1 Ceský vnitroodvetvový mezinárodní obchod a jeho - cerge-ei
Transkript
1 Ceský vnitroodvetvový mezinárodní obchod a jeho - cerge-ei
Ceský vnitroodvetvový mezinárodní obchod a jeho vazby na trh práce The Czech Intra-Industry Trade and its Labor Market Determinants Karel Janda Daniel Münich∗ Abstract: This paper investigates the nature of the Czech Intra-Industry Trade (IIT) and its labor market determinants. In the analysis of IIT its decomposition into vertical and horizontal components is used. The Czech Grubel-Lloyd Index of 75% at the SITC 2 digit level is still somehow lower than the values for comparable EU countries, but this difference is not high. This indicates relatively high level of Czech integration into the European and world economies. Also the structure of the Czech IIT with respect to its horizontal and vertical elements is comparable with the structure of IIT in EU countries. Indicators based on sectoral product, wage costs and education of labor force suggest presence of vertical component of IIT such that the Czech Republic exports lower quality products with large share of labor in production. The results of cross-industry econometric analysis of labor market determinants of IIT show that labor market characteristics are statistically significant predictors for IIT after controlling for structure of IIT, character of industry and time changes. Keywords: Czech Republic, Intra-Industry Trade, Labor JEL Classification: F14, J21, J31, P27 ∗ Karel Janda: Department of Economics, University of Iowa, Iowa City, USA, e-mail: [email protected], phone +001 - 319-3352649 Daniel Munich: CERGE-EI, Politickych veznu 7, Praha, [email protected], phone +42 - 02 - 24005175 1 Czech Republic, e-mail: 1. Úvod Z hlediska ekonomické politiky je vztah mezi mezinárodním obchodem a trhem práce jednou z nejduležitejších oblastí ekonomiky mezinárodního obchodu. Tento vztah muže být chápán jak z hlediska podmínenosti mezinárodního obchodu rozdílnými charakteristikami odvetvích tak z hlediska prizpusobování se obchodním tokum. Podmíneností trhu práce trhu práce v ruzných trhu práce mezinárodním mezinárodním obchodem se zabývají Brulhart (2000) a Lovely a Nelson (1999, 2000) zatímco tento clánek se venuje otázce, jak rozdílné charakteristiky trhu práce v ruzných odvetvích ovlivnují mezinárodní obchod s výrobky techto odvetví. Teorie mezinárodní obchodu tradicne vycházela z predpokladu, že každá zeme vyváží zboží, jehož výroba nejlépe odpovídá jejímu vybavení výrobními faktory a technologiemi a jejímu klimatu, zatímco dováží zboží nejméne odpovídající jejím výrobním charakteristikám. Takovýto obchod je oznacován jako meziodvetvový obchod,nebot jednotlivé zeme vyvážejí a dovážejí výrobky ruzných odvetví. Každá empirická analýza mezinárodního obchodu ovšem ukazuje, že mezinárodní obchod zahrnuje také vnitroodvetvový obchod (intra-industry trade, IIT), pri kterém ruzné zeme obchodují s ruznými výrobky patrícími do stejného odvetví. Podíl IIT na celkovém mezinárodním obchodu muže být velice rozdílný pro ruzná odvetví a také muže záviset na úrovní agregace vyjádrené v definici odvetví. V tomto clánku se zabýváme zmenami v IIT v závislosti na úrovni agregace výrobku v odvetví a vlivem charakteristik trhu práce na úroven IIT v ruzných odvetvích. 2. Merení vnitroodvetvového obchodu V odborné literature bylo vytvoreno nekolik alternativních odhadujících úroven IIT. Nejpoužívanejším z nich je ukazatelu ukazatel Grubela a Lloyda (1975), kterí definovali IIT jako hodnotu vývozu odvetví i, Xi, které presne odpovídá hodnota dovozu Mi v tomtéž odvetví: 2 (Xi + Mi) - |Xi – Mi|, kde |Xi – Mi| je meziodvetvový obchod. Grubel-Lloyduv index GLIi vnitroodvetvového obchodu pro odvetví i je pak definován jako procentuální podíl IIT na celkovém mezinárodním obchodu v odvetví i: GLI i = (X i + M i ) - | X i - M i | x100. (X i + M i ) Pokud je hodnota ukazatel IIT pocítána s použitím údaju za pododvetví na dané úrovni agregace, Grubel-Lloyduv celkový index IIT je váženým prumerem hodnot GLIi s vahami urcenými podílem obchodu daného subodvetví na celkovém