TV cca 60 GJ / rok a
průměrném topném faktoru 3 by přínos tepelných čerpadel (podíl obnovitelné složky
dodané tepelné energie) mohl být cca 1200 GJ/rok ve stávající zástavbě a dalších
100 GJ/rok v nové zástavbě v zastavitelném území mimo dosah sítí CZT.
Důležitá je kombinace tepelného čerpadla jako zdroje tepla se systémem vytápění o
nízkém teplotním spádu (tj. s podlahovým vytápěním či systémem s velkoplošnými
radiátory) a doplnění bivalentním zdrojem tepla, který dodává potřebnou energii v
nejchladnějších dnech s nejvyšší poptávkou po teple (obvykle je používán
elektrokotel). Zda je potřeba bivalentní zdroj záleží na typu tepelného čerpadla a
způsobu návrhu.
Obvyklá řešení využití tepelných čerpadel
Následující typy tepelných čerpadel jsou nejčastěji využívány:
Tabulka 36:
Typy tepelných čerpadel
Typ čerpadla/popis výhod
Způsob instalace
zemní kolektor / voda (nízká cena / vysoký výkon, zabraná plocha 200
– 400 m2)
Uložení 0,3-0,5m pod zámrz.hloubk.
V hloubce 1,2 – 1,5m teplota 5 – 15°C
Rozteč podle druhu zeminy ----------příkon(10 – 30Wm2), rozteč 0,8 – 0,4 m
Ovlivnění povrchu nad kolektorem
zemní vrt / voda (hloubky kolem 100 m, celoročně stálý výkon, bez
nároku na prostor, možnost pasivního chlazení
geotermální teplo, bez vlivu slunce
Nepoddimenzovat !
Bez regenerace, životnost min 25let
Hloubka 100m (až 200m)
Rozteč vrtů cca 10% hloubky
Kvalitní firma a materiály !!!
vzduch / voda (nízká cena, vyšší provozní náklady, kratší životnost ,
proměnlivý výkon v průběhu roku)
vnitřní provedení (vzduch.vedení do domu)
venkovní provedení „chiller“ (topná voda z venkovní jednotky)
venkovní a vnitřní jednotka „split“
(propojení vnitřní a venkovní jedn. chladivem)
Dimenzování a instalace tepelného čerpadla pro vytápění a TV
Protože dodávka tepla pro vytápění je během roku značně nerovnoměrná, navrhuje
se tepelné čerpadlo vždy v bivalentním systému s klasickým zdrojem tepla.
Instalovaný topný výkon tepelného čerpadla se v bivalentním zapojení navrhuje jen
na pokrytí cca 60 - 70 % max. požadovaného tepelného příkonu objektu. Tím je
zajištěno vyšší roční využití výkonu tepelného čerpadla s nižšími investičními
náklady. Bivalentní zdroj tepla (obvykle levný přímotopný el. kotel) potom kryje jen
doplňkovou špičkovou potřebu tepla.
MĚSTO HABARTOV
73
Touto kombinací drahého, ale časově více využitého tepelného čerpadla a levného
a méně časově využitého kotle je zajištěna příznivější ekonomie provozu než při
použití pouze tepelného čerpadla s výkonem dimenzovaným na krytí celé tepelné
ztráty vytápěného objektu.
Na rozdíl od původních instalacích tepelných čerpadel, které jako nízkopotenciální
zdroj tepla téměř výhradně používaly finančně nákladné zemní vrty, roste
v současné době počet instalací tepelných čerpadel, kde zdrojem tepla je zemina,
nebo vzduch.
Tepelná čerpadla vzduch – voda mají výhodu v levném zdroji tepla (výměník
malých rozměrů), který nevyžaduje rozsáhlé zemní úpravy v okolí vytápěného
objektu. Jednoduchost tohoto řešení vyvažuje nevýhodu nižšího topného faktoru
v mrazivých dnech, kterých je však během roku jen velmi nízký počet.
Pokud je vytápění objektu řešeno jako teplovzdušné, je možno využít tepelného
čerpadla vzduch – vzduch. Výhodou tohoto provedení, kromě vysokého topného
faktoru (v důsledku nízké teploty vytápěcího vzduchu), je možnost využít
tepelného čerpadla v letním období k chlazení objektu (reverzace provozu tep.
čerpadla na chladicí zařízení).
Kromě kompresorových tepelných čerpadel lze pro rodinné i bytové domy použít i
plynových absorpčních tepelných čerpadel, nižší cena pohonné energie (zemní
plyn) je ale negována nižším topným faktorem.
6.2.2
Potenciál sluneční energie pro výrobu tepla
Z hlediska dopadajícího slunečního záření se území města Habartov nachází v
oblasti s podprůměrnými podmínkami v rámci ČR, dle Atlasu podnebí ČR se
průměrný roční úhrn dopadajícího globálního záření na horizontální plochu se
2
pohybuje v rozmezí 3500 – 3600 MJ/m . Z toho podíl přímé složky představuje cca
2
1700 MJ/m . Doba slunečního svitu se dle Atlasu podnebí ČR pohybuje na úrovni
cca 1500 h/rok.
Obrázek 30: Průměrný roční úhrn slunečního záření ČR
Zdroj: ČHMÚ – Atlas podnebí ČR
Přírodní podmínky města Habartov a zejména integrovaných obcí umožňují využít
alespoň na příznivě orientovaných lokalitách sluneční záření pasivními i aktivními
systémy. Průměrný roční úhrn slunečního záření není ale pro ekonomiku zejména
aktivních zařízení příznivý (viz mapa výše).
Využití solárního záření
Pasivní
Přeměna slunečního záření
zachyceného konstrukcemi
budovy na teplo
MĚSTO HABARTOV
Aktivní
Výroba elektrické
energie - fotovoltaika
Výroba tepla
solárními kolektory
74
Pasivní solární systémy využívají prosklených architektonických prvků k zachycení
slunečního záření, které se po dopadu transformuje na teplo. Zachycené teplo
obvykle ohřívá vzduch, který se dále rozvádí k místu spotřeby aktivními prvky
(vzduchotechnikou). Jednoduché systémy se obejdou bez aktivního rozvodu tepla.
Jedná se o velmi efektivní a architektonicky zajímavý způsob využití slunečního
záření. Nejlepší výsledky však dosahuje u novostaveb, které je možné
architektonicky a tepelně-technicky navrhnout a optimalizovat pro maximální využití
solárního záření. Navýšení nákladů pro využití solárního záření obvykle dosahuje
kolem 10 - 30% investičních nákladů na výstavbu budovy při snížení spotřeby tepla
na vytápění o 20 – 30%. U rekonstrukcí budov s doplněnými prvky solární
architektury může být jejich přínos sporný zejména z pohledu ekonomického.
Kvalitní tepelné izolace při rekonstrukci obvykle uspoří víc energie. Z výše
popsaného je zřejmé, že se vždy jedná o individuální řešení s individuálními
přínosy, které v podstatě nelze při prognóze vyčíslit.
Aktivní solární systémy využívají pro zachycení slunečního záření solární kolektory.
Kolektor obsahuje absorbér zachycující sluneční záření. Absorbér se při provozu
zahřívá a jím zachycené teplo je odváděno teplonosným médiem (voda, vzduch) do
místa spotřeby.
Solární kolektory, jakožto jedna z klíčových součástí solárních tepelných systémů
jsou na trhu v ČR běžně dostupné a existuje zde řada výrobních i montážních firem.
Systémová integrace solárních soustav do budov
Řešení se liší podle
účelu odběru tepla (příprava teplé vody, vytápění, ohřev bazénové vody)
typu budovy (rodinné domy, bytové domy, ústavy soc. péče, hotely)
velikosti soustavy (maloplošné pro RD, velkoplošné pro BD)
způsob provozu, regulace.
Rozhodovací kritéria
maximalizace měrných solárních zisků qk,u [kWh/m2]
maximalizace solárního pokrytí f [%] - maximální nahrazení primárních paliv
požadovaný solární podíl (optimalizace návrhu)
podmínky struktury budovy, limitující parametry (velikost střechy, možný sklon
kolektorů, architektonické souvislosti).
Aktivní solární systémy - Při výběru lokality pro využití sluneční tepelné energie se
daleko více než k vlastní lokalizaci v rámci území ČR sledují předpokládané
technicko – ekonomické ukazatele. Plocha pro umístění solárních kolektorů by měla
splňovat následující kriteria:
Orientace na jih, případně s mírným odklonem max. ±50° ( cca JV – JZ).
Správná orientace je velmi důležitá.
Celodenní osvit Sluncem bez stínících překážek. Krátkodobé zastínění
kolektorů je přípustné spíše dopoledne, protože maximum výkonu je kolem 14.
hodiny.
MĚSTO HABARTOV
75
Možnost umístit kolektory obvykle na volnou plochu střechy (šikmá nebo plochá
střecha s dodatečnou nosnou konstrukcí pro kolektory) – u celoročního provozu
optimálně se sklonem cca 30 – 45° k vodorovné rovin ě, pro zimní provoz je
výhodnější sklon cca 60 – 90°.
Konfigurace s co nejkratšími potrubní rozvody z hlediska snížení tepelných ztrát
a investičních nákladů a snížení objemu nemrznoucí kapaliny v primárním
rozvodu.
Stálá celoroční poptávka po TV, případně se špičkou v letním období (energii
získanou v době nejvyššího příkonu sluneční energie je nutno využít) – z tohoto
důvodu je vhodné využití solárního ohřevu bazénové vody nebo ohřevu TV
v ubytovacích zařízeních (hotely, penziony, kempy s hlavní sezónou v letním
období. Naproti tomu využití solárních tepelných systémů ve školách, kde není
zabezpečena poptávka po TV i v letním období (např. využitím internátů/kolejí
pro letní ubytování), se jeví jako nevhodné, protože v době nejvyššího
slunečního svitu bývají většinou nevyužívané.
U solárních tepelných systémů s kapalinovými kolektory je vhodné, pokud je
možno využít k dodatečnému zabudování solárního výměníku pro ohřev TV
vhodné stávající elektrické (plynové) zásobníkové ohřívače TV - proto jsou pro
instalace vhodné zejména rodinné domky.
Ve většině případů je nutné se solárními teplenými soustavami počítat jako
s doplňkovým zdrojem, který spoří energii. A téměř vždy je potřeba záloha
tradičním zdrojem.
Z hlediska nejvyššího výnosu energie ze solárních tepelných systémů v letním
období je využití sluneční energie vhodné i jako zdroj pro příhřev nebo ohřev
bazénové vody, v zimě nebo přechodném období je využitelný pro ohřev teplé
užitkové vody.
Posouzení využitelného potenciálu
2
Reálně využitelná energie z 1 m slunečního kolektoru orientovaného na jih a se
2
sklonem 30-45° je v rozmezí 300 až 400 kWh/m .rok. Využití solární energie se
ekonomicky nejvíce vyplatí pro ohřev TV. Možnosti využití slunečního záření v
solárních tepelných systémech na území města Habartov je možno shrnout
následovně:
Obecně je známo, že pouze na přibližně 70% střech je možné (vhodné) umístit
solární kolektory. Při využitelnosti střech ze 43 % je možno uvažovat o potřebě
2
přibližně 900 m solárních kolektorů. Z této plochy kolektorů (při výrobě 300
2
kWh/rok.m ) se dá vyrobit 270 000 kWh energie ročně, což je 972 GJ/rok. Tento
potenciál lze nazvat jako technicky dostupný potenciál, ekonomický potenciál je
nižší, odhadem cca 400 GJ/rok kvůli ceně instalací.
Energetický přínos využití solární tepelné energie z hlediska energetické bilance
města není příliš významný, největší přínosy bude mít v novostavbách, kde, pokud
se prosadí záměry výstavby domů s téměř nulovou spotřebou, budou potřeby tepla
pro přípravu teplé vody stále více kryty právě teplem ze slunečního záření
prostřednictvím solárních kolektorů.
Posouzení ekonomiky využití tepla ze sluneční energie
Z hlediska celkové ekonomické návratnosti ohřevu vody, případně přitápění s
využitím solárních tepelných systémů jsou problematické zatím stále vysoké
investiční náklady na pořízení technologie a poměrně nízký energetický přínos
zařízení, které mají za výsledek velmi dlouhou návratnost. V závislosti na
technickém řešení a použitém typu kolektorů a dalších zařízení (regulace, solární
MĚSTO HABARTOV
76
zásobník TV atd.) může být jednotková cena systému s nuceným oběhem vhodného
2
pro rodinný dům cca 10-15 000 Kč/m kolektorové plochy, typické instalace vhodné
2
pro rodinné domy mají 2-4 kolektory o ploše celkem 3 – 6 m .
2
Při energetickém přínosu cca 300 kWh/m .rok se prostá návratnost instalací
solárních systémů pro ohřev TV v rodinných domech při porovnání s elektrickým
akumulačním ohřevem pohybuje v rozsahu cca 15 let a výše, což není bez
možnosti dotační podpory zatím příliš ekonomicky zajímavé. Ekonomické údaje se
budou měnit s důrazem na využití OZE a rozšířením technologií a s případným
růstem ceny elektrické energie /zemního plynu pro ohřev TV.
Nejvhodnějšími a v současné době běžně dostupnými a technicky realizovatelnými
aplikacemi solárních tepelných systémů je:
Ohřev bazénové vody (v případné kombinaci s ohřevem TV) - Potenciální
možnost využití solárních systémů pro ohřev TV a bazénové vody ve
venkovních bazénech existuje ve sportovně rekreačních zařízeních, případně i
v dalších zařízeních, případně i v rodinných domech vybavených venkovními
bazény.
Ohřev TV v rodinných domech – Pro ohřev TV je možno využít plochých nebo
vakuových solárních kolektorů. Z technického hlediska je solární ohřev
nejsnáze kombinovatelný se stávajícím elektrickým akumulačním ohřevem a je
tedy nejvhodnější realizovat jej tam, kde je k ohřevu TV v současné době
využívána elektrická energie.
Ohřev TV ve veřejném a soukromém sektoru – Využití solárních systémů pro
ohřev TV je vhodné zejména tam, kde je stálá nebo zvýšená poptávka po TV
v letním období, kdy jsou energetické zisky ze slunečního záření nejvyšší. To
může být případ například rekreačních a ubytovacích zařízení, penzionů,
autokempů.
Dále je možná aplikace teplovzdušných solárních kolektorů pro ohřev vzduchu
(k přitápění, sušení zemědělských plodin, biomasy apod..).
Projekty využití solární tepelné energie ve veřejných objektech jsou přijatelné pro
podporu v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007 – 2013 - Oblast
podpory 3.1 – Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem
zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a
elektřiny.
Projekty využití solární tepelné energie v rámci podnikatelských subjektů jsou
teoreticky přijatelné v rámci programu Eko-energie operačního programu Podnikání
a Inovace 2007 – 2013, vzhledem k nastavení priorit programu je ale šance získat
na tento typ opatření jen velmi malá.
MĚSTO HABARTOV
77
Obrázek 31: Příklad solárního systému tvořeného plochou solárních jímačů (kolektorů nebo
absorberů), akumulátorem zachycené solární energie, propojovacím potrubím s čerpadly resp.
ventilátory a regulačním systémem.
Zdroj: Projekt PATRES
6.2.3
Potenciál sluneční energie pro výrobu elektrické energie
Z hlediska přírodních podmínek jsou výchozí podmínky pro využití potenciálu
sluneční energie pro výrobu elektřiny stejné jako pro solární tepelné systémy.
Přírodní podmínky města Habartov umožňují využít sluneční záření v aktivních
solárních fotovoltaických systémech. Přímá přeměna solární energie na elektrickou
energii se uskutečňuje v polovodičovém prvku označovaném jako fotovoltaický
nebo také solární článek. Fotovoltaická elektrárna se skládá z pole vzájemně
propojených fotovoltaických panelů, které dodávají stejnosměrný proud do střídačů
generujících proud střídavý, který je následně transformován na využitelné napětí a
dodáván do spotřeby. Účinnost přeměny solární energie na elektrickou je dána
účinností jednotlivých komponent elektrárny, vedle fotovoltaických panelů se jedná
především o účinnost střídačů a transformace.
S využitím fotovoltaických solárních systémů se dříve uvažovalo zejména pro
decentralizované aplikace (osvětlení dopravního značení, parkovací automaty,
telekomunikační zařízení, mobilní zařízení, objekty nepřipojené do veřejné sítě)
eventuelně např. pro zajištění záložního napájení oběhových čerpadel aktivních
teplovodních solárních systémů. V nedávné době došlo k masivnímu rozvoji
zejména u systémů připojených do veřejné sítě, z důvodu výhodné státní podpory
na vyrobenou elektřinu.
