(UTZ) - FEKT VUT

Údržba telekomunikačních zařízení – vybrané otázky
Pozn.: Otázky vypracovány v ak.roce 2002/03 především z materiálů:
- přednášky Ing. Chládka
- Lojík: Spojovací systémy II, ČVUT 1986
- Číslovací plán veřejných tlf. sítí, ČTÚ
- firemní materiály firmy Spur
- aj.
Sestavil Michal Doležel
1. Koncepce JTS – tranzit – uzel – MTS
-
JTS = Jednotná Telekomunikační Síť, nověji VTS = Veřejná Telekom. Síť
dříve:
MTO – místní tlf. obvod, oblast o průměru cca. 10 km
UTO – uzlový tlf. obvod, oblast o průměru cca. 30 km, zahrnuje několik MTO
TTO – tranzitní tlf. obvod, několik UTO, v místě středového UTO je tranzitní ústředna,
možnost příček mezi jednotlivými „krajními“ UTO; cca. 90 – 150 km
Mezitranzitní síť
Polygoniální propojení – každá ústředna s každou
Hvězdicové – existuje hl. úsředna a na tu jsou připojeny vedlejší ústředny
pojmy: HOST, RSU
2. Číslovací plány, jeho optimální užití (skrytá a zjevná čísla)
Číslovací plán:
- vydává ČTÚ k „provedení“ paragrafů zákona o telekomunikacích a zveřejňuje ho
v Telekom. věstníku
- určuje očíslování tlf.obvodů a služeb, stanovuje přestupné znaky
- určuje obecná pravidla tvorby národního (významového) čísla účastníků veřejných
telefonních sítí a definuje jeho strukturu
- TC – národní směrové číslo tlf. obvodu (tento význam má jen do doby zavedení
geografické přenositelnosti čísla!!!); TO – telefonní obvod (př. kraj Jihomoravský,
s TC = 51,53,54)
- v ČR počet číslic národního čísla vždy 9; vyjímka: čísla začínající 1 (délka min.3) a
některá čísla začínající 9
- čísla přiděluje ČTÚ – 1 Kč/číslo/rok
skryté číslo
- je pevně přiřazeno k úč. číslu a volí se jak při spojení uvnitř jedné ústředny, tak pro
spojení účastníků mezi ústřednami
- je nedílnou součástí úč. čísla a proto je spolu s ním vždy uvedeno v tlf. seznamu
- je vhodné tam, kde není jednoznačně možno určit příslušnost účastníka k úsředně
(např. několik ústředen v městské síti)
- určuje místní ústřednu uvnitř UTO
1
zjevné číslo
– tvoří samostatnou část celého voleného čísla. Volí se jen tehdy, jde-li o spojení
„zvenku“ do oblasti, kterou zjevné číslo určuje.
- vždy je odděleno od úč.čísla, v tlf. seznamu je spojeno s ázvem oblasti či ústředny
- je vhodné tam, kde lze příslušnost účastníka k určité oblasti lehce rozeznat
Př.
Chceme volat brněnské číslo 41223456. Víme, že se nacházíme v Brně, takže „05“ což je
zjevné číslo netočíme a voláme přímo číslo úč. Protože o brněnské síti něco víme (jako
správní studenti „telekomunikací“), můžeme konstatovat, že „41“ je host Kr. pole.
Protože ale naše babička to neví (a v seznamu se to nezveřejňuje), jde v případě „41“ o
skrytý směrový znak pro ústřednu v Kr.poli.
Pozn.: Přečíslování v září 2002 došlo ke změnám. Dá se říci, že všechna čísla jsou skrytá,
protože vždy musíme točit 9-místné číslo, ať jsme kdekoliv. Jiný náhled však je, že
počáteční „5“ pro Brno je nadále zjevné číslo. Problém je v tom, že např. 58 má
Olomouc...
Současný čísl.plán:
1 – služební stupeň
předvolba oper. (např. 1002)
54XXXXXXX – Brno – ČT
53XXXXXXX – Brno – jiní oeprátoři
8 - barevné linky
971 – Internet
974 – Ministersto vnitra
72,73,77 + staré – mobilní operátoři
Charakter služby, směr
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
Evropský harmonizovaný přístupový kód pro směr k poskytovateli přenosové cesty (tzv. provozovateli dálkové sítě).
Evropské harmonizované zkrácené kódy a tzv. „povinné služby“.
