CHOBOTNATCI LICHOKOPYTNÍCI
Transkript
CHOBOTNATCI LICHOKOPYTNÍCI
CHOBOTNATCI Největší suchozemští savci. Sloni – mají dlouhý, svalnatý a pruţný chobot (vznikl prodlouţením nosu a spojením s horním pyskem) → slouţí k čichání, k hmatání, uchopování předmětů. Přeměnou dvou řezáků vznikly kly. Mají sloupovité nohy. Ţijí ve stádech, ţiví se rostlinou potravou. Samice rodí jedno mládě a březí je 22 měsíců. Slon africký – ţije v Africe, má větší uši a je vyšší, kly má jen samec, na chobotu má dva hmatové prstíky Slon indický – ţije v jiţní Asii, má menší uši a je niţší, vyuţívá se pro práci v pralese a na plantáţích, na chobotu má jen jeden hmatový prstík LICHOKOPYTNÍCI Jsou to velcí býloţravci. Prsty na nohou mají zakončeny kopytem, počet prstů je lichý (1 nebo3). Váhu těla nese prostřední prst. Jsou to dobří a rychlí běţci. Kůň domácí – vznikl zdomácněním – domestikací divoce ţijících koní, lidé je vyuţívají jiţ mnoho let – pracovní síla, doprava, sport Osel – původem je z Afriky, pouţívá se na těţkou práci, vydrţí dlouhou zátěţ Osel a kůň se dají spolu pářit- potomci je mul a mezek a jsou neplodní. Zebry – ţijí v afrických savanách, mají černobílou pruhovanou kresbu, stádo vede samec Nosorožci – ţijí v Africe, na nose mají jeden nebo dva rohy, tělo kryje silná kůţe, v přírodě jsou ohroţení Tapíři – ţijí v Americe a Asii, jsou ohroţeni SUDOKOPYTNÍCI Hmotnost těla nese třetí a čtvrtý prst- ostatní prsty zakrněly. Prsty jsou zakončeny rohovitými kopýtky. Jsou to většinou býloţravci. a)nepřežvýkavci Mají jednoduchý ţaludek a potravu nepřeţvykují. Mají úplný chrup s mohutnými špičáky. Prase divoké- všeţravec, výborný čich, předchůdce prasete domácího. Hroch obojživelný- ţije v Africe, většinou ve vodě. Vylézá v noci a poţírá rostliny. Na prstech má plovácí blány a ušní boltce a nosní otvory jsou zavíratelné. b) Mozolnatci Našlapují na poslední tři články prstů, kryté mozolem Velbloud-jsou mimochodníci, ţije v suchých oblastech Afriky a Asie-jednohrbýdromedár, dvouhrbý Lama – ţijí v horách Jiţní Ameriky, chovají se i jako domácí zvířata- pro maso a srst. b) přežvýkavci Jsou to býloţravci. Jejich ţaludek se skládá ze čtyř částí: báchor-zde se potrava hromadí a natravuje→ čepec-odtud je po malých částech vrácena do ústní dutiny, kde je znovu rozţvýkána →kniha→slez. Běţně se chovají tur domácí, ovce domácí, koza domácí (samci někdy i samice mají rohy →j sou duté a celý ţivot)-chovají se pro maso, mléko, kůţi a srst. V lesích jsou srnec obecný, jelen lesní (samci mají parohy→jsou kostěné a shazují je koncem zimy)) Uměle vysazení jsou daněk, muflon, V Africe a Asii jsou antilopy a žirafy, gazely, buvoly V tundře sobi, losi, zubři PRIMÁTI Vyvinuli se z hmyzoţravců. Přizpůsobili se ţivotu na stromech, ţijí v tropech a subtropech kromě Austrálie. Jejich končetiny jsou velmi pohyblivé → mají palec proti ostatním prstům, drápy se přeměnily v ploché nehty. Mají dobrý zrak a dobře vyvinutý mozek. Často ţijí v dobře organizovaných tlupách. Samice rodí většinou jedno mládě. a) poloopice Ţijí nočním způsobem ţivota, podobají se hmyzoţravcům → protaţený čenich, velké oči, malý mozek a místo nehtů často drápy. Mají dobře vyvinutý čich a ţiví se většinou hmyzem. Ţijí v Africe, jiţní Asii a na Madagaskaru. Lemuři – Lemur kata ţije na Madagaskaru, je denní, ţiví se rostlinami, má dlouhý pruhovaný ocas (pomáhá při pohybu na větvích i při dorozumívání) Komby – jsou malé, Komba ušatá je aktivní v noci, ţije v malých tlupách. b) opice Jsou nejpočetnější skupinou. Jsou aktivní hlavně ve dne, mají větší zbrázděný mozek, oči směřující dopředu, jeden pár mléčných bradavek. Mají zkrácený čenich → špatný čich, mají srst bez podsady, mají nehty. Ţiví se hlavně rostlinou potravou. V obličeji mají mimické svaly → vyjádření pocitů a dorozumívání. Podle tvaru nosu se dělí na : 1. ploskonosé – mají širokou nosní přepáţku mezi nosními otvory, mnohé druhy mají chápavý ocas, ţijí v Jiţní Americe. Patří sem malpy, chápani a vřešťani. 2. úzkonosé – mají úzkou nosní přepáţku, ţijí v Africe a Asii Makakové – ţijí v Asii, Africe a jeden druh i na jihu Španělska, byli chováni jako pokusná zvířata Kočkodani – ţijí v Africe, mají dlouhý ocas a mnohé jsou pestře zbarveni Paviáni – ţijí v Africe, samci jsou větší neţ samice, mají protáhlý obličej Guerézy – obývají Afriku, mívají dlouhou zbarvenou srst c) lidoopi Jsou nejlépe vyvinuté, mají zakrnělý ocas a řídkou srst, přední končetiny jsou prodlouţené a zadní nohy silné s velkými chodidly → lepší rovnováha. Mají dobře vyvinutý mozek → snadno se učí novým činnostem. Šimpanzi – v Africe v korunách stromů, kde si stavějí hnízda, jsou všeţraví – plody, vejce, hmyz, drobní obratlovci. Gorily – v Africe, jsou největší, velmi ohroţené Orangutani – váţně ohroţený druh, ţije na Sumatře
Podobné dokumenty
MINULOST ZEMĚ
jakéhosi škraloupovitého krunýře. Prvotní tenká zemská kůra snadno
praskala a vznikaly v ní nehluboké zlomy, které setrvávaly jako plochy
nespojitosti zemské kůry a postupně rostly do hloubky. Člen...