Interní výzkumný projekt - výstup (IVP)

Transkript

Závěrečná zpráva o výsledcích řešení Interního výzkumného
projektu
IVP č. 1284/2014
Hodnocení příčin účasti zemědělců v kontraktu
Agroenvironmentální politiky na příkladu titulů
zatravňování orné půdy a biopásy
Hlavní řešitel:
Spoluřešitelé:
Ing. Klára Čámská, PhD.
Ing. Hana Šejnohová, PhD.
Ing. Jaroslav Pražan, PhD.
Ing. Mgr. Lucie Rádlová
Ing. Jana Peterková
Ing. Marta Mrnuštík Konečná
Praha leden 2015
Tento výzkumný projekt byl financován z institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné
organizace poskytnuté Ministerstvem zemědělství ČR z veřejných prostředků.
Souhrn
Výzkum je zaměřen na zjištění příčin ovlivňující dlouhodobou účast zemědělců na dvou typech
titulů agroenvironmentální (AE) politiky a ohodnocení jejich vlivu v porovnání těchto dvou titulů
(zatravňování orné půdy a biopásy na orné půdě). Byly využity metody kvantitativního a především
kvalitativního charakteru, tj. studium nákladovosti, implementace a historie dvou titulů včetně zapojení
zemědělců do titulů v minulém programovém období, hloubkové rozhovory se zemědělci, úředníky
a ochránci přírody a celostátní dotazníkové šetření mezi zemědělskými podnikateli. Výsledky byly
vyhodnoceny kvantitativně, kvalitativně a statisticky.
Výzkum ověřoval platnost dvou hypotéz, 1. zda vyzrálost charakteristik kontraktu má vliv
na rozdílnou účinnost studovaných titulů pro ŽP s důrazem na pochopení účelu, důvěra v politiku státu
a motivaci zemědělce a 2. zda jsou větší slabiny a bariéry v kontraktu v titulu biopásy a v jejich
překonávání pomáhá významně zapojení vnějšího motivačního činitele (myslivců). Účinnost titulů
nebyla zjišťována přímo, ale přes její hodnocení ze strany zemědělců. V tomto smyslu byla první
hypotéza potvrzena, ač nepřímo – byly shledány významné rozdílné vlivy vyzrálosti charakteristik
kontraktu a významná rozdílná účinnost mezi oběma tituly. Dále analýza výsledků šetření potvrdila
platnost první části druhé hypotézy, že větší slabiny a bariéry jsou u titulu biopásy, ovšem nepotvrdila
druhou část hypotézy, tj. významný vliv vnějšího činitele na překonání zjištěných slabin a bariér.
Z porovnání rozhodování při vstupu do dvou AEO titulů vyšlo, že zemědělci vidí zatravňování
orné půdy jako snazší a bližší svým zájmům. Rozhodování zemědělců o opakované a dlouhodobé
účasti v titulech ovlivňuje především finanční stránka (výše platby v porovnání s náklady a ztrátami),
dále dostupnost vhodného pozemku a míra rizika nezaviněné sankce. Z environmentálních cílů
spolurozhoduje potřeba prevence vůči erozi a znečišťování vody, podpora pestrosti krajiny a zvěře.
Ze sociálních vlivů je důležité zapojení do sítě zemědělských organizací a svazů (např. chovatelských
a pěstitelských) a podpora dobrých vztahů s myslivci či obcí.
Summary
Evaluation of reasons of farmer participation in agri-environment policy contracts –
conversion of arable land to grassland and fodder strips
The aim of the project was to identify and asses the reasons which influenced the long-term
and repeated participation of farmers in two agri-environment schemes (=AEP) and to evaluate their
influence in contrast of the two schemes (“conversion of arable land to grassland” and “fodder strips”).
Both quantitative and qualitative methods were used, i.e. analysis of implementation and history of the
two schemes including farmers’ participation in previous program, qualitative in-depth interviews with
farmers, state authorities and conservationists and qualitative questionnaire survey carried out on
a larger sample of the farmers in whole Czech Republic. The analysis of quantitative data was carried
out using standard statistical method and also qualitative analysis was done.
The hypotheses were: 1. There is a difference in influence of maturity of contract characteristics
of the two studied schemes on the environment improvement, especially the understanding the
purpose of the policy, trust in the state policy and motivation of farmers to participate on the policy and
2. The barriers and weaknesses are bigger in the case of the scheme fodder strips contracts and they
are overcome with help of agent – hunters in this case. Effectiveness of the schemes was not
investigated directly but through its evaluation by farmers. The first hypothesis was confirmed:
influence of the characteristics of the contract maturity and effectiveness between the two schemes
are significantly different. The first part of the second hypothesis was also confirmed: bigger barriers
and weaknesses were detected at fodder strips, but an important influence of an agent for overcoming
the barriers was not confirmed.
Analysis of factors influencing farmers to join the schemes revealed that farmers consider the
scheme “conversion of arable land to grassland” to be easier and closer to their interest than “fodder
strips”. The decision of farmers to participate in AEP long time or repeatedly is influenced namely the
payment level (payment in comparison with costs), land availability and rate of risk of attributable
sanction. There are environmental aims important, too, as need of erosion and water pollution
prevention, support of attractive landscape and wild animals. Some social influences were recognised
to be important: social networks of farmers’ organisations and associations and good relationships
with hunters and/or community.
Obsah
SOUHRN ....................................................................................................................................... 2
SUMMARY .................................................................................................................................... 2
SEZNAM TABULEK ..................................................................................................................... 5
SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................................... 7
ÚVOD ............................................................................................................................................ 8
LITERÁRNÍ REŠERŠE ................................................................................................................. 9
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ OCHOTU ZÚČASTNIT SE AEO..................................................................... 10
NÁKLADY AEO A PŘIMĚŘENOST PLATBY ...................................................................................... 14
CHARAKTERISTIKY AEO KONTRAKTU ................................................................................. 16
HISTORIE STUDOVANÝCH TITULŮ AEO ........................................................................................ 18
VÝVOJ PLATEB STUDOVANÝCH TITULŮ AEO................................................................................. 21
METODIKA ................................................................................................................................. 26
ANALYTICKÝ RÁMEC VÝZKUMU .................................................................................................... 26
METODIKA CELOSTÁTNÍHO DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ................................................................... 28
METODIKA ZPRACOVÁNÍ DAT ZÍSKANÝCH Z PLOŠNÉHO ŠETŘENÍ A STATISTICKÉ ANALÝZY ................ 30
METODA ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ ................................................................................................ 32
VÝSLEDKY ................................................................................................................................. 33
VYHODNOCENÍ PŘIMĚŘENOSTI VÝŠE PLATBY V OBDOBÍ 2007 -2013 .............................................. 33
VYHODNOCENÍ PILOTNÍCH ROZHOVORŮ ....................................................................................... 34
VÝSLEDKY CELOSTÁTNÍHO ŠETŘENÍ MEZI ZEMĚDĚLSKÝMI PODNIKATELI ......................................... 36
VYHODNOCENÍ VYROVNANOSTI CHARAKTERISTIK KONTRAKTU ...................................................... 70
DISKUZE ..................................................................................................................................... 76
ZÁVĚRY: ..................................................................................................................................... 79
SEZNAM LITERATURY ............................................................................................................. 82
PŘÍLOHA Č. 1 ............................................................................................................................. 87
PŘÍLOHA Č. 2 ........................................................................................................................... 101
PŘÍLOHA Č. 3 ........................................................................................................................... 102
4
Seznam tabulek
Tabulka 1: Hlavní cíl: hodnocení příčin dlouhodobé účasti zemědělců ve vybraných typech
kontraktů v rámci AE politiky, struktura výzkumných otázek ...................................................... 27
Tabulka 2: Struktura respondentů celostátního šetření dle výběrových kritérií (titulu) ............... 29
Tabulka 3: Struktura respondentů celostátního šetření dle výběrových kritérií (rozlohy OP) ..... 30
Tabulka 4: Struktura respondentů celostátního šetření dle výběrových kritérií (právní
subjektivity) .................................................................................................................................. 30
Tabulka 5: Stručný přehled výsledků pilotních rozhovorů mezi zemědělci: ................................ 34
Tabulka 6: „Problematické“ charakteristiky z pohledu úředníků a ochránců přírody .................. 35
Tabulka 7: Zastoupení právních forem podniků v souboru ......................................................... 36
Tabulka 8: Pracovní pozice respondentů .................................................................................... 36
Tabulka 9: Geografické rozložení vzorku respondentů ............................................................... 37
Tabulka 10: Počet a podíl respondentů s odborným vzděláním (%) ......................................... 37
Tabulka 11: Zastoupení respondentů ve věkových kategoriích (%) ........................................... 38
Tabulka 12: Velikostní struktura podniků (%).............................................................................. 38
Tabulka 13: Popisná statistika pro výměru orné půdy respondentů (ha) .................................... 38
Tabulka 14: Podíl vlastní orné půdy (%) ..................................................................................... 39
Tabulka 15: Popisná statistika pro podíl vlastní orné půdy ......................................................... 39
Tabulka 16 Zastoupení dvou typů zatravňování (%) .................................................................. 39
Tabulka 17: Počet stálých zaměstnanců..................................................................................... 40
Tabulka 18: Popisná statistika pro počet zaměstnanců. ............................................................. 40
Tabulka 19: Kdo rozhoduje o zapojení do AEO .......................................................................... 40
Tabulka 20: Podíl zapojení do myslivosti (%) ............................................................................. 41
Tabulka 21: Podíl zapojení do zemědělských organizací (%) .................................................... 41
Tabulka 22: Podíl zastoupení ploch titulů (%) ............................................................................. 42
Tabulka 23: Popisná statistika zařazené půdy (v ha) ................................................................. 42
Tabulka 24: Průměrná velikost ploch zařazených titulů (ha) v jednotlivých velikostních třídách
podniků ........................................................................................................................................ 42
Tabulka 25: Popisná statistika podílu zařazené půdy (%) .......................................................... 42
Tabulka 26: Četnost prvního závazkuAEO (%) .......................................................................... 43
Tabulka 27: Vliv výnosu plodin na OP na zařazení do titulu - zatravňování ............................... 43
Tabulka 28: Vliv výnosu plodin na OP na zařazení do titulu - biopásy ....................................... 43
Tabulka 29: Podíl pronajaté půdy pod závazkem AEO .............................................................. 44
Tabulka 30: Problémy s vlastníky půdy....................................................................................... 44
Tabulka 31: Závažné potíže s vlastníky pozemků ...................................................................... 45
Tabulka 32: Podíl problematických vůči celkovému počtu nájemců ........................................... 45
Tabulka 33: Dostatečnost informací (%) ..................................................................................... 45
Tabulka 34: Zdroje informací o účelu titulu ................................................................................. 49
5
Tabulka 35: Kdo vysvětlil účel titulu ............................................................................................ 50
Tabulka 36: Provozní potíže (%) ................................................................................................. 53
Tabulka 37: Typ provozních potíží .............................................................................................. 53
Tabulka 38: Administrativní potíže (%) ....................................................................................... 54
Tabulka 39: Typ provozních potíží .............................................................................................. 54
Tabulka 40: Partner ve státní správě (%).................................................................................... 55
Tabulka 41: Typ partnera ve státní správě (%) ........................................................................... 55
Tabulka 42: Zaznamenané změny v pravidlech kontraktu (%) ................................................... 56
Tabulka 43: Vysvětlení změn v podmínkách............................................................................... 56
Tabulka 44: Důvěra ve stát v zemědělské politice jako celku (%) .............................................. 56
Tabulka 45: Důvěra ve stát jako v partnera v kontraktu AEO (%) .............................................. 57
Tabulka 46: Důvěra v deklarovaný účel AEO (%) ....................................................................... 58
Tabulka 47: Dostatečnost platby (%) .......................................................................................... 59
Tabulka 48: Přiměřenost kontrol (%) ........................................................................................... 59
Tabulka 49: Přesvědčení o dopadu AEO na životní prostředí (%) ............................................. 59
Tabulka 50: Významnost vlivu AEO na životní prostředí v blízkém okolí farmy (%) .................. 60
Tabulka 51: Vnímání rizika nedodržení závazku (%) .................................................................. 60
Tabulka 52: Vyrovnanost sdílení rizik a moci v kontraktu AEO (%) ............................................ 62
Tabulka 53: Doporučení vstupu do AEO sousedovi (%) ............................................................. 62
Tabulka 54: Podíl zemědělců, kteří vědí o někom, kdo zatravnil nebo vytvořil biopás bez
závazku (bez nároku na podporu) ............................................................................................... 64
Tabulka 55: Angažovanost zemědělců při zatravňování nebo tvoření biopásu bez státní podpory
............................................................................................................................................................... 65
Tabulka 56: Vyrovnanost charakteristik kontraktu ...................................................................... 70
Tabulka 57: Chí-kvadrát test rozdílů v hodnocení naplnění charakteristik kontraktu mezi tituly 71
Tabulka 58: Chí-kvadrát test nezávislosti mezi faktory farmy a proměnnými, vyjadřujícími
naplnění kontraktu ....................................................................................................................... 72
Tabulka 59Tab. Chí-kvadrát test nezávislosti mezi faktory farmáře/vedoucího pracovníka
podniku a proměnnými, vyjadřujícími naplnění kontraktu ........................................................... 74
Tabulka 60 Výsledky šetření vztahující se k hypotéze č. 1......................................................... 80
Tabulka 61 Výsledky šetření vztahující se k hypotéze č. 1 a 2 ................................................... 80
Tabulka 62 Výsledky šetření vztahující se k hypotéze č. 2......................................................... 81
Tabulka 63 Výsledky šetření vztahující se k hypotéze č. 1 a 2 – „Problematické charakteristiky
z pohledu úředníků a ochránců přírody....................................................................................... 81
6
Seznam grafů
Graf 1: Počty podaných žádostí v titulu zatravňování OP a biopásy v letech 2007 - 2010 v rámci
HRDP .......................................................................................................................................... 21
Graf 2: Požadovaná výměra v titulu zatravňování OP a biopásy v letech 2007 - 2010 placené z
HRDP (v ha) ................................................................................................................................ 22
Graf 3: Požadované dotace v titulu zatravňování OP a biopásy v letech 2007 - 2010 placené
z HRDP........................................................................................................................................ 22
Graf 4: Podíl jednotlivých titulů na celkové vyplacené částce v letech 2008 a 2013 .................. 23
Graf 5: Počty podaných žádostí v titulu zatravňování OP a biopásy v letech 2007 - 2013
financovaných z EAFRD ............................................................................................................. 23
Graf 6: Požadovaná výměra v titulu zatravňování OP a biopásy v letech 2007 - 2013 (v ha) ... 24
z EAFRD...................................................................................................................................... 25
Graf 8: Chybějící informace u titulu zatravňování orné půdy ...................................................... 46
Graf 9: Frekvence hlavních uváděných účelů titulu (%) .............................................................. 46
Graf 10: Podílové zastoupení hlavních účelů titulu s nejvyšší důležitostí ................................... 47
Graf 11: Frekvence hlavních uváděných účelů titulu (%) ............................................................ 47
Graf 12: Podílové zastoupení hlavních účelů titulu s nejvyšší důležitostí ................................... 48
Graf 13: Nejčastější faktory vnímané jako prospěch z účasti v AEO pro podnik (%) ................. 50
Graf 14: Nejdůležitější faktory vnímané jako prospěch z účasti v AEO pro podnik (%) ............. 51
Graf 15: Nejčastější faktory vnímané jako prospěch z účasti v AEO pro podnik (%) ................. 51
Graf 16: Nejdůležitější faktory vnímané jako prospěch z účasti v AEO pro podnik (%) ............. 52
Graf 17: Důvěra státu jako partnerovi v zemědělské politice ...................................................... 57
Graf 18: Důvěra ve stát jako partnera v kontraktu AEO .............................................................. 57
Graf 19: Porovnání důvěry státu jako partnerovi ........................................................................ 58
Graf 20: Podíly důvodů vnímaného rizika nedodržení závazku ne vlastní vinou (titul
zatravňování) ............................................................................................................................... 61
Graf 21: Podíly důvodů vnímaného rizika nedodržení závazku ne vlastní vinou (titul biopásy) . 62
Graf 22: Podíly doporučujících motivů u zatravňování orné půdy (%) ........................................ 63
Graf 23: Podíly doporučujících motivů u biopásů (%) ................................................................. 64
Graf 24: Podíly uváděných přínosů u zatravňování orné půdy ................................................... 65
Graf 25: Podíly uváděných přínosů u biopásů ............................................................................ 66
Graf 26: Nejčastější faktory, které budou hrát roli při rozhodování o vstupu do titulu zatravňování
orné půdy v následujícím období ................................................................................................ 68
Graf 27Graf x Nejčastější faktory, které budou hrát roli při rozhodování o vstupu do titulu
biopásy v následujícím období .................................................................................................... 69
7
Úvod
Agroenvironmentální opatření (AEO) patří k nejkomplexnějším nástrojům zemědělské politiky.
V ČR je aplikováno od r. 2004, i když např. zatravnění orné půdy bylo podporováno státem
už před vstupem ČR do EU zhruba od poloviny devadesátých let. Účelem AEO je zaplatit zemědělci
za to, že poskytuje státu a veřejnosti veřejné statky – ekologicky šetrnou údržbu zemědělské krajiny;
konkrétně v případě zatravňování orné půdy jde o zvýšenou ochranu půdy před erozí (a tím ochranu
půdní úrodnosti a hodnoty půdy a pozemků, cest a obcí před zanesením hlínou, o zanášení
a následnou eutrofizaci a kyslíkový deficit vodních útvarů atp.). V případě biopásů na orné půdě se
jedná o podporu biodiverzity v zemědělské krajině (vytvoření úkrytu, potravní nabídky a vhodného
migračního koridoru pro drobné obratlovce, ptáky, zajíce apod.). Veřejné statky jsou ve své tzv. čisté
podobě nerivalitní (z hlediska spotřebitele – obyvatele či návštěvníka venkova) a není možné jiné
vyloučit ze spotřeby. Toto platí zcela pro požitek z biopásů, zatímco v případě ochrany půdy
před erozí zatravněním se jedná spíše o společně užívaný či dokonce částečně soukromý statek.
Výzkum je založen na teorii kontraktu, jímž se rozumí AEO závazek, a na institucionální teorii.
Stát vstupuje do kontraktu se zemědělcem a kupuje velmi specifickou službu – poskytování veřejného
statku za kompenzaci ztráty z příjmů a dodatečných nákladů, vzniklých v souvislosti s plněním
závazků. Charakteristiky veřejného statku zásadním způsobem ovlivňují charakter tohoto kontraktu.
Kvalita kontraktu potom zásadním způsobem ovlivňuje účinnost tohoto opatření (Pražan 2014).
Výsledky výzkumu mají posloužit zdokonalení kontraktu tak, aby byl účinnější a aby se zvýšila
pravděpodobnost, že budou mít zemědělci větší ochotu kontrakt opakovat. Neboť předchozí výzkumy
ukázaly, že některé charakteristiky kontraktu mohou dlouhodobě ovlivnit účast zemědělců negativně
a to zejména u těch kontraktů, které jsou náročné na pochopení a na naplnění. Samotný „hlad“
po dotacích přiměl řadu zemědělců se kontraktu účastnit, ale ukázalo se, že samotná výše plateb
nemusí do budoucna stačit. Z tohoto důvodu je účelné zkoumat vybrané charakteristiky kontraktu
a míru jejich vlivu na ochotu zemědělců se nadále politiky účastnit.
8
Literární rešerše
Efekt AEO na ŽP
Dotazování mezi zemědělci v devíti státech EU a ve Švýcarsku, účastníky i neúčastníky AEO,
prokázalo průkazný vliv AEO závazků na používání dusíkatých hnojiv, intenzitu zatížení dobytkem,
udržení minimální intenzity dobytčích jednotek na půdu a na požívání pesticidů. Vliv AEO závazků
na zlepšení i na ochranu ŽP byl prokázán na travních porostech i na orné půdě (Primdahl et al., 2003).
Donald et Evans (2006) uznávají užitečnost AEO realizovaných na zemědělské půdě pro průkazné
zlepšení cenných stanovišť, obklopených touto zemědělskou půdou. Zároveň považují AEO
za životaschopné mechanismy pro ovlivnění celospolečenských environmentálních problémů typu
klimatické změny. Hodnocení efektů AEO na životní prostředí a různé skupiny organismů v roce 2012
(Concepción et al.) na závěr konstatovalo, že volby managementu na krajinné úrovni by měly mít
přednost před extenzifikačními opatřeními na lokální úrovni v rámci AEO, a že tyto programy by měly
sledovat hierarchický víceškálový přístup směřovaný realizaci omezení z krajinné úrovně v lokální
diverzitě. Primdahl et al. (2010) sepsali a diskutovali rešerši studií pracujících s dopadovými modely
v různých fázích AEO politiky. Kategorie dopadových modelů byly užívány podle cíle opatření, zda
byly směřovány na přírodní zdroje a biodiverzitu (kvantitativní dopadové modely), řidčeji tyto modely
byly použity u celofaremních titulů a širokých horizontálních titulů.
Porovnání různých hodnotících metod, založených na dvou principech, a sice hodnocení
efektivnosti a účinnosti, bylo provedeno na AEO nástrojích ve Velké Británii (Hanley et al. 1999).
V Británii jsou větší zkušenosti s druhým přístupem než v jiných zemích, spojeným s metodami
spojenými s účastí na opatření a efektivnost využívá metody cost-benefit analýzy. Autoři doporučují
kombinovat oba přístupy pro zlepšení AEO politiky. Mattison et Norris (2005) doporučují potřebu
kombinace studia politiky, land-use a biodiverzity pro úspěšné ovlivnění hospodaření. Vesterager et al.
(2010) vyzkoušeli na příkladu dánských farem novou hodnotící metodu, „index agroenvironmetální
stopy“, který zahrnuje preference místního farmáře s využitím odborné znalosti hodnocení dopadu
a citlivosti a indikátory stavu životního prostředí farmy. Autoři ovšem doporučují využití indexu zvážit
vzhledem k nerovnoměrné robustnosti indikátorů a jejich dynamice.
Kanadská studie z roku 2006 (Robinson) srovnává místní systém environmetálních faremních
plánů, založených na postupu „zdola nahoru“ s evropskými AEO, většinou charakteristickým řízením
„shora dolů“. Činnosti zemědělců v rámci obou přístupů byly zkoumány z hlediska přístupu účastníků
k ochraně krajiny, environmentálním výstupům, opatřením v rámci cross-compliance, bariérám
v účasti na opatření a k roli kontrolních mechanismů. Evropský přístup vede k postupné extenzifikaci
a k přeměně zemědělců v „tvůrce“ krajiny v multifunkčním zemědělském systému. AEO v Kanadě
vede k velmi rozdílným přístupům k rozvoji zemědělských činností na farmě šetrných k životnímu
prostředí ve srovnání s EU.
Také v Austrálii jsou AEO založeny v regionálním měřítku na přístupu „zdola nahoru“.
Po zhruba patnáctiletých zkušenostech shrnuli poznatky ze státních zásahů Lockie et Higgins (2007)
takto: tím, že AEO umožňují úřadům kombinovat v jednom titulu často soutěžení s příkazy (což bývá
9
nazýváno hybridní formou řízení), selhávají často v dosahování svých cílů. Vlastní zapojení farmářů
pak závisí na jejich schopnosti zvládnout navzájem si odporující potřeby degradace životního
prostředí, akumulace kapitálu a soukromých vlastnických práv. Přednosti a zápory evropské
zemědělské politiky vůči životnímu prostředí rozebírá Winter (2000) a zdůrazňuje nutnost rozeznat
a brát v úvahu všechny faktory ovlivňující chování farmáře pro zlepšení efektů politiky.
Burton et Schwarz (2013) se věnovali AEO orientovaným na výsledek, které jsou stále častěji
zkoušeny v Evropě z důvodu sílících hlasů, volajících po silnějším propojení mezi platbou za AEO
a jejich výstupy. Byly identifikovány dvě problematické oblasti, a sice zvýšená míra rizika pro farmáře
a obtíže spojené s monitorováním indikátorů. Výhody a nevýhody AEO orientovaných na výsledek
zkoumali v Německu Matzdorf et Lorenz (2010) na základě rozhovorů s farmáři, kteří se jich účastnili.
Jako potenciální výhody označili autoři flexibilitu, inovativnost, vyšší vnitřní motivaci a zlepšenou
pokračující adaptaci, jako nevýhody transakční náklady kontrolního systému a riziko pro farmáře.
Celkově zhodnotili dopad těchto AEO na cost-effectiveness jako pozitivní. Klíčové pro implementaci
jsou konkrétní podoba kontraktů a implementační proces.
V ČR byl přímý efekt studovaných titulů AEO PRV dokázán ve studii České společnosti
ornitologické (Kodet et Nováková 2007) v případě biopásů, a např. v práci Janečka et al. (2007)
v případě využití zatravnění orné půdy pro ochranu před erozí.
Faktory ovlivňující ochotu zúčastnit se AEO
Úspěch zemědělské politiky řešící problémy životního prostředí závisí plně na dobrém
nastavení poměru restriktivních a stimulačních nástrojů a na přijatelnosti především těch druhých.
Práce se zabývá dobrovolnými nástroji v rámci AEO politiky, které si zemědělci mohou a nemusí
zvolit, proto je tato kapitola věnovaná poznatkům o faktorech ovlivňujících motivaci farmářů zapojovat
se do AEO.
Wilson (1997) studoval ve Walesu (UK) faktory ovlivňující vstup farmářů do AEO zaměřených
na zachování cenných stanovišť. Faktory představovaly několik skupin: faktory farmáře, faktory
kontraktu, informační prostředí a dynamiku okolí farmy. Ukázalo se, že velikost a existence
zbývajících cenných stanovišť byla silně korelována s celkovou účastí v AEO. Platby, informace,
flexibilita titulu, existence nástupce farmáře a místní dynamika hrály důležitou roli v účasti farem, které
byly na hranici kritérií přijatelnosti AEO (nejčastěji malé farmy s nedostatkem cenných stanovišť). Věk,
vzdělání a délka života v místě byly důležité pro vysvětlení různé účasti ve speciálních titulech,
zatímco délka závazku, závislost na příjmu farmy, nájem půdy a obecné informační prostředí
zemědělce neovlivnily celkové zapojení do AEO. Článek doporučuje behaviorální přístup jako vhodný
nástroj k pochopení procesu rozhodování farmáře o vstup do AEO, podobně jako Burton (2004).
V Belgii se potvrdilo, že jak očekávaný efekt dobrovolných AEO nástrojů na faremní výrobu, tak
farmářův postoj k ochraně životního prostředí, který je více pozitivní u mladých a vzdělanějších
farmářů, jsou významné faktory účasti v AEO. Podobně také předchozí zkušenost s AEO ať už vlastní
nebo nejbližších zemědělců (Vansblembrouck et al. 2002).
10
Vícenásobná regresní analýza byla použita pro hodnocení ochoty vzdát se části vlastnických
práv (svobody v zemědělském podnikání) v erozně silně ohrožených oblastech USA v osmdesátých
letech 20. století a potvrdila význam proměnných spojených možnostmi difúze struktury farmy (Napier
et al., 1988).
