Analýza daňové konkurenceschopnosti u daně z příjmů korporací v
Transkript
Analýza daňové konkurenceschopnosti u daně z příjmů korporací v
Analýza daňové konkurenceschopnosti u daně z příjmů korporací v EU1 Květa Kubátová Abstrakt Cílem příspěvku je analyzovat daňovou konkurenci v 18 zemích EU – současně členech OECD (15 původních členů EU plus Česká republika, Maďarsko a Polsko jako nové tržní ekonomiky. Slovensko není členem OECD, tudíž porovnatelná data nejsou k dispozici.). Je použita metoda známá z modelů exportní výkonnosti, metoda konstantních tržních podílů. Tato metoda v základním tvaru rozkládá index podílu země na celkových exportech na tzv. „vliv růstu celkového exportu“ a na reziduální složku, zvanou „vliv konkurenceschopnosti“. Další analýzou vývoje exportních cen se dá zjistit, jaký vliv mají tyto ceny na velikost konkurenceschopnosti. Metoda je v tomto příspěvku analogicky použita na daňové výnosy, rozkládá index podílu země na celkových výnosech na „vliv růstu celkových výnosů“ a na „vliv konkurenceschopnosti“. Vlivy jsou měřeny mezi obdobími 1994/5 a 2005/6. Analogicky k analýze vývoje cen exportu je provedena analýza vývoje sazeb daně korporací. Bylo zjištěno, že vliv růstu celkových výnosů daně korporací na výnosy země je pozitivní u všech 18 ze zahrnutých zemí a vliv konkurenceschopnosti je pozitivní u 8 zemí včetně Česka, zatímco u 10 zemí je záporný. Česká republika zaujímá 8. místo v ukazateli „daňové konkurenceschopnosti“ u daně korporací a patří k zemím, které jsou „daňově konkurenceschopné“. Analýzou vývoje statutárních sazeb daní bylo zjištěno, že nejvíce poklesla sazbová relace v Irsku, Polsku a Česko je na třetím místě. Hypotéza, že snižování relativní sazby daně korporací příznivě ovlivňuje výnosy daně se však nepotvrdila. Klíčová slova: metoda konstantních tržních podílů, změna sazbové relace, vliv růstu celkových výnosů, vliv konkurenceschopnosti, daňová konkurence v EU Key words: constant-market-share method, CMS analysis, tax rate relation change, market term, competitiveness term, tax competition in EU Abstract The aim of the paper is to analyze tax competition in 18 EU member countries - at the same time OECD members (15 EU members plus the Czech Republic, Hungary and Poland as the new market economies. Slovakia is not a member of the OECD, so comparable data are not available.). It used a method known from models of export performance, the method of constant market shares. This method, as an identity, divides the index of country´s share in total export in several effects, to so-called market growth effect, the competitiveness effect 1 Tento příspěvek vznikl v rámci v rámci projektu GA CR 402/09/1294 „Strukturální distorze v daňovém systému a jejich vliv na investiční rozhodování“. 1 and eventually the product composition and territorial composition effects. Further analysis of the changes of export prices indicates how these prices effect the size of competitiveness. The method is applied by analogy to the tax revenues, the index of country´s share in total tax revenue is divided into "effect of growth of total tax revenue" and the "tax competitiveness effect." Effects are measured between the periods 1994 / 5 and 2005 / 6. By analogy to the development of export prices can be carried out analysis of the development of the corporate tax rates. It was found that the impact of growth of total CIT revenue on CIT revenue of a country is positive for all 18 countries included the Czech Republic. The competitiveness effect is positive for 8 countries including the Czech Republic, while for 10 countries is negative. The Czech Republic occupies the 8th place in the characteristics "tax competitiveness" in corporate taxes." Analysis of the development of statutory tax rates, showed, that the largest decrease in the rate relation was in Ireland, Poland and in the Czech Republic. The hypothesis that the relative reduction in corporate tax rates favorably affects the tax revenue for government, however, was not confirmed. 