územní plán Žalhostice
Transkript
územní plán Žalhostice část B - odůvodnění 2014 Územní plán Žalhostice - odůvodnění 1 Akce: ÚZEMNÍ PLÁN ŽALHOSTICE Část: B. ODŮVODNĚNÍ Pořizovatel: Úřad územního plánování Litoměřice Projektant: Ing. arch. Jiří Vít Ateliér CON.TEC 28. pluku 28, 100 00 Praha 10 tel.: 272 733 861 e-mail: [email protected] Spolupráce: Ing. Vojtěch Machoň Ing. Marika Šebková, DiS. Ing. arch. Ivo Tuček Čeněk Jonáš Jakub Biegel Datum: Územní plán Žalhostice - odůvodnění 2014 2 OBSAH Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje: obsah: B1. strana: 4 Postup při pořízení územního plánu. Náležitosti podle § 53 odst. 4 stavebního zákona B2. B3. B4. Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území. Soulad s požadavky zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) a jeho prováděcích právních předpisů. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Náležitosti podle § 53 odst. 5 stavebního zákona Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto B6. vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí. B7. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5. 4 23 26 B5. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané B9. varianty. B10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Náležitosti podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. B11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území. B12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání. 27 27 27 B8. B13. B14. 28 28 46 47 48 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení. 49 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. 49 Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje: B1 B2 B3 Koordinační výkres Výkres širších vztahů Vyhodnocení záboru ZPF Územní plán Žalhostice - odůvodnění 1 : 5000 1 : 50 000 1 : 5000 3 B1. POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Žalhostice jsou řešeny v územním plánu sídelních útvarů Velké Žernoseky, Žalhostice, Píšťany, zpracovaném v roce 1997. V roce 1998 následovalo zpracování změny č.1, schválené vyhláškou obce č.1 v roce 1999. Zastupitelstvo obce Žalhostice rozhodlo o pořízení změny č.2 územního plánu Velké Žernoseky–Žalhostice – Píšťany pro Žalhostice dne 3.3. 2008 svým usnesením č. 8/2008. Tato změna č. 2 územního plánu byla schválena v roce 2010. Zastupitelstvo obce Žalhostice zároveň v roce 2008 rozhodlo o zpracování nového územního plánu Žalhostic. Zastupitelstvo zároveň rozhodlo, že určeným zastupitelem při pořizování změny územního plánu je starostka obce paní Alena Vacková. Územní plán Žalhostice je zpracován v souladu se zákonem č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon) a vyhlášky 500/2006 Sb. v platném znění. Výkon funkce pořizovatele na základě vzájemné dohody mezi objednatelem a Městským úřadem Litoměřice podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zajišťuje Úřad územního plánování Litoměřice. NÁLEŽITOSTI PODLE § 53 ODST. 4 STAVEBNÍHO ZÁKONA B2. SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Konkrétní požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR a územně plánovací dokumentace vydané krajem (Zásady územního rozvoje ústeckého kraje) byly vtěleny do zadání územního plánu obce. Tím byl naplněn § 36 odst. 5 stavebního zákona, že zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Z Politiky územního rozvoje ČR (PÚR ČR 2008), schválené usnesením č. 929 VČR ze dne Územní plán Žalhostice - odůvodnění 4 20.7.2009, která stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, vyplývá nutnost v návrhu územního plánu Žalhostice respektovat vyváženost vztahů pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel v území. ÚP Žalhostice svým řešením respektuje a zohledňuje tyto hlavní priority PÚR CR: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Ochrana území bude provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje, v souladu s principy udržitelného rozvoje. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. V plné míře jsou chráněny a respektovány přírodní hodnoty CHKO České středohoří, území Natura 2000, prvky ÚSES, KC CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří, KC Severočeské nížiny a pánve, CHOPAV Severočeské křídla. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. V rámci malé obce nehrozí prostorově sociální segregace. (16) Dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhorší stav i hodnoty území. Územní plán zachovává a navrhuje zlepšit hodnoty identifikované v ÚAP. Způsob využití území vytváří podmínky pro komplexní rozvoj zejména bydlení, občanské vybavenosti a sídelní zeleně. (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí. Územní plán zachovává a navrhuje zlepšit hodnoty identifikované v ÚAP. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Je dáno charakterem obce. V územním plánu Žalhostice je řešen rozvoj sídla. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány s ohledem na ochranu nezastavitelného území pouze v omezené míře a v přímé návaznosti na zastavěné území. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření, respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability, vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu. Územní plán respektuje charakter krajiny, biologickou rozmanitost a kvalitu životního prostředí navrženou urbanistickou koncepcí a koncepcí uspořádání krajiny, vyváženým vztahem rozsahu zastavitelných ploch a respektováním okolní krajiny. Respektuje a zpřesňuje prvky systému ekologické stability vymezené v nadřazených dokumentacích (PÚR, ZÚR ÚK). Územní plán Žalhostice - odůvodnění 5 (21) Vymezit a chránit pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně. Územní plán obce Žalhostice chrání stávající a navrhuje nové pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu. Při zachování a rozvoji hodnot území budou navržena propojení míst atraktivních z hlediska cestovního ruchu turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky. Podél Labe protíná Žalhostice Labská cyklostezka č.2 (C1), která je ve fázi realizace zakresleno dle vydaného územního rozhodnutí a proto už územní plán tento koridor ze ZÚR ÚK nepřebírá. Lokální trasa vede trasa vede do rekreační oblasti Píšťan. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty území, čímž zachovává atraktivitu území z hlediska cestovního ruchu. (23) Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Místní komunikace slouží převážně místní dopravě na území obce. Systém těchto komunikací je na řešeném území omezený a má řadu dopravních závad, které mají svůj původ v době jejich vzniku, dále v údolní poloze, ovládané tokem Labe a ve skutečnosti, že území je protínáno dvěma železničními tratěmi. Na tyto místní komunikace navazuje převážně na úbočích v severní části katastru obce množství dalších cest, vedoucích do volné krajiny, zahrad přiléhajících k zástavbě obce, vinic a na svahy Radobýlu. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury. Síť dopravních komunikací je v řešeném území dostačující. (25) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Pro území Žalhostice je vymezeno záplavové území Q100 řeky Labe a aktivní zóna záplavového území. V těchto záplavových územích nejsou územním plánem navrženy žádné zastavitelné plochy. (26) V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Územní plán řeší podmínky pro vsakování i využívání dešťových vod s cílem zmírňování účinků povodní koeficientem zastavitelnosti a hmotnou regulací. Dále jsou v zastavěných územích a plochách tyto podmínky pro vsakování a využívání dešťových vod řešeny zejména individuálně. (28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. Veřejná infrastruktura je řešena dle zadání ÚP a v souladu se skutečnými požadavky území. (29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 6 Dopravní infrastruktura je řešena dle zadání ÚP a v souladu se skutečnými požadavky území. (30) Úroveň technické infrastruktury bude navržena s cílem splnění požadavků na zvýšení kvality života obyvatel území. Technická infrastruktura je řešena dle zadání ÚP a v souladu se skutečnými požadavky území. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Na území obce Žalhostice nejsou žádné nové obnovitelné energetické zdroje navrhovány. (32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. V tomto smyslu jsou nově navrhované lokality navrženy v souladu se stávající strukturou zástavby zohledňující zdravé prostředí a podporující údržitelný rozvoj obce. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Platnou územně plánovací dokumentací vydanou krajem jsou Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, vydané dne 5.10. 2011 na základě usnesení Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne č. 23/25Z/2011 ze dne 7.9. 2011, formou opatření obecné povahy č.j. UPS/412/2010-451, které nabyly účinnosti dne 20.10. 2011. Pro zajištění udržitelného rozvoje, dosažení cílů a úkolů územního plánování a zvýšení atraktivity obce Žalhostice respektuje návrh ÚP krajské priority územního plánování. Základní priority (1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje. (2) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. Obě základní priority jsou územním plánem Žalhostice respektovány. Životní prostředí (3) Dosáhnout zásadního ozdravění a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další). Řešené území, jako součástí okresu Litoměřice, se nachází v oblasti, kde byl stav ovzduší do roku 1989 ve velmi špatném stavu. Šlo o negativní důsledky chemického průmyslu, existenci lokálních ekologických závad a používání nevhodných výrobních technologií, znečištění z projíždějící dopravy a téměř výhradní používání lokálních topenišť na pevná paliva. V obci samotné nyní není evidován žádný zdroj znečištění – REZZO. Stav se také zlepšil po plošné plynofikaci území a převodu určitého procenta topenišť na zemní plyn, stálou hrozbou však zůstávají náklady na vytápění. Podle podkladů Českého Územní plán Žalhostice - odůvodnění 7 hydrometeorologického ústavu nejsou v okresu překračovány povolené roční koncentrace žádné ze sledovaných škodlivin. K velkému hlukovému zatížení dochází především provozem dvou drah ČD, které vedou podélně celým řešeným územím. Je ohrožena bytová zástavba i limitovány možnosti jejího dalšího rozvoje. Hlukovou zátěž, i když co do intenzity nižší, představuje i průjezd silnice II.tř. zastavěným územím obce. (4) Pokračovat v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží Ústeckého kraje zejména v Severočeské hnědouhelné pánvi, v Krušných horách a v narušených partiích ostatních částí Ústeckého kraje. Zlepšení stavu složek životního prostředí v uvedených částech území považovat za prvořadý veřejný zájem. Podle podkladů Českého hydrometeorologického ústavu nejsou v okresu překračovány povolené roční koncentrace žádné ze sledovaných škodlivin v ovzduší. K velkému hlukovému zatížení dochází především provozem dvou drah ČD, které vedou podélně celým řešeným územím. V této oblasti nejsou územním plánem navrhovány žádné nové záměry. (5) Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES). Územní plán respektuje a zpřesňuje prvky ÚSES vymezené nadřazenou ÚPD Ústeckého kraje, jedná se o nadregionální biokoridor NRBK K 10 a regionální biocentrum RBC 1277. (6) Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné. Dosáhnout výrazného zlepšení kvality vody v tocích nepříznivě ovlivněných těžebními činnostmi a zejména chemickou a ostatní průmyslovou výrobou. Netýká se území obce Žalhostice. (7) Územně plánovacími nástroji přispět k řešení problémů vyhlášených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodů překračování limitů některých znečišťujících látek (zejm. vlivem těžby surovin, energetické a průmyslové výroby) a v území zasažených zejména hlukem zejména z dopravy (dálniční a silniční, částečně i železniční doprava). Řešené území, jako součástí okresu Litoměřice, se nachází v oblasti, kde byl stav ovzduší do roku 1989 ve velmi špatném stavu. Šlo o negativní důsledky chemického průmyslu, existenci lokálních ekologických závad a používání nevhodných výrobních technologií, znečištění z projíždějící dopravy a téměř výhradní používání lokálních topenišť na pevná paliva. Podle podkladů Českého hydrometeorologického ústavu nejsou v současnosti v okresu překračovány povolené roční koncentrace žádné ze sledovaných škodlivin. Hospodářský rozvoj (8) Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované větší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům. Územní plán vytváří pozitivní využití v rámci ploch s rozdílným způsobem využití. (9) Nepřipustit na území kraje extenzivní jednostranný rozvoj palivo-energetického komplexu a těžkého průmyslu, respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí (ÚEL) stanovené usnesením vlády ČR č.331/1991 a č.444/1991 – převzaté z 2. Změn a doplňků Územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, včetně usnesení vlády ČR č.1176/2008. Netýká se území obce. (10) Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování Územní plán Žalhostice - odůvodnění 8 přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody. Na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. V případě tohoto ložiska se nepočítá se zahájením těžby. (11) Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typu brownfield), s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní zemědělskou půdu. Na území obce je nevyužívaný areál bývalé koželužny, který je územním plánem navržen k revitalizaci. V místě bývalé koželužny jsou navrženy následující typy ploch – BV, BS, VP, ZO. (12) Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavěná území. Záměry byly posouzeny a redukovány. (13) V souladu s platnými legislativními postupy usilovat o redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje kraje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ). CHLÚ a výhradní ložisko štěrkopísků Žalhostický potok se nachází v záplavové oblasti Q100, která je nevhodná pro rozvoj zastavitelných ploch. (14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj. Zábory nejkvalitnějších zemědělských půd byly v rámci možností minimalizovány. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy, dále z hlediska ekologické stability území či prostupnosti krajiny pro biotu v míře únosného zatížení. Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti (15) Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj území, zajišťovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou, dopravní infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybavenost. Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních navazujících území. Řešené území je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 - Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány; věnovat pozornost programům revitalizace MPR Terezín; podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu a zohlednit plánovaný rozvoj ekonomických aktivit - dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné Územní plán Žalhostice - odůvodnění 9 logistické centrum) a plánovaného rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích; navrženými veřejně prospěšnými opatřeními řešit územní problematiku ochrany území Lovosicka a Terezínska před povodněmi; chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti: rámec území tvořený Českým středohořím, koridor Labe a Ohře, NKP Říp a Terezín-Malá pevnost, MPR Litoměřice a Terezín, MPZ Roudnice nad Labem, kulturní zemědělská krajina; vzhledem ke stávajícím územním limitům, k potenciálním územním střetům, hrozbě devastačních účinků těžby pro území, nepřipouštět v rozvojové oblasti zahájení nové otvírky těžby surovin s důsledky nadmístního významu, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Otvírka nového ložiska nerostných surovin je vždy podmíněna komplexním posouzením místní situace, v prostorech s koncentrovanou těžební aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě. Stávající těžená výhradní a nevýhradní ložiska považovat za územně stabilizovaná. U využívaných ložisek nerostů je nezbytné provádět těžbu a dotěžení hospodárným způsobem, v souladu s platnými právními předpisy; podporovat rozvojový program letiště s mezinárodním statutem v Roudnici nad Labem; kultivovat a rozvíjet rekreační lokality nadmístního významu zahrnuté v rozvojové oblasti v koridoru Labe: jezero Píšťany a sportovní kanál Račice; řešit územní souvislosti výhledového záměru na vedení vysokorychlostní železniční trati (VRT), v koordinaci s dálnicí D8, ve vztahu k NKP Říp. (16) Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladů pro územní rozvoj těchto koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových vlastností těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje. Současně koncentrací aktivit do těchto koridorů šetřit nezastavěné území ve volné krajině. Řešené území je součástí rozvojové osy nadmístního významu NOS2 Praha - Ústí nad Labem - hranice CR/SRN. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány; řešit územní podmínky pro přestavbu silnice I/13 v úseku Děčín - MÚK D8 Knínice; chránit a kultivovat typické či výjimečné přírodní a kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území. (17) Ve stanovených specifických oblastech kraje podporovat řešení jejich územních problémů, prosazovat formy územního, hospodářského a sociální rozvoje vyhovující potřebám těchto území, zvláštní pozornost při tom věnovat ochraně a revitalizaci přírodních, krajinářských a kulturních hodnot. Území obce neleží v žádné specifické oblasti. (18) Trvale vyhodnocovat míru rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje v dílčích územích kraje, předcházet prohlubování nežádoucích regionálních rozdílů a eventuelnímu vzniku dalších problémových částí kraje, vyhledávat a uplatňovat územně plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost. Územní plán respektuje požadavky na regionální koordinaci z územně analytických podkladů a zásad územního rozvoje. Dopravní a technická infrastruktura (19) Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje (zejména dostavbou dálnice D8, úseků silnice I/13, zkapacitněním silnice I/7, přestavbou silnice I/27, modernizací a optimalizací hlavních železničních tratí, vymezením koridoru Labské vodní cesty mezinárodního významu aj.). Na území obce je vymezena Labská vodní cesta mezinárodního významu, která je územním plánem plně respektována. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 10 (20) Zlepšovat dostupnost krajského města Ústí nad Labem ze všech částí kraje při zdůraznění významu veřejné dopravy. Širší dopravní vazby zajišťuje ve směru východ – západ silnice druhé třídy II/261, vedoucí z Litoměřic po pravém břehu Labe směrem na Velké Žernoseky a dále do Ústí nad Labem. (21) Zajistit modernizaci a dostavbu dopravní infrastruktury pro kvalitní napojení okrajových částí kraje (zejména oblasti Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor). Infrastruktura je v tomto vzhledem k významu obce dostatečná. (22) Zkvalitnit vazby Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické infrastruktury (zejména ve vztazích oblastí Děčínsko - Liberecko, Šluknovsko - Liberecko, Chomutovsko - Karlovarsko, Podbořansko - severní Plzeňsko). Dopravní a technická infrastruktura je vzhledem k významu obce dostatečná. (23) Zlepšit přeshraniční vazby Ústeckého kraje se SRN na úseku dopravy, technické infrastruktury (vpříhraničních oblastech Krušných hor, Labských pískovců, Šluknovského výběžku a v aglomeračních vztazích Teplice, Ústí nad Labem - Dresden a Chomutov, Most Chemnitz, Zwickau). Dopravní a technická infrastruktura je vzhledem k významu obce dostatečná. (24) Podporovat záměr na vybudování zařízení typu - Veřejné logistické centrum (VLC) sledovaný nebo připravovaný v rámci ÚP Lovosic a přilehlých obcí, který zahrnuje rozvoj dopravního terminálu a veřejného přístavu s propojením dálniční, silniční, železniční a vodní dopravy. Netýká se území obce. (25) Respektovat rozvojové záměry na modernizaci a dostavbu tepelných elektráren na území kraje, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity. Netýká se území obce. (26) Podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve stávajících a nových zdrojích, stabilizovat provozované systémy centrálního zásobování teplem a podpořit jejich účelné rozšiřování. Netýká se území obce. (27) Zajistit cestou modernizace a v nezbytném rozsahu i dostavbou přenosové energetické soustavy a produktovodů spolehlivost a dostatečnou kapacitnost energetických dodávek v rámci kraje, zprostředkovaně i v rámci ČR. Územní plán v tomto ohledu respektuje UAP a nadřazenou dokumentaci (PÚR a ZÚR ÚK). (28) Vytvořit územně plánovací předpoklady pro zajištění bezpečné a dostatečné dodávky elektrického výkonu do prostoru Šluknovského výběžku. Územní plán v tomto ohledu respektuje UAP a nadřazenou dokumentaci (PÚR a ZÚR ÚK). (29) Podpořit racionální a udržitelný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, územně regulovat záměry na výstavbu velkých větrných elektráren s ohledem na eliminaci rizik poškození krajinného rázu a ohrožení rozvoje jiných žádoucích forem využití území (zejména oblast Krušných hor). Netýká se území obce. (30) V dílčích zejména některých venkovských částech kraje bez dostatečných místních zdrojů vody (Lounsko, Šluknovsko, horské části kraje), řešit problémy zásobování vodou napojením na vodárenskou soustavu zásobování pitnou vodou. Územní plán respektuje UAP. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 11 (31) Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systémů odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru. V rámci akce PHARE byla v roce 2003 zahájena výstavba gravitační kanalizace s přečerpáváním na ČOV Litoměřice.Akce řešila odkanalizování celé obce gravitačním kanalizačním systémem s přečerpáváním části území 4 čerpacími stanicemi se zaústěním včetně splašků z Velkých Žernosek do stávající čerpací stanice a do stávajícího výtlaku na ČOV Litoměřice. (32) Vytvářet podmínky pro dostupnost služeb spojů a telekomunikací podle potřeb jednotlivých částí kraje. Územní plán respektuje stávající systém spojů a telekomunikací na území obce. (33) Ve všech výše uvedených bodech (19 až 32) musí být územně technické řešení návrhů na rozvoj dopravní a technické infrastruktury provázáno s citlivostí řešení vůči přírodě, snahou zachovávat přírodní biodiversitu a s ochranou hodnotné zemědělské půdy. Řešením jednotlivých záměrů a jejich územní koordinací je třeba zamezovat zbytečné fragmentaci krajiny. V případě existence variant nebo alternativ řešení a změn pokládat za kriteria vhodného výběru: dopravní a technickou účinnost záměrů, míru citlivosti řešení vůči ochraně životního prostředí, přírodních, kulturních a civilizačních územních hodnot a respektování cílových charakteristik vymezených krajinných celků. Požadavek je plněn. Územní plán respektuje přírodu, přírodní biodiversitu i ochranu hodnotné zemědělské půdy. Sídelní soustava a rekreace (34) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy mezi jednotlivými sídly a racionální střediskové uspořádání sídelní soustavy, současně respektovat a kultivovat specifickou tvářnost každého sídla včetně zřetele k zachování prostorové oddělenosti sídel. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi. Územní plán plně respektuje charakter obce Žalhostice. (35) V příhraničních prostorech ČR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav a rekreačních areálů. Netýká se území obce. (36) Podporovat rychlý a efektivní postup rekultivace a revitalizace území s ukončenou těžbou hnědého uhlí, se zaměřením na vznik plnohodnotné polyfunkční příměstské krajiny se zdůrazněním složky rekreace, odpovídající specifickým vlastnostem a předpokladům konkrétních území. Netýká se území obce. (37) Podporovat významné projekty cestovního ruchu, rekreace a lázeňství v souladu s možnostmi a limity konkrétních území, podporovat rozvoj těchto zařízení v málo využívaných vhodných lokalitách. Podél Labe protíná Žalhostice Labská cyklostezka č.2 (C1), která je ve fázi realizace zakresleno dle vydaného územního rozhodnutí a proto už územní plán tento koridor nepřebírá. Lokální trasa vede trasa vede do rekreační oblasti Píšťan. Stávající síť cyklistických tras je územním plánem respektována. (38) Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest na území kraje s návazností na vznikající republikovou a evropskou síť těchto zařízení. Územní plán respektuje UAP. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 12 Sociální soudržnost obyvatel (39) Územně plánovacími nástroji podpořit rozvoj a kultivaci lidských zdrojů, rozvoj vzdělanosti obyvatel kraje, posilovat předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky. Územní plán tuto problematiku neovlivňuje. (40) Přispět vytvářením územně plánovacích předpokladů k řešení problematiky zhoršených sociálních podmínek kraje, zhoršených parametrů zdravotního stavu obyvatel, vysoké míry nezaměstnanosti, problematiky skupin obyvatel sociálně slabých, ohrožených společenským vyloučením. Obec Žalhostice není v tomto ohledu v rámci kraje problematická. (41) Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje. Územní plán v plné míře chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. (42) Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost nadmístního významu. Dopravní a technická infrastruktura je vzhledem k věkové struktuře v obci dostatečná. (43) Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel. Územní plán prochází projednáním s veřejností, byl podrobně konzultován se zástupci obce. Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (44) Respektovat na území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. Celé řešené území se nachází v zájmovém území AČR. Územní plán není v rozporu se zájmy obrany státu a civilní ochrany. (45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby. Územní plán respektuje všechna ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury, snaží se tak předcházet kolizním situacím. (46) Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Pro území Žalhostice je vymezeno záplavové území Q100 řeky Labe a aktivní zóna záplavového území. V těchto záplavových územích nejsou územním plánem navrženy žádné zastavitelné plochy. Dle ZÚR ÚK zasahuje na území obce opatření na ochranu areálu Lovochemie na Q100 – V8 . Návrh územního plánu zpřesnil rozsah protipovodňového opatření, čímž vyloučil zásah tohoto opatření do zájmového území Žalhostic. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 13 Pokrytí území kraje územními plány (47) Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací obcí, zejména v rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území. Územní plán respektuje územní limity a rozvojové potřeby území. Plochy a koridory územního systému ekologické stability Pro územní plánování a využívání ploch a koridorů pro biocentra a pro biokoridory nadregionálního a regionálního ÚSES krajiny, ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly: (1) V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES. K tomu využívat zejména oborové podklady ochrany přírody (Plány ÚSES, Projekty ÚSES, mapování biotopů aj.), lesní plány (Oblastní plány rozvoje lesů, Lesní hospodářské plány, Lesní hospodářské osnovy), plány pozemkových úprav (Komplexní pozemkové úpravy), vodohospodářské plány, Katastr nemovitostí, ortofotomapy, vlastní terénní průzkum aj. Územní plán respektuje a zpřesňuje prvky ÚSES vymezené nadřazenou ÚPD Ústeckého kraje. (2) Vymezené plochy a koridory pro ÚSES chránit před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti současnému stavu (tj. stavu v době vydání ZÚR ÚK), popř. by znemožnila založení vymezené skladebné části ÚSES v budoucnosti. Vymezené plochy a koridory jsou stabilizovány formou ploch s rozdílným způsobem využití zpravidla jako plochy přírodní. (3) Zejména je nutno chránit plochy biokoridorů před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES, ačkoliv v současnosti územní předpoklady pro souvislé propojení existují. Vymezené plochy a koridory jsou stabilizovány formou ploch s rozdílným způsobem využití zpravidla jako plochy přírodní. (4) Stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti, bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině. Územní plán nové stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory nepřipouští. (5) Vymezení v grafické části ZÚR ÚK je v případě biokoridorů nadregionálních i regionálních provedeno „osou“, která určuje směr propojení, a oboustranným pásem podél této osy o šířce 200 m na každou stranu od „osy“. V rámci tohoto pásu je při zpracování ÚPD obcí možno provádět zpřesnění vymezení biokoridoru, aniž by docházelo k odchylce od ÚPD kraje. Zpracovatel ÚPD v úrovni obce na základě větší podrobnosti znalostí a většího měřítka zpracování grafické části upřesní trasu biokoridoru v souladu s právními předpisy platnými na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č.395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES. Dodržení 40m minimální šířky, která je stejná pro biokoridor regionální i nadregionální (v některých případech může být 50m – viz. metodika), stanovené trasy a principů projektování ÚSES jsou pro zpracovatele ÚPD obcí závazné. Prvky ÚSES byly zpřesněny dle platné metodiky. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 14 (6) Biocentra jsou rovněž vymezena v rámci ZÚR ÚK způsobem, který umožňuje v podrobnějším zpracování ÚP zpřesňovat jejich hranice podle místních podmínek. Zásadou je dodržení lokalizace biocentra v daném prostoru, minimálního parametru výměry a principů vymezování ÚSES dle metodik. Prvky ÚSES byly zpřesněny dle platné metodiky. (7) Při zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES regionální a nadregionální úrovně významnosti a při vymezování skladebných částí lokální úrovně významnosti v územních plánech a regulačních plánech preferovat řešení, které bude minimalizovat střety se zájmy na ochraně ložisek nerostných surovin. Akceptovat charakter částí ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES. Na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. CHLÚ ani výhradní ložisko nejsou ve střetu s prvky ÚSES (NRBK K10 a RBK 1277). (8) Skladebné části ÚSES prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimečně možné, respektovat při vymezování částí ÚSES na ložiscích stanovené DP, mimo DP pak např. dočasným stanovením části ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby, stanovením podmínek rekultivace. Na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. CHLÚ ani výhradní ložisko nejsou ve střetu s prvky ÚSES (NRBK K10 a RBK 1277). (9) Pokrytí vymezených biocenter a biokoridorů do ložisek nerostných surovin se vzájemně nevylučuje, protože skladebné části ÚSES nejsou překážkou využívání ložisek nerostů takovým způsobem, který zajistí vzájemnou koexistenci těžby ložisek nerostů a funkce ÚSES při probíhající těžbě, nebo zajistí budoucí obnovu dočasně omezené funkce ÚSES. Střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu, při kvalifikovaném zpracování postupu rekultivace území po ukončení těžby v rámci povolení hornické činnosti nebo plánu dobývaní. Plochy po těžbě nerostných surovin v území určeném pro vybudování ÚSES rekultivovat prioritně v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. CHLÚ ani výhradní ložisko nejsou ve střetu s prvky ÚSES (NRBK K10 a RBK 1277). (10) Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR ÚK a v navazujících ÚPD obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody. Na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. CHLÚ ani výhradní ložisko nejsou ve střetu s prvky ÚSES (NRBK K10 a RBK 1277). Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje Pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje se stanovují tyto úkoly pro územní plánování: 1) Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí na území Ústeckého kraje považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje Územní plán Žalhostice - odůvodnění 15 pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká těžby hnědého uhlí a ostatních nerostných surovin, energetiky – včetně obnovitelných zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu). Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. 2) Zohlednit značný vzrůst potenciálu přírodních hodnot Krušných hor, které se po přestálé ekologické krizi zotavují. Koordinovat opatření na ochranu Krušných hor s postupem orgánů územního plánování Saska. Zvažovat perspektivní možnost sjednocující velkoplošné formy ochrany Krušných hor. Ochránit Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz rozsáhlých částí hor. Netýká se řešeného území. 3) Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným výskytem. Uvolnění nového ložiska pro těžbu nerostných surovin (výhradních a významných nevýhradních nerostů) je vždy podmíněno komplexním posouzením místní situace, vyřešením střetů zájmů, včetně stanovení takových podmínek rehabilitace a využití území po těžbě, které vyloučí devastační důsledky pro území. V prostorech s koncentrovanou těžební aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě. Na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. V případě tohoto ložiska se nepočítá se zahájením těžby. 4) Stávající využívaná výhradní a nevýhradní ložiska považovat za územně stabilizovaná. V souladu s platnými právními předpisy dodržovat zásady hospodárného využití zásob ve využívaných výhradních a nevýhradních ložiscích a vytvářet předpoklady pro ponechání dostatečné rezervní surovinové základny pro potřeby budoucího využití. Na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. Tato ložiska jsou územním plánem plně respektována. 5) Hospodárně využívat nerostné suroviny se zřetelem na reálně disponibilní zásoby, kvalitativní charakteristiky, životnosti zásob stávajících ložisek pro nezbytnou potřebu, v souladu s principy udržitelného rozvoje území kraje. Na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. Tato ložiska jsou územním plánem plně respektována. 6) Zásoby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi považovat za jeden z významných surovinových zdrojů pro výrobu elektrické energie a pro další výrobní odvětví v ČR. Netýká se řešeného území. 