MALíČEK únor 2002 - Základní škola Chrudim Dr. J. Malíka

MALíČEK únor 2002 - Základní škola Chrudim Dr. J. Malíka

ro čník X , číslo 3
úno r 2002
cena 5 K č
o b časník ž á k ů Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
Č a s plyn e ja k o v od a . V án oc e ,polole tn í prázd n in y a
v ysv ěd če n í, to v š e je u ž je n pou h á m in u lost. U če n í
je u ž za se v pln ém prou d u a je h o a ž n a d h la v u .
Ale n e za pom e ňte n a to, že m oc prác e š k od í!Práv ě
se n a sk ytla je d in e čn á příle žitost pro ty, c o m a jí
h od n ě pov in n ostí a n e m a jí a n i ča s n a od počin e k .
Práv ě te ď si m ůže te d opřát c h v ilk u k lid u a poh od y.
Těš íte se n a ja ro a v zápětí i n a léto pln é slu n íčk a ?
M u sím e si je š tě c h v íli počk a t, a le je to je n otázk a
ča su , n e ž sk u te čn ě n a sta n e . Jistě V ám u d ěla lo
ra d ost, pok u d si n a V ás n ěk d o v zpom n ěla d a rov a l
V ám srd c e n e bo přán í. M in u ln ás pře c i 1
4. ún or, to
zn a m e n á V a le n týn . Ale v y, c o jste n ic n e d osta li,
n e zou fe jte a n e v ěš te h la v u . Důk a ze m lásk y n e m u sí
být je d in ě d árk y. Č a s n ám le tí, ta k se za čtěte d o
M a líčk u a ráze m se v š e c h n y problém y a sta rosti
v ytra tí z h la v y. Poh od ln ě se u sa ďte , h oďte n oh y n a
stůla zába v a za čín á. M y se d ám e d o v ypráv ěn í a
v y sa m ozře jm ě d o čte n í.
Poh od ln é a zába v n é počte n íčk o V ám v š e m
pře jí re d a k toři ča sopisu M a líče k .
A N K ET A
A N K ET A
Sezná mení
s novými učiteli
Z E ŽIVO T A
Š K O LY
POZDRAV
Z NORSKA
S o u t ěž K d o je to ?
S v ě t fan taz ie
2
M ALíČEK čí
slo 3/2001 - 2002
A N K ET A
A N K ET A
A N K ET A
Vá noce, Silvestr a Nový rok, to užje za ná mi. Hodně
lidí si dalo ně jaké předsevzetí. Každý má me rů zná
přá ní. A co si přejí žá ci a učitelé z naší školy? Zeptali
jsme se jich: Co by chtě li, aby jim přinesl rok 2002. A
ně které odpově di jsou docela zajímavé . Posuďte
sami.
Sá ra II. B: Chtě la bych jet ně kam k moři.
Bá ra III. B: Rá da bych si s celou rodinou vyjela ně kam k moři.
Domča IV. A: V tomto roce bych chtě la navštívit ostrov Mauritius.
Andrea IV. B: Chtě la bych, aby mi maminka dovolila mít doma psa.
Luká š V. A: Ať vyhraji v loterii 2 miliony bonbonů , abych ztloustnul.
Verča VI. A: Abych o pá r kilo zhubnula.
Nikol VI. B: Abychom se přestě hovali a jeli k moři.
Lenka VII. A: Chtě la bych se zlepšit v tenise.
Pavel VII. B: Přeji si ště stí a dobré zná mky.
Anča VIII. B: Určitě bych se chtě la zlepšit v matematice a abych se chovala
lé pe nežteď.
Honza IX. B: Abych se dostal na školu.
Paní učitelka Buká čková : Pevné zdraví.
Paní učitelka Jehličková : Přeji si, aby byli všichni zdraví a mě li ště stí.
Paní učitelka Cempírková : Aby všichni, které má m rá da, byli zdraví a
šťastní
Míša Jirovská, VI. A a Martina Š ípková, VI. B
Sezná menís novými učiteli
Chcete se nauč it hrát na kytaru? Nevíte, kam
se máte přihlásit? S tímto problémem vám
urč itě poradípaníuč itelka SIMONA CACKOVÁ ,
která nejenom uč í na naší škole hudební
výchovu, ale také vyuč uje hru na kytaru na
Základní umě lecké škole ve Slatiňanech. Pokud nechcete hrát na
kytaru, tak si alespoň přeč tě te, co nám o sobě prozradila.
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
3
Jak vzpomíná te na Vaši povinnou školní dochá zku?
Celkem dobře, protože se mi podařilo studovat na té to škole první rok, co
byla otevřena. A rá da na tuto dobu vzpomíná m, protože tu učili velice dobří
učitelé .
Jaký př edmě t jste mě la nejradě ji?
Nejradě ji jsem mě la dě jepis a země pis a samozřejmě i hudební výchovu.
Č ím je nejčastě ji vyplně n Vá š volný čas?
Ve volné m čase poslouchá m hudbu. Ně kdy si také rá da zasportuji nebo se
podívá m na ně jaký dobrý film.
Jak jste se dostala k hudbě ?
Začala jsem užjako malá . Hrá la jsem na housle. Pozdě ji jsem si přá la hrá t na
kytaru, a to se mi podařilo. A kytaře jsem se vě novala i na vysoké škole.
Na které hudební ná stroje hrajete?
Hraji na kytaru, klavír a flé tnu.
Co bylo pro Vá s př i učení na hudební ná stroj nejtě žší a co Vá s naopak
bavilo?
Občas mi schá zela trpě livost. A bavilo mě , kdyžjsem dostala ně jakou novou
skladbu, tak ji studovat.
Je ně jaký hudební ná stroj, na který jste se naučila hrá t sama?
Tak to budou určitě ty housle. Jako malá jsem na ně zanevřela a pozdě ji jsem
se pokoušela na housle opě t hrá t.
Jakou poslouchá te hudbu?
Nemá m ně jaký vyhraně ný žá nr, ale poslechnu si vždy to, co mě zaujme. A
rá da poslouchá m Beatles a hudbu 60. let. V poslední době mě zaujala
keltská kytara Michaela Hromka.
V jaké zemi byste chtě la žít, kdyby nebyla Č R? A proč?
Určitě by to byla ně jaká severská země , protože mají krá snou přírodu.
Jaké jídlo má te nejradě ji?
Nemá m ně jaké nejoblíbeně jší jídlo, ale kdybych si mohla vybrat, tak by to byla pizza.
Má te ně jaký oblíbený film?
V poslední době se mi líbil film Amadeus.
Který ch vlastností si u lidí nejvíce ceníte?
Tak je to určitě upřímnost, dobrosrdečnost a laskavost.
Chtě la byste ně co na sobě změ nit?
Asi tu trpě livost, která mi občas schá zí.
Co vá s upoutalo na naší škole?
Jako hudebník oceňuji učebnu hudební výchovy. A líbí se mi, že tato škola
pořá dá spoustu akcí a projektů pro dě ti.
Aneta Tichá, Kamila Emrová, VIII. B
4
Z E ŽIVO T A
M ALíČEK čí
slo 3/2001 - 2002
Š K O LY
M a lé o hléd nu tí
za lo ňs k ý m ro k em
„Tak a už mě čeká poslední činnost,“ říká m si před třídou, ze které
vyjdu opě t o ně co chytřejší. Celoškolní projektový den o Vá nocích se chýlí ke
konci a my se opě t rozejdeme do svých tříd. Ale nebudu takto předbíhat.