obchodu: n n i =1 i =1 GLI = ∑ GLI i ( X i + M i ) / ∑ ( X i + M i ) , což muže být zjednodušeno jako n GLI = n |Xi − Mi| ∑i =1 ( X i + M i )− ∑ i =1 n ∑=1 ( X i + M i ) x100 . i 3. Horizontální a vertikální vnitroodvetvový obchod Odborná literatura zabývající se IIT venuje znacnou pozornost horizontálnímu a vertikálnímu rozlišení výrobku. Horizontální rozlišení výrobku se objevuje, pokud dochází k IIT s výrobky podobné kvality, ale s rozdílnými charakteristikami nebo vlastnostmi. Teoretický základ pro tuto klasifikaci mezinárodního obchodu byl položen v cláncích Lancaster (1980), Krugman (1981), Helpman (1981, 1987) a Bergstrand (1990). V techto pracech jsou použity dva rozdílné prístupy k modelování horizontálního rozlišení výrobku: Lancasteriánský jako v Lancaster (1980) a Chamberliniánský jako v Krugman (1981). Lancasteriánský prístup specifickou oblíbenou konzumuje jednu predpokládá, že spotrebitel hledá svoji kombinaci charakteristik a vlastností zboží s tím, že uprednostnovanou 3 variantu daného zboží. Chamberliniánský prístup naproti tomu predpokládá, že se spotrebitel snaží konzumovat co nejvíce ruzných variant daného zboží. Pri vertikálním IIT dochází k soucasnému vývozu a dovozu podobných zboží s ruznou kvalitou. Teoretická základna pro tento typ IIT byla vytvorena v práci Falvey (1981), kde je ukázáno, že k vertikálnímu IIT muže dojít v situacích, kdy velký pocet podniku vyrábí ruzné varianty jednoho zboží s rozdílnou kvalitou, ale kde nejsou prítomny výnosy zvyšující se s rozsahem produkce. Modely zahrnující IIT docházejí k podobným výsledkum jako tradicní modely založené na vybavení výrobními faktory. Tyto modely vysvetlují, proc zeme relativne dobre vybavené kapitálem vyváží vysoce kvalitní zboží a zeme relativne dobre vybavené prací vyváží zboží s nízkou kvalitou. Shaked a Sutton (1984) ukázali, že k vertikálnímu IIT muže také dojít v tržních strukturách s malým poctem firem a s výnosy zvyšujícími se s rozsahem produkce. Aby mohl být ocenen relativní význam vertikálního a horizontálního IIT, musí být nalezeny odpovídající ukazatele kvalitativních rozdílu v obchodovaném zboží. Pri kvalitativní analýze mezinárodního obchodu se nejcasteji používají indexy jednotkové ceny. Tyto indexy merí prumernou cenu souboru zboží patrících do jedné príbuzné skupiny zboží. Používání jednotkových cen jako ukazatelu kvality je založeno na predpokladu, že v podmínkách plných informací bude dražší varianta zboží kvalitnejší než levnejší varianta. Funkce ceny jako indikátoru kvality pak do urcité míry pretrvává i v podmínkách nedokonalých informací. Krátkodobe je samozrejme možné, že spotrebitelé kupují dražší výrobek jen ze setrvacnosti, z neznalosti nebo že je pro ne nákladné prejít k novému levnejšímu dodavateli stejne kvalitního kvalitnejšího výrobku. Cena je proto jen nedokonalým nicméne je to stále nejdosažitelnejší zdroj hodnocení výrobku. Studie kvality tradicne vycházejí z pozice, že nebo indikátorem kvality, informací o spotrebitelském zboží v mezinárodním obchode proto prinejmenším na dezagregované úrovni relativní ceny odrážejí relativní kvalitu. 4 Abychom prakticky oddelili vertikální a horizontální IIT, spocítali jsme jednotkové ceny pro výrobky na nízké úrovni agregace (napr. na úrovni trí míst SITC). Horizontální IIT je potom podle Greenaway, Hine a Milner (1995) definován jako soucasný vývoz a dovoz výrobku, pro který je jednotková cena vývozu relativne blízko jednotkové cene dovozu. Ackoliv je míra této blízkosti zcela arbitrátní, literatura zabývající se horizontálním a vertikálním IIT, Greeneway, Hine a Milner (1994, 1995), Aturupane, Djankov a Hoekman (1999), Blanes and Martin (2000), navrhuje použití rozmezí (85 % -115 %). Pokud je pomer jednotkových cen vývozu a dovozu vne tohoto rozmezí, je IIT oznacen jako vertikální. Vzhledem k tomu, že vertikální IIT predstavuje specializaci na varianty rozdílných kvalit vyžadující rozdílné intenzity použití jednotlivých výrobních faktoru a technických znalostí a dovedností, je možné následujícím zpusobem definovat i vysoký a nízký vertikální IIT. Pokud je relativní index jednotkové ceny výrobku pod hranicí 85 % (nad hranicí 115 %), mužeme ho oznacit jako nízko (vysoko) kvalitní ceský vývoz. GLI pro horizontální a vertikální IIT pocítáme stejne jako ve vzorci pro celkový IIT s tím, že použijeme hodnotu dovozu a vývozu (vertikálnímu) IIT v citateli a ve odpovídající horizontálnímu jmenovateli použijeme celkový objem obchodu. 