únavové vlastnosti nádoby filtru palivového čerpadla svoč – fst

ÚNAVOVÉ VLASTNOSTI NÁDOBY FILTRU PALIVOVÉHO ČERPADLA
SVOČ – FST 2010
Milan Kotýnek,
Olešník 122
37350 Olešník, okr. České Budějovice
Česká republika
ABSTRAKT
Návrh konstrukčních úprav tlakové nádoby filtru pro pouţití vyššího systémového tlaku. Provedení
zkoušky tlakovými pulzacemi a přetlakem s následným vyhodnocením výsledků pomocí statistických metod.
Měření deformace nádoby. Analýza lomových ploch a zjištění míst počátku šíření lomu a příčiny vzniku.
Provedení simulace zatíţení nádoby v programu ANSYS na základě zjištěných výsledků zkoušek. Porovnání
stávající a upravené nádoby pomocí ANSYS.
KLÍČOVÁ SLOVA
Konstrukce, zkoušky, lomové plochy, MKP, Wöhlerova křivka, POM
ÚVOD
Jednadvacáté století je stoletím nových technologií a materiálů. Většina odvětví prodělala za posledních
několik let značný inovační vývoj. Tento trend se velkou mírou projevil i v oboru strojírenství. Díky příchodu
nových technologií, rozšíření pouţití počítačové podpory CAD, FEM, a vzniku nových kompozitních a
plastových struktur, můţe daný výrobek plnit s větší efektivitou stále se zvyšující poţadavky na funkční
vlastnosti produktu.
Obzvláště materiály prodělaly značný pokrok. Na světě je spousta výrobců, kteří nabízí stovky a stovky
materiálů, nejrůznějších povah a vlastností. Kaţdý materiál má svou charakteristiku, podle které se dále určuje
jeho pouţití pro danou konstrukci v zamýšlené aplikaci.
Výrobky, které jsou konstruovány z nekonvenčních materiálů, mají jistou nevýhodu a tou je ověření
v praxi. Klasické konvenční materiály prokázaly svou vyuţitelnost, spolehlivost a ţivotnost. Tyto materiály, ale
začínají mít nedostatečné vlastnosti při vývoji nových konstrukcí a jednotlivé části se začínají nahrazovat
novými materiály.
Proces náhrady je neoddělitelně spojen s širokou škálou zkoušek a testování. Tyto zkoušky a testy probíhají
virtuálně a nebo se zkouší reálné vzorky. Výsledky z těchto zkoušek by měli být porovnány s parametry, které
jsou od daného výrobku poţadovány. Shodu těchto údajů očekává jak konstruktér, tak i v první řadě zákazník.
Stěţejním cílem této práce je navrhnout konstrukční úpravu tlakové
nádoby filtru palivového čerpadla, u kterého se projevily některé neţádoucí
vlastnosti v podobě destrukce nádoby vlivem pulzujícího tlaku.
Tlaková nádoba filtru je komponenta vyrobena z termoplastu POM,
který je plněn uhlíkovými nanovlákny. Jedná se o mladý materiál vyznačující
se specifickými vlastnostmi.
Pro návrh jakýchkoliv úprav konstrukce je v první řadě nutné se
zorientovat v problematice plastů, resp. polymerních struktur a zjistit klíčové
vlastnosti této komponenty. Proto je třeba stávající tlakovou nádobu vystavit
vhodnému typu zkoušek, které zmapují chování nádoby a odhalí slabá místa.
Z těchto analýz se vyhodnotí konkrétní údaje, které budou pouţity pro
nastavení MKP výpočtu stávajícího řešení a po návrhu konstrukčních změn i
analýzy upravené varianty tlakové nádoby.
ZKOUŠENÍ TLAKOVÉ NÁDOBY FILTRU
Kaţdý plast nabízený na trhu, je specifický svými vlastnostmi, z čehoţ vyplývá
i jeho následné uplatnění při konstruování. Firmy nabízí nepřeberné mnoţství plastů, z kterého si můţe
konstruktér vybrat ten nejvhodnější pro svou aplikaci. V tomto případě se bude jednat o aplikaci v
automobilovém odvětví. Konkrétně se bude jednat o součást palivového čerpadla.
