V.Ř.ED 2009

V.Ř.E.D. 2009
- výroky poroty
VENIA
+ Žánrová a vizuální stylizace. Atmosféra filmu. - Na délku filmu komplikovaná zápletka. Luboš Ptáček
Oceňuji výbornou práci s kamerou a stylizaci do dramatu ze zlaté éry Hollywoodu (o noiru bych v tomto případě
moc nemluvil, ač je tak uvedeno v anotaci), ovšem pro mě film trochu ztrácí dech na příběhu (vleklý a
předpokládatelný). Nadprůměrný je i výkon herce v hlavní roli, Lukáše Masnera. Zdeněk Blaha
Venia by klidně mohla být trailerem na celovečerní film a nemusela by se vůbec za nic stydět. Kvalita snímku
spočívá ve vizuální stránce, prolínání časových rovin a nechronologickém vyprávění pomocí flashbacků, což všechno
dohromady vypadá jako ne amatérský, ale vyloženě profesionální film. Snímek je dotažen i co se kostýmů týče a
na klasické noirové filmy dává vzpomenout i minimalistické herectví hlavního představitele. Žádná složka filmu
nevystupuje nad druhou… akorát ve scéně s přestřelkou některé věci nesedí, hlavní hrdina by už měl být dávno
mrtvý. Barbora Greplová
Tento snímek pro mě vyniká především prací s kamerou, střihem, užitím dobových kostýmů, celkovou stylizací a
rezignací na plochost charakterů. Nedostatkem je však absence příběhu a také problematické zařazení do
avizovaného žánru noir, jehož výraznější prvky v tomto snímku postrádám. „Příběh“ působí jako vyjmutá scéna z
celovečerního filmu a střídání právě se odehrávajícího děje s krátkými flashbacky, pozitivně narušujícími linearitu
příběhu, jako rychlý sestřih nejnapínavějších scén filmu. Romana Veselá
Podobnou scénu najdeme ve spoustě filmech tohoto žánru. Dohromady nám film neukazuje nic, co bychom už
někde neviděli. Příběh by jistě více vynikl při vetší délce filmu. Můžeme pozorovat dobré zpracování, retrospektivní
pohledy do minulosti, dobré herecké výkony a kameru. Vhodně zvolené prostředí, prostory i kostýmy. Igor
Lotocký
KÁVU
+ Jednoduše, ale vtipně rozvedený gag. Skvělá mizanscéna – vybrán „nejhroznější“ automat z celé školy. - V
závěrečné scéně bych očekával větší kameňák. Luboš Ptáček
Krátký film o tom, co se stane, když se rozbije automat na kávu, si mě získal hlavně díky minimalistické atmosféře
a bez užité hudby. Ticho, do kterého se ozývá jen hučení kávomatu, vyvolává zvláštní nervní napětí, což skvěle
funguje v kombinaci s tím, že jde o humorný snímek. Zdeněk Blaha
Pánové, v jediné scéně se vám podařilo zhmotnit největší přání snad každého studenta, který z bezmocným
výrazem hledí na automat, jenž si peníze vzal, ale nic nevydal… Beze slov, svižný, vtipný skeč s úžasnou pointou:
nepijte tolik kafe, bude vám špatně. Barbora Greplová
Tento snímek oceňuji pro jeho celkový minimalismus, dávající vyniknout vtipnému vypointování této příběhové
etudy. Romana Veselá
Za darmo, jen tak? Proč ne:) ? Ještě jednu? Dneska je můj šťastný den. Ale opravdu si myslíte, že to tak je? Autoři
zde bravurním způsobem naráží na lačnost člověka po tom, něco dostat a nic za to nedat a dokonale jednoduchým,
nápaditým a vtipným způsobem ji dovedou do absurdity. Líbilo se mi nenásilné podání vtipu, práce kamery a
střihu. Igor Lotocký
FELCH IN FLAT
+ Zábavná a ve více rovinách vedená parodie. Radost tvůrců z natáčení diváka nenudí, naopak. - Což takhle ale
zkusit něco vážného? To by byla teprve zkouška nesporného talentu! Luboš Ptáček
Zatímco hodně amatérských filmů trpí na neduhy typu slabý scénář, špatné provedení, nebo zcepenělí herci (a to
vše v různých kombinacích), Kameníkův film dokáže organicky spojit jak formu (výborné prostřihy „podvratných“
