Hodnotenie genetických zdrojov rastlín pre výživu a
Transkript
SLOVENSKÉ CENTRUM POĽNOHOSPODÁRSKEHO VÝSKUMU – VÝSKUMNÝ ÚSTAV RASTLINNEJ VÝROBY PIEŠŤANY SEKCIA GENETIKY A SEMENÁRSTVO ORV HODNOTENIE GENETICKÝCH ZDROJOV RASTLÍN PRE VÝŽIVU A POĽNOHOSPODÁRSTVO PIEŠŤANY, 2008 SLOVENSKÉ CENTRUM POĽNOHOSPODÁRSKEHO VÝSKUMU – VÝSKUMNÝ ÚSTAV RASTLINNEJ VÝROBY PIEŠŤANY SEKCIA GENETIKY, ŠĽACHTENIA A SEMENÁRSTVA ODBORU RASTLINNEJ VÝROBY Slovenskej akadémie pôdohospodárskych vied HODNOTENIE GENETICKÝCH ZDROJOV RASTLÍN PRE VÝŽIVU A POĽNOHOSPODÁRSTVO EVALUATION OF PLANT GENETIC RESOURCES FOR FOOD AND AGRICULTURE Zborník abstraktov z 5. vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou Proceedings of the 5th scientific conference with international participation 6. – 7. máj 2008 Názov: Hodnotenie genetických zdrojov rastlín pre výživu a poľnohospodárstvo. Editor: Pavol Hauptvogel Vedecký výbor: Ing. Daniela Benediková, PhD., SCPV−VÚRV Piešťany Doc. Ing. Marián Brestič, PhD., SPU Nitra Doc. Ing. Ján Brindza, CSc., SPU Nitra Doc. RNDr. Zdenka Gálová, SPU Nitra Ing. Ján Gažo, PhD., SPU Nitra Prof. Ing. Štefan Hraška, DrSC., UKF Nitra Doc. RNDr. Ján Kraic, PhD., SCPV−VÚRV Piešťany Doc. RNDr. Roman Kuna, PhD., UKF Nitra RNDr. Miroslav Švec, PhD., UK Bratislava Ing. Alžbeta Žofajová, PhD., SCPV−VÚRV Piešťany Autorský kolektív: Benediková Daniela Benková Michaela Bieliková Magdaléna Blažek Jan Bojnanská Katarína Bradová Jana Brestič Marián Brindza Ján Brutovská Eva Černý Ivan Česká Jana Čičová Iveta Čílová Daniela Domkářová Jaroslava Dotlačil Ladislav Dragúň Marián Drobná Jarmila Dušek Karel Dušková Elena Faberová Iva Ferencová Jana Ferus Peter Galliková Andrea Gazdík Zbyněk Gottwaldová Pavlína Gregová Edita Grygorieva Olga Haburajová Diana Hanková Andrea Hauptvogel Pavol Hauptvogel René Heldák Ján Henychová Alena Hlásná-Čepková Petra Hofbauer Jan Holubec Vojtěch Horáčková Vendulka Hunková Elena Huríková Tünde Janovská Dagmar Jurík Ivan Karlová Kateřina Kloutvor Josef Kohutová Zuzana Kolisnik Ludmila Kovár Marek Kováriková Beáta Kráľovičová Katarína Krofta Karel Křelinová Jana Kuna Roman Marková Helena Martincová Jana Matúšková Katarína Matuškovič Jan Meglič Vladimír Melounová Martina Mendel Ľubomír Múdry Pavol Müllerová Valéria Nedělník Jan Nesvadba Vladimír Ostrovský Radovan Paprštein František Patzak Josef Pelikán Jan Plšek Jan Poláková Martina Popiková-Mitická Katarína Psota Vratislav Repková Jana Rückschloss Ľubomír Rysová Jana Řezníček Vojtěch Satrapová Vladimíra Sedláčková Vladimíra Sedlák Jiří Sedlák Petr © SCPV − Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany ISBN 978-80-88872-74-0 Slámová Lucie Soldánová Martina Stavělíková Helena Stehlíková Beata Stehno Zdeněk Stoilová Tzvetelina Svitáčková Běla Šimko Jozef Škodáček Zbyněk Šmahel Petr Švec Miroslav Tóth Dezider Uher Jiří Užík Martin Vašek Jakub Vašíčková Šárka Vejl Pavel Veškrna Ondřej Vymyslický Tomáš Záhora Jaroslav Zirkelbachová Katarína Zoufalá Jana Žáková Mária Žofajová Alžbeta Obsah Benediková, D.; Benková, M.; Žáková, M.;Hauptvogel, P.: Realizácia Národného programu ochrany genetických zdrojov rastlín v 7. fáze ECPGR.................................................................................................................................................................................................................................... 7 BENKOVÁ, M.; Žáková, M.: Klíčivosť semenných vzoriek vybraných druhov plodín po 5 a 10 rokoch skladovania pri rôznej teplote .. 7 ČIČOVÁ, I.; ČERNÝ, I.: Hodnotenie genetických zdrojov láskavca a mrlíka čílskeho...................................................................................................... 8 Drobná, J.; Hauptvogel, P.: Druhová diverzita pôvodne pestovaných plodín vo fytogeografickej oblasti Poľana a Javorie................ 9 DUŠEK, K.; DUŠKOVÁ, E.; KARLOVÁ, K.: Variabilita morfologických znaků a obsahu aktivních látek u Betonica officinalis L. v České republice................................................................................................................................................................................................................................................ 9 Gazdík, Z.; Řezníček, V.: Využití metod HPLC-ED při vyhledávání zdrojů funkčních potravin rostlinného původu v rezervách genetické diversity............................................................................................................................................................................................................................. 10 HABURAJOVÁ, D.; BRINDZA, J.: Hodnotenie a výber genotypov z populácií tokajských odrôd viniča pre udržiavacie šľachtenie.............................................................................................................................................................................................................................................. 11 Hauptvogel, P.; Brestič, M.; Švec, M.; Olšovská, K.; Mendel, Ľ.: Charakteristika genetických zdrojov rastlín pšenice letnej z hľadiska morfologických a biologických znakov a fyziologických parametrov........................................................................................................ 11 HauptvogeL, R.; Kuna, R.: Fytogeografia Aegilops cylindrica Host s využitím GIS.................................................................................................... 12 Holubec, V.: Genetické zdroje Allium subg. Cepa a monitorování pažitky na lokalitách výskytu v ČR............................................................. 13 KARLOVÁ, K.; DUŠEK, K.; STAVĚLÍKOVÁ, H.: Virové choroby u kolekce genetických zdrojů česneku v České republice..................................... 14 Martinek, P.; Šliková, S.; Hanková, A.; Rückschloss, Ľ.: Hexaploidní genove zdroje pro specializované směry šlechtění pšenice................................................................................................................................................................................................................................................... 14 Meglič, V.: Genetic resources programe at the Agricultural Institute of Slovenia.................................................................................................... 15 Múdry, P.; DRAGÚŇ, M.: Mapovanie variability krajových populácií kukurice siatej izoenzýmovými markermi a jeho využitie v šľachtení............................................................................................................................................................................................................................................. 16 MüLLEROVÁ, V.; BRINDZA, J.: Chorologická analýza slivky domácej (Prunus domestica L.)...................................................................................... 17 NESVADBA, V.; KROFTA, K.: Variabilita obsahu pivovarsky a farmaceuticky významných látek u genofondu chmele.................................... 17 OSTROVSKÝ, R.; BRINDZA, J.: Využitie GIS a GPS pri ochrane genetických zdrojov čerešní (Cerasus spp.) formou in situ............................... 18 Paprštein, F.; Kloutvor, J.: On farm konzervace ovocných dřevin............................................................................................................................ 19 PELIKÁN, J.; VYMYSLICKÝ, T.; GOTTWALDOVÁ, P.; SOLDÁNOVÁ, M.; POLÁKOVÁ, M.; NEDĚLNÍK, J.: Metody hodnocení genetických zdrojů motýlokvetých pícnin v České republice..................................................................................................................................................................... 19 Popiková-Mitická, K.; Stehlíkova, B.: Porovnanie zhody intervalov deskriptorov vybraných kvantitatívnych znakov viniča....................................................................................................................................................................................................................................................... 20 SATRAPOVÁ, V.; SEDLÁK, P.; VEJL, P.; ŠKODÁČEK, Z.; DOMKÁŘOVÁ, J.; HORÁČKOVÁ, V.: Charakterizace vybraných diploidních genetických zdrojů rodu Solanum určených pro somatickou hybridizaci s dihaploidy bramboru .............................................................................................. 21 Sedláčková, V.; Brindza, J.; Stehlíková, B.; Tóth, D.; Kolisnik, L.; Grygorieva, O.: Hodnotenie a výber ekotypov z voľne rastúcich populácií bazy čiernej (Sambucus nigra L.) pre hospodárske využitie............................................................................................................................ 21 Sedlák, J.; Paprštein, F.: Uchovávání genetických zdrojů rodu Vaccinium ve formě aktivně roustoucí in vitro kultury.............................. 22 SLÁMOVÁ, L.; VEŠKRNA, O.; KOHUTOVÁ, Z.; VEJL, P.: Zdroje odolnosti vůči BUDU a CYDV u pšenice seté (Triticum aestivum L.)................... 23 SVITÁČKOVÁ, B.: Podíl záujmových zahradnických organizací při udržování genofondu okrasných rostlin................................................... 24 UHER, J.: Hodnocení genetických zdrojů světlice barvířské (Carthamus tinctorius L.) : korelace a divergence morfologických znaků...................................................................................................................................................................................................................................................... 24 VAŠEK, J.;l VEJL, P.; NESVADBA, V.; ČÍLOVÁ, D.; ZOUFALÁ, J.: Charakterizace genových zdrojů chmele pomocí DNA markerů......................... 25 VAŠÍČKOVÁ, Š.; VEJL, P.; ZOUFALÁ, J.; ČESKÁ, J.: Molekulární charakteristika vnitrodruhové variability vybraných botanických taxonů.................................................................................................................................................................................................................................................... 26 Vymyslický, T.; Janovská, D.; Hofbauer, J.; Šmahel, P.; Pelikán, J.: Minoritní plodiny pro zdravou lidskou výživu a specifické využití v potravinařství.................................................................................................................................................................................................................... 26 ZOUFALÁ, J.; VEJL,P.; MELOUNOVÁ, M.; BLAŽEK, J.; KŘELINOVÁ, J.: Genetické zdroje jabloní a jejich molekulární analýza............................... 27 ŽOFAJOVÁ, A.; UŽÍK, M.; GREGOVÁ, E.; ZIRKELBACHOVÁ, K.: Staré odrody pšenice letnej f. ozimnej a ich kvalita................................................ 28 Mendel, Ľ.; Čičová, I.; Drobná, J.; ZIRKELBACHOVÁ, K.; BIELIKOVÁ, M.: Využitie genetických zdrojov minoritných plodín v pekárskej technológií............................................................................................................................................................................................................................................ 28 5 Postery 6 BENEDIKOVÁ, D.: Využitie genetických zdrojov v šľachtení marhúľ.................................................................................................................................. 29 BOJNANSKÁ, K.: Odolnosť a gény rezistencie voči múčnatke trávovej vo vybraných genetických zdrojoch pšenice letnej...................... 29 ČERNÝ, I.; KOVÁR, M.; KOVÁRIKOVÁ, B.:Variabilita genetického materiálu a rastovo-produkčné charakteristiky čakanky obyčajnej (Cichorium intybus L.)........................................................................................................................................................................................................................ 30 ČÍČOVÁ, I.: Národná kolekcia liečivých a aromatických rastlín........................................................................................................................................... 31 DROBNÁ, J.; BIELIKOVÁ, M.: Obsah dusíkatých a minerálnych látok u divorastúcich populácií a odrôd druhov Medicago.......................... 31 DUŠEK, K.; DUŠKOVÁ, E.; KARLOVÁ, K.: Genetické zdroje zelenin a LAKR v České republice...................................................................................... 32 GOTTWALDOVÁ, P.; PELIKÁN, J.; VYMYSLICKÝ, T.: Výnosový potenciál odrůd štítovníku růžkatého (Lotus corniculatus).................................. 33 HANKOVÁ, A.; MATÚŠKOVÁ, K.; RÜCKSCHLOSS, Ľ.: Tvorba nových odrôd pšenice letnej f. ozimnej s pekárskou kvalitou............................. 33 HAUPTVOGEL, P.; DROBNÁ, J.; HAUPTVOGEL, R.; MEGLIČ, V.: Viacdruhové zberové expedície na Slovensku, Slovinsku a Bulharsku v r. 2007........................................................................................................................................................................................................................................................ 34 HELDÁK, J.; BRUTOVSKÁ, E.; GALLIKOVÁ, A.:Selekcia cenných genotypov ľuľka zemiakového s introdukovanými génmi rezistencie z divorastúcich druhov..................................................................................................................................................................................................................... 35 HLÁSNA ČEPKOVÁ,P.; JANOVSKÁ, D.; RYSOVÁ, J.: Hodnocení genetických zdrojů prosa setého v podmínkách České republiky................................................................................................................................................................................................................................................ 35 HUNKOVÁ, E.; REPKOVÁ, J.; FERENCOVÁ, J.: Zmena obsahu pigmentov počas vegetačného obdobia vo vybraných genotypoch európskeho sortimentu pšenice letnej, f. ozimná.................................................................................................................................................................. 36 HUNKOVÁ, E.; REPKOVÁ, J.; FERENCOVÁ, J.: Porovnanie obsahu pigmentov v priebehu vegetácie vo vybraných krajových a súčasných odrodách pšenice letnej f. ozimná...................................................................................................................................................................... 37 MARKOVÁ, H.; GOTWALDOVÁ, P.; PELIKÁN, J.: Studium základních vlastností genetických zdrojů svazenky (Phacelia spp.)....................... 38 MARTINCOVÁ, J.: Hodnotenie kolekcie genetických zdrojov tráv a ďatelinovín........................................................................................................... 38 MATUŠKOVIČ, J.; JURÍKOVÁ, T.; JURÍK, I.; ŠIMKO, J.: Obsah antokyánov a vitamínu C v kolekcii genofondu 27 klonov Lonicera kamtschatica L..................................................................................................................................................................................................................................... 39 MÚDRY, P.; KRÁĽOVIČOVÁ, K.: Vplyv iónov kadmia (Cd2+) na polymorfizmus CAT, DIA, ß-GLU a GOT v kukurici siatej (Zea mays L.).......... 40 NESVADBA, V.; KROFTA, K.; PATZAK, J.: Hodnocení planých chmelů (Humulus lupulus L.) na území České republiky....................................... 40 NESVADBA, V.; PATZAK, J.; KROFTA, K.:Výskyt planých chmelů (Humulus lupulus L.) na území severního Kavkazu....................................... 41 PATZAK, J.; HENYCHOVÁ, A.; PAPRŠTEIN, F.: Hodnocení genofondu starých a lokálních odrůd jabloní (malus x domestica) molekulárně genetickou SSR analýzou...................................................................................................................................................................................... 42 PATZAK, J.; HENYCHOVÁ, A.; PAPRŠTEIN, F.: Hodnocení rezistentních odrůd jabloní (malus x domestica) pomocí molekulárně genetických markerů........................................................................................................................................................................................................................ 43 PLŠEK, J.; ZÁHORA, J.; GAZDÍK, Z.: Možnosti monitoringu dusíkaté zátěže v cenných zdrojích genetické diverzity........................................ 43 POPÍKOVÁ-MITICKÁ, J.; STEHLÍKOVÁ, B.: Využitie fuzzy množín v hodnotení variability tyčiniek a piestika vybraných odrôd viniča......... 44 PSOTA, V.; BRADOVÁ, J.: Historické odrůdy ječmene jarního (Hordeum vulgare L.) a jejich využití jako genetických zdrojů sladovnické kvality............................................................................................................................................................................................................................. 45 REPKOVÁ, J.; BRESTIČ, M.; FERUS, P.; ŽIVČÁK, M.: Je výkonnosť fotosyntetických procesov podmienená javorizáciou?................................... 45 REZNÍČEK ,V.; GAZDÍK, Z.: Genetické zdroje opomíjených ovocných druhů................................................................................................................... 46 STAVĚLÍKOVÁ, H.; DUŠEK, K.: Popis kolekce genetických zdrojů česneku kuchyňského (Allium sativum L.)........................................................ 47 STEHNO, Z.; DOTLAČIL, L.; FABEROVÁ, I.: Hodnocení genetických zdrojů pšenice, tritikale a ozimého jačmene a jejich uplatnení ve šlechtění................................................................................................................................................................................................................................................. 48 SVOBODA, P.; NESVADBA, V.: Hodnocení zdravotního stavu genových zdrojů chmele (Humulus lupulus L.)..................................................... 48 UŽÍK, M.; ŽOFAJOVÁ, A.; RÜCKSCHLOSS, Ľ.; BIELIKOVÁ, M.; ZIRKELBACHOVÁ, K., HANKOVÁ, A.: Selekčný pokrok v úrode a kvalite zrne pri odrodách pšenice letnej f. ozimnej....................................................................................................................................................................................... 49 ŽÁKOVÁ, M.; BENKOVÁ, M.: Klíčivosť semenných vzoriek vybraných strukovín po 10-ročnom uchovaní pri -17 oC........................................ 50 Realizácia Národného programu ochrany genetických zdrojov rastlín v 7. fáze ECPGR Realisation of National program for conservation plant genetic resources during 7-th phase ECPGR Daniela Benediková , Michaela Benková, Mária Žáková, Pavol Hauptvogel SCPV −Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany, Bratislavská 122, 921 68 Piešťany, [email protected] Genetické zdroje poľnohospodárskych rastlín majú pre ľudstvo nevyčísliteľnú hodnotu, či už sú využívané v tradičnom poľnohospodárstve, alebo v modernom šľachtení. Sú zdrojom unikátnych a nenahraditeľných génov a génových komplexov pre ďalšie genetické zlepšovanie. Národný program ako súhrn organizačných, právnych a ekonomických opatrení zabezpečuje komplexnú a sústavnú ochranu genetických zdrojov rastlín v SR. ECPGR je program spolupráce medzi európskymi krajinami s cieľom zabezpečenia dlhodobého uchovávania a zvýšenia využiteľnosti genetických zdrojov rastlín v Európe. Program je financovaný z príspevkov členských krajín a riadený výborom zloženým z národných koordinátorov nominovaných členskými krajinami. ECPGR siete pracujú podľa skupín plodín v pracovných skupinách a podľa časových päť ročných fáz. V rokoch 2004 až 2008 Národný program v SR zaznamenal nárast uchovávaných vzoriek z 26 742 na 32 910. Počet uchovávaných vzoriek v Génovej banke stúpol z 14 047 na 17 743 vzoriek. Počet riešiteľských pracovísk bol stabilný, 18 subjektov. Zvýšila sa kvalita práce, začal sa monitoring uchovávaných semien v základnej kolekcii Génovej banky SR po 10 rokoch skladovania. Výrazné bolo i zapojenie riešiteľov SR do medzinárodných projektov. Plant genetic resources for food and agriculture have uncalculated price for humanity, whether are utilise in traditional agriculture or in modern breeding. They are source of unique genes and gene complex for additional improvement. National programme as a complex of administrative, law and economical measures ensures preservation whole gene pool in Slovak Republic. ECPGR is a collaborative programme among most European countries aimed at facility the longterm conservation and the increased utilization of plant genetic resources in Europe. The programme which is entirely financed by the member countries is overseen by a Steering Committee composed of National Coordinators nominated by the participating countries. The ECPGR networks deal with either working groups and under the five years time phases. During years 2004-2008 National programme SR has increased to genetic resources from 26 742 to 32 910 accession. Number of accessions increased from 14 to 17 in Gene bank. Number of research workplaces was fixed, 18 subjects. Quality of work has increased, monitoring of viability seeds after 10 years storage in base collection was provided. A lot of research workers were integrated into international projects. Kľúčové slová: Národný program, genetické zdroje, génová banka, ECPGR Key words: National programme, genetic resources, gene bank, ECPGR KLÍČIVOSŤ SEMENNÝCH VZORIEK VYBRANÝCH DRUHOV PLODÍN PO 5 A 10 ROKOCH SKLADOVANIA PRI RÔZNEJ TEPLOTE SEEDS GERMINABILITY OF SELECTED SPECIES AFTER 5 AND 10 YEARS STORAGE AT DIFFERENT TEMPERATURE Michaela BENKOVÁ, Mária ŽÁKOVÁ SCPV – Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany, Bratislavská cesta 122, 921 68 Piešťany, [email protected] Monitorovali sme klíčivosť semien piatich druhov (Zea mays L., Lycopersicon esculentum MILL., Pisum sativum L., Papaver somniferum L. a Linum usitatissimum L.) s rozdielnym počtom vzoriek pôvodu slovenkého, prípadne československého. Genetické zdroje boli uchovávané spolu so silikagélom v sklenených kontajneroch v génovej banke v dvoch kolekciách, v aktívnej kolekcii pri +4 °C a v základnej kolekcii pri -17 °C . Klíčivosť semien bola kontrolovaná v základnej kolekcii po Germinability of five species (Zea mays L., Lycopersicon esculentum MILL., Pisum sativum L., Papaver somniferum L. and Linum usitatissimum L.) with different accession number mostly Slovak and former Czechoslovakia origin was tested. Genetic resources were stored in the Genebank in two collections: active collection at +4°C and in basic collection at -17°C in glass container with silica gel. Germinability of seed samples in the base collection was controlled after 10 years storage and in active collection after each 7 10 rokoch skladovania a v aktívnej kolekcii každých päť rokov. Životaschopnosť, resp. klíčivosť semien sme monitorovali podľa príslušnej metodiky, na test klíčivosti bolo z každej vzorky odobratých 2 × 100 semien. Vzorky s väčšími semenami boli ukladané medzi dva navlhčené filtračné papiere, ktoré sa zrolovali a vložili do mikroténového vrecka a vzorky malých semien boli uložené na vlhký filtračný papier do petriho misiek a umiestnené do klíčiacej komory. Pre štatistické hodnotenie klíčivosti bol použitý štatistický T-test v programe SPSS 8.1 pre Windows. Cieľom práce bolo zistiť vplyv dlhodobého skladovania pri rozdielnej teplote na klíčivosť semien. Výsledky ukázali, že v sledovaných druhoch dĺžka skladovania v aktívnej kolekcii nemala vplyv na klíčivosť semien. Pri niektorých druhoch sa zistil štatistiky významný rozdiel v klíčivosti semien po 10 ročnom skladovaní v aktívnej a základnej kolekcii. 