Celostátní společensky významné operátorské služby:
Celostátní služby pro zdravotně postižené a pro služby s cizojazyčnou obsluhou, celostátní sociální a zdravotní
služby, celostátní havarijní služby a celostátní informační služby.
Přístup
na
služební
zařízení
provozovatelů
telefonní
sítě
(rozdělení
se
nepublikuje),
ohlašovny poruch a telekomunikační služby provozovatelů veřejné telefonní sítě.
Informace poskytované provozovateli veřejné telefonní sítě. Komerční informační, nabídkové a pohotovostní
služby.
Národní tísňová volání.
Doplňková služba aut. ústředen - „zkrácená volba“. Výhledově rezervováno pro národní harmonizované zkrácené
kódy (po rozšíření frekvenční volby DTMF).
Aktivace doplňkových služeb aut. ústředen dle CEPT.
Výhledově rezervováno pro národní harmonizované zkrácené kódy (po rozšíření frekvenční volby DTMF).
Výhledově rezervováno pro národní harmonizované zkrácené kódy.
Deaktivace doplňkových služeb aut. ústředen dle CEPT.
Výhledově rezervováno pro evropské harmonizované zkrácené kódy (po rozšíření frekvenční volby DTMF).
2
3. Služební stupeň, čísla zvláštního určení, zkrácená čísla, tísňová čísla
Služební stupeň
- stanice zvláštního určení
- dnes už to vlastně není klasický „služební stupeň“, ale čísla v tomto rozsahu jsou jen
přesměrována na nějaká reálná 9ti-místná
- Automatické zprávy (služby) – 11Xx celostátní, 14XXy lokální
13XXXX – čísla pro služební použití, testovací účely atd. (bezplatné volání)
13129 – poruchovka
150,155,156,158 – tísňové linky
viz.2
4. Analogová a dig. spoj. síť a jejich specifika v údržbě
elektronických ústředen málo
EWSD Siemens
Alcatel S-12 – Sev. Morava
ð mluvit o ústřednách
5.– 8. zdroje, staniční baterie
9. Zkoušení jednotlivých spojovacích ústřednových bloků
- samotestující programy, provádí se každou noc
4TEL
- testování, monitorování a management přístupové sítě metalických vedení
- proaktivní management (ještě před vznikem poruchy)
- testy všech úč. stanic – 4TEL [fórtel]– zařízení společnosti Teradyne – umí identifikovat typ
KZ, parametry přípojného vedení, ...
- neumí měřit přes PCM, novější verze už ano
- angl.model, vyrábí se v záp. Německu
- krok je u malých ústředen 1x denně či 1x za dva dny, u velkých v delších intervalech
- ráno vyjedou z 4TEL soupisy poruch a závad, na základě těchto soupisů se dá i předcházet
poruchám (změna některých parametrů, jde odhalit např. zatékání kabelu)
- hlasový konec - VRS
10. Pobočková zařízení, typ a jejich význam
manuální
poloautomatické (většinou obousměrná vedení)
3
automatické (přes provolbu)
Kategorie – oprávnění pro odchozí provoz
1: pouze vnitřní provoz, nemůže být spojován zen státní sítě, nemůže volat na státní síť
2: polostátní – vnitřní provoz + příchozí i odchozí jen přes spojovatelku
3: státně-oprávněná – přes nulu ven, ale jen v rámci místního tarifu
4: meziměstské oprávnění
Dále variabilně dle typu ústředny, např.:
5: účastník s mezin.možností volby
6: př. provolba ze zahraničí přímo, jinak přes spojovatelku
př. možných vstupů do státní sítě: 0,00,9,2
Analogové lze připojovat svazkem vedení či jednotlivým vedením (pouze pro velmi malé
PBX)
Pojem:
Různé typy služeb (např. 16kHz – počítadla na přenašeči či jednotlivých pobočkách, předání
hovoru, ...)
Sériové linky x probolba
Napojovací tón
Pozn.(historie [Lojík]): Jako serie (nelze pro provolení) se vedení zapojují, pokud jejich počet nepřekročí 8, resp.
10. Při větším počtu příp.vedení je výhodnější je zapojovat nikoliv na účastn. stupeň jako serie, ale na
skupinářový stupeň jako velkoserie bez provolení/s provolením. Do každéhopříp.vedení velkoserie se na výstup
velkoserie zařazuje přenašeč pro velkoserie. Ten zajišťuje přibližně to co účastnický stupeň a jeho obvody.
