spolupráce veřejného a soukromého sektoru v procesu rekonverze
Transkript
SPOLUPRÁCE VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU V PROCESU REKONVERZE A REVITALIZACE VOJENSKÝCH BROWNFIELDS Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc. University of Pardubice Faculty of Economics and Administration Institute of Public Administration and Law Studentská 85, 532 10 Pardubice, Czech Republic v případě zkušeností ze Spolkové republiky Německo) , se v každé z výše zmíněných fází doporučuje na makroekonomické i na mikroekonomické úrovni detailně vyhodnocovat efekty vznikající ze spolupráce hlavních aktérů zmíněného procesu. Článek byl napsán v rámci řešení výzkumného projektu Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. WB – 43 -2004 -52 „ Rekonverze a revitalizace vojenských areálů v urbánním a sociálně – ekonomickém prostředí našich měst „ SUMMARY Takovýmito klíčovými subjekty jsou vybrané ústřední úřady státní správy, úřady regionální a místní územní samosprávy a podnikatelé, připravení se na uvedeném procesu aktivně podílet. Každý z nich přirozeně plní jisté specifické role. Ústřední úřady státní správy – v tomto případu především ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo dopravy ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR – jsou v první řadě zodpovědné za řešení strategických otázek s rekonverzí a revitalizací těchto druhů brownfields spjatými. Současně jsou donátory finančních prostředků uvolňovaných jednak ze státního rozpočtu, jednak ze strukturálních fondů Evropské unie , což samozřejmě má pro konkrétní revitalizační aktivity klíčový význam . Military brownfields reconversion and revitalization represent in the European continent very serious and urgent environmental problems with great impacts on the economic, political and social life of individual countries , regions and municipalities.Taking those facts into account the partnership between the public sector ( represented especially by the public administration authorities and offices ) and the entrepreneurial sector is one of the decisive preconditions of this problem successful solution predominantly in the local and regional levels. KEY WORDS Brownfields military bases, reconversion, revitalization. regional development, Public – Private –Partnership Jejich hlavními partnery jsou krajské a obecní úřady, na jejichž katastrálním území se vojenské brownfields nacházejí .Dalšími partnery jsou podnikatelské subjekty připravené se na rekonverzi a revitalizaci aktivně podílet , jejichž role je zcela nezastupitelná. Mají-li ovšem být vypracovávané strategické koncepce v konkrétních městech úspěšné, nelze samozřejmě opomenou ani stanoviska občanů, jichž se posuzovaná problematika rovněž bezprostředně , případně ve zprostředkovanější podobě ,dotýká a kteří by měli být oprávněni k projektům, s nimiž mají být v časovém předstihu seznámeni, ve správním řádem stanovených lhůtách vznášet své připomínky a stanoviska. 1. Obecné zásady Rekonverze a revitalizace vojenských areálů představuje nejen v České republice, nýbrž i v dalších evropských státech vysoce aktuální environmentální problém se značnými dopady do ekonomické, politické a sociální oblasti. Tato skutečnost si přímo vynucuje jednak potřebu zapojit do zmíněného složitého procesu veškeré subjekty, které mohou daný problém účinně řešit, jednak jejich spolupráci účinně koordinovat. I z uvedeného důvodu je nezbytné na rekonverzi a na revitalizaci vojenských brownfields pohlížet jako na složitý proces tvořený řadou náročných vzájemně spjatých fází. Hledáme- li nanejvýš potřebné poznatky a informace týkající se rekonverze a revitalizace vojenských brownfields mimo území České republiky, lze konstatovat ,že v zemích, které tímto složitým procesem již poměrně dlouho dobu procházejí (především V případě, že