Ještě je tu poslední čá st dne s ná zvem „Vá noce a koření“. Za sebou už
má me úvodní čá st dne, kdy jsme se rozlosová vali do
svých skupin. Dá le jsme si vybrali jednu ze zá jmových
činností té ž s vá noční té matikou. Já jsem bá snila o
vá nočním zvonečku a mů j brá ška maloval klobouková
přá níčka – PF 2002. Další se vraceli z výroby betlé mů
z přírodních materiá lů a moje kamará dka balila vá noční
dá rky a vyrá bě la vá noční jmenovky. Krá sně to voně lo ve
cvičné kuchyňce, vždyť i tam mě ly dě ti plné ruce prá ce.
K příjemné vů ni se přidal zpě v koled a vá noční atmosfé ra
prosá kla celou školou. Také už se přiřítil bratrů v
kamará d, divila jsem se, že mě l ještě tolik sil. Byl si
totiž zacvičit, aby ho neohrozila přebytečná vá noční
kila. Ale to užbylo předtím. Ještě před chvílí jsme se
bavili o Vá nocích a zvycích. Odlé vali jsme olovo,
okrajovali jsme slupky z jablek a pouště li na vodu
jadé rka, abychom zjistili, zda bude suchý, nebo mokrý
rok. Ale to nebylo vše. I na mnoho dalšího budu za
pá r let vzpomínat.
Zrekapitulová vá m si celý den, zatímco se ostatní usazují do lavic.
Mů žeme začít. Sedíme po dvojicích a paní učitelka ná m vysvě tluje ná plň té to
hodiny. Sedím s brá škou a tě ším se na další činnost. Jako první pozná vá me
podle hmatu a vů ně koření ukryté v sá čcích. Tak to pů jde lehce. Podobný
úkol jsme zkoušeli na výukové m seminá ři. Jde to jako po má sle. Nechá vá m
há dat brá šku, ať také namá há mozkové zá vity. Ostatní jsou na tom podobně .
Mladším dě tem pomá hají starší, ale i tak to ně kde vá zne. „Ale kde je zas ten
další pytlík? Chybí ná m osmička!“shá ním sá ček po třídě . Kluci vedle ná s toho
moc nevě dí. Jsou mladší a přece jen jsou to kluci, kteří u vaření asi moc
neasistují. Ale ať si to zkusí sami. Má me skoro všechno, až na tu mističku
s tím žlutým prá škem. Co jen to mů že být? Voní to jako nastrouhaný citrón,
ale takové koření nezná m. Posunky se snažím vyloudit odpově ď od
kamará dky. Avšak i ona je v koncích. Asi se nechá me poddat, ale co to?
Brá ška celý rudne a ně co hledá po kapsá ch. No jo, jeho zvě davý nosík mu
nedal spá t a musel blíže prozkoumat ten žlutý prá šek. (Ale ani to ná m
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
5
k identifikaci nepomohlo). Konečně nachá zí kapesník, červeň v obličeji se
ztrá cí, ale kýchá ní vše vynahradí. Po bratrově „akci“ toho v mističce moc
nezbývá , kýchnutím odfoukl obsah mističky nezná mo kam. Co se dá dě lat!
Nyní kontrolujeme naše odpově di. Z podivné ho prá šku se klube nastrouhaný
zá zvor. Tak to jsem opravdu netušila. Bratr už je v pohodě , a tak
pokračujeme ve sklá dá ní rozstříhaných obrá zků koření a přiřazujeme k nim
ná zvy. Teď užto snad bude probíhat v klidu. Má me pauzu – hurá na obě d! …
Po polední přestá vce jsme opě t připraveni vrhnout se do další prá ce. Jako
poslední úkol má me ozdobit pomeranče připraveným hřebíčkem. Na tom
není nic tě žké ho. Vybírá m si pě kné hřebíčky a pomeranč se mě ní
v pichlavé ho ježečka. Užse tě ším, jak si ho doma zavě sím v pokojíčku. . .
Den ve škole končí a my se rozchá zíme domů . Tento den mě mile
překvapil. S kamará dkami si sdě lujeme své dojmy a tě šíme se na další. Snad
bude brzy . . .
Kateřina Soudková, IX. B
Přek va pení večera
Máte rádi diskoté ku? Tak to jistě víte, ž e se na naší
škole konala a ne jedna. První byla taková
oťukávací, ale druhá se rozjela na plný plyn,
dokonce i překvapení na nás čekalo. To překvapení
se jmenovalo Dan (25) a Karel (21), kteří nám přišli
předvé st své taneční umě ní zvané breakdance.
U mnohých dě včat vzbudili zájem, a tak tu pro ně a
pro vás ostatní máme malé představení obou
„tanečníků.“
Č ím jste chtě li bý t jako malí?
D: Než jsem šel na ZŠ, nevě dě l jsem, čím chci být.
Rodiče mi nabídli prá ci truhlá ře, že bych po vystudová ní mohl vyrá bě t piana a
podobně , a tak se ze mě stal truhlá ř.
K: Jako malý kluk jsem chtě l být kosmonautem, letě t do vesmíru …
Jak vzpomíná te na školu, vybaví se Vá m ně jaký trapas?
K: Hrů zostrašný zá žitek jsem si ze školy odnesl, kdyžmě učitelka načapala
s tím, že ji chci shodit ze schodů . Byla to taková tehdejší zá bava …
D: Asi v osmé třídě (puberta se mnou cloumala) jsem si brá val od mamky
umě lohmotné lahvičky od laků na vlasy a ve škole jsme to s klukama plnili
vodou a stříkali po holká ch. Vě tšinou jsme se trefovali na zá da nebo vlasy.
Jednou ná s holky prá skly a paní učitelka mě načapala zrovna s plnou
lahvičkou. Nejprve mě paní učitelka propleskla, pak to rozdě lala, řekla mi ať
se otočím, vzala mě za kalhoty a obsah lahvičky mi do nich vylila. Celou
hodinu jsem pak sušil spodní prá dlo i s kalhotami.
6
M ALíČEK čí
slo 3/2001 - 2002
Tancovali jste rá di už jako mladší?
K: Občas jsem se nechal vyprovokovat a šel jsem za ně jakou slečnou, ale
prvním impulsem bylo, kdyžně kdo zarepoval a há zel rybičky.
D: Asi ve třetí třídě jsem byl na tá boře a to zrovna letě l Jirka Korn. Užtenkrá t
zkoušel v televizi pá r prvků . Docela mě to chytlo, ale brzy jsem přestal,
nevidě l jsem v tom žá dnou budoucnost. Potom jsem zkoušel tancovat i na
jiné vě ci, zkoušel jsem dě lat sestavy, ale časem jsem poznal, že tohle je to
pravé .
Co rá di poslouchá te?
D. a K: Poslouchá me skoro všechno. Líbí se ná m i taková ta černošská
hudba, protože černoši to mají v krvi. Ale není to to, co hrají v rá diu. Jsou to
vě ci, co seženeš od zná mých. Zá leží ale také na ná ladě .
Jak dlouho tancujete a kde jste se sezná mili?
D: Sezná mili jsme se přes muziku v Pardubicích. I když je to vě tší mě sto,
není tam tolik podobně zamě řených lidí jako my, a proto se zná každý
s každým. Zá leží na tom, jak si kdo padne do noty. My jsme si do noty zrovna
padli.
K: O tanec se zajímá me asi tak tři roky, ale asi rok to bereme vá žně ji.
Má te ně jaký klub, kde se schá zíte, nebo jste jen dva?
K: My spolu (s Danem) momentá lně netré nujeme, byli jsme parta, ale není na
to užčas a taky v Chrudimi toho moc není.
