Na‰e műsta a obce v Evropské unii

Kontakt:
Kanceláfi poslance EP Oldfiicha Vlasáka
Vanãurovo nám. 663, 500 02 Hradec Králové
Tel.: +420 495 260 654, Fax: +420 495 220 305
E-mail: [email protected], Web: www.vlasak.net
Na‰e mûsta a obce v Evropské unii
Na‰e mûsta a obce
v Evropské unii
Vliv politik a práva Evropského spoleãenství na místní samosprávy
ãerven 2006
Autorsk˘ kolektiv:
Ing. Ondfiej Mátl, MPA, MSc. (ed.)
Mgr. Milena JabÛrková, M.A.
Mgr. Gabriela Nováková
Ing. Oldfiich Vlasák
Odborná recenze:
Mgr. LukበVáÀa
Vydal:
Ing. Oldfiich Vlasák ve spolupráci s Mezinárodním poradensk˘m centrem obcí MEPCO
Redakãní spolupráce: COM4, s.r.o. Grafická úprava: Hofi Studio
Tato publikace vznikla z podnûtu a za v˘znamné podpory poslance Evropského
parlamentu Ing. Oldfiicha Vlasáka a je k dispozici v elektronické podobû také na
http://www.vlasak.eu/.
Publikace je souãástí informaãních aktivit o Evropské unii poslaneckého klubu ODS
v Evropském parlamentu (http://eu.ods.cz).
Publikaci finanãnû podpofiila frakce Evropského parlamentu Evropská strana lidová –
Evrop‰tí demokraté (http://www.epp-ed.org/).
Autorsk˘ kolektiv:
Ing. Ondfiej Mátl, MPA, MSc. (ed.)
Mgr. Milena JabÛrková, M.A.
Mgr. Gabriela Nováková
Ing. Oldfiich Vlasák
Odborná recenze:
Mgr. LukበVáÀa
Vydal:
Ing. Oldfiich Vlasák ve spolupráci s Mezinárodním poradensk˘m centrem obcí MEPCO
Redakãní spolupráce: COM4, s.r.o. Grafická úprava: Hofi Studio
Tato publikace vznikla z podnûtu a za v˘znamné podpory poslance Evropského
parlamentu Ing. Oldfiicha Vlasáka a je k dispozici v elektronické podobû také na
http://www.vlasak.eu/.
Publikace je souãástí informaãních aktivit o Evropské unii poslaneckého klubu ODS
v Evropském parlamentu (http://eu.ods.cz).
Publikaci finanãnû podpofiila frakce Evropského parlamentu Evropská strana lidová –
Evrop‰tí demokraté (http://www.epp-ed.org/).
Na‰e mûsta a obce v Evropské unii
Vliv politik a práva Evropského spoleãenství na místní
samosprávy
ãerven 2006
Obsah
Pfiedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Slovo úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Úvod
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Jak vypadají a jakou povahu mají místní samosprávy v Evropské unii? . . . . . . . . . . 13
Jak Evropské unie funguje? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Jak˘ vliv mají politiky Evropské unie na místní úrovni? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Místní samosprávy a
hospodáfiská soutûÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
Ïivotní prostfiedí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
energetická politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
zemûdûlství a rozvoj venkova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
regionální a strukturální politika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
sociální politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
vzdûlávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
komunální finance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
komunální volby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
partnerství mûst a politika twinningu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73
Jak˘m zpÛsobem mohou místní samosprávy
evropskou politiku ovlivÀovat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
Závûr
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85
Pfiíloha 1 - Svaz mûst a obcí âeské republiky (SMO âR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
Pfiíloha 2 - Rada evropsk˘ch obcí a regionÛ (CEMR). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
Pfiíloha 3 – Zku‰enosti z mûst a obcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
Bûlá pod Bezdûzem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
Brno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
Hluboká nad Vltavou. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
Hradec Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
Písek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98
PlzeÀ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
Ústí nad Labem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101
Velká Hleìsebe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102
Pfiedmluva
VáÏení ãtenáfii,
budoucnost Evropy leÏí v rozvoji jejich regionÛ, obcí a mûst,
tedy míst, ve kter˘ch Ïijí její obãané. To je také dÛvodem, proã
je jedna tfietina rozpoãtu Evropské unie smûfiována na v˘daje
související s regionálním rozvojem. Je to právû posílení Evropy
na místní úrovni, které poskytne odstranûní ekonomick˘ch
a sociálních rozdílÛ. Jako ¤ek jsem po dlouhou dobu svûdkem
pozitivních dopadÛ politik Evropské unie na moji zemi a zejména její regiony.
Konstantinos Hatzidakis
Evropsk˘ parlament, kter˘ tyto cíle povaÏuje za klíãové, nepfietrÏitû pracuje na kohezních a strukturálních opatfieních smûfiujících k místnímu rozvoji v oblasti dopravy, ochrany Ïivotního prostfiedí, sociální soudrÏnosti a mnoha dal‰ích politik. Zlep‰ení
regionální infrastruktury, podpora ekonomick˘ch aktivit a sníÏení nezamûstnanosti na místní úrovni jsou tak dnes dÛleÏitou
evropskou prioritou. Úspûch evropského regionálního rozvoje
v‰ak nespoãívá jen v na‰í práci v Bruselu. Pro na‰e úsilí potfiebujeme podporu i u nás doma.
Poslanec Evropského parlamentu
âlen pfiedsednictva
Koordinátor skupiny EPP-ED
ve V˘boru pro regionální rozvoj
A právû publikace, jako je tato, to umoÏÀují. Kniha poskytuje v˘jimeãné informace
o klíãov˘ch politikách Evropské unie a zvy‰uje tak povûdomí o evropském projektu.
NejdÛleÏitûj‰í v‰ak je, Ïe otevírá dvefie a dává místní samosprávû a regionálním
organizacím konkrétní nástroj pro ovlivÀování budoucnosti Evropy. A právû ovlivÀování
politiky Spoleãenství místními orgány je v˘razem jejich odpovûdnosti za evropskou vizi.
âinnost Oldfiicha Vlasáka, prostfiednictvím jeho dlouholeté úãasti v komunální politice
v âeské republice a dnes, díky jeho práci v Evropském parlamentu, dokazuje, Ïe Evropa
závisí na sv˘ch regionech stejnû tak, jak regiony závisí na Evropû.
Konstantinos Hatzidakis
Brusel, ãerven 2006
5
Milé kolegynû a kolegové,
publikace, kterou právû otvíráte, názornû popisuje dopad jednotliv˘ch oblastí ãinnosti Evropské unie na na‰e mûsta
a obce. Jsem pfiesvûdãen, Ïe je dÛleÏité, abychom byli informováni o tom, jaké problémy a pfiíleÏitosti nám ãlenství v Unii
pfiiná‰í. Tyto informace naleznete v jednotliv˘ch kapitolách, ve
kter˘ch nás autofii pfiehlednû, struãnû a hlavnû srozumiteln˘m
jazykem provádí evropskou politikou v oblasti vefiejn˘ch zakázek, dopravy nebo tfieba Ïivotního prostfiedí. BroÏura „Na‰e
obce a mûsta v Evropské unii" shrnuje nejdÛleÏitûj‰í legislativní pfiedpisy Unie vãetnû zpÛsobu jejich implementace do
na‰eho právního fiádu. Tyto informace jsou doplnûny zku‰enostmi obcí a mûst ãlensk˘ch státÛ s praktick˘mi dopady
evropsk˘ch smûrnic a nafiízení. Kniha nám pomáhá uvûdomit
MUDr. Pavel Bém
si, jak závaÏn˘ je dopad ãinnosti Evropské unie na kaÏdodenní Ïivot v na‰ich mûstech a obcích. Jen málokdo si totiÏ dokáPrimátor Hlavního mûsta Prahy
Ïe pfiedstavit, co ve skuteãnosti znamená, Ïe sedmdesát proMístopfiedseda V˘boru regionÛ
cent legislativy a opatfiení, které Evropská unie produkuje,
a vedoucí ãeské národní delegace
musíme my v krajích, mûstech a obcích fakticky naplÀovat.
âestn˘ pfiedseda Svazu mûst
V publikaci také naleznete informace o tom, jaké dal‰í aktivity
a obcí âeské republiky
Evropské komise ãi Evropského parlamentu je v dané oblasti
moÏno ãekat. Tyto informace nám pomáhají uvûdomit si, Ïe
se nestaãí pouze orientovat v evropské legislativû, která jiÏ existuje, pfiestoÏe i to je vzhledem k jejímu obsahu a komplikovanosti velmi nároãn˘ úkol. Je faktem dne‰ních dní, Ïe Evropská komise svojí legislativní iniciativou a Evropsk˘ parlament se sv˘mi pozmûÀovacími návrhy pfiekypují nápady,
co je‰tû upravit rÛzn˘mi zákony a opatfieními, jak více usmûrÀovat lidské konání ve v‰ech
25 státech EU. Na‰e asociace, svazy a sdruÏení musí tyto snahy dÛraznû korigovat
a dÛslednû pfiipomínat úfiedníkÛm i politikÛm v Bruselu stejnû tak jako u nás doma, Ïe
jsme to právû my, kdo se musí s dÛsledky nov˘ch smûrnic a nafiízení kaÏdodennû pot˘kat. Není tfieba, aby Evropská unie zasahovala do spolupráce mezi obcemi nebo rozhodovala o tom, jak˘m zpÛsobem mûsta ãi obce zajistí pro obãany vefiejné sluÏby. KaÏd˘
z nás ví, Ïe je to zdlouhav˘ boj, ve kterém vyhrává ta lépe pfiipravená strana. A právû
lépe se pfiipravit a zorientovat v unijní problematice je cílem této publikace. Proto Vám
pfieji pfiíjemnou ãetbu.
MUDr. Pavel Bém
Praha, ãerven 2006
7
Slovo úvodem
VáÏené paní starostky, váÏení páni starostové,
je‰tû pfied dvûma roky jsme si jen tûÏko dovedli pfiedstavit, jak
v˘znamn˘ dopad bude mít vstup do Evropské unie na na‰e
kaÏdodenní rozhodování ve mûstû ãi na‰í obci. Propagaãní
kampaÀ pfied vstupem nám v tomto smûru mnoho nepomohla. Vidûli jsme jen dÛchodkyni slunící se ve ·panûlsku, usmûvavého a prosperujícího restauratéra v ¤ecku ãi kdesi úspû‰nû hospodafiícího a spokojeného zemûdûlce plnû vybaveného moderními technologiemi. Na na‰e ãetné dotazy nám
odpovûdná místa odpovídala, Ïe ve‰kerá evropská legislativa
a politiky jsou zapracovány v na‰ich zákonech a Ïe není proã
si dûlat starosti. Pfiímé dopady vãetnû konkrétních ãísel nám
v‰ak nikdo sdûlit nedokázal. Nás v‰ak lidi zvolili proto, abychom se starali. AlespoÀ já jsem o tom byl vÏdy pfiesvûdãen.
Ing. Oldfiich Vlasák
Poslanec Evropského parlamentu
V˘konn˘ prezident Rady
evropsk˘ch municipalit a regionÛ
Pfiedseda Svazu mûst a obcí
âeské republiky
Zastupitel mûsta Hradec Králové
S odstupem ãasu je moÏné konstatovat, Ïe vstup âeské republiky do Evropské unie nebyl dobfie pfiipraven. Pfiedvstupní proces byl pfiíli‰ pfiekotn˘ a poznamenan˘ snahou jednotliv˘ch resortÛ o co nejrychlej‰í uzavfiení pfiíslu‰n˘ch pfiístupov˘ch kapitol. Tehdej‰í vlády pojaly vstup do Unie jako meziresortní a mezistátní soutûÏ a usilovaly o to, abychom do Unie vstoupili jako první, namísto
zamûfiení se na podmínky vstupu a v˘‰i vyjednané finanãní podpory. Tím, Ïe z tohoto dûní
byl vylouãen národní parlament, kraje a pfiedev‰ím na‰e obce a mûsta, postrádal pfiedvstupní proces skuteãnou demokratickou kontrolu.
Dnes, kdyÏ jsme jiÏ ãleny Evropské unie, se právû my komunální politici ve spolupráci
s pracovníky na‰ich úfiadÛ musíme vypofiádat s nejedním dûdictvím nedokonalého pfiístupového procesu. ¤e‰íme komplikované a stále se mûnící pfiedpisy v oblasti vefiejné podpory a vefiejn˘ch zakázek, lámeme si hlavu, jak splníme poÏadavky Unie v oblasti ochrany
Ïivotního prostfiedí, zam˘‰líme se, kde získáme kofinancování pro na‰e projekty, které by
mohly zlep‰it Ïivot obãanÛ v na‰í obci, povede-li se nám sehnat peníze a vyrovnat se s rozsáhlou byrokracií. A pfii v‰ech tûchto aktivitách naráÏíme na nedostatek informací.
9
Z tûchto dÛvodÛ jsem se rozhodl ve spolupráci s mezinárodním poradensk˘m centrem
obcí spoleãností MEPCO vydat publikaci, která leÏí pfied Vámi a kterou podpofiila frakce
Evropské strany lidové – Evropsk˘ch demokratÛ v Evropském parlamentu. MÛÏe Vám
pomoci se na konkrétních pfiíkladech zorientovat v komplikované legislativû, politikách
i opatfieních, které Vám Evropská unie pfiiná‰í. Objasní Vám poÏadavky a pfiíleÏitosti
Evropské unie v oblastech jako jsou hospodáfiská soutûÏ, doprava, Ïivotní prostfiedí, sociální politika, místní finance, komunální volby apod. Souãasnû Vám umoÏní nahlédnout
do dotaãních pravidel Unie z pohledu nás, zástupcÛ mûst a obcí. V neposlední fiadû publikace pfiedstavuje také Svaz mûst a obcí âR, jedinou organizaci zastupující a hájící zájmy
místních samospráv v âeské republice, a její ekvivalent na evropské úrovni Radu evropsk˘ch municipalit a regionÛ.
Jsem pfiesvûdãen, Ïe publikace, jako je tato, nám – komunálním politikÛm – pomohou
vybavit se znalostmi prostfiedí Evropské unie a fungování Evropsk˘ch institucí. Tyto informace nám budou slouÏit k tomu, abychom co nejlépe mohli naplÀovat úkoly, jejichÏ
uskuteãnûním nás obãané âeské republiky povûfiili ve volbách.
Ing. Oldfiich Vlasák
Hradec Králové, kvûten 2006
10
„Láska k tradici nikdy
Ïádn˘ národ neoslabila,
Úvod
naopak, národy v ãasech
nebezpeãí posilovala.
Ale musí pfiicházet i nové
Je to jiÏ více neÏ padesát let, kdy v PafiíÏi pfiedstavitelé Belgie,
my‰lenky, svût musí jít
Západního Nûmecka, Lucemburska, Francie, Itálie a Nizozemí
kupfiedu."
zaloÏili Evropské spoleãenství uhlí a oceli. Je to jiÏ témûfi padesát let co se tito pfiedstavitelé rozhodli v evropském projektu
Winston Churchill
pokraãovat a podepsali ¤ímské smlouvy zakládající Evropské
spoleãenství atomové energie a Evropské hospodáfiské spole1944
ãenství. Tyto evropské instituce vznikly jako mírov˘ projekt,
jako reakce na druhou svûtovou válku, která upozornila na rizika izolovan˘ch národních státÛ. ¤ada pfiedních evropsk˘ch
politikÛ v ãele s Jeanem Monnetem a francouzsk˘m ministrem zahraniãních vûcí Robertem Schumanem tehdy nabyla
pfiesvûdãení, Ïe jedin˘m moÏn˘m zpÛsobem, jak zajistit trval˘ mír mezi sv˘mi zemûmi,
je jejich hospodáfiské a politické propojení. Státy se proto zavázaly k odstraÀování pfiekáÏek vzájemného obchodu a budování spoleãného trhu zaloÏeném na volném pohybu osob, zboÏí, sluÏeb a kapitálu.
Tak jak evropská integrace postupovala a Evropská unie1 ovlivÀovala stále vût‰í mnoÏství
ãinností, zaãali vedle národních státÛ postupem ãasu hrát v˘znamnou roli také subnárodní aktéfii. Zejména b˘val˘ pfiedseda Evropské komise Jacques Delors usilovnû uplatÀoval vizi Evropy regionÛ. Regionální a místní samosprávy si souãasnû zaãaly uvûdomovat, Ïe stále vût‰í a vût‰í mnoÏství rozhodování probíhá nikoliv u nich doma ale v Bruselu, a postavení národních státÛ tak zaãalo b˘t znaãnû oslabeno. V poslední dobû se
souãasnû ukazuje, Ïe jak národní tak regionální úroveÀ je je‰tû stále pfiíli‰ vzdálená
obãanÛm Unie, a v souvislosti s v˘znamem místních samospráv v evropské kultufie, politice a hospodáfiském rozvoji se zaãíná o Evropské unii hovofiit také jako o Spoleãenství
obcí a komunit. Klíãovost místních samospráv v procesu evropské integrace si uvûdomují i samotné instituce Evropské unie, které jsou vázány principem subsidiarity2, a mûly
by proto usilovat, aby rozhodování probíhalo co nejblíÏe obãanÛm tedy ãasto na úrovni
mûst a obcí.
1 Evropská unie je v˘vojovû novûj‰í kategorií neÏ Evropské spoleãenství. Tento pojem byl poprvé zakotven do
‚evropského‘ práva v roce 1992 pfii podpisu Smlouvy o Evropské unii v Maastrichtu. Tato smlouva se stala
právním základem fungování dne‰ní Evropské unie, jejíÏ souãástí jsou v‰echna tfii dfiíve zmínûná Spoleãenství,
tvofiící tzv. první komunitární pilífi Unie, a dal‰í dva mezivládní pilífie spolupráce ãlensk˘ch státÛ v oblasti
zahraniãní a bezpeãnostní politiky a justici a vnitfiních vûcech.
2 Princip subsidiarity zakotven˘ v Maastrichtské smlouvû poÏaduje, aby v‰echna opatfiení byla pfiijímána co
nejblíÏe obãanÛm, tedy na nejniωím stupni správy, kter˘ umoÏÀuje jejich realizaci nebo v˘kon. Podle tohoto
principu Spoleãenství mÛÏe pfiijmout opatfiení jen tehdy a pokud cíle navrhované ãinnosti nemohou b˘t
uspokojivû dosaÏeny ãlensk˘mi státy.
11
âeská republika vstoupila do Evropské unie jiÏ pfied dvûma roky. Zatímco pfied vstupem
se evropská problematika jevila b˘t pro na‰e obce a mûsta spí‰e vzdálená bez Ïádného praktického komunálního dopadu, dnes se ukazuje, Ïe jsou to právû místní samosprávy, které se musí s dopady evropsk˘ch politik a evropského práva urputnû vypofiádávat. Proces pfiibliÏování na‰eho práva komunitárnímu právnímu systému s sebou pfiinesl nutnost absorbovat více neÏ 80 tisíc stran právních pfiedpisÛ Spoleãenství. Vzhledem k tomu, Ïe pfiibliÏnû 60 % ve‰ker˘ch závazn˘ch evropsk˘ch pravidel se realizuje na
úrovni místních samospráv, vstup do Evropské unie na‰e obce a mûsta znaãnû zasáhl.
Vedle pfiístupu k evropsk˘m strukturálním zdrojÛm, v˘mûny zku‰eností s jin˘mi samosprávami v Evropû, navázání nov˘ch partnerství a posílení místního hospodáfiského rÛstu
totiÏ na‰e místní samosprávy stejnû tak jako jiné subjekty ãelí legislativním omezením
a povinnosti dodrÏovat evropské zákony. Tyto zákony, nebo chcete-li acquis communitaire3, se navíc neustále vyvíjí a nab˘vají jak na objemu tak na v˘znamu. Obce a mûsta
jsou v tomto procesu hozeny do spoleãn˘ch evropsk˘ch vod, ve kter˘ch se musí nauãit
samy orientovat a plavat.
Cílem této publikace je proto informovat o dopadech práva Evropského spoleãenství na
místní samosprávy a poskytnout na‰im obcím a mûstÛm hmatateln˘ informaãní nástroj,
kter˘ jim nabídne orientaci v problému a nabídne zku‰enosti místních samospráv jinde
v Evropské unii. Na‰í snahou bylo pfiiblíÏit pfiedstavitelÛm a úfiedníkÛm na‰ich obcí
a mûst evropskou problematiku a na konkrétních pfiíkladech ukázat jak na‰i místní
samosprávu vstup do Unie ovlivnil, pfiípadnû mÛÏe v budoucnu ovlivnit. Tato publikace
není ani vyãerpávající studii ani akademickou prácí, usiluje o co nejvût‰í srozumitelnost,
coÏ si v nûkter˘ch pfiípadech vyÏádalo provést dílãí zjednodu‰ení velmi komplikované
a neustále se vyvíjející evropské problematiky.
Publikace se skládá z nûkolika ãástí. První kapitola pfiiná‰í základní vymezení komunální
problematiky v Evropské unii; obsahuje informaci o podobû místních samospráv v ãlensk˘ch státech Unie, jejich kompetencích a zpÛsobech financování. Druhá kapitola této
publikace se zab˘vají v‰eobecn˘mi otázkami fungování Unie, úlohou jejich orgánÛ
a právním systémem Spoleãenství vãetnû principÛ evropského práva. Dopad evropsk˘ch
politik na místní samosprávy v jednotliv˘ch oblastech jako je hospodáfiská soutûÏ, doprava, Ïivotní prostfiedí, zamûstnanost a sociální politika, vzdûlávání, kultura, místní finance
ãi komunální volby je pfiedmûtem tfietí kapitoly. âtvrtá kapitola se následnû zab˘vá moÏnostmi úãasti orgánÛ samosprávy na rozhodovacím procesu Spoleãenství a zpÛsoby
ovlivÀování politik Evropské unie.
3 Pojmem acquis communitaire se rozumí dosaÏená míra politické, právní, ekonomické a sociální integrace
vãetnû práva Evropsk˘ch spoleãenství.
12
Jak vypadají a jakou povahu mají
místní samosprávy v Evropské unii?
Evropská unie se skládá ze státÛ z velmi rozdílnou vnitfiní strukturou a územním ãlenûním.
Ve v‰ech ãlensk˘ch státech v‰ak existují vedle státu pokr˘vajícího národní úroveÀ také místní a ve vût‰inû ãlensk˘ch zemí také regionální samosprávy, pfiípadnû dal‰í mezistupnû vládnutí. Vnitfiní uspofiádání jednotliv˘ch státÛ
ãasto vychází z historického v˘voje. Na rozdíl
od krajské úrovnû má místní samospráva
v Evropû velmi dlouhou historii. Tato tradice
je ãasto dokonce del‰í neÏ je historie státních
útvarÛ vznikajících v Evropû; v nûkter˘ch pfiípadech je moÏné konkrétní vymezení dne‰ních mûst a obcí hledat jiÏ v období stfiedovûku (zejména v jiÏní Evropû je to v‰ak
období i mnohem star‰í). Zatímco koncepce
místní správy má v Evropû mnoho rÛzn˘ch
podob, místní samosprávy mají jedno spoleãné. V‰ude v Evropû totiÏ existuje jednotná
tradice, podle níÏ si obyvatelé daného místa
volí své zástupce, ktefií spravují spoleãné vûci
vefiejného zájmu. Místní samosprávy jsou
obãanÛm nejblíÏe, fie‰í jejich praktické problémy; právû na místní úrovni probíhá skuteãn˘
dialog mezi obãany a zvolen˘mi politiky. Úãinná místní demokracie je proto podmínkou fungování vy‰‰ích úrovní demokracii na regionální, národní a evropské úrovni.
Radnice GLA v Lond˘nû,
Velká Británie
Podoba a struktura místní samosprávy4
V Evropské unii existuje v souãasné dobû 89.336 místních samospráv; poãty místních
samospráv se v jednotliv˘ch státech v˘raznû li‰í. Nejvy‰‰í poãet obcí je ve Francii (více
neÏ 36 tisíc), vysok˘ poãet obcí je dále v dal‰ích velk˘ch státech jako je Nûmecko, Itálie a ·panûlsko. âeská republika v tomto ohledu se sv˘mi 6.258 obcemi zaujímá pátou
pozici. Místní samosprávy vykazují také znaãné rozdíly z hlediska poãtu obyvatel v nich
4 Postavení místních samospráv v rámci státu zÛstává v Evropské unii jednoznaãnû vnitrostátní záleÏitostí.
Evropská komise jednoznaãnû deklarovala, Ïe neexistuje zámûr zavést evropskou jednotnou definici
samosprávy, protoÏe organizaãní a politické uspofiádání ãlensk˘ch státÛ se vyvíjelo z historického hlediska
rozdílnû a spadá proto v˘luãnû do kompetence ãlensk˘ch státÛ. Na úrovni Rady Evropy, jejímiÏ ãleny jsou
v‰echny ãlenské zemû Unie, v‰ak rámcovou definici místní samosprávy mÛÏeme nalézt v rámci Evropské charty
místní samosprávy.
13
Ïijících. PrÛmûrn˘ poãet obyvatel Ïijících v jedné obci v Evropské unii se pohybuje okolo
5.100 lidí. Ve Francii ãi âeské republice Ïije v prÛmûru v jedné obci 1.600 obyvatel, ve
Velké Británii je to více neÏ 135 tisíc obãanÛ. Velikostní rÛznorodost místních samospráv
je skuteãnû znaãná; zatímco nûkteré evropské obce mají pouze nûkolik desítek obyvatel, v jin˘ch Ïije i nûkolik milionÛ obãanÛ jako kupfiíkladu v evropsk˘ch metropolích. Taková situace je také v âeské republice, kde je nejmen‰í místní samosprávou obec Vlkov5
v okrese âeské Budûjovice v Jihoãeském kraji s pouh˘mi 21 obyvateli a územím 5,76 km2;
nejvût‰í obcí je pak hlavní mûsto Praha s 1.186.855 obyvateli a územím 496 km2,
Tabulka – Místní samospráva v ãlensk˘ch státech EU
Stát
Oznaãení
místní úrovnû
Rakousko
Belgie
Kypr
âeská republika
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Nûmecko
¤ecko
Maìarsko
Irsko
Itálie
Loty‰sko
Litva
Lucembursko
Malta
Holandsko
Polsko
Portugalsko
Slovensko
Slovinsko
·panûlsko
·védsko
Velká Británie
EU-10
EU-15
EU-25
Gemeinden
Communes
Communities
Obce
Kommuner
Vald, Linn
Kunta
Municipal
Gemeinden
Demoi, Koinotikes
Települesek
Municipalities
Communi
Novads
Savivaldybe
Communes
Communes
Communes
Gminy
Municípios
Obce
Obcinki
Municipios
Kommuner
Councils
Poãet místních
samospráv
2.359
589
389
6.258
275
241
444
36.565
13.854
1.033
3.158
85
8.100
547
61
118
68
483
2.489
278
2.920
193
8.106
289
434
73.012
16.324
89.336
Poãet obyvatel
(v milionech)
8,1
10,4
0,7
10,2
5,4
1,4
5,2
59,6
82,5
11,0
10,1
4,0
57,3
2,3
3,5
0,4
0,4
16,2
38,2
10,4
5,4
2,0
41,6
8,9
59,3
380,4
74,2
454,6
PrÛmûrn˘ poãet
obyvatel místní správy
3.400
17.400
1.800
1.600
19.400
5.600
11.700
1.600
5.900
10.200
3.200
44.900
7.100
4.300
60.500
3.700
5.800
33.500
15.500
36.000
1.900
10.300
4.900
30.800
135.700
5.200
4.600
5.100
Zdroj: Dexia (2004)
5 Nejmen‰ím okrskem v âeské republice je vojensk˘ újezd Bfiezina v okrese Vy‰kov v Jihomoravském kraji
s pouh˘mi 5 obyvateli a územím 0,42 km2.
14
která je souãasnû krajem. RÛznorodost a vysok˘ poãet místních samospráv ãasto zpÛsobuje obtíÏe pfii jednotném vykonávání kompetencí a správû daného území. Jako souãást procesu decentralizace proto v nûkter˘ch evropsk˘ch státech (Holandsko nebo
¤ecko) do‰lo ke sluãování men‰ích obcí s cílem vytvofiit místní správu s minimálním
poãtem úfiedníkÛ a finanãními zdroji nezbytn˘mi k zaji‰tûní potfiebn˘ch vefiejn˘ch sluÏeb.
Jiné státy jako tfieba Francie ãi Nûmecko se vydaly cestou zfiizování spoleãn˘ch správních
úfiadÛ více obcí pfii souãasném zachování jejich autonomie.
Kompetence a pÛsobnost místních samospráv
Míra autonomie místních samospráv pfii spravování daného území se rÛzní, jejich
fungování je v‰ak vÏdy upraveno právním fiádem. Kompetence místních samospráv
v fiadû ãlensk˘ch státÛ Evropské unie zahrnují hlavní ãást úkolÛ realizovan˘ch vefiejnou
správou. Tak jak v‰ak v Evropské unii není moÏné najít identické struktury místní
samosprávy ve dvou nebo více státech, není moÏné identifikovat podobn˘ rozsah
kompetencí. Ty se v konkrétních oblastech li‰í od jednoho státu a místní samosprávy
k druhému. Místní samosprávy zpravidla mají odpovûdnost za poskytování sluÏeb, které
úzce souvisí s dan˘m území obce. Tyto sluÏby zahrnují zejména údrÏbu místních
pozemních komunikací, zásobování vodou a ãistûní odpadních vod, sbûr a likvidaci
odpadÛ, kulturní a volnoãasové aktivity a územní plánování. Rozsah poskytovan˘ch
sluÏeb ãasto závisí na velikosti a poãtu obyvatel dané obce; vût‰í obce zpravidla poskytují
‰ir‰í spektrum sluÏeb. Vedle samosprávn˘ch funkcí jsou na místní samosprávy
v nûkter˘ch státech delegovány také úkoly v oblasti státní správy. Tak je tomu i v âeské
republice, kde vedle samosprávn˘ch kompetencí typu zásobování vodou, sociální
pomoci, místní policie ãi územního plánování vykonávají rÛzné typy obcí a mûst
delegované kompetence státu kupfiíkladu v oblasti evidence obyvatel, vydávání pasÛ ãi
na poli stavebního fiízení. Obecnû lze konstatovat, Ïe evropské obce a mûsta mají právo
realizovat ‰iroké spektrum aktivit zejména existuje-li pro to potfieba na daném území
a jiné úrovnû vefiejné správy nejsou ochotny nebo nepodnikají Ïádné kroky. Rozsah
aktivit místních samospráv je v‰ak vÏdy do znaãné míry limitován jejich omezenou
finanãní kapacitou.
Finance a financování místních samospráv
Místní finance6 v Evropské unii pfiedstavují z makroekonomického pohledu ve srovnání
s rozpoãty národních vlád nezanedbatelnou kategorii. Samosprávy v dne‰ní Evropské
unii hospodafiily v roce 2003 s více neÏ 1.218 miliardou Eur. V˘daje evropsk˘ch
samospráv pfiipadajících na jednoho obyvatele tak ãinily 2.680 Eur tedy zhruba 80 tisíc
korun. Rozpoãty samospráv dosahují pfiibliÏnû 26 % celkov˘ch vefiejn˘ch v˘dajÛ a tvofií
více neÏ 12 % HDP. V˘znam a finanãní váha samospráv se li‰í v jednotliv˘ch státech
Unie; pfieváÏnû se odvíjí od vykonávan˘ch kompetencí. Kupfiíkladu zatímco v Holandsku
6 Tato ãást kapitoly obsahuje spoleãná data za jednotlivé státy Evropské unie za v‰echny stupnû subnárodních
vlád oznaãované podle klasifikace ESA 95 jako S1313 „Local administrative entities". Oddûlená data pouze za
místní úroveÀ samosprávy nebyla autorÛm k dispozici.
15
ãi Skandinávsk˘ch zemích pfiesahuje podíl samospráv na HDP 20 % (zde zastávají
samosprávy fiadu úkolÛ v oblasti sociálních sluÏeb), v jin˘ch státech jako tfieba v ¤ecku
nedosahuje tento ukazatel 3 %. Samosprávy jsou také klíãov˘mi vefiejnoprávními investory; podílí se témûfi 60 % na celkov˘ch investiãních vefiejn˘ch v˘dajích. Z hlediska
pfiíjmové stránky komunálních rozpoãtÛ je moÏné identifikovat pût druhÛ zdrojÛ:
daÀové pfiíjmy, dotace, poplatky za sluÏby, pÛjãky a pfiíjmy z vlastního majetku. Ve vûci
nastavení místních financí existuje mezi samosprávami a národními vládami permanentní tenze. Nicménû v posledních nûkolika letech je moÏné identifikovat je‰tû v˘raznûj‰í pfii‰krcení místní zdrojÛ v mnoha zemích EU. Souãasnû s tímto omezením zdrojÛ
národní vláda pfiená‰í na samosprávy nové a nové úkoly. ¤ada evropsk˘ch národních
vlád se pfiitom zavázala dodrÏovat urãitá pravidla pfii nastavení finanãních tokÛ jednotliv˘ch úrovním vefiejné správy. Jedním z evropsk˘ch dokumentÛ, kter˘ upravuje financování místních samospráv je totiÏ Evropská charta místní samosprávy pfiipravená Radou
Evropy, ke které âeská republika pfiistoupila 1. záfií 19997. Její ãlánek 9 upravuje finanãní zdroje místních orgánÛ a mimo jiné stanoví, Ïe místní orgány mají právo na odpovídající vlastní finanãní zdroje, s nimiÏ mohou v rámci sv˘ch pravomocí volnû disponovat.
Finanãní zdroje by pak mûly b˘t úmûrné odpovûdnosti a mûli by umoÏÀovat prÛbûÏnou
adaptaci na reáln˘ v˘voj nákladÛ zaji‰Èovan˘ch sluÏeb a ãinností. Zdroje pocházející
z dotací by v zásadû nemûly b˘t úãelovû vázány, aby neomezovali základní svobodu
místních orgánÛ provádût vlastní politiku. Evropská realita je v‰ak zcela odli‰ná. V roce
2003 v zemích dne‰ní Evropské unie v˘‰e daÀov˘ch pfiíjmÛ ãinila pouze necel˘ch 37 %
celkov˘ch pfiíjmÛ. âeská republika se pohybovala mírnû pod tímto prÛmûrem8. Místní
samosprávy byly v pfieváÏné mífie závislé na dotacích od národních vlád; v˘znamná ãást
tûchto transferÛ byla navíc úãelovû vázaná. Samostatn˘m problémem je také nedostateãné indexování pfiíjmÛ obcí. Dotace zpravidla zÛstávají konstantní a pfiíjem majetkov˘ch daní, jako tfieba danû z nemovitostí, která je zpravidla pfiíjmem místních samospráv,
se s v˘konností ekonomiky nemûní. Pfiíjmy místních samospráv se proto jen velmi
obtíÏnû pfiizpÛsobují reálnému v˘voji cen zaji‰Èovan˘ch sluÏeb.
Jak z pohledu administrativního uspofiádání tak z hlediska kompetencí a jejich finanãního zaji‰tûní se místní samosprávy v Evropské unii pomûrnû znaãnû odli‰ují. Spoleãn˘m rysem v‰ak
je zvy‰ující se poptávka po objemu, kvalitû a úãinnosti zaji‰Èovan˘ch vefiejn˘ch sluÏeb, která
souvisí se zmûnami v demografické struktufie obyvatelstva, postupujícím konzumerismem
a globalizací místních ekonomik. Spoleãn˘m v˘vojov˘m trendem ve v‰ech ãlensk˘ch státech
je také uplatÀování konceptu decentralizace a principu subsidiarity, které v praxi vede k navy‰ování kompetencí místních úrovní samospráv. V‰echny tyto události znamenají zv˘‰en˘ tlak
na vefiejné finance na místní úrovni a v kombinaci s nároãnou implementací nov˘ch evropsk˘ch politik pfiedstavují skuteãné v˘zvy pro samosprávné autonomní fungování obcí a mûst
v novém miléniu.
7 âeská republika se v‰ak není vázána ãl. 4 odst. 5, ãl. 6 odst.2, ãl. 7 odst. 2 a ãl. 9 odst. 3,5 a 6 Evropské chaty
místní samosprávy.
8 Vût‰ina daní plynoucí obcím v âeské republice je ale podle rozpoãtového urãení daní sdílená (celostátní v˘nos
danû je pfierozdûlován státu, krajÛm i obcím) a daÀové pfiíjmy tak mají de facto charakter neúãelov˘ch dotací.
16
Tabulka – Financování samospráv v ãlensk˘ch státech EU
Stát
Rakousko
Belgie
Kypr
âeská republika
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Nûmecko
¤ecko
Maìarsko
Irsko
Itálie
Loty‰sko
Litva
Lucembursko
Malta
Holandsko
Polsko
Portugalsko
Slovensko
Slovinsko
·panûlsko
·védsko
Velká Británie
EU-10
EU-15
EU-25
HDP
(v milionech Eur)
224.130
267.480
11.473
79.520
188.183
8.042
142.518
1.557.200
2.128.200
153.045
73.236
134.786
1.300.926
9.869
16.143
23.476
4.288
454.276
185.175
130.007
28.952
24.488
744.754
267.300
1.589.468
9.305.749
441.186
9.746.934
Podíl vefiejn˘ch
v˘dajÛ na HDP
(v %)
51,2
51,4
46,1
54,5
56,1
35,8
51,1
54,6
48,8
48,3
49,8
34,3
49,0
36,0
34,4
45,8
49,9
49,0
47,6
47,7
39,2
48,4
39,6
58,3
43,6
48,5
47,7
48,5
Podíl místních
v˘dajÛ na HDP
(v %)
8,0
6,7
1,8
13,1
33,2
9,1
19,5
10,5
7,1
2,7
13,1
14,5
15,4
9,5
7,3
6,3
0,7
17,1
13,6
6,5
7,4
9,5
19,6
26,0
12,4
12,5
12,0
12,5
Podíl daÀov˘ch
pfiíjmÛ
(v %)
56,3
35,8
35,1
51,2
47,3
48,7
41,0
36,6
11,1
33,6
4,1
44,8
37,0
39,7
8,8
27,2
33,8
21,6
32,6
52,6
63,5
13,7
37,6
31,7
36,8
Zdroj: Dexia (2004)
17
Jak Evropské unie funguje?
Fungování Evropské unie je ponûkud odli‰né od fungování jednotliv˘ch státÛ. Evropská unie
je pfiedev‰ím mezinárodní organizací, tvofií ji její ãlenské státy9. Unie je pfiedev‰ím spoleãenstvím práva10. Evropské právo se skuteãnû stává pro národní státy klíãové; uvádí se, Ïe pfiibliÏnû 60 – 90 % legislativy v oblastech spadajících do unijní kompetence se vytváfií po obsahové stránce na úrovni Evropské unie a ne na úrovni národních parlamentÛ. Unie má své
jasnû definované instituce, s vymezenou pÛsobností, pravomocemi a rozpoãtem. Jednou
z tûchto kompetencí je právû schopnost pfiijímat, uplatÀovat a vynucovat legislativu.
PÛsobnost a pravomoc orgánÛ Evropské unie
Instituce Evropské unie lze rozdûlit do nûkolika kategorií. V oblasti legislativy a fiízení pÛsobí
Evropská komise, Evropsk˘ parlament a Rada Evropské unie; strategick˘m rozhodováním se
zab˘vá Evropská rada. Tûmto institucím pfiedkládají svá stanoviska orgány poradní – pro místní samosprávu v˘znamn˘ V˘bor regionÛ a dále pak Hospodáfisk˘ a sociální v˘bor. Nad chodem Unie dohlíÏí kontrolní a soudní orgány – Evropsk˘ soudní dvÛr a Evropsk˘ úãetní dvÛr.
Kontrolní funkci plní také Evropsk˘ ombudsman, zmocnûn˘ pfiijímat stíÏnosti od obãanÛ
a právnick˘ch osob t˘kající se ãinnosti evropsk˘ch institucí (s v˘jimkou soudních institucí).
V neposlední fiadû doplÀují instituce Unie finanãní organizace, specificky pak Evropská investiãní banka, která poskytuje dlouhodobé pÛjãky a záruky na investiãní projekty, a Evropská
centrální banka, starající se o jednotnou mûnu Euro11.
Evropská komise je v˘konn˘m orgánem, pfiedstavuje urãitou paralelu národních ministerstev; ve zjednodu‰eném vyjádfiení symbolizuje evropskou vládu. Evropskou komisi reprezentuje 25 „nezávisl˘ch" komisafiÛ z jednotliv˘ch ãlensk˘ch státÛ. Tento orgán má pravomoc navrhovat opatfiení pro rozvoj politik Spoleãenství, má v˘hradní právo iniciovat legislativní návrhy.
Komise následnû dohlíÏí, aby pfiijaté pfiedpisy byly správnû uplatÀovány; prosazuje tedy evropské právo a podává Ïaloby na ãlenské státy v pfiípadû jeho poru‰ování. Komise má souãasnû
provádûcí pravomoci; fiídí a realizuje politiky Spoleãenství (v oblasti hospodáfiské soutûÏe,
fiízení zemûdûlsk˘ch trhÛ, správy strukturálních fondÛ apod.) a spravuje rozpoãet. Komise dále
reprezentuje Unii na mezinárodní úrovni. Orgány Evropské komise tvofií jednotlivé resorty tzv.
9 Je v‰ak tfieba objektivnû konstatovat, Ïe vedle mezivládního charakteru nese Unie urãité prvky
supranacionálního – federálního – pojetí evropské integrace, ve kterém pfievaÏuje institucionální moc
samotn˘ch orgánÛ Unie (kupfiíkladu v oblasti hospodáfiské soutûÏe) proti vÛli ãlensk˘ch státÛ.
11 Vedle realizace politik prostfiednictvím práva skrze tzv. Monnetovu metodu jsou nûkteré oblasti spoleãného
zájmu fie‰eny tzv. mûkk˘mi metodami tvorby politiky zaloÏen˘mi na dobrovolnosti, vzájemném uãení se
a spoleãném úsilí v naplÀování definovan˘ch jednotn˘ch cílÛ bez sankãních mechanismÛ. Pfiíkladem takové
oblasti je politika sociálního zaãleÀování, kde je uplatÀována tzv. otevfiená metoda koordinace.
12 Tato kapitola dále popisuje pouze ty instituce Evropské unie, které bezprostfiednû ovlivÀují místní samosprávy
a jejichÏ znalost je klíãová z hlediska ovlivÀování politik Spoleãenství.
18
generální fieditelství (analogie národních ministerstev) a dal‰í pfiidruÏené instituce, jako napfiíklad Eurostat, Právní sluÏba, Pfiekladatelská sluÏba, Tlumoãnická a konferenãní sluÏba a dal‰í.
Komise sídlí v Bruselu, dal‰í kanceláfie má v Lucembursku, delegace po celém svûtû. Koncem
roku 2004 zde pracovalo 26.648 úfiedníkÛ.