1. Úvod Daňovou konkurencí se rozumí lákání základů daní pod legislativu konkurující země. Nástrojem je ponejvíce snižování daňového břemene, ať již sazbami či úpravami v základech. V globálním světě, v Evropské unii s jejími rušenými vnitřními hranicemi zvlášť, stále více záleží na daňové politice země, jak a jestli vůbec zdaní mobilní předměty daně. Jde především o příjmy z finančního kapitálu a příjmy korporací. Je známo, že zejména malé otevřené ekonomiky vykazují vysokou elasticitu daňových příjmů vzhledem k sazbám, daňovým úlevám a dalším atributům daní. V Evropské unii v této souvislosti často původní členové kritizují údajnou „škodlivou daňovou konkurenci“ ze strany nových států a volají po větší harmonizaci daní. V tomto článku se pokusíme poměrně jednoduchou metodou, metodou konstantních tržních (daňových) podílů, analyzovat výnosy daně korporací v 18 zemích Evropské unie v letech 1994/5 až 2005/6 a zjistit, zda opravdu nové členské země jsou tzv. „konkurenceschopnější“ a zda konkurenceschopnost roste se snížením daňových sazeb. 2. Popis metody Metodu konstantních tržních podílů (constant-market-share-method) poprvé odvodil Tyzsinski (1951), formální zápis metody rozvinul Richardson (1971). V novější době byla metoda použita například Edwardem, Chen and Kuy Wai-Li (1994) nebo Weiguo Lu (1996). Metoda konstantních tržních podílů je již klasickou metodou k měření exportní výkonnosti země, kdy se růst podílu země na celkovém vývozu konkurenčních zemí (světa nebo omezeného teritoria) rozkládá na čtyři vlivy: vliv růstu světového exportu, vliv komoditní struktury vývozu zkoumané země, vliv teritoriální struktury této země a tzv. „reziduum“, které se interpretuje jako vliv „konkurenceschopnosti“. 2 V tomto případě použijeme zápis Richardsona (op. cit.)2 a analogicky metodu vztáhneme nikoliv na exportní výkonnost, ale na tzv. „CIT výkonnost“. Nejprve popíšeme metodu pro exportní výkonnost země, pak provedeme analogii pro výnosy daně korporací a zdůvodníme ji. Metoda konstantních tržních podílů porovnává vývoj exportu dané země s „normou“. Nejprve provedeme odvození rozkladu přírůstku exportu země na složky připisované různým vlivům. Označíme: vi – export země i E – celkový export konkurentů si = vi/E – exportní podíl země i na celkovém trhu ci – „konkurenceschopnost“ země i C – „konkurenceschopnost“ všech konkurentů ci/C - „relativní konkurenceschopnost“ země i. Předpokládejme, že exportní podíly dané země jsou funkcí „relativní konkurenceschopnosti“: si = vi/E = fi (ci/C) Úpravou dostaneme: vi = siE (1) (2) a protože všechny tři výrazy v rovnici (2) můžeme chápat jako funkce času, derivací podle proměnné času vznikne : vi´ = siE´ + si´E = siE´ + E fi ´(ci/C) [1] [2] (3) kde v´, E´, fi ´(ci/C) jsou první derivace proměnných (funkce) podle času t. Výraz [1] v rovnici (3) vyjadřuje, jaký by byl přírůstek exportu země i, pokud by si zachovala exportní podíl, výraz [2] vyjadřuje každý další přírůstek exportu země i vlivem konkurenceschopnosti. Pro praktické použití je třeba rovnici (3) přepsat pro diskrétní časovou proměnnou: ∆vi = v1i - v0i = s0i ∆E + E1∆ si [1] [2] (4) Kde index 0 značí počáteční a index 1 běžné období. Stejně tak platí: ∆vi = v1i - v0i = s1i ∆E + E0∆ si (5) Teoreticky jsou rovnice (4) a (5) k analýze stejně použitelné, záleží pouze na tom, zda za „normu“ podílu dané země na celkovém exportu