Při výběru lokality pro využití sluneční energie ve fotovoltaických systémech pro
decentralizované, izolované využití s využitím akumulace vyrobené energie
v akumulátorech a event. využitím měničů pro napájení spotřebičů na standardní
střídavý proud - Stejně jako u fototermických systémů se daleko více než k vlastní
lokalizaci v rámci území sledují předpokládané technicko – ekonomické ukazatele.
Plocha pro umístění fotovoltaických článků, by měla splňovat následující kriteria:
Orientace na jih, případně s mírným odklonem max. ±50° ( cca JV – JZ).
Celodenní osvit Sluncem bez stínících překážek.
MĚSTO HABARTOV
78
Možnost umístit panely na volnou plochu střechy (šikmá nebo plochá střecha
s dodatečnou nosnou konstrukcí pro kolektory) – u celoročního provozu
optimálně se sklonem cca 20 – 35° k vodorovné rovin ě, pro zimní provoz je
výhodnější sklon cca 60 – 90°. Optimální sklon závisí na t ypu použité
technologie, zda jsou použity panely využívající křemík v krystalické formě
(optimální sklon – 30-35°) nebo tenkovrstvé panely (optimální sklon – 20-25°).
Možnost zabezpečení fotovoltaických panelů proti krádeži / poškození
Nízký a pokud možno stálý příkon spotřebičů el. energie napájených
z fotovoltaického systému.
Pro výběr vhodných lokalit pro realizaci
fotovoltaických elektráren s dodávkou
elektřiny do veřejné sítě platí v zásadě
podobná pravidla jako pro solární
tepelné systémy, je však třeba mít
zabezpečenu dostatečnou plochu pro
instalaci
panelů
s fotovoltaickými
články. Solární fotovoltaická zařízení
připojená do sítě lze umístit na střechy
či fasády obytných, administrativních či
komerčních objektů, v těchto případech
však
nelze
dosáhnout
vysokých
instalovaných výkonů (max. desítky
kW).
Větší fotovoltaické systémy o výkonu řádově stovek kW lze realizovat jak na
volných plochách, tak i na plochých střechách větších budov (průmyslové a
skladovací
haly
apod.)
s dostatečnou
statickou
únosností.
Nevýhodou
fotovoltaických systémů je jejich značná investiční náročnost a poměrně značná
náročnost na zabranou plochu vzhledem k dosažitelnému výkonu (cca 2-4 ha na
1000 kW p výkonu). Důležitá je rovněž dostatečná kapacita připojení do sítě.
V současné době stále trvá stop stav ve výstavbě nových výkonů ve fotovoltaice.
V únoru 2010 požádal provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, aby bylo
pozastaveno vydávání kladných stanovisek k připojování nových fotovoltaických a
větrných elektráren. Argumentem bylo ohrožení bezpečnosti elektrizační soustavy.
Distributoři ČEPS vyhovily. Stop-stav trvá dodnes. Povoleny nejsou ani malé
domácí instalace, o které je značný zájem. Podle distributorů je nutné nejprve
zjistit, jaké budou dopady výroby elektřiny z dosud instalovaných solárních
elektráren na bezpečnost provozu distribuční soustavy. Technický limit pro
bezpečné fungování soustavy je podle distributorů naplněn a nadále trvá většina
důvodů, které vedly distribuční společnosti k pozastavení vydávání kladných
stanovisek k připojování solárních a větrných elektráren.
Byla učiněna řada přechodných opatření (např. zavedena 26% solární daň, která
daní zisk solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2009 a 2010, nejsou
daněny pouze zisky elektráren, které mají instalovaný výkon do 30 kWp a byly
instalovány na budovách), zejména se ale připravuje nový zákon o obnovitelných
zdrojích energie, který zohlední Národní akční plán (limit pro fotovoltaiku je
stanoven na 1 659 MW instalovaného výkonu v roce 2020) a zavede změny v
oblasti výkupních cen a zelených bonusů (pokud určitý obnovitelný zdroj dosáhne
limitu stanoveného v Národním akčním plánu, nemusí mu ERÚ vyhlásit podporu) –
to by se dotklo právě solárních elektráren - ke konci července 2011 byl instalovaný
výkon fotovoltaických a větrných elektráren v České republice 2 190 MW.
Dle platné legislativy je možno do distribuční sítě připojit pouze fotovoltaický
systém o výkonu do 30 kWp, tento systém musí být instalován na budově (na střeše
nebo na plášti) zapsané v katastru nemovitostí.
MĚSTO HABARTOV
79
Do konce roku 2011 bude stanoven bilanční limit na rok 2012 pro fotovoltaiku a
větrné elektrárny.
Posouzení využitelného potenciálu
V územní energetické koncepci je v prognóze výhledové spotřeby paliv a energie
počítáno s uplatněním fotovoltaiky v malých domácích instalacích – zejména
s ohledem na výhledové požadavky v oblasti energetické náročnosti budov.
Fotovoltaické články jsou ve výhledových výpočtech předpokládány na 10% nových
střech do roku 2020 a 20% nových střech rodinných domů do roku 2030. Výkonnost
2
panelů je uvažována v Habarově ve výši 130 kWh/m (při uvažování panelů
z krystalického křemíku a střechy orientované na jih se sklonem 30°), na 1 st řeše
2
jsou uvažovány panely o velikosti 5 m . Instalovaný výkon celkem je 1,2 kW, při
využití 800 hodin/rok je výroba elektřiny počítána ve výši 1000 kW h/rok.
Ve stávající zástavbě jsou fotovoltaické panely uvažovány na 10 střechách do roku
2020 a dalších cca 30 střechách do roku 2030. Celkem je tedy předpokládána
výroba elektřiny ve výši cca 70 MWh/rok. Tento předpoklad je možno považovat za
umírněný, technický potenciál využití slunečního záření pro výrobu elektřiny je
mnohonásobně vyšší, mj. vzhledem k příznivé orientaci střech bytových a rodinných
domů v Habartově.
Vytipování prioritních oblastí pro realizaci projektů
Výroba elektrické energie ze sluneční energie je podporována zvýhodněnou
výkupní cenou nebo zeleným bonusem dle Zákona 180/2005 Sb. Projekty solární
fotovoltaiky na rodinných a bytových domech realizované nepodnikajícími fyzickými
osobami byly podporovány v rámci Státního programu na podporu úspor energie a
využití obnovitelných zdrojů energie. Projekty solární fotovoltaiky na veřejných
objektech jsou přijatelné pro podporu v rámci Operačního programu Životní
prostředí 2007 – 2013 - Oblast podpory 3.1 , je však limitována na 20% způsobilých
výdajů a max. 50 mil. Kč nebo 30% způsobilých výdajů a maximálně do výše tzv.
De minimis (200 tis. EUR).
6.2.4
Vodní energie
Kinetickou energii vody v říčních tocích lze na vhodných lokalitách využít k výrobě
elektrické energie ve vodních elektrárnách. Městem Habartov neprotékají
energeticky významné říčních toky, pouze potoky Radvanovský (plocha povodí
2
2
10,46 km , délka toku 7,2 km), Obecní a Habartovský (plocha povodí 24,8 km ,
délka toku 9,5 km). Revitalizace Radvanovského a Habartovského potoku byla
součástí řešení ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních
hnědouhelných společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a zařazena do
souborů nápravných opatření. Průtok vody v říčkách je však v průběhu roku nízký a
energetické využití této lokality není nadějné.
6.2.5
Využití biomasy
Potenciální zdroje energetické biomasy
Za potenciální zdroj biomasy je považována veškerá živá hmota, která vzniká na
daném území. Z pohledu ekologie velmi široká oblast rostlin a živočichů. Zúžením
do biomasy dřevin a orientací do lesního hospodářství často označujeme biomasu
termínem dendromasa, kterým se rozumí dřevní hmota z lesních probírek, kůra,
větve, pařezy, kořeny po těžbě dřeva, palivové dřevo, manipulační odřezky a klest.
Také zde můžeme zahrnout odřezky a zbytky z dřevozpracujícího průmyslu.
Veškerou tuto biomasu – dendromasu lze využívat jako palivo. Je ale vždy nutné
zvážit ekologické hledisko, manipulační a dopravní nároky a dostupnost zdroje.
MĚSTO HABARTOV
80
Lesy v okolí Habartova jsou částečně v majetku města (drobné plochy lesa na
katastrech města Habartov), ale většinu z nich vlastní společnost Sokolovská
uhelná, a.s., která obhospodařuje rozsáhlé území i mimo současné dobývací
prostory. Tato území jsou z části tvořena původním lesním fondem. Dalších téměř
dva tisíce hektarů lesních porostů pak firma vytvořila za posledních padesát let v
rámci své rekultivační činnosti. Zajištění těžebních, prořezávkových i ostatních
prací a činností nezbytných k plnohotnotné funkci lesních porostů si společnost
velkou měrou zajišťuje vlastními specialisty sekce Rekultivace. Lesnické práce
zajišťované sekcí rekultivace zahrnují:
Těžbu dřeva včetně mýcení náletů pod energovody
Výchovné řezy
Kácení solitérů
Prořezávky a probírky lesních porostů
Velkoplošné zalesňování včetně rekultivovaných ploch
Většina palivového dřeva bude zajišťována touto společností. Potenciálním zdrojem
biomasy v okolí Habartova může být také cíleně pěstovaná biomasa (rychle
rostoucí dřeviny, energetické seno) na rekultivacích, dále zužitkování náletových
dřevin a využití těžebního odpadu vznikajícího při těžbě dřevní hmoty v blízkých
lesích dle definice biomasy uvedené ve Vyhl. 482/2005 Sb. – skupina 3 (palivové
dřevo, zbytky z hospodaření v lesích).
Obrázek 32: Lesy v okolí Habartova
Zdroj: Mapy.cz
Dalším možným zdrojem biomasy s energetickým potenciálem pro využití v malých
firmách a domácnostech představují záměrně pěstované zemědělské plodiny a
vedlejší produkty při sklizni běžně pěstovaných plodin. Nejvýznamnější potenciál
představují pro přímé spalování obiloviny a řepka, případně sláma z trav na
semeno. Možné je cílené pěstování vybraných druhů, jako je například krmný
šťovík. Pro spalování v lokálních topeništích se tyto druhy biomasy hodí pouze ve
formě peletek.
Ve výrobě bioplynu lze využít i biomasu z luk, pastvin a dalších pícnin.
Palivové dříví a vývoj na trhu
MĚSTO HABARTOV
81
Palivo je sortimentem s cenou regulovanou trhem a ovlivněnou cenami ostatních
energií. Zároveň je palivo takový sortiment, který se nepodaří udat do sortimentů
hodnotnějších, např. vláknina. Na výrobu paliva je tedy zapotřebí srovnatelných
nákladů, jako na sortimenty vyšší kvality a tím i dražší, tudíž z výroby paliva jako
sortimentu VI. třídy jakosti je nejmenší zisk. Palivo lze občanům prodávat přímo
v lese na tzv. samovýrobu. U tohoto systému prodeje nemá prodávající žádné
náklady spojené s výrobou konečného sortimentu, tyto náklady jsou záležitostí
kupujícího.
Cena takto prodávaného paliva byla v roce 2010 od 50 Kč do 300 Kč podle dřeviny
a hmotnosti. Od roku 2011 jsou ceny opětovně vyšší. Nárazově lze získat levnější
palivo, když dostanou občané povolení odebírat dříví z kalamit. Roční nárůst
poptávky po palivu může být znatelný, zejména s rostoucí cenou uhlí a zemního
plynu.
Doposud je na území města Habartova dřevo využíváno v rodinných domech – buď
jako jediné nebo jako doplňkové palivo. Jeho spotřeba dosáhla na území města dle
našich propočtů hodnoty 2 873 GJ/rok v přepočtu na průměrné klimatické
podmínky.
Peletky
Dřevní peletky jsou perspektivním fytopalivem s vysokou výhřevností (do 18 MJ/kg),
nízkým obsahem popelovin (0,5 až 1 %), nízkým obsahem vody (kolem 10 %),
umožňujícím automatizaci procesů spalování.
Vyrábějí se na protlačovacích matricových lisech hlavně z čisté dřevní hmoty někdy
s malým přídavkem organických pojiv a splňují nejvyšší požadavky na kulturu a
pohodlí vytápění objektů, při nákladech srovnatelných s ušlechtilými fosilními palivy
a vysokým ekologickým efektem. Dnes je výroba peletek rychle se rozvíjejícím
odvětvím paliv. Další informace o technologii výroby včetně ekonomické rozvahy
najdete v článku Dřevní peletky - standardní fytopalivo budoucnosti. Proces výroby
si můžete prohlédnout na obrázcích na stránkách asociací nebo výrobců.
Pro spalování peletek se vyrábějí nejen automatické kotle pro provoz po celou
sezónu, ale i krbová kamna se zásobníkem, která hoří na jedno naplnění i několik
dní.
6.2.6
Podpora státu při využití obnovitelných zdrojů energie
Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie zaručuje, že výrobci
elektřiny z obnovitelných zdrojů mají právo k přednostnímu připojení svého zdroje
elektřiny k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám za účelem přenosu
nebo distribuce. Současně zákon zaručuje výrobcům elektrické energie
z obnovitelných zdrojů, pokud splňují podmínky připojení a dopravy, podmínky
obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy a Pravidlech provozování
distribuční soustavy, přednostní připojení svého zdroje k přenosové soustavě a
zaručené výkupní ceny elektřiny, které jsou vyšší než tržní. Pro vlastní spotřebu je
stanoven režim tzv. zelených bonusů, kdy výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje,
který ji spotřebovává sám nebo ji dodává přímo spotřebiteli, může nárokovat
příplatek k tržní ceně. Způsob výkupu a omezení výkupu elektřiny v případě
problémů v přenosové soustavě je vytvářen v reakci na potíže uváděné ČEPS po
boomu ve výstavbě fotovoltaických elektráren v ČR.
Zatím neexistuje žádná přímá podpora využívání OZE na produkci tepla
z obnovitelných zdrojů, podporována je však kombinovaná výroba elektřiny a tepla.
Výše podpory kombinované výroby ovšem není tak finančně atraktivní jako zmíněná
podpora výroby el. energie. Nepřímá podpora je poskytována na produkci
energetických plodin využitelných i na produkci tepla (bližší podmínky jsou
specifikovány v nařízení vlády č. 80/2007 Sb., o stanovení některých podmínek
MĚSTO HABARTOV
82
poskytování platby pro pěstování energetických plodin, ve znění pozdějších
předpisů).
Je také k dispozici řada investičních pobídek ve formě nenávratných dotací v rámci
operačních programů pro programovací období 2007–2013 a to jak pro soukromé
subjekty (např. podprogram Eko-energie v rámci programu OPPI), tak i veřejné
subjekty (např. prioritní osa 3.1 Operačního programu Životní prostředí).
Tabulka 37: Cena tepla z různých zdrojů – běžné ceny v r. 2009, vč. DPH. Skutečná cena závisí
na cenách lokálních dodavatelů, nákladech na dopravu, tarifu pro odběr a účinnosti vytápěcího
systému
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR, EkoWATT
6.2.7
Souhrn potenciálu využití OZE na území města Habartova
Tabulka 38:
Shrnutí dostupného a ekonomicky nadějného potenciálu
Druh obnovitelného zdroje
Potenciál využití
nízkopotenciálního tepla
Potenciál solárního tepla
Potenciál solární elektřiny
Potenciál vodní energie
Potenciál biomasy celkem
Potenciál v kusovém dřevě
– palivu
CELKEM
Tabulka 39:
Druh OZE
dřevo
MĚSTO HABARTOV
Dostupný potenciál
potenciál výroby potenciál výroby
elektřiny
tepelné energie
(MWh/rok)
(GJ/rok)
Z toho ekonomicky nadějný
potenciál výroby potenciál výroby
elektřiny
tepelné energie
(MWh/rok)
(GJ/rok)
1000
300
972
700
-
700
400
70
-
12 000
8 000
3 000
2 500
16 972
70
11 200
Využití potenciálu OZE v jednotlivých návrhových variantách ÚEK města Habartov
V1-2030 (GJ/rok)
2 436
V2-2030 (GJ/rok)
2 436
83
biomasa
geotermální energie
solární teplo
solární energie
vodní energie
Celkem
9 821
281
269
70
0
12 877
8 431
73
276
40
0
11 256
Porovnání využití OZE
stávající stav 2010, výhled 2030 Varianta V1
(GJ)
12 000
10 000
solární teplo
8 000
biomasa
dřevo
6 000
4 000
2 000
0
Stávající stav
MĚSTO HABARTOV
Stávající zástavba Nová výstavba na
ve výhledu
rozvojových
plochách
84
7. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ
Tato část Územní energetické koncepce města Habartova obsahuje:
a) zabezpečení energetických potřeb města Habartova s podílem využívání
obnovitelných a druhotných zdrojů a úspor energie a s ekonomickou
efektivností při respektování státní energetické koncepce, regionálních
omezujících podmínek a se zabezpečením spolehlivosti dodávek jednotlivých
forem energie;
b) formulaci variant technického řešení rozvoje místního energetického systému
vedoucích k uspokojení požadavků definovaných prognózou vývoje energetické
poptávky řešeného územního obvodu a požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu
klimatu;
c)
vyčíslení účinků a nároků variant;
d) komplexní vyhodnocení variant rozvoje územního energetického systému rozhodovací proces o optimální variantě budoucího způsobu výroby, distribuce
a užití energie v územním obvodu na základě metod vícekriteriálního
rozhodování a analýzy rizika. Výběr dílčích rozhodovacích kritérií vychází z cílů
státní ekologické a energetické koncepce a cílů pořizovatele územní koncepce.
