zde - Krumlovia

Základní dokument
Projekt
Krumlovia
VZDĚLÁVACÍ MĚSTEČKO – VZDĚLÁVACÍ MĚSTO
Krumlovia je projekt vzdělávacího městečka s mezinárodní universitou v areálu Vyšný v
Českém Krumlově. Jeho součástí jsou vysoká, střední, základní a mateřská škola, domov
pro aktivní stáří, kulturní centrum či prostor s dílnami, obchůdky a kavárnami.
Institutions for the Future, s.r.o.
Tel +420 775 133 889
Email [email protected]
Okružní 10
779 00 Samotišky
PROJEKT KRUMLOVIA: Základní dokument, verze 0.3 (22. května 2015)
www.u4future.net
www.krumlovia.eu
Zveřejnění díla pod licencí
Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International
PROJEKT KRUMLOVIA
Vzdělávací městečko ― Vzdělávací město
Zadavatel:
Město Český Krumlov
Náměstí Svornosti 1
381 01 Český Krumlov
Tel.: +420 380 766 111
Email: [email protected]
Web: www.ckrumlov.info
IČ:
00245836
DIČ: CZ00245836
Zhotovitel:
Institutions for the Future, s.r.o.
Okružní 10
779 00 Samotišky
Tel.: +420 775 133 889
Email: [email protected]
Web: www.krumlovia.eu
IČ:
25846515
DIČ: CZ25846515
Stručná identifikace zhotovitele:
Institutions for the Future s.r.o. se zabývá konzultační činností a působí jako
myšlenková základna orientovaná na regeneraci vysokoškolského vzdělávání.
Organizace se zaměřuje na rozvoj veřejně prospěšných aktivit, projektů
a organizací. Hlavní kompetencí společnosti je rozvoj nových institucí,
s důrazem na vysokoškolské vzdělávání a komplexní vzdělávací projekty, jako
jsou např. tzv. Learning Villages či Learning Cities.
Institutions for the Future působí od roku 1999 v České republice
i na mezinárodní úrovni. Využívá know-how a zkušenosti nabyté v inovativních
vzdělávacích projektech. Je členem Alliance for the Future, mezinárodního
konsorcia, které sdružuje organizace členských států EU usilujících o inovace
v oblasti vzdělávání, transdisciplinárního výzkumu, sociálního podnikání a
ekologické udržitelnosti.
Institutions for the Future v současnosti iniciuje vznik Vzdělávacího městečka
Krumlovia v Českém Krumlově. Jedná se o transformaci bývalého vojenského
areálu ve vzdělávací komplex, poskytující a podporující formální i neformální
typ vzdělávání, sociální služby a další aktivity. Projekt Krumlovia je součástí
mezinárodní iniciativy University for the Future, která směřuje k regeneraci
vzdělávání, kulturní obnově a sociálním inovacím.
Obsah
O studii ___________________________________________________________________________ 7
Obsah __________________________________________________________________________ 7
Hlavní cílové skupiny základního dokumentu ____________________________________________ 7
Rozsah__________________________________________________________________________ 8
Evaluace a připomínkování (první kolo)_________________________________________________ 9
Postup připomínkování _____________________________________________________________ 9
Kdo stojí za Projektem Krumlovia? ___________________________________________________ 10
Finanční informace _______________________________________________________________ 11
Posloupnost práce ________________________________________________________________ 11
Autorství________________________________________________________________________ 12
Shrnutí___________________________________________________________________________ 14
Základní údaje o projektu ___________________________________________________________ 16
Východiska _____________________________________________________________________ 16
Iniciativa U4F ____________________________________________________________________ 17
Vztah k dalším iniciativám __________________________________________________________ 17
Vize ___________________________________________________________________________ 17
Cíle ___________________________________________________________________________ 18
Cílové skupiny ___________________________________________________________________ 19
Proč v Českém Krumlově? _________________________________________________________ 20
Areál Vyšný _____________________________________________________________________ 22
Přínosy městu Český Krumlov _______________________________________________________ 23
Rozvoj města a regionu ____________________________________________________________ 25
Evropský region Dunaj – Vltava ______________________________________________________ 27
Provozující subjekt ________________________________________________________________ 28
Universita Krumlovia ______________________________________________________________ 28
Další plánované instituce ___________________________________________________________ 28
Další služby _____________________________________________________________________ 29
Unikátnost projektu _______________________________________________________________ 29
Nabídka spolupráce _______________________________________________________________ 30
Možná budoucí spolupráce s projekty v Českém Krumlově ________________________________ 30
Výstupy od roku 2014 _____________________________________________________________ 32
Přehled hlavních milníků 2015-2017 __________________________________________________ 33
Popis areálu ______________________________________________________________________ 34
Východiska _____________________________________________________________________ 34
Současný název areálu ____________________________________________________________ 34
Plánovaný název areálu____________________________________________________________ 34
Umístění areálu __________________________________________________________________ 34
Geologie lokality _________________________________________________________________ 36
Historie areálu ___________________________________________________________________ 37
Současný stav aréalu _____________________________________________________________ 39
Současný regulační plán ___________________________________________________________ 40
Současná uzemní ochrana _________________________________________________________ 41
Stav přírody v areálu ______________________________________________________________ 48
Odhad budoucí kapacity areálu ______________________________________________________ 53
Urbanismus, architektura a infrastruktura ______________________________________________ 55
Východiska _____________________________________________________________________ 55
Základní myšlenka architektury ______________________________________________________ 55
Organická architektura _____________________________________________________________ 56
Způsob práce na urbanisticko-architektonických aspektech projektu _________________________ 57
Kolektivní utváření prvotní prostorové koncepce a využití ploch (Varianta 1) ___________________ 59
Princip reflexe a usilování o vyšší kvalitu _______________________________________________ 64
Kroky k utváření finální urbanisticko-architektonické koncepce ______________________________ 65
Ekologické principy staveb__________________________________________________________ 68
Nakládání s energiemi _____________________________________________________________ 68
Nakládání s odpadními vodami ______________________________________________________ 71
Doprava a provoz ________________________________________________________________ 71
Stavba první budovy ______________________________________________________________ 72
Vzdělávání________________________________________________________________________ 74
Východiska _____________________________________________________________________ 74
Touha po vzdělávání ______________________________________________________________ 76
