Termit 12

Víte, že ...
2015 TŘETÍ ROČNÍK
TERMIT
OBČASNÍK SŠTO DAČICE
•
před 600 lety (1415) byl na církevním koncilu v Kostnici upálen Jan Hus?
•
před 705 lety (1310) začala po sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou éra vlády Lucemburků v českých zemích?
•
před 715 lety (1300) se v Kutné Hoře začal razit pražský groš, nejznámější středověké platidlo v našich zemích?
•
před 70 lety (1945) vydal prezident Beneš dekret o národní správě majetku Němců, zrádců a kolaborantů?
•
před 100 lety (1915) se narodil spisovatel Jan Drda?
•
před 50 lety (1965) se narodil režisér Jan Svěrák?
•
před 25 lety (1990) zrušilo Federální shromáždění ČSFR trest smrti?
•
před 65 lety (1950) začal v Praze soudní proces s demokratickou političkou Miladou Horákovou, jedinou ženou, která u nás byla z politických důvodů odsouzena k trestu smrti?
TROCHA MOUDRA NIKOHO NEZABIJE…
Honoré de Balzac (1799 – 1850)
byl geniální francouzský romanopisec, autor téměř stovky románů
mapujících život všech vrstev francouzské společnosti své doby;
ostrý kritik společnosti, ovládané peněžní morálkou, skvělý
pozorovatel lidských charakterů
„První láska je druh očkování, které chrání muže před dalším
onemocněním.“
„Mít děti neznamená v žádném případě pojistku proti opuštěnosti.“
„Za každým velkým majetkem se skrývá zločin.“
„Láska odpouští všechno, anebo nic.“
„Čtyřicetiletá žena pro tebe udělá vše, dvacetiletá nic.“
„Láska se člověku ze srdce nevytrhne, protože to není bolavý
zub.“
Řešení kvízu z předchozí strany: 1a/2c/3b/4c/5a/6c/7b.
Vydává: SŠTO Dačice, Strojírenská 304, 380 01 Dačice
ČÍSLO: 12
CO NOVÉHO ČEKÁ ŠKOLU V NEJBLIŽŠÍCH
TÝDNECH?
I v příštím školním roce čeká školu mnoho změn. V prvé řadě proběhne dlouho
připravovaná a očekávaná rekonstrukce žákovských šaten v přízemí školy. Tradiční
klece budou nahrazeny uzamykatelnými skříňkami pro jednotlivé žáky. Předpokládá se, že poměrně náročná úprava celého prostoru bude dokončena k 1. 9. 2015.
Z bezpečnostních důvodů bude v příštím školním roce stavebně propojena budova školy s budovou internátu. Při pravidelných přesunech žáků do školní jídelny,
která je v budově internátu, už žáci nebudou muset opouštět vnitřní prostory školy.
Součástí této rekonstrukce bude i prostorové zvětšení školní jídelny. Dojde tak k
podstatnému navýšení kapacity školní jídelny, která slouží jak žákům, tak zaměstnancům školy.
Během příštího školního roku bude zakoupeno pro potřeby odborného výcviku
žáků strojírenských oborů 14 zcela nových moderních obráběcích strojů a nová formátovací pila pro truhlářskou dílnu. K modernizaci vybavení prostor odborného
výcviku by mělo dojít už k 1. 9. 2015.
Za zmínku snad stojí i ta skutečnost, že vnější areál školy bude z bezpečnostních
důvodů monitorován nově instalovaným kamerovým systémem. Chci však současně ujistit všechny žáky i zaměstnance školy, že ve vnitřních prostorách školy žádné
kamery instalovány nebudou.
Osobně si přeji, aby všechny uvedené změny proběhly úspěšně v plánovaných termínech a přispěly k zlepšení úrovně vzdělávání i zkvalitnění prostředí, ve kterém tráví
učitelé i žáci podstatnou část pracovního týdne.
Ing. Pavel Kopačka
ředitel školy
8
Termit
Termit
1
V češtině přituhuje…
Nevěříte si, pokud jde o znalosti českého pravopisu a čeká vás maturitní
didaktický test? Mírné obavy jsou určitě na místě. Nabízím vám teď možnost, jak si pravopisné dovednosti otestovat. Navíc zábavnou formou,
autorem nabízené doplňovačky je milovník češtiny Zdeněk Svěrák. Teprve až text přepíšete, zkontrolujte si jej s řešením v dolní části stránky.