je rekonverze a revitalizace vojenských brownfields nastíněným způsobem prováděna,dá se na celostátní, i na regionální a na místní úrovni hovořit o tom, že úspěšná rekonverze a revitalizace vojenských brownfields může představovat i cenný příspěvek k uskutečňování strategického 222 dopracované studie jeho využitelnosti. Jsou proto nucena o jejich zpracování za úhradu požádat příslušná odborná pracoviště, což přirozeně vytváří další tlak na municipální rozpočet. přístupu běžně označovaného za Public – Private – Partnership, , jež přináší nesporné užitky všem zúčastněným stranám. Nastíněný – a v řadě zemí úspěšně odzkoušený přístup, mimo jiné založený na potřebě významnou měrou urychlit implementaci cílů místního a regionálního rozvoje, akcentuje především potřebu hledání synergických efektů vznikajících díky účinným kontaktům mezi hlavními aktéry procesu rekonverze a revitalizace vojenských brownfields. Daný postup má svým způsobem univerzální platnost a běžně se využívá zejména v procesu revitalizace průmyslových brownfields. Rekonverze a revitalizace bývalých vojenských objektů a prostorů, zvláště pokud se tyto nacházejí v urbánním a sociálně – ekonomickém prostředí měst, ovšem vykazuje některá závažná specifika. Výsledky průzkumu výše jejich ročních municipálních rozpočtů (s výjimkou krajského města) uskutečněného například v Královéhradeckém kraji hovoří o tom, že se tyto pohybují mezi 3 miliony až 15 miliony Kč . S přihlédnutím k uvedené skutečnosti města často nedisponují ani finančními prostředky na provedení ekologických auditů a následně na nezbytnou sanaci zamořené půdy.Za dané situace je pro menší města obtížně , v případě , že by neobdržely dotace ze státního rozpočtu, ze strukturálních fondů EU a z rozpočtu krajů, vůbec uvažovat o větších investičních záměrech, bez nichž se ovšem rekonverze a revitalizace vojenských brownfields nemůže obejít. Pokud jde o Českou republiku, jsou v první řadě dána skutečností, že dotčené objekty a pozemky byly po desetiletí spravovány ČSLA a její transformaci Armádou České republiky.Právě uvedená skutečnost podstatnou měrou zvyšuje roli Ministerstva obrany ČR jakožto ústředního úřadu státní správy, které městům a dalším obcím postupně předává ozbrojenými silami již nevyužívané vojenské budovy a prostory. Dosavadní zkušenosti ze zahraničí především v první řadě dokládají poznatek , že má-li být spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem při rekonverzi a revitalizaci vojenských brownfields, jakož i při dalších aktivitách zaměřených na dosažení rozvoje, skutečně efektivní, je nezbytné přesně specifikovat aktivity zmíněných „hlavních aktérů rozvoje „. V případě členů zastupitelstev obcí a krajů se přirozeně předpokládá, že důvěru, kterou jim voliči svěřili, prokazují hlavně přijímáním reálných zásadních strategických rozhodnutí. Jejich role v rekonverzi a v revitalizaci někdejších vojenských brownfields situovaných na území krajů a obcí je tudíž nezpochybnitelná.Zastupitelstva rozhodují jak o krátkodobých, tak o střednědobých a o dlouhodobých strategiích, bez nichž účinná revitalizace jakýchkoli armádní, průmyslovou a další činností postižených lokalit je prakticky nemyslitelná. Dalším neméně závažným faktorem, který je nutno od prvních úvah o přebírání vojenského majetku a o způsobech jeho využití brát v úvahu, jsou citlivé finanční, další ekonomické a rovněž technické ukazatelé. I v případě vojenských pozemků a budov předávaných českým a moravským městům v zásadě platí, že zmíněný majetek mívá relativně vysokou účetní hodnotu.Ta se ovšem v porovnání s její reálnou tržní hodnotou z různých důvodů dosti podstatným způsobem liší. Mnohé z přebíraných objektů jsou vlhké – a to především v jejich přízemních partiích. Omítky budov nejednou bývají buď zcela nebo částečně opadané . Pouze do některých