Článek zde.

Z RÒZN¯CH OBORÒ
Vztah konzumace alkoholu
a koufiení cigaret
MLâOCHOVÁ V., PAPEÎOVÁ K.
Lékafiská fakulta Masarykovy univerzity, Brno
Ústav preventivního lékafiství
Pfiednostka: prof. MUDr. Zuzana Brázdová, DrSc.
SOUHRN
Konzumace alkoholick˘ch nápojÛ pfiedstavuje zdravotní a sociální problém celé spoleãnosti. Zatímco v pfiedchozích letech byla zv˘‰ená spotfieba alkoholu doménou zejména muÏÛ, stále více je pozornost vûnována adolescentÛm a Ïenám, u kter˘ch spotfieba roste nyní. Jedná se o v˘znamn˘ rizikov˘ faktor Ïivotního stylu, kter˘ se
podílí na rozvoji fiady onemocnûní. Konzumace alkoholu je spojována s v˘skytem dal‰ích rizikov˘ch faktorÛ (zejm.
s uÏíváním tabáku), které mohou je‰tû více podnûcovat rozvoj závaÏn˘ch onemocnûní.
Klíãová slova: koufiení cigaret, konzumace alkoholu, Ïivotní styl, závislost
SUMMARY
Mlãochová V., PapeÏová K.: Correlation of alcohol consumption and cigarette smoking
The consumption of alcoholic beverages is a health problem and also a social problem pertaining to the whole
society. Whereas in the past, overconsumption of alcohol was the domain of males, at present attention has
shifted to females and adolescents, whose consumption of alcohol is on the rise. This, being at the root of
many illnesses, is a major health-threatening factor. Furthermore, alcohol consumption is connected to other
health-damaging behaviours (mainly smoking), which, in consequence, lead to even more serious illnesses.
Key words: cigarette smoking, alcohol consumption, lifestyle, addiction
Prakt. Lék. 2012, No. 6, pp. 339–341
Úvod
A
lkohol – nejen ve formû alkoholick˘ch nápojÛ – byl vyrábûn a pouÏíván jiÏ v dobách dávn˘ch civilizací, jak o tom svûdãí ãetné archeologické
nálezy. Byl pouÏíván napfiíklad pfii náboÏensk˘ch obfiadech a pozdûji stále ãastûji
jako nápoj. I v souãasnosti se pouÏívá
pomûrnû ‰iroce, napfiíklad ve farmakologii, v prÛmyslu, aj.
Patrnû stejnû dlouho jako alkohol provázejí lidstvo i negativní následky jeho
poÏívání. Z na‰í historie máme napfiíklad
doklady o tom, Ïe jiÏ v dávn˘ch dobách
pfiiná‰ela v‰eobecná obliba piva a medoviny fiadu závaÏn˘ch problémÛ, které dokonce vyvolaly potfiebu mocenského fie‰ení.
První „protialkoholní zákon“, kter˘ mûl
v˘raznû prohibiãní charakter, je znám
dokonce uÏ z roku 1039 (8).
Alkoholismus je jedním z hlavních
zdravotních a sociálních problémÛ spoleãnosti, za posledních sto let vzrostla jeho
konzumace aÏ trojnásobnû. Evropská unie
je v rámci celého svûta oblastí, kde se alkohol konzumuje nejvíce. Na jednoho dospûlého zde pfiipadá 11 litrÛ zkonzumovaného
ãistého alkoholu za rok. Pfii zohlednûní
skuteãnosti, Ïe 15 % EvropanÛ jsou abstinenti, dosáhne v˘sledné ãíslo cca 15 litrÛ
na osobu za rok. Témûfi polovina alkoholick˘ch nápojÛ pfiipadá na konzumaci piva
(44 %), na dal‰ím místû je víno (34 %)
a destiláty „obsadily“ místo tfietí (23 %) (1,
18).
âeská republika se pfiipojila k Evropskému akãnímu plánu o alkoholu, pfiiãemÏ
cílem programu Zdraví pro v‰echny v 21.
století je, aby roãní spotfieba alkoholu na
osobu nepfiesáhla 6 litrÛ, u osob mlad‰ích
15 let by mûla b˘t nulová (16).
