Říjen 2010 - Letiště Praha

spolu
říjen | 2010
Vážení sousedé,
čas dovolených má většina z nás za
sebou a na letní cestování už můžeme
jenom vzpomínat. Věřím, že příjemné
vzpomínky si odnesli i ti z vás, kteří se
poslední srpnovou sobotu přišli pobavit
na akci uspořádanou přímo v areálu letiště
pro všechny spoluobčany z blízkého okolí. Letos jsme se takto sešli podruhé
a určitě ne naposledy – podobně
pestrý program plánujeme i na příští rok.
z p ravo d a j p ro o b y vat e l e o ko l í p ra ž s ké h o l et i št ě
LETECKÁ DOPRAVA JE MOTOREM
EKONOMICKÉHO ROZVOJE REGIONŮ
dokonce až 12 procent. V cestovním ruchu
nebo souvisejících oborech pracuje každý
desátý Čech.
Kdybyste přece jen měli v plánu ještě
někam vyrazit, zkuste pro nás trošku
nezvyklou Rigu. Tato metropole Pobaltí je ideální destinací na prodloužený
víkend nebo i delší dovolenou. Řadu zajímavostí i praktických informací o Rize,
ale i desítkách dalších destinací najdete
na našem cestovatelském webu
www.letejtezprahy.cz.
Ráda bych se s vámi podělila o dobrý
pocit, který mám ze stále užší spolupráce
s obcemi a městskými částmi v našem
okolí. Na konci června jsme s jejich představiteli podepsali dohodu o vzájemné
spolupráci, která je dalším dokladem toho,
že nás vaše problémy zajímají a děláme
všechno pro to, abychom minimalizovali
dopady naší činnosti na okolí.
V současné době naše letiště spolupracuje
na vývoji nové technologie WheelTug, která má pomoci k dalšímu snížení negativních dopadů letecké dopravy na okolí. Jsme
vůbec prvním letištěm na světě, které se
do práce na tomto projektu zapojilo. I díky
nám tak elektromotory, jež budou zabudované přímo v podvozcích letadel, ušetří až
sto tun paliva na každý let. Především ale
sníží roční produkci oxidu uhličitého až
o stovky tun na každé letadlo.
Každodenní součástí naší práce je i údržba
dráhového systému a odbavovacích ploch
letiště. Chceme vám představit, jak konkrétně tato práce vypadá - proto jsme si
o ní povídali s Janem Kadlecem, který letištní dráhu přirovnává k vjezdu do garáže.
Jan Kadlec už na letišti pracuje 19 let.
Přesto ho to u nás pořád baví. A to dokonce i tehdy, když napadne sníh a on musí
tento dlouhý „vjezd do garáže“ společně
s kolegy uklidit v enormně krátkém čase.
Slunečný podzim plný barev vám přeje
Eva Krejčí
ředitelka pro Vztahy s veřejností
a zaměstnanci Letiště Praha
Význam létání pro cestovní ruch celosvětově roste. Již nyní letadlem cestuje až
40 procent turistů. Svědčí o tom i případ
společnosti Kampa Group, která v Praze
provozuje tři restaurace a zaměstnává přes
240 lidí. „Téměř polovinu našich hostů tvoří
zahraniční turisté. Naše restaurace tak
ročně navštíví až 130 tisíc cizinců, přičemž
většina z nich do Prahy přicestuje letadlem,“
vysvětluje Nils Jebens, ředitel společnosti,
a dodává: „Pokud by letiště bylo někde jinde,
určitě by zde bylo méně turistů a tím pádem
bychom měli i méně hostů.“
Další stovky tisíc pracovních míst vytváří
podniky, jež jsou závislé na efektivním
leteckém spojení. Snižování míry nezaměstnanosti v souvislosti s rozvojem letectví
zdůrazňuje i nezávislá organizace
ACI Europe. Podle jejích propočtů, založených na pozorování desítek evropských
letišť, vytvoří každý milion přepravených
cestujících jenom v areálu letiště až tisíc
pracovních příležitostí. Tvorbu dalších více
než dvou tisíců míst podpoří nepřímo v národní ekonomice.
Transcon Electronic Systems: „Podstatná
část našich dodávek směřuje do zahraničí.
Efektivní letecké spojení je tedy pro mě
i mé spolupracovníky alfou i omegou.“
Jeho firma na Frýdecko-Místecku vyrábí
špičkové elektronické technologie pro
letiště po celém světě. Letiště navíc do regionů přitahují také zahraniční investory.
Dobré dopravní spojení včetně leteckého
totiž patří mezi tři nejdůležitější kritéria,
která posuzují při výběru lokality pro své
podnikání.
