Pochybnosti vyplývající z pracovní smlouvy ZDARMA
Transkript
HRM_profi_01 2.2.16 10:26 Stránka 1 ZD Novinky ze světa personalistiky a managementu AR 1/2016 Vážení a milí čtenáři, říká se, že jaký začátek, takový konec. Když toto přísloví vztáhneme na vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, zaměříme pozornost k pracovní smlouvě. Občas tento dokument zahrnuje pouze holé minimum. Někdy se podobá obsáhlému románu. Na to, že ani tento způsob není ideální a může být předmětem soudních sporů, Vás upozorní v prvním příspěvku JUDr. Petr Bukovjan. O tom, že některé věci skončí dříve, než skutečně začnou, se dozvíte od JUDr. Věry Bognárové, která připomíná možnost odstoupení od pracovní smlouvy. A protože letošní rok teprve začíná, přeji Vám, ať je pokojný a laskavý. S přátelským pozdravem Pochybnosti vyplývající z pracovní smlouvy JUDr. Petr Bukovjan Pracovní smlouva je jeden z nejdůležitějších dokumentů vztahujících se k pracovnímu poměru. V praxi však často vypadá všelijak. Podezřele krátká, nebo naopak přehnaně dlouhá obsahuje pasáže, které vyvolávají pochybnosti a mohou vést k soudnímu sporu či pokutě od kontrolního orgánu. NEDÍLNÁ SOUČÁST U některých zaměstnavatelů se v pracovní smlouvě formulace, že „něco je její nedílnou součástí“ objeví hned několikrát. Zaznamenal jsem to především v souvislosti s pracovní náplní a mzdovým výměrem. Tedy s dokumentem, který obsahuje konkrétní výčet činností, které má zaměstnanec pro zaměstnavatele v rámci sjednaného druhu práce vykonávat (pracovní náplň), resp. kterým zaměstnavatel určuje zaměstnanci strukturu a výši mzdy (mzdový výměr). V čem je vlastně problém? Má-li být něco něčeho nedílnou součástí, pak to lze vyložit zpravidla tak, že to má stejnou povahu. V případě pracovní smlouvy povahu smluvní. Jenže pracovní náplň ani mzdový výměr takovou povahu nemají. Obecně vzato představuje pracovní náplň konkretizaci pracovních činností zaměstnance, a to konkretizaci ze strany zaměstnavatele Věra Šimonová redaktorka portálu HRM profi jako toho, kdo je oprávněn určovat zaměstnanci pracovní úkoly. Mzdovým výměrem pak využívá zaměstnavatel svého práva určit mzdu zaměstnanci jednostranně, aniž by k tomu potřeboval jeho souhlas (na rozdíl od mzdy smluvní). Z výše uvedeného je snad dostatečně patrné, že obsah pracovní náplně stejně jako mzdového výměru bere zaměstnanec toliko na vědomí, jeho podpis lze chápat pouze ve smyslu potvrzení o převzetí tohoto dokumentu. Pracovní náplň i mzdový výměr může a mnohdy chce zaměstnavatel změnit. Pokud ovšem označí tyto dokumenty jako nedílné součásti pracovní smlouvy, vznikne pochybnost o tom, jestli to bez souhlasu zaměstnance vůbec lze, a jak to vlastně bylo myšleno a smluvními stranami chápáno. Doporučení je nasnadě – rozhodně se v pracovní smlouvě nezmiňovat o pracovní náplni nebo o mzdovém výměru jako o její nedílné součásti. Když už má zaměstnavatel zapotřebí na pracovní náplň nebo mzdový výměr v pracovní smlouvě poukázat, pak nejlépe způsobem, z něhož bude na první pohled patrné, že jde o jednostrannou záležitost zaměstnavatele a že zaměstnavatel může přistoupit tím pádem i bez souhlasu zaměstnance k jejich změně. DEN NÁSTUPU DO PRÁCE Jednou z povinných obsahových náležitostí pracovní smlouvy je dle ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) ZP den nástupu do práce (u jmenování coby způsobu založení 1 MA