Má te ně jaké vytipované místo, kam chodíte tancovat?
D: Nejlepší je to na ně jaké m mejdanu, pá rty, ale také ve skupině -partě , kde
mezi sebou „zá pasíme“, kdo bude lepší, kdo bude mít lepší triky, …
Má te př i tancová ní trému?
K. a D: Možná to bude znít namyšleně , ale kdyžto já zkazím, kdo z vá s to
pozná ? Pozná se to prá vě na soutě žích, kde jsou lidé , co tomu rozumí. Ale i
kdyžto tam zkazíš, tak to nevadí, tam jsou skvě lí lidé , a tak se na ně jakou
chybu zapomene. Ale třeba tady jsem mě l tré mu velkou. Ale vy jste byli jako
publikum senzační, tleskali jste a fandili.
Jste rá di, když Vá s ostatní př i tancová ní povzbuzují?
K. a D: To je prá vě to nejlepší, nakopne tě to a je to skvě lé . Kdyžtam lidé
stojí jako pecky, tak to se vá m nechce ani tancovat.
Pokud by se našel ně jaký zá jemce, trénovali byste ho?
D: Určitě , já jsem tré noval v Pardubicích. Tam přišlo hodně lidí, že budou
tré novat, ale pak dě lali akorá t hlouposti. Chce to opravdu se tomu vě novat
přes celý tré nink. Zkusíš si ně jaké triky, odpočineš si a jedeš dá l.
Jak dlouho si myslíte, že vydržíte tancovat?
D. a K: Do té doby, nežpochroumá me celé tě lo a užnevstaneme.
R. Paulusová, T. Jarošová, VIII. B, K. Soudková, IX. B
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
7
Po zvánk a
d o literární d ílny III.A
Z im a
R očn í ob d ob í
Zima, zimka, zimička,
je to naše babička.
Zimní vlá sek má ,
trošku si ho učesá .
Sně hulá ka postavíme,
mrkev na ně j posadíme,
frňá k užmá hotový,
ještě hrnec modravý.
Uhel do ně j zapíchneme,
do teplíčka utečeme.
Na jaře se všechno budí,
kytky, ptá ci i kapradí.
V lé tě zase slunce svítí,
na louce ná m kvete kvítí.
Na podzim zas listí padá ,
ježeček se zahrabá vá .
Dě deček Mrazíček
má zimní jazýček.
obě básničky napsal Tomáš Kánský, III. A
O k očičk á ch
Z im a
Uteklo ti klubíčko?
Užho nech být, kočičko!
Tento den skončí
a ty budeš v pelíšku
snít sny kočičí.
Zima je bě loučká
jako pavučina pavoučka.
My si zimu užijeme,
ve sně hu si poblbneme.
Kateřina Formánková, III. A
Tomáš Smysl, III. A
O m y šce H ry zalce
Byla jednou jedna myška Hryzalka, která nemě la domeček. Jednoho rá na se
myška probudila celá promoklá , a tak
se rozhodla, že si ně jaký domeček
najde. Šla cestou přes les a uvidě la
sovu Houkalku. Sova se jí zeptala:
„Proč jsi tak smutná ?“ Myška jí
odpově dě la: „Nemá m kde bydlet!“
Sova jí nabídla svů j domeček ve
staré m dubu. Hryzalka se k ní moc
rá da nastě hovala. Myška ale nevě dě la, že sovy v noci houkají, moc se
polekala a celou noc nespala. Rá no vykoukla ven a uvidě la, jak si na stromě
v hnízdě spokojeně spinkají ptá čkové . Když ptá čkové odletě li, vylezla na
strom, vlezla do hnízda a usnula. Ale byla moc tě žká a hnízdo se převrá tilo a
8
M ALíČEK čí
slo 3/2001 - 2002
myška spadla na zem. Udě lala si velkou bouli a šla si hledat nový domeček.
Kousek za rybníkem potkala myšá ka Eliota. Myšá k se jí zeptal: „Proč má š na
hlavě tak velkou bouli?“ A tak mu myška vyprá vě la, jak spadla ze stromu.
Myšá k se smá l, ažse za břicho popadal. Odkdy myši bydlí na stromě ? Pojď
se podívat na mů j domeček. Myška šla na chvíli na ná vště vu do myší díry –
moc se jí tam líbilo. Vedle byla další myší díra, ale byla opuště ná . Myška se
do té opuště né díry nakonec nastě hovala a žilo se jí tam šťastně a
spokojeně .
Lucie Peková, III. A
O ch y tré čarod ě j n ici
Už je to dá vno, pradá vno, lidé si sami poradit
nedovedli, čarodě jnicím často na lep sedli.
Zrovna jedna malá chytrá čarodě jnice mě la
zlatou čarovnou kouli a bydlela v temné m lese.
Tato malá čarodě jnice mě la i čarovné kulaté
zrcá tko. A víte, co to kulaté zrcá tko umě lo?
Představte si, že to zrcá tko mluvilo. A kdyžse do
ně j ně kdo podíval a zeptal se ho třeba, kde leží temný les jmé nem
Nakousnutá brambora, odpově dě lo. Před tímto lesem kvetla ná dherná louka.
Nad touto loukou lé tal krá sný pestrobarevný motýl. Před touto loukou byla
vesnice a v ní bydlel zlý a bohatý hospodá ř. Naše malá čarodě jnice se
jednoho krá sné ho dne podívala do své ho kouzelné ho kulaté ho zrcá tka a
vtom se jí utrhl knoflík z jejího oblečení, ale nic si z toho nedě lala a přilepila si
ho smů lou. Potom se konečně dostala k tomu, aby se podívala do své ho
kouzelné ho kulaté ho zrcá tka. A co nevidí. Zlé ho a bohaté ho hospodá ře, který
okrá dá dě ti, sebrala se a potají odletě la do vsi. Zlé ho hospodá ře zaklela do
kamene a pak zazvonil zvonec a pohá dky je konec.
Tereza Kopecká, III. A
Vo d níc i ve fa nta zii
žák ů tříd y III.B
Jistě víte, ž e naši předkové netrávili dlouhé
zimní večery u televize nebo s puště ným rádiem
jako my, ale vypravovali si pohádkové příbě hy. Ty
vznikaly často na základě ú kazů, které si nedovedli
vysvě tlit. A tak přišli na svě t i vodníci, kteří po
večerech sedávají na vrbě a bafají z fajfky, přes den
zase chytají dušičky do hrníčků. Pokud vás už
nebaví večerní nicnedě lání, můž ete si sednout
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
9
k pě kné vodnické pohádce. Ti menší se určitě rádi doví ně co o
vodníku Č esílkovi, Č epečkovi či Žblabuňkovi. Nebo si přečtou
Pohádku vodnickou od Karla Č apka. Ti starší pak jistě nepohrdnou
kníž kou o přátelství Bubáků a hastrmanů od Josefa Lady, který
svou knihu doplnil krásnými obrázky. Ale ještě předtím, než se dáte
do čtení, vám dě ti ze III. B napsaly, co od vodníků můž ete
očekávat.
Vodník žije v rybníce. Mů že žít i v potoce. A ten nejvě tší chudá k u ně jaké
vě tší louže. Vodník má zelený obličej, vousy a vlasy. Na hlavě má zelený
cylindr a ně kdy má na cylindru i červenou pentli. Má krá sný zelený šos a
z levé ho šosu mu kape voda. Ně kdy sbírá duše a ně kdy jde i k muzice. A o
pů lnoci se promě ňuje například v koně nebo žá bu.