Češi zatím létají málo
Češi leteckou dopravu zatím příliš nevyužívají. Alespoň jednou ročně létá jenom třetina
populace, zatímco v západní Evropě je tato
hodnota více než dvojnásobná. Například
v Rakousku, které je s Českou republikou
kulturně srovnatelné, ročně létá dvakrát
více lidí než u nás. „Na rakouských letištích
se v roce 2009 uskutečnilo 2,7 letu na jednoho obyvatele, zatímco u nás to bylo jenom
1,2 letu,“ srovnává situaci v obou zemích
Petr Hloušek, ředitel pro Řízení kvality, safety a procesů Letiště Praha, a dodává: „Druhé
největší české letiště v Brně by v Rakousku
bylo až šesté.“ Ještě dál jsou Irové. Jenom
hlavní letiště v Dublinu ročně přepraví
až pětinásobek obyvatel Irska. Lze tedy
předpokládat, že s rostoucí životní úrovní
u nás objem letecké přepravy poroste rychleji než jinde, což se příznivě projeví i na
ekonomice země.
Rozvoj podnikatelského sektoru
Pozitivní vliv letectví potvrzují i čeští podnikatelé. Až 65 procent z nich považuje
leteckou dopravu za velmi důležitou při
obsluhování svých zákazníků. Téměř polovina podnikatelů si navíc myslí, že letecká
doprava výrazně zvyšuje efektivitu jejich
podnikání. Tato čísla vyplývají z rozsáhlého průzkumu agentury Oxford Economic
Forecasting. S výsledky souhlasí i Vladimír
Drábek, generální ředitel společnosti
Cestovní ruch je klíčový
Nezanedbatelný je vliv letectví na cestovní ruch. Jenom vloni k nám podle
oficiálních statistik letadlem přicestovalo
téměř 5 milionů zahraničních turistů.
Cestovní ruch přitom tvoří důležitou část
české ekonomiky. Zahraniční návštěvníci
u nás ročně utratí přes 130 miliard korun.
Turismus tak přímo vytváří přes 3 procenta českého hrubého domácího produktu.
Společně s návaznými odvětvími je to
Ani koruna od státu
Letecká doprava navíc nepotřebuje prostředky ze státního rozpoč­tu. Právě finanční soběstačnost je jedním z jejích hlavních rysů.
„Letectví je jediným sektorem dopravy, který
nemá žádné nároky na státní rozpočet,“
uvádí Petr Zahrad­ník z České spořitelny.
Jeho slova potvrzuje také analytik Jan Procházka, který podporu le­tectví považuje za
„nízkonákladovou variantu dalšího rozvoje
dopravy v ČR“.
Letectví u nás podporuje přes 40 tisíc pracovních míst
V okolí letišť rostou ekonomiky rychleji než jinde. Podnikatelům totiž výrazně zjednodušují a zrychlují přístup ke vzdáleným dodavatelům či zákazníkům. Výsledkem je
více pracovních příležitostí, vyšší růst HDP i vyšší příjmy do veřejných rozpočtů. Již
nyní u nás letecká doprava přímo či nepřímo podporuje přes 40 tisíc pracovních míst,
z nichž až polovina je přímo v areálu pražského letiště.
Nová dohoda letiště s okolím: užší spolupráce a záruka investic
Letiště bude pokračovat v dotačních
programech a i nadále dodržovat postupy
pro snížení hladiny hluku. To jsou hlavní
body dohody o spolupráci, kterou koncem
června Letiště Praha uzavřelo se zájmovým sdružením obcí a městských částí
Prahy dotčených leteckým provozem.
„Našim sousedům dohoda garantuje,
že i v budoucnu budeme zvýhodňovat
provoz tišších letadel pomocí rozdílné
úrovně hlukových poplatků. Také noční
provoz budeme povolovat pouze nejtišším typům letadel. Rovněž pravidla pro
přílety a odlety budou i nadále stanovena s ohledem na minimalizaci hlukové
zátěže,“ vysvětluje Petr Vlasák, vrchní
ředitel divize Finance a korporátní služby
a místopředseda představenstva Letiště
Praha. Dohoda zastřešuje několikaletou
spolupráci letiště s obcemi a městskými
částmi v jeho okolí. Jen za posledních
12 let vynaložilo Letiště Praha na výmě-
nu oken a balkonových dvěří v obcích
a městských částech zařazených do
ochranného hlukového pásma přes
600 milionů korun.
„V rámci projektů žijeme zde společně
a DOBRÉ SOUSEDSTVÍ jsme doposud podpořili projekty v celkové hodnotě přes
145 milionů,“ dodává Vlasák. Sdružení,
se kterým letiště dohodu podepsalo,
zastupuje celkem 12 obcí a 3 městské
části v nejbližším okolí letiště.
Podepsání dohody je jedním z důležitých předpokladů pro společné soužití letiště a jeho okolí
www.prg.aero
říjen | 2010
Letadla mě fascinovala odmalička
„Udržovat dráhu, to je jako starat se
o chodník nebo vjezd do garáže. Jenom
ten chodník zabírá 200 tisíc metrů
čtverečních a je čtyři kilometry dlouhý,“
říká o své práci Jan Kadlec, který má
na starosti provozuschopnost a údržbu
letištních ploch ruzyňského letiště.