Tabulka – Generální fieditelství Evropské komise
Doprava a energie
Evropská pomoc a spolupráce
Hospodáfiská soutûÏ
Hospodáfiství a finance
Humanitární pomoc
Informaãní spoleãnost a média
Obchod
Podnikání a prÛmysl
Regionální politika
Roz‰ífiení
Rozvoj
Rybolov a námofiní záleÏitosti
Spojené v˘zkumné centrum
Spravedlnost, svoboda a bezpeãnost
Vnûj‰í vztahy
Vnitfiní trh a sluÏby
V˘zkum
Vzdûlávání a kultura
Zamûstnanost, sociální vûci a rovné pfiíleÏitosti
Zdanûní a celní unie
Zdraví a ochrana spotfiebitele
Zemûdûlství a rozvoj venkova
Îivotní prostfiedí
Zdroj: Webové stránky http://ec.europa.eu/index_cs.htm
Evropsk˘ parlament symbolizuje jednu vûtev moci zákonodárné. Je tvofien 732 poslanci pfiímo volen˘mi obãany ãlensk˘ch státÛ (âeská republika je reprezentována 24 poslanci). Parlament ve vybran˘ch oblastech spolurozhoduje o legislativû, plní funkci demokratického dohledu nad Komisí, kterou volí a pfiípadnû také odvolává, a disponuje rozpoãtov˘mi
pravomocemi vãetnû kontroly evropského rozpoãtu. Poslanci Parlamentu pracují v parlamentních v˘borech (kupfiíkladu ve V˘boru pro regionální rozvoj, V˘boru pro dopravu
a cestovní ruch apod.), dále pak jsou ãleny meziparlamentních delegací (jako je Delegace
pro vztahy se zemûmi andského spoleãenství) a mají moÏnost prosazovat spoleãné zájmy
v tzv. meziskupinách. Problematice místní samosprávy a rozvoji mûst se vûnuje skupina
URBAN.
19
Tabulka – V˘bory Evropského parlamentu
Zkratka
Oblast pÛsobnosti parlamentního v˘boru
AFET
DEVE
INTA
BUDG
CONT
ECON
EMPL
ENVI
ITRE
IMCO
TRAN
REGI
AGRI
PECH
CULT
JURI
LIBE
AFCO
FEMM
PETI
DROI
SEDE
Zahraniãní vûci
Rozvoj
Mezinárodní obchod
Rozpoãet
Rozpoãtová kontrola
Hospodáfiství a mûna
Zamûstnanost a sociální vûci
Îivotní prostfiedí, vefiejné zdraví a bezpeãnost potravin
PrÛmysl, v˘zkum a energetika
Vnitfiní trh a ochrana spotfiebitelÛ
Doprava a cestovní ruch
Regionální rozvoj
Zemûdûlství a rozvoj venkova
Rybolov
Kultura a vzdûlávání
Právní záleÏitosti
Obãanské svobody, spravedlnost a vnitfiní vûci
Ústavní záleÏitosti
Práva Ïen a rovnost pohlaví
Petice
Lidská práva
Bezpeãnost a obrana
Zdroj: Webové stránky http://www.europarl.europa.eu/
Rozdûlení moci v Parlamentu odpovídá v˘znamu a síle parlamentních frakcí, ve kter˘ch
jsou poslanci z národních zemí sdruÏeni; nejsilnûj‰í frakcí je Evropská strana lidová –
Evrop‰tí demokraté.
Tabulka – Politické frakce v Evropském parlamentu
EPP-ED
PES
ALDE
ALE/VERTS
GUE-/NGL
IND/DEM
UEN
Evropská lidová strana a Evrop‰tí demokraté
Skupina sociálních demokratÛ
Aliance liberálÛ a demokratÛ pro Evropu
Zelení/Evropská svobodná aliance
Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice
Skupina nezávisl˘ch/demokracie
Unie pro Evropu národÛ
Zdroj: Webové stránky http://www.europarl.europa.eu/
20
Parlament má ve smlouvách zakotveny tfii sídla - ·trasburk, Brusel a Lucemburk; pravidelné
stûhování mezi ·trasburkem a Bruselem je pfiedmûtem neustálé kritiky, zmûnû v‰ak brání
rigidní postoj zejména Francie. Koncem roku 2004 zde pracovalo 5.531 úfiedníkÛ, vedle
toho pro jednotlivé poslance pracovalo nûkolik tisíc asistentÛ.
Rada Evropské unie pfiedstavuje druhou vûtev zákonodárné moci. Radu tvofií jednotliví pfiedstavitelé – prezidenti ãi premiéfii (v pfiípadû Evropské rady, která vymezuje hlavní politické smûry Unie) a pfiíslu‰ní ministfii 25 ãlensk˘ch státÛ (v pfiípadû Rady ministrÛ). Rada ministrÛ schvaluje evropskou legislativu, spoleãnû s Evropsk˘m parlamentem
má dále rozpoãtovou pravomoc. Vedle toho má Rada ministrÛ v˘luãnou kompetenci
v oblasti koordinace hospodáfiské politiky a oblastí mezivládních politik Unie - spoleãné
zahraniãní a bezpeãností politiky a spolupráce v soudních a policejních vûcech. Rada se
schází v devíti rÛzn˘ch formacích v závislosti na projednávan˘ch otázkách. Kupfiíkladu
formace pro zahraniãní vûci a vnûj‰í vztahy je tvofiena ministry zahraniãních vûcí, formace pro spravedlnost a vnitfiní vûci zase ministry spravedlnosti a vnitra apod.
Tabulka – Formace Rady
Zkratka
Oblast pÛsobnosti
GAERC
ECOFIN
JHA
EPSCO
Zahraniãní vûci a vnûj‰í vztahy
Hospodáfiské a finanãní záleÏitosti
Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitfiních vûcí
Zamûstnanost, sociální politika, zdravotnictví a ochrana spotfiebitele
Konkurenceschopnost
Doprava, telekomunikace a energie
Zemûdûlství a rybolov
Îivotní prostfiedí
Vzdûlávání, mládeÏ a kultura
TTE
EYC
Zdroj: Webové stránky http://www.consilium.europa.eu/
Radû Evropské unie vÏdy pfiedsedá jeden ãlensk˘ stát, pfiedsednictví rotuje kaÏd˘ch 6 mûsícÛ. V první polovinû roku 2006 pfiedsedá Unii Rakousko; v druhé polovinû pfievezme
pfiedsednictví Finsko. âeská republika by mûla spolupfiedsedat Unii v roce 2009. Klíãovou
roli ve fungování Rady hraje tzv. V˘bor stál˘ch zástupcÛ (COREPER), kde pfiedstavitelé ze
stál˘ch zastoupení národních státÛ sídlících v Bruselu domlouvají pozice k jednotliv˘m
materiálÛm. Jednání Rady probíhají v Bruselu, dále pak Lucembursku; summity Evropské
rady se konají také v pfiedsednick˘ch zemích. V Radû pracuje 3.280 úfiedníkÛ.
Evropsk˘ soudní dvÛr a jeho niωí úroveÀ Soud první instance reprezentují moc
soudní; plní úkol v˘kladu a uplatÀování práva Evropského spoleãenství. Soudní dvÛr fie‰í
spory mezi ãlensk˘mi státy, mezi ãlensk˘mi státy a institucemi Unie a dále pak mimo
jiné vydává pfiedbûÏná rozhodnutí. Ta mají zásadní v˘znam pro jednotn˘ v˘klad práva
Spoleãenství; pokud se pfied vnitrostátním soudem objeví problém, kter˘ spadá do kompetence Unie a nebylo v dané vûci doposud rozhodnuto, je vnitrostátní soud povinen
21
dotázat se na stanovisko právû Evropského soudního dvoru. Tento systém je urãitou analogií precedentÛ znám˘ch v anglosaském právním systému. Soudní dvÛr sídlí v Lucemburku.
Pracuje tam 1651 úfiedníkÛ a 25 soudcÛ.
Z hlediska zájmÛ obcí je klíãov˘m poradním orgánem V˘bor regionÛ, kter˘ je sloÏen˘ ze
zástupcÛ regionálních a místních samospráv. V˘bor má 317 ãlenÛ (z toho 12 z âeské republiky)12 jmenovan˘ch jednomyslnû Radou na 4 roky z fiad volen˘ch pfiedstavitelÛ místních
a regionálních samospráv. V˘bor regionÛ má právo b˘t konzultován ve v‰ech novû navrhovan˘ch politikách t˘kajících se samospráv a kompetenci vyjadfiovat se ke v‰em legislativním
iniciativám, jeÏ jsou pro samosprávy dÛleÏité. Dle svého uváÏení mÛÏe také pfiedkládat podnûty k dal‰ímu rozvoji Unie. Rada ministrÛ a Komise ke stanoviskÛm V˘boru regionÛ musí
pfiihlíÏet, nejsou v‰ak závazná. V˘bor regionÛ sídlí v Bruselu. Pracuje tam 411 úfiedníkÛ.
Právo Evropsk˘ch spoleãenství a jeho principy
Právo Spoleãenství platí pro celou Unii, pro v‰echny její ãlenské státy a jejich souãásti – regionální a místní správy. Základní charakteristikou práva Spoleãenství je jeho pfiímá bezprostfiední úãinnost a nadfiazenost. Pfiímá úãinnost znamená, Ïe evropské právo je souãástí
práva ãlensk˘ch zemí. Vybraná evropská legislativa proto sama o sobû zakládá pro jednotlivé subjekty specifická práva a povinnosti a to bez zprostfiedkování národní legislativou. Jednotlivci se proto mohou pfied národními soudy dovolávat pfiímo evropsk˘ch norem a ty jsou
povinny tyto normy aplikovat. Obce a mûsta se proto právem Spoleãenství musí fiídit stejnû
tak jako zákony a Ústavou âeské republiky. Nadfiazenost práva Spoleãenství pak znamená,
Ïe evropské právo je nejvy‰‰ím právem ãlensk˘ch zemí. Îádná národní právní norma tak
nesmí b˘t s evropsk˘m právem v rozporu. Pokud tak nastane, národní právo se neaplikuje,
musí ustoupit právu Spoleãenství. Pro místní samosprávy to v prvé fiadû znamená, Ïe evropské právo je nadfiazeno existujícím právním pfiedpisÛm a obecnû závazné vyhlá‰ky a nafiízení obce tak musí b˘t v souladu také s evropsk˘m právem. Dále se pak obce a mûsta nemohou pfied soudy hájit národními zákony, pokud poru‰ují evropskou legislativy a související
judikaturu Evropského soudního dvoru.
Základem právního systému Spoleãenství jsou tzv. primární prameny práva. Tuto ãást
právního systému tvofií zejména mezivládní zakládající smlouvy v platném novelizované
znûní. Jedná se pfiedev‰ím o Smlouvu o zaloÏení Evropského spoleãenství, Smlouvu o Evropské unii ãi Smlouvu o pfiistoupení podepsanou v Aténách v roce 2003, na jejímÏ základû
k právnímu systému Spoleãenství pfiistoupila také âeská republika. Tyto mezinárodní smlouvy vÏdy ratifikují jednotlivé ãlenské státy, ãemuÏ pfiedchází dohoda v‰ech pfiedstavitelÛ ãlensk˘ch státÛ na mezivládních konferencích. Primární právo b˘vá ãasto sv˘m charakterem pfiirovnáváno k ústavnímu právu národních státÛ. Zatím posledním návrhem mezivládní smlouvy byla Smlouva o Ústavû pro Evropskou unii, která mûla nahradit dosavadní smluvní bázi.
Tato Smlouva v‰ak nebyla ratifikována odmítnutím Holandska a Francie v referendu v roce
12 Seznam zástupcÛ âeské republiky do V˘boru regionÛ pfiedkládá Ministerstvo zahraniãních vûcí na návrh Svazu
mûst a obcí âeské republiky a Asociace krajÛ âeské republiky. âeskou republiku tak v tomto tûlese zastupuje 6
zástupcÛ místní samosprávy a 6 zástupcÛ regionální samosprávy.
22
2005 a vyvolala tak politickou krizi v Unii
a pfiedznamenala sloÏité diskuse o jejím dal‰ím smûfiování.
Od primární legislativy se odvíjí právo
sekundární, které je urãitou analogií národních zákonÛ, vyhlá‰ek a dal‰ích obecnû
závazn˘ch právních pfiedpisÛ. Sekundární
právo nepfiijímají jednotlivé ãlenské státy, ale
schvalují jej instituce Spoleãenství. Do této
oblasti patfií zejména nafiízení, smûrnice, rozhodnutí, doporuãení a stanoviska. Nafiízení
mají obecnou platnost, jsou závazná ve v‰ech
sv˘ch ãástech a bezprostfiednû pouÏitelná
v kaÏdém ãlenském státû. Nafiízení tedy není
potfieba pfievádût prostfiednictvím národního právního aktu. Pfiíkladem je Nafiízení Rady
ã. 2004/2133/ES o poÏadavcích kompetentních orgánÛ systematicky razítkovat cestovní
dokumenty obãanÛ tfietích zemích. Toto nafiízení kupfiíkladu stanovuje konkrétní postup, co
dûlat s cizincem pfii kontrole dokladÛ, pokud jeho pas neobsahuje vstupní razítko do Schengenského prostoru. Pro vût‰í mûsta mÛÏe b˘t zajímavé, Ïe po vstupu do Schengenského prostoru se tato právní norma bezprostfiednû mÛÏe t˘kat i mûstské policie. Dal‰ím typem právního nástroje jsou smûrnice, které jsou závazné, pokud jde o v˘sledek, jehoÏ má b˘t dosaÏeno. Prvotním cílem smûrnic není standardizovat vnitrostátní zákony, ale harmonizovat je. Vnitrostátní orgány si mohou urãit formu a prostfiedky dosaÏení stanoven˘ch cílÛ. Pfiíkladem tohoto typu sekundárního práva je Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 95/16/ES o sbliÏování právních pfiedpisÛ ãlensk˘ch státÛ t˘kajících se v˘tahÛ. V této smûrnici je mimo jiné
vyjádfien v ãlánku 3 poÏadavek, aby ãlenské státy zajistily základní poÏadavky v oblasti bezpeãnosti a zdraví. Kupfiíkladu je stanoveno, Ïe provozovan˘ v˘tah se nesmí rozjet pokud je
pfietíÏen, musí mít zaji‰tûno omezení rychlosti apod. Nበstát transponoval tuto smûrnici
a definoval konkrétní poÏadavky prostfiednictvím ãesk˘ch technick˘ch norem. Tyto pfiedpisy
stanoví, Ïe pokud kupfiíkladu obec provozuje v˘tah v rozporu s tûmito technick˘mi normami,
tak nepfiedchází moÏnosti vzniku ‰kod a mÛÏe mu b˘t uloÏena jednorázová pokuta ve v˘‰i aÏ
5 milionÛ Kã. Takov˘ poÏadavek evropská legislativa neupravuje, je dán rozhodnutím na‰eho
státu. V neposlední fiadû mezi závazné prameny sekundárního práva patfií rozhodnutí, která
slouÏí k úpravû stávajících okolností vÛãi konkrétním subjektÛm. Jsou závazná ve v‰ech sv˘ch
ãástech pro ty, kter˘m jsou urãena.
Budova Evropského
parlamentu v Bruselu
Postup vytváfiení a implementace evropské legislativy má jasnû definovaná pravidla.
Komise má v tomto rozhodovacím procesu právo iniciativy, jak jiÏ bylo uvedeno v˘‰e, Ïádn˘
jin˘ orgán nemá právo navrhovat ve Spoleãenství legislativní pfiedpisy. V tomto procesu je
Komise nezávislá, musí ale brát v úvahu politické priority stanovené Evropskou radou a navrÏená opatfiení musí smûfiovat k dosaÏení cílÛ Unie tak, jak je zakotvují zakládací smlouvy.
13 Zatímco Zelená kniha startuje proces konzultací a obsahuje zpravidla fiadu konkrétních otevfien˘ch otázek, Bílá
kniha jiÏ na základû v˘sledkÛ pfiedchozí debaty pfiedkládá praktické návrhy pro uskuteãnûní konkrétní akce.
23
Evropská komise jako iniciátor politiky tradiãnû usiluje o ‰irok˘ dialog s klíãov˘mi evropsk˘mi aktéry a zájmov˘mi skupinami pfiíslu‰ného regulovaného odvûtví. Pfied tím, neÏ podá
vlastní legislativní návrh, zahájí diskusi na dané téma zpravidla nejprve prostfiednictvím tzv.
Zelené a následnû Bílé knihy13 o principech a postupech, které by mûly b˘t zakotveny prostfiednictvím navrÏeného zákona. O legislativním návrhu Komise rozhoduje jednomyslnû nebo
kvalifikovanou vût‰inou ãlensk˘ch státÛ Rada Evropské unie a v nûkter˘ch pfiípadech také
Evropsk˘ parlament podle toho, jakou procedurou se pfiijímání návrhu fiídí. Existují ãtyfii procedury, v pfiípadû konzultaãní procedury Parlament pouze vydává stanovisko, u procedury
spolupráce mÛÏe navrhovat pozmûÀovací návrhy k materiálu Komise, v pfiípadû procedury
spolurozhodování je fakticky Parlament rovnocenn˘m rozhodovacím partnerem Radû a u procedury souhlasu je vyÏadováno celkové souhlasné stanovisko Parlamentu. Tato zdánlivû technická pravidla jsou klíãová z hlediska rozloÏení sil a moÏností pfiijímanou legislativu ovlivÀovat.
Kupfiíkladu kdyÏ se u novû pfiijíman˘ch nafiízení k vyuÏívání strukturálních fondÛ v novém programovacím období 2007 - 2013 diskutovalo, zda bude moÏné ãerpat evropské peníze také
na revitalizaci panelov˘ch sídli‰È, nemohla Velká Británie a Holandsko tento návrh zablokovat,
protoÏe pfiíslu‰né nafiízení k Evropskému fondu pro regionální rozvoj bylo schvalováno procedurou spolurozhodování, kde u Rady staãí pouze kvalifikovaná vût‰ina ãlensk˘ch státÛ.
V tomto konkrétním pfiípadû sehrál navíc Evropsk˘ parlament v˘znamnou úlohu, neboÈ
poslanci z nov˘ch ãlensk˘ch zemí spoleãnû se zástupci Nûmecka a nûkolika dal‰ích zemí trvali na pfiíslu‰n˘ch pozmûÀovacích návrzích, které by sociální bydlení (tak jak byl tento pojem
následnû oznaãen) umoÏnily hradit z evropsk˘ch zdrojÛ. Po pfiijetí legislativního návrhu nastává fáze implementace jednotliv˘mi ãlensk˘mi státy. Svou úlohu pfii provádûní evropského
práva má také Evropská komise, jejímÏ úkolem je implementovat legislativu na úrovni Spoleãenství, ãasto ve spolupráci s nûkter˘m z ustaven˘ch v˘borÛ v souladu s procedurou zvanou
‚komitologie‘14. Jedná se o systém pouÏívan˘ ãlensk˘mi státy pro kontrolu Komise pfii pfiijímání implementaãních opatfiení jiÏ schválené komunitární legislativy. V˘bory, které pfiedstavují
místo pro diskuse, jsou sloÏené ze zástupcÛ ãlensk˘ch státÛ a pfiedsedá jim Komise. UmoÏÀují Komisi vést dialog s národními vládami pfied tím, neÏ dojde k pfiijetí pravidel upfiesÀujících evropskou legislativu. Pfii Evropské komisi v Bruselu je tak ustaveno nûkolik set v˘borÛ15,
kam pravidelnû dojíÏdûjí národní experti zejména zástupci ministerstev.
V pfiípadû, Ïe ãlenské státy nebo jejich obce a mûsta neplní právo ES, existují jasné postupy
vymahatelnosti evropského práva. Komise se nejprve snaÏí vyfie‰it problém neformální cestou, nedojde-li v‰ak k fie‰ení, následuje oficiální v˘zva jejímÏ pfiedmûtem je vymezení rámce
k fie‰ení pfiípadu. Pokud ani v této fázi nedojde k odstranûní nedostatkÛ, vypracuje Komise odÛvodnûné stanovisko, v nûmÏ prokáÏe, jak podle ní ãlensk˘ stát poru‰uje povinnost podle práva
Spoleãenství, ãímÏ poskytne státu poslední pfiíleÏitost k fie‰ení pfiípadu pfied pfiedloÏením Evropskému soudnímu dvoru. V pfiípadû nedodrÏování rozsudkÛ Evropského soudního dvora mÛÏe
Komise uplatnit finanãní pokuty. Takov˘m pfiíkladem byla pokuta ve v˘‰i 123.900 ECU za den,
kterou Komise navrhla udûlit v roce 1991 Itálii za to, Ïe její region Kampánie nebyl schopen vytvo-
14 Procedura komitologie (z anglického committee) vznikla z praktické potfieby pfiizpÛsobovat a doplÀovat
technické pfiedpisy Spoleãenství, zejména v oblasti vnitfiního trhu.
15 V roce 2004 existovalo celkem 248 komitologick˘ch v˘borÛ, celkem zasedli 1062krát a pfiijali 2625
provádûcích opatfiení.
24
fiit plán nakládání s odpady tak, jak to poÏadovala Smûrnice Rady ã. 75/442/EHS o odpadech.
DÛleÏité je si uvûdomit, Ïe ãlenské státy odpovídají za dodrÏování práva vãetnû jeho naplÀování
regionálními a místními orgány. Viníkem poru‰ení povinností je v‰ak vÏdy ãlensk˘ stát. Dal‰ím pfiíkladem je Belgie, která byla shledána vinou za poru‰ení práva Spoleãenství, protoÏe její autonomní regiony Valonsko a Brusel neprovedly nûkteré smûrnice o Ïivotním prostfiedí. Je vûcí národních pfiedpisÛ, jak˘m zpÛsobem je vyfie‰eno penalizování nerespektování práva Spoleãenství.
Rozpoãet Evropské unie a moÏnosti financování
Stejnû tak jako jiné vefiejnoprávní instituce také Evropská unie má svÛj vlastní rozpoãet. Rozpoãtem Unie se rozumí konkrétní v˘‰e pfiíjmÛ a v˘dajÛ dohodnutá v roãním rozpoãtovém
cyklu. Evropské rozpoãtování je zaloÏeno na principu „vyrovnaného" rozpoãtu; v˘pÛjãky
a zadluÏování bûÏné v ãlensk˘ch státech tak není na evropské úrovni moÏné. Na rok 2005
mûlo Spoleãenství k dispozici celkov˘ rozpoãet 116 miliard Euro. Rozpoãet Evropské unie má
v souãasnosti stanoven strop ve v˘‰i 1,24 % HDP státÛ Spoleãenství jako celku. Jeho skuteãná v˘‰e je v‰ak niωí; pohybuje se okolo 1,01 % HDP v poloÏkách závazkÛ pro rok 200416.
Rozpoãet Spoleãenství se historicky neustále navy‰uje; zatímco v 80t˘ch letech ãinil rozpoãet
170 Euro na jednoho obãana Spoleãenství, v letech 90t˘ch pak 200 Euro a v souãasnosti jiÏ
více neÏ 260 Euro v cenách roku 2004.
Z pohledu struktury pfiíjmÛ je rozpoãet vedle pfiíspûvkÛ od ãlensk˘ch státÛ financován
z vlastních zdrojÛ schválen˘ch ãlensk˘mi státy po konzultaci s Evropsk˘m parlamentem. Vlastní zdroje v souãasné dobû tvofií dávky uvalené na zemûdûlské produkty dováÏené do Unie
vãetnû dávek uvalen˘ch na cukr a izoglukózu, clo na zboÏí vstupující do Evropské unie a pfiíspûvek zaloÏen˘ na pfiíjmech z DPH ve v‰ech ãlensk˘ch státech. Dal‰ím pfiíjmem je zdroj vypoãten˘ na základû relativní prosperity kaÏdého ãlenského státu (podíl na hrubém domácím produktu). Ostatní pfiíjmy tvofií rozpoãtové pfiebytky z minul˘ch let a pfiíspûvky tfietích zemí do
evropsk˘ch programÛ. Nejv˘znamnûj‰ími pfiíjmov˘mi poloÏkami jsou podíly na HDP a DPH.
Tyto zdroje v‰ak byly definovány teprve aÏ v 80. letech 20. století17.
Graf 1 – Struktura pfiíjmÛ rozpoãtu Evropské unie v roce 2005
4% 2%
12%
Zemûdûlské dávky
67%
Cla
DPH
Podíl na HDP
15%
Ostatní
Zdroj: Evropská komise (2006)
16 Pro srovnání prÛmûrná v˘‰e státních rozpoãtÛ se pohybuje okolo 45 % HDP.
17 Pfiíjmová stránka rozpoãtu obsahuje celou fiadu v˘jimek a anomálií, které zakládají nerovnosti mezi jednotliv˘mi
ãlensk˘mi státy; pfiíkladem mÛÏe b˘t britsk˘ rabat.
25
Z pohledu struktury v˘dajÛ smûfiuje nejvût‰í ãást penûz do zemûdûlství (49 miliard Euro v roce
2005), následují „strukturální" regionální opatfiení, tj. evropské peníze na podporu ménû prosperujících regionÛ (42,4 miliard Euro). Dal‰í v˘daje tvofií alokace na dal‰í vnitfiní politiky, jako napfi.
na Ïivotní prostfiedí, sociální opatfiení, ‰kolství, v˘zkum, dopravu ãi energetické sítû. Unie také podporuje opatfiení smûfiující mimo její území (pfiípravu pfiistoupení nov˘ch ãlensk˘ch státÛ, zahraniãní politika, rozvojová pomoc atd.). Pouze dílãí ãást rozpoãtu (6,3 miliard Euro) je vyãlenûna k zaji‰tûní chodu orgánÛ a institucí Unie. Zpoãátku smûfiovala vût‰ina v˘dajÛ do oblasti zemûdûlství,
postupnû v‰ak nabírají na v˘znamu strukturální operace a regionální politika. Objektivnû je v‰ak
tfieba konstatovat, Ïe v˘daje na zemûdûlství stále svazují efektivnost Unijního rozpoãtu.
Graf 2 – Struktura v˘dajÛ rozpoãtu Evropské unie v roce 2005
43%
Zemûdûlství a rozvoj venkova
Strukturální opatfiení
0%
1%
Vnitfiní politiky
2%
Vnûj‰í ãinnost
4%
Pfiedvstupní strategie
5%
8%
Náhrady nov˘m ãlensk˘m státÛm
37%
Správní v˘daje
Rezervy
Zdroj: Evropská komise (2006)
Jednoroãní rozpoãty Spoleãenství jsou vÏdy stanoveny v návaznosti na rozpoãtov˘ v˘hled tzv.
finanãní perspektivu. Finanãní perspektivou se rozumí vícelet˘ rámcov˘ finanãní plán, kter˘ vymezuje limity v˘dajÛ Evropské unie. Úãelem finanãního v˘hledu je udrÏení rozpoãtové disciplíny
a umoÏnûní pfiedvídatelnosti evropsk˘ch v˘dajÛ. Tento dokument je závazn˘ v tom smyslu, Ïe pfii
sestavování roãního rozpoãtu musí b˘t dodrÏen strop dan˘ finanãní perspektivou. Poslední tûÏce
schvalovaná finanãní perspektiva na léta 2007 aÏ 2013 byla pfiedmûtem nároãn˘ch vyjednávání
a prosazování národních zájmÛ. Podle této dohody bude Unie v následujícím víceletém rozpoãtovém období hospodafiit s ãástkou témûfi 862,4 miliardy Euro (zhruba 25 bilionÛ korun), tedy
1,045 % HDP Unie. Zajímavé je v této souvislosti sledování vazby mezi roz‰ifiováním Spoleãenství a prohlubováním evropské integrace na jedné stranû a posilováním evropsk˘ch financí na stranû druhé. V dobû, kdy do Spoleãenství pfiistoupila Velké Británie a Irsko, do‰lo k vytvofiení Evropského regionálního rozvojového fondu, ‰panûlské, irské, fiecké a portugalské podpofiení vnitfiního
trhu znamenalo zdvojnásobení objemu strukturálních fondÛ vût‰inovû plynoucích do tûchto zemí,
‰panûlská podpora Evropské mûnové unii znamenala zfiízení Kohezního fondu apod. Toto závislost v‰ak plnû neplatí v pfiípadû posledního roz‰ífiení Unie o státy stfiední a v˘chodní Evropy a také
v souvislosti s pfiijímáním Evropské ústavy, kdy k Ïádnému skokovému nárÛstu nedo‰lo19. NaplÀuje se tak paradox, kter˘ pfiedseda Evropské komise Barroso oznaãuje jako „více Evropy za
ménû penûz".
19 Poslední roz‰ífiení pfiitom znamenalo nárÛst HDP Unie o pouh˘ch 5 %, zatímco souãasnû pfiibylo 30 %
populace (z toho více neÏ 4 milióny farmáfiÛ).
26
Jak˘ vliv mají politiky Evropské unie
na místní úrovni?
KdyÏ se diskutuje o dopadu Evropské unie na místní úrovni mnoho politikÛ a úfiedníkÛ obcí a mûst
si zpravidla vybaví evropské peníze, tedy pomoc plynoucí ze strukturálních fondÛ. Strukturální politika EU a legislativa s ní související je v‰ak pouze jednou z mnoha politik, které se dot˘kají
orgánÛ místní samosprávy. Samosprávy
pfiedev‰ím bezprostfiednû ovlivÀuje politika volného trhu a hospodáfiské soutûÏe. Pro obce
stejnû tak pro jiné subjekty platí ustanovení
t˘kající se volného pohybu zboÏí, osob, sluÏeb,
plateb a kapitálu. Dal‰í oblasti spoleãn˘ch politik a ãinností Spoleãenství s nemal˘m dopadem na na‰e obce a mûsta zahrnují politiku
vefiejné dopravy, ochranu Ïivotního prostfiedí,
udrÏiteln˘ rozvoj a energetickou politiku, zemûdûlství, sociální politiku a politiku trhu práce,
oblast vefiejného zdraví, vzdûlávání a kultury
vãetnû politiky v oblasti partnerství mûst. KaÏdou obec pak rozhodnû ovlivní panevropské
komunální volební právo. Pro nûkteré místní
samosprávy mÛÏe b˘t dÛleÏitá také unijní spolupráce spojená s udrÏováním pofiádkÛ, ãinností policie, bojem proti drogám a politikou t˘kající se
zacházení s cizinci. Politiky Evropského spoleãenství tak mají skuteãnû ãasto znaãn˘ vliv v rámci
mnoha pfiekvapujících ãinností orgánÛ místní samosprávy. Dopady práva Spoleãenství, jehoÏ prostfiednictvím je fiada politik realizována, navíc b˘vá zpravidla postupn˘ a neoãekávan˘.
Budova Evropské
komise
Evropské politiky tedy mohou urãovat nebo omezovat chování orgánÛ samosprávy a to jednak
tím, Ïe jim stanovují nové povinnosti a to i v oblasti samosprávné pÛsobnosti, dále pak tím, Ïe
s sebou nesou novou administrativu, a v neposlední fiadû také tím, Ïe mohou zatíÏit municipální rozpoãet. Dopad evropské legislativy na na‰e obce a mûsta mÛÏe b˘t jednak pfiím˘, kde
se daná legislativa bezprostfiednû dot˘ká pÛsobnosti obcí, ãasto v‰ak b˘vá také nepfiím˘. Napfiíklad Smûrnice ã. 97/27/ES ve znûní Smûrnice ã. 2003/19/ES o hmotnostech a rozmûrech
urãit˘ch motorov˘ch vozidel stanovila cíl harmonizovat hmotnostní limity urãit˘ch dopravních
prostfiedkÛ. Na první pohled se tato smûrnice dot˘ká pouze pfiepravcÛ, nicménû její nepfiím˘
dopad na místní samosprávy spoãívá v tom, Ïe dopravci musí pouÏívat více dopravních prostfiedkÛ, dochází tak mimo jiné k nárÛstu provozu na komunikacích, coÏ vyvolává vût‰í opotfiebení silnic, coÏ nezbytnû vede k vy‰‰ím nákladÛm na v˘stavbu a údrÏbu silnic vãetnû silnic
spravovan˘ch obcemi, a tedy v koneãném dÛsledku k zatíÏení obecní pokladny.
27
Místní samosprávy
a hospodáfiská soutûÏ
Nové ãlenské zemû
pfiinesly v˘znamné
roz‰ífiení spoleãného
trhu
28
Evropská unie je zaloÏena na fungování spoleãného trhu, jehoÏ podstatou je fungující hospodáfiská soutûÏ. Rovné podmínky pro takovou soutûÏ mezi jednotliv˘mi subjekty má zajistit legislativa spojená se zadáváním vefiejn˘ch zakázek a udílením podpory z vefiejn˘ch
prostfiedkÛ. A právû obce nespornû patfií
mezi dÛleÏité zadavatele vefiejn˘ch zakázek.
Z tohoto dÛvodu se tak pfii poskytování ãi
nákupu vefiejn˘ch sluÏeb nebo udílení
dotací urãit˘m subjektÛm k jejich zaji‰tûní
ãasto dostávají do sféry vlivu legislativy Spoleãenství. Ze zku‰eností rakousk˘ch mûst
a obcí vypl˘vá, Ïe legislativa t˘kající se vefiejn˘ch zakázek a vefiejné podpory nepfiímo
nutí samosprávy zadávat sluÏby jin˘m organizacím neÏ tûm, které zfiizují a zavazuje je
ke sloÏit˘m procedurám pfii v˘bûrov˘ch
fiízeních ãi pfii poskytování dotací a jin˘ch
formách podpory. Podstatnû proto ovlivÀuje fungování mûst a obcí, jejich rozhodování a vzájemnou spolupráci. Obce a mûsta
jsou v hospodáfiské soutûÏi postaveny na roveÀ komerãním subjektÛm, na rozdíl od nich
v‰ak mají vefiejn˘ závazek zaji‰Èovat obãanÛm vefiejné sluÏby. Zde Evropská unie uznává,
Ïe nûkteré sluÏby, oznaãované jako sluÏby v obecném zájmu, pfiispívají k sociální soudrÏnosti a kvalitû Ïivota obãanÛ v Unii a potfiebují proto trochu jiné podmínky neÏ sluÏby ãistû
komerãního charakteru. Evropská komise proto pfiipravuje koncepci sluÏeb v obecném
zájmu, která by vyjasnila a umoÏnila podfiídit tento segment vnitfiního trhu specifick˘m
podmínkám a povinnostem. Na Ïivot mûst a obcí pÛsobí nejen vlastní nafiízení a smûrnice, ale také rozhodnutí Evropského soudního dvora, kter˘ rozsudky a v˘klady práva dotváfií celkov˘ legislativní rámec. Pfiíkladem mûsta, kterého se politika hospodáfiské soutûÏe
Spoleãenství pfiímo nepfiíjemnû dotkla, je ‰védské Malmö. Toto severské mûsto vypsalo
v˘bûrové fiízení na poskytování zdravotních sluÏeb, za jejichÏ doruãování je odpovûdné.
Zadávací dokumentace ale jasnû nespecifikovala, zda jiná kritéria kromû ceny budou
brána v potaz pfii rozhodování. Spoleãnost, která zakázku nezískala, pfiestoÏe uvedla
v nabídkovém fiízení nejniωí cenu, se proto obrátila na soud, kter˘ jí pfiisoudil náhradu
‰kody ve v˘‰i 330 tisíc Euro. ·védské místní samosprávy mají také problémy pfii udûlování kontraktÛ místním podnikÛm a spoleãnostem vlastnûn˘m obcemi. Dal‰ím pfiíkladem
vlivu hospodáfiské politiky na komunální samosprávu je pfiípad irského mûsta Dundalk.
Mûstská rada Dundalku jako hlavní zadavatel projektu na zásobování pitnou vodou uvedla v oznámení o vefiejné zakázce doloÏku, podle které musí potrubí urãené k pfiívodu pitné
vody vyhovovat poÏadavkÛm stanovan˘m irsk˘mi normami. Do soutûÏe se mimo jiné pfiihlásila irská spoleãnost, která sice pfiedloÏila nabídku s nejniωí cenou, nebyla ale vybrána,
neboÈ chtûla vyuÏít ‰panûlského vodovodního potrubí, jeÏ vyhovovalo mezinárodním normám, nikoliv irsk˘m. Evropsk˘ soudní dvÛr v rámci posuzování pfiedmûtného sporu prohlásil, Ïe doloÏka poru‰uje ustanovení Smlouvy t˘kající se volného pohybu zboÏí a dal za
pravdu irské spoleãnosti. Zatímco pfied vstupem státu do Unie bylo moÏné zadávat zakázky pfiedev‰ím podnikÛm z vlastní oblasti a nepfiímo tak fie‰it problematiku nezamûstnanosti, po vstupu je nutné poãítat s uchazeãi z celé Evropské unie. Za zmínku v této souvislosti stojí soudní rozhodnutí v pfiípadu Du Pont de Nemours, ve kterém soudní dvÛr
vyslovil názor, Ïe ustanovení italského práva, podle nûhoÏ by státní organizace mûly získávat alespoÀ 30 % v˘robkÛ od podnikÛ z oblasti Mezzogiorna, poru‰uje hospodáfiskou
soutûÏ. Vefiejné zakázky v roce 2002 tvofiily v Evropské unie podle odhadÛ Evropské komise asi 16% HDP, coÏ je v absolutním vyjádfiení cca 1500 miliard Euro. Studie Komise v‰ak
ukazuje, Ïe pouze asi 1 % v‰ech zakázek obdrÏí zahraniãní firmy. Celková ãástka vefiejné
podpory letech 2000 aÏ 2002 dosáhla v Unii 76 282 milionÛ Euro, coÏ ãiní 203,5 Euro
na jednoho obãana.
Evropská politika
Do oblasti politiky hospodáfiské soutûÏe Spoleãenství spadá pfiedev‰ím problematika vefiejn˘ch zakázek a vefiejné podpory. Cílem politiky Spoleãenství v oblasti vefiejn˘ch zakázek
je otevíráním vnitfiního trhu pro vefiejné zakázky zv˘‰it pfieshraniãní hospodáfiskou soutûÏ
a sníÏit ceny, které platí vefiejní zadavatelé dodavatelÛm. Tato politika je zaloÏena na neutralitû k formû poskytovatele, coÏ znamená , Ïe v‰echny firmy musí mít stejnou moÏnost
vefiejné zakázky získat. Vefiejn˘mi zakázkami rozumíme zakázky zadávané vefiejnoprávními
orgány a rovnûÏ subjekty ãinn˘mi ve vefiejnû prospû‰n˘ch sluÏbách (ve vodním a energetickém hospodáfiství, v dopravû a v telekomunikacích). Primární právo Spoleãenství (Smlouva o zaloÏení Evropského spoleãenství) upravuje ãtyfii základní principy, které se vztahují ke
v‰em vefiejn˘m zakázkám v rámci Unie. Zakazuje jakoukoliv diskriminaci z dÛvodu státní pfiíslu‰nosti (ãlánek 12 Smlouvy). Upravuje právo na voln˘ pohyb zboÏí a zakazuje jakákoliv
kvantitativní omezení importu a exportu, jakoÏ i ve‰ker˘ch opatfiení se stejn˘m úãinkem (ãlánek 28 a následující Smlouvy). Zaruãuje svobodu podnikání a usazování pfiíslu‰níkÛ jednoho ãlenského státu na území druhého ãlenského státu (ãlánek 43 a násl. Smlouvy), stejnû
tak jako svobodu poskytování sluÏeb, pokud jde o pfiíslu‰níky ãlensk˘ch státÛ, ktefií mají bydli‰tû v nûkterém jiném státû Unie neÏ pfiíjemce sluÏeb (ãlánek 49 a násl. Smlouvy). Tyto
základní obecné principy jsou dále rozpracovány pfiíslu‰n˘mi sekundárními právními pfiedpisy (viz níÏe), jejichÏ cílem je koordinovat národní právní úpravy zadávání tzv. nadlimitních
zakázek. V praxi to znamená, Ïe u vefiejn˘ch zakázek pfiesahujících stanovené limity se poÏaduje vypsání vefiejné nabídky na celém území Evropské unie, coÏ mÛÏe znamenat moÏnost
znaãn˘ch úspor vypl˘vajících z vysoké konkurence na rozsáhlém vnitfiním trhu Unie20.
20 Informace o zadávání vefiejn˘ch zakázek je moÏné naleznout na webové stránce http://simap.europa.eu/.
Pfiístup k vefiejn˘m zakázkám pak na http://ted.europa.eu/
29
S cílem zabránit naru‰ení hospodáfiské soutûÏe Evropská unie také pozornû sleduje a podfiizuje velmi pfiísn˘m pravidlÛm poskytování vefiejné podpory. Z tûchto pravidel vypl˘vá, Ïe stát,
obce a kraje nesmí v EU poskytovat vefiejnou podporu, pokud se nebude jednat o nûkterou
z v˘jimek umoÏnûn˘ch Smlouvou nebo v˘jimku udûlenou rozhodnutím Evropské komise. Pfiedpisy o vefiejné podpofie orgány Evropské unie zakládají na ãláncích 87, 88 a 89 konsolidované
verze Smlouvy o zaloÏení Evropského spoleãenství. Základním v˘chodiskem, kter˘ v legislativû
Spoleãenství vymezuje pojem vefiejné podpory, je ãl. 87 odst. 1 této Smlouvy. Vefiejnou podporou se rozumí poskytnutí finanãních prostfiedku ze státního, krajsk˘ch a obecních rozpoãtÛ,
nebo jakékoliv jiné penûzi ocenitelné podpory z vefiejn˘ch prostfiedkÛ s cílem podpofiit regionální rozvoj, zajistit ochranu Ïivotního prostfiedí nebo ochránit kulturní dûdictví. Do vefiejné podpory spadají i dotace podnikÛm na investice, v˘zkum a v˘voj ãi vzdûlání nebo pÛjãky a záruky
poskytované mûstem, obcí ãi jin˘m orgánem vefiejné správy. MÛÏe se také t˘kat infrastrukturních projektÛ, pomoci v oblasti poradenství, daÀov˘ch zv˘hodnûní a úlev nebo prodeje pozemkÛ ãi jiného majetku se slevou. Obce a mûsta mohou b˘t jak poskytovateli tak pfiíjemci vefiejné podpory. Právo Evropského spoleãenství neobsahuje v˘ãet moÏné vefiejné podpory, ale
hovofií o „ve‰keré vefiejné podpofie". V˘klad toho, zda se v jednotliv˘ch pfiípadech jedná ãi
nejedná o vefiejnou podporu, dotváfií judikatura Evropského soudního dvora. Podle ãlánku
88 odst. 3 je nutné informovat Evropskou komisi o zámûru vefiejnou podporu udûlit. Za úãelem zjednodu‰ení administrativy v oblasti podpory mal˘ch a stfiedních podnikÛ v‰ak Komise
urãila, Ïe podpora do celkové v˘‰e 100 tisíc euro uskuteãnûná bûhem tfií let jednomu subjektu nepodléhá oznámení. Dal‰í v˘jimky ze zákazu mÛÏe ãlenskému státu udûlit Komise na základû svého rozhodnutí. O svém rozhodnutí Komise informuje v Úfiedním vûstníku Evropské unie.
Evropská legislativa
Dosavadní legislativa Evropské unie, která o‰etfiuje zadávání vefiejn˘ch zakázek na
evropské úrovni, zahrnuje následující smûrnice21:
• Smûrnice Rady ã. 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních
a administrativních pfiedpisÛ t˘kajících se kontrolních postupÛ pfii zadávání vefiejn˘ch
zakázek na dodávky a vefiejn˘ch zakázek na stavební práce.
• Smûrnice Rady ã. 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a administrativních pfiedpisÛ t˘kajících se pouÏití pfiedpisÛ Spoleãenství o postupech pfii zadávání
vefiejn˘ch zakázek v oblasti vodního hospodáfiství, energetiky, dopravy a telekomunikací.
• Smûrnice Rady ã. 93/37/EHS ze dne 14. ãervna 1993 o koordinaci postupÛ pfii
udûlování kontraktÛ na vefiejné stavební zakázky ve znûní Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 97/52/ES ze dne 13. fiíjna 1997.
• Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 2004/17/ES ze dne 31. bfiezna 2004
o koordinaci postupÛ pfii zadávání vefiejn˘ch zakázek v oblasti vodního hospodáfiství,
energetiky, dopravy a po‰tovních sluÏeb.
• Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 2004/18/ES ze dne 31. bfiezna 2004 o koordinaci postupÛ pfii zadávání vefiejn˘ch zakázek na stavební práce, dodávky a sluÏby.