záběrů, synchronizace s hudbou a celkový záměrný „video-vzhled“) tak i obsah – příběh je sice jednoduchý, ale
funguje a je nosný. Možná ke konci trochu ztrácí dech hromaděním podobných výjevů, ale i tak je to slušně
odvedená filmová práce. Plusem jsou i filmové vtípky pro znalce. Zdeněk Blaha
Film vyniká tím, jak spojuje množství jednotlivých detailů, tím, jak je propracovaný. Amatérský dabing v českém
filmu již dlouho chyběl, a tady dostává úplně jiný rozměr. Střih a kamera jsou vynikající. Zároveň vtipně spojuje
populární hudbu s amatérským dabingem a absurditou celého děje... ačkoliv tu zachází možná až do moc velkých
extrémů. Barbora Greplová
Na tomto snímku oceňuji především množství obsažených a funkčně využitých filmových prvků, odkazů a aluzí,
stále přítomnou akci a bezskrupulózní snímání extrémně vyhrocených situací a demonstrování naturalistických
detailů v pomyslné třetí části příběhu. Romana Veselá
Kdo sledoval již předešlé ročníky V*Ř*E*Du, jistě očekával , že i v tomto roce přijde Miloš Kameník s nějakým
novým výrazným filmem. Felch in Flat výrazný opravdu je. Kladně hodnotím nápad, udělat parodii na staré pirátské
pornofilmy (velmi originální). Klade důraz na autentičnost obrazových vad, monotónní doslovný dubbing a hudbu.
Dobrá herecká stránka. Je zde spousta vtipně podaných situací a dialogů. I přes to, že jsem se díval na film s
velkou dávkou nadsázky, finální část, kde se vyžívají ve čtvrcení oběti a hrátky s jejími vnitřními orgány, mi přišla
strašná. Myslím, že i v parodii by se měli tvůrci držet nějaké úrovně, tady to bylo až moc přehnané. Igor Lotocký
HAM NA FILMOVCE
+ Stylizace do němé grotesky. Rytmus. Závěrečná pointa. - Dvě pousmání mi na grotesku nestačí. Luboš Ptáček
Roztomilá letní hříčka ve stylu starých grotesek má svoje kouzlo. Nejde o nic převratného, ale o to v groteskách
nikdy nešlo. Gagy se opakují a stupňují, jak je na grotesku zvykem a pobaví. Jen si nejsem jistý, zda každý pochopí
konec, pokud nezná onoho pána, který se v závěru zjeví a Hamovi pomůže do kinosálu... Zdeněk Blaha
Je to moderní groteska, která efektivně spojuje přehnanou gestikulaci a odvážný projev hlavního „hrdiny“ s
tradičním hudebním doprovodem. Film má skvělé a vtipné vyvrcholení. Kdo zažil Pavla Bednaříka na přeplněném
představení ve filmovém sále, určitě pointu pochopí. Barbora Greplová
Ham na filmovce je ukázkovým příkladem toho, že groteska může být stále produktivním žánrem. Toto umně
zfilmované dílko oceňuji právě pro jeho schopnost být jednoznačně identifikovatelným žánrem a naplnit jeho
podmínky, ale zároveň tuto schopnost hodnotím jako slabinu, neboť snímek se nijak nevymanil z kazajky těchto
žánrových pravidel. Romana Veselá
Tento snímek pochopí jistě nejlépe ti diváci, kteří se v minulém roce zúčastnili Letní filmové školy. Parádní
groteskní podání, film se příjemně sledoval, byl svižný co do tempa a o komické prvky též nebyla nouze. Dobře
zvolená hudba všechny tyto dojmy jenom podtrhovala. Igor Lotocký
HUMANIE
+ Odvážně zvolené postupy experimentálního filmu nevyznívají jako prázdná exhibice a nepřekrývají téma filmu,
které postupně vystupuje z asociativního vrstvení opakujících se sekvencí. - Experimentální postupy suplují běžné a
konvenční počítačové triky. Luboš Ptáček
Slušný videoart, který těží ze své atmosféry. Svou temnou a chmurnou náladou připomíná horory ze současné,
zejména Španělské, produkce, ale i cítit jsou i jiné vlivy. Zdeněk Blaha
Síla snímku spočívá v tom, že vás donutí nejen se dívat, ale hlavně také cítit! Film propojuje obrazy odchodu, smrti,