Ekonomické cíle se kvantifikují pomocí kritérií ekonomické efektivnosti
zahrnujících systémový přístup a korektní metody ekonomického hodnocení;
e) doporučení nejvhodnější varianty rozvoje energetického systému;
f)
návrh opatření k realizaci
pořizovatelem ÚEK.
vybrané
varianty
rozvoje
EH
uplatnitelných
Při návrhu výhledového zásobování města palivy a energií a při oceňování
výhledových nároků na energii a paliva byly použity podklady z územního plánu
města Habartov, který byl poskytnut městským úřadem.
7.1
Východiska pro návrh řešení EH
Při tvorbě návrhových variant vychází zpracovatel:
Z očekávaného vývoje poptávky po energii ve stávající zástavbě, do které je
promítnuto využití potenciálu energetických úspor a očekávané rozvojové
záměry;
Z poptávky po energii na výhledových plochách pro zástavbu;
Z doporučených variant rozvoje soustavy CZT
Z disponibility místních energetických zdrojů pro výrobu energie
Z priorit stávající energetické politiky a ostatních politik, které budou mít vliv na
spotřebu paliv a energie (zejména v oblasti ochrany životního prostředí a
klimatu a nástrojů k prosazení cílů těchto politik);
Z legislativy v relevantních oblastech, stávající i připravované; tato legislativa
zahrnuje zejména oblast energetické náročnosti budov, ochrany ovzduší,
hospodaření energií, podporu výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů
energie a zákon stavební;
Z územní energetické koncepce Karlovarského kraje, která byla zpracována
v roce 2003 společností ATEM, s.r.o. společně s Programem ke zlepšení kvality
ovzduší a snižování emisí Karlovarského kraje, a z její aktualizace, zadané
v roce 2010.
MĚSTO HABARTOV
85
7.1.1
Státní energetická koncepce a její cíle
Stále ještě platná Státní energetická koncepce (SEK) byla schválená vládou ČR
dne 10. 3. 2004. V roce 2008 byl připraven návrh aktualizované verze Státní
energetické koncepce. Tento návrh aktualizované SEK nebyl schválen, v přípravě
je nová aktualizace. Aktualizace SEK by měla reagovat na nové požadavky EU ve
snižování energetické náročnosti a emisí skleníkových plynů, nedostatek hnědého
uhlí pro elektroenergetiku a zejména teplárenství v případě platnosti územních
limitů těžby.
V oblasti teplárenství platná SEK stanovila následující cíle:
Podpora rozvoje centrálního zásobování teplem (CZT)
Zajištění dlouhodobé dostupnosti uhlí pro teplárny a preference dodávky uhlí do
systémů CZT legislativní cestou
Podpora využití biomasy, dalších OZE a druhotných zdrojů pro centrální
zásobování teplem, zejména u středních a menších zdrojů
Podpora rozvoje vícepalivových systémů se zásobníky hlavně u
využívajících zemní plyn
zdrojů
Podpora rozvoje vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla.
Podpora využití tepla z provozu jaderných elektráren v dlouhodobé perspektivě
(po r. 2030)
V době zpracování ÚEK města Habartova neexistuje aktualizovaná Státní
energetická koncepce. Politika posledních vlád se postavila jasně proti prolomení
těžebních limitů u hnědého uhlí a závažným problémem je zhoršující se perspektiva
dlouhodobých dodávek domácího uhlí (hnědého i černého) díky jeho snižujícím se
vytěžitelným zásobám. Neméně závažné a souběžně působící jsou nové legislativní
požadavky na provozování systémů výroby a dodávek tepla (vyšší sazba DPH,
nové emisní limity a stropy a připravované aukce emisních povolenek). Oba faktory
se velmi dotknou systému centralizované výroby tepla, který lze dnes považovat za
energetický systém v nejsložitějším postavení mezi všemi dalšími systémy.
S výjimkou změny DPH se problém s dostupností uhlí a zpřísňováním emisních
limitů týká výroby elektřiny v elektrárně Tisová (dle informací zpracovatele se
předpokládá se strany ČEZ, a.s. zajištění dodávek paliva pro provoz elektrárny do
roku 2050). Dostupnost dodávek uhlí se dotýká také výhledových dodávek hnědého
uhlí pro sektor obyvatelstva, které budou po roce 2014 významně klesat.
7.1.2
Výhledová dostupnost paliv a energie
Uhlí
Stále není vyjasněn vývoj v těžbě hnědého tříděného uhlí v ČR. Pokud zůstanou v
platnosti územní limity těžby stanovené vládním usnesením č. 444/1991, již v roce
2014 nastane značný pokles těžby hnědého tříděného uhlí a v roce 2025 by toto
uhlí chybělo na trhu zcela. S touto variantou uvažují některé ze scénářů pro MPO
pro aktualizovanou energetickou koncepci ČR. Tuhá paliva budou v domácnostech
nahrazována buď zemním plynem nebo mnohem častěji – biomasou (peletky,
palivové dřevo).
Biomasa
Řádová disproporce mezi potřebou biomasy a dostupností (Invicta BOHEMICA
2009) v případě přestavby hnědouhelných zdrojů na biomasu byla předmětem
analýz ve studii Analýza současné situace na trhu s dřevní biomasou, Pavel
MĚSTO HABARTOV
86
Kaufmann ze studie společnosti Invicta BOHEMICA, jejíž závěry byly prezentovány
v čísle 1/2010 časopisu Teplo Technika Teplárenství.
Dle údajů v této studii je v současnosti na trhu mezera v disponibilitě dřevní štěpky
z 1,6 mil. t ročně je cca 0,850 mil. t spoluspalováno ve velkých zdrojích ČEZ, a.s. a
dalších. O volnou kapacitu se uchází 13 nových zdrojů, které jsou budovány
zejména v Čechách, schváleny budou v roce 2011 (633 tisíc tun štěpky). Samotná
Plzeňská teplárenská v tomto množství spaluje 150 tis. tun/rok. Záměry na dalších
cca 24 zdrojů jsou v jednání, pro mnoho takových zdrojů již volná štěpka ze
zpracovatelských provozů a papírenského průmyslu již k dispozici není. Záměry
velkých zpracovatelů a uživatelů a nedostatek štěpky na trhu způsobuje razantní
nárůsty v ceně této komodity, růst ceny může naopak vyvolat vyšší zájem o výrobu
štěpky u některých lesních závodů. V současnosti však vysoká cena štěpky
způsobuje vysoké nárůst ceny tepla v soustavách, které jsou na spalování štěpky
závislé (vybrané regiony, kde na trhu s biomasou značně převládá poptávka).
Peletky a brikety byly doposud pro českého výrobce tepla drahé a navíc jsou
vhodné spíše pro individuální, decentralizovanou výrobu tepla. Značná část těchto
komodit je v současné době vyvážena do Německa a Rakouska.
Zemní plyn a topné oleje
Dodávky zemního plynu do České republiky se uskutečňují dovozem z Ruské
federace, Norského království a Spolkové republiky Německo, přičemž celkový
nákup (dovoz) zemního plynu pro potřeby České republiky posledních letech klesá
– vlivem úsporných opatření a vlivem hospodářského útlumu. Zemní plyn je
využíván hlavně pro vytápění, jeho spotřeba je v zimě podstatně vyšší než v létě.
Zemní plyn je klíčovým palivem pro domovní kotelny a většinu soustav CZT, vč.
soustav na území města Habartov. Cenové výkyvy, zapříčiněné jak provázaností
těžby i ceny zemního plynu s těžbou a cenou ropy, tak jeho disponibilitou na trhu,
jsou pro soustavy CZT velmi citlivé. V roce 2010 byla cena zemního plynu příznivá
a skoro u všech soustav CZT v Libereckém kraji došlo ke zlevnění ceny tepla.
Opačný trend se dá očekávat ve výhledu – předpokládá se postupný vzestup cen
obou komodit – jak ropy, tak zemního plynu, o cca 40 % do roku 2020. Soustavy
CZT nemohou reagovat jednoduše na zvýšení ceny jako decentralizované zdroje –
snížením výroby a dodávky tepla – jsou vázány právně i smluvně k dodávkám a
zajištění tepelného komfortu odběratelů.
Topné oleje zažijí pravděpodobně renesanci užití pro decentralizované vytápění
v ČR tak, jak bude narůstat cena uhlí.
Ve výhledu budou stoupat jak ceny uhlí, tak biomasy a také ušlechtilých paliv a
energie – zemního plynu a ropných produktů. Cenové nárůsty vstupních paliv se
promítnou do nárůstu palivových nákladů pro výrobu tepla. V důsledku ztrát
v soustavách CZT se nárůst v cenách projeví v ceně tepla více než
u decentralizované výroby tepla.
7.1.3
Priority nadřazených dokumentů
Z plánovacích dokumentů vyšších územních celků je ÚEK Habartov v souladu
především s „Programem rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013“ (PRKK).
PRKK patří k základním programovým dokumentům Karlovarského kraje. Slouží k
podpore rozvoje regionu a upřesňuje strategické cíle a priority Karlovarského kraje.
Aktuální podoba PRKK souvisí s novým programovacím obdobím 2007 - 2013,
které je pro Českou republiku i Karlovarský kraj velmi důležité. Z prostředků
Evropské unie bude možno čerpat na posílení konkurenceschopnosti kraje ve
vztahu k ostatním regionům České republiky a také ve vztahu k zahraničí.
MĚSTO HABARTOV
87
Dalším plánovacím dokumentem významným pro město Habartov je „Program
sociálního a ekonomického rozvoje (PSER) města Sokolov do roku 2014“. Tento
program navazuje na již dříve vypracované rozvojové dokumenty města Sokolov.
Město Sokolov je přirozeným centrem, ke kterému Habartov spádově přísluší.
„Nejvyšším“ dokumentem územního rozvoje je „Strategie regionálního rozvoje
České republiky“. V něm je Karlovarský kraj zařazen mezi zaostávající nebo jinak
problémové regiony. Podle tohoto dokumentu patří mezi nejzákladnější problém
Karlovarského kraje jeho odlehlost a špatná úroveň dopravního spojení s ostatními
centry v CR. Mezi kladné stránky nelze radit ani různorodost území kraje, kdy část
je tvořena lázeňskými oblastmi a část je značně postižena restrukturalizací,
především Sokolovsko. Strategie vytváří základní koncept uskutečňování regionální
politiky České republiky a východiskem pro formulaci regionálních přístupu do
sektorových a odvětvových politik.
Pro město je nejvýznamnějším dokumentem Strategie rozvoje města Habartov
2007-13 a Akční plán města Habartov. V těchto dokumentech je zajištění
modernizace dopravní i technické infrastruktury jednou z priorit města.
Územní energetická koncepce Karlovarského kraje
V souladu se zadáním ÚEK Karlovarského kraje a požadavky legislativy byly
stanoveny následující hlavní cíle a principy řešení energetického hospodářství na
území Karlovarského kraje:
vytvořit podmínky pro hospodárné a dlouhodobě udržitelné nakládání s energií
snížit spotřebu paliv a energií využitím existujícího potenciálu úspor
zvýšit podíl využívaných obnovitelných a druhotných zdrojů
Vedlejší cíle ÚEK Karlovarského kraje jsou dány návazností na programové
dokumenty v oblasti ochrany ovzduší a klimatu a patří mezi ně především:
omezení produkce emisí znečišťujících látek z energetických zdrojů
zlepšení kvality ovzduší na území kraje
omezení produkce emisí skleníkových plynů
Územní energetická koncepce nestanovuje další, konkrétní priority na území kraje,
ani nijak nestanovuje způsoby zásobování kraje a jeho obcí ve výhledu.
Územní plán města Habartov
V průběhu řešení aktualizace ÚEK zpracovatel využíval jako významného podkladu
územní plán pro město Habartov a ÚEK je provázána a v souladu s tímto územním
plánem.
Pro zásobování řešeného území teplem ÚP schvaluje:
využit stávajících parovodních rozvodů pro vytápění odpadním teplem v
centrální části
využít stávajícího parovodu pro přechod na horkovod (rekonstrukce rozvodů a
předávací stanice atd.)
v decentralizovaných lokalitách využit ušlechtilých paliv a energie, např.: LTO,
propan, propan-butan, tepelné čerpadlo, el. energie
nahradit nevyhovující kotle např.: kotlem na dřevoplyn, na zplynování uhlí, s
posuvným roštem
provést plynofikaci sídel - pro plánovanou zástavbu v jižní části řešeného
zájmového území, ve kterém je plánovaná nová bytová výstavba, rekreační a
zóna občanské vybavenosti, bude stávající STL plynovodní síť rozšířena o další
okruh po vnější části plánovaného zastavěného území obce. Do okrajových
MĚSTO HABARTOV
88
částí obce Kluč, Na Rovince a do Horního Částkova se předpokládá vedení
páteře STL plynovodu pro napojení stávajících i nových maloodběrů v RD.
Další opatření:
rozvoj sítí VN: cílem je plné pokrytí energetických požadavků, souvisejících s
územním plánem a jeho rozvojem v sídlech. Hlavním cílem v lokalitě je
především zlepšit kvalitu dodávky elektrické energie jak pro podnikatelskou
sféru (výroba, drobné podnikání, služby, občanská vybavenost atd.), tak pro
obyvatelstvo - v souvislosti s probíhajícím technickým rozvojem, zaváděním
nových technologií zejména při využití výpočetní techniky, prvků automatizace a
regulace.
možnost výstavby větrných elektráren v k.ú. Horní Částkov. Podmínkou je, že
technická zařízení nesmí rušit hlukově plochy určené pro bydlení a současně
jsou dostupná po stávající síti polních a lesních cest.
Konkrétní plochy pro větrné elektrárny byly v návrhu vymezeny jako plochy
technické obsluhy. Jedná se o čtyři místa – jedna plocha je severozápadně,
druhá severně a poslední dvě severovýchodně od Horního Částkova.
Projekt Medard
Projekt Medard představuje komplexní řešení obnovy území po těžbě hnědého uhlí
na Sokolovsku. Zdevastované území se má změnit na lokalitu atraktivní pro
turistické, kulturní a podobné aktivity. To by melo přinést hospodářské oživení a
ekonomické zhodnocení území zbytkových jam bývalých lomu. Mělo by dojít
k citlivě provedené rekultivaci a revitalizaci krajiny v okolí cca 500 ha uměle
vytvořeného jezera Medard. Z územního hlediska se jedná o lokalitu o rozloze 44
2
km , která se nachází v těsné blízkosti obcí Bukovany, Svatava, Citice a měst
Habartov a Sokolov.
Obrázek 33: Urbanistická studie – Jezero Medard
Zdroj: Profil města Habartov
MĚSTO HABARTOV
89
Celý projekt se bude týkat území o celkové výměře cca 4 382 ha. Realizace
projektu by mela přinést do regionu ekonomický rozkvet spojený s turistickým
ruchem a sportovně-rekreačními aktivitami.
Pro Habartov představuje projekt Medard velkou příležitost pro nový rozvoj města,
především v oblasti cestovního ruchu a sportu. V rámci nové rekreační oblasti
kolem jezera vzniknou nové služby, které podpoří vznik nových pracovních
příležitostí. Měly by zde vzniknout např. bungalovy, autokemp, zázemí pro
koupaliště, pláže, ubytovací a relaxační zařízení nebo také vysokoškolský kampus.
