LIDOVÁ ARCHITEKTURA CHKO BÍLÉ KARPATY

Transkript

LIDOVÁ ARCHITEKTURA CHKO BÍLÉ KARPATY
AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR
LIDOVÁ ARCHITEKTURA
CHKO BÍLÉ KARPATY
Národopisné oblasti Bílých Karpat
Dům ze Žítkové v 60. letech minulého století
Dvorec ve Vápenicích v 60. letech minulého století
Dům ze Žítkové
Bílé Karpaty se rozkládají v délce 80 km na moravsko-sloven­
ském pomezí. Zasahují do několika etnografických regionů,
které se od sebe liší jak kulturně, tak přírodními podmínkami.
To se projevuje také v různorodosti lidové architektury. Za­
tímco v severní více zalesněné části Bílých Karpat převládaly
dřevěné roubené stavby, na jihu se jako stavební materiál
používala především hlína.
Typy zástavby
V horských podmínkách byl vždy nedostatek půdy vhod­
né k obdělávání, a proto na vhodných místech vznika­
ly nepravidelně rozptýlené dvorce obklopené drobnými
políčky a sady. V okolí
Starého
Hrozenko­
va se ta­kové usedlosti
nazývají kopanice, za­
tímco se Valašsku se
označují jako paseky.
Seskupením jednot­
livých dvorců vznikaly
dvorcové vesnice.
Dvorcové uspořádání usedlostí na Žitkové
Dvorec na Žítkové
Vazba architektury na podmínky prostředí přestala být během
20. století zřejmá. Soudobá architektura setřela regionál­
ní rozdíly a většina novostaveb již nebere v úvahu přírodní
poměry ve svém okolí. Ukazuje se však, že tradiční stavební
materiály a postupy se dají s úspěchem využít i v současném
stavebnictví. Možná právě proto začínají být zbytky tradiční
architektury nejen romantickým dokladem života v minulos­
ti, ale i významným zdrojem inspirace a poučení pro opravdu
moderní stavebníky.
Mnohé podhorské ves­
nice na Lu­hačovském Zá­
lesí a jižním Valašsku mají
charakter rozvolněné
řa­do­vé nebo řetězové
zástavby. Domy jsou
zde často orientovány
ští­tem do ulice, mají od
sebe odstupy a podél
hlavní komunikace jsou
uspořádány v řadách.
Rozvolněná zástavba v Kladné-Žilíně
V okrajových částech
vesnice se vzdálenosti mezi jednotlivými objekty zvětšují a
zástavba má shlukový charakter.
Pro jižní části Bílých Karpat (Uherskobrodsko, Horňácko
a strážnické Dolňácko) jsou typické táhlé silniční vesnice
s usedlostmi seřazenými podél komunikací. Po obou stranách
cest jsou těsně vedle sebe uspořádány domy, které se
vyznačují okapovou orientací tvořící souvislou uliční frontu.
Dům na Vyškovci v 60. letech minulého století
Ulicová zástavba podél silnice ve Velké nad Veličkou
Strážnické Dolňácko
Horňácko
Dům ze Strážnice
Typickým znakem je sed­
lová střecha orientovaná
do ulice okapovou stranou.
Mnohé domy jsou v okolí
oken a dveří ozdobeny
malovaným ornamentem.
U země se nachází podél­
ný modrý pruh, nazývaný
obrovnávka.
Stodola z Tasova
Materiálem pro stav­bu
stodol na Dolňácku byly
pále­né i nepálené cihly
– kotovice. Někdy byly
omítnuty a bíle olíčeny.
Využívaly se ke skladování
zemědělských pro­duktů
a nářadí. V ně­kterých ves­
nicích se v nich mlátilo
obilí, proto se označovaly
jako mlatevny.
Vinařský sklep
z Petrova
Slouží ke zpracování vína,
ukládání vinařského ná­
řadí a nádob a také ke
společenskému po­se­ze­
ní. Petrovské skle­py se
vyznačují zcela osobitou
archi­tekturou. Nejstarší
z nich pocházejí až ze
16. a 17. století.
Žudro z Tasova
Je to klenutý přístavek u vchodu
do domu nebo vinařského
sklepa. Chránil vchod pro­
ti špatným povětrnostním
pod­mínkám a v některých
místech Slovácka býval zdoben
malovaným ornamentem.
Dům z Velké
nad Veličkou
Také na Horňácku jsou
domy orientovány oka­
povou stranou do ulice.
Jejich průčelí ale není tak
honosně zdobeno orna­
mentem jako used­losti na
Dolňácku a je­diným zdob­
ným prv­kem zůstává
obrovnávka.
Stodoly z Hrubé Vrbky
Stodoly z Hrubé Vrbky. Při stavbě stodol na Horňácku se často
uplatňoval místní kámen. Narozdíl od sousedního Dolňácka
jsou zdejší stodoly orientovány k příjezdové cestě štítem.
