II 2006
Transkript
II 2006
O S T R AV É M U D 725 29 Ostrava - Petřkovice IČO: 41033035, Tel. 596 131 847, 596 131 804 ZEUM O HORNICKÝ Z PRAVODAJ II. čtvrtletí 2006 K Pod Landekem HORNICK K P H M O A KLUB PŘÁTEL HORNICKÉHO MUZEA OKD V OSTRAVĚ VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005 VÝROČNÍ ZPRÁVA KLUBU PŘÁTEL HORNICKÉHO MUZEA OKD V OSTRAVĚ ZA ROK 2005 Práce Klubu se řídila usnesením a plánem přijatých úkolů schválených na plenární schůzi Klubu dne 5. 4. 2005. Plenární schůze pro rok 2005 schválila následující návrh oblastí činností: I. OBLAST ZÁKLADNÍHO ZAMĚŘENÍ KLUBU 1. Rozšiřovat a zkvalitňovat členskou základnu V průběhu roku bylo přijato 41 nových členů a celkový počet členů k 31. 12. 2005 činí 372, z toho 24 žen. Registrace provedena následovně: Ostrava 227, z toho 1 Polák a 1 Slovák; Kladno 104; Petřvald 28; Karviná 13. Počet kolektivních členů vzrostl o 3 a dosáhl počtu 28. 2. Zabezpečovat prezentaci Klubu: - pravidelným podáváním informací o své činnosti prostřednictvím Hornického zpravodaje, videozpravodaje, besed v domovech důchodců, vydáváním svých publikací a novin (Horník, Ostravská radnice, Petřvaldské noviny, MFD, Ostravský kulturní zpravodaj), - na „křest“ dvou Klubem vydaných publikací - na setkání zástupců měst, OBÚ Trutnov, VÚD, Hornického muzea v Trutnově a Hornického muzea v Nowe Rudě v Polsku při tematickém zájezdu Klubu - při jednáních se zástupci městských úřadů Petřvald, Havířov, Orlová, Rychvald a jednáních se zástupci dalších organizací, škol a institucí - při veřejných akcích pořádaných Klubem na Kladně, v Ostravě, Petřvaldě a v Karviné. V souvislosti s prezentací Klubu nutno poděkovat a ocenit práci tiskárny PROPIS Ostrava, která pro KPHM zabezpečuje veškeré tištěné materiály. 3. Usilovat o vytváření potřebného finančního zázemí pro činnost Klubu Díky intenzivnímu úsilí a pochopení sponzorů, kolektivních členů i dobré příspěvkové morálce se podařilo všechny programované akce zajistit. Podrobněji viz zpráva o hospodaření. V souvislosti s finanční podporou nutno poděkovat zejména: Nadaci LANDEK, vedení a. s. OKD, vedení Dolu Lazy, MěÚ Havířov, Petřvald, Orlová, Rychvald, a. s. EKO KARBO, fy POL-ALPEX, soukromým osobám, odborovému svazu Dolu Dukla, a všem kolektivním členům. 4. Pokračovat a nadále rozvíjet spolupráci s HM OKD a s Nadací LANDEK Jde o dlouhodobý úkol, a proto se přenáší i do r. 2006. Spolupráce s HM OKD byla na dobré úrovni a požadavky Klubu na HM OKD, jakož i HM OKD na Klub byly beze zbytku oboustranně plněny. Klub se aktivně účastnil na některých akcích HM OKD, jako např. Dne dětí, Dne horníků a sv. Barbory. Za mimořádně záslužnou činnost je nutno považovat práci pana Hettenbergera na zhotovení starých důlních map a zorganizování výstavek a vernisáže ve spolupráci s HM OKD, s. p. DIAMO a s Ústavem geoniky AV ČR. 3 ZPRAVODAJ Klub v r. 2005 za finanční podpory Nadace LANDEK uspořádal výstavku „Hornické odznaky“, světelný panel „Důlní díla v Petřvaldě“, vydal: Hornické zpravodaje, Klubovní videozpravodaj, Stavovský kalendář, publikaci „Martinská štola“, publikaci „100 let Dolu Dukla“. 5. Nadále rozvíjet činnost poboček Hodnocení práce poboček je věnována samostatná část zprávy. Nicméně nutno konstatovat, že výbor se prací poboček pravidelně zabýval a prostřednictvím pověřených členů výboru s pobočkami udržoval kontakt. Ne vždy se dařilo podle představ a záměrů výboru Klubu činnost zajistit. 6. Pokračovat v osvětové a publikační činnosti Klubu a) Pravidelně každé čtvrtletí byl vydáván Hornický zpravodaj b) Klub zabezpečil: - instalaci stálé výstavky „Hornické odznaky“ v HM OKD - zhotovení a instalaci světelného panelu „Důlní díla v Petřvaldě“ v HM OKD - vydání stavovského kalendáře - uskutečnění tematického zájezdu do VÚD a Polska za účasti 32 členů - organizace a provedení 12 přednášek a besed v domovech důchodců k problematikám „Stará Ostrava, ostravské šachty a hornické kolonie“ za účasti 365 posluchačů - zajištění klubovních přednášek a besed (v Ostravě celkem 10 s celkovou účastí cca 700 posluchačů) - aktivní účast při zajišťování oslav 700 let města Petřvald - zajištění křtu dvou publikací vydaných Klubem (účast 50) - ve spolupráci s ÚGN AV ČR seminář o důlních otřesech (účast 38) - ve spolupráci s ÚGN AV ČR a s. p. DIAMO dvě výstavy Historické hornické mapy (účast 509) - zhotovení světelného panelu Petřvaldské šachty a předání HM OKD - vydávání Hornického zpravodaje - zajištění výstavky Klubu v rámci III. ročníku spolkové výstavy v Petřvaldě - ve spolupráci s OS Jáchym zorganizování semináře „Ekologie a hornická činnost“ u příležitosti vernisáže OS Jáchym (účast 70) - zajišťování prací v souvislosti s Martinskou štolou - zajištění a zorganizování setkání bývalých technických pracovníků Dolů Šalomoun, Hlubina a Maršál Jeremenko (účast 45) - doprovodný film pro akci TECHNÉ v Ostravě-Porubě k udělení ceny Ostravská Venuše - natočení šesti reportáží s hornickými náměty s vydáním IV. Hornického videozpravodaje - natočení dvou pokračování videofilmů k 700. výročí Petřvaldu. 4 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005 7. Využívat sdělovacích prostředků k podávání informací o činnosti Klubu Klub kromě již výše zmíněného využívání sdělovacích prostředků je zastoupen v redakční radě časopisu Horník. 8. Spolupracovat s příbuznými organizacemi Byl udržován kontakt s a. s. KARBON INVEST, a. s., OKD, jejich doly a dceřinými a. s., a. s. ČMD, ČVTS, ÚG AV ČR, VŠB-TU, s. p. DIAMO, VVUÚ, RBP a. s., ČBÚ, OBÚ, HM v Zabrze, a. s. BPO, ICV, o. p. s. Havířov, GSP, s. r. o., HM Rtyně, a. s. FITE, fy POL-ALPEX, a. s. Karvinská hornická nemocnice.. 9. Zabezpečovat úkoly vyplývající z plenární schůze a ze Stanov klubu Úkoly byly výborem rozpracovány do kalendářního plánu a v zásadě byly splněny. 10. Rozvíjet spolupráci s kolektivními členy a s a. s. KI, a. s. OKD a a. s. ČMD Se všemi kolektivními členy a zmíněnými organizacemi byl pravidelně udržován osobní nebo písemný kontakt. Nutno zvýraznit pomoc a. s. OKD a vnitřní organizační složky a. s. OKD Správa majetku. 11. Zabezpečovat úkoly přesahující rok 2004 Všechny úkoly přesahující dok 2004 byly zahrnuty do pravidelného jednání výboru Klubu a budou zahrnuty i do plánu úkolů v roce 2006 (mj. spolupráce s příbuzenskými organizacemi, HM OKD, Nadací LANDEK, vydávání publikací, pořádání besed, personální otázky, spolupráce s HM OKD při instalaci těžního stroje, spolupráce s HM OKD a Nadací LANDEK při realizaci projektu P 177, spolupráce s hornickými muzei v Polsku apod.). Nesplněné úkoly v roce 2005 byly po projednání ve výboru Klubu zahrnuty do plánu a kontroly v r. 2006. II. OBLAST ZAMĚŘENÍ ČINNOSTI VÝBORU KLUBU A POBOČEK 1. Činnost Klubu rozpracovat a konkretizovat Činnost Klubu byla zahrnuta do programu výboru, pravidelně 1x měsíčně pojednávána, hodnocena s přijímáním konkrétních úkolů. Vše je zahrnuto do zápisů z výboru (viz zápisy 1-13/05), které byly členům Klubu zpřístupněny vyvěšením a zasláním na pobočky. Kromě toho byly pobočky v kontaktu s pověřenými členy výboru. Pobočky pak na základě vlastních plánů činnosti zabezpečovaly svou činnost. Následně uvedený přehled projednávaných problematik ve výboru Klubu je vlastně průřezem činností celého Klubu. Výbor Klubu se na svých zasedáních mj. zabýval a projednával: - příspěvkovou morálku členů - zajištění, podání, zpracování a vyhodnocení grantových projektů - činnost poboček - hospodaření Klubu a zajišťování finančních prostředků na činnost Klubu 5 ZPRAVODAJ - přijímání nových členů spolupráci s cizími organizacemi problematiku Dolu Frenštát udělení čestných členství a ocenění titulem Český Permon účast na setkání hornických měst spolupráci s OS Jáchym zabezpečení DH a oslav sv. Barbory zabezpečení aktivní účasti na semináři HM OKD „Hornické památky na Ostravsku“ - zajištění vydání Stavovského kalendáře - přípravu a zabezpečení plenární schůze Klubu - ustavení nové pobočky v Havířově - přípravu ankety Klubu v souvislosti se zkvalitňováním klubovní činnosti - účast na udělování záchranářských vyznamenání - zrealizování galerie čestných členů Klubu - účast na setkání hornických měst v Radvanicích - práce na aktualizaci Stanov Klubu - práce na archivaci klubových materiálů - spolupráci s dechovou hudbou „Májovák“ - udělení čestných členství - propagaci činnosti KPHM ve sdělovacích prostředcích - spolupráci na projektu č. 177 Národní přírodní památka LANDEK Výboru Klubu se nepodařilo udržovat pravidelný bezprostřední kontakt s pobočkou Kladno 2. Do kalendářního plánu činnosti zahrnout náměty a připomínky z plenární schůze Úkol byl beze zbytku splněn. Všechny připomínky z plenární schůze byly zaznamenány a následně projednány ve výboru Klubu s přijetím závěrů. 3. Zabezpečit plnění přijatých úkolů a úkolů vyplývajících ze Stanov Klubu včetně jejich kontroly Úkoly byly výborem rozpracovány do kalendářního plánu činnosti, zařazeny do programu jednání výboru a pravidelně kontrolováno jejich plnění, resp. přijímána opatření pro jejich zabezpečení, což je zřejmé ze zápisů z výboru Klubu. V zásadě se může konstatovat, že v převážné míře se plnily, resp. přenesly se do roku 2006. Za významné je zapotřebí považovat návrh změn stanov, který byl projednán a schválen. V roce 2006 bude nutno změny zohlednit pro další činnosti. 