Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO

Transkript

Leden
2009studie - TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO
Územní
24
Územní studie
TŘEBOŇSKO
NOVOHRADSKO
Textová část - Analytická
Objednatel
Jihočeský kraj
U zimního stadionu 1952/2
České Budějovice 370 76
Projektant
Projektový ateliér AD s.r.o.
Husova 4
České Budějovice 370 01
1
Územní studie - TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO
Obsah
Teze........................................................................................................................................................................................................ 3
Širší vztahy ............................................................................................................................................................................................ 4
Přeshraniční vztahy ................................................................................................................................................................................ 5
B. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ......................................................................................................... 6
B.I. Zjištění a vyhodnocení stavu vývoje území ........................................................................................................................................ 6
B.I.a
Do správního území Třeboňska Novohradska spadají níţe uvedená katastrální území : ................................................... 6
B.I.b
Současná struktura osídlení ............................................................................................................................................. 10
B.I.c
Sociodemografické podmínky ......................................................................................................................................... 11
B.I.d
Dopravní infrastruktura ................................................................................................................................................... 51
B.I.e
Technická infrastruktura .................................................................................................................................................. 54
Vodohospodářství ............................................................................................................................................................ 54
Energetika........................................................................................................................................................................ 69
Vytápění .......................................................................................................................................................................... 69
B.I.f
Horninové prostředí a geologie ....................................................................................................................................... 71
B.I.g
Vodní reţim v území ...................................................................................................................................................... 72
Hydrologická charakteristika zájmového území .............................................................................................................. 72
Plavba .............................................................................................................................................................................. 87
Záplavová území ............................................................................................................................................................. 88
Území určená k rozlivům povodní .................................................................................................................................. 88
Území ohroţená zvláštními povodněmi .......................................................................................................................... 89
Posouzení bilanční napjatosti .......................................................................................................................................... 89
B.I.h
Hygiena ţivotního prostředí ............................................................................................................................................ 96
B.I.ch
Přírodní podmínky, ochrana přírody a krajiny ............................................................................................................... 113
Klimatické oblasti.......................................................................................................................................................... 113
Bioregiony ..................................................................................................................................................................... 114
Biochory ........................................................................................................................................................................ 119
Geomorfologie............................................................................................................................................................... 119
B.I.i
Ochrana přírody ................................................................................................................................................................... 123
Zemědělský půdní fond ................................................................................................................................................. 150
Pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................................................................................................................ 159
B.II. Hodnoty .......................................................................................................................................................................................... 168
B.II.a
Civilizační hodnoty ....................................................................................................................................................... 168
B.II.b
Kulturní hodnoty ........................................................................................................................................................... 172
B.II.c
Přírodní hodnoty ............................................................................................................................................................ 198
B.III. Limity ............................................................................................................................................................................................ 199
B.IV. Vyhodnocení záměrů na provedení změn v území ........................................................................................................................ 200
Záměry ZUR ................................................................................................................................................................. 200
Vyhodnocení záměrů VÚC ........................................................................................................................................... 202
B.V. Zjištění (konzultace s pracovníky městských úřadů, výsledek anketních průzkumů a pracovních jednání) ................................... 206
C. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ...................................................................................................................................... 207
C.I. Vyhodnocení SWOT ....................................................................................................................................................................... 207
C.I.a Zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území prostřednictvím SWOT analýzy ............................................................... 207
C.II. SOUHRNNÁ ANALÝZA SWOT .................................................................................................................................................. 218
C.II.a Silné stránky (S) ....................................................................................................................................................................... 218
C.II.b Slabé stránky (W) .................................................................................................................................................................... 218
C.II.c Příleţitosti (O) .......................................................................................................................................................................... 218
C.II.d Hrozby (T) ............................................................................................................................................................................... 219
C.III. Vyhodnocení vyváţenosti vztahu úz. podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hosp. rozvoj a pro soudrţnost společenství
obyvatel území ........................................................................................................................................................................................ 220
C.III.a Podpora vypracování a realizace konceptů řízení turismu ve vztahu k ochraně biodiverzity ................................................. 221
C.III.b Vytvoření vhodného podpůrného prostředí ............................................................................................................................ 221
C.III.c Místní a mezinárodní spolupráce ............................................................................................................................................ 222
C.IV. Formulace problémů k řešení v návrhu ......................................................................................................................................... 223
C.V. Indikátory........................................................................................................................................................................................ 227
C.VI. Pouţité podklady ........................................................................................................................................................................... 232
2
A. Východiska
Teze
Přírodní pilíř
V rámci řešení územní Třeboňska, Novohradska se vychází ze skutečnosti, ţe se jedná o podklad, který bude
východiskem pro posuzování záměrů z hlediska jejich nároků a vlivů na změny stávajícího vyuţití území.
Z hlediska jednotlivých tématických oblastí enviromentálního pilíře bude snaha naformulovat a vyhodnotit limity
pro změny stávajícího způsobu vyuţití území a základní podmínky pro jejich případnou realizaci.
Rámcově lze záměry, které by vyvolaly změny ve vyuţití území, rozdělit do dvou skupin:
 liniové záměry zajišťující prostupnost území (například pro pěší, cyklisty, běţkaře, pro automobilovou a
ţelezniční dopravu apod.). Cílem by mělo být zlepšení jak dostupnosti rekreačních cílů, tak standardů
spojení bydliště – nadmístní vybavenost a bydliště – pracoviště.
 plošné záměry pro výstavbu na nových plochách, pokud z návrhové části tato potřeba vyplyne. Jedná
se zejména o plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, rekreaci a sport a dopravu.
1. Vodní reţim
Na základě hodnocení zdrojů povrchové a podzemní vody z hlediska jejich stávající a výhledové bilanční
napjatosti, případně pasivity, specifikovat limit podmiňující budoucí rozvoj řešeného území. Jako dlouhodobé
limity změn ve vyuţití území jsou také chápány lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod. Základním
důsledkem klimatických změn bude totiţ pokles průměrné dlouhodobé odtokové výšky. Podle dostupných
scénářů se jeví, ţe povodí Vltavy a Luţnice lze zařadit mezi nejvíce postiţená povodí. Klimatickou změnou bude
zřejmě ovlivněn také sezónní chod celkového odtoku. Očekává se výrazně větší rozkolísanost průtoků ve vodních
tocích. Limity pro vyuţití území podél vodních toků jsou dány existencí jejich záplavových území.
2. Ochrana přírody a krajiny
Podstatná část řešeného území spadá pod velkoplošnou ochranu přírody a krajiny. Z existence CHKO vyplývají
regulativy a limity pro vyuţití území a jeho případné změny. Na jejich charakteristiku, klasifikaci a rozloţení
v řešeném území se soustředí analytická etapa. Analyzován bude také nezbytný management zvláště
chráněných území z hlediska potenciálního vytváření pracovních příleţitostí jako vazba na ekonomický pilíř.
Z podobného úhlu pohledu budou sledovány přístupy k této tématické oblasti na druhé straně státní hranice, kde
jsou obdobné přírodní podmínky. Cílem je inspirace dobrými příklady a vyvarování se obdobných chyb. Do
návrhové fáze se také promítnou náměty na rozšíření spektra dostupných přírodních atraktivit v území jako
rekreační nabídka ve vazbě na sociální pilíř.
Třeboňsko je jedna z mála CHKO vyhlášených v rovinaté krajině po staletí kultivované člověkem. Přesto se zde
zachovaly mimořádně cenné přírodní hodnoty. Na mnoha místech lze dosud hovořit o harmonické krajině, kde
jsou lidské aktivity v určité rovnováze s přírodou. Proto je Třeboňsko vyhlášeno i jednou ze šesti českých
biosférických rezervací programu Člověk a biosféra (MAB) UNESCO (od roku 1977).
Na utváření krajiny Třeboňska se člověk podílel jiţ od 12. století, a to zejména úpravami vodních poměrů původní
močálovité krajiny, jejichţ výsledkem je důmyslná síť umělých stok (například Zlatá stoka, Nová řeka) a mnoţství
rybníků, které dělají z Třeboňska centrum českého rybníkářství (celkem 460 rybníků). Rozsáhlé rybniční soustavy
s druhotně vytvořenými litorálními společenstvy se staly evropsky významným hnízdištěm i migrační zastávkou
vodního ptactva. Oblast vyniká bohatostí mokřadní a vodní vegetace.
K nejcennějším biotopům Třeboňska patří rozsáhlá přechodová rašeliniště se zachovalými rostlinnými
společenstvy (blatkové bory) a na ně vázanou faunou bezobratlých. Zachovány zůstaly z velké části i původní
meandrující toky řek (např. Luţnice) s pravidelně zaplavovanými nivami a zbytky luţních lesů i extrémně suché
lokality vátých písků. Jsou tu vyhlášeny dva mokřady mezinárodního významu chráněné Ramsarskou konvencí
(Třeboňské rybníky, Třeboňská rašeliniště).
Oblast je významná z hlediska ochrany řady ohroţených obratlovců, např. vydry říční a orla mořského. Vyváţená
přírodní sloţka krajiny je na Třeboňsku vhodně doplňována poměrně řídkým osídlením a zachovalou unikátní
architekturou historických měst (městská památková rezervace Třeboň) a vesnic. Přírodní i kulturní faktory tak
vytvářejí z Třeboňska území mimořádné v evropském kontextu a dávají mu i vysoký rekreační potenciál. V oblasti
je tradičně soustředěn výzkum ekologie mokřadů (Botanický ústav AV ČR), v poslední době bylo Třeboňsko
zařazeno do mezinárodní sítě území dlouhodobého ekologického výzkumu (ILTER).
3. Půdní fond
Kritéria ochrany půdního fondu budou uplatněna zejména v návrhové části při posuzování lokalizace konkrétních
záměrů.
Zemědělská půda a les, jako nepřemístitelné součásti řešeného území, představují určitý potenciál, který má
vazbu na hospodářský pilíř (produkce dřeva a zemědělských komodit). Lesní a zemědělské hospodaření vytváří
pracovní příleţitosti. Logicky by měly být přednostně vyuţívány místními obyvateli. Obdobná situace je u
3
managementu zemědělských a lesních ploch ve zvláště chráněných územích, který je často podmíněn lidskou
činností.
4. Hygiena ţivotního prostředí
Rozvoj struktury osídlení a cestovního ruchu v řešeném území bude orientačně posuzován z hlediska jeho vlivu
na vybrané sloţky ŢP, zejména na čistotu ovzduší, akustické poměry a odpady. Sledována budou kritéria
vztahující se jak na obyvatele, tak na přírodní prostředí.
5. Horninové prostředí a geologie
S rozvojem struktury osídlení a cestovního ruchu souvisí také spotřeba stavebních materiálů (zejména kámen,
štěrkopísky, písky). Vyhodnocení se zaměří na moţnost vyuţít potenciální místní zdroje, jejich případné střety se
zájmy zvláštní i obecné ochrany přírody a krajiny.
Sociální pilíř
6. Osídlení, byt. fond
Databáze zahrnuje povinné ukazatele ÚAP podle vyhl. 500/2006 Sb. Jsou navrţeny ukazatele, které by se měly
v řešeném území průběţně sledovat a vyhodnocovat vývojové trendy trvale udrţitelného rozvoje. Databáze
umoţní v návrhové části i prognózu vybraných ukazatelů (např. počtu obyvatel).
Součástí analýzy je kategorizace sídelní struktury v řešeném území ve vazbě na obsluţnost sídel, pracovní
příleţitosti a dojíţďku za prací a do škol a další ukazatele. Sídelní struktura je podkladem pro návrh rozvoje
území, posouzení jeho vyváţenosti a návrh řešení problémů území.
7. Rekreace
Analýzy postavené na vlastních datech umoţní pojmenovat současné významné struktury rekreačních aktivit
v území, známé záměry a problémy k řešení – slabé stránky rekreační funkce a střety s ostatními funkcemi.
Rekreační funkce v území vytváří vlastní strukturu rekreačních sídel a středisek ve vazbě na rekreační potenciál
území. Ten je třeba pojmenovat a navrhnout jeho cílový stav a navrhnout řešení ve vazbě na základní sídelní
strukturu.
8. Infrastruktura občanská vybavenost
Analýza postavená na vlastních datech umoţňuje stanovit sídelní strukturu území nutnou pro návrh. Jsou
analyzovány nadmístní funkce občanského vybavení, které jsou ve veřejném zájmu.
Hospodářský pilíř
9. Hospodářství
Disparity místního pracovního trhu budou posouzeny pomocí ukazatele poměru mezi počty obsazených
pracovních míst a ekonomicky aktivních obyvatel a údajů o nezaměstnanosti.
10. Infrastruktura: inţenýrské sítě
Ze zdrojů územních plánů a databáze ČSÚ je analyzován stav a záměry území z hlediska obsluhy inţenýrskými
sítěmi. Problémy budou stanoveny na základě stávající obsluhy sídelní struktury a struktury rekreačních potřeb.
11. Infrastruktura: doprava
U dopravního řešení území je sledována dostupnost území v několika různých formách :
automobilem, hromadnou dopravou, pěší a cyklistickou dopravou, vodní dopravou.
Hodnoty
K hodnotám patří architektonické dědictví spočívající v zachovalých částech městských památkových rezervací
Nové Hrady a Třeboň, vesnických objektech, formách osídlení a uspořádání krajiny, stejně jako projevy aktivit a
zájmů místních obyvatel (festivaly, sportovní akce, zachovávání tradic apod.).
„Hodnoty“ by měly inspirovat a vést k rozvoji sídla a současně by měly zabránit znehodnocení prostoru
Třeboňska, Novohradska naprosto nevhodnými zásahy.
Širší vztahy
Z hlediska přírodního prostředí je řešené území součástí Novohradských hor. Geomorfologické uspořádání je
jednou z příčin, proč je Novohradsko hůře dostupné oproti Třeboňské části. Vyjíţďka za prací mimo řešené území
je poměrně málo intenzivní vzhledem k malé šíři spektra nabídky pracovních příleţitostí v řešeném území a je
převáţně dálková s významným podílem nekaţdodenní vyjíţďky.
Mezi významné tranzitní dopravní koridory, které řešeným územím prochází a napojují je na vnitrozemí, jsou tahy
silnic I/34 (E551) a I/24. Další dopravní koridory napojují řešené území na další vnější centra, nemají ale tranzitní
charakter: jedná se především o tah České Velenice – Nové Hrady – České Budějovice.
Severním okrajem území prochází dálková tranzitní silnice I/3 (E55) a I/23.
4
Rekreační a turistický význam řešeného území zejména v příhraniční části od politických změn započatých v roce
1989 výrazně vzrostl. Současně ale stagnoval či upadal význam ostatních ekonomických aktivit, které
v podmínkách trţní ekonomiky a bez předchozích dotací a dalších forem zvýhodnění nebyly konkurenceschopné.
Zdrojem současné a potenciálně ještě více budoucí prosperity v širším kontextu je tak kvalita přírodního
prostředí, jeţ je paradoxním výsledkem jeho odlehlosti, předchozího období záměrné izolace a nízké intenzity
jeho vyuţívání a přeměny lidskou činností.
Přeshraniční vztahy
Hlavní trasou přecházející hranici je koridor silnice D3 Veselí nad Luţnicí, České Budějovice, Dolní Dvořiště,
pokračující na rakouské straně na Freistadt a na Linec. Další významnou trasou procházející územím
s pokračováním na rakouské straně je silnice I/24 Veselí nad Luţnicí, Lomnice nad Luţnicí, Třeboň, Halámky –
Krems, České Velenice – Gmund, Vídeň. Na pracovních vztazích se nejvýznamněji podílí obsluţná sféra.
Největším spektrem zaměstnavatelů disponuje Freistadt. V turistickém ruchu má zvláštní ekonomický význam
lyţařský areál Sternstein, ... Ekonomicky je rakouská část území širších vztahů orientována na turistický ruch, ale
tato orientace je méně výrazná, neţli je tomu v české části.
Územím prochází od severu k jihu evropská silnice E49 a souběţná ţelezniční trať.
Dále prochází územím ţelezniční trať od Českých Budějovic na Vídeň. Obě tratě se spojují v Českých Velenicích,
kde je i ţelezniční hraniční přechod.
Potenciály a hrozby spojené s přeshraničními vztahy
Z výše uvedených rozborů dat o vývoji ubytovacích a pohostinských sluţeb vyplývá, ţe poptávka po
rekreaci na rakouské straně má spíše klesající tendenci, roste podíl krátkodobých pobytů; za progresivní lze
povaţovat nanejvýše měkké formy cestovního ruchu. Ty se zpravidla kombinují s další ekonomickou aktivitou.
Z hlediska české části se v případě turistického ruchu jedná spíše o konkurenční neţli potenciálně kooperační
vztah.
Moţnosti pracovního trhu pro českou pracovní sílu ve zkoumaných přeshraničních územích jsou zřejmě
velmi omezené a nelze očekávat zásadní změnu ani v případě definitivního odstranění bariér pro volný pohyb
pracovních sil, a to téţ kvůli postupnému růstu příjmové hladiny na české straně.
5
PODKLADY PRO ROZBOR UDRŢITELNÉHO
ROZVOJE
B.
B.I. Zjištění a vyhodnocení stavu vývoje území
B.I.a
1.
Do správního území Třeboňska Novohradska spadají
níţe uvedená katastrální území :
Obec
Katastrální území
Benešov nad Černou
2.
Dluhoště
3.
Hartunkov
4.
Kuří
5.
Ličov
6.
Valtéřov
8.
Bošilec
Velký Jindřichov
Bošilec
7.
9.
Cep
Cep
10.
České Velenice
České Velenice
11.
Dolní Dvořiště
Cetviny
13.
Domanín
Mikulov
Domanín u Třeboně
14.
Drahov
Drahov
15.
Dunajovice
Dunajovice
16.
Dvory nad Luţnicí
Dvory nad Luţnicí
17.
Dynín
Lhota u Dynína
18.
Frahelţ
Frahelţ
19.
Halámky
Halámky
20.
Hamr
Hamr
21.
Hatín
Hatín
12.
Stajka
22.
23.
Horní Stropnice
Bedřichov u Horní Stropnice
24.
Dlouhá Stropnice
25.
Dobrá Voda u Horní Stropnice
26.
Hojná Voda
27.
Horní Stropnice
28.
Konratice
29.
Meziluţí
30.
Paseky u Horní Stropnice
6
31.
Rychnov u Nových Hradů
32.
Staré Hutě u Horní Stropnice
33.
Svébohy
34.
Šejby
35.
Hrachoviště
Hrachoviště u Třeboně
36.
Hranice
Hranice u Nových Hradů
37.
Chlum u Třeboně
Chlum u Třeboně
38.
Lutová
39.
Mirochov
40.
Ţíteč
41.
Jílovice
Kojákovice
42.
Lipnice u Kojákovic
43.
Šalmanovice
44.
Kamenná
Kamenná u Trhových Svinů
45.
Kardašova Řečice
Kardašova Řečice
46.
Mnich u Kardašovy Řečice
47.
Nítovice
48.
Klec
Klec
49.
Libín
Spolí u Ledenic
50.
Lomnice nad Luţnicí
51.
Luţnice
Luţnice
52.
Majdalena
Majdalena
53.
Malonty
Bělá u Malont
54.
Ličov-Desky
55.
Malonty
56.
Meziříčí u Malont
57.
Radčice u Malont
58.
Rapotice u Malont
59.
Mazelov
Mazelov
60.
Nová Ves nad Luţnicí
Krabonoš
61.
62.
Nové Hrady
Byňov
63.
Mýtiny
64.
Nakolice
65.
Nové Hrady
66.
Obora u Vyšného
67.
Štiptoň
68.
Údolí u Nových Hradů
69.
Veveří u Nových Hradů
70.
Vyšné
71.
Novosedly nad Neţárkou
Kolence
72.
Mláka
73.
Buková u Nových Hradů
74.
Olešnice
7
75.
Petříkov
Těšínov
76.
Pístina
Pístina
77.
Plavsko
Plavsko
78.
Pohorská Ves
Dolní Příbraní
79.
Luţnice u Pohorské Vsi
80.
Pivonice u Pohorské Vsi
81.
Pohoří na Šumavě
82.
Ponědraţ
Ponědraţ
83.
84.
Ponědráţka
Příbraz
Ponědráţka
Příbraz
85.
Rapšach
Nová Ves u Klikova
Rapšach
86.
87.
Ratiboř
Ratiboř u Jindřichova Hradce
88.
Roseč
Roseč
89.
Smrţov
Smrţov u Lomnice nad Luţnicí
90.
Staňkov
Staňkov
91.
Stráţ nad Neţárkou
Dolní Lhota u Stráţe nad Neţárkou
92.
93.
Stříbřec
Libořezy
94.
Mníšek
95.
Stříbřec
96.
Suchdol nad Luţnicí
Bor
97.
Hrdlořezy u Suchdola nad Luţnicí
98.
Klikov
99.
100.
Tušť
101.
Třeboň
Branná
102.
Břilice
103.
Holičky u Staré Hlíny
104.
Přeseka
105.
Stará Hlína
106.
Třeboň
107.
Val
Val u Veselí nad Luţnicí
108.
109.
Hamr nad Neţárkou
Veselí nad Luţnicí
Horusice
110.
111.
Vlkov
Vlkov nad Luţnicí
112.
Záblatí
Záblatí u Ponědraţe
113.
Ţár
Boţejov u Nových Hradů
114.
Ţár u Nových Hradů
115.
Ţumberk u Nových Hradů
8
1. Kartogram Rozdělení řešeného území po jednotlivých ORP
9
B.I.b
Současná struktura osídlení
Představu o současné struktuře osídlení v řešeném území dává níţe uvedený kartogram.
2. Kartogram Struktura osídlení
10
Základní údaje o osídelní struktuře
Počet obyvatel :
49246
Celková plocha :
135374 ha
Počet obcí :
53
Počet katastrálních území :
115
V níţe uvedeném schematu je naznačená posloupnost od základní sítě elementárních regionů se základni
obsluţnou a pracovní autonomií, které si relativně podřizují své nejbliţší území, přes území s vyšší mírou
vzájemné kooperace a dělby pracovně obsluţných funkcí aţ po vztahy k nadřazeným regionálním centrům.
Základní jednotky
B.I.c
Vyšší obsluţné jednotky
Centra obsluţných funkcí
Kardašova Řečice
Chlum u Třeboně
Borovany
Dolní Dvořiště
České Velenice
Jindřichův Hradec
Třeboň
Nové Hrady
Nadřazená regionální
centra
České Budějovice
Sociodemografické podmínky
Úvod
Cílem této kapitoly je charakterizovat obyvatelstvo v řešeném území. Jeho prostorové rysy spolu se stavebními
fondy po staletí utvářejí strukturu osídlení a jsou i nositelem sociálního pilíře ve smyslu konceptu udrţitelného
rozvoje. Jde o analytickou část studie, jejíţ hlavní závěry jsou koncentrovány v osvědčené formě tabulky SWOT.
Predikce hlavních sociodemografických ukazatelů bude předmětem návrhové části studie (v podobě variantní
prognózy a doporučení pro řízení území), analitická část zmiňuje některé obecně očekávané trendy.
Historický úvod k vývoji osídlení
Na dnešní stav osídlení řešeného území měly zcela zásadní vliv historický a politický faktor a válečná léta.
Industrializace a stavba ţeleznic v druhé polovině 19. století přinesly mírný vzestup na Třeboňsku a
Novohradsku. Urbanizační proces znamenal emigraci obyvatel Šumavy do městských center – vedle Českých
Budějovic a Lince významně i do Prahy a Vídně, přesto řešené území populačně mírně rostlo a kulminovalo před
1. světovou válkou. Po ní a během hospodářské krize ve 30. letech minulého století se v řešeném území jiţ
projevily úbytky obyvatelstva. Rekreační funkce řešeného území byla aţ do poloviny 20. století jen okrajová.
Nejdříve odsun českého obyvatelstva v roce 1938, poválečný odsun obyvatel z pohraničí, dosídlování a
centrálně řízená ekonomika zásadně změnily sídelní strukturu a hospodářství v řešeném území. Spuštěním
ţelezné opony, vylidněním tzv. pásma a uzavřením vojenských újezdů došlo k dalšímu vylidnění rozsáhlých
ploch. Desítky sídel fyzicky zanikly. Ve vnitrozemí se investovalo především do okresních měst, jejichţ počet se
v roce 1960 zredukoval – to ilustruje např. pomalejší růst Třeboňska a Novohradska proti preferovaným městům
ve vnitrozemí, došlo vlastně k „prohození“ jejich předválečného významu. Pokračoval úpadek zemědělství a
lesnictví (rozsáhlé pohraniční pásmo obhospodařovaly Vojenské lesy a statky), stabilizace pracovních sil se
řešila výstavbou bytových domů (a to i v malých sídlech; státní výstavba rodinných domků zde byla, ale velmi
omezená). Je nutno zmínit i investice pro armádu a pro ochranu hranic. Tento vývoj se v zásadě nelišil od osudu
jiného pohraničí.
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel
Data z populačních cenzů moderního typu, která jsou k dispozici pro jednotlivá sídla v souvislé řadě od cenzu
v roce 1869 (s výjimkou roku 1940), umoţňují objektivizovat pohled na současný stav osídlení řešeného území,
zejména představy o míře vylidňování či stabilitě sídel. Sídlem se zde rozumí část obce ve vymezení podle SLDB
2001. Soubor těchto sídel je však redukován tam, kde nebylo moţno provést přepočty časových řad ze starších
cenzů. Chybí data pro některá velmi malá nebo zaniklá sídla (jsou započtena do okolních sídel). V roce 1940 sice
proběhl soupis obyvatel v pohraničí, ale přepočty na dnešní strukturu jsou příliš komplikované a proto tento rok
není ani obsaţen v Historickém lexikonu (ČSÚ 2006), který je zdrojem dat pro následující grafy:
Sloţky demografické bilance
Vývoj počtu obyvatel lze brát jako citlivý a souhrnný ukazatel vývoje, je ale nutno mít na paměti řád čísel
(absolutní rozdíly nelze přeceňovat) a problém přesnosti evidence de iure (úředně hlášené). Řešené území je
11
místně významně zatěţováno krátkodobými nárůsty faktické populace - účastníky cestovního ruchu, případně
dojíţdějícími za prací a sluţbami. (Vyčíslení faktické populace zde nelze seriozně provést paušálně, v úvahu by
přicházelo pouze ad hoc pro konkrétní lokality a období.)
Graf ilustruje zejména malou populační vlnu v první polovině 60. let (údaj ze sčítání v roce 1961).
3. Graf dlouhodobého vývoje – koncové roční stavy pro celé řešené území
90000
80000
70000
60000
50000
40000
30000
20000
10000
0
r.1869
r.1961
r.2005
r.1880
r.1970
r.2006
r.1890
r.1980
r.2007
r.1900
r.1991
r.1910
r.2001
r.1921
r.2002
r.1930
r.2003
r.1950
r.2004
Vyhodnocení socioekonomických ukazatelů v území a jejich predikce
Počet obyvatel v řešeném území jako celku byl do roku 1860 dosti stabilní (kulminoval v roce 1910). Po propadu
v letech 1930-1950 je velmi plynulý. Graf ukazuje trend velmi stabilizovaného počtu obyvatel po roce 1998,
který však nelze zatím přeceňovat (jinými slovy jednoduše extrapolovat) - jedná se o nárůst v řádu stovek
obyvatel, tj. 1,5 % z celku a který můţe být kompenzován např. výstavbou bytů během několika roků. Kromě toho
ilustruje graf dlouhodobého demografického vývoje malou populační vlnu v posledních letech pro celé řešené
území.
Lze shrnout, ţe ve vývoji demografické měny v řešeném území nelze předpokládat ţádné dramatické změny.
Fluktuace obyvatel je malá, pozitivním rysem je ale schopnost obydlenosti těchto sídel se udrţet. V kaţdém
případě je třeba pro příhraničí konstatovat vysoký podíl nepůvodního obyvatelstva. Bezesporu klíčový faktor pro
rozvoj sídel a obcí - vzdělanost populace - je v řešeném území nepříznivá. Tento jev se však vzhledem k velikosti
řešeného území projevuje pouze v malé části.
12
Hospodářeké ukazatele
Z hlediska hospodářských ukazatelů je řešené území značně různorodé. V některých částech je oborová
struktura podnikání velmi jednostranná, zaměření ekonomických aktivit na sluţby turistickému ruchu, v jiných
částech do zemědělství a rybářství a v zalesněných částech na lesnictví.
Vysoký podíl malých ţivností obsluţné sféry v území s poměrně nízkou hladinou příjmů je spojen
s vysokou závislostí řešeného území na externích vstupech, konkrétně na turistickém ruchu. Další významný
obor podnikání, zemědělství, lesnictví a rybolov, je rovněţ problematický, a to z hlediska konkurenceschopnosti a
s ohledem na přírodní podmínky. Pracovní příleţitosti, které v obou dominantních oborech vznikají, z velké části
nevyţadují vyšší vzdělání a nejsou příjmově atraktivní.
Predikce budoucího populačního vývoje
Budoucí počet trvale bydlících obyvatel je klíčovým ukazatelem z řady socioekonomických ukazatelů. Shrnuje vliv
celé řady faktorů, z nichţ některé lze ovlivňovat nástroji regionálního rozvoje, jiné jsou značně autonomní, tzn.
těţko ovlivnitelné. Od budoucího stavu populace se odvozují další ukazatele, z nichţ hlavní jsou věková
struktura, ekonomická aktivita, nezaměstnanost, velikost domácností, vyuţití bytového fondu a jejich sezónní
kolísání. Přirozená měna populace je relativně autonomní proces a byla diskutována jiţ výše. Její projekce je
poměrně exaktní – vychází se z věkové struktury daného obyvatelstva a z odhadu budoucího vývoje specifické
plodnosti ţen a úmrtností v jednotlivých věkových skupinách.
Naproti tomu odhady migrační měny jsou obtíţné, ne-li nemoţné. Migrace reaguje na ekonomický vývoj a
dostupné pracovní příleţitosti ve vhodné struktuře, na moţnosti výstavby nových bytů, na stav infrastruktury, tedy
celkově na kvalitu obytného prostředí, jehoţ součástí je i stav přírody. Jde tedy skutečně o komplex faktorů všech
3 pilířů udrţitelného rozvoje. Z důvodu komplexnosti expertních odhadů se pouţívá spíše širší pojem progóza
populačního vývoje pro řešené území.
13
4 . Kartogram Prognóza populačního vývoje
14
5. Graf předpokládaného vývoje obyvatel ve čtyřech variantách :
90000
80000
70000
60000
50000
40000
30000
20000
10000
0
1869
1880
1900
1910
1921
předpokládaný
1930
1950
1961
boom
1970
1980
1991
2001
2007
2010
2020
2030
s migrací
stagnace
Bydlení
Stav domovního a bytového fondu je nejvíce viditelným indikátorem povahy osídlení v krajině. Sčítání lidu, domů
a bytů 2001 umoţňuje kvalitativní rysy osídlení upřesnit řadou kvantitativních a vcelku objektivních (tj. metodicky
nekomplikovaných) charakteristik v územním detailu podle sídel (ZSJ).
Z tabulky vyplývá, ţe intenzita výstavby bytů v řešeném území je stále na úrovni kraje i ČR. Je zřejmý i nepříliš
výrazný trend růstu výstavby.
Výstavba je zjevně stále soustředěna do větších středisek. Výstavba rodinných domků pro Třeboňsko i
Novohradsko se evidentně dosud realizovala v okolí větších sídel a hlavně měst. Nyní se objevují i jiné
ambiciózní projekty pro bydlení nejen individuálního, ale i formou bytových (apartmánových) domů. Novým
trendem bude nesporně bydlení a sluţby pro seniory v souvislosti se stárnutím populace (tzv. aging). Řešené
území má nesporný potenciál pro rozvoj bydlení přechodného i trvalého vyuţití, který je dán růstem prostorové i
sociální mobility obyvatelstva, propojováním Evropy i hrozbou globálních rizik, proti nimţ má řešené území šanci
zůstat dostupným „zeleným ostrovem klidu a bezpečí“.
1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a pohlaví
Obyvatelstvo úhrnem
celkem
v tom
Okres – Č. Budějovice
178 201
Bošilec
192
Dynín
344
Horní Stropnice
1 548
Hranice
243
Jílovice
842
Kamenná
264
Libín
307
Mazelov
211
Nové Hrady
2 602
Petříkov
261
Ţár
336
Okres - Tábor
102 828
Drahov
171
Val
241
Veselí
nad
Luţnicí
6 641
Vlkov
152
muţi
ţeny
87 124
96
182
794
131
420
134
156
112
1 270
133
179
50 402
79
122
91 077
96
162
754
112
422
130
151
99
1 332
128
157
52 426
92
119
3 288
75
3 353
77
s trvalým pobytem
celkem
v tom
muţi
ţeny
177 202
188
344
1 548
241
842
263
307
207
2 598
260
334
102 519
171
241
86 514
95
182
794
130
420
133
156
110
1 267
132
177
50 223
79
122
90 688
93
162
754
111
422
130
151
97
1 331
128
157
52 296
92
119
6 622
152
3 274
75
3 348
77
s dlouhodobým pobytem
celkem
v tom
muţi
ţeny
999
4
2
1
4
4
1
2
309
-
610
1
1
1
2
3
1
2
179
-
389
3
1
2
1
130
-
19
-
14
-
5
-
15
Okres - Český Krumlov
59 569
Benešov
nad
Černou
1 237
Dolní Dvořiště
1 281
Malonty
1 089
Pohorská Ves
323
Okres - Jindřichův Hradec
92 887
Cep
178
České Velenice
3 523
Domanín
303
Dunajovice
187
Dvory
nad
Luţnicí
327
Frahelţ
148
Halámky
168
Hamr
373
Hatín
209
Hrachoviště
78
Chlum u Třeboně 2 265
Kardašova
Řečice
2 033
Klec
197
Lomnice
nad
Luţnicí
1 585
Luţnice
366
Majdalena
501
Nová Ves nad
Luţnicí
316
Novosedly
nad
Neţárkou
657
Pístina
168
Plavsko
407
Ponědraţ
122
Ponědráţka
92
Příbraz
221
Rapšach
550
Ratiboř
171
Roseč
199
Smrţov
93
Staňkov
243
Stráţ
nad
Neţárkou
777
Stříbřec
423
Suchdol
nad
Luţnicí
3 647
Třeboň
9 016
Záblatí
83
29 698
29 871
59 080
29 512
29 568
489
186
303
590
636
557
175
45 448
92
1 744
145
96
647
645
532
148
47 439
86
1 779
158
91
1 152
1 239
1 083
323
92 648
178
3 461
303
187
585
625
556
175
45 320
92
1 712
145
96
567
614
527
148
47 328
86
1 749
158
91
85
42
6
239
62
-
5
11
1
128
32
-
80
31
5
111
30
-
155
70
83
185
107
42
1 142
172
78
85
188
102
36
1 123
324
148
168
372
209
78
2 260
153
70
83
185
107
42
1 140
171
78
85
187
102
36
1 120
3
1
5
2
2
1
1
3
995
100
1 038
97
2 033
197
995
100
1 038
97
-
-
-
758
175
241
827
191
260
1 585
366
500
758
175
241
827
191
259
1
-
1
159
157
316
159
157
-
-
-
322
44
208
59
47
117
278
76
91
47
124
335
124
199
63
45
104
272
95
108
46
119
655
168
407
122
92
220
547
169
197
93
243
320
44
208
59
47
117
277
75
91
47
124
335
124
199
63
45
103
270
94
106
46
119
2
1
3
2
2
-
2
1
1
-
1
2
1
2
-
375
202
402
221
774
418
373
200
401
218
3
5
2
2
1
3
1 774
4 337
44
1 873
4 679
39
3 640
9 004
83
1 771
4 329
44
1 869
4 675
39
7
12
-
3
8
-
4
4
-
16
6. Kartogram Celkový počet obyvatel v roce 2001
17
2. Hustota obyvatelstva řešeného území
okres - České Budějovice
Bošilec
Dynín
Horní Stropnice
Hranice
Jílovice
Kamenná
Libín
Mazelov
Nové Hrady
Petříkov
Ţár
okres - Tábor
Drahov
Val
Vlkov
okres - Český Krumlov
Dolní Dvořiště
Malonty
Pohorská Ves
okres - Jindřichův Hradec
Cep
České Velenice
Domanín
Dunajovice
Dvory nad Luţnicí
Frahelţ
Halámky
Hamr
Hatín
Hrachoviště
Chlum u Třeboně
Kardašova Řečice
Klec
Luţnice
Majdalena
Pístina
Plavsko
Ponědraţ
Ponědráţka
Příbraz
Rapšach
Ratiboř
Roseč
Smrţov
Staňkov
Stříbřec
VÝMĚRA (ha)
hustota
958
1313
7995
691
4434
1261
2119
863
7968
1936
1508
0,24
0,20
0,32
0,21
0,23
0,15
0,23
0,32
0,14
0,21
1097
1637
2956
655
0,14
0,14
2,23
0,23
5706
9002
6129
8127
0,25
0,14
0,20
0,04
3547
1209
1241
819
1564
299
690
1194
2989
490
4737
4583
632
1890
1214
1296
2382
4466
1018
1086
580
637
711
2838
1168
546
514
1887
3630
1896
0,05
2,89
0,28
0,26
0,21
0,50
0,22
0,29
0,07
0,16
0,46
0,50
0,30
0,89
0,34
0,38
0,15
0,14
0,20
0,41
0,19
0,13
0,34
0,20
0,15
0,39
0,18
0,12
0,23
0,25
18
Třeboň
Záblatí
6405
9833
1028
0,57
0,90
0,08
7. Kartogram Hustota obyvatelstva
19
178 201
Bošilec
192
Dynín
344
Horní Stropnice
1 548
Hranice
243
Jílovice
842
Kamenná
264
Libín
307
Mazelov
211
Nové Hrady
2 602
Petříkov
261
Ţár
336
Okres - Tábor
102 828
Drahov
171
Val
241
Veselí nad Luţnicí 6 641
Vlkov
152
59 569
Benešov
nad
Černou
1 237
Dolní Dvořiště
1 281
Malonty
1 089
Pohorská Ves
323
Okres - Jindřichův Hradec 92 887
Cep
178
České Velenice
3 523
Domanín
303
Dunajovice
187
Dvory nad Luţnicí 327
Frahelţ
148
Halámky
168
Hamr
373
Hatín
209
Hrachoviště
78
Chlum u Třeboně
2 265
Kardašova Řečice 2 033
Klec
197
Lomnice nad Luţnicí 1 585
Luţnice
366
Majdalena
501
Nová
Ves
nad
Luţnicí
316
Novosedly
nad
Neţárkou
657
Pístina
168
Plavsko
407
Ponědraţ
122
Ponědráţka
92
Příbraz
221
Rapšach
550
ostatní
vietnamská
ukrajinská
ruská
německá
polská
romská
slovenská
slezská
moravská
z toho národnost (mimo nezjištěné)
česká
Obyvatelstvo
úhrnem
3a. Obyvatelstvo podle národnosti
169 606
184
335
1 399
220
793
240
302
194
2 428
255
316
98 890
170
236
6 450
149
53 902
308
4
1
1
4
1
250
16
142
13
1
6
6
2 101
2
1
86
3
12
6
2
2
75
1
15
1 191
1
3
47
1
2 418
152
3
4
62
4
70
92
1
1
1
1
1
1
48
7
110
337
2
11
1
20
2
57
5
561
250
1
4
3
51
1
48
387
4
4
1
180
12
261
148
36
6
91
800
12
2
3
13
1
277
2
17
405
950
1 077
879
292
89 210
177
3 258
297
179
318
142
163
351
206
78
2 202
1 995
194
1 561
358
493
9
3
4
1
394
8
4
1
1
1
2
1
6
1
1
155
95
129
20
954
67
1
4
1
5
1
39
11
2
11
3
1
3
74
8
-
1
82
3
1
1
2
1
1
1
19
16
13
3
103
7
2
4
7
3
-
4
1
27
2
2
-
61
16
2
120
9
1
1
1
2
1
131
56
-
12
23
6
232
15
1
1
1
1
2
1
1
303
-
-
6
-
-
-
-
2
-
3
628
162
396
121
92
218
500
-
-
8
4
2
1
2
19
3
1
1
2
1
1
-
2
-
-
1
1
11
20
Ratiboř
Roseč
Smrţov
Staňkov
Stříbřec
Třeboň
Záblatí
171
199
93
243
777
423
3 647
9 016
83
145
196
92
235
756
406
3 519
8 636
83
1
6
14
-
-
2
1
4
5
5
48
82
-
4
1
-
3
3
-
1
5
9
-
2
4
-
2
3
2
5
5
-
3
-
1
2
6
16
-
3b. Obyvatelstvo podle národnosti v %
Okres - České
Budějovice
95,18
0,17
0,01
1,18
0,09
0,05
0,19
0,14
0,22
0,08
0,45
obyvatelstvo
souhrnem
ostatní
vietnamská
ukrajinská
ruská
německá
polská
romská
slovenská
slezská
česká
moravská
z toho národnost v procentech (mimo nezjištěné)
Bošilec
95,83
-
-
1,04
-
-
-
-
2,08
-
-
192
Dynín
97,38
-
-
0,29
-
0,29
0,58
-
-
-
-
344
Horní
Stropnice
90,37
-
-
5,56
-
0,06
0,71
0,06
-
-
0,78
1548
Hranice
90,53
-
-
1,23
1,23
-
0,41
-
-
-
0,82
243
Jílovice
94,18
0,48
-
1,43
-
0,12
-
-
-
-
0,36
842
Kamenná
90,91
0,38
-
2,27
-
-
-
-
-
-
-
264
Libín
98,37
0,33
-
0,65
-
-
-
-
-
-
-
307
Mazelov
91,94
-
-
0,95
-
-
-
1,9
-
-
-
211
Nové Hrady 93,31
0,15
0,04
2,88
0,15
0,04
0,77
0,12
0,15
-
0,5
2602
Petříkov
97,7
0,38
-
0,38
-
0,38
-
-
-
-
0,38
261
Ţár
94,05
-
-
4,46
-
0,3
0,6
-
0,3
-
-
336
Okres - Tábor
96,17
0,24
0,01
1,16
0,06
0,05
0,06
0,05
0,18
0,04
0,27
Drahov
99,42
-
-
0,58
-
-
-
-
-
-
-
171
Val
97,93
-
-
1,24
-
-
-
-
-
-
0,83
241
Veselí nad
Luţnicí
97,12
0,24
-
0,71
0,06
0,11
0,08
0,02
0,18
0,09
0,26
6641
Vlkov
98,03
-
-
0,66
-
-
-
-
-
-
-
152
90,49
0,24
0,01
4,06
0,12
0,18
0,94
0,08
0,44
0,15
0,68
Benešov
nad Černou 76,8
0,73
-
12,53
0,24
0,08
1,54
0,32
4,93
-
0,97
1237
Dolní
Dvořiště
84,07
0,23
-
7,42
-
-
1,25
-
1,25
-
1,8
1281
Malonty
80,72
0,37
-
11,85
-
-
1,19
0,09
0,18
-
0,55
1089
Pohorská
Ves
90,4
0,31
-
6,19
-
-
0,93
-
-
-
-
323
Okres –
Krumlov
Č.
21
Okres
Jindřichův
Hradec
96,04
0,42
0,01
1,03
0,08
0,09
0,11
0,03
0,13
0,14
0,25
Cep
99,44
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
178
České
Velenice
92,48
0,23
-
1,9
0,23
0,09
0,2
0,06
0,26
1,59
0,43
3523
Domanín
98,02
-
-
0,33
-
-
-
-
-
-
-
303
Dunajovice
95,72
-
-
-
-
-
-
-
0,53
-
-
187
Dvory nad
Luţnicí
97,25
1,22
-
-
-
0,31
-
-
-
-
0,31
327
Frahelţ
95,95
-
-
2,7
-
-
-
-
-
-
-
148
Halámky
97,02
-
-
0,6
-
-
-
-
0,6
-
0,6
168
Hamr
94,1
-
-
1,34
-
0,27
-
-
-
-
0,27
373
Hatín
98,56
-
-
0,48
-
-
-
-
-
-
-
209
Hrachoviště 100
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
78
Chlum
Třeboně
97,22
0,04
-
1,72
-
0,09
0,09
0,09
-
-
0,04
2265
Kardašova
Řečice
98,13
0,05
0,05
0,54
-
0,05
0,2
-
0,05
-
0,1
2033
Klec
98,48
0,51
-
1,02
-
-
-
-
-
-
-
197
Lomnice
nad Luţnicí 98,49
0,13
-
0,69
-
-
0,44
-
0,13
-
-
1585
Luţnice
97,81
-
-
0,82
-
0,27
0,82
-
-
-
0,27
366
Majdalena
98,4
0,2
0,2
0,2
-
0,2
-
-
0,2
-
0,2
501
Nová Ves
nad Luţnicí 95,89
-
-
1,9
-
-
-
-
0,63
-
0,95
316
Novosedly
nad
Neţárkou
95,59
-
-
1,22
-
-
0,3
-
0,3
-
0,15
657
Pístina
96,43
-
-
2,38
-
-
-
-
-
-
-
168
Plavsko
97,3
-
-
0,49
-
0,25
-
-
-
-
0,25
407
Ponědraţ
99,18
-
-
0,82
-
-
-
-
-
-
-
122
Ponědráţka 100
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
92
Příbraz
98,64
-
-
0,9
-
-
0,45
-
-
-
-
221
Rapšach
90,91
-
-
3,45
0,55
0,18
0,18
-
-
-
2
550
Ratiboř
84,8
-
-
1,17
2,34
-
-
-
-
-
0,58
171
Roseč
98,49
-
-
-
-
-
-
-
1,01
-
-
199
Smrţov
98,92
-
-
1,08
-
-
-
-
-
-
-
388
Staňkov
96,71
-
-
1,65
-
-
-
-
-
-
-
243
Stráţ nad
Neţárkou
97,3
0,13
-
0,64
-
-
0,13
-
0,39
-
-
777
Stříbřec
-
-
1,18
-
-
-
0,47
0,47
-
0,47
423
Suchdol
nad Luţnicí 96,49
0,16
-
1,32
-
0,08
0,14
-
0,14
-
0,16
3647
Třeboň
0,16
-
0,91
0,01
0,03
0,1
0,04
0,06
0,03
0,18
9016
u
95,98
95,79
22
Záblatí
100
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
83
8. Kartogram Obyvatelstvo cizí národnosti
23
4. Obyvatelstvo ve věku 0-14 let podle věkových skupin v obcích okresu
v tom ve věku
Okres
České
Budějovice
Bošilec
Dynín
Horní Stropnice
Hranice
Jílovice
Kamenná
Libín
Mazelov
Nové Hrady
Petříkov
Ţár
Okres - Tábor
Drahov
Val
Vlkov
obec Benešov
nad
Černou
Dolní Dvořiště
Malonty
Pohorská Ves
Okres
Jindřichův
Hradec
Cep
České Velenice
Domanín
Dunajovice
Dvory nad Luţnicí
Frahelţ
Halámky
Hamr
Hatín
Hrachoviště
Chlum u Třeboně
Kardašova Řečice
Klec
Lomnice
nad
Luţnicí
Luţnice
Majdalena
Nová
Ves
nad
Luţnicí
Novosedly
nad
Neţárkou
Pístina
Plavsko
Ponědraţ
Ponědráţka
Příbraz
0-2 roky 3-4 roky 5 let
4 692
3 083
1 587
6-9 let
8 283
Podíl věkových skupin na celkovém počtu
obyvatel (v %)
10-14 let 0-2 roky 3-4 roky 5 let
6-9 let
10-14 let
11 700 2,63
1,73
0,89
4,65
6,57
2
10
53
7
22
15
6
4
89
6
13
2 729
5
8
179
2
1 737
34
7
11
33
6
13
6
1
4
54
7
6
1 730
2
5
123
2
1 217
26
3
20
3
6
6
3
2
20
3
4
964
3
2
65
2
590
13
10
26
59
12
29
15
15
8
140
12
22
4 633
8
12
325
3
3 044
55
1
23
118
16
52
19
17
13
171
13
26
6 453
4
8
462
4
4 109
77
1,04
2,91
3,42
2,88
2,61
5,68
1,95
1,9
3,42
2,3
3,87
2,65
2,92
3,32
2,7
1,32
2,92
2,75
3,65
3,2
2,13
2,47
1,54
2,27
0,33
1,9
2,08
2,68
1,79
1,68
1,17
2,07
1,85
1,32
2,04
2,1
0,87
1,29
1,23
0,71
2,27
0,98
0,95
0,77
1,15
1,19
0,94
1,75
0,83
0,98
1,32
0,99
1,05
5,21
7,56
3,81
4,94
3,44
5,68
4,89
3,79
5,38
4,6
6,55
4,51
4,68
4,98
4,89
1,97
5,11
4,45
0,52
6,69
7,62
6,58
6,18
7,2
5,54
6,16
6,57
4,98
7,74
6,28
2,34
3,32
6,96
2,63
6,9
6,22
40
33
9
2 551
23
33
14
1 701
14
14
6
903
66
74
18
4 577
92
80
36
6 016
3,12
3,03
2,79
2,75
1,8
3,03
4,33
1,83
1,09
1,29
1,86
0,97
5,15
6,8
5,57
4,93
7,18
7,35
11,15
6,48
6
112
13
1
12
4
4
13
4
2
48
47
11
49
3
70
9
2
1
3
3
3
1
41
34
5
27
2
36
10
4
1
7
1
1
11
15
1
14
8
162
18
7
7
2
2
17
8
3
126
100
16
75
19
273
16
15
27
15
4
25
13
8
155
136
9
101
3,37
3,18
4,29
0,53
3,67
2,7
2,38
3,49
1,91
2,56
2,12
2,31
5,58
3,09
1,69
1,99
2,97
1,07
0,31
1,79
0,8
1,44
1,28
1,81
1,67
2,54
1,7
1,12
1,02
3,3
1,22
0,6
1,88
0,48
1,28
0,49
0,74
0,51
0,88
4,49
4,6
5,94
3,74
2,14
1,35
1,19
4,56
3,83
3,85
5,56
4,92
8,12
4,73
10,67
7,75
5,28
8,02
8,26
10,14
2,38
6,7
6,22
10,26
6,84
6,69
4,57
6,37
15
9
11
3
7
5
4
3
4
18
20
13
27
38
15
4,1
1,8
3,48
0,82
1,4
1,58
1,09
0,6
1,27
4,92
3,99
4,11
7,38
7,58
4,75
16
11
3
30
49
2,44
1,67
0,46
4,57
7,46
1
18
4
4
4
1
7
3
1
3
1
4
1
1
2
18
6
13
19
10
1
11
0,6
4,42
3,28
4,35
1,81
0,6
1,72
2,46
1,09
1,36
0,6
0,98
0,82
0,45
1,19
4,42
4,92
5,88
4,67
8,2
1,09
4,98
24
Rapšach
Ratiboř
Roseč
Smrţov
Staňkov
Stráţ
Neţárkou
Stříbřec
Suchdol
Luţnicí
Třeboň
Záblatí
15
2
4
1
4
nad 13
12
2
2
5
12
6
4
3
1
2
7
31
3
6
6
10
42
44
7
13
6
13
40
2,73
1,17
2,01
1,08
1,65
1,67
2,18
1,17
1,01
2,06
1,54
1,09
2,34
1,51
1,08
0,82
0,9
5,64
1,75
3,02
6,45
4,12
5,41
8
4,09
6,53
6,45
5,35
5,15
12
nad 99
3
52
2
23
8
198
21
250
2,84
2,71
0,71
1,43
0,47
0,63
1,89
5,43
4,96
6,85
159
1
80
2
454
4
553
5
2,53
1,2
1,76
1,2
0,89
2,41
5,04
4,82
6,13
6,02
228
1
25
9. Kartogram Obyvatelstvo ve věku 0 – 14 let
26
1518-19
17 let let
20-24
let
25-29
let
30-34
let
z toho ve věku
35-39
40-44
let
let
45-49
let
50-54
let
55-59
let
60-64
let
7 051 4 707
14 383
15 033
12 385
12 411
12 367
14 086
13 778
11 235
7 834
Bošilec
7
5
13
26
12
6
15
15
21
8
11
Dynín
12
6
23
36
32
17
17
16
23
24
17
Horní Stropnice 66
39
130
141
102
95
96
114
138
90
78
Hranice
11
9
23
16
16
13
14
18
15
13
12
Jílovice
37
24
77
62
51
39
55
69
69
48
46
Kamenná
14
11
24
27
8
16
20
20
21
8
5
Libín
15
15
28
20
16
21
21
24
23
20
11
Mazelov
7
8
18
13
13
16
10
22
15
10
8
Nové Hrady
116
73
224
208
165
166
190
202
240
137
105
Petříkov
8
8
32
21
6
15
10
29
20
19
7
Ţár
18
9
24
33
24
24
25
15
29
26
9
Okres - Tábor
4 115 2 822
8 331
8 556
6 805
6 812
6 978
7 933
7 857
6 063
4 725
Drahov
4
4
12
15
12
7
11
9
21
14
10
Val
12
6
25
21
16
9
12
20
27
11
8
Veselí nad
Luţnicí
266
193
535
597
450
448
483
540
521
391
272
Vlkov
7
3
14
6
4
5
17
7
9
7
9
2 563 1 800
5 258
5 187
4 109
4 180
4 206
4 728
4 733
3 294
2 495
Benešov nad
Černou
44
32
127
113
92
83
95
87
89
56
62
Dolní Dvořiště
69
42
134
122
92
81
100
92
102
66
42
Malonty
52
41
101
117
71
80
69
87
65
54
40
Pohorská Ves
27
11
26
23
19
34
18
20
25
10
6
3 717 2 758
7 926
7 702
6 178
5 813
6 359
7 131
7 511
5 196
3 993
13
8
12
13
7
7
16
16
13
7
10
České Velenice 132
105
287
292
263
266
217
280
243
178
139
Domanín
11
8
21
33
31
15
18
16
25
12
9
Dunajovice
8
12
13
7
10
15
18
17
10
10
6
Dvory nad
Luţnicí
20
15
27
21
13
24
30
24
27
12
11
Frahelţ
7
4
11
11
5
13
8
10
10
15
12
Halámky
3
7
13
14
3
5
10
10
20
12
12
Hamr
13
9
28
38
31
16
24
28
35
26
13
Hatín
9
5
13
17
9
14
14
20
17
17
8
Hrachoviště
1
2
6
5
5
3
5
5
6
6
3
Okres - Český
Krumlov
Okres - Jindřichův
Hradec
Cep
27
Chlum u
Třeboně
97
61
181
166
150
146
143
181
211
136
104
Kardašova
Řečice
98
59
162
178
134
126
130
152
163
105
66
Klec
5
5
12
14
12
13
10
17
18
10
8
Lomnice n.L.
63
41
142
124
116
95
91
134
134
88
69
Luţnice
20
8
34
15
18
27
23
24
31
14
15
Majdalena
14
20
51
39
24
26
39
54
34
27
22
Nová Ves n.L.
18
11
27
24
10
24
26
22
32
19
21
Novosedly n.N. 23
12
64
47
34
35
51
54
47
28
30
Pístina
5
1
14
16
23
17
12
26
20
8
4
Plavsko
19
10
26
44
35
21
29
28
28
22
15
Ponědraţ
5
2
7
13
9
5
8
7
4
7
8
Ponědráţka
3
4
12
3
3
4
9
10
8
3
5
Příbraz
7
4
11
13
19
12
13
10
15
21
15
Rapšach
17
19
46
45
36
37
38
51
32
39
27
Ratiboř
4
7
8
17
11
8
11
19
17
19
8
Roseč
15
5
19
12
9
13
14
27
16
2
6
Smrţov
1
2
8
6
8
6
3
4
6
10
4
Staňkov
8
6
14
21
16
10
17
18
23
7
9
Stráţ nad N.
34
33
52
71
38
48
50
67
72
54
27
Stříbřec
14
12
30
35
24
26
24
18
35
40
22
Suchdol nad L.
148
85
285
292
258
256
238
216
289
236
186
Třeboň
307
275
757
739
587
568
618
687
713
561
410
Záblatí
6
2
4
4
5
5
9
3
4
1
8
28
29
6. Podíl věkových skupin na celkovém počtu obyvatel (v %)
15-17
18-19
20-24
25-29
30-34
let
let
let
let
let
35-39
let
40-44
let
45-49
let
50-54
let
55-59
let
60-64
let
Okres – Č.
Budějovice
3,96
2,64
8,07
8,44
6,95
6,96
6,94
7,9
7,73
6,3
4,4
Bošilec
3,65
2,6
6,77
13,54
6,25
3,13
7,81
7,81
10,94
4,17
5,73
Dynín
3,49
1,74
6,69
10,47
9,3
4,94
4,94
4,65
6,69
6,98
4,94
Horní
Stropnice
4,26
2,52
8,4
9,11
6,59
6,14
6,2
7,36
8,91
5,81
5,04
Hranice
4,53
3,7
9,47
6,58
6,58
5,35
5,76
7,41
6,17
5,35
4,94
Jílovice
4,39
2,85
9,14
7,36
6,06
4,63
6,53
8,19
8,19
5,7
5,46
Kamenná
5,3
4,17
9,09
10,23
3,03
6,06
7,58
7,58
7,95
3,03
1,89
Libín
4,89
4,89
9,12
6,51
5,21
6,84
6,84
7,82
7,49
6,51
3,58
Mazelov
3,32
3,79
8,53
6,16
6,16
7,58
4,74
10,43
7,11
4,74
3,79
Nové Hrady 4,46
2,81
8,61
7,99
6,34
6,38
7,3
7,76
9,22
5,27
4,04
Petříkov
3,07
3,07
12,26
8,05
2,3
5,75
3,83
11,11
7,66
7,28
2,68
Ţár
5,36
2,68
7,14
9,82
7,14
7,14
7,44
4,46
8,63
7,74
2,68
4
2,74
8,1
8,32
6,62
6,62
6,79
7,71
7,64
5,9
4,6
Drahov
2,34
2,34
7,02
8,77
7,02
4,09
6,43
5,26
12,28
8,19
5,85
Val
4,98
2,49
10,37
8,71
6,64
3,73
4,98
8,3
11,2
4,56
3,32
Veselí nad
Luţnicí
4,01
2,91
8,06
8,99
6,78
6,75
7,27
8,13
7,85
5,89
4,1
Vlkov
4,61
1,97
9,21
3,95
2,63
3,29
11,18
4,61
5,92
4,61
5,92
4,3
3,02
8,83
8,71
6,9
7,02
7,06
7,94
7,95
5,53
4,19
Benešov
nad Černou 3,56
2,59
10,27
9,14
7,44
6,71
7,68
7,03
7,19
4,53
5,01
Dolní
Dvořiště
5,39
3,28
10,46
9,52
7,18
6,32
7,81
7,18
7,96
5,15
3,28
Malonty
4,78
3,76
9,27
10,74
6,52
7,35
6,34
7,99
5,97
4,96
3,67
Pohorská
Ves
8,36
3,41
8,05
7,12
5,88
10,53
5,57
6,19
7,74
3,1
1,86
Okres - Tábor
Okres - Český
Krumlov
Hradec
4
2,97
8,53
8,29
6,65
6,26
6,85
7,68
8,09
5,59
4,3
Cep
7,3
4,49
6,74
7,3
3,93
3,93
8,99
8,99
7,3
3,93
5,62
České
Velenice
3,75
2,98
8,15
8,29
7,47
7,55
6,16
7,95
6,9
5,05
3,95
Domanín
3,63
2,64
6,93
10,89
10,23
4,95
5,94
5,28
8,25
3,96
2,97
Dunajovice
4,28
6,42
6,95
3,74
5,35
8,02
9,63
9,09
5,35
5,35
3,21
Dvory nad
Luţnicí
6,12
4,59
8,26
6,42
3,98
7,34
9,17
7,34
8,26
3,67
3,36
Frahelţ
4,73
2,7
7,43
7,43
3,38
8,78
5,41
6,76
6,76
10,14
8,11
Halámky
1,79
4,17
7,74
8,33
1,79
2,98
5,95
5,95
11,9
7,14
7,14
Hamr
3,49
2,41
7,51
10,19
8,31
4,29
6,43
7,51
9,38
6,97
3,49
Hatín
4,31
2,39
6,22
8,13
4,31
6,7
6,7
9,57
8,13
8,13
3,83
Hrachoviště 1,28
2,56
7,69
6,41
6,41
3,85
6,41
6,41
7,69
7,69
3,85
30
Chlum u
Třeboně
4,28
2,69
7,99
7,33
6,62
6,45
6,31
7,99
9,32
6
4,59
Kardašova
Řečice
4,82
2,9
7,97
8,76
6,59
6,2
6,39
7,48
8,02
5,16
3,25
Klec
2,54
2,54
6,09
7,11
6,09
6,6
5,08
8,63
9,14
5,08
4,06
Lomnice
n.L.
3,97
2,59
8,96
7,82
7,32
5,99
5,74
8,45
8,45
5,55
4,35
Luţnice
5,46
2,19
9,29
4,1
4,92
7,38
6,28
6,56
8,47
3,83
4,1
Majdalena
2,79
3,99
10,18
7,78
4,79
5,19
7,78
10,78
6,79
5,39
4,39
Nová Ves
n.L.
5,7
3,48
8,54
7,59
3,16
7,59
8,23
6,96
10,13
6,01
6,65
Novosedly
n.N.
3,5
1,83
9,74
7,15
5,18
5,33
7,76
8,22
7,15
4,26
4,57
Pístina
2,69
2,33
8,06
8,06
6,99
6,27
6,27
6,27
8,06
5,02
3,05
Plavsko
4,67
2,46
6,39
10,81
8,6
5,16
7,13
6,88
6,88
5,41
3,69
Ponědraţ
4,1
1,64
5,74
10,66
7,38
4,1
6,56
5,74
3,28
5,74
6,56
Ponědráţka 3,26
4,35
13,04
3,26
3,26
4,35
9,78
10,87
8,7
3,26
5,43
Příbraz
3,17
1,81
4,98
5,88
8,6
5,43
5,88
4,52
6,79
9,5
6,79
Rapšach
3,09
3,45
8,36
8,18
6,55
6,73
6,91
9,27
5,82
7,09
4,91
Ratiboř
2,34
4,09
4,68
9,94
6,43
4,68
6,43
11,11
9,94
11,11
4,68
Roseč
7,54
2,51
9,55
6,03
4,52
6,53
7,04
13,57
8,04
1,01
3,02
Smrţov
1,08
2,15
8,6
6,45
8,6
6,45
3,23
4,3
6,45
10,75
4,3
Staňkov
3,29
2,47
5,76
8,64
6,58
4,12
7
7,41
9,47
2,88
3,7
Stráţ nad
N.
4,38
4,25
6,69
9,14
4,89
6,18
6,44
8,62
9,27
6,95
3,47
Stříbřec
3,31
2,84
7,09
8,27
5,67
6,15
5,67
4,26
8,27
9,46
5,2
Suchdol
nad L.
4,06
2,33
7,81
8,01
7,07
7,02
6,53
5,92
7,92
6,47
5,1
Třeboň
3,41
3,05
8,4
8,2
6,51
6,3
6,85
7,62
7,91
6,22
4,55
Záblatí
7,23
2,41
4,82
4,82
6,02
6,02
10,84
3,61
4,82
1,2
9,64
31
7. Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle věkových skupin v obcích okresu
Podíl věkových skupin na celkovém počtu
obyvatel (v %)
65-69 let
70-74 let
75-79 let
80-84 let
85 a více let
65-69 let
70-74 let
75-79 let
80-84 let
85 a více let
z toho ve věku
7 612
4 707
5 372
2 141
1 848
4,27
3,7
3,01
1,2
1,04
Bošilec
9
5
11
2
3
4,69
4,17
5,73
1,04
1,56
Dynín
4
6
11
9
7
1,16
4,94
3,2
2,62
2,03
Horní Stropnice
43
39
42
11
29
2,78
3,29
2,71
0,71
1,87
Hranice
10
9
9
4
7
4,12
3,7
3,7
1,65
2,88
Jílovice
38
24
40
13
11
4,51
4,87
4,75
1,54
1,31
Kamenná
11
11
6
2
3
4,17
2,65
2,27
0,76
1,14
Libín
9
15
17
6
6
2,93
4,23
5,54
1,95
1,95
Mazelov
13
8
16
-
4
6,16
2,84
7,58
-
1,9
Nové Hrady
94
73
66
32
25
3,61
3,27
2,54
1,23
0,96
Petříkov
11
8
16
3
3
4,21
4,6
6,13
1,15
1,15
Ţár
7
9
7
6
1
2,08
2,38
2,08
1,79
0,3
4 823
2 822
3 372
1 408
1 208
4,69
4,37
3,28
1,37
1,17
Drahov
3
4
8
2
4
1,75
7,6
4,68
1,17
2,34
Val
12
6
7
3
3
4,98
5,81
2,9
1,24
1,24
254
193
186
84
48
3,82
3,3
2,8
1,26
0,72
Vlkov
12
3
12
6
5
7,89
10,53
7,89
3,95
3,29
2 189
1 800
1 382
576
378
3,67
3
2,32
0,97
0,63
Benešov nad
Černou
63
32
35
15
8
5,09
2,34
2,83
1,21
0,65
Dolní Dvořiště
39
42
24
6
9
3,04
1,95
1,87
0,47
0,7
Malonty
23
41
15
7
3
2,11
2,66
1,38
0,64
0,28
Pohorská Ves
11
11
3
3
1
3,41
0,93
0,93
0,93
0,31
4 020
2 758
2 874
1 277
1 092
4,33
3,86
3,09
1,37
1,18
8
8
1
2
1
4,49
3,37
0,56
1,12
0,56
České Velenice
136
105
123
46
54
3,86
3,04
3,49
1,31
1,53
Domanín
13
8
10
4
2
4,29
2,97
3,3
1,32
0,66
Dunajovice
8
12
8
4
2
4,28
7,49
4,28
2,14
1,07
Dvory nad Luţnicí
10
15
17
6
5
3,06
4,28
5,2
1,83
1,53
Frahelţ
5
4
4
2
4
3,38
4,05
2,7
1,35
2,7
Halámky
9
7
12
7
4
5,36
7,74
7,14
4,17
2,38
Hamr
13
9
8
8
2
3,49
4,29
2,14
2,14
0,54
Hatín
8
5
9
6
5
3,83
4,31
4,31
2,87
2,39
Hrachoviště
3
2
8
2
-
3,85
3,85
10,26
2,56
-
Chlum u Třeboně
91
61
63
26
28
4,02
4,42
2,78
1,15
1,24
Okres - Tábor
Cep
32
Kardašova Řečice
92
59
70
34
36
4,53
4,72
3,44
1,67
1,77
Klec
8
5
7
1
3
4,06
6,09
3,55
0,51
1,52
Lomnice nad
Luţnicí
56
41
58
23
18
3,53
4,23
3,66
1,45
1,14
Luţnice
21
8
18
7
2
5,74
6,01
4,92
1,91
0,55
Majdalena
29
20
16
7
5
5,79
3,39
3,19
1,4
1
Nová Ves nad
Luţnicí
15
11
8
1
3
4,75
2,22
2,53
0,32
0,95
Novosedly nad
Neţárkou
27
12
31
16
20
4,11
4,41
4,72
2,44
3,04
Pístina
5
1
4
3
1
2,98
2,38
2,38
1,79
0,6
Plavsko
22
10
9
6
8
5,41
4,67
2,21
1,47
1,97
Ponědraţ
6
2
9
1
-
4,92
5,74
7,38
0,82
-
Ponědráţka
4
4
4
6
1
4,35
7,61
4,35
6,52
1,09
Příbraz
13
4
4
11
6
5,88
6,79
1,81
4,98
2,71
Rapšach
19
19
10
4
1
3,45
3,82
1,82
0,73
0,18
Ratiboř
7
7
6
2
1
4,09
4,68
3,51
1,17
0,58
Roseč
14
5
7
3
-
7,04
4,52
3,52
1,51
-
Smrţov
9
2
3
1
2
9,68
6,45
3,23
1,08
2,15
Staňkov
18
6
8
9
5
7,41
8,23
3,29
3,7
2,06
Stráţ nad
Neţárkou
17
33
27
19
9
2,19
5,79
3,47
2,45
1,16
Stříbřec
22
12
26
9
11
5,2
6,86
6,15
2,13
2,6
Suchdol nad
Luţnicí
173
85
122
53
44
4,74
3,95
3,35
1,45
1,21
Třeboň
469
275
300
125
111
5,2
3,49
3,33
1,39
1,23
Záblatí
5
2
6
1
2
6,02
6,02
7,23
1,2
2,41
33
11. Kartogram Obyvatelstvo ve věku 65 a více let
34
8. Obyvatelstvo 15-leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání v obcích okresu
vyučení a
střední odborné
bez maturity
úplné střední s
maturitou
vyšší odborné a
nástavbové
vysokoškolské
nezjištěné
Bošilec
základní a
neukončené
základní
Okres - České Budějovice
bez vzdělání
v tom podle stupně ukončeného vzdělání
396
31 101
53 744
40 902
5 677
15 109
1 927
-
48
84
29
5
5
1
Dynín
1
77
126
54
4
7
2
Horní Stropnice
20
471
518
184
10
40
22
Hranice
1
74
89
24
1
6
4
Jílovice
2
226
338
112
15
16
11
Kamenná
3
85
96
12
1
4
2
Libín
1
91
108
48
2
11
4
Mazelov
-
69
74
29
1
3
4
Nové Hrady
14
638
870
435
50
104
17
Petříkov
1
72
90
48
3
4
2
Ţár
3
102
129
22
2
6
1
182
19 559
33 442
22 270
2 920
7 062
884
Drahov
1
40
77
23
1
7
-
Val
3
68
97
25
6
7
-
12
1 294
2 263
1 397
185
294
42
-
44
57
33
-
4
1
Okres - Tábor
Vlkov
361
13 283
19 642
10 728
1 426
2 816
616
Benešov nad
Černou
13
350
412
169
45
30
13
Dolní Dvořiště
15
363
455
154
15
30
14
Malonty
21
260
367
148
13
24
22
Pohorská Ves
14
110
78
17
4
3
14
361
20 256
31 385
17 477
2 110
4 688
862
-
52
64
16
1
1
6
České Velenice
17
731
1 236
659
56
97
74
Domanín
1
62
102
45
5
15
7
Dunajovice
-
57
74
25
3
3
-
Dvory nad Luţnicí
1
95
112
56
2
8
2
Frahelţ
1
46
53
19
2
4
2
Halámky
1
64
67
15
4
2
1
Hamr
3
66
146
66
5
17
5
Hatín
1
52
84
32
3
6
2
Hrachoviště
-
30
22
8
2
1
-
Chlum u Třeboně
8
481
879
374
49
86
7
Kardašova Řečice
6
411
721
417
39
91
16
Klec
1
41
75
24
4
10
-
Lomnice nad
Luţnicí
7
316
540
332
36
83
5
Luţnice
1
91
118
64
11
11
3
Majdalena
1
125
189
92
9
6
2
Cep
35
Nová Ves nad
Luţnicí
3
111
98
46
3
5
2
Novosedly nad
Neţárkou
1
166
228
111
12
24
6
Pístina
54
45
35
21
1
4
3
Plavsko
2
101
144
74
4
12
4
Ponědraţ
-
34
41
16
1
6
-
Ponědráţka
2
31
33
14
-
6
-
Příbraz
-
52
88
34
2
12
1
Rapšach
4
143
196
73
5
18
3
Ratiboř
1
47
59
37
1
8
-
Roseč
1
54
73
35
4
3
1
Smrţov
1
28
33
14
2
1
-
Staňkov
-
71
91
40
4
3
-
Stráţ nad
Neţárkou
-
168
302
139
16
34
4
Stříbřec
1
107
168
62
11
18
10
Suchdol nad
Luţnicí
13
856
1 230
710
64
124
28
Třeboň
21
1 532
2 708
2 135
250
717
179
Záblatí
1
25
20
21
1
2
-
36
12. Kartogram Obyvatelstvo 15 –let a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání v obcích okresu
37
9a. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví v obcích okresu
stavebnictví
obchod, opravy motorových
vozidel a spotř. zboţí
pohostinství a ubytování
doprava, pošty a
telekomunikace
peněţnictví a pojišťovnictví
činnosti v oblasti nemovit.,
sluţby pro podniky
veřejná správa, obrana,
sociální zabezpečení
školství, zdravot.,
veterinární a sociál. činnosti
ostatní veřejné a osobní
sluţby
Bošilec
průmysl
zemědělství, lesnictví,
rybolov
z toho v odvětví
4 601
23 647
9 977
10 867
4 172
6 577
2 123
5 108
6 004
10 585
4 590
49
20
5
3
1
8
2
1
4
6
3
Dynín
50
34
25
16
3
11
2
2
2
7
2
Horní Stropnice
161
220
118
40
35
41
3
16
30
42
17
Hranice
21
46
4
6
3
9
-
1
4
1
4
Jílovice
55
99
62
21
11
48
3
8
23
28
5
Kamenná
25
43
18
7
2
3
1
1
2
3
1
Libín
37
21
15
14
3
5
3
4
10
11
3
Mazelov
31
26
7
12
3
6
2
1
1
5
1
Nové Hrady
164
420
125
99
56
95
12
27
100
112
36
Petříkov
21
33
16
9
5
14
2
2
4
6
5
Ţár
46
47
17
2
3
10
5
2
10
4
2
Okres - Tábor
3 799
15 522
5 233
5 420
1 839
3 409
824
1 724
3 779
5 233
1 918
Drahov
19
26
4
8
1
13
-
2
1
3
3
Val
29
32
20
8
4
6
2
2
6
3
-
122
1 090
455
334
126
484
38
120
158
259
119
9
13
8
4
2
6
-
-
2
2
1
553
764
2 402
2 719
1 369
Vlkov
2 295
10 654
3 113
2 534
1 868
1 845
Benešov nad
Černou
42
350
67
27
18
11
-
6
21
36
18
Dolní Dvořiště
105
252
62
52
42
46
10
12
44
20
14
Malonty
82
217
57
30
12
24
4
5
34
28
9
Pohorská Ves
31
61
7
8
7
1
-
2
14
2
2
5 004
15 216
4 631
4 202
1 938
2 612
756
1 234
2 794
4 770
1 392
Cep
15
39
9
2
2
7
-
1
1
1
2
České Velenice
22
711
109
168
92
214
19
32
105
122
48
Domanín
23
24
17
10
5
7
4
2
5
8
10
Dunajovice
24
20
7
10
7
9
-
3
2
-
1
Dvory nad Luţnicí
25
66
8
9
5
12
2
2
13
5
3
Frahelţ
22
25
4
3
-
6
1
1
4
5
-
Halámky
9
41
7
2
6
5
2
-
6
-
-
Hamr
13
89
15
14
7
6
4
7
8
12
3
Hatín
28
17
26
11
4
2
1
-
5
3
1
Hrachoviště
5
9
10
1
2
-
-
1
-
3
-
Chlum u Třeboně
85
648
70
67
47
35
9
31
62
71
28
Kardašova Řečice
119
334
124
86
40
78
21
22
53
85
25
Klec
19
29
8
5
6
4
1
1
4
1
5
103
231
70
79
36
75
5
22
41
90
31
Luţnice
33
25
14
11
11
20
1
3
8
23
8
Majdalena
25
89
46
20
14
22
-
2
14
14
5
38
Nová Ves nad
Luţnicí
22
66
8
8
5
13
2
5
6
3
2
Novosedly nad
Neţárkou
65
76
40
22
19
25
3
11
14
19
8
Pístina
10
17
6
2
5
2
-
1
4
3
-
Plavsko
46
54
30
11
4
9
4
3
9
13
1
Ponědraţ
28
12
2
3
1
3
-
-
1
1
-
Ponědráţka
17
7
4
4
-
4
1
-
2
-
1
Příbraz
16
29
12
5
3
7
-
2
6
7
6
Rapšach
44
140
23
13
8
12
-
7
11
20
6
Ratiboř
24
14
11
10
10
2
1
5
2
8
2
Roseč
18
26
10
17
3
7
2
3
4
12
2
Smrţov
6
16
3
2
1
3
-
3
-
3
1
Staňkov
12
62
6
6
10
6
-
-
5
4
4
65
105
44
39
20
38
4
5
19
45
4
Stříbřec
44
41
23
14
5
15
-
1
7
11
5
100
875
127
126
63
103
21
49
128
96
29
Třeboň
462
881
478
490
268
245
85
187
264
767
162
Záblatí
16
6
1
2
-
3
2
1
1
2
-
9b. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětví (v %) v obcích okresu
zemědělství, lesnictví,
rybolov
průmysl
stavebnictví
obchod, opravy
motorových vozidel a
spotř. zboţí
doprava, pošty a
telekomunikace
peněţnictví a
pojišťovnictví
činnosti v oblasti
nemovitostí, sluţby pro
podniky
veřejná správa, obrana,
sociální zabezpečení
školství, zdravotnictví,
veterinární a sociální
činnosti
ostatní veřejné a osobní
sluţby
pohostinství a ubytování
z toho v odvětví
4,97
25,53
10,77
11,73
4,5
7,1
2,29
5,51
6,48
11,43
4,95
Bošilec
44,95
18,35
4,59
2,75
0,92
7,34
1,83
0,92
3,67
5,5
2,75
Dynín
30,49
20,73
15,24
9,76
1,83
6,71
1,22
1,22
1,22
4,27
1,22
Horní Stropnice
21,58
29,49
15,82
5,36
4,69
5,5
0,4
2,14
4,02
5,63
2,28
Hranice
18,92
41,44
3,6
5,41
2,7
8,11
-
0,9
3,6
0,9
3,6
Jílovice
13,89
25
15,66
5,3
2,78
12,12
0,76
2,02
5,81
7,07
1,26
Kamenná
19,84
34,13
14,29
5,56
1,59
2,38
0,79
0,79
1,59
2,38
0,79
Libín
24,18
13,73
9,8
9,15
1,96
3,27
1,96
2,61
6,54
7,19
1,96
Mazelov
30,69
25,74
6,93
11,88
2,97
5,94
1,98
0,99
0,99
4,95
0,99
Nové Hrady
12,23
31,32
9,32
7,38
4,18
7,08
0,89
2,01
7,46
8,35
2,68
Petříkov
17,07
26,83
13,01
7,32
4,07
11,38
1,63
1,63
3,25
4,88
4,07
Ţár
29,11
29,75
10,76
1,27
1,9
6,33
3,16
1,27
6,33
2,53
1,27
Okres - Tábor
7,28
29,75
10,03
10,39
3,52
6,53
1,58
3,3
7,24
10,03
3,68
Drahov
22,62
30,95
4,76
9,52
1,19
15,48
-
2,38
1,19
3,57
3,57
Val
25,22
27,83
17,39
6,96
3,48
5,22
1,74
1,74
5,22
2,61
-
3,48
31,13
13
9,54
3,6
13,82
1,09
3,43
4,51
7,4
3,4
Vlkov
16,36
23,64
14,55
7,27
3,64
10,91
-
-
3,64
3,64
1,82
1,72
2,38
7,48
8,47
4,26
7,15
33,18
9,7
7,89
5,82
5,75
Benešov nad
Černou
6,18
51,47
9,85
3,97
2,65
1,62
-
0,88
3,09
5,29
2,65
Dolní Dvořiště
14,69
35,24
8,67
7,27
5,87
6,43
1,4
1,68
6,15
2,8
1,96
39
Malonty
14,46
38,27
10,05
5,29
2,12
4,23
0,71
0,88
6
4,94
1,59
Pohorská Ves
21,23
41,78
4,79
5,48
4,79
0,68
-
1,37
9,59
1,37
1,37
10,69
32,52
9,9
8,98
4,14
5,58
1,62
2,64
5,97
10,19
2,97
17,86
46,43
10,71
2,38
2,38
8,33
-
1,19
1,19
1,19
2,38
České Velenice
1,27
40,93
6,28
9,67
5,3
12,32
1,09
1,84
6,04
7,02
2,76
Domanín
16,79
17,52
12,41
7,3
3,65
5,11
2,92
1,46
3,65
5,84
7,3
Dunajovice
25,53
21,28
7,45
10,64
7,45
9,57
-
3,19
2,13
-
1,06
Dvory nad Luţnicí
16,45
43,42
5,26
5,92
3,29
7,89
1,32
1,32
8,55
3,29
1,97
Frahelţ
30,56
34,72
5,56
4,17
-
8,33
1,39
1,39
5,56
6,94
-
Halámky
10,98
50
8,54
2,44
7,32
6,1
2,44
-
7,32
-
-
Hamr
6,57
44,95
7,58
7,07
3,54
3,03
2,02
3,54
4,04
6,06
1,52
Hatín
28,28
17,17
26,26
11,11
4,04
2,02
1,01
-
5,05
3,03
1,01
Hrachoviště
16,13
29,03
32,26
3,23
6,45
-
-
3,23
-
9,68
-
Chlum u Třeboně
7,16
54,59
5,9
5,64
3,96
2,95
0,76
2,61
5,22
5,98
2,36
Kardašova Řečice
11,71
32,87
12,2
8,46
3,94
7,68
2,07
2,17
5,22
8,37
2,46
Klec
21,59
32,95
9,09
5,68
6,82
4,55
1,14
1,14
4,55
1,14
5,68
12,8
28,7
8,7
9,81
4,47
9,32
0,62
2,73
5,09
11,18
3,85
Cep
Luţnice
20
15,15
8,48
6,67
6,67
12,12
0,61
1,82
4,85
13,94
4,85
Majdalena
9,16
32,6
16,85
7,33
5,13
8,06
-
0,73
5,13
5,13
1,83
Nová Ves nad
Luţnicí
14,38
43,14
5,23
5,23
3,27
8,5
1,31
3,27
3,92
1,96
1,31
Novosedly nad
Neţárkou
20,63
24,13
12,7
6,98
6,03
7,94
0,95
3,49
4,44
6,03
2,54
Pístina
19,23
32,69
11,54
3,85
9,62
3,85
-
1,92
7,69
5,77
-
Plavsko
23,83
27,98
15,54
5,7
2,07
4,66
2,07
1,55
4,66
6,74
0,52
Ponědraţ
53,85
23,08
3,85
5,77
1,92
5,77
-
-
1,92
1,92
-
Ponědráţka
42,5
17,5
10
10
-
10
2,5
-
5
-
2,5
Příbraz
16,84
30,53
12,63
5,26
3,16
7,37
-
2,11
6,32
7,37
6,32
Rapšach
14,77
46,98
7,72
4,36
2,68
4,03
-
2,35
3,69
6,71
2,01
Ratiboř
25,26
14,74
11,58
10,53
10,53
2,11
1,05
5,26
2,11
8,42
2,11
Roseč
16,82
24,3
9,35
15,89
2,8
6,54
1,87
2,8
3,74
11,21
1,87
Smrţov
15,79
42,11
7,89
5,26
2,63
7,89
-
7,89
-
7,89
2,63
Staňkov
10,26
52,99
5,13
5,13
8,55
5,13
-
-
4,27
3,42
3,42
15,97
25,8
10,81
9,58
4,91
9,34
0,98
1,23
4,67
11,06
0,98
Stříbřec
23,66
22,04
12,37
7,53
2,69
8,06
-
0,54
3,76
5,91
2,69
5,67
49,58
7,2
7,14
3,57
5,84
1,19
2,78
7,25
5,44
1,64
Třeboň
10,02
19,1
10,36
10,62
5,81
5,31
1,84
4,05
5,72
16,63
3,51
Záblatí
45,71
17,14
2,86
5,71
-
8,57
5,71
2,86
2,86
5,71
-
9c. Struktura obyvatelstva ekonomicky neaktivního v obcích okresu
podíl na celkovém počtu obyvatel (v %)
v tom
nepracuj ostatní s ţáci,
osoby v
ící
vlastním studenti, domácn
důchodci zdrojem
učni
osti
obţivy
Okres - České
Budějovice
ostatní nepracuj ostatní s ţáci,
osoby v
závislé
ící
vlastním studenti, domácn
osoby důchodci zdrojem
učni
osti
obţivy
ostatní
závislé
osoby
36 946
3 500
31 687
1 255
10 621
20,73
1,96
17,78
0,7
5,96
Bošilec
48
3
18
-
13
25
1,56
9,38
-
6,77
Dynín
82
2
57
7
32
23,84
0,58
16,57
2,03
9,3
40
Horní Stropnice
366
39
263
8
110
23,64
2,52
16,99
0,52
Hranice
56
Jílovice
236
Kamenná
Libín
7,11
11
43
1
17
23,05
4,53
17,7
0,41
7
19
133
8
42
28,03
2,26
15,8
0,95
4,99
45
11
49
-
30
17,05
4,17
18,56
-
11,36
75
8
56
1
13
24,43
2,61
18,24
0,33
4,23
Mazelov
55
4
37
1
10
26,07
1,9
17,54
0,47
4,74
Nové Hrady
530
60
457
18
188
20,37
2,31
17,56
0,69
7,23
Petříkov
68
9
40
2
16
26,05
3,45
15,33
0,77
6,13
Ţár
65
10
72
3
27
19,35
2,98
21,43
0,89
8,04
Okres - Tábor
23 262
1 852
17 959
765
6 125
22,62
1,8
17,47
0,74
5,96
49
5
22
1
10
28,65
2,92
12,87
0,58
5,85
Drahov
Val
Vlkov
65
9
35
1
16
26,97
3,73
14,52
0,41
6,64
1 305
129
1 220
50
417
19,65
1,94
18,37
0,75
6,28
67
3
20
1
6
44,08
1,97
13,16
0,66
3,95
10 538
1 116
10 902
476
3 995
17,69
1,87
18,3
0,8
6,71
Benešov nad
Černou
252
15
192
7
80
20,37
1,21
15,52
0,57
6,47
Dolní Dvořiště
191
26
238
15
85
14,91
2,03
18,58
1,17
6,64
Malonty
150
20
225
15
91
13,77
1,84
20,66
1,38
8,36
Pohorská Ves
40
9
72
9
33
12,38
2,79
22,29
2,79
10,22
20 278
2 202
16 616
480
5 943
21,83
2,37
17,89
0,52
6,4
Hradec
Cep
32
3
43
-
13
17,98
1,69
24,16
-
7,3
České Velenice
735
100
642
15
253
20,86
2,84
18,22
0,43
7,18
Domanín
62
12
47
4
34
20,46
3,96
15,51
1,32
11,22
Dunajovice
45
-
41
4
3
24,06
-
21,93
2,14
1,6
Dvory nad Luţnicí
75
8
69
5
17
22,94
2,45
21,1
1,53
5,2
Frahelţ
41
3
27
-
4
27,7
2,03
18,24
-
2,7
Halámky
66
1
10
1
8
39,29
0,6
5,95
0,6
4,76
Hamr
70
11
61
2
25
18,77
2,95
16,35
0,54
6,7
Hatín
57
6
35
1
9
27,27
2,87
16,75
0,48
4,31
Hrachoviště
25
2
15
-
5
32,05
2,56
19,23
-
6,41
Chlum u Třeboně
492
26
425
13
116
21,72
1,15
18,76
0,57
5,12
Kardašova Řečice
456
35
393
11
112
22,43
1,72
19,33
0,54
5,51
Klec
48
8
33
2
18
24,37
4,06
16,75
1,02
9,14
Lomnice nad
Luţnicí
331
44
291
6
104
20,88
2,78
18,36
0,38
6,56
Luţnice
87
12
73
2
25
23,77
3,28
19,95
0,55
6,83
Majdalena
103
6
90
4
22
20,56
1,2
17,96
0,8
4,39
Nová Ves nad
Luţnicí
73
10
53
1
24
23,1
3,16
16,77
0,32
7,59
Novosedly nad
Neţárkou
170
16
112
5
34
25,88
2,44
17,05
0,76
5,18
Pístina
100
1
8
1
4
59,52
0,6
4,76
0,6
2,38
Plavsko
99
12
63
4
33
24,32
2,95
15,48
0,98
8,11
Ponědraţ
34
2
25
1
8
27,87
1,64
20,49
0,82
6,56
Ponědráţka
34
3
10
-
5
36,96
3,26
10,87
-
5,43
Příbraz
79
2
34
-
10
35,75
0,9
15,38
-
4,52
Rapšach
104
10
100
-
37
18,91
1,82
18,18
-
6,73
Ratiboř
45
3
18
1
9
26,32
1,75
10,53
0,58
5,26
41
Roseč
46
-
36
-
Smrţov
36
1
15
Staňkov
80
1
31
170
10
Stříbřec
144
9
9
23,12
-
18,09
-
4,52
-
3
38,71
1,08
16,13
-
3,23
-
14
32,92
0,41
12,76
-
5,76
146
4
38
21,88
1,29
18,79
0,51
4,89
58
3
17
34,04
2,13
13,71
0,71
4,02
884
96
656
20
209
24,24
2,63
17,99
0,55
5,73
Třeboň
1 921
180
1 568
54
534
21,31
2
17,39
0,6
5,92
Záblatí
27
-
16
-
5
32,53
-
19,28
-
6,02
9d. Ekonomicky aktivní osoby podle věku v obcích okresu
z toho ve věku
Bošilec
25-34 let
35-44 let
45-54 let
55-59 let
60-64 let
65 a více let
12 181
23 833
23 040
24 873
5 980
1 598
1 136
14
34
20
35
3
2
1
Dynín
23
60
30
35
14
-
2
Horní Stropnice
123
215
174
189
33
10
2
Hranice
23
26
23
30
7
2
-
Jílovice
79
99
80
113
19
4
2
Kamenná
27
30
33
33
3
-
-
Libín
28
32
38
41
10
1
3
Mazelov
16
25
24
29
3
1
3
Nové Hrady
222
324
340
375
59
14
7
Petříkov
30
21
21
44
6
-
1
Ţár
22
47
48
29
10
2
-
Okres - Tábor
7 129
13 316
13 001
14 312
3 143
764
511
Drahov
10
24
17
24
8
-
1
Val
22
32
19
36
5
-
1
480
921
877
955
204
42
22
Vlkov
9
9
22
11
3
-
1
obec
15-24 let
4 999
8 193
7 915
8 622
1 718
428
226
Benešov nad
Černou
128
189
171
150
31
7
3
Dolní Dvořiště
139
190
171
168
31
9
6
Malonty
99
165
141
132
22
5
3
Pohorská Ves
34
30
40
35
4
2
1
6 933
11 944
11 309
12 957
2 576
638
435
Cep
12
17
22
26
4
3
-
České Velenice
252
457
439
472
88
16
13
Domanín
17
54
28
32
5
-
1
Dunajovice
14
16
29
27
6
1
1
Dvory nad Luţnicí
27
22
54
41
5
3
-
Frahelţ
12
13
19
17
7
4
Halámky
19
15
15
24
8
1
-
Hamr
25
58
38
54
17
4
2
Hatín
12
19
26
30
9
2
1
Hrachoviště
4
7
8
10
1
1
-
Chlum u Třeboně
177
279
266
355
81
19
10
Kardašova Řečice
130
286
240
280
61
10
9
Klec
11
18
23
29
6
1
-
42
107
197
179
247
50
10
15
Luţnice
29
25
46
48
9
2
6
Majdalena
49
56
61
80
16
5
6
Nová Ves nad
Luţnicí
25
29
44
42
10
2
1
Novosedly nad
Neţárkou
57
69
77
88
15
5
4
Pístina
5
17
5
18
4
1
2
Plavsko
25
65
42
49
10
1
1
Ponědraţ
3
20
13
11
4
1
-
Ponědráţka
8
4
11
14
2
1
-
Příbraz
10
30
25
22
6
2
-
Rapšach
51
71
74
71
25
5
1
Ratiboř
10
25
19
31
8
2
-
Roseč
22
21
26
38
-
-
-
Smrţov
7
13
9
8
1
-
-
Staňkov
17
35
25
34
4
-
2
47
98
95
128
27
11
1
4
Stříbřec
23
55
44
46
11
3
253
474
455
445
107
23
8
Třeboň
646
1 125
1 090
1 262
307
106
76
Záblatí
3
9
14
5
1
2
1
43
13. Kartogram Struktura obyvatelstva ekonomicky aktivního
44
10. Vyjíţdějící do zaměstnání a škol podle cíle dojíţďky v obcích okresu
v rámci okresu
v rámci kraje
do jiného kraje
Vyjíţdějící do škol
celkem
v rámci obce
v rámci okresu
v rámci kraje
do jiného kraje
z toho
v rámci obce
z toho
44 552
25 907
3 087
2 080
31 488
20 010
7 575
1 351
2 030
Bošilec
10
69
12
4
18
-
13
3
-
Dynín
59
55
20
3
57
-
41
9
6
Horní Stropnice
180
348
81
16
264
163
66
21
8
Hranice
8
39
28
1
43
-
29
7
-
Jílovice
42
184
54
8
132
63
48
12
4
Kamenná
23
50
16
2
49
-
44
1
2
Libín
30
47
23
4
50
8
26
9
4
Mazelov
24
48
7
1
37
-
32
2
3
Nové Hrady
568
386
102
23
455
248
132
37
25
3
76
11
2
40
12
24
2
2
Petříkov
Ţár
50
74
3
4
73
-
68
2
3
20 680
15 800
2 349
2 935
17 705
9 440
4 949
1 104
1 620
Drahov
7
46
11
3
22
-
15
3
4
Val
11
47
24
4
35
-
29
4
1
1 633
574
502
118
1 220
746
169
210
74
Okres - Tábor
Vlkov
1
30
10
4
20
-
13
3
4
12 495
8 602
3 401
688
10 698
5 566
2 444
1 982
533
247
167
67
6
178
101
37
30
5
Dolní Dvořiště
153
338
29
15
233
67
120
36
5
Malonty
115
288
29
9
194
109
38
40
2
Pohorská Ves
14
66
8
3
70
-
59
10
1
22 491
11 142
2 319
2 747
16 556
8 978
3 679
1 755
1 969
7
45
4
-
43
-
35
8
-
Cep
České Velenice
1 003
248
166
44
628
385
89
109
29
Domanín
9
54
22
2
43
-
34
8
1
Dunajovice
16
31
16
5
41
-
26
14
1
Dvory nad Luţnicí
20
96
11
5
70
-
44
21
5
Frahelţ
19
22
16
5
27
-
23
4
-
Halámky
19
49
2
3
9
-
8
-
1
Hamr
28
109
14
6
58
-
44
9
5
Hatín
7
75
4
3
35
-
27
6
2
Hrachoviště
-
14
2
2
15
-
12
2
1
Chlum u Třeboně
585
326
52
38
421
257
75
63
26
Kardašova Řečice
429
272
106
49
392
223
66
72
28
Klec
5
46
13
2
32
-
24
7
1
251
276
135
25
290
164
36
62
26
Luţnice
14
81
25
6
74
13
47
9
4
Majdalena
88
120
18
5
82
11
53
12
5
Nová Ves nad L.
38
68
6
5
52
-
36
14
2
Novosedly nad
Neţárkou
75
113
35
19
109
26
62
13
8
45
Pístina
6
29
3
1
8
-
5
2
1
Plavsko
48
100
16
4
62
12
36
8
6
Ponědraţ
13
21
9
1
24
-
18
4
2
Ponědráţka
10
10
14
-
10
-
4
3
3
Příbraz
18
56
4
6
34
-
26
3
4
Rapšach
52
185
13
11
101
72
13
12
4
Ratiboř
15
47
3
6
19
-
14
2
3
Roseč
4
73
1
7
37
5
29
2
1
Smrţov
2
12
19
-
15
-
14
1
-
Staňkov
7
85
1
1
31
-
29
2
-
147
160
27
16
143
62
48
18
14
Stříbřec
18
101
12
9
55
-
39
3
11
840
550
80
45
654
327
180
103
37
Třeboň
2 748
379
540
134
1 561
1 137
42
249
115
Záblatí
8
15
6
-
16
-
13
3
-
11. Nezaměstnané osoby podle věku v obcích okresu
z toho ve věku
15-24 let
25-34 let
35-44 let
45-54 let
55-59 let
60-64 let
65 a více let
1 478
1 448
870
917
158
1
-
Bošilec
-
-
-
1
-
-
-
Dynín
4
2
1
1
-
-
-
Horní Stropnice
20
16
11
9
1
-
-
Hranice
4
3
2
1
1
-
-
Jílovice
11
9
3
9
-
-
-
Kamenná
7
1
3
2
-
-
-
Libín
2
3
2
-
-
-
-
Mazelov
2
1
1
3
-
-
-
Nové Hrady
24
14
16
16
-
-
-
Petříkov
4
-
1
-
1
-
-
Ţár
1
4
2
3
1
-
-
892
913
593
630
102
3
-
Drahov
-
2
4
-
1
-
-
Val
2
2
2
3
-
-
-
68
68
50
38
10
-
-
Okres - Tábor
Vlkov
1
-
2
1
-
-
-
735
716
618
652
80
3
-
8
11
17
7
1
-
-
Dolní Dvořiště
17
20
15
14
2
-
-
Malonty
14
13
8
14
1
-
-
Pohorská Ves
11
8
14
7
-
-
-
819
812
572
589
81
1
-
Cep
2
2
2
2
1
-
-
České Velenice
25
32
16
20
1
-
-
Domanín
6
5
-
3
1
-
-
Dunajovice
-
1
2
4
-
-
-
Dvory nad Luţnicí
3
-
-
1
-
-
-
Frahelţ
-
-
-
-
-
-
-
Halámky
1
-
-
1
-
-
-
Hamr
2
2
2
2
-
-
-
46
Hatín
1
-
2
-
-
-
-
Hrachoviště
-
-
-
2
-
-
-
Chlum u Třeboně
14
15
12
10
5
-
-
Kardašova Řečice
8
14
11
11
-
-
-
Klec
1
5
1
2
1
-
-
11
12
4
13
-
-
-
Luţnice
5
2
3
2
-
-
-
Majdalena
11
4
-
-
2
-
-
4
3
1
4
-
-
-
Novosedly nad
Neţárkou
15
2
5
8
-
-
-
Pístina
-
2
-
-
1
-
-
Plavsko
2
3
-
3
1
-
-
Ponědraţ
-
2
1
1
1
-
-
Ponědráţka
-
-
-
1
-
-
-
Příbraz
-
-
-
1
2
-
-
Rapšach
3
6
3
4
1
-
-
Ratiboř
2
2
2
1
-
-
-
Roseč
-
2
-
-
-
-
-
Smrţov
2
-
-
-
-
-
-
Staňkov
1
2
1
1
-
-
-
5
3
-
3
-
-
-
Stříbřec
1
2
3
3
-
-
-
21
18
17
17
3
-
-
Třeboň
81
57
51
46
10
-
-
12. Vývoj počtu bytů 1869 - 2001
1869
1880
1890
1900
62
68
67
71
Horní Stropnice
1150
1112
1105
1118
Hranice
105
105
109
Jílovice
306
347
Kamenná
142
Libín
1910 1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
81
86
83
92
98
107
114
1107 1096
1126
887
414
351
312
343
380
108
110
113
115
115
105
93
89
83
127
353
366
402
410
448
451
398
396
327
431
458
138
138
135
132
132
158
115
78
69
56
97
108
105
121
123
123
128
132
132
140
123
112
106
126
153
Mazelov
51
58
58
63
67
69
75
82
76
83
73
83
89
Nové Hrady
624
642
646
653
692
694
719
615
438
402
414
447
634
Petříkov
80
103
109
110
107
104
111
117
107
101
95
108
114
Ţár
158
139
142
145
149
148
174
131
98
66
60
56
104
Drahov
53
55
53
60
61
65
72
83
74
68
60
79
81
Val
66
69
69
72
77
83
113
118
113
105
89
126
130
29
34
35
36
43
48
74
89
89
92
79
102
68
okres - České Budějovice
Bošilec
Dynín
67
67
okres - Tábor
Vlkov
okres - Český Krumlov
47
803
796
801
812
830
847
857
549
378
328
297
393
435
Dolní Dvořiště
814
864
862
859
865
861
877
432
238
191
197
227
258
Malonty
617
624
609
615
624
636
636
363
233
194
189
250
285
Pohorská Ves
406
409
398
405
399
398
400
103
56
54
37
48
49
Cep
62
67
69
74
83
83
89
93
85
81
67
89
94
České Velenice
122
150
191
245
362
340
431
417
385
407
401
464
481
Domanín
55
58
58
58
59
59
70
73
72
71
64
88
96
Dvory nad Luţnicí
69
76
82
84
96
96
100
112
108
107
109
136
147
Frahelţ
31
43
44
46
48
49
61
65
63
63
67
78
78
Halámky
42
49
49
54
59
59
60
64
63
69
70
79
89
Hamr
66
70
65
68
79
82
94
114
100
108
106
133
140
Hatín
58
61
64
68
77
81
97
104
96
89
77
100
105
Hrachoviště
41
44
45
49
48
49
50
51
48
44
38
48
53
Chlum u Třeboně
340
375
385
422
456
458
542
596
572
558
527
675
686
Kardašova Řečice
413
423
426
434
454
497
573
641
612
593
556
696
735
Klec
34
48
44
45
60
66
71
74
75
72
71
89
93
267
283
279
271
300
311
376
424
414
420
466
558
93
Luţnice
70
88
87
87
89
90
107
118
113
114
107
130
579
Majdalena
50
59
58
59
73
76
102
135
123
129
123
153
153
144
165
166
171
190
197
206
172
116
119
105
132
159
158
173
175
179
201
221
265
285
270
248
245
327
134
Pístina
52
53
55
55
55
60
61
66
55
51
46
68
354
Plavsko
78
85
85
86
111
137
158
167
145
135
124
180
71
Ponědraţ
38
46
46
44
47
49
50
48
48
46
46
59
189
Ponědráţka
40
43
43
45
44
47
52
54
52
52
51
62
62
Příbraz
73
76
82
94
99
103
138
141
125
115
93
142
63
Rapšach
240
313
323
340
365
385
418
401
189
174
148
201
145
Ratiboř
62
63
65
67
70
74
82
83
80
72
62
81
218
Roseč
50
51
52
52
58
58
69
71
64
61
64
78
85
Smrţov
75
78
79
80
85
88
103
104
95
94
90
109
84
Staňkov
70
78
91
96
98
99
107
112
100
98
88
122
133
243
254
252
257
250
268
321
317
309
289
283
359
366
Stříbřec
158
178
183
190
202
231
265
288
272
242
227
298
311
444
483
470
513
604
640
762
878
856
873
893
1075
311
Třeboň
637
717
716
728
788
854
1064
1220
1257
1387
1464
1654
1147
Záblatí
37
47
46
45
45
45
45
51
40
39
39
51
53
okres - Jindřichův Hradec
Dunajovice
48
rodinné
domy
bytové
domy
28 608
24 974
3 220
5
34
1
6
4
1
2
70
5
7
1 678
1
2
117
1
1 367
62
92
313
73
262
56
99
63
448
216
84
62
18 907
55
72
1 110
66
9 579
62
87
273
72
250
52
98
61
370
208
84
54
16 974
54
68
973
64
7 981
393
31
278
215
256
35
28
23
12
23 595
94
480
96
87
147
78
89
140
105
53
685
734
93
579
153
159
celkem
rodinné
domy
bytové
domy
6 846
6 693
27
-
5
34
1
6
4
1
2
67
5
7
1 666
1
2
115
1
1 339
29
22
67
54
196
52
54
26
186
130
30
42
5 917
26
58
241
2
2 106
28
22
63
54
194
52
53
26
177
130
30
42
5 784
25
57
236
1
1 932
3
12
2
28
2
1
7
241
29
157
152
2
-
240
224
40
201
195
28
28
23
11
18
61
9
14
61
7
1
-
1 474
18 836
17 019
1 454
6 715
6 576
20
15
89
350
89
83
140
77
88
133
103
53
631
695
91
544
149
146
1
106
7
3
3
7
46
26
22
10
55
434
67
57
102
48
68
96
69
28
460
527
60
463
108
122
53
310
60
54
97
47
67
89
68
28
409
492
58
434
107
109
1
105
7
3
3
7
45
26
20
10
39
46
29
30
45
30
21
44
36
25
225
207
33
116
45
37
36
40
29
29
43
30
21
44
35
25
222
203
33
110
42
37
1
1
2
-
1
1
1
-
134
130
1
106
103
1
28
27
-
-
Novosedly nad
Neţárkou
354
344
3
207
198
3
147
146
-
-
Pístina
Plavsko
Ponědraţ
71
189
62
69
186
59
3
1
37
123
38
35
120
35
3
1
34
66
24
34
66
24
-
-
Okres - České
Budějovice
Bošilec
Dynín
Horní Stropnice
Hranice
Jílovice
Kamenná
Libín
Mazelov
Nové Hrady
Olešnice
Petříkov
Ţár
Okres - Tábor
Drahov
Val
Vlkov
Benešov nad
Černou
Dolní Dvořiště
Malonty
Pohorská Ves
Hradec
Cep
České Velenice
Domanín
Dunajovice
Dvory nad Luţnicí
Frahelţ
Halámky
Hamr
Hatín
Hrachoviště
Chlum u Třeboně
Kardašova Řečice
Klec
Luţnice
Majdalena
Nová Ves nad
Luţnicí
rodinné
domy
bytové
domy
31 667
3 247
90
109
336
126
444
104
151
87
547
338
114
96
22 758
79
125
1 209
65
9 913
435
258
285
49
z toho
Neobydlená
ubytovací
zařízení
z toho
Trvale
obydlené
domy
z toho
Neobydlené
domy s byty
13. Struktura domovního fondu
91
114
380
127
458
108
153
89
634
346
114
104
81
130
1351
68
49
Ponědráţka
Příbraz
Rapšach
Ratiboř
Roseč
Smrţov
Staňkov
Stříbřec
Třeboň
Záblatí
63
145
218
85
84
71
133
366
311
1147
1744
53
63
144
203
81
81
71
132
348
307
1 084
1 511
53
1
10
1
7
49
192
-
39
82
126
59
65
37
82
232
158
850
1 484
28
39
81
112
57
63
37
81
219
155
791
1 257
28
1
10
1
6
49
189
-
24
63
92
26
19
34
51
134
153
297
260
25
24
63
91
24
18
34
51
129
152
293
254
25
1
3
-
2
-
14. Kartogram Struktura domovního fondu
50
B.I.d
Dopravní infrastruktura
DOPRAVNÍ VAZBY V RÁMCI EVROPY, ČR, KRAJE
15. Projekt A-B Landbridge
Mezinárodní projekt Adriatic-Baltic Landbridge, kterého se účastní sedm evropských zemí, je zaměřen na
tranzitní dopravu s cílem propojit oblasti Jaderského a Baltského moře. Osa Balt-Jadran (přes „Štětín-BerlínDráţďany-Praha-České Budějovice-Linec – Salzburg – Villach – s pokračováním na Terst / Koper a dále na
Benátky, resp.Rijeku) je na obrázku znázorněna zeleně.
V evropských souvislostech můţeme sledovat základní dopravní směry vedoucí řešeným územím resp. jeho
okolím – jedná se zejména o severojiţní směr Praha – České Budějovice – Linec a to jak ţelezniční tak i silniční
koridor. Dostavba kapacitního silničního i ţelezničního propojení má přispět k odstranění pozůstatků „ţelezné
opony“ v přeshraničních vazbách, přispět občanům, podnikatelům, cestovnímu ruchu a umoţnit vyšší vyuţití
potenciálu kraje.
Sledovaná oblast je proťata dvěma mezinárodními ţelezničními tratěmi. V severojiţním směru je to trať Veselí
nad Luţnicí České Velenice s pokračováním do Rakouska. Od severozápadu prochází územím trať České
Budějovice – České Velenice – Gmünd, která dále pokračuje na Vídeň.
Trať České Budějovice – Gmünd - Vídeň má význam v evropských souvislostech; v současné době probáhá její
elektrifikace.
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU
Koridor silniční sítě prochází údolím řeky Luţnice. V této ose je kromě regionálních vazeb umoţněno i dálkové
propojení středních Čech a Táborska se severním Rakouskem.
Ve směru západ-východ je v severní části důleţitý dopravní tah České Budějovivce – Jindřichův Hradec –
Pelhřimov – Brno.
Západně od území prochází mezinárodní silnice I/3 (E55) Praha – České Budějovice – Linz.
Na všech těchto tazích dochází k řadě problémů – od nevyhovujících průjezdů sídel a rekreačních oblastí přes
kolize dopravy se zájmy ochrany přírody a krajiny aţ po problémy specifické, lokální.
Dálnice D3 v rámci širších vazeb. Uvedené pojednání o státní silniční síti podchycuje silniční síť ve vlastním
řešeném území. Z mapy širších územních vztahů nutno zmínit především návrh dálnice D - 3 z Prahy do Českých
Budějovic a R - 3 z Českých Budějovic na hraniční přechod v Dolním Dvořišti, jejíţ trasa je navrţena v poměrně
blízkém sousedství hranice řešeného území. Rychlostní komunikace R - 3 je zakreslena ve výkresu širších
vztahů v aktuální podobě trasy.
51
Silnice I/23 v úseku x s I/3 Veselí nad Luţnicí – Kardašova Řečice – Jindřichův Hradec x I/34 - Intenzity
kolem 4000, v JH 10000.
Silnice I/34 České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec. Silnice prochází v západovýchodním směru
severní částí řešeného území. Jedná se zároveň o silnici zařazenou do systému evropských silnic jako E551 a
v úseku České Budějovice – Třeboň zároveň jako E49. V Třeboni převaţuje silnice I/24, v tomto úseku je silnice
čtyřpruhová. V roce 2007 byl otevřen nový obchvat Stráţe nad Neţárkou. Zbylé úseky jsou v niţší stávající
návrhové kategorii. - Intenzity hranice kraje – Třeboň (I/24) 11000, Třeboň – II/153 7000
Studie přeloţka Lásenice mimo řešené území.
Silnice I/24 Veselí nad Luţnicí – Třeboň – Suchdol nad Luţnicí – státní hranice. Silnice prochází od severu
k jihu východní částí řešeného území. Od Třeboně na státní hranici je zařazena jako evropská silnice E49. Silnice
I/24 byla vybudována jako císařská silnice počátkem devatenáctého století jako jedna ze spojnic mezi Prahou a
Vídní; prakticky v celé délce (na našem území) zůstala zachována ve své původní trase (a z větší části i
parametrech). Před druhou světovou válkou byla zařazena do státní silniční sítě (jejíţ síť byla řidší, neţ současná
síť silnic I. třídy) jako silnice č. 19 („lomnicko - stráţská“ Veselí nad Luţnicí - Třeboň - Jindřichův Hradec), resp. č.
41 („domaţlicko - třeboňská“ Domaţlice - Klatovy - Strakonice - Vodňany - České Budějovice - Třeboň Halámky). Silnice tedy polohou své trasy v urbanistické struktuře přilehlého území od dob svého vzniku patřila a
patří mezi ty, které tvoří základ komunikačního skeletu naší země a tudíţ její nedávné znovuzařazení do sítě
silnic I. třídy má svoje historické opodstatnění. Její dopravní význam se v posledních desetiletích vyvíjel
v závislosti na politickém a ekonomickém vývoji. V devadesátých letech minulého století vzrostlo její dopravní
zatíţení nadprůměrným tempem (zejména otevření hranic), ovšem při stagnaci objemů těţké dopravy (v nedávné
minulosti přeprava štěrkopísků zejména pro stavbu JETE). Po vybudování dálnice D3 lze předpokládat
pokračování růstu intenzity dopravy nadprůměrným tempem. Z tohoto důvodu byla v celé své délce zařazena
v předkládané dokumentaci mezi dopravně významnější silnice I. třídy.
Ţelezniční doprava
Je významnou součástí dopravního systému území. Současná úroveň ţelezniční sítě a ţelezniční dopravy na
území kraje byly analyzovány v samostatném projektu kraje a v průzkumové etapě VÚC Jihočeského kraje.
Základní dopravní kostru přibliţně ve tvaru kříţe tvoří celostátní ţelezniční tratě číslo 220 Praha - Benešov u
Prahy - České Budějovice s pokračováním v trati číslo 196 České Budějovice - Horní Dvořiště ve směru „sever –
jih“ jako IV. tranzitní ţelezniční koridor ČR, který je zařazen do evropských sítí dle mezinárodních dohod AGC,
AGTC a TER, s větví tratě číslo 226 Veselí nad Luţnicí - České Velenice, která figuruje pouze v dohodě TER.
Letištní doprava
Současný stav letišť a ostatních ploch byl podrobně analyzován v rozborové etapě ÚP VÚC Jihočeského kraje.
Na území Jihočeského kraje se nachází síť uznaných letištních ploch, které dle statutu a druhu povoleného
provozu členíme na veřejná mezinárodní letiště, neveřejná mezinárodní letiště, veřejná vnitrostátní letiště,
neveřejná vnitrostátní letiště, plochy pro sportovní létajících zařízení (kategorie UL), neveřejná vnitrostátní
vrtulníková letiště (heliport), neveřejná vnitrostátní vrtulníková letiště (heliport) pro leteckou záchrannou sluţbu a
vojenské záloţní letištní plochy.
Z hlediska širších souvislostí bude mít na sledované území relevantní dopad přestavba bývalého vojenského
letiště Planá u Českých Budějovic na veřejné mezinárodní letiště České Budějovice. Jde o významný rozvojový
projekt dopravní infrastruktury v Jihočeském kraji. Armáda ČR předala toto letiště do vlastnictví Jihočeského
kraje. V současné době má statut veřejného vnitrostátního a neveřejné mezinárodní letiště kategorie 4C. Provoz
zajišťuje akciová společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s., vlastněná Jihočeským krajem a Statutárním
městem České Budějovice. Probíhají projektové práce s cílem vybudovat veřejné mezinárodní letiště
regionálního charakteru určené pro provoz dopravních letadel i za ztíţených povětrnostních podmínek.
Pracovní letiště
Pracovní letiště jsou zpravidla zatravněné, výjimečně zpevněné plochy slouţící zejména k letecko-chemické
činnosti (práškování). Tato letiště však mají kromě pracovní funkce velký význam z hlediska poţární ochrany –
moţnost hašení lesních poţárů. V řešeném území je pracovní letiště situováno v k.ú. Malonty a k.ú. Meziříčí,
severně od Malont. Z hlediska významu těchto ploch je potřeba zajistit jejich územní hájení a zařadit je do
integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje.
Říční (vodní) doprava
Je v řešeném území provozována pouze turisticky, převáţně v úseku Suchdol nad Luţnicí – Třeboň.
Evropské zkušenosti s ekonomickou efektivitou „turistického průmyslu“ a atraktivita území Jihočeského kraje
s jeho četnými přírodními a kulturně – historickými památkami jsou výzvou pro další rozvoj rekreační plavby.
Cyklistická doprava
Proţívá v současné době významnou renesanci. Lze ji rozdělit na cyklistickou dopravu ve městech a
cykloturistiku. Cyklistická doprava ve městech (zejména kaţdodenní cesty do zaměstnání, škol a za vybaveností)
vystupuje jako samostatný dopravní obor, představující ekologicky příznivější alternativu osobnímu automobilu.
52
Musí proto být zájmem dopravní politiky a dopravní strategie měst ji podporovat vytvářením co nejpříznivějších
podmínek. Nástrojem k tomu jsou především územní plány měst.
V převáţné části Jihočeského kraje jsou velmi dobré podmínky pro cykloturistiku. To se týká obzvláště rovinaté
oblasti Třeboňska i Novohradských hor a jejich podhůří. Zejména na Šumavě a v Novohradských horách přitom
jízdní kolo představuje ideální dopravní prostředek, který na jedné straně turistům zvýší v podstatné míře jejich
akční radius (v porovnání s pěším turistou), na druhé straně mu umoţní přístup do míst, kam se nelze dostat
osobním automobilem, přičemţ je z hlediska vlivu na ţivotní prostředí daleko příznivější. Výhody jízdního kola lze
znásobit kombinací s ţelezniční dopravou a cyklobusy.
Dle důleţitosti a významu se cyklotrasy dělí na dálkové I. a II. třídy, regionální III. třídy a místní IV. třídy.
Na síti cyklotras dominuje mezinárodní cyklistická trasa EuroVelo 7.
Naučné stezky
V současné době je na území CHKO a BR Třeboňsko vybudováno 5 naučných stezek pro veřejnost a 2 školní
naučné stezky, které jsou vyuţívány hlavně ke vzdělávání školní mládeţe během kurzů ekologické výchovy na
terénní stanici "Hajnice". Správa CHKO/BR rovněţ umisťuje informační tabule v blízkosti jednotlivých
maloplošných zvláště chráněných území a na přírodovědně i historicky zajímavých místech. Jejich rozmístění
váţe na stávající síť cyklistických tras a turistických stezek.
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ
Intenzity Veselí – Třeboň 3000, Třeboň – I/34 11000, I/34 – Suchdol 5000, Suchdol – státní hranice 2000
II/103 Halámky – České Velenice – státní hranice - Intenzity kolem 2000, v ČV 4000
II/603 původní průtah Veselím nad Luţnicí - Intenzity 2500 - 6000
II/147 – Veselí nad Luţnicí – Kardašova Řečice - Intenzity 1200 – 800
II/148 Lišov – Lomnice nad Luţnicí – Mláka X I/34 - Intenzity 900
II/153 Majdalena – Chlum u Třeboně – I/34 - Intenzity 2000
II/154 Kaplice - Benešov nad Černou - Nové Hrady – Třeboň. Silnice probíhá novohradským podhůřím a tvoří
páteřní komunikaci jiţní části území. Sídla leţící na trase nejsou natolik významná střediska, aby zatraktivnila
význam této komunikace. Silnice má šířku zpevnění 5,5 – 6 metrů a na trase je velké mnoţství problémových
míst. Mezi největší patří nepřehledný úsek se stoupáním mezi křiţovatkou na Dluhoště a Benešovem n. Černou,
průtah Benešovem, průtah Rychnovem u N. Hradů a několik kratších nepřehledných úseků s poměrně prudkým
stoupáním (u Valtéřova, před Bedřichovem a mezi Světví a Údolím).
S posílením regionální funkce obou koncových bodů silnice, které lze předpokládat s decentralizací pravomocí na
obce, lze předpokládat zvýšení spádovosti do obou těchto měst, zároveň lze předpokládat i hospodářský rozvoj
nácestných měst a obcí, tj. především Benešova a Horní Stropnice, takţe zřejmě lze očekávat určitý nárůst
intenzity provozu (o něco progresivnější, neţ bude celostátní průměr). Tomu by měly odpovídat i parametry, které
by tato komunikace měla postupně dostávat. Kategorizace silniční sítě Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha (dále
jen ŘSD ČR) předpokládá v úseku Kaplice - Nové Hrady kategorii S 7.5/60, severně Nových Hradů pak S 7.5/70.
Pro silnici II/154 není zpracována ţádná studie, která by upravovala výhledové úpravy trasy. Pouze ÚPD
jednotlivých sídel postihuje záměry na jejich území. To se týká především Benešova nad Černou, kde územní
plán předpokládá přeloţku vedenou po severním okraji zastavěného území obce. V Horní Stropnici (zejména na
východním okraji obce), v Rychnově u N. Hradů a v Údolí předpokládají územní plány těchto sídel pouze
parciální úpravy trasy.
Silnice byla v roce 2006 opravena v úseku Šalmanovice – Byňov, úsek Třeboň – Šalmanovice se připravuje.
Problematický je zvláště průjezd Třeboní, kde se silnice klikatí, vede po hrázi rybníka a je zde omezen vjezd TNV.
Hledá se vhodná varianta, původně navrţená nevyhovuje ŢP.
Planovaný obchvat Benešov nad Černou, Nové Hrady (II/156)
Intenzity: Kaplice – Benešov 1500, Benešov – Nové Hrady 600, Nové Hrady 3000, Nové Hrady – Šalmanovice
1500, Šalmanovice – Třeboň 1000, Třeboň do 5000
▪ navrţený koridor přeloţky silnice II/154 Benešov nad Černou – sever (D3),
II/155 Borovany – Třeboň - Intenzita 2000
II/156 Trhové Sviny – Nové Hrady. Výhledově by stálo za přiřazení navazující silnice III/15618 Nové Hrady –
České Velenice k této silnici. Plánovaný obchvat Nových Hradů a Ţáru. Studie Nové Hrady – Rakousko. Silnice,
jako jediná v řešeném území, je zařazena do vybrané silniční sítě jako základní. Silnice má ve směru od Českých
Budějovic sestupné parametry. Zatímco mezi Českými Budějovicemi a Trhovými Sviny bylo vybudováno
v minulosti několik přeloţek a další se chystají, mezi Trhovými Sviny a Novými Hrady zůstávají vesměs původní
parametry trasovacích prvků, šířka vozovky 6 - 6.5 m. Vozovka, byť má dosti daleko do parametrů
předpokládaných silniční normou, má parametry určitě nejlepší v celém řešeném území. Určitý počet převáţně
bodových závad ,je především na průtahu sídlem Ţár a v jeho východním sousedství a dále na průtahu Novými
Hrady a Údolím, kde je navrţena územním plánem přeloţka v trase naznačené v mapě dopravního návrhu. Úsek
silnice II/156 východně Nových Hradů (směrem na České Velenice) připomíná dobu, kdy bez povolení nebyla
53
prakticky šance úsekem projet. Nebylo zájmem vytvářet parametry silnice pro jiná vozidla, neţ terénní vozidla
obránců tábora socialismu, respektive traktory státního statku. Silnice se svými parametry představujícími místy
šířku 3.5 - 4 m je bezesporu raritou na síti vybraných silnic v celé naší republice. Trasa sama o sobě představuje
prakticky jednu dlouhou liniovou dopravní závadu. Pro silnici II/156 je ŘSD ČR Praha určena kategorie v úseku
Trhové Sviny - Nové Hrady S 9.5/70 a pro úsek Nové Hrady - České Velenice S 7.5/60. Navrţený koridor
přeloţky silnice II/156 u obce Ţár (označený D1), navrţený koridor přeloţky silnice II/156 Nové Hrady – sever a
přeloţky silnice III/156 16 – východ (D2). Intenzita 2500
II/158 Kaplice – Malonty – Pohorská Ves - Intenzita 1500
II/158 Kaplice - Malonty - Pohorská Ves. Silnice má parametry někde na rozhraní mezi horší silnicí II. třídy a lepší
silnicí III. třídy v úseku Kaplice - Malonty. Vozovka šířky 5.5 – 6m, určitý ale snad ještě snesitelný počet
dopravních závad, převáţně bodových. V pokračování z Malont na Pohorskou Ves dosti prudký pokles kvality jak
trasy, tak šířky vozovky a kvality povrchu. Šířka 4 - 4.5 m, dosti špatný povrch a velký počet dopravních závad jak
bodových, tak liniových, zejména krátce před Pohorskou Vsí. ŘSD ČR předpokládá kategorii silnice II/158 S
7.5/50. Silnice II/158 rovněţ nemá zpracovánu ţádnou dokumentaci, která by postihovala výhledové záměry
resortu dopravy. Územní plán Malonty předpokládá pouze parciální úpravy průtahu ve stávající trase.
B.I.e
Technická infrastruktura
Vodohospodářství
3114_010_00 Chlum u Třeboně
Vodovod
Obec Chlum u Třeboně má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem vody je ÚV Hamr. Z hlavního
řadu je voda dopravena do VDJ Chlum (400m3), který slouţí pouze jako armaturní komora bez vyuţití
akumulace, dále je Chlum u Třeboně zásobován přívodním řadem napojeným na skupinový vodovod Pleše –
Hamr.
Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti, je nutná rekonstrukce uličních rozvodných
řadů, neboť dochází k uvolňování sedimentů z vodovodního potrubí.
Kanalizace
Obec Chlum u Třeboně má vybudovanou jednotnou a z části 40 % oddílnou kanalizaci.
Splaškové vody byly svedeny (08.03) do dvou čistíren Chlum I a II. V obou případech se jedná o mechanicko –
biologické čistírny. Část obce cca 10% je odvedena kanalizací volnou výustí do Koštěnického potoka.
Výše uvedené ČOV a VV jsou přepojeny (09.03) na nově vybudovanou společnou ČOV Chlum, Hamr, Staňkov,
která je uvedena do zkušebního provozu.
Na ČOV je vybudována naváţecí jímka pro naváţení obsahů bezodtokových jímek.
Recipientem je Koštěnický potok.
3106_001_00 Benešov nad Černou
Vodovod
Obec Benešov nad Černou má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu ve správě VaK JČ a.s. - středisko
Kaplice. Na vodovod je napojeno 100% trvale i přechodně bydlících obyvatel.
Zdrojem vody je prameniště na svahu Kuřského vrchu, jihovýchodně od obce. Ze pěti pramenních jímek natéká
voda do sběrné jímky a z ní gravitačně přívodním řadem do zemního VDJ Benešov 200 m3. Z vodojemu pak
zásobním řadem gravitačně voda přitéká do spotřebiště. Kvalita vody je dobrá.
V roce 1975 byl uveden do provozu druhý zdroj a to tři vrty v nivě říčky Černá.
Zemědělský podnik severozápadně od obce má vybudovaný vlastní vodovod se třemi studnami.
V obci je rybník ( popř. koupaliště ) vyuţitelný jako zdroj poţární vody.
Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti.
Vzhledem k předpokládanému nárůstu připojených obyvatel na vodovod se navrhuje rozšíření rozvodné
vodovodní sítě. Dále bude nutná rekonstrukce stávajících vodovodních řadů.
Kanalizace
54
Obec Benešov nad Černou, která se nachází v CHOPAV Novohradské hory a v ochranném pásmu VD Římov,
má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno 100% obyvatel a rekreantů. Recipientem je říčka
Černá.
Dešťové vody (100%) jsou odváděny jednotnou kanalizací. Kanalizace je v dobrém stavu.
Stávající systém odkanalizování je vyhovující.
Stávající technologie čištění odpadních vod a kapacitní parametry ČOV jsou vyhovující i po celé sledované
období do roku 2020.
3102_005_00 Bošilec
Vodovod
Obec Bošilec je napojena na skupinový vodovod Dolní Bukovsko z věţového vodojemu Bošilec.
Zdrojem poţární vody jsou návesní rybníky a přilehlý Bošilecký rybník.
Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Kromě běţné údrţby a oprav
se neuvaţuje s ţádnou významnou investicí. Ve výhledu je plánovaná rekonstrukce věţového vodojemu.
Kanalizace
Obec se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev, v Chráněné krajinné oblasti
Třeboňsko a ve vnitřním pásmu hygienické ochrany II. stupně. Dále je vedena jako vesnická památková zóna.
Obec Bošilec má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci ve správě obce, na kterou je po předčištění
v septicích napojeno cca 80 % obyvatel obce.
Odpadní vody jsou zaústěny 2 výustěmi do meliorační stoky, která je dále přítokem Horusického rybníka.
Odpadní vody od cca 20 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváţeny na polní a jiné
pozemky.
Na čistírnu budou přiváděny oddílnou kanalizací pouze splaškové vody. Biologická část bude rozdělena do
několika samostatných technologických linek. Aktivační systém řešen jako klasický systém s předřazenou
denitrifikací a nitrifikací a se separací kalu ve vertikálních dosazovacích nádrţích.
V obci bude vybudována nová oddílná stoková síť v souběhu se stávající, která bude zaústěna do ČOV.
Stávající kanalizace se vyuţije pro odvedení dešťových vod.
3114_001_00 Cep
Vodovod
V obci Cep je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Na vodovod je připojeno celkem 111 trvale a 44
přechodně bydlících obyvatel. Obec má vlastní zdroj vody.
Zdrojem vody jsou tři podzemní vrty v lokalitě severně od obce. Vydatnost vrtů je 3,7 l/s.
Obyvatelé nepřipojení na vodovod vyuţívají k zásobení pitnou vodou vlastní studny. Mnoţství vody v domovních
studních je dostatečné pouze z části, kvalita vody ve studních je dobrá.
Zdrojem poţární vody v obci je poţární návesní nádrţ.
V obci se navrhuje vybudování vodojemu o objemu 30 m3 a provedení intenzifikace úpravny vody.
Kanalizace
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť. Na kanalizaci je připojeno 155 trvale a 30 přechodně bydlících
obyvatel. Většina zbývajících obyvatel má bezodtoké jímky.
Obec nemá ČOV.
V obci není ţádný průmyslový podnik produkující znečištění.