objektů byl zaveden přívod vody, často chybí kanalizace – a jsou případy, kdy zde v okamžiku předávání objektů chybí i elektroinstalace.V neposlední řadě na části pozemků armádou dlouhodobě využívaných jsou patrné ekologické zátěže. V každodenním uskutečňování schválené strategie rekonverze a revitalizace vojenských brownfields je velmi významné postavení svěřováno úředníkům státní správy, voleným představitelům a úředníkům územní samosprávy. Ještě ve fázi předcházející vlastnímu přebírání vojenského majetku jsou postaveni před nutnost uskutečnit zejména následující kroky a opatření : Zastupitelstva měst, jež výše uvedený majetek přebírají, jsou tudíž často postavena před poměrně složité rozhodování.V době, kdy byly zpracovány a schváleny územní plány dotčených měst ,se většinou s přebíráním vojenského majetku nepočítalo.Dalším problémem je skutečnost, že v okamžiku, kdy volení představitelé zmíněných měst přijímají rozhodnutí o převzetí vojenského majetku, města obvykle nemají zcela 223 posoudit stupeň fyzické opotřebovanosti Armádou České republiky uvolňovaných budov daný v první řadě jejich stářím a způsoby údržby, zhodnotit stav vodovodních,plynových, elektrických, kanalizačních a telefonních sítí v objektech, jež mají města přebírat ( s tím, že potřebné údaje jsou povinni jim poskytnout příslušní pracovníci ozbrojených sil), připravit kalkulaci nákladů na spotřebu energií, vody, na úhradu telefonních hovorů a dalších výdajů, které v okamžiku převedení uvedených objektů do majetku města budou muset být vynaloženy, v rámci přípravy rozpočtu města vypracovat návrh na uvolnění finančních prostředků nezbytných pro opravy přebíraných vojenských objektů, vytvořit systém jejich ostrahy , zahrnující kalkulaci nákladů na její provádění v denní a v noční době, připravit výběrové řízení na uskutečňování výše uvedené ostrahy, připravit návrh smlouvy , jež bude podepsána se specializovanou agenturou vzešlou vítězně z výběrového řízení , připravit výběrové řízení na nájem firmy, která bude dlouhodobě zabezpečovat opravy a celkovou údržbu dotčených objektů, v případě reálné potřeby zpracovat iniciační představu na dobudování a na modernizaci dopravní infrastruktury napojující přebírané vojenské pozemky a budovy a stávající dopravní komunikaci města. příprava , projednání a schválení reálné kalkulace ceny pozemků a objektů, jež město hodlá prodat zájemcům z řad podnikatelských subjektů (zkušenosti potvrzují mimořádnou závažnost tohoto úkolu , neboť platí, že pokud uvedené pozemky a objekty mají účetní hodnotu, musí být tato při prodeji respektována. Je-li ovšem jejich účetní hodnota nulová, musí úředníci městského úřadu případě městem pověřená agentura vypracovat takovou doporučenou tržní hodnotu, která je dle platné cenové mapy srovnatelná s cenou pozemků v dané lokalitě ), analýza možného dopadu rekonverze a revitalizace vojenských brownfields na zlepšování kvality podzemních vod, jež město využívá, posouzení možnosti využít rozsáhlejší revitalizované vojenské brownfields k budoucí výstavbě bytů, veřejných budov. k zakládání menších parků, budování zařízení sloužících pro rekreační sportovní aktivity. Nastíněné skutečnosti dokumentují jednu ze závažných specifik aplikace principu Public – Private – Partnership v případě rekonverze a revitalizace vojenských brownfields.Jak již bylo naznačeno, spočívá ve zvýšené roli dotčených ústředních úřadů státní správy jakožto klíčového partnera měst a dalších obcí přebírajících vojenský majetek.Jejich nezastupitelné místo je dáno především pomocí, jíž se od příslušných ministerstev uvedeným městům dostává prostřednictvím jejich vlastních dotačních titulů, jednak tím, že zmíněným municipalitám pomáhají zprostředkovat přístup k finančním prostředkům uvolňovaných na rekonverze a na revitalizace ze strukturálních fondů Evropské