Zatímco 266 milionÛ dospûl˘ch konzumuje alkohol v mífie do 20 g (Ïeny), nebo
40 g (muÏi) za den, více neÏ 58 milionÛ
dospûl˘ch konzumuje alkohol nad tuto
úroveÀ a 20 milionÛ z nich konzumuje více
neÏ 40 g alkoholu (Ïeny) nebo 60 g (muÏi)
za den. Roãnû evidujeme cca 23 milionÛ
EvropanÛ (5 % muÏÛ, 1 % Ïen) závisl˘ch
na alkoholu (1).
Alkohol a ženy
Ve v‰ech spoleãnostech souãasnosti,
v nichÏ se konzumuje alkohol, mají muÏi
vût‰í spotfiebu alkoholu neÏ Ïeny.
V posledních letech se v‰ak tomto smûru
rozdíly mezi tûmito skupinami zaãínají stírat a do‰lo k v˘raznému nárÛstu poãtu
problémov˘ch uÏivatelek alkoholu. V jeho
nadmûrné konzumaci se Ïeny vyrovnávají
muÏÛm, nebo je dokonce pfiedstihují. Studie dokládají, Ïe zv˘‰ená konzumace alkoholu se objevuje pfiedev‰ím u Ïen, které
koufií, u mlad˘ch Ïen mezi 16. a 24. rokem,
u svobodn˘ch matek, ovdovûl˘ch ãi rozveden˘ch Ïen a u Ïen Ïijících spí‰e ve mûstech neÏ na venkovû (1, 3).
Proã nyní pijí Ïeny více neÏ v minulosti?
V nûkolika posledních letech dochází k dramatick˘m zmûnám role Ïen ve spoleãnosti,
sjednocuje se Ïivotní styl Ïen a muÏÛ a ruku
v ruce s tûmito zmûnami se mûní i pfiístup
k alkoholu. Îeny mají mnohem více pfiíleÏitostí ho konzumovat, neÏ v minulosti.
Mimo to se zv˘‰ila tolerance ke konzumaci alkoholu u Ïen. Alkohol je Ïenám mnohem dostupnûj‰í (supermarkety, restaurace,
bary, aj.). Hospody, které byly dfiíve vybaveny tak, Ïe odpovídaly spí‰e muÏskému
naturelu, se vybavením a úpravou prostfiedí
otevfiely i Ïenské klientele. Na trhu se objevila záplava míchan˘ch drinkÛ, sladk˘ch
likérÛ a dal‰ích nápojÛ urãen˘ch pfiedev‰ím
Ïenám, mnoho reklamních kampaní je cíleno právû na nû. Reklamy vykreslují alkohol
jako nezbytn˘ módní doplnûk nezávislé,
úspû‰né, Ïádoucí a spokojené Ïeny. Kulturní postoj favorizující pití, dokonce nadmûrné pití, je pfiedáván a posilován médii a nezfiídka je podporován i slavn˘mi a znám˘mi
lidmi (14).
339
Z RŮZNÝCH OBORŮ
Nûkteré studie dokládají souvislost
mezi koufiením a riziky pozdûj‰ího tûÏkého
alkoholismu mlad˘ch Ïen. V jedné z nich
byly sledovány Ïeny ve vûku 20–29 let,
které do té doby alkohol konzumovaly jen
stfiídmû, anebo vÛbec. Riziko stát se alkoholiãkou (více neÏ 14 dávek alkoholu za
t˘den) bylo sledováno po 8 letech od zafiazení Ïen do studie – 177 Ïen (n=6369) se
stalo tûÏk˘mi alkoholiãkami. Toto vy‰‰í
riziko (vyjádfiené pomocí OR – odds ratio)
alkoholismu kufiaãek v porovnání s nekufiaãkami stoupalo s poãtem vykoufien˘ch
cigaret: 1–14 cigaret za den znamenalo OR
1,6, pfii koufiení 15–24 cigaret za den bylo
OR 1,7 a pfii vykoufiení více neÏ 24 cigaret
za den se zvy‰ovalo OR na 2,3. âím více
Ïeny koufií, tím vût‰í mají pravdûpodobnost, Ïe se u nich závislost na alkoholu
v budoucnu vyvine. Koufiení je tudíÏ dÛleÏit˘m faktorem pro rozvoj pozdûj‰ího
návyku ke konzumaci velkého mnoÏství
alkoholu u mlad˘ch Ïen (11).
