STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JIŘÍKOVICE PRO OBDOBÍ

Transkript

OBEC JIŘÍKOVICE
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JIŘÍKOVICE PRO
OBDOBÍ 2015 - 2025
Obec Jiříkovice / RNDr. Filip Chvátal
ŘÍJEN 2015
Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice
OBSAH
1. Seznam zkratek ..................................................................................................................................................................... 6
1.
úvod a obecné vymezení obce jiříkovice ......................................................................................................................... 7
2.1 Úvod .................................................................................................................................................................................. 7
2.2 Vymezení obce .................................................................................................................................................................. 7
Analytická část .......................................................................................................................................................................... 8
3. Poloha, rozloha a tvar SO obce Jiříkovice .......................................................................................................................... 8
3.1 Poloha ............................................................................................................................................................................... 8
3.1.1 Matematickogeografická poloha: .............................................................................................................................. 8
3.1.2 Fyzicko-geografická poloha:....................................................................................................................................... 8
3.1.3 Sociogeografická poloha: ........................................................................................................................................... 8
3.1.4 Politickogeografická poloha: ...................................................................................................................................... 9
3.2 rozloha SO obce Jiříkovice ................................................................................................................................................ 9
3.3 tvar SO obce Jiříkovice ...................................................................................................................................................... 9
4. fyzická geografie SO obce jiříkovice ................................................................................................................................. 10
4.1 Geologie a geomorfologie .............................................................................................................................................. 10
4.1.1. Geologie .................................................................................................................................................................. 10
4.1.2. Ložiska surovin ........................................................................................................................................................ 10
4.2 Geomorfologie ................................................................................................................................................................ 11
4.2.1 Geomorfologické členění ......................................................................................................................................... 11
4.2.2 Výšková členitost ..................................................................................................................................................... 11
4.2.3 Výškopis ................................................................................................................................................................... 11
4.3 Klima ............................................................................................................................................................................... 12
4.4 Hydrogeografie ............................................................................................................................................................... 12
4.4.1 Vodní toky ................................................................................................................................................................ 12
4.4.2 Vodní nádrže ............................................................................................................................................................ 13
1
2015
4.4.3. Podzemní vody........................................................................................................................................................ 13
4.5 Pedogeografie ................................................................................................................................................................. 14
4.6 Biogeografie .................................................................................................................................................................... 14
4.7 Přírodní krajina a její rizika.............................................................................................................................................. 15
5 Demogeografie...................................................................................................................................................................... 17
5.1 Počet a hustota obyvatel ................................................................................................................................................ 17
5.1.1 Aktuální počet obyvatel SOOJ a jeho váha v rámci SO ORP Šlapanice .................................................................... 17
5.1.2 Vývoj počtu obyvatel SOOJ a jeho váhy v rámci SO ORP Šlapanice ......................................................................... 18
5.1.3 Hustota obyvatel SOOJ a její váha v rámci SO ORP Šlapanice ................................................................................. 22
5.2 Měna obyvatelstva ......................................................................................................................................................... 22
5.2.1 Přirozená měna ........................................................................................................................................................ 23
5.2.2 Migrace obyvatelstva ............................................................................................................................................... 24
5.2.3 Celková měna obyvatelstva ..................................................................................................................................... 25
5.3 struktura obyvatelstva obce podle věku a pohlaví ......................................................................................................... 26
5.3.1 Struktura podle věku ............................................................................................................................................... 26
5.3.2 Struktura podle pohlaví ........................................................................................................................................... 27
5.3.3. Detailnější struktura podle věku a pohlaví ze sčítání lidu 2011 .............................................................................. 28
5.4 Etnická struktura ............................................................................................................................................................. 28
5.5 struktura podle náboženství ........................................................................................................................................... 29
5.6 Rodinný stav obyvatelstva a domácnosti ........................................................................................................................ 29
6. Sídelní struktura ................................................................................................................................................................. 31
6.1 Vývoj a typ sídla .............................................................................................................................................................. 31
6.2 Domy ............................................................................................................................................................................... 32
6.3 Byty ................................................................................................................................................................................. 34
7. Ekonomika obce (ekonomická geografie) ......................................................................................................................... 37
7.1 Práce a podnikání............................................................................................................................................................ 37
7.2 Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství ................................................................................................................... 46
7.3 Těžební průmysl, energetika, zpracovatelský průmysl, stavebnictví .............................................................................. 47
7.4 Doprava a dopravní poloha ............................................................................................................................................ 47
Hromadná doprava ........................................................................................................................................................... 48
2
2015
7.5 technické sítě a spoje ...................................................................................................................................................... 50
7.6 terciérní činnosti (Služby) ............................................................................................................................................... 50
cestovního ruch ................................................................................................................................................................ 52
8. sociální geografie ................................................................................................................................................................. 54
8.1 sociální péče a služby ...................................................................................................................................................... 54
8.2 Školství, ........................................................................................................................................................................... 54
8.3 zdravotnictví ................................................................................................................................................................... 55
8.4 sporT ............................................................................................................................................................................... 55
6.5 Kultura ............................................................................................................................................................................ 55
9. správa obce .......................................................................................................................................................................... 58
9.1 identifikátory obce .......................................................................................................................................................... 58
9.1.1 Statistické identifikátory .......................................................................................................................................... 58
9.1.2 Jméno obce .............................................................................................................................................................. 58
9.1.3 Znak obce ................................................................................................................................................................. 58
9.1.4 Vlajka obce ............................................................................................................................................................... 58
9.2 Právní Důvod, historie a způsob založení obce jiříkovice ............................................................................................... 59
9.3 Územní správa a samospráva obce Jiříkovice ................................................................................................................. 59
9.3.1 Výkon obecní samosprávy ....................................................................................................................................... 59
9.3.2 Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti. ............................................................................................... 60
9.3.3. Nadřazené územní jednotky ................................................................................................................................... 61
9.4 Státní příslušnost obyvatel .............................................................................................................................................. 61
9.5 Bezpečnost ...................................................................................................................................................................... 62
9.6 Volby ............................................................................................................................................................................... 63
9.7 Koncepční dokumenty a projekty týKající se obce Jiříkovice .......................................................................................... 65
9.8 Členství obce Jiříkovice v různých regionálních sdruženích ............................................................................................ 66
1. Členství SOOJ v mikroregionech, neboli dobrovolných svazcích obcí (DSO) ................................................................ 66
2. Členství SOOJ v MAS ..................................................................................................................................................... 67
10. Dějiny a památky SO obce Jiříkovice ............................................................................................................................. 68
10.1 historie .......................................................................................................................................................................... 68
10.2 Významné osobnosti pocházející z Jiříkovic .................................................................................................................. 71
3
2015
Analýza dotazníkového šetření .............................................................................................................................................. 73
A. Údaje o respondentech .................................................................................................................................................... 73
B. Veřejná správa .................................................................................................................................................................. 74
C. Životní prostředí ............................................................................................................................................................... 78
D. Územní rozvoj a infrastruktura ......................................................................................................................................... 82
E. Život v obci ........................................................................................................................................................................ 86
Závěr ..................................................................................................................................................................................... 99
SWOT analýza obce Jiříkovice ............................................................................................................................................ 102
návrhová část ........................................................................................................................................................................ 104
1 Vize...................................................................................................................................................................................... 104
2 přehled problémových okruhů a rozvojových záměrů ................................................................................................... 104
Problémová oblast A:
Infrastruktura ............................................................................................................................. 104
Problémová oblast B:
Životní prostředí, zdraví .............................................................................................................. 104
Problémová oblast C:
KVALITA ŽIVOTA, rozvoj A PODNIKÁNÍ ........................................................................................ 104
3 Zdůvodnění výběru rozvojových záměrů ........................................................................................................................ 105
A.
INFRASTRUKTURA ..................................................................................................................................................... 105
A.1 Zlepšit dopravní propojení okolních obcí a části obce Rohlenka pro nemotorovou dopravu .................................. 105
A.2 Zvýšit bezpečnost na silnicích i na ulicích a snížit dopravní zatížení obce ............................................................... 105
A.3
Zlepšit dopravní obslužnost ............................................................................................................................. 106
A.4
Dobudování infrastruktury v nově zastavovaných částech obce ...................................................................... 107
B.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZDRAVÍ ................................................................................................................................... 107
B.1
Zvýšit podíl tříděného odpadu a podíl domácího kompostování ...................... Chyba! Záložka není definována.
B.2
Zvýšit přístupnost a environmentální i estetickou hodnotu krajiny a sídelní zeleně ........................................ 107
C.
KVALITA ŽIVOTA, ROZVOJ A PODNIKÁNÍ .................................................................................................................. 109
C.1
Zlepšit podmínky pro sportovní a kulturní vyžití v obci ........................................................................................ 109
C.2
Vytvořit podmínky pro další rozvoj podnikání a koordinovat jej s potřebami obce ............................................. 109
C.3
Zkvalitnit systém sociálních a zdravotnických služeb ............................................................................................ 110
C.4
Posílit vazby s okolními obcemi a s vyššími samosprávnými institucemi .............................................................. 110
C.5
Zvýšit podíl příjmů z externích zdrojů ................................................................................................................... 111
4. Specifikace opatření v rozvojových záměrech ................................................................................................................ 112
4
2015
použitá Literatura a prameny ............................................................................................................................................. 123
Přílohy ................................................................................................................................................................................... 125
Dotazník pro přípravu Strategického plánu obce
Jiříkovice
Identifikační číslo: ....................................... 125
5
2015
1. SEZNAM ZKRATEK
OJ
obec Jiříkovice
SOOJ
správní obvod obce Jiříkovice
J
Jiříkovice
SO ORP Šlapanice
správní obvod obce s rozšířenou působností Šlapanice
OBV
okres Brno-venkov
JMK
Jihomoravský kraj
ČR
Česká republika
EU
Evropská unie
ČSÚ
Český statistický úřad
MUK
Mimoúrovňová křižovatka
6
2015
1. ÚVOD A OBECNÉ VYMEZENÍ OBCE JIŘÍKOVICE
2.1 ÚVOD
Program rozvoje obce je dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích základním plánovacím dokumentem obce. Jde o
hlavní nástroj řízení rozvoje obce. Smyslem tvorby tohoto dokumentu bylo na základě popsání situace v obci,
názoru občanů a diskuse pracovní skupiny formulovat představy o budoucnosti obce včetně navržení aktivit,
které pomůžou tyto představy dosáhnout. Tento dokument byl vytvářen na přelomu roku 2015 na období let
2015–2020. Hlavním řešitelem za obec byl starosta Ing. Rudolf Staněk, za zpracovatele to byl RNDr. Filip Chvátal.
V rámci procesu tvorby tohoto strategického dokumentu bylo též uskutečněno dotazníkové šetření mezi
místními obyvateli s cílem zachytit jejich názory a podněty na budoucí rozvoj obce. Z reprezentantů veřejnosti
byla též vytvořena pracovní skupina, která se spolu s členy realizačního týmu podílela na formování výsledné
podoby programu.
2.2 VYMEZENÍ OBCE
Územní jednotka je právní pojem označující celek nějakého území, který má něco společného. Může, ale
nemusí mít právní subjektivitu. Většina územních jednotek v ČR je stanovena zákonem č. 36/1960 Sb., o územním
členění státu, ve znění pozdějších předpisů. Mezi územní jednotky existující v ČR patří i obce, jako základní územní samosprávné celky.
V souvislosti se zrušením okresních úřadů ovšem došlo k přenesení výkonu státní správy ze státních orgánů na územní samosprávné celky (obce a kraje), které zajišťují výkon státní správy v rámci přenesené působnosti.
Každá obec je tedy veřejnoprávní korporace, neboli právnická osoba, která je jak základní jednotkou veřejné
správy, tak územně samosprávný celek základního stupně. V tomto smyslu je subjektem samosprávy a v různé
míře, podle typu obce, také vykonavatelem státní správy.
Jako správní orgán každé obce působí její správní úřad, tj. organizační jednotka zřízená zákonem, která
vystupuje navenek prostřednictvím svých orgánů nebo zástupců, kteří jednají jménem subjektu či za subjekt
(stát), jehož je správní úřad organizační součástí (organizační složkou).
Územní působnost správního úřadu každé obce je vymezena jeho správním obvodem. Tento materiál
dále podává všeobecněgeografickou charakteristiku správního obvodu obce Jiříkovice (dále jen SOOJ). Zjednodušeně bude na to dále odkazováno jako na geografickou charakteristiku obce Jiříkovice.
7
2015
ANALYTICKÁ ČÁST
3. POLOHA, ROZLOHA A TVAR SO OBCE JIŘÍKOVICE
3.1 POLOHA
3.1.1 MATEMATICKOGEOGRAFICKÁ POLOHA:
Území obce leží na 49°10′ s. š. a 16°45′29″ v. d.
Obr. 1: Poloha obce Jiříkovice (zdroj: www.mapy.cz)
3.1.2 FYZICKO-GEOGRAFICKÁ POLOHA:
SOOJ leží v severní části relativně teplého, suššího a převážně černozemního Dyjsko-svrateckého úvalu
(tj. v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin) v nadmořské výšce 228 m n. m., na soutocích
potoků Romza a Jiříkovský s říčkou Rokytnice v povodí řeky Svratky.
3.1.3 SOCIOGEOGRAFICKÁ POLOHA:
Jiříkovice jsou první obec východně od města Šlapanic (střediska stejnojmenného SO ORP) ve vzdálenosti zhruba 2 km od nich.
SOOJ leží v úrodném východním zázemí města Šlapanice (v druhé polovině 80. let minulého století byly
dokonce jejich součástí) a spolu s ním v těsném zázemí velkoměsta Brno ve východní části jeho aglomerace.
8
2015
(Další nedalekou ORP je východněji ležící Slavkov u Brna, takže se dá také říci, že SOOJ leží mezi dvěmi ORP
zhruba stejné velikosti.)
Přestože přes SOOJ zatím neprobíhá žádná významná komunikace, má mimořádně blízko k prvořadým
železničním, silničním i leteckým komunikacím ČR (severním cípem svého katastrálního území se dokonce přímo
dotýkají dálnice D1, jižním cípem vede železniční trať).
3.1.4 POLITICKOGEOGRAFICKÁ POLOHA:
Území obce Jiříkovice (původně NUTS 5: CZ0643 583189, nyní LAU2: CZ0643 583189 ) se nachází v České
republice (NUTS1: CZ0), v historické zemi Morava, v Regionu soudržnosti Jihovýchod (NUTS2: CZ06) v Jihomoravském kraji (NUTS3: CZ064), v okrese Brno-venkov (původně NUTS 4: CZ0643, nyní LAU1: CZ0643), ve východní části správního obvodu obce s rozšířenou působností (a zároveň i pověřené obce) Šlapanice.
SOOJ je obklopen správními obvody následujících obcí: Na severním a severovýchodním okraji Tvarožná;
na východním okraji Blažovice, na jihovýchodním cípu Zbýšov (ležící už v SO ORP Slavkov), na jižním okraji Prace,
na jihozápadním okraji Ponětovice a na západním okraji Šlapanice.
3.2 ROZLOHA SO OBCE JIŘÍKOVICE
Správní obvod obce Jiříkovice vymezuje katastrální území o výměře 4,54 km2 (přesněji 453,63 ha).
Ze 40 obcí SO ORP Šlapanice je tak rozlohou až na 32. místě, což reprezentuje 1,32 % rozlohy SO ORP
Šlapanice.
To by se na první pohled mohlo zdát velmi málo – objektivnější pohled nám ovšem dává skutečnost, že
obdobně velkých obcí je v SO ORP Šlapanice až polovina. Jiříkovice totiž patří do skupiny 16 obcí, jejichž podíly
na rozloze SO ORP Šlapanice se pohybují od intervalu 1-2 %, resp. mezi 20 obcí, jejichž podíly na rozloze SO ORP
Šlapanice se pohybují pod hranicí 2 %.
3.3 TVAR SO OBCE JIŘÍKOVICE
SOOJ je výrazně protáhlý směrem od severu (kde se dotýká dálnice D1) k jihovýchodu. Největší délka
území je cca 4 km, jeho největší šířka zhruba 1,5 km. V tvaru SO se odráží především jeho geomorfologické (byť
jinak nevýrazné) členění, odrážející se i v hydrogeografickém členění (severojižní tok Roketnice doplněný dvěma
malými přítoky z leva).
Hlavní sídlo (vesnice Jiříkovice) leží excentricky na západní hranici SO zhruba na rozhraní jeho severní a
střední třetiny.
9
2015
4. FYZICKÁ GEOGRAFIE SO OBCE JIŘÍKOVICE
4.1 GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE
4.1.1. GEOLOGIE
Na původní neogenní usazeniny karpatské předhlubně byl v průběhu pleistocénu většinou navát jemný
materiál, pocházející z mechanického zvětrávání hornin, nacházejících se tehdy před čelem kontinentálního ledovce v periglaciálním klimatu. Vznikly zde tak rozsáhlé čtvrtohorní sprašové oblasti, jimiž však stále ještě občas
vycházejí na povrch i menší plochy starších neogenních sedimentů. Celkově lze tedy konstatovat, že i když geologicky patří území SOOJ většinou do kvartérní oblasti soustavy „Český masiv - pokryvné útvary a postvariské
magmatity“, je zvláště ve střední a jižní části SO poznamenáno i výraznými staršími neogénními výchozy karpatské předhlubně soustavy Karpat. V obou případech zde však jde o nezpevněné sedimenty, což má významný vliv
na geomorfologii, hydrogeosféru i pedogeosféru a tím zprostředkovaně i na sociogeosféru. (Jádro krajiny pod
těmito sedimenty je samozřejmě starší a je tvořeno vyvřelými horninami s výstupy brněnského plutonu a usazeninami kulmu a jury (pískovce, slepence, droby, břidlice, vápence.)
Povrch severní třetiny SOOJ (včetně severní třetiny hlavního sídla) je horninově téměř zcela tvořena
kvartérními sprašemi a sprašovými hlínami ze svrchního pleistocénu. Tento nezpevněný sediment se pak rozprostírá i ve většině zbylé části SO, kde je ovšem už prokládán rozsáhlými ostrovy neogénních (střední miocén) vápnitých jílů, místy s polohami písků. (Jeden z těchto ostrovů třetihorních nezpevněných sedimentů je i podložím
jižní třetiny hlavního sídla).
V tomto celkovém rámci je ovšem geologická skladba zpestřena ještě úzkými pásy holocénního nivního sedimentu všude podél tří hlavních toků. (Tento kvartérní nezpevněný sediment složený z naplavené hlíny, písku a
štěrku tvoří také podklad střední třetiny hlavního sídla.) Jen na malém jižním přítoku Romzy a na horním úseku