5 years. Viability was monitored by conducting a germination test on a fixed sample, 100 seeds were tested in two replications. For germination test two methods were used: top-of-paper and betweenpaper method. Samples of seeds were placed into climatic chamber at the recommended temperature for selected species. From the results of two replicates the mean percentage germination was calculated. Ttests were carried out using the SPSS 8.1 for Windows. The purpose of the present work was to detect the effect of seed conservation in long-term storage and at different temperature and compare the variation in seed longevity between selected plant species. The results showed no significant time of storage influence to viability of selected species in active collection and significant differences between viability of selected species at different storage temperature (active and base collection). Kľúčové slová: génová banka, klíčivosť, skladovanie, životaschopnosť, základná kolekcia, aktívna kolekcia Key words: genebank, germination, storage, viability, base collection, active collection Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu vedy a techniky na základe Zmluvy č.APVT27-028704 a projektom 2005 ÚO 27/050 0206/050 0206, získaným z MP SR. „This work was supported by Science and Technology Assistance Agency under the contract No. APVT-27028704“ and by the state project 2005 UO 27/050 02 06/050 02 06. HODNOTENIE GENETICKÝCH ZDROJOV LÁSKAVCA A MRLÍKA ČÍLSKEHO EVALUATION GENETIC RESOURCES OF AMARANTHUS AND QUINOA Iveta ČIČOVÁ, Ivan ČERNÝ SCPV − Výskumný ústav rastlinnej výroby, Bratislavská cesta 122, 921 68 Piešťany, [email protected] Rod láskavec a mrlík sú veľmi zaujímavé pre výživu ľudí a zvierat. Niektoré láskavcové odrody sa používajú ako zrnové plodiny, zeleniny, okrasné rastliny a kŕmne plodiny. Pre potenciálne využitie v rastlinnej výrobe bolo skúšaných deväť vzoriek láskavca a šesť vzoriek quinoi. Hodnotené znaky genotypov láskavca a mrlíka sú: výška rastliny, typ vzrastu, počet a farba listov, dĺžka a šírka listu, tvar a okraj listu, pigmentácia stopky listu, farba a ochlpenie stonky, typ koreňa, dĺžka súkvetia a bočných vetiev, tvar a farba súkvetia, index hustoty súkvetia, farba a tvar semena, počet vetiev, hmotnosť tisíc semien, zrelosť, úroda na rastlinu a odolnosť voči chorobám a škodcom. Variabilita sa vyskytuje v stonke, liste, dĺžke súkvetia, farbe semena, hmotnosti 1000 semien, dozrievaní a úrode na rastlinu, čo môže byť úspešne využité v komerčnej rastlinnej výrobe. Láskavec – Plainsman, 1008, Olpir, Koniz a mrlík čílsky – Faro a Baer sú široko prispôsobivé odrody. The genus Amaranthus and genus Chenopodium are of great interest to human and animal food. Several amaranth species have been cultivated as grain crops, vegetables, ornamentals and forage plants. Nine accessions of amaranth and six accessions of quinoa were examined for potential use in plant production. Evaluated marks of the genotypes of amaranth and quinoa are: plant height, growth habit, leaf number and colour, leaf length and width, leaf shape and margin, petiole pigmentation, stem colour and pubescence, root type, inflorescence length stalk and laterals, inflorescence shape and colour, inflorescence density index, seed colour and shape, branch number, 1000seed − weight, maturity, yield per plant, and resistance to diseases and insect pests. The variability present in the stem, leaf, inflorescence length, seed colour, 1000-seed weight, maturity and yield per plant can be successfully utilized for commercial plant production. Amaranth - Plainsman, 1008, Olpir, Koniz and quinoa - Faro a Baer are widely adapted cultivars. Kľúčové slová: láskavec, mrlík, znak, hodnotenie Key words: amaranth, quinoa, mark, evaluation 8 druhová diverzita pôvodne pestovaných plodín vo fytogeografickej oblasti Poľana a javorie species diversity of autochthonous cultivated crops in The phytogeographic area of Poľana and javorie Jarmila Drobná, Pavol Hauptvogel SCPV-Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany, Bratislavská 122, 921 01 Piešťany, [email protected] Staré a krajové odrody kultúrnych druhov rastlín sú cenným zdrojom jedinečných znakov a vlastností, ktoré môžu byť využité vo výskume, šľachtiteľských programoch a v rozvoji farmárskych systémov. Dlhodobým pestovaním a množením v určitých oblastiach sa adaptovali na lokálne pestovateľské a klimatické podmienky, čím nadobudli vysoký stupeň tolerancie a odolnosti k nepriaznivým biotickým a abiotickým faktorom daného prostredia. S nástupom intenzívneho poľnohospodárstva boli nahradené novými odrodami, čo spôsobilo výrazné obmedzenie diverzity na úrovni ostatných genetických foriem príslušného druhu. Pre efektívne uchovávanie a ochranu týchto cenných materiálov je dôležité poznať existujúcu úroveň diverzity daného druhu. Uchovanie a využitie krajových odrôd pozostáva z viacerých aktivít ako je inventarizácia, zber, hodnotenie a dokumentácia zhromaždeného materiálu. Mapovanie diverzity a zber starých a krajových odrôd sa za posledné roky uskutočnili vo viacerých oblastiach Slovenska. V roku 2007 bola predmetom prieskumu oblasti Poľana a Javorie, kde sa uskutočnilo mapovanie, súpis a zber pôvodne pestovaných plodín. Súčasťou výskumu bol monitoring a porovnanie vývoja od roku 1996, kedy sa v tomto regióne vykonal prvý prieskum pestovania krajových odrôd. Výsledky prieskumu ukázali pokles diverzity a riziko vymiznutia niektorých pôvodne pestovaných plodín v tejto oblasti. Old varieties and landraces of cultural plants are valuable source of unique traits and properties, which can be used in research work and in breeding programmes as well as for developing new farming systems. Regarding their long-lasting cultivation and multiplication in certain areas these were adapted to specific growing and climatic conditions, whereby they have gained a high degree of tolerance to and resistance against unfavourable biotic and abiotic environmental factors. With advent of intensive agriculture these were replaced by varieties and this fact has resulted in considerable limitation of diversity on the level of remaining genetic forms of given species. Knowledge of the existing level of species diversity is fundamental for effective preservation and protection of these valuable materials. Conservation and use of landraces comprises several activities such as inventory, collecting, evaluation and documentation of the collected material. Mapping of diversity and collection of old varieties and landraces has been conducted in several regions of Slovakia. In 2007, subject of survey was the regions Poľana and Javorie, where the mapping, inventory and collection of autochthonous cultivated crops were carried out. The monitoring and comparison of development since the year 1996 has been accopmplished as part of this research. Results of survey showed decrease of diversity and the risk of extinction of some autochthonous cultivated crops in this region. Kľúčové slová: diverzita, krajové odrody, monitoring, inventarizácia Key words: inventory Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe Zmluvy č. APVT-27028704. This work was supported by Science and Technology Assistance Agency under the contract No. APVT-27028704. diversity, landraces, monitoring, VARIABILITA MORFOLOGICKÝCH ZNAKŮ A OBSAHU AKTIVNÍCH LÁTEK U Betonica officinalis L. V ČESKÉ REPUBLICE VARIABILITY OF MORPHOLOGICAL CHARACTERISTIC AND CONTENT OF ACTIVE SUBSTANCES IN Betonica officinalis L. IN THE CZECH REPUBLIC Karel DUŠEK, Elena DUŠKOVÁ, Kateřina KARLOVÁ Crop Research Institut, Dept. of vegetables and special crops Olomouc, Šlechtitelů 11, 783 71 OlomoucHolice, Czech Republic. Tel. +420 585 209 963, [email protected] Ačkoliv bukvice (Betonica officinalis L.), léčivá rostlina používaná na celou řadu chorob (zvláště jako nervinum a tonikum k léčení nemocí hlavy a pro Although Betonica officinalis L., a medicinal plant commonly used in the treatment of a wide range of disorders (especially as a nervine and tonic for treating maladies of 9 vnější ošetření ran), byla poměrně běžná v celé Evropě, počet a velikost jejích populací se v současné době snižuje. Tento trend se projevuje i v České republice a proto byly studovány jeho příčiny, stejně jako možnost reintrodukce původních genotypů na dané lokality, variabilita morfologických znaků a obsah aktivních látek u vybraných rostlin. Cílem práce bylo také ověření genotypové variability bukvice v České republice, a proto byly studovány rostliny z 10 lokalit ve čtyřech CHKO České republiky. Na původních lokalitách a ex situ v polní školce v Olomouci byla hodnocena výška a šířka rostlin, délka listů a květenství, obsah celkových polyfenolů a složení silice. Všechna získaná data byla statisticky vyhodnocena a byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi rostlinami z různých CHKO, rostlinami z různých lokalit v rámci jedné CHKO i mezi rostlinami v rámci jedné populace. Klíčová slova: bukvice, Betonica, morfologické znaky, polyfenoly, silice Poděkování: Projekt byl financován Mze ČR v rámci Výzkumného záměru VÚRV, v.v.i. 0002700602. the head and as an external application to wounds), was relatively common in larger part of Europe, the number and area of Betonica populations is decreasing now. This trend is expressed also in the Czech Republic and its causes and possibilities of reintroduction of natural genotypes to the original localities, together with variability of morphological characteristic and content of active substances were studied. The aim of work was also verification genotypic variability of Betonica officinalis in the Czech Republic and plants from 10 natural sites in 4 protected landscape areas (PLA) in the Czech Republic were used for experiments. High of plant, width of plant, length of leaf, length of inflorescences, content of total polyphenols and quality of essential oil were evaluated in plants from natural localities and ex situ in field nursery in Olomouc. All obtained data were statistically evaluated and statistically significant differs were found between Betonica plants from different PLA, different localities inside of one PLA and also in between of plants from the same population. Key words: Wood Betony, Betonica, morphological characters, polyphenols, essential oil Acknowledgement: The financial support by Research Goal MZe 0002700602 is gratefully acknowledged. VYUŽITÍ METOD HPLC-ED PŘI VYHLEDÁVÁNÍ ZDROJŮ FUNKČNÍCH POTRAVIN ROSTLINNÉHO PŮVODU V REZERVÁCH GENETICKÉ DIVERSITY UTILIZATION OF HPLC-ED TECHNOLOGIES IN SEARCHING FOR DIETOTHERAPY COMPONENTS FROM SOURCES OF GENETIC DIVERSITY Zbyněk Gazdík, Vojtěch Řezníček, Department of Breeding and Propagation of Horticultural Plants, Faculty of Horticulture, MZLU Brno, Zemědělská 1, 613 00 Brno, [email protected] V rámci spolupráce Ústavů šlechtění a množení zahradnických rostlin, organické chemie a biochemie, mikrobiologie (MZLU) a Katedry farmakognosie a aplikované farmacie (VFU), jsou nově hodnoceny plody méně pěstovaných druhů ovoce, které jsou součástí genofondových ploch ZF MZLU. Na základě výsledků stanovení antioxidační kapacity v 6 vzorcích, byly vybrány dva kandidátní genotypy druhů (Crataegus pinnatifida L.) a (Lonicera cerulae Turcz. Ex Frei), s cílem stanovení obsažených fytochemikálií. Obsah fyziologicky významných komponent budou nově zohledněny v selekčních kritériích, jakožo prekvizita pro výrobu funkčních potravin. V první fázi získání HPLC profilu plodů byly analyzovány polyfenolické látky. Analýza probíhala na dvou chromatografických systémech s elektochemickými detektory, analyty byly separovány metodou gradientové eluce při rostoucím potenciálem na elektrodách a metodou isokratické eluce s aplikací standardních přídavků flavonoidů. Vzhledem k chemické struktuře významných flavonoidů schopných substituovat ROS, byly elektochemicky detekovány a kvantifikovány významné antioxidanty. Bylo zjištěno fyziologicky významné množství 10 Within the team-work including Department of Breed-ing and Propagation of Horticultural Plants, Department of Chemistry and Biochemistry, Department of Microbiology, (MZLU) and Departments of Aplied Pharmacy and Pharmacognosy (VFU), have recently been evaluated underutilized plants, including less common fruit species, collected in gene pool areas of MZLU. Partial aim of the work is to laicize nutrient value and take use of dietotherapy potential of gene pool, in the reason to refer the excessive tendency to supplant the fruit of synthetic food additions. This study is focused on HPLC-ED detection of flavonoids in samples of less common fruit. The choice of fruit species was based on previous evaluation of antioxidant capacities of six samples, with using HPLCD-ED and DPPH• test, for the reason of comparing the fruit each other. From the six candidate genotypes two samples were chosen: the first one - Honeysuckle (Lonicera edulis, Turcz ex. Freyn.), variety of V/8 Sinoglaska and Hawthorn - (Crataegus pinnatifida L.), in possibility of using the fruit for sitotherapy and dietotherapy. Injected extracts were separated with using HPLC and electrochemically detected, according to flavonoid characters including, mostly high antioxidant acticity. For relevant expression of present flavonoid content, the method of gradient elution was applied, as well kyseliny galové a quercetinu, v extraktu zimolezu bylo detekováno signifikantní množství rutinu. Ovocné extrakty budou dále analyzovány HPLC metodami, mikrobiologickými rozbory, a podrobeny farmakologické studii. Klíčová slova: Favonoidy Genofond, ovoce, HPLC-ED, as isocratic elution method with standard addition. the most contained compounds were rutin and quercetin, both with high level of antioxidant activity. The samples showed up significant amount of 4-Aminobenzoic acid, the highest content of polyphenols was represented by Gallic acid. Key words: Gene pool, Fruit, HPLC-ED, Flavonoids HODNOTENIE A VÝBER GENOTYPOV Z POPULÁCIÍ TOKAJSKÝCH ODRÔD VINIČA PRE UDRŽIAVACIE ŠĽACHTENIE EVALUATION AND SELECTION OF TOKAY VINE VARIETIES POPULATIONS FOR SUSTAINABLE BREEDING Diana HABURAJOVÁ, Ján BRINDZA Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Tr. A. Hlinku 2, 949 01, Nitra, [email protected], [email protected] Experimentálne štúdium tokajských odrôd viniča (Furmint, Lipovina, Muškát žltý) v Tokajskej vinohradníckej oblasti na Slovensku v rokoch 2006 – 2008 sa orientuje na prieskum, výber, hodnotenie, množenie a evidenciu genotypov z ich populácií. Pri každom genotype sa determinovali hospodársky významné znaky na rastline (listy, strapce, letorasty). Na základe matematicko-štatististickej analýzy údajov sa pre každý znak v každej populácií tokajských odrôd určil stupeň variability. Súčasne sa detekovali genotypy s extrémnymi hodnotami znakov alebo inou fenotypovou modifikáciou. Experimentálne údaje z hodnotených znakov, obrazová dokumentácia a údaje z klasifikácie znakov sa využijú na katalogizáciu genotypov. Informácie o genotypoch z populácie tokajských odrôd a samotné premnožené klony vysadené v klonovom repozitóriu predstavujú genetickú základňu pre reselekciu a udržiavacie šľachtenie tokajských odrôd viniča. Za doterajšie obdobie bolo takto zhodnotených 115 genotypov Furmintu, 118 Lipoviny a 86 Muškátu žltého. Experimentally study of Tokay vine varieties (Furmint, Lipovina, Yellow Muscatel) in the Tokay viticulture region in Slovakia from 2006 to 2008 was oriented to research, selection, evaluation, reproduction and recording of genotypes. Economic valuable traits on plant (leaves, bunches, shoots) was determined on every genotype. Variability of traits of every population Tokay vine varieties were determined from experimental dates using mathematic-statistical analysis approach. In the same time genotypes with extreme trait values or other phenotype modifications were detected. Experimental dates from evaluated traits, image documentation and dates of classification will be utilized for genotypes classification. Information on genotypes of Tokay vine varieties population and over propagated clones planted in the clone repository represent the genetic base allowing selection and sustainable breeding of the Tokay vine varieties. Up to now 115 genotypes of Furmint, 118 of Lipovina and 86 of Yellow Muscatel were evaluating. Kľúčové slová: Furmint, Lipovina, Muškát žltý, matematicko-štatistická analýza, fenotyp, klonové repozitórium. Key words: Furmint, Lipovina, Yellow Muscatel, mathematic-statistical analysis, phenotype, clone repository CHARAKTERISTIKA GENETICKÝCH ZDROJOV PŠENICE LETNEJ Z HĽADISKA MORFOLOGICKÝCH A BIOLOGICKÝCH ZNAKOV A FYZIOLOGICKÝCH PARAMETROV CHARACTERISTIC OF WHEAT GENETIC RESOURCES IN TERM OF MORPHOLOGICAL AND BIOLOGICAL TRAITS AND PHYSIOLOGICAL PARAMETERS Pavol HAUPTVOGEL1, Marián brestič2, Miroslav ŠVEC3, Ľubomír MENDEL1 SCPV – Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany, Bratislavská 122, 92168 Piešťany, [email protected] 2 Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Trieda A. Hlinku 2, 949 76 Nitra 3 Univerzita Komenského v Bratislave, Mlynská dolina B1, 842 15 Bratislava 1 Ochrana, zlepšovanie a využitie genofondu rastlín a ich divorastúcich predchodcov pestovaných plodín Conservation, improvement and utilization of plant genetic resources and wild species related to cul11 patria medzi veľmi dôležité aspekty pre genetikov a šľachtiteľov. Súčasťou práce s genetickými zdrojmi pri jednotlivých druhoch je aj popis znakov a vlastností za účelom rozlíšenia a detekcie hospodársky najcennejších genotypov pre ďalšie využitie v šľachtiteľských programoch alebo v pestovateľskej praxi. V rámci projektu sme v rokoch 2005–2007 vykonali hodnotenie morfologických a biologických znakov a fyziologických parametrov genetických zdrojov pšenice. Vybrané genotypy pšenice sme odporučili pre šľachtiteľské programy v Slovenskej republike. V projekte sme charakterizovali variabilitu genetických zdrojov pšenice letnej f. ozimnej pochádzajúcich z rôznych regiónov sveta. Popísané boli základné variačno-štatistické charakteristiky pre jednotlivé morfologické a hospodárske znaky. Použitím viacrozmerných štatistických metód boli rozšírené poznatky o variabilite genetických zdrojov, analyzované boli vzájomné vzťahy a stanovená bola miera podobnosti. Projekt bol ďalej zameraný na hľadanie efektívnych fyziologických kritérií pre skríning a šľachtenie vybraných genotypov pšenice letnej formy ozimnej pre podmienky sucha a vysokej teploty cestou analýzy primárnych procesov tvorby biomasy (fotosyntézy) a vodných pomerov vo vzťahu k ich produkčným charakteristikám. Z výsledkov vyplýva použiteľnosť najmä 2 fotosyntetických parametrov (Performance index, PI a maximálna fotochemická efektívnosť, Fv/ Fm), ktorými je možné odlíšiť genotypy v zraniteľnosti a výkonnosti fotosyntetického aparátu v stresových podmienkach prostredia. Identifikovali sme potenciálne genetické zdroje rezistencie voči múčnatke trávovej u druhov Aegilops speltoides, Aegilops tauschii, Triticum dicoccon a Triticum aestivum. Odvodili sme algoritmus na stanovenie stupňa nešpecifickej rezistencie, pomocou ktorého bude možné uskutočňovať v Génových bankách skríning veľkého množstva genotypov pšenice, jačmeňa a ovsa na nešpecifickú odolnosť voči múčnatke trávovej. tivated crops are very important aspects both for geneticists and breeders. A part of the work on genetic resources of individual species is represented by description of characteristics and properties with the aim to distinguish and detect economically the most valuable genotypes for the use in breeding programs or in cultivation practice. Within the scope of project were carried out survey in 2005 – 2007 years was evaluated of morphological and biological traits and physiological parameters selected of plant genetic resources. In the project has been characterized variability of genetic resources of wheat from different regions of the world as North America, Africa, Asia and Europe. They described basic statistically characteristics for morphological and agricultural traits. Used by multivariate data analysis variability was broad of information’s about genetic resources, was analyzed dependencies of traits and determined degree of similarity. The project was aimed in investigation of more efficient screening criteria in winter wheat genotypes breeding for drought and high temperature conditions. The primary processes of biomass production (photosynthesis) and water status of selected wheat genotypes were tested in relation to analysed production characteristics to fulfil these project aims. The results show applicability at least 2 photosynthetic parameters (performance index, PI and maximal photochemical PSII efficiency, Fv/Fm), which enable to distinguish genotypes according to their different vulnerability and performance of photosynthetic apparatus stressful environmental condition. We identified the potential genetic resources of resistance against wheat powdery mildew in the samples of Aegilops speltoides, Aegilops tauschii, Triticum dicoccon and Triticum aestivum species. We derived an algorithm for estimation of degree of non-specific resistance. By means of this parameter it would be possible to realize a screening of numerous accessions of wheat, barley and oat for non-specific resistance against powdery mildew in the Gene Banks. Kľúčové slová: pšenica, variabilta, morfológia, biológické znaky, fyziologické parametre Key words: wheat, variability, morphology, biology traits, physiological parameters Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu vedy a techniky na základe Zmluvy č. APVT-27028704 This work was supported by Science and Technology Assistance Agency under the contract No. APVT-27028704 Fytogeografia Aegilops cylindrica Host s využitím GIS Phytogeography of Aegilops cylindrica Host using gis René Hauptvogel1, Roman Kuna2 SCPV – Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany, Bratislavská 122, 92168 Piešťany, [email protected] 2 Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Katedra botaniky a genetiky Fakulty prírodných vied, Nábrežie mládeže 91, 949 74 Nitra 1 Na Slovensku sa vyskytuje veľa ohrozených a vzácnych druhov rastlín. Medzi takéto druhy patrí aj mnohoštet valcovitý (Aegilops cylindrica Host.) Tento druh pochádza z juhovýchodnej Európy a Malej 12 In the Slovakia a lot of threatened and rare plant species are occurring. In this part of plants is listed also Aegilops cylindrica Host. This plant’s origin is in south-eastern Europe and Asia Minor areas. It is Ázie. Je to jednoročná tráva a v súčasnosti zvyšujúce sa pestovateľské plochy pšenice vo vysokej miere ovplyvňujú jeho výskyt a obmedzujú jeho epizoochóriu. Najbežnejšie sa mnohoštet valcovitý vyskytuje pri okrajoch vinohradov, ciest, budov a na antropogénne ovplyvňovaných biotopoch. V rámci projektu „Ochrana a využitie genetických zdrojov netradičných plodín, predchodcov kultúrnych druhov a divorastúcich rastlín pre výživu a poľnohospodárstvo“ sme v rokoch 2005– 2006 vykonali mapovanie mnohoštetu valcovitého na šiestich lokalitách v južných oblastiach Slovenska. Pri lokalizácii výskytu sme použili systém GPS. Zo zozbieraných pasportných dát sme vytvorili databázu údajov, ktorú sme následne využili v grafickom zobrazení mapových vrstiev v aplikácii GIS. Táto metóda nám pomôže pri ďalšom štúdiu a analýze chorológie a reprodukčnej biológie tohto druhu. Kľúčové slová: Aegilops, fytogeografia, GIS Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu vedy a techniky na základe Zmluvy č. APVT-27-028704 annual grass and in the present increasing winter wheat production areas influence his occurrence and to modify his epizoochory. Most commonly, Aegilops cylindrica Host is found by vineyard lines, roadsides, buildings and anthropogenic biotope. Within the scope of project “Conservation and use the genetic resources nontraditional crops, related wild species and wild species for food and agriculture” were carried out survey in 2005 –2006 years on the six localities in southern areas of Slovakia. To locate the occurrence of the species we used GPS system. From that compile passport data we utilized by graphic display of map layers with GIS application. This method will help to us in following study and chorology and reproduction biology analysis of this species. Key words: Aegilops, phytogeography, GIS This work was supported by Science and Technology Assistance Agency under the contract No. APVT-27-028704 Genetické zdroje Allium subg. Cepa a monitorování pažitky na lokalitách výskytu v ČR Genetic resources of Allium subg. Cepa and monitoring of chive on Czech localities Vojtěch Holubec Crop Research Institute, Dept of Gene Bank, Drnovská 507, 16106 Praha 6 – Ruzyně, [email protected] Během expediční činnosti do Asie byly zaznamenávány výskyty planých druhů Allium L., zejména náležející do podrodu – subg. Cepa, sect. Cepa a sect. Schoenoprasum. Ze sekce Cepa, tedy z přímých ancestrálních druhů cibuli byl mapován výskyt druhu Allium altaicum Pall. v Mongolsku v provinciích Darchan, Archangaj a Zavchan, na Altaji v oblasti Katunskij chrebet a Čujskie Belki. Allium oschanini O. Fedtsch. byl nalezen v Tajikistanu pouze v Jazgulemském Chrebtu. Allium pskemense B. Fedtsch. byl nalezen v Uzbekistanu v oblasti Turkestanskij chrebet. Ze sekce Schoenoprasum byl zaznamenán výskyt A. sibiricum L. na mnoha lokalitách na Altaji, v Tadžikistanu, Uzbekistanu a v Číně. Na území České republiky je monitorován výskyt horské pažitky Allium schoenoprasum L. ssp. alpinum (DC) Čelak. v oblasti Velké kotliny v Jeseníkách a pobřežní pažitky A. schoenoprasum L. ssp. schoenoprasum v Povltaví a Polabí. Na vytýčených trvalých plochách jsou zapisovány fytocenologické snímky od roku 2003 a je sledován vývoj populací a jejich ohrožení. Dynamický vývoj prodělala lokalita Zbraslav se vzácnou bělokvětou formou: byla dvakrát takřka zničená povodní a následně břehovými úpravami. V roce 2006 byl konstatován zánik lokality, avšak během roku 2007 se objevily 3 trsy a klíčenci z půdní zásoby semen na okraji Occurrences of wild species of Allium L., especially of the subg. Cepa, sect. Cepa and sect. Schoenoprasum, were registered during collecting missions to Asia. The following species were mapped from the section Cepa, the direct ancestral/wild relative species to the cultivated onion: Allium altaicum Pall. in Mongolia, Darchan, Archangai and Zavchan provinces, in Altai the region of Katunski Ridge and Chuiskie Belki. Allium oschanini O. Fedtsch. was found only in one locality in Tajikistan, Yazgulem Ridge. Allium pskemense B. Fedtsch. was found in Uzbekistan in the region of Turkestan Ridge. The section Schoenoprasum was widely represented by A. sibiricum L. on many localities of Altai, Tajikistan, Uzbekistan and China. Within the Czech Republic the occurrence of both chive subspecies is monitored, Allium schoenoprasum L. ssp. alpinum (DC) Čelak. in the region of Velká kotlina, Jeseníky Mts., and lowland chive A. schoenoprasum L. ssp. schoenoprasum in Vltava and Labe River valleys. Phytosociological releves have been recorded on permanent marked plots since 2003. Population development and threats to their survival are observed. The Zbraslav locality, with a rare white chive form, has overcome a traumatic period. It was nearly damaged twice by catastrophic floods and subsequently by bank reconstructions. In 2006 it was declared extinct, however 3 small patches and seedlings appeared from soil seed stock during 2007 13 původní odbagrované lokality. on the border of the original excavated locality. Klíčová slova: genetické zdroje, monitorování, pažitka, cibule, Allium schoenoprasum, oschanini, pskemense Key words: genetic resources, monitoring, chive, onion, Allium schoenoprasum, oschanini, pskemense Acknowledgements: The research was supported by grants from the Ministry of Agriculture QC0063 and 1G46066. VIROVÉ CHOROBY U KOLEKCE GENETICKÝCH ZDROJŮ ČESNEKU V ČESKÉ REPUBLICE VIRUS DISEASES IN COLLECTION OF GENETIC RESOURCES OF GARLIC IN THE CZECH REPUBLIC Kateřina KARLOVÁ, Karel DUŠEK, Helena STAVĚLÍKOVÁ Crop Research Institut, Dept. of vegetables and special crops Olomouc, Šlechtitelů 11, 783 71 OlomoucHolice, Czech Republic. Tel. +420 585 209 966, [email protected] V České republice je soustředěna pravděpodobně největší kolekce dlouhodenního vegetativně množeného česneku na světě. V kolekci je v současné době 623 položek, které reprezentují genotypy z různých zemí a světadílů. Bohužel, zdravotní stav olomoucké kolekce VÚRV, v.v.i. se nezdál být příliš dobrý a proto v současné době probíhá jeho testování. Celá kolekce (10 rostlin z každého genotypu) je metodou ELISA testováno na přítomnost čtyř virových chorob (OYDV, LYSV, GCLV, SLV) a již první výsledky ukazují vysoký výskyt všech těchto viróz. Z prvních 104 testovaných genotypů byl nalezen pouze jeden, který nevykázal žádnou přítomnost virů. Na druhé straně 34 položek (nejméně 1 rostlina z 10 testovaných) bylo infikováno kompletní sadou všech 4 sledovaných virů. Tyto výsledky jsou velmi tristní a bohužel se nedá očekávat zlepšení ani u dalších genotypů v kolekci. Další etapy probíhajícího projektu naštěstí plánují ozdravení alespoň původních českých a tedy nejcennějších genotypů. In the Czech Republic there is hold probably the highest collection of long day, vegetativelly propagated garlic Allium sativum L. on the world. In the collection there are currently 623 accessions which present genotypes from different countries and continents. Unfortunately the health condition of the collection seemed to have been not very best and therefore the estimation of current state of health of garlic centred in collection of at Olomouc workplace of Research Institute of Crop Production is evaluated. All the collection (10 plants per genotype) is tested on presence of four virus diseases (OYDV, LYSV, GCLV, SLV) by ELISA method. First results showed a huge occurrence of all four viruses – from 104 tested genotypes only one (!) was found as virus-free. 34 accessions (at least one plant from 10 tested) were on the other hand found completely infected by all four viruses! These results are very sad and it can´t be expect either rest of the collection will be better. Fortunately following phases of our project should restore to health at least the Czech original and most valuable genotypes. Klíčová slova: česnek, genetické zdroje, virové choroby, OYDV, LYSV, GCLV, SLV, ozdravení Key words: garlic, genetic resources, virus diseases, OYDV, LYSV, GCLV, SLV, restoration to health Poděkování: Příspěvek vznikl za finanční podpory MZe NAZV QH71228. Acknowledgement: The financial support of project MZe NAZV QH71228 is gratefully acknowledged. Hexaploidní genové zdroje pro specializované směry šlechtění pšenice Hexaploid gene resources for special breeding trends in bread wheat Petr Martinek1, Světlana Šliková2a, Andrea Hanková2b, Ľubomír Rückschloss2b Agrotest fyto, s.r.o., Havlíčkova 2787, 767 01 Kroměříž, Česká republika, [email protected]; 2 SCPV −Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany, Bratislavská cesta 122, 921 68 Piešťany, a Oddelenie aplikovanej genetiky, Pieštany, [email protected], b Výskumno-šlachtitelská stanica Víglaš-Pstruša, [email protected], [email protected] 1 Pšenice je v současnosti