7) Vytvářet podmínky pro vznik nových přírodních hodnot formou rekultivace rozsáhlých prostor zasažených těžbou hnědého uhlí (a dalších surovin). Dokončovat rekultivace v bývalých lomech Most a Chabařovice a na vnějších výsypkách Radovesice a Pokrok. Pokračovat a dále připravovat rekultivace provozovaných lomů ČSA, Bílina, Libouš a Vršany - zohledňovat specifické podmínky a předpoklady v jednotlivých lokalitách (urbanistická poloha, hodnoty území, na které lze navázat, územně technické možnosti). Netýká se řešeného území. 8) Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo Územní plán Žalhostice - odůvodnění 16 zatrubněné (řeka Bílina v Ervěnickém koridoru). Dosáhnout zlepšení kvality vody v tocích dosud ovlivněných těžebními činnostmi a průmyslovou výrobou. Netýká se řešeného území. 9) Chránit, kultivovat a rozvíjet přírodní hodnoty i mimo rámec území se stanovenou ochranou krajiny a přírody, v územích charakterizovaných jako dynamická a harmonická krajina, dále v exponovaných koridorech podél významných vodních toků a v oblastech při významných vodních plochách. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality. 10) Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena. Územní plán chrání, rozvíjí a zpřesňuje přírodní hodnoty v území včetně ÚSES regionální a nadregionální úrovně, které jsou vymezeny v PÚR a ZÚR ÚK. 11) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území – zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd; podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území; vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely - nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO). Zábory nejkvalitnějších zemědělských půd byly v rámci možností minimalizovány. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy, dále z hlediska ekologické stability území či prostupnosti krajiny pro biotu v míře únosného zatížení. Ozdravná opatření jsou navržena a umožněna v rámci vymezení ploch s rozdílným způsobem využití. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje Pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje se stanovují tyto úkoly pro územní plánování: 12) Respektovat rozsah rozvojových oblastí, os a specifických oblastí kraje vymezených v ZÚR ÚK. Ostatní části kraje pokládat za stabilizované s přirozenou mírou rozvoje. Řešené území je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 a rozvojové osy nadmístního významu NOS2, které jsou územním plánem respektovány. 13) V rozhodování o využití území a lokalizaci zásadních investic vycházet z potřeby sladění administrativně správní role center a jejich skutečného významu jako pracovních a obslužných center. Územní plán navrhuje takové lokality, které svou velikostí a významností odpovídají velikosti obce. 14) Posilovat význam nadregionálního centra Ústí nad Labem v kooperaci s rozvojem regionálního centra Teplice. Netýká se řešeného území. 15) Stabilizovat (přiměřeným způsobem i doplnit nebo obnovit) sídelní strukturu v pánevní oblasti, zamezit dalšímu zániku sídel nebo jejich částí v předpolí činných dolů. Netýká se řešeného území. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 17 16) Podporovat vzájemně výhodnou provázanost a kooperaci sídel v příhraničním prostoru ČR a SRN. Návrh územního plánu respektuje provázanost a kooperaci se SRN. 17) Podporovat a upřednostňovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu typu brownfield, před zakládáním nových průmyslových ploch ve volné krajině. Na území obce je nevyužívaný areál bývalé koželužny, který je územním plánem navržen k revitalizaci. V místě bývalé koželužny jsou navrženy následující typy ploch – BV, BS, VP, ZO. 18) Chránit před nevhodným využitím a v potřebném rozsahu rozvíjet území intenzivní příměstské rekreace a rekreace ve volné krajině. Územní plán obce Žalhostice splňuje tuto podmínku. 19) Respektovat program modernizace a dostavby tepelných elektráren, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity. Netýká se řešeného území. 20) Kriticky posuzovat a zohledňovat záměry na doplnění energetických přenosových vedení pro zajištění vyšší míry spolehlivosti a bezpečnosti dodávek na území kraje a zvýšení přenosové kapacity soustavy ve vztahu k ČR i k sousedícím státům (VVN, VVTL). Netýká se řešeného území. 21) Podporovat realizaci ochranných opatření zvyšující míru zabezpečení civilizačních hodnot kraje proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických situací. Pro území Žalhostice je vymezeno záplavové území Q100 řeky Labe a aktivní zóna záplavového území. V těchto záplavových územích nejsou územním plánem navrženy žádné zastavitelné plochy. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy) Řešené území je součástí rozvojové rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko, kterou vymezují takto: • Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány návrh územního plánu Žalhostice tento úkol splňuje. • Věnovat pozornost programům revitalizace MPR Terezín - netýká se území obce. • Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu a zohlednit plánovaný rozvoj ekonomických aktivit dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné logistické centrum) a plánovaného rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích - na území obce je nevyužívaný areál bývalé koželužny, který je územním plánem navržen k revitalizaci. V místě bývalé koželužny jsou navrženy následující typy ploch – BV, BS, VP, ZO. • Navrženými veřejně prospěšnými opatřeními řešit územní problematiku ochrany území Lovosicka a Terezínska před povodněmi - pro území Žalhostice je vymezeno záplavové území Q100 řeky Labe a aktivní zóna záplavového území. V těchto záplavových územích nejsou územním plánem navrženy žádné zastavitelné plochy. Dle ZÚR ÚK zasahuje na území obce protipovodňová opatření na ochranu areálu Lovochemie na Q100 - V8. Návrh územního plánu zpřesnil rozsah protipovodňového opatření, čímž vyloučil zásah tohoto opatření do zájmového území Žalhostic. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 18 • • • • • Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti: rámec území tvořený Českým středohořím, koridor Labe a Ohře, NKP Říp a Terezín-Malá pevnost, MPR Litoměřice a Terezín, MPZ Roudnice nad Labem, kulturní zemědělská krajina - územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. Vzhledem ke stávajícím územním limitům, k potenciálním územním střetům, hrozbě devastačních účinků těžby pro území, nepřipouštět v rozvojové oblasti zahájení nové otvírky těžby surovin s důsledky nadmístního významu, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Otvírka nového ložiska nerostných surovin je vždy podmíněna komplexním posouzením místní situace, v prostorech s koncentrovanou těžební aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě. Stávající těžená výhradní a nevýhradní ložiska považovat za územně stabilizovaná. U využívaných ložisek nerostů je nezbytné provádět těžbu a dotěžení hospodárným způsobem, v souladu s platnými právními předpisy - Na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. V případě tohoto ložiska se nepočítá se zahájením těžby. Podporovat rozvojový program letiště s mezinárodním statutem v Roudnici nad Labem - netýká se území obce. Kultivovat a rozvíjet rekreační lokality nadmístního významu zahrnuté v rozvojové oblasti v koridoru Labe: jezero Píšťany a sportovní kanál Račice - podél Labe protíná Žalhostice Labská cyklostezka č.2 (C1), která je ve fázi realizace - zakresleno dle vydaného územního rozhodnutí a proto už územní plán tento koridor ze ZÚR ÚK nepřebírá. Na tuto trasu se napojují nebo ji protínají další stezky. Lokální trasa vede trasa vede do rekreační oblasti Píšťan. Trasu cyklistické magistrály územní plán plně respektuje a zohledňuje. Řešit územní souvislosti výhledového záměru na vedení vysokorychlostní železniční trati (VRT), v koordinaci s dálnicí D8, ve vztahu k NKP Říp - netýká se území obce. Řešené území je dále součástí rozvojové rozvojové osy nadmístního významu OS2 Praha Ústí nad Labem - Hranice ČR/Německo (Dresden), kterou vymezují takto: • Podporovat pokrytí území rozvojové osy územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány - návrh územního plánu Žalhostice tento úkol splňuje. • Řešit územní souvislosti spojené s výstavbou chybějícího úseku dálnice D8, zejména věnovat pozornost exponovaným plochám při dálnici - netýká se území obce. • Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu - na území obce je nevyužívaný areál bývalé koželužny, který je územním plánem navržen k revitalizaci. V místě bývalé koželužny jsou navrženy následující typy ploch – BV, BS, VP, ZO. • Řešit územní souvislosti spojené s plánovaným rozvojem ekonomických aktivit dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné logistické centrum) a plánovaného rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích - území obce se týká z pohledu širších vztahů. • Upřesňovat ZÚR ÚK a vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v ohrožených územích (vč. sevřeného údolí Labe) - pro území Žalhostice je vymezeno záplavové území Q100 řeky Labe a aktivní zóna záplavového území. V těchto záplavových územích nejsou územním plánem navrženy žádné zastavitelné plochy. Dle ZÚR ÚK zasahuje na území obce protipovodňová opatření na ochranu areálu Lovochemie na Q100- V8. Návrh územního plánu zpřesnil rozsah Územní plán Žalhostice - odůvodnění 19 • • protipovodňového opatření, čímž vyloučil zásah tohoto opatření do zájmového území Žalhostic. Vytvářet územní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin. Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným výskytem. Pro těžbu nerostných surovin uvolňovat výhradní ložiska s řešitelnými střety zájmů a s takovými podmínkami rehabilitace a využití území, které po těžbě vyloučí devastační důsledky pro území - Na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. V případě tohoto ložiska se nepočítá se zahájením těžby. Řešit územní souvislosti výhledového záměru vysokorychlostní železniční trati (VRT) - netýká se území obce. Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených ZÚR ÚK a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu Řešené území obce Žalhostice není podle Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje součástí žádné specifické oblasti nadmístního významu. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v ZÚR ÚK a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastuktury, úses a územních rezerv ZÚR ÚK vymezují pro území obce funkční nadregionální biokoridor NRBK K 10 a funkční regionální biocentrum RBC 1277. Územní plán výše zmíněné prvky ÚSES zpřesňuje na základě platné metodiky a zachovává tak ekologickou stabilitu v dotčeném území. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Za přírodní hodnoty nadmístního významu jsou na územní obce pokládány krajinné části a přírodní prvky se stanovenou územní ochranou (CHKO České středohoří) a lokality vytvářené soustavy chráněných území evropského významu NATURA 2000. Návrh ÚP chrání a rozvíjí přírodní a krajinné prostředí, stanovuje limity rozvoje k zamezení poškození hodnot území. Vytváří podmínky pro další ekologicko-stabilizační opatření. Návrh ÚP stanoví základní krajinné plochy s cílem vytvořit podmínky pro ochranu a rozvoj krajiny, její prostupnost a návaznost na urbanizované území, s cílem umožnit navrhovanou výstavbu s co nejmenším dopadem na krajinu. Návrh ÚP dále chrání a rozvíjí přírodní hodnoty území, stanovením jednoznačných podmínek využití nezastavěného území. Vymezení cílových charakteristik krajiny Návrh ÚP Žalhostice podporuje trvale udržitelné formy zemědělství, drobné výroby, cestovního ruchu, turistiky a rekreace a tím přispívá ke stabilizaci obyvatelstva, individuálně posuzuje všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních. Na základě členění „Typologie české krajiny“ (2005), příslušnosti k velkoplošným zvláště chráněným územím (národní park, chráněné krajinné oblasti) a se zohledněním charakteristických rysů specifických krajin je území obce Žalhostice v rámci Ústeckého kraje zařazeno do dvou krajinných celků. 1. KC CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří Územní plán Žalhostice - odůvodnění 20 Jedná se o krajinu výrazných zalesněných vrcholů (kuželů, kup) a hlubokých údolí (průlomové údolí Labe - Porta Bohemica) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se souvislejšími plochami bezlesí zejména na jihu a jihovýchodě (skalnaté srázy, „bílé stráně“), s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků (tradice ovocnářství, vinařství) a převážně malých sídel s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických i architektonických hodnot. Cílové charakteristiky krajiny, blízké pro krajinný celek: − krajina vysokých přírodních, krajinných, estetických a kulturních hodnot, − krajina venkovská se zachovanými a rozvíjenými typickými znaky. Dílčí kroky naplňování cílové charakteristiky krajiny uplatněné v územním plánu: − preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku (způsoby a formy ochrany i rozvoje těchto hodnot jsou určeny zákonem, vyhlašovacím předpisem a plánem péče o chráněnou krajinnou oblast - územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby. − ve vybraných částech krajinného celku preferovat ekologicky zaměřené lesní hospodářství a extenzivní zemědělství pro podporu hodnot krajinného rázu a posílení biologické diverzity - na území obce se nacházejí vinice, které územní plán plně respektuje a zachovává. − stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech uvážlivou podporou cestovního ruchu, turistiky, rekreace i výrobních funkcí (zejména tradičních forem zemědělství), v souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny a diferencovaně dle významu konkrétní lokality v rámci krajinného celku - podél Labe protíná Žalhostice Labská cyklostezka č.2 (C1), která je ve fázi realizace. − zamezit otvírce nových lokalit těžby nerostných surovin (zejména se jedná o čediče, znělce, štěrkopísky) - na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. V případě tohoto ložiska se nepočítá se zahájením těžby. − individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních - všechny záměry jsou individuálně posuzovány. − koordinovat rozvoj krajiny s dosažením cílových parametrů Labské vodní cesty mezinárodního významu - přes řešené území vede koridor Labské vodní cesty, kterou územní plán respektuje. 2. KC Severočeské nížiny a pánve Jedná se o krajinu nížin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře) a severočeských pánví, lokálně s kužely (kupami) třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně zemědělsky využívaná, se strukturou menších. Cílové charakteristiky krajiny, blízké pro krajinný celek: − krajina lokálně s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami (nivy řek, vulkanity), − krajina venkovská i městská, − krajina s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství, − krajina obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot. Dílčí kroky naplňování cílové charakteristiky krajiny uplatněné v územním plánu: − respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství) - na území obce se nacházejí vinice, které územní plán plně respektuje a zachovává. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 21 − − − − napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES) - územní plán přebírá prvky ÚSES z ZÚR ÚK, které respektuje a zpřesňuje a vymezuje prvky ÚSES na lokální úrovni, čím ve velké míře přispívá k obnově ekologické rovnováhy. napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené zejména velkoplošnou těžbou štěrkopísků, vápenců či umístěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajině, těžbu nerostných surovin koordinovat s rekultivacemi, tak aby se postupně snižovalo zatížení území těžebními aktivitami - na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. V případě tohoto ložiska se nepočítá se zahájením těžby. stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny, uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí - územní plán respektuje stávající drobnou nerušící výrobu v obci. Na území obce se nachází jedna plocha přestavby VS - 1.1, jedná se o přestavbu na plochu nerušící výroby. individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat - všechny záměry na území obce, jsou individuálně posouzeny. Vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ZÚR ÚK nevymezují pro území obce Žalhostice žádné veřejně prospěšné stavby ani stavby k zajištění obrany a bezpečnosti státu ani sanační území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a další požadavky podle zvláštních předpisů Návrh řešení požadavků civilní ochrany dle vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., v souladu s vyhláškou MMR č. 135/2001 Sb.: Pro území Žalhostice je vymezeno záplavové území Q100 řeky Labe a aktivní zóna záplavového území. V těchto záplavových územích nejsou územním plánem navrženy žádné zastavitelné plochy. Celé řešené území se nachází v zájmovém území AČR, což územní plán respektuje a není v rozporu se zájmy obrany státu a civilní ochrany. Území obce se nenachází v zónách havarijního plánování. V obci je počítáno s hromadným ukrytím dětí, a to v budově obecního úřadu. Ukrytí dětí i dospělého obyvatelstva budou zřízeny improvizované úkryty. Na území obce se neplánuje evakuace obyvatel z důvodu opatření v okolí jaderných zařízení, ani se zde nenacházejí objekty či zařízení s nebezpečnými látkami. V případě vyhlášení evakuace se bude postupovat podle pokynů evakuačního plánu, v součinnosti obce a orgánů civilní ochrany. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Na území obce není skladován materiál civilní ochrany, v případě potřeby mohou být využity především budovy v majetku obce nebo spravované obcí. Při potřebě zpevněných ploch budou využita veřejná prostranství v obci. Zajištění účinného hasebního zásahu je ošetřeno požárním řádem obce – obecně platnou vyhláškou. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury Územní plán Žalhostice - odůvodnění 22 ZÚR ÚK nestanovují žádné požadavky koordinace územně plánovací činnosti obce Žalhostice s návrhy obsaženými v ZUR. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití, a dále stanovení lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje ZÚR ÚK nevymezují na území obce žádné plochy ani koridory, pro které je nutno pořídit regulační plán. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost ZÚR ÚK nevymezují na území obce Žalhostice žádné plochy ani koridory, pro které je nutno pořídit a vydat regulační plán na vlastní žádost. Zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 pro plochu nebo koridor vymezený podle bodů 10. a 11. ZÚR ÚK nestanovují pro obec Žalhostice zpracování zadání regulačního plánu. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) ZÚR ÚK nestanovují pro obec Žalhostice pořadí změn v území (etapizaci). B3. SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Cíle územního plánování - § 18 stavebního zákona 1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. V plné míře jsou chráněny a respektovány přírodní hodnoty CHKO České středohoří, území Natura 2000, prvky ÚSES, KC CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří, KC Severočeské nížiny a pánve, CHOPAV Severočeské křídla. Cíle územního plánování jsou v tomto bodě plněny. 2) Uzemní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Území obce je v trvalém procesu zájmu územního plánování a pomocí jeho nástrojů (územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace). Zabývaly se jím územně analytické podklady a jejich aktualizace, pořizuje se územní plán – trvale se tedy vytvářejí podmínky pro účelné nakládání s územím obce. Soulad s tímto cílem územního plánování je zajištěn. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 23 3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Orgán územního plánování zde prostřednictvím své role pořizovatele koordinuje veřejné a soukromé záměry změn v území a dbá o ochranu veřejných zájmů a projevem této koordinační role je právě pořizování nového územního plánu obce. Tento cíl územního plánování je naplňován. 4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územní plán je v souladu s předmětným cílem územního plánování, jak je doloženo na jiných místech odůvodnění. 5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umísťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. Územní plán bere v úvahu ustanovení tohoto paragrafu a v tomto územním plánu žádnou ze specifikovaných staveb a zařízení výslovně nevylučuje. Cíl územního plánování je splněn. 6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Územní plán tento cíl nezpochybňuje a nevylučuje. Cíl územního plánování je splněn. Úkoly územního plánování - § 19 stavebního zákona 1) Úkolem územního plánování je zejména: a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty. Zjišťování a posuzování stavu území a jeho hodnot je předmětem územně analytických podkladů. Ty byly zpracovány a aktualizovány a sloužily jako podklad pro pořizovaný územní plán. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Koncepce rozvoje území je předmětem územního plánu. Územní plán základní koncepci zachovává a pozměňuje jen dílčí záležitosti, zabývá se takovými změnami v území, které Územní plán Žalhostice - odůvodnění 24 koncepci nenarušují a nevybočují z ní. Všechny změny v maximální možné míře respektují hodnoty a podmínky území. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území (potřebu vymezení ploch s rozdílným způsobem využití – pozn. projektant), veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. Všechny změny v území promítnuté do územního plánu byly pečlivě prověřeny. Celkově jde o 15 změn v území. Žádná ze změn v území nemá takový charakter, aby významně ovlivnila veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu nebo veřejnou infrastrukturu a její hospodárné využívání. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb. U všech ploch změn jsou navrženy regulativy, podmínky využití území. Územní plán také stanoví základní prostorové regulativy pro zastavitelné plochy. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Stávající charakter a hodnoty území jsou zohledněny ve formulovaných podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a v podmínkách prostorového uspořádání. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci). Etapizace se v územním plánu neuplatňuje. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem. Pro území Žalhostice je vymezeno záplavové území Q100 řeky Labe a aktivní zóna záplavového území. V těchto záplavových územích nejsou územním plánem navrženy žádné zastavitelné plochy. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn. Dá se předpokládat, že následky nějakých náhlých globálnějších hospodářských změn by se daly těžko kompenzovat právě na území této obce. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. Zachování a vylepšení kvalit bydlení územní plán přispívá – zachování, respektování přírodních kvalit, zlepšení vybavenosti obce veřejnou infrastrukturou apod. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, Změny navrhované územním plánem Žalhostice nemají negativní dopad na hospodárné nakládání s veřejnými prostředky na území obce. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 25 k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany. Územní plán je v souladu s tímto úkolem , jak je doloženo v jiných místech odůvodnění. l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území. Žádná z ploch na území obce nevyžaduje asanační, rekonstrukční ani rekultivační zásahy, proto nejsou územním plánem vymezovány. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, Územním plánem navrhované změny nemají nagativní vliv na území. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů. Na území obce se nenacházejí žádné přírodní zdroje, které by byly plošně využívány. Na území obce je registrováno CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov. V případě tohoto ložiska se však nepočítá se zahájením těžby. Územní plán je v souladu s tímto úkolem. o) uplatňovat poznatky zejména z plánování, ekologie a památkové péče. oborů architektury, urbanismu, územního Jedním z nástrojů tohoto souladu je nastavení všech procesů pořízení ÚPD (včetně projednání s veřejností a ochrany veřejných zájmů) tak, aby výsledek směřoval k žádoucímu výsledku. Dalším mechanismem je angažování osob splňujících požadovanou kvalifikaci v relevantních oborech a dále jejich spolupráce napříč obory, zajišťující multidisciplinární přístup, který tak složitá problematika, jíž územní plánování je, vyžaduje. Územní plán pravděpodobně je v souladu s tímto úkolem. (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně vlivů na životní prostředí nebylo požadováno. B4. SOULAD S POŽADAVKY ZÁKONA Č. 183/2006 SB. (STAVEBNÍ ZÁKON) A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ Územní plán je pořizován v souladu s platným stavebním zákonem a s jeho prováděcími předpisy. Stejně jako formální stránka, pořizování územního plánu, tak také jeho obsah (jak výrokové části, tak odůvodnění) má strukturu a další náležitosti dané stavebním zákonem a prováděcími vyhláškami. ÚP je tedy zpracován v souladu s cíly a úkoly územního plánování stanovenými v § 18 a 19 stavebního zákona, splňuje přiměřeně požadavky na obsah územního plánu stanovené v § 43 stavebního zákona a v příloze č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž splňuje požadavky vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění Územní plán Žalhostice - odůvodnění 26 pozdějších předpisů. Pořizovaný územní plán obce je v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. B5. B5.1. SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů Ochrana přírody a krajiny: Návrh ÚP respektuje všechny plochy a objekty ochrany přírody, tj. prvky všeobecné ochrany přírody dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a všechny přírodně hodnotné plochy a objekty. Ochrana zemědělského půdního fondu: Návrh ÚP je zpracován v souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zák.č.334/1992 Sb., o ochraně ZPF. Ochrana lesního půdního fondu: změna se nedotýká lesních pozemků. Ochrana ovzduší: Ochrana ovzduší se řídí zák.č. 86/2002 Sb. Ochrana obyvatelstva: ÚP dodržuje zásady zpracování dokumentace územního plánu v souladu s § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb. B5.2. Soulad se stanovisky dotčených orgánů Souladu se stanovisky dotčených orgánů bylo v plném rozsahu dosaženo. NÁLEŽITOSTI PODLE § 53 odst. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA B6. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na území obce Žalhostice se nenachází žádné záměry s výrazným vlivem na životní prostředí, proto není nutné posuzovat územní plán z hlediska vlivu na životní prostředí. Z rozboru udržitelného rozvoje území plynou pro územní plán Žalhostice následující úkoly: − vytvořit podmínky pro využit silných stránek a příležitostí, − vytvořit územní podmínky pro řešení slabých stránek a hrozeb, − stabilizovat zastavěné a zastavitelné území jako smíšené s přípustností ploch pro podnikání živnostenského charakteru a to v závislosti na hustotě sídla, pozice stavby v něm a návazností na dopravní trasy, − vhodná je další fragmentace orných ploch do menších celků se zřízením liniové zeleně s protierozním účinkem, v jejím koridoru lze realizovat územní systém ekologické stability a vedení pěších, cyklo, popř. hipostezek, − v území by neměly vznikat žádné solitérní typy zástavby, − stabilizovat území jako provázaný kompaktní prostor orientovaný na residenční funkci, občanskou vybavenost, činnosti a servis pro zemědělskou oblast. B7. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 Krajský úřad Ústeckého kraje - odbor životního prostředí a zemědělství – doručeno datovou schránkou dne 3.10.2013 pod č.j. 3234/ZPZ/2013/SEA. Krajský úřad Ústeckého kraje obdržel stanoviska věcně a místně příslušných orgánů ochrany přírody příslušných dle § 77a (krajský úřad) a § 78 (správa CHKO) zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“). Vydané dle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. V uvedených stanoviscích orgány ochrany přírody konstatovaly, že návrh zadání územního plánu Žalhostice nebude mít samostatně ani ve Územní plán Žalhostice - odůvodnění 27 spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti jednotlivých evropsky významných lokalit, nebo ptačích oblastí. Z posouzení obsahu návrhu zadání a na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) provedl zdejší odbor jako příslušný orgán podle § 22 písm. b) zákona zjišťovací řízení podle § 10i odst. 3 s následujícím závěrem: Územní plán Žalhostice není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. B8. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Z důvodů uvedených v kapitole B7. nebylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 vydáno B9. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY 1. Vymezení řešeného území Zastavěné území se vymezuje tímto návrhem územního plánu s datem 1.7.2014 a odpovídá současné legislativě dle ustanovení § 58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Hranice zastavěného území je vyznačena ve výkresech grafické části územního plánu. 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Územní plán Žalhostice je zpracován v souladu s potřebami obce a zároveň tak, aby byly chráněny hlavní složky životního prostředí a nedošlo k narušení přírodních i urbanistických hodnot řešeného území. Byly stanoveny zásady využívání území (zejména prostřednictvím regulativů funkčního využití), zásady prostorového řešení dalšího rozvoje obce, zásady rozvoje jednotlivých funkčních složek. Koncepce rozvoje obce je založena na funkci obce v soustavě osídlení, na jejím historickém vývoji, na širším přírodním rámci a dalších souvislostech. Obec Žalhostice má obytný charakter. Znamená to, že některými funkcemi zůstane obec závislá na vyjížďce, na druhou stranou umožňují regulativy i v rámci ploch pro bydlení určitý rozvoj základní veřejné infrastruktury. Při vymezení ploch pro zástavbu byly respektovány požadavky místních obyvatel, striktní požadavky orgánů ochrany přírody, především (CHKO České středohoří). Fakta, která vedla ke zpracování návrhu tak, jak je předkládán, jsou v krátkosti zmíněna v dalších odstavcích. 3. Charakteristika obce a řešeného území Žalhostice se nalézají na jižním okraji Chráněné krajinné oblasti České středohoří, severně od Labe, na západ od Litoměřic. Obec sousedí s městem Litoměřice a obcemi Velké Žernoseky, Píšťany, Mlékojedy, Malíč na pravém břehu Labe a Lovosicemi na břehu levém. Území obce spravuje obecní úřad (IČO264709). Adresa: Žalhostice 120, 411 01 Žalhostice. Obec je ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (II. stupeň) Litoměřice, kam přísluší i ke stavebnímu a matričnímu úřadu. Obcí s rozšířenou působností III. stupně jsou pro Žalhostice jsou také Litoměřice. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 28 4. Památková ochrana Na katastrálním území Žalhostic nejsou v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek zapsány žádné památky. Část území obce (pouze východní okrajová část) však leží v ochranném pásmu městské památkové rezervace Litoměřice č.j. 1087/90 ze dne 20.8.1990 vedeném v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem rejstříku 3055. Pro území Žalhostic je registrováno místo významné události Radobýl (Karel Hynek Mácha). 5. Historický vývoj Když Karel IV. daroval v roce 1352 pozemky pod Radobýlem Litoměřicím k založení vinic, došlo při úpatí kopce k výstavbě kaple sv. Mikuláše, kolem níž pak vzniklo osídlení. Městské vinice byly značně rozlehlé a táhly se východním a jižním svahem Radobýlu až k Labi. Ve třicetileté válce byl kostelík zbořen a sídlo s 28 domy zničeno a vypáleno. Roku 1672 byl kostelík litoměřickým děkanstvím znovu zřízen. U něj vznikla česká vesnice, která však podléhala postupné germanizaci. Žalhostice, dříve nazývané Čaloslice, měly v l. polovině 19. století necelých 40 domu a asi 190 obyvatel. V té době byly již úplně německé. Na Labi pracoval vodní mlýn. Později do obce vstoupily dvě mimoúrovňově se křížící železniční tratě, mezi nimiž byla později vybudována krátká spojka. Na katastru obce vznikla dvě nádraží (dolní stanice ale nese název Velké Žernoseky). Do roku 1900 počet domů vzrostl téměř na dvojnásobek a bydlelo v nich přes 500 výhradně německých obyvatel. S regulací řeky byl mlýn zrušen. Ve 30. letech 20. století se v Žalhosticích uživilo osm hospod. Místní vinařství, ovocnářství a zelinářství se staly spolehlivými zdroji obživy zdejších lidí. Navíc vznikly pracovní příležitosti v čedičovém lomu na Radobýlu (podrcený kámen byl lanovkou přepravován na nádraží), v koželužně a v továrně na rybí konzervy. Německá škola v obci vznikla v roce 1915; školní budova pochází z roku 1916 (nyní tu sídlí obecní úřad). Česká dvoutřídka byla otevřena v roce 1919. Zdroj: www.zalhostice Symbolem Žalhostic je vrch Radobýl s odkrytým, dříve odtěženým severojižním vulkanickým profilem s rozmanitě uspořádanými čedičovými sloupy. Tento jev byl společně s existencí puklinové jeskyně v lomové stěně jedním z důvodů ochrany Radobýlu jako přírodní památky. Dalším důvodem byla i ochrana teplomilných bylinných společenstev na těžbou neporušených zbytcích svahů kopce s výskytem stabilní populace divizny brunátné (Verbascum phoeniceum) a dalších zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Svahy pod Radobýlem jsou často postihovány sesuvy, které občas ohrožují i samotné sídlo. V bývalých vinicích se nalézá památný strom, jeřáb oskeruše, jehož velké jeřabiny mají hruštičkovitý tvar. Na vrcholu Radobýlu je vztyčen kříž; ten dnešní je již osmý v pořadí. Tradice křížů na Radobýlu vznikla už v roce 1622. 6. Hodnoty civilizační - demografie Civilizačními hodnotami, které se na území Žalhostic uplatňují, jsou především projevy lidské činnosti, jež mají význam pro dnešní generace a také potenciál budoucí. Jde především o samotnou hmotnou substanci obcí – domy a bytový fond a dále o infrastrukturu, především dopravní a technickou. Vývoj počtu obyvatel Žalhostice 1971 - 2013 Rok 1971 1972 1973 1974 1975 Stav 1.1. 944 918 930 915 908 Přírůstek Přírůstek Přírůstek Stav Naroz. Zemř. Přistěh. Vystěh. přirozený migrační celkový 31.12. 