6 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005 Zpráva o činnosti pobočky Petřvald v r. 2005 Činnost pobočky vycházela ze schváleného plánu činnosti pro rok 2005, který byl zejména zaměřen na: 1. Zorganizování a zajištění přednášek a besed na vybraná témata. Bylo uskutečněno devět přednášek a jedna závěrečná beseda spojená s vyhodnocením roku. Všechny přednášky byly velmi kvalitně profesionálně předneseny a vzbudily velký zájem u posluchačů, což se projevilo i velkým množstvím dotazů při následné besedě. Účast členů na těchto besedách se pohybovala mezi 80-96 %. Besed se pravidelně zúčastňovali hosté v závislosti za voleném programu v počtu od 4 do 8. Významná byla zejména pravidelná účast představitelů města (starosta, místostarostka, členové zastupitelstva). 1. Prohlubování spolupráce s MěÚ Petřvald. Spolupráci lze hodnotit velmi pozitivně. Mezi KPHM a MěÚ byla uzavřena písemná dohoda, která byla ve všech bodech oboustranně plněna. Kromě osobních schůzek vedení KPHM a vedení pobočky s představiteli města se tito zúčastňovali i besed pobočky. Ocenit je zapotřebí technickou pomoc města, ale zejména významnou finanční pomoc Klubu i ocenění některých našich členů. Klub naopak spolupracoval s městem při zajišťování 700. výročí založení obce mj. zpracováním videokazety k 700. výročí vzniku obce Petřvald, zprostředkováním vystoupení „Májováku“, aktivní účastí našich členů v komisích města apod. KPHM si velmi cení osobní angažovanosti starosty města Ing. Holečka a zejména místostarostky, paní Skálové, jakož i bezplatné poskytnutí místnosti KD pro konání besed a finanční podpory na činnost. 3. Zajištění prací spojených s „Martinskou štolou“. V průběhu roku v této souvislosti pokračovalo jednání vedení KPHM a zástupců pobočky s vedením s. p. DIAMO. 4. Zorganizování prezentace Klubu a pobočky v rámci III. spolkové výstavy. 5. Zhotovení světelného panelu „Petřvaldské šachty“. 6. Zpracování a vydání publikace o Martinské štole. 7. Seznámení se s novou důlní technikou na Dole ČSA. 8. Aktivně se zúčastňovat akcí organizovaných KPHM. Přenášené úkoly z výboru byly v zásadě plněny s výjimkou relativně malé účasti na akcích organizovaných KPHM v Ostravě. Pozitivně lze hodnotit propagaci činnosti Klubu v Petřvaldských novinách, v časopise Horník a v Hornickém zpravodaji. 9. Příspěvkovou morálku a stav hospodaření. Příspěvková morálka byla velmi dobrá a vedení příjmů a výdajů bylo v souladu s požadavky výboru Klubu a zásadami hospodaření. 7 ZPRAVODAJ Za ocenění stojí aktivní připojení se k OS Jáchym peticí proti vulgárnostem OS Naše Beskydy v souvislosti s kauzou Frenštát. Protest podepsali všichni členové pobočky. Iniciovali tím i připojení se členů Klubu z Ostravy. Problémem byla skutečnost, že výbor pobočky pracoval bez předsedy (v důsledku odstoupení pana Čapči), což se naštěstí neprojevilo negativně na činnosti pobočky. Personální problém vedení pobočky však přechází do roku 2006 v důsledku písemného odstoupení Ing. Janků a Ing. Schreibera z vedení pobočky, což by mohlo mít negativní vliv na činnost. Je proto nezbytné tento problém urychleně vyřešit. Jinak pro rok 2006 byl přijat analogický plán činnosti, jak v roce 2005. Závěrem nutno vyslovit poděkování všem členům pobočky za práci, kterou vykonali ve prospěch pobočky a celého Klubu. Veliký podíl na úspěšné práci pobočky měli zejména Ing. Janků, Ing. Schreiber, Otakar Kochan a Stanislav Žák. Zdeněk Dombrovský Zpráva o činnosti pobočky Kladno Hodnocení celé široké škály činnosti je velice obtížné, protože pro velkou vzdálenost chybí těsnější přímý styk. Hodnocení výborových schůzí Rok 2005 byl již čtvrtým rokem činnosti v rámci organizace KPHM Ostrava a probíhal podle schváleného ročního plánu. Během roku bylo postupně konáno šest výborových schůzí a čtyři přednášky s následnou besedou. 1. Výbor dne 23. 2. 2005 projednal zajištění lektorů na rok 2005, finanční pokrytí materiálu od Energie na rekonstrukci „oběhu vozů“, zajištění projednání výroční zprávy a schválení připomínek ke stanovám. Výbor byl doplněn o Ing. Kružíka. Odešel však Ing. Vladimír Wolski, takže doplnění bylo nutné. 2. Výbor 20. 4. 2005 projednal zajištění přednášky ředitele sekretariátu ČBÚ Josefa Suldovského „O vývoji záchranářství na Kladensku“, v květnu 2005 zajištění výstavy akad. malíře, sochaře a medailéra rodáka L. Nováka ve spolupráci s p. Suldovským. 3. Dne 14. 6. 2005 výbor doporučil k doplnění p. Grubnera a Ing. Matulu. Oba byli do výboru kooptováni, byla zajištěna účast na setkání „Hornických měst“. 4. Výbor 16. 8. 2005 potvrzení ředitele odboru hornictví Ing. Sochora na říjnovou přednášku, projednán program akcí na září 2005 včetně 1. října. Šlo o zajištění sedmi akcí, které pracovníci p. Hasmana zajistili beze zbytku; nejzdařilejší akce ve spolupráci s kladenským magistrátem byl koncert 70členné komorní filharmonie v horní části koupelí. 8 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005 5. Výbor projednání úspěšného koncertu s možností získání finančních prostředků na zakoupení 250 ks vstupenek. 6. Výbor - 15. 11. 2005 - zhodnocení roku 2005, zpracování plánu činnosti na rok 2006, zajištění přednášek na 1. čtvrtletí roku 2006. Nutno ocenit významnou spolupráci pobočky a její konkrétní pomoc Hornickému skanzenu Důl Mayrau ve Vinařicích u Kladna. Přednášky v roce 2005: - 7. 3. 2005 - Ing. Jan Procházka - „Mechanizace v dolech kladenského revíru po 2. světové válce“ - 17. 5. 2005 - Josef Suldovský - „Mimořádné události na kladenských dolech“ - 18. 10. 2005 - Ing. Milan Adámek - „Vývoj současných potřeb uhlí“ - 15. 11. 2005 - Ing. J. Klepiš- „Další zajímavosti při hloubení Jámy Slaný“ Pobočka má pro rok 2006 zpracován plán výborových schůzí a činnosti. Výbor Klubu se několikrát na svých jednáních zabýval činností pobočky a konstatoval, že pobočka vyvíjí velmi aktivní činnost, za což ji třeba ocenit a poděkovat. V roce 2005 pobočka zorganizovala, respektive se podílela na 23 akcích, kterých se zúčastnilo více než 2400 osob. Nicméně způsob podávání informací výboru (písemný) je velmi nedostatečný, ale je nezbytný a je nutno jej zlepšit. Jinak bude nutno vážně uvažovat o změně organizačního uspořádání. Finanční požadavky pobočky na rok 2006 se budou odvíjet od možností Klubu a budou v průběhu roku v souladu se schváleným rozpočtem upřesněny. V roce 2006 pobočka plánuje uskutečnit pět zasedání výboru a dvacet různorodých akcí pro členy a veřejnost. František Papřok Zpráva o činnosti pobočky Karviná Rok 2005 byl prvním praktickým rokem činnosti pobočky Karviná (pobočka ustavena 25. 11. 2004). Na této ustavující schůzi byl nastíněn a přijat základní program na rok 2005: 1. Zvolit výbor pobočky 2. Pravidelně organizovat besedy s přednáškami v budově RBP v Karviné-Fryštátě, se kterou byla za tím účelem uzavřena smlouva o pronájmu místností pro konání těchto besed. 3. Rozšiřovat členskou základnu 9 ZPRAVODAJ Jak se podařilo tyto základní úkoly plnit: 1. Na první schůzi v lednu 2005 byl zvolen čtyřčlenný výbor. Jako předseda byl zvolen Ing. Stanislav Kuba, který byl do této funkce potvrzen v souladu se stanovami na výroční schůzi Klubu v dubnu. Bohužel do organizování práce pobočky se zapojili pouze Ing. Kuba, Ing. Szostek a zástupce výboru Klubu Ing. Minka. 2. Besed bylo zorganizováno celkem šest, vesměs s vysokou odbornou úrovní, bohužel s nízkou účastí (max. 10). V souvislosti s konání těchto besed nutno poděkovat Revírní bratrské pokladně za pochopení a umožnění této činnosti v jejích prostorách. Kromě toho se členové pobočky zúčastnili akcí pořádaných Klubem (zájezd do VÚD, setkání v rámci Dne horníků, sv. Barbory a Hornických měst). 3. Pobočka k 31. 12. 2005 měla 13 členů. Na co by pobočka měla v roce 2006 zaměřit svou činnost: 1. Doplnit výbor pobočky alespoň o jednoho člena 2. Zajistit minimálně sedm besed 3. Rozšiřovat členskou základnu 4. Ve spolupráci s Klubem zajistit spolupráci s důlními podniky, MěÚ Karviná a veřejností 5. Aktivně se účastnit činnosti Klubu Přesto, že činnost pobočky se zatím nerozvíjí podle představ Klubu, rád bych všem, kteří měli na této činnosti výrazný podíl, jménem výboru Klubu poděkoval a popřál, aby v letošním roce byly výsledky výraznější. Jaroslav Minka 10 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005 10. ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2005 Ostrava: PŘÍJMY: Zůstatek z roku 2004 Členské příspěvky: Individuální Kolektivní Úrok od ČS spořitelny Daň z příjmů Jiné příjmy Příspěvky na granty a projekty: Nadace LANDEK Důl DUKLA Důl LAZY Pan HECZKO ZO OS Město HAVÍŘOV Město RYCHVALD Město ORLOVÁ Město PETŘVALD PŘÍJMY CELKEM Kč VÝDAJE: Klubové besedy s přednáškami Vydávání Hornického zpravodaje Organizační a další režie Osobní náklady Daň z příjmu Poplatky ČS spořitelně Rezerva na projekty a činnost: Doplatek na sborník „Karvinské šachty“ Realizace projektů: Nadace LANDEK PLÁN: 22 948,12 Kč SKUTEČNOST: 22 948,12 Kč 17 000,00 Kč 70 000,00 Kč 17 700,00 Kč 88 000,00 Kč 127,74 Kč 13 100,00 Kč 13 800,00 Kč 148 000,00 Kč 294 480,00 Kč 5 000,00 Kč 20 000,00 Kč 12 000,00 Kč 10 000,00 Kč 10 000,00 Kč 1 500,00 Kč 5 000,00 Kč 3 000,00 Kč 257 948,12 Kč 516 655,86 Kč PLÁN: 17 000,00 Kč 30 000,00 Kč 25 000,00 Kč 20 000,00 Kč SKUTEČNOST: 22 794,00 Kč 24 720,00 Kč 47 220,20 Kč 5 800,00 Kč 16 125,00 Kč 2 070,00 Kč 17 948,12 Kč 29 361,00 Kč 148 000,00 Kč 258 480,00 Kč 11 ZPRAVODAJ Důl DUKLA Důl LAZY Pan HECZKO ZO OS Město HAVÍŘOV Závěrečná zpráva KPHM 2005 Město RYCHVALD Město ORLOVÁ Město PETŘVALD VÝDAJE CELKEM Kč 5 000,00 Kč 20 000,00 Kč 12 000,00 Kč 10 000,00 Kč 7 150,50 Kč -1 500,00 Kč 5 000,00 Kč 1 972,00 Kč 257 948,12 Kč Zůstatek na rok 2006: Z toho na účtu ČS spořitelny V hotovosti v pokladně 469 192,70 Kč 47 463,16 Kč 46 926,86 Kč 536,30 Kč Vzhledem ke zpožďujícím