17 - Starý zákon
Transkript
Starý zákon • bible <= řec. biblos = kniha a biblia = knihy přes latinu do všech jazyků • nejstarší tradice byla ústní • písemně byl SZ zachycován průběžně cca mezi 1000 př. Kr. a posledním stoletím př. Kr. • čtení obtížné, protože hebrejská abeceda má jen souhlásky • později, když se bibl. hebrejština stala již jen bohoslužebným jazykem byla vytvořena tzv. „punktace“, kdy se dělaly pomocí určitých teček a znamének poznámky k jednotlivým písmenům, které určovaly, jak celá slova číst, aby bylo čtení jednotné a zachované Jazyk • biblická hebrejština (pozor: je trochu jiná než hebrejština starověká a moderní, byla to nejstarší forma spisovné hebrejštiny, která byla biblickými texty zakonzervována) • některé deuterokanonické knihy byly psány řecky Orientace • celý Starý zákon, neboli Židovská bible se kvůli lepší orientaci v textu dělí na menší části, které lze lépe lokalizovat: o knihy o kapitoly o (perikopy – odstavce nebo samostatné příběhy, které když pomineme širší kontext, dávají smysl samy o sobě – neužívá se pro lokalizaci uvnitř bible) o verše (příp. věty) • text se uvnitř bible lokalizuje pomocí zkratky: zkratka knihy číslo kapitoly,číslo verše (pozn.), např. o Iz 5,20 = kniha Izaijáš, pátá kapitola, dvacátý verš o 1Pa 1,24-27 = I. Paralipomenon, první kapitola, dvacátý čtvrtý až dvacátý sedmý verš o Gn 2,1n = Genesis, druhá kapitola, první verš a verš následující o Ex 26,20nn = Exodus, dvacátá šestá kapitola, dvacátý verš a verše následující (několik dalších, které ještě k citovanému textu logicky přísluší) • počet knih: 39 – Palestinský kánon (resp. 22, některé jednotlivé knihy pal. kánonu se dle žid. tradice nerozdělují, ale tvoří jeden celek); 46 – Alexandrijský kánon Rozdělení Židovské rozdělení • vychází z palestinského kánonu – dělení na tři části • používané i křesťany, zejména ev. denominacemi, používáno rel. často • podle tohoto dělení se někdy židovská bible nazývá Tenak • Tenak = akronym z počátečních písmen Tóra, Nebíím, Ketúbím = Zákon, Proroci, Spisy • Tóra – pět knih Mojžíšových – též Pentateuch, Zákon o I. Mojžíšova – Genesis o II. Mojžíšova – Exodus o III. Mojžíšova – Leviticus o IV. Mojžíšova – Numeri o V. Mojžíšova – Deuteronomium 1 • • Nebíím – Proroci – knihy, které podle ústní tradice napsali proroci o Přední proroci (dějepravné knihy) Jozue Soudců I. – II. Samuelova I. – II. královská o Zadní proroci Velcí proroci • Izaijáš • Jeremiáš • Ezechiel Malí proroci • 12 proroků: Ozeáš, Jóel, Ámos, Abdiáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Abakuk, Sofonijáš, Ageus, Zachariáš, Malachiáš Ketúbím – Spisy – ostatní literatura různé povahy – moudrost, poezie, příběhy, historie, modlitby, atd. o Žalmy o Jób o Přísloví o Píseň písní o Rút o Pláč o Kazatel o Ester o Daniel o Ezdráš o Nehemjáš o I. – II. Paralipomenon – (Letopisů) Dělení křesťanské • vychází z alexandrijského kánonu – septuaginty (XLL) – dělení na čtyři části • protože rané křesťanství přejalo právě XLL, proto je toto dělení přidružováno více ke křesťanství • dělení: 5 knih Mojžíšových (Pentateuch), historické spisy, mudroslovné knihy, prorocké knihy • děleno dle hlediska včera – dnes – zítra • Pentateuch = Tóra • historické spisy o Jozue o Soudců o I. – II. Samuelova o I. – II. královská o I. – II. Paralipomenon • mudroslovné knihy = Ketúbím bez knihy Daniel • prorocké knihy = Nebíím bez historických spisů + Daniel Kanonizace • • • nejprve pro jistotu, co je to kánon? původní význam řec. kanón je třtinová hůl, odvozeně pravítko, měřítko, pravidlo či normu v našem případě kánon značí vymezený soubor autoritativních spisů, čili co závazně do SZ (resp. NZ) patří a co ne 2 Deuterokanonické knihy • to jsou ty, které se nachází pouze v alexandrijském