ve světě pěstována na 210 milionech hektarů, dosahuje produkce okolo 600 milionů tun ročně (desetiletý průměr; FAO 2008) a je jednou z nejvýznamnějších plodin. Šlechtění pšenice 14 Wheat in the world today is planted on 210 million hectares, its production is around 600 million tonnes a year (10 year average; FAO 2008) is one of the most significant crops and. Wheat breeding has led toward vedlo k výraznému zvýšení výnosů, který je spojován se zvyšováním genetického výnosového potenciálu (YP), odolností k chorobám a adaptací k biotickým a abiotickým stresovým faktorům prostředí a rovněž s lepšími pěstitelskými technologiemi. YP je podmíněn schopností využívat světlo pro tvorbu biomasy (účinnost využití radiace − RUE) a velikostí sklizňového indexu (HI) vyjadřujícím podíl zrna na nadzemní biomase. Vzhledem k tomu, že šlechtitelská činnost nevedla k podstatnému zvýšení výkonnosti fotosyntézy bylo nárůstu YP dosahováno především morfologickými změnami rostlin, změnami architektury porostů a prodloužením doby životnosti listů. Protože většina současných odrůd již dosáhla uspokojivé délky stébla lze očekávat, že další zvyšování HI bude možné uskutečňovat zvyšováním produktivity klasu. Je prezentována možnost využití genových zdrojů (GR) umožňujících zvyšování počtu zrn klasu a GR pro nové znaky kvality zrna. Lze očekávat, že orientace šlechtitelů pšenice seté na komerční ekonomický profit z nových odrůd povede k preferenci hexaploidních GR bez výrazně negativních vlastností v hybridizačních programech. Je diskutována možnost tvorby a využití syntetických allohexaploidích donorů s novými vlastnostmi přenesenými z planých druhů a význam genetické diverzity odrůd. Klíčová slova: pšenice setá, výnosový potenciál, šlechtitelské trendy, genové zdroje, morfologie klasu, kvalita zrna, syntetický allohexaploid a considerable increase in grain yield that is associated with genetic improvements in yield potential (YP), resistance to diseases, adaptation to abiotic stresses as well as better crop management systems. The YP depends on radiation use efficiency and a level of harvest index (HI) that expresses a proportion of grain out of above-ground biomass. Since the breeding activities have not resulted in substantial increase in photosynthetic capacity, the YP has been raised mostly through morphological changes in plants, changes in canopy architecture and extension of leaf area duration. As most current cultivars have reached a satisfactory stem length, it can be expected that the HI can be further enhanced by increasing spike productivity. A possibility of the employment of genetic resources (GR) enabling to increase grain number per spike (sink) and of those providing new grain quality characteristics is presented. Breeders of bread wheat aiming at commercial-economic profit of new cultivars are expected to prefer hexaploid GR free of substantial negative traits in hybridisation programmes. A possibility of the use of synthetic allohexaploid donors with new properties transferred from wild species and the importance of genetic diversity of cultivars are discussed. Key words: bread wheat, yield potential, breeding trends, gene resources, spike morphology, grain quality, synthetic allohexaploid Genetic Resources Programme at the Agricultural Institute of Slovenia Program genetických zdrojov v slovinskom poľnohospodárskom ústave Vladimir Meglič Agricultural Institute of Slovenia, Hacquetova 17, SI-1000, Ljubljana, Slovenia, [email protected] Early projects to collect Slovenian autochthonous populations, ecotypes and landraces of agricultural species were initiated about 50 years ago. Phytogeographic and historical background has supported the development of the national program and through that conservation of plant genetic resources in Slovenia. In 1996 the Ministry of Agriculture, Forestry and Food started financing the Slovene Plant Gene Bank Programme with the goal to maintain, evaluate, regenerate and preserve Slovenian autochtonous species, ecotypes, populations and landraces of agricultural, medicinal and aromatic plants, forest trees and other woody plants from Slovenian forests. They include Slovenian cultivars, old cultivars, landraces, various populations, clones and lines bred from autochtonous plants and ecotypes from the natural habitat important for food, agriculture and forestry. The signature and the ratification of the Conservation on Biological Diversity obligated the Republic of Slovenia to conserve and use in a sustainable manner plant genetic resources. In the Slovene Plant Gene Bank Programme dealing with agricultural, medicinal and aromatic plants four institutions are involved: Biotechnical faculty of the University of Ljubljana, Institute for Hop Research and Brewing, Žalec, Faculty for Agriculture, University in Maribor and Agricultural Institute of Slovenia, Ljubljana. Germplasm collection at the Agricultural Institute of Slovenia houses among other, samples of grain legumes, Allium, Solanum tuberosum, Triticum, Brassica, Lactuca, forage crops, Rubus and Vitis. Each year limited number of accessions are planted in the field for seed multiplication characterization and evaluation. When mature, seeds are collected, cleaned, dried and stored at –20°C and at 4°C. Genetic resources are also kept in in vitro conditions (potatoes and grapevine) and in vivo in permanent plantations (grapevine and small fruit). Seed samples 15 and passport data were obtained in the past through assistance of local elementary and agricultural schools, Agricultural Advisory Service, newspaper ads and farmers. New accessions were acquired through donations and collecting trips. All of the accessions are recorded in a database divided into 5 fields: multicrop passport descriptors, additional passport descriptors, characterisation data, evaluation data and central seed bank holdings. On the international level Agricultural Institute of Slovenia is involved in the work of the ECPGR FA and SeedNet which are aiming at ensuring long term conservation and facilitating increased utilization of plant genetic resources in Europe. Key words: Genetic resources, gene bank, national programme, international cooperation Mapovanie variability krajových populácií kukurice siatej izoenzýmovými markermi a jeho využitie v Šľachtení THE MAIZE Landraces VARIABILITY Mapping by isoenzyme markers and its applicability in breeding Pavol Múdry, Marián DRAGÚŇ Trnavská univerzita, Pedagogická fakulta, Priemyselná 4, 91843 Trnava, [email protected], [email protected] Počas periódy 1999−2008 sme mapovali variabilitu českých a slovenských krajových populácií kukurice siatej (Zea mays L.) izoenzýmovými markermi. Zo 134 lokálnych populácií bolo analyzovaných 101. Zisťovali sme variabilitu polymorfizmu v 22 lokusoch 11 enzýmov − kyslej fosfatázy (ACP), alkoholdehydrogenázy (ADH), katalázy (CAT), diaforázy (DIA), β-glukozidázy (GLU), glutamátoxaloacetáttransaminázy (GOT), izocitrátdehydrogenázy (IDH), malátdehydrogenázy (MDH), 6-fosfoglukonátdehydrogenázy (PGD), fosfoglukoizomerázy (PGI) a fosfoglukomutázy (PGM). Cieľom našej práce bolo analyzovať izozymogramy krajových populácií kukurice a určiť výskyt celkového počtu alel, priemerného počtu alel v lokuse, frekvenciu výskytu alel v lokusoch, určiť monomorfné lokusy atď. Zistený polymorfizmus enzýmov potvrdil, že všetky krajové populácie boli heterogénne a mnohé z nich kompletne heterogénne. Žiadna z analyzovaných populácií nebola identická s inou na základe frekvencie alel v 22 analyzovaných lokusoch. Nebola identifikovaná žiadna unikátna alela. Krajové populácie reprezentujú pôvodné ekotypy, ktoré sa v súčasnosti nepestujú, ale môžu sa využívať ako cenný biologický materiál pre experimentálne a praktické účely. Veríme, že naše výsledky môžu zvýšiť záujem praxe, a hlavne šľachtitelia zahrnú tieto krajové populácie do svojich šľachtiteľských programov. Riešenie podporilo Ministerstvom pôdohospodárstva SR, projekt č. 2003 SP27/0280D01/0280D01 a Agentúra pre vedu a techniku, projekt č. 20-017002. Kľúčové slová: kukurica siata (Zea mays L.), krajové populácie, izoenzýmové markery, variabilita, mapovanie 16 During period 1999-2008 we have mapped variability of Czech and Slovak maize (Zea mays L.) landraces by isoenzyme markers. From 134 landraces 101 ones were analysed. We determined polymorphism variability at 22 loci of 11 enzymes − acid phosphatase (ACP), alcohol dehydrogenase (ADH), catalase (CAT), diaphorase (DIA), β-glucosidase (GLU), glutamate oxaloacetate transaminase (GOT), isocitrate dehydrogenase (IDH), malate dehydrogenase (MDH), 6-phosphogluconate dehydrogenase (PGD), phosphoglucoisomerase (PGI) and phosphoglucomutase (PGM). The aim of our work was to analyse isozymograms of maize landraces and stand the occurrence of total alleles, average number of alleles per locus and the frequencies of detected alleles in loci, stand monomorphic loci etc. The revealed isoenzyme polymorphism confirmed that all analyzed landraces were heterogenous and many of them were completely heterogenous. None of the analyzed landraces were identical in the frequency of alleles in all 22 analyzed loci. New-unique allele/alleles were not identified. Local maize populations represent original ecotypes not cultivated in the present time however they can be used as valuable biological material for experimental and practical purposes. We believe that our results can increase interest of practice mainly that of breeders for accounting these local populations in their breeding programs. Supported by the Department of Agriculture of the Slovak Republic, Project No. 2003 SP27/0280D01/ 0280D01 and by the Agency for Science and Technology, project No. 20-017002. Key words: maize (Zea mays L.), landraces, isoenzyme markers, variability, mapping CHOROLOGICKÁ ANALÝZA SLIVKY DOMÁCEJ (PRUNUS DOMESTICA L.) CHOROLOGICAL ANALYSIS OF THE PLUM (PRUNUS DOMESTICA L.) Valéria MüLLEROVÁ, Ján BRINDZA Fakulta agrobiológie a potravinových zdrojov, Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Trieda A. Hlinku 2, 949 76 Nitra, [email protected], [email protected] Pri experimentálnom štúdiu problematiky revitalizácie a reselekcie krajovej odrody slivky domácej (Prunus domestica L.), odroda Gemerská slivka, sme v rámci prieskumu a monitoringu zabezpečovali aj chorologickú analýzu genotypov v prostredí. Pri každom genotype z hodnotenej populácie sme na lokalite zaznamenali geografickú lokalizáciu zariadením GPSmap 60CS, určili sme základné parametre na stromoch (obvod a výška kmeňa, výška a šírka koruny), typ stanovišťa (záhrada, pole a i.) a zabezpečili sme obrazovú dokumentáciu genotypov. Z 94 genotypov testovanej populácie Gemerská slivka sme určili nadmorskú výšku v rozsahu od 285 až 336 m. n. m., obvod kmeňa od 0,27 m do 0,94 m, výšku kmeňa v rozsahu od 0,5 do 2,0 m, výšku koruny stromu od 3,5 m do 9,0 m a šírku koruny stromu v rozsahu od 2,0 do 7,0 m. Obrazovými záznamami sme zdokumentovali štruktúru a sfarbenie borky, habitus stromu a tvar koruny stromu. Získané experimentálne údaje z hodnotenia genotypov na stanovišti sa využijú pre katalogizáciu genotypov a vývoj informačného systému pre evidenciu a hodnotenie genetických zdrojov sliviek a ich praktické využívanie. Experimentálne údaje sú súčasne spracovávané matematicko-štatistickými metódami priestorových javov. In experimental study of revitalitalization and reselection of local plum variety (Prunus domestica L.), variety ‘Gemerská’ plum, we also assigned chorological analysis of genotypes in the environment under the terms of exploration and monitoring. All genotypes from evaluated population were randomly localized by the GPSmap 60CS equipment. We determined basic parameters on the trees (trunk girth and height, crown height and width), the type of the biotope (garden, field and others), and we assigned image documentation of the genotypes. The tested population of the 94 genotypes of ‘Gemerská’plum has grown in the altitude ranging from 285 to 336 m, the trunk girth was in the range from 0.27 m to 0,94 m, the trunk height from 0.5 to 2.0 m, the crown height was in the range from 3.5 to 9.0 m and the crown width from 2.0 to 7.0 m. Along with this, image documentation of the bark structure and colour, tree habitus and the shape of crown was assigned. The acquired experimental data from genotypes evaluation on the biotope will be utilized for genotype cataloguing and the development of information system for evidence and evaluation of plum genetic resources and for their practical utilization. Experimental data are also processed along with the mathematical-statistical methods of spatial phenomena. Kľúčové slová: Prunus domestica L., chorologická analýza, monitoring, stanovište, obrazová dokumentácia Key words: Prunus domestica L., chorological analysis, monitoring, biotope, image documentation Variabilita obsahu pivovarsky a farmaceuticky významných látek u genofondu chmele Variability of the contents of important compounds for pharmaceutical and brewing industry within hop gene POOL Vladimír NESVADBA, Karel KROFTA Chmelařský institut s.r.o., Kadaňská 2525, Žatec, [email protected] Pro statistické hodnocení databáze chmele bylo v letech 2006 a 2007celkem hodnoceno 1546 vzorků chmele. Průměrný obsah alfa kyselin je 6,07 %hm. s variabilitou 64,60 %. Rozmezí je od 0,37 %hm. do 17,82 %hm. Průměrný obsah beta hořkých kyselin je 4,50 %hm. a variabilita je 33,41 %. Rozmezí je od 0,54 %hm. do 10,89 %hm. Průměrný podíl kohumulonu je 27,27 rel.% a kolupulonu 48,14 rel.%. Tyto složky vykazují nižší variabilitu a to Vk = 26,87 % resp. Vk = 17,66 %. Významnými látkami pro farmacii je obsah xanthohumolu a desmethyxanthohumolu (DMX). Průměrný obsah xanthohumolu je 0,36 %hm., při Totally 1546 hop samples have been determined for statistical assessment of hop database in 2006-2007. The average content of alpha acids is 6.07% with the variability of 64.6%. The range is from 0.37 to 17.82 % w.w. The average content of beta acids is 4.5% w.w. with the variability of 33.41%. The range is since 0.54% w.w. to 10.89% w.w. The average content of cohumulone is 27.27 % rel. and 48.14% rel. in the case of colupulone, resp. These compound show lower variability (Vk = 26.87%, resp. 17.66%). Important ingredients for pharmacy are xanthohumol and desmethylxanthohumol (DMX). The average content of xanthohumol amounts to 0.36% w.w. 17 variabilitě Vk = 47,78 %. Minimální obsah je 0,02 % a maximální obsah je 0,94 %. Průměrný obsah DMX je 0,09 %hm. při variabilitě Vk = 56,37 %. Minimální obsah DMX je 0,01 % a maximální obsah DMX je 0,20 %. Dále byla stanovena pozitivní korelace (hladina významnosti α < 0,05) obsahu alfa kyselin (r = 0,79) i beta kyselin (r = 0,52) na obsah xanthohumolu. Téměř shodná pozitivní korelace byla stanovena u vlivu alfa i beta kyselin na obsah DMX (r = 0,61 resp. 0,60). Přesto, že byla stanovena pozitivní korelace obsahu xanthohumolu a DMX (r = 0,58), tak závěr hodnocení poukazuje na to, že nelze spojovat šlechtění na obsah xanthohumolu a DMX. Data byla získána v rámci projektu 2B06011, který podporuje MŠMT ČR. Klíčová slova: chmel, Humulus lupulus L., genetické zdroje, alfa a beta kyseliny, xanthohumol, DMX under variability Vk = 47.78%. Minimal content is 0.02% and maximal content is 0.94%. The average content of DMX amounts to 0.09% under variability Vk = 56.37%. Minimal content of DMX is 0.01% and maximal one is 0.2%. A positive correlation of alpha acid content (r = 0.79) as well as beta acid content (r = 0.52) on the contents of xanthohumul has been determined as well. Nearly the same positive correlation has been determined for the influence of alpha and beta acids on the content of DMX (r = 0.61, resp. 0.60). Although a positive correlation has been determined for xanthohumul and DMX (r = 0.58) we can conclude that it is impossible to connect breeding on these both compounds together. The data have been obtained within Project no. 2B06011, which is supported by Czech Ministry of Education, Youth and Sports. Key words: hop, Humulus lupulus L., genetic resource, alpha and beta acids, xanthohumol, DMX VYUŽITIE GIS A GPS PRI OCHRANE GENETICKÝCH ZDROJOV ČEREŠNÍ (CERASUS SPP.) FORMOU IN SITU UTILIZATION OF GIS AND GPS IN IN SITU CHERRY (CERASUS SPP.) GENETIC RESOURCES conseration Radovan OSTROVSKÝ, Ján BRINDZA Inštitút ochrany biodiverzity a biologickej bezpečnosti, Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Trieda A. Hlinku 2, 949 76 Nitra, [email protected] V rokoch 2005 až 2008 sa aplikovali technológie GPS a GIS pri monitoringu, inventarizácii a geografickej lokalizácii genetických zdrojov starých a krajových odrôd čerešní (Cerasus spp.) v obci Brdárka. Experimentálne sa lokalizovalo 2300 genotypov na výmere 613 ha katastra obce Brdárka. Genotypy sú rozšírené v nadmorskej výške 489 až 688 m nad morom. Pri každom evidovanom genotype sa súčasne zhodnotila výška kmeňa (0−7m), obvod kmeňa (0,06−1,84m), výška stromu (1−30m), zdravotný stav (-3 až +3) a vek stromu (2−90 rokov). Súčasne sa z genotypov odobrali a hodnotili vzorky púčikov (dĺžka a šírka), listov (šírka, dĺžka čepele a dĺžka stopky), kvetov (počet a tvar kališných lístkov), plodov (šírka, výška, hrúbka a dĺžka stopky), kôstky (výška, šírka a hrúbka), semien (hmotnosť). Experimentálne údaje sa použijú na spracovanie mapových zostáv. Následne sa zabezpečí identifikácia vlastníkov pozemkov s uvedením parcelného čísla. Morfometrickou analýzou a štatistickým hodnotením sa zabezpečuje určovanie stupňa príbuznosti genotypov za účelom eliminácie duplicít. Údaje z morfometrickej analýzy sa využijú na hodnotenie hospodárskej hodnoty genotypov. Obrazová dokumentácia sa využíva na charakterizáciu genotypov. Experimentálne údaje o genotypoch sa spracovávajú do špecializovaných databáz a informačných systémov pre evidenciu a hodnotenie genotypov čerešní. Poznatky a výsledky zo štúdia čerešní sa použijú pre spracovanie návrhu na uchovanie genotypov v záujmovej lokalite formou 18 Since 2005 to 2008 GPS and GIS technologies were applied for monitoring, inventory and geographical localization of genetic resources of cherry (Cerasus spp.) old and local varieties in Brdárka village. Experimentally, there were localized 2300 genotypes in 613 ha Brdárka cadastre. Altitude of genotypes ranges from 489 to 688 m above sea level. There were measured height of trunk (0−7m), perimeter of trunk (0.06−1.84m), tree height (1−30m), hygienic state of tree (-3 to +3) and tree age (2−90 years) for every registered genotype. Simultaneously, there were gathered and evaluated buds (length, width), leaves (length, width and length of stem), flowers (number and shape of petals), fruits (width, height, thickness and length of stem), stones (height, thickness and width) and seeds (weight). Experimental data will be used for preparation of map sets. Afterwards, identification of parcel owners will be done with recording of parcel numbers. By morphological analysis and statistical evaluation level of propinquity of genotypes is being assessed in order to duplicity elimination. Morphologic analysis data will be used for genotype’s economic value evaluation. Image records will be used for characterization of genotypes. Genotype’s experimental data will be processed in specialized databases and information systems for recording and evaluation of cherry genotypes. Acquired results from cherry genotypes study will be used for preparation of proposal for in situ preservation of cherry genotypes with legal protection according to the law 215/2001 in situ s právnou ochranou podľa zákona 215/2001. in selected region. Kľúčové slová: GIS, GPS, Cerasus, GZR Key words: GIS, GPS, Cerasus, PGR On farm konzervace ovocných dřevin ON FARM CONSERVATION OF FRUIT WOODY SPECIES František Paprštein, Josef Kloutvor Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o., 508 01 Hořice v Podkrkonoší, Česká republika, [email protected] V roce 1994 byl zahájen projekt na záchranu mizejících lokálních odrůd ovocných dřevin. Odrůdy, které považujeme za vzácné, byly přeneseny do polní kolekce ve VŠÚO Holovousy. Ostatní odrůdy byly konzervovány metodou in situ, kde byla využita satelitní navigace GPS a získané údaje o lokalitě zaneseny do mapy. V posledních letech zakládáme on farm výsadby pro zachování kontinuity lokálních odrůd v dané oblasti. Byla zpracována metodika pro založení on farm výsadeb včetně přípravy pozemku. Nejstarší on farm výsadba je v Krkonošském národním parku ve Vrchlabí (sad založen v roce 2001), kde je nyní vysazeno 51 odrůd. V Sadu smíření Neratov (Orlické hory − založen v roce 2003) je vysazeno 48 lokálních odrůd. Ve Znojmě byla výsadba on farm založena v roce 2005 a je vysazeno 13 lokálních odrůd. Poslední on farm výsadba je připravena k realizaci v Národním parku Šumava. Staré lokální odrůdy reprezentují náš nejcennější genetický materiál, proto je důležité jeho zachování pro budoucí generace. Výzkum byl uskutečněn za podpory projektu Mze ČR 1G46066. In 1994, we have started the project for rescue of endangered fruit landraces. Valuable cultivars were transplanted to field collections in RBIP Holovousy. Other cultivars were conserved in situ, localized by GPS navigation and registered in maps. In recent years, we have established on farm plantations for continuity of landraces in particular areas. The methodology for on farm plantations including the preparation of the planting plot was elaborated. The oldest on farm plantation (established in 2001) with 51 cultivars is situated in KRNAP (Giant Mountains National Park) in Vrchlabí. Forty-eight landraces are planted in the Orlické Mountains in garden of reconciliation in Neratov (established in 2003). In 2005, on farm plantation with 13 landraces was established in Znojmo. The latest plantation is prepared for realisation in the Šumava (Bohemian Forest) National Park. Old landraces represent our most valuable genetic material. This is the reason why they should be preserved for future generations. This research was supported by the Ministry of Agriculture of Czech Republic (project 1G46066). Klíčová slova: Ovoce, lokální odrůdy, on farm konzervace, in situ, metodika. Key words: Fruit, landraces, on farm conservation, in situ, methodology. METODY HODNOCENÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ MOTÝLOKVĚTÝCH PÍCNIN V ČESKÉ REPUBLICE THE METHODS OF EVALUATION OF GENETIC RESOURCES OF LEGUMINOUS FODDER SPECIES IN THE CZECH REPUBLIC Jan PELIKÁN, Tomáš VYMYSLICKÝ, Pavlína GOTTWALDOVÁ, Martina SOLDÁNOVÁ, Martina POLÁKOVÁ, Jan NEDĚLNÍK Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Zahradní 1, 664 41, Troubsko, Česká republika, [email protected] Hodnocení genetických zdrojů motýlokvětých pícnin probíhá v pěti na sebe navzájem navazujících etapách. V první etapě jsou v polních podmínkách v porostu hodnoceny nově získané odrůdy, novošlechtění a případně plané formy zájmových druhů z hlediska výnosových charakteristik, některých morfologických charakteristik a hodnocení ukazatelů kvality. Druhá etapa spočívá v hodnocení těchto materiálů v individuální výsadbě, kdy jsou hodnoceny především The evaluation of genetic resources of leguminous fodder species is performed in five independent steps. In the first step newly gathered materials (varieties, newly bred varieties and wild forms) are evaluated in growth in the field conditions from the point of view of yields, some morphological and qualitative characters. In the second step mostly morphological characters on individual plants are evaluated. All the gathered 19 morfologické charakteristiky. Získané hodnoty z obou způsobů hodnocení jsou zpracovány metodou shlukové analýzy a na základě získaných výsledků je ve třetí etapě vytipová-na „core collection“, která slouží k hodnocení v dalších dvou etapách. Ve čtvrté etapě jsou prováděny testy rezistence původů zařazených do „core“ k patogenům a v páté etapě je hodnocena jejich genetická diverzita pomocí SSR markerů. Klíčová slova: Genetické zdroje; motýlokvěté pícniny; hodnocení v porostu; hodnocení v individuální výsadbě; core collection; odolnost patogenům; genetická diverzita data from both steps are statistically evaluated by method of cluster analyses. In the third stage the core collection of each species is established. This collection is evaluated in next two stages – testing of the resistance to some important pathogens and study the genetic diversity using SSR markers. Key words: Genetic resources; leguminous fodder species; evaluation in growth; evaluation on individual plants; core collection; resistance to pathogens; genetic diversity Porovnanie zhody intervalov deskriptorov vybraných kvantitatívnych znakov viniča Comparison of similarity between intervals of descriptor for selected quantitative characters in grapevine Katarina PopikovÁ-MitickÁ, Beata StehlikovÁ Slovenská poľnohospospodárska univerzita v Nitre, Tr. A. Hlinku 2, 949 76 Nitra, [email protected] Viacerí autori uvádzajú rôzne intervaly deskriptora pre hodnotenie toho istého kvantitatívneho znaku. Dá sa určiť miera zhody (resp. rozdielnosti) medzi intervalmi deskriptora. Pri porovnávaní sa vychádzalo zo 4 klasifikátorov, ktoré sú platné pre hodnotenie genetických zdrojov viniča (Vitis spp.). Zhoda, respektíve odlišnosť medzi intervalmi deskriptorov sa hľadala pri 4 vybratých kvantitatívnych znakoch a to dĺžka strapca, dĺžka bobule, násada bobúľ a hmotnosť strapca. Z analýz vyplýva, že najväčšia podobnosť intervalov deskriptora znaku Násada bobúľ bola medzi klasifikátorom Descriptor list for grape vine verieties and Vitis species (O.I.V., 2001) a Descriptors for Grapevine (Vitis spp.) (IPGRI, UPOV, O.I.V., 1997). Pri znaku Hmotnosť strapca sa určila najväčšia podobnosť medzi klasifikátormi Genus VITIS L. (Pospíšilová et al, 1988) a Descriptors for Grapevine (Vitis spp.) (IPGRI, UPOV, O.I.V., 1997). Táto práca bola podporená Ministerstvom poľnohospodárstva pod číslom projektu aAV/1121/2004. Kľúčové slová: klasifikátor, Vitis spp., násada bobúľ, dĺžka bobule, dĺžka strapca, hmotnosť strapca 20 Several authors state different descriptor intervals for evaluation of the same quantitative attribute. The measure of similarity/dissimilarity between the descriptor intervals can be stated. In comparison we used 4 descriptor lists as a basis. These descriptor lists are valid for evaluation of genetic grape vine sources (Vitis spp.). The similarities/dissimilarities between descriptor intervals were searched by 4 selected quantitative characters: length of bunch, length of berry, percentage of a berry set and weight of a single bunch. The analyses show that the highest interval similarity of descriptor called percentage of a berry set was between the descriptor list „descriptor leaf for grape vine and Vitis species (O.I.V., 2001) “ and Descriptors for Grapevine (Vitis spp.) (IPGRI, UPOV, O.I.V., 1997). The highest similarity between the descriptor list Genus VITIS L. (Pospíšilová et al, 1988) and Descriptors for Grapevine (Vitis spp.) (IPGRI, UPOV, O.I.V., 1997) was found by the character „weight of a single bunch.