PDF version.

A RCHEOLOGICKÝ ÚSTAV A KADEMIE V ĚD Č ESKÉ REPUBLIKY V B RN Ě
P ŘEHLED
VÝZKUM Ů
49
Brno 2008
P ŘEHLED
VÝZKUM Ů
Recenzovaný časopis
Peer-reviewed journal
Ročník 49
Volume 49
Předseda redakční rady
Head of editorial board
Redakční rada
Editorial Board
Odpovědný redaktor
Editor in chief
Výkonná redakce
Assistant Editors
Technická redakce, sazba
Technical Editors, typography
Software
Software
Fotografie na obálce
Cover Photography
Adresa redakce
Adress
Pavel Kouřil
Herwig Freisinger, Václav Furmánek, Janusz K. Kozlowski,
Alexander Ruttkay, Jiří A. Svoboda, Jaroslav Tejral, Ladislav Veliačik
Petr Škrdla
Balász Komoróczy, Marián Mazuch, Ladislav Nejman, Rudolf Procházka, Stanislav Stuchlík, Lubomír Šebela
Pavel Jansa, Ondřej Mlejnek
Spencer Kimball, Peter Mattis, GIMP Development Team 2008: GNU
Image Manipulation Program, 2.6.1
GRASS Development Team 2008: Geographic Resources Analysis
Support System, 6.3.0
Kolektiv autorů 2008: Inkscape, 0.46
Kolektiv autorů 2005: LATEX 2ε
Vrcholně středověká lotová závaží z českých a moravských lokalit.
Gruna, Hradisko (vlevo); Písek, u Šarlatského rybníka (v popředí); Vícov, Městisko (vpravo dole); Boskovice, hrad (vpravo nahoře). Srov.
studii J. Doležela v tomto svazku. Foto P. Smékal.
Medieval cup nested weights from czech and moravian sites. Gruna,
Hradisko (left); Písek, u Šarlatského rybníka (front); Vícov, Městisko
(bottom right); Boskovice, hrad (top right). Cf. the article by J. Doležel
in this volume. Photo by P. Smékal.
Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i
Královopolská 147
612 00 Brno
E-mail: [email protected]
Internet: http://www.iabrno.cz
ISSN 1211-7250
MK ČR E 18648
Vydáno v Brně roku 2008
Copyright ©2008 Archeologický ústav AV ČR, Brno, v.v.i. and the authors.
Zprávy o výzkumech za rok 2007: Paleolit a mezolit
Hladilová, Š. 1997: Výsledky studia miocenních fosilií
pavlovienských lokalit u Dolních Věstonic a Předmostí u Přerova (sbírky ústavu Anthropos MZM).
Acta Musei Moraviae, Sci. Soc., 83, 65–78.
Hladilová, Š. 2005: Tertiary fossils, especially molluscs.
In: J. Svoboda (ed.): Pavlov I Southeast. A Window
Into the Gravettian Lifestyles. The Dolní Věstonice
Studies, 14, Brno, 374–390.
Klíma, B. 1976: Die paläolithische Station Pavlov II.,
Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně 10/4. Praha.
Králík, M., Svoboda, J., Škrdla, P., Nývltová Fišáková, M. 2008: Nové nálezy keramických fragmentů
a otisků v gravettienu jižní Moravy. Přehled výzkumů 49.
Opravil, E. 1994: The vegetation. In: Pavlov I, excavations 1952–1953. ERAUL 66 / The Dolní Věstonice
Studies 2, Liege, 175–180.
Svoboda, J. 1990: Sídelní celek LP/1–4 v Dolních Věstonicích. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy,
Brno, 15–25.
Svoboda, J. (ed.) 1994: Pavlov I, excavations 1952–1953.
ERAUL 66 / The Dolní Věstonice Studies 2, Liege.
Svoboda, J. (ed.) 2005: Pavlov I–Southeast. A window
into the Gravettian lifestyles. The Dolní Věstonice
Studies 14, Brno.
Svoboda, J., Klíma, B., Škrdla, P. 2002: Soupis lokalit paleolitu a mezolitu. In: S. Stuchlík (ed.): Oblast
vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku,
Spisy AÚ AV ČR Brno 20, 57–71.
Svoboda, J., Králík, M., Čulíková, V., Hladilová, Š.,
Novák, M., Nývltová Fišáková, M., Nývlt, D., Zelinková, M. (v tisku): Pavlov VI: An Upper Paleolithic living unit. Antiquity.
