docdálková cykloturistika.
download 
Stížnost Transkript
dálková cykloturistika.
KVĚTEN 2015 ČASOPIS PRO PROFESIONÁLY V CESTOVNÍM RUCHU DÁLKOVÁ CYKLOTURISTIKA. VZKVÉTÁ, NEBO ZACHÁZÍ NA ÚBYTĚ? COT BUSINESS 1 květen 2015 www. OUTGOING INCOMING HORECA & MICE MĚSTA & REGIONY STUDENTI & UČITELÉ CELÝ O TURISMU COT BUSINESS 2 květen 2015 Jaké oprávnění a kvalifikaci potřebuji k práci jako cyklistický průvodce? V nedávné době se na mne opakovaně obrátili lidé, kteří chtějí podnikatelsky na kole ukazovat krásy České republiky českým i zahraničním klientům nebo „průvodcovat cyklistické zájezdy“ na silničních nebo horských kolech. Ptali se, zda jim pro tyto účely stačí živnostenské oprávnění pro průvodce cestovního ruchu, nebo je vyžadováno jiné oprávnění a odborná kvalifikace. Na jejich dotazy se pokusím odpovědět tímto májovým článkem do cyklisticky zaměřeného COT business. Živnostenský zákon zná hned několik živností, jejichž náplní je průvodcovská činnost. Jde o činnost průvodce cestovního ruchu, průvodcovskou činnost horskou a poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v určité oblasti, např. v oblasti cyklistiky. Konkrétní popis rozdílných obsahových náplní těchto živností nalezneme v nařízení vlády č. 278/2008 Sb.: •• Průvodce cestovního ruchu je oprávněn doprovázet skupiny osob nebo jednotlivců a přitom v jazyku podle jejich výběru poskytovat výklad o kulturním a přírodním dědictví země. Výklad obsahuje zejména informace o kultuře (historické, umělecké, archeologické, folkloristické, etnologické, gastronomické a podobně), životním prostředí (geologické, přírodní, klimatické a podobně), jednotlivých lokalitách (historických, průmyslových, městských centrech a podobně), místech (muzea, kostely a podobně) a oblastech (turistických regio- nech, krajích a podobně). Zajistit další nezbytné činnosti spojené s doprovodem skupiny osob nebo jednotlivců, vedením a kontrolou itineráře, zajištěním programu, obstaráním základních informací během cesty, včetně praktických informací vztahujících se k místu pobytu, a poskytováním základní pomoci doprovázeným osobám. V rámci této činnosti lze prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. •• Horský průvodce je oprávněn organizovat a provádět jednotlivce nebo skupiny v horském prostředí, s výjimkou oblasti ledovců, skal, canyoningu a všech dalších terénů, v nichž postup vyžaduje použití horolezecké techniky, horolezeckých pomůcek a materiálu (zejména stoupacích želez, cepínů, lan, jisticích prostředků), kdy v za- sněžených horských terénech je provádění možné pouze ve zvlněných terénech severského typu; v rámci živnosti je též možný pohyb na skialpinistických nebo běžeckých lyžích nebo sněžnicích po značených turistických cestách a trasách. Je také oprávněn poskytovat poradenství věcně související s obsahem živnosti, půjčovat lezeckou, horolezeckou, skialpinistickou a obdobnou výzbroj a výstroj. •• Horský vůdce je oprávněn organizovat a provádět jednotlivce nebo skupiny ve vysokohorském prostředí, včetně ledovců, při skalním lezení a horolezectví na zajištěných cestách, umělých lezeckých stěnách, při skialpinistických túrách, vedení a organizování vysokohorských expedic, včetně zajišťování bezpečnosti. Je také oprávněn poskytovat poradenství věcně související s obsahem živnosti, půjčovat lezeckou, horolezeckou, skialpinistickou a obdobnou výzbroj a výstroj. •• Poskytovatel tělovýchovných a sportov ních služeb v oblasti [...] je oprávněn vyučovat dovednosti příslušného sportovního odvětví a organizovat s tím spojenou činnost pro jednotlivce a skupiny, včetně půjčování sportovního nářadí, náčiní a technických sportovních prostředků. Je oprávněn vést veřejné tělovýchovné a sportovní školy. Z uvedeného rozdělení lze soudit, že těm, kdo chtějí podnikatelsky organizovat výlety na silničním nebo horském kole nebo průvodcovat cyklistické zájezdy, živnost průvodce cestovního ruchu spíše stačit nebude. Cyklistika je totiž sportovní obor a výlet nebo zájezd na kolech bude organizováním činnosti pro jednotlivce a skupiny související s tímto sportem. COT BUSINESS 3 květen 2015 Podle povahy terénu, ve kterém se bude průvodcování na kolech odehrávat, lze naopak ještě zvažovat, zda aktivity na kolech v horském nebo vysokohorském prostředí nevyžadují rovněž oprávnění k průvodcovské činnosti horské. Na rozdíl od živnosti průvodce cestovního ruchu, není pro její výkon potřeba žádná odborná kvalifikace; k poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti cyklistiky i k průvodcovské činnosti horské již je získání odborné kvalifikace živnostenským zákonem požadováno. Je to proto, že s výkonem těchto regulovaných činností je spojeno nebezpečí pro život a zdraví osob. Požaduje se: a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo b) vyšší odborné vzdělání v oboru zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo c) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci vydaný zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Přehled akre ditovaných subjektů je dostupný z: http://www.msmt.cz/file/34921/ nebo d) profesní kvalifikace pro příslušnou oblast tělovýchovné činnosti. Přehled existujících profesních kvalifikací je dostupný z: http://www.narodnikvalifikace.cz/, avšak žádná profesní kvalifikace vztahující se k cyklistice v databázi nebyla dohledána. Pro praxi je velmi důležité, že požadovanou odbornou kvalifikaci musí mít nejen cyklistický průvodce podnikatel, ale také cyklistický průvodce zaměstnanec pracující například pro cestovní kancelář, která cyklistické zájezdy organizuje a je povinna jejich realizaci zabezpečit odborně způsobilým personálem. Bez kvalifikace tedy, milý průvodce, s klientem za odměnu na kole nejezdi. Autorkou článku je JUDr. Klára Havlíčková Holubová advokáti, s. r. o. [email protected] Dálková cykloturistika. Vzkvétá, nebo zachází na úbytě? V uplynulých letech byly investovány nemalé prostředky do budování cyklostezek a cyklotras i do návazné infrastruktury. Byly to ale účelně vynaložené prostředky, nebo jen utopené peníze, které se nikdy nevrátí? Je možný další rozvoj bez evropských zdrojů? A jsou vůbec cykloturisté atraktivní cílovou skupinou? Tyto a další otázky si dnes klade stále více lidí. Odpovědi na většinu z nich se hledají jen těžko. Jedno je ale jisté – vždy je to „o lidech“. Dálkoví cyklisté – ohrožený druh? Pro účely tohoto článku se zaměřme na hlavní uživatele cyklotras, tedy na dálkové cyklisty. Ty většinou poznáte na první pohled – jejich kola jsou ověšena bagáží jak vánoční stromek. Vše, co potřebují na svých cestách, totiž vozí s sebou. Potkáte-li někoho takového na českých cestách, půjde s největší pravděpodobností o cizince. A ze všeho nejpravděpodobněji německy hovořícího. Podle cykloprůvodkyně Radky Žákové je to tím, že v Německu je poněkud jiná situace než u nás. „Zatímco v Německu převažují dálkoví cyklisté, tedy ti, kteří jedou z bodu A do bodu B, tuzemští cykloturisté obvykle přijedou do určitého místa, z kterého podnikají hvězdicovým způsobem kratší výlety,“ všímá si hlavního rozdílu Žáková. Na březnové COTakhle snídani na téma „Cykloturisté – jací jsou a co potřebují“ nicméně doplnila, že zmíněný stav se podle jejích zkušeností začíná měnit a i mezi tuzemskými cykloturisty přibývá těch, kteří neváhají na kolo naložit věci na pár dní a vydat se na cestu. „Řekla bych, že do deseti let na tom budeme podobně jako v Německu,“ uvedla Žáková. Podle Daniela Mourka z Nadace Partnerství, viceprezidenta Evropské cyklistické federace, poslední analýza s názvem ADFC Radreise Analyse ukázala, že Radka Žáková, Jaroslav Vymazal a Petr Čermák na žádném důležitém veletrhu cestovního ruchu a vydává užitečně informační materiály. Naposledy třeba českou verzi oficiálního průvodce po Labské stezce. v Německu představují dálkoví cyklisté většinu všech účastníků. „Dříve byl poměr dálkových a destinačních cyklistů v Německu dlouhodobě vyrovnaný. U nás, už s ohledem na to, že síť dálkových tras není ještě zcela dobudována, převažují destinační cyklisté,“ doplnil Mourek. Na růstu zájmu o dálkovou cykloturistiku se však neshodnou všichni zainteresovaní. Kupříkladu Josef Přib z Klubu pražských cyklistů a Asociace výrobců a dovozců jízdních kol a velomateriálu je úplně opačného názoru. „Na základě prodejů různých typů kol mohu konstatovat, že dálková cyklistika rozhodně neroste, spíše umírá,“ řekl na COTakhle snídani. Růst podle něj pozorují prodejci kol zejména u kol městských a klasických silničních. Ten zároveň potvrdil fakt, že Česká republika je mezi německými cykloturisty v kurzu: „Dobrou zprávou je, že Česká republika se po určité pauze vrátila do TOP 10 nejoblíbenějších cílů německých cykloturistů, loni skončila na 8. místě.“ Dodejme, že největšímu zájmu německých cykloturistů se u nás těší Labská stezka. Logicky, vždyť její německá část je dlouhodobě nejoblíbenějším produktem svého druhu… K zájmu o její českou část přispívá svými aktivitami právě Nadace Partnerství, která nechybí COT BUSINESS Podle některých z dalších účastníků COTakhle snídaně ale nejde zájem o dálkovou cykloturistiku odvozovat od počtu prodaných typů kol. Fakt, že se 4 květen 2015 dnes prodávají spíše městská a silniční kola než kola trekingová, vůbec nemusí znamenat úbytek dálkových cyklistů. Je třeba si uvědomit, že ne každý jezdí na „předepsaném“ typu kola. Stačí se postavit k jakékoli cyklostezce či cyklotrase a člověk rychle zjistí, že i na dálkových trasách se běžně pohybují cyklisté jak na trekingových, tak horských či silničních kolech. A dále je nutné vědět, že dálkové stezky zdaleka neslouží jen dálkovým cyklistům, zejména poblíž větších aglomerací jich zhusta využívají i místní obyvatelé, například při cestách do zaměstnání. A zadruhé – fakt, že dálkových cykloturistů u nás přibývá, jasně dokládají data z automatických sčítačů umístěných na vybraných místech v České republice, doplněná o údaje z kvalitativního výzkumu. Celkem má Nadace Partnerství po republice asi stovku sčítačů a data z nich hovoří o stále vyšším využití cyklostezek. Především kolem velkých aglomerací, ale i na dálkových trasách. „Například údaje z Královéhradeckého kraje říkají, že loni se po tamním úseku Labské stezky svezlo více než 220 000 cyklistů,“ uvedl Daniel Mourek a připomněl, že studie prováděná na jižní Moravě ukázala, že průměrný počet cyklistů na tamních hlavních trasách se pohybuje kolem 200–250 tisíc osob ročně. Sčítač je také v Praze ve Vyšehradském tunelu. Momentálně je mimo provoz, nicméně data za rok 2013 ukazují 325 000 průjezdů. Jediná nevýhoda sčítačů je ta, že nedokážou rozlišit cykloturisty od těch, kteří místem projíždějí každý den za prací apod. Nadace Partnerství proto podle Daniela Mourka jednou za dva roky provádí doplňkové dotazníkovéšetření, jehož výsledky pomohou odkrýt kvalitativní parametry těch, kdo po stezkách projíždějí. Mimo jiné o jejich spotřebitelském chování, tedy i o výši jejich výdajů. To je klíčové pro zjištění ekonomického přínosu cykloturistiky a efektivitě budování cyklostezek. Jsou cyklostezky efektivní? „Dotaz, zda lze měřit ekonomický přínos cyklotras, padne vždy, když se ve městech či krajích rozhoduje o investicích do cyklistické či cykloturistické infrastruktury,“ poznamenal na COTakhle snídani Jiří Válka, vedoucí oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Ústeckého kraje. A odpověď podle něj není vůbec jednoduchá. Přece jen ne v každém kraji jsou zatím k dispozici data ze sčítačů a z dotazníkových šetření. „My máme štěstí, že jsme stezkami ce Partnerství. Daniel Mourek na COTakhle snídani zmínil pilotní projekt, který na jihu Moravy zpracovala společnost Monitoring návštěvnosti, a který řešil ekonomický přínos dálkových cyklotras. Data ukázala, že jih Moravy si díky dálkovým cykloturistům každoročně přijde zhruba na 190 milionů korun. Každý cykloturista tam denně utratí zhruba 50 eur. V současnosti pracuje Nadace s Vysokou školou ekonomickou v Praze na jednotném modelu pro celou Českou republiku. Daniel Mourek (vlevo) a Ernst Miglbauer napojeni na Sasko, kde je již delší dobu prováděn monitoring pomocí sčítačů, a tato data můžeme používat. A k dispozici samozřejmě máme i data z vlastní sítě sčítačů na Labské stezce a na Krušnohorské magistrále,“ připomněl Válka. V rané éře budování cyklostezek musel podle jeho slov úřad čelit určité nedůvěře a úvahám o tom, že nebudou stezky dostatečně využity. Jenže data ze sčítačů spolu s výsledky dotazníkových šetření ukazují, že obavy byly COT BUSINESS zbytečné. „Turisté k nám opravdu po cyklostezkách přijíždějí a jejich ekonomický přínos není vůbec zanedbatelný,“ řekl Válka. Přesná data ze sčítačů v Ústeckém kraji jsme ostatně přinesli již v minulém vydání v rozhovoru s Janem Szántó, členem Rady Ústeckého kraje. Jasně ukazují, že cyklistů na obou páteřních stezkách v kraji rychle přibývá. Problematikou efektivity cyklostezek se dlouhodobě zabývá již několikrát zmiňovaná Nada- 5 květen 2015 Taková data samozřejmě ti, kdo mají na starosti rozvoj cyklotras, cyklostezek a návazné infrastruktury, nezbytně potřebují. Bez nich mohou jen těžko prosazovat své investiční záměry. Důležitost těchto podpůrných dat přitom stoupá nepřímo úměrně tomu, jak se snižují prostředky využitelné na podporu cestovního ruchu a tím i cykloturistických projektů. Z evropských fondů již na tyto účely v aktuálním programovém období nelze počítat s ni- jak velkou podporou – pokud už nějaké prostředky v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) budou, nepůjde o závratné sumy. Kraje jako Ústecký či Karlovarský mají šanci sáhnout si na finance z přeshraničních programů, ve většině oblastí České republiky ale připadají v úvahu jen národní či lokální (krajské) zdroje. A ty jsou samozřejmě velmi omezené. VÝSLEDKY CYKLOANKETY NA SERVERU ICOT.CZ Považujete cykloturisty za zajímavý tržní segment? Ano, ale pouze zahraniční 0% Ano, jejich útraty jsou vyšší než u jiných skupin 57% Ne, jde o low-cost skupinu 23% Nevím, na cykloturisty necílím(e) 19% Šance na podporu z IROP Na jisté šance získat podporu z IROP upozornil na COTakhle snídani jednatel Asociace měst pro cyklisty Jaroslav Marti nek. Pokud by chtěla města dosáhnout na podporu z evropských zdrojů, budou muset své projekty koncipovat tak, aby vyhověly podmínkám specifického cíle 1.2 Integrovaného regionálního operačního programu, který nese název Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy. Na tento specifický cíl IROP, který počítá i s podporou „projektů rozvíjejících cyklodopravu“, je alokováno 473 mil. eur. „Zaklínadlem“ je dopravní obslužnost – projekty by měly v prvním plánu zlepšovat například možnosti dopravy obyvatel do zaměstnání. Nikde ale není psáno, že po stezce podpořené z tohoto zdroje nemohou zároveň jezdit i cykloturisté… Podle Jaroslava Vymazala, předsedy Asociace měst pro cyklisty, se zlepšováním mobility obyvatel uvnitř měst dosáhne také toho, že se je podaří bezpečně vyvést mimo města, kde se budou moci napojit třeba na dálkové cyklotrasy apod. Vymazal mimo jiné zdůraznil jednu podstatnou věc – rozvoj cykloturistiky v daném městě, regionu či kraji je do značné míry ovlivněn nasazením konkrétních lidí. Je-li příslušný starosta či příslušný úředník pro věc zapálen, jdou často i věci na první pohled nemožné. Pro příklad netřeba chodit daleko – například níků březnové COTakhle snídaně. V článku již dříve zaznělo, že na jihu Moravy každý ubytovaný cykloturista utratí v průměru 50 eur za den. Pro srovnání přidejme data z Labské stezky, konkrétně její německé části – tam podle průzkumu ADAC Radreise Analyse dosahuje průměrná denní útrata asi 70 eur. Na české straně jsou výdaje nižší. To je podle Jiřího Války z KÚ Ústeckého kraje dáno jednak obecně vyšší cenovou hladinou v Německu, ale také skutečností, že na české straně ještě stále není dobudována potřebná infrastruktura, kde by mohli návštěvníci své peníze utratit. Situace se však rok od roku zlepšuje a podél tuzemských úseků dálkových cyklotras vyrůstají hotely, penziony, kempy, restaurace a další podniky cílící na cyklisty. Tedy oni to jejich provozovatelé rádi tvrdí, leč realita bývá někdy poněkud jiná a nejsou výjimky, že se cyklista cítí spíš jako obtížný hmyz než jako vítaný host. Stává se dokonce, že v okamžiku, kdy recepční zjistí, že se host hodlá ubytovat pouze na jednu noc a ještě vyžaduje úschovu kola či dokonce nějaké další speciální služby, je hotel zničehonic „plně obsazen“. Jaroslav Vymazal byl po dvě volební období primátorem Jihlavy a během těchto osmi let se mu podařil vpravdě husarský kousek. „Když jsem do funkce vstupoval, mí předchůdci se mi smáli, že v Jihlavě se nikdy na kole nejezdilo a jezdit nebude. Dnes už si to nikdo nedovolí,“ konstatoval Vymazal, sám nadšený cyklista. „Tehdy jsme měli ve městě půl kilometru cyklostezky, dnes už osmnáct. Nebyly možné cyklopruhy na silnicích, dnes je máme a chystáme další opatření,“ dodal. Během jeho úřadování ve funkci primátora se také podařilo iniciovat vznik dobrovolného svazku obcí Cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs a vybudovat asi čtyřicet kilometrů této stezky. Díky tomu všemu se podařilo také změnit vnímání cyklistiky u vedení kraje, který dokonce jmenoval svého cyklokoordinátora a spustil grantový program na podporu cyklodopravy. Jsou cykloturisté zajímavou cílovou skupinou? Tuto otázku jsme jakožto anketní položili návštěvníkům zpravodajského portálu iCOT.cz. Výsledky ankety najdete na obrázku na této straně. Za hoteliéry se k problematice na COTakhle snídani vyjádřil Petr Čermák, ředitel hotelu Studánka u Rychnova nad Kněžnou. Tento hotel, byť to na jeho webových stránkách není uvedeno, je jedním ze zařízení zapojených Výsledek je jednoznačný, víc než polovina respondentů považuje cykloturisty za výdajově zajímavou cílovou skupinu. Podobně se ostatně vyjádřila i většina účast- COT BUSINESS 6 květen 2015 do certifikace Cyklisté vítáni. „Pro hoteliéra by měl být zajímavý každý host, tedy i cyklista. Žádný certifikát ale nezaručí, že se hosté budou v daném zařízení cítit dobře. Vždy je to otázka přístupu daného provozovatele a zejména jeho personálu,“ konstatoval Čermák. U hotelů cílících na cyklisty je podle něj ku prospěchu, je-li provozovatel sám cyklistou, protože se pak může lépe vcítit do potřeb této cílové skupiny. V případě Petra Čermáka tomu tak skutečně je, sám je cyklistou vpravdě zapáleným a cyklistické zkušenosti nemá jen z České republiky, ale i ze zahraničí. „Každý, kdo chce poskytovat služby tomuto segmentu, by podle mne měl navštívit třeba Nizozemsko, protože tam velmi dobře vědí, jak se k cyklistům chovat,“ přidal Čermák jeden zajímavý postřeh. Zajímavost cyklistů jako hotelových hostů podle něj vyplývá mj. z toho, že na kolech dnes jezdí lidé různých sociálních i věkových skupin. A rozhodně prý neplatí, že by všichni cyklisté utráceli jen minimum prostředků. S touto teorií souhlasila i Radka Žáková, podle které se zejména mezi německými cykloturisty vyskytuje velké procento manažerů a dalších lépe situovaných jedinců. Důvod je prostý – cyklistika je ideálním prostředkem k „vyčištění hlavy“, což lidé pracující převážně hlavou čím dál víc oceňují. A situace se v tomto ohledu vyvíjí podobně (byť s určitým zpožděním) i v českých podmínkách. Čeští vs. zahraniční cykloturisté Čeští cykloturisté ale nejsou zajímaví jen pro české podnikatele. Ostudu nedělají ani v zahraničí, jak na COTakhle snídani potvrdil i Ernst Miglbauer, rakouský expert na problematiku cyklistiky a cykloturistiky. „Rakouští hoteliéři mají svým způsobem radši české než německé cykloturisty, protože konzumují více služeb a nekoukají na kaž- dou korunu,“ konstatoval Miglbauer. Pokud jde o poptávku po jednotlivých částech Rakouska, z důvodu dostupnosti samozřejmě nejvíc jezdí Češi do Dolního a Horního Rakouska, kde hojně využívají nabídek na prodloužené víkendy. U české klientely ale podle Miglbauera také velmi dobře rezonují Alpy, zejména u sportovněji založených jedinců. A poptávka je také po stezkách podél vodních toků, které umožňují vytvářet kombinace s vodáckým programem. Existují ale stále určité bariéry a rozvoj je stále tlačen poptávkou. Rakouští hoteliéři by mohli být podle Ernsta Miglbauera aktivnější, pokud jde například o tvorbu balíčků pro cyklobusové zájezdy. A určitým problémem je stále ještě jazyková bariéra. Miglbauerovo vyjádření stran útrat českých cykloturistů je možná trochu překvapivé, protože čeští experti se většinou shodují na tom, že Češi za svými zahraničními protějšky výdajově zaostávají. „Asi nejzásadnější rozdíl mezi zahraničním a tuzemským cykloturistou je v tom, že ti zahraniční v mnohem větší míře nakupují různé služby, resp. jejich balíčky. Český cykloturista má stále pocit, že si vše může obstarat sám a že to dokáže výhodněji, než kdyby nakoupil u cestovní kanceláře nebo jiného zprostředkovatele,“ uvedl třeba Daniel Mourek. „Naši cyklisté jsou do jisté míry specifičtí v tom, že mají ve své mysli nastaven určitý cenový strop, přes který nechtějí při sjednávání ubytování a dalších služeb na svých cestách jít. Zahraničnímu cykloturistovi je naproti tomu mnohdy jedno, jestli na noc skončí v penzionu nebo ve čtyřhvězdičkovém hotelu,“ přidala se Radka Žáková. Jak už bylo uvedeno, vodítkem pro cyklisty může být při volbě ubytovacího zařízení certifikace Cyklisté vítáni, kterou zabezpečuje Nadace Partnerství (www. cyklistevitani.cz). Certifikát dnes Jiří Válka (vpravo) a Rostislav Hošek CERTIFIKAČNÍ KRITÉRIA CYKLISTÉ VÍTÁNI PRO UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ Základní požadavky, povinné 1. Možnost ubytování na jednu noc 2. Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků (na požádání hosta jogurt, müsli, ovoce) 3. Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje 4. Uzamykatelná místnost / boxy pro bezplatné uschování jízdních kol 5. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 6. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 7. Lékárnička 8. Informační tabule Cyklisté vítáni Doplňková nabídka pro ubytovací zařízení, min. 3 položky povinné 1. Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty 2. Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol 3. Možnost zakoupení obědových balíčků 4. Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola 5. Prodej cyklistických a turistických map okolí 6. Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí 7. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 8. Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty 9. Přístup na internet 10. Cizojazyčné informační materiály 11. Možnost dobíjení elektrokol Zdroj: Cyklisté vítáni v cílových bodech cyklotras u nás podle jeho názoru chybí dostatek cyklisticky orientovaných zařízení, což může být jedním z důvodů, proč se dálková cykloturistika nerozvíjí tak rychle, jak by případně mohla. visí ve vstupních prostorech zhruba tisícovky subjektů v České republice. Pro srovnání – Německo, které je asi osmkrát větší než Česká republika, má do obdobného projektu zapojeno asi 5 500 zařízení. Podle Daniela Mourka by mohlo být v Česku do projektu zapojeno minimálně dvakrát tolik subjektů než dnes. „Těším se, až všechna zařízení podél cyklotras budou automaticky splňovat alespoň základní certifikační kritéria. Dnes to tak bohužel není, a tak certifikace a její komunikace mají stále význam,“ odpověděl na COTakhle snídani na dotaz ohledně významu certifikace Mourek. Zejména COT BUSINESS Cyklostezky veřejně prospěšnými stavbami? Bariér, které brání rychlejšímu rozvoji cykloturistiky v Čechách a na Moravě, je celá řada. Nejde zdaleka jen o nedostatek financí, malé nasazení odpovědných úředníků či neschopnost podnikatelů. Někde je problém s vlastníky pozemků. Ano, i cyklistika má své „statkářky Havránkové“, které se 7 květen 2015 nechtějí vzdát pár metrů louky, a blokují tak stavbu nových cyklostezek. „V současné době je zásadní, aby cyklostezky byly v připravované novele zákona Ministerstva dopravy ČR vnímány jako veřejně prospěšné stavby,“ říká Rostislav Hošek z odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Cyklisté, především pak rodiny s dětmi nebo senioři, dnes vyžadují zejména bezpečnou cyklojízdu v regionech, což zaručují právě cyklostezky. A jejich délka (cca 2 500 km) je podle Hoška doposud zcela zanedbatelná k poměru značených cyklotras (36 119 km), což jsou lesní a polní cesty a účelové komunikace na komunální úrovni obcí a měst na území České republiky. „Cyklostezky jako veřejně prospěšné stavby v zákoně by byly přínosem pro řadu konfliktních jednání s majiteli pozemků o jejich vynětí pro stavbu cyklostezky, neboť v praxi končí řada cyklostezek v jetelině či travním porostu, jelikož soukromí vlastníci pozemků své parcely nehodlají prodat pro komfort cyklistické veřejnosti,“ vysvětluje Hošek. Proto je podle něj důležité zanést cyklostezky coby veřejně prospěšné stavby do územních plánů obcí a měst, aby se tuzemská infrastruktura pro cykloturistiku posunula na vyšší úroveň. A pokud jde o dálkovou turistiku jako takovou, zapomínat nesmíme ani na marketing. Podle Daniela Mourka je pro rozvoj dálkové cykloturistiky u nás klíčové, aby měla každá dálková trasa svého koordinátora, který se bude starat o její rozvoj, marketing apod. Zkrátka a dobře, je-li někde položen asfalt, neznamená to automaticky, že po něm lidé začnou jezdit… Text: Petr Manuel Ulrych Foto: Thinkstockphotos.com a -pmu- Cykloturistika v Karlovarském kraji advertorial „Živý kraj – Karlovarský kraj, jeden den nestačí…“ – tak zní synonymum pro jeden z nejmenších krajů naší země. V dnešní době se cyklistika stále více stává i v tomto kraji fenoménem. Za poslední roky tu vzniklo nebývalé množství cyklotras a přibyly stovky kilometrů cyklostezek. Cyklisté začínají Karlovarský kraj objevovat jako velmi zajímavou destinaci k trávení volného času. Kraj protíná vodácky přitažlivá řeka Ohře, která se stala hlavní osou i při budování páteřní cyklostezky, která vede podél řeky i sousedním Ústeckým krajem. Cyklostezka Ohře je ideální pro rodinné výlety a stává se doslova cyklistickou dálnicí, protože přitahuje cyklisty a v některých úsecích i in-line bruslaře z širokého okolí. Karlovarský kraj také plně podporuje a zabezpečuje i pět cyklobusových linek, které je dopraví na ty nejatraktivnější místa kraje. Chebsko – region historických památek Na Ašsku, Chebsku a Mariánskolázeňsku je cyklistům k dispozici množství značených cyklotras, které je zavedou do všech turisticky významných míst. Na trase z nejzápadnějšího trojmezí republiky až ke klášteru premonstrátů v Teplé, který bude v letošním roce po rozsáhlé rekonstrukci opětovně otevřen. Na této trase také můžeme navštívit i další zajímavosti: dvě Bismarckovy rozhledny – na Háji u Aše a na Zelené hoře u Chebu, nebo rozhledny ve Františkových a Mariánských Lázních či rozhlednu na Panském vrchu u Drmoulu. Cestou potkáme několik malebných chebských hrázděných statků a ty nejkrásnější uvidíme v Doubravě, Dolních Lažanech nebo Salajně. Rozhodně zajímavé jsou hrady Vildštejn, Seeberg, nebo Chebský hrad či jeden z nejnavštěvovanějších zámků Kynžvart s při- lehlým golfovým areálem. Přírodomilci se rádi zastaví u nejmladších sopek ve střední Evropě na Komorní a Železné hůrce nebo v unikátní přírodní rezervaci Soos. A nenecháme si ujít prohlídky obou lázeňských měst s jejich jedinečnou architekturou či zpívající fontánou v Mariánských Lázních. V itineráři rodinných výletů by neměla chybět ani zastávka na Loretě v Hroznatově nebo v klášteře premonstrátů v Teplé. Děti potěšíte návštěvou lanového centra, parku miniatur Bohemia nebo obůrky Hvozd na Krakonoši v Mariánských Lázních, jízdou minivláčkem či návštěvou akvaparku ve Františkových Lázních. muzeích v Horním Slavkově nebo v Krásně, které zaujmou i menší děti. Za zhlédnutí a zastávku na naší cestě určitě stojí Kladská, kde se vydáme po naučné stezce přes rezervaci Tajga kolem Kladského rybníka. U obce Prameny navštívíme jedinečnou rezervaci Křížky a Upolínovou louku, uvidíme technickou národní kulturní památku Dlouhá stoka nebo památník bývalého města Litrbachy, zaniklého po roce 1945. Zároveň by nám neměla ujít prohlídka historické Slavkovský les – jedinečná příroda uprostřed kraje Rodinné výlety na kole můžeme nasměrovat i do panenského Slavkovského lesa. Ve středověku zde bylo evropské centrum těžby cínu a po jeho stopách se můžeme vydat v hornických COT BUSINESS 8 květen 2015 středověké štoly Jeroným, kde se v současné době dokončují práce na moderním zázemí pro návštěvníky. Určitě za zmínku a zastávku stojí i rozhledna na Krásenském vrchu, která je ojedinělá spirálovitým vnějším schodištěm, které čítá 120 schodů. Dále můžeme navštívit rozhlednu na tajuplné hoře Krudum. Určitě nesmíme zapomenout na prohlídku zámku Bečov s relikviářem sv. Maura, který je po korunovačních klenotech nejcennější památkou v republice. půlden na pohádkovém výletu po Ježíškově cestě se dvěma okruhy. Dále pak mohou dojet jednou z několika značených cyklotras do Horní Blatné, kde stojí za zhlédnutí rozhledna na Blatenském vrchu nebo věčně zmrzlé Vlčí jámy. Z Horní Blatné je pak čeká příjemný sjezd do Ostrova nebo do Karlových Varů anebo se mohou vrátit na Boží Dar. Krušné hory s nepříliš krušnými cyklotrasami Rodiny s dětmi určitě ocení výstup do hor využitím cyklobusu nebo atraktivnější variantou – pomocí nové lanovky z Jáchymova, případně od hotelu Nástup, kam můžeme dojet autem. Síť cyklotras nazvaných Cyklistika bez námahy umožňuje po zakoupení permanentky na lanovku výjezd i s koly na Klínovec a po pěti barevně značených trasách různých obtížností můžeme sjíždět ke spodní stanici Zapomenuté Toužimsko lanovek. Hustá síť cyklotras na náhorní plošině mezi Božím Darem a Horní Blatnou je jako stvořená pro rodinné výlety. Přitom si můžeme projet část hornické naučné stezky Zlatý Potok, uvidíme technickou památku Blatenský příkop nebo rezervaci Božídarské rašeliniště a nakonec bychom neměli opomenout zastávku na horské Salaši v Rýžovně, kde můžeme ochutnat ovčí a kozí sýry. Rodiny s nejmenšími dětmi mohou v okolí Božího Daru strávit i celý COT BUSINESS Tak trochu zapomenutý region Toužimska a Žluticka se v poslední době již dostává do povědomí cyklistické veřejnosti. Vznikla zde síť místních cyklotras, po kterých se dostaneme k mnoha zajímavostem tohoto regionu. Trasy vedou zvlněným, mírně kopcovitým terénem, vhodným pro rodinné výlety se staršími dětmi. Čeká nás tu několik zajímavostí, které bychom si neměli nechat ujít. Především jsou to zámky v Chyši 9 květen 2015 s rodinným pivovarem a zámek ve Valči s nádherným parkem, městská památková zóna Žlutice s místní raritou – zpěvníkem Žlutický kancionál a zpřístupněným podzemím města, dokonce i podzemním divadlem. Milovníky tajuplných míst zaujme návštěva stolové hory Vladař s husitskou historií a bývalé vsi Skoky s kostelem Panenky Skákavé. A rodiny s dětmi by neměli vynechat biofarmu Belina v Nežichově, kde si děti užijí krásný den s domácími zvířátky. Více informací naleznete na www.zivykraj.cz. www.zivykraj.cz Není cyklista jako cyklista aneb o typologii cyklistů Za dobu, co se zabývám cyklistikou, jsem už mnohokrát od těch, se kterými jsem se o podpoře jízdy na kole bavila, slyšela: „Já jsem také cyklista“. Teď už ale vím, že mi to o vztahu k připravované aktivitě moc neřekne. Když úředník, který plánuje dálkovou cyklotrasu a sám si žádnou u nás, natož pak v zahraničí, n eprojel, těžko může vědět, co vše její uživatel potřebuje. Podobně jako ten, co jezdí na kole po stezkách o tom, co mají nejraději bikeři. A to nemluvíme o srovnání Čechů třeba s Němci nebo Rakušany. Přitom právě znalost potřeb jednotlivých cílových skupin cyklistů je klíčem k úspěchu – pro regiony i podnikatele. Cyklistika u nás v posledních dvaceti letech udělala velký skok dopředu. Přestože mnozí zcestovalí kolaři nás stále srovnávají s cyklisticky vyspělejšími státy na západ od nás, i u nás se mnohé zlepšilo. Síť cyklostezek se propojuje, a hlavně delší úseky na sebe přirozeně natahují více cyklistů, podobně jako se nové komunikace brzy zaplňují auty. K základním typům kol (silničnímu, horskému, městskému a skládacímu) přibyla kola trekingová, freeridová nebo downhillová. Hitem posledních let jsou horská kola s 29“ ráfky (a nově i 27,5“), hitem poslední zimy pak tzv. fatbiky pro jízdu na sněhu nebo třeba v písku. Není to náhoda, že v určitých oblastech najdete jen určité skupiny cyklistů a ty ostatní jen sporadicky. Vše vychází ze specifik regionu a jeho možností – tedy kde a jak se v něm na kole dá jezdit. Lze tak říci, že to, jací cyklisté do regionu přijedou, ovlivňují základní charakteristika regionu, hlavně jeho profil, ale i lidé – místní samospráva, sdružení obcí a podnikatelé. Podobně jako na horách nemohou prosperovat hotely bez sjezdovek a upravených běžec- kých tratí, oblíbené cyklistické regiony těží z atraktivních cyklotras pro cykloturisty, bezpečných stezek pro rodiny s dětmi či seniory anebo singltrailů pro bikery. Ale hlavně se zlepšující se infrastrukturou pro cyklisty ve městech vyrůstá, především v české a moravské metropoli, nová generace cyklistů zaměřená na městská kola a patřící k různým subkulturám, jako jsou fixkaři apod. Tisícihlavá návštěvnost velkých cyklojízd na jaře či na podzim v Praze a Brně tento trend jasně dokazují. Silniční cyklisté (též silničáři či „žiletkáři“) Zatímco dříve byla rekreační jízda spojená téměř výhradně se silničním kolem, dnes tvoří silniční cyklisté jen menší část rekreačních cyklistů. Na silničním kole u nás, na rozdíl třeba od jižní Francie, jezdí relativně málo cyklistů. Jsou to většinou muži se sklonem k závodění, ke kterému moderní lehká silniční kola přímo vybízejí. Cyklisté na silničních kolech jezdí nalehko, dlouhé trasy (někdy i více než 100 km). Silniční cyklista svůj Obr. 1 mnohdy velice drahý stroj (zvlášť v případě karbonových modelů) nerad opouští, takže rád zastaví na oběd či na jedno v hospůdce s předzahrádkou, aby měl svůj stroj stále na očích. Takový cyklista vyhledává pouze asfaltové cesty. Kvalita asfaltu bývá důležitým faktorem pro výběr trasy. Kvůli své rychlosti nevyužívá vždy cyklostezky, zvlášť pokud jde o stezky se smíšeným provozem chodců a cyklistů. Jen málokdy objevíte silničáře, který na sobě nemá cyklistický dres. Jen zřídka ho uvidíte na nějakém hradě, protože pro tento typ cyklistů je jízda samotná důležitější než zastávky na ní, s výjimkou těch občerstvovacích. Na kole mívá jen malou podsedlovou brašničku s lepením a náhradní duší, v rámu pak nezbytný bidon (cyklistická lahev). Pohodoví cyklisté Asi nejpočetnější skupina cyklistů u nás. Kola vytahují s prvními teplejšími jarními dny. Plánují si kratší trasy 30–50 kilometrů, a to většinou nenáročným terénem. Často využívají značených cyklotras i cyklostezek, Obr. 2 COT BUSINESS 10 květen 2015 Obr. 3 1) Silniční cyklisté dnes tvoří jen menší část rekreačních cyklistů 2) Pohodoví cyklisté jezdí hlavně za pěkného počasí a své výlety často kombinují s posezením v hospůdce či návštěvou turistických cílů 3) Dálkoví cyklisté se nebojí vézt si veškerou svoji výbavu v brašnách na kole od jednoho ubytování k druhému pro další orientaci v místě pak také informační tabule. Jezdí hlavně za pěkného počasí a mnohdy výlet na kole kombinují s posezením v hospůdce či návštěvou sportoviště či nějakého turistického cíle, jako je rozhledna, zřícenina hradu, místní pamětihodnosti (kostely, mlýny atp.). Mezi pohodovými cyklisty najdete všechny věkové kategorie od teenagerů až po seniory. Mnohdy jezdívají ve skupinách s přáteli či rodinou. Pohodový cyklista jezdí obvykle na trekingovém či horském kole (přesto, že na horách toho obvykle moc nenajezdí), s malou brašnou na zadním nosiči či na řídítkách. Kolo si často bere s sebou na dovolenou, ale zpravidla je pro něj jízda na kole jen jednou z aktivit během dovolené. Podniká hvězdicové výlety do okolí bydliště nebo z místa pobytu. Právě tato skupina cyklistů ráda uvítá doporučení v podobě tipů na výlety po vhodných trasách. Jako ideální se pro tuto i následující skupinu cykloturistů hodí především říční stezky, které mají svou nenahraditelnou atmosféru a spojují v sobě aspekty kulturního i přírodního turismu. Zdatní cyklisté Ti, kterým se kolo dostalo pod kůži, vyrážejí na výlety v sedle bicyklu častěji. Díky pravidelné jízdě na kole se mohou vydat i na delší trasy (i 100 km). Zdatní cyklisté se totiž rekrutují z těch pohodových a nutno říci, že jich v Česku stále přibývá. Z jednodenních výletů přesedlávají na prodloužené cyklistické víkendy a často tráví na kole i svoji hlavní letní dovolenou. Za tou vyrážejí do vzdálenějších destinací – na druhou stranu republiky nebo do zahraničí. Mnohdy znají služby v jiných státech a přísněji tak hodnotí ty u nás. Jsou to buď mladí lidé se zájmem o poznávání nových krajů a přírody, nebo již starší lidé, jejichž děti si již dovolenou plánují bez nich (tzv. opuštěné hnízdo). Často jsou to také jednotlivci (singls), pro které turistika na kole představuje způ- sob společného vyžití s podobně zaměřenými lidmi. Právě výlety ve skupinách, které připravuje či organizuje jeden či více zkušených cyklistů, jsou pro cyklisty v Česku typické. Nemusí to být jen cyklokluby (ty sdružují spíše cyklisty, co rádi závodí), ale jen pravidelně se potkávající skupiny kamarádů, kteří spolu podnikají výlety do blízkého či vzdáleného okolí. Mnoho takových cykloturistů se rekrutovalo z pěších turistů. Pro ubytování volí většinou penziony, ale i turistické ubytovny s bezpečnou úschovou kol. Právě tito cyklisté jsou nejčastějšími hosty v zařízeních se značkou Cyklisté vítáni. Dálkoví cyklisté I když takových cyklistů v Česku stále není tolik jako třeba v sousedním Německu, postupně jich přibývá. Pro mnohé je totiž výlet z jednoho místa (bodu A) do jiného o stovky kilometrů vzdáleného místa (bod B) atraktivnější. Poznají při něm mnohem větší území. Nebojí se vézt si veškerou svoji výbavu v brašnách na kole od jednoho ubytování k druhému. Někdy raději vezmou spacák a karimatku, aby byli na vyhledávání ubytování nezávislí. To platí hlavně pro takové cyklocestovatele z Čech. Ti zahraniční prostě jen vyhledají na trase ubytování ve chvíli, kdy ho potřebují, a to nezávisle na jeho ceně. V zemích jako je Německo, Rakousko či Holandsko, kde je dálkových cyklistů v porovnání s Českou republikou mnohem více, volí tento druh cyklistické dovolené mnoho lidí z vyšší střední třídy, jako jsou lékaři, manažeři či IT specialisté, proto se nezřídka zastaví i ve čtyřhvězdičkových zařízeních. Trasu si plánují většinou sami podle dostupných informací a zkušeností jiných s denními etapami průměrně 60–80 km, někdy i více. Preferují stezky či málo frekventované komunikace bez převýšení nebo jen s mírným stoupáním, což je pochopitelné. S těžkými brašnami a někdy COT BUSINESS 11 květen 2015 více než 20 kilogramy nákladu na kole se i malý kopec jeví jako ten velký bez brašen. Proto se „dálkaři“ snaží vyhýbat cestám se špatným povrchem, a pokud se na ně dostanou, nadšeni z toho nejsou. Zvlášť pokud je na cestě zastihl déšť a cesta je ke všemu ještě blátivá, což se na našich dálkových stezkách bohužel stále ještě stává. Využívají značených cyklotras dálkových i jiných. Cestu plánují na více dní – od třídenních až po několikatýdenní. Zatímco čeští dálkoví cyklisté si možnosti ubytování předem vytipují, ti zahraniční spíše spoléhají na aktuální nabídku ubytování v daném místě, kde se na trase rozhodnou zůstat na noc. Další informace zjišťují dálkoví cyklisté průběžně na cestě v informačních kancelářích, na infotabulích i od těch, které potkávají. Jsou to lidé, kteří rádi cestují a poznávají nové kraje. Proto také často srovnávají s jinými místy u nás i v zahraničí a svoji dobrou i špatnou zkušenost předávají dál. Sportovní cyklisté Menší, ale zajímavou cílovou skupinu tvoří tzv. sportovní cyklisté. Jsou to zpravidla muži mladšího věku, kteří se účastní cyklistických závodů pro amatéry. Těch se ale v Česku pořádá každoročně hodně a na ty nejznámější, jako je Král Šumavy nebo seriál závodů Kolo pro život, jich jezdí stovky. Víkendové akce tak lákají cyklisty se závodním duchem ale mnohdy i kolem. Ta nepatří k nejlevnějším, proto je právě tato skupina cyklistů na svá kola asi nejcitlivější. Jejich bezpečné uložení je pro ně důležitým faktorem při výběru nabízených služeb. Skupinky mladých závodníků ale vyhledávají také místa k tréninkovým pobytům. Jako doplněk pak využijí třeba bazén, posilovnu či masáže. Jezdí do lokalit, kde se pořádají amatérské i profesionální cyklistické závody, mimo jiné proto, že tam najdou jak vhodné tratě pro silniční či horská kola, tak i ověřené služby pro sportovce. Rodiny s dětmi Když si sportovně založený pár pořídí potomky, jejich zavedený sportovní režim to zpočátku pěkně nabourá. Mnozí z nich volí jízdu na kole jako aktivní odpočinek v přírodě pro celou rodinu. Mrně posadí do cyklovozíku či do sedačky na kolo a sami vedou Typický biker miluje jízdu v přírodě mimo asfaltové komunikace Tab. 1 ČEŠI VERSUS NĚMCI Češi • Převažuje destinační turistika (= s kolem na jedno místo a odtud hvězdicové výlety). • Cykloturisté většinou jezdí nízkorozpočtově. • Ubytování na dálkové trase si často předem plánují, využívají levnějších kategorií – penziony, kempy, nebo