se platbám na bankovní konto Klubu byly v lednu 2006 doplaceny tyto položky: Nadace LANDEK Město HAVÍŘOV Město PETŘVALD 36 000,00 Kč za vydání „Hornického kalendáře 2006“ 2 849,50 Kč . za vydání publikace „100 let Dukly“ 1 028,00 Kč za vydání publikace „Martinská štola“ Pobočka PETŘVALD 2005 PŘÍJMY: Zůstatek z roku 2004 Členské příspěvky PŘÍJMY CELKEM Kč PLÁN: 3 005,50 Kč 3 000,00 Kč 6 005,50 Kč SKUTEČNOST: 3 005,50 Kč 2 400,00 Kč 5 405,50 Kč PLÁN: 5 405,50 Kč SKUTEČNOST: 1 257,00 Kč 866,00 Kč 2 123,00 Kč VÝDAJE: Besedy + přednášky Organizační VÝDAJE CELKEM Kč 5 405,50 Kč ZŮSTATEK NA ROK 2006: 3 282,50 Kč 12 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005 Pobočka KARVINÁ 2005 PŘÍJMY: Členské příspěvky PŘÍJMY CELKEM Kč VÝDAJE: Besedy + přednášky + organizační Přednáška odměna VÝDAJE CELKEM Kč ZŮSTATEK NA ROK 2006: PLÁN: 1 000,00 Kč 1 000,00 Kč SKUTEČNOST: 1 500,00 Kč 1 500,00 Kč PLÁN: 1 500,00 Kč SKUTEČNOST: 817,00 Kč 200,00 Kč 1 017,00 Kč 1 500,00 Kč 483,00 Kč Pobočka KLADNO 2005 PŘÍJMY: Zůstatek z roku 2004 Členské příspěvky PŘÍJMY CELKEM Kč PLÁN: 6 168,70 Kč 9 000,00 Kč 15 168,70 Kč SKUTEČNOST: 6 168,70 Kč 10 600,00 Kč 16 768,70 Kč VÝDAJE: Besedy + organizační VÝDAJE CELKEM Kč PLÁN: 16 768,70 16 768,70 Kč SKUTEČNOST: 10 134,70 Kč 10 134,70 Kč ZŮSTATEK NA ROK 2006: 6 634,00 Kč Výsledek za celý KPHM OKD v roce 2005 PŘÍJMY: PLÁN: KPHM OKD Ostrava 257 948,12 Kč Pobočka PETŘVALD 6 005,50 Kč Pobočka KARVINÁ 1 000,00 Kč Pobočka KLADNO 15 168,70 Kč PŘÍJMY CELKEM Kč 280 122,32 Kč SKUTEČNOST: 516 655,86 Kč 5 405,50 Kč 1 500,00 Kč 16 768,70 Kč 540 330,06 Kč 13 ZPRAVODAJ VÝDAJE: KPHM OKD Ostrava Pobočka PETŘVALD Pobočka KARVINÁ Pobočka KLADNO VÝDAJE CELKEM Kč Zůstatek na rok 2006: Z toho na účtu České spořitelny: V hotovosti v pokladně: PLÁN: 257 948,12 Kč 5 405,50 Kč 1 500,00 Kč 16 768,70 Kč 281 622,32 Kč SKUTEČNOST: 469 192,70 Kč 2 123,00 Kč 1 017,00 Kč 10 134,70 Kč 482 467,40 Kč 57 862,66 Kč 46 926,86 Kč 10 935,80 Kč Vyhodnocení realizovaných projektů S výjimkou projektu publikace Jižní část revíru byly všechny programované projekty financované Nadací LANDEK realizovány. Projekt publikace „Jižní část revíru“ se přesouvá do r. 2006. Stručné souhrnné zhodnocení činnosti v roce 2005 Přijaté a uložené úkoly pro rok 2005 byly převážně splněny. Naše činnost byla bohatá a mohla uspokojit prakticky všechny naše členy, o čemž mj. svědčí i podstatně zvýšená účast na akcích Klubu. A za to třeba všem, kteří se na tom podíleli, aktivním členům Klubu, spolupracujícím organizacím a institucím a sponzorům upřímně poděkovat. Hlavní úkoly a zaměření činnosti v roce 2006: 1. Navázat na činnosti z roku 2005. Zaměřit pozornost na její zkvalitňování a na úkoly přesahující rok 2005. 2. Prezentovat svou činnost zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků. 3. Nadále úzce spolupracovat s HM OKD a Nadací LANDEK. 4. Usilovat o vytváření potřebného finančního zázemí pro činnost Klubu. 5. Pomáhat a rozvíjet činnost poboček. Pozornost zaměřit zejména na zlepšení spolupráce s kladenskou pobočkou a zlepšení činnosti karvinské pobočky. Zvážit založení nové pobočky v Havířově. 6. Pokračovat v osvětové a publikační činnosti Klubu. 7. Rozšiřovat členskou základnu. 8. Spolupracovat s příbuznými organizacemi. 9. Rozvíjet spolupráci s kolektivními členy Klubu, zejména s a. s. KARBON INVEST, a s a. s. OKD. 10. Zabezpečit plnění úkolů vyplývajících z usnesení plenární schůze a ze Stanov Klubu. 14 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005 NÁVRH ROZPOČTU KPHM NA ROK 2006 PŘÍJMY: Zůstatek z roku 2005: Ostrava Petřvald Karviná Kladno Celkem zůstatek: 47 463,16 Kč 3 282,50 Kč 483,00 Kč 6 634,00 Kč 57 862,66 Kč Členské příspěvky: Individuální Ostrava Petřvald Karviná Kladno Celkem individuální čl. příspěvky: Kolektivní 18 000,00 Kč 3 500,00 Kč 1 500,00 Kč 9 000,00 Kč 32 000,00 Kč 80 000,00 Kč Příspěvky a granty na projekty: Nadace LANDEK 130 000,00 Kč CELKEM: + zůstatek z roku 2005 242 000,00 Kč 57 862,66 Kč CELKEM PŘÍJMY Kč 299 862,66 Kč VÝDAJE: Klubové besedy s přednáškami Vydávání Hornického zpravodaje Osobní náklady Organizační a další režie Rezerva na projekty a činnost Realizace projektů z Nadace LANDEK 30 000,00 Kč 17 000,00 Kč 30 000,00 Kč 60 000,00 Kč 32 862,66 Kč 130 000,00 Kč CELKEM VÝDAJE Kč 299 862,66 Kč 15 ZPRAVODAJ Návrh personálních změn S ohledem na potřebu výbor Klubu doporučuje: 1. Doplnit výbor Klubu o Ladislava Bardoně a předsedy poboček Ing. Čuříka, Ing. Kubu a Stanislava Žáka 2. Do funkce předsedy pobočky Petřvald schválit Stanislava Žáka 3. KPHM bere na vědomí změny, ke kterým v průběhu roku 2005 došlo: - u pobočky Kladno k uvolnění Ing. Wolského z výboru a doplnění o Ing. Kružíka, pana Grubnera a Ing. Matulu. - u pobočky Petřvald k uvolnění Ing. Janků a Ing. Schreibera z výboru a doplnění o paní Žákovou a Ing. Dadokovou. - u pobočky Karviná odstoupení Ing. Adamce z výboru. Závěr Výbor Klubu očekává, že stejně jako v minulém roce, tak i v tomto roce najde dostatečnou podporu u svých aktivních členů, aby plánované úkoly byly zabezpečeny. Potřebná ekonomická stabilita Klubu byla a i do budoucna musí být zabezpečována především prostřednictvím kolektivních členů, Nadace LANDEK, a. s. OKD a sponzory. Očekáváme, že i v letošním roce najdeme stejné pochopení pro naši činnost. V závěru bychom všem aktivním spolupracovníkům, jednotlivcům, kolektivním členům a sponzorům chtěli poděkovat za pomoc a práci pro Klub v roce 2005 a současně vyslovit přesvědčení, že tomu bude stejně i v roce 2006. Ať se nám naše společná práce i v roce 2006 daří. Ať nám slouží zdraví a neopouští hornické štěstí. Zdař Bůh Výbor Klubu přátel Hornického muzea OKD 16 Z HISTORIE DVANÁCT KNIH O HORNICTVÍ A HUTNICTVÍ (pokračování) KNIHA ČTVRTÁ vysvětluje dolové míry a též se dotýká úřadů hornických. „Horník, jestliže žíla, kterou odkryl, se mu líbí, pokud možno nejdříve jde k hormistrovi a žádá, aby mu dal právo k dolování. Neboť hlavním úkolem a úřadem tohoto jest propůjčovati doly. A tak nejdříve jemu, jakožto nálezci žíly, propůjčí náleznou jámu, ostatním pak, jak každý po řadě žádá, zbylé jámy“. Agricola popisuje základní míry a postupy. Vyměřování se vyjadřuje dvojkrokem. Nazývá se látro. Má délku šest stop, což zřejmě Němci převzali od Řeků. Jiné národy mívaly jinou délku Římané pět stop, jiní rozpětí paží včetně šířky prsou. Stopa dělí se na dvanáct palců. Výměra má vždy sedm láter, pak jsou násobky výměr. Dolová míra zpravidla bývá čtvercová nebo obdélníková. U čtverců tedy 7 láter krát 7 láter rovná se 49 (XLIX) láter čtverečných. U žil hlubinných má jáma nálezná tři míry dvojité po délce, tedy 42 láter a po šířce 7 láter, tj. 294 láter čtverečných. Každá jiná jáma pak má po délce dvě dvojité míry, nechť je na kterékoliv straně nálezné jámy nebo kolikátákoliv v řadě po žíle. Část žíly, která po nalezení se nejdříve kopá, se nazývá nálezovou jámou. Od ní hormistr počínal vyměřovati. Předtím nálezce musel na žíle složit přísahu o nálezu. Vyměřování se provedlo od středu hřídele rumpálu, nejprve polovinu míry na jednu stranu, druhou polovinu na druhou stranu probíhající žíly. Na to navazovaly míry dalších majitelů podle toho, jak o ně kdo zažádal. Nálezce obdržel větší výměru jako odměnu za nález. V textu Agricola uvádí i rozměřování v případě, že vodní tok protíná dolovou míru. Na šířku pak je polovina míry v podloží žíly a polovina v nadloží žíly. Je-li do hloubky žíla svislá, pak i dolová míra je vedena svisle, při ukloněné žíle je i míra skloněná. U ložních žil a slojí bývalo na hormistrovi, jak velkou míru přidělí, zpravidla se šířka zdvojnásobovala. Někde se dokonce udělovala podnikateli nebo těžařstvu celá krajina určená údolím, potoky a mezníky. Směrem do hloubky měl vlastník právo na část všech žil ložních a slojí, které se pod měrou vyskytovaly. Dále popisuje autor právo štolové, které propůjčoval hormistr na žádost horníka, aby mohl odvádět vodu, která zabraňovala odkrývání žíly. Uvádí práva a omezení toho, kdo žene příkop či stolu, a také majitelů důlních měr, kterými je štola vedena .Týkají se podílů na nákladech, majetnického vztahu k nálezům rud při hnaní štoly, vzdáleností pro hnaní sousedních štol i podmínek využití odvodňovacího díla jinými těžaři. Na to navazuje autor na formy spolupodílnictví a dělení nákladů a zisků v případě, že ten, komu hormistr prvnímu propůjčil právo na důl si přibírá jiné, kteří s ním vcházejí ve společenstvo. Zmiňuje staré obyčeje i způsoby užívané v jeho době ve skládání poplatků správcům dolů a dělení výtěžků z dolů těžařům. 