vezmeme její podíl v počátečním nebo běžném období3. Většinou se však používá první verze, tj. rovnice (4), kterou použijeme i v naší analýze. Nyní provedeme analogii výnosů daně korporací s exportem. Tak jako je export jedné země dílem exportu celkového, tak je možno chápat i výnosy daně korporací jedné země jako podíl celkových výnosů této daně. Obzvláště to takto je možno chápat v globálním světě, kde 2 K této metodě viz blíže Kubátová (1983) Snadno můžeme nahlédnout, že se pravé strany rovnic (4) a (5) skutečně rovnají, avšak oba „vlivy“ mají nepatrně rozdílné hodnoty podle použité rovnice. 3 3 mobilita kapitálu umožňuje „vyhýbání“ se zdanění v zemi s větší zátěží a přesun do „výhodnějších“ teritorií. Analogie se světovým exportem je nasnadě. Tak jak export jedné země závisí na růstu celkového exportu (výraz [1] v rovnici (4)) a „exportní konkurenceschopnosti“ země (výraz [2] v rovnici (4)), tak závisí výnosy daně korporací země na růstu celkových výnosů a na její „daňové konkurenceschopnosti“. Jestliže označíme: cit – výnosy daně korporací jedné země CIT - výnosy daně korporací konkurenčních zemí s = cit/CIT podíl země na celkových výnosech daně korporací vypadá analogická rovnice rovnici (4) pro daňovou výkonnost takto: ∆citi = cit1i - cit0i = s0i ∆CIT + CIT1∆ si [1] [2] (4) Kde index 0 značí počáteční a index 1 běžné období. Na pravé straně rovnice výraz [1] vyjadřuje vliv celkového růstu výnosů daně a výraz [2] vliv „daňové konkurenceschopnosti“. Pokud se export dá rozdělit podle komoditní a teritoriální struktury, identita (4) se rozšíří o dva výrazy (vliv teritoriální a vliv komoditní struktury). U teritoriální struktury se zřejmě žádná analogie nenabízí. Jistou analogií vlivu komoditní struktury pro export by mohl být „vliv daňové struktury“ u daně korporací. V tom případě by daňovou strukturou mohla být struktura výnosů daně korporací podle klasifikace (skupina 1200 Daně z příjmů korporací se dále dělí na další podskupiny, například 1210 Daně z korporativních příjmů a zisků a 1220 Daně z kapitálových výnosů korporací). Pro náš účel ale postačí rovnice (4) v daném tvaru, a to i vzhledem k omezenosti podrobnějších dat o výnosech. 3. Použitá data K aplikaci metody byly použity OECD Revenue Statistics (OECD, 2008 a OECD, 1999). K výpočtu vlivu celkového růstu výnosů daně v zemích EU a vlivu konkurenceschopnosti země mezi členy EU je zapotřebí mít data o výnosech daně korporací (skupina 1200 podle třídění OECD) za dvě období, během niž mělo k oběma vlivům na výnosy daně dojít. Pro odstranění drobných ročních výchylek použijeme dvouleté průměry. (Průměrujeme přesto, že roční výkyvy ve výnosech daní jsou obvykle nevýznamné a daně se mění spíše plynule.) Nultým obdobím jsou roky 1994 a 1995, tedy období cca 10 let před vstupem 4 nových členských zemí, včetně Česka, do EU. Vzhledem k tomu, že statistika neuvádí sazby daní za rok 1994, při výpočtu používáme pro výši sazeb pouze rok 1995. Běžným obdobím (s indexem 1) jsou poslední dva roky, za něž jsou statistiky, a to roky 2005 a 2006. Tím analýza překlene období více než deseti let, o němž se dá předpokládat, že se konkurenceschopnost projeví ve výnosech daní. Jako hodnoty výnosů se použijí vždy dvouleté průměry za relevantní roky. Statistiky jsou k dispozici za výnosy daně korporací (1200) v US dolarech podle tržních směnných kurzů a za sazby daní pro všechny země s výjimkou Slovenska, za které údaje chybí (Slovensko není členem OECD). Analýza se bude proto týkat pouze 18 zemí – 15 původních členů EU plus nové země Česko, Maďarsko a Polsko. Umožní nám to porovnat mj. daňovou konkurenceschopnost České republiky s těmito dvěma postkomunistickými zeměmi. 