Město Habartov plánuje vytvoření nových cyklotras, včetně pobídek pro vznik
služeb vztahujících se k cykloturistice, a nových tras pro in-line bruslaře.
7.1.4
Související právní předpisy
Česká legislativa, která transponovala do svých zákonů požadavky a cíle
evropských směrnic a která má přímý vztah k řešení energetického hospodářství na
území města Habartova, zahrnuje zejména:
zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a
jeho prováděcí předpisy:
zákon č. 458/2000 Sb., o podnikání v energetických odvětvích, ve znění
pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy MPO
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a jeho mnohé prováděcí předpisy k
navazujícím emisním stropům, programů a plánům snižování emisí
znečišťujících látek do ovzduší, ke zlepšení kvality ovzduší, emisním faktorům,
emisním limitům, apod.
zákon 180/2005 Sb., o výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů, ve znění
pozdějších předpisů.
další…
Požadavky na energetickou náročnost budov
V roce 2002 přijala Evropská komise právní předpis, týkající se snižování spotřeby
paliv a energie v budovách. Tento předpis se dotkl zejména velkých budov nad
2
1000 m podlahové plochy, novým požadavkům na posuzování energetické
2
náročnosti podléhaly i nové rodinné domy s podlahovou plochou větší než je 50 m .
Právní předpis (Směrnice o energetické náročnosti budov – EPBD I) je v České
republice implementován v zákoně č.177/2006 Sb. (§ 6a), kterým byl novelizován
zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a v příslušných novelizovaných
prováděcích předpisech. Tato Směrnice byla novelizována dne 19. května 2010
Směrnicí 2010/31/EU (EPBD II). Novela stanoví a/nebo doplňuje v návaznosti na
EPBD I základní principy a požadavky pro:
a.
b.
c.
d.
e.
f.
společný obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov
a ucelených částí budov;
uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost budov, jejich částí
a technických systémů;
vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie;
energetickou certifikaci budov nebo ucelených částí budov;
pravidelnou inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů v budovách; a
nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti a inspekčních
zpráv.
EPBD II stanoví členským státům povinnost zajistit od 31. prosince 2020, aby
všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Směrnice
dále stanoví členským státům povinnost zajistit, aby nové budovy užívané a
MĚSTO HABARTOV
90
vlastněné orgány veřejné moci byly po 31. prosinci 2018 budovami s téměř nulovou
spotřebou energie. Tohoto cíle lze dosáhnout zvýšeným využitím obnovitelných
zdrojů energie (vč. tepelných čerpadel) v budovách a jejich okolí.
Za budovu s téměř nulovou spotřebou energie je považována budova, jejíž
energetická náročnost bude velmi nízká s tím, že nulová či nízká spotřeba energie
by měla být ve značném rozsahu pokryta energií získanou z obnovitelných zdrojů.
V návaznosti na úpravy Směrnice probíhá úprava zákona č. 406/2000 Sb., o
hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, novelizace vyhlášky č.
148/2007 Sb. a revize normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov.
Průkaz energetické náročnosti
Dle zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů
(č.177/2006) se splnění požadavků na energetickou náročnost budov prokazuje
průkazem energetické náročnosti budov (dále průkazu ENB) a jeho grafickou částí.
Splnění požadavků dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků
jednotek. Při nesplnění požadavku na energetickou náročnost se pro hodnocenou
budovu navrhnou technicky a ekonomicky efektivní opatření ke snížení energetické
náročnosti budovy na požadovanou úroveň (Vyhláška č.148/2007 Sb., o
energetické náročnosti budov).
Doporučená opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické
náročnosti budovy obsažené v protokolu průkazu ENB obsahují modernizační
opatření ve stavební části a v technickém zařízení budovy, opatření ke zdokonalení
obsluhy a provozu budovy a technického zařízení budovy a nakonec třídu
energetické náročnosti hodnocené budovy po provedení doporučených opatření.
V průkazu ENB se posuzuje rovněž technická, ekologická a ekonomická
proveditelnost alternativních systémů dodávek energie pro vytápění, případně pro
přípravu teplé vody a chlazení.
Zpracování průkazů ENB platí od 1.1.2009. Pokud jde o stávající objekty, tam, kde
je plánovaná rekonstrukce z jiných než energeticky úsporných důvodů, platí totéž,
co pro novou výstavbu. Opatření se bude tedy týkat pouze stávajících veřejných
budov tj. budov nevýrobní sféry.
Vyhláška č.148/2007 Sb. je v současné době novelizována tak, aby způsob výpočtu
a hodnoty energetické účinnosti odpovídaly požadavkům EPBD II.
Inspekce kotlů a klimatizačních zařízení
Dle zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů
(č.177/2006 Sb.) jsou v § 6 zákona obsaženy odst. 3 a 4, ukládající povinnosti k
inspekci kotlů. Pro oblast kontroly kotlů je to vyhláška č. 276/2007 Sb., která
upravuje kromě rozsahu a způsobu provádění kontrol účinnosti kotlů i četnost
těchto kontrol, a to jednou za dva roky. Kontrola účinnosti kotlů se vztahuje na kotle
jmenovitém výkonu nad 200 kW. Výsledkem kontroly je zpráva o kontrole, která
musí obsahovat kromě jiných údajů vyhodnocení účinnosti kotle a doporučení –
kvalifikované návrhy opatření.
Povinnost zajistit tyto pravidelné kontroly kotlů se vztahuje na všechny jejich
vlastníky nebo provozovatele s výjimkou vlastníků kotlů umístěných v rodinných
domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci.
Stejně jako i v jiných zemích EU mají být u zařízení pro vytápění kotli se
jmenovitým výkonem větším než 20 kW a vnitřních rozvodů tepelné energie v
zařízení sloužícím pro vytápění starších než 15 let přijata nezbytná opatření k
zavedení jednorázové inspekce celého zařízení, včetně vnitřních rozvodů tepelné
energie, a to do tří let po nabytí účinnosti zákona č.177/2006 Sb. Podle zákona se
MĚSTO HABARTOV
91
u provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se
jmenovitým výkonem nad 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen
zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti, a to každé dva roky. Součástí kontroly
je posouzení účinnosti kotle a jeho dimenzování v poměru k požadavkům výlučně
na vytápění budovy.
Kontroly klimatizačních systémů jsou prováděny podle zákona č. 406/2001 Sb. v
platném znění a v souladu s vyhláškou č. 277/2007 Sb..
7.1.5
Soulad ÚEK města Habartov s nadřazenými dokumenty
Územní energetická koncepce města Habartova respektuje
cíle a zásady
nadřazených dokumentů – jak doposud platné SEK z roku 2004, tak ÚEK
Karlovarského kraje, cíle v rozvoji města, zakotvené v aktualizovaném ÚP města
Habartov i doporučení v Programu ke zlepšení kvality ovzduší. Koncepce
respektuje a podporuje opatření ke snižování energetické náročnosti budov, domů
pro bydlení, výrobní i nevýrobní sféry, ve výrobě a distribuci tepla, doporučuje a
předpokládá realizaci technologií využití OZE. Koncepce směřuje k navýšení podílu
OZE v energetické bilanci města a ke snižování energetické náročnosti ve všech
spotřebitelských sektorech i výrobních a distribučních systémech.
Údaje, které porovnávají výchozí a cílový stav těchto parametrů, jsou uvedeny
v kapitole nároků a účinků variant rozvoje energetického hospodářství na území
města Habartova.
7.2
Výhledová poptávka po energii
7.2.1
Formulace variant rozvoje energetického hospodářství
Varianty technického řešení musí dle Nařízení vlády
k podrobnostem územní energetické koncepce především:
č.
195/2001
Sb.,
Vycházet z principů metody integrovaného plánování zdrojů, vytvářet vyváženou
strategii rozvoje mezi spotřebitelskou poptávkou a výrobními zdroji na bázi
rovnocenného hodnocení opatření ve zdrojové a spotřební straně energetické
bilance územního obvodu s preferencí územní soběstačnosti před dálkovými
přenosy spojenými se ztrátami v rozvodech;
zajišťovat spolehlivou dodávku energie,
maximalizovat energetickou efektivnost užití primárních energetických zdrojů,
využívat co nejšířeji potenciál úspor energie a obnovitelných a druhotných
zdrojů energie,
splňovat požadavky na ochranu ovzduší a klimatu,
být technicky i ekonomicky proveditelné.
Výhledové řešení energetického systému města Habartova předpokládá vytěsnění
až 80% spotřeby uhelných paliv v domácnostech přechodem na využití místně
dostupné biomasy, využití tepelných čerpadel zejména v doposud elektrifikovaných
domácnostech, a také maximální využití stávajících sítí zemního plynu a CZT.
Byly formulovány 2 výhledové varianty rozvoje energetického hospodářství (EH),
které vycházejí:
z rozvojových záměrů města, kterými jsou: realizace úsporných opatření
v domovním fondu a vývoj spotřeby paliv a energie ve stávajících budovách;
ze spotřeby paliv a energie zástavby na rozvojových plochách;
MĚSTO HABARTOV
92
z variantního řešení ve způsobu zásobování uvedených rozvojových záměrů
palivy a energií;
z doporučeného způsobu rozvoje soustavy CZT a způsobů výroby tepla se
zohledněním očekávaného vývoje v poptávce po teple v soustavě CZT.
Tabulka 40: Specifikace jednotlivých variant rozvoje
Varianta
V1
•
•
•
•
•
•
•
Varianta
V2
Tuhá paliva jsou vytěsňována biomasou ve výši 40 % do roku 2020 a ve
výši 80 % do roku 2030
Uvažuje se s využitím tepelných čerpadel pro vytápění a s instalacemi
solárních kolektorů pro ohřev TV
Fotovoltaika ze stávající zástavby je vypočtena ze 2% z počtu RD v KÚ
Habartov do roku 2020 a cca 6 % z počtu stávajících RD k roku 2030
Variován je návrh krytí nové zástavby na rozvojových plochách - pro
zásobování výhledové zástavby – mezi zemním plynem a uhlím/
dřevem apod.
V soustavě CZT se počítá s realizací její rekonstrukce a náhradou
parních rozvodů za teplovodní včetně realizace domovních předávacích
stanic.
Neuvažuje se s rozšířením plynovodu do sídla Horní Částkov vzhledem
k malému odběru a vysokých investičním nákladům na prodloužení
středotlakého plynovodu.
S výjimkou mírného nárůstu využití fotovoltaiky se s další nárůstem
výroby elektřiny na území města nepočítá, nicméně na území Horního
Částkova jsou vytipovány plochy pro výstavbu větrných elektráren
•
V soustavě CZT se kromě vlivu změn v dodávkách tepla (úspory)
uvažuje s výstavbou vlastní kotelny pro dodávky tepla do soustavy CZT.
Kotelna bude spalovat zemní plyn, povinně bude při zpravování projektu
zvážena možnost výroby tepla v kombinované výrobě s elektřinou,
dimenzovaná na letní odběr TV.
•
Tuhá paliva ve stávající zástavbě jsou vytěsňována biomasou ze 40 %
do roku 2020 a z 80 % postupně do roku 2030.
Uvažuje se s využitím tepelných čerpadel pro vytápění a s instalacemi
solárních kolektorů pro ohřev TV
•
•
Vlivem rozvoje města a zástavby na rozvojových plochách je
realizováno rozšíření plynovodu do sídla Horní Částkov a jak nová
zástavba, tak rodinné domy v tomto sídle jsou přepojeny na zemní plyn.
•
Fotovoltaika z nové zástavby je vypočtena stejně jako ve Variantě 1.
•
Tím, že jsou plynofikovány RD na území Horního Částkova a přilehlé
rozvojové plochy, je v této variantě vyšší spotřeba zemního plynu.
Komentář k oběma variantám:
Nebyly navrhovány zásadní změny ve způsobu, jakým je v současné době
poptávka po energii ve stávající zástavbě uspokojována kromě vytěsňování
tuhých paliv ze spotřeby. Tato paliva jsou ve výhledu nahrazena z 80%
biomasou, ostatními OZE a zemním plynem.
Nelze očekávat zvýšení počtu objektů připojených na CZT.
MĚSTO HABARTOV
93
Není předpokládáno ani v jedné z variant odpojování od soustavy CZT.
Odpojování od soustavy CZT nemá při současné ceně tepla opodstatnění. Ve
výhledu je ale nezbytné zapojení dodavatele tepla do vyhledávání úsporných
opatření na straně provozních výdajů i realizace opatření ve spotřebě tepla,
v natavení systému komunikace s občany – vše kvůli zmírnění rizik
v návratnosti investice do rozvodů CZT – cena tepla vzroste jednorázově jednak
díky investici, jednak díky růstu DPH. Tento nárůst nepostihne teplo
z domovních kotelen.
Potenciál úspor paliv a energie ve stávající zástavbě bude do roku 2030
realizován v jednotlivých sektorech ve výši ekonomicky nadějného potenciálu.
V nové zástavbě jsou uplatňovány v rozdílné míře (podle variant) technologie
využití OZE – jedná se o solární termické systémy pro ohřev TV, fotovoltaické
panely na střechách domů, zejména rodinných, tepelná čerpadla na vytápění.
Vývoj emisí základních znečišťujících látek a CO 2 je odrazem změn ve struktuře
spalovaných paliv. Mírný nárůst emisí tuhých látek je zapříčiněn vyšším
využitím biomasy – emise z biomasy jsou vypočteny s použitím emisních faktorů
pro dřevo. Snížení SO2 a CO je dáno tempem vytěsňování TP (uhlí, brikety).
Nižší emise CO 2 ve 2. variantě jsou výsledkem navýšení výroby elektřiny ve
zdrojích CZT, která i přes vyšší spotřebu zemního plynu pozitivně ovlivní výši
celkové emise CO 2 .
7.2.2
Vývoj spotřeby paliv a energie ve stávající zástavbě
Výhledová poptávka po energii (konečná spotřeba paliv a energie) ve stávající
zástavbě (postavené před rokem 2010) vychází z předpokládané realizace
energeticky úsporných opatření v této zástavbě, jejichž realizace je závislá na
disponibilitě finančních vstupů a s rostoucími cenami také na rostoucí motivaci
spotřebitelů. Odhadovaný potenciál úspor dosáhne na území města Habartova do
roku 2030 souhrnně 8,6 % ze stávající spotřeby paliv a energie pro konečnou
spotřebu (a cca 13% ve spotřebě pro vytápění) a činí v jednotlivých sektorech:
Tabulka 41: Souhrnný potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech, Habartov
Sektor spotřeby
Průmysl
Terciér
Doprava
Bydlení
Celkem [GJ]
výhled do
2020-V1
78
478
3
5 802
6 362
výhled do 2020V2
78
478
3
4 858
5 417
výhled do 2030výhled do 2030V1
V2
167
167
990
990
7
7
10 205
10 205
11 368
11 368
Při výpočtu konečné spotřeby, případně primární spotřeby paliv a energie na území
města Habartova, je počítáno s účinností výroby tepla podle právního předpisu
(Vyhláška č. 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě
elektřiny a tepelné energie - nahrazuje Vyhlášku č. 150/2001 Sb.). Ve výpočtech ve
stávající zástavbě se promítají i předpokládané záměny paliv – náhrada uhlí - podle
jednotlivých rozvojových variant a také úspory ve zdrojích soustav CZT.
Vývoj poptávky po energii ve stávající zástavbě byl řešen pouze jednovariantně,
variantně je řešeno pouze krytí výhledové poptávky ve stávající zástavbě i na
rozvojových plochách.