“ This work was supported by Ministry of agriculture under the contract No. aAV/1121/2004. Key words: descriptor of grapevine, Vitis spp., percentage of a berry set, length of berry, length of bunch, weight of a single bunch CHARAKTERIZACE VYBRANÝCH DIPLOIDNÍCH GENETICKÝCH ZDROJŮ RODU SOLANUM URČENÝCH PRO SOMATICKOU HYBRIDIZACI S DIHAPLOIDY BRAMBORU CHARACTERIZATION OF SELECTED DIPLOID GENETIC RESOURCES OF GENUS SOLANUM INTENDED FOR SOMATIC HYBRIDIZATION WITH POTATO DIHAPLOIDS Vladimíra SATRAPOVÁ1, Petr SEDLÁK1, Pavel VEJL1, Zbyňek ŠKODÁČEK1, Jaroslava DOMKÁŘOVÁ2, Vendulka HORÁČKOVÁ2 Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, [email protected] 2 Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod 1 Bylo hodnoceno 136 diploidních genotypů rodu Solanum, jež jsou charakterizovány jako potenciální zdroje genů rezistence k plísni bramboru, a dihaploidů bramboru. Na základě infekčních testů inokulací listových terčíků a celých in vitro rostlin bylo vybráno 15 odolných genotypů planých druhů z nichž 6 vykazovalo bezpříznakovost, naopak všechny dihaploidy S. tuberosum byly náchylné. Nakonec bylo vybráno a podrobněji charakterizováno celkem 20 klonů vhodných pro somatickou hybridizaci elektrickým polem. Kolekce 74 genotypů druhu S. bulbocastanum PI243510 je nositelem genu Rpiblb1 rezistence vůči Phytophthora infestans. CAPS markery SPB33L, SPB42L a B149R, které jsou ve vazbové skupině s genem Rpi-blb1, vykazovaly v rámci kolekce 100 % uniformitu. Všech 136 genotypů bylo dále analyzováno metodou RAPD s cílem odlišit jednotlivé druhy. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že 9 genotypů, uváděných jako S. pinnatisectum, vykazovalo zcela odlišné elektroforetické profily RAPD markerů, ve srovnání s referenčním klonem S. pinnatisectum PI275235. Morfologickým srovnáním rostlin ve skleníku bylo zjištěno, že jde o 9 genotypů S. polyadenium. Výsledky naznačují potřebu detailní charakterizace evropských sbírek genetických zdrojů rodu Solanum. Práce byla podpořena projektem v rámci Programu výzkumu a vývoje NAZV MZe ČR číslo QF4107. 136 diploid genotypes of genus Solanum and potato dihaploids were selected and characterised as the potential resources of resistance genes against potato late blight. For a consideration of infectious tests by inoculation of leaf discs and in vitro plants, 15 highly resistant genotypes of wild species was selected, 6 of which showed no symtoms. In contrast, all tested dihaploids of S. tuberosum were susceptible. Finally there were selected and characterised in detail 20 clones, which were useful for somatic hybridisation by electrofusion. Collection of 74 genotypes of genus S. bulbocastanum PI243510 is potential donor of resistance gene Rpi-blb1 against Phytophthora infestans. CAPS markers SPB33L, SPB42L and B149R in the linkage group with Rpi-blb1 gene showed 100% uniformity in this collection. Whole 136 genotypes were next analysed by RAPD for purpose of differentiation of individual species. This analysis resulted, that 9 genotypes primary classified as S. pinnatisectum, showed totally different RAPD bands spectrums compared with reference clone S. pinnatisectum PI275235. According to morphological comparsion of plants in greenhouse this 9 genotypes were identiffied as S. polyadenium. These results indicate detail characterisation requirement of European collections of genetic resourses of genus Solanum. Results were supported by project of Programm of Research and Development of National Agency for Agricultural Research Czech Republic No. QF4107. Klíčová slova: brambor, genetické zdroje, rezistence vůči Phytophthora infestans, infekční testy, RAPD Key words: potato, genetic resources, resistance against Phytophthora infestans, infectious tests, RAPD HODNOTENIE A VÝBER EKOTYPOV Z VOĽNE RASTÚCICH POPULÁCIÍ BAZY ČIERNEJ (SAMBUCUS NIGRA L.) PRE HOSPODÁRSKE VYUŽITIE ASSESSMENT AND SELECTION FROM NATURAL POPULATIONS BLACK ELDERBERRY (SAMBUCUS NIGRA L.) FOR AGRICULTURAL USES Vladimíra SEDLÁČKOVÁ, Ján BRINDZA, Beáta STEHLÍKOVÁ, Dezider TÓTH, Ludmila KOLISNIK, Olga GRYGORIEVA Katedra genetiky a šľachtenia rastlín, Fakulta agrobiológie a potravinových zdrojov, Slovenská poľnohospodárska Univerzita v Nitre, Tr. Andreja Hlinku 2, 949 76, Nitra, Slovenská republika; Národná Botanická Záhrada M.M. Griska pri Národnej Académii Vied v Ukrajine, Kiev, Ukrajina; (e-mail: [email protected]) V období rokov 2005 až 2008 sa realizuje vyhľadáva- In the years 2005–2008 has assigned monitoring 21 nie a výber ekotypov voľne rastúcich populácií bazy čiernej (Sambucus nigra L.) vo vybraných regiónoch Slovenska. Pri výbere sa ako selekčné kritérium zohľadňuje obdobie kvitnutia, obdobie dozrievania, veľkosť a forma súkvetí a súplodí, družnosť kvitnutia a dozrievania plodov, hmotnosť plodov, farba plodov a iné znaky na habite rastlín. Pre určenie hospodárskej hodnoty ekotypov sa hodnotili listy, kvetenstvá a plody. V prvej skupine sa detekovalo 18 ekotypov. Na základe morfometrickej analýzy sa v kolekcii určila dĺžka listu (179−400 mm), dĺžka stopky na liste (30−81 mm), počet lístkov (3−9 ks), dĺžka hlavného listu (60−205 mm), šírka hlavného listu (38−113 mm), dĺžka stopky vrcholíka (36−160 mm), hmotnosť vrcholíka (10−102 g), hmotnosť plodov (5−97 g), hmotnosť strapiny (1−9 g), počet bobúľ (74−707 ks), dĺžka bobúľ (3,9−8,5 mm), veľkosť plodu (5,04−6,61 mm). Významné ekotypy sa ďalej premnožujú a vysádzajú v klónovom repozitóriu v Malom Záluží. Tu sa zabezpečí komplexné hodnotenie všetkých ekotypov na vybrané hospodárske znaky v testovanom prostredí s rovnakými podmienkami. V repozitóriu sa súčasne zabezpečuje aj hodnotenie odolnosti ekotypov na abiotické faktory (sucho, vysoké teploty) a biotické faktory (choroby, škodcovia). Zároveň sa zabezpečuje fenologické hodnotenie testovaných ekotypov. Kľúčové slová: klónové repozitórium – morfometrická analýza – hodnotenie ekotypov – voľne rastúca populácia and selection of ecotypes from natural populations Black elderberry (Sambucus nigra L.) in the elect regions of Slovakia. In selection as select criterion takes into account period of blossoming, period of maturation, measurement and form of inflorescences and collective fruit, companionability of blossoming and maturation of drupes, weight of drupes, colour of drupes and others marks on habitus. For assessment of agricultural value these select ecotypes were qualified leaves, inflorescences and drupes. In the first stage 18 ecotypes were sensed. On basis of morphometric analysis in collection was determined the lenght of leaf (179−400 mm), the lenght of stem leaf (30−81 mm), amount of leaves (3−9 nr), the lenght of main leaf (60−205 mm), the width of main leaf (38−113 mm), the length of cymes stem (36−160 mm), the weight of cymes (10−102 g), the weight of drupes (5−97 g), the weight of cymes without drupes (1−9 g), amount of drupes (74−707 nr), the length of drupes (3.9−8.5 mm), the size of drupes (5.04−6.61 mm). Significant ecotypes have propagated and planted on genetics base in the clone repository in Malé Zálužie, where will be assign comprehensive assessment of all ecotypes on selected agricultural marks in testing environment with same conditions. Simultaneously in clone repository will be assign assessment the resistance of ecotypes on abiotic factors (drought, high temperatures) and biotic factors (diseases, pests). Also the phenological assessment of tested ecotypes has assigned. Key words: clone repository – morphometric analysis – assessment of ecotypes – natural populations Uchovávání genetických zdrojů rodu Vaccinium ve formě aktivně rostoucí in vitro kultury Maintenance of Vaccinium gene resources in actively growing in vitro cultures Jiří Sedlák, František Paprštein Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o., 508 01 Hořice v Podkrkonoší, Česká republika, [email protected] Bezpečné uchování kolekcí genetických zdrojů vyžaduje použití různých metod. Ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích s.r.o. je v současné době studována možnost založení duplicitní kolekce odrůd kanadské borůvky (Vaccinium corymbosum) a brusnice brusinky (Vaccinium vitisidaea) ve formě aktivně rostoucích vrcholových in vitro kultur. S použitím sterilizace pomocí chloridu rtuťnatého v koncentraci 0,15 % byly do in vitro kultur prozatím úspěšně zavedeny tři odrůdy kanadské borůvky (´Blueray´, ´Bluecrop´ a ´Berkeley´) a jedna odrůda brusnice brusinky (´Linnea´). Pro opakované subkultivace byla testována dvě média WPM (Woody plant medium) a AN (Anderson’s rhododendron medium) s přídavkem tří různých koncentrací 22 The security of genetic resource collections requires their conservation by several techniques. The possibility to establish duplicate collections of highbush blueberry (Vaccinium corymbosum) and lingonberry (Vaccinium vitis-idaea) cultivars in the form of actively growing shoot tip in vitro cultures is studied in Research and Breeding Institute of Pomology Holovousy. Three genotypes of highbush blueberry (´Blueray´, ´Bluecrop´ and ´Berkeley´) and one genotype of lingonberry (´Linnea´) were successfully established in vitro using mercuric chloride in a concentration of 0.15% as a sterilization solution. Anderson’s rhododendron medium (AN) and McCown woody plant medium (WPM) containing cytokinin zeatin in concentrations 0.5, 1 or 2 mg l-1 were tested for repeated subcultures. cytokininu zeatin (0,5; 1 nebo 2 mg l-1). Na základě dosažených výsledků se WPM médium jeví jako více vhodné pro kultivaci vybraných odrůd v in vitro kultuře. Výzkum byl financován z projektů NAZV MZe ČR QF 3223 a QH82232. Based on the obtained results, McCown woody plant medium proved to be better suitable for cultivation of selected cultivars in in vitro cultures. This work was supported by the Ministry of Agriculture of Czech Republic (projects NAZV QF3223 and QH82232). Klíčová slova: Kanadská borůvka, brusnice brusinka, in vitro, fytohormony, kultivační média Key words: Highbush blueberry, lingonberry, in vitro, phytohormones, cultivation media Zdroje odolnosti vůči BYDV a CYDV u pšenice seté (Triticum aestivum L.) Genetic sources of common wheat (Triticum aestivum L.) with tolerance against BYDV and CYDV. Lucie SLÁMOVÁ, Ondřej VEŠKRNA, Zuzana KOHUTOVÁ a Pavel VEJL Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU, Kamýcká 129, Praha 6- Suchdol, 165 21, [email protected] Virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV) a virus žluté zakrslosti obilnin (CYDV), přenášené několika druhy mšic, jsou považovány za jedny z nejzávažnějších patogenů pšenice a dalších obilnin. Snaha šlechtitelů o nalezení donora rezistence vůči BYDV/CYDV u rodu Triticum byla neúspěšná, ačkoliv byl identifikován částečně dominantní gen rezistence u některých odrůd pšenice seté. Jako vhodný donor rezistence se ukázal být Thinopyrum intermedium Barkworth et Bewey, který obsahuje nejméně 2 geny rezistence vůči BYDV a tyto geny, pojmenované Bdv2 a Bdv3, byly úspěšně přeneseny do genomu pšenice seté. Některé odrůdy pšenice vykazují vysoký stupeň odolnosti vůči BYDV/CYDV ačkoliv nemají geny rezistence translokované z T. intermedium a tato odolnost je pravděpodobně řízena polygenně. Řada odrůd pšenice seté vykazuje různě vysoký stupeň odolnosti vůči napadení BYDV/CYDV. Odrůdy nesoucí geny Bdv2 a Bdv3 mohou být detekovány pomocí specifických markerů a to výrazně usnadňuje detekci požadovaných genotypů ve šlechtitelském procesu. Pro charakterizaci kolekce odrůd pšenice seté byly použity čtyři markery. Přítomnost genů rezistence byla potvrzena u řady analyzovaných linií. Barley Yellow Dwarf Virus (BYDV) and Cereal Yellow Dwarf Virus (CYDV), vectored by several aphid species, are the most significant viral pathogens of common wheat and other grain cereals. No resistance controlled by a major gene has been described in wheat collections expect one partially dominant gene in some cultivars. However, Thinopyrum intermedium Barkworth and Bewey, contains at least two genes for resistence to BYDV/CYDV infection and these genes designated Bdv2 and Bdv3 were successfully translocated into wheat genome. Some wheat cultivars exhibit higher level of tolerance to BYDV/ CYDV infection despite the fact they lack the resistance major genes and it is likely that their tolerance is of a polygenic nature. There is a number of common wheat lines carrying resistance genes exhibiting different levels of tolerance to BYDV/CYDV infection. Wheat lines carrying the translocated resistance genes can be effectively detected by molecular markers which makes breeding programs more efficient. Four PCRbased markers were used to characterize a collection of wheat lines with expected absence or presence of Bdv2 and Bdv3 genes. Presence of the resistance genes was confirmed in a number of analyzed lines. Klíčová slova: BYDV, CYDV, pšenice setá, rezistence, marker Key words: BYDV, CYDV, common wheat, resistance, marker 23 PODIEL ZáUJMOVÝCH ZáHRADNíCKyCH ORGANIZáCIÍ PrI UDRŽOVÁNÍ GENOFONDU OKRASNÝCH RASTLÍN PATICIPATION OF GARDENIG ORGANIZATIONS IN UPKEEP OF DECORATIVE PLANTS GENE POOL Běla SVITÁČKOVÁ Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin, Zahradnická fakulta MZLU v Brně, Valtická 337, Lednice 691 44, [email protected] Genofondy okrasných rostlin jsou v České republice soustředěny a vedeny v centrální genové bance VÚRV Praha-Ruzyně. Rozsáhlá kolekce vegetativně množených květin, jiřinek Dahlia variabilit, je ve VÚKOZ Průhonice. Jedná se o odrůdy převážně českého šlechtění, které jsou velmi kvalitní. Nejvýznamnějším českým profesionálním šlechtitelem je Jiří Václavík. V jeho práci pokračuje Petr Němec. Soukromí pěstitelé a amatérští šlechtitelé se dnes velmi snaží najít a udržet staré odrůdy jiřinek, např. ´Budoucnost Slovanů´, ´Dukla´ ,´Třicet let Gottwalda´. V tomto směru se velmi výrazně projevuje aktivita specializované zahrádkářské organizace Českého svazu DAGLA. Organizace navazuje na bohatou historii pěstování a šlechtění jiřinek v Čechách. Před 170 lety vznikl v České Skalici Spolek pěstitelů jiřinek a rok 2006 byl rokem 80.výročí založení Národní jiřinkářské společnosti. DAGLA dnes sdružuje mnoho desítek pěstitelů a milovníků jiřinek. Jejími členy jsou známí pěstitelé a amatérští šlechtitelé jiřinek – Dvořák, Věcek, Tobiášek, Kaňka, Brzák, Zázvorka a řada dalších. Každoročně jsou pořádány výstavy od místních po mezinárodní – Liberec 2004, Olomouc 2005, Pardubice 2007. Pro hodnocení jiřinek byl sestaven soubor 34 popisných znaků. Důraz je kladen na vysokou kvalitu rostlin a jejich zdravotní stav. Velmi detailně se hodnotí kvalita květenství a vhodnost k řezu. Starší odrůdy, které jsou obecně na ústupu, mohou být nositeli významných znaků a vlastností, dosud neidentifikovaných a dnes i nedoceněných. Klíčová slova: jiřinky, zájmová organizace, odrůdy, osobnosti Gene pols of decorative plants in the Czech Republic are concentrated and administrated in central gene bank of VÚRV Praha-Ruzyně. Large collection of vegetatively propagated flowers, Dahlia variabilit, is in VÚKOZ Průhonice. They are mostly varieties bred in the Czech Republic, which are of high quality Jiří Václavík is the most neted Czech professional breeder Petr Němec gest on whith his work. Today private growers and amateur breeders do thier best to to find and keep old dahlia varieties, for example: ´Budoucnost Slovanů´, ,´Dukla´, ,´Thirty years Gottwald´,. DAGLA, specialized gardening organization of Czech Gardenig Union, is particuparly aktive in field. This organisation follow up with rich history of Dahlia growing and breeding in Bohemia. Union of Dahlia Growers was flunder in Česká Skalice. 170 years ago and Nationale Dahlia Society celebrated 80 th anniversary in 2006. Tens of Dahlia grower s and lovers are associated in Dagla today. Well-know growers a amateur breeder of Dahlias – Dvořák, Věcek, Kaňka, Tobiášek, Brzák, Zázvorka and many othres are its members. Exibitions from local to international – Liberec 2004, Olomouc 2005, Pardubice 2007 are held every zdar. Set of 34 descriptive trakte has been compiled for assessment of Dahlia. High duality of plants and thein health is emphasized. Duality of inflorescence and its duality for cut is assessed in detail. Older varieties, which generally retreat, can bear important triats and properties that haven´t been identified and appreciated. Key words: Dahlia, gardening organization, varieties, personalities HODNOCENÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ SVĚTLICE BARVÍŘSKÉ (CARTHAMUS TINCTORIUS L.): KORELACE A DIVERGENCE MORFOLOGICKÝCH ZNAKŮ EVALUATION OF THE SAFFLOWER (CARTHAMUS TINCTORIUS L.) GERMPLASM: CORRELATIONS AND DIVERGENCE FOR MORPHOLOGICAL CHARACTERS Jiří UHER Mendel University of Agriculture and Forestry Brno, Czech Republic; [email protected] V letech 1995−2005 bylo na zahradnické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické university v Brně hodnoceno na 140 vzorků světlice barvířské (safloru). 48 okrasných odrůd, dvacet olejných kultivarů a bezmála 40 krajových odrůd bylo hodnoceno ve 30 morfologických znacích, konkrétně ve výšce rostlin, 24 In the 1995−2005, nearly 140 samples of safflower were collected and evaluated at the Horticultural Faculty of Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno. 48 ornamental varieties, twenty oilseed cultivars and nearly 40 landraces were evaluated in 30 morphological characters, i.e. plant charakteru větvení (počet větví s úbory, lokalizace, úhel a délka větvení), v zabarvení stonku, v listových charakteristikách (tvar, okraj, zbarvení a ostnitost listu), ve tvaru a velikosti úborů, v morfologii vnějších braktejí zákrovu (OIB: tvar, délka, postavení, ostnitost, lokalizace a zabarvení ostnů), v charakteristikách květních (barva živých a suchých kvítků, značení petalů, produkce pylu, délka květní trubky a dynamika nakvétání) a v morfologii nažek (velikost, tvar, počet pro úbor, absence chmýru, HTS). Zjišťovány byly vzájemné vztahy sledovaných znaků; statisticky průkazné se ve většině ukázaly být korelace ostnitosti s ostatními listovými a OIB charakteristikami (většinou v pozitivních hodnotách) a (zpravidla negativní) s květními charakteristikami, vysoce průkazné byly také korelace výšky rostlin s květními charakteristikami. height, branching characters (number of flowering branches, localization, angle, and length), stem color, leaf characters (shape, margin, color, spininess), head shape, head diameter, outer involucral bracts (OIB) characters (shape, length, attitude, spinnines, spine position, spine color), flower characters (color of fresh and dried florets, petal pigmentation, pollen production, tube length, flowering dynamics) and seed characters (shape, size, color, and number per head, pappus, and weight of achenes). The associations of the morphological characters with each other were studied. Most of the correlation values of the OIB spininess and the other leaf, OIB (mostly positive), and flower characters (mostly negative) were significant. Moreover, highly significant values were obtained for most of the associations of flower characters and plant height. Klíčová slova: světlice barvířská (požlt farbiarsky), kultivary, krajové odrůdy, evaluace, morfologické znaky, korelace; Carthamus tinctorius L. Keywords: safflower, varieties, landraces, evaluation, morphological characters, correlations; Carthamus tinctorius L. CHARAKTERIZACE GENOVÝCH ZDROJŮ CHMELE POMOCÍ DNA MARKERŮ CHARACTERIZATION HOP GENE RESOURCES BY DNA MARKERS Jakub VAŠEK1, Pavel VEJL1, Vladimír NESVADBA2, Daniela ČÍLOVÁ1, Jana ZOUFALÁ1 Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, 2 Chmelařský institut s.r.o., Kadaňská 2525, 438 46 Žatec 1 Chmel otáčivý (Humulus lupulus L.) je dvoudomá, popínavá rostlina významná pro pivovarnický průmysl. Pro získávání nových vlastností, lepší poznaní genetické diverzity a zjišťování vzájemné příbuznosti je důležité studovat také plané formy chmele. Součástí výzkumu je nutná i detekce rozdílů a variability mezi kulturními a planými chmely. Byla ověřována funkčnost specifických primerů dle POLLEY et al. (1997) na určení pohlaví u planých forem chmele. Pro test variability a diference mezi chmely bylo testováno 200 dekamerických RAPD primerů. Z toho 12 bylo vysoce polymorfních a zároveň dobře amplifikujících. Tyto primery byly vyhodnoceny programem Quantity One (Bio-Rad) a nakonec byly vybrány 2 RAPD primery schopné rozlišit plané formy chmele do dvou velkých skupin - americkou a evropskou.Prostatistickézpracovánípříbuznostibylopoužito několik výpočetních metod využívajících Diceho koeficient a pro zjištění rozdílů mezi průměry Diceho koeficientů mezi skupinamit-testdvounezávislýchvýběrů.Utestupodobnosti mezi rostlinami byla vytvořena podobnostní matice, která prokázala vysokou variabilitu mezi jednotlivými rostlinami a nižší uvnitř geografických skupin. Metody použité k výpočtu a schematickému zobrazení pomocí dendrogramů byly UPGAMA, WPGAMA a Wardova. Mezi chmelem z USA a Kanady nebyly prokázány statisticky významné rozdíly. Tento fakt vypovídá o vyšší příbuznosti chmelů z USA a Kanady ve srovnání s chmely i z Evropy a Asie. Klíčová slova: chmel otáčivý (Humulus lupulus L.), RAPD, genetická diversita, dendrogramy, Diceho koeficient, metoda UPGAMA, WPGAMA a Wardova Hop (Humulus lupulus L.) is a dioceous, perennial climbing plant important for brewing industry. For taking new interesting features, better knowledges of genetic diversity and comparision between germplasms its necessary study also wild form of hops. Part of the searching is comparing differences between wild and cultivated forms of hop. It was checked function of specifity markers by POLLEY et al. (1997) for sex identification wild hop. For test of variability and differences between hops were tested 200 decameric RAPD primers. We were choosing 12 high polymophic and good amplification. Those primers were checked by Quantity One program (Bio-Rad) and at the last was 2 RAPD primers choosen, because they were able distinguish hop to two big groups - American and European. Everyone of statistic methods has using Dice´s coefficient and for amount of differences between means of Dice koefficient between groups was used t-test of two independent selection. For test of similarity was made a similarity matrix. The similarity matrix has showed high variabilities between various plants and lower within the groups. Methods used for computing and schematic display by dendrograms were UPGAMA, WPGAMA and Ward´s. Only between hop from USA and Canada was not proved any statisticaly significant differences. This fact told us that those hops from USA and Canada are more relationship comparing with hops of Europe and Asia. Key words: hop (Humulus lupulus L.), RAPD, genetic diversitty, dendrograms, Dice´s coefficient, methods UPGAMA, WPGAMA and Ward´s 25 MOLEKULÁRNÍ CHARAKTERISTIKA VNITRODRUHOVÉ VARIABILITY VYBRANÝCH BOTANICKÝCH TAXONŮ MOLECULAR CHARACTERISTIC OF INTRA-SPECIFIC VARIABILITY OF CHOSEN BOTANIC TAXON Šárka VAŠÍČKOVÁ, Pavel VEJL, Jana ZOUFALÁ, Jana ČESKÁ Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21, Praha 6 –Suchdol, [email protected] V přirozeném ekosystému je genetická vnitrodruhová variabilita velmi důležitá pro zachování druhu a v zemědělství stojí její navození na počátku každého šlechtitelského procesu včetně šlechtění léčivých rostlin. Genetická různorodost se odvíjí od způsobu rozmnožování a šíření, a proto byla zkoumána u čtyř vytvořených skupin rostlin − samosprašných, cizosprašných, apomiktických a vegetativně se šířících. Vzorky vybraných botanických druhů byly odebrány nedaleko NPR Soos u Františkových Lázní. K molekulárnímu vyhodnocení byla použita metoda RAPD. RAPD profily byly statisticky porovnány v rámci každého druhu i každé skupiny pomocí Diceho podobnostních koeficientů. Byla stanovena vnitrodruhová i mezidruhová variabilita pomocí čtyř RAPD primerů. Hodnoty Diceho podobnostních koeficientů se vyskytovaly v rozmezí 90−80 % u druhů Equisetum arvense, Typha latifolia, Viola odorata, 80−70 % u druhů Chamerion angustifolium, Erophila verna, Hypericum perforatum, 70−60 % podobnosti vykazovaly druhy Poa pratensis, Achillea milefolium, Achillea ptarmica, Epilobium palustre, Lupinus polyphyllus a podobnost mezi 60−50 % měly druhy Agrostis capillaris, Alopecurus pratensis a Plantago lanceolata. Byla potvrzena hypotéza, že jedinci vegetativně množených druhů si jsou podobnější než zástupci druhů samosprašných, apomiktických a cizosprašných. Klíčová slova: botanické druhy, biodiverzita, genetická variabilita, DNA, RAPD, Diceho podobnostní koeficient In a natural ecosystem is the genetic intra-specific variability very necessary for existence of species in the future. Variability induction is important at the beginning of all breeding process including medicinal plants. Genetic variability is depending on reproduction process and propagation. Following categories were classified: self-pollinated, allogamous, apomictic and vegetative propagated. Assays of botanic species were gathered from their natural biotope near nature preserve Soos near Františkovy Lázně. For molecular analyses was used RAPD method. RAPD profiles were statistically evaluated within the frame of each species by means of Dices similarity coefficient. It was investigated the intraspecific and inter-specific variability by using four RAPD-primers. The significance of Dice’s similarity coefficients were in the range 80−90 % by species Equisetum arvense, Typha latifolia, Viola odorata, in the range 70−80 % by species Chamerion angustifolium, Erophila verna, Hypericum perforatum, in the range 70−60 % by Poa pratensis, Achillea milefolium, Achillea ptarmica, Epilobium palustre, Lupinus polyphyllus and in the range 60−50 % characterized species Agrostis capillaris, Alopecurus pratensis and Plantago lanceolata. The hypotheses, that the individual plants of vegetative propagated taxon are more similar than by self-pollinated species, allogamous species and species with apomictic reproduction was verified. Key words: botanic species, biodiversity, genetic variability, DNA, RAPD, Dice’s coefficients Minoritní plodiny pro zdravou lidskou výživu a pro specifické využití v potravinářství Minor crops for healthy nutrition and for specific use in food industry Tomáš Vymyslický1, Dagmar Janovská2, Jan Hofbauer1, Petr Šmahel1, Jan Pelikán1 Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Zahradní 1, 664 41 Troubsko, Česká republika,[email protected] 2 Výzkumný ústav rostlinné výroby, Drnovská 507, 161 06, Praha-Ruzyně, Česká republika 1 Cílem řešení projektu Minoritní plodiny pro specifické využití v potravinářství je rozšíření diverzity pěstovaných plodin v ČR a jejich vhodné využití. Předmětem řešení jsou minoritní druhy (pluchaté pšenice, bezpluché ovsy a ječmeny, proso, pohanka tatarská), luskoviny (hrachy, vigna, cizrny) a olejnina (světlice). V příspěvku je pozornost zaměřena na minoritní druhy luskovin. U nových genotypů všech 26 The aim of the project Minor crops for specific use in food industry is enlargement of the diversity of cultivated crops in the Czech Republic and recommendation to their suitable utilization. The subject of the project are minor species (hulled wheats, hulless oats and barley, millet and tartary buckwheat), legumes (peas, cowpeas, chickpeas) and oil bearing crop (safflower). In the paper attention is devoted to minor pulse crops. By the new genotypes of druhů jsou hodnoceny důležité agronomické a morfologické znaky, způsoby pesticidní ochrany a je zpracovávána metodika pro jejich pěstování. Z hlediska využití v potravinářství je hlavní pozornost zaměřena na hodnocení nutriční kvality, vývoj nových výrobků, jejich nutriční a dietetické zhodnocení pro rozšíření sortimentu dietních a zdravých potravin. Na závěr projektu budou navrženy technologické postupy základního