4 4. Výsledky analýzy – metoda konstantních tržních podílů Výsledky výpočtu uvádí Tabulka 1, v níž sloupec 4 obsahuje kvantifikaci vlivu růstu celkových výnosů CIT a sloupec 5 vlivu „daňové konkurenceschopnosti“ jako indexů. Hlavní výsledky, sloupce 4 a 5 Tabulky 1, jsou přehlednější v Grafu 1. Tabulka 1: Vliv celkového růstu výnosů a vliv konkurenceschopnosti na růst výnosů korporátní daně v 18 zemích Evropské unie v letech 1994/5 až 2005/6 1 Stát 2 Výnosy průměr 1994/5 v mil. USD 0 cit 3 Výnosy průměr 2005/6 v mil. USD 1 cit 4 5 6 Vliv celkového Vliv růstu konkurenceschop Sazba* 1995 výnosů nosti s0 ∆CIT/ CIT1∆ s/ ∆cit ∆cit t 0 7 8 Sazba průměr* 2005/6 Změna sazbové relace t1 (p -p )/p -6% 8% -22% 5% -13% -60% -3% 28% 21% -9% -6% 14% 12% -39% -11% 33% 28% 16% -6% 1 0 0 AT 3126,79 6852,742 107% -7% 34 25 BE 7228,867 13816,8 140% -40% 40,2 34 CZ 2436,957 6241,155 82% 18% 41 25 DK 3331,972 10876,42 56% 44% 34 28 DE 24899,28 54354,53 108% -8% 56,8 38,7 IE 1782,057 7628,76 39% 61% 40 12,5 EL 2148,35 7550,52 51% 49% 40 30,5 ES 9321,507 47939,33 31% 69% 35 35 FR 29983,85 59471,48 130% -30% 36,7 34,7 IT 38525,24 56379,83 276% -176% 52,2 37,3 LU 1214,709 2138,76 168% -68% 40,9 30 HU 826,366 2493,603 63% 37% 19,6 17,5 NL 12035,43 23248,1 137% -37% 35 30,55 PL 3519,362 7268,228 120% -20% 40 19 PT 2423,818 5499,496 101% -1% 39,6 27,5 FI** 2042,567 6773,485 55% 45% 25 26 SE 6217,275 14025,08 102% -2% 28 28 UK 32650,08 85960,74 78% 22% 33 30 Celkem 183714,5 418519 102% -2% 41,618 32,568 * upravené nejvyšší statutární sazby z příjmů korporací **Statistika OECD uvádí pro Finsko v roce 1994 podíl daně korporacíextrémně snížen na celkových výnosech daní na 0,9%, zatímco v roce 1995 je podíl 3,9% a v letech předchozích a následujících se pohybuje kolem hodnoty roku 1995. Tento extrémní skok byl eliminován vyloučením hodnoty 0,9% z výpočtu a jejím nahrazením hodnotou 3,9%. cit – výnosy daně korporací jedné země CIT - výnosy daně korporací všech zemí s = cit/CIT podíl země na celkových výnosech daně korporací ∆cit – růst výnosů daně korporací jedné země ∆CIT – růst výnosů daně korporací všech zemí ∆s = růst podílu země na celkových výnosech daně korporací Pramen: OECD (1999), OECD (2008), European Commission (2008), vlastní výpočty 5 Graf 1 Vliv růstu celkových výnosů a vliv "konkurenceschopnosti" na výnosy CIT v období 1994/5 až 2005/6 300% 250% 200% vliv růstu celkových výnosů 150% 100% 50% vliv daňové konkurenc eschopno sti 0% -50% -100% -150% -200% AT BE CZ DK DE IE EL ES FR IT LU HU NL PL PT FI SE UK Pramen: OECD (1999), OECD (2008) Vlastní výpočty Z Tabulky 1 a Grafu 1 vyplývá, že u všech 18 zemí výnosy daní korporací v absolutní výši rostly, na tomto růstu se ale projevuje i inflace.4 Údaje ve sloupcích 4 a 5 v Tabulce 1 musíme chápat tak, že z celkového růstu podílu na „trhu“, který je 100% u každé země, část připadá na celkový růst výnosů (sloupec 4) a doplněk do 100 je vliv „daňové konkurenceschopnosti“ (sloupec 5). Vliv celkového daňového výnosu CIT je u všech 18 zemí kladný, tzn., že přispívá k růstu výnosů, a to v rozsahu od 31 % (Španělsko) do 276 % (Itálie). U 10 zemí se pak na přírůstku výnosů negativně projevila zhoršená konkurenceschopnost (záporná hodnota ve sloupci 5). Naopak u 8 zemí je přírůstek výnosů vyšší díky vysoké konkurenceschopnosti. Nejvyšší hodnotu „vlivu konkurenceschopnosti“ na růst daňových výnosů CIT má Španělsko a Irsko, a to přes 50 %. Jako nejméně konkurenceschopnou se ukázala Itálie, kterou relativně nízká konkurenceschopnost „stála“ 176% růstu daňových výnosů (u této daně). Podíl České republiky na celkových daňových výnosech zkoumaných 18 zemí za uvedené období vzrostl. Díky dobré „daňové konkurenceschopnosti“ zvýšila index růstu výnosů o 18 %. Z obou dalších postkomunistických států, Maďarsko má „vliv konkurenceschopnosti“ ještě vyšší než Česko (37%), ale Polsko se ukázalo jako nekonkurenceschopné s ukazatelem -20%. 