Stáhnout - Křesťanský sbor Brno
Transkript
Stáhnout - Křesťanský sbor Brno
SBOROVÁ KÁZEŇ Aneb vzájemné vztahy ve sboru či bratrská péče jeden o druhého Co je to sborová kázeň? • Jde o láskyplný proces duchovní a praktické vzájemné bratrské péče v církvi s cílem pomoci odvrátit bratra či sestru od života ve hříchu a vést ho či ji ke zdravému růstu v Kristu Ježíši, našemu Pánu. • Úkolem církve je formovat Kristův charakter v každém jednotlivci a uplatňování sborové kázně je součástí tohoto procesu. • Povzbuzuje nás k opravdovému láskyplnému zájmu o spoluvěřící a jejich život. • Její uplatnění může působit dočasně bolest, ale výsledkem má být uzdravení (Žd 12:11)1. Co sborová kázeň není? • Není to jednoduchá činnost, ale je velice důležitá pro růst sboru. Obtížnost tohoto úkolu nemůže být ospravedlněním pro jeho nekonání. • Není to volba církve, zda jí přijme, ale její úkol podle Božího Slova. • Není to trestání, ale pomocné opatření k nápravě, projev bratrské lásky. Za všechny naše hříchy byl jednou pro vždy potrestán Pán Ježíš Kristus. • Není to něco negativního, ale povzbuzení, naléhavá výzva (parakaleo2) ke správnému životu s Pánem Ježíšem. Máme žít tak, jak se to sluší na naše nebeské povolání. Důvody k uplatňování sborové kázně • Příklad nebeského Otce, který s láskou vychovává své děti (Žd 12:6), část své pravomoci delegoval na svoji církev (1. Kor 5,12-13, 2. Kor 2:6). • Církev je Boží rodina, jedno tělo, jeden lid, nemohou nám být věci ve sboru, kam jsme postaveni lhostejné; jednotlivec nemůže argumentovat, co je komu po něm. V Božím domě má být pořádek (1.Kor 14,33). 1 Většina veršů je uvedena na závěr celého materiálu, jde o verše dle překladu Bible pro 21. století. Toto řecké slovo se překládá v NZ jako napomínat, ale též znamená povzbuzovat, vyzývat, naléhavě prosit, proto nemá negativní zabarvení, ale spíše pozitivní, jde o snahu přivést dotyčného na správnou – lepší cestu. 2 • Zavazující svatost našeho Boha (1. Pt 1:15-16), On chce, aby i Jeho lid byl svatý a čistý, a k tomu nás vychovává (Žd 12:10, 1. Kor 5:6-8) • Nařízení ve Svatých Písmech (1. Kor 5,1-13; Mt 18:15-18; Tt 3:10; 2. Tes 3:6-15; 1. Tim 5,20; Gal 6:1-2), není-li vykonávána, je to neposlušnost vůči Pánu Církve • Pán Ježíš chce, aby Církev byla posvěcená, čistá, bez vady či poskvrny, a k tomu učinil potřebné předpoklady, zemřel za ni, očistil jí od hříchu (Ef 5,25-27) • Uchování mocného svědectví církve vůči světu, který sleduje její život, (1. Pt 4,13-19), je-li stejný, ztrácí církev důvěru a moc oslovit nevěřící (1. Pt 2,12, 3:16; 4:4, resp. celý kontext). Nevěřící církev pečlivě sledují. • Nekonat kázeň by znamenalo mít podíl na hříchu (1. Kor 5. kap., 1. Tim 5,22) • Zabránit dalšími šíření hříchu („kvas“ 1. Kor 5,6) – hřích je velmi nebezpečný a je schopen plodit další hřích a znesvětit sbor, proto je nutné mu zamezit. Pokud se kázeň nevykonává, hřích se dále šíří. • Chránit církev před ničivými důsledky hříchu a laxností se jím vážně zabývat, což pak způsobuje: ztrátu čistoty (1. Kor 5:6-7) ztrátu moci – uhašování působení Ducha svatého (1. Tes 5,19, příklad Achanovi krádeže Jozue 7) překážky růstu – úpadek služby a života sboru, (Zj 2:5; 3:16) ztrátu smyslu existence sboru (1 Pt 1:14-16; 2:9-15), k čemu je špinavá sůl? Mt 5:13-16 Ovoce náležitého uplatňování sborové kázně • Obnova, uzdravení, náprava Božího dítka, které upadlo do hříchu (Mt 18:15; 2. Tes 3:14-15; Žd 12:10-13; Gal 6,1-2; Jk 5:19-20) • Zdravý růst, ve zdravém učení, umlčení falešných učitelů (Tt 1:10-13) • Získání duše pro Krista, jestliže hřešící byl jen vyznávajícím křesťanem (2. Tim 2:24-26) • Příklad ostatním spoluvěřícím, vedení je ke zbožnosti a bázni před Pánem (1. Tim 5:20, výstražný příklad Ananiáše a Zafiry Sk 5,11 – hřích je třeba brát vážně!) • Přinesení slávy Bohu – platí pro každou naši činnost (1. Kor 10,31) • Svědectví nevěřícímu světu (Mt 5,13-16) Kdy je třeba kázeň uplatnit? • Co je hříchem a důvodem k uplatnění kázně určuje Boží slovo, ne naše představy či tradice sboru (kázeň není k nucení lidí kopírovat jiné věřící, ale k naléhání na žití, jak se sluší na Boží děti): spory mezi věřícími (Mt 18:15-17), rozdělení ve sboru (Řím. 16:17-18), nemorálnost, sexuální hříchy (1. Kor 5:1-13, 2 Tes 3:10-15), falešné učení (1. Tim 1:20; 2. Tim. 2:16-18; Zj 2:14-16; Fil. 3:2-3; Řím 16:1718), též lakota, modlářství, utrhačství, opilství, vydřidušství (1. Kor 5,11) jinými slovy jde o hříchy v osobním životě a pak hříchy projevující se ve sboru. Postup uplatňování kázně – jednotlivé kroky 1) Napomenutí soukromě, mezi čtyřma očima (Mt 18:15), • je to naše bratrská odpovědnost (Gal 6:1), • je-li napomínán starší za provinění doložené více svědky, děje se to veřejně (1. Tim 5:20) 2) Neposlechne-li, je na místě napomenutí s někým dalším (Mt 18:16-17, 1. Tim 5:19) • vhodné přibírat starší sboru 3) Jestliže nedojde k pokání a obnovení poslušnosti u hříšníka, je napomenut veřejně před sborem • znamená to přednést tu věc před celý sbor (2. Tes 3:14-15; Mt 18.17; 1. Tim 5:20, 1. Kor 5:9-13), • jde o veřejné napomenutí sborem či před sborem 4) Vyloučení ze sboru, přerušení úzkého obecenství; • dojde k němu, pokud ani veřejné napomenutí před sborem nevedlo k nápravě • je provedeno celým sborem 1. Kor 5,1-13 (Příklady uplatnění kázně, ukazují, že sbor byl pospolu - autorita celého sboru; kromě 1. Kor též 2 . Tes. 3:6-15/ • aby hříšník poznal, že nejedná správně, že je ve vzpouře vůči Pánu Církve • cílem je jej napraveného přijmout zpět (2. Tes 3:14-15); a též aby ostatní měli bázeň (1. Tim 5:20) • i ve Starém zákoně jsou příklady, kdy hříšník byl vyobcován ze společenství • znamená to: – 1. Kor 5,13 vyloučit zlého ze svého středu – 2. Tes 3,14-15 nestýkat se s ním, aby se zastyděl, napomínat ho jako bratra, – 2. Tes 3,6 stranit se neukázněného bratra – 2. Kor 2:6 nestýkat se s ním – Tt 3,10 po druhém napomenutí odmítnout sektáře, – Řím 16,17 nestýkat se s těmi, kdo působí roztržky a pohoršení Přerušení obecenství. Co znamená být vyloučen? • Je to ztráta všech výsad domácího sboru. Takový člověk je diskreditován pro služby a vnitřní život ve sboru i pro společné slavení Památky, též z