Palivové čerpadlo se nachází v uzavřené palivové nádrţi automobilu. Je to jedna
z důleţitých komponent, která se podílí na chodu vozidla. Musí stále zásobovat palivový okruh dostatečným
mnoţstvím paliva a příslušným tlakem, který je zajišťován tlakovým ventilem. Palivové čerpadlo podléhá
tlakovým pulzacím, které nastávají mezi různými provozními reţimy motoru jako je např. akcelerace,
volnoběţné otáčky, startování. Dále na něj v nádrţi působí agresivní prostředí, které je způsobené povahou
paliva, které se navíc během provozu zahřívá. Při jízdě je vystaveno otřesům a dalším podmínkám, které
vycházejí z povahy cesty (terén, kopce, ostré zatáčky). Rovněţ musí jako ostatní díly automobilu odolávat
vnějším teplotám, které se mohou pohybovat od několika desítek stupňů pod nulou aţ po několik desítek stupňů
nad nulou. Jelikoţ se čerpadlo nachází v palivu, které je hořlavé, a hrozí zde vzplanutí par, musí se při konstrukci
a volbě materiálu pamatovat i na vznik elektrostatického náboje, který by mohl způsobit vzplanutí. Ve všech
těchto podmínkách musí být zajištěn správný a bezchybný provoz čerpadla, který je ovlivněn ještě podmínkou
nízké hlučnosti, aby mohl být dosaţen komfort pro uţivatele vozu. Pro splnění všech těchto podmínek je
zapotřebí zvolit vhodnou konstrukci a vhodný materiál. Následně je zapotřebí podrobit čerpadlo řadě zkoušek,
kde budou simulovány extrémní provozní stavy, ve kterých se čerpadlo můţe nacházet. Výsledky zkoušek jsou
následně porovnávány s poţadavky, které jsou na palivový modul kladeny, a na základě tohoto porovnání můţe
být rozhodnuto o pouţití modulu v sériové výrobě. Zkoušky mohou být ještě přesněji specifikovány samotným
zákazníkem, který si většinou určuje hraniční hodnoty, které nesmějí být překročeny. Proto je fáze zkoušek
velice významnou a nenahraditelnou součástí vývoje nových konstrukcí a řešení, ať uţ se jedná o jakékoliv
odvětví. Zkoušky nám dávají důleţitá data, která nám ukazují slabá místa a oblasti pro zlepšení. Palivové
čerpadlo se skládá z několika dílů jako pumpa, filtr, plovák atd. Dále se omezíme jen na filtr patronu palivového
čerpadla. Jedná se o nádobu, ve které je filtr, přes který proudí palivo od pumpy dále do palivového okruhu. Tato
nádoba je vystavena působení paliva, tlakovým pulzacím a kolísání teplot. Jako materiál pro tuto nádobu byl
pouţit Ultraform® N2320C, který vznikl přímo pro tuto aplikaci a vyniká svou elektrovodivostí. Nádoba bude
dále podrobena zkouškám tlakových pulzací a zkouškám přetlakem.