spí pod širákem. • Kola si půjčují jen výjimečně. • Službu cykloprůvodce vnímají často jako zbytečné náklady. • Pro jízdu po dálkové trase využívají dostupných materiálů bez podpory/zajištění cestovních kanceláří. • Většinou jezdí s přilbou. děti ke šlapání do pedálů již od mala. Jejich výlety se ale radikálně mění. Z delších tras přecházejí na ty nejkratší, které jsou děti, byť ve vozíku, či na sedačce, schopné zvládnout. To nebývá více než 30 kilometrů. Ze silnic a cest se přesouvají na pohodové a bezpečné cyklostezky, kde nejezdí auta a nejsou kopce. Dítě na kole totiž pozná stoupání i do malého kopce dřív než starší nepříliš zdatný cyklista. Rodiny s dětmi u nás preferují destinační cyklistiku v blízkosti nově zbudovaných cyklostezek zejména podél vodních toků. Lákají je stezky, kolem kterých jsou dětská hřiště, odpočívky, restaurace s dětským koutkem v přírodě, brouzdaliště (ta bývají spíš v Německu), koupaliště či jiné atrakce např. se zvířaty (farma, minizoo). Rodiny s malými dětmi uvítají půjčení vozíku nebo sedačky na místě už jen proto, že přesun autem s cyklistickou výbavou pro celou rodinu jejich převoz na místo prostě neumožňuje. Rodiny s dětmi velmi vítají návrhy tras výletů s dětmi po bezpečných trasách s atraktivními zastávkami. Vzhledem k režimu dětí závislém na jejich kondici a věku jezdí rodina větši- Němci • Převažuje dálková turistika (= s kolem do bodu A a pak na kole s brašnami do bodu B) • Mezi cykloturisty je mnoho lidí z vyšší střední třídy (lékaři, manažeři, IT specialisté) – častěji využívají dražší služby. • Ubytování na dálkové trase volí podle aktuální nabídky v místě, kde chtějí zůstat na noc, třeba i v závislosti na počasí. Využívají informačních materiálů s nabídkou služeb na dálkové trase (tištěný průvodce trasou) a služeb infocenter. • Půjčení kola patří ke standardu služeb. • Službu cykloprůvodce vnímají jako součást standardu nabízených služeb cyklistům. • Dálkové trasy někdy absolvují podle předem připravených a zajištěných služeb cestovních kanceláří – jen s vouchery a itinerářem zajištěným cestovní kanceláří. • Často jezdí bez přilby. nou sama a plán výletu podrobuje schopnostem a potřebám dětí. Bikeři Záliba v jízdě na horském kole v terénu získala v posledních letech hodně příznivců zejména proto, že vývojové trendy výrobců kol jdou neustále dopředu hlavně v této oblasti. Klasická horská kola s 26“ ráfky, doplnila kola na 29“ ráfcích s horským obutím, kola celoodpružená, ale i speciální kola na sjezd (downhill), do náročného terénu (freeride) a nyní dokonce speciální kola do sněhu (fatbike). Hlavně díky tomu se na kolech do přírody vydává stále více mladších cyklistů z řad teenagerů a mladých lidí do 30 let. Typický biker ale miluje jízdu v přírodě mimo asfaltové komunikace. Jezdí po cestách v lese i mezi poli, ale rád se projede i po pěkné pěšině (trailu). V Česku tak vzniklo v posledních letech několik bikeparků, které nabízejí různé možnosti jízdy na kole v terénu jak na přírodních cestách, tak na pěšinách upravených pro kola uměle (singltreky a singltraily). Za takovými možnostmi pak jezdí bikeři i z větších vzdálenos- COT BUSINESS 12 květen 2015 tí. Nutno říci, že bikeři patří k těm, kteří kopečky spíš vyhledávají, než že by se jich báli, a to nejen kvůli milovaným sjezdům. Bikeparky tak vznikají spíš v horských oblastech. Biker vozí na kole obvykle jen malou podsedlovou brašničku s náhradní duší a nářadím na opravu defektu, ostatní, včetně vaku s nápojem, pak veze na zádech. Trasy, po kterých jezdí, bývají mnohdy blátivé, tak batůžkem na zádech eliminuje zablácení brašny či cyklolahve přímo na kole. Biker také uvítá, když po návratu z výletu může své kolo ostříkat od bláta, proto již v některých bikeparcích najdete hadici a opěradlo v místě, kde si lze umýt kolo. Bikeři používají GPS častěji než běžní cykloturisté. Je to pochopitelné – některé trasy či jejich spojení v běžných cyklistických mapách nejsou. Bikeři tak mohou jet podle trasy, kterou nahrají do GPS přístroje nebo chytrého mobilu na řídítkách a řídí se jen čarou, která jim trasu určuje. Přestože mezi bikery je mnoho amatérských závodníků, jejich dres bývá často trochu jiný než ten běžně používaný na silniční cyklistiku. Ten bikerský mají někteří volnější, stejně jako kalhoty. Závěr V posledních letech je u nás cyklistika stále na vzestupu a stává se masovou záležitostí domácího cestovního ruchu. Je ale nutné vnímat rozdíly mezi potřebami jednotlivých cílových skupin a připravovat jim odpovídající podmínky i služby. Je třeba, aby se ti, kdo připravují podmínky pro cykloturistiku u nás, vždy zamysleli nad tím, jaké cílové skupině má sloužit, a vžili se do její situace a potřeb. Jen tak mohou od nás odjíždět spokojení cyklisté jak z Čech, tak i ze zahraničí. Autorkou textu a fotografií je Radka Žáková, cykloprůvodkyně, editorka regionálního cykloportálu www.plzenskonakole.cz a členka pracovního týmu národního cyklokoordinátora. Věnuje se popularizaci cyklistiky na regionální i národní úrovni. Připravuje marketingové projekty pro cykloturisty, píše články a dlouhodobě se věnuje tématu parkování kol. Jihomoravský kraj je cyklistů ráj A není se čemu divit: čistý vzduch, nedotčená příroda, nenáročné výletní trasy i dálkové cyklotrasy; navíc všude kolem atraktivní cíle: památky, jeskyně, hrady a zámky anebo ochutnávky vína! lova vás doprovázejí malebné vinice a místní sklepy a za zhlédnutí tu jistě stojí i nová Stezka svobody, vyprávějící příběhy lidí, kteří se pokusili Železnou oponu překročit. Historii Železné opony dokumentuje muzeum ve Valticích, zřízené v budově bývalé celnice. Stezka Železné opony opouští Českou republiku u Břeclavi, nedaleko soutoku dvou největších řek regionu – Moravy a Dyje. První značená trasa EuroVelo v České republice NA KOLE S IDS JMK V SEZONĚ 2015 Modré logo trasy EuroVelo 9 provede cyklisty Moravským krasem s četnými jeskyněmi, propastí i nečekanými vývěrami podzemních vod, dále malebným údolím řeky Svitavy až do metropole kraje, města Brna. Pokračuje regionem proslulým vínem, vinicemi a vinařskou kulturou. Přes malebné město Mikulov na úpatí Pálavy a kulturní krajinu UNESCO – Lednicko-valtický areál dovede cyklisty až na hranici s Rakouskem, kde pokračuje dále na jih. Jižní Moravou prochází jeden z nejzajímavějších cykloturistických produktů Evropy mezinárodní Stezka železné opony / EuroVelo 13. Podél bývalé Železné opony, která po více než 40 let rozdělovala evropský kontinent na Východ a Západ, vznikl jedinečný pás přírody a živoucí krajinný památník. Územím jižní Moravy prochází celkem 105 km trasy EuroVelo 13, v Dolním Rakousku, v oblasti Weinviertel pak 114 km trasy. Většina úseků vede po málo frekventovaných komunikacích, lesních cestách a bývalých signálkách a smutnou historii I v letošním roce mají cyklisté na jižní Moravě od 18. dubna v nepracovní dny možnost využít cyklobusy a cyklovlaky v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Pro letošní sezonu 2015 rozšířilo KORIDS JMK nabídku cyklovlaků o Expres Pálava–Podyjí. Prohlédněte si přehlednou mapku všech spojení Cyklodopravy v IDS JMK. http://idsjmk.cz/kestazeni/cyklodopravaletak.pdf Výlet na Soutok nám představí jedinečnou krajinnou oblast na soutoku dvou největších moravských řek Moravy a Dyje. Území Soutoku není nijak rozsáhlé, zato je velmi různorodé a svým charakterem odpovídá typickému rázu nivní krajiny s převážným zastoupením lužních lesů a lučních, mokřadních a vodních společenstev. www.jizni-morava.cz dokumentují desítky předválečných bunkrů a pevností. Trasa nabízí putování od Vratěnína přes Národní park Podyjí, jehož osu tvoří řeka Dyje, protékající 40 km dlouhým hlubokým mean drujícím údolím mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem, k návštěvnickému centru – parku v Čížově s 350 metry zachovalé Železné opony včetně strážní věže. Z Podyjí vás cesta dovede do významného historického a vinařského centra, města Znojma, sídla údělných knížat, a jednoho z nejstarších moravských měst. Po cestě do Miku- COT BUSINESS Ze železničního nádraží v Břeclavi se vydáme po cyklotrase č. 43 rovnou k loveckému zámečku Pohansko. Za tímto zámečkem najdete ukazatele, které vás dovedou po bývalé signálce až k zrealizovanému povalovému chodníku. Ten nás přivede kolem informačních tabulí a historic- 13 květen 2015 advertorial kého hraničního kamene až k samotnému soutoku řek Moravy a Dyje. Jedinečné moravské vinařské trasy Síť tras dlouhá 1 200 km je nejen cestou za poznáním jižní Moravy, ale také putováním za vínem a lidmi, pro které je pěstování vinné révy údělem i celoživotní zálibou. Moravská vinná (300 km), Brněnská (130 km), Bzenecká (26 km), Kyjovská (85 km), Mikulovská (82 km), Mutěnická (65 km), Podluží (115 km), Strážnická (110 km), Uherskohradišťská (75 km), Velkopavlovická (110 km), Znojemská (185 km). Deset let stačilo Moravským vinařským stezkám k tomu, aby se staly jednou z nejvyhledávanějších cykloturistických destinací v České republice. Rovinaté Zno- jemsko, zvlněná krajina Modrých Hor kolem Velkých Pavlovic, strmé vinohrady na svazích Pálavy, vinice pod zalesněnými svahy Chřibů, výhledy na hřebeny Bílých Karpat z vinic na Uherskohradišťsku – to vše jsou Moravské vinařské stezky ze sedla kola. K tomu všemu ale patří jedinečná atmosféra vinných sklepů, setkání s vinaři a moravská vína. Síť Moravských stezek, která měří celkem 1 200 kilometrů a protíná všechny čtyři vinařské podoblasti, je tvořena deseti menšími okruhy pojmenovanými podle hlavních vinařských center. Celá síť vinařských stezek je poseta desítkami originálních odpočívadel a stovkami informačních panelů, které návštěvníkům přibližují historii vinařství na jižní Moravě. Text: ORR KrÚ JMK Foto: Advertum Trasy po jižní Moravě si můžete naplánovat a informace získat na webech: www.cyklo-jizni-morava.cz www.jizni-morava.cz Proč dálkové cyklotrasy končí u šípkového keře Jak skutečně vypadají dálkové cyklotrasy v terénu? Jsme připraveni na turisty z Německa či Holandska, nebo představuje síť dálkových tras jen čáry v mapách? Podívali jsme se blíže na možnosti české cesty k cyklistické velmoci. Dálkoví cykloturisté s koly zatíženými brašnami, často s přívěsnými vozíky, ve kterých vezou vše potřebné pro delší cesty, potřebují ale komfortní a bezpečné cesty. Ty by se měly stát základem pro vybudování sítě tzv. dálkových cyklotras. Jejich význam pro cestovní ruch je jednoznačně pozitivní, přesto vznikají jen velmi zvolna a bolestivě. I když bylo postaveno Česká republika je protkána sítí cyklotras, které společně měří více než 36 000 km. Cyklotrasy jsou ze svojí definice jen doporučené cesty, vyznačené v terénu známými žlutými cedulkami. Trasy mohou vést po silnicích, lesních a polních cestách a také po cyklostezkách, tedy po samostatných komunikacích vedených odděleně od motorové dopravy. více než 2 500 km cyklostezek, síť dálkových cyklotras je stále velmi děravá. Cykloturisté tak často skončí v poli doslova na tankodromu rozježděném zemědělskou technikou nebo na frekventované silnici. Sebelepší marketing tady nepomůže. Osobní doporučení je nejsilnější marketingový nástroj – podle výzkumu z roku 2011, který realizoval pro CzechTourism Graf 1 PŘEHLED CYKLOSTEZEK PODPOŘENÝCH ZE STÁTNÍHO FONDU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY dálnice, rychlostní silnice silnice I. třídy, 4pruhové, směrově dělené silnice I. třídy silnice II. třídy 0 10 20 hranice kraje státní hranice města (obce s rozšířenou působností) hranice kraje státní hranice města (obce s rozšířenou působností) 30 40 km 0 10 20 30 40 km Rumburk U19 Frýdlant Varnsdorf L02 U22 Děčín L01 L14 U05 Nový Bor Ústí U28 nad Labem L16 Teplice Litvínov U26 Chomutov Kraslice K13 K05 Aš Bílina U27 U02 U11 Most K06 K04 Žatec Cheb Karlovy Vary K11 K01 U06 Mnichovo Hradiště U01 H32 H30 H31 H03 H04 Mladá Boleslav S34 U12 H25 H17 H10 H02 K03 Neratovice Slaný S17 Kralupy nad Vltavou S29 K09 Mariánské Lázně S25 Rakovník S20 S33 K10 Lysá n. L. A02 P05 Kralovice S28 Praha Beroun A01 A03 Tachov S08 S21 S36 Stříbro Černošice P06 P16 Plzeň P08 P11 P12 P14 S23 S24 Nymburk S12 S13 S14 S15 S16 Kolín S07 S06 P17 E11 E09 H26 M31 M32 M33 M34 E35 E41 E42 E44 Čáslav P03 E45 E46 Žamberk H09 E26 E32 E01 E34 E24 E21 Vysoké Mýto E04 E27 E28 E19 E30 Přeštice M36 M37 E02 E29 P04 Šumperk E23 Blovice Vlašim Světlá n. Sáz. Zábřeh Hlinsko T03 M25 E03 Chotěboř J11 J12 Svitavy E18 J10 E12 Blatná P07 Milevsko M06 J04 J18 J19 Pacov C14 J08 C15 Pelhřimov Strakonice C21 J24 J25 J26 J27 J28 J09 Písek N. Město na Mor. C22 C09 Jindřichův Hradec C05 C03 C17 C04 C31 C30 C33 C02 České Budějovice C28 C34 C29 C26 C32 C12 C07 C10 J14 Třebíč C23 Třeboň Kuřim J20 Moravské Budějovice C27 0 10 20 30 B44 B38 B57 B62 Znojmo B24 B64 B55 C25 C24 Mikulov B11 B14 B52 B42 B15 Břeclav B07 B06 Geografická data poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR, 2008 COT BUSINESS 14 květen 2015 T17 Z79 Z80 Z81 Z82 Z31 Z33 Z58 Z32 Z77 Z39 Z30 Z65 T18 M02 Valašské Meziříčí Z53 Uherské Hradiště Z50 Z24 Z51 Z52 Rožnov p. Radh. Z55 Z05 Z75 Z54 Vsetín Z07 Z61 Z62 Vizovice Z66 Z27 Valašské Klobouky Z25 Z26 Z01 Z85 Český Těšín Třinec T14 Frýdlant n. O. Kopřivnice Frenštát p. Radh. Bystřice p. Host. Z34 Z36 Z37 Z12 Z74 Z35 Luhačovice Z38 Z40 Z43 Z10 Z44 Z46 Z42 B63 Uherský Z72 Z11 B08 Z48 B01 Z45 Brod Z73 Z66 Z78 Z69 Z02 B60 B34 B26 Z47 B54 Z41 Z70 B61 Veselí Z49 B41 Z71 n. Mor. B45 Z60 Z59 B29 B46 B25 B13 B32 B12 B33 B30 B48 B47 Hodonín B51 B10 B31 B49 B27 B59 B28 B09 B43 Kyjov Hustopeče Lipník n. Beč. Z03 Z06 Z09 Z08 Z67 Z86 Z19 Z20 Z91 Zlín Z90 Z21 Z18 Z23 Otrokovice Z87 Z22 Z56 Z57 Z88 Z14 Z15 Z76 Z89 Z63 Z64 Z16 Z17 Z28 Z29 Z68 Kaplice 40 km B53 B40 Trhové Sviny Český Krumlov Z13 T13 Nový Jičín Z04 Holešov Bučovice B39 Židlochovice Pohořelice města (obce s rozšířenou působností) M51 M53 M52 Přerov M55 M49 M14 M15 M41 M50 M54 M43 Frýdek-Místek T15 Kroměříž B35 B36 Slavkov u Brna B66 Ivančice hranice kraje státní hranice M28 M42 M10 B18 B19 B20 B21 B58 Šlapanice C01 Moravský Krumlov dálnice, rychlostní silnice silnice I. třídy, 4pruhové, směrově dělené silnice I. třídy silnice II. třídy B65 Odry M01 B37 Brno Rosice Karviná T19 T08 Hranice M29 Orlová Havířov T11 T16 T12 M44 M58 Vyškov J13 Dačice T23 M16 Olomouc M57 M13 Bohumín T24 T25 Ostrava T22 Bílovec M38 M47 M45 B56 B02 Náměšť n. Osl. Telč C11 C08 M17 M56 M48 Blansko B17 T01 Šternberk M26 Prostějov B03 B50 Tišnov C06 C35 M23 M12 M11 B23 Velké Meziříčí B22 C18 M05 B04 J16 J17 J01 Soběslav Prachatice M40 Boskovice B05 Týn nad Vltavou Hlučín T20 T21 M46 B16 Jihlava Vodňany Vimperk Litovel M30 M27 Konice J02 T05 T10 Vítkov M19 M24 M08 J03 Bystřice n. Pern. Kravaře Uničov M07 E20 J06 J21 Tábor C16 C20 C19 J07 Žďár n. Sáz. C13 Horažďovice Sušice M20 M21 E13 J23 Humpolec Opava M18 M22 Mohelnice Havlíčkův Brod Klatovy T04 M39 M09 E14 Moravská Třebová Polička Bruntál Rýmařov E10 T02 J22 Votice Nepomuk Krnov T09 M35 Lanškroun Česká Třebová Litomyšl Sedlčany Domažlice E33 Ústí nad Orlicí Příbram Horšovský Týn Králíky E31 E05 E06 Benešov Stod Jeseník Kostelec nad Orlicí Holice E16 E17 E43 E39 E40 E37 E07 E08 M04 M03 Rychnov n. Kněž. H21 H16 E15 E36 Pardubice Přelouč H22 H19 E22 E25 E38 S05 Kutná Hora Dobříš Rokycany H12 H15 H18 S30 Říčany Broumov Nové Město nad Metují H20 H33 H34 S37 S26 S27 Čerpání celkem 152 866 418,87 Kč 29 502 346,10 Kč 125 492 721,94 Kč 70 754 650,13 Kč 176 829 938,41 Kč 32 878 443,00 Kč 95 528 213,11 Kč 83 128 970,93 Kč 37 910 279,99 Kč 159 950 217,21 Kč 189 698 683,40 Kč 69 819 850,28 Kč 331 238 299,45 Kč 1 555 599 032,82 Kč Dobruška Hradec Králové H14 Poděbrady S18 S22 H13 Chrudim P13 P09 Nový Bydžov Hořovice P02 P15 Č. Brod S31 S04 S32 P10 Nýřany P01 Jaroměř S10 S11 S03 S19 K12 S09 S02 29 9 23 15 9 8 20 20 11 37 29 10 39 259 Náchod H11 Hořice S01 Brandýs n. L.-St. Boleslav Kladno 40 14 46 27 35 17 34 29 16 66 58 25 91 498 H01 H27 H28 Dvůr Králové n. Lab. H08 K02 Středočeský kraj a Praha Karlovarský kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihočeský kraj Plzeňský kraj Královéhradecký kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Celkem H29 Jičín H06 Podbořany Počet příjemců Trutnov H05 Nová Paka H07 S35 Počet akcí Vrchlabí Jilemnice L11 U13 Mělník Kraj H23 H24 L05 L06 Semily L08 L09 Roudnice nad Labem Louny U15 Železný Brod Turnov U16 U17 U18 U08 Tanvald L07 U07 U20 U03 Ostrov K07 K08 Lovosice U21 K14 Sokolov Litoměřice U09 Kadaň U04 Jablonec nad Nisou L03 U14 U10 U25 L12 Liberec Česká Lípa L15 U29 U23 U24 L13 L04 L10 Zahraniční cykloturisté, kteří k nám přijíždějí nejčastěji z Německa, ale také z Holandska či Dánska, jsou většinou zvyklí na bezpečné a komfortní cesty, po kterých se dá jezdit prakticky na jakémkoli kole včetně silničního. Nabízí se tedy otázka, kdo CELKOVÝ SOUHRN V LETECH 2000–2014 dálnice, rychlostní silnice silnice I. třídy, 4pruhové, směrově dělené silnice I. třídy silnice II. třídy tým národního cyklokoordinátora, dá na osobní doporučení 85 procent cykloturistů negativní zpráva se šíří rychleji než ta dobrá. Pokud je navíc trasa přerušená třeba jen na pár set metrů, stěží může být vnímaná jako celek. Z83 Z84 T06 T07 Jablunkov by se měl postarat o to, aby naše dálkové cyklotrasy měly stejný standard jako v zahraničí? Labská stezka, která je často uváděná jako vzor a na jejíž propagaci se podílí také partneři ze sousedního Německa, je vedená po oddělených cyklostezkách jen ze 40 procent. Jak uvádí sdružení Labská stezka, které vydalo také mapu trasy, zbývající část vede nejčastěji po silnicích (40 procent) nebo po lesních a polních cestách (20 procent). CO BY MĚLY SPLŇOVAT PÁTEŘNÍ DÁLKOVÉ TRASY? Z hlediska uživatelů by páteřní dálkové trasy měly být: • dostatečně dlouhé (s možností vícedenních etap), • přímé (netvořící okruhy), • bezpečné (vedené po samostatných komunikacích odděleně od motorové dopravy nebo po silnicích většinou s maximální povolenou rychlostí 50 km/h a nízkým provozem), • komfortní (co do šířky, povrchu a stoupání, celoročně sjízdné, vhodné pro rekreační cykloturistiku a zohledňující potřeby různých uživatelských skupin, např. s úseky pro rodiny s dětmi), • atraktivní (propojující zajímavé turistické cíle v regionech a cíle kulturního a historického dědictví), • napojené na veřejnou dopravu (vlak, cyklobus, loď, přívoz či lanovka), • vybavené službami pro cyklisty (ubytovací a stravovací zařízení, přeprava zavazadel, půjčovny kol a příslušenství, cykloservisy, informační centra apod.), • průjezdné (s přehledným značením dle doporučených standardů, s možností orientace i bez mapy jen na základně log a čísel tras). Zdroj: Metodika tvorby, propagace a značení dálkových cyklotras, 2013 (pro MMR připravil tým partnerů Česko jede) Výstavba cyklostezek leží přitom v naprosté většině na bedrech jednotlivých obcí. Pro ně je často cyklostezka velké sousto, a to i v případě, když leží na mezinárodní dálkové trase. Že se cyklostezky staví hlavně v okolí aktivních měst a méně podél tras, ukazuje i graf projektů financovaných v posledních 15 letech ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Když kraje pomáhají I když zhruba polovina českých krajů pomáhá obcím a podporuje cykloturistiku a cyklistickou dopravu svými dotačními tituly, u dálkových cyklotras se stále střetávají zájmy jednotlivých regionů. „Z vlastní zkušenosti mohu říci, že není jednoduché dostat k jednomu stolu zástupce nejen krajů, ale i dalších organizací, které mají své zájmy. S trochou nadsázky tak každá obec dělá svůj vlastní marketing,“ říká národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek. Ani společný úspěch při budování jednoho produktu, který přesahuje hranice kraje, často nebývá dostatečným argumentem. U několika dálkových tras se nicméně taková spolupráce již podařila a například Labská stezka, cyklostezka Ohře nebo některé další trasy jsou dobrým příkladem, kde se podařilo proznačit trasu logem, vydat společně průvodce a nastavit pravidla pro společný marketing. Za úspěch je možné pova- Labská cyklotrasa v Lysé nad Labem dnes připomíná bahnitý tankodrom. Během několika let by tu mohla vzniknout rekreační zóna nabízející zázemí nejen pro obyvatele, ale i pro projíždějící turisty žovat smlouvu o partnerství v marketingu Labské stezky, kterou letos v únoru podepsali zástupci dvou krajů (Královéhradeckého a Ústeckého) a statutárního města Děčína. že souvislé měření tu probíhá od roku 2009. Jako vůbec první z krajů v minulém roce nechal vypracovat studii, jejímž cílem bylo ohodnotit ekonomický přínos cykloturistiky. Ta prokázala, že na výši útraty (a tedy objemu peněz, které zůstanou v území) má vliv hlavně to, jestli turisté v kraji