Verpoorte, A., Žemla, M. 2000: Pavlov (okr. Břeclav).
Přehled výzkumů 1999, 87–88.
Resumé
The area to the west of the village of Pavlov (within
site I) has been proposed for protection and conservation
as a National Cultural Monument, however, building activities have been approved for the area to the east (site II).
The discovery of a new site (Pavlov VI) in 2007 shows
that the potential of this area rich in Paleolithic finds
(Dolní Věstonice–Pavlov) is still far from being exhausted. It was possible to predict the geographic location
of the site with a high level of probability using our previously defined settlement-geographic model: the site is
on a gentle slope at a standard altitude, slightly above
200 m a.s.l. Based on 14 C results and some archaeological characteristics, the site can be considered as a satellite
of the large aggregation of Pavlov I.
The site itself consists of one isolated settlement unit,
approximately 5 m in diameter, surrounded by sterile loess. Its inner structure consists of a pit with traces of fire
in the center, surrounded by kettle-shaped pits and with
an accumulation of large mammoth bones on the side.
These features are typical of the Gravettian settlement
units in the area. Although the settlement unit is small,
the site has yielded a rich inventory, including charcoal;
faunal remains showing traces of human interference (two
254
mammoth individuals – probably a female with a kalb),
horse, reindeer, wolf, fox, wolverine, bear, and hare; numerous lithic artifacts of the Pavlovian industry; two bone
artifacts; decorative objects and molded and unmolded
pellets of fired clay (Králík et al., this volume), some
with imprints of dermatoglyphs, textiles and animal hair
visible on their surfaces. The animal hair imprints on Paleolithic ceramics is the first such case ever recorded.
P ŘEROV ( K . Ú.
ROV )
P ŘEROV- M ĚSTO,
OKR .
P ŘE -
Horní náměstí č. 26. Magdalénien. Krátkodobé sídliště? Systematický výzkum. Uložení: Muzeum Přerov.
Jestliže v samotném jihozápadním ústí Moravské brány
dominovala pravobřeží řeky Bečvy izolovaná vápencová skaliska Skalka a Hradisko, jejich přirozený protipól na levobřeží představovala travertinová kupa – dnešní
Horní náměstí (obr. 39).
Horní náměstí v Přerově (v minulosti nazýváno též
Horní město či Kopec) zaujímá plochu výrazného návrší,
které vystupuje v rovinatém terénu na levém břehu řeky
Bečvy a jeho nadmořská výška dosahuje 216–220 m. Relativní převýšení vůči okolní nivě činí přibližně 10–12 m.
Jde o travertinovou kupu, která je delší osou orientována
ve směru severozápad–jihovýchod, přičemž její vrcholové
plató má rozměry kolem 230×165 m. Podle starších geologických posudků je tvořena porézními, zčásti rekrystalizovanými travertiny (Müller et al. 2001). Ze statigrafického hlediska by měly tyto karbonáty spadat do některého teplého výkyvu svrchního pleistocénu (Havlíček
et al. 2007).
Patrně za nejstarší zmínku o nálezu pleistocénního
stáří, která je spojena s Horním náměstím, můžeme považovat zprávu z roku 1857, podle které byly údajně nalezeny kosti zvířete Megaterium mastodon. K nálezu došlo během výstavby sklepa měšt’anského pivovaru v prostoru náměstí Na Marku, v místě pod bývalou baštou
(úroveň domu č. 28). Popis místa nálezu je následující:
„v naplavenině v žlutém písku mezi skalisky se nacházely“ (Bayer 1893, 43). Tato geologická situace zachycená ve 2. pol. 19. století se nápadně podobá výsledkům
současných výzkumů v suterénu domu č. 26 na Horním
náměstí. Vzdálenost této polohy od domu č. 26, kterým
se zabývá aktuální příspěvek, činí přibližně 30 metrů.
Prokazatelně paleolitický artefakt byl nalezen ve zjišt’ovací sondě na nádvoří přerovského zámku v roce
2006. Jde o zlomek listovitého hrotu z eratického silicitu,
značně eolizovaný, který se však nacházel v druhotném
uložení ve vrstvách novověkého stáří (Schenk, Moník, následující příspěvek).