Zkouška přetlakem
Zkouška přetlakem (Berstdruck) je statickou zkouškou, kde se zjišťuje max. hodnota tlaku, kterou
zkoušená filtr patrona vydrţí. Před samotnou zkouškou se zkoušený vzorek musí připravit. Nádoba je sloţena ze
dvou dílů, které se vyrábí vstřikováním do formy. Jedná se o formu s horkým vtokem, která má dvě kavity pro
kaţdý díl. V horním dílu jsou vstupy a výstupy paliva. Horní výstup ponecháme volný a otvor pro vstup paliva
od čerpadla se zaslepí a následně se tyto dva díly svaří k sobě. Svařování se provádí pomocí horkých desek, které
nataví spojovací plochy, které se na sebe následně domáčknou. Díly se svařovaly náhodně a proto není zaručeno,
ţe jsou oba díly z jedné kavity. Poté co je vzorek takto připraven, můţe se začít se samotným zkoušením. Filtr
patrona se odvzdušní a to tak, ţe se naplní zkušebním médiem, které je v našem případě zkušební médium
thewalt T14. Poté co je nádoba takto připravena, nasadí se na horní vstupní otvor tlaková hadice délky cca 100
mm a uchytí se pomocí stahovacích kovových pásek. Na druhý konec se nasadí koncovka, která umoţňuje
připojení na přívod tlaku. Předtím je vzorek ještě vystaven v teplotní komoře po 1 hod. při teplotě 60[°C] a tato
komora je uzpůsobena pro práci s palivy ("ex" prostředí). To je doba, při které se předpokládá, ţe dojde k
dostatečné temperaci nádoby. Nárůst tlaku na nádobě je řízen pomocí softwaru. V našem případě byla rychlost
nárůstu tlaku 1 [bar/s].
Zkouška tlakovými pulzacemi (Druckschwell)
Nádoba palivového filtru je namáhána tlakovými pulzacemi, které vznikají při startování motoru,
akceleraci a dalších jízdních reţimech. K navození tohoto stavu je filtr patrona podrobena zkouškám na stroji,
který je schopen generovat tlakové pulzace. Na základě této zkoušky se dají zjistit slabá místa zkoušené součásti
a počet cyklů do jejího porušení. Počet cyklů do poruchy je základní údaj, na jehoţ základě by se mělo
rozhodnout, jestli je konstrukce součásti zdařilá a můţe se uvést do sériové výroby. Proto nebudou měřeny jen
orientační hodnoty, ale zjištěná data se budou dále zpracovávat a vyhodnocovat pomocí statistických metod.
Příprava filtr patrony (vzorku) je shodná jako u zkoušky přetlakem. Zkušební médium je také shodné,
rozdíl je akorát u délky tlakové hadice, ta je cca 300 mm. Odvzdušněné a připravené vzorky jsou připevněny na
zkušební hlavici, která slouţí jako distributor tlaku "jeţek". Celá zkouška probíhá v teplotní komoře, která je
přizpůsobena pro práci s palivy ("ex" prostředí), kde je přítomen dusík a koncentrace kyslíku je pod >3,5%.
Teprve po dosaţení této koncentrace mohou být zadány parametry zkoušky. Toto opatření je čistě
bezpečnostního charakteru, aby nedošlo k explozi.
Samotná zkouška a její parametry se definují na řídícím panelu stroje. Nastavují se hodnoty, mezi které
patří: frekvence zatěţování, velikost tlakových pulzací a teplota. Pulzace mají přibliţně sinusový průběh. Poté co
se vzorky ustaví, uzavřou se dveře teplotní komory, nastaví se teplota, dojde k redukci koncentrace kyslíku, pak
můţe dojít k temperaci vzorků při teplotě 60[°C], coţ trvá shodně jako u tlakových pulzací, přibliţně 1 [hod].
Po uplynutí této doby můţe začít samotná zkouška, čímţ se rozumí začátek pulzování. Dále se uţ jen sledují
cykly do porušení, které se zaznamenávají a následně statisticky vyhodnocují. Po porušení vzorku je nutné
vzorky ochladit na pokojovou teplotu, vyjmout porušený kus a zaslepit vývod z jeţka. Pak se opět provádí ty
samé úkony, aţ dojde k destrukci všech zkoušených vzorků.
Wöhlerova křivka
Při působení tlakových pulzací na filtr patronu dochází k únavovému namáhání konstrukce proměnlivými
tlaky, silami a momenty, přičemţ vznikají a šíří se únavové trhliny. Předcházení vzniku těchto trhlin je ve
správné volbě konstrukčního materiálu ve fázi návrhu a výrobě zařízení. Při hodnocení odolnosti těles proti
vzniku únavových trhlin se vychází z křivek - tato křivka se nazývá Wöhlerova křivka.