21 Povinnosti obsaÏené v tûchto smûrnicích se vztahují pouze na zakázky, které pfiekraãují urãitou finanãní hodnotu
stanovenou pro jednotlivé oblasti (stavební práce, dodávky ãi sluÏby). Pro zakázky, jejichÏ hodnota je niωí, neÏ
stanoví limity Evropské unie, udávají pfiíslu‰né smûrnice tzv. minimální právní standardy; ãlenské státy se mohou
samy rozhodnout, zda ve své legislativû vyjdou z tûchto minimálních norem nebo zda zavedou standardy
pfiísnûj‰í.
30
Problematika vefiejné podpory je vedle primárního práva upravena dále v:
• Nafiízení Rady ã. 99/659/ES ze dne 22. bfiezna 1999 kter˘m se stanoví provádûcí
pravidla k ãlánku 93 Smlouvy o zaloÏení Evropského spoleãenství.
Národní implementace
Oblast vefiejn˘ch zakázek uvádí do souladu s legislativou Spoleãenství zákon
ã. 137/2006 Sb., o vefiejn˘ch zakázkách22, kter˘ stanoví postupy pfii zadávání vefiejn˘ch
zakázek, kter˘mi se mûsta a obce musí fiídit, a dále pak zákon ã. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním fiízení (koncesní zákon). Zákon o vefiejn˘ch zakázkách
upravuje druhy zadávacích fiízení, postup pfii udûlování koncesí a dohled nad zadáváním
vefiejn˘ch zakázek. Podle tohoto zákona vefiejné zakázky malého rozsahu nemusejí b˘t
zadávány prostfiednictvím vefiejného zadávacího fiízení. Vefiejn˘ zadavatel je v‰ak povinen
dodrÏet zásady uvedené v § 6. zákona o vefiejn˘ch zakázkách. Zadavatel tak musí ctít
zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Vefiejnou zakázkou
malého rozsahu jsou vefiejné zakázky na sluÏby a dodávky, jejichÏ pfiedpokládaná hodnota nedosahuje 2 miliony Kã bez DPH, a vefiejné zakázky na stavební práce, které
nedosahují 6 milionÛ Kã bez DPH. Jak pÛvodní tak nov˘ zákon o vefiejn˘ch zakázkách
zásadnû mûní zpÛsoby zadávání vefiejn˘ch zakázek, kter˘mi se aÏ do nabytí jeho úãinnosti obce a mûsta fiídily. Tyto pfiedpisy mûní koncepci zadavatele, rozli‰ují zakázky dle
finanãního limitu, na nûmÏ závisí i zpÛsob jejich zvefiejÀování. Souãasnû pozmûÀují zpÛsoby, kter˘mi mají uchazeãi prokazovat svoji kvalifikaci, dot˘ká se námitkového a pfiezkumného fiízení. Kromû uvedené národní legislativy musí na‰e samosprávy také
respektovat klíãové principy pfiímo uvedené ve Smlouvû o Evropském spoleãenství, tj.
zejména svobodu podnikání a zákaz diskriminace.
V oblasti vefiejné podpory Evropské spoleãenství ukládá jednotliv˘m ãlensk˘m státÛm
povinnost stanovit pfiípustnou míru vefiejné podpory v jednotliv˘ch regionech soudrÏnosti,
které byly v âeské republice vymezeny zákonem ã. 248/2000 Sb., o podpofie regionálního rozvoje, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a nafiízením vlády ã. 310/ 2004, které stanoví
pfiípustnou míru vefiejné podpory v regionech soudrÏnosti âeské republiky. Po vstupu
âeské republiky do Evropské unie vykonává kontrolu nad poskytováním vefiejné podpory
Evropská komise. V pfiedstupním období byla tato funkce svûfiena Úfiadu pro hospodáfiskou
soutûÏ. Tento úfiad dnes podle zákona ã. 215/2004 Sb., o úpravû nûkter˘ch vztahÛ v oblasti vefiejné podpory a o zmûnû zákona o podpofie v˘zkumu a v˘voje, vykonává na území
âeské republiky rozhodovací, poradenskou, koordinaãní a kontrolní ãinnost. Poradenství se
t˘ká pfiedev‰ím aplikace komunitárního práva vefiejné podpory a fiízení pfied Komisí a také
posouzení, zda je opatfiení vefiejnou podporou ãi nikoliv. Úfiad vykonává i dozor nad tím,
jsou-li pravomocná rozhodnutí Komise o vefiejné podpofie plnûna.
22 Tento zákon od 1. ãervence 2006 nahradí jiÏ mnohokrát novelizovan˘ zákon ã. 40/2004 Sb., o vefiejn˘ch
zakázkách.
31
Dopad a pfiedpokládan˘ v˘voj
Politika vnitfiního trhu se t˘ká také vefiejn˘ch sluÏeb, resp. sluÏeb poskytovan˘ch
v obecném zájmu vefiejn˘m sektorem. Evropská komise tímto termínem oznaãuje ty
sluÏby, u kter˘ch vefiejná správa uzná, Ïe jejich existence je v zájmu vefiejnosti, a jejich
poskytování proto podfiizuje specifick˘m podmínkám a povinnostem. SluÏby v obecném
zájmu zahrnují ‰iroké spektrum ãinností od sluÏeb v oblasti energetiky, telekomunikací,
dopravy, aÏ po sociální sluÏby, zdravotnictví a ‰kolství. Mohou je poskytovat jak svûtové
fietûzce, tak ãistû místní subjekty. Mohou b˘t poskytovány na neziskové bázi i s cílem
dosáhnout zisku. Politika Evropské unie v této oblasti se teprve pfiipravuje, vûnují se jí
Zelená a Bílá kniha o sluÏbách v obecném zájmu, které jsou základem pro dal‰í legislativní normotvorbu. Cílem pfiipravované legislativy je sladit obecn˘ zájem sluÏeb s pravidly konkurence a volného trhu stanovením specifick˘ch podmínek a povinností. Ke klíãov˘m poÏadavkÛm na sluÏby v obecném zájmu patfií definování a sledování kvality sluÏeb ve vefiejném zájmu, dosaÏení odpovídajících cen vefiejn˘ch sluÏeb, které budou pfiijatelné pro kaÏdého, zaji‰tûní ochrany uÏivatelÛ zvlá‰tními nástroji zakotven˘mi v legislativû daného sektoru, dále pak zaji‰tûní dostupnosti sluÏeb a ustanovení procedury
k zaji‰tûní úãinné moÏnosti uÏivatele stûÏovat si.
Pfii zadávání vefiejn˘ch zakázek by si mûsta a obce mûly b˘t vûdomy, Ïe jejich rozhodnutí o zadání vefiejné zakázky mÛÏe b˘t nejãastûji zpochybnûno na základû poru‰ení
principÛ transparentnosti a zákazu diskriminace. Pfiíkladem obce, která na vlastní kÛÏi
pocítila vliv, jak˘ má legislativa Evropská unie v oblasti hospodáfiské soutûÏe na její
komunální politiku, je italsk˘ Brixen. Obec Brixen vlastní 100% podíl kapitálu Stadtwerke Brixen AG, kterou zaloÏil. V roce 2002 mûsto udûlilo Stadtwerke Brixen AG právo provozovat parkovi‰tû a vybírat poplatky za parkování. Soukromá firma Parkovi‰tû Brixen
podala stíÏnost prostfiednictvím národních soudÛ k Evropskému soudnímu dvoru s tím,
Ïe mûsto mûlo udûlit právo provozovat parkovi‰tû a vybírat parkovné na základû v˘bûrového zfiízení. Mûsto se hájilo tím, Ïe Stadtwerke Brixen AG plnû kontroluje, a proto
nemûlo povinnost v˘bûrové fiízení vyhlásit. Evropsk˘ soudní dvÛr v‰ak rozhodl, Ïe pfiestoÏe mûsto spoleãnost plnû kontroluje, nevykonává nad ním kontrolu, tak jako nad
vlastními odbory, a proto poru‰ilo zákony Spoleãenství tím, Ïe nevyhlásilo v˘bûrové fiízení na provoz parkovi‰tû. Podobnû zasáhl rozsudek Evropského soudního dvora do rozhodování obce Cingia de’ Botti z provincie Cremona v Itálii, která zadala údrÏbu, provozování a kontrolu methanového plynovodu Padanii spoleãnosti, která je vût‰inovû vlastnûna vefiejn˘m sektorem tj. provincií Cremona a témûfi v‰emi mûsty a obcemi vãetnû
v˘‰e zmínûné obce Cingia de‘ Botti. Proti tomuto postupu se odvolalo konsorcium
Coname a protestovalo, Ïe nemûlo moÏnost úãastnit se v˘bûrového fiízení. V ãervnu
roku 2005 Evropsk˘ soudní dvÛr rozhodl, Ïe protoÏe Padamia je ãásteãnû otevfiena soukromému kapitálu, nemÛÏe pfiímo udûlit zakázku spoleãnosti, jenÏ spolu s dal‰ími obcemi a provincií vlastní.
Pfii podpofie nûkter˘ch aktivit (napfiíklad stavbû sportovi‰È ãi zaji‰Èování vefiejn˘ch sluÏeb
obãanÛm) nebo subjektÛ (rozvoj podnikání) si mûsta a obce musí také uvûdomit, Ïe
32
velká vût‰ina z nich by mohla b˘t Evropskou komisí povaÏována za vefiejnou podporu.
Potvrzuje to i pfiípad holandské obce Appingedam. ¤editelství hospodáfiské soutûÏe
Evropské komise nedávno zahájilo vy‰etfiování této obce v Nizozemí, aby zjistilo, zda
finanãní prostfiedky, které obec vûnuje na zavedení kabelové sítû v obci, jsou v souladu
s pravidly vefiejné podpory ve smyslu Smlouvy. Na základû prvních v˘sledkÛ vy‰etfiování Komise signalizuje, Ïe tato vefiejná podpora by mohla po‰kodit hospodáfiskou soutûÏ
na trhu elektronick˘ch komunikací a ohrozit existující soukromé investice do této sféry.
Mûsta a obce by se proto mûly dobfie seznámit s povinností vypl˘vající z práva ES konzultovat v pfiípadû nejistoty Úfiad pro hospodáfiskou soutûÏ a uvûdomit si, Ïe vefiejnou
podporu je tfieba pfied jejím poskytnutím oznámit Evropské komisi a vyãkat jejího rozhodnutí. Na cel˘ tento proces je tfieba rezervovat ãas i finanãní prostfiedky.
Je tfieba, aby mûsta, obce a jejich svazy, sdruÏení a asociace velmi peãlivû sledovaly,
vyhodnocovaly a ovlivÀovaly legislativu i politiku Evropské komise v oblasti sluÏeb
v obecném zájmu. Pokud se toto nestane, lze pfiedpokládat, Ïe vliv Evropské unie na
kaÏdodenní rozhodování mûst a obcí bude dále sílit. Jako pfiíklad mÛÏe slouÏit návrh
smûrnice o opravn˘ch prostfiedcích. Cílem této novelizace je zefektivnit postupy pfii udûlování kontraktÛ orgány vefiejné správy. Návrh vyÏaduje, aby tyto orgány ãekaly urãit˘
poãet dní po oznámení o udûlení kontraktu s jeho uzavfiením. To má napomoci odmítnut˘m zájemcÛm rychle prozkoumat postup orgánÛ vefiejné správy. V pfiípadû podezfiení, Ïe rozhodnutí nebylo regulérní, to dává ãas takové rozhodnutí opravit. Navrhovaná
opatfiení, pokud budou pfiijata, se budou t˘kat nejen kontraktÛ udûlen˘ch na základû
v˘bûrového fiízení ale také tûch, které byly udûleny pfiímo jednomu zájemci. Komise slibuje, Ïe udûlení nov˘ch práv odmítnut˘m zájemcÛm zv˘‰í zájem podnikÛ ucházet se
o vefiejné kontrakty kdekoliv na území EU. Mezi dal‰í pfiipravovanou legislativou s dopadem na mûsta je návrh smûrnice o sluÏbách na vnitfiním trhu, úvahy o rámcové smûrnici o sluÏbách v obecném zajmu atd. Mezi evropsk˘mi místními samosprávami kaÏdopádnû stále více sílí hlas, Ïe mûsta a obce odpovídají za zaji‰tûní vefiejn˘ch sluÏeb obãanÛm, ktefií jim za tímto úãelem dali hlas ve volbách. Z tohoto dÛvodu chtûjí mít svobodu, zda budou tyto sluÏby zaji‰Èovat sv˘mi podniky, sdruÏí se za tímto úãelem s jin˘mi
obcemi nebo zadají zakázku ãi poskytnou dotaci na zaji‰tûní sluÏby soukromému subjektu. Tvrdí, Ïe místní vefiejné sluÏby neovlivÀují Ïádn˘m v˘znamnûj‰ím zpÛsobem vnitfiní trh Spoleãenství a poÏadují, aby sluÏby lokálního charakteru pfieváÏnû urãené pro místní obãany nespadaly pod acquis communitaire.
33
Místní samosprávy
a doprava
Moderní mûstská
hromadná doprava
v irském Dublinu
Doprava je dal‰í z oblastí, kde se velmi v˘znamnû projevuje vliv Evropské unie. Je tomu
tak zejména proto, Ïe Evropská unie je zaloÏena na fungování volného trhu a volného
pohybu osob, sluÏeb, zboÏí i kapitálu. Dopravní prostupnost je jednou ze základních
podmínek takového fungování a Unie se
snaÏí odstranit v‰echny pfiekáÏky, které by
takovému pohybu mohly bránit. Není pfiekvapující, Ïe v roce 2002 se 78,8% dopravy odehrávalo na silnicích. Objem silniãní
dopravy se neustále zvy‰uje. Strm˘ nárÛst
je patrn˘ zejména v nov˘ch ãlensk˘ch státech. Zatímco na zaãátku roku 2004 pfiejelo ãeské hranice kolem 550.000 kamionÛ
mûsíãnû, na podzim 2005 to bylo jiÏ pfies
800.000 vozÛ a v souãasné dobû se jedná
o dvojnásobek poãtu ze zaãátku roku
200423. Dopravní sektor je také nejrychleji
narÛstajícím zdrojem zneãi‰tûní skleníkov˘mi plyny, které v souãasné dobû tvofií
pfiibliÏnû 26% emisí CO2 EU. Mnoho mûst
tedy ãelí váÏn˘m problémÛm s dopravními zácpami, zneãi‰tûním Ïivotního prostfiedí,
negativními dopady na zdraví obyvatel a se zv˘‰ením nákladÛ na opravu a údrÏbu silnic.
Nûkterá evropská mûsta jako tfieba Lond˘n, Oslo nebo Stockholm proto vyuÏila moÏnosti, které jim sk˘tá legislativa Spoleãenstí a zpoplatnily vjezd do mûsta. Ve Stockholmu
realizovali tento krok zatím jen na zkou‰ku; o trvalém zavedení m˘tného rozhodnou
obãané v referendu. Pfiíjmy z v˘bûru m˘tného se odhadují asi na 75 milionÛ ‰védsk˘ch
korun (225 milionÛ Kã) mûsíãnû. M˘tné se bude pohybovat kolem deseti aÏ dvaceti
‰védsk˘ch korun (tfiiceti aÏ ‰edesáti Kã) za kaÏd˘ vjezd do mûsta – maximálnû v‰ak fiidiã
zaplatí ‰edesát ‰védsk˘ch korun dennû (180 Kã). Povinnost platit m˘tné se vztahuje na
dobu od 6:30 ráno do 18:29 veãer. Do ãástky jsou zakomponovány náklady na techniku i zlep‰ení systému hromadné dopravy. O podobné moÏnosti uvaÏuje i na‰e hlavní
mûsto Praha. Vjezd do mûsta i do centra by mûl b˘t zpoplatnûn od roku 2010. PraÏsk˘
primátor Pavel Bém v‰ak zavedení m˘tného podmiÀuje dokonãením vnûj‰ího mûstského okruhu. Vliv Unie na dopravu mÛÏe b˘t i nepfiím˘. Lze to ilustrovat na pfiíkladu rakous-
23 Jedním z hlavních dÛvodÛ je dosavadní neexistence systému m˘tného na na‰ich pozemních komunikacích ve
srovnání se sousedícím Rakouskem.
34
k˘ch mûst, která ve vût‰inû pfiípadÛ zaji‰Èují vefiejnou dopravu vlastními podniky. Rakouská mûsta (s v˘jimkou Vídnû), která na vefiejnou dopravu vynakládají 360 milionÛ Euro
roãnû, byla tradiãnû zvyklá 145 milionÛ Euro z celkové ãástky financovat z pfiebytkÛ
komunálních dodavatelÛ energie. Liberalizace trhu s elektrickou energií a plynem v‰ak
zpÛsobila propad cen, a mûsta tedy mají tûÏkosti s dofinancováním vefiejné dopravy.
Evropská politika
Doprava je jednou z nejstar‰ích oblastí, kterou se Evropská unie zab˘vá. JiÏ od roku
1958, kdy vstoupila v platnost ¤ímská smlouva, se dopravní politika EU zamûfiuje na
odstranûní pfiekáÏek na hranicích mezi ãlensk˘mi státy s cílem umoÏnit voln˘ pohyb
zboÏí a sluÏeb. Jejím hlavním cílem je podporovat hospodáfiskou soutûÏ v rámci
spoleãného trhu, zaji‰Èovat udrÏiteln˘ rozvoj, stavbu hlavních evropsk˘ch sítí (TEN-T)24,
zvy‰ovat bezpeãnost dopravy a rozvíjet mezinárodní spolupráci.
Dále jsou mûsta a obce konfrontovány s legislativou EU, která je zavazuje k urãit˘m
postupÛm pfii organizování vefiejné dopravy. To se t˘ká udûlování práva prÛjezdu,
postupu pfii zadávání vefiejn˘ch zakázek, souladu s pravidly t˘kajícími se udûlování vefiejné podpory (zejména v oblasti dotací), bezpeãnosti a pravidel silniãního provozu (registraãní znaãky, fiidiãské prÛkazy, parkovací prÛkazy pro handicapované obãany, pfieprava
nebezpeãného nákladu atd.) a také sociální legislativy v pfiípadû fiidiãÛ, které mûsta
a obce ãi jimi zfiizované podniky zamûstnávají.
Evropská legislativa
NejdÛleÏitûj‰í právní pfiedpisy v oblasti dopravy mající vztah k místním orgánÛm jsou:
• Nafiízení Rady ã. 881/92/EHS z 26. bfiezna 1992 o pfiístupu na trh s pfiepravou zboÏí
po silnicích v rámci Spoleãenství na nebo z území ãlenského státu nebo formou prÛjezdu pfies území jednoho nebo více ãlensk˘ch státÛ stanovuje obecná pravidla pro
pfiístup na trh v oblasti mezistátní silniãní nákladní dopravy v rámci Spoleãenství.
Hlavními principy jsou zásada svobody, nediskriminace a rovnosti podmínek pfii
poskytování sluÏeb. Stanovuje také, Ïe mezistátní pfieprava zboÏí po silnici musí b˘t
zaloÏena na dopravních povoleních Spoleãenství neomezovan˘ch kvótami.
• Smûrnice Rady ã. 96/26/ES z 29. dubna 1996 o pfiijetí do zamûstnání jako provozovatel silniãní nákladní dopravy a provozovatel silniãní osobní hromadné dopravy
a o vzájemném uznávání diplomÛ, osvûdãení a ostatních dokladÛ prokazujících formální kvalifikaci vydan˘ch za úãelem v˘konu práva tûchto provozovatelÛ na svobo-
24 V˘znam transevropsk˘ch sítí narostl v souvislosti s roz‰ífiením EU o zemû stfiední a v˘chodní Evropy. Pokud se
t˘ká silniãní a dálniãní sítû, je síÈ TEN-T aÏ na krátké úseky vybudována v Nûmecku a v Rakousku. Na území
âeské republiky je síÈ rychlostních silnic a dálnic nedostateãná, nûkteré úseky jsou rozestavûny, nûkteré úseky
jsou územnû pfiipraveny a nûkteré úseky jsou pouze plánovány. âeské republiky má klíãov˘ v˘znam zejména
9 tras TEN-T jako tfieba trasa Linz – â. Budûjovice – Praha ãi trasa Praha – Pardubice/H. Králové – Trutnov –
Walbrzych – Legnica – Szczecin. Z pohledu Ïelezniãní pfiepravy jsou do sítû TEN-T zafiazeny v‰echny v˘znamné
Ïelezniãní koridory v âeské republice. NejdÛleÏitûj‰ím koridorem jsou Ïelezniãní tahy Dresden – Praha – Kolín
– âeská Tfiebová – Bfieclav – Brno – Wien a jeho varianta na z âeké Tfiebové na Olomouc – Ostrava – Katovice.
35
•
•
•
•
•
•
du zaloÏit podnik pÛsobící v oblasti vnitrostátní a mezinárodní dopravy stanovuje
podmínky k pfiístupu k tûmto povoláním a slaìuje aplikaci tfií kvalitativních kritérií:
dobré povûsti, finanãní zpÛsobilosti a odborné zpÛsobilosti.
Smûrnice Rady ã. 76/914/EHS o minimálním v˘cviku nûkter˘ch fiidiãÛ pÛsobících
v silniãní dopravû upravuje vzájemné uznávání v˘cviku a odpovídajících fiidiãsk˘ch
prÛkazÛ dotãen˘ch státÛ.
Nafiízení Rady (EHS) ã. 1191/69 z 26. ãervna 1969 o ãinnostech ãlensk˘ch státÛ
t˘kajících se povinností obsaÏen˘ch v koncepci vefiejnû prospû‰n˘ch sluÏeb
v dopravû kolejové, silniãní a vodní po vnitrozemsk˘ch vodních cestách (nafiízení
Rady (EHS) ã. 3572/90 (Úfi. vûst. ã. L 353 z 17. 12. 1990) a nafiízení Rady (EHS)
ã. 1893/91 (Úfi. vûst. ã. L 169 ze dne 29. 6. 1991) odstraÀují disproporce zpÛsobující deformace konkurenãního prostfiedí, regulují povinnosti vefiejnû prospû‰n˘ch
sluÏeb a minimalizují moÏnosti kfiíÏov˘ch dotací.
Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 1999/62/ES ze dne 17. ãervna 1999
o v˘bûru poplatkÛ za uÏívání urãit˘ch pozemních komunikací tûÏk˘mi nákladními
vozidly, která reguluje m˘tné a poplatky hrazené uÏivateli.Tato smûrnice oznaãovaná jako tzv. Eurovinûta se v‰ak podle ãl. 9 odst.1 písm. c) nevtahuje na parkovací
poplatky a zvlá‰tní poplatky za pouÏívání mûstsk˘ch komunikací a regulaãní poplatky urãené k zabránûní ãasov˘m a místním dopravním zácpám.
Smûrnice Rady ã. 96/53/ES z 25. ãervence 1996 stanovující maximální pfiípustné
rozmûry ve vnitrostátní a mezistátní dopravû, a maximální pfiípustné hmotnosti
v mezistátní dopravû pro nûkterá silniãní vozidla pohybující se v rámci Spoleãenství
udává nûkteré technické specifikace provozování silniãních vozidel v osobní
a nákladní dopravû.
Smûrnice Rady ã. 91/439/EHS z 29. ãervence 1991 o fiidiãsk˘ch prÛkazech usnadÀuje uznávání fiidiãsk˘ch prÛkazÛ a pohyb osob sídlících v jiném ãlenském státû bez
nutnosti sloÏit novou zkou‰ku, harmonizuje kategorie vozidel, pfiedepisování minimálních poÏadavkÛ pro získání fiidiãského prÛkazu, uvádí konkrétní ustanovení pro
hendikepované osoby.
Smûrnice Rady ã. 96/96/ES z 20. prosince 1996 o sbliÏování zákonÛ ãlensk˘ch
státÛ vztahujících se ke zpÛsobilosti motorov˘ch vozidel a jejich pfiívûsÛ pro silniãní
provoz se snaÏí zavést podobné bezpeãnostní a konkurenãní podmínky, definuje
pfiehledn˘ seznam kategorií vozidel, které mají b˘t testovány, stanoví frekvenci provádûní testÛ a poloÏky, které mají b˘t podrobeny prohlídkám.
Národní implementace
Smlouva o pfiistoupení âeské republiky k Evropské unii se v oblasti kapitoly Doprava
dotkla v‰ech základních druhÛ dopravy, kterou stát fiídí nebo reguluje formou zákonÛ,
vyhlá‰ek a nafiízení vlády. V oblasti silniãní dopravy byl proto novelizován zákon
ã. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákon ã. 361/2000 Sb., o provozu na
pozemních komunikacích, a zákon ã. 111/1994 Sb., o silniãní dopravû, kter˘ upravuje
práva a povinnosti úãastníkÛ silniãní dopravy, a také zákon o získávání a zmûnû fiidiãsk˘ch oprávnûní pro fiízení motorov˘ch vozidel.
36
Jak uÏ bylo uvedeno v˘‰e, cílem dopravní politiky Spoleãenství je vedle harmonizace
právních pfiedpisÛ také definování dopravních sítí a jejich spoleãné budování. Stávající souãásti evropsk˘ch sítí na na‰em území je také tfieba modernizovat tak, aby odpovídaly poÏadovan˘m parametrÛm. Mûsta a obce musí poãítat s tím, Ïe komunikace,
které jsou zafiazeny do v˘‰e zmínûn˘ch sítí jsou upfiednostÀovány pfied ostatními. „Bodové sítû" vût‰inou pfiedstavují leti‰tû, námofiní a vnitrozemské pfiístavy nebo Ïelezniãní stanice. Naopak „liniové sítû" pfiedstavují propojení tûchto bodÛ. Dohromady pak tvofií
dopravní infrastrukturu, kterou lze dûlit podle jednotliv˘ch druhÛ dopravy. Ve Smlouvû
o pfiistoupení jsou obojí sítû definovány a jmenovány. V této souvislosti âeská vláda
schválila „Návrh na rozvoj dopravních sítí do roku 2010. Z tohoto dÛvodu byl také v roce
2002 zaloÏen Státní fond dopravní infrastruktury. âeská republika se z dÛvodu integrace do transevropsk˘ch sítí zavázala urychlit práce na dálnici D5 (Praha – Norimberk)
a postavit dálnici D 8 (Praha – DráÏìany – Berlín). Provedla také anal˘zu Zhodnocení
potfieb dopravní infrastruktury, která slouÏí jako základ pro roz‰ifiování trans-evropsk˘ch
sítí v âR.
Dopad a pfiedpokládan˘ v˘voj
Jak jiÏ bylo uvedeno v˘‰e, dopad vstupu do EU pocítily v oblasti dopravy u nás hlavnû
ty obce a mûsta, kter˘mi projíÏdí kamionová doprava. Unijní dopravní politika se v‰ak
neustále vyvíjí, a je proto moÏné oãekávat dal‰í zmûny. Koncem bfiezna 2006 byla
schválena nová smûrnice o m˘tném, která má pfiinést zlep‰ení v regulaci nákladní
dopravy, sníÏit úroveÀ zneãi‰tûní Ïivotního prostfiedí a zajistit prostfiedky na alternativní
dopravní infrastrukturu. Nov˘ systém umoÏní státÛm zpoplatnit nejen dálniãní sítû, ale
také dal‰í komunikace, které jsou souãástí transevropské sítû. Vedle toho státy mohou
zpoplatnit i uÏívání silnic, které nejsou souãástí této sítû ãi mohou téÏ ponechat silnice
bez poplatkÛ. Cílem je sníÏit zneãi‰tûní Ïivotního prostfiedí, omezit ãasté dopravní zácpy
a vytvofiit dodateãné zdroje financování pro vytváfiení dopravní infrastruktury. K tomu má
dále pfiispût roz‰ífiení skupiny zpoplatnûn˘ch vozidel. Zatímco v souãasné dobû se smûrnice o m˘tném vztahuje na vozidla tûωí neÏ 12 tun, od nynûj‰ka se bude t˘kat vozidel
od 3,5 tuny v˘‰e. âlenské státy mohou upravit svÛj systém m˘tného podle sv˘ch potfieb.
Poplatky mohou b˘t urãeny na základû toho, do jaké emisní kategorie vozidla spadají,
jaká je velikost zatíÏení, které zpÛsobují silnicím, podle místa, ãasu nebo ãetnosti dopravních zácep. Smûrnice musí b˘t do dvou let pfievedena do ãeské legislativy. V âeské
republice je zavedení elektronického m˘tného na dálnicích, rychlostních komunikacích
a silnicích I. tfiídy plánováno od 1. ledna 2007. V souvislosti se zavedením m˘tn˘ch
úsekÛ lze pfiedpokládat nárÛst provozu na tzv. objízdn˘ch trasách. Ty povedou nezfiídka
na silnicích I. tfiídy procházejících obcemi. Vzhledem k tomu, Ïe m˘tné se dotkne pouze
kamionÛ, lze v nûkter˘ch oblastech pfiedpokládat jejich zv˘‰en˘ provoz ve snaze vyhnout
se m˘tnému. Vzhledem ke zvolenému systému25 a skuteãnosti, Ïe roz‰ífiení seznamu
m˘tn˘ch úsekÛ je jen velmi tûÏce dosaÏitelné, protoÏe technika systému mûfiení m˘tného je velmi nákladná, se jako fie‰ení jeví regulovat dopravu pomocí dopravních zna-
25 Na rozdíl od velmi moderního druÏicového systému pouÏívaného v Nûmecku zvolila ãeská vláda relativnû
zastaral˘ a stavebnû nároãnû systém „slavobrán".
37
ãek (pfiedev‰ím pomocí dopravní znaãky oznaãené jako zákaz vjezdu vozidel, jejichÏ
okamÏitá hmotnost pfiesahuje vyznaãenou mez). Zde se v‰ak na‰e místní samosprávy
budou muset domlouvat s kraji, které mají danou problematiku v kompetenci.
Rada ministrÛ také letos schválila návrh Komise na zavedení jednotného evropského
fiidiãského prÛkazu. Ten by mûl nahradit více neÏ 110 rÛzn˘ch typÛ prÛkazÛ pouÏívan˘ch v ãlensk˘ch státech. Jeho platnost bude omezena na 10 let. Zavádí se také
povinnost vlastnit fiidiãsk˘ prÛkaz na moped. NaplÀování této smûrnice v praxi se dotkne
obcí, které fiidiãské prÛkazy v pfienesené pÛsobnosti vydávají, neboÈ to bude znamenat
nárÛst nákladÛ i administrativy.
Orgány Evropské unie souãasnû pfiipravují nafiízení o vefiejné dopravû na silnicích
a Ïeleznicích. Asociace samospráv spatfiují nejvût‰í rizika návrhu nafiízení zejména ve
tfiech oblastech. Za prvé mÛÏe dojít k tomu, Ïe vefiejná doprava bude podfiízena smûrnicím o vefiejn˘ch zakázkách zejména v oblasti koncesí na sluÏby a práce, která je pro
samosprávy velmi limitující. Zde asociace samospráv musí lobovat za to, aby ve‰keré
aspekty vefiejné dopravy byly upraveny pfiipravovan˘m nafiízením a ne v˘‰e zmínûnou
smûrnicí. Znepokojení také vyvolává velmi omezená definice vnitfiního operátora obsaÏená v návrhu nafiízení. Ta fiíká, Ïe vnitfiní operátor je ten, nad kter˘m má subjekt kontrolu stejnou, jako vykonává nad vlastními odbory. To by velmi omezilo vzájemnou spolupráci obcí v oblasti vefiejné dopravy a jejich svobodu zajistit vefiejnou dopravu tím nejvhodnûj‰ím zpÛsobem. Úsilí asociací samospráv se tak zamûfiuje na prosazení pruÏnûj‰í definice vnitfiního operátora. V neposlední fiadû skr˘vá nebezpeãí také zpÛsob vymezení teritoria, kde mÛÏe b˘t vefiejná doprava poskytována. Stávající vymezení je znaãnû
omezující, protoÏe se t˘ká pouze teritoria dotyãného subjektu vefiejné správy. Návrh
nebere vÛbec v úvahu, Ïe samosprávy ãasto poskytují sluÏby jin˘m samosprávám, napfi.
v pfiímûstsk˘ch oblastech, ãi vzájemnû spolupracují na urãitém teritoriu atd.
Dopad na mûsta a obce mÛÏe mít také návrh smûrnice o ekologicky ãist˘ch vozidlech, která se v souãasné dobû projednává v Evropském parlamentu a Radû. Návrh
smûrnice obsahuje ustanovení, které zavazuje orgány vefiejné správy a jejich organizace,
aby 25% z objemu vefiejn˘ch zakázek pfii nákupu vozidel nad 3,5 tuny bylo povinnû
pouÏito na nákup ekologicky ãist˘ch vozidel. Návrhy pfiedev‰ím levicov˘ch poslancÛ
Evropského parlamentu pfii projednávání v pfiíslu‰n˘ch v˘borech se snaÏí tuto kvótu
navíc je‰tû zv˘‰it. Pokud by takové ustanovení vstoupilo v platnost, náklady na pofiízení
v˘‰e zmínûn˘ch vozidel by mûstÛm a obcím v˘znamnû narostly.
38
Místní samosprávy
a Ïivotní prostfiedí
Îivotní prostfiedí je dal‰í v˘znamnou oblastí, kde má komunitární právo podstatn˘ vliv na
komunální sféru. PoÏadavky Evropské unie v dané oblasti jsou vysoce finanãnû nároãné
a jejich dopad na místní samosprávy je ãasto kritick˘. Evropská politika v oblasti Ïivotního
prostfiedí ãasto znamená pro místní samosprávy více byrokratick˘ch ãinností, aniÏ by
ochrana Ïivotního prostfiedí byla více efektivní. Kupfiíkladu ve ·védsku uplatÀování
evropské legislativy v oblasti Ïivotního prostfiedí pfiineslo mûstsk˘m odborÛm Ïivotního prostfiedí o 5 aÏ 10 % více práce spoãívající zpravidla ve v˘kaznictví. âasto také
v této oblasti dochází ke kolizi mezi formálními poÏadavky a moÏnostmi a potfiebami
reálného Ïivota. Tak je tomu také v pfiípadû
spoleãné evropské politiky v oblasti jakosti
vod urãen˘ch pro koupání, která zakládá
povinnost, aby byly dvakrát t˘dnû odebírány a analyzovány vzorky vody. V pfiípadû, Ïe
se tomu tak nedûje a v˘sledky nejsou
reportovány, je dané místo prohlá‰eno jako nevhodné ke koupání. Tato povinnost pfiedstavuje pro nûkteré ‰védské (a také finské) obce, které za tuto oblast odpovídají, neopodstatnûnou administrativní zátûÏ, zvlá‰tû pak vezmeme-li do úvahy tisíce jezer a fiek,
které v tûchto zemích jsou. Navíc období, kdy se je moÏné v zemích Skandinávie koupat,
je vzhledem ke klimatick˘m podmínkám velmi krátké a voda tak mívá vût‰inou v˘raznû
lep‰í kvalitu neÏ v oblasti Stfiedomofií. Tyto skuteãnosti v‰ak nezabránily tomu, aby z dÛvodu nenaplÀování uveden˘ch poÏadavkÛ v pfiibliÏnû 18 % ‰védsk˘ch pfiímofisk˘ch oblastech Evropská komise zaÏalovala ·védsk˘ stát u Evropského soudního dvoru.
PoÏadavky spoleãenství
se t˘kají také kvality
vod
Evropská politika
Komunitární politika Ïivotního prostfiedí pokr˘vá oblasti odpadového hospodáfiství
a obalÛ, vodního hospodáfiství, regulace hluku a zaji‰tûní kvality ovzdu‰í. Evropská politika je v této oblasti zaloÏena na zásadách prevence (pokud je to moÏné musí b˘t tvorba odpadu omezena nebo vylouãena), obezfietnosti (spí‰e neÏ aby se na vznik problémÛ ãekalo, je tfieba jim pfiedcházet), blízkosti (k odstranûní ohroÏení Ïivotního prostfiedí
má docházet pfiedev‰ím u zdroje tzn. nejblíÏe místu jeho vzniku) a v neposlední fiadû
39
také na zásadû náhrady ‰kody zneãi‰Èovatelem (ti, ktefií produkují odpad, musí zaplatit
také celkové náklady jeho zpracování a odstranûní).
Z pohledu místních samospráv jsou klíãové zejména politiky v oblasti vodního hospodáfiství a odpadového hospodáfiství. Politika Spoleãenství v oblasti odpadÛ je zaloÏená na pfiesvûdãení, Ïe skládkování i spalování odpadu zpÛsobuje vysoké dodateãné náklady. Na
evropské úrovni proto existuje jasná hierarchie opatfiení – nejprve je podporována prevence vzniku odpadu, následuje recyklace, zatímco jeho uchovávání a spalování je nejménû
preferovan˘m fie‰ením. Evropská enviromentální politika v oblasti vodního hospodáfiství,
resp. ochrany a fiízení vod, byla historicky nejprve zamûfiena na zaji‰tûní kvality a ochrany
vody z pohledu spotfiebitelÛ (stanovení standardÛ pitné vody, vody ke koupání vãetnû
nastavení znaãky Modré vlajky, vody pro rybolov apod.). Následnû do‰lo k regulaci zdrojÛ
zneãi‰tûní vody nitráty a nebezpeãn˘mi látkami (poÏadavky na mûstsk˘, zemûdûlsk˘ a prÛmyslov˘ odpad). UplatÀuje se tedy kombinovan˘ zpÛsob regulace – na jedné stranû
dochází k definování standardÛ jakosti vody pro spotfiebitele a na druhé stranû jsou pak
nastaveny emisní limity. Tato oblast je v˘znamná pro místní samosprávy, neboÈ bezprostfiednû dopadá na odvûtví vodovodÛ a kanalizací v gesci komunální samosprávy tím, Ïe
stanovuje normativy vybavenosti ãistiãkami odpadních vod a stanoví kvantitativní i kvalitativní pravidla a poÏadavky, které musí spoleãnosti vodovodÛ a kanalizací naplnit.
Evropská legislativa
Politika v oblasti Ïivotního prostfiedí je realizována prostfiednictvím smûrnic; v souãasné
dobû jich existuje pfiibliÏnû 250 pokr˘vajících tuto oblast. Mezi hlavní sekundární pfiedpisy
Spoleãenství v oblasti odpadového hospodáfiství mající vliv na komunální sféru patfií26:
• Smûrnice Rady ã. 75/442/EHS z 15. ãervence 1995 o odpadovém hospodáfiství, která
stanovuje ãlensk˘m státÛm povinnost podporovat prevenci, recyklaci a zpracování
odpadÛ stejnû tak jako pfiijímat vhodná opatfiení na získávání druhotn˘ch surovin.
• Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 94/62/ES z 20. prosince 1994, o obalech a obalov˘ch odpadech, která stanovuje recyklaãní kvóty obalov˘ch odpadÛ
a recyklaãní kvóty materiálu.
• Smûrnice Rady ã. 94/67/ES z 16. prosince 1994, o spalování nebezpeãn˘ch odpadÛ a související smûrnice Rady ã. 89/369/EHS, o prevenci zneãi‰Èování ovzdu‰í
obecními spalovnami a smûrnice Rady ã. 89/429/EHS, o omezení zneãi‰tûní
ovzdu‰í z jiÏ existujících spaloven.
• Smûrnice ã. 99/31/ES, o skládkách, která definuje zpÛsob úpravy odpadu pfied uloÏením (stanovuje kupfiíkladu povinnost, Ïe nemocniãní odpad a tekuté odpady se
nesmí na skládku ukládat).
• Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 2000/53/ES ze dne 18. záfií 2000,
o vozidlech s ukonãenou Ïivotností, která stanovuje opatfiení na pfiedcházení vzniku
odpadÛ z vozidel a dále na opûtovné pouÏití, recyklaci a jiné formy vyuÏití vozidel
s ukonãenou Ïivotností a jejich souãástí.
26 Na tyto smûrnice následnû navazují tzv. "dcefiinné" smûrnice, které definují poÏadavky na specifické druhy
odpadÛ a pravidla pro instituce a organizace odpady zne‰kodÀující.
40
Také ochrana kvality vody a fiízení odpadních vod je jednou z nejpodrobnûji regulovan˘ch oblastí evropské legislativy v oblasti Ïivotního prostfiedí. Na místní samosprávy mají
vliv zejména následující pfiedpisy Spoleãenství upravující kvalitu vod a jejich zneãi‰Èování:
• Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 2000/60/ES ze dne 23. fiíjna 2000,
kterou se stanoví rámec pro ãinnost Spoleãenství v oblasti vodní politiky, která zahrnuje ekologické aspekty fiízení vod a pfiipravuje pÛdu pro regulaci cen v této oblasti tak, aby zahrnovaly ve‰keré náklady.
• Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 98/83/ES, o jakosti vody urãené k lidské spotfiebû, definující závazné limity Ïeleza, manganu, amoniaku a dal‰ích organick˘ch prvkÛ; tato smûrnice dále upravuje mezní limity tri-halogen metanu v pitné
vodû, a tím také nepfiímo poÏadavky na potrubí a rozvody vãetnû rozvodÛ v domech
a bytech, protoÏe jako referenãní místo mûfiení je poãítán kohoutek odbûratele.
• Smûrnice Rady ã. 76/160/EHS z 8. prosince 1975, o kvalitû vod pro koupání, která
nastavuje jednotné limity a tím také kvality pobfieÏních a vnitrozemních vod urãen˘ch ke koupání v rámci celé Unie.
• Smûrnice rady ã. 79/869/EHS z 9. fiíjna 1979 o metodách mûfiení, ãetnosti odbûrÛ a rozborÛ povrchov˘ch vod urãen˘ch k odbûru pitné vody v ãlensk˘ch státech.
• Smûrnice Rady ã. 76/464/EHS ze 4. kvûtna 1976, o zneãi‰tûní zpÛsobovaném
nûkter˘mi nebezpeãn˘mi látkami vypou‰tûn˘mi do vodního prostfiedí Spoleãenství.
• Smûrnice Rady ã. 80/68/EHS ze 17. prosince 1979, o ochranû podzemních vod
pfied zneãi‰tûním zpÛsoben˘m urãit˘mi nebezpeãn˘mi látkami.
• Smûrnice Rady ã. 91/271/ES z 21. kvûtna 1991, o ãi‰tûní mûstsk˘ch odpadních
vod, která reguluje sbûr, odvádûní, ãi‰tûní a vypou‰tûní mûstsk˘ch odpadních vod
a vod z urãit˘ch prÛmyslov˘ch odvûtví (prÛmysl agro-potravin) a souãasnû ukládá
povinnost obcím (aglomeracím s více neÏ 10 tisíci obyvateli) vybavit se stokovou
soustavou mûstsk˘ch odpadních vod; dále pak tato smûrnice ukládá povinnost
sekundárního ãi‰tûní mûstsk˘ch odpadních vod u obcí s populaãním ekvivalentem
nad 2 tisíce obyvatel u vypou‰tûní do sladk˘ch vod a do ústí fiek.
• Smûrnice Rady ã. 91/676/EHS ze 12. prosince 1991, o ochranû vod pfied zneãi‰tûním zpÛsobeném dusiãnany ze zemûdûlsk˘ch zdrojÛ.
Národní implementace
V ãeském právním fiádu fie‰í problematiku pfiedcházení vzniku odpadÛ a nakládání
s nimi zákon ã. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmûnû nûkter˘ch dal‰ích zákonÛ ve
znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Podle tohoto právního pfiedpisu obce v pfienesené pÛsobnosti kontrolují, zda se obãané zbavují odpadu zákonn˘m zpÛsobem a zda podnikající
právnické a fyzické osoby mají zaji‰tûno vyuÏití nebo odstranûní odpadu podle systému
nastaveného obcí vãetnû pfiíslu‰ného smluvního o‰etfiení a dal‰í povinnosti dle zákona.
