Během prezentace byla vidět nespokojenost občanů

Zápis z veřejného jednání se zástupci památkového ústavu
konaného dne 26. 5. 2016 v 16:00 na sále obecního pohostinství
Přítomní zastupitelé: Lenka Hasmanová, Mgr. Lenka Hocke, Petr Pospíšil, Kamil Hájek, Tomáš
Řechtáček, Václav Keberdle
Omluvena:
Eliška Ševicová (z rodinných důvodů)
Hosté:
zástupkyně NPU Praha Mgr. Markéta Hanzlíková, MěÚ Hořovice odbor
památkové péče Mgr. Jana Kasíková, zástupce obce JUDr. Ing. Martin
Veber
~
Starostka přivítala občany a představila hosty, kterým poděkovala za to, že si udělali čas a
přijeli do Olešné ve svém volném čase. Dále přivítala právníka M. Vebera. Schůzka byla
uskutečněna proto, abychom diskutovali o problémech, které občany v památkové zóně
trápí. Paní Hanzlíková s paní Kasíkovou se pokusí v návaznosti na památkový zákon podat
vysvětlení a zhruba seznámit občany s novou připravovanou právní úpravou památkového
zákona. Občanům byly rozdány dotazníky, kam mohli napsat konkrétní dotazy. Starostka
upozornila na to, že z jednání bude pořízen audiozáznam, bude vyhotoven zápis a
zveřejněn na vývěsce obce a webových stránkách. Poté předala slovo hostům.
~
Paní Kasíková v úvodní prezentaci seznámila občany s právní úpravou zákona,
s povinnostmi vlastníků, s novým připravovaným zákonem, s historií památkové péče,
definovala památkové zóny a jmenovala podobné zóny v našem okolí. V Olešné byla
vyhlášena památková zóna v roce 1995 na základě zákonného zmocnění vyhláškou
Ministerstva
kultury, a to se souhlasem obce. Upozornila, že podnět tedy přišel
z ministerstva, není vina jednotlivce, že byla v Olešné zóna vyhlášena. Důvodem vyhlášení
bylo dochované jádro obce s jedinečnou architekturou
a urbanistickou strukturou.
Zdůraznila povinnost vlastníků nemovitostí v památkové zóně (PZ) ohlašovat jakékoli
úpravy, změny nebo udržovací práce písemně na MěÚ v Hořovicích odbor památkové péče
v jejím zastoupení. Zmínila návrh připravovaného zákona o ochraně památkového fondu.
Občanů se týká nejvíce ta část, která upravuje práva a povinnosti vlastníků. Nový zákon by
měl umožnit vlastníkům nemovitosti v PZ čerpat dotace, podobně jako v současnosti
čerpají vlastníci kulturních památek. Pokud ale nebudou úpravy v souladu se závazným
stanoviskem, bude moci památková péče kromě udělování pokut i vymáhat nápravu
situace.
Během prezentace byla vidět nespokojenost občanů, kteří očekávali, že na progromu bude
řešení konkrétních případů z Olešné a hlavně vystoupení z pz.
~
Pan R. Bartůněk se ptá, zda je možné z památkové zóny vystoupit.
Olešná byla vyhlášena PZ pro svůj půdorys a architektonický výraz, proto se Mgr. Kasíková
domnívá, že vystoupit z PZje zcela nemožné.
Rozpoutala se bouřlivá debata, občané dávali hlasitě najevo svou nespokojenost.
v diskuzi neustále opakovaly:
- nebyli jsme informováni o vyhlášení zóny
- nikdo se nás neptal, zda do zóny chceme vstoupit
Příspěvky se
- nedali jsme souhlas se vstupem do zóny
- chceme zrušení PZ
- co můžeme udělat pro to, abychom vystoupili
- pamótkovó péče omezuje práva vlastníků nemovitostí v PZ
- s úředníky památkové péče není domluva
Obě zástupkyně památkové
péče se snažily občanům odpovídat
na připomínky
a podat
vysvětlení.
~
Paní Kasíková zdůrazňuje, že zóna byla vyhlášena se souhlasem obce, znovu opakuje, že
v roce 1995 bylo povinností obce zveřejnit vyhlášku o vyhlášení PZ na obecní vývěsce,
mapa PZ visela na nástěnce na OÚ. Nebylo tedy povinností obesílat jednotlivce.