zpracování i receptury dietních pokrmů. all the species important agronomic and morphologic traits, the ways of pesticide protection are studied and methodologies of their cultivation are elaborated. From the point of view of use in food industry the main attention is devoted to the evalution of nutrition quality, development of new products, their nutrition and dietary evaluation for the enlargement of the assortment of diet and healthy dishes. At the conclusion of the project new technological approaches of basic elaboration and recipes of dietary dishes will be proposed. Klíčová slova: genetické zdroje, minoritní plodiny, zdravá výživa, luskoviny, potravinářství Key words: genetic resources, minor crops, pulses, food industry GENETICKÉ ZDROJE JABLONÍ A JEJICH MOLEKULÁRNÍ ANALÝZA APPLE GENETICS RESOURCES AND THEIR MOLECULAR ANALYSIS Jana ZOUFALÁ1, Pavel VEJL1, Martina MELOUNOVÁ1, Jan BLAŽEK2, Jana KŘELINOVÁ2 Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6, zoufalá@af.czu.cz Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.Holovousy 1, 508 01 Hořice 1 2 Pomocí zvolených markerů byl charakterizován soubor vybraných odrůd. Zároveň byla ověřena možnost využití těchto markerů v MAS a pomocí χ2 testu byla hodnocena segregace těchto markerů v F1 potomstvech záměrných křížení. Bylo vybráno 131 odrůd jabloní, které byly charakterizovány pomocí markerů měknutí dužniny plodů (Md-ACS1 gen), sloupcového růstu (Co gen), autoinkompatibility jabloní (S-alely), barvy slupky plodů (A-alely) a rezistence vůči Venturia inaequalis (Vf gen) a Podosphaera leucotricha (Pl1 gen). Pomocí markeru genu Md-ACS1, bylo určeno 29 odrůd s homozygotní sestavou alel Md-ACS1-2 s redukovanou transkripční aktivitou zajišťující velmi nízkou produkci etylenu. Zvolený marker Co genu neumožňuje odlišit odrůdy McIntosh s normálním růstem a McIntosh Wijcik se sloupcovým růstem. Pomocí tohoto markeru bylo určeno 22 odrůd, které vykazovaly přítomnost markeru, ale měli normální růst. Byly detekovány tyto S-alely: S1, S2, S3, S4, S5, S7, S9, S10, S16, S19, S22, S23 a S24. Úplná alelická sestava byla zjištěna u 88 odrůd. Pouze jedna alela byla zjištěna u 35 odrůd. U 8 odrůd se nepodařilo detekovat žádnou alelu. Pomocí dalšího markeru byla hodnocena barva slupky plodů. Ze souboru 131 odrůd bylo určeno 108 červenoplodých a 21 žlutoplodých odrůd. Ve vybraném souboru odrůd byl detekován Vf gen, jež zajišťuje monogenně řízenou rezistenci vůči Venturia inaequalis, která způsobuje strupovitost jabloní. Práce byla podpořena projektem NAZV MZe ČR číslo QH81142. Klíčová slova: jabloň, odrůda, DNA markery, MAS, Md-ACS1 gen, Co gen, Vf gen, Pl1 gen, S-alely, Aalely The aim of this work is to distinguish group of varieties by DNA marker and to verify functionality to these markers in MAS. It was opened possibility to using these markers in MAS and by χ2 test was rated segregation of these markers in F1 progeny It was chosen 131 varieties of apple trees. These varieties were by DNA markers distinguished. It was chosen markers describing softening of flash (MdACS1 gene), columnar growth habit (Co gene), self incompatibility (S-alleles), apple skin colour (A-alleles) and resistance to scab (Vf gene) and powdery mildew (Pl1 gene).By marker of gene Md-ACS1 was find out 29 Md-ACS1-2 homozygous varieties with very low ethylene production. The columnar growth habit is determined by dominant gene Co. This gene was identified by variety McIntosh Wijcik. This variety is spontaneous spot of McIntosh with normal growth habit. Chosen marker of Co gene can’t differentiate these two varieties. It was determined 22 varieties, which has this marker, but these have normal growth habit. There was objective to detect these S-alleles: S1, S2, S3, S4, S5, S7, S9, S10, S16, S19, S22, S23, S24 in this work. Both alleles were found out by 88 varieties. Only one allele was found by 35 varieties. By 8 varieties it wasn’t find any allele. Allele A1 or A2 determinates red colouration; yellow colour is associated with allele a1 and a2. From 131 varieties were established 108 red and 21 yellow skin colour varieties. Vf gene was detected in set of varieties. This gene provides resistance to apple scab. Results were supported by project of National Agency for Agricultural Research Czech Republic No. QH81142. Key words: apple tree, cultivated variety, DNA markers, MAS, Md-ACS1 gene, Co gene, Vf gene, Pl1 gene, Salleles, A-alleles 27 starÉ odrody pšenice letnej f. ozimnej a ich Kvalita old winter wheat varieties and their Quality Alžbeta ŽOFAJOVÁ, Martin UŽÍK, Edita GREGOVÁ, Katarína ZIRKELBACHOVÁ SCPV − Výskumný ústav rastlinnej výroby, Bratislavská 122, 921 01 Piešťany, [email protected] Staré a krajové odrody pšenice sú dôležitým zdrojom genetickej variability agronomických znakov. S cieľom zhodnotiť chlebopekársku kvalitu analyzovali sme skladbu glutenínových podjednotiek s vysokou molekulovou hmotnosťou (HMW) v súbore siedmych starých slovenských a českých odrôd ozimnej pšenice (Slovenská 777, Stupická Bastard, Kaštická bezosinatá, Radošínska Dorada, Slovenská 200, Slovenská B, Bučianska červenoklasá). Z hľadiska glutenínového zloženia odrody pozostávali z 2 až 5 línií. Línie po premnožení boli v počte 25 spolu s kontrolou Ilona skúšané v poľných pokusoch vo vegetačných rokoch 2003/04 a 2006/07. Línie starých odrôd v porovnaní s kontrolou klasili skôr, boli vyššie (o cca 40 cm) a poliehali. Vzťahy medzi znakmi kvality – sedimentačný index podľa Zelenyho, farinografické číslo kvality a obsah N boli ovplyvnené ročníkom. Podľa glu-skóre línií nebolo možné vždy predikovať chlebopekársku kvalitu. Potvrdilo sa, že línie s párom podjednotiek 5+10 na Glu-1D, ktorý kladne ovplyvňuje chlebopekársku kvalitu mali v priemere vyššie hodnoty sedimentačného indexu a farinografického čísla kvality v porovnaní s líniami 2+12. Z odrody Slovenská 777 boli separované tri línie s podjednotkami 5+10, ktoré v kvalite prevyšovali odrodu Ilona. Línia 3 z odrody Radošínska Dorada mala rovnakú alelickú zostavu v lokuse Glu-1 ako kontrola Ilona a vyššie farinografické číslo kvality. Separáciou populácií starých odrôd bolo možné detegovať línie s dobrou chlebopekárskou kvalitou. Kľúčové slová: pšenica, staré odrody, HMW glutenínové podjednotky, chlebopekárska kvalita Old wheat varieties and landraces are important source of genetic variability of agronomic traits. With the aim to evaluate breadmaking quality, high molecular weight (HMW) glutenin subunit composition of seven old Slovak and Czech winter wheat varieties (Slovenská 777, Stupická Bastard, Kaštická bezosinatá, Radošínska Dorada, Slovenská 200, Slovenská B, Bučianska červenoklasá) was analysed. Varieties consisted of 2 to 5 lines. After multiplication, 25 lines with control variety Ilona were evaluated in field experiments in the vegetative years 2003/04 and 2006/07. Lines of old varieties headed earlier, had higher plant height and lodging in comparison to control. Correlation among quality traits – Zeleny sedimentation index, farinograph value of quality and nitrogen content were affected by year. According to Glu score, it was not always possible to predict breadmaking quality. It was confirmed that lines with 5+10 subunits on 1D, with positive effect on breadmaking quality, had in average higher sedimentation index and farinograph value of quality in comparison to lines 2+12. Three lines with subunits 5+10 with higher quality than Ilona were separated from variety Slovenská 777. Line 3 from variety Radošínska Dorada had the same allelic composition in Glu-1 loci as Ilona but higher farinograph value of quality. By separating population of old varieties was possible to detect lines with good breadmaking quality. Key words: wheat, old varieties, HMW glutenin subunits Využitie genetických zdrojov minoritných plodín v pekárskej technológií Utilisation of genetic resources of minority crops in baking technology Ľubomír Mendel, Iveta Čičová, Jarmila Drobná, Katarína ZIRKELBACHOVÁ, Magdaléna BIELIKOVÁ SCPV − Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany, Bratislavská 122, 921 68 Piešťany, [email protected] Cieľom práce bolo stanoviť pekársku hodnotu zmesí múk z pšenice s 5, 10, 15, 20, 25 % prídavkom múky z minoritných plodín (pohánka, proso, láskavec, lucerna) a určiť vplyv prídavkov na chemické vlastnosti múky (obsah N látok, mokrý lepok, celkový škrob, celkové lipidy, hrubá vláknina, potravinová vláknina, makro a mikro elementy, popol) reologické parametre cesta a senzorickú kvalitu chleba. Boli zistené farinografické charakteristicky zmesí (väznosť 28 The aim of the study was to determine the bread-making value of blends of the flours from minority crops (buckwheat, millet, amaranth and alfalfa) at 5, 10, 15, 20, 25 % levels to wheat bread and to investigate the effect of the blends on the chemical characteristics (N content, wet gluten, total starch, total lipids, crude fiber, dietary fiber, macro and micro nutrients,ashcontent),rheologicalcharacteristicsandsensory quality of composite bread. The chemical composition and functional properties of wheat flour and their blends were vody múkou, vývin cesta, stabilita cesta). Pripravené chleby zo zmesí múk boli hodnotené z hľadiska fyzikálnych vlastností (objem, výška, šírka a pomer š/v) a senzorických charakteristík (farba kôry, farba striedky, pórovitosť striedky, vôňa, chuť a celkový dojem. Senzorické hodnoty sa významne líšili vo farbe, vôni, chuti a celkovej prijateľnosti. Chlieb s 15 % prídavkom pohánkovej a láskavcovej múky sa ukázal ako vysoko akceptovateľný v porovnaní so všetkými hodnotenými vzorkami. Kľúčové slová: múka, chlieb, senzorická kvalita, pohánka, proso, láskavec, lucerna determined. The farinograph characteristics of composite flour (water absorption, dough development time, dough stability) were determined. Breads prepared from the blends were evaluated for physical characteristics (bread volume, high, width and spread ratio) and sensory characteristics (color of crust, color of crumb, hardness of crumb, flavor, taste and total sensory score was calculated. Sensory scores differed significantly amongst them color, flavor, taste and overall acceptability. Bread prepared by supplementation with up to 15 % buckwheat and amaranth flour showed high level of acceptability when compared to all tested breads. Key words: flour, composite bread, blends, sensory quality, buckwheat, millet, amaranth, alfalfa Využitie genetických zdrojov v šľachtení marhúľ Utilisation of genetic resources in the apricot breeding Daniela Benediková SCPV −Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany, Bratislavská 122, 921 68 Piešťany, [email protected] Genetické zdroje ovocných druhov, ktoré sú zaradené v Národnom programe predstavujú 5 220 genotypov, čo je z celkového evidovaného počtu 32 910 genetických zdrojov (GZ) 15,86 %. Ovocné druhy sa udržiavajú na riešiteľských pracoviskách v poľných kolekciách. Genetické zdroje marhúľ udržiava VŠS Veselé v počte 314 marhúľ a SCPV − VURV Piešťany v počte 100 genotypov. Program šľachtenia marhúľ začal na Slovensku v roku 1964 na VÚRV v Piešťanoch. Najdôležitejšími šľachtiteľskými cieľmi bola odolnosť k mrazu, vysoká kvalita plodov a rezistencia k vírusovým a hubovým ochoreniam. V programe šľachtenia sa využívali ako rodičovské komponenty najmä odrody z európskej, stredoázijskej a čínskej geografickej skupiny. Doteraz bolo zrealizovaných viac ako 390 kombinácií, kde sa použila široká kolekcia genotypov − donorov požadovaných vlastností. Vzniklo 10 tis. hybridných rastlín, z ktorých bolo viac ako 250 vybraných do staničných pokusov. Doteraz bolo registrovaných 10 odrôd slovenských marhúľ. Najperspektívnejšie sú Veharda, Vemina,Vesna a Veselka. Fruit genetic resource where are registered in National program presenting 5 220 genotypes, it is from all registered 23 910 genetic resources (GR) 15, 86%. Fruit species are conservated like field collection on the cosolves subject. Apricot genetic resources maintained RBS Vesele in number 314 genotypes and SARC − RIPP Piestany in number 100 genotypes. The program to obtain a genetic improvement of the apricot began in 1964 at the Research Institute of Plant Production Piestany. This program has been carried out according to several objectives, most important were resistance to frost, high fruit quality and resistance to fungi and virus diseases. The main cultivars utilised as parent in the hybridisation program were European and central Asia cultivars. Up to now more than 390 combinations were realised with wide range of genotypes – donors of required facilities. Among 10 000 seedlings obtained by cross-pollination, 250 were selected in the last time in station trials as advanced selection. Since the start day of the breeding programme up to now, 10 cultivars has been registered in Slovak Republic. The most perspective are Vesna, Veselka, Veharda and Vemina. Kľúčové slová: genetické zdroje, marhule, šľachtenie Key words: apricot breeding, cultivars, fruit quality, frost resistance odolnosť a gény rezistencie voči múčnatke trávovej vo vybraných genetických zdrojoch pšenice letnej Resistance and genes of resistance against powdery mildew of selected wheat genetic sources Katarína BOJNANSKÁ SCPV − Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany, Bratislavská cesta 122, 921 68 Piešťany; [email protected] Odolnosť pšenice letnej voči múčnatke trávovej na pšenici (Blumeria graminis (DC) Speer f. sp. tritici Marchal) bola Resistance of wheat to powdery mildew (Blumeria graminis (DC) Speer f. sp. tritici Marchal) of 96 selected genetics resources was observed in field 29 hodnotená u vybraného súboru 96 genetických zdrojov pšenice v rokoch 2006 a 2007 v poľných a laboratórnych podmienkach. V poľných podmienkach bol rozsah napadnutia patogénom stanovený hodnotou AUDPC pre každý genotyp. Boli nájdené signifikantne odolnejšie genotypy v porovnaní s kontrolnými odrodami. Špecifická odolnosť týchto genotypov bola testovaná v laboratórnych podmienkach. Na základe reakcií listových segmentov po infekcii izolátmi patogéna bola detegovaná prítomnosť špecifických génov rezistencie Pm1, Pm2, Pm3, Pm4b, pm5, Pm6, Pm8 a Pm9. V niektorých prípadoch neboli nájdené žiadne špecifické gény rezistencie. Medzi týmito genotypmi boli zaznamenané prípady s nešpecifickou rezistenciou, kedy vývoj a rast patogéna bol silno potláčaný už v juvenilnom štádiu. Kľúčové slová: pšenica, Triticum, múčnatka trávová, Blumeria graminis, nešpecifická rezistencia, gény rezistencie and laboratory conditions in 2006 and 2007. For everyone genetic resource the range of the attack of the pathogen was observed by AUDPC values in field conditions. Statistically significant more resistant genotypes in comparison to the controls were found. In the selected genotypes the specific resistance was observed in the laboratory conditions. The presence of Pm1, Pm2, Pm3, Pm4b, pm5, Pm6, Pm8 and Pm9 genes was detected out of the identified resistance genes. In some of genotypes the presence of powdery mildew resistance genes was not observed. Among genotypes without specific genes the non-race specific resistance was observed in some cases. Key words: wheat, Triticum, powdery mildew, Blumeria graminis, non-race specific resistance, resistance gene Variabilita genetického materiálu a rastovo-produkčné charakteristiky čakanky obyčajnej (Cichorium intybus L.) Genotypes variability of chicory (Cichorium intybus L.) and their growth-production characteristics Ivan Černý, Marek Kovár, Beáta Kováriková Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Tr. A. Hlinku 2, 949 76; [email protected], [email protected] Pestovanie čakanky obyčajnej (Cichorium intybus L.) malo najmä v minulosti dlhodobú tradíciu. Tento fakt pramenil zo všestranného využitia biomasy plodiny nielen v potravinárskom priemysle, ale tiež vo farmácii a biomedicíne. V súčasnosti je rozsah pestovania výrazne redukovaný a nezodpovedá stavu, ktorý uvedenej plodine z hľadiska historického prináležal. V uvedenom rozsahu cieľom príspevku je poskytnúť obraz o utváraní rastových a produkčných charakteristík genotypov čakanky obyčajnej, pestovanej technologicky konvenčným spôsobom. V poľných experimentoch uskutočnených v rokoch 2005 až 2007 bola sledovaná dynamika rastovoprodukčných parametrov (úroda koreňa, LAI, LAD, NAR, CGR a RGR) a obsahu inulínu v koreni rôznych genotypov čakanky obyčajnej (Fredónia Nova, Maurane a Oesia). Experimenty potvrdili, že produkčnú výkonnosť v jednotlivých pestovateľských rokoch diferencovane ovplyvňovali agroekologické podmienky stanovišťa. Analýza úrody koreňov ukázala, že najproduktívnejším genotypom v sledovaných obdobiach bol genotyp Fredónia Nova a najmenej produktívna bola Maurane. Detailnejší pohľad na utváranie produkčnej výkonnosti prostredníctvom parametrov rastovej analýzy však ukazuje, že v priebehu ontogenézy rastlín genotypu Fredónia Nova na rozdiel od Oesia a Maurane je LAD, NAR a CGR najintenzívnejšie v poslednej tretine vegetačného obdobia. Táto fáza je pri Fredónii Nova rozhodujúca v tvorbe kvantitatívnych parametrov produktivity. Najvyšší obsah inulínu v sušine koreňa bol zaznamenaný v odrode Maurane. Práca prispieva k poznaniu tvorby úrodových 30 Cultivation of chicory (Cichorium intybus L) had it primarily en arere long-time tradition. This fact result from utilize of chicory biomass not only food industry, but it also at pharmacy a biomedicine. Chicory cultivation is markedly reduced in the present time. The aims this contribution is provided the view about formation of growth and production characteristics at various chicory genotypes cultivated by conventional technology. In field experiments carried at years 2005 till 2007 were followed in three chicory genotypes (Fredonia Nova, Maurane a Oesia) the growth and production characteristics (yield, LAI, LAD, NAR, CGR and RGR) and inulin content in root. Our experiments confirmed that the production performance in individuals years were differential influenced by agroekological conditions of location. Analysis of root yield shown, that most productive genotype was genotype Fredonia Nova and least productive genotype Maurane. Detail view into formation of productive performance through parameters of growth analyses shown, that during plant ontogeny of genotype Fredonia Nova are LAD, NAR and CGR most intense in terminal phase of vegetation terms. This phase of ontogeny genotype Fredonia Nova is critical in the making of yield formation. The highest inulin content in roots was observed in genotype Maurane. This work is contributing to knowledge of chicory yield formation and shown on possibilities of biological material selection with improvements of productive performance. prvkov čakanky obyčajnej v priebehu vegetačného obdobia a ukazuje na možnosti selekcie biologického materiálu so zlepšenou produkčnou výkonnosťou. Kľúčové slová: čakanka, genotypová variabilita, rastová analýza, úroda, inulín Key words: chicory, genotypes variability, growth analyse, yield, inulin Práca bola finančne podporená projektom VEGA 1/3461/06. NÁRODNÁ KOLEKCIA LIEČIVÝCH A AROMATICKÝCH RASTLÍN NATIONAL COLLECTION OF MEDICINAL AND AROMATIC PLANTS Iveta ČIČOVÁ SCPV − Výskumný ústav rastlinnej výroby, Bratislavská cesta 122, 921 68 Piešťany, [email protected] Kolekcia liečivých rastlín sa začala formovať od roku 2003. V Génovej banke SR v Piešťanoch je zhromaždených a uložených 192 vzoriek liečivých rastlín v aktívnej kolekcii a 30 vzoriek v základnej kolekcii. Z hľadiska čeľadí je počet genetických zdrojov nasledovný: Asteraceae – 31, Lamiaceae – 31, Rhamnaceae – 19, Ranunculaceae – 16, Hypericaceae – 14, Droseraceae – 11, Liliaceae – 10. Menej ako 10 je z týchto čeľadí: Apiaceae, Cacyophyllaceae, Ericaceae, Fabaceae, Geraniaceae, Hypericaceae, Malvaceae, Plantaginaceae, Rutaceae, Scrophulariaceae, Thymelaceae, Urticulariaceae, Valerianaceae, Zygophyllaceae. Najpočetnejší je rod Frangula – 19, Hypericum 14, Achillea – 11, Drosera – 11, Asparagus – 10, Adonanthe – 10, Daphne – 8, Gratiola – 7, Dictamnus − 7, Salvia – 6. Ďalšie menej početné sú tieto rody: Anthemis, Artemisia, Calendula, Echinacea, Geranium, Hyssopus, Majorana, Marrubium, Melissa, Ocimum, Plantago, Satureja. Všetky genotypy sú predbežne hodnotené z hľadiska morfologických, biologických a hospodárskych znakov. Na hodnotenie sa používajú medzinárodné deskriptory. Získané výsledky meraní sú zapísané v pasportnej a popisnej databáze. Kľúčové slová: genotyp, liečivé rastliny, rod, hodnotenie The collection of medicinal and aromatic plants has begun to be formed since here 2003. In the Gene Bank of Slovak republic there are collected and conservated 192 accessions of medicinal and aromatic plants in the active collection and 30 in the basic collection. From the point of view of families, there is the amount of genetic resources following: Asteraceae – 31, Lamiaceae – 31, Rhamnaceae – 19, Ranunculaceae – 16, Hypericaceae – 14, Droseraceae – 11, Liliaceae – 10. Less then 10 accessions is from these family: Apiaceae, Cacyophyllaceae, Ericaceae, Fabaceae, Geraniaceae, Hypericaceae, Malvaceae, Plantaginaceae, Rutaceae, Scrophulariaceae, Thymelaceae, Urticulariaceae, Valerianaceae, Zygophyllaceae. Most accessions have genus Frangula – 19, Hypericum − 14, Achillea – 11, Drosera – 11, Asparagus – 10, Adonanthe – 10, Daphne – 8, Gratiola – 7, Dictamnus − 7, Salvia – 6. Other less accessions are these genus: Anthemis, Artemisia, Calendula, Echinacea, Geranium, Hyssopus, Majorana, Marrubium, Melissa, Ocimum, Plantago, Satureja. All the genotypes were previously evaluated per Descriptor from the point of view of morphological, biological and yield data. All measured data are returned in passport and description database. Key words: genotype, medicinal plant, genus, evaluation Obsah dusíkatých a minerálnych látok u divorastúcich populácií a odrôd druhov Medicago Crude protein And Mineral content In wild population and varieties of Medicago species Jarmila Drobná, Magda Bieliková SCPV −Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany, Bratislavská 122, 921 01 Piešťany, [email protected] V poľnom pokuse založenom v rokoch 2006 na experimentálnej stanici SCPV − Výskumného ústavu rastlinnej výroby v Piešťanoch sa sledoval v prvom úžitkovom roku pri druhej kosbe rozdiel v percente olistenia a obsahu dusíkatých a minerálnych látok medzi divorastúcimi populáciami štyroch druhov Medicago (M. sativa, M. varia, M. romanica, M. falcata) a odrodami lucerny siatej (M. sativa) Palava In a field experiment established in 2006 at the experimental station of SARC − Research Institute of Plant Production the differences in leaf/ stem ratio, crude protein and mineral concentration between wild populations of Medicago species (M. sativa, M. varia, M. romanica, M. falcata) and alfalfa varieties (M. sativa) Palava and Vanda in the first production year by the second cut were determined. The differences 31 a Vanda. Medzi populáciami a odrodami boli zistené štatisticky významné rozdiely v percente olistenia, obsahu dusíkatých látok, fosforu, draslíka, vápnika, horčíka, síry a mangánu. Najvyššia variabilita bola zistená v obsahu mangánu, medi, zinku a v percente olistenia. Pri populácii Medicago varia bolo zistené najvyššie percento olistenia a najvyšší obsah dusíkatých a minerálnych látok. Kontrolné odrody boli vo všetkých znakoch podpriemerné. Hodnotením podľa jednotlivých druhov sa ukázalo, že populácie a odrody druhu Medicago sativa mali v priemere najnižšie percento olistenia a najnižší obsah dusíkatých a minerálnych látok. Korelačnou analýzou sa potvrdilo, že percento olistenia pozitívne koreluje s obsahom dusíkatých a niektorých minerálnych látok. Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe Zmluvy č. APVT-27028704 between populations and varieties were significant for leaf/ stem ratio, content of crude protein, phosphorus, potassium, calcium, magnesium, sulphur and manganese. The highest variability was found in content of manganese, copper and zinc and in leaf/ stem ratio. The population of Medicago varia showed the highest leaf/stem ratio, crude protein and mineral contents. The control varieties were bellow-averaged in all evaluated traits. Assessment according to particular species showed, that populations and varieties of Medicago sativa had the lowest leaf/stem ratio, crude protein and mineral contents. The results of correlation analysis confirmed that leaf/stem ratio is positively correlated with content of crude protein and some minerals. This work was supported by Science and Technology Assistance Agency under the contract No. APVT-27028704. Kľúčové slová: Medicago sp., divorastúce populácie, odrody, obsah dusíkatých a minerálnych látok Key words: Medicago sp., wild populations, varieties, crude protein and mineral contents GENETICKÉ ZDROJE ZELENIN A LAKR V ČESKÉ REPUBLICE GENETIC RESOURCES OF VEGETABLE AND MAPs IN THE CZECH REPUBLIC Karel DUŠEK, Elena DUŠKOVÁ, Kateřina KARLOVÁ Crop Research Institut, Dept. of vegetables and special crops Olomouc, Šlechtitelů 11, 783 71 OlomoucHolice, Czech Republic. Tel. +420 585 209 963, [email protected] České genetické zdroje zelenin a léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR) jsou umístěny především v olomouckém oddělení VÚRV, v.v.i. a tyto kolekce jsou součástí “Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro-biodiversity“, jehož aktivity jsou zaměřeny na ochranu, konzervaci a využití genetických zdrojů kulturních rostlin. V této době je v olomouckých kolekcích soustředěno 9049 položek zelenin a 802 položek LAKR. Množení semenem, jako jedna z nejdůležitějších částí konzervace genetických zdrojů, je velkou chloubou olomouckého pracoviště. Systém izolačních klecí, jejich typy a ideální podmínky pro hmyzí opylovače jsou výsledkem dlouhodobé optimalizace práce s genetickými zdroji. Regenerace cizosprašných rostlin probíhá v podmínkách téměř identických k přírodnímu prostředí. Jako zábrana nežádoucí hybridizace jsou používány vzdušné síťové klece a jako opylovači slouží včely a čmeláci. Pasportní data všech udržovaných položek a přehled jejich dostupnosti pro uživatele jsou shrnuty v národní databázi EVIGEZ a přístupné on line na http://genbank.vurv.cz/genetic/ resources. Klíčová slova: genetické zdroje rostlin, zelenina, léčivé rostliny, aromatické rostliny, konzervace Poděkování: Příspěvek vznikl za podpory Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro-biodiversity (E – 79/01 – 3160 – 0200). 