Pokud v této kontrolní ãinnosti kupfiíkladu obec zjistí, Ïe se fyzická osoba zbaví odpadu
nezákonn˘m zpÛsobem, uloÏí pokutu aÏ do v˘‰e 20 tisíc Kã (v pfiípadû podnikatelsk˘ch
subjektÛ aÏ do v˘‰e 300 tisíc Kã). Jednou ze specifick˘ch ãinností, která obecnímu úfiadu
také vypl˘vá ze zákona o odpadech, je povinnost nakládání s opu‰tûn˘mi vozidly. Obecní úfiad má povinnost pfiemístit opu‰tûné vozidlo na náklady vlastníka na vybrané parkovi‰tû, zvefiejnit informaci o umístûní vozidla na úfiední desce a pokud vozidlo do dvou
41
mûsícÛ vlastník nepfievezme, obecní úfiad pfiedá autovrak zafiízení k jejich sbûru
a následnû si nechá uhradit náklady za tyto úkony od posledního vlastníka vozidla uvedeného v registru motorov˘ch vozidel. NaplÀování cílÛ v oblasti opûtovného vyuÏití
a recyklace odpadÛ z obalÛ je pak zaji‰tûno zákonem ã. 477/2001 Sb., o obalech
a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (zákon o obalech) ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.
Problematika vodního hospodáfiství je fie‰ena prostfiednictvím v rámci zákona
ã. 254/2001 Sb., o vodách a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (vodní zákon), ve znûní
pozdûj‰ích pfiedpisÛ , zákona ã.274/2001 Sb., vodovodech a kanalizacích pro vefiejnou
potfiebu a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znûní
pozdûj‰ích pfiedpisÛ a dále pak nafiízení vlády ã. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách pfiípustného zneãi‰tûní povrchov˘ch vod a odpadních vod, náleÏitostech povolení
k vypou‰tûní odpadních vod do vod povrchov˘ch a do kanalizací a o citliv˘ch oblastech.
Podle tûchto pfiedpisÛ nesou klíãovou odpovûdnost za rozvoj vodovodÛ a kanalizací
místní samosprávy, zejména pak dbají o rozvoj vodovodÛ a kanalizací odpovídající potfiebám obce, zaji‰Èují zpracování plánÛ do závazné ãásti územnû plánovací dokumentace
obce v souladu s ‰ir‰ím plánem rozvoje vodovodÛ a kanalizací a vykonávají státní správu jako vodoprávní úfiady a ukládají pokuty za poru‰ení zákona (obce s roz‰ífienou
pÛsobností). Právní rámec implementace Smûrnice o ãi‰tûní mûstsk˘ch odpadních vod
v âeské republice se fiídí pfiechodn˘mi opatfieními tak, jak jsou uvedeny ve Smlouvû
o pfiistoupení na stranách 2561 aÏ 2562 ãeského pfiekladu27. Podle vyjednaného pfiechodné opatfiení musí mít do konce roku 2010 v‰echny zdroje zneãi‰tûní nad 2 tisíce
ekvivalentních obyvatel vybudovanou spla‰kovou kanalizaci, která bude napojena na ãistírnu odpadních vod. Odhadované náklady na naplnûní tohoto závazku se podle informací vodohospodáfisk˘ch spoleãností pohybují okolo 100 miliard Kã. Dále je tfieba konstatovat, Ïe poÏadavky na vypou‰tûné zneãi‰tûní v odpadních vodách jsou ve Smûrnici
o ãi‰tûní mûstsk˘ch odpadních vod mírnûj‰í neÏli v na‰em nafiízení vlády. Na rozdíl od
evropské Smûrnice jsou limity v nafiízení vlády âR pau‰ální, neberou v potaz velikost
zdroje zneãi‰tûní a nerozli‰ují pfiípustné a maximální nepfiekroãitelné koncentrace zneãi‰tûní. Navíc vláda âR nevyuÏila moÏnost stanovit priority v ochranû vod, neboÈ stanovila tzv. „citlivé oblasti" na celém území âR. Tímto postupem vláda âR omezila manévrovací prostor pro modernizaci soustavy vodovodÛ a kanalizací a je‰tû více pfiispûla
k nárÛstu ekonomického zatíÏení samospráv.
Dopad a pfiedpokládan˘ v˘voj
Komunální odpad je v Evropské unii v˘znamnou kategorií, která navíc neustále
narÛstá. V roce 2003 ãinil komunální odpad pfiibliÏnû 14 % celkového odpadu zemí
27 Tato v˘jimka patfií mezi tfii v˘jimky v oblasti Ïivotního prostfiedí, které âeské republice umoÏÀují po pfiechodnou
dobu neplnit nûkteré poÏadavky na ochranu prostfiedí, resp. plnit je v niωí mífie (dále to je v˘jimka v oblasti
nakládání s odpady a na poli kontroly prÛmyslového zneãi‰tûní a fiízení rizik z velk˘ch spalovacích zafiízení).
¤ada jin˘ch nov˘ch ãlensk˘ch státÛ si v‰ak vyjednala v˘raznû lep‰í podmínky, kupfiíkladu sousední Polsko má
v oblasti ãi‰tûní odpadních vod pfiechodné období aÏ do roku 2015.
42
západní Evropy; v novû pfiistoupiv‰ích zemích je toto ãíslo niωí a pohybuje se okolo 5 %.
âlenské státy, které do Unie vstoupily v roce 2004, navíc vykazují urãitá specifika v fiízení odpadÛ. Mají relativnû nízkou míru recyklace (pfiibliÏnû 9 %)28 a vysok˘ podíl odpadÛ
skonãí na skládkách (83,7 %). Skládkování odpadu zÛstává v nov˘ch ãlensk˘ch státech
Unie hlavní metodou nakládání s odpady, pouze 6 % odpadu je spalováno (ve srovnání se 17 % zemí pÛvodní patnáctky). Mezi dÛvody je moÏné zafiadit neochotu ‰iroké
vefiejnosti akceptovat spalování jako bezpeãnou metodu nakládání s odpadu a také skuteãnost, Ïe skládkování je z hlediska vstupních nákladÛ levnûj‰í. DodrÏování pravidel
Spoleãenství v oblasti odpadového hospodáfiství také podle informací Komise zpÛsobuje pro nûkteré novû pfiistoupiv‰í státy problémy; Komise upozorÀuje na skuteãnost, Ïe
ãerné skládky jsou ãasté zejména ve venkovsk˘ch oblastech.
NaplÀování poÏadavkÛ v oblasti vodního hospodáfiství, zejména pak Smûrnice o ãi‰tûní
mûstsk˘ch odpadních vod je v˘zvou nejen pro ãeské samosprávy. V zemích pÛvodní
evropské patnáctky jsou problémy s naplÀováním Smûrnice pomûrnû velmi ãasté. Kupfiíkladu v roce 2004 nebylo více neÏ 50 % spla‰kÛ vypou‰tûn˘ch do citliv˘ch oblastí v EU
fiádnû ãi‰tûno a pouze 69 % spla‰kÛ vypou‰tûn˘ch do normálních oblastí bylo v EU ãi‰tûno fiádnû. Také velká mûsta mûla v Evropské unii s dodrÏováním pravidel v oblasti ãi‰tûní odpadních vod velké problémy. Pouze 387 z 556 mûst s více neÏ 150.000 ekvivalentními obyvateli zaji‰Èovalo dostateãn˘ standard ãi‰tûní odpadních vod. V EU15 bylo
v roce 2004 celkem 25 mûst, které nemûly Ïádn˘ systém ãi‰tûní odpadních vod. Patfií
mezi nû napfiíklad San Sebastian, Miláno, Cork, Cadiz, Brighton, Poru‰ování smûrnice
nespoãívá pouze ve splnûní termínÛ vybudování infrastruktury nebo poru‰ování pfiípustn˘ch limitÛ, ale také v neposkytování dostateãn˘ch informací, jak jednotlivé státy implementují Smûrnici (pfiíklad Francie), nebo ‰patné identifikaci citliv˘ch oblasti (pfiíklad Irska).
Environmentální komunitární legislativa se navíc nepfietrÏitû vyvíjí. V návaznosti na orgány Evropské unie schválen˘ ‰est˘ akãní program v oblasti Ïivotního prostfiedí jsou pfiipravovány nové tématické strategie v oblasti udrÏitelného pouÏití pfiírodních zdrojÛ, prevence odpadÛ a jejich recyklace, ochrany pÛdy a v neposlední fiadû také mûstského
Ïivotního prostfiedí.
Nûkteré z pfiipravovan˘ch opatfiení, pokud budou pfiijaty, by pro místní samosprávy znamenaly dal‰í nárÛst zejména administrativních povinností (kupfiíkladu v oblasti regulace hluku Komise navrhuje, aby mûsta nad 100 tisíc obyvatel mûla povinnost mapovat
úroveÀ hluku okolo leti‰È, Ïeleznic a hlavních dopravních cest), jiné by znamenaly zpfiehlednûní a usnadnûní jejich ãinnosti a orientace v evropském právu a politikách (jak
tfieba program v˘mûny zku‰eností v oblasti mûstské dopravy nebo návrh na zfiízení spoleãného internetového portálu Komise pro místní orgány). Tuto oblast je proto nadále
Ïádoucí podrobnû sledovat a ovlivÀovat.
28 Postavení âeské republiky je v‰ak v tomto kontextu do urãité míry atypické; napfiíklad v recyklaci plastov˘ch
obalÛ jsme na úrovni cca 93 % a pohybujeme se tak na svûtové ‰piãce.
43
Místní samosprávy
a energetická politika
Ceny tradiãních
zdrojÛ energií
neustále rostou
V souvislosti se zmûnami klimatu, ropn˘mi krizemi a váleãn˘mi konflikty v oblastech s vysokou zásobou „tradiãních zdrojÛ" energií se poslední dobou do popfiedí dostává spoleãná
energetická politika Evropské unie. Tata situace je v poslední dobû je‰tû umocnûna zv˘‰enou
poptávkou po energetick˘ch zdrojích v lidnat˘ch zemích Asie (âína, Indie ãi Indonesie)
a vysokou závislosti na Rusku. Energetická
politika Evropské unie usiluje zejména
o dosaÏení vy‰‰í sobûstaãnosti pfii spotfiebû
energií, a podporuje proto pouÏívání obnoviteln˘ch místních zdrojÛ energie. Hlavní
dopad Evropské unie na místní samosprávy
v oblasti energetické politiky se t˘ká tûch
obcí a mûst, které obdrÏely finanãní pomoc
na své projekty v rámci finanãních nástrojÛ
Spoleãenství, jako byl tfieba program Thermie. Kupfiíkladu ‰védská mûsta Stockholm,
Värnamo a mnohá dal‰í obdrÏela pomoc na ekologickou dopravu s pohonem na bioplyny
a v˘robu tepla zaloÏenou na bioplynech. Vedle finanãních programÛ ovlivÀuje obce také pfiíslu‰ná legislativa. Kupfiíkladu pfiíslu‰ná smûrnice k energetické úãinnosti budov vyÏaduje zpracování energetick˘ch certifikátÛ pro v‰echny budovy; tyto certifikáty musí b˘t navíc vefiejnû
dostupné. Legislativa nutí státy také k liberalizaci pfiíslu‰n˘ch energetick˘ch odvûtví; pfiíkladem
mÛÏe b˘t ‰védská reakce na pfiíslu‰nou smûrnici v oblasti zemního plynu, kde do‰lo k ustavení speciální komise k otevfiení trhu v oblasti plynu a tepla. Za úãelem pfiiblíÏení tohoto sektoru zbytku Evropské unie navrhla tato komise postupnou deregulaci s cílem uvolnit konkurenci. Podobné aktivity byly na základû principu dobrovolnosti realizovány v oblasti elektfiiny,
pfiestoÏe to v té dobû Unie nepoÏadovala. V rámci spoleãné energetické politiky klade Spoleãenství vysok˘ dÛraz na udrÏiteln˘ rozvoj. Samy obce a mûsta se na evropské úrovni pfiihlásily k závazkÛm v oblasti udrÏitelného rozvoje na Evropské konferenci udrÏitelného rozvoje mûst a obcí v roce 1994, kdy pfiijaly tzv. Aalborgskou chartu, a následnû o deset let
pozdûji v roce 2004, kdy vytvofiily spoleãn˘ rámec pro monitorování klíãov˘ch cílÛ udrÏitelného rozvoje na místní úrovni v rámci programu Aalborg+10.
Evropská politika
Cílem evropské politiky v oblasti energií a udrÏitelného rozvoje je dosáhnout úspory spotfieby energií, redukce energetické závislosti a rozvoje substitutÛ k tradiãním palivÛm. Pfiesto-
44
Ïe se vlastní spoleãnou energetickou politikou zaãalo Evropské spoleãenství zab˘vat relativnû nedávno, zaznamenalo jiÏ citeln˘ pokrok k tûmto cílÛm. Spotfieba energií v Unii ãinila
v roce 2001 1486,1 MTOE (milionÛ tun olejového ekvivalentu), míra sobûstaãnosti byla pak
51 % a import pevn˘ch paliv ãinil 32,5 % z celkové spotfieby. Nicménû je tfieba konstatovat,
Ïe v této oblasti se úroveÀ energetick˘ch opatfiení a míra pokroku ãlensk˘ch státÛ znaãnû li‰í.
Evropská energetická politika definuje spoleãné cíle a zahrnuje spoleãné aktivity v oblasti udrÏení pevn˘ch paliv (uhlí) na celkové spotfiebû energií, zaji‰tûní maximální bezpeãnosti elektráren na v˘robu nukleární energie, zvy‰ování podílu pfiírodních plynÛ v energetické bilanci a získávání energií z obnoviteln˘ch zdrojÛ. Evropská politika v této oblasti také úzce souvisí s pravidly jednotného vnitfiního trhu, na jehoÏ základû jsou ãinûny
kroky k liberalizaci jednotliv˘ch energetick˘ch sektorÛ.
Spoleãná energetická politika Unie má také svÛj finanãní rozmûr; Evropská unie
finanãnû podporuje aktivity vedoucí k úspofie energie jednak prostfiednictvím strukturálních fondÛ a dále pak programem Inteligentní energie Evropy (IEE) v rámci rámcového
programu podpory konkurenceschopnosti a inovací (CIP)29 a ‰estého rámcového programu podpory vûdy a v˘zkumu, kter˘ zahrnuje iniciativy Concerto a Civitas; obû aktivity jsou zacílené na místní samosprávy, iniciativa Civitas podporuje místní samosprávy
v oblasti energetické efektivnosti integrovan˘ch aktivit mobility30.
Evropská legislativa
V zakládajících smlouvách dosud neexistuje samostatná kapitola vûnovaná energetické
politice; kompetence Spoleãenství v této oblasti jsou zaloÏené na pasáÏích k energiím
jeÏ jsou souãástí kapitol vûnovan˘ch Ïivotnímu prostfiedí a transevropsk˘m sítím. Evropskou legislativu v oblasti spoleãné energetické politiky tvofií zejména pfiíslu‰né smûrnice orientované na jednotlivé typy energií a moÏnosti jejich úspory:
• Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 2003/54/ES z 26. ãervna 2003 o spoleãn˘ch pravidlech pro vnitfiní trh s elektfiinou a o zru‰ení smûrnice 96/92/ES t˘kající
se spoleãného trhu s elektrickou energií, která zavádí pravidla t˘kající se organizace
a fungování sektoru elektrické energie vãetnû kritérií autorizace pfiíslu‰n˘ch operátorÛ.
• Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 2003/55/ES z 26. ãervna 2003 o spoleãn˘ch pravidlech pro vnitfiní trh se zemním plynem a o zru‰ení smûrnice
98/30/ES t˘kající se spoleãného trhu se zemním plynem.
• Smûrnice Rady ã. 1993/76/ES z 13. záfií 1993 k omezení emisí karbon dioxidÛ
zlep‰ením energetické úãinnosti (SAVE), která zakládá povinnosti ãlensk˘ch státÛ
realizovat energetickou certifikaci budov a energetické audity spoleãností s vysokou
spotfiebou energií a definuje poÏadavky na pravidelnou inspekci bojlerÛ, termální
izolaci nov˘ch budov; souãasnû tato smûrnice stanovuje zpÛsoby úãtování nákladÛ
vytápûní, klimatizace a ceny teplé vody na základû skuteãné spotfieby.
29 Souãástí tohoto programu jsou ãtyfii oblasti podporovan˘ch aktivit: SAVE (energetická úãinnost), ALTENER
(obnovitelné zdroje), STEER (energetické aspekty dopravy) a COOPENER (podpora rozvojov˘ch zemí). Více viz
web http://europa.eu.int/comm/energy/intelligent/index_en.html
30 Více o iniciativách CONCERTO a CIVITAS viz webové stránky http://fp6.cordis.lu
45
•
•
•
•
Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 2001/77/ES z 27. záfií 2001 o podpofie elektfiiny vyrobené z obnoviteln˘ch zdrojÛ energie na vnitfiním trhu s elektfiinou,
která vymezuje rámec pro zv˘‰ení podílu „zelené energie" z 14 % na 22 % a zdvojnásobení podílu energie z obnoviteln˘ch zdrojÛ na 12 % do roku 2010.
Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 2006/32/ES z 5. dubna 2006 o energetické
úãinnosti u koneãného uÏivatele a o energetick˘ch sluÏbách a o zru‰ení smûrnice Rady
93/76/EHS, která stanovuje indikativní cíle úspor energie ve v˘‰i 9 % bûhem 9 let, vytváfiení národních akãních plánÛ energetické úãinnosti a podporu energetick˘ch sluÏeb.
Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 2002/91/ES z 16. prosince 2002 o energetické nároãnosti budov , která upravuje poÏadavky na v˘stavbu nov˘ch budov
a renovaci existujících velk˘ch budov vãetnû jejich energetické certifikace.
Smûrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004
o podpofie kombinované v˘roby tepla a elektfiiny zaloÏené na poptávce po uÏiteãném teple na vnitfiním trhu s energií.
Národní implementace
Základní národní legislativní pfiedpisy v této oblasti tvofií zákon ã. 18/1997 Sb., o mírovém vyuÏívání jaderné energie a ionizujícího záfiení (atomov˘ zákon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ,
a zákon ã. 406/2000 Sb., o hospodafiení energií, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Energetická
politika âeské republiky je zaloÏena na shodn˘ch pilífiích jako energetická politika Evropské
unie, to znamená, Ïe zdÛrazÀuje poÏadavky na zaji‰tûní cílÛ ochrany Ïivotního prostfiedí
a respektování zásad udrÏitelného rozvoje, bezpeãnosti dodávek energie a podpory konkurenãní schopnosti ekonomiky. Energetická nároãnost31 tvorby hrubého domácího produktu je
v âeské republice ve srovnání s vyspûl˘mi státy stále relativnû vysoká, dosahuje v˘‰e 2,3 krát
vy‰‰í neÏ je hodnota zemí Unie. Plné vyuÏití hypotetického potenciálu moÏn˘ch energetick˘ch
úspor ve v˘‰i 30% (podle odhadu Ministerstva Ïivotního prostfiedí) by pfiedpokládalo vynaloÏení prostfiedkÛ ve v˘‰i 1250 mld. Kã (podle v˘poãtu âeské energetické agentury). Vedle dosaÏení energetick˘ch úspor je cílem energetické politiky âeské republiky také zv˘‰ení podílu
obnoviteln˘ch zdrojÛ na celkové spotfiebû primárních energetick˘ch zdrojÛ z dne‰ních cca
1,5% na cca 3 aÏ 6 % k roku 2010 a cca 4 aÏ 8 % k roku 2020. Podle v˘poãtu âeské energetické agentury, odvozeného z vyhodnocení jiÏ realizovan˘ch projektÛ, by si zv˘‰ení podílu
obnoviteln˘ch zdrojÛ na hodnotu 6 % (vãetnû podpory úspor energie) do roku 2010 vyÏádalo cca 242 mld. Kã investic a cca 42,5 mld. Kã podpor. Akcelerace tohoto v˘voje je podmínûna podstatnû vy‰‰ími finanãními prostfiedky neÏ dosud poskytovan˘mi. Koordinaci finanãních nástrojÛ a zaji‰tûní kompatibility postupÛ s obdobn˘mi postupy zemí Unie, uplatÀovan˘ch
pfii poskytování podpor do této oblasti, zaji‰Èuje âeská energetická agentura spoleãnû se Státním fondem Ïivotního prostfiedí. âeská republika postoupila také v liberalizaci pfiíslu‰n˘ch
energetick˘ch odvûtví. Poãátkem roku 2006 do‰lo k dal‰ímu uvolnûní trhu plynárenství v âR;
trh se zemním plynem od 1. ledna 2006 nabízí dal‰ím zhruba 140 tisícÛm zákazníkÛ moÏnost zmûnit svého dodavatele zemního plynu; zÛstává ale stále cenovû regulován32.
31 Energetická nároãnost se vyjadfiuje jako spotfieba primárních energetick˘ch zdrojÛ na jednotku hrubého
domácího produktu pfii pouÏití pfiepoãtu paritou kupní síly.
32 Od 1. ledna 2006 byla moÏnost v˘bûru dodavatele roz‰ífiena na v‰echny zákazníky s v˘jimkou domácností, od
roku 2007 bude trh otevfien kompletnû.
46
Dopad a pfiedpokládan˘ v˘voj
S ohledem na skuteãnost, Ïe více neÏ 80 % energie spotfiebuje v Unii doprava a budovy, tedy oblasti, ve kter˘ch jsou evropské obce a mûsta velmi ãinné, aÈ jiÏ pfiímo prostfiednictvím sv˘ch sluÏeb nebo nepfiímo budovami, ve kter˘ch sídlí, je moÏné konstatovat, Ïe místní samosprávy pfiímo pociÈují spoleãnou energetickou politiku Spoleãenství.
¤ada mûst se také snaÏí o dosaÏení úspory energie a zvy‰ování energetické úãinnosti sv˘ch budov. Kupfiíkladu v nûmeckém Stuttgartu vytvofiily specifick˘ fond, z nûhoÏ jsou
financovány poãáteãní investiãní náklady úsporn˘ch opatfiení, které pak pfiíslu‰n˘ poskytovatel sluÏby splácí ze získan˘ch provozních úspor. Oprava stfiechy místní ‰koly ve v˘‰i
20 tisíc Euro byla zaplacena z tohoto fondu, ‰kola bude následnû pût let splácet 4 tisíce Euro, které uspofií na vytápûní.
Pro na‰e obce byla pravdûpodobnû dosud nejcitlivûj‰í problematikou v této oblasti
evropská politika t˘kající se tûÏby pevn˘ch paliv33 a oblast energetické úãinnosti
budov. Nûkterá z na‰ich municipalit jsou také aktivní ve finanãních programech Unie
této oblasti. Pfiíkladem je mûsto Zlín, které se zapojilo do iniciativy CONCERTO projektem Energy in Minds, realizovan˘m konsorciem mûst Zlín, rakouského Weiz-Gleisdorfu,
nûmeckého Neckarsulmu a ‰védského Falkenbergu. Aktivity v rámci tohoto projektu
zahrnují mimo jiné v˘stavbu nízko-energetick˘ch rodinn˘ch domÛ, v˘mûnu oken a termální izolaci bytÛ v panelov˘ch domech, instalaci solárních systémÛ pro ohfiev teplé
vody ãi vyuÏití energie z municipálního odpadu.
Do budoucna lze pfiedpokládat, Ïe orgány Spoleãenství budou usilovat o dal‰í úspory
energie a dále finanãnû podporovat rozvoj nov˘ch typÛ obnoviteln˘ch energetick˘ch
zdrojÛ. To potvrzuje i zelená kniha v oblasti energetické úãinnosti zvefiejnûná Evropskou
komisí v roce 2005, o které je právû diskutováno v Evropském parlamentu a Radû. Tento
dokument pfiedpokládá dosaÏení 20 % úspory energie do roku 2020 aktivitami, které
zahrnují vytváfiení a uplatÀování pravideln˘ch národních akãních plánÛ energetické úãinnosti, zlep‰ení v oblasti cen a zdanûní energií nebo roz‰ífiení rozsahu smûrnice k energetické úãinnosti budov na v‰echny typy renovací. Akãní plán Komise v oblasti biomasy
zvefiejnûn˘ v roce 2005 zase avízuje nová opatfiení na podporu vyuÏívání biopaliv kupfiíkladu pfii chlazení nebo topení v obytn˘ch budovách. Jako jedno z oãekávan˘ch opatfiení na úrovni Evropské unie je také snaha nûkter˘ch orgánÛ Spoleãenství pfiijmout nová
pravidla t˘kající se ekologick˘ch daní vztahujících se k energetick˘m zdrojÛm. Evropská
komise stejnû tak jako nûkteré dal‰í státy usilují o harmonizaci úrovní tohoto typu zdanûní s urãitou vazbou na situaci ve Spojen˘ch státech americk˘ch a ve vyspûl˘ch státech
Asie. Zatím v‰ak ãlenské státy nebyly schopny v této vûci najít shodu.
33 Kupfiíkladu podkru‰nohorské obce poÏadují zachování ekologick˘ch limitÛ tûÏby, které chrání obce pfied
postupem uheln˘ch dolÛ. Jak jiÏ bylo uvedeno v˘‰e Evropská unie v‰ak spí‰e podporuje pouÏívání uhlí a jeho
domácí produkci vãetnû udrÏení pevn˘ch podílÛ uhlí na celkové spotfiebû energií.
47
Místní samosprávy,
zemûdûlství a rozvoj venkova
Více neÏ polovina obyvatel 25 ãlensk˘ch státÛ Evropské unie Ïije ve venkovsk˘ch oblastech,
které pokr˘vají 90 % území Unie. Rozvoj venkova je proto nesmírnû dÛleÏitou oblastí zemûdûlské politiky Evropské unie. Pro ãeské obce a mûsta to platí také. Venkovské obce, tj. ty, které
mají ménû neÏ 2000 obyvatel, tvofií více neÏ 89 % v‰ech
obcí v âeské republice. Rozkládají se na území, které tvofií
témûfi 74 % rozlohy âeské republiky. Nástroje, které je
moÏno v rámci evropské zemûdûlské politiky vyuÏít k rozvoji venkova se rychle stanou pfiedmûtem jejich zájmu a to
mimo jiné také proto, Ïe rozvoj venkova se stává v evropské zemûdûlské politice dÛleÏit˘m tématem, zvlá‰tû po
ohlá‰ené reformû Spoleãné zemûdûlské politiky v roce
2003. Spoleãenství má také v˘luãnou pravomoc v oblasti
zemûdûlského plánování, v fiadû evropsk˘ch zemí se orgány samosprávy podílí na provádûní pfiíslu‰n˘ch nafiízení
t˘kajících se zemûdûlství. Konkrétním pfiínosem pro obce
je systém dotací na Ïivotní prostfiedí Spoleãenství v rámci spoleãné zemûdûlské politiky. Kupfiíkladu v Dánsku mají systémy dotací na Ïivotní prostfiedí velk˘ v˘znam pro pfiírodu. Samosprávy mohou díky tûmto finanãním nástrojÛm zapojovat zemûdûlce do dobrovoln˘ch programÛ
zamûfien˘ch tfieba na omezování vyuÏití hnojiv, vytváfiení nezlost zón okolo vodních tokÛ nebo
trvalou pfiemûnu orné pÛdy na pastviny.
Zemûdûlství je
nedílnou souãástí
ekonomiky Francie
Evropská politika
Zaãátky Spoleãné zemûdûlské politiky mÛÏeme pozorovat jiÏ v 50. letech 20. století. Spoleãná politika reagovala na pováleãné ochromené zemûdûlství a nejisté dodávky potravin.
DÛraz byl proto kladen na podporu vy‰‰í produkce potravin a na jejich dostupnost. Nástrojem byly subvence, garantované ceny, pobídky pro vy‰‰í produkci a investice do konkurenceschopnosti zemûdûlsk˘ch podnikÛ. V˘luãná orientace na zemûdûlství a produkci dovedla
Unii do situace, ve které se od 80. let nepfietrÏitû pot˘ká s nadprodukcí zemûdûlsk˘ch v˘robkÛ. V roce 1979 pfiedstavovaly v˘daje na evropské zemûdûlství 75 % rozpoãtu tehdej‰ího
Evropského hospodáfiského spoleãenství. V souãasné dobû je vynakládáno na Spoleãnou
zemûdûlskou politiku z rozpoãtu Evropské unie okolo 45 %, coÏ napfi. v roce 2001 ãinilo
pfiibliÏnû 43 miliard Euro. Kritika nadprodukce i neudrÏitelnû vysok˘ch dotací zemûdûlcÛm
ze strany nûkter˘ch ãlensk˘ch státÛ je podpofiená rozhofiãením rozvojov˘ch zemí, které jsou
nuceny otvírat své trhy produktÛm z evropsk˘ch zemí. Ty jsou v‰ak vysoce dotované díky
Spoleãné zemûdûlské politice, a tak niãí domácí producenty zemûdûlsk˘ch v˘robkÛ, které
48
tûmto cenám nejsou schopni konkurovat. Evropská unie tak byla i pfies odpor nûkolika ãlensk˘ch státÛ nucena zahájit reformu Spoleãné zemûdûlské politiky. Ta s sebou pfiiná‰í sníÏení pfiím˘ch plateb vût‰ím zemûdûlsk˘m podnikÛm nasmûrováním finanãních prostfiedkÛ na
opatfiení zamûfiená na rozvoj venkova. Nástrojem se stala zejména iniciativa LEADER+
urãená na spoleãné financování projektÛ venkova. Spojené finanãní prostfiedky Spoleãenství, ãlensk˘ch státÛ, místních samospráv a soukrom˘ch zdrojÛ umoÏÀují realizovat projekty, které nejlépe pfiispívají k rozvoji venkova podle specifick˘ch potfieb toho ãi onoho území.
Politika rozvoje venkova je mnohem více neÏ jen tradiãní „zemûdûlská" ãinnost, její souãástí
jsou opatfiení na ochranu a zlep‰ování Ïivotního prostfiedí, programy na podporu venkovsk˘ch spoleãenství a rozvoj venkovského hospodáfiství jako celku (tzv. mimoprodukãní funkce venkova). Kromû ‰kolení, pomoci a poradenství zemûdûlcÛm politika rozvoje venkova
také podporuje zakládání skupin v˘robcÛ v nov˘ch ãlensk˘ch státech, zemûdûlské ãinnosti
v hornat˘ch nebo jinak znev˘hodnûn˘ch oblastech, obnovu poniãeného potenciálu pro
zemûdûlskou ãi lesnickou produkci, obnovu vesnic a venkovsk˘ch zafiízení, podporu turismu, zlep‰ení pfiístupu obyvatel venkovsk˘ch oblastí k základním sluÏbám atd.
Evropská legislativa
Zemûdûlská politika je také oblastí, kde Evropská unie vyvíjí nejvût‰í legislativní aktivitu,
o ãemÏ vypovídá fakt, Ïe z celkového poãtu 80 tisíc stránek komunitárního práva jich
pfiibliÏnû polovina pfiipadá na Spoleãnou zemûdûlskou politiku. Pro ilustraci uvádíme jen
nûkolik pfiíkladÛ, které souvisejí s rozvojem venkova z pohledu obcí. Jsou to zejména:
• Nafiízení Rady ã. 2005/1698/ES ze dne 20. záfií 2005 o podpofie pro rozvoj venkova z Evropského zemûdûlského fondu pro rozvoj venkova.
• Nafiízení Rady ã. 2003/1782/ES ze dne 29. záfií 2003, kter˘m se stanoví spoleãná
pravidla pro reÏimy pfiím˘ch podpor v rámci spoleãné zemûdûlské politiky a urãité
reÏimy podpor pro zemûdûlce a navazující nafiízení Rady ã. 2004/864/ES ze dne
29. dubna 2004, které upravuje tuto oblast pro nové ãlenské státy.
• Nafiízení Rady ã. 2005/1290/ES ze dne 21. ãervna 2005 o financování spoleãné
zemûdûlské politiky.
• Rozhodnutí Rady ã. 2006/144/ES ze dne 20. února 2006 o strategick˘ch smûrech
Spoleãenství pro rozvoj venkova v programovém období 2007 – 2013.
Dal‰í právní úpravy se t˘kají plateb zemûdûlcÛm, jednotliv˘ch zemûdûlsk˘ch komodit,
ochrany ÏivoãichÛ, pfiírody a krajiny atd.
Národní implementace
NejdÛleÏitûj‰í formou národní implementace legislativy Spoleãenství v oblasti nezemûdûlského rozvoje venkova je operaãní program Rozvoj venkova a multifunkãní zemûdûlství.
Ten umoÏÀuje ãerpání finanãních prostfiedkÛ z fondÛ EU aÏ do roku 2006. Poãítá se, Ïe
z tohoto fondu bude vyplaceno zemûdûlcÛm, rybáfiÛm, zpracovatelÛm i dal‰ím subjektÛm
pfiibliÏnû 250 miliard Kã. Dal‰ím klíãov˘m dokumentem je Horizontální plán rozvoje venkova, kter˘ má za cíl ekonomickou stabilizaci zemûdûlského podnikání v pfiírodnû znev˘hodnûn˘ch oblastech. PfiestoÏe iniciativa Spoleãenství LEADER+ není v letech 2004 – 2006 pro
âeskou republiku pfiístupná, zaãala se na ní na‰e republika vzhledem k jejímu v˘znamu pro
49
rozvoj venkova pfiipravovat a metody LEADER bylo vyuÏito v nûkolika národních programech: Programu obnovy venkova (nejdfiíve v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, pozdûji
krajÛ), programu LEADER âR v gesci Ministerstva zemûdûlství.V pfiípravû na vstup byl také
v˘znamn˘ program SAPARD, kter˘ je efektivní v období od roku 2000 do roku 2006.
Dopad a pfiedpokládan˘ v˘voj
Programy SAPARD i programy realizované metodou LEADER pfiispûly k rozvoji venkova. Posílily spolupráci mezi venkovsk˘mi obcemi, zejména formou mikroregionÛ. Vytvofiily se místní akãní skupiny, z nichÏ nûkteré jsou schopny generovat projekty a vytváfiet strategie a partnerství s cílem rozvíjet dané území. Pfiedpokládá se, Ïe na konci tohoto programovacího
obdobní bude aktivnû zapojeno do projektÛ typu LEADER 60 – 70 místních akãních skupin.
V programu SAPARD bylo vytvofieno 210 rozvojov˘ch strategií venkovsk˘ch mikroregionÛ.
Od roku 2007 v novém programovacím období zaãnou fungovat v˘znamné zmûny jakou
jsou sjednocení podpor pro rozvoj venkova v jediném Evropském fondu pro rozvoj venkova EAFRD34, modulace pfiím˘ch plateb, postupné omezování podpor trÏních operací –
exportu a intervence. Pro ãeské obce a mûsta budou zejména v˘znamné priority spojené
s ‰ir‰ím rozvojem venkova spojené s vytváfiením pfiíleÏitostí pro zamûstnání v oblastech
diverzifikace a kvality Ïivota. Cíle a ukazatele bude tfieba urãit tak, aby mûfiily, jak tato osa
pfiispívá k Lisabonskému akãnímu programu Spoleãenství poãítáno poãtem vytvofien˘ch
pracovních míst a míry participace prostfiednictvím diverzifikace a infrastruktury v malém
mûfiítku. Bude tfieba urãité diferenciace podle typu venkovské oblasti (pfiímûstské, stfiední
a vzdálené) vzhledem k jejich specifick˘m problémÛm a pfiíleÏitostem. Dále se budou
obcí t˘kat priority pro zlep‰ení fiízení a mobilizaci pfiirozeného vnitfiního rozvojového potenciálu venkovsk˘ch oblastí. V˘‰e uvedené priority budou zaloÏeny na místních strategiích
a spolupráci v rámci metody LEADER. Pfiipravuje se také nov˘ fond Unie, kter˘ má b˘t
finanãní rezervou pro pfiípad katastrof zavinûn˘ch klimatick˘mi zmûnami.
Zku‰enosti „star˘ch" ãlensk˘ch státÛ potvrzují, Ïe programy smûfiované na rozvoj venkova mohou
v˘znamnû zlep‰it situaci obcí ãi venkovsk˘ch regionÛ. LEADER pfiinesl pozitivní v˘sledky napfiíklad
v zemûdûlském regionu Champaign-Ardeny, kter˘ byl postiÏen ekonomick˘m úpadkem a vylidÀováním. Mladí lidé odcházeli zejména do nedaleké PafiíÏe. Projekty zpracované v jeho rámci byly
zamûfieny na kulturní projekty pro mladé lidi, udrÏování spoleãn˘ch prostor, úpravy krajiny, podpora fiemesel. Místní akãní skupiny spolupracovaly s regionálními orgány tak, aby se pfiedcházelo
odchodu mlad˘ch lidí z venkovsk˘ch obcí a aby se oblast stala atraktivní pro lidi, ktefií by se chtûli v regionu usadit. Finanãní prostfiedky byly vyuÏity na v˘stavbu a modernizaci sluÏeb ve v˘‰e zmínûn˘ch obcích. Zlep‰ení infrastruktury, které se podafiilo v rámci tohoto projektu typu LEADER
vybudovat, zv˘‰ilo pfiitaÏlivost místních obcí pro ‰ir‰í vefiejnost. Byl tak nastartován rozvoj venkova
v regionu, kter˘ je zaloÏen na prevenci vylidÀování, tvorbû pracovních míst v men‰ích mûstech
a obcích a poskytování dostupn˘ch vefiejn˘ch sluÏeb a dopravy v fiídce osídlen˘ch oblastech.
34 Národní implementace EARDF bude zaloÏena na Národní strategii rozvoje venkova a Programu rozvoje
venkova, ve kterém bude stanoveno rozdûlení zdrojÛ a jejich alokace na jednotlivé priority a opatfiení.
50
Místní samosprávy,
regionální a strukturální politika
Pravdûpodobnû jedním z nejãastûji pociÈovan˘ch a souãasnû pozitivních dopadÛ ãlenství
v Evropské unii na evropské místní samosprávy je pfiíleÏitost ãerpat evropské strukturální peníze v rámci regionální resp. strukturální politiky Spoleãenství. Kupfiíkladu ve ·védsku vnímá moÏnost ãerpat strukturální fondy pozitivnû pfiibliÏnû 30 % obcí a mûst. Souãasnû je zde ale
vysok˘ rozdíl v mífie zapojení do strukturálních
operací; zatímco jedno ze ‰védsk˘ch mûst
realizovalo dosud jiÏ 148 projektÛ, fiada men‰ích obcí se dosud do tohoto procesu nezapojila. Jednou z hlavních pfiíãin je administrativní zátûÏ spojená s ãerpání pomoci a nutnost kofinancování. Zejména malé obce totiÏ
mají problémy získat potfiebné zdroje na spolufinancování evropsk˘ch projektÛ. Míra zapojení obcí a mûst do strukturální politiky ãasto
závisí také na intenzitû dialogu mezi jednotliv˘mi úrovnûmi vefiejné správy. Kupfiíkladu
v Holandsku má politika konsensu a partnerství dlouhou tradici; rozvojové plány na ãerpání strukturálních fondÛ jsou tak zpracovávány regionální samosprávou v úzké spolupráci s obcemi. Dal‰ím pfiíkladem úspû‰ného ãerpání strukturální pomoci je belgická provincie Hainaut,
kam v letech 1994-1999 smûfiovalo 730 milionÛ Euro, tedy celkem 40 % evropsk˘ch penûz
urãen˘ch Belgii. Zde se zamûfiili zejména na posílení hospodáfisk˘ch aktivit regionu a vytváfiení
pracovních míst a to ve spolupráci a partnerství s obcemi. Do‰lo tak k posílení místního podnikání (formou akvizice kapitálov˘ch podílÛ, pÛjãek a emisí konvertibilních dluhopisÛ), podpofie vûdy a v˘zkumu ve mûstech (pfiedev‰ím v oblasti telekomunikací, letectví, biotechnologií
a zemûdûlské ekologické potravináfiské v˘roby) a zlep‰ení pfiístupov˘ch cest do mûstsk˘ch center v souvislosti s dokonãením dálnice A8 Brusel – Tournai – Lille. Vedle strukturálních fondÛ
Unie nabízí také rÛzné programy vûdy a v˘zkumu stejnû tak jako fiadu sektorovû orientovan˘ch
programÛ a projektÛ podporujících síÈování. V neposlední fiadû s regionální a strukturální politikou úzce souvisí pÛjãky a dal‰í finanãní nástroje Evropské investiãní banky.
Strukturální peníze
obnovují památky
také v ¤ecku
Evropská politika
JiÏ od dob svého zaloÏení mûlo Evropské ekonomické spoleãenství svÛj mechanismus solidarity realizovan˘ prostfiednictvím v té dobû je‰tû specificky nepojmenované regionální
51
politiky soudrÏnosti. Tato evropská politika postupem evropské integrace nab˘vala na
v˘znamu a objemu; zatímco v poãátku podíl strukturálních operací na celkovém evropském
rozpoãtu ãinil pfiibliÏnû 5%, dnes strukturální pomoc pfiedstavuje více neÏ 35 %. Politika hospodáfiské a sociální soudrÏnosti usiluje o sniÏování rozdílÛ mezi úrovní rozvoje jednotliv˘ch
regionÛ ãlensk˘ch státÛ. V souãasnosti má tato politika tfii strategické cíle. Prvním cílem je
podpora rozvoje zaostávajících regionÛ soudrÏnosti, tedy tûch regionÛ, kde v˘‰e hrubého
domácího produktu nepfiesahuje hranici 75 % prÛmûru Evropské unie; tyto regiony získávají nejvût‰í mnoÏství finanãních prostfiedkÛ. Druh˘m cílem je podpora oblastí, které procházejí restrukturalizací prÛmyslu, ãi kde dochází k úpadku tradiãních ãinností ve venkovsk˘ch ãi
mûstsk˘ch oblastech. Tfietím cíle je podpora politiky zamûstnanosti a vzdûlávání. Politika soudrÏnosti je zaloÏena na principu koncentrace (soustfiedûní evropsk˘ch prostfiedkÛ do regionÛ s nejzávaÏnûj‰ími problémy), partnerství (poÏadavek na spolupráci mimo jiné i s místními orgány), programování (prostfiedky jsou uvolÀovány na základû programÛ s jasn˘m procesem organizování a rozhodování), doplÀkovosti (evropské peníze mají doplÀovat nikoliv
nahrazovat národní zdroje) a monitorování (v‰echny etapy finanãní pomoci jsou dÛslednû
sledovány a vyhodnocovány). Politika soudrÏnosti je realizována prostfiednictvím strukturálních fondÛ35, Fondu soudrÏnosti, iniciativ Spoleãenství a inovaãních akcí.
Základem pro alokaci prostfiedkÛ jsou územní statistické jednotky NUTS a to konkrétnû
kategorie NUTS II pfiedstavující regiony36; to je klíãové z pohledu místních samospráv,
neboÈ lze konstatovat, Ïe v politice soudrÏnosti historicky orgány Spoleãenství upfiednostÀují jako klíãové samosprávné partnery zejména regiony tedy krajské samosprávy37.
Postavení mûst a obcí v rámci regionální politiky v‰ak historicky pod tlakem Komise a za podpory Parlamentu nab˘valo na v˘znamu, pfies urãit˘ odpor národních státÛ. Komise tak postupnû podpofiila jednotlivé urbánní (mûstské) pilotní projekty, které se transformovaly do ‰ífieji pojaté iniciativy jako je tematicky zamûfiená iniciativa URBAN, jeÏ usiluje o urbánní regeneraci a kohezi. V rámci URBANU existuje také program URBACT, kter˘ si klade za úkol umoÏnit
mûstÛm v˘mûnu zku‰enosti a informací. Vedle toho existuje dále tzv. URBAN AUDIT, kter˘
pfiedstavuje benchmarkingovou aktivitu umoÏÀující porovnávat statistické ukazatele informující
o kvalitû Ïivota ve vybran˘ch evropsk˘ch mûstech. Pro místní samosprávy je v˘znamná také iniciativa Interreg, která se zamûfiuje na pfieshraniãní spolupráci a spolupráci mezi územními celky.