Studie z Anglie (Wilson et Hart 2001) rozlišila zemědělce (účastníky v AEO) podle potenciální
změny jejich postojů k environmentálním cílům na základě účasti ve dvou typech AEO titulů. Účast
v titulech zaměřených primárně na ochranu cenných stanovišť či druhů neměla na postoje zemědělců
k ochraně přírody téměř vliv, zatímco účast v titulech zahrnujících aktivní zlepšování péče o přírodu
prostřednictvím změny hospodaření byla vyšší u více ochranářsky smýšlejících zemědělců a zároveň
je motivovala k větším posunům v jejich postojích vůči potřebám životního prostředí. Mathijs (2003)
zkoumal úlohu sociálního kapitálu pro ochotu zúčastnit se AEO na případové studii u 36 farmářů
v jedné vesnici vícefaktorovou analýzou. Potvrdil kromě osobních, strukturálních a finančních faktorů
význam sociálního kapitálu. Zemědělci otevření profesionálním i neprofesionálním kontaktům se
pravděpodobněji zapojili do AEO.
Burton et al. (2008) studovali kulturní rezistenci zemědělců vůči AEO v celé Evropě a zjistili, že
účast v AEO ovlivnila postoje konvenčních zemědělců vůči produkčnímu zemědělství velmi málo
a přičítají to zejména tomu, že současná pravidla a předpisy účasti AEO nedovolují farmářům projevit
a rozvíjet jejich dovednosti a znalosti a tím brzdí rozvoj ztělesněného kulturního kapitálu. Jako
efektivnější pro změnu dlouhodobého chování zemědělců vidí agroenvironmentální opatření
zaměřená a placená za výsledek (nikoliv za management potenciálně vedoucí k výsledku). Burton
a Wilson (2006) konstatují, že bez ohledu na názor o rostoucím podílu ohledů zemědělců na životní
prostředí se jejich sebepojetí stále orientuje nejvíce na výrobní oblast. Studium motivace farmářů
zúčastnit se AEO v Anglii ukázala široké rozpětí v úrovni přijatých závazků a v pochopení širších cílů
AEO politiky a farmáře „rozmístila“ do škály „zúčastněnosti“ od nejvíce rezistentních odpůrců
až k nejvíce aktivním sympatizantům-účastníkům (Morris et Potter, 1995).
V severní Itálii zkoumali faktory ovlivňující účast zemědělců ve třech titulech AEO. Proti
zapojení do AEO působil systém hospodaření s vysokou pracností a vysoká závislost na příjmu
domácnosti
na zemědělskou
činnost,
zatímco
pro
zvýšení
zapojení
předchozí
zkušenost,
environmentálně šetrné postupy snadné pro implementaci na farmě a patřičná kompenzace
dodatečných nákladů. Zároveň průkazně ovlivnily přijetí AEO příjem, budoucnost farmy a vztahy se
sousedními zemědělci a jejich mínění na environmentálně šetrné postupy (Defrancesco et al. 2008).
Na základě příkladu dvou titulů AEO a šetření zaměřeného na reakce farmářů uvádějí EspinosaGoded et al. (2010), že zemědělci při změnách charakteristik kontraktu AEO politiky dávají výrazně
přednost zachování stávající strategie. U zkoumaných titulů ovšem některé modifikace AEO
charakteristik mohou vést k významným úsporám nákladů a ke zvýšené účasti.
Mann (2005) prozkoumal vztah mezi velikostí farmy a účastí v AEO na příkladu extenzifikačních
programů na travních porostech ve Švýcarsku a zjistil, že rostoucí farmy mají tendenci snižovat svou
účast v těchto titulech, zatímco zmenšující se farmy podíl svých luk v extenzifikačních programech
zvyšují. Faktory, rozhodující o účasti řeckých farmářů v AEO programech, patřily většinou
11
k socioekonomickým a k faremním charakteristikám (Damianos et Giannakopoulos 2002). Byly to
zemědělské vzdělání farmářů, ekonomická velikost farmy, účast příbuzných nebo sousedů v AEO, věk
a všeobecné vzdělání.
Úlohu poradců a šiřitelů při implementaci AEO v Anglii a ve Finsku rozebrali na základě
rozhovorů Juntti et Potter (2002) a ukázali na ní klíčový význam komunikace, důvěry a znalostí.
Kaljonen (2006) potvrdila důležitost sdílení znalostí mezi ochranářskými orgány a zemědělci a různou
potřebu znalostí na místní a státní úrovni. Na různorodost míry asymetrie informací a struktury
kontraktů a nejednoznačné výsledky postupů, doporučených pro jejich zlepšení, a nutnost dalšího
zkoumání poukazuje Ferraro (2008). Důležitou roli sociálních sítí a členství farmářů v nich
pro zapojení zemědělců v environmentálně šetrných programech potvrdil Lockie (2006).
Polman et Slangen (2008) došli k názoru, že hodnocení potenciálního přijetí AEO založené
na charakteristikách farmy a farmáře nestačí a že pro kompletní analýzu je třeba zahrnout též účinek
motivační stránky institucionálního založení kontraktu (vytvořeného vládou) a sociální kapitál.
Motivační stránka představuje v jejich studii vnímání institucionálního designu, využití poradenských
služeb, důvěry ve vládu a preference stabilní politiky. Tyto faktory mají různý vliv na různé typy
kontraktů; pokud zemědělci považují AEO za slabé a preferují stálou politiku, méně pravděpodobně
uzavřou kontrakt na ochranu biodiverzity. Zemědělci, kteří nedůvěřují vládě, méně pravděpodobně
vstoupí do kontraktu vyžadující méně intenzivní hospodaření. Zapojení do sociálních sítí zvyšuje
pravděpodobnost kontraktů na management cenných stanovišť a krajiny i méně intenzivní
hospodaření, zatímco tento faktor není důležitý pro ochranu biodiverzity. Autoři doporučují vzít
v úvahu motivační stránky a rozlišovat mezi různými typy kontraktu a tím zvýšit efektivnost a účinnost
AEO politiky. Pozitivní korelaci zájmu zemědělců o život v přírodě a příslušných znalostí se zapojením
do ochranářských programů našli Herzon et Mikk (2007) při studiu motivací estonských a finských
farmářů a jejich ochoty zúčastnit se AEO.
Prager et Nagel (2008) studovali proces rozhodování farmářů při zvažování vstupu do AEO
v Německu a vyzkoušeli aktivně participatorní přístup ke zlepšení zapojení farmářů do AEO.
Osvědčilo se zapojit co nejvíce rozhodujících aktérů (stakehoderů) do procesu co nejdříve a tím
zohlednit většinu důležitých faktorů pro rozhodování. Ruto et Garrod (2009) zkoumali preference
farmářů ohledně AEO designu vzhledem k důležitosti jeho přijatelnosti a atraktivity pro zemědělce
u dobrovolného nástroje politiky, jakým AEO jsou. Na základě deseti případových studií napříč celou
Evropu zjistili, že zemědělci vyžadují vyšší finanční stimuly pro zapojení do titulů s delšími závazky
nebo těmi, které nabízejí menší flexibilitu nebo více administrativní práce. Rozlišili v ochotě zapojit se
do popsaných typů AEO skupinu „méně rezistentních příjemců“ od skupiny „vysoce rezistentních
příjemců“.
Dupraz et al. (2003) vytvořili na základě dat sesbíraných v Belgii mikroekonomický model –
model zemědělské domácnosti, který zahrnuje chování farmáře jako výrobce a zákazníka,
optimalizující jeho environmentální kapitál při uvažování o ekosystémových službách, které sám užívá,
jako veřejném statku. Model počítá s ochotou zúčastnit se, ochotou přijmout a ochotou platit.
Ekonometrické výsledky získané díky modelu se ukázaly jako vhodné pro posouzení chování farmáře
12
při nabídce vstoupit do AEO. Přístup farmáře také ovlivňovaly jeho environmentální preference.
Peerlings et Polman (2009) upozorňují, že farmář stojí občas před volbou mezi více možnými AEO
na jednom pozemku, ačkoliv celá farma může vstoupit do několika různých závazků najednou.
Rozhodující faktory, které ovlivňují přijatelné relativní marginální náklady, a jejich význam se může
měnit v čase.
Studii faktorů důležitých pro rozhodování farmářů ve Skotsku o strategickém chování vzhledem
k AEO uskutečnil Sutherland (2010). Zjistil, že zemědělci uvažují o environmentálních restrikcích
a grantových pobídkách v rámci svého racionálního rozhodování o investicích, jako je např. stavba
hospodářské budovy nebo zajištění další půdy. Naplnění AEO závazku je pojato respondenty šetření
jako součást zajištění životaschopnosti farmy, zatímco kritéria přijatelnosti pro AEO mají dopad na to,
jak je oceněna pronajatá půda. Walford (2002) se zabýval nástrojem ponechání půdy ladem
v kontrastu dobrovolnosti a povinnosti využití tohoto nástroje. Komerční farmáři v jihovýchodní Anglii
byly ochotnější se zúčastnit dobrovolně volitelných AEO, u kterých cítili, že mají větší kontrolu
nad jejich efektem na hospodaření, ale odpovídali přijetím povinných úhorů, přizpůsobených účelům
jejich výroby. Takováto reakce vzbuzuje u autora obavy, zda vůbec je u velkých komerčních farmářů
posun v prioritách možný. Postoje irských farmářů k účasti na AEO zkoumali Hynes et Garvey (2009)
pomocí modelů. Výsledkem je potvrzení, že faremní systémy, které jsou extenzivnější a méně
poškozující
životní
prostředí,
jsou
pravděpodobnějšími
účastníky
plateb
za
poskytování
ekosystémových služeb.
Kristensen et al. (2001) se zabývali faktory spojenými s krajinářskými aktivitami dánských
farmářů ve dvou regionech. V obou oblastech převažovaly aktivity vedoucí k více extenzivnímu
využívání půdy a krajiny, ale farmy se odlišovaly výrobním zaměřením, velikostí a socio-ekonomickými
charakteristikami.
Rozdíly byly způsobené různým kulturním a biofyzikálním prostředím, které
ovlivnilo a modifikovalo vztah mezi charakteristikami farmy a krajinářskými aktivitami zvláštním
způsobem pro každou oblast.
Souborná studie (review 160 evropských publikací a odborných článků ze šesti států
a z mezinárodního výzkumu) syntetizuje klíčové faktory ochoty a schopnosti zemědělců spolupracovat
s politikou ochrany biodiverzity (Siebert et al. 2006). Výsledkem je poznání, že je důležité nahlížet
na podporu postupů pro ochranu biodiverzity ne ve statickém smyslu jako na situaci určenou jedním či
několika vlivy (faktory) ale spíše jako na interaktivní proces. Finanční kompenzace a funkce pobídky
jsou důležité, ale jasně nedostatečnými podmínkami tohoto procesu.
Jongeneel et al. (2008) na základě šetření mezi holandskými farmáři dokázali, že pro zapojení
do ochrany přírody a turismu je důležitá důvěra ve vládu, která je méně důležitá pro zapojení
do služeb či prodeje z farmy. Farmáři, kteří si vysoce cení vlastnictví půdy, méně pravděpodobně
uzavřou závazky zaměřené na ochranu přírody, protože tím ztrácejí vlastnická práva ke své půdě.
Podrobně rozebírají vliv jednotlivých faktorů a především sociálního kapitálu na dobrovolné
závazky v rámci AEO Barreiro-Hurléa et al. (2010) a doporučují na tomto základě strategie pro větší
zapojení
farmářů
do
AEO.
Sociální
kapitál
13
ovlivňuje
podle
nich
rozhodování
farmářů
u environmentálních programů s vysokou a nízkou úrovní žádoucí změny hospodaření. Siebert et al.
(2006) pracovali s analytickým rámcem sociální analýzy rozhodujících motivů a faktorů, které ovlivňují
farmářovo počínání a rozlišili tři úrovně: 1. individuální – ochotu a schopnost, 2. přímé sociální vztahy
a širší sociální vlivy - proces komunikace a interakce, 3. politické vlivy – design a implementační
proces AEO programů. Z jejich rešerše pramenů citujeme: „Důležité motivy farmáře zahrnují
ekonomické – maximalizace zisku, dlouhodobá životaschopnost farmy a/nebo minimalizace rizika, zda
opatření zapadá do farmářova plánu rozvoje farmy, environmentální – zachování či zlepšení
přírodního prostředí a sociální – zachování farmy pro další generace, farmářovo sebeurčení
a nezávislost, sociální a kulturní kontext aj.“ Schopnost se zúčastnit AEO byla taktéž zkoumána
z různých aspektů. Faktory „příznivé“ jsou např. extenzivita hospodaření, pěstování pícnin a chov
dobytka, vliv toho, zda je farmář na plný nebo částečný úvazek zaměstnán farmou, či velikost farmy
vychází v různých studiích z různých částí Evropy rozdílně (kladně či záporně, ale vždy významně),
podobně jako role vzdělání a věku farmářů, zatímco délka praxe zřejmě nemá na vstup do AEO velký
vliv. Sociální vlivy zahrnují společnost na farmě, nejbližší sousední farmáře a jejich sociální sítě, vlivy
poradců a ochranářských organizací. Faktory na úrovni politiky mají také různý směr a sílu vlivu
v různých studiích: dobrovolnost volby, výši kompenzace ušlého zisku, vyšší ceny na trhu
pro environmentálně šetrně vyráběné zemědělské produkty, výše transakčních nákladů, restriktivní
nástroje, flexibilita AEO, způsob řízení aj. Úlohu sociálních sítí pro AEO rozebírá Lockie ve své studii
z roku 2006.
Vznikají i snahy o modelování rozhodovacího procesu v případě AEO, jako publikovali např.
Espinosa-Goded et al. (2010) a Murphy et al. (2014), ovšem komplexnost faktorů a motivací a jejich
různorodost a dynamika nedovoluje postihnout vše. Slangen et al. (2004) publikovali studii
o institucích, sociálním kapitálu a změnách zemědělství v zemích střední a východní Evropy.
Identifikovali tyto důležité faktory pro dosažení úspěchu v zemědělství (aplikovatelné i na AEO):
ochrana soukromého vlastnictví, volná soutěž, konzistence v legislativě ochrany přírody, nezávisle
pracující vláda bez korupce a důvěra.
Náklady AEO a přiměřenost platby
Platby za AEO závazky, jejich pojetí a výše jsou považovány za jeden z klíčových faktorů
pro úspěch této politiky. Platba většinou nahrazuje ušlý zisk omezením běžné produkce, dodatečné
náklady spojené s realizací, případně transakční náklady či náklady příležitosti. Správné nastavení
platby je významným prvkem tzv. vnější motivace a jeho složitost ukazujeme v rámci literární rešerše.
Výzkum transakčních nákladů ukázal, že AEO zahrnují potenciálně vysoké transakční náklady
jak pro stát, tak pro zemědělce. Tyto náklady na úrovni jednotlivých účastníků, zejména ty spojené se
zapojením do různých titulů s různými environmentálními cíli, lze snížit pomocí kontaktních míst; tato
centra napomáhají jednotnému přístupu k účastníkům. Právě tak jsou důležité sociální sítě
(zemědělské organizace apod.) a budování kapacity pro řízení AEO (Falconer 2000). Mettepenningen
et al. (2009) měřili přiměřenost transakčních nákladů u AEO dvěma způsoby: šetřením o přijatelnosti
těchto nákladů a jednoletým sledováním pracovních nákladů, organizačních a administrativních
14
nákladů a rozdílech v důchodech na pozemcích pod AEO závazkem a bez něj. Oba způsoby vedly
k poznání, že soukromé transakční náklady jsou průkazné a nemohou být podceňovány. Představují
zhruba 15 % celkových nákladů spojených s AEO a cca 25 % kompenzační platby. Nejvýznamnější
složka nákladů vyplývající ze zapojení do AEO je ztráta příjmu (více než 50 % celkových nákladů).
Transakční náklady 12 různých nástrojů norské zemědělské politiky analyzovali RØrstad et al.
(2007) a zkoumali příčiny rozdílů v jejich výši ve třech různých dimenzích: podle specifiky pohledávky,
frekvence a místa působení politiky. Nejnižší transakční náklady má přímá podpora ceny, zatímco
nejvyšší mají přímé platby za environmentálně příznivé postupy.
Teoretický rozdíl mezi vlivem fixních a variabilních nákladů byl využit pro vysvětlení, proč
faktory určující zapojení se mohou lišit od těch určujících, kolik účastníků se zapojí do opatření.
Úroveň fixních nákladů může vysvětlit, proč nejmenší farmy jsou nejméně pravděpodobnými účastníky
AEO (Ducos et al. 2009). Výsledky studie ukazují, že při existenci fixních nákladů nezbytných
pro naplnění závazku jsou pevné transakční náklady průkaznou bariérou pro nejmenší farmy.
Rozdíly mezi evropskými a americkými AEO popsali Baylis et al. (2008). Podle nich se liší oba
přístupy ve svých cílech i v implementaci. Např. ve většině států EU-15 mají AEO za vedlejší cíl využití
zemědělství jako hybatele rozvoje venkova. Tento cíl je dosahován kompenzací farmářů za soukromé
poskytování pozitivních veřejných statků, jako je atraktivní zemědělská krajina. Evropané jsou ochotni
za toto platit. Naopak v USA neexistuje systém kompenzací; americké AEO se soustřeďují
na snižování negativních externalit způsobených zemědělstvím, jako je půdní eroze. Dále jsou podle
autorů AEO v USA více cílené a zahrnují také náklady příležitosti („opportunity costs“). Evropské AEO
postihují širší spektrum externalit a platí více za speciální zemědělské postupy než za snižování
určitých negativních externalit. Limitům dosažení cílů AEO v pojetí USA z hlediska dosažitelného
environmentálního zisku při vložených nákladech se věnují Classena et al. (2008). Glebe (2007) si
položil otázku, nakolik jsou legitimní platby evropských AEO z hlediska WTO, když komplexnost
vztahů mezi zemědělským hospodařením a egroenvironmentálním efektem nedovoluje jasné
ohodnocení. Rešerší výzkumů o pozitivních a negativních externalitách v evropském zemědělství
došel k důkazu, že platba za AEO v rámci ozelenění je vhodná i v případě, že má zároveň pozitivní
efekt pro výrobu.
Kleijn et al. (2009) provedli rozsáhlý průzkum efektu AEO na životní prostředí a zjistili, že
zlepšení v ochraně přírody je disproporčně nákladnější na farmách s intenzivní zemědělskou výrobou
než ve srovnání s extenzivně hospodařícími podniky. Fraser (2009) se věnoval rozmanitosti krajiny
v zemědělském i environmentálním smyslu a zdůrazňuje, že jednotná platba za ztrátu příjmu
uplatňovaná často v AEO dostatečně nepostihuje tuto rozmanitost a vede k nerovnoměrnosti
v poskytování veřejných statků a ekosystémových služeb zemědělci. Účinnost a distribuční důsledky
plateb za ekosystémové služby rozebírá Engel et al. (2008). Ulber et al. (2011) na platbách
za ekosystémové služby potvrdili, že cost-effectiveness těchto plateb stoupá; pokud se platí právě jen
náklady příležitosti, tj. ušlá produkce, případné zohlednění nabídkových cen je vhodné, pokud jsou
přímo spojené s farmářovými individuálními náklady příležitosti.
15
Otázkám morálního hazardu v AEO se věnuje Hart (2005). Se zvyšujícím se počtem čestných
farmářů, tj. těch, kteří nezneužívají AEO platby, se snižují potřeba a tím samozřejmě náklady
na monitoring a kontroly. Stobbelaar et al. (2009) se zabývali internalizací AEO politiky, jejíž
nenaplnění považují za jednu z příčin selhávání politiky. Navrhují zlepšení internalizace politiky jejími
tvůrci prostřednictvím přizpůsobení nástrojů politiky zvláštnostem motivací farmářů a zaměřením
na institucionální podporu na pomoc internalizace.
Uthes et al. (2010) se zabývali vlivem prostorového cílení AEO na cost-effectiveness
a distribučními důsledky ve federálním státě Brandenburg v Německu.
Spočtená optimální cost-
effectiveness programu v roce 2006 byla 89,6 % simulované cost-effectiveness. Prostorové cílení
opatření zaměřených na snížení eroze do erozně zranitelných oblastí vedlo ke zvýšení costeffectiveness na úrovni opatření a téměř žádné změně na úrovni programu. Prostorové cílení
extenzifikace hospodaření na travních porostech v nitrátově zranitelných oblastech, navzdory tomu,
že se také zvýšila cost-effectiveness na úrovni opatření, mělo záporný účinek na cost-effectiveness
na úrovni programu.
Charakteristiky AEO kontraktu
Pokud vezmeme v úvahu předmět transakce, můžeme charakterizovat tento ekonomický vztah
mezi státem a zemědělcem následovně (Pražan 2014):
-
Jedná se o kontrakt, který je pro zemědělce dobrovolný.
-
Pro zachování hodnot (veřejných statků), které jsou kontraktem získány, je nutné u většiny
závazků dodržovat závazek nejméně po dobu kontraktu (nejméně 5 let), ale ve většině
případů je žádoucí tento kontrakt opakovat, aby mohlo být dosaženo společensky přijatelného
rozsahu poskytování veřejného statku.
-
V naprosté většině případů se v transakci jedná o vysoce specifické statky (často i místně
specifické).
-
V kontraktu je vysoká míra nejistoty, neboť zde působí značné množství faktorů, které
ovlivňují efekt kontraktu (počasí, nedostatečně známé příčinné vazby mezi hospodařením
a efektem na předmět ochrany, nedostatek informací pro některou ze stran kontraktu atd.).
-
Pro účinnost kontraktu je zásadní vyvážený poměr různých koordinačních mechanismů, které
mají vliv na motivaci poskytovatelů veřejného statku, a přitom tento poměr odpovídá předmětu
transakce a charakteru kontraktu.
-
Způsob, jak je kontrakt zorganizován, hraje zásadní roli. U takto složité politiky je náročné
zajistit organizaci celého procesu implementace a řízení politiky, která by nevytvářela tlak
na některou ze zúčastněných stran. Další slabá místa mohou být např. při šíření informací
a v celém procesu zavádění AEO, v organizaci kontrol, rozhodování o nedodržení závazku
(pokud se zemědělec odvolá proti nálezu při kontrole), platbách atd.
16
-
V kontraktu lze očekávat z důvodu omezené racionality, neúplného kontraktu a informační
asymetrie oportunistické chování obou stran kontraktu, pokud by tomu nebránily dostatečně
rozvinuté formální a neformální instituce.
Výchozím koordinačním mechanismem kontraktu je příručka (Slangen et al. 2008).
U klasického kontraktu je hlavní koordinační mechanismus cena („neviditelná ruka“). Pokud se jedná
o neoklasický kontrakt, potom působí kombinace následujících koordinačních mechanismů: „Příručky,
Podání ruky a Neviditelné ruky/Trhu“. Přičemž „Příručka“
představuje
hlavní koordinační
mechanismus. Typ kontraktu určí, zda je cena „kompenzací“ (protislužba) nebo „motivací“. Příručka
v této práci představuje příslušné nařízení vlády (k provádění agroenvironmentálního opatření v rámci
PRV). Podmínky provádění opatření (pravidla kontraktu) rozpracovává podrobně tzv. metodika, která
je aktualizována zpravidla každým rokem. V příručce jsou definovány např. výstupy kontraktu (výkon
a kvalita služby/produktu), postupy pro řešení neshod, systém kontrol, pravidla pro penalizaci
v případě neplnění dohody, doba platby, minimální výkon, při kterém je ještě platba poskytnuta atd.
(Slangen et al. 2008). Třetím koordinačním mechanismem je řízení kontraktu, které se projevuje
v implementačním procesu, v podmínkách přijatelnosti aj.
U neoklasického kontraktu cena jako koordinační mechanismus nemá již takovou úlohu jako
u klasického kontraktu a váha se v koordinaci přesouvá k neformálním institucím (v rámci
koordinačního
mechanismu
„podání
ruky“),
jako
jsou
důvěra/důvěryhodnost,
společné
hodnoty/normy, reputace atd. (Pražan 2014). Dalším důležitým prvkem koordinačního mechanismu
„podání ruky“ je společné sdílení hodnot. Jinými slovy se jedná o míru, v jaké jsou obě strany
kontraktu přesvědčeny o cílech a účelu předmětu kontraktu (v tomto případě služby vedoucí
k poskytování environmentálních veřejných statků) a o hodnotách vztahu, který dlouhodobým
kontraktem vzniká (Slangen et al. 2008).
Motivace - při tvorbě kontraktu jsou rozhodujícími otázkami: Kdo a k čemu má být motivován?
Jaký stimul je třeba? Jaké alternativní stimulační mechanismy jsou k dispozici? Co se musí udělat
pro to, aby stimulační mechanismus měl účinek a byl efektivní? Každá řídící struktura obsahuje dvojí
motivaci: vnitřní a vnější (Slangen et al. 2008). Vnitřní se opírá o postoje subjektu (rozhodovatele),
často se jedná o altruistické postoje. Externí (vnější) motivace je zastoupena např. platbou nebo
příkazy/nátlakem (hierarchie). Příliš mnoho vnější motivace obvykle snižuje vnitřní motivaci (Slangen
et al. 2008).
Výše zmíněné charakteristiky kontraktu (koordinační mechanismy, motivace aj.) se mohou
navzájem podporovat nebo mohou působit antagonisticky vůči účelu kontraktu i vůči dlouhodobým
zájmům stran kontraktu. Například pokud je nízká důvěra mezi stranami kontraktu nebo nízká důvěra
v předmět kontraktu (případně nedostatečné pochopení smyslu kontraktu), potom lze předpokládat
větší tendenci stran kontraktu k oportunistickému chování (Theesfelt 2005 in Pražan 2014, Slangen
et al. 2008). Za těchto okolností rostou transakční náklady a role motivace se může změnit více
v kompenzaci. Politika se může stát nedostatečně účinnou a nákladově neefektivní (Pražan 2014).
17
Historie studovaných titulů AEO
Podpora zatravňování orné půdy a tvorby biopásů byla již součástí programu SAPARD, jednoho
z předvstupních nástrojů EU. Tento program mohou kandidátské země využívat do data svého vstupu
do EU. V České republice byly tedy kontrakty v rámci tohoto programu uzavírány v letech 2000 –
2003. V následujícím období, tj. v letech 2004 – 2006 byly oba tituly součástí Horizontálního plánu
rozvoje venkova, dále jen HRDP.
Podmínky a požadavky pro dodržení kontraktu byly, v případě programu SAPARD i HRDP,
u obou titulů shodné. K jistým změnám došlo až při schválení metodiky Programu rozvoje venkova
pro období let 2007 – 2013.
Podmínky pro vstup do titulů (programy SAPARD a HRDP)
Zatravňování orné půdy
Podmínky a požadavky týkající se tohoto titulu byly rozděleny do pěti hlavních bodů, z nichž
první dva se týkaly náležitostí žádosti o zařazení. Dále byly podrobně rozebrány vlastnosti půdního
bloku či dílu, který bylo možné do titulu přihlásit. Samostatný bod byl věnován také povinnostem
žadatele, v prvním roce závazku. Poslední skupina pravidel vymezovala zásady ošetřování porostu
v průběhu celého pětiletého období.
Biopásy
Do podobných skupin byla rozdělena i pravidla pro tvorbu biopásu. Bod vymezující povinnosti
žadatele v prvním roce závazku, byl nahrazen pravidly upravujícími rozměry biopásů a jejich umístění
v krajině. Dále zde byl samostatný šestý bod týkající se složení směsi osiva.