přenocují a vy užijí přitom služeb některého z ubytovacích zařízení. Je lhostejné, zda cyklisté přijíždějí na jedno místo, ze kterého se potom vydávají na okružní výlety nebo zda se jedná o dálkové cykloturisty obtěžkané brašnami a putujícími z místa na místo. Zatímco denní útrata přenocujících cykloturistů představuje 1 247 Kč, u jednodenních výletníků je to necelá polovina (582 Kč). Celkově tak cyklisté přinesou do území kraje každoročně 190 mil. Kč. Podle průzku- Klíčová přitom bývá finanční podpora a koordinační role právě krajů. Asi nejdál je tady Jihomoravský kraj, který schválil svoji první koncepci rozvoje cyklistiky a začal finančně podporovat obce již v roce 2007. Zpočátku přispíval obcím formou individuálních dotací především na projektovou přípravu a realizaci, později od roku 2010 formou dotačních programů také na údržbu a budování cyklostezek a drobné infrastruktury. Kraj v rámci realizovaných projektů zahájil instalaci osmi sčítačů bezmotorové dopravy na různých místech, tak- COT BUSINESS 15 květen 2015 mu Vysoké školy ekonomické, prováděném na Labské stezce, výrazně více utrácejí návštěvníci ze zahraničí, kterých je zatím 1–6 procent z celkového počtu. Je to hlavně díky výdajům za noclehy v hotelech; zahraniční hosté si rádi zaplatí i za kvalitnější ubytování. Na druhou stranu, Češi podle tohoto výzkumu často využívají vlastní chaty nebo bydlí u známých či příbuzných. Dálkové trasy se budují hlavně pro místní Výdaje cyklistů ale představují samotný vršek stavby, jejíž základy tvoří nejen bezpečné cesty, ale také třeba i cyklostojany či odpočívky na cestách. Jak už bylo řečeno, za stavbu a údržbu cyklostezek zodpovídají obce a města, na jejichž katastru úsek trasy leží. Trasa přitom vůbec nemusí procházet středem obce, ale třeba jen na okraji katastru. V takovém případě znamená přítomnost dálkové trasy pro obec jediné – starost o její stav a nutné opravy. Je potom logické, že obce se do stavby cyklostezky vůbec nehrnou, místní občany zajímají především přínosy pro samotnou obec. Důležitější než cykloturistika tak může být hotová kanalizace, vodovod či místní fotbalový klub. To byl také příklad Lysé nad Labem, přes kterou prochází dálková Labská stezka. Město ležící už podle svého jména na řece ale u Labe nežije. Bezpečné přístupové cesty z města směrem k řece prakticky ne existují, stejně tak dálková cyklotrasa vedoucí podél Labe, která po směru toku končí u Kostomlátek a navazuje až v Káraném. Samotné město se v uplynulých letech stalo křižovatkou dvou hlavních silničních tahů a železnice. Nespokojenost s dopravní situací byla tak velká, že sami občané nakonec založili iniciativu Lysá v pohybu, která uspěla i v loňských komunálních volbách. Hlavním bo- dem volebního programu přitom bylo zlepšení možností pro pohyb ve městě a zvýšení bezpečnosti na silnicích. Úspěch byl přitom poměrně značný – rodiče už jednoduše přestalo bavit pravidelně dovážet své děti automobilem do školy nebo do sportovních kroužků kvůli obavě o jejich bezpečnost. Zastupitelům vadí ale také nedostatečné možnosti pro trávení volného času a vlažný zájem o město ze strany turistů. „Není divu, že k nám cyklisté za turistikou zatím nejezdí, není proč, když není kudy jezdit. Jezdí tedy do Nymburka a Poděbrad, kde během víkendů rodiny utrácí peníze,“ říká místní cyklokoordinátorka Dana Hančová. Podle ní ale město nechtělo budovat dálkovou stezku jen kvůli přitáhnutí cykloturistů, ale také jako rekreační zázemí pro obyvatele Lysé. „Kolem cyklostezek, je vždy živo, cyklostezka přinese život i městu, přinesla by i našemu,“ plánuje Dana Hančová a pokukuje přitom do nedalekého Nymburka a Poděbrad, kde jsou cyklostezky vedoucí po obou stranách Labe celoročně zaplněné nejenom cyklisty, bruslaři, pěšími turisty, pejskaři, ale i rodinami s kočárky, malými dětmi a staršími občany. Pro ně tu potom vznikají restaurace a odpočinková místa. „Naše Polabí nabízí příležitosti pro cyklistiku, lodní dopravu a vodní turismus, což přináší obcím nejenom rekreaci pro své občany, ale také zisky z turistů návš těvníků,“ říká Hančová. Jak vzápětí dodává, sama vnímá cyklostezky jako místa, kde se potkávají místní s přespolními a které oživují město a zvyšují kvalitu života v něm. Že dálkové cyklotrasy slouží hlavně jako rekreační zázemí velkých měst, si myslí také předseda Asociace výrobců a dovozců jízdních kol a velomateriálu Josef Přib: „Například stezka podél Vltavy v Praze, Dunajská stezka je obecně považována za nejpopulárnější dálkovou trasu Evropy. Setkávají se na ní výletníci, sportovci i místní obyvatelé na cestách do sousední vesnice nebo nejbližšího města která je protažená až do Vraného, je přece krásný produkt. Rodina s dětmi se vyhne hlavní silnici, ve Vraném si mohou v cukrárně dát zmrzlinu, je to báječný tip na výlet.“ Dálkových cyklistů je podle něj na stezkách o poznání méně. „Vždyť kdo má možnost utéct z práce, vzít si dovolenou na půl roku a jet přes celou Evropu? Takových lidí je opravdu jen málo, já je neznám,“ doplňuje Josef Přib s tím, že tomu odpovídají i prodeje například expedičních brašen. Dálková cykloturistika je podle něj vhodná především pro skupiny, které nemají děti, tedy studenty, případně pro starší manžele po odchodu dětí z hnízda. Dálková cykloturistika je tak špičkou pyramidy, která je založena na spolupráci měst a obcí, další aktivity jsou už v režii krajů, specializovaných organizací nebo privátního sektoru, ať už jde o proznačení, společný marketing nebo provázání na turistické cíle v okolí, mezi které ale patří například i dětská hřiště nebo restaurace se zahrádkou a nabídkou místních specialit. jen o to se domluvit. Příkladem může být chráněný prostor v podobě cyklopruhů na frekventovaných silnicích I. a II. třídy, tedy na státních a krajských komunikacích. Jak ukazují zkušenosti, někde se to už daří. Projektování stezek a opatření pro cyklistiku podstatně ovlivňuje také silniční zákon, jehož novela by měla jít do Parlamentu v průběhu nejbližších měsíců. Jeho součástí by měl být také tzv. cyklobalíček. Co se nakonec v rámci tohoto balíčku podaří prosadit, je otázkou. V návrhu je hned několik opatření – například obousměrný průjezd pro cyklisty v jednosměrkách nebo souvislé vedení cyklostezek tam, kde je kříží výjezdy například do pole nebo do průmyslových areálů. Dnes v těchto místech bývá stezka přerušena. Zákony a normy mohou pomoci třeba k tomu, aby se při nedostatku místa mohl místo cyklostezky vyznačit jen cyklopruh. Náklady na vyznačení cyklopruhu na silnici jsou přitom minimálně o řád nižší než náklady na cyklostezku. Jde to i bez peněz Co na to Evropa Na vytvoření bezpečných cest nejsou potřeba vždy miliony. Řadu opatření pro cyklisty lze udělat téměř bez nákladů – jde Zatímco Evropská unie se podpoře cestovního ruchu v současné době věnuje jen okrajově, přesto mohou mít cyklo- COT BUSINESS 16 květen 2015 stezky a infrastruktura pro cyklisty zelenou i v dalším programovém období 2014–2020. Celá Evropa se potýká se závažným problémem nedostatku pohybu své populace, což s sebou přináší řadu důsledků na naše zdraví. Až příliš snadno jsme si zvykli na pohodlí, které nabízejí osobní automobily, výtahy nebo dopravní eskalátory. Důsledky jsou zřejmé už dnes – Česká republika je nejobéznějším národem v Evropě, kde raketově roste výskyt cukrovky, vysokého krevního tlaku a dalších souvisejících onemocnění. Recept hledá Evropská unie v podpoře tak zvané aktivní mobility, která zahrnuje pohyb jako součást každodenní dopravy do škol nebo do zaměstnání na kole či pěšky. K tomu je ale potřeba vytvořit podmínky. V současné době připravovaný Integrovaný regionální operační program umožní financovat také stavbu cyklostezek a třeba i úschovny pro jízdní kola v dopravních terminálech. Šanci dosáhnout na finance ale budou mít pouze žadatelé, kteří cykloturistiku a cyklodopravu budou řešit jako součást vyššího zadání. Jinými slovy, nejde jen o vytvoření podmínek pro cyklisty, cílem je budovat silné a konkurenceschopné regiony s využitím šetrných forem dopravy. Pro Lysou nad Labem a další města a regiony to znamená možnost zabít ne dvě, ale hned několik much jednou ranou. S využitím prostředků dostanou možnost zároveň vytvořit svým obyvatelům rekreační zónu, postavit na svém území část dálkové cyklotrasy, která přitáhne turisty a pomůže místním podnikatelům, a také alespoň částečně vyřeší problémy s dopravou. Investice do stezek a infrastruktury pro cyklisty přitom mohou mít řadu dobrých efektů. Příjmy z cestovního ruchu budou příjemným důsledkem, zdaleka ne ale jediným. Text a foto: Jitka Vrtalová Jihočeský kraj – kraj vhodný i pro aktivní dovolenou Z okolí Prahy až k rakouským hranicím se rozkládá kraj plný slunce a radosti ze života. Moderní civilizací málo narušená krajina s množstvím kulturně-historických památek nabízí návštěvníkům široké možnosti turistického vyžití – od pěší turistiky a rybaření po vodní sporty či návštěvy historických měst, hradů, zámků a klášterů. NÁVŠTĚVNOST TURISTICKÝCH CÍLŮ – TOP 5 JIHOČESKÝ KRAJ 2013 Turistický cíl Pouze v jižních Čechách můžeme obejít celý „Svět“ Velmi oblíbená je v současné době i cykloturistika, pro kterou má kraj také velmi dobré předpoklady. Jižní Čechy jsou protkány hustou sítí cyklotras a cyklostezek. To vše pak doplňují i rozvíjející se služby speciálních autobusů a půjčoven kol, které se objevují i na vlakových nádražích. Dá se říci, že v jižních Če- 360,4 Státní hrad a zámek 2. Český Krumlov 321,6 Státní zámek Hluboká nad Vltavou – NKP 260,2 Z oologická zahrada Ohrada, 4. Hluboká nad Vltavou 230,3 Cisterciácký klášter, 5. Vyšší Brod chách není oblast, která by cyklisty neoslovila. Oblíbená je rovina Třeboňska či příhraniční oblast Jindřichohradecka a Novohradska, přibývají kilometry tras podél Vltavy, Otavy či Lužnice. 86,0 Zdroj: Nejnavštěvovanější turistické cíle roku 2013 [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/nejnavstevovanejsi-turisticke-cile-roku-2013 rybníků a rašelinišť, lemovaných hustými lesy a rozlehlými loukami, zde najdeme i drsnější horskou krajinu. Poznávat přírodu jižních Čech můžeme nejen na kole, ale i na bruslích, lyžích nebo na koni. Příroda jižních Čech je velmi rozmanitá. Kromě typických rovinatých území s množstvím COT BUSINESS 1. S tezka v korunách stromů, Lipno 3. Rybník Svět je oblíbeným střediskem rekreace a vodních sportů, ale i místem vhodným pro (Zdroj: Pavel Veselý (Japo) stitched by Marku1988, Wikipedia) turistiku, cykloturistiku a odpočinek Počet návštěvníků (v tis.) 17 květen 2015 Mezi nejnavštěvovanější města patří Tábor s Husitským muzeem a zpřístupněným podzemím, Písek s nejstarším gotickým kamenným mostem v Čechách z 13. století, vyzdobený barokními plastikami, České Budějovice s jedním z největších náměstí (Přemysla Otakara II.) střední Evropy, Třeboň – lázeňské město s renesančním zámkem či Jindřichův Hradec s oceněním „Historické město roku 2007“. Jedna z nejzajímavějších českých vesnic – Holašovice u Českých Budějovic – má další turistické lákadlo. Po zařazení na Seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO nabídne návštěvníkům i megalitický kruh z obřích kamenů (místními nazývaný jihočeské Stonehenge). Ing. Iveta Hamarneh, Ph.D. Jaroslav Martinek: Velký dluh má naše země ve službách Na následujících řádcích se můžete seznámit s tím, co obnáší práce národního cyklokoordinátora. V rozhovoru s Jaroslavem Martinkem, který tuto činnost vykonává od roku 2009, se mimo jiné dočtete, kde vidí hlavní problémy bránící rychlejšímu rozvoji cykloturistiky u nás. prochází městy, a v určitých případech je ideální zřídit tu cyklopruh. K tomu je ale zapotřebí souhlas kraje, který ze zákona takovou silnici spravuje, má na starosti její údržbu a případně také rekonstrukce. Přesvědčit kraje, že by pro cyklisty měly vytvořit podmínky, i to je jeden z úkolů, při kterém se snažím pomáhat. dopravní studie, územně plánovací podklady a účastníme se také řady evropských projektů. Díky evropskému projektu Central MeetBike jsem mohl pracovat jako národní koordinátor v letech 2011–2014. Jaroslav Martinek, národní cyklokoordinátor Jak se člověk stane národním cyklokoordinátorem a co tato práce obnáší? V roce 2009 jsem byl jmenován od tehdejšího ministra dopravy Gustava Slamečky. Práce byla tehdy spojená s realizací Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy. Ministerstvo tuto činnost podporovalo finančně, ale od roku 2011 se tato pomoc vytratila. To znamená, že jste národní cyklokoordinátor a nedostáváte za to ani korunu? Ano, tak to je. Jsem koordinátor bez financí a kompetencí. Ale nebojím se ten titul používat i nadále. Víte, hodně mě podržela města. Věděla, že ta práce má smysl, a tak byla založena Asociace měst pro cyklisty, kde jsem se stal jejím jednatelem. Plat v asociaci mám sice jen symbolický, ale kompetence jsou dané. Zároveň jsem zaměstnancem Centra dopravního výzkumu. S kolegy připravujeme strategické dokumenty, Co je tedy vaším hlavním úkolem? Asi nejpřesnější odpověď, která mě napadá, je, že dostávám k jednomu stolu lidi, kteří se nějakým způsobem podílejí na podpoře cyklodopravy. Druhým tématem je cykloturistika a turismus spojený s aktivním pohybem. Jde o to, jak nabídnout cizincům, ale i místním to nejlepší z České republiky. Tady spolupracujeme s celou řadou partnerů, jako jsou vysoké školy, koordinátoři jednotlivých dálkových tras, kraje i další zájmové a profesní organizace. A neměl by tyto aktivity koordinovat spíš stát prostřednictvím ministerstev nebo některé ze státních organizací? Moje práce spočívá hlavně v tom, že jezdím po České republice a naslouchám, co řeší a jaké potřeby mají města i partneři Česko jede. Přímo v terénu vidím problémy, které jsou v konkrétních místech, například co způsobuje nedostatečná legislativa. I když státní správa má nezastupitelnou roli, osobně věřím tomu, že koordinace se má dělat zdola. Je třeba začít u potřeb měst a obcí, u důvodů, které brání budování bezpečné infrastruktury. S kým jednáte nejčastěji? Cyklistika spadá do několika resortů, které je potřeba spolu propojit – v první řadě je to resort dopravy, ale také životního prostředí, cestovního ruchu, který má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, a některé úkoly také spadají do resortu zdravotnictví nebo školství a sportu. Část úkolů má na starosti stát, něco spadá do kompetence krajů a velkou roli mají obce a města. Najít shodu ve společných projektech nebývá vždy jednoduché. Sousední země, konkrétně Rakousko nebo Německo, jsou mnohem dál, pokud jde o služby pro cyklisty. Copak nemůžeme jednoduše převzít fungující systém, který se osvědčil jinde? Do určité míry se inspirovat můžeme, ale musím říci, že Česko má opravdu svá specifika, která je potřeba respektovat. Německý nebo rakouský cykloturista je jiný, má jiná očekávání než třeba turista dánský nebo holandský. Moje zkušenosti z evropských projektů ukazují, že Můžete uvést nějaký příklad? Vezměte si například cyklotrasy, které vedou po silnicích II. třídy, jež spravuje kraj. Řada z nich COT BUSINESS 18 květen 2015 ne vše se dá přejmout bez přemýšlení. Ať už se těchto projektů účastnili partneři z Německa, Slovenska, Slovinska nebo Polska, prakticky vždy si závěry upravovali podle národních zvyklostí. Určitě ale v zemích kolem nás hledám inspiraci, jak Českou republiku posunout dále. Jak jsou z vašeho pohledu české cyklotrasy připraveny pro cykloturisty ze zahraničí? Když přemýšlím o propagaci, je tu celá řada značek cyklotras. Jen některé z nich ale už dnes mají vše, co by hotový produkt měl obnášet – od komfortní infrastruktury včetně značení přes návazné služby až po dobrý marketing. Trasy jako Labská, Ohře nebo Moravská včetně nádherné napojující se stezky podél Bečvy, ty všechny jsou připraveny pro dálkové cykloturisty ze zahraničí. Ale to jsou jen dálkové cyklotrasy, na kterých člověk může strávit několik dní putováním z místa na místo. Zároveň by si jednotlivé regiony měly klást otázku, zda nabízejí podmínky pro rodiny s dětmi, pro seniory, pro zamilované páry nebo pro dálkové cykloturisty. Velká část lidí je dnes ochotná cestovat za zážitkem, k tomu aktivní pohyb zcela jistě patří. Často lidé tráví dovolenou na jednom místě a berou si s sebou kolo třeba jen jako doplněk, který chtějí spojit s wellness aktivitami, ale také třeba s příjemným nakupováním. Jak hodnotíte zájem o produkty typu singltreky, singltraily nebo MTB resorty, které vznikají po celé zemi? Jejich obliba jednoznačně roste. Horská kola byla fenoménem na trhu během 90. let, v posledních osmi letech vznikla celá řada možností pro vyžití. První u nás byly singltreky pod Smrkem a traily v Rychlebských horách, dnes už jde počet produktů pro MTB do desítek. tí hustá síť našich lesních a polních cest, která vytváří ideální podmínky jak si odpočinout od všedního shonu. Prakticky každý region by dnes měl přemýšlet o tom, zda nabízí podmínky také pro tuto cílovou skupinu. Pokud dojde k rozumné domluvě se správcem lesů a polních cest, nabízí se k využi- A jaká témata do budoucnosti považujete za klíčová? Mým velkým snem je, aby si Česká republika vytvořila národní produkt aktivní turistiky Česko jede. Zatím je nabídka dost roztříštěná, i když řada věcí se už podařila. Velký dluh má naše země ve službách. Například bezpečné ustájení jízdního kola by mělo být dnes automatické. Spíše dnes půjde o to, co nabídnou podnikatelé navíc. Nabídka tematických prohlídek na kole s průvodcem, balíčky zahrnující wellness nebo tipy na výlety po okolí a regionální zajímavosti – to je výzva pro podnikatele, kteří provozují hotely nebo jiná ubytovací zařízení. Ale možná jen úsměv servírky posune Česko dále. Asi každý tuší, kam tím mířím. U nás v Česku máme tradiční destinace, o kterých každý ví a které nabízejí dobré podmínky pro turistiku. Patří sem například Šumava, jižní Morava nebo jižní Čechy. Je tu ale řada regionů, o kterých se ví méně, a přitom nabízejí velmi podobné podmínky. To hlavní, za čím návštěvníci přijíždějí, to jsou regionální odlišnosti, místní zajímavosti včetně jídla. To se musíme naučit prodávat. Velkou příležitostí jsou regionální slavnosti. Co vám v poslední době udělalo největší radost Sleduji, jak se mění podmínky pro podporu aktivní turistiky. Například u nás na Hané se teď postavila stezka Olomouc–Šternberk. Taková stezka se propaguje sama. A teď berte, kolik takových nových stezek máme? Copak to není pro nás pro všechny obrovská výzva na tomto faktu hrdě postavit propagaci i prostřednictvím Česko jede. Pro mě je to výzva; jde o vytvoření něčeho, co má smysl. Podporovat nové „skvosty“. A to je věc, která mi dělá radost asi nejvíc. Text a foto: Jitka Vrtalová Víno a cykloturistika lákají na jih Moravy více turistů Kombinace vinařství a cykloturistiky láká do Jihomoravského kraje stále více turistů. Kupříkladu ve Velkých Bílovicích letos čekají vinaři růst počtu návštěvníků ve srovnání s loňskem o víc než pětinu. Jihomoravský kraj je po Praze druhým nejnavštěvovanějším regionem Česka. „Hlavní sezona v naší oblasti je od dubna a dle rezervací ubytování zřejmě letos vzroste počet až na 60 000, navíc očekáváme až 40 000 cykloturistů. Ti všichni také navštíví naše sklípky,“ uvedl Stanislav Hrabal ze spolku Velkobílovičtí vinaři. Za rostoucím počtem návštěvníků na jihu Moravy stojí hlavně cykloturistika a víno. „Cykloturistika je forma aktivního cestovního ruchu, ke které má Jihomoravský kraj svým nížinným reliéfem výborné předpoklady, a víno je tradiční součástí zdejší regionální identity. Spojení vína a cykloturistiky je proto více než logické hotely a penziony. Kvůli zájmu turistů se také spolek Velkobílovičtí vinaři, který jich sdružuje padesát, domluvil na týdenních směnách, kdy bude až pět vinařství mít pro návštěvníky otevřeno každý den. V regionu roste i počet turistů z Rakouska. Loni se jich v Jihomoravském kraji ubytovalo 31 000, což bylo o 7,7 procenta meziročně více. „Předpokládáme, že obdobný vývoj bude pokračovat i letos,“ dodal Herget. Spojení vína a cykloturistiky poskytuje jižní Moravě konkurenční výhodu a na mezinárodním trhu poskytuje této destinaci nezaměnitelnou konkurenční výhodu,“ uvedl ředitel Institutu turismu agentury CzechTour- ism Jan Herget. COT BUSINESS Ve Velkých Bílovicích se loni ubytovalo o 20 procent více turistů než předloni. „A letos je výhled ještě zajímavější,“ dodal Hrabal. Okolo obce vyrostla nová cyklostezka a otevřely se nové 19 květen 2015 Jihomoravský kraj je jedním z mála regionů, kde návštěvnost v posledních letech roste. V roce 2012 přijelo na jih Moravy 1,32 milionu návštěvníků, loni 1,51 milionu. Text: -čtkIlustrační foto: Thinkstockphotos.com