MĚSTO HABARTOV
94
Tabulka 42: Konečná spotřeba paliv a energie ve stávající zástavbě, GJ/rok
Ukazatel
CZT
kapalná paliva
plynná paliva
tuhá paliva
OZE
elektřina
Celkem
7.2.3
V1-2020
60 325
0
22 882
6 770
7 068
28 800
125 846
V2-2020
65 181
0
23 568
11 806
2 673
28 980
132 208
V1-2030
57 375
0
21 646
2 152
11 045
28 621
120 840
V2-2030
57 375
0
23 400
0
9 642
28 621
119 038
Spotřeba paliv a energie v nové výstavbě na rozvojových plochách
Územní plán města Habartov vymezuje následující plochy pro výstavbu
v zastavěném území, které mohou být z hlediska zásobování energií významné:
plochy bydlení individuálního
(BI)
plochy bydlení vesnického
(BV)
plochy bydlení městského
(BM)
plochy bydlení specifického
(BX)
plochy smíšené obytné vesnického typu
(SV)
plochy smíšené obytné městského typu
(SM)
plochy občanského vybavení nekomerční
(OV)
plochy občanského vybavení komerční
(OK)
plochy občanského vybavení sportu
(OS)
plochy výroby průmyslové
(VP)
plochy výroby drobné a řemeslné
(VD)
plochy rekreace hromadné
(RH)
plochy rekreace hromadné - koupaliště
(RH.1)
plochy rekreace zahrádkářských osad
(RZ)
plochy rekreace individuální
(RI)
Pro výpočet velikosti zástavby a tím i údajů o spotřebě paliv a energie bylo
nezbytné přijmout několik předpokladů doplňujících návrhy prostorových regulativů
k návrhovým plochám pro zástavbu, uvedených v územním plánu. S městským
úřadem, odborem správy majetku, byly projednány možné záměry města ve výhledu
a rozvoj bytové zástavby. Byly navrženy:
počty rodinných domů (RD) ve výhledu k roku 2020 a 2030
měrné plochy bytových jednotek v rodinných domech a rekreačních objektech
Měrné spotřeby tepla na vytápění, spotřebu teplé vody a ostatní spotřebu na
jednotlivých typech ploch a to pro rok 2020 a pro rok 2030 se zohledněním
zpřísňování požadavků na tepelně technické vlastnosti u nových budov (viz
popis nové legislativy v oblasti budov, zejména očekávané změny v novelizaci
vyhlášky č. 148/2007 Sb. a normě ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Byl
proveden odhad možných nároků).
Pro rok 2020 resp. 2030 je ve výpočtech spotřeby paliv a energie předpokládána
následující velikost nové zástavby:
MĚSTO HABARTOV
95
Tabulka 43: Velikost podlahové plochy zástavby na rozvojových plochách pro zástavbu do
roku 2020, správní území města Habartov [celková plocha v m 2 ]
KOD_KU_P
KU
636339
685861
Habartov
Horní
Částkov
685879
Lítov
Celkový součet
Bytový fond Bytový fond Bytový fond - Nevýrobní Průmysl Celkem
- RD
- BD
chaty
sféra
5 880
0
0
100
0
5 980
700
0
0
0
0
700
420
7 000
0
0
0
0
0
100
0
0
420
7 100
Tabulka 44: Velikost podlahové plochy zástavby na rozvojových plochách pro zástavbu do
roku 2030, správní území města Habartov, [m 2 ]
KOD_KU_P
636339
685861
KU
Habartov
Horní
Částkov
685879
Lítov
Celkový součet
Bytový fond Bytový fond Bytový fond - Nevýrobní Průmysl Celkem
- RD
- BD
chaty
sféra
4 760
0
0
0
0
4 760
700
0
600
0
0
1 300
0
5 460
0
0
0
600
0
0
0
0
6060
Výpočet energetických nároků (potřeby paliv a energie) na rozvojových
plochách
Výpočet výhledové konečné spotřeby paliv a energie na jednotlivých rozvojových
ploch je proveden s využitím koeficientů pro propočet energetických potřeb na
jednotku vytápěného objemu. Propočtené energetické nároky (potřeby) nové
výstavby k roku 2020 a 2030 uvádějí následující tabulky.
Tabulka 45: Potřeba paliv a el.energie (GJ/rok) nové výstavby na rozvojových plochách do
roku 2020, průměrné klimatické podmínky
Ukazatel
Vytápěný objem - BF (m3) Vbf
Vytápěný objem - NS (m3) Vbf
Vytápěný objem - Průmysl (m3) Vost
Potřeba tepla na otop Qotop - BF (GJ/rok)
Potřeba tepla na otop Qotop - OST (GJ/rok)
Potřeba tepla na otop Qotop - Průmysl (GJ/rok)
Potřeba tepla na TV Qtv - BF (GJ/rok)
Potřeba tepla na TV Qtv - NS (GJ/rok)
Potřeba tepla na TV Qtv - Průmysl (GJ/rok)
Potřeba ostatní energie Qost - BF (GJ/rok) - elektřina nebo zemní plyn dle
způsobu pokrytí
Potřeba ostatní energie Qost - NS (GJ/rok) - elektřina
Potřeba ostatní energie Qost - Průmysl (GJ/rok) - elektřina
Potřeba tepla a el.energie celkem Q - BF (GJ/rok)
Potřeba tepla a el.energie celkem Q - NS (GJ/rok)
Potřeba tepla a el.energie celkem Q - Průmysl (GJ/rok)
Potřeba tepla a el.energie celkem Q - celkem (GJ/rok)
MĚSTO HABARTOV
Celkem
30 800
320
0
2 688
23
0
1 000
1
0
881
25
0
4 569
50
0
4 619
96
Tabulka 46: Potřeba paliv a el.energie (GJ/rok) nové výstavby na rozvojových plochách 2020 –
2030, průměrné klimatické podmínky
Ukazatel
Vytápěný objem - BF (m3) Vbf
Vytápěný objem - NS (m3) Vbf
Vytápěný objem - Průmysl (m3) Vost
Potřeba tepla na otop Qotop - BF (GJ/rok)
Potřeba tepla na otop Qotop - OST (GJ/rok)
Potřeba tepla na otop Qotop - Průmysl (GJ/rok)
Potřeba tepla na TV Qtv - BF (GJ/rok)
Potřeba tepla na TV Qtv - NS (GJ/rok)
Potřeba tepla na TV Qtv - Průmysl (GJ/rok)
Potřeba ostatní energie Qost - BF (GJ/rok) - elektřina nebo zemní plyn dle
způsobu pokrytí
Potřeba ostatní energie Qost - NS (GJ/rok) - elektřina
Potřeba ostatní energie Qost - Průmysl (GJ/rok) - elektřina
Potřeba tepla a el.energie celkem Q - BF (GJ/rok)
Potřeba tepla a el.energie celkem Q - NS (GJ/rok)
Potřeba tepla a el.energie celkem Q - Průmysl (GJ/rok)
Potřeba tepla a el.energie celkem Q - celkem (GJ/rok)
kde:
BF
P
Plocha
PNPprum
KZPprum
BYD
Hpodlaží
q
Sv
Denostupně
τ
Procento TVBF
Procento OSTBF
7.2.4
Celkem
25 704
0
0
1 612
0
0
701
0
0
797
0
0
3 110
0
0
3 110
Bytový fond
Průmysl
Rozloha rozvojové plochy [m2]
Počet nadzemních podlaží - průměr
Koeficient zastavěné plochy = Maximální plocha zastavitelná nadzemními
stavbami / plocha pozemku - pro průměrný počet podlaží
Podíl bydlení v desítkách % - dle legendy výkresu č.26
Výška podlaží [m]
Tepelná charakteristika budovy [W/m 3 .K]
Roční potřeba [kWh/m 3 .rok]
Denostupně pro průměrné klimatické podmínky (3530)
Roční využití max.výkonu [hod/rok]
Procento na ohřev TUV
Procento "Ostatní" energie (technologie, vaření, nezáměnná)
Návrh zabezpečení energetických potřeb nové zástavby
Pro návrh způsobu zásobování jednotlivých rozvojových ploch byly využity mapové
podklady k trasování jednotlivých sítí zemního plynu, byla zvážena také dostupnost
dodávek tepla ze soustavy CZT. Výhledový způsob pokrytí poptávky po energii na
příslušné rozvojové ploše pro zástavbu je navržen v návaznosti na dostupnost sítí
zemního plynu a očekávaný typ zástavby na této ploše a na výhledovou potřebu
tepla a energie na rozvojové ploše (RP) celkem.
Samostatně bylo navrženo palivo/energie pro vytápění a pro ohřev teplé vody (TV).
Nebylo uvažováno s krytím poptávky tuhými palivy – vzhledem k životnosti
technologií a doposud očekávaného poklesu disponibility tříděného uhlí byly
navrženy pouze následující možnosti a kombinace ve vytápění a ohřevu teplé vody:
Možnosti ve vytápění:
Biomasa
zemní plyn
CZT
Elektřina
Tepelná čerpadla
Možnosti v ohřevu TV – v zimním období vazba na způsob otopu
MĚSTO HABARTOV
97
biomasa
CZT (tam, kde je využíváno k otopu)
zemní plyn
elektřina
solární kolektory
tepelná čerpadla
V následujících tabulkách a grafech jsou vyneseny:
bilanční výsledky konečné spotřeby paliv a energie nové zástavby v jednotlivých
variantách V1 a V2 a grafické znázornění způsobu zásobování jednotlivých
rozvojových ploch
struktura využití obnovitelných zdrojů v nové zástavbě
Při přepočtech energetických nároků (potřeb) na spotřebu paliv a energie byly
respektovány koeficienty minimální energetické účinnosti, které požaduje vyhláška
č. 349/2010 Sb.
Tabulka 47: Konečná spotřeba paliv a energie nové zástavby na rozvojových plochách, GJ/rok
Ukazatel
CZT
kapalná paliva
plynná paliva
tuhá paliva
OZE
elektřina
Celkem
V1-2020
V2-2020
0
0
3 969
0
340
837
5 146
V1-2030
0
0
4 227
0
103
803
5 134
V2-2030
0
0
5 312
0
1 761
1 563
8 636
0
0
6 682
0
635
1 298
8 614
Obrázek 34: Struktura využití obnovitelných zdrojů v nové zástavbě k roku 2030
Struktura využití OZE v nové zástavbě, V1-2030
solární teplo
15%
16%
biomasa
69%
Zdroj: vlastní výpočty
MĚSTO HABARTOV
98
Obrázek 35: Způsob zásobování palivy a energií nové zástavby v roce 2020 a 2030, varianta V1
Pozn.:
Jiné palivo na vytápění než zemní plyn
Nová zástavba napojena na zemní plyn
Obrázek 36: Způsob zásobování palivy a energií nové zástavby v roce 2020 a 2030, varianta V2
Pozn.:
Jiné palivo na vytápění než zemní plyn
Nová zástavba napojena na zemní plyn
7.3
Vyčíslení nároků a účinků výhledových variant
Pro hodnocení a výběr doporučené varianty rozvoje EH je zapotřebí provést
kvantifikaci výstupů jednotlivých variant dle jejich nároků a účinků. Toto je
prováděno dle doporučení NV 195/2001 Sb. podle následujících ukazatelů:
Energetické bilance jednotlivých variant (výše spotřeby paliv a energie ve
výhledu)
Investiční náklady provozovatelů na realizaci výhledových variant
Konečné náklady odběratele
Emisní bilance výhledových variant, vzájemné porovnání, posouzení dopadů na
kvalitu ovzduší, dosažení emisních stropů
Úspora primárních energetických zdrojů
Využití OZE
Míra rizik spojených s realizací varianty rozvoje energetického systému.
MĚSTO HABARTOV
99
Tabulka 48: Bilance primární roční spotřeby paliv a energie (GJ/rok), porovnání variant,
členěno dle skupenství paliva
Kategorie
Palivo/energie
tuhá paliva
plynná paliva
OZE
stávající
stav
zemní plyn
dřevo
biomasa
solární teplo
solární energie
CZT
elektřina
Celkem [GJ]
Vývoj
výhled do
2020-V1
výhled do
2020-V2
4 715
2 704
2 679
860
813
7 091
23 568
2 673
4 067
26 851
2 555
4 726
108
9
20
64 137
29 628
134 804
96%
4 030
97 893
2 555
4 271
103
17
1 293
26 958
2 436
9 821
269
1 223
95 941
2 436
8 431
276
281
61 001
30 184
133 102
95%
73
72 685
28 980
139 712
100%
29 586
141 135
101%
výhled do
2030-V1
výhled do
2030-V2
29 918
139 113
100%
Tabulka 49: Bilance roční spotřeby paliv a energie po přeměnách (GJ/rok), porovnání variant,
členěné dle sektoru spotřeby
Sektor
Průmysl
Zemědělství
Terciární sféra
Doprava
Bydlení
Elektřina velkoodběr
Celkem [GJ]
Vývoj
stávající stav
výhled do
2020-V1
výhled do
2020-V2
výhled do
2030-V1
výhled do
2030-V2
2 509
2 431
2 431
2 343
2 343
11 648
104
117 947
11 224
100
117 236
11 224
100
118 168
10 712
97
116 324
10 712
97
116 302
132 208
100%
130 992
99%
131 925
100%
129 476
98%
129 454
98%
Jak vyplývá z uvedených bilancí, předpokládáme do roku 2030 mírný pokles
spotřeby paliv a energie na území Habartova. Tento pokles nastává v důsledku
následujících faktorů, které jsou v bilanci promítnuty:
realizace potenciálu úspor energie ve stávající zástavbě – v bytovém a
domovním fondu, terciárním sektoru i v průmyslu
uplatnění přísnějších norem a zákonných požadavků na energetickou náročnost
nové zástavby, které významně snižují provozní náklady nových domů a jejich
potřebu paliv na vytápění,
zlepšená účinnost technologií pro výrobu tepla ve výhledu
pomalejší rozvoj města, který následuje po roce 2010 a mírně zrychlující nízká
tempa nové výstavby v letech 2000 až 2010.
MĚSTO HABARTOV
100
Porovnání skladby primární spotřeby (GJ)
stávající stav 2010 , variantní výhled
členěno dle energie
elektřina
160 000
CZT
Spotřeba (GJ)
140 000
120 000
solární energie
100 000
solární teplo
biomasa
80 000
dřevo
60 000
zemní plyn
40 000
20 000
0
stávající stav
výhled do 2020-V1
výhled do 2020-V2
výhled do 2030-V1
výhled do 2030-V2
Porovnání skladby primární spotřeby (GJ)
členěno dle sektoru spotřeby
160 000
Spotřeba (GJ)
140 000
120 000
Elektřina
velkoodběr
100 000
Bydlení
80 000
Doprava
60 000
Terciární sféra
40 000
Zemědělství
20 000
Průmysl
0
stávající stav
MĚSTO HABARTOV
výhled do 2020-V1
výhled do 2020-V2
výhled do 2030-V1
výhled do 2030-V2
101
Porovnání skladby spotřeby po přeměnách (GJ)
členěno dle energie
elektřina
Spotřeba (GJ)
140 000
120 000
CZT
100 000
solární teplo
80 000
60 000
biomasa
40 000
dřevo
20 000
zemní plyn
0
stávající stav
výhled do 2020-V1
výhled do 2020-V2
výhled do 2030-V1
výhled do 2030-V2
Porovnání skladby spotřeby po přeměnách (GJ)
členěno dle sektoru spotřeby
140 000
Spotřeba (GJ)
120 000
Elektřina
velkoodběr
100 000
Bydlení
80 000
Doprava
60 000
Terciární sféra
40 000
Zemědělství
20 000
Průmysl
0
stávající stav
MĚSTO HABARTOV
výhled do 2020-V1
výhled do 2020-V2
výhled do 2030-V1
výhled do 2030-V2
102
Obrázek 37: Porovnání skladby spotřeby po přeměnách, Varianta V1
Porovnání skladby spotřeby po přeměnách
průměrné klimatické podmínky (GJ)
140 000
140 000
120 000
120 000
100 000
elektřina
100 000
elektřina
OZE
80 000
tuhá paliva
plynná paliva
60 000
OZE
80 000
tuhá paliva
plynná paliva
60 000
kapalná paliva
CZT
40 000
20 000
CZT
20 000
0
0
Stávající stav
MĚSTO HABARTOV
kapalná paliva
40 000
Přeměna
Nová výstavba na
tepelného fondu +
rozvojových
úspory + rozvoj
plochách
Stávající stav
103
Přeměna
Nová výstavba na
tepelného fondu +
rozvojových
úspory + rozvoj
plochách
Obrázek 38: Porovnání skladby spotřeby po přeměnách, Varianta V2
140 000
140 000
120 000
120 000
100 000
elektřina
100 000
elektřina
OZE
80 000
tuhá paliva
plynná paliva
60 000
OZE
80 000
tuhá paliva
plynná paliva
60 000
kapalná paliva
CZT
40 000
20 000
CZT
40 000
20 000
0
0
Stávající stav
MĚSTO HABARTOV
kapalná paliva
Přeměna
Nová výstavba na
tepelného fondu +
rozvojových
úspory + rozvoj
plochách
Stávající stav
Přeměna
Nová výstavba na
tepelného fondu +
rozvojových
úspory + rozvoj
plochách
104
Tabulka 50: Spotřeba paliv a energie po přeměnách ve výhledu, členěno dle sektoru spotřeby a druhu energie, varianta V1, Habartov rok 2030, GJ/r
Spotřeba po přeměnách [GJ/r]
Energie
tuhá paliva
hnědé uhlí
tříděné
Kategorie zdroje
Průmysl
Stavebnictví
Výroba elektrických a optických přístrojů
Ostatní průmysl
Terciární sféra
Ostatní tercier
Školství
Veřejná správa, obrana, sociální pojištění
Zdravotnictví
Nová výstavba
Doprava
Doprava
Bydlení
Obyvatelstvo
Nová výstavba
Celkový součet
plynná paliva
brikety
hnědouhelné
Celkem z
tuhá paliva
860
860
1 293
1 293
2 152
2 152
860
1 293
2 152
zemní plyn
Celkem z
plynná
paliva
1 841
1 841
1 841
2 071
2 030
1 841
2 071
2 030
42
97
97
22 948
17 678
5 270
26 958
OZE
dřevo
42
97
97
22 948 2 436
17 678 2 436
5 270
26 958 2 436
geotermální
energie
281
281
281
elektřina
biomasa
solární
teplo
9 821
8 609
1 211
9 821
105
elektřina
CZT
Celkem z
elektřina
0
0
13
13
0
0
13
13
268
12 806
11 045
1 761
12 806
30 171
28 621
1 550
30 184
30 171
28 621
1 550
30 184
268
269
Zdroj dat: Enviros, s.r.o.