Podmínky pro vstup do titulů (PRV 2007 – 2013)
V metodice k Programu rozvoje venkova pro období 2007 – 2013 došlo k poměrně zásadní
specifikaci předmětu dotace, tedy půdního bloku/dílu, který bylo možné do titulu zařadit. Podkladem
pro evidenci kultury orná půda, trvalý travní porost atd. na půdním bloku/dílu se stal nově registr půdy
- LPIS.
Došlo také k úpravě kritérií, z nichž alespoň jedno musel předmět dotace splňovat. Změnila se
požadovaná střední svažitost půdního bloku/dílu, a to z původního minima 12° na 10°. Dále k zařazení
do titulu stačila jen část bloku/dílu zařazená do LFA, nemusel sem již spadat celou svojí výměrou.
Oproti dříve využitým dokumentům (SAPARD, HRDP) bylo nově možné do titulu zařadit takové půdní
bloky/díly, které se nacházeli alespoň 50% plochy v oblasti zranitelné dusičnany nebo byly jakoukoli
svojí částí vzdáleny 25 m od útvaru povrchových vod.
Nově byla upravena také minimální výměra, kterou mohl žadatel zatravnit. Akceptovatelná
žádost o zařazení do titulu musela být podána alespoň na plochu 1 ha. Minimální výměra půdního
bloku/dílu byla 0,1 ha a v případě jeho sousedství s útvarem povrchových vod byla jeho předepsaná
18
minimální šířka 15 m. Nově zavedeným kritériem ke schválení žádosti bylo také omezení
kombinovatelnosti zatravnění orné půdy s jinými AEO, s výjimkou EZ.
V žádosti o zařazení do titulu byla vyžadována podrobnější specifikace půdních bloků/dílů. Díky
tomu došlo k rozřazení do podskupin a to na základě kritérií jako je sousedství s útvarem povrchových
vod, územní příslušnost k ZCHÚ a předpokládaná využitá směs osiva. Podle podobných kritérií byly
také rozděleny platby za zmíněný titul. Vznikly tak čtyři skupiny s odlišnou sazbou na ha zatravněné
orné půdy – zatravnění úředně uznanou travní směsí, zatravnění schválenou regionální směsí,
zatravnění půdního bloku sousedícího s útvarem povrchových vod úředně uznanou směsí či
regionální směsí. Zejména volba směsi se stala jedním z klíčových faktorů ovlivňujících výši plateb.
V roce 2006 zveřejnila ZO ČSOP Bílé Karpaty seznam čtrnácti směsí specificky navržených pro různé
regiony ČR. Do té doby byla jedinou lokalitou používající odborně připravenou regionální směs právě
CHKO Bílé Karpaty. Mnohem více žadatelů tak mohlo využít možnosti oset svůj pozemek regionální
směsí. Což bylo navíc podpořeno úpravou výše plateb, ve snaze kompenzovat žadatelům
využívajícím regionální směsi jejich zvýšené prvotní náklady na pořízení osiva.
Zavedením tohoto dokumentu došlo také k rozšíření podmínek pro poskytnutí dotace
a současně byly zpřísněny a blíže specifikovány sankce za jejich nedodržení. Příkladem je nutnost
nahlášení změny kultury na trvalý travní porost Ministerstvu zemědělství a to v průběhu prvního roku
příslušného období. V opačném případě došlo ke snížení dotace o 25 % v daném roce a úplnému
pozastavení platby v případě opakovaného pochybení.
Biopásy
Také v tomto případě byl v dokumentu PRV na období 2007-2013 blíže specifikován předmět
dotace a to jako biopás vytvořený na půdním bloku/dílu s kulturou orná půda evidovanou v LPIS.
S tím, že biopás vysetý po obvodu půdního bloku/dílu a na něj navazující vnitřní biopás, bylo nutné
nahlásit v žádosti o dotace samostatně.
Dále byly upraveny podmínky vstupu do titulu, týkající se kombinovatelnosti s jinými AEO. Nově
bylo možné kombinovat biopásy v rámci jednoho půdního bloku s EZ a IP (jestliže se jednalo
o pěstování zeleniny) a titulem pěstování meziplodin. V případě kombinace s EZ a meziplodinami však
pouze za předpokladu, že platba byla žadateli poskytnuta jen na titul biopásy.
Podmínky poskytnutí dotace na tento titul také zaznamenaly několik změn. Došlo k zpřísnění
předepsaného složení směsi osiva, kdy vedle pohanky, prosa a kapusty se povinnou složkou stala
i lupina bílá v minimálním množství 2 kg/ha a některá z jarních obilovin v minimálním množství
65 kg/ha. V případě dodržení minimálního množství jednotlivých povinných komponent, bylo možné
přidávat ke směsi další libovolné druhy.
Nově zavedenou podmínkou byla také nutnost umístit biopás v minimální vzdálenosti 50 metrů
od dálnice nebo silnice I. a II. třídy. Změny proběhly i v pravidlech pro označení biopásu. To muselo
být provedeno tak, aby byly prokazatelně ověřitelné předepsané vzdálenosti.
V případě jasného
a zřetelného průběhu biopásu terénem, postačily k označení kůly umístěné na začátku a konci
biopásu.
19
Další změny podmínek a pravidel stanovených pro vstup do titulu zatravňování orné půdy
a biopásy, jsou součástí návrhu PRV pro období 2014 – 2020. V době vzniku této zprávy je jeho
finální verze stále v jednání, stejně jako návrhy vládních nařízení. Pravidla a požadavky uvedené
v následujícím textu tedy mohou být v konečné podobě dokumentu poněkud upraveny.
Předběžné podmínky pro vstup do titulů (PRV 2014 – 2020)
Oproti dokumentu pro předchozí období je titul zatravňování orné půdy rozdělen do šesti
samostatných skupin. Jsou to Zatravňování orné půdy běžnou směsí, druhově bohatou směsí,
regionální směsí a Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru běžnou směsí, druhově bohatou
směsí a regionální směsí. Každá z uvedených kategorií je určena pro využití na pozemcích se
specifickými vlastnostmi.
Novým pravidlem platným shodně pro všechny výše uvedené skupiny, je snížení minimální
výměry, pro kterou lze podat žádost o zařazení do titulu, a to na 0,5 ha. Dále se jedná o zrušení
možnosti kombinovat titul zatravňování orné půdy s titulem EZ. Některé další závazky a doplňkové
podmínky titulu jsou pro všechny skupiny společné a shodují se s podmínkami a pravidly
z předchozího období. Týká se to například stanoveného termínu osetí pozemku, pravidel pro aplikaci
herbicidů, povinnosti nahlásit změnu kultury na zatravněném pozemku a termínů upravujících péči
o porost pomocí sečí a pastvy.
K novým podmínkám titulu patří například možnost aplikovat hnojiva obsahující dusík před
vysetím zatravňovací směsi a to v maximální možné výši 120 kg N/ha, nejpozději do 1. června prvního
roku závazku. Dalším novým pravidlem je povinnost likvidace nedopasků na pozemcích s průměrnou
sklonitostí do 10° ve stanoveném termínu a zákaz obnovy travního porostu. Pouze na pozemcích, kde
je k zatravnění využita druhově bohatá či regionální směs osiva, umožňují podmínky dosev travního
porostu, avšak pouze směsí stejného složení.
Biopásy
V novém programovém období dochází v rámci tohoto titulu k mnoha důležitým změnám.
Z obecného hlediska jde o zavedení minimální vstupní výměry orné půdy, která je stanovena na 2 ha.
Dále je zavedena minimální roční výměra plochy pro založení biopásu, a to 75 % výměry zařazené
do podopatření. Upravena byla i pravidla týkající se velikosti plochy a rozměrů jednotlivých biopásů.
Jistého zmírnění doznaly podmínky týkající se přejezdů přes plochu biopásu. Jejich zákaz je
nyní platný pouze do určitého termínu. Také pravidla pro užívání chemických přípravků k ochraně
rostlin byla poněkud zmírněna. Dovolena je bodová aplikace herbicidů v případě fytosanitárních
opatření.
Nově také došlo k rozdělení titulu do dvou podskupin a to na krmné a nektarodárné biopásy.
Hlavním rozdílem mezi oběma skupinami je v podstatě nutnost ponechat nektarodárný biopás
na stejném místě minimálně dva a maximálně tři roky, což následně mění podmínky pro zasetí,
termíny seče biopásu a jeho zapravení do půdy.
20
Vývoj plateb studovaných titulů AEO
Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP)
K ukončení příjmu žádostí o zařazení do programu HRDP s ohledem na konec programového
období došlo v roce 2006. Tento program byl nahrazen Programem rozvoje venkova (PRV). V roce
2007 tak byly v rámci HRDP administrovány pouze dobíhající víceleté závazky. Pokles počtu žádostí
a s ním spojeného nároku na dotace v titulu zatravňování orné půdy a biopásy (viz grafy 1 až 3) byly
způsobeny právě převodem závazků z HRDP do PRV.
2000,0
140,0
1500,0
120,0
100,0
1000,0
Počet
Počet
Graf 1: Počty podaných žádostí v titulu zatravňování OP a biopásy v letech 2007 - 2010 v rámci
HRDP
500,0
80,0
60,0
40,0
,0
2007
2008
2009
20,0
2010
,0
2007 2008 2009 2010
Biopásy
Zdroj: SZIF
Počet podaných žádostí v roce 2007 v titulu zatravňování orné půdy činil 1 649 žádostí
na celkovou výměru orné půdy ve výši 33 763 ha, v titulu biopásy pak 136 žádostí na výměru 1 189
ha. V roce 2010 poklesl počet žádostí na 876 (19 197,1 ha) u zatravňování a na 54 (649,2 ha)
u biopásů.
21
40000,0
1200,0
30000,0
1000,0
Výměra v ha
výměra v ha
Graf 2: Požadovaná výměra v titulu zatravňování OP a biopásy v letech 2007 - 2010 placené z
HRDP (v ha)
20000,0
10000,0
,0
800,0
600,0
400,0
200,0
2007 2008 2009 2010
,0
Biopásy
2007 2008 2009 2010
Zdroj: SZIF
250
14,0
200
12,0
150
10,0
100
v mil. Kč
v mil. Kč
z HRDP
8,0
6,0
50
4,0
0
2007
2008
2009
2,0
2010
,0
Biopásy
2007
2008
2009
2010
Zdroj: SZIF
S poklesem podaných žádostí úměrně klesaly i nároky na vyplacené dotace. U zatravňování
se jednalo o pokles z 245 mil. Kč nárokovaných v roce 2007 na 140 mil. Kč v roce 2010, u titulu
biopásy pak o pokles z 13 mil. Kč na 7 mil. Kč.
Program rozvoje venkova na období 2007–2013
Programový dokument umožňoval čerpat finanční prostředky pro zemědělství a rozvoj
venkova v letech 2007–2013 z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD).
Celková částka přidělených prostředků z tohoto fondu činila přibližně 2, 8 mld. €, dohromady
s příspěvkem ze státního rozpočtu ČR se jednalo o částku cca 3,6 mld. € na celé sedmileté období.
Jedním z klíčových cílů PRV, který zastřešuje Prioritní osa II, je zlepšení stavu životního
prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. K naplnění jejích cílů
22
bylo v roce 2013 použito 59 % z celkového objemu finančních prostředků vyplacených ze zdrojů
EAFRD.
Srovnání podílu jednotlivých titulů na celkové sumě vyplacených prostředků v prioritní ose II. I.
3. znázorňuje graf níže. Z něj je patrné, že podíl vyplacených finančních prostředků za titul
Zatravňování orné půdy poklesl ve prospěch titulu biopásy.
Graf 4: Podíl jednotlivých titulů na celkové vyplacené částce v letech 2008 a 2013
2008
9% 1%
2013
0%
8% 5% 1%
29%
28%
43%
19%
50%
7%
Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR (2007-2013)
Graf 5: Počty podaných žádostí v titulu zatravňování OP a biopásy v letech 2007 - 2013
financovaných z EAFRD
250
5 000
200
4 000
150
Počet
Počet
6 000
3 000
100
50
2 000
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
0
1 000
0
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Zdroj: SZIF
23
Biopásy
U obou titulů můžeme sledovat rostoucí trend v počtu podaných žádostí, který setrval až
do roku 2011, kdy dosáhl u obou titulů svého maxima. Celkový počet podaných žádostí v tomto roce
činil u titulu Zatravňování orné půdy 5 022 (požadovaná výměra 58 938,3 ha), z nichž nejvíce žádostí
připadalo na podtitul Zatravňování orné půdy (3 354 žádostí; 39 608,7 ha) a Zatravňování orné půdy
podél vodního útvaru (1 320 žádostí; 16 937,7 ha). Požadovaná výměra pro vyplacení platby v titulu
biopás činila v tomto období 3 013,4 ha (249 žádostí). V roce 2013 v porovnání s rokem 2012 došlo
u titulu Zatravňování k meziročnímu nárůstu počtu žádostí o 20, ačkoliv požadovaná výměra se snížila
o 948 ha. U titulu biopásy došlo k meziročnímu poklesu o 87,2 ha (1 žádost).
70 000
3 500
60 000
3 000
50 000
2 500
výměra v ha
40 000
30 000
20 000
2 000
1 500
1 000
500
10 000
2013
2012
2011
2010
2007
2007200820092010201120122013
2009
0
0
2008
výměra v ha
Graf 6: Požadovaná výměra v titulu zatravňování OP a biopásy v letech 2007 - 2013 (v ha)
Zdroj: SZIF
Vývoj nárokovaných dotací nelze porovnávat se skutečně vyplacenými dotacemi v jednotlivých
letech, neboť ve všech níže uvedených finančních požadavcích se jedná o požadavky z daného roku,
naproti tomu, částky, které byly v daném roce vyplaceny, jsou i za žádosti podané z předešlých let.
V titulu zatravňování činily požadované nároky v roce 2007celkem 122 mil. Kč, v následujících letech
strmě rostly až do roku 2011, kdy činily 415 mil. Kč. Poté docházelo ke každoročnímu poklesu až na
hodnotu 350 mil. Kč v roce 2013. Obdobná situace byla patrná i u titulu biopásy, kdy požadované
dotace v roce 2007 činily 4 mil. Kč, v roce 2011 30 mil. Kč a v roce 2013 28 mil. Kč.
24
450,0
400,0
350,0
300,0
250,0
200,0
150,0
100,0
50,0
0,0
35,0
30,0
25,0
v mil. Kč
20,0
15,0
10,0
5,0
Zdroj: SZIF
25
2013
2012
2011
2010
2009
2008
0,0
2007
v mil. Kč
z EAFRD
Metodika
Analytický rámec výzkumu
Výzkumná otázka:
Co a v jaké míře ovlivňuje rozhodování zemědělců o uzavření kontraktu a setrvání v něm
(respektive v jeho opakování či v účasti na návazném kontraktu)?
Výchozí předpoklad:
-
podmínky kontraktu jsou dobře připravené, realizovatelné, s patřičným efektem do životního
prostředí – tzn., že plnění podmínek vede k poskytování žádoucího veřejného statku. Z toho
vyplývá, že pokud vstupují zemědělci v dostatečném množství a opakovaně, politika je účinná.
Pro její zefektivnění je však nezbytné věnovat se problematice týkající se názorů a znalostí ve
sféře odborné veřejnosti a zástupců státní správy, které se dotýkají dílčí otázky výzkumu (viz
tabulka 1).
(účinnost titulu je posuzovaná přes správné plnění podmínek kontraktu u dostatečného vzorku
zemědělců v cílových oblastech, nikoliv jako přímý efekt pro životní prostředí)
Hypotézy:
-
vyzrálost některých charakteristik kontraktu má vliv na rozdílnou účinnost studovaných titulů
pro ŽP; mezi důležité faktory patří pochopení účelu, důvěra v politiku státu a motivace
zemědělce
-
v reálu jsou identifikovány větší slabiny a bariéry v kontraktu pro titul biopásy, které jsou
překonávány díky zapojení vnějšího motivačního činitele (myslivců); jejich působení do jisté
míry ovlivňuje rozšíření znalostí o předmětu kontraktu a posílení důvěry v druhou stranu
kontraktu, tj. stát a tím i míru plnění kontraktu (a efekt do ŽP). Dotazování k této problematice
bylo použito pro zatravňování orné půdy i biopásy a to z důvodu rozdílných nároků, jenž jsou
kladeny na porozumění a získání důvěry. Tento kontrast je pak předpokladem pro snaží
konstruování závěrů.
Struktura dílčích cílů
-
porovnání rozhodování podnikatele při vstupu do AEO mezi titulem, při jehož naplnění může
sledovat i svůj zájem (zatravňování orné půdy), a titulem, kde obvykle žádný vlastní zájem
zemědělec nemá, v kterém je naplňován čistý veřejný zájem (biopásy)
26
Tabulka 1: Hlavní cíl: hodnocení příčin dlouhodobé účasti zemědělců ve vybraných typech
kontraktů v rámci AE politiky, struktura výzkumných otázek
Základní cíle/výzkumné otázky
Dílčí otázky
Zjistit, zda titul zaměřený na poskytování „čistých“
Za jakých okolností zemědělec potřebuje
veřejných statků – „public goods“ vyžaduje
agenta?
dalšího agenta – výzkumná otázka: Je u titulu
biopásy, v němž poskytování veřejného statku je
úplné
a
neovlivněné
osobním
prospěchem
Kdy není potřeba agenta?
Stačí osobní přesvědčení o správnosti?
zemědělce, dostatečná vnější a vnitřní motivace
nebo je potřeba posílit motivaci prostřednictvím
Které faktory jsou pro rozhodování zásadní?
třetí strany v kontaktu?
Liší se faktory ovlivňující zapojení do AEO
Zjistit, zda jsou rozdíly ve faktorech, ovlivňujících
mezi dvěma studovanými tituly?
zapojení zemědělců do AEO závazků mezi
dvěma studovanými tituly?
Jak by měla práce agenta směřována?
Jsou
rozdíly
v
nevyzrálosti
klíčových
charakteristik kontraktu podstatné pro účinnost
studovaných titulů na ŽP?
Které
charakteristiky
kontraktu
jsou
nevyzrálé?
Jaký je rozdíl mezi dvěma studovanými
tituly?
Výzkum je proveden dle analytického rámce cyklu politiky. Jedná se o kvalitativní výzkum,
provedený dotazníkovým šetřením (celostátní úroveň), které bylo uskutečněno na základě zkušeností
s pilotními hloubkovými rozhovory mezi zemědělci a dalšími účastníky pro triangulaci výzkumu.
Při vyhodnocení byla využita statistika s pomocí chí-kvadrát testu. Doplňkově je provedeno také
kvantitativní vyhodnocení účasti zemědělců v daných titulech na základě dat, poskytnutých agenturou
SZIF. Šetření vychází z analytického rámce a z rešerše potenciálních faktorů, které mohou ovlivnit
účast zemědělců na politice a výsledný efekt v případě, že do závazku vstoupí, a využitelných metod
hodnocení příčin pro hodnocení vybraných nástrojů politiky.
Otázky pro rozhovory se soustředí na tyto okruhy faktorů, daných koordinačními mechanismy,
ovlivňujících dlouhodobou či opakovanou účast zemědělců v AEO kontraktech:
1. motivace (vnitřní, vnější), znalost efektu titulu, cena/platba
2. podání ruky - komunikace, sdílení hodnot,
3. podmínky kontraktu - příručka
4. řízení kontraktu, rizika kontraktu, bariéry (vč. vlastnických a nájemních vztahů k půdě)
Vyhodnocení dat ze šetření zahrnuje: kódování, základní třídění výsledků rozhovorů, základní
statistika u většího vzorku zemědělců (četnosti odpovědí, korelace atd.).
27
Na základě připravených dotazníků byly provedeny pilotní hloubkové rozhovory s vybranými
zástupci zemědělců (účastníků v obou titulech, právnické i fyzické osoby) ve dvou krajích
(Středočeském a Jihomoravském) a úředníků MZe (ústředí - garant AEO, regionální úředník administrace dotací, evidence půdy LPIS). Dále byl rozhovor proveden s regionálním terénním
inspektorem SZIF, úředníkem AOPK - specialistou na zatravňování regionální směsí osiva
a zástupcem neziskové organizace – ornitologem. Hloubkové rozhovory byly provedeny osobně
autory během léta 2014 (celkem 32 rozhovorů). Jejich kvalitativní vyhodnocení bylo prezentováno
na mezinárodní konferenci ECER 2014 v Oulu (Finsko) formou přednášky. Celostátní dotazníkové
šetření mezi zemědělci bylo připraveno na základě vyhodnocení pilotních hovorů a jeho porovnání
s literaturou.
Metodika celostátního dotazníkového šetření
Dotazník z pilotních rozhovorů se zemědělci byl po zkušenostech pro plošné šetření
modifikován tak, aby byly otázky jednoznačné srozumitelné a odpovědi co nejlépe vyhodnotitelné.
V případě otázek s více možnými odpověďmi byly nabídnuty možnosti odpovědí vytipovaných
z pilotního šetření a byla přidána možnost vlastní odpovědi.
V úvodu dotazníku byly zjišťovány
hodnoty faktorů, které dle rešerše a zvážení podmínek ČR mohou ovlivňovat ochotu zúčastnit se
AEO. Vzhledem k cílům výzkumu nebyli dotazováni zemědělci, kteří se AEO neúčastnili; míra
důležitosti faktorů vstupu byla porovnávána jen mezi dvěma zkoumanými tituly. Vzhledem
k očekávanému a v pilotních rozhovorech nepřímo potvrzenému (ze strany úředníků) zkreslení
motivace zemědělců v oblastech LFA častým spojením dotací na zatravňování a LFA byli respondenti
za tento titul vybíráni jen mezi zemědělci, kteří nebyli zároveň žadateli o LFA.
Konstrukce výběrového souboru
Výchozí soubor: podniky a soukromí zemědělci – žadatelé o titul zatravňování orné půdy, kteří
nebyli zároveň žadatelé o LFA platby a žadatelé o biopásy, oba tituly jsou součástí
agroenvironmentálního opatření PRV 2007 - 2013. S ohledem na skutečnost, že testování hypotéz
bylo postaveno především na kvalitativní analýze vybraných charakteristik kontraktu, byli vybráni
účastníci v titulech, kteří mohli na všechny otázky odpovídat ze své vlastní zkušenosti. Ze studie tak
byli vyloučeni zemědělci, kteří zmíněných politik nevyužívají.
Data pro vytvoření výběrového souboru:
-
Žadatelé o zatravňování orné půdy z PRV 2007 - 2013 (ne LFA a ne zatravňování orné půdy
regionální směsí): název, adresa, okres, rozloha orné půdy
-
Žadatelé o biopásy z PRV 2007 - 2013: název, adresa, okres, rozloha orné půdy
Kritéria výběru:
-
Titul: žadatelé o zatravňování orné půdy (a současně ne LFA a ne zatravňování orné půdy
regionální směsí), žadatelé o biopásy – zastoupení co nejblíže poměrem 2:1
28
Právní subjektivita (zemědělský podnikatel = fyzická osoba/družstvo, a.s., s.r.o.= dohromady
-
právnická osoba; záměrem je odlišit rodinné farmy od podniků s více zaměstnanci) – rovnoměrně
Okres – zastoupení ve výběru poměrně podle počtu žadatelů o zatravňování, biopásy (tj. čím
-
více žadatelů o titul v okresu, tím více respondentů z tohoto okresu; důležité je, kde je zatravnění
či biopásy realizováno, ne kde je sídlo podniku)
Rozloha orné půdy – rovnoměrně podle zvolených tříd velikosti (počet tříd max. 5)
-
Data byla sbírána v listopadu a prosinci 2014, metoda: standardizované face-to-face rozhovorů
s využitím notebooku (CAPI). Výzkumu se zúčastnilo celkem 40 proškolených tazatelů najaté firmy,
celkem bylo sesbíráno 319 dotazníků. Na základě seznamu žadatelů a jednotlivých kritérií výběru
(titul, právní subjektivita, okres a rozloha orné půdy) byla vypočtena struktura kvóty, která byla
následně přepočítána na požadovanou velikost výběrového souboru 300 respondentů.
Databáze pro výběr respondentů od zadavatele projektu čítala celkem 559 kontaktů. Dotazník
vyplnilo 319 zemědělců. Šetření se odmítlo zúčastnit 129 respondentů, z důvodu ukončení činnosti se
průzkumu nezúčastnilo 20 žadatelů. Vlastní dotazování probíhalo prostřednictvím notebooku
s využitím vlastního dotazovacího programu FOCUS IS CAPI.
Vzhledem k metodě sběru dat (CAPI) byla část kontroly zajištěna již samotným elektronickým
dotazníkem. Systém CAPI hlídá korektnost a úplnost vyplnění dotazníku, filtry a přeskoky
a neumožňuje neúplné vyplnění dotazníku či výběr nevhodného respondenta, který neodpovídá
kvótnímu rozpisu tazatele. Logická kontrola dat byla následně provedena ve vyexportovaných datech
v prostředí SPSS.
Tato část kontroly se zaměřila na hlubší logické vazby mezi jednotlivými
proměnnými a také na kontrolu udaných hodnot a odpovědí v otevřených otázkách. V případě
nejasností či neúplných odpovědí byli respondenti opětovně kontaktováni s žádostí o upřesnění svých
odpovědí. Během zpracování dat byla dále realizována kontrola práce tazatelů prostřednictvím
skrytých informací, které systém u každého rozhovoru automaticky eviduje. Paralelně se zpracováním
dat probíhaly i zpětné kontroly pole. Kromě účasti či neúčasti v průzkumu byl během hovoru dále
ověřován věk respondenta. Zpětná kontrole pole nezjistila žádné nedostatky či pochybení.
Tabulka 2: Struktura respondentů celostátního šetření dle výběrových kritérií (titulu)
dle titulu AEO
(%)
zatravňování orné půdy
66,67
200
244
44
biopásy
33,33
100
96
-4
celkem
100
300
340
40
N
29
sebráno
rozdíl
Tabulka 3: Struktura respondentů celostátního šetření dle výběrových kritérií (rozlohy OP)
dle rozlohy OP
celkem
(%)
sebráno
N
rozdíl
1: <10 ha
198
35,23
76
56
-20
2: 10 ha - 49,99 ha
119
21,17
73
94
21
3: 50 ha - 499,99 ha
142
25,27
86
119
33
4: 500+ ha
103
18,33
65
71
6
celkem
562
100
300
340
40
Tabulka 4: Struktura respondentů celostátního šetření dle výběrových kritérií (právní
subjektivity)
dle práv. subjektivity
procent
celkem
fyzická osoba
405
(%)
72,0
právnická osoba
157
celkem
562
4
N
sebráno
rozdíl
216
242
26
27,9
84
98
14
100
300
340
40
*záporné hodnoty = chybí, kladné hodnoty = přesbíráno
Struktura výběrového vzorku dle okresů je uvedena v příloze zprávy (příloha č. 3).