32 Czech genetic resources of vegetables and medicinal, aromatic and culinary plants (MAPs) are maintained mainly in the Olomouc department of CRI and its collections are incorporated in “National Programme for Plant Genetic Resources Conservation and Utilisation”, whose activities are focused on the protection, conservation and utilisation of genetic resources of culture plants. At this time 9049 accessions of vegetables and 802 accessions of MAPs are collected in Olomouc. Seed propagation as one of the most important tasks of genetic resources conservation is one of the biggest pride of Olomouc workplace. The system and type of isolation cages as well as an ideal insect pollination conditions is an outcome of long-standing optimization of this process. Regeneration of cross-pollinated plants is performed in the conditions almost identical to their natural environment. The airy mobile cages with netting cover are used to discriminate unfavourable hybridisation and bees or bumble-bees are used to improve seed production. The passport data of all accessions are summarized to the national documentation system EVIGEZ and short information about availability for users are on line on view at http://genbank.vurv.cz/genetic/resources. Key words: plant genetic resources, vegetable, medicinal plants, aromatic plants, conservation Acknowledgement: The financial support by National Programme for Plant Genetic Resources Conservation and Utilisation (E – 79/01 – 3160 – 0200) is gratefully acknowledged. Výnosový potenciál odrůd štírovníku růžkatého (Lotus corniculatus) Yield potential of varieties of Lotus corniculatus Pavlína Gottwaldová, Jan Pelikán, Tomáš Vymyslický Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Zahradní 1, Troubsko 664 41, Česká republika, [email protected] V rámci Výzkumného záměru, financovaného MŠMT ČR a řešeného od roku 2004 byl v roce 2005 založen a v letech 2006 a 2007 hodnocen sortiment odrůd štírovníku růžkatého (Lotus corniculatus) z hlediska výnosů zelené hmoty, sena a semene. Pokus byl založen v polních podmínkách metodou znáhodněných bloků na parcelách 5 m2 ve třech opakováních. Zkoušený sortiment štírovníku růžkatého čítal šest původů. Výnosy po přepočtu na t.ha-1 (zelená hmota a seno) a kg.ha-1 (semeno) byly statisticky vyhodnoceny metodou analýzy rozptylu. V prvém užitkovém roce poskytnul štírovník růžkatý čtyři seče, ve druhém užitkovém roce, který se vyznačoval nedostatkem srážek, poskytl pouze dvě seče. Ve výnosech zelené hmoty a sena prokázala dobrou výkonnost v prvém užitkovém roce v zelené hmotě maďarská odrůda Puszta a v seně česká odrůda Lotar a ve druhém užitkovém roce v zelené hmotě česká odrůda Lotar a v seně slovenská odrůda Polom. Ve výnosech semene dominovala v prvém roce maďarská odrůda Bekeszi a ve druhém roce české novošlechtění CD-11. In the frame of research project, number MSM 2629608001, financed by the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic, started in 2005 an experiment with collection of six origins of Lotus corniculatus. This experiment was evaluated in the years 2006 and 2007 from the point of view of yields of green matter, hay and seed. This experiment was established by the method of randomised plots of 5 m2, in three repetitions. The yields after the recounting in t.ha-1 (green matter and hay) and kg.ha-1 (seeds) were evaluated by analyses of variance. In the first year Lotus corniculatus had four cuttings, in the second year only two cuttings, because this year was very dry. As for yield in the first year, the Hungarian variety Puszta was the best in green matter and in hay it was the Czech variety Lotar. As for yield in the second year, the best were the Czech variety Lotar in green matter and the Slovak variety Polom in hay. In seed yield the best was Hungarian variety Bekeszi in the first year and in the second year the Czech newly bred variety CD-11. Klíčová slova: Genetické zdroje, Lotus corniculatus, výnosový potenciál, zelená hmota, seno, semeno Key words: Genetic resourses, Lotus corniculatus, yield potential, green matter, hay, seeds TVORBA NOVÝCH ODRÔD PŠENICE LETNEJ F. OZIMNEJ S PEKÁRSKOU KVALITOU CREATION OF A NEW WINTER WHEAT VARIETIES WITH BREAD-MAKING QUALITY Andrea HANKOVÁ, Katarína MATÚŠKOVÁ, Ľubomír RŰCKSCHLOSS SCPV − VÚRV Piešťany, Výskumno-šľachtiteľská stanica Vígľaš-Pstruša, 962 12 Detva, [email protected],, [email protected], [email protected] V procese tvorby nových genetických zdrojov je potrebné prispôsobiť sa požiadavkám trhu, klimatickým a pôdnym podmienkam. Za účelom vytvorenia nových odrôd pšenice letnej f. ozimnej s pekárskou kvalitou boli v práci do kríženia vyberané odrody na základe kvality, HMWGlu podjednotiek a zdravotného stavu. U potomstva v F3 generácii boli analyzované nasledovné ukazovatele kvality: obsah bielkovín, obsah mokrého lepku, tvrdosť zrna, hodnota sedimentačného testu. Na hodnotu SDT mali na 99 % hladine významnosti štatisticky preukazný vplyv podjednotky na lokusoch Glu-1A a Glu-1D. Najvyššiu hodnotu SDT mali pšenice, ktoré mali na lokuse Glu-1A podjednotku 2*, resp. na lokuse Glu-1D alelový pár 5+10. Obsah bielkovín bol v sledovanom súbore pšeníc štatisticky preukazne ovplyvnený (P<0,01) zastúpením HMW-podjednotiek na lokuse Glu-1A, najvyšší obsah bielkovín bol zaznamenaný u pšeníc s podjednotkou 2. Na základe zistených výsledkov môžeme skonštatovať, že HMW-Glu podjednotky nemali štatisticky preukazný vplyv na obsah mokrého lepku. Tvrdosť zrna bola štatisticky In new genetic resources creating process it´s necessary to adapt to the market demands, climate and soil conditions. In order to create new varieties with bread-making quality it were to the crossing process selected varieties at the base of quality, HMWGlu subunits composition and health condition. In F3 generation of progeny were analyzed next quality indicators: protein content, wet gluten, corn hardiness, sedimentation value. Sedimentation value was significantly influenced (P<0,01) by subunits at Glu-1A and Glu-1D loci. The highest sedimentation value had wheats with subunits 2* at Glu-1A loci and 5+10 at Glu-1D loci. Protein content in analyzed wheat collection was significantly influenced by HMW-subunits at Glu-1A loci, the highest protein content was noticed in wheat with subunit 2. At the base of the results we can conclude, that HMW-Glu subunits had not statistically significant influence on wet gluten content. Corn hardiness was significantly influenced by HMW- 33 preukazne ovplyvnená HMW-podjednotkami na lokuse Glu-1D, najvyššia hodnota uvedeného ukazovateľa bola zaznamenaná u pšeníc s alelovým párom 5+10. Kľúčové slová: pšenica letná f. ozimná, pekárska kvalita, HMW-Glu podjednotky subunits at Glu-1D loci, the highest value of this indicator was noticed in wheats with subunits 5+10. Key words: winter wheat, bread-making quality, HMW-Glu subunits VIACDRUHOVÉ ZBEROVÉ EXPEDÍCIE NA SLOVENSKU, SLOVINSKU A BULHARSKU V ROKU 2007 Multicrop collecting expeditions in SLOVAKIA, SLOVENIA AND BULGARIA IN THE 2007 Pavol Hauptvogel1, Jarmila DROBNÁ1, René HAUPTVOGEL1, Vladimír MEGLIČ2, Tzvetelina Stoilova3, SCPV – Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany, Bratislavská 122, 92168 Piešťany, [email protected] 2 Kmetijski inštitut Slovenije Ljubljana, Slovinsko 3 Institut po rastitelni genetični resursi Sadovo, Bulharsko 1 V rámci bilaterálnych projektov vedecko-technickej spolupráce s pracoviskami v Slovinsku a Bulharsku a vedeckého projektu „Ochrana a využitie genetických zdrojov netradičných plodín, predchodcov kultúrnych druhov a divorastúcich rastlín pre výživu a poľnohospodárstvo“ sme v roku 2007 vykonali 3 zberové expedície. Na území Slovenska sa vykonali zbery vo fytogeografickej oblasti Poľana a Javorie (Akronym zberovej expedície: SVKPOL2007), v Bulharsku v juhovýchodnej časti a v pohorí Stará planina (BGRSVK2007), v Slovinsku v regióne Dolenjska (SVNDOL2007). Počas týchto expedícií bolo zozbieraných celkom 297 vzoriek pôvodné pestovaných a divorastúcich druhov rastlín. Vo fytoeografickej oblasti Poľana a Javorie sme zozbierali 98 vzoriek, z tohto počtu boli strukoviny (64), zeleniny (9), mak (9), krmoviny (5) a obilniny (1). V Bulharsku sme zozbierali 139 vzoriek (zelenina – 87, strukoviny – 36, krmoviny – 10, kukurica – 4 a aromatické rastliny – 2). V rámci zberovej expedície v Slovinsku sme zozbierali 60 vzoriek, ktoré zahrňovali vzorky strukovín (23), zeleniny (12), krmovín (7), kukurice (6), repy (3), obilnín (2), kvetov (2), priemyslové plodiny (2) a po jednej vzorke aromatických rastlín, tráv a lúčnych rastlín. Všetky vzorky boli zdokumentované v databázach zberových expedícií a odovzdané kurátorom plodín na ich ďalšie hodnotenie a využitie vo výskumných a šľachtiteľských programoch. Kľúčové slová: genetické zdroje rastlín, zberové expedície, Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu vedy a techniky na základe Zmluvy č. APVT-27-028704 a bilaterálnych projektov Ministerstva školstva SKBUL-00906 a SK-SI-00706. 34 Within the frame of the bilateral projects of science and technology cooperation with the Slovenian and Bulgarian institutions and of scientific project “Conservation and use the genetic resources nontraditional crops, related wild species and wild species for food and agriculture” three collecting expeditions were carried in 2007 out. On the Slovak territory collection in the phytogeography region Poľana and Javorie (Acronym of collecting expeditions: SVKPOL2007), in south-east part and Balkan mountains in the Bulgaria (BGRSVK2007) and in region Dolenjska in the Slovenia (SVNDOL2007). During these expeditions 297 samples of autochthonous crops and wild species were collected. The 98 samples were collected in phytgeography regions Poľana and Javorie, hereof pulses (64), vegetable (19), poppy seed (9), fodder crops (5) and cereals (1). In Bulgaria 139 samples (vegetables – 87, pulses – 36, fodder crops – 10, mays – 4 and aromatically plants – 2) were collected. Within the frame of collecting expedition in Slovenia totally 60 samples were collected, of these pulses (23), vegetables (12), fodder crops (7), mays (6), fodder beet (3), cereals (2), flower (2), industrial crops (2) and one sample of aromatically plants, grasses and meadow plants. All samples were documented in databases of collecting expeditions and passed to curators of particular crops for their evaluation and use in the research and breeding programmes. Keywords: plant expedition genetic resources, collecting This work was supported by Science and Technology Assistance Agency under the contract No. APVT-27028704 and bilateral projects Ministry of education SK-BUL-00906 and SK-SI-00706 SELEKCIA CENNÝCH GENOTYPOV ĽUĽKA ZEMIAKOVÉHO S INTRODUKOVANÝMI GÉNMI REZISTENCIE Z DIVORASTÚCICH DRUHOV SELECTION OF VALUABLE POTATO GENOTYPES WITH INTRODUCED RESISTANCE GENES DERIVED FROM WILD SPECIES Ján HELDÁK, Eva BRUTOVSKÁ, Andrea GALLIKOVÁ VŠÚZ − Výskumný a šľachtiteľský ústav zemiakársky, a.s., Popradská 518, 05952 Veľká Lomnica, [email protected] ZastúpeniechorôbľuľkazemiakovéhonaSlovenskuneprešlo za posledných 30 rokov veľkými zmenami a dominantné postavenie si naďalej zachovávajú vírusové choroby a pleseň zemiaková. Hoci sa dlhodobo propagujú výhody pestovania rezistentných odrôd pred pesticídnou ochranou, výsledky šľachtenia na rezistenciu proti patogénom sa zlepšujú, ale ešte stále nedosiahli ekvivalentnú efektívnosť v porovnaní s pesticídnou ochranou. Introdukcia divorastúcich druhov do kultúrnych genotypov umožnila získať nové zdroje rezistencie,ktorézabezpečujúdlhodobýúčinokprotivírusom a sú využiteľné v šľachtení nových odrôd. Divorastúce druhy, Solanum stoloniferum, Solanum acaule, Solanum tuberosum subsp. andigena a Solanum vernei, sú zaujímavé ako zdroje pre pre-breeding ľuľka zemiakového najmä z hľadiska rezistencie proti vírusom PVY a PVX. Pomocou molekulových markerov bolo v génovej banke identifikovaných 24 nových genotypov s rezistenciou proti PVY pochádzajúcou zo Solanum stoloniferum, pričom všetky boli aj peľovo sterilné. V kolekcii bolo tiež identifikovaných 16 nových genotypov s rezistenciou proti PVX. S ohľadom na použitý marker, nebolo možné určiť pôvod, z ktorého divorastúceho druhu bola rezistencia proti PVX získaná. Cenný šľachtiteľský materiál predstavovalo najmä 9 genotypov, ktoré boli rezistentné proti obom druhom vírusov. Rezistencia proti obom vírusom bola potvrdená aj umelými infekciami v skleníkových podmienkach. Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu vedy a vývoja prostredníctvom finančnej podpory č.APVT-99027104 a APVT-27-016402. Composition of potato diseases did not pass through great changes during last 30 years in Slovakia and virus diseases and late blight still maintain a dominant position. Although benefits of growing of resistant varieties in contrary to pesticide application are promoted in the long term, breeding results for resistance to pathogens improve, but still did not reach the equal effectiveness in contrast to pesticide treatment. Wild species, Solanum stoloniferum, Solanum acaule, Solanum tuberosum subsp. andigena and Solanum vernei, are attractive sources for potato pre-breeding mainly from the point of view of resistance to PVY and PVX. Using molecular markers there were identified 24 new genotypes with resistance to PVY derived from Solanum stoloniferum in the gene bank and all of them were male sterile. In the collection there were also identified 16 new genotypes with resistance to PVX. With respect to marker used, it was not possible to determine the origin of wild species which resistance was derived from. Valuable breeding materials were represented by 9 genotypes with resistance to both viruses. Resistance to both viruses was confirmed by artificial infections in glasshouse conditions. This work was supported by Science and Technology Assistance Agency under the contract No. APVT-99027104 and APVT-027-016402. Key words: potato, wild species, resistance, PVY, PVX Kľúčovéslová:ľuľokzemiakový,divorastúcedruhy,rezistencia, PVY, PVX hodnocení genetických zdrojů prosa setého v podmínkách české republiky Evaluation of genetic resources of proso millet under conditions of THE Czech Republic Petra HLÁSNÁ ČEPKOVÁ1, Dagmar JANOVSKÁ2, Jana RYSOVÁ3 Institut tropů a subtropů, Česká zemědělská universita, Kamýcká 129, Praha 6-Suchdol, [email protected] 2 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Drnovská 507, Praha 6-Ruzyně, [email protected] 3 Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i., Rádiová 7, Praha 10, [email protected] 1 V letech 2006 a 2007 bylo hodnoceno sedm odrůd prosa setého z kolekce minoritních plodin Genové banky Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze. Všechny položky byly hodnoceny podle deskriptorů pro Panicum miliaceum vydaných IPGRI (1985). Délka vegetační doby se u všech genotypů pohybovala od 66 do 85 dní. Nejranější byl genotyp ´Irtyskoe 201´, In the years 2006 and 2007, we evaluated 7 varieties of proso millet from minor crops collection in Gene Bank in Crop Research Institute in Prague. The accessions were evaluated according to the Descriptors for Panicum miliaceum by IPGRI (1985). The vegetation period was ranged from 66 to 85 days. The most early-ripening variety was ´Irtyskoe 201´ in contrary 35 naopak nejdelší vegetační dobu měla slovenská odrůda ´Unikum´. Tyto genotypy dosáhly i maximální (´Unikum´) a minimální výšky (´Irtyskoe 201´). Nejvyšší HTS 7,59 g dosáhl genotyp ´Gorlinka´, nejnižší pak ´Lung Shu No. 14´ (4,76 g). Nejvyššího hektarového výnosu 3,44 t/ha dosáhlo ´Omskoe 10´, u kterého byla naměřena i druhá nejvyšší hodnota HTS (7,53 g). Naproti tomu ´Gorlinka´ dosáhla nejnižšího výnosu (2,3 t/ha), ačkoliv měla nejvyšší HTS. Průměrné hodnoty obsahu tuku se pohybovaly v rozmezí od 4,25 do 4,94 % v sušině. Nejvyšší hodnoty obsahu tuku byly naměřeny u genotypu ´Irtyskoe 201´, nejnižší u ´Lung Shu No. 14´. to ´Unikum´, which had the longest vegetation period. These varieties reached also the maximum plant high (´Unikum´) and the minimum plant high (´Irtyskoe 201´) from the group. The highest WTS 7.59 g posessed variety ´Gorlinka´, the smallest had ´Lung Shu No.14´ (4.76 g). The highest yield 3.44 tonnes per hectare were obtained from ´Omskoe 10´, which had the second highest WTS (7.53 g).On the other hand, the lowest yield had variety ´Gorlinka´ (2.3 tonnes per hectare). The mean fat content of tested varieties ranged from 4.25 to 4.94% in dry matter. The fattiest was variety ´Irtyskoe 201´. The smallest content of fat was detected in seeds of variety ´Lung Shu No.14´. Keywords: Proso seté, hodnocení polních pokusů, obsah tuku v sušině Keywords: Proso millet, field evaluation, fat content Zmena obsahu pigmentov počas vegetačného obdobia vo vybraných genotypoch európskeho sortimentu pšenice letnej, f. ozimná Changes of plant pigments content during vegetation period in some winter wheat genotypes with European provenance Elena HUNKOVÁ, Jana REPKOVÁ, Jana FERENCOVÁ Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, A. Hlinku 2, 94976 Nitra, [email protected] V roku 2006 bolo na pokusných parcelách SCPV – VÚRV Piešťany pestovaných 13 genotypov pšenice letnej, forma ozimná, európskeho sortimentu: Malvína (SVK), Komfort (AUT), Gedania (POL), GK Forrás (HUN), Griffen (GBR), Biscay (DEU), Tamaro (CHE), Venistar (SVK), Echo (RUS), Astella (SVK), Vendur (SVK), Verna (ITA), Torysa (SVK). Na katedre fyziológie rastlín SPU v Nitre boli izolované pigmenty (chlorofyl a, chlorofyl b a karotenoidy) z podzástavkových listov z acetónového extraktu v zmysle metodiky Šesták, Čatský (1966) v 6 termínoch odberu: 27.4., 9.5., 18.5., 29.5., 8.6., 19.6. (rastové fázy koniec odnožovania, steblovanie, klasenie/začiatok kvitnutia, kvitnutie, koniec kvitnutia/začiatok mliečnej zrelosti, mliečna zrelosť). Zo zmeraných hodnôt absorbancií bol vypočítaný obsah pigmentov (mg.m-2) podľa Lichtenthalera (1987). Dosiahnuté výsledky dokumentujú postupný nárast obsahu pigmentov, ako aj podielu chlorofylu a ku chlorofylu b (chl a/b) a celkového podielu chlorofylov ku karotenoidom (chl a+b/karot.) od konca odnožovania až po rastovú fázu kvitnutie (29.5.). Následne bol zaznamenaný pokles hodnotených parametrov vplyvom začínajúcej senescencie. Hodnotenie nameraných obsahov jednotlivých asimilačných pigmentov a ich vzájomných pomerov umožnilo identifikovať genotypy s priaznivejšími fyziologickými vlastnosťami a predpokladmi pre vyššiu odolnosť fotosyntetického aparátu v premenlivých podmienkach prostredia, napr. vyššom slnečnom žiarení (slovenské odrody Torysa, Vendur, Astella a Malvína a zo zahraničných odrody Verna a Echo). Kľúčové slová: genotypy pšenice letnej, f. ozimná, 36 The field trials with 13 genotypes of winter wheat (european provenance) were established on experimental station SARC – RIPP Piešťany (Slovak Republic) in 2006 year. Genotypes were following: Malvína (SVK), Komfort (AUT), Gedania (POL), GK Forrás (HUN), Griffen (GBR), Biscay (DEU), Tamaro (CHE), Venistar (SVK), Echo (RUS), Astella (SVK), Vendur (SVK), Verna (ITA), Torysa (SVK). The plant pigments (chlorophyll a, chlorophyll b and carotenoids) were isolated from the second leaf from the top (under flag leaf ) on Department of Plant Physiology of SUA in Nitra from acetone extract according Šesták, Čatský (1966) methodics, in 6 terms of sampling: 27.4., 9.5., 18.5., 29.5., 8.6., 19.6. (growth stages end of tillering, stem elongation, heading/beginning of flowering, flowering, end of flowering/watery ripe, late milk). The pigment content (mg.m-2) was calculated according Lichtenthaller (1987). Achieved results document gradual increase of pigments content as well as ratio chlorophyll a/b (chl a/b) and sum of chlorophyll a+b/carotenoids (chl a+b/karot.) till end of tillering to flowering (29.5.). After flowering was recorded decrease of valuated parameters by beginning of senescence. Evaluation of measured main photosynthetic pigment contents and their mutual ratios enabled to identify genotypes with more favourable physiological properties and presumption of better resistance of photosynthetic apparatus, which could express positively in fluctuating environmental conditions, e. g. higher solar radiance (Torysa, Vendur, Astella, Malvína, Verna and Echo). Key words: genotypes of winter wheat, growth stages, plant pigments, pigments content rastové fázy, rastlinné pigmenty, obsah pigmentov Poďakovanie: Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu vedy a techniky na základe Zmluvy č. APVT-27-028704 a projektom aAV/1109/2004. Acknowledgement: This work was supported by Science and Technology Assistance Agency under the contract No. APVT-27-028704 and project aAV/1109/2004. Porovnanie Obsahu pigmentov v priebehu vegetácie vo vybraných krajových a SÚČASNÝCH odrodách pšenice letnej, f. ozimná The plant pigments comparison during vegetation period on selected landraces and recent cultivars of winter wheat Elena HUNKOVÁ, Jana REPKOVÁ, Jana FERENCOVÁ Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, A. Hlinku 2, 94976 Nitra, [email protected] Na pokusných parcelách SCPV – VÚRV Piešťany boli v roku 2006 pestované krajové a súčasné odrody pšenice letnej, forma ozimná. Domáce kultivary boli zastúpené odrodami Astella a Torysa, krajové odrody tvorili Košútska, Trebišovská 76, Radošinská Karola a Vígľašská červenoklasá. Na katedre fyziológie rastlín SPU v Nitre boli extrahované pigmenty v acetónovom extrakte (chlorofyl a, chlorofyl b a karotenoidy) z podzástavkových listov podľa metodiky Šesták, Čatský (1966) v 6 termínoch odberu: 27.4., 9.5., 18.5., 29.5., 8.6., 19.6. (rastové fázy koniec odnožovania, steblovanie, klasenie/začiatok kvitnutia, kvitnutie, koniec kvitnutia/začiatok mliečnej zrelosti, mliečna zrelosť). Zo zmeraných hodnôt absorbancií bol vypočítaný obsah pigmentov (mg.m-2) podľa Lichtenthalera (1987). Počas vegetácie obsah pigmentov, podielu chlorofylu a ku chlorofylu b (chl a/b) a celkového podielu chlorofylov ku karotenoidom (chl a+b/karot.) postupne narastal od konca odnožovania až po rastovú fázu kvitnutie (29.5.), pričom tu bol badateľný posun nárastu hodnôt v smere ku neskorším (krajovým) kultivarom. Ku koncu vegetácie hodnotené parametre vykazovali pokles hodnôt. Na základe obsahu pigmentov a ich vzájomných pomerov môžeme usúdiť, že súčasné odrody Torysa a Astella spolu s krajovou odrodou Vígľašská červenoklasá prejavili lepšiu úroveň adaptácie na zvýšené slnečné žiarenie, ako ostatné krajové odrody (Trebišovská 76, Košútka a Radošinská Karola). Kľúčové slová: odrody pšenice letnej, f. ozimná, rastové fázy, rastlinné pigmenty, obsah pigmentov Poďakovanie: Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu vedy a techniky na základe Zmluvy č. APVT-27-028704 a projektom aAV/1109/2004. The field trials with recent cultivars and landraces of winter wheat were established on experimental station SARC – RIPP Piešťany (south-west of Slovak Republic, maize growing region) in 2006 year. Recent cultivars of winter wheat were Astella and Torysa, landraces were represented by Košútska, Trebišovská 76, Radošinská Karola and Vígľašská červenoklasá. The plant pigments (chlorophyll a, chlorophyll b and carotenoids) were obtained by acetone extract from the second leaf from the top (under flag leaf ) on Department of Plant Physiology of SUA in Nitra, according Šesták, Čatský (1966) methodics, in 6 terms of sampling: 27.4., 9.5., 18.5., 29.5., 8.6., 19.6. (growth stages end of tillering, stem elongation, heading/ beginning of flowering, flowering, end of flowering/ watery ripe, late milk). The pigment content (mg.m-2) was calculated from achieved values of absorbances according Lichtenthaller (1987). During vegetation period, the pigments content, ratio of chlorophyll a/b (chl a/b) and sum of chlorophyll a+b/carotenoids (chl a+b/karot.) gradually increased from end of tillering till flowering (29. 5.), whereby shift of increasing values to later cultivars (landraces) was observed. Towards the end of vegetation valuated parameters showed decrease of measured values. According pigments content and their ratios we can conclude that recent cultivars Torysa and Astella with Vígľašská červenoklasá from landraces showed better level of adjustment on higher solar radiance, that others landraces (Trebišovská 76, Košútska and Radošinská Karola). Key words: cultivars of winter wheat, growth stages, plant pigments, pigments content Acknowledgement: This work was supported by Science and Technology Assistance Agency under the contract No. APVT-27-028704 and project AV/1109/2004. 