Vendulka Řádková
Vodník žije v rybníku a pečlivě se o ně j stará . Sedí na vrbě . Je zelený, má
ruce a nohy, na nohá ch blá ny a na prstech kuličky, v puse fajfku a krá tký
soukenný kabá t a malé kalhoty. Dlouhé vlasy a ně kdy i knír. Straší rá no,
odpoledne, dopoledne a o pů lnoci. Plave si, sedí na vrbě , užívá si ve vodě .
Taky kouří fajfku a povídá si s mlyná řem.
Lukáš Pecháček
Vodník žije v rů zných rybnících. Také žije v řece, tů ni i kaluži. Vodník žije
v ná honu. Má zelený klobouk a župici, velké oči do zelena a z levé strany mu
odkapá vá . Vodník si povídá s mlyná řem, dě lá povodně a šije boty. Topí lidi a
sbírá dušičky do hrníčků .
Adam Krčil
A N AKON ECTU M ÁM E TAKOV É SH R N U TÍ Z E
V ŠECH PR ACÍ :
1. K d e v od n ík žij e?
V rybníce, ve mě stě či ve vesnici. Ve své m rybníku – je tam hodně ryb,
nebo v tů ňce, tam je čerstvá voda. Ně jaký chudá k i u kalužiny.
2. Jak v y pad á ?
Má pentle, blá ny mezi prsty, na konci prstů koule. Je strašidelný, každý
se ho bojí. Nosí zajímavé triko a taky tři knoflíky. Pod kloboukem má
vodu a nosí zelený šos.
3. C o celý d en d ě lá ?
Vyrá bí dušičky, a kdyžje vyrobí, nakrmí rybičky. Chodí za mlyná řem, učí
ryby lenošit. Má za rok 189 dušiček. Chodí po rybníce nahoru a dolu,
nebo si rá d utahuje z kluků a holek.
Vybráno z prací ž áků třídy III. B
10
M ALíČEK čí
slo 3/2001 - 2002
K lu b mlad ý c h d ebr u já r ů
M á te rá di zá h a dy? A n o? Ta k to pro vá smá me sk vělý n á vod,ja k
si ta k ovou vyrob it. K n í vša k potřeb u jeme spou stu trpělivosti a
ma ličk o šik ovn osti. M y vša k věříme,že vá m tyto vla stn osti n ech yb í,a
proto n ezb ývá n ic jin éh o n ež za čít!
Plovoucí svíčka: Není na tom nic tě žké ho,
ale musíme použít již zmíně nou trpě livost!
Úzkým, krá tkým drá tkem omotá me svíčku
tak, aby plavala svisle v misce vody. A pak
užjen zapá líme knot.
Za jak dlouho svíčka uhasne? Na to musíte
přijít sami. Když napíšete sprá vnou
odpově ď a popíšete, proč se tak svíčka
chová , má te možnost získat příští číslo
časopisu Malíček zdarma! Sprá vné odpově di há zejte do školní vrby.
Tě šíme se, ažsi spolu zase zapřemýšlíme!
Kamila Emrová, Tereza Jarošová, VIII. B
R á d ise z a sm ě jet e neu vě řitelným p říb ě hům ?
A z vlá š t ě , k d yž sip řed st a vít e, ž e se st a lit ě m ,
k t eří se na ná s d nes t vá ří t a k p řísně , t o t iž
u čitelům ? Ta k t o siu rčitě rá d ip řečt et e t ent o
p říb ě h, k t erý se st a l ne m o c p řísném u p a nu u čiteliL i b oru Š k rlík ovi .
N o t a k z a p o m eňt e na ned ůlež ité vě cia p u sťt e se d o čt ení.
Na gymná ziu jsme uzavřeli sá zku, kdo přijde na dokonalejší způ sob
napovídá ní. Je třeba podotknout, že v té době jsme mobilní telefony znali jen
ze scifi filmů . Snažili jsme se, ale vě tšina z ná s více mé ně přišla s tradičními
a lehce odhalitelnými způ soby ná pově dy. Až na jednoho kamará da. Byl to
vá šnivý radioamaté r a z rozpadlé ho tranzistorové ho rá dia sově tské výroby
zhotovil vysílačku. Pravda, nebyla zrovna nejmenší, ale s trochou opatrnosti
se nechala ukrýt v ná prsní kapse saka. Sluchá tko ukryl pod bujnou hřívou
vlasů a ná pově du prová dě l do druhé poloviny prá vě nezkoušený spolužá k.
Všechno fungovalo znamenitě , ale objevil se menší problé m. Vedle gymná zia
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
11
tehdy sídlila vojenská posá dka, která mohla kdykoli zachytit nezná mou
vysílací stanici. Vá m se to zdá smě šné , ale tehdy každé takové zařízení
muselo být evidová no na ministerstvu vnitra a jen si zkuste přihlá sit
napovídací vysílačku. Ale i to kamará d vyřešil. Bylo třeba natá hnout kolem
tříd dvojitou drá tě nou smyčku, která by signá l ven nepustila. Jednou
odpoledne jsme tedy nená padně uvolnili dřevě né lišty kolem třídy a pod ně
ukryli ony drá ty. Vě c fungovala. Ažjednou při hodině naše třídní učitelka o
lištu zavadila. Vzala za kousek drá tku a pozvolna jej začala vyndá vat.
Najednou ho mě la v rukou ně kolik desítek metrů a zcela oprá vně ně
požadovala ná ležité vysvě tlení. Nyní před ná mi stá l další úkol, který zastínil
zpočá tku zmiňovanou sá zku. Trn z paty ná m vytá hl další spolužá k, který byl
machr v geologii. Vě decky paní profesorce vysvě tlil, že drá ty kolem tříd mě ly
chrá nit studenty před účinkem geopatogenních zón, a tudíž zlepšit
koncentraci a studijní výsledky. Jestli ná m uvě řila, nevíme, ale tehdy se
s tímto poně kud kostrbatým vysvě tlením spokojila a sá zku tak nakonec vyhrá l
ten, kdo ná s z nepříjemné situace dostal.
Radka Paulusová, Tereza Jarošová, VIII. B
POZDRAV Z NORSKA
Milí čtená ři Malíčku,
šest mě síců bydlím se svou rodinou v Norsku. Taťka tu
pracuje ve vě decké laboratoři v nemocnici v Oslo. V
srpnu jsem začala chodit do meziná rodní školy. Koncem
ledna přechá zím do norské školy. Budu v 6.A, i kdyžjsem
v Čechá ch pá ťačka. Se svojí paní učitelkou Lailou jsem
se užbyla na svoji budoucí třídu podívat. Povídali jsme si
o Čechá ch, Norsku, škole, uká zali mi knihovnu a třídy.
Taky mi řekli, co všecko dě lají.O přestá vká ch mohou být
venku a bruslit na kluzišti nebo si hrá t
na hřišti. Kdo ven nechce, mů že být ve
školní knihovně . Dvakrá t týdně se
rozdě lí na 2 čá sti. Jedna polovina vaří v kuchyni a druhá
šije na stroji nebo ně co tvoří, druhý den si to vymě ní. Taky
chodí na počítače. Škola je moderní a otevírali ji před
čtyřmi roky.
