Úvod do ochrany rostlin
Transkript
viry viroidy fytoplasmy bakterie prvoci houby (hlava háďátka) … Viroidy - nejmenší známí patogeni - jednovláknitá cirkulární RNA - nekóduje protein - přenos vegetativním množením, mšicemi, pylem, semeny, mechanicky viroid PSTV (potato spindle tuber disease) - vřetenovitost bramborových hlíz viroid ASBV (avocado sunblotch viroid) – viroid úžehu avokáda viroid CEV(citrus exocortis) - citrusová exocortis viroid CCCV (coconut cadang cadang) - Kadang-kadang kokosové palmy vřetenovitost bramborových hlíz Viry - podbuněční parazité, 600 typů rostlinných virů, 250 významné - DNA nebo RNA - jednovláknitá nebo dvouvláknitá bílkovinný obal, (lipidická membrána) - kódován jeden či více proteinů Stavba virů Virová částice = virion - NK (ssRNA + nebo -, dsRNA, ssDNA, dsDNA) - (5 – 40 %) - bílkovinný obal (60 – 95 %) NA kapsomera kapsida Tvar virových částic izometrický (kulovitý) tyčinkovitý vláknitý Názvosloví 1) virus + příznak + rostlina virus mozaiky tabáku TOBACCO MOSAIC VIRUS (TMV) virus mozaiky vodnice TURNIP MOSAIC VIRUS (TuMV) 2) písmeno + virus + rostlina X virus bramboru POTATO VIRUS X (PVX) 3) virus + choroba + rostlina virus šarky švestky PLUM POX VIRUS (PPV) virus roncetu vinné révy GRAPE FANLEAF VIRUS (GFV) Přenos virů • • • • • mechanický vegetativním množením pylem a semeny kokotice vektory - živočišními - houbami, prvoky PŘEHLED VEKTORŮ 1) Hmyz s ústním ústrojím bodavě savým MŠICE KŘÍSI MOLICE ČERVCI PLOŠTICE TŘÁSNĚNKY 2) Hmyz s ústním ústrojím kousacím BROUCI 3) ROZTOČI 4) HÁĎÁTKA 5) HOUBY – Olpidium brassicaea 6) PRVOCI – Polymyxa betae Determinace virů • • • • • podle příznaků indikátorové rostliny elektronový mikroskop sérologické testy molekulární metody Ochrana proti virům preventivní charakter !!! legislativní opatření – karanténa, certifikace agrotechnika ozdravování (chemoterapie, termoterapie, meristémové kultury) křížová ochrana ochrana proti přenašečům šlechtění transgenní rostliny Příznaky viróz mozaika obecná mozaika kreslená mozaika kroužkovitost mozaika proužkovitost mozaika lemování žilek mozaika prosvětlení žilek zakrslost Žloutnutí, chloróza kadeřavost nekrózy deformace pestrokvětost svinutka čárkovitost latence Obilniny virová žlutá zakrslost ječmene (Barley yellow dwarf virus - BYDV) - mšice virová zakrslost pšenice (Wheat dwarf virus - WDV) - křísek polní Brambory Lehké virózy – S, M, X – ztráty 10 – 20 % Těžké virózy – Y virus, svinutka směsné infekce – ztráty až 70 % čárkovitost Y - virus Cukrovka virová rizomanie řepy (Beet necrotic yellow vein virus - BNYVV) Ovocné stromy virová mozaika jabloně (Apple mosaic virus – ApMV) Šarka (Plum pox virus – PPV) Zelenina virová mozaika brukvovitých = (virová mozaika květáku) (Cauliflower mosaic virus – CaMV) zdravý a nemocný květák detail listu květáku silně poškozený list hl. zelí ředkev virová nekrotická mozaika brukvovitých (virová mozaika vodnice, černá kroužkovitost zelí) (Turnip mosaic virus - TuMV ) hlávkové zelí pekingské zelí virová žlutá mozaika vodnice (Turnip yellow mosaic virus - TYMV) pekingské zelí virová mozaika rajčete (Tomato mosaic virus - ToMV) virová bronzovitost rajčete (Tomato spotted wilt virus - TSWV) Y-viróza bramboru (Potato virus Y - PVY) Cucumber mosaic virus na paprice (Cucumber mosaic virus - CMV) virová mozaiky dýňovitých (Cucumber mosaic virus) virová mozaika vodního melounu (Watermelon mosaic virus) virová žlutá mozaika cukety (Zucchini yellow mosaic virus) virová mozaiky dýňovitých (Cucumber mosaic virus) virová mozaika vodního melounu (Watermelon mosaic virus) virová žlutá mozaika cukety (Zucchini yellow mosaic virus) 1967 - MLO – mykoplazmy 1992 - fytoplazmy 2004 - rod Candidatus Phytoplasma (třída Mollicutes) 15 skupin - provizorní druhy charakterizované referenčním izolátem Biologie fytoplazem - prokaryotický jednobuněčný organismus - bez buněčné stěny, pouze jednotková plazmatická membrána - různé tvary buněk (pleomorfní) – kulovitý, oválný (200 – 500 nm) - vláknité a větvené formy - žijí pouze ve floému - rozmnožování buněčným dělením - špatně se množí na umělých médiích - rozšiřovány vegetativním množením (rouby, očka, hlízy ….) a vektory (křísy, mery, ploštice) fytoplazma v sítkovici Dignostika fytoplazem mikroskopie (EM, FM) biologické testy – roubování na indikátorové rostliny (barvínek růžový) sérologické testy