Makroekonomie I Bankovní systém a centrální banka +

02.05.2016
10. přednáška
Bankovní systém a
centrální banka
+
Hospodářská politika
Makroekonomie I
Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.
Katedra ekonomiky
Bankovní systém


Jednostupňový systém
Jednostupňový
Dvoustupňový
Jednostupňový bankovní systém historicky
předcházel dvoustupňovým. V jejich rámci
neexistovala centrální banka, veškeré bankovní
činnosti byly prováděny komerčními bankami.
V centrálně plánovaných ekonomikách, centrální
banka není oddělena od obchodních bank.
Dvoustupňový systém
Dvoustupňový bankovní systém je založen na
institucionálním oddělení makroekonomické
funkce, kterou zabezpečuje centrální banka, a
mikroekonomické funkce, která je doménou sítě
komerčních bank. Systém je typický pro tržní
ekonomiky, kde centrální banka má specifickou
roli a to zabezpečování měnové stability.
Centrální banka


Vznik centrální banky
Funkce centrální banky
1
02.05.2016
Obecně ke vzniku bankovnictví –
vznik papírových peněz
Příčiny vzniku:
 Držitelé zlata jej ukládali do specializovaných úložen –
předchůdkyně soukromých bank
 Za své uložené zlato dostali dlužní úpis – co do své
podstaty první papírové bankovky
 Časem došlo k vydávání bankovek do rukou jedné
centrální instituce – banky (předchůdkyně dnešní
centrální banky).
Historie centrálního bankovnictví
Centrální banky a centrální bankovnictví vznikalo zejména z potřeb řešení
problémů státu či panovníka, a to hlavně v podobě řešení nedostatku
potřebných zdrojů na krytí neproduktivních výdajů vznikajících z válečných
konfliktů nebo velmi neuváženým používáním státních zdrojů. Druhou
příčinou byla i potřeba vedení a správy státních účtů.
Centrální banky vznikaly:
z existujících obchodních bank tím, že jim byly svěřeny výše uvedené dva

úkoly, tedy správa státních účtů a řešení problémů krytí schodků státních
financí. Příkladem první centrální banky je švédská centrální banka založená v
17. století (1656) přeměnou soukromé obchodní banky (Rikets Standers
Bank).
 založením nové banky jako banky centrální První centrální bankou
vytvořenou jako nová instituce je anglická centrální banka – Bank of England
v roce 1694 pro potřeby řešení financování válečných výdajů.
Česká národní banka
ČNB je ústřední (centrální) bankou České
republiky a orgánem vykonávajícím dohled
nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou
České republiky a svou činnost vyvíjí
v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České
národní bance.
Je nezávislá na vládě státu.
Vznik centrální banky
Významný mezník ve vývoji bankovnictví je vznik
centrálního bankovnictví.
Centrální banky měly původně dvě funkce:
1. Vedení účtů pro panovníka (vládu),
2. Úvěrování schodků státní pokladny - státního
rozpočtu)
Druhá funkce se ovšem často deformovala do podoby
„dodávání“ chybějících peněz na krytí výdajů státu.
Centrální bankovnictví v českých zemích
(orientačně)
Vznik centrálního bankovnictví v českých zemích je spojen s existencí samostatného
státu a lze jej tedy spojit se vznikem samostatné Československé republiky v roce 1918.
Současně nelze nevzpomenout na jména významných osobností v historii
bankovnictví a ekonomiky státu, kterými jsou zejména Alois Rašín, Vilém Pospíšil,
Karel Engliš. Tyto významné osobnosti velmi významně ovlivnily nejen vývoj českého
bankovního systému, ale následné řešení jejich rozdílných názorů v oblasti ekonomické
teorie, kterou bylo možno konfrontovat s reálnými dopady a projevy v ekonomice
samostatného českého státu, obohatily i obecné ekonomické poznatky. Základní
úlohou nově vznikajícího československého centrálního bankovnictví byla realizace
vládního záměru stabilizovat měnu ve složité poválečné ekonomické situaci. Z
pohledu institucionálního byla úloha centrální banky nového státu vyřešena zřízením
„Bankovního úřadu“, který byl podřízen ministerstvu financí. Výsledkem činnosti
této instituce a následně centrální banky bylo dosažení výrazné a dlouhodobé stability
československé měny. V dalších letech byla postupně připravována zásadní změna –
oddělení vládního vlivu na emisi peněz. Legislativně byl připraven vznik centrální
banky a v roce 1926 byla vytvořena Národní banka československá, jako akciová
společnost. (zahájila činnost 1. 4. 1926). Nově vytvořené centrální bance byly
stanoveny základní úkoly, zejména výhradní právo vydávat bankovky a pečovat o
kurz československé měny k měnám zahraničním.
Bankovní rada ČNB
Je nejvyšším řídícím orgánem České národní banky.
Bankovní rada určuje měnovou politiku a nástroje pro
její uskutečňování a rozhoduje o zásadních měnově
politických opatřeních České národní banky a
opatřeních v oblasti dohledu nad finančním trhem.
Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou
guvernér České národní banky, 2 viceguvernéři České
národní banky a další 4 členové bankovní rady České
národní banky.
Členové bankovní rady jsou jmenováni na dobu 6 roků,
nikdo nesmí zastávat funkci člena bankovní rady více
než dvakrát.
2
02.05.2016