HRM_profi_01 2.2.16 10:26 Stránka 2 pracovního poměru jde o den jmenování na vedoucí pracovní místo). Má svůj význam mj. proto, že právě k němu vzniká pracovní poměr (viz ustanovení § 36 téhož právního předpisu). Stále se najdou zaměstnavatelé, kteří se z toho, či onoho důvodu zdráhají sjednat den nástupu do práce jako den pracovního klidu (nejčastěji jde o 1. leden a 1. květen, které jsou svátky). Zaměstnanci tak vznikne pracovní poměr až k následujícímu dni, na něj je ujednání o dni nástupu do práce vázáno. Nutno si uvědomit, že takový postup zaměstnavatele může mít další pracovněprávní následky. Typickým příkladem je posouzení práva zaměstnance na dovolenou. Jak totiž vyplývá z ustanovení § 212 ZP, jednou z podmínek pro vznik práva zaměstnance na dovolenou za kalendářní rok je nepřetržité trvání tohoto pracovněprávního vztahu k témuž zaměstnavateli po dobu celého kalendářního roku. Pokud pracovní poměr netrval po celou tuto dobu, ale zaměstnanec odpracoval alespoň 60 dnů, vznikne mu právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok. Pro její výpočet jsou přitom rozhodné pro změnu celé kalendářní měsíce trvání pracovního poměru. Podle přístupu zaměstnavatele a okolností případu se může zaměstnanci stát, že kvůli jednomu dni (v němž by podle svého rozvrhu směn stejně nepracoval) přijde o část potenciální dovolené (nevznikne mu na ni právo, protože nebude splněna podmínka trvání pracovního poměru po dobu „celého“ kalendářního roku nebo „celého“ kalendářního měsíce). Setkal jsem se v pracovních smlouvách rovněž s případy, že byl současně sjednán den nástupu do práce (ke kterému vznikl pracovní poměr) a den začátku faktického výkonu práce zaměstnancem. Pokud to zaměstnavatel dělal kvůli tomu, aby bylo hned z tohoto dokumentu zřejmé, kdy vznikne zaměstnanci účast na nemocenském pojištění (dle ustanovení § 10 odst. 1 ZNP vzniká zaměstnanci až na výjimky účast na nemocenském pojištění dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele), k ničemu takovému povinen není. Vznik účasti zaměstnance na nemocenském pojištění (skutečný den nástupu do zaměstnání) oznamuje zaměstnavatel místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení dle ustanovení § 94 ZNP na předepsaném tiskopisu. NADBYTEČNÝ SOUHLAS Pokud by to byl souhlas se zpracováním osobních údajů, které zaměstnanec nemá povinnost zaměstnavateli poskytnout k plnění jeho povinností (např. s použitím jeho fotografie pro účely identifikace na internetových stránkách zaměstnavatele nebo k publikaci ve firemním časopisu), je vše zcela v pořádku. V pracovních smlouvách se ale často objevuje ujednání zahrnující údajný souhlas zaměstnance s tím, že zaměstnavatel o něm bude zpracovávat osobní údaje, které beztak musí od (budoucího) zaměstnance v souvislosti s pracovněprávním vztahem vyžadovat, aby splnil své povinnosti např. vůči finančnímu úřadu, okresní správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně apod. 2 Podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přitom platí, že souhlasu dotčené osoby se zpracováním jejích osobních údajů netřeba, jestliže správce těchto údajů (zaměstnavatel) provádí zpracování nezbytné pro dodržení své právní povinnosti. Co zaměstnavatel udělat musí, je splnění informační povinnosti dle ustanovení § 11 zákona č. 101/2000 Sb. V případě, že zpracovává osobní údaje získané od (budoucího) zaměstnance, je