Jiříkovického potoka už přecházejí spíše v smíšený nezpevněný sediment stejného stáří.
Jen pro úplnost lze dodat, že jižně od horní části rybníka Grunty se vyskytuje menší plocha nezpevněného čtvrtohorního kamenitého až hlinito-kamenitého sedimentu. (Sesuvné území zde sice bylo stavbou rybníka stabilizováno, dnes je ovšem patrné sesouvání jeho hráze.) Na něj pak ještě jižněji navazuje ostrůvek zpevněného neogénního vápence ze středního miocénu, zatímco úplně na severním okraji SO nacházíme u dálnice D1 navážku
(samozřejmě holocénní) jako podklad staveb, souvisejích s komplexem motorestu Rohlenka.
4.1.2. LOŽISKA SUROVIN
V SOOJ není dnes těžena žádná surovina a zatím nevykazuje ani žádnou potenciálně využitelnou surovinu s výjimkou lokálního využití cihlářské hlíny sprašového původu. Tato se ovšem objemově nejeví dostatečně
rentabilní pro současné výrobní provozy (přinejmenším ne bez plošně rozsáhlé skrývky ornice) – obecní cihelna
10
2015
na silnici směřující k dnešní dálnici zanikla už r. 1926, i když jinak měla k dispozici výbornou surovinu i výrobky.
Na místě bývalé cihelny dnes stojí dvě řady domů.
4.2 GEOMORFOLOGIE
4.2.1 GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ
V geomorfologickém členění je SOOJ řazeno do té části provincie Západní Karpaty, která nebyla provrásněna a
byla v neogénu pokryta sedimenty – tj. do soustavy Vněkarpatských sníženin. V tomto rámci pak patří do podsoustavy Západní vněkarpatské sníženiny, a to v celku Dyjsko-svratecký úval. V ještě detailnějším pohledu pak
patří do podcelku Pratecké pahorkatiny, ležící v nejsevernějším cípu tohoto úvalu, a v jejím rámci pak do okrsku
Šlapanické pahorkatiny.
4.2.2 VÝŠKOVÁ ČLENITOST
V konkrétní geomorfologii SOOJ se odráží především jeho geologický charakter (nezpevněné sedminety). Tím je
dána základní výškopisná diferenciace SO, v němž většinou převažují nížinné roviny s výškovou členitostí do 30
m / 1 km2 a jen málo jsou zastoupeny ploché nížinné pahorkatiny s členitostí o něco málo vyšší.
4.2.3 VÝŠKOPIS
Akceptujeme-li ve specifickém území České republiky jako výškovou hranici nížin 300 m n. m., lze v SOOJ mluvit
o velmi mírně zvlněné, západně ukloněné nížině měkkých tvarů, bez výraznějších vrcholků (vyskytujících se
ovšem nedaleko od hranic SOOJ – Žuráň, Santon, Pracký kopec) či strží. Jediné relativně výraznější geomorfologické prvky jsou tak v tomto rámci jen o trochu užší, ale stále široká údolí toků, rybník Grunty, navážka od budovami Rohlenky a nepatrná sníženina ležící uprostřed mezi hlavním sídlem a výtokem Roketnice z SO.
Výšky pod 220 m n. m. dosahuje jen nepatrná část SOOJ při výtoku Roketnice z jeho území.
Jinak leží severní polovina SOOJ ve východní části údolí Roketnice ve výškách do 230 metrů, které se táhnou i
pobočnými údolími jejích levých přítoků Romzy a Jiříkovského potoka.
Proti proudu Roketnice a Jiříkovského potoka se pak povrch SOOJ směrem pozvolna zvyšuje směrem na sever a
jih až ke 250 metrům n. m.
Na severu pár metrů nad 250 dosahuje už jen u motorestu Rohlenka při dálnici, zato v celé jižní třetině SOOJ se
ještě postupně zvedá až do výšky necelých 290 m n. m.
Zjednodušeně pak lze území SOOJ charakterizovat tak, že se mírně svažuje k širokému údolí toku Roketnice a že
výškově pozvolna klesá od severu, východ a jihu k západní hranici SO na pomezí jeho severní a střední třetiny,
kde také leží hlavní sídlo obce (228 m n. m.). Je přitom mírně zvlněné mělkýmu údolími a nízkými oblými hřbety,
které však přesto v plochém terénu umožňují i dosti daleký výhled.
11
2015
4.3 KLIMA
SOOJ leží těsně za nejsevernější hranicí nejteplejší oblasti ČR. Spadá tedy do k ní těsně přilehlé klimatické oblasti T2 podle členění E. Quitta.(které je svým detailnějším pohledem pro charakterizaci menších území asi
nejvhodnější). Pro tuto oblast jsou charakteristické velmi dlouhé, teplé a velmi suché léto, velmi krátké, ale teplé
jaro a podzim a krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky.
Podrobnější klimatické charakteristiky oblasti T2 jsou pak následující:
Počet letních dnů
Počet dnů s průměrnou teplotou > 10°C
Počet mrazových dnů
Počet ledových dnů
50 – 60
160 – 170
100 – 170
30 – 40
Průměrná teplota v lednu v °C
Průměrná teplota v červenci v °C
Průměrná teplota v dubnu v °C
Průměrná teplota v říjnu v °C
-2 až -3
18 – 19
8–9
7–9
Průměrný počet dnů se srážkami > 1mm
Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm
Srážkový úhrn v zimním období v mm
Počet dnů se sněhovou přikrývkou
90 – 100
350 – 400
200 – 300
40 – 50
Počet dnů zamračených
Počet dnů jasných
120 – 140
40 – 50
4.4 HYDROGEOGRAFIE
Z hlediska povrchových vod patří obecně SOOJ k nejméně vodným oblastem republiky (specifický odtok do 5 l/s/
km2), s tím, že nejvodnější jsou únor a březen díky plošnému tání sněhu – odtok je tu tudíž silně rozkolísaný.
Přesto občas dokáží bouřkové lijáky více než naplnit naplnit i koryta zdejších toků (např. naposledy velká voda na
konci května 2010).
4.4.1 VODNÍ TOKY
12
2015
a) Základní vodní páteří celého SOOJ je zregulovaný potok Roketnice, tvořící západní hranici severní a střední
třetiny území vůči katastrálnímu území Šlapanic.
Potok sice pramení až pod Kněží horou na jižním okraji Drahanské vrchoviny, takže než doteče k SOOJ, protéká
katastry několika dalších obcí (a přibírá několik potoků naposledy Tvaroženský) – přesto tato relativně vzdálenější pramenná oblast ovlivňuje svým vrchovinným charakterem režim tohoto toku ještě i v hraničním úseku
SOOJ.
b) Zhruba na pomezi severní a střední třetiny SOOJ vtéká do Roketnice zleva (tj. od východu) potok Romza (jinak
též Blažejovský potok, který pramení na katastru sousední obce Blažovice). Právě na tomto soutoku leží hlavní
sídlo obce Jiříkovice.
c) Na jihu území SOOJ pramení Jiříkovský potok, který napájí rybník Grunty a po výtoku z něj tvoří část hranice
s katastrálním územím obce Ponětovice. V jeho ústí do Roketnice se setkávají hranice katastrálních území Jiříkovic, Šlapanic a Ponětovic.
Vtok Jiříkovského potoka do Roketnice je zároveň místem, kde Roketnice ztrácí kontakt s SOOJ, aby až po vtok
do Říčky (Zlatého potoka) tvořila hranice katastrálních území Šlapanic a Ponětovic (protékaje přitom Ponětovickým rybníkem). Říčka pak za Měnínem vtéká do Litavy (Cézavy), ta v Židlochovicích vtéká do Svratky, která
v nádrži Nových Mlýnech odevzdává své vody Dyji a přes ni Moravě, Dunaji a nakonec Černému moři. SOOJ tak
patří k úmoří Černého moře.
4.4.2 VODNÍ NÁDRŽE
a) Největší nádrží v SOOJ je rybník Grunty, retenční nádrž napájená Jiříkovským potokem (tůňka na jeho
horním toku je překrytá vegetací) a sloužící nejen k rybolovu, ale i jako přírodní koupaliště. Jeho výstavbou bylo
zpevněno i sesuvné území přiléhající k němu od jihu, dnes je však už patrné sesouvání jeho hráze.
b) Malá betonová nádrž je v areálu bývalého družstva zhruba uprostřed SOOJ.
c) Uprostřed Louček (pásu zeleně táhnoucího se od hlavního sídla podél Roketnice až k severní hranici
SO) je rybníček „Jezírko“
d) Téměř na severním konci zmíněných Louček je vybudováno ještě menší okrasný koupací bazének.
4.4.3. PODZEMNÍ VODY
Výše uvedenému zdrojovému režimu povrchových toků odpovídá i charakter mělkých podzemních vod, vykazujících největší zásoby v březnu a dubnu a nejmenší v červenci a srpnu, i když je jinak doplňována celoročně, tj.
nejen z tání sněhu, ale i dešťových srážek.
13
2015
4.5 PEDOGEOGRAFIE
Po vzniku spraší doby v chladnějších obdobích se tyto staly matečným substrátem černozemí, formujících se v stepních obdobích naopak teplejších a sušších než je dnešní. Díky tomu se na rozhodující většině území
SOOJ nacházejí kvalitní, převážně hlinité černozemě, takže patří mezi nejúrodnější oblasti ČR. O něco méně kvalitní, i když stále velmi úrodné jsou půdy na neogenních sedimentech. Podél toků se táhnou pásy také úrodných
nivních půd. Většina půd (kromě úzkého pásu těsně přiléhajícího k tokům) je dnes ovšem zkultivována (především orbou) se všemi klady i zápory.
4.6 BIOGEOGRAFIE
Z hlediska rozmístění bioty v území patří SOOJ (v členění podle M. Culka do geobiomu opadavých listnatých
lesů, v něm do Panonské biogeografické provincie, v ní do Severopanonské podprovincie a v jejím rámci do Dyjskom-moravského bioregionu. Typickým je zde to, že kolem toků se nachází nivní biota (lužní lesy jilmů a dubů,
doplňované popř. olšemi), která s rostoucí vzdáleností od toků postupně přechází do dubového vegetačního
stupně (duby doplňované habry, akáty a dříny), za nímž (s příslušným podrostem) následuje stupeň bukoubový,
do něhož patří i SOOJ (i když buk se už tu téměř nevyskytuje).
Z hlediska druhového patří SOOJ
a) do holoarktické fytografické oblasti a v ní do eurosibiřské podoblasti. V rámci ČR přitom patří do Panonského
termofytika. V důsledku téměř úplného zornění půdy však v současnosti pokrývá naprostou většinu území kulturní step.
b) Zoogeografickou oblastí je pak Arktogea, v ní pak holoarktická oblast a v jejím rámci palearktická oblast. Původni živočišstvo je typické pro středoevropský bukovo-dubový vegetační stupeň – dnes ovšem naprosto převládá živočišstvo typické pro kulturní step.
Konkrétní rozložení dnešní bioty (vegetace a na ni vázaných živočišných druhů) ovšem závisí především na geologickém a geomorfologické diferenciaci území a i na s tím souvisejícím stupněm a způsobem hospodářského
využití půdy.
14
2015
Kompaktnější širší plochy stromové a keřové zeleně dnes v SOOJ zabírají jen 1–2 % území.
Je to především úzký pás, táhnoucí se podél Roketnice (samozřejmě občas i po jejím šlapanickém břehu) od
hlavního sídla skoro až k severní hranici SO. Tento krajinný úsek zvaný „Loučky“ je dnes chráněný a udržovaný
částečně i jako lesopark s objekty občanské rekreace (dětské prolézačky, sportovní střelnice za bývalým mlýnem
ap.). Jde v podstatě o původní stromové (topoly, duby, vrby, olše, jabloně aj.), keřové (bez, ptačí zob ap.) a luční
porosty (hojně kakost, chrpa ap.), které tu zbyly po regulaci Roketnice (jejíž původní četné výrazné zákruty jí byly
většinou vyrovnány či zmírněny). Tento celek vzrostlé zeleně kolem potoka funguje jako významný stabilizační
prvek místní krajiny, sloužící jako lužní útočiště i pro množství různorodého suchozemského, obojživelného i
vodního živočišstva – především hmyzu, ryb (plotice, lín, karas aj.), obojživelníků (ropuchy, skokani, mloci) a
ptactva (kromě sýkorek aj. pěvců např. žluny, strakapoudi, holubi, ledňáček, divoké kachny, volavky, poštolka,
poštolka, káně aj.), ale i savců (např. ondatra).
Poloviční rozlohu má oblast vzrostlé zeleně přilehlá k vtoku Jiříkovského potoka do rybníka Grunty. Ještě menším je tenký a krátký pás zeleně podél Romzy po jejím vtoku z katastrálního území Blažovic.Nepatrným je pak
areál zeleně u železniční tratě v místě, kde z SOOJ přechází na katastrální území obce Ponětovice.
Kromě těchto ploch zde ovšem existují liniové stromové a keřové porosty podél celého pobřeží rybnika Grunty
(buky, jasany, javory), podél dalších úseků toků a stružek a podél komunikací mimo hlavního sídla (ve střední
části SOOJ i topolové aleje). Jinak se samozřejmě vyskytují i solitérní stromy a koře či jejich malé skupinky, především v intravillánu obce (většinou v rámci zahrad).
Mnohem větší plochu zeleně (10%) zabírají travnaté (přilehlé k zmíněnému lesnímu pruhu podél Roketnice na
severu a motorestu Rohlenka) a především zahradní porosty (v intravillánu a na okraji hlavního sídla).
Dalších asi 10% je zastavěno, takže necelých 80% zbývá na nezahrádkářskou zemědělskou půdu – v naprosté
většině rozorané ve velkých celcích.
4.7 PŘÍRODNÍ KRAJINA A JEJÍ RIZIKA
Jako celek je ekologická situace na územní SO mnohem lepší, než by se dalo na tak těsné zázemí velkoměsta
čekat. Přesto situace není ideální – ekologická stabilita je zde narušena především zemědělskou výrobou. Mimo
jiné i vysoký stupeň zornění (bohužel stále především po spádnici) má za následek zvýšenou plošnou větrnou a
vodní erozi a problémy s půdní vláhou. Kromě toho to sebou nese i zvýšenou prašnost. Intenzivní používání
umělých hnojiv aj. chemických prostředků pak samozřejmě ovlivňuje krajinu nejen plošně, ale i liniově na vodních tocích. Liniově či lokálně, ale s o to větší intenzitou a komplexněji (i když ani zdaleka ne tak jako ve Šlapanicích či jiných obcích), je však životní prostředí čím dál více ohrožováno jednak stále se zintenzivňující dopravou,
jednak záborem a využíváním ploch pro ekonomické (perspektivně hlavně na severní hranici) a obytné účely
(kolem hlavního sídla).
Krátkodobé krizové situace přírodního původu v SOOJ většinou nehrozí – významnější zátopy z místních potoků
jsou sice možné, ale velmi málo pravděpodobné. Mnohem pravděpodobnější jsou dlouhodobější dopady případného dlouhodobého extrémního stavu suchého počasí pro vodu a tím i úrodu v krajině (ale i pro náhlé požáry přímo v kompaktní zástavbě hlavního sídla).
Potenciální ohrožení socioekonomického původu je zde zřejmě větší, ale v převážné míře hrozí zprostředkovaně
a průběžněji spíše z vnějších zdrojů (teoreticky možné průsaky šlapanické skládky, znečištění ovzduší brněnskými
provozy či potenciálně i cementárnou Mokrá, možná havárie nebezpečného nákladu na procházející železniční
trati či na přilehlé dálnici, komplexní vlivy intenzivní dopravy na dálnici, provoz dálniční benzinové pumpy či dálničního motorestu Rohlenka nebo uvažovaná výstavba a provoz velkého obchodního střediska na severní hranici
15
2015
SOOJ přilehlé k dálnici, neočekávané, ale možné vedlejší dopady akcí spojených s výročím bitvy u Slavkova atd.).
Oproti tomu ohrožení z místních zdrojů je mnohem menší (kromě zemědělských popsaných výše) - zatím nehrozí nějaké náhlé a rozsáhlé znečištění vod a ovzduší (hrozí tu jen menší provozy – např. možný omezený únik pohonných hmot z autoservisů). Krajina (byť dávno odlesněná) stále většinou působí klidným pohodovým dojmem.
V současné době občany obce snad nejvíce vnímanou zátěží životního prostředí je doprava, a to nikoli
místní. Jednak se přes obec dostávají nejpohodlněji na dálnici D1 řidiči nejen z Blažovic a částečně ze Šlapanic,
ale i z celého jižněji položeného segmentu vymezeného na krajích až obcemi Sokolnice, Újezd, Otnice. Průjezd
obcí je navíc zatěžován kamionovou firmou (Autodoprava Daňhel) sídlící na východě Šlapanic, jejíž kamiony vyjíždí obsluhovat klienty po celé republice nejprve po silničce do Jiříkovic a přes ně pak především na dálnici, méně často i jinými směry do kraje.
Velkým rizikem pro další rozvoj obce je plánované vedení východní tangenty dálnice D1 tak, jak je plánována
v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje. Kromě těchto vlivů v základním sídle obce se v ZSJ Rohlenka lokálně negativně projevuje návštěvnost tamního motorestu. (Černé skládky odpadů okolo atd.)
Zvýšený tlak na životní prostředí by sebou mohla přinést i navrhovaná (ale značně nejistá) realizace neregionálního nákupně-společensky zábavního centra Shoping World Rohlenka (SWR). Na současné dálniční přípojce. Svou velikostí, množstvím obchodů, zábavy a stravovacími možnostmi by mělo daleko převýšit regionální
centra postavené na jižním průmyslovém okraji Brna. Spojení s centrem, Brna by měla zajišťovat kyvadlová doprava ve dvacetiminutových intervalech. To by ovšem vedlo k ještě většímu větší zahlcení obce průjezdní dopravou ze Šlapanic, Blažovic a od jihu. Případné zvýšené asociální a či neekologické chování plynoucí z velkého
množství návštěvníků nadregionálního obchodního centra by se však základního sídla Jiříkovic dotknout nemělo
vzhledem k jeho poněkud odtažité poloze – určitě by se však dotklo zvýšeným tlakem na ZSJ Rohlenka.
16
2015
5 DEMOGEOGRAFIE
5.1 POČET A HUSTOTA OBYVATEL
Při pohledu na počet obyvatel SOOJ je třeba se nejprve vyrovnat s metodicky danou odlišností dat průběžné evidence obyvatelstva Ministerstva vnitra, dat ze sčítání lidu a začištěných ročních dat uváděných Českým
statistickým úřadem. Data ze sčítání se přitom mnohem víc blíží ročním údajům ČSÚ, než datům průběžné evidence (která také vykazují mnohem větší rozkolísanost). Pokud je to relevantní a možné jsou v tomto textu souběžně uváděna data ze všech zmíněných zdrojů, důraz je však přitom přeci jen kladen spíše na roční data ČSÚ
nejen z důvodů metodických, ale i z důvodu jejich větší úplnosti a jednotnému časovému okamžiku (oproti sčítáním), ke kterému jsou vztahována – v tomto textu padla volba vždy na 31. prosinec toho kterého roku. Tato data
jsou pak preferována i při výkladu dynamiky obyvatelstva. (S ohledem na omezený rozsah textu a jeho přehlednost zde většinou nebyly využity možnosti středního stavu obyvatel s výjimkou výpočtů měny obyvatelstva ap.)
Z výše řečeného přitom plyne, že dále uváděná statistická data nemohou být zcela shodná s realitou a nelze je
tudíž pojímat dogmaticky – jejich různé zdroje totiž odrážejí různé úhly pohledu, takže jejich nespornou přínosnost je třeba spatřovat především v tom, že mají ve vztahu k realitě především jen indikativní charakter.
Z následujících údajů je přitom vidět, že nejen velikostí území, ale i počtem obyvatel, a hustotou obyvatelstva na km2 patří Jiříkovice aktuálně mezi průměrné obce SO ORP Šlapanice – poněkud se z tohoto průměru
vymykají jen jednorázovou statistickou výchylkou dynamiky počtu obyvatel kolem roku 2010.
5.1.1 AKTUÁLNÍ POČET OBYVATEL SOOJ A JEHO VÁHA V RÁMCI SO ORP ŠLAPANICE
K 31. XII. 2014 uvádí ČSÚ pro SOOJ 876 obyvatel (databáze Ministerstva vnitra uvádí 907 obyvatel), což reprezentuje 1,34 % obyvatelstva SO ORP Šlapanice. Mezi 40 obcemi tu jsou Jiříkovice na 29. místě – přitom si ale
musíme uvědomit, že patří mezi 23 obcí (tj. více než polovinu), jejichž podíl je menší než 2 %. Jiříkovice tak patří
do nejčetnější velikostní kategorie zdejších obcí (i když statistický průměr velikosti obcí je díky několika málo
městům a městysům až 1.639 obyvatel).
17
2015
Obr. č. 2 Počet obyvatel obcí SO ORP Šlapanice včetně Jiříkovic
Zdroj: ČSÚ
5.1.2 VÝVOJ POČTU OBYVATEL SOOJ A JEHO V ÁHY V RÁMCI SO ORP ŠLAPANICE
Tabulka č. 1:
Vybraná data k počtu obyvatel
POČET OBYVATEL ÚZEMÍ NYNĚJŠÍHO SO OBCE JIŘÍKOVICE
ROK
Konskripce
(Vlastivěda moravská)
1790
1834
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
302
393
Sčítání lidu a domů
Český statistický úřad
vždy k 31. XII.
Ministerstvo vnitra
(průběžná evidence)
vždy k 31. XII.
454
423
525
574
630
705
778
752
18
2015
1961
1970
1971
1972
1973
1974
1975
1976
1977
1978
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
810
815
795
808
869
868
822
809
824
831
829
816
821
805
788
805
804
801
794
789
787
807
808
821
829
843
849
854
863
859
874
870
867
871
871
884
890
897
894
890
907
851
861
869
876
923
907
19
2015
Obr. č. 3: Vývoj počtu obyvatel v obci Jiříkovice mezi lety 1790 až 2014
Zdroj: ČSÚ
20
2015
Obr. č. 4: Vývoj počtu obyvatel v obci Jiříkovice mezi lety 1991 až 2014
Zdroj: CŠÚ
Počet obyvatel jednotlivých obcí SO ORP Šlapanice (i těch nejmenších) díky imigraci z Brna v období 2005-2012
vzrostl, a to navíc ještě i v relativně příznivé věkové struktuře. Pouze u jedné obce však uprostřed tohoto období
došlo k poklesu obyvatel, a to právě Jiříkovic v těsném zázemí Šlapanic – z 907 obyvatel r. 2010 na 851 r. 2011
(tj. o 56 obyvatel neboli o 6 %), od té doby však opět pokračoval mírný nárůst jejich počtu.
I z tohoto důvodu váha počtu obyvatelstva Jiříkovic mezi obcemi SO ORP Šlapanice postupně poněkud
poklesla z 25. místa r. 2007 (1,55 % obyvatelstva) na 29. místo r. 2014 (1,34 %), v podstatě se však nijak výrazně
nezměnil vzhledem k tomu, že velikostní odchylky obcí v rámci této nejčetnější velikostní kategorie jsou velmi
malé (viz výše).
Přitom ovšem nutno upozornit na to, že rozpor mezi ročními daty ČSÚ a daty evidence měny obyvatelstva se od roku 2011 začíná zvýrazňovat tak, jak v praxi roste rozpor mezi hlášeným a skutečným bydlištěm.
V průběhu roku 2010 totiž došlo k nárůstu obyvatelstva z 890 na 907, tj. o 17 obyvatel (tj. o 2 %). Bylo to
dáno tím, že i když počet zemřelých 7 převyšoval počet 4 narozených o 3, počet přistěhovalých 23 převyšoval
počet 3 vystěhovalých o 20, takže celkový přírůstek byl 17. Šlo tedy především o efekt imigrace. Je zřejmě nutno tuto imigraci přičíst na vrub především zvýšenému dokončování obytné výstavby.
V roce 2011 však najednou oproti tomu uvádí ČSÚ pokles počet obyvatel na 851, tj. o 56 méně (tj. o 6
%). To je ale v úplném rozporu s uváděnou měnou obyvatelstva téhož roku – přirozený přírůstek byl totiž podle
ní 12 obyvatel (15 se narodilo a 3 zemřeli) a migrační saldo bylo -7 (24 se přistěhovalo a 31 vystěhovalo), což ve
skutečnosti dává celkový přírůstek 5 obyvatel (a nikoliv ČSÚ uváděný úbytek 56 obyvatel). Podle evidence měny
obyvatel by tu tedy r. 2011 mělo být 912 obyvatel a nikoliv ČSÚ uváděných 851. Sčítání obyvatel z téhož roku
přitom uvádí 868 obyvatel.
Nejde přitom o jediný takový rozpor – v menší míře (o 4 obyvatele) se liší vykazované stavy ČSU od měny obyvatel i v r. 2001 – viz dále uváděná tabulka měny obyvatelstva.
21
2015
920
900
880
Počet obyvatel
860
840
820
Počet obyvatel
800
Úprava dle
sčítání 2011
780
760
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
740
rok
Obr. č. 5: Vývoj počtu obyvatel v obci Jiříkovice mezi lety 1991 až 2014 s úpravou dat dle SLDB 2011
Zdroj: ČSÚ (2014): Databáze demografických údajů za obce ČR, Historický lexikon obcí
5.1.3 HUSTOTA OBYVAT EL SOOJ A JEJÍ VÁHA V RÁMCI SO ORP ŠLAPANICE
Počítáno z dat, která k 31. XII. 2014 uvádí ČSÚ, má SOOJ hustotu 192,95 obyvatel na km2. Hustotou obyvatelstva
jsou tak Jiříkovice až na 20. místě mezi obcemi SO ORP Šlapanice, který jako celek má průměrnou hustotu
191,09. Jiříkovice přitom ale patří mezi 19 obcí nejčetnější hustotní kategorie 101–200 obyvatel / km2. (Přihlédneme-li ke geomorfologickým, půdním a sídelním charakteristikám, jakož i k stavu využití půdy, lze tento údaj za
Jiříkovice považovat za dostatečně reprezentativní, takže není třeba zde vypočítávat nějaké specifické hustoty.)
Hustota obyvatelstva se oproti nejstarším uvedeným rokům více než zdvojnásobila, v posledních dvaceti letech
však kolísala jen nepatrně.
5.2 MĚNA OBYVATELSTVA
Tab. č. 2: Měna obyvatelstva SO obce Jiříkovice 1991- 2014
rok
1991
1992
počet
počet
Celkový přírůstek
obyvatel obyvatel resp. úbytek vyplýdle
dle
vající z uváděného
sčítání
ČSU
stavu obyvatel
808
807
808
1
celkový
přírůstek resp.
úbytek vyplývající změny
obyvatel
narození
1
8
10
-2
15
12
3
1
7
4
3
14
16
-2
zemřelí
přirozený
připřírůstek
stěhoresp.
valí
úbytek
vystě- migrační
hovalí
saldo
22
2015
1993
821
13
13
10
6
4
20
11
9
1994
829
8
8
14
5
9
11
12
-1
1995
843
14
14
6
8
-2
30
14
16
1996
849
6
6
10
6
4
11
9
2
1997
854
5
5
9
12
-3
15
7
8
1998
863
9
9
9
6
3
16
10
6
1999
859
-4
-4
6
7
-1
4
7
-3
2000
874
15
15
5
10
-5
33
13
20
870
-4
0
8
7
1
12
13
-1
2002
867
-3
-3
4
9
-5
17
15
2
2003
871
4
4
7
4
3
17
16
1
2004
871
0
0
12
10
2
14
16
-2
2005
884
13
13
8
4
4
17
8
9
2006
890
6
6
9
6
3
21
18
3
2007
897
7
7
8
7
1
23
17
6
2008
894
-3
-3
8
11
-3
19
19
0
2009
890
-4
-4
7
11
-4
13
13
0
2010
907
17
17
4
7
-3
23
3
20
851
-56
5
15
3
12
24
31
-7
2012
861
10
10
10
9
1
29
20
9
2013
869
8
8
10
10
0
32
24
8
2014
876
7
7
14
6
8
18
19
-1
2001
2011
869
868
Zdroj: ČSÚ
Pozn: Roku 2014 byl tedy počet obyvatel Jiříkovic 876, z toho 428 mužů a 448 žen.
Tab. č. 3 : Měna obyvatelstva SO obce Jiříkovice roku 2013
počet
celkový
narozempřirozený
přistěobyvatel přírůstek m ž zení m ž řelí m ž přírůstek m ž hovalí m
dle
resp.
u e
u e
u e
resp.
u e
u
ČSU
úbytek ž n
ž n
ž n úbytek ž n
ž
obyvatel i y
i y
i y
i y
i
869
8
3 5
10
3 7
10
4 6
0
-1 1
32
vystěž hovalí m
e
u
n
ž
y
i
15 17
24
ž
e
n
y
11 13
migrační
saldo m
u
ž
i
8
ž
e
n
y
4 4
5.2.1 PŘIROZENÁ MĚNA
23
2015
Obr. č. 6 Přirozená měna obyvatelstva v obci Jiříkovice mezi lety 1991 - 2014
Zdroj: ČSÚ
Roku 2014 byla natalita 16 ‰ a mortalita 7 ‰, takže přirozený přírůstek činil 9 ‰.
Jak je ovšem vidět z grafu, přirozený přírůstek v daném období většinou kolísal mezi 5 a -5 obyvateli. Průměrně
se tak natalita v daném období pohybovala kolem 10 ‰, mortalita 9 ‰ a přirozený přírůstek kolem 1 ‰. Přes
tuto rozkolísanost grafu tak byl díky několika výraznějším výkyvům (souvisejícím s větší natalitou mladších rodin
imigrantů) nakonec úhrnný přirozený přírůstek za celé období přeci jen kladný (30).
5.2.2 MIGRACE OBYVATELSTVA
Roku 2014 byla imigrace 21 ‰ a emigrace 22 ‰, takže saldo migrace činilo -1 ‰.
Jak je ovšem vidět z grafu, migrační saldo v daném období bylo ve skutečnosti v naprosté většině roků kladné a
díky několika výraznějším výkyvům (souvisejícím s větším ukončováním ubytovacích kapacit) bylo i úhrnné migrační saldo za celé období kladné (105) – početní převaha přistěhovalých nad vystěhovalými byla dokonce výraznější, než početní převaha narozených nad zemřelými. Průměrně se tak imigrace v daném období pohybovala
kolem 22 ‰, emigrace 17 ‰ a migrační saldo kolem 5 ‰. Opět jsou jednorázově zajímavé roky 2010 a 2011,
kde za silnější imigrací hned následovala silnější emigrace.
24
2015
Obr. č. 7: Migrace obyvatelstva obce Jiříkovice mezi lety 1991 a 2014
Zdroj: ČSÚ
5.2.3 CELKOVÁ MĚNA OBYVATELSTVA
Roku 2014 byl přirozený přírůstek 9 ‰ a migrační saldo -1 ‰, takže celkový přírůstek činil 8 ‰. Jak je vidět z
grafu, s výjimkou 6 let se celkový přírůstek vyskytoval také ve všech ostatních letech zobrazeného období. Na
druhé straně je ovšem rok 2014 poněkud výjimečný tím, že zde přirozený přírůstek převládal nad migračním
saldem, většinou tomu bylo naopak. Průměrně se přirozený přírůstek v daném období pohyboval kolem 1 ‰,
migrační saldo 5 ‰ a celkový přírůstek kolem 7 ‰. Úhrnně za celé zobrazené období zde byl přírůstek 135 obyvatel.
Obr. č. 8: Celková měna obyvatelstva obce Jiříkovice mezi lety 1991 až 2014
Zdroj: ČSÚ
25
2015
Při vší rozkolísanosti grafu je přitom vidět, že zvýšení celkového přírůstku většinou bezprostředně sleduje zvýšení kladného migračního salda, zatímco o něco menší zvýšení přirozených přírůstků bývá o rok-dva posunuto – to
potvrzuje hypotézu, že celkový přírůstek je tu tvořen především imigrací mladých rodin, které ho rok-dva po
přistěhování ještě o něco posílí narozením svých potomků. Tyto výkyvy se pak odráží i ve vývoji věkové struktury
obyvatelstva, jak uvidíme dále.
5.3 STRUKTURA OBYVATELSTVA OBCE PODLE VĚKU A POHLAVÍ
5.3.1 STRUKTURA PODLE VĚKU
Věková struktura obyvatelstva SOOJ je podmíněna dvěma základními procesy – na jedné straně nárůstem počtu nejstarší složky obyvatelstva (což je jev typický celorepublikově), jednak nárůstem nejmladší složky
obyvatelstva (což je jev republikově atypický a zde vyvolaný především imigrací mladších rodin z Brna do blízkého zázemí velkoměsta – nejmarkantnější je u nejmladších ročníků). Výsledkem je celková početní vyrovnanost
nejmladší a nejstarší složky obyvatelstva.
Tab. č. 4:
Vývoj hlavních věkových kategorií obyvatelstva SOOJ 2003-2013
Rok
Celkem
0 - 14
%
15 - 59
%
muži
ženy
60 - 64
%
muži
ženy
nad 65
%
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
871
871
884
890
897
894
890
907
851
861
869
148
143
139
135
136
132
129
130
126
132
136
17%
16%
16%
15%
15%
15%
14%
14%
15%
15%
16%
559
571
584
590
589
589
591
599
544
546
553
64%
66%
66%
66%
66%
66%
66%
66%
64%
63%
64%
281
286
294
296
299
303
302
303
267
272
277
278
285
290
294
290
286
289
296
277
274
276
48
46
42
42
47
46
48
53
50
45
42
6%
5%
5%
5%
5%
5%
5%
6%
6%
5%
5%
27
26
25
24
23
19
23
27
26
27
24
21
20
17
18
24
27
25
26
24
18
18
116
111
119
123
125
127
122
125
131
138
138
13%
13%
13%
14%
14%
14%
14%
14%
15%
16%
16%
V roce 2013 zde tedy bylo 869 obyvatel (z toho 425 mužů a 444 žen). Z toho ve věku 0-14 let 136 obyvatel (70
mužů a 66 žen), ve věku 15-64 let 595 obyvatel (z toho 301 mužů a 294 žen), a ve věku 65 a více let 138 obyvatel
(z toho 54 mužů a 84 žen). Průměrný věk k 31. 12. 2013 byl 39,9 let.
26
2015
Obr. č. 9: Procentní podíl základních věkových kategorií na celkovém počtu obyvatel obce Jiříkovice roku 2014
Zdroj: ČSÚ
5.3.2 STRUKTURA PODLE POHLAVÍ
Mladá imigrace a její natalita (umožňující díky silnější mladé složce projevit se tzv. „nadporodnosti“
mužské) se podílí i na dalším specifiku Jiříkovic ve srovnání s ČR (nikoliv však s SO ORP Šlapanice) – i když ženy v
populaci většinou početně lehce převládaly, přeci byl jejich podíl v posledním desetiletí menší než je obvyklé a
teprve v posledních dvou letech se jejich početní převaha opět pomalu zvýrazňuje, i když stále nedosahuje republikového průměru (48,90 % mužů a 51,10 % žen roku 2014).
Tab. č. 5: Struktura obyvatelstva obce Jiříkovice podle pohlaví
rok
Celkem
občané
muži
%
ženy
%
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
865
860
877