O své „chodníky“ se stará již 19 let.
letištních hotelech. Máme zde také vlastní
hasiče, sokolníky či pošťáky.
Vraťme se ještě k vaší profesi. Zejména v zimě může letištní provoz zkomplikovat sníh. Jak s ním bojujete?
Někdy to může být opravdu náročné.
Doma by asi stačila lopata, ale tady by
moc nepomohla. Práci nám usnadňuje
17 zametačů-odfukovačů, které jsou
schopny uklidit celou šíři dráhy na jedno
projetí. Kolonu těchto speciálů většinou
doprovází vysokokapacitní fréza, která
umí odklidit až 10 tisíc tun sněhu za hodinu. Údržba celé dráhy nám tak trvá přibližně 20 minut. Ocenili jsme to hlavně letos
v zimě, kdy během dvou dní napadlo přes
40 centimetrů sněhu. Kvůli sněhu jsme
tak nemuseli zrušit jediný spoj.
Co vás k této práci přivedlo?
Už jako malý kluk jsem jezdil s tátou na
letiště dívat se na letadla. Býval jsem štěstím bez sebe, když jsme tenkrát během
návštěv ruzyňské terasy viděli nějaké letadlo odstartovat nebo přistát. Volba tedy pro
mě byla jednoduchá. Hned po škole jsem to
zkusil, na letišti v Praze mě vzali a už jsem
tu na letištní ploše zůstal.
V čem vaše práce spočívá?
V podstatě je to podobné údržbě chodníku.
Z obou hlavně v zimě odstraňujete sníh. Na
letištní dráze však na to nestačí jen lopata
nebo koště, ale používáme speciální stroje.
U chodníků navíc nikoho nezajímají brzdné
účinky. Naopak u dráhy pro letadla je to
jeden z hlavních parametrů. Povrch dráhy
i činnost veškerých zařízení nutných pro
bezpečný provoz letiště proto nepřetržitě
kontrolujeme.
Nepřetržitě? Tedy ve dne i v noci?
Přesně tak. Naši dispečeři musí mít vše pod
kontrolou 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Na nepřehlédnutelných žlutých vozech
brázdí všechny provozní a odbavovací plochy a kontrolují jejich stav. A to za každého
počasí – za mlhy, hustého deště i při sněhové vánici.
Kolik lidí máte ve svém týmu?
Dohromady u nás pracuje zhruba 70 zaměstnanců. Další desítky lidí nám pomáhají
Jan Kadlec má již 19 let na starosti údržbu dráhového systému pražského letiště
v zimě externě, kdy musíme likvidovat hromady napadaného sněhu. Ale nestaráme
se jenom o letištní dráhy. V areálu letiště
například udržujeme veškerou zeleň či pořádek v přednádraží terminálů. Pečujeme
také o komunikace, parkoviště či chodníky
pro pěší.
Mnoho lidí si asi ani neuvědomuje,
že se do cíle dostali i díky vám a vašim
lidem — přece jen jste součástí daleko
většího kolosu, kde hlavní slovo mají
piloti a letušky...
Máte pravdu. Ale nejde jen o posádku letadel. O pohodlí cestujících a hladké odbavení
letů se jen u nás v Praze stará na 18 tisíc
lidí. Najdete je nejen na dráze nebo v letadlech, ale i v obchodech, restauracích nebo
Postřehy odjinud
Kodaňské letiště je
skandinávskou jedničkou
Údržba dráhového
systému v číslech
12 dispečerů se střídá v kontrole
stavu všech provozních a odbavovacích ploch
17 zametačů je k dispozici pro údržbu
dráhového systému v zimních
měsících
20 minut trvá odstranění sněhu
z hlavní dráhy
70 zaměstnanců má na starosti
údržbu letištního areálu
Největší ze skandinávských letišť se nachází pouze 8 kilometrů od centra hlavního
města pětimilionového Dánska. Přitom
se řadí na špici skandinávských letišť a je
jedním z vůbec nejrychleji rostoucích letišť
v Evropě. V loňském roce celosvětové ekonomické krize sice odbavilo „pouze“
230 tisíc letů a více než 19,7 milionu cestujících (o 6,8 % méně než v roce 2008),
ale letos již opět dosahuje růstu více než
10%.
Odbavení tak vysokého počtu cestujících
a letadel umožňuje dráhový systém, který
sestává ze tří hlavních drah o celkové rozloze téměř 12 km2. Dvě hlavní dráhy jsou
navzájem paralelní a mají kapacitu 83 vzletů a přistání za hodinu. Letadla tak nemusí
na odlet nebo přistání čekat, což umožňuje
uspokojovat dlouhodobě rostoucí poptávku
cestujících po letecké dopravě. Ruku v ruce
s dynamickým rozvojem přistupuje
letiště i k ochraně přírody, a to s dánskou pečlivostí. Letiště se zavázalo, že
do roku 2012 sníží emise CO2 o pětinu
oproti roku 1990 a současně výrazně
sníží spotřebu energie.