Evropská legislativa
Právní rámec politiky soudrÏnosti se fiídí následujícími sekundárními pfiedpisy Spoleãenství38:
35 Strukturálními fondy Evropské unie jsou Evropsk˘ sociální fond, Evropsk˘ regionální rozvojov˘ fond, Evropsk˘
zemûdûlsk˘ podpÛrn˘ a záruãní fond a Finanãní nástroj pro podporu rybolovu.
36 âeská republika má osm regionÛ soudrÏnosti NUTS II; nûkteré regiony sdruÏují i více samosprávn˘ch krajÛ jako
kupfiíkladu region NUTS II Severov˘chod jehoÏ souãástí jsou Královéhradeck˘ kraj, Pardubick˘ kraj a Libereck˘
kraj. Sedm regionÛ spadá pod cíl 1 podpory zaostávajících regionÛ, Hlavní mûsto Praha vzhledem k v˘‰i HDP
na úrovni 115 % prÛmûru Unie spadá pouze pod cíl 2 a 3.
37 V této souvislosti se pouÏívá termín Evropa regionÛ. DÛvod této preference evropsk˘ch institucí je nasnadû –
zatímco regionÛ je v Evropû relativnû málo a je moÏné s nimi pfiímo z Bruselu jednotlivû komunikovat, mûst
a obcí jsou desítky tisíc a dialog i uplatÀování politiky soudrÏnosti na lokální úrovni by byl proto obtíÏnûj‰í.
38 Na tato nafiízení dále navazují nafiízení Komise k implementaci strukturálních fondÛ t˘kající se fiízení
a kontrolních systémÛ, uznateln˘ch v˘dajÛ, finanãních korekcí, pouÏívání Eura a zpÛsobu informování o politice
soudrÏnosti a podpofien˘ch projektech.
52
•
•
•
•
•
•
•
Nafiízení Rady ã. 1260/1999/ES ze dne 21. ãervna 1999 o obecn˘ch ustanoveních o strukturálních fondech (ve znûní nafiízení 1447/2001/ES a nafiízení 1105/2003), které kupfiíkladu ve svém ãlánku 8 ukládá povinnost konzultovat a realizovat strukturální politiku v souladu s principem partnerství, tj. mimo jiné i ve spolupráci s místními orgány a dále pak
umoÏÀuje (dle ãlánku 9), aby ãást strukturální pomoci byla rozdûlována pfiímo mûsty
a obcemi prostfiednictvím globálních grantÛ; v neposlední fiadû toto nafiízení zakládá iniciativu URBAN urãenou pro sociální a ekonomickou regeneraci mûst.
Nafiízení Evropského parlamentu a Rady ã. 1783/1999/ES ze dne 12. ãervence
1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, které umoÏÀuje samosprávám
financovat investice smûfiující do komunální infrastruktury.
Nafiízení Evropského parlamentu a Rady ã. 1784/1999/ES ze dne 12. ãervence
1999 o Evropském sociálním fondu, které jako podporované aktivity definuje také
oblast podpory místní zamûstnanosti a rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ.
Nafiízení Rady ã. 1164/1994/ES ze dne 16. kvûtna 1994 zakládající Kohezní fond
v znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, na jehoÏ základû se poskytuje pomoc v˘znamn˘m projektÛm z oblasti Ïivotního prostfiedí a infrastruktury.
Nafiízení Rady ã. 1257/1999/ES ze dne 17. kvûtna 1999 o podpofie pro rozvoj venkova z Evropského zemûdûlského orientaãního a záruãního fondu a o zmûnû zru‰ení nûkter˘ch nafiízení.
Nafiízení Rady ã. 1263/1999/ES ze dne 21. ãervna 1999 k Finanãnímu nástroji na
podporu rybolovu.
Nafiízení Evropského parlamentu a Rady ã. 1059/2003/ES ze dne 26. kvûtna 2003
k vytvofiení spoleãn˘ch klasifikaãních teritoriálních jednotek pro úãely statistiky (NUTS).
Národní implementace
Politika soudrÏnosti Spoleãenství s sebou nese i v âeské republice pfiíleÏitost pro na‰e
místní samosprávy, vedle krajÛ, neziskov˘ch organizací, podnikatelsk˘ch subjektÛ a dal‰ích organizací, ãerpat evropské prostfiedky. âeská republika má v programovacím období 2004 aÏ 2006 vyjednány celkové platby na strukturální a kohezní politiku ve v˘‰i
2.621,19 milionÛ Euro v bûÏn˘ch cenách. Strukturální pomoc je v národním kontextu
implementována prostfiednictvím programov˘ch dokumentÛ schvalovan˘ch vládou âR
a Evropskou komisí. Rámec podpory spoleãenství vychází z Národního rozvojového
plánu âeské republiky 2004-2006, kter˘ obsahuje rozvojové cíle pro nበstát a základní
priority v jednotliv˘ch oblastech. Klíãové jsou pak navazující dokumenty upravující jednotlivé operaãní programy. âeská republika má ve stávajícím období ãtyfii sektorovû –
tematicky zamûfiené operaãní programy (OP PrÛmysl a podnikání, OP Infrastruktura, OP
Rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ a OP Rozvoj venkova a multifunkãní zemûdûlství) a jeden teritoriální program urãen˘ pro priority sedmi regionÛ soudrÏnosti (Spoleãn˘ regionální operaãní program); pro Prahu jsou pak urãeny dva Jednotné programové dokumenty v rámci
cílu 2 a 3. Koordinací politiky soudrÏnosti je povûfieno Ministerstvo pro místní rozvoj.
Z pohledu místních samospráv je dÛleÏité sledovat ty programy a vlastní v˘zvy k pfiedkládání projektÛ, kde jsou koneãn˘mi pfiíjemci ãi koneãn˘mi uÏivateli, tedy subjekty,
které obdrÏí evropské peníze, obce nebo svazky obcí. Z OP Infrastruktura kupfiíkladu
53
mohou na‰e obce a mûsta ãerpat na vybudování ãistíren odpadních vod, roz‰ífiení kanalizaãních systémÛ, zásobování pitnou vodou, budování zafiízení pro tfiídûní a recyklaci
odpadÛ, likvidaci ãern˘ch skládek apod. Z OP Rozvoj venkova a multifunkãní zemûdûlství je moÏné odstraÀovat ‰kody zpÛsobené povodnûmi, stavût lesní dopravní sítû ãi
zlep‰ovat kvalitu Ïivota ve venkovsk˘ch oblastech. Pravdûpodobnû nejvût‰í prostor mají
místní samosprávy ve Spoleãném regionálním operaãním programu, ze kterého je tfieba
moÏné podporovat rozvoj MHD ve mûstech, zavádût v obcích ‰irokopásmov˘ internet
ãi financovat rozvoj cestovního ruchu39.
Dopad a pfiedpokládan˘ v˘voj
PfiíleÏitost ãerpání strukturálních fondÛ a samotná strukturální politika Spoleãenství je vnímána
místními samosprávami vesmûs pozitivnû. Je v‰ak tfieba také konstatovat, Ïe jednotlivé státy prostfiednictvím strukturálních fondÛ získávají pouze ãást toho, co do rozpoãtu Evropské unie platí.
Navíc implementace evropské legislativy vyÏaduje investovat na komunální úrovni nemalé zdroje.
Dopad regionální resp. strukturální a kohezní politiky Evropské unie na místní samosprávy mÛÏeme mapovat také v oblasti sestavování vefiejn˘ch rozpoãtÛ a rozpoãtového plánování. Kupfiíkladu v Irsku dfiíve podle místní legislativy sestavovaly obce a mûsta rozpoãty
kaÏd˘ rok jak pro bûÏné tak pro kapitálové v˘daje. To vedlo k problémÛm dlouhodobého plánování. V souvislosti s ãerpáním evropsk˘ch strukturálních prostfiedkÛ do‰lo souãasnû ke
zmûnám v irském vnitrostátním systémÛ rozpoãtování. Irské orgány místní správy tak dnes
mohou plánovat investice na základû zaji‰tûn˘ch zdrojÛ pro nûkolikaleté projekty.
V âeské republice se implementace strukturální pomoci teprve rozjíÏdí a na hodnocení její
efektivity je proto pfiíli‰ brzy. JiÏ dnes je v‰ak z pohledu obcí a mûst zfiejmé, Ïe samotn˘ proces rozhodování a pfiidûlování penûz je pfiíli‰ zdlouhav˘ a obsahuje zbyteãnû mnoho krokÛ. To
také zpÛsobuje, Ïe se peníze ke koneãn˘m pfiíjemcÛm – obcím a mûstÛm – dostávají pozdû.
V souãasnosti také probíhá schvalování a intenzivní diskuse o reformû politiky soudrÏnosti a její nové podobû pro programovací období 2007 – 2013. Nov˘mi cíly Spoleãenství bude konvergence, konkurenceschopnost a spolupráce regionÛ soudrÏnosti.
Dle schválené finanãní perspektivy pro budoucí programovací období bude mít âeská
republika v letech 2007 – 2013 moÏnost vyuÏít aÏ 688 miliard Kã (tj. roãnû zhruba
98 miliard Kã). Pro místní samosprávu je dÛleÏité, Ïe z pohledu Komise a Evropského
parlamentu existují jasné návrhy dále posílit roli mûst ve strukturální politice. Iniciativa
URBAN by se mûla zaãlenit do samotné regionální politiky. Cílem Komise je uvolnit
z celkov˘ch zdrojÛ politiky soudrÏnosti na její urbánní dimenzi 10 % evropsk˘ch prostfiedkÛ. Urbánní dimenze by se dále nemûla soustfiedit pouze na konkrétní problémy
zaostávajících zón, ale mûla by poskytovat nové pfiíleÏitosti pfii plánování mûst, modernizaci ekologické mûstské hromadné dopravy, podpofie místní zamûstnanosti apod.
39 Podrobné informace relevantní pro místní samosprávy souãasnû s termíny v˘zev a poÏadavky je moÏné nalézt
na webov˘ch stránkách http://www.strukturalni-fondy.cz . Praktické informace je moÏné nalézt také na
dotaãním rozcestníku http://www.eDotace.cz.
54
Místní samospráva
a sociální politika
Spoleãenství bylo primárnû zaloÏeno jako mírov˘ a ekonomick˘ projekt jednotného
vnitfiního trhu. S postupem prohlubování vnitfiního trhu se v‰ak ukázalo, Ïe integrace
vede k rozsáhlé restrukturalizaci prÛmyslu
a sluÏeb napfiíã jednotliv˘mi státy a Ïe tak
dochází k bezprostfiednímu dopadu na
pracovní a Ïivotní podmínky obãanÛ Unie.
Zejména se zvolením francouzského ekonoma a politika Jacquese Delorse pfiedsedou Komise tak Spoleãenství zaãalo nab˘vat více kompetencí v oblasti sociální. Politiky Evropské unie v oblasti zamûstnanosti,
sociální politiky a vefiejného zdraví se dot˘kají místních samospráv hned z nûkolika
dÛvodÛ. Mûsta a obce jsou v˘znamn˘mi
zamûstnavateli – zamûstnávají znaãn˘
poãet úfiedníkÛ, zfiizují obecní a mûstské
podniky. Navíc se starají o obãany, ktefií
potfiebují pomoc ãi podporu, obãany obcí
jako jsou nemohoucí stafií lidé, lidé s postiÏením, lidé na okraji spoleãnosti, dlouhodobû
nezamûstnaní apod. V neposlední fiadû zaji‰Èují dÛleÏité úkoly v oblasti ochrany vefiejného zdraví zejména v pfiípadû epidemií.
V Polsku je
nezamûstnanost velk˘
problém
Vliv Evropské unie na sociální politiku jednotliv˘ch ãlensk˘ch státÛ a jejich místních samospráv se projevuje v první fiadû prostfiednictvím legislativních nástrojÛ. Praktick˘ pfiíklad
vlivu práva Spoleãenství na místní samosprávu v oblasti rovnosti muÏÛ a Ïen zaÏilo mûsto
Southampton na jihozápadu hrabství Hampshire. Toto mûsto muselo na základû rozsudku Evropského soudního dvora vyplatit kompenzaci paní Marshallové, která pracovala jako vedoucí dietáfika na zdravotním odboru mûsta. Tato Ïena pracovala pro mûsto jiÏ
13 let, kdyÏ dosáhla vûku ‰edesáti dvou let, a dostala proto v roce 1980 v˘povûì z dÛvodu vûku. PfiestoÏe právo Spoleãenství dovoluje ãlensk˘m státÛm definovat rozdílnou
vûkovou hranici pro nárok pro odchod do starobního dÛchodu u muÏÛ a Ïen, Evropsk˘
soudní dvÛr stanovil, Ïe v‰echny Ïeny zamûstnané ve vefiejném sektoru (vefiejnû prospû‰n˘ch sluÏbách) mají právo odejít do starobního dÛchodu ve stejném vûku jako muÏi,
s nimiÏ pracují na stejné úrovni. V pfiípadu paní Marshallové Soud rozhodl, Ïe v˘povûì
byla podána v˘hradnû z dÛvodu pfiekroãení normální vûkové hranice pro odchod Ïen do
55
dÛchodu (která ãinila 60 let) a Ïe se jedná o diskriminaci z dÛvodu pohlaví. Mûsto jako
zamûstnavatel tak poru‰ilo pfiíslu‰nou Smûrnici Rady ã. 76/207/EHS ze dne 9. února
1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muÏe a Ïeny, pokud jde o pfiístup
k zamûstnání, odbornému vzdûlávání a postupu v zamûstnání a o pracovní podmínky.
Vedle legislativních nástrojÛ Evropská unie pÛsobí na sociální politiku ãlensk˘ch státÛ
také „mûkce" nelegislativními opatfieními (napfi. spoleãné strategie, akãní plány, hodnotící zprávy) a finanãními nástroji. Tato opatfiení mají za cíl podporovat spolupráci a v˘mûnu zku‰eností mezi jednotliv˘mi státy v tûch oblastech, na kter˘ch má Unie zájem. T˘ká
se to napfi. politiky zamûstnanosti, boje proti chudobû a sociálnímu vylouãení, dlouhodobé zdravotní a sociální péãe nebo reformy dÛchodov˘ch systémÛ. K podpofie plnûní
sociálních cílÛ dohodnut˘ch na evropské úrovni v národních politikách uÏívá Evropská
unie jako v˘znamného nástroje Evropsk˘ sociální fond.Mûsta a obce by proto mûly b˘t
informovány nejen o legislativû, mûly by se také orientovat v evropské strategii zamûstnanosti a politice sociálního zaãleÀování. Na tyto politiky se totiÏ váÏí prostfiedky z evropsk˘ch fondÛ, které obce budou moci ãerpat z Operaãního programu Rozvoj lidsk˘ch
zdrojÛ nebo z Regionálních operaãních programÛ na podporu sociálních a zdravotních
sluÏeb. Dobrou zku‰enost s projekty na sníÏení nezamûstnanosti kupfiíkladu udûlali ve
‰védském mûstû Trelleborg, které leÏí na severním okraji evropského kontinentu. Média
se podivovala, kdyÏ mûsto koupilo v rámci evropského projektu ãtyfii Jihofr˘ské ovce
s cílem vyrábût s˘r. Pronajalo za tímto úãelem prostory na farmû a pozvalo nûkolik nezamûstnan˘ch a dal‰ích pfiíjemcÛ sociálních dávek, aby se starali o zvífiata. Ti se nauãili jak
vyrábût s˘r, jak jej propagovat i jak jej prodávat. Brzy se reprodukcí poãet ovcí zv˘‰il na
18, zvedla se také v˘roba s˘ra. Lidé, ktefií se starali o zvífiata, byli spokojeni, nûkolik z nich
se dál rekvalifikovalo jako instruktofii. V Trelleborgu probûhlo nûkolik podobn˘ch projektÛ a v˘sledek se dostavil. PfiestoÏe pfied tím, neÏ se zaãalo s projekty na zv˘‰ení zamûstnanosti, se mûsto pot˘kalo s nezamûstnaností vy‰‰í neÏ zbytek regionu Skône, v roce
2000 byla nezamûstnanost v Trelleborgu nejniωí v regionu.
Evropská politika
Sociální politika Evropské unie je zaloÏena na pfiedpokladu, Ïe solidarita a soudrÏnost mezi
obãany a ãlensk˘mi státy je základním pfiedpokladem pro utváfiení stabilní, prosperující
spoleãnosti. Evropská unie jí tedy musí vûnovat podobnou pozornost jako podpofie konkurenceschopnosti. Sociální práva obãanÛ ve Spoleãenství jsou zejména odvozena od
práv pracovníkÛ. Politiky Spoleãenství v sociální oblasti primárnû souvisí s koordinací
národních systémÛ sociálního zabezpeãení a prevencí sociálního dumpingu. S uvolnûním
vnitfiního trhu ve Spoleãenství totiÏ bylo potfieba zajistit jednotn˘ pfiístup k sociálním právÛm migrujících pracovníkÛ. Souãasnû existovala obava, Ïe v nûkter˘ch státech nebudou
dostateãnû chránûna práva pracovníkÛ (kupfiíkladu v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví
pfii práci), a bude zde tak moÏné vyrábût v˘robky za niωí ceny. Vedle problematiky vefiejného zdraví, politiky Spoleãenství v sociální oblasti zahrnují problematiku rovnosti muÏÛ
a Ïen, politiku nediskriminace, volného pohybu osob, téma zamûstnanosti, pracovních
a Ïivotních podmínek, sociálního dialogu mezi zamûstnavateli a zamûstnanci, sociální
ochrany a v neposlední fiadû problematiku sociálního vylouãení a boje proti chudobû.
56
Legislativní pfiedpisy Spoleãenství v oblasti rovnosti a nediskriminace zaji‰Èují ochranu
pfied v‰emi formami diskriminace, zejména se jedná o ochranu zamûstnancÛ proti diskriminaci z dÛvodu pohlaví, rodinného stavu, zdravotního postiÏení, vûku, náboÏenského
pfiesvûdãení, etnického pÛvodu a sexuální orientace. Tato politika se promítá nejenom do
individuálních pracovnûprávních situací, mÛÏe mít i zastfie‰ení na úrovni samospráv jako
takov˘ch40. PfiestoÏe je rovnost ‰ancí a zákaz diskriminace jedním ze základních prvkÛ
sociální politiky Spoleãenství, je tfieba zmínit, Ïe v nûkter˘ch zamûstnáních, kde napfiíklad
poãet zamûstnan˘ch pracovníkÛ muÏského pohlaví v˘raznû pfievy‰uje poãet Ïen, lze dát
v takovém pfiípadû pfiednost stejnû kvalifikovanému pracovníkovi reprezentující minoritu
na daném pracovi‰ti. V takovém pfiípadû hovofiíme o tzv. pozitivní diskriminaci jejímÏ cílem
je zv˘‰it nedostateãné zastoupení muÏÛ ãi Ïen v nûkter˘ch typech zamûstnání. Co se
legislativy v tomto odvûtví evropského práva t˘ãe, základním ustanovením je ãlánek 141
(dfiíve 119) ES. Nicménû je tfieba mít na pamûti, Ïe Evropsk˘ soudní dvÛr vÏdy interpretoval daná ustanovení velmi striktnû. Soud dbal vÏdy na to, aby preferování nedostateãnû
zastoupeného pohlaví nebylo automatické, vÏdy vycházelo z konkrétní situace a aby aplikace tûchto právních pfiedpisÛ nepfiekroãila svoje hranice ve smyslu vytvofiení precedentu, Ïe minoritní uchazeã o zamûstnání by mûl mít vÏdy pfiednost.
Na obce mají pfiím˘ vliv také ustanovení Smlouvy o zaloÏení Evropského spoleãenství
a navazující nafiízení, která se t˘kají volného pohybu osob. Kupfiíkladu na základû ãlánku 48 Smlouvy není moÏná diskriminace pracovníkÛ z jin˘ch ãlensk˘ch státÛ na základû
státní pfiíslu‰nosti, pokud jde o pfiístup k zamûstnání, odmûnu a jiné pracovní podmínky.
Napfiíklad pfii pfiijímání uãitelÛ do místní základní ‰koly nemÛÏe b˘t stanoven poÏadavek,
aby uãitelé byli obãany daného státu. Nepfiípustná je v tomto ohledu také nepfiímá diskriminace; není kupfiíkladu moÏné, aby pracovní smlouvy pro uãitele cizích jazykÛ byly uzavírány na dobu urãitou, zatímco pro jiné zamûstnance takováto praxe neexistuje. Samosprávy se s pfiedpisy a politikou rovnosti mohou také setkat, jde-li o sociální dávky ãi zdravotní péãi. Z rozsáhlé judikatury Soudního dvora vypl˘vá, Ïe pfiíslu‰né nafiízení mÛÏe mít
neãekané dÛsledky také v oblastech, jako je vydávání zlevnûn˘ch prÛkazÛ ve vefiejné
dopravû, vydávání fiidiãsk˘ch prÛkazÛ ãi náhrada nákladÛ na pohfieb. Diskriminaci v oblasti sociálních v˘hod je nepfiípustná, zahraniãní pracovníci musí mít stejná práva jako pracovníci dotyãného ãlenského státu, voln˘ pohyb pracovníkÛ musí b˘t zaruãen.
Politika zamûstnanosti Spoleãenství je realizována prostfiednictvím Evropské strategie
zamûstnanosti. Evropská strategie zamûstnanosti byla vytvofiena jako hlavní nástroj Unie
k dosaÏení plné zamûstnanosti, zlep‰ení kvality a produktivity práce a posílení sociální soudrÏnosti a zaãleÀování. Samotná Evropská strategie zamûstnanosti pfiedstavuje pfiedem
definovan˘ cyklus opatfiení, kter˘ zaãíná tím, Ïe se Evropská rada kaÏdoroãnû vyjadfiuje
k situaci v oblasti zamûstnanosti na úrovni Spoleãenství a pfiijímá k ní závûry. Na základû
tûchto závûrÛ a návrhu Komise a po konzultacích s ostatními institucemi Unie, jako je
Evropsk˘ parlament nebo V˘bor regionÛ, Rada vydává tzv. smûry zamûstnanosti ve formû
hlavních spoleãn˘ch doporuãení, která mají ãlenské státy brát v úvahu pfii pfiípravû vlastních
40 Kupfiíkladu v nûkter˘ch ãlensk˘ch státech (¤ecko, Finsko) byly pfii obcích vytvofieny úfiady pro rovnost pfiíleÏitostí,
v jin˘ch, jako tfieba ·panûlsku, municipality vytváfií vlastní plány pro zaji‰tûní rovnosti.
57
politik zamûstnanosti. Na základû smûrÛ zamûstnanosti musí kaÏd˘ ãlensk˘ stát vytvofiit
kaÏd˘ rok vlastní Národní akãní plán. Ty s pomocí Komise kaÏdoroãnû hodnotí Rada
a vydává Spoleãnou zprávu o zamûstnanosti. Následnû Komise v souladu se Spoleãnou
zprávou prezentuje nov˘ návrh revize smûrÛ zamûstnanosti a Rada pfiijímá doporuãení
pro jednotlivé ãlenské státy. Vzhledem k tomu, Ïe zahrnutí místních orgánÛ mÛÏe
v˘znamnû pfiispût ke zlep‰ení situace v oblasti zamûstnanosti, má tato politika také svoji
lokální dimenzi.
¤ada místních samospráv v Unii realizuje iniciativy zamûfiené na podporu zakládání
nov˘ch spoleãností, rekvalifikaãní programy pro nezamûstnané nebo programy podporovaného zamûstnávání pro lidi s postiÏením a na tyto úãely vyuÏívá evropské peníze.
Souãástí politiky zamûfiené na sociální dialog je úsilí o vyváÏené vztahy mezi zamûstnanci a zamûstnavateli a to jak na evropské úrovni (sociální dialog s ETUC – Evropská
odborová konfederace, UNICE – Unie prÛmyslov˘ch svazÛ Evropského spoleãenství
a CEEP – Evropské centrum pro podniky obecného ekonomického zájmu s vefiejnou
úãastí) tak na úrovni individuálních spoleãností (poÏadavek na zakládání odborov˘ch rad
v multinacionálních korporacích). Politika Spoleãenství se v této oblasti dále t˘ká ochrany pracovníkÛ pfii pfievodech vlastnictví podniku, pfied hromadn˘m propou‰tûním a pfied
platební neschopností zamûstnavatele nebo práva zamûstnancÛ na informace.
Bezpeãnosti a zdraví pfii práci a ochrana pracovníka je zamûfiena na zlep‰ení podmínek pracovníkÛ ve Spoleãenství harmonizací pracovních podmínek prostfiednictvím
definování minimálních standardÛ. Pfiedpisy v této oblasti se, vedle ochrann˘ch pomÛcek a vymezení hranic ochrany pfied hlukem, vibracemi apod., t˘kají také problematiky
ochrany zamûstnancÛ z dÛvodu zamûstnání na dobu urãitou ãi ãásteãn˘ pracovní úvazek, úprava pracovní doby a dovolené ãi ochrana matek a mladistv˘ch pfii práci. Napfiíklad smûrnice t˘kající se pracovní doby stanovuje minimální poÏadavky na bezpeãnost
a ochranu zdraví pro úpravu pracovní doby. Vztahuje se na minimální doby denního
odpoãinku, odpoãinku v t˘dnu a dovolenou za kalendáfiní rok, na pfiestávky a maximální t˘denní pracovní dobu a nûkteré aspekty noãní práce, práce na smûny a rozvrÏení
práce a pracovní doby. Tyto poÏadavky mají dopad na poãet pracovníkÛ a jejich mzdy,
odráÏejí se ve finanãních nákladech i nárocích na personální zaji‰tûní, které se dot˘kají
obecního rozpoãtu.
Pokud jde o vefiejné zdraví, politika Spoleãenství v této oblasti spoãívá v koordinaci
povinností uloÏen˘ch orgánÛm vefiejné správy jak na úrovni Evropské unie tak v jednotliv˘ch ãlensk˘ch státech41. Jejím hlavním posláním je zajistit úãinnûj‰í ochranu pfied
nemocemi, pandemiemi a epidemiemi. K jejich rychlej‰ímu ‰ífiení nebo zv˘‰eném riziku vzniku mÛÏe docházet právû díky propojenosti ãlensk˘ch státÛ a ãil˘m pfieshraniãním
stykÛm. Pfiíkladem je ptaãí chfiipka a v nedávné minulosti to byla napfiíklad nemoc ‰ílen˘ch krav ãi slintavka a kulhavka.
41 ProtoÏe ãlenství v Unii je nesluãitelné s existencí hraniãních kontrol, je ãasté, Ïe kontrolní postupy nûkter˘ch
druhÛ potravin, kupfiíkladu vy‰etfiování na pfiítomnost salmonely, se zmûnily na systém kontrol v místû, coÏ
v mnoh˘ch státech jako tfieba ve ·védsku znamenalo dal‰í povinnosti pro místní orgány.
58
Evropská legislativa
Politiku spoleãenství v sociální oblasti upravuje vedle samotn˘ch zakládajících smluv
nûkolik nafiízení a zejména pak nesãetné mnoÏství smûrnic a rámcov˘ch smûrnic42.
Legislativní spektrum je dotváfieno rozhodnutími Evropského soudního dvora. Mnoho
z tûchto rozhodnutí se t˘ká obcí jako zamûstnavatelÛ. Vliv Evropské unie v této oblasti
je dále umocÀován akãními programy, plány, zprávami, sdûlením ãi finanãními nástroji.
Rovnosti Ïen a muÏÛ se t˘ká nûkolik smûrnic, které ji fie‰í ve sféfie zamûstnanosti, sociálního zabezpeãení a v pfiístupu ke zboÏí a sluÏbám. Pfiíkladem jsou následující:
• Smûrnice Rady ã. 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbliÏování právních pfiedpisÛ ãlensk˘ch státÛ t˘kajících se uplatÀování zásady stejné odmûny za práci pro
muÏe a Ïeny.
• Smûrnice Rady ã. 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného
zacházení pro muÏe a Ïeny, pokud jde o pfiístup k zamûstnání, odbornému vzdûlávání a postupu v zamûstnání a o pracovní podmínky.
• Smûrnice Rady ã. 86/378/EHS ze dne 24. ãervence 1986 o zavedení zásady rovného zacházení pro muÏe a Ïeny v systémech sociálního zabezpeãení pracovníkÛ.
• Smûrnice Rady ã. 97/80/EHS ze dne 15. prosince 1997 t˘kající se dÛkazního bfiemene v pfiípadech sexuální diskriminace.
Voln˘ pohyb osob je vedle vlastní Smlouvy o zaloÏení Evropského spoleãenství upravuje dále pfiedev‰ím:
• Nafiízení Rady ã. 1612/68/EES ze dne 15. fiíjna 1968 k volnému pohybu pracovníkÛ v rámci Spoleãenství.
• Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 2004/883/ES ze dne 29. dubna 2004
ke koordinaci systémÛ sociálního zabezpeãení, které se dot˘ká provázanosti nárokÛ
a dávek v oblasti sociální ochrany, jeÏ s voln˘m pohybem osob úzce souvisí.
• Smûrnice Rady 64/221/EHS ze dne 25. února 1964 o koordinaci zvlá‰tních opatfiení t˘kajících se pohybu a pobytu cizích státních pfiíslu‰níkÛ, která byla pfiijata
z dÛvodÛ vefiejného pofiádku, vefiejné bezpeãnosti nebo vefiejného zdraví, která
upravuje pravidla volného pohybu osob a také hloubûji definuje právní dÛvody, na
základû kter˘ch mohou ãlenské státy voln˘ pohyb osob omezit.
• Smûrnice Rady 68/360/EHS ze dne 15. fiíjna 1968 o odstranûní omezení pohybu
a pobytu pracovníkÛ ãlensk˘ch státÛ a jejich rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ uvnitfi Spoleãenství.
Problematiku bezpeãnosti a ochrany pracovníkÛ pfii práci s dopadem na místní
samosprávy upravují napfiíklad:
• Rámcová smûrnice Rady ã. 89/391/EHS ze dne 12. ãervna 1989 o zavádûní opatfiení pro zlep‰ení bezpeãnosti a ochrany zdraví zamûstnancÛ pfii práci, která se
mimo jiné zab˘vá ochranou pracovníkÛ pfied úrazy a nemocemi z povolání.
42 Tato ãást poskytuje rámcov˘ pfiehled zejména o tûch pfiedpisech sekundárního práva Spoleãenství, které jsou
relevantní pro místní samosprávy. Je v‰ak tfieba konstatovat, Ïe tato oblast je znaãnû rozsáhlá a její detailní
deskripce pfiesahuje moÏnosti této publikace.
59
•
•
•
•
•
Smûrnice Rady ã. 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních poÏadavcích v oblasti ochrany zdraví a bezpeãnosti pfii pouÏívání osobních ochrann˘ch pomÛcek pracovníky.
Smûrnice Rady ã. 90/270/EHS ze dne 29. kvûtna 1990 o minimálních poÏadavcích
v oblasti ochrany zdraví a bezpeãnosti pfii pouÏívání zobrazovacích zafiízení.
Smûrnice Rady ã. 92/85/EHS ze dne 19. fiíjna 1985 o zavádûní opatfiení pro zlep‰ení bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci tûhotn˘ch zamûstnankyÀ a zamûstnankyÀ krátce po porodu nebo kojících zamûstnankyÀ (desátá smûrnice ve smyslu ãl.
16 odst. 1 smûrnice 89/391/EHS).
Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003
o nûkter˘ch aspektech úpravy pracovní doby.
Smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 2002/44/ES (resp. 2002/10/ES) ze
dne 25. ãervna 2002 o minimálních poÏadavcích na bezpeãnost a ochranu zdraví
pfied expozicí zamûstnancÛ rizikÛm spojen˘m s fyzikálními ãiniteli (vibracemi)
(‰estnáctá samostatná smûrnice ve smyslu ãl. 16 odst. 1 smûrnice 89/391/EHS)
Ochrany vefiejného zdraví se t˘kají napfiíklad:
• Smûrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003
o sledování zoonóz a jejich pÛvodcÛ, o zmûnû rozhodnutí Rady 90/424/EHS
a o zru‰ení smûrnice Rady 92/117/EHS.
• Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ã. 2119/98/ES ze dne 24. záfií 1998
o zfiízení sítû epidemiologického dozoru a kontroly pfienosn˘ch nemocí ve Spoleãenství.
Národní implementace
Právní úprava povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace v zamûstnání
obsaÏená v zákonû ã. 65/1965 Sb., zákoníku práce ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ splÀuje témûfi v‰echny formální poÏadavky práva Spoleãenství. Zákoník práce stanovuje
zamûstnavatelÛm povinnost rovného zacházení se v‰emi zamûstnanci v oblasti pracovních podmínek vãetnû odmûÀování, odborné pfiípravy a pfiíleÏitostí postupu v zamûstnání. Zakazuje pfiímou i nepfiímou diskriminaci z rÛzn˘ch dÛvodÛ, mimo jiné pohlaví,
sexuální orientace, manÏelského a rodinného stavu nebo povinností k rodinû. Diskriminace z dÛvodu tûhotenství nebo matefiství se povaÏuje za diskriminaci z dÛvodu pohlaví. Dále také upravuje náhradu ‰kody vzniklé zamûstnancÛm pfii plnûní pracovních úkolÛ
nebo v pfiímé souvislosti s ním poru‰ením právních povinností zamûstnavatelem, pokr˘vá i pfiípady poru‰ení povinnosti rovného zacházení. Zákoník práce dále poskytuje ochranu pfied v˘povûdí zamûstnankyni tûhotné a na matefiské dovolené a rodiãÛm trvale
peãujícím o dítû mlad‰í neÏ tfii roky. Zvlá‰tní ochrana v oblasti bezpeãnosti a ochrany
zdraví pfii práci je poskytována tûhotn˘m a kojícím Ïenám a matkám do konce devátého mûsíce po porodu. Ochranu tûhotn˘ch Ïen upravuje také zákon ã. 435/2004 Sb.,
o zamûstnanosti,ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a provádûcí vyhlá‰ka k zákoníku práce
ã. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracovi‰tû, které jsou zakázány tûhotn˘m
Ïenám, kojícím Ïenám, matkám do konce devátého mûsíce po porodu a mladistv˘m,
a podmínky, za nichÏ mohou mladiství v˘jimeãnû tyto práce konat z dÛvodu pfiípravy na
povolaní Evropská legislativa zakazující diskriminaci se kromû zákona o zamûstnanosti,
60
kter˘ zakazuje diskriminaci v nabídkách zamûstnání a pfii v˘bûru zamûstnancÛ, odráÏí
dále v ve sluÏebním zákonû ã. 218/2002 Sb., kter˘ upravuje sluÏbu státních zamûstnancÛ ve správních úfiadech43, zákonû ã. 312/2002 Sb., o úfiednících územních samosprávn˘ch celkÛ a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ a zákonû
ã. 361/2003 Sb. o sluÏebním pomûru pfiíslu‰níkÛ bezpeãnostních sborÛ44. Rovnost
v odmûÀování jako právo na stejnou odmûnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty upravuje zákon ã. 1/1992 Sb. o mzdû, odmûnû za pracovní pohotovost a o prÛmûrném v˘dûlku, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ a zákon ã. 143/1992 Sb., o platu a odmûnû
za pracovní pohotovost v rozpoãtov˘ch a v nûkter˘ch dal‰ích organizacích a orgánech, ve
znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Legislativa upravující vefiejné zdraví je zohlednûna v zákonû
ã. 258/2000 Sb., o ochranû vefiejného zdraví a o zmûnû nûkter˘ch souvisejících zákonÛ,
ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ a ve vyhlá‰ce 356/2004 Sb., o sledování (monitoringu)
zoonóz a pÛvodcÛ zoonóz a o zmûnû vyhlá‰ky ã. 299/2003 Sb., o opatfieních pro pfiedcházení a zdolávání nákaz a nemocí pfienosn˘ch ze zvífiat na ãlovûka.
Dopad a pfiedpokládan˘ v˘voj
Pfiedpokládan˘ v˘voj v sociální oblasti je pomûrnû dynamick˘. Pfiipravuje se celá fiada
nov˘ch opatfiení a novelizací stávajících pfiedpisÛ. Kupfiíkladu v Radû jiÏ po tfii pfiedsednictví ãeká na schválení kontroverzní návrh na novelizaci nedávnû novelizované smûrnice ã. 2003/88/ES t˘kající se nûkter˘ch aspektÛ organizace pracovní doby. Samosprávy zemí Unie a jejich asociace signalizují v této vûci váÏné znepokojení. JiÏ návrh
Komise vyvolal rozpaky. Navrhovaná legislativa poÏadovala, aby délka pracovního t˘dne
ve ãlensk˘ch státech byla vãetnû pfiesãasÛ 48 hodin. Byly by také zpfiísnûny podmínky
pro individuální v˘jimky ze 48 hodinového pracovního t˘dne. V návrhu se také vytváfií
nová kategorii doby ve sluÏbû, tzv. „neaktivní" ãást pracovní doby. Jedná se o dobu, kdy
pracovník, pfiestoÏe je k dispozici na svém pracovi‰ti nebo doma na telefonu, fakticky
nevykonává své povinnosti. Komise navrhovala, aby tato doba nebyla zapoãítána do pracovní doby, nebude-li stanoveno jinak vnitrostátními právními pfiedpisy nebo kolektivní
smlouvou. A právû na tomto pfiípadû se potvrdil vzrÛstající v˘znam Evropského parlamentu a jeho dopadu na Ïivot samospráv. Sv˘m pozmûÀovacím návrhem Parlament
prosadil, Ïe „neaktivní" ãást doby ve sluÏbû by se do pracovní doby mûla zapoãítávat.
Takto upraven˘ návrh novelizace v‰ak vyvolal mezi samosprávami paniku. MÛÏe totiÏ
mít, bude-li schválen, zásadní dopad na mûsta a obce zejména na zaji‰tûní vefiejné bezpeãnosti a zdraví a jejich schopnost pokraãovat v poskytování vysoce kvalitních zdravotních sluÏeb, sociálních sluÏeb a pohotovostních sluÏeb (záchranné sluÏby, poÏárníci ãi
místní policie). Pokud by se zamûstnancÛm (sociálním pracovnicím, lékafiÛm, poÏárníkÛm, mûstsk˘m policistÛ ãi personálu v zafiízeních sociální péãe) zapoãítávala doba, po
kterou jsou pro pfiípad potfieby k dispozici doma na telefonu do celkové maximální 48 hodinové pracovní doby, musela by mûsta a obce, které takové sluÏby zfiizují zásadním zpÛsobem roz‰ífiit poãet v˘‰e zmínûn˘ch pracovníkÛ. To by samozfiejmû znamenalo dal‰í
43 SluÏební zákon je‰tû není úãinn˘. Je sice souãástí právního fiádu, ale nepostupuje se podle nûj. Zákon nabude
úãinnosti od 1. ledna 2007, je v‰ak moÏné pfiedpokládat, Ïe bude jiÏ po ãtvrté jeho úãinnost odloÏena.
44 Také tento zákon je‰tû není úãinn˘; jeho úãinnost se oãekává od 1. ledna 2007.
61
finanãní nároky napfi. na mzdy. Co by jeden paragraf nové smûrnice, bude-li pfiijata znamenal ve Finsku? Ve Finsku místní samosprávy zamûstnávají lékafie, u kter˘ch pohotovost na telefonu ãiní mezi 10 aÏ 100 % pracovní doby. Pokud by se pohotovost na telefonu poãítala do pracovní doby, musely by b˘t organizovány 24 hodinové smûny.
K tomu by bylo zapotfiebí nejménû 500 nov˘ch lékafiÛ. V souãasné dobû jich chybí 9 %
- z jedenácti tisíc míst je permanentnû neobsazeno tisíc. V Holandsku by to znamenalo
pro mûsta a obce nejvût‰í dopad na poÏárníky a záchranné sluÏby. Pokud by se pohotovost na telefonu zapoãítala do pracovní doby, mûsta a obce by musely pfiijmout
650 nov˘ch hasiãÛ a 150 pracovníkÛ záchrann˘ch sluÏeb. Ve Velké Británii by byly nejvíce dotãeny rezidenãní sluÏby pro dûti i dospûlé. BûÏnou praxí je totiÏ, Ïe pracovník
v zafiízení pfiespí, pfiestoÏe nevykonává pracovní povinnosti, je k dispozici pro pfiípad
pohotovosti. Pokud by bylo povinné dodrÏet 48 hodinov˘ pracovní t˘den, musely by ve
Velké Británii místní samosprávy pfiijmout 6000 nov˘ch pracovníkÛ. To je velmi nereálné, protoÏe jiÏ nyní ãelí potíÏím zajisti dostatek personálu pro tyto sluÏby. Jak je patrné
z pfiedchozí kauzy, dopad politiky Spoleãenství v sociální oblasti je na komunální úroveÀ
pomûrnû v˘znamn˘. Vedle dal‰ích finanãních nákladÛ a administrativních povinností
znamená také konec obecní suverenity nad moÏností vymezovat pfiíslu‰nost (tedy jakési komunální obãanství) k obci na základû státní pfiíslu‰nosti a bydli‰tû. Klíãov˘m se naopak stává status pracovníka, od kterého musí b˘t v‰echna práva odvozena a okolo kterého se sociální politika odvíjí.
62
Místní samosprávy
a vzdûlávání
Hlavním cílem Lisabonské strategie je dosáhnout, aby se Evropská unie stala konkurenceschopnou, dynamickou a na vzdûlání zaloÏenou ekonomikou, která bude schopná
zajistit trval˘ ekonomick˘ rÛst, více kvalifikovanûj‰ích pracovních míst a vût‰í sociální soudrÏnost. Z tûchto dÛvodÛ je vzdûlání v jeho
nejrÛznûj‰ích formách jednou z nejdÛleÏitûj‰ích priorit Evropské unie. Mûsta a obce
hrají pfii naplÀování Lisabonské strategie
a ve vzdûlávání nezastupitelnou roli. Mûsta
a obce v Evropské unii jsou zfiizovateli fiady
vzdûlávacích, sportovních a dal‰ích volnoãasov˘ch zafiízení. V fiadû zemí jsou zfiizovateli ‰kol základního nebo vy‰‰ího vzdûlávání, jinde úzce spolupracují s poskytovali
tûchto sluÏeb a podporují je z obecních
rozpoãtÛ formou rÛzn˘ch dotací a grantÛ,
pfiestoÏe je obecnû známé, jak obtíÏné je
jejich financování. Evropská unie tyto
oblasti podporuje skrze fiady programÛ,
které jsou otevfiené nejen pro kulturní
a vzdûlávací instituce, ale také pro místní samosprávy. Pfiíkladem obce v âeské republice, která úspû‰nû vyuÏívá tento program Evropské unie, je obec Cheznovice. Tamní
základní ‰kola, do které chodí ve ‰kolním roce 2005/2006 27 ÏákÛ, se pfiihlásila do projektu Socrates-Comenius, prostfiednictvím kterého spolupracuje se ‰kolami ve mûstech
Gijón (·panûlsko) a Joensuu (Finsko)45.
Cambridge jako
centrum evropského
vzdûlávání
Evropská politika
Vzdûlávání není oblastí, kde by orgány Spoleãenství mûly kompetenci harmonizovat národní
politiku. Nicménû Unie poskytuje finanãní podporu v této oblasti ve formû komunitárních
programÛ, tj. programÛ, které spravuje pfiímo Evropská komise. Ve vût‰inû pfiípadÛ se jedná
o programy, které vyÏadují mezinárodní spolupráci, tj. úãast partnerÛ z nûkolika zemí Unie.