kánonu – typicky v katolických biblích, nikoliv v evangelických • !nejsou to knihy, které by do bible zásadně nepatřily! – jediná jejich vlastnost je, že je obsahuje jen jeden ze dvou možných kánonů a to je vše! • Tóbijáš, Júdit, Kniha moudrosti, Sírachovec, Báruk, I. – II. Makabejská + přídavky k Ester a přídavky k Danielovi Vznik SZ kánonu: • zjednodušíme-li situaci, tak známe dva kánony – Palestinský a Alexandrijský • Alexandrijský obsahuje i deuterokanonické knihy a je užíván ŘK církví • Palestinský je kratší právě o ty deuterokanonické spisy a je užíván protestantskými církvemi • deuterokanonické spisy jsou takto nazývána ŘK, pravoslavní je nazývají nekanonické a protestanté apokryfy • Palestinský kánon byl ustaven v Jamnii ve škole rabiho Jochanana ben Zakkai, kam byla Gamalielem II. svolána synoda, která tento kánon mezi roky 90 a 100 ustavila • Alexandrijský kánon vyplývá ze vzniku Septuaginty (LXX), tedy řeckého překladu SZ, který vznikl mezi 3. a 1. stoletím př. Kr. v egyptské Alexandrii – obsahuje tedy ty spisy, který byly zahrnuty do LXX, tzn. i spisy deuterokanonické • LXX byla určena pro Židy žijící mimo Palestinu, kteří již nebyli schopni číst hebrejský text a se vznikem křesťanství se stala biblí pro křesťany • v okamžiku, kdy jí začali používat křesťané, přestávali LXX Židé pomalu používat a se vznikem Palestinského kánonu v zásadě přešli na užívání kánonu nového • protestanté používají Palestinský kánon, protože právě ten se definitivně prosadil v Judaismu Žánry SZ • mýtus – starověký literární žánr, který svým příběhem vůbec nechce postihnout „jak“, ale mnohem více „proč“ => v jeho zájmu naprosto není přírodovědný popis skutečnosti v našem pojetí, ale snaží se na příběhu vysvětlit, proč, co a jak je – není tedy možné z našeho pohledu tvrdit, že mýtus není pravda, např. výpověď, že příběh o stvoření nebo zmatení jazyků je nepravdivý nemá smysl, autor totiž vůbec ani nechtěl vytvořit fyzikální teorii vzniku světa (nejvíce Genesis) • příběhy – příběhy praotců, legendy, historie – často nebylo úmyslem události přesně historicky popsat, ale spíše interpretovat – proto se můžeme často setkat s historickými rozpory i uvnitř bible • přísloví – obecně platné zásady nebo zkušenosti převážně mravoučné povahy • legislativní texty – zákon a různá právní a kultická ustanovení (Exodus, Leviticus, Deuteronomium) • poezie – žalmy, Píseň písní • proroctví – nejedná se o předpovídání budoucnosti, mnohem více se prorocké texty snaží připomínat kdo je Hospodin, náboženské závazky Izraele, přicházejí s nadějí i káráním často s výhledem k lepším zítřkům – celkově se snaží o nápravu nějaké situace 3
Podobné dokumenty
Katedra biblických věd
--------------------------------------------------------------------------------------------Okruhy otázek pro státní zkoušku z biblických věd:
1. Otázka biblického kánonu.
2. Biblické překlady star...
tajemství inspirace
evangeliem -. Velmi mnoho podobného, ale také velmi mnoho látky nové. Matouš tedy sepsal
materiál, který nemá nikdo jiný, jen on. Vykladač zde není tiskařským strojem, mašinou, která
chrlí biblické...
Říjen - měsíc královny posvátného růžence
v kterémsi televizním pořadu mluvil hudebník pan Petr Eben (autor jednoho z nejhezčích
ordinárií) o tom, jak se kdysi v Paříži na mezinárodním letišti zúčastnil mše svaté. Kdyby byla
sloužena v dne...
Autorita, kánon a text Starého zákona
Zde je na místě připomenout sousední metodu výkladu, které se říká historicko-kritická. Tato metoda je
zacílena především na kritické hodnocení historického aspektu Písma. Je to proto, že jí předpo...
Čtení na jednotlivé dny ke stažení zde ve formátu pdf.
Ty pak si naber k obživě různou potravu, nashromáždi si ji, a bude tobě i jim
za pokrm."