2006 byly údaje zaneseny do katastru nemovitostí,
V roce
kde si každý občan může zjistit, zda je
vlastníkem objektu v PZo
~
Mgr. Hanzlíková se snaží se vysvětlit, že památková péče je veřejný zájem, nikoli zájem
jednotlivce, lidová architektura je otiskem národa. Zdůrazňuje, že vesnické zóny se
připravovaly v celé republice již od 80. let. Z odborného hlediska není důvod ke zrušení
zóny v Olešné, neboť zóna si zachovává vlastnosti, pro které byla vyhlášena. Typ
architektury, který je v Olešné, je ještě na Rokycansku a už nikde jinde na světě.
~
Pan L. Šprok se snaží uklidnit
situaci. Konstatuje,
že nejsme ve válce, jsme tu proto,
abychom si vzájemně pomohli.
~
Paní Kellerová upozorňuje,
že lidé se brání a chtějí vystoupit
z PZ, protože
se cítí
podvedeni. Nikdo s nimi vstup do PZ neprojednával.
~
Mgr. Kasíková odpovídá na konkrétní písemný dotaz z řad občanů. Je možné v PZ upravit
větve stromu, které jsou nad naším pozemkem, aby nám strom neškodil?
V případě stromů veřejně přístupných je třeba vyžádat závazné stanovisko. V případě, že
se jedná o dřeviny na vlastním pozemku, stanovisko se nevyžaduje. Zajistit prořezání
stromů musí vlastník pozemku, na kterém stromy stojí.
~
Mgr. Hanzlíková navrhuje pustit připravenou
prezentaci. Na konkrétních
příkladech by
chtěla ukázat principy ochrany památkové péče. Nabízí publikace (věnované i stavebním
konstrukcím) a pomoc s opravami tak, aby respektovaly principy ochrany.
Občané odmítli prezentací s tím, že předmětem jednání je Olešná, o ukázky z jiných míst nemají
zájem. Zdůrazňují, že opravy dle představ památkového
mnohdy se představy vlastníků a památkové
ústavu jsou finančně
péče razchází i z hlediska estetiky (například
barva omítky apod.).
~
náročné a
Starostka uklidňuje situaci a navrhuje přejít ke konkrétním dotazům.
~
Mgr. Hanzlíková odpovídá na písemný dotaz: Kde sehnat řemeslníky, kteří by byli schopni
opravit obydlí podle představ památkové péče, když už to dnes nikdo nedělá?
Požadavek památkové péče je především kvalitní řemeslo. Mgr. Hanzlíková má zkušenost
s firmami, které dělají špatnou práci za velké peníze a naopak jsou slušní řemeslníci, kteří
dělají kvalitně.
~
Paní Kasíková doplňuje příklad z Olešné. Kvalitní opravu kulturní památky čp. 12 prováděla
firma Dudl.
~
Znění dalšího písemného příspěvku: Mnoho vašich požadavků je dražších než standartní
běžné opravy. Někdy jsou tyto domy v horším stavu, než by byly, kdyby nebyly v PZo
Mgr. Hanzlíková odpovídá, že ne všechny požadavky jsou dražší než standartní
opravy. Domy se posuzují podle toho, zda by jim šel vrátit
běžné
původní architektonický
charakter.
Rozpoutala se debata o návratu ke středověku, o tom, že jsou v naší zóně i rušivé domy
"komunistické kostky", v jiných zemích jsou vlastníci obesíláni, mají vyšší platy apod.
~
Na tyto reakce uvádí Mgr. Hanzlíková příklady z Francie, kde i novostavby se staví v rázu
původních staveb a ze Švýcarska, kde i "nepamátkám"
zachovávají historický charakter a
přesto v nich žijí moderně podle 21. století. Není to otázka vyšších platů, např. ve Francii
příspěvky na památkově chráněné objekty nemají.
~
Na dotaz "jak velké částky jsou zamýšlené jako dotace", odpovídá Mgr. Kasíková. Toto ještě
není pevně stanoveno. Domnívá se, že by to mohlo fungovat
podobným stylem jako v
Jihočeském kraji. Zde přispívají vlastníkům tzv. vícenáklady, kdy je dorovnán např. rozdíl
mezi plastovými a dřevěnými okny.