872
868
878
881
889
895
907
431
432
441
435
430
436
443
441
442
448
49,83%
50,23%
50,29%
49,89%
49,54%
49,66%
50,28%
49,61%
49,39%
49,39%
434
428
436
437
438
442
438
448
453
459
50,17%
49,77%
49,71%
50,11%
50,46%
50,34%
49,72%
50,39%
50,61%
50,61%
Kromě posledních tří let se zmíněné specifikum projevovalo i v početní převaze mužů ve střední věkové
kategorii (viz Tabulka Hlavní věkové kategorie obyvatelstva). Také ve věkové kategorii 60 – 64 let kupodivu většinou lehce převládali muži, a teprve v nejstarší věkové kategorii se situace výrazněji obrací. Svým způsobem se
na tom stále ještě projevuje setrvačnost původně rurálního charakteru malých obcí ve srovnání s městy, kde
ženská složka začíná převažovat v mnohem nižších věkových kategoriích než na venkově.
27
2015
5.3.3. DETAILNĚJŠÍ STRUKTURA PODLE VĚKU A POHLAVÍ ZE SČÍTÁNÍ LIDU 2011
Na výše uvedených specifikách se podílí i už uvedené zatížení průběžné evidence obyvatelstva nedodržováním formálního přihlašování se k pobytu. Tuto nevýhodu částečně eliminují sčítání obyvatelstva, i když přinášejí zase jiné nepřesnosti. Podle sčítání pak byla struktura podle věku a pohlaví následující:
Tab. č. 6. Struktura obyvatelstva obce Jiříkovice podle věkových kategorií za rok 2011
Celkem
Podíl
dané věkové kategorie
na populaci
muži
Podíl mužů
na dané věkové kategorii
ženy
Podíl mužů
na dané věkové kategorii
Celkem
868
100%
431
49,65%
437
50,35%
0-14
123
14%
67
54,47%
56
45,53%
15-19
58
7%
27
46,55%
31
53,45%
20-29
130
15%
65
50,00%
65
50,00%
30-39
138
16%
75
54,35%
63
45,65%
40-49
125
14%
65
52,00%
60
48,00%
50-59
109
13%
50
45,87%
59
54,13%
60-64
53
6%
25
47,17%
28
52,83%
65-69
40
5%
23
57,50%
17
42,50%
70-79
53
6%
20
37,74%
33
62,26%
80-
34
4%
11
32,35%
23
67,65%
Věková
kategorie
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011
Pro lepší ilustraci je k tomu ještě třeba dodat, že v rámci věkové kategorie 0-14 tu ve věku 0-5 let bylo 41
obyvatel (tj. 4,72 %) a ve věku 6-14 let 82 obyvatel (tj. 9,45 %).
5.4 ETNICKÁ STRUKTURA
Tab. č. 7 : Etnická struktura SOOJ podle sčítání r. 2011
Celkem
Podíl dané národnosti
na populaci
muži
Podíl mužů
na dané národnosti
ženy
Podíl žen
na dané národnosti
Celkem
868
100,00%
431
49,65%
437
50,35%
česká
332
38,25%
161
48,49%
171
51,51%
moravská
276
31,80%
138
50,00%
138
50,00%
5
0,58%
2
40,00%
3
60,00%
slezská
slovenská
německá
polská
romská
28
2015
ukrajinská
4
0,46%
2
50,00%
2
50,00%
vietnamská
6
0,69%
3
50,00%
3
50,00%
neuvedeno
202
23,27%
103
50,99%
99
49,01%
Jak je vidět, podíl české a moravské národnosti tvoří 70,05 % obyvatelstva obce. Ostatní národnosti tvoří
statisticky zanedbatelný podíl – ovšem jen do té doby, než si uvědomíme, že 23,27 % občanů svou národnost
neuvedlo. V dané oblasti nikdy nebyla přítomna silnější složka německého obyvatelstva, přesto zde dlouho působil (především v jazykové oblasti) vliv
5.5 STRUKTURA PODLE NÁBOŽENSTVÍ
Jak je vidět z níže uvedené tabulky, při sčítání 2011 se v Jiříkovicích za nábožensky věřící prohlásilo 46,66
% obyvatelstva, nijak se neprojevilo 37,21 % obyvatel a bez náboženského vyznání se prohlásilo 16,13 %.
Tab. č. 8: Struktura obyvatel obce Jiříkovice podle náboženského vyznání z roku 2011
Celkem
OBYVATEL CELKEM
Podíl dané
skupiny
na obyvatelstvu
Muži
Podíl mužů
na dané
skupině
Ženy
Podíl žen
na dané
skupině
868
100,00%
431
49,65%
437
50,35%
44
5,07%
23
52,27%
21
47,73%
361
41,59%
166
45,98%
195
54,02%
343
39,52%
160
46,65%
183
53,35%
1
0,12%
0
0,00%
1
100,00%
BEZ NÁBOŽENSKÉ VÍRY
140
16,13%
77
55,00%
63
45,00%
NEUVEDENO
323
37,21%
165
51,08%
158
48,92%
NEORGANIZOVANÍ VĚŘÍCÍ
ORGANIZOVANÍ VĚŘÍCÍ
Z toho Církev římskokatol
Církev českosl. Hus.
Českobratr. Cír. Ev
Náb. Spol. Svědkové Jehovovi
Pravoslavná církev v českých z.
Počtem věřících je přitom jednoznačně největší římskokatolické vyznání (přes 41 %). Jiříkovice tak přes
svou blízkost velkoměstu stále zapadají do představy relativně silně katolicky věřící jižní Moravy (na rozdíl od
celorepublikového průměru).
5.6 RODINNÝ STAV OBYVATELSTVA A DOMÁCNOSTI
S republikového průměru se u rodinného stavu výrazněji vymyká jen nízký podíl rozvedených na obyvatelstvu, což zřejmě souvisí s jeho ještě stále vysokou religiozitou (viz dále příslušná tabulka). Vysoký rozdíl mezi
vysokým počtem vdov a nízkým počtem vdovců odpovídá obecným demografickým zákonitostem.
Tab. č. 9: Rodinný stav obyvatelstva obce Jiříkovice dle sčítání r. 2011
Podíl
Podíl mužů
Podíl žen
Celkem
Muži
Ženy
jednotlivých
na jednotlivých
na jednotlivých
29
2015
skupin na
obyvatelstvu
Celkem
skupinách
skupinách
868
100,00%
431
49,65%
437
50,35%
svobodní, -é
346
39,86%
194
56,07%
152
43,93%
ženatí, vdané
416
47,93%
208
50,00%
208
50,00%
rozvedení, -é
44
5,07%
22
50,00%
22
50,00%
ovdovělí, -é
62
7,14%
7
11,29%
55
88,71%
V počtu hospodařících domácností výrazně převažují úplné domácnosti. Spolužití více rodin v jedné domácnosti spíše výjimkou. Relativně značný je naopak počet domácností jednotlivců.
Tab. č. 10: Hospodařící domácnosti v obci Jiříkovice dle sčítání r. 2011
Hospodařící domácnosti celkem
302
jednorodinné
209
úplné
185
neúplné
24
v tom
vícerodinné
6
jednotlivců
72
vícečlenné nerodinné
15
bez závislých dětí
98
se závislými dětmi
87
bez závislých dětí
16
se závislými dětmi
8
Od počtu hospodařících domácností se ovšem liší počet bytových domácností (281).
Tab. č. 11 : Bytové domácnosti v obci Jiříkovice dle sčítání r. 2011
Bytové domácnosti celkem
281
v tom bytové domácnosti vybavené počítačem a připojením na internet
172
61,21 %
30
2015
6. SÍDELNÍ STRUKTURA
6.1 VÝVOJ A TYP SÍDLA
Sídelní aktivity na území SOOJ jsou velmi staré a na jeho severu sahají v podstatě až do předhistorické
doby.
Současné hlavní sídlo však začalo jako soustředěné osídlení vznikat (zhruba uprostřed jeho dnešní zástavby) až
na přelomu 12. a 13. století našeho letopočtu jako dvě protilehlé řady u sebe stojících domů podél cesty údolím
řeky Rokytnice z Ponětovic do Tvarožné v místě kde potok Romza ústí do Rokytnice. (Přičemž samotný tok
Rokytnice zůstával stranou směrem na západ). Toto původní sídlo bylo také doplněno malou tvrzí a hospodářským dvorem. Jiříkovice tak spadají do prostoru starého soustředěného typu osídlení území České republiky.
Doba vzniku tohoto sídla se dodnes promítá i do jeho základního půdorysu. Feudální roztříštěnost pozemkového
vlastnictví zkomplikovala strukturu osídlení obce ještě více, než jinde – několik století bylo sídlo rozděleno mezi
tři různá panství, jejichž představy, prostorové dispozice a záměry se často lišily. Jinak se tudíž rozvíjela původní
středová část sídla, jinak se pak šířila jeho severní část a jinak jeho část jižní. Na první pohled by se zdálo, že jde
o typ obce tzv. návesní silnicovky, ale rozšíření základní komunikace v náves ve skutečnosti vznikalo až mnohem
později v jižní části sídla na křižovatce, kde se později na základní silnici napojila od západu cesta ze Šlapanic, a z
východu cesta z Blažovic (a dokonce i spojka na jih do Práce). Přes všechny tyto diferenciační skutečnosti šlo
však ve skutečnosti vždy o jedno sídlo, i když dnešní kompaktnost jeho zástavby se samozřejmě formovala postupně a ještě dlouho zde existovalo i několik samot (např. mlýn, myslivna atd.), z nichž většina už byla zapojena
do více méně souvislé zástavby. Původně jednoduchá poledníková linie sídla se tak rozvětvila jak na severním
konci (jednak dál po cestě na Tvarožnou, jednak směrem k Rokytnici a podél ní), tak na konci jižním (jednak dál
podél cesty k Ponětovicím, jednak podél cesty k Blažovicím), takže výsledný tvar má podobu velmi protáhlého X
(nebo přesněji řečeno dvou nohami spojených ypsilonů).
Až do kolektivizace zemědělství respektoval extravilán sídla jeho silnicový charakter normovou délkovou plužinou jako kombinací plužiny záhumenicové v dotyku s intravilánem (kde se dodnes částečně projevuje v navazujícím uspořádání zahrad) a plužiny traťové mimo dotyku s intravilánem.
Mezičasem na katastru obce samozřejmě i v moderní době vznikaly i některé nové větší hospodářské objekty a
budovy mimo intravilánu obce – především zemědělské jižně od obce (komplex původního družstva), průmyslové na severu (obecní cihelna, zrušená už za první republiky) či dopravní obsluhy na severní hranici katastru (součást komplexu Rohlenka na dálnici, původně zde stál ubytovací hostinec). Z hlediska statistických potřeb se to
pak promítá do rozdělení SOOJ do dvou základních sídelních jednotek: ZSJ Jiříkovice a ZSJ Rohlenka, i když Rohlenka navzdory svým ubytovacím kapacitám už nepředstavuje žádné trvalé osídlení kromě jednoho jednobytového rodinného domu s 2 mužskými obyvateli r. 2011.
V současné době probíhá další obytná výstavba ve formě rodinných domů – i když je už poněkud rozvolněnější,
většinou dále zahušťuje a popřípadě navazuje na stávající kompaktní zástavbu, především v jižní části sídla.
Z hlediska kvantitativního měla vesnice na počátku 17. století už celkem 29 domů. Z nich však po Třicetileté válce zbylo jen 13 osídlených, zbylých 16 zůstalo pustých, včetně rolí k nim přináležejících. Z tohoto nejhoršího zásahu do sídelního vývoje (stejně jako tomu bylo na většině území českých zemí) se Jiříkovice vzpamatovávaly nejprve jen velmi pomalu a teprve později se vývoj zase začal zrychlovat, jak ukazuje následující tabulka a z
ní vycházející graf.
31
2015
6.2 DOMY
Tab. č. 12: Vývoj počtu domů
v území SO obce Jiříkovice
Rok
cca 1600
cca 1650
1673
1750
1790
1834
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1940
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
Obr. č. 10: Vývoj počtu domů na území SO obce Jiříkovice mezi lety 1600 až 2011
Počet domů
osedlých pustých
29
13
15
30
40
58
75
77
80
92
110
118
153
16
14
174
177
182
194
213
226
237
32
2015
Tab. č. 13: Domy SOOJ dle obydlenosti podle SLDB 2011
Celkem
Domy celkem
v tom domy obydlené
v tom domy neobydlené
237
215
22
Podíl
na všech domech
100 %
90,72 %
9,28 %
Tab. č. 14: Obydlené domy SOOJ dle typu domů a typu vlastnictví podle SLDB 2011
Podíl
daného
typu
vlastnictví
Obydlené
domy
celkem
Všechny obydlené domy
fyzických osob
obce, státu
z toho
bytového družve
stva
vlastnicspoluvlastnictví
tví
vlastníků bytů
Podíl
daného
typu
vlastnictv
rodinné
domy
Podíl
Podíl
daného ostatní daného
bytové
typu
budo- typu
domy
vlastvy
vlastnictv
nictv
6
1
96,64 %
1 16,67 %
1 100,00 %
0,00 %
3 50,00 %
0
0,00 %
215
203
3
94,42 %
1,40 %
208
201
0
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
8
3,72 %
7
3,37 %
1
16,67%
0
0,00 %
Tab. č. 15: Obydlené domy SOOJ dle typu domů a stáří podle SLDB 2011
Obydlené domy celkem
1919 a dříve
z toho
dle období 1920-1970
výstavby či 1971-1980
rekonstruk- 1981-1990
ce
1991-2000
2001-2011
% podíl
% podíl
% podíl
% podíl
obydledané
dané
dané
dané
né
rodinné
bytové
ostatní
věkové
věkové
věkové
věkové
domy
domy
domy
budovy
kategokategokategokategocelkem
rie
rie
rie
rie
215
208
6
1
6,51
6,73
0,00
0,00
14
14
0
0
80
37,21
80
38,46
0
0,00
0
0,00
38
17,67
36
17,31
2
33,33
0
0,00
29
13,49
27
12,98
2
33,33
0
0,00
19
8,84
16
7,69
2
33,33
1
100,00
33
15,35
33
15,87
0
0,00
0
0,00
33
2015
6.3 BYTY
Tab. č. 16: Byty dle obydlenosti v různých typech domů podle SLDB 2011
podíl
dané
v rodinpodíl na
v bytopodíl na
Byty
kategorie
ných
dané
vých
dané
celkem
na bydomech kategorii domech kategorii
tech
Byty celkem
311 100,00 %
286 91,96 %
24
7,72 %
z
obydlené
281
90,35 %
258 91,82 %
22
7,83 %
toho neobydlené
30
9,65 %
28 93,33 %
2
6,66 %
z toho užívané
3
pro rekreaci
ostatní
budovy
podíl na
dané
kategorii
1
1
0,32 %
0,36 %
Tab. č. 17: Obydlené byty dle počtu místností a typu domů dle SLDB 2011
podíl dané
podíl
kategorie v rodin- podíl na
v bytona
v ostat- podíl na
Celna obydných
dané
vých
dané
ních
dané
kem
lených
domech kategorii domech katego- budovách kategorii
bytech
rii
Obydlené byty celkem
281 100,00 %
258 91,82 %
22 7,83 %
1
0,36 %
z toho
1
1
0,36 %
1 100,00 %
0 0,00 %
0
0,00 %
s počtem
2
21
7,47 %
16 76,19 %
4 19,05 %
1
4,76 %
obytných
3
53
18,86 %
49 92,45 %
4 7,55 %
0
0,00 %
místností
4
80
28,47 %
69 86,25 %
11 13,75 %
0
0,00 %
velkých
nejméně 8 5 a více
116
41,28 %
116 100,00 %
0 0,00 %
0
0,00 %
m2
Průměrná obydlená plocha obydlených bytů v m2
78,68
Tab. č. 18: Obydlené byty dle právního důvodu užívání a typu domů dle SLDB 2011
podíl dané
podíl
podíl
kategorie v rodin- podíl na
v bytona
v ostatna
Celna obydných
dané
vých
dané
ních
dané
kem
lených
domech kategorii domech katego- budovách kategobytech
rii
rii
281 100,00 %
258 91,82 %
22 7,83 %
1 0,36 %
z toho ve vlastním
214
76,16 %
213 82,56 %
1 4,55 %
0 0,00 %
právní domě
34
2015
důvod
užívání
bytu
v osobním
vlastnictví
nájemní
družstevní
nezjištěno
8
2,85 %
0
0,00 %
8 36,36 %
0
0,00 %
11
0
16
3,92 %
0,00 %
5,69 %
2
0
0,78 %
0,00 %
9 40,91 %
0 0,00 %
0
0
0,00 %
0,00 %
Tab. č. 19: Obydlené byty SOOJ dle stáří podle sčítání 2011
z toho
dle období
výstavby či rekonstrukce
1919 a dříve
1920-1970
1971-1980
1981-2000
2001-2011
nezjištěno
% podíl dané věkové kategorie
281
100,00 %
18
6,41 %
94
33,45 %
55
19,57 %
73
25,98 %
39
13,88 %
2
0,71 %
Představu o intenzitě bytové výstavby (v rodinných domech) v posledních letech dává následující tabulka.
Tab. č. 20: Vývoj počtu dokončených bytů v SO obce Jiříkovice v letech 2007 až 2013
rok
Počet dokončených bytů
2007
3
2008
5
2009
0
2010
3
2011
7
2012
3
2013
2
Tab. č. 21: Obydlené byty SOOJ dle počtu bydlících osob podle sčítání 2011
281
1
60
2
55
z toho
dle počtu osob
3
58
bydlících v bytě
4
58
5 a více
50
100,00 %
21,35 %
19,57 %
20,64 %
20,64 %
17,79 %
Tab. č. 22: Obyvatelé v bytech dle vybavenosti a typu domů podle sčítání 2011
Počet obyvatel v obydl. bytech s vodovodem
Celkem
816
94,55 %
35
2015
Počet obyvatel v obydl. bytech s plynem zavedeným do bytu
Počet obyvatel v obydl. bytech s ústředním vytápěním
Počet obyvatel v obydl. bytech s přípojem na kanalizační síť
Počet obyvatel v bytech celkem
z toho v bytech v rodinných domech
757
825
786
863
792
87,72 %
95,60 %
91,08 %
100,00 %
91,77 %
Tab. č. 23: Obydlené byty SOOJ dle základní vybavenosti podle sčítání 2011
obydlené byty celkem
ústřední vytápění
etážové vytápění
kamna
zavedený plyn
z toho
dle
zavedený vodovod
základní vybavenosti teplá voda
přípoj na kanalizační síť
s žumpou, jímkou
Obydlené byty celkem - standardní
281
268
6
5
252
267
266
254
23
268
% podíl dané věkové
kategorie
100,00 %
95,37 %
2,14 %
1,78 %
89,68 %
95,02 %
94,66 %
90,39 %
8,19 %
31,06 %
36
2015
7. EKONOMIKA OBCE (EKONOMICKÁ GEOGRAFIE)
7.1 PRÁCE A PODNIKÁNÍ
Tab. č. 24 : Ekonomická aktivita v SOOJ dle sčítání 2011
Celkem
Ekonomicky aktivní celkem
zaměstnaní
v tom
nezaměstnaní
461
Ekonomicky neaktivní celkem
nepracující důchodci
ostatní s vlastním zdrojem obživy
osoby v domácnosti,
z toho
děti předškolního věku,
ostatní závislé osoby
žáci, studenti, učni
392
Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou
Obyvatelstvo celkem
15
434
27
868
Podíl dané kategorie na
obyvatelstvu
53,11 %
50,00 %
3,11 %
muži
45,16 %
178
7
20,51 %
0,81 %
55
6,34 %
152
17,51 %
1,73 %
100,00 %
ženy
251
234
17
210
200
10
170
67
222
111
79
73
10
431
5
437
Tab. č. 25: Typ zaměstnaných v SOOJ dle sčítání 2011
Zaměstnaní
zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní,
pomáhající
z
pracující důchodci
toho
ženy na mateřské dovolené
ostatní
Celkem
434
407
11
6
10
Podíl dané kategorie
na zaměstnaných
93,78 %
2,53 %
1,38 %
2,30 %
muži ženy
234
200
220
7
0
7
187
4
6
3
37
2015
Tab. č. 26: Kategorie zaměstnaných v SOOJ
Zaměstnaní
zaměstnanci
z toho podle
zaměstnavatelé
postavení
pracující na vlastní účet
v zaměstnání
nezjištěno
Celkem Podíl dané kategorie na zaměstnaných
muži ženy
434
234 200
334
76,96 % 165 169
18
4,15 %
15
3
65
14,98 %
47
18
17
3,92 %
Tab. č. 27 : Odvětví ekonomické činnosti zaměstnaných v SOOJ dle sčítání 2011
Celkem
Počet zaměstnaných osob celkem
Počet osob zaměstnaných v priméru (zemědělství, lesnictví,rybářství)
Počet osob zaměstnaných v sekundéru
v průmyslu
v tom
ve stavebnictví
Počet osob zaměstnaných v terciéru (ve službách)
velkoobchod a maloobchod,
opravy a údržba motorových vozidel
doprava a skladování
činnosti v oblasti nemovitostí,
profesní,vědecké a technické činnosti
v tom a administrativní a podpůrné činnosti
veřejná správa a obrana,
povinné sociální zabezpečení
vzdělávání zdravotní a sociální péče
ostatní odvětví
Nezjištěno
434
24
Podíl dané kategorie na zaměstnaných
100,00%
5,53%
31,80%
138
95
43
220
21,89%
9,91%
50,69%
67
15,44%
22
5,07%
33
7,60%
23
5,30%
17
17
41
3,92%
3,92%
9,45%
52
11,98%
Tab. č. 28: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v SOOJ mezi lety 2007 až 2011
Počet uchazečů o zaměstnání
2007
7
2008
17
2009
36
2010
32
2011
24
Pro rok 2011 byla k dispozici následující data o nezaměstnanosti:Počet hlášených volných míst byl 4. Počet
uchazečů (dosažitelní) byl 24 ( z toho 15 mužů a 9 žen). Míra registrované nezaměstnanosti (dosažitelní) byla
5,56 % (5,95 % u mužů a 5,00 % u žen).
Podrobnější struktura uchazečů o zaměstnání ukazuje následující tabulka.
38
2015
Tab. č. 29: Uchazeči o práci podle věku a vzdělání v SOOJ 2011
uchazeči o
práci
OZP
mladistvých
věku
věku
základní
absolventi
vyučení s maturitou
18-24 let 50 let a více
st.vzdělání
24
1
1
5
7
1
5
8
7
15
1
0
3
6
0
2
8
5
9
0
1
2
1
1
3
0
2
Tab. č. 30 : Uchazeči o práci podle délky evidence a věku v SOOJ 2011
evidence
nad 6 měsíců
Celkem
z toho
evidence
nad 12 měsíců
mladiství
nad 6 měsíců
absolventů
nad 6 měs.
10
6
1
0
Muži
7
4
0
0
Ženy
3
2
1
0
39
2015
Tab. č. 31: Obyvatelstvo vyjíždějící do zaměstnání a škol z obce Jiříkovice dle sčítání 2011
Celkem
Obyvatelstvo vyjíždějící
do zaměstnání a škol
zaměstnaní
(bez prac. studentů a učňů)
z toho
žáci a studenti
(vč. prac. studentů a učňů)
denně
v rámci Jiříkovic
podíl vyjížďky
v rámci Jiříkovic
denně
z Jiříkovic
z toho
podíl vyjížďky
z Jiříkovic
s nezjištěným místem
pracoviště, školy v ČR
podíl
nezjištěného
261
8
3,07 %
244
93,47 %
7
2,68 %
181
8
4,42 %
173
95,58
7
3,87
80
9
11,25 %
71
88,75
0
0
Tab. č. 32: Vyjíždějící z Jiříkovic (podle obvyklého pobytu) do zaměstnání a do školy podle pohlaví, věku a podle obce dojížďky podle sčítání 2011
Z SO obce Jiříkovice
vyjíždí celkem
do obcí v rámci okresu
z do jiných okresů kraje
toho do jiných krajů
do zahraničí
do Brna
z
do Šlapanic
toho
do jiných obcí
Vyjíždějící
celkem celkem
244
70
169
5
0
165
44
35
173
49
121
3
0
117
25
31
Zaměstnané osoby vyjíždějící do zaměstnání z Jiříkovic
Žáci, studenti a učni vyjíždějící do školy
Podíl
Podíl
v tom ve věku
z toho
z
na vyjíždějína vyjíždějítoho 15 - 25 - 30 - 40 - 50 60 a nezjiš- celkem
ve věku vyjíždí
cích
cích
ženy
24
29
39
49
59
více
těno
6 - 14 let denně
zaměstnaných
vzdělávaných
100,00%
100,00 %
83
9
23
52
48
32
8
1
71
17
65
28,32 %
29,58 %
23
2
7
12
17
8
3
0
21
14
20
69,94 %
67,61 %
58
7
15
39
30
24
5
1
48
3
45
1,73 %
2,82 %
2
0
1
1
1
0
0
0
2
0
0
0,00 %
0,00 %
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
67,63 %
67,61 %
55
7
14
39
28
23
5
1
48
3
45
14,45 %
26,76 %
17
1
1
7
11
5
0
0
19
14
19
17,92 %
5,63 %
11
1
8
6
9
4
3
0
4
0
1
40
2015
Tab. č. 33 : Vyjíždějící do zaměstnání z Jiříkovic (podle obvyklého pobytu) podle odvětví ekonomické činnosti, frekvence vyjížďky a času stráveného vyjížďkou a podle
obce dojížďky podle sčítání 2011
Z SO obce Jiříkovice
Vyjíždí celkem
do obcí
v rámci okresu
do jiných
ztoho
okresů kraje
do jiných krajů
do zahraničí
do Brna
ztoho
do Šlapanic
do jiných obcí
z toho odvětví ekonomické činnosti
Vyjíždějící
Podíl na
do zaměstvyjíždějících
nání
zemědělství,
velkoobchod
doprava
zdravotní
zaměstnaných
prů- stavebvzdělávácelkem
lesnictví,
a maloobchod;
a skladoa sociální
mysl nictví
ní
rybářství
opravy motor. voz.
vání
péče
100,00%
173
4
46
10
26
10
8
11
49
28,32 %
3
21
2
6
2
3
1
121
69,94 %
1
25
8
20
8
5
3
0
117
25
31
1,73 %
0,00 %
67,63 %
14,45 %
17,92 %
0
0
1
1
2
0
0
25
11
10
0
0
8
1
1
0
0
17
4
5
0
0
8
0
2
0
0
5
3
0
z toho podle času
stráveného vyjížďkou (v min)
15 30
do
60 a
14
více
29 59
164 40 63 55 15
z celkového
počtu
vyjíždí
denně
48 25 16
6
2
10
115 15 47 48
11
0
0
10
1
0
1 0 0 1
0 0 0 0
111 12 46 48
25 17 8 0
28 11 9 7
2
0
11
0
4
Tab. č. 34: Dojíždějící do Jiříkovic do zaměstnání a do školy podle pohlaví, věku a podle obce vyjížďky podle sčítání 2011
Do SO obce Jiříkovice
Dojíždějící
celkem
celkem
Zaměstnané osoby dojíždějící do zaměstnání do Jiříkovic
Podíl
v tom ve věku
z
na dojíždětoho 15 25 30 40 50 60 a
jících
ženy
24
29
39
49
59
více
zaměstna-
nezjištěno
Žáci, studenti a učni dojíždějící do školy
Podíl
z toho
na dojížděcelkem
ve věku
dojíždí
jících
6 - 14 let
denně
vzděláva41
2015
ných
Dojíždí celkem
z
toho
z obcí
v rámci okresu
z jiných
okresů kraje
z jiných krajů
z Brna
z
toz jiných obcí
ho
ných
73
70
100,00 %
30
16
8
14
16
15
1
0
3
100,00 %
2
3
38
36
51,43 %
18
7
3
7
9
10
0
0
2
66,67 %
2
2
30
30
42,86 %
12
9
3
6
7
4
1
0
0
0,00 %
0
0
5
16
4
16
5,71 %
22,86 %
0
7
0
4
2
3
1
4
0
5
1
0
0
0
0
0
1
0
33,33 %
0,00 %
0
0
1
0
57
54
77,14 %
23
12
5
10
11
15
1
0
3
100,00 %
2
3
Tab. č. 35: Dojíždějící do zaměstnání do Jiříkovic podle odvětví ekonomické činnosti, frekvence dojížďky a času stráveného dojížďkou a podle obce vyjížďky podle sčítání 2011
Do SO obce Jiříkovice
Dojíždí celkem
z obcí
z v rámci okresu
to- z jiných
ho okresů kraje
z jiných krajů
z z Brna
to- z jiných obcí
Dojíždějící
do zaměstnání
celkem
Podíl na
dojíždějících
zaměstnaných
z toho odvětví ekonomické činnosti
zemědělství,
lesnictví,
rybářství
průmysl
stavebnictví
velkoobchod
a maloobchod; opravy
mot. voz.
doprava
a skladování
vzdělávání
z toho podle času
z celstráveného dojížďkového
kou (v min)
počtu
zdravotní
15 30
dojíždí do
60 a
a sociální
denně 14
více
péče
29 59
70
100,00 %
3
21
2
12
0
6
0
61 27 26 13
4
36
51,43 %
3
11
0
4
0
4
0
32 22 10
3
1
30
42,86 %
0
8
2
7
0
2
0
28
3 16 10
1
4
16
54
5,71 %
22,86 %
77,14 %
0
0
3
2
6
15
0
1
1
1
3
9
0
0
0
0
2
4
0
0
0
1 2 0 0
15 1 12 2
46 26 14 11
2
1
3
42
2015
ho
43
2015
Tab. č. 36 : Vývoj příjmů a výdajů obce Jiříkovice
2008
Příjmy celkem
2009
Rok
2010
2011
2012
8.196,26
9.321,80
9.228,20
1.7638,00
Daňové příjmy (tis. Kč)
Nedaňové příjmy
Kapitálové příjmy
7.079,57
620,75
48,70
7.673,18
1.181,81
106,44
7.297,89
620,02
43,50
6.867,60
1.110,30
9.035,63
Vlastní příjmy
Přijaté dotace
Neinvestiční přijaté dotace
Investiční přijaté dotace
7.749,02
447,24
447,24
0,00
8.961,43
360,37
284,37
76,00
7.961,41
1.266,79
766,79
500,00
17.013,53
624,47
624,47
0,00
9.147,80
7.304,93
8.451,14
8.562,00
Běžné výdaje
6.626,93
5.681,51
6.958,06
6.529,28
Kapitálové výdaje
2.520,87
1.623,42
1.493,09
2.032,74
-951,54
2.016,87
777,06
9.076,01
v tom
Výdaje celkem
v tom
Saldo příjmů a výdajů
Tab. č. 37: Struktura hospodářské činnost v SOOJ podle právní formy r. 2014
Počet subjektů celkem
Státní organizace
Akciové společnosti
Obchodní společnosti
Družstevní organizace
Finanční podniky
v tom
Živnostníci
Samostatně hospodařící rolníci
Svobodná povolání
Zemědělští podnikatelé
Ostatní právní formy
224
2
0
30
1
0
159
0
11
8
13
2013
21.275,8
5
13.174,6
9
753,23
5.800,90
19.728,8
2
1.547,03
402,10
1.144,93
23.930,6
9
11.241,9
2
12.688,7
7
2.654,84
100 %
0,89 %
0,00 %
13,39 %
0,45 %
0,00 %
70,98 %
0,00 %
4,91 %
3,57 %
5,80 %
Tab. č. 38: Počet a velikost podnikatelských subjektů v SOOJ mezi lety 2008 až 2014
Rok
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet podnikatelských subjektů celkem
205 206 215 220
224 221 224
bez zaměstnanců
76
71
s 1- 9 zaměstnanci
23
23
v tom
s 10 - 19 zaměstnanci
5
4
0
0
44
2015
s 2500 a více zaměstnanci
Nezjištěno
1
0
0
0
0
0
119
2
0
0
0
0
0
121
Tab. č. 39: Počet a převažující obor podnikatelských subjektů v SOOJ mezi lety 2008 až 2014
Počet podnikatelských subjektů celkem
Zemědělství, lesnictví, rybářství
Těžba a dobývání
Zpracovatelský průmysl
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a
klimatizovaného
Stavebnictví
Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba
motorových vozidel
Doprava a skladování
Ubytování, stravování a pohostinství
Informační a komunikační činnosti
v
tom
Peněžnictví a pojišťovnictví
Činnosti v oblasti nemovitostí
Profesní, vědecké a technické činnosti
Administrativní a podpůrné činnosti
Veřejná správa a obrana; povinné sociální
zabezpečení
Vzdělávání
Zdravotní a sociální péče
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
Ostatní činnosti
Nezařazeno
Rok
2008 2009 2010 2011 2012 2013
205 206 215 220 224 221
12
12
0
0
41
37
2014
224
12
0
37
0
28
2
29
32
62
1
6
2
3
3
21
2
57
1
4
2
7
4
21
3
57
1
6
3
5
4
22
4
3
3
1
4
26
6
3
3
1
4
26
5
3
3
1
4
28
2
Přes užitečnost výše uvedených statistických údajů o počtu a zaměření ekonomických subjektů si
zároveň musíme být vědomi jejich omezené vypovídací schopnosti v některých směrech.
Jednak jde o to, že oficiální sídlo podnikání se často liší od místa jeho skutečného provozování – i v Jiříkovicích
působí subjekty, které zde nejsou zaregistrovány a naopak jsou tu zaregistrovány subjekty, které tu ve
skutečnosti vůbec nepůsobí, ale působí jinde (např. v Jiříkovicích registrovaná květinářka jezdí prodávat do
svého obchodu v Křenovicích ap.). Dále jde i o to, že množství zaregistrovaných firem, a to nejen fyzických osob,
ve skutečnosti nevyvíjí žádnou faktickou činnost - z tohoto hlediska z výše uvedených tabulek zřejmě nejvíce
45
2015
vypovídá tabulka o počtu zaměstnaných osob. Nejpřehlednější a nejvíce vypovídající by byly finanční údaje o
činnosti subjektů (i když i na ty je třeba hledět s určitou rezervou), ty však nebyly k dispozici. Z tohoto důvodu
jsou v dalším textu uváděny jen takové subjekty, u nichž byly jakýmkoli jiným způsobem zachycena alespoň
nějaká aktivita (především propagace a reklama, sponozoring akcí, diskuze o činnosti ap.). I zde však lze narazit
na některé zavádějící informace (zdvojená adresa ap.)
7.2 ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Charakter zemědělství je v SO určen jednak jeho geomorfologickými, klimatickými, hydrologickými a půdními
podmínkami, jednak jeho příměstským charakterem v zázemí velkoměsta Brna.
Z tohoto hlediska zvláště pro rostlinnou výrobu vyniká bonitou půd východní a jižní plochá pahorkatina s
hnědozeměmi a černozeměmi. Většinou přitom spadá do řepařské oblasti,
Vzhledem k značné úrodnosti dané oblasti byli jiříkovští hospodáři relativně zámožní, takže kolektivizace zde
probíhala opožděně. Později bylo jiříkovské družstvo spojeno se šlapanickým družstvem a dalšími okolními do
jednoho velkého podniku.
Vzhledem k relativní prosperitě spojeného družstva pak zas naopak nebyl v 90. letech minulého století moc
velký zájem o převzetí půdy do individuálních hospodářství – mezi vykazovanými ekonomickými subjekty není
ani jeden samostatně hospodařící rolník. Družstvo tak nakonec bylo transformováno do několika subjektů.
Zemědělských podniků je tu dnes vykazováno až 8. Největším z nich je dnes Bonagro, a. s., mající provozy i v
Jiříkovicích, protože obhospodařuje i jiříkovická pole. Také sídlo má oficálně v Jiříkovicích, i když jsou plány na
jeho přesun do Šlapanic. Kontaktní adresy však stále zůstávají na jiříkovickou adresu. Výrazným akterém v obci
je Bonagro, a.s. také proto, že vlastní bývalý panský statek uprostřed obce. Tento objekt bude v rámci
ekonomizace podniku nejspíše opouštět a je to tudíž rozvojový impuls pro obec, jak s daným objektem naložit.
Tab. č. 40 : Využití půdy SO obce Jiříkovice
rok
ha
Celková plocha území obce
Výměra orné půdy
Výměra chmelnic
Výměra vinic
Výměra zahrad
Výměra ovocných sadů
v tom
Výměra trvalých travních porostů
Výměra zemědělské půdy
Výměra lesní půdy
Výměra vodních ploch
Výměra zastavěných ploch
453,63
377,01
0
0
13,19
0,26
8,38
398,85
0
13,11
11,33
2012
podíl dané
kategorie
100,00%
83,11%
0,00%
0,00%
2,91%
0,06%
1,85%
87,92%
0,00%
2,89%
2,50%
ha
453,63
376,99
0
0
13,19
0,26
8,41
396,86
0
13,11
11,31
2013
podíl dané
kategorie
100,00%
83,11%
0,00%
0,00%
2,91%
0,06%
1,85%
87,49%
0,00%
2,89%
2,49%
46
2015
Výměra ostatních ploch
Koeficient ekologické stability
30,34
6,69%
0,08
30,36
6,69%
7.3 TĚŽEBNÍ PRŮMYSL, ENERGETIKA, ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL, STAVEBNICTVÍ
O možnostech těžby bylo pojednáno v části zabývající se geologií. Po uzavření obecní cihelny r. 1926 na
území obce žádná těžební činnost není. Mnohem výraznější je činnost zpracovatelského průmyslu a opravárenských služeb. Mezi nimi je tu dlouhodobě výrazně zastoupeno automobilové opravárenství (3 subjekty) a s ním
spojené služby (provádění STK, měření emisí ap.).
a) Autocentrum Jiříkovice - u dálničního motorestu na Rohlence. Moderní autoservis a pneuservis, který
mimo jiného provádí i servis, výkup a prodej osobních i užitkových motorových vozidel a motocyklů.
b) Autoklempířská dílna Jan Doležal - přímo v základním sídle obce na Tvaroženské ulici.