S mojí třídou v meziná rodní škole jezdíme dvakrá t týdně
odpoledne do Sandviky (mě sto při pobřeží Oslofjordu) do
klubu, který se jmenuje Arken. Tady ná m pomá hají
s úkoly. Dě ti cizinců mají prá vo mít ve škole učitele, který
mluví jejich rodným jazykem. Já své ho učitele nemá m, a
proto jsem na začá tku mluvila se svými třemi učiteli
ně mecky a trochu anglicky. Škola ná m začíná až v 9.15
12
M ALíČEK čí
slo 3/2001 - 2002
hod. Do třídy se mnou chodí tři Somá lci, jeden Rus, dva chlapci z Barmy, dva
Kurdové a jeden Filipínec. Ve škole je ale spousta dě tí z jiných zemí. Řada
mých spolužá ků jsou muslimové a slavili v prosinci svů j svá tek Ramadá n.
Ně kteří nejedli a nepili, kdyžmy jsme svačili, a nechodili s ná mi ani plavat.
Jednou týdně chodíme i jezdíme na výlety do okolí. Byli jsme lovit ryby.
Ně kolikrá t jsme byli společně bruslit. Při vyučová ní holky i kluci vaříme,
pleteme, tká me a tvoříme a hodně si o všem povídá me, hrajeme na
počítačích, ale taky se normá lně učíme. O přestá vká ch jsme venku a hrajeme
fotbal nebo si povídá me. Na bundá ch musíme nosit připnuté „reflexy“, aby
ná s dobře vidě li řidiči na silnicích.
A jestli hledá te zemi, kde se nezná mkuje od 1 do 5 a dě ti se učí, aby opravdu
ně co umě ly, a kde se píší písemky, aby učitelé zjistili, co dě ti pochopily a co
ještě ne, kde jsou krá sné hory, jezera a fjordy, krá l s krá lovnou, princem a
princeznou, kde žijí rů zní skřítkové – trollové , kde za každým okýnkem svítí
v adventu a o Vá nocích adventní svícny a hvě zdy, kde se na Ště drý večer jí
v ně které rodině například jehně čí připravené v pá ře na březových tříská ch
s kaší z brambor a tuřínu, morušky se šlehačkovým kré mem a dá rky nenosí
Ježíšek, ale ně kam je přiná ší vá noční skřítkové , ně kde si je připravují pod
stromeček sami (ale hlavně nesmí chybě t cedulka pro koho a od koho dá rek
je) a kde se objeví před Vá nocemi před každým domem nebo na balkóně
velký snop obilí pro ptá ky, kde mů že přes silnici přebě hnout místo jelena sob
a kde skoro všichni sportují a jsou kamará dští, pak užnehledejte a přijeďte
nebo přileťte do Norska! Moc vá s všechny zdravím.
Magdalena Kunkeová, V. A.
N ejedn o p řekvap en í
U rčitě nejeden z vás p řem louvá rodiče ke
koup i p ejska. J e p ravda, že p řinášejí
starosti, ale nejen to! S p ejskyse také
zažije sp oustu radostí a veselých zážitků.
A p rávě o tom , jakou veselou p říhodu
zažila se svým p ejskem p aní učitelka
LadislavaDubová, se dočtete v naší rubrice.
Byla krá sná , bílá zima. Jednou jsme vyjeli do mě sta místo s kočá rkem
se saně mi, na které jsme posadili naši tehdy dvouletou dceru Ladě nku.
Doprová zela ná s dvouletá fena boxera Aida, která k ná m neoddě litelně
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
13
patřila, neboť byla rodinným milá čkem a dobrým hlídačem. Nikdy jsem se
nebá la nechat před obchodem kočá rek, protože Aida ostražitě hlídala. Ten
den jsme zastavili před obchodním střediskem Dukla, vzali Ladě nku do
ná ručí, psovi dali povel „Hlídej“ a hurá na ná kupy. V klidu jsme chodili po
prodejně a utrá celi bez strachu, že ná m ně kdo sá ně i s fusakem ukradne.
Ovšem na ten šok, který nastal, když jsme vyšli před obchod, nikdy
nezapomenu. Aida totižnikde! Sá ňky stá ly tam, kde jsme je nechali, ale psa
ná m ně kdo ukradl. To bylo první, co mě napadlo. Avšak to překvapení, když
jsme našli Aidu ve fusaku, zahrabanou, schoulenou a spící, jako když ji do
vody hodí. Chtě li jsme ji z pytle vysypat, ale nežjsme tam posadili Ladě nku,
užbyla Aida zpá tky. To se asi třikrá t opakovalo. Kolem ná s se shlukovalo čím
dá l víc lidí a smá li se, jako když sledují tu nejvě tší komedii. Já jsem se
stydě la, mů j mužse smá l a Ladě nka brečela, že chce Aidu do fusaku, aby se
s ní také vozila. Nakonec se podařilo přesvě dčit Aidu, že se má chovat jako
pes, dceru, že se obě do fusaku nevejdou, a dav lidí, že jsme „normá lní“
rodina a že komediá lní představení končí. Všichni jsme se rozešli a já užna
to teď jenom s úsmě vem vzpomíná m.
A jací jsou boxeři?
Toto plemeno je středně velké ho vzrů stu (53-63cm) s mohutně vyvinutým
svalstvem. Má výrazně zkrá cenou hlavu a menší uši. Srst tě chto psů je
krá tká , vě tšinou žíhané barvy s černou maskou. Je to živý, přá telský pes,
který se doporučuje i do rodin s dě tmi. Umí být ale také ostrý, proto se užívá
k hlídá ní. Nesná ší dlouhodobý pobyt na slunci.
Veronika Š ustrová a Jana Machová, VIII. B
Povolá ní, které vá m představíme, je tentokrá t pro chlapce. Ale i
dě včata se v tomto rozhovoru mohou dočíst ně co zajímavé ho.
Určitě každý z vá s tuší, že automechanik se zabývá hlavně opravou
motorů aut. Víte, ale co dě lá autoklempíř? Rozdíl mezi tě mito obory
je nepatrný. Autoklempíř především
narovná vá
karoserie. To jsme se
dozvě dě ly od pana Jaroše, který se tímto
povolá ním zabývá a pracuje v prodejně
nových automobilů . Více už se dozvíte
z ná sledujícího rozhovoru.
Č ím jste chtě l bý t jako malý ?
Asi
vá s
překvapím,
chtě l
zvě rolé kařem.
jsem
být
14
M ALíČEK čí
slo 3/2001 - 2002
Proč jste si vybral prá vě toto povolá ní?
Protože jsem se nedostal na školu, na kterou jsem chtě l. Tak jsem vzal, co
bylo volné . Ani jsem nad tím nepřemýšlel.
Co jste pro toto povolá ní musel udě lat?
Především jsem musel vystudovat střední odborné učiliště (v Karose ve
Vysoké m Mýtě ).
Jak se Vá m po dokončení školy hledala prá ce?
Tenkrá t to bylo bez problé mů , byl spíše nedostatek zamě stnanců a ne prá ce.
Poté , co jsem se vyučil, jsem ihned nastoupil do ČSAD.
Chtě l jste ně kdy svou profesi změ nit?
Hodně krá t. Líbilo se mi pracovat se zvířaty, ale na to nemá m vzdě lá ní. Také
jsem dvaná ct let montoval pneumatiky.
Jak vypadá Vá š pracovní den?
V šest hodin přijdu do prá ce. Buďto má m ně co rozdě lané z minulé ho dne a v
tom pak pokračuji, nebo jsou na určitou dobu dopředu objednaní zá kazníci.
Užpřijímací technik, kdyžobjedná vá , vidí, zda se to dá spravit za pů l dne,
nebo za týden. Podle toho na ten den objedná auta.
Kolik času denně zabere tato prá ce?
Denně jsem v prá ci devě t aždeset hodin.