Metodika zpracování dat získaných z plošného šetření a statistické analýzy
Struktura dat z hlediska hodnocení:
1) informativní data: název, adresa, okres, kraj, typ zatravňování
2) základní rozlišení: titul zatravňování, titul biopásy
3) faktory farmy (výrobní): právní subjektivita, výměra orné půdy, podíl vlastní orné půdy, počet
stálých zaměstnanců, velikost zařazené plochy do AEO zatravňování a biopásy, zda byla půda
pod AEO pronajatá, zda pronajatá půda činila problémy a zda byly problémy díky pronájmu půdy
závažné, jak rozhodující je vliv hodnoty hektarového výnosu pšenice
4) faktory farmáře/vedoucího pracovníka podniku (sociální): funkce (pracovní pozice), odborné
vzdělání, věk, kdo z vedení rozhoduje o vstupu do AEO, členství u myslivců, členství v zemědělských
svazech a organizacích, první zkušenost s titulem
5) hodnocení charakteristik kontraktu:
- znalost účelu kontraktu
- dostatek informací
- podmínky titulu: provozní zkušenosti
- podmínky titulu: administrativní zkušenosti
- partner ve státní správě
30
- změny v pravidlech během závazku, včasné ohlášení a vysvětlení změn
- přiměřenost kontrol
- dostatečnost dotace
- riziko nezaviněné sankce
- vyváženost sdílení rizika
- důvěra ve stát v zemědělské politice
- důvěra ve stát v kontraktech/závazcích AEO
- důvěra v deklarovaný účel AEO
6) hodnocení efektu kontraktu
- přesvědčení o splnění účelu kontraktu
- hodnocení účinku kontraktu pro ŽP
- prospěch pro podnik
- přínosy pro podnik a jejich významnost
- doporučení kontraktu sousedovi (jinému zemědělci)
- plnění kontraktu i bez dotace
- důvody pro opětovný vstup do titulu
7) potřebnost agenta
- potřeba ujištění se od jiné strany o splnění účelu kontraktu
- jak a kde se o účelu dozvěděl
- potřeba individuální konzultace
- kdo vysvětlil účel kontraktu
- kdo vysvětlil účinek kontraktu na ŽP
31
Metoda zpracování výsledků
Data ze šetření byla standardně ošetřena výpočtem četností jednotlivých možností odpovědí.
Tam, kde byla ponechána otevřená možnost odpovědi, byly její varianty kódovány a opět je vyjádřena
jejich četnost a podíl z celku. U několika kvantitativních otázek jsou uvedeny četnosti ve zvolených
kategoriích (intervalech) a základní popisná statistika.
Statistické vyhodnocení bylo provedeno na základě chí-kvadrát testu nezávislosti v hodnocení
naplnění charakteristik kontraktu mezi tituly zatravňování orné půdy a biopásy, nezávislosti vztahů
mezi faktory farmy a proměnnými vyjadřujícími naplnění kontraktu a nezávislosti vztahů mezi faktory
farmáře/vedoucího pracovníka podniku a proměnnými vyjadřujícími naplnění kontraktu. Pro analýzy
bylo potřeba zjednodušit (kvůli technickým omezením) v některých otázkách kódování odpovědí
na dvě až tři kategorie, zpravidla ano/ne, dále např. fyzická osoba/právnická osoba, rozloha orné půdy
do 50 ha, od 50 do 500 ha a nad 500 ha, počet zaměstnanců 1-3 a 4 a více apod. (viz příloha).
Zjednodušené kategorie vycházely z předchozí analýzy výsledků a z jejich logického posouzení.
Pro vyhodnocení výsledků byly použity programy MS Excel a SPSS.
32
Výsledky
Vyhodnocení přiměřenosti výše platby v období 2007-2013
Posouzení vlivu změn cen a nákladů:
Zatravnění – základní bylo pro 2007-2013 stanoveno ve výši 8 050 Kč/ha, avšak vlivem
směnného kurzu byla v roce 2013 vyplácena částka 6 816 Kč/ha (měnila se s kurzem každoročně).
Avšak i samotná vypočtená částka se ukazovala ke konci programovacího období jako nízká, neboť
průměrná újma spojená se zatravněním, stanovená pro roky 2009-2012, dosahovala výše
12 287 Kč/ha. Úhrada ztráty příjmů z orné půdy představuje pro tituly Zatravnění OP a Biopásy
významnou část platby, převyšující např. u zatravnění 90 % hrazené částky (údaj pro období
2014 2020).
Důvodem pro změnu výše újmy byly především růst cen zemědělských komodit. Zatímco
na začátku programovacího období 2007-2013 byl stanoven příspěvek na úhradu fixních nákladů
a zisku ve výši 8 750 Kč/rok, průměr roků 2009-2012 již činil 12 689 Kč/ha.
Pro titul Biopásy byl tento vliv identický. Opět naprosto převažující částí podpory je úhrada
ztráty z orné půdy ve formě PÚ, jejíž vývoj zásadně ovlivňuje poměr mezi částkou hrazenou
a skutečnou ztrátou v podnicích. Na počátku 2009-2012 byla platba stanovena ve výši 11 930 Kč/ha,
zatímco průměr ztrát v letech 2009-2012 činil 17 428 Kč/ha. I na tento titul měl vliv vývoj směnného
kurzu, z 11 930 Kč/ha byla v roce 2013 vyplacena částka 10 101 Kč/ha.
Vzhledem k rozdílům mezi vypočtenými a vyplacenými částkami a ztrátami v druhé polovině
programovacího období lze usuzovat na významné ovlivnění motivace k účasti zemědělců
na sledovaných titulech.
Současně je však nutno podotknout, že účast na diskutovaných titulech nebyla nízká a výše
platby v tomto případě nevedla k neúspěchu této části politiky, ale je možné odvodit, že účast byla
pravděpodobně snížena oproti potenciální účasti.
33
Vyhodnocení pilotních rozhovorů
Na základě rozboru pilotních hloubkových rozhovorů lze uvést některé z předběžných výsledků:
dva studované tituly jsou si podobné v některých charakteristikách kontraktu, jako je vnímaná
dostatečnost platby, přiměřenost kontrol, informovanost o podmínkách, důvěra ve stát a vnímání
vyváženosti kontraktu; v jiných charakteristikách kontraktu se liší, např. ve znalosti účelu titulu,
v důvěře v deklarovaný účel, v motivaci zemědělců, v obtížnosti plnění podmínek kontraktu a vnímání
rizika jeho nedodržení ne vlastní vinou. U obou titulů zemědělci znali někoho, kdo byl ochotný
realizovat podobné opatření pro přírodu i bez dotace (a zároveň bez kontroly a svázání předepsanými
podmínkami).
Předběžné výsledky ukazují na to, že zemědělci více důvěřují účelu titulu biopásy, přestože
není pro farmu přímo prospěšný (a je čistě „pro přírodu“, případně „pro myslivce“) a je náročnější
z hlediska plnění i z hlediska možného rizika nedodržení závazku. V případě titulu zatravňování orné
půdy uváděli mnozí zemědělci a dokonce i regionální úředníci, že hlavním účelem titulu je snížení
produkce ČR, podporované Bruselem, a samotnou ochranu půdy před erozí uvádějí jako podružnou
(přestože o funkčnosti zatravnění pro prevenci eroze jsou sami přesvědčení). Oproti očekávání se
ukázal jako nedůležitý faktor vlastnictví či nájemního vztahu k půdě, na které byly tituly
uskutečňovány.
Tabulka 5: Stručný přehled výsledků pilotních rozhovorů mezi zemědělci:
charakteristika
biopásy
informace o titulu
dostatečné
dostatečné
spíše dostatečná
spíše dostatečná
úroveň kontroly
přijatelná
přijatelná
důvěra ve stát
poměrně vysoká
poměrně vysoká
stát vždy vyhraje spor
někteří o tom uvažovali
znalost účelu
ne všem jasný
převážně jasný
důvěra v účel
část nevěří
věří
motivace pro vstup do
titulu
1. finanční, 2. výroba, 3.
prevence eroze
1. finanční, 2. využití méně úrodných
pozemků, 3. dobrý pocit, 4. dobré vztahy
s myslivci
přesvědčení o efektu
část nepřesvědčena
většina nepřesvědčena
výše sazby
rozdělení moci v
kontraktu
realizace titulu bez
podpor
Zdroj: Vlastní zpracování
Rozhovory se zástupci úřadů a nevládních organizací ukázaly rozdíly ve vnímání regionálních
zemědělských úředníků a garanta AEO. Úředníci na regionu byli názorově bližší zemědělcům a jejich
individuálním potřebám a zkušenostem, např. v otázce na účel titulu, přiměřenost platby a chybějící
informace či riziko nedodržení. Platbu hodnotili všichni vesměs jako přiměřenou (s výjimkou
34
regionálního osiva, kde je platba vnímána jako nedostatečná a špatně rozložená v čase – největší
náklad je vynaložen v prvním roce, ovšem v rámci AEO je rozpočítán na celý závazek), regionální
úředníci poukazovali na nerovnoměrnost kompenzace v případě zatravňování orné půdy mezi
úrodnými a méně úrodnými oblastmi. Velký rozdíl byl v hodnocení důvěry úředníků v to, zda
zemědělci skutečně použijí platbu na deklarovaný účel, bez ohledu na vlastní prospěch (a na úkor
životního prostředí) mezi dvěma studovanými tituly. U biopásů byla tato důvěra výrazně vyšší než
u zatravňování orné půdy, obdobně podle všech dotazovaných úředníků; zástupci nevládní
organizace a AOPK neviděli možnost zneužití dotace.
Zástupce centrály měl větší přehled o možných chybách a riziku a o obcházení pravidel
ze strany zemědělců (i z jednání odvolací komise MZe). Všichni dotazovaní úředníci věřili ve prospěch
titulů pro deklarovaný účel pro životní prostředí, i když regionální úředníci méně silně (u obou titulů)
a uváděli, podobně jako zemědělci, jako hlavní účel zatravňování orné půdy cílené snižování
zemědělské produkce v ČR. Podle úředníků zemědělci znají účel titulů, ovšem často u nich
rozeznávají potřebu individuálního vysvětlení účelu i podmínek titulu, zejména u biopásů
(a zatravňování regionálním osivem, které má kromě protierozního účinku vliv na biodiverzitu travních
porostů). Nejisté byly odpovědi na to, zda se podle úředníků a nevládních organizací buduje u
zemědělců vnitřní motivace (přestože při dotazování byl pojem vysvětlen). Zdá se, že takový úhel
uvažování o rozhodování zemědělců a rozlišování mezi různými formami motivace a jejich potřebou
není běžný a snadný.
Tabulka 6: „Problematické“ charakteristiky z pohledu úředníků a ochránců přírody
charakteristika
účel
podíl farmářů, kteří
„nezneužijí“ dotaci
biopásy
nejasný pro regionální úředníky
jasný
vysoké v místním měřítku, v měřítku státu
různé
důležité pro úředníky
i pro ochránce
10 - 40%
70 - 100%
35
Výsledky celostátního šetření mezi zemědělskými podnikateli
Tabulka 7: Zastoupení právních forem podniků v souboru
počet
podíl (%)
zemědělský podnikatel/fyzická osoba
231
72,4
družstvo
19
5,9
společnost s ručením omezeným
45
14,1
akciová společnost
20
6,2
jiný *
4
1,2
319
100,0
forma podniku
celkem
Vysvětlivky:
jiná právní forma: v.o.s., příspěvková organizace, spolek, občanské sdružení
Téměř tři čtvrtiny respondentů představovaly podniky fyzických osob, z právnických byly
nejčastější společnosti s ručením omezeným. Ve složení vzorku respondentů byly zastoupeny
všechny nejběžnější formy podnikání v zemědělství. Ve více než 95 % případů byly rozhovory
realizovány s odpovědnou osobou z vedení firmy (podniku).
Tabulka 8: Pracovní pozice respondentů
počet
podíl (%)
administrativa
15
4,7
vedení
304
95,3
celkem
319
100,0
respondent
Vysvětlivky:
administrativa: pracovník evidence pozemků, ekonom, administrativní pracovník, účetní, evidence
půdy, vedoucí oddělení nemovitostí, hospodář, majetkový úsek (dotace)
36
Tabulka 9: Geografické rozložení vzorku respondentů
počet okresů
počet
podniků
celkem
titul
zatravňování
titul
biopásy
podíl podniků (%)
za kraje z
celkového počtu
Hlavní město Praha
1
1
1
0
0,3
Jihočeský kraj
5
34
29
7
10,7
Jihomoravský kraj
7
50
40
15
15,7
Karlovarský kraj
2
4
3
1
1,3
Kraj Vysočina
5
28
18
12
8,8
Královéhradecký kraj
5
22
12
12
6,9
Liberecký kraj
3
8
7
2
2,5
Moravskoslezský kraj
6
31
18
15
9,7
Olomoucký kraj
4
17
13
4
5,3
Pardubický kraj
4
21
14
8
6,6
Plzeňský kraj
5
9
9
0
2,8
Středočeský kraj
12
67
56
13
21,0
Ústecký kraj
4
18
17
3
5,6
Zlínský kraj
3
9
7
4
2,8
celkem
66
319
244
96
100,0
kraj
Podniky respondentů hospodaří v různých částech republiky, s převahou podniků z Čech,
zejména Středočeského kraje (21 % respondentů). Při vědomí rozdílnosti přírodních podmínek v ČR
i v rámci jednotlivých krajů lze považovat vzorek za reprezentativní.
1. Máte vzdělání v oboru zemědělství nebo v příbuzném oboru (aspoň středoškolské)?
Tabulka 10: Počet a podíl respondentů s odborným vzděláním (%)
titul
ano
ne
celkem
64,8
35,2
100,0
biopásy
89,6
10,4
100,0
celkem
71,8
28,2
100,0
U zatravňování odpovědělo celkem 244 respondentů, u biopásů 96 respondentů.
Velká část respondentů má zemědělské vzdělání (72 %), přičemž u zemědělců, kteří mají titul
biopásy, je tento podíl výrazně vyšší (téměř 90 %) než u zemědělců provádějících zatravňování orné
půdy (65 %).
37
2. Uveďte prosím svůj věk v některém z intervalů
Tabulka 11: Zastoupení respondentů ve věkových kategoriích (%)
20 - 35 let
36 - 50 let
více než 50 let
celkem
zatraňování orné půdy
9,8
47,5
42,6
100,0
biopásy
3,1
62,5
34,4
100,0
celkem
7,9
51,8
40,3
100,0
titul
Největší podíl respondentů spadal do věkové kategorie 36 - 50 let (52 %). Nízký počet
respondentů v kategorii 20 - 35 let odráží věkovou strukturu vedoucích pracovníků v zemědělství.
Z tabulky lze dále usuzovat, že biopásy dělají častěji podniky/zemědělci s věkovým rozpětím 36 – 50
let, naproti tomu u zapojení do titulu zatravňování není rozeznatelný vliv věku respondenta.
3.A Na jaké celkové výměře orné půdy hospodaříte?
Tabulka 12: Velikostní struktura podniků (%)
titul
< 10
10 ha - 49,99 ha
50 ha - 499,99 ha
> 500 ha
celkem
21,3
34,4
32,4
11,9
100,0
biopásy
4,2
10,4
41,7
43,8
100,0
celkem
16,5
27,7
35,0
20,9
100,0
Průměrná velikost obhospodařované půdy u jednotlivých respondentů činila 366,04 ha.
Zajímavý je fakt, že nejvíce podniků zapojených do biopásů bylo zastoupeno v kategorii nad 500 ha
orné půdy. Naproti tomu titul zatravňování orné půdy je nejvíce zastoupen u podniků s rozlohou orné
půdy v intervalu od 10 do 50 ha.
Tabulka 13: Popisná statistika pro výměru orné půdy respondentů (ha)
průměr
medián
249,9
35,0
směrodatná
odchylka
626,5
biopásy
738,7
335,5
celkem
366,1
63,0
titul
minimum
maximum
1,0
6411,0
969,1
4,0
6411,0
712,7
1,0
6411,0
38
3.B Kolik procent (ha) z toho asi vlastníte?
Tabulka 14: Podíl vlastní orné půdy (%)
titul
0 - 25 %
26 - 50 %
51 - 75 %
76 - 100 %
celkem
33,2
17,2
11,1
38,5
100,0
biopásy
44,8
24,1
17,7
13,5
100,0
celkem
36,5
19,1
12,9
31,5
100,0
V souboru byly zachyceny podniky od nulové po absolutní vlastnictví obdělávané půdy,
přičemž třetinu představovaly podniky vlastnící do 25 % obdělávané půdy (včetně), třetinu podniky
v intervalu 26 – 75 % a třetinu pak podniky vlastnící více než 76 % orné půdy. Trend hospodařit
na vlastních pozemcích byl prokázán spíše u titulu zatravňování.
Tabulka 15: Popisná statistika pro podíl vlastní orné půdy
průměr
medián
54,1
50,0
směrodatná
odchylka
38,8
biopásy
36,3
27,9
celkem
50,1
46,2
titul
minimum
maximum
0,0
100,0
31,5
0,0
0,0
38,1
0,0
100,0
4. Do kterého typu titulu zatravňování orné půdy v období 2007 – 2013 váš podnik vstoupil?
Tabulka 16 Zastoupení dvou typů zatravňování (%)
podíl (%)
titul
zatravňování orné půdy podél vodního
útvaru
85,0
15,0
Odpovědělo celkem 244 respondentů
Titul zatravňování orné půdy podél vodního útvaru byl zaznamenán v mnohem menší míře,
celkový podíl tohoto titulu činil 15 %. Jedná se o stejný management, jako klasické zatravňování, jen
platba je povýšena o část nákladů díky ztíženému zakládání a obhospodařování porostu v podélných
liniích podél potoků či rybníků. Titul se nabízí zemědělci v žádosti o dotaci automaticky na příslušných
částech pozemku, přiléhajících k vodním útvarům. Rozdíl v podílu dvou variant titulu tedy je přirozený
a nezávisí prakticky na aktivní volbě zemědělce.
zatravňování byl 22 (9,02 %).
39
Celkový počet respondentů s oběma tituly
5. Kolik stálých zaměstnanců má váš podnik (přibližný průměrný stav v posledních 3 letech)?
Tabulka 17: Počet stálých zaměstnanců
1
2 až 10
11 až 25
26 až 50
51 a více
celkem
71,7
16,1
4,5
2,9
4,9
100,0
biopásy
36,5
24,1
10,4
12,5
16,7
100,0
celkem
61,8
18,2
6,2
5,6
8,2
100,0
titul
U zatravňování odpovědělo celkem 244 respondentů, u biopásů 96 respondentů
Počet byl rozklastrován do pěti tříd. Vysoký podíl podniků s jedním stálým zaměstnancem
(62,7 %) koresponduje s počtem podniků fyzických osob. Průměrný počet zaměstnanců v souboru
činil 11,5 pracovníka. U titulu biopásy lze vysledovat vyšší počet stálých zaměstnanců v podniku, což
odpovídá větší průměrné výměře orné půdy než v případě zatravňování. Jedním z důvodů může být
to, že byl výběr zemědělců a podniků - účastníků zatravňování úmyslně omezen na ty, kteří nežádali
současně o dotaci LFA. Často to byly zřejmě podniky v nižších úrodnějších polohách a bez chovu
dobytka a dost možná bez travních porostů, nejčastěji rodinné farmy.
Také to může značit, že větší podniky si mohou snáz „dovolit“ zařadit do biopásů pár hektarů
a tím z nich ztratit produkci.
Tabulka 18: Popisná statistika pro počet zaměstnanců.
směrodatná
minimum maximum
odchylka
27,1
1
165
průměr
medián
8,1
1
biopásy
22,4
4
34,4
1
165
celkem
11,5
1
27,1
1
165
titul
6. Kdo z vedení podniku rozhoduje o takových věcech, jako je vstup do AEO závazků?
Otázka nás zajímala vzhledem k odlišné struktuře a velikosti podniků proti starým evropským
zemím a vzhledem k tomu, že jsme u titulů předpokládali rozdílnou složitost pochopení účelu a plnění
podmínek.
Tabulka 19: Kdo rozhoduje o zapojení do AEO
titul
majitel
farmy/ředitel/předsed
a představenstva sám
agronom
celé
vedení
jiná osoba/jiný
způsob
rozhodování *
celkem
91,1
4,1
4,5
0,4
100,0
74,1
9,4
15,6
1,1
100,0
86,2
5,6
7,7
0,6
100,0
zatravňování orné
půdy
biopásy
celkem
40
Vysvětlivky:
Jiný způsob rozhodování: vedoucí provozu, jednatel
Prvořadě
rozhodují
o
vstupu
podniku
do
agroenvironmentálního
opatření
majitelé
a představitelé podniku sami. Tato informace může být do značné míry ovlivněna skutečností, že
do šetření byli zahrnuti především soukromí zemědělci. Potvrdila se ovšem jistá větší potřeba
odbornosti či kolektivní shody v případě biopásů, kde rozhoduje o vstupu do závazku ve větší míře
specialista-agronom nebo celé vedení.
7. Jste vy, jiný člen vedení podniku nebo někdo z vaší rodiny (v případě rodinné farmy)
myslivec?
Tabulka 20: Podíl zapojení do myslivosti (%)
titul
ano
ne
celkem
34,4
65,6
100,0
biopásy
59,4
40,6
100,0
celkem
41,5
58,5
100,0
Z tabulky je zřejmé, že u obou studovaných titulů je podíl respondentů se vztahem k myslivosti
vysoký, u titulu biopásy dosahuje téměř 60 %. Rozdíl kladných odpovědí mezi tituly činil téměř 25 %
ve prospěch realizátorů biopásů.
8. Jste jako podnik členem nějaké zemědělské organizace, sdružení nebo svazu?
Tabulka 21: Podíl zapojení do zemědělských organizací (%)
titul
ano
ne
celkem
30,3
69,7
100,0
biopásy
59,4
40,6
100,0
celkem
38,5
61,5
100,0
Obdobně jako u předešlé otázky bylo 60 % respondentů účastnících se titulu biopásy členem
zemědělské organizace, sdružení nebo svazu. U titulu zatravňování byl podíl členů poloviční (30 %).
Zdá se, že sociální sítě jsou významnější pro zemědělce zapojené do titulu biopásy.
9. Jak velkou plochu má nebo měl váš podnik v období 2007 - 2013 zařazenou do titulu?
Kromě absolutních hodnot zařazené plochy nás zajímal i podíl, který tvoří zařazená plocha
z celkové orné půdy žadatele. Výsledky korespondují s větším podílem malých rodinných farem
u zatravňování, kde byl i nemalý podíl těch, kteří zatravnili téměř všechnu svou půdu (22,5 %). Naproti
tomu plocha biopásů tvoří velmi malou část celkové rozlohy orné půdy zemědělce.
41
Tabulka 22: Podíl zastoupení ploch titulů (%)
Podíl titulu z celkové plochy OP žadatele
titul
0-5%
zatravňování
orné půdy
biopásy
21,7
64,6
6 -10 %
11 - 25 %
26 - 50 %
51 - 75 %
76 - 100 %
celkem
12,3
15,2
18,4
9,8
22,5
100,0
16,7
10,4
5,2
1,0
2,1
100,0
Tabulka 23: Popisná statistika zařazené půdy (v ha)
průměr
medián
19,1
8
biopásy
17,7
7
titul
směrodatná
minimum maximum
odchylka
41,0
1
400
32,1
1
200
S ohledem na skutečnost, že se v souboru vyskytovaly extrémní hodnoty – celková rozloha
biopásů u jednoho podniku činila 200 ha a u dalších 2 podniků 150 ha, byla stanovena průměrná
velikost titulů pro každou velikostní kategorii. V obou případech byla prokázána přímá závislost mezi
množstvím obhospodařované půdy a velikostí plochy zařazené do titulu, kdy se vzrůstající výměrou
orné půdy rostla velikost ploch jednotlivých titulů.
Tabulka 24: Průměrná velikost ploch zařazených titulů (ha) v jednotlivých velikostních třídách
podniků
titul
< 10
10 ha - 49,99 ha
50 ha - 499,99 ha
> 500 ha
4,3
8,5
27,1
54,3
biopásy
3,5
6,4
12,9
26,3
Tabulka 25: Popisná statistika podílu zařazené půdy (%)
průměr
medián
39,1
26,6
biopásy
8,8
3,0
titul
směrodatná
minimum maximum
odchylka
36,5
0,2
100,0
16,9
42
0,1
100,0
10. Byla to vaše první zkušenost s titulem zatravňování orné půdy nebo biopásy?
Tabulka 26: Četnost prvního závazkuAEO (%)
titul
ano
ne
celkem
88,9
11,1
100,0
biopásy
78,1
21,9
100,0
celkem
85,9
14,1
100,0
U obou skupin respondentů se většinou jednalo o první zkušenost s titulem, přičemž titulu
biopásy se opakovaně účastnilo cca 22 % účastníků, což je o 10 % více než u titulu zatravňování orné
půdy.
11. Rozhoduje u vás při výběru, kterou plochu zatravníte nebo na které umístíte biopás,
obvyklá výše výnosu plodin na orné půdě (např. ozimé pšenice)?
Otázka směřuje ke zjištění, jak významně je zemědělci vnímaná úrodnost vlastní orné půdy při
rozhodování o vstupu do AEO
Tabulka 27: Vliv výnosu plodin na OP na zařazení do titulu - zatravňování
ano většinou ano*
titul
zatravňování orné půdy 34,8
12,7
ne
celkem
52,5
100,0
Tabulka 28: Vliv výnosu plodin na OP na zařazení do titulu - biopásy
titul
ano
ne
celkem
biopásy
51,0
49,0
100,0
Obvyklá výše výnosu plodin pro umístění titulu byla důležitá pro více než polovinu zemědělců
realizující biopásy (51 %), obdobná situace byla zaznamenána i u titulu zatravňování orné půdy,
u kterého je toto kritérium důležité pro necelou polovinu respondentů (47,5 %) a to včetně odpovědi
„většinou ano“, která byla podrobněji míněna takto: „ano, ale pokud jsou projevy eroze velmi silné,
přestává být pro mne obvyklý výnos rozhodující“. Oba tituly mají jiný důsledek na produkci z hlediska
trvalosti: po zatravnění půda mění kulturu na trvalý travní porost, kdežto po skončení závazku biopásy
je možné půdu využívat dál jako ornou – „obětování produkce“ je dočasné.
43
12. A Měl/a jste (aspoň z části) půdu, která byla zařazena do AEO závazku pronajatou?
Tabulka 29: Podíl pronajaté půdy pod závazkem AEO
titul
ano
ne
počet
podíl (%)
počet
podíl (%)
153
62,7
91
37,3
biopásy
88
91,7
8
8,3
celkem
241
70,9
99
29,1
Téměř dvě třetiny respondentů měli půdu, na které byl titul zařazen, alespoň z části
pronajatou. Avšak tento trend převažoval u titulu biopásy, který byl v 8 % případů provozován pouze
na vlastní půdě. U titulu zatravňování činil tento podíl více než 37 %, což pravděpodobně souvisí
s následným převodem kultury na pozemku z orné na travní porost (ač většinou se to děje jen v LPIS
a nikoliv v katastru nemovitostí), který má dopad i na vlastníka pozemku a je tedy snazší na vlastní
půdě.
12. B Pokud jste měl/a půdu, zařazenou do AEO závazku, pronajatou (aspoň z části), měl/a jste
nějaké problémy s vlastníky pozemku?
Tabulka 30: Problémy s vlastníky půdy
titul
ano
ne
počet
podíl (%)
počet
podíl (%)
13
8,5
140
91,5
biopásy
10
11,4
78
88,6
celkem
23
9,5
218
90,5
Přes vysoký podíl pronajaté půdy se ve většině případů jednalo o bezproblémový kontrakt
(90,5 %), o něco větší problematičnost byla zaznamenána u titulu biopásy, u kterého byla v porovnání
s titulem zatravňování zaznamenána o 2,9 % vyšší nespokojenost. Tento rozdíl je při vědomí většího
podílu pronajaté půdy nevýznamný.