Elektrokolo zpříjemní dovolenou, půjčit si ho není problém Jen zvolna šlapat do pedálů a přitom se lehce nechat vyvézt i na ten nejvyšší kopec. To je možná snem všech cyklistů. A tento sen vám v určitém slova smyslu může splnit elektrokolo. Přitom si ho nemusíte rovnou kupovat, abyste zjistili, jak se na něm jezdí, zda je to skutečně taková pohodička, anebo zda vás to nakonec nebude stát víc fyzických sil, než kdybyste se na projížď ku vydali na klasickém kole. Stačí si elektrokolo vypůjčit. Na den nebo dva. Všichni, které jsme oslovili a kdo elektrokola půjčují, se shodli na tom, že kola s elektrickým pohonem jsou nejvhodnější pro méně fyzicky zdatné osoby, starší lidi a seniory, kteří si na běžné kolo už netroufají. Na elektrokole totiž nebudete jezdit třeba jako na mopedu – že byste se nechali vozit úplně bez námahy. „Výhodou elektrokola je vyšší cestovní průměrná rychlost, jízda téměř bez námahy, příjemné svezení do kopců zvláště v parných dnech a především příjemný pohyb i pro ty, co už si na klasické kolo netroufají nebo už na něm jezdit nemohou,“ vyjmenovává Václav Melkus, majitel společnosti Elektrokola Šumava a dodává, že na elektrokole lidé nemusí podrobně plánovat trasu a ohlížet se na to, zda zahrnuje delší či prudší stoupání. Podle Martina Pařízka, ředitele volnočasových aktivit v Resortu Valachy Velké Karlovice, kde také elektrokola půjčují, ocení elektrokolo třeba i páry, které nemají stejnou fyzickou kondici. „Ten horší se tím pádem zdráhá s tím zdatnějším vyjíždět na výlety. Díky elektrokolu se ale síly vyrovnávají a fyzicky slabší sportovec v páru se stává v terénu vyrovnaným partnerem, což vytváří výborné podmínky pro společné zážitky,“ dodává Martin Pařízek. O tom, jak více či méně náročná bude vyjížďka na elektrokole, rozhoduje totiž jeho nastavení. Cyklista si nastaví nejnižší rychlost, při níž se má motorek zapnout. Může se tak třeba stát, že motor se na dvacetikilometrové trase zapne jen čtyřikrát. Naopak nevýhodou elektrokol je jejich vyšší hmotnost, která je daná přídavným motorkem a v případě, že se baterie vybije COT BUSINESS 20 květen 2015 a v blízkosti není k dispozici žádný zdroj pro další nabití, je naopak jízda na elektrokole fyzicky náročnější. Nicméně vypůjčit si elektrokolo není dnes žádný problém. V turisticky atraktivních lokalitách fungují v letní sezoně půjčovny a elektrokola si lze bez problémů vypůjčit i na vybraných nádražích Českých drah. Podmínky jsou také velmi podobné – je třeba se prokázat dvěma platnými osobními průkazy, podepsat smlouvu o půjčení, zaplatit půjčovné a složit vratnou kauci. Pak už můžete šlápnout do pedálů. Například ve Frymburku u Lipna si můžete půjčit elektrokola v půjčovně Sport-Řezáč. „Jsme malá půjčovna, k dispozici máme šest elektrokol, ale toto množství je dostačující,“ říká majitel půjčovny Josef Řezáč. Za půjčení kola zde zájemci zaplatí 350 korun na den, kauce je pouze 500 korun. „Doporučuji si kolo rezervovat alespoň jeden den dopředu, abyste měli jistotu, že bude skutečně k dispozici,“ dodává Josef Řezáč. Podobně jako i v jiných půjčovnách, až na výjimky, dětská kola k zapůjčení nemá. Stejný počet elektrokol jako v lipenské půjčovně, tedy šest, najdete i v půjčovně Elbikes, která má pobočky v Liberci a Turnově. Díky tomu můžete objevovat krásy Jizerských hor i Krkonoš, aniž byste museli být v dobré fyzické kondici. I tady slyšíme, že dětská kola nemají k dispozici. Rodinám s dětmi tak nezbývá, než svým potomkům vypůjčit běžná kola nebo je vézt ve vozíku za kolem, které taky někde půjčují. „Vratná kauce za půjčení jednoho kola je stanovena na 5 000 korun a k půjčení potřebujete dva doklady, většinou občanský průkaz a řidičský průkaz,“ říká Roman Jungwirth, provozovatel půjčoven Elbikes. Nejčastěji si zákazníci podle něj půjčují kola na celý víkend o pátku do pondělí. Za to zaplatí rovnou tisícikorunu. V závislosti na modelu dokážou na jedno nabití elektrokola, které půjčuje ve svých půjčovnách Roman Jungwirth ujet 80 až 100 kilometrů. Přitom nabít lze kolo na 80 % celkové kapacity zhruba za hodinu a půl. Třeba během oběda v restauraci. Je k tomu totiž potřeba jen běžná zásuvka na 220 V. Aby byl akumulátor kola plně nabit, musí si cyklista vyhradit více času: přibližně tři a půl až čtyři hodiny. „Helmu a mapu půjčujeme zájemcům ke kolům zdarma,“ dodává Jungwirth. Lesní terény příliš vhodné nejsou S běžným elektrokolem, které mají ve většině půjčoven k dispozici, je vhodné jezdit na silnicích, cyklostezkách nebo zpevněných cestách. Těžké terény v lese s velkými dírami a často i nezpevněné cesty nejsou pro elektrokola vhodná. I když existují i výjimky. Kola speciálně zkonstruovaná i pro jízdu v terénu mají například k dispozici v Resortu Valachy Velké Karlovice. „Právě kola vhodná do terénu jsou u nás v Beskydech s bohatou sítí terénních cyklistických tras velmi aktuální. Hosty tato loňská novinka v naší nabídce zaujala, proto ji letos rozšiřujeme a ke dvěma kolům pro dospělé přidáváme i jedno kolo pro děti. A pokud bude zájem hostů větší, jsme připraveni během sezony ve spolupráci s dodavatelem přidat ještě další dvě elektrokola,“ říká Martin Pařízek z Resortu Valachy Velké Karlovice. Právě tady může na výlet na elektrokolech vyrazit celá rodina, dětské kolo je vhodné od osmi let. Na kolech Resortu Valachy Velké Karlovice lze podle výrobce ujet na jedno nabití až 170 kilometrů, ale záleží na členitosti trasy, hmotnosti cyklisty, rychlosti jízdy i dalších faktorech. Nicméně v půjčovně vám doporučí trasy hlavně v okolí resortu. Ať už se jedná o sedmikilometrový nebo dvanácti kilometrový okruh. „Pokud se budou chtít cyklisté vydat o něco dál, k nejhezčím patří S běžným elektrokolem, které mají ve většině půjčoven k dispozici, je vhodné jezdit na silnicích, cyklostezkách nebo zpevněných cestách. hřebenová trasa k hoře Soláň, ke které se dostanou z údolí Léskové od hotelů Galik a Lanterna kolem Laďova pramene,“ vysvětluje Martin Pařízek. Pokud by si cyklisté chtěli jízdu na elektrokole nejprve vyzkoušet tzv. nanečisto, mohou si bicykl zdarma půjčit maximálně na třicet minut. Jinak v Resortu Valachy Velké Karlovice účtují za každou započatou hodinu 190 korun, za půjčení na celý den pak 890 korun. Pokud se nejedná o hosty hotelů, musí ještě uhradit tisícikorunovou vratnou zálohu. S elektrokolem k vodní elektrárně Dlouhé Stráně Až osm elektrokol, z toho jedno pro děti nad deset let, mají k dispozici v hotelu Pod Jedlovým vrchem v Loučné nad Desnou v Jeseníkách. Průměrně zdatný cyklista na nich na jedno nabití bezpečně ujede 50 až 60 kilometrů, v kopcovitém terénu je to tak 30 až čtyřicet kilometrů a na horách do dvaceti kilometrů. A právě tyto nejkratší trasy využívají i hoteloví hosté v Loučné nad Desnou. Zhruba polovina z nich jezdí podle manažera hotelu Petra Bendy k horní nádrži vodní elektrárny Dlouhé Stráně, která je od hotelu vzdálena asi 13,5 kilometru. „Dále pro méně zdatné cyklisty doporučujeme trasu z Loučné nad Desnou do Sobotína, odtud pak do Velkých Losin na zámek a případně i do lázní a zpět. Na elektrokole mohou naši hosté dojet i k pivovarskému muzeu v Hanušovicích. Pro náročnější zájemce od letoška nově nabízíme trasu z Karlovy Studánky přes Praděd a Červenohorské sedlo do Loučné nad Desnou a zpět přes Skřítek a Rýmařov.“ Nebo lze podniknout výlet spojený s návštěvou Lesního baru v Lipové-lázních zájemcům i mapu s vyznačením všech zajímavých tras v okolí. „Navigaci nepůjčujeme, tu má dnes každý v mobilním telefonu a na helmy se zatím nikdo neptal, ale i ty bychom na objednávku dokázali půjčit,“ dodává Petr Benda. Cena za půjčení elektrokola je závislá na délce půjčení, vychází COT BUSINESS 21 květen 2015 však asi na 50 korun za hodinu. Stejně jako v Resortu Valachy Velké Karlovice i v Loučné nad Desnou půjčí hotelovým hostům kola bez zálohy, ostatní by si měli připravit dvě tisícikoruny. Ani v Jeseníkách se cyklisté nemusejí bát, že by je půjčené elektrokolo nechalo na holičkách. V hotelu získají zájemci seznam partnerských míst, kde lze elektrokolo bezplatně dobíjet. Stačí zhruba dvě hodiny, aby se baterie nabila na 60 % své kapacity, plně nabitá je pak po osmi hodinách. Pro kolo do půjčoven Českých drah Pravděpodobně nejrozsáhlejší síť půjčoven elektrokol po celé České republice provozují České dráhy v rámci programu ČD Bike. Elektrokola si podle manažerky produktu Jitky Kocyanové lze půjčit na nádražích v Domažlicích, Tachově, Karlových Varech dolním nádraží, Mariánských Lázních, Chebu, Ostravě, Děčíně hlavním nádraží, Kolíně, Kutné Hoře – město a v Olomouci hlavním nádraží. Většinou mají České dráhy k dispozici dvě elektrokola, výjimkou jsou Domažlice a Tachov, kde je pouze jeden exemplář a naopak Karlovy Vary dolní nádraží má k dispozici čtyři kusy. Rodiny s dětmi ale mají opět smůlu, pro nejmladší cyklisty elektrokola nemají. Půjčovné se pohybuje od tří set korun výš, záleží na konkrétní půjčovně. Naopak kauce je stanovena jednotně na 2 500 korun za kolo. V každé půjčovně mají také připraveny helmy, navigaci ale nenabízejí. „Na elektrokole je možné ujet v průměru 40 až 90 kilometrů. Jízdní dosah však může ovlivňovat více faktorů, jako je například průměrná rychlost cyklisty, jaký asistenční režim podpory jízdy využívá, hmotnost cyklisty i dopravní podmínky. V průměru ale ujede přibližně 40 až 50 kilometrů,“ říká Jitka Kocyanová. V půjčovnách ČD také zájemcům zapůjčí zdarma nabíječku baterie, kterou mohou elektrokolo sami dobít. „To se však předpokládá u vícedenních výpůjček, případně na vyžádání zákazníkem. Standardně se elektrokola nabíjejí přímo v půjčovnách a zákazník má při vypůjčení plný stav baterie. V případě potřeby plné nabití trvá 4 až 4,5 hodiny, v závislosti na stavu baterie,“ uzavírá Jitka Kocyanová. Text: Martina Vampulová Foto: Ch-info.ch (CC BY 3.0) / Wikimedia Commons Vítězslav Dostál: Život je jak jízda na bicyklu. Zpátečku nelze zařadit Jedním z panelistů březnové COTakhle snídaně věnované problematice cykloturistiky byl i Vítězslav Dostál, první Čech, kterému se podařilo na kole objet zeměkouli. Takové hosty na našich diskusních setkáních nemíváme pokaždé, proto jsme se rozhodli využít příležitosti a cykloturistické vydání COT business obohatit o jeden „neodborný“ materiál. Věříme, že zkušenosti Vítězslava Dostála ocení i ryze odborná čtenářská obec. Koneckonců, pohled do zahraničí je zajímavý vždy. Jak jste se dostal k dálkové cyklistice? Ze zvědavosti a z touhy po poznání. Vždy jsem chtěl spojit sport a cestování a tato kombinace mi připadala ideální. A co vás přivedlo k rozhodnutí vydat se na kole na cestu kolem světa? Motivací, a musím připomenout sólové cesty, mi byly plavby a výkony Richarda Konkolské-ho – prvního Čechoslováka, který absolvoval závody osamělých mořeplavců přes Atlantik (Plym- outh–Newport) a následně se vydal na cestu kolem světa. I to byl, tuším, závod. Té mé cestě kolem světa ovšem předcházely samostatné přejezdy např. USA (1990) a Austrálie (1992). Kudy vaše tehdejší cesta vedla? Než se člověk na takovou cestu vydá, většinou sní a cestuje tzv. prstem po mapě. Jelikož nebylo možné z různých důvodů určit přesný termín startu, trasu jsem promýšlel déle a především s ohledem na politickou situaci v té které zemi či části světa. Nutno podotknout, že jsem větší korekce trasy provádět nemusel – šlapal jsem v polovině devadesátých let, kdy se svět zdál relativně klidnější. Konkrétně mám na mysli například severní Afriku nebo Blízký a Střední východ. Naopak některé oblasti v Latinské Americe, jako třeba Peru nebo Kolumbie, se jeví stabilnější dnes. Svoji tehdejší trasu si pamatuji dodnes, aniž bych se musel KDO JE VÍTĚZSLAV DOSTÁL? Vítězslav Dostál (55), maturoval na strojnické průmyslovce a prošel několika zaměstnáními. Je všestranný sportovec – věnoval se parašutismu, závodně dělal triatlon, provozuje vysokohorskou turistiku. S výjimkou šesti let, které strávil na cestách, žije s rodinou (3 děti) na zděděném rodinném statku ve slezské vesnici Hlubočec. Živí se zemědělstvím. Kostarika – 50 000 ujetých kilometrů Po objetí největšího z ostrovů – Luzon – následovala cesta do kontinentální Asie, konkrétně do Thajska. Dodnes mě mrzí, že jsem vynechal cyklistické kilometry Vietnamem, Kambodžou a Laosem. Z Bangkoku jsem přes jižní Thajsko vjel do Malajsie a poté do Singapuru. Následovala cesta Indonésií, kde jsem na ostrově Bali ukončil asijskou část cesty. Z Denpasaru jsem se letecky přepravil do australského Cairnsu a podél Velkého bradlového útesu jsem přes Brisbane, Sydney, Canberru, Melbourne a Tasmánii dojel do Adelaide. Následovaly kilometry po Novém Zélandu, krátká zastávka ve Francouzské Polynésii a na Velikonočním ostrově. Z Hanga Roa jsem odlétal do Chile. Přes Andy jsem se dostal do Argentiny, následoval podívat do mapy. Z Prahy jsem se vypravil přes západní Evropu na Gibraltar a lodí do Maroka. Pak severní Afrikou, s výjimkou Alžírska a Libye, do Egypta a přes Suez do Asie. Následoval Izrael, Jordánsko, Sýrie a Turecko, kudy jsem se dostal neexistujícím Kurdistánem, kolem jezera Van, na íránskou hranici. Projel jsem Írán, Pákistán, severní Indii a hraničním přechodem v Kodari jsem vstoupil do Nepálu. Po treku (bez kola) pod Everest jsem se vydal na trasu z Káthmándú do Lhasy a dále Tibetem a střední Čínou do Šanghaje, odkud následoval přelet do Soulu. Jižní Koreou jsem šlapal do přístavu Pusan, odtud pokračoval letecky do japonského Sappora. Přes ostrovy Hokkaidó a Honšú jsem došlapal do Ósaky. Z Japonska následoval přelet na Filipíny. COT BUSINESS 22 květen 2015 přejezd Uruguayí, Brazílií, Paraguayí a severní Argentinou. Poté následovaly Bolívie, Peru, Ekvádor, Kolumbie a Venezuela. Zeměmi Střední Ameriky jsem se dostal do Mexika a postupně až na hranice s USA. Přes Texas, Arkansas a Tennessee jsem dojel do New Yorku. Následoval přelet přes Atlantik do Glasgow. Ze Skotska do anglického přístavu Harwich, odtud přes La Manche do Hoak van Holland, Beneluxem do Francie a Německa. A odsud už to přes Schwarzwald nebylo daleko do pohraničního Zwieselu a naší Železné Rudy… Co bylo na vaší cestě nejtěžší? Nejkomplikovanějším momentem bylo dostat se z Jordánska do Sýrie, když jsem předtím navštívil Izrael. Ve věci přejezdu mi nemohli pomoci ani naši diplomaté v Damašku. V Sýrii totiž platil (a pravděpodobně stále platí) zákon, zakazující vstup do země lidem, kteří bezprostředně předtím navštívili Svatou zemi. Ani vstup do Tibetu nebyl jednoduchý, podobně jako obstarání íránského víza. Z pohledu fyzického není nejsnadnější zdolávat na bicyklu světové velehory. V Tibetu jsem vyšlapal do 5 241 m n. m. Bylo tam chladno a kyslíku pomálu. Jelikož jsem cestoval sám, bylo jen na mně, zda si dokážu poradit a posunout se o několik centimetrů na mapě dál. Co vám tato cesta dala, a co vzala? Nic materiálního mi cesta nevzala ani nedala. Nesmírně mě ale obohatila duševně a lidsky. Dala mi větší sociální cítění, pokoru a trpělivost. Cítím se být demokratem a Evropanem. Nikomu bych nevnucoval své vidění světa, ale „v mém domě se chovejte tak, jak chcete, abych se já choval ve vašem“. Na křižovatce dvou hlavních cest v Bolívii V poušti pákistánského Balúčistánu S jakým vybavením jste cestu absolvoval a jak jste řešil noclehy a stravování? Na kole jsem měl Shimano STX a vybavení pro tříletou příkopovou turistiku. Ve skvělých brašnách pražské firmy Testudo jsem vezl stan, spacák, karimatku, moskytiéru, teplé oblečení, základní hygienu, vařič, ešus, lékárničku, walkmana, foťák, kameru, filmy, nabíječky, stativ, pár náhradních dílů, nářadíčko, deník, Bibli a hlavně obrovskou chuť to dokázat. Spal jsem obvykle pod stanem, ale nocoval jsem rovněž na policejních stanicích, u místních lidí, v levných ubytovnách, v kostele, v klášterech, jednu noc jsem přespal i ve vězení… Stravování jsem řešil převážně podle místních zvyklostí a dostupných možností. velmi podobá. Děsím se ranního rádia, kde zase auto srazilo cyklistu. Sám jsem jezdil deset let do práce na kole, tak vím, jak jsou takové zprávy stresující. Ovšem to bylo v časech, kdy byl provoz třetinový. Prozradíte, na kolik vás tehdejší cesta vyšla? Rozpočet jsem měl do 20 USD na den, tedy kromě letenek. Měli by to dnešní cestovatelé podle vás jednodušší, kdyby se rozhodli vydat se ve vašich tehdejších stopách? Technicky a organizačně určitě. Outdoorové vybavení je dnes s tím mým nesrovnatelné. K cestě stačí „evropský“ pas a nepotřebujete téměř žádná víza. V polovině 90. let jsme jich potřebovali desítky. Ale politic- Je-li hoteliér nebo restauratér sám alespoň trochu aktivní „kolečkář“, myslím, že je to na poskytovaných službách poznat. ky? To už je otázka jiná. Do některých oblastí bych dnes nejel. Ale ty se dají objet, že? musíte absolvovat po normálních silnicích. Uvědomuju si, že jsem značnou část celé cesty odšlapal v odstavném pruhu, kde jsem se cítil poměrně bezpečně. Je velká škoda, že se u nás silnice (s výjimkou I. třídy) staví úzké – bez tohoto pruhu. Jsem si jistý, že by to velká část dálkových cyklistů přivítala. Dobře se mi jezdilo na Novém Zélandu a v Austrálii. Bezpečně jsem se cítil na cestách v Patagonii a v Chile. Mám rád rozlehlé prostory USA a Kanady, mají tam kvalitní silnice a provoz není tak hustý jako v Evropě. Ale brát si příklad z něčeho, co je pro nás nedosažitelné, je těžké. Mám na mysli právě ten provoz. Vím, že cesta kolem světa nebyla jediným vaším cyklistickým „dobrodružstvím“. Jaké cesty jste absolvoval poté? O těch, co cestě kolem světa předcházely, jsem se již zmínil. V roce 2006, tedy devět let po návratu z cesty kolem světa, jsem se rozhodl pro svou další velkou výzvu – Panamerikánu. Cestu z Aljašky do Ohňové země. Cesta měřila 26 233 km a trvala 223 dnů. Na ta čísla nikdy nezapomenu. Kterou zemi považujete za cykloturistický ráj, z kterého bychom si měli brát příklad, a proč? Přiznávám, že nejsem moc zvyklý jezdit po cyklostezkách, ale závěr cesty kolem světa jsem jel Německem po stezce podél Dunaje a byla to paráda. No, Němci… Mnoho kilometrů jsem po cyklostezkách opravdu nenajel, ani v okolí mého bydliště jich moc není. Velké cesty COT BUSINESS A kde jste se naopak jako cykloturista cítil nejhůř, resp. do které země už byste se s kolem nevypravil? Asi nejhorší bylo pro mě šlapání v Brazílii, kde se mnoho řidičů chce podobat Ayrtonu Sennovi nebo Emersonu Fittipaldi. Tam bych na kole už nerad. U nás se to v tomto ohledu Brazílii leckdy 23 květen 2015 Na kole jste objel svět, můžete tedy srovnávat. Jak je na tom podle vás Česká republika, pokud jde o infrastrukturu potřebnou pro dálkovou cykloturistiku? Které regiony považujete za nejpřátelštější k cykloturistům a kde vidíte ještě mezery? Protože jsem na kole zažil i kousek cykloturistického pravěku, tak snad mohu trochu porovnat. V této aktivitě jsme urazili obrovský kus cesty. Doslova od bodu nula. Pamatuju si, kdy třeba oska středového složení byla úzkoprofilovým zbožím. Stála 50 Kčs, ale další padesátkou jsem se musel připomenout. V létě 1989, cestou do Barcelony, jsem si v rakouských výkladních skříních cykloobchodů fotil cyklodoplňky, vybavení a bicykly před prodejnami – neovázané řetězy. Po revoluci již zajištěné. Inu Češi, Poláci… Fotil jsem s pocitem, že mě na Západ už nikdy nepustí – „Jednou po pěti žádostech stačilo, Dostále, nemyslíš?