účasti na skupinkách. • Není to tedy jen zákaz aktivní účasti u Památky, jinak vše při starém! Pokyn zakázat někomu jen účast u Památky Písmo neobsahuje. Jde o úplné přerušení obecenství, ten člověk v tu chvíli přestává patřit do sboru (pouto lásky k němu má však zůstat). Boží slovo nás nevyzývá k polovičatým řešením. • Hříšník musí to přerušení láskyplného obecenství Boží rodiny pocítit, aby se zastyděl, a byl motivován věc napravit. • Dojde k tomu, pokud hříšník neuposlechne ani napomenutí celého sboru. • Musí vědět, že pokud nezmění život, nechceme, ač nás to bolí, aby byl mezi námi! • Navzdory tvrdé realitě vyloučení je třeba hříšníka ujistit o naší lásce k němu, zájmu o jeho život, a touhu mu odpustit a očištěného jej přijmout zpět do plného obecenství (2. Kor 2,6-83, Žd 12:11); je třeba mu být ochoten pomoci. Vztah k vyloučenému • S vyloučeným je třeba nadále pracovat, snažit se ho přimět k pokání, napomínat jej jako bratra (2. Tes 3,15). Vést modlitební zápas za něj. • Vyloučení ze sboru totiž není cílem, ale pouze prostředkem k nápravě. Smyslem je přijmout napraveného vyloučeného zpět do společenství. Cílem vyloučení je zbavit se hříchu - ne hříšníka. Sbor je vždy tvořen omilostněnými hříšníky, kteří činí/činili pokání, nikdo nejsme výjimkou; na to je třeba při řešení poklesků jiných pamatovat (viz Gal 6,1). Předpoklady spoluvěřících pro uplatňování kázně • těmi, kdo jsou v Duchu, nejde konat něco z lidské síly, snahy či přesvědčení (Gal 6:1) • v duchu pokory, laskavě s mírností a vědomím vlastní porušitelnosti (Gal 6:1-2); v tichosti (2. Tim 2:24-25) • bez zaujatosti a stranění někomu (1. Tim 5:21) • s otcovskou láskou, ne aby je zahanboval – příklad apoštola Pavla (1. Kor 4,14) • být připraven odpustit a přijmout vyloučeného zpět, činí-li pokání (2. Kor 2:6-8) • 3 ne pokrytecky; kázeň nemůže uplatňovat ten, kdo je sám v hříchu, nejprve musí odstranit své vady, pak pomoci druhému (Mt 7,1-5 vlastní kláda x smítko u bratra) Tento verš snad navazuje na situaci v 1 Kor 5 kapitole, kdy šlo o vyloučení hříšníka. Nyní, činí-li pokání, má být přijat zpět. Není jisté, zda Pavel měl na mysli přímo tohoto hříšníka z 1 Kor 5 kap., ale rozhodně jde typově o tyto případy. Role starších sboru • Péče jeden o druhého patří k všeobecné bratrské zodpovědnosti (1.Tes 5:14 vzájemné napomínání), každý splňující výše uvedené předpoklady (v Duchu Gal 6:1, atd.) • Zodpovědnost za uplatňování kázně je na bedrech celého místního sboru, jde o společnou záležitost (viz 1. Kor 5. kap., kde Pavel napomíná celý sbor, když opomínal kázeň). • V rámci místního sboru pak lze rozeznávat zvláštní odpovědnost starších sboru, kterým je uloženo pastýřsky sledovat život věřících a bdít nad nimi. Starší mají bdít, aby ve sboru nebylo něco, co tam nepatří – úloha strážců (episkopos) viz Sk 20,28. Starší by měli cítit odpovědnost za sbor jako rodiče za děti. Starší by proto měli být informováni, co se ve sboru děje. Podněty mohou přijít od spoluvěřících, ale měli by se také sami zajímat o druhé, jako pastýři pečovat o domácí sboru, navštěvovat je, znát