posledního soudu chceme-li, znovuzrození a očisty. Vyjadřuje osamocení člověka, nemožnost úniku. Snímek je
řešen zajímavě co do výtvarné stránky, stejně tak atmosféru dokonale dokresluje hudba. Dynamiky snímku je
docíleno díky efektivnímu střídání obrazů. Zajímavý snímek, jenž je zároveň znepokojivý a klaustrofóbní. Barbora
Greplová
Předností tohoto snímku je především výtvarná stránka, která bezpochyby působí na psychiku diváka. Ovšem tato
výtvarná koláž emocí a stavů lidské duše sice nabízí možnost vlastní interpretace, ale v důsledku vědomé absence
konkrétnějšího výkladového vodítka také desinterpretace u analytičtějšího diváka. Romana Veselá
Technicky dobře zpracované. Jisté sekvence mi připomínali „Kruh“, ale nevím, jestli byl záměr autora vystavět
výpovědní schopnost filmu na podobném principu a jestli zamýšlel natočit horor . Zvolená hudba umocňovala
mystérii, beznaděj a strach. Bohužel i po několikerém shlédnutí jsem z toho nedokázal vyčíst přesnou myšlenku
autora. Jen málo scén v návaznosti na sebe dávalo smysl, a i ten se po sléze ztrácel. Překlad názvu „Condición
Humana“ naznačuje „lidské bytí “, ale i přes to je děj nepochopitelný. Pokaždé jsem si ho vyložil jinak. Jestli měl
film emočně působit na každého diváka podle jeho momentálního vnitřního stavu, tak nepochybně uspěl. Igor
Lotocký
L STORY
+ Pasáže, kde se nemluví. Snaha o příběh a vyklenutí dramatického oblouku. - Předvídatelný konec.
Nevěrohodnost milostného trojúhelníku. Luboš Ptáček
Snaha o vážnější téma, které ale lehce ztrácí nevěrohodností postav a nejasnými motivacemi. Nutno ale ocenit
práci s kamerou (mnoho detailů) a střihem – zejména scény z klubu se povedly - klipovost, dynamičnost, dobrá
atmosféra jak z lifestylového filmu o lidech z reklamky. Trochu to pak připomíná nepovedený film Restart (míněno
ale kladně). Zdeněk Blaha
Film je zvládnut výborně hlavně po technické stránce. Skvěle využita je i hudební složka. Skřípat to začne, když
postavy promluví. Jejich projev je ne vždy přirozený, a proto je jedině dobře, že snímek není postaven na dialozích,
že se nesnaží nic tolik vysvětlovat, ale mluví spíše obrazem. Téma filmu může vyznít celkem nepravděpodobně,
stejně jako se dá těžko uvěřit tomu, že by žena, která je takto vytížená a mladá, chtěla mít dítě. Měla by na něj
vůbec čas?... I když v současném světě se může stát už cokoliv. Barbora Greplová
Samotný příběh (zápletka i vyústění) snímku L story byl značně předvídatelný. Pokusem o propojení „dialogické a
nedialogické“ části se snímek způsobem zpracování tříští na dvě nerovnocenné poloviny, z nichž upřednostňuji
dominantní nedialogickou část. Právě tyto převážně němé záběry mapující vztah ústřední trojice jsou nejsilnějším
emocionálním i vizuálním prvkem celého příběhu. Romana Veselá
Příběh dvou lesbiček toužících po dítěti a o muži, který jim k němu má nevědomky pomoci. Pěkné vystavění
kompozice, podařené romantické naladění příběhu i ztvárnění vnitřních stavů postav. Autorky si zřejmě byly
vědomy toho, že dialogy nejsou jejich silnou stránkou, tak nechaly promlouvat kameru, výrazy postav a jejich
gestiku. To na mě působilo velmi nenuceným dojmem.. Škoda, že se k sobě dívky víc neměli, chovali se spíš jako
dobré kamarádky. Jinak sem mi film velmi líbil. Igor Lotocký
OČISTA / Lovemaking
+ Filmový minimalismus. Kompaktní obraz absurdního rituálu. Náznak mysterióznosti. - Nepřekračuje hranici
filmové hříčky, například ve smyslu existenciálního dotyku nebo závěrečné pointy zasazené do reálného kontextu.