unie.Kromě toho je jedním z nezanedbatelných úkolů úřadů ústřední státní správy poskytování metodické pomoci oněm municipalitám, na jejichž katastrálním území jsou vojenské brownfields situovány. Nemalé úkoly ovšem představitele a úředníky města očekávají ve fází, kdy zmíněné objekty již obec začíná spravovat. Především zahraniční zkušenosti hovoří o tom, že k nejdůležitějším aktuálním úkolům v uvedené etapě patří následující aktivity : příprava, projednání a schválení rozhodnutí o nezbytné demolici objektů nacházejících se v silně havarijním stavu , pro něž město nemá žádné využití, Uvedená reálná fakta na druhé straně v žádném případě nesnižují roli obcí a jejich samosprávných volených orgánů v procesu využívání bývalého vojenského majetku.Rekonverze a revitalizace nesporně na volené představitele a na úředníky městských úřadů klade některé zvýšené odborné nároky. Již v úvodní fázi celého procesu musí vypracovat a odsouhlasit strategické záměry týkající se rozhodnutí, které pozemky a objekty města přebírají – případně jsou povinna přebrat. Zodpovědní pracovníci nemohou využívat nějaká univerzálnější řešení, neboť de facto vypracování, předložení, projednání a schválení návrhu systému dlouhodobé péče o dříve Armádou ČR obhospodařované památkově chráněné objekty, které přešly majetku města a jež město bude buď dlouhodobě spravovat, nebo v delší časové perspektivě se pokusí prodat významným investorům (klasickým příkladem je v Královéhradeckém kraji pevnost Josefov situovaná na katastrálním území Města Jaroměř), 224 v praxi ani neexistují. Každý vojenský brownfield je totiž svým způsobem specifický: Brownfields nacházející se i na území jednoho města se nejednou liší svou polohou, finanční hodnotou a reálnými předpoklady pro racionální, či méně racionálnější využití. Uvedený závažný fakt – tj. význam profesního vzdělávání i pro tak specifickou činnost jakou revitalizace brownfields představuje , jakož i pro uskutečňování dalších aktivit,jež jsou pro města a další obce významné, si již krátce po druhé světové válce uvědomili představitelé veřejné správy v zemích, v nichž analyzovaný proces začal podstatně dříve než u nás. Bylo to především ve Spojených státech amerických ,následně pak v Kanadě, tudíž v zemích ,které v rekonverzi a revitalizaci vojenských brownfields dosáhly četných cenných úspěchů. Zkušenosti ze zahraničí dokládají potřebu zahájení spolupráce mezi představiteli měst a podnikateli, kteří se na rekonverzi a na revitalizaci chtějí podílet již ve fázi přípravy strategických úvah o tom, které pozemky a objekty by byly pro podnikatelské aktivity nejvhodnější. Společné formování vize volených představitelů, úředníků v řídícím postavení a podnikatelů o tom, které podnikatelské činnosti jsou z pohledu města a jeho obyvatel nejžádoucnější (služby , výrobní, obchodní aktivity, možná rekonstrukce objektů na ubytovací a další zařízení cestovního ruchu) a ve kterých částech obce by měly být jednotlivé dílny a menší továrny situovány ,představuje úspěšný nástup k postupnému uskutečňování Public – Private – Partnership. V sedmdesátých letech dvacátého století se pak dlouhodobé systémy profesního vzdělávání volených představitelů a úředníků veřejné správy začaly zavádět ve Velké Britanii a v osmdesátých a v devadesátých letech také ve Spolkové republice Německo i v dalších zemích Evropských společenství.Ve všech městech a regionech uvedených zemí je dnes kladen velký důraz na systematické profesní vzdělávání (anglicky „training“). Zrodila se tak idea celoživotního vzdělávání uznávaná dnes v mnoha oborech lidské činnosti, které v Evropské unii představuje rozhodující cíl programu ADAPT. Obecně se tak potvrzuje, že má-li být spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem při rekonverzi a revitalizaci vojenských brownfields opravdu účinná a