“ Listopad v nedohlednu. A podívejte se dnes. Někomu se to může zdát málo, ale uvažte, že nemůžeme chtít, aby to u nás po pětadvaceti letech fungovalo usedla na kola a začala si užívat té laskominy. Upozornil jsem na to kamaráda Jirku Říhu, zakladatele časopisu Cykloturistika, dnes vydavatele žurnálu Cykločtení. Dostalo se mi od něj odpovědi, že jsem rozvoji cykloturistiky svou cestou udělal velkou službu. Tak jsem i trochu hrdý, že jsem pomáhal národ český cykloturistický rozšlapávat. stejně jako v zemích, kde slovo služba neznělo sprostě a vykořisťovatelsky. Infrastruktura není vůbec tak špatná, jak by se někomu na první pohled mohlo zdát. Možná by prospělo rovnoměrnější rozložení, ale to nelze nařídit. Jsou regiony velmi příznivé a k cyklistům přátelské. Záleží, o jak turisticky exponovanou oblast se jedná. Kde s poskytováním služeb začali dříve, mají přirozeně větší zkušenosti než jinde. V průmyslových centrech asi nebude situace stejná – zajíždí tam však patrně též méně cyklistů.Nejdůležitější je, zda je majitel či provozovatel též aktivní cyklista, anebo se jen tak tváří. V Ohňové zemi je cíl panamerické expedice Jak jsem pověděl prve. Je-li hoteliér nebo restauratér sám alespoň trochu aktivní „kolečkář“, myslím, že je to na poskytovaných službách poznat. Zkrátka přemýšlí, co by ještě mohl ocenit, kdyby se v podobné situaci ocitl on. Stačí přidaná drobnost, leckdy malý detail třeba bedna s nářadím, velká pumpa s manometrem, olej na promazání, nealko pivo se slevou pouze pro cyklisty, … Přivítal bych hustší síť ubytová- Jak hodnotíte služby, které naši hoteliéři, restauratéři a další podnikatelé poskytují cykloturistům? V čem jsme na tom podle vás dobře a kde by měli podnikatelé zabrat? ní. V každé vesnici by měl být tzv. zájezdní hostinec, jako je tomu třeba v Rakousku. Jednoduché ubytování, sprcha a jídlo. Když jsem v roce 1994 odjížděl na cestu kolem světa, byl tu stav, jaký jsem znal z 80. let. Po překročení hranic při návratu v roce 1997 jsem si všiml změny – nárůstu cyklistů. A nebyl to jen početný peloton, který mě doprovázel ze Železné Rudy přes Plzeň do Prahy. Za ty tři roky skutečně značná část lidí Máte před sebou nějaké cykloturistické plány nebo nějaký nesplněný cykloturistický sen? Zastávám názor, že správný cestovatel by nikdy neměl úplně vybalit a ten cyklistický by navíc měl mít alespoň jednu nohu stále na pedálu pro případ „co kdyby“… Mám jak plány, tak i sny. Zda na ně dojde? Uvidíme. Moje motto zní: Život je jako jízda na bicyklu, zpátečku nelze zařadit. Text: Petr Manuel Ulrych Foto: archiv Vítězslava Dostála Délka Labské cyklotrasy č. 2 mezi Vrchlabím a Hřenskem činí 350 km. Zpevněná cyklostezka bez aut je vyznačena na předchozí mapce fialovou barvou (140 km). Vytváříme nové příležitosti pro vaše podnikání Popularita Labské stezky rok od roku roste, přibývají nové úseky, v letních měsících zpevněné cyklostezky bez aut využívá 1.500 - 3.000 cyklistů, in-line bruslařů i chodců denně. Na veletrhu Regiontour Brno Labská stezka o.s. převzala z rukou generální ředitelky Czech Tourismu Moniky Palatkové cenu za autorství a 3. nejlepší produkt cestovního ruchu v ČR roku 2014/2015. Riesa • Jakým způsobem efektivně využít tento potenciál pro Informujeme o službách na webu a v atlasech Informujeme o možnostech ubytování, stravování, cykloservisech, turistických atraktivitách a službách cestovního ruchu v koridoru Radebeul řeky Labe. Připravujeme mapovou aplikaci pro mobilní telefony MAP4TRIP. Dresden Meissen rozvoj vašeho podnikání? • Po jakých službách je největší poptávka ze strany cyklistů, bruslařů, pěších turistů anebo vozíčkářů? Bad Schandau Pirna Königstein Dolní Žleb Děčín Pramen Labe Špindlerův Mlýn Ústí n. L. Velké Březno Velké Žernoseky Vrchlabí Litoměřice Lovosice Hostinné Štětí Les Království Dvůr Králové Kuks Roudnice n. L. Lázně Velichovky Mělník Jaroměř Sledujte novinky a registrujte se na www.labskastezka.cz. Napište nám na [email protected]. Telefonické informace: Jan Ritter, 777 55 66 90. Smiřice Neratovice Kostelec n. L. Stará Boleslav Lysá n. L. Brandýs n. L. PRAHA Lázně Toušeň Hradec Králové Nymburk Poděbrady Čelákovice Lázně Bohdaneč Kolín Vysoká nad Labem Kunětická hora Velký Osek cyklostezka bez aut (asfalt, beton, zámková dlažba) Týnec n. L. Přelouč Odpovědi na tyto otázky se dozvíte na pracovním setkání podnikatelů na téma „LABSKÁ STEZKA JAKO PŘÍLEŽITOST“ dne 2. června 2015 v 13:00 v sídle Labské stezky Nymburk. Přijďte a získejte nové podněty a informace. www.labskastezka.cz Pardubice COT BUSINESS 24 květen 2015 e³õ âÀ³æý Ǩ æ± ÀÀ±³â͘͘͞ «ý Freiberg Ȁ Ú ǤǤ D Chemnitz ³«À Altenberg Labe lÀ Marienberg CZ Annaberg-Buchholz Duchcov Teplice ââÀ Chomutov Klínovec COT BUSINESS 25 květen 2015 ³â propojky cyklotrasa æ Cykloturisté mohou vybírat z pestré sítě cyklobusů Každým rokem přibývá Čechů, kteří tráví dovolenou aktivně v sedle bicyklu. Nemusí jít jen o letní prázdniny, ale v podstatě od konce dubna do konce října, kdy bývá cyklistická sezona, vyrážejí páry, rodiny s dětmi i jednotlivci, aby poznali krásy České republiky ze svého cyklistického sedla. S rostoucím počtem cyklistů se rozšiřuje i počet cyklobusů, které mohou zájemcům výlety výrazně zkrátit, pomoci jim se dostat zpět, odkud ráno vyrazili a kde třeba nechali svoje automobily, nebo se vydat i do vzdálenějších končin, které by pro ně pouze na kolech byly nedostupné. Před začátkem cyklistické sezony jsme se pokusili zmapovat trasy cyklobusů v jednotlivých krajích a prozkoumali jsme i podmínky, za kterých lze kola pro dospělé i ta dětská v cyklobusech přepravovat. Obecně lze říci, že největšímu zájmu cyklistů o přepravu jejich kol se těší české i moravské hory, jako jsou Krkonoše, Jizerské hory, Orlické hory, Beskydy či Jeseníky, hodně cyklistů potkáte také v jižních Čechách, které jsou trasami cyklobusů doslova protkány. Není se co divit. Zdejší krajina je k cyklistům přívětivá, na kopce narazíte jen zřídka a cesta třeba okolo třeboňských rybníků je opravdovým zážitkem i pro menší děti. Cyklobusy se lze na jihu Čech dostat i na Šumavu, která si pro cyklisty připravila zajímavá zákoutí a nezapomenutelné výhledy. Cyklisté často vyrážejí i do Jihomoravského kraje, kde je láká například Moravský kras či projížďky Lednicko-valtickým areálem. Desatero linek na jižní Moravě Právě v Jihomoravském kraji řeší cyklodopravu systémově. Podle slov Květoslava Havlíka ze společnosti KORDIS JMK, která veřejnou dopravu na jihu Moravy koordinuje, nezavádí Jihomoravský kraj samostatné linky jen pro jízdní kola, ale v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomorav- Cyklobus společnosti BusLine ského kraje doplňuje již existující síť vlaků a brněnské městské dopravy, kde lze jízdní kola bez omezení přepravovat. Všude lze navíc použít jen jednu jízdenku, která umožňuje s kolem mezi spoji přestupovat. „V současné době provozujeme celkem deset regionálních autobusových linek, které umožňují přepravovat jízdní kola. Nejvíce je jich v zajímavém kopcovitém terénu Moravského krasu na severu našeho kraje, kde v Blansku a Skalici nad Svitavou cyklobusy navazují na vlaky od Brna, a z Blanska pokračují dále přes Jedovnice směrem do Studnice a ze Sloupu přes Suchý do Benešova,“ říká Květo slav Havlík. Další spoje jezdí ze Skalice nad Svitavou do Olešnice a z Boskovic přes Velké Opatovice do Jevíčka. Kromě toho jezdí z brněnského nádraží linka 602 do Rousínova, odkud pokračuje do Bučovic nebo Lulče v Drahanské vrchovině a také do Vyškova COT BUSINESS a do Nových Sadů, které se nacházejí u Moravského krasu. Oblast Ždánických vrchů mezi Bučovicemi a Kyjovem obsluhuje linka 642 a další cyklobusy jezdí i v oblasti Bílých Karpat u slovenských hranic z Veselí nad Moravou. Poslední linka v Tetčicích navazuje na vlak od Brna a jede přes Ivančice a Oslavany do Mohelna, které je vyhledávaným východištěm cyklotras na Vysočinu. Největší zájem cyklistů je tradičně o spojení Blansko–Jedovnice a dále o Vyškov – Nové Sady, kde se cyklisté vyvezou s koly do Moravského krasu a odkud postupně sjíždějí zpět. Pokud jde o četnost spojů, ty na jižní Moravě jezdí většinou o víkendech, na některých linkách vyjíždějí autobusy s cyklonávěsy i ve všední den. Na těch nejvytíženějších trasách pak mohou cyklisté se svým kolem cestovat o víkendech i každé dvě hodiny. „Linky obsluhujeme se standardními linkovými 26 květen 2015 autobusy, za které je připojen buď přívěs pro 20 jízdních kol, nebo je autobus vybaven cyklozávěsy na zádi, kam lze umístit pět kol. Informace o kapacitě konkrétního spoje získají zájemci v jízdním řádu,“ říká Květoslav Havlík s tím, že jízdní kola cestující na závěsy nakládají a vykládají sami, řidič pouze kontroluje jejich upevnění. Z bezpečnostních důvodů nelze jízdní kola nakládat a vykládat na kterékoli zastávce, ale pouze na těch uvedených v jízdním řádu. Pokud cestují rodiny s dětmi, lze dětská kola přepravovat buď přímo v autobuse – pokud jsou opravdu malá – nebo na přívěsu či cyklozávěsu. Pak pro ně platí stejná pravidla jako pro kola dospělých. Novinkou letošní sezony na jižní Moravě je sobotní cykloturistický vlakový Expres Pálava–Podyjí, který v Brně a Břeclavi velmi dobře navazuje na vlaky od Prahy, Ostravy nebo Olomouce, a cykloturisté tak mohou velmi snadno podniknout jednodenní výlet na jižní Moravu. Vlak ráno rozveze cestující po Pálavě nebo Znojemsku a večer jej pak mohou využít pro zpáteční cestu. Platí v něm běžný tarif Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje včetně jednodenních jízdenek. Jihočeské cyklobusy propojí České Budějovice s blízkým i vzdáleným okolím Také jižní Čechy a Šumava jsou cyklobusovými tratěmi doslova prošpikovány. V letní sezoně budou opět jezdit cyklobusy ve všední dny například z Českých Budějovic přes Prachatice a Volary na Kvildu. Vltavská linka, která bude v provozu i o víkendech, povede z Českých Budějovic přes Český Krumlov V minulém roce provozoval Dopravní podnik města Děčína linkovou dopravu na Sněžník a Lipno nad Vltavou až do Horní Plané. Zelená linka, která bude přes prázdniny v provozu od pátku do neděle, spojí České Budějovice s Třeboní, Jindřichovým Hradcem, Slavonicemi a zamíří až do Jemnice, Vranova nad Dyjí a Znojma. O víkendech budou brázdit další cyklobusy jižní Čechy i Šumavu. Jedná se o spoje z Českých Budějovic přes Český Krumlov a Volary do Kvildy; z Českých Budějovic, Hluboké nad Vltavou, Týna nad Vltavou přes Písek do Orlíku nad Vltavou či z Českých Budějovic přes Třeboň, Chlum u Třeboně až do rakouského Gmündu. Provoz na těchto a dalších linkách zajišťuje společnost ČSAD Jihotrans standardními autobusy pro 41 cestujících v soupravě s cyklovozíkem na 25 jízdních kol. „Největší zájem je o trasy na Lipno nad Vltavou a Vyšší Brod a dále o zelenou linku do oblasti České Kanady,“ říká Jana Holoub ková s tím, že nejvyužívanější spoje jsou většinou v sobotu ve směru z Českých Budějovic. Jen v loňském roce přepravily jihočeské cyklobusy 3 800 kol a 18 400 cestujících. Přitom jízdní kolo je přepravováno za 30 korun bez ohledu na vzdálenost, pokud se s kolem cyklisté vracejí druhý den, bude jim kolo přepraveno zdarma, po předložení jízdenky z předešlého nebo z aktuálního dne. Cestující pak platí běžné jízdné, také ve čtvrtek a v sobotu. I Královéhradecký kraj obsluhuje linky běžnými autobusy s vlekem na kola. V některých oblastech loni využíval také autobusy s vnitřní vestavbou na kola a nosičem kol upevněným na zadní části autobusu. Maximální přepravní kapacita vleků pak dosahuje na 44 kol. které se řídí kilometrickým tarifem podle vzdálenosti mezi nástupní a výstupní zastávkou. Žebříček oblíbenosti vede cyklobus z Vrchlabí do Šindlerova Mlýna Doslova Mekkou cyklistů je Královéhradecký kraj, kde v Hradci Králové usedají do sedel svých bicyklů lidé třeba jen proto, aby se dopravili do práce. Proto není divu, že Královéhradecký kraj bude v letošní turistické sezoně provozovat celkem 22 cyklobusových linek a v provozu bude na 120 spojů. Cyklobusy budou na území Královéhradeckého kraje jezdit v Českém ráji, Krkonoších, v Orlických horách, Adršpachu a některé budou zajíždět i do Polska. Propojí největší města regionu – Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Náchod a Jičín. „Pomyslnému žebříčku nejoblíbenějších cyklobusových tras vládne linka z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna a dále na Špindlerovku. Velký zájem je taktéž o linku z Trutnova na Pomezní boudy. A poptávaným cílem je rovněž Deštné v Orlických horách, kam směřují cykloturisté linkami z Podorlicka i z Hradce Králové,“ vyjmenovává David Procházka, vedoucí oddělení dopravní obslužnosti Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Většina cyklobusů jezdí během letních prázdnin denně, v červnu a září pak o víkendech. Výjimkou je oblast západních Krkonoš, kam zajíždějí cyklobusy COT BUSINESS I na Královéhradecku budou cykloturistům na přepravu kol stačit drobné – nepřestupní jízdenka pro kolo stojí 20 korun, ta přestupní je pak o deset korun dražší. Dětská kola jsou přepravována jako zavazadlo za pouhých 6 korun, při přestupu za desetikorunu. Cestující pak platí běžný tarif, který nabízí i speciální slevy pro rodiny s dětmi. V loňské sezoně přepravily cyklobusy podle Davida Procházky zhruba dvanáct až třináct tisíc jízdních kol. „Uvažujeme, že přeprava tandemových kol tvoří minimální podíl z celkového počtu a že každému přepravenému kolu přísluší většinou jeden cyklista. Počet cyklistů je tedy přibližně stejný,“ dodává a zároveň přibližuje plány na letošní hlavní sezonu. „V oblasti Orlických hor jsme letos zrušili cyklobusy do Pekla, namísto nich bude z Nového Města nad Metují do Pekla v provozu turistická linka. Ve spolupráci s Pardubickým krajem jsme naopak nově zavedli dva spoje mezi Chrudimí, Pardubicemi a Novohradeckými 27 květen 2015 lesy se zastávkami Býšť a Bělečko, dále skanzenem v Krňovicích a Orlickými horami do Kounova, Deštného v Orlických horách a do Šerlichu. V oblastech Krkonoš a Podkrkonoší rozšiřujeme linku z Hradce Králové směrem na Vrchlabí, která v loňském roce zaznamenala velký zájem turistů, a počítáme také s tím, že řada cyklistů zamíří i do nově otevřeného hospitálu Kuks.“ Krkonošský cyklobus spojuje Harrachov s Pomezními Boudami V Krkonoších budou moci zájemci využít i další cyklobusy, které provozuje společnost BusLine. Už v sobotu 30. května opět vyrazí tradiční páteřní „Krkonošský cyklobus“ po trase Harrachov – Rokytnice nad Jizerou – Jilemnice – Benecko – Vrchlabí – Janské Lázně – Pec pod Sněžkou – Pomezní Boudy, tentokrát po dvou letech uzavírek v Černém Dole opět po běžné trase přes Černý Důl a Janské Lázně. Spoje na červené krkonošské cyklolince budou jezdit o víkendech až do konce září a o prázdninách také v pracovních dnech. Od konce května pak pojede denně i cyklobus na žluté lince z Jilemnice na Mísečky. Od poloviny května budou moci turisté využít až v půlhodinových intervalech i horský turistický autobus z Horních Míseček na Zlaté návrší, ke kterému o letních prázdninách denně přijede i pár spojů z Rokytnice nad Jizerou. V Českém ráji zůstanou zachovány základní trasy stejné jako loni, takže cyklisté si mohou nechat převézt kola z Turnova do Jičína a zpět přes Vyskeř i přes Kacanovy, ze Semil přes Rovensko do Jičína nebo ze Semil přes Vyskeř, Turnov, Malou Skálu a Kozákov zpět do Semil. „Kvůli stavbě kanalizace v Rovensku bude modrá linka (Semily–Rovensko– Jičín) odkloněna z Lestkova přes Volavec na Sedmihorky a Ktovou,“ říká PR manažerka společnosti BusLine Nikola Bradíková, s tím, že provoz českorájských turistických autobusů bude zahájen 30. května červenou linkou Turnov–Vyskeř–Jičín a postupně se pak rozvine do plné šíře nejpozději od začátku prázdnin. Naopak už na konci dubna vyjely do Jizerských hor víkendové cyklobusy. Trasa prvního vede z Jablonce nad Nisou na Jizerku po trase Bedřichov – Hrabětice – Josefův Důl – Tanvald – Desná. A také letos mohou cyklisté využít dvou odpoledních párů spojů mezi Jizerkou a železniční stanicí v Kořenově, které zajišťují přípoje na vlaky. Trasa druhého víkendového cyklobusu vede z Liberce přes Bedřichov do Jablonce nad Nisou a Turnova. Na této trase se kola přepravují ve speciálně upravených autobusech, které mají v zadní části místo sedaček instalované stojany na 19 kol. A stejně upravený autobus jezdí i na jilemnické lince na Horní Mísečky. Naopak krkonošskou trasu z Harrachova na Pomezní Boudy obsluhuje linkový autobus s přívěsem, který pojme až 23 kol. V Českém ráji pak BusLine provozuje městské autobusy s velkým prostorem pro kočárky a vozíky, který je k dispozici i pro kola. Na jedné lince tak lze přepravit až 15 kol. „V loňském roce přepravily krkonošské cyklobusy asi 3 500 kol a 8 600 cestujících, jizerských cyklobusů využilo 6 500 cestujících a přepravili jsme zde na tři tisíce kol. Naopak českorájské cyklobusy převezly jen asi 600 kol, ale zhruba 12 100 cestujících,“ říká Nikola Bradíková. V případě včasného avíza ze strany větší skupiny cestujících s koly dokáže společnost BusLine zajistit posilový cyklobus. Kromě toho od začátku dubna v rámci Integrovaného dopravního systém Ústeckého kraje umožňuje BusLine přepravu kol, a to formou přívěsu za autobusem, nebo formou držáků na autobusech. „Na Ústecku se jedná o 14 autobusů s držáky pravní podnik města Děčína linkovou dopravu na Sněžník a od dubna do října na ní přepravil 1 650 jízdních kol. Čtyři linky také v Orlických horách Někteří dopravci přepravují kola na přívěsech, BusLine přímo ve speciálně upravených busech na 6 kol; na Lovosicku a Lounsku o 12 autobusů s držáky na 6 kol, na Vejprtsku o tři autobusy s vlekem pro dvacet kol a dále na Podbořansku bude jezdit jeden autobus s vlekem pro 20 kol, na Děčínsku čtyři autobusy s vlekem pro 20 kol a na Litoměřicku pak tři autobusy s vlekem pro 20 kol,“ dodává Nikola Bradíková. cestující pak závisí na tarifu a slevy pro rodiny s dětmi společnost neposkytuje. Cyklisté však mohou ušetřit pět procent při použití čipové karty ODISKA. „K přepravě nepřijímáme špinavá kola, která by mohla znečistit řidiče při nakládání nebo vykládání a ložnou plochu cyklovozíku. Cestující je také povinen nahlásit řidiči přepravu jízdního kola, jehož hodnota přesahuje dvacet tisíc korun a samozřejmě sundat z kola snadno odnímatelné součásti včetně zavazadel,“ upozorňuje Martin Kerlin, podle kterého loni využilo beskydských a jesenických cyklobusů zhruba tři tisíce cyklistů. Vzhledem k velké poptávce v letošní hlavní sezoně na lince z Přerova do Bílé zavedli nové spoje, které budou jezdit v pátek. V Jeseníkách a Beskydech existuje pět tras Cyklisté, kteří se vydají do Jeseníků a Beskyd, mohou využít celkem pěti tras cyklobusů. K nejoblíbenějším patří trasa jesenického cyklobusu z Krnova přes Bruntál a Malou Morávku na Ovčárnu a trasa beskydského cyklobusu z Ostravy přes Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí a Rožnov pod Radhoštěm do Frenštátu. Kromě toho jezdí také cyklobusy z Nového Jičína přes Frenštát a Rožnov do známého střediska Bílá a z Olomouce přes Malou Morávku do Karlovy Studánky. Společně s koly mohou speciálními cyklobusy cestovat i obyvatelé Přerova přes Hranice, Valašské Meziříčí do Bílé. Společnost Arriva Morava provozuje v letní sezoně celkem 18 spojů, některé z nich pouze o víkendu, jiné denně. „Autobusy na lince z Přerova do Bílé pojmou 28 kol, na ostatních linkách jsme schopni najednou přepravit až dvacet kol,“ říká obchodní manažer společnosti Arriva Morava Martin Kerlin s tím, že přeprava jízdního kola stojí 15 korun. Cena jízdenky pro COT BUSINESS Z Děčína na Maxičky Na začátku května zahájil provoz také cyklobus na lince č. 10 z autobusového nádraží v Děčíně na Maxičky. „Cyklisté využívají možnost dostat se bez problémů do výše položených zastávek, odkud se vracejí zpět do Děčína nebo využijí další možnosti k pokračování po okolí Děčína,“ říká Jiří Štěpánek z Dopravního podniku města Děčína, který linku provozuje. Během letních prázdnin budou jezdit na této trase tři spoje denně; v květnu, červnu a v září budou moci linku cyklisté využít jen o víkendech. Do vleku za nízkopodlažní autobus se vejde 16 kol a doprava kola je na této jediné lince zdarma. V minulém roce provozoval Do- 28 květen 2015 Také Orlickými horami brázdí v letošní sezoně čtyři linky cyklobusů. Jejich tradičním cílem jsou vrcholy Šerlich a Suchý Vrch. Na Šerlich vedou trasy z Kostelce nad Orlicí přes Rychnov nad Kněžnou a Deštné v Orlických horách, dále z Jablonného nad Orlicí přes Žamberk a Rokytnici v Orlických horách a poslední možností je trasa z Holic přes Častolovice, Rychnov nad Kněžnou, Slatinu nad Zdobnicí a Rokytnici v Orlických horách. Na Suchý Vrch mohou cyklisté využít trasy z Rychnova nad Kněžnou přes Vamberk, Žamberk a Jablonné nad Orlicí. Cyklisté z Týniště nad Orlicí mohou využít spoje 660141/6, ze kterého lze přestoupit na linku jedoucí z Kostelce nad Orlicí. V případě zvýšeného zájmu může tento spoj sloužit jako posila až na Šerlich. Všechny čtyři linky jsou obsluhovány pouze o víkendech a státních svátcích a jízdné je stanoveno tarifem IREDO. „Cestující přepravujeme velkými autobusy o kapacitě až 45 sedících osob. Pro kola jsou připraveny vleky s maximální kapacitou 44 kol, přičemž je z důvodu bezpečnosti zapotřebí všechna kola, a to i dětská, umístit na tyto vleky. Výjimkou jsou motokola, která z hmotnostních důvodu nebudou přepravována. K zefektivnění přepravy využíváme pracovní sílu, určenou pro nakládání a vykládání kol,“ říká Pavel Vosáhlo ze společnosti AUDIS BUS, která cyklobusy provozuje. „Loni jsme na našich linkách přepravili celkem 4 881 osob a 2 453 kol,“ uzavírá Pavel Vosáhlo s tím, že i letos očekává ze strany cykloturistů podobný zájem. Text: Martina Vampulová Foto: BusLine, Dopravní podnik města Děčína Cyklistické kraťasy Brno plánuje zavést bike-sharing Brno chce zavést systém sdílení kol, díky kterému by si lidé za peníze půjčili kolo, přejeli na jiné místo a tam by ho vrátili. Smyslem je pod- Problémem Kladna jsou