17 ZPRAVODAJ O pozbývání práva šachty, štoly nebo podílů a naopak o možnosti jejich získání se píše v dalších odstavcích. Ke ztrátě práva štolového docházelo, jestliže se svědecky usvědčil podnikatel v tom, že nečistil a neopravoval odtoky vody, že nezhotovil, neudržoval a neupravil zřícené větrní otvory a jestliže osm dní žádný horník nehnal štolu. Hormistr po takovém oznámení se na místě přesvědčil o stavu věci, přísahou si zavázal poctivost oznamovatele, aby potom, kdo si prvý zažádal, dostal právo štolové. Za života autora spisu se tento způsob proměnil tak, že hormistr rozkázal správci dolu odstranit nedostatky a při neuposlechnutí ho potrestal. Také je popsáno, jak se vedly pře o splácení poplatků a příspěvků v případech podílů darovaných, o jejich připadnutí, propadnutí a znovuzařazení do počtu těžařů. V té době byla původní nezbytnost stoprocentního souhlasu ostatních těžařů o znovuzařazení změněna na nadpoloviční většinu. Předchozí veřejná oznamování těchto věcí byla za autorova života změněna na oznamování dotčeným osobám úředním poslem nebo písemným sdělením. V popisu úřadů a funkcí začíná Agricola u báňského hejtmana. Toho dosazuje sám král nebo kníže za svého náměstka. Jeho poslouchají všichni lidé obojího pohlaví, kteréhokoliv věku a stavu. Hejtman vše řídí a spravuje, ukládá tresty, rozsuzuje spory, právo i předepisuje, pověřuje a odvolává úředníky a jim určuje odměnu za výkon povinnosti. Osobně je přítomen čtvrtletnímu skládání příjmů a výdajů od správců dolů. A vůbec, počíná si jako král Hornímu hejtmanu nejblíže postavený je hormistr. Má vládu nad všemi horníky s výjimkou výběrčího desátků, účetního, čističe stříbra, mincmistra a jeho mincéřů. Z náplně jeho práce, práv a povinností je zajímavá skutečnost, že ve středy potvrzoval propůjčky dolových práv a rozhodoval hraniční spory, v ostatní dny mimo sobotu a neděli přicházel na doly, aby do nich sestupoval, poučoval, co se má dělat, případně ohledával sporné hranice. V soboty mu všichni správcové dolů a důlní podávali přehled o týdenním vydání peněz na doly. Tyto pak důlní písař zanášel mezi výdaje. Dříve býval jeden hormistr pro celé království a každý důl měl svého soudce jím jmenovaného. tito již byli za doby Agricoly zváni jako hormistři. Jestliže dříve rozhodoval hormistr o všech věcech, které se udály v kterémkoliv dole, ti následující již jenom o věcech, které se udály v jejich dole. Každý hormistr měl k ruce písaře pro vydávání a psaní dolových práv, povinných plateb a jiných písemností. Dalšími úředními osobami byli přísežní, mužové to věrohodní a znalí hornictví. Jejich počet odvisel od počtu jam. Dvojice přísežných dohlížela na jámy tak, že ve čtrnácti dnech prošla všechny přidělené doly. Konala prohlídky dolů, s důlním každé jámy uvažovala a radila se o dolování, o strojích a zařízeních a všem jiném. Přísežní oceňovali náročnost prací podle hornicko-geologických podmínek ke stanovení ceny za odváděnou práci, uplatňovali výtky a postihy až po zbavení úřadu nenapravitelných hormistrem. Horní písař vedl základní dokumentaci o právech a podmínkách jeho propůjčení i datum jeho potvrzení hormistrem včetně vydání listiny držiteli práva, v jiných knihách zanášel povolení přerušení prací, vzájemné platby dolů za čerpání vody či zhotovení strojů, vedené spory i jejich rozsouzení. Týdně, vždy v sobotu, zanášel sumu výdajů podle dolů za týden, za čtvrtletí, přehled neplatičů atp. Aby se nikdo nedopouštěl 18 Z HISTORIE podvodu, všechny tyto knihy byly zavírány do skříní na dva zámky, od nichž měl jeden klíč horní písař, druhý hormistr. Písař stran zanášel do knihy všechny těžaře každého dolu podle označení prvého nálezce a rovněž i kupce na místa prodavačů. Dbal na ověřování totožnosti kupců a prodejců a vystavoval patřičné doklady. Důlní správce každé jámy na listě přibitém na vratech radnice (podobným způsobem i na jiných místech se zveřejňovala sdělení, vyhlášky, informace) ukládal těžařům splatit do jednoho měsíce náklady dolu nebohatého rudou, jak o nich rozhodli hormistr a dva přísežní. Z nákladů se zaplatila mzda důlnímu i dělníkům a zakoupily se předměty nutné k dolování (hřebíky, dříví, prkna, nádoby, provazy a lůj). Na dole bohatém dával výběrčí desátku hornímu správci dostatek peněz k výplatě mezd i na koupi předmětů k dolování. Výkazy příjmů a výdajů podával správce v soboty a za čtvrtletí. Takový byl chválen a ctěn, kdo dosahoval užitku. Neznalí a nedbalí byli úřadem přinucováni k úhradě škod, za podvod nebo krádež byli pokutováni, vězněni nebo i odsouzeni k smrti. Správce dolu musel pečovat o to, aby důlní byl přítomen na začátku a na konci práce, aby se žíla dobývala s užitkem, důl byl dostatečně zabudován, nezanedbalo se odvádění vody, ale též měl srážet mzdu dělníkům, které důlní označil za líné. Spolu s důlním dbal na včasné přenesení bohaté rudy z dolu do pokladny nebo jiného místa, střeženého před krádeží náhodnými lidmi. Musel osobně dohlížet na pečlivé tavení rudy, zaznamenávat váhu kovu a donášet ho výběrčímu. Po vyčištění kovu zaznamenával jeho váhu do tabulek, Totéž dělal i výběrčí. Jeden správce se mohl starat o více dolů, u bohatých nejvýše o dva. Odměnu mu stanovoval hormistr a dva přísežní. Představený dělníků, důlní nebo též dozorce, rozděloval práci mezi horníky a dohlížel na její řádné a poctivé vykonávání. Nedbalé a neznalé zbavoval jejich práce a se souhlasem dvou přísežných a hormistra dosazoval jiné. Musel umět dřevit šachty, štoly i slojové dobývky, musel znát zřizování odtoků do šachet, rozeznávat nerostné látky i se vyznat v žilách a žilkách. při rozdělení práce dával horníkům nářadí, lůj do svítilen, poučoval je o užitečném vedení prací a poté dozíral na pečlivé dělání prací. Po práci přijímal nespotřebovaný lůj. Z důvodu rozsahu úkolů svěřoval se jednomu důlnímu jeden důl, někdy se dávali i dva nebo tři důlní na jeden důl. Den je rozdělen do tří směn, každá po sedmi hodinách. Tři jednohodinové pauzy mezi směnami jsou pro shromáždění a rozcházení se horníků. První směna od čtyř do jedenácti, druhá od dvanácti do devatenácti. To jsou směny denní. Noční směnu od dvaceti do tří úřady nepovolují, leč by toho vyžadovala nouze při vytahování vody nebo kopání rudy. Pracuje se při nočních světlech. Aby však z ponocování nebo únavou nespali, zpříjemňují si horníci práci zpěvem ne neumělým a ne nepříjemným. Někde nedovolují jednomu havíři pracovat dvě směny za sebou z důvodu velké únavy nebo zkrachování směny. Jinde to je dovoleno kvůli zajištění výdělku, zvláště když drahota zle tíží. Úřad mimořádnou směnu nezakazuje, zpravidla povoluje toliko jednu řádnou. Začátek směny oznamuje zvuk velikého zvonu („campany“). Tímtéž se směnmistrovi oznamuje konec směny. Tlučením na výdřevu šachty dává směnmistr horníkům znamení, aby vyjeli. Kteří první zaslechnou zvuk, tlučou mlátky do skály, až 19 ZPRAVODAJ dojde zvuk i k poslednímu. Znamení o konci směny dává i dohořívání loje ve svítilnách. V sobotu havíři nepracují, nýbrž kupují potřeby životní. Neděle a svátky se světí. Vyžaduje-li to naléhavá potřeba (hrozící zával, přítok vody nebo jiné) pracují horníci i v tyto dny a nemá se za to, že tj. proti náboženství. (Do podoby stručného výkladu podle překladu Dr. Bohuslava Ježka a Ing. Josefa Hummela, profesorů VŠB, upravil Ing. Petr Janků.) (Pokračování příště) 115 LET DOLU MARŠÁL JEREMENKO Pro zvyšující se potřebu černého uhlí byl 25. května 1891 založen ve Vítkovicích nový důl pod názvem Nová jáma (Neuschacht). Zakladatelem byly Spojené Vítkovické kamenouhelné doly, vlastníkem Albert Salomon Rothschild. Název dolu byl v roce 1865 změněn po synovi Alberta Rothschilda na Jáma Louis. V roce 1892 se začala hloubit těžní jáma, která v roce 1896 dosáhla na 3. patře hloubky 386 metrů. Parní těžní stroj o výkonu 500 koní byl postaven až v roce 1897. Těžba začala v roce 1896, kdy se vytěžilo 41 341 metráků uhlí. Pro dělníky i techniky se v letech 1895-1899 vybudovala hornická osada, tzv. stará, a po zvýšení těžby v letech 1907-1913 další hornická nová osada. Celkem v obou osadách bylo postaveno 77 domů. Těžba se postupně zvyšovala a během první světové válka se těžilo ročně až 250 tisíc tun černého koksovatelného uhlí. V letech 1922-1929 byla prohloubena větrní jáma a pro těžní jámu byl postaven nový parní těžní stroj o výkonu 1500 koní. Průměr válců měl 900 mm, průměr lana 40 mm. Ve třicátých letech byla těžní jáma prohloubena na úroveň 7. patra do hloubky 819 metrů. Během druhé světové války byl Důl Louis součástí koncernu Hermann Göring Werke a 1. 1. 1942 přejmenován na Zeche Steinböck. Počátkem roku 1943 bylo zahájeno hloubení jámy č. 3 a do června 1944 se dosáhlo hloubky 133 metrů. Další válečné události však omezily investiční výstavbu a hloubení jámy č. 3 ukončily. Po ukončení druhé světové války se důl vrátil k názvu Jáma Louis, ale k 8. 12. 1946 byl přejmenován na počest velitele sovětské armády, která osvobodila Ostravu, na Důl Generál Jermenko. V rámci organizačního opatření byl Důl Generál Jeremenko přiřazen 1. 4. 1958 k Dolu Hlubina. V roce 1970 se důl přejmenoval na Důl Maršál Jeremenko a tohoto přejmenování se 30. 4. 1970 maršál A. I. Jeremenko zúčastnil osobně i se svou manželkou. 21 Z HISTORIE Bylo pokračováno v hloubení jámy č. 3, které bylo dokončeno v roce 1966, kdy těžní jáma dosáhla konečné hloubky 1061,85 metrů. Tím se stal Důl Maršál Jeremenko jedním z nejhlubších dolů v OKR. DO hlavy kladivové těžní věže byl instalován elektrický těžní stroj o výkonu 2500 kW s těžním zařízením skip-klec. Měl čtyři nosná lana, každé o průměru 37 mm a dvě vyrovnávací lana. Byl konstruován pro těžbu z hloubky až 1245 metrů. Uvažovalo se, že do hlavy těžní věže bude instalován druhý těžní stroj o stejném výkonu. Původní těžní jáma č. 1 byla převedena na výdušnou jámu a měla konečnou hloubku 819 metrů. K 1. 1. 1979 byla k Dolu Maršál Jeremenko převedena část důlního pole Dolu Alexander a tento závod pak sloužil jako pomocný pro popouštění materiálů a čerpání důlních vod. Na základě státní direktivy byla těžba na Dole Maršál Jeremenko utlumena a zcela ukončena k 31. 