Z údajů získaných v předchozích zkouškách můţeme vyhodnotit únavovou křivku -"Wöhlerovu křivku"
pro filtr patronu. Výsledky se vynesou do grafu, který bude obsahovat tři křivky, které se budou lišit ve
frekvenci zatěţování. Při vyšších působících zatíţeních je patrné, ţe rozptyl cyklů, kdy došlo k porušení, je
minimální a tím, jak se zatíţení sniţuje, tak se rozptyl zvyšuje. Tím pádem můţe docházet k porušení vzorků, a
to i v rozmezí několika řádů. Z toho důvodu je třeba podrobit zkouškám více vzorků, které se následně
statisticky vyhodnotí. Následně poté mohou být výsledky vynesené do grafů s určitou vypovídající hodnotou.
Měření deformací
Měření deformací filtr patrony (tlakové nádoby) je důleţitým údajem pro navrhování konstrukce nádoby,
který nám vypovídá o její tuhosti. Výsledky měření mohou být dále porovnány s výsledky získanými ze simulací
pomocí metody konečných prvků ve výpočtovém prostředí ANSYS.
Jelikoţ pracujeme s plastem a ne kovem je měření komplikovanější neţ u kovů. Pro zjištění napětí u kovů
se jako nepřímá kontaktní metoda pouţívá měření deformací pomocí tenzometrů. U ultraformu® nastává
problém s tím, ţe tento materiál společně s lepidlem nevytváří dostatečně silné spojení, coţ je pro tento typ
plastu typická vlastnost. Proto kontaktní metodu měření deformací pomocí tenzometru můţeme vyloučit, protoţe
by docházelo k porušení lepeného spoje a měření by bylo nepřesné. Kontaktními metodami se jiţ dále nebudeme
zabývat a budeme se věnovat metodám bezkontaktním.
Budou pouţity následující metody, které se nabízejí k měření deformací. A to metoda optická a metoda
na principu vířivých proudů.
Optická metoda
Výhodou této metody je to, ţe je bezkontaktní a odpadá zde problém s lepením. Princip tohoto měření
je zaloţen na deformaci nádoby v čase a pokud na ní budou nakresleny čáry, tak se tyto čáry budou také při
deformaci od sebe oddalovat. Obdobný jev vzniká při nafukování balónku. Pokud se na balónek ve vyfouklém
stavu nakreslí obličej a následně se nafoukne, tak se obličej namalovaný na balónku bude zvětšovat úměrně
nafouknutí balónku. Na zkušební vzorek se narýsují dvě bílé čáry v určité poloze a v určité vzdálenosti od sebe
obr.40. Poloha na vzorku je dána designem a předpokladem minimální anizotropie plastu v dané oblasti. Po
narýsování čar na vzorek, proběhne standardní ustavení vzorku do drukschwellu a proběhne standardní proces.
Rozdíl je jen v tom, ţe je zde jen jeden vzorek. Ten musí být ještě umístěn co nejblíţe k oknu teplotní komory,
aby bylo moţno snímat změnu polohy čar. Po proběhnutí všech procedur, můţeme začít se samotným měřením.
Ke snímání je pouţita rychlokamera, která se ustaví co nejblíţe k měřenému objektu. Parametry zatěţování filtr
partony na druckschwellu byly 20[bar], 10[Hz], 60[°C].
Měření vířivými proudy včetně návrhu měřícího přípravku
Jedná se o nový způsob měření deformace, který vyţaduje zkonstruovat zvláštní měřící přípravek.
Konstrukce měřícího přípravku musí umoţňovat přesné ustavení měřícího senzoru, tak přesné ustavení měřené
nádoby. Proto byl pro tuto úlohu zkonstruován a vyroben měřící přípravek viz. obr.45 (výkresová dokumentace
tohoto přípravku je v příloze). Přípravek umoţňuje upnutí nádoby palivového filtru, která se tak ustaví do
jednoznačné polohy vůči senzoru. Konstrukce přípravku dále umoţňuje měření deformace celé nádoby,
poněvadţ je snadno přestavitelný do jiné polohy. Právě tato konstrukce umoţňuje po jednoduchém přestavení
měřit deformace jak na dně nádoby, tak i na víku. Jednotlivé části jsou vůči sobě ustaveny pomocí kolíků a
zajištěny jedním šroubem. Při navrhování konstrukce byl kladen důraz na jednoduchost.