4. Trh práce a vnitroodvetvový obchod A priori mužeme ocekávat, že podíl IIT na celkovém obchodu bude vzhledem k jejich specifickým charakteristikám rozdílný pro ruzná odvetví. V této analýze se zameríme na charakteristiku jednotlivých odvetví z hlediska trhu práce. Jmenovite se budeme zabývat celkovou zamestnaností v daném odvetví, odvetvovou mírou nezamestnanosti a mzdovou úrovní. S použitím prurezové regrese odhadneme vliv techto faktoru na IIT. Faktory urcující rozsah IIT jsou casto odhadovány lineární nebo logaritmicko lineární funkcí za použití metody nejmenších ctvercu. Grubel-Lloyduv index IIT ale nabývá hodnoty od nuly do jedné, takže výsledkem odhadu lineární nebo logaritmicko lineární funkce by mohly být hodnoty IIT vne teoreticky 5 prípustného intervalu od nuly do jedné. Proto, abychom se vyhnuli tomuto problému, používáme metodu nelineárních nejmenších ctvercu, kterou odhadujeme logistickou funkci, jejíž hodnoty jsou vždy mezi nulou a jednou. Naše regresní rovnice má proto tvar: GLI = 1+ exp(1− β' X ) + ε, kde β je vektor regresních koeficientu, X je vektor vysvetlujících promenných a ε je náhodná velicina s Gaussovým normálním rozdelením se strední hodnotou 0 a rozptylem heteroskedasticite σ 2 . Proto, abychom se vyhnuli možné v náhodné velicine ε , odhadujeme regresi s použitím standardních chyb konzistentních vzhledem k heteroskedasticite. 5. Empirické výsledky Naše empirické výsledky vycházejí z údaju o ceských dovozech a vývozech publikovaných ceským Generálním reditelstvím cel. Charakteristiky trhu práce a tržní produkce v jednotlivých odvetvích pocházejí z materiálu Ceského statistického úradu. Prvním analyzovaným problémem byla závislost ukazatele IIT na úrovni agregace údaju o zahranicním obchodu. Abychom zodpovedeli tuto otázku, spocítali jsme Grubel-Lloyduv index (GLI) pro ceský zahranicní obchod za rok 2000. Naše data zahrnují veškeré ceské dovozy a vývozy s výjimkou deváté trídy SITC (Komodity a predmety obchodu jinde nezatrídené). Tabulka 1: Ceský vnitroodvetvový obchod podle úrovní agregace SITC GLI Celkem Horizontální 1 91.21 27.32 2 75.21 21.74 3 65.20 19.96 4 57.79 19.24 Vertikální 62.64 49.95 43.45 38.55 V rádce Celkem v tabulce 1 je uveden Grubel-Lloyduv index IIT podle jednotlivých úrovní agregace od jednoho až do ctyr míst klasifikace SITC. Z této rádky je zrejmé, že podíl IIT na celkovém obratu zahranicního obchodu 6 klesá s rostoucí dezagregací údaju, ale tento pokles má snižující se míru. Z tohoto je zrejmé, že námitka vuci teoretickému konceptu IIT, že IIT je jen umele vytvoren statistickou agregací, je do urcité míry pravdivá na nejvyšší úrovni agregace, ale neplatí už na nízkých úrovních agregace. Hypotéza, že IIT existuje nezávisle na statistické agregaci, je dále potvrzena pohledem na strukturu IIT vzhledem k horizontální a vertikální IIT uvedené v Tabulce 1 v rádcích Horizontální a Vertikální. Pocínaje s dezagregací na dvojmístné úrovni SITC, je podíl horizontálního IIT na celkovém IIT znacne stabilní poblíž úrovne 20%. Zmeny v celkovém IIT jsou zpusobeny prevážné postupným poklesem vertikálního IIT. Rozlišení na horizontální a vertikální IIT je založeno na jednotkových cenách zjištených na ctyrmístné úrovni SITC. Ceský IIT na dvoumístné úrovni SITC muže být porovnán s údaji, které pro 5 zemí EU získali Fidrmuc, Grozea-Helmenstein a porovnání s jejich výsledky je ceský IIT ve Worgoetter (1999). V výši 75% za rok 2000 témer stejný jako v Rakousku v roce 1989 (74%). Obdobne je ceský IIT za rok 2000 vyšší než v roce 1989 v Itálii (63%), Nemecku (69%) a Švédsku (71%) a nižší než v otevrené Nizozemí (79%), které je velice zrejmým príkladem malé ekonomiky výrazne zapojené do mezinárodního obchodu. Pokud srovnáme údaje za