dlouhodobá,je nezbytné v jednotlivých dotčených městech pro ni vytvářet potřebné odborné předpoklady.V dané souvislosti značná odpovědnost leží na bedrech členů jejich zastupitelstev rozhodujících jak o samotném převzetí vojenského majetku , tak – a to především – o způsobech jeho efektivního využití.I s přihlédnutím k vysokým investičním nákladům, jež si přebírání vojenských brownfields zákonitě vynucuje, se tudíž rozhodnutí přijímaná zastupitelstvy dotčených měst zákonitě stávají součástí implementace střednědobých a dlouhodobých rozvojových municipálních strategií. 2. Jaké závěry je zatím možno učinit z dlouhodobé spolupráce volených představitelů měst a podnikatelů z rekonverze a regenerace vojenských brownfields ? Role, kterou malí a střední podnikatelé v obcích a v krajích hrají,představuje důležitou základnu pro přípravu, schvalování a pro implementaci dlouhodobě obecněji orientovaných strategických rozvojových plánů, v nichž rekonverze a revitalizace vojenských brownfields v místech jejich zvýšené koncentrace hrají závažnou roli. Proto je důležitým úkolem zastupitelů přijetí zásadního rozhodnutí týkajícího se přesného teritoriálního vymezení části revitalizovaného vojenského brownfield výlučně určené pro podnikatelské aktivity. V podmínkách našich měst se v zásadě jedná o tři rozdílné úvahy. Na základě nastíněných skutečností lze proto konstatovat, že na kvalitě práce volených představitelů a úředníků městských úřadů a na jejich odborné připravenosti je do značné míry závislý i osud i rekonverze a revitalizace vojenských brownfields. V našich podmínkách se ovšem jedná o relativně novou zkušenost .Proto jak velká část pracovníků úřadů ústřední státní správy, tak krajských a obecních úřadů dosud na rekonverzi a na revitalizaci vojenských brownfields není v potřebné míře odborně vzdělaná. Dlouhodobá orientace na posilování spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem takto staví do popředí i potřebu rozvíjet dlouhodobé profesní vzdělávání úředníků a zastupitelů, v první řadě těch, kteří v případě rekonverzí a revitalizací vojenských brownfields přijímají strategická rozhodnutí. První je zosobňována globální orientací na přilákání kapitálově silných strategických investorů podnikajících v oborech s vyšší mírou přidané hodnoty a s exportní schopností. Strategickým záměrem je využít vědeckotechnický potenciál nejen města, nýbrž často i celého kraje. Díky silnému investorovi nesporně do města přicházejí nové technologie, vytvářejí se nová pracovní místa – a v konečné podobě se tak zvyšuje i daňová výtěžnost města.Za tímto účelem 225 se mimo jiné budují průmyslové zóny, technologická centra a „podnikatelské inkubátory„ (business incubators). V případě rekonverze a revitalizace vojenských brownfields se sice nastíněné řešení nevylučuje, nebude však určitě prioritní (svou roli hrají podstatně vyšší náklady na revitalizaci brownfields než v případě stavby na greenfields , jakož i skutečnost, že obvykle je k dispozici menší rozloha pozemků uvolňovaných armádou na katastru města). Je ovšem určitě příležitostí pro revitalizaci velkých vojenských výcvikových prostorů, jaký dnes například představuje český mikroregion Ralsko. zahraničních návštěvníků takřka výlučně na Prahu, Český Krumlov a několik málo dalších turisticky atraktivních míst. Orientace na rozvoj turismu jako na jednu z cest revitalizace vojenských brownfields (vyžadující si samozřejmě potřebné investice do budování hotelů, hostelů, penzionů, restaurací , bister a dalších ubytovacích a stravovacích zařízení ) se nejen v našem, nýbrž i v celoevropském měřítku ukazuje jako nanejvýš perspektivní jak z pohledu jednotlivých měst, tak celých krajů – a v obecnější podobě i v nadregionální perspektivě. Strategická spolupráce města s podnikateli může být v tomto případu posilována i budováním ucelených informačních systémů v gesci měst a společné zkvalitňování marketingové komunikace.