4 Hodnoty výnosů nejsou očištěny o inflaci, pro posouzení zkoumaných dvou vlivů metodou konstantních tržních podílů to není nutné. Co se týká srovnatelnosti výnosů mezi státy, ani zde není nutné očišťovat o inflaci, neboť výnosy jsou přepočítány na US dolary v tržních cenách. 6 5. Výsledky analýzy – „sazbová relace“ V další analýze byla podobně jako u Junzové a Rhomberga (1965), kteří používají tzv. „cenovou relaci“, pro každou zemi vypočtena analogicky tzv. „sazbová relace“. „Sazbová relace“ p0i země i v období 0 vůči daňovým konkurentům je definována jako podíl daňové sazby k váženému průměru sazeb konkurentů: p0i = t 0i ∑ t 0i × i (5) pit 0i PIT 0 kde t0i je sazba země i v období 0, pit0i jsou její výnosy korporativní daně v období 0 a PIT0 jsou celkové daňové výnosy v období 0 ve všech konkurenčních zemích (včetně země i). Podobně platí vzorec i pro období 1: p1i = t1i (6) pit1i ∑i t1i × PIT1 Rozdíl rovnic (6) a (5): p1i - p0i = t1i pit1i ∑i t1i × PIT 1 t 0i - pit0i ∑t 0i × PIT0 i udává, zda během daného období došlo ke zlepšení (kladné znaménko) či ke zhoršení sazbové relace dané země. Sazbové relace jsou uvedeny v Tabulce 1 v sloupci 8 (jako změna v %) a také v Grafu 2. Sazby v nultém období jsou za rok 1995 (pro rok 1994 nejsou všechny údaje k dispozici) a za období běžné je proveden průměr z let 2005/2006. V Tabulce 1 a Grafu 2 záporná sazbová relace znamená relativní snížení daňové sazby. Tu vykazuje polovina zemí, mezi něž patří i Česká republika s procentní změnou sazbové relace ve výši -22 %. Rovněž Polsko relativně sazbu snížilo, zatímco Maďarsko zvýšilo.5 Nepotvrdila se však hypotéza, že by sazbová relace měla negativní vliv na “konkurenceschopnost”. Regrese (viz Graf 3) je statisticky na 90%ní hladině spolehlivosti nevýznamná. Graf 2 5 Tyto cenové relace jsou velice citlivé (na rozdíl o vlivů zkoumaných výše) na zkoumané časové období. Sazby se mění ve skocích a země s nízkou sazbou již počátkem 90. let (to je právě Maďarsko) dále relativně sazbu nesnižuje. 7 Procentní změna sazbové relace v období 1995 až 2005/2006 v 18 zemích EU 40% 20% 0% % AT BE CZ DK DE IE EL ES FR IT LU HU NL PL PT FI SE UK -20% -40% -60% -80% Pramen: OECD (1999), OECD (2008), European Commission (2008) Vlastní výpočty Graf 3 Neexistence závislosti "vlivu konkurenceschopnosti" na "indexu cenové relace" u 17 zemí EU v období 1994/5 a 2005/6 40 30 20 10 -200% -150% -100% -50% 0 -100% 50% 100% -20 -30 -40 -50 Pozn.: z regrese je vyloučena extrémní hodnota (Irsko) Pramen: OECD (1999), OECD (2008), European Commission (2008) Vlastní výpočty Ačkoliv výsledky provedené analýzy nelze přeceňovat, vyplývá z ní, že zvyšování podílu výnosů daně korporací pomocí konkurence nižšími daňovými sazbami není v EU zřejmě možné. Jenom snížení sazby nezaručí zvýšenou daňovou konkurenceschopnost. 8 6. Shrnutí a závěry Metodou konstantních tržních (daňových) podílů, byly na základě dat OECD Revenue Statistics analyzovány výnosy daně korporací v 18 zemích Evropské unie v letech 1994/5 až 2005/6. Bylo zjištěno, že ve sledovaném období u všech 18 zemí výnosy daní korporací v absolutní výši rostly. Přitom vliv růstu celkových výnosů CIT je u všech 18 zemí kladný, tzn., že přispívá k růstu výnosů, a to v rozsahu od 31 % (Španělsko) do 276 % (Itálie). U 10 zemí se pak na přírůstku výnosů negativně projevila zhoršená konkurenceschopnost a naopak u 8 zemí je přírůstek výnosů vyšší díky vysoké konkurenceschopnosti. Nejvyšší hodnotu „vlivu konkurenceschopnosti“ na růst daňových