Pro měření deformace byl pouţit senzor pro měření deformací a to senzor INA - 081 od firmy Brüel &
Kjær. Tento typ senzoru se můţe pouţívat do explozivního prostředí. Byla pouţita měřící karta firmy National
Instruments a výsledky byly měřeny pomocí programu LabVIEW. Získaná data byla dále vyhodnocena v
prostředí MATLAB. Tato metoda vyuţívá k měření vířivé proudy. Metoda vířivých proudů se uţívá pro
zkoušení elektricky vodivých materiálů a má různé oblasti pouţití. V tomto případě se bude jednat o měření
vzdálenosti (deformace).
Deformace dna"tlakové pulzace 10[Hz]"
Deformace dna nádoby má sinusový
průběh, oproti průběhu deformace měřeného na
boku nádoby. Velikost deformace při 10[Hz] se o
proti deformaci při 7[Hz] liší o 1-3%, coţ je
zanedbatelná hodnota. Velikost deformace pro tlak
14[bar] na obr. 57 je 0,426[mm].
LOMY PLASTŮ
Tato analýza určí slabá místa konstrukce tlakové nádoby v závislosti na jiţ provedených zkouškách.
Vzorky které byly vystavené tlakovým pulzacím viz. zkouška (druckschwell) a došlo u nich k destrukci vlivem
pulzace, tak byly podrobeny analýze lomových ploch. Předmětem této analýzy je určit místo počátku vzniku
trhliny, její šíření a povahu lomu. Této analýze byly podrobeny rovněţ vzorky ze zkoušek přetlakem
(berstdruck).
Dále se měřila deformace tlakových nádob při jednotlivých typech zatíţení, deformace při zkoušce
přetlakem aţ do porušení nádoby. Aby mohly být tyto získané informace vyhodnoceny a zpracovány, tak je
nutné mezi získanými daty prokázat jistou závislost. Pak můţou mít tu správnou vypovídající hodnotu a nebýt
jen informativního charakteru. K prokázání (určení) této závislosti byla právě provedena jiţ zmíněna analýza
lomových ploch.
KŘEHKÉ LOMY "FILTR PATRONY"
Filtr patrona vystavená přetlaku se poruší v horní oblasti nádoby, jak je zobrazena na neporušené
nádobě viz. obr. 68. Toto porušení je způsobeno buď zvolenou konstrukcí "přechodovou geometrií" v této oblasti
obr. 70. Jak je zobrazeno jedná se o přechodový rádius. V detailu určení počátku lomu, je zobrazena oblast, v
které se vyskytují "důlky". Tyto důlky mohou být pravděpodobně způsobeny důsledkem přítomnosti
formaldehydu, který se zde uvolnil při výrobě nádoby (POM-polyformaldehyd).
ÚNAVOVÉ LOMY "FILTR PATRONY"
Porušené nádoby (filtr patrony), které byly vystaveny zatíţení pulzujícím tlakem, byly rovněţ
podrobeny analýze lomových ploch. Při tomto typu zatíţení dochází k porušení ve spodní části nádoby. Z výše
provedených variant zkoušek tlakový pulzací, u kterých byly nastaveny různé parametry zkoušek, došlo k
destrukci nádoby v její spodní části.
Na obr. 87 je zobrazena přechodová oblast mezi únavovým lomem a křehkým lomem. Únavový lom se
vyznačuje patrnými fibrilami, jedná se oblast v dolní části snímku. Křehký lom se vyznačuje "vytrhanými"
lamelami, tím působí tato lomová plocha více celistvě (horní oblast snímku) oproti lomové ploše vzniklé únavou.
Křehká oblast můţe představovat, počáteční prasklinu, která vznikla při výrobě.
MKP ANALÝZA
V předchozích kapitolách byla konstrukce tlakové nádoby filtru podrobena analýzám různého typu.