Jednotlivé typy:
11. Provolbové PBX s třídrátovou provolbou, 2MB tokem, provolba s ISDN2 a ISDN30.
Jaký typ provolby lze užít u analog. státních ústředen
Pojem provolba, ISDN, DDI, DISA
Bloky úč. čísel – rozsah provolby
Standardní číslo pro operátora – ...1,...11,...111,...1111
3-drát. provolba:
- ss signalizace mezi ústřednou a účastníkem
- autom.provoz - podtypem analogových PBX
a) vysunutým převodníkem až k účastníkovi
b) převodník na ústředně
2 <-> 3
Je to pouze jednosměrný svazek!
4
Protože po přípojných vedeních zapojených z účastnického stupně nelze vysílat žádnou
přídavnou číselnou informaci, je nutno pro provolby využívat přípojná vedení zapojená do
skupinářového stupně. Volící stupně PBX pak tvoří pokračování spojovacích cest z veřejné
ústředny. Signalizace buď ss ac kód nebo mfc vázaný kód (nepoužívala se?), musí být
kompatibilita signalizace mezi PBX a státní.
Specialita: Převodník - digitál. 4-drát na Xkrát 3-drát, napájení z ústředny účastníka,
zajišťoval on.
2MB tok:
Využívá se 30(+2) kanálů (jednosměrných), nastaveny natvrdo např. 15 příchozích +15
odchozích, nebo 30 + 30 atd. Digitální připojení.
ISDN provolby
Digitální připojení s komfortem ISDN.
Jedná se o obousměrné kanály, malé provolby (ústředny) na ISDN2, velké ústředny na
ISDN30.
Dnes nejužívanější typ připojení, lze uspokojit a připojit i velmi malé ústředny (např. 20
účastníků – samozřejmě pokud to PBX podporují)
Typ ISDN přípojky D – pro ISDN2, typ E – pro ISDN30
U analog.st.ústředen – jen třídrát. provolba, nic jiného. Lze ji užít i u digit. st. ústř.
s patřičným rozhraním. U PK202 – KMFC volba.
12. Tarifikace volání na státních ústřednách (digitální, PK, P51). Jednorázová
tarifikace.
počitadla – nenulovatelná, čtyřmístné, později pětimístné, z výroby již nějaký stav
tarifikace nejprve jednorázová, později pásmová
dnes: den/noc
ČTZK – doplňková zařízení k PK202, aby umožnily místní tarifikaci; přes PC, každou hodinu
se odesílala data do centrály
13. Zkušební zařízení Teradyne 4-TEL, k čemu se využívá
viz. 9
5
14. Sdružovací zařízení použité v přístupových sítích. Vyjmenuje některé druhy a
popište princip
V rámci úspory nákladů pro málohovořící bytové (hlavně dřívě). Připojení několika stanic
pomocí jednoho či několika sdružovacích vedení.
a) podvojné přípojky
Telecom Party Line – terminologie EWSD; 6 portů na kartě
- účastnici si nemohou volat navzájem
- nemusí být bezprostředně u sebe (stačí např. na jedné ulici)
- nižší měsíční udržovací sazba
- pomocí ústřednové sady šlo druhého účastníka deaktivovat (když zapomněl položit a
zablokoval oba)
Diodové – „BEZ ZEMĚ“ – rozlišení účastníků polaritou
Reléové – „SE ZEMÍ“ (podtyp – tranzistorové – nahrazovaly relé)
(při odpojení země relé „šije“). Řídící signály pro každého účastníka po jednom drátě
sdružovacího vedení, zpětným vodičem je zem. Venkovní sada musí být uzemněna!
Vstup do spojení spojovatelkou bez ohledu na to, který účastník právě hovoří.
b) Skupinové přípojky
– další číslo v úč. čísle navíc (až 10 stanic)
– „superdávné doby“, už tehdy neperspektivní
c) koncentrátory
- je to sdružovací zařízení, které pracuje se svazkem sdružovacích vedení
- možnost vzájemného provozu mezi účastníky
Koncentrátor 1/4/20 – 20 účastníků připojených 4 sdruž.vedeními, jedno řídící vdedení mezi
venkovní sadou a přenašečem (ústřednová jednota)
Koncentrátor 2/8/40 – 40 účastníků připojených 8 sdruž.vedeními, dvě řídící vdedení mezi
venkovní sadou a přenašečem
Účastnická sada se připojuje na přenašeč koncentrátoru třídrátovým vedením.
Sdružovací vedení jsou dvoudrátová.