44
13 Pokud ano, byly potíže tak závažné, že jste kvůli nim uvažoval/a o ukončení AEO závazku
nebo že byste do
AEO závazku zatravňování nebo biopásy na pronajatých pozemích
nevstoupil?
Tabulka 31: Závažné potíže s vlastníky pozemků
titul
ano
počet
ne
podíl (%) četnost
podíl (%)
6
46,2
7
53,9
biopásy
6
66,7
3
33,3
celkem
12
54,6
10
45,5
Pozn. u 1 respondenta nebyla odpověď vyplněna
U 55 % respondentů, kteří měli problémy s vlastníky pozemku, se jednalo o tak závažné
problémy (neshody), že zvažovali do závazku na těchto pozemcích znovu nevstoupit, v krajním
případě pak, že AEO závazek předčasně ukončí. Převládaly negativní zkušenosti u titulu biopásy.
Z celkového počtu respondentů, kteří měli alespoň část půdy pod závazkem pronajatou, představoval
podíl těchto subjektů necelé 4 % u zatravňování a 7 % biopásů.
Tabulka 32: Podíl problematických vůči celkovému počtu nájemců
podíl v %
titul
3,92
biopásy
6,82
celkem
4,98
14. Měl/a jste dostatek informací o všech podmínkách, vyžadovaných pro plnění titulu před
podáním žádosti o zařazení?
Tabulka 33: Dostatečnost informací (%)
domnívám se,
že ano
domnívám se,
že ne
celkem
92,6
7,4
100,0
biopásy
96,9
3,1
100,0
celkem
93,8
6,2
100,0
titul
Můžeme říci, že převládala dobrá informovanost o podmínkách těchto titulů. Vyšší
informovanost byla zaznamenána u titulu biopásy, u kterého se pouze 3,1 % uživatelů (3 respondenti)
domnívalo, že jim některé informace chyběly. Jako nedostačující byly uvedeny informace
o podmínkách přidělení dotace, způsobu osevu a možnosti převodu závazku. Typy chybějících
informací u titulu zatravňování jsou znázorněny v grafu. Nejčastěji se jednalo o informace týkající se
45
trvalosti zatravnění (44 %) a pocit žadatele o celkové neinformovanosti (31 %) v podmínkách tohoto
opatření.
Graf 8: Chybějící informace u titulu zatravňování orné půdy
Trvalost zatravnění
1; 6%
1; 6%
Možnost převodu závazku
Použití certifikované
směsi
7; 44%
Celková neinformovanost
5; 31%
Stálé dodatky a změny
Zpřísněné podmínky v EZ
1; 6% 1; 7%
15. Proč podle vás byl tento titul zaveden a je finančně podporován?
Otázka směřuje na pochopení účelu titulů AEO, zda zemědělec ví, za co dostává platbu, a co
chce stát podporovat.
a) zatravňování orné půdy
Graf 9: Frekvence hlavních uváděných účelů titulu (%)
4,9 %
využití neúrodných, hůře
obdělavatelných pozemků
42,6 %
ochrana proti erozi půdy
73,8 %
47,5 %
zvýšení pestrosti a
udržitelnosti krajiny, úkryt
zvěře
snížení zornění (výroby z
orné půdy) iniciované z EU
65,2 %
51,6 %
snížení znečištění vody či
půdy
46
Graf 10: Podílové zastoupení hlavních účelů titulu s nejvyšší důležitostí
3,35%
3,77%
využití neúrodných, hůře
obdělavatelných pozemků
ochrana proti erozi půdy
25,10%
26,78%
zvýšení pestrosti a
udržitelnosti krajiny, úkryt
zvěře
snížení zornění (výroby z
orné půdy) iniciované z EU
32,64%
8,37%
snížení znečištění vody či
půdy
b) biopásy
Graf 11: Frekvence hlavních uváděných účelů titulu (%)
4,17
podpora zájmů ochrany
přírody
34,4
zájmy myslivců
86,5
pestrost krajiny
46,9
využití méně vhodných
ploch pro zemědělství
podpora zvěře
52,1
53,1
jiné
47
Graf 12: Podílové zastoupení hlavních účelů titulu s nejvyšší důležitostí
3,26%
podpora zájmů ochrany
přírody
zájmy myslivců
16,30%
pestrost krajiny
4,35%
50,00%
11,96%
využití méně vhodných
ploch pro zemědělství
podpora zvěře
14,13%
jiné
Zatravňování orné půdy je podporováno státem prioritně jako prevence proti erozi půdy. Tento
účel uvádělo 65,2 % respondentů, ještě častěji ovšem uváděli zemědělci využití horších pozemků
(73,8 %). Tyto dva účely uváděli nejčastěji jako nejdůležitější. Třetím nejčastějším účelem, uváděným
jako nejdůležitější, bylo snížení zornění a produkce z orné půdy, celkově ho uvedla necelá polovina
respondentů, ještě častěji, ale jako třetí v pořadí důležitosti, uváděli zemědělci zvýšení pestrosti
krajiny. Další důvody pro zavedení a podporu titulu, které respondenti uvedli nad rámec nabídky
z dotazníku, byly shrnuty do kategorie s názvem „jiné“. Těmito důvody byly např. snaha o zvětšení
celkové plochy TTP, kterou jako nejdůležitější faktor označili 3 respondenti nebo ochrana proti
záplavám. Celkově lze říci, že skutečnému účelu platby zemědělci rozuměli dobře, ale velmi často ho
zároveň viděli v „nuceném“ snižování produkce. Spolu s velmi častým účelem využití málo úrodných
pozemků (což je ve skutečnosti zájem zemědělců, nikoliv státu) to potvrzuje chápání prioritní úlohy
zemědělství v maximálním využití pozemků k produkci.
Z výsledků analýzy uváděných účelů pro biopásy vyplývá, že nejdůležitějším a současně
nejčastěji uváděným důvodem pro zavedení titulu biopásy byla podpora zájmů ochrany přírody, dále
nejčastěji uváděli zájmy myslivců (druhé nejčastější a nejčastěji druhé v pořadí důležitosti) a pestrost
krajiny. Podporu zvěře, což je hlavní účel titulu, uvedla jen třetina respondentů, ale velmi často jako
nejdůležitější důvod. Celkově bylo tedy pochopení účelu zkreslené tím, že za biopásy viděli zemědělci
zájmy skupiny lidí (mimo zemědělství), nikoliv opravdu veřejný statek.
48
16. Odkud (nebo jak) jste se dozvěděl, proč stát poskytuje na zatravňování orné půdy a biopásy
dotaci?
Otázka je opět směřovaná na účel titulu, nikoliv na podmínky kontraktu.
Tabulka 34: Zdroje informací o účelu titulu
zdroj informace o účelu titulu
biopásy
počet
podíl (%)
počet
podíl (%)
z přednášky a diskuze, na semináři či
školení pro zemědělce
123
41,6
62
50,4
zjistil sám z brožury, internetu, tisku
122
41,4
52
42,3
poradil se s někým individuálně,
někdo mu účel vysvětlil
48
16,3
9
7,3
neví, proč stát tento titul podporuje a
nezjišťoval to
2
0,7
0
0,0
jiný způsob
0
0,0
0
0,0
295
100,0
123
100,0
celkem
Proč stát poskytuje platby na titul zatravňování orné půdy, se respondenti dozvěděli nejčastěji
z přednášek a školení pro zemědělce nebo z informací dostupných v tisku či na internetu. Do těchto
dvou kategorií spadá celých 83 % odpovědí. Naopak 2 dotazovaní si tyto důvody vůbec nezjištovali
a netuší, proč je titul podporován. Individuální konzultace byla uvedena v 16 % případů, z toho 35%
podíl připadá zástupcům AZV a téměř 21% podíl soukromým poradcům. Poměrně velká část
respondentů (téměř 44 %) se obrátila na další potencionální zdroje informací, jako jsou jiní zemědělci,
známí a příbuzní či pověřené úřady. Možnost konzultace se zástupcem kontrolní organizace nevyužil
nikdo z dotazovaných.
Také v případě biopásů byly nejčastějším zdrojem informací o důvodech pro podporu titulu
přednášky a školení pro zemědělce (50 %) spolu s brožurami, internetem a informacemi z tisku (42
%). Na rozdíl od zatravňování, neuvedl nikdo z dotazovaných, že neví, proč je titul státem
podporován. Nejnižší počet odpovědí (9) tak v tomto případě spadá do kategorie individuálně
poskytnutých informací a rad. Ve třetině případů bylo toto poradenství poskytnuto zástupci AZV, stejné
množství dotazovaných se v této souvislosti obrátilo na zdroje informací, které nebyly v dotazníku
přímo navrženy (SZIF, jiný zemědělec, příbuzní) a pětině člen mysliveckého sdružení. Možnost
konzultace se zástupcem kontrolní organizace na téma účelu titulu opět nevyužil nikdo z respondentů.
49
Doplňující otázka k odpovědi 16 c (jiný způsob): Pokud vám někdo účel titulu vysvětlil, kdo to
byl?
Tabulka 35: Kdo vysvětlil účel titulu
kdo vysvětlil účel
biopásy
počet
podíl (%)
počet
podíl (%)
zástupce AZV
17
35,4
3
33,3
zástupce kontrolní organizace
0
0,0
0
0,0
poradce
10
20,8
1
11,2
člen mysliveckého svazu
0
0,0
2
22,2
někdo jiný
21
43,8
3
33,3
celkem
48
100,0
9
100,0
17. Jaký prospěch měl váš podnik z účasti na titulu?
Graf 13: Nejčastější faktory vnímané jako prospěch z účasti v AEO pro podnik (%)
3,7 %
finanční (příjem z dotace)
38,5 %
produkce trávy
62,3 %
úspora nákladů, využití
méně úrodných pozemků
zamezení eroze či
znečistění vody
52 %
jiný
54,9 %
50
Graf 14: Nejdůležitější faktory vnímané jako prospěch z účasti v AEO pro podnik (%)
2,90%
finanční (příjem z dotace)
14,52%
produkce trávy
29,88%
méně úrodných pozemků
21,16%
zamezení eroze či
znečistění vody
jiný
31,54%
b) biopásy
Graf 15: Nejčastější faktory vnímané jako prospěch z účasti v AEO pro podnik (%)
finanční (příjem dotace)
15,6 %
35,4 %
57,3 %
jiný
horších pozemků
40,6 %
dobré vztahy s myslivci a
obcí
43,8 %
51
Graf 16: Nejdůležitější faktory vnímané jako prospěch z účasti v AEO pro podnik (%)
finanční (příjem dotace)
6,25%
8,33%
jiný
32,29%
22,92%
horších pozemků
dobré vztahy s myslivci a
obcí
30,21%
Nejčastějším přínosem z účasti na titulu zatravňování byla podle odpovědí dotazovaných
farmářů finanční příjem z dotací, produkce trávy a úspora nákladů při využití méně dostupných
pozemků. Jen necelých 40% uvedlo jako prospěch pro podnik zamezení eroze. V několika případech
byly uvedeny také jiné faktory, které respondenti shledávají jako prospěšné, např. přínos pro krajinu,
dobrý pocit či lepší rozložení práce v průběhu roku. Z hlediska důležitosti jako první byla uváděná
produkce trávy, druhý finanční prospěch. V souboru převládaly malé podniky, které zatravňovaly
podstatný díl své půdy, čili to pravděpodobně souviselo se změnou struktury podniku a větším
zaměřením na následné hospodaření na travních porostech a v menší míře to bylo řešení minoritních
erozně ohrožených pozemků.
V případě biopásů byl jako nejdůležitější přínos stanoven finanční příjem z dotací a dále úspora
nákladů při využití méně úrodných pozemků. Poměrně velkou důležitost přisuzují respondenti také
prospěšnosti biopásů pro zvěř a krajinu. Tato kategorie přitom nebyla dotazovaným primárně
nabízena a vznikla až po rozkódování odpovědí spadajících do skupiny "jiné". K dalším položkám,
které byly v této kategorii uvedeny, patří např. snížení škod způsobených zvěří a stejně jako v případě
zatravňování také možnost efektivnějšího rozložení pracovních činností v průběhu roku.
případě bylo pořadí faktorů vnímaných jako přínos pro podnik obdobné i z hlediska důležitosti.
52
V tomto
18. Měl jste nějaké špatné zkušenosti v oblasti každodenního hospodaření?
Tabulka 36: Provozní potíže (%)
titul
ano
ne
celkem
43,4
56,6
100,0
biopásy
75,0
25,0
100,0
Tabulka 37: Typ provozních potíží
typ provozních potíží
počet
podíl (%)
rozrytí pozemků od divočáků
60
56,6
pojezdy rekreantů či místních po
louce
52
49,1
dokupování techniky
34
32,1
jiné
8
7,5
Respondent mohl zvolit více možností, součty odpovědí a procentuálních podílů tedy neodpovídají
celkovému počtu 244 dotazovaných.
b) biopásy
počet
podíl (%)
přejezdy přes biopás
47
65,3
zaplevelení okolního porostu
39
54,2
zajištění stanovené směsi osiva
15
20,8
jiné
8
11,1
Potíže v hospodaření zaznamenala méně než polovina respondentů u zatravňování a tři čtvrtiny
u biopásů. Travní porosty jsou nejčastěji poškozené od zvěře (divočáků) nebo od lidí, kteří nectí
dávnou zásadu, že do louky se nechodí ani nejezdí, když není sklizená. Často si lidé přes louku
zkracují cestu, vyjezdí nové koleje vedle původní cesty, těžaři skládají dočasně na louku dřevo apod.
V důsledku zemědělec musí upravovat požadovanou výměru a úbytek může u malých pozemků
snadno překročit toleranci a vést k vratce dotace. Třetina respondentů uvedla, že musela dokupovat
techniku kvůli zatravňování, což ale je spíš důsledek jejich podnikatelského záměru, než provozní
potíž. K dalším provozním potížím, které nebyly v dotazníku primárně uvedeny, ale respondenti se
s nimi během závazku setkali, patřily např. problematické vztahy s mysliveckým sdružením či
sousedy, zákaz přihnojení porostu či nulový výnos v prvním roce závazku.
53
Přejezdy jsou u biopásů nejčastější potíž, což je přímo nedodržení jedné ze jmenovaných
podmínek závazku a při nálezu kontrolního orgánu důvod k penalizaci. Při pilotních rozhovorech jeden
ze zemědělců uvedl, že mu přejíždí přes biopás myslivci a jeden z nich si dokonce cestu k posedu
přes biopás posekal sekačkou, což svědčí o silné neznalosti. Přes polovinu respondentů uvádělo
zaplevelení biopásu, které je podle hloubkových rozhovorů časté v pozdějších letech závazku
v případě, že je biopás zakládán opakovaně na stejném místě. 20 % respondentů mělo potíže kvůli
osivu. Podobně jako u zatravňování uvedli i zde někteří z dotazovaných zemědělců jiné, předem
nevybrané provozní problémy.
Nejčastěji bylo v této souvislosti zmiňováno komplikovanější
obdělávání pozemků, ale vyskytly se i problémy se vzejitím osiva a stejně jako v předchozím případě
i problematické vztahy s myslivci.
19. Měl jste nějaké špatné zkušenosti v oblasti administrativy?
Tabulka 38: Administrativní potíže (%)
titul
ano
ne
celkem
15,6
84,4
100,0
biopásy
27,1
72,9
100,0
Tabulka 39: Typ provozních potíží
počet
podíl (%)
trvalost zatravňování
18
47,4
jiné
13
34,2
zákres v LPIS (dodržení hranic v terénu, úbytky
půdy)
12
31,6
převod kultury z orné na trávu v LPIS
10
26,3
b) biopásy
nemožnost změny polohy biopásu z jednoho PB na jiný
během závazku
zákres v LPIS nebo s dodržením hranic v terénu podle
zákresu
jiné
počet
podíl (%)
15
57,7
12
46,2
5
19,2
54
Potíže při administraci (jako příklad byly zemědělcům uváděny zákresy v LPIS, dodržení hranic
zařazené výměry do AEO, potíže při podávání žádosti o dotace nebo při kontrole) uvedlo jen 15 %
u zatravňování a 27 % u biopásů. Nejčastěji pociťovali zemědělci jako újmu to, že nebyli dostatečně
upozorněni před vstupem do závazku na trvalost převodu z orné do travního porostu a nepřevedli
kulturu v evidenci půdy, což je podmínkou závazku. Trvalost zatravňování je ovšem základní
předpoklad úspěšnosti prevence eroze i dobře vynaložených prostředků státu, k nedorozumění došlo
zřejmě díky nedostatečné komunikaci. Poměrně časté byly jiné důvody, než ty nabídnuté v dotazníku.
Respondenti si stěžovali především na příliš složitou administrativu a četnost či přísnost prováděných
kontrol. Zmíněna byla také nemožnost kombinace s jinými tituly a časté změny podmínek, což by však
bylo pravděpodobně možné přisoudit spíše nedostatečné informovanosti před vstupem do závazku.
Další potíže byly spojené evidencí půdy LPIS.
U biopásů byla nejčastěji jmenovaná potíž v nemožnosti změnit půdní blok s biopásem za jiný
(téměř 60% respondentů), případně zákres pásu v LPIS a jeho dodržení v terénu. Z jiných, předem
nenabídnutých
negativních
zkušeností
byly
uváděny
především
problémy
s příliš
složitou
administrativou.
20. Měl jste ve státní správě partnera, se kterým jste se v případě potřeby mohl poradit?
Tabulka 40: Partner ve státní správě (%)
titul
ano
ne
celkem
46,3
53,7
100,0
biopásy
47,9
52,1
100,0
Tabulka 41: Typ partnera ve státní správě (%)
typ partnera ve státní
správě
biopásy
zástupce
místní
bývalé
AZV
94,7
97,8
jiný
celkem
5,3
100,0
2,2
100,0
Při dotazu na partnera ve státní správě odpověděla jen necelá polovina respondentů kladně,
bez ohledu na titul AEO. Pokud někomu ve státní správě zemědělci důvěřovali, tak v drtivé většině
úředníkům na okresní zemědělské agentuře (později agentuře pro zemědělství a venkov), tj.
pracovníkům MZe.¨
55
21. Zaznamenal jste nějaké změny v pravidlech titulu v průběhu 5ti letého období?
Tabulka 42: Zaznamenané změny v pravidlech kontraktu (%)
titul
ano
ne
celkem
10,3
89,7
100,0
biopásy
20,8
79,2
100,0
22. Pokud ano, domníváte se, že změny podmínek a pravidel titulu byly dostatečně včas
ohlášeny a vysvětleny ze strany Mze?
Tabulka 43: Vysvětlení změn v podmínkách
vysvětlení změn v
podmínkách
titul
zatravňování
orné půdy
biopásy
počet
podíl (%)
ano
15
60
ne
10
40
celkem
25
100
ano
12
60
ne
8
40
celkem
20
100
Změny v pravidlech během závazku zaznamenalo 10% u zatravňování a 20% u biopásů
a většina těchto respondentů považovala vysvětlení změn ze strany ministerstva za dostatečné
a včasné.
23. Jak moc je pro vás pravdivé toto tvrzení: "státu, jako partnerovi v zemědělské politice lze
věřit"?
Tabulka 44: Důvěra ve stát v zemědělské politice jako celku (%)
vůbec ne
spíše
ne
spíše
ano
jednoznačně
ano
celkem
půdy
10,3
29,9
52,4
7,4
100,0
biopásy
10,4
36,5
50,0
3,1
100,0
titul
56
Graf 17: Důvěra státu jako partnerovi v zemědělské politice
zatravnění
biopásy
jasně ano
jasně ano
spíše ano
spíše ano
spíše ne
spíše ne
vůbec ne
vůbec ne
24. Jak moc je pro vás pravdivé tvrzení: "státu, jako partnerovi v tomto kontraktu lze věřit"?
Tabulka 45: Důvěra ve stát jako v partnera v kontraktu AEO (%)
vůbec ne
spíše
ne
spíše
ano
jednoznačně
ano
celkem
půdy
4,1
11,5
55,7
28,7
100
biopásy
2,1
17,7
65,6
14,6
100
titul
Graf 18: Důvěra ve stát jako partnera v kontraktu AEO
zatravnění
biopásy
jasně ano
jasně ano
spíše ano
spíše ano
spíše ne
spíše ne
vůbec ne
vůbec ne
57
Graf 19: Porovnání důvěry státu jako partnerovi
70%
zem.
pol.
60%
AEO
50%
zem.
pol.
40%
zatravnění
biopásy
AEO
30%
AEO
20%
zem.
pol.
10%
zatravnění
biopásy
AEO
0%
jasně ano
spíše ano
spíše ne
vůbec ne
Téměř 85 % respondentů, kteří vstoupili do titulu zatravňování, se domnívá, že stát je jim
v tomto případě důvěryhodným partnerem. Přičemž největší část dotázaných (56 %) se (opatrně)
přiklání k variantě "spíše lze důvěřovat".
Respondenti zařazení do titulu biopásy také projevili státu jako partnerovi důvěru a to z 80%.
Stejně jako u zatravňování, spadá největší podíl (66 %) do skupiny "spíše lze důvěřovat".
Mezi důvěrou účastníků dvou studovaných titulů nebyl velký rozdíl, ale byl rozdíl mezi důvěrou
v rámci kontraktu/závazku AEO a mezi důvěrou v zemědělskou politiku jako celek. Tato byla
podstatně menší, kolem 40%, nevýrazně menší důvěru měli zatravňující zemědělci. To by mělo
svědčit o větší srozumitelnosti a důvěryhodnosti účelu agroenvironmentální politiky.
25. Do jaké míry podle Vás platí následující tvrzení: „Věřím, že opatření AEO (zatravňování
orné půdy a biopásy) je opravdu zavedené a podporované především pro ochranu životního
prostředí?
Tabulka 46: Důvěra v deklarovaný účel AEO (%)
titul
ano
spíše ano
spíše ne
ne
celkem
34,8
47,1
11,1
7,0
100,0
biopásy
37,5
45,8
12,5
4,2
100,0
Asi 83 % zúčastněných věří, že tituly jsou navrženy a podporovány z důvodu ochrany
životního prostředí, zbylých 17 % tomuto tvrzení nevěří. Existuje tedy mezi zemědělci poměrně velká
důvěra. U obou titulů byla míra důvěry v účel (prevence eroze a podpora zvěře) přibližně stejná.
58
26. Byla z Vašeho pohledu a zkušeností sazba za tituly zatravňování orné půdy a biopásy
dostatečná?
Tabulka 47: Dostatečnost platby (%)
titul
ano
spíše ano
spíše ne
ne
celkem
17,2
56,6
19,7
6,6
100,0
biopásy
15,6
42,7
27,1
14,6
100,0
U titulu zatravňování jsou zemědělci ze 73 % přesvědčeni, že platba je dostatečná.
U zemědělců s titulem biopásy už je to podstatně méně (58 %). U biopásů panuje mnohem větší
přesvědčení (14%), že platba dostatečná rozhodně není. Stav může souviset i s dynamikou nákladů:
zatímco u zatravňování je nejnákladnější první rok, kdy se porost zakládá a ještě poskytuje málo
travní píce a v dalších letech náklady klesnou na očekávanou úroveň, u biopásů naopak mohou
náklady v pozdějších letech vzrůst více, než zemědělci čekají, např. díky zaplevelení při opakovaném
zakládání biopásů na stejném místě.
27. Připadá Vám systém kontrol a penále (pokut) přiměřený?
Tabulka 48: Přiměřenost kontrol (%)
titul
ano
ne
celkem
72,5
27,5
100,0
biopásy
53,1
46,9
100,0
Se systémem kontrol a pokut jsou více spokojeni zemědělci se zatravňováním (73 %).
U zemědělců s biopásy je 47 % přesvědčeno, že systém není přiměřený. Z tohoto pohledu se jeví, že
dodržování podmínek u titulu biopásy i riziko postihu nezaviněné žadatelem je více problematické
než u titulu zatravňování (viz otázka č. 30 – vnímání rizika závazku).
28. Jste přesvědčen o tom, že splnění vašeho AEO závazku zatravňování nebo biopásy mělo
dobrý účinek na životní prostředí?
Tabulka 49: Přesvědčení o dopadu AEO na životní prostředí (%)
ano, sám
ano, někdo z okolí
ne
celkem
86,9
0,8
12,3
100,0
biopásy
72,9
1,0
26,0
100,0
titul
59
U titulu zatravňování je o dobrém účinku na ŽP přesvědčeno 87 % dotazovaných, u biopásů je
to o něco méně (73 %), a naopak je u tohoto titulu větší podíl těch, kteří nejsou přesvědčeni o dobrém
účinku titulu na ŽP (26 %). Pravděpodobně je jednodušší pro dobrého agronoma nebo hospodáře
poznat lepší ochranu půdy a snížení eroze než pozorovat přínosy pro volně žijící živočichy. Navzdory
dobré propojenosti s myslivci (viz výše) zemědělcům ovšem externí pozorovatelé v přesvědčení
o účelnosti téměř nepomáhají (stejně jako u zatravňování).
29. Pokud jste přesvědčen o kladném vlivu titulu na ŽP, jak tento vliv hodnotíte pro blízké okolí
Vaší farmy a v měřítku celého státu?
Tabulka 50: Významnost vlivu AEO na životní prostředí v blízkém okolí farmy (%)
rozhodující
hodně důležitý
málo
důležitý
zanedbatelný
celkem
7,0
62,8
24,7
5,6
100,0
biopásy
9,9
52,1
33,8
4,2
100,0
titul
Na otázku neodpověděli všichni respondenti. U zatravňování odpovědělo celkem 215 respondentů,
u biopásů 71 respondentů.
Obecně je lépe vnímán prospěch obou titulů vzhledem k blízkému okolí farmy, než v měřítku
celého státu. Jako důležitý a rozhodující kladný vliv na ŽP v okolí farmy je zatravnění vnímáno 70 %
respondentů, u biopásů je to 62 % respondentů, rozdíly jsou tedy malé, mírně ve prospěch
zatravňování, což odpovídá předchozímu hodnocení přesvědčení o účelnosti. Z pohledu vlivu
v měřítku celého státu je zatravnění vnímáno jako hodně důležité a rozhodující u 63 % respondentů,
u biopásů je to 55 % (tabulka není uvedena). U zemědělců s biopásy je titul ze 45 % vnímán
z pohledu státu jako málo důležitý až zanedbatelný.
30. Jak silně vnímáte riziko nedodržení závazku AEO zatravňování orné půdy nebo biopásy ne
vlastní vinou?
Tabulka 51: Vnímání rizika nedodržení závazku (%)
Úroveň rizika (1 - nízké, 4 - vysoké)
titul
celkem
1
2
3
4
33,6
29,5
18,9
18,0
100,0
biopásy
17,7
27,1
20,8
34,4
100,0
U zatravňování je riziko nedodržení ne vlastní vinou vnímáno mnohem méně než u biopásů.
Jako méně rizikové ho vnímá 63 % zemědělců, naopak u biopásů je vnímáno jako méně rizikové
pouze u 45 % zemědělců. Zbytek (55 %) je přesvědčen, že riziko nedodržení závazku je poměrně
60
vysoké (55 %). Síla vnímání rizika odpovídá vnímaným složitějším podmínkám kontraktu a nižší
dostatečnosti platby u biopásů.