Tu starou pak už nebudete muset
udržovat?
Určitě ano, ale neopravovali bychom obě
dráhy současně. Provoz bychom přesunuli
jenom na jednu z nich a na té druhé bychom mohli v klidu pracovat. Navíc
bychom už nemuseli přesouvat provoz
na vedlejší dráhu, jejíž koridory vedou
přes Prahu.
Letectví živí přes 30 milionů lidí
Letecká doprava celosvětově zaměstnává již 32 milionů lidí. Jenom v Evropě přímo
živí více než 1,5 milionu osob. Další miliony podporuje nepřímo jako dodavatele
nebo poskytovatele služeb v cestovním ruchu či jiných příbuzných odvětvích.
Tvrdí to nezávislá organizace ATAG se sídlem v Ženevě.
Lze přitom předpokládat, že význam letecké
dopravy poroste i nadále. „Do roku 2030 by
se měl objem letecké dopravy oproti současnému stavu zdvojnásobit,“ uvádí Philipp
Ahrens z organizace ACI Europe. I navzdory
dočasným výkyvům, které vyvolala ekonomická krize, lze v nejbližší době očekávat
výrazný nárůst objemu přepravy, zejména
v regionu střední a východní Evropy „V České republice by měl počet letů růst průměrně
o 3,5 % ročně,“ upřesňuje Magda Gregorová
z oddělení statistik a předpovědí agentury
Eurocontrol.
Kodaňské letiště patří mezi nejrychleji rostoucí letiště v Evropě
Teď na podzim vás čeká pravidelná
údržba hlavní dráhy. Proč z ní během
údržby musí být odkloněn veškerý
provoz?
Představte si, že máte opravit čtyři kilometry dálnice. A máte na to pouhé dva
týdny. Kdyby to bylo za provozu, určitě by
se to nedalo zvládnout. Naše hlavní dráha
již brzy oslaví padesátku, proto si jí musíme hýčkat, aby nám ještě nějakou dobu
vydržela. Pokud ale bude postavena nová,
paralelní dráha, určitě to situaci značně
usnadní.
S rozvojem souvisí i nová pracovní místa.
Jenom pražské letiště po dobudování svého dráhového systému přímo či nepřímo
vytvoří 17 tisíc pracovních míst. Vyplývá
to ze studie ekonomů Tomáše Sedláčka,
Petra Zahradníka a Jana Jedličky. Nová místa
vzniknou jak v areálu letiště, tak v návazných
odvětvích nejen v regionu, ale v celé české
ekonomice. Nové pracovní příležitosti navíc
nebudou potřebovat žádné prostředky ze
státního rozpočtu. Jedním z hlavních rysů
letecké dopravy je právě její finanční soběstačnost.
Rozvoj letectví v Evropě však naráží na
kapacitu letištní infrastruktury. Z důvodu
nedostatečné kapacity letišť a jejich přistávacích drah se, pokud nedojde ke změně, v
roce 2030 nebudou moci uskutečnit více než
dva miliony poptávaných letů. „Polovina letů
bude navíc ohrožena zpožděními, protože
letadla budou odlétat nebo přistávat z letiště
bez jakékoliv rezervní kapacity,“ odhaduje
možné problémy Gregorová.
Kodaňské letiště patří také mezi
významné dánské zaměstnavatele.
Samotný provoz letiště zaměstnává
více než 1700 zaměstnanců, dalších
22 000 lidí našlo uplatnění v letištních
obchodech, restauracích a službách.
O jeho kontinuálním rozvoji svědčí
také otevření třetího terminálu v roce
1998, nedávné otevření nové stanice
metra či rekonstrukce řídicí věže, která
proběhla před dvěma lety. Momentálně se na základě masivního růstu počtu cestujících rozšiřuje bezpečnostní
kontrolní stanoviště v Terminálu 1.
Rozšíření dráhového systému Letiště Praha přinese 17 tisíc pracovních míst
2
říjen | 2010
HLAVNÍ DRÁHA LETIŠTě PRAHA
DOsTALA NOVÝ KABÁT
Tak jako vždy prošla i letos na podzim
hlavní dráha pražského letiště pravidelnou
údržbou. Letištní dráhu tvoří stovky
betonových desek, po kterých ročně přistávají desítky tisíc letadel vážících v průměru 70 tun. V provozních špičkách jejich
frekvence dosahuje až 46 pohybů za
hodinu. „Podzimní údržba spočívá v obnovení mechanických vlastností dráhy, zejména nosných desek. Stejně důležitá
je však i údržba povrchu,“ uvádí Jiří Hladký,
ředitel pro Rozvoj infrastruktury a opravy
Letiště Praha.
