Přenosné počítače
Transkript
Přenosné počítače
Přenosné počítače Notebook Notebook je malý přenosný osobní počítač. Historie notebooků sahá do počátku 80. let, kdy tyto dnes již moderní přístroje, připomínaly spíše kufry. Zpočátku měly analogový display (jako např. Nokia 5110) pracovaly na frekvenci 100 kHz, jich paměť byla 16 kB a HDD měly okolo 500 kB. K významnému zvratu došlo až v druhé polovině 80. let a to tak, že byly vynalezeny černobílé monitory, které se už daly využít do notebooků. Notebook byl zpočátku využíván pro složité aplikace a operace. Poté, co firma Apple vynalezla systém Mac OS, nastal zvrat a z pracovního počítače se pozvolna stávaly pomůcky, bez kterých se dnes neobejde ani jeden menší podnikatel či manažer. Počátkem roku 1984 byly notebooky již standardně vybaveny FDD mechanikou, poté cca v roce 1989 začala být do notebooků montována CD-ROM mechanika a v roce 1994, když bylo vynalezeno DVD, ale spíše počátkem roku 1996, byla i tato mechanika náhradou za CD-ROM a používá se do dnešních dnů. Notebooky poskytují uživateli ty samé přednosti, jako osobní počítač, nebo desktop. Dá se o nich ovšem říci, že u notebooku je za stejnou cenu nižší výkon, než u desktopů. Notebooky obsahují ty samé komponenty, jako klasické osobní počítače. Jenom jsou miniaturizovány a rozmístěny v počítači tak, aby zabíraly co nejméně místa. Notebooky mají převážně LCD displeje. Jako dodatek ke klávesnici bývá přítomen touchpad nebo trackpoint zařízení, kterým lze notebook ovládat bez použití myši. Procesor Intel Pentium M byl prvním, který byl vyvíjen pouze pro nasazení v noteboocích. Druhým, podstatnějším rozdílem oproti klasickým počítačům je menší rozšiřitelnost notebooků. Zatímco u klasického osobního počítače je velmi jednoduché vyměnit například grafickou kartu, zde je možno počítač rozšiřovat jenom velmi sporadicky.Notebook má nyní obvykle klávesnicí s klávesami normální velikosti (ale bez keypadu), odklopný barevný LCD displej o úhlopříčce 11-20", akumulátor a hmotnost kolem 3 kilogramů. Z důvodů nižší spotřeby energie má zpravidla procesor s nižší taktovací frekvencí, než mají standardní osobní počítače; kapacita operační paměti a pevného disku je rovněž obvykle o málo menší, lepší notebooky se ale výkonností příliš neliší od stolních počítačů PC. Notebooky jsou nyní standardně vybavovány rozhraními jako osobní počítače, často je v nich i modem nebo Wi-fi přijímač. Kromě klávesnice je do notebooku integrováno i polohovací zařízení, nejčastěji nyní takzvaný touchpad (dotyková ploška), případně i trackpoint, dříve se často používal trackball. Některé notebooky mohou mít i dotykový displej, vznikla ale též nová kategorie přenosných počítačů označovaná Tablet PC. Podíl notebooků na trhu osobních počítačů stále stoupá a díky snížení cen LCD displejů je jejich cena jen o málo vyšší než u běžného osobního počítače. Subnotebook Subnotebook je druh přenosného osobního počítače, který je menší než notebook. Půdorys je menší než A4, váha je zpravidla menší než 2 kg a výška je menší než 4 cm. Na rozdíl od notebooku má obvykle mechaniky na výměnná média (CD/DVD-ROM, disketa) externí, nyní připojitelná nejčastěji pomocí rozhraní USB. PDA PDA (personal digital assistant - osobní digitální pomocník) či palmtop je malý kapesní počítač. Ten bývá ovládaný obvykle dotykovou obrazovkou a perem (které se nazývá stylus). Původně měly PDA za cíl především pomoci s organizováním času a kontaktů. Současné PDA jsou velmi výkonné a zvládají i přehrávání videa a velké množství dalších aplikací. Často se používají pro čtení ebooků. Mezi nejčastěji používané operační systémy na PDA patří Windows Mobile, PalmOS a Symbian. Tablet PC Tablet PC je mezistupněm mezi laptopem a kapesním počítačem. Podle původních představ se mělo jednat o