Tyto analýzy byly následně vyhodnoceny. Ze získaných výsledků bylo provedeno porovnání mezi realitou a
nastavením simulačního modelu v MKP. Simulace byla provedena ve výpočtovém prostředí ANSYS. Za
materiálová data byla pouţita data, která dává k dispozici sám výrobce BASF. Jedná se o materiál Ultraform®
N2320C plněný uhlíkovými nanovlákny. Tato uhlíková nanovlákna způsobují značnou anizotropii v materiálu,
čímţ se značně komplikuje nastavení modelu v MKP. Vlákna se jiţ během vstřikovacího procesu různě orientují.
Porovnávacími body jsou místa, kde se
vyskytují maximální hodnoty napětí.
Tyto místa se pak porovnaly s výsledky z
analýzy lomových ploch. Na obr. 102 je
v kaţdém pohledu zobrazené redukované
napětí (Von-Mises). V levé části je
pohled na nádobu s červeně vyznačenými
místy, kde docházelo k destrukci nádoby.
Vpravo v řezu zobrazena nádoba s
detaily míst, kde dochází k porušení.
Červená šipka ukazuje na max. napětí do
místa, kde analýza lomových ploch
vyhodnotila tuto oblast, jako oblast šíření
křehkého lomu po iniciaci trhliny, která
se šíří z místa únavového poškození.
KONSTRUKČNÍ ÚPRAVY
Tlaková nádoba byla zpravidla porušena v místě oddělení horkého vtoku při výrobním procesu. Jedná
se o dno nádoby. Porušení vznikalo v místě vtoku a šířilo se diagonálně ke stěně nádoby, kde se dále šířil po
jejím obvodu. Proto byla navrhnuta konstrukční úprava ţebrování dna nádoby s ohledem na přidání materiálu v
oblasti odtrţení horkého vtoku. Byl zvolen systém diagonálních ţeber. Ţebra vychází ze středu dna nádoby a
spojují dno nádoby s její stěnou viz. obr. 105 (vlevo současná konstrukce, vpravo upravená konstrukce). Ve
středu nádoby se nachází výčnělek kulového charakteru, který má napomáhat zatékání plastu do formy.
Z analýz měření deformace, byla zjištěna velikost deformace, která byla následně porovnána s hodnotami z MKP
simulace. Z této simulace vyplynula, ţe nádoba je ve skutečnosti tuţší neţ vyplývá ze simulace MKP. Na
základě tohoto zjištění byla odstraněna a upravena vnější ţebra obr. 108, obr. 109 a následně byla znovu
provedena simulace v MKP.
ZÁVĚR
Tlaková nádoba filtru byla podrobena různým zkouškám a analýzám, ze kterých se dostaly informace
vypovídající o vlastnostech a konstrukci nádoby. Následně byla stávající konstrukce podrobena konstrukčním
úpravám, aby mohla být aplikována i pro palivové okruhy s vyšším systémovým tlakem. Aby byla takto
upravená nádoba pouţita v praxi, je nutné vyrobit prototyp a ten podrobit zkouškám.
Pokud by prototyp vyhovoval a konstrukční úpravy budou vyhovující, jednalo by se o ekonomičtější řešení,
oproti vývoji nového konceptu. Celkové úpravy nádoby zapadají do současného konceptu palivového modulu
včetně pouţitého materiálu. Konstrukční úpravy změnily design dna nádoby, coţ sebou přináší i případnou
konstrukční úpravu palivového filtru se spodní opěrnou podloţkou. Co se týče zástavby do konceptu palivového
modulu, nevyvstaly ţádné problémy.
Dále se zjistilo, ţe při provádění únavových zkoušek existuje potenciální moţnost nastavení zkoušky
tlakovými pulzacemi, které by mohlo tuto zkoušku urychlit. Vliv frekvence na zatěţovaní tlakové nádoby neměl
zásadní vliv na průběh zkoušky, co se týče typu a místa porušení. Destrukce nádoby měla počátek ve shodném
místě, čímţ se prokázalo, ţe je moţnost zkoušku urychlit. Toto urychlení by umoţnilo její zlevnění při zachování
hodinové sazby a zároveň by se mohlo odzkoušet i více vzorků v kratším časovém horizontu. Tím se zvýší
vyuţitelnost stroje. Urychlení sebou nese i kratší intervaly na provádění údrţby.