Na betonové desky navíc extrémně působí
také počasí – v zimě se smršťují a prohýbají, v létě se naopak roztahují. Kvůli bezpečnosti, hlavně pro zajištění brzdných účinků,
byla zkontrolována a místně opravena
speciální povrchová úprava – tzv. antiskid.
Kromě toho údržbáři opravili i lokální poruchy letištní dráhy, jako jsou trhliny či porušené hrany betonových desek.
Podzimní údržba připraví hlavní dráhu pro letecký provoz v zimě
Během údržby byly lety s výjimkou nočního
provozu převedeny na vedlejší dráhu. „Opravy
musí probíhat velmi rychle. V noci totiž letadla nesmějí přistávat nad městem a dosedají
přímo na opravovanou dráhu,“ dodává Hladký.
„V souladu s dohodou, kterou jsme uzavřeli
se starosty obcí a městských částí v našem
okolí, byl i během letošní údržby výrazně
omezen noční povoz,“ doplňuje Eva Říhová,
manažerka pro životní prostředí Letiště Praha,
a dodává: „Až plánovaná paralelní dráha nám
umožní sezonní údržbu provádět bez toho,
aniž bychom museli přesunout leteckou dopravu na vedlejší dráhu.“
Letecký provoz bude již brzy výrazně tišší
zemi bez použití hlavních motorů či tahačů
pro provoz na odbavovacích plochách a
pojezdových drahách. Hlavním motorům
přitom stačí, aby byly nastartovány až
2—3 minuty před samotným vzletem. Nyní
tento čas dosahuje někdy až 25 minut.
Pokud skutečně dojde k nasazení elektromotorů WheelTug do reálného provozu,
výrazně se zlepší hospodárnost a flexibilita
provozu letadel. Sníží se spotřeba paliva,
opotřebení motorů i emise CO2. To dohromady představuje úspory více než půl milionu dolarů ročně na jediné letadlo.
Test systému WheelTug na letadle Boeing 737NG
Představte si výrazně tišší provoz na letištích. Představte si úspory ve výši až sta
kilogramů paliva na jeden let. Představte si o 500 až 1000 tun nižší produkci CO2
na každé letadlo za jediný rok. Jedná se o sci-fi nebo blízkou budoucnost? Možná
že se nacházíme na prahu velké změny v civilním letectví.
Letiště Praha jako první letiště na světě
aktivně podporuje vývoj nové technologie,
která umožní letadlům používat při pojíždění po letištní ploše převratnou novinku –
zabudované elektromotory. Technologie
WheelTug do reálného provozu přinese výrazné snížení emisí letadel, spotřebu paliva
a úrovně hluku na letištích. Zároveň zvýší
bezpečnost a dochvilnost letů a tím
i komfort pro cestující. Mezinárodní letiště
Praha/Ruzyně se díky podpoře tohoto
systému dostalo do čela iniciativy za čistší
vzduch, nižší hluk a vyšší bezpečnost provozu na světových letištích.
WheelTug přitom není dalekou budoucností. První systémy, které jsou určeny
pro skupinu letadel Boeing 737NG, se již
vyvíjejí. Jejich certifikaci pro využití v civilním letectví lze očekávat již začátkem
roku 2012. Pak bychom se už mohli dočkat
letadel, která budou mít v příďových kolech
integrovaný elektrický pohonný systém.
Ten zajistí plnou pohyblivost letadla po
Nový obchvat Prahy konečně
otevřen
Cesta autem na ruzyňské letiště je
kratší až o desítky minut. Barrandovský
most je téměř prázdný, také na Jižní spojce zůstalo mnohem méně aut. To všechno díky nové části silničního obchvatu
Prahy, který propojil brněnskou dálnici
D1 s plzeňskou D5. Cesta mezi nimi teď
mimo špičku trvá pouhých devatenáct
minut namísto původních téměř čtyřiceti.
To značně usnadnilo cestu na ruzyňské
letiště zejména cestujícím z Moravy
a východní části Čech. Až polovinu času
každý den ušetří také tisíce zaměstnanců, kteří pracují v areálu letiště. Nová
část prodloužila obchvat Prahy o dalších
23 kilometrů. Součástí stavby je největší
mimoúrovňová křižovatka v Česku
i 2,3 kilometrů dlouhá mostní estakáda,
která patří k nejdelším u nás.
Výstava originální české módy
na Letišti Praha
Letiště Praha již několik let dokazuje,
že letištní terminál nemusí sloužit jenom
k odbavení cestujících. Ten pražský je
také netradičním výstavním prostorem.