povinen poučit ho o tom, zda je poskytnutí osobního údaje povinné, či dobrovolné. Je-li (budoucí) zaměstnanec povinen podle zvláštního zákona osobní údaje pro zpracování poskytnout, poučí jej zaměstnavatel o této skutečnosti, jakož i o následcích odmítnutí poskytnutí těchto osobních údajů. Když zaměstnavatel učiní součástí návrhu pracovní smlouvy souhlas zaměstnance se zpracováním osobních údajů, jež zpracovávat stejně musí (viz výše), vzniká pochybnost, jde-li o poskytnutí povinné, nebo dobrovolné, a zda může zaměstnanec svůj souhlas případně odvolat. Je přitom zřejmé, že i kdyby se tak stalo, zaměstnavatel musí dle zákona osobní údaje zpracovávat i nadále. Jak uvedl v jednom ze svých stanovisek Úřad pro ochranu osobních údajů, vyžadování souhlasu se zpracováním osobních údajů „tam, kde je toto zpracování přímo uloženo zákonem, je jak z právního hlediska nadbytečné, tak i zavádějící a pro dotčené osoby matoucí, protože ze skutečnosti, že je pro zpracování jejich údajů vymáhán jejich souhlas, mohou vyvozovat nesprávné závěry týkající se tohoto zásahu do jejich soukromí”. Magická čísla aneb Záruční doba nového zaměstnance Tomáš Veselý Začátky mívají magický přídech, ať již jde začátek nového roku, klíčící milostný vztah či nový pracovní poměr. Kouzlo však často vezme za své, když jedničku vystřídá trojka, šestka, dvanáctka… KAPITOLA PRVNÍ – JEDNIČKA Každý z nás jednou nastoupil do svého prvního zaměstnání. Možná na něj máte hezké vzpomínky. Stejně jako první láska, na tu se také nezapomíná. Byla tam dobrá parta, scházeli jste se i ve volném čase. Bývá to období, kdy se Vám do pracovního života prolínají dozvuky HRM_profi_01 2.2.16 10:26 Stránka 3 střední či vysoké školy, životní odpovědnosti jste ještě nepobrali a každý den Vám v práci svítí slunce. Vraťme se ale do současnosti. Dnes je mnohé jinak. Odpovědnost k sobě a mnohdy k vlastní rodině se dostavila a s ní možná i hypotéka. Jste již ve druhém, třetím nebo pátém zaměstnání a pozorujete, že euforie prvního „jobu“ se na nových místech nedostavuje a že chléb má v každém krámě stejnou nebo velmi podobnou, mnohdy vypečenou kůrčičku. KAPITOLA DRUHÁ - TROJKA Trojka symbolizuje zkušební dobu tak, jak ji upravuje zákoník práce. Zkušební – už to Vám může připadnout nespravedlivé. Proč a z čeho si mě chtějí zkoušet? Mnohdy procházíte třemi koly pohovorů, assesment centrem, ukážou Vás šéfovi šéfa, u vedoucích pozic Vás zkusmo představí budoucímu týmu a pak ještě 3 měsíce testují. Bojíte se, abyste nedostali zápal plic s ulehnutím na měsíc, máte strach přicházet do práce poslední, odcházet z práce první. Do toho si už jako člověk respektující hodnoty života uvědomujete, že nasazovat vlastní život, který máte jen jeden, chcete především pro rodinu a své blízké. S přibývajícími týdny, jak se ve firmě rozkoukáváte, se Vám daří řešit některé věci se zdravým a svěžím nadhledem, životním optimismem. Našli jste si optimální pracovní rytmus, svěřené úkoly si plníte. Úspěšně procházíte pomyslnou páskou doby na zkoušku. Váš pracovní počítač doposud neopustil adresu zaměstnavatele. Sláva! KAPITOLA TŘETÍ – ŠESTKA Šestka je číslo reprezentující jednotky měsíců, které jsou z pohledu záruční doby nového zaměstnance zlomové. Do šesti měsíců je většina schopna odolávat „diktovaným normám“, které se Vám každý zaměstnavatel snaží vnuknout. Jste v nové práci již nějaký