Seník v Javorníku
Pro horňáckou krajinu jsou typické ro­
zsáhlé luční porosty. V minulosti se tyto
louky ručně kosily a vysušené seno se
skladovalo v roubených senících na okraji
vesnice. Mezery mezi trámy umožňovaly
větrání.
Komora z Hrubé Vrbky
Potraviny, obilí ne­bo zemědělské ná­
řadí se na Horňácku ukládaly do ko­
mor. Většinou to byly osamoceně před
domem stojící stavby z kamene nebo
kotovic. Větší soubor komor se zachoval
v obci Hrubá Vrbka.
Uherskobrodsko
Luhačovské Zálesí
Okapová orientace domů je typická také pro Uherskobrod­
sko. V průčelí domu sedláka nesměly chybět velká vrata, za
kterými byl široký průjezd do dvora (dům sedláka z Horního
Němčí).
Drobní rolníci a ře­
meslníci s menším hos­
podářstvím se obeš­
li bez velkého dvoru,
průjezdu i vrat a do
jejich domu se vstu­
povalo malými dveřmi
(dům
zvěrokleštiče
z Komně).
Zajímavě tvarované komíny
mají nejen svoji estetickou
hodnotu, ale také zabraňovaly
jiskrám z ohniště, aby nevyle­
tovaly nad střechu, kde by
mohly způsobit požár
Dům z Kladné-Žilína
Obytné domy na Luhačovském Zálesí byly původně roubené.
Stály na kamenné podezdívce a byly omazány hliněnou
omítkou. Do ulice byly orientovány štítem a mezi sebou si
udržovaly nepravidelné mezery.
Stodola z Kaňovic
Hospodářské stavby měly
rovněž původně roube­
nou konstrukci. Nověji se
používaly i kotovice nebo
prkna.
Komora z Kaňovic
Hospodářské nářadí a produkty se
skladovaly v patrových sýpkách.
Stávaly většinou osamoceně
nedaleko domu a jejich horní
patro bylo zpřístupněno malou
dřevěnou pavlačí.
Častým zdobným prvkem na
průčelí domů jsou barevně
odlišené šambrány (obruby) okolo oken nebo dveří.
Zvonice z Podhradí
Dřevěný materiál se používal i na
stavbu drobných sakrálních objektů,
zejména zvonic.
Moravské Kopanice
Jižní Valašsko
Dvorec ze Žitkové
Kopaničářská usedlost má charakter dvorce, kde jsou oko­
lo obytného domu rozestavěny stodoly, kůlny a chlévy.
Jednotlivé objekty jsou propojeny plaňkovým plotem,
který uzavírá malý dvůr. Jednotlivé dvorce obklopují
hospodářské pozemky.
Zástavba
v Nedašově Lhotě
Základním znakem pů­
vodní zástavby v ob­
cích na jižním Valašsku je
štítová orientace domů
směrem k hlavní cestě.
Mezi jednotlivými domy
jsou nepravidelné rozes­
tupy.
Dům z Nedašovy Lhoty
Obytné domy na jižním Valašsku byly roubené, z vnější
strany neomítnuté. V průčelí domu se nad okny nacháze­
la malá podélná stříška zvaná podlomení. Střecha byla
původně krytá štípaným šindelem, později i pálenými
střešními taškami.
Původně měly domy na Ko­
panicích ­ roubenou kon­
strukci s hliněnou omítkou.
Uvnitř byly rozděleny na dvě
místnosti. Vstupnímu pros­
toru se říkalo pitvor a sloužil
jako skladovací prostor nebo
i k ustájení hospodářských
zvířat přes zimu. Druhá míst­
nost byla obytná jizba.
Později se zača­ly ke
stavbě používat i ne­
pálené cihly – koto­
vice a zvětšoval se i
počet místností.
Domy kryla valbová
střecha z došků vy­
robených ze žitné
slámy.
Stavební materiály
Na stavbu stodol a jiných hospodářským budov se někdy
používala kombinace různých materiálů – kámen, dřevo,
nepálená cihla.
Dům v Horním Němčí
Dům v Nedašově
Vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
– Správa CHKO Bílé Karpaty
ve spolupráci se
Vzdělávacím a informačním střediskem Bílé Karpaty, o.p.s.
Autor textu: V. Šácha
Foto: archiv VIS Bílé Karpaty a archiv Správy CHKO Bílé Karpaty
Mapa: M. Žmolík
Grafické zpracování: J. Hajduchová
Rok vydání: 2009
AOPK ČR, Správa CHKO Bílé Karpaty
Nádražní 318
Luhačovice 763 26
tel.: 577 119 626-7
e-mail: [email protected]
web: www.bilekarpaty.nature.cz