A pozor, v textu je třeba na některých místech doplnit i interpunkci. Tak
hodně zdaru!
Lidé, kteří mají rádi přírodu přišli s vynikajícím nápadem. Zřídili síť záchra(n/nn)ých stanic pro zraně(n/nn)á zvířata. Stanice plní úlohu jakéspolikliniky. Některá z poraně(nn/n)ých zvířat však obětav- záchra(n/nn)áři do volné
přírody vrátit nemohou a tak se ob(ě/je)vila myšlenka založit zařízení, pro která se ujal
název parazoo. Kdybyste si myslel- že obyvatelé takové parazoo se při naší návštěvě
choval - jako sklesl- pacienti moc byste se m –lil -. Krkavec má na kleci nápis „Pozor,
klovu!“. Také havran, vrána a kavka se občas zobákem oženou po svých ošetřovatel-ch. Smutné dojm- vyvolávají někteří drav – ptáci. Jestřábov- (L/l)esnímu chybí křídlo
a (K/k)áně (R/r)ousné má obvázanou nohu. Sov- skupinka se ovšem tváří vážně jak to
bývá mezi v-ry zv-kem. Z kočkov-tých šelem je tu zastoupen (R/r)ys (O/o)strov-d. Miláčkem všech příchozích je Bublina krotká (V/v)ydra (Ř/ř)íční která je od mládí zv-klá na
péči chovatelů tak že by pro n(i/í) byl pob-t na svobodě nem-sl-telný.
Řešení úkolu: Pozor, abyste si mohli úlohu zkontrolovat, musíte umět číst pozadu a tak
trochu „naruby“. Alespoň se o to pokuste… Pokud vám to nepůjde, budete musit poprosit o pomoc kamaráda, nebo o kontrolu učitele.
KVÍZ
KVÍZ
KVÍZ
1. Jeden z níže uvedených skvělých českých filmů nevznikl v režii Miloše Formana. O
který z filmů se jedná?
a)
Starci na chmelu
b)
Hoří, má panenko
c)
Lásky jedné plavovlásky
2. V roce 1998 byl filmovými kritiky a publicisty vyhlášen za nejlepší český
film století snímek Markéta Lazarová z roku 1967. Kdo byl režisérem
tohoto výjimečného filmu?
a)
V. Chytilová
b)
J. Menzel
c)
F. Vláčil
3. V 60. letech 20. století se český film stal celosvětově uznávaným fenoménem,
označovaným dnes jako „český filmový zázrak“. Který z uvedených
filmařů v té době filmy ještě netočil?
a)
E. Schorm
b)
J. Svěrák
c)
I. Passer
d)
V. Jasný
4. Nejprestižnější filmové ocenění na světě – „oscara“ získal první
československý film v roce 1966. Jednalo se o film:
a)Kolja
b)
Obchod na korze
c)
Ostře sledované vlaky
5. V roce 2007 byla „oscarem“ oceněna za nejlepší filmovou píseň Falling Slowly česká
zpěvačka Markéta Irglová. Oceněná píseň zazněla ve filmu:
a)Once
b)
Přelet nad kukaččím hnízdem
c)
Crash
6. Výtvarně a filmařsky pozoruhodný poetický horor Valerie a týden divů natáčel
režisér J. Jireš v našem regionu. Kde to bylo?
a)
v Telči
b)
v pivovaru ve Studené
c)
ve Slavonicích
7. Filmová balada O. Vávry Romance pro křídlovku byla natočena podle literární
předlohy:
a)
B. Hrabala
b)
F. Hrubína
c)
I. Olbrachta
d)
J. Škvoreckého
Řešení kvízu najdete na poslední straně časopisu.
2
Termit
Termit
7
Okolí školy
vlastně neznámé…
Pokud se vydáte od naší školy do Bílkova, doslova
po pár krocích minete hned za první křižovatkou
směrem na osadu Karlov velký kamenný kříž. Stojí
tu téměř na rok přesně dvě stě let. Je označen letopočtem 1813. Ze starých map ovšem víme, že na
jeho místě stál už v době Marie Terezie v roce 1770
kříž starší, ale pouze dřevěný.