Hledání nového přístupu ke vzdělávání ________________________________________________ 76
Srovnávací výzkum v oblasti vzdělávání _______________________________________________ 77
Projekt Krumlovia a Manifesto 15 ____________________________________________________ 79
Základní pojmy __________________________________________________________________ 80
Výzva být pedagogem _____________________________________________________________ 87
Universita Krumlovia ______________________________________________________________ 88
Základní a střední škola Krumlovia __________________________________________________ 112
Mateřská škola Krumlovia _________________________________________________________ 117
Přiklady celoživotního vzdělávání ___________________________________________________ 118
Proces tvorby vzdělávacího městečka________________________________________________ 122
Východiska ____________________________________________________________________ 122
Definice a výklad pojmů ___________________________________________________________ 122
Provozující subjekt _______________________________________________________________ 123
Právní forma provozujícího subjektu _________________________________________________ 123
Zakládání nových institucí či organizací ______________________________________________ 125
Vedení provozujícího subjektu ______________________________________________________ 127
Organizační struktura ____________________________________________________________ 127
Právní aspekty nakládání s pozemkem ve Vyšném______________________________________ 127
Celkový časový horizont __________________________________________________________ 130
Dlouhodobý plán vývoje ___________________________________________________________ 131
Základní ekonomické a finanční aspekty ______________________________________________ 139
Východiska ____________________________________________________________________ 139
Finanční cíl ____________________________________________________________________ 139
Klíčovy téma: Proveditelnost _______________________________________________________ 140
Postup získávání finančních zdrojů __________________________________________________ 140
Fáze fundraisingu _______________________________________________________________ 141
Spolupráce při fundraisingu ________________________________________________________ 144
Investiční náklady _______________________________________________________________ 145
Neinvestiční a provozní náklady ____________________________________________________ 146
Model “předplatného”_____________________________________________________________ 147
Možnosti úspor _________________________________________________________________ 147
Skryté náklady _________________________________________________________________ 148
Příklady podobných projektů _______________________________________________________ 148
Klíčové faktory úspěchu ___________________________________________________________ 149
Tým Projektu Krumlovia ___________________________________________________________ 151
Východiska ____________________________________________________________________ 151
Základní údaje __________________________________________________________________ 152
Členové týmu ___________________________________________________________________ 152
Biografické údaje – Pracovní skupina ________________________________________________ 155
Biografické údaje – Koordinátoři ____________________________________________________ 159
Biografické údaje – Poradci ________________________________________________________ 161
Předchozí zkušenosti _____________________________________________________________ 162
Naše motivace __________________________________________________________________ 167
Principy a proces spolupráce _______________________________________________________ 168
Pozvánka ke spolupráci ___________________________________________________________ 169
Výroky o Projektu Krumlovia _______________________________________________________ 170
Přílohy __________________________________________________________________________ 173
Příloha 1 (Kontext): Poděkování _____________________________________________________ 173
Příloha 2 (Kontext): Vztah k dalším iniciativám __________________________________________ 174
Příloha 3 (Areál): Fotografická dokumentace současného stavu areálu _______________________ 176
Příloha 4 (Architektura): Ukázky organické a ekologické architektury _________________________ 200
Příloha 5 (Vzdělávání): Iniciativa University for the Future _________________________________ 213
Příloha 6 (Vzdělávání): V čem je nový koncept university odlišný? ___________________________ 214
Příloha 7 (Vzdělávání): Zdroje inspirace pro vzdělávání ___________________________________ 223
Příloha 8 (Vzdělávání): Inovativní vzdělávání v České republice ____________________________ 227
Příloha 9 (Vzdělávání): Přehled možností rozvoje vyššího vzdělávání ________________________ 245
Příloha 10 (Vzdělávání): Přehled metod vzdělaváni, spolupráce a spolutvorby _________________ 247
Příloha 11 (Proces tvorby): Memorandum o porozumění __________________________________ 253
Příloha 12 (Proces tvorby): Cíle, principy a pravidla pro rozvoj vzdělávacího městečka ___________ 259
Příloha 13 (Proces tvorby): Alternativní možnosti rozvoje vzdělávacího městečka _______________ 266
Příloha 14 (Proces tvorby): Jak vytvořit Krumlovia Group a další instituce ve vzdělávacím městečku 267
Příloha 15 (Proces tvorby): Organizační model __________________________________________ 285
Příloha 16 (Proces tvorby): Analýza dalších možností právních forem provozujícího subjektu ______ 299
Přiloha 17 (Proces tvorby): Analýza dalších možných přístupů ke správě pozemku ______________ 301
Příloha 18 (Proces tvorby): Návrh smlouvy o zřízení práva stavby ___________________________ 303
Příloha 19 (Finance): Ekonomické a finanční aspekty vzdělávacího městečka__________________ 309
Příloha 20 (Finance): Model předplatného______________________________________________ 317
Příloha 21 (Finance): Stavební rozpočet _______________________________________________ 323
Příloha 22 (Finance): Součásti ekonomického modelu ____________________________________ 324
Příloha 23 (Tým): Týmová a organizační kultura _________________________________________ 341
Literatura________________________________________________________________________ 353
Poznámky _______________________________________________________________________ 357
Vyšší vzdělání by mělo v konečném důsledku
směřovat k vytvoření ( vzniku ) nové společnosti,
nenásilné a nevykořisťující, tvořené vysoce
vzdělanými, motivovanými a do dění aktivně
zapojenými jednotlivci, inspirovanými láskou k
lidstvu a vedenými moudrostí.
Světová deklarace UNESCO o vyšším vzdělávání pro 21. století
(1998, §6d )
O studii
Obsah
Tato studie analyzuje záměr vybudovat mezinárodní Vzdělávací městečko Krumlovia
v Českém Krumlově. Obsahuje analýzu průzkumů provedených za účelem mapování
možností a vyvozování odpovídajících závěrů a rozhodnutí.
V následujících kapitolách popisujeme významné aspekty projektu jako např.






Areál ve Vyšném
Urbanismus, architektura a infrastruktura
Vzdělávání
Proces tvorby vzdělávacího městečka
Základní aspekty ekonomiky a financí
Tým Projektu Krumlovia
Projekt má přesah do budoucnosti a má sloužit jako příklad pro rozvoj kreativních měst
a regionů. Naším cílem je zajistit modelový charakter projektu, aby funkční přístupy
mohly být následně šířeny do dalších lokalit a institucí. Projekt je součástí inciativy
University for the Future a může být jako jeden z jejích příkladů replikován.