Nedávno se zde představily největší
talenty současné české módy. Expozice
nazvaná CZECH FASHION LIVE / ČESKÁ
MÓDA žIJE 2010 návštěvníkům z celého
světa představila nejnovější trendy v podání módních návrhářů Išky Fišárkové,
Zuzany Veselé, Michaely Bakotové či Martina Havla. Cestující byli svědky kompletního „zrození“ modelů od návrhů až po
finální výtvory. Prostřednictvím fotografií
přední české fotografky Báry Prášilové se
zde o své nejnovější návrhy podělili také
mezinárodně známí návrháři jako Jakub
Polanka, Eva Brzáková, Monika Drápalová,
Denisa Nová či Hana Zárubová.
Co přinese WheelTug ?
snížení úrovně hluku na letišti
i v jeho okolí
Pokles uhlovodíkových emisí o 75 %
za jeden letový cyklus
snížení spotřeby paliva a emisí CO2
při pojíždění o 66 % za jediný letový
cyklus
Úspora více než 500 000 USD
na každé letadlo za jediný rok
Pokles spotřeby paliva až
o 100 kilogramů na jeden let
snížení produkce CO2 o 500
až 1000 tun na jediné letadlo ročně
Děti se na letišti rozloučily s prázdninami
Na konci prázdnin se přímo v areálu ruzyňského letiště sešly téměř dva tisíce lidí. Cílem jejich cesty bylo zábavně-informační
odpoledne, které pro spoluobčany z blízkého okolí připravilo Letiště Praha.
„Hlavním tahákem celého odpoledne byla
možnost podívat se přímo do kokpitu letadla
a popovídat si s jeho kapitánem a posádkou,“
hodnotí program Eva Krejčí, ředitelka pro
Vztahy s veřejností a zaměstnanci Letiště
Praha.
Mezi dalšími atrakcemi nechyběla prohlídka
letištní techniky, moderních hasičských aut
i policejního vrtulníku. Pro děti, ale nejen
pro ně, bylo zajímavé setkání s těmi, kdo
se starají o bezpečnost letiště — například
i s dravci a letištními psovody.
„Zájem byl už tradičně také o informace
o plánovaném dalším rozvoji letiště,“ zdůrazňuje Krejčí a dodává: „Během celého
odpoledne proto byli zájemcům k dispozici
odborníci v našem informačním stanu.“
Hosté si mohli vyzkoušet jízdu na segwayích
nebo zdolat horolezeckou stěnu. Nejen pro
mladé slečny a jejich maminky byla přítomna dvojice kreativních kadeřníků a nehtové
studio. Ti nejmenší ocenili hlavně pohádky
v divadelním stanu nebo bublinovou show.
Celá akce vyvrcholila taneční soutěží.
Hasičská technika přilákala mnoho návštěvníků
Velký zájem dětí byl o kokpit letounů
K oblíbeným atrakcím patřil také vrtulník
Rozvoj letiště na výstavě for Arch
Letiště Praha využívá každou příležitost
pro to, aby seznámilo veřejnost s projektem paralelní dráhy. Vizi svého budoucího
rozvoje představilo také na Mezinárodním stavebním veletrhu For Arch. Na
informačních panelech zde návštěvníci
získali informace o plánovaném rozšíření
dráhového systému či jeho dosavadním vývoji, ale i o historii letiště nebo
protihlukových opatřeních. „Tyto panely
se již brzy stanou základem informačního
centra o paralelní dráze, které připravujeme v jednom z letištních terminálů,“
nastiňuje další plány Eva Krejčí, ředitelka
pro Vztahy s veřejností a zaměstnanci
Letiště Praha.
Výtvarná soutěž svět letadel
Obrázky na téma „Svět letadel“ kreslily od
června 2010 děti ze škol v obcích a městských částech zahrnutých do ochranného
hlukového pásma Letiště Praha. Soutěž,
kterou pro všechny základní školy v těchto oblastech letiště zorganizovalo, trvá až
do konce října. „Soutěžící se opravdu mají
na co těšit. Ve hře je například hodnotné
sportovní vybavení pro školy. Atraktivní
ceny máme připraveny také pro autory
tří nejlepších kreseb,“ komentuje Eva
Krejčí, ředitelka pro Vztahy s veřejností
a zaměstnanci Letiště Praha. Slavnostní
vyhlášení nejlepších prací proběhne koncem listopadu současně s předáním ceny
pro NEJTIŠŠÍHO DOPRAVCE Letiště Praha.
3
říjen | 2010
Zveme vás
LETIŠTě sE sTÁVÁ MěsTEM
Jak se mění charakter našeho největšího vzdušného přístavu, se již brzy
budete moci podívat v odletové hale
Terminálu 2. Od konce listopadu až do
konce roku zde bude probíhat výstava
From Airport to Airport City (Letiště
se stává městem). Návštěvníci uvidí
nejen dosavadní historii letiště, vývoj
dráhového systému či protihluková
opatření, ale seznámí se i s plány jeho
dalšího rozvoje.