Tento příspěvek se zabývá výzkumem v suterénu domu
č. 26, parcelní č. 330, při severní frontě Horního náměstí
města Přerova. V roce 1987 zde proběhl první zjišt’ovací průzkum vedený R. Procházkou (Procházka 1993,
115). Od roku 1998 s přestávkami do roku 2006 zde vedl
výzkumy J. Kohoutek. Na doklady paleolitického osídlení na lokalitě upozornil J. Kohoutek (2001). Později se
o něm zmiňuje J. Svoboda (2001).V obou pracích je lokalita přiřazena ke gravettienu, což byl vzhledem k neda-
Přehled výzkumů 49, Brno 2008
lekému sídlišti v Předmostí oprávněný předpoklad. Nyní
ale nové nálezy charakteristických nástrojů umožnily kulturní příslušnost souboru překlasifikovat.
V prostoru Horního náměstí vystupuje travertinové
podloží místy nad úroveň současného povrchu terénu (tj.
dlažby). Povrch travertinu byl výrazně upraven intenzivní
stavební činností v období vrcholného a pozdního středověku. Na základě současně odkryté situace si lze alespoň částečně představit původní podobu povrchu travertinové kupy, která byla výrazně morfologicky členěna.
Pod samotným domem č. 26 se nacházejí dva výrazné
travertinové suky. Pod severní obvodovou (štítovou) zdí
domu byla obnažena svislá travertinová stěna (výška více
než 6 m). Na druhý travertinový útvar byly ve vrcholně
středověkém období dozděny základy mohutné stavby,
která byla J. Kohoutkem interpretována jako část původního královského hradu situovaného ve výhodné poloze
nad brodem řeky Bečvy (Janiš, Kohoutek 2003, 357).
Volný prostor (dutiny, deprese, pukliny, kapsy či převisy)
mezi travertiny byl vyplněn složitým souvrstvím písčitých
spraší, patrně i fluviálních a navátých písků (Havlíček et
al. 2007). V blízkosti travertinových skal se v písčitém sedimentu vyskytuje velké množství menších i větších travertinových bloků, jejichž současná (sekundární) poloha
napovídá, že byly přemístěny po svahu z výše položených
míst. Tak tomu mohlo být i v případě nalezené štípané kamenné industrie; vzhledem ke skutečnosti, že úštěpy a čepele ležely poblíž jader, ze kterých byly odraženy, nelze
vyloučit osídlení v průběhu ukládání těchto sedimentů.
Celé souvrství má svažitost směrem k JJZ. Poloha s nálezy se nachází v nadmořské výšce přibližně 215,3 m.
V roce 2006 byla část sedimentů z místa nálezu proplavena J. Svobodou. Žádné drobné nálezy, které by se daly
na místě opracování (štípaní) kamenné suroviny očekávat,
ale nebyly získány. V místě nálezu kamenných artefaktů
byla získána kolekce osteologického materiálu, zejména
koňských zubů. Podle M. Nývltové Fišákové však nepatří
pleistocénní (Equus germanicus), ale holocenní formě
koně (Equus callabus). Tomuto poznatku odpovídá i radiokarbonové datum 4430 ± 130 BP (GrA-12910, Svoboda 2001, po kalibraci je to 3133 ± 179 calBC), které
z koňského zubu získal J. Svoboda a které odpovídá staršímu eneolitu, který ale nebyl na lokalitě prokázán.
Během 7 let byla v suterénu domu č. 26 postupně získána kolekce 45 artefaktů.
V surovinovém spektru dominují eratické silicity
(84%). Jedno jádro (J2, celkem 5 ks) je z křemičité zvětraliny, která je i na okolních lokalitách běžná, takže bude
lokálního nebo semilokálního původu. Pouze jedním kusem je zastoupen radiolarit. Kolekci doplňuje další křemičitá hornina, která připomíná limnosilicit.
V technologickém spektru výrazně převažují čepele
nad ostatními kategoriemi. Celkem jich kolekce obsahuje 22 (obr. 40:5–11,13,14,a,b,c,f,h,j,k), další 4 artefakty
představují zlomky čepelí a jedna čepel má velmi jemnou (perličkovou) retuš (obr. 40:4). Dále kolekce obsahuje 11 úštěpů, jeden rydlový odpad a 3 nástroje. Jádra
jsou v kolekci 3 (obr. 40:12,J1,J2). První je zlomek podstavy jádra s patrnou úpravou úderové plochy a s negativy odražených úzkých čepelí. Další jádro je mandlového
tvaru, s připravenými dvěma podélnými vodícími hra-
nami a částečně odkorněnou plochou mezi těmito hranami
(obr. 40:J1). Těženo bylo ze dvou protilehlých podstav,
nikoliv však zároveň a proti sobě, jak je tomu v bohunicienu. Prvně byla iniciována jedna podstava a poté, co těžba
skončila zaběhnutím artefaktu, bylo jádro otočeno o 180
stupňů a byla iniciována druhá podstava. Z každé podstavy bylo odraženo pouze několik artefaktů (3 respektive
4), z nichž se vždy po dvou podařilo přiložit (a,b, respektive c,d). Dva úštěpy dokládají úpravu vodících hran (e,g)
a jedna čepel (f) úpravu podstavy. Třetí jádro (obr. 40:J2)
je oproti předešlému trochu masivnější, nebylo tak precizně připraveno, ale bylo opět těženo ze dvou protilehlých podstav. Přiložena byla čepel z hrany jádra (h)
z jedné podstavy a série dvou čepelí (j,k) z druhé podstavy. Úpravu úderové plochy dokládá přiložený úštěp (i).