~
Mgr. Hanzlíková na konkrétních
příkladech ukázala nevhodnou výměnu oken z hlediska
materiálu i tvaru. Svá architektonická
pravidla mají i opravy fasád. Lidé dnes mají tendenci
dávat do fasád plastické prvky, ale z hlediska tektoniky stavby to dělají špatně. Památková
péče se snaží alespoň o optické zachování určité architektonické
s památkovou
s nemovitostmi.
péčí vypadají
objekty
kultivovaně,
úrovně. Ve spolupráci
pak je o ně větší zájem na trhu
Není tedy pravda, že by památková péče znehodnocovala pozemky.
Plastová okna u historických staveb mají několik negativ: stavby začínají plesnivět, okna
degradují, mezi kvalitním plastovým oknem a dřevěným oknem není tak velký cenový
rozdíl.
Plastová okna
v chalupnické
zástavbě,
mohou
která
být
povolena
už je
v pohledově
narušená
necitlivými
skrytých
polohách
zásahy. Upozorňuje,
nebo
že
Středočeský kraj odbor památkové péče důkladně kontroluje přímý výkon v území, dohlíží
na dodržování podmínek závazných stanovisek.
~
Pan M. Černohlávek se ptá, jak postupovat,
pohromy) provést okamžitou opravu.
pokud je potřeba (z důvodu např. živelné
Paní Kasíková odpovídá,
že je třeba
závadu provizorně
památkové péče. Zdůrazňuje, že v takovýchto
zajistit
a zažádat na odbor
případech se snaží jednání urychlit. Žádosti
jsou ke stažení na stránkách MěÚ Hořovice, odbor památkové péče.
~
Občané často zmiňovali, že do zóny spadají i stavby z 60. let, tzv. "kostky". Jaké má s nimi
památková péče plány?
Mgr. Hanzlíková odpovídá, že ve chvíli, kdy vlastník sám chce s domem něco dělat, se
diskutuje o tom, zda je možné zlepšit architektonickou
to nejde, zůstanou v rámci historického
prostředí
podobu nebo ne. Jsou domy, kdy
rušivými objekty. Je zde i možnost
umístění plastových nebo střešních oken s ohledem na exponovanost pozice.
Bydlení v PZ je pro každého velkou zátěží, vlastníci nemovitostí
mají omezená práva, a tak
jednání probíhalo pod vlivem emocí velice bouřlivě. Docházelo ke slovnímu napadání i mezi
jednotlivými
~
občany.
Mgr. Kasíková odpovídá na dotaz, zda je nutné hlásit i úpravy na vnitřním pozemku, který
není vidět? Ano, je to nutné.
~
Na dotaz ohledně střešních oken reaguje Mgr. Hanzlíková. Střešní okna jsou chápána jako
novotvar, dávají se do pohledově
skrytých poloh nebo se prosvětlení
řeší alternativně
např. seníkovým vikýřem.
~
Paní Kasíková konstatuje,
že z její strany je účast na jednání vstřícným
krokem. U lidí
z Olešné vidí odpor k památkové zóně, který se nepodařilo zlomit. Jediné řešení je naučit
se spolu žít a komunikovat. V případě záměrů doporučuje konzultace s paní Hanzlíkovou.
~
Paní Hanzlíková uvádí, že ze strany památkové péče je snaha najít alternativní řešení, které
odpovídá představám a finančním prostředkům
na začátku úprav. Občané dostanou typologii
akceptovatelné.
~
majitelů. Jen je potřeba konzultovat hned
toho, co je z hlediska památkové
péče
Potom je snazší se domluvit i z hlediska finančních mantinelů.
M. Veber, právník obce, odpovídá na nejčastější dotaz občanů: "Je možné z památkové
zóny vystoupit?"
Obec Olešná již v minulosti 2x bezúspěšně podala žádost o zrušení PZoV naší republice se
nepodařilo žádné obci docílit zrušení PZ na jejím území. Z právního hlediska je vyjmutí z
PZ nereálné.
Starostka poděkovala všem za účast a ukončila jednání v 18:30 hod .
Zapsala: Mgr. Lenka Hocke
/
.............
6 .
Lenk7smanová
Audiozáznam z jednání v původním znění je uložen na OÚ.