Vztah ČNB k vládě a dalším
orgánům
Česká národní banka a bankovní rada při plnění
hlavního cíle České národní banky a při výkonu
dalších činností nesmějí přijímat ani vyžadovat
pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu,
vlády, správních úřadů ani od jakéhokoliv jiného
subjektu.
Česká národní banka a vláda se vzájemně
informují o zásadách a opatřeních měnové a
hospodářské politiky.
Emisní funkce



Je historicky nejstarší
Spočívá v emisi hotovostních peněz (bankovek,
mincí) na daném území.
Je podpořena emisním monopolem, který je
považován za prioritní definiční charakteristiku
centrální banky
Banka bank
1.
2.
3.
Centrální banka vede účty ostatním bankám v dané
ekonomice, přijímá od nich vklady, poskytuje úvěry a
provádí zúčtování mezi nimi.
Vklady bank v centrální bance jsou trojího typu:
Povinné úložky v podobě tzv. minimálních rezerv.
Prostředky ukládané za účelem umožnění platebních a
zúčtovacích operací.
Dobrovolné vklady
Funkce centrální banky







Emisní funkce
Funkce vrcholového subjektu měnové politiky
Funkce banky bank
Regulace a dohled bankovního systému
Funkce banky státu – vlády
Správce devizových rezerv
Funkce reprezentanta vlády v měnové oblasti
Vrcholový subjekt měnové
politiky
Za cílem cenové stability se jedná se o regulaci:
 Měnové báze,
 Měnových agregátů,
 Úrokových sazeb
 Měnového kurzu.
Regulace a bankovní dohled
Regulace bankovního systému centrální bankou
a dohled nad ním jsou jednak funkcí banky bank
a jednak souvisejí s výkonem měnové politiky.
Ve vyspělých ekonomikách je centrální banka
buď jedinou institucí, které reguluje a dohlíží
nebo se alespoň regulace a dohledu účastní
společně s dalšími institucemi.
3
02.05.2016
Banka státu
Centrální banka vede účty a provádí některé
operace pro vládu, centrální orgány.
Mezi hlavní operace, které provádí centrální
banka pro vládu patří správa státního dluhu, tj.
činnosti spojené s poskytováním a splácením
úvěrů státu (vládě, resp. veřejnému sektoru),
platbou úroků, emisí pokladničních poukázek a
dluhopisů.
Reprezentant vlády v měnové
oblasti
Centrální banka vystupuje vůči ekonomickým
subjektům jako reprezentant státu ve všech
otázkách měnové politiky.
Správce devizových rezerv
1.
2.
3.
Bilance centrální banky