45 Zatímco v nûkter˘ch ãlensk˘ch státech nabídka pfievy‰uje poptávku, jinde se penûz v˘raznû nedostává.
Kupfiíkladu ve ·védsku je úspû‰ná pouze kaÏdá tfietí Ïádost. Finance jsou v této oblasti v‰ak distribuovány na
základû národních kvót, coÏ mÛÏe do urãité míry omezovat efektivnost tûchto programÛ
63
Program Socrates II. zahrnuje aktivity v oblasti vzdûlávání formou projektové spolupráce ‰kol a vzdûlávacích institucí v‰ech úrovní a zamûfiuje se na podporu zv˘raznûní
problematiky Unie v Ïivotû obcí a evropské integrace skrze vzdûlání studentÛ i uãitelÛ.
Program je podle zamûfiení rozdûlen na celkem osm podprogramÛ: program Erasmus
pro vysoko‰kolské vzdûlávání, Comenius pro vzdûlávání od matefisk˘ch ‰kol aÏ po vysoké odborné ‰koly, Grudtvig pro vzdûlávání dospûl˘ch a celoÏivotní uãení, Lingua pro
jazykové vzdûlání, Minerva pro vyÏívání informaãních a komunikaãních technologií atd.
Samosprávy se mohou stát Ïadateli pfiedev‰ím v programech Comenius, Grundtvig
a Lingua.
Program Leonardo da Vinci podporuje odborné vzdûlání a politiku celoÏivotního uãení.
Jeho cílem je zlep‰ovat znalosti a odborné kompetence osob absolvující odborné vzdûlání na stfiedních, vy‰‰ích a vysok˘ch ‰kolách se zámûrem zlep‰it jejich konkurenceschopnost na trhu práce. Dále podporuje pfiístup ke kvalitnímu odbornému vzdûlávání
a aktivity zamûfiené na zvy‰ování konkurenceschopnosti a podnikání prostfiednictvím
spolupráce vzdûlávacích institucí a podnikÛ. V rámci programu je moÏné uskuteãnit
odborné a studijní stáÏe studentÛ a mlad˘ch pracovníkÛ.
Ze strukturálních fondÛ podporuje vzdûlávací projekty v oblasti rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ
Evropsk˘ sociální fond, a to pfiedev‰ím v zapojení znev˘hodnûn˘ch a zraniteln˘ch skupin obyvatelstva a na jejich zaãlenûní do spoleãnosti, v oblasti aktivní politiky na trhu
práce, rovn˘ch pfiíleÏitostí a celoÏivotního vzdûlávání.
Evropská legislativa
Finanãní programy v oblasti vzdûlávání se fiídí následujícími legislativními akty:
• Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ã. 253/2000/ES ze dne 24. ledna 2000,
kter˘m se zavádí druhá fáze akãního programu Spoleãenství v oblasti vzdûlávání
Sokrates ve znûní rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ã. 451/2003/ES ze dne
27. února 2003.
• Rozhodnutí Rady ã. 1999/382/ES ze dne 26. dubna 1999, kter˘m se zavádí druhá
fáze akãního programu Spoleãenství v oblasti odborného vzdûlávání Leonardo da Vinci.
Národní implementace
âeská republika se do programu Socrates zapojila nejprve vefiejn˘mi vysok˘mi ‰kolami
poprvé v roce 1997. Od té doby k programu postupnû pfiistupují i dal‰í organizace –
soukromé vysoké ‰koly, nûkteré vy‰‰í odborné ‰koly a základní ‰koly. KaÏdá instituce
musí získat EUC (Erasmus University Charter), tedy oprávnûní od Evropské komise.
Úspû‰nost ãesk˘ch navrhovatelÛ projektu je zhruba 75%. Velmi ãasto se také ãeské
instituce stávají partnery projektÛ (ne tedy pfiímo navrhovateli). V minulém akademickém roce Národní agentura Socrates zaznamenala na 50 takov˘chto partnerství. Poãty
vyjíÏdûjících i pfiijíÏdûjích studentÛ v âR neustále stoupají. V akademickém roce 2003/04
64
se programu úãastnilo 3 589 studentÛ. Stejnû tak jako poãet studentÛ se prodluÏuje
i doba pobytu na partnerské univerzitû. V souãasnosti je prÛmûrn˘ pobyt asi 6 mûsícÛ.
Také Evropského programu Leonardo da Vinci, kter˘ podporuje projekty z oblasti odborného vzdûlávání, se âeská republika úãastní jiÏ devát˘m rokem. Národní agenturou programu Leonardo da Vinci je v âeské republice Národní vzdûlávací fond. Podle informací
této agentury bylo od roku 1997 podpofieno témûfi 500 projektÛ zahraniãních stáÏí
a v˘mûn, s nimiÏ vyjelo do zahraniãí více neÏ 5000 ãesk˘ch úãastníkÛ. Se vstupem republiky do Evropské unie se prostfiedky pro tyto projekty podstatnû nav˘‰ily.
Dopad a pfiedpokládan˘ v˘voj
Pro roky 2007 – 2013 Evropská komise navrhla novou generaci vzdûlávacích programÛ. Dosavadní jednotlivû postavené programy sjednotila pod zastfie‰ující Integrovan˘ akãní program celoÏivotního vzdûlávání. Integrovan˘ program bude zahrnovat ãtyfii
zvlá‰tní programy: Comenius pro ãinnosti související se v‰eobecn˘m vzdûláváním aÏ do
úrovnû stfiedních ‰kol, Erasmus pro vzdûlávání a vy‰‰í ‰kolící ãinnost, Leonardo da Vinci
pro v‰echny ostatní aspekty odborného vzdûlávání a Grundtvig pro vzdûlávání dospûl˘ch. Dále je sem zahrnut také program Jean Monnet na podporu evropsk˘ch vzdûlávacích institucí. Evropská unie si souãasnû stanovila i konkrétní cíle, kter˘ch chce skrze v˘‰e
zmínûné programy dosáhnout - do programu Comenius zapojit 5 % ÏákÛ, do programu
Erasmus zapojit tfii miliony universitních studentÛ, v rámci programu Leonardo da Vinci
uskuteãnit 150 tisíc pracovních stáÏí a zapojit nejménû 25 tisíc dospûl˘ch do vzdûlávacích programÛ Grundtvig.
65
Místní samosprávy
a komunální finance
Jak jiÏ bylo uvedeno v pfiedcházejících kapitolách, naplÀování acquis communitaire,
s v˘jimkou vyuÏití moÏností politiky soudrÏnosti, zpravidla znamená zatíÏení v˘dajové
strany komunálních rozpoãtÛ. Komunální rozpoãet je v‰ak pfiímo ovlivnûn dal‰ími spoleãn˘mi politikami Unie, které místní finance determinují. Jednou z nich je hospodáfiská a mûnové unie, která má také vliv
na orgány místní samosprávy, zvlá‰tû pak
zavedením Eura. âlenství v mûnové unii
s sebou nese totiÏ také povinnost splÀovat
konvergenãní Maastrichtská kritéria a poÏadavky Paktu stability a rÛstu mimo jiné také
v oblasti deficitu vefiejn˘ch rozpoãtÛ
a vefiejného dluhu. Vzhledem k tomu, Ïe
celkov˘ deficit vefiejn˘ch rozpoãtÛ (zahrnující také komunální rozpoãty) nesmí pfiesáhnout 3 %, snaÏí se v nûkter˘ch evropsk˘ch státech národní vlády toto omezení
pfiená‰et také na obce a mûsta. Pfiíkladem
je Rakousko, kde by roãní deficit rozpoãtu
spolkov˘ch zemí a místních orgánÛ nemûl pfiesáhnout 0,3 % HDP (souãasnû je definován systém pfiípadného sdílení sankcí). Navíc v nûkter˘ch státech nejsou místní samosprávy pouze pfiíjemci evropsk˘ch penûz, ale souãasnû také v rámci státu pfiispívají do
spoleãného evropského rozpoãtu; kupfiíkladu v Rakousku se místní orgány podílí také na
platbách do rozpoãtu Unie, a to jednou ‰estinou (v roce 1999 místní orgány zaplatily
z celkové platby 31,5 miliard rakousk˘ch ‰ilinkÛ do rozpoãtu Unie 1 miliardu). Vedle
EMU mohou b˘t také dÛleÏité pro místní samosprávy harmonizace spoleãn˘ch politik
v oblasti daní. Podle pfiíslu‰ného legislativního rámce t˘kajícího se nepfiím˘ch daní (danû
z pfiidané hodnoty a spotfiebních daní) totiÏ není moÏné uvalovat místní poplatky ãi
místní danû, které by mûly podobn˘ charakter jako tyto nepfiímé danû. Kupfiíkladu turistická daÀ z pobytu v Rakousku, která má za úãelem podporovat odvûtví cestovního
ruchu, je v souãasné dobû pfiedmûtem pfiezkumu Evropského soudního dvoru, neboÈ
sv˘m charakterem aÏ pfiíli‰ pfiipomíná zdanûní typu DPH. Naopak stav, kdy prodej
rakouského vína pfiímo od vinafiÛ není pfiedmûtem danû z nápojÛ, byl Evropskou komisí shledán jako vefiejná podpora v rozporu s pravidly Unie.
Také v Lucembursku
platí spoleãná mûna
euro
66
Evropská politika
Cesta ke spoleãné hospodáfiské a mûnové unii byla pomûrnû dlouhá; jiÏ zasedání
Evropské rady v nizozemském Hágu v roce 1969 a PafiíÏi o tfii roky pozdûji pfiedznamenala vznik spoleãné mûny. Pfiechod na 15 miliard nov˘ch bankovek a 50 miliard mincí
v nominálních hodnotách evropské spoleãné mûny proto znamenal 1. ledna 2002 historické zavr‰ení evropské integrace v této oblasti pro pfiibliÏnû 300 milionÛ obãanÛ Unie
a jejích 12 ãlensk˘ch státÛ. Základním fiídícím ãlánkem spoleãné hospodáfiské a mûnové unie je Evropská centrální banka a Evropsk˘ systém centrálních bank, které peãují
o stabilitu mûny. Nedílnou souãástí této politiky je také koordinace ekonomick˘ch politik spoãívající v respektování v‰eobecn˘ch zásad hospodáfiské politiky a monitorování
nadmûrného rozpoãtového schodku ve vazbû na Pakt stability a rÛstu. Souãástí Paktu
stability a rÛstu je také v˘‰e uveden˘ poÏadavek na ãlenské státy podle kterého deficit
vefiejn˘ch financí nesmí pfiekroãit 3 % HDP v Ïádném roce a celková v˘‰e vefiejného
dluhu musí b˘t drÏena pod úrovní 60 % HDP46.
PrÛmûrná daÀová zátûÏ v ãlensk˘ch státech Spoleãenství postupnû roste; zatímco v roce
1970 ãinila 34,4 % HDP v roce 2000 to bylo jiÏ 45,5 %. Celková daÀová kvóta vãetnû pfiíspûvkÛ na sociální ochranu se v‰ak v jednotliv˘ch státech znaãnû li‰í – od 34 % v ¤ecku aÏ
po 55 % ve ·védsku. Aktivity Spoleãenství v oblasti spoleãné daÀové politiky jsou zdÛvodÀovány potfiebou odstranûní v‰ech celních pfiiráÏek a opatfiení s ekvivalentním efektem,
které by mohly naru‰ovat hospodáfiskou soutûÏ. Orgány Spoleãenství proto historicky usilují o odstranûní bíl˘ch míst v oblasti moÏného vyh˘bání se daním na jedné stranû a prevenci dvojitého zdanûní na stranû druhé. V poslední dobû (v souvislosti s tzv. Montiho balíãkem) se také objevují snahy zabránit negativním dopadÛm daÀové konkurence, která by
podporovala relokalizaci firem mezi ãlensk˘mi státy pouze z dÛvodu pfiíznivûj‰ího zdanûní.
Evropská legislativa
Smlouva o zaloÏení Evropsk˘ch spoleãenství upravuje problematiku hospodáfiské
a mûnové unie ve sv˘ch ãláncích 98 aÏ 124 a dále v pfiipojen˘ch protokolech. Právní
rámec se dále fiídí následujícími sekundárními pfiedpisy Spoleãenství:
• Nafiízení Rady ã. 3605/1993/ES ze dne 22. listopadu 1993 k aplikaci Protokolu
k procedufie nadmûrného rozpoãtového schodku pfiipojeného ke Smlouvû o zaloÏení Evropského spoleãenství.
• Nafiízení Rady ã. 1466/97/ES ze dne 7. ãervence 1997 ke kontrole nad rozpoãtov˘m hospodafiením a dohledu a koordinaci ekonomick˘ch politik.
• Nafiízení Rady ã. 1467/97/ES ze dne 7. ãervence 1997 k nadmûrn˘m rozpoãtov˘m
schodkÛm.
• Nafiízení Rady ã. 974/1998/ES ze dne 3. kvûtna 1998 k zavedení eura.
46 Nûkteré státy eurozóny jako tfieba Francie ãi Spolková republika Nûmecko v‰ak tato pravidla opakovanû
nûkolikrát poru‰ily. PfiestoÏe Pakt stability a rÛstu pfiedpokládá v takovém pfiípadû uvalení finanãních sankcí,
Rada ministrÛ tûmto státÛm finanãní postih odpustila. To se v‰ak nelíbilo Evropské komisi, která se rozhodla
fie‰it tento spor soudní cestou.
67
Problematika zdanûní je fie‰ena Smlouvou o zaloÏení Evropsk˘ch spoleãenství ve ãláncích 94 aÏ 97. Sekundární právní pfiedpisy Spoleãenství v této oblasti tvofií pfiedev‰ím:
• Smûrnice Rady ã. 90/434/EES ze dne 23. ãervence 1990 k jednotnému systému
zdanûní aplikovatelnému na fÛze, ‰tûpení firem, transfery aktiv a v˘mûny podílov˘ch
práv t˘kajících se spoleãností jin˘ch ãlensk˘ch státÛ v novelizovaném znûní.
• Smûrnice Rady ã. 90/435/EES ze dne 23. ãervence 1990 k jednotnému systému zdanûní
aplikovatelnému v pfiípadû matefisk˘ch spoleãností a jejich poboãek z jin˘ch ãlensk˘ch státÛ.
• Smûrnice Rady ã. 2003/48/ES ze dne 3. ãervna 2003 ke zdanûní pfiíjmÛ z úspor
ve formû úrokov˘ch plateb.
• Smûrnice Rady ã. 77/388/EES ze dne 17. kvûtna 1977 k harmonizaci právních
pfiedpisÛ ãlensk˘ch státÛ t˘kajících se daní z obratu – spoleãn˘ systém danû z pfiidané hodnoty v novelizovaném znûní
• Nafiízení Rady ã. 2073/2004/ES ze dne 16. listopadu 2004 k administrativní spolupráci v oblasti spotfiebních daní.
Národní implementace
Pfiedpokládan˘m termínem zavedení Eura v âeské republice je 1. leden 2010. Gesci za
zavedení spoleãné evropské mûny má ministerstvo financí (v této souvislosti byla
vytvofiena Národní koordinaãní skupina pro zavedení Eura), hlavním partnerem je centrální banka. Nahrazení ãeské mûny a spoleãnou mûnou Euro se dotkne také na‰ich
mûst a obcí. Místní samosprávy musí s dostateãn˘m pfiedstihem provûfiit obecní vyhlá‰ky a dal‰í legislativní normy ve své kompetenci, aby identifikovaly ty pfiedpisy, které bude
tfieba novelizovat. Dále bude tfieba provûfiit informaãní systémy a celkovû zefektivnit
komunikaci, a to nejen k vlastním zamûstnancÛm, ale pfiedev‰ím k obãanÛm.
Aktivity Spoleãenství v oblasti spoleãné daÀové politiky byly implementovány do na‰eho právního fiádu prostfiednictvím pfiíslu‰n˘ch daÀov˘ch zákonÛ, hlavní zmûny doznal
zejména zákon ã. 586/1992 Sb., o dani z pfiíjmu a zcela novû byl pfiepracován zákon
ã. 235/2004 Sb., o dani z pfiidané hodnoty. V posledním období jsou právû oblast danû
z pfiidané hodnoty a vyjednaná pfiechodná ustanovení pfiedmûtem mediálního zájmu;
velmi se diskutovalo o zachování moÏnosti uplatnûní sníÏené sazby DPH na dûtské
pleny a pfiípadném fiízení Evropské komise vÛãi âeské republice a také o prodlouÏení
plo‰né v˘jimky na moÏnost uplatnûní sníÏené sazby danû z pfiidané hodnoty pro ve‰keré stavební práce spojené s v˘stavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami bytového fondu a související problematikou sociálního bydlení47.
47 âeská republika má vyjednanou v˘jimku, a tím pádem mÛÏe pouÏívat sníÏenou sazbu danû z pfiidané hodnoty
na stavební práce do konce roku 2007. Pokud nedojde k prodlouÏení v˘jimky, bude od 1. ledna 2008 moÏné
vyuÏít sníÏenou sazbu danû jen pro tzv. "sociální bydlení". Ministerstvo financí navrhuje pod tento pojem
zahrnout stavby slouÏící k ubytování osob ohroÏen˘ch sociálním vylouãením, nájemní byty pofiízené z vefiejn˘ch
prostfiedkÛ nebo s jejich pfiímou podporou a dále pak také ostatní byty a rodinné domky, pokud celková
podlahová plocha bytÛ nepfiesáhne stanoven˘ limit (rodinné domky do 150 m2 a byty do 90 m2).
68
Dopad a pfiedpokládan˘ v˘voj
Pfiechod na spoleãnou evropskou mûnu znamenal pro evropské místní orgány potfiebu
právních úprav a institucionálních zmûn, extenzivní aktualizaci existujících datov˘ch systémÛ a zejména také dodateãné finanãní náklady a s nimi související v˘daje z municipálních
rozpoãtÛ. Finanãní dopad byl kupfiíkladu pfiímo viditeln˘ u zmûn mechanick˘ch zafiízení na
mince, jako jsou automaty na jízdenky hromadné dopravy, parkovací automaty apod. Kupfiíkladu nûmeck˘ Bonn, kter˘ se pfiipravoval na pfiijetí Eura jiÏ od roku 1996, musel v souvislosti s v˘mûnou 103 komunálních parkovacích hodin investovat ãástku 70 tisíc nûmeck˘ch marek (35.790 Euro).
Z hlediska dopadÛ aktivit Unie v oblasti daÀové politiky je u jednotliv˘ch evropsk˘ch
státÛ moÏné sledovat pfiechod od daní pfiím˘ch k daním nepfiím˘m, coÏ ãasto vede
k propadÛm pfiíjmÛ obcí, které se kupfiíkladu podílí na v˘nosech z danû z pfiíjmÛ. Ve vût‰inû státÛ si ãlenství v Unii také vyvolalo potfiebu sladûní národních pfiedpisÛ, zejména
tûch t˘kajících se danû z pfiidané hodnoty. V fiadû zemí (Rakousko, ·védsko, ale i âeská
republika) vedla harmonizace daÀového práva ke zv˘‰ení základu pfiípadnû i sazeb danû
z pfiidané hodnoty, coÏ se negativnû projevilo na stabilitû rozpoãtÛ orgánÛ místní správy. Ve ·védsku vedlo zv˘‰ení daÀového základu a jeho uvalení na ‰ir‰í ‰kálu sluÏeb
(sociální sluÏby, dodávky elektfiiny a vody, odvoz odpadÛ apod.) ke strmému nárÛstu
v˘dajÛ. V âeské republice bylo moÏné sledovat podobnou situaci zejména u komunálních v˘dajÛ v oblasti stavebnictví. Na rozdíl od ãesk˘ch obcí a mûst si v‰ak ‰védské
municipality pod tlakem vynutily v‰eobecn˘ nárok na odpoãet DPH.
69
Místní samosprávy
a komunální volby
V belgick˘ch
Bruggách je úãast
ve volbách povinná
Evropské místní samosprávy a politické strany stále více vyuÏívají v komunálních volbách skuteãnosti, Ïe volební právo ve volbách do místních zastupitelstev mají v‰ichni obãané EU, tedy
i cizinci. V nûkter˘ch evropsk˘ch kosmopolitních mûstech jsou zahraniãní komunity v˘znamnou voliãskou základnou, na kterou se politické strany obrací. Kupfiíkladu kdyÏ v Amsterodamu poãátkem roku 2006 probíhal souboj 24 politick˘ch stran o 45 kfiesel místního
zastupitelstva, fiada uskupení mûla ãásti
sv˘ch programÛ zamûfieny pfiímo na cizince
Ïijící v této metropoli. Snaha zapojit cizince
do komunální politiky je viditelná také v sousední Belgii. Zde ve WaloÀsku pfied komunálními volbami probíhala kampaÀ, která
mûla za cíl pfiesvûdãit cizince Ïijící v Belgii,
aby se zúãastnili komunálních voleb. V jiné
ãásti, ve Vlámsku, mûly na základû rozhodnutí regionální vlády zase obce povinnost
informovat cizince o jejich volebních právech, kaÏdá samospráva se pfiitom mohla
sama rozhodnout, jak˘m zpÛsobem informaãní kampaÀ povede - prostfiednictvím místního
tisku nebo pfiím˘m obesíláním obãanÛ.
Evropská politika
JiÏ od dob Maastrichtské smlouvy bylo primárním právem Evropské unie definováno
právo volit a kandidovat v komunálních volbách. KaÏd˘ obãan EU, kter˘ bydlí
v nûkteré zemi EU, kde není státním pfiíslu‰níkem, má právo volit a b˘t volen v obecních volbách v zemi svého pobytu za t˘chÏ podmínek jako státní pfiíslu‰níci daného
státu. Cílem této politiky není stanovení jednotn˘ch pravidel a postupÛ ve v‰ech státech
Evropské unie, ale odstranûní administrativních bariér a dal‰ích pfiekáÏek
Volební právo obãanÛ EU je zaloÏeno na principu nediskriminace - obãané v‰ech státÛ EU
mají stejná práva jako obãané státu, ve kterém se volby konají. Dal‰ím charakteristick˘m
rysem je dobrovolnost - rozhodnutí vyuÏít volební právo závisí na rozhodnutí jednotlivce,
úãast v komunálních volbách není povinná. V neposlední fiadû je umoÏnûno paralelní hlasování, obãané nejsou nabyt˘m volebním právem zbaveni volebního práva v zemi pÛvodu.
70
Evropská legislativa
Panevropské komunální volební právo je zakotveno ãlánkem 19 Smlouvy o zaloÏení Evropského spoleãenství. Detaily v˘konu volebního práva byly rozpracovány
v následujícím právním pfiedpisu:
• Smûrnice Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro
v˘kon práva volit a práva b˘t volen v obecních volbách pro obãany Unie s bydli‰tûm
v ãlenském státû, jehoÏ nejsou státními pfiíslu‰níky.
Národní implementace
V národním kontextu upravuje tuto problematiku zákon ã. 491/2001 Sb., o volbách do
zastupitelstev obcí a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a navazující vyhlá‰ka ã. 59/2002 Sb., o provedení nûkter˘ch ustanovení zákona ã. 491/2001
Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ, ve znûní pozdûj‰ích
pfiedpisÛ.
Obãan jiného ãlenského státu EU má právo volit ve volbách do zastupitelstev obcí
v âeské republice za pfiedpokladu, Ïe nejpozdûji druh˘ den voleb dosáhl vûku 18 let
a nevznikla u nûj pfiekáÏka ve v˘konu volebního práva (z dÛvodu v˘konu trestu odnûtí
svobody, ochrany zdraví lidu, zbavení zpÛsobilosti k právním úkonÛm nebo sluÏby vojáka z povolání v zahraniãí). Dal‰í podmínkou je, Ïe tato osoba je v den voleb v obci,
mûstû nebo hlavním mûstû Praze pfiihlá‰ena k trvalému pobytu a je zapsána v dodatku
stálého seznamu voliãÛ. Voliãe, kter˘ je obãanem jiného ãlenského státu EU, pfiitom
obecní úfiad do dodatku stálého seznamu voliãÛ zapí‰e na jeho vlastní Ïádost; tuto
Ïádost je moÏno podat osobnû i písemnû, a to nejpozdûji 2 dny pfied dnem voleb.
Spolu s Ïádostí musí Ïadatel o zápis do dodatku stálého seznamu voliãÛ prokázat státní obãanství jiného ãlenského státu EU a trval˘ pobyt v obci.
Kandidátní listinu pro volby do zastupitelstva obce mohou podávat volební strany. Volební stranou mohou b˘t registrované politické strany a politická hnutí, jejichÏ ãinnost nebyla pozastavena, a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdruÏení nezávisl˘ch kandidátÛ nebo
sdruÏení politick˘ch stran nebo politick˘ch hnutí a nezávisl˘ch kandidátÛ. Obãané EU
z jiného ãlenského státu mohou b˘t v âR na základû zápisu na kandidátní listinû zvoleni zastupiteli ãi radními, nemohou v‰ak podle § 103 ãeského obecního zfiízení b˘t zvoleni místostarostou nebo starostou.
Dopad a pfiedpokládan˘ v˘voj
Koncem milénia Ïilo v jiné ãlenské zemi pfiibliÏnû 4.7 milionÛ obãanÛ EU star‰ích 18 let.
Nejvíce obãanÛ jiného ãlenského státu Ïilo v Nûmecku (více neÏ 1.5 milionu) a dále pak
ve Francii (pfies 1 milion). Míra úãasti pfii komunálních volbách se pfiitom napfiíã EU znaãnû li‰í a pasivní volební právo tak rozhodnû nevyuÏívá kaÏd˘. Pfiedpokladem moÏnosti
volit je registrace u daného místního úfiadu. Podíl registrovan˘ch cizincÛ - obãanÛ EU pfii71
tom pouze ve dvou státech (Rakousku a Irsku) pfiesáhl v minul˘ch komunálních volbách
50 %, v nûkter˘ch zemích (¤ecko, Portugalsko a Lucembursko) v‰ak dosáhla míra
registrace pouze 10 % z celkového poãtu obãanÛ EU z jin˘ch ãlensk˘ch státÛ.
V pfiípadû aktivního volebního práva, moÏnosti kandidovat v komunálních volbách, jsou
informace je‰tû více roztfií‰tûné. Kupfiíkladu ve Finsku se ve volbách do místních zastupitelstev ucházelo o mandát 65 obãanÛ z jin˘ch ãlensk˘ch státÛ, ve ·védsku to bylo
1829 kandidátÛ, v Lucembursku pak 138 osob. Také ve ·panûlsku, Holandsku, Portugalsku, Nûmecku ãi Rakousku kandidovali v komunálních volbách cizinci. Pouze ãást
cizincÛ - obãanÛ jin˘ch ãlensk˘ch zemí získala v komunálních volbách skuteãn˘ mandát.
Ve ·panûlsku to bylo 30 osob, ·védsku 408 osob, v Nûmecku pak 319.
Na základû uveden˘ch ãísel lze argumentovat, Ïe moÏnost b˘t zvolen je vyuÏívána
pouze okrajovû. Pasivním volebním právem v‰ak v nûkter˘ch municipalitách disponuje
pomûrnû velká ãást obyvatel a obãané z jin˘ch ãlensk˘ch státÛ mohou tvofiit zajímavé
voliãstvo. Komunální volební právo je v‰ak povaÏováno za nedílnou souãást postupu
evropské integrace a signál postupného pfiechodu k politické unii.
72
Místní samosprávy,
partnerství mûst a politika
twinningu
Je tomu jiÏ více jak padesát let, kdy vznikala první twinningová partnerství jako v˘raz znovuobnovení mírového souÏití národÛ Evropy po 2. svûtové válce. Na twinningové hnutí
bylo nahlíÏeno jako na nástroj jak zabránit vzniku dal‰ího váleãného konfliktu a jako na
základní kámen budování nové Evropy.
Bûhem následujících desetiletí aÏ do dne‰ka narostl poãet town-twinningov˘ch partnerství na témûfi 30 tisíc. JestliÏe obsahem
partnerství bylo v poãátcích setkávání obãanÛ za úãelem kulturní ãi sportovní spolupráce nebo v˘mûny studentÛ a mlad˘ch
lidí, v posledním desetiletí se mûsta a obce
orientují na spolupráci, která umoÏÀuje
v˘mûnu zku‰eností, místní rozvoj, ekonomickou spolupráci nebo spolupráci na spoleãn˘ch projektech. Jako pfiíklad spolupráce
mûst je moÏné uvést projekt nazvan˘
‚Nadnárodní síÈ iniciativ pro oÏivení a rozvoj
obcí‘ veden˘ mûstsk˘m zastupitelstvem
v portugalském Sabrose za spoluúãasti
partnerÛ z Dánska, ·panûlska a Belgie. Úãelem tohoto projektu je v˘mûna zku‰eností
a know-how mezi partnery v nejrÛznûj‰ích oblastech místního rozvoje, zejména v oblastech vzdûlávání dospûl˘ch, sociálního a hospodáfiského oÏivení, rozvoje technick˘ch
a odborn˘ch znalostí zúãastnûn˘ch organizací a poskytování informací pro strategick˘ rozvoj. Souãástí projektu byly také konference, pracovní setkání a vzdûlávací kurzy pro úfiedníky mûst. Podobné projekty pfiispívají k v˘mûnû zku‰eností mezi územními spoleãenstvími Evropské unie.
Francouzská mûsta
mají mnoho
evropsk˘ch partnerství
Evropská politika
Evropská unie si uvûdomuje neoceniteln˘ v˘znam town-twinningu pro integraci Evropy a pro zapojení obãanÛ do vefiejného Ïivota obce. Proto jiÏ od roku 1989, kdy z iniciativy Evropského parlamentu vznikl town-twinningov˘ program, finanãnû podporuje aktivity v rámci partnerské spolupráce mûst. Tato podpora umoÏÀuje tisícÛm mûst i obcím
73
uskuteãnit se sv˘mi partnersk˘mi mûsty své projekty, které dávají prostor pro pfiátelská
setkání obãanÛ, kulturní nebo sportovní aktivity, ale také pro v˘mûnu zku‰eností a znalostí v rozliãn˘ch oblastech, které se dot˘kají zlep‰ení Ïivota mûsta a jeho obãanÛ.
KaÏd˘ rok je z programu podpofieno více neÏ 1.300 projektÛ mûst a obcí ze v‰ech ãlensk˘ch zemí Evropské unie; roãní rozpoãet na tyto aktivity ãiní pfiibliÏnû 12 milionÛ Euro. V˘‰e
grantu u setkávání obãanÛ ãiní 2.000 aÏ 20.000 Euro, resp. 10.000 aÏ 60.000 Euro u konferencí, semináfiÛ a informaãních kampaní, pfiiãemÏ v˘‰e grantu nesmí pfiekroãit 60 % v‰ech
uznateln˘ch nákladÛ projektu. V˘znamn˘m pozitivem tohoto programu ve srovnání s ostatními programy Spoleãenství je skuteãnost, Ïe je dostupn˘ mal˘m mûstÛm a obcím, a to
pfiedev‰ím díky administrativní nenároãnosti a finanãní dostupnosti.
Evropská komise také kaÏdoroãnû udûluje ocenûní Golden Twinning Stars za nejlep‰í projekty, které byly podpofieny z town-twinnignového programu. Cenu získává
10 nejlep‰ích projektÛ. Porota, která rozhoduje o vítûzích, hodnotí inovativnost projektÛ,
jejich pfiínos pro evropskou integraci a zapojení obãanÛ. Pfiíkladem takového projektu,
kter˘ v roce 2002 získal toto ocenûní, je aktivita britského mûsta Oxfordu. Oxford získal
toto ocenûní zejména za koncert oslavující vazby s posledním partnersk˘m mûstem
Perm z Ruska. Vazby s mûstem Perm byly v‰ak navázány jiÏ v roce 1992 prostfiednictvím univerzit a Rady pro dobrovolnou ãinnost hrabství Oxfordshire. Teprve o deset let
pozdûji se radní v Oxfordu usnesli formálnû uznat Perm jako partnerské mûsto. Za úãelem stvrzení tohoto nového pfiátelství, koncertní tûlesa mládeÏe mûsta Oxfordu doprovodily mládeÏnick˘ balet z Permu v pfiedstavení Stravinského Ohnivého ptáka na mûstské radnici. Do akce se zapojila dal‰í partnerská mûsta Oxfordu; holandsk˘ Leden,
nûmeck˘ Bonn, nikaragujsk˘ Leon a francouzsk˘ Grenoble.
Evropská legislativa
Od roku 2004 je town-twinningov˘ program souãástí ‰ir‰ího Programu na podporu
aktivního evropského obãanství, kter˘ se odvíjí od následujícího legislativního aktu:
• Rozhodnutí Rady ã. 2004/100/ES ze dne 26. ledna 2004 o zavedení Akãního programu Spoleãenství na podporu aktivního evropského obãanství (úãast obãanÛ).
Národní implementace
âeská mûsta se ve vût‰í mífie zapojila do twinningového partnerství aÏ po roce 1989.
Tehdy bûhem nûkolika let vzniklo na stovky nov˘ch partnerství vût‰inou s mûsty a obcemi ze zemí Unie. V dobû pfiípravy âeské republiky na ãlenství v Evropské unii partnerská spolupráce mezi mûsty a obcemi zemí Evropské unie a âeské republiky
v˘znamnû pfiispûla k integraãnímu procesu. Vstupem do Evropské unie se mûstÛm
a obcím cesta k programÛm Unie podporujících mezinárodní spolupráci mûst otevfiela
plnû. Vût‰ina z tûchto programÛ byla jiÏ sice otevfiena v pfiedvstupním období, ale nyní
se ãeská mûsta mohou zapojit za podmínek dan˘ch pro ãleny Spoleãenství. Pfii roz‰ifio-
74
vání twinningu hraje v âeské republice v˘znamnou úlohu Svaz mûst a obcí âeské
republiky, kter˘ plní roli zprostfiedkovatele pfii navazování nov˘ch partnerství. Ve spolupráci s evropsk˘mi národními asociacemi mûst a obcí asistuje na‰im mûstÛm a obcím
pfii vyhledávání vhodného partnera a poskytuje informaãní a poradensk˘ servis v oblasti partnerské spolupráce a jejího financování. V souãasné dobû eviduje Svaz mûst a obcí
âeské republiky více neÏ 1000 partnerství mezi ãesk˘mi a zahraniãními mûsty.
Dopad a pfiedpokládan˘ v˘voj
Partnerská spolupráce mûst svou tradicí i ãetností patfií k velmi oblíbenému zpÛsobu
spolupráce mezi mûsty v Evropû i ve svûtû, neboÈ sk˘tá rámec pro nespoãet rozmanit˘ch projektÛ. Partnerská spolupráce mûst má tu v˘hodu, Ïe dokáÏe pfiímo zasáhnout
skupiny obãanÛ a vtáhnout je do aktivit, které pfii jin˘ch druzích programÛ EU zÛstávají
obãanÛm vzdálené. Partnerská spolupráce vyÏaduje aktivní pfiístup nejen mûstské administrativy, ale pfiedev‰ím obãanÛ. Îivot do partnersk˘ch smluv v‰ak vná‰í teprve rÛznorodá spolupráce a ‰iroká angaÏovanost obãanÛ.
Program na podporu aktivního evropského obãanství skonãí v roce 2006. Jeho pokraãovatelem v letech 2007 – 2013 bude program Obãané pro Evropu, kde town-twinning
tvofií svojí finanãní alokací jednu tfietinu. Tento program bude otevfien mûstÛm a obcím
z ãlensk˘ch zemí EU, dále kandidátsk˘m zemím Rumunsku a Bulharsku a od roku 2007
se pfiedpokládá i úãast balkánsk˘ch zemí a zemí sousedících se zemûmi EU. Program
bude opût podporovat aktivity v rámci partnerské spolupráce mûst, jako je jednorázová
podpora setkání obãanÛ, semináfiÛ a konferencí a novû nabízí moÏnost kofinancování
vícelet˘ch projektÛ partnersk˘ch mûst zahrnujících více aktivit.
75
Jak˘m zpÛsobem mohou místní
samosprávy evropskou politiku
ovlivÀovat?
Oldfiich Vlasák s
eurokomisafiem
Vladimírem ·pidlou
Místní samosprávy a dal‰í subjekty, které jsou ovlivÀovány evropskou politikou, nechtûjí
tuto politiku a legislativu pouze pasivnû pfiijímat. Obce, mûsta a jejich svazy a evropské
asociace svazÛ se proto snaÏí evropskou politiku aktivnû ovlivÀovat. V této souvislosti je
pouÏíván pojem lobování. Lobování má
své kofieny v britské parlamentní tradici,
kde se v pfiedsálí (lobby) pfied Dolní
komorou parlamentu setkávají zástupci
rÛzn˘ch zájmov˘ch skupin a vefiejnosti
s politiky s cílem ovlivnit jejich rozhodování a hlasování. Lobování v‰ak nepfiedstavuje pouze vlastní pfiesvûdãování volen˘ch
zástupcÛ a dal‰ích aktérÛ, ktefií rozhodují
o politice a legislativû. V první fiadû zahrnuje shromáÏdûní a vyhodnocení informací, následuje vytvofiení koalic a navazování
neformálních kontaktÛ, prosazení vlastního
zájmu a v neposlední fiadû snaha o maximalizaci nebo minimalizaci legislativního
a jiného efektu pfii samotné implementaci.
Mezi nástroje lobování patfií pfiedkládání stanovisek a poziãních dokumentÛ a také aktivní ãlenství v pracovních skupinách Evropské komise. Toto ãlenství s sebou nese jasné
poÏadavky na odborné, zejména právní, kompetence zástupcÛ samospráv, naprostou
nutností je také dokonalé ovládání angliãtiny a francouz‰tiny.
Lobovat je tfieba v první fiadû v oblasti pfiipravované evropské legislativy; ta ãasto smûfiuje k omezení kompetencí samospráv ve prospûch trhu a mÛÏe ohrozit rozvoj území
zv˘‰ením administrativní nároãnosti úkonÛ a byrokratizací procesÛ. Stejnû tak je nutné
lobovat v pfiípadû jiÏ pfiijaté legislativy Spoleãenství, a to pfii transpozici do národních
zákonÛ a pfii jejich uplatÀování.Vlády národních státÛ totiÏ jdou ãasto nad rámec pfiíslu‰n˘ch smûrnic a stanovují tvrd‰í poÏadavky. ¤ada komunálních politikÛ má pak sklon
obviÀovat Evropskou unii ze v‰eho ‰patného; fiada problémÛ ale ãasto vzniká na národní scénû. DÛvodem lobování také je, Ïe samotná implementace vyÏaduje finanãní prostfiedky obcí a zpravidla znamená dal‰í finanãní zatíÏení obecních rozpoãtÛ. Lobování
samotné mÛÏe b˘t pomûrnû nákladnou aktivitou, stejnû tak platí, Ïe pokud k ovlivÀování evropské politiky nedojde, mÛÏe to velmi negativnû zatíÏit komunální rozpoãty. To, Ïe
na evropské úrovni je lobování dÛleÏité a Ïe je klíãové k tomu, aby hlas místních samospráv byl skuteãnû v Bruselu sly‰et, lze vedle pfiedchozích kapitol dokumentovat také na
76
následujícím pfiíkladu. V roce 2000 orgány Spoleãenství bez pfiedchozí konzultace s místními orgány novelizovaly nafiízením Evropského parlamentu a Rady ã. 2037/2000/ES ze
dne 29. ãervna 2000 o látkách po‰kozujících ozónovou vrstvu pfiedchozí nafiízení Rady
ã. 3093/94/ES. Novû byla mimo jiné upravena pravidla pro skladování star˘ch ledniãek
a zacházení s nimi. Toto nové zacházení s nebezpeãn˘mi odpady si jenom ve Velké Británii vyvolalo dodateãné náklady pro samosprávy ve v˘‰i 65 milionÛ liber, aniÏ by tuto skuteãnost mohly samosprávy nûjak zvrátit.
Lobování v oblasti práva je moÏno rozdûlit v zásadû do dvou fází. První je fáze lobování Evropské komise v expertním stádiu v dobû pfiípravy návrhu politiky nebo legislativního aktu. Evropská komise je totiÏ jedin˘m subjektem, kter˘ má právo navrhnout
legislativní akt, a je to právû tento návrh, o kterém se následnû diskutuje. V pfiípadû lobování více neÏ kdy jindy platí, Ïe je tfieba zaãít vãas; právû expertní stádium pfiedstavuje
nejefektivnûj‰í fázi pro ovlivnûní legislativy. VyuÏívají se formální i neformální kontakty
s úfiedníky Komise, ktefií pfiipravují nové návrhy, s cílem poskytnout jim co nejdfiív potfiebné informace. A právû schopnost asociací samospráv poskytnout expertízy v oblasti
dopadÛ na komunální sféru, tj. pfiekáÏky v implementaci legislativy, ãi navrhnout jiná
nelegislativní fie‰ení mÛÏe b˘t zásadní pro rozhodnutí Komise trvat na legislativní úpravû. V‰echny návrhy Komise v koneãné fázi musí schválit kolegium komisafiÛ. Proto je
dÛleÏité ve fázi konãící konzultace lobovat také v kabinetech jednotliv˘ch komisafiÛ. Jednou z hlavních slabin Komise v‰ak je, Ïe její návrhy mohou b˘t radikálnû pozmûnûny
Parlamentem a Radou ministrÛ. Konkrétním pfiíkladem takové situace byla nedávno projednávaná Smûrnice o sluÏbách na vnitfiním trhu, kdy návrh Komise v˘raznû liberalizovat sluÏby byl do znaãné míry utlumen ochranáfisk˘mi pozmûÀovacími návrhy zejména
francouzsk˘ch a nûmeck˘ch poslancÛ Parlamentu.
Druhou fázi lobování pfiedstavuje politické stádium, kdy probíhá vlastní schvalovací
proces. S ohledem na pfiíslu‰nou proceduru se na tomto procesu podílí Evropsk˘ parlament a Rada ministrÛ. Uvádí se, Ïe lobování v Parlamentu pfiedstavuje efektivní nástroj,
více neÏ 55 % pfiipomínek a pozmûÀovacích návrhÛ Parlamentu je totiÏ zapracováno
v koneãné verzi legislativy. Lobisté proto nav‰tûvují zasedání v˘borÛ a setkávají se
s poslanci. Klíãov˘mi postavami jsou v Parlamentu pfiedseda a místopfiedsedové gesãních
v˘borÛ a zejména pak zpravodajové a stínoví zpravodajové, ktefií pfiipravují pro Parlament
pozici k hlasování. Pfiedstavitelé místních samospráv by mûli mít kontakty na ãleny
Evropského parlamentu; mûli by se pravidelnû setkávat alespoÀ se ãleny ze své vlastní
zemû. Poslanci nemohou b˘t experty na v‰echna témata, o kter˘ch musí hlasovat, vÏdy
proto vítají pfiipomínky a informace, jak pfiipravovaná legislativa mÛÏe ovlivnit domácí
scénu. âasto navíc vyjadfiují sympatie zájmÛm místních samospráv; mnoho z nich ostatnû bylo dfiíve komunálními pfiedstaviteli, nûktefií jsou stále zastupiteli v obecních a mûstsk˘ch radnicích48. Druh˘ klíãov˘ orgán schvalovacího procesu je Rada ministrÛ, která má
v fiadû oblastí koneãné slovo. Je tfieba objektivnû konstatovat, Ïe Rada je v˘raznû obtíÏ-
48 Po vzoru principÛ dobré správy má Svaz mûst a obcí âR od roku 2003 s vládou âR uzavfienu dohodu
o spolupráci.