Úspěšná rekonverze a revitalizace vojenských brownfields se v urbánním a sociálně – ekonomickém prostředí našich měst takto stává velmi cenným přínosem k prosazování zásad udržitelného rozvoje , jež má pozitivní dopad jak do oblasti zvyšování turistické atraktivity měst a jejich okolí, nýbrž i – a to především – pro zkvalitňování životního prostředí obyvatel dříve ekologicky postižených měst. Vojenské brownfields nacházející se na území českých a moravských měst jsou ovšem (v případě pomoci se strany státu a krajů) vítanou možností právě pro rozvinutí malého a středního podnikání.Přínosy plynoucí do městských pokladen z činnosti menších průmyslových podniků, nových řemeslnických dílen, obchodů a z poskytování dalších služeb vyžadovaných občany jsou nesporné. Zkušenosti přitom potvrzují, že řadu areálů i samostatných budov Armáda České republiky provozovala a udržovala až do okamžiku jejich předání. Proto bývají v relativně dobrém technickém stavu. Bývají poměrně rychle využitelné pro skladovací činnost a pro některé drobnější výroby , neboť si nevyžadují rozsáhlejší investice.Případné drobnější opravy může po převzetí zajistit město, nebo může o jejich provedení uzavřít dohodu s jejich budoucími majiteli či nájemci. Pokusíme- li se o jistá zobecnění, lze konstatovat, že profesionální přístup k využívání uvolňovaného vojenského majetku – tudíž k rekonverzi a k revitalizaci vojenských brownfields situovaných v urbánním a sociálně - ekonomickém prostředí našich měst - je prvním klíčovým předpokladem pro efektivní klíčová řešení schvalovaná zastupitelstvy a radami měst.Potřebná opatření uskutečňovaná v souvislosti s rekonverzí a revitalizací brownfields jsou realizována v souladu se záměry schválenými ve Strategickém plánu podrobněji rozpracovaném do Realizačního (či Akčního) plánu. Rekonverze a revitalizace vojenských brownfields tudíž může přispívat rovněž k intenzifikaci vzdělávání části úředníků a zastupitelů v otázkách strategického a regionálního plánování – a v obecnější podobě se může stát i jedním z podnětů k celkovému zkvalitňování profesního vzdělávání úředníků i zastupitelů. Zvláště atraktivní mohou být aktivity spojené s využíváním historického vojenského majetku ve sféře turistického ruchu .Podnikatelé projevují zvýšený zájem především o některé ucelené památkově chráněné objekty situované v turisticky atraktivních místech, které je možno přebudovat na hotelové komplexy, případně na zábavní parky: příkladem mohou být některé úvahy týkající se využitelnosti části východočeské pevnosti Josefov , kde by – podle jedné z úvah – mohl vzniknout zábavní park s historickou tématikou. Společným výsledným efektem strategické spolupráce představitelů města s místními podnikateli reflektovaných v ekonomice měst a ve stupni spokojenosti jejich obyvatel bývá – jak poznatky ze zahraničí nasvědčují - zvětšování škály, rozsahu a kvality nabízených a poskytovaných služeb, i růst návštěvnosti města a kraje domácími a zahraničními návštěvníky. Jak i zahraniční poznatky a zkušenosti přesvědčivě dokládají, prohlubující se spolupráce veřejného sektoru se soukromými podnikateli představuje důležité východisko pro vypracovávání, upřesňování a pro implementaci dlouhodobě zaměřených rozvojových strategií . Uvedenou skutečnost si stále větší počet zastupitelů uvědomuje. Proto například byl v rámci krajského úřadu Ústeckého kraje vytvořen specifický tým pro revitalizaci brownfields (v tomto případě nevyužívaných a chátrajících průmyslových objektů a pozemků). Tito pracovníci, kteří nabyli mnoho Posledně uváděný aspekt má přímo strategický význam, neboť v případě úspěšného rozvinutí turistických aktivit v dalších lokalitách se podaří zlomit dosavadní stav v koncentraci zájmů 