MĚSTO HABARTOV
Celkem z
OZE
Celkem z
CZT
CZT
502
90
411
502
90
411
8 628
2 102
3 450
1 465
1 611
8 628
2 102
3 450
1 465
1 611
48 246
48 246
48 246
48 246
57 375
57 375
Celkový
součet
2 343
90
411
1 841
10 712
4 131
3 450
1 465
1 611
55
97
97
116 324
107 743
8 581
129 476
Tabulka 51: Spotřeba paliv a energie po přeměnách ve výhledu, členěno dle sektoru spotřeby a druhu energie, varianta V2, Habartov rok 2030, GJ/r
Spotřeba po přeměnách [GJ/r]
Kategorie zdroje
Energie
tuhá paliva
hnědé uhlí
brikety
tříděné
hnědouhelné
Průmysl
Stavebnictví
Výroba elektrických a optických přístrojů
Ostatní průmysl
Terciární sféra
Ostatní tercier
Školství
Veřejná správa, obrana, sociální pojištění
Zdravotnictví
Nová výstavba
Doprava
Doprava
Bydlení
Obyvatelstvo
Nová výstavba
Celkový součet
Celkem z
tuhá paliva
Celkem z
plynná
zemní plyn
dřevo
paliva
1 841
1 841
plynná paliva
1 841
2 071
2 030
719
719
1 082
1 082
1 801
1 801
719
1 082
1 801
42
97
97
26 072
19 432
6 640
30 082
OZE
geotermální
biomasa
energie
1 841
2 071
2 030
42
97
97
26 072 2 436
19 432 2 436
6 640
30 082 2 436
73
73
73
7 491
7 206
285
7 491
106
elektřina
elektřina
Celkem z
elektřina
0
0
13
13
0
0
13
13
276
10 277
9 642
635
10 277
29 906
28 621
1 285
29 918
29 906
28 621
1 285
29 918
276
276
MĚSTO HABARTOV
Celkem z
OZE
solární
teplo
CZT
Celkem z
CZT
CZT
502
90
411
502
90
411
8 628
2 102
3 450
1 465
1 611
8 628
2 102
3 450
1 465
1 611
48 246
48 246
48 246
48 246
57 375
57 375
Celkový
součet
2 343
90
411
1 841
10 712
4 131
3 450
1 465
1 611
55
97
97
116 302
107 743
8 560
129 454
varianta V1, rok 2030, t/r
Emise
REZZO 3
Elektřina
Nová výstavba
Celkový součet
Celkem tuhé látky
5,204
0,488
5,691
Celkem SO2
1,946
0,095
2,040
Celkem NOx
1,635
0,268
1,903
Celkem CO
5,838
0,143
5,981
Celkem CxHy
1,749
0,093
1,842
Celkem CO2
1 411
561
6 815
4 843
varianta V2, rok 2030, t/r
Emise
REZZO 3
Elektřina
Nová výstavba
Zdroje CZT
Celkem
Celkem tuhé látky
4,977
0,118
0,039
5,135
Celkem SO2
1,852
0,024
0,019
1,894
Celkem NOx
1,621
0,271
2,562
4,454
Celkem CO
5,550
0,085
0,631
6,265
Celkem CxHy
1,668
0,032
0,126
1,826
Celkem CO2
1 432
593
3 742
10 610
4 843
Vývoj emisí základních znečišťujících látek a CO 2 je odrazem změn ve struktuře
spalovaných paliv. Mírný nárůst emisí tuhých látek je zapříčiněn vyšším využitím
biomasy – emise z biomasy jsou vypočteny s použitím emisních faktorů pro dřevo.
Snížení SO 2 a CO je dáno tempem vytěsňování TP (uhlí, brikety). Nižší emise CO 2
ve variantě V2 jsou výsledkem navýšení výroby elektřiny ve zdrojích CZT, která i
přes vyšší spotřebu zemního plynu pozitivně ovlivní výši celkové emise CO 2 .
Obrázek 39: Porovnání emisí základních škodlivin ve variantě 1 a 2
Porovnání emisí základních škodlivin (t/rok)a CO2 (kt/r)
30
Emise (t/rok)
25
20
15
10
CxHy
5
NOx
0
stav
MĚSTO HABARTOV
2020-V1
Tuhé látky
2020-V2
2030-V1
2030-V2
107
7.4
Vícekriteriální vyhodnocení variant
Doporučená varianta rozvoje energetického hospodářství města Habartov byla
vybrána na základě vícekriteriálního hodnocení variant, které bylo provedeno na
základě:
kvantifikovaných výpočtů příslušných parametrů,
analýzy výstupních dat
zkušenostní analýzy u nekvantifikovatelných výstupů výhledových variant.
a to pomocí vícekriteriálního hodnocení variant.
Stanovení pořadí výhodnosti variant má být dle NV č. 195/2001 Sb. provedeno z
hlediska nejvyššího stupně efektivnosti dosažení stanovených cílů místního
energetického systému, tak, aby souhrn vah vyhodnocovacích ekologických a
ekonomických kritérií byl shodný. V následujícím textu jsou popsána zvolená
kritéria pro hodnocení variant rozvoje a přiřazení vah těmto kritériím, pořadí variant
ve zvoleném kriteriu a výsledný součet vyhodnocovacích kritérií.
Hodnocení dopadů variant na udržitelný rozvoj
Územní energetické koncepce se pořizují v návaznosti na § 4 zákona o
hospodaření energií č.406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo na
základě dobrovolného rozhodnutí reprezentace územních celků, měst a obcí.
Základní rámec pro obsah koncepce stanovuje odst. 1 § 4 zákona, podle kterého se
koncepce řídí státní energetickou koncepcí a má vytvářet podmínky pro
hospodářský a společenský rozvoj území v souladu s principy udržitelného rozvoje.
Udržitelný rozvoj může být popsán jako "rozvoj, který naplňuje potřeby současnosti
bez omezení schopnosti budoucích generací uspokojit své vlastní potřeby", nebo
také jako „zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů
při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a budoucí
generace“ (definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj).
Udržitelný rozvoj je charakterizován 3 pilíři:
ekonomickým
environmentálním a
sociálním.
Výběr kritérií pro posouzení variant je proveden s ohledem na tyto 3 pilíře.
Vyhodnocení pořadí variant
Jak vyplývá z tabulky 53: Hodnocení jednotlivých variant, je v součtu pořadí obou
variant výhodnější varianta V1 a to zejména pro její umírněné nároky na investice
do zdrojů tepla v soustavě CZT, nerozšiřování plynovodu do sídla Horní Částkov a
zejména pro významně nižší emise CO 2 a znečišťujících látek na území města.
Cena tepla a její přijatelnost pro obyvatele je zejména v ekonomické situaci roku
2011 rozhodující parametr konkurenceschopnosti CZT.
Sociální pilíř je zakomponován v obou variantách – předpokládáme realizaci
úsporných opatření a snižování nákladů na energii v cenách roku 2010, výhodnost
dodávek od Tisová (tlak odběratelů tepla na cenu tepla od dodavatele ČEZ
Teplárenská, a.s.) a také využití zbytkové i pěstované biomasy a její přípravu na
území města Habartov nebo v nejbližším okolí – s kladným dopadem na
zaměstnanost.
MĚSTO HABARTOV
108
Tabulka 54: Dopady a účinky navrhovaných variant rozvoje EH města Habartov, rok 2030
Ukazatel
Spotřeba dřeva celkem
Spotřeba biomasy v domácnostech celkem
Jednotka
GJ/rok
GJ/rok
Cena tepla vč. DPH
Kč/GJ
Primární spotřeba celkem
Spotřeba zemního plynu pro město celkem
Spotřeba uhlí na území města
Dovážené teplo na území města
Dovážená elektřina na území města
Spotřeba dovážených paliv a energie celkem
Spotřeba OZE na území města pro výrobu tepla i elektřiny
Podíl OZE v primární spotřebě paliv a energie
Podíl dovážených paliv na primární spotřebě paliv a energie
Podíl elektřiny vyrobené z OZE na brutto spotřebě elektřiny
GJ/rok
GJ/rok
GJ/rok
GJ/rok
GJ/rok
GJ/rok
GJ/rok
%
%
MWh/rok
GJ/rok
%
Emise znečišťujících látek
Tuhé látky
SO2
NOx
CO
CxHy
CO2 (bez elektrické energie)
t/rok
t/rok
t/rok
t/rok
t/rok
t/rok
t/rok
Úspory energie celkem (GJ/rok)
Domácnosti
terciární sektor
průmysl
Ostatní
GJ/rok
GJ/rok
GJ/rok
GJ/rok
GJ/rok
Využití OZE
biomasa celkem
solární teplo
GJ/rok
GJ/rok
GJ/rok
Výroba elektřiny na území města z OZE
MĚSTO HABARTOV
Rok 2010
2 673
2 673
Varianta V1 – 2030
2 436
2 436
12 257
10 867
1201
1414
139 712
23 568
11 806
72 603
28 980
136 957
2 673
1,91%
98,03%
133 102
26 958
2 152
61 001
30 184
120 295
12 806
9,62%
90,38%
139 113
95 941
2 036
0
29 918
127 895
11 217
8,06%
91,94%
45,82
5,323
6,192
2,211
26,671
5,421
5,323
17,46
5,691
2,040
1,903
5,981
1,842
6 815
19,57
5,135
1,894
4,454
6,265
1,826
10 610
-
11 368
10 205
990
167
7
11 368
10 205
990
167
7
13 059
12 257
281
269
11 468
10 867
73
276
109
Ukazatel
solární energie
Jednotka
GJ/rok
Vložené investice do OZE, úspor energie a CZT
Investice do CZT celkem
domácnosti /záměna uhlí dřevem
kolektory
Investice fotovoltaika
Investice do využití tepelných čerpadel
Investice do plynofikace
investice do úspor energie
Investice celkem
tis. Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Rok 2010
MĚSTO HABARTOV
252
47 000
6 800
3 736
21 000
1 124
53 000
6 800
3 833
21 000
292
3 000
173 877
261 802
173 877
253 537
Tabulka 55: Hodnocení jednotlivých variant
Kritérium hodnocení
Primární spotřeba celkem k roku 2030
Cena tepla z CZT - průměr za město Habartov
Spotřeba uhlí na území města
Podíl dovážených paliv na primární spotřebě paliv a energie
Podíl OZE v primární spotřebě celkem
Emise znečišťujících látek celkem
Emise CO2
Cena tepla ze soustavy CZT
Investice do CZT celkem
Investice celkem
Bodové hodnocení celkem
252
Typ kriteria
EK
EK
ENV
EK
ENV
ENV
ENV
EK
EK
EK
Pořadí V1
Pořadí V2
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
11
110
2
2
1
2
2
2
2
2
2
2
19
7.5
Rizika rozvoje
variant rozvoje
7.5.1
energetického
hospodářství
a
navrhovaných
Výhody a nevýhody současných soustav CZT
Mezi hlavní výhody současných soustav CZT lze zahrnout:
Lokalizace zdrojů znečistění mimo obytná centra
Výrazně nižší množství emisí do ovzduší oproti lokálnímu vytápění
Efektivní kontrola emisí a jejich snižování
Možnost využití kombinované výroby elektřiny a tepla
 M ožnost využití obnovitelných zdrojů energie
Mezi hlavní nevýhody soustav CZT lze počítat:
Vyšší investiční náročnost výstavby nových zdrojů
Ztráty tepla v rozvodech
Složitější řízení a regulace soustavy
Vyšší nároky na měření dodaného tepla
Náročná adaptace na změny odbytu
Neadekvátní ekologické požadavky které se vztahují na velké zdroje
7.5.2
Rizika fungování soustav CZT
Rizika, která obecně pro další fungování soustav CZT do budoucna vyvstávají, lze
shrnout do následujících bodů:
1.
Změna sazby DPH povede ke zvýšení ceny tepla pro odběratele tepla
2.
Zateplování domů, stavby nízko-energetických domů a tlak ze strany dalších
výrobců (např. tepelných čerpadel a plynových kondenzačních kotlů) povede k
vyostření konkurenčního boje mezi provozovateli CZT a výrobci uvedených
zařízení.
3.
Neuvážené investice do výrobních zařízení a do rozvodů tepla, které mohou
zvýšit cenu tepla a snížit konkurenceschopnost soustav CZT.
4.
Případná rozhodnutí odběratelů tepla o ukončení dodávek určité části nynějších
odběratelů CZT, která se projeví na snížení dodávek ze zdroje CZT a budou mít
za následek zvýšení ceny tepla pro “zbylé“ odběratele tepla.
5.
Malé rozpětí cen zemního plynu mezi malými a velkými odběrateli, které
znevýhodňuje CZT na bázi zemního plynu, pokud odběratel nemá možnost
zvýšit tlak na dodavatele zemního plynu.
6.
Nízké výkupní ceny elektrické energie vyrobené v KVET a vysoké ceny
zemního plynu pro KVET mohou obecně přispět ke zhoršení ekonomiky výroby
tepla v CZT – netýká se Habartova
7.
Nestabilní podmínky v podpoře obnovitelných zdrojů energie.
V Habartově přistupuje k těmto rizikům také riziko zvyšování ceny tepla jeho
dodavatelem, ČEZ Teplárenská, a.s.
MĚSTO HABARTOV
111
Riziko č. 1: Cena tepla z CZT ve srovnání s individuálním způsobem vytápění a
přípravy teplé vody; změna sazby DPH
Rozbuškou pro odpojování odběratelů od soustav CZT bývá nejčastěji vysoká cena
dodávaného tepla oproti individuálnímu způsobu vytápění a přípravě teplé vody.
Podíváme-li se na statistiku cen zveřejněné ERÚ (rok 2010) a to jen cen tepla
dodávaného z domovních kotelen, je v ČR evidováno celkem 371 blokových kotelen
spalujících zemní plyn (100% tepla vyrobeno ze ZP). Z tohoto celkového počtu
evidovaných plynových blokových kotelen má v celé ČR cenu tepla nižší než 500
Kč/GJ pouze 49 kotelen.
Teplárenské společnosti dosud účtují odběratelům tepla jen 10% DPH. Vláda se
dohodla, že se v rámci penzijní reformy od roku 2012 zvýší spodní sazbu DPH z
deseti na 14 % a v roce 2013 se obě sazby sjednotí na 17,5 %. Toto rozhodnutí
významně zhorší konkurenceschopnost tepla ze soustav CZT.
Riziko č.2: Zateplování domů
Snížení množství dodávaného tepla vede ke zvýšení ceny za jednotku tepla.
Provozovatelům CZT se obvykle nedaří najít nové zákazníky, kteří by pomohli
provozovateli udržet bývalou úroveň dodávky tepla. Zateplování domů má tedy
negativní vliv na cenu jednotky tepla a tím i rostou tlaky odběratelů na odpojování
od soustavy CZT. Po zateplení panelových domů, kde byl původně obvykle
nainstalován vytápěcí systém 90/70°C, dojde n ěkdy k takovému poklesu
potřebného tepelného příkonu, že pro udržení potřené tepelné pohody v domě
postačí (při minimální oblastní teplotě) teplota až o 20°C nižší.
Riziko č.3: Neuvážené investice do výrobních zařízení a do rozvodů tepla
mohou zvýšit cenu tepla a snížit konkurenceschopnost soustav CZT.