tyto zeme v roce 1996 s ceskými údaji za rok 2000, je ceský IIT stále vyšší než v Itálii (65%), Švédsku (70%) a Nemecku (74%). Je však nižší než v Rakousku (80%) a v Nizozemí (83%). Další vhodné porovnání je mezi ceským IIT a IIT v jiných evropských prechodových ekonomikách. Takové srovnání poskytují Aturupane, Djankov a Hoekman (1999) pro IIT v obchodu osmi evropských prechodových zemí s EU v letech 1990-1995. Jejich práce se zabývá pouze obchodem mezi temito zememi a EU na rozdíl od obchod. S ohledem na našeho zamerení na veškerý ceský zahranicní relativne vysokou úroven ceského IIT zmínenou v predchozím odstavci, bude jejich záver, že Ceská republika mela soustavne nejvyšší IIT ze všech uvažovaných prechodových zemí, zrejme platit i pro IIT v celkovém obchode. 7 Detailnejší prehled ceského IIT je uveden v tabulkách 2 a 3, které vycházejí ze stejných prvotních údaju jako tabulka 1. Tabulka 2: Ceský zahranicní obchod a vnitroodvetvový obchod podle prvního místa SITC SITC1 Odvetví 0 Potraviny a živá zvírata 1 Nápoje a tabák 2 Surové minerály mimo paliv 3 Paliva 4 Živocišné a rostlinné tuky 5 Chemikálie 6 Prumyslové tržní výrobky 7 Stroje a prepravní zarízení 8 Ruzné prumyslové výrobky Celkem Obrat Obchodní obchodu bilance [mil.Kc] [mil.Kc] 83251 -17246 15803 994 78880 87 154215 -85726 3894 -1386 218703 -59746 543123 27082 999391 -3591 268939 12152 2366201 -127380 GLI GLI celkem vertikální [%] [%] 79.28 11.10 93.71 2.80 99.89 33.76 44.41 15.34 64.41 40.31 72.68 18.97 95.01 25.81 99.64 35.01 95.48 19.87 N.A. N.A. Tabulka 2 ukazuje, že ceský obchodní deficit je soustreden prevážne ve skupine výrobku - paliva, chemikálie, potraviny a zvírata - s nízkým IIT a s nižším podílem vertikálního IIT. Zjištená nízká úroven ceského IIT v ne- strojírenských odvetvích ve srovnání se strojírenstvím je v souladu se studiemi IIT v rozvinutých zemích - Bano (1991), Blanes and Martin (2000). Obdobne byl nižší podíl vertikálního IIT v ne-strojírenských odvetvích zjišten ve Velké Británii v Greenaway, Hine a Milner (1995). 8 Tabulka 3: Ceský zahranicní obchod a vnitroodvetvový obchod podle dvou míst SITC SITC2 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 11 12 21 22 23 24 25 26 27 28 29 32 33 34 35 41 42 43 51 52 53 54 55 56 57 58 59 61 62 63 64 65 66 67 68 69 Odvetví Živá zvírata Maso a masné výrobky Mlécné výrobky a vejce Ryby, korýši a mekkýši Obiloviny a obilné výrobky Zelenina a ovoce Cukr, výrobky z cukru a med Káva, caj, kakao, korení Krmiva pro zvírata Ruzné jedlé výrobky a prípravky Nápoje Tabák a tabákové výrobky Usne, kuže a kožešiny, surové Olejnatá semena a olejnaté plody Surový kaucuk Korek a drevo Vláknina a sberový papír Textilní vlákna a jejich odpad Surová hnojiva a surové nerosty Rudy kovu a kovový odpad Živocišné a rostlinné suroviny Uhlí, koks a brikety Ropa a ropné výrobky Plyn zemní a prumyslový Elektrický proud Živocišné oleje a tuky Rostlinné tuky a oleje Tuky a oleje zušlechtené, vosky Organické chemikálie Anorganické chemikálie Barviva, trísloviny a pigmenty Léciva a farmaceutické výrobky Vonné látky a leštící prípravky Hnojiva umelá Plasty v prvotní forme Plasty v neprvotních formách Chemické prostredky a výrobky Kuže a kožené výrobky Výrobky z pryže Drevené výrobky (mimo nábytek) Papír, lepenka a výrobky z nich Textilní príze, tkaniny a výrobky Výrobky z nekovových nerostu Železo a ocel Neželezné kovy Kovové výrobky Obrat Obchodní GLI GLI obchodu bilance celkem vertikální [mil.Kc] [mil.Kc] [%] [%] 1655 698 57.81 57.81 4363 -1247 71.43 34.40 9723 3948 59.39 42.78 3577 -1581 55.80 51.93 12602 3715 70.52 67.57 18722 -11023 41.12 33.72 4637 -228 95.09 90.47 10884 -4052 62.77 57.34 8081 -4518 44.09 44.09 9008 -2959 67.15 55.48 8590 1672 80.54 62.97 7213 -677 90.61 90.61 1706 741 56.56 50.67 4793 2925 38.97 19.21 5889 -2351 60.07 60.07 17326 8824 49.07 21.91 10108 3210 68.25 19.12 12780 -6740 47.26 43.07 5792 -356 93.86 76.23 15551 -3615 76.75 12.98 4936 -2550 48.34 34.20 16681 10846 34.98 15.54 87796 -61401 30.06 8.94 40801 -40349 1.11 0.78 8937 5177 42.07 42.07 314 -237 24.36 24.36 2611 -1077 58.75 1.36 970 -72 92.59 16.06 31700 7901 75.08 60.75 15358 -4015 73.86 71.18 18530 -6009 67.57 67.50 37008 -21317 42.40 42.40 22604 -3330 85.27 83.93 4736 -294 93.80 93.80 34994 -10238 70.74 22.85 34258 -11782 65.61 52.07 19515 -10662 45.36 37.29 7289 -4668 35.95 29.68 40160 7221 82.02 64.83 19836 5687 71.33 56.35 46385 -7327 84.20 41.55 93588 559 99.40 83.34 69606 28387 59.22 46.50 100256 -5417 94.60 60.92 44607 -20280 54.54 19.26 121395 22922 81.12 61.24 9 71 Zarízení k výrobe energie 72 Specializovaná strojní zarízení 73 Kovozpracující stroje 74 Všeobecné prumyslové stroje 75 Kancelárské stroje a pocítace 76 Telekomunikacní zarízení 77 Elektrická zarízení a prístroje 78 Silnicní vozidla 79 Ostatní dopravní prostredky 81 Prefabrikované budovy 82 Nábytek a jeho díly 83 Kabelky a podobné výrobky 84 Odevní výrobky a doplnky 85 Obuv 87 Odborné a vedecké prístroje 88 Hodiny a jiné presné prístroje 89 Ruzné výrobky Celkem 70208 81543 32926 128583 63930 70573 258973 268244 24411 20738 43017 3162 40965 13173 31331 11404 105150 2366201 -4117 -4441 618 -8421 -24601 -27736 -15092 82338 -2139 7010 17173 -276 8049 -16 -11282 -3246 -5261 -127380 94.14 94.55 98.12 93.45 61.52 60.70 94.17 69.30 91.24 66.20 60.08 91.28 80.35 99.88 63.99 71.54 95.00 N.A. Abychom byli schopni analyzovat vazby trhu práce a IIT, museli 70.61 60.82 67.61 59.65 48.82 49.34 43.67 35.68 89.22 34.36 54.04 91.28 79.28 51.79 61.73 51.47 64.49 N.A. jsme reorganizovat údaje o ceském obchodu podle klasifikace OKEC, podle které jsou zjišt ovány údaje o trhu práce podle odvetví. Trídy OKEC použité v naší prurezové analýze jsou uvedeny v tabulce 4, která soucasne poskytuje prehled o zamestnanosti a mzdách v jednotlivých odvetvích. Našich 27 tríd OKEC se podílí 36.5 procenty na celkové zamestnanosti a podíl pracovní síly bez úplného stredního vzdelaní tam predstavuje 65 procent, zatímco ve zbylých sektorech hospodárství, prevážne tržních a netržních službách, predstavuje 44 procent. Tabulka 4: Ceský vnitroodvetvový obchod, zamestnanost a mzdy podle klasifikace OKEC GLI Rok 2000 Odvetví (%) Zemedelství a myslivost 66.37 Lesnictví a težba dreva 65.70 Rybolov 32.36 Dobývání energetických surovin 24.84 Dobývání ostatních surovin 40.97 Prumysl potravinárský a tabákový 87.57 Textilní prumysl 95.62 Odevní prum., zpracování kožešin 78.01 Zprac. usní, výroba brašen, obuvi 78.52 1997 177076 36675 1702 68725 9119 142939 74261 42067 27451 10 Zamestnanci 1998 1999 Pocet zamestnancu 160181 145810 33795 31229 1733 1597 63161 55471 8777 7378 137719 133140 69225 65356 43451 41943 23170 21054 2000 132426 29038 1557 49996 7174 120041 61117 39833 18836 Mzdy 2000 (Kc) 9763 10475 10686 16172 14498 12301 9772 7926 8572 Prum. drevarský, krome nábytku Výr. vlákniny, papíru a lepenky Vydavatelství, tisk a reprodukce Koksování, zpracování ropy Výr. chemických výrobku Výr. pryžových a plast. výrobku Výr. ostatních miner. výrobku Výr. a hutnictví kovu Výr. kovových konstrukcí apod. Výr. stroju a zarízení Výr. kanc. stroju a pocítacu Výr. elektrických stroju a prístroju Výr. komunikacních zarízení Výr. ruzných presných prístroju Výroba dvoustopých vozidel Výr. ostatních dopravních zarízení Výr. nábyt. a ostatní zprac. prum. Výr. a rozvod el., plynu, páry 61.72 91.90 98.04 53.75 71.98 88.13 59.22 86.47 78.33 94.58 61.61 92.88 75.52 61.31 73.48 89.89 70.14 42.07 33185 21503 23033 4714 46458 43911 76137 95605 105209 161058 1411 67615 19658 21597 59125 33745 57450 58694 35471 21528 22750 4165 44560 45934 75456 88984 112180 155983 1443 68979 23148 21484 64966 26396 55595 55240 35326 19158 21983 3878 42410 42181 72997 83575 108753 139052 1490 67693 23023 20220 66603 23716 55071 52454 32892 17452 22920 3672 39454 45455 72585 76330 102664 129776 1479 71384 27624 20989 69553 20842 53513 48912 10693 13610 15779 18557 15457 13170 13594 14316 12571 13244 12397 12911 11505 12570 16172 13357 10436 17357 Srovnání mezd v ruzných odvetvích jasne ukazuje existující meziodvetvové mzdové rozdíly. Nejvyšší prumerná mzda 19 tisíc Kc v prumyslu koksování a zpracování ropy je více než dvojnásobkem prumerné mzdy 8 tisíc Kc v odevním