12: 1992. Za dobu trvání Jámy Louis (později Dolu Maršál Jeremenko) vytěžil důl 28,540 mil. tun kvalitního koksovatelného uhlí. Dnes Důl Maršál Jeremenko slouží jako vodní jáma pro celou ostravskou část revíru. Je jediným dolem v ostravské části revíru, který nemá zasypány jámy. Na kótě 370 m jsou v jámě č. 1 instalována tři čerpadla, každé o výkonu 175 l/sec. s výtlačnou výškou 651 metrů. Důlní voda je čerpána podle pokynů Povodí Odry. Povrchové objekty jsou převážně součástí s. p. DIAMO a své sídlo má zde odštěpný závod Odra s. p. DIAMO. Kladivová těžní věž je vysoká 53 metrů a má vyhlídkový ochoz ve výšce 43 metrů. Po odstřelení podobné těžní věže Dolu Petr Bezruč na Slezské Ostravě v roce 2002 byla prohlášena těžní věž Dolu Maršál Jeremenko za kulturní památku ČR. Mezi zajímavosti patří, že v roce 1952 se při těžbě našel ve sloji Osmana na 5. patře zkamenělý kmen stromu o délce 2,5 metru a průměru 30 cm. Tento unikátní nález byl v rámci oslav stoletého výročí od založení dolu věnován v roce 1992 do sbírek Vysoké školy báňské v Ostravě a zájemci jej mohou spatřit i s jinými geologickými nálezy v pavilonu prof. Františka Pošepného. Jak jsme uvedli, v objektu Dolu Maršál Jeremenko je dnes odštěpný závod Odra s. p. DIAMO. Návštěvníci mají možnost si na chodbách prohlédnout fotografie objektů uzavřených dolů, které spadají pod uvedený závod. Jsou zde také vystaveny kopie historických důlních map bývalého Dolu Louis, na kterých jsou zakresleny přidělené důlní míry. Originály map jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně a nejstarší mapa důlních měr je z roku 1895. Tím, že odštěpný závod Odra vede mj. evidenci důchodců všech uzavřených dolů OKR za účelem nároků na deputátní uhlí, je správní budova velice navštěvována. 20 ZPRAVODAJ Důl Maršál Jeremenko (dříve Jáma Louis) vznikl před 115 lety. Nemá proto tak bohatou historii jako jiné doly v ostravské části revíru. Přesto se zapsal svým přístupem k důlní mechanizaci nejen do historie hornictví, ale i našeho města. Vítězslav Hettenberger VÝBOR KPHM OKD SRDEČNĚ BLAHOPŘEJE ČLENŮM, KTEŘÍ VE II. ČTVRTLETÍ 2006 SLAVÍ VÝZNAMNÉ JUBILEUM Především blahopřejeme panu Aloisi Bezecnému, narozenému 10. ledna 1931. Svých krásných 75 let se sice dožil již v minulém čtvrtletí, ale známý filuta, tiskařský šotek, za nás rozhodl, že blahopřát mu budeme až nyní. Tak tedy, hodně zdraví a osobní pohody do dalších let srdečně přeje KPHM OKD. Jaromír Sud 25 let Ing. Jan Pastrňák 40 let Ing. Martin Beneš, CSc. 50 let Ing. Vladimír Čuřík 50 let Ing. Josef Havelka 50 let Ing. Milan Kubica 50 let Ing. Jaroslav Pokorný 55 let Dušan Piederman 60 let Ing. Václav Puchold 60 let Zdeněk Dudek 65 let Ing. Dušan Dvorský 65 let Václav Kolajta 65 let Vladimír Markl 65 let Pavel Soukup 65 let Jan David 70 let Antonín Dubský 70 let Karel Lukáš 70 let Viktor Pachuta 70 let Miroslav Votápek 70 let Karel Urbánek 75 let Ing. Vladimír Knop 85 let Ke konci května letošního roku se dožívá významného životního jubilea ředitel odštěpného závodu Odra s.p. DIAMO kolektivního člena KPHM, Ing. Josef Havelka. Blahopřejeme! V letošním roce mají kulatá a půlkulatá výročí od svého založení Doly Michaeli (165 let), Hermenegild (150 let), Emma (145 let), Alexander (110 let). Očekáváme od bývalých zaměstnanců těchto dolů nebo důlních historiků vzpomínkové články. Důl Maršál Jeremenko (Louis) oslaví letos 115 let od svého založení, KPHM společně s Hornickým muzeem OKD a s. p. DIAMO připravuje v areálu Hornického muzea v Petřkovicích setkání bývalých pracovníků tohoto dolu na středu 24. května 2006 od 14.30 hodin. 22 Z HISTORIE VÁCLAV STIEBER, TECHNIK-MODERNIZÁTOR Při prohlížení podkladů o historii Hukvaldska a Příbora jsme se seznámil se jménem Václav Stieber. Jde o technika, který ve své době začal s revoluční modernizací strojového vybavení tehdejších šachet, a tím dosáhl podstatného zvýšení těžeb uhlí na šachtách Slezské Ostravy. Václav Stieber se narodil 30. 8. 1936 v Rakovníku. V letech 1858-61 navštěvoval reálku na pražské polytechnice. Ve studiích v oboru hornictví a hutnictví pokračoval v letech 1858-1861 na Báňské akademii v Příbrami. V době studií na této vysoké škole začal pracovat jako asistent pro směry hornictví a zeměměřictví. V roce 1861 nastoupil jako důlní měřič na státních dolech na síru ve Swoszowicích v Haliči. Po krátkém působení se vrátil do Čech a pracoval v rudném revíru v Oloví (okr. Sokolov). V roce 1864 přijal nabídku správy dolů hraběte Wilczka v Polské Ostravě a nastoupil na místo důlního měřiče. Díky svým znalostem a organizačnímu talentu byl již v roce 1868 povýšen do funkce technického a komerčního ředitele Wilczkových dolů. Závody, které převzal, byly technicky zastaralé a neodpovídaly moderním požadavkům na důlní provoz. Ujal se proto složitého úkolu, tj. jejich provozní reorganizace včetně modernizace strojového vybavení. Tyto úkoly plnil úspěšně. Když v roce 1868 nastupoval do funkce, těžily Wilczkovy doly průměrně 1 milion metrických centů uhlí, a když v roce 1894 předával podnik svému nástupci, dosahovala roční těžba až 5,5 milionů metrických centů uhlí. Měl zásluhu zejména na prohloubení Wilczkových dolů na území Slezské Ostravy. Zcela přestavěl Důl Michal a z Dolu Trojice vybudoval hlavní závod Wilczkova těžebního komplexu. Získal věhlas i v odborných kruzích. Předmětem jeho odborných montanistických studií byly otázky využití speciálních druhů trhavin v prostředí zamořeném důlními plyny s velkou koncentrací uhelného prachu. Z této problematiky také publikoval vědecké práce. Jeho odborné znalosti a věhlas v montanistických kruzích našly odraz v tom, že se stal členem redakce prvního českého odborného hutnického a hornického časopisu „Hornických a hutnických listů“. Václav Stieber patřil ještě ke generaci báňské inteligence, která považovala za svou povinnost vyvíjet společenské aktivity i mimo svou profesi. Orientoval se zejména na komunální politiku, Pracoval mnoho let v komunální správě Polské, později Slezské Ostravy a po určitý čas dokonce zastával funkci starosty. Za zásluhy o rozvoj Slezské Ostravy obdržel čestné občanství. Některé aktivity Václava Stiebera v době, kdy byl starostou Polské Ostravy: 1890-1891 postavení obecní nemocnice 1883 postavení české obecné školy na Hranečníku 1884 postavení české obecné školy na Zárubku Josef Pavlačík 23 ZPRAVODAJ DIAMO, STÁTNÍ PODNIK, ODŠTĚPNÝ ZÁVOD ODRA 703 86 Ostrava-Vítkovice, Sirotčí 1145/7, tel.: 596 703 111, fax: 596 541 992, IČ: 00002739 Management: Ing. Josef Havelka - vedoucí odštěpného závodu (VZ) Ing. Radomír Tabášek - náměstek pro výrobu, techniku a ekologii (T) Ing. Pavel Kaša - náměstek pro ekonomiku a personalistiku (E) Ing. Pavel Fasolo - závodní dolu Předmět činnosti související s hornictvím spočívá pro odštěpný závod v: * Zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů * Zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených v písm. a) až d) zákona č. 440/1992 Sb. * Zajišťování a likvidace starých důlních děl * Práce k zajištění stability podzemních prostor (podzemní sanační práce) 24 DIAMO s.p. Odštěpný závod ODRA vznikl jako nástupnická organizace uzavíraných dolů Šverma, Heřmanice, Ostrava a Odra, tj. dolů z ostravské části revíru, ke kterým byl k 1. 1. 1998 organizačně začleněn Důl J. Fučík a 1. 7. 1999 byly připojeny závody František a Paskov z karvinské a jižní části revíru. K 1. 1. 2002 byl odštěpný závod ODRA prodejem části OKD, a .s. v souladu s usnesením vlády č. 453/2001 převeden na DIAMO, státní podnik. K 1. 1. 2004 byla k odštěpnému závodu ODRA prodejem části OKD, a. s. v souladu s usnesením vlády č. 1128/2003 přičleněna lokalita Barbora. Odštěpný závod ODRA se nachází ve stadiu pokročilého útlumu těžby a organizačně se skládá ze střediska Důl a střediska Povrch a odborných úseků řízení vedoucího o. z., náměstka pro výrobu, techniku a ekologii a náměstka pro ekonomiku a personalistiku. Středisko Povrch spravuje všechny areály bývalých dolů v ostravské, petřvaldské a karvinské dílčí pánvi (dále ODP, PDP a KDP) bývalý Důl František a jižní části revíru bývalý Důl Paskov s ukončenou „technickou likvidací důl“. Středisku Důl zůstaly v ODP a PDP areály Jeremenko a Žofie (tj. areály s vodními jámami) a v KDP areál Barbora s dosud nezlikvidovanými hlavními důlními díly. Odštěpný závod ODRA zabezpečuje: * péči o všechna hlavní důlní díla, která byla zlikvidována po 1. 1. 1946 v přidělených dobývacích prostorech. Těchto hlavních důlních děl je celkem 98. * čerpání důlních vod z ostravské dílčí pánve na lokalitě Jeremenko a z petřvaldské dílčí pánve na lokalitě Žofie do ukončení dobývání v karvinské části OKR * pronájmy svěřeného majetku a prodej nadbytečného nepotřebného majetku * vyřizování sociálně zdravotních nároků spojených s hornickou činností v minulosti (náhrady za ztrátu na výdělku dle ZP a zvláštní příspěvek horníkům, které vznikly do 31. 12. 1992 a deputát, jehož nárok vznikl do 16. 1. 1992). Dále se vyřizují nároky na zvláštní příspěvky horníkům a náhrady za ztrátu na výdělku vzniklé po 1. 1. 