Pokud jste se někdy zastavili a pokusili se kříž si
detailněji prohlédnout, jistě vám neušlo, že na
podstavci ve tvaru komolého jehlanu se zdvíhá
žulový kříž s obloukovitě zakončenými rameny,
nesoucí nápis INRI. Tato zkratka je vytvořena z
počátečních písmen 4 latinských slov, která znamenají Ježíš Nazaretský, král židovský. Na přední
straně podstavce je nápis, který všem křesťanům
připomíná, že Kristus trpěl právě na kříži a zemřel
za všechny hříšníky, aby mohli mít život věčný a
došli spásy. Kristova oběť je připomenuta nápisem:
Pomni o clowiece co/Bůh pro tebe/wissel.
Kříž vytvořil pravděpodobně nějaký zdejší kameník v době napoleonských válek, tedy ve stejné
době, kdy byl Dalbergy přestavěn dačický Nový zámek do současné empírové podoby.
Na levém boku soklu je o údaj o obnově kříže – došlo k ní v roce 1906 a prováděl ji kameník Klimeš, který sem své jméno na věčnou paměť vytesal. Nápis na pravém boku kříže je
dnes již bohužel zcela nečitelný. Zhruba před deseti lety prošel kříž poměrně náročnou a
téměř rok trvající opravou. Musel být ošetřen biocidním prostředkem a staticky zajištěn.
Z podstavce byl pak vyjmut odlomený kus, byly do něj vyvrtány otvory pro ukotvení
čepů a poté byl pomocí zvláštní pryskyřice zase přilepen na původní místo. Do zadní
(nedochované) části podstavce byly vyvrtány otvory pro zachycení nerezových armatur,
ty byly zality tmelem, a tak byla doplněna chybějící část podstavce. Součástí rekonstrukce kříže byla i oprava korpusu (Kristova těla), nápisů a úprava okolí kříže.
Náročnější opravy se ale určitě vyplatily, kříže do evropské krajiny patří a zvláštním způsobem ji doslova proměňují. Možná by si i tato drobná sakrální stavba před školou zasloužila více naší pozornosti a ochoty naslouchat jejímu poselství.
jb
Zdroj: Dačický vlastivědný sborník V/2009, str. 9 – 10, studie J. Maňasové a M. Slavíkové Kříže,
kapličky a boží muka v okolí Dačic.
6
Termit
Dívali jsme se na obrázky a pak psali…
Boty a vypadají jako nohy s tkaničkami? Vidím dobře? Kdyby mi někdo tvrdil, že takové boty existují, nevěřila bych,
ale teď je vidím. Napadlo mě, jak se asi takové boty číslují, vyrábějí, ale hlavně, kdo je nosí?? Já osobně bych takové
boty nechtěla, přijdou mi spíš legrační a do společnosti se
určitě nehodí. Ale na takový karneval by snad tak špatné být
nemusely…
Sabina Petriková, KA3
Transfer znalostí. Neříkám,
že by nebylo fajn počkat si ve
frontě jako na banány, přijít
do místnosti, kde sedí nějaký
chytrý pán, a vzít mu všechno,
co ví, abych i já byla chytrá.
Ale jak by to tu vypadalo, kdyby byl takový transfer opravdu
možný? Bylo by hodně nefér,
kdyby hloupí a líní lidé, kteří
sami nejsou schopní cokoliv se
naučit, jen tak přišli za chytrým a vzdělaným člověkem,
který dřel, aby něco dokázal, a vzali si to, co on ví, aniž by zapnuli mozek a třebas jen
hnuli prstem. Stejně by jim byl transfer nejspíš k ničemu, myslím, že by vůbec nevěděli,
jak takové znalosti využít…
Kristýna Švecová, KA3
Byly tam obrovské dveře a na nich velkým tiskacím písmem napsaný nápis TRANSFER
ZNALOSTÍ. Od dveří stála dlouhá řada lidí až na konec ulice. Moc jsem se bála. Tím
víc, čím víc jsem se blížila k těm tajemným dveřím. V hlavě jsem měla pořádný zmatek.