Hlavní cílové skupiny Hlavní cílové skupiny této studie jsou:
základního
1. Obyvatelé města Český Krumlov, městské zastupitelstvo a další autority
dokumentu
2. Obyvatelé regionu, České republiky a zahraniční zájemci
3. Investoři a filantropové
4. Ministerstva a evropské instituce
Pro většinu cílových skupin není tento typ rozsáhlé dokumentace efektivní. Proto
nabízíme shrnutí. Čtenářům, kteří nemají dostatek času a zajímají je zejména hlavní
rysy projektu a některá specifická řešení, doporučujeme následující zkrácené verze:
Souhrn (30 stran) – ke stažení zde:
http://u4future.net/wp-content/uploads/2014/11/Assenza-Molz_The-KrumloviaProject.pdf
7|Projekt Krumlovia
Navíc můžeme poskytnout prezentace, které obsahují klíčové body projektu. Tato
shrnutí vyžadují základ v koherentním dokumentu – a právě to je cílem této rozsahlé
studie.
Rozsah
Tento dokument představuje komplexní a detailní studii záměru včetně definování
postupu jeho realizace. Dokument – který v současnosti čítá na vice než 300 stran –
vypadá velice objemný. Nevytvořili jsme dokument za účelem komunikace s širokou
veřejností. Role dokumentu je širší. Slouží například jako:
1. Vědomostní banka, prostor pro objasnění všech aspektů projektu, z níž je
možné čerpat informace pro shrnutí, prezentace a kratší specializované
dokumenty.
2. Nástroj pro udržení koherence, zajišťující, aby do sebe všechny části celostní
struktury zapadaly a tvořily synergie.
3. Dokument ukazující různé možnosti řešení týkajici se designu, struktury a
realizace projektu. Nepopisuje pouze specifická zvolená řešení, ale též řadu
dalších možností, ze kterých byla vybrána zvolená řešení.
4. Nositel legitimity poukazující na hluboké promyšlení projektu – od obecných
pravidel k možným obtížím, které se vyskytnou v průběhu realizace projektu.
Krátký dokument by nemohl poskytnout nezbytnou důvěryhodnost pro lidi, kteří
se o projekt opravdu zajímají.
5. Pomocník při dosahování konsensu zajišťující v budoucnosti méně konfliktů
týkajících se terminologie a směřování. Je poměrně snadné shodnout se na
obecných principech jako je tvořivost, udržitelnost a soběstačnost. Obtíže často
nastávají, když se potřebujeme shodnout na konkrétním řešení.
Pokud si položíme otázku, zda je studie v současné podobě kompletní, musíme si
odpovědět, že není. Přes velkou detailnost studie stále nemáme veškeré informace
nezbytné pro úspěšnou realizaci projektu. Celá řada klíčových aspektů dosud nebyla
pokryta. Podle našich odhadů přesáhne zřejmě konečná verze studie „magickou
hranici“ 1000 stran, což odpovídá rozsáhlosti celého projektu. V ideálním případě bude
horizontem pro vytvoření této rozšířené verze studie zároveň koncem Fáze 1 (tzn.
konec roku 2017). Počítáme však s tím, že v druhé polovině roku 2016 bude hotova
verze, která může byt zveřejněna, odborně pousouzena, a také rozeslána institucím
jako např. Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, České konferenci rektorů,
Radě vysokých škol, Akreditační komisi, atd.
To nás přivádí k další otázce: Jsou texty v současné verzi studie dostatečně hluboké
a pronikavé - a to ve smyslu vědeckém, filosofickém, praktickém či jakémkoliv
dalším? Věříme, že odpověď je stejná, to znamená, že zatím dosud nejsou. Studie
může být dále vylepšována a prohlubována. S každou novou verzí se bude její úroveň
zvyšovat. Ve chvíli, kdy budou všechny části řádně propracovány, bude možné celek
zjednodušit.
Potřeba detailnosti a hloubky je dána následujícími fakty:
1. Kdokoliv chce vytvořit něco nového, měl by to řádně vysvětlit a zdůvodnit.
2. Prvním krokem je, abychom měli my sami jasno v tom, co vlastně přesně
chceme dělat. Tento proces vyžaduje zeptat se na směr vlastního života a spojit
se s lidmi, kteří mají podobné cíle.
8|Projekt Krumlovia
3. Dalším krokem je popsat co nejpřesneji, co je to Vzdělávací městečko Krumlovia
a jak může být vytvořeno.
4. Můžeme snít a diskutovat až do Soudného dne, avšak pokud výsledky našich
konverzací nesepíšeme, ztratíme jejich jasnost a zapomeneme detaily.
5. Projekt Krumlovia je rozsáhlý a nákladný. Klade si za cíl ovlivnit, a do jisté míry
obnovit, všechny dimenze a sektory společnosti.
6. Projekt zahrnuje vytvoření více než třiceti různých institucí. I v případě, že by
byly všechny tyto instituce vytvořeny dle standartních pravidel a modelů,
vyžadoval by přirozeně jejich popis množství stránek. A díky tomu, že všechno
bude fungovat jinak než obvykle, vyžaduje ještě více prostoru pro dokumentaci.
7. Může se to zdát na první pohled paradoxní, avšak „teorie“ je vlastně ta nejvíce
praktická věc. Konkrétní aktivity nemohou dobře probíhat, pokud nečerpají
z dobré teorie. Teorie tvoří základ pro praktické kroky a ty zase zpětně ovlivňují
základy naší práce.
Vzhledem k těmto skutečnostem je potřeba dále rozšiřovat a prohlubovat obsahovou
stránku projektu. Je nicméně důležité položit si otázku: můžeme začít s realizací
projektu ještě předtím, než dokončíme celou dokumentaci? Odpověď je ‚ano‘, neboť
pracujeme postupně v etapách. Zkušenosti z praxe implementujeme do již existujících
dokumentů. Proto jsme už začali podnikat praktické kroky směrem k uskutečnění
projektu, i když v rukou nedržíme vše potřebné pro celou dlouhodobou realizaci
projektu. Těmito praktickými zkušenostmi se nejvíce posouváme dopředu.
Evaluace a
připomínkování
(první kolo)
Projekt Krumlovia se vyvíjí ve spolupráci s odbornou i laickou veřejností (lokálně,
regionálně, v rámci ČR i na mezinárodní úrovni). První kolo evaluace a připomínkování
probíhalo od ledna do dubna 2015:
1. Interní evaluace – Pracovní skupina Krumlovia, mezinárodní tým Krumlovia,
členové iniciativy University for the Future – do 31. 1. 2015.
2. Členové zastupitelstva a další orgány města do 30. 4. 2015.
3. Širší veřejnost měla možnost vyjádřit se ke studii a prezentovat své připomínky
a náměty rovněž do 30. 4. 2015.