jednoúčelový přenosný počítač s vysokou výdrží baterií a s dotykovým displejem. Původní představy se však postupem času vytratily a současné Tablet PC jsou v podstatě klasické laptopy se všemy výhodami i nevýhodami. Jediné, co z původní představy zůstalo, je dotykový displej. Touchpad Touchpad je důležité zařízení používané u notebooku, laptopů a podobných mobilních zařízení pro nahrazení běžné počítačové myši. Vyrábí se v mnoha provedeních závisejích na výrobci ale zpravidla se nejedná o jiné provedení než o obdelníkovou plošku, ne větší než 50 cm čtverečních. Touchpad pracuje na principu snímání elektrické kapacity prstu pohybujícího se po dotykovém snímači. Kapacitní senzory jsou umístěny na vertikálních a horizontálních osách touchpadu a snímají změny polohy prstu na ploše. Pohyb kurzoru po ploše je pak odrazem změn kapacity snímačů zapříčiněných pohybem prstu. Proto touchpad nereaguje na dotykové pero nebo např. prst v rukavici, jako třeba dotykový display, který funguje na jiném principu. Touchpad reaguje také na poklepání prstem, díky kterému lze využívat třeba funkce „drag and drop“ (čapni a pust) Pro snadnější ovládání je ale doplněn ještě dvojící tlačítek, jako běžná počítačová myš. Některé touchpady mívají i zařízení pro scrollování, které nahrazuje tak oblíbené kolečno myši. U moderních notebooků je vidět také trend tzv. „hot-spotů“, což jsou místa na touchpadu, která když je celý touchpad ve speciálním módu, mohou mít přidělené vlastní uživatelsky modifikovatelné funkce. (například rychlé spuštění prohlížeče / přehrávače, kopírování do schránky, vložení ze schránky apod... ) PCMCIA PCMCIA rozhraní je slot designovaný pro přenosné počítače, laptopy a notebooky. Původně byl tento slot zamýšlený pouze jako rozšíření paměti počítače, postupně však nalezl daleko více využití. V dnešní době se využívá pro připojení všemožných zařízení jako jsou síťové karty, modemy, tunery, zvukové karty, řadiče, bezdrátová rozhaní (převážně wi-fi), televizní tunery, zařízení pro zpracování videa atd... Zkratka standardu PCMCIA je tvořena anglickými slovy „Personal Computer Memory Card International Association“, což je dost složitý akronym a často byl prezentován také jako „People Can't Memorize Computer Industry Acronyms“. Díky tomu se můžeme setkat též s názvem PC card, který je pro uživatele daleko lépe zapamatovatelný. Karty PCMCIA se dělí na několik typů, které jsou odlišné zejména svými rozměry, potažmo pak hlavně tloušťkou. Všechny typy mají 68 pinů umístěných ve 2 řadách a všechny mají délku 85.6 mm a šířku 54.0 mm. Karty jsou napájeny napětím 3,3V nebo 5V. PCMCIA Typ I: Původní specifikace se 16b sběrnicí a tloušťkou 3,3mm. Bývala využívána převážně pro paměťová zařízení. (flash paměti, RAM) PCMCIA Typ II: Tento typ již podporuje jak 16b tak i 32b datovou sběrnici a má tloušťku 5mm. Tento typ přinesl podporu vstupních a výstupních zařízení pro připojení dalších zařízení. (všemožné řadiče, modemy a TV tunery atd...) PCMCI Typ III: Toto rozhraní podporuje také16b i 32b sběrnici a má tloušťku 10,5 mm. Používá se díky své velkosti hlavně pro připojení přídavných pevných disků.(PCMCIA HDD) PCMCIA IV: Můžeme se též setkat se zařízeními tohoto typu, ale není to oficiální standard. LAN Tato zkratka vychází z anglických slov Local Area Network, což lze přeložit jako „místní síť“. O síti LAN hovoříme v případě propojení alespoň dvou počítačů. V dnešní době se tento typ sítě vyskytuje prakticky všude, nenajdeme jediné pracoviště, které by na ní nebylo přímo nebo nepřímo závislé. Dnešní sítě Lan jsou většinou realizovány na technologii IEEE 802.3 ethernet, která běží rychlostí 10, 100, 1,000 a 10,000 Mbit za sekundu. Nebo pak bezdrátovou technologií Wifi (IEEE 802.11). Každý počítač v síti disponuje vlastní výpočetní silou, ale