zázemí jednotlivců, komunikovat s nimi. • Před sborem by v otázkách uplatňování kázně měli vystupovat již starší sboru. Jak rychle by jednotlivé kroky měly po sobě následovat? • záleží případ od případu, nicméně není možné čekat, že věc vyšumí. Hřích ve společenství nesmí být tolerován, je třeba jej pojmenovat. Právě úkolem starších je chránit sbor před nečistotou. • Při slavení Památky by nemělo být nic, co náš vztahy rozděluje, to je motiv řešit věc pružně. • Důležité je, jak hříšník reaguje na napomenutí, zda uzná chybu či naopak se zatvrdí, pak je na místě přistoupit k dalšímu kroku. • V 1. Kor 5,11 řecký text užívá podstatná jména pro hříšníky, odvozená dle jeho projevů, což ukazuje, že jde o vzorec jeho chování, ne jednorázovou událost v jeho životě, ale je to charakteristika toho člověka, když jednou bratrovi nepomohu, když můžu, tak se u mě projevila lakota, ale pokud to není pravidelné, tak není možné říct, že jsem lakomec. To znamená, že důraz je zde na setrvání či opakování hříchu, že se to stane charakteristickým znakem toho člověka. Pak je na místě nekompromisně zasáhnout. Kdy je hříšník přijat zpět do plného obecenství? • když činí pokání ze svého hříchu, vyzná svoji chybu (2. Kor 2,6-8) • důležité je, aby měl vyřešenu minulost, hlavně ve vztahu k Pánu • praktické je, když své vyznání učiní i písemně • měli bychom pečovat i o ty, kteří přestali sami chodit do sboru. Je závazné kázeňské rozhodnutí i jiného sboru? • V praxi může nastat situace, kdy osoba vyloučená z jednoho sboru, začne chodit do jiného společenství. Pak je otázkou, jak toto druhé společenství má na danou osobu nahlížet. Odpověď není jednoduchá, neboť ze Svatých Písem nevidíme jednoznačné pravidlo či popis této konkrétní situace. Institut doporučujících dopisů, jak jej vidíme v Novém zákoně v praxi sborů, zde z pochopitelných důvodů nepřichází v úvahu. • Za každý sbor jsou odpovědni jeho starší, ti by proto měli danou situaci pečlivě zvážit. Nově příchozí lidé, kteří odešli pro nějaký problém ze svého původního společenství, by měli nějakou dobu pobývat v novém sboru jako hosté, kdy je možné sledovat projevy jejich života a víry, a pokud se neopakuje důvod, pro který byli vyloučeni, či tato situace nepokračuje (nezůstávají ve hříchu), tak by neměla být zábrana je přijmout do nového sboru jako své domácí. • Vhodné je v takovém případě probrat celou záležitost s původním sborem, aby o tom věděl a znát i jejich postoj, aby přijetí vyloučených nevnímal jako nějaké nebratrské gesto. Nicméně odpovědnost za rozhodnutí je na každém místním sboru. Každé rozhodnutí by mělo být pod vedením Božího Ducha. • Pokud někdo však žije stále ve hříchu, tak jej nelze přijmout do jiného sboru, neboť nedošlo k nápravě. Jestliže je někdo vyloučen jen pro osobní neshody ve sboru (ne pro roztržky a falešné učení dle Písma), je otázka, zda jde o oprávněné vyloučení v rámci uplatnění sborové kázně podle principů zjevených ve Svatých Písmech. I tuto věc by nový sbor měl brát zodpovědně v potaz. Biblické texty ke studiu, dle Bible21 Mt 5,13-16 13Vy jste sůl země. Kdyby sůl ztratila svou chuť, čím se zas osolí? Nebude už k ničemu, jen se vyhodí ven a lidé ji pošlapou. 