Malá znamení Hodiny Rekonstrukce „apokalyptické předehry“ v islámu

Malá znamení Hodiny
Rekonstrukce „apokalyptické předehry“ v islámu
Milenialismus v islámu býval tradičně vnímán jako téma okrajové a často
spojované takřka výhradně s jeho šíitskou větví. Byl-li tento aspekt vůbec studován, pak
především jako průvodní jev některých zjitřených období islámských dějin (mj. křížové
výpravy, povstání Mahdího v Súdánu atd.). Tomu odpovídá i poměrně nepočetná
religionistická a orientalistická produkce, která se navíc začíná skutečně rozvíjet teprve
nedávno. Zásadní předěl v milenialistickém očekávání muslimů znamenalo několik
posledních dekád, jež přinesly nebývalý rozmach apokalyptického (zejména arabského)
písemnictví. Problematika, tradičně situovaná do vzdálené budoucnosti („nečasovosti“),
tak získává na naléhavosti a spekulace nad jednotlivými předpověďmi pak ústí do
všeobecného přesvědčení muslimů, že Konec nepředstavuje něco dalekého a nejistého,
nýbrž zcela aktuálního a v jednotlivostech až bolestně konkrétního.
Apokalyptické jevy, předznamenávající konec světa, arabština označuje mj.
pojmem znamení Hodiny (calámát as-sáca). Muslimští teologové apokalyptické jevy
rozdělili na tzv. malé a velké. Malými znameními se míní politické, kulturní, náboženské,
ale především morální úkazy, přičemž většinou mají obecnější výpovědní hodnotu a
dotýkají se prakticky všech společenství (např. úpadek mravů, zločinost, přírodní
katastrofy aj.). Moderní pisatelé se shodují, že tyto jevy již nastaly či právě nastávají.
Nástup velkých znamení Hodiny znamená počátek apokalyptického scénáře v užším slova
smyslu, tj. boj sil dobra a zla, přičemž přidržíme-li se typologie Catherine Wessingerové,
pak v islámu hovoříme o milenialismu katastrofickém.
Dvě desetiletí, dělící počátek 15. století hidžry (=1979) od konce druhého milénia
křesťanského kalendáře, přinesla na poli islámské apokalyptiky tolik zvratů a proměn, že
současný islámský milenialismus již nelze chápat bez znalosti oněch „novinek“, často
neislámského (západního) původu. Tato přednáška se pokusí o soudobou rekonstrukci
malých znamení Hodiny, které pro muslimy značí jistou „apokalyptickou předehru.“
V tomto ohledu se výklad opírá jak o středověké klasiky (mj. Nucajma ibn Hammád a alQurtubího), tak rovněž o autory (laiky) z řad „modernistů“, neboť právě organické
prolínání prvků islámských a neislámských je pro současnou apokalyptickou tvorbu,
zažívající nepřehlédnutelný rozkvět, natolik příznačné.
PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D. (* 1972) vystudoval obory arabistika a dějiny
a kultura islámských zemí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působí v
Orientálním ústavu AV ČR, kde se věnuje především islámu a zejména jeho dimenzi
mystické (súfismus), středověkému myšlení islámských zemí a jejich lidové religiozitě.
Vedle řady odborných i popularizačních článků a příspěvků do sborníků napsal čtyři
knihy (mj. antologie súfijského písemnictví Hledání skrytého pokladu). Do češtiny
přeložil výbor z díla Taqíjuddína al-Maqrízího (Popsání pozoruhodností Egypta). Externě
přednáší na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK v Praze. Problematice milenialismu
v islámu se obšírně věnoval ve svém příspěvku do kolektivní grantové monografie Konec
tohoto světa. Milenialismus a jeho místo v judaismu, křesťanství a islámu.