Dopracování připomínek proběhlo do 21. 5. 2015, aktualizovaná verze je zveřejněná
na webových stránkách projektu www.krumlovia.eu
Po dokončení první kolo evaluace a připomínkování proběhnou následují kroky:
1. Projednání právních aspektů projektu. V případě pozitivní zpětné vazby ze
strany městského zastupitelstva: Založení organizace Krumlovia Group (zápis
nového ústavu může trvat měsíce, musí byt schválen rejstříkovým soudem);
2. Podepsání smlouvy či smlouvy o smlouvě budoucí mezi organizací Krumlovia
Group a městem Český Krumlov.
Přehled milníků Projektu Krumlovia naleznete na str. 32, detailní rozbor na 130-137.
Postup
připomínkování
Možnost připomínkování Projektu Krumlovia není časově omezen. Připomínky budou
vždy zpracované do nové verze, která bude pravidelně publikována na stránkách
www.krumlovia.eu. Připomínky budou rovněž zpracované do další projektové
dokumentace.
9|Projekt Krumlovia
Vaše připomínky nám pomohou při tvorbě a implementaci Projektu Krumlovia. Obecné
poznámky nám nepomohou, proto prosíme o přesnější zpětnou vazbu:
1. Komentáře, námitky, upozornění, vyjádření, doplnění a podněty včetně uvádění
příslušných stran;
2. Editování textu – dodatky, krácení, revize;
3. Vlastní návrhy a alternativní vize;
4. Podklady – odkazy na literaturu, texty, grafy, fotografie, ilustrace, atd.
5. Vlastní přání a očekávání týkající se Vzdělávacího městečka Krumlovia;
6. Nabídky ke spolupráci;
7. Kontakty na lidi, kteří by mohli mít zájem o spolupráci.
Připomínky, konstruktivní kritika a upozornění na konkrétní chyby v textu jsou vítány
a mohou být užitečný při tvorbě a implementaci projektu Krumlovia. Vašimi
připomínkami můžete ovlivnit konečnou podobu Projektu Krumlovia.
Připomínkování emailem: [email protected]
Připomínkování poštou: Institutions for the Future s.r.o., Okružní 10, 779 00 Samotišky
Kdo stojí za
Projektem
Krumlovia?
Hlavním orgánem pracujícím na rozvoji universitního kampusu a vzdělávacího
městečka v Českém Krumlově je tým Krumlovia, nikoliv firma Institutions for the
Future, s.r.o., jakkoliv se to tak občas prezentuje.1 Tým Krumlovia funguje napřič
organizacemi a spojuje veřejny a soukromy sektor, včetně občanskou společnost, viz
členy na str. 150-153.
Firma Institutions for the Future s.r.o., zastoupena Gaudenzem Assenzou, je
inkubátorem projektu a zároveň partnerem pro město Český Krumlov v úvodním
Memorandu o porozumění (viz Příloha 11).
Tým Krumlovia má za cíl připravit smlouvu o smlouvě budoucí a následně i smlouvu,
mezi městem Český Krumlov a novou, pro tento účel vytvořenou, organizací jménem
“Krumlovia Group“. Budoucím právním partnerem města Český Krumlov bude tedy
organisace Krumlovia Group, nikoliv Institutions for the Future, s.r.o.
Krumlovia Group bude založena těmi členy týmu Krumlovia, kteří si vezmou na starost
konkrétní oblasti projektu. Žádný automatismus ve smyslu “člen týmu Krumlovia =
zakladatel či vedení Krumlovia Group” neexistuje.
Další lidé či právní subjekty se mohou k založení a následným aktivitám Projektu
Krumlovia kdykoliv přidat, aniž by byli součástí přípravné fáze (viz popis jednotlivých
fází na str. 130-137).
Důležitým orgánem bude odborné grémium, které bude během celé doby realizace
projektu podporovat jeho kvalitu a přínos pro město. Toto grémium bude nezávislé na
politických orgánech, na investorech a na nositeli a realizátorovi projektu, Krumlovia
Group. Odborné grémium je poradenský orgán, jehož členové jsou ochotni pomáhat
týmu Krumlovia v oblasti své kompetence a zájmu.
Pokud se někteří zastupitelé nebo představitelé úřadu města či jakýkoliv jiný občan
chce podílet více, existuje možnost přímého členství v rámci týmu Krumlovia.
Kontakt pro zájemce o spolupráci: [email protected]
Více informací o Pracovní skupině a širším týmu Krumlovia najdete na str. 151-161.
10 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Finanční informace
Projekt Krumlovia nikdy nebyl a nebude komerční projekt. Projekt Krumlovia je
projektem občanské společnosti a je vytvořen “z dola“. Firma Institutions for the
Future, s.r.o., ani členové Pracovní skupiny, nedostali odměnu za vyhotovení studie,
ani za další výstupy. Motivací je vytvořit projekt, který přispěje k obnově vzdělávání a
přeměně společnosti.
Starosta města Český Krumlov tuto skutečnost popsal následujícím způsobem: “V
zastupitelstvu se objevují názory, že mají za cíl okrást nás o pozemky, což je úplně
scestné. Já si myslím, že takový projekt se v celé republice ještě nenarodil, a proto je
těžké se jeho realizaci vůbec představit. Chodím na schůzky s týmem Krumlovia a na
těch lidech je vidět, že celou tu věc dělají z čisté snahy o vytvoření geniálního projektu.
Přál bych si, abychom si takovou příležitost nenechali utéct.”2
Projekt občanské společnosti musí splnit důležitou podmínku: Projekt nesmí být
vytvořen za účelem privátního obohacení. To neznamená, že nikdo nemůže vydělávat
peníze. Znamená to, že Projekt musí byt v první řadě veřejně prospěšný. Pokud se
díváme na Projekt Krumlovia stejným způsobem jako na projekt komerční,
nenajdeme, co hledáme, a jsme pochopitelně zklamáni.
Posloupnost práce
Vzhledem k tomu, že má být Projekt Krumlovia základem systémové změny a není
pouze projektem s daným začátkem a koncem, musí mít samozřejmě i jiný průběh než
projekty, se kterými se běžně setkáváme.
V týmu Krumlovia pracujeme podobně jako architekti, od obecného konceptu k
detailním plánům, které je nakonec možné realizovat. Na začátku, v roce 2009, jsme
měli pouze několik obecných nápadů týkajících se nové vize vzdělávaní a uspořádání
společnosti. Prvními výstupy byly náčrty. Od roku 2012 jsme pracovali na vizi iniciativy
University for the Future (U4F). Na základě těchto prací bylo možné vytvořit první
koncepty, popisy, modely a studie. Tyto prvotní studie prošly celou řadou úprav. V
roce 2013 jsme začali s Projektem Krumlovia jako konkrétní ukázkou toho nejlepšího,
co může iniciativa U4F nabídnout. Na jaře roku 2014 jsme začali dávat dohromady
soubor plánů a dokumentaci potřebnou pro realizaci projektu. Tento proces stále trvá.