c) KPK autoopravna - přímo v základním sídle obce na návsi. Opravy osobních a užitkových vozidel všech
značek.
d) STK Jiříkovice- u dálničního motorestu na Rohlence.
Dále je zde několik výrobně-montážních a opravářských subjektů.
a) ASIO, spol. s r.o. - se skutečným těžištěm v Brně, ale je vedena i v Jiříkovicích (ČOV) v základním sídle.
Inženýrsko - dodavatelská firma především v oboru dodávek, vývoje a návrhu technologií pro čištění odpadních
vod a úpravny vod. Výroba a dodávka domovních a komunálních čistíren odpadních vod, plastových nádrží, jímek, septiků, vodoměrných a čerpacích šachet, lapáků tuků, odlučovačů ropných látek, odlehčovacích komor,
systémů pro akumulaci srážkových vod.
b) ROJMONT, s.r.o. V základním sídle obce. Provádí tepelné, protipožární a protihlukové izolace, protipožární ucpávky i revize, chlazení, klempířské práce, opravy izolací a další. Dodává a montuje jednoduše snímatelná izolační pouzdra ze sklovláknitých materiálů na armatury. Prodej izolačních materiálů a zajištění dopravy.
c) Omko Digital a.s. Ve skutečnosti jde o větší brněnskou firmu (Brněnské Ivanovice) – v Jiříkovicích jen
bydlí dva členové správní rady. Prodej anténní a satelitní techniky pro příjem digitální TV, montáže pro jednoho
účastníka i společné TV rozvody. Zajištění dodávky a montáže zabezpečovacích zařízení.
d) Altops s. r. o. Opět především brněnská firma, vedená i v Jiříkovicích v základním sídle (kromě toho
pobočky i ve Slavkově ap.) Dodává plastová okna a realizuje jejich instalaci. Firma jako celek má v nabídce i garážová vrata, pohony vrat a bran, plastová a hliníková okna, zimní zahrady z plastu a hliníku, vchodové a víceúčelové dveře.
e) Tomáš Buchta. V základním sídle obce. Zámečnictví, nástrojářství, Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení.
f) ACTIV Brno. Brněnské výrobní družstvo, vedené i v Jiříkovicích v základním sídle. Výroba výšivek.
7.4 DOPRAVA A DOPRAVNÍ POLOHA
Přestože přes SOOJ zatím neprobíhá žádná významná komunikace, má území obce mimořádně blízko
k prvořadým železničním, silničním i leteckým komunikacím ČR. Dopravní poloha obce je tudíž z hlediska
47
2015
dostupnosti automobilovou dopravou velmi dobrá, především díky blízkému (ačkoliv neoficiálnímu) sjezdu
z dálnice D1. Z hlediska hromadné dopravy je obec závislá na autobusové dopravě, ale její frekvence je poměrně
uspokojivá. Více viz dotazníkové šetření.
Severním cípem svého území se SOOJ dotýká dálnice D1 (směřující na Ostravu) a díky své poloze nemá daleko
do Vyškova, kde se na D1 napojuje rychlostní komunikace R46 na Olomouc, či na MUK Brno-jih, kde se na ni
napojuje dálnice D2 do Bratislavy
Základní sídlo obce je dostupné po silnici č. 417 a č. 203 a dále po místní komunikaci. Dopravní situace na nich
ale není dobrá. Jak už bylo řečeno, jednak se přes obec dostávají nejpohodlněji na dálnici D1 řidiči nejen z Blažovic a částečně ze Šlapanic, ale i z celého jižněji položeného segmentu vymezeného na krajích až i obcemi Sokolnice, Újezd, Otnice. Navíc je průjezd obcí výrazně zatěžován kamionovou firmou sídlící na východě Šlapanic, jejíž
kamiony vyjíždí obsluhovat klienty po celé republice nejprve po úzké silnici do Jiříkovic a přes ně pak především
na dálnici, méně často i jinými směry do kraje. Na základě dosavadních zkušeností má proto obec značné
výhrady k možnosti vybudování severojižní dopravní tangenty přes své území či v jeho těsné blízkosti. Otázka
výstavby jihovýchodní tangenty je otázkou, kterou mají vyřešit navrhované Zásady územního rozvoje JMK. Tato
dopravní stavba má odlehčit v současné době přetížené dálnici D1 a především dopravě v brně. Stavba samotná
pro obec Jiříkovice a další okolní obce příliš výhod neskýtá. Jedná se o zájmy a výhody z celostátního, případně
krajského pohledy, proto nemá vetší smysl zabývat se touto stavbou v rámci strategického plánu obce Jiříkovice.
Zatím v obci chybí adekvátní propojení pro nemotorovou dopravu mezi obcemi. Nejvíce vytížený je směr do
Šlapanic. Významné by bylo i propojení na železniční stanici do Ponětovic. Lidé by tak mohli dojet na kole na
zastávku vlaku a dojet do Brna velmi rychle.
Jižním cípem jiříkovického katastru probíhá železniční trať z Brna do Křenovic, kde se pak větví směrem na
Vyškov a Bučovice. Jiříkovice samy na ní zastávku nemají, dostanou se ale pohodlně autobusem na železniční
zastávky v sousedních Blažovicích, Ponětovicích a v Šlapanicích.
HROMADNÁ DOPRAVA
Hromadnou dopravu přímo základního sídla Jiříkovic zabezpečuje pouze jediná autobusová linka,
spojující je s Blažovicemi, Ponětovicemi a Šlapanicemi. Zdálo by se to málo, ale musíme si přitom uvědomit tři
související věci.
Za prvé ve všech třech zmíněných sídlech se dá přestoupit na množství jiných navazujících spojů, a to už nejen
autobusových, ale i vlakových, kterými se dá už velmi rychle a často dostat především do Brna, ale samozřejmě i
do dalších, často i vzdálenějších, sídel. Hlavní pozici v přestupu mají Šlapanice, kde už lze přestoupit přímo i na
trolejbusy brněnské městké hromadné dopravy. Trolejbusová doprava však z hlediska dojezdnosti do města
Brna není ideální, jelikož prochází mnoha zúženími a problematickými místy, např. na křižovatce v příjezdu do
MČ Brno-Slatina. Jako výhodnější by se z hlediska dojezdnosti do Brna jevilo standartní napojení na železnici
zřejmě ve Šlapanicích. Napojení na železnici je možné v Ponětovicích, avšak ne všechny vlaky v Ponětovicích
zastavují. (Z Brna se pak samozřejmě lze navíc dostat pohodlně nejen na mezistátní dálkové linky nejen vlakové
a autobusové, ale i letecké).
48
2015
Za druhé i počet a frekvence spojů této přímé linky jsou ve všední den dobré – jde celkem o 24 spojů ve
směru z Blažovic do Šlapanic a 20 spojů opačným směrem, přičemž tyto spoje (mimo noci) jezdí minimálně
každou hodinu, v ranní špičce je to častější.
A konečně za třetí cesta z Jiříkovic do Šlapanic tak zabere 9 minut, do Ponětovic i do Blažovic jen 4 minuty.
Z tohoto důvodu lze považovat dopravní obsluhu vesnice Jiříkovice veřejnou hromadnou dopravou ve všední
den za dobrou.
Mnohem horší je ale situace o víkendech, kdy zásadně klesá frekvence této linky – oba její směry mají jen po
šesti spojích.
linka autobusu 729710: Blažovice, hostinec – Blažovice, Pod kostelem - Jiříkovice – Ponětovice, železniční
stanice – Ponětovice – Šlapanice, Kalvodova – Šlapanice, Riegrova; květen 2015:
Odjezdy z Jiříkovic do Šlapanic
Všední den: 4,20, 5,05, 5,35, 6,08, 6,45, 7,15, 7,32, 7,36, 8,20, 9,20, 10,20, 11,20, 12,20, 13,20, 13,50, 14,35,
15,05, 15,35, 16,15, 17,20, 18,20, 19,20, 20,30, 22,00
Víkend: 6,30, 8,25, 10,15, 13,20, 17,20, 22,00
Odjezdy z Jiříkovic do Blažovic
Všední den: 4,54, 5,24, 5,56, 6,59, 7,24, 8,53, 9,53, 10,53, 11,53, 13,08, 14,23, 14,53, 15,23, 16,03, 16,53, 17,53,
19,08, 20,08, 21,48, 23,28
Víkend: 6,04, 8,09, 9,54, 12,39, 16,39, 21,39
Zajímavé je, že spojení vesnice Jiříkovice s druhou sídelní jednotkou obce, tj. s Rohlenkou na severní
hranici katastru, je odkázáno pouze na individuální dopravu, přestože jsou od sebe vzdáleny 2 kilometry.
Přitom autobusová zastávka Jiříkovice-Rohlenka má větší množství linek (5) a nepoměrně větší množství
spojů (i o víkendech) než samotná vesnice Jiříkovice, protože Rohlenka leží na dálnici v místě kam vyúsťuje
mnoho silnic z okolních vesnic odkud pak směřuje jejich dopravu především na Brno, méně pak směrem na
Vyškov či Bučovice. V podstatě tu autobusy směrem na Brno zastavuje skoro každou čtvrthodinu.
Rohlenka je tak kromě brněnských zastávek přímo napojena množstvím spojů i na Bedřichovice rozcestí,
Holubice, Kovalovice, Pozořice, Rousínov, Sivice, Slavkov, Tvarožnou, Velešovice a Viničné Šumice a malým
množstvím spojů dokonce i na vzdálenější Bučovice, Dražovice, Komořany, Letovice a Podbřežice.
autobusové linky zastavující v zastávce Jiříkovice-Rohlenka
729702: Viničné Šumice, Kovalovice, Pozořice, Sivice, Tvarožná, Bedřichovice rozcestí. Brno-Slatina, Brno
729601: Slavkov, Velešovice, Holubice, Bedřichovice rozcestí, Brno-Slatina, Brno
49
2015
729602: Bučovice, Letonice, Dražovice, Podbřežice, Komořany, Rousínov, Velešovice, Kovalovice, Holubice,
Bedřichovice rozcestí, Brno-Slatina, Brno
728601: Velešovice, Holubice, Bedřichovice, rozcestí, Brno-Slatina, Brno
728602: Rousínov, Velešovice, Kovalovice, Holubice, Bedřichovice, Brno-Slatina, Brno
Přes území nebo v jeho těsné blízkosti prochází několik cyklotras, určených především turistickému ruchu (viz
pojednání o památkách na Bitvu u Slavkova), ale často sloužících i místním potřebám. Fakticky se však jedná jen
o značení tras pro cyklodopravu, která ovšem vede buď po nezpevněných polních cestách, nebo přímo po
pozemních komunikacích, kde není bezpečně oddělena automobilová doprava od nemotorové. Kromě toho je
tu i lokální cyklostezka v lesoparku Loučky.
Také pěší doprava je kromě běžných chodníků v intravillánu a spojovacích pěších cest mimo něj
doplněna žlutě značenou turistickou trasou a oddychovými chodníky v Loučkách. Propojení s okolními obcemi
pro nemotorovou dopravu fakticky chybí. Existují některé polní cesty, například mezi Jiříkovicemi a Blažovicemi,
ale tyto cesty jsou nezpevněné a v případě vyššího úhrnu srážek těžko průchozí.
7.5 TECHNICKÉ SÍTĚ A SPOJE
Obec má všude zaveden veřejný vodovod, byla plně plynofikována, má dokončenu kanalizaci napojenou
na čističku odpadních vod.
Pošta pro Jiříkovice se nachází až v sousedních Šlapanicích na Masarykově náměstí 100. PSČ pro Jiříkovice je 664
51.
7.6 TERCIÉRNÍ ČINNOSTI (SLUŽBY)
V dubnu roku 2015 byl slavnostně otevřen Sběrný dvůr Jiříkovice.
V obci je velmi aktivní sbor dobrovolných hasičů, zařazený do kategorie JPO V. Sbor má 13 členů
(3 strojníci, velitel družstva a velitel jednotky) s průměrným věkem 25 let. Je vybaven moderní technikou (např.
nový zásahový dopravní automobil (DA12-L1Z na podvozku Iveco Daily 5,2 t) a průměrný čas od vyhlášení poplachu do výjezdu jednotky je 5,2 minuty. Mimo zásahovou činnost se tato jednotka v uplynulých letech zúčastnila
technických zásahů, jako bylo odčerpávání vody ze zatopené příjezdové cesty ap. Každoročně jednotka vykonává
požární, dopravní a zdravotnický dozor na soutěžích a kulturních akcích v rámci obce a okolí.
Subjekty v oblasti služeb
a) Aspectis spol. s r.o. V základním sídle obce. IT firma. Služby v oblasti informačních technologií. Kancelářská,
výpočetní technika, internet, CCTV, zabezpečovací technika. Správa počítačových sítí.
b) Betty Design. V základním sídle obce. Nabídka služeb grafického designu. Tvorba firemních log, vizitek, letáků,
potisků, polepů, grafických návrhů svatebních oznámení a webových stránek.
50
2015
c) Blanka Šlancarová. Registrováno v Jiříkovicích, služby ale nabízeny ve Šlapanicích. Pedikůra, manikůra, kadeřnictví. (Zaregistrováno i Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, Zprostředkování obchodu a služeb, Velkoobchod a maloobchod).
Obchod
V obci jsou dva obchody se základními potřebami.
a) BERNADOTTE s.r.o. V základním sídle obce. Samoobsluha - maloobchodní prodej potravin a smíšeného zboží.
(Provázanost na už výše uvedenou firmu ASIO, s.r.o.)
b) Bedřich Daněk. V základním sídle obce. Prodejna sportovního zboží, textilu, obuvi a kancelářských potřeb.
c) Nohelová Jana. Registrováno v Jiříkovicích. Květinářství je ale v Křenovicích.
d) OMV a Aral. Benzinové čerpací stanice. ZSJ Rohlenka na dálnici. Součást motorestu – viz dále.
Stravování
a) Bašta císařů. V základním sídle obce. Restaurace.
b) Sport Club. V základním sídle.
Motorest Rohlenka (komplexní stravovací a ubytovací služby)
a) Motorest Rohlenka a zároveň základní sídelní jednotka (ZSJ) Rohlenka se nachází na křižovatce dálnice z Brna
do Ostravy a silnic z Brna do Vyškova (na místě bývalého zájezdního hostince). Nabízí nepřetržité služby stravování, občerstvení, ubytování, atrakce pro děti. Jedná se o jeden z největších motorestů v České republice. Je
přístupný z obou směrů.
 Napoleonská restaurace. Pizzerie. Samoobslužná jídelna. Coffee bar. Snack bar. Cukrárna. Salonek. (KFC,
SUBWAY, McDonalds).
 směnárna.
 dětské hřiště
 motel Rohlenka Austerlitz (54 lůžek).
 dvě velkokapacitní bezpatná hlídaná parkoviště
 malý autoservis
Navrhováno
Shoping World Rohlenka (SWR). Developerem projektu je společnost Obchodní domy iRO, a.s. Lokalizace by
měla být u současného motorestu na dálniční přípojce.
Developerský projekt je navrhován jako nadregionální nákupně-společensky-zábavné centrum. Svou velikostí,
množstvím obchodů, zábavy a stravovacími možnostmi daleko převyšuje regionální centra postavené na jižním
průmyslovém okraji Brna. Spojení s centrem Brna by měla zajišťovat kyvadlová doprava ve dvacetiminutových
intervalech.
V nákupních centrech I. fáze s cca 220 obchody a II. fáze s cca 50 obchody se připravuje rozsáhlá nabídka zboží
denní potřeby (potraviny, parfumerie, oděvy, obuv atd.), zboží dlouhodobé spotřeby (nábytek, zábavná elektronika, přístroje pro domácnost a kuchyň, obchody specializované na domácí dílnu apod.) a služeb (restaurace,
banky, cestovní kanceláře atd.)
51
2015
Počátkem roku 2005 byl schválen územní plán obce pro výstavbu SWR I. a II. ETAPY. Další rozvoj území je zajištěn ve spolupráci s dotčenými obcemi. Stavební povolení vydáno. Vlastní realizace je zatím problematická a
značně nejistá.
CESTOVNÍHO RUCH
Zemědělská kulturní step zvlněné pahorkatiny zabírající většinu jihu a východu SO je sice docela malebná, ale
zalíbení v ní nacházejí především místní rodáci, zatímco většině ostatních rekreantů by se asi zdála poněkud
fádní. To je ovšem vcelku přijatelná daň (ne-li výhoda) za většinou vynikající bonitu zdejší půdy. Pro místní obyvatelstvo samotné skýtá území jejich obce dobré podmínky každodenní rekreace – především lesopark Loučky,
rybník Grunty, pěšiny a cyklotrasy, základní sportovní zařízení, zahrady.
V okolí obce má nadregionální a dokonce nadrepublikový význam svým způsobem jen Mohyla míru na Prateckém kopci, Žuráň a krajina mezi nimi jako památné místo bitvy u Slavkova, kam se jednou do roka sjíždějí fanoušci ze zahraničí, aby si v historických uniformách rekonstruovali "romantiku" jedné z největších evropských
lidských bitev 19. století. Během roku to ovšem žádný velký (a z ekonomického hlediska významnější) magnet
cestovního ruchu není.
Nejvýznamnějšími památkami přímo na území SO (viz kapitola Dějiny a památky) jsou také připomínky Bitvy u
Slavkova – ve srovnání s okolními obcemi však nemají velký význam. Obec může zatím v průběhu roku sloužit
spíše jako příjemné východisko k napoleonským památkám v okolí, ale i to by se týkalo nanejvýš několika více
zasvěcených jedinců, které by obec upoutala spíše svou celkovou upraveností a poklidnou atmosférou. Jiříkovice
totiž leží téměř uprostřed rozsáhlého slavkovského bojiště (i když v nich samotných žádné boje neprobíhaly),
takže přes ně kromě silnic vede i Naučná stezka Bitvy u Slavkova, jejíž význačné body spojuje žlutá turistická
značka a napojení na další "napoleonské" turistické trasy a cyklotrasy v okolí.
SOOJ tedy vlastním cestovním ruchem příliš nevyniká, na druhé straně z něj alespoň částečně mohou profitovat
aspoň ta pohostinská zařízení, obsluhující turisty projíždějící za cíli ležícími mimo SO. Stavět rozvoj základního
sídla obce na cestovním ruchu směřujícím k nějakým jeho přírodním či kulturním památkám zde zřejmě nemá
smysl.
Značně jiná situace je ale u ZSJ Rohlenka, kde nájezd z běžné komunikační sítě na dálnici vedl ke vzniku velkého
motorestu. To je určitý atraktor pro zastavení projíždějících či ubytování zájemců o celý širší region, není to však
zájmem o nějakou místní nabídku. To by se mohlo změnit vybudováním velkého obslužného centra nadregionálního významu. Důvod pro rozvoj služeb v této oblasti je však výhodná dopravní poloha, nikoliv přírodní či
kulturní výjimečnost regionu. Přesto se dá zastávka lidí v motorestu využít pro jejich nalákání do blízkého regionu slavkovského bojiště. Jak již ale bylo řečeno, Jiříkovice samotné nejsou schopny návštěvníky zřejmě přilákat.
Přínosem developerského projektu pro obec Jiříkovice by kromě finančních plateb z provozu centra byla především zvýšena možnost zaměstnanosti. Nepřímými negativy by bylo ještě větší zahlcení obce průjezdní dopravou
ze Šlapanic, Blažovic a od jihu.
Pro určitý rozvoj cestovního ruchu má význam rozvoj sítě cyklostezek, které by měli sloužit především mobilitě
obyvatel, ale mohou přivést do Jiříkovic i výletníky z Brna, či okolních obcí, kteří se mohou v místních podnicích
zastavit a občerstvit.
52
2015
53
2015
8. SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE
8.1 SOCIÁLNÍ PÉČE A SLUŽBY
V SOOJ nejsou k 31. 12. 2013 žádná sociální zařízení. Obec nedisponuje ani kapacitami pro sociální bydlení,
v případě, že se její obyvatelé dostanou do nouzové situace. Na území obce působí registrová pečovatelská služba Sanus Brno o.s. Potřební senioři jsou umístěni v zařízeních v okolí (DPS Podolí, Domov pro seniory Sokolnice,
případně v brněnských zařízeních)
8.2 ŠKOLSTVÍ,
Tab. č. 41: Obyvatelstvo SOOJ podle nejvyššího ukončeného vzdělání dle sčítání 2011
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let
bez vzdělání
základní včetně neukončeného
střední vč. Vyučení (bez maturity)
z toho
úplné střední (s maturitou)
dle stupně
nástavbové studium
vzdělání
vyšší odborné vzdělání
vysokoškolské
nezjištěno
Celkem v %
muži
v%
ženy
v%
745 100,00%
364
48,86%
381
51,14%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
143 19,19%
47
32,87%
96
67,13%
309 41,48%
172
55,66%
137
44,34%
189 25,37%
89
47,09%
100
52,91%
17
2,28%
7
41,18%
10
58,82%
11
1,48%
2
18,18%
9
81,82%
62
8,32%
40
64,52%
22
35,48%
14
1,88%
bez vzdělání
základní včetně
neukončeného
střední vč. Vyučení (bez
maturity)
úplné střední (s maturitou)
nástavbové studium
vyšší odborné vzdělání
vysokoškolské
nezjištěno
Obr. č. 11. Obyvatelstvo SOOJ podle nejvyššího ukončeného vzdělání dle sčítání 2011
54
2015
Jiříkovice původně neměly vlastní školu, a tak z nich děti až do r. 1799 chodily do Šlapanic, poté do Blažovic. Teprve roku 1851 si založily vlastní školu. Roku 1854 ji navštěvovalo 108 dětí. Roku 1888 byla rozšířena na
dvoutřídní, když jí postavili novou budovu, ale dětí do ní v r. 1862 chodilo jen 82, v letech 1867 a 1872 dokonce
jen 55. Pak jejich počet stoupal: roku 1880 to bylo 76 dětí, roku 1886 to bylo 102 dětí a roku 1892 už 115 dětí.
Na učitelský plat vybíral starosta původně 200 zlatých a k tomu naturálie v obilí. Nejdéle tu působil učitel František Čecháček (od 1853 do 1873, který založil pamětní školní knihu. Z finančního daru šlapanického faráře P. V.
Vzácného byla r. 1861 sanována žákovská knihovna, na niž pak přispívala i obec.
Ze školských institucí je v SOOJ je jen mateřská škola a nižší stupeň základní školy (1.-5. ročník). Mateřská škola
byla rozšířena nově o vrchní podlaží nyní v roce 2015. V současné době tedy pokrývá zhruba poptávku místních
obyvatel na umístění dětí předškolního věku.
8.3 ZDRAVOTNICTVÍ
V obci nejsou žádná zdravotnická či ozdravná zařízení. Je nutná dojížďka do Šlapanic, případně do města Brna.
8.4 SPORT
Ze sportovních zařízení jsou v SOOJ statisticky vykazována 2 hřiště (s provozovatelem nebo správcem), 1 tělocvična (školní) a 1 "ostatní" zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem).
V obci působí dvě tělovýchovné organizace. Tělovýchovná jednota Sokol vyniká především díky oddílu ledního
hokeje a turnaji v nohejbalu, má také sportovní oddíl pro děti. Tělovýchovná jednota Orel zas umožňuje cvičení
občanům všech věkových kategorií v oddílech gymnastiky a aerobiku. V tomto smyslu pořádá i akce za účasti
pozvaných cvičitelů (např. v roce 2015 akci Aerobic Master Class).
Tělocvičnu v Katolickém domě využívají i nově vzniklé oddíly florbalu a pro individuální cvičení lze využít také
vybavenou posilovnu. Dalším novým sportovním zařízením je nedávno dokončený tenisový kurt, na kterém se
odehrávají i tenisové turnaje o pohár starosty obce. V obci se také uskutečnil první ročník jezdeckého dne se
soutěží koňských spřežení. Nárazově se pořádají i další soutěže – turnaj v pétanque, cyklistický závod dětí,
V obci sice není vykazováno žádné koupaliště či plavecký bazén, na druhé straně však v létě slouží k plavání rybník Grunty. Rybník Grunty je však v pronájmu soukromé osoby a je určen k celoročnímu rybaření. Pro koupání
ho mohou využívat obyvatelé obce Jiříkovice, avšak vzhledem k funkci rybníka a jeho oplocení není koupání příliš
využíváno. V malé míře může posloužit i betonový rybníček v lesoparku Loučky.
6.5 KULTURA
Co se týče české resp. moravské složky obyvatelstva, pak etnograficky patří SOOJ spolu s celým SO ORP
Šlapanice do oblasti průniku mezi Podhoráckem (jako přechodu z horácké Českomoravské vrchoviny), Hanou a
hanáckým Slováckem (a to především mezi dvěma posledně uvedenými). Kvůli některým původním jazykovým,
hudebním, tanečním i stavebním prvkům se této oblasti někdy také nesprávně říkalo brněnské Hanácko, ale
industrializací Brna (včetně dlouhodobého vlivu německého) se brzy prosadilo i do svého širšího okolí natolik, že
se tu dnes zformoval etnograficky neurčitý region, uměle od 20. století označovaný jako Brněnsko či širší Brněn55
2015
sko. Tento region nemá navíc kromě Brna přirozené spádové centrum. Zrušením okresu Brno venkov, vznikl
Správní obvod ORP Šlapanice, který však svůj úřad má stejně v Brně. Brno však nehraje pro své zázemí žádnou
koordinační roli a tak region poněkud postrádá společný postup v mnoha otázkách.
Pro region bylo typické, že se v tomto převážně neurčitém prostředí až donedávna udrželo i několik národopisně
svérázných (včetně čistě místních nářečí, krojů, zvyků ap.) oblastí a lokalit, mezi něž patřily např. i Šlapanice –
což se projevuje i v Jiříkovicích jako jejich těsném zázemí. Modifikujícím prvkem tu ovšem byl především menší
počet obyvatel, méně pak i jejich staletá správní roztříštěnost do tří různých panství.
Vlastivěda moravská v Jiříkovicích přitom zdůrazňuje jednak tzv. "žudry" (vystupující štítovou část domu nad a
před dveřmi – poslední však byl zbourán už r. 1885), jednak součásti mužského kroje – červenou vestu (kordula)
a modré "gatě". Tyto se oblékaly při slavnostnějších příležitostech (mše za mládence a panny nebo i na hody,
ostatky ap.). Kromě toho někteří nosili ještě i všední "korduly". V zimě se nosily "ušatice" – zdejší beranice s
třapcem. Tyto krojové náležitosti však mizely už před první světovou válkou, kdy se zvláště u mužů prosazovalo
běžné městské oblečení (levný černý oblek s kloboukem). Nejstarší ženy ale běžně nosily všední kroj ještě v sedmdesátých letech minulého století, ostatní ho oblékaly už jen při lidových slavnostech, a to ještě jen pro
folklórní vystoupení - většina obyvatel na ně už tehdy chodila v běžném moderním oblečení.
Tyto moderně pojaté tradice (hody ap.) jsou uvědoměle udržovány dodnes, běžný život je však už stále více unifikován s běžným velkoměstským životem, přicházejícím prostřednictvím masových komunikačních prostředků i
s usazováním mladších přistěhovavších z Brna. Moravské povědomí je statisticky menšinové a má zde ve skutečnosti spíše charakter regionální než jazykový či etnický. Přirozeně pociťovaná přináležitost k Brnu jako velkému
sídlu zde ale ani zdaleka neoslabuje ostražitost vůči možnému střetu s jeho zájmy jako administrativního institucionalizovaného celku (např. otázka dopravních tangent).
Z kulturních zařízení je tu statisticky vykazována jen veřejná knihovna (v rámci školy) a 1 "ostatní" kulturní zařízení. Knihovna zde byla založena už r. 1884. Dnes sídlí v budově obecního úřadu v Jiříkovicích a je otevřena po
dva dny v týdnu po dvou hodinách. (Statisticky zde není vykazováno žádné kino, divadlo, muzeum, galerie, středisko pro volný čas dětí a mládeže, žádná sakrální stavba, není tu smuteční síň ani hřbitov či krematorium.). Na
návsi stojí pouze zvonice. Obec má pamětní knihu z r. 1835 (se zpětnými zápisy až k r. 1825).
I když ale v obci není nějaká samostatná divadelní budova ani profesionální soubor, začal opět působit divadelně-kulturní spolek, který provozuje i ochotnické divadlo "Stodola" v prostorách jiříkovské Orlovny. V návaznosti
na tuto činnost se v Jiříkovicích začaly pořádat festivaly Žně na Stodole, kde vystupují divadelní soubory i odjinud. Začal se tvořit i dětský divadelní soubor, který už účinkoval při slavnosti 750. výroční první zmínky o obci.
Kromě toho se v Orlovně aj. vhodných prostorách konají i různá vystoupení účinkujících pozvaných zvnějšku,
především hudebních, diskozábavy ap.
Ze starých zvyků se v obci udržuje především pořádání tradičních martinských hodů spojených s krojovanými
průvody a zábavou. Jinak se zde ale pořádá každoročně několik plesů (myslivecký, hasičský, farní ap.). V obci
funguje Klub důchodců, jenž pořádá pravidelná setkávání starších občanů, doprovázená kulturním programem
nebo zájezdy. Časté jsou i různé akce chovatelů a různé výstavy ve škole.
Nejvýznamnější událostí je ale účast na každoročních akcích u příležitosti výročí Bitvy u Slavkova, kdy obec mj.
organizuje v předvečer bitvy tzv. Jiříkovské ohně na nedaleké Žuráni. (K této novodobé tradici viz výklad v části
dějiny a památky).
56
2015
Co se týče místních komunikačních prostředků, je to především jiříkovský zpravodaj, vydávaný obecním úřadem.
K dispozici je i audiovizuální infokanál obce Jiříkovice. Záběry a záznamy z kulturních aj. akcí v obci jsou umísťovány i na Youtube ap. Farnosti Šlapanice (kam spadají i Jiříkovice), Podolí a Prace vydávají čtyřikrát ročně společný farní časopis Okénko.
Do kulturní sféry je řazeno i případné náboženské vyžití obyvatelstva. Jak už bylo ukázáno v kapitole Demografie,
naprostá většina věřících v obci patří k římskokatolické církvi. Z hlediska její církevní správy přitom obyvatelé
Jiříkovic zřejmě od nepaměti patřili k šlapanické římskokatolické farnosti (zahrnující dnes ještě kromě toho nejen
Šlapanice, ale i Ponětovice, Bedřichovice a Kobylnice). Jejímu faráři už podle zápisu z r. 1306 odevzdávali příslušný desátek. Do šlapanického farního kostela Nanebevzetí Panny Marie také většinou chodí Jiříkovští – v Jiříkovicích samotných kostel není a žádné pravidelné bohoslužby se tam nekonají. (Celá tato farnost spadá pod děkanát Modřice v rámci diecéze brněnské v církevní provincii Morava).
57
2015
9. SPRÁVA OBCE
9.1 IDENTIFIKÁTORY OBCE
9.1.1 STATISTICKÉ IDENTIFIKÁTORY
Jiříkovice jsou NUTS 5, neboli obec, identifikovaná kódem CZ0643 583189.
Správní obvod obce Jiříkovice zahrnuje jediné katastrální území Jiříkovice, stejně tak jen jednu územně technickou jednotku.
Základní územní jednotka je jen jedna: Jiříkovice, č. ZUJ (kód obce) 583189….
Na území obce Jiříkovice jsou dvě základní sídelní jednotky (ZSJ): Jiříkovice a Jiříkovice-Rohlenka
Obec Jiříkovice není oficiálně dále členěna na nějaké části.
PSČ: 664 51
9.1.2 JMÉNO OBCE
Obec podle pověsti nese své jméno podle svého zakladatele Jiříka (jednoho ze tří bratrů, z nichž Blažej
založil sousední Blažovice a Bedřich sousední Bedřichovice).
Jediným dalším územím v ČR nesoucím toto jméno je část Nového Města na Moravě. Také tyto Jiříkovice na Českomoravské vrchovině jsou značně staré (první zmínka o nich je z roku 1269, tj. jen o 5 let později než o brněnských Jiříkovicích), měly původně obdobný počet obyvatel, také ony byly kdysi samostatnou obcí a také ony byly v
osmdesátých letech minulého století připojeny k sousednímu většímu městu. Na rozdíl od brněnských Jiříkovic se
však už v devadesátých letech neosamostatnily, protože po dlouhodobém úbytku obyvatelstva jsou už mnohem
menší.
Viz: Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Podle správního rozdělení k 1. 1. 2013. a výsledků sčítání lidu,
domů a bytů k 26. březnu 2011. s. 730. Praha: Český statistický úřad, 2013. 856 s. ISBN 978-80-250-2394-5.
9.1.3 ZNAK OBCE
Současný znak obce kombinuje prvky znaků, které se zachovaly na pečetích tří dlouho
samostatných feudálních obcí před jejich sloučením. Z části spadající pod šlapanickou doménu
byl převzat drak a rameno rytíře s kopím, z blažovické části byl převzat kříž a z části spadající
pod sokolnické panství reprezentuje radlici zemědělců zelená barva.
9.1.4 VLAJKA OBCE
58
2015
Vlajka obce vychází z výše popsaného znaku – šikmý pruh má evokovat představu rytířova ramene (vertikální žlutá linie pak jeho kopí), opět je tu kříž a radlice je opět symbolizována zelenou barvou.
9.2 PRÁVNÍ DŮVOD, HISTORIE A ZPŮSOB ZALOŽENÍ OBCE JIŘÍKOVICE
Obec je pod svým jménem poprvé zmiňována roku 1264. Od roku 1366 do roku 1848 byla rozdělena na