14Vy jste světlo světa. Město ležící na hoře nemůže být skryto. 15Stejně tak se nerozsvěcí lampa, aby ji postavili pod vědro, ale na svícen a tehdy svítí všem, kdo jsou v domě. 16Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.“ Mt 7,1-5 „Nesuďte, abyste nebyli souzeni. 2Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno. 3Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš? 4Jak můžeš říci svému bratru: ‚Nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,‘ a přitom máš sám v oku trám! 5Pokrytče, vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku z oka svého bratra. Mt 18,15-20 15„Kdyby tvůj bratr proti tobě zhřešil, jdi a napomeň ho mezi čtyřma očima. 16Jestliže tě poslechne, získal jsi bratra. Pokud tě neposlechne, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva bratry, aby každé slovo bylo potvrzeno výpovědí dvou nebo tří svědků. 17Nechce-li však poslechnout ani je, řekni to církvi. A pokud odmítne poslechnout i církev, ať je tedy pro tebe cizí jako pohan a výběrčí daní. 18Amen, říkám vám, že cokoli svážete na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude rozvázáno v nebi. 19Říkám vám také, že pokud se dva z vás na zemi shodnou ohledně čehokoli, za co by prosili,stane se jim to od mého nebeského Otce. 20Neboť kdekoli se shromáždí dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.“ Řím 16,17-18 17Prosím vás, bratři, dávejte si pozor na ty, kdo působí roztržky a kladou překážky učení, které jste poznali. Vyhýbejte se jim. 18Takoví lidé neslouží Kristu, našemu Pánu, ale svému břichu. Jde jim jen o to, aby svými lahodnými řečmi a pochlebováním oklamali srdce bezelstných. 1 Kor 5,1-13 Proslýchá se dokonce, že je mezi vámi smilstvo, a to takové smilstvo, jaké se nenajde ani mezi pohany – někdo prý žije s manželkou vlastního otce! 2A vy jste ještě pyšní! Neměli byste raději truchlit a vyloučit toho, kdo to spáchal, ze svého středu? 3Ačkoli jsem od vás tělem daleko, v duchu jsem s vámi a ohledně toho,kdo to spáchal, jsem již rozhodl, jako bych byl přítomen: 4Až se shromáždíte ve jménu našeho Pána Ježíše, budu v duchu s vámi a bude s vámi moc našeho Pána Ježíše. 5Tehdy dotyčného vydejte satanovi k záhubě těla, aby jeho duch byl spasen v Pánův den. 6Vaše chlubení není namístě. Copak nevíte, že trocha kvasu prokvasí celé těsto? 7Zbavte se starého kvasu, abyste byli novým, nekvašeným těstem. Vždyť Kristus, náš velikonoční Beránek, byl již obětován! 8Proto slavme Velikonoce bez starého kvasu, bez kvasu špatnosti a ničemnosti, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy.9V dopisu jsem vám napsal, abyste se nestýkali se smilníky. 10Nemyslel jsem ale vůbec smilníky tohoto světa ani lakomce, vydřiduchy nebo modláře vždyť to byste museli ze světa utéci! 11Teď vám tedy píšu, abyste se nestýkali s někým, kdo si říká bratr, ale je to smilník, lakomec, modlář, pomlouvač, opilec nebo vydřiduch. S takovým ani nejezte. 12Proč bych měl soudit ještě ty venku? Nemáte snad soudit ty, kdo jsou uvnitř? 