15. Zařízení PCM2, PCM4, PCM10, PCM11, PCM30. Druhy, použití a význam nasazení
- důvody použití viz. výše
- použivá se digit.modulací – současný provoz více účastníků (rozdíl oproti sdružovacím
zařízením)
- problém s datovými přenosy (vzorkovací frekvence), „žádost o vypojení z PCM“
- možný problém se spektrální kompatibilitou s novými technologiemi (ADSL, HDSL, ISDN)
16. Koncentrátory užívané v JTS, jejich význam. Jaký charakter mají přípojné úč.
stanice?
Pozn.: Zde chybí aktuálně používané typy - popsáno z dostupných starých materiálů
viz. 14
6
Na koncentrátor lze zapojovat libovolné účastníky bez ústředny bez úprav účastnických sad.
Koncentrátor 1/4/20 má křížová spojovací pole reléová v obou částech
Koncentrátor 2/8/40 má spojovací pole z jednoho křížového spínače jak ve venkovní, tak
v ústřednové části
Sestavení spojení ve spojovacím poli účastnické i ústřednové jednotky je ovládáno řídícími
sasami, které si vyměňují informace po řídícím vedení.
V účastnické jednotce jsou účastnické přístroje připojeny dvoudrátovým vedením na horizontály
(výstupy z vertikálních jednotek). Z vertikál odcházejí dvoudrátová sdružovací vedení, která končí na
vertikálách křížového spínače ústřednové jednotky. Na horizontály jsou dvoudrátově zapojena vedení
k úč. sadám.
Koncentrátory poskytují všechny možnosti jako při přímém zapojení stanic na ústřednu
17. Účelová vedení (datové a hlasové okruhy). Po jakých vedeních se realizují a jejich vztah
k místní ústředně. Semipermanentní okruh.
okruhy zesilované/nezesilované
nejsou přivedeny do spojovací techniky, ale používají stejné kabely
....
Semipermanentní okruh
- pro malé přenosové rychlosti
- umožňuje propojeni v digit. přenosové optické síti
- podobný princip jako „deklasované ISDN2“ pro „Inet do škol“
- ústředna volí číslo, které účastník nezná a tak se sestaví spojení
22.
23. Optické kabely, způsob zafukování, konstrukce trubky HDPE
[zdroj: www.spur.cz]
Aplikace:
Chráničky z vysokohustotního polyetylenu (PE-HD) jsou vhodné pro mechanickou ochranu
optických i metalických kabelů. Používají se při výstavbě místních a dálkových telefonních sítí, sítí
kabelové
televize,
informačních
přenosových
sítí.
Funkce:
•
•
•
slouží k vytváření kabelových cest pro následné zavedení (zatažení či zafouknutí) kabelů
poskytují ochranu instalovaných kabelů
umožňují snadnou výměnu kabelů bez dodatečných zemních prací
7
Výhody:
- zefektivnění výstavby sítí
- snadné spojování trubek pomocí spojek
- potisk obsahující metráž zlepšuje přehled při
pokládce
- barevné variace trubek umožňují rozlišení při
pokládání více trubek v jedné trase
- tlaková odolnost
- tepelná odolnost (dostatečné mechanické
vlastnosti od -20 do 55°C)
- dlouhá životnost
- odolnost proti vlhkosti, oleji, benzínu, hlodavcům
a jiným nepříznivým faktorům pod povrchem
Vnitřní stěna trubky:
Vnitřní povrch trubky je standardně podélně
drážkovaný, což výrazně snižuje koefcient tření mezi
drážkovanou vnitřní stěnou trubky SPUR a vnějším
povrchem kabelu a tím zvyšuje vzdálenosti při
zafukování kabelů.
Novinkou ve výrobním programu je vnitřní povrch
trubky hladký s trvalou polymerní lubrikací - TPL. Tato
úprava vnitřní stěny ještě více zlepšuje kluzné vlastnosti
trubky při zafukování kabelu. Materiál na TPL je vyráběn
dle vlastní utajované receptury, přímo ve společnosti
SPUR a.s. Trvale kluzného účinku je dosaženo
speciální
koumpandací
silikonových
olejů
do
polyethylenového nosiče. Tento materiál je při vlastním
vytlačování trubky rovnoměrně nanášen na vnitřní stěnu
trubky přímo ve vytlačovací hlavě technologií koextruze.
Použití tohoto materiálu nijak neovlivňuje dobu
životnosti trubky ani její mechanicko-fyzikální vlastnosti.