Ve Fázi 1 (2015-2017), v níž se nyní nacházíme, pracujeme zejména na precizování
konceptu a obsahu Projektu Krumlovia – a to do takové míry, aby byla sdělná jeho
podstata i bohatost detailů. Bylo by chybou začínat s excelovou tabulkou, a dostat se
pouze k tomu, jaký budeme mít počet žáků a studentů, a jak vysoké školné budeme
moci účtovat podle konvenčního modelu vzdělávaní a ekonomiky.
Projekt Krumlovia nekopíruje žádný konvenční model. Jeho cílem je vytvořit model
nový. Krumlovia představuje svobodný prostor, inovační zónu, kde je možné vytvořit
nové postupy a nové instituce.
Je známý fakt, že invence nejsou dokonalé od samého začátku. Každý projekt má svůj
individuální příběh, svoje silné a slabé stránky. Vynálezy potřebují čas na
experimentování, testování a zdokonalení. Zavedení finančního vymezení na začátku
tvorby projektu zničí jeho potenciál. Zamyslíme-li například, jak Thomas Edison
vymyslel žárovku. Potřeboval tisíce pokusů. Nakonec uspěl, protože měl silnou vizi,
ale především vytrvalost. Po vynálezu prohlásil: “Neselhal jsem. Objevil jsem 10000
způsobů, které nebudou fungovat.”
11 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Většina lidí se chová a funguje jako Thomas Edison a ne jako jedinečný génius Nikola
Tesla, který příliš nepotřeboval experimentovat, jelikož měl jasnou vizi nových
vynálezů a věděl, že budou funkční přesně tak, jak si je představoval.
Všem členům týmu Projektu Krumlova je jasné, že projekt musí byt dlouhodobě
udržitelný, ale právě z tohoto důvodu je nutné pokračovat v práci na inovativním
konceptu. Naším cílem je tento koncept postupně upřesnit, vyzkoušet a prověřit,
upravit a správně nastavit.
Pokud Projekt Krumlovia vytvoříme na základě excelové tabulky, stane se prázdným
marketingovým tahem a Potěmkinovou vesnicí. Všechny výstupy budou orientovány
na krátkodobý zisk, lidé budou pod tlakem, budou se soustředit na plnění úkolů
konvenční cestou. Školní budovy a ostatní budovy budou prázdné.
Příkladů takových prázdných projektů, s prázdnými kancelářemi a učebnami, je
mnoho. Nechceme, aby v Českém Krumlově vznikl nový areál, v němž nebude žádný
život, protože celý projekt byl postaven bez ohledu na lidi. Nechceme být zodpovědní
za vznik brownfieldu budoucnosti.
Podstatou vzdělávacího městečka je učení se v kombinaci se smysluplnou prací.
Heslo nezní: “dáme lidem práci“, ale „dáme jim možnost nalézt to, co ji naplňuje“.
Umožníme jim, aby přispěli k rozvoji města a regionu. Kořeny proveditelnosti nejsou
ve finančních obratech a kombinacích. Jsou ve vizi, tvořivosti a postoji k vlastní práci.
Projekt Krumlovia kultivuje tyto kvality.
Život je příliš krátký na to, abychom vymysleli projekt, který nemá žádný hlubší smysl.
Z tohoto důvodu je naprosto klíčové zaměřit se na obsah, vypilovat unikátní model
vzdělávacího městečka a dopracovat ho do takové podoby, že ho budeme moci
veřejně obhájit a následně realizovat. Nebráníme se veřejné diskusi v průběhu tvorby
projektu, nicméně odhad termínu pro zveřejnění všech plánů a výstupů, včetně
medializace, spadá do druhé poloviny roku 2016.
Autorství
Příspěvky ke studii můžeme zařadit do tří kategorií:
1. Příspěvky a nápady, které byly



zásadním způsobem v procesu tvorbě projektu změněny, tedy opraveny, zkráceny,
rozšířeny, adaptovány do celku, atd.,
dopracovány dalšími lidmi, kteří přímo nebo nepřímo zasáhli do obsahu,
inspirovány společními diskusemi na dané téma.
Autorství těchto textů není možné jednoznačně identifikovat. Přispěvatelé tohoto
typu jsou proto jmenováni v obecném seznamu přispěvatelů – viz Příloha 1.
2. Příspěvky, které nepotřebovaly zásadní úpravy a navíc nevznikly jako výsledek
společných úvah. Autoři těchto textů jsou přímo uvedeni v příslušném textu.
3. Celkový koncept studie, vypracování textu, oprava a editace celého dokumentu,
tj. hlavní autorská a editorská činnost a celková odpovědnost za obsah.
Naším záměrem bylo, aby všichni členové Pracovní skupiny i členové širšího týmu
společně vypracovali projektovou dokumentaci jako společnou tvorbu ve smyslu
spoluautorství. Tento scénář se zatím nepodařilo uskutečnit, a to i přes to, že byli
všichni zájemci mnohokrát pozváni ke spolupráci, a že jsme v roce 2012 a 2013
12 | P r o j e k t K r u m l o v i a
zorganizovali za účelem společné tvorby textů setkání v rámci iniciativy University for
the Future.
Výsledkem je mnohem nižší počet autorů, než bylo původně v plánu. Hlavním autorem
a editorem je Gaudenz Assenza. Druhým klíčovým autorem a editorem anglických
textů, z nichž byly některé přeloženy do čestiny, je Markus Molz. Lucie Vaverová je
hlavní překladatelka a editorka českých textů. Jim, i všem dalším přispěvatelům
jmenovaným v Příloze 1, patří velký dík.
Podíváme-li se na původ autorství, musíme brát v úvahu, že nikdo nečerpá pouze ze
sebe. Každý člověk čerpá během života z množství zdrojů, jakými jsou např. rodiče,
učitelé, knihy, média ― a samozřejmě i z mnoha dalších materiálů, zkušeností a
zdrojů, které se různými způsoby odrazí do textů. Autoři si nikdy nemohou být jisti,
nakolik autory opravdu jsou. Takové “skutečné autorství“ není možné správně určit,
neboť autoři sami si většinou nejsou plně vědomi toho, co převzali od někoho jiného
a co je opravdu “z jejich hlavy“.
13 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Shrnutí
Co je to Krumlovia?
Krumlovia je projekt vzdělávacího městečka v areálu Vyšný v Českém Krumlově. Jeho
součástí má být mezinárodní universita, střední, základní a mateřská škola založené
na novém modelu celoživotního vzdělávání, domov pro aktivní stáří, kulturní centrum
a prostor s dílnami, obchůdky a kavárnami.