Graf 20: Podíly důvodů vnímaného rizika nedodržení závazku ne vlastní vinou (titul
zatravňování)
1,5 1,9
riziko způsobené 3. osobou
8,3
nájemní a vlastnické vztahy
17,0
46,1
škody způsobené zvěří
počasí
zaplevelení
29,4
jiné
K důvodům rizika nedodržení závazku se u zatravňování vyjádřilo 153 zemědělců a jejich
důvody byly roztříděny a shrnuty. Jako největší riziko (46 %) vnímají zemědělci jednání 3. osob
(sousedů, cizích osob atd.), které sami zemědělci nemohou ovlivnit. Více než polovinu z tohoto rizika
tvoří konkrétně riziko v přejezdech po pozemku (automobily, čtyřkolky). Další významnou skupinou
(29 %) rizik jsou nájemní a vlastnické vztahy, kdy hrozí výpovědi z nájmu pozemku atd. Často jsou
zmiňovány také škody způsobené zvěří (17 %), nejčastěji se jedná o rozrytí půdy divokými prasaty.
Černá zvěř poškozuje travní porosty obecně dost, podobně jako přemnožená vysoká zvěř výsadby
listnáčů v lesích, což dělá potíže při obnově smíšených lesů. Nově založené travní porosty jsou
zřejmě choulostivější a pro zvěř lákavější než staré louky. Následují již méně významné důvody rizik
jako je počasí, zaplevelení atd.
K důvodům rizik se u biopásů vyjádřilo celkem 76 dotazovaných. Riziko způsobené 3. osobou
je u biopásů vnímáno ještě více než u zatravňování (62 %). Z toho více než 80 % tvoří konkrétní
riziko, které zemědělci vidí v pojezdech přes biopás (čtyřkolky, automobily). Biopás vzhledem
připomíná zanedbanou neobhospodařovanou část pozemku a pokud si lidé (rybáři, rekreanti)
potřebují zkrátit cestu přes pole, využijí právě tyto části pozemku. Stejně jako u zatravňování jsou
dalším rizikem nájemní a vlastnické vztahy, ale v menším měřítku (17 %). Více je u biopásů vnímáno
jako rizikové také počasí, které může nepříznivě zasáhnout do termínu vysetí, úspěšnosti vzcházení
nebo do zapravení biopásu.
61
Graf 21: Podíly důvodů vnímaného rizika nedodržení závazku ne vlastní vinou (titul biopásy)
riziko způsobené 3. osobou
2
3 3
nájemní a vlastnické vztahy
13
počasí
škody způsobené zvěří
17
62
zaplevelení
další
31. Kdo si myslíte, že má větší šanci vyhrát spor v případě neshody nad nálezem kontrol,
zemědělec nebo stát?
Tabulka 52: Vyrovnanost sdílení rizik a moci v kontraktu AEO (%)
zemědělec
stát
celkem
9,9
90,1
100,0
biopásy
4,0
96,0
100,0
zatravňování + biopásy
4,8
95,2
100,0
titul
Obecně lze říci, že pouze u 8 % dotázaných zemědělců panuje názor, že v případě sporu
nebo neshody nad nálezem kontrol by oni spor vyhráli. 92 % z nich se domnívá, že vítězem sporu by
byl stát (zastoupený např. platební agenturou SZIF nebo MZe). Pokud zohledníme příslušnost k titulu
AEO, pak u biopásů je nedůvěra ve výhru zemědělce ještě vyšší (96 % se domnívá, že spor by vyhrál
stát), u zatravňování je to 90 %. Správně by měl být pravděpodobnost výhry jedné či druhé strany
stejná.
32. Kdyby Váš soused nebo známý zemědělec vážně uvažoval o vstupu do titulu zatravnění
orné půdy či biopásy a ptal se Vás na Váš názor, co byste mu na základě svých zkušeností
poradil? Doporučil byste mu vstup do závazku? Proč?
Tabulka 53: Doporučení vstupu do AEO sousedovi (%)
titul
ano
ne
celkem
83,2
16,8
100,0
biopásy
76,0
24,0
100,0
62
Otázka je do jisté míry kontrolní k přímým dotazům na přínosy pro zemědělce či podnik;
vychází se z předpokladu, že pokud je zemědělec spokojený a domnívá se, že je splnění závazku
poměrně snadné a výhodné, doporučí ho snáze sousedovi. Z odpovědí zemědělců vyplývá, že
zmiňované tituly by doporučily i jiným zemědělcům a že v nich tedy nevidí zásadní problémy. Více
zemědělců by doporučilo vstup do titulu zatravňování orné půdy (83 %), u biopásů je to o něco méně
(76 %), téměř 25 % zemědělců by vstup do tohoto titulu nedoporučily. Rozdíly odpovídají odpovědím
na otázky na potíže s plněním závazku a na vnímání rizik v obou titulech.
Důvody uváděné pro doporučení titulu zatravňování:
Hlavním důvodem pro doporučení titulu zatravňování jsou finance (28 %). To odpovídá tomu,
že je platba považovaná většinou za dostatečnou. Dále potřeba trávy (píce) pro chovaná zvířata
(25 %) - zatravňování zřejmě souvisí často s podnikatelským záměrem. A dále řešení eroze půdy
a ochrany vody (22 %). Zde se tedy ukazuje zřetelněji, že benefity pro životní prostředí uvažují
zemědělci až ve třetím či čtvrtém pořadí. Pod 10% hranicí jsou důvody jako plnění greeningu,
bezproblémovost titulu a vztah s obcí. Mezi jinými důvody uvádějí zemědělci nejčastěji vzhled krajiny.
Velmi často se také objevuje názor, že vstup do titulu obecně je věcí individuální a každý se musí
rozhodnout sám dle svých možností a podmínek hospodaření. Zemědělci nejsou přesvědčeni o tom,
že by titul měli někomu doporučovat nebo někoho odrazovat.
Graf 22: Podíly doporučujících motivů u zatravňování orné půdy (%)
4,4
6,8
4,0
finance
27,6
tráva/píce
9,6
eroze
greening
bezproblémovost titulu
jiný
22,2
vztah s obcí
25,4
Důvody uváděné pro doporučení titulu biopásy:
Nejčastějším doporučením pro vstup do titulu biopásy bylo zajištění potravy a úkrytu
pro drobnou zvěř (24 %), pestrost krajiny (19 %), finanční důvody (18 %) a využití neúrodných částí
pozemků (16 %). V porovnání se zatravňováním jsou méně často zmiňovány finanční důvody. Důvody
podpory biodiverzity a krajiny byly často uváděny na prvním místě. 13 zemědělců uvedlo
63
pro doporučení titulu jiný důvod – např. ochranu tržních plodin před divokými prasaty, ochranu
životního prostředí a erozi.
Graf 23: Podíly doporučujících motivů u biopásů (%)
5,7
potrava a úkryt pro drobnou zvěř
4,3
pestrost krajiny
23,9
12,4
finance
využití neúrodných pozemků
16,3
19,1
dobré vztahy s myslivci
jiný
18,2
bezproblémový titul
Důvody pro nedoporučení titulů
U zatravňování by 17 % zemědělců titul sousedovi nedoporučilo. Hlavními argumenty bylo, že
není potřeba zatravňovat všude, finanční stránka a podmínka trvalosti zatravnění včetně nemožnosti
vystoupit z titulu během pětiletého období.
U biopásů se 24 % zemědělců vyjádřilo s tím, že by vstup do titulu jinému zemědělci
nedoporučili. Jako hlavní důvod uvádějí často zaplevelení pozemku, částečně i finanční stránku.
Někteří nevidí v biopásech přínos pro zvěř nebo se jim zdají těžko splnitelné podmínky.
33. Znáte někoho, kdo zatravnil část své orné půdy nebo vysel na svém poli podobný porost
s přínosem pro zvěř jako je biopás, ale bez státní podpory a tím pádem i bez omezení pravidly
či kontrolami, jen sám od sebe?
Motivem pro tuto otázku byly občasné poznámky zemědělců o jejich svázanosti díky zapojení
do AEO a zvědavost, zda se pro přírodu dělá v zemědělství něco i bez doporučení a pomoci státu.
Tabulka 54: Podíl zemědělců, kteří vědí o někom, kdo zatravnil nebo vytvořil biopás bez
závazku (bez nároku na podporu)
titul
ano
ne
celkem
24,6
75,4
100,0
biopásy
20,8
79,2
100,0
64
Přibližně 21-25 % zemědělců uvedlo, že znají někoho, kdo sám od sebe zatravnil nebo zasel
porost podobný biopásu z vlastní vůle bez státní podpory, což je nečekaně velké číslo a ukazuje
na vnímanou významnost podobných opatření, jejich skutečný efekt i na jistou potřebu nezávislosti.
O maličko vyšší je podíl takto iniciativních venkovanů realizujících zatravnění než biopásy (rozdíl se
ztratí při vědomí rozdílnosti počtu respondentů v obou skupinách).
Tabulka 55: Angažovanost zemědělců při zatravňování nebo tvoření biopásu bez státní
podpory
ano, uvažoval
ano, již udělal
ne
celkem
22,6
16,5
60,9
100,0
biopásy
14,4
12,4
73,2
100,0
titul
U zatravňování orné půdy je 23 % těch, co o tom uvažují, 17 % těch, co to již udělali, 60 %
o tom neuvažuje. U biopásů je ochota výrazně menší – 14 % uvažuje o tom, že by si biopás založili
bez státní podpory, 12 % to již udělalo a 73 % o tom vůbec neuvažuje. Při hloubkových rozhovorech
uváděli zemědělci jiné možnosti naplnění účelu, např. myslivecká políčka, pruhy svazenky nebo jařiny
podél lesa apod., tedy jednodušší opatření v jejich režii.
34. Zemědělci na OP často vidí náklady a obtíže spojené s účastí na tomto titulu a méně vidí
přínosy. Rádi bychom Vás požádali o rekapitulaci vašich důvodů, proč jste do AEO závazku
vstoupil a seřaďte důvody podle důležitosti.
U titulu zatravňování patřily mezi nejčastěji uvedené důvody využití méně úrodných pozemků
(21 %), finance (20 %) a potřeba píce (sena) pro hospodářská zvířata (20 %). Poměrně často byla
také zmiňována touha po hezkém okolí (15,5 %) a prevence eroze a splachů živin do vody (13 %).
Další důvody již byly pod 10% hranicí (vztah s myslivci a obcí, jednoduchost titulu, a jiné). Jiné důvody
uvedlo celkem 12 zemědělců, 4 z nich zmínili potřebu pastvin ve smyslu výběhu a prostoru
pro dobytek, další uvedli např. škody působené zvěří na pozemcích nebo převzatý závazek
od původního majitele.
Graf 24: Podíly uváděných přínosů u zatravňování orné půdy
65
1,8
4,5
využití méně úrodných
pozemků
finance
3,7
21,2
seno/píce
13,3
láska k přírodě, hezké okolí
eroze, splachy vody
15,5
20,1
vztah s myslivci, obcí
jednoduchý titul
19,9
jiný
U titulu biopásy byla nejčastěji uvedeným důvodem podpora zvěře (26 %). Další důvody byly
poměrně vyrovnané - vztah s myslivci a obcí (17 %), finance (16 %), touha po hezkém okolí (15 %)
a využití méně úrodných pozemků (14 %). Pod 10% hranicí bylo zmíněno rozčlenění polí (8%)
a jednoduchost titulu (4 %). Jeden zemědělec uvedl jiný důvod, a to ochranu pole před zvěří. Tato
možnost byla zaznamenána také v pilotních rozhovorech – že někteří zkoušeli vysít biopás s tím, že
se černá zvěř bude soustřeďovat v něm a nebude rozrývat okolní půdu. Podle zkušeností se tento
předpoklad v praxi nepotvrdil, což odpovídá složení biopásu, který není určený jako „lákadlo“
pro divoká prasata.
Graf 25: Podíly uváděných přínosů u biopásů
0,4
podpora zvěře
7,7
4,1
vztah s myslivci, s obcí
25,5
14,0
finance
láska k přírodě, hezké okolí
15,1
17,0
využití méně úrodných
pozemků
rozčlenění polí
16,2
66
35. V této chvíli se uvažuje s výší podpory zhruba 8 tisíc Kč/ha pro „běžné“ zatravňování a 17
tisíc Kč/ha pro biopásy: Které faktory budou pro Vás důležité při rozhodování o vstupu do
tohoto titulu od příštího roku?
Jako důležité při rozhodování o vstupu do titulu zatravňování zemědělci na 1. místě nejčastěji
uváděli tyto faktory: dostupnost vhodného pozemku (34 %), ochranu před erozí (18 %) a potřebu píce
pro zvířata (15 %).
Pro rozhodování o vstupu do titulu biopásy zemědělci na 1. místě nejčastěji zdůrazňovali
podporu zvěře a pestré krajiny (30 %), dostupnost vhodného pozemku (19 %) a výhodný poměr
nákladů a výnosů ve srovnání s dotací (18 %).
Nejčastěji zmiňovaným faktorem, který budou zemědělci zvažovat před vstupem do titulu
zatravňování orné půdy, bude vhodnost pozemku, který by mohli zatravnit (25 %). Dalšími důležitými
faktory bude ochrana pozemků před erozí (15 %) a podmínky titulu a kontrol (14 %). Dále budou
zvažovat výhodný poměr nákladů a výnosů (14 %), potřebu více píce pro hospodářská zvířata (12 %)
a možnost plnit greening (10 %). Další důvody byly uvedeny pod 10% hranicí (vlastnické a nájemní
vztahy a další). Celkem 22 zemědělců uvedlo i jiné faktory, které budou hrát při rozhodování o vstupu
do titulu roli. Např. 18 z nich (tzn. 82 % z odpovědi „jiné faktory“) uvedlo, že do titulu již nevstoupí.
Další 4 zemědělci (18 % z odpovědi „jiné faktory“) odpověděli, že budou hrát roli jejich časové
možnosti, složitost administrativy nebo trvalost zatravnění.
Zajímavý je zdánlivý rozpor mezi vysokým rozdílem u odpovědi „vhodný pozemek“
a „vlastnické a nájemní vztahy“. Možnost odpovědi o dostupnosti vhodného pozemku jsme zařadili
do dotazníků jako předdefinovanou na základě pilotních rozhovorů. Před nimi jsme předpokládali, že
klíčové budou vyjasněné vlastnické vztahy k pozemku. Lze z tohoto výsledku (a z odpovědí na otázky
na rizika, administrativní potíže aj.) usuzovat, že zemědělci se tolik neobávají sporů kolem pozemků
a změny jejich kultury, přestože sílí možnosti a vůle ze strany vlastníků pozemků kontrolovat, co se
na nich děje a jaký to má dopad na cenu pozemku. Naopak se zdá, že začíná být naplněná zemědělci
pociťovaná potřeba zatravnění krajiny.
67
Graf 26: Nejčastější faktory, které budou hrát roli při rozhodování o vstupu do titulu
zatravňování orné půdy v následujícím období
vhodný pozemek
5,6
3,6
ochrana před erozí
25,2
10,1
podmínky titulu a kontroly
výhodný poměr nákladů a
výnosů
12,2
potřeba více píce/pastva
15,2
možnost plnit greenig
13,7
vlastnické a nájemní vztahy
14,4
jiné
Nejčastěji zmiňovanými faktory, které budou zemědělci zvažovat před vstupem do titulu,
budou u biopásů především podpora drobné zvěře a pestré krajiny (20 %), ve stejné míře budou
zvažovat i znění podmínek titulu a kontrol (20 %). Podstatnou roli bude hrát také to, jestli mají vhodný
pozemek, na kterém by biopás založili (18 %). Nemalý je také faktor výhodného poměru nákladů
a výnosů, které by jim titul přinesl (15,5 %). Pod 10% hranicí zmiňovali zemědělci možnost plnění
greeningu díky biopásu, vztahy s obcí a myslivci, vlastnické a nájemní vztahy a jiné. Faktory „jiné“
uvedlo celkem 11 zemědělců, 6 z nich konkrétně uvedlo, že do titulu již v dalším období nevstoupí.
68
Graf 27Graf x Nejčastější faktory, které budou hrát roli při rozhodování o vstupu do titulu
biopásy v následujícím období
podpora zvěře a pestré
krajiny
4,6
5,9
podmínky titulu a kontroly
20,2
6,3
vhodný pozemek
9,2
výhodný poměr nákladů a
výnosů
možnost plnit greenig
20,2
vztahy s obcí (a myslivci)
15,5
vlastnické a nájemní vztahy
18,1
jiné
69
Vyhodnocení vyrovnanosti charakteristik kontraktu
Pro názornější zpodobnění naplněnosti jednotlivých charakteristik kontraktu byla vytvořena
pomocná proměnná, která za každou charakteristiku, která byla hodnocena zemědělci jako bez potíží
či naplněna, načetla jeden bod. Skupina faktorů hodnocení efektu kontraktu zahrnula znalost účelu
kontraktu, dostatek informací, podmínky titulu: provozní zkušenosti, podmínky titulu: administrativní
zkušenosti, partnera ve státní správě, změny v pravidlech během závazku, včasné ohlášení
a vysvětlení změn, přiměřenost kontrol, dostatečnost dotace, riziko nezaviněné sankce, vyváženost
sdílení rizika, důvěru ve stát v zemědělské politice, důvěru ve stát v kontraktech/závazcích AEO
a důvěru v deklarovaný účel AEO. Rozmezí tedy bylo od nuly do 12ti bodů.
Tabulka 56: Vyrovnanost charakteristik kontraktu
titul
zatravňování
orné půdy
biopásy
směrodatná
minimum maximum
odchylka
průměr
medián
8,3
9
2,1
2
12
6,3
6
1,9
1
11
Z tohoto jednoduchého ukazatele je vidět větší míra spokojenosti respondentů s kontrakty
zatravňování než biopásy jak v průměrné hodnotě součtu bodů, tak v nejčastější hodnotě (mediánu).
Statistické vyhodnocení výsledků
Zde jsou uvedeny přehledné tabulky výsledků testů s komentáři, podrobné popisy jednotlivých
testů jsou uvedeny v příloze č. 2.
a) Chí-kvadrát test rozdílů v hodnocení naplnění charakteristik kontraktu mezi tituly
zatravňováním orné půdy a biopásy
Bylo testováno, zda odpovědi ohledně hodnocení naplnění jednotlivých charakteristik kontraktu
AEO závisely na titulu, který byl v daném podniku uplatněn (zatravnění nebo biopásy). Výsledky byly
primárně testovány na hladině významnosti 5 %. Ve vybraných případech jsou rozlišeny dvě úrovně
hladiny významnosti: p < 0,01 (**) a p < 0,05 (*).
70
Tabulka 57: Chí-kvadrát test rozdílů v hodnocení naplnění charakteristik kontraktu mezi tituly
Testové
kriteriu
m Chíkvadrát
0,003
Počet
stupňů
volnost
i
1
Q14 dostatek informací
3,213
Q18 administrativní potíže
phodnot
a
Významnos
t na alfa =
0,05
0,955
Ne
1
0,073
Ne
26,407
1
0,001
Ano**
Q19 provozní potíže
5,407
1
0,020
Ano*
Q20 partner ve státní správě
0,074
1
0,786
Ne
Q21 změny v pravidlech během závazku
4,548
1
0,033
Ano*
Q27 přiměřenost kontrol
9,559
1
0,002
Ano*
Q26 dostatečnost dotace
8,109
3
0,044
Ano*
Q30 riziko nezaviněné sankce
14,381
3
0,002
Ano*
Q23 důvěra ve stát v zemědělské politice
3,248
3
0,355
Ne
Q24 důvěra ve stát v kontraktech AEO
10,069
3
0,018
Ano*
Q25 důvěra v deklarovaný účel AEO
0,968
3
0,809
Ne
Q28 přesvědčení o splnění účelu kontraktu
8,270
1
0,004
Ano*
Q29 hodnocení účinku kontraktu pro ŽP v měřítku
farmy
6,030
1
0,014
Ano*
Q32 doporučení kontraktu sousedovi
2,495
1
0,114
Ne
Q16 potřeba individuální konzultace
5,695
1
0,017
Ano*
Testovaný vztah: dotační titul a
Q15 znalost účelu kontraktu zatravnění
Z testovaných charakteristik kontraktu a doprovodných charakteristik byla shledána průkazná
závislost na míře provozních a administrativních potíží, na zaznamenaných změnách pravidel
kontraktu, na přiměřenosti kontrol, dostatečnosti sazby, na pociťovaném riziku nedodržení závazku ne
vlastní vinou, na důvěře státu jako partnerovi v kontraktu AEO, na přesvědčení o splnění účelu
kontraktu a na hodnocení jeho účinku v okolí farmy a dále na potřebě individuální konzultace (při
pochopení účelu dotace/titulu).
Všechny charakteristiky kontraktu jsou lépe naplněny v případě titulu zatravňování orné půdy.
Také přesvědčení naplnění účelu titulu a o efektu pro životní prostředí je větší u zatravňování.
V pilotních hloubkových rozhovorech vycházely mírně odlišné výsledky, podle nich v případě biopásů
přes obtížnější naplnění podmínek kontraktu byla znalost účelu a důvěra v účel titulu (v plošném
dotazování obě charakteristiky neprůkazný rozdíl) a důvěra ve stát v kontraktu hodnoceny lépe
(v plošném šetření naopak).
c) Chí-kvadrát test nezávislosti mezi faktory farmy a proměnnými, vyjadřujícími naplnění
kontraktu, tj. přesvědčení o splnění účelu kontraktu, hodnocení účinku kontraktu pro ŽP v měřítku
farmy, doporučení kontraktu sousedovi
71
Tabulka 58: Chí-kvadrát test nezávislosti mezi faktory farmy a proměnnými, vyjadřujícími
naplnění kontraktu
Testové
kriteriu
m Chíkvadrát
Počet
stupňů
volnost
i
phodnot
a
Významnos
t na alfa =
0,05
2,140
1
0,143
Ne
farmy
15,878
1
0,001
Ano**
4,956
1
0,026
Ano*
Testové
kriteriu
m Chíkvadrát
Počet
stupňů
volnost
i
phodnot
a
Významnos
t na alfa =
0,05
29,874
3
0,001
Ano**
farmy
29,874
3
0,001
Ano**
14,256
3
0,003
Ano*
Testové
kriteriu
m Chíkvadrát
Počet
stupňů
volnost
i
phodnot
a
Významnos
t na alfa =
0,05
7,008
2
0,030
Ano*
farmy
14,662
2
0,001
Ano**
10,734
2
0,005
Ano*
Testové
kriteriu
m Chíkvadrát
Počet
stupňů
volnost
i
phodnot
a
Významnos
t na alfa =
0,05
0,247
1
0,619
Ne
farmy
20,424
1
0,001
Ano**
0,738
1
0,390
Ne
Testovaný vztah: právní subjektivita a
Testovaný vztah: výměra ha (Q3A) a
Testovaný vztah: vlastní půda (Q3 kategorie) a
Testovaný vztah: počet zaměstanců (Q5 kategorie)
a
72
Testové
kriteriu
m Chíkvadrát
Počet
stupňů
volnost
i
phodnot
a
Významnos
t na alfa =
0,05
13,466
2
0,001
Ano**
farmy
20,070
2
0,001
Ano**
13,414
2
0,001
Ano**
Testové
kriteriu
m Chíkvadrát
Počet
stupňů
volnost
i
phodnot
a
Významnos
t na alfa =
0,05
4,963
1
0,026
Ano*
4,362
1
0,037
Ano*
2,049
1
0,152
Ne
Testové
kriteriu
m Chíkvadrát
Počet
stupňů
volnost
i
phodnot
a
Významnos
t na alfa =
0,05
0,046
1
0,831
Ne
7,399
1
0,007
Ano**
0,721
1
0,396
Ne
Testovaný vztah: podíl orné (Q9 kategorie) a
Testovaný vztah: zda je půda pod AEO pronajatá
(Q12.) a
farmy
Testovaný vztah: zda je rozhodující vliv výše
výnosu pšenice (Q11) a
farmy
Na základě zahraničních studií a pilotních hloubkových rozhovorů jsme se v dotazníku ptali
na některé faktory, které mohou ovlivnit výsledek kontraktu. Popsali jsme je třemi otázkami
směřovanými na hodnocení farmáře, jak kontrakt splnil účel, jaký měl efekt pro životní prostředí (tj.
prioritně pro prevenci eroze u zatravňování a pro podporu zvěře u biopásů) a kontrolní, zda by
doporučil kontrakt jinému blízkému farmáři.
Statistická analýza potvrdila významnou závislost dotačních titulů beze zbytku pro faktory
rozloha orné půdy, podíl vlastní půdy a podíl vlastní půdy zařazené do závazku AEO. Na vnímaný
účinek kontraktu na životní prostředí mají vliv průkazně všechny testované faktory farmy (rozdílně dle
titulu). Vztah mezi doporučením sousedovi a právní subjektivitou respondenta byl průkazný. Právní
status podniku byl pro účel analýzy zjednodušen na dvě kategorie, fyzické a právnické osoby.
V zatravňování jsme měli vysoký podíl fyzických osob – respondentů (což bylo dáno podmínkami
výběrového souboru – podmínka žadatelé „mimo LFA“) a tento titul také více doporučovali, což může
souviset i čistě s větší komunikací mezi hospodáři-fyzickými osobami. Dále byl významný vztah mezi
účastníky dvou titulů ve vztahu rozlohy půdy a jejího vlastnictví a doporučováním sousedovi.
73
c) Chí-kvadrát test nezávislosti mezi faktory farmáře/vedoucího pracovníka podniku
a proměnnými, vyjadřujícími naplnění kontraktu, tj. přesvědčení o splnění účelu kontraktu,
hodnocení účinku kontraktu pro ŽP v měřítku farmy, doporučení kontraktu sousedovi.
Tabulka 59Tab. Chí-kvadrát test nezávislosti mezi faktory farmáře/vedoucího pracovníka
podniku a proměnnými, vyjadřujícími naplnění kontraktu
Testovaný vztah: vzdělání (Q1) a
farmy
Testové
kriteriu
m Chíkvadrát
Počet
stupňů
volnost
i
phodnot
a
Významnos
t na alfa =
0,05
0,385
1
0,535
Ne
0,259
1
0,611
Ne
11,415
1
0,001
Ano**
Testové
kriteriu
m Chíkvadrát
Počet
stupňů
volnost
i
phodnot
a
Významnos
t na alfa =
0,05
0,046
2
0,977
Ne
2,107
2
0,349
Ne
6,173
2
0,046
Ano*
Testovaný vztah: věk (Q2) a
farmy
Testovaný vztah: členství u myslivců (Q7) a
Testové
kriteriu
m Chíkvadrát
Počet
pstupňů
hodnot
volnost
a
i
Významnos
t na alfa =
0,05
0,700
1
0,40
Ne
farmy
0,494
1
0,482
Ne
0,002
1
0,963
Ne
Testové
kriteriu
m Chíkvadrát
Počet
stupňů
volnost
i
phodnot
a
Významnos
t na alfa =
0,05
3,980
1
0,046
Ano*
farmy
9,360
1
0,002
Ano**
4,252
1
0,039
Ano**
Testovaný vztah: členství v zem. svazech a
organizacích (Q7) a
74
Testové
kriteriu
m Chíkvadrát
Počet
stupňů
volnost
i
phodnot
a
Významnos
t na alfa =
0,05
0,280
1
0,596
Ne
farmy
1,744
1
0,187
Ne
0,314
1
0,575
Ne
Testovaný vztah: první zkušenost s titulem (Q10) a
Z testovaných faktorů farmáře byl významný vliv vzdělání a věku farmáře/vedoucího pouze
na doporučení kontraktu sousedovi – biopásy dělají častěji zemědělci v mladším a středním věku a ti
jsou možná odvážnější v doporučování. Z dotazování na zapojení do sociálních sítí se kupodivu
nepotvrdil předpoklad, že bude významný vliv členství respondenta nebo někoho z jeho rodiny
či z vedení podniku u myslivců, naopak silný vliv mělo členství v zemědělských organizacích
a svazech. Vliv předchozí zkušenosti s titulem nebyl rovněž shledán jako statisticky významný.