Zv˘‰ená konzumace alkoholu a rizikové chování lidí je spojeno s kufiáck˘mi
návyky. Ale i mezi kufiáky jsou patrné rozdíly, silní kufiáci pijí alkohol více neÏ stfiední a slabí kufiáci. Celkov˘ roãní pfiíjem
alkoholu oproti nekufiákÛm je pfiibliÏnû
dvakrát vy‰‰í u mírn˘ch kufiákÛ a témûfi 3x
vy‰‰í u kufiákÛ siln˘ch. Je známo, Ïe kufiáci mají vy‰‰í pfiíjem celkové energie neÏ
nekufiáci, coÏ je pfiedev‰ím zpÛsobeno právû vy‰‰í konzumací alkoholu u kufiákÛ.
Jedinci, ktefií se rozhodnou vyzkou‰et koufiení cigaret, mají tendenci vyzkou‰et
i alkohol a opaãnû (6, 9, 10, 17).
Alkohol u adolescentů
Alarmující je pfiím˘ vztah mezi koufiením a konzumací alkoholu u dospívajících.
V˘raznû stoupá spotfieba alkoholu u mlad˘ch Ïen a oãekává se, Ïe tato spotfieba
v budoucnu je‰tû poroste (6, 15).
Adolescenti, ktefií koufií, pijí alkohol 5x
ãastûji. Kufiáci ve vûku 12–17 let mnohem
ãastûji konzumují alkohol (v 59 %), neÏ
jejich nekoufiící vrstevníci (v 11 %). Vûdecká studie prokázala, Ïe nikotin v tabákov˘ch v˘robcích pÛsobí strukturální a chemické zmûny vyvíjejícího se mozku, coÏ
mÛÏe u mlad˘ch lidí zv˘‰it vnímavost
a touhu vÛãi alkoholu i jin˘m drogám
a následnû du‰evním nemocem. Dal‰í studie, která zahrnula do v˘zkumu pfies 74
tisíc adolescentÛ, taktéÏ potvrdila, Ïe existuje silné spojení mezi koufiením a konzumací alkoholu: kufiáci, zejména dospívající,
mají vût‰í náchylnost ke konzumaci alkoholu neÏ nekufiáci. U dûtí ve vûku 11–15
let, které nekoufií, je i vût‰ina abstinentÛ
a mezi tûmi dûtmi, které koufií, je konzumace alkoholu ãastûj‰í, pfiedev‰ím pití piva.
âím více dûti koufií, tím více alkohol pijí.
Témûfi v‰ichni studenti (90 %) ve vûku 15–
340
PRAKTICK¯ LÉKA¤ 2012, 92, ã. 6
16 let jiÏ nûkdy v Ïivotû pili alkohol. PrÛmûrn˘ vûk, kdy dûti poprvé okusí alkohol,
je 12,5 roku a prvnû se opijí prÛmûrnû ve
14 letech. Nejãastûji dûti pijí alkohol tajnû
v domácím prostfiedí, nebo doma u nûkterého z kamarádÛ (napfi. kdyÏ rodiãe odjedou na dovolenou), ale znaãné procento
nezletil˘ch dûtí si alkohol obstarává
v barech. V populaci âeské republiky byly
vztahy mezi koufiením a pitím alkoholu
potvrzeny uÏ mezi Ïáky 2. stupnû základních ‰kol v kohortû 10 tisíc dûtí, opakovanû sledovan˘ch po dobu ãtyfi let (1, 2, 4, 5).
Rozvoj závislosti
·kodlivé uÏívání alkoholu se mÛÏe
postupnû vyvinout v závislost. Pfiechod od
‰kodlivého uÏívání k závislosti na alkoholu probíhá vût‰inou pomûrnû nenápadnû.
Pfiíznakem rozvinuté závislosti b˘vá
v˘razná zmûna tolerance vÛãi alkoholu,
následovaná v˘skytem abstinenãních pfiíznakÛ a poruchami pamûti (tzv. okénka).
Naprostá abstinence je základní podmínkou léãby závislosti na alkoholu. Pro tuto
poruchu je charakteristická nevratná ztráta
schopnosti kontrolovanû pít alkohol (8).
Prokazateln˘ je vztah mezi zanecháním
koufiení a následnou abstinencí alkoholu
u tûch, ktefií dfiíve holdovali cigaretám
i alkoholick˘m nápojÛm. Zanechání koufiení by mûlo b˘t doporuãováno jako preventivní strategie pro eliminaci konzumace alkoholu (8, 9, 17).
Následky
Zdravotní aspekty uÏívání alkoholu stojí kaÏd˘ rok v EU za cca 195 tisíci úmrtími. Hodnocení dopadÛ alkoholu ukazuje,
Ïe alkohol má za následek 7,4 % v‰ech pfiípadÛ invalidity a pfiedãasn˘ch úmrtí v EU
(pfii pouÏití ukazatele doby trvání Ïivota
sníÏené o roky pracovní neschopnosti tzv.