1993 na utlumovaných dolech. * demolice nepotřebných objektů ve své správě dodavatelsky * v rámci investic realizaci celé řady staveb vyvolaných útlumem, např. rekonstrukce důlních čerpacích stanic, rekonstrukce rozvoden, rekonstrukce energetických sítí v areálech apod. * v rámci řešení problematiky výstupu plynů provoz podstatné části systému aktivní a pasivní ochrany ostravské a petřvaldské dílčí pánve sestávající ze sítě odsávacích a degazačních stanic, 50 odplyňovacích vrtů a odfukových komínků instalovaných na jamách nebezpečných výstupem důlních plynů. Současně zabezpečuje provoz monitorovacího systému sledování výstupu plynů na vybraných jamách a objektech v jejich blízkosti. * zpracování vyjádření ke stavbám na územích s nebezpečím výstupu důlních plynů v přidělených dobývacích prostorech a stanovení opatření pro jejich realizaci * v rámci zahlazování následků hornické činnosti vyřizování důlních škod fyzických a právnických osob a sanaci a rekultivaci území dotčených těžbou 25 ZPRAVODAJ * péči o 34 nemovitých a 10 movitých kulturních památek ve svých osmi areálech V průběhu roku 2005 došlo ke změně stavu zaměstnanců z 353 na 318, zvláště vlivem pokračujícího útlumu Dolu Barbora. Z celkového počtu 318 zaměstnanců pracuje 64 v podzemí. Útlumové práce v roce 2005 probíhaly v souladu s Aktualizací útlumového programu pro rok 2005. V roce 2005 byl v rámci technické likvidace důl realizován zásyp hlavní výdušné jámy Dolu Barbora. Na povrchu byla provedena likvidace celkem sedmi stavebních objektů v areálech Žofie, Přívoz a Rychvald, tří již nevyužívaných nadzemních vedení 22 kV mimo areály a likvidace nevyužívaných technologií v areálech o. z. ODRA. V průběhu r. 2005 byly ukončeny sanačně rekultivační práce na stavbě „Zalesnění zemníku Petr Bezruč“ na ploše 2,3 ha a rekultivace „Úpravy v areálu Žofie“ na ploše 0,4 ha. V rámci Revitalizace Moravskoslezského kraje pokračovaly práce na stavbě „Rekultivace odvalu Žofie“, Průzkum a monitoring termických procesů na odvalu Heřmanice a na odvalu Hedvika a byly zahájeny práce na stavbách „Rekultivace Rudná 5. st. podél ul. Polanecká“ a „Odvodnění pozemků jižně od rybníka Kuboň“. V rámci plnění zakázky „Průzkum, likvidace nebo zajištění starých důlních děl s výstupem metanu v ostravsko-karvinském revíru“ Ministerstva životního prostředí ČR bylo v roce 2005 zajištěno osm starých důlních děl, čtyři stará důlní díla byla dohledána a jejich zajištění bude realizováno v roce 2006. U sedmi starých důlních děl nacházejících se pod odvaly Václav a Lidice byly posouzeny jejich možné projevy na povrch a provedeno bezpečnostní zhodnocení celkové situace v místech jejich předpokládaného výskytu. Na odvalech byl uskutečněn plošný atmogeochemický průzkum pro ověření výstupu důlních plynů na povrch. V rámci Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR pokračovaly v roce 2005 na národní kulturní památce „Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren“ práce na obnově budovy starých koupelen mužstva. V roce 2005 byla rovněž realizována v rámci Havarijního programu MK ČR oprava kulturní technické památky jižního přístavku budovy výdušné jámy v areálu Alexander. V rámci řešení revitalizace Moravskoslezského kraje bylo Fondu národního majetku ČR předloženo 13 nových návrhů zadávacích dokumentací o předpokládaných nákladech 188 mil. Kč určených k realizaci přípravy území po ukončení hornické činnosti v areálech bývalých dolů. průzkumu a monitoringu termických procesů na haldách a rekultivačních prací. JAK NADACE LANDEK POMÁHÁ NAŠÍ SPOLEČNÉ PRÁCI Nadace Landek byla jako filantropická nezisková organizace založena před jedenácti lety téměř současně s otevřením Hornického muzea, a to především k finanční podpoře činnosti nejen muzea, ale i práce našeho klubu. Třemi zakladateli 26 DIAMO s.p. v roce 1994 byli Hornické muzeum, městský obvod Petřkovice a náš Klub přátel Hornického muzea Ostrava. Od samého počátku bylo hlavní činností Nadace a její správní rady uspokojování požadavků na finanční pokrytí všech schválených nadačních projektů. Nadaci předkládané projekty z hornických revírů celé republiky zabezpečovaly ve smyslu jejího statutu především záchranu hornických památek, dokumentů a udržování stavovských tradic. Nadace získává prostředky ke své činnosti z nadačních darů, grantů, účelových dotací a z úroků nadačního jmění. Nadace tak oslovuje ročně více než sedmdesát sponzorů. Za celou dobu své činnosti Nadace podpořila celkem 184 nadačních projektů v hodnotě přes 17 milionů korun. Z toho v hodnoceném období loňského roku 2005 Nadace finančně podpořila 42 nadačních projektů v hodnotě přes 3,3 mil. Kč. Klubu přátel bylo v tomto roce ve výběrovém řízení přijato šest projektů v hodnotě 277 000 Kč. Byly to projekty Hornický videozpravodaj, Tabla hornických odznaků, vydání stavovského kalendáře, vydání publikace Martinská štola, Světelný panel „Důlní díla v Petřvaldě“ a publikace „100 let Dolu Dukla“. Podpora projektů klubu patřila vždy mezi prioritní úkoly, protože právě činnost klubu vesměs plně zabezpečuje znění statutu Nadace, pro který byla ustavena. Příští rok uplyne dvacet let od legislativního založení Hornického muzea na tehdejším ještě činném Dole Urx (později Anselm). Následně vznikly vedle muzea i další dva samostatně pracující subjekty, v roce 1988 Klub přátel muzea a v roce 1994 Nadace Landek. Tyto tři samostatné organizace mají však ve své součinnosti jeden společný cíl: zachovat budoucím generacím co nejnázorněji obraz těžkého a zodpovědného povolání jako je hornictví. Proto i mladší Nadace Landek chce svou činností k tomuto cíli co nejvíce přispět. Hornické muzeum by se pak mělo stát historickým památníkem této náročné hornické práce. Ing. Stanislav Vopasek ředitel nadace HORNICKÁ PÍSEŇ V dnešním čísle Zpravodaje pokračujeme v otiskování hornických písní. Jde o pochod „Hornická kapela“ z operety Rudolfa Kubína „Děvčátko z kolonie“ na slova autora hudby a V. Poláčka. Pro svou melodičnost je tento pochod stále na repertoáru každé hornické kapely. Navíc ji velmi často pohybově doplňují pro potěšení obecenstva půvabné mažoretky. -ger- 27 ZPRAVODAJ DVĚ VÝZNAMNÉ AKCE V OSTRAVĚ V závěru ledna letošního roku byly v Ostravě dvě významné akce, které se týkaly hornictví. V pondělí 30. ledna se uskutečnila na Ústavu geoniky AV ČR v OstravěPorubě prezentace knižního titulu „Atlas uhlí české části Hornoslezské pánve“, který představil vedoucí kolektivu autorů prof. Petr Martinec. Tento titul vydalo těsně před koncem loňského roku ostravské nakladatelství ANAGRAM. Při příležitosti prezentace byly přítomným zájemcům představeny další knižní tituly. Prof. Miloslav 28 VÝZNAMNÉ AKCE V OSTRAVĚ Dopita hovořil o monografii „Uhelné hornictví v OKR“, která vyšla v závěru roku 2003. Svůj projev doplnil ukázkami některých článků, fotografií a grafů. Další knihou, o které se hovořilo, bylo „Povodí Odry“, o kterou je mezi odborníky velký zájem. Tuto knihu představil P h D r. J a n M a c h á č , ř e d i t e l nakladatelství ANAGRAM. V závěru prezentace prof. Petr Martinec představil knihu polských autorů „Atlas geologiczno-zložowy polskiej i czeskiej czešci górnošlaskiego zaglebia wenglowego“ a tituly „Documenta Geonica 2003 a 2004“. Veškeré tituly vydalo ostravské nakladatelství ANAGRAM. Prezentaci bylo přítomno více než padesát odborníků, kteří si se zájmem prohlédli nejen jednotlivé knižní tituly, ale i vystavené kopie historických důlních map a soubor map, které dokumentují vliv útlumu hlubinné těžby na krajinu a životní prostředí na Ostravsku. O den později, v úterý 31. ledna, bylo ve správní budově a. s. FITE a Krajské hospodářské komory v Ostravě slavnostní svěcení sochy patronky horníků sv. Barbory. Tuto dřevěnou sochu vysokou 190 cm vyřezal z jednoho kusu topolového dřeva řezbář Jaroslav Slavík, který má svou dílnu v Hornickém muzeu OKD. Slavnostní akt zahájil generální ředitel a. s. FITE a předseda Krajské hospodářské komory Ing. Pavel Bartoš, o svaté Barboře hovořil předseda ČBÚ prof. Roman Makarius. Řekl, že je nejen patronkou horníků, ale i kominíků a dělostřelců. Protože se stala křesťankou i přes otcův nesouhlas, nechal ji otec ukrutně mučit, nakonec ji odsoudil k smrti a vlastnoručně popravil mečem. Hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Evžen Tošenovský uvedl, že hornictví přineslo Ostravě nejen těžkou dřinu, ale i techniku a kulturu. Jednotlivé doly měly své kapely, pěvecké sbory, knihovny, divadelní kroužky apod. Po slavnostním úvodu požehnal a posvětil sochu biskup ostravskoopavské diecéze František Václav Lobkowicz společně s biskupkou Církve československé husitské PhDr. Janou Šilerovou. Mezi přítomnými byl i předseda představenstva OKD a. s. Ing. Josef Goj, předseda představenstva VOKD Ing. Jan Březina, předseda Nadace Landek Ing. Stanislav Vopasek, vládní zmocněnec pro Moravskoslezský kraj Ing. Vítězslav 29 ZPRAVODAJ Zamarský, náměstek primátora Jaromír Horák a další významní hosté. Součástí svěcení sochy, která je umístěna ve vstupní hale správní budovy a. s. FITE, byla i výstava kopií historických důlních map, převážně ostravských dolů, kterou pro tuto příležitost zapůjčilo Hornické muzeum OKD. Téměř všichni hosté, kteří se slavnostního svěcení zúčastnili, projevili o vystavené kopie historických důlních map mimořádný zájem a nechali si některé mapy podrobně vysvětlit. Instalování sochy patronky horníků sv. Barbory ve správní budově a. s. FITE je dalším krokem pro udržení hornických tradic na Ostravsku. Vítězslav Hettenberger TO LETADLO MŮŽE ODSTARTOVAT V záchranářském životě se mohou vyskytovat i zážitky poněkud úsměvné. Ani ty by neměly upadnout v zapomnění. Počátkem roku 1960 jsem sloužil v pohotovosti na HBZS v Ostravě-Radvanicích. V odpoledních hodinách jsme obdrželi neobvyklý příkaz k zásahu. Přišel prostřednictvím dispečinku OKD přímo z ministerstva. Nový náměstek ministra nalezl v hlášeních z revírů zprávu o tom, že na Dole Koněv v SHR se v důlních větrech v blízkosti uzavíraného požářiště objevil ve vzorcích ovzduší metan. Bystře usoudil, že na metan jsou v Ostravě, vzpomněl si, že na VVUÚ jsou již k dispozici nějaké nové japonské prostředky pro jeho měření přímo v dole, a vydal příslušný příkaz k zásahu Ostraváků s tímto zařízením na Mostecku. Příkaz je příkaz a tak se rozjela neobvyklá akce, jejíž aktéři od HBZS v Mostě, přes vedení OKD až po HBZS v Ostravě věděli, že je nesmyslná. Vznikly dva problémy: jak se dostat rychle do Mostu a jak se dostat k oněm zázračným prostředkům dvěma zkušebně nakoupeným interferometrům RIKEN 18. První problém řešilo vedení OKD. S přispěním stranických orgánů byla okamžitě zablokována dvě rezervní sedadla v odpoledním leteckém spoji z Ostravy na Prahu. (Taková byla vždy v každém spoji až do odletu.) Druhý problém jsme museli řešit s vrátnicí VVUÚ. Vnikli jsme do laboratoří a postupně páčili zásuvky psacích stolů v té době již nedosažitelných Ing. J. Žagmena a Ing. L. Petráše, kde nakonec byly hledané interferometry nalezeny. Samozřejmě bez návodů. Jak se s tím žďorbem měří, věděli v té době u nás částečně jen oni dva a svatý Václav. Mezitím již k Ostravě uháněl vedoucí HBZS Ostrava, Ing. L. Hájek, povolaný z jakéhosi aktivu někde mimo Ostravu. Zdálo se, že situace je pod kontrolou. Nebyla. Ing. Hájek mě ještě z cesty informoval, že do Prahy nepoletíme, protože generální ředitel OKD dává k dispozici novou Tatru a letadlo můžeme odříci. 