Co Vá s na ní nejvíce baví a co považujete za nejtě žší?
Baví mě takové vě ci, které dě lá m poprvé nebo podruhé , protože jim rá d
přichá zím na kloub. To znamená , když ně kdo přijde s novou zá vadou a já
musím pá trat, o co jde. Dá to hodně prá ce, musím kvů li tomu rozebrat hodně
vě cí a ně kdy i zbytečně . Naopak vě ci, které se stá le opakují, jsou pro mě už
nezajímavé .
Jak dlouho Vá m asi trvá opravit jedno auto?
Zá leží na tom, co se opravuje. Pokud přijede člově k kvů li tomu, že mu nesvítí
svě tla, je to bě žná zá vada a spraví se to za patná ct minut. Když přijede,
protože mu ně co klepe v motoru nebo se v autě ozývají rá ny, tak třeba
dlouho hledá me, odkud se ty rá ny ozývají.
Jaké poruchy aut nejvíce opravujete?
Nejvíce se setká vá m se zá vadou na elektrické instalaci, to znamená vyhořelé
drá ty, a pak hodně s bouranými auty. Blatníky, dveře a okna, ty se mě ní
každou chvíli. Hlavně v zimě . Také prová dím generá lní opravy aut a ta trvá
asi čtrná ct dní. Pracuji i s novými automobily, na které dodá vá me nejrů zně jší
doplňky (přídavná svě tla, speciá lní autorá dio, telefon, zimní pneumatiky…)
podle přá ní zá kazníka. Před Vá noci, kdyžse prodá valo nejvíce nových aut,
jsem na tě chto automobilech dě lal čtrná ct dní.
Veronika Š ustrová a Jana Machová, VIII. B
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
15
K o u tekp r o m lsn é ja zýčky
P ř ichází v ík en d a jistě m n ozí z V ás
př em ýšlejí, co d ob rého b y si uv a ř ili.
Možn áb y V ám m ohlpř ijít v hod recept n a
jíd lo, n a k terém si rád a pochutn áv á pa n í
učitelk a A len a R ybičko vá, s n íž jsm e pro
V ás př ipra v ili pov íd án í.Ten tok rátjsm e se
za m ěř ili n a v yužití různ ých d ruhů k oř en í
v k uchyn i. P ok ud i V ás za jím á d n ešn í
tém a , je práv ě V ám určen ten to člán ek .P ohod ln ě se
usa ďte a d ejte se d o čten í.
Paní učitelka Rybičková vaří vě tšinou rá da. Nejčastě ji používá tradiční
koření: pepř, papriku, kmín a majorá nku. Rá da experimentuje, používá
asá do, brazilskou sů l a kohoutí sů l. Jsou to smě si. Každé koření má speciá lní
použití. Paní učitelka dříve vů bec nejedla luště niny. Dnes jí aspoň čočku, a to
díky velmi chutné a voňavé indické smě si garam má sala, kterou do čočky
přidá vá . Kdysi dá vno se zúčastnila soutě že: „Zasílejte obaly od koření a
získá te knihu Vaříme s kořením“. Tato firma zanikla a poslala paní učitelce
omluvný dopis a katalog Koření od Salvá tora. To byl začá tek toho, že začala
používat více druhů koření. Vaří podle kuchařky s ná zvem Vaříme chutně ,
zdravě a hospodá rně . Má rá da jídla upravená na roštu, ryby, vepřové maso.
Také sladké jídlo jí udě lá radost. Miluje bramborové placky upečené na
plotně , jsou prý vynikající. Naopak pohrdá hrachovou kaší. Doporučila ná m
používat koření tak, aby jídlo bylo pikantní a zá roveň nepopřelo chuť masa.
Paní učitelka se drží pravidla VŠEHO S MÍROU.
D o p o r u čen ý r ec ep tn a zelen in o vý p o krm :
V kastrolu rozpustíme 150 g anglické slaniny. Přidá me 1 vě tší
nadrobno nakrá jenou cibuli. Nechá me ji zpě nit, přidá me 4 rajčata,
500 g fazolových lusků . Ochutíme solí, pepřem a česnekem.
Přidá me-li kečup, určitě nic nezkazíme. Případně podlijeme vodou
a dusíme. Budeme-li vařit s lá skou a přidá me-li koření MEXICO,
pochutnají si i ti, co zeleninová jídla nemají rá di. Podá vá me
s pečivem.
Zaujalo Vás toto zeleninové překvapení? Pokud ano, zabě hně te si do
své spíž e pro jednotlivé ingredience a můž ete začít. Přejeme Vám, aby se
Vaše dílo zdařilo a společně s paní učitelkou Vám přejeme dobrou chuť!
Jana Strašková a Lucie Kuž elková, VI. A
16
M ALíČEK čí
slo 3/2001 - 2002
K N IHO M O L
D o p o r u ču jem e!
B
A RB A RA
K N IHO M O L
P řečtěte si!
ER SK IN O V Á :
N a p o kr aji tem no ty
Asi vě tšinu z nás láká tajemno a nepoznané dobrodruž ství. Již odmalička
strkáme prsty do pastiček na myšky,
ochutnáváme i to, co není zrovna chutné a
jedlé , vž dyť vž dy nás ně kdo upozorní: „Nedě lej
to, to nesmíš!“ Připomíná vám to ně co?
Dě tství, vaši povahu nebo kamaráda?
Dobrodruž ství je pro nás vž dy velkou motivací,
a když ho například spisovatel spojí
s tajemnem, málokdo mu odolá. Přesně
taková je kniha od Barbary Erskinové , která
mistrovským talentem dokáž e udrž et čtenáře
v napě tí až do poslední chvíle.
Adam Craig se narodil ve Skotsku
v krá sné m a malebné m mě stečku
Pittenross. Přestože ho opustila
matka, žije se svým otcem
Thomasem stejně jako předtím,
jenže s žalem v srdci. V tě chto
smutných chvílích se na kopci
s keltským
křížem
seznamuje
s krá snou a tajemnou Brid. Spolu
prožívají krá sné chvíle u vodopá du,
u Bridiny rodiny nebo v přírodě .
Společnou idylku jim překazí strýc
Broichan, který Brid bere k sobě do
učení. Jenže to učení má trvat
celých dvacet let! Adam na Brid
stá le čeká a doufá , že ji zase uvidí,
ale marně . Až v den jeho odjezdu
do Londýna na vysokou školu se
Brid znovu objevuje. Jenže pro
Adama už to není ta stará Brid,
protože z ní čiší ně co nové ho, ně co
špatné ho a zlé ho, co ho uvá dí do
rozpaků . Odjíždí bez ní, ale když
začíná
nový život, ná hle se
objevuje černá kočka, která napadá
jeho bývalou přítelkyni Lizu a nato i
jeho ženu Jane. S ní se mu narodí
syn Calum a všichni se stě hují
daleko od všech nepříjemných
udá lostí. Celých osmná ct let si žijí
spokojeně , ale znovu se vrací
kočka, s nížpřichá zí i smrt Caluma,
jeho ženy a má lem i jejich malé
dcery. S černou kočkou také přišla
Brid, kterou vů bec nepoznamenal
čas a Adam se k ní jako omá mený
vrací. Liza, která chce Adama
zachrá nit, objevila, že Brid není
z našeho svě ta, ale z minulosti a je
velice silná druidská kně žka. Proto
musí Liza shromá ždit všechnu svou
sílu a poslat Brid časovou oponou
zpě t do minulosti.