Disability-Adjusted Life Years – DALY).
Tím se alkohol fiadí na tfietí místo v Ïebfiíãku 26 faktorÛ s nejrizikovûj‰ím vlivem na
zdraví lidí v EU (za tabák a vysok˘ krevní
tlak) (1).
Je zfiejmé, Ïe konzumace alkoholu je
spojena s mnoha zdravotními riziky, somatick˘mi i psychick˘mi. Alkohol po‰kozuje
prakticky v‰echny orgánové systémy. Míra
po‰kození závisí na mnoÏství zkonzumovaného alkoholu (12).
Následkem konzumace alkoholu zemfie
pfiibliÏnû 45 tisíc obyvatel EU na cirhózu
jater. U vzniku fiady nádorov˘ch onemocnûní vystupuje alkohol jako kokarcinogen,
ale je povaÏován také za pfiím˘ kancerogen. U konzumentÛ alkoholu je zv˘‰eno
riziko rakoviny dutiny ústní a nosohltanu,
Ïaludku, jícnu, tenkého stfieva, jater, prsu,
slinivky bfii‰ní a rekta, coÏ dokládá 50 tisíc
úmrtí roãnû, z nichÏ 11 tisíc úmrtí pfiipadá
na rakovinu prsu u Ïen. U Ïen, které pijí
více neÏ tfii skleniãky alkoholu dennû, je
zv˘‰eno riziko rakoviny prsu tfiikrát. Dále
je s konzumací alkoholu spojeno 17 tisíc
úmrtí v dÛsledku neuropsychiatrick˘ch
obtíÏí a 200 tisíc pfiípadÛ deprese. Nemal˘
podíl má alkohol v souvislosti s rozvojem
hypertenze, pankreatitid, gastritid, iktu, aj.
(1, 3, 12, 14).
Obecné doporuãení je omezeno maximálním denním pfiíjmem alkoholu na ekvivalent ménû neÏ 20 g ãistého alkoholu, coÏ
odpovídá asi jednomu pivu (0,5 l), jedné
skleniãce vína (2 dcl) nebo jednomu
„panáku“ destilátu (0,5 dcl). Z nûkter˘ch
studií vypl˘vá, Ïe mírné pití alkoholick˘ch
nápojÛ sniÏuje riziko onemocnûní srdce
a cév. Odborníci v‰ak nepovaÏují za vhodné pau‰álnû doporuãovat ani v˘‰e zmínûnou mírnou konzumaci alkoholick˘ch
nápojÛ jako preventivní opatfiení proti
vzniku tûchto onemocnûní, jelikoÏ i minimum alkoholu zvy‰uje riziko vzniku fiady
dal‰ích závaÏn˘ch onemocnûní. Zavádûní
„mírného pití“ do Ïivota jedince mÛÏe b˘t
spojeno s nepfiedvídateln˘mi riziky ztráty
kontroly nad konzumací alkoholu a rozvojem fiady zdravotních i nezdravotních
problémÛ (1).
Neblah˘ vliv alkoholu na zdraví lidí je
znateln˘ v fiadû dal‰ích oblastí. ZpÛsobuje
pfiibliÏnû 17 tisíc úmrtí roãnû v dÛsledku
silniãních dopravních nehod, 27 tisíc úmrtí následkem úrazu, 2 tisíce vraÏd (4 z 10
ve‰ker˘ch vraÏd a zabití) a 10 tisíc sebevraÏd. NeÏádoucí následky se mohou projevit taktéÏ v oblasti vztahÛ, v rodinû,
v práci a mohou se odrazit na finanãní
situaci (1, 3).
Mnoho ‰kod zpÛsoben˘ch alkoholem
postihuje jiné lidi neÏ konzumenty alkoholu. Mezi nû je tfieba zahrnout 60 tisíc
novorozencÛ s podprÛmûrnou porodní
váhou, 16 % zneuÏívan˘ch a zanedbávan˘ch dûtí a 5–9 milionÛ dûtí Ïijících v rodinách negativnû dotãen˘ch alkoholem.
Alkohol má ‰kodliv˘ vliv také na dal‰í
dospûlé osoby, vãetnû odhadovan˘ch 10
tisíc úmrtí v dÛsledku fiízení pod vlivem
alkoholu, kdy obûÈmi jsou jiné osoby neÏ
osoba fiídící vozidlo pod vlivem alkoholu.