ten měsíc, naučili jste spoustu nových věcí a s využitím elánu a odhodlání pro věc Vaše hvězda stoupá. Jste schopni stále poměrně zrale usuzovat, co je ještě zdravé pro práci obětovat a kde je hranice, kterou už nechcete opakovaně překračovat. Čas od času se ale dokážete kousnout, předvést svá paví pera, a tak trochu se ukázat, že firmu dokážete v plnění ambiciózních cílů podržet. Cítíte prostě, že máte na to, abyste podnikali tyto výlety, ze kterých se zatím vždy a bezpečně vracíte na pevnou zem. Na tu zem jistoty, hodnot, prostě srovnané hlavy. Proč se může toto období jevit jako zlomové? Začínáte dělat výjimky. Výjimky a ústupky pro firmu na úkor vlastního soukromí. Váš počítač už zná příchuť Vaší domácí wifi sítě. V tomto stavu kdyby to zůstalo, ale ono ne. stalo uznání v podobě důležitých projektů. Cítíte, že nemůžete zklamat. O firmě už víte mnohé, znáte všechny její slabiny i silné stránky a máte zmapovanou vnitropolitickou situaci. Svobodně provoláváte firemní hesla a začínáte je považovat za vlastní. Svojí angažovaností a nekonečnou pružností si vykupujete přízeň a uznání. Za jakou cenu? Není to tak dávno, kdy jste dokázali rozlišovat, a tak z malého obláčku nad sebou s podivem pozorujete, co to děláte. Zůstal Vám zdravý úsudek, ale skutek utek. Firma Vás spolkla, kamarádi dlouho neviděli, na obědě mimo firemní kantýnu jste nebyli již tři měsíce, klávesnice se Vám plní drobky z rychlých přesnídávek, které žvýkáte během čtení či výroby prezentací. Firemní počítač je ve Vašem bytě jako doma. Na jedné z front jste za hvězdu. Máte také hvězdný pocit? A CO DÁL? Náš příběh může pokračovat. Ale jak? Dokážete se vrátit do společensky akceptovatelného režimu a v práci se vlastně zhoršit, nebo nesejdete z nastoupené cesty do hlubin firemních hodnot a člověčinu vysávajích korporátních zvyklostí? Zkuste náš příběh dopsat sami. Odstoupení od pracovní smlouvy JUDr. Věra Bognárová Odstoupení je jednostranné právní jednání, které jeli učiněno v souladu se zákonem, má za následek, že se sjednaná smlouva ruší od počátku. Odstoupení je jedním ze způsobů zániku závazku. Zákoník práce obecná pravidla odstoupení neupravuje, použije se proto subsidiárně na základě § 4 úprava obsažená s účinností od 1. 1. 2014 v občanském zákoníku v § 2001 až § 2005. Jednostranné právní jednání znamená, že k odstoupení se nevyžaduje souhlas strany, které je odstoupení určeno, rozhoduje o něm ta strana smlouvy, která jej chce použít. Obecná pravidla odstoupení platí i pro možnost odstoupení od pracovní smlouvy. Podle § 34 odst. 4 ZP je však možné od pracovní smlouvy odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Jakmile zaměstnanec do práce nastoupí, odstoupit od pracovní smlouvy, a to jak v případě smluvně dohodnutého odstoupení, tak i v případě, kdy to umožňuje § 34 odst. 3 ZP, není možné. SMLUVNĚ DOHODNUTÉ ODSTOUPENÍ OD PRACOVNÍ KAPITOLA ČTVRTÁ - DVANÁCTKA SMLOUVY A je to tady, příběh vrcholí. Je dvanáctý měsíc. Doma už Vás dlouho před osmou hodinou neviděli. Když přijdete v půl šesté, znejistíte, co máte dělat, než půjdete spát. Máte pocit, že jste měli v práci zůstat a ještě něco dodělat. Vaši blízcí s Vámi pořád ještě mluví. Žijí totiž z podstaty doby, kdy to bylo v pořádku, a v naději, že se to zase dostane do lepších kolejí. V práci se Vám za odměnu do- Praktický význam sjednání odstoupení v pracovní smlouvě má