75
Diskuze
Studie je založená na případu dvou agroenvironmentálních titulů na orné půdě, oba jsou
dostupné zemědělcům v České republice již nejméně deset let, jsou to dobrovolné závazky
s kompenzací ušlého zisku a dodatečných nákladů v podobě platby dotace. Výzkum postavený
na institucionálním přístupu (Hogwood et Gunn 1984, Slangem et al. 2008) vychází z předpokladu, že
tituly plní v krajině účel, pro který byly vytvořeny, a že podmínky plnění závazku jsou dobře nastavené
(viz např. Kučera et al. 2010). Ptali jsme se, zda byly naplněny charakteristiky kontraktu, zda se jejich
naplnění lišilo mezi oběma tituly. Podle předpokladů byly charakteristiky „příručky“ velmi dobře
naplněné, stejně jako část řízení a implementačního procesu (souhlasí se závěry studie implementace
titulů nadstavbových managementů na TTP a vymezování vrstvy ENVIRO v LPIS, Pražan 2014,
Pražan et al. 2011). Další z charakteristik, cena, tj. platba, byla považována za adekvátní (souhlasí s
Pražan et al. 2011), ovšem stejně jako u prvků příručky (tj, pravidla a kontroly) byly shledány
významné rozdíly mezi dvěma studovanými tituly. Jako obtíženější, rizikovější a nedostatečně
zaplacený byl hodnocen titul biopásy.
Přiměřenost platby je mnoha autory uváděna jako zdaleka nejvýznamnější charakteristika
kontraktu AEO (např. Defrancesco et al. 2008, Wilson1997)). V našem šetření byla uváděna také vždy
na jednom z prvních míst podle důležitosti, ovšem pokaždé byla doprovázena stejně důležitým
motivem využití neúrodných pozemků – vzhledem k různorodosti přírodních poměrů a tedy i úrodnosti
půdy toto je pro zemědělce klíčové. Bohužel v praxi snaha kompenzovat menší úrodnost krajů polí
pod lesem, kamenitých a mělkých nebo naopak vlhkých míst tím, že na ně umístím biopás
či zatravnění s dobrou sazbou vede k nerovnoměrnosti rozmístění v krajině a k tomu, že – zejména
u biopásů – jsou biopásy vzácné v oblastech intenzivní rostlinné výroby, kde by právě biodiverzitě
a krajině velmi pomohly. Na druhou stranu naše zjištění, že podniky s biopásy jsou často velké, je
v tomto ohledu nadějné.
Platba za zatravňování orné půdy se zdá zemědělcům velmi výhodná – zejména v oblastech,
kde je menší úrodnost půdy – jeden z dotazovaných úředníků navrhoval regionální odstupňování výše
platby, což by bylo ovšem administrativně velmi náročné vzhledem k různorodosti přírodních
podmínek ČR a stejně jako v případě plateb LFA by pravděpodobně nastalo věčné dohadování
o „spravedlivosti“ plateb. Platby LFA působily v ČR v minulých obdobích natolik synergicky s platbami
za péči o travní porosty (osobní rozhovory se zemědělci a zemědělskými úředníky), že jsme výzkum
zaměřený na motivace zemědělců – žadatelů o tyto dotace směřovali záměrně mimo žadatele o LFA.
Potenciální zkreslení motivů a hodnocení efektů by nebylo možné odlišit. Postupný posun
k regionálnímu odstupňování plateb ovšem může být v budoucnu žádoucí a měl by pravděpodobně
vyšší motivační efekt (doporučuje též např. Fraser 2009), na druhou stranu by vedl ke zvýšení
transakčních nákladů (Metterpenningen et al. 2009, Falconer 2000).
Charakteristika „podání ruky“, vykreslená přes různé zkoumané prvky, jako vědomí účelu titulu,
sdílení hodnocení jeho významnosti, vzájemná důvěra mezi partnery kontraktu aj., nabývala
nerovnoměrných hodnot i mezi námi studovanými tituly (opět v neprospěch biopásů). Zejména
pochopení účelu dotace bylo obohacené o různé skupinové zájmy, ať už Evropské unie, ochranářů
76
či myslivců, ale naprostá většina zemědělců mezi uváděnými účely jmenovala i ty „správné“. Míra
důvěry ve stát byla poměrně vysoká a to především při dotazu na kontrakt AEO (a nižší při dotazu
na důvěru v zemědělskou politiku státu). To značí, že agroenviromentální opatření, ač je v porovnání
s jinými částmi zemědělské politiky dosti složité (Pražan, 2014, Defrancesco et al. 2008), je vnímáno
českými zemědělci pozitivně a spolehlivě. Bohužel při vědomí zjištěného zmatení účelu AEO
a nepřesvědčivého uznání efektu kontraktu AEO v měřítku celého státu to nemusí svědčit o široké
podpoře environmentálních cílů zemědělské politiky ze strany zemědělců (Burton et al. 2008). Potřebu
řešit problémy životního prostředí ovšem zemědělci pociťují, jak o tom svědčí odpovědi na otázky
směřované na důvěru v účel titulů AEO. Bylo by v tomto směru zajímavé udělat výzkum na vnímání
a možné bariéry AEO placené za výsledek mezi zemědělci (Burton et Schwarz 2013). Splnění
podmínek kontraktů je v tomto ohledu mnohem snazší, i když zemědělce omezuje ve vlastní tvořivosti
a nezávislosti (Burton et al. 2008), jak o tom svědčí nemalé množství zkušeností s opatřeními bez
dozoru a podpory státu, zjištěné v šetření.
Dalším okruhem studia byly odlišnosti v působení různých faktorů na hodnocení efektu a účelu
titulů, a to jak výrobních tak sociálních. Obě skupiny faktorů jsme se pokusili modifikovat na naše
poměry – proti odborné literatuře, popisující většinou rozhodující vlivy na rodinných farmách s vlastní
půdou (např. Wilson 1997). Vzhledem k tomu, že byla studie zaměřená na detailní rozbor
charakteristik kontraktu, nezkoumali jsme vliv jmenovaných faktorů na vstup do AEO (což by
vyžadovalo šetření mezi účastníky a neúčastníky rovným dílem). Porovnávali jsme sílu vlivu těchto
faktorů v působení mezi studovanými tituly.
Významný vliv byl shledán u výrobních faktorů, spojených s půdou, tj. rozloha orné a podíl
vlastní půdy (naopak např. Wilson 1997 ve studii z Walesu neshledal významný vliv nájmu půdy
na zapojení do AEO). Pro zatravnění bylo vlastnictví půdy poměrně důležité, i když ne rozhodující.
Stále ještě je u nás dosti odtržené hospodaření na půdě a vlastnictví půdy a např. katastr nemovitostí
není přímo napojený na evidenci půdy podle uživatelských vztahů. Z našeho šetření ovšem vyplývá,
že potíže s vlastníky pozemků mají častěji zemědělci zapojení do biopásů než do zatravňování. To
zřejmě souvisí s estetickým a tradičním vnímáním „uklizené“ zemědělské krajiny a nepatřičnosti přes
zimu stojících, často zaplevelených pásů pro obyvatele venkova včetně samotných zemědělců
(podobně též Burton et al. 2008). V tomto ohledu je velmi potřebná osvěta. Stejně, ne-li více než
vlastnictví půdy, bylo důležité pro zemědělce, zda vůbec mají vhodný pozemek pro zatravnění nebo
biopásy. Konkurenční „nabídka“ poměrně vysokých výkupních cen za klasické komodity z orné půdy
a poměrně dlouhá historie zatravňování a díky ní již provedené „ošetření“ nejbolavějších
problematických pozemků spolupůsobí. Politika státu v podpoře používání protierozních technologií
(povinné dodržování GAEC) vede nuceně zemědělce k poznání a vyzkoušených jiných možností
ochrany půdy, které nevyžadují převod kultury a tím trvalou změnu hospodaření na ohrožených
pozemcích. Stav blížící se nasycenosti z hlediska vhodných pozemků pro zatravňování jmenovala
i zástupkyně AOPK v případě specifického zatravňování polí regionálním osivem při hloubkovém
rozhovoru. Podle ní by bylo potřeba vyvíjet tituly AEO zaměřené na dosevy žádoucích druhů
a podporu květnatých luk s vysokou diverzitou (viz např. např. též Prach et al. 2009).
77
Další ze zkoumaných faktorů farmy byly často také významné svým vlivem na dva studované
tituly např, právní forma a počet zaměstnanců, což ovšem souviselo jistě s rozdílnou skladbou podniků
v obou titulech: zatravňování se účastnily nejčastěji malé podniky fyzických osob a do závazku dávaly
podstatnou část své orné půdy, zatímco účastníky biopásů byly střední a velké podniky a biopás
vysévaly jen na velmi malých rozlohách v porovnání s celou výměrou.
Zajímal nás vliv sociálních faktorů na hodnocení efektivity a účelnosti kontraktů v obou titulech.
Malý byl vliv věku a vzdělání, což nesouhlasí se zahraničními studiemi (Damianos et Giannakopoulos
2002, Burton 2004), částečně to může být způsobeno jiným stylem vedení ve větších podnicích u nás
a rodinných farem v zahraničí. Také v rozporu s jinými studiemi (Defrancesco et al. 2008) je
nevýznamnost toho, zda zemědělec vstoupil do kontraktu poprvé nebo již měl zkušenosti z minulého
období. Významný byl vliv zapojení do zemědělských organizací (souhlasí s Polman et Slangen 2008,
Kaljonen 2006, Lockie 2006 aj.) a nevýznamný vliv mělo propojení s mysliveckým sdružením, což
odporuje našim očekáváním. V tomto směru nebyl mezi oběma tituly AEO rozdíl.
Významnou úlohu myslivců v pochopení účelu a efektů pro životní prostředí predikovaly do jisté
míry pilotní hloubkové rozhovory i zkušenost se vznikem tohoto titulu, v němž sehrála myslivecká
sdružení aktivní a pozitivní roli. Podle našich zjištění ovšem již iniciativu převzali zemědělci do svých
rukou. Svědčí o tom hodnocení otázek, zaměřených na potřebnost a roli tzv. agenta, což je externista
(mimo státní správu i zemědělské organizace), který facilituje rozvoj některého politického nástroje.
Může jím být poradce, ochránci přírody (jako tomu bylo u zatravňování orné půdy regionální směsí)
nebo zájmová sdružení, jako jsou myslivci (biopásy) nebo včelaři (jejichž aktivita by mohla napomoci
rozšíření nového titulu nektarodárné biopásy). Propojení s myslivci je poměrně vysoké u žadatelů
o oba tituly a respondenti zapojení do biopásů jmenovali zájmy myslivců jako jeden z hlavních účelů
titulu a důvodů ke spokojenosti s titulem. Ovšem pro pochopení účelu či efektu biopásů
či zatravňování zemědělci vnější porady myslivců, ale ani jiných osob nepotřebovali.
78
Závěry:
Výzkumná otázka:
Co a v jaké míře ovlivňuje rozhodování zemědělců o uzavření kontraktu a setrvání v něm (respektive
v jeho opakování či v účasti na návazném kontraktu)?
Rozhodování ovlivňuje především finanční stránka (výše platby v porovnání s náklady
a ztrátami),
dále
dostupnost
vhodného
pozemku
a
míra
rizika
nezaviněné
sankce.
Z environmentálních cílů spolurozhoduje potřeba prevence vůči erozi a znečišťování vody,
podpora pestrosti krajiny a zvěře. Ze sociálních vlivů je důležité zapojení do sítě zemědělských
organizací a svazů (např. chovatelských a pěstitelských) a podpora dobrých vztahů s myslivci
či obcí.
Výzkum měl zjistit platnost těchto dvou hypotéz:
-
vyzrálost některých charakteristik kontraktu má vliv na rozdílnou účinnost studovaných titulů
pro ŽP; mezi důležité faktory patří pochopení účelu, důvěra v politiku státu a motivace
zemědělce
-
v reálu jsou identifikovány větší slabiny a bariéry v kontraktu pro titul biopásy, které jsou
překonávány díky zapojení vnějšího motivačního činitele (myslivců); jejich působení ovlivňuje
také důvěru zemědělců v to, že stát to myslí dobře, a tím i míru plnění kontraktu (a efekt
do ŽP)
Účinnost titulů nebyla zjišťována přímo, ale přes její hodnocení ze strany zemědělců.
V tomto smyslu byla hypotéza potvrzena, ač nepřímo – byly shledány významné rozdílné vlivy
vyzrálosti charakteristik kontraktu a významná rozdílná účinnost mezi oběma tituly.
Analýza výsledků šetření potvrdila platnost první části druhé hypotézy, že větší slabiny
a bariéry jsou u titulu biopásy, ovšem nepotvrdila druhou část hypotézy, tj. významný vliv
vnějšího činitele na překonání zjištěných slabin a bariér. Shrnutí výsledků s odkazem
na jednotlivé hypotézy uvádějí tabulky 60 až 63.
79
Tabulka 60 Výsledky šetření vztahující se k hypotéze č. 1
Biopásy
informace
dostatečné
dostatečné
výše sazby⃰
dostatečná
méně dostatečná
přijatelná
méně přijatelná
poměrně vysoká
poměrně vysoká
polovina ano
polovina ano
Charakteristika
úroveň kontroly⃰
důvěra ve stát
partner ve státní správě
rozdělení moci v kontraktu
realizace bez podpor
někteří o tom uvažovali i to
udělali
potíže s plněním podmínek⃰
malé
větší
riziko nedodržení⃰
malé
relativně vysoké
prospěch pro farmu
finanční a „výrobní“, více
orientovaný na farmu
co rozhodne o vstupu do
AEKO v roce 2015
pro zvěř, pro vztah s myslivci
a obcí, finance; více
orientováno „vně farmy“
1. vhodný pozemek
1. podpora zvěře
2. prevence eroze
2. vhodný pozemek
3. potřeba píce
3. finance
Poznámka: ⃰ průkazná závislost na titulu
Tabulka 61 Výsledky šetření vztahující se k hypotéze č. 1 a 2
Biopásy
účel (pro ŽP)⃰
většinou jasný
většinou zaměněn za „zájmový“
důvěra v účel⃰
vysoká
většinou ano
Charakteristika
motivace
1. využití méně úrodných
pozemků
2. finance
3. potřeba píce
přesvědčení o efektu pro ŽP
vysoké
Poznámka: ⃰ průkazná závislost na titulu
80
1. podpora zvěře
2. vztah s myslivci
3. finance
většinou ano
Tabulka 62 Výsledky šetření vztahující se k hypotéze č. 2
Biopásy
poměrně vysoká
poměrně vysoká
polovina ano
polovina ano
využití agenta – účel titulu
velmi malé
malé
Využití agenta – efekt pro ŽP
velmi malé
velmi malé
Charakteristika
důvěra ve stát
partner ve státní správě
Tabulka 63 Výsledky šetření vztahující se k hypotéze č. 1 a 2 – „Problematické charakteristiky
z pohledu úředníků a ochránců přírody
Charakteristika
účel
Biopásy
nejasný pro regionální úředníky
jasný
vysoké v místním měřítku,
ano
v měřítku státu různé
Podíl farmářů, kteří „nezneužijí“
dotaci
10-40 %
70-100 %
Dílčí cíle
-
porovnání rozhodování podnikatele při vstupu do AEO mezi titulem, při jehož naplnění může
sledovat i svůj zájem (zatravňování orné půdy), a titulem, kde obvykle žádný vlastní zájem
zemědělec nemá, v kterém je naplňován čistý veřejný zájem (biopásy)
Z porovnání rozhodování při vstupu do dvou AEO titulů vyšlo, že zemědělci vidí zatravňování
orné půdy jako snazší a bližší svým zájmům. Podrobně viz kapitola Výsledky.
Doporučení pro zlepšení efektivnosti politiky v těchto titulech
1) umožnění přesunů biopásů z roku na rok mezi půdními bloky žadatele během závazku
2) zmírnění sankcí týkajících se porušení zákazu přejezdů přes biopásy, způsobených cizími
osobami
3) rozšíření výběru druhů plodin do směsi osiva, které je možné využít ve směsi osiva s cílem,
aby si mohl farmář směs přizpůsobit místním přírodním podmínkám a vlastním zkušenostem
4) podpora osvěty a cíleného poradenství týkajícího se účelů titulů a jejich efektu na životní
prostředí, zejména u náročnějších titulů, ve studii reprezentovaných titulem biopásy; u titulu
zatravňování orné půdy dobře vysvětlit podmínky a důvody trvalosti převodu kultury
5) u titulu zatravňování orné půdy zvážit časovou (ve smyslu navýšení platby v prvním roce, kdy
jsou náklady na založení porostu podstatně vyšší než na údržbu porostu v následujících
letech) a v budoucnu i prostorovou diferenciaci platby (platba by měla zohledňovat více
rozdílnost úrodnosti půdy, tj. výši újmy po zatravnění, pokud se nenavýší příliš transakční
náklady a administrativa)
81
6) pokusit se o snížování administrativní zátěže zemědělců např. zavedením přiměřené míry
tolerance posunu hranic zákresu titulu v LPIS ve srovnání se skutečností v terénu, pokud je
zachována výměra požadovaná v žádosti o dotaci a pokud posunutí nepůsobí faktické potíže
Seznam literatury
Baylis, K., Peplow, S., Rausser, G., Simon, L. 2008. Agri-environmental policies in the EU and United
States: A comparison. Ecological Economics 65 (4):753-764.
Burton, R. J. F. 2004. Reconceptualising the ‘behavioural approach’ in agricultural studies: a sociopsychological perspective. Journal of Rural Studies 20 (3):359-371.
Burton, R. J. F., Kuszera, C., Schwarz, G. 2008. Exploring Farmers´Cultural Resistance to Voluntary
Agri-environmental Schemes. Sociologia Ruralis 48 (1):16-37.
Burton, R.J.F., Schwarz, G. 2013. Result-oriented agri-environmental schemes in Europe and their
potential for promoting behavioural change: transatlantic perspectives on agri-environmental schemes.
Land Use Policy, 30 (1):628-641.
Burton, R.J.F., Wilson, G. A. 2006. Injecting social psychology theory into conceptualisations of
agricultural agency: Towards a post-productivist farmer self-identity? Journal of Rural Studies 22 (1):
95-115.
Concepción, E. D., Díaz, M., Kleijn, D., Báldi, A., Batáry, P., Clough, Y., Gabriel, D., Herzog, F.,
Holzschuh, A., Knop, E., Marshall, E. J. P., Tscharntke, T., Verhulst, J. 2012. Interactive effects of
landscape context constrain the effectiveness of local agri-environmental management. Journal of
Applied Ecology 49 (3):695-705.
Čámská, K., et al. 2015. Závěrečná zpráva tematického úkolu Příprava opatření pro životní prostředí
PRV 2014 - 2020. ÚZEI Praha.
Damianos, D., Giannakopoulos, N. 2002. Farmers’ participation in agri‐environmental schemes in
Greece, British Food Journal, Vol. 104 (3,4,5):261-273.
Defrancesco, E., Gatto, P., Runge, F., Trestini, S. 2008. Factors Affecting Farmers´ Participation in
Agri-environmental Measures: A Northern Italian Perspective. Journal of Agricultural Economics 59
(1):114-131.
Dicks, L. V., Ashpole, J.E., Dänhardt, J., James, K., Jönsson, A., Randall, N., Showler, D. A., Smith,
R. K., Turpie, S., Williams, D., Sutherland, W. J. 2013. Farmland Conservation: Evidence for the
effects of interventions in northern and western Europe. Exeter, Pelagic Publishing. 504 p.
Donald, P. F, Evans, A. D. 2006. Habitat connectivity and matrix restoration: the wider implications of
agri-environment schemes. Journal of Applied Ecology 43 (2):209–218.
82
Ducos, G., Dupraz, P., Bonnieux, F. 2009. Agri-environment contract adoption under fixed and
variable compliance costs: Temporality, Spatiality and Identity in Agricultural Environments. Journal of
Environmental Planning and Management 52 (5):669-687.
Dupraz, P., Vermersch, D., Henry De Frahan, B., Delvaux, L. 2003. The Environmental Supply of
Farm Households: A Flexible Willingness to Accept Model. Environmental and Resource Economics
25 (2):171-189.
Engel, S., Pagiola, S., Wunder, S. 2008. Designing payments for environmental services in theory and
practice: An overview of the issues. Ecological economics 65 (4):663-474.
Espinosa-Goded, M., Barreiro-Hurlé, J., Ruto, E. 2010. What Do Farmers Want From AgriEnvironmental Scheme Design? Journal of Agricultural Economics 61 (2):259-273.
Falconer, K. (2002): Developing Co-operative Approach to Agri-environmental Policy: a Transaction
Costs Perspective on Farmer Participation in Voluntary Schemes, in Environmental Co-operation and
Institutional Change: Theories and Policies for European Agriculture (Hagedorn, K. eds.), Cheltenham.
Falconer, K. 2000. Farm-level constraints on agri-environmental scheme participation: a transactional
perspective. Journal of Rural Studies 16 (3):379-394.
Ferraro, P. J. 2008. Asymmetric information and contract design for payments for environmental
services: Communication, Trust and Knowledge in the Implementation Process. Ecological Economics
65 (4): 810-821.
Fraser, R. 2009. Land Heterogeneity, Agricultural Income Forgone and Environmental Benefit: An
Assessment of Incentive Compatibility Problems in Environmental Stewardship Schemes. Journal of
Agricultural Economics 60 (1):190-201.
Glebe, T. W. 2007. The Environmental Impact of European Farming: How Legitimate Are AgriEnvironmental Payments? Appl. Econ. Perspect. Pol. 29 (1):87-102.
Hanley, N., Whitby, M., Simpson, I. 1999. Assessing the success of agri-environmental policy in the
UK. Land Use Policy, 16 (2):67-80.
Hart, R. 2005. Combating moral hazard in agri-environmental schemes: a multiple-agent approach.
Eur Rev Agric Econ 32 (1):75-91.
Herzon, I., Mikk, M. 2007. Farmers’ perceptions of biodiversity and their willingness to enhance it
through agri-environment schemes: A comparative study from Estonia and Finland. Journal for Nature
Conservation, 15 (1):10-25.
Hogwood B., Gunn L. (1984): Policy analysis for the real world. Oxford University Press, New York.
Hynes, S., Garvey, E. 2009. Modelling Farmers’ Participation in an Agri-environmental Scheme using
Panel Data: An Application to the Rural Environment Protection Scheme in Ireland. Journal of
83
Janeček, M. a kol. 2007. Zatravňování orné půdy s vysokým rizikem infiltrace – opatření pro cílené
snižování koncentrací dusičnanů ve vodách. In: Kvítek, T. (ed.) Ochrana zemědělské půdy před erozí
(Metodika, VÚMOP), Praha
Jongeneel, R. A., Polman, N. B. P., Slangen, L. H. G. 2008. Why are Dutch farmers going
multifunctional?: An Application to the Rural Environment Protection Scheme in Ireland. Land Use
Policy 25 (1):81-94.
Juntti, M., Potter, C. 2002. Interpreting and Reinterpreting Agri-Environmental Policy: Communication,
Trust and Knowledge in th eImplementation Process, Sociologia Ruralis 42 (3):215-232.
Kaljonen, M. 2006. Co-construction of agency and environmental management. The case of agrienvironmental policy implementation at Finnish farms: Communication, Trust and Knowledge in the
Implementation Process. Journal of Rural Studies 22 (2):205-216.
Kleijn, D., Kohler, F., Báldi, A., Batáry, P., Concepción, E. D., Clough, Y., Díaz, M., Gabriel, D.,
Holzschuh, A., Knop,E., Kovács, A., Marshall, E. J. P., Tscharntke, T., Verhulst, J. 2009. On the
relationship between farmland biodiversity and land-use intensity in Europe. Proceedings of the Royal
Society B: Biological Sciences 276, p. 903-909
Kodet, V., Nováková, J. 2007. Monitoring vlivu biopásů na diverzitu a početnost ptáků v zemědělské
krajině. Česká společnost ornitologická
Kristensen, S. P., Thenail, C., Kristensen, L. 2001. Farmers’ involvement in landscape activities: An
analysis of the relationship between farm location, farm characteristics and landscape changes in two
study areas in Jutland, Denmark. Journal of Environmental Management 61 (4):301-318.
Kučera, J. (2010): Analýza dat LPIS k implementaci AEO v roce 2010. Výstup Mimořádného úkolu
ÚZEI 22991/2010-14130 „Analýza statistických dat LPIS k implementaci AEO v období 2007-2013 a
jejich vyhodnocení“. ÚZEI Praha.
Lockie, S. 2006. Networks of Agri-Environmental Action: Temporality, Spatiality and Identity in
Agricultural Environments. Sociologie Ruralis 46 (1):22-39.
Lockie, S., Higgins, V. 2007. Roll-out neoliberalism and hybrid practices of regulation in Australian
agri-environmental governance: transatlantic perspectives on agri-environmental schemes. Journal of
Rural Studies, 23 (1):1-11.
Mann, S. 2005. Farm Size Growth and Participation in Agri-environmental Schemes: A Configural
Frequency Analysis of the Swiss Case. Journal of Agricultural Economics 56 (3):373-384.
Mathijs, E. 2003. Social capital and farmers' willingness to adopt countryside stewardship schemes.
Outlook on Agriculture 32 (1):13-16.
Mattison, E. H. A., Norris, K., 2005. Bridging the gaps between agricultural policy, land-use and
biodiversity. Trends in Ecology and Evolution, 20 (11):610-616.
84
Matzdorf, B., Lorenz, J. 2010. How cost-effective are result-oriented agri-environmental measures? An
empirical analysis in Germany: transatlantic perspectives on agri-environmental schemes. Land Use
Policy 27 (2):535-544.
Mettepenningen, E., Verspecht, A., Van Huylenbroeck, Q. 2009. Measuring private transaction costs
of European agri-environmental schemes. Journal of Environmental Planning and Management 52
(5):649-669.
Morris, C., Potter, C. 1995. Recruiting the new conservationists: Farmers' adoption of agrienvironmental schemes in the U.K. Journal of Rural Studies 11 (1):51-63.
Murphy, G., O´Donoghue, C., Hynes, S., Murphy, E. 2014. Modelling the Participation Decision in
Agri-Environmental Schemes. Paper prepared for presentation at the EAAE 2014 Congress‘Agri-Food
and Rural Innovations for Healthier Societies’August 26 to 29, 2014 Ljubljana, Slovenia.
Napier, T. L., Cameron, S. T., Camboni, S. M. 1988. Willingness of land operators to participate in
government-sponsored soil erosion control programs. Journal of Rural Studies 4 (4):339-347.
Peerlings, J., Polman, N. 2009. Farm choice between agri-environmental contracts in the European
Union: a choice experiment approach. Journal of Environmental Planning and Management 52
(5):593-612.
Polman, N. B. P., Slangen, L. H. G. 2008. Institutional design of agri-environmental contracts in the
European Union: the role of trust and social capital. NJAS – Wageningen Journal of Life Sciences, 55
(4): 413-430.
Prager, K., Nagel, U. J. 2008. Participatory decision making on agri-environmental programmes: A
case study from Sachsen-Anhalt (Germany). Land Use Policy 25 (1):106-115.