V˘znamnû se rovnûÏ konzumace alkoholu
podílí na páchání trestn˘ch ãinÛ, kriminalitû a vandalismu, které se mohou dot˘kat
také jin˘ch osob (1).
U Ïen nedochází k sociálním problémÛm ãastûji neÏ u muÏÛ, ale po fyzické
stránce jsou ohroÏeny více. Negativní
následky konzumace alkoholu se mohou
projevit jiÏ pfii niωích dávkách. V porovnání s muÏi má Ïenské tûlo vût‰í zastoupení tukové tkánû a niωí obsah vody v organizmu, men‰í játra a ménû aktivní systém
alkoholdehydrogenáz. Z tohoto dÛvodu
pÛsobí na Ïeny alkohol jiÏ v men‰ím
mnoÏství a je prodlouÏena doba jeho úãin-
Z RŮZNÝCH OBORŮ
PRAKTICK¯ LÉKA¤ 2012, 92, ã. 6
ku. Rychlost odbourávání alkoholu je
ovlivnûna také hladinou hormonÛ v prÛbûhu menstruace (3, 12).
Îeny jsou náchylnûj‰í k po‰kození jater
více neÏ muÏi. Nemoci jako je cirhóza,
hepatitida vznikají v relativnû krat‰ím ãase
a pfii konzumaci men‰ích dávek neÏ
u muÏÛ. Masivní konzumace alkoholu bez
jak˘chkoli pochybností mÛÏe zpÛsobit
neplodnost ãi pfiedãasnou menopauzu.
Îeny jsou ãastûji obûtí násiln˘ch trestn˘ch
ãinÛ a alkohol je jedním z faktorÛ, kter˘
v této záleÏitosti hraje podstatnou roli.
S alkoholem také souvisí sexuální útoky na
Ïeny a znásilnûní. Také je v˘znamnû zv˘‰eno riziko úrazu a nehod po konzumaci
alkoholu (3, 7).
Mnoho Ïen se vzdá alkoholu bûhem
tûhotenství, ale 25 aÏ 50 % tûhotn˘ch alkohol pít nepfiestane. Pfiitom následky konzumace alkoholu v tûhotenství jsou spojovány se zv˘‰en˘m rizikem spontánních
abortÛ a úãinky alkoholu na plod jsou prokazatelnû teratogenní. Byly shrnuty pod
pojem „fetální alkoholov˘ syndrom“, kter˘ je charakterizován rÛstovou retardací,
kraniofaciálním dysmorfismem a dysfunkcemi CNS. Mohou se také ãastûji vyskytovat i vrozené vady urogenitálního systému.
DÛleÏitá je i abstinence po celou dobu
kojení, neboÈ alkohol pfiechází do matefiského mléka, coÏ pfiedstavuje v˘znamné
zdravotní riziko pro dítû (1, 2).
V‰echna doporuãení se shodují v tom,
Ïe tûhotné a kojící Ïeny nemají vÛbec konzumovat alkoholické nápoje (13).
Vzhledem k tomu, Ïe se úãinky obou
rizikov˘ch faktorÛ, alkoholu a koufiení na
lidské zdraví násobí a mají za následek
mnohá úmrtí, je nutné ve zdravém Ïivotním stylu podporovat absolutní abstinenci
v uÏívání tabáku a alkoholu.
Literatura
1. Anderson, P., Baumberg, B. Alcohol in Europe
[online]. 2006 cit. 2012-05-22. Dostupn˘
z http://ec.europa.eu/health-eu/doc/alcoholineu_
chap1_en.pdf.
2. Crha, I., Hrubá, D. Koufiení a reprodukce. Brno:
Masarykova univerzita, 2000. 54 s. ISBN 80-2102284-1.
3. âern˘, M. A Kluby: Alkohol a Ïeny [online].
2006 - 2009 cit. 2012-05-22. Dostupn˘ z WWW:
<http://www.akluby.cz/downloads/aklubycz-clanky_alkohol-a-zeny.pdf>.
4. Dunham, W. Smoking linked to alcohol use by
teenagers. [online] 24.10.2007. cit. 2012-05-22.
Dostupn˘ z www.iol.co.za/index.php?click_
id=31&set_id=1&art_id=nw20071023224245460C
914474.