výnosů CIT má Španělsko a Irsko, a to přes 50 %. Jako nejméně konkurenceschopnou se ukázala Itálie, kterou relativně nízká konkurenceschopnost „stála“ 176% růstu daňových výnosů (u této daně). Podíl České republiky na celkových daňových výnosech zkoumaných 18 zemí za uvedené období vzrostl. Díky dobré „daňové konkurenceschopnosti“ zvýšila index růstu výnosů o 18 %. V další analýze byla pro každou zemi vypočtena tzv. „sazbová relace“ a provedena regrese s ukazatelem „vliv konkurenceschopnosti“. Proti očekávání se ukázalo, že sazbová relace měla pozitivní vliv na “konkurenceschopnost”. Z nových členských zemí pouze Česko a Maďarsko mají kladný “vliv konkurenceschopnosti”, zatímco Polsko ho má záporný. A zatímco Česko a Polsko relativně snížily svou daňovou sazbu, Maďarsko ne. Avšak Maďarsko snižovalo sazbu již v první polovině 90. let, takže již v roce 1995 mělo nejvyšší statutární sazbu 19,6 %, Česká republika udržovala ještě sazbu 41 a Polsko 40 %. Na základě provedené analýzy a s ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze říci, že by nové členské země prováděly v období poloviny devadesátých let minulého až poloviny nultých let 21. století politiku “daňové konkurence” daňové konkurence pomocí statutárních sazeb u daně korporací. Ani hypotéza, že by daňovou konkurenci v EU bylo možné úspěšně provádět pouze pomocí změny sazeb se nepotvrdila. Použitá literatura Edward, K. Y., Chen and Kuy Wai-Li (1994). Manufactured Export Expansion in Hong Kong and Asian-Pacific Regional Cooperation. In: Manufactured Exports of East Asian Industrializing Economies. Ed. by Shu Chin Yang. Business & Economics, 1994, 274 pp. European Commission (2008). Taxation trends in the EU, 2008 edition. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2008, ISBN 978-92-79-08400-3, pp. 448. [online] http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_analy sis/tax_structures/Structures2008.pdf Junz, Helen, B., Rhomberg, Rudolf, R. (1965). Prices and Export Performance of Industrial Countries, 1953-1963. IMF Staff Papers, Washington, DC, July 1965 Kubátová, K. (1983) Metody analýzy československé exportní výkonnosti. Kandidátská dizertační práce. Ekonomický ústav ČSAV, Praha, 168 s. Revenue Statistics 1965-2007 - 2008 Edition: Special feature: Taxing Power of Sub-central Governments (2008). SourceOECD Taxation , vol. 2008, no. 4, pp. 1-365, ISBN 9264051392 [online] http://puck.sourceoecd.org/vl=1266039/cl=15/nw=1/rpsv/~6684/v2008n4/s1/p1l 9 Revenue Statistics: 1965/1998 1999 Edition (1999). SourceOECD Taxation , vol. 1999, no. 7, pp. 1-312 [online] http://puck.sourceoecd.org/vl=1266039/cl=15/nw=1/rpsv/~6684/v1999n7/s1/p1 Richardson, J. D. (1971). Constant-Market-Share Analysis of Export Growth. Journal of International Economics, vol. 1, May 1971, 227-239 Tyzsinski, H. (1951). World Trade in Manufactured Commodities, 1899-1950. Manchester School of Economic and Social Studies (September) Weiguo Lu (1996). Performance of Australian Merchandise Exports in East Asia: A Constant Market Share analysis. Research Note of the Department of the Parliamentary Library, Number 54, 25 June 1996, ISSN 1323-5664. [online] http://www.aph.gov.au/library/pubs/rn/1995-96/96rn54.pdf 10
Podobné dokumenty
12-2013 - VLAK-SITE
permanentních magnetů. Odpudivá síla je vytvářena indukovaným magnetickým polem v drátech či
jiných vodivých částech tratě. Protože při nízkých rychlostech není tato síla dostatečně velká
pro uskut...
Přehled produktů Powermax
globálně projektované základny vám dává
jistotu, že kupujete ten nejlepší produkt.
Vítejte na 52. odborném semináři na téma
Mexiko (533), USA (214), Čína (142), Brazílie, Španělsko,
Jižní Korea
978 abstraktů - 689 posterů