Aktiva centrální banky






Nakoupené cenné papíry
Poskytnuté domácí úvěry
Úvěry do zahraničí
Devizové rezervy
Zlaté rezervy
Ostatní aktiva
Centrální banka shromažďuje devizové rezervy
státu a operuje s nimi na devizovém trhu. Tyto
operace mají tři základní motivy:
Zabezpečení devizové likvidity země,
Udržování hodnoty devizových rezerv,
Ovlivňování úrovně měnového kurzu domácí
měny k zahraničním měnám.
Aktiva
Pasiva
Nakoupené cenné papíry


Nákup cenných papírů (státní dluhopisy,
pokladniční poukázky) za účelem:
zvýšení množství peněz v oběhu
snížení úrokové míry.
4
02.05.2016
Poskytnuté domácí úvěry
Úvěry do zahraničí
Dva základní účely:
 Zvýšení množství peněz v obchodu
 Pomoc ohroženým bankám
Poskytují se v domácí měně nebo v zahraniční
měně, ve druhém případě na úkor devizových
rezerv.
Jako dlužníci u těchto úvěrů přicházejí v úvahu
pouze centrální banky nebo vlády jiných zemí.
Devizové rezervy
Zlaté rezervy
Skládají se z rezerv volně směnitelných měn.


Ostatní aktiva




Hmotný majetek, tzv. pokladna – hotovostní
rezervy v provozních bankách centrální banky
Pohledávky za odběrateli a třetími osobami,
Šeky a jiné hodnoty převzaté k inkasu
Náklady a příjmy příštích období.
Stav zlata ve správě centrální banky, který lze použít
pro měnové účely, zejména pro úhradu zahraničních
závazků.
Oceňování zlata:
Zvolenou fixní cenou, která se po určité období
nemění, výhodou tohoto způsobu je vyšší stabilita
vykazování.
Aktuální cenou – vychází z mírných změn cen zlata na
jednotlivých trzích.
Pasíva centrální banky






Hotovostní oběživo
Rezervy bank
Vklady státu
Vklady zahraničních subjektů
Kapitál
Emitované vlastní cenné papíry
5
02.05.2016
Hotovostní oběživo
Představuje centrální bankou emitované
bankovky, popř. i mince, které se nacházejí v
rukou nebankovní veřejnosti.
Vklady státu


Dočasné převýšení příjmů nad výdaji státního
rozpočtu v běžném roce.
Dlouhodobé a účelově vázané prostředky a
přebytky hospodaření státních rozpočtů z
minulých let.
Kapitál
Skládá se ze základního kapitálu a rezerv
centrální
banky.
Jeho výše a struktura jsou upravené zákonem.
Rezervy bank
Čtyři základní rezervy jiných bank v zemi:
1. Povinné minimální rezervy v centrální bance
2. Prostředky ukládané v centrální bance za
účelem platebního styku
3. Ostatní vklady v centrální bance
4. Rezervy hotovostních bankovek a mincí ve
vlastních pokladnách bank za účelem
zabezpečení běžné provozní činnosti klientům.
Vklady zahraničních subjektů
Jedná se o prostředky zahraničních subjektů:
 Centrálních bank
 Mezinárodního měnového fondu
 Dalších zahraničních bankovních institucí.
Emitované vlastní cenné papíry
Mohou být emitovány v domácí i zahraniční
měně Emitování v domácí měně se ve vyspělých
ekonomikách vyskytuje jen zřídka.
6
02.05.2016
Ostatní pasíva
Veškeré závazky centrální banky:
 Vůči pracovníkům banky
 Dodavatelům banky
 Třetím osobám
Bilance centrální banky a měnová
báze


Bilance představuje přehled o stavu bilančních operací
centrální banky k určitému datu v ekonomice.
Prioritní vypovídací schopnost bilance spočívá v
informacích o změně množství peněz v oběhu, a to v
podobě měnové báze.
Měnová báze (MB) = hotovostní oběživo + rezervy bank
MB = CA – DP
CA jsou celková aktiva = nakoupené cenné papíry + poskytnuté domácí úvěry +
úvěry do zahraničí + devizové rezervy + zlaté rezervy + ostatní aktiva
DP jsou „další“ pasíva = pasíva bez měnové báze= vklady státu + vklady
zahraničních subjektů + kapitál + emitované vlastní cenné papíry + ostatní
pasíva
Aktiva a měnová báze