30 VZPOMÍNKY A tak došlo k tomu, co je v nadpisu tohoto povídání. Nechal jsem odstartovat letadlo ČSA z Ostravy do Prahy. Dvakrát se mne dotazovali, zda se mohou spolehnout na moje telefonické ujištění a zda tedy může již dvě hodiny zpožděné letadlo odstartovat. Dal jsem velkomyslné povolení k odletu. Víckrát v životě se mi to už nepodařilo. V krátké době dorazil Ing. Hájek na stanici a vcelku nedbale vydal příkaz, aby bylo připraveno auto, které nás odveze na letiště, kam se máme ihned dostavit k odletu. „Ale to letadlo, šéfe…,“ namítal jsem. „Nestarej se, víc nevím.“ Hrůza! V duchu jsme počítal, kolik asi bude stát mnou povolený start a návrat letadla a kde na to vezmu. A tak jsme vyjeli stařičkým Popularem na letiště. Jenže nikdo z nás nevěděl, kde vlastně je do donedávna utajené vojenské letiště v nějakém Mošnově, jen pár dní otevřené i pro civilní dopravu. Byla už tma, mrzlo až praštělo, čelní okna auta jsme otírali tampony se solí a hledali cestu v pevné víře, že na nás ten metan v Mostě počká. Po několika dotazech v domečcích u cesty jsme nakonec dospěli až k jakési závoře, kterou zakuklený ozbrojenec okamžitě otevíral. Věděl o nás, věděl čím přijedeme a netrpělivě čekal, aby nás bez okolků vpustil do stále ještě střeženého prostoru. Bez dalšího bloudění jsme dojeli k nízké neosvětlené budově a uniformované bytosti nás hnaly s výčitkami za naše více než hodinové zpoždění na letištní plochu. U temné siluety eroplánu na nás čekal žebřík a u něj v kožešinových válenkách další postavy, jaké jsme znali jen z filmů o Čkalovovi a Papanincích, nás vítaly povely: „Davaj, pospěši!“ Spadl mně kámen ze srdce. To nebylo letadlo ČSA, ale Iljušin 14 sovětských expertů, které s nám ihned rolovalo na start. O co jde, jsme se dozvěděli až od styčného důstojníka čs. armády, který nás jakožto civilisty musel na palubě cizí mocnosti doprovázet. Při zmatcích okolo vzpomínaného letu ČSA Ostrava Praha byl na velitelském stanovišti i důstojník RA. Ten se znalostí sovětských předpisů, že totiž báňská záchranná služba (VGSČ) má vždy přednostní nárok na leteckou přepravu prvním k letu připraveným letadlem, dal k dispozici svůj stroj, který byl v trvalé pohotovosti, kdyby nás přece jen imperialisti přepadli. Let byl krásný. Na palubě bývalého Iljušinu vládní letky jsme seděli u konferenčního stolu a tvářili se ustaraně a odborně, abychom zachovali vážnost situace. Z poklidu nás vyrušil nejprve člen posádky se zprávou, že v dálce jsou vidět jakési plameny, s dotazem, zda to je ono neštěstí, k němuž směřuje naše dvoučlenná mise (pochopili jsme, že se blížíme k Záluží), a potom náhlé vysazení obou motorů poměrně vysoko v oblacích. Padáky jsme neměli. Letecký kapitán, který nás doprovázel, byl poklidný. Na naše zřejmě poděšené tváře reagoval informací, že nepadáme, ale vojenská čtrnáctka přistává jako obvykle klouzavým letem. Na letišti v Postoloprtech nás hned pod křídly čekal po zuby ozbrojený doprovod a vyvezli nás s málem zavázanýma očima za brány tajného objektu. 31 ZPRAVODAJ Teprve v čekajícím autě HBZS Most jsme si mohli vydechnout a poprvé se s chutí zasmát s Ing. Izmailem Žerevinem, vedoucím mostecké stanice, čekajícím netrpělivě na ohlášené „experty přes metan z Ostravy“. Abychom zachovali dekorum, sfárali jsme ihned do dolu. Skutečně jsme naměřili ve výdušných větrech za požářištěm asi 2,5 % sekundárního metanu, aniž bychom v té době měli nějaké znalosti o vlivu dalších požárních zplodin na měření inerferometrem, a podali jsme velmi podrobnou zprávu na ministerstvo. Jak jsme se později dozvěděli, zachovali i tam všichni znalí dekorum a ocenili rychlost a úspěšnost celé akce. Chvíli jsme se ještě nasmáli, pověděli si, co je nového a ještě v nočních hodinách jsme poděkovali za pohoštění a teď již zcela nehavarijně spěchali do Prahy a vlakem zpátky do Ostravy. Nebezpečná situace na Dole Koněv byla zažehnána. Jediným přínosem bylo to, že jsme si ověřili možnost případné rychlé pomoci báňských záchranářů z obou oblastí. A bylo to zadarmo. Petr Faster VZPOMÍNKA NA STARÉ ČASY Práce horníků byla vždy velmi těžká. Vše se provádělo ručně, fyzickou silou, technika se omezovala na špičáky, kladiva, klíny, sekery a pily. Uhlí se kopalo technologií zátinek, ze kterých se uhlí táčkovalo nebo nohama pomocníků havířů potlačovalo ve žlabech až do důlních vozíků. Důlní vozíky se pak posunovaly ručně a později k jámě byly dopravovány koňmi, kteří měli své stáje v dole. Teprve kolem roku 1902 se objevily první šramací stroje a v roce 1908 střásací žlaby s pneumatickými motory. Sbíjecí kladiva se začala používat v roce 1919. Nasazení této mechanizace přineslo velké ulehčení fyzické práce horníků a tím zvýšení těžby. Koně v dolech pak postupně nahradily důlní lokomotivy. Mnoho horníků pocházelo ze širokého okolí Ostravy a práce na šachtách přinášela hornickým rodinám živobytí. Do práce na ostravské doly chodili horníci převážně pěšky, neboť ne všude byla vlaková doprava. Byli to hlavně pracovníci z Krmelína, Brušperka a dalších vesnic, kteří chodili do Ostravy pěšky a po směně je ještě čekala práce na vlastních polích. V té době byla únava horníku značná, a proto majitelé dolů se začali zabývat tímto problémem. Potřebovali odpočatou pracovní sílu! Řešila to výstavba dělnických i úřednických kolonií a pro velmi vzdálené pracovníky se stavěly dělnické domovy. V letech 1866 až 1873 byla v těsné blízkosti Dolu Hlubina postavena kolonie, kde domky měly čtyři byty a ke každému patřila malá zahrádka. Na dvorcích byly kůlny na uhlí a dřevo a „chlívky“ pro domácí chov. Postupně se postavilo v této kolonii 47 domků. V roce 1873 byla také zahájena výstavba dělnické kolonie pro rodiny 32 VZPOMÍNKY horníků Dolů Šalomoun a Karolina. Po dokončení výstavby měla tato kolonie 70 domků, v každém domku byly také čtyři byty. Dělnické kolonie měly svůj dobový význam. Plnily úkol centralizace pracovní síly a současně poskytovaly hornickým rodinám značné výhody. Kromě bydlení vedle dolu byl velmi nízký nájem a zdarma elektřina i pitná voda. Možnost odběru pitné vody byla zpočátku výstavby kolonií z výpustí, které byly rozmístěny na cestách po koloniích. Později bylo potrubí pitné vody zavedeno i do jednotlivých domků. Na zahrádkách se pěstovala zelenina a každá rodina měla přidělen i kousek pole, kde bylo možné pěstovat brambory a případně obiloviny. Tím měly dělnické rodiny možnost si přilepšovat při stravování. Ke zvyklostem v koloniích patřily „zabijačky“, kdy nejbližším sousedům se dávaly zabijačkové polévky, jitrničky a jelítka. Pole mezi koloniemi Dolů Hlubina a Šalomoun obdělával zdarma závodní potah, ale sklizeň si prováděly jednotlivé rodiny samy. Úředníci a inženýři měli ještě další výhody a také vícepokojové byty. Tento systém centralizace pracovníků v koloniích jednotlivých dolů byl pro majitele dolů velmi výhodný. Pracovníci bydleli v závodních bytech těsně u závodu a byli kdykoliv k dispozici. Levné nájemné a jiné výhody způsobovaly, že pracovníci byli majitelům dolů zavázáni. V případě hrubého porušení kázně museli výhodný závodní byt opustit, což pro mnohačetné rodiny nebyla maličkost. Proto velká většina horníků si bydlení v závodních bytech v koloniích vážila a na důlním závodě pracovala celý svůj život. Navíc u kolonií, které byly mimo centrum města, byly obchody, hostince, školy, hřiště apod., což obyvatelům usnadňovalo život. Postupně kolonie zestárly a svým vybavením neodpovídaly modernímu bydlení. Po druhé světové válce začala výstavba sídlišť, která byla vzdálena od jednotlivých dolů, ale byty byly vícepokojové, měly ústřední vytápění, teplou vodu, plyn, a proto dělnické kolonie postupně zanikaly. Kolonie Dolu Hlubina ustoupila rozšíření Vítkovických železáren a kolonie Dolu Šalomoun nové výstavbě moderního sídliště. Pro mnohé zůstaly jen vzpomínky. Oldřich Vojkovský OSTRAVSKÝ SLOVNÍK E Edison - populární ostravské kino v Hrabůvce ekcynder - aretační zařízení na důlní kleci Elektra - tzv. Hornický dům, palác postaven v letech 1924-26, s proslavenou kavárnou ve stylu art déco, a kinem, v němž se jako v jednom z prvních v Ostravě promítaly zvukové filmy. Kavárna byla zlikvidována v roce 1992, dnes je v ní mexická restaurace. elvera - penalta, jedenáctka, z něm. „elfmeter“ Ema - jméno nejvyšší ostravské haldy (340 m.n m.) enem - jen 33 ZPRAVODAJ enemže - jenomže F fackat - fackovat fajer - oheň, „fajrovat“ topit Fajkus fajny - prima, dobrý fajnula - citlivka, vybíravý člověk fajront - konec směny. Slovo sice nejasného původu, ale velmi frekventované a oblíbené, bo fajrontem končí