14 14 30 56 -26 -26 918 17 12 47 40 5 7 12 930 19 19 34 49 -15 -15 915 26 10 23 46 16 -23 -7 908 8 12 34 44 -4 -10 -14 894 Územní plán Žalhostice - odůvodnění 29 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 7. 894 872 840 823 806 768 757 746 732 734 691 681 665 654 642 487 476 488 468 464 477 474 469 479 456 482 483 497 505 492 510 510 518 528 528 545 544 539 15 13 12 11 15 12 8 8 12 5 7 8 7 2 4 6 4 3 5 2 6 1 3 3 6 8 8 6 3 6 6 7 6 8 7 12 4 6 10 16 9 9 10 13 13 12 13 21 8 9 10 10 10 9 10 9 6 5 10 7 5 5 7 6 9 3 8 5 11 7 4 7 10 9 11 7 47 22 33 32 41 26 38 29 29 22 16 23 28 18 24 9 35 1 19 26 19 30 28 8 30 21 28 15 7 34 21 21 23 20 30 15 27 19 74 51 53 51 42 36 44 39 26 49 25 38 36 22 34 17 17 15 22 10 18 29 20 27 21 22 13 10 15 17 16 13 15 21 24 19 25 26 5 -3 3 2 5 -1 -5 -4 -1 -16 -1 -1 -3 -8 -6 -3 -6 -6 -1 -3 -4 -6 -2 -2 -1 2 -1 3 -5 1 -5 2 1 -3 3 -7 -1 -27 -29 -20 -19 -1 -10 -6 -10 3 -27 -9 -15 -8 -4 -10 -8 18 -14 -3 16 1 1 8 -19 9 -1 15 5 -8 17 5 8 8 -1 6 -4 2 -7 -22 -32 -17 -17 4 -11 -11 -14 2 -43 -10 -16 -11 -12 -16 -11 12 -20 -4 13 -3 -5 6 -21 8 1 14 8 -13 18 8 10 3 -1 -5 -8 872 840 823 806 810 757 746 732 734 691 681 665 654 642 626 476 488 468 464 477 474 469 475 458 464 483 497 505 492 510 510 518 528 528 531 544 539 531 Archeologická naleziště: Na území obce je registrováno 5 archeologických nalezišt (Litoměřice - vrch Radobýl, Píšťany - Rote Liasy, Žalhostice - U nádražní stanice, Žalhostice - Intravilán obce, Píšťany pískovna S a SZ od obce - panské pole). První stopy pobytu člověka v oblasti pocházejí z rané fáze starší doby kamenné, asi před 200 000 lety. Část území obce ležící v ochranném pásmu městské památkové rezervace Litoměřice. Na území Žalhostic jsou vymezeny architektonicky významné objekty, jedná se o dva obytné domy a bývalý mlýn v jižní části obce. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 30 8. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Urbanistická struktura obce: Zástavba obce v jižním až jihozápadním svahu pod Radobýlem je situovaná po vrstevnicích podél silnice II.tř. Litoměřice-Ústí n. L. Pásový charakter obce neumožnil vytvoření přirozeného centra. Drobné výběžky historické zástavby sledují i v krátkých úsecích silnice III.tř. na silnici hlavní navazující. Zástavba je propojena několika místními komunikacemi, především v údolní poloze podél Labe. Uplatňuje se přitom dělicí efekt těles železničních tratí. V jihozápadním cípu obce vznikla postupně výrobní zóna s dominantní pozicí provozů koželužny a podniku na zpracování ryb, postupně upadající až k dnešnímu dezolátnímu stavu. V této lokalitě jsou také obytné objekty a zahrádkářské kolonie. Ve své podstatě se však jedná o část obce, ve které právě územní plán musí pomoci najít a usměrnit nová funkční vymezení a prostorová pravidla. V obci nenajdeme objekty s mimořádnou architektonickou hodnotou. Náves prošla v 80. letech 20. století změnou, spočívající v jejím podstatném zmenšení umístěním vinařského halového objektu. Návesní kaplička byla zbořena. Poměrně příznivě působí prostředí zahrad a jednotlivých rodinných domů i chat na svazích nad Labem, i přes negativní ovlivňováním hlukem projíždějících vlaků. Celkové měřítko a struktura osídlení jsou rozmanité, existují zde domky malých hmot, doplněné o prostorově výraznější objekty obytné , komerční a výrobní i objekty původních manufaktur, skladů a komerčních či řemeslnických provozů, vznikajících od konce 19. století. Soustava osídlaní je doplněna i o objekty novodobější, obytné i výrobní, které měly často provizorní charakter. Charakter zastavění vznikal na základě podmínek daných terénem a dalšími přírodními faktory, původním způsobem hospodaření (vinice) a druhy řemeslných a dalších výrobních činností. Stavební styl a konstrukce většiny původních obytných domů je kombinovaný, jde o stavby z kamene nebo zdiva smíšeného, s občasným použitím hrázděné konstrukce. Vlivem měnící se situace v průběhu desetiletí byly některé původní objekty změněny na jiný druh výroby nebo využití. Ačkoli se této části země nedotkl poválečný odsun většiny německého obyvatelstva mimořádnou měrou, i zde, byť v menším měřítku, byly jeho důsledky patrné. Stejně tak měla na charakter a prostředí v obci výrazný vliv i změna politicko -ekonomických poměrů po roce 1989, v tomto případě ovšem spíše pozitivní. 9. Podmínky pro novou výstavbu - architektura Architektura nové výstavby, a to zejména rodinných domů, se nesmí významněji lišit od hmotového řešení stávajících objektů. Návrhy nových objektů nemusí popírat současnou dobu vzniku. 10. Etapizace Etapizace výstavby není územním plánem stanovena. 11. Vymezení zastavitelných ploch Většina kategorií ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou specifikované v územním plánu, odpovídá platné vyhlášce 501/2006 Sb. „ O obecných požadavcích na využívání území“ v platném znění. Ostatní jsou popsány a odůvodněny. Celkem je územním plánem Žalhostice navrženo 11,984 hektarů zastavitelných ploch. 12. Navrhované plochy přestavby Na území obce se nachází jedna plocha přestavby VS - 1.1, jedná se o přestavbu na plochu nerušící výroby. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 31 13. Plochy s rozdílným způsobem využití Územní plán vymezil plochy s rozdílným způsobem využití s ohledem na jejich polohu v řešeném území, podle převládající funkce, s ohledem na využití kontaktního území, s respektováním limitů využití území např. ochranných pásem a jejich ochranných režimů. Vymezil skladebné části ÚSES, stanovil jeho ochranný režim a plochy, které jsou dotčeny jeho ochranným režimem vymezil jako nezastavitelné. Podmínky využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny tak, aby činnosti v nich provozované resp. způsob jejich využití nebyly v konfliktu s plochami sousedními, aby např. v plochách bydlení nebyly realizovány stavby a prováděny činnosti, které by snižovaly pohodu bydlení a negativně ovlivňovaly životní a obytné prostředí v těchto plochách. Do přírodně hodnotných lokalit nejsou navrhovány žádné aktivity, které by mohly tyto části řešeného území negativně ovlivnit. V návrhu územního plánu Žalhostice je pro upřesnění definování ploch s rozdílným způsobem využití kromě vyhlášky č. 501/Sb. použit „Katalog jevů“ z materiálu „Aktualizované ÚAP (ÚPD) Ústeckého kraje“, který je také podkladem pro zpracování Datového modelu ÚK dle „Metodiky jednotného zpracování územně plánovacích dokumentací v GIS. Plochy s rozdílným způsobem využití - zastavitelné: Plochy bydlení - venkovské Plochy bydlení - smíšené Plochy občanského vybavení - veřejná vybavenost Plochy občanského vybavení - komerční zařízení Plochy občanského vybavení – sport a rekreace Plochy veřejných prostranství Plochy rekreace rodinné - zahrádkářské kolonie Plochy výroby a skladování BV BS OV OK OS VP RI VS Plochy dopravní a technické infrastruktury: Plochy silniční dopravy – silnice II.třídy Plochy silniční dopravy – silnice III.třídy Plochy silniční dopravy - místní a účelové komunikace Plochy drážní dopravy DS DS-s DS-o DZ Plochy s rozdílným způsobem využití - nezastavitelné: Plochy zemědělské – vinice Plochy smíšené nezastavěného území Plochy zeleně ostatní a specifické / ochranné Plochy vodní a vodohospodářské Plochy lesní Plochy přírodní Plochy přírodní – rameno řeky Labe NZs NS ZO W NL NP NP Rozvojové plochy: označení plochy BS - 2.1 VP - 2.3 ZO - 2.2 návrh BS VP ZO Územní plán Žalhostice - odůvodnění orientační plocha [ha] 6,464 0,601 0,41 32 VS - 1.1 BV- 1.2 BV- 1.3 BV - 1.4 BV - 1.5 BV - 1.6 BV - 1.7 BV - 1.8 BV - 3 BV - 4 BV - 5 VS BV BV BV BV BV BV BV BV BV BV Celkem: 14. 1,851 0,972 0,246 0,2 0,175 0,493 0,369 0,1 0,301 0,165 0,047 12,394 Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování Občanské vybavení a komerční aktivity Veřejná správa Obecní úřad má vlastní objekt ve střední části obce. Lokalizací i velikostí úřad vyhovuje nárokům provozu. V budově obecního úřadu je dále pět bytových jednotek,veřejná knihovna, Policie České republiky má nejbližší obvodní oddělení v Litoměřicích. Zdravotnictví a sociální služby V obci je zdravotní středisko, nejbližší nemocnice je v Litoměřicích. Starší občané mohou využít péče domova důchodců nejblíže v Litoměřicích. Školství Žalhostice mají mateřskou i základní školu. Základní škola s kompletní docházkou je spádovou školou pro obce Velké Žernoseky, Libochovany, Píšťany, Michalovice a Malíč. Dojíždí sem i děti z Litoměřic. Její součástí je i mateřská škola s kapacitou 25 dětí. Základní škola má velkou tělocvičnu. Za středoškolským vzděláním se jezdí nejčastěji do Litoměřic. Ostatní vybavenost Poštovní úřad V obci existuje poštovní úřad – PSČ 411 01 Hasiči Pro Žalhostice je příslušný HZS v Litoměřicích. Kultura Spolky a parta nadšených občanů ve ve spolupráci s obecním úřadem pořádají pro děti ůzné sportovní a dětské hry (pálení čarodějnic, sportovní hry, dětský den, mikulášská besídka, maškarní plesy a pod.). Od povodní 2002, kdy byla obec Žalhostice mezi postiženými, vždy v polovině srpna akci „Poté“ spojenou s plavbou po Labi – velkou neckiádu. Veřejná knihovna je na obecním úřadě. V obci je budova hospody se společenským sálem. Do kina je nutné cestovat do blízkých Litoměřic nebo Ústí nad Labem. Sport a rekreace V Žalhosticích působí fotbalový klub. Individuální rekreaci představuje řada soukromých chat a existence turistických tras. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 33 Výroba a skladování Velké podniky (koželužna, Rybena,sběrna zemědělských produktů a další), známé z minulosti, vesměs v posledních letech skončily se svou nerentabilní výrobou a často zanechaly po sobě zdevastovaná území. Na území Žalhostic působí několik drobných firem, využívajících původní dílenské objekty nebo působících v přístavbách rodinných domů. edná se vždy o odlišný způsob využití oproti původnímu. Byla to dříve průmyslová oblast, dnes jsou v obci jen drobní podnikatelé, kteří nabízejí opravy aut, kol – 3 autodílny, pneuservis, dvě restaurace s možností teplého jídla, velmi dobře zásobený obchod, kadeřnictví. Územní plán navrhuje vymezení následujících plochy výroby a skladování: označení plochy VS - 1.1 návrh VS Celkem: orientační plocha [ha] 1,851 využití plochy plocha přestavby, OP železnice 1,851 Veřejná prostranství Podle stavebního zákona se veřejnou infrastrukturou rozumí dopravní infrastruktura, technická infrastruktura a občanské vybavení – které již jsou obsaženy v předchozích bodech – a dále veřejná prostranství. Podle zákona o obcích jsou veřejnými prostranstvími prostory jako náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory, které jsou přístupné každému bez omezení. Jde především o prostory vázané ke komunikacím (což se zde týká všech sídel), případně objektům občanské vybavenosti. Plochy veřejných prostranství (VP). Plochy veřejných prostranství zahrnují všechny stávající veřejné prostory a drobné plochy veřejné zeleně. Veřejná prostranství mohou být v rámci platných regulativů i součástí ploch bydlení. označení plochy VP - 2.3 Celkem: návrh VP orientační plocha [ha] 0,601 0,601 Vymezení systému sídelní zeleně V Žalhosticích převažují zatravněné plochy s ojedinělou stromovou výsadbou. Bezprostřední okolí Labe lze zahrnout do veřejné zeleně. V obci převažuje individuální zástavba s relativně velkými zahradami, soukromá zeleň nahrazuje zeleň veřejnou. Územní plán navrhuje vymezení následujících ploch sídelní zeleně: označení plochy ZO - 2.2 Celkem: návrh ZO orientační plocha [ha] 0,410 0,410 Technická infrastruktura /Prvky technické infrastruktury a jejich ochranná pásma jsou vyznačeny v koordinačním výkrese B.1 a ve výkrese S.2/. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 34 Zásobování vodou Obec Žalhostice je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu Litoměřice (SK.LT.001.4). Vodojem obce Žalhostice na svazích ve východní části obce 2x60m3 (216,63/ 213,147) je zásoben odbočkou z řadu LT 200 z Litoměřic, který přivádí vodu z vodovodního pásma vodojemu Mostka III 2x1000 m3 (230,39/225,76). Z místního vodojemu je voda vedena profilem DN150. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, z trvale bydlících obyvatel je na vodovodní řad pro veřejnou potřebu napojeno 38 %, z přechodně bydlících 50 %. Vodovod je z roku 1920 a je v havarijním stavu. Vodovod je v majetku SVS a.s., provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Užitkový vodovod vede k bývalé koželužně, kam je voda čerpána z místních studní a vedena do vodojemu situovaném na pozemku parc. číslo 930/4. Vodovod je provozuschopný, z hlavního řadu odbočuje řad využívaný pro zavlažování zahrad. Do zahrad na SV okraji byl přiveden řad ze závlahového vodovodu „Zahrada Litoměřice“. Systém zásobení obce Žalhostice se nebude v budoucnosti měnit. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple, Velké Žernoseky, Malešov vrty 03a, 02, 04a, 014a a Malešov vrty RD3, RD-1, RD-2. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodního řadu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Odvedení a čištění odpadních vod V obci Žalhostice byl v posledních letech vybudován systém veřejné splaškové kanalizace. Do té doby platný systém, kdysSplaškové vody od trvale žijících obyvatel byly akumulovány převážně v bezodtokových jímkách a odkud vyváženy na pole (54 %) nebo na ČOV Litoměřice (36 %) do vzdálenosti 5 km a v septicích, jejichž přepady ústí do stávajících stok dešťové kanalizace (6 %), do místní vodoteče (2 %) či byly vsakovány do terénu (2 %) byl zrušen. V rámci akce PHARE byla v roce 2003 zahájena výstavba gravitační kanalizace s přečerpáváním na ČOV Litoměřice.Akce řešila odkanalizování celé obce gravitačním kanalizačním systémem s přečerpáváním části území 4 čerpacími stanicemi se zaústěním včetně splašků z Velkých Žernosek do stávající čerpací stanice a do stávajícího výtlaku na ČOV Litoměřice. Kanalizační síť byla realizována v celkové délce 3950 m, z toho DN 150 150 m, DN 300 3448 m a DN 100 (výtlak) 351 m. Po uvedení kanalizace do provozu byly odstaveny stávající septiky. Stavba byla ukončena v roce 2005. Na tuto kanalizaci je v současné době napojeno cca 90% obyvatel a provozů. Likvidace srážkových vod V obci dále existuje stará dešťová kanalizace, zaústěná na třech místech do Labe a dále do značně narušeného odvodňovacího systému, který sestával z usazovacího a vsakovacího příkopu. Část dešťových vod je dále odváděna pomocí příkopů, struh a propustků do Labe nebo vsakována do terénu. Dešťové vody ze svahů Radobýlu jsou odváděny otevřeným příkopem do Labe. Zásobování elektrickou energií Řešeným územím prochází dvojité vedení VVN 110kV. Propojuje rozvodny Lovosice a Litoměřice – severozápad. Distribuci elektrické energie zajišťují trafostanice, jejichž přehled je uveden v následující tabulce: Územní plán Žalhostice - odůvodnění 35 označení TS10810003 TS10810004 TS10810001 - lokalizace Západ – u školy Východ U trati býv.koželužna-zrušena průmysl. zóna- zrušena 22/0,4 22/0,4 22/0,4 22/0,4 22/0,4 Z trafostanic je elektrická energie k individuálním spotřebitelům vedena vrchním vedením i kabeláží. Veřejné osvětlení Veřejným osvětlením je zastavěné území obce pokryto dostatečně. S postupem rozvoje obce se veřejné osvětlení bude dále rozšiřovat. Lokality pro bydlení v rodinných domech v rozptýlených lokalitách mohou mít i způsob veřejného osvětlení přiměřené limitovaný. Zásobování plynem Obec je napojena na VTL plynovod DN 200 Hlinná – Lovosice. Na něj jsou napojeny dvě regulační stanice a distribuční STL sítě 0,3 MPa , zásobující nejen Žalhostice, ale i Velké Žernoseky a P획any. Plynem je pokryto celé zastavěné území obce. Spoje Přes katastrální území Žalhostic vede telekomunikační kabel Litoměřice – Lovosice. Před několika lety byla v obci provedena digitalizace telefonního provozu, místní rozvody po obci jsou vedeny vrchem i kabelovány. Po zastavěném území obce je rozveden obecní rozhlas. Řešeným územím prochází radioreléová trasa Radiokomunikací Milešovka – PVT Litoměřice. Dopravní infrastruktura Silniční doprava Širší dopravní vazby zajišťuje ve směru východ – západ silnice druhé třídy II/261, vedoucí z Litoměřic po pravém břehu Labe směrem na Velké Žernoseky a dále do Ústí nad Labem. Lokální význam má silnice č. 24714 spojující Žalhostice s Píšťany a silnice III.tř. č.24716 vedoucí směrem na Michalovice. Blízko katastrálních hranic Žalhostic, již na katastru Litoměřic, existuje významná dopravní stavba, přemostění toku Labe. Jde o napojení západního okraje Litoměřic na tzv. Lukavecký přivaděč ( přivaděč II./ 247 z průmyslové zóny Prosmyky) a spojnici s dálnicí D5. Změna dopravního režimu a dopravních zátěží, vzniklých novými možnostmi směrového využití po dostavbě tohoto silničního mostu ovlivnila i Žalhostice. Místní komunikace jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, sloužící převážně místní dopravě na území obce. Systém těchto komunikací je na řešeném území omezený a má řadu dopravních závad, které mají svůj původ v době jejich vzniku, dále v údolní poloze, ovládané tokem Labe a ve skutečnosti, že území je protínáno dvěma železničními tratěmi. Většina těchto cest je velice úzká, dalšími závadami jsou nepřehledná místa v zastavěných částech obcí, Jejich povrch je však poměrně dobrý, často živičný. Na tyto místní komunikace, ale i přímo na silně