pouze za situace, kdy je pracovní smlouva sjednávána dlouho dopředu a pracovní poměr na jejím základě vznikne až např. za měsíc nebo dva. V době od sjednání pracovní smlouvy (jejího podepsání) až do doby, než zaměstnanec nastoupí sjednaného dne do práce, je možné od pracovní smlouvy za sjednaných podmínek 3 HRM_profi_01 2.2.16 10:26 Stránka 4 a ze sjednaných důvodů odstoupit. Zaměstnavatel i zaměstnanec však musí být při sjednání možnosti odstoupení od pracovní smlouvy srozuměni s tím, že druhá strana této možnosti může využít a pracovní poměr proto při odstoupení nevznikne, protože se pracovní smlouva od počátku ruší (§ 2004 odst. 1 NOZ). Není-li odstoupení od pracovní smlouvy sjednáno, nelze kromě níže uvedeného zákonného důvodu od pracovní smlouvy odstoupit, protože to zákoník práce nepřipouští. Formulace smluvně dohodnutého odstoupení V pracovní smlouvě uzavřené dne …………… bylo sjednáno, že zaměstnavatel může od pracovní smlouvy odstoupit, pokud …………… (např. nezíská zakázku od společnosti apod.). Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel smlouvu se společností …… nesjednal, není ani potřebná práce, na kterou byla sjednána pracovní smlouva a proto podle čl. ….. pracovní smlouvy ze dne ………………od ní z dohodnutých důvodů odstupuje, čímž se pracovní smlouva od počátku ruší. ZÁKONEM UPRAVENÉ ODSTOUPENÍ OD PRACOVNÍ nicky či jinak sám oznámí. Nicméně je nutné dát pozor na to, že na rozdíl od úpravy platné do 31. 12. 2011 v § 36 odst. 2 ZP, kdy měl zaměstnavatel možnost odstoupit od pracovní smlouvy, pokud zaměstnanec „do týdne neuvědomil zaměstnavatele o této překážce“, současně platná úprava v § 34 odst. 3 ZP je jiná. Jakmile se zaměstnavatel dozví o překážce v práci nejenom od zaměstnance, ale i od jiné osoby, např. rodinného příslušníka nebo vlastním zjištěním, odstoupit od pracovní smlouvy nemůže, protože se o ní již dozvěděl, i když jiným způsobem než oznámením zaměstnance. Musí se však o překážce v práci dozvědět do jednoho týdne. Pokud se o překážce dozví až po uplynutí jednoho týdne, stále má právo od pracovní smlouvy odstoupit, i když pouze za podmínky, že zaměstnanec dosud do práce nenastoupil. SMLOUVY Pracovní poměr na základě pracovní smlouvy vzniká dnem, který v ní byl sjednán jako den nástupu zaměstnance do práce (§ 36 ZP). Ve sjednaný den nástupu do práce pracovní poměr vznikne, i když zaměstnanec nenastoupí do práce. Jestliže však zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy podle § 34 odst. 3 ZP odstoupit. Odstoupením zaměstnavatele se pracovní smlouva od počátku ruší (§ 2004 odst. 1 NOZ). I v tomto případě platí, že od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Právo odstoupit od pracovní smlouvy má zaměstnavatel: – za podmínky, že na straně zaměstnance neexistuje překážka v práci, která mu brání v nástupu do práce; zaměstnavatel může od pracovní smlouvy při neexistenci překážky v práci odstoupit v podstatě kdykoliv, např. i po jednom dnu, pokud bude mít tuto skutečnost ověřenu. To však zpravidla mít nebude, protože i když zaměstnanec do práce ve sjednaný den nenastoupí, může překážka na jeho straně existovat, a proto musí zaměstnavatel vyčkat jeden týden, zda se o této překážce nedozví. – překážka v práci na straně zaměstnance sice existuje, ale zaměstnavatel se o ní do týdne nedozvěděl. Zaměstnavatel se o překážce v práci dozví zpravidla tak, že mu její existenci zaměstnanec písemně, telefo- Zaměstnanec právo odstoupit od pracovní smlouvy ze zákonem stanovených důvodů nemá, protože zákoník práce žádné zákonné důvody jeho odstoupení nestanoví. Zaměstnanec tak může od pracovní smlouvy odstoupit pouze v případě, je-li možnost odstoupení v pracovní smlouvě sjednána. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy. Není-li písemná forma dodržena, k odstoupení od pracovní smlouvy se nepřihlíží (§ 34 odst. 4 ZP). Jedná se tak o zdánlivé jednání (§ 554 NOZ), tedy podle NOZ se o žádné právní jednání nejedná, právní jednání je nicotné čili nulitní a žádné právní účinky nemá. Je-li odstoupení od pracovní smlouvy učiněno jinou než písemnou formou, k odstoupení nedošlo a pracovní smlouva stále obě smluvní strany pracovního poměru zavazuje. Písemné odstoupení musí být druhé straně doručeno, protože až doručením vznikají právní účinky, tj., dochází ke zrušení sjednané pracovní smlouvy. Způsob doručování je pro pracovněprávní vztahy upraven v § 334 až 337 ZP. Písemnosti týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Ačkoliv odstoupení od pracovní smlouvy není výslovně v § 334 ZP uvedeno, musí být zaměstnanci doručeno do vlastních rukou postupem v těchto ustanoveních upraveným, protože se jedná o písemnost týkající se vzniku pracovního poměru. HRM profi – on-line databáze pro personalistiku a management, www.hrmprofi.cz Copyright © 1997–2016 by Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6. Tel.: 222 539 333 Odborná redaktorka: Ing. Věra Šimonová, [email protected] Společnost je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702. IČ: 45245681, DIČ: CZ45245681
Podobné dokumenty
a personalistika - Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s ro
PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
(KARANTÉNY), NESCHOPNOSTI
K SLUŽBĚ
1. Zaměstnanci
Podle § 15 odst. 1 zákona č. 54/1956
Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů,
nemocenské mimo...
Pomlčku, nebo spojovník?
letech užívání spojovníku se nyní přikláním spíše k použití pomlčky.)
b) Typ z–do: cesta z Jablonce nad Nisou do Liberce (obecně víceslovné výrazy).
Zdroj [�] se této variantě vyhýbá, zdroje [�] a ...
LIBOR KOCHRDA: ZLATO MÁ SMYSL, JEN KDYŽ HO DRŽÍTE SAMI
Co když ale klient nenaspoří cílovou částku? Skončí například po dvou tisícikorunách, a patří mu tedy
jen plus minus dva gramy z desetigramové cihličky?
Nic strašného. Všechny dospořené slitky v so...
ORIGINAL BIEWER CLUB - Stanovy spolku
ukončení. Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze
rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat.
Výkonný výbor zajistí vyho...
přestaňte kouřit začněte žít
Být upřímný vůči sobě ve věcech, které Vás skutečně vyvádějí z míry
Zkoušet jiné způsoby, jak pracovat
Hovořit o problémech s člověkem, kterému důvěřujete
Určit si prioritu úkolů a stanovit si real...
Podmínky pro poskytování překlenovacích úvěrů a
3. Wüstenrot doručí dlužníkovi návrh na uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „nabídka“) podepsaný ze strany Wüstenrotu do 2 měsíců od předložení
všech dokladů požadovaných Wüstenrotem. Současně s n...
Kvalitní živé vysílání pro každého
schopni zajistit všechny služby s vysíláním spojené – od natáčení, přes živý střih až po vložení
videa na stránky zákazníka a tvorbu on-line video archivu. Tím však naše práce nekončí.
Snažíme se v...