13Ty venku bude soudit Bůh. „Toho zlého vylučte ze svého středu.“ 2 Kor 2,6-8 6Takovému stačí trest, který dostal od většiny z vás. 7Teď mu už ale raději odpusťte a potěšte ho, aby snad nebyl přemožen přílišným zármutkem. 8Prosím vás, ukažte mu, že ho stále milujete. Gal 6,1-2 Bratři, upadne-li někdo z vás do hříchu, vy duchovní mu pomozte v nápravě. Dělejte to ovšem ve vlídném duchu a každý si dávej pozor, abys sám nepodlehl pokušení. 2Neste břemena jedni druhých – tak naplníte Kristův zákon. neposlechl, co vám říkáme v tomto dopise, dejte si na něj pozor a nestýkejte se s ním, ať se zastydí. 15Nemějte ho však za nepřítele, ale napomínejte ho jako sourozence. 1 Tim 5, 19-21 19Obvinění proti staršímu nepřijímej, jedině když s ním přijdou dva nebo tři svědkové. 20Ty, kteří hřeší, kárej přede všemi, aby i ostatní měli bázeň. 21Zapřísahám tě před Bohem, před Kristem Ježíšem i vyvolenými anděly, abys tyto věci dodržoval bez předsudků a nikdy se nechoval předpojatě. 2 Tim 2,16-18.24-26 16Vyhýbej se světským tlachům, které odvádějí lidi stále dál od Boha. 17Takové řeči se šíří jako rakovina. Vedou je lidé jako Hymenaios a Filetos, 18kteří zbloudili z cesty pravdy a podvracejí víru některých lidí řečmi o tom, že už nastalo vzkříšení……..24A Pánův služebník nemá být hádavý, ale ke všem přívětivý a snášenlivý a má být schopen učit 25a s vlídností napravovat odpůrce. Kdo ví? Bůh je může přivést k pokání, aby poznali pravdu 26a probrali se z ďáblovy pasti, do níž se nechali lapit, aby konali jeho vůli. 1 Tes 5,14 14Vyzýváme vás, bratři, napomínejte neukázněné, těšte malomyslné, podporujte slabé a se všemi mějte trpělivost. 2 Tes 3,6.14-15 6 Přikazujeme vám, bratři, ve jménu našeho Pána Ježíše Krista, abyste se vyhýbali každému bratru, který žije v zahálce, a ne podle učení, které jste přijali od nás… 14Kdyby někdo Titus 1,10-13 10Je totiž spousta buřičů, žvanilů a svůdců, zvláště mezi obřezanými,11a těm se musejí zacpat ústa. Pro mrzký zisk učí nemístným věcem a rozvracejí tak celé rodiny. 12Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: „Kréťané jsou věční lháři, zlé bestie, líné pupky!“ b 13Měl úplnou pravdu. Proto je přísně napomínej, ať jsou zdraví ve víře Titus 3,10 Rozvratníka po prvním a druhém napomenutí vyobcuj. Židum 12,6.10-13 Vždyť koho miluje Hospodin, toho vychovává a trestá každého, koho přijímá za syna 10Oni nás vychovávali krátce a podle svého uvážení, on ale pro náš vlastní prospěch, abychom došli podílu na jeho svatosti. 11Výchova se v dané chvíli nikdy nezdá příjemná, ale krušná, později však těm, kdo jí prošli, přináší ovoce spravedlnosti a pokoje. 12Proto „dodejte síly ochabujícím rukám i podlomeným kolenům“ 13a „zaveďte své kroky na přímé cesty,“ a aby to, co kulhá, zcela neochrnulo, ale raději bylo uzdraveno. Jakub 5,19-20 19Bratři moji, může se stát, že někdo z vás zbloudí od pravdy a někdo ho obrátí zpět. 20Vězte, že ten, kdo odvrátí hříšníka od jeho bludné cesty, zachrání jeho duši před smrtí a přikryje množství hříchů. 