Luboš Ptáček
Očista skrze spojení s přírodním živlem, od zrní až po slepici, je podle anotace součást triptychu, ale funguje i
samostatně. Nekompromisní a odhodlané, bez ústupků. Pro mě osobně navíc vyvolává dojem návaznosti na
podobný výjev ve filmu Pink Flamingos (i když patrně půjde jen o náhodu). Zdeněk Blaha
Líbí se mi toto vizuální znázornění vztahu člověka a přírody. Člověk se přírodou nejdřív pošpiní (zrní, vajíčko),
potom se jí očistí (slepice), aby ji nakonec odvrhnul. Zvíře může jen bezmocně přihlížet se svázanými křídly, jak jej
člověk využívá. Výtvarně tu skvěle kontrastují barvy, rudá barva kabátku symbolizuje hrozbu civilizace přírodě.
Barbora Greplová
Originálnost snímku Očista spatřuji v konfrontaci anonymity, znemožňující identifikovat se s hlavním ženským
subjektem, a intimity, dále ve způsobu propojení divadelních a filmových prvků. Absence úvodních a závěrečných
titulků podporuje srovnání s divadelní performancí. Okamžité vržení na scénu, vystavení přímé akci, statičnost
kamery, tedy nemožnost orientovat se v relativně malém prostoru, nás staví do pozice voyéra. Snímek vyniká i
svou vizuální působivostí a šokující postupnou gradací jednání hlavní aktérky. Romana Veselá
Při pozorování mladé slečny v tomto filmu, nás jistě napadne myšlenka: „ Proč to dělá a co to má symbolizovat?
Název nás může nasměrovat: zrní – voda? , vejce – šampón? , slepice jako ručník? , že by způsob jak si vyčistit
hlavu? Autorka ukazuje složitý vnitřní stav postavy, o kterém nic nevíme. Celkově na mě film působil trochu
depresivně. Líbil se mi kontrast křiklavě červené s šedým pozadím. Slečnin výraz i pohyby byly procítěné. Igor
Lotocký
PF 2009
+ Roztomilá a hravá péefka. - Roztomilá a hravá péefka.Luboš Ptáček
Zástupce animovaného filmu na VŘEDu není ani tak typickým filmem s příběhem, ale jedno velké PF. Povedené,
nutno dodat. Oceňuji autorovu kreativitu, kterou při natáčení vyvinul a využil potenciálu daného materiálu opravdu
naplno. Zdeněk Blaha
Je to veselé, hravé, nápadité, hudebně velice chytlavé... netřeba dodávat víc.Barbora Greplová
Tento snímek mě zaujal svou hravostí, zdánlivě tematickou lehkostí a kritickým, avšak nenásilně vloženým
podtextem v hudební podobě. Romana Veselá
Novoroční přání, které bezpochyby potěší. Hezky udělaná animace s dobře zvolenou hudbou od skupiny Jablkoň.
Autor zde popustil uzdu své fantazii a krásně si s dílkem vyhrál. Sledování navozuje příjemnou náladu a pohodu.