molekulárně-biologické testy – umožnily charakteristiku izolátů (hostitel, příznak, vektor) Příznaky fytoplazem vliv na hormonální rovnováhu, funkce floému virescence fylodie květní sterilita proliferace bezsemennost žloutenka zakrslost malolistost Ochrana proti fytoplazmózám fytosanitární opatření preventivní charakter: certifikovaný množitelský materiál (termoterapie, meristémové kultury) likvidace zdrojů infekce (vytrvalé a víceleté rostliny, vektoři) likvidace příznakových rostlin pěstování tolerantních rostlin monitoring a kontrola vektorů Choroby způsobené fytoplazmamy fytoplazmový stolbur rajčete (Tomato stolbur phytoplasma) fytoplazmová proliferace jabloně (Apple proliferation phytoplasma) fytoplazmová žloutenka peckovin (European stone yellows phytoplasma) fytoplasmová žloutenka (aster) (Aster yellows phytoplasma) Součást fytopatologie zabývá se nejen bakteriemi jako původci chorob rostlin, ale i bakteriemi, které lze využít v biologické ochraně … Biologie bakterií - prokaryotický organizmus viditelný mikroskopem - heterotrofní výživa - rozmnožování buněčným dělením - bakteriální sliz Tvar bakteriálních buněk kulovitý – koky tyčinkovitý – tyčinky, tyčinky s endosporami, vibria, spirily většina fytopatogenních bakterií větvený – typický pro aktinomycety rod Streptomyces Příznaky bakterióz spála Příznaky bakterióz nekrotická rakovina skvrnitosti hniloby, macerace deformace vadnutí okluze cév klejotok hyperplazie – nádorovitost, strupovitost Možnosti ochrany proti bakteriálním chorobám rostlin legislativa, karanténa dodržování zásad správné pěstitelské praxe zdravý množitelský materiál osevní postup, výběr odrůdy, výživa … šlechtění na rezistenci fungicidy na bázi Cu antibiotika - zakázána ošetření osiva horkou vodou (50 °C) Příklady bakteriálních chorob a jejich původců Agrobacterium tumefaciens původce → bakteriální boulovitost bakteriální nádorovitost Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus původce → bakteriální kroužkovitost bramboru karanténní organismus zdroj infekce: hlízy, půda Clavibacter michiganensis pv. michiganensis původce → bakteriální vadnutí rajčete karanténní organismus zdroj infekce: osivo, půda, rostlinné zbytky Erwinia carotovora subsp. carotovora Erwinia carotovora subsp. atroseptica původce → černání stonku mokrá hniloba hlíz zdroj infekce: hlízy mokrá hniloba hlíz skládková hniloba Erwinia carotovora subsp. carotovora původce → bakteriální měkké hniloby (zelenina) Erwinia amylovora původce → spála růžokvětých Pseudomonas syringae původce → rakovinové odumírání větví korové nekrózy apoplexie meruňky Pseudomonas syringae pv. pisi původce → bakteriální spála hrachu karanténní organismus zdroj infekce: osivo Pseudomonas syringae pv. phaesolica Xanthomonas axanopodis pv. phaesoli původci → bakteriózy fazolu zdroj infekce: osivo Pseudomonas syringe pv. tomato Xanthomonas campestris pv. vesicatoria původci → bakteriální tečkovitost rajčete zdroj infekce: osivo, půda, rostlinné zbytky Xantomonas campestris pv. campestris původce → hnědá bakterióza brukvovitých = černá žilkovitost zdroj infekce: osivo Xantomonas campestris původce → bakteriální skvrnitost listů salátu Xanthomonas papavericola, syn. Xanthomonas campestris pv. papavericola původce → bakteriální skvrnitost máku Xantomonas juglandis původce → bakterióza ořešáku zdroj infekce: napadené listy Streptomyces scabies původce → obecná strupovitost bramboru Aktinomycety, běžně se vyskytuje v půdě Okrasné rostliny
Podobné dokumenty
demonstrace symptomů způsobených fytoplazmami, přenosu
EKOTECH - Metody detekce rostlinných patogenů
Viroidy - Biologické centrum AV ČR, vvi
molekulové hmotnosti 110 000 - 130 000 mající lineární
nebo kruhovitý tvar molekuly (cca 240-360 nukleotidů).
• Choroby způsobované viroidy byly původně považovány
za virózy.
• Typickými příznaky o...
Viry
jen svoji nukleovou kyselinu. 4. Když fágy napadenou buňku, spustí se buď lytický cyklus
(=lyze), nebo lyzogenní cyklus (=lyzogenie). 5. Fágy dělíme na virulentní (mají jen lytický
cyklus) a na tem...
Exotické palubky Maderas
7. Lakování doporučujeme provádět polyuretanovými laky SYNTEKO CLASSIC
Olejování doporučujeme provádět přípravkem SYNTEKO SOLID
Buňka a rozmnožování buněk - maturitní otázka z biologie
nepohlavní rozmnožování se dá použít k regeneraci (náhrada ztracené tkáně), : nejsou potřeba dva rodiče,