Kanalizaci vlastní i provozuje obec Cep.
Navrhuje se vyuţít stávající nesoustavnou jednotnou kanalizaci k odvádění dešťových vod a vybudovat v obci
oddílnou splaškovou kanalizaci ukončenou kořenovou ČOV. Navrhovaná kapacita ČOV je 300 EO.
3114_002_00 České Velenice
Vodovod
Město České Velenice má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem je štěrkopískové jezero Halámky
s max. vydatností 25 l/s. Počet připojených obyvatel celkem 3 336 (99%).
55
Zdrojem poţární vody je vodovod, na vodovodu jsou osazeny hydranty, v blízkosti města je několik menších
rybníků.
Systém zásobování pitnou vodou by se měl v budoucnosti změnit. Navrhuje se vybudování nové ÚV v Nové Vsi
nad Luţnicí z důvodu zlepšeného zásobování obcí Nová Ves, případně Ţofina Huť. Surová voda ze
štěrkopískového jezera Halámky by byla všechna upravována v této navrhované ÚV a dále dopravována
k odběratelům – do Českých Velenic, Nové Vsi nad Luţnicí a dalších obcí.
Ve výhledu se uvaţuje o výstavbě vodovodu ÚV Hamr - České Velenice. Tímto by vznikla moţnost zásobení
města přes úpravnu vody Hamr.
Kanalizace
Město České Velenice má vybudovanou jednotnou kanalizaci. Na kanalizační síť je napojeno cca 2865 obyvatel
(85 %). Recipientem je řeka Luţnice.
Stávající systém odkanalizování je vyhovující, je nutná rekonstrukce uličních stokových sítí.
Dle územního plánu je navrhována výstavba rodinných domů v lokalitě „Za ţelezniční opravnou“, navrhujeme do
této lokality rozšíření kanalizace.
3106_004_00 Dolní Dvořiště
Vodovod
Obec Dolní Dvořiště je v současné době z větší části zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu.
Zbylá část obyvatelstva je zásobena z vlastních domovních studní. Kvalita vody ve studních ani její mnoţství
nejsou zjištěny.
Hospodářský areál fy Zemav, s.r.o., je zásoben z vlastního vodovodu Trojany. Zdrojem poţární vody pro obec je
Pro novostavby na západním okraji obce byla v současné době vybudována AT.
Stávající rozvodná vodovodní v obci je ve velmi špatném technickém stavu, a jsou na ni vykazovány vysoké
ztráty. Proto je navrhována její postupná celková rekonstrukce.
Vzhledem k předpokládanému nárůstu připojených obyvatel na vodovod se navrhuje rozšíření rozvodné
vodovodní sítě.
Kanalizace
Obec Dolní Dvořiště - se zčásti nachází v CHOPAV Novohradské hory okrajová část obce leţí rovněţ v PHO
zdroje surové vody – řeky Malše a 3 vrtaných studní – pro ÚV Dvořiště.
V současnosti má obec vybudovanou jednotnou kanalizaci. Splaškové odpadní vody z celé obce jsou kanalizací
odváděny na čistírnu odpadních vod, leţící ve střední části obce.
Dešťové odpadní vody obce jsou zčásti odváděny jednotnou kanalizací, zčásti systémem příkopů, struh a
propustků. Pro areál celnice (s vysokým koeficientem odtoku) byla v nedávné době vybudována dešťová
kanalizace s dešťovou zdrţí.
Pro připojení případné výhledové zástavby rodinných domků v rozsahu dle územního plánu bude nutno rozšířit
stávající stokovou síť o nové větve oddílné soustavy. Kapacita původní ČOV byla plně vytíţena. V roce 2004
proběhla kolaudace nově rekonstruované ČOV
V obci Dolní Dvořiště je uvaţováno s dostavbou kanalizační sítě.
S ohledem na stáří kanalizace, průnik balastních vod a pouţité trubní materiály, se doporučuje v této lokalitě
postupná rekonstrukce stávající kanalizační sítě.
3114_003_00 Domanín
Vodovod
Obec Domanín má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, na který je v současnosti napojeno cca 95% trvale
ţijících obyvatel a cca 30% přechodně bydlících obyvatel. Rozvodná síť, vodojem i úpravna vody jsou ve správě
a v majetku obce. Zdroje i vodovod byly původně zřízeny pro místní kravín.
Obec předává část vody do sousední obce Branná.
Vodojem je věţový o objemu 200m3. Uveden do provozu byl v roce 1975. Z vodojemu je voda gravitačně
rozvedena po obci.
Obecní vodovod vede podél silnice Domanín – Třeboň ke hřbitovu, odtud vede soukromá přípojka k tábořišti.
V obci jsou celkem tři poţární nádrţe (jedna z nich pro kravín), na vodovodu jsou osazeny hydranty.
Provozovatelem vodovodu je obec Domanín.
56
Územní plán počítá do budoucna s výstavbou lázní v blízkosti rybníka Svět a počítá se s jejich napojením na
místní vodovodní řad.
Kanalizace
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť. Na kanalizaci je připojeno 65 % trvale a 10 % přechodně bydlících
obyvatel. Většina zbývajících obyvatel má bezodtoké jímky.
Páteřní sběrače v obci jsou dva. Tyto sběrače se na konci obce spojují v jediný gravitační přívod k ČOV.
Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Horního Panenského rybníka (slouţí pro chov ryb).
Kapacita ČOV je 400 EO.
V obci není ţádný průmyslový podnik produkující znečištění.
Provozovatelem kanalizace je obec Domanín.
3110_004_00 Drahov
Vodovod
Obec Drahov je od roku 2001 zásobována pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zásobování obce je
provedeno napojením obce na přiváděcí řad z ÚV Dolní Bukovsko do vodojemu Pleše (SKV Pleše - J.Hradec Hamr).
Na vodovod je napojeno cca 90% trvale bydlících obyvatel. Zásobených obyvatel je v obci cca 107.
Provozovatelem vodovodu je VaK JČ, divize Jindřichův Hradec.
Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti.
Kanalizace
Obec Drahov, která se částečně nachází v CHKO Třeboňsko, nemá v současnosti vybudovaný systém
kanalizace pro veřejnou potřebu . Splaškové vody od 30% obyvatel jsou předčišťovány v biologických septicích,
které jsou zaústěny do dešťové kanalizace. Zbylé odpadní vody se zachycují v bezodtokových jímkách a jsou
vyváţeny na zemědělsky vyuţívané pozemky.
Dešťové vody jsou z 90 % odváděny touto kanalizací zaústěnou do melioračního kanálu a následně do řeky
Neţárky a rybníka Sax. Zbytek dešťových vod je odváděn systémem příkopů, struh a propustků.
Pro čištění odpadních vod je uvaţováno s výstavbou nové čistírny.
3114_004_00 Dunajovice
Vodovod
Obec Dunajovice má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Zásobených obyvatel je cca 80 %.
V objektu bývalého JZD je umístěna vodárna.
V obci slouţí jako zdroj poţární vody návesní nádrţ.
Provozovatelem vodovodu v obci je VaK J. Čechy a.s., divize Jindřichův Hradec.
Zdroje, ÚV a ČS jsou v majetku K+K Břilice – Gigant Třeboň.
Je vypracován projekt vodovodu Dynín – Záblatí (Vodoinvest) s napojením na VS Jiţní Čechy. Řad dle studie
„Zásobení Lomnicka a Třeboňska pitnou vodou“ je navrţen v profilu DN 300. Nový řad by pro dopravu vody
vyuţíval tlaku ve VDJ Chotýčany 535/530 m.n.m.
Kanalizace
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť, k níţ je připojeno 100 % trvale ţijících obyvatel i rekreantů.
Kanalizace byla zřízena v roce 1978 v akci Z, a to bez projektové dokumentace. Materiálem celé stokové sítě je
beton v dimenzích DN 400 a DN 600. Kanalizace je vzhledem ke značnému spádu dostatečně kapacitní, avšak
po technické stránce je ve velmi špatném stavu, před koncem ţivotnosti.
Obec nemá ČOV.
Provozovatelem kanalizace je obec Dunajovice.
3114_005_00 Dvory nad Luţnicí
Vodovod
Obec Dvory nad Luţnicí má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, na který je v současnosti napojeno cca
30% trvalých obyvatel a pouze cca 5% rekreantů v chalupách. Na vodovod jsou napojeny především drobné
provozovny a škola a bytové domy.
Zbývajících cca 70 % obyvatel je zásobeno z vlastních studní, přičemţ kvalita vody ve studních nevyhovuje
z hlediska mnoţství dusičňanů a mnoţství vody není dostatečné v suchém období.
57
Zdrojem vody je vrt.
Zdroj poţární vody v obci je přírodní – řeka Luţnice.
Vodovod je ve správě obce.
Obec do budoucna počítá s rozšířením vodovodu do ostatních částí obce, doposud však pro tuto akci nenalezla
finanční prostředky, proto zůstává ve stádiu úvah.
Je navrhována změna v systému zásobování, změna zdroje pitné vody. Obec by byla napojena na vodovodní řad
ze Suchdola nad Luţnicí. Zásobní řad pro Dvory nad Luţnicí by byl napojen ve vodoměrné šachtě na kraji obce
Hrdlořezy, navrhovaná délka zásobního řadu DN 100 je cca 1,8 km.
Je navrhováno téţ napojení obce Halámky na tento zdroj. Pro napojení obce Halámky bude patrně nutné
vybudovat ATS.
Ve výhledu se uvaţuje také o výstavbě vodovodu ÚV Hamr - České Velenice. Tímto by vznikla moţnost zásobení
obce přes úpravnu vody Hamr.
Kanalizace
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť, přičemţ na kanalizaci je napojeno 172 z 317 trvale bydlících
obyvatel. Zbývající část trvale bydlících a všichni rekreanti mají vyváţecí jímky.
Obec nemá čistírnu odpadních vod a kanalizace vyúsťuje do vsakovacího příkopu zakončeného přepadem do
Luţnice.
Provozovatelem kanalizace je obec Dvory nad Luţnicí.
Obec počítá s výstavbou ČOV která bude slouţit i pro obec Halámky. Kapacitou je navrţena na 500 EO. Moţnost
realizace je limitována finančními prostředky.
3102_020_00 Dynín
Vodovod
Obec Dynín má vybudován vodovod, který zásobuje 80 % trvalých obyvatel a 100 % rekreantů.
Zdrojem poţární vody v obci je návesní rybník.
Ve výhledu se uvaţuje s propojením VS Jiţní Čechy a SKV Hamr.
Kanalizace
Obec se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev a ve vnější části pásma
hygienické ochrany II. stupně.
V obci je částečně vybudovaná dešťová kanalizace.
3114_006_00 Frahelţ
Vodovod
Obec Frahelţ je zásobena vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Na vodovod je v obci připojeno cca 95 %
stálých obyvatel a cca 85 % rekreantů. Nejvýznamnějším odběratelem vody v obci je společnost ŠVCH Frahelţ
(ţivočišná výroba).
Obec má návesní poţární nádrţ.
Provozovatelem vodovodních řadů v obci je obec Frahelţ.
Kanalizace
Obec Frahelţ má vybudovanou jednotnou kanalizační síť, na kanalizaci je napojeno cca 95 % trvale bydlících
obyvatel a cca 85 % rekreantů, z nichţ větší část má septiky (cca 30% obyvatelstva je napojeno na kanalizaci
bez septiku či domovní mikročistírny. Nenapojení obyvatelé mají akumulační jímky.
Obec nemá ČOV.
Provozovatelem kanalizace je obec.
Navrhuje se vybudovat kořenovou ČOV.
3114_007_00 Halámky
Vodovod
Obec Halámky nemá vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelé pouţívají ke svému zásobení pitnou
Zdrojem poţární vody je řeka Luţnice. Ve výhledu se uvaţuje také o výstavbě vodovodu ÚV Hamr - České
Velenice. Tímto by vznikla moţnost zásobení obce přes úpravnu vody Hamr.
Kanalizace
58
Obec Halámky nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Všechny odpadní vody
jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyváţejí na ČOV a na zemědělsky vyuţívané pozemky.
Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Variantním řešením je
napojení kanalizace na ČOV Dvory nad Luţnicí, na kterou je jiţ zpracována projektová dokumentace.
3114_008_00 Hamr
Vodovod
Obec Hamr má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Vodovod má jeden zdroj vody. Je jím skupinový
vodovod Pleše – J. Hradec - Hamr, kdy z VDJ Fedrpuš je voda gravitačně dopravována řadem DN 400 do Hamru
s moţností, v případě závaţných havarijních stavů a odstávky ÚV Hamr, i zásobování Třeboně. Mnoţství vody
v domovních studních je dostatečné, kvalita vody není známa. V obci není zdroj poţární vody, v blízkosti obce je
velké mnoţství vodních ploch. V roce 2005 byla dokončena rekonstrukce výtlačného řadu ÚV Hamr - Třeboň. Ve
výhledu se uvaţuje také o výstavbě vodovodu ÚV Hamr - České Velenice.
Kanalizace
V obci Hamr je zčásti vybudována jednotná kanalizační síť. Oddělená část obce s místním názvem Kosky, ve
které se nachází převáţná část rekreačních objektů kanalizaci nemá. V současnosti je na ČOV napojeno asi 65
% obyvatel připojených na kanalizaci. Recipientem je Koštenický potok. Provozovatelem kanalizace je obec
Hamr. V oddělené části obce Kosky se s výstavbou kanalizace prozatím nepočítá.
3105_015_00 Hatín
Vodovod
Obec Hatín má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. V obci je zásobeno z vodovodu 100% trvale bydlících
a 95% přechodně bydlících obyvatel. Zdrojem je skupinový vodovod Polště – Hatín - Stajka. Z vrtů Hatín je voda
čerpána na ÚV Polště a VDJ Polště (100 m3) a gravitačně k odběratelům. Obyvatelé nepřipojení na vodovod jsou
zásobováni z domovních studní. Mnoţství vody ve studních je nedostatečné a její kvalita není dobrá. Nevyhovuje
z hlediska mnoţství Fe, Mn a dusičňanů. Zdrojem poţární vody v obci je poţární nádrţ a Velký rybník, na jehoţ
břehu se obec rozkládá. Navrhuje se napojení obcí Hatín, Polště, Stajka na skupinový vodovod Pleše - J. Hradec
propojením s vodovodem Roseč. Cílem projektu je zajištění odpovídající kvality pitné vody (Fe, Mn). Z důvodu
zokruhování a propojení s SKV Hamr je navrţeno dále napojení na obec Políkno.
Kanalizace
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť, kterou obec i provozuje. Na kanalizaci je přes septiky připojeno
cca 20% trvale bydlících obyvatel. Ostatní obyvatelé mají volné výusti ze septiků do recipientu (cca 30%) nebo
mají vyváţecí jímky. Obec nemá ČOV. Technický stav kanalizace není zcela uspokojivý, její kapacita je
dostatečná. Provozovatelem kanalizace je obec Hatín. Bude vybudována ČOV. Stávající kanalizace bude vyuţita
pouze pro odvod dešťových vod. Kapacita ČOV je taková, ţe umoţní připojení i sousední obce Polště, která má
příznivou polohu nad obcí Hatín. Náklady na vybudování kanalizace v obci Polště budou tak sníţeny o výstavbu
ČOV.
3113_003_00 Horní Stropnice
Vodovod
Obec Horní Stropnice má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem vody pro vodovod jsou dvě
prameniště. Vrty bývají vyuţívány hlavně v období slabé vydatnosti pramenišť. Je vybudován nový řad mezi
obcemi Horní Stropnice a Ţár..
Kanalizace
Obec se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Novohradské hory. Obec je odkanalizovaná
jednotnou stokovou sítí. Současná kapacita čistírny odpadních vod je vyhovující pro čištění odpadních vod z obce
po celé sledované období. S ohledem na technický stav stokové sítě navrhuje se její průběţnou rekonstrukci.
3114_009_00 Hrachoviště
Vodovod
Obec Hrachoviště má vlastní vodovod pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojeno 69 trvale a 49 přechodně
ţijících obyvatel. Vodou z vodovodu je zásobena celá obec. Obec má vlastní zdroj i úpravnu vody.
Zdrojem vody je podzemní vrt. Zdrojem poţární vody jsou návesní rybníky. Provozovatelem vodovodu je obec
Hrachoviště. Obec nepočítá v příštích letech s ţádnou investicí do vodovodu kromě běţné údrţby a oprav. Je
nutné dále pokračovat s rekonstrukcí výtlačného řadu z ÚV do vodojemu.
Kanalizace
59
V obci je vybudována kanalizace pro dešťové vody. Splaškové vody jsou akumulovány ve vyváţecích jímkách.
Na OÚ není k dispozici dokumentace této kanalizace. Její kapacita pro odvod dešťových vod je dostačující.
Provozovatelem dešťové kanalizace je obec.
3113_004_00 Hranice u Nových Hradů
Vodovod
V obci Hranice u N.Hradů je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem pitné vody je vrt o vydatnosti 1,5
l/s. Z něj je voda přiváděna do ÚV Hranice a dále do VDJ Hranice 50 m3. Z VDJ je voda čerpána do spotřebiště.
Ve výhledu bude zachován stávající stav zásobení. Úpravna vody a vodovodní řady jsou nové, vzhledem
k vyššímu obsahu ţeleza a manganu bude nutné změnit technologii úpravy vody.
Kanalizace
Odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváţeny na polní nebo jiné
pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V cílovém roce 2010 se
předpokládá, ţe veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách budou likvidovány na čistírně
odpadních vod Nové Hrady.
3114_010_00 Chlum u Třeboně
Vodovod
Obec Chlum u Třeboně má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem vody je ÚV Hamr. Počet přípojek
je 398 ks. Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti, je nutná rekonstrukce uličních
rozvodných řadů dochází k uvolňování sedimentů z vodovodního potrubí.
Kanalizace
Obec Chlum u Třeboně má vybudovanou jednotnou a z části 40 % oddílnou kanalizaci. Výše uvedené ČOV a VV
jsou přepojeny na nově vybudovanou společnou ČOV Chlum, Hamr, Staňkov, která je uvedena do zkušebního
provozu. Na ČOV je vybudována naváţecí jímka pro naváţení obsahů bezodtokových jímek. Recipientem je
Koštěnický potok. Od roku 2006 je provozovatelem kanalizace 1. JVS České Budějovice Stávající systém
odkanalizování je vyhovující, navrhuje se dostavba a rekonstrukce kanalizace.
3113_005_00 Jílovice
Vodovod
Obec Jílovice je zásobena z vodovodu pro veřejnou potřebu. Surová voda z vrtu je čerpána do vodojemu
Jílovice. Odtud je gravitačně přiváděna do spotřebiště. Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna,
a proto zůstane zachován. Voda ve vrtu svojí kvalitou vyhovuje.
Kanalizace
Je třeba provést rekonstrukci a intenzifikaci stávající ČOV. Navrhuje se rekonstrukce a intenzifikace čistírny
odpadních vod výstavbou nové ČOV typu mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací.
3113_006_00 Kamenná
Vodovod
Obec Kamenná má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Voda je přivedena z VDJ Konratice přes
vodovodní síť obce Rychnov u Nových Hradů a přes redukci tlaku do spotřebiště. Vodovod je provozován
společností 1.JVS a.s. Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Bude
nutná pouze postupná výměna cca 50% stávajících vodovodních řadů.
Kanalizace
Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 90 %
obyvatel. Zbylých 10 % obyvatel je přes septiky napojeno přímo do vodoteče. Kanalizace je zaústěna do
Svinenského potoka. V obci je vybudována ČOV, na kterou je napojeno cca 20% stálých obyvatel a cca 15%
rekreantů. Ve výhledu bude v obci dobudovaná kanalizace pro veřejnou potřebu. Stávající ČOV bude
rekonstruována a nebo nahrazena novou.
3105_025_00 Kardašova Řečice
Vodovod
Kardašova Řečice má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Na vodovod jsou napojeni téměř všichni
obyvatelé a podniky. Zdrojem vody je skupinový vodovod Pleše – Hamr. Zdrojem poţární vody jsou v obci a její
blízkosti. Provozovatelem vodovodu je VaK J. Čechy a.s., divize J. Hradec Systém zásobování pitnou vodou se
nebude měnit ani v budoucnosti, navrhuje se prodlouţení vodovodu do území nové zástavby.
60
Kanalizace
Kardašova Řečice má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno cca 62% obyvatel. Centrálním
kanalizačním sběračem je kanalizace o celkové délce 10,326 km napojena na ČOV. Na trase jsou čtyři
odlehčovací komory. Kapacita ČOV je 16000 EO. ČOV je vybudována jako mechanicko-biologická. Hrubé
předčištění - strojní česle, kruhový lapač písku, dvě biologické linky s denitrifikační a nitrifikační zónou,
provzdušňování dmýchaným vzduchem, dosazovací nádrţ. Kalové hospodářství se zahušťovací nádrţí a
odvodněním kalu na pásovém lise. Odvodněný kal je odváţen ke kompostování. ČOV byla budována na čištění
průmyslových odpadních vod z potravinářské výroby a zpracování ovoce, v současné době je kapacita vyuţita
méně. Ve městě je průmyslový podnik – Frukolis, sezónní výroba. Recipient Řečický potok. Navrţena je téţ
intenzifikace ČOV. ČOV je kapacitně postačující, je nutné provést výměnu technologie ČOV.
3114_011_00 Klec
Vodovod
Obec Klec je v současné době zásobena vodou ze skupinového vodovodu Hamr. V obci je zásobeno 100 %
obyvatel. V domovních studních je mnoţství vody nedostatečné a její kvalita je nevyhovující. Zdroj poţární vody
je přírodní – řeka Luţnice. V souvislosti s realizací zásobního řadu Dynín – Třeboň se navrhuje provést propojení
rozvodných řadů města Lomnice nad Luţnicí s rozvodnými řady obce Klec. Tím dojde k zokruhování vodovodu.
Vzhledem k tomu, ţe nový zdroj města Lomnice bude dostatečně kapacitní, dojde k významnému posílení
dodávky vody do skupinového vodovodu.
Kanalizace
Obec provozuje a spravuje jednotnou kanalizační síť, na kanalizaci je napojeno cca 90 % trvale bydlících
obyvatel a cca 90 % rekreantů v chalupách v obci. Cca 60 % obyvatelstva i rekreantů má septiky nebo domovní
mikročistírny. Malá část, cca 5% má bezodtoké jímky, ostatní vypouštějí splaškové vody přímo do kanalizace.
Obec nemá ČOV. Provozovatelem kanalizace je obec. Územní plán obce, který je ve stádiu konceptu počítá
v budoucnu se zřízením ČOV. Pro napojení části obce je třeba vybudovat ČS a výtlak. Navrhovaná splašková
kanalizace bude vybudována v souběhu se stávající kanalizací a prodlouţena do neodkanalizovaných částí obce.
Stávající kanalizace bude vyuţita pouze jako dešťová.
3102_039_00 Libín
Vodovod
Obec Libín má vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, na který je napojeno 80 % trvalých obyvatel a 20 %
rekreantů. Obyvatelé nenapojení na vodovod pro veřejnou potřebu jsou zásobováni z domovních studní. Zdrojem
vody je vrt. Zdrojem poţární vody v obci je návesní rybník a rybníky v blízkosti obce. Provozovatelem vodovodu
je obec. Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Je navrţeno
rozšíření vodovodní sítě do oblasti určené pro novou zástavbu.
Kanalizace
Obec má vybudovanou jednotnou kanalizaci. Obec se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
Třeboňská pánev. Odpadní vody od 85% obyvatel obce jsou napojeny na jednotnou kanalizační síť. Odpadní
vody od 15% obyvatel jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány
pomocí drénů. Dešťové vody jsou odváděny rovněţ do rybníka.
3114_012_00 Lomnice nad Luţnicí
Vodovod
Město Lomnice nad Luţnicí má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem je ÚV Lomnice nad Luţnicí.
Z vrtů V1 a Jitona je voda čerpána výtlačným řadem. Provozovatelem vodovodu je VaK J. Čechy a.s., divize
Jindřichův Hradec. Navrhuje se připojit město na VS JČ – na navrhovaný vodovodní řad Dynín – Třeboň. Je
vypracován projekt vodovodu Dynín – Záblatí (Vodoinvest) s napojením na VS Jiţní Čechy. V Lomnici nad
Luţnicí je navrţeno zvětšení akumulace pitné vody. V souvislosti s realizací zásobního řadu Dynín – Třeboň se
navrhuje provést propojení rozvodných řadů města Lomnice nad Luţnicí s rozvodnými řady obce Klec. Tím dojde
k zokruhování vodovodu.
Kanalizace
Obec Lomnice nad Luţnicí má vybudovanou kanalizaci pro veřejnou potřebu. Na kanalizaci navazuje mechanicko
– biologická ČOV s hrubým předčištěním. Recipient Miletický potok. Provozovatelem kanalizace je VaK J. Čechy
a.s., divize Jindřichův Hradec. Stávající systém odkanalizování obce i technologie čištění odpadních vod a
kapacitní parametry ČOV jsou vyhovující. Navrhuje se obnova a rozšíření stávající kanalizační sítě.
3114_013_00 Luţnice
61
Vodovod
Obec Luţnice má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, na který je v současnosti napojeno cca 80% trvale
ţijících obyvatel a cca 80% přechodně bydlících obyvatel - v chalupách v obci. Chaty v blízkosti obce nejsou
napojeny na vodovod. Vodovod je zásoben z jediného vrtu. Vzhledem k stále rostoucímu počtu obyvatel obce
dochází často k nedostatku pitné vody a obec musí být zásobována cisternami s pitnou vodou. V obci nejsou
průmyslové ani významnější zemědělské podniky. Zdrojem poţární vody v obci je poţární nádrţ, obec se
rozkládá podél řeky Luţnice. Vzhledem k problémům s mnoţstvím vody ve zdroji je navrţeno v úpravně vody
zvětšit akumulaci. Další moţností je napojení na plánovaný vodovodní řad Frahelţ – Klec. Trasa vodovodního
řadu je navrţena podél stávající komunikace a jeho délka je cca.3,5km. Na plánovaný vodovodní řad bude
napojen před obcí Klec.
Kanalizace
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť. V nedávné době byla dobudována ČOV, která je v současnosti ve
zkušebním provozu. Na ČOV je nyní napojeno pouze cca 30 % obyvatel. Moţnost napojení zbývající části obce
je limitována zřízením celkem tří výtlačných řadů. V současnosti jsou v provozu stále čtyři výusti do recipientů,
z nichţ pouze jeden je veden přes ČOV. Recipientem je řeka Luţnice (1-07-02-055) a dále rybník Namšal. V obci
byla nově rozšířena oddílná kanalizace. Stávající systém odkanalizování a stávající technologie čištění
odpadních vod a kapacitní parametry ČOV jsou vyhovující pro současný stav.
3114_014_00 Majdalena
Vodovod
Zásobování pitnou vodou obce Majdalena je provedeno napojením obce na skupinový vodovod Pleše – J.Hradec
- Hamr. Na vodovod pro veřejnou potřebu je napojeno cca 85 % obytných domů. Zásobených obyvatel je v obci
562. Zdrojem poţární vody v obci jsou přilehlé vodoteče. Provozovatelem vodovodu je VaK J. Čechy a.s., divize
Jindřichův Hradec. Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Kromě běţné údrţby a
oprav se neuvaţuje s ţádnou významnou investicí.
Kanalizace
Obec Majdalena nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Všechny odpadní
vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyváţejí na ČOV a na zemědělsky vyuţívané
pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Recipientem je
řeka Luţnice. Provozovatelem dešťové kanalizace je obec. S ohledem na velikost obce se navrhuje vybudování
splaškové kanalizace a ČOV. Vzhledem k vysoké hladině spodní vody nelze na celém území obce vybudovat
gravitační kanalizaci. Návrh je na kombinaci kanalizace gravitační a podtlakové.
3106_007_00 Malonty
Vodovod
Obec Malonty je v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu, jehoţ provozovatelem je VAK a.s.
středisko Kaplice a vlastníkem je OÚ Malonty. Vodovod má tři zdroje. Prvním zdrojem je původní prameniště
východně u Malont. Druhým zdrojem pro vodovod byl vodárenský odběr z Pohořského potoka. Třetím zdrojem
pro vodovod je prameniště „Bělá“. Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Stávající
rozvodná vodovodní v obci je ve velmi špatném technickém stavu, a jsou na ni vykazovány vysoké ztráty. Proto je
navrhována její postupná celková rekonstrukce. Vzhledem k předpokládanému nárůstu připojených obyvatel na
vodovod se navrhuje rozšíření rozvodné vodovodní sítě.
Kanalizace
Obec Malonty se nachází v OP VD Římov, v CHKO a v CHOPAV Novohradské Hory. Obec Malonty má
vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno cca 100% obyvatel. Kanalizace je ve správě obce.
Obec Malonty má zpracován záměr na úrovni studie – vybudování 3. dočišťovací stabilizační nádrţe pro vody
z ČOV, eventuelně vyuţití této nádrţe na dočištění odlehčovaných vod. S ohledem na stáří kanalizace a pouţité
trubní materiály, se doporučuje v této lokalitě postupná rekonstrukce stávající kanalizační sítě. Pro čištění
splaškových vod je uvaţováno s výstavbou nové čistírny odpadních vod pří eventuelním vyuţití stavebního
objemu stávajícího septiku.
3102_044_00 Mazelov
Vodovod
Obec Mazelov má vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, na který je napojeno 90 % trvalých obyvatel a 100
% rekreantů. Obyvatelé nenapojení na vodovod jsou zásobováni pitnou vodou z domovních studní, kvalita vody
ve studních je nevyhovující z hlediska vysokého mnoţství dusičnanů, mnoţství vody je nedostatečné z důvodu
výstavby vrtu pro Mavelu a.s. Vodovod je napojen ze zdroje Mavela a.s. vč.poţárního vodovodu. Zdrojem je vrt.
Zdrojem poţární vody v obci je poţární nádrţ. Provozovaný vodovodní systém nevyhovuje do budoucna. Kvalita
62
vody ze zdroje je nevyhovující, majitel zdrojů a VDJ se nechce finančně podílet na řešení této situace (pro
velkovýkrmnu je kvalita vody postačující). Obec má zájem zajistit náhradní zdroj pitné vody. Je nutno vybudovat
průzkumné vrty, vytipovat vhodný zdroj, vybudovat přívodní řad k VDJ a VDJ. Navrhovaný VDJ je uvaţován
věţový. Z VDJ bude voda dopravována gravitačně do spotřebiště. Vyuţity budou stávající rozvodné řady.
Navrţeno je rozšíření rozvodných řadů do oblasti plánované výstavby.
Kanalizace
Obec má vybudovanou jednotnou kanalizaci. Provozovatelem kanalizace je obec. Stávající kanalizace bude
slouţit pouze k odvodu dešťových vod.
3114_015_00 Nová Ves nad Luţnicí
Vodovod
Zásobování pitnou vodou obce Nová Ves nad Luţnicí je provedeno napojením obce na přívodní řad surové vody
ze štěrkopískového jezera Halámky do Českých Velenic. Kvalita vody je zabezpečena úpravou, která je sloţena
z odkyselovací filtrace a desinfekce, s kapacitou 1 l/s. Na vodovod pro veřejnou potřebu je napojeno cca 50 %
obytných domů. Obyvatelé nepřipojení na vodovod jsou zásobováni z vlastních studní, v nichţ mnoţství vody je
dostatečné pouze částečně, kvalita vody není známa. Zdrojem poţární vody v obci je návesní rybník. Ve výhledu
se uvaţuje také o výstavbě vodovodu ÚV Hamr - České Velenice. Tímto by vznikla moţnost zásobení obce přes
úpravnu vody Hamr. V rámci této stavby by došlo k výstavbě vodovodního řadu do obce Halámky v úseku od ČS
Halámky, a dalším případným úpravám na stávající vodovodní síti. V úseku ČS Halámky – České Velenice bude
vyuţit stávající výtlačný řad surové vody.
Kanalizace
Kanalizační síť v obci Nová Ves nad Luţnicí je jednotná. Kapacita ČOV je 300 EO. ČOV je mechanickobiologická. Recipientem je Jelení potok. V roce 2005 byla vybudována v oblasti Krabonoš nová ČOV a oddílná
kanalizace. Stávající systém odkanalizování je vyhovující, je nutné rozšířit kanalizaci do neodkanalizovaných
částí obce. Stávající technologie čištění odpadních vod a kapacitní parametry ČOV jsou vyhovující pro stávající
stav. Pokud dojde k rozšíření kanalizace do neodkanalizovaných částí obce a k výstavbě dle ÚP je nutné
vybudovat v obci novou ČOV nebo intenzifikovat stávající.
3113_009_00 Nové Hrady
Vodovod
Město Nové Hrady je zásobeno z vodovodu Nové Hrady. Zdrojem pitné vody jsou 2 prameniště. Prvním
prameništěm je Veverský potok o vydatnosti 4.0 l/s. Z něj je voda dopravována do dvoustupňové úpravně vody
Nové Hrady. Druhým zdrojem je prameniště Jedlice o vydatnosti 3.5 l/s. Z tohoto prameniště je voda bez úpravy
čerpána do zemního vodojemu Nové Hrady. Vzhledem k předpokládanému nárůstu připojených obyvatel na
vodovod pro veřejnou potřebu se navrhuje rozšíření rozvodné vodovodní sítě a vybudování dalšího VDJ. Dále
bude nutná rekonstrukce stávajících vodovodních řadů, rekonstrukce čerpací stanice Veveří a pročištění
stávajících zdrojů.
Kanalizace
Obec se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev a v Chráněné oblasti přirozené
akumulace vod Novohradské hory. Nové Hrady jsou odkanalizovány jednotnou kanalizaci. V roce 2007 byla
provedena intenzifikace stávající ČOV. Ve výhledu bude zachován současný stav odkanalizování. Postupně bude
vyměněna stávající stoková síť za nové řady z PVC. Na ČOV je navrţeno připojit místní část Údolí. Připojení
bude provedeno přes ČS do stávající kanalizace obce Nové Hrady.
3114_016_00 Novosedly nad Neţárkou
Vodovod
V obci Novosedly nad Neţárkou je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojeno cca 95 %
trvalých obyvatel a 90 % rekreantů. Zásobování pitnou vodou obce Novosedly nad Neţárkou je provedeno
napojením obce na skupinový vodovod Hamr. Obyvatelé nenapojení na vodovod jsou zásobováni vodou
z domovních studní, v nichţ mnoţství vody je dostatečné a voda je dobré kvality. Zdrojem poţární vody v obci je
poţární nádrţ.
Kanalizace
Kanalizační síť v obci Novosedly nad Neţárkou je jednotná. Kapacita ČOV je 600 EO. ČOV je mechanickobiologická. Obyvatelé nepřipojení na kanalizaci mají odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách.
Stávající systém odkanalizování a stávající technologie čištění odpadních vod a kapacitní parametry ČOV jsou
vyhovující pro současný stav. Navrhuje se kompletní rekonstrukce ČOV a její zkapacitnění na 800 EO.
63
3113_010_00 Olešnice
Vodovod
Obec Olešnice je napojena na vodovod pro veřejnou potřebu. ÚV i zdroj pitné vody jsou v dobrém stavu, bude
nutno vyměnit stávající rozvodné řady za nové z PE. Ve zdroji pitné vody je zvýšený obsah ţeleza a manganu.
Vzhledem k předpokládanému nárůstu připojených obyvatel a rekreantů na vodovod se navrhuje postupné
rozšířování rozvodné vodovodní sítě.
Kanalizace
V obci Olešnice je vybudována jednotná kanalizační síť a nová ČOV Olešnice. Ve výhledu se stávající kanalizace
doplní o nové řady. ČOV je nová a plně funkční.
3113_012_00 Petříkov
Vodovod
Obec Petříkov není v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Obyvatelé
pouţívají ke svému zásobení soukromé studny. Ve výhledu bude v obci vybudován vodovod.
Kanalizace
Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 50 %
obyvatel. Kanalizace je zaústěna do Stropnice. Odpadní vody od 50 % obyvatel jsou zachycovány
v bezodtokových jímkách a vyváţeny na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu.
Kapacita nové ČOV bude 200 EO.
3105_034_00 Pístina
Vodovod
Zásobování pitnou vodou obce Pístina je provedeno napojením obce na SKV Pleše - J.Hradec - Hamr.
Obyvatelé nepřipojení na vodovod jsou zásobováni z domovních studní. Mnoţství vody ve studních je dostatečné
pouze z části, kvalita vody ve studních není známa. Zdrojem poţární vody v obci jsou návesní rybníky a poţární
nádrţ. Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Vzhledem k předpokládanému
nárůstu připojených obyvatel na vodovod se navrhuje rozšíření rozvodné vodovodní sítě.
Kanalizace
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť. Na veřejnou kanalizaci je napojeno 85 % z trvale a 90 %
z přechodně bydlících obyvatel. Obyvatelé jsou připojeni přes septiky. Obec plánuje vybudování ČOV. Navrţeno
je nadále vyuţití stávající kanalizace včetně rybníka Vonoš, avšak pouze jako dočišťovacího biologického stupně.
3105_035_00 Plavsko
Vodovod
Obec Plavsko má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Na vodovod je připojeno 90 % z trvale a 50 %
z přechodně bydlících obyvatel. Zdrojem vody jsou tři hydrogeologické vrty. Obyvatelé nepřipojení na vodovod
jsou zásobováni z vlastních studní. Kvalita vody ve studních není známa, mnoţství vody je dostatečné. Zdrojem
poţární vody v obci jsou návesní rybníky. Navrhuje se napojení Malého Plavska na obec Stráţ nad Neţárkou.
V budoucnosti je navrţeno dle RPI napojení Plavska na SKV Hamr – Jindřichův Hradec přes obec Stráţ nad
Neţárkou z důvodu zajištění zásobování pitnou vodou odpovídající kvality.
Kanalizace
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť. Na veřejnou kanalizaci je napojeno 90 % z trvale a 50 %
z přechodně bydlících obyvatel. Odkanalizovaná je celá hlavní část obce, kanalizace chybí v části „Malé
Plavsko“. Nenapojení obyvatelé mají vyváţecí jímky. Obec má vlastní ČOV. Technický stav kanalizace je
uspokojivý. Kapacita kanalizačních sběračů při přívalových deštích je místy mírně nedostatečná. V obci není
ţádný průmyslový podnik produkující znečištění.
3106_010_00 Pohorská Ves, Leopoldov
Vodovod
Obec Pohorská Ves je zásobena pitnou vodou z obecního
dochází sezónně k vysychání a poklesu jejich vydatností. V
řady po obci. Systém zásobování pitnou vodou se nebude
rekonstrukce stávajícího přívodného řadu do vodojemu a
studních je dostatečné. Kvalita vody ve studních není známa.
vodovodu. Zdrojem vodovodu jsou 2 vrty. U vrtů
roce 2001 byly rekonstruovány všechny rozvodné
měnit ani v budoucnosti. Ve výhledu bude nutná
posílení vodních zdrojů. Mnoţství vody v těchto
64
Kanalizace
Obec Pohorská Ves se nachází v OP VD Římov, v CHKO a v CHOPAV Novohradské Hory. Obec Pohorská Ves
má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno cca 100% obyvatel. Splaškové vody jsou odváděny
jednotnou kanalizací na obecní ČOV. Dešťové vody jsou odlehčovány před ČOV v odlehčovací komoře, která je
zaústěna do Pohorského potoka. Ve výhledu bude nutné vylepšit technologii stávající ČOV. Vyčištěné odpadní
vody budou vypouštěny do Pohořského potoka. Stávající dočišťovací rybníček můţe být vyuţit k dočištění
odlehčovaných odpadních vod.
3114_017_00 Ponědraţ
Vodovod
Obec je napojena na vodovod. Obec nemá vlastní zdroj vody. Zásobní řad je zřízen z věţového vodojemu u
Lomnice nad Luţnicí, který je ve správě VaK JČ. Zásobní řad je veden nejprve do obce Záblatí, dále pokračuje
do Ponědraţe a končí v obci Ponědráţka, v níţ byl rovněţ nově vybudován vodovod. Zdrojem poţární vody
v obci je poţární nádrţ. Systém zásobování je vyhovující a nebude se měnit ani v budoucnu. V budoucnosti
budou Lomnice nad Luţnicí a Záblatí napojeny na VS JČ odbočkou z vodovodu Dynín – Záblatí – Lomnice nad
Luţnicí - Třeboň.
Kanalizace
V obci Ponědraţ je vybudována nesoustavná kanalizační síť, na niţ je napojeno cca 85 % trvale bydlících
obyvatel a cca 80 % rekreantů, z nichţ většina má septiky. Nenapojení obyvatelé mají akumulační jímky.
Zbývající část obyvatel i rekreantů má septiky s přepadem do povrchových vod. Obec nemá ČOV. Recipientem je
Ponědraţský potok. Vzhledem ke stáří a špatnému stavu kanalizace je návrh na vybudování nové splaškové
kanalizace v celé obci a vybudování ČOV .
3114_018_00 Ponědráţka
Vodovod
Obec Ponědráţka má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, uvedený do provozu v červnu 2003, na který je
v současnosti napojeno 87 z 92 trvale ţijících obyvatel a 100% přechodně bydlících obyvatel. Obec je vlastníkem
zásobního řadu od vodojemu a rozvodných řadů. Vodovod je zásoben ze zdroje vody (vrty) v obci Lomnice n.
Luţnicí. Zdrojem poţární vody v obci je Ponědraţský rybník. Systém zásobování vodou v obci se nebude
v budoucnu měnit. V budoucnosti budou Lomnice nad Luţnicí a Záblatí napojeny na VS JČ odbočkou z vodovodu
Dynín – Záblatí – Lomnice nad Luţnicí - Třeboň.
Kanalizace
V obci Ponědráţka je vybudována kanalizační síť. Na kanalizaci je napojeno 90% obyvatel. Obyvatelé
nenapojení na kanalizaci mají odpadní vody akumulovány v bezodtokových jímkách. Odpadní vody jsou svedeny
jedinou výustí do rybníka Švarcenberk. Navrhuje se vzhledem ke stáří kanalizace v celé obci vybudování nové
splaškové kanalizace a ČOV.
3105_040_00 Příbraz
Vodovod
Obec Příbraz má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojeno cca 90 % trvale a cca 90
% přechodně bydlících obyvatel, ostatní mají vlastní studny. Mnoţství vody v domovních studních je dostatečné,
kvalita vody není dobrá. Součástí obce je osada Hutě. V této osadě jsou obyvatelé zásobováni pitnou vodou
z individuálních zdrojů. Mnoţství vody ve studních v letním období je nedostatečné. Zdrojem poţární vody jsou
návesní rybníky. Obec má záměr vybudovat vodovod v osadě Hutě.
Kanalizace
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť. Kanalizace je zřízena v celé obci a je na ni připojena většina (98
%) stálých obyvatel i rekreantů. Obec Příbraz vybudovala kořenovou čistírnu odpadních vod, která zajišťuje
čištění všech odpadních vod v obci. Odpadní vody jsou svedeny do čerpací jímky, odkud jsou dále čerpány na
samotnou ČOV. Technický stav kanalizace je uspokojivý, problémy s nedostatečnou kapacitou kanalizace
nejsou, ČOV plní správně svou funkci.
3114_019_00 Rapšach
Vodovod
Rapšach má vybudované rozvodné řady vodovodu v převáţné části obce. Provozovatelem vodovodu je firma Ing.
Kepka - Farma Rapšach. Zdrojem vody je vrt. V obci není přírodní zdroj poţární vody. Ve výhledu se uvaţuje
také o výstavbě vodovodu ÚV Hamr - České Velenice. Tímto by vznikla moţnost zásobení obce přes úpravnu
vody Hamr.
65
Kanalizace
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť, na kanalizaci je napojeno 80 % trvale bydlících obyvatel a cca 20
% rekreantů, ostatní mají bezodtokové vyváţecí jímky. Kanalizace má dvě výusti, první z nich odvádí odpadní
vody do melioračního kanálu, druhá do Černého potoka. Při přívalových deštích se vyskytly občasné problémy
s kapacitou kanalizace, které však nejsou zásadnějšího rázu. Prvořadým úkolem v obci je dobudování ČOV a
výtlačných řadů.
3105_041_00 Ratiboř
Vodovod
V obci Ratiboř je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Mnoţství vody v domovních studních je nedostatečné
a kvalita vody není známa. Zdrojem poţární vody je návesní rybník a poţární nádrţ. Systém zásobování pitnou
vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Vodovodní řad pokračuje z Ratiboře do Roseče a je navrhováno dále
napojení obcí Stajka, Hatín, Polště a propojení do Políkna.
Kanalizace
Ve větší části obce Ratiboř je vybudována pouze dešťová kanalizace, která však je v havarijním stavu. Obec má
vybudovanou ČOV. Výusť z ČOV je jedna a ústí do bezejmenného potoka, který se dále ústí do rybníka Velká
Holná protékaného Holenským potokem.
3105_043_00 Roseč
Vodovod
Obec Roseč má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem poţární vody v obci je návesní rybník.
Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Výhledově se uvaţuje o moţném propojení
vodovodů Roseč – Stajka – Polště – Hatín na skupinový vodovod Pleše - J. Hradec. Cílem projektu je zajištění
odpovídající kvality pitné vody.
Kanalizace
V obci Roseč je vybudována jednotná kanalizační síť. Obec má vybudovanou kořenovou ČOV Občiny.
Recipientem je rybník Holná. Technický stav kanalizace je uspokojivý. Navrhuje se vybudovat novou ČOV
v lokalitě „Pod Trachtou“ včetně souvisejících kanalizačních stok.
3114_020_00 Smrţov
Vodovod
Obec Smrţov má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, na který je v současnosti napojeno všech 100 %
trvale ţijících obyvatel a většina rekreantů. Zdrojem vody jsou dva podzemní vrty. Zdrojem poţární vody je
návesní rybník a rybníky v blízkosti obce.
Kanalizace
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť. Na kanalizaci je napojeno 86 % stálých obyvatel a 80 %
rekreantů. Ostatní trvale ţijící mají vyváţecí jímky, u rekreantů je stav nezjištěn a pravděpodobně vypouštějí
odpadní vody do povrchových vod. Obec nemá ČOV. Recipientem je Zlatá stoka. Navrhuje se v obci vybudování
ČOV.
3114_021_00 Staňkov
Vodovod
Zásobování pitnou vodou obce Staňkov je provedeno napojením obce na skupinový vodovod Pleše-J.HradecHamr přes Chlum u Třeboně. Na vodovod pro veřejnou potřebu je napojeno cca 80 % obytných domů.
Obyvatelé nepřipojení na vodovod jsou zásobováni z domovních studní, mnoţství vody ve studních je dostatečné
pouze z části, kvalita vody není známa. Zdrojem poţární vody jsou tři přilehlé rybníky.
Kanalizace
Obec Staňkov nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace. Všechny odpadní vody jsou zachycovány
v bezodtokových jímkách, odkud se z cca 60% vyváţejí na ČOV Chlum u Třeboně, zbývající jímky jsou vyváţeny
na zemědělsky vyuţívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní
vodoteče, resp. okolních rybníků. Navrhuje se dobudování kanalizační sítě v obci, vzhledem k výškovým
poměrům v obci je nutné zbudovat částečně gravitační kanalizaci a částečně výtlak s ČS.
66
3105_046_00 Stráţ nad Neţárkou
Vodovod
Obec Stráţ nad Neţárkou je v současné době zásobena vodou ze skupinového vodovodu Pleše – Hamr.
Zásobování je provedeno samostatnou odbočkou přes redukční ventil, z této odbočky je rovněţ přes redukční
ventil zásobována obec Pístina. Zdrojem poţární vody jsou rybníky a řeka Neţárka. Systém zásobování pitnou
vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Navrhuje se do budoucna napojit na SKV Pleše – Hamr přes Stráţ
nad Neţárkou obec Plavsko.
Kanalizace
Obec Stráţ nad Neţárkou má vybudovanou jednotnou kanalizaci, odvádějící splaškové i povrchové vody. Obec
nemá dosud vybudovanou ČOV.
3114_022_00 Stříbřec
Vodovod
Zásobování pitnou vodou obce Stříbřec je provedeno napojením obce na skupinový vodovod Pleše - J.Hradec Hamr. Na vodovod pro veřejnou potřebu je napojeno cca 80% obytných domů. Zásobených obyvatel je v obci
260. Zdrojem poţární vody je v obci poţární nádrţ. Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani
v budoucnosti. Kromě běţné údrţby a oprav se neuvaţuje s ţádnou významnou investicí.
Kanalizace
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť. Na kanalizaci jsou napojeni všichni trvale ţijící obyvatelé a část
rekreantů. Zbývající rekreanti mají většinou bezodtoké jímky. Odpadní vody jsou odváděny na ČOV. Recipientem
je Stříbřecký potok ústící do Nové Řeky. ČOV se nachází v III. pásmu hygienické ochrany vodního zdroje Praha –
Podolí.
3114_023_00 Suchdol nad Luţnicí
Vodovod
Obec Suchdol nad Luţnicí má vybudovaný vodovod, na který je v současnosti napojeno 2850 obyvatel (téměř
100%). Zdrojem vody jsou dva podzemní vrty. Kvalita surové vody je dobrá. Úprava vody je zaloţena na
odţelezňování a chloraci. Stávající úpravna vody pochází z roku 1972, rekonstrukce Zdrojem poţární vody je
řeka Luţnice nebo přilehlé rybníky. Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Řad
z Nového Yorku by dále pokračoval do obce Rapšach. Ve výhledu se uvaţuje také o výstavbě vodovodu ÚV
Hamr - České Velenice. Tímto by vznikla moţnost zásobení obce přes úpravnu vody Hamr.
Kanalizace
Obec Suchdol nad Luţnicí má vybudovanou kanalizaci pro veřejnou potřebu. Na kanalizaci navazuje mechanicko
– biologická ČOV. Recipient řeka Luţnice. Stávající systém odkanalizování je vyhovující. Stávající technologie
čištění odpadních vod a kapacitní parametry ČOV jsou vyhovující. Je navrţeno napojení místních částí Bor,
Františkov, Hrdlořezy, Klikov a Tušť na ČOV Suchdol nad Luţnicí.
3114_024_00 Třeboň
Vodovod
Zásobování pitnou vodou města Třeboň je provedeno napojením obce na skupinový vodovod Hamr – Třeboň,
který je zásoben z úpravny vody Hamr. Na vodovod pro veřejnou potřebu je napojeno cca 90 % obytných domů.
Je doporučena změna systému zásobení města na gravitační zásobování přes vodojem s vyřazením stávající AT
stanice Na kopečku a výhledově napojení na Vodárenskou soustavu J. Čechy.
Ve výhledu se uvaţuje s propojením VS Jiţní Čechy a SKV Hamr. Vodovodní řad Dynín – Záblatí bude
prodlouţen do Lomnice nad Luţnicí s odbočkou do VDJ Lomnice nad Luţnicí. Řad bude dále pokračovat po hrázi
rybníka Koclířov, lesem směrem k obci Dunajovice, západně okolo Dunajovic a do nového vodojemu Dunajovická
Hora.
Kanalizace
Kanalizační síť města Třeboň je jednotná a je svedena do tří čerpacích stanic, kterými je následně odpadní voda
čerpána na ČOV Třeboň – Gigant. Odkanalizováno kanalizací pro veřejnou potřebuje cca 90 % obytných budov.
V obci se vyskytují větší průmysloví producenti – Pivovar Regent s potravinářskou výrobou, Otavan s.r.o s textilní
výrobou, Lázně Třeboň s odpadní vodou z lázeňských procedur a provozu.
ČOV Třeboň – Gigant byla vybudována pro čištění odpadních vod z ţivočišné výroby, pro čištění městských
odpadních vod není technologie ČOV vyhovující. Recipientem je rybník Roţmberk. Stávající systém
odkanalizování je vyhovující, je nutná jeho rekonstrukce a zkapacitnění, rovněţ je nutná rekonstrukce čerpacích
67
stanic PSK I a II . Na stavbu nové ČOV Třeboň je vydáno stavebního povolení. Na odtokové potrubí do rybníka
Roţmberk je vydáno územní rozhodnutí a je zpracována dokumentace pro stavební povolení.
3110_023_00 Val
Vodovod
Obec Val je připojena na Vodárenskou soustavu jiţní Čechy. Zdrojem vodovodu je skupinový vodovod Dolní
Bukovsko. Vodovod zásobuje cca 95% obyvatel, zbývající část obyvatel je zásobena z domovních studní.
Mnoţství vody v těchto studních je nedostatečné. Kvalita vody ve studních nevyhovuje. Zásobování pitnou vodou
se nebude v budoucnu měnit.
Kanalizace
Obec Val, která se nachází v CHKO Třeboňsko, má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno
90 % trvale bydlících obyvatel. Všechny splaškové vody rekreantů jsou zaústěny do kanalizace. Polovina po
předčištění v septicích a polovina bez předčištění. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací. Vzhledem
ke stávajícímu rozsahu odkanalizování je moţné zváţit i variantu uvaţující s vyuţitím stávající kanalizace jako
jednotné i nadále, ovšem pouze v případě, ţe technicky vyhoví současným poţadavkům. Obec Val má
připravenou projektovou dokumentaci na stavbu kanalizace a ČOV v katastru obce Val k územnímu řízení.
3110_027_00 Vlkov
Vodovod
Obec Vlkov je v současné době zásobena z domovních studní. Mnoţství vody v těchto studních je dostatečné.
Kvalita vody ve studních není známa.
Kanalizace
Obec Vlkov se nachází v CHKO Třeboňsko. Západně od obce, ve vzdálenosti cca 0.40 km, se nachází CHOPAV
Třeboňská pánev. Vlkov má v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu . Splaškové vody
jsou odváděny oddílnou kanalizací (cca 20% obyvatel) na novou ČOV, ostatní splaškové vody se zachycují
v bezodtokých jímkách a jsou pak vyváţeny na zemědělsky vyuţívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny
systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče a následně do Luţnice. Vyčištěné odpadní vody budou
vypouštěny do Luţnice.
3114_025_00 Záblatí
Vodovod
Zásobování pitnou vodou obce Záblatí je provedeno napojením obce na skupinový vodovod z ÚV Lomnice nad
Luţnicí. Na vodovod pro veřejnou potřebu je napojeno cca 80 % obytných domů. Zásobených obyvatel je v obci
85. V obci je umístěn zdroj poţární vody – poţární nádrţ, v blízkosti obce je velké mnoţství vodních ploch.
Systém zásobování pitnou vodou se bude v budoucnosti měnit. Je vypracován projekt vodovodu Dynín – Záblatí
(Vodoinvest) s napojením na VS Jiţní Čechy. Napojení na Jihočeskou vodárenskou soustavu by bylo provedeno
u obce Dynín. Ve výhledu se uvaţuje s propojením VS Jiţní Čechy a SKV Hamr. Vodovodní řad Dynín – Záblatí
bude prodlouţen do Lomnice nad Luţnicí s odbočkou do VDJ Lomnice nad Luţnicí. Řad bude dále pokračovat po
hrázi rybníka Koclířov, lesem směrem k obci Dunajovice, západně okolo Dunajovic a do nového vodojemu
Dunajovická Hora.
Kanalizace
V obci je vybudována jednotná kanalizační síť, na kterou je napojeno cca 85% trvale bydlících obyvatel a 85%
přechodně bydlících obyvatel. Zbývajících cca 15 % obyvatel není na kanalizaci napojeno a má vyváţecí jímky se
svozem na zemědělské pozemky. Výusti jdou do systému otevřených melioračních kanálů, které se dále spojují
v jediný kanál s výtokem do Ponědraţského rybníka. Ponědraţský rybník je napájen (a protékán) Zlatou stokou.
Kanalizace je v poměrně uspokojivém stavu, přestoţe byla z větší části budována svépomocí. Problémy
s kapacitou kanalizace nejsou. Do budoucna se počítá se zřízením dvou za sebou řazených stabilizačních nádrţí
pro čištění odpadních vod.
3113_016_00 Ţár
Vodovod
Obec Ţár je napojena na vodovod Horní Stropnice - Ţár . Původní ÚV Ţumberk a vodní zdroje jsou vráceny
zemědělskému druţstvu a to ji vyuţívá pro vlastní potřebu. Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani
v budoucnu.
Kanalizace
Obec je odkanalizovaná jednotnou kanalizací ve správě obce. Betonová kanalizace v celkové délce cca 600 m
DN 400 mm je zaústěna do ČOV. Jedná se o ČOV s hrubým předčištěním a s aktivací (balená ČOV - typ VHS I).
68
Kal z ČOV je odváţen k zemědělskému vyuţití. ČOV je v provozu od roku 1995. Odtok z ČOV je zaústěn do
odtoku z rybníka Ţár. Dešťové vody z jednotné kanalizace jsou vypouštěny do recipientu. Stávající ČOV
kapacitně vyhovuje i do budoucna. Ve výhledu bude nutné provést intenzifikace ČOV a stávající řady budou
vyměněny za nové z PVC.
Energetika
Zásobování el. energií
Celé řešené území je elektrifikováno mimo sídla Valtéřov.
Stávající trafostanice jsou zakresleny ve výkresu. Podstatnou část trafostanic tvoří zděné kabelové trafostanice,
které jsou typu 2 x 630 kVA a 1 x 630 kVA. Tam, kde jsou ještě venkovní vedení VN, jsou umístěny převáţně
sloupové stanice BTS do 630 kVA a 400 kVA, ojediněle pak příhradové PTS do 250 kVA.
Obecně lze konstatovat, ţe elektrorozvodná zařízení VN, včetně trafostanic jsou v dobrém technickém stavu a
vyhovují pro dnešní zatíţení.
Řešeným územím prochází vedení VVN 110kV.
Rozvoj výroby a distribuce elektrické energie
Stávající pokrytí elektrickou energií je stabilizované.
Zásobování plynem
V řešeném území je zásobování plynem pouze části řešeného území. Velká část sídel plynofikovaná není.
Problémem v ostatním území je malá hustota spotřeby a vzdálenost od liniových plynovodů. V generelech pro
řešené území se předpokládá dokončení plynofikace velké části řešeného území.
Plynofikované katastry: Veselí nad Luţnicí, Horusice, Bošilec, Kardašova Řečice, Roseč, Stajka, Hatín,
Novosedly nad Neţárkou, Luţnice, Lomnice nad Luţnicí, Přeseka, Dunajovice, Břilice, Třeboň, Spolí u Ledenic,
Domanín u Třeboně, Plavsko, Stráţ nad Neţárkou, Dolní Lhota u Stráţe nad Neţárkou, Příbraz, Ţíteč, Chlum u
Třeboně, Hamr, Majdalena, Klikov, Tušť, Rapšach, Krabonoš, Nová Ves nad Luţnicí, České Velenice, Buková u
Nových Hradů, Ţár u Nových Hradů, Boţejov u Nových Hradů, Svébohy, Horní Stropnice, Nové Hrady
Centralizované zásobování teplem CZT
V řešeném území se předpokládá stabilizace a rozvoj jiţ existujících systémů CZT ve Třeboňsko Novohradsku.
Obnovitelné zdroje energie
Představují do budoucna nepostradatelnou sloţku kombinace energetických zdrojů. Předpokládá se vyuţití
obnovitelných zdrojů energie ve větším rozsahu. Velký potenciál je především ve vyuţití biomasy, bioplynu,
zejména pak odpadního dřeva, slámy a sena. Generely pro řešené území zdůrazňují především podporu
ekologicky vhodnějšího bio paliva.
Větrné elektrárny
Nemohou se umisťovat na území CHKO z důvodů narušení krajinného rázu.
Sluneční energie
Podmínky pro vyuţití sluneční energie v řešeném území jsou dobré - především pro osamocené objekty, horské
chaty a v místech, kde přivedení elektřiny je ekonomicky neúnosné. Toto zařízení, pokud je pro individuální
objekty, nemá výraznější negativní vliv na ochranu přírody a ţivotní prostředí. U větších technologických objektů
by bylo nutné posoudit jejich vliv na krajinný ráz.
Malé vodní elektrárny
Vyuţívání vodní energie má svojí tradici. Malé vodní elektrárny zatím nemají významný potenciál. Individuelně
bude nutné posuzovat vliv zařízení zejména na ţivotní prostředí, na vodní reţim území a na krajinný ráz. Na
druhé straně bude nutné zohlednit potřebnou míru efektivnosti investice a dobu její návratnosti. Nezbytné bude
porovnání s dalšími moţnými zdroji elektrické energie a jejími způsoby zásobování.
Vyuţití biomasy
Vyuţívání biomasy a odpadního dřeva je omezeno reţimem ochrany v lesích patřících do CHKO. Palivo můţe
být výhledově více uplatněno v podhůří.
Vytápění
K vytápění je v oblastech řešené studií vyuţíváno elektrické energie, plynu a centralizovaného zásobování teplem
CZT. Stále však zůstává poměrně vysoký počet obydlených bytů vytápěných tuhými palivy – uhlí, dřevo. Viz.
následující kartogram.
69
16. Kartogram Obydlé byty podle energie pouţívané k vytápění
70
B.I.f
Horninové prostředí a geologie
Zájmové území Novohradska patří z geologického hlediska k šumavské větvi moldanubika. Název
moldanubikum je odvozen od řeky Vltavy (Moldau) a Dunaje (Danubius). Od jihu z Horního Rakouska zasahuje
na českou stranu masiv vyvřelých hornin ţulového charakteru, tzv. moldanubický pluton budovaný granodiority
všech přechodných typů. Od konce prvohor do konce druhohor bylo území Novohradských hor převáţně oblastí
zvětrávání a odnosu hornin. Nejspíše ve starohorách se z původních sedimentů a vyvřelin vytvořily za vysokých
teplot a tlaků horniny přeměněné, metamorfované – z jílovců svory a pararuly, z ţul ortoruly, z bazických vyvřelin
amfibolity. Přechodným článkem mezi metamorfity a vyvřelinami jsou migmatity. Největší plochu zaujímají
v širším okolí Nových Hradů mezi obcemi Bukvice, Olešnice, Ţár a Hrádek. Od Benešova nad Černou k Novým
Hradům tvoří rozsáhlé těleso biotitická ortorula. Prouţkované typy migmatitů přecházející lokálně do hornin
ţulového vzhledu a mají největší rozšíření mezi obcemi Malonty a Novými Hrady.
Podstatná část území mikroregionu Třeboňsko je tvořena chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou
rezervací Třeboňsko. Podloţí Třeboňské pánve je budováno horninami moldanubika. Ty tvoří nejen skalní
podklad sedimentární části Třeboňské pánve v západní polovině CHKO, ale významně vystupují na povrch i v její
východní polovině a v navazujících územích patřících do Českomoravské vrchoviny (Javořická vrchovina). Na
severozápadě navazuje na Třeboňskou pánev Středočeská pahorkatina. Na tomto území se vyskytují jednak
metamorfované horniny (především pararuly a migmatity) předprvohorního stáří, jednak granodiority (různě zrnité
ţuly a granodiority) moldanubického plutonu, které jsou prvohorního stáří. Tektonicky podmíněná pánev je
vyplněna sedimenty druhohorního stáří (svrchní křída) aţ třetihorního stáří (neogén – miocén), které vývojově
patří k mělkovodním jezerně-říčním sedimentům. Vznikaly snášením rozrušených a kaolinizovaných hornin
z vyvýšených okrajů do depresí pánevního prostoru. Svrchnokřídová sedimentace představovaná především
klikovským souvrstvím je plošně nejrozsáhlejší a nejmocnější výplní Třeboňské pánve a místy dosahuje mocnosti
aţ 300 m. Sedimenty tvoří různě zbarvené pískovce, slepence, jílovce, prachovce, jíly a písky různé zrnitosti a
různého stupně zpevnění. Na podstatně menší ploše zejména v západní části CHKO vystupují na povrch
třetihorní sedimenty neogénu (souvrství lipnické, zlivské, mydlovarské, domanínské a ledenické). Jsou tvořeny
různě zbarvenými a různě zrnitými jíly, písky, diatomity a křemenci. Z kvartérních usazenin jsou plošně
nejrozsáhlejší pleistocénní pokryvy říčních štěrků a písků v říčních nivách Luţnice a Neţárky o mocnosti aţ 30 m.
Zejména Luţnice má v jiţní a centrální části CHKO zachovánu ukázkovou říční nivu s několika terasovými stupni
a dochovanou dynamikou toku. K okolí Luţnice a Neţárky je soustředěna většina těţených loţisek štěrkopísků.
Holocénní sedimenty představují nejmladší vrstvy fluviálních štěrků a písků, nivní a svahové hlíny, sedimenty
vodních nádrţí, kyselé statiny a oligotrofní rašeliny. Z hlediska ochrany přírody je významný výskyt vátých písků
vzniklých navátím z písčitých naplavenin Luţnice a Neţárky. Největší koncentrace vátých písků je v 34 km
dlouhém pásmu říčních teras od Majdaleny k Veselí nad Luţnicí. Třeboňská rašeliniště se vyvíjela od konce
posledního glaciálu na místech s příhodnou konfigurací terénu a málo propustným podloţím. Nejrozsáhlejší
rašeliniště jsou v okolí Třeboně, Šalmanovic, Hrdlořez, Mirochova a v blízkosti Záblatského a Horusického
rybníka. Vedle nich existuje řada menších loţisek, ve kterých rašelina často přechází do rašelinných zemin.
Zájmové území Novohradska je z pohledu přítomnosti loţisek nerostných surovin chudé. V území není
těţeno ţádné loţisko nerostných surovin.
Třeboňsko v minulých desetiletích bylo a v současnosti stále je zdrojem štěrkopísků, ţivcových písků a
rašeliny pro značnou část Čech. Proto je z hlediska ochrany přírody a krajiny na Třeboňsku významným faktorem
velkoplošná těţba štěrkopísků v nivách Luţnice a Neţárky. V těchto lokalitách je vymezeno 12 dobývacích
prostorů v různém stadiu těţby a rekultivace a řada dalších rozsáhlých výhradních i nevýhradních loţisek. Jedná
se o dobývací prostory Hanson ČR a.s. – Veselí nad Luţnicí, Cep, Cep I, Cep II, Tušť, Tušť I, Horusice, Horusice
I, Novosedly nad Neţárkou, Stráţ nad Neţárkou, Pístina a dobývací prostor Lasselsberger – Krabonoš. V době
vrcholu těţby štěrkopísků v 80. letech 20. století byla z krajiny doslova vymazána řada přírodních detailů. Dnes
jsou na těchto místech většinou hluboká bezodtoká jezera , která sice velmi rychle získávají přírodní charakter,
ale znamenají zvýšené riziko pro kvalitu podzemních vod. Celková výše těţeb klesla oproti 70. a 80. letům
minulého století na přijatelné hodnoty a představuje zhruba 30 – 40 % dřívějších maxim. Ročně se těţí v rámci
všech těţebních společností kolem 1,5 mil. tun štěrkopísku včetně ţivcových surovin. Díky moderní legislativě na
úseku ochrany přírody a krajiny byly snad definivně zrušeny původní záměry na pokračování těţby
v nejcennějších částech Třeboňska (Horní Luţnice, Jemčina, Majdalena, Holičky) a zásoby loţisek štěrkopísku o
objemu několika desítek milionů metrů krychlových byly převedeny z kategorie volných zásob do zásob vázaných
z důvodů střetu s ochranou přírody a krajiny. Rovněţ průmyslová těţba rašeliny je zhruba na čtvrtině původních
objemů a její budoucnost je omezena ţivotností dnes existujících těţeben bez perspektivy otevření dalších lokalit.
Naproti tomu je moţno prakticky bez omezení vyuţívat rašelinu jako přírodní léčivý zdroj pro místní lázeňství
(Třeboň) neboť objem těţby pro tento účel je velmi malý a rašelina můţe být po pouţití regenerována. Lázeňství
je povaţováno za přípustný a perspektivní směr rozvoje místní ekonomiky.
Dovozní závislost celého regionu na základních stavebních surovinách lze z pohledu jeho dalšího
udrţitelného rozvoje hodnotit jako omezující limit. Důvody pro tento závěr jsou následující:
71
1. transport stavebních surovin ze vzdálených produkčních oblastí (nákladní automobilová doprava)
zatěţuje místní komunikace, je zdrojem nadměrného hluku a emisí,
2. nutné mezideponie těchto materiálů mohou představovat rušivé antropogenní prvky v krajině,
3. v nejcennějších partiích CHKO Třeboňsko (stavby, údrţba a opravy účelových komunikací) jsou
aplikovány cizorodé horninové typy (granulity), které se v tomto prostoru nevyskytují.
V nedávné minulosti v celé oblasti existovala řada drobných lomečků, těţeben a písníků, které byly
příleţitostně vyuţívány jako místní zdroje pro údrţbu cest a drobné opravy. Jelikoţ se jedná o loţiska
nevyhrazených nerostů (stavebního kamene a písků), která jsou součástí pozemku, zákonem 114/1992 Sb. o
ochraně přírody a krajiny (§16, odst. 1), v platném znění, je umoţněno jejich případné vyuţití pro stavební účely i
v prostoru CHKO.
Pokud vyplyne z dalšího předpokládaného vývoje osídlení v řešeném území zvýšená potřeba stavebního
kamene, bylo by vhodné prověřit způsoby jeho zajištění například účelovou studií. Jejím cílem by bylo
vyhodnocení současného stavu, předpokládaného vývoje poptávky po stavebních materiálech, vymezení
vhodných lokalit místního významu a zhodnocení vhodnosti těchto místních materiálů pro předpokládané terénní
úpravy, údrţbu komunikací a vybrané stavební záměry v území. Dále by by mohla rovněţ dát argumentačně
podloţenou odpověď na otázku, zda pro udrţitelný rozvoj území je s ohledem na jeho vysokou přírodní hodnotu
výhodnější import stavebních surovin či jeho minimalizace, doprovázená účelným vyuţitím lokálních zdrojů.
B.I.g
Vodní reţim v území
Hydrologická charakteristika zájmového území
Z hlediska průměrného specifického odtoku jsou Novohradské hory včetně podhůří regionem srovnatelným
s podhůřím Šumavy; jeví se tedy odtokově jako jisté pokračování pásu podhůří Šumavy jihovýchodním směrem.
Rozdíl mezi odtokově bohatšími pohořími (Šumava, Jizerské hory, Krušné hory) a Novohradskými horami
spočívá v menším mnoţství zimních sráţek a tím i menším mnoţství zimního a jarního odtoku. V Novohradských
horách se tvoří mnohem menší zásoby vody ve sněhové pokrývce neţ v sousední horské Šumavě. Rozdíly
v odtoku v rámci samotných Novohradských hor ajejich podhůří jsou poměrně značné. Primárně se zde projevuje
závislost na průměrných ročních sráţkách, které jsou determinovány nadmořskou výškou.
Území Novohradských hor a zejména Třeboňské pánve patří mezi významné zdrojové oblasti České
republiky z hlediska zásobování pitnou vodou. Horská část Novohradských hor je jedním ze sráţkově bohatých
území se značnou dispoziční zásobou kvalitních povrchových a menší míře i podzemních vod. Vodohospodářský
význam Novohradských hor zesílil po vybudování vodárenské soustavy Římov a byl legislativně podpořen v roce
1979 vyhlášením velké části území jako chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Cílem vyhlášení
CHOPAV je zabránit vyčerpání, znečištění či jinému znehodnocení vodních zdrojů a vytvářet podmínky, které
umoţní vyuţívání těchto zdrojů pro současné i budoucí potřeby společnosti. Z toho důvodu je zde omezeno
zmenšování lesních pozemků, odvodňování lesních i zemědělských pozemků, těţba rašeliny a nerostů, výstavba
výkrmen prasat, skladů ropných látek, průmyslových závodů zpřísněna jsou i pravidla pro budování skládek
odpadů. Výskyt a oběh podzemních vod je v CHOPAV Novohradské hory podmíněn sítí puklin, kterými jsou
poměrně hustě prostoupeny variské granodiority. Dobře propustný je i zvětralinový plášť písčitého a písčitojílovitého charakteru. Přes tyto relativně příznivé podmínky se na území CHOPAV Novohradské hory nevytvořily
významnější zásoby podzemních vod. Intenzita zvětrávání různých hornin a jejich rozpukání vyvolává značné
rozdíly v průtočnosti horninového prostředí. Mocnost těchto zvodnělých hornin obvykle nepřesahuje několik
desítek metrů. Směrem do hloubky propustnost metamorfovaných hornin všeobecně klesá a ve větších
hloubkách můţe být vyšší propustnost jen v místech s rozpukanými horninami. Proto i četné prameny mají
nepatrnou vydatnost v setinách aţ desetinách sekundového litru. CHOPAV Novohradské hory patří do typu
podzemních vod se sezónním doplňováním zásob. Z hlediska podzemních vod celé řešené území náleţí ke
krystaliniku v povodí horní Vltavy a Úhlavy – číslo hydrogeologického rajonu 631, krystaliniku v povodí Luţnice –
číslo hydrogeologického rajonu 651, Třeboňská pánev – jiţní část, číslo hydrogeologického rajonu 214
aTřeboňská pánev – severní část, číslo hydrogeologického rajonu 215. Zvodnění lze v HGR Třeboňská pánev
charakterizovat jako masívní v ostatní HGR jako lokální. Jednotlivé kolektory jsou zpravidla odvodňovány do
nejbliţšího vodního toku.
Území Novohradska leţí na předělu hydrogeologických rajónů 631 – krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy
a 214 Třeboňská pánev – jiţní část. Zásobování se provádí převáţně místními vodovody, mělkými jímkami se
zářezy, mělkými studněmi a bývá doplňováno z povrchových zdrojů.
CHOPAV Třeboňská pánev se rozkládá v západní části CHKO a zasahuje kromě povodí Luţnice téţ na značnou
část povodí Stropnice. Území v CHOPAV Třeboňská pánev se dělí na hydrogeologický rajón 214 – Třeboňská
pánev jiţní část a rajón 215 – Třeboňská pánev severní část. Západní část území CHKO Třeboňsko je od r. 1982
součástí oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Třeboňská pánev vyhlášené za účelem ochrany bohatství
72
podzemních vod. Ty jsou totiţ významné pro daleko větší prostor neţ je Třeboňsko, které se jeví
z vodohospodářského hlediska jako oblast aktivní tzn., ţe její vodní zdroje stačí pro krytí potřeb uţitkové i pitné
vody celé oblasti. Území musí být chráněno proti znečištění a neuváţenému čerpání podzemních vod a dalším
činnostem, které by mohly ohrozit jejich mnoţství a kvalitu. Hladiny podzemních vod měly původní pozitivní
výstupní úroveň aţ 1 m nad terén, v současnosti se pohybují zřejmě vlivem dlouhodobého odběru podniky Dobrá
Voda HBSW Byňov a Fontea a.s. cca 0,3 m nad zemí. Vydatnost uvedených pramenů se dle pozorování ČHMÚ
pohybuje okolo normálu nebo je mírně sníţena. Ze stávajícího hydrogeologického posudku vyplývá, ţe vodní
reţim není zatím čerpáním z vrtů firmy HBSW zásadně ohroţen, doporučuje se však provádět soustavný
monitoring zásob podzemních vod. Na základě hodnocení zdrojů povrchové a podzemní vody z hlediska jejich
stávající a výhledové bilanční napjatosti, případně pasivity bude nutné, specifikovat limit podmiňující budoucí
rozvoj řešeného území. Na základě výsledků provedených hydrogeologických prací lze předpokládat, ţe
mnoţství podzemních vod, které by bylo moţné vyuţívat z pánevních sedimentů a kvartérních uloţenin
v Třeboňské pánvi činí 900 – 1000 l/sec. Vodárenské vyuţití buď jiţ existuje nebo se předpokládá rovněţ u
několika jezer po těţbě štěrkopísku. Jako dlouhodobé limity změn ve vyuţití území jsou také chápány lokality
vhodné pro akumulaci povrchových vod.
Územní celek Novohradsko
Hydrografická síť v území
Zájmové území řešené v Územní studii Třeboňsko - Novohradsko se z hlediska hydrologie povrchových
vod nachází v hlavním povodí Labe. Povodí Labe lze v zájmovém území rozdělit na dílčí povodí :
 Luţnice – čhp 1-07-01 a 1-07-02
 Malše – čhp 1-06-02
Hydrografická síť Novohradských hor
Území Novohradské hory a podhůří je vymezeno povodím Malše s přítoky a malým povodím horní
Luţnice. Obě tato povodí přesahují zejména jiţní a severní hranici geomorfologicky vymezeného území
Novohradských hor a jejich podhůří a zasahují i do sousedního Rakouska. Hydrografickou sítí rozumíme síť
stálých vodních toků a enklávy přirozených a umělých vodních nádrţí v území.
Přirozené vodní toky
Malše je hlavním tokem odvodňujícím převáţnou většinu území Novohradských hor. Tato řeka je jedním
z významných přítoků Vltavy, její rozvodnice tvoří hranici popisovaného území. Z větších pravostranných přítoků
lze uvést Kabelský potok, Tichou, Kamenici, Černou a Stropnici. Z uvedených přítoků Malše mají největší význam
řeky Černá a Stropnice. Významnými přítoky Černé jsou Pohořský, Huťský, Tisový, Luţný potok a Uhlišťský
potok. Z významných přítoků Stropnice je moţno uvést Bedřichovský, Novohradský, Vyšenský potok a Svinenský
potok.
Luţnice – je téţ významným tokem Novohradských hor, na jejichţ území se však ještě nestačí rozvinout
do formy významné řeky.
Rybníky
V rámci zájmového území Novohradských hor se nachází velké mnoţství rybníků. Převáţná většina
z nich leţí v povodí Stropnice, avšak poměrně mnoho rybníků, byť pouze malých je i v povodí Malše. Obecně lze
vlastní Novohradské hory označit za krajinu poměrně chudou na vodní plochy. Podhorské a okrajové oblasti
zájmového území, zejména na severu a severovýchodě jiţ patří do rybničních systémů povodí Stropnice územně
navazujících na Třeboňsko. O Černé a Malši se nelze takto vyjádřit ; rybníky zde mají z hlediska odtokových
poměrů zanedbatelný význam.
Rybníky u Pohořského potoka - na západ aţ jihozápad je osídlená oblast s mnoţstvím menších a malých
rybníků.
Novohradská rybniční soustava – je situována východně od Ţárského rybníka. Z nejznámějších jsou
Kachní rybník, Velebil, případně Velký Dolní rybník a Horní Karolinský rybník.
Rybníky na Vyšenském potoce – v soustavě rybníků na Vyšenském potoce jsou významné Byňovský
rybník, Nakolický rybník a Jakulský rybník.
Ţárský rybník a další rybníky mezi Olešnicí a tokem Stropnice – největším a nejvýznamnějším rybníkem
na Novohradsku je Ţárský rybník, jeden z nejstarších rybníků v Čechách z roku 1221.
Klauzury
Jsou velmi zajímavými nádrţemi, typickými pro Novohradské hory. Byly zřizovány převáţně na konci 18.
století pro akumulaci vody s cílem nadlepšování průtoků v době plavení dřeva po Černé a jejich přítocích,
zejména na Pohořském potoce. Takových nádrţí bylo vybudováno 8, z toho 7 je jich v povodí Černé a 1 v povodí
Luţnice.
73
Vodní nádrţe
VN Humenice na Stropnici byla vybudována na konci 80. let 20.století. Jejím účelem je sniţování
povodňových průtoků pod nádrţí. Nádrţ je situována mezi zaústění Bedřichovského potoka a Nové Hrady a
vzniklá vodní plocha vyplňuje úzké a poměrně hluboké údolí.
Vyhodnocení jednotlivých katastrálních území
Obec Benešov nad Černou, kód obce 545406
K.ú. Benešov nad Černou, katastrální výměra 1241 ha, lesnatost činí 42% výměry k.ú. Hlavními toky
jsou říčka Černá, Pohořský potok a Svinenský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Dluhošťským potokem,
Luţným potokem a Klenským potokem. Na území katastru je 546 ha zemědělské půdy, která byla na 182 ha
odvodněna drenáţí (33% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 26,6 ha a zastavěné plochy a
nádvoří činí 10,68 ha.
K.ú. Dluhoště, katastrální výměra 742 ha, lesnatost činí 46% výměry k.ú. Hlavními toky jsou říčka Černá
a Svinenský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Dluhošťským potokem. Na území katastru je 340 ha
zemědělské půdy, která byla na 209 ha odvodněna drenáţí (62% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se
rozkládají na 2,74 ha a zastavěné plochy a nádvoří činí 2,89 ha.
K.ú. Hartunkov, katastrální výměra 583 ha, lesnatost činí 48% výměry k.ú. Hlavními toky jsou říčka
Černá, Pohořský potok a Svinenský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Klenským potokem. Na území katastru
je 256 ha zemědělské půdy, která byla na 162 ha odvodněna drenáţí (63% plochy zemědělské půdy). Vodní
plochy se rozkládají na 11,99 ha a zastavěné plochy a nádvoří činí 1,35 ha.
K.ú. Kuří, katastrální výměra 692 ha, lesnatost činí 51% výměry k.ú. Hlavními toky jsou říčka Černá a
Pohořský potok. Na území katastru je 266 ha zemědělské půdy, která byla na 82 ha odvodněna drenáţí (31%
plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 1,69 ha a zastavěné plochy a nádvoří činí 1,56 ha.
Koeficient ekologické stability činí 2,77 – vcelku vyváţená krajina.
K.ú. Ličov, katastrální výměra 275 ha, lesnatost činí 12% výměry k.ú. Hlavním tokem je říčka Černá.
Drobné toky jsou zastoupeny Dluhošťským potokem. Na území katastru je 148 ha zemědělské půdy, která byla
na 64 ha odvodněna drenáţí (43% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 34,04 ha a
zastavěné plochy a nádvoří činí 1,27 ha.
K.ú. Valtéřov, katastrální výměra 414 ha, lesnatost činí 39% výměry k.ú. Hlavními toky jsou říčka Černá
a Svinenský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Klenským potokem. Na území katastru je 218 ha zemědělské
půdy, která byla na 75 ha odvodněna drenáţí (34% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 1,52
ha a zastavěné plochy a nádvoří činí 0,61 ha.
K.ú. Velký Jindřichov, katastrální výměra 630 ha, lesnatost činí 69% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
říčka Černá a Svinenský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Luţným potokem. Na území katastru je 161 ha
Celkem obec Benešov nad Černou – studie se týká území o rozloze 45,77 km2. Lesy se rozkládají na
46,4% dotčených katastrálních území. Hlavními toky jsou Černá, Pohořský potok a Svinenský potok. Drobné toky
jsou zastoupeny Luţným, Dluhošťským a Klenským potokem. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 827 ha
zemědělské půdy (tj. 42,7% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 84,14 ha a zastavěné
plochy a nádvoří činí 19,7 ha.
Obec Dolní Dvořiště, kód obce 545465
K.ú. Cetviny, katastrální výměra 638 ha, lesnatost činí 32% výměry k.ú. Hlavním tokem je řeka Malše.
Na území katastru je 351 ha zemědělské půdy, která byla na 172 ha odvodněna drenáţí (49% plochy
zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 5,6 ha a zastavěné plochy a nádvoří činí 0,31 ha.
K.ú. Mikulov, katastrální výměra 388 ha, lesnatost činí 53% výměry k.ú. Hlavním tokem je řeka Malše.
Drobné toky zastupuje hraniční tok Kamenice. Na území katastru je 170 ha zemědělské půdy, která byla na 95 ha
2
Obec Dolní Dvořiště – studie se týká území o rozloze 10,26 km . Lesy se rozkládají na 39,9%
dotčených katastrálních území. Hlavním tokem je řeka Malše. Drobné toky jsou zastoupeny hraničním tokem
Kamenice. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 266 ha zemědělské půdy (tj. 51% plochy zemědělské
půdy). Vodní plochy se rozkládají na 7,4 ha a zastavěné plochy a nádvoří činí 0,35 ha.
74
Obec Horní Stropnice, kód obce 544515
K.ú. Bedřichov u Horní Stropnice, katastrální výměra 210 ha, lesnatost činí 5% výměry k.ú. Hlavním
tokem je Stropnice. Drobné toky jsou zastoupeny Bedřichovským potokem. Na území katastru je 184 ha
K.ú. Dlouhá Stropnice, katastrální výměra 999 ha, lesnatost činí 32% výměry k.ú. Hlavním tokem je
Stropnice. Drobné toky jsou zastoupeny přítoky Veveřského potoka. Na území katastru je 573 ha zemědělské
půdy, která byla na 360 ha odvodněna drenáţí (63% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na
30,98 ha a zastavěné plochy a nádvoří činí 3,78 ha.
K.ú. Dobrá Voda u Horní Stropnice, katastrální výměra 131 ha, lesnatost činí 67% výměry k.ú. Hlavním
tokem je Stropnice. Drobné toky jsou zastoupeny Bedřichovským potokem. Na území katastru je 27 ha
zemědělské půdy, která nebyla odvodněna. Vodní plochy nejsou zastoupeny a zastavěné plochy a nádvoří činí
1,19 ha.
K.ú. Hojná Voda, katastrální výměra 353 ha, lesnatost činí 75% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Černá a
Stropnice. Drobné toky jsou zastoupeny Luţným a Bedřichovským potokem. Na území katastru je 73 ha
zemědělské půdy, která nebyla odvodněna. Vodní plochy se rozkládají na 0,063 ha a zastavěné plochy a nádvoří
činí 1,77 ha.
K.ú. Horní Stropnice, katastrální výměra 689 ha, lesnatost činí 5,7% výměry k.ú. Hlavním tokem je
Stropnice. Menší toky jsou zastoupeny Bedřichovským a Ţárským potokem. Na území katastru je 542 ha
K.ú. Paseky u Horní Stropnice, katastrální výměra 202 ha, lesnatost činí 67% výměry k.ú. Hlavním
tokem je Stropnice. Drobné toky jsou zastoupeny Paseckým potokem. Na území katastru je 60 ha zemědělské
K.ú. Rychnov u Nových Hradů, katastrální výměra 1021 ha, lesnatost činí 32% výměry k.ú. Hlavním
tokem je Svinenský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Bedřichovským, Ţárským a Klenským potokem. Na
území katastru je 573 ha zemědělské půdy, která byla na 228 ha odvodněna drenáţí (40% plochy zemědělské
půdy). Vodní plochy se rozkládají na 35,96 ha a zastavěné plochy a nádvoří činí 3,49 ha.
K.ú. Staré Hutě u Horní Stropnice, katastrální výměra 1817 ha, lesnatost činí 91% výměry k.ú. Hlavními
toky jsou Černá a Stropnice. Drobné toky jsou zastoupeny Bedřichovským a Luţným potokem. Na území katastru
je 113 ha zemědělské půdy, která nebyla odvodněna. Vodní plochy se rozkládají na 11,5 ha a zastavěné plochy a
K.ú. Svébohy, katastrální výměra 1089 ha, lesnatost činí 21% výměry k.ú. Hlavním tokem je Stropnice.
Drobné toky jsou zastoupeny Bedřichovským a Ţárským potokem. Na území katastru je 712 ha zemědělské
K.ú. Šejby, katastrální výměra 470 ha, lesnatost činí 68% výměry k.ú. Hlavním tokem je Stropnice.
Drobné toky jsou zastoupeny Veveřským potokem. Na území katastru je 120 ha zemědělské půdy, která byla na
45 ha odvodněna drenáţí (37% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 6,83 ha a zastavěné
plochy a nádvoří činí 1,86 ha.
K.ú. Meziluţí, katastrální výměra 722 ha, lesnatost činí 39% výměry k.ú. Hlavním tokem je Stropnice.
Drobné toky jsou zastoupeny Bedřichovským a Ţárským potokem. Na území katastru je 387 ha zemědělské
půdy, která byla na 234 ha odvodněna drenáţí (60,4% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na
K.ú. Konratice, katastrální výměra 291 ha, lesnatost činí 52% výměry k.ú. Hlavním tokem je Svinenský
potok. Drobné toky jsou zastoupeny přítoky Svinenského potoka. Na území katastru je 111 ha zemědělské půdy,
která byla na 29 ha odvodněna drenáţí (26% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 3,93 ha a
Celkem obec Horní Stropnice – studie se týká území o rozloze 79,94 km2. Lesy se rozkládají na 48%
dotčených katastrálních území. Hlavními toky jsou Stropnice, Černá a Svinenský potok. Drobné toky jsou
v dotčených katastrálních územích zastoupeny Bedřichovským, Ţárským, Luţným a Veveřským potokem.
Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 1753 ha zemědělské půdy (tj. 50,5% plochy zemědělské půdy). Vodní
Obec Kamenná, kód obce 535982
K.ú. Kamenná u Trhových Svinů, katastrální výměra 637 ha, lesnatost činí 26% výměry k.ú. Hlavním
tokem je Svinenský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Kondračským a Klaţarským potokem. Na území katastru
75
Celkem obec Kamenná – studie se týká území o rozloze 6,37 km2. Lesy se rozkládají na 26%
dotčeného katastrálního území. Hlavní tok je Svinenský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Kondračským
potokem. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 134 ha zemědělské půdy (tj. 32% plochy zemědělské půdy).
Vodní plochy se rozkládají na 6,7 ha a zastavěné plochy a nádvoří činí 5,19 ha. Koeficient ekologické stability pro
vybrané katastrální území činí 0,86 – území je intenzivně zemědělsky vyuţívané.
Obec Malonty, kód obce 545619
K.ú. Bělá u Malont, katastrální výměra 987 ha, lesnatost činí 64% výměry k.ú. Hlavním tokem je Černá a
Pohořský potok. Drobné toky jsou zastoupeny toky Tiché a Kamenice. Na území katastru je 288 ha zemědělské
K.ú. Ličov - Desky, katastrální výměra 445 ha, lesnatost činí 45% výměry k.ú. Hlavním tokem je Černá.
Drobné toky jsou zastoupeny tokem Kamenice a Dobechovského potoka. Na území katastru je 204 ha
rozkládají na 8,63 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 1,33 ha.
K.ú. Malonty, katastrální výměra 1046 ha, lesnatost činí 43% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Černá a
Pohořský potok. Drobné toky jsou zastoupeny tokem Kamenice. Na území katastru je 491 ha zemědělské půdy,
která byla na 236 ha odvodněna (48% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 16,85 ha a
zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 5,23 ha.
K.ú. Meziříčí u Malont, katastrální výměra 811 ha, lesnatost činí 34% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Černá a Pohořský potok. Drobné toky jsou zastoupeny tokem Kamenice. Na území katastru je 444 ha
zemědělské půdy, která byla na 182 ha odvodněna (41% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají
na 10,47 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 3,22 ha.
K.ú. Radčice u Malont, katastrální výměra 494 ha, lesnatost činí 60% výměry k.ú. Hlavním tokem je
Pohořský potok. Menší toky jsou zastoupeny tokem Kamenice. Na území katastru je 156 ha zemědělské půdy,
K.ú. Rapotice u Malont, katastrální výměra 622 ha, lesnatost činí 61% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Malše a Pohořský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Kabelským potokem. Na území katastru je 213 ha
Celkem obec Malonty – studie se týká území o rozloze 44,05 km2. Lesy se rozkládají na 50,8%
dotčených katastrálních území. Hlavními toky jsou Malše, Černá a Pohořský potok. Drobné toky jsou v dotčených
katastrálních územích zastoupeny Kamenicí, Tichou, Dobechovským a Kabelským potokem. Podrobné
odvodnění bylo vybudováno na 771 ha zemědělské půdy (tj. 43% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se
Obec Nové Hrady, kód obce 544868
Ve studii se řešení uvedených témat týká 9 katastrálních územích obce. Z toho 3 katastrální území
Byňov, Obora u Vyšného a Vyšné) náleţí do územního celku Třeboňsko.
K.ú. Mýtiny, katastrální výměra 339 ha, lesnatost činí 44% výměry k.ú. Hlavním tokem je Stropnice.
Drobné toky jsou zastoupeny Veveřským a Novohradským potokem. Na území katastru je 156 ha zemědělské
ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 0,6 ha.
K.ú. Nakolice, katastrální výměra 614 ha, lesnatost činí 40% výměry k.ú. Hlavním tokem je Stropnice.
Drobné toky jsou zastoupeny Vyšenským a a Hrdlořezským potokem. Na území katastru je 269 ha zemědělské
67,9 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 2,09 ha.
K.ú. Nové Hrady, katastrální výměra 531 ha, lesnatost činí 18% výměry k.ú. Hlavním tokem je Stropnice.
Drobné toky jsou zastoupeny Veveřským, Novohradským a Janovským potokem. Na území katastru je 297 ha
K.ú. Štiptoň, katastrální výměra 583 ha, lesnatost činí 15% výměry k.ú. Hlavním tokem je Stropnice.
Drobné toky jsou zastoupeny Vyšenským, Dvorským a Janovským potokem. Na území katastru je 354 ha
K.ú. Údolí u Nových Hradů, katastrální výměra 1425 ha, lesnatost činí 51% výměry k.ú. Hlavním tokem
je Stropnice. Drobné toky jsou zastoupeny Vyšenským, Novohradským, Veveřským, Dvorským a Janovským
76
potokem. Na území katastru je 440 ha zemědělské půdy, která byla na 208 ha odvodněna drenáţí (47% plochy
zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 160,75 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 6,38 ha.
K.ú. Veveří u Nových Hradů, katastrální výměra 677 ha, lesnatost činí 83% výměry k.ú. Hlavním tokem
je Stropnice. Drobné toky jsou zastoupeny Novohradským a Veveřským potokem. Na území katastru je 77 ha
zemědělské půdy, která byla na 15 ha odvodněna drenáţí (20% plochy zemědělské půdy. Vodní plochy se
K.ú. Byňov, katastrální výměra 2021 ha, lesnatost činí 76% výměry k.ú. Hlavním tokem je Stropnice.
Drobné toky jsou zastoupeny Hrdlořezským, Janovským, Vyšenským a Dvorským potokem. Na území katastru je
253 ha zemědělské půdy, která byla na 237 ha odvodněna drenáţí (94% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy
se rozkládají na 125,47 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 8,94 ha.
K.ú. Obora u Vyšného, katastrální výměra 346 ha, lesnatost činí 73% výměry k.ú. Hlavním tokem je
Stropnice. Drobné toky jsou zastoupeny Hrdlořezským a Vyšenským potokem. Na území katastru je 62 ha
K.ú. Vyšné, katastrální výměra 1432 ha, lesnatost činí 74% výměry k.ú. Hlavním tokem je Stropnice.
Drobné toky jsou zastoupeny Vyšenským, Jelením a Hrdlořezským potokem. Na území katastru je 280 ha
Celkem obec Nové Hrady – studie se týká území o rozloze 79,68 km2. Lesy se rozkládají na 59,1%
dotčených katastrálních území. Hlavním tokem je Stropnice. Drobné toky jsou zastoupeny Hrdlořezským,
Vyšenským, Janovským, Dvorským, Jelením, Novohradským a Veveřským potokem. Podrobné odvodnění bylo
vybudováno na 1238 ha zemědělské půdy (tj. 57% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na
Obec Olešnice, kód obce 544884
K.ú. Buková u Nových Hradů, katastrální výměra 833 ha, lesnatost činí 34,3% výměry k.ú. Hlavním
tokem je Stropnice. Drobné toky jsou zastoupeny Ţárským potokem a jeho přítoky. Na území katastru je 416 ha
Celkem obec Olešnice – studie se týká území o rozloze 8,33 km2. Lesy se rozkládají na 34,3%
dotčeného katastrálního území. Hlavním tokem je Stropnice. Drobné toky reprezentuje Ţárský potok. Podrobné
odvodnění bylo vybudováno na 287 ha zemědělské půdy (tj. 69% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se
Obec Pohorská Ves, kód obce 545694
K.ú. Dolní Příbraní, katastrální výměra 2580 ha, lesnatost činí 83% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Malše, Černá a Pohořský potok. Drobné toky jsou zastoupeny tokem Tiché, Kabelským a Huťským potokem. Na
půdy). Vodní plochy se rozkládají na 7,79 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 1 ha.
K.ú. Luţnice u Pohorské Vsi, katastrální výměra 860 ha, lesnatost činí 64% výměry k.ú. Hlavními toky
jsou Černá a Pohořský potok. Drobné toky jsou zastoupeny přítoky páteřních toků. Na území katastru je 258 ha
K.ú. Pivonice u Pohorské Vsi, katastrální výměra 2049 ha, lesnatost činí 86% výměry k.ú. Hlavními
toky jsou Luţnice, Černá a Pohořský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Luţným a Huťským potokem. Na území
katastru je 215 ha zemědělské půdy, která byla na 86 ha odvodněna drenáţí (40% plochy zemědělské půdy).
Vodní plochy se rozkládají na 15,57 ha a zastavěné plochy a nádvoří činí 2,81 ha.
K.ú. Pohoří na Šumavě, katastrální výměra 2638 ha, lesnatost činí 83% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Luţnice, Malše a Pohořský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Huťským potokem. Na území katastru je 369 ha
Celkem obec Pohorská Ves – studie se týká území o rozloze 81,27 km2. Lesy se rozkládají na 89,1%
dotčených katastrálních území. Hlavními toky jsou Luţnice, Malše, Černá a Pohořský potok. Drobné toky jsou
zastoupeny Huťským a Kabelským potokem. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 366 ha zemědělské půdy
(tj. 30% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 44,65 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají
5,4 ha.
77
Obec Ţár, kód obce 545376
K.ú. Boţejov u Nových Hradů, katastrální výměra 352 ha, lesnatost činí 31% výměry k.ú. Hlavním
tokem je Svinenský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Ţárským potokem a jeho přítoky. Na území katastru je
K.ú. Ţár u Nových Hradů, katastrální výměra 748 ha, lesnatost činí 20% výměry k.ú. Hlavním tokem je
Stropnice. Drobné toky jsou zastoupeny Ţárským a Janovským potokem. Na území katastru je 364 ha
K.ú. Ţumberk u Nových Hradů, katastrální výměra 408 ha, lesnatost činí 25% výměry k.ú. Hlavním
tokem je Svinenský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Ţárským potokem. Na území katastru je 364 ha
Celkem obec Ţár – studie se týká území o rozloze 15,08 km2. Lesy se rozkládají na 11,8% dotčených
katastrálních území. Hlavními toky jsou Stropnice a Svinenský potok. Drobné toky reprezentuje Ţárský a
Janovský potok. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 474 ha zemědělské půdy (tj. 56% plochy zemědělské
půdy). Vodní plochy se rozkládají na 178,33 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 10,53 ha.
Celkem Novohradsko – studie se týká území o rozloze 332,78 km2. Lesy se rozkládají na 17 974 ha tj.
54% dotčených katastrálních území. Hlavními toky jsou Malše, Luţnice, Černá, Stropnice a Svinenský potok.
Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 6 146 ha zemědělské půdy (tj. 50,3% plochy zemědělské půdy, která
činí 12 207 ha). Vodní plochy se rozkládají na 1 243 ha (3,74%) a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 130,8 ha
(0,39%). Zemědělsky intenzivně vyuţívané jsou katastry Bedřichov u Horní Stropnice, Horní Stropnice, Svébohy,
Meziříčí u Malont, Ličov, Valtéřov, Kamenná, Štiptoň a Rychnov u Nových Hradů. Ekologicky nejstabilnější jsou
katastry Veveří u Nových Hradů, Radčice u Malont, Rapotice u Malont, Mikulov, Cetviny, Dobrá Voda u Horní
Stropnice, Hojná Voda, Staré Hutě u Horní Stropnice, Paseky u Horní Stropnice, Dolní Příbraní, Pivonice u
Pohorské Vsi a Pohoří na Šumavě.
78
Územní celek Třeboňsko
Hydrografická síť v území
Zájmové území řešené v Územní studii Třeboňsko - Novohradsko se z hlediska hydrologie povrchových
vod nachází v hlavním povodí Labe. Povodí Labe lze v zájmovém území rozdělit na dílčí povodí :
Luţnice – čhp 1-07-01 a 1-07-02
Neţárky – čhp 1-07-03
Hydrografická síť Třeboňska
Přirozenou osou území Třeboňska a tokem odvodňujícím podstatnou část pánve je řeka Luţnice. Délka
toku v CHKO je 72 km, přičemţ v horní části po rybník Roţmberk řeka v délce 50 km bohatě meandruje. V ploše
nivy se na tomto úseku nachází přes 500 trvale zvodnělých tůní. Nejvýznamnějším přítokem Luţnice je Neţárka,
která odvodňuje severovýchodní část CHKO. Délka toku Neţárky v CHKO je 28,5 km. Hydrografickou sítí
rozumíme síť stálých vodních toků a enklávy přirozených a umělých vodních nádrţí v území.
Přirozené vodní toky
Luţnice je hlavním tokem odvodňujícím převáţnou část Třeboňské pánve. Protéká aţ po obec Dráchov
plochým údolím zprvu místy zalesněným a v dolních dvou třetinách značně rybničnatým. V Nové Vsi do toku
zleva ústí Jelení potok, přibliţně 2 km jiţně od Tuště se zprava vlévá tok Gamzy. Jihovýchodně od Suchdola nad
Luţnicí se zleva vlévá Hrdlořezský potok. V Tušti přijímá zprava Černý potok a cca 1 km severovýchodně od
Suchdola se do Luţnice vlévá zprava tok Dračice. Ve vzdálenosti 1,5 km pod ústím Dračice přijímá zprava tok
Ţabince a 1 km od ţelezniční stanice Chlum u Třeboně ústí do řeky zprava nejprve Purkrabská stoka a níţe pak
také zprava Koštěnický potok. Ve vzdálenosti cca 1 km nad ústím Koštěnického potoka odbočuje nad jezem Pilař
vlevo cca 48 km dlouhý umělý kanál Zlatá stoka slouţící k regulaci přítoků a odtoků v řadě rybníků a malých
nádrţí po levém břehu Luţnice. Od soutoku s Koštěnickým potokem aţ k Novořeckým splavům nepřijímá Luţnice
ţádný významný přítok. Vzhledem k tomu, ţe od Novořeckých splavů jsou velké vody odváděny do Neţárky,
slouţí Stará řeka spíše jako náhon na rybník Roţmberk. Přibliţně 150 m nad Novořeckými splavy ústí zleva do
Luţnice tzv. Odlehčovač slouţící k odlehčení povodňových průtoků z Podřezanské stoky (Cepské povodí) do
Luţnice. Do rybníka Roţmberk ústí Prostřední stoka, která do něj přivádí vody z Cepského povodí (Podřezanská
stoka, Černá stoka). Po průtoku rybníkem Roţmberk směřuje Luţnice severním směrem plochým údolím. Její tok
je z převáţné většiny upraven, napřímen a sevřen do hrází. Neupraveny zůstávají jen kratší úseky. Řečiště je
mělce zaříznuto do plochého údolí lemováno po obou stranách loukami, pastvinami a menšími lesíky. V tomto
úseku Luţnice se v okolí nachází řada větších rybníků. V říčním kilometru 83,2 ústí do řeky zleva Miletínský potok
protékající rybníkem Dvořiště. Od soutoku s Miletínským potokem aţ k severní hranici CHKO přibírá Luţnice
zleva Ponědraţský a Bukovský potok, drobné přítoky zprava nejsou významné. Do závěrového profilu
Bukovského potoka pod Horusickým rybníkem s názvem Potrubí, ústí Zlatá stoka. Za hranicí CHKO se nachází
soutok Luţnice s Neţárkou, druhým nejvýznamnějším tokem v území. Spádové poměry Luţnice jsou dány
charakterem území, kterým protéká. Výškový rozdíl od pramene po ústí do Vltavy je 573 m, takţe průměrný
relativní spád činí 0,28%, na území ČR je spád téměř vyrovnaný a činí 0,08%. V úseku toku od státní hranice aţ
k Veselí nad Luţnicí tvoří Luţnice osu rybničního systému třetihorní Třeboňské pánve.
Neţárka je druhým nejvýznamnějším tokem na území CHKO Třeboňsko odvodňujícím severovýchodní
část CHKO. Od Stráţe nad Neţárkou k soutoku s pravostranným Hatínským potokem v ř. km 22,7 je řeka středně
široká s plynulými meandry, s větším rozšířením nad jezy. Přibliţně 3 km severozápadně od Stráţe nad
Neţárkou ústí zleva Nová řeka, která odbočuje z Luţnice 2,5 km severně od Majdaleny. Zprava na tomto úseku
ústí do Neţárky jen nevýznamné přítoky. Od soutoku s Hatínským potokem k ústí Řečice nad jezem Metel
Zprava v ř. km 16,7 ústí významný přítok Holenský potok od rybníka Holná, z Kolenecké obory zleva ústí jen
drobné nevýznamné přítoky. Zprava ústí řada drobných přítoků, z nichţ významný je Vřesenský potok na němţ je
soustava menších rybníků. Drobné přítoky zleva nejsou významné.
Nová řeka – odbočuje vpravo z Luţnice u tzv. Novořecké hráze 2,5 km severně od Majdaleny. Nová
řeka je umělý tok vybudovaný současně s rybniční soustavou v Třeboňské pánvi slouţící k odvedení části
povodňových průtoků, aby nebyla ohroţena hráz rybníka Roţmberk. V délce 13,5 km je významným vodním
tokem dle vyhlášky 470/2001 Sb. Technická koncepce úpravy Novořeckých splavů spočívá ve výstavbě
kapacitních hrazených jezových polí tak, aby bylo moţno ovládat dělení průtoku aţ do průtoku o velikosti Q 1000 –
3
597 m /sec. a tím zabránění přelití Novořecké hráze při velké vodě.
Rybníky
V rámci zájmového území Třeboňska se jen v CHKO nachází 465 rybníků o celkové rozloze 7 486 ha.
Pokrývají 10 % plochy CHKO a tvoří zde 16 vodohospodářských soustav (např. Nadějská, Chlumecká).
Převáţná většina z nich leţí v povodí Luţnice a Neţárky. K největším rybníkům patří Roţmberk, Svět, Opatovický
rybník, Koclířov, Velký Tisý, Horusický rybník, Záblatský rybník, Velká Holná, Bošilecký rybník a Káňov.
79
Největšího rozmachu dosáhla výstavba rybníků v 16. století. Obecně lze Třeboňsko označit za krajinu bohatou na
vodní plochy. Rybníky mají významný vliv na hydrologický reţim území.
Roţmberk – rybník na řece Luţnici, zemní sypaná hráz 11 m vysoká, délka 1 950 m. Vodní plocha 489 ha, max.
3
2
hloubka 6,2 m, objem nádrţe 5,86 mil. m , plocha povodí 1355 km , délka vzdutí 3,5 km, průměrný roční průtok
3
3,29 m /sec. Na ochranu roţmberské hráze před povodňovými průtoky byl vybudován umělý kanál Nová řeka.
Svět – rybník na Spolském potoce, zemní sypaná hráz 7,5 m vysoká, délka 1 400 m. Vodní plocha 201,3 ha,
3
objem nádrţe 3,325 mil. m , délka vzdutí 3,4 km.
Opatovický rybník – rybník na Opatovické stoce, zemní sypaná hráz 7 m vysoká, délka 1 500 m. Vodní plocha
3
160,6 ha, objem nádrţe 3,43 mil. m , délka vzdutí 2,1 km.
Koclířov – rybník na Miletínském potoce, zemní sypaná hráz 4,5 m vysoká, délka 1 600 m. Vodní plocha 192,2
3
ha, objem nádrţe 1,95 mil. m , délka vzdutí 1,4 km.
Velký Tisý – rybník na Miletínském potoce, zemní sypaná hráz 5 m vysoká, délka 1 850 m. Vodní plocha 317 ha,
3
Horusický rybník – rybník na Bukovském potoce, zemní sypaná hráz 11 m vysoká, délka 730 m. Vodní plocha
3
2
415 ha, objem nádrţe 3,97 mil. m , délka vzdutí 3,3 km plocha povodí 56,15 km , průměrný roční průtok 0,294
3
m /sec.
Záblatský rybník – rybník na Ponědraţském potoce, zemní sypaná hráz 8 m vysoká, délka 1 150 m. Vodní
3
plocha 305 ha, objem nádrţe 3,35 mil. m , délka vzdutí 2,2 km.
Velká Holná – rybník na Holenském potoce, zemní sypaná hráz 7 m vysoká, délka 384 m. Vodní plocha 229,8
3
ha, objem nádrţe 5,537 mil. m , délka vzdutí 2,3 km.
Bošilecký rybník – rybník na Bošileckém potoce, zemní sypaná hráz 3 m vysoká, délka 420 m. Vodní plocha
3
190 ha, objem nádrţe 1,81 mil. m , délka vzdutí 2,5 km.
Káňov – rybník na Kaňovském potoce, zemní sypaná hráz 3,2 m vysoká, délka 400 m. Vodní plocha 152,2 ha,
3
Vyhodnocení jednotlivých katastrálních území
Obec Bošilec, kód obce 535 401
K.ú. Bošilec, katastrální výměra 958 ha, lesnatost činí 16% výměry k.ú. Hlavním tokem je Bukovský
potok. Drobné toky jsou zastoupeny Bošileckým potokem. Na území katastru je 515 ha zemědělské půdy, která
byla na 499 ha odvodněna drenáţí (97% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 205 ha a
Obec Cep, kód obce 509191
K.ú. Cep, katastrální výměra 3547 ha, lesnatost činí 74% výměry k.ú. Hlavním tokem je Podřezanská
stoka. Na území katastru je 547 ha zemědělské půdy, která byla na 490 ha odvodněna drenáţí (89% plochy
zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 190 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 10 ha.
Obec České Velenice, kód obce 546089.
Obec České Velenice, kód obce 546089
K.ú. České Velenice, katastrální výměra 1209 ha, lesnatost činí 61% výměry k.ú. Hlavním tokem je
Luţnice. Drobné toky jsou zastoupeny tokem Rybné. Na území katastru je 269 ha zemědělské půdy, která byla
na 139 ha odvodněna drenáţí (52% plochy zemědělské půdy). Úprava toků nebyla provedena. Vodní plochy se
Obec Domanín, kód obce 562840
K.ú. Domanín u Třeboně, katastrální výměra 1240 ha, lesnatost činí 25% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Spolský potok, Zlatá stoka a Opatovická stoka. Drobné toky jsou zastoupeny Petrovickým potokem. Na území
Vodní plochy se rozkládají na 285,2 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 9 ha.
Obec Drahov, kód obce 563765
K.ú. Drahov, katastrální výměra 1097 ha, lesnatost činí 35% výměry k.ú. Hlavním tokem je |Neţárka.
Drobné toky jsou zastoupeny Zlukovským a Vřesenským potokem. Na území katastru je 517 ha zemědělské
Obec Dunajovice, kód obce 562 815
K.ú. Dunajovice, katastrální výměra 818 ha, lesnatost činí 26% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Zlatá
stoka a Miletínský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Kaňovským potokem. Na území katastru je 542 ha
80
zemědělské půdy, která byla na 386 ha odvodněna drenáţí (71% plochy zemědělské půdy). Úprava toků nebyla
provedena. Vodní plochy se rozkládají na 28 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 7,23 ha.
Obec Dvory nad Luţnicí, kód obce 509141
K.ú. Dvory nad Luţnicí, katastrální výměra 1564 ha, lesnatost činí 54% výměry k.ú. Hlavním tokem je