Projekt chce vytvořit vzdělávací, organizační a institucionální model umožňující, aby
zvolená nová řešení, vytvořená a testovaná v praxi, mohla být následně použita a
rozšířena do dalších míst. Projekt doplňuje existující nabídku či k ní přináší alternativu.
Model je založen na principech soběstačnosti a udržitelnosti.
Vzdělávací městečko má vzniknout v areálu bývalého vojenského prostoru ve Vyšném
a logicky navázat na město. Projekt počítá s úzkou spoluprací s městem a regionem.
Produkty a služby
Areál bude využíván pro vzdělávání, výzkum, kulturní aktivity a mnoho dalších činností
a služeb. Projekt Krumlovia bude nabízet komplementární služby k již dostupným
službám města. Např. škola a školka budou sytit zájmy obyvatel města a zároveň bude
jejich zřízení nutné z důvodu očekávaného přírůstu obyvatel v důsledku vystavění
nové městské čtvrti. Objekty služeb budou též sloužit jako zařízení pro praxi studentů.
Celé vzdělávací městečko bude sloužit i jako nová rekreační oblast (veřejně přístupný
park), která dodá městu na atraktivitě.
Hlavní plánovaná
organizace
Universita a její součásti
Krumlovia Group, ústav - založení za účelem rozvoje vzdělávacího městečka
Universita Krumlovia obsahuje mj.  Vývojové centrum  Kulturní centrum 
Therapeutikum (celostní péče a umělecké terapie)  Institut biozemědělství (s farmou
pro výzkum a vzdělávání)  Podnikatelský inkubátor (sociální a etické podnikání) 
Meziuniversitní centrum (centrum spojující sít´ universit)  Divadlo a amfiteátr 
Výukové prostory a aula  Řemeslné dílny a umělecké ateliéry  Studentské koleje.
Universita Krumlovia, jejíž plánovaná kapacita je 700 studentů, bude schopna pro
studenty v kampusu ve Vyšném otevřít omezený počet studijních programů
(v současnosti jsou plánovány tři).
Další plánované instituce Mateřská škola a rodinné centrum  Integrovaná základní a střední škola 
Pečovatelský domy pro zdravotně znevýhodněné osoby  Domov pro aktivní stáří 
Hospic  Kavárna, čajovna a restaurace  Knihkupectví, lékárna, pekárna, prodejna
zdravé výživy a další obchody a služby  Hotel  Celostní fitness a wellness 
Informační a výstavní centrum  Řemeslné dílny a umělecké ateliéry pro veřejnost 
Naučný park pro dvanáct smyslů člověka  Rodinné domy a další ubytovací kapacity
Etapy
Celý projekt je plánován v etapách. Celkem zahrnuje čtyři fáze – od plánování a
fundraisingu (2015 - 2017), přes založení a vybudování Vývojového centra, otevření
postgraduálního institutu a přijímání prvních studentů (2018 - 2020), založení a
rozvoje University Krumlovia a dalších institucí působících v areálu (2021 - 2024) až
po otevření dalších budov po roce 2025. První etapa výstavby by měla být zahájena
v roce 2018, kdy by měl být vybudován první objekt – Vývojové centrum. Postupně
14 | P r o j e k t K r u m l o v i a
by měl vznikat moderní areál, ve kterém se budou vzdělávat děti od předškolního věku
až po seniory.
15 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Základní údaje o projektu
Východiska
Naše civilizace dnes stojí uprostřed velkých změn přinášejících nové možnosti. Lidé
si začínají uvědomovat obecnou krizi hodnot a smyslu, vnitřní i společenské odcizení.
Prakticky ve všech oblastech lidské činnosti, ať už jde o ekologii, ekonomiku, politiku,
vědu, filosofii, náboženství či umění, jsme konfrontováni s nutností přehodnotit
východiska, na jejichž základě jsme vybudovali naši civilizaci. Vzhledem k současné
situaci je zarážející, jak často zásadní výzvy, jež by mohly vést ke zlepšení, unikají
pozornosti. To, co je středobodem všeobecného zájmu, a stále častěji také „elit“, jsou
ve většině případů zástupné problémy.
Překážka bránící vnímání situace spočívá v komplexnosti těchto výzev. Naše
společnost stojí před zásadní a kompletní systemické přeměně, která je prakticky
nemožné vnímat v celém jejím rozsahu. Další překážka je spojená s tím, že velké
množství problémů má kořeny v absenci porozumění hlubšímu a širšímu kulturnímu
kontextu, díky čemuž se velmi často řeší pouze symptomy, nikoliv příčiny.
Hlavní intelektuální proudy zastoupené v naší společnosti jsou omezené svojí vlastní
povahou, neboť pak automaticky zastiňují jiné. Ideový zmatek oslabující tvořivost je
do značné míry udržovaný tendencí uplatňovat omezené množství principů na vědní
obory a světonázorů. Produktem je akademik s pronikavým vhledem do jednoho
specifického aspektu skutečnosti, který však nezná nebo odmítá celistvé perspektivy.
Vzdělávání pro budoucnost by mělo být svým obsahem i formou orientováno na
objevování, rozvíjení a kultivaci všech tvůrčích stránek lidského bytí, jež se neomezují
pouze na intelekt. Za jeho nedílnou součást je nutné považovat rozvoj mnohostranné
inteligence mentální, emocionální, tělesné (a jiné) prostřednictvím umění, zážitkového
vzdělávání, práce na vlastním rozvoji, zdokonalování praktické zručnosti, péče o
sociální vztahy a péče o Zemi.
Ve třetím tisíciletí je nutné lidi inspirovat k soběstačnějšímu, svobodnějšímu a
zodpovědnějšímu způsobu života. Vyvstává potřeba vytvořit prostor pro nové přístupy
16 | P r o j e k t K r u m l o v i a
napomáhající rozvoji těchto kvalit. Zdá se, že stojíme před výzvou k transformaci
vedoucí k hlubšímu porozumění souvislostem.
Iniciativa U4F
Projekt Krumlovia je součástí mezinárodní iniciativy University for the Future,
dobrovolného sdružení jednotlivců, skupin a organizací. Snažíme se o obnovu vyššího
vzdělání a jeho zaměření na výzvy 21. století. Klíčovým bodem je snaha o integraci
různorodých modelů vzdělávání způsobem, jenž by umožňoval uvědomění si
základních hodnot člověka i společnosti.