Skupina nástrojů je tvořena čepelí s otupeným bokem a příčnou retuší (obr. 40:1), jemným vrtáčkem
(obr. 40:2) a klínovým rydlem na proximálním konci čepele (obr. 38:3).
První dva ze zmíněných nástrojů představují velmi charakteristické typy nástrojů pro magdalénien, a proto lze
celou kolekci (případně její větší část; vzhledem k statigrafické pozici a přítomnosti nedalekého sídliště v Předmostí nelze zcela vyloučit i výskyt ojedinělých gravettských artefaktů) na základě jejich přítomnosti přiřadit
k magdaléninu. Rysy magdaléninu má i rekonstruované
jádro J1 – dlouhé a úzké čepele jsou těženy z úzké hrany
jádra, které je připraveno do mandlovitého tvaru (cf. polotovar z Adlerovy jeskyně v jižní části Moravského
krasu, Svoboda 1999, obr. 97; Oliva 2003, Fig. 2:9).
Lokalita Přerov-Horní náměstí, situovaná na travertinovém návrší ve strategickém prostoru při ústí Moravské
brány do Hornomoravského úvalu, tj. nedaleko soutoku
Bečvy s Moravou, tak dokresluje východní hranici rozšíření magdalénské kultury na Moravě. Nevyřešenou otázkou zůstává chronologická pozice souboru a jeho případná vazba na nejblíže položené lokality u Hranic na
Moravě, případně na lokality Javoříčského nebo Moravského krasu. Podobná terénní konfigurace jako v PřerověHorním náměstí byla snad kdysi i na návrší Skalka u Hranic na Moravě-Hlavicova jeskyně (Škrdla, Nývltová Fišáková 2007). Nutno ovšem zmínit, že jsou známy i nedaleké povrchové výšinné lokality magdaléninu. První je
v Hranicích na Moravě (Klíma 1951), druhá, v poslední
době zkoumaná P. Nerudou a Z. Nerudovou (v tisku),
v Lošticích.
Masivní vrtáčky jsou známy i z Předmostí (Absolon,
Klíma 1977, Tafel 44, 45), kde ale tvoří pravděpodobně
součást gravettského inventáře. Přestože se někteří autoři
snažili vyčlenit na lokalitě Předmostí (G. Freund, L. Zotz)
i magdalénský horizont, nezdá se být jeho přítomnost
pravděpodobná.
Spolu s artefakty štípané kamenné industrie byl nalezen soubor čtyř valounů z jemnozrnného silicifikovaného
pískovce se stopami vysráženého uhličitanu vápenatého
na povrchu. Tyto valouny byly nepochybně na místo přineseny z říčních teras či přímo z koryta řeky. Přestože
na všech z nich je patrné odlomení/odštípnutí konce valounu, jednoznačné stopy pracovní činnosti na nich pozorovány nebyly. Pouze na povrchu tří z nich, překryty krustou uhličitanu vápenatého, jsou nepatrné stopy červeného
255
Zprávy o výzkumech za rok 2007: Paleolit a mezolit
Obr. 39: Přerov. Kresebná rekonstrukce původní situace. Pohled od jihu. Skalka a Hradisko na pravém břehu Bečvy
(A) a travertinová kupa s popisovanou lokalitou na levém břehu (B). Kresba Dalibor Hajda. Fig. 39: Reconstruction
of the original situation. A view from the south. Skalka and Hradisko cliffs on the right bank of Bečva River (A),
and a travertine outcrop with the described site on the left bank (B). Drawing by Dalibor Hajda.
pigmentu (max. rozměr 0,5 cm2 , ostatní jsou ještě menší).