Lenka Stillerová, IX. B
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
17
A h o j příz n ivc i, je tu d alší část d o ufám o b líb e n é rub riky, kte rá tu
má pro vás d ro b n o u z měn u.Někte ří jste si mo žn á z vykli n a b ásn ičky
Jiříh o Žáčka, ale to h o n yn í vystříd á b ásn ík s tro c h u jin o u té matiko u.
Za svo u tvo rb u z ískal No b e lo vu c e n u a mn o z í z vás už jistě tuší,
že je ře č o Jaro slavu Se ife rto vi. Násle d ujíc í b ásn ičku jse m vyb rala
z kn ížky s n áz ve m M amin ka, kte ro u mám ve lmi rád a. Spo lu
s b ásn ičko u n a d o plňo ván í se d o stan e me d o pro stře d í ko uře a páry,
d o světa vlaků .Dál už si musíte po rad it sami...
JA RO SLA V SEIFERT
V LA K Y
V la k jed e a ko u ř v c h o m áči
pa d á na o kna . . .
O kno je sm u t né bez kvítků,
m íva li jsm e t a m . . .
Sem a fo r slét ne, na d t ra t í
za čli za s pt ác i . . .
Let o s t a m m ám e o d zim y
i m u škát s květ y . . .
M a m inka o kno ro zh o d í,
byd lím e v t řet ím . . .
Kd yž m a m inka jej za lívá,
je v ka žd ém sa ze . . .
A nest a čí je za vřít pa k,
z o pa čné st ra ny jed e . . .
S kyt ko u se m a zlí: Nezva d ni!
V la k píská. Je t o . . .
V la k jed e a ko u ř v c h o m áči
pa d á na o kna . . .
Kateřina Soudková IX. B
PYŠNÝ KO NÍK
Řeknu já vám básničku
o m a lém pyšném ko níčku .
Ja ko pán si vykra ču je
po špina vém c h o d níčku .
A t en ko ník d bá na sebe,
c h c e být bílý ja k t o nebe.
A ja k si t a k vykro čil,
d o ka lu že spa d l.
Ten se t ed a na m o čil
a pa k c elý zšed l.
Teď h o velm i v bo ku píc h á,
za t o m o h la jeh o pýc h a .
Romana Severýnová V. A
18
M ALíČEK čí
slo 3/2001 - 2002
B ER U ŠČ Í O D P O Č IN EK
Po tkají se d vě b e rušky,
ta je d n a b y šla n a h rušky.
Ta d ruh á se však z amračí,
že n a to jí síly n e stačí.
Rán o ji pro h n al če rn ý ko s
a b ěže l ryc h le , i kd yž b o s.
Prvn í b y se to ulala,
ale ta d ruh á z ívala.
Pak je to ale n apad lo
a že je h o rko pře pad lo ,
c h těly stín e k o d lísky,
b líž b yly ale čtyřlístky.
O b ě se vmáčkly po d lupín e k,
lib o valy si: To je stín e k!
A tak usn uly d vě b e rušky,
c o c h těly si vyjít n a h rušky.
Kateřina Soudková IX. B
Správné odpově di z minulé ho čísla:
žluví, prasečí, bleší, tučňá čí, husí, buvolí, dorozumí, žížala.
K. Soudková, IX. B
Teplá
vzpomínka
V tě chto sychravých, deštivých, nebo sně živých, mrazivých dnech
všichni určitě rá di zavzpomíná me na lé to, kdy se člově k mohl v plavká ch
promená dovat po sídlišti, koupat se a vě novat se zá libá m v přírodě . Také si
říká me, že v Řecku je i v zimě deset stupňů , ovšem pro Řeky, kteří se denně
pohybují ve třicetistupňových teplotá ch, to není slast. Zkrá tka, je na ně zima,
a kdyžjim třebas takový Čech řekne o mrazech u ná s, kroutí hlavou a diví se,
že neumrzneme. Ne nadarmo se říká “Jiný kraj, jiný mrav.“ A tak po skončení
srpna a prá zdninové sezóny se při klesnutí teploty cpe Řek do baloňá ku. Po
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
19
sezóně se domorodci sjíždě jí ze svých letních sídel do vě tších mě st, a tak se
stane, že do Řecka přijedete v listopadu v tričku a na plá žích ani noha. Když
jsem navštívila řecký ostrov Corfu, nevychá zela jsem z údivu. Člově k se o
místních, údajně pohostinných lidech, doví vě ci. Číšník z Čech, který pracuje
v tamní restauraci, ná m vyprá vě l, že kdyžse sem přistě hovali, koupili synovi
harpunku na ryby. A jelikož v moři toho moc nenajdete, využil zbraň na
citróny, kterých je všude habadě j. (Obyvatelé ostrova k nim mají vztah asi
jako my k jablků m, a tak citrusy pod stromy, to je bě žná zá ležitost. Nedivte
se, že si také ukazují na čelo, když vidí cizince obdivující keříky.) Jenže to
nemě l dě lat, začala ho honit stará paní a zavolala policii, která zahá jila
pá trá ní. Aby se prý zbavili podezření, převlé kli syna za holku a byl klid. Další
velkou kuriozitou byl systé m – nesysté m místní dopravy. Na zastá vká ch
nejsou řá dy, a tak autobusy jezdí kdykoliv. Za horka nemusí přijet vů bec. Pak
by se zdá lo, že tu lidé nepracují, ale opak je pravdou. Totižvě tšina obyvatel
má nepřetržitou pracovní dobu, tudíž se nemají čas ani vykoupat v moři.
Obyvatelé si také velmi libují v nočních rejích, přestože nechá pu, jak si
mohou najít čas, jsou v noci vesnice přelidně né . Corfu je sice ná dherný
ostrov, ale copak si ně kdy budou tamní lidé moci zalyžovat, či zabobovat?
Buďme rá di, že i kdyžje ně kdy počasí nepřející, mů žeme si užívat i lé ta, i té
ně kdy „zlobivé “ zimy.
Lenka Stillerová, IX. B
P ro chytré hlavičk y
1) D oplň písmen o: Z A BY XC D ?
2) Škrtn i slovo n epatřící mezi ostatn í:
pes kos kočkapočítačkoza
vlk smrk n ůž chrt krb krk
Paříž Vídeň Hamburg Bratislava
3) D oplň číslo: 29 58 116 232 ?
68 75 81 86 90 ?
12 36 108 ?
4) Kolik je n aobrázku trojúhelníků:
20
M ALíČEK čí
slo 3/2001 - 2002
5) D oplň do tabulkyčísla28 a3, abysoučet úhlopříčně, svisle a
rovn oběžn ě jdoucích čísel(vždyjsou 4) bylvždy37:
6) D oplň n ásledující tvar, když: O O = / a// = ()
a) // + O O O O = _____ výsledek urči v ()
b) () () - // = _____ výsledek urči O
c) //////// + () - O O O O = _____ výsledek urči /
d) // - O O = _____ výsledek urči /
7) Jaké n ejmen ší ajaké n ejvětší číslo vzn ikn e z čísel1, 0, 7, 3, 5?
n ejmen ší číslo _______
n ejvětší číslo_______
8) D oplň písmen kave slovech, abyvzn iklyn ázvyrostlin .
_e_ m i_rá_ka k_ n v _ _ in _a l_ li_
_ i_ lk_
9) U hodn i:
Jsem obratlovecasavecvětšího vzrůstu. O bvykle žiji volně v přírodě.
V České republice mě uvidíte pouze v zoo, protože je tu n amě moc
teplo. Kdo jsem?
V práci jsem stále n acestách. D íkymě dostan ou lidé zprávu od
druhých, i když jsou od sebe hodn ě daleko. Co dělám zapovolán í?