zanedbaná místa i cyklostezky plánu na podzim. Původně měl být plán schválen v roce 2013, zdržení způsobila i novela stavebního zákona a změna terminologie občanského zákoníku. Dalším důvodem odkladu bylo vypořádání námitek. Kladno by se mělo soustředit na kultivaci zanedbaných míst, která jsou problémem téměř celého území města. Zlepšit by Ústí chce oživit cyklistický ruch ve městě Ústecká radnice chce oživit cyklistický ruch ve městě, přes které vede hojně využívaná cyklostezka Labe. Potíž je zatím v tom, že cyklisté projedou podél řeky a příliš se nezastavují. Zájem o tento koníček a zároveň druh dopravy má podpořit i kampaň Do práce na kole, pořit cyklistickou dopravu ve městě, řekl ČTK mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Primátorův náměstek Richard Mrázek odhaduje, že se nakoupí za cenu do deseti milionů korun 2 000 kol a půjčovat se budou na desítkách míst Brna. První projížď ku by lidé mohli absolvovat v příštím roce. Náklady by město vedle nákupu kol mělo s budováním stojanů a případně úpravami terénu. Letos chce město stanovit model, jak službu provozovat a na kolika místech. „Kola budou k dostání v desítkách půjčoven. Budou se nacházet tam, kde to má smysl. Nebudou v okrajových částech jako Útěchov, ale určitě se mohou objevit v Kníničkách, kde je přehrada,“ naznačil Mrázek. Dodal, že část kol by mělo město, případně soukromý investor, koupit už v příštím roce. Vedení Brna také plánuje, že umožní cyklistům vjezd do centra města. Výjimkou by byla Česká ulice, kde není provoz možný vzhledem k její malé šířce a velkému počtu chodců. se měla také dopravní obslužnost a s ní související infrastruktura, zvláště pro cyklisty v centru města. Rozvoj cyklo stezek bude řešit nový soubor projektů, který město letos připraví, řekl ČTK architekt Ondřej Rys, který má rozvoj města Kladna na starosti. Kladno by podle něj mělo mít pro rozvoj dlouhodobou koncepci, což usnadní koordinaci jednotlivých projektů i čerpání dotací. Město chystá také speciální manuál pro nakládání s veřejným prostorem. Podle Rysa by dopravní infrastruktura měla sloužit rovnocenně všem. „Největší dluh je v tomto směru v oblasti cyklistické dopravy uvnitř města, ale je potřeba se zaměřit i na zlepšování MHD a vytváření přívětivějšího a bezpečnějšího prostředí pro chodce,“ uvedl Rys, který rozvoj města vidí především v rovině kvalitativní, tedy aby v Kladně bylo atraktivnější prostředí pro život, práci i odpočinek. Kladno by letos mělo schválit nový územní plán, na nějž navážou regulační plány a územní studie. Od nich se pak bude odvíjet celkový rozvoj města i dílčí projekty. Jako reálné vidí Rys schválení COT BUSINESS kterou připravil magistrát. V minulých letech organizovalo kampaň občanské sdružení Ústím na kole. Letos převzala štafetu radnice v rámci projektu Zdravé město. Magistrát sestaví tým, který bude jezdit na kole do práce. „Chceme podpořit právě tento druh dopravy, který může městu ulehčit,“ řekl ČTK radní David Daduč. Ti, kdo se do kampaně zapojí, však budou muset jezdit mezi automobily, stezky přímo ve městě totiž chybějí. Minulé vedení radnice připravilo projekt cyklostezky do čtvrti Bukov. „Stavba se nestihla loni, rádi bychom na ní začali pracovat letos,“ uvedl Daduč. Radnice by chtěla umožnit cyklistům průjezd centrem, kam nyní nemohou. „Vyjedná- 29 květen 2015 váme o tom s policisty,“ doplnil radní. V Ústí nad Labem by také mohlo vzniknout poblíž hlavního nádraží informační centrum pro cyklisty, které by podle Daduče fungovalo také jako úschovna. Kolo si lidé mohou půjčit na třech nádražích u Labe České dráhy otevřely v Ústeckém kraji půjčovny kol na nádražích v Děčíně, Lovosicích a Roudnici nad Labem. Kopírují tak hojně využívanou cyklostezku Labe. ČTK o tom informovala mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová. Vrátit kolo mohou cyklisté také na hlavním nádraží v Ústí nad Labem. „Při zapůjčení kola je nezbytné podepsat ná- jemní smlouvu, předložit dva osobní doklady, zaplatit půjčovné a složit vratnou kauci,“ uvedla mluvčí. Kola jsou registrována v systému, který je přímo napojen na městskou policii. „Tím je zajištěno ještě lepší zabezpečení půjčených kol,“ vysvětlila Pistoriusová. Půjčení kola na jeden den vyjde na 250 korun. Obdobná cena je i u jiných půjčoven v Ústeckém kraji. Za 390 korun si mohou zájemci vyzkoušet elektrokolo. Přilbu k tomu dostanou na dobu jízdy zákazníci zdarma. Půjčovny Českých drah budou otevřené do 1. listopadu. Text: -čtk- a -redFoto: Thinkstockphotos.com, Artur Kroc / Wikimedia Commons Trendy pro dvě kola Cykloturistika je jedním ze základních pilířů každé marketingové strategie našich turistických regionů. Turisté na dvou kolech tvoří významný segment návštěvníků penzionů a restaurací a masově využívají také další služby. Každý si turisty na kole představí jinak. Definovat je jako jednu homogenní skupinu nejspíš není možné. Stejně tak je velmi obtížné stanovit, kdy už je to turista, a kdy jde o jiný typ volnočasové aktivity spojené s bicyklem. Tuto kratochvíli proto nechám raději kolegům povolanějším a vezmu vás dnes na přehlídku trendů, které s cykloturistikou souvisejí. Je to dobré, nebo špatné? Začneme průzkumem. Když nahlédneme do čísel z průzkumu Domácí cestovní ruch, který obhospodařuje od roku 2010 CzechTourism, zjistíme, že drtivá část tuzemských turistů na kolech (86 %, data spojená za letní sezony v období 2010–2014) stráví v destinaci maximálně jeden den, a to bez noclehu. Podle průzkumu tvoří návštěvníci s koly jen 5,6 % všech tuzemských návštěvníků v regionech. Je to hodně, nebo málo? A můžeme očekávat růst podílu příznivců cestování na kolech? Já na to odpovědět neumím. Pozitivní ale je, že skoro tři čtvrtiny (71 procent) cyklonávštěvníků plánují, že dané místo navštíví během nejbližších šesti měsíců znovu. Když se tazatelé ptali jiných návštěvníků, plán na opakovanou návštěvu byl slyšet méně často. Návštěvníci s auty by se chtěli vrátit v 36 procentech případů, cestující vlakem v 46 procentech a cestující linkovým autobusem v 61 procentech. Návštěvník s kolem je tedy extrémně věrný fanoušek a zřejmě stojí za to si jej opečovávat. Čísla hovoří Pokud se chceme zabývat cykloturistikou a jejím potenciálem, bude dobré se rozhlédnout po dalších číslech. Podle Evropské cyklistické federace (ECF) generuje cykloturistika v Evropě každý rok tržby v hodnotě 57 miliard eur. Síť evropských cyklotras EuroVelo (kam patří také nedávno otevřená Stezka železné opony) má podle stejného zdroje roční potenciál 7 miliard euro, jakmile bude zcela dokončená. O něco starší statistiky ECF z roku 2012 ukazují, že každý rok v Evropě podniknou turisté 2,3 miliardy cyklovýletů. Autoři statistiky zdůrazňují, že díky cykloturistice ožívají zejména venkovské oblasti, kam tito turisté míří především a kde také utrácejí své peníze. Růst zájmu o kola a vše s nimi spojené dokládají také čerstvé statistiky ECF o pro- O AUTOROVI Autor článku se věnuje marketingu v cestovním ruchu. Pomáhá firmám a regionům s tvorbou image, budováním značky a životem na internetu. Založil poradenskou agenturu inPuncto, přednáší a píše o on-line marketingu, pořádá konferenci Vítejte u nás. Podle svých slov je fanouškem COT business. www.inpuncto.cz www.vitejteunas.cz deji kol ve vybraných evropských zemích. V Nizozemsku prodejci minulý rok utržili 1 milion eur a prodeje stouply o 4,2 procenta, v Německu byly tržby 4,1 milionu eur a nárůst tržeb byl 7,9 procenta (!), ve Francii utržili 3 miliony eur a trh vzrostl o 7 procent. Pro nás je podstatné, že můžeme nejspíš očekávat další růst v segmentu cykloturistiky, neboť se k nám postupně dostávají trendy z Evropy, ale vzniká i spousta iniciativ přímo v našich regionech. Důvody jsou ale samozřejmě i další. Města v čele pelotonu Jedním ze zásadních momentů, který táhne celý sektor dopředu, je skutečnost, že se kolo dostává do centra pozornosti v evropských velkoměstech. Hlavním důvodem sice není turistika, ale píše tzv. chytrá řešení pro dopravu nebo životní prostředí, ke kterým může kolo jako dopravní prostředek přispívat. Města do dopravní infrastruktury pro cyklisty investují a zdaleka už se nejedná pouze o výstavbu cyklostezek. Město ne menšího významu, než je samotná Paříž, přijalo strategii, podle které se chce do roku 2020 stát hlavním městem cyklistiky. Mimo jiné tam chtějí zdvojnásobit síť cest pro kola ze současných 700 na 1 400 kilometrů a také chtějí pro cyklisty vytvořit 10 000 parkovacích míst. Dopravu ve městě by to mělo radikálně proměnit a počet cest na kolech by měl na celkové dopravě tvořit namísto současných 5 procent až 15 procent. Mimochodem, je to právě Paříž, která provozuje COT BUSINESS 30 květen 2015 po celém městě půjčovnu kol, která má 283 000 předplatitelů a ročně tu realizují na 40 milionů pronájmů kol. Se systémy veřejné zápůjčky kol experimentují i česká města. Naposledy toto téma seriózně otevřeli v Brně. Jsou to také evropská města, která přicházejí s iniciativami na vybudování „cyklistických dálnic“ mezi městskými aglomeracemi. V Dánsku vznikla jedna taková sedmikilometrová dálnice už v roce 2003 mezi městy Breda a Etten-Leur. Šířka cesty je v nejužším bodě 3,5 metru a je osazená speciálními semafory. Moderní cyklodálnice jsou také často po celé své délce osvětlené. Bikesharing, sdílení a služby Na fenomén sdílení narážíme v našem seriálu mapujícím trendy v cestovním ruchu neustále. Zmiňované systémy na půjčování kol ve městech jsou jeho dokonalým využitím ve prospěch obyvatel. Nicméně fenomén sdílení má i v případě cyklistiky různé podoby. Cyklisté mají například svou síť Warm Showers (www.warmshowers.com), která se zaměřuje na poskytování ubytování (zpravidla bezplatného) a dalších benefitů založených na znalosti místních lidí v hostitelské destinaci. Službu využívá celosvětově více než 55 000 aktivních uživatelů. Služba je obdobou celosvětově nejúspěšnější sítě zaměřené na poskytování bezplatného ubytování CouchSurfing.com, kterou možná znáte. Mimochodem, existuje internetová služba, která se přímo zaměřuje na vyhledávání lidí, kteří jsou ochotní vám zapůjčit své kolo, lyže nebo surfové prkno (www.spinlister.com). Rostoucí dostupnost kol ve městech a všechny služby zaměřené na sdílení posouvají laťku výš. Turisté si zvykají na nový komfort, a proto bychom měli myslet i na služby v destinacích a například na vybavení ubytovacích zařízení. zážitek z vyhlídkové jízdy, nebo je to většinou spíše o cyklotrase/stezce, která odněkud někam vede? Foto: Thinkstockphotos.com Půjčovna kol by neměla chybět v žádném regionu, kde sázejí svou úspěšnost na karty související s turistikou v přírodě, ale už i ve městech, jak je patrné výše. Rozšiřují se také elektrokola a různá vozítka spíše zábavného charakteru. Sdílené služby mohou mít ale také podobu služeb poskytovaných bezplatně ze strany veřejné správy. Například na Znojemsku rozjel místní Cyklo Klub Kučera Znojmo projekt Self Service. Jedná se o síť bodů technické a první pomoci, které jsou zřízeny ve spolupráci s infocentry, restauracemi a penziony a cyklisté zde naleznou základní vybavení pro pomoc s nečekanými problémy. Cykloklub krom toho provozuje i mobilní informační službu ve Znojmě a okolí, která nejen poradí, ale případně i doprovodí na požadované místo. Pokud budete přemýšlet, jaké služby by měla poskytovat destinace, která to myslí s cyklisty vážně, můžete se tu inspirovat. Infrastruktura musí zlepšit dostupnost destinace Dostupnost přitom neznamená to, že se tam na svém kole dopravím, ale že se tam dopravím i z větší vzdálenosti a že tam naleznu odpovídající servis. V tomto směru vidíme rozšiřující se nabídku cyklobusů a cyklovlaků. Zejména v zahraničí se města snaží budovat parkovací stání poblíž nádraží a zastávek veřejné dopravy. Japonská společnost Giken přišla dokonce s vysokokapacitními podzemními parkovacími domy pro kola, které jsou navíc odolné proti zemětřesení a pyšní se přídomkem „eko“. Vstříc cyklistům vycházejí čím dál více také podnikatelé, kteří nabízejí kombinované výlety, jako třeba výlet lodí s kolem na palubě. Příroda a inspirace v balíčku Jak to udělat, když z individuální cykloturistiky chceme udělat ryzí turistický segment? Nechme stranou cestovky, které také u nás nabízejí organizované cyklovýlety takřka do celého světa. Zejména Francie a Španělsko se profilují jako ráj pro cyklisty-gurmány. Stačí zabrousit na internetu a najdete přehršli nabídek a hotových balíčků cílených přímo na tuto podskupinu cykloturistů. Podobně asi nepřekvapí (nebo ano?), že všechny slušné destinace nabízejí také plejádu balíčků zaměřených na rodiny s dětmi na kolech. Ať už se jedná o trasy svou náročností vhodné pro děti, nebo trasy vedoucí například kolem ZOO či zábavních parků. Ony tam často jsou, ale někdy je potřeba na to upozornit správnou cílovou skupinu při prezentaci regionu. Když budete přemýšlet, co by se lákavého dalo ještě vymyslet, tak například v Oregonu mají stezky pro cyklisty koncipované jako takzvané vyhlídkové (tzv. scenic routes), vedoucí kolem řeky nebo kolem vyhlídkových bodů. Chápu, něco takového se najde skoro všude, ale opravdu se s tímto fenoménem pracuje a nabízí se turistům COT BUSINESS 31 květen 2015 Spíše pro úplnost zmíním v souvislosti s cyklistikou v přírodě ještě adrenalinové bike trialy a bike parky, kterým se v našich zeměpisných šířkách začíná také dařit, a získávají čím dál více příznivců. Jedná se o velmi specifický segment, který je do jisté míry odlišný ve svém chování od těch klasičtějších cykloturistů, jak je máme zažité, a spíše už jde o sport, než o turistiku. Biketrialisti jsou náročnější na trasy a jejich obtížnost, používají odlišnou výbavu, většinou se dopravují na místo autem atp. Nicméně je to významný segment, který může být pro destinace s vhodnými přírodními podmínkami velmi zajímavý. Cyklistika je nový golf Na závěr ještě zmíním jeden rodící se náhled na cyklistiku, a sice propojení cyklistiky a byznysu. Není to tak dávno, co si manažeři nebo obchodní partneři vyrazili společně na squash nebo tradičně na golf. Dnes se zdá, že tím mostem mezi nimi je nově cyklistika. Týdeník The Economist proto označil ve svém článku už v roce 2013 cyklistiku za nový golf. Vyzdvihuje její potenciál pro networking a pozitivně hodnotí možnost společného trávení volného času, aniž by cílem vyjížď ky byla nutně porážka v golfovém turnaji. Pravda je, že mezi aktivními segmenty populace může být kolo prostředek, jak o sobě dát vědět. Ve spojení se sociálními sítěmi a speciálními mobilními aplikacemi můžeme dát vědět o svých výkonech, sdílet projeté trasy a hodnotit penziony po cestě. A jsme zase u těch on-line trendů… Tak šťastnou cestu, a nejen na kolech! Autorem textu je Ing. Pavel Kovařík, zakladatel agentury inPuncto, s. r. o. Tel.: +420 737 534 401 Prague Portal Oficiální portál mobilních aplikací města Prahy www.prague.eu Zlínský kraj a cykloturistika inzerce_Prague_Portal_do_COTbusiness.indd 1 Cykloturistika je jedním z významných faktorů cestovního ruchu ve Zlínském kraji – turistickém regionu Východní Morava. Přírodní podmínky umožňují vyžití prakticky všech skupin cykloturistů. Východní Morava může nabídnout jak pohodové trasy vedené v údolích řek, tak příjemné stezky v přírodě, ale i náročné horské terény pro adrenalinové sjezdy s technickými pasážemi. V kraji jsou vybudovány dvě tzv. páteřní cyklostezky – Cyklostezka Bečva a cyklostezka podél řeky Moravy a Baťova kanálu. Každá z nich se může pochlubit roční návštěvností přesahující 200 000 průjezdů. Cyklostezka Bečva s úhrnnou délkou 160 km má tři větve. Jedna je vedena údolím Vsetínské Bečvy z Velkých Karlovic přes Vsetín do Valašského Meziříčí. Druhá sleduje tok Rožnovské Bečvy z obce Horní Bečva do Valašského Meziříčí. Třetí větev pak vede podél řeky Bečvy z Valašského Meziříčí přes Hranice na Moravě a Přerov do Tovačova, kde se Bečva 20.4.15 9:41 advertorial kol, cykloservisů, občerstvení, ubytování apod. Také z této páteřní trasy jsou vedeny odbočky do dalších atraktivních území. Např. z Otrokovic do Zlína, zlínské ZOO v Lešné a ke hradu Lukovu, z Uherského Hradiště do Velehradu, Buchlovic a Chřibů. Detailní informace o cykloturistických trasách a zajímavých akcích na Východní Moravě najdete na www.vmnakole.cz. Text a foto: CCRVM Druhá páteřní cyklostezka v délce 80 km je vedena z Kroměříže do Hodonína střídavě podél řeky Moravy a Baťova kanálu. V okolí se nachází více než 55 atraktivních turistických cílů, mezi nimi i památky UNESCO v Kroměříži. Je zde vybudována a stále vylepšována infrastruktura cestovního ruchu včetně půjčoven lodí, vlévá do Moravy. Cyklostezka Bečva je křižována místními trasami, které vedou na úbočí a hřebeny Javorníků, Vsetínských Beskyd a Moravskoslezských Beskyd. Z cyklostezky Bečva jsou dostupné bike arény se singletrackovými tratěmi ve Vsetíně, Velkých Karlovicích a ve Zděchově. COT BUSINESS 32 květen 2015 www.vychodni-morava.cz Muzeum Jindřichohradecka Muzeum sídlí v budově jezuitského semináře, kde se nalézá stálá expozice muzea včetně Krýzových jesliček – největšího lidového mechanického betlému na světě, zapsaného do Guinnessovy knihy rekordů. V roce 2011 zde vznikla řada nových zajímavých expozic, do kterých vás srdečně zveme. Muzeum Jindřichohradecka spravuje také kostel sv. Jana Křtitele a přilehlý minoritský klášter, kde jsou další výstavní prostory, konferenční sál a knihovna s badatelnou. Dále zpřístupňuje městskou vyhlídkovou věž u kostela Nanebevzetí Panny Marie a expozici Marie Hoppe-Tenitzerové v Domě gobelínů. Muzeum Jindřichohradecka, Balbínovo nám. 19/I, 377 01 Jindřichův Hradec, e-mail: [email protected] Tel.: +420 384 363 660 (pokladna – jezuitský seminář), +420 384 363 661 (pracovny – minoritský klášter) www.mjh.cz Jindřichův Hradec, květen na kole či po svých Těm, kdo už s jarním počasím odzimovali kola, se vyplatí v květnu zamířit do Jindřichova Hradce. Spojení sportovního zážitku s atmosférou historického města je důvodem, proč šlápnout do pedálů a vyrazit na Jindřichohradecko. TOP 5 míst k návštěvě Státní hrad a zámek, třetí největší památkový komplex v České republice – Dům gobelínů, interaktivní muzeum pro dospělé i děti s ukázkou ručního tkaní – Muzeum Jindřichohradecka, muzeum s největším pohyblivým lidovým betlémem na světě, Krýzovými jesličkami – Mu zeum fotografie a moderních obrazových médií, různorodé výstavy českých i zahraničních autorů – Aqua show sv. Florián, unikátní podívaná v podobě kombinace hudby, světelných efektů a videoprojekce Tipy na zážitky Poznejte okolní krásy přírodního parku Česká Kanada jízdou Jindřichohradeckou úzkokolejkou. Přeskočte od památek k aktivní hře a zahrajte si diskgolf přímo v centru města. Překročte při procházce městem 15. poled ník východní délky. Nechte se provést mobilní aplikací Po znej Hradec nebo jeho tištěnou verzí. TOP AKCE LÉTA 2015 Dny města, tradiční oslavy města 5.–6. červen 19.–21. červen Živý Hradec, multižánrový hudební festival 25. červenec až 2. srpen TOP týden, týden nabitý akcemi 17.