dřina, jde se do sprch a pak na pivo… fajsel - kladivo fachat - pracovat, něm. původ fal - porub na šachtě fangla - zednická naběračka fanka - zednická naběračka faračky - hornické montérky, v nichž se fárá. Obvykle vyztužené na loktech a kolenou koženými latami, protože musely hodně vydržet. fart - žebřík fasovat - obdržet, dostat. Používá se v různých významech „nafasovat novu lopatu“, ale též „nafasovat na pysk“ dostat přes hubu fedrovat - těžit felšmida - kovářská výheň Fenyx - původně palác pojišťovny Fénix, pak oblíbená kavárna na roku dnešního náměstí Mgsre. Šrámka, v současnosti bohužel nefunguje. fersenk - zahloubení otvoru při vrtání feršlag - překop na šachtě fertyk(g) - hotovo, konec fěrtoch - zástěra fest - hodně, dost fifrat - nimrat se v jídle, ale také špinit se „zfifrany“ umatlaný apod. fiko - prak filcka - oděrka, též druh vší filcoky - teplé vysoké boty Filgas filort - náraží na šachtě, z něm. „füllort“ finské domky - dřevěné panelové domky, jejichž výstavbou se řešil nedostatek bytů v polovině 20. století. Mnohé dosud slouží. firhaňky - záclony, závěsy 34 OSTRAVSKÝ SLOVNÍK firunky - vodítka klece, kolejnice, v nichž se klec pohybuje (z něm.) fiřt - strop důlní chodby flahajz - plocháč, ploché železo flajšus - rána, která nezasáhla kost, šla jen do svalu flašincug - kladkostroj flobertka - střelná zbraň slabé ráže, vrabčinka flokman, flogman - pracovník šachty, který označoval vozy s dobrým uhlím, dával do nich floky kousky dřeva flec - uhelná žíla, vrstva foc - spermie folga - páka na zvedání vozíků, které spadly z kolejí, z polštiny folovač - pomocník havíře, který dříve házel uhlí do vozíků, později do žlabů folovat - plnit (z něm. „voll“ plný) forant - jiný název pro předáka na šachtě forborung - předvrtávka na šachtě (z něm.) forhajer - přední dělník na šachtě, na určitém úseku fornefla - naběračka forota - zásoba, též vytěžené uhlí, z něm. „vorrat“ zásoba foroťok - zásobník. „Ma hubu jako foroťok“ má velká ústa. Foršiber - pomocník na důlní lokomotivě foršus - záloha (z něm.) fošňa - dlouhé a tlusté prkno fraj - volno (z něm.) frunkat - rychle házet, např. lopatou Frydek - okresní město nedaleko Ostravy, název z angl. „free deck“, což odpovídá poloze nad řekou Ostravicí fuček - hadice na vzduch fujat - vát fujat sněhem - sněžit fulat - nalhávat, kecat Fulnek - název města (z angl. „full neck“ plný krk) funcok - bolení v kříži, ústřel furtka - branka, dvířka Fusek fusy - vousy futro - zárubeň, potrava, také podšívka kabátu apod. 35 ZPRAVODAJ futrovat - krmit fynt - dřevěný klín G gabat - sahat Gabzdyl gajdovat - lomcovat galatky - kalhotky galaty - kalhoty galgan - lotr, mizera, z něm. „galgen“ šibenice ganc - úplně, zcela ganěk - přístavek, komora garbovňa - nádoba na hašení vápna gauč - divan gaučovka - typizovaný obraz nad sedací soupravou v havířských panelákových domácnostech v době normalizace. Patřilo k ní leskymo na sedačce a obytná stěna s televizorem a křišťálem gatě - kalhoty gaťky - kalhotky Gavlasgebeno - dluh. „Na gebeno ti nedam už ani lyka“ na dluh ti už nedám ani hlt věta z dialogu v hospodě mezi hostinským a chudákem bez peněz. geltag - výplatní den, z něm. geštenk - žlab do nízkých slojí Gibas gibky - rtuťovitý, čilý, neposedný. „Na svoje roky je eště gibky“ na svůj věk je ještě čilý. giglat se - viklat se, „vygiglany“ rozviklaný, nestabilní gichnut - spadnout, např. do vody. Minulý čas „gichnul“, ale ona gichla“ gizd - neřád, grázl Glabazňa glajcha - konec hrubé stavby, což se poznalo podle májky na krovu glajza - kolej (z něm.) glancovat - čistit globin - krém na boty, zlidovělá značka krému graca, gracka - škrabka, nástroj na čištění děr před střelbou na šachtě grajfnut - hryznout, kousnout gramlavy - nešikovný, nemotorný, neohrabaný 36 Z HISTORIE MORAVSKÁ OSTRAVA ZÁMECKÁ ULICE Východní pohled z baziliky Božského Spasitele postavené v letech 1883 až 1889 na dnešní centrum Ostravy, tj. hotel Imperial a ulici Zámeckou, kterou křižuje ulice Puchmajerova, ukazuje střed staré pohlednice. V tomto místě byla postavena v roce 1729 kaple sv. Lukáše jako hřbitovní kostelík, který byl vysvěcen až v roce 1740. V roce 1929 v místě bývalé kaple byla postavena budova pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtá s kavárnou Savoy (architekt Karel Kotas). Na protějším rohu ulice byl v roce 1933 postaven pětipatrový obchodní dům Bachner (dnes po mnoha změnách opět obchodní dům). Projektoval jej známý německý architekt Erich Mendelshon. Jedna ze starších pozoruhodných budov je hotel Imperial, který byl otevřen a provoz zahájen 1. 1. 1904 (budova na pravé straně snímku). V roce 1954 byl hotel rekonstruován a rozšířen o novou budovu na Tyršově ulici. Po poslední generální rekonstrukci a nových přístavbách (kongresový sál, podzemní garáže) byl hotel dne 1. 12. 1995 znovu otevřen. Trvalým zdrojem znečištění životního prostředí města byl před 100 lety nejen průmysl, ale i haldy z Dolů Hlubina a Šalomoun, které se rozkládaly jihovýchodně od blízkého centra města viditelné v levé horní části pohledu (dnešní Černá louka). V letech 1929 vznikl na haldách zábavní park Tivoli s horskou dráhou. Dobová pohlednice pochází z počátku 20. století. Ladislav Bardoň 37 ZPRAVODAJ OSTRAVŠTÍ HAVÍŘI NA SAHAŘE V letech 1969 až 1972 byli z OKR vysláni horníci a technici do Alžíru s cílem ověřit mechanizaci pro nízké sloje v tamějších složitých saharských podmínkách. Nebylo to jednoduché, užili si horka, rizika nemocí a úrazů. Velmi negativně také na všechny působilo dlouhodobé odloučení od domova. Úkoly, pro které byli do Alžíru vysláni, se splnily a byly vytvořeny velmi dobré podmínky pro spolupráci s tímto státem. Dnes zůstaly všem jen vzpomínky na Saharu, složitou práci a prožité příhody. Při dlouhodobém pobytu potřebovali někteří naši pracovníci také ostříhat. Provedl se průzkum a zjistilo se, že jeden Arab v táboře u dolu docela dobře stříhá. Požádali ho, zda je nechce ostříhat a tím si vydělat. Ten je pak stříhal speciálním postupem. Nejdříve ostříhal jednu polovinu hlavy a pak druhou polovinu. Když přišel na řadu Jirka, mistr Arab po ostříhání jedné poloviny hlavy prohlásil, že už je unaven a bude pokračovat až příští den. Tak z poloviny ostříhaný kamarád musel po celý večer poslouchat ironické poznámky na svoji vymodelovanou hlavu a nový účes. Protože v oblasti Sahary je velké teplo, daří se tam různé havěti, hlavně švábům. A ti byli velcí jako palec ruky. Pro zbavení se švábů a tím zlepšení našeho prostředí arabští spolupracovníci přinesli ježka, který měl tuto havěť vychytat. V noci to na světnici jen pukalo, ježek mlaskal a na švábech si pochutnával. Za tuto namáhavou práci dostal ráno do misky místní červené víno. Ježkovi to zachutnalo, vypil všechno a potom v „opici“ proležel celý den nožkami vzhůru. Byla obava, že mu to uškodí, ale on si na víno zvykl a každé ráno se hlásil o svůj příděl. Ale se šváby jsme měli pokoj! Když byla práce na alžírském dole ukončena, odnesli jsme malého alkoholika zpět do pouště. Nakonec ještě jedna vzpomínka. Při prohlídce lokality, kde se již Francouzi snažili o těžbu uhlí, šli čeští technici na obhlídku jedné z jam. Byla hluboká jen asi 15 metrů, vybavena výdřevou a žebříkem. Z jámy vedla štola sloje. Nejdříve do jámy vlezl Arab vedoucí pokusné šachty, který měl zhaslou benzinku. Po sestupu chtěl benzinku rozsvítit, ale to se mu nepodařilo. Volal proto, ať mu hodíme zápalky. Ty však od nás, kteří jsme měli v paměti naše přísné bezpečnostní předpisy, nedostal. Bylo nám však sděleno, že v dole, na kterém jsme prováděli průzkumné práce, potíže s metanem nejsou. Oldřich Vojkovský Žádáme členy KPHM, aby napsali a poskytli pro otištění své vzpomínky na pracovní, kulturní, sportovní i jinou činnost, o které si myslí, že by zajímala naše čtenáře. Články jistě obohatí náplň našeho Zpravodaje, který vychází čtyřikrát ročně. Redakční rada Uzávěrka pro Zpravodaj KPHM na III. čtvrtletí 2006 je 15. června 2006. 38 PŘEDNÁŠKY K P H M O Klub přátel Hornického muzea OKD si Vás dovoluje pozvat na pravidelné přednášky v II. čtvrtletí 2006 Ostrava - Petřkovice: CX. KLUBOVOU BESEDU V úterý 4.4.2006 v 15.00 hodin PROGRAM Výroční členská schůze KPHM OKD CXI. KLUBOVOU BESEDU v úterý 2.5.2006 v 15.00 hodin PROGRAM Policie České republiky: Kriminalita v Moravskoslezském kraji CXII. KLUBOVOU BESEDU v úterý 6.6.2006 v 15.00 hodin PROGRAM Prof. Ing. Zdeněk Vašíček, CSc.: Geologický průzkum Štramberku CXIII. KLUBOVOU BESEDU v úterý 5.9.2006 v 15.00 hodin PROGRAM Ing. Radomír Tabášek: Péče s.p. DIAMO o hornické památky Na všech akcích tradiční občerstvení Výbor KP HM OKD 39 Důl LAZY O K K KARVINÁ DŮL ČSM STONAVA ODRA o.z. OKD, OKK, a.s. OKD, akciová společnost OKD, a.s. OKD, Rekultivace, a.s. VOJ DPB akciová společnost OKD, a. s. Správa majetku, v.o.j. OKD BS O s.r.o. GEOGRAFICKÉ SYSTÉMY PROJEKCE
Podobné dokumenty
Zpravodaj
výroční plenární schůzi v příštím roce, proto pouze několik základních informací:
1. Mohu oprávněně konstatovat, že program, který jsme na letošní rok přijali, bude
splněn, neboť rozhodující akce s...
II 2007
7. Využívat sdělovacích prostředků k podávání informací o činnosti Klubu
Členové Klubu jsou aktivně zapojeni v redakční radě Horníka a dále o činnosti
Klubu informují členskou základnu a širokou ve...
19. 2. sv. válka a okupace, osvobození našeho státu
bratra (unesl ji a znásilnil → proto jeho ženou). Danijan je sirotek, válečný
invalida, žijící sám, snílek. Danijan se do Džamily zamiluje, ona do něj postupně
také → utíkají spolu pryč. Džamilinu ...