37 Studium základních vlastností genetických zdrojů svazenky (Phacelia spp.) The observation of basic features of genetic resources of Phacelia spp. Helena Marková, Pavlína Gottwaldová, Jan Pelikán Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Zahradní 1, Troubsko 664 41, Česká republika, [email protected] V současné době se v národní genové bance České republiky nachází 14 položek svazenky (Phacelia spp.). Dále jsou tři populace v registračním řízení, jedna odrůda již byla povolena a další materiály jsou připraveny k přihlášení. Zmíněná plodina není doposud popsána, protože klasifikátor (nebo soubor minimálních deskriptorů) na národní ani mezinárodní úrovni neexistuje. Z genové banky, od šlechtitelů a z botanických zahrad bylo vyžádáno osivo odrůd i planých materiálů svazenky a provedeno semenářské hodnocení. Na základě zjištěných hodnot byla sestavena bodová stupnice a obodovány jednotlivé položky. Ze shromážděného materiálu byly založeny maloparcelkové pokusy i individuální výsadba jednotlivých rostlin. Na základě studia odborné literatury a polního pozorování byly vytipovány další znaky definující variabilitu vzorků. Úroveň jednotlivých znaků bude rovněž hodnocena bodovou stupnicí. Získané poznatky budou sloužit jako podkladový materiál k sestavení souboru minimálních deskriptorů (popřípadě klasifikátoru), který bude dále sloužit k hodnocení genetických zdrojů svazenky. Klíčová slova: genetické zdroje, svazenka, popisná data, deskriptory At present in the Czech gene bank 14 seed samples of genus Phacelia are saved. Phacelia tanacetifolia is very popular crop in the Czech Republic, because it is interesting melliferous and silage crop. So it is necessary to create the tool for its description. The aim of this project is to create the descriptor list for the genus Phacelia − for the description and evaluation of the Phacelia species. At present Czech national or international descriptor list of genus Phacelia do not exist. We have gathered together the seed samples from gene banks, breeders and botanic gardens. We have done seed evaluation and we have put together scale of values. In the spring we have established field trials and individual outplanting. We will observe some important traits both in stands and on individual plants. Basing on the results of observation we will create universal descriptor list for genus Phacelia. Key words: genetic resources, Phacelia, descriptive data, descriptor list Hodnotenie kolekcie genetických zdrojov tráv a ďatelinovín evaluation of grasses genetic resources and leguminous Jana Martincová SCPV − Výskumný ústav trávnych porastov a horského poľnohospodárstva, Mládežnícka 36, 974 21 Banská Bystrica, [email protected] V rokoch 2005 až 2007 (1. -3. úžitkový rok ) sme na stanovišti v Banskej Bystrici sledovali morfologické, biologické a hospodárske znaky divorastúcich ekotypov a vybraných odrôd tráv a ďatelinovín. V príspevku sa zameriame na zhodnotenie základných sledovaných znakov ( výška rastliny, dĺžka klasu, intenzita jarného rastu, rýchlosť obrastania, produkcia sušiny a kvalitatívne znaky). V pokuse bolo zaradených 18 vzoriek 8 druhov tráv (Festuca rubra, Festuca valesiaca, Poa pratensis, Trisetum flavescens, Phleum pratense, Phleum phleoides, Bromus erectus, Bromus inermis ), v rámci ktorých bolo 13 ekotypov a 14 vzoriek 6 druhov ďatelinovín (Anthyllis vulneraria, Coronilla varia, Onobrychis viciifolia, Lotus corniculatus, Medicago lupulina, Trifolium repens) a z nich bolo 8 ekotypov. Vo všetkých sledovaných znakov bola zistená vysoká variabilita, pričom najvyššia variabilita bola pri úrode sušiny. V rámci sledovaných druhov sme nezistili významné rozdiely medzi ekotypmi avšak 38 A research was conducted at Banská Bystica over 2005−2007, in the 1st - 3rd harvest years. The following morphological, biological and agronomic traits were investigated in wild ecotypes as well as in a range of grass and legume cultivars: plant height, ear length, spring growth intensity, regrowth rate, dry matter yield (DMY) and qualitative parameters. The research trial comprised 18 accessions (among them 13 ecotypes) of eight grass species (Festuca rubra, Festuca valesiaca, Poa pratensis, Trisetum flavescens, Phleum pratense, Phleum phleoides, Bromus erectus, Bromus inermis) and 14 accessions (of which 8 ecotypes) of six legume species (Anthyllis vulneraria, Coronilla varia, Onobrychis viciifolia, Lotus corniculatus, Medicago lupulina, Trifolium repens). High variability of all the parameters was found, the highest one in DMY. The differences between the ecotypes were not significant, but there were significant differences between the ecotypes and the cultivars. Higher významné rozdiely boli medzi ekotypmi a odrodami. Odrody sa všeobecne vyznačovali rýchlejším jarným rastom, mali rýchlejšiu schopnosť obrastania, vyššiu výšku rastliny a taktiež dosahovali aj vyššiu produkciu sušiny v porovnaní s ekotypmi. Z ekotypov sa vysokou produkčnou schopnosťou a dobrými morfologickými vlastnosťami vyznačovali ekotypy druhu Bromus erectus. Celková produkcia sušiny sa pohybovala od 2,34−10,29 t.ha-1 sušiny s najvyššou úrodou u odrody Tabrom druhu Bromus inermis a u ďatelinovín od 0,57−12,72 t.ha-1sušiny s najvyššou úrodou u odrody Taja druhu Onobrychis viciifolia. spring growth intensity, regrowth rate, plant height and DMY were recorded at the cultivars than at the ecotypes. Among the ecotypes, very high productivity and good morphological traits were found at those of Bromus erectus. The total DMY ranged between 2.34 and 10.29 t ha-1 at the grass cultivars (the highest DMY found at Bromus inermis cv. Tabrom) and from 0.57 to 12.72 t ha-1 at the legume cultivars (the highest DMY was at Onobrychis vciifolia cv. Taja). Keywords: grasses, forage legumes, ecotypes, dry matter yield, variability Kľúčové slová: trávy, ďatelinoviny, ekotypy, sušina, variabilita OBSAH ANTOKYÁNOV A VITAMÍNU C V KOLEKCII GENOFONDU 22 KLONOV Lonicera kamtschatica L. THE CONTENT OF ANTHOCYANINS AND ASCORBIC ACID IN THE GENOFOND OF 22 CLONES OF Lonicera kamtschatica L. Ján MATUŠKOVIČ1, Tünde JURÍKOVÁ2, Ivan JURÍK3, Jozef ŠIMKO1 Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Tr. A. Hlinku 2, Nitra 949 76, [email protected] 2 Univerzita Konštantína filozofa nitra, Drážovská 4, Nitra, [email protected] 3 PDP Veľké Uherce 1 Proces šľachtenia jedlých zemolezov na Slovensku sa zameriava na výber veľkoplodých odrôd s pravidelnou rodivosťou a vysokým obsahom polyfenolických látok v kombinácii s vitamínom C. Preto aj cieľom predkladaného výskumu bolo štúdium kolekcie 22 klonov Lonicera kamtschatica L. z hľadiska obsahu antokyanínov a vitamínu C v podmienkach Nitry v rokoch 2005–2007. Výsledky chemických analýz a ich štatistické vyhodnotenie poukázalo na široké variačné rozpätie obsahu antokyanínov, ktoré bolo najvýraznejšie v roku 2007 (5,96–19,18 g/kg), po ňom nasledoval rok 2005 (6,45–13,95 g/kg) a najnižšou variabilitou sa vyznačoval rok 2006 (5,86–10,82 g/kg). Variabilita pre obsah vitamínu C je opačná − 2006 (10,02–92,29 mg/100 g) >2005 (24,15–67,98 mg/ 100g), > 2007 (9,71– 46,47 mg/100g). Obsah vitamínu C aj antokyanínov bol štatisticky preukazne závislý od ročníka, pričom z hľadiska antokyanínov za štatisticky preukazný môžeme považovať rozdiel medzi ročníkmi 2005 – 2007, 2006–2007, rozdiel medzi rokmi 2005−2006 bol na hranici preukaznosti α =0,05. Pre obsah vitamínu C sa ako štatisticky preukazný potvrdil rozdiel medzi ročníkmi 2005–2006 a 2006−2007. Korelácia medzi obsahom vitamínu C a antokyanínov bola v roku 2005 slabá a záporná, v rokoch 2006 a 2007 bola táto závislosť pozorovaná ako slabá a kladná. Z hľadiska kombinácie obsahu antokyanínov aj vitamínu C sa ako najperspektívne ukazujú klony LKL 19 (12,21 g/kg, 48,77 mg/100g) a LKL 18 (11,8 g/kg, 56,11 mg/100g). Breeding process of edible honeysuckle in Slovakia has been focused on the selection of large – fruited cultivars with regular fructification and a high content of polyphenolic compounds in combination with ascorbic acid. That is why our research was aimed to study a collection of 22 clones of Lonicera kamtschatica L. in term of anthocyanins and ascorbic acid content in the conditions of Nitra in 2005–2007. Results of chemical analyses and their statistical evaulation pointed to a wide variation range of anthocyanins that was the most significant in 2007 (5,96–19,18 g/kg), followed by 2005 (6,45–13,95 g/kg) and the lowest variability was characteristics for 2006 (5,86–10,82 g/kg). Variability of acorbic acid content has reverse order 2006 (10,02– 92,29 mg/100 g) >2005 ( 24,15–67,98 mg/100g), > 2007 (9,71–46,47 mg/100g). The content of ascorbic acid and anthocyanins was statistically significantly depending on year while in term of anthocyanins as a statistically significant can be considered differences between 2005–2007, 2006–2007, difference between 2005–2006 was on the border of probability level α =0,05. For ascorbic acid content it was confirmed a statistically significant differences between 2005– 2006 and 2006−2007. Correlation between ascorbic and anthocyanins was in 2005 weak and negative, in 2006 and 2007 this relation was observed as a weak in positive way. In respect of combination anthocyanins and ascorbic acid content clones LKL 19 (12,21 g/kg, 48,77 mg/100g) a LKL 18 (11,8 g/kg, 56,11 mg/100g) seem to be the most perspective. Kľúčové slová: Lonicera kamtschatica, klony, vitamín C, antokyaníny Key words: Lonicera kamtschatica, clones, ascorbic acid, anthocyanins 39 VPLYV IÓNOV KADMIA (Cd2+) NA POLYMORFIZMUS CAT, DIA, β-GLU A GOT V KUKURICI SIATEJ (ZEA MAYS L.) EFFECT OF IONS OF CADMIUM (Cd2+) ON POLYMORPHISM OF CAT, DIA, GLU AND GOT IN MAIZE (ZEA MAYS L.) Pavol MÚDRY, Katarína KRÁĽOVIČOVÁ Trnavská univerzita, Pedagogická fakulta, Priemyselná 4, 91843 Trnava, [email protected], [email protected] Kukurica siata (Zea mays L.) patrí medzi najdôležitejšie poľnohospodárske plodiny. Z tohoto pohľadu je výskum vplyvu iónov kadmia na kukuricu veľmi dôležitý. Hlavným cieľom našej práce bolo študovať vplyv koncentrácií iónov kadmia (0, 15, 60, 240 a 960 µmol.dm-3 Cd v Hoaglandovom roztoku) na polymorfizmus CAT–katalázy, DIA–diaforázy, GLU–ßglukozidázy a GOT–glutamátoxaloacetáttrasaminázy v koleoptilách (5 dní kultivácie), v listových čepeliach vyvinutých listov a v centrálnych častiach primárnych koreňových systémov (14 dní kultivácie) klíčencov dvoch samoopelivých línií kukurice a ich dvojlíniového hybrida. Použili sme horizontálnu elektroforézu na škrobovom géle. Z nášho výskumu vyplynulo: a) biologický materiál na báze polymorfizmu enzýmov bol homogénny, obe línie a hybrid mali homozygotnú konštitúciu vo všetkých lokusoch, b) ióny kadmia negatívne vplývali na rast a vývin klíčencov, koncentrácia 960 µmol.dm-3 Cd bola toxická a po piatich dňoch kultivácie zastavila ďalší rast a vývin klíčencov, c) zhodnosť konštitúcie analyzovaných lokusov zodpovedných za expresiu polymorfizmu enzýmov potvrdzuje ich genotypovú, orgánovú a ontogenetickú stabilitu aj za pôsobenia vysokých dávok iónov kadmia. Za podmienok experimentu zmenu polymorfizmu uvedených druhov enzýmov nemožno použiť ako indikátor pôsobenia iónov kadmia na genotypy kukurice. Maize (Zea mays L.) belongs to one of the most important agricultural crops and therefore research of influence of cadmium ions on maize is very important. The main aim of our work was to study influence of cadmium ions concentrations (0, 15, 60, 240 a 960 µmol.dm-3 Cd in Hoagland solution) on polymorphism of CAT–catalase, DIA–diaphorase, GLU–ß-glucosidase and GOT–glutamateoxaloacetatetransaminase in the coleoptiles (5 days cultivation), in the blades of developed leaves and in the central parts of the primary root systems of seedlings (14 days cultivation) of two self-pollinated maize lines and their single-cross. We have used horizontal starch gel electrophoresis. From our research resulted: a) the biological material was homogeneous, both lines and hybrid had homozygous constitution, b) cadmium ions negatively influenced seedling growth and development, concentration of 960 µmol.dm-3 Cd was toxic and stopped further growth and development of maize seedlings after 5 days cultivation, c) the coincidence of constitutions in all analysed loci responsible for enzyme polymorphism expression supported their genotypic, organ and ontogenetic stability at high doses of cadmium ions. Under these conditions change of polymorphism of mentioned types of enzymes is not possible to use as indicator of cadmium ions influence on the genotypes of the maize. Výskum bol podporený Vedeckou grantovou agentúrou MŠ SR a Slovenskou akadémiou vied (VEGA projekt č. 1/3489/06). This work was supported by the Scientific Grant Agency of The Ministry of Education of the Slovak Republic and the Slovak Academy of Sciences VEGA, Grant No. 1/3489/06. Kľúčové slová: kukurica siata (Zea mays L.), izoenzýmy, kadmium, koleoptily, listy, korene Key words: maize (Zea mays L.), isoenzymes, cadmium, coleoptiles, leaves, roots Hodnocení planých chmelů (Humulus lupulus L.) na území České republiky Evaluation of wild hops (Humulus lupulus L.) originated from Czech Republic Vladimír NESVADBA, Karel KROFTA, Josef PATZAK Chmelařský institut s.r.o., Kadaňská 2525, Žatec, [email protected] V roce 2007 byl sběr planých chmelů zaměřen na jižní a část severní Moravy. Na stanovišti bylo provedeno hodnocení stupně napadení peronosporou chmelovou a padlím chmelovým. V oblasti Vsetíns40 In 2007 collection of wild hops was aimed at the southern and northern parts of Moravia. At the sites where we found wild hops we carried out evaluation of infestation caused by downy and powdery mildew. In the “Vsetin kých vrchů a Rožnova byly nalezeny plané chmele poškozené houbovými chorobami. Nejvyšší obsah alfa hořkých kyselin byl stanoven u vzorku ze Slušovic (3,87 %) a nejnižší u vzorku z Kroměříže (1,02 %). Z výsledků je patrný vyšší obsah beta hořkých kyselin, proto průměrný podíl alfa a beta kyselin je 0,81. Všechny nalezené plané chmele vykazují nižší podíl kohumulonu a to od 16,1 % rel. (Vigantice) do 27,8 % rel. (Lužice). Tento znak vykazuje nejnižší variabilitu a to pouze 16,35 % v rámci poměrně rozsáhlé lokality výběru planých chmelů. Plynovou chromatografií bylo stanoveno složení chmelových silic. Plané chmele vykazují nižší obsah silic a to od 0,13 % hm. (Milovice ) do 0,37 % hm. (Kyjov). Nízkou variabilitu vykazuje podíl myrcenu (Vk = 29,42 %) a karyofylenu (Vk = 33,69 %). Naopak vysokou variabilitu vykazují složky humulen (Vk = 83,21 %) a farnesem (90,23 %). DNA analýzy (STS a SSR) stanovily genetickou vzdálenost českých planých chmelů o ostatních. Je patrné, že české plané chmele lze jednoznačně zařadit do Evropské zárodečné plasmy, výrazně oddělené od Amerických genotypů chmele a H. japonicus. Data byla získána v rámci výzkumného záměru MSM 1486434701, který podporuje MŠMT ČR. Klíčová slova: chmel, Humulus lupulus L., planý chmel, variabilita, chmelové pryskyřice a silice hills” and near the town of Roznov wild hops damaged by fungal diseases were frequently found. The highest content of alpha acids was determined in a sample from Slusovice (3.87%) and the lowest one from the sample taken near Kromeriz (1.02%). Higher content of beta acids is obvious from the results and therefore the average ratio alpha and beta acids amount to 0.81. All the found wild hops show lower percentage of cohumulone, since 16.1% rel. (Vigantice) to 27.8% rel. (Luzice). This feature shows the lowest variability, which amounts only to 16.35% within quite a large locality. With the help of gas chromatography we determined structure of essential oils. Commonly, wild hops show lower contents of essential oils , since 0.13% w.w. (Milovice) to 0.37% w.w. (Kyjov). Low variability was found out in myrcene (Vk = 29.42%) and caryophylene (Vk = 33.69%). On the contrary, high variability show humulene (Vk = 83.21%) and farnesene (Vk = 90.23%). With the help of DNA analyses (STS and SSR) we were able to determine genetic distance of Czech wild hops from the others. It is obvious that Czech hops belong unambiguously to the group of European embryonic plasma. They differ distinctly from American hop genotypes as well as from H. japonicus. The data have been obtained within Research Project no. 1486434701, which is supported by Czech Ministry of Education, Youth and Sports. Key words: hop, Humulus lupulus L., wild hops, variability, hop resins and oils VÝSKYT PLANÝCH CHMELŮ(HUMULUS LUPULUS L.) NA ÚZEMÍ SEVERNÍHO KAVKAZU OCCURRENCE OF WILD HOPS (HUMULUS LUPULUS L.) AT THE TERRITORY OF NORTHERN CAUCASUS Vladimír NESVADBA, Josef PATZAK, Karel KROFTA Chmelařský institut s.r.o., Kadaňská 2525, Žatec, [email protected] Z expedic realizovaných v letech 2006 a 2007 byly získány rostliny i semena z planých chmelů. U rostlin byla pomocí PCR metod byla stanovena genetická vzdálenost. Výsledky analýz poukazují, že plané chmele ze severního Kavkazu mají blíže k evropským než k americkým planým chmelům. Získaná semena byla vyseta a byly vysazeny do šlechtitelské školky. Všechny plané chmele vykazovaly vysokou růstovou vitalitu. U vybraných vzorků byly provedeny chemické analýzy chmelových pryskyřic a silic. Nejvyšší průměrnou hodnotu obsahu alfa kyselin vykazuje potomstvo H 36 a to 3,22 % hm. Nejvyšší průměrnou hodnotu obsahu beta kyselin vykazuje potomstvo H 37 a to 3,41 % hm.. Rozmezí podílu kohumulonu a kolupulonu odpovídá podílům evropských chmelů. Pouze některé vzorky vykazují vyšší podíl nad 30 % rel. (vyoký podíl vykazují americké chmele). Obsahy xanthohumolu a desmethylxanthohumolu jsou nízké – výsledky korelují s testováním planých chmelů českého i evropského původu. Analýzy chmelových silic vykazují vysokou variabilitu. Farnesen je charakteristickou složkou Žateckého poloraného červeňáku, který vykazuje podíl této složky 14 až 20 % Hop plants as well as seeds were obtained from the collection trips realized in 2006 and 2007. Genetic distance has been determined in plants with the help of PCR method. The results of analyses show that wild hops from the territory of Northern Caucasus are nearer to European than to American wild hops. The sampled seed were sewed and grown hop plants were later planted into a breeding nursery. All the wild hops showed high growth vitality. In the selected samples chemical analyses were carried out to determine hop resins and essential oils. The highest average value of alpha acids shows posterities of H 36 (3.22% w.w.). The highest content of beta acids was found out in posterities of H 37 (3.41% w.w.). The range of the values in cohumulone to colupulone fits well with European group of hops. Only some samples show higher ratio than 30% rel. (high ratio is typical for American hops). Contents of xanthohumol and desmethylxanthohumol (DMX) are low. The results correspond to wild hops of Czech as well as European origin. Analyses of essential oils show high variability. Farnesene is a typical compound for Zatec semi-early red bine hop (ZSH), which shows ratio of this compound at the level of 14–20% rel. It is obvious from the results that many genotypes are similar to ZSH. Genotype 41 rel. Z výsledků je patrné, že řada genotypů je podobná ŽPČ. Genotyp H36 34/173 vykazuje nejvyšší podíl (26 % rel.), tak vysoký podíl nebyl zaznamenán v rámci hodnocení genetických zdrojů chmele. Výsledky byly získány v rámci projektu ME 832 podporován MŠMT. H 36 34/173 shows the highest percentage of farnesene (26% rel). Up to now such high content has not been found out within evaluation of genetic hop resources. This work is supported by Czech Ministry of Education, Youth and Sports within the project no. ME832. Klíčová slova: chmel, Humulus lupulus L., planý chmel, Kavkaz, chmelové pryskyřice a silice Key words: hop, Humulus lupulus L., wild hops, Caucasus, hop resins and oils Hodnocení genofondu starých a lokálních odrůd jabloní (Malus x domestica) molekulárně genetickou SSR analýzou Evaluation of genetic resources of old and local apple (Malus x domestica) varieties by molecular genetic SSR analysis Josef Patzak1, Alena Henychová1, František Paprštein2 Hop Research Institute Co.Ltd., Kadaňská 2525, 438 46 Žatec, Czech Republic, [email protected] Research and Breeding Institute of Pomology Holovousy Ltd., Holovousy 1, 508 01 Hořice v Podkrkonoší, Czech Republic, [email protected] 1 2 Na pracovišti Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. je udržován genofond jabloní (1087 odrůd) zahrnující současné i starší odrůdy světového sortimentu, včetně našich krajových a lokálních odrůd. Využití molekulárně genetických metod studia DNA je v současnosti nejvhodnější metodou hodnocení jednotlivých genotypů, abychom eliminovali duplikace a odhalili genetické příbuznosti. Pro molekulárně-genetické hodnocení bylo vybráno 102 starých a lokálních odrůd jabloně. Z vybraných genotypů jabloní byla vyizolavána DNA, která byla použita pro molekulárněgenetickou analýzu. Na vzorcích DNA byla provedena molekulárně genetická analýza SSR metodou. Zjištěný amplifikovaný polymorfismus SSR markerů mezi krajovými odrůdami jabloní byl vysoký, když všechny amplifikované produkty (74) byly polymorfní. Výsledky analýz byly statisticky zpracovány a na jejich základě byla provedena analýza genetické příbuznosti jednotlivých genotypů krajových odrůd jabloní. V souboru genotypů nebyla nalezena žádná duplikace a byla zmapována široká molekulárně genetická biodiversita krajových odrůd jabloní. Tato práce je podporována NAZV MZe ČR v projektu QH72163. The apple genetic resources (1087 varieties), which included current and old world varieties, our regional and local varieties, are maintained in Research and Breeding Institute of Pomology Holovousy Ltd.. In present, the utilization of DNA molecular genetic methods is the best suitable method for evaluation of individual genotypes, so that we eliminated duplications and characterized genetic relationships. 102 old and local apple varieties were selected for molecular genetic evaluation. DNAs, which were used for molecular genetic analysis, were isolated from selected apple genotypes. SSR molecular genetic analysis was carried out on DNA samples. We found high amplified polymorphism of SSR markers among local apple varieties, as all amplified products (74) were polymorphic. Analysis results were statistically processed and based on it, analysis of genetic relationships of individual genotypes of local apple varieties was proceeded. Any duplication was not found in set of genotypes and wide molecular genetic biodiversity of local apple varieties was mapped. This work is supported by the National Agency for Agricultural Research of the Ministry of Agriculture of CR in project QH72163. Klíčová slova: jabloň; genetické zdroje; SSR molekulární analýza Keywords: apple; genetic resources; SSR molecular analysis 42 Hodnocení rezistentních odrůd jabloní (Malus x domestica) pomocí molekulárně genetických markerů Evaluation of resistance apple (Malus x domestica) varieties by molecular genetic markers Josef Patzak1, Alena Henychová1, František Paprštein2 Hop Research Institute Co.Ltd., Kadaňská 2525, 438 46 Žatec, Czech Republic, [email protected] Research and Breeding Institute of Pomology Holovousy Ltd., Holovousy 1, 508 01 Hořice v Podkrkonoší, , Czech Republic, [email protected] 1 2 Na pracovišti Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. je udržován genofond jabloní (1087 odrůd) zahrnující materiály s různou rezistencí proti houbovým patogenům. V kolekci genetických zdrojů existuje široká variabilita genů rezistence, která není doposud celkově zmapována. Využití molekulárně genetických markerů rezistence je v současnosti nejrychlejší metodou hodnocení jednotlivých genotypů, abychom charakterizovali stávající a odhalili nové zdroje rezistence. Pro molekulárně-genetické hodnocení bylo vybráno 21 rezistentních odrůd jabloně na strupovitost. Z vybraných genotypů jabloní byla vyizolavána DNA, která byla použita pro molekulárně-genetickou analýzu. Na vzorcích DNA z rezistentních odrůd jabloní byla provedena molekulárně genetická analýza markerů rezistence k strupovitosti (Venturia inaequalis CKE.) a padlí (Podosphaera leucotricha). V analýzách byly detekovány amplifikované produkty molekulárních markerů jednotlivých genů rezistence ke strupovitosti (Vf, Vbj, Vr a Vh) a padlí (PlI a Pld) u rezistentních odrůd jabloní. V molekulárních analýzách nebyly detekovány amplifikované produkty molekulárních markerů genů rezistence Vm a Plw, které nejsou v těchto genotypech zastoupeny. Tato práce je podporována NAZV MZe ČR v projektu QH72163. The apple genetic resources (1087 varieties), which included varieties with different level of resistance to fungal diseases, are maintained in Research and Breeding Institute of Pomology Holovousy Ltd.. There are wide variability of resistance genes in genetic resources collection, which have not been overall mapped up to now. In present, the utilization of DNA molecular genetic markers is the fastest method for evaluation of individual genotypes, so that we characterized existing and founded new resistance sources. 21 resistance apple varieties to scab were selected for molecular genetic evaluation. DNAs, which were used for molecular genetic analysis, were isolated from selected apple genotypes. Molecular genetic analyses of markers to scab (Venturia inaequalis CKE.) and powdery mildew (Podosphaera leucotricha) resistance were carried out on DNA samples. Amplified products of molecular markers for individual resistance genes to scab (Vf, Vbj, Vr a Vh) and powdery mildew (PlI a Pld) were detected in analyses of resistance apple varieties. Amplified products of molecular markers for resistance genes Vm and Plw, which there are not in used genotypes, were not detected in molecular analyses. This work is supported by the National Agency for Agricultural Research of the Ministry of Agriculture of CR in project QH72163. Klíčová slova: jabloň; genetické zdroje; molekulární markery rezistence Keywords: apple; genetic resources; molecular markers of resistance MOŽNOSTI MONITORINGU DUSÍKATÉ ZÁTĚŽE V CENNÝCH ZDROJÍCH GENETICKÉ DIVERZITY POSSIBILITIES OF MINERAL N – SPECIES MONITORING IN VALUABLE SOURCES OF BIODIVERSITY Jan PLŠEK, Jaroslav ZÁHORA, Zbyněk GAZDÍK Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno,@node.mendelu.cz Intenzivní monitoring dusíkaté zátěže v exponovaných ekosystémech je jedním z mála způsobů, jak uchránit tyto cenné přírodní rezervy pitné vody, stejně jako zdroje ekologické stability. Někteté, zezdánlivě stabilních ekosystémů České republiky prodělávají změny, vedoucí k porušení jejich stability, nesporně související se zdravím globálního systému a Active monitoring of incoming nitrogen environmental pollution of exposure ecosystems is the only way how to keep natural reservoirs and the biodiversity, out of contaminants in time. Several valuable phytocoenosis, included in environmental system of Czech Republic are getting to lose the variability in biota, related with ecosystem disturbances, according to situation of valuable 43 tedy i zdravím lidským. Studie poukazují na vyčerpání akumulačních kapacit ekosystémů vstřebat další dusíkatou zátěž. Výsledným jevem je vybalancování zvýšených vstupů dusíku zvýšeným výstupem dusíku ve formě dusičnanů. Antropogenní emise zatěžují půdní prostředí a vodní režim v krajině. Mezi stavem prostředí, a lidským zdravím byla prokázána jasná souvislost. V metodách monitorujících dusíkatou zátěž nebyla uvažována aktivita biotických složek ekosystému, tj. zejména vegetace a půdních mikroorganismů, ve vztahu k potenciální kapacitě záchytu a zadržení dusíku v ekosystému. Cílem studie je optimalizace a zvýšení vypovídací schopnosti metod pro monitoring N zátěže v různých ekologických podmínkách vybraných lokalit CR. Parciálními cíli je objasnění vlivu podílu živých složek ekosystému na procesech infiltrace nitrátů jakožto kontaminantů pitné vody, a potvrzení souvislosti vyšší dostupnosti minerálního dusíku, vlivem N depozic vstupujících do cenných biotopů kde dochází k jejich degradaci a přeměně na druhově chudou travinnou vegetaci. Ve studii jsou dále zahrnuty možnosti udržení ekosystémové stability daných lokalit. Klíčová slova: monitoring dusík, ekosystém, znečištění, spring area, where leaching of mineral N to the soil, started to contaminate fresh water. Objective expression of situation in N-saturated biotope is complicated in many ways, mostly in reason of the green mass and microbial activities, influencing nitrogen conversions. Modified Ion Exchange Resin method and experimental methods for evaluation of N-inputs through atmospheric deposition, were practiced in two different localities. In the results of presented work there are also included main biological aspects of localities and possibilities of technical difficulties improving, covered in N-monitoring, in reason to laicise and implant the methods to common practice. In case of N-inputs exposure area, N-depositions adsorbed on the surface of vegetation as a horizontal precipitations and fogs, caused the increasing ammonium-N ratio by tenfold and amount of oxidize N-forms by six fold. Second experimental locality, valuable reservoir of spring water for Brno - the urban conglomeration, has been N-rates monitored for two experimental years. The results support the hypothesis, of N leaching into the fresh water, caused by agricultural N-inputs, in reason of full N-saturation of exposed ecosystem. The possibilities of new landscape management and ecosystem recovery is included in presented study. Key words: nitrogen, ecosystem, biodiversity loss, pollution, monitoring Využitie fuzzy množín v hodnotení variability tyčiniek a piestika vybraných odrôd viniča Application of fuzzy sets in evaluation of sticks and pistils variability on selected grapevine cultivars Katarína Popiková-Mitická, Beáta Stehlíkova Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Tr. A. Hlinku 2, 949 76 Nitra, [email protected] V roku 2007 boli na dvoch lokalitách, Malá Tŕňa a Sebechleby, hodnotené tri odrody viniča Furmint, Lipovina a Muškát žltý. V rámci hodnotenia sa zisťovala variabilita pomeru dĺžky tyčiniek k dĺžke piestika na vybratých kvetoch. Variabilita sa hodnotila medzi odrodami a medzi lokalitami v rámci jednej odrody. Použitím fuzzy množín sa zistili rozdiely tak medzi odrodami, ako aj medzi lokalitami. Priemerný pomer na lokalite Malá Tŕňa je od 0,06 (Furmint) do 1,05 mm (Muskat Zlty). V lokalite Sebechleby bol v rozsahu od 0,58 (Muskat Zlty) do 1,11 mm (Lipovina). Táto práca bola podporená Agentúrou na podporu výskumu a vývoja pod číslom projektu APVT-20026704. Kľúčové slová: grapevine, Vitis spp., Furmint, Lipovina, Muskat Zlty, length of pistil, length of stick, fuzzy mnoziny 44 In 2007, three grape vine cultivars-“Furmint”, “Lipovina” and “Muskat zlty” were evaluated in two localities – Mala Trna and Sebechleby. Within the evaluation, the variability of the ratio of the stick length and the pistil length on selected flowers was measured. The variability was measured between cultivars and localities within one cultivar. By application the fuzzy sets, the differences between cultivars as well as between localities were found. The average ratio on Mala Trna locality is from 0.06 (Furmint) to 1.05 mm (Muskat Zlty). In Sebechleby the average ratio ranged from 0.58 (Muskat zlty) to 1.11 mm (Lipovina). This work was supported by Science and Technology Assistance Agency under the contract No. APVT-20026704. Key words : grapevine, Vitis spp., Furmint, Lipovina, Muskat zlty, length of pistil, length of stick, fuzzy sets Historické odrůdy ječmene jarního (Hordeum vulgare L.) a jejich využití jako genetických zdrojů sladovnické kvality HISTORICAL VARIETIES OF SPRING BARLEY (HORDEUM VULGARE L.) AND THEIR USE AS GENETIC RESOURCES OF MALTING QUALITY Vratislav Psota, 2Jana Bradová 1 Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., Mostecká 7, 614 00 Brno, Česká republika, [email protected] 2 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Drnovská 507, 161 06 Praha 6 – Ruzyně, Česká republika, [email protected] 1 K hodnocení genetických zdrojů starých odrůd ječmene bylo využito genetických markerů prolaminových bílkoviny – hordeinů. Ve sledovaném souboru se novější odrůdy jarního ječmene vyznačovaly výrazně nižším hordeinovým polymorfismem než odrůdy starší. Vybraný soubor odrůd zachycuje šlechtitelský progres u sladovnické kvality jarního ječmene a to především v oblasti modifikace škrobu a proteolytického rozluštění. Amylolytické rozluštění historických odrůd odpovídá dnešním požadavkům. Akceptovatelnou úroveň cytolytického rozluštění měly pouze odrůdy Slovenský 802 a Čelechovický hanácký, ostatní sledované odrůdy vykazovaly slabou aktivitu cytolytických enzymů. Kvalita sladiny byla z pohledu dnešních požadavků nejlepší u odrůdy Rubín. Historické odrůdy resp. z nich vyčleněné hordeinové linie se mohou účelně uplatnit jako donory významných hospodářských znaků a vlastností ječmene při konstrukci nových odrůd ve šlechtitelském procesu. Klíčové slová: ječmene, odrůda, slad, kvalita Genetic markers of prolamin protein − hordeins were used for the evaluation of genetic resources of old barley varieties. In the studied set, newer varieties of spring barley had markedly lower hordein polymorphism than the older ones. The selected set of varieties represents breeding progress in the malting quality of spring barley, first of all in starch modification and proteolytic modification. Amylolytic modification of historical varieties corresponds to the current requirements. An acceptable level of cytolytic modification was observed only in the varieties Slovenský 802 and Čelechovický Hanácký; the other studied varieties exhibited weak activity of cytolytic enzymes. The variety Rubín had the best wort quality in terms of the current requirements. Historical varieties or hordein lines detected in them can be used as donors of significant agronomic parameters and characteristics of barley when constructing new varieties in the breeding process. Key words: barley, variety, malt, quality Výsledky byly získány při řešení projektů MSM6019369701 Výzkum sladařských a pivovarských surovin a technologií a MZE0002700602 Nové poznatky, metody a materiály pro genetické zlepšování biologického potenciálu plodin a využití agro-biodiversity pro setrvalý rozvoj zemědělství. Je výkonnosť fotosyntetických procesov podmienená jarovizáciou? Is efficiency of photosynthetic processes determined by VERNALIzATION? Jana Repková, Marián Brestič, Peter Ferus, Marek Živčák Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Tr. A. Hlinku 2, 949 76 Nitra, [email protected] Induktívny účinok nízkych teplôt na obilniny z hľadiska rastu a vývinu, a teda aj celkovej produkcie, je známy. Menej študovaný je však vplyv jarovizácie na efektívnosť fotosyntetických procesov. V nádobovom experimente boli použité odrody pšenice letnej, f. ozimná (Triticum aestivum, L.), ‚Biscay‘ (DEU), ‚Radošínska Karola‘ (SVK), ‚Trebišovská 76‘ (SVK), a ‚Astella‘ (SVK) pestované v dvoch variantoch – jarovizované a nejarovizované. Aktivita fotosyntetického aparátu bola u oboch variantov meraná použitím rýchlej kinetiky Induction effect of low temperatures on the cereal crops is known, not only as factor of growth and development processes, but as factor of yield production too. Less known is effect of vernalization on the activity of photosynthetic processes. In pots experiment with winter wheat (Triticum aestivum, L.), cultivars ‚Biscay‘ (DEU), ‚Radošínska Karola‘ (SVK), ‚Trebišovská 76‘ (SVK), a ‚Astella‘ (SVK), were measured in vernalizated and nonvernalizated plants applying by fast chlorophyll a fluorescence transient. Vernalized 45 fluorescencie chlorofylu a v reakcii na vysoké žiarenie. Jarovizované listy sa odlišovali morfológiou listov, menšou listovou plochou a hrubším mezofylom, ktorý súvisel s vyšším obsahom chlorofylu a a b, ako aj karotenoidov. Po absorpcii silného žiarenia v popoludňajších hodinách klesla efektívnosť fotochemických procesov, najmä u nejarovizovaných listov, a narástol podiel nefotochemických reakcií s cieľom zabrániť poškodeniu fotosystému II spôsobeného fotoinhibíciou. Podiel tepelnej disipácie sa zvýšil u oboch variantov, u nejarovizovaných listov všetkých odrôd takmer dvojnásobne. Teplotný test fotosyntetického aparátu pri 40 °C poukázal na nižšiu termostabilitu fotosystému II jarovizovaných listov, u ktorých bol nameraný pokles výťažku fluorescencie po expozícii vo fázach FO-FJ a FJ-FI, pravdepodobne spojený vyšším počtom zatvorených reakčných centier a uhasínaním plastochinónu. leaves were different in leaf area, mesophyll thickness and total chlorophyll and carotenoids amount. After absorption of light excess, photochemical efficiency was dropped, especially for nonvernalizated leaves. In the afternoon, activity of thermal dissipation processes increased to prevent from photodamage of photosystem II. For both of measured variants, thermal dissipation was raised, mainly for nonvernalizated leaves double size of values was obtained. Hightemperature test of photosynthetic apparatus (40°C) showed impaired thermostability of photosystem II for vernalizated leaves. It was measured decrease of fluorescence yield in FO-FJ and FJ-FI step, after exposition to high temperature probably associated with higher amount of closed reaction centres and plastoquinone quenching. So, it could be suggested that photochemical efficiency of cereal plants was influenced by vernalization. Kľúčové slová: fotosyntéza, fluorescencia, pšenica, jarovizácia Keywords: photosynthesis, wheat, vernalization Poďakovanie: Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu vedy a techniky na základe Zmluvy č. APVT-27-028704 a projektom aAV/1109/2004. Acknowledgement: This work was supported by Science and Technology Assistance Agency under the contract No. APVT-27-028704 and project AV/1109/2004. fluorescence, winter GENETICKÉ ZDROJE OPOMÍJENÝCH OVOCNÝCH DRUHŮ GENETIC RESOURCES OF UNDERUTILIZED AND NEGLECTED FRUIT SPECIES Vojtěch Řezníček, Zbyněk Gazdík Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, [email protected] Cílem práce bylo zhodnocení růstových a sklizňových znaků vybraných méně rozšířených ovocných druhů. Hodnocení bylo zaměřeno na následující druhy – kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica var. Cido L.), kalina obecná (Viburnum opulus var. Edulis L.), mišpule obecná (Mespilus germanica L.). Uvedené druhy se vyznačují nenáročností na pěstitelské podmínky, jejich předností je téměř každoroční plodnost ovoce s vysokou biologickou hodnotou. Ovoce má svoje využití jak pro přímý konzum, různé způsoby zpracování. Jejich pěstování má přispět k bohatosti a různorodosti krajiny. Růstové znaky byly zaměřeny na hodnocení kubatury keře, sklizňové znaky hodnotily celkovou sklizeň, dobu zrání, laboratorně byl stanoven obsah vitamínu C, kyseliny jablečné a tříslovin. Kdoulovec japonský je vyšlechtěnou beztrnnou odrůdou bohatě plodící, plody jsou oranžově žluté barvy, zrají v září, říjnu. Kumulativní sklizeň ze sedmileté genofondové výsadby dosáhla 10,50 kg ovoce na keř. Kalina obecná vytváří nejčastěji keře kvetoucí v květnu, červnu, do plodnosti vstupuje ve 3. a 4. roce po výsadbě. Nejvyšší hodnotou sklizně ze sledovaných odrůd se vyznačovala odrůda ´Taježnyje rubíny´. Dosáhla sklizně 16,60 kg na keř. Mišpule obecná tvoří široce rozložité keře kvetoucí v květnu až červnu, malvice jsou hruštičkového 46 The aim of this work was the evaluation of growth and harvest characters in less common fruit species. The evaluation was focused on following fruit species: Quince fruit (Chaenomeles japonica var. Cido L.), Common Medlar (Mespilus germanica L.). These species are modest to grow, the main advantage is almost periodic fruitfulness. These species provide the fruit of high biological value. The fruit is directly edible as well as providing several ways of processing. Propagation of these species should bring landscape diversity increase. Growing characters were focused on evaluation of the shrub cubage, harvest characters including total abundance of fruit production, time of the fruit ripening, laboratory analysis including the evaluation of vitamine C, malic acid and tannin content. Quince plant (Chaenomeles japonica var. Cido L.), thornless, with high harvest potential, the fruit is orange and yellow, ripening period is at the end of september. Cumulative harvest abundance of seven year period made 10,5 kg per shrub. Guelderrose (Viburnum opulus var. Edulis L). starts the fertility period after 3–4 years after its planting. The highest harvest potential showed-up the variety of ´Taježnyje rubíny. Total harvest abundance was 16,60 kg of fruit per shrub. Common Medlar (Mespilus germanica L.) is a wide-branched shrub. The blooming period tvaru s dlouhými kališními lístky. Dužnina je natrpklá, konzumu schopná po přezrání či přemrznutí. Sklizeň plodů v roce 2006 dosáhla 11,60 kg na keř. Laboratorní stanovení obsahu vitamínu C dosáhlo u kdoulovce 98,98 mg . kg -1. Naopak nízká hodnota byla zjištěna u plodu mišpule, odrůd Holandská i Lysická, 32,70 mg .kg -1. Key words: genofond, kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica var. Cido L.), kalina obecná (Viburnum opulus var. Edulis L.), mišpule obecná (Mespilus germanica L.), růstové znaky, skizňové znaky is during the months of May and June, pyriformed fruit surounds long chalice leaves. The pulp is of bitter taste,edible after overripening or winterkill. The harvest in the year of 2006 made 11,60 kg per shrub. Vitamin C evaluation provided results of 98,98 mg.kg-1at Quince fruit, on the other hand low value was evaluated in the samples of Common Medlar. It was 32,70 mg.kg -1. Key words: gene pool, Quince fruit (Chaenomeles japonica var. Cido L.), Common Medlar (Mespilus germanica L.), growth and cropping characters POPIS KOLEKCE GENETICKÝCH ZDROJŮ ČESNEKU KUCHYŃSKÉHO (Allium sativum L.) CHARACTERISTIC OF COLLECTION OF GENETIC RESOURCES OF GARLIC (Allium sativum L.) Helena STAVĚLÍKOVÁ, Karel DUŠEK Výzkumný ústav rostlinné výroby v. v. i., Šlechtitelů 11, 783 71 Olomouc, Česká republika, [email protected] Kolekce genetických zdrojů česneku (Allium sativum L.) je udržována Výzkumným ústavem rostlinné výroby, Oddělením zelenin a speciálních plodin v Olomouci. Kolekce má v současné době 613 genotypů. Všechny genotypy jsou popisovány podle Klasifikátoru pro Allium spp. [IPGRI (2001)]. K 17 morfologickým znakům z Klasifikátoru – listy – barva a postavení, list – průřez, délka pseudostonku, tvar plně vyvinutých cibulí česneku, barva obalových suknic složené cibule, barva stroužků, počet stroužků ve složené cibuli, uspořádání stroužků ve složené cibuli, tvar složené cibule na příčném řez, váha stroužků, schopnost vytvářet květní svol, schopnost vytvářet květ, počet květů v okolíku, počet pacibulek, hmotnost 100 pacibulek, typ fertility bylo přidáno dalších pět - habitus rostliny, postavení list po přezimování, šířka listu, šířka pseudostonku a počet větví v okolíku. Byla pořízena podrobná fotodokumentace všech genotypů. Na základě morfologického popisu byla kolekce rozdělena do tří základních skupin podle vytváření květních stolů: skupina genotypů (300), které vytváří květní stvoly, skupina 250 genotypů, které nevytváří květní stvoly a početně nejmenší skupina 108 genotypů, které tvoří ne zcela vyvinutý květní stvol a mají pacibulky v různých částech pseudostonku. Projekt prováděn v rámci Výzkumného záměru MZE ČR 0002700602. Klíčová slova: Allium, česnek, genetické zdroje, morfologický popis, květní stvol The holder of the collection genetic resources of garlic (Allium sativum L.) is the Crop Research Institute, Department of Vegetables and Special Crops in Olomouc. Now the collection has 613 genotypes. The collection has been described according to the Descriptor list for Allium spp. [IPGRI (2001)]. 17 characters − foliage – colour and attitude, leaf – cross section, shaft – length, bulb - shape of mature garlic, outer skin colour of compound bulb, skin colour of the clove, number of cloves per compound bulb, structure type, shape of the compound bulb in horizontal section and weight of cloves, ability to produce scape, ability to flower, number of bulbils (topset), bulbils weight, general fertility and flower number in umbel of the Descriptor were completed for 5 characters plant vigor, leaf – diameter and attitude after winter, shaft diameter and number of branches in umbel. The detailed photos of all garlic accessions had taken. On the basis of the characterization the collection was dividing of to the three main morphological parts according to ability to produce scape: the first part presents the genotypes with the scape - 300 genotypes, the second is the part with genotypes without scape (no bolting garlic) 205 genotypes and the third part presents semi-bolting garlic - 108 genotypes. The last morphological type has bulbils in the different parts of the pseudostem. The financial support by Research plan MZE ČR 0002700602. Keywords: Allium, garlic, morphological characteristic, genetic resources, scape 47 Hodnocení genetických zdrojů pšenice, tritikale a ozimého ječmene a jejich uplatnění ve šlechtění Evaluation of wheat, triticale and winter barley genetic resources and their use in breeding Zdeněk STEHNO, Ladislav DOTLAČIL, Iva FABEROVÁ Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Drnovská 507, 161 06 Praha, Česká republika, [email protected] Pšenice, tritikale a ozimý ječmen patří k velmi významným obilninám Kolekce genetických zdrojů (GZ) pšenice je počtem 10 417 vzorků nejrozsáhlejší mezi genetickými zdroji rostlin v České republice. Většinové zastoupení ozimých forem koresponduje s významem této formy pro pěstování. Hodnocení je zaměřeno na znaky morfologické a fenologické, charakteristiky porostu, odolnost k chorobám, výnosové prvky, jakost produktu a odhad výnosového potenciálu. Výsledky hodnocení jsou každoročně předávány šlechtitelům. U významných GZ jsou využívány proteinové a molekulární markery. Pro šlechtitele zajímavé pedigree je zaznamenáno u téměř 55 % vzorků. Semenné vzorky jsou volně dostupné z více jak 95 % a každoročně jich je předáváno uživatelům několik set a i více než tisíc. Rozšiřování kolekce GZ ozimého ječmene souvisí s rozvojem šlechtění této plodiny po roce 1980. V současné době je v ní zahrnuto 1898 vzorků, především vyšlechtěných odrůd nebo novošlechtění československého a českého původu. Hodnocení je zaměřeno vedle výnosových prvků a odhadu výnosu především na odolnost k vyzimování a k chorobám. Údaje o pedigree jsou k dispozici u 32 % vzorků a semenné vzorky jsou volně dostupné z 86 %. Kolekce tritikale, založená po rozšíření této plodiny v pěstování, obsahuje 431 ozimých i jarních vzorků. Wheat, triticale and winter barely are ranked among important cereals. Collection of wheat genetic resources (GR) having 10 417 accessions is the largest one among plant genetic resources in the Czech Republic. Majority share of winter forms corresponds with importance of this form for cultivation. Evaluation is aimed at morphological and phonological traits, characteristics of crop stand, disease resistance, yield components, quality of product and yield potential estimation. Results of evaluation are yearly provided to breeders. Protein and molecular markers are applied to important GR. Pedigree that is interesting to breeders has been recorded for 55 % of accessions. 95 % of seed samples are available without restriction and they are provided to users in amount of hundreds or over thousand yearly. Broadening of winter barley collection is related to development in breeding of this crop after 1980. At present it consists of 1898 accessions, first of all cultivars or advanced lines of Czechoslovak or Czech origin. Evaluation is aimed in addition to yield components and estimation of yield potential firstly at resistance to winter killing and to diseases. Data on pedigree are at disposal for 32 % of accessions and seed samples are free available at 86 %. Collection of triticale, launched when the crop extended in cultivation, consists of 431 winter and spring accessions. Klíčová slova: genetické zdroje, obilniny, hodnocené znaky, dostupnost, využití Key words: genetic resources, cereals, assessed characters, availability, use HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU ODRŮD CHMELE (HUMULUS LUPULUS L.) EVALUATION HEALTH STATUS VARIETIES OF HOP (HUMULUS LUPULUS L.) Petr SVOBODA, Vladimir NESVADBA Hop Research Institute, Co., Ltd., Kadanska 2525, 438 46 Zatec Czech Republic, [email protected] Bylo provedeno hodnocení zdravotního stavu imunoenzymatickou metodou (DAS – ELISA) 43 odrůd chmele zařazených do kolekce genových zdrojů chmele, udržovaných ve Chmelařském institutu s.r.o., Žatec. Hodnocení bylo provedeno v letech u 2005 a 2006 na přítomnost viru mosaiky jabloně (Apple mosaic virus – ApMV) ze skupiny Ilarvirus a viru mosaiky chmele (Hop mosaic virus – HpMV) ze skupiny Carlavirus. Odrůdy pocházeny z 8 zemí (Česká republika Anglie, Slovinsko, Polsko, Německo, Ukrajina, Japonsko a USA), celkem bylo hodnoceno 235 rostlin. Hodnocením bylo zjištěno, že 28 (65,1%) odrůd bylo infikováno ApMV a 17 (39,1 %) odrůd bylo infikováno HpMV. Tato práce vznikla při řešení VZ MSM 1486434701 48 State of health was evaluated with the help of double antibody sandwich enzyme-linked immosorbent assay (DAS – ELISA) test in 43 hop varieties belonging to the collection of gene resources keeping in Hop Research Institute, Co., Ltd. in Zatec. The tests were carried out in 2005 and 2006. The presence of Apple mosaic virus (ApMV) from the genus Ilarvirus as well as Hop mosaic virus (HpMV) from the genus Carlavirus were found out. The varieties originate from eight countries (Czech Republic, England, Germany, Japan, Poland, Slovenia, the Ukraine and the USA). Totally 235 hop plants were evaluated. We have found that 28 (65,1%) of the varieties were infected with ApMV and 17 (39,1 %) of them with HpMV. s finanční podporou MŠMT ČR a byla využita polní kolekce GZ chmele, která je součástí Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a biodiversity (MZe 33083/03 - 300 6.2.1. – MZe ČR). Key words: hop, (Humulus lupulus L.), varieties, gene resources, ELISA, virus, ApMV, HpMV Klíčová slova: chmel (Humulus lupulus L.), odrůdy, genové zdroje, ELISA virus, ApMV, HpMV Selekčný pokrok v úrode a V kvalite zrna pri odrodách pšenice letnej f. ozimnej Breeding progress in yield and quality of grain in winter wheat cultivars Martin Užík, Alžbeta Žofajová, Ľubomír Rückschloss*, Magdaléna Bieliková, Katarína Zirkelbachová, Andrea Hanková* SCPV − Výskumný ústav rastlinnej výroby, Bratislavská 122, 921 01 Piešťany, [email protected], *SCPV − VŠS Vígľaš – Pstruša, 962 12 Detva S cieľom zistiť selekčný pokrok v úrode zrna a v ukazovateľoch kvality novších domácich a zahraničných odrôd pšenice letnej f. ozimnej v porovnaní s odrodou Viginta a ich reakciu na rôzne dávky N hnojív boli založené štyri samostatné pokusy. V každom pokuse bola zaradená odroda Viginta a štyri vždy iné odrody, spolu 17 odrôd. Pokusy 1 a 2 boli založené na šiestich variantoch hnojenia so stúpajúcimi dávkami N (0, 40, 80, 120, 150 kg.ha-1) kombinovanými PK hnojivami a pokusy 3 a 4 boli na podobných variantoch N dávok bez PK hnojív. Minerálna N výživa pšenice letnej f. ozimnej bola vysoko efektívna. Ako optimálna a ekonomicky efektívna dávka N pre úrodu zrna bola od 40 do 80 kg.ha-1, ktorá zvýšila úrodu zrna oproti 45 rokov nehnojenému kontrolnému variantu na 170 %. Moderné odrody pozitívnejšie reagovali na N hnojenie než odroda Viginta. Pre zabezpečenie požadovaných parametrov kvality pre potravinárske využitie je požadovaná minimálna dávka od 80 do 120 kg N.ha-1. Dávka N do 40 kg.ha-1 sa síce pozitívne prejavila na zvýšení úrod zrna, ale nie na zvýšení parametrov kvality. V súbore 17 odrôd žiadna neprekonávala odrodu Viginta vo všetkých znakoch – v úrode zrna, v obsahu bielkovín, v mokrom lepku, v tvrdosti zrna a v hodnote sedimentačného indexu. Šľachtiteľský pokrok za posledných 20−25 rokov sa prejavil oproti kontrolnej odrode Viginta len parciálne – pri niektorých odrodách v niektorom znaku, alternatívne t.j. selekčný pokrok v úrode zrna bol kompenzovaný znížením parametrov kvality a opačne. With the aim to investigate breeding progress in grain yield and quality of new local and foreign winter wheat cultivars in comparison to cultivar Viginta and their reaction on different N doses, four individual field experiments were established. Cultivar Viginta and four different cultivars were in each experiment, in all 17 cultivars. Experiments 1 and 2 were established on six fertilization variants with increasing N doses (0, 40, 80, 120, 150 kg.ha-1) combined with PK fertilizers, experiments 3 and 4 were on similar variants of N doses without PK fertilizers. Mineral N nutrition of winter wheat was high effective. As optimal and economic effective N doses for grain yield were from 40 to 80 kg.ha-1, which increased grain yield against 45 years non fertilized control variant on 170 %. Modern cultivars responsed on N fertilization more positive than cultivar Viginta. Minimal dose from 80 to 120 kg N.ha-1 is required for guarantee quality parameters for alimentary utilization. Dose N 40 kg.ha-1 increased grain yield, but not quality parameters. In the set of 17 cultivars, no one exceeded cultivar Viginta in all evaluated traits – grain yield, protein content, wet gluten, hardiness, sedimentation test. Breeding progress over the past 20–25 years was manifested only partially – in some cultivars in any trait alternatively, that is breeding progress in grain yield was compensated by decreasing parameters of quality and opposite. Key words: wheat, cultivars, N fertilization, grain yield, quality Kľúčové slová: pšenica, odrody, N hnojenie, úroda zrna, kvalita 49 KLÍČIVOSŤ SEMENNÝCH VZORIEK VYBRANÝCH STRUKOVÍN PO 10 ROČNOM UCHOVANÍ PRI - 17 °C SEEDS SAMPLE’ S VIABILITY OF SELECTED LEGUMES AFTER 10 YEARS STORAGE AT - 17 °C MÁRIA ŽÁKOVÁ, MICHAELA BENKOVÁ SCPV – Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany, Bratislavská 122, 921 68 Pieťany, [email protected] Dôležitou súčasťou prác v génovej banke je okrem získavania semenných genetických zdrojov, ich zhromažďovania, dlhodobého uchovávania, distribúcie užívateľom aj monitoring ich životaschopnosti. Táto činnosť je v súlade s úlohami a cieľmi „Národného programu ochrany genofondu kultúrnych rastlín na Slovensku“. Klíčivosť semien zo základnej kolekcie bola zisťovaná pred uskladnením v roku 1997 a kontrolovaná po 10 rokoch skladovania (2007) pri -17 °C. Monitorovali sme 100 semenných vzoriek vybraných druhov strukovín (Pisum sativum subsp. sativum L., Pisum sativum convar. speciosum (DIERB), Vicia sativa L., Faba ADANS, Phaseolus vulgaris L.). Test klíčivosti každého genotypu bol robený zo 100 semien v dvoch opakovaniach a výsledný priemer bol použitý v T-teste v programe SPSS 8.1 pre Windows. Výsledky testovaných genotypov strukovín preukázali mierne zvýšenie klíčivosti všetkých druhov po 10 rokoch skladovania okrem druhu Phaseolus vulgaris L., čo zároveň potvrdzuje vhodnosť skladovacích podmienok pre tieto druhy. Key words: strukoviny, klíčivosť, skladovania, základná kolekcia, T-test Inseparable part of the genebank activity is monitoring on viability and supply of the genetic resources seeds, distribution of the samples to the users. This is except collecting, conservation, utilization the long-term conservation of the plant gene pools for needs of future generation and utilization in breeding accordance with the aims and needs of the National Programme of Plant Genetic Resources for Food and Agriculture in Slovak Republic. Germinability of seed samples in the base collection was determited in 1997 and controlled after 10 years (in 2007) stored at -17 °C. In total, species of legumes (Pisum sativum subsp. sativum L., Pisum sativum convar. speciosum (DIERB), Vicia sativa L.,Faba ADANS, Phaseolus vulgaris L.) representing 100 accessions held in the base collection viability was monitored by conducting a germination test on a fixed sample, 100 seeds were tested in two replications. From the results of two replicates the mean percentage germination was calculated. For germination test were used method “between two layers” of moist rolled paper. T-tests were carried out using the SPSS 8.1 for Windows. Our results of tested accessions detected slight increasing germination of all species, except Phaseolus vulgaris L. after ten years storage. The results obtained from the monitoring tests indicate that the storage conditions in genebank are suitable for the preservation of the legumes species investigated. Key words: legumes, germination, storage, base collection, T-test 50 Zborník abstraktov: Hodnotenie genetických zdrojov pre výživu a poľnohospodárstvo Proceedings of abstracts: Evaluation of Plant Genetic Resources for Food and Agriculture Editor/Editor: Pavol Hauptvogel Vydavateľ: SCPV – Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany Publisher: SARC – Research Institute of Plant Production Piešťany Typografia/Typography: Jarmila Poništová Fotografie na obálke/Cover photograph: Pavol Hauptvogel Grafická úprava/Graphic design: Pavol Hauptvogel Náklad/Numbers of copies: 80 ks Rok vydania/Year of edition: 2008 Rukopisy neprešli odbornou ani jazykovou úpravou. Za odborný obsah zodpovedajú autori. © SARC - Research Institute of Plant Production Piešťany 9 788088 872740 ISBN 978-80-88872-74-0
Podobné dokumenty
XIII. dni mladých chirurgov prof. MUDr. Stanislava Čárskeho, DrSc.
A1 Názov bloku:
Predsedníctvo:
Počet príspevkov:
Miestnosť:
Termín:
Čas:
adresář a rejstříky
e-mail: [email protected]
Lauterer, Pavel
Entomologické oddělení,
Moravské zemské muzeum,
Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno;
e-mail: [email protected]
Liška, Jiří
Taxonomické oddělení, Botanický ústav...
TortoiseHg Documentation
TortoiseHg je dodáván se snadno ovladatelným instalačním programem. Aktuální verzi lze nalézt na naši webové
stránce. Dvojím poklepem na staženém souboru spustíme instalaci a sledujeme pokyny.
Prevence chorob, ošetření osiva před výsevem Evženie Prokinová
Vliv obsahu deoxynivalenolu na kvalitu zrn
Napadení pšenice houbami Fusarium spp. má vliv nejen na její
hygienickou nezávadnost, ale i na technologickou jakost
DON – mykotoxin, který patří k nejča...
ISIS - Vysoká škola ekonomická v Praze
Shluková analýza se stala jedním z hlavních nástrojů používaných při získávání
znalostí z dat, které je označováno jako data mining. V této nové oblasti analýzy dat se
často zpracovávají datové sou...