tři malé obce. Od roku 1848 do roku 1985 byly Jiříkovice samostatnou obcí. Od 1. 1. 1986 do 23, 11. 1990 byly
částí obce Šlapanice. Od 24. 11. 1990 jsou Jiříkovice opět samostatnou obcí v okrese Brno-venkov. (Viz kapitola
Dějiny.)
Podle Ústavy České republiky, ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 367/1990 Sb.,
o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů vznikla dnešní obec Jiříkovice jako samostatná právnická osoba dnem účinnosti zákona č.
367/1990 Sb., o obcích, tedy dnem voleb do obecních zastupitelstev v roce 1990 (24.11.1990).
9.3 ÚZEMNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA OBCE JIŘÍKOVICE
Obec své záležitosti spravuje samostatně a při výkonu této samostatné působnosti se řídí zákony a jinými právními předpisy vydanými na základě zákona. Obec však vykonává v zákonem stanoveném rozsahu také státní
správu (tzv. přenesenou působnost) a při výkonu této působnosti se navíc řídí usneseními vlády, směrnicemi
ústředních orgánů státní správy, návrhy opatření, popřípadě rozhodnutím krajského úřadu, učiněným podle
zvláštního zákona v rámci kontroly výkonu přenesené působnosti.
9.3.1 VÝKON OBECNÍ SAMOSPRÁVY
Obec Jiříkovice v rámci své samostatné působnosti spravuje sama záležitosti, které jsou v jejím zájmu a v zájmu
jejích občanů, pokud je nespravuje kraj.
Obecní samospráva tak rozhoduje mj. např. o opravě chodníků, otevření mateřské školky, má možnost poskytnout nízký pronájem obecních prostor a tím umožní např. zavedení soukromé lékařské ordinace v obci, zajišťuje
osvětlení, dopravu do dalších obcí, zřizuje hřiště, autobusové zastávky, podporuje kulturní život v obci tím, že
spolupracuje se spolky, pořádá výstavy, plesy.
a) Zastupitelstvo obce je hlavním samosprávným orgánem.
Rozhoduje usnesením a může přijímat obecně závazné vyhlášky. Schvaluje např. územní plán obce a její rozpočet,
zřizuje a ruší obecní policii, rozhoduje o vyhlášení místního referenda či volí nebo odvolává starostu. Zasedání
zastupitelstva jsou veřejná.
Složení zastupitelstva obce Jiříkovice pro volební období 2014 - 2018
Starosta:
Ing. Rudolf Staněk
Místostarosta:
Mgr. Luděk Blahák
59
2015
Rada obce:
Ing. Rudolf Staněk
Mgr. Luděk Blahák
Lukáš Dvořáček DiS.
Slavomír Ondráš
Ing. Leoš Řičánek
Členové zastupitelstva obce:
Mgr. Luděk Blahák
Bc. Marcel Daněk
Lukáš Dvořáček DiS.
Pavel Hanák
Ing. František Krček
Mgr. Zdeněk Liška
Ing. Jan Macháček
Mgr. Eva Motyková
Hana Ondráčková
Slavomír Ondráš
Ing. Karel Plotěný
Michal Podsedník
Ing. Leoš Řičánek
Ing. Rudolf Staněk
Ing. Michal Štěpánek
b) Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti obce. Tato rada vykonává rozhodnutí
obecního zastupitelstva, jemuž se také při výkonu samostatné působnosti odpovídá.
Obecní rada je složena ze starosty, jeho zástupce či zástupců dalších radních, kteří jsou voleni obecním zastupitelstvem z řad jeho členů. Počet členů obecní rady musí být vždy lichý, při čemž nejméně má 5 a nejvýše 11 členů.
V obcích, kde obecní zastupitelstvo má méně než 15 členů se obecní rada nevolí a úkoly, které by jinak plnila,
zabezpečuje starosta. Obecní rada se schází podle potřeby a usnáší se většinou hlasů svých členů. Zasedání
obecní rady jsou neveřejná.
c) Starosta stojí v čele obecního úřadu a reprezentuje obec navenek. Je volen obecním zastupitelstvem.
d) Zástupce starosty je volen obecním zastupitelstvem.
e) Obecní úřad plní úkoly, které mu uloží obecní rada nebo zastupitelstvo a pomáhá jednotlivým komisím a výborům obecního zastupitelstva v jejich činnosti.
Adresa obecního úřadu: Za školou 230, Jiříkovice, 66451 Šlapanice u Brna
Oficiální web: http://www.jirikovice.cz
E-mail: [email protected]
9.3.2 VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V RÁMCI PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI.
a) Obecní úřad vykonává i státní správu v rozsahu vyplývajícím ze zákonů vykonává. Je tvořen starostou, místostarostou a zaměstnanci OÚ.
b) Oficiálním přestaveným obecního úřadu je v tomto smyslu opět starosta obce.
60
2015
c) Jedinou pravomocí obecní rady v oblasti přenesené působnosti obce je vydávání obecně závazných vyhlášek –
při tom už ovšem není odpovědna obecnímu zastupitelstvu, ale krajskému úřadu.
d) Obec může zaměstnávat tajemníka obecního úřadu, jehož jmenování i odvolání však podléhá souhlasu ředitele krajského úřadu. Tajemník podle zákona fakticky řídí obecní úřad a je přímo podřízený starostovi, který stojí v
čele úřadu.
Jířikovice (LAU2: CZ0643 583189) jsou obcí tzv. I. stupně, působnost jejího obecního úřadu se tudíž vztahuje
pouze na jeho správní obvod (na rozdíl od obcí II. a III. stupně).
9.3.3. NADŘAZENÉ ÚZEMNÍ JEDNOTKY
a) Pověřená obec Šlapanice
b) SO ORP Šlapanice (NUTS5)
MěÚ Šlapanice vykonává vůči obcím SO ORP Šlapanice většinu výkonu pověřené státní správy v odděleném pracovišti v Brně (těsně u hlavního autobusového nádraží). Faktické středisko výkonu pověřené státní správy tak fyzicky neleží ve Šlapanicích, ale v centrální části Brna (jde tedy o SO ORP, jehož skutečné středisko leží
mimo jeho vlastní území).
c) Okres Brno-venkov (LAU1: CZ0643, dříve NUTS4: CZ0643)
d) Jihomoravský kraj (NUTS3: CZ064)
e) Region soudržnosti Jihovýchod (NUTS2: CZ06)
f) Česká republika (NUTS1: CZ0)
9.4 STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST OBYVATEL
Podíl hlášených cizinců v posledním desetiletí jen výjimečně přesáhl 3 %. Cizinci byli přitom v naprosté většině
dospělými osobami a zpočátku šlo především o ženy (manželky českých občanů), podíl mužů se postupně vyrovnával. mezi cizinci přitom nevýrazně převládal trvalý pobyt nad přechodným. Zároveň až na nepatrné výjimky šlo
o občany států mimo Evropské unie – musíme si ale ovšem uvědomit, že na rozdíl od nich si občané EU nemuseli
s přihlašováním k pobytu dělat větší starosti.
Tab. č. 44 : Vývoj státní příslušnosti obyvatel SOOJ
Občané ČR
Podíl
Podíl
Podíl
Obyvaobčanů
mužů
žen
cel
Rok
telé
Celkem ČR na muži
na
ženy
na
ke
celkem
obyvaobčanech
občanech m
telstvu
ČR
ČR
2005 880
865 98,30% 431 49,83% 434 50,17% 15
2006 879
860 97,84% 432 50,23% 428 49,77% 19
2007 892
877 98,32% 441 50,29% 436 49,71% 15
2008 889
872 98,09% 435 49,89% 437 50,11% 17
Podíl
cizinců
na
obyvatelstvu
1,70%
2,16%
1,68%
1,91%
Cizinci
Podíl
mužů
m
na
uži
cizincích
4 26,67%
5 26,32%
4 26,67%
7 41,18%
že
ny
11
14
11
10
Podíl
žen
na
cizincích
73,33%
73,68%
73,33%
58,82%
61
2015
2009
2010
2011
2012
2013
2014
889
902
910
915
923
932
868
878
881
889
895
907
97,64%
97,34%
96,81%
97,16%
96,97%
97,32%
430
436
443
441
442
448
49,54%
49,66%
50,28%
49,61%
49,39%
49,39%
438
442
438
448
453
459
50,46%
50,34%
49,72%
50,39%
50,61%
50,61%
21
24
29
26
28
25
2,36%
2,66%
3,19%
2,84%
3,03%
2,68%
11
13
14
10
13
11
52,38%
54,17%
48,28%
38,46%
46,43%
44,00%
10
11
15
16
15
14
47,62%
45,83%
51,72%
61,54%
53,57%
56,00%
9.5 BEZPEČNOST
Obec Jiříkovice nemá vlastní bezpečnostní orgány. Na základě veřejnoprávní smlouvy mezi příslušnými
obcemi však vykonává Městská policie Šlapanice svoji pravomoc i v Jiříkovicích a dalších 5 obcích (Podolí, MokráHorákov, Hostěnice, Blažovice a Ponětovice), které vlastní obecní policií nedisponují a požádaly město Šlapanice
o spolupráci.
Kromě toho zde zajišťuje ochranu veřejného pořádku i Obvodní oddělení PČR Šlapanice (pod něž spadá 21 obcí v
SO ORP Šlapanice: Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Blažovice, Březina, Mokrá-Horákov, Hostěnice,
Jiříkovice, Kanice, Kobylnice, Kovalovice, Ochoz u Brna, Podolí, Ponětovice, Pozořice, Prace, Řícmanice, Sivice,
Šlapanice, Tvarožná, Velatice, Viničné Šumice.
Tabulka č. 45: Výdaje SOOJ na bezpečnostní položky (Kč)
výdaje
Rok
Položka v rozpočtu
531 - Bezpečnost a veřejný pořádek
551 - Požární ochrana
521 - Ochrana obyvatelstva
527 - Krizové řízení
529 - Civilní připravenost na krizové stavy
Celkem za rok
2010
2011
2012
103.000
2.104.893
119.855
103.000
2.104.893
119.855
2013
450
191.797
860.371
18.102
1.070.720
62
2015
9.6 VOLBY
Tab. č. 46 : Volební účast v obci Jiříkovice v % odevzdaných hlasů
1994
79,80 %
komunální volby
volby do poslanecké sněmovny
1. kolo
prezidentské volby
2. kolo
referendum o vstupu ČR do EU
1996
1998
77,38 %
81,09 %
85,74 %
Rok
2003
2002
71,41 %
69,71 %
2006
64,35 %
71,05 %
2010
66,01 %
69,38 %
2013
2014
68,60 %
66,57 %
70,06 %
68,02 %
67,94 %
Tab. č. 47: Výsledky komunálních voleb v obci Jiříkovice
rok
1994
1998
Volební účast v %
79,80
Kandidátní
listina
%
odevzdaných
hlasů
man
dátů
%
odevzdaných
hlasů
59,08
9
56,78
9
40,92
6
43,22
6
Občanská demokratická
strana
Křesť.demokr.unieČs.str.lid.
Sdružení nezávislých
kandidátů
Sdr.nezáv.kand.Jiříkovice2010
Jiříkovice 2014
Celkem výsledek
77,38
2002
100
15
71,41
%
mandá
odevzdaný
tů
ch hlasů
100
15
2006
64,35
%
mandá
odevzdaný
tů
ch hlasů
2010
mand
átů
42,53
6
45,68
7
57,47
9
54,32
8
100
15
100
15
66,01
%
odevzdanýc
h hlasů
2014
mandát
ů
68,60
%
odevzdanýc
h hlasů
mandát
ů
49,38
7
19,20
3
50,62
8
80,80
12
100
15
100
15
63
2015
Kandidát
Schwarzenberg Karel
Fischer Jan Ing. CSc.
Zeman Miloš Ing.
Roithová Zuzana MUDr. MBA
Dienstbier Jiří
Fischerová Taťana
Franz Vladimír Prof. JUDr.
Bobošíková Jana Ing.
Sobotka Přemysl MUDr.
Celkem % odevzdaných hlasů
Volební účast:
Politická příslušnost
TOP 09
bez polit. příslušnosti
SPOZ
KDU-ČSL
ČSSD
KH
bez polit. příslušnosti
SBB
ODS
70,06 %
% získaných hlasů
34,06
18,52
17,52
10,15
9,16
4,38
3,78
1,39
0,99
99,95
Tab. č. 48: Výsledky voleb 1. kola prezidentských voleb 2013
Tab. č. 49: Výsledky 2. kolo prezidentských voleb 2013
Kandidát
Schwarzenberg Karel
Zeman Miloš Ing.
Celkem % odevzdaných hlasů
Volební účast:
Politická příslušnost
TOP 09
SPOZ
68,02 %
% získaných hlasů
65,28
34,71
99,99
Tab.č. 50: Výsledky voleb do poslanecké sněmovny mezi lety 1996 a 2013
Volby do poslanecké sněmovny roku v letech 1996
Volební účast
87,54
Kandidátka
Křesť.a dem.unie-Čs.str.lid.
38,27
Občanská demokratická strana
22,14
Česká str.sociál.demokratická
15,57
Sdruž.pro rep.-Republ.str.Čsl.
6,00
Komunistická str.Čech a Moravy
5,25
Důchodci za životní jistoty
2,44
Mor.nár.str.-Hn.slezskom.sjed.
1,13
Hn.samosp.M.aSl.-Mor.nár.sjed.
1,13
Unie svobody
Sdruž.pro rep.-Republ.str.Čsl.
Moravská demokratická strana
Sdružení nezávislých
Strana zelených
Str.venkova-spoj.občan.síly
Česká strana národně sociální
SNK Evropští demokraté
TOP 09
Věci veřejné
1998 2002 2006 2010 2013
81,09 68,71 71,05 69,38 66,57
40,39 42,19 38,75 19,83 28,05
22,33 14,50 26,45 11,57 2,32
18,64 22,63 17,91 14,46 15,40
5,44
1,94
8,35
6,04
4,54
5,69
5,20
2,06
1,05
7,38
1,17
1,17
3,51
1,97
1,75
1,09
1,66
29,13 17,51
8,05
64
2015
OBČANÉ.CZ
Suverenita-blok J.Bobošíkové
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI
ANO 2011
Úsvit přímé demokr.T.Okamury
Česká pirátská strana
Strana svobodných občanů
Celkem z odevzdaných hlasů
3,51
3,09
2,06
1,68
15,18
7,38
2,74
1,26
91,93 98,46 95,99 69,01 98,30 98,26
9.7 KONCEPČNÍ DOKUMENTY A PROJEKTY TÝKAJÍCÍ SE OBCE JIŘÍKOVICE
1. Územní plán obce Jiříkovice a připravovaný strategický plán územního rozvoje
2. ÚAP – územně analytické podklady správního území ORP Šlapanice (2008) stojí nad územními plány
obcí. Jsou nedávno (r. 2012) aktualizované.
Územní plánovací podklad zpracovaný pro ORP může být využit ve dvou rovinách. Data charakterizují aktuální stav využití území obce, základní technické obslužné systémy obce, hodnoty území a územní limity využití území. Druhou rovinou je interpretace RURÚ (rozbor udržitelného rozvoje území) pro obce v kontextu
ORP Šlapanice.
3. Nad těmito ÚAP stojí ještě ÚAP kraje a nakonec PÚR (Politika územního rozvoje) ČR.
Samotné územní plánování předpokládá existenci Zásad územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, ty
však byly napadeny u soudu a nakonec zrušeny. V současnosti se připravují nové. Zásadní vliv na zrušení
ZUR JMK měl koordinovaný postup dotčených obcí ze SO ORP Šlapanice, přes jejichž katastry by měly být
vedeny v ZUR zamýšlené tangenty dálnice D1 na jihozápad a jihovýchod od Brna. Každá obec regionu má
zpracovaný vlastní územní plán včetně jejich dalších aktualizací. Dalšími podklady jsou: Územní prognóza
Jihomoravského kraje, červen 2004, U.A.D. studio, spol. s.r.o., atelier ERA a Územní studie aglomeračních
vazeb města Brna a okolí, listopad 2009, Atelier ERA.
Se zásadami územního rozvoje kraje je možné se seznámit na webových stránkách jihomoravského krajského úřadu http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=1789&TypeID=1. K dalším významným dokumentům z hlediska územního plánování patří podklady územního plánování na území ORP, se kterými se lze
seznámit na webu: http://www.slapanice.cz/obec-s-rozsirenou-pusobnosti/
Omezení vyplývající ze ZÚR JMK (Limity, hodnoty a záměry území – dle ÚAP JMK , ORP Šlapanice a zatím
zrušených ZRÚ JMK):
V území je zásadním omezením plánovaná výstavba dvou tangent dálnice D1. ZÚR byly zrušeny právě i kvůli
protestu a aktivitě obcí z SO ORP Šlapanice. Jihovýchodní tangenta (D12) by měla postihnout katastry obcí
Blažovice, Jiříkovice, Ponětovice, Kobylnice, Sokolnice, Rebešovice, Modřice.
65
2015
4. Pro další ekonomický aj. vývoj obce SOOJ má perspektivně vliv i dopravní poloha
a) ležící v širším rámci OS10 Rozvojová osa Katowice–Ostrava–Lipník nad Bečvou–Olomouc a blízká
osa Brno–Břeclav–Bratislava.
b) Území je ovlivněno dálnicemi D47, D1 v úseku Vyškov–Brno a D2 v úseku Brno–Břeclav–hranice
ČR/Slovensko.
c) V širším pojetí ho rámují i multimodální koridory - Železniční doprava - Koridory vysokorychlostní
dopravy: VR 1 Praha–Brno–hranice ČR/Rakousko, resp. SR.
9.8 ČLENSTVÍ OBCE JIŘÍKOVICE V RŮZNÝCH REGIONÁLNÍCH SDRUŽENÍCH
Vzhledem k územní roztříštěnosti SO ORP Šlapanice hrají v něm mikroregiony a MAS zatím jen omezenou
roli z hlediska společných projektů a prosazování společných záměrů. Obec Jiříkovice je členem několika
menších tematicky zaměřených svazků, a od roku 2015 členem multifunkčního DSO Šlapanicko.
1. ČLENSTVÍ SOOJ V MIKROREGIONECH, NEBOLI DOBROVOLNÝCH SVAZCÍCH OBCÍ (DSO)
a) Svazek obcí Mohyla Míru:
Členské obce: Blažovice, Jiříkovice, Kobylnice, Ponětovice, Prace.
Hlavní cíle: Regionální rozvoj, občanská vybavenost, odpady, čistění odpadních vod, čistota obcí a veřejná
zeleň, kultura.
b) Mohyla míru – Austerlitz o.p.s.
Členské obce: Blažovice, Jiříkovice, Podolí, Ponětovice, Pozořice, Prace, Sokolnice, Šlapanice, Telnice, Tvarožná, Újezd u Brna (mimo SO: Slavkov u Brna, Žatčany, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Velešovice).
Hlavní cíle: Regionální rozvoj obecně, se zdůrazněním cestovního ruchu.
c) DSO pro vodovody a kanalizace Šlapanicko
Členské obce: Šlapanice, Jiříkovice, Tvarožná, Sivice, Pozořice, Kovalovice, Viničné Šumice, Velatice, MokráHorákov
d) DSO Šlapanicko
Členské obce: Bílovice nad Svitavou, Blažovice, Hostěnice, Jiříkovice, Kobylnice, Kovalovice, Modřice,
Moravany, Nebovidy, Ostopovice, Podolí, Pozořice, Práce, Radostice, Rebešovice, Silůvky, Sokolnice,
Šlapanice, Telnice, Tvarožná, Velatice, Viničné Šumice, Želešice
Hlavní cíle: multifunkční svazek se zaměřením na společné projekty v oblasti regionálního rozvoje
66
2015
2. ČLENSTVÍ SOOJ V MAS
a) OS MAS Slavkovské bojiště:
Mokrá-Horákov, Podolí, Pozořice, Sivice, Tvarožná, Velatice, Viničné Šumice, Blažovice, Jiříkovice, Kobylnice,
Kovalovice, Ponětovice a Práce, Sokolnice, Telnice, Újezd u Brna, (Mimo SO dalších 28 obcí východním a
jihovýchodním směrem). Otevřené místní partnerství obcí, podnikatelů, spolků a aktivních občanů.
67
2015
10. DĚJINY A PAMÁTKY SO OBCE JIŘÍKOVICE
10.1 HISTORIE
Ve vývoji SOOJ můžeme zatím zdůraznit několik základních etap, horizontů a událostí
1. Předhistorické osídlení území,
2. Vznik feudální vesnice
3. Dlohodobé majetkové a adekvátně tomu i správní rozdělení feudálních Jiříkovic mezi tři panství.
4. Třicetiletá válka, během níž většina vesnice zpustla
5. Napoleonské války – souvislost bitvy u Slavkova
5. Zrušení roboty a poddanství, doprovázené sloučením všech tří feudálních obcí do jedné moderní
6. První světová válka (část obyvatel na frontě) a vznik 1. republiky
7. Druhá světová válka – hospodářské důsledky
8. Kolektivizace zemědělství a s ní spojený další rozvoj a modernizace sídla, v širším rámci mechanizace
zemědělství, přeměna na obytný typ sídla v zázemí brněnského průmyslového centra, administrativní
zapojení do aglomeračních procesů, vrcholící formálním začleněním do obce Šlapanice.
9. Oddělení od Šlapanic a obnovení administrativní obce (24. 11. 1990), v širším rámci přechod české
ekonomiky na tržní typ.
Některým těmto bodům ze starší historie, sovisejícím s turisticky zajímavými památkami, se více
věnuje následující text ve stručném historickém přehledu. (Podrobnějšímu popisu a vývoji jednotlivých sfér
byly už věnovány předchozí speciální kapitoly.)
Na katastru SO obce Jiříkovice je doloženo osídlení už z dob předhistorických, a to zvl.
severozápadně od intravillánu Jiříkovic - od roku 1935 zde periodicky probíhají archeologické výkumy
pohřebiště únětické doby ze starší doby bronzové. V širším rámci spadá tato lokalita do startegického
jižního vyústění Vyškovské brány, odpradávna spojující Severomoravský a Dyjsko-svratecký úval.
Pozdější, čistě zemědělské feudální Jiříkovice ale vznikly o něco jižněji v úrodném údolí říčky Rokytnice
(místně nazývané Roketnice) podél úseku cesty, vedoucí z Ponětovic na sever k Tvarožné. Bylo to poblíž
místa, kde se sem vléval od východu Blažovický potok (Romza) a křížila vedlejší cesta ze Šlapanic do
Blažovic. Podle nedoložené pověsti to bylo tak, že žili kdysi tři bratři, z nichž Jiřík založil Jiříkovice, Bedřich
založil na severozápad od nich Bedřichovice (dnes součást obce Šlapanice), a Blažej založil zas východněji
Blažovice. (Pověst se tak snaží vysvětlit skutečnost, že zrovna tři sousedící sídla mají ve svých názvech
obsaženo nějaké jméno osobní.).
68
2015
První písemná zmínka je ovšem až z r. 1264, kdy olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku věnoval část vsi
Konrádovi de Huczária za příslib případné vojenské pomoci. (tato zmínka je tedy o padesát let starší než
první zmínka o Bedřichovicích, ale zas o vice než sto let mladší, než o Blažovicích - také je o 30 let mladší
než první zmínka o Šlapanicích). V roce 2014 tak oslavily Jiříkovice 750. výročí od první písemné zmínky o
své obci.
Další rannou zmínkou je zápis z roku 1269. Podle tohoto záznamu z r. 1269 daroval Smil z Lichtenburka
Jiříkovice klášteru Žďárskému. Rok 1306 zas potvrzuje, že Jiříkovice. patřily k šlapanické farní osadě, jejímuž
faráři odváděly příslušný desátek.
Tou dobou byly ještě Jiříkovice nejen fakticky, ale i formálně ucelenou územní jednotkou, tj. panským
statkem s tvrzí, mlýnem, dvěmi dvory a domy, přibývajícími postupně po obou stranách cesty na sever a na
jih. Takto ještě roku 1366 je jako jeden celek prodal Petr Steinfels (nepatřily tedy už klášteru) panu Beneši z
Býkovic.
Od té doby však začalo majetkové tříštění Jiříkovic tak typické pro vrcholný feudalismus. Pan Beneš
nejprve převáděl některé části Jiříkovic i na své bratry a manželku, on i oni pak zas své části různě převáděli
či prodávali dál, stejně jako tak potom činili i noví nabyvatelé. V této době tak počíná staleté formální
členění Jindřichovic do tří majetkových a tím i (ve shodě s feudálními poměry) správních celků.
Už koncem 14. století se tak dostala jedna část Jiříkovic do dlouhodobého držení kláštera sv. Anny v Brně a
od té doby podléhala pod klášterní panství sousedních Blažejovic. Komplikovaným majetkovým vývojem se
o 250 let později dostala další část Jiříkovic s tvrzí, dvorem a mlýnem trvale pod panství sokolnické (1628).
Třetí část Jiříkovic nakonec koupí Pachta z Rájova skončila (1669) pod šlapanickým panstvím.
Po třicetileté válce, během níž zpustla i většina Jiříkovic a zanikla i tvrz, se tak tyto dělily na tři samosprávné
celky.
a) Jiříkovský statek (spadající pod šlapanické panství), z jehož 4 domů zbyl po 30leté válce jen jeden
osedlý. Revitalizací zde ale vzniklo 5 usedlostí, tvořících zvláštní obec s purkmistrem a obecní pečetí. (byl na
ní sv. Jiří na koni, jak bodá draka a začáteční písmena S. G. - Sigillum Jirikovic). Koncem 18. století už tu bylo
9 domů a roku 1834 dokonce 18 domů a 110 obyvatel.
b) Také blažovická část Jiříkovic (patřící klášteru sv. Anny v Brně) během 30leté války zpustla, takže
z 12 domů zůstalo jen 4 osedlých. Postupem se však osídlení opět rozrostlo až na 16 domů r. 1750 a
koncem století dokonce až na 24 domů. Také tato část tvořila zvláštní obec s vlastním jměním, správou a
obecní pečetí. (Na pečeti byla velká písmena S a A s mezilehlým křížkem – tj. Sv. Anna, a pod nimi byli dva
ptáci se psem a nápis „Peczet Girzi pod s Anny 1616“.
c) Sokolnická část měla před 30letou válkou 13 domů, ale po ní už jen 5 osedlých domů. Postupným
oživováním vzrostl počet domů r. 1673 na 9. Také tato část byla zvláštní obcí, s purkmistrem a pečetí. (Na
pečeti bylo jméno vesnice „Girsikowitz 1687“ a znak radlice.) Tato třetí část Jiříkovic měla poměrně nejtěžší
poddanské povinnosti, navíc zde měla vrchnost i vlastní poplužní dvůr, mlýn a hospodu.
Přes formální roztříštěnost Jiříkovice vždy tvořily jedno faktické sídlo, jehož kompaktnost zástavby postupně
vzrůstala (i když poblíž něj vždy dál existovalo i několik samot - např. mlýn, myslivna atd. - z nichž většina už
byla dnes zapojena do více méně souvislé zástavby). Rozdělením mezi tři různá panství, jejichž představy,
prostorové dispozice a záměry se často lišily, se však přeci jen poněkud lišil i rozvoj těchto tří částí jednoho
sídla. Původně jednoduchá poledníková linie sídla se postupně zahušťovala, prodlužovala a nakonec i roz69
2015
větvila jak na severním konci (jednak dál po cestě na Tvarožnou, jednak směrem k Rokytnici a podél ní), tak
na konci jižním (jednak dál podél cesty k Ponětovicím, jednak podél cesty k Blažovicím).
Jak je vidět z popisu výše uvedených částí Jiříkovic, největším negativním zásahem do vývoje celých
Jiříkovic byla (jako i pro většinu sídel ve střední Evropě) 30letá válka, během níž většina Jiříkovic zpustla a
při obléhání Brna švédským generálem Torstensonem v letech 1644 – 1645 zanikla i jejich tvrz.
Nejvíce se ale světové dějiny bezprostředně dotkly Jiříkovic za napoleonských válek, konkrétně Bitvou u
Slavkova. Jiříkovice leží téměř ve středu památkové zóny Bitvy u Slavkova, ale nejvýznamnější lokality s
touto bitvou spojené leží až těsně za hranicemi jiříkovického katastru:
Severozápadně se zvedá už na šlapanickém katastru vrchol Žuráň (286 m.n.m.), kde měl Napoleon
velitelské stanoviště, jak to dnes připomíná památník s plánkem bojiště r. 1805.
Těsně za severní hranicí jiříkovického katastru (už na tvaroženském katastru) se nad motorestem
Rohlenka zvedá vrchol Santon (296 m.n.m.) se zbytky okopů francouzského vojska, kaplí z roku 1832
a maketou francouzského děla. V roce 1805 zde byl jeden z polních lazaretů – při výstavbě nových
objektů na konci minulého století zde byl nalezen hromadný hrob, který po něm zbyl.
Na jihu, ale už o něco dál se za obcí Prace zvedá Pratecký kopec s Mohylou míru.
I když tedy přímo na území Jiříkovic slavkovkovské boje neprobíhaly, prochází jimi díky jejich poloze
trasa Naučné stezky Bitva tří císařů (Bitva u Slavkova) a lokální cyklostezka. Žlutá turistická značka vede ze
Šlapanice přes Žuráň, Santon a Rohlenku do Jiříkovic a odtud kolem rybníka Grunty na jih do obce Prace,
kde navazuje na zelenou trasu. Po zelené turistické trase je vedena i cyklotrasa Slavkovského bojiště
(Sokolnice – Prace – Šlapanice).
Navíc se i na území Jiříkovic přece jen nachází několik památek, které s Bitvou u Slavkova více či
méně silně souvisí, protože jejich území sloužilo před bitvou jako výchozí postavení části francouzských
vojsk před útokem na Pratecké výšiny, obsazené ruskými a rakouskými oddíly.
Především je to u severního okraje vesnice při cestě na Tvarožnou, kde pod památnými stromy stojí
železný kříž, pod nímž je uložen pískovcový kvádr z bývalých jiříkovských božích muk – za ním je totiž
hromadný hrob padlých z této bitvy. Během bitvy i po ní navíc obec poskytovala první útočiště raněným, z
nichž mnozí zde ale také zemřeli. Ostatní byli převáženi na provizorní obvaziště v Ponětovicích jihozápadně
od Jiříkovic a odtud do vojenského lazaretu do Šlapanic – cesta tam byla prý tehdy úplně rudá od krve
převážených raněných.
Těsně vedle tohoto kříže je těmto padlým z válečných let 1805-1809 věnován i novodobý kamenný pomník.
Tento pomník zmiňuje i jméno Norberta Brassina (hostinský z městečka Waterloo), který se v minulém
století velmi angažoval v připomínání těchto válečných událostí a vatrou na Žuráni v podstatě mj. založil i
tradici tzv. Jiříkovských ohňů. Ty jsou připomínkou události, kdy se francouzští vojáci v předvečer bitvy
nechali strhnout k živelné oslavě Napoleona, který přišel v noci zkontrolovat jejich postavení – zapalovali
přitom pochodně ze všeho co měli po ruce, nakonec i ze slaměných došků strhaných ze střech jiříkovských
domů a stodol, z jejich dřevěných součástí, ze stromů vedle nich ap. Jiříkovice tak byly v podstatě zbytečně
70
2015
do jisté míry vypáleny ještě před bitvou, která se jich nakonec ani přímo nedotkla – naštěstí tím však vlastní
osídlelní zničeno nebylo a škody byly v dalších letech rychle napraveny.
Dočasnou pevností a lazarentem byl při napolenských bojích i tzv. Panský dvůr na návsi uprostřed obce.
Také na fasádách dvou domů na jiříkovské návsi najdeme připomínku velké bitvy – na jednom je obraz
Mohyly míru, na druhém zas obraz žuráňského pomníku.
Zásadní změnou v životě, hospodaření a dalším rozvoji Jiříkovic přineslo nejprve zrušení nevolnictví
r. 1781, ale především zrušení poddanství r. 1848. V rovině administrativní to sebou přineslo i spojení výše
uvedených feudálních obcí do jedné moderní obce, svým katastrem přirozeně odpovídající fakticky
jednotému sídelnímu celku a jeho geografickým podmínkám. (Dnešní pečeť ale dodnes spojuje některé
prvky z pečetí všech tří starých pečetí – draka s rytířem na koni, kříž a radlici.) Roku 1854 si Jiříkovice založily
vlastní školu (do té doby chodily děti do školy nejprve do Šlapanic a pak do Blažovic).
Jako jednotná samostatná obec existovaly Jiříkovice až do konce roku 1985. (V letech 1869-1910 v
rámci okresu Brno, 1921-1930 v okrese Brno-venkov, 1951 – 1961 v okrese Brno-okolí a 1961-1985 v okrese
Brno-venkov). Od 1. 1. 1986 do 23, 11. 1990 byly částí obce Šlapanice v rámci okresu Brno-venkov.
Od 24. 11. 1990 jsou opět samostatnou obcí v okrese Brno-venkov.
Ostatní všeobecně známé historické události (obě války, politické změny atd.) se Jiříkovic dotýkaly
spíše zprostředkovaně (účast občanů mimo území obce, ekonomické a administrativní vlivy ap.), takže i
když zde zanechaly velmi silné stopy, nejsou vnějškově natolik patrné, aby výrazněji oživovaly turistický
ruch tak, jako některé jednorázové starší a pro život obce ve skutečnosti mnohem méně významné události
(např. napoleonské ap.).
Kromě napolenských památek je tu i několik dalších. Jednak stojí na návsi ve tvaru kamenného kříže i
pomník obětem další války – první světové. Ze starších památek pak především na návsi v sousedství
Panského dvora stojí historická zvonice se sochou panny Marie a na křižovatce směrem na Šlapanice se
nachází opravená hasičská zbrojnice se sochou sv. Floriána. Kromě toho se na katastru nachází několik
dalších křížů – jednak na návsi, jednak v polích u cesty do Šlapanic. Některé z výše uvedených historických
objektů byly v roce 1996 vyhlášeny kulturními památkami.
10.2 VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI POCHÁZEJÍCÍ Z JIŘÍKOVIC
Žádný z historicky významnějších majitelů Jiříkovic či jejich částí odtud přímo nepocházel nebo zde
nesídlil, takže je při výkladu jiříkovických osobností můžeme pominout. Z mnoha schopných obyvatel
Jiříkovic dosáhli nadmístního významu především následující.
1. Jan Daněk (1805-1862), rolník. Roku 1835 založil obecní pamětní knihu (zapisoval do ní události od r.
1824 počínaje), přičinil se o založení školy a roku 1860 byl zvolen za poslance na sněm.
2. Barbora Markéta Eliášová (1885–1957), cestovatelka a spisovatelka. Vypracovala se jako sirotek z velmi
nuzných poměrů (zpočátku mj. i s podporou obce). Jako první Češka cestovala kolem světa, jinak
mnohokrát po Japonsku, také po Sovětském svazu, do Jižní Afriky, Polynesii, USA, Asie a Austrálie. Mluvila
71
2015
německy, francouzsky, anglicky a japonsky – vyučovala jazyky, psala a překládala (i beletrii) , psala cestopisy
a přednášela o svých cestách a navštívených zemích. Po první světové válce pracovala krátce na
československém zastupitelství v Japonsku, před druhou světovou válkou pracovala na ministerstvu