77
nûj‰ím místem pro lobování; fiada jejich jednání je uzavfien˘ch a jednotlivé body agendy nejsou vÏdy vefiejnû známy dopfiedu. Lobisté proto vyuÏívají kontakty s národní exekutivou, Stál˘mi zastoupeními ãlensk˘ch státÛ pfii Evropské unii a pfiíslu‰n˘mi ãleny
V˘boru stál˘ch zástupcÛ (COREPER). Nejefektivnûj‰ím místem pro ovlivÀování politiky
a práva jsou pracovní skupiny Rady, kde probíhají vlastní negociace mezi zástupci ãlensk˘ch státÛ. Vyplatí se proto vybudovat si dobr˘ vztah s relevantním úfiedníkem stálého
zastoupení, kter˘ se tûchto jednání úãastní. DÛleÏit˘m spojencem v procesu schvalování evropské legislativy je V˘bor regionÛ jako poradní orgán Evropské unie. V˘bor regionÛ je v‰ak do znaãné míry poznamenán tím, Ïe jeho ãlenové se primárnû vûnují sv˘m
vlastním samosprávám a unijní problematika je postavena do pozadí. ¤ada ãlenÛ se
úãastní pouze plenárního shromáÏdûní a nedisponuje potfiebn˘mi detailními znalostmi
evropsk˘ch procedur a politik potfiebn˘ch k tomu, aby bylo moÏné dosáhnout prostfiednictvím tvrd˘ch stanovisek zmûny postoupen˘ch návrhÛ. Pfies uvedené problémy, se
národní asociace samospráv zpravidla snaÏí o co nejvy‰‰í poãet zpravodajství k dÛleÏit˘m tématÛm v národní delegaci, coÏ znamená dal‰í usnadnûní kontaktÛ a vût‰í váhu
pro národní delegaci a pro ãleny v˘boru regionÛ jako partnery poslancÛ Evropské parlamentu.
Z pohledu místa je s lobováním v evropském právu pfiedev‰ím nutné zaãít doma v jednotliv˘ch ãlensk˘ch státech, tedy na národní úrovni. Národní vlády totiÏ mají podstatn˘ vliv v procesu evropského rozhodování zejména prostfiednictvím úãasti ministersk˘ch
úfiedníkÛ pfii úvodních konzultacích, vlastním rozhodování v Radû ministrÛ a v neposlední fiadû v procesu transpozice evropského práva do národního právního systému
a pfii jeho následném vynucování. Je proto pfiirozen˘m trendem, Ïe evropské záleÏitosti jsou postupnû vnímány jako souãást domácí politiky.
Místní samosprávy v‰ude v Evropû si vytváfiejí své národní asociace a svazy. Spoleãnû
jsou totiÏ schopny prosazovat své zájmy lépe neÏ jednotlivû, a to platí jak pfii prosazování zájmÛ vÛãi jednotliv˘m ministerstvÛm a vládû na národní úrovni, tak na úrovni
evropské vÛãi institucím Evropské unie. Postavení a vyjednávací pozice tûchto asociací
se v jednotliv˘ch státech pomûrnû li‰í. Velmi silné postavení mají asociace samospráv
v Rakousku. Podle rakouské spolkové Ústavy jsou Rakouské sdruÏení obcí a Rakouské
sdruÏení mûst oprávnûny zastupovat zájmy obcí. Z ustanovení ústavy vypl˘vá neomezen˘ mandát pro rakouskou asociaci obcí obhajovat komunální zájmy na celostátní úrovni. V Rakousku existuje na federální úrovni Rada pro integraãní záleÏitosti, která se skládá z nejv˘‰e postaven˘ch pfiedstavitelÛ jednotliv˘ch úrovní státní moci. Také v tomto
tûlese mají své zástupce Rakouské sdruÏení obcí a Rakouské sdruÏení mûst. Obû asociace mají právo b˘t informovány a pfiedkládat stanoviska spolkové vládû v záleÏitostech
Evropského spoleãenství, které se jich t˘kají. Také v Itálii musí pfiedseda vlády nebo jím
delegovan˘ ministr pro koordinaci s politikou Evropské unie pfiedkládat stanoviska pro
jednání vlád v Radû nejen parlamentu, n˘brÏ i regionÛm a autonomním místní samosprávám. Tyto místní orgány mohou naopak pfiedkládat kabinetu své poznatky. V Holandsku musí b˘t u v‰ech novû projednávan˘ch návrhÛ evropské legislativy uvedeno krátké
shrnutí a cíle návrhu, ustanovení t˘kající se kontroly subsidiarity, dÛsledky pro nizozemsk˘ právní fiád, dÛsledky pro decentralizované orgány a dopady na rozpoãet. Dal‰ím pfií78
kladem dobré praxe je pravidlo, podle kterého v Dánsku mají obce právo Ïádat od vlády
finanãní náhradu, která by pokryla zv˘‰ené náklady vypl˘vající z nov˘ch právních pfiedpisÛ Spoleãenství. Témûfi v‰echny národní asociace samospráv si bûhem svého ãlenství
v Unii vytvofiily struktury, které se starají
o ‚evropské záleÏitosti‘ prostfiednictvím
oblastí koordinace. Tyto horizontální struktury se vût‰inou zab˘vají zaji‰Èováním
informací a koordinací ãinností. Vlastní
politiky mají pak na starosti zamûstnanci
vertikálních struktur, které se starají o pfiíslu‰nou oblast, jako kupfiíkladu Ïivotní prostfiedí. Aby místní orgány mohly v oblasti
evropské legislativy lobovat, musí pfiedev‰ím b˘t s pfiíslu‰n˘mi návrhy nafiízení
a smûrnic dobfie obeznámeny. Dobr˘m
pfiíkladem v této oblasti je holandská asociace samospráv, která vydává ãtrnáctideník, jeÏ vûnuje pozornost právu Spoleãenství, termínÛm k podávání programÛ apod.
Tento zpravodaj je zasílán v‰em nizozemsk˘m obcím. Ve Spojeném království zase sdruÏení místních orgánÛ organizuje semináfie a spustilo tematicky zamûfiené webové stránky nazvané Evropsk˘ informaãní servis.
Jednání Komory
statutárních mûst
SMO âR
s europoslanci
ve ·trasburku
V âeské republice zastfie‰uje zájmy obcí a mûst Svaz mûst a obcí âeské republiky (SMO
âR). Tato organizace se historicky zamûfiovala mimo jiné na pfiípravu ãesk˘ch mûst
a obcí na vstup do Evropské unie. Jednalo se zejména o poskytování informací a poradenství o institucích i fungování Unie a obhajování zájmÛ samospráv ve vûcech roz‰ífiení. Dnes Svaz prosazuje zájmy na‰ich obcí a mûst v Evropské unii. Svaz je povinné pfiipomínkové místo vlády âeské republiky49 na národní úrovni, a to vãetnû evropské legislativy. Je tfieba konstatovat, Ïe kanceláfi Svazu zaznamenala v souvislosti se vstupem do
Unie prudk˘ nárÛst agendy; legislativní proces je dnes tfieba sledovat jak v oblasti vnitrostátního práva, tak v oblasti evropského práva a monitorovat jej jiÏ od jeho pfiípravy na
evropské úrovni aÏ po implementaci do národní legislativy. Svaz je aktivním ãlenem
Rady evropsk˘ch municipalit a regionÛ (CEMR), úzce spolupracuje s národními asociacemi mûst a obcí jin˘ch ãlensk˘ch státÛ jako je ZdruÏenie miest a obcí Slovenska
(ZMOS), Rakouská asociace mûst (AACT), Britská LGIB, holandská VNG International
apod.
49 Spektrum lobistÛ v Bruselu je pomûrnû rozsáhlé; tuto skupinu tvofií více neÏ 2600 zájmov˘ch skupin a témûfi
10 tisíc rÛzn˘ch jednotlivcÛ, tedy více neÏ je kupfiíkladu v americkém Washingtonu. Nejvût‰í podíl lobistick˘ch
organizací tvofií obchodní asociace (32%), následují komerãní poradenské firmy (20%), obchodní spoleãnosti
(13%), neziskové organizace (11%) a národní podnikatelské a odborové svazy (10%). Více neÏ 6 % v‰ech
zájmov˘ch skupin tvofii zastoupení regionálních a místních samospráv.
79
Na evropské úrovni, v Bruselu, zájmy samospráv ãlensk˘ch zemí neprosazují jen diplomatická zastoupení národních státÛ. Vût‰ina samospráv upfiednostÀuje v hlavním mûstû
Evropské unie‘ pfiímé jednání a otevírá si zde vlastní kanceláfi50, pfiiãemÏ aktivity obcí
a regionÛ vÛãi Unii jsou v˘znamnou ãástí jejich práce. V souãasné dobû je v Bruselu
zastoupeno pfies 300 regionálních a místních orgánÛ Evropské unie a jejich asociací.
Také nûkteré z na‰ich krajÛ otevfiely svá regionální zastoupení v Bruselu51, aby byly blíÏe
k informacím o aktuálních politick˘ch rozhodnutích evropsk˘ch institucí dot˘kajících se
regionÛ. âinnost bruselského zastoupení zahrnuje shromaÏìování, vyhodnocování
a pfiedávání informací, fund raising, ovlivÀování evropské legislativy, národní networking
a vytváfiení partnerství a koalic s partnersk˘mi zahraniãními samosprávami, podporu
a poradenství politikÛm, ktefií nav‰tíví Brusel, organizaci vzdûlávání a studijních stáÏí pro
pfiedstavitele a úfiedníky samospráv a v neposlední fiadû propagaci a reprezentaci daného regionu, obce, mûsta ãi asociace.
DÛleÏit˘m spojencem samospráv pfii lobování na evropské úrovni je Rada evropsk˘m
obcí a regionÛ (CEMR), která sdruÏuje asociace evropsk˘ch místních a regionálních
samospráv. Tato organizace umoÏÀuje navazovat strategická spojenectví mezi rÛzn˘mi
zájmov˘mi skupinami a pfiedstavuje zdroj informací o pfiipravované legislativû. Pfii této
organizaci funguje v Bruselu skupina ELAN (European Local Authorities Network), kde
se setkávají zástupci bruselsk˘ch kanceláfií národních asociací samospráv. Zde probíhá
v˘mûna zku‰eností, pfiíprava poziãních dokumentÛ a spoleãn˘ch prohlá‰ení k jednotliv˘m tématÛm.
Jak je patrné zájmy samospráv ãlensk˘ch zemí v Bruselu neprosazují jen diplomatická
zastoupení národních státÛ. Je tfieba konstatovat, Ïe místní samosprávy jsou v rozhodovacím procesu konzultovány pfiíli‰ pozdû a s mal˘m vlivem, zvlá‰tû ve srovnání s vnitrostátními pfiedpisy. Mûsta a obce v âeské republice musí o své postavení v procesu ovlivÀování evropského práva proto dále bojovat. Je tfieba, aby se více zapojovaly jiÏ v poãáteãních stádiích procesu vytváfiení politiky. V tomto kontextu se jako nevyhnutelná jeví
pfiímá úãast a zfiízení zastoupení v Bruselu. Místní orgány musí b˘t také více zapojeny do
pfiíprav pozic na celostátní úrovni pro jednání v evropsk˘ch institucích.
50 Z na‰ich krajÛ jsou dnes v sídle institucí Unie zastoupeny kraj Jihoãesk˘, PlzeÀsk˘, Libereck˘, Stfiedoãesk˘
a Zlínsk˘. Svá zastoupení pfiipravují otevfiít kraj Olomouck˘, Moravskoslezsk˘ a Karlovarsk˘. Historicky nejdéle
v‰ak má své "velvyslanectví" v Bruselu hlavní mûsto Praha.
51 V rámci Evropského domu samospráv bude mít svou kanceláfi také Svaz mûst a obcí âeské republiky spoleãnû
se slovenskou asociací ZMOS. Své kanceláfie bude mít v tomto sídle také spoleãnost Eurocities, která sdruÏuje
zájmy pfiedních evropsk˘ch mûst.
80
Závûr
Jeden z nejvût‰ích prÛzkumÛ mezi místními samosprávami ve Velké Británii t˘kající se
Evropské unie nedávno ukázal, Ïe 50 % komunálních pfiedstavitelÛ vûfií, Ïe v blízké
budoucnosti dojde k jejich vût‰ímu zapojení se do evropsk˘ch záleÏitostí, nicménû pro
drtivou vût‰inu zÛstává Evropská unie, její instituce a politiky velkou záhadou. Pfii letmém
pohledu na evropsk˘ rozpoãet mÛÏe nezasvûcen˘ pozorovatel nab˘t dojmu, Ïe Evropská unie je zemûdûlskou organizací s dílãími doprovodn˘mi aktivitami. První pohled na
evropské instituce zase ukazuje Spoleãenství jako velk˘ nedostupn˘ byrokratick˘ komplex rozsáhl˘ch mramorov˘ch a sklenûn˘ch budov s nekoneãn˘mi chodbami. Správnûj‰í ale je dívat se na Unii jako administrativnû-právní organizaci, jejíÏ politika se neustále
vyvíjí a vzájemnû ovlivÀuje v‰echny státy, regiony, obce a dal‰í vefiejnoprávní i soukromoprávní instituce. Z Bruselu totiÏ plyne nepfietrÏit˘ proud nafiízení, smûrnic, rozhodnutí, doporuãení a dal‰ích dokumentÛ. Právo a politiky Evropského spoleãenství se postupem ãasu znaãnû roz‰ífiily a zahrnují tak dnes více oblastí neÏ kdykoliv pfiedtím – od
vefiejn˘ch sluÏeb, vefiejn˘ch zakázek, vefiejné pomoci, pfies dopravu, zemûdûlství, Ïivotní prostfiedí, udrÏiteln˘ rozvoj aÏ po sociální oblast, kulturu, vzdûlávání, regionální rozvoj,
místní finance, místní volby a mnohé dal‰í oblasti. Obce a mûsta proto budou ãím dál
více ãelit dopadu evropského práva a evropsk˘ch politik; prÛzkum Utrechtské univerzity
v této souvislosti ukázal, Ïe orgány Spoleãenství roãnû pfiijmou více neÏ sto pfiedpisÛ
s bezprostfiedním dopadem na místní samosprávy.
Pfii svém vstupu do Evropské unie pfied dvûma roky jsme pfiedali ãást své legislativní
moci a suverenity orgánÛm Evropské unie. Po dvou letech je moÏné konstatovat, Ïe
z pohledu samospráv âeská republika nebyla na pfiistoupení dostateãnû pfiipravena.
Vláda dojednala podmínky pfiistoupení bez pfiedchozí konzultace se samosprávami,
v pfiípadû jejich nedodrÏení v‰ak budou âeská republika a také na‰e samosprávy postihovány. Povinnost dodrÏovat právo Spoleãenství se totiÏ dot˘ká také místní samospráv.
Orgány samospráv pfied vlivem Evropského práva navíc nechrání ani právo vnitrostátní.
Existuje celá fiada povinností vypl˘vajících z evropského práva, které musí obce a mûsta
pfiímo naplnit, a to i v pfiípadû, Ïe by to bylo v rozporu s ãesk˘mi zákony. Je tfieba konstatovat, Ïe evropské postupy jsou ãasto byrokratické a nepfiehledné, nepfiiná‰í jasné
pozitivní v˘sledky. V mnoha pfiípadech je tomu právû naopak. Evropské pfiedpisy znamenají pro obce a mûsta nové administrativní povinnosti a dal‰í v˘daje. Jak bylo vidût
v pfiedchozích kapitolách této publikace, místní orgány jsou ovlivnûny politikami a právem Spoleãenství spí‰e jako provozovatelé hospodáfiské ãinnosti neÏ jako vefiejné subjekty. V˘znamnû jsou místní orgány ovlivnûny ãlenstvím v Unii jako zamûstnavatelé.
Obce se vstupem do Unie dostaly do vínku nové povinnosti kupfiíkladu v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí pfii v˘stavbû ãistiãek odpadních vod, v oblasti dopravy tfieba pfii
zaji‰Èování politiky v oblasti bezpeãnosti a pravidel silniãního provozu ãi pfii zaji‰Èování
81
panevropského komunálního volebního práva. Právo a politiky Spoleãenství uloÏily místním orgánÛm nové povinnosti, ale také jim otevfiely nové moÏnosti. Z jednotliv˘ch pfiíspûvkÛ komunálních pfiedstavitelÛ je jasnû zfietelné, Ïe na‰e obce a mûsta vyuÏily nabízené pfiíleÏitosti ãerpání evropsk˘ch prostfiedkÛ ze strukturálních fondÛ na obnovu sociální a technické infrastruktury. Stejnû tak je patrné, Ïe se na‰im obcím a mûstÛm otevfiely dal‰í moÏnosti pro v˘mûnu zku‰eností s partnersk˘mi samosprávami z celé Evropy,
stejnû tak jako celkové moÏnosti podílet se na spoluvytváfiení a diskutovat o dal‰í podobû evropské integrace.
Je tfieba, aby si samospráva a její pfiedstavitelé uvûdomovali obrovsk˘ v˘znam politik
a práva Spoleãenství pro jejich vlastní ãinnost. Není nutné zdÛrazÀovat, Ïe neznalost
evropsk˘ch zákonÛ neomlouvá; za úãelem správného pochopení práva musí místní
samosprávy sledovat také judikaturu Evropského soudního dvora. V této souvislosti je
tfieba upozornit, Ïe tím, jak se evropské právo stane více známûj‰ím a pouÏívanûj‰ím,
mÛÏeme oãekávat více soudních sporÛ u národních soudÛ i tûch postoupen˘ch v rámci
fiízení o pfiedbûÏné otázce Evropskému soudnímu dvoru a více Ïalob na poru‰ování hospodáfiské soutûÏe pfiedloÏen˘ch Evropské komisi. Souãasnû se není moÏné smífiit s tím,
Ïe se do budoucna staneme pouh˘mi pfiíjemci a vykonavateli evropské politiky. Jsme
pfiesvûdãeni, Ïe volení zástupci i úfiedníci obcí a mûst by potfiebovali tématicky zamûfiené vzdûlávání s cílem pfiiblíÏit evropskou problematiku a umoÏnit její zakomponování do
své kaÏdodenní praxe. Je dÛleÏité nahlédnout do procesu rozhodování v rámci Unie,
znát a rozumût rÛzn˘m pfiíleÏitostem, které dávají obcím a mûstÛm moÏnost uplatnit
svÛj vliv pfii vytváfiení nov˘ch politik a zmûnû politik stávajících. VyjasÀování dopadÛ práva
Spoleãenství a jeho ovlivÀování nebo, chcete-li, lobování vyÏaduje také velké mnoÏství
práce a je nutné, aby tuto práci provádûli odborníci na pfiíslu‰né oblasti. V této oblasti
více neÏ ve v‰ech jin˘ch platí, Ïe se nevyplatí pracovat individuálnû v jednotliv˘ch obcích
a mûstech, ale Ïe je tfieba spolupracovat. Svaz mûst a obcí âeské republiky na národní
úrovni a Rada evropsk˘ch municipalit a regionÛ na úrovni evropské pro tyto úãely pfiedstavují ideální platformy. Jedinû zv˘‰ené zapojení místní orgánÛ do procesu tvorby
evropské politiky a evropského práva bude znamenat zv˘‰enou legitimitu Unie v oãích
komunálních pfiedstavitelÛ mûst a obcí, obecních úfiedníkÛ a v neposlední fiadû samotn˘ch obãanÛ.
82
Literatura
BAÎANTOVSKÁ, Z., VRATI·OVSK¯, K. (2006).
Vzdûlávací programy Evropské unie a âR. Praha: IForum Univerzity Karlovy
CATHERINE, D. (2005). European Water Policy in
the 21st Century. Paris: The European Files.
CENTRE FOR RURAL PENSYLVANIA. (2005). Rural
Development in the EU: Lessons for Pensylvania.
Harrisburg: Centre for Rural Pensylvania.
CEMR. (2005). Local and Regional Structures in
Europe. Brussels: Council of European Municipalities
and Regions.
CEMR. (2006). Save Energy, Save the Climate, Save
Money: Guide for Local and Regional Governments.
Brussels: Council of European Municipalities and
Regions.
COMMITTEE OF REGIONS. (1996). Regional and
Local Governance in the European Union. Brussels:
European Communities.
COMMITTEE OF REGIONS. (2001). The Introduction
of the Euro and its Impact on Local and Regional
Authorities: A Handbook of Good Strategies and
Preparatory Measures. Brussels: European
Communities.
COMMITTEE OF REGIONS. (2002). Territorialer
Zusammenhalt in Europa. Brussels: European
Communities.
EUROPEAN COMMISSION. (1999). Guide to the
Approximation of European Union Environmental
Legislation. Brussels: European Communities.
EUROPEAN COMMISSION. (1999). Guide to the
Transport Acquis. Brussels: European Communities.
EUROPEAN COMMISSION. (1999). Implication of
the EC Legislation at Subnational Level: Experiences
of 15 EU Member States. Brussels: TAIEX Office.
EUROPEAN COMMISSION. (2000). European
Employment and Social Policy: A Policy for People.
Brussels: European Communities.
EUROPEAN COMMISSION. (2000). Glosáfi: Instituce,
politiky a roz‰ifiování Evropské unie. Brussels:
European Communities.
EUROPEAN COMMISSION. (2004). A Europe of
Towns and Cities. Brussels: European Communities.
EUROPEAN COMMISSION. (2004). Smlouva
o pfiistoupení. Brussels: European Communities.
EUROPEAN COMMISSION. (2006). Rok v Evropû:
2005. Brussels: European Communities.
EUROPEAN COMMISSION. (2006). Overview of
Health Policy. Brussels: European Communities.
EUROPEAN PARLIAMENT. (2004). Fact Sheets of the
European Union. Brussels: European Communities
âERNOHORSK¯, J. (eds.). (2002). Pfiíruãka ãlena
zastupitelstva obce. Praha: Vzdûlávací centrum pro
vefiejnou správu.
FAJMON, H. (ed.) (2006). âe‰tí zemûdûlci
a Spoleãná zemûdûlská politika Evropské unie.
Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury.
DE ROOIJ, R. (2002). The Impact of the European
Union on Local Government in the Netherlands.
Routledge Publisher: Journal of European Public
Policy
FEATHERSTONE, K., RADAELLI, C. M. The Politics of
Europeanization. Oxford: Oxford University Press.
DELOIRE, P. (1996). Guide européen du cadre
territorial: Lärt et la maniere d’utiliser l’Union
européene. Collection Réference Europe: Editions
Continent Europe.
GOLDSMITH, M. (2003). Variable Geometry,
Multilevel Governance: European Integration and
Subnational Government in the New Millenium.
Oxford: Oxford University Press.
DEXIA. (2004). Local Finance in the European
Union. Brussels: Dexia
GREMLICA, T. (2002). Pfiehled environmentálního
práva ES, právní úpravy a technick˘ch norem
v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí âR. Praha:
Ministerstvo Ïivotního prostfiedí.
EUROPEAN COMMISSION. (1997). A Europe of
Towns and Cities: A Practical Guide to Towntwinning. Brussels: European Communities.
HARTLEY, T. C. (2004). European Union Law in
a Global Context: Text, Cases and Materials.
Cambrdge: Cambridge University Press.
83
HAVELKOVÁ, B. (2004). Monitorovací zpráva EONET
âeská republika. Praha: Otevfiená spoleãnost.
MZV âR. (2002). Spoleãná zemûdûlská politika EU.
Praha: Ministerstvo zahraniãních vûcí
HENDRIKS, F., VAN STIPDONK, V., TOPS, P. (2005).
Urban-regional Governance in the European Union:
Practices and Prospects. Hague: Elsevier Overheid.
OHMAN, L. (1999). Impact of EU-membership on
Municipalities and Regions.. Baltic Cities Bulletin:
Union of Baltic Cities.
HIX, S. (1999). The Political System of the European
Union. London: Palgrave.
PAJAS, P., ROSSITER, T. (2000). O Evropské unii.
Praha: Ministerstvo zahraniãních vûcí âR.
HOORENS, D. (ed.) (2004). Local Finance in the
Twenty Five Countries of the European Union.
Brussels: Dexia.
PROVAZNÍKOVÁ, R. (ed.) (2004). V˘voj finanãní
situace obcí a mûst v letech 1993 – 2003.
In: Sborník z finanãní konference. Praha: Svaz mûst
a obcí âeské republiky.
JANUSSON, J. (1999). The European Union: A White
Elephant. Baltic Cities Bulletin: Union of Baltic Cities.
JOSEPH ROWNTREE FOUNDATION. (1996).
The Impact of Regional and Local Authorities on EU
Decision-making. York: Local and Central
Government Relations Research.
ROSAMOND, B. (2000). Theories of European
Integration. London: Palgrave
KADEâKA, S., BALÍK, S., B¤E≈, J. (2005). Evropská
unie a va‰e mûsto / obec. Praha: Centrum pro
studium demokracie a kultury.
SAURON, J. L. (1995). L‘application du droit de
l’Union européene en France. Reflexe Europe:
La Documentation Francoise.
KITT, R. (2003). Making Connections in Europe:
How to Lobby the European Union. London:
Local Government International Bureau.
SCHENDELEN. R. (2004). Jak lobovat v Evropské
unie aneb Machiavelli v Bruselu. Praha: Barrister
a Principal
KLASS, C. (2005). Water is Life. Paris:
The European Files.
SHAW, J. (2000). Law of the European Union.
London: Palgrave
LOGON. (1999). The Enlargement of the European
Union: New Challenges for the Local Level. Wien:
Association of Austrian Cities and Towns.
SHAW, J. (2004). Alien Suffrage in the European
Union. Manchester: The Good Society.
LOGON. (2002). Lobbying in Europe: A Challenge
for Local and Regional Governments. Wien:
Association of Austrian Cities and Towns.
LOGON. (2004). LOGON Studies: Innovations in the
Field of Waste Prevention. Wien: Association of
Austrian Cities and Towns.
SCHÖNBÄCK, W. (ed.) (2004). International
Comparison of Water Sectors: Comparison of
Systéme against a Background of European and
Economic Policy. Vienna: Informationen zur
Umweltpolitik.
LOGON. (2005). LOGON Final Guide. Wien:
Association of Austrian Cities and Towns.
SVENSKA KOMMUNFÖRBUNDET A LANDSTINGS
FÖRBUNDET. (2001). Six Years in the EU:
The Consequences for Sweden’s Municipalities,
County Councils and Regions 1995 – 2000.
Stockholm: Ordförrôdet AB
MACHÁLEK, E. (2006). Rozvoj venkova
a zemûdûlství (EAFRD). Praha: Ústav zemûdûlsk˘ch
a potravináfisk˘ch informací.
SZÁJER, J. (2006) A Community of Communities.
In: EPP-ED in the European Parliament. Our Vision
of Europe in 2020. Brussels: Delta Publishing.
MIKULA, P. (2006). Pfiehled zavádûní legislativy EU
do legislativy âR. Praha: ÚZPI.
TIETMEYER, H. (2005). Herausforderung Euro:
Wie es zum Euro kam und was er für Deutschlands
Zukunft bedeutet. München: Hanser.
MMR âR.(2004). PrÛvodce fondy Evropské unie.
Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj.
MMR âR. (2004). Rozvoj územní vefiejné správy
v souvislosti se vstupem âeské republiky do
Evropské unie. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj.
MV âR.(2005). Vefiejná správa v âeské republice.
Praha: Ministerstvo vnitra.
MZE âR, VÚZE, DHV. (2006). Národní strategick˘
plán rozvoje venkova âeské republiky na období
2007 – 2013. Praha: Ministerstvo zemûdûlství.
84
ROGEN-LACAN, D. (2005). Four Gals for
a Successful European Approach to Water
Management. Paris: The European Files.
WALLACE, H., WALLACE, W. (2000). Policy-making in
the European Union. Oxford: Oxford University press.
WELCH, G. (2004). Close to EU: Why Europe
Matters to Local Government. London: Local
Government International Bureau.
Odkazy
Zpravodajství a aktuální informace
Portál o EU EurActiv
EuroNews
Eurosource EUPolitix
EUobserver
European Voice
European Agenda
Evropské noviny
http://www.euractiv.cz/
http://www.euronews.net/
http://www.eupolitix.com/EN/
http://euobserver.com/
http://www.europeanvoice.com
http://www.european-agenda.com
http://www.evropskenoviny.cz/
Dokumenty a informace Evropské unie
Evropská Unie on-line
Oficiální informaãní portál EU
Oficiální informaãní portál âR
Jednotn˘ pfiístup k publikacím EU
http://europa.eu.int/europedirect/about_cs.htm
http://europa.eu/index_cs.htm
http://www.euroskop.cz/
http://bookshop.europa.eu
Elektronické databáze evropského práva
Úfiední vûstník Evropské unie
Návrhy pfiipravovan˘ch norem
Sumáfie evropské legislativy
Informaãní systém Úfiadu vlády
http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm
http://ec.europa.eu/prelex/apcnet.cfm?CL=en
http://www.europarl.europa.eu/oeil
http://www.toad.cor.eu.int/CorSearch.aspx
http://europa.eu.int/scadplus/scad_en.htm
http://wtd.vlada.cz/vrk/eu.htm
Instituce a orgány Evropské unie
Evropská komise
Evropsk˘ parlament
Rada Evropské unie
Zastoupení EK v Praze
Kanceláfi EP v Praze
http://ec.europa.eu/
http://www.europarl.europa.eu/
http://www.consilium.europa.eu/
http://www.evropska-unie.cz/cz/
http://www.evropsky-parlament.cz/
Instituce âeské republiky v Evropské unii
Stálé zastoupení âR pfii EU
http://www.mzv.cz/wwwo/?zu=representation.brussels
Instituce a asociace místních samospráv
Rada evropsk˘ch obcí a regionÛ
Eurocities
Svaz mûst a obcí âeské republiky
http://www.ccre.org
http://www.eurocities.org
http://www.smocr.cz
85
Pfiíloha 1 - Svaz mûst a obcí
âeské republiky (SMO âR)
Co je to Svaz mûst a obcí âeské republiky?
Svaz mûst a obcí âeské republiky je dobrovolnou, nepolitickou a nevládní neziskovou organizací, jejímiÏ ãleny jsou obce a mûsta âeské republiky. Pod pojmem "Svaz" je nutné vidût
pfiedev‰ím starosty, primátory a zastupitele, ktefií se nad rámec starostí o svoji obec vûnují
i obecn˘m problémÛm samosprávy. Kofieny Svazu mÛÏeme najít v fiíjnu roku 1907, kdy se
konal v Kolínû První sjezd mûst Království ãeského. Od té doby byl v˘voj organizace sdruÏující samosprávné obce díky zevním i vnitfiním vlivÛm nûkolikrát pfieru‰en. Ustavující sjezd
novodobého Svazu mûst a obcí âeské republiky se konal poãátkem roku 1990. V souãasné
dobû je ãleny Svazu, kter˘ je zájmov˘m sdruÏením právnick˘ch osob, více neÏ 2400 obcí
a mûst, ve kter˘ch Ïije témûfi 75 % obyvatelstva âeské republiky. Nejvy‰‰ím orgánem Svazu
je Snûm Svazu, ãinnost Svazu kontroluje a fiídí Rada Svazu, která jmenuje Pfiedsednictvo
Svazu povûfiené zaji‰Èováním operativní ãinnosti Svazu. Pfiedsedou Svazu je Oldfiich Vlasák,
europoslanec a b˘val˘ primátor Hradce Králové, kter˘ v roce 2000 nahradil odcházejícího
EvÏena To‰enovského, kter˘ se stal pfiedsedou Asociace krajÛ âeské republiky.
Hlavní poslání Svazu spoãívá v obhajování zájmÛ místních samospráv na národní, evropské
i mezinárodní úrovni. âinnost Svazu se pfiedev‰ím orientuje na oblast legislativy, na ovlivÀování, hodnocení a vyjadfiování se k legislativû národní a evropské a politikám t˘kající se obcí
a mûstsk˘ch samospráv. Svaz mûst a obcí âeské republiky je partnerem jak pro ãeskou vládní
i parlamentní politickou reprezentaci, tak i pro instituce a organizace na evropské úrovni.
Jak˘mi zpÛsoby SMO âR pÛsobí na evropské úrovni?
Aktivity související s evropskou agendou patfií mezi dÛleÏité priority ãinnosti Svazu. Svaz se
v tûchto prioritách zavázal poskytovat obcím informace a poradenství z oblasti Evropské unie
a úãinnû obhajovat zájmy ãesk˘ch samospráv na evropské úrovni. Pfii obhajování zájmÛ ãesk˘ch samospráv Svaz jednak prohlubuje spolupráci s vládou a kraji na úrovni národní, jednak
spolupracuje s partnersk˘mi asociacemi a s institucemi Unie na úrovni evropské.
S národními asociacemi samospráv jin˘ch ãlensk˘ch zemí Svaz spolupracuje jednak v rámci
ãinnosti Rady evropsk˘ch obcí a regionÛ, které je vûnována následující pfiíloha, jednak
pfiímo formou strategick˘ch spojenectví. Pfiíkladem takového spojenectví je spoleãná evropská strategie Svazu mûst a obcí âR a ZdruÏenia obcí a miest Slovenska, která byla obûma
asociacemi pfiijata v lednu 2004. Obû asociace se v ní zavázaly sdílet a vymûÀovat si informace o aktuálních tématech, kter˘mi se zab˘vají instituce EU a které mají dopad na komu86
nální úroveÀ, a koordinovat spoleãn˘ postup a vzájemnû se podporovat pfii prosazování
spoleãn˘ch zájmÛ samospráv âR a SR a jejich sdruÏení vÛãi orgánÛm EU a organizacím
pÛsobícím na evropské úrovni.
Na evropské úrovni je dÛleÏitou institucí,
která zastupuje samosprávy, také V˘bor
regionÛ, kter˘ jako konzultativní orgán
mÛÏe ovlivÀovat v˘slednou podobu legislativních návrhÛ Evropské komise. Od vstupu
âeské republiky do Evropské unie v roce
2004 zde samosprávy âeské republiky
zastupuje dvanáctiãlenná delegace zástupcÛ krajÛ, mûst a obcí. Místní samosprávy
jsou reprezentovány pûti zástupci a pûti
náhradníky, které na základû nominace
Svazu potvrzuje Vláda âeské republiky.
âleny V˘boru regionÛ za na‰e obce
a mûsta jsou Pavel Bém, primátor hlavního
mûsta Prahy, Petr Gandaloviã, primátor
mûsta Ústí nad Labem, Jaroslav Hanák, starosta mûsta Veselí nad Moravou, Helena Lang‰ádlová, starostka obce âerno‰ice, Petr Osvald, zastupitel mûsta PlzeÀ, a TomበÚlehla,
primátor mûsta Zlín. PfiestoÏe kaÏd˘ ãlen delegace jedná a rozhoduje nezávisle na základû svého mandátu voleného zástupce v místních volbách, zástupci obcí a mûst úzce spolupracují se Svazem mûst a obcí a mnozí jsou dokonce aktivní v rÛzn˘ch orgánech Svazu,
coÏ je velmi dÛleÏité pro formování a prosazování stanovisek samospráv za âeskou republiku v této unijní instituci.
Oldfiich Vlasák
s prezidentem âR
Václavem Klausem
Jaké jsou konkrétní kroky SMO âR v oblasti ovlivÀování evropské politiky?
Svaz sleduje novû vznikající legislativu t˘kající se samospráv a politiky Evropské unie a lobuje pfiedev‰ím prostfiednictvím Rady evropsk˘ch obcí a regionÛ nebo pfiímo u institucí Evropské unie. Prostfiednictvím poziãních dokumentÛ vytváfien˘ch na základû konzultace s mûsty
a obcemi se Svaz vyjadfiuje k zásadním legislativním opatfiením nebo politikám EU, jako je
napfi. strukturální politika v programovacím období 2007 – 2013. Konkrétním pfiíkladem
lobování v evropské legislativû je pozice Svazu k návrhu smûrnice k podpofie ãist˘ch silniãních dopravních vozidel. Z návrhu Komise, v˘raznû podporovaného nûkter˘mi poslanci
z frakcí zelen˘ch (ALDE) a socialistÛ (PSE) v Evropském parlamentu, by obcím vypl˘vala
povinnost zavést povinné kvóty ekologick˘ch vozidel (ve v˘‰i 25 % dle Komise, a aÏ 40 %
dle zpravodaje) pfii provozování mûstské hromadné dopravy a nákupu nov˘ch vozidel. Svaz
v této vûci zmobilizoval podporu napfiíã asociacemi z jin˘ch ãlensk˘ch státÛ a prosadil navrÏení nûkolika pozmûÀovacích návrhÛ, které pfiedmûtnou smûrnici v˘raznû modifikují.
Svaz se také zapojuje do mezinárodních projektÛ, které vytváfiejí síÈ partnerÛ a pfiispívají k v˘mûnû informací o evropsk˘ch politikách, o dopadu ãlenství EU a její legislativy na samosprávy. Z tûchto projektÛ jmenovitû uveìme projekt podporovan˘ rakouskou
87
asociací samospráv LOGON, jehoÏ hlavním cílem je v˘mûna zku‰eností a znalostí mûst, obcí
a regionÛ, spojen˘ch s ãlenstvím v EU, kter˘ byl v období pfied vstupem témûfi jedin˘m zdrojem informací o dopadu ãlenství v EU na obce a mûsta. Publikace projektu LOGON, které
Svaz ve spolupráci s Ministerstvem zahraniãních vûcí vydal v ãe‰tinû, poskytují rozbor
evropské legislativy s dopadem na místní
samosprávy, informují o evropsk˘ch institucích a jejich ãinnosti a pfiibliÏují zpÛsoby
lobování národních asociací v EU52.
Zasedání Snûmu
SMO âR ve Îìáru
nad Sázavou
Svaz souãasnû organizuje pro starosty studijní cesty do sídelních mûst evropsk˘ch institucí v Bruselu a ·trasburku, jejichÏ cílem je
získání vlastní zku‰eností s fungováním Unie,
s chodem jejich institucí, s vytváfiením legislativy Spoleãenství a s procesem lobování. Svaz
se rovnûÏ zamûfiuje zejména na to, aby zku‰enosti s budováním samosprávné demokracie v âeské republice mohly vyuÏít i mûsta,
obce i asociace zemí, kde se samosprávná demokracie teprve vytváfií. Organizuje proto studijní pobyty pro delegace zástupcÛ mûst z Ukrajiny, Moldavska, Bosny a Hercegoviny, Palestinské samosprávy ãi zemí b˘valého Sovûtského bloku a ve spolupráci se spoleãností âlovûk
v tísni pofiádá mise na‰ich starostÛ na podporu pro-demokratick˘ch opoziãních politikÛ.
Problematika dopadu ãlenství v Unii na obce a mûsta je diskutována na konferencích
a semináfiích, které Svaz mûst a obcí âeské republiky ve spolupráci se sv˘mi partnery organizuje. Svaz pfiedává informace o fungování Unie prostfiednictvím webov˘ch stránek, mûsíãníku Informaãní servis a tématick˘ch publikací. Pfiíkladem takové publikace je pfiíruãka nazvaná "Vefiejná podpora a vefiejné zakázky po vstupu do EU - prÛvodce pro obce a mûsta", kterou pro Svaz pfiipravila její dcefiinná organizace Mezinárodní poradenské centrum obcí
(MEPCO)53. Velk˘ úspûch zaznamenala také Pfiíruãka ãlena zastupitelstva obce, podporovaná
v rámci projektu Matra nizozemsk˘mi partnery, která byla zdarma poskytnuta v‰em zastupitelÛm zvolen˘m v minul˘ch komunálních volbách54.
Více informací o evropské a zahraniãní ãinnosti Svazu jsou k dispozici na webov˘ch
stránkách Svazu http://www.smocr.cz nebo pfiímo v kanceláfii Svazu mûst a obcí âR.
Kontakt:
Svaz mûst a obcí âeské republiky
Kongresové centrum Praha
5. kvûtna 1640/65
140 21 Praha 4
Tel:
Fax:
E-mail:
Web:
+420 234 709 711/717
+420 234 709 786
[email protected]
http://www.smocr.cz
52 V˘stupy projektu LOGON jsou prezentovány na webové stránce http://www.ceec-logon.net/.
53 Elektronická verse pfiíruãky je dostupná na stránkách http://www.mepco.cz/index.php?pg=sluzby2.htm.
54 Elektronická verse pfiíruãky je dostupná na stránkách http://www.vcvscr.cz/projekty/prirucka.htm.
88
Pfiíloha 2 - Rada evropsk˘ch
obcí a regionÛ (CEMR)
Co je to Rada evropsk˘ch obcí a regionÛ?
Rada evropsk˘ch obcí a regionÛ je evropská organizace, která zastupuje zájmy evropsk˘ch obcí a regionÛ. Rada evropsk˘ch obcí byla zaloÏena v Îenevû v roce 1951 skupinou evropsk˘ch starostÛ. Pozdûji se tato organizace otevfiela regionÛm a stala se Radou
evropsk˘ch obcí a regionÛ. Dnes je nejvût‰í organizací místních a regionálních samospráv v Evropû; její ãlenové
jsou národní asociace mûst, obcí a regionÛ
z více neÏ 30 státÛ. Dohromady tyto asociace reprezentují více neÏ 100 000 místních a regionálních vlád. CEMR vytváfií jedineãnou platformu, kde místní a regionální
samosprávy mají moÏnost ovlivÀovat
evropské politiky, vznikající legislativu
a budoucnost Evropy. Je to zároveÀ diskusní forum, na kterém se diskutují evropské otázky dÛleÏité pro samosprávy. Jednotlivé národní asociace místních a regionálních samospráv se prostfiednictvím
sv˘ch zástupcÛ úãastní práce této organizace. Jejím nejvy‰‰ím orgánem je Rada delegátÛ, která volí ãleny do Politického v˘boru.
Politick˘ v˘bor urãuje hlavní smûry politiky a ãinnosti CEMR, volí jejího pfiedsedu, místopfiedsedu a ostatní pfiedstavitele, jmenuje V˘konn˘ v˘bor. Pfiedsedou Rady je starosta
Vídnû a pfiední rakousk˘ politik Michael Häupl, kter˘ nahradil odcházejícího Valéry Giscarda d’Estainga, b˘valého francouzského prezidenta a pfiedsedu Konventu.
Oldfiich Vlasák
s pfiedsedou Konventu
Valéry Giscard
d'Estaingem
V rámci CEMRu aktivnû pracuje Svaz mûst a obcí âeské republiky, jejímÏ je dlouholet˘m aktivním ãlenem. Dokladem toho, Ïe Svaz mûst a obcí âeské republiky je
v CEMRu respektovan˘m ãlenem a partnerem je fakt, Ïe jeho pfiedseda Oldfiich Vlasák je v˘konn˘m pfiedsedou této organizace. Dal‰í zástupci Svazu se pravidelnû
úãastní jednání jejích vrcholn˘ch orgánÛ, komisí a akcí. âlenové v Radû delegátÛ
CEMRu jsou vedle pfiedsedy Svazu, Jana Fischerová, starostka Havlíãkova Brodu, Jan
Mrázek, námûstek primátora Opavy, TomበÚlehla, primátor Zlína, a Jifií Bytel, starosta Velké Hleìsebe, kter˘ je souãasnû místopfiedsedou Fóra udrÏitelného rozvoje
CEMRu. CEMR Svazu mûst a obcí poskytuje uÏiteãné informace o novû projednáva89
n˘ch politikách a legislativû t˘kající se samospráv, které Svaz vyuÏívá pro svou lobovací ãinnost na národní i evropské úrovni a vytváfiení stanovisek v jednotliv˘ch oblastech. Svaz naopak dodává konkrétní informace o dopadu legislativy na ãeské obce
a zapojuje se do lobovacích aktivit Rady.
Skuteãnost, Ïe na‰e obce a mûsta
nejsou odkázána v informacích o unijní
problematice na národní vlády, jim
umoÏÀuje vést reáln˘ dialog o komunální problematice.
Jak˘mi zpÛsoby CEMR pÛsobí na
evropské úrovni?