prumyslu. Casová rada poctu zamestnancu jednoznacne ukazuje klesající zamestnanost v témer všech uvažovaných odvetvích. odvetvím, které se stabilne rozrustalo a netrpelo Jediným odvetvovou nezamestnaností, byla v letech 1995-2000 výroba automobilu. Pro názornejší srovnání vztahu IIT a sektorových ukazatelu jsme našich 27 skupin OKEC sloucili podle velikosti indexu GLI do trí stejne pocetných skupin po devíti odvetvích. Z tabulky 5a je patrné, že odvetví s vysokým podílem IIT zamestnávají relativne velký pocet zamestnancu a zároven vykazují výrazne nižší mzdové náklady pripadající na jednotku produkce. Vysoký podíl práce v odvetvích s vysokým vnitroodvetvovým obchodem doprovázený relativne nízkým podílem nákladu na pracovní sílu na tržní produkci v techto odvetvích je zcela ve shode s predstavou ceské ekonomiky jako bohaté na levnou pracovní sílu s nedostatkem kapitálu. Tabulka 5a: Úroven IIT, zamestnanost, tržní produkce, mzdové náklady a obchodní bilance 11 Úroven IIT Zamestnanost Tržní produkce Mzdové náklady/ tržní produkce1) Obchodní bilance [mil. Kc] [-] [mil. Kc] Nízká 344860 479440 0.18 -46601 Strední 721151 677505 0.16 2645 Vysoká 708073 884737 0.14 -35374 1) Mzdové náklady nezahrnují pojistné odvody zamestnavatelu. To nepredstavuje problém nebot ukazatel používáme pouze k relativnímu srovnání. Údaje o tržní produkci predstavují stav za rok 1997 zatímco mzdy odpovídají roku 2000. S ohledem na malou dynamiku zmen a pouze prurezové relativní srovnávání údaju, nepovažujeme casový odstup za výrazný nedostatek. Tabulka 5b ukazuje, že odvetví s velkým podílem IIT zamestnávají vysoké procento (61 %) méne vzdelané pracovní síly. Nízká vzdelanost v sektorech s vysokým rozsahem IIT je ješte zretelnejší v porovnání se vzdelanostní strukturou pracovní síly v celém národním hospodárství, kde podíl s nižším vzdeláním predstavuje pouze 44 procent. Prihlédneme-li k tomu, že odvetví s nízkým IIT jsou zároven výrazne cistým importérem, lze usuzovat, že dovozy predstavují zboží technologicky nárocné, vyžadující vysokou úroven kapitálu a vzdelanosti pracovní síly. Nedostatek kapitálu v Ceské republice lze považovat za duvod vysokých cistých dovozu v techto sektorech. Tuto skutecnost podporuje I vysoký podíl mzdových nákladu na cene tržní produkce. Vysoká cena práce zrejme plyne z vysoké úrovne mezd. Ta však odpovídá vyšší úrovni vzdelání v techto odvetvích. Nízká produktivita naopak plyne z nedostatku produktivního kapitálu. Struktura zahranicního obchodu se také odvíjí od vzdelanosti pracovní síly a vzdelanostní struktury v dané zemi. Katz a Murphy (1992) pro vyjádrení dopadu zahranicního obchodu na mzdovou strukturu v USA pracují s takzvaným ekvivalentem nabídky práce obsažené v dovozech. Obdobným zpusobem jsme vyjádrili dodatecnou poptávku po práci v Ceské republice jako dodatecná poptávka k realizaci trrní bilance. Implicitní poptávka po pracovní síle vzdelanostní skupiny s obsažená v dovozech zboží odvetví i je dána dle predpisu Lsi = eis Ei X i − Mi , kde Yi predstavuje domácí tržní produkci, Xi - Mi Yi 12 cistý export zboží, Ei domácí zamestnanost a eis reprezentuje podíl dané vzdelanostní skupiny na odvetvové zamestnanosti. Celková implicitní poptávka po pracovní síle vzdelanostní skupiny s je dána agregací Ls = ∑ L . Je treba s i i poznamenat, že toto vyjádrení nezohlednuje multiplikativní efekty vyššího rádu. Tabulka 5b: Úroven IIT, vzdelání pracovní síly a implicitní poptávka po pracovní síle Podíl prac. síly s nižším vzdeláním1) Podíl prac. síly s vyšším vzdeláním Implicitní poptávka po pracovní síle [%] [%] [pocet osob] Nízká 56 44 -61404 Strední 66 34 1001 Vysoká 61 39 -24092 Úroven IIT 1) Nízké vzdelání vyjadruje vzdelání nižší než úplné strední. Údaje jsou napocítány z údaju Výberového šetrení pracovních sil (2q.1998) laskave poskytnutých CSÚ. Zajímavé odlišnosti podle IIT zjišt ujeme v delení podle znaménka obchodní bilance. V odvetvích s pasivní obchodní bilancí pri vysokém IIT je relativne nízký podíl mzdových nákladu na tržní produkci pricemž pracovní síla je relativne vysoce vzdelaná. U odvetví s aktivní obchodní