Proč lidé, kteří vstoupili, nevyšli? Co se se mnou stane? Mohla bych být chytřejší? Stále
jsem váhala, zda mám do dveří vstoupit. Ale když se to stalo, na nic už jsem myslet ani
nestačila. Doufám, že mi to ve škole půjde lépe. Jsem na řadě. Tak mi držte mi palce!!
Michaela Králíková, KA3
Termit
3
Corbusierova kaple v Ronchamp ve Francii
před 60 lety byla dostavěna výjimečná stavba moderní církevní architektury
V roce 1955 byla dostavěna jedna z nejobdivovanějších staveb moderní sakrální architektury, kterou navrhl tehdy již
slovutný architekt švýcarského původu
Le Corbusiere. Vznikala na místě mariánské kaple zničené během 2. světové
války. Známý architekt, který o sobě
prohlašoval, že je ateista, nebo nanejvýš
panteista, byl natolik okouzlen a doslova přemožen „geniem loci“ zvláštního
kopcovitého místa na francouzsko-švýcarském pomezí poblíž města Belfortu,
že při projektování nové kaple popřel
všechny dosavadní principy své tvorby.
Výsledek však je skutečně úchvatný. „O
tom, že zde budu stavět, rozhodla jen
sama krajina a čtyři světové strany,“ prohlásil prý příznačně Corbusier.
Z větší dálky působí malá stavba (o půdorysu pouhých 13x25 m) jako „orlí hnízdo“,„rozkvetlá
líbezná květina“, jiným připomíná ptáka nebo loď. Dokonale však ladí s okolní kopcovitou krajinou a je jejím harmonickým doplňkem. Hlavním materiálem je beton, podle Corbusiera materiál,
který „neklame a na nic si nehraje“. Z betonu je vytvořen hlavní oltář, kazatelny, a dokonce i zpovědnice. Přestože je stavba vytvořena z betonových skořepin, působí neobyčejně lehce. Půdorys je
složitě zprohýbaný, zdi jsou zešikmené, hmota je jakoby rozteklá, sochařsky tvarovaná. Střecha je
vytvořena ze dvou prohnutých betonových membrán a dutý prostor mezi nimi je vyplněn soustavou nosníků. Šedý beton střechy kontrastuje s bíle omítnutým tělem stavby. Mezi střechou a zdmi
je několikacentimetrová mezera, která obě části stavby opticky odděluje a také vpouští do interiéru kaple zvláštní světlo. Součástí kompozice stavby jsou také tři betonové věže zakončené kopulí,
každá z věží je natočena jiným směrem a svislým otvorem ve štítu přivádí do vnitřku chrámu v
jinou denní dobu rozptýlené vertikální světlo. Jižní stěna kaple je při vchodu silná téměř 3 metry,
ale její šířka se postupně zužuje až na pouhého půl metru, přitom se postupně stáčí jihovýchodním směrem a dosahuje pomalu dvojnásobné výšky. Je nepravidelně prolomena menšími okny
různého tvaru. Okenní otvory jsou vyplněny barevnou skleněnou mozaikou. Podlaha chrámu
respektuje tvar kopce, na němž stavba stojí, a směrem k oltáři se svažuje. „Nádoba ticha a dobromyslnosti“, těmito slovy charakterizoval dojem z interiéru stavby sám architekt.
Kaple dokáže pojmout asi jen 200 věřících. Při mariánských oslavách 15. srpna sem ale pravidelně
proudí i 30 000 věřících. I na to architekt pamatoval. Chrám má jednu vnější kazatelnu a zelená
plocha kolem slouží pak jako velká katedrála pod širým nebem. Po roce 2000 vybudoval v blízkosti kaple jiný slovutný architekt Renzo Piano středisko pro poutníky. V pokoře před krásou kaple
je však skryl z větší části pod zem a zakryl stromy tak, aby nijak prostorově nenarušil místo, na
kterém stojí jedna z klíčových staveb moderní architektury.
Zdroje: www.archizone.cz a W. Koch: Evropská architektura, Praha, Universum, 2008.