Delegáti na
zasedání CEMRu
v Innsbrucku
Cílem ãinnosti CEMRu je ovlivÀovat evropskou politiku a legislativu od poãátku jejího
vzniku aÏ ke koneãnému pfiijetí a uplatnûní. Aktivity CEMRu podporují integraci Evropy prostfiednictvím vût‰í spolupráce samospráv zaloÏené na demokracii a místních
a regionálních samosprávách. K dosaÏení tohoto cíle se CEMR snaÏí formovat a ovlivÀovat budoucnost Evropy zv˘‰ením pfiínosu samospráv, ovlivÀovat evropské politiky
a legislativu, vymûÀovat zku‰enosti mezi místními samosprávami a spolupracovat
s ostatními partnery na celém svûtû.
Vlastní expertní ãinnost CEMRu se odehrává v jednotliv˘ch pracovních skupinách,
jejímiÏ ãleny jsou volení zástupci i úfiedníci ãlensk˘ch národních asociacích. Práce
v komisích jim umoÏÀuje vymûÀovat si zku‰enosti, jednat se zástupci Evropské komise
o technick˘ch záleÏitostech a vytváfiet spoleãné poziãní dokumenty. Oblasti, kter˘mi se
pracovní skupiny zab˘vají, jsou zamûstnanost a sociální politika, vefiejné sluÏby a vefiejné zakázky, kohezní politika, Ïivotní prostfiedí, doprava, energetika, informaãní spoleãnost
a eGovernment, partnerská spolupráce mûst (town-twinning), dobrá vefiejná správa
a rovné pfiíleÏitosti muÏÛ a Ïen. Dále existují pracovní skupiny vûnující se spolupráci specifick˘ch regionÛ (Stfiedomofií, severo-jiÏní spolupráce, apod.).
Jaké jsou konkrétní kroky CEMR v oblasti ovlivÀování evropské politiky?
Jak jiÏ bylo zmínûno CEMR hraje dÛleÏitou roli v obhajování zájmÛ samospráv na úrovni Evropské unie. Peãlivû sleduje novû vznikající politiky a legislativu, které se snaÏí
ovlivÀovat jiÏ od samého zaãátku jejich vzniku aÏ po její schválení nejvy‰‰ími orgány EU.
CEMR oficiálnû reaguje na návrhy nafiízení, smûrnic a dal‰ích legislativních aktÛ EU jednak prostfiednictvím poziãních dokumentÛ, které jsou vytváfieny na základû anal˘z a ‰iroké diskuse mezi ãlensk˘mi národními asociacemi, jednak prostfiednictvím úãasti zástupcÛ CEMRu na strukturovaném dialogu s pfiedstaviteli Evropské komise. Samozfiejmû, Ïe
lobistická práce se odehrává i neformálnû skrze neoficiální setkání se zástupci Evropské
komise, Evropského parlamentu a Rady ministrÛ Evropské unie. Konkrétní pfiíklad, co se
90
podafiilo díky CEMRu prosadit, je lobování ve ve vûci sdûlení Evropské komise interpretující pfiípad Altmark v oblasti státní pomoci a kompenzace vefiejn˘ch sluÏeb. CEMR
úspû‰nû obhájil v˘jimku orgánÛ samosprávy v povinnosti oznámit roãní platbu pod
30 milionÛ Euro Evropské komisi.
CEMR také za‰tiÈuje projekty, které jsou zamûfieny na v˘mûnu zku‰eností z oblastí
evropsk˘ch politik. Pfiíkladem projektu, kde byl CEMR vedoucím partnerem, je projekt
zamûfien˘ na téma rovn˘ch pfiíleÏitostí, z nûhoÏ vze‰la Evropská charta o rovném zapojení muÏÛ a Ïen na místní úrovni, která byla prvnû pfiedstavena v kvûtnu 2006 na Generálním snûmu mûst a obcí v Innsbrucku.
Aby ãinnost CEMRu a jejích ãlensk˘ch asociací v oblasti obhajování zájmÛ samospráv
byla efektivnûj‰í, bylo rozhodnuto zaloÏit v Bruselu pod hlaviãkou CEMRu Spoleãn˘
dÛm samospráv, kde by se shromáÏdila zastoupení ãlensk˘ch národních asociací. My‰lenka sjednotit síly samospráv, lépe koordinovat postupy v oblasti lobování, zlep‰it
komunikaci mezi asociacemi, dosáhnout vût‰ích úspûchÛ v prosazování názorÛ samospráv a zároveÀ sníÏit náklady, které s sebou provoz kaÏdého jednotlivého zastoupení
nese, byla úspû‰ná a od ledna 2007 Spoleãn˘ dÛm samospráv zahájí svou ãinnost55.
Lze konstatovat, Ïe díky CEMRu je postavení samospráv v rámci Unie i celé Evropy mnohem silnûj‰í, samosprávy jsou respektovan˘m partnerem, kter˘ má co fiíci k budoucnosti
Evropy, a bez jehoÏ úãasti nelze pfiijímat rozhodnutí t˘kající se samospráv.
Kontakt:
Conseil des Communes et Régions d’Europe
22 Rue d'Arlon
1050 Bruxelles
Belgie
Tel : + 32 2 511 74 77
Fax : + 32 2 511 09 49
E-mail : [email protected]
Web : http://www.ccre.org
55 V rámci Evropského domu samospráv bude mít svou kanceláfi také Svaz mûst a obcí âeské republiky spoleãnû
se slovenskou asociací ZMOS. Své kanceláfie bude mít v tomto sídle také spoleãnost Eurocities, která sdruÏuje
zájmy pfiedních evropsk˘ch mûst.
91
Pfiíloha 3 – Zku‰enosti
z mûst a obcí
Bûlá pod Bezdûzem
Evropská unie a spolupráce s okolními obcemi
Mgr. D. Vernerová
Starostka
Bûlá pod Bezdûzem mûla jako vût‰ina mûst a obcí po roce 1990 velice zchátralou, spí‰e
neexistující infrastrukturu. Chybûla kanalizaãní sít, bylo tfieba investovat do moÏnosti ekologického vytápûní, byla zanedbaná elektrifikace. Finanãní dotací ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí se podafiilo vystavût ãást kanalizace, plynofikaci provádûlo mûsto z vlastních finanãních zdrojÛ, nemalé pfiíspûvky ‰ly do roz‰ífiení elektrifikace. Povinnost odkanalizování sídel do roku 2 010 s poãtem nad 2000 obyvatel, ke které se âeská republika zavázala Evropské unii v pfiístupové smlouvû, vedla Bûlou pod Bezdûzem a dal‰í
mûsta (Benátky nad Jizerou, Mladou Boleslav, Bakov nad Jizerou) k rozhodnutí vytvofiit
spolu s Vak a.s., Mladá Boleslav spoleãn˘ projekt „Odkanalizování Dolního Pojizefií". Projekt, jehoÏ celkov˘ objem je více neÏ 650 mil. Kã se ucházel o finanãní prostfiedky. Zpracováním dotace a projektovou pfiípravou se zab˘val t˘m schopn˘ch lidí, aÈ jiÏ pracovníkÛ spoleãnosti Vak a.s., ãi specializovaná firma. V˘sledkem bylo postoupení Ïádosti do
uωího v˘bûru a poãátkem leto‰ního roku pfiiznání dotace. Její ãerpání pobûÏí v letech
2006-2008. Dotace znamená bezpochyby obrovsk˘ pfiínos ve financování rozsáhlé ekologické stavby. Realizace sama i pfies znaãné dotaãní prostfiedky je v‰ak v˘znamn˘m
zásahem do hospodafiení mûsta. Dofinancování z vlastních zdrojÛ ãiní pro Bûlou pod
Bezdûzem 22 mil. Kã. Zabezpeãení tûchto financí bude mûsto fie‰it komerãním úvûrem.
Vûfiím, Ïe spousta odvedené práce nad pfiípravou projektu, argumentace její potfiebnosti v Bruselu a realizaãní práce bude zúroãena zkvalitnûním Ïivotního prostfiedí. Bûlá pod
Bezdûzem je také turistick˘m letoviskem leÏícím na rozhraní Stfiedoãeského a Libereckého kraje. Královsk˘ hrad Bezdûz, kter˘ mûsto nese v názvu jiÏ leÏí na rozdíl od mûsta
v jiném – Libereckém kraji. Turistu ale tato fakta nezajímají. Za úãelem rozvoje cestovního ruchu bylo mûsto v nedávné minulosti zakládajícím ãlenem dvou pfies hranice kraje
sahajících svazkÛ obcí – Podralska a Máchova kraje. Úãast v Podralsku umoÏÀuje i Bûlé
pod Bezdûzem rozvíjet pfieshraniãní spolupráci s nûmeck˘mi partnery. V minulosti se
podafiilo svazku získat finanãní prostfiedky v rámci Sapardu na propagaãní materiály.
V souãasné dobû svazek ãerpá a má podáno nûkolik dal‰ích projektÛ v programu
INTEREG III A. PfiestoÏe se jedná o „mûkké projekty" jsou jejich v˘stupy lokalitû pfiíno-
92
sem. Jeden z nich nese název „Evropská turistická trasa" a bude nabízet zahraniãním
turistÛm sedmidenní turistické pobyty v Podralsku. Na základû projektu probíhá setkávání a v˘mûna zku‰eností pracovníkÛ informaãních stfiedisek. Finanãní prostfiedky na realizaci putovní v˘stavy o Podralsku na
nûmecké stranû a o Îitavsk˘ch horách
v âesku umoÏní vzájemnû prezentovat zajímavé lokality a nalákat turisty k nám do
âeské republiky. Na‰e zku‰enost ukazuje,
Ïe pro získávání finanãních prostfiedkÛ
a zpracování jednotliv˘ch Ïádostí je ve
svazku dÛleÏité mít na tuto ãinnost schopného pracovníka. Je vhodné, pokud se i na
jeho ãinnost podafií získat grant. Jedna vûc
b˘vá ve svazku obcí obtíÏná. Je jí potfieba
finanãních prostfiedkÛ na pfiedfinancování
akcí. Svazek nedisponuje vût‰inou potfiebn˘m finanãním obnosem. A tak cesta
k zabezpeãení financí vede buì nav˘‰en˘m vkladem od ãlensk˘ch obcí, to je
nûkdy s ohledem na nízké rozpoãty men‰ích obcí problematické. Jindy na sebe pfiedfinancování vezme vût‰í obec nebo mûsto. Starosta takového mûsta mívá problémy pfii
projednávání pÛjãky tûchto financí do svazku se zdÛvodÀováním pfied sv˘mi zastupiteli.
Svazek obcí Podralsko je jedním z úspû‰n˘ch lokalit, na jehoÏ území vznikla v rámci
LEADER+ akãní skupina LAG a v roce 2005 se do oblasti podafiilo získat dotaci dosahující 17 mil. Kã.
Mgr. Daniela Vernerová
Starostka
Brno
Mûsto pfiipravené reagovat na v˘zvy k ãerpání evropsk˘ch
prostfiedkÛ
Mûsto Brno je souãástí ‰ir‰ího sídelního systému v rámci Evropy, âeské republiky a Jihomoravského kraje. V evropském, národním a regionálním prostoru si mûsto vytváfií fiadu politick˘ch, ekonomick˘ch a spoleãensko-kulturních vazeb, které ovlivÀují jeho v˘znam vÛãi ostatním sídlÛm. V evropském kontextu je Brno se sv˘mi 367 000 obyvateli reprezentantem
mûst vy‰‰í stfiední velikosti. Brno patfií k euroregionu Centrope, kter˘ otevírá prostor pro spolupráci mûst zaloÏenou na historick˘ch tradicích a vzájemné koordinaci mûstsk˘ch politik.
Kromû zmínûného regionu Centrope udrÏuje mûsto Brno Ïivé kooperaãní vazby se sv˘mi
Richard Svoboda
Primátor
93
partnersk˘mi mûsty, kter˘ch je v souãasné dobû jedenáct. Po vstupu do Evropské unie
mûsto Brno zatím nepocítilo pfievratné zmûny. Pfied vstupem do západoevropsk˘ch struktur
se ãasto spekulovalo o v˘razném nárÛstu cen nemovitostí a potravin, av‰ak tyto obavy se
ukázaly jako liché, stejnû jako obavy z rÛstu
nezamûstnanosti. Nenastal ani obávan˘ hromadn˘ pfiíliv migrantÛ z tfietích zemí. Za
v˘zvu lze povaÏovat moÏnost volného pohybu osob, zboÏí a kapitálu, která v‰ak ãasto
naráÏí na neochotu „star˘ch" ãlensk˘ch zemí
otevfiít své trhy. âlenstvím âeské republiky
v EU získalo mûsto Brno pfiíleÏitost zapojit se
do vytváfiení pfiízniv˘ch ekonomick˘ch i technick˘ch podmínek pro rozvoj podnikání,
moÏnost zv˘‰ení prestiÏe mûsta na poli vûdy
a v˘zkumu a získání kvalitativní rovnocennosti v celoevropském kontextu.
Dále se otevfiela moÏnost financování rozvojov˘ch projektÛ z evropsk˘ch strukturálních fondÛ. Nicménû, právû tato skuteãnost ukázala na nepfiipravenost vefiejného i soukromého sektoru efektivnû vyuÏívat „evropské"
finanãní prostfiedky. I pfies tento fakt jsou jihomorav‰tí podnikatelé v âeské republice nejúspû‰nûj‰í: v roce 2005 dokázali z programÛ Evropské unie získat více neÏ 580 miliónÛ
korun. EU tak podpofiila pfies 590 mal˘ch a stfiedních podnikatelÛ, fyzicky ale doposud byla
vyplacena jen ãást penûz, protoÏe projekty se stále realizují a finanãní dotace ze strukturálních fondÛ bude k dispozici aÏ po koneãném zúãtování (Brno Business, jaro 2006).
Ve zkráceném programovacím období 2004–2006 se projevil z národní úrovnû sloÏitû
nastaven˘ mechanismus ãerpání, pln˘ nadbyteãn˘ch administrativních poÏadavkÛ a rÛzn˘ch omezení. Nutno podotknout, Ïe ani mûsto Brno nebylo dostateãnû pfiipraveno získávat finanãní prostfiedky pro své rozvojové zámûry. Nov˘ implementaãní systém se totiÏ
v˘znamnû odli‰oval od období pfiedvstupního, ve kterém Brno získalo znaãn˘ objem
finanãních prostfiedkÛ. ProtoÏe si v‰ak v Brnû uvûdomujeme jedineãnou pfiíleÏitost financování rozvojov˘ch projektÛ v letech v novém programovacím období politiky soudrÏnosti 2007–2013, osobnû jsem se zapojil jako zástupce Svazu mûst a obcí âR do pfiípravy
programov˘ch dokumentÛ. Odborní pracovníci Magistrátu mûsta Brna se podílejí na tvorbû a pfiipomínkování v‰ech dÛleÏit˘ch národních programov˘ch dokumentÛ. Mûsto Brno
je také klíãov˘m partnerem pfii tvorbû strategick˘ch dokumentÛ v Jihomoravském kraji pro
nové období 2007–2013. Odborníci z brnûnského magistrátu, ktefií se podílejí na pfiipomínkování programov˘ch dokumentÛ, vyuÏijí získané zku‰enosti jako projektoví manaÏefii
pfii realizaci projektÛ. Lze tedy konstatovat, Ïe vedení mûsta Brna vzhlíÏí k novému programovacímu období s velk˘m oãekáváním. Já osobnû jsem pfiesvûdãen, Ïe v souãasné
dobû jsme velmi dobfie pfiipraveni reagovat na v˘zvy k ãerpání finanãních prostfiedkÛ.
Richard Svoboda
Primátor
94
Hluboká nad Vltavou
Na‰e malé mûsteãko v Evropské Unii
Tak jako v‰ichni ostatní jsme ke konci devadesát˘ch let samozfiejmû vûdûli, Ïe se vstup
do EU nezadrÏitelnû blíÏí. Mûstská rada jiÏ v devadesát˘ch letech vytvofiila expertní skupinu (tedy mûstská rada plus nûkolik dal‰ích v˘teãníkÛ), která mûla za úkol fie‰it, jak vyuÏít vstupu do EU pro na‰e mûsteãko.
TomበJirsa
Starosta a senátor
ZvaÏovalo se v‰echno moÏné, vãetnû inzerce v EU státech „nav‰tivte nበzámek", otevfiení trhÛ pro na‰e v˘robce, odliv na‰ich kuchafiÛ (nejÏádanûj‰í profese) do zahraniãí, role
na‰eho mûsteãka v evropském obchodu a podobnû. Pragmaticky jsme nakonec vyhodnotili v‰echny návrhy jako blbosti a zÛstal jedin˘: ãerpat peníze z evropsk˘ch fondÛ.
Nabízí-li nûkdo peníze, tak proã si je nevzít.
Za pomoci praÏské vysoké ‰koly a za pomoci soukrom˘ch poradensk˘ch firem na‰e expertní skupina vypracovala seznam moÏn˘ch investic, strategick˘ plán,
finanãní plán apod. Do toho nám pfii‰ly povodnû, ale to
uÏ jsme byli pfiipraveni a tak jsme ãerpali. Nejprve vodu
a potom peníze.
Dnes máme zpracovánu projektovou dokumentaci na
stavbu Relaxaãního a rehabilitaãního centra (200 mil.
Kã), rekonstrukci s˘pky na vysokou ‰kolu (80 mil. Kã) ãi
revitalizaci centra mûsta (odstranûní ‰karedého nákupního stfiediska z námûstí). Úspû‰nû jsme pro‰li v‰emi
ministersk˘mi kontrolami a ãekáme na rok 2007, kdy
budou pr‰et peníze.
Máme také na pamûti, jakou podporu nám dávala celá devadesátá léta na‰e partnerská
mûsta z Nûmecka, ·v˘carska nebo Rakouska. Ne snad finanãní podporu (i kdyÏ jsme od
nich také asi milion dostali), ale morální. Skuteãnost, Ïe jsme v tûch zemích mohli zadarmo pob˘vat, Ïe tam mohli jezdit na‰e dûti na studijní pobyty, nበpûveck˘ sbor na
vystoupení, na‰i tenisté na hru a tak. A také jsme mohli na vlastní oãi vidût, jak to v té
Evropské Unii funguje. Od roku 2000 jsme hledali partnerské mûsto v b˘valé Jugoslávii
ãi v postsovûtsk˘ch zemích (kdyÏ uÏ jsme v klubu bohat˘ch, mûli bychom se rozdûlit).
Pfied dvûma lety jsme se dohodli s mal˘m a dostateãnû chud˘m (aby na‰e pomoc byla
vidût) mûsteãkem Bela Crkva (za Rakouska Uherska Weisskirchen) na rumunsko srbsk˘ch hranicích. JiÏ jste zapomnûli, jak je pro neãlenské zemû komplikované jezdit po
Evropû? Aby k nám z Bele Crkve mohli pfiijet, potfiebují 3 víza (maìarské, slovenské
nebo rakouské a ãeské). Nicménû, jejich pfiedstavitelé k nám jezdí, studenti z Bele Crkve
95
studují na na‰em mezinárodním gymnaziu a pfií‰tí t˘den jedu do Bûlehradu podepisovat smlouvu unijního programu EXCHANGE mezi na‰ím mûsteãkem a Belou Crkvou. My
pfiispûjeme 10% a EU dodá dal‰ích devadesát. A na co? âtûte znovu od druhého
odstavce.
TomበJirsa
Starosta a senátor
Hradec Králové
Dva roky po vstupu do Evropské unie
Ing. Otakar Diví‰ek
Primátor mûsta
Vstup do Evropské unie pfied témûfi 2 lety znamenal pro na‰í zemi ãlenství v klubu zemí,
které pro‰ly v˘raznû odli‰n˘m politick˘m, ekonomick˘m i historick˘m v˘vojem, které mají
odli‰né zku‰enosti se sv˘mi „sousedy" i rÛzné strategické a národní zájmy. Domnívám se,
Ïe pro âeskou republiku znamená dne‰ní plnohodnotné zapojení, v „roz‰ífiené Evropské
unii", participaci na projektu, jehoÏ poãátky pfied lety mûly velk˘ smysl právû na základû jasnû
definovan˘m prioritám. Dnes v‰ak jde spí‰e o projekt „sjednocení, integrace a ústavy", kter˘
díky své mnohovrstevnatosti, sloÏitosti, a tisícÛm oblastí, které chce EU fiídit, bohuÏel postrádá svÛj hlub‰í smysl a ztrácí se ve stovkách „evropsk˘ch" úfiadÛ, smûrnic a nafiízení.
Obce a mûsta mají moÏnost ãerpat finanãní prostfiedky z rÛzn˘ch fondÛ, úãastnit se fiady
nov˘ch projektÛ, poznávat své sousedy, navazovat rovnocenná partnerství. Kdo by si to
pfied dvaceti lety, v období obãanské nesvobody, v období, kdy neexistovala moÏnost
svobodn˘ch a demokratick˘ch voleb a podílení obãanÛ na samosprávném fiízení mûst
a obcí, pfiedstavil? Je samozfiejmû prospû‰né, poznávat praktické fungování politik zemí,
které pro‰ly dlouh˘m demokratick˘m v˘vojem a ãásteãnû se také podílet na‰imi volen˘mi zástupci na spoleãn˘ch aktivitách v evropském prostoru. Jsme rádi, kdyÏ „EU" pfiispûje napfiíklad na v˘stavbu nádraÏí, dálnice nebo nákladné kfiiÏovatky. Na druhou stranu, jde- li o dotace pro sousední mûsto na v˘stavbu spalovny, která negativnû ovlivní Ïivotní prostfiedí na‰eho mûsta a okolí na desítky let, pak se nám to nelíbí. Navíc s byrokracií, která
je kolem financování spojena, se bojuje tûÏce. A nezapomínejme na to, odkud tyto prostfiedky pochází, a Ïe do Unie odvádíme nemalé peníze.
Jsem pfiesvûdãen, Ïe snaha ãlensk˘ch zemí o vzájemné postupy, projekty pomoci, spoleãné programy rozvoje a partnerství, má velk˘ smysl. Mohly by se v‰ak odehrávat v tûch
oblastech, které nás skuteãnû vzájemnû spojují tfieba s obãany Nûmecka, ·panûlska,
Polska nebo Litvy. Je to zejména voln˘ pohyb osob, zboÏí a kapitálu, nebo i spolupráce
v oblasti informaãních technologií. Spolupráce v tûchto oblastech je to, co lidem pfiiná‰í
konkrétní prospûch, co je sjednocuje, dlouhodobû buduje a posiluje vzájemné i pfieshraniãní vazby. Tím základním impulsem rozvoje obcí, mûst i státÛ, vÏdy byl a je svo-
96
bodn˘ obchod. To dokládají tisíce let lidské historie. Vazba evropsk˘ch politikÛ a úfiedníkÛ z desítek zemí na konkrétní záleÏitosti a Ïivot na‰ich obcí je v‰ak nulová. Proã by tedy
mûli mít zájem o harmonick˘ rozvoj na‰í krajiny, na‰eho zemûdûlství, na‰e úspûchy
v hospodáfiství?
Pro mûsto Hradec Králové, pro vefiejnost a obãany
mûsta, pfiinesl vstup do EU jak klady v podobû finanãních tokÛ, jednodu‰‰ího vycestování obãanÛ do zahraniãí, moÏnost práce v cizinû, tak i mnoho nov˘ch povinností. Jedná se napfiíklad o oblast podnikaní, nutnost
nového zafiízení a provozu nûkter˘ch podnikÛ
a v neposlední fiadû o stále se mûnící legislativu dot˘kající se zejména mûst a obcí. V této souvislosti mohu
konkrétnû zmínit zmûny v oblasti vodárenství, dopady
do v˘bûrov˘ch fiízení, nebo i vybavení dûtsk˘ch hfii‰È
podle norem EU. Tyto dopady znamenají zátûÏ v podobû penûÏních nákladÛ a obûtovaného ãasu na zvládnutí související administrativy. Hradec Králové také vyuÏil pfiíleÏitostí, které ãlenství v EU nabízí. Uspûli jsme v Ïádostech finaãncí prostfiedky
z fondÛ EU pro následující projekty: Terminál hromadné dopravy; 1. etapa rekonstrukce
Zemûdûlské ulice; Zkvalitnûní procesu komunitního plánování sociálních sluÏeb. Poskytovatelem dotací je program SROP a národní program PHARE 2003 – II. ãást. Máme
také pfiislíbeno financování projektu s názvem Systém vzájemné propagace atraktivit
turistické oblasti Hradecko. Jedná o dotace ve v˘‰i cca 75 milionÛ Kã. Zapojili jsme se
i do mezinárodní spolupráce v programu EU - EXCHANGE, zamûfieném na pfiedvstupní
pomoc EU Srbsku a âerné hofie, zde se na‰e mûsto prakticky podílí na konkrétních projektech s mûstem Veliko Gradiste.
Jsem pfiesvûdãen, Ïe rÛzné komplikace a tûÏkosti zvládneme, jsem dokonce optimista a vûfiím,
Ïe EU bude ãasem nucena k hlub‰í transformaci sv˘ch institucí a vût‰ímu pfiiblíÏení se obãanÛm
a jejich skuteãn˘m potfiebám. EU pro nás v‰echny, pro komunální, regionální politiky, i samotné obãany, pfiedstavuje urãitou v˘zvu. ZáleÏí jiÏ jen na nás, jak se k ní postavíme.
Ing. Otakar Diví‰ek
Primátor mûsta
97
Písek
VyuÏitá pfiíleÏitost ãlenství v Evropské unii
JUDr. Lubo‰ PrÛ‰a
Starosta
Mûsto Písek vyuÏilo ‰ance získat finanãní prostfiedky ze strukturálních fondÛ Evropské
unie a uspûlo s projektem „Regenerace promenády u kamenného mostu v Písku". Pro
mûsto je pfiíspûvek 125 milionÛ Kã z Evropsk˘ch fondÛ z celkov˘ch nákladÛ projektu,
které ãiní 167 milionÛ Kã, v˘znamnou pomocí.
Dotace z EU je pro tak pro mûsto pfiíleÏitostí dokonãit v krátké dobû (tfií let) regeneraci
turisticky exponovaného prostoru ãásti historického centra mûsta, vytvofiit 19 nov˘ch pracovních míst a roz‰ífiit nabídku infrastruktury cestovního ruchu pro mûsto, region i jeho
náv‰tûvníky. Jedná se o nejvût‰í dotaci, kterou se mûstu Písek podafiilo v posledních
letech získat. Realizace projektu jiÏ byla zahájena, ukonãen bude v roce 2007. A co
z nûho bude mít vefiejnost? Lidé se budou moci procházet po novû zrekonstruovan˘ch
gotick˘ch parkánech u Putimské brány, kde bude zároveÀ vytvofien prostor pro letní divadelní scénu. Novû opravíme nádvofií u sladovny i samotnou sladovnu. Ve sladovnû zfiídíme interaktivní muzeum ilustrací pro dûti a mládeÏ, vãetnû památníku pana Radka
Pilafie. Centrum ilustrace Písek poskytne také komorní prostor pro divadelní pfiedstavení,
koncerty a v˘tvarné dílny a v neposlední fiadû nabídne i dvorní pfiedzahrádku restaurace
San Marco. Projekt nám také pomÛÏe
vypofiádat se s následky povodní opravou
promenády mezi kamenn˘m mostem
a mûstskou elektrárnou, vãetnû rekonstrukce pravobfieÏního kanalizaãního sbûraãe. Promenáda souãasnû zlep‰í pfiístup
k elektrárnû, sladovnû a pfiiléhajícím provozovnám.
Na‰e zku‰enost jasnû ukazuje, Ïe pokud
chce mûsto získat prostfiedky z Evropské
unie musí poãítat se znaãnou ãasovou
i finanãní investicí. Velmi zatûÏující bylo
navíc pot˘kat se s nedostatkem potfiebn˘ch informací a zejména zku‰eností, jichÏ
se nedostává nikomu ze zúãastnûn˘ch
stran, fiídícímu orgánu, hodnotícím komisím ani ÏadatelÛm.¤ada dokumentÛ, jeÏ mûla
vést zpracovatele Ïádosti ke správnému nastavení pfiedkládaného projektu, byla v prÛbûhu pfiípravného procesu mûnûna, zpfiesÀována a nebylo zfiejmé, která z verzí dokumentu platí, nebo bude platit v okamÏiku podání Ïádosti. Zpracovatelé Ïádostí tak byli
nepfiimûfienû „neurotizovaní" nejistotou, zda v˘sledek jejich nûkolikamûsíãní práce
nebude v koneãném v˘stupu degradován do kategorie projektÛ nezpÛsobil˘ch k podá-
98
ní v rámci vyhlá‰ené v˘zvy. Dal‰í problémy nám ãinil zdlouhav˘ proces hodnocení pfiedloÏen˘ch projektÛ, kter˘ mÛÏe zásadním zpÛsobem ovlivnit ãasov˘ harmonogram realizace projektu nastaven˘ v Ïádosti. Mûsto Písek spolu s dal‰ími Ïadateli ãekalo na rozhodnutí více jak 5 mûsícÛ a tomuto je‰tû pfiedcházel v˘bûr projektÛ na úrovni krajÛ
zaãátkem druhé poloviny roku 2004.
Nauãili jsme se také, Ïe se pfii pfiípravû projektu nevyplácí pfieceÀovat své schopnosti
rozumût komplikovan˘m dokumentÛm, které se váÏí se k pfiípravû Ïádosti o projekt do
strukturálních fondÛ. Mûsto Písek proto opakovanû vyuÏilo moÏnosti konzultovat projekt
v jeho pfiípravné fázi s odborníky. V na‰em pfiípadû se jednalo o sekretariát regionální
rady a fiídící orgán SROP.
JUDr. Lubo‰ PrÛ‰a
Starosta
PlzeÀ
âerpání strukturálních fondÛ Evropské Unie
PlzeÀ za uplynulé tfii roky získala z evropsk˘ch fondÛ více neÏ 1,5 mld. Kã zejména na
infrastrukturní projekty a vûdeckotechnick˘ park. V souãasné dobû pfiipravujeme podklady k Ïádosti na spoleãn˘ projekt dvanácti obcí PlzeÀského kraje v celkovém objemu
1,7 mld. Kã. Takového úspûchu by nebylo moÏné dosáhnout, kdybychom se oblasti ãerpání evropsk˘ch zdrojÛ nevûnovali jiÏ od roku 1998 s podporou ãlenÛ Zastupitelstva
mûsta Plznû napfiíã politick˘m spektrem. Dnes máme pro tuto oblast t˘m odborníkÛ
zab˘vajících se pouze dotacemi. Jejich úkolem je monitoring dotaãních pfiíleÏitostí, fiízení
projektÛ pfiípravy Ïádostí o jednotlivé dotace, kontrola a metodická pomoc pfii jejich ãerpání.
Ing. Miroslav Kalous
Primátor
V letech 2007 – 2013 bude pro âeskou republiku pfiipraveno k ãerpání z Evropské unie
roãnû pfiibliÏnû 93 mld. Kã. Otázkou ale zÛstává, jaká je ve skuteãnosti absorpãní kapacita na‰eho státu a jak jsou nastaveny priority v jednotliv˘ch oblastech. Zcela nepochybné je posílení oblasti inovací, vzdûlání, vûdy a v˘zkumu. To jsou cesty ke zvy‰ování
konkurenceschopnosti regionÛ i jednotliv˘ch obcí. Nicménû nelze zapomínat na dosud
nefie‰ené a spí‰e narÛstající problémy pfiirozen˘ch regionálních center - velk˘ch mûst.
Pfiíkladem oblasti na kterou se nesmí zapomenout je mûstská hromadná doprava, která
vlastní program v rámci návrhu struktury dosud naprosto postrádá.
Stejnû jako dosud bude základní podmínkou pro úspû‰né ãerpání prostfiedkÛ kvalita
a rozsah pfiípravy konkrétních projektÛ nejen v oblasti dopravy. Její naplnûní je pfiímo
závislé na finanãních moÏnostech jednotliv˘ch ÏadatelÛ. Zcela nepochybnû se projeví
99
rozdíly v moÏnostech jejich ekonomik. I v tomto pfiípadû by mûly pozitivní roli sehrát
centrální orgány, a to pfiedev‰ím ve finanãní podpofie pfiípravy projektÛ zejména men‰ích obcí. Vypracování projektové a majetkové pfiípravy má pro obce trvalou hodnotu.
Jsou totiÏ pfiipraveny v budoucnosti jednotlivé projekty realizovat i v pfiípadû, Ïe by se
jim dotaci aktuálnû nepodafiilo získat.
Finanãní podpora státu obcím pfii ãerpání
dotaãních prostfiedkÛ sehraje velmi podstatnou roli pfii kofinancování jednotliv˘ch
projektÛ. Bez ní bude schopnost men‰ích
obcí realizovat vût‰í projekty velmi nízká.
Otevírá se tak prostor pro tzv. PPP projekty, které ale nejsou nic jiného neÏ pÛjãováním penûz privátními, vût‰inou stavebními spoleãnostmi, jejichÏ splácení je vázáno
pfiímo na rozpoãty obcí. To samozfiejmû
povede ke zvy‰ování zadluÏenosti obcí,
i kdyÏ se nemusí projevit pfiímo v jejich
dluhové sluÏbû.
Doposud komplikovaly ãerpání dotaãních prostfiedkÛ také ãasté zmûny legislativy a pravidel poskytování dotací. Vhodn˘m a pro obce nepochybnû prospû‰n˘m fie‰ením by
bylo zavedení jediného partnera pro Ïadatele na stranû státu. To by v˘znamnû zjednodu‰ilo komunikaci pfii projednávání jednotliv˘ch Ïádostí.
PfiestoÏe jsme v uplynul˘ch sedmnácti letech programovû odstraÀovali vnitfiní dluh
v infrastruktufie, je zejména dopravní infrastruktura a propojení jednotliv˘ch regionÛ
nedostateãnû rozvinutá. V˘znamnû se tak sniÏují na‰e potenciální v˘hody plynoucí
z na‰eho ãlenství v Evropské unii. Schopností ãerpat dotaãní prostfiedky v rámci pfií‰tího
programového období máme v˘znamnou ‰anci tento handicap zmûnit. To v‰ak nedokáÏí obce samy. Potfiebují k tomu tûsnou souãinnost centrálních orgánÛ vãetnû ochoty
komunikovat tvorbu programov˘ch dokumentÛ s ohledem na potfieby obcí a mûst.
Ing. Miroslav Kalous
Primátor
100
Ústí nad Labem
Pfiínos vstupu do EU v centru mûsta doslova na kaÏdém kroku
Mûsto Ústí nad Labem oãekávalo od vstupu do EU pfiedev‰ím pfiíliv financí na své rozvojové projekty. Za tímto úãelem zfiídilo odbor aktivní politiky, jehoÏ hlavní náplní je
právû získávání finanãních prostfiedkÛ z vnûj‰ích zdrojÛ - od pfiípravy rozvojov˘ch strategií pfies vyhledávání vhodn˘ch zdrojÛ a podávání Ïádostí o dotace aÏ po samotnou
administraci úspû‰n˘ch projektÛ, vã. zaji‰tûní jejich udrÏitelnosti. Abychom umoÏnili
i ostatním subjektÛm podpofiit jejich kvalitní nápady a pomohli jim pfii ãerpání dotací ze
strukturálních fondÛ EU, kaÏd˘ rok vyãleÀuje mûsto finance na tzv. Program aktivní politiky mûsta Ústí nad Labem, v rámci kterého pfiidûluje finanãní pfiíspûvky zpracovatelÛm
projektÛ a projektov˘ch Ïádostí. Takto mûsto roãnû rozdûlí ãástku zhruba 5 miliónÛ Kã.
Petr Gandaloviã
Primátor
Mohu hrdû prohlásit, Ïe na‰e mûsto je pfii získávání finanãních prostfiedkÛ ze strukturálních
fondÛ EU velmi úspû‰né. Od vstupu âeské republiky do EU mûsto získalo dotace na následující projekty: Revitalizace mûstského centra Ústí nad Labem, Rekonstrukce Muzea mûsta
Ústí nad Labem s cílem zfiízení centra ãesko-nûmeck˘ch studií Collegium Bohemikum,
Bezbariérovû a ekologicky (nákup nízkopodlaÏních trolejbusÛ pro Ústí nad Labem),
Revitalizace objektu Vûtru‰e v Ústí nad
Labem, Regionální informaãní systém
komunitních sluÏeb mûsta Ústí nad Labem,
Obnova turistick˘ch stezek Vûtru‰e – Vrkoã
a Nebeské schÛdky, Putujeme historií
Ústecka, Podpora turistického ruchu na
Ústecku, Oslavy 60. v˘roãí ukonãení 2. svûtové války ãi Revitalizace Habrovického rybníka. Celková finanãní podpora z EU tak ãiní
více neÏ 250 mil. Kã. VyuÏili jsem pfiedev‰ím
zdrojÛ Spoleãného regionální operaãního
programu, Operaãního programu Infrastruktura a Iniciativy Spoleãenství INTERREG III
A (vã. Fondu mal˘ch projektÛ).
Navzdory tûmto úspûchÛm jsme se pot˘kali i s poãáteãními problémy zpÛsoben˘mi
zejména sloÏitou strukturou jednotliv˘ch priorit a opatfiení a nejednotnou koncepcí pfii
pfiekládání jednotliv˘ch Ïádostí, nemluvû o zmûnách podmínek pro pfiíjem podpory jiÏ
v prÛbûhu realizace projektÛ. Kritiku bychom také mohli smûrovat k pfiíli‰ úzkému vymezení nûkter˘ch hodnotících kritérií, jeÏ zv˘hodÀují pouze úzkou skupinu ÏadatelÛ. V souãasné dobû se pot˘káme se zpoÏdûnou administrací ze strany fiídících orgánÛ jednotliv˘ch programÛ. Aã jsme relativnû velké mûsto, i pro nás byl ãasto diskutovan˘ problém
101
pfiedfinancování projektÛ aktuální. JelikoÏ následující programovací období slibuje je‰tû
podstatnû vût‰í objem prostfiedkÛ v jednotliv˘ch programech, rozhodlo se mûsto problému pfiedfinancování ãelit pomocí úvûru od Evropské investiãní banky, a to v hodnotû 1 mld. Kã.
Abych se opût vrátil k tomu pozitivnímu, musím zmínit, Ïe pfiedev‰ím díky realizaci pfieshraniãních projektÛ podporovan˘ch Iniciativou INTERREG se nám podafiilo prohloubit
spolupráci a dobré vztahy s na‰ím partnersk˘m mûstem Chemnitz. Pfiínosy vstupu na‰í
republiky do EU mÛÏe obãan Ústí nad Labem sledovat v centru mûsta doslova na kaÏdém kroku. Jednoznaãnû pozitivní je i skuteãnost, Ïe nepopiratelné zku‰enosti, které
jsme jiÏ získali, mÛÏeme zúroãit v pfií‰tích ‰esti letech. I proto je mÛj pohled primátora
mûsta na budoucnost na‰eho dal‰ího pÛsobení v EU optimistick˘.
Petr Gandaloviã
Primátor
Velká Hleìsebe
Jak ovlivnila Evropská unie obyãejnou ãeskou obec?
RNDr. Jifií Bytel
Starosta obce
Velká Hleìsebe
âlenství v Evropské unii ovlivnilo na‰i obec nepfiímo právy a povinnostmi vypl˘vajících
z v˘sledkÛ jednání pfiedstavitelÛ âeské republiky o podmínkách vstupu do Evropské unie
a národními obecnû závazn˘mi pfiedpisy postupnû harmonizovan˘mi s legislativou
Evropské unie. S jejich dopadem se obec seznamuje prÛbûÏnû.
Velmi uÏiteãné byly konkrétní zku‰enosti obce získané pfied vstupem do Unie v souvislosti s vyuÏíváním evropsk˘ch fondÛ a iniciativ v rámci programÛ Phare, Phare CBC,
Leader a Interreg v letech 2000 – 2006 na rÛzné typy projektÛ (v˘stavba kanalizace,
rekonstrukce komunikací, ochrana památek, obnova obãanské vybavenosti a sportovi‰È). Z uveden˘ch programÛ Obec Velká Hleìsebe získala na své projekty témûfi
12 milionÛ Kã.
Díky tomu, Ïe jsem se jako starosta obce úãastnil práce orgánÛ Evropské unie (V˘bor
regionÛ, Komise pro trvale udrÏiteln˘ rozvoj V˘boru regionÛ) a dal‰ích organizací s celoevropskou pfiíslu‰ností (CEMR, COPPEM), jsou zástupci na‰í obce prÛbûÏnû seznamováni s evropsk˘mi principy programování a plánování, nutností vazby jednotliv˘ch projektÛ na strategické a koncepãní dokumenty celostátní, regionální i lokální úrovnû, i jednotliv˘mi stupni pfiípravy a realizace individuálních projektÛ. Neménû dÛleÏité jsou
poznatky v oblastech mezinárodní spolupráce, partnerství obcí a navazování osobních
kontaktÛ. Inspiraci pro svou práci na‰li pfiedstavitelé obce rovnûÏ v kultufie jednání orgánÛ Evropské unie, moÏnostech dosahování kompromisÛ pfii formulaci závûrÛ a usnese-
102
ní; v budoucnosti jistû bude i ze strany zastupitelstva obce vûnována pozornost aktuálním celoevropsk˘m tématÛm jako jsou napfi. rovné pfiíleÏitosti.
Zástupci obce mûli moÏnost zúãastnit se
mnoha semináfiÛ i konferencí souvisejících
s Iniciativou Spoleãenství LEADER, která
podporuje rozvoj venkovsk˘ch oblastí na
základû spolupráce subjektÛ vefiejné správy,
podnikatelÛ a nestátních neziskov˘ch organizací. Prezentované v˘sledky úspû‰n˘ch
projektÛ z mnoha zemí vedly k tomu, Ïe
Obec Velká Hleìsebe iniciovala v roce
2005 zaloÏení místní akãní skupiny v okrese Cheb (MAS 21, o.p.s.) a v˘znamnou
mûrou se zaslouÏila o pfiípravu organizaãních i finanãních podmínek pro zahájení její
ãinnosti i zpracování její rozvojové strategie.
Obec Velká Hleìsebe je rovnûÏ ãlenem dobrovolného svazku obcí MariánskolázeÀsko,
kter˘, ve spolupráci s Karlovarsk˘m krajem a za podpory ze Spoleãného regionálního
operaãního programu (SROP), zfiídil pracovní místo regionální manaÏerky pro venkov.
Jedním z hlavních úkolÛ manaÏerky je pfiíprava mariánskolázeÀského mikroregionu na
dal‰í programovací období Evropské unie (2007 – 2013), vytvofiení fungujícího lokálního partnerství typu PPP (public-private-partnership) a podpora vzniku dostateãného
mnoÏství kvalitnû pfiipraven˘ch projektÛ pro rozvoj území.
Pfiíklad obce Velká Hleìsebe potvrzuje, Ïe i men‰í sídlo mÛÏe mít mnohostrann˘ pfiínos
z ãlenství âeské republiky v Evropské unii, záleÏí v‰ak pouze na aktivitû jeho zástupcÛ
a obãanÛ, zda nabízené pfiíleÏitosti vyuÏijí.
RNDr. Jifií Bytel
Starosta obce Velká Hleìsebe
103
Kontakt:
Kanceláfi poslance EP Oldfiicha Vlasáka
Vanãurovo nám. 663, 500 02 Hradec Králové
Tel.: +420 495 260 654, Fax: +420 495 220 305
E-mail: [email protected], Web: www.vlasak.net
Na‰e mûsta a obce v Evropské unii
Na‰e mûsta a obce
v Evropské unii
Vliv politik a práva Evropského spoleãenství na místní samosprávy
ãerven 2006