bilancí nehraje podíl mzdových nákladu na tržní produkci roli, ale je zde výrazne neprímý vztah mezi IIT a úrovní vzdelanosti. Tato císla naznacují existenci výrazné složky vertikálního IIT pricemž vývozy z Ceské republiky predstavují zboží s nízkou kvalitou a tedy I cenou. Tabulka 5c: Sektorové charakteristiky podle rozsahu IIT a obchodní bilance Obchodní bilance Pasivní Aktivní Rozsah IIT Nízký Strední Vysoký Podíl mzd. nákladu [%] 18 15 12 Podíl vyššího1) vzdelání [%] 45 38 41 Podíl mzd. nákladu [%] 18 17 18 Podíl vyššího vzdelání [%] 41 30 33 1) Vyšší vzdelání vyjadruje vzdelání úplné strední a vyšší. Údaje jsou napocítány z Výberového šetrení pracovních sil (2q.1998) laskave poskytnutého CSÚ. 13 Údaje uvedené v tabulce 4 byly (spolecne s dalšími tam neuvedenými údaji) použity jako nezávislé promenné v regresní analýze vztahu mezi trhem práce a IIT. Vysvetlující promenné v regresi prezentované v tabulce 6 jsou definovány následujícím zpusobem: Odvetvová zamestnanost Lt v roce t je dána v tisících delníku. Odvetvová míra nezamestnanosti Ut v roce t je vypocítána jako Ut =(Lt –Lt-1)/Lt-1 Prumerná mesícní mzda je hrubá mzda (pred zdanením) v tisících Kc. Podíl horizontálního IIT na celkovém IIT je horizontální IIT ku GLI pro celkový vypocítán jako podíl GLI pro IIT. Odvetví primárního sektoru jsou definovány jako pet prvních odvetví v tabulce 4. Rocní pomocné promenné jsou definovány obvyklým zpusobem. Závislou promennou je GLI a regrese používá pozorování pro 27 odvetví v letech 1998-2000, což vytvárí celkem 81 pozorování. Tabulka 6: Odhad logistické regrese pro GLI Nezávislá promenná Konstanta Odvetvová zamestnanost Odvetvová míra nezamestnanosti Prumerná mzda Podíl horizontálního IIT na celkovém IIT Pomocná promenná pro primární odvetví Pomocná promenná pro rok 1999 Pomocná promenná pro rok 2000 Regresní koeficient 1.4047 0.0067 -2.7293 -0.0677 0.8885 -1.6702 0.0179 0.1163 Standardní chyba 0.3815 0.0018 1.0358 0.0290 0.4304 0.1455 0.1701 0.1769 P-hodnota 0.000 0.000 0.008 0.020 0.039 0.000 0.916 0.511 Výsledky logistické regrese presentované v tabulce 6 ukazují, že charakteristiky trhu práce jsou statisticky významnými prediktory pro IIT po zapocítání vlivu struktury IIT, rozdílného charakteru odvetví a casového vývoje. IIT vzrustá s rustem velikosti odvetví reprezentovaným odvetvovou zamestnaností. Rust nezamestnanosti (vyšší výstup pracovních sil z odvetví než vstup pracovních sil do odvetví) je spojený s rustem IIT. Obdobne vyšší mzdy vedou k nižšímu IIT. Se zretelem k pomocným promenným získáváme 14 následující výsledky. Velikost IIT závisí na strukture IIT. Se zvýšením podílu horizontálního IIT dochází k rustu celkového IIT. Ve srovnání s prumyslovými odvetvími, je IIT v težebních, zemedelských a lesnických odvetvích nižší. Tento výsledek je v souladu s naší diskusí ukazatelu GLI presentovaných v tabulce 2. Regresní koeficienty casových promenných nejsou významne odlišné od nuly, což podporuje domnenku, že statisticky ceský IIT byl v období 1998-2000 casove stálý. 6. Závery V tomto clánku jsme prozkoumali charakter ceského IIT a jeho propojení s trhem práce. V analýze IIT jsme použili jeho rozložení na vertikální a horizontální složky. Zjistili jsme, že ceský GLI ve výši 75% je na dvoumístné úrovni SITC stále ponekud nižší, než jeho hodnoty pro srovnatelné zeme EU, ale že tento rozdíl není príliš vysoký. Toto zjištení naznacuje pomerne vysokou integraci ceské ekonomiky do evropské a svetové ekonomiky. Tento výsledek je podporen srovnáním IIT v obchode mezi EU a osmi evropskými prechodovými zememi prezentovaným v práci Aturupane, Djankov a Hoekman (1999), které ukazuje, že Ceská republika má z techto zemí nejvyšší IIT. Také struktura ceského IIT s ohledem na jeho horizontální a vertikální složku je srovnatelná se strukturou IIT v zemích EU. Indikátory založené na odvetvové tržní produkci, mzdových nákladech a vzdelanosti pracovní síly naznacují prítomnost vertikální složky IIT. Ceská republika, v souladu s predpovedí standartních ekonomických modelu, eportuje produkci nižší kvality s velkým podílem práce. Výsledky