Od roku 2011 zprostředkováváme zkušenosti s novým typem vzdělávání. Pracujeme
na otevření akreditovaných studijních programů bakalářského, magisterského
a doktorandského stupně a zároveň ověřujeme programy formálního i neformálního
vzdělávání včetně licenční formou studia dle novely Zákona 563/2004 Sb. ve znění
Zákona č. 198/2012 Sb.
Iniciativa University for the Future sdružuje pedagogy, výzkumníky, studenty, filosofy,
umělce, aktivisty, poradce, podnikatele a mnohé další v úsilí spoluvytvářet a zavádět
udržitelná řešení v různých oblastech lidské činnosti. Klíčovou otázkou inciativy je: Jak
by mohlo vypadat vzdělávání, kdybychom začali jeho smysl a podobu objevovat znova
od základů?
V tomto kontextu chceme zachovat integritu ve slovech a v činech. Nebudeme užívat
v současnosti populárních termínů, pokud jsou chybné, jen proto, že to udělá proces
tvorby a fundraising dočasně snazším. Říkáme přímo, v co věříme a proč, čeho se
budeme rádi účastnit a čím se necháme inspirovat, od koho se budeme učit. Vítáme
příspěvky všech, kteří se rádi zapojí do konstruktivní debaty.
Více informací naleznete na webových stránkách www.u4future.net
Vztah k dalším
iniciativám
Projekt Krumlovia souzní s řadou dalších iniciativ, deklarací a záměrem v různých
oblastech vzdělávání, ekonomie, architektury, politiky, sociální sféry a jiných. V Příloze
2 najdete výčet z mnohem větší databáze. Jsou to příklady s určitou rezonancí,
v některých případech i s vysokou rezonancí s Projektem Krumlovia a s inciativou
University for the Future.
Dále existují celá řada nových modelů a institucí, které mohou byt užitečné v každem
městé. Přiklady: Zukunftszentrum, Social Lab, Zone für systemische Innovation,
Institut/Zentrum/Park für soziale Innovationen, Blue Economy training, Büro für
Zukunftsfragen, Transformationsdesign-Agentur, „Reimagining Social Change“Beratung, „Radical Change“-Programm, Realexperimente in Reallaboren, Transition
Academy, Akademie für systemischen Wandel, Future Generations Graduate School,
Changemaker Campus, School for Dreamers, School of Life, Generation Waking UpProgramm, Smart CSO Lab.
Naš cíl je vytvořit náš vlastní, unikátní design, inspirováný různými iniciativami a
institucemi, které dokazali v praxi, že nové přistupy mohou fungovat.
Vize
Po dvaceti pěti letech dokončuje jihočeské město Český Krumlov rozsáhlou renovaci
historických objektů. Toto výjimečně zachovalé renesanční město patří právem k
architektonickým perlám nejen střední Evropy a je součástí světového dědictví
17 | P r o j e k t K r u m l o v i a
UNESCO. V současnosti má Český Krumlov příležitost podpořit transformaci městské
části, která bude orientována na obnovu a tvorbu hodnot, kultury a prostředí.
Transformací bývalého vojenského areálu Vyšný vznikne nová městská část, která
bude podporovat místní i regionální rozvoj. Bude kombinovat ekologii s novým
systémem celoživotního vzdělávání od mateřské školy po universitu a zároveň nabízet
další vzdělávání.
Mezinárodní vzdělávací městečko bude zahrnovat universitu a další instituce,
navržené speciálně k tomu, aby pokrývaly společenské a sociální potřeby. Jedná se
především o mateřskou, základní a střední školu, domov pro aktivní stáří, knihovnu,
kulturní centrum, prostor s dílnami, obchůdky a kavárnami i obytné domy. Vše bude
zasazeno do kontextu přírodního parku. Živa flóra a fauna poslouží jako odpočinková
zóna pro studenty a žáky stejně jako pro místní obyvatele i návštěvníky. Na severní
straně areálu budou ekologické domky a další možnosti bydlení. I v ostatních částech
areálu budou ubytovací kapacity. Kampus se díky tomu nebude v noci a během
prázdnin vylidňovat a stane se tak plnohodnotnou součástí města.
Chtěli bychom, aby architektonická forma budov a okolních ploch kultivovala estetické
vnímání člověka a probouzela jeho zájem o nové formy architektury a jejich propojení
s přírodou. Budovy budou energeticky úsporné a celý prostor bude navržen tak, aby
účelně hospodařil s přírodními zdroji v souladu s nejvyššími standardy udržitelnosti a
soběstačnosti.3
Areál ve Vyšném se stane místem setkávání všech společenských i věkových vrstev
společnosti. Každý zde bude moci najít významné impulsy pro svůj rozvoj. Chceme,
aby se model vzdělávání Projektu Krumlovia stal doplňkem k současné většinové
nabídce.
Cíle
Cílem Projektu Krumlovia je transformace bývalého vojenského areálu Vyšný na
vzdělávací městečko založené na principech soběstačnosti a udržitelnosti. Projekt
Krumlovia chce vytvořit vzdělávací, organizační a institucionální model, který umožní,
aby zvolená řešení, vytvořená a testovaná v praxi, mohla být následně rozšířena do
dalších institucí a míst.
Dílčí cíle:
1. Vytvořit vzdělávací městečko včetně mezinárodní university s výrazným
sociálním a ekologickým přesahem;
2. Založit rodinné centrum a mateřskou školu, která bude doplňovat již existující
místní zařízení a bude pokrývat dodatečné potřeby lidí, kteří budou do
vzdělávacího městečka a do Českého Krumlova přicházet;
3. Založit integrovanou základní a střední školu, která bude doplňovat již existující
regionální zařízení a bude pokrývat dodatečné potřeby lidí přicházejících do
vzdělávacího městečka a do Českého Krumlova;
4. Rozšířit kapacity sociálních a zdravotnických služeb s možností různých druhů
terapií, domovy pro aktivní stáří či hospic;
5. Nabídnout kreativní a motivující vzdělávání propojené s praxí;
6. Pomoci k obnově tradic dříve populárních řemesel, umění a kreativity obecně;
7. Přispět ke snížení nezaměstnanosti v regionu vyvažováním sezónnosti
ekonomických aktivit ve městě, zejména turismu. Podporovat místní ekonomiku
a napomáhat vzniku nových podniků;
18 | P r o j e k t K r u m l o v i a
8. Prostřednictvím nových formálních i neformálních vzdělávacích příležitostí
zvýšit počet vzdělaných a vysoce kvalifikovaných obyvatel;
9. Vybudovat areál, který se stane zdrojem inspirace nejen v oblasti vzdělávání
a v architektuře, ale také v oblasti výzkumu, řemesel, ekologie, čistých energií,
organizační kultury, správy, řízení, administrace a v mnoha dalších;
10. Vytvořit unikátní urbanistický a architektonický prostor, který bude v souladu
s principy udržitelného rozvoje.