zahraničí (překládala ze zahraničního tisku). Během 2. světové války se zapojila do odboje, rozmnožovala
např. ilegální letáky. Zemřela v Praze. V Jiříkovicích má od r. 2003 pamětní desku. V r. 2009 byla na její
počest vydána i česká poštovní známka.
3. Josef Poulík (1910–1998), archeolog. Nejen doma, ale i za hranicemi byl velmi známým a uznávaným
vědcem. Byl odborníkem především na velkomoravské období (proslul výzkumy lokality Valy u Mikulčic,
Staré město, Líšeň ap.), ale zkoumal i keltská pohřebiště (Maloměřice). Kromě jiného začal i první (již výše
zmíněné) archeologické výzkumy na území Jiříkovic. Byl dlouholetým ředitelem Archeologického ústavu
ČSAV a místopředsedou Československé akademie věd. Jako profesor také přednášel na vysoké škole a
napsal množství odborných i popularizačních prací z daného oboru.
4. Miroslav Antonín Liškutín (* 1919), válečný letec RAF, nositel Záslužného leteckého kříže DFC a Air Force
Cross AFC, jímž ho vyznamenala britská královna Alžběta II. r. 1953. Od mládí se věnoval létání, jemuž se
naučil v brněnském Aeroklubu. V r. 1937 byl přijat do pilotního výcviku v rámci "Akce 1000 pilotů armádě".
V červenci 1938 nastoupil jako pilotní žák u 2. leteckého pluku v Olomouci. Po obsazení země hitlerovci ale
v 19 letech odešel přes Polsko do Francie k cizinecké legii. Po pádu Francie se přesunul do Anglie, kde konečně začal létat na stíhacích letounech Spitfire jako pilot RAF. Jeho vzpomínky jsou obsaženy v knize Bouřlivá oblaka.
72
2015
ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
A. ÚDAJE O RESPONDENTECH
V období měsíce května roku 2015 bylo na území obce Jiříkovice provedeno dotazníkové šetření pod
názvem „Dotazník pro přípravu Strategického plánu obce Jiříkovice“ pokrývající zásadní otázky týkající se
budoucího vývoje obce. Bylo rozšířeno poštou mezi stávající obyvatele obce, kteří byli i díky němu
obeznámeni s charakterem Strategického plánu obce Jiříkovice. Dále bylo o šetření informováno obecním
rozhlasem. Vyplněné dotazníky občané odevzdávali na OÚ. Cílem tohoto šetření bylo zaznamenat silné i
slabé stránky obce z pohledu jejích obyvatel. Dalším důvodem bylo najít vizi, kterou by se měly Jiříkovice
ubírat, stejně tak jako způsoby, jakými by se mělo dojít k jejímu plnění.
V dotazníkovém šetření byli oslovení občané s trvalým pobytem v obci starší 15 let, což je celkem 733
občanů. Dotazník byl vyplněn 269 respondenty, tudíž jeho návratnost činí 36,7 %. Dotazník byl zodpovězen
především věkovou kategorií 31 – 50 let. Většina obyvatel žije v obci od narození, případně se do obce
přistěhovali v dospělosti před více jak pěti lety. Z hlediska vzdělanostní struktury je nejčastějším nejvyšším
dokončeným stupněm vzdělání střední odborné, případně střední s maturitou.
Odpovědi podle věku:
15 – 20 let
19
21 – 30 let
34
31 – 50 let
92
51 – 65 let
67
66 a více let
55
7%
13 %
34 %
25 %
20 %
Odpovědi podle délky pobytu v obci:
žiji od narození
přistěhoval jsem se v dětství spolu s rodiči
přistěhoval jsem se v dospělosti před více, než pěti lety
přistěhoval jsem se v dospělosti v posledních pěti letech
153
15
84
13
57 %
6%
31 %
5%
Vzdělanostní struktura respondentů:
základní
32
12 %
střední odborné
96
36 %
střední s maturitou
91
34%
vyšší odborné
9
3%
vysokoškolské
36
13 %
Odpovědi podle místní části bydliště respondenta:
73
2015
Na Návsi
Nová
Tvaroženská
Ponětovská
Chaloupky
Za Humny
Blažovská
Spáčilka
Ve dvojích
Za školou
Kovářská
Rohlenka
Šlapanská
58
41
28
25
21
9
8
8
6
6
5
2
2
B. VEŘEJNÁ SPRÁVA
ano
spíše ano
nevím
spíše ne
ne
0
20
40
60
80
100
1. Jste spokojen/a s přístupem zastupitelů k řešení podnětů od občanů?
2. Vyhovuje vám osobně provozní doba úřadu?
74
ano
spíše ano
nevím
spíše ne
ne
-20
30
80
130
180
3. Jste spokojen/a s prací úředníků na obecním úřadě?
ano
spíše ano
nevím
spíše ne
ne
0
50
100
150
200
4. Jste spokojen/a s informovaností o hospodaření obce?
ano
spíše ano
nevím
spíše ne
ne
0
20
40
60
80
100
120
140
160
5. Odkud získáváte informace týkající se dění v obci?
75
neformální kontakt se zastupiteli
veřejná jednání zastupitelstva
vývěsky
rozhlas
zpravodaj
webové stránky obce (internet)
0%
10%
20%
30%
40%
často
občas
nikdy
50%
60%
70%
80%
90%
100%
neuvedeno
Je zdroj informací kvalitní?
76
vývěsky
rozhlas
zpravodaj
0%
10%
ano
20%
spíše ano
30%
nevím
40%
spíše ne
50%
ne
60%
70%
80%
90%
100%
neuvedeno
6. Další připomínky k fungování veřejné správy:
V otevřené otázce se vyjádřilo pouze 20 respondentů (7,4 %). Nejvíce připomínek (4) se týká rozhlasu, kterému není
rozumět (zejména na návsi). Dále se k rozhlasu objevily dvě rozporuplné poznámky: rozhlas je příliš hlasitý (respondent z
ul. Ponětovská) X rozhlas není slyšet (respondent z ul. Ve Dvojích). Další dvě připomínky se týkají Infokanálu. Zprávy na
něm jsou dle občanů staré a v některých věcech pomýlené. K nejasnosti informací z OÚ se vyjádřili dva respondenti, kteří
použili termíny jako „mlžení zpráv“ a „zkreslené informace.“ Objevily se také žádosti o prodloužení provozní doby úřadu, a
sice alespoň na jeden den v týdnu do 18 hod. Dále by měl být OÚ důsledný ke kvalitě odváděné práce dodavatelských
firem. Rozporuplné jsou odpovědi týkající se pracovníků OÚ. V dotazníku se objevilo se například:
„ve srovnání s ostatními obcemi máme nejpracovitější zaměstnance OÚ – děkuji“
„náš obecní úřad plní své úkoly na výbornou“
„práce úřednice je neprofesionální a málo soukromé, hned se všechno ví“
„prospěl by konkurz na pracovníky po určitém období (5 let)“
Veřejná správa – shrnutí
Občané jsou obecně s fungováním veřejné správy obce Jiříkovice velmi spokojeni. Kladně je hodnocena především
provozní doba OÚ (89 % spokojeno/spíše spokojeno) a práce úředníků na OÚ (84 % spokojeno/spíše spokojeno). V
otevřených odpovědích byly zaznamenány pouze dva návrhy na prodloužení provozní doby OÚ. S informovaností o
hospodaření obce jsou spokojeny více jak 3/4 respondentů. Přístup zastupitelů vnímají jako dostatečný 2/3
dotazovaných.
Nejčastějším zdrojem informací je pro občany zpravodaj a obecní rozhlas, přičemž nejkvalitněji je hodnocen zpravodaj.
Rozhlas je vnímán jako méně kvalitní skrze jeho horší srozumitelnost a slyšitelnost. Kvalitně jsou také vnímány webové
stránky obce.
77
nebezpečné odpady
234
elektrospotřebiče
7
245
baterie
5 19
223
hliník
28
15
203
23
bioodpad zahradní
31
43
249
bioodpad kuchyňský
6 14
200
železo, kovy
46
240
23
8
21
sklo
252
8 9
plasty
253
11 5
papír
246
0%
10%
20%
30%
40%
třídím
netřídím
14 9
50%
60%
70%
80%
90%
100%
neuvedeno
C. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
7. Jaký odpad třídíte a kam jej ukládáte?
78
nebezpečné odpady
elektrospotřebiče
baterie
hliník
bioodpad zahradní
železo, kovy
sklo
plasty
papír
0%
10%
20%
kontejner
30%
sběrný dvůr
40%
50%
kompostuji
60%
pálím
70%
80%
90%
100%
jiným způsobem
8. Vyhovuje vám otevírací doba sběrného dvora?
ano
spíše ano
nevím
spíše ne
Pokud ne, proč?
V současné době je sběrný dvůr otevřený v sobotu v 10-11:30. K tomu se nesouhlasně vyjadřuje 18 respondentů. Šest
občanů uvedlo, že je otevírací doba krátká a 12 odpovědělo, že by uvítali sběrný dvůr otevřený v týdnu (5 respondentů
specifikovalo svůj požadavek na všední den navečer).
9. Vaše další náměty a připomínky k odpadům:
Nejčastěji zmiňovaným tématem je nedostatek kontejnerů. Sedm respondentů uvedlo, že bývají kontejnery často plné.
Tento stav je možné řešit přidáním dalších kontejnerů (navrhuje osmnáct občanů) či častějším svozem, a to alespoň 1x
týdně (navrhuje pět občanů). Nejvíce chybí kontejnery na bioodpad (9 připomínek), a to zejména na ulici Chaloupky (4
79
připomínky). Dále v obci schází odpadkové koše (8 připomínek), či kontejnery na hliník (2 připomínky).
Další připomínky:
„nemá mi kdo odnášet tříděný odpad do kontejnerů (je mi 86 let)“
„nesouhlasím s užíváním hnědých kontejnerů na obci, kde by naopak mělo probíhat kompostování a obyvatelé by k němu
měli být motivováni“
10. Jste spokojen/a s kvalitou údržby veřejné zeleně v obci?; 11. Jste spokojen/a s kvalitou ovzduší v obci?; 12. Jste
spokojen/a se stavem vodních toků?; 13. Jste spokojen/a s hlukovou zátěží v místě bydliště?
hluková zátěž
40
45
stav vodních toků
65
kvalita ovzduší
66
57
45
80
68
99
údržba veřejné zeleně
10%
20%
ano
30%
spíše ano
25
62
150
0%
58
72
40%
50%
nevím
spíše ne
60%
70%
17
14 10
22
80%
90%
75
100%
ne
14. Jaké konkrétní problémy v oblasti životního prostředí vás trápí?
K problémům týkajících se životního prostředí se v obci vyjádřilo 52 % respondentů. Zde jsou připomínky občanů dle
četnosti:
pálení odpadů, plastů a tuhých paliv
66x
„pálení odpadků by vůbec nemělo být a zahradní odpad jen 1x týdně“; „pálení plastů a vypalování trávy“; „pálení odpadků,
topení „vším““
nadměrná doprava
49x
44 respondentů výslovně zmiňuje průjezd kamionů a zemědělských strojů obcí, který s sebou přináší hluk, emise a také
otřesy domů.: „vadí mi množství velkých traktorů, které jezdí často sem a tam bez nákladu (ať jezdí po polních cestách)“;
80
„Ovzduší je jistě spojeno s průjezdem kamionů“
znečištěný potok
13x
„znečištění potoka – moc bahna a málo vody“; „zrušit dláždění potoka“; „neposečené hráze potoka“
čistota obce
10x
„házení odpadků mimo koše – vše se týká občanů, ne obce“; „nepořádek na zastávce u školy“
chybějící zeleň
10x
„málo remízků a mezí v okolí obce“; „na návsi chybí vyšší stromy“
kvalita pitné vody
9x
„tvrdá voda“
čistota silnic
8x
„rychlost jízdy a následný nepořádek na vozovce a chodnících zejména auta ZD“
hluk z dálnice
7x
zápach z polí a ZD
7x
„odvoz kejdy na pole bez zaorání zemědělci“; „chem. postřiky polností blízko RD“
hluk (stavební, sousedé)
7x
hladina spodní vody
5x
neekologičtí sousedé
5x
„pálení neekologických věcí občany“; „neekologické chování sousedů“
venčení psů
4x
„venčení psů v předzahrádkách, u školy a školky“
otřesy poškozující domy
4x
„vysoká prašnost, hluk a otřesy způsobené kamiony“
doprava VATEX
4x
„průjezd vozů Vatex obcí do firmy ve Šlapanicích“
prašnost
3x
81
„občas by měl být hlavní tah obcí vyčištěn i vodou-něco jako blokové čištění – prašnost“
ostatní (méně četné):
zavedení postihů za nedodržování „pálící soboty“ a kontroly paliv v topném období
„dlouho nastartovaná stojící auta (půl hod není výjimkou)“
„pěstování řepky – zdravotní potíže“
„lavičku u mlýna odstranit – dívá se na sloup, ořezat spodní větve smrků na ul. Spáčilka u garáží-dopravní bezpečnost,
likvidace netýkavky v Ramzy“
„špatná viditelnost v zátočině – kde staví p. Štěpánek ml.“
„v obci je celkem čisto, až na některé občany, kteří neudržují prostor před svým domem“
Životní prostředí – shrnutí
Průměrně v OJ třídí odpad 87 % obyvatel. Nejvíce občanů třídí sklo (94 %), plasty (94 %) a zahradní bioodpad (93 %).
Nejméně je naopak tříděn kuchyňský bioodpad (74 %) a hliník (75 %). Nejoblíbenějším způsobem likvidace odpadů je
jejich odkládání do kontejnerů ve sběrných místech, do sběrného dvora, případně kompostování. Objevily se návrhy pro
rozšíření otevírací doby sběrného dvora a to ve všední den navečer. Dále by občané uvítali více kontejnerů či jejich
častější svoz.
Pozitivně je hodnocena kvalita údržby veřejné zeleně v obci (83 % spokojeno/spíše spokojeno).
Jako dostatečnou vidí kvalitu ovzduší 61 % respondentů (spokojeno/spíše spokojeno). Kvalitu ovzduší v obci zhoršuje
zejména pálení odpadů (66 připomínek). Stav vodních toků je vnímán pozitivně polovinou občanů (54 %
spokojeno/spíše spokojeno). Jako jeden z největších problémů vidí obyvatelé OJ hlukovou zátěž (38 % nespokojeno/spíše
nespokojeno). Tento problém je působený dopravou (49 připomínek), zejména kamionů a těžkých strojů, které vytváří
hluk, znečišťují ovzduší a otřesy poškozující rodinné domy. Jako další problémy týkající se životního prostředí zmiňují
občané např. znečištěný potok, čistotu obce a silnic, chybějící zeleň nebo kvalitu pitné vody.
D. ÚZEMNÍ ROZVOJ A INFRASTRUKTURA
82
15. Znáte územní plán obce?
ano
ne
neuvedeno
16. Při podpoře výstavby (obytné, průmyslové) by se obec měla soustředit na:
17. Jste spokojen/a s řešením následujících oblastí:
83
Provoz na komunikacích (bezpečnost, značení)
Parkování v obci
Veřejná doprava (autobusy)
Chodníky (údržba, stav)
Inženýrské sítě (voda, elektřina, plyn, kanalizace)
Dětská hřiště, sportovní hřiště
Odpočinkové zóny (parky, posezení, lavičky)
0%
ano
10%
spíše ano
20%
nevím
30%
spíše ne
40%
ne
50%
60%
70%
80%
90%
100%
neuvedeno
Komentář k otázce č. 17:
K otázce 17. se dále vyjádřilo 41 % respondentů. Nejvíce se objevovaly poznámky k veřejné dopravě, parkování a dopravní
situaci v obci. Zde jsou připomínky obyvatel dle četnosti:
potřeba častějších spojů VHD
33x
Občané Jiříkovic by si přáli přidání dalších spojů, obzvláště o víkendu (17 připomínek) nebo v nočních hodinách (4
připomínky): „prodloužení linky 31 do Jiříkovic“; „chybí spojení na Rohlenku, kde je spousta spojů do Brna“; „v sobotu by
měl jet autobus kolem 18. hodiny“; „o víkendech málo spojů, o prázdninách chybí spoje 13.45 a 14.15 ze ŠLAPANIC“; „je
věcí kraje aby zlepšil vlakovou dopravu (umožnil dalšímu provozovateli využít tratě pro os. dopravu)“
parkování
31x
„dlouhodobě neřešená bezpečnost + provoz + parkování (u školy, hřiště, ulice bez chodníků)“; „nedostatek parkovacích míst
u obchodu s potravinami“; „parkování na Ponětovské – katastrofa“; „Ponětovská ulice je často neprůjezdná pro autobus“;
„parkování pracovních vozidel na chodnících, zabírání parkovacích míst“; „při vyjíždění autem od domu znemožňují výhled
zaparkovaná auta“
návaznost spojů VHD
27x
„cesta do Brna dříve 25 min, nyní 1 hod i více, nenavazuje autobus na trolejbus“; „aby autobus čekal na trolejbus, který
jede z Brna a má navazovat“; „při směnném provozu musím často chodit pěšky na Rohlenku nebo pěšky ze Šlapanic. Na 31
navazují jen některé spoje“
průjezd kamionů obcí
17x
„mám strach o své děti, když kolem nich projíždí kamiony“
přímý spoj do Brna
15x
84
nedodržování rychlosti
13x
nepřehledné zatáčky a křižovatky
10x
„křižovatka na Šlapanice – možná stopku“
parkování na chodnících
9x
Problém při parkování automobilů na chodnících nastává zejména v okamžiku, kdy jsou chodci nuceni vkročit do vozovky.
nekvalitní pitná voda
5x
„voda zapáchá, má pachuť, tvrdost, slabý tlak!“
průjezd ul. Kovářská
5x
„omezení průjezdu Kovářskou ul. (retardér)“
ostatní (méně četné):
„chybí mi bližší zastávka autobusu, k lékaři je daleko“
„chybí zrcadlo ve Spáčilce, na Tvaroženské ulici riziko přecházení, není vidět do zatáčky“
„nedodržují se dopravní značky“
„nepřehlednost zatáčky od Šlapanic k ul.Blažovská, plynová stanice by měla být za obcí, ne uprostřed!, kontakt na někoho,
kdo by byl ochoten něco řešit“
„nerovnost chodníků-nevhodné pro občany s handicepem“
Využíváte IDS JMK?
ano
173
64 %
ne
83
31 %
Jste spokojeni s časovou polohou spojů?
ano
106
39 %
ne
95
35 %
85
Vyhovuje vám návaznost na linky S6 a 31, případně další?
ano
90
33 %
ne
98
36%
Územní rozvoj a infrastruktura – shrnutí
S územním plánem OJ je obeznámena necelá polovina občanů (46 %). Polovina obyvatel se také domnívá, že by při další
výstavbě měla obec využívat zejména volných ploch a nevyužitých objektů ve stávající zástavbě. O něco méně jsou pak
populární názory zaměřené všeobecně proti další výstavbě (17 %), případně na hledání ploch pro budoucí výstavbu
mimo stávající zástavbu obce a za plochami určenými v současném územním plánu k zastavění (12 %).
Pro občany je v oblasti územního plánování důležitá také řada veřejných otázek, což dokazuje minimum nevyplněných
odpovědí. Nejvíce jsou obyvatelé spokojeni s odpočinkovými plochami (83 % spokojeno/spíše spokojeno). Velmi dobře
jsou na tom také chodníky (82 %) a inženýrské sítě (81 %). Jedním z největších problémů je pak parkování (37 %
nespokojeno/spíše nespokojeno), ke kterému se značně vyjadřují občané i v otevřených odpovědích (31 připomínek).
Dopravně problematické jsou nejvíce ulice Ponětovská a Kovářská, vícekrát je zmíněna křižovatka do Šlapanic.
Problémy přináší také množství kamionů a těžších strojů projíždějících obcí.
Hojně zmiňovaným problémem je zejména veřejná doprava, kde obyvatele trápí nízká frekvence spojů a jejich špatná
návaznost (případně její nedodržování). Ideálně by mělo více spojů jezdit o víkendech a ve večerních a nočních
hodinách. Absentuje přímý spoj do Brna. Veřejnou dopravu v rámci systému IDS JMK využívá 64 % obyvatel.
E. ŽIVOT V OBCI
18. Hodnocení kulturně společenského vyžití:
86
knihovna
nabídka využití volného času pro děti
nabídka sportovních aktivit
stav kulturních zařízení
nabídka kulturních akcí
spolková činnost
0%
10%
ano
20%
30%
spíše ano
40%
nevím
50%
spíše ne
60%
70%
80%
90%
100%
ne
Občané jsou se stavem kulturně společenského vyžití většinou spokojeni, proto se v otevřených odpovědích vyjádřilo
pouze 31 respondentů. Nejvíce ohlasů (7 připomínek) patřilo přání občanů vybudovat nový sál, tělocvičnu, větší kulturní
dům či jiný zastřešený objekt, který by sloužil ke sportovním i kulturním akcím. Sedm připomínek obdržela také orlovna
(katolický dům), která je dle občanů značně vytížená a pronájem je příliš drahý. Nespokojenost převládá také s jejími
správci. Dále občanům chybí sportovní vyžití (4 připomínky), například pro předškolní děti, a větší dětské hřiště (2
připomínky).
chybí prostor pro duchovní setkávání (kaple, kostel)
absence nesportovních aktivit pro děti
v knihovně je malý výběr knih
„občané nechodí na kulturní akce, je třeba přijít na to proč? Televize, náročné zaměstnání? Proč je ples OÚ v pátek?“
„postavit slibované rampy“
„zázemí pro konání hodů se řeší od voleb. Sliby, ale nic se neděje (muzikanti hlavně)“
19. Základní a mateřské školství:
Jste spokojen/a s činností mateřské školy?
87
spíše ne
nevím
spíše ano
ano
0
20
40
60
80
100
120
Jste spokojen/a s činností základní školy?
ne
spíše ne
nevím
spíše ano
ano
-10
10
30
50
70
90
Komentář k otázce č. 19.
Na otázku týkající se vzdělávacích institucí v OJ neodpověděla více jak třetina obyvatel (nedostatek osobní zkušenosti,
nemají děti v příslušném věku, atp.), přičemž převládá obecná satisfakce (s MŠ je pouze jeden respondent spíše
nespokojen, se ZŠ je pak nespokojeno a spíše nespokojeno pouze sedm občanů).
Připomínky ke školství:
absence mužského faktoru (3x)
ve školce by měly mít přednost děti z obce (2x)
příjezd dětí z výletu by mohl být vyhlášen rozhlasem (2x)
„školka by mohla fungovat po obědě formou družiny a děti by nemusely spát“
„snažit se získávat více žáků, udělat škole větší reklamu“
„vybudování zpomalovacího retardéru u školy a školky, než bude pozdě“
88
„vyšší podpora obce by jistě nebyla na škodu“
20. Zdravotní a sociální služby:
Jste spokojen/a s nabídkou sociálních služeb v obci?
ne
spíše ne
nevím
spíše ano
ano
0
10
20
30
40
50
60
70
Souhlasil/a byste s výstavbou bydlení pro seniory v naší obci?
ne
spíše ne
nevím
spíše ano
ano
0
20
40
60
80
100
120
140
160
Využil/a byste teď aktuálně bydlení v zařízení pro seniory ve vaší obci?
89
ne
spíše ne
nevím
spíše ano
ano
0
20
40
60
80
100
Jste spokojen/a s nabídkou zdravotních služeb v obci?
ne
spíše ne
nevím
spíše ano
ano
0
10
20
30
40
50
60
Občané se nejvíce vyjadřovali ke zdravotním a sociálním službám, kdy 15 respondentů zdůraznilo, že se v obci žádné
nenachází. Zmiňují nejčastěji absenci lékaře (11x), přičemž, se objevují návrhy, že by měl lékař do obce dojíždět, a to
alespoň jednou za měsíc či jednou za dva týdny. Vhodné by to bylo zejména pro seniory a kvůli předpisům léků.
„líbila by se mi vize domu pro seniory v selském dvoře“
„oceňuji měření tlaku na OÚ“
90
21. Schází vám v obci některé služby?
ne
spíše ne
nevím
spíše ano
ano
0
5
10
15
20
25
Postrádané služby, které občané uvedli (dle četnosti):
bankomat
63x
nekuřácká restaurace
43x
cukrárna / kavárna
27x
masna
27x
obchod s potravinami
19x
Občané by uvítali, aby byl obchod levnější, nabízel více zboží a měl delší otevírací dobu.
pošta
17x
opravny (např. obuvi, oděvů)
11x
kaple / kostel
3x
ostatní (méně časté): posilovna, pekárna, květinářství, textil, koupání, mateřské centrum, chráněná dílna pro tělesně
postižené, kadeřnictví, kosmetika, pedikúra
22. Jste spokojen/a s bezpečností v obci?
91
ne
spíše ne
nevím
spíše ano
ano
0
20
40
60
80
100
120
23. Co považujete za nejnebezpečnější místa a jevy v obci?
K bezpečnosti v obci se vyjádřilo 150 respondentů (56 %). Jako největší nebezpečí je v obci vnímána doprava (celkem 102
připomínek), ať už se jedná o tranzitní dopravu obcí, dopravně nepřehledné úseky, křižovatky, zatáčky či přechody.
Připomínky k dopravě dle četností:
36x
křižovatky
23x
Nejnebezpečnější křižovatka je ve směru od Šlapanic (11x), dále křižovatky obecně zmíněné jako „na návsi“ (4x) a další
méně časté: ul. Kovářská, před školou, u ZD, v Chaloupkách.
přechody
21x
Občané za nebezpečí považují značnou absenci přechodů (8x), či komplikovanou situaci při přecházení např. u školy (5x). u
obchodu, u kluziště, u hřiště, na ul. Chaloupky, Spáčilova a Blažovská.
nebezpečné parkování
12x
Za obecně nebezpečné je považováno parkování vozidel v silnici tak, že je omezen průjezd a přecházení přes vozovku. Silně
negativně je vnímáno parkování na chodnících, kdy musí chodci vstupovat do vozovky.
zatáčky
5x
Zmíněna je například zatáčka v ulici Chaloupky, u obchodu či „U Štěpánků“
autobusová zastávka
5x
Jako nejméně bezpečné jsou vnímány ulice:
Chaloupky
14x
Tvaroženská
10x
92
Kovářská
10x
Ponětovská
5x
Blažovská
4x
Spáčilka
3x
Nová
3x
Dalšími místy, které občané označili jako méně bezpečné je okolí školy (6x), dětského hřiště (6x), hřiště (4x), Louček (4x) a
garáží (3x).
Kromě dopravní situace se nebezpečí skrývá v krádežích (8x), nedostatečném veřejném osvětlení (7x) a vandalismu (5x).
93
24. V posledních měsících došlo v Jiříkovicích k poškozování soukromého i veřejného majetku – v nočních hodinách.
Jednou z možností, jak monitorovat noční dění v obci a jak zajistit určitou míru prevence, je instalace kamerového
systému. Podporujete zavedení kamerového systému v obci?
Ano, je třeba pokrýt všechna
veřejná prostranství.
Ano, podporuji kamery pouze v
centru
Ne, nechci, aby byl v Jiříkovicích
monitorován veřejný prostor.
Dal/a bych přednost nočnímu
hlídání
25. Jste spokojen/a s podmínkami pro podnikání v obci?
ne
spíše ne
nevím
spíše ano
ano
0
5
10
15
20
25
30
35
40
26. Podnikáte?
ano
31
12 %
ne
190
71 %
27. Jak by podle vás obec mohla podpořit podnikání?
Pouze sedm respondentů se vyjádřilo k podpoře podnikání. Objevily se dva názory, že obec může podnikatele podporovat
poskytováním parkovacích míst (parkovací centrum pro podnikatele, vymezení parkovacích odstavných míst). Dále občané
navrhují například: „občasný workshop jednotlivých podnikatelů“; „větší otevřenost přímému prodeji“; „využívat produkty
94
místních podnikatelů“; „vyčlenění zóny pro podnikatelskou výstavbu“; „dát příležitost mladým, co mají zájem modernizovat
obec a okolí“.
28. Které oblasti cestovního ruchu by měla obec podporovat?
cyklostezky
225
84 %
turistické stezky
195
72 %
muzeum
38
14 %
napoleonská historie
139
52 %
folklór
182
68 %
ubytovací kapacity
60
22 %
podpora zájezdů s přispěním obce
1
0%
infocentrum
1
0%
29. Podporujete návrh na zrušení výherních hracích automatů od roku 2016 v naší obci?
Příspěvky ohledně výherních hracích automatů jsou značně obsahově rozporuplné. Ačkoliv je polovina respondentů pro
jejich zrušení, najdou se komentáře, které míří opačným směrem („nevím, zda je zaznamenán nějaký konkrétní negativní
dopad na obyvatele Jiříkovic“) případně se přiklání k ponechání automatů na Rohlence („pokud zůstanou na Rohlence tak
mi nevadí“; „Rohlenka je místo obvyklé pro tento účel – rozšířit“; „na Rohlence to jako problém nevidím“). Respondenti,
kteří souhlasí se zákazem, se k této oblasti vyjadřují také („Rohlenka je součást obce, mělo by vás zajímat co se tam děje“),
stejně tak jako k problematice obecně („jde o těžkou závislost, ničí lidem život“; „zdravý život lidí je důležitější než peníze z
výh. automatů“; „peníze z lidského neštěstí jsou peníze nepoctivé“; „nepodporovat a nechlubit se takovým příjmem“).
30. Vaše hodnocení některých připravovaných záměrů:
95
Nejvíce respondentů se při možnosti komentáře vyjádřilo pro podporu cyklostezek (9x). Dále proti (9x) i pro (3x) další
výstavbě/u Ve Dvojích, ke které se se občané vyjadřovali například následovně:
„další výstavba za předpokladu lepší regulace. To, co zatím vzniká, není zrovna reprezentativním příkladem zástavby“
„výstavba ve Dvojích pouze pro místní a ne pro lidi, kteří nemají k vesnici vztah“
Sedm komentářů obdržel projekt obnovy původního toku Rokytnice:
„problém s potokem by vyřešilo, kdyby zahradnictví u Rohlenky veškerou vodu nespotřebovávalo. I k odběru vody z potoka
je potřeba povolení“
„nemám radost z loňského vybagrování přítoku Romzy u polňačky mezi Jiříkovicemi a Blažovicemi-zničení flory i fauny“
„retenční nádrž by mohla sloužit ke koupání“
Dále se objevila také připomínka k úpravě sportovního areálu: „ve sport. areálu by to chtělo přidat lavičky a prolezačky,
chodí tam hodně rodičů s dětmi“
31. Co se podle Vás v obci v posledních letech zdařilo?
K zdařilým činům obce se vyjádřilo 61 % občanů. Nejčastěji zmíněné jsou následující (seřazeno dle četnosti):
zbudování a údržba hřišť
53x
péče o vzhled obce; údržba obce
42x
oprava MŠ a ZŠ
37x
kanalizace
24x
nová výstavba Ve Dvojích
24x
96
oprava OÚ/práce OÚ a starosty
24x
kulturní dění v obci
21x
Loučky (údržba, křížová cesta, …)
19x
osvětlení
18x
chodníky
16x
silnice
15x
dětské hřiště
14x
lavičky
12x
výsadba a údržba zeleně
12x
sportovní dění v obci
11x
dopravní značení a instalace zrcadel
6x
hody a tradice
5x
instalace pítek
4x
Ostatní (méně časté): akce pro děti; údržba potoka; orlovna; kurz keramiky; péče o seniory (obědy); parkování; získávání
dotací; odpadkové koše (i na psí výkaly); zakoupení zásahového vozidla pro hasiče
32. Jaká je podle vás největší přednost života v obci?
Předností zmínily občané značné množství. Nejčastěji byly zmiňovány tyto:
klid
64x
mezilidské vztahy
43x
blízkost Brna
35x
bohatý kulturní život
19x
příroda
17x
čistota
10x
čerstvý vzduch
7x
současný starosta
6x
97
dodržování tradic
5x
soukromí
4x
bezpečnost
4x
ostatní: dobré sportovní vyžití; v obci je MŠ a ZŠ; OJ je moderní obec; možnost mít zahradu; školka s malým počtem dětí
33. Jaký je podle vás nejpalčivější problém života v obci?
Mezi největšími problémy obce se opět objevuje zejména dopravní tematika. Nejčetněji byly zmíněny následující body:
64x
a s tím spojený hluk, prašnost a ohrožená bezpečnost chodců a ostatních účastníků silničního provozu
veřejná hromadná doprava
14x
málo časté spoje (hlavně o víkendech), nenavazující spoje (a to i v případech, kdy navazovat dle JŘ mají)
nadměrné množství dopravy v obci
10x
stav silnic
9x
na volno puštění psi
8x
špatná integrace novousedlíků
8x
parkování
7x
bezohlednost spoluobčanů
6x
cesta na Šlapanice
6x
dálnice
6x
pálení odpadů
6x
pomluvy
5x
tvrdá voda
5x
Další (více jak tři zmínky): další výstavba; bezpečnost; chybějící KD; chodníky; chybějící služby; křižovatka na Rohlence;
chybějící infrastruktura pro cyklisty; ...
34. Souhlasíte s výrokem, že se vám v Jiříkovicích dobře žije?
98
ano
částečně
ne
neuvedeno
ZÁVĚR
1. Kulturně-společenské vyžití
S kulturně-společenským vyžitím je většina obyvatel spokojena. Nejpozitivněji je hodnocena nabídka kulturních akcí a
spolková činnost. Problémem v obci je absence většího kulturního domu případně multifunkčního sálu, kde by se mohly
odehrávat jak kulturní, tak sportovní akce. Orlovna, která k tomuto účelu slouží nyní je často vytížená, objevují se také
negativní komentáře k její správě. Některým občanům také chybí prostor pro duchovní setkávání (kaple, kostel).
2. Fungování MŠ a ZŠ
S mateřskou a základní školou a jejich činností jsou obyvatelé obce velmi spokojeni. V otevřené otázce se nicméně objevilo
několik drobných poznámek ze strany rodičů (absence mužského faktoru; ve školce by měly mít přednost děti z obce;
příjezd dětí z výletu by mohl být vyhlášen rozhlasem; atp.)
3. Sociální a zdravotní služby
V oblasti zdravotních a sociálních služeb vládnou značné rozdíly ve spokojenosti občanů. Zatímco se sociálními službami je
spokojeno 42 % respondentů, se zdravotními službami je více občanů nespokojeno (23 %) než spokojeno (18 %). (Více jak
třetina respondentů na tyto otázky neodpověděla.) Nespokojenost převládá zejména s absencí lékaře v obci, kdy občané
navrhují alespoň jeho dojíždění několikrát za měsíc. Co se týče výstavby sociálního (nízkonákladového) bydlení pro seniory,
převládá značná podpora návrhu (70 %), momentálně tuto službu využilo 23 % občanů (tj. aktuální poptávka = 45 osob
ano; 17 osob spíše ano).
4. Ostatní