prurezové analýzy podmínenosti IIT trhem práce ukazují, že charakteristiky trhu práce jsou statisticky významnými prediktory IIT poté, co byly v úvahu vzaty rozdíly ve strukture IIT, v charakteru odvetví a casové zmeny. IIT vzrustá s rustem odvetví reprezentovaným rustem odvetvové zamestnanosti. Rust odvetvové nezamestnanosti (vetší výstup práce ven z odvetví než vstup práce do odvetví) je spojen s rustem IIT. Obdobne vyšší 15 mzdy vedou k nižšímu IIT. Zjistili jsme také, že velikost IIT závisí na strukture IIT v následujícím smyslu: s rustem podílu dochází k rustu celkového IIT. 16 horizontálního IIT Literatura: Aturupane, Ch, Djankov, S., Hoekman, B. Horizontal and vertical intraindustry trade between Eastern Europe and the European Union. Weltwirtschaftliches Archiv, 135(1):62--81, 1999. Bano, S.S. Intra-Industry International Trade: The Canadian Experience. Avebury, Aldershot, England, 1991. Bergstrand, J.H. The Hecksher-Ohlin-Samuelson model, the Linder hypothesis and the determinants of bilateral intra-industry trade. Economic Journal, 100(403):1216--1229, December 1990. Blanes, J.V., Martin, C. The nature and causes of intra-industry trade: Back to the comparative advantage explanation? The case of Spain. Weltwirtschaftliches Archiv, 136(3):423--441, 200. Brulhart, M. Dynamics of intraindustry trade and labor-market adjustment. Review of International Economics, 8:420--435, 2000. Falvey, R.E. Commercial policy and intra-industry trade. International Economics, 11(4):495--511, November 1981. Journal of Fidrmuc, J., Grozea-Helmenstein, D., Worgotter, A. East-West intra-industry trade dynamics. Weltwirtschaftliches Archiv, 135(2):332--346, 1999. Greenaway, D., Hine, R., Milner, Ch. Country-specific factors and the patter of horizontal and vertical intra-industry trade in the UK. Weltwirtschaftliches Archiv, 130(1):77--100, 1994. Greenaway, D., Hine, R., Milner, Ch. Vertical and horizontal intra-industry trade: A cross industry analysis for the United Kingdom. Economic Journal, 105:1505--1518, November 1995. Grubel, H.G., Lloyd, P.J. Intra-Industry Trade. John Wiley, London, 1975. Helpman, E. Imperfect competition and international trade: Evidence from fourteen industrial countries. Journal of the Japanese and International Economy, 1(1):62--81, March 1987. Helpman, E. International trade in the presence of product differentiation, economies of scale and monopolistic competition: A Chamberlin-HecksherOhlin approach. Journal of International Economics, 11(3):305--340, August 1981. Katz, L. F. Murphy, K. M. Changes in Relative Wages, 1963-1987: Supply and Demand Factors, The Quarterly Journal of Economics, 107:1 (February, 1992): 35-78. 17 Krugman, P.R. Intraindustry specialization and the gains from trade. Journal of Political Economy, 89(5):959--973, 1981. Lancaster, K. Intra-industry trade under perfect monopolistic competition. Journal of International Economics, 10(2):151--175, May 1980. Lovely, M. E., Nelson, D.R.Intra-industry trade as an indicator of labor market adjustment. Mimeo, 2000. Lovely, M. E., Nelson, D.R. On the economic relationship between marginal intra-industry trade and labor market adjustment in a division of labor model. Mimeo, 1999. Shaked, A., Sutton, J. Natural oligopolies and international trade. In H.~Kierzkowski, editor, Monopolistic Competition and International Trade. Oxford University Press, Oxford, 1984. 18
Podobné dokumenty
Doporučení České revmatologické společnosti pro léčbu
rozvoje je jednak zavedení nových syntetických i biologických léků RA. Dále pak zlepšené a pravidelné hodnocení aktivity RA pomocí kompozitních skórovacích ukazatelů (např. DAS 28). Významným fakto...
Temposonics® - MTS Sensors
Polohové senzory Temposonics firmy MTS nachází nekonecné
o
o
ˇ v prumyslovych
ˇ
´ odvetvích
ˇ
uplatnení
vyrábejících
od balicích stroju
Univerzální USB modul pro sběr dat a řízení fyzikálního experimentu
Současná generace PC již upouštı́ od zaběhlých počı́tačových I/O portů (RS-232, Centronix, aj.), použı́vaných často pro sběr dat a on-line řı́zenı́ fyzikálnı́ch experimentů. Jejich...