Prach, K., Jongepierová, I., Jírová, A. et Lencová, K. 2009. Ekologie obnovy IV. Obnova travinných
ekosystémů. Živa 4/2009, AV ČR s. 165-168.
Pražan, J. 2011. Posuzování vybraných nástrojů politiky, Téma: Tvorba a posuzování nástrojů
zemědělské politiky vůči životnímu prostředí, zpráva Výzkumného záměru ÚZEI č. MZE0002725101,
ÚZEI, Praha
Pražan, J. 2014. Příčina selhávání politiky rozvoje venkova: případ vybraných nástrojů druhů osy
PRV. Disertační práce. Ekonomická fakulta JČU České Budějovice, 161 s.
Pražan, J., Konečná, M., Svobodová, M. 2011. Institucionální rámec a účinnost agroenvironmentální
politiky. ZZ IVP 2011, ÚZEI Praha.
Primdahl, J., Peco, B., Schramek, J., Andersen, E., Oñate, J. J. 2003. Environmental effects of agrienvironmental schemes in Western Europe. Journal of Environmental Management, 67 (2):129-138.
Primdahl, J., Vesterager, J. P., Finn, J. A., Vlahos, G., Kristensen, L., Vejre, H. 2010. Current use of
impact models for agri-environment schemes and potential for improvements of policy design and
assessment. Journal of Environmental Management, 91 (6):1245-1254.
85
Robinson, G. 2006. Canada's environmental farm plans: transatlantic perspectives on agrienvironmental schemes. The Geographical Journal, 172 (3):206-2018.
Rørstad, P. K., Vatn, A., Kvakkestad, V. 2007. Why do transaction costs of agricultural policies vary?
Ruto, E., Garrod, G. 2009. Investigating farmers' preferences for the design of agri-environment
schemes: a choice experiment approach. Journal of Environmental Planning and Management 25
(5):631-647.
Siebert, R., Toogood, M., Knierim, A. 2006. Factors Affecting European Farmers' Participation in
Biodiversity Policies: An Application to the Rural Environment Protection Scheme in Ireland.
Sociologia Ruralis 46 (4):318-340.
Slangem, L. H. G., Loucks, L., Slangen A. 2008. Institutional Economics and Economic Organisation
Theory. Wageningen academic publisher. Wageningen.
Slangen, L. H. G., Cornelis van Kooten, G., Suchánek, P. 2004. Institutions, social capital and
agricultural change in central and eastern Europe. Journal of Rural studies 20:245-256.
Stobbelaar, D. J., Grott, J. C. J., Bishop, C., Hall, J., Pretty, J. 2009. Internalization of agrienvironmental policies and the role of institutions. Journal of Environemental Management, 90 (2):175184.
Sutherland, L. 2010. Environmental grants and regulations in strategic farm business decision-making:
A case study of attitudinal behaviour in Scotland. Land Use Policy 27 (2):415-423.
Ulber, L., Klimek, S., Steinmann, H., Isselstein, J., Groth, M. 2011. Implementing and evaluating the
effectiveness of a payment scheme for environmental services from agricultural land. Environmental
Conservation 38 (4):464-472.
Uthes, S., Matzdorf, B., Müller, K., Kaechele, H. 2010. Spatial Targeting of Agri-Environmental
Measures: Cost-Effectiveness and Distributional Consequences. Environmental Management, 46
(3):494-509.
Vansblembrouck, I., Van Huylenbroeck, G., Verbeke, W. 2002. Determinants of the Willingness of
Belgian Farmers to Participate in Agri-environmental Measures. Journal of Agricultural Economics 53
(3):489–511.
Walford, N. 2002. Agricultural adjustment: adoption of and adaptation to policy reform measures by
large-scale commercial farmers. Land Use Policy 19 (3):243-257.
Wilson, G. A. 1997. Factors Influencing Farmer Participation in the Environmentally Sensitive Areas
Scheme: transatlantic perspectives on agri-environmental schemes. Journal of Environmental
Management 50 (1):67-93.
Wilson, G. A., Hart, K., Camboni, S. M. 2001. Farmer Participation in Agri-Environmental Schemes:
Towards Conservation-Oriented Thinking? Sociologia Ruralis 41 (2): 254-274.
86
Winter, M. 2000. Strong policy or weak policy? The environmental impact of the 1992 reforms to the
CAP arable regime in Great Britain, Journal of Rural Studies, 16 (1):47-59.
Příloha č. 1
Dotazník IVP – šetření v zemědělských podnicích
Úvod – cíl výzkumu:
Ústav zemědělské ekonomiky a informací provádí výzkum o kvalitě zavedení vybraných titulů
podopatření péče o krajinu agroenvironmentálního opatření PRV. Cílem výzkumu je zdokonalit tyto
tituly tak, aby více vyhovovaly zemědělcům a současně aby se zvýšil jejich účinek. Oceníme, když
nám na naše otázky odpovíte a přispějete tím ke zdokonalení této části zemědělské politiky.
Podklady budou zpracovány a zveřejněny tak, aby byly výsledky anonymní a nebylo možné
vyhledat odpovědi konkrétního respondenta. Dotazník potrvá přibližně 30 - 45 minut.
Jméno respondenta, název podniku _______________________
Adresa/místo působnosti______________________________,
Okres/y, ve kterých hospodaří: _____________________________
Právní subjektivita:
SHR (zemědělský podnikatel), družstvo,
SRO, Akciová společnost
Funkce/pracovní pozice (agronom, předseda, majitel, …):__________________tel.: ______________
(vyplnit tuto a předchozí otázky nejlépe ještě před rozhovorem)
DOTAZNÍK
1. Máte vzdělání v oboru zemědělství nebo v příbuzném oboru (aspoň středoškolské)?
a) ano
b) ne
2. Uveďte prosím svůj věk v některém z intervalů:
a) 20 – 35 let
b) 36 – 50 let
c) více než 50 let
3. Na jaké celkové výměře orné půdy hospodaříte?
Vypište: ….….. ha
A kolik z toho asi vlastníte?
Vypište: …….. (ha).
FILTR: Otázka 4 je relevantní jen u podniků, které vstoupily do zatravňování orné půdy, ne pro
žadatele o biopásy, ti pokračují otázkou 6.
87
88
4. Do kterého typu titulu zatravňování orné půdy v období 2007 - 2013 Váš podnik
vstoupil?
b) zatravňování orné půdy podél vodního útvaru
5. Kolik stálých zaměstnanců má Váš podnik (přibližný průměrný stav v posledních 3
letech)?
Vypište: ……………… stálých zaměstnanců
6. Kdo z vedení podniku rozhoduje o takových věcech, jako je vstup do AEO závazků?
a) majitel farmy /ředitel/předseda představenstva sám
b) agronom
c) celé vedení
d) jiná osoba/jiný způsob rozhodování: ……………….
7. Jste Vy, jiný člen vedení podniku nebo někdo z vaší rodiny (v případě rodinné farmy)
myslivec?
a) ano
b) ne
8. Jste jako podnik členem nějaké zemědělské organizace, sdružení nebo svazu?
a) ano
b) ne
9. Jak velkou plochu má nebo měl Váš podnik v období 2007-2013 zařazenou do titulu?
a) zatravňování orné půdy: …………………….…ha
b) biopásy: ………………….. ha
10. Byla to Vaše první zkušenost s titulem zatravňování orné půdy nebo biopásy?
a) zatravňování orné půdy ano / ne
b) biopásy ano / ne
11. Rozhoduje u Vás při výběru, kterou plochu zatravníte nebo na které umístíte biopás,
obvyklá výše výnosu plodin na orné půdě (např. ozimé pšenice)?
a) ano
b) většinou ano, ale pokud ohrožení půdy např. erozí či povrchových vod splachy
z půdy je velmi silné, tak přestává být možný výnos rozhodující
c) ne
89
b) biopásy
a) ano
b) ne
12. A Měl/a jste (aspoň z části) půdu, která byla zařazena do AEO závazku pronajatou?
a) ano
b) ne
12.B Pokud jste měl/a půdu, zařazenou do AEO závazku, pronajatou (aspoň z části), měl
jste nějaké problémy s vlastníky pozemku?
a) ano
b) ne
13. Pokud ano, byly potíže tak závažné, že jste kvůli nim uvažoval/a o ukončení AEO
závazku nebo že byste znovu do AEO závazku zatravňování nebo biopásy na
pronajatých pozemcích nevstoupil?
a) ano
b) ne
14. Měl/a jste dostatek informací o všech podmínkách, vyžadovaných pro plnění titulu před
podáním žádosti o zařazení?
a) domnívám se, že ano
b) domnívám se, že ne
uvědomuji si, že mi chyběla informace o …..…….
b) biopásy
a)domnívám se, že ano
b) domnívám se, že ne
uvědomuji si, že mi chyběla informace o …..…….
90
15. Proč podle Vás byl tento titul zaveden a je finančně podporován? Můžete samozřejmě
uvést více důvodů, v tom případě prosím označte pořadí jejich důležitosti (z vašeho pohledu:
1. nejdůležitější, 2. druhý nejdůležitější atd.)
a. snížení zornění (výroby z orné půdy) iniciované z EU
b. ochrana proti erozi půdy
c.
využití neúrodných, hůře obdělavatelných pozemků
d. snížení znečištění vody či půdy
e. zvýšení pestrosti a udržitelnosti krajiny, úkryt zvěře
f.
jiný/jiné: ……………
b) biopásy
a. podpora zvěře
b. zájmy myslivců
c.
pestrost krajiny
d. využití méně vhodných ploch pro zemědělství
e. podpora zájmů ochrany přírody
f.
jiný/jiné: ………….
16. Odkud (nebo jak) jste se dozvěděl/a, proč stát poskytuje na zatravňování orné půdy
a biopásy dotaci? (v této otázce jde o účel, ne o podmínky splnění titulů)
MOŽNOST VÍCE ODPOVĚDÍ
Oba tituly:
a) zjistil/a jste si to sám/sama z brožury, z internetu, z tisku
b) z přednášky a diskuze na semináři či na školení pro zemědělce
c) poradil/a jste se s někým individuálně, někdo vám účel vysvětlil
d) jiný způsob
e) nevím, proč stát tento titul podporuje a nezjišťoval/a jsem to
Doplňující otázka k odpovědi 16 c:
Pokud vám někdo účel titulu vysvětlil, kdo to byl:
a) zástupce AZV
b) zástupce kontrolní organizace
c) poradce
d) člen mysliveckého svazu
e) někdo jiný (kdo?): ..........................
91
17. Jaký prospěch měl Váš podnik z účasti na titulu? Můžete samozřejmě uvést více přínosů,
v tom případě prosím označte pořadí jejich důležitosti (z vašeho pohledu: 1. nejdůležitější, 2.
druhý nejdůležitější atd.)
a. finanční (příjem z dotace)
b. úspora nákladů, využití méně úrodných pozemků
produkce trávy
c.
d. zamezení eroze či znečištění vody
e. jiný: …………………………..
b) biopásy
a. finanční (příjem z dotace)
b. úspora nákladů, využití horších pozemků
dobrý pocit, že něco děláte pro zvěř, přírodu, krajinu
c.
d. dobré vztahy s myslivci a obcí
e. jiný: ……………………………..
18. Chtěli bychom
zjistit
špatné zkušenosti,
které by mohly zemědělce odradit
od vstupu/pokračování v tomto titulu. Můžete nám říci, jestli jste měl/a nějaké špatné
zkušenosti v oblasti každodenního hospodaření (např. narušení organizace práce,
chyběla vám technologie, nebylo osivo, nemožnost použití herbicidů, zakázaná pastva
na zatravněných pozemcích v 1. roce, možné škody, např. se díky biopásu namnožili
hraboši a plevele)?
MOŽNOST VÍCE ODPOVĚDÍ
a. ano, jaká/jaké potíže?
I.
dokupování techniky
II. rozrytí pozemků od divočáků
III. pojezdy rekreantů či místních po louce
IV. jiné: ..………………………………
b. ne
b) biopásy
a. ano, jaká/jaké potíže?
I.
zaplevelení okolního porostu
II. přejezdy např. čtyřkolkářů přes plochu biopásů
III. zajištění stanovené směsi osiva
IV. jiné: ……………………………………………………………
92
b. ne
19. Můžete nám říci, jestli jste měl/a nějaké špatné zkušenosti v oblasti administrativy
(např. příprava pozemků v LPIS, podání žádosti o zařazení, podání změnové žádosti,
práce s portálem farmáře, kontroly, výplaty dotace)?
MOŽNOST VÍCE ODPOVĚDÍ.
a. ano, která(é)?
I.
trvalost zatravnění
II. zákres v LPIS (dodržení hranic v terénu, úbytky půdy...)
III. převod kultury z orné na trávu v LPIS
IV. jiné: ……………………………………………………………
b. ne
b) biopásy
a. ano, která(é)?
I.
nemožnost změny polohy biopásu z jednoho PB na jiný během
závazku
II. zákres v LPIS nebo s dodržení hranic v terénu podle zákresu
III. jiné: ……….……………………………………………………………
b. ne
20. Můžete nám říci, jestli jste měl/a ve státní správě partnera, se kterým jste se v případě
potřeby mohl/a poradit?
a. ano, koho?
I.
zástupce místní bývalé AZV
II. jiného - koho? ……………………………………………………………
b. ne
b) biopásy
a. ano, koho?
I.
zástupce místní bývalé AZV
II. jiného - koho? ……………………………………………………………
b. ne
93
21. Zaznamenal/a jste nějaké změny v pravidlech titulu zatravňování nebo biopásy v
průběhu 5ti letého období závazku?
a. ano (jaká/é?)………………………………….. (dále otázka č. 22)
b. ne (dále otázka č. 23)
b) biopásy
a. ano (jaká/é?)………………………………….. (dále otázka č. 22)
b. ne (dále otázka č. 23)
22. Pokud ano, domníváte se, že změny podmínek a pravidel titulu byly dostatečně včas
ohlášeny a vysvětleny ze strany MZe?
a. ano
b. ne
b) biopásy
a. ano
b. ne
23. Jak moc je pro vás pravdivé toto tvrzení: „Státu, jako partnerovi v zemědělské politice
lze věřit“? Označte svůj názor na škále 1 - 4, kde 1= vůbec ne … až 4 = jednoznačně
ano
1–2–3–4
Pokud chcete, vysvětlete prosím proč: …………………………………………………..
24. Jak moc je pro Vás pravdivé tvrzení: „Státu, jako partnerovi v tomto kontraktu (tj. v
závazku zatravňování orné půdy nebo biopásy) lze věřit“? Označte svůj názor na škále
1 - 4, kde 1= vůbec ne … až 4 = jednoznačně ano
1–2–3–4
Pokud chcete, vysvětlete prosím proč: …………………………………………………..
25. Do jaké míry, podle Vás, platí následující tvrzení: „Věřím, že opatření AEO (zatravňování
orné půdy a biopásy) je opravdu zavedené a podporované především pro ochranu
životního prostředí?
a. ano
b. spíše ano
c.
spíše ne
d.
ne
94
b) biopásy
a. ano
b. spíše ano
c.
spíše ne
d. ne
26. Byla z Vašeho pohledu a zkušeností sazba za tituly zatravňování orné půdy a biopásy
dostatečná?
a. ano
b. spíše ano
c. spíše ne
d. ne
b) biopásy
a. ano
b. spíše ano
c. spíše ne
d. ne
27. Připadá Vám systém kontrol a penále (pokut) přiměřený?
a. ano
b. ne
b) biopásy
a. ano
b. ne
28. Jste přesvědčen(a) o tom, že splnění Vašeho AEO závazku zatravňování nebo biopásy
mělo dobrý účinek na životní prostředí?
a) zatravňování orné půdy (především pro ochranu půdy před erozí či ochranu
vody před splachy)
a. ano, přesvědčil jsem se sám
b. ano, přesvědčil mě o tom někdo z okolí (uveďte kdo; možnost více
odpovědí)
I.
někdo jiný z podniku
II. zástupce obce
III. státní úředník/kontrolor
IV. poradce
V. myslivec
95
VI. ochránce přírody
VII. někdo jiný ………………………………………
c.
ne (otázka č. 30)
b) biopásy (pro větší výskyt zajíců, koroptví a jiné drobné zvěře v místě)
a. ano, přesvědčil jsem se sám
b. ano, přesvědčil mě o tom někdo z okolí (uveďte kdo; možnost více
odpovědí)
I.
někdo jiný z podniku
II. zástupce obce
III. státní úředník/kontrolor
IV. poradce
V. myslivec
VI. ochránce přírody
VII. někdo jiný? ………………………………………
c.
ne (otázka č. 30)
29. Pokud ano, jak tento vliv hodnotíte pro blízké okolí Vaší farmy a v měřítku celého státu?
(označte jednu z možností ve škále)
A. pro blízké okolí vaší farmy
a. rozhodující
b. hodně důležitý
c.
málo důležitý
d. zanedbatelný
b) biopásy
a. rozhodující
c.
málo důležitý
d. zanedbatelný
B. v měřítku celého státu
a. rozhodující
c.
málo důležitý
d. zanedbatelný
96
b) biopásy
a. rozhodující
c.
málo důležitý
d. zanedbatelný
30. Jak silně vnímáte riziko nedodržení závazku AEO zatravňování orné půdy nebo biopásy
ne vlastní vinou? Označte na škále 1 až 4, kde je 1= nízké riziko, 4 = vysoké riziko
a) zatravňování orné půdy: 1 – 2 – 3 – 4
b) biopásy: 1 – 2 – 3 – 4
Proč? (Uveďte jeden či více důvodů, u více důvodů označte pořadí jejich důležitosti; 1.
nejdůležitější, 2. druhý nejdůležitější atd.): ……………………………
31. Kdo si myslíte, že má větší šanci vyhrát spor v případě neshody nad nálezem kontrol,
zemědělec nebo stát (tj. pro zemědělce představovaný především platební agenturou
SZIF či ministerstvem zemědělství)?
a) zemědělec
b) stát
32. Kdyby Váš soused nebo známý zemědělec vážně uvažoval o vstupu do titulu zatravnění
orné půdy či biopásy a ptal se Vás na Váš názor, co byste mu na základě svých
zkušeností poradil/a? Doporučil byste mu vstup do závazku? (možnost více odpovědí)
a. ano a proč?
I.
finance
II. řešení eroze půdy, ochrany vody
III. tráva/píce pro živočišnou výrobu
IV. řešení greeningu
V. dobré vztahy s obcí
VI. bezproblémový titul
VII. jiný:………………………………
b. ne a proč?....................................
97
b) biopásy
a. ano a proč?
I.
finance
II. potrava a úkryt pro zvěř
III. pestrost krajiny, rozčlenění velkých lánů
IV. využití neúrodných pozemků
V. dobré vztahy s myslivci
VI. bezproblémový titul
VII. jiný: ………………………………
b. ne – a proč?............................
33. Znáte někoho, kdo zatravnil část své orné půdy (v případě zatravňování) nebo vysel
na svém poli podobný porost s přínosem pro zvěř jako je biopás (v případě biopásů),
ale bez státní podpory a tím pádem i bez omezení pravidly či kontrolami, jen sám
od sebe?
a. ano
b. ne
b) biopásy
a. ano
b.
ne
Uvažoval/a byste o tom za sebe (nebo jste to opravdu udělal) také za nějakých
okolností?
a. ano.
b. ne
b) biopásy
a. ano.
b. ne
98
34. Zemědělci na orné půdě často vidí náklady a obtíže spojené s účastí na tomto titulu
a méně vidí přínosy (jak jsme již o tom mluvili před chvílí). Rádi bychom Vás požádali o
rekapitulaci Vašich důvodů, proč jste vstoupil do AEO závazků zatravňování nebo
biopásy a o jejich seřazení podle důležitosti. (Nejprve vyjmenujte/označte důvody a tyto
poté seřaďte podle důležitosti, od nejdůležitějšího po nejméně důležitý - 1. nejdůležitější, 2.
druhý nejdůležitější atd.)
a. finance
b. eroze, splachy do vody
c.
seno/píce
d. vztah s myslivci, s obcí
e. využití méně úrodných pozemků
f.
touha po hezkém okolí, láska k přírodě
g. jednoduchý titul
h. jiný: …………………………….
b) biopásy
a. finance
b. podpora zvěře
c. rozčlenění polí
d. vztah s myslivci, s obcí
e. využití méně úrodných pozemků
f.
touha po hezkém okolí, láska k přírodě
g. jednoduchý titul
h. jiný: …………………………
99
35. V této chvíli se uvažuje s výší podpory zhruba 8 tisíc Kč/ha pro „běžné“
zatravňování (pásy u vody a či zatravnění regionální směsí osiva budou mít jinou
sazbu) a 17 tisíc Kč/ha pro biopásy. Které faktory budou pro Vás důležité při
rozhodování o vstupu do tohoto titulu od příštího roku (opět prosím nejprve
vyjmenujte/označte pro Vás důležité faktory a ty seřaďte podle důležitosti, 1. nejdůležitější, 2.
druhý nejdůležitější atd.)?
a. vhodný pozemek (tj. méně úrodný, splňující podmínky titulu)
b. výhodný poměr nákladů a výnosů ve srovnání s dotací
c.
vyřešené vlastnické či nájemní vztahy k pozemku (po KPÚ)
d. potřeba ochrany před erozí
e. podmínky titulu a kontroly
f.
možnost plnění greeningu díky zatravnění
g. potřeba více travních porostů pro píci/pastvu
h. jiný: …………………………………….
b) biopásy
a. vhodný pozemek (tj. méně úrodný, splňující podmínky titulu)
b. výhodný poměr nákladů a výnosů ve srovnání s dotací
c.
vyřešené vlastnické či nájemní vztahy k pozemku (po KPÚ)
d. podpora zvěře a pestré krajiny
e. podmínky titulu a kontroly
f.
možnost plnění greeningu díky biopásům
g. vztahy s obcí (a myslivci)
h. jiný: …………………………………
Děkujeme za Váš čas!
100
Příloha č. 2
Statistická analýza dat ze šetření IVP AEO 2014 – podrobné výstupy z SPSS
Výchozí data: celkem bylo sesbíráno 319 dotazníků, 244 pro zatravňování orné půdy, 96 biopásy.
Vzhledem k velikosti je tato příloha v samostatném souboru
101
Příloha č. 3
Struktura výběrového vzorku část 1
Dle okresu
dtb procent
N
sebráno rozdíl
CZ0100
Hlavní město Praha
1
0,18%
1
1
0
CZ0201
Benešov
17
3,02%
9
11
2
CZ0202
Beroun
5
0,89%
3
2
-1
CZ0203
Kladno
3
0,53%
2
2
0
CZ0204
Kolín
11
1,96%
6
5
-1
CZ0205
Kutná Hora
18
3,20%
9
11
2
CZ0206
Mělník
7
1,25%
4
2
-2
CZ0207
Mladá Boleslav
6
1,07%
3
4
1
CZ0208
Nymburk
21
3,74%
11
11
0
CZ0209
Praha-východ
5
0,89%
3
5
2
CZ020A
Praha-západ
7
1,25%
4
2
-2
CZ020B
Příbram
11
1,96%
6
9
3
CZ020C
Rakovník
9
1,60%
5
5
0
CZ0311
České Budějovice
25
4,45%
13
11
-2
CZ0312
Český Krumlov
1
0,18%
1
0
-1
CZ0313
Jindřichův Hradec
9
1,60%
5
6
1
CZ0314
Písek
13
2,31%
7
4
-3
CZ0315
Prachatice
1
0,18%
1
0
-1
CZ0316
Strakonice
8
1,42%
4
4
0
CZ0317
Tábor
17
3,02%
9
11
2
CZ0321
Domažlice
2
0,36%
1
0
-1
CZ0323
Plzeň-město
1
0,18%
1
1
0
CZ0324
Plzeň-jih
6
1,07%
3
3
0
CZ0325
Plzeň-sever
7
1,25%
4
3
-1
CZ0326
Rokycany
2
0,36%
1
1
0
CZ0327
Tachov
3
0,53%
2
1
-1
CZ0411
Cheb
4
0,71%
2
3
1
CZ0412
Karlovy Vary
2
0,36%
1
1
0
CZ0421
Děčín
3
0,53%
2
2
0
CZ0422
Chomutov
1
0,18%
1
0
-1
CZ0423
Litoměřice
17
3,02%
9
15
6
CZ0424
Louny
5
0,89%
3
1
-2
CZ0425
Most
2
0,36%
1
0
-1
CZ0426
Teplice
2
0,36%
1
2
1
CZ0511
Česká Lípa
4
0,71%
2
2
0
CZ0513
Liberec
6
1,07%
3
4
1
CZ0514
Semily
4
0,71%
2
3
1
CZ0521
Hradec Králové
9
1,60%
5
3
-2
102
CZ0522
Jičín
6
1,07%
3
3
0
sebráno
rozdíl
Struktura výběrového vzorku část 2
Dle okresu
dtb
procent
N
10
1,78%
5
9
4
CZ0523
Náchod
CZ0524
Rychnov nad Kněžnou 6
1,07%
3
4
1
CZ0525
Trutnov
8
1,42%
4
5
1
CZ0531
Chrudim
16
2,85%
8
10
2
CZ0532
Pardubice
19
3,38%
10
8
-2
CZ0533
Svitavy
2
0,36%
1
2
1
CZ0534
Ústí nad Orlicí
2
0,36%
1
2
1
CZ0631
Havlíčkův Brod
13
2,31%
7
7
0
CZ0632
Jihlava
2
0,36%
1
2
1
CZ0633
Pelhřimov
12
2,14%
6
4
-2
CZ0634
Třebíč
13
2,31%
7
9
2
CZ0635
Žďár nad Sázavou
19
3,38%
10
8
-2
CZ0641
Blansko
6
1,07%
3
8
5
CZ0642
Brno-město
2
0,36%
1
1
0
CZ0643
Brno-venkov
27
4,80%
14
18
4
CZ0644
Břeclav
8
1,42%
4
8
4
CZ0645
Hodonín
13
2,31%
7
11
4
CZ0646
Vyškov
7
1,25%
4
5
1
CZ0647
Znojmo
11
1,96%
6
4
-2
CZ0712
Olomouc
6
1,07%
3
6
3
CZ0713
Prostějov
8
1,42%
4
4
0
CZ0714
Přerov
4
0,71%
2
2
0
CZ0715
Šumperk
8
1,42%
4
5
1
CZ0721
Kroměříž
8
1,42%
4
6
2
CZ0722
Uherské Hradiště
5
0,89%
3
0
-3
CZ0723
Vsetín
5
0,89%
3
3
0
CZ0724
Zlín
3
0,53%
2
2
0
CZ0801
Bruntál
12
2,14%
6
9
3
CZ0802
Frýdek-Místek
7
1,25%
4
6
2
CZ0803
Karviná
2
0,36%
1
2
1
CZ0804
Nový Jičín
9
1,60%
5
7
2
CZ0805
Opava
7
1,25%
4
8
4
CZ0806
Ostrava-město
1
0,18%
1
1
0
562
100,00% 301
340
39
103

Interní výzkumný projekt - výstup (IVP)

Transkript

Podobné dokumenty

Magazin HORSCH č. 11

Ulčák, Zbyněk: Hospodaření v krajině: vybrané kapitoly

Fulltext - Psychologie a její kontexty

Diverzita a ekologické zemědělství

Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v CHKO

Onkofertilita – nový směr reprodukční medicíny

Katalog osiva TRIO-D 2016 Trio-D - Trio