Luţnice. Drobné toky jsou zastoupeny Hrdlořezským a Jelením potokem. Na území katastru je 592 ha
Obec Dynín, kód obce 544451
K.ú. Lhota u Dynína, katastrální výměra 522 ha, lesnatost činí 6% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Luţnice a Zlatá stoka. Drobné toky jsou zastoupeny Ponědraţským a Bošileckým potokem. Na území katastru je
Obec Frahelţ, kód obce 562637
K.ú. Frahelţ, katastrální výměra 299 ha, lesnatost činí 13% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice a
Miletínský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Ponědraţským potokem. Na území katastru je 198 ha zemědělské
Obec Halámky, kód obce 562807
K.ú. Halámky, katastrální výměra 690 ha, lesnatost činí 72% výměry k.ú. Hlavním tokem je Luţnice.
Drobné toky jsou zastoupeny tokem Gamzy a Černého potoka. Na území katastru je 145 ha zemědělské půdy,
která byla na 162 ha odvodněna drenáţí (82% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 22,05 ha
a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 4,88 ha.
Obec Hamr, kód obce 562386
K.ú. Hamr, katastrální výměra 1194 ha, lesnatost činí 71% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice, Nová
Řeka, Zlatá stoka a Koštěnický potok. Drobné toky jsou zastoupeny tokem Ţabince. Na území katastru je 218 ha
Obec Hatín, kód obce 546291
K.ú. Hatín, katastrální výměra 2811 ha, lesnatost činí 78% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Neţárka a
Řečice. Drobné toky jsou zastoupeny Hatínským a Holenským potokem. Na území katastru je 459 ha
zemědělské půdy, která byla na 231 ha odvodněna drenáţí (50,3% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se
K.ú. Stajka, katastrální výměra 178 ha, lesnatost činí 12% výměry k.ú. Hlavním tokem je Neţárka.
Drobné toky jsou zastoupeny Hatínským, Holenským a Vyderským potokem. Na území katastru je 136 ha
Celkem obec Hatín – studie se týká území o rozloze 29,89 km2. Lesy se rozkládají na 74% dotčeného
katastrálního území. Hlavními toky jsou Neţárka a Řečice. Drobné toky reprezentuje Hatínský, Holenský a
Vyderský potok. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 286 ha zemědělské půdy (tj. 48% plochy zemědělské
Obec Hrachoviště, kód obce 562831
K.ú. Hrachoviště u Třeboně, katastrální výměra 490 ha, lesnatost činí 20% výměry k.ú. Hlavním tokem
je Podřezanská stoka. Drobné toky jsou zastoupeny tokem Opatovické stoky. Na území katastru je 336 ha
Obec Hranice, kód obce 544540
K.ú. Hranice u Nových Hradů, katastrální výměra 691 ha, lesnatost činí 31% výměry k.ú. Hlavním
tokem je Luţnice. Drobné toky jsou zastoupeny Hrdlořezským potokem. Na území katastru je 393 ha zemědělské
81
Obec Chlum u Třeboně, kód obce 546461
K.ú. Chlum u Třeboně, katastrální výměra 1863 ha, lesnatost činí 50% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Luţnice, Nová Řeka a Koštěnický potok. Drobné toky jsou zastoupeny tokem Ţabince a Vodoteče. Na území
Vodní plochy se rozkládají na 197,17 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 27,89 ha.
K.ú. Lutová, katastrální výměra 1157 ha, lesnatost činí 23% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice a
Nová Řeka. Drobné toky jsou zastoupeny Kříţovou a Rybniční stokou. Na území katastru je 329 ha zemědělské
K.ú. Mirochov, katastrální výměra 972 ha, lesnatost činí 63% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Nová Řeka
a Koštěnický potok. Drobné toky jsou zastoupeny Lásenicí. Na území katastru je 202 ha zemědělské půdy, která
byla na 145 ha odvodněna drenáţí (72% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 121,47 ha a
K.ú. Ţíteč, katastrální výměra 746 ha, lesnatost činí 26% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Nová Řeka a
Koštěnický potok. Na území katastru je 372 ha zemědělské půdy, která byla na 286 ha odvodněna drenáţí (77%
plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 121,97 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 7,64
ha.
Celkem obec Chlum u Třeboně – studie se týká území o rozloze 47,38 km2. Lesy se rozkládají na 42%
dotčených katastrálních území. Hlavními toky jsou Luţnice, Nová Řeka a Koštěnický potok. Drobné toky
reprezentují Lásenice, Ţabinec, Vodoteč, Kříţová a Rybniční stoka. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na
986 ha zemědělské půdy (tj. 68% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 921,33 ha a
Obec Jílovice, kód obce 544639
K.ú. Kojákovice, katastrální výměra 1167 ha, lesnatost činí 44% výměry k.ú. Hlavním tokem je Spolský
potok. Drobné toky jsou zastoupeny Petrovickým potokem a Opatovickou stokou. Na území katastru je 483 ha
K.ú. Lipnice u Kojákovic, katastrální výměra 508 ha, lesnatost činí 20% výměry k.ú. Hlavním tokem je
Podřezanská stoka. Drobné toky jsou zastoupeny Opatovickou stokou. Na území katastru je 338 ha zemědělské
K.ú. Šalmanovice, katastrální výměra 826 ha, lesnatost činí 23% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Stropnice a Podřezanská stoka. Drobné toky jsou zastoupeny přítoky Stropnice a Podřezanské stoky. Na území
Celkem obec Jílovice – studie se týká území o rozloze 25,01 km2. Lesy se rozkládají na 32% dotčených
katastrálních území. Hlavními toky jsou Stropnice, Podřezanská stoka a Spolský potok. Drobné toky reprezentují
Petrovický potok a Opatovická stoka. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 1243 ha zemědělské půdy (tj.
90% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 169,36 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají
17,43 ha.
Obec Kardašova Řečice, kód obce 546542
K.ú. Kardašova Řečice, katastrální výměra 3280 ha, lesnatost činí 45% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Neţárka a Řečice. Drobné toky jsou zastoupeny Kardašským, Holenským a Vřesenským potokem. Na území
Vodní plochy se rozkládají na 381 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 38,4 ha.
K.ú. Mnich u Kardašovy Řečice, katastrální výměra 542 ha, lesnatost činí 23% výměry k.ú. Hlavním
tokem je Řečice. Drobné toky jsou zastoupeny Holenským potokem. Na území katastru je 326 ha zemědělské
K.ú. Nítovice, katastrální výměra 761 ha, lesnatost činí 23% výměry k.ú. Hlavními tokemy jsou Neţárka
a Řečice. Drobné toky jsou zastoupeny Vřesenským potokem. Na území katastru je 294 ha zemědělské půdy,
Celkem obec Kardašova Řečice – studie se týká území o rozloze 45,83 km2. Lesy se rozkládají na
42% dotčených katastrálních území. Hlavními toky jsou Neţárka a Řečice. Drobné toky reprezentují Kardašský,
Holenský a Vřesenský potok. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 905 ha zemědělské půdy (tj. 49% plochy
82
Obec Klec, kód obce 562688
K.ú. Klec, katastrální výměra 632 ha, lesnatost činí 15% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice a
Miletínský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Rybniční stokou. Na území katastru je 139 ha zemědělské půdy,
Obec Libín, kód obce 544744
K.ú. Spolí u Ledenic, katastrální výměra 601 ha, lesnatost činí 47% výměry k.ú. Hlavním tokem je
Spolský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Petrovickým potokem. Na území katastru je 281 ha zemědělské
Obec Lomnice nad Luţnicí, kód obce 546674
K.ú. Lomnice nad Luţnicí, katastrální výměra 1890 ha, lesnatost činí 2% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Luţnice, Zlatá stoka a Miletínský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Ponědraţským potokem a Rybniční stokou.
Na území katastru je 1171 ha zemědělské půdy, která byla na 645 ha odvodněna drenáţí (55% plochy
Obec Luţnice, kód obce 508501
K.ú. Luţnice, katastrální výměra 1214 ha, lesnatost činí 29% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice a
Miletínský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Rybniční stokou. Na území katastru je 660 ha zemědělské půdy,
Obec Majdalena, kód obce 546712
K.ú. Majdalena, katastrální výměra 1297 ha, lesnatost činí 66% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice,
Koštěnický potok a Zlatá stoka. Drobné toky jsou zastoupeny Prostřední stokou. Na území katastru je 238 ha
Obec Mazelov, kód obce 535940
K.ú. Mazelov, katastrální výměra 863 ha, lesnatost činí 20% výměry k.ú. Hlavním tokem je Ponědraţský
potok. Drobné toky jsou zastoupeny Mazelovským potokem jeho drobnými přítoky. Na území katastru je 529 ha
Obec Nová Ves nad Luţnicí, kód obce 562360
K.ú. Krabonoš, katastrální výměra 809 ha, lesnatost činí 43% výměry k.ú. Hlavním tokem je Luţnice.
Drobné toky jsou zastoupeny Rybnou, Gamzou a Jelením potokem. Na území katastru je 264 ha zemědělské
K.ú. Nová Ves nad Luţnicí, katastrální výměra 1569 ha, lesnatost činí 65% výměry k.ú. Hlavním tokem
je Luţnice. Drobné toky jsou zastoupeny Rybnou, Gamzou, Jelením a Hrdlořezským potokem. Na území katastru
plochy se rozkládají na 26,53 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 11,45 ha.
Celkem obec Nová Ves nad Luţnicí – studie se týká území o rozloze 23,78 km2. Lesy se rozkládají na
57% dotčených katastrálních území. Hlavním tokem je Luţnice. Drobné toky reprezentují Rybná, Gamza, Jelení a
Hrdlořezský potok. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 217 ha zemědělské půdy (tj. 31% plochy
Obec Novosedly nad Neţárkou, kód obce 546844
K.ú. Kolence, katastrální výměra 1836 ha, lesnatost činí 72% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice a
Neţárka. Drobné toky jsou zastoupeny Rybniční stokou. Na území katastru je 373 ha zemědělské půdy, která
K.ú. Mláka, katastrální výměra 603 ha, lesnatost činí 63% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice a Nová
Řeka. Drobné toky jsou zastoupeny Stavišťským potokem. Na území katastru je 167 ha zemědělské půdy, která
83
K.ú. Novosedly nad Neţárkou, katastrální výměra 2028 ha, lesnatost činí 53% výměry k.ú. Hlavními
toky jsou Luţnice, Neţárka a Nová Řeka. Na území katastru je 766 ha zemědělské půdy, která byla na 303 ha
nádvoří zaujímají 14,86 ha.
Celkem obec Novosedly nad Neţárkou – studie se týká území o rozloze 44,67 km2. Lesy se rozkládají
na 62% dotčených katastrálních území. Hlavními toky jsou Luţnice, Neţárka a Nová Řeka. Drobné toky
reprezentuje Rybniční stoka. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 583 ha zemědělské půdy (tj. 45% plochy
Obec Petříkov, kód obce 535699
K.ú. Těšínov, katastrální výměra 1936 ha, lesnatost činí 74% výměry k.ú. Hlavním tokem je Stropnice.
Drobné toky jsou zastoupeny Krajní stokou, Ţárským a Hrdlořezským potokem. Na území katastru je 395 ha
Obec Pístina, kód obce 561070
K.ú. Pístina, katastrální výměra 1018 ha, lesnatost činí 48% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Neţárka a
Nová Řeka. Drobné toky jsou zastoupeny Stavišťským potokem. Na území katastru je 362 ha zemědělské půdy,
která byla na 253 ha odvodněna drenáţí (70% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 122,72
Obec Plavsko, kód obce 509078
K.ú. Plavsko, katastrální výměra 1086 ha, lesnatost činí 25% výměry k.ú. Hlavním tokem je Neţárka.
Drobné toky jsou zastoupeny Vydřím a Hatínským potokem. Na území katastru je 732 ha zemědělské půdy, která
Obec Ponědraţ, kód obce 562670
K.ú. Ponědraţ, katastrální výměra 580 ha, lesnatost činí 12% výměry k.ú. Hlavním tokem je Luţnice a
Zlatá stoka. Drobné toky jsou zastoupeny Ponědraţským, Bukovským a Bošileckým potokem. Na území katastru
Obec Ponědráţka, kód obce 562653
K.ú. Ponědráţka, katastrální výměra 637 ha, lesnatost činí 20% výměry k.ú. Hlavním tokem je Luţnice a
Zlatá stoka. Drobné toky jsou zastoupeny Bukovským potokem. Na území katastru je 325 ha zemědělské půdy,
která byla na 175 ha odvodněna drenáţí (54% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 139,34
Obec Příbraz, kód obce 561088
K.ú. Příbraz, katastrální výměra 711 ha, lesnatost činí 26% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Neţárka a
Nová Řeka. Drobné toky jsou zastoupeny Lásenicí a Stavišťským potokem. Na území katastru je 382 ha
Obec Rapšach, kód obce 547069
K.ú. Nová Ves u Klikova, katastrální výměra 529 ha, lesnatost činí 73% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Luţnice, Dračice a Koštěnický potok. Drobné toky jsou zastoupeny Ţabincem a Vodotečí. Na území katastru je
101 ha zemědělské půdy, odvodnění drenáţí nebylo provedeno. Vodní plochy se rozkládají na 0,0429 ha a
K.ú. Rapšach, katastrální výměra 2308 ha, lesnatost činí 52% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice a
Dračice. Drobné toky jsou zastoupeny Gamzou, Lunkovickým a Černým potokem. Na území katastru je 911 ha
Celkem obec Rapšach – studie se týká území o rozloze 28,37 km2. Lesy se rozkládají na 56%
dotčených katastrálních území. Hlavními toky jsou Luţnice, Dračice a Koštěnický potok. Drobné toky reprezentuje
Ţabinec, Vodoteč, Gamza, Černý a Lunkovický potok. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 686 ha
zemědělské půdy (tj. 68% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 29,89 ha a zastavěné plochy
a nádvoří zaujímají 16,91 ha.
84
Obec Ratiboř, kód obce 507784
K.ú. Ratiboř, katastrální výměra 1168 ha, lesnatost činí 15% výměry k.ú. Hlavním tokem je Holenský
potok. Drobné toky jsou zastoupeny Ratibořským potokem. Na území katastru je 629 ha zemědělské půdy, která
Obec Roseč, kód obce 508004
K.ú. Roseč, katastrální výměra 546 ha, lesnatost činí 14% výměry k.ú. Hlavním tokem je Holenský potok.
Drobné toky jsou zastoupeny Vydřím potokem. Na území katastru je 419 ha zemědělské půdy, která byla na 195
ha odvodněna drenáţí (47% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 15,39 ha a zastavěné
plochy a nádvoří zaujímají 5,55 ha.
Obec Smrţov, kód obce 561045
K.ú. Smrţov u Lomnice nad Luţnicí, katastrální výměra 1090 ha, lesnatost činí 41% výměry k.ú.
Hlavními toky jsou Zlatá stoka a Miletínský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Ponědraţským potokem. Na
Obec Staňkov, kód obce 562378
K.ú. Staňkov, katastrální výměra 1887 ha, lesnatost činí 64% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice a
Koštěnický potok. Drobné toky jsou zastoupeny Ţabincem a Vodotečí. Na území katastru je 217 ha zemědělské
Obec Stráţ nad Neţárkou, kód obce 547221
K.ú. Dolní Lhota, katastrální výměra 2656 ha, lesnatost činí 64% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice
a Koštěnický potok. Drobné toky jsou zastoupeny Lásenicí a Červeným potokem. Na území katastru je 299 ha
K.ú. Stráţ nad Neţárkou, katastrální výměra 794 ha, lesnatost činí 17% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Neţárka a Nová Řeka. Drobné toky jsou zastoupeny Vydřím a Stavišťským potokem. Na území katastru je 498
ha zemědělské půdy, která byla na 189 ha odvodněna drenáţí (22% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se
Celkem obec Stráţ nad Neţárkou – studie se týká území o rozloze 34,5 km2. Lesy se rozkládají na
69% dotčených katastrálních území. Hlavními toky jsou Luţnice, Neţárka, Nová Řeka a Koštěnický potok.
Drobné toky reprezentuje Lásenice, Vydří, Červený a Stavišťský potok. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na
427 ha zemědělské půdy (tj. 54% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 106,55 ha a
Obec Stříbřec, kód obce 547247
K.ú. Libořezy, katastrální výměra 245 ha, lesnatost činí 11% výměry k.ú. Hlavním tokem je Nová Řeka.
Drobné toky jsou zastoupeny Lásenicí. Na území katastru je 201 ha zemědělské půdy, která byla na 130 ha
nádvoří zaujímají 3,36 ha.
K.ú. Mníšek, katastrální výměra 518 ha, lesnatost činí 16% výměry k.ú. Hlavním tokem je Nová Řeka.
Drobné toky jsou zastoupeny Lásenicí a Stavišťským potokem. Na území katastru je 335 ha zemědělské půdy,
K.ú. Stříbřec, katastrální výměra 1132 ha, lesnatost činí 31% výměry k.ú. Hlavním tokem je Nová Řeka.
Drobné toky jsou zastoupeny Stavišťským potokem. Na území katastru je 439 ha zemědělské půdy, která byla na
Celkem obec Stříbřec – studie se týká území o rozloze 18,95 km2. Lesy se rozkládají na 25%
dotčených katastrálních území. Hlavním tokem je Nová Řeka. Drobné toky reprezentuje Lásenice a Stavišťský
potok. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 547 ha zemědělské půdy (tj. 56% plochy zemědělské půdy).
85
Obec Suchdol nad Luţnicí, kód obce 547280
K.ú. Bor, katastrální výměra 922 ha, lesnatost činí 51% výměry k.ú. Hlavním tokem je Podřezanská
stoka. Na území katastru je 338 ha zemědělské půdy, která byla na 253 ha odvodněna drenáţí (75% plochy
K.ú. Hrdlořezy u Suchdola nad Luţnicí, katastrální výměra 1839 ha, lesnatost činí 75% výměry k.ú.
Hlavním tokem je Luţnice. Drobné toky jsou zastoupeny Hrdlořezským potokem. Na území katastru je 316 ha
K.ú. Klikov, katastrální výměra 1166 ha, lesnatost činí 62% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice a
Dračice. Drobné toky jsou zastoupeny Ţabincem. Na území katastru je 362 ha zemědělské půdy, která byla na
K.ú. Suchdol nad Luţnicí, katastrální výměra 1403 ha, lesnatost činí 14% výměry k.ú. Hlavními toky
jsou Luţnice, Dračice a Zlatá stoka. Drobné toky jsou zastoupeny Hrdlořezským potokem a Podřezanskou
stokou. Na území katastru je 928 ha zemědělské půdy, která byla na 669 ha odvodněna drenáţí (72% plochy
K.ú. Tušť, katastrální výměra 1074 ha, lesnatost činí 38% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice a
Dračice. Drobné toky reprezentují Hrdlořezský a Černý potok. Na území katastru je 386 ha zemědělské půdy,
Celkem obec Suchdol nad Luţnicí – studie se týká území o rozloze 64,04 km2. Lesy se rozkládají na
50% dotčených katastrálních území. Hlavními toky jsou Luţnice, Dračice a Zlatá stoka. Drobné toky reprezentuje
Podřezanská stoka, Hrdlořezský potok, Černý potok a Ţabinec. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 1502
ha zemědělské půdy (tj. 64% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 255,84 ha a zastavěné
Obec Třeboň, kód obce 547336
K.ú. Branná, katastrální výměra 1562 ha, lesnatost činí 38% výměry k.ú. Hlavním tokem je Zlatá stoka.
Drobné toky jsou zastoupeny Prostřední stokou, Podřezanskou stokou, Opatovickou stokou a Novou stokou. Na
K.ú. Břilice, katastrální výměra 1380 ha, lesnatost činí 25% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Zlatá stoka a
Miletínský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Kaňovským a Spolským potokem. Na území katastru je 829 ha
K.ú. Holičky u Staré Hlíny, katastrální výměra 2554 ha, lesnatost činí 66% výměry k.ú. Hlavními toky
jsou Luţnice, Nová Řeka a Prostřední stoka. Drobné toky jsou zastoupeny Spolským potokem. Na území katastru
K.ú. Přeseka, katastrální výměra 788 ha, lesnatost činí 20% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice a
Zlatá stoka. Drobné toky jsou zastoupeny Kaňovským a Miletíským potokem. Na území katastru je 341 ha
K.ú. Stará Hlína, katastrální výměra 1160 ha, lesnatost činí 11% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice,
Zlatá stoka a Prostřední stoka. Drobné toky reprezentují Kaňovský potok. Na území katastru je 198 ha
K.ú. Třeboň, katastrální výměra 2387 ha, lesnatost činí 38% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Zlatá a
Prostřední stoka. Drobné toky reprezentují Spolský potok, Kaňovský potok a Opatovická stoka. Na území
Celkem obec Třeboň – studie se týká území o rozloze 98,31 km2. Lesy se rozkládají na 39% dotčených
katastrálních území. Hlavními toky jsou Luţnice, Nová Řeka, Zlatá stoka a Prostřední stoka. Drobné toky
reprezentuje Kaňovský potok, Spolský potok a Opatovická stoka. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 1627
ha zemědělské půdy (tj. 54% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 2070,59 ha a zastavěné
86
Obec Val, kód obce 553255
K.ú. Hamr nad Neţárkou, katastrální výměra 150 ha, lesnatost činí 4% výměry k.ú. Hlavním tokem je
Neţárka. Drobné toky jsou zastoupeny Vřesenským potokem. Na území katastru je 86 ha zemědělské půdy,
která nebyla odvodněna drenáţí (0% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 27,24 ha a
K.ú. Val u Veselí nad Luţnicí, katastrální výměra 1487 ha, lesnatost činí 46% výměry k.ú. Hlavními toky
jsou Luţnice a Neţárka. Drobné toky jsou zastoupeny Rybniční stokou a Holenským potokem. Na území katastru
Celkem obec Val – studie se týká území o rozloze 16,37 km2. Lesy se rozkládají na 42% dotčených
katastrálních území. Hlavními toky jsou Luţnice a Neţárka. Drobné toky reprezentuje Holenský potok, Vřesenský
potok a Rybniční stoka. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 238 ha zemědělské půdy (tj. 37% plochy
Obec Veselí nad Luţnicí, kód obce 553 271
K.ú. Horusice, katastrální výměra 1291 ha, lesnatost činí 8% výměry k.ú. Hlavními toky jsou Luţnice a
Bukovský potok. Drobné toky jsou zastoupeny Bošileckým potokem. Na území katastru je 556 ha zemědělské
542 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 7,58 ha.
K.ú. Veselí nad Luţnicí, katastrální výměra 1665 ha, lesnatost činí 14% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Luţnice a Neţárka. Drobné toky jsou zastoupeny Zlukovským potokem. Na území katastru je 915 ha zemědělské
půdy, která byla na 7,5 ha odvodněna drenáţí (0,8% plochy zemědělské půdy). Úprava toků nebyla provedena.
Celkem obec Veselí nad Luţnicí – studie se týká území o rozloze 29,56 km2. Lesy se rozkládají na
11% dotčených katastrálních území. Hlavními toky jsou Luţnice, Neţárka a Bukovský potok. Drobné toky
reprezentují Bošilecký a Zlukovský potok. Podrobné odvodnění bylo vybudováno na 207 ha zemědělské půdy (tj.
14% plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 707,9 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají
72,88 ha.
Obec Vlkov, kód obce 553310
K.ú. Vlkov nad Luţnicí, katastrální výměra 654 ha, lesnatost činí 30% výměry k.ú. Hlavními toky jsou
Luţnice a Neţárka. Na území katastru je 275 ha zemědělské půdy, která byla na 37 ha odvodněna drenáţí (14%
plochy zemědělské půdy). Vodní plochy se rozkládají na 118,62 ha a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají
6,15 ha.
Obec Záblatí u Ponědraţe, kód obce 508683
K.ú. Záblatí u Ponědraţe, katastrální výměra 1028 ha, lesnatost činí 18% výměry k.ú. Hlavním tokem je
Zlatá stoka. Drobné toky jsou zastoupeny Ponědraţským a Bošileckým potokem. Na území katastru je 421 ha
Celkem Třeboňsko – studie se týká území o rozloze 876,30 km2. Lesy se rozkládají na 40 100 ha tj.
45,76% dotčených katastrálních území. Hlavními toky jsou Luţnice a Neţárka. Podrobné odvodnění bylo
vybudováno na 17 690 ha zemědělské půdy (tj. 57% plochy zemědělské půdy, která činí 31 168 ha). Vodní
plochy se rozkládají na 10 027 ha(11,44%) a zastavěné plochy a nádvoří zaujímají 781,6 ha (0,89%).
Zemědělsky intenzivně vyuţívané jsou katastry Lhota u Dynína, Frahelţ, Libořezy, Suchdol nad Luţnicí, Břilice,
Hrachoviště, Roseč, Lomnice nad Luţnicí, Luţnice, Stajka, Stráţ nad Neţárkou, Mazelov, Mníšek, Plavsko,
Příbraz a Ponědraţ. Ekologicky nejstabilnější jsou katastry Vyšné, Obora u Vyšného, Cep, Mirochov, Byňov,
Halámky, Hamr u Chlumu, Kolence, Hatín, Těšínov, Staňkov, Holičky u Staré Hlíny a Dolní Lhota u Stráţe nad
Neţárkou.
Plavba
V řešeném území není říční plavba provozována.
87
Záplavová území
§66 zákona č. 254/2001 Sb.
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně
zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad.
Záplavová území jsou stanovena u některých významných toků ve správě Povodí Vltavy s.p. Údaje o
stanovených záplavových územích jsou uvedeny v následující tabulce.
Tok
Dračice
Koštěnický potok
Luţnice
Nová řeka
ČHP
1-07-02-013
1-07-02-029
1-07-02-062
1-07-03-066
Ř. km
0,00 – 39,6
0,00 – 5,50
80 - 160
0,00 – 13,4
Stanovil
OkÚ Jindřichův Hradec
ONV Jindřichův Hradec
datum
7.9.1998
21.9.1998
7.9.1998
24.7.1989
Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněni po povodni
v roce 2002 je uvedeno v následující tabulce.
Obec
Kód obce
545406
Horní Stropnice
Kardašova Řečice
Klec
544515
546542
562688
546674
Luţnice
508501
Majdalena
546712
Nová Ves nad Luţnicí 562360
547280
Třeboň
547336
Val
553255
Ohroţeno
Vodní toky
obyvatel
Benešov
n./Černou,
Černá, Kuřský potok, Rychnovský
130
Hartunkov, Dluhoště
potok, Dluhošťský potok
Horní Stropnice, Dlouhá
180
Stropnice
Stropnice
Kardašova Řečice, Mnich
Řečice, Kardašský potok, Mnišský
85
potok
Klec
40
Luţnice
Luţnice, Miletínský potok, Zlatá
38
stoka
Luţnice
31
Luţnice
Majdalena
294
Luţnice
15
Luţnice, Jelení potok
Suchdol nad Luţnicí, Tušť,
60
Luţnice, Dračice, Černý potok
Františkov
Luţnice, Prostřední stoka, Světská
Třeboň, Stará Hlína
133
stoka
Luţnice,
Neţárka,
Vřesenský
Hamr
35
potok
Části obce
Na území správního obvodu města Třeboň byly povodní v roce 2002 nejvíce zasaţeny obce Suchdol nad
Luţnicí, Majdalena, Třeboň, Stará Hlína, Nová Hlína, Klec, Luţnice a část Lomnice nad Luţnicí. V části Třeboně,
Staré a Nové Hlíně došlo k plošnému zatopení objektů v důsledku retence v rybníku Roţmberk po prolomení
Novořecké hráze. Extrémní odtok z rybníka pak měl za následek zatopení části obcí Luţnice, Klec, Lomnice nad
Luţnicí a Ponědráţka. V obci Majdalena byly zatopeny nebo zničeny objekty v důsledku protrţení ochranné
hráze pískovny Cep.
Záplavová území na řece Luţnici jsou v úseku v ř. km 80,892 – 126,37 v rámci obcí Vlkov, Val, Klec,
Frahelţ, Lomnice nad Luţnicí, Luţnice, Třeboň-Holičky, Majdalena a Suchdol nad Luţnicí. Záplavová území na
řece Neţárce jsou v úseku v ř. km 8,881 – 30,8 v rámci obcí Val, Hamr, Stráţ nad Neţárkou a Plavsko. Na Nové
řece se záplavové území týká úseku v ř. km 4,276 – 12,595 v rámci katastrů Mláka a Třeboň Holičky. Na
Koštěnickém potoce se záplavové území týká úseku v ř. km 5,12 – 6,15 v rámci obcí Chlum u Třeboně a Hamr.
Na toku Dračice se záplavové území týká úseku v ř. km 3,382 – 8,152 v rámci obcí Tušť a Rapšach. Na toku
Černé se záplavové území týká úseku v ř. km 9,228 – 15,564 v rámci obcí Ličov a Benešov nad Černou. Na toku
Stropnice se v řešené oblasti záplavové území týká úseku v ř. km 33,3 v rámci obce Petříkov.
Území určená k rozlivům povodní
§68 zákona č. 254/2001 Sb.
Pro účely zmírnění účinků povodní můţe vodoprávní úřad jako preventivní opatření v záplavovém území
místo jiných opatření na ochranu před povodněmi rozhodnutím vymezit území určená k rozlivům povodní.
88
Hmatatelným výstupem projektu ELLA je územně plánovací podklad „Jihočeský kraj – protipovodňová
opatření v územně plánovací dokumentaci“, který zpracoval Hydroprojekt CZ a.s. v období 9/2004 – 6/2005.
Výstupem projektu je především oborová analýza dopadů ničivé povodně 2002 ve vazbě na způsobené škody,
protipovodňovou ochranu obcí, stanovení záplavových území, změny územních plánů obcí a vytipování vhodných
území k rozlivu a budování suchých poldrů. Sleduje především ochranu stávajících retenčních prostorů a poldrů,
zajištění ploch k rozšíření retenčních prostorů, zvýšení retence v oblastech vzniku povodní, sníţení potenciálu
škod v ohroţených oblastech a technickou ochranu před povodněmi. V rámci projektu ELBE - LABE – Jihočeský
kraj - Protipovodňová opatření v územně plánovací dokumentaci bylo provedeno navrţení některých území
určených k rozlivům povodní. Jedná se o taková území, kde zaplavení neohroţuje ţádné objekty a způsobuje
minimální škody. V řešeném území byla k rozlivům povodní navrţena lokalita o rozloze 48,3 ha – Neţárka nad
obcí Val - ČHP 1-07-03-069.
Území ohroţená zvláštními povodněmi
§69 zákona č. 254/2001 Sb.
Území ohroţená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně
zaplavena vodou. Zvláštní povodeň je způsobena poruchou či havárií (protrţením hráze) vodního díla
vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, nebo nouzovým řešením kritické situace vyvolávající vznik mimořádné
události (krizové situace) na území pod vodním dílem. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území
ohroţených zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu.
V řešeném území jsou z hlediska krizového řízení (zákon č. 240/2000 Sb.) v záplavovém území zvláštní
povodně obce Luţnice, Klec, Frahelţ a částečně Lomnice nad Luţnicí. Tyto obce jsou v území ohroţeném
zvláštní povodní v souvislosti s poruchami vodního díla Roţmberk. Pro jejich ochranu je nezbytně nutné zajistit
bezpečnost hráze rybníka, funkčnost výpustných zařízení a bezpečnostního přelivu. Na základě návrhu
zpracovatele studie VD TBD a.s. Praha bude hráz rybníka v levém zavázání v délce cca 210 m zvýšena cca o
0,75 m. Stávající bezpečnostní přeliv bude zahraţen tak, aby hladina povodně o velikosti Q100 byla na kótě
429,13 m n.m. Za tohoto stavu bude koryto Luţnice pod rybníkem Roţmberk zatíţeno průtokem 40 m3/sec.
Nezbytnou podmínkou pro funkčnost těchto opatření je vyčištění nátokového prostoru před bezpečnostním
přelivem od křovin a stromů. Při zvýšení hladiny v Roţmberku na kótu 429,13 m n.m. musí být z důvodu
protipovodňové ochrany Třeboně proveden za levým břehem Luţnice celý komplex opatření. Obce Ponědraţ a
Záblatí jsou v území ohroţeném zvláštní povodní v případě poruchy Záblatského rybníka. Obec Ponědráţka je
v území zvláštní povodně pod rybníkem Hliníř a Bošileckým rybníkem a obec Staňkov pod Staňkovským
rybníkem. Pro jejich ochranu je nezbytné zajistit bezpečnost hrází uvedených rybníků a funkčnost všech
výpustných zařízení.
Posouzení bilanční napjatosti
Podzemní vody
Celé řešené území patří do třech hydrogeologických rajonů - 631 - krystalinikum v povodí horní Vltavy a
Úhlavy, 651 - krystalinikum v povodí Luţnice a Třeboňská pánev (214 – jiţní část, 215/1 – severní část a 215/2 –
střední část). V těchto rajonech nedochází k bilanční napjatosti zdrojů podzemní vody. To znamená, ţe
z hlediska rozvoje území nejsou zdroje podzemní vody omezujícím prvkem. Tuto skutečnost lze hodnotit jako
silnou stránku území. Existuje určitý rozpor, protoţe některé obce nemají dostatečné místní vodní zdroje.
Tento rozpor je pouze zdánlivý. Je dán obecnou charakteristikou vlastních hydrogeologických rajonů –
krystalinika. Hydrogeologické rajony 631 a 651 se nevyznačují velikými zvodněmi, ale velkým mnoţstvím rozličně
distribuovaných malých zvodní (plošně, hloubkově, puklinová podzemní voda). Z hydrogeologických rajonů 214 a
215 - Třeboňská pánev je moţno zásobovat i větší obce. V celkové plošné bilanci vychází území Třeboňska a
Novohradska jako bilančně nenapjaté – vyuţívané odběry rozhodně nedosahují moţností, které toto území
poskytuje. Problém zásobování vodou v konkrétní lokalitě můţe být způsobován vyčerpáním kapacity konkrétní
vyuţívané zvodně.
Obecně však platí, ţe v dosaţitelné vzdálenosti nebo hloubce by měla existovat další zvodeň. Její
vyuţívání však znamená vynaloţení nákladů na jímání vody a vybudování nové distribuční infrastruktury.
Dostatek podzemní vody v regionu Třeboňska a Novohradska lze charakterizovat jako velké zdroje, ale
také malé zdroje na více místech.
89
Přehled známých odběrů podzemních vod v jednotlivých hydrogeologických rajonech
Název odběru
Odběr v l/sec. 2005
HBSW s.r.o., Byňov Tomkův Mlýn
HBSW s.r.o., Byňov minerální voda
1. JVS Suchdol nad Luţnicí
1. JVS Olešnice Lhotka
Lázně Aurora Třeboň
Obec Domanín
R.A.B. Třeboň Břilice
Pivovar Regent Třeboň
R.A.B. Třeboň RVCH Vranín
ŢPSV Nové Hrady Byňov
Obec Štěpánovice Libín – Spolí
VaK JČ divize ČB Jílovice
Obec Olešnice
R.A.B Třeboň Tušť
Vak JČ divize ČB Nové Hrady Byňov
ZD Libín
Obec Dvory nad Luţnicí
K+K Břilice Gigant Klikov
Vak JČ divize JH Hamr
Vak JČ divize JH České Velenice
FONTEA Veselí nad Luţnicí
Vak JČ, divize JH, Lomnice nad Luţnicí
MAVELA výkrmna Mazelov
Obec Luţnice
SHR Kačerovský, Třeboň Přeseka
Ponědraţ s.r.o., farma Lhota u Dynína
Ponědraţ s.r.o., farma v Ponědráţce
Vak JČ, divize ČB, Nové Hrady
Vak JČ, divize ČB, Malonty
Vak JČ, divize ČB, Dolní Dvořiště vrty
Vak JČ, divize ČB, Horní Stropnice
Vak JČ, divize ČB, Benešov nad Černou
1. Jihočeská zemědělská Horní Stropnice
1. JVS Kamenná – Konratice
Obec Benešov nad Černou – Ličov
Vak JČ div.ČB, H. Stropnice, Dobrá Voda
Vak JČ div. ČB, Malonty prameniště
SHR Kepka Rapšach
VaK JČ Novosedly n./Neţárkou
7,67
4,66
5,60
6,98
2,94
1,96
2,36
1,90
1,44
1,13
1,00
0,55
0,50
0,46
0,30
0,23
0,22
0,18
0,00
0,00
2,97
2,64
1,14
0,45
0,43
0,31
0,20
2,39
2,10
1,93
1,80
1,25
0,72
0,61
0,42
0,20
0,00
1,73
0,00
Max. odběr v l/sec.
HGR
214
214
214
214
214
214
214
214
214
214
214
214
214
214
214
214
214
214
214
214
215/1
215/2
215/1
215/2
215/2
215/1
215/2
631
631
631
631
631
631
631
631
631
631
651
651
12,01
4,66
7,06
8,26
3,83
1,96
2,89
3,08
1,56
1,13
1,00
0,65
0,68
0,51
0,33
0,23
0,28
0,22
26,59
8,69
2,97
2,91
1,44
0,55
0,48
0,51
0,20
2,39
2,10
2,28
2,13
1,39
0,72
0,66
0,65
0,25
0,21
2,54
1,26
Seznam vodních útvarů podzemních vod s výsledky hodnocení výchozího stavu a s odhadem stavu k roku 2015
Podzemní vody jsou odebírány v 5 útvarech podzemních vod.
Číslo
v.ú.
21400
21510
21520
63101
65100
Název útvaru podzemních vod
Horizont
Výchozí stav
Odhad stavu do roku 2015
Třeboňská pánev jiţní část
Třeboňská pánev severní část
Třeboňská pánev střední část
Krystalinikum v povodí Horní Vltavy
a Úhlavy
Krystalinikum v povodí Luţnice
hlavní
hlavní
hlavní
nevyhovující
nevyhovující
nevyhovující
potenciálně
nevyhovující
vyhovující
nevyhovující
nevyhovující
nevyhovující
hlavní
hlavní
potenciálně nevyhovující
vyhovující
Povrchové vody
Přímo v řešeném území se nachází 4 profily v nichţ jsou sledovány průtoky. Jedná se o profil Luţnice
Frahelţ – vodočet, Nová řeka Mláka – vodočet, Neţárka Hamr – vodočet a Černá Ličov - vodočet. Průměrný
90
3
3
průtok Qa za období 1931 – 1980 byl v Luţnici ve Frahelţi 4,16 m /sec., Q330 – 1,07 m /sec. a Q355 0,48
3
3
3
m /sec.Průměrný průtok Qa za období 1931 – 1980 byl v Nové řece v Mláce5,27 m /sec., Q330 – 0,45 m /sec. a
3
3
Q355 0,12 m /sec. Průměrný průtok Qa za období 1931 – 1980 byl v Neţárce v Hamru 11,7 m /sec., Q330 – 2,09
3
3
3
m /sec. a Q355 1,17 m /sec.Průměrný průtok Qa za období 1931 – 1980 byl v Černé v Ličově1,43 m /sec., Q330 –
3
3
0,340 m /sec. a Q355 0,23 m /sec. V těsném sousedství řešeného území se nachází 1 profil v němţ je
vyhodnocována bilance mnoţství povrchových vod. Jedná se o profil Malše – Kaplice – vodočet, kde byl
3
3
3
zaznamenán za období 1931 – 1980 průměrný průtok Qa 2,08 m /sec., Q330 – 0,49 m /sec. a Q355 0,33 m /sec. Ve
sledovaných profilech Malše, Černé, Luţnice po soutok s Koštěnickým potokem, Neţárky po ústí do toku
Luţnice, Hrdlořezského potoka, Koštěnického potoka po ústí do toku Luţnice a Řečice po ústí do toku Neţárka
nedochází k bilanční napjatosti, minimální zůstatkový průtok vyjádřený údajem Q 330 bývá zabezpečen. V profilu
Nové řeky není bilance průtoků v řešeném území sledována. Pasívní bilanční stav je sledován v toku Veverského
potoka, Dračice a Stropnice po soutok s Veverským potokem.
Jakost povrchové vody ve vodních tocích
Rámcová charakteristika hodnocení jakosti povrchových vod
V územním celku Novohradsko – Třeboňsko je celkem 29 vodních útvarů tekoucích a stojatých
povrchových vod. V těchto vodních útvarech bylo provedeno vyhodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod a
identifikace rizikových vodních útvarů. Základní scénář předpokládá u většiny uţívání vod setrvalý trend do roku
2015. Pro plošné znečištění pesticidy se předpokládá stagnace, zatímco pro plošné znečištění dusíkem ze
zemědělství mírný růst. Rizikové vodní útvary byly stanoveny tzv. nepřímým hodnocením, spočívajícím v odhadu
míry dopadu jednotlivých uţívání na stav vod k roku 2015. Bodové zdroje znečištění byly hodnoceny z hlediska
sloučenin dusíku, fosforu a nebezpečných látek. Plošné zdroje znečištění se hodnotily z hlediska sloučenin
dusíku, fosforu, pesticidů a acidifikujících látek. U všch hodnocených uţívání byl zohledeněn trend jejich vývoje k
roku 2015. Rizikovost útvarů povrchových vod z hlediska jakosti způsobovalo znečištění dusíkem, fosforem a
nebezpečnými látkami. Výsledkem tohoto hodnocení je zařazení vodního útvaru do kategorie nerizikový,
potenciálně rizikový a rizikový vodní útvar. Součástí hodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod bylo i
předběţné vymezení silně ovlivněných útvarů povrchových vod (HMWB). Vymezení spočívalo v hodnocení vlivů
morfologických (napřímení, vzdutí, příčné překáţky, zakrytí, zatrubení, enviromentální stav koryta a příbřeţní
zóny) a hydrologických (odběry a převody vody, změny reţimu) a vyhodnocení jejich míry rizika na dosaţení
dobrého stavu.
Zda bude vodní útvar vymezen jako silně ovlivněný (HMWB) bylo nutné posoudit, zda jednotlivé
hydromorfologické změny ovlivňující pravděpodobnost nedosaţení dobrého ekologického stavu jsou vázány na
konkrétní uţívání (mají konkrétní zdůvodnění). Pro další zpracování byly vodní útvary předběţně vymezené jako
silně ovlivněné rozděleny podle míry antropogenního ovlivnění do skupin 3 skupin.
vodní útvary s nenávratně změněným stavem vylučujícím dosaţení dobrého ekologického
stavu se zřejmě nenahraditelným uţíváním vázaným na změny jejich stavu
vodní útvary s vysokou pravděpodobností nedosaţení ekologického stavu
vodní útvary s rizikem nedosaţení dobrého ekologického stavu, které bude nutné posoudit po ustanovení
referenčních podmínek
Do skupiny a) patří v územním celku Novohradsko – Třeboňsko všechny vodní útvary, které mají
změněnu kategorii z vodních útvarů tekoucích vod na vody stojaté.
Do skupiny b) jsou zařazeny ty vodní útvary, u nichţ alespoň jeden z liniových vlivůvzdutí, napřímení) je
lokalizován na více neţ 50% délky úseků vodních toků neţ je délka všech vodních toků v daném vodním útvaru.
Dále jsou sem řazeny vodní útvary s více neţ 20 překáţkami vyššími neţ 1 m.
Skupinu c) tvoří všechny vodní útvary předběţně vymezené jako silně ovlivněné nepatřící do skupin a) i
b).
Seznam vodních útvarů povrchových vod s výsledky hodnocení výchozího stavu a s odhadem stavu po
provedených opatřeních k roku 2015
Odhad stavu k roku
Číslo v.ú.
Název vodního útvaru
Skupina HMWB
Výchozí stav
2015
Malše po soutok s tokem
11556000
b
ne
nevyhovující
nevyhovující
Tichá
Černá po soutok s tokem
ne
potenciálně
potenciálně
11577000
b
Pohořský potok
nevyhovující
nevyhovující
11578000
Pohořský potok po ústí do
ne
potenciálně
potenciálně
91
Číslo v.ú.
11581000
11591000
11594000
11618000
11706000
11712000
11716000
11725000
107020260009
11726000
107020280007
Název vodního útvaru
toku Černá
Černá po ústí do toku
Malše
Stropnice po soutok s
tokem Veverský potok
Veverský potok po soutok
s tokem Stropnice
Svinenský potok po ústí do
toku Stropnice
Hrdlořezský potok po ústí
do toku Luţnice
Dračice po ústí do toku
Luţnice
Luţnice po soutok s tokem
Koštěnický potok
Koštěnický potok po vzdutí
nádrţe Staňkovský rybník
Staňkovský rybník
Vodoteč po vzdutí nádrţe
Hejtman
Hejtman (Koštěnický p.)
Skupina
b
b
nevyhovující
Odhad stavu k roku
2015
nevyhovující
ne
nevyhovující
nevyhovující
ne
nevyhovující
nevyhovující
ne
potenciálně
nevyhovující
potenciálně
nevyhovující
nevyhovující
nevyhovující
ne
nevyhovující
nevyhovující
ne
nevyhovující
nevyhovující
ne
nevyhovující
nevyhovující
ne
nevyhovující
nevyhovující
ano
vyhovující
vyhovující
ne
nevyhovující
nevyhovující
ano
potenciálně
nevyhovující
potenciálně
nevyhovující
HMWB
ne
c
a
a
Výchozí stav
Koštěnický potok po ústí
B
ano
nevyhovující
nevyhovující
do toku Luţnice
Luţnice po vzdutí nádrţe
11730000
b
ano
nevyhovující
nevyhovující
Roţmberk
Spolský potok po vzdutí
11730120
ne
nevyhovující
nevyhovující
nádrţe Svět
107020430006 Svět
a
ano
nevyhovující
nevyhovující
Prostřední stoka po vzdutí
11730150
b
ano
nevyhovující
nevyhovující
nádrţe Roţmberk
Kaňovský potok po vzdutí
11730171
c
ne
nevyhovující
nevyhovující
nádrţe Roţmberk
107020720002 Roţmberk
a
ano
nevyhovující
nevyhovující
Miletínský potok po ústí do
11737000
b
ano
nevyhovující
Nevyhovující
toku Luţnice
Ponědraţský potok po ústí
11742000
b
ano
nevyhovující
nevyhovující
do toku Luţnice
11750000
Zlatá stoka
ne
nevyhovující
nevyhovující
Luţnice po soutok s tokem
11754000
b
ano
nevyhovující
nevyhovující
Neţárka
Nová řeka po ústí do toku
11809000
ne
nevyhovující
nevyhovující
Neţárka
Holenský potok po ústí do
11813000
ne
nevyhovující
nevyhovující
toku Neţárka
Řečice po ústí do toku
11817000
ne
nevyhovující
nevyhovující
Neţárka
Neţárka po ústí do toku
11822010
b
ano
nevyhovující
nevyhovující
Luţnice
Sledování jakosti povrchové vody (odběry vzorků a provádění jejich analýz) zajišťuje útvar
vodohospodářských laboratoří Povodí Vltavy, státní podnik a Zemědělská vodohospodářská správa.
Vyhodnocování zjištěných údajů provádějí provozní střediska povrchových a podzemních vod závodu Horní
Vltava a útvar povrchových a podzemních vod generálního ředitelství. V rámci Zemědělské vodohospodářské
správy provádí vyhodnocení zjištěných hodnot sledovaných ukazatelů odbor hydroekologie a informatiky v Brně a
příslušné oddělení v Jihočeském regionu. Vzorky vody z vodních toků jsou odebírány ve sledovaných profilech
obvykle s četností 1x měsíčně. Souhrnné hodnocení jakosti vody se provádí v převáţné většině případů z 24
výsledků rozborů za sledované dvouletí.
11728000
92
Vyhodnocování jakosti povrchové vody se uskutečňuje podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. a ČSN 75
7221 ”Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod” z října 1998, která platí pro jednotné určení třídy jakosti
tekoucích povrchových vod.
Povrchové vody (tekoucí) se ve smyslu ČSN 75 7221 [7] zařazují podle jakosti vody do 5 tříd :
I – neznečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností a při kterém
ukazatelé jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běţnému přirozenému pozadí ve vodních tocích;
II – mírně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, ţe ukazatelé jakosti
vody dosahují hodnot, které umoţňují existenci bohatého, vyváţeného a udrţitelného ekosystému;
III – znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, ţe ukazatelé jakosti vody
dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváţeného a udrţitelného ekosystému;
IV – silně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak,ţe ukazatelé jakosti
vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umoţňující existenci pouze nevyváţeného ekosystému;
V – velmi silně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, ţe ukazatelé
jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umoţňující existenci pouze silně nevyváţeného
ekosystému.
V současné době za znečištění povaţujeme onu míru zátěţe vyvolanou hospodářskou činností člověka,
která přirozené znečištění překračuje. Znečištění rozloţitelnými organickými látkami vyvolává saprobizaci,
znečištění ţivinami eutrofizaci a znečištění toxickými látkami toxicitu vody. Jen vyjímečně je voda znečištěna
pouze jednou skupinou látek, ale jednotlivé druhy znečištění v sebe přecházejí. Eutrofizací se rozumí růst obsahu
minerálních ţivin (nutrientů), především sloučenin fosforu a dusíku, v povrchových vodách. Eutrofizace je
doprovázena rozvojem fotosyntetizujících organismů (fytoplanktonu, obvykle sinic nebo řas) a projevuje se
především ve stojatých vodách tvorbou vegetačního zbarvení nebo aţ vodního květu. Voda s minimálním
mnoţstvím ţivin se označuje jako ultraoligotrofní, se zvyšujícím se obsahem ţivin pak postupně jako voda oligotrofní, mesotrofní, eutrofní a hypertrofní. Ukazatelem míry celkového mnoţství biomasy fytoplanktonu je chlorofyl.
Zatíţení povrchových vod rozloţitelnými organickými látkami sledují metody hodnocení saprobity. Zakladateli
saprobiologie jsou němečtí biologové Klkwitz a Marsson ţijící na přelomu 19. a 20. století. Na ně navázali
především naši autoři Zelinka, Marvan, Kubíček a Sládeček, kteří saprobiologický systém zdokonalili. Čistota
vody se ze saprobiologického hlediska dělí na xenosaprobitu, oligosaprobitu, betamezosaprobitu,
alfamezosaprobitu a polysaprobitu.
Jakost povrchových vod u sledovaných toků
Malše
Je přítokem Vltavy v Českých Budějovicích a zahrnuje významnou vodárenskou nádrţ Římov. Toky Malše a
Černé nejsou v zájmovém území Novohradska v jakosti vody sledovány. Nejbliţší sledované odběrné profily na
Malši jsou v Dolním Dvořišti a v Rychnově nad Malší. Z větších přítoků je sledován tok Stropnice v profilech Údolí
u Nových Hradů a Štiptoň, tok Černé pod Blanskem u Kaplice a tok Pohořského potoka na úpravně vody
v Malontech. Z drobných toků byly v zájmovém území sledovány v jakosti vody Pasecký potok, Bedřichovský
potok, Novohradský potok, Veverský potok a Vyšenský potok. Na větších přítocích Malše byly sledovány ještě
některé jejich přítoky.
V profilu Malše v Dolním Dvořišti a v Rychnově nad Malší ukazatel BSK5 odpovídal II. třídě jakosti vody a
ukazatel CHSKCr se v odběrném profilu pohyboval ve III. jakostní třídě. Amoniakální dusík a dusičnanový dusík
vykazoval I. třídu jakosti vody. Celkový fosfor byl ve II. třídě. Ukazatel FKOLI odpovídá II. třídě. Saprobní index
makrozoobentosu odpovídal I. resp. II. jakostní třídě.
V profilu Stropnice v Údolí u Nových Hradů ukazatel BSK5 odpovídal III. třídě jakosti vody a ukazatel CHSKCr
se v odběrném profilu pohyboval ve III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval I. třídu jakosti a dusičnanový
dusík vykazoval II. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě. Saprobní index makrozoobentosu odpovídá I.
jakostní třídě.
V profilu Stropnice ve Štiptoni ukazatel BSK5 odpovídal IV. třídě jakosti vody a ukazatel CHSKCr se v
odběrném profilu pohyboval ve III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval III. třídu jakosti a dusičnanový
dusík vykazoval I. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve IV. třídě. Saprobní index makrozoobentosu odpovídá II.
jakostní třídě.
V profilu Černé pod Blanskem ukazatel BSK5 odpovídal II. třídě jakostní třídě a ukazatel CHSKCr III. jakostní
třídě. Amoniakální dusík a dusičnanový dusík vykazoval I. třídu jakosti vody. Celkový fosfor byl ve II. třídě.
Saprobní index makrozoobentosu odpovídal I. jakostní třídě.
V profilu Pohořského potoka na úpravně vody v Malontech ukazatel BSK5 odpovídal II. třídě jakostní třídě a
ukazatel CHSKCr III. jakostní třídě. Amoniakální dusík a dusičnanový dusík vykazovali I. třídu jakosti vody.
Celkový fosfor je ve II. třídě. Saprobní index makrozoobentosu odpovídal I. jakostní třídě.
V profilu Paseckého potoka v Dlouhé Stropnici – přítok Stropnice, ukazatel BSK5 odpovídal I. třídě jakostní
třídě a ukazatel CHSKCr II. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval I. třídu jakosti a dusičnanový dusík
vykazoval II. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve II. třídě.
93
V profilu Bedřichovského potoka u Horní Stropnice – přítok Stropnice, ukazatel BSK5 odpovídal II. třídě
jakostní třídě a ukazatel CHSKCr III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval II. třídu jakosti a dusičnanový
dusík vykazoval III. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě.
V profilu Veverského potoka u Veveří – přítok Novohradského potoka v Zevlově rybníce, je vodárenským
tokem, ukazatel BSK5 odpovídal I. třídě jakostní třídě a ukazatel CHSKCr II. jakostní třídě. Amoniakální dusík
vykazoval I. třídu jakosti a dusičnanový dusík vykazoval II. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve I. třídě.
V profilu Novohradského potoka v Údolí u Nových Hradů – přítok Stropnice, ukazatel BSK5 odpovídal III.
třídě jakostní třídě a ukazatel CHSKCr III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval III. třídu jakosti a
dusičnanový dusík vykazoval I. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě. Saprobní index makrozoobentosu
odpovídal III. jakostní třídě.
V profilu Vyšenského potoka u Jakule – přítok Stropnice, ukazatel BSK5 odpovídal II. třídě jakostní třídě a
ukazatel CHSKCr III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval II. třídu jakosti a dusičnanový dusík vykazoval III.
jakostní třídu a celkový fosfor byl téţ ve III. třídě.
Nejniţší znečištění vykazují ukazatele dusičnanový dusík a amoniakální dusík. Svojí průměrnou třídou jakosti
vody 2,16 v pěti základních ukazatelích se Malše řadí mezi jakostně mírně nadprůměrné vodní toky v celém
povodí Vltavy. Znečištěním především komunálního a zemědělského charakteru je zatěţován horní tok Stropnice
zejména pod Novými Hrady. Průměrnou třídou jakosti vody 2,68 v pěti základních ukazatelích se Stropnice řadí
mezi jakostně mírně podprůměrné vodní toky v celém povodí Vltavy.
Luţnice
Je přítokem Vltavy pod Neznašovem u Týna nad Vltavou. Tok Luţnice byl v zájmovém území Třeboňska
sledován v jakosti vody v profilech České Velenice, Nová Ves, Suchdol nad Luţnicí, jez Pilař, Stará Hlína,
Luţnice a Veselí nad Luţnicí. Z větších přítoků byl sledován tok Dračice v profilu Klikov, Koštěnický potok
v profilu Chlum u Třeboně, Prostřední stoka v Třeboni, Kmínka pod Třeboní, Adolfka na odtoku z rybníka
Roţmberk a Zlatá stoka při ústí do Luţnice. Na větších přítocích Luţnice byly sledovány ještě některé jejich
přítoky.
Z drobných toků byly v zájmovém území sledovány v jakosti vody Jelení potok, Černý potok, Hrdlořezský potok,
Suchdolský potok, Hrachovišťský potok, Opatovická stoka, Purkrabská stoka, Miletínský potok, Spolský potok,
Mazelovský potok a Bukovský potok.
V profilu Luţnice v Českých Velenicích nad jezem ukazatel BSK5 odpovídal II. třídě jakosti vody a ukazatel
CHSKCr se v odběrném profilu pohyboval ve III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval I. třídu jakosti a
dusičnanový dusík vykazoval II. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě.
V profilu Luţnice v Českých Velenicích pod jezem ukazatel BSK5 odpovídal II. třídě jakosti vody a ukazatel
CHSKCr se v odběrném profilu pohyboval ve III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval I. třídu jakosti a
dusičnanový dusík vykazoval II. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě.
V profilu Luţnice v Nové Vsi nad Luţnicí ukazatel BSK5 odpovídal III. třídě jakosti vody a ukazatel CHSKCr se
v odběrném profilu pohyboval ve III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval I. třídu jakosti a dusičnanový
dusík vykazoval II. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě.
V profilu Luţnice v Suchdole nad Luţnicí ukazatel BSK5 odpovídal III. třídě jakosti vody a ukazatel CHSKCr se
v odběrném profilu pohyboval ve III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval I. třídu jakosti a dusičnanový
dusík vykazoval II. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě.
V profilu Luţnice u jezu Pilař ukazatel BSK5 odpovídal II. třídě jakosti vody a ukazatel CHSKCr se v odběrném
profilu pohyboval ve III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval I. třídu jakosti a dusičnanový dusík vykazoval
II. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě.
V profilu Luţnice ve Staré Hlíně ukazatel BSK5 odpovídal II. třídě jakosti vody a ukazatel CHSKCr se v
odběrném profilu pohyboval ve III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval II. třídu jakosti a dusičnanový dusík
vykazoval I. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě.
V profilu Luţnice v Luţnici ukazatel BSK5 odpovídal IV. třídě jakosti vody a ukazatel CHSK Cr se v odběrném
profilu pohyboval ve IV. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval III. třídu jakosti a dusičnanový dusík
vykazoval I. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve IV. třídě.
V profilu Luţnice ve Veselí nad Luţnicí ukazatel BSK5 odpovídal IV. třídě jakosti vody a ukazatel CHSK Cr se v
odběrném profilu pohyboval ve IV. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval III. třídu jakosti a dusičnanový
dusík vykazoval I. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě.
V profilu toku Dračice v Klikově ukazatel BSK5 odpovídal II. třídě jakosti vody a ukazatel CHSKCr se v odběrném
profilu pohyboval ve III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval I. třídu jakosti a dusičnanový dusík vykazoval
také I. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve II. třídě.
V profilu Koštěnického potoka u Chlumu u Třeboně ukazatel BSK5 odpovídal III. třídě jakosti vody a ukazatel
CHSKCr se v odběrném profilu pohyboval ve IV. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval II. třídu jakosti,
dusičnanový dusík vykazoval I. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě.
94
V profilu Prostřední stoky pod Třeboní ukazatel BSK5 odpovídal IV. třídě jakosti vody a ukazatel CHSK Cr se v
odběrném profilu pohyboval ve IV. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval IV. třídu jakosti, dusičnanový dusík
vykazoval I. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve IV. třídě. Zvýšený obsah organických látek se připisuje
huminovým látkám pocházejícím z rašeliny.
V profilu Kmínky pod Třeboní ukazatel BSK5 odpovídal IV. třídě jakosti vody a ukazatel CHSK Cr se v odběrném
profilu pohyboval ve IV. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval IV. třídu jakosti, dusičnanový dusík vykazoval
II. jakostní třídu. Celkový fosfor byl v V. třídě. Zvýšený obsah organických látek můţe být ovlivněn huminovými
látkámi pocházejícími z rašeliny.
V profilu Adolfky pod rybníkem Roţmberk ukazatel BSK5 odpovídal IV. třídě jakosti vody a ukazatel CHSKCr
se v odběrném profilu pohyboval ve IV. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval II. třídu jakosti, dusičnanový
dusík vykazoval I. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve IV. třídě.
V profilu Zlaté stoky při ústí do Luţnice (Potrubí) ukazatel BSK5 odpovídal IV. třídě jakosti vody a ukazatel
CHSKCr se v odběrném profilu pohyboval ve IV. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval III. třídu jakosti,
dusičnanový dusík vykazoval II. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve IV. třídě.
V profilu Jeleního potoka v Nové Vsi nad Luţnicí, ukazatel BSK5 odpovídal II. třídě jakostní třídě a ukazatel
CHSKCr III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval II. třídu jakosti a dusičnanový dusík vykazoval I. jakostní
třídu. Celkový fosfor byl ve II. třídě.
V profilu Černého potoka v Tušti, ukazatel BSK5 odpovídal III. třídě jakostní třídě a ukazatel CHSK Cr IV.
jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval III. třídu jakosti a dusičnanový dusík vykazoval II. jakostní třídu.
Celkový fosfor byl ve III. třídě. Zvýšený obsah organických látek se připisuje huminovým látkám pocházejícím
z rašeliny.
V profilu Hrdlořezského potoka u Suchdola nad Luţnicí, ukazatel BSK5 odpovídal IV. třídě jakostní třídě a
ukazatel CHSKCr V. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval III. třídu jakosti a dusičnanový dusík vykazoval I.
jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě. Zvýšený obsah organických látek se připisuje huminovým látkám
pocházejícím z rašeliny.
V profilu Suchdolského potoka v Suchdole nad Luţnicí, ukazatel BSK5 odpovídal V. třídě jakostní třídě a
ukazatel CHSKCr V. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval V. třídu jakosti a dusičnanový dusík vykazoval III.
jakostní třídu. Celkový fosfor byl v V. třídě.
V profilu Hrachovišťského potoka pod Hrachovištěm, ukazatel BSK5 odpovídal V. třídě jakostní třídě a
ukazatel CHSKCr V. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval V. třídu jakosti a dusičnanový dusík vykazoval II.
jakostní třídu. Celkový fosfor byl v V. třídě.
V profilu Opatovické stoky v Branné, ukazatel BSK5 odpovídal V. třídě jakostní třídě a ukazatel CHSKCr V.
jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval V. třídu jakosti a dusičnanový dusík vykazoval IV. jakostní třídu.
Celkový fosfor byl v V. třídě.
V profilu Miletínského potoka u Lomnice nad Luţnicí, ukazatel BSK5 odpovídal IV. třídě jakostní třídě a
ukazatel CHSKCr V. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval III. třídu jakosti a dusičnanový dusík vykazoval I.
jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve IV. třídě jakosti.
V profilu Spolského potoka ve Spolí, ukazatel BSK5 odpovídal IV. třídě jakostní třídě a ukazatel CHSKCr IV.
jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval III. třídu jakosti a dusičnanový dusík vykazoval II. jakostní třídu.
Celkový fosfor byl ve IV. třídě jakosti.
V profilu Mazelovského potoka v Mazelově, ukazatel BSK5 odpovídal IV. třídě jakostní třídě a ukazatel
CHSKCr IV. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval V. třídu jakosti a dusičnanový dusík vykazoval také V.
jakostní třídu. Celkový fosfor byl v V. třídě jakosti.
V profilu Bukovského potoka nad vtokem do Horusického rybníka, ukazatel BSK5 odpovídal III. třídě
jakostní třídě a ukazatel CHSKCr IV. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval III. třídu jakosti a dusičnanový
dusík vykazoval také IV. jakostní třídu. Celkový fosfor byl v V. třídě jakosti.
Nejniţší znečištění vykazují ukazatele dusičnanový dusík a amoniakální dusík, nejvyšší pak CHSK cr a BSK5.
Svojí průměrnou třídou jakosti vody 2,57 v pěti základních ukazatelích se Luţnice řadí mezi jakostně mírně
průměrné vodní toky v celém povodí Vltavy. Z průběhu podélného profilu jakosti vody je patrné výrazné zhoršení
jakosti vody pod rybníkem Roţmberk. Rybník je intenzivně rybářsky vyuţíván a slouţí také jako recipient pro
odpadní vody z ČOV města Třeboň a velkovýkrmny vepřů. V dalším úseku toku Luţnice se jakost vody mírně
zlepšuje.
Neţárka
Vzniká soutokem Kamenice a Ţirovnice v Jarošově nad Neţárkou, je přítokem Luţnice ve Veselí nad Luţnicí.
Tok Neţárky byl v zájmovém území Třeboňska sledován v jakosti vody v profilech Jemčina a Veselí nad Luţnicí.
Z větších přítoků byl sledován tok Nové Řeky v profilu Mláka a Řečice v profilu Klenov.
Z drobných toků byly v zájmovém území sledovány v jakosti vody Hatínský potoka Kardašský potok.
95
V profilu Neţárky v profilu Jemčina ukazatel BSK5 odpovídal III. třídě jakosti vody a ukazatel CHSKCr se
v odběrném profilu pohyboval ve III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval II. třídu jakosti a dusičnanový
dusík vykazoval téţ II. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě.
V profilu Neţárky ve Veselí nad Luţnicí ukazatel BSK5 odpovídal III. třídě jakosti vody a ukazatel CHSKCr se
v odběrném profilu pohyboval ve IV. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval II. třídu jakosti a dusičnanový
dusík vykazoval téţ II. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě.
V Nové Řece v profilu Mláka ukazatel BSK5 odpovídal III. třídě jakosti vody a ukazatel CHSK Cr se v odběrném
profilu pohyboval také ve III. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval II. třídu jakosti a dusičnanový dusík
vykazoval téţ II. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve III. třídě.
V Řečici v profilu Klenov ukazatel BSK5 odpovídal IV. třídě jakosti vody a ukazatel CHSK Cr se v odběrném
profilu pohyboval také ve IV. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval III. třídu jakosti a dusičnanový dusík
vykazoval V. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve IV. třídě jakosti.
V profilu Hatínského potoka pod Hatínem ukazatel BSK5 odpovídal IV. třídě jakosti vody a ukazatel CHSKCr se
v odběrném profilu pohyboval také v V. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval III. třídu jakosti a dusičnanový
dusík vykazoval V. jakostní třídu. Celkový fosfor byl ve IV. třídě.
V profilu Kardašského potoka v Kardašově Řečici ukazatel BSK5 odpovídal V. třídě jakosti vody a ukazatel
CHSKCr se v odběrném profilu pohyboval také v V. jakostní třídě. Amoniakální dusík vykazoval V. třídu jakosti a
dusičnanový dusík vykazoval IV. jakostní třídu. Celkový fosfor byl v V. třídě.
Nejniţší znečištění v toku Neţárky vykazují ukazatele dusičnanový dusík a amoniakální dusík, nejvyšší
pak CHSKcr BSK5 a celkový fosfor. Svojí průměrnou třídou jakosti vody 2,80 v pěti základních ukazatelích se
Neţárka řadí mezi jakostně mírně podprůměrné vodní toky v celém povodí Vltavy.
B.I.h
Hygiena ţivotního prostředí
Oblast hygieny ţivotního prostředí zahrnuje posouzení následujících faktorů:
 čistota ovzduší,
 hluk,
 odpadové hospodářství,
 staré ekologické zátěţe.
Čistota ovzduší
Pro zájmové území byla opatřena data o zdrojích emisí i o imisním zatíţení území z několika zdrojů. Zdroje emisí
jsou dle § 4 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
změn a doplňků (dále téţ zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší), rozdělené do několika kategorií. Základní
rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší je na mobilní a stacionární. Mobilní zdroje jsou dále děleny na dopravní
prostředky, nesilniční mobilní zdroje (zejména stavební stroje – kompresory, buldozery, dále zemědělské a
lesnické zdroje, sněţné skútry a podobně) a přenosná nářadí vybavená spalovacím motorem. Na kvalitu ovzduší
mají vliv pouze dopravní prostředky, ostatní druhy mají vliv pouze jako bodové zdroje bez větších dopadů na
imisní situací sledovaného území. Podmínky ochrany ovzduší před znečišťováním způsobeným mobilními zdroji
upravují zvláštní předpisy.
Stacionární se dále dělí podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší na zvláště velké, velké, střední a malé a podle
technického a technologického uspořádání na zařízení spalovacích technologických procesů (spalovací zdroje),
spalovny odpadů a jim podobná zařízení a ostaní stacionární zdroje (například skládky odpadů, kompostárny,
lakovny, chemické výrobny atd.).
Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů
znečišťování ovzduší (REZZO). Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1 - 3, mobilní zdroje
jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4.
V regionálním měřítku jsou zásadní zdroje REZZO 1, kam spadají zvláště velké a velké stacionární zdroje.
Naopak střední zdroje (REZZO 2) mají obecně malý podíl na produkci emisí v celé ČR. Zdroje REZZO 3 (malé
stacionární zdroje) nabývají na významu v obcích s vysokým podílem vytápění domácností tuhými palivy a vyšší
koncentrací zástavby, coţ je případ i některých obcí v zájmovém území.
Tabulka č. 1: Zvláště velké a velké stacionární zdroje znečištění v zájmovém území (REZZO 1) podle umístění
v jednotlivých okresech.
96
Okres Český Krumlov
V zájmovém území ve správním území okresu Český Kumlov není registrován ţádný zdroj znečištění v REZZO
1. Přesto povaţujeme za důleţité zmínit se o zdroji, který je sice lokalizován mimo zájmové území, ale nachází se
v těsné blízkosti. Jedná se o Skládku odpadů S-OO Bukovsko v k.ú. Bukovsko, kterou provozují Technické
sluţby Kaplice spol. s r.o.
Okres České Budějovice
Číslo Provozovna
Mavela a.s Dynín – chov
1
slepic
Mavela a.s Dynín – výkrm
2
prasat
3
4
5
SOHORS spol. s r. o.
Zemědělské obchodní
druţstvo Borovany –
Farma Hranice
Zemědělské sluţby Dynín,
a.s.
Činnost
Umístění
Chov drůbeţe s projektovanou
Dynín
kapacitou
Chov vepřového dobytka s
Dynín
projektovanou kapacitou
Produkční stanice prasnic
Ţár
Emise
NOx, CO, org. látky,
amoniak
TZL, SO2, NOx, CO, org.
látky, amoniak
Amoniak
Chov drůbeţe s projektovanou
Hranice
kapacitou
látky, amoniak
Spalování fosilních paliv a
skladování pohonných hmot
Dynín
látky
Umístění
Kardašova
Řečice
Emise
látky, amoniak
látky
Okres Jindřichův Hradec
Číslo Provozovna
AGRO – D,a.s.- výkrmna
6
br. kuřat
Bohemia Regent a.s.
7
8
9
10
11
12
13
14
BOHEMIA VITAE
Jindřichův Hradec a.s.
ČESKÉ SKLO A
PORCELÁN SF s.r.o.
Ing. Jan Kačerovský, K + K
BŘILICE-GIGANT – VKT
Břilice
Ivanka Šenkýřová –
FARMA CIKAR
Jan Pučera - drůbeţárna
K + K BŘILICE-GIGANT,
spol. s r.o. – výkrmna
Klikov
Lázně Aurora s.r.o. kotelna
Činnost
Chov drůbeţe a spalovací
zařízení
Výroba piva a spalovací
zařízení
Chov vepřového dobytka –
porodna prasnic
Výroba dutého skla
Třeboň
Stráţ nad
Neţárkou
Chlum u
Třeboně
Rostlinná výroba kombinovaná Třeboň s chovem skotu
Břilice
amoniak
látky, fluorovodík
amoniak
Chov vepřového dobytka
Kardašova
Řečice
amoniak
Zařízení s projektovanou
kapacitou chovu drůbeţe
Rapšach
amoniak
Spalovací zařízení pro výrobu
tepla
Suchdol nad
Luţnicí Klikov
Třeboň
amoniak
látky
15
Martin Wolf – CLINT –
farma Ţíteč
zařízení
Chlum u
Třeboně Ţíteč
látky, amoniak
16
Moeller Elektrotechnika
s.r.o.
Výroba jiného elektrického
vybavení
Suchdol nad
Luţnicí
látky, siné anorganické
kyseliny
Ponědraţ s.r.o. – výkrm
prasat Lhota
R.A.B. spol. s r.o. – UCH
prasnic Halámky
R.A.B. spol. s r.o. – ŠVCH
prasnic Frahelţ
R.A.B. spol. s r.o. –
výkrmna Gigant
kapacitou chovu prasat
Chov prasat a spalovací
zařízení
Chov prasat a spalovací
zařízení
Lhota u
Dynína
amoniak
Halámky
NOx, CO, amoniak
Frahelţ
TZL, SO2, NOx, CO,
amoniak
Třeboň Břilice
amoniak
17
18
19
20
97
21
Rybářství Třeboň, a.s. –
farma drůbeţe Mokřiny
kapacitou chovu drůbeţe
22
Teplospol a.s. – KO01CH
Výroba a rozvod páry a teplé
vody
Chlum u
Třeboně Lutová
Chlum u
Třeboně
Skládka odpadů, která přijímá
více neţ 10 t odpadu za den
Stráţ nad
Neţárkou
-
zařízení
Nová Ves
nad Luţnicí
látky, amoniak
Výroba mincí a medailí,
zlatnických a šperkařských
předmětů a spalovací zařízení
České
Velenice
TZL, SO2,NOx, CO, org.
látky
23
24
Technické sluţby Třeboň,
s.r.o. – skládky odpadů
Zemědělské obchodní
druţstvo Borovany drůbeţárna
25
ŢOS České Velenice CZ
a.s. – kotelna, lakovna
26
Ing. Jan Kačerovský, K + K
Rostlinná výroba kombinovaná
BŘILICE-GIGANT – VKT
Dunajovice
s chovem skotu
Dunajovice
amoniak
TZL, NOx, CO, org. látky
látky, amoniak
Okres Tábor
Číslo Provozovna
27
28
29
Grena a.s.
PAVUSI a.s. – pobočka
RWE Transgas Net, s.r.o.
– Kompresní stanice
Veselí/Luţ.
Činnost
Výroba dýh, překliţkových
výrobků a spalovací zařízení
Technické testování, měření a
analýzy – spalovací zařízení
Umístění
Veselí nad
Luţnicí
Veselí nad
Luţnicí
Emise
látky, formaldehyd
látky
Potrubní doprava plynovodem
– podzemní zásobníky plynu
Veselí nad
Luţnicí
látky, methan
98
17. Kartogram Zvláště velké a velké stacionární zdroje znečištění v zájmovém území
99
Největšími znečišťovateli v zájmovém území jsou podniky Grena a.s. a RWE Transgas Net, s.r.o. – Kompresní
stanice v Ţíšově na katasru Veselí nad Luţnicí. Grena a.s. a RWE Transgas Net, s.r.o. patří mezi 10 největších
emitentů NOx v Jihočeském kraji a Grena a.s. figuruje téţ mezi 10 největšími jihočeskými emitenty CO a tuhých
znečišťujících látek [Píša a kol., 2006].
Plošnými zdroji jsou v zájmovém území větší sídelní útvary (Veselí nad Luţnicí, Třeboň, Kardašova Řečice,
České Velenice a další).
Z mobilních zdrojů (REZZO 4) se v území uplatňují zejména silniční vozidla na frekventovaných silnicích I. a II.
třídy, okrajově téţ dráţní vozidla a nesilniční mobilní stroje. Významným faktorem, který ovlivňuje kvalitu ovzduší,
je nárůst intenzit nákladní dopravy. Z porovnání intenzit dopravy dle celostátních sčítání v letech 2000 a 2005
vyplývá, ţe počty nákladních automobilů se v uplynulém období zvýšily na některých úsecích o více neţ 100 %.
Tento nárůst je dán především výrazným zvýšením objemů tranzitní dopravy v posledních letech, zejména pak po
vstupu České republiky do EU. Rovněţ u osobních automobilů převládal výrazný nárůst intenzit dopravy.
Intenzity dopravy na komunikacích jsou uvedeny v části hluk.
Pro posouzení kvality ovzduší (imisní zatíţení) v určitém zájmovém území je rozhodující nařízení vlády č.
597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. V tomto předpisu jsou stanoveny imisní limity nejen
pro ochranu zdraví lidí, ale i pro ochranu ekosystémů a vegetace.
Data o imisní situaci v zájmovém území byla převzata z několika zdrojů. Odbor ochrany ovzduší Ministerstva
ţivotního prostředí kaţdoročně vymezuje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) ve Sdělení odboru
ochrany ovzduší MŢP o hodnocení kvality ovzduší. Dle těchto oficiálně zveřejňovaných údajů se v zájmovém
území v roce 2006 nevyskytovaly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
Ve Sdělení je dále uvedeno mnoho detailnějších údajů o jednotlivých škodlivinách. Sdělení obsahuje procenta
území, kde došlo k překročení některého z imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, cílového imisního limitu pro
ochranu zdraví a některé další imisní limity dle zaměření na konkrétní znečišťující látku.
Na základě dat za rok 2006 (sdělení zveřejněno ve věstníku MŢP č. 4/2008, částka 4) platí, ţe:
 nikde v zájmovém území nebyl překročen imisní limit pro ochranu zdraví lidí,
 nikde v zájmovém území nebyl překročen cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí ,
 na 100 % území Jihočeského kraje a tedy i v zájmovém území byl překročen cílový imisní limit pro
ochranu lidí pro troposférický ozon,
 na 100 % území CHKO Třeboňsko byl překročen cílový imisní limit pro troposférický ozon pro ochranu
ekosystémů a vegetace a na 0,2 % území CHKO Třeboňsko byl překročen imisní limit pro oxidy dusíku
(NOx) pro ochranu ekosystémů a vegetace (viz obr. 1),
 nikde v zájmovém území nebyl překročen imisní limit a meze tolerance pro oxid dusičitý (NO 2).
18a. Obr. Vyznačení oblastí ze zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ekosystémů a
vegetace na území NP a CHKO - se zahrnutím přízemního ozónu
100
-3
Vysvětlivky: LV – Hodnota imisního limitu pro přízemní ozón, který činí 6 000 µg.m .hod
18b. Obr. Vyznačení oblastí ze zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ekosystémů a
vegetace na území NP a CHKO - bez zahrnutí přízemního ozónu
Schematické označení zájmového území
Zdroj: Znečištění ovzduší na území ČR v roce 2007 (www.chmi.cz)
Samostaně bylo sledováno překročení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro polycyklické
aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren a pro asrsen vztaţeného k území stavebních úřadů. Cílový
imisní limit pro arzen nebyl v zájmové území nikde překročen. Limit pro benzo(a)pyren byl minimálně překračován
na území těchto stavebních úřadů (viz obr. 2):
Stavební úřad
Městský úřad Lišov
Městský úřad Nové Hrady
Městský úřad Trhové Sviny
Obecní úřad Ledenice
Městský úřad Kaplice
Městský úřad České Velenice
Městský úřad Jindřichův Hradec
Městský úřad Třeboň
Městský úřad Suchdol nad Luţnicí
Městský úřad Veselí nad Luţnicí
-3
Překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren [1 ng.m ] v
% území stavebního úřadu
0,7
0,6
1,0
2,9
1,2
4,3
1,9
1,3
0,9
4,9
101
19. Obr. Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v roce 2007 na území ČR
Údaje o kvalitě ovzduší byly dále získány z výsledků měření imisí. Hodnocení imisní situace se opírá o data
archivovaná v imisní databázi Informačního systému kvality ovzduší České republiky. Vedle údajů ze staničních
sítí ČHMÚ přispívá do imisní databáze Imisního informačního systému ISKO jiţ řadu let několik dalších
organizací podílejících se rozhodujícím způsobem na sledování znečištění ovzduší v České republice.
V zájmovém území jsou v současné době provozovány dvě stanice, které jsou součástí Imisního informačního
systému IIS-ISKO. Stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Hojná Voda leţí v okrese České
Budějovice a pro popis imisní situace v zájmovém území lze pouţít zejména tuto stanici. Stanice je umístěna
v Novohradských horách na území obce Horní Stropnice - Hojná Voda a probíhá zde automatizovaný měřící
program měření škodlivin NOx, NO2, O3 a SO2 a měření prachu (PM10). Reprezentativnost stanice je pro oblastní
měřítko 4 – 50 km. Kontejner je umístěn na horské louce v sedle mezi vrchem Vysoká (1034 m n.m.) a Kuní
horou (953 m n.m.) asi 300 m od okraje obce Hojná Voda. Stanice je pozaďová pro venkovské zóny přírodního
charakteru s regionálním významem.
Druhá měřící stanice je umístěny v okrese Jindřichův Hradec. Stanice Luţnice je manuální stanice ČHMÚ v obci
Luţnice. Jde o samostatnou budku na travnaté ploše ve volné krajině vzdálené cca 15 m od budovy, kde probíhá
manuální měření SO2. Stanice je pozaďová pro venkovské zóny zemědělského aţ přírodního charakteru
s regionálním významem.
Do 31.5. 2005 byly v zájmovém území provozovány ještě dvě stanice, jejichţ vlastníkem a provozovatelem byla
společnost EKOTOXA Opava, spol. s r.o. Stanice Spáleniště na území obce Rapšach nedaleko státní hranice
s Rakouskem fungovala jako samostatně instalovaná měřící skříň na travnaté oplocené zahradě hájovny na
návrší v prostoru křiţovatky místních cest, cca 3,5 km jihovýchodně od středu obce Rapšach. Stanice byla
pozaďová pro venkovské zóny přírodního charakteru.
Druhá stanice byla umístěna na katastru obce Domanín. Tyto stanice byly součástí monitorovací sítě na měření
SO2 a NOx pro monitoring imisního zatíţení lesních porostů. Činnost této monitorovací sítě byla ukončena v roce
2005.
102
20. Obr. Významné staniční sítě sledování kvality venkovského ovzduší v roce 2007
Schematické označeníí zájmového území
Na základě všech výše uvedených zdrojů dat lze k imisní situaci v zájmovém území konstatovat
následující:
Oxid dusičitý (NO2)
Více neţ 90 % z celkových oxidů dusíku ve venkovním ovzduší je emitováno ve formě NO. NO 2 vzniká relativně
rychle reakcí NO s přízemním ozonem nebo s radikály typu HO 2, popř. RO2. Řadou chemických reakcí se část
NOx přemění na HNO3/NO3 , které jsou z atmosféry odstraňovány atmosférickou depozicí (jak suchou, tak
mokrou). Pozornost je věnována NO 2 z důvodu jeho negativního vlivu na lidské zdraví. Hraje také klíčovou roli při
tvorbě fotochemických oxidantů.
V Evropě vznikají emise NOx převáţně z antropogenních spalovacích procesů, kde NO vzniká reakcí mezi
dusíkem a kyslíkem ve spalovaném vzduchu a částečně i oxidací dusíku z paliva. Hlavní antropogenní zdroje
představuje především silniční doprava (významný podíl má ovšem i doprava letecká a vodní) a dále spalovací
procesy ve stacionárních zdrojích. Méně neţ 10 % celkových emisí NO x vzniká ze spalování přímo ve formě NO2.
Přírodní emise NOx vznikají převáţně z půdy, vulkanickou činností a při vzniku blesků. Jsou poměrně významné
z globálního pohledu, z pohledu Evropy však představují méně neţ 10 % celkových emisí. Expozice zvýšeným
koncentracím NO2 ovlivňuje plicní funkce a způsobuje sníţení imunity.
-3
Průměrná roční koncentrace NO2 se na většině plochy zájmového území pohybuje do 26 µg.m , coţ je 65 %
-3
imisního limitu, který činí 40 µg.m .
103
21. Obr. Pole roční průměrné koncentrace NO2 v roce 2007
Zdroj: Znečištění ovzduší na území ČR v roce 2007 (www.chmi.cz).
Oxidy dusíku (NOx)
Při sledování a hodnocení kvality venkovního ovzduší se pod termínem oxidy dusíku NO x rozumí směs
oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO 2). Imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro NO2, limit pro
ochranu ekosystémů a vegetace je stanoven pro NO x.
Koncentrace NOx je třeba v zájmovém území sledovat vzhledem k limitu pro ochranu ekosystémů a
vegetace, který platí na celém území CHKO a dále v území nad 800 m n.m. Tento imisní limit pro roční průměr je
-3
30 µg.m a je spolehlivě dodrţen na celém území. Nejvyšší koncentrace jsou dosahovány okolo hlavních
-3
komunikací a pohybují se okolo 10 - 15 µg.m .
Oxid siřičitý (SO2)
-3
Stanovený imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro 24hodinovou koncentraci oxidu siřičitého (125 µg.m ,
tolerovaný počet překročení 3) nebyl v roce 2007 v zájmovém území překročen, koncentrace jsou hluboko pod
imisními limity. Téţ imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace nejsou zdaleka dosahovány.
Z analýzy dlouhodobého sledování kvality ovzduší je zřejmé zlepšení v důsledku výrazného poklesu
koncentrací oxidu siřičitého doloţené markantním poklesem čtvrté nejvyšší 24hodinové koncentrace SO 2
v období 1998–2000 na všech stanicích v rámci České republiky. V následujících letech se trend poklesu zastavil.
Mírný pokles koncentrací této látky opět pokračoval od roku 2004 do roku 2005. Po určitém vzestupu v roce 2006
byl v roce 2007 obnoven původní klesající trend koncentrací SO 2 téměř na všech lokalitách v ČR. Na druhé
straně lze do budoucna předpokládat určitý nárůst koncentrací SO 2 v místech, kde není měření, který by mohl být
způsoben návratem ke spalování uhlí v některých obcích z důvodu zdraţení zemního plynu a elektrické energie.
Prach (PM10)
Situace u celostátně nejproblematičtější škodliviny je relativně dobrá. Průměrné roční koncentrace se pohybují na
-3
-3
většině území v rozmezí 14 – 20 µg.m , přičemţ imisní limit je 40 µg.m . V jiţní části sledovaného území je pak
-3
koncentrace v rozmezí 10 – 14 µg.m , v oblasti Novohradských hor, které je povaţováno za jedno z nějčistších
-3
území České republiky, je koncentrace prachu (PM10) pod 10 µg.m . U 24hodinových koncentrací PM 10 je
rozhodující 36. nejvyšší naměřená koncentrace. Imisní limit je totiţ překročen, pokud je tato koncentrace vyšší
-3
neţ 50 µg.m . Dle zdrojů ČHMÚ převáţná část území (s výjimkou oblasti Novohradských hor) spadá do pásma
-3
-3
20 – 30 µg.m a mnohem menší lokálně izolovaná část do pásma 30 – 50 µg.m . V tomto pásmu existuje určité
104
riziko dosaţení nebo překročení imisního limitu. Dle zkušenosti k tomu dochází buď v obcích s intenzivní nákladní
automobilovou dopravou nebo zejména v obcích s vysokým podílem vytápění domácností tuhými paliv.
22. Obr. Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2007
Zdroj: Znečištění ovzduší na území ČR v roce 2007 (www.chmi.cz).
Troposférický ozon (O3)
Přízemní ozon je sekundární znečišťující látkou v ovzduší, která nemá vlastní významný emisní zdroj.
Vzniká za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou fotochemických reakcí zejména mezi oxidy dusíku,
těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími sloţkami atmosféry. Ozon je velmi účinným
oxidantem. Poškozuje převáţně dýchací soustavu, způsobuje podráţdění, morfologické, biochemické a funkční
změny a sniţuje obranyschopnost organismu. Je prokazatelně toxický i pro vegetaci.
Jak jiţ bylo výše uvedeno na většině zájmového území je překračován cílový imisní limit pro ochranu
-3
zdraví (limit pro maximální denní 8hodinový průměr je 120 µg.m ) i cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a
-3
vegetace (limit pro AOT 40 je 18 000 µg.m ). Tento stav se však týká většiny území ČR. Vzhledem k tomu, ţe
nejvyšších koncentrací O3 je dosahováno ve vyšších nadmořským výškách, je oblast Novohradských hor jedním
z nejhorších v tomto směru v rámci celé ČR.
Benzo(a)pyren
Škodlivinou benzo(a)pyren se vyjadřují veškeré polycyklické aromatické uhlovodíky. Jedná se o látky
s prokazatelně karcinogenními účinky na lidský organismus. Příčinou vnosu benzo(a)pyrenu do ovzduší, je
v zájmovém území nedokonalé spalovaní fosilních paliv, jak ve stacionárních, tak i mobilních zdrojích. Ze
stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště (spalování uhlí). Z mobilních zdrojů jsou to zejména
vznětové motory spalující naftu. Od roku 2006 pouţil ČHMÚ zpřesněnou metodiku mapování. Nově se tak řada
měst a obcí dostala do území s překročeným cílovým imisním limitem (celkem 9 % plochy ČR, kde ţije přibliţně
69 % obyvatelstva). I v řešené oblasti se tato území nachází v Nových Hradech, Českých Velenicích, Třeboni,
Suchdolu nad Luţnicí a ve Veselí nad Luţnicí, přičemţ riziko překračování není vyloučeno ani v menších obcích.
Ostatní sledované škodliviny (benzen, olovo, kadmium, arsen, nikl, oxid uhelnatý)
Koncentrace těchto škodlivin v ovzduší jsou v zájmovém území výrazně podlimitní.
105
Shrnutí
Z hlediska kvality ovzduší se jedná o jeden z nejčistších regionů v rámci celé ČR. Přesto je třeba upozornit na
tyto problémy:
 zvýšené koncentrace prachu a benzo(a)pyrenu v sídlech způsobené vytápěním pevnými palivy a
zřejmě i dopravou,
 nadlimitní koncentrace troposférického ozonu na celém zájmového území.
Hluk
Problematika ochrany před hlukem je legislativně řešena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a
o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Hygienické limity pro hluk jsou stanoveny
nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hygienické limity
hluku jsou vztaţeny k chráněným venkovním prostorům, chráněným venkovním prostorům staveb a chráněným
vnitřním prostorům staveb, tak jak jsou definovány v zákoně č. 258/2000 Sb. Z dikce zákona a nařízení vlády jsou
hygienické limity stanoveny s ohledem na ochrana veřejného zdraví lidí.
Hluk je významným fyzikálním faktorem negativních vlivů na ţivotní prostředí a je jednou z podmiňujících
okolností pro moţné vyuţití území i vnitřních prostorů ze zdravotních hledisek. Z těchto důvodů jsou hlukové vlivy
sledovány a pro různé způsoby vyuţívání území i vnitřních prostorů jsou také hlukové hodnoty platnými právními
předpisy limitovány.
Působí-li hluk dlouhodobě, vzniká jiţ během několika minut posun sluchového prahu. Organizmus se adaptuje a
na tento adaptační děj navazuje další tzv. sluchová únava. Projevuje se dalším zvýšením prahu a subjektivně i
tím, ţe vnímáme hluk s menší hlasitostí. Za škodlivý se povaţuje hluk dosahující ekvivalentní hladiny akustického
tlaku 85 dB a více. Je-li sluch opakovaně vystaven nadměrnému škodlivému hluku a nedojde-li po dobu
odpočinku k úplné úpravě sluchového prahu, můţe dojít ke zhoršení sluchu. Kromě poškození sluchu dochází i
ke změnám v oblasti mimosluchové, zejména v psychice člověka.
Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové, plošné a bodové. Liniové zdroje
představují v zájmovém území silniční komunikace a ţeleznice. Plošnými zdroji hluku jsou průmyslové, výrobní a
skladovací areály v jednotlivých sídlech, v zájmovém území téţ sportovní areály a parkoviště. V podstatě sídla,
zejména pak města musíme v krajině chápat jako plošné zdroje hluku, kde zdroj hluku je kombinovaný a podílí se
na něm jak bodové zdroje, tak i liniové. Jako bodové zdroje hluku působí jednotlivé objekty, technologická
zařízení na budovách a různé provozovny. Těchto zdrojů můţe být celá řada, ovšem nejedná se převáţně o
významné jevy, které by dosáhly regionálního měřítka. Pro posouzení vlivu hluku v rámci řešeného úkolu byla
proto pozornost zaměřena zejména na liniové zdroje, okrajově téţ na zdroje plošné.
Nejvýznamnější liniové zdroje hluku představují pozemní komunikace s automobilovou dopravou. V zájmovém
územím se nachází silnice I., II. a III. třídy. Dále v zájmovém území probíhá 5 ţelezničních tratí.
Jako osy se územím vinou ţelezniční trať Veselí nad Luţnicí – České Velenice – Gmünd, která spojuje největší
sídla v zájmovém území, a České Budějovice – České Velenice – Gmünd. Na severu zájmového území probíhá
ţelezniční trať Veselí nad Luţnicí – Jindřichův Hradec a jih území protíná trať České Budějovice – Dolní dvořiště.
Ţeleznice České Budějovice – České Velenice – Gmünd je provedena v elektrické trakci, zbylé tři pak v motorové
trakci. Významnějším zdrojem hluku je ţelezniční uzel v Českých Velenicích.
Sever zájmového území protíná okrajově velice frekventovaný ţelezniční spoj České Budějovice – Veselí nad
Luţnicí – Praha s významným jihočeským ţelezničním uzlem ve Veselí nad Luţnicí. Ţeleznice je dvojkolejná
v elektrické trakci a po dokončení bude součástí významného ţelezničního koridoru propojujícího sever a jih
České republiky.
Ţelezniční tratě jsou v krajině významným zdrojem hluku, ale na rozdíl od silniční sítě, jde o hlukovou zátěţ
intervalovou, projevující se během dne pouze v krátkých časových intervalech, takţe protihluková opatření se
realizují pouze v bezprostřední blízkosti frekventovanějších tratí.
Silnice III. třídy nejsou vzhledem k intenzitě dopravy na nich akusticky významné. Pozornost je tedy zaměřena na
silnice I. a II. třídy. Dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. se hygienický limit hluku v ekvivalentní hladině akustického
tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, stanoví součtem základní
hladiny akustického tlaku A LAeq,T, který je roven 50 dB, a přičtením korekcí přihlíţejících ke druhu chráněného
prostoru a denní a noční době. Hygienický limit v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním
prostoru staveb je pro hluk z dopravy ma pozemních komunikacích a drahách následující:
Hluk v okolí komunikací I. a II. třídy
- denní doba
LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB
- noční doba
LAeq,16h = 50 + 10 - 10 = 50 dB
Hluk v okolí komunikací I. a II. třídy v případě staré hlukové zátěţe
106
- denní doba
- noční doba
LAeq,16h = 50 + 20 = 70 dB
LAeq,16h = 50 + 20 - 10 = 60 dB
Hluk z dopravy obecně závisí na intenzitě, skladbě, rychlosti, a plynulosti dopravy, dále na podélném sklonu
nivelety, druhu a stavu vozovky, okolní zástavbě, konfiguraci terénu, stínění a odrazech zvuku. Orientačně lze
uvést, ţe v zájmovém území dochází k překročení hladiny hluku LAeq,16h = 70 dB v denní době dochází ve
vzdálenosti 10 m od osy komunikace jiţ při intenzitě dopravy okolo 3 000 voz./den s 20procentním podílem
nákladní dopravy. To je kupříkladu stav, který odpovídá situaci na některých úsecích silnice I/34 v úseku ze
Štěpánovic do Stráţe nad Neţárkou nebo na silnice I/24 v úseku mezi Třeboní a Lomnicí nad Luţnicí. K poklesu
akustické imise pod 60 dB přitom dochází v denní době aţ ve vzdálenosti cca 40 – 70 m od osy komunikace.
Vzhledem k velkému rozsahu řešeného území i počtu komunikací a sídel nebylo moţno v rámci této studie
provádět modelové výpočty nebo měření hluku na všech dotčených komunikacích, kde ŘSD provádí celostátní
sčítání dopravy. Proto byly vybrány pro orientační charakteristiku hlukového zatíţení v zájmovém území úseky
komunikací I. třídy, kde denní intenzita dopravy pro rok 2005 byla větší neţ 3 000 motorových vozidel a přívěsů a
komunikace procházejí intravilánem obcí, kde obytné budovy jsou v bezprostřední blízkosti komunikace.
Pro posouzení hlukových emisí z komunikací byly vyuţity údaje o intenzitách dopravy dle sčítání Ředitelství silnic
a dálnic (ŘSD). ŘSD provádí celostátní sčítání dopravy v pětiletých intervalech, naposledy proběhlo v roce 2005.
Pro odhad skutečného provozu na sledovaných komunikacích do budoucna jsou pouţity koeficienty
předpokládaného vývoje dopravních výkonů dle druhu vozidel, které vycházejí z dlouhodobého výzkumu ŘSD.
Pro tuto práci byl vzat v úvahu výhledový koeficient pro rok 2009.
Posouzení proběhlo metodou analogie dle typových modelových výpočtů pro různé intenzity dopravy, různý podíl
nákladní dopravy a různou vzdálenost zástavby u komunikací. Výpočty hlukových emisí byly provedeny
profesionálním výpočetním programem HLUK+ 8.16 profi8 na základě výsledků sčítání dopravy publikované
ŘSD, které byly aktualizovány pro rok 2009.
Na základě výpočtů byla vyhodnocena pásma v okolí vybraných komunikací, která jsou z hlediska hlukového
zatíţení problematická a můţeme je charakterizovat následovně:
 Je zde pravděpodobně překračován hygienický limit daný nařízením vlády č. 148/2006 Sb., který je pro
hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území pro denní dobu roven 60 dB a pro noční
dobu 50 dB (v případě staré hlukové zátěţe z dopravy je tento limit roven 70/60 dB). Pro
reprezentativnost výsledků je nutné zahrnout také nejistotu samotného výpočtu, která dle autorů
výpočetního programu je rovna  2 dB. Při navrhování izofón, ve kterých jsou překračovány hygienické
limity, bylo jiţ s touto nejistotou počítáno. V těchto úsecích je hygienický limit překračován ve dne ve
vzdálenosti aţ 70 m od středu komunikace, v případě staré hlukové zátěţe z dopravy ve vzdálenosti aţ
10 od středu komunikace. V noci je limit překračován ve vzdálenosti aţ 160 m od středu komunikace,
v případě staré hlukové zátěţe z dopravy ve vzdálenosti aţ 25 od středu komunikace.
 U zástavby v bezprostřední blízkosti komunikací (např. oddělené pouze chodníkem) je s velkou
pravděpodobností překračován hygienický limit pro hluk z hlavních pozemních komunikací včetně
korekce na starou hlukovou zátěţ (70/60 dB),
 Pokud bude uvaţováno a další výstavbě v okolí takto zatíţených lokalit, je nutno počítat s uplatněním
protihlukových opatření, coţ v praxi znamená buď dostatečně oddálit novou výstavbu od osy
komunikace, nebo budování technických protihlukových opatření, zejména protihlukových stěn.
Posouzení proběhlo metodou analogie dle typových modelových výpočtů pro různé intenzity dopravy, různý podíl
nákladní dopravy a různou vzdálenost zástavby u komunikací. Výpočty hlukových emisí byly provedeny
profesionálním výpočetním programem HLUK+ 8.16 profi8 na základě výsledků sčítání dopravy publikované
ŘSD, které byly aktualizovány pro rok 2009.
Na základě výpočtů a stanovení průběhu izofón byly vybrány úseky silnic, kterým je zapotřebí věnovat při rozvoji
sídel pozornost z hlediska hlukové zátěţe. Při výběru silnic byla zohledněna nejen akustická emise z komunikací,
ale i charakter zástavby. Důraz je kladen na lokality s koncentrovanou obytnou zástavbou.
Úseky komunikací, které jsou významně zatíţené hlukem z dopravy
Sídlo
Komunikace
I/3
I/23
Kardašova Řečice
I/24
Třeboň – Majdaléna – Suchdol nad Luţnicí
107
Sídlo
Komunikace
I/24
I/34
Třeboň – hranice okresu J. Hradec – Č. Budějovice
I/34
Třeboň – Stráţ nad Neţárkou
I/34
Třeboň - město
II/103
České Velenice
V zájmovém území je vyuţíváno 5 ţelezničních tratí. Jako osy se územím vine ţelezniční trať Veselí nad Luţnicí
– České Velenice – Gmünd, která spojuje největší sídla v zájmovém území, a České Budějovice – České
Velenice – Gmünd. Na severu zájmového území probíhá ţelezniční trať Veselí nad Luţnicí – Jindřichův Hradec a
jih území protíná trať České Budějovice – Dolní dvořiště. Ţeleznice České Budějovice – České Velenice – Gmünd
je provedena v elektrické trakci, zbylé tři pak v motorové trakci. Významnějšími zdroji hluku je ţelezniční uzel v
Českých Velenicích.
Sever zájmového území protíná sice okrajově ale velice frekventovaný ţelezniční spoj České Budějovice – Veselí
nad Luţnicí – Praha s významným jihočeským ţelezničním uzlem ve Veselí nad Luţnicí. Ţeleznice je dvojkolejná
v elektrické trakci a po dokončení bude součástí významného ţelezničního koridoru propojujícího sever a jih
České republiky.
Ţelezniční tratě jsou v krajině významným zdrojem hluku, ale na rozdíl od silniční sítě, jde o hlukovou zátěţ
intervalovou, projevující se během dne pouze v krátkých časových intervalech, takţe protihluková opatření se
realizují pouze v bezprostřední blízkosti frekventovanějších tratí.
Na sledovaných ţelezničních tratích s motorovou trakcí je nízká intenzita nákladní dopravy. Osobní doprava je
převáţně provozována motorovými vozy řady 810 s přívěsnými vozy řady 010. Riziko překračování hygienických
limitů je při tomto provozu minimální. Z hlediska akustické pohody působí negativně „pískání“ motorových vozů
při průjezdu oblouky s malými poloměry, které jsou v řešeném území z důvodu nepříznivých směrových a
sklonových poměrů četné. Tento jev je způsoben pevnými dvojkolími u pouţívaných motorových vozů.
Poměrně specifickým zdrojem hluku v řešeném území jsou plošné zdroje spojené s rekreačními aktivitami. Jedná
se o areály letní rekreace, autokempinky, frekventované turistické trasy a další místa s vyšší koncentrací turistů.
S výše uvedenými zdroji jsou často spojena i parkoviště pro osobní automobily. Ubytování rekreantů je
lokalizováno do několika středisek, zejména v Třeboni a blízkém okolí, kempy v oblasti Chlumu u Třeboně,
Staňkova a Suchdola nad Luţnicí. Chybí ubytovací zařízení zejména pro náročnější hosty. Hluk z těchto zdrojů
můţe mít negativní vliv jednak na chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb, ovšem je
třeba zohledňovat i vliv na faunu. Celá problematika je však poměrně obtíţně definovatelná, a to z důvodu
obtíţné kvantifikace hlukovým emisí i vzhledem k různé míře vlivu na trvale ţijící obyvatele, na rekreanty i na
faunu. Jednotlivé lokality je třeba posuzovat individuálně.
Odpadové hospodářství
Problematika nakládání s odpady zasahuje do oblasti hygieny ţivotního prostředí zejména prostřednictvím
nakládání s nebezpečnými odpady, případně téţ dalšími činnostmi, které mohou zprostředkovaně ovlivnit veřejné
zdraví.
Nakládání s odpady je regulováno dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších změn a doplňků (zákon o odpadech), a prováděcími předpisy k tomuto zákonu. Kdo chce
nakládat s odpady (odstraňování, vyuţívání, sběr a výkup atd.) musí mít od příslušného krajského úřadu souhlas
s provozování zařízení (§ 14 zákona o odpadech). Dnes je většina skládek provozována na základě
integrovaného povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o
integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění
pozdějších změn a doplňků.
Krajský úřad – Jihočeský kraj vede evidenci zařízení, kterým je souhlas udělen, a podle způsobu nakládání
s odpady rozděluje zařízení na skládky, kompostárny a jiná zařízení.
Skládky
Stav v oblasti odpadového hospodářství se v zájmové oblasti za oproti předcházejícím 10 letům zlepšil. Větší
nepovolené nebo částečně povolené skládky (tzv. skládky dočasně povolené) byly ukončeny a většinou
rekultivovány.
108
V současné době je v zájmovém území provozována pouze jediná skládka „Skládka odpadů Stráţe nad
Neţárkou – Pístina“, kterou provozují Technické sluţby Třeboň s.r.o. Skládka se nachází v k.ú. Stráţ nad
Neţárkou ve východním okraji dobývacího prostoru Pístina (pískovna) a patří dle § 3 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o
podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich vyuţívání na povrchu terénu a o změně vyhlášky č. 383/2001
Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále téţ vyhláška č. 294/2005
Sb.) do skupiny skládek S-OO. Převáţná část skládky patří do podskupiny S-OO3, které jsou dle způsobu
technického zabezpečení určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným
obsahem organických biologicky rozloţitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného
výluhu, a odpadů z azbestu, ale nesmějí být zde ukládány odpady na bázi sádry (před účinností vyhlášky č.
294/2005 Sb. byla klasifikována jako skládka komunálních odpadů). Vedle podskupiny S-OO3 jsou ve skládce
zřízeny sektory podskupin S-OO1 a S-OO2. Sektor S-OO1 je určen pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad
s nízkým obsahem organických biologicky rozloţitelných látek a odpadů z azbestu dle podmínek vyhlášky č.
294/5005 Sb. Sektor S-OO2 je určen pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem
organických biologicky rozloţitelných látek, nereaktivních nebezpečných odpadů a odpadů z azbestu dle
podmínek vyhlášky č. 294/5005 Sb.
Do nedávné doby byla dále provozována skládka inertního odpadu na k.ú. Dvory nad Luţnicí, kterou provozovala
obec Dvory nad Luţnicí (bývalá pískovna při silnici Dvory nad Luţnicí – Hrdlořezy). Skládka skupiny S-IO (dle
vyhlášky č. 294/2005 Sb.) však byla oficiálně uzavřena k 31.12. 2007.
Vedle skládek komunálního odpadu existují ve větších obcích sběrné dvory odpadů. Jsou provozovány obcemi
nebo odpadovými firmami formou pronájmu sběrných dvorů. Občané těchto obcí mají moţnost uloţit komunální
odpad, který není moţno buď kvůli velkému objemu nebo velkému mnoţství nasypat do sběrných nádob,
bezplatně ve sběrných dvorech a odpad je na náklady obce dále předáván oprávněným osobám. V obcích bez
sběrných dvorů se organizují speciální sběrové dny pro veřejnost.
Mimo zájmové území, ale v blízkém okolí se směrem na západ ve vzdálenosti cca do 5 km nacházejí další
skládky „komunálních odpadů“ (od jihu na sever):
1. Skládka Bukovsko v k.ú. Bukovsko, provozovatel Technické sluţby Kaplice spol. s r.o., skupina skládek
S-OO, integrované povolení dle zákona č. 76/2002 Sb.
2. Skládka Růţov v k.ú. Borovany, Ledenice, provozovatel společnost Růţov a.s., skupina skládek S-OO,
integrované povolení dle zákona č. 76/2002 Sb.
3. Skládka Lišov v k.ú. Lišov, provozovatel .A.S.A. České Budějovice, s.r.o., skupina skládek S-OO,
integrované povolení dle zákona č. 76/2002 Sb.
Uvedené skládky nejsou pro sledované území přímým potenciálním zdrojem znečištění hydrosféry a ovzduší,
neboť se nacházejí v takové vzdálenosti, ţe by případná havárie na skládce (únik skládkových vod do
povrchových a podzemních vod ve svém okolí nebo únik toxických látek v případě zahoření odpadů na skládce)
měla na zájmové území ţádný nebo minimální dopad.
Nepřímý dopad na zájmové území však mají výše uvedené skládky prostřednictvím dopravy odpadů při sběru a
výkupu odpadů od původce a odvozu na skládky. Zpracovatel studie nezjišťoval u provozovatelů skládek
podrobná data o svozových oblastech jednotlivých skládek, ale je vysoce pravděpodobné, ţe odpad, zejména
komunální, v západních okrajových zónách zájmového území, je z obcí, ale i od jiných původců, sváţen na tyto
skládky. Důvodem je především ekonomika dopravních nákladů na svoz odpadů.
Negativní dopad se projevuje navýšením emisí výfukových plynů při svozu odpadů a případným úletem odpadů
kolem dopravních tras u vozidel, která nemají zabezpečení proti úletům (otevřené korby nezajištěné plachtou
nebo ochrannými sítěmi). Nutno je však podotknout, ţe i v této oblasti došlo ke zvýšení kvality svozových
prostředků na úroveň evropských standardů.
V zájmovém území ani v blízkém okolí není provozována ţádná skládka nebezpečného odpadu (skupina
skládek S-NO dle vyhlášky č. 294/2005 Sb.)
Kompostárny
V zájmovém území je provozována jediná kompostárna v k.ú.Drahov. Provozovatelem je společnost Veselské
sluţby, s.r.o., Malé náměstí 13, Veselí nad Luţnicí. Roční výrobní kapacita je 500 t kompostu. Jde o malou
městskou kompostárnu, kde jsou kompostovány zejména odpady z údrţby městské zeleně.
Provoz kompostáren je od roku 2008 nově upraven vyhláškou 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání
s biologicky rozloţitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na
109
skládky a jejich vyuţívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání
s odpady. Podle tohoto právního předpisu není kompostárna Drahov malým zařízením (roční kapacita do 150 t
biologicky rozloţitelného odpadu).
Jiná zařízení
Specifickým zařízením pro odstraňování odpadů jsou spalovny, jejichţ provoz je povolován na základě
integrovaného povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Nejdůleţitější a nejvíce sledovaný vliv
na ţivotní prostředí je vliv provozu spalovny na kvalitu ovzduší.
V zájmovém území ani v blízkém okolí není provozována ţádná spalovna odpadu.
V současné době je nakládání s odpady jak komunálními, jejichţ původcem je obec na svém katastru, tak i