226 zkušeností , jsou specialisty účinně využitelnými i při rekonverzi a při revitalizaci vojenských brownfields. neopakovatelné podmínky. Takovýto realisticky pojatý projekt je zárukou odpovědného přístupu především úřadů veřejné správy. Jako takový bývá vítán soukromým sektorem , který na jeho realizaci obvykle projeví podstatně větší zájem než pokud by veřejná správa prosazovala jen nějakou standardní, více méně šablonovitou metodu rekonverze a revitalizace. V úvahu by mohl přicházet i přístup, který je například aplikován v Moravskoslezském kraji. Spočívá v delegování kompetenci spjatých s regenerací brownfields na Regionální rozvojovou agenturu. Nastíněný postup vychází z poznatků a zkušeností získaných na Ostravsku v průběhu revitalizace průmyslových brownfields zdejší rozvojovou agenturou,která u nás patří k nejstarším a k nejzkušenějším. Navíc představitelé kraje mohou využívat poznatky, jež dlouhodobě soustřeďoval Výzkumný ústav rozvoje měst (VÚROM). Za situace, kdy rozvojové agentury dnes působí ve všech českých a moravských krajích a vzhledem ke skutečnosti, že agentury zaměstnávají zkušené odborníky, lze ostravský přístup využívat i rekonverzi a revitalizaci vojenských brownfields v dalších částech České republiky. 3) Jaké jsou způsoby financování rekonverze a revitalizace vojenských brownfields ? Projekty rekonverze a revitalizace vojenských brownfields mají povahu veřejných projektů. Znamená to, že sanace takovýchto území - při značném nezájmu soukromých investorů - je prakticky výhradně hrazena veřejným sektorem a že příslušný úřad veřejné správy nese odpovědnost za koordinaci veškerých souvisejících aktivit.Ve sledovaných případech městské úřady organizují demolice i rekonstrukce Armádou České republiky předávaných budov a dalších zařízení. Bez ohledu na to, kdo v daném kraji odpovídá za vypracovávání regionálních strategií platí , že principy regionálního strategického plánování mají obecnější platnost – a že jsou tudíž účinně využitelné i při posilování spolupráce veřejného a soukromého sektoru při rekonverzi a revitalizaci vojenských brownfields. Jejich podstatu především tvoří aktivity v dlouhodobém horizontu přispívající k uskutečňování šířejí koncipovaných hospodářských, sociálních a environmentálních cílů. Jedním z nich je úsilí o to, aby rekonverze a revitalizace vojenských brownfields postupně vedla k dosažení takové kvality lokality, která by byla srovnatelná s jakostí greenfieldu. V případě, že se uvedeného záměru podaří dosáhnout, může takovýto výsledek dále stimulovat spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem . Princip Public – Private – Partnership se v případě financování rekonverzí a revitalizaci uplatňuje například tím, že města za určitých poměrně striktně stanovených podmínek mohou požádat stát – prostřednictvím vymezeného okruhu ústředních úřadů státní správy – o poskytnutí dotací na rekonstrukce prováděné soukromými podnikatelskými subjekty. Tyto jsou ze státního rozpočtu uvolňovány za následujících předpokladů : I z uvedeného důvodu se ukazuje jako užitečná možná praxe, jež by spočívala v rozhodnutí, že by konkrétní úřad veřejné správy mohl být na úrovni kraje pověřen vedením databáze stávajících vojenských brownfields . Jak již bylo konstatováno, všeobecně platí, že každý vojenský brownfield je svým způsobem specifický. Z uvedeného důvodu se ve Spolkové republice Německo a v dalších evropských státech, které mají s rekonverzí a s revitalizací vojenských brownfields zatím více zkušeností než Česká republika, doporučuje, aby pro každý takovýto jednotlivý brownfield byl samostatně vypracovával zvláštní projekt, v němž by byl nemalý důraz položen i na podrobnou specifikaci jeho financování. Nastíněný postup totiž umožňuje důsledně brát v úvahu místní 227 Investorem rekonstrukce někdejších vojenských