Občanům v obci schází některé služby: bankomat, nekuřácká restaurace, cukrárna / kavárna, masna, další obchod
s potravinami, pošta, aj.
99

Největší nebezpečí je dle občanů spojeno s provozem na komunikacích, a to zejména s průjezdem kamionů obcí,
dopravně nepřehlednými úseky, křižovatkami, zatáčkami či přechody. Dále je jako nebezpečné vnímáno také nedostatečné
osvětlení.

Se zavedením kamerového systému v obci (byť jen částečného) souhlasí 61 % občanů.

S podporou podnikání v obci jsou obyvatelé spokojeni. Objevily se návrhy na podporu podnikání prostřednictvím
zřízení nových parkovacích míst.

Při podpoře cestovního ruchu by se obec měla soustředit převážně na cyklostezky, turistické stezky, místní folklor a
napoleonskou historii.

Občané jsou pro zrušení výherních automatů na katastrálním území obce. Pro je 50,19 %, proti 37,17 %.

Z připravovaných záměrů je nejlépe hodnocena úprava sportovního areálů pro pořádání společenských akcí a
budování cyklostezek. Vybudování cyklostezky mezi Jiříkovicemi a Šlapanicemi by mělo být prioritou. Nejméně je
podporována další výstavba Ve Dvojích.

Pozitivně hodnocené změny v obci (více jak 20 zmínek): zbudování a údržba hřišť; péče o vzhled obce, údržba
obce; oprava MŠ a ZŠ; kanalizace; nová výstavba Ve Dvojích; oprava OÚ/práce OÚ a starosty; kulturní dění v obci

Největší přednosti života v obci (více jak 10 zmínek): klid; mezilidské vztahy; blízkost Brna; bohatý kulturní život;
příroda; čistota

Negativní hodnocení obce a největší problémy (více jak 10 zmínek): průjezd kamionů obcí; veřejná hromadná
doprava (málo časté a nenavazující spoje); nadměrné množství dopravy v obci
Přístup zastupitelů vnímají jako dostatečný 2/3 dotazovaných.
Nejčastějším zdrojem informací je pro občany zpravodaj a obecní rozhlas, u kterého se objevily připomínky na jeho horší
srozumitelnost a slyšitelnost.
Občané OJ jsou ekologicky založení – odpad třídí 87 % obyvatel. Nejvíce je třízeno sklo, plasty a zahradní bioodpad. Nejvíce
jsou k likvidaci odpadů využívány kontejnery, které jsou často přeplněné – občané by uvítali více kontejnerů či jejich
častější svoz. Objevily se návrhy pro rozšíření otevírací doby sběrného dvora a to ve všední den navečer.
V otázkách životního prostředí jsou obyvatelé nejvíce nespokojeni s hlukovou zátěží spojenou s dopravou (kamiony, těžké
stroje, dálnice). Dále je velmi negativně vnímáno pálení odpadů. Jako další problémy týkající se životního prostředí zmiňují
občané např. znečištěný potok, čistotu obce a silnic, chybějící zeleň nebo kvalitu pitné vody.
Polovina obyvatel se domnívá, že by při další výstavbě měla obec využívat zejména volných ploch a nevyužitých objektů ve
stávající zástavbě. S další výstavbou v obci nesouhlasí 17 % občanů
.
Jedním z největších problémů v obci je také parkování (37 % nespokojeno/spíše nespokojeno).
Hojně zmiňovaným problémem je zejména veřejná doprava (nízká frekvence spojů a jejich špatná návaznost) včetně
absence přímého spoje do Brna. Veřejnou dopravu v rámci systému IDS JMK využívá 64 % obyvatel.
S kulturně-společenským vyžitím je většina obyvatel spokojena. V tomto ohledu chybí kulturní dům či větší multifunkční
100
sál pro sportovní i kulturní účely a prostor pro duchovní setkávání.
S mateřskou a základní školou a jejich činností jsou obyvatelé obce velmi spokojeni.
V OJ absentují zdravotnické služby. Ideální by bylo dojíždění lékaře několikrát za měsíc.
Co se týče výstavby sociálního (nízkonákladového) bydlení pro seniory, převládá značná podpora návrhu (70 %),
momentálně tuto službu využilo 23 % občanů (tj. aktuální poptávka = 45 osob ano; 17 osob spíše ano).
Občanům v obci schází některé služby: bankomat, nekuřácká restaurace, cukrárna / kavárna, masna, další obchod s
potravinami, pošta, aj.
Největší nebezpečí je dle občanů spojeno s provozem na komunikacích, a to zejména s průjezdem kamionů obcí, dopravně
nepřehlednými úseky, křižovatkami, zatáčkami či přechody. Dále je jako nebezpečné vnímáno také nedostatečné osvětlení.
Se zavedením kamerového systému v obci (byť jen částečného) souhlasí 61 % občanů.
Občané jsou pro zrušení výherních automatů na katastrálním území obce. Pro je 50,19 %, proti 37,17 %.
Při podpoře cestovního ruchu by se obec měla soustředit převážně na cyklostezky, turistické stezky, místní folklor a
napoleonskou historii.
Pozitivně hodnocené změny v obci (více jak 20 zmínek): zbudování a údržba hřišť; péče o vzhled obce, údržba obce; oprava
MŠ a ZŠ; kanalizace; nová výstavba Ve Dvojích; oprava OÚ/práce OÚ a starosty; kulturní dění v obci
Největší přednosti života v obci (více jak 10 zmínek): klid; mezilidské vztahy; blízkost Brna; bohatý kulturní život; příroda;
čistota
Negativní hodnocení obce a největší problémy (více jak 10 zmínek): průjezd kamionů obcí; veřejná hromadná doprava
(málo časté a nenavazující spoje); nadměrné množství dopravy v obci.
101
SWOT ANALÝZA OBCE JIŘÍKOVICE
Silné stánky
















populační růst v posledních letech (migrace
+ přirozený přírůstek)
růst počtu mladého obyvatelstva
nízká nezaměstnanost
vysoká podnikatelská aktivita
vysoký počet různě velkých podnikatelských
subjektů
dobré dopravní napojení na centrum
regionu
úrodná zemědělská půda
zavedeny inženýrské sítě
klidná obec s dobrými mezilidskými vztahy
blízkost
města
Brna
s pracovními
příležitostmi a dálnice D1
výhodná poloha města v brněnské
aglomeraci, která patří k nejdynamičtěji se
rozvíjejícím regionům ČR
MŠ a 1. stupeň ZŠ v obci
provedené opravy v obci v posledních letech
(rekonstrukce školy/školky, rekonstrukce OÚ
aj.)
vstřícný postoj starosty a zastupitelů
bohatý kulturní a spolkový život v obci
platný územní plán obce
Příležitosti





motorest Rohlenka (daňové příjmy a
potenciál jeho dalšího růstu)
plochy podél silnice na Rohlenku a potenciál
výstavby nových podniků v této lokalitě
Panský dvůr a jeho využití
atraktivní údolí říčky Roketnice
vybudování cyklostezek a propojení okolních
Slabé stránky











automobilová doprava v obci (průjezd
kamionů;
hluková
zátěž;
prašnost,
nebezpečná
místa
na
křižovatkách,
nedostatečný počet parkovacích míst)
nedostatky ve veřejné hromadné dopravě
absence zdravotnických a sociálních zařízení
v obci
nedostatky v odpadovém hospodářství: pálení odpadů, nedostatek a přeplněnost kontejnerů
absence dostatečných prostor pro další
rozvoj kulturní a sportovní činnosti
horší vzdělanostní struktura obyvatel
nedostatky ve veřejné hromadné dopravě
nedostatek služeb
chybí místo pro koupání v létě, Rybník
Grunty je v soukromém vlastnictví
školní migrace mimo obec po 1. stupni ZŠ
nízká lesnatost a malý podíl sídelní zeleně
v intravilánu obce
Hrozby





dále rostoucí intenzita dopravy
příliš mnoho nově přistěhovaných (možnost
ztráty „venkovského klidu“)
nebezpečné úseky na komunikacích v obci i
mimo intravilán obce
nebezpečné (absentující) propojení pro pěší
se Šlapanicemi a Rohlenkou.
větrná eroze, prašnost, sucho (nedostatek
102



obcí pro nemotorovou dopravu
rozvoj kulturního života v obci (po
vybudování dostatečné infrastruktury)
vybudování sociálních zařízení pro seniory a
sociální bydlení
alternativní formy posílení dopravního
propojení veřejnou hromadnou dopravou


sídelní a krajinné zeleně a zadržování vody
v krajině)
nedostatek parkovacích míst a s tím spojené
ohrožení bezpečnosti na přechodech a
v nepřehledných místech křižovatek
riziko nedostatku spodní vody
103
NÁVRHOVÁ ČÁST
1 VIZE
Jiříkovice jsou obcí pro spokojený život svých obyvatel, s pozitivním růstem počtu obyvatel i podnikatelské aktivity. Jde o
obec se zdravým životním prostředím, klidnými podmínkami pro život, která zároveň rozvíjí tradice, kulturní a spolkový
život. Obec dbá na rozvoj, nabízí svým obyvatelům odpovídající nabídku v oblasti služeb, školství, kultury a sportu.
2 PŘEHLED PROBLÉMOVÝCH OKRUHŮ A ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ
PROBLÉMOVÁ OBLAST A:
INFRASTRUKTURA
A.1 PROPOJIT OKOLNÍ OBCE A ČÁST OBCE ROHLENKA SPOJENÍM PRO NEMOTOROVOU DOPRAVU
A.2 SNÍŽIT DOPRAVNÍ ZATÍŽENÍ OBCE A ZVÝŠIT BEZPEČNOST NA SILNICÍCH
A.2 ZLEPŠIT DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST
PROBLÉMOVÁ OBLAST B:
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZDRAVÍ
B.1 ZVÝŠIT PŘÍSTUPNOST A ENVIRONMENTÁLNÍ I ESTETICKOU HODNOTU KRAJINY I SÍDELNÍ ZELENĚ V OBCI
PROBLÉMOVÁ OBLAST C:
ŠKOLSTVÍ
C.1 ZLEPŠENÍ DOPLŇKOVÝCH FOREM V PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ
C.2 ZLEPŠENÍ NABÍDKY VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ
PROBLÉMOVÁ OBLAST D:
KVALITA ŽIVOTA, ROZVOJ A PODNIKÁNÍ
D.1 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO SPORTOVNÍ A KULTURNÍ VYŽITÍ V OBCI
D.2 VYTVOŘIT PODMÍNKY PRO DALŠÍ ROZVOJ PODNIKÁNÍ A KOORDINOVAT JEJ S POTŘEBAMI OBCE
D.3 ZKVALITNIT SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
104
D.4 POSÍLIT VAZBY S OKOLNÍMI OBCEMI A S VYŠŠÍMI SAMOSPRÁVNÝMI INSTITUCEMI
D.5 ZVÝŠIT PODÍL PŘÍJMŮ Z EXTERNÍCH ZDROJŮ
3 ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ
A.
INFRASTRUKTURA
A.1 ZLEPŠIT DOPRAVNÍ PROPOJENÍ OKOLNÍCH OBCÍ A ČÁSTI OBCE ROHLENKA PRO NEMOTOROVOU DOPRAVU
Situace: Propojení obcí pro nemotorovou dopravu je v současné době buď nevyhovující, jelikož vede po polních cestách, které jsou nezpevněné, či místy neprostupné, nebo kompletně chybí. Podobně i propojení do
části obce Rohlenka je možné pouze po poměrně frekventované silnici, která tak pěším, či cyklistům neumožňuje bezpečně se do části obce dostat. Podobně se komplikuje i dojížďka do Brna, pokud by chtěli místní obyvatelé dojíždět na kapacitní příměstskou dopravu například do Šlapanic, nebo na železniční stanici do Ponětovic.
Východiska pro řešení: Cílem strategického plánu je zvýšit stupeň propojení okolních obcí a podpořit tak dojížďku do práce a do škol alternativními formami dopravy, jako jsou cyklistická, pěší, případně jiná. Tento cíl je
v souladu s celostátní dopravní politikou, v souladu s krajskými záměry i cíli intervenční strategie rozvoje brněnské metropolitní oblasti. Zlepšení propojení obytných lokalit se zastávkami veřejné dopravy a občanskou
vybaveností v návaznosti na zvýšení podílu ploch veřejné zeleně a jejich zkvalitnění zároveň jednoznačně přispívá k lepšímu zdraví a životnímu prostředí v obci. K tomu budou využívány nástroje územního plánu i investiční aktivita obce a jeho partnerů, případně Dobrovolného svazku obcí Šlapanicko.
Opatření:
A.1.1 Vybudování sítě cyklostezek a zvýšení stupně propojení mezi obcemi
A.1.2 Vybodování stojanů na kola u točny autobusové linky
A.2 ZVÝŠIT BEZPEČNOST NA SILNICÍCH I NA ULICÍCH A SNÍŽIT DOPRAVNÍ ZATÍŽENÍ OBCE
Situace: Silniční komunikace ve městě jsou zatíženy dopravou nákladních i osobních automobilů. Tento stav
má hlavní příčinu, což je poloha obce mezi Šlapanicemi, kde se nachází servis pro nákladní automobily a nájezdem na Dálnici D1. Další frekvence osobních automobilů již není tak velká, přesto způsobuje pro pěší a především pro děti nebezpečí. Týká se to především nepřehledných úseků, jejichž nepřehlednost navíc zhoršují
špatně zaparkovaná auta.
105
Východiska pro řešení: Buď odvedení tranzitní dopravy mimo obec, což je vzhledem k nákladnosti investice
na výstavbu případného obchvatu obce zřejmě nereálné.
Dalším východiskem by mohla být minimalizace negativních dopadů dopravy formou bezpečnostních prvků na
komunikaci (Kovářská) a zpřehlednění některých křižovatek, které byly hodnoceny negativně v dotazníkovém
šetření (ul. Spáčilka, Blažovská). To v návaznosti na výstavbu sítě cyklostezek mezi ostatními obcemi v okolí
může přispět k snížení intenzity dopravy.
Zajištění bezbariérovosti
Zároveň zvýšit podíl cest realizovaných nemotorovými dopravními prostředky a podporovat spolujízdu.
Vyjednávat s partnery (město Šlapanice, majitel servisu, firmou Vatex na ul. Jiříkovská o změně obslužné trasy
servisu po ulici Zemědělské tak, aby nákladní automobily nejezdili přes obec Jiříkovice, ale po okraji města
Šlapanice a dále okolo vrchu Žuráň.
Opatření:
A.2.1
A.2.2
A.3
Zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti silničního provozu
Posílení bezpečnosti a informovanosti v obci
ZLEPŠIT DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST
Situace: Z výsledků dotazníkového šetření vyšlo, že obyvatelé nepovažují dopravní spojení za dostačující. Především o víkendech a ve večerních hodinách jim nedostačuje frekvence a doba spojů. Problém není však zcela
zásadní vzhledem k tomu, že 52 % respondentů se vyjádřilo, že s veřejnou hromadnou dopravou je spokojeno,
nebo spíše spokojeno. Může se však jednat o respondenty, kteří právě VHD příliš nevyužívají.
Jiříkovice jsou významným zdrojem vyjížďky za prací především do Brna a do Šlapanic. Přibližně čtvrtina obyvatel obce a 53 % ekonomicky aktivních osob bydlících v obci vyjíždí za prací jinam. Nejbližší železniční stanice
je v Ponětovicích a je obsluhována příměstskými osobními vlaky, nikoliv rychlíky. Směrem do Brna zde zastavuje 14 spojů v intervalech od půl hodiny ve špičce až po dvě hodiny mimo špičku. Frekvence spojů ze Šlapanického nádraží není o mnoho vyšší. Do Brna odsud odjíždí 16 spojů. Trvale se zvyšuje počet osob využívajících k dopravě do práce vlastní automobil, často obsazený jen jedním cestujícím. Důvodem je vedle osobního
pohodlí i nízký komfort cestování veřejnou dopravou časová ztráta.
Východiska pro řešení: Cílem je zvýšit atraktivitu veřejné dopravy a tak zvýšit počet osob, které ji využívají.
Toho lze dosáhnout zlepšením návaznosti spojů, zlepšením stavu zastávek a železniční stanice, rozšířením služeb nabízených v dopravním uzlu (železniční stanice), úpravou tarifních zón a zlepšením dopravní obslužnosti,
zvláště jižní části města. K tomu jsou nutná jednání s provozovateli dopravních spojů, především se společností Kordis JMK, která provozuje integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje.
Vhodné je zlepšit návaznosti autobusové linky na vlak v Ponětovicích (chybí návaznost na vlak v lichých hodinách), což je vzhledem ke krátké délce autobusové linky řešitelné. Dalším řešením by bylo zajistit adekvátní
106
propojení z centra obce na Rohlenku, kde zastavuje velké množství autobusových linek směrem do a z Brna.
Dalším řešením by bylo garantování předepsaných návazností jednotlivých linek VHD.
Jako doplňkové řešení by bylo možné použít alternativní formy dopravy, jako je využití menších autobusů,
carharing nebo tzv. Radiobus, tedy autobus na zavolání, který by mohl být provozován v rámci širší platformy
obcí, například dobrovolného svazku obcí Šlapanicko. Jedná se o příklad z Holandska, úspěšně fungující i na
Rychnovsku. Na provozu se zde podílí asi 45 taxislužeb z celého regionu. Klíčem pro výběr dopravce jsou následující faktory: Výše provozních nákladů, provozovaná vozidla (dostupná i pro starší a zdravotně postižené
občany). Dispečink je v provozu v pracovní dny od 6:00 do 16:00 hodin. Spoje s odjezdem před 6 hodinou ranní lze objednat ještě předchozí den do 16:00 hodin. Tato služba by v podmínkách obce Jiříkovice a okolí byla
zřejmě výrazně menší a mohla by fungovat například pouze večer a o víkendech, vzhledem k poměrně vysoké
hustotě spojů ve všední dny. Přesto by při spolupráci dostatečného množství obcí bylo možno vytvořit adekvátní fungující službu, pokrývající za nižších cen doby, kdy veřejná hromadná doprava neobsluhuje.
Opatření:
A.3.1
A.4
Zlepšení návaznosti mezi jednotlivými spoji veřejné dopravy
DOBUDOVÁNÍ INFRASTRUKTURY V NOVĚ ZASTAVOVANÝCH ČÁSTECH OBCE
Situace: Obec se rozvíjí v současnosti ve svém východním segmentu, konkrétně v lokalitě ve Dvojích. Zde dochází k výstavbě nových rodinných domů a tím i pozitivnímu dopadu na růst počtu obyvatel a s tím spojenými
příjmy pro obec. V této lokalitě však ještě není dobudována kompletní technická infrastruktura včetně technických sítí.
Východiska pro řešení: Cílem je dobudovat ve II. etapě tuto infrastrukturu a plnohodnotně tak novou rozvojovou lokalitu na obec napojit.
Opatření:
A.4.1
B.
B.1
Výstavba inženýrských sítí a komunikací v lokalitě Ve Dvojích (II. etapa)
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZDRAVÍ
ZVÝŠIT PŘÍSTUPNOST A ENVIRONMENTÁLNÍ I ESTETICKOU HODNOTU KRAJINY A SÍDELNÍ ZELENĚ
Situace: Intenzivní zemědělská výroba a rozorání některých polních cest omezují přístupnost a prostupnost
krajiny pro obyvatele i biotu. V obci navíc dle odpovědí některých respondentů není dostatek parkových a od107
počinkových ploch a sídelní zeleně. Říčka Roketnice není revitalizována. Regulací Roketnice (jejíž původní četné výrazné zákruty jí byly většinou vyrovnány či zmírněny) došlo ke znehodnocení přírodního toku.
Obec leží v esteticky hodnotné kulturní krajině avšak z velmi malým podílem zeleně. Drtivá většina plochy
správního obvodu obce je zemědělsky využívána jako orná půda. Tato situace přispívá jak ke zvýšené prašnosti
a v případě sucha zhoršuje hydrologické podmínky v krajině. Průjezd nákladních i osobních automobilů navíc
zhoršuje emisemi z výfukových plynů, oxidy dusíku a polétavým prachem stav životního prostředí. Až na údolí
říčky Roketnice chybí v území SOOJ stabilizující prvek vzrostlé zeleně v krajině. Vyšší zastoupení zeleně by tyto
negativní vlivy mohlo částečně eliminovat.
Východiska pro řešení: Cílem strategie je zvýšení přístupnosti a prostupnosti krajiny pro obyvatele (stezky,
polní cesty i cyklostezky) i živočichy a rostliny (biokoridory, aleje atd.). Tím dojde ke zvýšení jejího nejen environmentálního, ale i kulturního a rekreačního významu. Znamená to zároveň snížení rizika nejen větrné ale i
vodní eroze, fragmentaci velkých lánů, které estetice a přírodní funkci krajiny také nepřispívají. Při tom bude
obec spolupracovat s dalšími dotčenými obcemi. Vyšší kvality života v obci bude dosaženo také zlepšením
vzhledu veřejných prostranství a zvýšením podílu sídelní zeleně. Jejich úpravy budou plánovány s participací
místní veřejnosti – nejčastějších uživatelů těchto míst.
Na území obce by vzhledem k malému podílu zeleně a vysokému podílu orné půdy bylo vhodné vytvoření retenční nádrže, která by se mohla zároveň stát výrazným magnetem pro turistický ruch z okolních obcí
v letních měsících a zvýšila by zároveň kvalitu života v obci. Budou zlepšeny odtokové poměry s využitím environmentálně citlivých opatření (revitalizace toku, retenční nádrže).
Opatření:
B.2.1
B.2.2
B.2.3
Obnova polních cest a alejí
Obnova původního toku Roketnice s víceúčelovou retenční nádrží
Zvýšení nabídky ploch pro trávení volného času a úprava veřejných prostranství
C.
ŠKOLSTVÍ
C.1
ZLEPŠENÍ DOPLŇKOVÝCH FOREM V PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ
Situace: V současné době není ve škole v Jiříkovicích ošetřena nabídka doplňkových forem vzdělání
Východiska pro řešení: Smyslem je zajistit člověka s výhledem na několik let, ne jen krátkodobě. Cílem je společné využití
školních psychologů, speciálních pedagogů (především logopedů), anebo sdílení kvalitních učitelů cizích jazyků (případně
rodilých mluvčích). Využití takových odborníků by bylo možné vždy na nějakou omezenou hodinovou sazbu ve více školách zároveň. Například logoped by měl v každé třídě jednu hodinu týdně, což by mu umožňovalo vyučovat například na
čtyřech nebo pěti školách zároveň. Bylo by výhodou, kdyby mohl školní psycholog pracovat na každé škole alespoň 2x
týdně (např. jeden psycholog pro několik škol v blízkém okolí).
108
Opatření:
B.2.4
C.2
Sdílení školního logopeda, školního psychologa, speciálního pedagoga, kariérového poradce případně dalších podpůrných profesí a pozicí
ZLEPŠENÍ NABÍDKY VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ
Situace: V současné době není ve škole v Jiříkovicích dostatečná nabídka volnočasových aktivit, které by uspokojily potřeby dětí, případně rodičů v obci.
Východiska pro řešení: Cílem je posílit nabídku volnočasových aktivit a celoživotního vzdělávání včetně inkluzivních metod vzdělávání. Opět by byl vhodným způsob sdílených úvazků pro více škol, které by umožnili dostatečnou nabídku volnočasových aktivit.
Opatření:
C.2.2 Vytvoření centra volnočasových aktivit při ZŠ a MŠ Jiříkovice.
D.
KVALITA ŽIVOTA, ROZVOJ A PODNIKÁNÍ
D.1
ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO SPORTOVNÍ A KULTURNÍ VYŽITÍ V OBCI
Situace: V obci Jiříkovice se nachází sportovní areál a Orlovna. Obě dvě tyto zařízení však z dlouhodobého
hlediska nejsou adekvátní pro poptávku, která velmi často převyšuje jejich kapacity. Zde se odkazujeme na výsledky dotazníkového šetření a rozhovory se zástupci obce.
Východiska pro řešení: Cílem je zvýšit kvalitu sportovního a kulturního zázemí pro pořádání spolkových, sportovních a dalších akcí. Rozšířit jejich kapacitu i vybavení.
Opatření:
D.1.1 Úprava sportovního areálu pro pořádání společenských akcí
Návazné opatření:
D.3.1
D.2
Přestavba Panského dvora na víceúčelové centrum
VYTVOŘIT PODMÍNKY PRO DALŠÍ ROZVOJ PODNIKÁNÍ A KOORDINOVAT JEJ S POTŘEBAMI OBCE
Situace: Na území obce se nachází poměrně hodně podnikatelských subjektů a osob samostatně výdělečné
obce. Do Jiříkovic dokonce dojíždí 73 ekonomicky aktivních obyvatel za prací. V obci bylo k roku 2014 registrováno 159 živnostníků, 30 obchodních společností, jedno družstvo, 11 svobodných povolání a 8 zemědělských
podnikatelů. Většina podnikatelských subjektů je v oblasti obchodu a údržby vozidel, zpracovatelském prů109
myslu, stavebnictví a technických činnostech a zemědělství. Vzhledem k tak vysoké podnikatelské aktivitě, je
každá podpora ze strany obce důležitá.
Východiska pro řešení: Je žádoucí posílit spolupráci místních podnikatelských subjektů s místní veřejnou
správou s cílem zlepšení informovanosti a zvýšení využití externích finančních zdrojů. Vybudování zázemí pro
pořádání akcí, které podnikatelský sektor v obci vyžaduje. Případně vybudování vzdělávacího centra. Obec
bude pokračovat v podpoře malého a středního podnikání, a to především poskytováním informací, případně
pomocí v získání externích dotačních prostředků.
Opatření:
D.2.1 Podpora malého a středního podnikání
Navazuje na:
D.3.1 Přestavba Panského dvora na víceúčelové centrum
D.3
ZKVALITNIT SYSTÉM SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB
Situace: Na území obce se nenachází žádné sociální ani zdravotní služby. Na území obce působí pouze terénní
pečovatelské služby. Na území obce není žádné zařízení pro seniory, ačkoliv z dotazníkového šetření vyplynulo, že by ho využilo zhruba 45 respondentů a zhruba 18 respondentů spíše ano. Je jasné, že kdyby přišlo na
skutečné rozhodnutí, bylo by respondentů v tu chvíli o něco méně, přesto je to zájem poměrně značný. Sociální služby tedy v obci fakticky chybí, občané je buď využívají v Brně, Šlapanicích nebo pro ně nejsou dostupné.
Východiska pro řešení: Rozšířit nabídku sociálních služeb v návaznosti na průzkum poptávky. Ve spolupráci
s okolními obcemi zajistit výstavbu domu s pečovatelskou službou. Investice pouze pro Jiříkovice by byla příliš
nákladná a naplnění objektu dostatečným počtem klientů pouze z jedné obce by bylo také obtížné. Jako
vhodný objekt se jeví Panský dvůr, kde by mohlo dojít k výstavbě multifunkčního centra včetně řešení sociálních služeb.
Opatření:
D.3.1 Přestavba Panského dvora na víceúčelové centrum
D.4
POSÍLIT VAZBY S OKOLNÍMI OBCEMI A S VYŠŠÍMI SAMOSPRÁVNÝMI INSTITUCEMI
Situace: Obec je součástí obvodu obce s rozšířenou působností, který tvoří 40 obcí s celkem 63 tis. obyvateli.
Jiříkovice leží navíc hned vedle centra SO města Šlapanice. Pro tento obvod vykonává Městský úřad Šlapanice
státní správu v rozsahu stanoveném zákonem v detašovaném pracovišti v Brně na Opuštěné. Jiříkovice jsou
členem několika dobrovolných svazků obcí Mohyla Míru, Šlapanicko a Vodovody a kanalizace Šlapanicko. Spolupráce subjektů těchto sdružení probíhá na různých úrovních a v různé intenzitě. Při řešení vodovodů a kana110
lizcí obec spolupracuje na platformě DSO vodovody a kanalizace Šlapanicko. V případě výstavby společných
projektů jako jsou cyklostezky, případně společná zařízení sociálních služeb, kamerový systém a bezpečnost se
jeví jako vhodná větší platforma obcí v rámci DSO Šlapanicko (24 obcí). Obec spolupracuje s dalšími obcemi a
institucemi Jihomoravského kraje, zejména s městem Brnem.
Východiska pro řešení: Zvýšit aktivitu obce v rámci řešení problémů a návrhů rozvojových opatření s okolními
obcemi (např. výstavba sítě cyklostezek, koordinace změn IDS, zlepšení čistoty a revitalizace toku Roketnice,
optimalizace napojení regionu na D1 aj.). Současně zvýšit participaci obce na přijímání strategických rozhodnutí na úrovni Jihomoravského kraje opět skrze DSO Šlapanicko.
Opatření:
D.4.1
D.5
Posílení spolupráce v rámci dobrovolného svazku obcí
ZVÝŠIT PODÍL PŘÍJMŮ Z EXTERNÍCH ZDROJŮ
Situace: Obec aktivně usiluje o realizaci potřebných projektů z vlastních méně však z externích zdrojů. Vzhledem k rozsahu existující nabídky dotačních titulů a dalších zdrojů a náročnosti přípravy projektů však nemá
dostatečnou kapacitu pro monitorování všech potenciálních zdrojů. Díky poměrně příznivé situaci
v hospodaření obce a potenciálním zdrojům partnerského spolufinancování s obcemi v rámci Dobrovolného
svazku obcí Šlapanicko a případně mezi místními podnikatelskými subjekty má přitom příznivé předpoklady
uspět v soutěži o podporu rozvojových projektů v případě, že budou dobře připraveny.
Východiska pro řešení: Obec potřebuje posílit roli strategického a střednědobého plánování. To umožní soustředění pozornosti na řešení prioritních problémů a dosažení hlavních cílů a sníží závislost na okamžitých prioritách české a evropské regionální politiky. Financování rozvojových aktivit bude harmonizováno pravidelnou
aktualizací rozpočtového výhledu. Zvýšení externích příjmů bude dosaženo také vytvořením zásobníku připravených projektů. Příprava a realizace projektů bude zajišťována prostřednictvím spíše externích profesionálních zpracovatelů.
Opatření:
D.5.1
projektů
Posílení úlohy střednědobého plánování a strategického řízení obce včetně vytvoření zásobníku
111
4. SPECIFIKACE OPATŘENÍ V ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRECH
Vysvětlení
NÁZEV OPATŘENÍ
Cíle