ostatními odpady, jejichţ původci jsou právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání (průmyslové,
stavební, ostatní odpady i nebezpečné odpady) v podstatě pod kontrolou. Existence sběrných dvorů, kam mohou
občané bezplatně odstranit odpad z domácností téţ přispěl k omezení výskytu černých skládek. Významnou
funkci v odpadovém hospodářství plní Česká inspekce ţivotního prostředí, která po téměř 20 letech působení
vnesla do nakládání s odpady pořádek srovnatelný s vyspělými státy Evropské unie.
I přes jednoznačný pokrok v odpadovém hospodářství je problémů stále dost. Obtíţná je situace v místech
s roztroušeným osídlením, neboť odvoz odpadu je ekonomicky neefektivní z důvodu velkých vzdáleností a
malého mnoţství odpadu. Problematickou se jeví i „ţivelná“ produkce odpadů v lokalitách s vyšší intenzitou
rekreace avšak bez patřičné infrastruktury (vodácké terény, intenzivně vyuţívané lyţařské, cyklistické a turistické
trasy).
V souladu s legislativními poţadavky i obecnými trendy je třeba i do budoucna sniţovat mnoţství odpadu
ukládaného na skládkách. Kromě běţné separace plastů, papíru, skla apod. bude nutné třídit a odděleně
zpracovávat i biologicky rozloţitelný odpad. V rámci řešeného území a jeho bliţšího okolí existuje potenciál pro
zpracování tohoto odpadu v kompostárnách.
Právní prostředí bylo v roce 2008 vytvořeno (viz vyhláška 341/2008 Sb.) a obce mohou budovat malá zařízení
(kompostárny) a tak vyuţívat odpad z údrţby zeleně, separovaný odpad z domácností, eventuálně ze
zemědělské činnosti nevýrobního charakteru. Tento odpad tak nebude končit na skládkách, ale bude zpětně
vyuţit pro potřeby zejména veřejné zeleně.
Staré ekologické zátěţe
Dle evidence starých zátěţí Ministerstvem ţivotního prostředí jsou v zájmovém území evidovány následující staré
ekologické zátěţe:
Staré ekologické zátěţe v řešeném území
Číslo Obec
ID
zátěţe
1
Val
17613001
Riziko
kvalitativní
2-vysoké
Riziko
kvantitativní
4-bodové
Název
Bývalá skládka TKO Val – Kopaniny
2
Hatín
10700001
4-nízké
3-lokální
Farma Zadní dvůr (výkrmna vepřů) Šenkýřová
Farma – letní výkrmna Cikar -safari Šenkýřová
Farma Cikar - Šenkýřová
Stará skládka Jiţní město
3
Kardašova Řečice
6320002
4-nízké
3-lokální
4
5
Kardašova Řečice
Nové Hrady
6320001
10625001
4-nízké
3-střední
4-bodové
3-lokální
6
15914001
4-nízké
4-bodové
7
15914002
4-nízké
3-lokální
8
Třeboň
17023001
1-extrémní
3-lokální
9
Lišov
8517001
3-střední
3-lokální
Areály JČDZ a.s. Suchdol nad
Luţnicí (starý a nový závod)
JČDZ a.s. skládka Suchdol/Luţnicí
(lokalita Na Huti)
SDM Třeboň (průmyslový areál mezi
ţeleznicí a silnicí I/24)
Skládka komunálního odpadu Lišov
10
Vlkov
18406001
2-vysoké
3-lokální
Bývalá skládka TKO Vlkov
110
Číslo
11
Obec
ID
zátěţe
3199001
Riziko
kvalitativní
3-střední
Riziko
kvantitativní
3-lokální
Název
Bývalá skládka
Šibeniční vrch
TKO
Drahov
-
Zdroj: www.cenia.cz
Lokality jsou z kvantitativního hlediska hodnoceny jako lokální a bodové, nejedná se o takové jevy, které by
dosáhly regionálního měřítka. Ve výše uvedené tabulce jsou staré ekologické zátěţe evidované některým
správním orgánem.
111
23. Kartogram Staré ekologické zátěţe v řešeném území
112
Vedle centrálně evidovaných starých ekologických zátěţí uvedených v tabulce č. 4 jsou Správou CHKO
Třeboňsko evidovány na území CHKO ještě tyto staré zátěţe:
 Skládka „Na Spálenci“ v Chlumu u Třeboně, kde bylo v kontrolních vrtech v okolí skládky zaznamenáno
silné znečištění kadmiem, beryliem, olovem, vanadem, mědí a zvýšená aktivita alfa a beta,
 Bývalá obecní skládka odpadů pro Lomnici nad Luţnicí a okolní obce lokalizovaná v zemníku v polích
nad rybníkem Vydýmač u Smrţova (vyšší koncentrace kyanidů a amonných iontů v podzemní vodě),
 Jezírko v bývalém lomu u Kolenců – kontaminace ropnými látkami pravděpodobně deponovanými
v lokalitě spolu s jiným odpadem.
Dá se předpokládat, ţe v zájmovém území se nacházejí ještě jiné staré ekologické zátěţe (zejména malé
zapomenuté a dlouhodobě nepouţívané skládky odpadů). Na území CHKO Třeboňsko jsou Správou CHKO
evidovány staré obecní skládky komunálních odpadů, jejichţ vliv na okolí bude revidován přímo v terénu
v následujícím období [Rozbory Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko k 31.12. 2006]. Význam těchto starých a
zpravidla rozsahově malých skládek je z hlediska vlivu na ţivotní prostředí s vysokou pravděpodobností bodový a
tedy minimální.
Samostatnou problematikou jsou pak černé skládky, které jsou však omezeny na bodové umístění a jedná se
většinou pouze o jednotlivé plastikové pytle komunálního odpadu či zařízení z domácností zejména kolem
komunikací, jejichţ původci jsou fyzické osoby a absencí právního podvědomí nerespektující základní zásady
odpadového hospodářství.
Černé skládky právnických osob se dnes v území prakticky nevyskytují.
B.I.ch
Přírodní podmínky, ochrana přírody a krajiny
Klimatické oblasti
24. Obr. Klimatické oblasti
113
V území je zastoupena chladná (s jedním klimatickým okrskem) a mírně teplá oblast (s pěti klimatickými okrsky):
CH7
Léto je velmi krátké aţ krátké, mírně chladné a vlhké. Přechodná období jsou dlouhá, s mírně chladným
jarem a mírným podzimem. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouho trvající sněhovou pokrývkou.
MT1
Léto je krátké, mírně chladné a vlhké. Přechodná období jsou velmi dlouhá, s mírně chladným jarem a
mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, chladná, suchá aţ mírně suchá. Doba trvání sněhové pokrývky je
dlouhá.
MT2
Léto je krátké, mírné aţ mírně chladné a mírně vlhké. Přechodná období jsou krátká, s mírným jarem i
podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírná, suchá. Doba trvání sněhové pokrývky je normální.
MT7
Normálně dlouhé, mírné a mírně suché léto, přechodná období jsou krátká s mírným jarem a podzimem.
Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá aţ mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.
MT10
Léto je dlouhé, teplé, mírně suché. Přechodná období jsou krátká s mírně teplým jarem i podzimem, zima
je krátká, mírně teplá a velmi suchá. Doba trvání sněhové pokrývky je krátká.
MT11
Léto je dlouhé, teplé a suché aţ mírně suché. Přechodná období jsou krátká s mírně teplým jarem i
podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá. Sněhová pokrývka trvá krátce.
Bioregiony
Do území zasahují celkem 4 bioregiony.
Třeboňský bioregion
Bioregion leţí na jihovýchodě jiţních Čech, zabírá geomorfologický celek Třeboňská pánev, ovšem bez
Lišovského prahu, a dále výběţky Křemešnické vrchoviny a Táborské pahorkatiny. Typická část bioregionu zahrnuje centrální sníţeninu na křídových, neogenních a kvartérních sedimentech, s acidofilnímí doubravami, bory
olšinami a rašeliništi Na plochých kopcích se vyskytují i bikové bučiny. Nereprezentativní část tvoří zdviţené
okraje na krystaliniku s členitějším reliéfem, hojnějším výskytem bučin (i květnatých) a bez větších rašelinišť a
2
olšin. Bioregion má plochu 1720 km .
Horniny a reliéf
Jde o sladkovodní pánev poměrně velkého rozsahu vyplněnou převáţně nezpevněnými sedimenty svrchní křídy a terciéru - jíly, písky a štěrky (tyto jsou někdy zpevněné na pískovce, resp. slepence). Okrajově nebo
ostrůvkovitě se vynořuje podloţí tvořené krystalinikem: ţuly, migmatity, méně orthoruly, svorové ruly, granulitické
ruly a v nepatrné míře i červené pískovce a jílovce permu. Značné plochy těchto hornin však pokrývají kvartérníštěrkopísky aţ písky, lokálně se objevují i písky váté. Poměrně omezený rozsah mají pleistocenní hlíny - smíšené svahoviny aţ prachovice, zatímco významné jsou nivní uloţeniny a rozsáhlé rašeliny nebo zrašelinělé nivní
sedimenty. Reliéf má charakter tektonické sníţeniny s velmi plochým dnem a stupňovitými okraji, bioregion patří k
nejplošším v České republice. Dno s nivami, nízkými terasami a depresemi s rašeliništi má charakter roviny s
výškovou členitostí do 30 m, k okrajům se reliéf mírně zvedá a má charakter ploché pahorkatiny s členitostí 30 50 m, na tektonicky zdviţených okrajích aţ charakter členité pahorkatiny s členitostí do 95 m. Nejniţším bodem je
koryto Luţnice u Sezimova Ústí - asi 385 m, nejvyšším vrch Vápenice u Ledenic s kótou 541 m. Typická výška
bioregionu je 410 - 500 m. Všechny vodní toky tečou po plošině, pouze Dračice v okrajové zóně má zařízlé, asi
30 m hluboké údolí s kamenitým korytem. Skalní útvary v typické části bioregionu chybějí, jinde jsou velmi sporadické a nevýrazné.
114
Podnebí
Dle Quitta leţí centrální část bioregionu v mírně teplé oblasti MT 10 a MT 11, severní okraje v chladnější
MT 7, jiţní část v ještě chladnější MT 5 a MT 4. Území je tedy mírně teplé (Třeboň 7,8°C), nejvyšší polohy mají
průměrnou teplotu kolem 7°C. V bioregionu se projevuje vliv jeho polohy na návětrném svahu Českomoravské vrchoviny a Novohradských hor. Sráţky rostou k úpatí těchto pohoří, tedy od západu k východu a od severu k jihu:
Slapy u Tábora 584 mm, ale Č. Velenice asi 670 mm, Třeboň 627 mm, ale Chlum u Třeboně 681 mm. Celá oblast má inverzní charakter, místní klima ovlivňují rozsáhlé plochy vod a močálovitých terénů.
Půdy
Převládají pseudogleje různého druhu včetně pseudoglejů pelických na výchozech čistých jílů; poměrně
velký rozsah zaujímají nenasycené hnědé půdy s přechody do podzolů na štěrkopíscích. Velký rozsah mají půdy
rašelinné různých typů; spíše okrajově se vyskytují víceméně nasycené půdy hnědé, ostrůvkovitě gleje. Značný
rozsah mají i půdy nivní. Všechny tyto půdy jsou chudé na vápník.
Vývoj krajiny
Plochý reliéf podmiňoval existenci četných močálů i menších vodních ploch, coţ velmi omezovalo hospodářské vyuţití. Na severozápadním okraji pánve je osídlení poměrně staré, ale ve vlastní pánvi došlo ke kolonizaci aţ ve středověku. Počátkem novověku, převáţně v 16. století, zde byl vybudován důmyslný systém rybníků,
který harmonickým způsobem změnil krajinu. Nicméně i potom zde zůstaly v pánevních polohách velké plochy
lesů v málo pozměněném stavu na rašelinných půdách, částečně i bory na písčitých substrátech. V minulosti
značně rozšířené vlhké louky byly v posledních desítiletích z větší části převedeny na ornou půdu nebo zničeny
meliorací a silným přehnojováním. Velmi negativním jevem je devastující těţba štěrkopísků.
Biota
Potenciální vegetace Třeboňska byla silně závislá na edafických poměrech. Na větší části byly rozšířeny
jedlové doubravy, zřídka se na některých pahorcích vyskytovaly kyselé bučiny. Pro Třeboňskou pánev jsou charakteristická rašeliniště, a to především rojovníkové blatkové bory, po okrajích doprovázené rašelinnými bory a
rašelinnými březinami. V okolí rašelinišť, rybníků a toků na podmáčených půdách je moţno se setkat se společenstvy baţinných olšin, často s autochtonním smrkem, vrbových křovin a luhů. Na chudých půdách písků a
štěrkopísků jsou ještě částečně zachovány acidofilní bory. Svou činností v minulosti člověk značně podpořil některá iniciální a nelesní stadia rašelinišť. Dnes se převáţně na rybníky rovněţ váţe výskyt rákosin a společenstev
vysokých ostřic i společenstev mělkých stojatých vod. Velmi zajímavá jsou společenstva obnaţených den a písků. Původně nepatrné fragmenty travnaté vegetace na vátých píscích byly podpořeny člověkem, především pastvou. Flóra území je bohatá, s celou řadou exklávních prvků, do značné míry se vymyká běţné hercynské květeně středních poloh. Mezní prvky jsou vzácnější. Velmi charakteristická je přítomnost boreokontinentálních
druhů. Na písčinách se většinou vyskytují druhy suboceanického charakteru. Významný je výskyt některých
druhů majících vztah k Alpám. Fauna regionu je výrazně hercynská, se západními vlivy. Je rozhodujícím způsobem ovlivněná existencí početných rybníků, rašelinných luk, rašelinišť a rozlehlých, místy rašelinných lesů. Relativní zachovalost přírodního prostředí - přes rozsáhlé vytěţení rašeliny - se projevuje přeţíváním pozoruhodných
druhů ptactva - orla mořského, husy velké, volavky červené, případně i remigrací vymizelých druhů, k jakým patří
los evropský. Bohatá je i fauna netopýrů. Inverzní poloha třeboňské pánve se projevuje téţ demontánním výskytem horských druhů, zejména hmyzích. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového a parmového.
Kontrasty
Hranice bioregionu jsou většinou ostré, dané rozšířením pánevních sedimentů, místy i niţším reliéfem a
výskytem rozsáhlejších ploch podmáčených stanovišť. Neostré jsou hranice vůči Novobystřickému bioregionu,
které jsou podmíněny gradientem mokřadů a jejich bioty. Od všech okolních bioregionů se Třeboňský liší výskytem rojovníkových borů (Pino rotundatae-Sphagnetum), společenstev vátých písků a slabým zastoupením bučin.
Kvantitativně se odlišuje i výskytem celé řady rašeliništních, vodních a mokřadních společenstev a druhů.
Českokrumlovský bioregion
Bioregion leţí na jihu jiţních Čech a svými výběţky zasahuje do Rakouska. Zabírá východní část geomorfologického celku Šumavské podhůří a celek Novohradské podhůří. Jeho plocha v České republice je 1595
2
km . Typická část bioregionu je tvořena vyšší vrchovinou (4. a 5. veget. stupeň) na krystalických břidlicích s pruhy
vápenců a hadců a menšími masívy ţul. Geobotanickými jednotkami jsou v niţších částech acidofilní doubravy,
ve vyšších květnaté bučiny, vzácně téţ bikové bučiny. V údolích jsou háje a malé ostrůvky reliktních borů, na
plošinách luhy a olšiny, na vápencích subxerofilní doubravy, na hadcích rovněţ reliktní bory. Nereprezentativní
část je tvořena okrajovými pahorkatinami a kotlinami s neogenními sedimenty. V rámci jiţních Čech a širší šumavské oblasti jde o region s vysokou biodiverzitou, coţ je dáno příznivou kombinací pestrého reliéfu s klimatickými a půdními poměry. V údolí Vltavy je zřetelně vyvinut říční fenomén, který je naznačen i na Malši.
115
Horniny a reliéf
Severozápadní oblasti charakterizují mohutné masivy granulitických rul aţ granulitů (Blanský les, oblast
na Zlatém potoce), mezi nimiţ probíhají pásy budované kordieritickými rulami a nebulity s vloţkami amfibolitů,
hadců i kvarcitů. Hadce se uplatňují na větších plochách v okolí Křemţe. Střed oblasti buduje tzv. pestrá série
moldanubika tvořená pararulami s četnými vloţkami amfibolitů a vápenců; tyto vystupují místy na větších plochách, zejména na Vyšenských kopcích u Krumlova. Další sloţkou jsou masivky ortorul a po jihovýchodním okraji
migmatity. Jihovýchod buduje široké pásmo svorových rul aţ svorů, zcela na jihu vystupujíţuly aţ granodiority. Z
pokryvných útvarů převládají svahoviny, které okrajově přecházejí aţ do prachovic (Hrbov u Netolic). Charakteristická jsou i drobná rašeliniště. Při okrajích bioregionu, v kotlinách a v Kaplické brázdě má reliéf charakter členité
pahorkatiny s výškovou členitostí 100 - 150 m. Nad tuto pahorkatinu se zvedají výrazné horské skupiny s charakterem členité vrchoviny aţ ploché hornatiny s výškovou členitostí 250 - 370 m, na Kleti aţ rázu členité hornatiny s
výškovou členitostí aţ 600 m. Nejniţším bodem je údolí Vltavy u Boršova n/V. - asi 400 m, nejvyšším Kleť - 1084
m. Typická výška bioregionu je 460 - 900 m. Na kompaktních horninách jsou časté skalní sruby a balvanité sutě i
balvanové proudy. Údolí Vltavy má místy kaňonovitý ráz se skalními útvary, podobně i některé úseky údolí Malše,
Zlatého potoka nebo Blanice.
Podnebí
Dle Quitta leţí niţší části bioregionu v mírně teplých klimatických oblastech MT 5, MT 4, střední polohy v
MT 3 a vrcholové části nad 800 m v chladné oblasti CH 7. Podnebí je tedy na většině území mírně teplé a s daleko niţšími sráţkami neţ na Šumavě. Vrchol Kleti má pouze 716 mm sráţek při teplotě 4,8°C. Sráţky v niţších
polohách nepřesahují 700 mm: Křemţe 603 mm (ve sráţk. stínu Šumavy), Prachatice 691 mm, Roţmberk 683
mm, Hoštice 662 mm, Trhové Sviny 683 mm. Na návětrných svazích Novohradských hor pak sráţky dosahují aţ
800 mm. Sráţky mají výrazně kontinentální chod, v rámci ČR nejvyšší po Českobudějovické pánvi, neboť v červenci spadne 4x více sráţek neţ v únoru (zvláště v okolí Českého Krumlova). Zvláštností jsou föhnové situace,
které umoţňují existenci řady teplomilných prvků i pěstování ovocných sadů ve vyšších polohách (okolí Lhenic).
Vzhledem k těmto okolnostem i příznivému substrátu představuje okolí Českého Krumlova největší enklávu teplomilných druhů flóry i fauny v jiţních Čechách.
Půdy
Ve vyšších polohách jsou rozšířené oligobázické hnědé půdy, na nejvyšších kopcích jsou ostrůvky hnědých půd podzolových, jinak převaţují víceméně nasycené hnědé půdy. Tento základní obraz půdních poměrů je
zpestřen ostrůvky odlišných půd na substrátech extrémních vlastností: na vápencích jsou to rendziny, většinou
hnědé; na hadcích většinou vyluhované rendziny hořečnaté; na skalnatých stanovištích v údolích Vltavy se vyvinuly rankery, od mezotrofních po oligotrofní.
Vývoj krajiny
Osídlení na příhodných místech je jiţ z doby bronzové, rozsáhlejší zřejmě aţ z doby ţelezné. Lesní porosty v niţších polohách jsou většinou přeměněné na smrkové a borové kultury, ve vyšších polohách (zejména
Blanský les) jsou místy zachované zbytky přirozených společenstev. Na odlesněných plochách převaţují dnes
pole, značným podílem jsou zastoupeny meliorované louky a pastviny.
Biota
Bioregion leţí v mezofytiku. Vegetační stupně (Skalický): supakolinní aţ submontánní. Z hlediska potenciální vegetace je moţno uvaţovat v niţších částech území s acidofilními doubravami, zřejmě s poměrně velkým
zastoupením jedle. Ve vyšších polohách byly převládajícím společenstvem květnaté bučiny, menší zastoupení
měly kyselé bučiny. V údolí Vltavy a Malše pronikají dubohabřiny, habr se v tomto území vyskytuje jiţ zcela
okrajově. V oblasti krumlovských vápenců a velmi vzácně i jinde se objevují i subxerofilní doubravy, patrně s autochtonní borovicí. V Českokrumlovském bioregionu jsou vyvinuty i suťové lesy. V nivách podél vodních toků
luhy. Nelesní náhradní vegetaci reprezentují louky a pastviny, dnes jiţ vzácně rašelinné a slatinné. Flóra je pestrá, zvláště v oblastech s bazickými substráty. Mezní prvky jsou zejména mezi druhy alpského a danubiálního
migrantu. Převaţují druhy středoevropské podhorské květeny, v nejvyšších polohách jsou druhy montánní. Alpský vliv se výrazně projevuje druhy, které mají v tomto regionu severní hranici hojného, vzácně i absolutního
rozšíření. Do jiţní části zasahují teplomilné druhy z Podunají. V bioregionu se vyskytuje běţná lesní fauna vyšších poloh hercynika, s některými význačnými druhy (los evropský, tetřev hlušec, tetřívek obecný). Ovlivněná je
sousedstvím horských regionů. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového aţ parmového.
Kontrasty
Výrazná hranice je zpravidla vůči bioregionu Českobudějovickému, daná vyšším reliéfem nebo absencí
neogenních sedimentů, podobně i vůči bioregionu Třeboňskému. Novohradský bioregion má výraznou hranici,
116
danou vyšším reliéfem a odlišnou biotu. Od všech okolních bioregionů se Českokrumlovský alespoň kvantitativně
odlišuje teplomilnými druhy danubiálního migrantu. Od horského bioregionu Novohradského se Krumlovsko výrazně liší přítomností termofytů a absencí celé řady horských společenstev (podmáčené a klimaxové smrčiny),
přestoţe hranice (zvláště na JZ) nejsou příliš ostré. Od rybničních pánví se liší absencí celé řady vodních a
mokřadních druhů a velkým rozšířením bučin.
Novobystřický bioregion
Bioregion leţí na východním okraji jiţních Čech, kde zabírá jiţní část geomorfologického celku Javořická
2
vrchovina, převáţnou částí však leţí v Rakousku. V České republice má plochu 389 km . Typická část bioregionu
je tvořena členitou pahorkatinou aţ vrchovinou na ţulách s bikovými bučinami, květnatými bučinami na kopcích a
podmáčenými sníţeninami s rašeliništi. Nereprezentativní část je tvořena niţšími plošinami na rulách s pruhy ţul
a kotlinami s acidofilními doubravami, které tvoří přechod do Třeboňského bioregionu. Bioregion se vyznačuje poměrně nízkou biodiverzitou zvyšovanou především prvky vázanými na kyselé mokřady. Celkovým rysem je
značná oligotrofie a vliv zamokření.
Horniny a reliéf
Základní horninou jsou ţuly moldanubického plutonu, v okolí Jindřichova Hradce i ortoruly a migmatity;
na dnech sníţenin se místy uchovaly fragmenty neogenních písků, jílů a štěrků. Z pokryvů převládají svahoviny, v
zamokřených sníţeninách rašeliny. Větší loţiska rašeliny jsou zvl. v okolí Člunku. Bioregion zabírá mírně se k jihu
svaţující okraj Českomoravské vrchoviny. Reliéf má charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 100 - 150
m, v Jindřichohradecké sníţenině a okolí Nové Bystřice má ráz dokonce ploché pahorkatiny s členitostí 60 - 75
m. Výraznější vrcholy v severní části mají charakter ploché vrchoviny s členitostí 150 - 200 m. K charakteristickým znakům reliéfu patří exfoliační klenby v kompaktních ţulách, tvořící balvanité pahorky a ve vrcholových
partiích i drobné skalky. Nejvyšším bodem je Větrov 714 m, nejniţším v ČR koryto Neţárky - asi 445 m. Typická
výška reliéfu je 480 - 670 m.
Podnebí
Dle Quitta leţí sníţenina u Jindřichova Hradce v klimatické oblasti mírně teplé MT 9, střední polohy v MT
7 a nejvyšší v MT 3. Podnebí je tedy mírně teplé a středně vlhké (od západu ovlivněné poněkud teplejší Třeboňskou pánví): Chlum u Třeboně 7,3°C, 681 mm; Jindřichův Hradec 7,0°C, 655 mm. Na Novobystřicku sráţky
přesahují 700 mm a teploty klesají pod 6°C. Lokálním jevem jsou inverze nad kotlinami s rybníky.
Půdy
Významně jsou zastoupeny hnědé půdy převáţně oglejené, dále pseudogleje, stagnogleje a gleje, místy i
hnědé půdy podzolové aţ humuso-ţelezité podzoly.
Vývoj krajiny
Osídlení bioregionu je aţ z doby středověku. Lesy jsou většinou přeměněny na kulturní porosty, v bezlesí
nyní převaţuje orná půda nad loukami a pastvinami. Velké rybníky byly převáţně zaloţeny v 16. století.
Biota
Bioregion leţí v mezofytiku. Vegetační stupně (Skalický): (suprakolinní aţ) submontánní. Potenciální
vegetací jsou v oblasti Jindřichohradecka a Rudoleckého prolomu acidofilní doubravy, ve vyšších polohách v okolí Nové Bystřice a v jihozápadní části kyselé bučiny, vzácněji květnaté bučiny. Podél vodních toků jsou luhy, na
podmáčených místech v okolí rybníků vrbové křoviny. Vzácné jsou fragmenty lesních rašelinišť. V okolí rybníků
jsou častější společentva vysokých ostřic. Flóra je chudá, mezních a exklávních prvků je málo. Převaţují druhy
hercynské, projevuje se také vliv Alp. Vcelku hojné jsou druhy rašeliništní. V bioregionu převaţuje ochuzená lesní
fauna hercynského původu, podhorského charakteru. Na odvodněných zbytcích kyselých rašelinných luk a okrajů
rybníků přeţívá zdecimovaná turfofilní hmyzí fauna.
Kontrasty
Hranice bioregionu jsou většinou nevýrazné, vůči Třeboňskému bioregionu jsou dané vyšším reliéfem a
odlišnou biotou, v místech vyššího svahu jsou i výrazné. Novobystřický bioregion se liší od Třeboňského
převahou bučin v potenciální vegetaci, absencí rašelinných blatkových borů (Pino rotundatae-Sphagnetum) a
společenstev vátých písků, i kdyţ se některé psamofilní druhy, jako nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis),
bělolístka nejmenší (Logfia minima), vzácně vyskytují v jihozápadní části bioregionu.
117
Novohradský bioregion
Bioregion leţí na jihovýchodě jiţních Čech, převáţná část však leţí v Rakousku. Bioregion zabírá geomorfologický celek Novohradské hory, s nímţ se prakticky shoduje. Plocha bioregionu v ČR je 177 km2. Typická
část bioregionu je tvořena plochou hornatinou oblých hřbetů a oblých sníţenin s květnatými bučinami, ostrovy acidofilních horských bučin na vrcholech a podmáčených smrčin ve sníţeninách. V ČR se uplatňují jen malé, v Rakousku i větší vrchoviště a přechodová rašeliniště. Nereprezentativní zóna je charakterizována niţším reliéfem s
ostrovy acidofilních bučin, tvoří tak přechod k Českokrumlovskému bioregionu .
Horniny a reliéf
Téměř celou oblast budují hrubozrnné porfyrické biotitické granodiority, okrajově vystupují ţuly aţ granodiority a cordieritické ruly aţ nebulity. Z pokryvů mají význam hrubě klastické svahoviny, kamenná moře, balvanité sutě apod. Reliéf představuje tektonicky zdviţený zarovnaný povrch, nad který vyčnívají izolované vrchy a
hřbety. Okrajové zlomové svahy tedy mají členitější reliéf charakteru členité vrchoviny aţ ploché hornatiny s
výškovou členitostí 200 - 470 m. Střed pohoří má charakter ploché vrchoviny aţ členité pahorkatiny s výškovou
členitostí pouze 140 - 200 m, představuje zpětnou erozí toků ještě nerozčleněný zbytek zarovnaných povrchů
obdobný šumavským pláním. Převáţná část tohoto typu však leţí v Rakousku. Z menších tvarů jsou místy hojné
ţulové skalní útvary, balvaniště. Nejniţším bodem bioregionu je k. asi 600 m na více místech po obvodu území,
nejvyšším v ČR Kamenec 1072 m, v Rakousku pak Viehberg 1112 m. Typická výška bioregionu je 680 - 1000 m.
Podnebí
Dle Quitta leţí celý bioregion v chladné klimatické oblasti CH 7. Bioregion má tedy mírně chladné podnebí s průměrnými teplotami kolem 5°C i méně, okraje jsou mírně teplé (kolem 6,5°C). Sráţky na úpatí Novohradských hor se pohybují mezi 700 - 800 mm: Dobrá Voda 785 mm, N. Hrady 732 mm; uvnitř pohoří stoupají nad
900 mm (Pohoří 915 mm) a v nejvyšších polohách i nad 1000 mm. Bioregion je však vlivem své polohy na jiţním
okraji státu a vlivem alpských föhnů vzhledem ke své výšce relativně teplý i suchý. Okraje pohoří jsou vystavené
převáţně západnímu proudění, v kotlinatých údolích jeřada inverzních poloh. V menší míře se uplatňuje vrcholové klima na některých skalnatých vrcholech (Kraví hora, Kamenec).
Půdy
Celé území vykazuje chudé hnědé půdy: ve vyšších polohách jsou hnědé podzolové (rzivé), níţe oligobázické hnědé půdy; mnohé partie jsou zamokřené, zrašelinělé. Poměrně velké plochy se vyznačují půdami nevyvinutými (ţulové výchozy, balvaniště).
Vývoj krajiny
Vzhledem k drsným podmínkám pronikla kolonizace do tohoto území poměrně pozdě, teprve ve
středověku. V důsledku toho a v důsledku relativně citlivého hospodaření v lesích je zachována řada lesních
společenstev přirozených nebo alespoň přírodě blízkých. Na nelesní půdě převaţují louky a pastviny, dnes z
větší části neobhospodařované. Zvláštností bioregionu je prales Ţofín zřízený kníţetem Buquoyem v 30. letech
19. století - naše nejstarší rezervace.
Biota
Bioregion leţí v oreofytiku. Vegetační stupně (Skalický): submontánní aţ montánní Hranice území je
zhruba shodná s rekonstruovanou dolní hranicí rozšíření květnatých bučin. V nejvyších polohách jsou ne zcela
typicky vyvinuty horské bučiny. Vegetační stupeň klimaxových smrčin není vyvinut. Charakteristickými typy společenstev jsou podmáčené smrčiny, hojné zejména v ploché centrální části pohoří. V této oblasti jsou rovněţ vytvořena malá vrchoviště a okrajová společenstva rašelinných březin. Na příhodných stanovištích jsou i dnes zachována společenstva suťových lesů. Významný je rovněţ výskyt společenstev pramenišť a luhů doprovázejících
vodní toky. Přestoţe se na území Novohradských hor nachází řada zbytků přirozených lesních společenstev, je
velká část pohoří pokryta náhradními kulturními smrčinami. Náhradní nelesní vegetace je představována loukami
a pastvinami, charakter náhradní vegetace mají i některé typy rašeliništní vegetace. Novohradský bioregion je
území s největším kvalitativním a kvantitativním zastoupením druhů alpského migrantu v ČR, který výrazně obohacuje středoevropskou horskou flóru. V bioregionu je zastoupena fauna hercynských horských chlumů, tekoucí
vody patří do pstruhového pásma.
Kontrasty
Hranice jsou výrazné, dané úpatím vyššího ačlenitějšího reliéfu a rozšířením horské bioty. Od sousedního Českokrumlovského bioregionu (1.43) se Novohradský bioregion liší vegetačně přítomností horských bučin,
podmáčených smrčin a vrchovišť, kvantitativně i květnatými bučinami. Významná je přítomnost horských a rašeliništních druhů, které v niţších polohách Českokrumlovska chybějí, např. vrba velkolistá (Salix appendiculata),
ostřice chudokvětá (Carex pauciflora).
118
Biochory
Podle biogeografického členění ČR jsou v rámci 4 bioregionů, které do území zasahují, zastoupeny následující biochory (rozčleněné podle příslušného vegetačního stupně):
Bukový vegetační stupeň – suchá oblast
4BS – Rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech
4RR – Plošiny na kyselých plutonitech
4RS – Plošiny na kyselých metamorfitech
Bukový vegetační stupeň
4BP – Rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech
4BR – Rozřezané plošiny na kyselých plutonitech
4BS – Rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech
4Do – Podmáčené sníţeniny na kyselých horninách
4Dr – Podmáčené rašelinné smrčiny
4Nh – Širší převáţně hlinité nivy
4PP – Pahorkatiny na neutrálních plutonitech
4PR – Pahorkatiny na kyselých plutonitech
4RN – Plošiny na zahliněných štěrkopíscích
4Ro – Vlhké plošiny na kyselých horninách
4RU – Plošiny na štěrkopíscích
4SP – Svahy na neutrálních plutonitech
4SR – Svahy na kyselých plutonitech
4SS – Svahy na kyselých metamorfitech
4To – Rovinné sníţeniny s kyselými mokrými sedimenty v pánvích
4VR – Vrchoviny na kyselých plutonitech
Jedlobukový vegetační stupeň
5Do – Podmáčené sníţeniny na kyselých horninách
5Dr – Podmáčené sníţeniny na kyselých horninách s rašeliništi
5HP – Hornatiny na neutrálních plutonitech
5SP – Svahy na neutrálních plutonitech
5VP – Vrchoviny na neutrálních plutonitech
5VR – Vrchoviny na kyselých plutonitech
5VS – Vrchoviny na kyselých metamorfitech
Smrkojedlobukový vegetační stupeň
6ZP – Hřbety na neutrálních plutonitech
Geomorfologie
Z hlediska geomorfologie jsou Novohradské hory a Třeboňsko součástí Šumavské a Českomoravské
podsoustavy, které jsou částí provincie Česká vysočina. Českou vysočinu zařazujeme do podsystému Hercynská
pohoří, který spolu s podsystémem epihercynské níţiny tvoří systém Hercynský. V rámci morfostruktur tvoří
Novohradské hory tzv. megaantiklinálu, která navazuje na megaantiklinály šumavské. Na severní straně jsou
ohraničeny megasynklinálou jihočeských sníţenin (do které patří Třeboňská a Českobudějovická pánev), na jiţní
straně (která zasahuje relativně daleko do Rakouska) jsou ohraničeny megasynklinálou Dunaje, zvanou také Alpská předhlubeň.
Megaantiklinála je území, které bylo tektonickými pohyby v třetihorách vyzdviţeno do vyšších nadmořských výšek. V případě Novohradských hor se jedná o výšky kolem 900 m n. m. Megasynklinála je naopak území, které při stejných tektonických pohybech v třetihorách pokleslo. V případě megasynklinál v okolí Novohradských hor – Třeboňská a Českobudějovická pánev, kleslo území do nadmořských výšem kolem 300 m n. m. Mezi
vrcholem megaantiklinály a nejvyššími místy megasynklinály jsou tedy velké amplitudy nadmořské výšky. Základní reliéf Novohradských hor a Novohradského podhůří má proto charakteristické znaky kerného pohoří s
velkým mnoţstvím horských hřbetů (hřbet Myslivny) a hrástí (hrásť Slepičích hor) převáţně šumavského tektonického směru.
Většina území CHKO Třeboňsko patří do podsoustavy Jihočeských pánví, celku Třeboňská pánev. V západní sedimentární části Třeboňské pánve se projevuje převáţně plochý reliéf podcelku pánve Lomnické, ve východní části (na pevném skalním podloţí tvořeném horninami krystalinika) se projevuje zvlněný reliéf Kardašořečické pahorkatiny. Třeboňská pánev má mírný sklon od jihu k severu. Od níţe poloţené Českobudějovické pánve
119
ji odděluje vyvýšený Lišovský práh. Nadmořská výška území se pohybuje od 421 do 550 m n. m. Východní okraj
CHKO na východ od Luţnice podél příhraniční oblasti s Rakouskem patří do podsoustavy Českomoravská vrchovina.
Podrobné dělení provincie Česká vysočina, v jejímţ rámci jsou zde zastoupeny 2 soustavy – Šumavská a
Českomoravská, je následující:
Šumavská soustava
Podsoustava Šumavská hornatina
Celek Novohradské hory
Podcelek Pohořská hornatina
Okrsky: Leopoldovská vrchovina, Ţofínská hornatina
Podcelek Jedlická vrchovina
Okrsky: Skalecká vrchovina, Tetřevská vrchovina
Podcelek Kaplická brázda
Okresek: Bujanovská sníţenina
Celek Novohradské podhůří
Podcelek Stropnická pahorkatina
Okresek: Rychnovská pahorkatina
Podcelek Soběnovská vrchovina
Okresky: Kohoutská vrchovina, Malontská vrchovina
Českomoravská soustava
Podsoustava Jihočeské pánve
Celek Třeboňská pánev
Podcelek Lomnická pánev
Okrsky: Borkovická pánev, Českovelenická pánev
Podcelek Kardašořečická pahorkatina
Okrsky: Veselská pahorkatina, Plavská pahorkatina, Chlumská pahorkatina
Podcelek Lišovský práh
Okrsky: Hlubocká pahorkatina, Dobrovodská pahorkatina
Podsoustava Českomoravská vrchovina
Celek Křemešnická vrchovina
Podcelek Jindřichohradecká pahorkatina
Okrsek: Ratibořská pahorkatina
Celek Javořická vrchovina
Podcelek Novobystřická vrchovina
Okrsky: Homolka, Číměřská kotlina, Maršovinská pahorkatina
Závěr:
Z tohoto důvodu doporučujeme, aby se podrobnější členění a vymezování zvláště hodnotných území provádělo
v rámci podrobnější územně plánovací dokumentace (Územní plány obcí).
Na základě analýzy biogeografických jednotek náleţí území Novohradska převáţně do krajinného typu
lesního a lesopolního. Území Třeboňska zaujímá ve střední části převáţně krajinný typ rybniční, v jiţní části
krajinný typ lesopolní a severozápadní okraj vyplňuje krajinný typ polní.
Krajina Novohradska je z velké části zalesněná. Převaţují smrkové kultury, místy s bukem, jedlí a
klenem. Je zde zachována řada přirozených lesních společenstev včetně horského smíšeného lesa. Dále jsou
zachovány i pralesní bučiny na Ţofíně a rašelinné louky. V oblasti se nacházejí i vlhké louky, olšiny a lada
s vlhkomilnými a rašeliništními druhy.
CHKO Třeboňsko je z hlediska charakteru krajiny velmi rozmanitým územím. Nacházíme zde území
s rozsáhlými pozemky polí a luk s menší lesnatostí, zato s největšími rybníky a jejich soustavami (severozápadní
část), hustě zalesněná území s menšími rybníky, rozsáhlými rašeliništi a niţším podílem zemědělské půdy
s převahou luk a pastvin a bohatstvím rozptýlené zeleně (jiţní a střední část), oblast souvislých lesů (jiţní a
severovýchodní část), pestrou říční nivu Luţnice a Neţárky, kompaktní vesnice i rozptýlené osídlení. V krajině se
velmi výrazně uplatňují rozdíly jednotlivých geomorfologických celků, které spolu s historickou kultivací krajiny,
výstavbou rybníků a odvodňovacích soustav, zemědělstvím, lesnictvím a různými formami vesnické zástavby vytvořily v prostoru Třeboňské pánve celky víceméně homogenní svým krajinným rázem.
Na utváření krajiny Třeboňska se člověk podílí jiţ od 12. století a to zejména úpravami vodních poměrů
původní močálovité krajiny. Výsledkem je důmyslná síť umělých stok (Zlatá stoka, Nová řeka) a mnoţství rybníků,
120
které dělají z Třeboňska centrum českého rybníkářství (celkem 460 rybníků). Rozsáhlé rybniční soustavy
s druhotně vytvořenými litorálními společenstvy se staly evropsky významným hnízdištěm i migrační zastávkou
vodního ptactva. Území CHKO Třeboňsko zahrnuje cenné biotopy, k nimţ zejména patří přechodová rašeliniště
se zachovalými rostlinnými společenstvy (rašelinné a blatkové bory) a na ně vázanou faunou bezobratlých.
Zachovány zůstaly z velké části i původní meandrující toky řek (Luţnice, Neţárka) s pravidelně zaplavovanými
nivami a zbytky luţních lesů. Vyskytují se i extrémně suché lokality vátých písků. Ramsarskou konvencí byly
Třeboňské rybníky a Třeboňská rašeliniště vyhlášeny jako mokřady mezinárodního významu. Důvodem ochrany
jsou kromě floristických zajímavostí i existující hodnotná ţivočišná společenstva. Oblast je významná z hlediska
ochrany řady ohroţených obratlovců, např. vydry říční a orla mořského.
V zásadě je moţné rozdělit území CHKO z hlediska krajinného rázu a v souladu s geomorfologickým
členěním na 4 oblasti :
 Borkovická pánev s „lomnickým úsekem” toku Luţnice s velkými rybníky na Zlaté stoce
 Lesnatá Českovelenická pánev se suchdolským meandrujícím úsekem toku Luţnice
 Lesnaté povodí Neţárky
 Členitá Chlumská pahorkatina postupně se zvedající z ploché části Třeboňské pánve směrem k okraji
Českomoravské vrchoviny
Přírodní fenomény a osídlení však i v těchto 4 oblastech vytvořily prostředí výrazně se lišící svým
krajinným rázem. Je to následujících 13 charakteristických krajinných celků, které lze dále dělit na tzv.
charakteristické krajinné prostory (uvedené v závorce).
1. Borkovická pánev (Horusický a Bošilecký rybník, Záblatí – Ponědraţ, Tisý, Káňov)
2. Střední tok Luţnice (Rybníky na Luţnici, Luţnice)
3. Dolní tok Neţárky (Val, Hamr, Neţárka, Kolence, Novosedly - Jemčina, Mláka)
4. Plavská pahorkatina ( Cikar-Nítovice, Holná)
5. Třeboň (Roţmberk, Břilické rybníky, Svět – Opatovický rybník, Branské rybníky)
6. Stará a Nová řeka (Stará řeka, Novořecká hráz, Vitmanovské rybníky, rybníky Chlumské soustavy)
7. Chlumská pahorkatina (Staviště, Stříbřec, Mníšek, Ţíteč - Lutová, Chlum, Texas, Staňkovský rybník,
Hamr – Pařezí)
8. Podřezanský rybník ( Cep – Hrachoviště, Bor – Kojan)
9. Zámecké polesí, Barbora
10. Českovelenická pánev – Blata (Červené blato – Jiříkovo údolí, Hranice – Horní Chalupy, Ţofina huť)
11. Českovelenická pánev – Suchdolsko (Benátky, Tři Facky, Dvory nad Luţnicí, Meandry Luţnice)
12. Povodí Dračice (Zajíc, Klikov – Františkov, Nový York, Rapšach, Spáleniště)
13. Maršovinská vrchovina
Specifické rysy krajinného rázu v CHKO Třeboňsko
Z charakteristik jednotlivých krajinných celků byly vybrány ty, které se vyskytují opakovaně ve více celcích a lze je
povaţovat za typické znaky krajinného rázu v CHKO Třeboňsko :
 rovinatý v okrajových částech aţ pahorkatinný reliéf s malým převýšením a mírnými svahy
 vysoký podíl vodních toků a zejména vodních ploch (rybníků); rybníky jsou uspořádány do několika
soustav vzniklých v průběhu historické kultivace krajiny
 vysoký podíl lesa v krajině; les se vyskytuje většinou ve velkých celcích a je tvořen převáţně
jehličnatými porosty
 mnoţství dřevin rostoucích mimo les, zejména hrázových porostů rybníků
 rozptýlená drobná sídla a samostatné obytné stavby (bašty, hájovny, zemědělské samoty)
 harmonicky začleněné do přírodního rámce
Vymezení pásem krajinného rázu
Pásmo A – území přísné ochrany krajinného rázu. V tomto pásmu nelze povolovat stavby a takové
změny ve vyuţití území, které negativně ovlivňují některé z hodnot krajinného rázu.
Pásmo B - území zpřísněné ochrany krajinného rázu. V tomto pásmu nelze povolovat stavby a takové
změny ve vyuţití území, které negativně ovlivňují některé z prioritních hodnot krajinného rázu dotčeného
prostoru, nebo svým důsledkem ovlivňují krajinný ráz území v pásmu A.
Pásmo C – území běţné ochrany krajinného rázu. Jedná se o území s méně výraznými hodnotami
krajinného rázu nebo s krajinným rázem narušeným hospodářskou činností, osídlením, dopravními a technickými
stavbami a zařízeními. V tomto pásmu nelze povolovat stavby a takové změny ve vyuţití území, které vytváří
novou charakteristickou hodnotu, která neodpovídá převládajícímu charakteru krajinného rázu nebo je prvkem
negativním z hlediska krajinářsko – estetického.
Jakkoli přírodní prostředí Třeboňska působí nenarušeným dojmem, z převáţné části je současný stav
ovlivněn lidskou činností. Třeboňská krajina se v průběhu staletí měnila, podíl lesů byl jiný stejně jako jejich
druhová skladba. Vyváţená přírodní sloţka krajiny je na Třeboňsku vhodně doplňována poměrně řídkým
osídlením a zachovalou unikátní architekturou měst (Třeboň) a vesnic. Harmonii krajiny bezpochyby ovlivňuje její
uţívání - vedle zemědělského vyuţití zemědělské a lesní půdy je to pak zejména turistický ruch a rekreace.
121
Třeboňsko je regionem významným nejenom v národním, ale i evropském měřítku. Posláním velkoplošně
chráněného území (chráněná krajinná oblast) je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména
ekosystémů a přírodních stanovišť s výskytem volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin. Současně s tím
je nutné mít na zřeteli rozvoj ekologicky optimálního a trvale udrţitelného systému vyuţívání krajiny a jejich
přírodních zdrojů. V rámci poslání CHKO je rovněţ realizace mezinárodních závazků ČR v ochraně přírody
vyplývající zejména z Ramsarské úmluvy a mezivládního programu Člověk a biosféra UNESCO.
Nejvýše hodnoceným lokalitám doporučujeme věnovat maximální pozornost – citovat je jako významný
prvek kulturní krajiny např. v územně analytických podkladech či je uvádět jako předmět ochrany v Plánu péče
CHKO Třeboňsko.
Ochrana přírody
Zhruba 80% řešeného území zaujímají přírodovědně a kulturně-historicky cenné oblasti. V roce 1979
byla vyhlášena CHKO Třeboňsko, v roce 1998 přírodní park Novohradské hory. Mezinárodní přírodovědný
význam Třeboňska dokládá i zařazení mezi biosférické rezervace, mokřady chráněné podle Ramsarské úmluvy a
zařazení do soustavy lokalit Natura 2000 (ptačí oblasti a evropsky významné lokality). Ze zvláště chráněných
území se v řešeném území nachází Natura – ptačí oblasti, Natura – evropsky významné lokality, CHKO, Národní
přírodní rezervace, Přírodní rezervace, VKP – významný krajinný prvek.
V řešeném území leţí tyto Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000, které schválila vláda ČR
na základě směrnice rady Evropských společenství 92/43 EHS o stanovištích.
Kód
Název lokality
Rozloha ha
Předmět ochrany
CZ 0313092
Bedřichovský potok
1,10
Mihule potoční
CZ 0314022
Horní Malše
1619,38
Perlorodka říční, vydra říční
CZ 0313117
Přesličkový rybník
8,44
Váţka jasnoskvrnná
CZ 0313113
Sokolí hnízdo a baţantni47,74
Páchník hnědý
ce
CZ 0313137
Veverský potok
2,07
Mihule potoční
CZ 0313123
Stropnice
1257
Vydra říční
Ţofínský prales – PivoKvětnaté bučiny, podmáčené smrčiny a lesní
CZ 0310163
417,13
nické skály
prameniště
CZ 0313097
Cepská pískovna a okolí
141,16
Čolek velký
Rašelinný les s biotopy blatkových a rašelinných
CZ 0310610
Červené Blato
395,37
borů
CZ 0313141
Ţofina Huť
45,10
Modrásek bahenní, vlhké louky
CZ 0313098
Hliníř – Ponědráţka
164,32
Čolek velký
Vydra říční, piskoř pruhovaný, velevrub tupý,
CZ 0313106
Luţnice a Neţárka
859,50
páchník hnědý
CZ 0313028
Lomnický velký rybník
41,63
Puchýřka útlá
CZ 0312040
Malý Horusický rybník
4,99
Puchýřka útlá
CZ 0313128
Nadějská soustava
612,26
Vydra říční, páchník hnědý
CZ 0315003
Odměny u rybníka Svět
1,19
Srpnatka fermeţová
Purkrabský
rybník
a
Páchník hnědý
CZ 0313129
7,90
Točník
Přechodová rašeliniště, rašelinný les, srpnatka
CZ 0314109
Ruda
77,76
fermeţová, hlízovec Loeselův
Rašelinné
lesy,
přechodová
rašeliniště,
CZ 0310611
Široké blato
95,56
makrofytní vegetace eutrofních a mezotrofních
stojatých vod
CZ 0312048
Štičí rybník
3,81
Puchýřka útlá
CZ 0313131
Třeboň
98,12
Tesařík obrovský, páchník hnědý
Staré acidofilní doubravy, smíšené luţní lesy,
srpnatka fermeţová, kuňka ohnivá, sekavec
CZ 0314023
Třeboňsko - střed
4026,93
podunajský, piskoř pruhovaný, klínatka rohatá,
tesařík obrovský, páchník hnědý, potápní, vydra
říční
CZ 0314019
Velký a Malý Tisý
677,66
Puchýřnatka útlá, páchník hnědý, vydra říční
Na území leţí dále tzv. Ptačí oblasti soustavy Natura 2000 vyhlášené k ochraně ptáků dle směrnice Rady
Evropských společenství č. 79/409/EHS o ochraně volně ţijících ptáků
Kód
Název lokality Rozloha v ha
Předmět ochrany
CZ 0311039
Novohradsko
9 054
Jeřábek lesní, datlík tříprstý, čáp černý, tetřívek obecný,
122
CZ 0311033
Třeboňsko
47 386
chřástal polní, kulíšek nejmenší, sýc rousný, ţluna šedá,
datel černý, lejsek malý, lejsek bělokrký a ťuhýk obecný
Volavka bílá, kvakoš noční, čáp černý, orel mořský, moták
pochop, včelojed lesní, rybák obecný, kulíšek nejmenší, sýc
rousný, lelek lesní, ledňáček říční, ţluna šedá, datel černý,
strakapoud prostřední, skřivan lesní, slavík modráček, husa
velká, kopřivka obecná, lţičák lesní a jejich biotopy
Výchozí údaje:
Řešené území (RU) ………………….. 120 907 ha – 100 %
CHKO Třeboňsko …………………… 70 000 ha - 57,9 % (RU) RU
Přírodní park Novohradsko ………….. 23 784 ha - 19,7 %
Území Jihočeského kraje (JHK) …….. RU činí 12 % rozlohy Jč kraje
Kromě maloplošně chráněných územích je za významnou posilu ekologické rovnováhy povaţován
územní systém ekologické stability. V daném území se vyskytují všechny hierarchické stupně ÚSES –
nadregionální, regionální a lokální, plošné vymezení ÚSES je ve výkresové části studie.
Na území se rovněţ nachází vodohospodářsky významná území (CHOPAV povrchových vod
Novohradské hory a Třeboňská pánev) a podzemní a povrchové zdroje vody.
B.I.i
Ochrana přírody
Obecná charakteristika území z pohledu ochrany přírody a krajiny
Zhruba 80% řešeného území (RU) zaujímají přírodovědně a kulturně-historicky cenné oblasti. V roce
1979 byla vyhlášena CHKO Třeboňsko, Novohradské hory získaly v roce 1998 statut přírodního parku, v návrhu
je zřízení CHKO. Třeboňsko je jedna z mála CHKO vyhlášených v rovinaté krajině po staletí kultivované
člověkem. Zachovaly se zde mimořádně cenné přírodní hodnoty a mnoho míst lze hodnotit jako harmonickou krajinu, kde jsou lidské aktivity v určité rovnováze s přírodou. Vyváţená přírodní sloţka krajiny je na Třeboňsku
vhodně doplňována poměrně řídkým osídlením a zachovalou unikátní architekturou historických měst (Třeboň) a
vesnic. Mezinárodní přírodovědný význam Třeboňska dokládá i zařazení mezi biosférické rezervace, mokřady
chráněné podle Ramsarské úmluvy a zařazení do soustavy lokalit Natura 2000 (ptačí oblasti a evropsky významné lokality). O významu území vypovídá jiţ důvod zřízení CHKO a přírodního parku uváděné v zákoně 114/1992
Sb. o ochraně přírody a krajiny:
Chráněná krajinná oblast – rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem,
významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin,
popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení… (§ 25, odst.1)
Ochrana přírody a krajiny je v rámci kategorií velkoplošné ochrany území dále rozdělena na odstupňované zóny.
Analýza podílu CHKO, přírodního parku a ostatních ploch v rámci řešeného území
Podíl CHKO z řešeného území (ha)
Plocha CHKO Třeboňsko
Plocha přírodního parku Novohradsko
ostatní plocha mimo CHKO a přírodní park
Celkem CHKO a přírodní park
Celkem řešené území
70 000
23 784
27 122
93 784
120 908
%
57,9
19,7
22,4
77,6
100
Mezinárodní přírodovědný význam Třeboňska dokládá i zařazení mezi biosférické rezervace, mokřady
chráněné podle Ramsarské úmluvy a zařazení do soustavy lokalit Natura 2000 (ptačí oblasti a evropsky významné lokality).
Velkoplošná chráněná území
Zóny Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko
Základními kritérii pro zonaci jsou přírodní hodnoty, krajinný ráz a další, zřizovacím předpisem specifikované hodnoty (např. realizace mezinárodních závazků ochrany přírody na území CHKO, optimální a trvale udrţitelné vyuţívání přírodních ekosystémů apod.). Zonace CHKO Třeboňsko byla schválena MŢP v roce 1995. Pro
území CHKO, které je zároveň biosférickou rezervací byla zvolena třístupňová zonace. Dlouhodobé zkušenosti
však ukázaly na určité administrativní problémy spojené s ochranou území rozděleného pouze do tří zón. V návrhu je změna zonace z dosavadních 3 zón na 4 zóny ochrany. Významným kritériem pro zonaci bude kvalita kra-
123
jinného rázu, zonace musí i do budoucna umoţnit tradiční hospodářské vyuţívání částí přírodních a přírodě blízkých ekosystémů (lesy,louky, rybníky) a vhodné formy cestovního ruchu.
Stručná charakteristika jednotlivých zón
Do I. zóny jsou zařazena maloplošná zvláště chráněná území, jejich ochranná pásma a některá další mimořádně hodnotná území. Ty dohromady tvoří kostru reprezentující a zajišťující ochranu všem typickým biotopům Třeboňska. První zóna má rozlohu 3 749 ha, coţ je 5,36 % území a zahrnuje 10 oddělených oblastí. Jsou
to Červené blato, Ţofinka a Široké blato, které reprezentují přechodová rašeliniště. Horní Luţnice a Stará řeka zahrnují původní úseky řek se zaplavovanými nivami, periodickými říčními tůněmi a zbytky luţních lesů s okolními
mokřady. Velký Tisý a Roţmberk zahrnují druhotně vytvořená bohatá litorální společenstva a Ruda rašeliniště ve
výtopě rybníka. Horusická Blata a Záblatské louky reprezentují poslední zbytky typických rašelinných a podmáčených jihočeských luk.
Do II. zóny jsou zařazena území s významnými přírodními hodnotami, která nejsou chráněna formou
maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) nebo I. zóny. Jedná se o větší rybniční soustavy, lesní
komplexy s význačným podílem přirozené druhové skladby, nivy některých vodních toků s břehovými porosty a
cenné luční plochy. Rozloha II. zóny je 35 879 ha, coţ je 51,26 % plochy CHKO.
III. zóna tvoří přechod mezi význačnými partiemi CHKO a okolní krajinou. Je sem zařazena převáţná
většina zemědělsky obhospodařovaných ploch, lidských sídel, důleţitých komunikací a místa s těţbou nerostných
surovin. Rozloha III. zóny je 30 372 ha, coţ je 43,38 % plochy CHKO.
Koncepce rozvoje velkoplošně chráněného území – Plán péče
Na území NP a CHKO (i jiných zvláště chráněných území) je odborným koncepčním podkladem pro rozhodování orgánů ochrany přírody plán péče. Tento dokument slouţí i jako podklad pro jiné druhy plánovacích
dokumentů (např. územní plánování).
Podle § 78 (odst. 1) zákona č. 114/1992 Sb., vykonávají na území NP, CHKO i v jejich ochranných
pásmech státní správu v ochraně přírody a krajiny jednotlivé Správa (není-li stanoveno jinak). Tentýţ zákon v §
44 upřesňuje spolupráci Správ s jinými orgány státní správy. Jedná se o vydávání závazných stanovisek k některým činnostem ve zvláště chráněných územích. Bez tohoto stanoviska nelze na území NP a CHKO: učinit ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o změně využívání stavby,
kolaudační souhlas, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či provedení terénních úprav
podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či
udělit souhlas podle vodního zákona.
Pro potřeby této studie byl poskytnut zpracovatelům z hlediska koncepce rozvoje CHKO Plán péče
CHKO Třeboňsko, z něhoţ bylo čerpáno.
Území mimo CHKO
Do zbytku území, které nenáleţí do kategorie velkoplošné ochrany patří katastrální území nebo jejich
části: Nová Ves nad Luţnicí, České Velenice, Vyšné, Obora u Vyšného, Byňov, Těšínov, Šalmanovice, Lipnice u
Kojákovic, Hrachoviště, Kojákovice, Domanín, Spolí u Ledenic, Břilice, Smrţov, Drahov, Nítovice, Kardašova Řečice, Mnich u Kardašovy Řečice, Ratiboř, Roseč, Stajka, Plavsko, Stráţ nad Neţárkou, Příbraz a Dolní Lhota u
Stráţe nad Neţárkou, Bošilec, Dunajovice, Horusice a Veselí nad Luţnicí.
Národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace (NPR) jsou podle zákona 114/1992 Sb., § 28: menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Orgán ochrany přírody stanoví bliţší ochranné podmínky. Základní
podmínky vyuţití jsou stanoveny §29 zák. 114/1992 Sb. V rámci řešeného území se nachází v CHKO Třeboňsko
pět NPR – Červené blato, Stará řeka, Velký a Malý Tisý, Ruda a Ţofinka. V Novohradských horách je jedna NPR
– Ţofínský prales.
Přírodní park
Přírodní parky nejsou kategorií územní ochrany přírody, kterou proto nemohou z legislativních důvodů
nahradit. Zřizují se pro účinnou ochranu krajinného rázu na základě § 12, odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. o
ochraně přírody a krajiny. Obecně závazným předpisem mohou být stanoveny omezení takového vyuţití území,
které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení předmětu ochrany. Na území CHKO se přírodní park nevyhlašuje. V rámci řešeného prostoru byl zřízen přírodní park Novohradské hory. Ten je v této oblasti dán především typickou morfologií georeliéfu vlastních Novohradské hor a vyšších částí podhůří. Popisované území je
velmi významné z hlediska zachovalosti svého charakteristického krajinného rázu. Jedná se o lesnatý horský
masiv Novohradských hor i o niţší polohu Novohradského podhůří vystupujícího nad nivu Stropnice. Podle údajů
124
z Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje se jedná rozsáhlé plochy lesů se zbytky původních společenstev,
suťové a skalní útvary, přírodní toky, zbytky květnatých luk, kulturní krajinu s vyváţenou mozaikou krajinných
segmentů, četné přírodní rezervace a skladebné prvky regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability.
Do zbytku území, které nenáleţí k přírodnímu parku Novohradské hory patří buď celá katastrální území
nebo jejich části: Nakolice, Štiptoň, Nové Hrady, Údolí u Nových Hradů, Ţár u Nových Hradů, Ţumberk u Nových
Hradů, Kamenná u Trhových Svinů, Rychnov u Nových Hradů, Valtéřov, Benešov nad Černou, Dluhoště, Ličov,
Ličov – Desky, Meziříčí u Malont, Malonty, Bělá u Malont, Dolní Příbraní, Mikulov a Cetviny.
Novohradské hory
Přírodní park Novohradské hory byl zřízen okresním úřadem k 1. listopadu 1999. Je největší ze všech
čtyř přírodních parků Českokrumlovska, zaujímá celou českokrumlovskou část plánované Chráněné krajinné oblasti Novohradské hory, jejíţ zřízení je zdejšími ochránci přírody navrhováno ústředním orgánům státní správy jiţ
od roku 1970. Krajinotvornou dominantou tohoto přírodního parku jsou Novohradské hory s nejvyššími vrcholy
Kamenec 1072 m n.m., Myslivna 1040 m n.m. a třemi blízkými vrcholy (jiţ na území okresu České Budějovice)
Vysoká 1034 m n.m., Kraví hora 952 m n.m. a Kuní hora 924 m n.m. Západní hranice přírodního parku prochází
obcemi a osadami (z nichţ některé jiţ zanikly) Cetviny, Janova Ves, Bělá, Malonty, Meziříčí, Velíška a Benešov
nad Černou, přičemţ jeho severní hranici tvoří silnice č. 154 z Kaplice do Benešova n/Č. a dále do Rychnova u
Nových Hradů, z této silnice hranice parku odbočuje na jihovýchod a po hranici okresu Český Krumlov pokračuje
aţ ke státní hranici s Rakouskem, s níţ se hranice parku shoduje opět aţ k osadě Cetviny. Přírodní a estetická
hodnota území je dána reliéfem krajiny, v němţ se střídají vrchovištní partie s lesními i nelesními rašeliništi a prameništi (v parku pramení Pohořský potok a protékají jím řeky Luţnice a Černá pramenící v rakouské části Novohradských hor - Freiwaldu), lesnatá údolí vodních toků a nádrţí (Kapelunk, Huťský rybník a Zlatá Ktiš) a dále bohatstvím biotopů a stanovišť, zbytky přirozených lesů (Ţofín), systémem nadregionálních a regionálních biocenter
a biokoridorů a s přírodními prvky harmonicky sladěnou dochovanou tradiční architekturou zdejších sídel, jakoţ i
technických děl na vodních tocích (jimiţ jsou tzv. klausy a úpravy toků pro voroplavbu), zejména na Pohořském
potoce. Na území přírodního parku lze povolovat a umísťovat nové stavby a měnit kultury pozemků určených k
plnění funkcí lesa nebo v zemědělském půdním fondu, jen pokud je to v souladu se schválenou územně
plánovací dokumentací sídla, na pozemcích mimo zastavěná území obcí lze hospodařit pouze způsobem
nevyţadujícím intenzívní technologie; jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody lze těţit nerosty,
tábořit mimo zastavěná území obcí, pořádat soutěţe motorových vozidel, sportovní, turistické, společenské či jiné
hromadné akce v krajině mimo zastavěné území obcí, zneškodňovat odpady a skladovat chemické látky a
přípravky, vjíţdět a setrvávat s motorovými vozidly mimo silnice, místní a účelové komunikace, pořádat
vyhlídkové nebo sportovní lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky nebo létajícími zařízeními, chovat či
pěstovat geneticky modifikované organismy, provádět leteckou aplikaci chemických prostředků.
Soběnovská vrchovina
Přírodní park Soběnovská vrchovina byl zřízen okresním úřadem ke Dni Země 1995. Jak napovídá jeho
název, významnou dominantou jeho území je Soběnovská vrchovina (lidově zvaná Slepičí hory) s vrcholy Kohout
870 m n.m., Vysoký kámen (téţ Slepice) 865 m n.m. a Besednická hora 753 m n.m. Hranice parku prochází obcemi a osadami Blansko u Kaplice, Hradiště, Ličov, Dluhoště, Kamenice, Klení, Hamr, Besednice a Soběnov. Přírodní a estetická hodnota území je dána především rozsáhlými lesy se zbytky přirozených porostů, suťovými a
skalními útvary, kaňonem řeky Černé s vodními díly (přehradami, elektrárnami a zařízeními pro voroplavbu)
z meziválečného období nebo ještě staršími a pestrostí biotopů lesů, květnatých luk a přechodných stanovišť. Na
území přírodního parku lze umísťovat a povolovat nové stavby, těţit nerosty, provádět pozemkové úpravy, měnit
kultury pozemků, zalesňovat pozemky o rozloze nad 0,5 hektaru, upravovat vodní toky a nádrţe, provádět
skládku odpadů a zahraboviště, pořádat motoristické soutěţe, hromadné sportovní, turistické, rekreační a společenské akce v krajině mimo zastavěné části obcí a aplikovat letecky chemické prostředky jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody.
Homolka – Vojířov
Posláním přírodního parku Homolka - Vojířov je zachování přírodní, kulturní a historické charakteristiky
daného území a jeho ochrana před činností sniţující jeho přírodní a estetickou hodnotu, při současném vytváření podmínek pro únosné vyuţití daného území zejména pro turistiku, rekreaci i únosnou urbanizaci v rozsahu
nezbytném pro stabilizaci a rozvoj ţivota v obcích.
Územní systém ekologické stability
územní systém ekologické stability. Systém vzájemně provázaných prvků se pochopitelně vyskytuje i na území
CHKO Třeboňsko, přesto v místech bez celoplošné ochrany je moţné více brát tento obecný institut ochrany za
125
nástroj nezbytného minima pro zachování relativní ekologické stability území. V daném území se vyskytují všechny hierarchické stupně ÚSES – nadregionální, regionální a lokální. Na území CHKO Třeboňsko jsou vymezena
celkem 3 nadregionální biocentra – Stará řeka , Červené blato a Rašeliniště Ruda – Horusický rybník. Těsně při
východním okraji CHKO je vymezeno nadregionální biocentrum Vojířov – území Ptačí oblasti Třeboňsko. Územím probíhají 4 nadregionální biokoridory – NRBK 166 Stará řeka – RBC Příbrazské rašeliniště – NRBC Vojířov,
NRBK 167 Státní hranice (Krabonoš) – RBC Horní Luţnice – NRBC Stará řeka, NRBK 168 Státní hranice (Krabonoš) – RBC Horní Luţnice – NRBC Stará řeka – NRBC Červené blato – RBC Horní Luţnice, NRBK 169 RBC
Niva Stropnice – NRBC Červené blato. Dále se zde nachází 20 regionálních biocenter (Hranice, Ţofinka,
Halámky, Příbrazské rašeliniště, Maršovina, Luţnice pod Suchdolem, Zajíc, Široké blato, Dračice, Cep, Hrádeček, U Lapiců, Kočičí vrch, Pávek, Hamr, V Panských, Rod, Píska, U Vilemínky, Veselské pískovny).
Natura 2000 - Ptačí oblasti
Na území leţí tzv. Ptačí oblasti soustavy Natura 2000 vyhlášené k ochraně ptáků dle směrnice Rady Evropských společenství č. 79/409/EHS o ochraně volně ţijících ptáků.
Kód
Název lokality
Rozloha v ha
CZ 0311039
Novohradsko
9 054
CZ 0311033
Třeboňsko
47 386
Předmět ochrany
Jeřábek lesní, datlík tříprstý, čáp černý, tetřívek obecný,
chřástal polní, kulíšek nejmenší, sýc rousný, ţluna šedá, datel černý, lejsek malý, lejsek bělokrký a ťuhýk obecný
Volavka bílá, kvakoš noční, čáp černý, orel mořský, moták
pochop, včelojed lesní, rybák obecný, kulíšek nejmenší, sýc
rousný, lelek lesní, ledňáček říční, ţluna šedá, datel černý,
strakapoud prostřední, skřivan lesní, slavík modráček, husa
velká, kopřivka obecná, lţičák lesní a jejich biotopy
Třeboňsko – CZ0311033
Poloha
Území se nachází v jiţních Čechách, při hranicích s Rakouskem a leţí mezi obcemi Suchdol nad Luţnicí,
Třeboň, Lomnice nad Luţnicí, Kardašova Řečice a Lásenice. Oblast zaujímá dvě třetiny CHKO Třeboňsko a měří
40 km na délku a 22 km v nejširším místě.
Ekotop
Podstatná část CHKO Třeboňsko je tvořena geomorfologickým celkem Třeboňská pánev, v západní části
především plochým akumulačním pásmem podcelku Lomnická pánev a ve východní části vyvýšeninami Kardašořečické pahorkatiny. Podloţí je budováno metamorfity předprvohorního stáří a granitoidy prvohorního stáří. Tektonicky vzniklá pánev je vyplněna sedimenty druhohorního aţ třetihorního stáří (pískovce, slepence, jílovce,
prachovce, jíly a písky), jejichţ mocnost je místy aţ 300 m. Z kvartérních usazenin jsou plošně nejrozsáhlejší fluviální štěrky a písky v říčních nivách Luţnice a Neţárka. Třeboňská rašeliniště se vyvíjela od konce posledního
glaciálu na místech s málo propustným podloţím. Třeboňská pánev je území s nejrozsáhlejším souvislým výskytem semihydromorfních a hydromorfních půd v Čechách. Oblast je velmi různorodá, významně jsou zde zastoupeny soustavy středověkých rybníků, vodní toky, různé typy lesních porostů, rašeliniště a zemědělská půda. Přirozenou osou území je řeka Luţnice.
Biota
Třeboňsko je oblastí od středověku intenzivně přetvářenou, která je dnes ve stadiu určité druhotné biologické rovnováhy, i kdyţ je poměrně hustě osídlena. V době před kolonizací (přibliţně do 12. století) byla téměř
celá plocha Třeboňska pokryta různými typy lesů, které byly jen místy přerušeny otevřenými plochami močálů podél řek a rašeliništi na výstupech pramenů. S příchodem člověka začalo nejen mýcení lesů a vysušování pozemků, ale především, hlavně ve středověku, zakládání rybníků, které jsou propojeny sítí stok, kanálů a umělých
vodních toků. Převaţujícím lesním typem jsou chudé bory s příměsí smrku či dubu, v nivách a výtopách rybníků
se nacházejí luţní doubravy a olšiny. Význačným krajinným prvkem jsou aleje mohutných dubů na rybničních
hrázích.
Kvalita a význam
Na Třeboňsku byl zaznamenán výskyt téměř 280 druhů ptáků, z nichţ nejméně 182 druhů hnízdí. Mnoţství ptáků zdrţujících se na hladinách rybníků v době migrací, především v podzimním období, dosahuje v některých letech více neţ 20 000 exemplářů. Ptačí oblast byla vymezena s ohledem na ochranu 16 druhů přílohy I a tří
druhů podle článku 4.2.
Zranitelnost
Intenzita rybníkářského hospodaření – vysoké obsádky kaprů, přísun ţivin: eutrofie aţ hypertrofie, nízká
průhlednost vody, rozkolísaný kyslíkový reţim s nebezpečím kyslíkových deficitů, kolísání pH, masový výskyt
vodního květu sinic s rizikem pro rybí obsádky, rychlý úbytek ponořené i plovoucí vegetace, ústup litorálních po-
126
rostů, úbytek většího zooplanktonu, bentosu, vodních měkkýšů a dalších ţivočichů, kteří tvoří důleţitou součást
ekosystému a mimo jiné i potravní základnu pro vodní ptáky (nedostatek potravní nabídky a hnízdních moţností
pro vodní ptáky).
Změny výšky hladiny v době hnízdění: zaplavení hnízd v litorálních porostech a na ostrůvcích, nebo
naopak jejich zpřístupnění pro predátory, tj. kuny, lišky a prasata divoká.
Masové vypouštění uměle odchovaných kachen: vliv na vegetaci rybníků a na stav bezobratlých a
obojţivelníků, potravní konkurence divoce ţijících druhů vodních ptáků.
Lov vodních ptáků: rušení pohnízdních shromaţdišť s dopadem na chování ptáků v době hnízdění – větší
plachost a větší úniková vzdálenost, tedy větší vliv přítomnosti zemědělců, turistů apod.
Novohradské hory – CZ0311039
Poloha
Území se nachází v jiţních Čechách při hranicích s Rakouskem a zhruba mezi obcemi Hojná Voda a Pohorská Ves. Území měří 16 km od JZ k SV a v nejširším místě (SZ-JV) 10 km.
Ekotop
Geologickým podkladem oblasti jsou hlubinné vyvřeliny (např. ţuly) centrálního moldanubického plutonu
a přeměněné horniny (např. pararuly) jeho pláště. Území tvoří geomorfologické celky Novohradské hory (výrazná
plochá kerná hornatina s aţ 300 m vysokými zlomovými svahy) a Novohradské podhůří (převáţně málo členitá
vrchovina s okrsky pahorkatin) s nejvyšším vrcholem Vysokou (1033,8 m n. m.). Jedná se o hornatinu protaţenou
sv.-jz. směrem s vodotečemi směřujícími především na SZ. Vyvinula se zde celá škála půd zahrnujících kambizemě dystrické a stagnické a podzoly kambické. Ve vrchovinných částech se mezi podzoly a silně kyselými hnědými půdami vyvinuly i kryptopodzoly.
Biota
Většinu navrţené ptačí oblasti Novohradské hory pokrývají lesy, převáţně smrkové, s ostrůvky bučin a
pralesovitých smíšených jedlobučin (např. Ţofínský prales, Hojná Voda). Hlavními nelesními stanovišti jsou
enklávy v okolí bývalých sídel, která byla zničena po poválečném odsunu německého obyvatelstva. Díky vylidnění oblasti po roce 1945 a její dlouholeté izolaci v bývalém hraničním pásmu i díky rozumnému lesnickému obhospodařování a extenzívní zemědělské výrobě se nejen zachovala, ale nově vznikla další stanoviště pro řadu
vzácných a ohroţených druhů ptáků.
Kvalita a význam
Oblast je jednou z nejbohatších lokalit výskytu jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) v České republice. Více či méně vhodná stanoviště pro jeřábka se nacházejí rozptýleně po celém území ptačí oblasti. Jako nejvhodnější se jeví plochy ponechané samovolnému vývoji (NPR Ţofínský prales,
NPP Hojná Voda), lesy s nízkou intenzitou obhospodařování (některé suťové lesy) a lesy obhospodařované
maloplošnými podrostními způsoby s vysokým podílem přirozené obnovy, která vytváří husté keřové patro. Zajímavé jsou téţ některé porosty kolem vodních toků či na zamokřených stanovištích a místa podléhající samovolné
sukcesi na bývalé zemědělské půdě nebo drobné diskontinuity např. na hranicích lesních porostů. Datlík tříprstý,
kromě Novohradských hor pravidelně hnízdící v Čechách jen na Šumavě a v Blanském lese, se vyskytuje především v porostech ponechaných samovolnému vývoji (NPR Ţofínský prales, NPP Hojná Voda) a porostech,
jejichţ věk (výrazně) přesahuje 100 let (např. genové základny, porosty rezonančního dřeva, staré bukové porosty). Tyto plochy se vyskytují ostrůvkovitě v různých částech ptačí oblasti, celkově však nepřesahují ani 10 %
výměry lesních porostů. V nedávné minulosti se v oblasti vyskytoval i tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a teoreticky
stále existuje moţnost jeho opětovného návratu (hlavní biotopy zůstaly zachovány, chybí však zdrojová populace).
Zranitelnost
Ohroţujícím faktorem by do budoucna mohly být nevhodné lesnické zásahy vedoucí ke zmenšení ploch
starých porostů a ke změně druhové skladby a struktury porostů (např. úbytek podrostu) a také rozvoj turistiky.
127
Natura 2000 – Evropsky významné lokality
V řešeném území leţí tyto Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000, které schválila vláda ČR
na základě směrnice rady Evropských společenství 92/43 EHS o stanovištích:
Kód
CZ 0313092
CZ 0314022
CZ 0313117
CZ 0313113
CZ 0313137
CZ 0313123
Název lokality
Bedřichovský potok
Horní Malše
Přesličkový rybník
Sokolí hnízdo a baţantnice
Veverský potok
Stropnice
CZ 0310163
Ţofínský prales – Pivonické skály
417,13
CZ 0313097
Cepská pískovna a okolí
141,16
CZ 0310610
Červené Blato
395,37
CZ 0313141
CZ 0313098
Ţofina Huť
Hliníř – Ponědráţka
45,10
164,32
CZ 0313106
Luţnice a Neţárka
859,50
CZ 0313028
CZ 0312040
CZ 0313128
CZ 0315003
CZ 0313129
Lomnický velký rybník
Malý Horusický rybník
Nadějská soustava
Odměny u rybníka Svět
Purkrabský rybník a Točník
41,63
4,99
612,26
1,19
7,90
CZ 0314109
Ruda
77,76
CZ 0310611
Široké blato
95,56
CZ 0312048
CZ 0313131
Štičí rybník
Třeboň
3,81
98,12
CZ 0314023
Třeboňsko - střed
4026,93
CZ 0314019
677,66
Rozloha ha
1,10
1619,38
8,44
47,74
2,07
1257
Předmět ochrany
Mihule potoční
Perlorodka říční, vydra říční
Váţka jasnoskvrnná
Páchník hnědý
Mihule potoční
Vydra říční
Květnaté bučiny, podmáčené smrčiny a lesní
prameniště
Čolek velký
Rašelinný les s biotopy blatkových a
rašelinných borů
Modrásek bahenní, vlhké louky
Čolek velký
Vydra říční, piskoř pruhovaný, velevrub tupý,
páchník hnědý
Puchýřka útlá
Puchýřka útlá
Vydra říční, páchník hnědý
Srpnatka fermeţová
Páchník hnědý
Přechodová
rašeliniště,
rašelinný
les,
srpnatka fermeţová, hlízovec Loeselův
Rašelinné lesy, přechodová rašeliniště,
makrofytní vegetace eutrofních a mezotrofních
stojatých vod
Puchýřka útlá
Tesařík obrovský, páchník hnědý
Staré acidofilní doubravy, smíšené luţní lesy,
srpnatka fermeţová, kuňka ohnivá, sekavec
podunajský, piskoř pruhovaný, klínatka rohatá,
tesařík obrovský, páchník hnědý, potápní,
vydra říční
Puchýřnatka útlá, páchník hnědý, vydra říční
Horní Malše – CZ0314022
Poloha
Asi čtyřicetikilometrový úsek horního toku Malše od místa, kde přitéká na české území jihojihovýchodně
od bývalé obce Dolní Příbraní aţ po Kaplici, včetně celého hraničního česko-rakouského úseku Malše. Součástí
lokality je také celá česká část povodí horní Malše východně od bývalé obce Cetviny, vytvářející aţ 2 km široký
pás území při česko-rakouské hranici.
Kvalita a význam
Velmi kvalitní je střední část údolí Malše, pod enklávou Dolní Příbraní aţ ke starému mostu 1,6 km
jihovýchodně od Cetvin, které má charakter horského zaříznutého údolí. Kvalitní je vodní vegetace v řece Malši, a
to v celém úseku. Území Natura 2000 a ptačí území bylo navrţeno na rakouské straně řeky Malše od Sandlu
téměř aţ k obci Wulowitz. Význam navrţeného společného území by také mimo jiné spočíval v přeshraniční
spolupráci. Pro perlorodku říční jedna z nejvýznamnějších lokalit v České republice (dle Záchranného programu
pro perlorodku říční v ČR). Pro vydru říční jde o středně významnou lokalitu.
Zranitelnost
Území prošlo v 2. polovině 20. století velmi podstatnými změnami. Zásadní změnou byla likvidace osídlení po odsunu německého obyvatelstva. Od té doby bylo území špatně dostupné a intenzita ovlivňování biotopů
poklesla. V 70. letech proběhla v enklávě Dolní Příbraní rozsáhlá plošná meliorace, která změnila vodní reţim a
zlikvidovala velmi kvalitní vlhké a rašelinné louky. Travinobylinné plochy podél Malše jsou částečně poškozeny
128
eutrofizací, coţ se projevuje šířením chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). Lesní plochy byly přeměněny
na větších plochách na smrkové monokultury, v menší míře se vysazovala borovice. V současnosti jsou lesní
porosty ohroţeny hlavně vysokým stavem zvěře, a proto zde neodrůstá jedle, pokud není individuálně chráněna.
Populace perlorodky říční citlivě reaguje na znečištění vody (zhoršení chemických parametrů), zhoršení potravní
situace v toku (změna kvality a kvantity detritu, který je potravou perlorodky, coţ je způsobeno neţádoucími
změnami lesního a zemědělského hospodaření v povodí) a na antropogenně podmíněnou erozi v povodí, která
způsobuje zanášení toku jemnými splaveninami.
Moţné střety zájmu
Z hlediska ochrany perlorodky říční především nevhodné lesnické a zemědělské hospodaření, spojené
s erozí v povodí a znečištěním vody, příp. nová nevhodná zástavba v povodí, spojená se znečištěním
povrchových vod.
Ţofínský prales - Pivonické skály – CZ0310163
Poloha
Centrum rozsáhlého lesního komplexu ve střední části Novohradských hor, 2,5 aţ 5 km východně od
obce Pohorská Ves a 15 km jihozápadně od Nových Hradů.
Kvalita a význam
Porosty květnatých bučin, acidofilních bučin a podmáčených smrčin jsou nejlépe vyvinuté a zachované
v rámci NPR Ţofínský prales (cca 80 ha, repr./zach. většinou A/A), ale i mimo chráněné území se dochovaly poměrně souvislé a kvalitní porosty, které jako celek představují jeden z nejcennějších komplexů přirozených bučin
v Jihočeském kraji. Porosty pralesa mají z hlediska zachovalosti a vědecké hodnoty (chráněné od r. 1838) význam nejméně středoevropský. Zachovalost porostů mimo pralesa, zejména kyselých bučin, je zčásti sníţena postupným těţebním rozpracováním a expanzí Calamagrostis epigejos do příliš prosvětlených porostů a na paseky.
Podmáčené smrčiny jsou soustředěny v pramenné oblasti Tisového potoka a v okolí některých jeho přítoků. Nejkvalitnější porosty se opět nacházejí v Ţofínském pralese (SZ část), porosty mimo chráněné území jsou podrobeny běţnému obhospodařování a místy jsou i částečně povrchově odvodněné. Fragmenty rašelinných smrčin (vyvinuté pouze v pralese) jsou v této poloze uprostřed zonálního smíšeného lesa poměrně unikátním jevem. Velmi
charakteristicky jsou vyvinuta společenstva plošných lesních pramenišť (helokrénů), zřejmě nejlépe v rámci jihočeského regionu.
Zranitelnost
Porosty v rámci NPR nejsou v současné době ničím ohroţeny. Přirozený vývoj pralesního porostu je zabezpečen mimo jiné i oplocením proti neţádoucímu tlaku jelení zvěře na přirozené zmlazení. Bučiny mimo
chráněné území jsou částečně ohroţeny těţebním rozpracováním a invazí Calamagrostis epigejos do bylinného
patra. I při určitém tlaku jelení zvěře přirozené zmlazení buku poměrně úspěšně odrůstá. Podmáčené smrčiny
jsou mimo NPR na části plochy negativně ovlivněny povrchovým odvodněním, i kdyţ druhové sloţení zůstává
víceméně stejné.
Dají se očekávat mírné střety ve způsobu obhospodařování a obnovy lesních porostů mimo současnou
NPR, zásadní konflikty v managementu lesních porostů však nejsou pravděpodobné.
Bedřichovský potok – CZ0313092
Poloha
Asi tříkilometrový úsek horního toku Bedřichovského potoka 7 kilometrů jihozápadně od Nových Hradů.
Kvalita a význam
Bedřichovský potok od mostu silnice Horní Stropnice-Rychnov u Nových Hradů k nádrţi u Konratic v pramenné oblasti je velmi významnou lokalitou mihule potoční, jeţ se vyskytuje na většině vhodných stanovišť.
Zranitelnost
Ohroţení pro lokalitu představují regulace toků (především ve spojení s devastací náplavů obývaných juvenilními jedinci mihule potoční) a znečištění vody, které by vedlo k otravám mihulí. Pro populaci mihulí jsou také
neţádoucí příčné překáţky zabraňující migracím.
Lze očekávat diskusi se správcem toku (revitalizace - odstranění dláţdění), projednáno musí být rybářské
hospodaření
Veverský potok – CZ0313137
Poloha
Asi pětikilometrový úsek Veverského potoka jiţně od Nových Hradů.
129
Kvalita a význam
Veverský potok od čerpací stanice pod Veveřím k pramenům představuje vhodný biotop pro mihuli potoční. Mihule obývají i vhodné náplavy v menších tišinách, vysoké koncentrace byly zaznamenány v nánosech
nad jímacím objektem v horní části území.
Zranitelnost
Lokalitu mohou ohrozit především nevhodné regulace toku (odtěţení jemných náplavů) a existence
příčných stupňů zabraňujících obousměrným migracím vodních ţivočichů.
Lze očekávat diskusi se správcem toku (určení podmínek pro těţbu sedimentů nad jímacími objekty),
projednáno musí být rybářské hospodaření.
Přesličkový rybník – CZ0313117
Poloha
Dva rybníky (Přesličkový a Hejškův) na bezejmenném potoce (3 km jihovýchodně od Nových Hradů, v
těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem) a porosty potočních olšin nad nimi. Přírodní památka.
Kvalita a význam
Výskyt všeobecně vzácného a ohroţeného druhu váţky - Leucorrhinia pectoralis, spolu s dalšími pozoruhodnějšími druhy této skupiny, např. páskovcem krouţkovaným (Cordulegaster boltonii) a šidlatkou brvnatou
(Lestes barbarus) aj.
Zranitelnost
V současné době není biota příliš ohroţena. Chov ryb je prováděn extenzivně, v lesním hospodaření je
přípustná jen asanační těţba (i ta však můţe mít určitý dopad na dosud dobře neprozkoumanou entomofaunu
lokality). Dále můţe stav lokality negativně ovlivnit meliorační odvodňování okolních lesních porostů.
Snahy o zvýšení intenzity hospodářského vyuţití Přesličkového rybníka. Lesní meliorace v okolí lokality.
Sokolí hnízdo a baţantnice – CZ0313113
Poloha
Lesní porost ve svahu při západním okraji města Nové Hrady a luţní les Baţantnice (v současnosti také
jako baţantnice vyuţívaný) asi 1 km severně od města, oddělený nivou Stropnice.
Kvalita a význam
Výskyt páchníka v oblasti Nových Hradů (včetně NPP Tereziino údolí a zámeckého parku, které nejsou
zahrnuty do lokality pSCI) je pozoruhodný vzhledem k poměrně velké nadmořské výšce.
Zranitelnost
Rizikovými faktory pro výskyt páchníka jsou odstraňování starých stromů (duby, vrby, lípy), chemická
sanace stromových dutin, pouţívání pesticidů, případně i zastínění (např. výsadbou rychle rostoucích dřevin)
nebo změna hydrografických poměrů (budování melioračních stok). V menší míře působí škody i vypalování dutin
turisty a sběr brouků.
Dochází ke střetu se zájmem o lesnické vyuţití porostů (pouţívání pesticidů, snahy o odstraňování starých stromů). Parkové úpravy alejí musejí být prováděny šetrnými metodami (vyloučení chemického ošetření dutin).
Stropnice – CZ0313123
Poloha
Asi desetikilometrový úsek meandrujícího toku říčky Stropnice, její široká niva a rybniční soustava u
Olešnice jihovýchodně od Borovan.
Kvalita a význam
Významná lokalita vydry říční v oblasti, kde se nachází jádro populace druhu v ČR (Třeboňská pánev).
Vydra vyuţívá především bohatě zarybněný tok řeky Stropnice i rybníky v rybniční soustavě u Olešnice a stoky
mezi nimi, resp. stoky mezi rybníky a řekou.
Zranitelnost
Znečištění vody v řece. Přímé pronásledování vydry.
Mohly by snad vyplynout ze zájmů intenzivního rybářského hospodaření na rybniční soustavě.
Červené blato – CZ0310610
Poloha
Rašeliniště s blatkovým borem 1.5 km jv. od obce Šalmanovice, cca 5 km z. od Suchdola nad Luţnicí.
Kvalita a význam
130
Lokalita představuje jedny z nejzachovalejších a geneticky nejkvalitnějších tundrových porostů blatkových
borů a jejich průvodní vegetace v rámci celé ČR, na něţ je vázáno mnoţství ohroţených a chráněných tyrfofilních
organismů, zejména bezobratlých a niţších rostlin.
Zranitelnost
Recentní vývoj vrchoviště je poznamenaný melioračními zásahy z let 1810-1812, které měly přispět ke
zvýšení produkce lesních porostů na rašelinách. Po odvodnění byla část území ponechána píchané těţbě (borkování) rašeliny, která ustala aţ po roce 1910, kdy byla zrušena sklárna v Jiříkově údolí.
Území rezervace je přístupné jen po naučné stezce, která byla zřízena v roce 1983.
V souvislosti se značně rozdílnými hydrologickými podmínkami na lokalitě jsou blatkové porosty náchylné
ke genetické korozi a dochází k negativnímu ovlivnění introgresivní hybridizací s borovicí lesní.
Zvýšení intenzity lesního hospodaření a odvodňovací zásahy v okolních přiléhajících lesních porostech.
Ţofina Huť – CZ0313141
Poloha
Lokalita je umístěna po obou stranách silnice III. třídy mezi osadami Ţofinka a Záblatí, západně od obce
Nová Ves nad Luţnicí a je vymezena převáţně okraji lesů.
Kvalita a význam
Regionálně významná populace modráska bahenního.
Zranitelnost
Louky jsou ohroţené buď změnou způsobu hospodaření nebo jejich opuštěním a nástupem sukcese.
Eutrofizace lokality. Ničení mravenišť rodu Myrmica (hostitelé modráska bahenního) mechanizovaným
kosením.
Třeboňsko – střed – CZ0314023
Poloha
Meandrující tok Luţnice pod Novořeckými splavy, tok a říční niva Luţnice a Nové řeky od státní hranice
s Rakouskem (k.ú. Krabonoš) po centrum NPR Stará řeka v k.ú. Holičky, včetně rybníků ve jmenované NPR, tok
Dračice od státní hranice (k.ú. Nová Ves u Klikova) po soutok s Luţnicí, rybníky Chlumecké soustavy a soustavy
v okolí Mokřin a Mníšku, východní zátoka rybníka Roţmberk západně od obce Stará Hlína, hlavní hráz Roţmberka, okolí vypouštěcích stok Smitka a Adolfka a hráz rybníka Potěšil včetně tělesa cesty vedoucí k rybníku
z obce Luţnice. Součástí lokality je i rašeliniště na východním okraji rybníku Staré jezero, na pravém břehu
Kříţové stoky, asi 300 m szz. samoty U Kanclíře, 1km jz. od obce Lutová.
Kvalita a význam
Velmi významná lokalita, zahrnující podstatné podíly populací zájmových druhů ryb, xylofágních a
vodních brouků, klínatky rohaté a vydry v rámci ČR.
Zranitelnost
Po opravách hráze Nové řeky se do olšin nepříznivě na úkor kopřiv šíří Impatiens glandulifera a Rudbeckia laciniata.
Celé území nese výrazné stopy dlouhodobého obhospodařování, na mnoha místech však lesní porosty
získávají opět přirozený charakter. Lesnická činnost je diferencována od standardního hospodaření aţ po bezzásahové zóny. Řeka je ponechána přirozenému vývoji, je však součástí napájecího systému třeboňských rybníků a
průtok je účelově regulován. Na několika místech jsou periodicky odstraňovány písečné nánosy. V blízkosti lokality leţí rovněţ těleso Novořecké hráze, případné opravy a rekonstrukce mohou být předmětem negativních zásahů do luţního lesa. Na rybnících probíhá běţné rybniční hospodaření. Plochy mokřadních společenstev v nivě
řeky jsou ponechány bez zásahu. Území rezervace je přístupné po veřejných a turisticky značených cestách, je
zde umoţněn i průjezd vodáků.
Pro druh Lutra lutra je největším rizikem nelegální lov a pronásledování a kříţení vodních toků s komunikacemi, která ohroţují migrující jedince. Vodnímu biotopu hrozí zazemňování tůní, nešetrné rybářské obhospodařování a místy komunální znečistění.
Na rybníku Vizír dochází stále k problémům hledání vhodného managementu. Voda v rybníce je ovlivněna kvalitou vody přitékající z jiných hospodářsky vyuţívaných rybníků, v minulosti došlo i k nelegální likvidaci submerzní vegetace neznámým herbicidem. Rybník je v soukromém vlastnictví a vhodným řešením by bylo jeho vykoupení.
Většina území je dnes chráněna formou PR či NPR a nehrozí v současnosti větší ohroţení.
Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus: na lokalitě nebyly v současné době pozorovány ţádné vlivy, jeţ by významným způsobem ovlivňovaly přítomnou populaci tohoto mechu. Populaci je třeba pravidelně (v cca 2-3 letých
intervalech) monitorovat.
131
Pro Graphoderus bilineatus: Eutrofizace vody v souvislosti se snahami o zvýšení intenzity rybářského obhospodařování rybníků. Pro Osmoderma eremita: Moţnost konfliktu mezi zájmy ochrany přírody a normami určujícími moţnost existence a obnovy stromových porostů na hrázích a u silničních komunikací.
Cepská pískovna a okolí – CZ0313097
Poloha
Západní okraj Cepského polesí cca 1 km východně od obce Cep, východně od silnice Cep-Majdalena
(okolí rybníků Burda, Starý u Cepu, Prostřední u Cepu, Nový u Cepu) včetně drobné lesní pískovny východně od
rybníka Nový u Cepu. Jihozápadně od silnice Třeboň - Suchdol nad Luţnicí.
Kvalita a význam
Jedna z mála bohatých lokalit rozmnoţování a trvalého výskytu Triturus cristatus na Třeboňsku.
Zranitelnost
Lokalita můţe být poškozena ukončením drobné těţby a celkovým zazemněním a zárůstem jezírek v pískovně, dále případným skládkováním nebo jiným znečištěním pískovny. Nepříznivý vliv by mělo i další zvyšování
intenzity rybničního hospodaření v soustavě.
Velkoplošná těţba štěrkopísku, černé skládky.
Široké blato – CZ0310611
Poloha
Lesní rašeliniště při hranici s Rakouskem, cca 3 km východně od obce Františkov.
Kvalita a význam
Území zahrnuje jedny z nejhodnotnějších a nejzachovalejších porostů blatkových borů v rámci celé ČR, s
významným genetickým potenciálem. Zároveň je zde ve velké míře zachován navazující komplex brusnicových
rašelinných borů a rašelinných a podmáčených smrčin. Lokalita je zároveň významným refugiem celé řady rašeliništních druhů rostlin i ţivočišných tyrfobiontů, řazených mezi chráněné a ohroţené.
Zranitelnost
Dřívější odvodnění lokality způsobilo mírně narušenou stabilitu rašeliništních společenstev.
V současné době je aktuální problém ohroţení genetické čistoty populace borovice blatky vlivem introgrese s borovicí lesní v okrajových částech lokality.
Nejsou pravděpodobné.
Purkrabský rybník a Točník – CZ0313129
Poloha
Lokalitu tvoří západní hráze rybníků Purkrábský a Točník, asi 500 m východně od obce Hamr.
Kvalita a význam
Osmoderma eremita se vyskytuje v hrázových porostech, výskyt je stálý. Oproti ostatním lokalitám v okolí
Třeboně jde o populaci menšího významu.
Zranitelnost
Na rybničních hrázích můţe dojít ke střetu mezi poţadavky ochrany přírody a měnícími se normami
upravující kategorizaci hrází jako staveb a moţnosti či nemoţnosti údrţby a obnovy porostů stromů.
Kácení stromů s výskytem xylofágních brouků či zpracování jejich polomů - moţnost konfliktu mezi zájmy
ochrany přírody a normami určujícími moţnost existence a obnovy stromových porostů na hrázích a u silničních
komunikací.
Fabián – Homolka – CZ0310001
Poloha
Jádro lesního komplexu v masivu vrchu Homolka, zhruba 3,5 km jihovýchodně od Příbrazi a 3,5 km východně aţ severovýchodně od Libořez, asi 13 km j. aţ jz. od Jindřichova Hradce.
Kvalita a význam
Porosty acidofilních bučin s lokálními přechody ke květnatým bučinám jsou nejlépe vyvinuté v rámci přírodní rezervace Fabián a na svazích kóty Bublavá skála. Porosty mimo chráněné území jsou znatelně fragmentované, na části plochy s výrazně sníţenou reprezentativností a zachovalostí. Reprezentativnost bučin je na části
plochy sníţena i poměrně hojným zastoupením Quercus robur, převáţně uměle vysazovaným; místy však jeho
výskyt působí dojmem výskytu přirozeného. Přesto se v rámci jiţních Čech (kromě Šumavy, Blanského lesa a
Novohradských hor) jedná o jeden z nejvýznamnějších komplexů přirozených smíšených lesů ve stupni podhorských bučin.
Zranitelnost
132
Nejvýznamnějším negativním jevem je relativně silná fragmentace přirozených lesních porostů (zejména
mimo současné chráněné území), která má za následek vznik poměrně maloplošné porostní mozaiky tvořené zachovalými smíšenými porosty, čistými jehličnatými monokulturami (smrk, v niţších částech i borovice) a kulturními
porosty s větší či menší příměsí buku, případně jedle a místy s poměrně silným zastoupením vysazovaného dubu
letního. Na většině plochy vymezené lokality je však dosud zachován potenciál přirozené obnovy porostů a je jen
ţádoucí jej při jejich obnově racionálně a v co nejvyšší míře vyuţít. Při nevhodné aplikaci obnovních clonných
sečí můţe dojít k další neţádoucí fragmentaci zbylých přirozenějších porostů.
Tendence ke zvyšování intenzity lesního hospodaření, sniţování doby obmýtí a doby obnovní.
Třeboň – CZ0313131
Poloha
Lokalita jiţně od Třeboně je velmi členitá a zahrnuje hlavní (východní) hráze rybníků Svět a Opatovický,
dále hráz zrušeného rybníka Hrádeček, menších rybníků v okolí a porosty v parku u Schwarzenberské hrobky a v
Brannském doubí.
Kvalita a význam
Pro druhy Osmoderma eremita a Cerambyx cerdo je lokalita pravděpodobně nejlepší pro jiţní Čechy a
jedna z nejlepších v celé ČR. Populace obou druhů jsou zde silné a existuje dobrá perspektiva pro jejich udrţení.
Zranitelnost
Hlavní riziko představuje odstraňování starých a odumírajících stromů, pouţívání pesticidů a změny hydrologických poměrů.
Moţnost konfliktu mezi zájmy ochrany přírody a normami určujícími moţnost existence a obnovy stromových porostů na hrázích a u silničních komunikací.
Odměny u rybníka Svět – CZ0315003
Poloha
Rašeliniště na pravém břehu Spolského potoka při jeho vyústění do rybníka Svět u Třeboně, 1 - 1.25 km
východně (pod azimutem 80°) od můstku přes Spolský potok u Spolského mlýna, 3 km JZ od Třeboně.
Kvalita a význam
Jedna z 5 navrhovaných druhových lokalit pSCI a z 6 recentně známých lokalit výskytu druhu Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus v Jihočeském kraji. Celková plocha populace činí ca 1 m2, ve třech oddělených
koloniích na dvou blízkých mikrolokalitách (viz odd. Biota).
Zranitelnost
Vzhledem k nepatrnému plošnému výskytu je populace Hamatocaulis vernicosus silně zranitelná, zejména pokračujícím zarůstáním lokality dřevinami, eutrofizací, nebo jen náhodnou mechanickou disturbancí.
Případný záměr zásadní změny hospodaření v rybníku Svět (zejména trvalá změna výšky vodní hladiny,
ať jiţ směrem nahoru nebo dolů).
Velký a Malý Tisý – CZ0314019
Poloha
Lokalita se nachází cca 2,5 km jiţně od Lomnice nad Luţnicí. Zahrnuje NPR Velký a Malý Tisý a východní hráze rybníků Koclířov a Sluţebný.
Kvalita a význam
Vysoce diversifikovaná lokalita, významná mj. z ornitologického a entomologického hlediska. Populace
zájmových druhů (vydra, páchník hnědý, puchýřka útlá) jsou početné a stabilní a tvoří poměrně významnou část
jejich populací v rámci ČR.
Zranitelnost
Coleanthus subtilis je druh prioritního významu na této lokalitě a pro jeho zachování a úspěšné přeţívání
je nutné, aby byla zabezpečena stálá hladina vody s občasnými (1x za 2-3 roky) poklesy hladiny rybníků v době
letnění. Coleanthus subtilis citlivě reaguje na výraznější výkyvy rybniční hladiny v průběhu vegetační sezóny. Přílišné zaklesnutí či zaplavení zkracuje vegetační sezónu a následně ztěţuje dokončení sezónního vývoje druhu a
dozrávání semen. Při intenzivnější aplikaci hnojiv rybáři můţe dojít k eutrofizaci rybníka a k expanzi nitrofilních
druhů, které potlačí výskyt puchýřky. V zájmu udrţení populace druhu by měl být na lokalitě zachován současný
stav hospodaření, bez zvýšení intenzity chovu ryb a hnojení. Pro druh Lutra lutra je největším rizikem nelegální
lov a pronásledování.
Vzhledem k výskytu Osmoderma eremita moţnost konfliktu mezi zájmy ochrany přírody a normami určujícími moţnost existence a obnovy stromových porostů na hrázích a silničních komunikací.
133
Nadějská soustava – CZ0313128
Poloha
Lokalita je vymezena na pravém břehu Luţnice mezi obcemi Klec (linie silnice Klec-Kolence) a Vlkov
(rybník Krajina) a zahrnuje Nadějskou rybniční soustavu a její okolí.
Kvalita a význam
Pro páchníka hnědého (i pro tesaříka obrovského, který zde však není předmětem ochrany) je lokalita
méně významná neţ blízké lokality v území - Třeboň, Třeboňsko-střed. Výskyt je stálý, ale populace je relativně
nízká a zranitelná.
Pro druh Lutra lutra se na daném území nachází jádro populace v ČR, druh zde prosperuje a dochází
zde k pravidelnému rozmnoţování.
Zranitelnost
Pro druh Lutra lutra je největším rizikem soukromé vlastnictví rybníků, intenzivní chov ryb a s tím spojený
nelegální lov a pronásledování. Pro páchníka (Osmoderma eremita) je rizikovým faktorem odstraňování starých
listnatých stromů, z lesnického hlediska neproduktivních, dále změny vodního reţimu a pouţívání pesticidů.
Kácení stromů s výskytem páchníka a dalších xylofágních brouků, zpracování jejich polomů. Ničení biotopů turisty (vypalování trouchu v dutých kmenech).
Lomnický velký rybník – CZ0312038
Poloha
Rybník po levé straně silnice Lomnice nad Luţnicí - Veselí nad Luţnicí, asi 1 km ssv. od Lomnice nad
Luţnicí.
Kvalita a význam
Stabilní a hodnotná lokalita s velmi početnou populací a velkoplošným (aţ 1 ha) a pravidelným výskytem
druhu Coleanthus subtilis, jedna z nejvýznamnějších na Třeboňsku. Lokalita s vhodným stávajícím rybničním
managementem.
Zranitelnost
Rybník je vyuţíván rybáři jako plůdkový a v některých případech je přisazována i násada amura k potlačení přebujelé vegetace. Coleanthus subtilis je druh prioritního významu na této lokalitě a pro jeho zachování a
úspěšné přeţívání je nutné, aby byla zabezpečena stálá hladina vody s občasnými (1x za 2-3 roky) poklesy hladiny rybníků v době letnění. Coleanthus subtilis citlivě reaguje na výraznější výkyvy rybniční hladiny v průběhu
vegetační sezóny. Přílišné zaklesnutí či zaplavení zkracuje vegetační sezónu a následně i úspěšný průběh vegetačního vývoje druhu a dozrávání semen.
Při přílišné aplikaci hnojení rybáři můţe dojít k eutrofizaci rybníka a k expanzi nitrofilních druhů, které potlačí výskyt puchýřky. V zájmu udrţení populace druhu by měl být na lokalitě zachován současný stav hospodaření, bez zvýšení intenzity chovu ryb a hnojení.
Případný záměr vlastníka či uţivatele rybníka na zásadnější změnu hospodaření na rybníce.
Luţnice a Neţárka – CZ0313106
Poloha
Lokalita zahrnuje tok a říční nivu Neţárky zhruba od osady Jemčina (k.ú. Hatín) po soutok s Luţnicí ve
Veselí nad Luţnicí a dále tok a nivu Luţnice z Veselí nad Luţnicí po ústí Luţnice do Vltavy. Ve své jiţní části zasahuje do CHKO Třeboňsko. Zahrnuje PR Dráchovské tůně (39,57 ha) a hraničí s několika dalšími maloplošnými
chráněnými územími (PP Doubí u Ţíšova, PP Vlásenický potok a PP Ţidova strouha).
Kvalita a význam
Pro druh Unio crassus jde o jednu z nejvýznamnějších populací v ČR a jednu z nejrozsáhlejších lokalit
v ČR. Populace je ţivotaschopná, nacházejí se zde i mladší jedinci, coţ svědčí o rozmnoţování. Populace je rozptýlená po toku, nikde nebyly zjištěny lokální vysoké koncentrace. V současnosti spíše se zlepšující stav populace.
Osmoderma eremita (páchník hnědý) zde má stabilní, ale ne příliš početnou populaci. Výskyt je lokální
v několika solitérních stromech a v alejích.
Pro druh Lutra lutra se na daném území nachází jádro populace v ČR, druh zde prosperuje a dochází
zde k pravidelnému rozmnoţování. Je vysoce důleţitým koridorem pro migraci daného druhu a jeho dalšího
rozšiřování.
Tůně poblíţ PR Dráchovské tůně představují biotop velice významné a početné populace piskoře
pruhovaného (Misgurnus fossilis) se stěţejním významem pro ochranu druhu na našem území.
Zranitelnost
134
Pro druh Lutra lutra je největším rizikem nelegální lov a pronásledování a kříţení vodních toků s komunikacemi, která ohroţují migrující jedince. Mokřadní ekosystém můţe místy ohrozit výstavba dálnice.
Pro Unio crassus je rizikem znečistění vody a příčné objekty neprůchodné pro rybí hostitele.
Pro Misgurnus fossilis zazemňování či naopak odbahňování tůní a jejich znečištění.
Pro Osmoderma eremita je rizikem odstraňování nemocných a padlých stromů.
Mimo území CHKO Třeboňsko - stavba dálnice Praha - České Budějovice. Zde také větší riziko znečištění vod.
Ochrana druhů, jeţ jsou zde předmětem zvláštní ochrany, je bez významnějších vzájemných střetů.
Hliníř – Ponědráţka – CZ0313098
Poloha
Lokalita leţí mezi východním břehem Bošileckého rybník a Zlatou stokou, asi 1,5 km západně od obce
Ponědráţka.
Kvalita a význam
Lokalita je širším územím, které zahrnuje mozaiku tůní, menších rybníků, stok a lesních porostů. Nejvýznamnější jsou tůně v opuštěné pískovně, které jsou obtíţně přístupné a kromě přirozeného zazemňování zde
nehrozí závaţnější poškození. Lokality vázané na okraje rybníků jsou ovlivněny intenzitou hospodaření a predačním tlakem rybích obsádek. V menších rybnících je chován hlavně kapří plůdek a tlak na populaci obojţivelníků není tak podstatný.
Zranitelnost
Protoţe rybníky jsou v majetku akciové společnosti není zcela zajištěno zachování současného stavu a
hrozí tlak na změnu intenzity hospodaření, vyhrnování rybničních okrajů apod. U tůní v pískovnách není pravděpodobné ohroţení např. vznikem černé skládky, je ale nutné periodicky obnovovat a udrţovat tůně.
Snaha o zvýšení intenzity rybářského hospodaření, vyhrnování rybničních okrajů apod.
Ruda – CZ0314109
Poloha
Rašeliniště na jihovýchodním okraji Horusického rybníka mezi obcemi Ponědráţka a Bošilec, 4 km JJZ
od Veselí nad Luţnicí.
Kvalita a význam
Z důvodu výskytu cenných rašeliništních společenstev a mnoha velmi vzácných a ohroţených rostlinných
druhů se jedná o jednu z nejcennějších rašeliništních lokalit v celém jihočeském regionu.
Dále jde o jedinou lokalitu druhu Liparis loeselii v jiţních Čechách.
Zranitelnost
Biotop s Liparis loeselii je značně ohroţen invazí náletových druhů dřevin - Frangula alnus, Pinus
sylvestris, Salix sp. div, které rovněţ přispívají k vysušování stanoviště. V případě ručního kosení lokality je třeba
zachovat původní charakter biotopu - střídavě plošky bultů a jezírek se stagnující vodou. Celé rašeliniště je v důsledku suchých let koncem 20. století pod silným tlakem sukcese dřevin. Tomuto tlaku odolávají jen prameniště a
jámy po těţbě, které jsou dnes zality vodou, nebo pokryty nezpevněnou vrstvou rašeliníků. Část území byla v minulosti vyuţívána jako kosené louky, dnes dochází k jeho postupnému zarůstání náletovými dřevinami. V rámci
řízené péče je část luk udrţována kosením. Je nutné monitorovat případný nálet dřevin. V případě ručního kosení
lokality je třeba zachovat původní charakter biotopu - střídavě plošky bultů a jezírek se stagnující vodou.
Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus - v současné době nebyly, kromě zarůstání náletovými dřevinami, na lokalitě pozorovány ţádné vlivy, jeţ by nějakým způsobem ovlivňovaly přítomnou populaci tohoto mechu. Náletové dřeviny je třeba pravidelně vyřezávat.
Nejsou pravděpodobné.
Malý Horusický rybník – CZ0312040
Poloha
Rybník po pravé straně silnice Veselí nad Luţnicí - Lomnice nad Luţnicí, cca 4 km jiţně od Veselí nad
Luţnicí.
Kvalita a význam
Kvalitní lokalita s početnou populací Coleanthus subtilis, jednou z nejvýznamnějších v rámci Třeboňska.
Výhodou lokality je relativně citlivé stávající rybniční hospodaření. Rybník je vyuţíván jako plůdkový a je často loven aţ na jaře a posléze bývá jen částečně napuštěn, coţ umoţňuje ideální podmínky pro přeţívání a reprodukci
puchýřky.
Zranitelnost
135
Coleanthus subtilis je druh prioritního významu na této lokalitě a pro jeho zachování a úspěšné přeţívání
je nutné, aby byla zabezpečena stálá hladina vody s občasnými (1x za 2-3 roky) poklesy hladiny rybníků v době
letnění. Coleanthus subtilis citlivě reaguje na výraznější výkyvy rybniční hladiny v průběhu vegetační sezóny. Přílišné zaklesnutí či zaplavení zkracuje vegetační sezónu a následně úspěšný vegetační vývoj druhu a dozrávání
semen.
Při příliš intenzivní aplikaci hnojení rybáři můţe dojít k eutrofizaci rybníka a k expanzi nitrofilních druhů,
které potlačí výskyt puchýřky. V zájmu udrţení populace druhu by měl být na lokalitě zachován současný stav
hospodaření, bez zvýšení intenzity chovu ryb a hnojení.
Případný záměr vlastníka či uţivatele rybníka na zásadnější změnu hospodaření na rybníce.
Biosférická rezervace UNESCO
Třeboňsko
Třeboňsko bylo vyhlášeno jako biosférická rezervace v rámci programu Člověk a biosféra (MAB) UNESCO jiţ v roce 1977. Je jednou ze šesti biosférických rezervací České republiky. Biosférické rezervace UNESCO,
kterých je na světě více 400, představují reprezentativní ukázky přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důleţitou roli člověk a jeho aktivity. Kromě ochrany ekosystémů a rostlinných i ţivočišných druhů (funkce konzervační),
mají biosférické rezervace také velký význam pro výzkum, vědu a ekologickou výchovu jako určité „laboratoře a
učebny v přírodě“ (funkce logistická) a jejich součástí jsou také aktivity zajišťující trvale udrţitelný rozvoj místních
obyvatel (funkce rozvojová). Tyto specifické rezervace jsou členěny do tří zón podle stupně ochrany a vyuţití území – do zóny jádrové, nárazníkové a přechodové. Biosférická rezervace Třeboňsko má svoji vnější hranice i
vnitřní zonaci totoţné s chráněnou krajinnou oblastí. Z titulu biosférické rezervace neplyne území přímý ekonomický uţitek, ale tento statut mu přináší vyšší prestiţ a atraktivitu pro návštěvníky, zajímavé kontakty, zapojení do
mezinárodních projektů i větší šanci na úspěch v dotačních programech. To vše je v konečném důsledku výhodné i pro obyvatele.
136
Analýza území podle vybraných sledovaných ukazatelů z úhrnných hodnot druhů pozemků
Koeficient ekologické stability
Koeficient ekologické stability (dále KES) byl vypočítán podle vzorce Míchal (1985), který vychází z podílu stabilních ekosystémů ku nestabilním ekosystémům. Pro výpočet byly pouţity úhrnné hodnoty druhů pozemků
(kultury) z databáze ČÚZK (k roku 2007).