může též využívat zdrojů, které mu poskytuje síť. Hlavní předměty sdílení bývají zejména aplikační nebo multimediální data, výpočetní výkon a samotné aplikace. K připojení k místní síti se zpravidla používá buď bezdrátového adapteru wi-fi nebo „klasické“ síťové karty, u které bývá udávána ještě rychlost připojení. U starších modelů šlo o 10Mbps modely, dnes se již setkáváme spíše s 10/100Mbps a 10/100/1000Mbps nazývanou též „gigabitovou“ sítí. Síť LAN se skládá ze dvou základních typů prvků - aktivních a pasivních. Aktivní jsou ty, které něco dělají, jako přidělují IP adresy, směrují atd...(DHCP server, směrovač router) Pasivní prvky jsou ty, které jen přijímají, odesílají nebo přeposílají data (síťové karty jednotlivých stanic, Hub). Aktivní a pasivní jsou navzájem propojeny síťovými kabely, které se dělí na křížené a nekřížené. Pasivní prvek s aktivním propojíme nekříženým kabelem, pasivní s pasivním a aktivní s aktivním zase kříženým kabelem. USB USB (Universal Serial Bus) je univerzální sériová sběrnice. Moderní způsob připojení periférií k počítači. Nahrazuje dříve používané způsoby připojení (sériový a paralelní port, PS/2, GamePort apod.) pro běžné druhy periférií - tiskárny, myši, klávesnice, joysticky, fotoaparáty, modemy atd., ale i pro přenos dat z videokamer, čteček paměťových karet, MP3 přehrávačů, externích disků a externích vypalovacích mechanik. Výhodou je možnost připojování Plug & Play bez nutnosti restartování počítače nebo instalování ovladačů. Zařízení lze připojit za chodu k počítači a během několika sekund je přístupné. Další zařízení lze připojit také do výstupního portu již připojeného zařízení, nebo pomocí rozbočovače (USB Hub). Existují dvě hlavní verze, USB 1.1 (max. přenosová rychlost 12 Mbit/s) a USB 2.0 (480 Mbit/s, pokud je zařízení high-speed). USB 2.0 je zpětně kompatibilní s USB 1.1. Dnešní počítače obvykle disponují alespoň dvěma konektory USB. Pro funkci USB je třeba jeho podpora na straně operačního systému. Maximální délka kabelu mezi dvěma zařízeními je 5 metrů. USB dovoluje připojit až 127 zařízení pomocí jednoho typu konektoru. Připojeným zařízení USB zároveň poskytuje i napájecí napětí. Bezdrátová komunikace Infraport Celá technologie IrDA je založena na komunikaci prostřednictvím světelného paprsku infračerveného světla, které je mimo spektrum viditelnosti lidského oka. Tento paprsek má vlnovou délku zhruba 875nm s tolerancí 30 nm a je vydáván infračervenou diodou LED. Jako přijímač pak slouží světlocitlivá fotodioda typu PIN. Po dopadu fotonů je na této diodě generován elektronový impuls. Tento standard podle své specifikace IrDA umožňuje v sériovém režimu na vzdálenost 1m v kuželu 30 stupňů teoretickou přenosovou rychlost až 4 Mbit/s. Toto je však pouze teoretická hranice a naprostá většina zařízení je schopna komunikovat od rychlosti 9,6 kbit/s . Základní specifikace IrDA 1.0 dosahuje přenosové rychlosti až do 115,2 kbit/s. Jednotlivé stupně jsou 2,4 kbit/s, 9,6 kbit/s, 19,2 kbit/s, 38,4 kbit/s, 57,6 kbit/s a 115,2 kbit/s. Data na IrDA portu jsou posílány ve formátu jako na klasickém sériovém rozhraní v podobě asynchronního bitového slova, které je započato startovacím bitem. Hlavní nevýhodou toho to rozhraní je, že je vyžadována přímá viditelnost komunikujících zařízení a jeho horší spolehlivost na delší vzdálenosti. Bluetooth Pod tajemným jménem bluetooth (modrý zub) se skrývá mezinárodní standard pro bezdrátovou komunikaci pod označením IEEE 802.15.1, který spadá do kategorie sítí PAN (personal area network). Již podle názvu je patrné, že se jedná o takzvanou „osobní“ síť. Tento návev vznikl podle analogie jména dánského krále Haralda Modrozuba, který v 10. století díky svým dobrým diplomatickým schopnostem sjednotil tamní kmeny. Stejně tak i Bluetooth