5. Grucza, R.A., Chen, K.W. Adolescent smokers
have a greater risk of developing alcohol-use disorders than nonsmokers. Alcohol Clin Exp Res [online]. 2006. cit. 2012-05-22. Dostupn˘ z WWW:
<http://www.eurekalert.org/pub_releases/200611/ace-ash112006.php>.
6. Hampl, J.S., Betts, N.M. Cigarette use during
adolescence: effects on nutritional status. Nutr Rev
1999, 57(7), p. 215–221.
7. Hashimoto, J.G., Wiren, K.M. Neurotoxic consequences of chronic alcohol withdrawal: expression profiling reveals importance of gender over
withdrawal severity. Neuropsychopharmacology.
2007, 33(5), p. 1084–1096.
8. Kalina, K. a kol. Drogy a drogové závislosti:
Alkohol. Praha: Úfiad vlády âR, 2003. 640 s.
9. Leon, J., Rendon D.M., Baca-Garcia, E., et al.
Association between smoking and alcohol use in the
general population: stable and unstable odds ratios
across two years in two different countries. Alcohol
Alcohol 2007, 42(3), p. 252–257.
10. McClernon F.J., Westman E.C., Rose J.E.,
Lutz A.M. The effects of foods, beverages, and
other factors on cigarette palatability. Nicotine Tob
Res 2007, 9(4), p. 505–510.
11. Morgen, C.S., Bové, K.B., Strandberg-Larsen
K., et al. Association between smoking and the risk
of heavy drinking among young women: a prospective study. Alcohol Alcohol 2008, 43(3), p. 371–375.
12. Ne‰por, K. Návykové chování a závislost: souãasné poznatky a perspektivy léãby. Praha: Portál,
2000. 150 s. ISBN 80-7178-831-7.
13. Provazník, K. a kol. Manuál prevence v lékafiské praxi: II. V˘Ïiva. Souborné vyd.. Praha: SZÚ,
2005. Dostupn˘ téÏ z WWW: <https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_1335.html> [cit.
2012-05-22].
14. Provazník, K. a kol. Manuál prevence v lékafiské praxi: VII. Doporuãené preventivní postupy
v primární péãi. Souborné vyd. Praha: SZÚ, 2005.
Dostupn˘ téÏ z WWW: <https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_1335.html> [cit.
2012-05-22].
15. Rebelo, D. New trends in young adults´ alcoholic drinks occasions. India: Bharat Book Bureau,
2007. 70 s.
16. Státní zdravotní ústav. Alkohol [online]. 2007.
[cit. 2012-05-22]. Dostupn˘ z WWW: <http://www.
szu.cz/tema/prevence/alkohol>.
17. Watten, R.G. Smokers and non-smokers: differences in alcohol consumption and intake of other
health - related substances in Norway. Eur J Public
Health 1999, 9(4), p. 306–308.
18. Zdraví-EU. Portál EU o vefiejném zdraví.
Alkohol. [online] 2009. [cit. 2012-05-22]. Dostupn˘
z
WWW:
<http://ec.europa.eu/healtheu/my_lifestyle/alcohol/index_cs.htm>.
Mgr. Veronika Mlãochová
Sadová 4006/28
796 03 Prostûjov
E-mail: [email protected]
NOVÉ KNIHY Z NAKLADATELSTVÍ GALÉN
ZÁKLADY PRAKTICKÉ PROKTOLOGIE
Petr Anděl, Matej Škrovina, Vítězslav Ducháč
Galén, 2012, 220 s. – První vydání
ISBN: 978-80-7262-892-6
Cena: 600 Kč
Formát: 195 x 280 mm, vázané, barevně
Publikace poskytuje přehledně uspořádaný soubor všech podstatných a aktuálních diagnostických a terapeutických trendů, které se dnes v proktologii uplatňují. Autoři ji koncipovali s ohledem na ambulantní chirurgy a gastroenterology, kteří se tematikou zabývají,
a zvolili tedy záměrně formu manuálu s bohatou obrazovou dokumentací, zahrnující více
než 470 fotografií.
Kniha srozumitelnou formou shrnuje základní oborové poznatky a přáním autorů je, aby
byla také inspirací i východiskem pro diskusi o dalším praktickém směřování proktologie.
Objednávky zasílejte e-mailem nebo poštou: Nakladatelské a tiskové středisko ČLS
JEP, Sokolská 31, 120 26 Praha 2, fax: 224 266 226, e-mail: [email protected]. Na objednávce laskavě uveďte i jméno časopisu, v němž jste se o knize dozvěděli.
341