za stabilní ekosystémy byly brány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, a ½
(stabilních) poloţek z kategorie ostatní plochy,

za nestabilní plochy byly brány: orná půda, zastavěné plochy, a ½ (nestabilních) poloţek z kategorie
ostatní plochy.
Rozmezí
Charakteristika
KES ≤ 0,10
území s maximálním narušením přírodních struktur
0,10 <KES ≤ 0,30
území se zřetelným narušením přírodních struktur
0,30 < KES ≤1,00
území intenzivně vyuţívané
1,00 < KES < 3,00
území relativně vyváţené
3,00 < KES < 5,00
území přírodní
KES ≥ 5,00
území přírodě blízká
Stávající kostru ekologické stability krajiny v CHKO Třeboňsko je moţno celkově hodnotit jako vyhovující,
coţ je dáno vysokou lesnatostí a značným podílem přirozených a přírodě blízkých biotopů (rašeliniště, mokřady,
vlhké louky, litorály rybníků, biotopy říčních niv atd.). Koeficient ekologické stability vypočtený globálně pro celý
2
Třeboňský bioregion zahrnující území o rozloze 1500 km dosahuje hodnoty cca 2. V přírodním parku Novohradské hory činí hodnota KES pro řešené území cca 3. Jedná se tedy o harmonickou krajinu, která se hodnotou
KES blíţí jiţ krajině relativně přírodní (řešené území jako celek má KES = 2,79).
Obec
Plocha
KES
Krajina
12 408 201
2,60
Relativně vyváţená
Dluhoště
7 424 660
2,69
Hartunkov
5 833 828
3,04
Přírodní
Kuří
6 921 508
3,67
Přírodní
Ličov
2 752 094
1,37
Valtéřov
4 143 141
0,96
Intenzivně vyuţívaná
Velký Jindřichov
6 299 019
29,62 Přírodě blízká
Bošilec
Bošilec
9 578 304
1,01
Cep
Cep
35 467 386
6,33
Přírodě blízká
České Velenice
České Velenice
12 085 254
6,04
Přírodě blízká
Dolní Dvořiště
Cetviny
6 380 743
Dolní Dvořiště
Mikulov
3 884 654
Domanín
12 404 441
1,55
Drahov
Drahov
10 968 278
1,72
Dunajovice
Dunajovice
8 176 479
0,60
Dvory nad Luţnicí
Dvory nad Luţnicí
15 636 845
3,53
Přírodní
Dynín
Lhota u Dynína
5 223 230
0,47
Frahelţ
Frahelţ
2 994 874
0,54
137
Obec
Plocha
KES
Krajina
Halámky
Halámky
6 900 740
7,18
Přírodě blízká
Hamr
Hamr
11 944 767
7,81
Přírodě blízká
Hatín
Hatín
28 110 745
9,14
Přírodě blízká
Hatín
Stajka
1 781 924
0,83
Horní Stropnice
2 101 794
0,37
Horní Stropnice
Dlouhá Stropnice
9 988 681
1,25
Horní Stropnice
1 309 613
Horní Stropnice
Hojná Voda
3 528 430
Horní Stropnice
Horní Stropnice
6 885 047
0,53
Horní Stropnice
Konratice
2 919 564
5,90
Přírodě blízká
Horní Stropnice
Meziluţí
7 215 489
1,48
Horní Stropnice
2 024 898
Horní Stropnice
10 207 548
1,12
Horní Stropnice
18 173 356
Horní Stropnice
Svébohy
10 890 025
0,92
Horní Stropnice
Šejby
4 700 687
3,42
Přírodní
Hrachoviště
4 903 392
0,63
Hranice
6 907 034
2,24
Chlum u Třeboně
Chlum u Třeboně
18 627 547
4,00
Přírodní
Chlum u Třeboně
Lutová
11 568 303
3,90
Přírodní
Chlum u Třeboně
Mirochov
9 723 726
6,91
Přírodě blízká
Chlum u Třeboně
Ţíteč
7 459 948
1,65
Jílovice
Kojákovice
11 674 493
1,90
Jílovice
5 081 191
2,00
Jílovice
Šalmanovice
8 256 160
2,49
Kamenná
6 373 740
0,98
Kardašova Řečice
Kardašova Řečice
32 801 138
2,28
Kardašova Řečice
5 422 855
1,94
Kardašova Řečice
Nítovice
7 605 200
3,24
Přírodní
Klec
Klec
6 324 919
7,11
Přírodě blízká
Libín
Spolí u Ledenic
6 010 307
1,84
18 901 352
0,72
Luţnice
Luţnice
12 144 257
0,85
138
Obec
Plocha
KES
Krajina
Majdalena
Majdalena
12 973 761
5,17
Přírodě blízká
Malonty
Bělá u Malont
9 870 641
4,82
Přírodní
Malonty
Ličov-Desky
4 450 552
1,45
Malonty
Malonty
10 460 956
2,06
Malonty
8 110 999
0,94
Malonty
Radčice u Malont
4 936 999
Malonty
Rapotice u Malont
6 219 118
Mazelov
Mazelov
8 630 056
0,87
Krabonoš
8 094 157
2,14
15 694 851
5,69
Přírodě blízká
Nové Hrady
Byňov
20 214 607
Nové Hrady
Mýtiny
3 391 866
1,81
Nové Hrady
Nakolice
6 144 011
1,61
Nové Hrady
Nové Hrady
5 313 865
3,68
Přírodní
Nové Hrady
Obora u Vyšného
3 460 833
4,81
Přírodní
Nové Hrady
Štiptoň
5 829 770
1,14
Nové Hrady
14 250 490
4,66
Přírodní
Nové Hrady
6 765 323
8,71
Přírodě blízká
Nové Hrady
Vyšné
14 321 846
4,06
Přírodní
Kolence
18 355 653
8,00
Přírodě blízká
Mláka
6 025 725
3,37
Přírodní
20 276 939
2,42
Olešnice
8 330 065
1,09
Petříkov
Těšínov
19 363 653
8,96
Přírodě blízká
Pístina
Pístina
10 182 783
5,42
Přírodě blízká
Plavsko
Plavsko
10 864 125
1,01
Pohorská Ves
Dolní Příbraní
25 796 499
Pohorská Ves
8 598 807
7,07
Pohorská Ves
20 491 302
Pohorská Ves
26 375 993
Ponědraţ
Ponědraţ
5 799 966
1,10
Ponědráţka
Ponědráţka
6 365 074
1,23
Příbraz
Příbraz
7 108 319
1,25
Přírodě blízká
139
Obec
Plocha
KES
Krajina
Rapšach
Nová Ves u Klikova
5 293 703
Rapšach
Rapšach
23 084 434
2,52
Ratiboř
11 684 980
1,70
Roseč
Roseč
5 463 473
0,67
Smrţov
10 903 170
2,73
Staňkov
Staňkov
18 872 543
8,94
Přírodě blízká
26 555 763
7 938 029
0,90
Stříbřec
Libořezy
2 454 473
0,47
Stříbřec
Mníšek
5 180 836
1,33
Stříbřec
Stříbřec
11 324 426
2,46
Bor
9 222 743
1,84
18 388 980
5,29
Přírodě blízká
Klikov
11 658 780
2,88
14 029 514
0,63
Tušť
10 740 946
2,14
Třeboň
Branná
15 617 911
1,79
Třeboň
Břilice
13 804 762
0,66
Třeboň
25 539 713
Třeboň
Přeseka
7 882 298
1,77
Třeboň
Stará Hlína
11 603 478
5,04
Přírodě blízká
Třeboň
Třeboň
23 870 512
3,93
Přírodní
Val
Hamr nad Neţárkou
1 504 809
1,61
Val
14 873 917
2,64
Horusice
12 912 669
1,54
16 648 005
0,90
Vlkov
Vlkov nad Luţnicí
6 544 724
1,92
Záblatí
10 281 384
2,76
Ţár
3 520 029
1,18
Ţár
7 478 244
1,45
Ţár
4 083 129
1,48
1209083790
2,79
Celkem
140
Krajina intenzivně vyuţívaná
Segmenty intenzivně vyuţívané krajiny jsou lokalizovány především v západní části Novohradska a
severozápadní části Třeboňska:
Krajina relativně vyváţená
Segmenty relativně vyváţené části krajiny jsou rozmístěny poměrně pravidelně v celém území:
Krajina přírodní
Segmenty přírodní jsou poměrně řídce rozmístěny:
Krajina přírodě blízká
Segmenty přírodě blízké jsou hojnější ve východní (pohraniční) části Novohradska a v centrální části
Třeboňska:
25. Kartogram Koeficient ekologické stability
Orientační míra urbanizace
Orientační míra urbanizace byla vypočítána jako podíl zastavěných a ½ (nestabilních) ostatních ploch z
celkové výměry katastrálního území. Zvoleno bylo následující členění:
Rozmezí
≤ 3%
3,00 < 5,00
≥ 5,00
Charakteristika
Nízká míra urbanizace
Průměrná míra urbanizace
Vysoká míra urbanizace
Obec
6,26%
Vysoká
Dluhoště
4,34%
Průměrná
Hartunkov
3,37%
Průměrná
Kuří
5,33%
Vysoká
Ličov
11,00%
Vysoká
Valtéřov
4,00%
Průměrná
Velký Jindřichov
2,18%
Nízká
Bošilec
Bošilec
4,74%
Průměrná
Cep
Cep
2,56%
Nízká
České Velenice
České Velenice
8,77%
Vysoká
Dolní Dvořiště
Cetviny
5,97%
Vysoká
Dolní Dvořiště
Mikulov
1,56%
Nízká
Domanín
4,04%
Průměrná
Drahov
Drahov
3,21%
Průměrná
Dunajovice
Dunajovice
2,65%
Nízká
Dvory nad Luţnicí
Dvory nad Luţnicí
3,50%
Průměrná
Dynín
Lhota u Dynína
3,32%
Průměrná
Frahelţ
Frahelţ
7,48%
Vysoká
Halámky
Halámky
2,30%
Nízká
Hamr
Hamr
3,64%
Průměrná
Hatín
Hatín
2,35%
Nízká
Hatín
Stajka
4,23%
Průměrná
Horní Stropnice
3,22%
Průměrná
Horní Stropnice
Dlouhá Stropnice
3,97%
Průměrná
Horní Stropnice
6,57%
Vysoká
Horní Stropnice
Hojná Voda
2,14%
Nízká
Urbanizace
Míra urbanizace
142
Obec
Horní Stropnice
Horní Stropnice
5,64%
Vysoká
Horní Stropnice
Konratice
4,26%
Průměrná
Horní Stropnice
Meziluţí
2,99%
Nízká
Horní Stropnice
1,81%
Nízká
Horní Stropnice
4,09%
Průměrná
Horní Stropnice
0,90%
Nízká
Horní Stropnice
Svébohy
3,38%
Průměrná
Horní Stropnice
Šejby
2,52%
Nízká
Hrachoviště
3,57%
Průměrná
Hranice
5,38%
Vysoká
Chlum u Třeboně
Chlum u Třeboně
6,08%
Vysoká
Chlum u Třeboně
Lutová
3,91%
Průměrná
Chlum u Třeboně
Mirochov
2,06%
Nízká
Chlum u Třeboně
Ţíteč
4,49%
Průměrná
Jílovice
Kojákovice
2,70%
Nízká
Jílovice
4,00%
Průměrná
Jílovice
Šalmanovice
3,08%
Průměrná
Kamenná
3,87%
Průměrná
Kardašova Řečice
Kardašova Řečice
3,56%
Průměrná
Kardašova Řečice
3,54%
Průměrná
Kardašova Řečice
Nítovice
3,66%
Průměrná
Klec
Klec
5,28%
Vysoká
Libín
Spolí u Ledenic
2,46%
Nízká
5,26%
Vysoká
Luţnice
Luţnice
4,95%
Průměrná
Majdalena
Majdalena
6,21%
Vysoká
Malonty
Bělá u Malont
3,49%
Průměrná
Malonty
Ličov-Desky
3,91%
Průměrná
Malonty
Malonty
4,40%
Průměrná
Malonty
5,05%
Vysoká
Malonty
Radčice u Malont
3,42%
Průměrná
Malonty
Rapotice u Malont
2,36%
Nízká
Urbanizace
Míra urbanizace
143
Obec
Mazelov
Mazelov
3,83%
Průměrná
Krabonoš
11,80%
Vysoká
3,34%
Průměrná
Nové Hrady
Byňov
2,76%
Nízká
Nové Hrady
Mýtiny
3,77%
Průměrná
Nové Hrady
Nakolice
2,90%
Nízká
Nové Hrady
Nové Hrady
11,53%
Vysoká
Nové Hrady
Obora u Vyšného
1,60%
Nízká
Nové Hrady
Štiptoň
4,80%
Průměrná
Nové Hrady
3,61%
Průměrná
Nové Hrady
1,80%
Nízká
Nové Hrady
Vyšné
2,26%
Nízká
Kolence
1,46%
Nízká
Mláka
2,87%
Nízká
2,41%
Nízká
Olešnice
2,18%
Nízká
Petříkov
Těšínov
1,52%
Nízká
Pístina
Pístina
2,32%
Nízká
Plavsko
Plavsko
3,58%
Průměrná
Pohorská Ves
Dolní Příbraní
1,26%
Nízká
Pohorská Ves
2,79%
Nízká
Pohorská Ves
1,58%
Nízká
Pohorská Ves
0,87%
Nízká
Ponědraţ
Ponědraţ
4,00%
Průměrná
Ponědráţka
Ponědráţka
3,78%
Průměrná
Příbraz
Příbraz
8,10%
Vysoká
Rapšach
Nová Ves u Klikova
3,90%
Průměrná
Rapšach
Rapšach
3,99%
Průměrná
Ratiboř
2,86%
Nízká
Roseč
Roseč
3,85%
Průměrná
Smrţov
2,48%
Nízká
Staňkov
Staňkov
1,43%
Nízká
Urbanizace
Míra urbanizace
144
Obec
1,12%
Nízká
6,95%
Vysoká
Stříbřec
Libořezy
3,93%
Průměrná
Stříbřec
Mníšek
3,54%
Průměrná
Stříbřec
Stříbřec
2,82%
Nízká
Bor
2,13%
Nízká
2,39%
Nízká
Klikov
3,02%
Průměrná
9,08%
Vysoká
Tušť
11,60%
Vysoká
Třeboň
Branná
5,99%
Vysoká
Třeboň
Břilice
5,52%
Vysoká
Třeboň
2,46%
Nízká
Třeboň
Přeseka
3,10%
Průměrná
Třeboň
Stará Hlína
3,04%
Průměrná
Třeboň
Třeboň
9,32%
Vysoká
Val
Hamr nad Neţárkou
11,71%
Vysoká
Val
3,02%
Průměrná
Horusice
3,84%
Průměrná
12,57%
Vysoká
Vlkov
Vlkov nad Luţnicí
5,67%
Vysoká
Záblatí
3,02%
Průměrná
Ţár
2,46%
Nízká
Ţár
3,49%
Průměrná
Ţár
3,42%
Průměrná
3,83%
Průměr
Celkem
Urbanizace
Míra urbanizace
145
Nízká míra urbanizace
Segmenty krajiny s nízkou mírou urbanizace jsou lokalizovány především ve východní části Novohradska
a ve střední a jiţní části Třeboňska:
Průměrná míra urbanizace
Segmenty krajiny s (relativně) průměrnou mírou urbanizace jsou lokalizovány především v severozápadní
části Novohradska a severní a východní části Třeboňska:
Vysoká míra urbanizace
Segmenty vysoce urbanizované krajiny jsou lokalizována především v okolí větších obcí:
26. Kartogram Urbanizace
146
Základní limity vyuţití území z hlediska ochrany přírody a krajiny
Podmínky ochrany na území CHKO a NPR
Ze Zákona č. 114/1992 České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny jsou určeny ochranné podmínky CHKO. Na celém území je zakázáno mimo jiné zakázáno uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních rostlin a ţivočichů. Na území 1. zóny je mimo jiné zakázáno měnit vyuţití území a současnou
skladbu kultur. Na území 1.a 2. zóny je zakázáno mimo jiné hospodařit způsobem vyţadujícím intenzívní techno2
logie, pouţívat biocidy či provádět větší terénní úpravy. Chráněnou krajinou oblastí o rozloze 700 km bylo Třeboňsko vyhlášeno v roce 1979, ale jiţ v roce 1977 bylo Třeboňsko zařazeno do sítě biosférických rezervací UNESCO. K bliţšímu určení způsobu ochrany přírody chráněné CHKO Třeboňsko byly vymezeny tři zóny odstupňované ochrany přírody. Centrální (jádrová, 1. zóna CHKO) zahrnuje nejcennější a nejméně poškozené části oblasti, chráněné většinou ještě formou maloplošného chráněného území (v katastru se nenachází). Veškerá činnost v centrální zóně musí být podřízena ochrannému reţimu daného území. Jedná-li se o stadium ekosystému
podmíněné určitou činností člověka, je nezbytně nutné tuto činnost udrţet v takové podobě, která vznik cenných
biotopů umoţnila. Nárazníková (2. zóna CHKO) zóna slouţí jako ochranná zóna eliminující negativní vlivy okolního území na zónu centrální. V této zóně je moţno realizovat jen takovou činnost, která neohrozí zónu centrální.
Přechodová - 3. - zóna CHKO, slouţí k ochraně centrální zóny před vnějšími vlivy, regulační opatření v ní jsou
mírnější neţ v zóně nárazníkové. Třeboňsko má oproti ostatním chráněným územím dosti odlišný charakter. Nejedná se o původní, minimálně narušené území, ale do značné míry o oblast od středověku intenzívně přetvářenou, která je dnes ve stadiu druhotné biologické rovnováhy. V době před kolonizací (přibliţně do 12. století)
byla téměř celá plocha Třeboňska pokryta různými typy lesů, od vlhkých v nivách řek a na rašeliništích, aţ po extrémně suché na štěrkopískových terasách. Tyto souvislé porosty byly jenom místně přerušeny otevřenými plochami močálů podél řek a rašeliništi. Voda, ať jiţ v podobě velkých zásob vod podzemních v mohutných vrstvách
sedimentů, vodních toků nebo mokřadů, byla významným faktorem utváření krajiny Třeboňska a dávala mu jeho
specifický charakter i vlastnosti. S příchodem člověka začalo nejen mýcení lesů a vysušování pozemků, ale především, hlavně ve středověku, zakládání rybníků. Stavbou vodních nádrţí na místě původních močálů a vlhkých
lesů však člověk nevyhubil dříve zde ţijící druhy rostlin a ţivočichů, protoţe okraje těchto nádrţí původní biotopy
do jisté míry nahradily. A opět zde vznikly biotopy různých typů nádrţí charakteru mělkých jezer, resp. biotopy
kulturní krajiny obsazené postupně druhy, které na Třeboňsku v poledové době silně ustoupily nebo zde předtím
neţily. Hospodářskými zásahy probíhajícími po staletí nebyla navíc zasaţena celá oblast. Rašeliniště a suché
biotopy zůstaly vesměs zachovány. Také v lesních porostech, i kdyţ byla jejich druhová skladba výrazně změněna ve prospěch jehličnanů, dodnes přeţila většina původní flóry a fauny.
Ze zákona 114/1992 sb. o ochraně přírod a krajiny lze definovat dle zonace CHKO:

nezastavitelné území (I. zóna CHKO) = je zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby, povolovat a
měnit vyuţití území (§ 26, a, b)

zastavitelné území za předpokladu, ţe nedojde k/ke/:

hospodaření na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyţadujícím intenzivní
technologie

podstatné změně biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů

nevratnému poškození půdního povrchu

změně vodního reţimu

vzniku terénních úprav značného rozsahu.
Národní přírodní rezervace (NPR) a další maloplošná CHÚ
V NPR je zakázáno povolovat a umisťovat stavby, vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků. Z maloplošně chráněných území jsou v rámci studie
podrobněji sledovány pouze národní přírodní rezervace (NPR).
Národní přírodní rezervace
1
Červené blato
2
Ruda
3
Stará řeka
4
5
Ţofinka
Národní přírodní památka
Terčino údolí
Vizír
147
Přírodní rezervace
Dračice
Horní Luţnice
Krabonošská niva
Trpnouzské blato
Bukové kopce
Široké blato
Horusická blata
Rod
Ruda u Kojákovic
Na Ivance
Olšina u Přeseky
Rašeliniště Hovízna
Rašeliniště Pele
Výtopa Roţmberka
Novořecké močály
Rybníky u Vitmanova
Záblatské louky
Losí blato u Mirochova
Meandry Luţnice
Písečný přesyp u Vlkova
Staré jezero
Rapotická březina
Ševcova hora
Vysoký kámen
k.ú. Klikov
Krabonoš, Halámky, Dvory nad Luţnicí, Tušť
Dvory nad Luţnicí, Hranice u Nových Hradů
k.ú. Chlum u Třeboně
k.ú. Nová Ves u Klikova
k.ú. Horusice, Bošilec
k.ú. Val
k.ú. Kojákovice
Cep, Hamr, Klikov, Suchdol, Tušť
Přeseka
Ponědráţka
Chlum, Staňkov
Stará Hlína
Holičky, Stříbřec
Holičky
Mirochov, Dolní Lhota, Příbraz
Holičky, Majdalena
Vlkov
Lutová
Rapotice
Ochranná pásma zvláště chráněných území
§ 37 (NP, CHKO, NPR, PR, NPP, PP)
Zde můţe orgán ochrany přírody a krajiny vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na jeho předchozí
souhlas. Není-li vyhlášeno jinak, platí území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. Souhlas orgánu ochrany přírody je nezbytný ke: stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k pouţití chemických prostředků
změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích.
Výjimky ze zákazu ve zvláště chráněných územích
§ 43 zák. č. 114/1992 Sb.
Výjimky podle § 16 (NP), § 26 (CHKO), § 29 (NPR), § 34 (PR), § 35 odst. 2, § 36 odst. 2, § 45h a § 45i
v případech, kdy veřejný zájem výrazně převaţuje nad zájmem ochrany přírody, povoluje v kaţdém jednotlivém
případě svým rozhodnutím vláda.
Vybrané podmínky ochrany mimo VCHÚ
Limity vyuţití území prvků územního systému ekologické stability
N+R ÚSES – ochrana ploch před změnou vyuţívání těchto ploch zajištěna prostřednictvím územně
plánovací dokumentace.
Biocentra
Je přípustné: současné vyuţití a budoucí vyuţití ploch závazně navrţené platnými navazujícími ÚPD obcí
a tímto ÚPVÚC,vyuţití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemoţnění navrhovaného vyuţití
nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES.
Jsou podmíněné, a to pouze ve výjimečných případech, nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská
zařízení, ČOV atd.,při co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti.
Jsou nepřípustné: změny funkčního vyuţití, které by sniţovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s niţším
stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto
148
ploch v ÚSES, jakékoli změny funkčního vyuţití, které by znemoţnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní
ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těţba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné.
Biokoridory
Je přípustné: současné vyuţití a budoucí vyuţití ploch závazně navrţené platnými navazujícími ÚPD obcí
a tímto ÚPVÚC, dále vyuţití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běţném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru, jiné jen pokud nezhorší ekologickou
stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemoţnění navrhovaného vyuţití a přírodní funkce současných
funkčních biokoridorů.
Jsou podmíněné: pouze nezbytně nutné liniové stavby kříţící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV
atd., při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru.
Jsou nepřípustné: změny funkčního vyuţití, které by sniţovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s niţším
stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru, jakékoli změny funkčního vyuţití, které by znemoţnily nebo ohrozily zaloţení chybějících částí biokoridorů,
rušivé činnosti, jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těţba nerostných surovin apod., mimo činností
podmíněných.
Limity vyuţití území Národní přírodní rezervace
Ze zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny platí pro NPR - § 29, ţe je zakázáno povolovat a
umisťovat stavby, vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků.
Limity vyuţití vyplývající z kategorie přírodní park
V jv. části řešeného území se nachází přírodní park Vyšebrodsko. Limity vyuţití vyplývají z ochrany krajinného rázu, kdy je příslušným orgánem posuzována míra zásahu do charakteristik a hodnot krajinného rázu.
Omezení se můţe týkat např. povolování a umisťování staveb, těţby nerostných surovin, výrazných terénních
úprav apod.
Vyhodnocení dokumentace z pohledu pilíře ţivotního prostředí
Plán péče
Představuje odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji
a současném stavu:

navrhují opatření k usměrňování a ovlivňování lidské činnosti s ohledem na předmět a cíl ochrany

stanovují dlouhodobé a střednědobé úkoly ochrany přírody zejména v péči o:

ekosystémy

biodiverzitu

krajinný ráz
Odstupňované členění území do zón ochrany přírody, s ohledem na přírodní hodnoty, vyjadřuje způsoby
a metody ochrany. Bliţší charakteristika a reţim zón se upravuje obecně závazným předpisem.
Zpracování návrhu plánu péče zajišťuje Ministerstvo ţivotního prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nejméně 2 roky před skončením platnosti předchozího plánu péče. V územní studii je vyuţita zonace při tvorbě grafických výstupů (výkres hodnot, problémový výkres). Podmínky vyuţití území obsaţené
v plánech péče budou vyuţity v návrhové etapě při koordinaci návrhu struktury dlouhodobého osídlení v řešeném území se zájmy ochrany přírody.
Územně technický podklad NR-R ÚSES ČR a krajský generel NR-R ÚSES
Oba výše uvedené materiály slouţily jako podklad pro zapracování regionální a nadregionální úrovně
ÚSES do územního plánu velkého územního celku (ÚP VÚC). Do územní studie bylo převzato vymezení NRaR
úrovně ÚSES z ÚP VÚC a nebylo tedy nutné uvedené materiály pouţít.
Krajská koncepce ochrany přírody a krajiny
Krajská koncepce ochrany přírody a krajiny byla pouţita především co se týče vymezení prvků ÚSES a
některých ZCHÚ.
149
Zemědělský půdní fond
Půdní kryt Novohradských hor má podobný ráz jako blízké masivy našich dalších pohraničních hor. Geologická stavba z granodioritů a metamorfovaných břidlic se odlišuje od Novohradského podhůří, kde je více
nebo méně zřetelný přechod do Třeboňské pánve s druhohorními a třetihorními sedimentárními horninami.
Novohradské hory a podhůří patří do půdního regionu mezobazických a dystrických (silně kyselých) kambizemí a
rankerů (půd se silným obsahem štěrku a kamenů) pahorkatin a vrchovin a do regionu horských dystrických
kambizemí aţ kryptopodzolů a podzolů s výrazným uplatněním výškové pásmovitosti. Nejrozšířenější skupinou
půd v Novohradských horách jsou kambizemě, ve starší klasifikaci půd odpovídají hnědým půdám. Ve
vrcholových oblastech dominuje půdní typ kryptopodzolů. Podzoly netvoří v Novohradských horách souvislé
půdní areály. Hydromorfní půdy jsou azonálními půdami, které jsou vázány především na depresní a podsvahové
polohy se sezónním nebo permanentním nasycením půdních pórů vodou. V nejniţších polohách reliéfu, na dnech
údolí v pramenných oblastech toků, kde hladina podzemní vody vystupuje aţ k povrchu se vyvinuly hydromorfní
půdy typu glejů a organozemí. Gleje jsou po chemické stránce relativně dobře zásobeny ţivinami, ale jejich
fyzikální stav s nedostatečnou aerací je krajně nepříznivý pro zemědělské vyuţití. Organozemě tradičně
nazývané jako rašeliniště, blata či slatiny nejsou v Novohradských horách výrazně zastoupeny. Organozemě
ovlivňují kvalitu povrchové vody. Vody odtékající z povodí bohatých na organozemě jsou bohaté na huminové
látky, které jim dávají tmavohněné zbarvení. Zemědělské půdy jsou v horské části Novohradských hor plošně
málo zastoupeny a v jejich rámci převaţují půdy s trvalými travními porosty. Zcela zde dominují lesní půdy, jejich
zastoupení činí přibliţně 78%.
Půdní poměry Třeboňské pánve se výrazně odlišují od obdobně utvářených celků. V rámci Čech jde o
nejrozsáhlejší území, kde se jako půdotvorný substrát uplatňují především nezpevněné předkvartérní sedimenty
na úkor obvyklých zvětralin pevných hornin, případně kvartérních pokryvů. Třeboňsko je největším souvislým
areálem semihydromorfních a hydromorfních půd v Čechách. Rozšířené jsou pseudogleje a gleje. Zhruba mezi
tokem Luţnice směrem na západ aţ po Lišovský práh jsou plošně nejvíce zastoupeny pseudogleje spolu s hnědými půdami oglejenými. Pseudogleje jsou typické půdy pánví, kde vznikly na písčitojílovitých křídových a tercierních sedimentech. Jsou typické tím, ţe pod humusovým horizontem se nachází oglejený horizont nápadný
bělošedým zbarvením a rezivými skvrnami. V nivě Luţnice a Neţárky jsou nejrozšířenějším půdním typem
podzoly. Vznikly zde na extrémně chudém písčitém substrátu, na němţ byly původní vegetací borové doubravy.
Pod vrstvou surového humusu na povrchu je vrstva dokonale vyběleného eluviálního horizontu. Obsah surového
humusu je vysoký, reakce obvykle silně kyselá, sorpční vlastnosti velmi nepříznivé. Přirozená úrodnost těchto
půd je velmi nízká, nehodí se jako orná půda. Vyuţití spočívá v zatravnění nebo zalesnění. Organozemě jsou zde
z celých Čech nejpočetnější a vytvářejí plošně největší souvislé celky. Vedle severočeské pískovcové oblasti je
Třeboňsko druhým nejvýznamnějším územím s častým zastoupením kambizemí (hnědých půd) v relativně nízké
nadmořské výšce. Území se vyznačuje i hojným zastoupením extrémně lehkých půd na písčitém podloţí. Vzhledem k charakteru geologického podloţí s výrazným nedostatkem účinných dvojmocných bází (vápník, hořčík) a
obecně nízkým obsahem ţivin bylo Třeboňsko původně územím velkoplošně oligotrofním (chudým ţivinami).
Celá oblast byla dosycována ţivinami ze zemědělské a rybářské činnosti aţ v posledních desetiletích, kdy dochází k postupné plošné eutrofizaci (zvyšování obsahu ţivin dusíku a fosforu) původně chudých půd a vod. Nízká
přirozená úrodnost písčitých, rašelinných a jílovitých půd nepříliš vhodných pro zemědělské vyuţití je také příčinou toho, proč na Třeboňsku zůstaly aţ do dnešní doby zachovány v rovinaté krajině a v relativně nízké nadmořské výšce rozsáhlé souvislé lesní celky a rybniční soustavy.
Zastoupení zemědělských půd bylo vyhodnoceno v rámci jednotlivých katastrů. Průměrná hodnota
zastoupení ZPF z celkové rozlohy katastru je cca 36%. Zemědělský význam území byl na základě podílu ZPF
hodnocen takto:
Rozmezí
≤ 20%
20,00% < 30,00%
30,00% < 40,00%
40,00% < 50,00%
≥ 50,00%
Charakteristika
Nízký zemědělský význam
Podprůměrný zemědělský význam
Průměrný zemědělský význam
Nadprůměrný zemědělský význam
Vysoký zemědělský význam
Obec
Podíl ZPF Zemědělský význam
Plocha
ZPF
12408201
5456254
43,97%
Nadprůměrný
Dluhoště
7424660
3405082
45,86%
Nadprůměrný
150
Obec
Plocha
ZPF
Hartunkov
5833828
2557197
43,83%
Nadprůměrný
Kuří
6921508
2656248
38,38%
Průměrný
Ličov
2752094
1477860
53,70%
Vysoký
Valtéřov
4143141
2179895
52,61%
Vysoký
Velký Jindřichov
6299019
1612804
25,60%
Podprůměrný
Bošilec
Bošilec
9578304
5155099
53,82%
Vysoký
Cep
Cep
35467386
5471834
15,43%
Nízký
České Velenice
České Velenice
12085254
2687975
22,24%
Podprůměrný
Dolní Dvořiště
Cetviny
6380743
3512775
55,05%
Vysoký
Dolní Dvořiště
Mikulov
3884654
1704974
43,89%
Nadprůměrný
Domanín
12404441
5565499
44,87%
Nadprůměrný
Drahov
Drahov
10968278
5171059
47,15%
Nadprůměrný
Dunajovice
Dunajovice
8176479
5420218
66,29%
Vysoký
Dvory nad Luţnicí
Dvory nad Luţnicí
15636845
5917929
37,85%
Průměrný
Dynín
Lhota u Dynína
5223230
4134689
79,16%
Vysoký
Frahelţ
Frahelţ
2994874
1977007
66,01%
Vysoký
Halámky
Halámky
6900740
1448486
20,99%
Podprůměrný
Hamr
Hamr
11944767
2181152
18,26%
Nízký
Hatín
Hatín
28110745
4585021
16,31%
Nízký
Hatín
Stajka
1781924
1363827
76,54%
Vysoký
Horní Stropnice
Bedřichov u Horní
Stropnice
2101794
1841626
87,62%
Vysoký
Horní Stropnice
Dlouhá Stropnice
9988681
5734919
57,41%
Vysoký
Horní Stropnice
Dobrá Voda u Horní
Stropnice
1309613
271075
20,70%
Podprůměrný
Horní Stropnice
Hojná Voda
3528430
729547
20,68%
Podprůměrný
Horní Stropnice
Horní Stropnice
6885047
5416813
78,68%
Vysoký
Horní Stropnice
Konratice
2919564
1109903
38,02%
Průměrný
Horní Stropnice
Meziluţí
7215489
3869955
53,63%
Vysoký
Horní Stropnice
Paseky u Horní
Stropnice
2024898
600533
29,66%
Podprůměrný
Horní Stropnice
Rychnov u Nových
Hradů
10207548
5726201
56,10%
Vysoký
Horní Stropnice
Staré Hutě u Horní
Stropnice
18173356
1132103
6,23%
Nízký
Horní Stropnice
Svébohy
10890025
7117365
65,36%
Vysoký
Horní Stropnice
Šejby
4700687
1195045
25,42%
Podprůměrný
Hrachoviště
Hrachoviště u
Třeboně
4903392
3361015
68,54%
Vysoký
151
Obec
Plocha
ZPF
Hranice
Hranice u Nových
Hradů
6907034
3925519
56,83%
Vysoký
Chlum u Třeboně
Chlum u Třeboně
18627547
5423014
29,11%
Podprůměrný
Chlum u Třeboně
Lutová
11568303
3294672
28,48%
Podprůměrný
Chlum u Třeboně
Mirochov
9723726
2020825
20,78%
Podprůměrný
Chlum u Třeboně
Ţíteč
7459948
3716806
49,82%
Nadprůměrný
Jílovice
Kojákovice
11674493
4828024
41,36%
Nadprůměrný
Jílovice
5081191
3375935
66,44%
Vysoký
Jílovice
Šalmanovice
8256160
5677693
68,77%
Vysoký
Kamenná
Kamenná u Trhových
Svinů
6373740
4206419
66,00%
Vysoký
Kardašova Řečice
Kardašova Řečice
32801138
12230986
37,29%
Průměrný
Kardašova Řečice
Mnich u Kardašovy
Řečice
5422855
3262803
60,17%
Vysoký
Kardašova Řečice
Nítovice
7605200
2944329
38,71%
Průměrný
Klec
Klec
6324919
1391290
22,00%
Podprůměrný
Libín
Spolí u Ledenic
6010307
2814291
46,82%
Nadprůměrný
18901352
11714050
61,97%
Vysoký
Luţnice
Luţnice
12144257
6603978
54,38%
Vysoký
Majdalena
Majdalena
12973761
2378900
18,34%
Nízký
Malonty
Bělá u Malont
9870641
2875722
29,13%
Podprůměrný
Malonty
Ličov-Desky
4450552
2036724
45,76%
Nadprůměrný
Malonty
Malonty
10460956
4910910
46,95%
Nadprůměrný
Malonty
8110999
4440930
54,75%
Vysoký
Malonty
Radčice u Malont
4936999
1562755
31,65%
Průměrný
Malonty
Rapotice u Malont
6219118
2127469
34,21%
Průměrný
Mazelov
Mazelov
8630056
5294824
61,35%
Vysoký
Krabonoš
8094157
2643535
32,66%
Průměrný
15694851
4254501
27,11%
Podprůměrný
Nové Hrady
Byňov
20214607
2532216
12,53%
Nízký
Nové Hrady
Mýtiny
3391866
1559547
45,98%
Nadprůměrný
Nové Hrady
Nakolice
6144011
2685276
43,71%
Nadprůměrný
Nové Hrady
Nové Hrady
5313865
2966790
55,83%
Vysoký
Nové Hrady
Obora u Vyšného
3460833
615652
17,79%
Nízký
Nové Hrady
Štiptoň
5829770
3543162
60,78%
Vysoký
Nové Hrady
14250490
4398414
30,87%
Průměrný
Nové Hrady
Veveří u Nových
Hradů
6765323
774495
11,45%
Nízký
Nové Hrady
Vyšné
14321846
2795769
19,52%
Nízký
152
Obec
Novosedly nad
Neţárkou
Plocha
ZPF
Kolence
18355653
3732580
20,33%
Podprůměrný
Novosedly nad
Neţárkou
Mláka
6025725
1668358
27,69%
Podprůměrný
Novosedly nad
Neţárkou
Novosedly nad
Neţárkou
20276939
7657755
37,77%
Průměrný
Olešnice
Buková u Nových
Hradů
8330065
4158761
49,92%
Nadprůměrný
Petříkov
Těšínov
19363653
3950530
20,40%
Podprůměrný
Pístina
Pístina
10182783
3622131
35,57%
Průměrný
Plavsko
Plavsko
10864125
7320111
67,38%
Vysoký
Pohorská Ves
Dolní Příbraní
25796499
3679775
14,26%
Nízký
Pohorská Ves
Luţnice u Pohorské
Vsi
8598807
2584077
30,05%
Průměrný
Pohorská Ves
Pivonice u Pohorské
Vsi
20491302
2146293
10,47%
Nízký
Pohorská Ves
26375993
3689616
13,99%
Nízký
Ponědraţ
Ponědraţ
5799966
3115951
53,72%
Vysoký
Ponědráţka
Ponědráţka
6365074
3245822
50,99%
Vysoký
Příbraz
Příbraz
7108319
3820490
53,75%
Vysoký
Rapšach
Nová Ves u Klikova
5293703
1007789
19,04%
Nízký
Rapšach
Rapšach
23084434
9106594
39,45%
Průměrný
Ratiboř
Ratiboř u Jindřichova
Hradce
11684980
6292113
53,85%
Vysoký
Roseč
Roseč
5463473
4188581
76,67%
Vysoký
Smrţov
Smrţov u Lomnice
nad Luţnicí
10903170
3163260
29,01%
Podprůměrný
Staňkov
Staňkov
18872543
2165915
11,48%
Nízký
Dolní Lhota u Stráţe
nad Neţárkou
26555763
2987365
11,25%
Nízký
7938029
4982622
62,77%
Vysoký
Stříbřec
Libořezy
2454473
2009398
81,87%
Vysoký
Stříbřec
Mníšek
5180836
3348210
64,63%
Vysoký
Stříbřec
Stříbřec
11324426
4389945
38,77%
Průměrný
Bor
9222743
3380268
36,65%
Průměrný
Hrdlořezy u Suchdola
nad Luţnicí
18388980
3160187
17,19%
Nízký
Klikov
11658780
3624920
31,09%
Průměrný
14029514
9283467
66,17%
Vysoký
Tušť
10740946
3859833
35,94%
Průměrný
Třeboň
Branná
15617911
6492052
41,57%
Nadprůměrný
153
Obec
Třeboň
Plocha
ZPF
Břilice
13804762
8286504
60,03%
Vysoký
Třeboň
25539713
2848816
11,15%
Nízký
Třeboň
Přeseka
7882298
3409470
43,25%
Nadprůměrný
Třeboň
Stará Hlína
11603478
1979426
17,06%
Nízký
Třeboň
Třeboň
23870512
7338479
30,74%
Průměrný
Val
Hamr nad Neţárkou
1504809
858245
57,03%
Vysoký
Val
Val u Veselí nad
Luţnicí
14873917
5531158
37,19%
Průměrný
Horusice
12912669
5560459
43,06%
Nadprůměrný
16648005
9150088
54,96%
Vysoký
Vlkov
Vlkov nad Luţnicí
6544724
2751911
42,05%
Nadprůměrný
Záblatí
10281384
4209293
40,94%
Nadprůměrný
Ţár
Boţejov u Nových
Hradů
3520029
2195414
62,37%
Vysoký
Ţár
7478244
3639596
48,67%
Nadprůměrný
Ţár
Ţumberk u Nových
Hradů
4083129
2580767
63,21%
Vysoký
35,87%
Průměr
Celkem
1209083790 433751604
154
Procentuelní zastoupení rozlohy ZPF dle tříd ochrany v řešeném území
Kód k.ú.
Název k.ú.
Rok
Celkem
výměra ( ha )
Podíl rozlohy ZPF tř. 1 – 5 z celkové
rozlohy zemědělské půdy v %
pTO1 pTO2 pTO3
pTO4 pTO5
644153
691097
602388
607266
608572
794503
Bělá u Malont
Bor
Bošilec
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2093606,427
9849362,119
12426374,73
9242240,332
9539142,594
3523726,86
33,7
16,2
14,2
0,0
0,0
0,1
8,7
3,0
0,6
0,0
14,6
20,9
34,0
3,5
7,4
17,8
4,8
36,0
2,8
0,7
1,5
15,1
9,4
0,0
15,4
13,1
32,4
7,2
30,7
11,7
609421
615021
706191
617466
744255
622711
644161
683647
644170
629456
724769
630586
631990
633828
633925
686689
636827
637017
776122
602400
637513
644188
753742
644196
644978
647632
647888
648060
651630
662712
663204
666009
667773
666262
744352
705730
602434
634271
Branná
Břilice
Byňov
Cep
Cetviny
České Velenice
Dlouhá Stropnice
Dluhoště
Dolní Příbraní
Drahov
Dunajovice
Dvory nad Luţnicí
Frahelţ
Halámky
Hamr
Hamr nad Neţárkou
Hartunkov
Hatín
Hojná Voda
Horní Stropnice
Horusice
Chlum u Třeboně
Kardašova Řečice
Klec
Kojákovice
Klikov
Konratice
Krabonoš
Kuří
Lhota u Dynína
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
15622789,51
13831913,6
20176789,74
34351196,78
6328349,204
12101032,77
10011538,4
7403231,866
1316116,233
26535688,82
25767871,83
12431210,55
10956744,07
8151035,118
15681485,87
3021915,241
6852762,637
11909891,46
1516090,835
5839150,786
28095265,69
3518194,999
25354676,41
6856452,312
12947021,78
4889454,384
6917215,011
18457012,78
18657759,93
6399796,689
32829587,66
6353774,941
11634232,63
11513497,9
2935104,243
8154234,583
6916385,795
5234968,079
0,0
0,0
0,0
0,0
5,8
0,0
16,7
23,0
0,0
0,0
3,8
0,0
5,6
2,8
0,0
6,9
0,0
0,5
13,9
5,6
0,6
4,8
1,9
20,7
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
20,5
5,6
1,6
0,0
0,0
0,2
0,0
20,2
0,0
0,0
0,0
1,1
0,0
3,9
0,0
4,8
0,0
0,1
3,3
2,8
0,9
3,7
0,4
22,4
19,1
4,3
4,1
3,3
4,0
3,2
0,0
0,9
9,8
23,9
0,0
0,0
1,8
8,8
12,1
3,5
5,6
0,0
2,2
2,2
6,8
0,0
0,0
18,3
28,4
5,1
7,0
28,3
6,7
26,3
11,9
0,0
4,6
2,3
39,1
16,7
36,1
0,0
42,3
0,7
12,3
8,8
13,3
3,3
3,1
2,2
39,5
1,5
32,6
15,3
4,5
4,9
30,7
22,8
1,1
25,5
3,7
2,8
7,4
0,0
25,7
16,4
33,1
6,2
6,5
11,0
22,2
5,0
0,0
5,8
0,7
1,3
7,0
16,5
22,8
20,3
9,5
14,0
4,6
28,8
0,0
4,1
0,0
4,6
3,4
4,9
38,5
18,6
6,5
3,1
1,1
1,5
13,3
19,1
18,1
8,3
8,3
10,7
37,6
7,9
5,9
4,3
3,7
20,3
5,1
14,0
19,2
25,5
3,5
7,1
2,6
10,5
8,3
0,7
3,8
7,6
1,0
26,2
26,7
6,7
14,1
3,6
16,5
16,7
2,9
35,1
8,0
22,2
8,0
10,7
7,8
0,1
11,3
29,6
15,0
7,2
21,3
155
683221
683655
683639
667790
686697
689165
Libořezy
Ličov
Ličov-Desky
Lutová
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2442227,965
2788933,85
4442200,916
5088847,85
18996485,13
11643584,73
0,0
23,5
32,2
0,0
0,0
1,7
24,9
0,0
0,0
1,6
9,1
6,5
33,7
2,4
0,6
0,0
29,6
11,5
0,0
7,3
6,5
68,9
26,6
0,0
29,4
37,2
14,8
3,8
6,0
15,0
689459
724777
689904
691127
762440
644234
691135
744263
695351
706990
663212
697583
706230
706248
663221
705756
798614
Luţnice
Majdalena
Malonty
Mazelov
Meziluţí
Mikulov
Mirochov
Mláka
Mníšek
Mýtiny
Nakolice
Nítovice
Nová Ves u Klikova
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
12074225,27
8562397,076
12995341,13
10487707,44
8593719,322
7181674,634
8133735,425
3882825,374
9736891,143
6007022,137
5423754,62
5192237,588
3400663,018
6162804,371
7580600,547
15664635,91
5270588,937
5,2
15,3
0,4
28,5
0,0
16,7
40,7
0,0
0,5
3,8
3,3
0,0
13,9
0,5
4,3
0,0
0,0
19,4
3,7
2,9
2,5
4,0
9,8
0,0
15,5
5,6
1,5
0,0
5,8
2,9
2,8
3,3
6,0
5,1
12,4
3,3
9,0
7,4
7,8
22,6
7,0
13,6
6,7
14,0
22,2
38,5
26,8
11,8
20,3
7,1
5,3
22,3
0,7
9,2
6,5
42,4
2,9
2,5
5,0
0,0
3,6
1,8
1,6
3,7
22,9
7,2
9,3
0,0
4,0
11,4
1,3
11,1
12,3
6,9
15,8
14,8
11,1
8,3
39,1
24,5
4,5
12,2
10,7
10,4
13,2
2007
5301269,833
24,5
0,1
25,4
5,6
19,4
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
20350625,69
3435827,234
2036871,322
10147685,15
20535731,66
10853451,17
26429144,28
5804677,143
6349801,875
7842339,682
7113827,772
4915625,03
6214280,935
23191932,73
11649051,39
5483018,013
10186595,06
10909156,17
5988902,737
1793447,378
18986815,5
11625860,2
18146637,69
7882631,808
11401981,64
15174631,9
3,2
0,0
0,2
0,0
0,7
10,8
4,0
0,0
0,0
0,0
0,0
7,9
0,2
0,0
15,0
13,2
18,9
0,0
0,0
24,2
0,0
0,1
0,4
7,2
0,0
0,4
2,7
0,0
0,0
2,6
2,8
15,0
4,1
3,3
14,9
4,5
13,1
0,0
20,4
1,9
8,0
13,4
12,8
10,7
6,3
5,6
3,1
0,1
0,0
24,4
6,7
14,4
17,5
1,9
5,1
11,8
0,5
36,9
0,0
14,5
16,0
29,3
27,4
0,0
0,8
5,5
22,5
37,2
17,9
17,0
8,3
39,4
3,3
16,6
0,7
20,4
18,6
27,1
7,0
17,3
4,2
10,5
2,8
0,7
0,5
32,7
19,1
7,4
0,0
19,8
1,8
15,7
0,0
0,0
1,8
0,0
22,2
0,0
1,9
0,8
0,0
6,7
5,8
29,7
10,2
0,0
21,4
13,7
6,9
10,6
7,0
11,5
6,9
9,8
18,9
11,0
15,1
18,6
15,1
21,0
9,9
6,0
12,8
14,2
5,0
3,6
2,6
16,6
12,3
1,2
706256 Nové Hrady
707007
788864
644323
720992
724785
721565
724807
725617
725625
735060
735663
691143
691160
739375
739758
741183
744361
686701
752835
637548
753548
753726
644269
756377
757853
759147
Obora u Vyšného
Pístina
Plavsko
Ponědraţ
Ponědráţka
Přeseka
Příbraz
Radčice u Malont
Rapotice u Malont
Rapšach
Roseč
Spolí u Ledenic
Stajka
Staňkov
Stará Hlína
Stříbřec
156
644293
761940
644315
706264
766771
770230
771937
706272
776131
602442
602396
780685
784061
788872
725633
794546
797171
794554
Svébohy
Šalmanovice
Šejby
Štiptoň
Těšínov
Třeboň
Tušť
Valtéřov
Velký Jindřichov
Vlkov nad Luţnicí
Vyšné
Ţíteč
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
11047726,94
8267381,046
4698359,724
5833190,223
19342885,89
23897817,64
10611666,6
14096894,78
14860197,63
4163327,766
6359646,26
16548986,43
6527626,137
14371590,94
10314863,02
7461428,89
7486745,172
4078243,247
21,1
0,0
9,9
0,4
0,0
0,0
0,0
1,1
4,0
39,7
21,8
3,7
2,8
0,0
0,0
0,0
3,5
6,8
12,9
0,0
0,0
3,5
3,0
0,0
12,8
3,7
11,9
0,0
0,0
15,4
5,2
0,0
4,9
17,8
16,7
15,1
28,3
1,0
10,6
25,4
8,2
6,8
3,3
20,6
4,9
13,8
3,0
26,4
12,4
3,4
17,2
25,7
13,3
29,7
1,0
64,0
2,8
23,9
6,9
18,9
15,3
1,9
13,0
0,0
0,0
24,4
19,3
11,8
4,6
1,1
0,0
3,3
7,8
11,9
8,1
16,2
6,7
19,4
10,2
9,5
11,7
7,1
6,3
5,6
12,3
6,9
21,0
9,7
25,4
15,9
157
27. Kartogram BPEJ I. a II. třídy
158
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Přírodní lesní oblast
Přírodní lesní oblast je souvislé území s obdobnými přírodními a produkčními podmínkami. Podrobná
typologická klasifikace lesů v ČR v uplynulých desetiletích umoţnila vymezit řadu lesních oblastí s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu souvisejícími. Charakter určité oblasti se projevuje především v zastoupení
některých dřevin a v jejich potenciální produkci, ve vyhraněných ekotypech dřevin přizpůsobených místním podmínkám oblasti odolností, růstem a kvalitou a z velké části i současným hospodářským stavem porostů. Přírodní
lesní oblasti v České republice jsou vymezeny v Příloze č.1 vyhlášky č. 83/1996 Sb. v počtu 41 a jejich hranice
jsou zakresleny v mapovém díle OPRL.
Do řešeného území zasahují celkem 4 přírodní lesní oblasti:
 Předhoří Šumavy a Novohradských hor (PLO 12)
 Novohradské hory (PLO 14)
 Jihočeské pánve – Třeboňská pánev (PLO 15b)
 Českomoravská vrchovina (PLO 16)
Údaje dále uvedené mají pouze orientační charakter, avšak lze předpokládat, ţe pro potřeby této územní
studie budou dostačující. V případě potřeby přesných údajů o stavu lesa v řešeném území se doporučuje kontaktovat ÚHÚL Brandýs n. L., který na základě ţádosti podloţené souhlasem vlastníka lesa, můţe potřebná data
zpracovat a poskytnout.
Lesnatost
Lesnatost je dána poměrem lesní půdy k celkové rozloze daného území:
Obec
Bošilec
Cep
České Velenice
Dolní Dvořiště
Dolní Dvořiště
Domanín
Drahov
Dunajovice
Dvory nad Luţnicí
Dynín
Frahelţ
Halámky
Hamr
Hatín
Hatín
Horní Stropnice
Dluhoště
Hartunkov
Kuří
Ličov
Valtéřov
Velký Jindřichov
Bošilec
Cep
České Velenice
Cetviny
Mikulov
Drahov
Dunajovice
Dvory nad Luţnicí
Lhota u Dynína
Frahelţ
Halámky
Hamr
Hatín
Stajka
Plocha
12 408 201
7 424 660
5 833 828
6 921 508
2 752 094
4 143 141
6 299 019
9 578 304
35 467 386
12 085 254
6 380 743
3 884 654
12 404 441
10 968 278
8 176 479
15 636 845
5 223 230
2 994 874
6 900 740
11 944 767
28 110 745
1 781 924
2 101 794
Les
5 239 082
3 376 001
2 777 485
3 526 191
340 882
1 622 837
4 369 252
1 557 671
26 378 773
7 393 543
2 053 231
2 040 421
3 074 147
3 858 556
2 111 793
8 368 067
307 485
395 277
4 963 152
8 522 916
21 861 350
212 182
106 508
Lesnatost Lesnatost
42,2%
45,5%
47,6%
50,9%
12,4%
39,2%
69,4%
16,3%
74,4%
61,2%
32,2%
52,5%
24,8%
35,2%
25,8%
53,5%
5,9%
13,2%
71,9%
71,4%
77,8%
11,9%
5,1%
Podprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Nadprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Nadprůměrná
Podprůměrná
Nadprůměrná
Nadprůměrná
Podprůměrná
Nadprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Nadprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Nadprůměrná
Nadprůměrná
Nadprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
159
Obec
Horní Stropnice
Horní Stropnice
Horní Stropnice
Horní Stropnice
Horní Stropnice
Horní Stropnice
Horní Stropnice
Horní Stropnice
Horní Stropnice
Horní Stropnice
Horní Stropnice
Hrachoviště
Hranice
Chlum u Třeboně
Chlum u Třeboně
Chlum u Třeboně
Chlum u Třeboně
Jílovice
Jílovice
Jílovice
Kamenná
Kardašova Řečice
Kardašova Řečice
Kardašova Řečice
Klec
Libín
Luţnice
Majdalena
Malonty
Malonty
Malonty
Malonty
Malonty
Malonty
Mazelov
Nové Hrady
Nové Hrady
Nové Hrady
Nové Hrady
Nové Hrady
Nové Hrady
Dlouhá Stropnice
Hojná Voda
Horní Stropnice
Konratice
Meziluţí
Svébohy
Šejby
Chlum u Třeboně
Lutová
Mirochov
Ţíteč
Kojákovice
Šalmanovice
Kardašova Řečice
Nítovice
Klec
Spolí u Ledenic
Luţnice
Majdalena
Bělá u Malont
Ličov-Desky
Malonty
Radčice u Malont
Rapotice u Malont
Mazelov
Krabonoš
Byňov
Mýtiny
Nakolice
Nové Hrady
Obora u Vyšného
Štiptoň
Plocha
Les
Lesnatost Lesnatost
9 988 681
3 188 055
31,9%
Podprůměrná
1 309 613
878 443
67,1%
Nadprůměrná
3 528 430
2 664 776
75,5%
Nadprůměrná
6 885 047
391 239
5,7%
Podprůměrná
2 919 564
1 527 593
52,3%
Nadprůměrná
7 215 489
2 821 715
39,1%
Podprůměrná
2 024 898
1 353 148
66,8%
Nadprůměrná
10 207 548 3 305 350
32,4%
Podprůměrná
18 173 356 16 607 926 91,4%
Nadprůměrná
10 890 025 2 304 001
21,2%
Podprůměrná
4 700 687
3 219 236
68,5%
Nadprůměrná
4 903 392
998 632
20,4%
Podprůměrná
6 907 034
2 150 905
31,1%
Podprůměrná
18 627 547 9 247 569
49,6%
Nadprůměrná
11 568 303 2 653 236
22,9%
Podprůměrná
9 723 726
6 128 107
63,0%
Nadprůměrná
7 459 948
1 930 556
25,9%
Podprůměrná
11 674 493 5 167 024
44,3%
Podprůměrná
5 081 191
999 805
19,7%
Podprůměrná
8 256 160
1 898 566
23,0%
Podprůměrná
6 373 740
1 658 495
26,0%
Podprůměrná
32 801 138 14 807 121 45,1%
Podprůměrná
5 422 855
1 248 517
23,0%
Podprůměrná
7 605 200
3 388 108
44,5%
Podprůměrná
6 324 919
971 090
15,4%
Podprůměrná
6 010 307
2 811 826
46,8%
Podprůměrná
18 901 352
364 944
1,9%
Podprůměrná
12 144 257 3 541 107
29,2%
Podprůměrná
12 973 761 8 609 334
66,4%
Nadprůměrná
9 870 641
6 314 881
64,0%
Nadprůměrná
4 450 552
1 992 689
44,8%
Podprůměrná
10 460 956 4 512 733
43,1%
Podprůměrná
8 110 999
2 778 423
34,3%
Podprůměrná
4 936 999
2 985 691
60,5%
Nadprůměrná
6 219 118
3 773 620
60,7%
Nadprůměrná
8 630 056
1 716 563
19,9%
Podprůměrná
8 094 157
3 450 944
42,6%
Podprůměrná
15 694 851 10 242 542 65,3%
Nadprůměrná
20 214 607 15 399 686 76,2%
Nadprůměrná
3 391 866
1 486 013
43,8%
Podprůměrná
6 144 011
2 443 559
39,8%
Podprůměrná
5 313 865
939 204
17,7%
Podprůměrná
3 460 833
2 538 527
73,4%
Nadprůměrná
5 829 770
862 221
14,8%
Podprůměrná
160
Obec
Nové Hrady
Nové Hrady
Nové Hrady
Novosedly nad
Neţárkou
Novosedly nad
Neţárkou
Novosedly nad
Neţárkou
Olešnice
Petříkov
Pístina
Plavsko
Pohorská Ves
Pohorská Ves
Pohorská Ves
Pohorská Ves
Ponědraţ
Ponědráţka
Příbraz
Rapšach
Rapšach
Ratiboř
Roseč
Smrţov
Staňkov
Stříbřec
Stříbřec
Stříbřec
Třeboň
Třeboň
Třeboň
Třeboň
Třeboň
Třeboň
Val
Val
Vyšné
Plocha
Les
Lesnatost Lesnatost
14 250 490 7 278 627
51,1%
Nadprůměrná
6 765 323
5 589 355
82,6%
Nadprůměrná
14 321 846 10 591 832 74,0%
Nadprůměrná
Kolence
18 355 653
13 228 063
72,1%
Nadprůměrná
Mláka
6 025 725
3 790 534
62,9%
Nadprůměrná
20 276 939
10 819 924
53,4%
Nadprůměrná
Těšínov
Pístina
Plavsko
Dolní Příbraní
Ponědraţ
Ponědráţka
Příbraz
Nová Ves u Klikova
Rapšach
Roseč
Staňkov
Dolní Lhota u Stráţe nad
Neţárkou
Libořezy
Mníšek
Stříbřec
Bor
Klikov
Tušť
Branná
Břilice
Přeseka
Stará Hlína
Třeboň
Hamr nad Neţárkou
8 330 065
19 363 653
10 182 783
10 864 125
25 796 499
8 598 807
20 491 302
26 375 993
5 799 966
6 365 074
7 108 319
5 293 703
23 084 434
11 684 980
5 463 473
10 903 170
18 872 543
2 857 495
14 327 079
4 909 643
2 737 911
21 398 602
5 540 412
17 572 180
22 026 039
679 526
1 305 190
1 822 384
3 878 294
12 002 301
1 729 691
755 391
4 463 868
12 055 714
34,3%
74,0%
48,2%
25,2%
83,0%
64,4%
85,8%
83,5%
11,7%
20,5%
25,6%
73,3%
52,0%
14,8%
13,8%
40,9%
63,9%
Podprůměrná
Nadprůměrná
Nadprůměrná
Podprůměrná
Nadprůměrná
Nadprůměrná
Nadprůměrná
Nadprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Nadprůměrná
Nadprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Nadprůměrná
26 555 763
22 641 366
85,3%
Nadprůměrná
7 938 029
2 454 473
5 180 836
11 324 426
9 222 743
18 388 980
11 658 780
14 029 514
10 740 946
15 617 911
13 804 762
25 539 713
7 882 298
11 603 478
23 870 512
1 504 809
14 873 917
1 333 292
262 620
843 428
3 550 829
4 737 980
13 799 442
7 280 528
1 933 097
4 091 631
5 909 335
3 501 641
16 902 833
1 591 111
1 314 345
8 989 004
53 511
6 803 111
16,8%
10,7%
16,3%
31,4%
51,4%
75,0%
62,4%
13,8%
38,1%
37,8%
25,4%
66,2%
20,2%
11,3%
37,7%
3,6%
45,7%
Podprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Nadprůměrná
Nadprůměrná
Nadprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Nadprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
Podprůměrná
161
Obec
Vlkov
Záblatí
Ţár
Ţár
Ţár
Celkem
Horusice
Vlkov nad Luţnicí
Plocha
Les
Lesnatost Lesnatost
12 912 669 1 012 908
7,8%
Podprůměrná
16 648 005 2 307 834
13,9%
Podprůměrná
6 544 724
1 926 360
29,4%
Podprůměrná
10 281 384 1 853 205
18,0%
Podprůměrná
3 520 029
1 097 798
31,2%
Podprůměrná
7 478 244
1 899 084
25,4%
Podprůměrná
4 083 129
1 016 459
24,9%
Podprůměrná
1209083790 580743329 48,0%
Průměr
162
Lesnatost je nadprůměrná jak v rámci Jihočeského kraje (37,4%), tak i celé ČR (33,6%). Pro srovnání lze uvést,
ţe největší lesnatost v rámci ČR má PLO 22 – Krkonoše (83,0%), nejniţší lesnatost má PLO 2b –
Podkrušnohorské pánve-Mostecká a Ţatecká pánev (4,5%). Z krajů má nejvyšší lesnatost kraj Liberecký (44,3%)
- řešené území jej ale svojí lesnatostí převyšuje, nejniţší lesnatost (kromě Hlavního města Prahy – 10,0%) má
kraj Jihomoravský (28,0%).
Nadprůměrná lesnatost
Území s nadprůměrnou lesnatostí (v rámci řešeného území) je soustředěno převáţně do oblasti hranic
mezi ČR a Rakouskem v oblasti Novohradských hor a do jiţní části Třeboňska:
Podprůměrná lesnatost
Území s podprůměrnou lesnatostí (v rámci řešeného území) je soustředěno převáţně do níţe poloţené
části Novohradska a severozápadní části Třeboňska:
28. Kartogram Lesnatost
163
Lesní vegetační stupňovitost a druhová skladba lesních porostů
Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níţ vedle kombinace rostlinných druhů
(většinou málo výrazné) je rozhodující sloţení přirozené dřevinné sloţky (edifikátoru).
Srovnání druhové skladby lesních porostů
Přirozená druhová skladba
Přirozená druhová skladba byla rekonstruována jako skladba přirozených lesních společenstev, které by
se v daných přírodních podmínkách vyvinuly za současného klimatu, kdyby člověk během historické doby nezasahoval do přírody. Byla odvozena podle druhové skladby dochovaných zbytků přirozených lesů a podle popisů
přirozených lesů před jejich smýcením.
Cílová druhová skladba
Cílová druhová skladba je zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, vyjádřené v procentech, které je
z hlediska zabezpečení produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů v dané přírodní lesní oblasti optimální (§ 1,
odst. 7, písm. a, vyhl. č. 83/96 Sb.). Jinak řečeno, cílová druhová skladba představuje ekonomicky, biologicky i
funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám hospodářského souboru jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází:

z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami –
lesními typy (LT) a jejich soubory (SLT) – příloha č.4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.

z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace
lesů – Hlava první, oddíl druhý zákona č. 289/1995 Sb.

ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává –
příloha č. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.
Současná druhová skladba
Současná druhová skladba zachycuje aktuální stav druhové skladby lesních porostů. Převáţnou měrou
je odrazem hospodaření v lesích v minulosti. Na vysoké zastoupení smrku v současné druhové skladbě má vliv
jiţ středověké lesnické hospodaření a zejména pak trend pasečného způsobu hospodaření započatý před více
neţ 200 lety a uplatňovaný dále v 20. století. Velmi významně se na šumavských lesích podepsala i vichřice
v roce 1870 s ohromnými polomy a následující kůrovcovou kalamitou.
164
Předhoří Šumavy a Novohradských hor (PLO 12)
Dřevina (druh)
smrk
jedle
borovice
modřín
jehličnaté ostatní
jehličnaté celkem
dub
buk
habr
jasan
javor
jilm
bříza
lípa
olše
listnaté ostatní
listnaté celkem
Dřeviny celkem
Druhová skladba (vyjádřená v porostní ploše)
skutečná
cílová
přirozená
[ha]
[%]
[ha]
[%]
[ha]
[%]
49199
51,9
50411
53,2
8996
9,5
1916
2
4049
4,3
21195
22,4
28654
30,2
11290
11,9
2235
2,3
2465
2,6
3275
3,4
524
0,6
1328
1,4
82758
87,3
70353
74,2
32426
34,2
1372
1,5
2332
2,5
8820
9,3
3738
4
19609
20,7
46578
49,1
5
+
+
+
103
0,1
210
0,2
207
0,2
663
0,7
310
0,3
648
0,7
596
0,6
6
+
39
+
356
0,4
3483
3,7
62
0,1
664
0,7
335
0,4
784
0,8
3676
3,9
1949
2,1
719
0,8
699
0,7
639
0,5
52
+
224
0,3
12047
12,7
24452
25,8
62379
65,8
94805
100
94805
100
94805
100
Novohradské hory (PLO 14)
Dřevina (druh)
smrk
jedle
borovice
modřín
jehličnaté celkem
dub
buk
habr
jasan
javor
jilm
bříza
lípa
olše
listnaté ostatní
listnaté celkem
Dřeviny celkem
skutečná
cílová
přirozená
[ha]
[%]
[ha]
[%]
[ha]
[%]
7003
9281
83,4
63
3496
31,4
1128
124
1,1
10,1
2567
23,1
193
681
6,1
1,7
134
1,2
24
84
0,8
0,2
13
47
0,2
0,2
9
0,1
8361
10217
91,8
75,2
6202
55,8
1
+
23
0,2
2368
567
5,9
21,3
4460
40,1
+
+
37
8
0,1
0,3
52
0,5
247
30
0,3
2,2
80
0,7
39
1
+
0,4
50
0,4
25
132
1,2
0,2
81
0,7
1
2
+
+
50
0,4
22
74
0,7
0,2
50
0,5
25
3
+
0,2
73
0,7
2764
908
8,2
24,8
4919
44,2
11125
11125
100
100
11125
100
165
Jihočeské pánve – Třeboňská pánev (PLO 15b)
Dřevina (druh)
smrk
jedle
borovice
modřín
jehličnaté celkem
dub
buk
habr
jasan
javor
jilm
bříza
lípa
olše
listnaté ostatní
listnaté celkem
Dřeviny celkem
skutečná
cílová
přirozená
[ha]
[%]
[ha]
[%]
[ha]
[%]
20511
21208
35
33,9
7372
12,2
3215
463
0,8
5,3
10737
17,8
23473
33120
54,6
38,7
16958
28,1
415
334
0,6
0,7
1035
550
0,9
1,7
456
0,8
48649
55675
91,9
80,3
35523
58,9
5733
2177
3,6
9,5
11716
19,4
3383
585
1
5,6
8908
14,7
1
6
+
+
1
+
236
28
+
0,4
186
0,3
116
24
+
0,2
123
0,2
9
+
+
+
146
0,1
1135
1075
1,8
1,9
1969
2,9
266
110
0,2
0,4
1135
2
557
711
1,2
0,9
514
0,9
519
213
0,3
0,8
383
0,8
11955
4929
8,1
19,7
25081
41,3
60604
60604
100
100
60604
100
Českomoravská vrchovina (PLO 16)
Dřevina (druh)
smrk
jedle
borovice
modřín
jehličnaté celkem
dub
buk
habr
jasan
javor
jilm
bříza
lípa
olše
listnaté ostatní
listnaté celkem
Dřeviny celkem
skutečná
cílová
přirozená
[ha]
[%]
[ha]
[%]
[ha]
[%]
163313
198094
77,62
64
43380
17
12759
1939
0,76
5
79104
31
10207
28962
11,35
4
+
7655
6941
2,72
3
0
0
193934
235936
92,46
76
122484
48
5104
1492
0,59
2
5104
2
33173
6148
2,41
13
114829
45
214
0,08
+
7655
562
0,22
3
7655
762
0,29
3
5104
2
6
0
+
4409
3,46
+
5104
497
0,19
2
7655
3
2552
4698
1,84
1
452
0,17
+
61242
19240
7,54
24
132692
52
255176
255176
100
100
255176
100
166
Kategorizace a funkční zaměření lesa
Deklarované veřejné zájmy, které se vztahují k lesním pozemkům, jsou vyjádřeny ustanovením zákonů
(např. lesní zákon, vodní zákon, zákon o ochraně přírody apod.) a jejich prováděcích vyhlášek, vládních nařízení,
směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, včetně územního systému ekologické stability
(ÚSES). Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů. Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivňovat produkční funkci lesa v lesním hospodářství tak, ţe buď některá území
téměř vyloučí z normálního hospodaření nebo toto hospodaření usměrňuje natolik, ţe se výrazně odlišuje od
běţného standardního hospodaření v lesích hospodářských, tzn. ţe mimoprodukční funkce lesa jsou nadřazovány funkci produkční nebo ji omezují. V některých případech se veřejné zájmy mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy jsou nebo mohou být důvodem pro eventuální zařazení lesů do kategorií jiných neţ do kategorie lesů hospodářských, podle příslušných odstavců a písmen zákona č. 289/1995 Sb. O zařazování lesů do
kategorií jiných neţ lesů hospodářských rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního
podnětu (u § 7a § 8 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.). Do kategorie lesů zvl. určení podle § 8 odst. 1 zákona č.
289/1995 Sb. jsou lesy zařazeny přímo ze zákona, podle § 8 odst. 2 lze lesy zařadit do lesů zvl. určení, ale i
nemusí. V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce.
V lesích zvl. určení § 8, odst. 1 a 2) je veřejný zájem na zlepšení a ochraně ţivotního prostředí, nebo jiný
oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa, nadřazen funkcím produkčním.
Kategorizace lesních porostů je uvedena v mapovém podkladu.
Kategorie lesa
Specifikace
Les hospodářský
Les určený pro běţné hospodaření
Les na mimořádně nepříznivém stanovišti
Les ochranný
Vysokohorský les pod horní hranicí stromové vegetace
Les v klečovém lesním vegetačním stupni
Les v pásmu ochrany vodního zdroje I. stupně
Les v ochranném pásmu zdroje léčivé vody
Les v 1. zóně Národního parku
Les ve 2. zóně Národního parku
Les ve 3. zóně Národního parku
Les ve zvláště chráněném území
Les zvláštního určení
Les zařazený do systému ekologické stability
Lázeňský les
Les příměstský a se zvýšenou zdravotně rekreační funkcí
Les výzkumného lesnického ústavu a lesnické školy
Les vyhlášený za genovou základnu
Les v uznané oboře a samostatné baţantnici
Les v pásmu ochrany vodního zdroje II. stupně (vnitřním)
Les v pásmu ochrany vodního zdroje II. stupně (vnějším)
Les mimo kategorie
Les v pásmu ochrany vodního zdroje III. stupně
Les v chráněné oblasti přirozené akumulace vod
167
B.II. Hodnoty
Úvod
Analýza hodnot byla rozdělena do tří kapitol podle společných charakteristik.
První kapitola - civilizační hodnoty zahrnují aspekty, které spoluvytvářejí bezprostřední ţivotní prostor obyvatele
Třeboňska a Novohradska. Mají především důleţitý podíl na ţivotě obyvatel, ale i např. na přitaţlivosti Třeboňska
Novohradska pro návštěvníky. Tyto hodnoty nemusí být vymezeny ţádným zákonem, předpisem, apod., které
mohou být zároveň i kulturní či přírodní, a nemusí se jednat o objekty fyzicky uchopitelné. Z naznačeného je
zřejmé, ţe spektrum těchto hodnot je skutečné široké. Cílem této analýzy je vymezit oblasti potencionálních
střetů rozvoje sídel a krajiny a podtrhnout významné hodnoty osídlení, které by měly být v další územně
plánovací činnosti zohledněny.
Druhá kapitola - přírodní hodnoty - je dále tříděna do oddílů harmonická krajina, charakterizující výjimečnost
řešeného území z hlediska přírodních hodnot a rekreačního potenciálu a ochrana přírody s výčtem chráněných
území nebo míst přítomných v rámci posuzované oblasti.
Kapitola poslední - kulturní hodnoty – zahrnuje urbanistické i architektonické hodnoty včetně památkové
ochrany, hodnoty vyplývající z historického vývoje území, kulturního a společenského ţivota, sleduje Třeboňsko
Novohradsko s aktivitami a činnostmi, které jsou nositeli novodobých hodnot, neboť udrţují pospolitost obyvatel,
vytvářejí pocit jejich patřičnosti k místu i krajině, přivádějí návštěvníky a zvyšují tak celkovou přitaţlivost regionu.
Uvádí kulturní hodnoty jednotlivých sídel.
Další podkapitoly formulují historické souvislosti vývoje osídlení Třeboňska Novohradska, předkládá výčet
chráněných památek a dalších kulturních hodnot, sídel nebo jejich částí v řešeném území, upozorňují na
existující místa či oblasti disponující doposud opomíjenými kvalitami a navrhují jejich vyuţití při plánování
sídelního rozvoje.
Na textovou část navazuje dílčí analýza SWOT HODNOTY, která je zahrnuta do oddílu SWOT analýza.
Kromě nesporné důleţitosti je dalším důvodem pro rozsah analýz navazující návrhová část ÚP, která má za úkol
připravit jasné vodítko pro rozhodování v území.
B.II.a
Civilizační hodnoty
Řešené území je jednoznačně vnímáno jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená oblast, která
ovšem zůstala relativně uchráněna negativních vlivů civilizačního vývoje. Disponuje tedy vysoce atraktivním a
hodnotným přírodním a krajinným potenciálem. Základním prvky ochrany a rozvoje civilizačních hodnot je
především uplatnění sídel v harmonické krajině a ochrana historického dědictví. Specifikou oblastí civilizačních
hodnot řešeného území je cestovní a turistický ruch, který má díky unikátnímu prostředí a výhodné geografické
poloze na hranicích se dvěma sousedními státy výborné předpoklady ke svému rozvoji v mnoha formách.
K posílení potenciálu území přispívají i územní rezervy, které představuje bývalý vojenský areál „U soupu“.
Ochrana civilizačních hodnot a jejich rozvoj musí probíhat tak, aby se posílily podmínky pro sociální a
ekonomickou vyváţenost území, ve kterém převládá pilíř přírodních podmínek.
Práce pojímá civilizační hodnoty s rozšířeným záběrem na urbanistické a architektonické kvality sídelního
prostoru řešeného území. Kromě nesporné důleţitosti tohoto hlediska je dalším důvodem pro rozsah analýz
navazující návrhová část ÚP, která má za úkol připravit jasné vodítko pro rozhodování v území.
Za další civilizační hodnoty povaţujeme zejména některé prvky technické infrastruktury, dopravní infrastruktury,
zařízení pro volný čas a nadřazenou občanskou vybavenost, zejména nemocnice, střední školy a zařízení
sociálních sluţeb. Tyto jsou blíţe popsány v kapitolách „Technická infrastruktura“ a „Občanská vybavenost“.
Občanská vybavenost
Zdravotnická zařízení
Nemocnice v Třeboňsku a Novohradsku.
Podrobnější rozbor včetně grafů a tabulek je v kapitole „Veřejná infrastruktura a občanská vybavenost“.
Sociální zařízení
Existuje síť a systém péče o starší občany, který se můţe při perspektivě stárnutí populace stát základem pro
jeho další rozvoj. Podrobnější rozbor včetně grafů a tabulek je v kapitole „Veřejná infrastruktura a občanská
vybavenost“.
168
Další civilizační hodnoty
Zařízení pro sport a rekreaci
Turistická atraktivita řešeného území je soustavně doplňována novými zařízeními pro návštěvníky. Stávající
stadiony a další sportoviště budou základem nabídky sluţeb.
Podrobnější rozbor včetně grafů a tabulek je v kapitole „Veřejná infrastruktura a občanská vybavenost“.
Sociální hodnoty
Relativně stabilní sociální struktura obyvatel
Podrobnější rozbor včetně grafů a tabulek je v kapitole „Sociodemografické podmínky“.
Nízký věkový průměr obyvatel
Podrobnější rozbor včetně grafů a tabulek je v kapitole „Sociodemografické podmínky“.
Rekreace
Rekreační oblast Třeboňsko Novohradsko (dále jen oblast) je území s potenciálem pro dvousezónní, letní a
zimní aktivní rekreaci pobytovou a krátkodobou s malými rozdíly v návštěvnosti mezi jednotlivými sezonami.
Zimní rekreace je v území zastoupena zejména běţeckým lyţováním. V území chybí sjezdové tratě a další
pestřejší nabídka zimních sportů nebo celosezónních sportovních zařízení.
Novohradsko má v záměru výstavbu malých sjezdovek, které stačí pro rodinnou rekreaci a výuku.
29. Počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních
Turistika a cykloturistika
Kvalita cyklotras i tradičních turistických tras v řešeném území ve velmi atraktivním prostředí je malá a má značné
rezervy.
Cyklistika jako nejvýznamnější potenciál letní rekreace v řešeném území má ještě řadu moţností pro rozvoj
(hustší síť, sluţby na stezkách, kvalita , bezpečnost, kategorizace obtíţnosti, atd.)
Rekreace u vody
V řešeném území je „dostatek“ moţností rekreace u vody (ve srovnání s ostatním územím ČR). Kvalita vody a
zázemí pro koupání je uţ horší. Nejvýznamnějšími místy pro koupání jsou řeky (Luţnice, Neţárka, Malše) a
rybníky (Svět, Roţmberk, Dvořiště) a pískárny okolo Luţnice. Nedostatečná je kvantita i kvalita krytých koupališť.
169
30. Letní rekreace a turistika u vody
Zimní sporty
Běţecké lyţování spolu s sjezdovým lyţováním představuje nejvýznamnější aktivity zimní sezóny. Podmínkou je
vybavenost v místě a širší nabídka zimních sportovních aktivit pro rodiny s dětmi a školní skupiny – menší
sjezdovky.
Lázeňství
Na území jsou významné lázně Třeboň a dále je uvaţováno o otevření lázní v Nových Hradech.
Projekty zapadají do poţadavků návštěvníků oblasti – formování zdravého ţivotního stylu (wellness), zájem o
preventivní a relaxační pobyty, které jsou spjaty s mimořádným místem – prameny, klima, rašelina.
Bertiny lázně Třeboň
Bertiny lázně byly zaloţeny během druhé poloviny 19. století. K léčení je vyuţívána místní slatina - přírodní zdroj,
jehoţ blahodárné účinky na lidské zdraví proslavily tyto lázně. Léčí se zde především bolesti páteře a kloubů,
pooperační a poúrazové stavy a revmatická onemocnění.
Lázně Aurora Třeboň
Lázeňský komplex Aurora se nachází na západním okraji jihočeského města Třeboně v klidném prostředí
rozsáhlého parku na břehu rybníka Svět. Specializuje se na léčení poruch pohybového aparátu, revmatických
chorob, poúrazových a pooperačních stavů a celkovou rekondici těla i mysli.
170
Zdravotnictví a sociální sluţby
V návrhu studie by bylo vhodné uvaţovat o výstavbě dalších zařízení sociálních sluţeb různých typů ať jiţ domů
pro seniory, domovy důchodců nebo domy s pečovatelskou sluţbou.
Závěr
Podprůměrná dostupnost zdravotních a sociálních sluţeb je při poměrně špatné dopravní obsluţnosti
významným faktorem kvality ţivota s dopady na atraktivitu, a tudíţ i ekonomickou prosperitu.
Sluţby nepokrývají v oblasti sociálních a zdravotnických sluţeb území tak, aby byl dosaţen vyváţený stav území
s ostatními pilíři, tj. pilířem přírodním a hospodářským, přičemţ disparity sociálního pilíře se negativně promítají
do pilíře hospodářského.
Školství
V celém řešeném území se nachází gymnasium a dvě střední odborné školy. Pro rozvoj oblasti především pro
cestovní ruch by bylo vhodným regionálním záměrem posílení středního školství se specializací na cestovní ruch.
Vyšší školství není v řešeném území zastoupeno.
Vítané by mohlo být působení vysokých škol z nedalekých Českých Budějovicích tématicky spojené s ochranou
přírody v řešeném území, coţ by mohlo vyústit do prospěšné spolupráce s CHKO při zakládání center vzdělávání
a výzkumu.
Dopravní infrastruktura
Silniční síť (Kapitola Dopravní infrastruktura oddíl B.I.d str. 51)
Díky vybudované silniční síti je zajištěno zpřístupnění většiny území a to v největším rozsahu silnicemi III. třídy.
Návaznost z hlediska nadmístních dopravních vazeb je zajištěna silnicemi I. a II. třídy, coţ je rovněţ nemalou
hodnotou pro řešené území.
Ţeleznice (Kapitola Dopravní infrastruktura oddíl B.I.d str. 52)
Ţeleznice v takto sloţitém terénu je cennou investicí, které slibuje do budoucna potenciál pro dopravu
návštěvníků i produkce výroby.
Letiště (Kapitola Dopravní infrastruktura oddíl B.I.d str. 52)
V řešeném území se nacházejí dvě pracovní letiště – k.ú. Malonty a k. ú. Meziříčí, které je potřeba chápat jako
hodnotu řešeného území, kterou je potřeba hájit i jako moţnost součásti integrovanéhio záchranného systému
Jihočeského kraje.
Technická a dopravní infrastruktura v řešeném území je chápána jako jedna z jeho civilizačních hodnot. Její
podrobný popis se nachází vţdy v příslušných kapitolách této textové části.
Zásobování plynem. (Kapitola B.I.e Technická infrastruktura, Energetika str. 68)
Řešené území je částečně plynofikováno. Plynofikované katastry:
Veselí nad Luţnicí, Horusice, Bošilec, Kardašova Řečice, Roseč, Stajka, Hatín, Novosedly nad Neţárkou,
Luţnice, Lomnice nad Luţnicí, Přeseka, Dunajovice, Břilice, Třeboň, Spolí u Ledenic, Domanín u Třeboně,
Plavsko, Stráţ nad Neţárkou, Dolní Lhota u Stráţe nad Neţárkou, Příbraz, Ţíteč, Chlum u Třeboně, Hamr,
Majdalena, Klikov, Tušť, Rapšach, Krabonoš, Nová Ves nad Luţnicí, České Velenice, Buková u Nových Hradů,
Ţár u Nových Hradů, Boţejov u Nových Hradů, Svébohy, Horní Stropnice, Nové Hrady
Zásobování elektrickou energií. (Kapitola B.I.e Technická infrastruktura, Energetika str. 68)
Celé řešené území je elektrifikováno mimo sídla Valtéřov.
171
Zásobování vodou. (Kapitola B.I.e Technická infrastruktura, Energetika str. 68)
Celé řešené území je zásobováno vodovodem mimo sídel, kde jsou pouze studny:
Vlkov nad Luţnicí, Lipnice u Kojákovic, Vyšné, Nakolice, Obora u Vyšného, Štiptoň, Mýtiny, Dlouhá Stropnice,
Paseky u Horní Stropnice, Šejky, Staré Hutě u Horní Stropnice, Meziluţí, Valtéřov, Velký Jindřichov, Kuří, Ličov –
Desky, Cetviny, Dolní Příbraní, Mikulov, Nová Ves u Klikova
B.II.b
Kulturní hodnoty
Urbanistické a architektonické hodnoty
Vizuální uplatnění sídel v krajině představuje pro řešené území mimořádně důleţitý aspekt posuzování, neboť
právě vizuálně vnímaná harmonie prostředí je hlavní hodnotou prostoru a základním měřítkem atraktivity pro její
obyvatele i návštěvníky. Některá sídla navíc tvoří integrální součást národního parku i chráněné krajinné oblasti,
a posuzování jejich urbánního rozvoje z výše zmíněného pohledu je jiţ z toho důvodu klíčové.
Smyslem analýzy vizuálního uplatnění sídel v krajině je vyjádřit míru exponování sídla vnímatelného ze stávající
komunikační sítě a nabídnout tak podklad pro posouzení moţného vlivu konkrétních stavebních záměrů na
celkovou vyváţenost vztahů v území a nalezení přiměřeného objemu i forem pro eventuelní sídelní rozvoj.
Většina sídel se v kopcovité krajině Novohradských hor vizuálně významněji uplatňuje. Jsou významnou součástí
panoramatických pohledů z blízkých i vzdálených komunikací, často se ocitají na horizontech a jsou viditelné
v širokém pohledovém úhlu.
Pro hodnocení byla zvolena pětistupňová škála. Naprostá většina urbanizovaných lokalit dosahuje hodnoty 1-3,
tedy vizuálního uplatnění velmi výrazné aţ středně výrazné míry, urbánní rozvoj těchto sídel tedy musí s velkým
ohledem výše uvedenou skutečnost reagovat.
Celistvost sídelní formy
Celistvost sídelní formy vyjadřuje míru zachování historického sídelního typu (ulicový, návesní apod.) a jeho
případné novodobé přetvoření, doplnění novou výstavbou či degradaci.
Smyslem posouzení je rozpoznat výrazné urbanistické hodnoty sídel, které by měly být jednoznačně formulovány
a zohledněny při tvorbě územních plánů nebo povolování či posuzování staveb ve smyslu § 18, čl. (4) stavebního
zákona.
Architektonický ráz sídel
Třeboňsko i Novohradsko jsou vzhledem ke svým klimatickým podmínkám i souvisejícímu sídelnímu vývoji
odlišné.
Třeboňsko – vnitrozemská rovinatá krajina se specifickým venkovským stavitelstvím.
Urbanismus
Kaţdé sídlo má svojí jedinečnost danou terénními, klimatickými, historickými a jinými podmínkami. Zvláště
podmínky dané přírodními prvky (terénní reliéf, vodní toky a plochy,…) a vazbami na další sídla (směry cest)
ovlivňovaly vţdy v minulosti uspořádání zástavby v obci. Pro většinu vesnic je charakteristická přítomnost
172
výrazného odděleních zcela veřejných prostor od prostorů poloveřejných a soukromých – intimních. Toto
rozčlenění samo o sobě představuje vysokou hodnotu pro bydlení, která je dále násobena skutečností, ţe taková
zástavba vytváří obvykle i bariéru proti hluku a proti větru.
Ţádnou srovnatelnou hodnotu naproti tomu nepřináší výstavba izolovaných tzv. ,,sólo“ domků, zvláště
je-li urbanistické řešení schématické (přímé dlouhé ulice,šachovnicová parcelace) a nereaguje tvůrčím
způsobem na konkrétní podmínky místa.
Architektonický výraz
Stavby
typické
pro
vesnice Třeboňska jsou
charakteristické
svou
kompaktní sevřeností bez
rozevlátých
objemných
ozdob. Jejich základní
tvary
jsou
prověřeny
staletou
tradicí
zohledňující nejen potřeby provozu, ale i podnebí. Výsledkem je architektura navýsost moderní. Odmyslíme-li si
historické slohové štukové dekorace, můţeme tyto stavby porovnat s nejsmělejšími soudobými kreacemi.Jsou na
hony vzdálené většinové nabídce tzv. katalogových projektů, které se často o historizující detail snaţí, zpravidla
však bez hlubšího pochopení (nelze jim však obvykle upřít funkčně provozní uspořádání.)
Podbízivá zdobnost a rádoby dekorativnost – časté dostupných katalozích – jsou však přijatelné snad jen někde
na předměstí velkých sídel, v prostředí snad jen někde na předměstí velkých sídel, v prostředí vesnic jsou cizí. Aţ
na výjimky je architektura našich vesnic stroze utilitární, a to jak v uspořádání provozu, tak i ve staletími
prověřených tvarech vhodných do místního podnebí.
Střechy
0
0
0
Jsou symetrické, sedlové, nad hlavním objemem budovy o sklonu nejlépe 42 -43 . Menší sklony neţ 38 a větší
0
neţ 45 jsou moţné pouze v těch ojedinělých případech, kdy střecha nevytváří ani štít, ani volnou valbu.
Rozlehlostí svých nečleněných ploch přispívají k celkovému klidnému masivnímu a kompaktnímu výrazu domů a
usedlostí.
Obecná pravidla pro výstavbu a přestavbu na území CHKO třeboňsko
- přízemní objekt s moţností podsklepení a vyuţití podkroví
- podélný půdorys min. 1:2, lépe 1:3 a více,uţší strana 6 - 7,5 m se štítem, výjimečně moţná polovalba
- podlaha přízemí do cca 30 cm nad přilehlým terénem
- obvodové stěny libovolné konstrukce s povrchovou úpravou adekvátní hladké štukové omítky s jedno – aţ
dvoubarevnou povrchovou úpravou.
- barvu fasády přiblíţit původním barvám stávajících objektů, doporučujeme světlé odstíny (pozor na tmavě
zelenou, modrou, růţovou, ,,citrónově ţlutou“ a ,,meruňkovou“)
- balkony, loggie, arkýře jsou nemyslitelné na štítech, které mohou být prolomeny jen okny (včetně
francouzských)
- střecha symetrická, sedlová se skonem 38° - 45° ,nejlépe 42° - 43°
- krytina tašková,červená aţ hnědošedá (pozor na růţové odstíny!)
- pokud vikýře, tak s odstupem min. 6 – 7 m, zbytek řešit střešními okny, tvar vikýřů štíhlý, vysoký se štítem a
sedlovou střechou ve sklonu přibliţně odpovídajícím hlavní střeše, krytina shodná s hlavní střechou, konstrukce
nejlépe dřevěná, nebo alespoň vnější povrch ze dřeva, nasazení nejlépe blízko u okapu, takţe je moţné
provedení otvoru víceméně bez parapetu (jako francouzské okno), vítané jsou dřevěné okenice (pouze na
vikýřích) – inspirace: vikýř pro naskladňování sena, moţné jsou i drobné nízké vikýře s pultovou střechou typu
větracích vikýřků
- půdní nadezdívky cca 50 cm
- přesah střechy ve štítu max. 15 cm, bez uplatnění prvků krovu
- okapní římsy vyloţeny max. 45 cm včetně okapního ţlabu, krokve kryty vodorovným podhledem, nebo jinak
tvarovaným, moţnost asymetrického nasazení střechy na objekt, tj. na jedné straně zápraţí s vodorovným
podhledem
- vstup do objektu ne ve štítu
173
- pokud bude objekt doplněn vítanou ohradní zdí dostatečné výšky, je moţné za ni schovat i část domu
s plochou střechou (např. garáţ)
- vítáme spojování objektů do skupin (se dvěma štíty propojenými zdí s vjezdy) i do rozlehlejších drůz, které
podtrhnou horizontální charakter zástavby obohacený jednoduše pojatými štíty, ve vnitřních uzavřených
prostorech dvorů je moţné k ohradním zdem připojit přízemní objekty s plochou střechou, které nepřevýší
ohradní zeď
- vítáme vznik vysoké stromové zeleně (převáţně listnáče) propojující zástavbu s okolní přírodou i vznik
vysokokmenných ovocných sadů, nepřipustíme likvidaci vysoké zeleně s výše uvedenou funkcí
Proporce objektu
Pro
původní
stavby
vesnic
Třeboňska i sousedních oblastí je
typický dlouhý úzký půdorys, něhoţ
vyrůstá přízemní stavba s podlahou
těsně nad upraveným terénem, se
symetrickou sedlovou střechou
posazenou na strop bez půdních
nadezdívek.Obytné a hospodářské
budovy jsou navzájem propojeny
vysokou ohradní zdí (většinou prolomenou ještě vyššími vraty), často přímo srostlé do (obvykle) pravoúhlých
usedlostí.
Šířka domů se pohybuje od cca 6 m do 7,5 m, délka je nejméně dvojnásobná (25 – 30 m). Výjimkou nejsou
domy dlouhé 40 m. Tyto délky jsou důsledkem zvyku všechny funkce akumulovat pod jednu střechu. Proto se na
vsích původně nevyskytovaly volně stojící drobné, obvykle nevzhledné boudy. Ty pocházejí společně s přístavky
verand, garáţí aj. aţ z období, kdy jsme začali ztrácet pocit sounáleţitosti s obcí a s tradicí vůbec. Ţádoucí
horizontaitu lze podpořit výstavbou zdi (dobrá výška cca 200 cm) spojující sousedních objekty, či jejich křídla a
vymezující tak u domů intimní atria. Šikovným vyuţitím těchto prvků lze do značné míry vyváţit nedostatky
samostatně stojících domů i nešikovné parcelace.
Nejtypičtější jsou symetrické štíty ve sklonu
42° - 43° .Občas se vyskytují čtvrtinové valby
jako pozůstatek šindelové či dokonce taškové
krytiny. Parapety oken na půdu vysoko nad
úrovni říms, ty jsou ve výšce stropů.Často jsou
v souvislosti
s existencí širokého krytého
zápraţí plochy trojúhelníkového štítu a
obdélníkového přízemí komponovány zcela
samostatně. Okna ve štítu jsou souměrná
podle osy štítu a jsou vnímána jako
harmonická. Je důleţité, aby výška půdní nadezdívky včetně pozednice nepřesáhla výšku 50 cm, nad podlahou
podkroví. Zcela nepřijatelné je, aby přístavba rozšiřující dům, zastřešená (z ekonomických důvodů) pultovou
střechou opřenou o střechu původní, dosahovala aţ do úrovně štítu a způsobila tak jeho těţkou deformaci
zlomením jednoho ramene.
Štíty nikdy nebyly prostorově prolomovány. Vţdy byly řešeny v jedné rovině. Proto nejsou moţné ,,ozdoby“ štítu
ve formě loggií, balkonů ani arkýřovitých výřezů. Obvykle nic nebrání umístit do trojúhelníku štítu i značně velký
pravoúhlý otvor jednoho či dvojice francouzských oken (paralela dveří – okenice – pro seno).
Novohradsko - podhorská a horská oblast s poněkud odlišným specifickým charakterem a formami. Právě tyto
skutečnosti činí kaţdý region výjimečný.
Dochované hodnoty je proto třeba pečlivě evidovat a chránit a v rámci sídelního rozvoje na ně citlivě navazovat.
Smyslem analýzy bylo posoudit míru zachovalosti historicky převaţujících forem zástavby a jejich uplatnění
v celkovém obraze sídel ve vazbě na novodobý stavební rozvoj (zahrnující realizované záměry od počátku
padesátých let do současnosti).
Změny poměrů po roce 1990 umoţnily prohlásit mnoţství nových památkových rezervací, zón a s navazujícími
ochrannými pásmy, coţ konečně umoţnilo účinnou ochranu sídel vysoké urbanistické a architektonické hodnoty.
174
Novodobá zástavba se chová k prostředí sídel svým měřítkem sice ohleduplněji neţ stavby socialismu (kravíny,
rekreační ubytovny, apod.), avšak import „rakouských“ nebo „kanadských“ roubených domů je pro českou krajinu
naprosto cizí. Novostavby nejčastěji vycházejí z nabídky katalogové produkce bez vazby na zásadní nuance
forem lokálního stavitelství, pouţité konstrukce, materiály i stavební detaily působí často velmi uměle.
Rekonstrukce původních objektů znamenají ve velkém mnoţství případů svým pojetím téměř nevratnou ztrátu
jedinečného charakteru – ať jiţ nástavbami, dostavbami, či zejména výměnou oken za konstrukce měřítkově
zcela nepatřičné. Jedním z nejzásadnějších problémů, který byl podrobněji rozveden v předchozí kapitole, je
umisťování novostaveb na pozemcích. Stavby se nepřizpůsobují terénu, jak je běţné u původní zástavby a ve
svaţitých lokalitách, kterých je v oblasti významný podíl, vytvářejí na umělých terénních platformách zejména
v okrajových částech sídel a ve volné krajině vizuálně degradující element.
Z analýzy vyplývá, ţe zachovalost základního tvarosloví historického stavebního fondu je poměrně
vysoká, např. vyšší neţ ve srovnání se stavebním fondem příhraničních oblastí Bavorska či Rakouska. Stále
velké mnoţství objektů totiţ neprošlo zásadní přestavbou, coţ bylo způsobeno odsunem německy hovořícího
obyvatelstva po II. sv. válce, nedostatečným dosídlením vesnic a obecným nedostatkem peněz na „rekonstrukci“
domů v dobách socialismu. Nepopiratelný význam měl i fenomén chalupaření, který pomohl udrţet velké
mnoţství stavebního fondu v architektonicky téměř nenarušeném stavu. Současně ovšem platí, ţe novodobé
stavební zásahy od 2. poloviny 20. století do současnosti trvale sniţují schopnost výpovědi o původním
architektonickém výrazu sídel.
Ve starším sídelním území převaţují vesnice návesní spíše nepravidelné, zatímco pravidelné obdélné i
radiální leţí spíše tam, kde se osidlovalo do zalesněného terénu. O nových vesnicích od poloviny 14. století
v oblasti lze hovořit jako o vesnicích zděných.
Jihočeský kraj vč. Třeboňska a Novohradska se po významnou dobu utvářel a ţil pod vlivem Roţmberků.
Stavební kultura Roţmberků na vesnici, počínajíc 2. polovinou 14. století, se opírala výlučně o zděnou a vápnem
omítanou stavbu. Proto zde nacházíme tolik gotického malování stěn a v renesanci takové mnoţství sgrafit.
Gotika krumlovských pánů však nezůstala omezena pouze na hrady a města, ale prosákla hluboko do jejich
rozsáhlého panství, aţ na jeho kulturní dno, do lidového stavitelství. Tímto zděným způsobem, předpokládajícím
vyspělou techniku práce s vápnem, maltou a omítkou, se všude v kraji kolem Budějovic, Krumlova, Třeboně a
Nových Hradů stavěly po venkově nejen panské mlýny, ohrady hřbitovů a fary s mnohými příklady pozdně
gotických portálů, rámy oken, sgrafity nebo renesančními štíty, ale i celé venkovské dvorce , drobné zemanské
tvrze, patrové špýchary a obytná selská stavení.
175
10¨Kulturní a architektonické hodnoty jednotlivých sídel
Bělá
 Původní ves s tvrzí z poloviny 14. století, která později zanikla.
 Kaple z 19. Století
 Kaplička s kříţkem.