„Budoucí rozvoj letiště souvisí
zejména s dobudováním dráhového
systému, a to prostřednictvím výstavby nové paralelní dráhy. Právě o té
bychom všem zájemcům chtěli poskytnout co nejvíce informací,“ nastiňuje
obsah výstavy Eva Krejčí, ředitelka pro
Vztahy s veřejností a zaměstnanci Letiště Praha. Na několika informačních
panelech budou k dispozici informace
o umístění nové dráhy i o koordinaci její výstavby s dalšími stavbami
dopravní infrastruktury v Praze a okolí.
Nejen letecké nadšence zaujme panel
s fotografiemi a stručnými popisky
letadel, která v Praze přistávají nejčastěji.
„Velkou atrakcí expozice budou určitě
modely vojenských letadel, které
zapůjčili modelářští nadšenci z řad
našich zaměstnanců,“ upozorňuje na
lákadlo výstavy Krejčí. Společně s fotografiemi se návštěvníci seznámí se
základními informacemi o těchto strojích. Součástí výstavy budou rovněž
obrázky dětí ze škol z blízkého okolí
letiště, které se zapojily do výtvarné
soutěže Svět letadel.
PřEDVÁNOČNÍ POHODA
NA LETIŠTI
Letiště Praha bude brzy dýchat vánoční atmosférou. „Na středu 1. prosince
jsme pro malé i velké milovníky létání
připravili příjemné rozptýlení. Již tradiční mikulášské exkurze umožní všem
zájemcům nahlédnout do zázemí
letiště. Přijde k nám také Mikuláš
s čerty a bude dětem rozdávat dárky,“
informuje Stanislav Zeman, výkonný
ředitel pro Letecký obchod, marketing a řízení produktu Letiště Praha.
Prohlídky začínají v 16.00 hodin
a budou probíhat dlouho do noci. Pro
návštěvníky je připraveno zvýhodněné vstupné a všechny děti se exkurzí
mohou zúčastnit zdarma. „Vloni byl
o Mikulášskou noc obrovský zájem,
proto doporučujeme včasnou
rezervaci,“ dodává Zeman.
Čekání na prohlídku určitě zpříjemní
vánoční vesnička, která vyroste přímo
před terminálem. „Od 15.00 do
18.00 hodin máme pro všechny
návštěvníky připravený zajímavý program plný soutěží, her, písniček
a dárků,“ láká návštěvníky Eva Krejčí,
ředitelka pro Vztahy s veřejností
a zaměstnanci Letiště Praha. Hlavní
atrakcí vesničky bude vánoční Coca-Cola kamion, který přiveze Santa
Clause. „Ve vesničce bude k dispozici
také dětská dílna, obchůdek s vánočními dárky i něco malého k občerstvení,“
dodává Krejčí.
Více informací o událostech na Letišti Praha
naleznete na www.prg.aero.
LETIŠTě PRAHA PODPORUJE sVÉ sOUsEDy
V rámci programu DOBRÉ sOUsEDsTVÍ rozdalo Letiště Praha v loňském roce bezmála 9 milionů korun a podpořilo celkem 34 projektů. Z celkového počtu schválených
projektů bylo 15 určených přímo obcím či městským částem a 19 různým sdružením
či organizacím působícím v těchto oblastech. Vybrané projekty pomohou dětem,
postiženým občanům, sportovcům i seniorům.
DOBRÉ SOUSEDSTVÍ podpořilo například
rekonstrukci fotbalového hřiště v Přední
Kopanině, rekonstrukci střechy základní
školy v Hostouni nebo vybavení počítačové učebny v Centru sociálně zdravotních
služeb v Řepích. Od roku 2007 již Letiště
Praha prostřednictvím DOBRÉHO SOUSEDSTVÍ rozdělilo přes 25 milionů korun.
Příspěvek na rozvojové projekty
v obcích a městských částech
v blízkém okolí letiště bude možné
získat i letos. V rámci programu DOBRÉ
SOUSEDSTVÍ se opět rozdělí 9 milionů
korun. Peníze mohou čerpat nejen obce
a městské části dotčené provozem
Letiště Praha, ale i občanská sdružení,
sportovní kluby, dobrovolní hasiči nebo
jiné neziskové organizace. Pro přidělení
financí je důležitý zejména přínos pro
danou lokalitu. Výběr projektů, které
příspěvek od letiště získají, proběhne
v prosinci letošního roku.
Praha v rámci programu DOBRÉ SOUSEDSTVÍ byla zahrada osázena vzrostlými
stromy.
Úprava knihovny v městské části Praha
suchdol
Letiště Praha přispělo na rozšíření prostoru
v místní knihovně tak, aby zde bylo možno
pořádat akce pro širokou suchdolskou
veřejnost. Jedná se o pravidelné besedy na
nejrůznější témata, společná čtení či třeba
kurz origami.