Nebál bych se to nikomu poslat, svůj účel splňuje na 100%. Igor Lotocký
POMSTA PROPISEK
+ Nápaditá parodie, místy vtipná. - Elementárně nezvládnutý herecký projev. Pokud to byl záměr jako další prvek
parodie, tak nefunguje. Nevyrovnaný styl, místy zdlouhavé. Luboš Ptáček
Pomsta propisek je amatérským filmem, jak si jej patrně každý představuje – zběsilé herecké projevy, špatné
provedení, mnoho chyb proti filmovým pravidlům atd. Ale v tom je patrně kouzlo tohoto filmu. Autoři se od začátku
nesnaží hrát si na skutečné filmaře, zkrátka se baví a to nadšení je vidět. Trocha krve, jedna mumie a hromada
propisek. Film pokračující v nejlepší tradici obskurních béčkových hororů jako jsou Attack of the Killer Tomatoes!
nebo Killer Klowns from Outer Space. Zdeněk Blaha
Že by existenciální krize propisek? Dovoluji si tvrdit, že toto je ten druh filmu, na který se hodí definice: „To je tak
blbé, až je to dobré!“ Herectví je tak amatérské a strojené, až to vyznívá parodicky. Na druhou stranu to vypadá,
že chlapci svou misi za zničením propisek berou naprosto vážně, jako by šlo o záchranu světa. Parodičnost je
umocněna i klidným a monotónním vyjadřováním. Je v tom vidět hlavně radost ze hry. Barbora Greplová
Pozitivně hodnotím nekonvenčně pojatý a zpracovaný námět dnes už klišovitého tématu souboje „starého a nového
světa“. S mírnými rozpaky přijímám očividnou nadsázku i parodii čerpající z vědomého hereckého amatérství a
krvavé efekty připomínající scény z béčkových hororů. Za negativní stránku snímku považuji postupnou stagnaci
napětí zapříčiněnou příliš zdlouhavým, nepříliš variovaným a gradujícím bojem s propiskami. Romana Veselá
Bláznivý film, který je směsicí snad úplně všeho. Záběry letící propisky, roztřeseným obrazem a vzniklou
chaotičností informace před kamerou umí velmi dobře navodit napětí. To ovšem rychle opadne po prvním dialogu.
Je současně i parodií na akční filmy. Ústřední hrdiny nic nevyvede z míry a fakt, že kolem nich umírají lidé berou
poměrně s klidem. Z filmu je cítit, že byl točen hodně odlehčenou formou. Nebyl nudný a pořád jsem čekal co ještě
přijde. U některých hlášek jsem se opravdu pobavil. Igor Lotocký
SLZY NOCI
+ Pokus o žánrový film - Po chvíli mě ta všechna akčnost a parafrázované akční klišé začaly nudit. Dlouhé. Luboš
Ptáček
Patrně žánrové cvičení na téma akční film. Na amatérské poměry nadprůměrně dobře zpracované akční scény,
kterým ale chybí jakýkoliv nosný příběh, takže film začne po chvíli nudit. Jen nevím jistě, jestli je tu místy snaha o
lehčí parodii (nezničitelný úhlavní hrdina, některé hloupé hlášky) nebo je to jen nechtěná náhoda. Nicméně plus za
akční scény. Zdeněk Blaha
Nejslabším článkem filmu je příběh, který je oproti technické stránce hodně slabý. Ztrácí hlavně na tom, že využívá
hodně filmových klišé, které v akčním filmu prostě nefungují. Spousta věcí nesedí, ani nejsou fyzicky možné. Na
druhou stranu je ve filmu perfektně pracováno s kamerou, střídáním záběrů dokonale buduje napětí, skvěle využívá
efektů. Technicky je to opravdu výborně a nápaditě zvládnuto. Barbora Greplová
Tento snímek oceňuji především pro skvěle natočené akční scény, práci s kamerou i dynamickým střihem,
originální zápletku, stále vzrůstající napětí a nepředvídatelnost. Líbilo se mi také naplnění klišé akčních filmů
vrcholících závěrečnou scénou smrti. Plochost charakterů a překvapivý heroismus hlavní mužské postavy je zcela
ve shodě s pravidly žánru akčního filmu. Romana Veselá
Jak může skončit noční jízda mimo město. Pozitivně hodnotím: akci, vykreslení vztahu mezi ústřední dvojicí,
automobilovou honičku, vtipné znázornění policie ČR, parodování akčních scén. Časté střídání prostředí
podporovalo dojem útěku a spolu s pohyblivou kamerou, střihem a výkřiky přispívalo na napětí. Vytkl bych některé
dlouhé sekvence filmu. Igor Lotocký