Tvrz z téţe doby později zanikla (na západním okraji obce dnes pouze nezřetelné základy). V 15. století
povýšená na městys, město od konce 19. století.
Původní gotický kostel sv. Jakuba Staršího z počátku 14. století přestavěný renesančně a barokně.
Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého, kašna a fara. Renesanční domy č.p. 25 a 94 s gotickými
prvky. Při silnici na Klení ţulová boţí muka z počátku 16. století.
Kašny na náměstí
Vodní mlýn - technická památka v údolí Černé
Fara
Sousoší svatého Jana Nepomuckého na náměstí - vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy sv.
Dominika, Leonarda a Václava a sochy sv. Šebestiána, Floriána a Rocha
Radnice na náměstí - renesanční budova z roku 1570
Dům čp. 125 na náměstí - dům sousedící s radnicí. Původně 2 gotické domy spojené v jeden. Stavěny
ve 14. stol. , v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba.
Kolem roku 1770 byla zaloţena ţelezárna Gabriela, jejíţ objekt byl ve druhé pol. 20. stol. přestavěn na
pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu - knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny,
atd. Začátkem 19. stol. pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí
Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.
Bošilec
 Nachází se zde Bošilecký mostek, známý z lidové písničky.
 Bošilec je od roku 1990 vyhlášen vesnickou památkovou zónou.V rozsáhlé rovině jiţně od Veselí nad
Luţnicí je vklíněna mezi rybníky Horusický a Bošilecký obec Bošilec, která patřívala Roţmberkům.
 Významnou historickou památkou je kostel sv. Martina. Prošel mnoha stavebními úpravami, při nichţ
byl objeven letopočet 1210. V 18. století byla do jeho interiéru umístěna rokoková kazatelna
z postříbřeného dřeva, která má podobu mohutné velryby. Byla sem přenesena ze zrušeného kostela
sv. Barbory v Třeboni.
176

K obci neodmyslitelně patří Bošilecký rybník, který je v písemných záznamech uváděn uţ ve 14. století.
Svou rozlohou přesahující 200 ha patří na Třeboňsku k jednomu z největších a navíc má, podle
odborníků, nejlepší výnosy ryb. Roku 1520 jej Štěpánek Netolický napojil Zlatou stokou na soustavu
rybníků Třeboňského panství.
Bujanov
 Druhá z přepřahacích stanic koněspřeţky ve směru od Českých Budějovic. Od roku 1955 otevřeno
malé muzeum, kde jsou k dispozici informace o historii koněspřeţní ţeleznice a o dochovaných
objektech.
Buquoyové
 Šlechtický rod původem z Francie, z vesnice Longueval, kde patřili mezi nízkou zemanskou šlechtu,
později povýšeni na barony z Vauxu. Od roku 1618 usazeni v Čechách kde získávají švamberská
panství Nové Hrady, Roţmberk a Libějice.Po roce 1918 přišli Buquyové o značnou část svého majetku,
coţ nakonec vedlo k tomu, ţe se po obsazení Čech a Moravy přihlásili k německé národnosti a v roce
1945 jim byl zkonfiskován prakticky veškerý majetek.
Byňov
 Podle listiny zámeckého archivu v Nových Hradech je obec zmiňována jiţ v roce 1359. Ve vsi
památkově chráněná kaple z roku 1843.
Byňovský rybník
 Zaloţen roku 1521. Rozlohou 78,4 ha je po Ţárském druhým největším rybníkem na Novohradsku.
Cep
 Obec je stavěná v podobě podkovy (tzn. ves obranná) a je ze tří stran obklopena lesy s hojností
borůvek a hub.
 V okolí je soustava rybníků a rybník vhodný ke koupání (Podřezaný) je vzdálen 2 km s bohatou
zástavou rekreačních objektů. V katastrálním území obce se téţ nachází pískovny Cep I a Cep II, které
jsou téţ v poslední době v letních měsících hojně navštěvovány. Krajina kolem obce je protkána
cykloturistickými stezkami a je téţ vhodná pro pěší turistiku.
Cetviny (něm. Zettwing)
 Dnes oficiálně součást obce Rychnov nad Malší. Původně sídlo zaloţené ve 13. století kolonisty z
Rakouska.
 Gotický kostel Narození Panny Marie (první zmínka 1348), poškozen poţárem roku 1620, opravován v
letech 1735-36, 1892 a 1940. Síňové trojlodí na čtvercovém půdorysu z 2. poloviny 15. století.
Rekonstrukce od roku 1995.
 Zachoval se pouze kostel, kašna, hřbitov a pomník padlým v první světové válce a jeden dům v areálu
kasáren Pohraniční policie.
Cuknštejn
 Tvrz nad říčkou Stropnicí z konce 15. století (poprvé zmiňován 1488). Zachovaná ukázka pozdně
gotického vladyckého sídla, jednopatrová stavba s čtvercovým dvorem s arkádami a věţí. Interiér
upraven renesančně. Od roku 2000 v soukromých rukou, probíhá rekonstrukce. Přístupný po předchozí
dohodě s vlastníkem.
Černá (dříve téţ Švarcava)
 Pravostranný přítok Malše severně od Kaplice. Pramení v rakouské části Novohradských hor. Aţ do
roku 1938 se pouţívala pro plavení dříví. Protéká rybníkem Zlatá Ktiš. Délka toku 29 km, 24 km
splavněno, vodácky sjízdná od Soběnova.
Černé údolí
177
Sídlo připomínáno na konci 18. století. Bývalá sklářská huť zřízená r. 1837 (výroba hyalitového skla), na
počátku 20. století zanikla. Dříve zde stávala kaple sv. Huberta, po roce 1945 zchátrala a byla zbořena.
České Velenice
 Město, které vzniklo na základě Sanintgermainské smlouvy v roce 1920 spojením Dolních Velenic,
České Cejle a Josefska.
 Kostel Sv. Aneţky České z roku 1935 byl postaven podle plánu architekta V. Pilce.
 Důleţitá ţelezniční křiţovatka. Jiţ v letech 1866-71 byla postavena ţelezniční trať Vídeň - Gmünd České Budějovice - Plzeň s odbočkou Gmünd - Praha.
 Důleţitý hraniční přechod, jak ţelezniční, tak silniční.
 Město je známé i z dopravního hlediska; na začátku 20. století zde byl zprovozněn jeden z prvních
trolejbusových provozů v celém tehdejším Rakousko-Uhersku. V Českých Velenicích se nacházejí
ţelezniční opravny – jedny z mála v Evropě, které i dnes provádějí opravy parních lokomotiv a
mobilních parních kotlů.
 Kostel sv. Aneţky České podle projektu architekta Václava Pilce z roku 1935

Český Heršlák
 Zámeček postavený kolem r. 1640, dnes hospodářský dvůr. Poblíţ se nalézala tvrz ze 14. století, od r.
1546 pustá, zanikla v 18. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. století.
Čiţkrajice
 Původně ohrazená ves s tvrzí, připomínaná jiţ v 1. polovině 14. století. Zbytky tvrze se dochovaly
v domech čp. 31 a 33, z opevnění stojí oblouková brána a část hradeb při vstupu do Trhových Svinů.
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1723, lidová architektura (dům čp. 3 - kovárna)
Dluhoště
 První zmínka o vsi pochází z roku 1488. Jedná se o typickou vesnici ulicového typu. Její obyvatelé byli
převáţně Němci. (V roce 1910 zde ve 41 domech ţilo 234 obyvatel - Němců.)
Dobrá Voda (něm. Brünnl)
 Osada vznikla na počátku 18. století u pramene s léčivými účinky. Později se stala lázeňským
letoviskem a poutním místem.
 Původní kaple rozšířená v letech 1706-15 na poutní vrcholně barokní kostel Nanebevzetí P. Marie
eliptického půdorysu prostoupeného krátkou příčnou lodí se dvěma věţemi. Spekuluje se o vlivu i
autorství K. I. Dienzenhofera.
 Pramen údajně mírně radioaktivní a léčivé vody pod schodištěm, okolo trojkřídlý ambit. Z terasy daleký
rozhled, stavba je dominantou jedinečně vsazenou do krajiny.
 Západně od kostela původní roţmberský lovecký zámeček přestavěný na barokní rezidenci, dnes
domov seniorů.
Dolní Dvořiště






Farní kostel svatého Jiljí - gotická dominanta obce stojící uprostřed náměstí. Kostel byl stavěn v letech
1400 - 1507 a je významnou památkou z období pozdní gotiky v jiţních Čechách.
Socha svatého Jana Nepomuckého - v barokním slohu z roku 1726
Kašna
Radnice - vystavěna na starších základech v roce 1850.
Fara
V 1. polovině 19. stol. byla v bezprostřední blízkosti obce vystavěna Koněspřeţná dráha České
Budějovice - Linec (1. na evropském kontinentě). V roce 1890 ţilo v městečku (bez dnešních okolních
osad) 736 obyvatel, z toho jen 12 Čechů (1,6 %).
178
Domanín
 Z místní starší dřevěné svatyně pocházel gotický obraz Mistra třeboňského „Kladení Krista Pána do
hrobu.“ Originál je uloţen v Národní galerii, v Domaníně byla vystavěna v r. 1925 nová kaple a
vyzdobena kopií slavného obrazu, kterou vytvořil Karel Svolinský
 Pohřební kaple Schwarzenberská- (tzv. Schwarzenberská hrobka) u rybníku Svět
 Socha Anděla Stráţce
Drahov
 Dominantou obce je gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století, který byl v roce 1998 nově
zrekonstruován.
 Rozsáhlými opravami prošly současně také hřbitovní zdí a blízká kaplička. Katastr obce tvoří kromě
zemědělské půdy také 350 ha lesů a 130 ha rybníků. Ty, spolu s řekou Neţárkou, ještě více podtrhují
romantický ráz krajiny, která láká k pěším výletům i cyklistice.
 Výklenková kaplička
 Přírodní památka Farářský rybník
Dunajovice
 Obec Dunajovice se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde ţilo 201
obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1376.
 Z památek stojí za pozornost nově opravená kaple pocházející z doby kolem r. 1800. Příjemnou
vánoční tradici udrţuje zdejší obecní zastupitelstvo. Obec pronajímá několik rybníků firmě Rybářství
Třeboň a podle smlouvy dostává část nájemného v naturáliích. A tak díky tradici si vţdy o Vánocích
Dunajovičtí pochutnávají na kaprech zcela zdarma.
Dvory nad Luţnicí
 Obec Dvory nad Luţnicí (německy Beinhöfen).
179
Dynín










Jádro vsi bylo prohlášeno Vesnickou památkovou zónou.
Mezi kulturní hodnoty lze zařadit téţ samotu Lhotský Dvůr na severním břehu Záblatského rybníka.
Rozlehlá náves obklopená zachovalými zemědělskými usedlostmi, nejhodnotnější z nich čp. 25 se
sýpkou, datovanou 1815. Od roku 1990 je střed obce prohlášen vesnickou památkovou zónou.
Kaple sv. Václava na návsi, novobarokní
Pomník padlým v 1. světové válce, vedle kaple
Budova bývalé školy z roku 1923
Výklenková kaplička směrem ke Lhotě
Kaple ve Lhotě
Přírodní památka Hliníř, rašeliniště
Přírodní památka Lhota u Dynína, rašelinné louky. Obě tato chráněná území leţí ve východní části
katastru Lhoty, kam zasahuje CHKO Třeboňsko.
Frahelţ
Halámky
Hamr


Hamr je kovářská dílna, která je vybavena stroji poháněnými vodním kolem. Vybavení hamru bylo
stejné jako u kovárny – výheň, měchy, kovadliny, svěráky, kladiva, sekáče, útinky, zápustky, kleště, ale
navíc zejména vodou poháněné buchary. Hamr je výraz pouţívaný jak pro budovu, tak i kovací stroj,
který dnes označujeme jako kruhoběţný padací buchar.
Hamry v Česku fungovaly aţ do poloviny 20. století. V hamrech pracovali hamerníci. O údrţbu dřevěné
části vlastního pohonu hamru vodními koly se starali sekerníci.
180
Hatín
Hojná Voda (něm. Heilbrunn)
 (dříve Vilémova Hora, Sv. Anna) letovisko s léčivým pramenem objeveným roku 1564 (odtud název
"hojná" - hojivá). Někdejší významné roţmberské lázně zanikly s rostoucím věhlasem Dobré Vody.
 Na místě původní kaple Sv. Anny z poloviny 16. století vybudován kostel, který byl v roce 1959 zbořen.
 Zachovala se z něho jen odděleně stojící čtyřboká zvonice. V 17. století zde bývala sklářská huť a
brusírna. Socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století, několik vývěrů pramenů přímo v obci.
U silnice do Starých Hutí boţí muka.
 V roce 1909 zde Zikmund Winter napsal značnou část svého románu Mistr Kampanus.
 Z Hojné Vody pochází také serţant R.A.F. František Binder - příslušník 311. čs. bombardovací perutě
(†1942)
Hojnovodský prales, prales Hojná Voda
 Jedna z nejstarších přírodních rezervací ve střední Evropě. Zaloţen roku 1838 hrabětem Jiřím
Buquoyem na svahu hory Vysoké 4 km od obce Hojná Voda. Národní přírodní památka, veden jako
vzácný i na seznamu UNESCO.
Horní Dvořiště
 Obec leţící na staré obchodní stezce do Rakouska.
 Původní český název sídla byl Horní Myšleny. Gotický kostel sv. Michaela, postavený v roce 1252, po
poţáru přestavěný v pozdně gotické podobě.
 Po dalším poţáru roku 1738 opraven barokně a nově zaklenuta loď. Na jiţní straně lodi pozdně gotický
portál, v oknech presbytáře velmi zajímavé pozdně gotické kruţby. Vnitřní zařízení je barokní, oltář
pochází ze zámecké kaple v Českém Krumlově.
 Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1742.
 Doloţeno dolování stříbra ve středověku, lomy na ţulu pocházejí z minulého století.
 Ţelezniční hraniční přechod.
Horní Stropnice
 Osada vznikla koncem 12. století na dřívější hranici s Rakousy, kterou historicky tvořila říčka Stropnice.
Od 14. století město, dnes obec.
 Původně románský kostel sv. Mikuláše pravděpodobně z počátku 13. století. Po poţáru na přelomu 15.
století přestavěný. Po roce 1500 skončila pozdně gotická přestavba. Z původní románské stavby se do
dnešních časů dochovala jen mohutná hranolová věţ. Nyní je kostel po důkladné generální opravě.
Kostel sloţitého půdorysu má pětiboce uzavřený presbytář, všechny tři lodě završuje síťová klenba.
Vnitřní zařízení, s výjimkou gotické křtitelnice z konce 15. století, pochází z období baroka. Za zmínku
stojí tři ranně barokní oltáře z roku 1649, varhany vyrobené v roce 1768 a kamenná křtitelnice. Cenná
stavební památka.
 Uprostřed návsi barokní mariánský morový sloup ze 2. poloviny 18. století. Dnes obec s malebně
upraveným náměstím, představuje východisko pro turisty a cyklisty - vstupní bránu do Novohradských
hor, s ubytovacím, sportovním a rekreačním zázemím (sportovní hala, nově zrekonstruované
koupaliště, autokemp, penziony)
181
Horní Stropnice
Horní Stropnice stalo centrum podhůří Novohradských hor, vzniklo zde muzeum, spořitelna, pošta,
strojní pletárna, sodovkárna, elektrárna, cihelna, pila, cementárna a dařilo se spolkovému ţivotu. Od
roku 1888 pracovala zdejší důleţitá továrna na výrobu zemědělských strojů. Ačkoli jisté přerušení čilého
ţivota městečka přinesl odsun německého obyvatelstva provedený po druhé světové válce, dokázala si
Horní Stropnice udrţet postavení střediska celé přilehlé oblasti a zůstala výchozím bodem na cestě do
Novohradských hor.
Hrachoviště
 První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366, kdy ji Jan z Landštejna prodal Roţmberkům.
Roţmberkové darovali polovinu vesnice klášteru třeboňskému a později celou. Nachází se zde stavby
lidové architektury pozoruhodně urbanisticky uspořádané. Celkový počet domů dosahuje padesáti pěti.

Huťský rybník, téţ Jiřická nádrţ (něm. Gereuther Teich)
 Umělá vodní nádrţ postavená roku 1784. Původně činila jeho výměra aţ 7,45 ha, nyní zabírá plochu
přibliţně 5,9 ha.
Hyalit
 Druh tvrdého neprůsvitného skla červené či černé barvy vyráběného v buquoyských sklárnách v letech
1817-60. Ve sklárně v dnešním Jiříkově Údolí poprvé vyrobil Jiří František August Buquoy (1781 1851) roku 1817 černý hyalit. O dva roky později, v roce 1819 pak jeho červenou variantu. Recept na
výrobu nikomu neprozradil a ani dnes jej nikdo ve srovnatelné kvalitě nedokáţe vyrobit.
Chlum u Třeboně
 Zámek Chlum u Třeboně, postaven 1710
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie
 Kříţová cesta
 Sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny na hrázi u rybníka
 Kašna na náměstí
 Pošta
 Základní škola
 Radnice
182
Jedlice
 Bývalá osada, jiţně od Nových Hradů, zanikla v padesátých letech. Byla jednou ze tří dnes jiţ
neexistujích vsí Jedlice, Veveří a Mýtiny. Nejstarší zmínka o ní se dochovala z 31. prosince 1360.
Rozvoj vesnice pak pokračoval. Po roce 1620 připadla Jedlice spolu s novohradským panstvím hraběcí
rodině Buquoyů.
Jílovice
V Jílovicích se nachází kostel Sv. Jakuba z konce 13. století. Pouť bývá vţdy 25. července.
Roku 1366 prodává Vinek z Landštejna osadu Roţmberkům. Jiţ tehdy tu stál kostel. V 15. století zde
sídlil rytíř Vojtěch z Jílovic. V následujících letech byly Jílovice několikrát vypáleny nebo pro změnu
zastaveny. Později patřila vesnice pod Borovanský klášter.
 Roku 1786 zde byla postavena fara. Roku 1894 zde byl zaloţen hasičský sbor. V roce 1914 byla na
nedaleké trati z Budějovic do Gmündu zřízena ţelezniční stanice. V roce 1919 zaloţili místní Sokol,
1921 Orel. Po 2. světové válce bylo zřízeno JZD, které později přešlo pod Státní statek Nové Hrady.
V červnu 2006 byl obci udělen u příleţitosti 640 let od první zmínky vlastní prapor.
Kamenec (1.072m)
 Nejvyšší vrchol české části Novohradských hor. Nachází se asi 3 kilometry jihozápadně od
znovuobnovené obce Pohoří na Šumavě, přibliţně 400 metrů od česko-rakouské hranice, na hlavním
evropském rozvodí Labe-Dunaj. Vrchol je tvořen výraznou skalní granodioritovou hradbou a je na něm
umístěn geodetický bod.
Kamenná
 Obec na severním úpatí přírodního parku Novohradské hory. Skládá se ze vsí: Kamenná, Kondrač a
Klaţary. První písemné zmínky z roku 1349. Typická stará německá vesnice tvořená dvěma řadami
zemědělských usedlostí, které se táhnou podél cesty v délce asi 600 metrů ve směru od jihozápadu k
severovýchodu. V kronice z roku 1952 je zmiňováno 32 domů starších stopadesáti let. Byly to většinou
mohutné kamenné stavby, kryté taškami.
 Za pozornost stojí kaplička, která byla opravena v roce 1995. Kamenná.
 Za pozornost stojí kaplička, která byla opravena v r. 1995.


Kamenný potok (Kamenice)
 pramení pod Kamenným vrchem u obce Bělá, u Květoňova napájí údolní nádrţ, pod níţ se před Kaplicí
vlévá do Malše.
Kapelníkův rybník, Kapelunk
 plavební klauza na horním toku říčky Luţnice v nadmořské výšce 898 m n.m. Rozloha 6,35 ha, objem
3
zadrţované vody 58.000 m .
Kaplice (něm. Kaplitz)
 Původně trhová osada na cáhlovské (Cáhlov = Freistadt) obchodní stezce. První zmínka pochází z roku
1257, od roku 1382 osada povýšená na městečko.
 Děkanský kostel sv. Petra a Pavla původně patrně ze 13. století (zmínka 1257), znovu vystavěn po
poţáru roku 1507, věţ zvýšená r. 1740 a 1868. Stejnolodí dělené třemi pilíři, sklenuté síťovou klenbou,
kruchta v západní části valenou klenbou s lunetami a sítí ţeber. Zařízení kostela, někdy téţ
nazývaného "německý", je z větší části pseudogotické z let 1866-68.
 Obraz sv. Petra a Pavla na hlavním oltáři pochází z druhé poloviny 18. století. Druhý kostel, zvaný téţ
"český", postavený kolem r. 1500 na starším základě, je jednolodní, zasvěcený sv. Floriánovi. Loď
sklenutá plochou valenou klenbou s lunetami a konchou. Na vnější straně presbytáře malovaný erb
s růţí. Oltář s obrazem sv. Rodiny z 2. čtvrtiny 18. století.
183
Náhrobek z konce 16. století. Kaple sv. Josefa a Barbory ze 16. století (původně protestantský kostel,
později církevní špitál s kaplí). Jednopatrová budova staré radnice na náměstí je renesanční, nejpozději
z roku 1553. Současná podoba pochází z let 1718-1851).
 Památkově chráněná kašna s kamenným pranýřem z roku 1646, městské domy č.p. 24, 32, 206 a 215
a tzv. brzdový kámen u staré silnice na České Budějovice.
 Chráněný je i kamenný most přes Malši z 18. století. V okolí pomníčky transportů smrti, které tudy šly
na samém konci druhé světové války.
Kaplice – nádraţí
 Při silnici na Rozpoutí zbytky po dolování stříbrných ţelezných rud. Zmínka jiţ z roku 1481 a dále
v letech 1825-33. Při rekonstrukci ţelezniční tratě v roce 1994 objeven poblíţ Výhně původní mostek
koněspřeţky.
Kardašova Řečice
 Název města vznikl dle nedalekého rybníku Kardaš a potoku Řečice, který z tohoto rybníku vytéká.
 Zámek Červená Lhota
 Kostel sv. Jana Křtitele

Kojákovice
 Obecní muzeum v budově bývalé školy
 Budova kovárny
Klaţary (něm. Glasern)
 Původní název osady, německé Glasern, je moţné přeloţit jako "Skláři". Sklářství však v Klaţarech
není historicky doloţeno.
 Samotná vesnice má z urbanistického hlediska charakter importovaného typu údolní lánové vsi.
 Ve středu dva památné 150tileté duby.
Klec
Kondrač
 Ve vsi se nachází významná kulturní památka - historický kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici. V r. 1998
proběhla kompletní rekonstrukce kostela.
 Památník znovuosídlení z roku 1945. Z vyhlídky na Kondračské hoře je vidět Českobudějovická kotlina,
Třeboňská pánev a Nové Hrady.
Krakonoš
 Zbytku obce dominuje kostel sv. Jana Křtitele, původně gotický se zbytky fresek.
Klauza
184
Klauzura, Klausa plavebnívodní nádrţe budované v letech 1778-1783 pro usnadnění plavby dřeva po
řekách Černé a Malši a Pohořském potoku: Zlatá Ktiš, Huťský rybník, Pohořský rybník, Kapelníkův
rybník, Uhlišťský rybník, Tisový rybník, Mlýnský rybník.
 V oblasti Novohradských hor vybudováno celkem 9 takovýchto klauz, dvě z nich leţí na rakouské straně
pohoří. Buquoyská vodní cesta měla zásobit ta místa monarchie, kde byl dříví nedostatek. Z nádrţí se
dle harmonogramu vypouštěla voda pro zlepšení plavebních parametrů. Systém byl dílem vynikajícího
matematika J.F.Riemera, jehoţ najal J.N. Buquoy. Název klauzura pochází z pozdně latinského
clausura = uzavření.
Kuní hora (925 m)
 Zalesněný vrch se skalními útvary, balvanovými moři, mrazovými sruby a dalšími formami mrazového
zvětrávání granodioritu. Z vrcholů (S, J) částečné výhledy. (2 km západně od Hojné Vody)
Libín

 Kostel sv. Václava
 Kostel sv. Jana Křtitele
 Zlatá stoka
 První písemné zprávy o Lomnici pocházejí z roku 1220. Od roku 1381 byla vlastnictvím krále Václava
IV., který ji r. 1382 povýšil na město; to se rozkládalo pod stejnojmenným hradem. Novým majitelem
hradu a města se stal Oldřich II. z Roţmberka, který nechal hrad na konci husitských válek zbořit.
Roţmberkové v okolí města nechali vybudovat řadu rybníků, např. Velký Tisý, Malý Tisý, Dvořiště a
Roţmberk.
 Jejich stavitelem byl nejdříve počátkem 16. století Štěpánek Netolický který stál i u vzniku Zlaté stoky,
později Jakub Krčín z Jelčan. Lomnice zůstala ve vlastnictví Roţmberků do roku 1611. Ve třicetileté
válce bylo město těţce poničeno; 9. listopadu 1618 se poblíţ odehrála bitva u Lomnice.
Louzek
 Zříceniny malého hrádku, zaloţeného jako tvrz na přelomu 13. a 14. století na obchodní stezce. Roku
1541 jiţ pustý.
185
Luţnice




Socha svatého Jana Nepomuckého
Zemědělský dvůr Roţmberská bašta
Bobrovna
Kovárna na sever od návsi
Majdalena
 Majdalenou protéká řeka Luţnice a vodní kanál Zlatá stoka.
 Na řece Luţnici se v blízkosti vesnice nachází vodácky nebezpečný jez Pilař, který vzedmutím zajišťuje
napájení Zlaté stoky.
 Kostel svaté Maří Magdalény na okraji vesnice.
 Klenutý most se sochou svatého Jana Nepomuckého, u rybníka Kaňov.
 Kaple svaté Barbory u samoty Barbora v lese.
Malonty (něm. Meinetschlag)
 Kostel sv. Bartoloměje, původně gotická kaple sv. Kateřiny zaloţená v 1. polovině 14. století,
zachovaná v podobě dnešní sakristie po severní straně presbytáře, k níţ byl tento nový presbytář
přistavěn kolem roku 1400, loď později, aţ ve 2. polovině 15. století a nová sakristie v ose presbytáře
aţ roku 1887. Dnešní kostel je dvoulodní, sklenutý síťovou ţebrovou klenbou na střední pilíř a přípory.
 Ţulová křtitelnice z 15. století, ostatní vnitřní zařízení zčásti barokní, částečně novodobé. Socha sv.
Anny a sousoší kalvárie z počátku 16. století.
 Původní název obce Menholt se změnil na Maynholthov a kolem roku 1364 na Maynatisslag.
Donedávna pouţívaný název Meinetschlag se vyvinul z původního Meinholtsslag - Meinholtova paseka
nebo mýtina. České jméno obce mělo nejdříve tvar Manholty a z toho vzniklo přesmykem Malonty.
 V roce 1387 přecházejí Malonty spolu s velešínským a benešovským panstvím na Petra II. Roku 1456
patřily Malonty Jakubu Czandlovi. 17. června 1483 zastavil Petr Vok z Roţmberka úroky ze vsi Malonty.
Malonty v té době tvořili vlastní rychtu a patřily k nim i osady Meziříčí a Jaroměř. V roce 1611 přešly
Malonty na pány ze Švamberka a po bitvě na Bílé hoře, v roce 1620 se Malonty staly majetkem hraběte
Buqoye (panství novohradské).
 U kostela fara se stájemi.
186
Malše

Pravostranný přítok Vltavy, soutok v Českých Budějovicích. Délka v Čechách 90 km. Pramení na
rakouské straně Novohradských hor (Maltsch) poblíţ městečka Sandl pod nejvyšší horou
Novohradských hor Viehbergem (1.112 m). Tvoří státní hranici aţ k Dolnímu Dvořišti. Nad Římovem
přehradní nádrţ, zdroj pitné vody pro Č. Budějovice a okolí. Hlavní přítoky: Černá a Stropnice.
Mandlstein (874 m)
 Vrch v rakouské části Novohradských hor se skaliskem a kříţem. Pěkný výhled do ČR. Pamětní deska
básníka Josefa Gangla, geologické útvary (skalní brána Mandlsteintor, skalní mísy).
Mazelov
Mostky u Kaplice
 Malý barokní zámeček postavený na místě zaniklé tvrze roku 1673. Rekonstrukce v roce 2005. Dnes
penzion a restaurace.
Myslivna (1.040 m)
 Druhý nejvyšší vrchol české části Novohradských hor, přírodní památka - zbytky horského smíšeného
suťového lesa se skalními útvary (kamenná moře a sutě)
Mýtiny (něm. Kropfschlag)

Ves patřila k nejstarším osídleným místům Novohradska. Tvořena byla zcela pravidelně, 46 domů stálo
podél Přední a Zadní cesty a bydlelo v nich zhruba 230 německých katolických obyvatel. Dnes zbylo z
Kropfschlagu jen pár zdí. Dochována mimo jiné kaple, postavená roku 1903 v novorománském slohu. V
současné době je bez lucerny v důsledku zhroucení stropu a krovu, který je jiţ opraven a dále osazena
nová okna.
Nakolice
 Obec Nakolice patřila do roku 1920 do Dolních Rakous. Název Nakolice je nejspíše odvozem od
charakteru okolní přírody - jednalo se zřejmě o ves lidí, kteří bydleli ve staveních na kůlech v baţinaté
krajině.
 V těsné blízkosti osady se nachází rybochovný Nakolický rybník ( 45 ha ) s několika malými ostrůvky.
 Nejstarší zpráva o rybnících v Nakolicích a Vyšném pochází jiţ z roku 1455.
 Dochovaly se pouze zbytky gotické tvrze ze 14. století. Na řece Luţnici klasicistní mlýn.
187
Nové Hrady (něm. Gratzen)
 Nejstarší dochovaná písemná zmínka o novohradském hradu datována 21. května 1279. Původně
gotický hrad z konce 13. století postavený Vítkovci na obchodní stezce do Podunají, přešel do majetku
pánů z Landštejna, poté ho získali Roţmberkové. Roku 1425 zčásti poškozen a vypálen tábority. Na
konci 15. století opraven, přestavěn roku 1562, v roce 1573 poničen výbuchem prachu. V dědictví
připadl roku 1611 Švamberkům. 6. února 1620 daroval císař Nové Hrady i s celým panstvím svému
generálovi Karlu Bonaventurovi Buquoyovi a v majetku rodu zůstaly aţ do roku 1945. V letech 1792-98
na místě paláce dvoupatrová budova, přestavěn severozápadní trakt a zvýšena přední věţ. Hradby
s příkopem jsou typickou ukázkou opevnění měst ve 2. polovině 15. století. Hrad byl od roku 1985 do
roku 2000 rekonstruován, nyní opět přístupný veřejnosti, rozsáhlá expozice, v hradních prostorách jsou
pořádány různé kulturní a společenské akce.
 Empírový Nový zámek z let 1802-10, trojkřídlá jednopatrová budova, v ose stavby vstupní budova a
polokruhový sál. Přízemní místnosti sklenuté, v patře plochostropé se štukovou výzdobou. Zámek
dovedně zakomponován do přírodního prostředí, zámecká zahrada zaloţena jiţ v 16. století. Klášterní
kostel sv. Petra a Pavla, první zmínka o kostele v roce 1284, dnešní stavba z konce 15. století. Pozdně
gotická jednolodní stavba s renesančními prvky. Loď sklenutá valenou klenbou s lunetami a
hvězdicovitým obrazcem ţeber na renesančních konzolách. Vnitřní zařízení z konce 17. století, ze 16.18. století jsou náhrobky.
 Barokní klášter řádu servitů - sluţebníků Panny Marie, zaloţený v roce 1677. Spojen severní částí
východního křídla s kostelem. Čtyřkřídlá stavba s ochozy v přízemí a prvním patře severního křídla.
Stěny členěné vysokým pilastrovým řádem. V domácí kapli, knihovně a refektáři (jídelna) nástropní
štuková výzdoba. Od padesátých let minulého století byla v objektu umístěna kasárna, nyní je opět
v rukou řádu a po důkladné rekonstrukci.
 Na náměstí barokní rezidence, panský roţmberský dům, postavený v letech 1634-35, později
upravovaný. Nepravidelný půdorys budov kolem dvou dvorů. Rezidence určená pro vdovu po
generalisimu císařských vojsk, hraběnku Buquoyovou, jako zámek. Rodové sídlo zde bylo aţ do roku
1806, kdy přesídlili do Nového zámku. Renesanční radnice postavená v roce 1553, upravená barokně
v roce 1749 a po velkém poţáru v roce 1905. Na vysokém štítě městské znaky a znak rodu Buquoyů.
Na hřbitově pseudogotická hrobka Buquoyů z let 1890-92, postavená podle plánů Josefa Schulze
z Prahy. Pozlacená mozaika Maxe Švabinského. Po rekonstrukci slouţí jako smuteční síň.
 V blízkosti Nových Hradů chráněné stromořadí dvaceti stromů.Hraniční přechod Nové Hrady Pyhrabruck otevřen denně od 6 do 22 hodin.
 Tereziino údolí
 NPR Červené blato
 NPP Hojná voda
 Horní Stropnice
 tvrz Cuknštejn
 hrad Nové Hrady
 Kostel svatého Petra a Pavla (Nové Hrady)
188
 Kostel sv. Václava
 Kovárna na vsi
Olešnice
 První písemná zmínka o vsi, v tomto případě jejích obyvatelích (Olesnichani) coby svědcích při převodu
majetku, se vyskytuje v listině z roku 1186.
Buková
 Buková - je poprvé zmíněna jako ves mezi lesy patřící k Novým Hradům z r. 1359. Místní částí Olešnice
je aţ od roku 1986. Katastrální výměra činí 833 ha, je zde 101 popisných čísel a 100 stálých obyvatel.
Dominantou obce je architektonicky zdařilá stavba budovy obecné školy z r. 1900, ve které je
v současné době zřízen obchod se smíšeným zboţím a pohostinství s moţností ubytování.
 Pozn.: Jen k.ú. Buková u Nových Hradů.
Omlenička
 Pozdně gotická tvrz, v 1. polovině 18. století přestavěná na barokní zámeček, který je svým jiţním
křídlem připojený ke kostelu P. Marie Bolestné z roku 1722.
 V roce 1656 byly u vývěru ţelezitého pramene zaloţeny malé lázně na léčení ţaludečních potíţí.
Poslední zmínka z počátku 20. století.
Paseky
 osada nad Dlouhou Stropnicí, poblíţ 3 monumentální kamenné menhiry navršené z obrovských
ţulových balvanů při rekultivaci krajiny ve 20. století.
Pístina
 Kaple sv. Kateřiny
 Ţidovský hřbitov
Plavba dřeva
 Historie plavení dřeva v oblasti sahá do poloviny 18. století, kdy se touto myšlenkou začal zabývat
hrabě František Leopold Buquoy. Hlavním tokem odvádějícím vodu z Novohradských hor je řeka Malše,
do níţ ústí říčka Černá s Pohořským potokem a dalšími přítoky. Buquoyská vodní cesta měla zásobit ta
místa habsburské monarchie, kde byl nedostatek dřeva. V roce 1760 byli do Horního Hvozdu povoláni
odborníci Görner, Langer a Möhler, aby s geometrem buquoyského panství posoudili výnosnost
výstavby vodních cest pro plavení dříví. Po několika neúspěšných jednáních byly hrabětem Janem
189
Nepomukem Buquoyem přijaty návrhy inţenýra J. F. Riemera – vynikajícího matematika. Ten před
rokem 1770 odhadl, ţe vybudování vodní dopravy dřeva o nákladu 8.000 zlatých rakouské měny
zpřístupní novohradské lesy a zvýší jejich výnosnost. První pokus s plavením dřeva se uskutečnil v roce
1768. Špatná hospodářská situace panství však dovolila začít se stavbou zařízení pro plavení dříví aţ
v roce 1778 a to nejdříve na Pohořském potoce. Současně s tím byly obnoveny a zaloţeny v povodí
Malše nádrţe vody, tzv. klauzy na Černé a Pohořském potoce s přítoky.
Plavsko
Pohorská Ves
 Původně Tečí Ves, podle manţelky hraběte Buquoye) zaloţena ve 2. polovině 18. století.
 Kostel pozdně barokní taktéţ z 2. poloviny 18. století, dnes v havarijním stavu.
 Pohorská Ves je nejvýše poloţenou obcí v Novohradských horách. Na jejím katastru najdeme také
nejvyšší vrchol pohoří - Kamenec (1 072 m).
 Obcí protéká Pohořský potok, na východě katastru (u Pohoří na Šumavě) Luţnice, při jiţní hranici
potom Malše. Pod vrcholem Myslivna (1 040 m.) pramení říčka Černá. Na území obce jsou 2 ze 3
tisícimetrových vrcholů české části Novohradských hor.
 Pohorská Ves je dnes obcí s rekordně nízkým věkovým průměrem. Naopak má rekordně vysoký podíl
dětí do 15 let a procento nezaměstnaných osob. Všechny 3 ukazatele jsou u Pohorské Vsi nejvyšší na
celém okrese Český Krumlov. Je to dáno zejména sociálním sloţením obce - ţije zde relativně velké
mnoţství Romů a lidí s niţším vzděláním.
 Kostel svatého Linharta - kostelík na návsi v Pohorské Vsi. V současné době není v dobrém stavu.
 Ţofínský prales - nejstarší přírodní rezervace ve střední Evropě, vyhlášená majitelem panství
Buquoyem 28. srpna 1838 na ploše 40 ha (později rozšířeno na 102 ha). Cenný prales není veřejnosti
přístupný.
Pohoří na Šumavě (něm. Buchers)
 Dnes zaniklá obec zmiňovaná jiţ roku 1524, v letech 1693-1774 sklářská huť. Jednolodní kostel Panny
Marie Dobré Rady byl postaven v letech 1783-91. Stavba byla obdélníková, loď sklenutá valenou
klenbou s lunetami a pásy dosedajícími na pilastry. Vnitřní zařízení bývalo z větší části barokní.
Následkem dlouhodobého havarijního stavu se kostel 30. května 1999 kolem páté hodiny ranní po
nočním dešti zřítil. Těsně před plánovaným zahájením rekonstrukce. Obec v minulosti proslula obrázky
s náboţenskými motivy, malovanými pod sklo.
Pohořský potok
 Pramení v rašeliništích jihozápadně od Pohoří na Šumavě a vzniká soutokem několika malých potůčků.
Protéká Pohořským rybníkem a do říčky Černé ústí pod Benešovem nad Černou. Místy koncem 18.
století splavněn pro plavbu dřeva, některé úpravy dodnes patrné. Při vyšším stavu vody sjízdný od
Pohořského rybníka aţ po své ústí.
190
Ponědraţ
Ponědráţka
 Obec Ponědráţka se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde ţilo 88
obyvatel.
 Nejstarší písemná zmínka o Ponědráţce pochází z roku 1379 jako o součásti roţmberského panství. V
polovině 16. století obhospodařovalo 13 usedlostí v Ponědráţce celkem 10 lánů a 3 jitra polností, ţe
kterých měli předepsaný roční plat 4 kopy a 18 grošů.V obci byly 2 mlýny. V letech třicetileté války byla
Ponědráţka hodně poškozena. Řada gruntů byla vypálena a jednotlivé usedlosti zůstaly na dlouhou
dobu pusté.
 Kaple na návsi
Pořešín
 nepatrné zbytky hradu nad Malší, zaloţeného patrně Bavorem III. ze Strakonic na přelomu 13. a 14.
století. Roku 1434 hrad zakoupil Oldřich z Roţmberka a nechal zbourat, aby neslouţil jako útočiště
husitů. Patrné trojí příkopy, zbytky zdiva paláce a zlomek gotického portálu. Výhled do údolí Malše. Ve
vsi lidová architektura.
Pořešínec
 část města Kaplice, při silnici stojí kaple postavená v 60. letech 19. století. Za druhé světové války
hraniční obec protektorátu Čechy a Morava.
Příbraz
Rapotice
 Sklářská huť připomínaná roku 1553, v oblasti nejstarší.
191
Rapšach
 Kostel sv. Zikmunda
Ratiboř






Kostel svaté Barbory.
Zvonička na návsi
Myslivna na svaté Barboře, naproti kostelu.
Kdy a kým byla Ratiboř zaloţena nikdo neví, ale první písemné zmínky jsou z roku 1265. Historici se
domnívají, ţe počátky obce sahají mnohem hlouběji do minulosti, kdy ještě před zaloţením města
Jindřichův Hradec vedla tímto územím stará zemanská stezka z Rakouska do Čech. Stezka vedla:
Landštejn - Bystřice – Stráţ nad Neţárkou – Stajka - Klenová – Samosoly – Tábor. Mezi Stajkou a
Klenovou vedla skrz ratibořské území přes les Kornice. Kolem této významné stezky vznikali různé
obranné tvrze a stráţní místa. Tak vznikla i tvrz v Ratiboři, která bývá téţ nazývána Čestův hrádek.
Nacházela se na kopci proti Sv. Barboře. Dnes uţ z tvrze nezbylo vůbec nic. Jen místo si uchovalo
název Hrad a povědomí o tom, ţe zde stával Čestův hrádek. Po zaloţení Jindřichova Hradce (1293) se
trasa stezky odklonila a Ratiboř ztratila na svém významu.
Převzato z: Muk, Jan. Dějiny obce Ratiboře u Jindř. Hradce. Jindřichův Hradec
Rejta

Osada asi 2 km od Trhových Svinů. V okolí bohatém na granodiorit v minulosti otevírány lomy (před
válkou např. okresní lom, obecní lom, Kudlatův lom). Jeden v provozu i dnes na Šibeničním vrchu.
Roseč
Rybník (do r. 1945 Certlov)
 Část obce Dolní Dvořiště. Ruiny zámečku postaveného kolem roku 1745. Dnes ţelezniční stanice na
trati České Budějovice - Horní Dvořiště, kde odbočuje jedna z nejstarších elektrických tratí na území
Česka do Lipna nad Vltavou. Zbytky náspů koněspřeţní ţeleznice. Na nádraţí památník stavitele F. A.
Gerstnera.
192
Rychnov nad Malší
 Pozdně gotický kostel sv. Ondřeje z 16. století na starších základech je dvoulodní, upraven barokně
v 18. století. V presbytáři sloţitá přesekávaná klenba.
 Cenné domy s fasádami na náměstí, 4 ţulové kašny.
 první zmínka z roku 1261, původně gotický dvoulodní kostel Sv. Jiljí ze 13. století, přestavěn barokně.
Ve vsi typické čtyřstranné selské dvorce. Jméno vesnice v minulosti změněno z označení Německý
Rychnov na Rychnov u Nových Hradů. Původní název slouţil k odlišení od nedalekého Rychnova nad
Malší.
Smrţov
 Obec leţí uprostřed krásné typicky jihočeské přírody – mezi rozsáhlými lesy a světoznámými rybníky
Dvořiště, Záblatský a Velký Tisý. V ráji houbařů, rybářů, milovníků myslivosti a ornitologů najdeme i
příleţitosti pro sportovní vyţití včetně stezek pro cykloturistiku, vedoucích nádhernou přírodou směrem
na Třeboň, České Budějovice atd.
Soběnov
 Sídlo doloţené roku 1358,
 Původně gotický kostel sv. Mikuláše z poloviny 14. století, zbarokizován v 17. století. Interiér rokokový a
empírový. Na návsi sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého. Severně od obce barokní kaple Panny
Marie.
Soběnovská vrchovina (téţ Slepičí hory)
 leţí v podhůří Novohradských hor na geologickém podkladě ţul a granodioritů. Je tvořena hřbetem se
zlomovými svahy, četné zajímavé geologické jevy.
Soběnovská přehrada
Sokolčí
 zřícenina gotického hradu nad Černou, zaloţeného ve 13. století Benešem z Michalovic. Poslední
majitelem byl Oldřich z Roţmberka, od roku 1541 pustý. Horolezecké terény, 42 tras.
Staňkov
 Obec Staňkov se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Ke dni 28. 8. 2006 zde ţilo 229.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1654. obyvatel.
 Boţí muka u silnice směrem na Mirochov
 Venkovská usedlost s rybářskou baštou
193
 Město je spojeno s památkou slavné pěvkyně Emy Destinnové, která prostřednictvím svého přítele
zakoupila v roce 1914 (oficiálně se majitelkou stala v roce 1920) zdejší zámek, a ţila zde aţ do své
smrti v roce 1930.
Stropnice
 Pravostranný přítok Malše u Dolní Stropnice, pramení nad obcí Šejby na jihovýchodním svahu Vysoké.
Protéká městečkem Horní Stropnicí a Terčiným údolím u Nových Hradů. Pokračuje na Borovany,
Komářice a u obce Dolní Stropnice se vlévá do Malše, délka 51 km. Pro vodáky (sportovní lodě) sjízdná
od Borovan, od Nových Hradů pouze při vyšším stavu vody.
Stříbrné hutě (něm. Silberhütten)
 bývalá sklářská huť z 18.-19. století na výrobu hyalitového a rubínového skla.
Stříbřec



Kostel sv. Mikuláše byl zaloţen v roce 1363, později byl přestavován a rozšiřován. Je to trojlodní
stavba, sklenutá na dva páry pilířů. Presbytář má síťovou ţebrovou klenbu na konzolách. Hlavní oltář je
vyzdoben obrazem sv. Mikuláše z roku 1887. Suchdolská Madona, jedna z krásných jihočeských
madon, která zdobila hlavní oltář, byla přemístěna do Jihočeské galerie na Hluboké.
Druhou památkou Suchdola je barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1728, kterou dal postavit
hospodský Jiřík Novotný svým nákladem.
Rok co rok přijíţdí do Suchdola nad Luţnicí milovníci přírody jiţ v jarních měsících, aby znovu proţili
zázrak proměny přírody na Horní Luţnici , kde meandrující koryto řeky s řadou odstavných ramen a tůní,
s charakteristickými mokřinami a lučními společenstvy je jednou z posledních lokalit obdobného
charakteru v celé republice, nebo aby se pokochali barevností a vůní fauny rašeliniště Červené blato, či
aby prošli kaňonem řeky Dračice.
194
Sýkorův hamr
 (poblíţ Besednice) nejstarší zachovalý hamr v jiţních Čechách s původním zařízením.
Svébohy
 Původně gotická tvrz přestavěná do renesanční podoby, spojená s historickými událostmi a pověstí o
„zazděné paní" z období vlády roţmberského regenta Jakuba Krčína z Jelčan.
Světví
 Ves vedena jiţ roku 1279 jako majetek kláštera ve Zwettlu. Jako první majitelé zdejší tvrze uváděni r.
1383 bratři Petr a Zachař ze Ţestova. Ten roku 1435 odkázal Světví Jankovi ze Ţestova a Erazimovi
z Michnic. Vladykové z Michnic majetky ve Světví drţí ještě roku 1488, ale koncem 15. století tvrz
opouští a zakládají nové rodové sídlo - Cuknštejn. Tvrz ve Světví pustla, aţ zmizela v roce 1878 docela.
Na jejím místě byl vystavěn buquoyský "zámeček".
Šejby
 původně dvůr zaloţený německými osadníky v polovině 14. století, (Scheibenschläge = vymýcené
okrouhlé paseky). Roku 1533 se zde zmiňují dvě pusté tvrze, o kterých však nejsou ţádné zprávy.
Kaple pseudobarokní, zajímavé selské usedlosti. 1 km za obcí hraniční přechod pro pěší, turisty a
lyţaře, otevřen denně s časovým omezením.
Štiptoň
 První zmínky jiţ z roku 1359 v souvislosti s prodejem novohradského panství Roţmberkům. Tenkrát
měla osada 35 selských usedlostí. Na konci 19. stol - 68 domů, 560 obyvatel. V současné době zde
není mnoho stálých obyvatel a zdejší usedlosti a domy jsou vyuţívány převáţně k rekreačním účelům.
Terčino (téţ Terezino) údolí
 národní přírodní památka o současné rozloze 138,3 ha. Na místě bývalé baţantnice zaloţen roku 1756
jako šlechtický park J. N. Buquoyem, na podnět hraběnky Terezie (odtud téţ Tereziino údolí, pův.
Krásné) v údolí řeky Stropnice. Přírodně krajinářský park s cizokrajnými dřevinami.
 Lázničky z konce 18. století měly spíše reprezentativní charakter. Nad kamennou vanou je k vidění díra,
kterou prý vylétl čert. Nádvoří obklopeno obytnými a hospodářskými budovami. Empírová lázeňská
budova je z let 1788-89, Modrý dům z roku 1803, od povodně v roce 1936 pouze zřícenina, umělý
vodopád z roku 1817 napájený náhonem z říčky Stropnice, Švýcarský dům. Dvě naučné stezky.
Tichá
 sídlo s tvrzí připomínanou roku 1360, zaloţenou na obranu zemských hranic. Tvrz po několika poţárech
obnovovaná, ve 2. polovině 18. století přestavěná na pivovar. Zbytky dvoupatrové hranolové obytné
věře a zdí v areálu zemědělského statku. V okolí výhledy do Rakouska.
Trojany
 (původně Trojanovice) připomínané roku 1363, později zaloţena tvrz. Na jejím místě dnes stojí asi dům
č.p. 12 (zachovalý klenutý sklep a původní zdi). Pod objektem zbytek rybníka, který byl součástí
obranného systému. Zbytky koněspřeţky - násep s odkrytým kamenným jádrem.
Třeboň
 CHKO Třeboňsko
 Roţmberk (největší rybník ČR)
 Zlatá stoka
 Nová řeka
 Třeboňské městské opevnění
 zámek Třeboň
 náměstí T. G. Masaryka
 augustiniánský klášter
 kostel sv. Jiljí s deskovými obrazy Mistra třeboňského oltáře
 Schwarzenberská hrobka v Domaníně
 Centrum města je městskou památkovou rezervací.
195
U Svatého Kamene
 raně barokní poutní kostel Panny Marie Sněţné postavený v letech 1653-1701, rekonstruovaný roku
1907. Ve druhé polovině 20. století v hraničním pásmu postupně chátral, obnovený roku 1991 za
pomoci lidové sbírky. Levá boční kaple má v sobě zabudované dva rozestupující se kameny. Podle
pověsti, která dala místu jméno, aţ mezi nimi projede vůz taţený koňmi, nastane konec světa.
V blízkosti stál klášter, uzavřen v roce 1950.
 brusírna skla z roku 1732, zrušená roku 1850. Kaple Ukřiţování z roku 1799 pozdně barokní. U mostu
přes Stropnici stojí socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého umělce z roku 1725.
Uhliště
 bývalý milíř zaloţený pro potřebu okolních skláren. Po zániku hutí zřízen mlýn, koncem 19. století pila
(dodnes funkční)
Úval Dolní Příbrání
 (u státní hranice mezi Cetvinami a Pohorskou Vsí) přírodní památka, rašelinné prameniště s typickými
společenstvy.
Val
 Kaple na návsi
 Jemčina - Bývalý barokní lovecký zámeček 12 km jihovýchodně od Valu. V okolí rozlehlé polesí
s moţností pěší turistiky i cykloturistiky. Několik památných stromů.
 Kostel Povýšení sv. Kříţe
 Radnice
 Naučná stezka Veselské pískovny
 Město je významným důleţitým ţelezničním uzlem
196
Veveří

první zmínka v roce 1281, v roce 1553 sklářská huť. Osada zanikla v roce 1980. Dochována budova
bývalé školy, dnes v areálu autokempu.
Veveří potok
 pramení poblíţ státní hranice nad obcí Veveří, pod hradem v Nových Hradech se vlévá do Stropnice.
Vitorazsko
 Historická oblast v horním povodí Luţnice, nazývaná podle města Vitoraze, německy Weitra. Roku
1185 věnoval Vitorazsko český kníţe Bedřich lénem Hadmaru II. z rodu Kuenringů. Ten vybudoval hrad
Weitra, své rodové sídlo. Od roku 1926 oblast ovládl rod Habsburků a během 13. století tak lenní vztah
k českému králi zcela zanikl. O obnovu se neúspěšně snaţil Jan Lucemburský. Nepatrný zbytek česky
mluvícího obyvatelstva se zde udrţel aţ do 20. století. Do konce první světové války patřilo Vitorazsko
k Rakousku, 10. září 1919 připadla jeho část Saintgermainskou mírovou smlouvou k Československu.
Vlkov
 Kaplička
 Nejsvětější Trojice a svatého Jana Nepomuckého na návsi
Vodní nádrţ Černá (Soběnov)
 nejstarší přehradní nádrţ v jiţních Čechách, postavená roku 1924, plocha 3,94 ha. Voda je vedená 544
metrů dlouhou štolou do blízké hydroelektrárny. Hráz v roce 2002 protrţena povodní, dnes opravena.
Vysoká (něm. Hochwald) (1.034 m)
 vrch se zajímavými skalními útvary, vzniklými mrazovým zvětráváním (puklinová jeskyně) pod
vrcholem). Pramen řeky Stropnice.
Vyšné
 Nejstarší zpráva o vsi z 26. dubna 1455. Majitelé panství Weitra zde zaloţili menší lovecký zámeček.
Dnes je stavba, nacházející se na konci osady, v soukromém vlastnictví a prochází postupnou
rekonstrukcí.
Záblatí
 Okolo obce protéká Zlatá stoka
 Záblatský rybník
Zlatá Ktiš (německy Goldentisch)
 Plavební klauza (nádrţ) zaloţená v letech 1789 - 1796 na říčce Černé v nadmořské výšce 766 metrů.
Objemem zadrţované vody aţ 100 000 metrů krychlových největší v oblasti, rozloha 5, 24 ha.
 Poblíţ stávala stejnojmenná dnes zaniklá dřevorubecká osada.
Ţár
 Osada v oblasti osídlené slovanským obyvatelstvem jiţ ve 12. století. Tzv. Záhořský dvůr je nejstarší
doloţenou vsí na Novohradsku.
Ţárský rybník
 Patří k nejstarším v Čechách a písemně je zmiňován v roce 1221. Zároveň je největším (120,45 ha) a
3
nejhlubším (3,5 m) rybníkem na Novohradsku. Zadrţuje 1,6 milionu m vody a délka jeho hráze je 300
m. Na umělém ostrově zřídili Buquoyové v letech 1716-18 přírodní park s hvězdicovitými alejemi
cizokrajných dřevin a letohrádkem uprostřed. Ten byl za minulého reţimu zničen a ostrůvek vyuţíván
k chovu kachen.
197
Ţofínský prales
 Nejstarší přírodní rezervace u nás i ve střední Evropě. Rozloha téměř 100 ha. Spolu s menší rezervací
Hojná Voda byl vyhlášen rezervací roku 1838 Jiřím Františkem Augustem Buquoyem. Veřejnosti není
přístupný.
Ţumberk
 Ves, patří k nejstarším v oblasti novohradska, zmiňovaná jiţ ve 13. století. Jedna ze tří dochovalých
opevněných vesnic v Evropě. Opevnění, pravděpodobně z let 1612 - 18, se šesti válcovými baštami
chránilo celou ves a popluţní dvůr.
 Farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele uváděn jiţ v roce 1332. Postaven na návsi a jiţ svým exteriérem je
velmi zajímavý, je totiţ navrţen podle vzoru praţské Betlémské kaple. V letech 1370 - 1412 zaklenut
presbytář, který však byl, jako celý kostel, v roce 1423 zničen husity. Znovu obnoven v roce 1455 jako
síňové čtyřlodí na čtvercovém půdorysu.
 Gotická tvrz z 15. století, v 17. století přestavěna způsobem blízkým italské venkovské hradní
architektuře. Byla postupně v rukou různých majitelů, od roku 1618 se stala majetkem novohradského
panství. Dále upravována v 19. stol. a 70. letech 20. století. Znovuobnobven a napuštěn byl i rybník pod
ní. Dnes je tvrz ve velmi dobrém stavu a nabízí muzejní expozici lidového malovaného nábytku.
B.II.c
Přírodní hodnoty
Krajinný ráz
Charakter krajiny je fenoménem vyznačující se dvěma důleţitými vlastnostmi – proměnlivostí a
neopakovatelností. Jsou to tedy tzv. znaky krajinného rázu, které od sebe odlišují různé oblasti a místa v krajině,
avšak mohou být různým segmentům krajiny společné.
Na základě analýzy biogeografických jednotek náleţí území Novohradska převáţně do krajinného typu lesního a
lesopolního. Území Třeboňska zaujímá ve střední části převáţně krajinný typ rybniční, v jiţní části krajinný typ
lesopolní a severozápadní okraj vyplňuje krajinný typ polní.
Krajinné hodnoty řešeného území povaţujeme za nezpochybnitelné a v rámci státu vysoce nadprůměrné.
(Podrobněji kapitola Přírodní podmínky, B.I.ch, str.109)
Ochrana přírody
Základní údaje:
Řešené území (RU) ………………….. 120 907 ha – 100 %
Území Jihočeského kraje (JHK) …….. RU činí 12 % rozlohy Jč. kraje
CHKO Třeboňsko ……………………
70 000 ha - 57,9 % RU
Přírodní park Novohradsko ………….. 23 784 ha - 19,7 % RU
Zhruba 80% řešeného území zaujímají přírodovědně a kulturně-historicky cenné oblasti. V roce 1979
byla vyhlášena CHKO Třeboňsko, v roce 1998 přírodní park Novohradské hory. Mezinárodní přírodovědný
význam Třeboňska dokládá i zařazení mezi biosférické rezervace, mokřady chráněné podle Ramsarské úmluvy a
zařazení do soustavy lokalit Natura 2000 (ptačí oblasti a evropsky významné lokality). Ze zvláště chráněných
území se v řešeném území nachází Natura – ptačí oblasti, Natura – evropsky významné lokality, CHKO, Národní
přírodní rezervace, Přírodní rezervace, VKP – významný krajinný prvek.
územní systém ekologické stability. V daném území se vyskytují všechny hierarchické stupně ÚSES –
nadregionální, regionální a lokální, plošné vymezení ÚSES je ve výkresové části studie.
Na území se rovněţ nachází vodohospodářsky významná území (CHOPAV povrchových vod
Novohradské hory a Třeboňská pánev) a podzemní a povrchové zdroje vody.
198
B.III. Limity
Limity území, které mají územní průmět, jsou zobrazeny ve výkrese limitů nebo v kartogramech (jsou součástí
textů). Problematika tedy není zobrazená v jediném grafickém podkladu. Limity v hospodářském a sociálním pilíři,
které mají územní povahu, jsou především číselné údaje. Výkres limitů tedy nezobrazuje všechny limity, které
mají územní průmět a řešení v návrhové části.
Seznam limitů řešeného území (s poznámkami, jak byly limity graficky zpracovány):
Horninové prostředí a geologie
Limity k tomuto tématu jsou velmi omezené, nejsou dosud k dispozici ani na správě CHKO. Rozhodující bude
Plán povodí Horní Vltavy. Dostupné jsou údaje o vodních útvarech, zdrojích a jejich ochraně.
Vodní reţim v krajině
Limity k tomuto tématu jsou velmi omezené, nejsou dosud k dispozici ani na správě CHKO. Rozhodující bude
Plán povodí Horní Vltavy. Dostupné jsou údaje o vodních útvarech, zdrojích a jejich ochraně.
 Nivní půdy - významný limit pro stanovení zastavitelného území v územních plánech obcí, je
významným střetem v území s rozvojem obcí. Podklad je k dispozici v podrobnosti map zobrazujících
parcely, ale ne v podrobnosti katastrální mapy z BPEJ
 OP vodního zdroje II. a III. stupně
 Vodní zdroje
 CHOPAV
 Vodní toky a vodní plochy
 Zátopové území
 Dosud není zpracovaný plán povodí, probíhá zjišťovací řízení k obsahu SEA. Stanoviska úřadů
územního plánování a krajského úřadu nebyly zpracovateli k dispozici. Plán bude významným
podkladem pro vyuţití území, na úseku stanovení ploch pro retenci a rozliv dokonce prvním podkladem
v území. Obsah bude sledován ÚÚP ORP a KÚ. Pro potřeby studie byl nahrazen vymezenými nivními
půdami – viz výše.
 Opatření proti záplavám
 Protipovodňová opatření v oblasti
 Čistota vody
 Nízké znečištění povrchových vod
 Hranice dílčích povodí
 Přírodně hodnotné úseky vodních toků
 Plochy nadprůměrně zorněné, území se zhoršenými podmínkami vodního reţimu
Ochrana přírody a krajiny
 Maloplošně zvláště chráněná území (Národní přírodní rezervace, Národní přírodní památka, přírodní
rezervace)
 Velkoplošná chráněná území (CHKO, Přírodní park)
 NATURA 2000 - ptačí oblasti
 NATURA 2000 - evropsky významné lokality
 Vymezení ÚSES je součástí záměrů - není v platné ÚPD (Nadregionální biocentrum, Regionální
biocentra, Nadregionální biokoridory, Regionální biokoridory, Ochranné pásmo nadregionálního
biokoridoru)
 Biosférická rezervace UNESCO
Zemědělský půdní fond a lesy
 Lesy
 Nejvyšší stupeň přirozenosti lesních porostů
 Oblasti s nadprůměrnou kvalitou zemědělské půdy
Hygiena ţivotního prostředí
 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
 Oblast s funkční ČOV
Veřejná dopravní infrastruktura
 Ţelezniční dráhy
 Silnice I. třídy
 Silnice II. třídy
 Silnice III. třídy
 Intenzity dopravy členěné dle úseků sčítání
199
 Stávající technická infrastruktura
 Oblasti s malou zainvestovaností území inţenýrskými sítěmi
 Oblasti se střední zainvestovaností území inţenýrskými sítěmi
 Oblasti s dobrou zainvestovaností území inţenýrskými sítěmi
 Omezené zdroje podzemní vody na Novohradsku
 Výstavba vodovodů Benešov nad Černou, Horní Stropnice
Struktura občanského vybavení
 Centra osídlení - údaje o občanské vybavenosti nadmístního významu
 Centra základní obsluhy
Sociodemografické podmínky, bydlení
 Index stáří
 Vzdělanostní struktura
 Území s nadprůměrnou vzdělaností
 Oblasti s nadprůměrným přírůstkem obyvatel
 Oblasti s vysokým průměrným věkem populace
 Oblasti s nejvyšší hustotou osídlení
Rekreace
 Přírodní léčebné lázně a lázeňská místa – historické stopy lázeňství jsou součástí výkresu Hodnoty
území
 Oblasti s rekreačním ubytováním
Hospodářské podmínky
 Míra nezaměstnanosti
 Oblasti s nízkou mírou nezaměstnanosti
B.IV. Vyhodnocení záměrů na provedení změn v území
Záměry ZUR
Je dokončen a převzat návrh ZÚR Jihočeského kraje, včetně dokumentace „Posouzení Zásad územního rozvoje
Jihočeského kraje na ţivotní prostředí podle přílohy stavebního zákona (dokumentace SEA)" a jejich hodnocení
na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000) a rozboru udrţitelného rozvoje území. Dne 6. 8.
2008 proběhlo společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle § 32 odst. 2 SZ. Současně bylo
projednáno s příslušnými ministerstvy vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území dle § 37 odst. 4 SZ.
Plochy a koridory v oblasti technické infrastruktury
Popis
Ozn.
Návrh
ZUR
ZUR 1
ZUR 2
VPS
Ee 4
1
ano
ano
-
Ep 23
0
ano
ano
ne
Ep 24
0
ano
ano
ne
Ee 25
1
ano
ano
-
České Velenice
V2
0
ano
ano
ano
Horusice
Lhota u Dynína,
Lomnice n/L – Třeboň
Plavsko
Buková u N. Hradů –
Hamr, Tušť, Rapšach,
Halámky, Krabonoš
Dolní Lhota u Stráţe n/N
5
Přívodní vední 110kV Suchdol nad
Luţnicí – České Velenice
Koridor plynovodu, ÚRVTL
(Kaplice – Horní Stropnice)
Koridor plynovodu, ÚRVTL
(Nové Hrady - České Velenice)
Transformovna s rozvodnou 110/27
kV - České Velenice
Koridor vodovodu
6
Koridor vodovodu
V3
0
ano
ano
ano
7
8
Koridor vodovodu
V 10
0
ne
ano
ano
V 22
0
ne
ano
ano
Koridor vodovodu
V 23
0
ano
ano
ano
Koridor vodovodu
V 24
0
ne
ano
ano
1
4
3
2
9
10
Suchdol n/L – České
Velenice
Svébohy, Rychnov u
N.H., Benešov n.Černou
Údolí u N. Hradů –
České Velenice
200
11
12
Plocha pro objekt vodovodní sítě
Plocha pro objekt vodovodní sítě
V 29
V 31
0
0
0
0
0
0
ano
ano
Břilice
Vyhodnocení : Navrhované koridory budou akceptovány v návrhu
Plochy a koridory v oblasti dopravní infrastruktury
Popis
1
Elektrifikace tratě - Veselí n.L.- Č.Velenice st.hranice
2
Přeloţka I/23 - Kardašova Řečice
3
I/23 - Kardašova Řečice x ţel.trať
4
I/20 - x D3 - Jindřichův Hradec (mimo přeloţky)
5
Veselí - Jindřichův Hradec - hr. kraje
6
IV. ţelezniční koridor - Soběslav - hranice okr.TA/ČB
7
D3 - Tábor Měšice – Veselí n. Luţnicí
8
D3 -Veselí n. Luţnicí (1/2)
IV.TŢK úsek navrţený po stávající ţeleznici
9
(Ševětín - hranice okresu ČB)
10 ZÚR JČK - hladina zur_kor II.tr.
11 Bošilec - Dynín
12 ZUR JCK - hladina vuc kor II.tr.
13 ZÚR JČK - hladina vuc kor II.tr.
14 I/24 - Lomnice nad Luţnicí
15 I/24 - Luţnice x ţelezniční trať
16 I/24 - Roţmberk - Třeboň Gigant
17 I/24 - Suchdol nad Luţnicí x ţelezniční trať
18 I/24 - Suchdol nad Luţnicí- Tušť
19 I/34 - Vranín - Třeboň
20 I/34 - Třeboň - Kopeček - Nová Hlína (homogenizace)
21 1/34 - Dolní Lhota – x II/153
22 I/34 - Lásenice - průtah
23 Lásenice - obchvat
25 Byňov x II/154 -Dvory n. Luţnicí (homogenizace)
26 ZÚR JČK - hladina zur_kor III.tr.
27 Vyšné x II/156 - České Velenice (homogenizace)
28 Vyšné - st. hranice var. západní
33 Ţár - Nové Hrady (homogenizace)
35 I/34 - Vranín - průtah
Označení
D 17
D 11/3
D 11/4
D 11/7
D/K
D 3/3
D 1/2
D 1/3
ZUR 1
ano
ne
ano
ano
ano
ne
ne
ne
ZUR 2
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
VPS
ano
ne
ano
ano
ne
ne
ne
ne
TYP
ZEL_C
SSI
SSI
SSI
ÚR
IV.TZK
D
D
D 3/4
ano
ano
ano
IV.TZK
D 56/2
D 56/3
D 37/1
D 37/2
D 12/1
D 12/2
D 12/3
D 12/4
D 12/5
D 14/3
D 14/4
D 14/5
D 14/6
D /B
D 40
D 64/2
D 64/1
D 66
D 43/4
D 42/12
D 42/11
D 42/10
D 42/9
D 42/8
D 42/7
D 14/2a
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ano
SSII
SSII
SSII
SSII
SSI
SSI
SSI
SSI
SSI
SSI
SSI
SSI
SSI
ÚR
SSII
SSIII
SSIII
SSIII
SSII
SSII
SSII
SSII
SSII
SSII
SSII
SSI
Vyhodnocení : Navrhované plochy a koridory budou akceptovány v návrhu, dle stanovené koncepce rozvoje
mohou být navrţeny další plochy a koridory pro dopravní infrastrukturu.
Rozvojové plochy
Popis
Ozn.
ORP
Vyhod.
ZPF
ÚP
1
Komerční a průmyslová plocha
KP 18
Soběslav
Veselí nad L.
část
ÚP VÚC
Táborsko
2
Sportovně rekreační plocha (golf)
SR 14
Třeboň
ne
3
Sportovně rekreační plocha (lázně Lavana)
SR 15
Třeboň
4
Plocha těţby - územní rezerva (DP
PT 10
Třenoň
Břilice
Domanín
u Třeboně
Branná
ano
-
201
Branná)
Plocha těţby - územní rezerva (DP
Nakolice)
Plochy těţby - územní rezerva (DP
Krabonoš)
PT 12
Trhové Sviny
Byňov, Nakolice,
Štiptoň
-
PT 13
Třeboň
Krabonoš
-
7
Komerční a průmyslová plocha
KP 33
Třeboň
České Velenice
ano
8
Sportovně rekreační plocha - golf
SR 23
Trhové Sviny
Nové Hrady,
Štiptoň
ano
9
Smíšená plocha s převáţně obytnou funkcí
SO 18
Trhové Sviny
Nové Hrady
ano
5
6
ÚP VÚC
N. Hory
Vyhodnocení : Navrhované rozvojové plochy budou akceptovány v návrhu, dle stanovené koncepce rozvoje
mohou být navrţeny další plochy
Vysvětlivky:
Návrh ZUR :
0
Návrh dle jiţ schválené ÚPVÚC
1
Návrh ZÚR JČK
ZUR 1: ano :
Výroková část ZÚR JČK – návrh vykreslen koridorem
ne :
Výroková část ZÚR JČK – návrh vykreslen linií, dle jiţ schváleného ÚPVÚC
ZUR 2: ano :
Odůvodnění – všechny návrhy se budou zobrazovat koridorem
Ozn:
Ee, Ep, V :
Energetika – elektrika, Energetika – plyn, Vodovod
TYP: ÚR :
Územní rezerva
ZEL_C :
Ţelezniční dráha celostátního a mezinárodního významu
IV.TZK :
IV.Tranzitní ţelezniční koridor
SSI – SSIII, D : Silnice I. – III. Třídy, Dálnice
Vyhodnocení záměrů VÚC
ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace
ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace (dále jen „ČBSRA“) je územním plánem schváleným
ještě před revolucí v roce 1989 usnesením vlády České socialistické republiky č. 117/1986 ze dne 10. 6. 1986.
Územní plán byl revidován změnou č. 1 týkající se vedení dálnice D3 (schválena usnesením Zastupitelstva
Jihočeského kraje č. 33/2002/ZK ze dne 5. 3. 2002, kdy závazná část byla vymezena OZV Jihočeského kraje č.
2/2002 ze dne 5. 3. 2002, která nabyla účinnosti k 30. 3. 2002) a změnou č. 2 (schválena usnesením
Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 415/2008/ZK ze dne 16. 9. 2008 a vydána jako opatření obecné povahy, které
nabylo účinnosti dnem 17. 10. 2008) týkající se vymezení koridoru pro IV. tranzitní ţelezniční koridor (dále jen IV.
TŢK) Praha – České Budějovice – Linec a koridorů pro silnice I/20 v úseku České Budějovice – Vodňany a I/34
v úseku České Budějovice – Třeboň. ÚPVÚC ČBSRA ani jeho změny podstatně nezasahují do řešeného území
studie a nakladou na její obsah ţádné zásadní poţadavky, ovlivňují aţ širší vazby řešeného území studie.
ÚP VÚC Novohradské hory
Zpracováno ateliérem A+U DESIGN, spol. s r.o., Fráni Šrámka 1324/24, České Budějovice
Cílem územního plánu velkého územního celku Novohradské hory je dlouhodobý a harmonický rozvoj řešeného
území. Za tímto účelem je řešen rozvoj nadregionálních a regionálních systémů dopravní a technické
infrastruktury tak, aby jejich vzájemné uspořádání a vazby vytvářely podmínky pro rozvoj území, zlepšovaly
kvalitu ţivotního prostředí, zabezpečovaly soulad jednotlivých činností při minimalizaci jejich negativních vlivů,
umoţňovaly racionální vyuţívání neobnovitelných přírodních zdrojů s ohledem na ochranu přírody a krajiny a
přispívaly k zachování kvalitativních ukazatelů obnovitelných přírodních zdrojů. Schválením této územně
plánovací dokumentace dochází rovněţ k posílení právní jistoty subjektů, které působí v řešeném území.
ÚP VÚC Novohradské hory byl schválen usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 58/2006/ZK ze dne 25.
4. 2006. Závazná část byla vymezena obecně závaznou vyhláškou Jihočeského kraje č. 2/2006 ze dne 25. 4.
2006, která nabyla účinnosti dne 27.5.2006. Tato dokumentace byla prověřena podle § 187 odst. 7 zákona č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen NSZ). V aktualizované
dokumentaci byly vyznačeny ty části dokumentace, které jsou i po 1. 1. 2007 povaţovány v souladu s výše
uvedeným ustanovením povaţovány za závazné. Tato aktualizovaná dokumentace je do doby vydání Zásad
územního rozvoje Jihočeského kraje závazná pro rozhodování v území.
202
ÚPVÚC Jindřichohradecko
Zpracováno Projektovým ateliérem AD s.r.o. Husova 4, České Budějovice.
Cílem územního plánu velkého územního celku Jindřichohradecko je dlouhodobý a harmonický rozvoj řešeného
území, navrţení optimálního vyuţití tohoto území. Za tímto účelem je řešen rozvoj nadregionálních a regionálních
systémů dopravní a technické infrastruktury tak, aby jejich vzájemné uspořádání a vazby vytvářely podmínky pro
rozvoj území, zlepšovaly kvalitu ţivotního prostředí, zabezpečovaly soulad jednotlivých činností při minimalizaci
jejich negativních vlivů, umoţňovaly racionální vyuţívání neobnovitelných přírodních zdrojů s ohledem na
ochranu přírody a krajiny a přispívaly k zachování kvalitativních ukazatelů obnovitelných přírodních zdrojů.
Územní plán velkého územního celku Jindřichohradecko byl schválen usnesením Zastupitelstva Jihočeského
kraje č. 258/2005/ZK ze dne 13. září 2005. Tato dokumentace byla prověřena podle § 187 odst. 7 zákona č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen NSZ). V aktualizované
dokumentaci byly vyznačeny ty části dokumentace, které jsou i po 1. 1. 2007 povaţovány v souladu s výše
uvedeným ustanovením povaţovány za závazné. Tato aktualizovaná dokumentace je do doby vydání Zásad
územního rozvoje Jihočeského kraje závazná pro rozhodování v území.
Přehled a vyhodnocení ÚPP a ÚPD obcí v řešeném území
Obec s rozšířenou působností České Budějovice
Obec
Řěšené
území
Bošilec
Pořizovatel
Zhotovitel
Stav prací
Datum
všechna k.ú. ÚPO
Okresní úřad
Č. Budějovice
Koncept odevzdání
12.10.2001
Dynín
všechna k.ú. ÚPO
Obecní úřad
Dynín
Ing. arch. Stanislav Kovář
ÚP ST UDIO
ÚP ST UDIO
Nabytí
účinnosti
26.3.2004
Libín
všechna k.ú. ÚPO
Okresní úřad
Č. Budějovice
Ing. arch. Václav Štěpán
Architektonický ateliér Štěpán
Nabytí
účinnosti
10.5.1999
Mazelov
všechna k.ú. ÚPO
Okresní úřad
Č. Budějovice
Ing.arch. Vladimír Děrda
Zadání schválení
2.4.2002
Pořizovatel
Zhotovitel
Stav prací
Datum
Okresní úřad
Jindřichův
Hradec
Městský úřad
J. Hradec
Okresní úřad
J. Hradec
Městský řad
J. Hradec
Městský úřad
J. Hradec
Okresní úřad
J. Hradec
Městský úřad
J. Hradec
Okresní úřad
J. Hradec
Ing.arch. ŠTĚPÁN VÁCLAV
Ing. arch. Zuzana Hudcová ATELIER H
Typ
Změny
Ano (1)
Obec s rozšířenou působností Jindřichův Hradec
Obec
Řěšené
území
Hatín
všechna k.ú. ÚPO
Typ
Kardašova
všechna k.ú. ÚP
Řečice
Kardašova k.ú. Kardaš.
ÚPN SÚ
Řečice
Řečice
Pístina
všechna k.ú. ÚPO
Plavsko
všechna k.ú. ÚPO
Ratiboř
všechna k.ú. ÚPO
Roseč
všechna k.ú. ÚPO
Stráţ nad
Neţárkou
k.ú. Stráţ n.
ÚPN SÚ
Neţárkou
Návrh zahájení
projednání
Průzkumy a
rozbory
Návrh SURPMO, a.s.
schválení
Urbanis. středisko Brno, spol. s r.o. Nabytí
Ing.arch. ACKERLE PAVEL
účinnosti
Souborné
Ing. arch. Jaroslav Daněk
stanovisko
Ing. arch. Štěpánka Ťukalová
Nabytí
UA Projekce
účinnosti
Souborné
stanovisko
ÚP ST UDIO
Ing. arch. Oldřich Tichý
Návrh projektová kancelář
schválení
Změny
24.1.2001
17.12.2007
1.11.1994
Ano (2)
1.1.2006
Ano (1)
14.9.2006
24.12.2004 Ano (1)
9.2.2006
2.10.1997
Ano (2)
Změny
Obec s rozšířenou působností Kaplice
Obec
Řěšené
území
Typ
Benešov n.
všechna k.ú. RP
Černou
Dolní
Dvořiště
všechna k.ú. ÚPO
Pořizovatel
Obecní úřad
Benešov nad
Černou
Obecní úřad
Dolní Dvořiště
Zhotovitel
Stav prací
Datum
SP STUDIO, s.r.o.
Ing.arch. Rampas Jiří
Návrh schválení
9.9.2004
Nabytí
účinnosti
4.3.2006
203
Malonty
všechna k.ú. ÚPO
Pohorská
Ves
všechna k.ú. ÚPN SÚ
Obecní úřad
Malonty
Okresní úřad
Č.Krumlov
Nabytí
účinnosti
Návrh schválení
Zhotovitel
Stav prací
11.1.2007
26.10.1998 Ano (1)
Obec s rozšířenou působností Soběslav
Řěšené
Typ
Pořizovatel
území
Veselí n. k.ú. Veselí nad
Okresní úřad
ÚPN SÚ Tábor
Luţnicí
Luţnicí
Městský úřad
Vlkov
všechna k.ú.
ÚPO
Soběslav
Obec
Návrh Stavoprojekt České Budějovice, s.p. schválení
Zadání Ing. arch. Jaroslav Daněk
schválení
JAROSLAV
Datum
Změny
1.10.1989
Ano (2)
28.12.2006
Obec s rozšířenou působností Trhové Sviny
Obec
Řěšené území Typ
k.ú. Bedřichov
u H.Stropnice,
Dlou.Stropnice,
Horní
Hor.Stropnice,
Stropnice Paseky u Horní ÚPN SÚ
Stropnice,
Šejby
Hranice
všechna k.ú.
ÚP
Jílovice
všechna k.ú.
ÚP
Kamenná všechna k.ú.
ÚPN SÚ
k.ú. Byňov,
Nové Hrady,
Štiptoň, Údolí ÚPN SÚ
u N.Hradů
k.ú. Olešnice u
Olešnice Trhových
ÚPN SÚ
Svinů
Nové
Hrady
Pořizovatel
Zhotovitel
Stav prací
Datum
Změny
Okresní úřad
Č. Budějovice
A+U DESIGN, spol. s r.o.
Ing.arch. Polcarová Dagmar
Návrh schválení
25.2.1998
Ano (1)
Městský úřad
Trhové Sviny
Městský úřad
Trhové Sviny
Městský úřad
Trhové Sviny
SP STUDIO, s.r.o.
Ing.arch. Rampas Jiří
ÚP ST UDIO
Souborné
stanovisko
Návrh vydání
Návrh schválení
Okresní úřad
Č. Budějovice
Návrh schválení
1.11.1995
M ěstský úřad
Trhové Sviny
Návrh schválení
1.10.1995
Návrh vydání
25.12.2007
Návrh schválení
1.7.1998
Petříkov
všechna k.ú.
ÚP
Městský úřad
Trhové Sviny
Ţár
všechna k.ú.
ÚPN SÚ
Městský úřad
Nové Hrady
Ing.arch. ŠTĚPÁN VÁCLAV
6.12.2006
19.12.2007
28.5.1998
Ano (1)
Ano (1)
Obec s rozšířenou působností Třeboň
Obec
Řěšené
území
Cep
všechna k.ú. ÚPO
České
Velenice
Zhotovitel
Stav prací
všechna k.ú. ÚPO
UA Projekce ŠTĚPÁNKA
Městský úřad
České Velenice UA Projekce
Domanín
všechna k.ú. ÚPO
Okresní úřad
J. Hradec
Dunajovice
Okresní úřad
všechna k.ú. ÚPN SÚ J. Hradec
Dvory
n.Luţnicí
všechna k.ú. ÚPO
Okresní úřad
J. Hradec
Frahelţ
všechna k.ú. ÚPO
Okresní úřad
J. Hradec
Halámky
všechna k.ú. ÚPO
Zadání schválení
Nabytí
účinnosti
Koncept ukočení
projednání
Návrh stanovisko
NOÚP
Souborné
stanovisko
Návrh zahájení
projednání
Nabytí
účinnosti
Návrh schválení
Hamr
Typ
Pořizovatel
Městský úřad
Třeboň
Okresní úřad
Ing.arch. Václav Bouška
URBIS
Datum
Změny
28.4.2003
8.8.2005
24.7.2002
10.8.2000
14.1.2004
19.8.2002
26.12.2004
9.12.1993
204
Nová Ves
nad Luţnicí
Okresní úřad
J. Hradec
Okresní úřad
všechna k.ú. ÚPO
J. Hradec
Okresní úřad
Okresní úřad
Okresní úřad
všechna k.ú. ÚPO
J. Hradec
Okresní úřad
Nová Ves
nad Luţnicí
všechna k.ú. ÚPO
Novosedly
n.Neţárkou
Okresní úřad
Ponědraţ
všechna k.ú. ÚPO
Ponědráţka
Okresní úřad
Rapšach
všechna k.ú. ÚPO
Okresní úřad
J. Hradec
Smrţov
všechna k.ú. ÚPO
Okresní úřad
J. Hradec
Staňkov
Okresní úřad
Chlum u
Třeboně
Klec
Lomnice
n.Luţnicí
Luţnice
Majdalena
Suchdol
n.Luţnicí
Třeboň
Obecní úřad
Suchdol n. Luţ.
Návrh - stanovisko NOÚP
Nabytí
účinnosti
Návrh Stavoprojekt Č.Budějovice,s.p. schválení
Ing.arch. Václav Štěpán Návrh Architektonický ateliér Štěpán schválení
Nabytí
účinnosti
Ing.arch. Stanislav Kovář
Návrh ÚP ST UD IO
schválení
Koncept Ing. arch. Štěpánka Ťukalová
zahájení
projednání
Ing.arch. Václav Štěpán
Nabytí
účinnosti
Koncept Ing.arch. Stanislav Kovář
zahájení
ÚP ST UD IO
projednání
Koncept Ing. arch. Štěpánka Ťukalová
zahájení
projednání
Koncept Projektový ateliér AD s.r.o.
zahájení
projednání
Návrh Ing.arch. Václav Štěpán
zahájení
projednání
Návrh TERPLAN
ukončení
Ing.arch. Kolářová Bohuslava
projednání
A+U DESIGN, spol. s r.o.
Návrh Ing.arch. Polcarová Dagmar
schválení
Okresní úřad
J. Hradec
SURPMO, a.s.
všechna k.ú. ÚPO
k.ú. Suchdol
n. Luţ., Tušť ÚPN SÚ
k.ú . Břilice,
Holičky u
Staré Hlíny, SÚP
Třeboň
Městský úřad
Třeboň
Okresní úřad
J. Hradec
Ing.arch. Václav Štěpán
Návrh schválen
16.10.2003 Ano (1)
21.10.2004
8.11.1994
Ano (3)
1.7.1996
Ano (4)
28.12.2004
19.1.2000
Ano (1)
1.10.2006
12.2.2000
Ano (1)
27.8.2002
13.4.1999
5.2.2002
19.4.2002
4.10.2000
12.8.2002
1.12.1979
Ano (4)
Vyhodnocení :
Všechny obce v řešeném území mají schválené nebo rozpracované územní plány, případně jejich změny. Tyto
územní plány a jejich navrţené rozvojové plochy (zejména rozvojové plochy zastavitelného území) jsou součástí
vyhodnocení a jsou zahrnuty do grafické části ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a ve
výkresu Záměrů na provedení změn v území. Územní plány obcí převáţně řeší rozvojové plochy pro bydlení,
respektive smíšené bydlení. Tyto plochy jsou ve většině případů značně předimenzované, coţ je obrazem toho,
ţe obce nedisponují volnými pozemky ve vlastnictví obce, na nichţ by mohly realizovat svůj rozvoj. Proto se
v územních plánech objevuje více rozvojových ploch, tak aby byl umoţněn variabilní a variantní rozvoj obce podle
aktuálního stavu v území a ochoty soukromých vlastníků uvolnit pozemky pro rozvoj obce.
Výpis obcí s velkým rozsahem návrhových ploch v porovnání s velikostí obce a dlouhodobým
demografickým vývojem : Veselí nad Luţnicí, Vlkov nad Luţnicí, Kardašova Řečice, Lomnice nad Luţnicí,
Kolenec, Novosedly nad Neţárkou, Třeboň, Domanín u Třeboně, Suchdol nad Luţnicí, Štiptoň, Benešov
nad Černou, Malonty, Pohoří na Šumavě.
V ÚPD jsou rovněţ řešeny (zpravidla u větších sídel) rozvojové plochy pro občanskou vybavenost, výrobu a
sklady a plochy a plochy pro rekreaci.
205
B.V. Zjištění (konzultace s pracovníky městských úřadů,
výsledek anketních průzkumů a pracovních jednání)
Zjištění prostřednictvím workshopů, rozhovorů zaměřených na majitele rekreačních zařízení, zákazníky, občany,
představitele samospráv budou uskutečněny v další části prací na zakázce.
Terénní průzkum byl prováděn v průběhu celé fáze analýz, především z důvodu zpracování kapitoly „Hodnoty”.
V jeho rámci byla pořízena fotodokumentace.
Pro účely analýzy budou zjišťovány tyto skutečnosti na úrovni samospráv:
 rozhovory s představiteli samospráv
 vyhodnocení současného územního plánu - územní plány, jakoţto platná územně plánovací
dokumentace, představovala pro studii zásadní podklad. Do výkresu záměrů z nich byly převzaty
rozvojové plochy strukturované dle funkce.
206
C. ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE
C.I. Vyhodnocení SWOT
C.I.a Zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území
prostřednictvím SWOT analýzy
1. Horninové prostředí a geologie
SILNÉ STRÁNKY
 v území je dostatek stavebních surovin (kámen, štěrkopísek)
 geologicky stabilní území (bez sesuvných území)
SLABÉ STRÁNKY
 relativně niţší geologické prozkoumání území
 na území Třeboňska Novohradska nejsou významnější loţiska nerostných surovin mimo písku a
rašeliny
 v některých částech jsou oblasti s výskytem radonu
 omezení pro novou těţbu na území CHKO
PŘÍLEŢITOSTI
 moţnost plynulé těţby písků, jde o zdroje nadmístního významu
HROZBY
 otevření velkého mnoţství nových těţebních lokalit a následné sníţení atraktivity území
2. Vodní reţim
SILNÉ STRÁNKY
 celkově dostatek zdrojů podzemní vody
 dostatek zdrojů povrchové vody
 vodácké sporty na řece Luţnici – turistický ruch
 ochrana vodních zdrojů
 zadrţování vody v povodí v rybnících
 preference pasívních protipovodňových opatření
SLABÉ STRÁNKY
 bilanční napjatost zdrojů povrchové vody v severovýchodní části Novohradska
 kvalita vody v Luţnici, Neţárce a Stropnici (III. aţ IV. třída), eutrofizace povrchových vod v důsledku
nadměrného přísunu zejména dusíku a fosforu z plošných zdrojů
 přísun pesticidů do povrchových a případně podzemních vod ze zemědělství
 povodně
 zazemňování rybníků a vodních toků
 nedostatečná údrţba vodních toků a doprovodných dřevinných porostů
 plošně rozsáhlé odvodnění zemědělských pozemků zejména na Třeboňsku
 nadměrné čerpání podzemních vod v Třeboňské pánvi
 intenzifikační formy hospodaření v rybnících
 nedostatečné plánování výstavby nových vodních nádrţí vhodné velikosti a přirozeného aţ přírodě
blízkého charakteru, jeţ nekoliduje se stávajícími přírodními a krajinnými hodnotami
PŘÍLEŢITOSTI
 prověření moţnosti výstavby nové vodní nádrţe Kamenná (zásobárna kvalitní vody, vzroste turistická
atraktivita území, zabezpečení zdrojů povrchové vody, protipovodňová ochrana)
HROZBY
 zvyšující se eutrofizace v tocích a s tím související negativní jevy (rozvoj řas a sinic, „kvetoucí voda“),
v naprosté většině sledovaných vodních útvarů povrchových i podzemních vod je potenciálně
nevyhovující nebo nevyhovující výchozí stav jakosti a nepříznivý výhled do roku 2015.
 nekontrolovaná likvidace splaškových vod z obcí bez ČOV
207
3. Hygiena ţivotního prostředí
SILNÉ STRÁNKY
 většina území s velmi nízkou akustickou zátěţí
 jedno z nejméně imisně zatíţených území z hlediska většiny hlavních škodlivin v ovzduší (ţádné zvláště
velké zdroje znečišťování ovzduší, málo velkých zdrojů)
 území bez skládek nebezpečných odpadů
 ţádné objekty nebo zařízení s nebezpečnými látkami zařazené do skupiny A, B v řešeném území
 nejsou zde staré ekologické zátěţe, problémové lokality jiţ sanovány
SLABÉ STRÁNKY
 hluková zátěţ v sídlech v blízkém okolí silnic I. a II. třídy (viz.tabulková část hygieny ţivotního prostředí)
 hluková zátěţ v sídlech v okolí ţeleznice
 SOHORS spol. s r. o.
 Zemědělské obchodní druţstvo Borovany – Farma Hranice
 AGRO – D,a.s.- výkrmna br. kuřat
 Bohemia Regent a.s.
 BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec a.s.
 ČESKÉ SKLO A PORCELÁN SF s.r.o.
 Ing. Jan Kačerovský, K + K BŘILICE-GIGANT – VKT Břilice
 Ivanka Šenkýřová – FARMA CIKAR
 Jan Pučera – drůbeţárna
 K + K BŘILICE-GIGANT, spol. s r.o. – výkrmna Klikov
 Lázně Aurora s.r.o. – kotelna
 Martin Wolf – CLINT – farma Ţíteč
 Moeller Elektrotechnika s.r.o.
 Ponědraţ s.r.o. – výkrm prasat Lhota
 R.A.B. spol. s r.o. – UCH prasnic Halámky
 R.A.B. spol. s r.o. – ŠVCH prasnic Frahelţ
 R.A.B. spol. s r.o. – výkrmna Gigant
 Rybářství Třeboň, a.s. – farma drůbeţe Mokřiny
 Teplospol a.s. – KO01CH
 Technické sluţby Třeboň, s.r.o. – skládky odpadů Stráţ nad Neţárkou
 Zemědělské obchodní druţstvo Borovany – drůbeţárna
 ŢOS České Velenice CZ a.s. – kotelna, lakovna
 Ing. Jan Kačerovský, K + K BŘILICE-GIGANT – VKT Dunajovice
 Grena a.s
 PAVUSI a.s. – pobočka Veselí nad Luţnicí
 RWE Transgas Net, s.r.o. – Kompresní stanice Veselí/Luţ.
 vysoké koncentrace troposférického ozónu v ovzduší s negativním vlivem na zdraví lidí i na vegetaci a
ekosystémy
 zhoršující se kvalita ovzduší v obcích v důsledku vytápění pevnými palivy a narůstajícího automobilismu
 obtíţná (ekonomicky i provozně) likvidace odpadů v řídce osídlených oblastech při vysokých nárocích
na čistotu a kvalitu ţivotního prostředí
PŘÍLEŢITOSTI
 sníţení hlukové a imisní zátěţe v sídlech prostřednictvím modernizace, elektrifikace a dostavby
ţeleznic, zavedení integrovaného dopravního systému a budování protihlukových opatření v rámci
řešení rekonstrukce silnic I. a II. třídy
 vyuţívání technologií s nízkou produkcí emisí při obnově zdrojů vytápění (tepelná čerpadla, vysoce
účinné spalování dřeva a biomasy, plynofikace)
 vyuţití místních zdrojů (dřevo, biomasa)
 maximální míra třídění při likvidaci odpadů, moţnost biologicky rozloţitelný odpad likvidovat v místě
(kompostování)
HROZBY
 zvyšování hluku v centrech obcí v okolí silnic I. a II. třídy zejména při růstu intenzity tranzitní dopravy
 riziko rušení fauny hlukem při rozšiřování rekreačních aktivit do přírodně cenných oblastí
208