Nakoupené cenné papíry – při nákupu dochází k
růstu měnové báze, při prodeji k poklesu
Poskytnuté domácí úvěry – jiným bankám, státu,
nebankovnímu klientu
Úvěry do zahraničí
Devizové rezervy
Zlaté rezervy
Ostatní aktiva
Účetní bilance centrální banky rekapitulace
Pasíva a měnová báze





Vklady státu, zvýší-li se úložky na účtech státu u
centrální banky, měnová báze klesne
Vklady zahraničních subjektů
Kapitál
Emitované vlastní cenné papíry
Ostatní pasíva
Účetní bilance komerčních bank
Aktiva
Pasiva
Aktiva
Pasiva
Vládní cenné papíry
Hotovost v oběhu
Rezervy u centrální banky
Depozita (vklady)
Úvěry komerčním bankám
Rezervy komerčních bank
Poskytnuté úvěry
Úvěry od centrální banky
Devizové rezervy
Ostatní
Cenné papíry
Ostatní
Ostatní
Ostatní
7
02.05.2016
Hospodářská politika
Podstata hospodářské politiky: Přístup
státu k ekonomice své země.
Vlády či vládci reagovali a reagují na
konkrétní stav hospodářství své země a
využívají přitom poznatky ekonomické
teorie.
Přehled hospodářské politiky


Makroekonomická hospodářská
politika
Působí v oblasti makroekonomické rovnováhy a
efektivnosti
využití
zdrojů
společnosti,
popřípadě růstu, což závisí na formulaci a
provádění vládního programu. Z hlediska
docilování globální rovnováhy jsou rozlišována
opatření působící na straně agregátní poptávky
(AD) a agregátní nabídky (AS).
Mikroekonomická hospodářská
politika






Členění makroekonomické
hospodářské politiky
Poptávkově orientovaná
Nabídkově orientovaná
Makroekonomická
Mikroekonomická
Členění
hospodářské
politiky
na
makroekonomickou
a
mikroekonomickou
souvisí s tím, co vláda sleduje.
Je zaměřena na zvyšování efektivnosti při alokaci
zdrojů společnosti. Někdy se označuje jako
doplňující
politika
makroekonomické.
Jedná se o:
Průmyslovou politiku,
Agrární politiku
Dopravní politiku,
Energetickou politiku
Poptávkově orientovaná hospodářská
politika


Rozpočtová – fiskální politika
Monetární – měnová politika
8
02.05.2016





Nabídkově orientovaná
hospodářská politika
Politika snižování daní (interpretace Lafferovy
křivky)
Podpora konkurence – omezování moci
monopolů
Preference
zdaňování
spotřeby
před
zdaňováním důchodů
Omezování dvojího zdanění
Boj proti restriktivním praktikám odborů
Expanzívní hospodářská politika
Cíle - růst ekonomiky a rozvoj podnikání - provádí
se expanzivní hospodářská politika. Nástrojem
mohou být například nižší daně, nižší úroky z
úvěrů, podpora exportu, dotační programy pro
podnikatele apod. Možné pozitivní důsledky - růst
HDP,
snižování
nezaměstnanosti.
Možné
negativní důsledky - růst inflace, růst schodku
státního rozpočtu, růst zahraničního zadlužení,
nevyrovnaná obchodní bilance.
Další typy hospodářské politiky


Expanzívní hospodářská politika
Restriktivní hospodářská politika
Restriktivní hospodářská politika
Stát chce brzdit inflaci, zpomalit přehřátí ekonomiky v
období konjunktury a vrcholu hospodářského cyklu provádí
restriktivní
hospodářskou
politiku.
Nástrojem mohou být například vyšší daně, vyšší
úroky z úvěrů, mzdová a cenová regulace apod. Možné
pozitivní důsledky - snížení inflace, vyrovnaný státní
rozpočet, snižování zadlužení. Možné negativní
dopady - zhoršené podmínky pro podnikání, nárůst
bankrotů firem, zvyšování nezaměstnanosti apod.
Téma příští přednášky
Monetární politika
Fiskální politika a státní rozpočet
9