dopravně zatíženou silnici II. tř. č. 261, navazuje převážně na úbočích v severní části katastru obce množství dalších cest, vedoucích do volné krajiny, zahrad přiléhajících k zástavbě obce, vinic a na svahy Radobýlu. Doprava v klidu Dlouhodobé odstavování motorových vozidel je ve střední části Žalhostic značně problematické. Pro krátkodobé odstavení slouží průjezdní komunikace II.tř., jde však o veliké dopravně bezpečnostní riziko, dále navazující místní komunikace a sporadické prostory, jejichž kapacita nedostačuje Západ území obce za železničním přejezdem, v oblasti Územní plán Žalhostice - odůvodnění 36 rozvolněné obytné zástavby, v současnosti nefunkčních a zdemolovaných průmyslových a skladových areálů a funkčně nevyhraněných ploch očekává nový rozvoj, parkování zde je součástí návrhu územního plánu. Lze předpokládat, že část neuspokojené poptávky po parkování v ostatních částech obce bude realizována právě zde. Veřejná autobusová doprava Obec je dopravně obsloužena třemi autobusovými linkami. Jednu z nich provozuje Dopravní podnik Ústeckého kraje, a. s. Linka Ústí nad Labem – Litoměřice (a zpět) projíždí Žalhosticemi jedenkrát za den, podnik ČSAD Semily projíždí obcí několikrát denně na lokální lince okružní začínající v Litoměřicích a dvakrát denně na lince mezi Ústím n.L. a Litoměřicemi. Železniční doprava Významnou dopravní tepnou je železniční trať č. 072 Děčín – Litoměřice – Lysá nad Labem. Další železniční trať č.087 Litoměřice – Lovosice se jako trať vedlejší odpojuje ve stanici Žalhostice od tratě č. 072 a po přejezdu mostního objektu přes Labe se napojuje na jeho levém břehu na hlavní trať Praha – Drážďany. Na obou tratích jsou železniční stanice. ŽS na trati 072, ačkoliv na katastru Žalhostic, má název ŽS Žernoseky. Vodní doprava Labe je v celém svém úseku splavné. V jižní části území obce v místě toku řeky Labe vede – Labská vodní cesta. V západní části Žalhostického ostrova se nachází zařízení spojená s plavbou: čekací stání pro plavidla na ř.km 788,4. Pěší a cyklistická doprava Pěší doprava se odehrává po chodnících (pokud existují) podél silnice II.tř. (rizikový faktor zejména mimo střední část obce), silnicích třetí třídy a místních komunikacích .Místní komunikace i silnice III. třídy mají až na několik výjimek bezchodníkovou úpravu. Pohyb pěších není nijak regulován a usměrňován, není zřízen žádný vyznačený přechod přes procházející silnice. V krajině je pěší pohyb možný po účelových zemědělských cestách. Ze Žalhostic je možné po turistické trase značené žlutou barvou dosáhnout vrcholu Radobýlu (399mn.m.). Cyklistická doprava je stále populárnější, zejména její sportovně rekreační formy. Podél Labe protíná Žalhostice Labská cyklostezka č.2 (C1), která je ve fázi realizace - zakresleno dle vydaného územního rozhodnutí - proto už územní plán tento koridor nepřebírá jako návrh ale jako stabilizovanou stezku. Lokální trasa vede do rekreační oblasti Píšťan. 15. Přírodní podmínky Klimatologie Celé řešené území leží na rozhraní dvou klimatických oblastí v závislosti na měnící se nadmořské výšce. Žalhostice, spolu s Píšťany a Velkými Žernoseky, náležejí do nejteplejší klimatické oblasti České republiky, která s vyznačuje dlouhým teplým a suchým létem s velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. počet letních dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou 50 - 60 -20 - -30 180 – 190 350 – 400 mm 200 – 300 mm 40 – 50 Geologie Převážná část území náleží do geomorfologického podcelku Verneřického středohoří. Nejvyšším bodem celé oblasti, jejíž jsou Žalhostice součástí, je vrchol Plešivce (510 m n.m.), Územní plán Žalhostice - odůvodnění 37 nejníže položená je štěrkopísková náplava na pravém labském břehu v katastrální území Píšťany (145 – 150 m n.m.), v těsném sousedství Žalhostic. Toto území je však již okrajovou součástí geomorfologického podcelku Terezínské kotliny. Geologická stavba je zde poměrně pestrá, jsou to třetihorní vyvřeliny (čediče a znělce) a jejich pufy. Zastoupeny jsou i křídové horniny, pískovce, slíny a slínovce. Pokryvy tvoří významné svahoviny, hrubě kamenité sutě, místy až volné droliny. V labské nivě jsou to pak mohutné štěrkopískové nánosy. Pedologie Půdní poměry řešeného území jsou z hlediska tvorby místního územního systému ekologické stability proměnlivé. Půdní vláhové podmínky jsou málo příznivé. V okolí Žalhostic a na jeho území jsou jednak hnědé půdy a rendziny na písčitě větrajících horninách, středně štěrkovitých s nepříznivými vláhovými poměry velmi závislými na vodních srážkách. V bezprostředním okolí labského břehu se nacházejí nivní půdy, velice zřídka i černozemě. Na půdách řešeného území se s různou intenzitou uplatňuje erozní činnost proudící vody v závislosti na dané konfiguraci terénu. Pro svahy Radobýlu je potencionální ohrožení půd vodní erozí klasifikováno v kategorii extrémní ohrožení. Na strmých svazích labského údolí proto byly již v minulosti budovány protierozní zdi, dnes jsou však na řadě míst narušeny nebo zlikvidovány. Těmito důsledky je ohrožená zejména železniční trať, ale i okrajové části obce. Radonové riziko Všechny horniny obsahují určité množství 238U. Jedná se o stopová množství uranu, která se udávají v jednotkách ppm. Uran se přirozeným radioaktivním rozpadem mění na 226 Ra. Následujícím členem rozpadové řady, je radon 222 Rn. Radon vznikající radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován do prostor v půdě. Odtud může migrovat do objektů. Ústředním ústavem geologickým v Praze byla sestavena Odvozená mapa radonového rizika Severočeský kraj v měřítku 1 : 200 000, ze které vyplývá pro řešené území riziko střední až vyšší, a to podle umístění lokality a geologického podloží. Poddolovaná území Na katastru Žalhostice nejsou registrována. Sesuvy Na svazích Radobýlu je registrované sesuvné území. Nerostné suroviny Na Žalhostickém ostrově je chráněné výhradní ložisko štěrkopísků ve správě Geofondu Praha. Hydrologie Řešené území je odvodňováno přímo Labem, na jehož pravém břehu se nachází. Do povodí Labe (1-13-05-003 a 1-13-05-009) celé řešené území spadá. S výjimkou několika krátkých bezejmenných svodnic, po většinu roku bezvodých, zde není vyvinuta žádná podrobnější hydrografická síť. Záplavové území Q100 zasahuje větší část pobřežních pozemků. Ekonomicky dostupným způsobem nelze zvýšit kapacitu labského koryta. Ochranu před velkými vodami je nutno zajistit způsobem umísťování nové zástavby mimo záplavové území. 16. Životní prostředí Životní prostředí je zde svou kvalitou odpovídá hospodářskému využití území. Vlastní sídelní struktura obce i okolní krajiny je stabilizovaná. Na území obce neprobíhá žádná aktivita, která by výrazně narušovala hygienu životního prostředí. K hlukovému zatížení dochází Územní plán Žalhostice - odůvodnění 38 především provozem dvou drah ČD, které vedou podélně celým řešeným územím. Je ohrožena bytová zástavba i limitovány možnosti jejího dalšího rozvoje. Hlukovou zátěž, i když co do intenzity nižší, představuje i průjezd silnice II.tř. zastavěným územím obce. Řešené území, jako součástí okresu Litoměřice, se nachází v oblasti, kde byl stav ovzduší do roku 1989 ve velmi špatném stavu. Šlo o negativní důsledky chemického průmyslu, existenci lokálních ekologických závad a používání nevhodných výrobních technologií, znečištění z projíždějící dopravy a téměř výhradní používání lokálních topenišť na pevná paliva. V obci samotné nyní není evidován žádný zdroj znečištění – REZZO. Stav se také zlepšil po plošné plynofikaci území a převodu určitého procenta topenišť na zemní plyn, stálou hrozbou však zůstávají náklady na vytápění. 17. Ochrana přírody Na řešeném území leží nebo do něho zasahují následující území či prvky chráněné zákonem: • • • • • • Chráněná krajinná oblast České středohoří NATURA 2000 - evropsky významná lokalita - Radobýl, prvky ÚSES nadregionálního a regionálního významu, památný strom Oskeruše pod Radobýlem, CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov přírodní památka Radobýl, Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod Severočeská křída. Chráněná krajinná oblast České středohoří Velká část katastru obce Žalhostice spadá do území podléhajícího ochraně podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to do Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Na katastru Žalhostic se vyskytují její I. a IV. zóna ochrany. Zvláště chráněným přírodním územím (rezervací) je přírodní památka Radobýl, vzniklá ze dvou původně samostatných přírodních rezervací. Na temeni Radobýlu je chráněný porost divizny brunátné. Chráněným prvkem je dále opuštěný čedičový lom na úpatí kopce s patrnou geologickou stavbou z čedičových sloupků různě prostorově uspořádaných. Na jižním úpatí Radobýlu je památný strom jeřáb oskeruše. Celý kopec Radobýl je v rámci vymezení zón v CHKO Čes. středohoří začleněn do I. zóny ochrany. Další části ploch CHKO na katastru Žalhostic se vyskytující, jsou zařazeny do IV. Zóny ochrany. Zákon č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny o CHKO uvádí: CHKO České středohoří byla zřízena výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 19. března 1976, č.j. 6883/76, o zřízení chráněné krajinné oblasti České středohoří, rozprostírající se v Severočeském kraji na území okresů Česká Lípa, Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Louny, Teplice, Most. Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu. Charakteristika CHKO České středohoří osloví návštěvníka především jako neopakovatelný typ krajiny, jehož obdobu bychom marně hledali v České republice i v okolních státech střední Evropy. Z hlediska výskytu rozmanitých rostlinných a živočišných druhů i jejich společenstev patří toto území k nejbohatším v Čechách. Četné historické památky svědčí o tom, že kapitoly dějin českého státu se tu začaly psát velmi brzy. Chráněná krajinná oblast České středohoří byla Územní plán Žalhostice - odůvodnění 39 vyhlášena v roce 1976. Svou rozlohou 1 063 km2 zaujímá převážnou část stejnojmenného geomorfologického celku (1 265 km2). Je druhou největší chráněnou krajinou oblastí v České republice. Jejím posláním je uchovat jedinečné přírodní hodnoty a krajinný ráz tohoto rozsáhlého území na severu Čech. Reliéf Českého středohoří je výslednicí třetihorní vulkanické činnosti a souběžných i následných zvětrávacích a erozních procesů. Kuželovité a kupovité tvary kopců, krátké hřbety, mnohdy se suťovými poli na úbočích, jsou soustředěny zvláště v jihozápadní části území v Milešovském středohoří. Směrem k severovýchodu, ve Verneřickém středohoří, se stává základním prvkem reliéfu výše položená zvlněná plošina na destruovaných lávových příkrovech. Zajímavý je výskyt pseudokrasových jevů (největší jeskyně v neovulkanitech ČR – Loupežnická jeskyně u Velkého Března s celkovou délkou kolem 130 m a několik dalších puklinových jeskyní; ventaroly – výrony teplého vzduchu z puklinových systémů kopců, prvně popsané z Borečského vrchu; ledové jámy, známé z Plešivce či z Kamenné hůry). Nejvyšším bodem pohoří je vrchol Milešovky (837 m) nejnižším hladina Labe v Děčíně (122 m), což představuje největší výškový rozdíl 715 m. Vulkanický masiv Středohoří je budován převážně horninami čedičovými (téměř ze tří čtvrtin), českého granátu na Třebenicku a Třebívlicku. Páteř vodních toků tvoří Labe, protínající pohoří přibližně v severojižním směru a vytvářející dramatickou krajinnou scenérii hluboko zaříznutého údolí, místy kaňonovitého rázu. Dalším významnějším tokem je Ploučnice, odvodňující severovýchod oblasti. Klimatické poměry na jihozápadě a severovýchodě oblasti jsou značně rozdílné. Suchý a teplý jihozápad pod vlivem srážkového stínu Krušných hor vykazuje průměrné roční srážkové úhrny kolem 500 mm i méně, kdežto chladnější a vlhčí severovýchod i přes 800 mm. Vrchol Milešovky patří k největrnějším místům u nás. Pestrost geologických poměrů a klimatických podmínek umožňuje výskyt širokého spektra rostlinných druhů včetně těch ekologicky nejnáročněších. Je tu registrován výskyt více než 100 zvláště chráněných taxonů v různém stupni ohrožení, které jsou součástí středoevropsky významných společenstev (např. bylinné porosty stepního charakteru s kavyly a ovsířem stepním, společenstva tzv. bílých strání se zástupci vstavačovitých a lnem žlutým). Lesnatost území je menší než 30 %‚ přičemž porosty bývají mozaikovitě rozdrobeny do menších ploch. Velké lesní komplexy chybějí. V původním složení převažovaly dubohabrové háje, květnaté bučiny, subxerofilní a acidofilní doubravy. Dnešní porosty si zachovaly do jisté míry přirozenou druhovou skladbu, která uchránila středohorské lesy před zničujícím účinkem donedávna působícího imisního zatížení. V bylinném patře můžeme nalézt řadu dalších zvlášť chráněných a ohrožených druhů rostlin (lilie zlatohlávek, medovník velkokvětý, áron plamatý a pod.). Živočišstvo odpovídá druhovou rozmanitostí širokému spektru přirozených stanovišť, kterými je České středohoří známé. Nejzajímavější zástupce bychom našli mezi bezobratlými, zvláště mezi hmyzem a měkkýši, ale za pozornost stojí i někteří obratlovci, např. ještěrka zelená, vydra říční, čáp černý, bobr evropský a mihule potoční. Více než 160 druhů živočichů patří mezi zvlášť chráněné; z toho je 39 kriticky a 66 silně ohrožených. V rámci chráněné krajinné oblasti je vyhlášeno 43 chráněných území s přísnějším režimem ochrany (5 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 12 přírodních rezervací a 18 přírodních památek). Vyhlášení několika dalších je v různých stupních přípravy. Krajina Českého středohoří je zajímavá také tím, že díky příhodným přírodním podmínkám byla velice záhy osídlena a nepřetržitě obývána člověkem. Hustota lidských sídel je poměrně velká, najdeme jich tu přes 400 nejrůznějších velikostí, sdružených do 115 obcí. Tisícileté dějiny zde zanechaly velké množství historických památek. Významné je dědictví lidové architektury, v jejímž stavitelství se uplatňovaly tři techniky – zděný, hrázděný a roubený dům. Od poloviny 19. století se v Českém středohoří začalo rozvíjet ovocnářství, v dalších letech dosáhlo vysoké úrovně a stalo se charakteristickým rysem krajinného rázu celého území. I. zóna CHKO České středohoří Územní plán Žalhostice - odůvodnění 40 přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy udržované v žádoucím stavu vhodným managementem nebo ponechané přirozenému vývoji. Jedná se především o lesy s přirozenou nebo přírodě blízkou druhovou skladbou a prostorovou i věkovou strukturou, mokřady, společenstva skal, přirozená travní společenstva a polopřirozená, příp. značně pozměněné ekosystémy se soustředěným výskytem vzácných a existenčně ohrožených druhů bioty vázané na určitý typ obhospodařování. Dále jsou zařazena souvislá území s mimořádnou krajinářskou hodnotou a souvislá území s výskytem geologických a geomorfologických jevů. Zahrnuje chráněná území podle zák. 114/92 Sb o ochraně přírody a krajiny včetně jejich ochranných pásem, další území potřebná pro jejich ochranu, koridory spojující ochranná pásma a chráněná území, plochy s významnými ekosystémy. Jedná se o území s nevýraznými civilizačními zásahy, s výskytem mimořádných přírodních hodnot v měřítku celostátním i mezinárodním, většinou bez trvalých sídel a s minimálním zastoupením orné půdy. Na území Žalhostic se rozkládá část segmentu č. I/5 – Radobýl. Výměra : 0,7 km2 (zahrnuje PP Radobýl a okolí). IV. zóna CHKO České středohoří Zahrnuje urbanizovaná území s určitou územní rezervou a zemědělsky využívané části krajiny bez systému ekologické stability. Cílem je umožnit dostavbu a inženýrské vybavení nezbytné pro obnovu a stabilitu společenského života a hospodaření v sídlech při současném respektování krajinného rázu V zemědělské krajině je cílem obnova a tvorba funkčního systému ekologické stability. Omezení v zónách CHKO České středohoří (dle § 26 zákona č. 114/1992 Sb.) Na území I., II., III. a IV. zóny je zakázáno: – zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem Správy CHKO, – vjíždět a setrvávat motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem Správy CHKO, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obrany státu a ochrany státních hranic, požární ochrany a zdravotní a veterinární služby, – táboření a rozdělávání ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem Správy CHKO, – povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, – používání otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, – stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály, – pořádat automobilové a motocyklové soutěže, – provádět chemický posyp cest, – měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO – III. (a II). zóna. V rámci soustavy NATURA 2000 je Radobýl – (kód CZ0423225) významnou lokalitou, rozloha 19,12 ha; jde o jednu ze sedmi lokalit sarancete Stenoborthus eurasius v CR (v Ceském stredohorí), významná lokalita termofiního hmyzu vázaného na lesostepní spolecenstva. Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod Severočeská křída Chopav byla stanovena nařízením vlády č. 85/1981 Sb. a je i z celorepublikového hlediska jedním z nejvýznamnějších zdrojů kvalitní pitné vody. Jedná se rozlohou o největší chráněnou oblast v ČR (celkem 1 585 km2), které územně zahrnuje centrální oblasti České křídy, území Děčínského Sněžníku, povodí Kamenice, Ploučnice, Pojizeří a labských přítoků od Mělníka po ústí Ohře Územní plán Žalhostice - odůvodnění 41 Nařízení vlády č. 85/1981 Sb. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod uvádí: V chráněných vodohospodářských oblastech se zakazuje: a) zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení, b) odvodňovat u lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy, c) odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy, pokud se neprokáže na základě hydrogeologického zhodnocení, že odvodnění neohrozí oběh podzemních vod, d) těžit rašelinu v množství přesahujícím 500 tisíc m3 v jedné lokalitě, pokud se neprokáže na základě hydrogeologického zhodnocení, že těžba rašeliny neohrozí oběh podzemních vod; zákaz se nevztahuje na těžbu rašeliny z přírodních léčivých zdrojů1), e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod; zákaz se nevztahuje na těžbu 1. štěrků, písků a štěrkopísků, budou-li časový postup a technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska, 2. v kamenolomech, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové těžbě a nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha, 3. všech druhů uhlí nedojde-li k narušení důležitých funkcí území z hlediska ochrany životního prostředí, 4. ostatních vyhrazených nerostů2), nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha, f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů v souladu s předpisy na ochranu jakosti vod3), g) ukládat radioaktivní odpady z výroby nebo regenerace palivových článků pro jaderné elektrárny a radioaktivní odpady z jaderných elektráren, h) provádět geologické a hydrogeologické průzkumné práce, pokud jednotlivé průzkumné objekty nebudou následně vodohospodářsky využity nebo nebudou následně upraveny tak, aby nedocházelo k ohrožení oběhu podzemních vod, i) provádět výstavbu: 1. zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, 2. závodů na zpracování ropy a dále závodů chemické výroby, využívajících ropu nebo ropné látky jako surovinu, 3. skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, 4. dálkových potrubí pro přepravu ropných látek včetně příslušenství, pokud nebudou opatřena proti úniku ropných látek do povrchových a podzemních vod nebo pokud nebude vybudován kontrolní systém pro zjišťování jejich úniku, 5. provozních skladů látek, které nejsou odpadními vodami a které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových nebo podzemních vod4), s kapacitou přesahující potřebu provozu závodu, 6. tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW. Zákazy podle odstavce 1 se v chráněných vodohospodářských oblastech nevztahují na: a) stavby a zařízení, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy ve výstavbě nebo v užívání, b) činnosti, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy provozovány, c) činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), d) a e), souvisí-li s výstavbou vodních nádrží, s úpravami koryt vodohospodářsky významných vodních toků a s výstavbou jímacích zařízení pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, d) dobývání ložisek vyhrazených nerostů5) ve stanovených dobývacích prostorech a na úpravu radioaktivních surovin v souvislosti s dobýváním v těchto dobývacích prostorech. V mimořádných případech může vláda České socialistické republiky povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. a), e), f) a i) č. 6. V chráněných vodohospodářských oblastech mohou být zřizovány skládky městských a průmyslových odpadů pouze na místech, na nichž nemůže dojít k vyluhování obsahu Územní plán Žalhostice - odůvodnění 42 odpadů do podzemních nebo povrchových vod, anebo jsou-li na nich provedena technická opatření, která zabrání unikání výluhů do podzemních nebo povrchových vod. Územní systém ekologické stability Všechny prvky ÚSES jsou územním plánem vymezeny jako návrh. ÚSES je v souladu s nadřazenými dokumentacemi a platnými metodikami, na základě terénního průzkumu a na základě dostupných resortních podkladů k území byly územním plánem všechny prvky ÚSES zpřesněny. Řešené území je součástí plánu ÚSES katastrálních území obcí Kamýk, Velké Žernoseky, Píšťany, Libochovany a Řepnice, zpracovaného atelierem Rothbauer I.M. v roce 2003, který byl převzat do této územně plánovací dokumentace. Hlavní osou je neregionální biokoridor – tok řeky Labe – a na něj navazující regionální biocentrum, tvořené komplexem Kalvárie, Hrádku a Strážiště. Z něj vycházejí lokální biokoridory, z nichž je na řešeném území lokální biocentrum Radobýl. Dle ZÚR ÚK se jsou na území obce Žalhostice vymezeny prvky ÚSES nadregionálního a regionálního významu: − NRBK K10 (funkční) − RBC 1277 (funkční) Nadregionální biokoridor NRBK 10 – Stříbrný roh (19) – Polabský luh (7) Z hlediska původního šíření bioty jde o jeden z nejdůležitějších biokoridorů, který zahrnuje jak vlastní řeku, tak i přilehlé nivní polohy, i různě vzdálené stráně údolí řeky. Biokoridor má proto teoreticky vymezenou značnou šíři, i více kilometrů. Toto území je nutno chránit jak pro zachování současných cenných ploch, tak i pro postupnou obnovu biokoridoru v místech, kde je to možné. Stráně a kopce vymezující údolí Labe, po nichž probíhala a probíhá migrace suchomilné i teplomilné květeny, jsou zpravidla chráněny jako samostatné segmenty ÚSES. Regionální biocentrum RBC 1277 - Píšťany Biocentrum je vymezeno na části k.ú. Píšťany a Žalhostice. Okraj labského břehu je lemován nesouvislým břehovým porostem tvořeným převážně druhy měkkého luhu. Cílem opatření je provést rozsáhlou výsadbou dřevin tvrdého i měkkého luhu podle vymezených STG s tím, že organizace porostu musí zohlednit i průběh povodňové proudnice. Dále jsou na území obce vymezeny prvky ÚSES lokálního významu: − LBC 2 Radobýl (funkční) − LBK (U4) (funkční) − LBK (U5) (funkční) Lokální biocentrum Radobýl - LBC 2 Vrch Radobýl. Na vrcholu a úbočí jsou stepní trávobylinná společenstva s řadou chráněných druhů. Na úpatí jsou druhově bohatá společenstva křovin expandující do teplomilného širokolistého suchého trávníku a les s převahou dubu. Lokální biokoridor LBK (U4) Biokoridor spojuje LBC 2 Radobýl s LBC (U3) v katastrálním území Velké Žernoseky. Jedná se o druhově bohatá společenstva křovin a trav. Lokální biokoridor LBK (U5) Biokoridor spojuje LBC 2 Radobýl s RBC 1277, kde ústí do slepého ramena řeky Labe. Jedná se o stouhu/temporální vodoteč, která je v místě hranic zastavěného území zatrubněna až po ústí do RBC 1277. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 43 18. Krajina a krajinný ráz Region zaujímá široké dno ploše rozevřeného údolí Labe, tj. vlastní nivu a nízké terasy. Typickým rysem bioregionu je katéna niv, nízkých a středních teras s luhy a borovými doubravami. Povrch tvoří z velké části sedimenty kvartéru, jednak v různé míře písčité až jílovité hlíny labské nivy, jednak štěrkopísky až písky nižších teras, které pokrývají rozsáhlé plochy. Nivu zpestřují výplně četných zatemněných ramen. Reliéf má charakter roviny s výškovou členitostí do 30m, kdy nejnižším bodem je koryto Labe. Region zabírá oblast souvisle osídlenou již v neolitu. Lesy v současnosti pokrývají jen malou část plochy, ve vlastní nivě mají převahu přirozené porosty na lignikulturami. Nejvýraznějším dokladem záměrné krajinotvorné činnosti lidí, započaté již ve 12. století n.l., jsou známé žernosecké vinice. Jejich součástí jsou kromě Velkých Žernosek, Litoměřic, Lovosic a Michalovic i Žalhostice. Lze předpokládat, že vinohradnictví bude přispívat k modelaci zdejší krajiny i v budoucnosti. Z ostatních krajinotvorných činností v řešeném území Žalhostic je třeba zmínit dnes již ukončenou těžbu kamene. Vlastní sídelní struktura obce i okolní krajiny je stabilizovaná a již se nepředpokládají významnější ekonomické či jiné aktivity s negativním ekologickým dopadem. Na zemí obce jsou vymezeny dvě oblasti krajinného rázu: • jedno pokrývá celé území obce - skalní kaňon labské brány s přilehlými vulkanickými elevacemi • druhé zasahuje pouze na jižní část území - rovina se štěrkopískovými nánosy překrytá nivními uloženinami Na území Žalhostic zasahují dva krajinné celky: KC CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří Jedná se o krajinu výrazných zalesněných vrcholů (kuželů, kup) a hlubokých údolí (průlomové údolí Labe - Porta Bohemica) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se souvislejšími plochami bezlesí zejména na jihu a jihovýchodě (skalnaté srázy, „bílé stráně“), s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků (tradice ovocnářství, vinařství) a převážně malých sídel s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických i architektonických hodnot. Dílčí kroky naplňování cílové charakteristiky krajiny uplatněné v územním plánu: − preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku (způsoby a formy ochrany i rozvoje těchto hodnot jsou určeny zákonem, vyhlašovacím předpisem a plánem péče o chráněnou krajinnou oblast), − ve vybraných částech krajinného celku preferovat ekologicky zaměřené lesní hospodářství a extenzivní zemědělství pro podporu hodnot krajinného rázu a posílení biologické diverzity, − stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech uvážlivou podporou cestovního ruchu, turistiky, rekreace i výrobních funkcí (zejména tradičních forem zemědělství), v souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny a diferencovaně dle významu konkrétní lokality v rámci krajinného celku, − zamezit otvírce nových lokalit těžby nerostných surovin (zejména se jedná o čediče, znělce, štěrkopísky), − individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních. − koordinovat rozvoj krajiny s dosažením cílových parametrů Labské vodní cesty mezinárodního významu. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 44 KC Severočeské nížiny a pánve Jedná se o krajinu nížin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře) a severočeských pánví, lokálně s kužely (kupami) třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně zemědělsky využívaná, se strukturou menších. Dílčí kroky naplňování cílové charakteristiky krajiny uplatněné v územním plánu: − respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství), − napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES), − napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené zejména velkoplošnou těžbou štěrkopísků, vápenců či umístěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajině, těžbu nerostných surovin koordinovat s rekultivacemi, tak aby se postupně snižovalo zatížení území těžebními aktivitami, − stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny, − uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí, − individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat. Prostupnost krajiny Volná krajina je přístupná polními cestami, které procházejí přes území obce. 19. Limity využití území Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území. Následující limity stanovené v právních předpisech nebo správních rozhodnutích jsou graficky znázorněny v koordinačním výkresu (pokud je to vzhledem k měřítku výkresu možné). Na území obce Žalhostice jsou níže uvedená ochranná pásma a jiná územní omezení. V ochranných a bezpečnostních pásmech je umístění staveb, případně povolení některých činností a užívání omezeno zvláštními předpisy. Přesné podmínky využití ochranného a bezpečnostního pásma stanovuje příslušný orgán státní správy před územním, případně stavebním řízením. Přehled ochranných pásem a jiných územních omezení podle zvláštních předpisů: A) Ochranná a bezpečnostní pásma energetických rozvodů a zařízení vedení el. energie ochranné pásmo elektrické vedení VN (1–35 kV) 10 m od vodiče elektrická stanice (stožárová, z VN 1–52 kV na NN) 10 m elektrické vedení VVN ( 35-110 kV) 15 m Pozn.: Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní účinnosti územního rozhodnutí. Tzn., že stávající rozvody mají pásmo určeno podle předchozí legislativy (22 kV: 10 m). B) Silniční ochranná pásma silnice II. a III. třídy Územní plán Žalhostice - odůvodnění ochranné pásmo 15 m od osy vozovky 45 Pozn.: OP silnic a místních komunikací se v územním plánu vymezuje pouze mimo zastavění území. Uvnitř zastavěného území není OP stanoveno. C) Železniční ochranná písma železniční dráha ochranné pásmo 60 m D) Plynovod plynovod VTL ochranné pásmo 20 m Jiná územní omezení podle zvláštních předpisů a jiných Jiná územní omezení vyplývají jednak ze zvláštních předpisů, podle nichž výslovně postupují orgány státní správy, jednak z pravomocí některých orgánů stanovovat a požadovat některá omezení: • povinnost souhlasu orgánu státní správy lesů při dotčení pozemků stavbou do vzdálenosti 50 metrů od hranice lesa podle § 14, odst. (2) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), • ochranné pásmo CHOPAV Severočeská křída, • manipulační pruh podél vodních toků v rozsahu 6 – 8 m od břehové čáry, • ochranné pásmo I. a IV. zóny CHKO České středohoří, • přírodní památka (Radobýl), • CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu (štěrkopísků) Žalhostický ostrov, • prvky ÚSES, • záplavové území Q 100 Labe. Celé území se nachází v ochranním pásmu zařízení AČR. Dále se na území vyskytuje území sesuvů. Základní podmínky prostorového uspořádání Podmínky prostorového uspořádání ponechává územní plán v celkem benevolentní rovině. U nejčastěji zastoupených ploch jsou základní prostorové regulativy stanoveny, u ostatních je zdůrazněna vazba na kontext (prostorový, historický, tematický a pod). Velký díl odpovědnosti je ponechán na projektantovi a na schvalujícím stavebním úřadu, tak aby ve své práci a svých rozhodnutích přiměřeně reagovali na kontext přírodní i okolní zástavby. B10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch V rámci stávajících ploch bydlení a občanského vybavení není možné z důvodů vyššího stupně již dosaženého stupně využití ploch a terénních podmínek realizovat významnější rozsah nové výstavby, která by umožnila požadovaný rozvoj. Umístění návrhových lokalit k bydlení v nezastavěném území dotváří stávající urbanistickou strukturu obce – navazuje na zastavěné území. Jiné umístění by bylo nevhodné zejména z hlediska nebezpečí vzniku zbytkových enkláv zemědělské půdy. Navržené umístění zastavitelných ploch nebude představovat vznik zbytkových enkláv zemědělské půdy, okolní zemědělsky využívané pozemky zůstávají zpřístupněny pro jejich obhospodařování Zastavěné území Územní plán Žalhostice - odůvodnění 46 Zastavěné území obce je vymezeno návrhem územního plánu k datu 1.7.2014 a vychází ze skutečného stavu zastavěnosti území zjištěného terénním průzkumem a z evidence zastavěných ploch a nádvoří v katastru nemovitostí. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Rozsah zastavitelných ploch vychází ze současné situace a následujících předpokladů: − odhad budoucího demografického vývoje hraje v tomto případě vzhledem k narůstající mezigenerační mobilitě obyvatel malou roli, − navázání na koncepci rozvoje stanovenou v platné ÚPD, − potřeby doplnění území odpovídající infrastrukturou. Situování zastavitelných ploch vychází zejména z následujících principů: − soulad vazeb stávajících a navrhovaných ploch s rozdílným způsobem využití, − respektování historicky utvářených urbanistické struktury sídla, − ochrana přírody a krajiny (CHKO České středohoří, CHOPAV Severočeská křídla, přírodní památka Radobýl,CHLÚ a výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu Žalhostický ostrov, prvky ÚSES), − ochrana urbanistických a krajinných hodnot stanovením podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, počet RD navrhovaných cca 58 počet navrhovaných BJ v bytových domech 40 počet obyvatel trvalých RD x 3,5, b.j.x2.5 300 počet obyvatel při odhadu cca 50% realizace 150 Počet obyvatel v obci Žalhostice má vzrůstající charakter (cca max 150 ob. za 10 let). Za předpokladu, že v návrhových plochách bude realizován územním plánem předpokládaný max. počet rodinných domů (cca 58) a 40 byt. Jednotek v bytobých domech potom by v roce 2025 počet trvale hlášených obyvatel v obci mohl oproti dnešku (cca 530 obyvatel) narůst o cca 150 trvale hlášených obyvatel a dosáhnout čísla kolem 660. NÁLEŽITOSTI PODLE PŘÍLOHY Č. 7 VYHLÁŠKY č. 500/2006 Sb. B11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Žalhostice se nalézají na jižním okraji Chráněné krajinné oblasti České středohoří, severně od Labe, na západ od Litoměřic. Obec sousedí s městem Litoměřice a obcemi Velké Žernoseky, Píšťany, Mlékojedy, Malíč na pravém břehu Labe a Lovosicemi na břehu levém. Území obce spravuje obecní úřad (IČO264709). Adresa: Žalhostice 120, 411 01 Žalhostice. Obec je ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (II. stupeň) Litoměřice, kam přísluší i ke stavebnímu a matričnímu úřadu. Obcí s rozšířenou působností III. stupně jsou pro Žalhostice jsou také Litoměřice. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 47 Zdroj: www.ceskesvycarsko.in Širší vztahy a vazby Z hlediska státní správy jsou Žalhostice začleněny do Ústeckého kraje, leží v jeho východní části a patří do okresu Litoměřice, kam také obec výrazně spáduje. Širší dopravní vazby zajišťuje ve směru východ – západ silnice druhé třídy II/261, vedoucí z Litoměřic po pravém břehu Labe směrem na Velké Žernoseky a dále do Ústí nad Labem. Lokální význam má silnice č. 24714 spojující Žalhostice s Píšťany. Blízko katastrálních hranic Žalhostic, již na území Litoměřic, existuje nová významná dopravní stavba, přemostění toku Labe a spojení přivaděčem s dálnicí 5. Významnou dopravní tepnou je železniční trať č.072 a železniční trať č. 087, obě se stanicemi na území Žalhostic. Z hlediska ochrany přírodního prostředí spadá část území obce do oblastí chráněných podle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to do CHKO České středohoří. Žalhostice jsou součástí mikroregionu Porta Bohemica. Jeho dalšími členy jsou obce Hlinná, Kamýk, Libochovany, Malé Žernoseky, Malíč, Michalovice, Miřejovice, Píšťan.y Velké Žernoseky. Při návrhu územního plánu Žalhostice byly prověřeny a dodrženy návaznosti limitů využití území i prvků místního systému ekologické stability na území sousedních obcí. Žalhostice je součástí mikroregionu Porta Bohemia, který je tvořen obcemi Hlinná, Kamýk, Libochovany, Malé Žernoseky, Malíč, Michalovice, Miřejovice, Píšťany. Návrh ÚP Žalhostice podporuje trvale udržitelné formy zemědělství, drobné výroby, cestovního ruchu, turistiky a rekreace a tím přispívá ke stabilizaci obyvatelstva, individuálně posuzuje všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních. Zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy Územní plán zpřesňuje průběh nadregionálního biokoridoru NRBK K10 a koordinuje jeho průběh a návaznost na sousední katastrální území. Z hlediska širších územních vztahů nevyplývaly pro řešené území žádné požadavky, které by zásadním způsobem měnily stávající využití a prostorové uspořádání území obce Žalhostice. B12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání Návrh územního plánu neobsahuje varianty řešení. Zadání územního plánu bylo splněno. Vzhledem k obecnému pojetí zadání územního plánu Žalhostice, které bylo schváleno zastupitelstvem obce, vycházel návrh rozvojových ploch Územní plán Žalhostice - odůvodnění 48 důsledně z požadavků obce. Dále byly v návrhu územního plánu bez výjimky prověřeny všechny lokality již dříve schválené původním územním plánem a jeho změnami. Uspořádání obsahu návrhu územního plánu a uspořádání obsahu odůvodnění je standardní a odpovídá vyhlášce. B13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Takovéto záležitosti nadmístního významu nebyly při zpracování územního plánu obce Žalhostice zjištěny a nejsou proto zmiňovány. B14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkce lesa Zpracováno dle přílohy č.3 k vyhlášce 13 / 1994 Sb. o ochraně půdního fondu „Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011. OSNOVA: 1. Údaje o pozemcích dotčené půdy 1.1. Celkový rozsah ploch určených k rozvoji obcí 1.2. Podíl ZPF v plochách určených k rozvoji obcí 2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy 3. Údaje o areálech a objektech zemědělské výroby 4. Údaje o uspořádání ZPF v území, ÚSES 5. Hranice územních obvodů a katastrálních území 6. Zdůvodnění navrhovaného řešení 7. Hranice současně zastavěného území a pozemková držba 8. Protierozní ochrana 9. Podklady druh pozemku Žalhostice hektary % orná půda 38,0 30,9 zahrady 23,0 18,ý trvalé travní porosty 20,0 16,3 lesní plochy 2,0 0,9 vodní plochy 28,0 12,0 zastavěné plochy a nádvoří 11,0 4,7 chmelnice 0,0 0,0 vinice 36,0 29,3 Ovocné sady 6,0 4,9 ostatní plochy 70,0 30,0 celkem zemědělská půda 123,0 52,8 celková plocha v ha 233,0 100,0 Zpracováno dle Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011. Územní plán Žalhostice - odůvodnění 49 1. Údaje o pozemcích REKAPITULACE: celková výměra rozvojových ploch: 12, 394 ha nepodléhá vyhodnocení: 7,093 ha výměra ZPF podléhající vyhodnocení: 5,301 ha z toho uvnitř zastavěného území: 0,364 ha výměra půd I.tř. ochrany 3,392 ha výměra půd II.tř. ochrany 0 ha výměra půd III tř. ochrany 0 ha výměra půd IV tř. ochrany 0,003 ha výměra půd V tř. ochrany 1,906 ha výměra záboru PUPFL: 0 ha 1.1. Celkový rozsah ploch určených k rozvoji obcí Pro rozvoj obce je navrhována plocha celkové výměry 12,394 ha. Tato plocha zahrnuje zemědělské i nezemědělské pozemky ležící vně i uvnitř zastavěného území. Na území města Žalhostice se vyskytují půdy těchto hodnot: 10100/I., 15600/I., 11911/IV., 11914/IV., 1944/IV., 12110/V., 13716/V., 13956/V., 141668/V., 1478/V. Lokalizaci hranice BPEJ a třídy ochrany ZPF upřesňuje grafická část. 1.2. Podíl ZPF v plochách určených k rozvoji obcí K záboru ZPF vyčísleném dle „Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011“ je navrhováno 5,301 ha. Podrobné údaje přináší následující tabulky: /Leg..: TTP - trvalý travní porost; ZAH - zahrada; OP - orná půda; CHM - chmelnice; VIN - vinice; OS ovocné sady Tab. 1. Celková výměra záboru ZPF mimo zastavěné území: Katastrální území: Žalhostice (mimo ZU) Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Celkový (ha) zábor Číslo lokality Způsob využití plochy ZPF (ha) OP BS - 2.1 BS 1,753 0,792 CHM VIN ZAH OS TTP IV. V. 0,352 1,753 BV - 1.2 BV 0,972 BV - 1.3 BV 0,246 BV - 1.4 BV 0,200 BV - 1.5 BV 0,175 BV - 1.6 BV 0,436 BV - 3 BV 0,295 0,295 BV - 4 BV 0,165 0,165 BV - 5 BV 0,038 0,038 VP 0,576 BV celkem: VP celkem: II. III. 0,609 0,352 VP - 2.3 I. 0,792 0,609 BS celkem: Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) 0,972 0,972 0,246 0,246 0,200 0,200 0,175 0,175 0,436 0,003 0,433 0,295 0,01 0,155 0,038 2,527 0,576 0,576 0,576 Územní plán Žalhostice - odůvodnění 50 ZO - 2.2 ZO 0,081 ZO celkem: 0,081 Zábor ZPF celkem 4,937 0,081 2,596 0,081 0 0,246 1,307 0,352 0,436 3,392 0 0 0,003 1,542 Tab. 2. Celková výměra ZPF v zastavěném území (včetně ploch menších než 0,2 ha): Katastrální území: Žalhostice (v ZU celkem) - včetně ploch menších než 0,2 ha Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Způsob Celkový (ha) Číslo využití zábor lokality BS -2.1 plochy BS ZPF (ha) OP CHM VIN ZAH OS Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) TTP I. 0,172 0,002 IV. V. 0,002 0,002 0,002 0,168 BS celkem: II. III. 0,168 0,172 BV - 1.7 BV 0,364 BV - 1.8 BV 0,100 0,100 0,364 0,100 BV - 3 BV 0,007 0,007 0,007 BV celkem: 0,471 ZPF celkem 0,643 0,002 0 0,364 0 0,109 0,532 0 0,172 0 0 0 0,471 Tab. 3. Celková výměra záboru ZPF v zastavěném území (pouze plochy větší než 0,2 ha): Katastrální území: Žalhostice (zábor v ZU celkem) - pouze plochy větší než 0,2 ha Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Způsob Celkový (ha) Číslo využití zábor lokality BV - 1.7 plochy ZPF (ha) OP CHM VIN ZAH BV 0,364 BV celkem: 0,364 Zábor ZPF celkem 0,364 OS TTP Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I. II. III. IV. 0,364 0 0 0 0 V. 0,364 0,364 0 0 0 0 0 0,364 Tab.4: Tabulka ZPF- Žalhostice celkem - zábor ZPF mimo zastavěné území: Rozdělení dle tříd ochrany a dle druhu půd Celková výměra rozvojových ploch: 12,394 Celková výměra nepodléhající vyhodnocení (veškeré plochy v ZU menší než 0,2 ha + nezemědělské plochy mimo ZU): 7,093 Celková plocha podléhající vyhodnocení v ZU (veškeré plochy v ZU větší než 0,2 ha): 0,364 Celková plocha podléhající vyhodnocení mimo ZU: 4,937 Žalhostice (mimo ZU) celkem Výměra ZPF podléhající vyhodnocení: 4,937 výměra půd I. třídy ochrany: 3,392 výměra půd II. třídy ochrany: 0 výměra půd III. třídy ochrany: 0 výměra půd IV. třídy ochrany: 0,003 výměra půd V. třídy ochrany: 1,542 Územní plán Žalhostice - odůvodnění 51 Celková výměra rozvojových ploch: 12,394 Celková výměra nepodléhající vyhodnocení (veškeré plochy v ZU menší než 0,2 ha + nezemědělské plochy mimo ZU): 7,093 Celková plocha podléhající vyhodnocení v ZU (veškeré plochy v ZU větší než 0,2 ha): 0,364 Celková plocha podléhající vyhodnocení mimo ZU: 4,937 Žalhostice (mimo ZU) celkem Výměra ZPF podléhající vyhodnocení: 4,937 orná půda: 2,596 chmelnice: 0 vinice: 0,246 zahrady: 1,307 ovocné sady: 0,352 TTP: 0,436 Rozdělení dle způsobu využití plochy Žalhostice Způsob využití plochy: Celkový zábor ZPF (ha) Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) OP CHM VIN ZAH OS 0,609 0,352 Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) TTP I. BS celkem: 1,753 0,792 BV celkem: 2,527 1,147 VP celkem 0,576 0,576 0,576 ZO celkem: 0,081 0,081 0,081 0,246 0,698 II. III. IV. V. 1,753 0,436 0,982 0,003 1,542 Tab.5: Tabulka ZPF- Žalhostice celkem – v zastavěném území (včetně ploch menších než 0,2 ha): Rozdělení dle tříd ochrany a dle druhu půd Žalhostice v ZU celkem (výměra v ha) - včetně ploch menších než 0,2 ha celkem Výměra ZPF v ZU: 0,643 výměra půd I. třídy ochrany: 0,172 výměra půd II. třídy ochrany: 0 výměra půd III. třídy ochrany: 0 výměra půd IV. třídy ochrany: 0 výměra půd V. třídy ochrany: 0,471 Žalhostice v ZU celkem (výměra v ha) - včetně ploch menších než 0,2 ha celkem Výměra ZPF nepodléhající vyhodnocení: 0,643 orná půda: 0,002 chmelnice: 0 vinice: 0 zahrady: 0,109 ovocné sady: 0,532 TTP: Územní plán Žalhostice - odůvodnění 0 52 Rozdělení dle způsobu využití plochy Žalhostice v ZU celkem (výměra v ha) Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Způsob Celkový (ha) využití zábor plochy: ZPF (ha) BS celkem: 0,172 BV celkem: 0,471 OP CHM VIN 0,002 ZAH OS TTP 0,002 0,168 0,107 Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I. II. III. IV. V. 0,172 0,364 0,471 Tab.6: Tabulka ZPF- Žalhostice celkem – zábor ZPF v zastavěném území (pouze plochy větší než 0,2 ha): Rozdělení dle tříd ochrany a dle druhu půd Žalhostice v ZU celkem (výměra v ha) -plochy větší než 0,2 ha celkem Výměra ZPF v ZU: 0,364 výměra půd I. třídy ochrany: 0 výměra půd II. třídy ochrany: 0 výměra půd III. třídy ochrany: 0 výměra půd IV. třídy ochrany: 0 výměra půd V. třídy ochrany: 0,364 Žalhostice v ZU celkem (výměra v ha) - plochy větší než 0,2 ha celkem Výměra ZPF nepodléhající vyhodnocení: 0,364 orná půda: 0 chmelnice: 0 vinice: 0 zahrady: 0 ovocné sady: 0,364 TTP: 0 Rozdělení dle způsobu využití plochy Žalhostice v ZU celkem (výměra v ha) Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Způsob Celkový (ha) využití zábor plochy: BV celkem: ZPF (ha) OP CHM 0,364 VIN ZAH OS 0,364 TTP Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I. II. III. IV. V. 0,364 Zábor PUPFL není navrhován. Všechny vyhodnocené zábory jsou v jediném povodí Labe. Celkový zábor zemědělského půdního fondu navržený územním plánem Žalhostice je 5,301 hektarů. Veškerý tento zábor je pro zastavitelné plochy. Zábory jsou navrženy na plochách ZPF s II. až IV. třídou ochrany, (zatřídění bylo provedeno dle přílohy metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy. Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1. 10. 1996, č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu). Navržené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území obce, pro jejich dopravní obsluhu jsou využity stávající místní komunikace, případně nově navržené nebo upravené pro nový provoz. Na meliorovaných pozemcích se žádné nové rozvojové plochy nenacházejí – meliorační Územní plán Žalhostice - odůvodnění 53 zařízení nebudou dotčena. 2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy V rozvojových plochách nebyly v minulosti uskutečněny žádné zúrodňující investice. 3. Údaje o areálech a objektech zemědělské výroby Na rozvojových plochách se nenalézá žádné zařízení (silážní jáma, zpevněné polní hnojiště, rampa, apod.) sloužící zemědělské výrobě. 4. Údaje o uspořádání ZPF v území, ÚSES Rozvojové plochy nenarušují žádnou z účelových polních cest. Navržené rozvojové plochy nejsou ve střetu s lokalizací prvků ÚSES. 5. Hranice územních obvodů a katastrálních území Hranice řešených katastrálních území jsou vyznačeny v grafické části. Územní obvody nejsou vymezeny. 6. Zdůvodnění navrhovaného řešení Přednostně byly využívány možnosti zástavby nezemědělských půd. Vzhledem k tomu, že téměř celé řešené území je pokryto chráněnými půdami, je i převážná část rozvojových ploch umístěna na chráněné půdy. Jde celkem o 5,301 ha chráněných půd. Zábor ZPF uvedených ploch představuje mírnou újmu na zemědělském potenciálu území. Na zastavitelných plochách se nenalézá žádné zařízení sloužící zemědělské prvovýrobě, nebyly na nich realizovány žádné zúrodňovací investice a nejsou jimi dotčeny stávající zemědělské komunikace ani zemědělské provozy. Zábor neovlivní hydrologické ani odtokové poměry v území. 7. Hranice současně zastavěného území a pozemková držba Zákres hranice zastavěného území je součástí grafických příloh. Navrhované rozvojové plochy leží vně i uvnitř zastavěného území. Plochy navržené k zástavbě jsou majetkem soukromých nebo právnických osob. 8. Protierozní ochrana Zvyšování retenční schopnosti území a protierozní ochrana půd je významnou součástí péče o území. Tato péče je zakotvena v ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Dále se uplatňuje jako součást Metodiky 16/1995 Zásady navrhování územních systémů ekologické stability v rámci procesu pozemkových úprav a zejména v metodice pro zpracování jednoduchých a komplexních pozemkových úprav dle zák. č. 221/1993 Sb. o pozemkových úpravách a Souboru technických opatření proti vodní erozi na zemědělském půdním fondu v souladu s ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Územní plán předpokládá zachování veškerých stávajících ploch s protierozní funkcí a doporučuje průběžné provádění pouze takových zásahů, které nenaruší retenční schopnost území. Je doporučeno případné zásahy do ploch ZPF provádět pouze tak, aby byla posílena protierozní funkce. Dále je doporučeno čištění příkopů a odstraňování splavenin od cest. Samostatná protierozní opatření navrhována nejsou. Je doporučeno případné zásahy do ploch ZPF provádět pouze tak, aby byla posílena protierozní funkce. Dále je doporučeno čištění příkopů a odstraňování splavenin od cest. Samostatná protierozní opatření navrhována nejsou. _____________________________________________________________________________________________________ Seznam zkratek RD – rodinné domky KÚÚK – Krajský úřad Ústeckého kraje PF ČR – pozemkový fond DO – dotčené orgány Územní plán Žalhostice - odůvodnění 54 ÚPS – územní plán a stavební řád OÚPa SŘ – odbor územního plánování a stavebního řádu SVÚ – státní veterinární ústav ODSH – odbor dopravy a silničního hospodářství BJ – bytová jednotka ZÚ – zastavěné území k.ú. – katastrální území č.p. – číslo popisné p.č. – parcelní číslo p.p.č. – pozemkové parcelní číslo st.p.č. – stavební parcelní číslo PÚR ČR – Politika územního rozvoje České republiky ÚPD – územně plánovací dokumentace ZÚR ÚK – Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje ÚP – územní plán VPS – veřejně prospěšná stavba VPO – veřejně prospěšné opatření VLC –- veřejné logistické centrum VRT – vysokorychlostní tratě SEA - komplexního posouzení vlivů na životní prostředí ČD – České dráhy ČOV – čistírna odpadních vod EO – ekvivalent obyvatel VVE – velké větrné elektrárny DP – dobývací prostor CHLÚ – chráněné ložiskové území GF– geofond ÚSES – územní systém ekologické stability LBC – lokální biocentrum RBC – regionální biocentrum LBK – lokální biokoridor NRBK – nadregionální biokoridor IP – interakční prvek CHKO – chráněná krajinná oblast EVL – evropsky významná lokalita PO – ptačí oblast PP – přírodní park NP – národní park KC – krajinný celek VKP – významný krajinný prvek MZCHÚ - maloplošná zvláště chráněná území ZPF – zemědělský půdní fond BPEJ – bonitační půdně ekologické jednotky PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa LHP – lesní hospodářský plán LHO – lesní hospodářské osnovy JPÚ – jednoduché pozemkové úpravy KPÚ – komplexní pozemkové úpravy TTP – trvalý travní porost OŽPZ – odbor životního prostředí a zemědělství VUSS – vojenská ubytovací a stavební správa CO – civilní ochrana Územní plán Žalhostice - odůvodnění 55
Podobné dokumenty
Preklad textil vyrazu uzivanych spolecnosti Nike
jsou lehké a zároveň mají výborné izolační
vlastnosti.
Základní jednolícní osnovní vazba. Lehké
trikotové látky se používá k výrobě
podšivkovin, tužší k výrobě basketbalových
dresů. Trikoty z elast...
Strategie - MAS Naděje ops
Ústeckému kraji, který prostřednictvím projektu „Podpora MAS Naděje o.p.s. 2015“ (projekt
č. 15/SML2461) umožnil bezproblémový chod kanceláře MAS v roce 2015.
odůvodnění
rozvoje vodovodu a kanalizací Středočeského kraje a Plán rozvoje kraje. Použité územně
plánovací podklady byly doplněny na základě provedených doplňujících průzkumů a rozborů.
Koncepce rozvoje obce...
Územní plán Sokolnice
Návrh urbanistické koncepce je ovlivněn historickou stavební strukturou a snahou
organicky ji doplnit a zvýraznit centrální prostor v obci, při zachování výškové hladiny
zástavby a udržení a rozvoj...
Výpis RMČ 38 2016 - Statutární město Brno
Rada MČ Brno-Starý Lískovec doporučuje Zastupitelstvu městské části Brno – Starý Lískovec
schválit žádost o předchozí souhlas Zastupitelstvo města Brna s převodem bytu č. 579/19
v bytovém domě na u...
Labská cykLotrasa
Přinášíme informace o sjízdnosti jednotlivých úseků pro in-line bruslaře. Samostatné asfaltové cyklostezky vhodné pro in-line jsou vyznačeny plnou fialovou čarou. Je ovšem třeba zde počítat se zvýš...