Inovace výrobních zařízení je nutno vždy dobře zvážit, neboť investice se vždy
promítnou ve formě odpisů do kalkulace ceny tepla. Někdy se stává, že inovace
zařízení sice poněkud sníží ztráty tepla, ale cena inovace (bez vhodného dotačního
programu) má za následek neúměrné zvýšení ceny tepla pro odběratele a případně
zvýší tlak na odpojování ze soustavy CZT.
Riziko č.4: Neuvážená rozhodnutí odběratelů tepla o ukončení dodávek tepla z
CZT.
V některých případech se od soustavy CZT odpojují někteří odběratelé, aniž k tomu
mají vážný důvod. Často se tak děje vlivem neseriózních nabídek od prodejců
plynových kotlů, nebo tepelných čerpadel a to i v případech, kdy cena tepla z CZT
je pod hranicí 550 Kč/GJ. Ve všech případech má odpojení od soustavy CZT
negativní vliv na samotnou soustavu, která byla již v době svého vzniku
předimenzována a vlivem zateplování objektů se každoročně snižuje množství tepla
přepravovaného ze zdroje k odběratelům tepla. Odpojení od CZT může vyvolat i
soudní spory.
Riziko č.5: Malé rozpětí cen zemního plynu mezi malými a velkými odběrateli
znevýhodňuje CZT na bázi zemního plynu.
Jedno z rizik, které ovlivňuje rovnováhu mezi cenami tepla z CZT a z vlastních
malých kotlů uživatelů bytů je vývoj poměru cen mezi maloodběrateli a středními a
velkými odběrateli. V České republice je rozpětí cen mezi maloodběrateli a
velkoodběrateli menší, než v okolních státech (Německa a Rakousko). Toto malé
rozpětí cen za zemní plyn negativně ovlivňuje cenu tepla ze CZT na bázi zemního
plynu. Pokud by došlo ke scénáři, kdy by se ceny pro velkoodběratele a
maloodběratele sblížily, pak by to mělo za následek další vlnu žádostí o odpojení
od CZT.
MĚSTO HABARTOV
112
Riziko č.6: Výkupní ceny elektrické energie vyrobené na KVET a ceny zemního
plynu pro KVET.
Nárůst výkupních cen z plynových kogeneračních jednotek by měl kopírovat nárůst
cen zemního plynu pro tyto jednotky. Pokud se v přímé úměře nebude měnit
výkupní cena elektrické energie s nákupními cenami zemního plynu bude to mít
podstatný vliv na změnu ekonomické efektivnosti KVET oproti současnému stavu a
zvyšuje to riziko investování do KVET.
Riziko č.7: Nestabilní podmínky v podpoře obnovitelných zdrojů energie.
Prudké změny ve výši podpory obnovitelných zdrojů mají zcela zásadní vliv na
ekonomiku provozu zařízení využívající obnovitelné zdroje energie. Pokud dojde k
prudkým změnám výkupních cen elektrické energie vyráběné z obnovitelných
zdrojů, bude to mít i podstatný vliv na ekonomiku investic do zařízení na výrobu
elektrické energie z těchto zdrojů (negativním příkladem je změna podpory
fotovoltaických elektráren) zcela mění ekonomiku případného podnikatelského
záměru.
7.5.3
Doporučení pro provozovatele CZT v Habartově
S ohledem na všechny aspekty již uvedené v předchozích kapitolách ÚEK
doporučujeme k realizaci variantu V1, která spočívá v rekonstrukci stávajících
parovodů a jejich náhradě novými teplovodními rozvody v provedení dvoutrubka
předizolovaného potrubí, vedeného až k domovním předávacím stanicím – od nich
povede čtyřtrubka ke konečným odběratelům. Předpokládá se taká výstavba nové
centrální předávací stanice voda/voda s výkonem 11,5 MW , která bude umístěna v
objektu bývalé kotelny v Habartově. Předávací stanice bude připojena na plánované
horkovodní potrubí (investice do tohoto potrubí bude provedena dodavatelem tepla,
CEZ Teplárenská, a..s.), které nahradí stávající parovod z elektrárny Tisová.
Dodavateli tepla se doporučuje sledovat dotační programy MŽP, MPO, případně
další a případné výzvy týkající se modernizace rozvodů, či výstavby DPS a zvážit,
zda by byl dotační titul využitelný a ekonomicky efektivní pro CZT v Habartově.
7.5.4 Ostatní rizika rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných
variant rozvoje
Dostupnost vhodného paliva pro domácnosti náhradou za uhlí – potenciál
palivového dřeva není dle stávajícího zjištění postačující pro náhradu uhlí.
Předpokládáme, že budou vyvinuty jak trh s biomasou na straně jedné, tak
novější technologie pro využití štěpky v kotlích malého příkonu.
Cena technologií pro využití OZE a výkupní ceny elektrické energie z OZE
Nárůst v ceně zemního plynu a odpojování odběratelů od dodávek zemního
plynu – zhoršení kvality ovzduší v důsledku návratu k využívání tuhých paliv.
MĚSTO HABARTOV
113
8. OPATŘENÍ K REALIZACI ÚEK A ENERGETICKÝ MANAGEMENT
8.1
Cíle ÚEK
Obrázek 40: Postavení města ve vztahu k výrobě, distribuci a spotřebě energie
Obecné cíle v jednotlivých rolích města v oblasti spotřeby a výroby energie jsou:
zabezpečit zásobování města palivy a energií (a zejména dodávky tepla ze
soustavy CZT) při co nejmenších nákladech;
podpořit snižování nákladů na energii realizací energeticky úsporných opatření
a využíváním obnovitelných zdrojů energie, zejména vlastních.
Snižovat vliv spotřeby a výroby energie na životní prostředí.
Obvyklé cíle města v jeho jednotlivých rolích jsou uvedeny v následující souhrnné
tabulce:
Tabulka 56: Cíle města v jednotlivých rolích ve vztahu k výrobě a spotřebě energie
Úloha města/
obce
Výrobce/ distributor
Spotřebitel
Správce obecního
majetku
Regulátor
Iniciátor
MĚSTO HABARTOV
Stanovený cíl při výkonu činností
energeticky účinná výroba a rozvod energie
úspora neobnovitelných zdrojů energie
podpora využívání lokálně dostupných paliv a výroby energie v
území
podpora užití obnovitelných zdrojů energie
snižování dopadů výroby a rozvodu energie na životní prostředí
kvalitní služba obyvatelům za přijatelné náklady
energetické využití odpadů
podpora místní zaměstnanosti
kontrola a snižování vlastních nákladů
finanční úspory veřejných prostředků
zvýšení energetické účinnosti ve spotřebě
prevence znečištění ovzduší
zlepšování tepelně-technických parametrů budov
výstavba nízkoenergetických domů
využívání dotací – dostupných finančních zdrojů - na realizaci
energeticky úsporných opatření
řádný výkon regulačních funkcí, vyplývajících z existující legislativy
(např. stavebního řádu, územního plánování, legislativy energetické
a ekologické)
příklad pro ostatní spotřebitele
podpora informovanosti
114
8.2
Závěry ÚEK
Spotřeba paliv a energie bude do roku 2030 i přes novou zástavbu klesat a tím i
vliv energetiky na životní prostředí ve zvolené variantě V1 - emise vlivem spalování
paliv mají a budou nadále mít klesající trend.
Potenciál úspor na území města byl odhadnut na cca 8,6 % stávající spotřeby paliv
a energie na území města do roku 2030. Mnohá opatření ke snížení spotřeby paliv
a energie již byla ve spotřebitelských sektorech provedena. Potenciál úspor je
nejvyšší u obyvatelstva, které spotřebovává 90% paliv a energie na území
Habartova.
Schválenou variantou rozvoje energetického hospodářství na území města
Habartova je v Územní energetické koncepci doporučená varianta V1, která je
z ekonomického hlediska i z hlediska celkové spotřeby paliv a energie v území
výhodnější nežli varianta V2. Obě varianty předpokládají zachování soustavy CZT
na území města, a předpokládají její modernizaci. Uvažují se změnou stávajícího
parního systému CZT s výměníkovými stanicemi pára-voda a sekundárními
teplovodními rozvody za nový systém CZT – teplovodní s domovními předávacími
stanicemi (dále jen DPS), blokovými předávacími stanicemi (dále jen BPS) a tím
k významnému zvýšení energetické účinnosti celého systému a snížení ztrát
v rozvodech tepla a teplé vody. Ve variantě V2 je však uvažováno s odpojením od
dodávek od ČEZ Teplárenská, s.s. a s výstavbou samostatného zdroje na zemní
plyn. Varianta V1 nepředpokládá rozšíření plynovodní sítě do sídla Horní Částkov,
pokud by zde (což koncepce nepředpokládá) nedošlo k významnému rozvoji a tím i
odběru zemního plynu.
Vliv varianty V1 na udržitelný rozvoj ve všech 3 jeho pilířích byl vyhodnocen jako
přínosnější a ekonomicky výhodnější. Důvodem ekonomicky výhodnějšího řešení
varianty V1 je zejména levnější způsob rekonstrukce soustavy CZT (ve variantě V2
navíc výstavba zdroje) a tedy výsledná nižší cena tepla pro obyvatele Habartova
než ve variantě V2. Předpokládáme také trvale nižší cenu tepla od ČEZ
Teplárenská, a.s. oproti ceně zemního plynu.
V případě nárůstu ceny tepla od společnosti ČEZ Teplárenská, a.s., nemožnosti
nalézt jiného dodavatele tepla z elektrárny Tisová a dalších důvodů, které by měly
za následek nárůst ceny tepla v soustavě nad mez, která je ještě
konkurenceschopná s dodávkami tepla z vlastních plynových domovních kotelen,
dodavatel tepla projedná a propočte cenu tepla z vlastního zdroje, tak jak je
uvažováno ve Variantě 2. V případě, že tyto možnosti budou stabilnější nebo
dlouhodobě výhodnější, musí být ÚEK aktualizována a přepracována. V této
souvislosti budou opětovně zváženy minimálně následující možné alternativy ve
výrobě tepla:
uplatnění vhodně dimenzované kogenerační výroby elektřiny a tepla
uplatnění disponibilní biomasy ve zdroji tepla
případně další (tepelná čerpadla, apod.)
8.3
Způsob realizace aktualizované ÚEK – opatření uplatnitelná
pořizovatele koncepce
Ze zákona č.406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, z § 4 odst. 3
vyplývá, že územní energetická koncepce (ÚEK) obce je neopominutelným
podkladem pro územní plánování. Z § 4 odst. 3 také vyplývá, že Územní
energetická koncepce je součástí územně plánovací dokumentace s výjimkou
technických řešení navrhujících místa staveb a zařízení. Zpracovatelům Územního
plánu města Habartov budou předány podklady z řešení Územní energetické
MĚSTO HABARTOV
115
koncepce a budou dohodnuty principy zásobování města teplem z CZT, ostatními
druhy paliv energie a způsoby využití OZE.
Nařízení vlády č. 195/2001 Sb. k zákonu č. č.406/2000 Sb., o hospodaření energií,
v platném znění, kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické
koncepce, specifikuje obsah ÚEK, ale požadované výstupy nespecifikují způsob,
jak je zapracovat do územního plánu a nekorespondují se zákonem č. 183/2006 Sb.
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění. Do
Územního plánu bude zařazeno odvolání na ÚEK města Habartov v jeho
příslušných částech tak, aby výnosy stavebního úřadu a územní rozhodnutí byla
v souladu s ÚEK.
Územní energetická koncepce města Habartov má platnost omezenu do data další
aktualizace, která je zcela v pravomoci města.
8.4
Opatření pro realizaci ÚEK v soustavě CZT
Vybranou variantou rozvoje v soustavě CZT je Varianta V1 rekonstrukce soustavy\
CZT, která zachovává současného dodavatele tepla a dodávky tepla/páry z výroby
elektřiny a tepla v elektrárně Tisová. V důsledku prakticky dožívajících všech částí
současného CZT je nevyhnutá jeho komplexní obnova. Celkové předpokládané
investice do přeměny rozvodů z parních na teplovodní jsou ve výši cca 47 mil. Kč.
Úvěr na realizaci akce bude splácen po dobu 20 let a úvěrové zatížení se projeví
v ceně tepla.
Varianta bude uplatněna realizací následujících opatření:
1.
Bude vybudována nová centrální předávací stanice voda/voda s výkonem 11,5
MW , která bude umístěna v objektu bývalé kotelny v Habartově. Předávací
stanice bude připojena na plánované horkovodní potrubí, které nahradí parovod
z elektrárny Tisová.
2.
Budou rekonstruovány rozvody CZT – nejprve větev Západ, pro kterou je
dokončena projektová dokumentace a poté větev Východ (v roce 2013).
3.
Nové teplovodné rozvody budou v provedení dvoutrubka předizolovaného
potrubí, které povede až k 50 ks domovních předávacích stanic DPS). Od
domovních předávacích stanic a blokových předávacích stanic pak povede
čtyřtrubka přímo k odběratelům.
Celkový odběr tepla vlivem realizace úsporných opatření klesá a rekonstrukce
soustavy umožní snižování dodávek tepla bez nárůstu ztrát v rozvodech
soustavy CZT.
4.
HATESPO, s.r.o. bude usilovat o dosažení co nejpříznivější ceny tepla pro
konečné odběratele kontrolou a racionalizací stálých nákladů i zisku
společnosti.
5.
Dodavatel tepla, HATESPO, s.r.o. bude aktivní v informovanosti města a
občanů (odběratelů) o svých záměrech v oblasti rozvoje CZT a o jejich
dopadech na cenu tepla. Doporučujeme aby na základě provedených propočtů
měrné spotřeby tepla v jednotlivých skupinách domů byla y prověřeno
nakládání s energií u těch odběratelů, jejichž spotřeba přesahuje průměr na
území města. Doporučujeme těmto odběratelům navrhnout opatření ke snížení
jejich nákladů jak na teplo tak na teplou vodu.
MĚSTO HABARTOV
116
6.
Odběratelé by měli být rovněž informováni o způsobu dodávek tepla pro případ
výjimečných stavů a stavů nouze a souvisejících činnostech dodavatele tepla,
které mj. vyplývají pro dodavatele tepla ze zákona.
7.
Město a příslušný stavební úřad uplatní závěry a doporučení koncepce při
svých rozhodováních ve stavebním řízení:
a. Vzhledem k tomu, že vytápěni stavby je její nedílnou součástí a spolu s
dalším technickým vybavením zabezpečuje způsob využití stavby, pro
který byla navržena a provedena, a ke kterému bylo následně povoleno i
její užíváni, podléhá změna způsobu vytápění stavby spočívající v
odpojení stavby od centralizovaného zásobování teplem a v provedení
nového zdroje tepla (kotelny) projednání ve stavebním řízení jako změna
stavby. Tento postup je v souladu s ustanovením § 77 odst. 5 zákona č.
458/2000 Sb., v platném znění.
b. Pro rozhodnutí ve stavebním nebo územním řízení bude v případě žádosti
o odpojení domu od soustavy CZT doloženo jako součást projektové
dokumentace posouzení souladu projektu s územně plánovací
dokumentací, a protože se územní plán odvolává na aktualizovanou ÚEK,
rovněž posouzení souladu se závěry a doporučeními aktualizované ÚEK
města Habartov. Jako součást projektové dokumentace bude vypracován
posudek dopadu změny stavby na cenu tepla pro ostatní odběratele
v příslušné blokové soustavě CZT, provedeno posouzení technické
dostupnosti a ekonomické výhodnosti provedení nového zdroje tepla pro
vytápění u odpojovaného objektu. Posudek zahrne úplné náklady na
provedení nového zdroje, tj. zahrne také náklady investiční, náklady na
povinné revize, obsluhu, opravy, náklady na elektřinu (pohon čerpadla,
automatika), doplňování vody, pojištění, technologické hmoty, elektroměr,
plynoměr, případně plynová přípojka, za odpojení od soustavy CZT,
splácení případného úvěru apod. Odpojení od soustavy CZT bude
povoleno, pokud budou náklady decentralizovaného vytápění na úrovni
80% a méně ceny dodavatele tepla z CZT. Posouzení bude ověřeno
v případě sporů nezávislým energetickým auditorem, kterého schválí obě
strany sporu.
c. Odpojení samostatných bytových jednotek nelze povolit (vzhledem
k technické provázanosti systému CZT s případným zařízením jednotlivce,
které je dáno technickými parametry stavby - prostupy tepla stěnami bytů)
bez souhlasu vlastníků ostatních bytových jednotek a bez jejich úplné
informovanosti o dopadech, výhodách a nevýhodách takového odpojení
bytu. Odpojení bytu od ústředního vytápění nelze totiž z fyzikálně
technického hlediska úplně uskutečnit - dům je vytápěn jako celek a byt
není teplotně a tepelně izolovanou jednotkou a není tudíž imunní vůči
teplotě okolních prostorů. Odpojení bytové jednotky od ústředního
vytápění domu nelze oddělit od zisku tepla z okolí. Proto je při uznávání
práv jednotlivce nutné uznávat také práva uživatelů ostatních bytů, kteří by
mohli být odpojením jednotlivého bytu poškozováni. Pro vyjádření
ostatních vlastníků je nezbytné v případě snahy vlastníka bytové jednotky
o odpojení nechat vypracovat odborný posudek o vlivu odpojení na ostatní
vlastníky bytových jednotek, např. v případě, že odpojený byt bude
podtápěn.