10) Ve slovech se přeházelapísmen ka. Přijdeš n apůvodn í slovo?
olšak ______ dalivod ______ čisah _____ trosm _____
Jana Machová, VIII. B
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
21
S o u t ěž - K d o j e t o ?
Milí kamará di,
po úspě šné soutě ži "Pozná te je?" je tu další
šance si zasoutě žit. Připravili jsme pro vá s soutě ž
"Kdo je to?". Jak užz ná zvu vyplývá , budete opě t
há dat, o koho se jedná . Tentokrá t tu místo fotek
najdete texty popisující ně kterou ze slavných
českých osobností. Pokud tušíte, anebo víte, o koho
se jedná , s chutí se zúčastně te naší soutě že. Mnoho
ště stí v soutě ži vá m přejí autorky soutě že.
Pravidla: Vystřihně te soutě ž ní kupón a pečlivě
vyplňte. Kupón vhoďte do konce března do schránky
školní vrby. Potom už jen čekejte, zda se ště stí
usmě je právě na vás.
1. Tato žena se narodila 7. dubna v Otvovicích na Kladensku. Zde také spolu
se svým sourozencem vyrů stala. Jmé no, se kterým se v oblasti hudby
proslavila, není její rodné . Získala mnoho hudebních cen za svů j pě vecký
výkon. Také vystupovala (a ještě vystupuje) v rů zných muziká lech. Má i
svů j televizní pořad.
2. Pů vodním povolá ním myslivec, cožse k jeho znamení střelce docela hodí.
Jeho matka byla slavná herečka a otec (stejné jmé no jako syn) herec. Žije
se svou přítelkyní - herečkou. Oba jsme je mohli vidě t v televizním seriá lu
z dnešní doby, který napsal J. Míka. Tento muž je pomě rně vysoké
postavy a má výrazný nos.
3. Jeho život začal dne 5. 10. 1936 ve zná mé pražské podnikatelské rodině
spjaté s českým umě leckým svě tem. Byl zamě stná n jako jevištní technik,
asistent režie a dramaturgie. Zná me ho však především z jiné ho druhu
lidské činnosti. Kvů li svým ná zorů m strá vil
S o u t ěž – k d o J E T O ?
ně jaký čas i ve vě zení. Není moc vysoký, ani
štíhlý a jeho výrazným znakem je knírek.
J m é no a p říjm ení ž á k a
4. Svě tlo svě ta spatřila 10. 4. 1968. Při své m
povolá ní trá ví mnoho času v blízkosti vody.
Ve své m oboru patří k nejlepším na svě tě .
To potvrzují i její oceně ní. Spolupracuje se
svým manželem.
1. ..................................
V. Š ustrová a J. Machová, VIII. B
2. ..................................
....................................
třída: ..........................
J ED NÁ S E O
3. ..................................
4. ..................................
22
M ALíČEK čí
slo 3/2001 - 2002
N e m use l
i js te d l
ouh o č e k a t a js e m tu za se sp ol
u
s k a m a r ád y. M oc js e m se n a vás tě š ila p řip r a vil
jse m d a l
š í p ě k n é h r y, k te r é vás v sych r a vém
obd obí a l
e s p oň n a ch víl
i r ozve s e l
í a p oba ví.
M otáč e k Botn ík ový
1. Te n to p ták se n a zývá G ugul
. Žije výh r a d n ě
v n or ách k r tk ů , h r a boš ů a p od obn ých zvířa t.
N a r ozd íl od
svých
bl
ízk ých
p říbuzn ých ,
p a p ouš k ů , se ž iví š tik a m i a úh oři. M á ta k é
m n oh e m více vyvin utý m oze k , a p r oto stál
e n ě co
p ovíd á. H áč e k je v tom , ž e m l
uví v gugul
š tin ě .
S p om ocí s l
ovn íč k u r ozl
uš ti, co p ovíd á!
G ugu - a
M a gu - p o
G uga - to
G igu - být
G a gu - co
Sa gu - vod a
Zoga - l
ézt
G ita - m r a k y
Pogi - z/ ze
Jougl- už
G ugr - k yse l
ý
R ugo - n ě k d y
G a zi - p a d a t
Logi - sp a d a t
Ga - d o
Ka ga - s l
ad k ý
Ka gi - s tře ch a
H a gu - n e sp a d a t
G i - p ře ce
N oga - n e vid ě t
G igi - k a p k a
„ Zoga guga m a gu k a gi
gugu gi h a gu. Logi guga
ga sa gu jouglguga n oga !
R ugo gigu guga gugr
gugu r ugo r a ga . G a zi
guga p ogi gita . G a gu gigu
guga ? G igu guga gigi. “
Z Š C h rudim , D r. J. M alíka
23
2. V od n ič k a Pl
a zivá ž ije v m oři v h l
oubce i n ě k ol
ik a se t
k il
om e tr ů . Cizop a s í n a š k e bl
ích a ul
itách a
9 0 % je jí p otr a vy tvoří d r obn í ž ivoč ich ové.
D ík y své ul
itě se l
e h ce ztr ácí m e zi k or ál
y,
n a jd i n a obr ázk u d va n áct V od n ič e k .
3. N os a tice Kr ás n ook á je oh r ož e n ý d r uh . Sta ví s i s vé obyd l
í
v p ouš ti ve s k a l
ách . Je to tře tí n e jd él
e ž ijící tvor n a svě tě .
D ož ívá
se
i m il
ion u l
e t.
Pře s tož e m á ta k k r ásn é oč i,
vid í ve l
ice š p a tn ě . Je jí oč i
n e vid í ce l
é p ře d m ě ty, p ozn áte ,
n a co se d ívá? Ře š e n í je
v p ře h áze n ých sl
ove ch .
Rl
e bý, om l
ue n , š ě tok , k oo, oíl
bi,
řh íe bk , ook n , oitk r , š m y, íč k l
24
M ALíČEK čí
slo 3/2001 - 2002
4 . Pl
a s ťák Be zr uk ý m ě ří be zm ál
a třice t ce n tim e tr ů . Řa d í se
m e zi h l
od a vá str a š id l
a . Se tk ávám e se s n ím
č a s to v d om ácí
p od obě
pet
l
a h ví. Živí se
p ouze d ře ve m
m od řín u, n a jd i
p r o n ě j ce s tu
bl
ud iš tě m !
Lenka Stillerová, IX. B
S P RÁ VN É O DP O VĚDI P RO
1) W
2) počítač, n ůž, Hamburg
3) 464, 93, 324
4) 20
5) N apříklad: 3 3 3
28 3 3
3 3 28
3 28 3
CH Y TRÉ H LAVIČKY :
6) () (), O O O O , ////////, /
7) n ejmen ší - 10 357, n ejvětší - 75 310
8) sedmikráska, kon valin ka, lilie, fialka
9) ledn í medvěd, pošťák
28
10) škola, divadlo, hasič, strom
3
3
3 - je více možn ostí
M ALíČEK – občasník žá ků Zá kladní školy Chrudim, Dr. J. Malíka
v redakční rada: V. Šustrová , J. Machová , T. Jarošová , M. Jirovská ,
R. Paulusová , A. Tichá , K. Emrová , J. Strašková , M. Šípková ,
L. Marhanová , R. Severýnová , K. Soudková , L. Stillerová
v adresa redakce: Zá kladní škola Chrudim, Dr. J. Malíka 958,
Chrudim 537 01, tel.: 0455/62 06 07, e-mail: [email protected]
v www.zsmalika.cz