–21. srpen Do klobouku, mezinárodní busker-fest 22. srpen Opera na zámku, Polská krev – Oscar Nedbal Novinka roku 2015 Stará radnice Výstavní dům nabídne interaktivní expozice pro děti, výstavu představující historii města a Jindřichohradeckou úzkokolejku, součástí je i galerie. COT BUSINESS 33 květen 2015 advertorial Akční květen v Hradci •• 9. května TOUR DE KIDS popr vé v Jindřichově Hradci, akce určená pro děti od těch nejmenších na odrážedlech až po děti narozené v roce 2004 •• 16. května Běž na Věž, sportovně zábavná soutěž o co možná nejrychlejší zdolání 153 schodů městské vyhlídkové věže •• 23. května Přes kopec na Hradec aneb Jindřichohra decký pedál, pohodový společný výšlap do pedálů při příležitosti oficiálního zahájení turistické sezony. Informační středisko město Jindřichův Hradec Panská 136/I 377 01 Jindřichův Hradec Tel.: +420 384 363 546 E-mail: [email protected] www.infocentrum.jh.cz www.jh.cz Aktivní dovolená v Jihočeském kraji Obr. 1 Jižní Čechy jsou jen zdánlivě zádumčivým krajem, jak o nich píší básníci. Jeden z nejčistějších regionů v republice uspokojí i turisty, kteří nechtějí jen dýchat svěží vzduch. Svoji fyzičku prověří v kopcovité Šumavě, na Lipně i pod štíty selského baroka. Malebná krajina plná rybníků a splavných řek má co nabídnout nejen sportovním rybářům, ale i vyznavačům aktivního pohybu. Je příjemnou kulisou pro cyklotoulky, překvapí vodáky, lyžaře i bruslaře. Rozmanitý terén – od pohádkových lesů až po příkré kopce – umožní sportovat všem bez ohledu na jejich zdatnost. „Služeb zaměřených na sport a aktivní relaxaci v posledních letech v kraji přibývá. Vítáni jsou všichni, kteří chtějí přijet jižní Čechy poznávat z kola, na lodi, na lyžích, na in-linech nebo třeba z osedlaného koně,“ říká Magdalena Jiříková z Jihočeské centrály cestovního ruchu. Nabízí dostatek příležitostí, jak atraktivně prožít volné dny na jihu Čech. Na kole nejen za historií Jižní Čechy přejí bezpečné cykloturistice. Region protkává hustá síť značených cyklotras a cyklistických stezek. Až pět tisíc kilometrů značených tras zavede turisty památkami, za koupáním i za malebnými výhledy. „Nenáročné terény najdete na Třeboňsku, třeba kolem rybníku Svět. Na kole můžete putovat za selským barokem do Holašovic, vesnice zapsané na seznamu památek UNESCO, ale i do nedalekých obcí jihočeských Blat, kde zdobené štíty statků jsou skoro na každém kroku,“ přidává Jiříková první tip především pro rodiny s dětmi. Zdatnější cyklisty už by zavedla raději na šumavské hřebeny. I oni si ale od náročných výšlapů mohou pak odpočinout na poznávací stezce, která symbolicky vede podél někdejší železné opony – dnes otevřené státní hranici. Téměř 110 kilometrů jízdy šumavskou přírodou od prameniště řeky přes zvlněný terén podél Studené Vltavy až k Lipnu nabízí Vltavská cyklistická cesta. Ta cykloturisty zavede právě k Lipnu, kde se vyplatí strávit několik dnů. Obr. 3 Obr. 4 Snadná dostupnost, vše na jednom místě Fenoménem posledních let na Lipensku se staly koloběžky. Ať už sjezdové, nebo silniční koloběžky, které jsou podle Falouta sice náročnější, ale zábavnější. Turisté si kromě nich v půjčovnách stále častěji půjčují i elektrokola. „Lipno je na aktivní dovolenou naprosto ideální,“ míní Jiří Falout ze společnosti LIPNO SERVIS. „Turisté u nás najdou všechny aktivity na jednom místě. Stačí zaparkovat na centrálním parkovišti u lanovky. Je zdarma. Z něho pak podle svého uvážení a podle roční doby mohou vyrazit kamkoliv – všeho dosáhnou zhruba do pěti minut,“ upozorňuje Falout na snadnou dostupnost. Z parkoviště tak lze vyjet na kole po Jezerní cyklostezce okolo jezera. Nebo se vydat za náročnějšími terény do okolních kopců. Stačí zůstat i dole v bike parku nebo zavítat do lanového parku. „Tady si zkusíte, jaké to je překonávat překážky ve vzduchu. A potom už jen zbývá proletět na kladce nad terénem. Naučíme vás stabilitu i vázání uzlů. Pokud vás láká voda, můžete se svézt na plachetnici nebo se nechat unášet elektročlunem. V klubu plachtění se naučíte plachetnici ovládat. Stačí si lehnout i jen tak na pláž nebo se koupat. Pokud je voda studená, krytý bazén nabídne dostatek vodních radovánek. Hodně návštěvníků u nás ráno běhá. Jezdí na Lipno si i zabruslit, protože trasa z Lipna do Frymburku má povrch speciálně pro in-line jízdu,“ vysvětluje Falout. COT BUSINESS 34 květen 2015 Sezona na Lipně nemá konce „Na Lipně sezona nikdy nekončí,“ upozorňuje Jiří Falout a dodává, že si tu po celý rok užijí hlavně rodiny s dětmi. V oblíbeném jihočeském výletním cíli na březích lipenského jezera u obce Lipno nad Vltavou v předhůří Šumavy je rušno i v zimních měsících. Největší a jediné pětihvězdičkové zimní středisko na jihu Čech totiž prošlo rozsáhlou modernizací. Skiareál nabízí pohodovou jízdu na devíti přehledných a bezpečných sjezdovkách o celkové délce téměř deset kilometrů. K nim lyžaře bez front rychle a pohodlně přepraví tři čtyřsedačkové lanovky. Sjezdové tratě mají příjemný pozvolný profil. Jsou tak ideální hlavně pro rodiny s dětmi a začátečníky. Pro ně je vhodná Jezerní sjezdovka s překrásným výhledem na lipenské jezero. Sousední Školní sjezdovka má zcela unikátní zaměření – slouží k výuce dětí. Klienti lyžař- 1) L ezecká stěna Lezetop v Písku uvítá začátečníky i zkušené lezce Obr. 2 2) N a cyklisty čekají pohodové trasy i kopcovitý terén 3) S tezka korunami stromů – turistický hit Lipenska 4) Z rozhledny na nejvyšším vrcholu jižních Čech na Kleti jsou za dobré viditelnosti vidět i rakouské Alpy 5) Ve Sportovně relaxačním areálu na Hluboké čeká návštěvníky i lanový park Voda ve všech podobách Obr. 5 Až se turisté nabaží všech radovánek na Lipně, mohou zavítat do nedalekého Vyššího Brodu. „Tady kolo nebo auto vymění za loď a mohou Vltavu začít poznávat přímo na řece,“ upozorňuje Magdalena Jiříková z Jihočeské centrály cestovního ruchu na další jihočeský fenomén – na vodu. Ta je v jižních Čechách téměř na každém kroku. Uspokojí očekávání každého turisty. ské školy Skischool Lipno jsou tak jediní v České republice, kteří mají vlastní plnohodnotnou sjezdovku dlouhou 1 250 metrů. Výuku jim zpestří například slalom a odpočinková zastavení. O zábavu podle Jiřího Falouta nepřijdou ani nejmenší lyžaři. Učit se lyžovat a hlavně užívat si sněhu mohou v novém Bambini parku. Tam je výuka určena pro děti do čtyř let. „Po vzoru alpských středisek tu probíhá škola hrou. Bambini výuku vedou speciálně vyškolení instruktoři, kteří si s dětmi nejen hrají, ale naučí je i základům lyžování. Děti mají možnost si odpočinout ve vyhřátém koutku,“ říká. Jednou z největších atraktivit Lipna zůstává Stezka korunami stromů. Tento turistický hit je otevřený celoročně. V kteroukoliv dobu lze vystoupat na vrchol čtyřicetimetrové vyhlídkové dřevěné věže. Stačí se jen vydat po točitém bezbariérovém spirálovém chodníku dlouhém 675 metrů. Dolů pak odvážlivci mohou sjet po nejdelším suchém toboganu v České republice. V zimě nejsou o výstup nad koruny stromů ochuzeni ani lyžaři, kteří lyžují na nedalekých sjezdovkách. Stačí jen vyměnit přezkáče za pohorky a sjezdové boty i lyže odložit v úschovně. Vodáci si na raftu nebo lodi sjedou Otavu, Lužnici, ale právě i Vltavu. Tu při dostatku vody a po nezbytné registraci mohou poznávat i v chráněném území Šumavy. Divokou vodu zase okusí na umělém kanále u Českých Budějovic. Kdo hledá adrenalinové zážitky, najde jich dost v lanových parcích, na horolezecké stěně, při seskoku padákem i paraglidingu. Jihočeská lanová centra ocení sportovci i děti – stačí jen zvolit odpovídající překážky. „Ve sportovně relaxačním centru v Hluboké nad Vltavou prověří mrštnost a fyzičku lanové překážky, houpačka pro dospělé nebo sedmimílové skákací boty. Spleť síťových tunelů s obřím tobogánem a nafukovací trampolína čeká na děti. Adrenalinový zážitek slibuje obří lanovka, která umožní dvousetmetrový přejezd přes celý areál,“ přibližuje Jiříková další atraktivitu, kterou turisté najdou nedaleko jedné z nejnavštěvovanější památky na jihu Čech – hlubockého novogotického zámku. Seskok, na který se nezapomíná Adrenalinovou nabídku jihu Čech doplňují i oblíbené paintballové hry, tandemové seskoky, létání na padákových kluzácích nebo sjezdy z jihočeských vrcholků na horských kolech nebo koloběžkách. Nezapomenutelný zážitek na zájemce čeká na letišti Hosín nedaleko Českých Budějo- COT BUSINESS 35 květen 2015 vic, pokud se rozhodnou pro tandemový seskok z výšky 3 000 až 4 000 metrů. Se zkušeným tandemovým pilotem poletí šest až osm minut zavěšeni na padáku. Odvážlivci po přistání dostanou certifikát i natočené záběry. Nejen odvahu, ale především zdatnost prověří jeden z největších lanových parků v České republice. Rozkládá se na ploše jednoho hektaru na úpatí hory Libín u Prachatic v místě bývalého dioritového dolu. Na výběr je šest tras s celkovým počtem 88 překážek. Trasy lze různě kombinovat podle zdatnosti. Nechybí ani lezení po lanech nad propastí. „Program na jeden nebo více dní pro zájemce připraví v Centru outdoorových programů Slověnický mlýn. Areál ve Slověnicích u Lišova poskytuje velké množství outdoorových aktivit. Kromě vysokého a dětského lanového parku, lanovkového světa, aquazorbingu, lukostřelby a paintballu nabízí i v jižních Čechách ojedinělou novinku bumperball. Stačí jen vlézt do nafouklé měkké plastové koule,“ doplňuje nabídku pro aktivní dovolenou na jihu Čech Magdalena Jiříková z Jihočeské centrály cestovního ruchu. Při odjezdu z jižních Čech by byla škoda minout Lezecké centrum Lezetop v Písku. Jedno z největších lezeckých center v republice ožilo v bývalém skladu textilní továrny. Na návštěvníky tu čeká 1 500 metrů čtverečních plochy včetně boulderovky, stěny k lezení bez lana. Centrum je otevřeno všem, začátečníkům i zkušeným lezcům. Každý si vybere trasu podle svých schopností. Vybírat lze celkem ze 150 lezeckých cest všech obtížností. Text: Stanislava Neradová Foto: archiv Jihočeské centrály cestovního ruchu Nejvíce novinek čeká návštěvníky v Českém Krumlově Nejvíce novinek v nové návštěvnické sezoně na jihu Čech slibuje letos zámek Český Krumlov. Mimo jiné tam zpřístupní dvě nové expozice – kovárnu a konírnu. V průběhu sezony pak kasteláni v kraji uspořádají několik stovek společenských akcí a bude také pokračovat stavební obnova objektů. Rozpočet všech plánovaných stavebních aktivit přesáhne stovku milionů korun. Novinářům to řekl ředitel územní správy Národního památkového ústavu Petr Pavelec. „V rámci letošních stavebních aktivit v Krumlově začneme realizovat Centrum studijních pobytů, zahájíme první etapu opravy střešního pláště a interiérů Mincovny a přípravu projektové dokumentace na obnovu letohrádku Bellarie. Dokončíme první etapu rekonstrukce Horské zahrady a zámeckou jízdárnu opatříme novou klimatizací,“ přiblížil některé z mnoha aktivit Pavelec. Dokončena bude také první etapa opravy Špitálu Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích, Speciální pozornost si podle památkářů zaslouží projekt na vybudování českokrumlovského Centra studijních pobytů. „Tematicky se zaměří na problematiku správy, obnovy a rozvoje památky UNESCO, stejně jako otázky týkající se kultury a venkova v Čechách a střední Evropě. Tato témata jsou lákavá pro řadu uměleckých škol a domácích i zahraničních univerzit, které již mnoho let usilují o možnost poznávacích studií s pobytem v místě,“ přiblížit dotovaný projekt kastelán Pavel Slavko. v třeboňském zámeckém parku budou stabilizovány a obnoveny porosty, dokončí se také obnova a restaurování západní ohradní zdi a domku Markéta na zámku Kratochvíle. Naopak na zámku Červená Lhota se začne s rekonstrukcí hospodářského křídla. Svou první návštěvnickou sezonu pod správou NPÚ zažívá zámek Vimperk. V provozu je zámecké muzeum se stávající expozicí a v nabídce jsou také dva zámecké prohlídkové okruhy. V Třeboni mimo jiné oslaví 400. výročí narození Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu, Kratochvíle ve Velké hradozámecké inventuře připomene projekt Renesance renesance, na Landštejně představí archeologické nálezy, na Hluboké bude Bál princezen a na dětského návštěvníka se zaměří Červená Lhota, která letos slaví 550 let od první písemné zmínky. Akcí budou stovky, zájemci je mohou vyhledat na webech konkrétních památek. Text: -čtk- a -redFoto: Roman Cestr / CzechTourism advertorial Píseckem na kole Nenáročné rovinaté trasy, ale i adrenalinové sjezdy, klidné rozkvetlé polní cesty, příjemná atmosféra v povodí řeky a vůně píseckých lesů. Infrastruktura cyklostezek je na Písecku velmi bohatá a pestrá. Ať už vyrazíte v páru, s rodinou a dětmi, či s přáteli, můžete si zvolit cyklotrasu dle svých představ. Z této cesty je možné navázat na další trasy, projet se kolem obory s muflony a daňky, dojet k vrcholu Píseckých hor – na Velký Mehelník a vystoupat na rozhlednu Jarník. Pro rekreační cyklistiku jsou vhodné trasy například kolem řeky. Právě podle zlatonosné řeky Otavy získala název jedna z páteřních cyklistických cest jihočeského kraje, Otavská cyk listická cesta. Trasa je v celé své délce 135 km vedena malebnou krajinou převážně zvlněným terénem podél řeky a zavede vás k místům, jako jsou gotický hrad Zvíkov, Lázně Vráž, Národní přírodní rezervace Řežabinecké tůně či tvrze v Kestřanech. Cesta vede i samotným historickým jádrem města Písek kolem nej- Jste-li vášnivými cyklisty, zapojte se i do některé z již tradičních a oblíbených cyklistických akcí. Můžete vyrazit například 30. 5. na akci Sedláčkovou stez kou na kole i po vodě, prohlédnout si hrad Zvíkov a svézt se lodní dopravou. Také se můžete 27. 6. účastnit cyklistické akce na Zlatém vrchu s názvem Na kole, kam oko ze Zlaté hory dohlédne a 18. 7. se můžete připojit k akci Jihočeskou kraji nou za šunkovou vidinou. Jedná se již o 9. ročník, tentokrát se pojede po stopách husitů. staršího Kamenného mostu v Čechách z druhé poloviny 13. století. Pár minut od centra mohou rodiče s dětmi zastavit například u dětského hřiště z vrbového proutí. Nároční cyklisté si přijdou na své v Píseckých horách, kudy částečně vede i druhá páteřní cyklistická cesta Jihočeské kraje, Vltavská cyklistická cesta. COT BUSINESS 36 květen 2015 Pro ty, kdo chtějí výlet na kole spojit s návštěvou konkrétních zajímavostí, je v Turistickém informačním centru ve Sladovně k dostání svazek 10 vytipovaných cyklostezek „Na kole krajinou Písecka“ z pera Nadace Jihočeské cyklostezky. Informovat se zde můžete i o dalších zajímavostech či akcích. Posloužit vám může i nová mobilní aplikace Písec ká bonusová karta, která umožňuje zvýhodněné vstupné do muzeí, galerií a dalších památek na Písecku. Bližší informace sledujte na www.pisek.eu. www.pisek.eu Na kole po stopách husitů Cyklovýlet z Tábora na vrch Beránek, do Mladé Vožice a zpět. Vydejte se na kole krásnou krajinou severovýchodního Táborska, kudy před téměř 600 lety putovali přívrženci učení Mistra Jana Husa. Na jaře roku 1419 se konaly a sílily poutě na hory s velkými shromážděními husitského lidu – v jižních Čechách například na zalesněný vrch Beránek u Mladé Vožice či na vrch Burkovák, později nazvaný Tábor. Tyto poutě vyjadřovaly touhu věřících po kázání Božího slova a touhu po přijímání svátostí. Když nebylo povoleno vysluhování svátosti večeře Páně v kostelech, vydali se www.jchusitske.cz NA KOLE PO STOPÁCH DOB HUSITSKÝCH 23. 5. 2015, Husinec u Prachatic KIS města Prachatice, Michal Piloušek, Horní 170 383 01 Prachatice Tel.: 731 102 862 E-mail: [email protected] www.kisprachatice.cz DOUDLEBSKEM NA KOLE KE KOLÉBCE HUSITSTVÍ 20. 6. 2015, Doudleby obec Doudleby Mirka Caplová, Doudleby Tel.: 724 166 169 E-mail: [email protected] www.doudleby.com ZA TAJEMSTVÍM LIPANA 20. 6. 2015, Týn nad Vltavou Art Centrum Záhoří, Karel Frýd Dewetterova 451 375 01 Týn nad Vltavou Tel.: 608 020 350 E-mail: [email protected] www.zahori18.cz kněží s velikými zástupy lidí na tzv. hory, kde se pak konala pod širým nebem bohoslužba. V rámci cyklovýletu Po stopách husitů můžete na kole vystoupat až k zalesněnému vrchu Beránek, z jehož úpatí je krásný výhled do okolní krajiny. Trasa výletu začíná v Táboře, městě s bohatou husitskou tradicí, přímo na Žižkově náměstí. Odtud pokračuje severovýchodním směrem po městské cyklotrase Z a A a dále po CT 1177 přes Čekanice a Jeníčkovu Lhotu na začátek obce Hlasivo. Obcí projedeme a na jejím konci odbočíme vlevo k vesničce Rašovice, odkud je vrch Beránek na dohled západním směrem. Po výstupu k památníku se vydáme nazpět stejnou po CT 1172. U Radvanova mineme nejen místní zámeček, ale i vrch Větrák, na jehož vrcholu je zřícenina větrného mlýna. Po CT 1172 jedeme až k odbočce na Velmovice, čímž se obloukem vyhneme městu Chýnov, abychom se v Kloužovicích napojili na cyklotrasu CT 1174. Po té se vrátíme zpět do místa začátku výletu, husitského města Tábor. Text a foto: Nadace Jihočeské cyklostezky cestou, abychom dále pokračovali po linii naučné stezky Stříbrná osmička směrem k obci Stará Vožice. Zde se opět napojíme na CT 1177 a pokračujeme v cestě do městečka Mladá Vožice, které bylo za husitských bojů několikrát přepadeno, a tamní středověký hrad byl pobořen. Z města se dále vydáme jihovýchodním směrem COT BUSINESS NA KOLE, KAM OKO ZE ZLATÉ HORY DOHLÉDNE VII 27. 6. 2015, Drahonice Dobrovolný svazek obcí Zlatý vrch, 398 22 Ražice 98 Tel.: 389 603 900 E-mail: [email protected] www.zlatyvrch.cz S KOLEM KOLEM TRHOSVINENSKA ZA JANEM ŽIŽKOU 12. 9. 2015, Trhové Sviny KIC Trhové Sviny, Žižkovo nám. 32 Tel.: 386 301 488, 734 793 434 E-mail: [email protected] kic.tsviny.cz UKONČENÍ CYKLISTICKÉ SEZONY NA JIHU ČECH 2015 Poznej svůj kraj – po stopách husitské historie 4. 10. 2015, Kestřany DSO SP, Zdeněk Bárta Tel.: 724 190 322 Ing. František Vodička 17. listopadu 1718, 397 01 Písek Tel.: 606 795 061 E-mail: [email protected] www.jihoceske-cyklostezky.cz 37 květen 2015 www.severnipisecko.cz COT business B2B casopis pro management v cestovním ruchu PŘEDPLAŤTE SI COT BUSINESS NA ROK KVĚTEN 2015 ČASOPIS PRO PROFESIONÁLY V CESTOVNÍM RUCHU za 940 Kč / 39 € (studenti 740 Kč / 31 €), a dostanete AdCamp 2015 pracoval s emocemi 8 Není cyklista jako cyklista aneb o typologii cyklistů ZDARMA 1 číslo časopisu (11 čísel za�cenu 10) 22 Jižní Čechy husitské 67 ZDARMA doručování COT business do�schránky ZDARMA aktuální zpravodajství z�oblasti cestovního ruchu na�váš e-mail (každých 14 dní) DÁLKOVÁ CYKLOTURISTIKA. VZKVÉTÁ, NEBO ZACHÁZÍ NA ÚBYTĚ? ZDARMA přístup na�odborný web www.iCOT.cz a�do�archivu časopisu COT business 16 . w ww NEJČTENĚJŠÍ ODBORNÝ ČASOPIS V�CESTOVNÍM RUCHU! OBJEDNÁVEJTE COT BUSINESS: ON-LINE na�www.iCOT.cz E-MAILEM na�[email protected] / [email protected] (do�předmětu e-mailu uveďte „Objednávka COT“) TELEFONICKY na�+420�225�985�2251 (po–pá od�8 do�18 hod.) SMS na�+420�605�202�1151 (zašlete sms ve�tvaru COT_jméno_příjmení_adresa) ) pouze předplatitelé z ČR ) předplatitelé ze Slovenska 1 (cena hovoru a sms dle platného ceníku vašeho operátora) 2 www.iCOT.cz Svojí objednávkou dává předplatitel společnostem SEND předplatné, s. r. o., a�C.O.T. media, s. r. o., souhlas se zpracováním poskytnutých údajů k�jejich marketingovým účelům. COT BUSINESS 38 květen 2015 Pardubice Aviatická pouť Přehlídka (nejen) letecké techniky Místo konání: Letiště Pardubice Termín: 6.–7. 6. 2015 Koně v akci 16. mezinárodní výstava o koních a lidech, Místo konání: Agrofert Park (dostihové závodiště) Termín: 5.– 6. 9. 2015 Apetit Festival Pardubice Gurmánský festival dobrého jídla a pití Místo konání: Agrofert Park (dostihové závodiště) Termín: 20.–21. 6. 2015 Železniční den Jana Pernera Vyvrcholení oslav 200. výročí narození významné pardubické osobnosti Místo konání: nádražní hala ČD Termín: 12. 9. 2015 Evropská putovní výstava „City and Me“ v rámci mezinárodního projektu CreArt Místo konání: Galerie města Pardubic, Východočeská galerie Pardubice Termín: 1. 7. – 30. 8. 2015 Zlatá přilba 67. ročník motocyklových plochodrážních závodů Místo konání: plochodrážní stadion Svítkov Termín: 18.–20. 9. 2015 Czech Open Jubilejní 25. ročník, Mezinárodní festival šachu, bridže a her Místo konání: Tipsport Arena Termín: 16. 7. – 2. 8. 2015 Retroměstečko Retroměstečko (nejen) ČSLA, setkání hasičů a bezpečnostních složek Místo konání: Kasárna T. G. Masaryka, Zborovské nám. Termín: 2.–4. 10. 2015 Pardubický festival vína Vinařská výstava, ochutnávky, cimbál, prezentace vinařů Místo konání: zámek Pardubice Termín: 28.–29. 8. 2015 Velká pardubická 125. překážkový dostih Místo konání: Agrofert Park (dostihové závodiště) Termín: 11. 10. 2015 www.ipardubice.cz www.ipardubice.cz COT BUSINESS 40 květen 2015 Praha Pardubice Nejlepší začátek výletu? Na kudyznudy.cz Vybírejte z tisíců turistických tipů a objevujte Česko www.kudyznudy.cz COT BUSINESS 41 květen 2015
Podobné dokumenty
Jak skloubit zájmy turistů a stálých obyvatel?
kotví pod hotelem InterContinental
Česká republika loni podle všeho zaznamenala nový rekord v oblasti příjezdové
turistiky. Ubytovatelé, restauratéři a obchodníci jásají, jejich nadšení ale nesdílí...
Doma v REGIONECH - Asociace regionálních značek
akčních skupin se čile rozvíjí výměnné aktivity hlavně se Slovenskem. Několik projektů ale zamířilo i dále – například do projektu „Za poklady venkova“ se zapojili koordinátoři značek z Polabí, Záp...
výročí ivv iml v české republice
Novohradsko bylo vybráno proto, aby bylo možné odzkoušet funkčnost a spolehlivost jízdních kol
s přídavným elektrickým pohonem v kopcovitém terénu, tedy především tak, kde by měl být pro
méně pohyb...
Člověče, zapoj se! - Hrdinou může být každý
vám slíbit, že pokud zopakujete a přesně dodržíte uvedené postupy, změníte svět kolem sebe k lepšímu. Ale snažili
jsme se, abyste v každé kapitole, v každém odstavci a na každém řádku našli inspira...
03-2009 - VLAK-SITE
01. 03. 2009 Na Kozí dráhu se vlaky zatím nevrátí (Děčín hl.n. - Oldřichov u Duchcova)
Zdroj: ČT24 (http://www.ct24.cz/regionalni/47197-na-kozi-drahu-se-vlaky-zatim-nevrati/)
Telnice - Ústecký kraj...
Celkové výsledky relativní nehodovosti 2004/2005
Report květen 2013 - Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko
1. Nejnovější česká stezka: Kuks - Hradec Králové Přestože 26 kilometrů zbrusu nové stezky se
oficiálně otevře až 15. května, již nyní se zde prohánějí desítky bruslařů i cyklistů, kterým nevadí
an...