Po dohodě se zákazníkem je možno vyrobit trubku i s hladkým vnitřním povrchem.
Při pokládce je nutno dbát zvýšené opatrnosti proti vniknutí nečistot (hlína, písek, vlhkost) dovnitř
trubky, jinak dochází k zvýšenému tření mezi vnitřní stěnou trubky a kabelem, a tím i zkrácení
instalačních délek při zafukování kabelů.
8
Potisk:
Libovolný popis trubek dle specifikace zákazníka je
prováděn na speciálních ink-jetových zařízeních francouzské
firmy IMAJE, díky kterým je dosahována neobvyklá přilnavost
popisu k vnější stěně trubky.Výška písma je minimálně 4 mm v
barvě žluté nebo černé, tak aby byl potisk na trubce
dostatečně kontrastní. Potisk je opakován po jednom metru,
přičemž tolerance vzdálenosti potisku je 1 000 mm - 1 003 mm
(3 %). Na přání zákazníka je možno trubku navíc opatřit
potiskem i z druhé strany. Tím, že bude trubka oboustranně
potisknutá, je větší bezpečnost při pozdější identifikaci trubek
ve výkopu.
Standardní značení obsahuje název výrobce (SPUR a.s.),
typ a rozměry trubky v mm (HDPE 40x3,5), vzdálenost od
počátku ( 0001 m), název odběratele, datum a čas výroby
(4/3/2001 10:20).
SPOJKY:
Plastové spojky a koncovky SPUR slouží ke spojování, propojování a ukončování HDPE kabelových
chrániček, určených k ochraně optických a metalických kabelů. Vysoké technické poľadavky kladené
na spojku zajišťují trvalou vodotěsnost a odolnost jak vnitřnímu, tak i vnějšímu přetlaku
Výhody spojek, koncovek a redukcí:
zefektivnění a zrychlení výstavby sítí
odolnost proti vlhkosti, hlodavcům aj. vlivům pod povrchem
snadná manipulace při spojování trubek
dlouhá životnost
velká tlaková odolnost
výborné těsnící vlastnosti
tepelná odolnost
použitelnost pro různé druhy trubek (z hlediska materiálů)
MARKERY
Elektronický značkovací systém je určený k snadnému vyhledávání v zemi uložených zařízení např.
kabelových tras, optických tras, křížení kabelových tratí, podzemních spojů, spojek apod.
Základním prvkem tohoto systému je trvanlivá pasivní značka (marker), která je ukládána do země
nad zařízení během jeho výstavby. Umístění značky lze určit s centimetrovou přesností i po několika
letech od uložení značky pomocí kompaktního elektronického detektoru. Pro jednotlivá zařízení jsou
markery naladěny na stanovený kmitočet a rozlišeny barevně. Pro telekomunikace jsou zbarveny
oranžově (dle normy APWA).
9
26. Způsoby spojování optických vláken
KONEKTORY
Optické konektory ST,
SC
Př. (z lab. předmětu TOS) ;-)
Použili jsme svařečku SIECOR x75-4
-
odstraníme primární ochranu na obou vláknech (vzdálenost cca. 5 cm od konce)
očistíme konce vláken roztokem lihu
zalomíme svařované konce vláken pomocí zalamovačky optických vláken (vlákno jsme předtím
umístili do držáku)
vlákna vložíme do svařečky
zkontrolujeme vzájemnou polohu
provedeme svár
vyjmeme ze svařečky
na konce vláken nasadíme rychlokonektory
změříme útllum našeho vlákna
změříme útlum referenčního vlákna
jejich rozdíl je útlum sváru (v našem případě 0,058 dBm)
27. Měření na optických kabelech – charakteristické parametry
Optický reflektometr (OTDR – Optical Time Domain Reflectometer) je vůbec nejdůležitějším
a nejuniverzálnějším měřícím přístrojem používaným při montáži a údržbě optických kabelů.
Lze ním měřit útlum vlákna, svárů, konektorů, délku trasy a vzdálenost poruch. Útlum se
vyhodnocuje z měření zpětného rozptylu. Metoda zpětného rozptylu vyhodnocuje závislost
zpětně rozptýleného optického výkonu při šíření úzkého optického impulsu měřeným
vláknem. Využívá se Rayleiho rozptylu. Při lokalizaci chyb je využito principu Fresnelova
odrazu. Ten nastává při dopadu optického záření na rozhraní dvou prostředí s různým
indexem lomu
10