K zjištění velikosti deformace nádoby se pouţila metoda měření deformace vířivými proudy. Za tímto
účelem vznikl nový měřící přípravek, který je schopen spolu se senzorem měření vzdálenosti měřit deformace
dílů vyrobených z plastů a to i při různých teplotách a různých nastavení tlakových pulzací. Tato zkouška můţe
být zavedena, jako nově nabízená sluţba, která představuje potenciální přínos nových zakázek na měření
deformace a tím i potenciální ziskovou oblast. Měření deformací pomocí vířivých proudů můţe rozšířit nabídku
prováděných testů a vyuţívat zkoušku tlakových pulzací i k jiné činnosti neţ je zjišťování počtu cyklů do
poruchy. Tím by se zvýšila pravděpodobnost vyuţití stroje, při nedostatku klasický únavových testů.
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Zdeňkovi Raabovi a Ing. Martinovi Bícovi (ETC2 RBCB) za
odborný dohled, věcné připomínky a konzultace. Poděkování patří i kolektivu pracovníků oddělení ETC RBCB
za pomoc při realizaci zkoušek a rovněţ kolektivu pracovníků na Katedře konstruování strojů.
LITERATURA
[1]
STOKLASA, K., M AKROMOLEKULÁRNÍ CHEMIE I.,SKRIPTUM . ZLÍN : UTB, 2005
[2]
DUCHÁČEK, V. P OLYMERY - VÝROBA, VLASTNOSTI, ZPRACOVÁNÍ, POUŢITÍ. 2. VYD. V YSOKÁ ŠKOLA
CHEMICKO - TECHNOLOGICKÁ V P RAZE , P RAHA 2006. ISBN 80-7080-617-6
[3]
CRAFORD R.J., P LASTICS ENGINEERING 3 RD ED.,ISBN 0 7506 3764, 1998
[4]
A.K VAN DER VEGT, FROM POLYMERS TO PLASTICS, DELFT UNIVERSITY P RESS,2002
[5]
KOLOUCH, J., S TROJÍRENSKÉ VÝROBKY Z PLASTŮ VYRÁBĚNÉ VSTŘIKOVÁNÍM .1. VYD. P RAHA :
STÁTNÍ NAKLADATELSTVÍ TECHNICKÉ LITERATURY , 1986
[6]
POKOPOVÁ, I., M AKROMOLEKULÁRNÍ CHEMIE, V YSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO -TECHNOLOGICKÁ V
P RAZE, P RAHA 2007. ISBN 80-7080-554-4
[7]
HTTP:// WWW. BBC . CO. UK/SCOTLAND / LEARNING /BITESIZE / HIGHER /CHEMISTRY / ENERGY /BSp_rev1.shtml
[8]
HTTP:// WWW. ENGR . PANAM . EDU/~ RJONES /P OLYMERS %20I. PPT#287,42
[9]
BĚHÁLEK, L. WWW. KSP.TUL.CZ/CZ/ KPT/ OBSAH/VYUKA/I NTECH/MORFOLOGIE .PDF. LIBEREC : TULKSP,
2007
[10]
WWW. PLASTICSPORTALASIA . NET/ WA/PLASTICS AP~ EN.../U LTRAFORM _ BROCHURE . PDF
[11]
JANČÁŘ, J., NEZBEDOVÁ, E. ZÁKLADY LOMOVÉ MECHANIKY PLASTŮ. B RNO: VUT, 2007
[12]
HTTP:// WWW. PLASTICSPORTAL . NET/ WA/PLASTICS EU~ EN_GB/ PORTAL/SHOW/CONTENT/ TECHNICAL_
RESOURCES /UL
TRASIM /ULTRASIM _ WORK_ AREAS _ ANISOTROPIE