objektů musí být vždy obec, v určitých případech se ovšem připouští i role municipality pouze jako spoluinvestora (jestliže se ovšem na financování podílí více subjektů, město je oprávněno požádat o úhradu jen takového podílu nákladů, které z vlastního rozpočtu zajišťuje ). Další podmínkou pro přidělení dotace městu je provádění rekonstrukce objektů na pozemcích, jež město výlučně vlastní. Dotace poskytovaná městu státem je přísně účelová a její čerpání je vázáno exkluzivně na financování akce, na níž byla uvolněna . Dotace se nepřiznává na akci, u níž již proběhla kolaudace , nebo o jejíž kolaudaci již město požádalo. Na poskytnutí státní dotace neexistuje žádný právní nárok. Přiznání dotace v jednom rozpočtovém roce nezakládá právní nárok na její poskytnutí v dalších letech. Výběr stavební firmy a dodavatelů materiálů na rekonstrukci příslušného objektu (či skupiny objektů) musí být uskutečněn v souladu s ustanoveními zákona č. 199 / 1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů .Smlouvu uzavřenou na příslušný kalendářní rok s vítěznou firmou je město povinné předložit úřadu ústřední státní správy, který dotaci poskytuje k nahlédnutí. Město, jež obdrží dotaci, je povinné souhlasit se zveřejněním svého názvu, adresy, věcného zaměření projektu a výše poskytnuté dotace. Město je povinné vydat prohlášení, že ke dni, kdy o dotaci požádalo, nemá žádné závazky vůči státnímu rozpočtu nebo státním fondům po lhůtě splatnosti (v některých případech se na něm vyžaduje – ve smyslu usnesení vlády České republiky č. 707/1997 – výpočet ukazatele jeho dluhové služby). Při splnění výše uvedených požadavků ústřední úřady státní správy podrobně žádosti měst zkoumají, přičemž posuzují hlavně následující fakta: ekonomické a sociální dopady zrušení nebo redukce vojenské posádky i zamýšleného investičního záměru z hlediska potřeb rozvoje města a regionu, celkový počet pracovníků, jejichž pracovní poměr bude v okamžiku rušení nebo redukování posádky ukončen, poměr předpokládaných investičních nákladů k rozpočtu města, z něhož má být příslušná akce financována (při povinnosti města uhradit v kalendářním roce minimálně 50% rozpočtových nákladů) . Na základě zkušeností soustředěných dosud v České republice se ukazuje, že patrně až v budoucnosti bude možno v individuálních případech u tohoto typu projektů uvažovat i o jejich případném spolufinancování veřejným a soukromým sektorem již od okamžiku provádění prvních sanačních kroků.I v uvedených, zatím hypotetických, případech veřejný sektor by musel pokrývat zejména financování „ nákladové mezery“. Dle ustanovení zákona č. 50/ 1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů město povinně předkládá stavební povolení (ohlášení stavby) na dodavatele. 228
Podobné dokumenty
nnž program 06
Hlavní myšlenkou je nejen oživení městské čtvrti Žižkova,
odborné informování veřejnosti či rozvoje městského prostoru, ale také otevření problematiky budoucího osudu
nákladového nádraží v nadcház...
příležitosti a výzvy mice
Organizátoři akce již jsou zpravidla seznámeni s faktem, že z povahy své
činnosti zpracovávají osobní údaje ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb.,
o ochraně osobních údajů. Většinou mají zajištěn souhl...
ministerstvo zahraničních věcí - CARE Project
reimburse are depicted in annexes Ia, Ib, IIa,
IIb of the Guideline.
Všeobecné obchodní nákupní podmínky (platné od 1.6
označení peněžního ústavu a číslo
bankovního účtu, na který má být platba
poukázána,
označení
kupní
smlouvy,
případně
objednávky
přílohou faktury bude i kopie dodacího listu.
3.3. Splatnost k...
Praktický průvodce Aarhuskou úmluvou
Mít dostatek informací je klíčové, zvláště před tím, než učiníme nějaké rozhodnutí, přijmeme nějaká
opatření. A to platí i pro občany a nevládní organizace v otázkách životního prostředí, aby mohli...