Výstavba pošty a ordinace praktického
lékaře v Tuchoměřicích
Dostavba sportoviště v základní
a mateřské škole v Jenči
Pobočka pošty dosud v Tuchoměřicích
zabírala prostory v budově místní základní
školy. Peníze z projektu DOBRÉ SOUSEDSTVÍ přispěly na novou stavbu, ve které
bude nově sídlit nejen pošta, ale i ordinace
praktického lékaře.
U nově zbudovaného multifunkčního
hřiště pro míčové sporty a výuku tělesné
výchovy bylo za podpory Letiště Praha
upraveno okolí hřiště a zajištěno odpovídající zázemí. Nyní tak mohou využívat
hřiště nejen děti základní školy, ale také
široká veřejnost.
Audiovizuální podpora Jezuitské stezky
Podpora výstavby Eko zahrady
Již druhým rokem pracuje mateřská školka
Gagarinova v Suchdole na projektu Eko
zahrady. Smyslem akce je vytvořit a posílit
vztah dětí k přírodě, umožnit jim pozorovat,
poznávat a učit se přímo pod širým nebem
či korunami stromů. Díky podpoře Letiště
Mikroregion Přední Kopaniny, Tuchoměřic
a Středokluk je od 17. století součástí velmi
známé Jezuitské stezky, která je zejména
v turistické sezoně hojně navštěvovaná.
Za pomoci DOBRÉHO SOUSEDSTVÍ vznikl
zajímavý klip, který návštěvníkům nabízí
stručný a ucelený pohled na historii
a současnost této oblasti. Prezentace je
promítána v rotundě sv. Marie Magdalské
v Přední Kopanině. Do budoucna se počítá
i s umístěním do kláštera v Tuchoměřicích
a kostela sv. Prokopa ve Středoklukách.
KAM VyRAZIT
NAVŠTIVTE NEJVěTŠÍ MěsTO POBALTÍ
Když se řekne Riga, mnoho Čechů si
vybaví finálový zápas české hokejové
reprezentace se Švédy na mistrovství
světa v hokeji v roce 2006. Avšak Riga
není jen město zaslíbené hokeji. Největší
město Pobaltí díky své poloze u ústí řeky
Daugavy do Rižského zálivu bylo už od
pravěku obchodně-dopravní křižovatkou
cest mezi východem a západem, jihem
a severem. A právě díky bohaté historii
patří Riga mezi největší centra secese
v Evropě a svojí architekturou je přirovnávána nejen k Vídni, Petrohradu a Barceloně, ale dokonce i k Praze nebo Paříži.
Historické centrum města je zařazeno
mezi kulturní dědictví UNESCO.
Ačkoliv dnes je Riga hlavním městem
samostatného Lotyšska, které je od roku
2004 součástí Evropské unie, jeho historie
a cesta k samostatnosti nebyla jednoduchá. První zmínka o Rize pochází z roku
1201, kdy bylo město sídlem německých
křižáků. V novodobých dějinách prodělala Riga mnoho změn. V 17. století byla
obsazena Švédy, následně byla připojena
k Rusku a v první polovině 20. století se
stala samostatným státem. Během druhé
světové války byla obsazena Sovětským
svazem a následně se stala součástí nacistického Německa.
Každý z režimů však zanechal v Rize svoji
stopu a současná Riga přímo láká svojí
malebností a zajímavou architekturou
k návštěvě. Z Letiště Praha je to jen necelé
dvě hodiny letu, tamější letiště se navíc nachází pouze 10 km od centra města. Mezi
Panoráma Rigy s řekou Daugavou
sPOLU 3/2010, čtvrtletní zpravodaj pro obyvatele Prahy a obcí v okolí pražského letiště, náklad 119 000 výtisků; NEPRODEJNÉ
Pro Letiště Praha, a. s. vydává Bison & Rose, Ovenecká 9, 170 00 Praha 7, IČ 2566004, DIČ CZ2566004,
[email protected], datum vydání: říjen 2010, evidenční číslo MK ČR 18027
4
I letos jsme dobrými sousedy
místa, která byste neměli minout, patří
Rižská katedrála, monumentální chrám,
jenž je považován za největší kostel v
pobaltských státech. Její historie sahá až
do roku 1211. Určitě se podívejte také do
kostela svatého Petra, nejvyšší středověké
budovy v Rize, který má i jeden smutný
primát – za svoji historii již třikrát vyhořel.
Při procházce městem však nezapomeňte
ani na návštěvu sídla prezidenta — Rižský hrad. Součástí hradu je kromě jiného
také Muzeum lotyšské historie, Muzeum
zahraničního umění a Muzeum literatury,
divadla a hudby.
Mírné přímořské podnebí zaručuje, že
tu nejsou přílišné teplotní rozdíly. V létě
se teploty pohybují průměrně kolem 20
stupňů, v zimě nejčastěji okolo minus pěti!