8. Pořizovatel územní energetické koncepce provede specifikaci spotřebitelských
systémů s mimořádnými prioritami v oblasti spolehlivosti zásobování energií.
MĚSTO HABARTOV
117
8.5
9.
Opatření v zástavbě na rozvojových plochách
Zásobování zemním plynem je navrženo všude tam, kde rozvojové plochy leží v
blízkosti stávajících distribučních sítí zemního plynu, nebo kde se rozvoj sítí s
ohledem na celkový rozvoj oblasti předpokládá. Tyto plochy jsou rovněž
vymezeny aktualizovanou územní energetickou koncepcí – přílohovou částí.
10. Ve zbývající zástavbě je namísto spalování uhlí navrženo využívání
obnovitelných zdrojů energie (tepelná čerpadla, solární kolektory) a používání
dřeva – polenového dřeva a kotlů na pelety. Při využití dřeva jsou
doporučovány moderní technologie s nízkými emisemi prachu a dalších
znečišťujících látek (zplyňovací kotle).
11. Na vymezených plochách pro zástavbu bude město podporovat výstavbu
nízkoenergetických (případně pasivních domů), které by měly být navrhovány
tak, aby při jejich výstavbě nedocházelo ke zbytečnému navýšení ceny při
výstavbě. Tento typ výstavby bude navíc vyžadován výhledovými právními
předpisy. Pro dosažení těchto standardů je důležité začlenit jejich výstavbu do
rozvojových ploch tak, aby mohly být využity výhody orientace objektu ke
světovým stranám, výhody dostatečného prostoru a aby mohly být využity i
obnovitelné zdroje energie (OZE) v daném území. Stavby do 150 m2 zastavěné
plochy jsou dle novelizovaného zákona o územním plánování a stavebním řádu
prováděny pouze na ohlášení. Stavební úřad nemůže tudíž ovlivnit parametry
nové výstavby v době, kdy je připravována projektová dokumentace, ale může
spolupracovat s investory, projektanty a architekty na zvýšení informovanosti
stavebníků, investorů a developerů.
12. Stavební úřad v Sokolově dbá na to, aby součástí průkazu energetické
2
náročnosti budov o podlahové ploše nad 1000 m byly také výsledky posouzení
technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů
vytápění, kterými jsou:
a) decentralizované systémy
obnovitelných zdrojů,
dodávky
energie
založené
na energii z
b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla,
c) dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení,
d) tepelná čerpadla
8.6
Opatření ve využití potenciálu výroby elektřiny z OZE
13. Na vybraných střechách a soukromých pozemcích může probíhat umisťování
ekonomicky efektivních instalací fotovoltaických panelů, dimenzovaných
přednostně pro vlastní spotřebu elektřiny.
14. Na plochách vhodných pro výstavbu a vymezených k tomuto účelu územním
plánem pro možnou výstavbu větrných elektráren budou dodrženy následující
principy:
prověřena správná volba lokality (majetkoprávní vztahy, přístup k elektrárně,
možnost vyvedení výkonu, ochrana přírody, názor místních obyvatel,
stavební povolení ke stavbě, geologické poměry atp.),
proměření větrných podmínek - dostatečná průměrná rychlost větru (3 - 26
m/s), pravidelnost větrného proudění,
právná volba dispozičního řešení,
MĚSTO HABARTOV
118
správná volba typu větrné elektrárny pro dané podmínky, vybavení atestem
pro provozování na území ČR
Studie proveditelnosti a EIA proces !!!
Proces povolování:
ZÚR
ÚP
EIA
územní
řízení
stavební kolaudač.
povolení souhlas
V procesu povolování lze využít následující metodické pomůcky:
Metodická pomůcka MMR k umisťování, povolování a užívání fotovoltaických
staveb a zařízení (MMR, 2009)
Stavby a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů
metodický pokyn k jejich umisťování (MMR, 2008)
8.7
Opatření na podporu realizace úspor energie a využití OZE
v domácnostech
15. Územní energetická koncepce předpokládá zateplení doposud nezateplených
objektů do roku 2020. K tomu účelu mohou být využity dotace z programu
PANEL. Zvýhodněný úvěr s cílovou prémií poskytuje na tyto akce také ČSOB. K
informovanosti o přínosech zateplení lze využít údajů vybraných, již
zateplených domů. Pro realizaci těchto investic doporučujeme nechat
vypracovat energetický audit. Současně musí být zpracován průkaz energetické
náročnosti budovy.
16. Prostřednictvím místních informačních zdrojů (místních médií, informační
kanceláře, setkání s obyvateli, organizací informačních akcí) bude město
informovat o možnostech využití dotačních titulů na využívání obnovitelných
zdrojů a snižování spotřeby paliv a energie.
17. Město zpřístupní informace o činnosti poradenských, informačních a
konzultačních středisek (EKIS) a o státních programech na podporu úspor
energie ke zvyšování povědomí o hospodaření s energií.
18. Využívání tepelných čerpadel je vhodné na území města zejména v oblastech
nepřipojených na soustavu CZT a rozvody zemního plynu a spíše v nové
výstavbě rodinných domů, než ve stávající zástavbě. Cenově je toto řešení
mnohem výhodnější než vytápění elektrickou energií a je levnější než vytápění
zemním plynem, ovšem při vyšších pořizovacích nákladech. Další možností,je
využití tepelných čerpadel v těch domech, kde je jako hlavní zdroj vytápění
používána elektřina, kde není dostupný zemní plyn ani CZT a kde byla
provedena celková rekonstrukce objektu včetně otopné soustavy, v ideálním
případě za nízkoteplotní s podlahovým vytápěním nebo velkoplošnými
radiátory.
19. Využití sluneční energie pro výrobu tepla – přestože ekonomicky nadějný
potenciál využití sluneční energie je vcelku malý, pro ohřev teplé vody město
doporučuje využití sluneční energie v rodinných domech a v bytových domech,
případně v domech se stálou a vysokou potřebou teplé vody (např. v
MĚSTO HABARTOV
119
ubytovacích zařízeních s celoročním provozem). Lokality, kde by byla vhodná
instalace solárních kolektorů, zahrnují oblasti, které nejsou napojeny na CZT a
plynofikovány (případně plynofikovány pouze z části) a kde převažuje vytápění
uhlím a elektrický ohřev TV. Ekonomická výhodnost těchto systémů je však i při
dnešních cenách elektřiny a paliv bez dotací nízká, bude se zlepšovat s
nárůstem ceny elektřiny
8.8
Opatření k úsporám energie v objektech v majetku města
20. V souvislosti s realizací investic do úsporných opatření město rozhodne o
zavedení energetického managementu / řízení u objektů v majetku města.
Cílem energetického managementu je pravidelně sledovat a vyhodnocovat
spotřebu paliv a energie (tepelné a elektrické) v objektech, náklady na energii a
vodu, ostatní provozní náklady a technické údaje k jednotlivým objektům,
zejména soulad spotřeby objektu s požadavky příslušných norem. Databáze
objektů umožní městu také sledovat plnění požadavků energetické legislativy v
oblasti audit, průkazů budov a revize kotlů a nové legislativy EU (platné od roku
2013) v oblasti snižování měrné energetické náročnosti v domech, vlastněných
veřejným
sektorem.
Prostřednictvím
energetického
managementu
a
sledovaných údajů bude možné prokázat mj. přínosy dotací do zateplení a
výměny oken a do případných dalších opatření. Vyhodnocování těchto údajů
umožňuje jak dobré hospodaření s veřejnými prostředky, tak jejich plánování.
21. Město bude pokračovat v realizaci doporučení energetických auditů a v jejich
případné aktualizaci, bude pokračovat v realizaci doporučení auditů v zateplování a energeticky vědomé modernizaci budov.
22. Město bude podporovat energetický uvědomělé a úsporné chování ve svých
objektech, instalaci měřidel spotřeby, pořizování energeticky efektivních
spotřebičů třídy A+, A++, apod., v souladu s chystanou novelou zákona o
hospodaření energií.
8.9
Vyhodnocení územní energetické koncepce
Zákon č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že územní
energetickou koncepci má její pořizovatel nejpozději ve 4-letých intervalech
vyhodnocovat, případně aktualizovat a doplňovat. Vyhodnocení je třeba provést ve
vztahu:
k plnění opatření
koncepce
k platnosti cílů a priorit ÚEK
k platnosti závěrů a doporučení aktualizované ÚEK
k platnosti navrhovaného rozvoje soustavy CZT.
přijatých
pořizovatelem
k realizaci
územní
energetické
K vyhodnocení přínosů a dopadů územní energetické koncepce může sloužit
zejména sledování základních ukazatelů:
Cena
tepla
ze
soustavy
CZT
a
její
konkurenceschopnost
vůči
decentralizovaným variantám
kW/MW nových nebo modernizovaných zařízení v rozdělení podle zdroje
energie
Podíl obnovitelných zdrojů energie (%) na celkové bilanci ve městě
MĚSTO HABARTOV
120
Počet realizovaných opatření / projektů na území města – instalací tepelných
čerpadel, solárních systémů ohřevu vody, kotlů na biomasu, dřevo, peletky,
apod.
Počet realizovaných osvětových akcí a počet účastníků
Úspory energie dosažené v sektorech spotřeby, zejména ve veřejných
budovách a v domácnostech a snížení nákladů za energii
Energetická spotřeba na 1 obyvatele
Měrné emise na GJ spotřeby energie, na obyvatele, na 1 ha
Celkové emise znečišťujících látek do ovzduší a emise CO2
Náklady města na energii celkem
Měrné náklady na vytápění na m podlahové plochy bytů.
MĚSTO HABARTOV
2
121
9. ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE
Zpracovatel ÚEK:
ENVIROS, s.r.o.
Název
ENVIROS, s. r. o.
Právní forma organizace
Společnost s ručením omezeným
Statutární zástupce
Ing. Jaroslav Vích, ředitel společnosti
Odpovědný zástupce ve věcech technických
Ing. Vladimíra Henelová
Adresa společnosti
Na Rovnosti 1, 130 00 Praha 3
IČ
61503240
DIČ
CZ61503240
Telefon
(+ 420) 284 007 499
Fax
(+ 420) 284 861 245
E-mail
[email protected]
Bankovní spojení
ČSOB č. ú. 0900107743/0300
Obchodní rejstřík
Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 31001
Počet zaměstnanců
30
Počet odborných pracovníků
26
Počet auditorů
12
Z toho osvědčení MPO
7
Společnost je členem Pracovní skupiny pro EPC při Hospodářské komoře ČR,
členem Pracovní skupiny pro energetickou účinnost v rámci IPPC při MPO, členem
Asociace energetických manažerů, Energetické sekce při Hospodářské komoře ČR.
Jednotliví zaměstnanci jsou pak členy Asociace energetických auditorů, zařazeni do
Registru národních poradců při CzechInvest (pro přípravu projektů pro Operační
program průmysl a podnikání). Společnost se podílela na přípravě Implementačního
dokumentu pro SFŽP (čerpání Priority 3 OPŽP).
Od roku 2006 je společnost ENVIROS, s. r. o., držitelem certifikátů, osvědčujících,
že její systém řízení splňuje požadavky na systém řízení jakosti podle normy
EN ISO 9001:2000 a systém environmentálního managementu podle normy EN ISO
14001:2004.
MĚSTO HABARTOV
122
10.
SEZNAM ZKRATEK
BD
CO
CO2
CZT
ČHMÚ
ČIŽP
ČOV
ČS
ČSOB
ČSÚ
ČU
EC
EC
EH
EIS
EKIS
EPC
ERÚ
EU
ET
EUROSTAT
GIS
GJ
GWh
HDP
HU
KVET
kWh
KÚ
LTO
MO
MŠ
MÚ
MPO
MVE
MW
MW e
MW t
MWh
MZe
MŽP
MĚSTO HABARTOV
Bytové domy
Oxid uhelnatý
Oxid uhličitý
Centralizované zásobování teplem
Český hydrometeorologický ústav
Česká inspekce životního prostředí
Čistírna odpadních vod
Česká spořitelna, a.s.
Československá obchodní banka
Český statistický úřad
Černé uhlí
Evropská komise (European Commission)
Energy Contracting (energetický kontrakting)
Energetické hospodářství
Energetický informační systém
Energetické konzultační středisko MPO
Energy Performance Contracting – Energetické služby se
zaručeným výsledkem (metoda financování realizace
energetických úspor)
Energetický regulační úřad
Evropská unie
Emissions Trading (Emisní obchodování)
Evropské statistické centrum
Geografické informační systémy
9
Giga Joule = 10 Joule
9
Gigawatthodina = 10 Watthodin
Hrubý domácí produkt
Hnědé uhlí
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla
3
Kilowatthodina = 10 Watthodin
Katastrální území
Lehký topný olej
Maloodběr
Mateřská škola
Městský úřad
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Malá vodní elektrárna
Megawatt
Megawatt elektrického výkonu
Megawatt tepelného výkonu
6
Megawatthodina = 10 Watthodin
Ministerstvo zemědělství ČR
Ministerstvo životního prostředí ČR
123
nn
NTL
NOx
OKEČ
OZE
RD
REZZO
SCZT
SEI
SFŽP
SLDB
SO2
STL
TP
TTO
TV
TV
ÚEK
ÚP
ÚT
VO
VTL
ZP
ZSJ
ZŠ
MĚSTO HABARTOV
Nízké napětí
Nízkotlak (sítě zemního plynu)
Oxidy dusíku
Odvětvová klasifikace ekonomických činností
Obnovitelné zdroje energie
Rodinné domy
Registr zdrojů znečišťování ovzduší
Soustava centralizovaného zásobování teplem
Státní energetická inspekce
Státní fond životního prostředí
Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Českého statistického úřadu
Oxid siřičitý
Středotlak (sítě zemního plynu)
Tuhá paliva
Těžký topný olej
Teplá užitková voda
Teplá voda (stejný význam jako TUV, který se již přestal v zákonu
č. 406/2000 Sb. v platném znění, používat)
Územní energetická koncepce
Územní plán
Ústřední vytápění
Velkoodběr
Vysokotlak (sítě zemního plynu)
Zemní plyn
Základní sídelní jednotka
Základní škola
124
11.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
[1] Strategický plán města Habartov, AQEadvisors
[2] Urbanistická studie MEDARD, webovské stránky Karlovarského kraje
[3] ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU KARLOVARSKÉHO KRAJE,
Ing.arch. Pavel KOUBEK, UK-24, URBANISTICKÝ ATELIER, sídlo firmy:
VARŠAVSKÁ 32, PRAHA 2, PSČ 120 00
[4] ÚZEMNÍ PLÁN Habartov, Projektová kancelář MARKANT, ing.arch. Miroslav
Míka, 2008
[5] Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek a energetická koncepce
Karlovarského kraje, ATEM – Ateliér ekologických modelů ve spolupráci s DHV
CR, spol. s r. o., KONEKO marketing, s. r. o., 2003
[6] REALIZAČNÍ MANUÁL k Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013,
Aktualizace 2010, Karlovarský kraj, Odbor regionálního rozvoje ve spolupráci s
Ing. Janem Přikrylem, CSc.
[7] Databáze cen TE k 1.1.2010, ERÚ
[8] Studie udržitelnosti a možností rozvoje systémů centrálního zásobování teplem
v Libereckém kraj, ENVIROS, s.r.o., duben 2011
[9] Studie stavu teplárenství, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava,
únor 2011, pro MPO
MĚSTO HABARTOV
125
PŘÍLOHA
MĚSTO HABARTOV
126

UEK Habartov_zpráva_vfin2

Transkript

Podobné dokumenty

mistr jan hus - Duchovní podpora

závěrečná zpráva - Rožnov pod Radhoštěm

číslo 11 - Ideální Bydlení

Dokument PDF - Výzkumné centrum TEXTIL II

Odhad realizovatelného potenciálu větrné energie na území ČR

Číslo 01-12 - Měsíčník Vltavín