4
Termit
Pozdrav
Josef Topol (*1935)
Není lehké se narodit s tím, že věříme slovu, věříme na slovo. Lehčí je
možná uvěřit teoriím, podle kterých jsme jako lidé především pátrali po
kořisti (to jsme zřejmě uměli ze všeho nejdřív) a nad ulovenou kořistí
jsme samým potěšením nejspíš zařvali, zahalekali, zajásali až zaplesali,
začali při tom dělat různé poskoky a posunky, až nám ženy a děti tleskaly, jak jsme se jim líbili, a už jsme to opakovali a pomalu se z toho stával
rituál, i když lov nebyl vždycky úspěšný, začalo to hraničit s tím, čemu ti
přemýšlivější pak začali říkat pantomima, tanec, divadlo. I hudba možná
tak vznikla – z našeho výskotu a touhy po rytmu. Netušili jsme, kam to dovedeme, když jsme se z
radosti nad něčím vykonaným (pro obživu, nakrmit sebe a rodinu) začali předvádět.
Teď mám trápení, kdy poprvé krom toho všeho jsme něco vyslovili? Či artikulovali (podnes v politice oblíbené slovo). Kdy jsme poprvé zvolali MASO nebo KUS MASA (už tím rozlišením nám
tehdy přibylo na inteligenci). A pak si ten člověk najednou sám sebe uvědomil a řekl (bezpochyby
vítězně): Já mám maso. A za tisíc let, a to už jsme vstoupili do kultury, mu jeho bližní dokázal
odpovědět či namítnout: Dej mi kus masa. Z lidí, honících kořist, se touto větou stala společnost, z
rodiny rod, z rodu národ, později, když se to promyslelo, i stát. A tak podobně.
Vypadá to, že blábolím. Ale ještě já jsem se v učebnici rodného jazyka ponejprv učil větám Ema má
maso…atd. Bylo to asi potřebné, ale nudné. Uhranula mi další věta pro hlupáčky a prosťáčky boží:
Ema je ráda. Kdyby mě ničemu jinému nenaučili, za tohle jsem škole do smrti vděčný. Být rád, být
ráda. Když se znovu podle teorií rozhlédnu za vývinem člověka, ten, kdo to prvně vyslovil (být rád,
být ráda), způsobil revoluci. A přitom ani v tom ohlédnutí mi to nepřipadá jako obzvláštní výkon.
Ten, kdo si všímá toho, co vedle nás žije, si nemohl nepovšimnout, že dar radosti (být rád, být ráda)
je udělen všemu živému. Taky stromům a květinám. Ale uvědomme si to křiklavější. Ne nadarmo
zpívají ptáci, divné zvuky vydává velryba a vyje vlk. Ne ovšem vždycky z radosti. Jako by znali celé
spektrum našeho světa, někdy vydávají různé zvuky i z rozhořčení, z bolesti, ze smutku.
A tak si vzpomínám, protože celý život se trápím slovy, že už v dětství mi pouhý POZDRAV dělal
potíže. Kdybych přistoupil na všechny své teorie, za největší výkon člověka v jeho vývoji považuji
to, že byl schopen pozdravit svého bližního. Promítlo se to pak i do náboženství, do kultur, do dějin. Možná náboženství, kultury, dějiny začaly právě touto schopností pozdravu. Ave Maria, Šolom
alejchem…Čili ten člověk, který kdysi něco ulovil a časem pak potkal svého bližního a dal mu kus
masa a byl poprvé schopen říci: dobré jitro, dobrý den, dobrý večer – ten se poprvé (jak nerad používám cizích slov) konstituoval jako člověk. Pošetile se domnívám, že pozdrav je to nejkrásnější,
co člověk vyslovil, vytvořil.
Z osmnácti tisíc knih vydaných v ČR roce 2014 vybrala redakce Literárních novin
jako knihu roku soubor esejů, vzpomínek a rozhovorů dramatika a básníka Josefa
Topola s názvem O čem básník ví, z níž je i stať Pozdrav. Kniha je poctou jedné z
nejvýraznějších osobností české poválečné literatury, autorovi, který na víc než 20
let ztratil možnost publikovat, ale nikdy neztratil schopnost výjimečné vnímavosti,
nadhledu a neobyčejný dar slova. Knihu vydalo nakladatelství Torst a všem, kdo se
do jejích textů ponoří, zaručuji výjimečný čtenářský zážitek.
Termit
5