06_rozsah_udrzby,_oprav_ a_velkych_investicnich_akci

6 – Rozsah údržby, oprav a velkých investičních akcí, jejich plánování a průběh
6-1 – Údržba (udržovací jednotky)
Udržovací jednotky železničního spodku (dále v textu „UJ ŽSp“) slouží jako základní
srovnávací parametr pro plánování a vyhodnocení nákladů na opravné práce a údržbu železničního
spodku, včetně preventivní a dohlédací činnosti. Při stanovení počtu UJ ŽSp se vychází z fiktivní
délky konstrukce železničního spodku koleje se stanovenými provozními a technickými parametry.
Jedna udržovací jednotka železničního spodku představuje 1 m tělesa železničního spodku
jednokolejné trati v úrovni terénu nebo v náspu o max. výšce do 1 m nebo v zářezu o max.
hloubce do 1 m, s provozním zatížením (nepřepočítaným) do 18 mil. hrt/rok a jemu odpovídající
konstrukcí tělesa železničního spodku splňující požadavky stanovené tímto předpisem.
Odlišnosti v jednotlivých tratích se započítávají systémem koeficientů (viz předpis S4,
příloha 3).
6-2 – Dělení údržby
6-2-1 – Ošetřování
Jednoduché práce jako např. - hubení plevele, mazání výhybek
6-2-2 – Opravy
6-2-2-a – Drobné opravy
Opravy drobného upevňovacího materiálu, pročišťování pražců, kolejnic.
6-2-2-b – Souvislé opravné práce
Opravy souvislého charakteru jsou práce prováděné zpravidla na úseku delším než 150 m
nebo komplexní práce na kratším úseku vyžadující soustředění kapacit (např. ve výhybkách, na
přejezdech, mostech apod.). Skládají se obvykle z jednoho převažujícího hlavního výkonu
odstraňujícího příčiny závad a dalších prací, které jej doplňují nebo jsou tímto výkonem vyvolány.
Souvislé opravné práce soustřeďují činnosti, jejichž cílem je komplexní odstraňování
deformací a účinků železniční dopravy na železniční svršek v období mezi obnovami. Příkladně
může zahrnovat výměnu podkladnic, kolejnic, pražců atp. (viz předpis S3_1)
6-2-2-c – Obnova (rekonstrukce)
Kompletní oprava trati spojená i buď se strojním pročištěním kolejového lože nebo s jeho
úplnou výměnou.
6-3 – Velké investiční akce
6-3-1 – Vztahy mezi zadavatelem, projektantem a zhotovitelem, úloha Drážního úřadu (DÚ)
Zadavatele na stavbě zastupuje technický dozor investora, projektanta autorizační dozor
projektanta a zhotovitele technický dozor zhotovitele. Zadavatel si objedná zakázku, na kterou mu
projektant vypracuje projekt a ten pak zrealizuje zhotovitel.
Drážní úřad je speciálním stavebním úřadem pro stavby dráhy a stavby na dráze a vykonává
státní dozor ve věcech stavebního řádu.
6-3-2 – Předávání stavby (zhotoviteli, zadavateli)
viz bod 6-3-4
6-3-3 – Rozkaz o výluce (ROV)
Rozkaz o výluce je dokument, který je zpracován a vydán za účelem vyloučení traťové nebo
staniční koleje nebo výhybky a to jak pro určitý úsek, tak pro celou trať a také jak pro jednu, tak pro
více kolejí (výhybek) zároveň.
Musí obsahovat tyto údaje: Co je vyloučeno (z provozu)? Na jakou dobu je to vyloučeno?
Jaká jsou zavedena opatření? (např. náhradní autobusová doprava v osobní dopravě) Jaké jsou
odpovědné osoby (odpovědný vedoucí výluky, odpovědný vedoucí pracoviště)? U elektrizovaných
tratí navíc, zda se jedná zároveň i o napěťovou výluku v troleji.
Při zahajování výluky zavolá výpravčí sousední stanici a všechna traťová stanoviště, popř.
odbočky, a vyloučí kolej hlášením: „Traťová kolej (resp. první, druhá traťová kolej) mezi stanicemi
Adamov - Blansko v 8.10 vyloučena Rak". Sousední stanice hlášení opakuje a připojí: "Rozumím.
Nový". Výpravčí oznámí výluku všem zaměstnancům, kterých se výluka dotkne.
Hlášení o vyloučení koleje zapíší výpravčí červeně na nejbližší volný řádek dopravního deníku,
ostatní zaměstnanci do telefonního zápisníku. Po zahájení výluky zavěsí výpravčí v přilehlých
stanicích varovné štítky nebo upamatovací pomůcku určenou staničním řádem.
6-3-4 – Postupy přejímek (dílčí, celková, technicko-bezpečnostní zkouška (TBZ), zkušební provoz,
běžný provoz, záruční doba)
Po dokončení jednotlivých částí stavby se uskutečňují dílčí přejímky, kde zástupce investora
odsouhlasuje dokončení těch jednotlivých částí stavby a povoluje ve stavbě pokračovat. Např. dílčí
přejímka zemní pláně. Celková přejímka je pak přejímka stavby po dokončení poslední dílčí
přejímky.
Technicko-bezpečnostní zkouška (TBZ) je zkouška provozní způsobilosti určených
technických zařízení, únosnosti provozně technických zařízení, prostorové průchodnosti,
geometrických parametrů koleje (GPK), zabezpečovacího zařízení (a u mostů navíc zatěžovací
zkouška). Měří se při ní odchylky GPK a stanovuje se známka kvality jednotlivých parametrů a dále
celková známka kvality. Bez TBZ není možno začít ani zkušební provoz na dotčeném úseku.
Následuje kolaudace, což je úřední řízení podle stavebního řádu, kterým se na místě zjišťuje,
zda stavba byla provedena podle plánu a schválených podmínek a zda vyhovuje zdravotním,
požárním a jiným předpisům. Podle výsledků kolaudace drážní úřad vydá nebo nevydá stavebníkovi
(stavebník = investor) povolení k trvalému užívání stavby, případně uloží provedení nutných
opatření, úprav nebo oprav.
6-4 – Plánování výluk (zohlednění hodinového a denního výkonu pracovního stroje a obsluhy, či
pracovní skupiny, následné vytváření harmonogramů)
Při plánování výluk se počítá s výkonem jednotlivých strojů (dle technických údajů stroje) a
s pracovní dobou pracovníků (dle zákoníku práce). Z těchto údajů se vytvoří harmonogram postupu
prací stavby.