Zdali se jedná o roztírané barvivo nebo jde o oxidy kovů,
které se na povrchu vysrážely z okolního sedimentu, nelze
jednoznačně rozhodnout. Pokud akceptujeme první možnost, mohlo by se jednat o podložky na roztírání barviv (případně i jiných hmot), o hrubotvarou industrii,
která byla zanechána na tábořišti pro další využití v průběhu příští návštěvy – „site furniture“ ve smyslu klasifikace L. R. Binforda (1979).
Výzkum dosud nebyl ukončen a je možné, že v budoucnu poskytne další informace. Důležitá by byla
zejména absolutní datace souboru.
Kohoutek, J. 2001: Přerov (okr. Přerov). Přehled výzkumů 42, 120.
Müller, V. a kol. 2001: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních
zdrojů v měřítku 1 : 50 000. Praha.
Neruda, P., Nerudová, Z. v tisku: Loštice I – Výzkum
nové magdalénienské stanice v oblasi střední Moravy. Archeologické rozhledy.
Oliva, M. 2003: Geographie du Magdalénien morave
sous l’aspect economique et social. In S.A. Vasil’ev,
O. Soffer, J. Kozlovski (eds.): Perceived Landscapes and Built Environments. The cultural geography
of Late Paleolithic Eurasia. Oxford: BAR InternatioPetr Škrdla, Zdeněk Schenk, Radim Zapletal
nal Series 1122, 131–137.
Procházka, R. 1993: Výzkumy v Přerově v r. 1989. PřeLiteratura
hled výzkumů 1989, 115.
Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno: AÚ AV ČR.
Bayer, F. 1893: Přerovsko. Město i hejtmanství. Díl I.
Svoboda, J. 2001: K analýze velkých loveckých sídlišt’:
Přerov.
výzkum v Předmostí v roce 1992. Archeologické rozBinford, L. R. 1979: Organization and formation proceshledy 53, 431–443.
ses: looking at curated technologies. Journal of AnŠkrdla, P., Nývltová Fišáková, M. 2007: Hranice
thropological Research 35 (3), 255–273.
(okr. Přerov). Přehled výzkumů 47, 86–87.
Havlíček, P. a kol. 2007: Přerov: kvartérně-geologické
vyhodnocení archeologických výzkumů uskutečně- Resumé
ných v roce 2005 (rukopis zprávy).
Janiš, D., Kohoutek, J. 2003: Královské hrady východní
A collection of knapped stone artifacts was obtaiMoravy a jejich úloha v mocenském a správním sys- ned during excavation works of a basement at house
tému ve 13. a 14. století. Archaelogica Historica 28, No. 26, on Horní naměstí (Upper Square), in the town
357–374.
center of Přerov. The artifacts were situated in sandy
Klíma, B. 1951: Nové nálezy na paleolitické stanici sediments overlying a travertine deposit. The assemu Hranic. Acta mus. moraviae, Sci. soc. 36, 102–118. blage includes 45 artifacts mostly made from erratic flint
Kohoutek, J. 2000: Přerov-Horní náměstí 2000, Rekon- (84%), followed by silcrete of local or semi-local origin
strukce domu čp. 26. Nálezová zpráva.(č. akce 7/00), (5 items), radiolarite, and a piece of (probably) a limnoÚAPP Brno.
cryptocrystalline siliceous rock.
256
Přehled výzkumů 49, Brno 2008
Obr. 40: Přerov. Vybrané nálezy. Fig. 40: Přerov. Selected finds.
Blades constitute the most common technological type
(22 pieces) (obr. 40:5-11,13,14,a,b,c,f,h,j,k), followed by
4 blade fragments, and a finely retouched blade (obr. 40:
4). Two of the three cores were refitted (obr. 40 ). The assemblage also contains 11 flakes, a burin spall, and
3 tools. The collection of tools include a truncated backed blade (obr. 40:1), a fine borer (obr. 40:2), and a dihedral burin on the proximal end of a blade (obr. 40:3).
Based on diagnostic tool types, the collection is classified
as Magdalenian.
Four pebbles of silicified sandstone were collected
nearby. They are manuports brought to the site from
a river. Three of the pebbles have traces of red ochre
on the surface, but it is difficult to say if it is a pigment
used by humans or ferrous oxides formed naturally. 14 C
dating of horse teeth found at the site yielded a recent date
of 4430+-130 BP (GrA-12910, Svoboda 2001, calibrated
value: 3133 ± 179 calBC).
257