čeho chceme opatřením dosáhnout
Aktivity

jednotlivé činnosti a projekty, vedoucí k dosažení cílů
indikátor

očekávaný efekt realizace aktivit
Vazba na jiná opatření:

jiná opatření Strategického plánu, která mají k danému opatření těsnou vazbu
ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: A.1 ZLEPŠIT DOPRAVNÍ PROPOJENÍ OKOLNÍCH OBCÍ A ČÁSTI OBCE ROHLENKA PRO
NEMOTOROVOU DOPRAVU
OPATŘENÍ A.1.1 VYBUDOVÁNÍ SÍTĚ CYKLOSTEZEK A ZVÝŠENÍ STUPNĚ PROPOJENÍ MEZI OBCEMI
Cíle

Zvýšit podíl nemotorové dopravy na mobilitě obyvatel

Snížit negativní dopady silniční dopravy na život v obci

Zvýšit bezpečnost silničního provozu.

Zvýšit bezpečnost chodců.
Aktivity

Vykoupit pozemky, projekčně připravit a vybudovat síť cyklostezek, propojujících hlavní obec
s nádražím, výrobními provozy, centry maloobchodu a služeb.

Vybudování oddělených cyklostezek do Šlapanic, do Blažovic a na Rohlenku
Indikátory
112

Počet km vybudovaných cyklostezek
Vazba na jiná opatření: A.1.1, A.2.1, A.3.1, B.2.1
ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: ZVÝŠIT BEZPEČNOST NA SILNICÍCH I NA ULICÍCH A SNÍŽIT DOPRAVNÍ ZATÍŽENÍ OBCE
OPATŘENÍ A.2.1 ZKLIDNĚNÍ DOPRAVY A ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU
Cíle

Snížit negativní dopady silniční dopravy na život v obci, především hluk, emise a polétavý
prach

Odvést tranzitní dopravu mimo obec

Zvýšit bezpečnost silničního provozu.

Zvýšit bezpečnost chodců.
Aktivity

Chodník k víceúčelovému hřišti u ZŠ + přístup na hřiště ze dvora ZŠ

Úprava povrchu komunikace v části ul. Spáčilka (Hliník)

Vybudování propojení mezi ul. Spáčilka a Na Návsi vč. osvětlení

Přesměrování nákladní dopravy z pneuservisu na ul. Jiříkovická ve Šlapanicích přes ulici Zemědělská směrem na Žuráň

Vybudovat zpomalovací prvky v u školy a na ul. Kovářská, případně jinde

Zpřehlednění některých křižovatek, umístění zrcadel

Vytvoření nových parkovacích míst, aby parkující auta nekomplikovala výhled do křižovatek.

Zvýšení účinnosti dopravního značení (reflexní fólie, osvětlení přechodů apod.).

Měření rychlosti projíždějících vozidel s možností účinné sankce řidičů porušujících pravidla.
Dohled na bezpečnost silničního provozu.
Indikátory

Počet vybudovaných bezpečnostních prvků na silnici
Vazba na jiná opatření: A.1.1, A.2.2,
OPATŘENÍ A.2.2 POSÍLENÍ BEZPEČNOSTI A INFORMOVANOSTI V OBCI
113
Cíle

Zvýšit bezpečnost na ulicích a na silnicích

Zabránit vandalismu

Snížit škody na majetku
Aktivity

Projekčně připravit a zavést kamerový systém a napojit jej na servisní centrum městské policie nebo jiné bezpečnostní služby.

Zabezpečovací zařízení v ZŠ

Spolupracovat s obcemi, které mají obecní policii na posílení bezpečnosti v obci

Rozšíření bezdrátového rozhlasu (ul. Ve Dvojích)
Očekávané výsledky

Snížení počtu přestupků a trestných činů v obci
Vazba na jiná opatření: A.2.1
ROZVOJOVÝ ZÁMĚR A.3 ZLEPŠIT DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST
OPATŘENÍ A.3.1 ZLEPŠENÍ NÁVAZNOSTI MEZI JEDNOTLIVÝMI SPOJI VEŘEJNÉ DOPRAVY
Cíle

Zvýšit podíl cest realizovaných veřejnou dopravou.
Aktivity

Vypracovat konkrétní podněty a návrhy pro zlepšení IDS.

Vést jednání s provozovatelem IDS s cílem optimalizovat návaznost spojů tak, aby byly doplněny některé spoje o víkendech, nebo v pozdějších večerních hodinách

Využít alternativních forem dopravy jako doplňku k daným spojům (cyklostezka do Šlapanic)

Využití formy radiobusu společně pro obce DSO Šlapanicko
Indikátory

Obtížně měřitelné

Spokojenost obyvatel
Vazba na jiná opatření: A.1.1
114
ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: DOBUDOVÁNÍ INFRASTRUKTURY V NOVĚ ZASTAVOVANÝCH ČÁSTECH OBCE
OPATŘENÍ A.2.2 VÝSTAVBA INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ A KOMUNIKACÍ V LOKALITĚ VE DVOJÍCH (II. ETAPA)
Cíle

Dobudovat infrastrukturu pro další rozvoj obce

Pozitivní vývoj obyvatelstva

Posilování příjmů obce
Aktivity

Dobudování kanalizace

Dobudování elektrifikace

Dobudování vodovodu
Indikátory
Počet připojených domácností
ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: ZVÝŠIT PODÍL TŘÍDĚNÉHO ODPADU A PODÍL DOMÁCÍHO KOMPOSTOVÁNÍ
OPATŘENÍ B.1.1 SNÍŽENÍ MNOŽSTVÍ EMISÍ PROSTŘEDNICTVÍM PODPORY ZAVÁDĚNÍ MODERNÍCH
ENVIRONMENTÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ, PŘEDEVŠÍM KOMPOSTOVÁNÍ
Cíle

Vytvořit systém sběru a likvidaci bioodpadu z domácností

Zvýšit podíl kompostování na likvidaci odpadu

Snížit emise ze spalování bioodpadu

Čištění povrchu komunikací (zametání, kropení).

Úprava prašných ploch zatravněním, zalesněním.
Aktivity

Nákup domácích kompostérů

Zefektivnění svozu bioodpadu
Indikátory
115

Počet umístěných kompostérů v obci
Vazba na jiná opatření: B.1.2
OPATŘENÍ B.1.2 ZVÝŠENÍ FREKVENCE SVOZU SEPAROVANÉHO ODPADU, NEBO ZVÝŠENÍ POČTU SBĚRNÝCH MÍST
Cíle

Zvýšit podíl vytříděného recyklovatelného odpadu

Zvýšit komfort obyvatel při sbírání odpadu
Aktivity

Zvýšit frekvenci svozu odpadu, tak aby se v kontejnerech odpad nehromadil

Rozšířit počet sběrných míst

Zvýšení podílu separovaného odpadu na celkovém množství odpadu
Vazba na jiná opatření: B.1.1
ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: ZVÝŠIT PŘÍSTUPNOST A ENVIRONMENTÁLNÍ I ESTETICKOU HODNOTU KRAJINY A SÍDELNÍ ZELENĚ
OPATŘENÍ B. 2.1 OBNOVA POLNÍCH CEST A ALEJÍ
Cíle

Zvýšení ekologické stability krajiny.

Zvýšení přístupnosti okolí a nabídky rekreačních možností v okolí obce.

Fragmentace krajiny ve spojení s výsadbou zeleně.

Zvýšení retenční schopnosti krajiny.

Snížení rizika stržové a větrné eroze.
Aktivity

Příprava a realizace pozemkových úprav v katastru města.

Obnova historických polních cest v krajině v souladu s územním plánem a generelem ÚSES.

Výsadba stromů podél polních cest.

…
116

Zvýšení environmentální kvality území.

Zvýšení estetické hodnoty krajiny.

Zvýšení nabídky možností pro pobyt obyvatel v krajině (s potenciálním dopadem na zlepšení
zdravotního stavu).
Vazba na jiná opatření: B.1.6, B.1.1, C.3.3, D.1.1, D.1.2, D.1.2, D.2.2
OPATŘENÍ B. 2.2 OBNOVA PŮVODNÍHO TOKU ROKETNICE S VÍCEÚČELOVOU RETENČNÍ NÁDRŽÍ
Cíle

Obnovit v přírodním rázu původní tok říčky Roketnice

Podpořit rekreační potenciál jediného výletního místa v obci

Posílit funkci zadržování vody v krajině

Snižování rizika sucha

Zlepšit odtokové poměry v obci

Zvýšit samočisticí schopnost toků.

Zvýšit podíl vodních ploch.
Aktivity





Výsadba nové zeleně
Zbudování retenční nádrže
Revitalizace toku a komplexní opatření ke zlepšení odtokových poměrů.
Vyčištění koryta toku
Zvýšit kvalitu vody
Indikátory

Délka revitalizovaného toku
Vazba na jiná opatření: B.2.1, B.2.3
117
OPATŘENÍ B.2.3 ZVÝŠENÍ NABÍDKY PLOCH PRO TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU A ÚPRAVA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
Cíle




Zlepšit nabídku veřejně přístupných ploch pro trávení volného času
Omezení víření prachu z průjezdu aut.
Zlepšení teplotních režimů v obci
Zvýšení estetické hodnoty veřejných prostranství
Aktivity


Výsadba zeleně pro „odstínění“ staveb s negativním vlivem na obyvatele.
Výsadba zeleně podél některých cest a na veřejných prostranstvích
Indikátory

Počet vysazených stromů a keřů
Vazba na jiná opatření: B.2.1, B.2.2,
ZLEPŠENÍ DOPLŇKOVÝCH FOREM V PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ
OPATŘENÍ C.1.1 SDÍLENÍ ŠKOLNÍHO LOGOPEDA, ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA, SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA, KARIÉROVÉHO PORADCE PŘÍPADNĚ DALŠÍCH PODPŮRNÝCH PROFESÍ A POZICÍ
Cíle


Vytvořit nabídku odborných pracovníků, kteří by se věnovali dětem se speciálními vzdělávacími potřebami
Všechny pozice by však byly využívány společně pro více škol, z důvodu jejich malé vytíženosti v jednotlivých školách
Aktivity



Zřízení pozice školního logopeda
Zřízení pozice školního psychologa
Zřízení případné další specializované pozice
Indikátory

Počet dětí využívajících služby specializovaných pedagogických pracovníků
Vazba na jiná opatření: B.2.1, B.2.2,
118
ZLEPŠENÍ NABÍDKY VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ
OPATŘENÍ C.1.2 VYTVOŘENÍ CENTRA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT PŘI ZŠ A MŠ JIŘÍKOVICE
Cíle



Zlepšit nabídku veřejně přístupných a rozvíjejících volnočasových aktivit
Zlepšení nabídky aktivit rozvíjejících dětský intelekt
Otevření nabídky celoživotního vzdělávání
Aktivity



Zřízení vzdělávacího centra při ZŠ a MŠ Jiříkovice
Zajištění pedagogů, nebo rodičů, kteří by aktivity provozovali
Zajistit vybavení místností
Indikátory

Počet zapojených dětí a dospělých
Vazba na jiná opatření: C.1.1
ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO SPORTOVNÍ A KULTURNÍ VYŽITÍ V OBCI
OPATŘENÍ D.1 ÚPRAVA SPORTOVNÍHO AREÁLU PRO POŘÁDÁNÍ SPOLEČENSKÝCH AKCÍ
Cíle

Zvýšit možnosti sportovního vyžití obci
Aktivity

Rozšíření a rekonstrukce sportovního areálu

Rozšíření zázemí pro společenské akce

Vybudování hřiště

Dobudování míst pro sezení

Výstavba zázemí pro společenské akce ve víceúčelovém centru v Panském dvoře
Indikátory

Kapacita areálu a společenského centra
Vazba na jiná opatření: D.3.1
119
ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: VYTVOŘIT PODMÍNKY PRO DALŠÍ ROZVOJ PODNIKÁNÍ A KOORDINOVAT JEJ S POTŘEBAMI OBCE
OPATŘENÍ D.2 PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ
Cíle

Zprostředkovat podnikatelům možnost získání externích zdrojů (dotací)

Zajistit podnikatelům místo pro různé akce a školení (víceúčelové centrum Panský dvůr).
Aktivity

Zapojení podnikatelské veřejnosti do podpory místních projektů veřejného života, sociálních
služeb, sportu, kultury, školství a volného času dětí a mládeže.

Podpora komunikace mezi obecním úřadem a podnikatelskými subjekty.

Zvýšit počet parkovacích míst pro podnikatele

Vytvoření společenského centra pro případné workshopy a podnikatelské akce

Vyčlenění zóny pro podnikatelskou výstavbu
Indikátory

Počet zapojených podnikatelských subjektů
Vazba na jiná opatření: D.3.1
ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: ZKVALITNIT SYSTÉM SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB
D.3.1
PŘESTAVBA PANSKÉHO DVORA NA VÍCEÚČELOVÉ CENTRUM
Cíle

Rozšířit dostupnost sociálních služeb obyvatelům obce i okolí.
Aktivity

Spolupráce s dotčenými institucemi (Odbor sociálních věcí ORP Šlapanice, praktičtí lékaři,
nemocnice aj.)

Vybudování Domu s pečovatelskou službou areálu Panského dvora

Vytvoření zázemí pro zdravotnické služby alespoň nějaký den v týdnu.

Vytvoření sociálních bytů

Počet klientů sociálních služeb
120
Vazba na jiná opatření: D.2.1, D.1.1
ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: P OSÍLIT VAZBY S OKOL NÍMI OBCEMI A S VYŠŠ ÍMI SAMOSPRÁVNÝMI IN STITUCEMI
OPATŘENÍ D.4.1 POSÍLENÍ SPOLUPRÁCE V RÁMCI DOBROVOLNÉHO SVAZKU OBCÍ
Cíle

Posílení spolupráce s nejbližšími obcemi.

Spojení úsilí pro zajištění kofinancování rozvojových projektů.

Koordinace postoje k projektům dotýkajícím se více obcí mikroregionů (Cyklostezky, tangenty D1, IDS, úprava vodohospodářských projektů, rozvoj cestovního ruchu).

Posílení spolupráce s Jihomoravským krajem a městem Brnem

Zvýšit informovanost o přípravě strategií a koncepcí i konkrétních velkých projektů na úrovni
Jihomoravského kraje i regionu (aglomerace)

Zvýšit váhu stanoviska Jiříkovic a okolních obcí při formulaci politik a přípravě regionálních
projektů.
Aktivity

Příprava kvalitních projektů ucházejícího se o podporu ze strukturálních fondů.

Usilovat o rozšíření spolupráce na více aktivit

Výstavba cyklostezek

Společné řešení sociálních služeb

Společné řešení v otázce nákupu energií a služeb
Indikátory

Počet realizovaných společných projektů
ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: ZVÝŠIT PODÍL PŘÍJMŮ Z EXTERNÍCH ZDROJŮ
D.5.1 POSÍLENÍ ÚLOHY STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNOVÁNÍ A STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ MĚSTA
Cíle

Zvýšit efektivitu řízení obce posílením role střednědobého a strategického plánování.
Aktivity

Implementace opatření Strategického plánu rozvoje obce.
121

Pravidelná aktualizace strategického plánu a dalších strategických dokumentů.

Sladění implementace strategického plánu s finančními možnostmi obce prostřednictvím
zvýšení významu rozpočtových výhledů.
Indikátory

Zvýšení příjmů rozpočtu obce
Vazba na jiná opatření: všechny opatření
122
POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY
2. Jiříkovice. Oficiální internetové stránky obce. http://www.jirikovice.cz
3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Podle správního rozdělení k 1. 1. 2013. a výsledků sčítání lidu, domů
a bytů k 26. březnu 2011. Praha: Český statistický úřad, 2013. 856 s. ISBN 978-80-250-2394-5
4. Český statistický úřad. http://www.czso.cz/
5. Počet obyvatel k 1. 1. 2014. Evidence obyvatel MVČR. Datový soubor. Portál Obce sobě. http://portal.obcesobe.cz
6. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-08-23].
S. 88. Dostupné online.
7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
8. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
9. HEROLDOVÁ, Helena. Česká žena na cestě do Orientu. Dějiny a současnost [online]. 2005 [cit. 2015-0226]. Dostupné online. (česky)
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
Český statistický úřad. http://www.czso.cz/
Veřejná databáze ČSU. ČSÚ. http://vdb.czso.cz
Sčítání lidu, domů a bytů 2011. http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home
Sčítání lidu, domů a bytů 201 – obce. http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/sldbxb?opendocument&uzemi=obce
Vybrané ukazatele za správní obvod Šlapanice v letech 2001-2012. Český statistický úřad. http://www.czso.cz/
Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2013. http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/641011-13-xb
Městská a obecní statistika. http://vdb.czso.cz/mos/
Statistický lexikon obcí. http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4116-13
Regionální informační servis. Centrum pro regionální rozvoj ČR. www.risy.cz.
Český statistický úřad: Retrospektivní lexikon obci 1850 – 1970, Praha, 1970
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. Díl. Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005.
Praha: Český statistický úřad, 2006.
Počet obyvatel k 1. 1. 2014. Evidence obyvatel MVČR. Datový soubor. Portál Obce sobě. Projekt Systémová
podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo
projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001). http://portal.obcesobe.cz
Seidenglanz, D., Toušek, V., Chvátal, F.: Prognóza demografického vývoje obyvatelstva města Brna a jeho okolí.
Zpracováno na zakázku pro Magistrát města Brna. CRR PřF MU, Brno 2013.
Beneš, J.: Možnosti rozvoje venkovského regionu na příkladu správního obvodu ORP Šlapanice. Brno: Masarykova
univerzita, 2008
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. Brno: GaREP. a VUT, 2005
123
25.
26.
27.
28.
29.
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. www.idsjmk.cz
Informační portál pro Brno a okolí. www.inbrno.cz
Krajský úřad Jihomoravského kraje. www.kr-jihomoravsky.cz
Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy. www.rrajm.cz
http://cs.wikipedia.org/wiki/
124
PŘÍLOHY
Dotazník pro přípravu Strategického plánu obce Jiříkovice
Identifikační číslo:
Vážení občané,
dostává se vám do rukou dotazník, jehož cílem je zjistit vaše názory, potřeby a přání v souvislosti s připravovaným Strategickým plánem
rozvoje obce Jiříkovice. Cílem Strategického plánu je zmapovat současné silné i slabé stránky obce, vytyčit vizi, jaká by měla obec v
budoucnu být, a hledat všechny možnosti, jak tuto představu naplnit. Zlepšení by se mělo týkat všech součástí života v obci. Úspěšný
budoucí rozvoj obce je nemyslitelný bez vaší účasti. Proto vás prosíme o pravdivé a upřímné zodpovězení následujících otázek. Tak
budeme moci při plánování budoucnosti obce vždy přihlížet k vašim přáním a názorům. Tvorba Strategického plánu pochopitelně tímto
dotazníkovým šetřením zdaleka nekončí. I nadále se na ní budete moci podílet. Bližší informace hledejte na vývěskách, nebo na internetových stránkách obce.
A. Údaje o respondentovi
Obec (Ulice):
……………………………………………… Věk:
V obci:
žiji od narození
přistěhoval jsem se v dětství spolu s rodiči
Vaše vzdělání?
Základní
Střední odborné
15-20
21-30
31-50
66 a více
51-65
přistěhoval jsem se v dospělosti před více než pěti lety
přistěhoval jsem se v dospělosti v posledních pěti letech
Střední s maturitou
Vyšší odborné
Vysokoškolské
B. Veřejná správa
1
2
3
4
5
1. Jste spokojen/a s přístupem zastupitelů k řešení podnětů od občanů?
2. Vyhovuje vám osobně provozní doba obecního úřadu?
3. Jste spokojen/a s prací úředníků na obecním úřadě?
4. Jste spokojen/a s informovaností o hospodaření obce?
5. Odkud získáváte informace týkající se dění v obci a jste spokojen/a s jejich kvalitou?
ZDROJ
JAK ČASTO VYUŽÍVÁM?
často občas nikdy
1
JE ZDROJ KVALITNÍ?
2
3
4
5
zpravodaj
rozhlas
vývěsky
Jiné: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………
6. Další připomínky k fungování veřejné správy:
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
125
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
C. Životní prostředí
7. Jaký odpad třídíte a kam jej ukládáte?
kontejner (sběrné místo)
sběrný dvůr
kompostuji
pálím
likviduji jiným způsobem
netřídím
papír
plasty
sklo
železo
bioodpad zahradní
hliník
baterie
elektrospotřebiče
nebezpečné odpady
1
2
3
4
5
8. Vyhovuje vám otevírací doba sběrného dvora?
Pokud ne, proč: ………………………………………………………………………………………………………………………………….
………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
9. Vaše další náměty a připomínky k odpadům (např. počet a umístění kontejnerů, košů na odpadky a jiné):
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
1
2
3
4
5
10. Jste spokojen/a s kvalitou údržby veřejné zeleně v obci?
11. Jste spokojen/a s kvalitou ovzduší v obci?
12. Jste spokojen/a se stavem vodních toků?
13. Jste spokojen/a s hlukovou zátěží v místě bydliště?
14. Jaké konkrétní problémy v oblasti životního prostředí vás trápí? (např. čistota obce, pálení odpadků, hladina spodní vody a jiné)
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
D. Územní rozvoj a infrastruktura
15. Znáte územní plán obce? (nahlédli jste do něj z vlastní potřeby či jiného důvodu)
ano
ne
16. Při podpoře výstavby (obytné, průmyslové) by se obec měla soustředit na (vyberte z možností ty, se kterými souhlasíte):
využití volných ploch a nevyužitých objektů ve stávající zástavbě
výstavbu na nových plochách mimo stávající zástavbu obce, ale označených v současném územním plánu k zastavění
hledání ploch pro budoucí výstavbu mimo stávající zástavbu obce a za plochami určenými v současném územním plánu k
zastavění
domnívám se, že obec by neměla podporovat další výstavbu
jiný názor: …………………………………………………………………………………………………………………………………
17. Jste spokojen/a s řešením následujících oblastí:
126
1
2
3
4
5
Odpočinkové zóny (parky, posezení, lavičky)
Dětská hřiště
Inženýrské sítě (voda, elektřina, plyn, kanalizace)
Chodníky (údržba, stav)
Veřejná doprava (autobus)
Parkování v obci
Provoz na komunikacích (bezpečnost, značení)
Komentář: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………
E. Život v obci
1
2
3
4
5
18. Hodnocení kulturně společenského vyžití:
Jste spokojen/a se spolkovou činností v obci?
Jste spokojen/a s nabídkou kulturních akcí v obci?
Jste spokojen/a se stavem kulturních zařízení v obci?
Jste spokojen/a s nabídkou sportovních aktivit?
Je nabídka využití volného času pro děti dostatečná?
Jste spokojen/a s knihovnou?
Komentář: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
19. Základní a mateřské školství
1
2
3
4
5
Jste spokojen/a s činností školky?
Jste spokojen/a s činností základní školy?
Komentář: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
20. Zdravotní a sociální služby
1
2
3
4
5
Jste spokojen/a s nabídkou sociálních služeb v obci?
Souhlasil/a byste s výstavbou bydlení pro seniory v naší obci?
Využil/a byste teď aktuálně bydlení v zařízení pro seniory ve vaší obci?
Jste spokojen/a s nabídkou zdravotních služeb v obci?
Komentář: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
21. Schází vám v obci některé služby?
1
2
3
4
5
(např. kadeřnictví, lékárna, pekárna, opravna obuvi, šatů, bankomat, nekuřácká restaurace, masna, obchod v nádražní čtvrti,...)
Pokud ano, jaké: ………………………………………………………………………………………………………………………………………
22. Jste spokojen/a s bezpečností v obci?
1
2
3
4
5
23. Co považujete za nejnebezpečnější místa a jevy v obci?
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
127
24. V posledních měsících došlo v Jiříkovicích k poškozování soukromého i veřejného majetku – v nočních hodinách. Jednou
z možností, jak monitorovat noční dění v obci a jak zajistit určitou míru prevence, je instalace kamerového systému. Podporujete zavedení kamerového systému v obci?
zvolte jednu z možných odpovědí
Ano, je třeba pokrýt všechna veřejná prostranství.
Ano, podporuji kamery pouze v centru obce.
Ne, nechci, aby byl v Jiříkovicích monitorován veřejný prostor.
Komentář: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………
25. Jste spokojen/a s podmínkami pro podnikání v obci?
26. Podnikáte? (Pokud jste odpověděli ne, přejděte prosím k otázce 28)
1
2
3
ano
4
5
ne
27. Jak by podle vás obec mohla podpořit podnikání? ……………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
28. Které oblasti cestovního ruchu by měla obec podporovat?
128
cyklostezky
ano
ne
turistické stezky
ano
ne
muzeum
ano
ne
napoleonská historie
ano
ne
folklór
ano
ne
ubytovací kapacity
ano
ne
jiné
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………
29. Podporujete návrh na zrušení výherních hracích automatů od roku 2016 v naší obci? (Současné příjmy do rozpočtu obce Jiříkovice z výherních hracích automatů dosahují objemu cca …….. tisíc korun ročně)?
zvolte jednu z možných odpovědí
Ano, zrušte je.
Ano, ale je třeba hledat náhradu za tyto příjmy, resp. snížit o to některé výdaje.
Ne, takto získané peníze jsou pro obec důležité.
Ne, není to v obci zas tak velký problém.
Je mi to zcela jedno.
Komentář:
………………………………………………………………………………………………………………………………………………
30. Co se podle vás v obci v posledních letech podařilo?
31. Jaká je podle vás největší přednost života v obci?
32. Jaký je podle vás nejpalčivější problém života v obci?
33. Souhlasíte s výrokem, že se Vám v Jiříkovice dobře žije?
ano
ne
částečně
F. Závěr
34. Rozuměl/a jste otázkám v dotazníku?
ano
ne
částečně
Měl/a jsem problém s těmito otázkami (uveďte číslo): ………………………………
35. Čas věnovaný tomuto dotazníku:
……………………… minut
Děkujeme za spolupráci a za čas, který jste tomuto dotazníku věnovali!
Místo pro vaše další postřehy a připomínky k životu v obci:
129
130

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JIŘÍKOVICE PRO OBDOBÍ

Transkript

Podobné dokumenty

zde ke stažení - Obec Stráž nad Nisou

Zamer prodeje pudy fodor

Pozvánka - Náměšť nad Oslavou

s péčí řádného hospodáře

Dodatek č.1

ŘZ č. 2/2015