1 Petrova 1,14-16 14Poslouchejte Boha jako jeho děti; nepoddávejte se choutkám, které vás ovládaly v době vaší nevědomosti. 15Ten, který vás povolal, je svatý – právě tak buďte svatí v celém svém životě i vy. 16Je přece psáno: „Buďte svatí, neboť já jsem svatý.“ 1 Petrova 2,9-20 9Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. 10Kdysi jste ani nebyli lidem, ale teď jste lid Boží; nedocházeli jste milosrdenství, ale teď jste milosrdenství došli 11Milovaní, jsme tu jen cizinci a přistěhovalci, a tak vás vyzývám: Zdržujte se tělesných žádostí, jež ohrožují duši, 12a veďte mezi pohany poctivý život. Místo aby vás pomlouvali jako zločince, ať raději oslavují Boha v den navštívení, protože viděli vaše dobré skutky. 13Kvůli Pánu se podřizujte veškerému lidskému zřízení, ať už císaři jakožto hlavě státu 14nebo těm, které pověřil trestat zločince a odměňovat ty, kdo jednají dobře. 15Vždyť Boží vůle je, abyste svým dobrým jednáním umlčovali hloupé řeči nevědomých. 16Žijte jako svobodní lidé, ne ovšem jako ti, kdo údajnou svobodou zastírají vlastní špatnost, ale jako Boží služebníci. 17Všechny ctěte, sourozence milujte, před Bohem mějte bázeň, k císaři úctu. 18Služebníci, s nejvyšší vážností se podřizujte svým pánům – nejenom dobrým a vlídným, ale i zlým. 19Když někdo nevinně trpí kvůli zbožnému svědomí, zaslouží si chválu. 20Co je ale záslužného na tom, když budete biti za vlastní chyby? Trpíte-li ovšem kvůli dobrým činům, je to před Bohem vzácné. 1 Petrova 3,16 Vždy ovšem s vlídností a úctou a s dobrým svědomím, aby se ti, kdo vás pomlouvají, zastyděli, že napadali váš poctivý život v Kristu. 1 Petrova 4,4.13-19 4Když už se s nimi nevrháte do bezbřehé prostopášnosti, je jim to divné a pomlouvají vás. ……..13Spíše se radujte, že máte podíl na Kristově utrpení, vždyť až se zjeví jeho sláva, budete jásat radostí! 14Když nesete urážky pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží.a 15Ať nikdo z vás netrpí jako vrah, zloděj, zločinec nebo udavač. 16Trpí-li však jako křesťan, ať se za to nestydí, ale chválí za to jméno Boha. 17Přišel čas soudu a první na řadě je Boží dům. Je-li to, co se děje nám, teprve začátek, jaký konec čeká ty, kdo odmítají Boží evangelium? 18 „Je-li spravedlivý stěží spasen, co bude s bezbožným a hříšníkem?“ 19Ať proto ti, kdo trpí podle Boží vůle, svěřují své duše věrnému Stvořiteli a pokračují v dobrém jednání. Zjevení 2,14-16 14Mám proti tobě jen to, že u sebe máš přívržence učení Balaámova, který učil Baláka svádět syny Izraele k modlářským hodům a ke smilstvu. 15Podobně i ty máš přívržence učení nikolaitů. 16Proto čiň pokání. Jinak k tobě brzy přijdu a budu s nimi bojovat mečem svých úst.
Podobné dokumenty
Život se smrtí
4. Dialog („dia-logos“) znamená slovo skrz věc i skrz různá pojetí, pronikající k jádru skrz různé „osobní
obaly“. Je dobré slyšet druhého, jiný názor, jinou kulturu, jiné zkušenosti jiného člověka...
Kurs Omega - Sallee.info
potřebné ve službě zakládání sborů. Ačkoli byl Kurs Omega vytvořen pro střední a východní Evropu a země
bývalého Sovětského svazu, máme radost z toho, že se množí zprávy o jeho užitečnosti a přizpů...