zvyšování koncentrací benzo(a)pyrenu a prachu (PM10) v ovzduší v obcích s vytápěním domácností
pevnými palivy a s větší intenzitou dopravy
4. Ochrana přírody a krajiny
SILNÉ STRÁNKY
 plošně rozsáhlá a územně ucelená ochrana přírody a krajiny na značné části území
 významné dochované přírodní plochy
 dochované čitelné znaky kulturní krajiny (zachovalé kulturní a technické památky v krajině)
 mezinárodní význam chráněných území
 výskyt a existence mnoha vzácných druhů ţivočichů a rostlin
 vysoký koeficient ekologické stability na většině území v porovnání s Jihočeským krajem
 velmi hustá síť nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů
 vymezení ploch s reţimem samovolného vývoje přírodních ekosystémů
SLABÉ STRÁNKY
 na značné části území přerušená kontinuita osídlení, přerušený vztah, souţití s krajinou
 změny koncepce řízení ochrany v chráněných územích
 dočasné, ale dlouhodobé narušení krajinného rázu narůstající sukcesí
PŘÍLEŢITOSTI
 více ukázat na hodnoty území, přírodní cestovní ruch (natural-based tourism)
 návrat původních druhů
 zachování vysoké druhové rozmanitosti (genetická banka)
HROZBY
 kulturní krajina bez lidí
 tlak na takovou rozvolněnost zástavby, která by neumoţňovala její efektivní zajištění veřejnou
infrastrukturou
 neodpovídající nárůst plochy zastavěného a zastavitelného území
 sníţení estetické hodnoty krajiny
 nevratné poškození přírodních hodnot v území kvůli neřízenému a nesystémovému rozvoji urbanizovaného území
 necitlivě řešené dopravní a technické stavby (silnice, ţeleznice, větrné a solární elektrárny apod.)
 výhledové vodní nádrţe
 intenzivní exploataci přírodních zdrojů
5. ZPF a PUPFL
SILNÉ STRÁNKY
 relativně čisté prostředí na značné části území vytvářející dobrou image zemědělské produkce
(bioprodukty)
 atraktivní krajina – vyváţený poměr ploch lesů, vody a volných ploch
 relativně vysoká vláhová jistota (v kontextu dlouhodobého poklesu průměrných ročních sráţkových
úhrnů v ČR)
 dostatek travní píce z trvalých travních porostů
 vysoká lesnatost území
 dlouhodobě se zvyšující podíl lesů na území
 poměrně vysoký průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů
 lesní porosty v území výrazně plnící mimoprodukční funkce
 velmi vysoká produkční potence dřevní hmoty
 dřevo jako obnovitelný zdroj paliva
 lesy jako zázemí pro myslivost
SLABÉ STRÁNKY
 chladnější podhorské klima na části území částečně omezuje spektrum plodin vyuţitelných pro
zemědělské hospodaření
 nízká přirozená úrodnost půdy
 zranitelnost půd na svazích vodní erozí (Novohradsko)
 obtíţně vyuţitelné (či nevyuţitelné) chátrající pozůstatky velkovýrobních zemědělských podniků
209










nedostatečně rozvinutá soustava menších zemědělských podniků (farem) s citlivým přístupem k půdě a
krajině a se starými zkušenými hospodáři, majícími úzké osobní vazby k půdě a krajině
odliv práceschopné, kvalifikované (a ochotné pracovat) pracovní síly ze zemědělství v dané oblasti
obtíţná dostupnost řady pozemků v ZPF pro zemědělskou mechanizaci díky špatnému stavu silniční a
cestní sítě
nárůst podílu neobhospodařovaných ploch
zásahy do managementu zemědělských ploch (doby sečení, apod.) ze strany orgánů ochrany ŢP
problematické vypořádání restitučních nároků (rozpor mezi formou privatizace půdy a zájmem na
obnově farem, majetková drţba, nárůst podílu cizích vlastníků bez vztahu k regionu)
nevhodná dotační politika státu (neumoţňující efektivní vznik či obnovu přirozených a udrţitelných
malých rodinných farem, nefunkční politika dotací na údrţbu krajiny, apod.)
vysoké zastoupení smrku v současné druhové skladbě
nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů
útlum nebo zánik malých regionálních dřevozpracujících kapacit
PŘÍLEŢITOSTI
 moţnost vytvářet rozsáhlé pastevní areály
 sílící poptávka po bioproduktech
 agroturistika (ubytovací kapacity, místní speciality)
 vyuţití ploch trvalých travních porostů, extenzivní způsoby chovu skotu
 dotace do zemědělství, resp. na trvale travní porosty
 kontrolovaný chov vysoké zvěře (v prostorných uzavřených areálech)
 chov pstruhů
HROZBY
 tendence k dalšímu okyselování půd (zranitelnost rozpouštěním a vymýváním vápníku a hořčíku,
neprovádění vápnění půdy)
 opouštění zemědělské půdy (ukončení hospodářské činnosti, týká se zejména lokalit odlehlých, obtíţně
přístupných, následuje nastartování prvních sukcesních stadií, rozšiřování náletu dřevin, ve výsledku
ztráta kulturního charakteru krajiny)
 vznik nových velkokapacitních zemědělských zařízení (vlivem subvencování, změně poptávky,
biopaliva apod.)
 zanedbání a devastace vybudovaných melioračních staveb
 zábory lokálně kvalitní zemědělské půdy pro budování údolních nádrţí, případně pro zástavbu
 zvyšující se rozkolísanost charakteru počasí (přívalové deště, vichřice a orkány, rozkolísanost sráţek,
apod.), zvětšující pravděpodobnost hospodářských ztrát na pěstovaných plodinách
 zorňování trvalých travních porostů (pro pěstování obilí a energetických plodin)
 necitlivá koncentrace všeho druhu, v zemědělství zejména chovu skotu a skladovacích kapacit
 chov prasat ve větším měřítku a následná problematická likvidace kyselé prasečí kejdy
 velmi vysoké početní stavy volně ţijící vysoké zvěře
 nárůst podílu vlastníků se sídlem mimo region bez hlubšího vztahu k lokalitě, kde vlastní zemědělské
pozemky
 nezájem o dřevo jako palivo (návrat, resp. setrvání u uhlí, jako levnějšího a dostupnějšího topného
média)
 neúměrně vysoký tlak na hospodářské vyuţívání lesních ploch a pro účely zatraktivnění území pro
cestovní ruch
 nevyváţený a příliš striktní přístup orgánů ochrany ţivotního prostředí k lesnímu hospodářství
6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura
SILNÉ STRÁNKY
 výhodná poloha oblasti s ohledem na evropské dopravní trasy tranzitní dopravní koridory, které
řešeným územím prochází a napojuje je na vnitrozemí - silnice I/34 (E551) a I/24
 další dopravní koridory napojují řešené území na další vnější centra, nemají ale tranzitní charakter:
jedná se především o tah (České Velenice) – Nové Hrady – České Budějovice.
 základní silniční a ţelezniční síť zpřístupňující území
 stabilizovaná síť silnic I., II. a III. třídy odpovídající současné struktuře osídlení
 zavedené systémy pro rekreační obsluhu území (skibusy, cyklobusy z jihočeských aglomerací)
například pro vodácký sport
 vysoký podíl obyvatel napojených na čistírny odpadních vod a kanalizaci na území CHKO
210
SLABÉ STRÁNKY
 špatná dopravní dostupnost okrajových částí
 špatné parametry místních komunikací
 špatný stav dílčích úseků silnic, řada bodových závad, problémy s údrţbou, pomalé zkvalitňování
parametrů
 špatný stav ţelezničních tratí v území (špatný stav tratí, chybějící elektrizace, nevhodná kolejová
vozidla, nízká cestovní rychlost) a stagnace, resp. zhoršování tohoto stavu
 problematická dopravní obsluţnost některých obcí nedosahující standardy kraje
 sezónnost cestovního ruchu přinášející velké výkyvy v poţadavcích na dopravní obsluţnost
 vysoké nároky na kapacitu silniční nákladní dopravy (písek, rašelina, kámen)
 ochranný reţim CHKO omezující další aktivity cestovního ruchu (např. pěší turistika, vyhlídkové lety)
 problematická sjízdnost silnic v zimním období (málo techniky, zákaz solení silnic v zimě, hodně sněhu)
 nedostatek parkovišť
 absence mezinárodních česko-rakouských příhraničních cyklotras
 špatné značení cyklotras, chybějící úseky cyklostezek, lokální souběhy a konflikty cyklistů s turisty a
cyklistů s automobily
 nedostatečné zdroje pitné vody v některých oblastech, lokální soustavy a zdroje pitné vody na hranici
kapacity
 stále nedostatečná likvidace splašků v celém území v letní sezóně, nenapojení izolovaných enkláv,
chatových osad, kempů na kanalizaci a ČOV
 různá kvalita a stáří existujících kanalizačních a vodovodních řadů
 velice malá plynofikace sídel
 stále ještě vysoký podíl uhlí a dříví jako topného média
 chybějící technická infrastruktura v malých sídlech
 z hlediska poţární ochrany dojíţďkové vzdálenosti neodpovídají potřebám v území
 nedostatečné zokruhování vedení VN a NN.
 nepropojenost informačních systémů
PŘÍLEŢITOSTI
 zlepšení parametrů silnic
 moţnost rozvoje integrovaného dopravního systému (včetně návaznosti na obdobné systémy
v Rakousku)
 propojení páteřních cyklotras a turistických tras s bohatě rozvinutou sítí v Rakousku
 modernizace ţelezničních tratí
 zvýšení atraktivity oblasti pro rozvoj cestovního ruchu výstavbou nových malých lyţařských vleků
 výstavba odstavných stání pro automobily
 vytváření podmínek a budování infrastruktury umoţňující preferenci ekologicky příznivých druhů osobní
dopravy (ţelezniční, vodní, pěší, cyklistická, in-line brusle, apod.)
 vytvoření podmínek pro zvýšení podílu nákladní ţelezniční dopravy a omezení kamionové přepravy
v oblasti (zejména přepravy písků, rašeliny a dřevní hmoty)
 zlepšení stavu a značení cyklistických tras a turistických stezek
 podmínění povolování nových investic (bydlení, cestovní ruch) vyřešením zásobování pitnou vodou,
plynofikace, likvidace odpadů a splaškových vod (např. prostřednictvím územně plánovacích smluv)
 stanovení velmi vysokých nároků na kvalitu vyčištěné splaškové vody, centrální způsob čištění
odpadních vod, napojení také chatových osad na ČOV
 podpora projektů vyuţívající místní zdroje energií (biomasa, pelety, tep. čerpadla) pro nová zařízení
(bydlení, občanská vybavenost, zařízení cestovního ruchu)
 další rozvoj ICT, vytvoření společného informačního systému v regionu pro místní obyvatele i
návštěvníky
HROZBY
 nedostatek finančních zdrojů (EU, státní fond dopravní infrastruktury, rozpočet státu a kraje) pro
realizaci větších infrastrukturních projektů v oblasti
 nepovolování výstavby nové infrastruktury z důvodů striktní ochrany ţivotního prostředí (reţim ve
zvláště chráněných územích, ÚSES, krajinný ráz apod.)
 přistoupení na takové kompromisy (z důvodu ochrany ţivotního prostředí, kulturních hodnot,
obyvatelstva) u nových záměrů infrastruktury, v jejichţ důsledku se stanou provozně nerentabilní
211







nárůst dopravy obecně při zvyšování počtu obyvatel a rozvoji cestovního ruchu
nárůst individuální automobilové dopravy na úkor rozvoje veřejné dopravy
další útlum veřejné dopravy (nedostatek financí na podporu prodělečných linek, málo linek, špatné
spojení, málo obyvatel, málo pasaţérů)
nárůst nákladní automobilové dopravy při nevybudování ţelezničních alternativ
západní část území je limitována současným stavem technické infrastruktury neumoţňujícím bez
potřebných investic další rozvoj cestovního ruchu
nedostatek prostor pro nové skládky TKO, nutnost likvidace odpadů mimo řešené území, prodraţení
likvidace odpadů
nekontrolovatelná výstavba slunečních a větrných elektráren (podlehnutí tlaku investorů vyvolaného
deformovaným trţním prostředím)
7. Sociodemografické podmínky
SILNÉ STRÁNKY
 dlouhodobě kladná bilance přirozené měny obyvatelstva oproti ČR
 celkový počet obyvatel lze označit za mírně vzrůstrající
 relativně nízký věkový průměr populace ve srovnání s Jihočeským krajem i ČR
 kvalitní ţivotní prostředí
 nemocnice v přijatelné dojíţďkové vzdálenosti (České Budějovice, Jindřichův Hradec a další nestátní
zdravotnická zařízení v Třeboni)
 stabilizovaný systém základního školství a sociální péče
SLABÉ STRÁNKY
 perifernost oblasti, špatná dopravní dostupnost
 narušení přirozené kontinuity vývoje a hierarchie osídlení po 2. světové válce, fyzický zánik nebo
zanedbanost řady sídel (v historii trojí odsun obyvatelstva z regionu)
 mimořádně nízká hustota zalidnění a vysoký počet malých vesnic
 celorepublikový trend vylidňování venkova
 velké sezónní kolísání počtu trvalého a přechodného obyvatelstva (sezóny jsou dosti krátké)
 v části pohraničí je velký podíl nepůvodního obyvatelstva a jeho slabší identifikace s regionem (absence
původních vztahů a vazeb ke svému rodišti, bydlišti, majetku, apod.)
 obecně niţší adaptabilita a aktivita místního obyvatelstva (z důvodů níţe uvedených)
 podprůměrná vzdělanost obyvatelstva a podprůměrné tempo jejího zvyšování
 nedostatek středního školství
 nízká průměrná mzda, niţší dynamika jejího růstu ve srovnání s krajskou nebo národní úrovní
 nízká kupní síla obyvatelstva
 nedostatek kvalifikované pracovní síly
 migrační ztráty obyvatelstva (zejména vzdělanějšího)
 vysoká zaměstnanost v primární sféře
 lokálně vysoká nezaměstnanost
 sezónní kolísání míry nezaměstnanosti
 problematické udrţení základního školství
 vysoký počet obyvatel dojíţdějící za prací
 nedostatečná péče o seniory (zejména chybí domy s pečovatelskou sluţbou)
 dlouhé dojíţdění za prací, občanskou vybaveností, sociálními sluţbami a komplexním zdravotnictvím
PŘÍLEŢITOSTI
 příliv nových obyvatel střední a vyšší vrstvy z ČR
 zkrácení časů dojíţďky za prací a vyšší občanskou vybaveností díky investicím do dopravní
infrastruktury
 přeshraniční spolupráce ve školství a následné uplatnění generace mající dostatečné jazykové znalosti
a neovlivněné „ţeleznou oponou“
 postupný, i kdyţ pomalý, nárůst vzdělanosti obyvatelstva
 rozvoj středního školství, orientovaného zejména na cestovní ruch a sluţby
 vytvoření podmínek pro seberealizaci mladých, aktivních, podnikavých
 intenzivnější spolkový ţivot
HROZBY
212



pokračování a akcelerace sociální i prostorové segmentace obyvatelstva s tendencí k segregaci
jednotlivých vrstev a skupin obyvatel
pokračující odchod vzdělaných, aktivních a podnikavých lidí z důvodů nemoţnosti uplatnit se
stagnace oblasti a zvyšování podílů obyvatel spoléhajících se na paternalismus veřejné a státní správy
výměnou za omezení vyplývajících ze zvýšené ochrany ţivotního prostředí
8. Bydlení
SILNÉ STRÁNKY
 zdravé ţivotní prostředí v porovnání s celostátním průměrem
 zájem o trvalé bydlení (vč. tzv. druhého bydlení), zájem o trvalé bydlení ze strany občanů vyspělých
států EU (v souvislosti s jevy jako je stárnutí populace, migrace, hospodářské recese, důsledky změny
klimatu, obavy se zvýšení hladiny oceánů v Holandsku apod.)
SLABÉ STRÁNKY
 nízká kvalita domovního fondu mimo hlavní a atraktivní střediska
 vysoké procento bytového fondu v některých oblastech je vyuţíváno pro rekreaci, nikoliv pro trvalé
bydlení
 obtíţná dostupnost občanského vybavení zvláště v zimním období v části Novohradska
 dlouhá dojíţďková vzdálenost sociální péče a komplexní péče
 nevyváţená struktura vybavenosti regionálních a mikroregionálních center
PŘÍLEŢITOSTI
 pokračující růst zájmu o trvalé bydlení ze strany bohatých občanů ČR a občanů vyspělých států EU
v regionu
 zájem o trvalé bydlení (po napojení na letiště a nadřazenou dopravní síť)
 trend vlastnit druhé bydlení v turisticky velmi atraktivní lokalitě na „dobré adrese“
 zvyšující se počet bohaté vrstvy obyvatel v ČR, kteří si mohou dovolit druhé bydlení v rekreačně
atraktivní lokalitě
 uměřená obnova zaniklých sídel
 zlepšování dopravní, technické a občanské infrastruktury v regionu
 zvýšené potřeby, nároky a podnikatelské aktivity nové „bohaté“ vrstvy vyvolají poptávku po dalších
pracovních místech (zejména ve sluţbách a občanské vybavenosti) a tím vytvoří podmínky pro příchod
dalších nových obyvatel a potřebu staveb bydlení pro ně
 přeshraniční školství a výuka ve více jazycích
HROZBY
 poškození a zhoršování kvality ţivotního prostředí a tím sníţení atraktivity a image regionu ţivotního
prostředí
 tlak investorů do nového bydlení v nevhodných formách (izolované satelity a solitéry) a lokalitách
 neuváţená a ţivelná obnova zaniklých sídel
9. Rekreace
SILNÉ STRÁNKY
 dobré ţivotní prostředí (neobydlené rozsáhlé přírodní prostředí, ostrov nedotčené přírody, myslivost,
klid)
 tradice v lázeňství
 dostatek rybníků – oblast Třeboňska
 tradice ve vodáckém sportu na Luţnici a Neţárce
 navazující oblast Třeboňska a Novohradska má vyváţený rozvoj celoroční rekreace (na české poměry
výborné podmínky pro zimní sporty, v létě turistika, cykloturistika)
 mimořádná atraktivita cyklotras, cyklistika je zde nejţádanější aktivita
 atraktivita tratí beţkařských tratí
 mnoţství přírodních a kulturních atraktivit, zachovalá venkovská urbanistická i architektonická struktura
v řadě sídel
 vysoké procento bytového fondu je vyuţíváno pro rekreaci
 existující ubytovací zařízení pro celoroční vyuţití
SLABÉ STRÁNKY
 krátká délka sezóny (v součtu zimní i letní) – v závislosti na počasí
213









nevyváţenost letní a zimní sezóny v některých oblastech (výrazná sezónnost rekreace, nevyuţité
kapacity mimo hlavní sezóny, nezvládnutý nápor mnoţství turistů ve špičkách letní sezóny)
nerovnoměrná a nedostatečná turistická infrastruktura (rozsah nabídky sluţeb pro turisty, nevyhovující
standard a kvalita ubytování a stravování, špatný servis a sluţby pro cyklisty a lyţaře, chybějící nabídka
aktivit v odpoledních a večerních hodinách a v případě špatného počasí)
chybějící zařízení vyššího a nejvyššího standardu
chybějící atraktivita a poznávací aktivity pro záţitkovou turistiku
nedostatečná hustota propojení cyklostezek na české straně s rakouskými, lokální přetíţení exitujících
přeshraničních propojení, málo pěších stezek pro turisty, pěší nejsou často odděleni od cykloturistů
technické problémy s údrţbou běţeckých tras
nedostatečný marketing a propagace, ne zcela vyuţitý rekreační potenciál
malá spolupráce informačních středisek mezi sebou a s podnikateli v cestovním ruchu
sílící trend jednodenní návštěvnosti
PŘÍLEŢITOSTI
 udrţení a rozvoj lázeňství jak v Třeboni tak i v Nových Hradech
 prodlouţení sezóny, vyrovnání rozdílů mezi letní a zimní sezónou, zkrácení mezidobí na minimum
 prodlouţení doby pobytu návštěvníků
 zlepšení vybavenosti vodáckých kempů a zařízení pro autoturistiku
 dovybavit sídla vybaveností dle funkce ve struktuře osídlení
 růst zájmu o rekreaci v atraktivních částech, důraz na kulturní a architektonická specifika území
 malé sjezdovky u stávajících sídel a drobné vybavení pro rekreační aktivity
 poznávací aktivity pro návštěvníky (zooparky, Naturpark, botanické sbírky, geologie, hydrologie) typu
návštěvnického centra
 budování rozhleden
 regenerace středisek cestovního ruchu
 další zahuštění sítě cyklostezek, turistických tras, tras pro in-line brusle
 vyuţití lesních cest pro turistické trasy
 rozvoj nových sportovních aktivit
 identifikace a vybavení nástupních míst, dobudování obsluhy turistických cest vč. sociálního zařízení a
občerstvení v dostatečné blízkosti i pro rodiny s dětmi a seniory (po 2-3 hod. chůze)
 změnit strukturu ubytovacích zařízení (počet ubytovacích kapacit bude růst, zároveň ale budou zanikat
ubytovací kapacity pro letní sezónu nízkého standardu ubytovacích sluţeb)
 vznik zařízení středního, vyššího a vysokého standardu poskytovaných sluţeb
 vznik wellness hotelů a zařízení
 cílená státní podpora cestovního ruchu a vyuţití fondů EU
 vyuţít potenciál pro rozvoj rekreačních aktivit i pro klienty vyhledávající a oceňující čisté ovzduší a tiché
prostředí
 moţnost výstavby in-lineových stezek
HROZBY
 úbytek turistů a návštěvníků
 poškození ţivotního prostředí nekoordinovaným rozvojem (urban sprawl) rekreačních aktivit a zástavby
do dosud neobydlené krajiny
 vytlačení a znemoţnění rekreačních aktivit příliš striktní ochranou ţivotního prostředí
 změna rázu sídel výstavbou neadresných, unifikovaných, hotelových komplexů
 málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a sociální infrastruktury
 absence jasně formulovaných pravidel pro rozvoj a ochranu oblasti
 ztráta konkurenceschopnosti oblasti vůči jiným regionům v ČR
10. Hospodářské podmínky
SILNÉ STRÁNKY
 v podmínkách střední Evropy jedinečně zachované přírodní prostředí
 těţba písků a rašeliny
 přírodní zdroje v území (voda a lesní porosty jako obnovitelné zdroje energie, dřevo jako surovina)
 ţivotního prostředí jako základna pro nabídku bydlení a rekreace v duchu zdravého ţivotního stylu
 stále ještě levná pracovní síla kompenzující zvýšené náklady na dopravu surovin a zboţí
 vysoké procento bytového fondu je vyuţíváno pro rekreaci a vlastníkům tím generuje druhý příjem
214
SLABÉ STRÁNKY
 omezené spektrum pracovních příleţitostí
 neexistence významnějších center pracovních příleţitostí
 extrémně špatná dostupnost zákazníků pro místní výrobce
 v některých částech velmi nízká hustota zalidnění a u toho vyplývající malá koncentrace zákazníků pro
obchod a sluţby v okruhu dostupnosti
 zátěţ většiny území limity vyuţití území vyplývajícími ze zvláštní ochrany přírody
 podprůměrná úroveň příjmů v zemědělství a lesnictví ve srovnání s oblastí sluţeb, obchodu, ale i ve
srovnání s úrovní příjmů v týchţ oborech v jiných oblastech ČR
 nejisté podnikatelské prostředí (sezónnost ve stavebnictví a v cestovním ruchu)
 nejistota a nedůvěra investorů vstupovat s projekty do území
 obava bank vkládat finance do regionu s přísnou a striktní ochranou ţivotního prostředí
 prodraţování staveb (ochrana ţivotního prostředí, nároky na techickou infrastrukturu, dovoz stavebních
surovin, získání úvěrů, nároky na architektonickou kvalitu staveb, zateplení apod.)
 neexistující nebo nedostatečné finanční kompenzace pro obce a podnikatele z důvodu nadprůměrných
omezení vyplývajících z ochrany ţivotního prostředí
 stále existující formy šedé ekonomiky v území
PŘÍLEŢITOSTI
 další integrace ČR v rámci EU (lepší vyuţití a další posílení aktivní spolupráce se sousedními regiony
v Rakousku, participace na rozvojových projektech EU a vyuţití na ně navazující státní dotační politiky,
rostoucího ekonomického potenciálu některých skupin obyvatel EU (zejména seniorů), oceňujících
kvalitní přírodní prostředí, jako zdroje kvalifikovaných pracovních příleţitostí v cestovním ruchu,
 rostoucí hodnota (vzácnost) nepoškozeného přírodního prostředí a přírodních zdrojů v Evropě i
v celosvětovém měřítku
 nová pracovní místa zejména v cestovním ruchu, ale i v dalších ekonomických odvětvích
 regionální politika a strategicky orientovaná dotační politika státu systematicky podporující obnovu a
zavádění nových výrobních aktivit s vysokou přidanou hodnotou vyuţívajících místních zdrojů
(zpracování dřeva, sklářství) a vzdělanost místních obyvatel zejména prostřednictvím dostupnosti
středoškolského vzdělávání v regionu
 projekty zlepšující moţnost dopravní obsluhy v páteřovém koridoru řešeného území a tím napojení
regionu na vyšší centra mimo řešené území
 větší a nové potřeby, nároky a podnikatelské aktivity vyvolávájí poptávku po dalších pracovních
místech (zejména ve sluţbách a občanské vybavenosti)
 obnova starých řemesel
HROZBY
 nepřiměřená těţba písků a rašeliny
 podvázání hospodářského rozvoje přílišným důrazem na environmentální pilíř udrţitelného rozvoje
 zničení ţivotního prostředí přílišným rozvojem aktivit do volné krajiny (devastace krajiny, urban sprawl,
lyţařské areály, necitlivé dopravní a technické stavby, ztráta krajinného rázu)
 kompromisy (z důvodu ochrany ţivotního prostředí, kulturních hodnot, obyvatelstva) u nových projektů
vedoucí ve výsledku k jejich provozní nerentabilitě
 syndrom závislosti na dotacích a vnější podpoře
 zdraţování pracovní síly v ČR
 další zplošťování spektra ekonomických aktivit
 odchod mladých, podnikavých, aktivních obyvatel za uplatněním mimo řešené území
 diference mezi představami o moţnostech obţivy v území (výši příjmů) a reálné výši (pracovní místa
v odvětvích typických pro region, tj. cestovní ruch, zemědělství, lesnictví, jsou a budou podprůměrně
placena)
 sílící konkurence mezi regiony českými i přeshraničními
11. Kulturní a architektonické hodnoty
SILNÉ STRÁNKY
 vazba sídel na kulturní krajinu a výjimečný přírodní rámec (zachovalý kulturní ráz krajiny, zachované
technické a kulturní památky v přírodním prostředí
 autenticita dochovaného historického stavebního fondu
 absence naddimenzovaných rekreačních zařízení
215
SLABÉ STRÁNKY
 faktická i estetická devastace sídel (zaniklá sídla, narušení urbanistické struktury sídel díky likvidaci
objektů, hospodářské budovy socialistického zemědělství, nová výstavba, nevhodné stavební úpravy,
špatný stav některých historických objektů)
 četné případy nevhodného umístění i členění rozvojových ploch v územně plánovací dokumentaci obcí
bez vazby na existující urbanistickou strukturu a její měřítko
 nová zástavba nerespektující regionální odlišnosti
 formálně i materiálově nevhodně řešený veřejný prostor (pouţívání městských prvků parteru)
 absence vzorů a příkladů dochovaného historického stavebního fondu
PŘÍLEŢITOSTI
 stále velký potenciál obnovy ţivých sídelních celků s kvalitní architekturou i veřejným prostorem přímo
závislý na pochopení nezbytnosti přísnějších podmínek pro sídelní rozvoj v chráněných oblastech
Třeboňska a Novohradska
 rehabilitace prvků lidové architektury, historických a kulturních památek
 obnovování tradic, kulturních a společenských aktivit
 vznik architektonické a urbanistické poradenské sluţby
HROZBY
 kulturní krajina bez lidí v případě příliš striktní ochrany ţivotní prostředí
 při nadhodnocení důleţitosti turistického ruchu hrozba ztráty přitaţlivosti pro současné i potenciální
trvalé rezidenty, CHKO jako místo pro zábavu a ne místo pro ţivot
 malý prostor pro vytváření komunitních vazeb
 modernizací, unifikací veřejných prostorů a nevhodnými formami nové zástavby
 nevratné zásahy rozvojových ploch obcí do krajinného rázu CHKO
 dlouhodobě narušení podoby kulturní krajiny tvořené v 18. a 19. století zakládanými hospodářskými
lesy v důsledku negativních průvodních jevů bezzásahového managementu
12. Veřejná správa
SILNÉ STRÁNKY
 vysoká aktivita kraje
 spolupráce Euroregionu, svazků obcí i jednotlivých obcí při aktivním ovlivňování rozvoje infrastruktury
území, připravené záměry a projekty
 aktivní spolupráce se zástupci CHKO Třeboň
 snaha o řešení problémů
SLABÉ STRÁNKY
 koordinace aktivit
 rozsáhlost území v oblasti (CHKO), jehoţ správa nepřísluší do kompetence kraje či obcí a omezuje
různé formy plánování (pořízení územních plánů, dopravní plánování apod.)
 nevyváţené pravomoci (státní správa vysoké úrovně pravomocí, samospráva velmi malých obcí slabá,
sdruţení obcí nemá pravomoci na úrovni ostatních správců)
 omezování výkonu jiných správců v území (správa silnic a komunikací - zimní údrţba, zkvalitňování
parametrů silnic, samospráva - schvalování ÚPD, stanoviska k rozvojovým projektům, stavebním
projektům) stanovisky vydávanými orgány ochrany ŢP bez nutnosti hledání kompromisu a racionálního
konsensu
 neexistuje „celospolečenská dohoda“ nad mírou ochrany přírody na území CHKO zajišťující
předvídatelný přístup k ochraně ŢP v území, chybí strukturování a hierarchizace zájmů, pohledů na
území a moţnosti jeho ochrany, řešení, vyuţití
 mnohovrstevnatá a příliš komplikovaná ochrana přírody a krajiny (CHKO, maloplošně zvláště chráněná
území, ÚSES), kdy se navíc jednotlivé prvky nekryjí, překrývají, či jen částečně překrývají
 neexistuje správce cestovního ruchu pro celý region, dobře fungující destinační agentura
 státem regulované a nízké ubytovací a rekreační poplatky
 extrémní rozdíly v příjmech obcí
 malé rozpočty obcí mimo oblast soustředěné rekreace
 nevyváţené pravomoci při územním a stavebním řízení, vztah mezi stavebními úřady a Správou CHKO
 potřebnost podrobnější regulace citlivých ploch formou regulačních plánů nebo územních studií jako
podmínek pro rozhodování v území (dodatečné náklady pro investory nebo obce a zdrţení)
PŘÍLEŢITOSTI
216





zlepšování managementu obcí a manaţerské kapacity jejich správy
zlepšování kvality výkonu státní správy a přeneseného výkonu státní správy, zlepšování odbornosti
příslušných úředníků
další zkvalitnění přeshraniční spolupráce a intensivnější partnerství s rakouskými sousedy
úpravy hranic (s ohledem na hranice parcely v KN) a sjednocení hranic různých reţimů ochrany přírody
a krajiny
nalezení „celospolečenské dohody“ na vyváţeném konceptu ochrany specifických přírodních a
krajinných hodnot, přesvědčit samosprávu a místní obyvatele o moţnosti (nutnosti) aktivního souţití
s ochranou ŢP
HROZBY
 nejednotný názor s místním obyvatelstvem a obcemi
217
C.II. SOUHRNNÁ ANALÝZA SWOT
C.II.a Silné stránky (S)
přírodní podmínky
 rozsáhlé a plošně ucelené území vysoké přírodní hodnoty:
 území s vysoce kvalitními hygienickými parametry ţivotního prostředí – zejména čisté ovzduší, obecně
nízká akustická zátěţ prostředí
 území s relativně kvalitními přírodními zdroji
společnost, hospodářství, kultura a infrastruktury
 stabilní a tradiční sociální struktury
 velký počet významných památek
 tradice v lázeňství
 světoznámé rybníkářství
 rozšířený turistický ruch
 ideální podmínky pro cykloturistiku
 ideální podmínky pro vodáckou turistiku
 silniční síť odpovídající současné struktuře osídlení a ţelezniční síť zpřístupňující území
 významná rekreační oblast
C.II.b Slabé stránky (W)
přírodní podmínky
 perifernost části oblasti
 nepříznivé přírodní (klimatické, půdní, morfologické) podmínky pro konkurenceschopné konvenční formy zemědělské výroby na části území
společnost, hospodářství a infrastruktury
 důsledky opakovaných mocenskopolitických a majetkoprávních zvratů v minulosti (odtrţení pohraničí,
odsun Němců, uzavření hraničního pásma, kolektivizace zemědělství, restituce a privatizace státní
půdy) na strukturu osídlení; vztah člověka a krajiny, obhospodařování zemědělské půdy a
konkurenceschopnost místních výrob; velký podíl nepůvodního obyvatelstva
 mimořádně nízká hustota zalidnění, malá sídla, sezónní kolísání počtu lidí v nich
 v části území podprůměrná vzdělanost a nedostatek kvalifikované pracovní síly
 omezené spektrum pracovních přílţitostí a neexistence významějších pracovištních center v řešeném
území
 vysoká závislost území na vnějších zdrojích a infrastrukturách – například zásobování stavebními
materiály, ukládání a likvidace tuhých odpadů, střední školství
 špatná dostupnost veřejné infrastruktury (například dlouhé zásahové časy rychlé zdravotní pomoci,
poţární ochrany, obecně obtíţná a časově náročná dosaţitelnost nadmístních zařízení občanského
vybavení)
 obce s velmi malými rozpočty a s minimem pracovních příleţitostí (hlavně v pohraničí)
 špatný stav pozemních komunikací a nevýkonnost ţeleznice, nevyhovující napojení na prostor
multimodálního severojiţního koridoru v prostoru Horní / Dolní Dvořiště
institucionální podmínky a ochrana hodnot
 rozporný (protikladný) přístup k rozvoji cestovního ruchu
 nevyváţenost pilířů udrţitelného rozvoje
C.II.c Příleţitosti (O)
vyuţití přírodních podmínek, přírodního bohatství a kulturního odkazu
 přírodní zdroje jako obnovitelné zdroje energie: voda; lesní porosty
 všestranné vyuţití pro rekreaci respektující lokální podmínky
vyuţití probíhajících trendů a změn v poptávce,
 rostoucí hodnota / vzácnost zdravého ţivotního prostředí v Evropě i v celosvětovém měřítku
 sílící poptávka evropského trhu po zemědělských „bioproduktech“ vznikajících v neznečištěném
prostředí
218


růst ekonomického potenciálu některých skupin obyvatel oceňujících kvalitní přírodní prostředí
zájem o trvalé bydlení v relativně bezpečném, obávanými změnami a riziky málo dotčeném prostředí
hospodářství a infrastruktura
 zpřístupnění a lepší propojení území investicemi především do modernizace, zkvalitnění a doplnění
dopravní infrastruktury regionálního řádu při preferenci ekologicky přijatelných dopravních modů
(elektrické dráhy, silniční komunikace regionálního významu, cyklistická infrastruktura)
 cílenou podporu rozvoje drobného a středního podnikání vyuţívajícího a zpracovávajícího místní
přírodní bohatství s vysokou přidanou hodnotou
 rozšíření spektra činností zemědělců (údrţba kulturní krajiny, produkce biopotravin, agroturistika) a
podpora uplatnění ekologicky „čisté“ zemědělské produkce na evropském trhu
 projekty rozkládající nabídku rekreace a cestovního ruchu po celém území,
 rozvoj infrastruktur cestovního ruchu odpovídající očekávaným trendům
 vyuţívání technologie s nízkou produkcí emisí při obnově místních zdrojů vytápění
 lokální recyklace odpadů v místě produkce (například kompostace bioodpadů) a maximální míra třídění
ostatních tuhých odpadů
C.II.d Hrozby (T)
















zvyšování cen energií zhorší ekonomickou konkurenceschopnost území
neúměrný tlak na ekologicky a sociálně kontroverzní vyuţívání území způsobí ztrátu autenticity sídel,
narušení či dokonce ohroţení existence přirozených a přírodě blízkých společenstev změnami půdních
poměrů, nadměrným automobilovým zatíţením území
prosazování neúměrně vysokých poţadavků na ochranu přírody působící vylidňování sídel, neúměrné
zmenšování rozsahu zemědělské půdy, nepřiměřenou koncentraci cestovního ruchu a znemoţňující
realizovat záměry v rozvoji kolejové dopravy
orientace na krátkodobé ekonomické efekty a na projekty s malým přínosem pro rozvoj území
nadměrná intenzita hospodářského vyuţívání rybníků v I. zóně CHKO a v MZCHÚ
druhové sloţení rybí obsádky (v současnosti převáţně kapři), zmenšování rozlohy litorálních porostů
kolísání hladiny v rybnících při manipulaci s vodou
zasahování do litorálních porostů při odbahnění rybníků
vzhledově rušivé působení některých technických zařízení na hrázích rybníků
poškozování ekosystémů rybníků ve II. a III. zóně CHKO při aplikaci cizorodých látek
vyhrnování bahna z rybníků
nevhodně umísťované deponie zeminy na pozemky rybníků
nevyuţívané stavby negativně ovlivňující krajinný ráz
ocelová sila a zbytky odchoven kachen
existence migračních překáţek v úsecích toků s výskytem chráněných druhů ryb i bezobratlých
sníţená retenční schopnost v území s velkoplošnými odvodňovacími soustavami a rozsáhlými
úpravami toků
219
C.III. Vyhodnocení vyváţenosti vztahu úz. podmínek pro
příznivé ţivotní prostředí, pro hosp. rozvoj a pro
soudrţnost společenství obyvatel území
Vyhodnocení vyváţenosti představuje závěr zjištění a rozboru témat vodního reţimu v území, ochrany přírody,
hygieny ţivotního prostředí, ochrany ZPF a PUPFL, geologie, osídlení, bydlení, veřejné infrastruktury, rekreace a
hospodářských podmínek.
Pilíř přírodních podmínek
Ekologická stabilita území
Za představitele vyváţenosti přírodního pilíře lze pouţít hodnocení míry ekologické stability území. Pro řešené
území však nebylo vhodné pouţít koeficient ekologické stability – dále KES (viz podrobně kpt. ochrany přírody),
který je pro účel posouzení vyváţenosti daného území málo diferenciovaný. Celé řešené území totiţ splňuje
stupeň KES s nadprůměrnými hodnotami.
Hodnocení ekologické stability odpovídá nadprůměrnému podílu velkoplošných chráněných území přírody (dále
VCHÚP). Plochy povaţované za stabilní jsou v území rozloţeny rovnoměrně kromě urbanizovaného území
města. Šumavské podhůří, které leţí mimo velkoplošná chráněná území, patří rovněţ k nadprůměrně
hodnocenému území, pouţijeme-li hodnocení dle koeficientu ekologické stability AOPK v kontextu celé ČR.
Pro grafické zobrazení představitele reprezentující míru vyváţenosti přírodního pilíře bylo pouţito vícesloţkové
posouzení řešeného území vyuţitím maloplošných chráněných území přírody a ÚSES, která podrobněji
strukturuje míru ekologické stability
Pro posouzení vyváţenosti přírodního pilíře byly pouţity jevy: maloplošná chráněná území, ÚSES, CHKO.
Vyváţenost přírodního pilíře
legenda
charakteristika
stupeň 5
ekologická stabilita nejvyššího stupně
stupeň 4
ekologická stabilita nejvyššího stupně s částmi ojedinělých urbanizovaných míst, nebo
zaniklých míst
stupeň 3
území ekologicky stabilní narušené pouze částmi ojedinělých urbanizovaných míst, nebo
zaniklých míst, zemědělskou nebo lesní výrobou
stupeň 2
území vyváţené, ekologicky stabilní narušené venkovskou zástavbou malých sídel, kulturní
zemědělská krajina
stupeň 1
území (krajina) relativně vyváţené, narušené ( odpovídá KES ≥ 3) urbanizovanými celky
kompaktní venkovské, ojediněle městské zástavby, kulturní zemědělská krajina
Na území byly SWOT analýzou a vyhodnocením stavu a vývoje jednotlivých tématických oblastí přírodního
pilíře v území identifikovány pouze 3 významné problémy, které se týkají přírodního pilíře
 nepříznivé přírodní (klimatické, půdní, morfologické) podmínky pro konkurenceschopné konvenční
formy zemědělské výroby
 problémy záplav
 problémy přívalových dešťů
Sociální pilíř
Sociální pilíř vyjadřuje potřebu důstojného ţivota a rozvoje lidské osobnosti sociální péče a zdravotnictví, školství
a kultury.
Ukazatelem pro hodnocení vyváţenosti v oblasti sociální je stav a vývoj veřejné infrastruktury, tj. stavu
občanského vybavení ve veřejném zájmu základního (školství, zdravotnictví a sociální péče), občanského
vybavení nadmístního (centra osídlení), spád do škol a zaměstnání a z pohledu technické infrastruktury
hodnocení zainvestovanosti obcí (viz kapitola „Veřejná infrastruktura a občanská vybavenost“).
Struktura osídlení, která vyjadřuje postavení sídla v řešeném území, charakterizuje současně vyváţenost
sociálního pilíře.
rozmezí
centra osídlení
charakteristika
území s relativně vysokou hospodářsko-sociální stabilitou, sídla nadmístní občanské
220
vybavenosti a místo dojíţďky do škol a zaměstnání např. Třeboň, Nové Hrady
území s nízkou sociální stabilitou z důvodu vysoké závislosti na dominantní funkci
v cestovním ruchu
Struktura osídlení v řešeném území se vyznačuje navíc mimořádně nízkou hustotou zalidnění v některých
částech, malými sídly a sezónním kolísáním počtu lidí v nich, podprůměrnou vzdělaností, vysokou závislostí
území na vnějších zdrojích, vybavenosti (střední školství) a infrastrukturách – například zásobování stavebními
materiály, ukládání a likvidace tuhých odpadů.
Vyváţenost hospodářského pilíře lze posuzovat na podkladu dat Projektu INTERREG IIIB – RePUS, který
vymezil na základě údajů o pracovních místech a o dojíţďce za prací v České republice pracovištní centra
v obcích s alespoň 1000 evidovanými pracovními místy. V souladu s metodikou projektu EU ESPON se území,
z něhoţ převáţná část ekonomicky aktivních obyvatel dojíţdí do těchto pracovištních center, se označují jako
funkční urbanizovaná území (FUA, functional urban areas) a území spádující do těchto center jako lokální
pracovištní systémy (LLS, local labour systems) – viz kpt.hospodářské podmínky.
Provedená analýza na úrovni obcí (viz část Hospodářské podmínky) ukazuje, ţe řešné území lze rozdělit na dvě
části, samotné Třeboňsko Novohradsko – poměrně stabilní a zbývající část sídel - hospodářsky nestabilní
vzhledem k jeho periferní poloze vůči funkčním urbanizovanému území Třeboňska Novohradska.
Vyváţenost hospodářského rozvoje lze indikovat pomocí následujících ukazatelů:
 četnost a vyváţenost zastoupení jednotlivých oborů ekonomické činnosti v měřítku lokálních
pracovištních systémů
 disparity místního pracovního trhu a vyjíţďka za prací
 kapacita municipální ekonomiky (relativní objemy obecních rozpočtů)
Závěr
Třeboňsko Novohradsko lze zařadit jako relativně vyváţené území udrţitelného rozvoje všech třech pilířů.
Nadprůměrný je přírodní pilíř, který je v celém řešeném území nadprůměrný z hlediska ekologické stability. Silně
nevyváţená z hlediska sociálního pilíře představují území vymezená v kartogramu jako ostatní sídla.
Zásadními problémy vyváţeného sociálního a ekonomického rozvoje v území jsou (vedle těch identifikovaných
v analýze SWOT) tyto jevy, na jejichţ řešení se můţe podílet činnost územního plánování:
ostatní sídla
problém
nevyváţená struktura
pracovních příleţitostí
v měřítku mikroregionu
disparitní vývoj
ekonomiky obcí v regionu
obecně velmi špatná
dostupnost malých sídel
moţná účast územního plánování na jeho řešení
cílevědomá spolupráce a koordinovaný postup územního plánování a regionálního
rozvoje orientovaná na rozšíření spektra pracovních příleţitostí (vzdělávací
instituce, pracovištní areály vzniklé rekonverzí, orientace na formy cestovního
ruchu s potřebou kvalifikovaných pracovních sil (wellness) atp.
podpora rozvoje rekreačních aktivit s důrazem na „měkký“cestovní ruch v dosud
turisticky opomíjených částech
zlepšení dostupnosti (rychlost, kvalita, frekvence, spolehlivost dopravy, zejména
HD) v odlehlých částech
návrh obsluţných infrastruktur nadmístního významu
Cílem těchto navrhovaných opatření je posílit stabilitu center základní obsluhy, strukturovat stabilizovaná
místa jasnými pravidly pro rozvoj a posílení hospodářské výkonnosti.
C.III.a Podpora vypracování a realizace konceptů řízení turismu ve
vztahu k ochraně biodiverzity



urismu
kritérií

C.III.b Vytvoření vhodného podpůrného prostředí



221
C.III.c Místní a mezinárodní spolupráce



222
C.IV. Formulace problémů k řešení v návrhu
Tato kapitola uvádí seznam problémů, které budou řešeny v návrhové části studie. Současně je zde uveden
způsob (směr) řešení problémů.
Náměty a problémy vyplývající z P + R
Opatření, která budou předmětem posouzení v návrhové části studie
 rybníky na území I. zóny CHKO a MZCHÚ obhospodařovat extenzivně nebo polointenzivně, nehnojit
průmyslovými hnojivy ani prasečí kejdou, hnojení a vápnění provádět vyjímečně tam, kde neohrozí stav
rybničního ekosystému
 vyloučit chov býloţravých ryb, s vyjímkou cíleného pouţití tzv. meliorační obsádky při nadměrném
zárůstu rybníka nevhodným typem vegetace
 stanovit maximální výši obsádek kapra tak, aby nepřekročily v průběhu roku 500 kg/1 ha vodní plochy
 ovlivňovat manipulaci s vodou, aby nedocházelo ke kolísání hladiny v době hnízdění vodních ptáků
 odbahnění rybníků provádět pouze ve stávající vodní ploše, nezasahovat do litorálních porostů
s vyjímkou nadměrného rozrůstání zblochanu a orobince
 umoţnit výstavbu technických objektů pouze tradičního vzhledu na hrázích rybníků (nikoliv ocelové
zásobníky krmiv, sdruţené betonové objekty, široká betonová schodiště)
 spolupracovat s vodoprávními úřady při stanovení vyjímek pro aplikaci cizorodých látek
 na vybraných rybnících II. zóny CHKO s výskytem zvláště chráněných druhů pečlivě posuzovat
současnou intenzitu rybářského hospodaření a její dopady na ekosystémy
 při vyhrnování rybníků nezasahovat do porostů rákosu a zachovat přirozené sklony břehů
 podporovat odstranění nevhodně umístěných deponií z břehů i hladiny rybníků
 při zemních pracech podporovat budování drobných plochých ostrůvků na vhodných rybnících
 při odbahnění a vyhrnování rybníků umísťovat sediment mimo pozemky rybníka
 podporovat obnovu drobné tradiční rybniční architektury – stavby se sedlovou střechou na hrázích,
klasická výpustní zařízení
 podpořit odstranění nevyuţitých staveb – ocelová sila a zbytky odchoven kachen
 podporovat zprůchodnění horního toku Luţnice v úseku Krabonoš – Novořecké splavy (budování rybích
přechodů, odstranění i nízkých příčných prahů z toku) z důvodu výskytu piskoře pruhovaného, sekavce
podunajského a velevruba tupého
 podpořit zprůchodnění migračních bariér v úseku toku Neţárky mezi jezem Jemčina a ústím - výskyt
velevruba tupého
 zprůchodnění dalších migračních překáţek na ostatních úsecích toku Luţnice, Neţárky a Dračice
pokud tím dojde k obnově významnějšího souvislého úseku
 preferovat výstavbu balvanitých skluzů ve formě obtoku nebo rampy
 komplexně revitalizovat menší povodí v lokalitách, kde toky neslouţí jako vypouštěcí stoky z rybníků,
voda má vysokou kvalitu a stav povodí zaručuje zlepšení stavu ekosystému
 obnovit nebo pročistit odstavená nebo slepá ramena a tůně v nivě Luţnice pod rybníkem Roţmberk,
kde je koryto napřímeno a opevněno; zatravnit zorané plochy v inundaci
 podporovat samovolnou renaturaci toku Neţárky (přirozené ostrůvky, kamenité lavice) v místech, kde
nedojde k ohroţení staveb a soukromých pozemků na břehu
 při péči o břehové porosty prosazovat jejich zachování v maximální míře, razantní odstraňování povolit
pouze v nezbytných případech (tradiční vodácké trasy, protipovodňová ochrana)
 podpora přírodě blízkých pasívních protipovodňových opatření – vyuţívání retenční kapacity
přirozených říčních niv Luţnice a Neţárky, rybničních soustav, vytěţených pískoven a rašelinišť,
přirozených poldrů a dočasných rozlivů vod na zemědělských a lesních pozemcích
 ochrana říční nivy a jiných přírodních území významných z hlediska rozlivu povodňových vod před další
urbanizací v rámci územního plánování
 soustředění úprav koryt vodních toků a jiných technických protipovodňových opatření do souvisle
zastavěného území sídel v kombinaci s ochranou jednotlivých objektů v krajině
 realizace technických opatření ve volné krajině zaměřených na posílení funkčnosti prvků přírodě blízké
protipovodňové ochrany – zpevňování rybničních a inundačních hrází, výstavba bezpečnostních
přelivů, budování přírodě blízkých poldrů pokud nepřípustně nenaruší krajinný ráz
 podpora prioritního významu systému Nová řeka – rybník Roţmberk v protipovodňové ochraně
centrálního a severního Třeboňska a dolních částí povodí Luţnice
223






































zvyšování retenční kapacity rybníků odbahňováním, které však nesmí sniţovat jejich biologickou
hodnotu, zejména pokud jde o rozsah a kvalitu litorálních porostů
vodárenské vyuţití podzemních vod regulovat na základě hydrogeologických studií (součást EIA) tak,
aby nedošlo k poškození nebo ohroţení cenných přírodních ekosystémů na povrchu, zejména rašelinišť
a slatinišť na vývěrech podzemních vod – (NPR Ruda ve vztahu k odběrům FONTEA a.s., NPR
Červené blato ve vztahu k odběrům HBSW Dobrá voda)
v součinnosti s vodoprávními úřady sladit v rámci CHKO Třeboňsko a přírodního parku Novohradské
hory podmínky, postupy a opatření vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb. A z nařízení vlády o zřízení
CHOPAV Třeboňská pánev a CHOPAV Novohradské hory.
řešit moţnosti zřízení záchytných parkovišť
řešit moţnosti zlepšení parametrů na ţeleznic
řešit moţnosti zlepšení vyuţitelnosti ţeleznice pro osobní dopravu například napojením na systém
hromadné dopravy;
řešit moţnosti zlepšení přístupů do méně dostupných částí Třeboňska Novohradska I.
řešit rozvoj cyklistiky
řešit moţnosti vyznačení agroturistických tras včetně návazností na okolí;
posoudit moţnosti výstavby malých dětských vleků;
prověřit moţnosti návrhu heliportu;
řešit odkanalizování všech zastavěných ploch a zastavitelných částí;
s ohledem na velikost a rozsah ploch k odkanalizování zváţit moţnosti připuštění jímek na vyváţení,
domovních čistíren a stanovení striktního poţadavku na centrální odkanalizování;
kanalizaci řešit vţdy jako oddílnou;
v rámci návrhu posoudit problémové odtokové poměry vodních toků;
při výstavbě na svaţitých pozemcích uvaţovat se záchytnými příkopy pro dešťové přívalové sráţky;
v lokalitách nad 5 RD řešit zásobování vodou;
v navrhovaných lokalitách posoudit stávající kapacitu vodních zdrojů a eventuálně navrhnout jejich
posílení
posoudit moţnostvýstavby FVE, eventuelnědoporučit vhodnélokality pro výstavbu, navrhnout okality
(území)pro toto funkčnívyuţitínevhodné
v návrhu respektovat poţadavky E – on na posílení stávajících transformoven
posoudit moţnost výstavby FVE, eventuálně doporučit vhodné lokality pro výstavbu, navrhnout lokality
(území) pro toto funkční vyuţití nevhodné
u větších navrhovaných ploch pro výstavbu připustit moţnost výstavby CZT
v koncepci vytápění neumoţnit výstavbu lokálních zdrojů na pevná paliva (uhlí)
zaktualizovat stávající ÚSES
řešit moţnosti doplnění systému zeleně ve Třeboňsko Novohradskou, drobných prostorů veřejné zeleně
v malých sídlech
řešit moţnosti doplnění krajinné zeleně;
řešit moţnosti doplnění veřejné zeleně dle poţadavků města na městských pozemcích a pozemcích
poz. fondu;
v návrhu vyhodnotit veškeré plochy určené pro výstavbu současně platnými územními plány
řešit moţnosti výstavby pro bydlení
posoudit reálnost vyuţití zástavby současně navrţených ploch pro bydlení a s ohledem na výsledek
posouzení navrhnout plochy nové
u velkých ploch pro zástavbu řešit etapizaci výstavby a posoudit doporučení prověření zástavby
regulačním plánem
navrhnout regulativy pro podporu regeneraci sídlišť
stanovit hranici zastavitelného území
řešit moţnosti výstavby pro občanskou vybavenost
řešit plochy výstavby pro bydlení a drobnou občanskou vybavenost nadmístního významu
vytvořit podmínky pro vznik nových pracovních příleţitostí
navrhnout nové sportovní hřiště nadmístního významu
posoudit moţnosti výstavby malých nákupních zařízení a center sluţeb;
Obecně

významným, často se opakujícím, jevem ve zpracovaných územních plánech je nadsazený rozsah
zastavitelných ploch, který v řadě případů překračuje stávající počet obyvatel sídla o 30 – 100%
224


























v územních plánech se stále častěji objevují problémy s ochrannými pásmy zemědělských areálů - do
dnešní doby nemají stále některé zemědělské areály vyhlášená ochranná pásma
nedostatečná výsadba nových alejí a stromů
nedostatečná údrţba a dosadba alejí;
v územních plánech krajina zpravidla není řešena
ohroţení území (např. povodněmi nebo jinými rizikovými přírodními jevy);
stále nedostatečným způsobem je řešena revitalizace toků
stejně nedůsledně (především z důvodů financí) je řešena ochrana proti povodním a přívalovým
dešťům
vlivem postupné výstavby supermarketů dochází k postupné likvidaci sítě malých sídelních prodejen
potravin a smíšeného zboţí
u velkých ploch pro zástavbu řešit etapizaci výstavby a posoudit doporučení prověření zástavby
regulačním plánem
řešit regulativy pro moţnost citlivé přestavby historického jádra s ohledem na památkovou rezervaci
posoudit moţnosti výstavby malých nákupních zařízení a center sluţeb
řešit moţnosti zřízení záchytných parkovišť pro návštěvníky významných pamětihodností
řešit moţnosti zřízení záchytných parkovišť pro návštěvníky sportovišť
řešit dopravu v klidu (parkování na sídlišti a v jeho blízkosti)
prověřit moţnosti návrhu heliportu
v návrzích územních plánů jsou velmi často řešeny čistírny odpadních vod pro sídla velikosti 10 – 100
obyvatel, s velmi nereálným předpokladem realizace s přihlédnutím k efektivnosti vynaloţených
investic;
zkreslením jednotlivých jevů do katastrálních map, se současným promítnutím do ortofoto map bylo
zjištěno, ţe řada místních komunikací je ve skutečnosti vedena zcela mimo své katastrální hranice;
řada dopravních závad v malých sídlech zůstala i přes schválení nových ÚP nevyřešena;
řešit odkanalizování všech zastavěných ploch a zastavitelných částí
s ohledem na velikost a rozsah ploch k odkanalizování zváţit moţnosti připuštění jímek na vyváţení,
domovních čistíren a stanovení striktního poţadavku na centrální odkanalizování;
kanalizaci řešit vţdy jako oddílnou
v rámci návrhu posoudit problémové odtokové poměry vodních toků
při výstavbě na svaţitých pozemcích uvaţovat se záchytnými příkopy pro dešťové přívalové sráţky
v navrhovaných lokalitách posoudit stávající kapacitu vodních zdrojů a eventuálně navrhnout jejich
posílení;
řešit moţnosti doplnění veřejné zeleně dle poţadavků města na městských pozemcích a pozemcích
poz. fondu
analytická část obsahuje označení rozporů mezi skutečností (leteckými fotografiemi) a evidovanými
stavbami na katastru nemovitostí
Přehled poloţek, které byly hodnoceny jako vzájemné střety








záplavová území
OP vodních zdrojů
povodeň 2002
zvláštní povodeň pod rybníky Roţmberk a Záblatský rybník
navrţené koridory přeloţek silnic, cyklostezek
navrţené koridory propojení nadzemního a podzemního vedení VN
navrţené koridory vodovodních řadů
vymezené prvky nadregionálního a regionálního významu
Záměry vyplývající z nadřazené ÚPD
(z důvodů redukce obsahu tato zpráva neobsahuje výpis záměrů)
 záměrů na provedení změn v území shrnuje informace o projektech a záměrech, které byly
identifikovány v územních plánech velkých územních celků ÚP VÚC Novohradsko, VÚC Jihočeského
kraje a ČBRA
 záměry vyplývající ze ZUR
 záměry vyplývající z podkladů RURU
 záměry vyplývající z PRVKUC JČK
225

záměry vyplývající z krajinného rázu
226
C.V. Indikátory
Indikátory navrţené ke sledování vývoje řešeného území
Jako doporučující výstup kapitoly „Rozbor udrţitelného rozvoje“ navrhujeme pořizovateli skupinu klíčových
indikátorů, které by měly být sledovány v rámci průběţného vyhodnocování stavu řešeného území.
Indikátory rozdělujeme do tří pilířů.
Pilíř sociální
1
Stav obyvatelstva, přirozená a migrační měna, dle obcí ročně, dle ZSJ podle SLDB jednou za 10 let,
zdroj – ČSÚ
2
Počet obyvatel dle základních věkových skupin (0-14, 15 – 64, 65 a více), dtto, ČSÚ
3
Počet bytů dokončených bytů (podle typu budovy), dle obcí ročně, ČSÚ
4
Dopravní obsluţnost – např. počet spojů (párů) veřejné dopravy do sídla ORP ve všední den – bez
přestupu / s 1 přestupem
5
Počet disponibilních míst v základních školách; počet disponibilních míst v zařízeních sociální péče
– ročně, podle obcí a řeš. území celkem, zdroj - ČSÚ a vlastní došetřování
Pilíř ekonomický
1
Registrovaná nezaměstnanost celková, příp. dlouhodobá, mladistvých aj. – ročně podle obcí, zdroj –
MPSV, resp. ČSÚ
2
Bilance pracovních sil – podíl počtu ekonomicky aktivních a pracovních příleţitostí – vţdy po SLDB
pro celé řeš. území, případně pro ad hoc vymezené mikroregiony nebo pro ORP, zdroj – ČSÚ
3
Daňová výtěţnost + zadluţenost obecních rozpočtů, ročně, po obcích, zdroj – MF, resp. ČSÚ
4
Podnikatelská aktivita – podíl samostatně činných atd. na 1000 obyvatel, ročně, po obcích, zdroj –
Registr ekon. subjektů, ČSÚ ,
5
Počet lůţek v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, ročně, dle obcí, lépe dle sídel, zdroj –
Registr ubyt. zařízení ČSÚ + vlastní došetření
Pilíř enviromentální
2
1
Celková výměra dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu větším neţ 100 km (limity
fragmentace jsou silnice s intenzitou dopravy vyšší neţ 1 000 vozidel/den a vícekolejné ţelezniční
tratě, stav a navrhovaný stav v ÚPD
2
Míra separace (%) a materiálového vyuţití odpadů
3
Počet stávajících starých ekologických zátěţí
4
Míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody
5
Míra růstu zastavěného území (podíl zastavitelných ploch a zastavěných ploch)
Závěr
Řešené území územního plánu Třeboňska Novohradska se vyznačuje především jedinečnou kvalitou
dochovaného přírodního prostředí. Ekologický pilíř udrţitelného rozvoje je mimořádně silný, coţ je potvrzeno také
mimořádně vysokým podílem zvláště chráněných území přírody. Většina území vykazuje vysokou ekologickou
stabilitu s malým stupněm narušenosti. Konfliktní pro udrţení kvality prostředí je růst zatíţení automobilovou
dopravou a důsledky některých forem rekreačních aktivit v krajině.
Z posouzení sociálního a hospodářského pilíře vyplývá značná různorodost území.
Moţnosti řešení problémů popsaných v jednotlivých částech analýzy metodami a nástroji územního plánování
jsou podmíněny součinností všech rozhodujících aktérů rozvoje a koordinovaným postupem všech úrovní a
oblastí veřejné správy. Z hlediska územního plánování lze označit za prioritní problémy
 posílení stability Třeboňska Novohradska jako centra základní obsluhy s jasnými pravidly pro rozvoj
 zlepšení dostupnosti okolních malých sídel
 zvětšení nabídka pracovních příleţitostí
 posílení hospodářské stability území vyuţitím místních potenciálů a odstraněním strukturálních disparit
mezi disponibilní pracovní silou a charakterem pracovních příleţitostí
 zaměření na nesezónní formy a na nekonfliktní vyuţívání přírodních potenciálů z hlediska ochrany
prostředí
Strategie rozvoje území by měla reflektovat místní a mikroregionální specifika v řešeném území a měla by
přihlíţet k moţné variabilitě politických priorit a dlouhodobým změnám společenských priorit.
227
Pilíř enviromentální
1
Míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody
2
Rozšířené sledování průtoků ve vodních tocích
3
Vymezení záplavových území
4
Vyhodnocování čerpání podzemních vod
5
Návrh monitorovací sítě a zavedení monitoringu povrchových vod v CHOPAV Třeboňsko a
Novohradské hory
228
SOUPIS POUŢITÝCH ZKRATEK
A – B Landbridge
AOT 40
AGC
AGTC
BD
BR
BSK
BPEJ
CR
CCHU
ČHMÚ
čhp
ČOV
ČR
ČSÚ
ČÚZK
D
DP
EECONET
ELLA
EO
ESPON
EuroVelo
FKOLI
GEPARDI
HS
CHKO
CHLU
CHOPAV
CHSKCr
CHSKMn
ICT
INTERREG IIIB
KES
KRNAP
k.ú.
KÚ
LFA
LHO
LHP
LT
LVS
MD
MCHÚP
MV ČR
MŢP
NATURA 2000
NN
NP
NPP
NPR
NR (např. biocentrum,
biokoridor)
NV
op
OPRL
ORP
OV
OZKO
PLO
POPD
PP
PR
PUPFL
R4
Adriatic-Baltic Landbridge
Expoziční index pro ozón
Mezinárodní dohoda o hlavních ţelezničních magistrálách
Mezinárodní dohoda o o nejdůleţitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy
bytové domy
Biosférická rezervace
biochemická spotřeba kyslíku (pětidenní)
Bonitované půdně ekologické jednotky
cestovní ruch
Kód měřící lokality Churáňov
Český hydrometorologický ústav
číslo hydrologického povodí
čistička odpadních vod
Česká republika
Český statistický úřad
Český úřad zeměměřičský a katastrální
dálnice
Dobývací prostor
European Ecological Network
Projekt ELLA (Elbe - Labe), Preventivní opatření k ochraně před povodněmi pomocí nástrojů přeshraničního
územního plánování
ekvivalentní obyvatelé
Monitorovací síť pro evropské územní plánování
síť cyklistických stezek, kterou organizuje Evropská cyklistická federace
termotolerantní koliformní bakterie
Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury
hospodářský soubor
chráněná krajinná oblast
Chráněné loţiskové území
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
chemická spotřeba kyslíku (stanovení dichromanem draselným)
chemická spotřeba kyslíku (stanovení manganistanem)
Počítače a informační technologie
iniciativy EU pro Středoevropské, Jadranské, Podunajské a Jihovýchodní evropské území.
koeficient ekologické stability
Krkonošský národní park
katastrální území
Krajský úřad
(Less Favoured Areas) méně příznivé oblasti pro zemědělské hospodaření
lesní hospodářská osnova
lesní hospodářský plán
lesní typ
lesní vegatační stupeň
Ministerstvo dopravy
maloplošné chráněné území přírody
Ministerstvo vnitra ČR
Ministerstvo ţivotního prostředí
soustava chráněných území evropského významu
nízké napětí
národní park
národní přírodní památka
národní přírodní rezervace
nadregionální
nařízení vlády
ochranné pásmo
oblastní plán rozvoje lesa
obce s rozšířenou působností
občanské vybavení
oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
přírodní lesní oblasti
Plán otvírky, přípravy a dobývání
přírodní památka
přírodní rezervace
pozemky určené k plnění funkce lesa
Rychlostní komunikcae
229
R (např. biokoridor,
biocentrum, ÚSES)
REPUS
REZZO
RD
RRAS
RU
ŘSD
SLDB
SLT
SWOT
ŠED
TEN-T
TER
TKO
TTP
TŢK
ÚHDP
ÚHUL
ÚAP ORP
UL
UNESCO
ÚPD
ÚP
ÚSES
ÚÚP
VPCHÚ
VÚC
VN
VVN
WAP
ZABAGED
ZCHÚ
ZPF
ZSJ
ZUR
regionální
Regional Polycentric Urban System
registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší
rodinné domy
Regionální rozvojová agentura Šumava
řešené území
Ředitelství silnic a dálnic
Sčítání lidu, domů a bytů
soubor lesních typů
typ analýzy (z angličtiny S=strengths =silné stránky; W=weaknesses =slabé stránky; O=opportunities
=příleţitosti; T=threats =hrozby
Šumavská elektrická dráha
Trans-European Network for Transport Program
Program transevropské dopravní sitě
Trans-European Railway
Tuhý komunální odpad
trvalý travní porost
Tranzitní ţelezniční koridor
úhrnné hodnoty druhů pozemků
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
územně analytické podklady obce s rozšířenou pravomocí
ultra light
Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu
územně plánovací dokumentace
územní plán
územní systém ekologické stability
Úřad územního plánování
velkoplošná chráněná území
velký územní celek
Vysoké napětí
Velmi vysoké napětí
Wireless Application Protocol
software
zvláště chráněné území
zemědělský půdní fond
základní sídelní jednotky
Zásady územního rozvoje
KARTOGRAMY A DOPLŇUJÍCÍ OBRÁZKY
1. Kartogram Rozdělení řešeného území po jednotlivých ORP
2. Kartogram Struktura osídlení
3. Graf dlouhodobého populačního vývoje – koncové roční stavy pro celé řešené území
4. Kartogram Prognóza populačního vývoje
5. Graf předpokládaného vývoje obyvatel ve čtyřech variantách
6. Kartogram Celkový počet obyvatel v roce 2001
7. Kartogram Hustota obyvatelstva
8. Kartogram Obyvatelstvo cizí národnosti
11. Kartogram Obyvatelstvo ve věku 65 a více let
12. Kartogram Obyvatelstvo 15 –leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání v obcích okresu
13. Kartogram Struktura obyvatelstva ekonomicky aktivního
14. Kartogram Struktura domovního fondu
15. Projekt A-B Landbridge
16. Kartogram Obydlené byty podle energie pouţívané k vytápění
17. Kartogram Zvláště velké a velké stacionární zdroje znečištění v zájmovém území
18a. Obr. Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ekosystémy a
vegetaci na území NP a CHKO - se zahrnutím přízemního ozónu
230
18b. Obr. Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům proo kosystémy
ekosystémy a vegetaci na území NP a CHKO - bez zahrnutí přízemního ozónu
19. Obr. Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu na území ČR
20. Obr. Významné staniční sítě sledování kvality venkovského ovzduší v roce 2007
21. Obr. Pole roční průměrné koncentrace NO2 v roce 2007
22. Obr. Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2007
23. Kartogram Staré ekologické zátěţe v řešeném území
24. Obr. Klimatické oblasti
25. Kartogram Koeficient ekologické stability
26. Kartogram Urbanizace
27. Kartogram BPEJ I. a II. třídy
28. Kartogram Lesnatost
29. Obr. Počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních
30. Obr. Letní rekreace a turistika u vody
SEZNAM TABULEK
Tab. Z kapitoly: Sociodemografické podmínky
1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a pohlaví
2. Hustota obyvatelstva řešeného území
3a. Obyvatelstvo podle národnosti
3b. Obyvatelstvo podle národnosti v %
6. Podíl věkových skupin na celkovém počtu obyvatel (v %)
7. Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle věkových skupin v obcích okresu
8. Obyvatelstvo 15-leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání v obcích okresu
9a. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví v obcích okresu
9b. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětví (v %) v obcích okresu
9c. Struktura obyvatelstva ekonomicky neaktivního v obcích okresu
9d. Ekonomicky aktivní osoby podle věku v obcích okresu
10. Vyjíţdějící do zaměstnání a škol podle cíle dojíţďky v obcích okresu
11. Nezaměstnané osoby podle věku v obcích okresu
12. Vývoj počtu bytů 1869 – 2001
13. Struktura domovního fondu
231
C.VI. Pouţité podklady
Pro zpracování dokumentace byly vyuţity tyto podklady :
 komplexní podklad poskytnutý zadavatelem
 podklady dodané CHKO Třeboň
 internetové stránky měst a obcí v řešeném území
 internetové stránky sdruţení a společností
 statistické údaje
 podklady DOSS
 podklady ZÚR JK KÚ
 poţadavky, náměty a problémy získané dotazníkovými akcemi
 náměty získané konzultacemi se zástupci obcí a měst v řešeném území
 údaje ze současně platných Územních plánu
 údaje v současné době dostupné z rozpracovaných ÚAP ORP
 údaje ze současně platných VÚC Novohradsko, VÚC Jindřichohradecko,
 VÚC ČBSRA
 z hlediska metodiky zpracování bylo vyuţito Územní studie Šumava
 vyhledávací studie silnice navrhovaných komunikací
 záměrů na provedení změn v území shrnuje informace o projektech a záměrech, které byly
identifikovány v územních plánech velkých územních celků ÚP VÚC Novohradsko, VÚC Jihočeského
kraje a ČBRA
 podklady vyplývající ze ZUR
 podklady vyplývající z podkladů RURU
 podklady vyplývající z PRVKUC JČK
 podklady vyplývající z krajinného rázu
 Koncept územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje
 Sborník ze semináře v Českých Budějovicích 29.3-30.3.07 – příloha časopisu Urbanismus a územní
rozvoj č. 3/07 – Prezentace VÚC JČK a města ČB
 Trilaterální koncept rozvoje – Bayerischer Wald / Šumava / Muhlviertel – pilotní projekt UNESCO –
zpracovatel Terplan a.s., červen 1994, pořizovatel Ministerstvo hospodářství ČR
 Plánování rozvoje Šumavy – časopis Urbanismus a územní rozvoj č. 6/93
 Studie prodlouţení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví – I.etapa (IKP
CE)
 Prezentace Rozvoj dopravní infrastruktury a dopravní obsluţnosti Jihočeského kraje - Ing. Ivan Študlar,
KÚ - KHEJ
 Další mapové a datové podklady poskytnuté JČK
232
Název zakázky
Stupeň
Číslo zakázky
Datum
Objednatel
Zastoupený:
Adresa
IČO
Projektant
Sídlo firmy
Adresa ateliéru
IČO
DIČ
Urbanistická koncepce
a hodnoty
Sociální pilíř
Přírodní pilíř
Přírodní pilíř
Zpracování dokumentace:
Autoři
Textová část
Grafická část
ÚZEMNÍ STUDIE TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO
Textová část – analytická část
SDL/OREG/018/08 (16_2008)
Leden 2009
JIHOČESKÝ KRAJ
RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje,
Zastoupený Ing. Bc. Ludvíkem Zímou, vedoucím odboru regionálního
rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic na základě plné
moci ze dne 26.4.2007
- ve věcech smluvních,
Ing. arch. Radek Boček, vedoucí odd. územ. plánování
- ve věcech technických,
Ing. Martina Maříková, pracovnice oddělení územního plánování – ve
věcech technických,
U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice
708 906 50
PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o.
Hosín 165, Hluboká nad Vltavou, 373 41
Husova 4, České Budějovice, 370 01
25194771
CZ25194771
Ing.arch. Jaroslav Daněk – číslo autorizace 00279
Ing.arch. Jindřiška Kupcová
Naděţda Platilová
Ing.arch Jaroslav Daněk
Ing. Václav Škopek, CSc.
Hrdina
EKOSERVIS
Hrdina, CSc.
EKOSERVIS
Ing. Jan Dudík – číslo autorizace 0101964
Ing. Marcela Pávková – číslo autorizace 0101564
Ing. Zikmund
Ing. Václav Škopek, CSc.
Tereza Škrletová, DiS., Ing. Petra Jungvirtová, Lukáš Holemý, Lenka
Šindelářová, Marcela Fenclová,
Jaroslav Pudil, Bohumír Hlaváč,
Ing. arch. Jindřiška Kupcová, Naděţda Platilová, Ing. Marcela Pávková,
Pavel Kouba, Dana Štanhanzlová, Ing. Martin Karel,
Tereza Štěpánová DiS., Ing. Jan Dudík
Microsoft Word 2007 - ve formátu .doc,
Microsoft Excel 2007- ve formátu .xls,
Soubor ve formátu .shp - GIS Arc GIS Desktop 9.1
233

Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO

Transkript

Podobné dokumenty

souhrnná zpráva - Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

Textová část - Geoportál Jihočeského kraje

Vitamín KŘ - On The Roads

průvodní zpráva - Horní Počernice

2008 - tvstudiohb