velmi usnadňuje vzájemnou komunikaci mnoha zařízení. V dnešní době je nejčastěji využíván bluetooth ve verzi 1.2, která je implementována v převážné většině moderních zařízeních jako jsou mobilní telefony, komunikátory, PDA, notebooky, Mp3 přehrávače, atd... Namísto tomu poslední specifikace bluetooth ve verzi 2.0 EDR (Enhanced Data-Rate) přináší, oproti specifikaci ve verzi 1.2 s datovou propustonosti okolo 720 kbit/s, až 3 x větší datovou propustnost (2.1 Mbit/s). Díky této výhodě data proudí daleko rychleji a dochází tak k daleko větší výdrži baterií moderních mobilních zařízení, protože navázání datového spojení a samotný přenos je docela energeticky náročný a každé jeho zkrácení je pro baterie velké plus. Výkonnost u všech specifikací bluetooth je značena jako třída a udává maximální dosah připojení, potažmo přenosu dat. Veškeré dosahy jsou pouze teoretické a může je ovlivňovat celá řada věcí, jako například zástavba, povětrnostní podmínky atd... Class 1. - 100 metrů (100 mW) Class 2. - 10 metrů (10 mW) Class 3. - 1 metr (2,5 mW) Bluetooth pracuje v ISM pásmu 2.4 Ghz stejně jako například Wi-fi, ale ke spojení používá však zcela jiné metody, a tak se vzájemně neruší. Wi-Fi Wi-Fi: WIreless FIdelity - označení pro bezdrátové LAN sítě. Používají se k propojení počítačů a další elektroniky, nebo k přístupu na internet pomocí tzv. Hot Spotů. Wi-Fi (nebo také Wi-fi, WiFi, Wifi, wifi) je standard pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN) a vychází ze specifikace IEEE 802.11. Název Wi-Fi je slovní hříčka vůči Hi-Fi (tzn. analogicky k high fidelity – „vysoká věrnost“ by se dala chápat jako zkratka k wireless fidelity – „bezdrátová věrnost“, název však ve skutečnosti zkratkou není. Původním cílem Wi-Fi sítí bylo zajišťovat vzájemné bezdrátové propojení přenosných zařízení a dále jejich připojování na lokalní (např. firemní) sítě LAN. S postupem času však začal být silný potenciál této technologie využíván i k bezdrátovému připojení do sítě Internet v rámci rozsáhlejších lokalit. Pomalé počáteční rozšiřování Wi-Fi technologie bylo prudce akcelerováno její integrací do mobilní platformy Centrino společnosti Intel. Nejen díky ní se tak Wi-Fi stala standardní součástí mobilních počítačů. Wi-Fi se rozšířilo hlavně díky využívání bezlicenčního pásma, což má negativní důsledky ve formě silného zarušení příslušného frekvenčního spektra a dále častých bezpečnostních incidentů. Částečnou evolucí a pokračováním Wi-Fi je budována bezdrátová technologie WiMAX, která bude sloužit především k poskytování bezdrátového připojení k síti Internet v rámci rozsáhlých městských lokalit. Vhodný výběr procesorů pro kancelářské a běžné domácí požadavky • rychlý AMD Mobile Sempron 3400+, případně Celeron M 380/390 - velice rychlé a výkonné procesory, které finančně příliš nezatíží • pro expertní aplikace a nejmodernější hry Intel Core Duo T2600 - to absolutně nejlepší, co dnes lze získat, za patřičně nehoráznou cenu (pro mírně spořivější experty pak AMD Turion64 X2 TL-60 2.0 GHz) • zlevňující Pentium M či AMD Turion64 - nepatří mezi nejrychlejší, ale nabízí některé zajímavé vlastnosti navíc (úsporný provoz či u AMD podporu 64 bitů)
Podobné dokumenty
Hledání chyb na směrovačích
interface resets – situace, kdy rozhraní zahodí všechny pakety, proběhne při dlouhém čekaní na
zbytek paketů
Titulek stránky </title
Šířka (width) a výška (height) obrázku. Udává se v pixelech nebo procentech. Pokud rozměry nejsou
uvedeny, zobrazí se obrázek ve své normální velikosti. V praxi se doporučuje výšku a šířku u obrázk...
Porty komunikační rozhraní
data přenášet jen na kratším kabelu. K
paralelnímu portu se připojuje obvykle tiskárna.
V dnešní době je problém poněkud složitější, neboť se používají vysoké
přenosové rychlosti a při nich se při ...