Cílové skupiny
Každý úspěšný projekt má jasnou představu o situaci na trhu, tedy o cílových
skupinách, které mají zájem o produkty a služby, jež projekt nabízí. Jelikož je Projekt
Krumlovia komplexním projektem, nezaměřuje se na jednu cílovou skupinu. Každá
instituce působící v rámci vzdělávacího městečka je zaměřena na specifické cílové
skupiny. Ucelená koncepce projektu Krumlovia vytváří v každé oblasti synergie,
specifické výhody a přednosti pro cílové skupiny všech věkových kategorií. Níže
uvedený souhrn cílových skupin je vytvořen na základě institucí a jejich aktivit.
1. Universita: studenti, pedagogové a výzkumníci z ČR i ze zahraničí;
2. Vývojové centrum: inovátoři z ČR i ze zahraničí (např. ve firmách, neziskových
organizacích, vládních institucích, na universitách a v dalších institucích);
3. Podnikatelský inkubátor: studenti a podnikatelé z ČR i ze zahraničí;
4. Mateřská škola a rodinné centrum: děti a rodiče ze vzdělávacího městečka,
z Českého Krumlova a okolí;
5. Integrovaná základní a střední škola (včetně doplňkových neformálních
programů): děti a mládež ze vzdělávacího městečka, z Českého Krumlova
a okolí;
6. Centrum biozemědělství s farmou: studenti, výzkumníci, spotřebitelé z ČR
i ze zahraničí;
7. Řemeslné dílny a umělecké ateliéry: děti, mládež, řemeslníci, umělci,
spotřebitelé z ČR i ze zahraničí;
8. Kursy, workshopy a semináře celoživotního vzdělávání: účastníci a lektoři
z ČR i ze zahraničí;
9. Kulturní centrum: účastníci z ČR i ze zahraničí (dle zaměření programu);
10. Therapeutikum: pacienti a klienti z města, z regionu, z ČR i ze zahraničí
vyžadující celostní péči, např. v oblasti uměleckých terapií;
11. Pečovatelský dům pro zdravotně znevýhodněné osoby: klienti zejména
z Jihočeského kraje;
12. Domov pro aktivní stáří a hospic: senioři zejména z Jihočeského kraje;
13. Kavárna, čajovna a restaurace; knihkupectví, lékárna, pekárna, prodejna
zdravé výživy a další obchody a služby; celostní fitness a wellness,
informační a výstavní centrum: obyvatelé města i turisté.
14. Obytné domy, hotel a další ubytovací kapacity: studenti, zaměstnanci, jejich
rodiny a návštěvy vzdělávacího městečka;
15. Parky a zahrady: studenti, zaměstnanci i široká veřejnost;
16. Další služby, kulturní a sportovní aktivity: studenti, občané a návštěvníci
Českého Krumlova a obyvatelé Jihočeského kraje;
17. Další cílové skupiny: stážisté a dobrovolníci z ČR i ze zahraničí podílející se
na vzniku, výstavbě a chodu vzdělávacího městečka.
19 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Proč v Českém
Krumlově?
V dějinách Českého Krumlova navazujeme na impulsy, které se objevily již v době
posledního vladaře rožmberského dominia, Petra Voka z Rožmberka (1539-1611).
Vzhledem k tehdejší mezinárodní situaci chtěl založit evropskou školu, která by
vzdělávala studenty pro budoucnost. Pro tuto školu chtěl vytvořit nadační fond
z výtěžku celého Dominia, který by podporoval studenty. Politická situace v zemi však
nebyla myšlenkám, které předcházely dobu, příznivá, proto zůstalo u torza, které bylo
uskutečněno v městě Soběslav. V Soběslavi vznikal kampus, kde byla pro studenty
nejen škola, ale i kolej a špitál. Události Bílé Hory a třicetileté války však tento vývoj
přerušily.
Projekt Krumlovia navazuje na ideu mezinárodní školy, v níž by se studenti mohli
všestranně vzdělávat. Kasárna ve Vyšném, opuštěná před sedmi lety vojsky
UNPROFOR, jsou vhodným místem, kde by v budoucnosti mohlo vzniknout
vzdělávací městečko s mezinárodní Universitou Krumlovia.
Český Krumlov vnímáme jako historickou a kulturní perlu Evropy a jako ideální místo
pro vzdělávání budoucích generací. Kampus má propojovat minulost a budoucnost
města, a zároveň odrážet architektonickou a přírodní krásu Českého Krumlova.
Vzdělávací městečko bude propojovat výukové, sociální, volnočasové a další služby
s již existující nabídkou města a regionu. Projekt Krumlovia přivede do města studenty
a profesionály ze všech koutů světa, a využije potenciál města v celé šíři.
V březnu 2013 se projektový tým poprvé setkal se starostou města Český Krumlov,
Mgr. Daliborem Cardou, jehož projekt oslovil. Zastupitelstvo města schválilo na svém
zasedání dne 26. září 2013 Memorandum o porozumění mezi městem Český Krumlov
a společností Institutions for the Future, s.r.o. Memorandum bylo podepsáno 31. října
2013. Tentýž den se poprvé setkala pracovní skupina jako vedoucí orgán projektu. Do
21. 5. 2015 se setkala pracovní skupina celkem 25krát.
20 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Český Krumlov4
21 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Areál Vyšný
Kasárna Vyšný se nachází v místě původního barokního zemědělského statku, necelé
2 kilometry od historického centra města Český Krumlov. Rozloha území získaného
od Ministerstva obrany ČR je 22,25 ha. Celý prostor je součástí chráněné krajinné
oblasti Blanský les.
Město Český Krumlov dostalo areál bývalých vojenských kasáren ve Vyšném darem
v roce 2007. Jedná se o tzv. brownfield, urbanistický termín označující nevyužívaná
území. Oblast byla znečištěna ropnými látkami, což bylo způsobeno zejména cvičnými
manévry armádních vozidel. Město provedlo odstranění ekologických zátěží, demolice
nevyužitelných objektů a hledá v současnosti finanční prostředky na dokončení
demoličních prací.
Na lokalitu existuje schválený územní i regulační plán.5 V bývalých kasárnách ve
Vyšném se původně počítalo se vznikem stovek bytových jednotek, ať už
individuálního nebo hromadného bydlení, se zřízením služeb pro občany nebo
prostorů pro komerční využití. Studie na toto území byla již zpracována v rámci
projednávání územního plánu ve Vyšném.
Výstavba v lokalitě bývalých kasáren byla závislá na posílení kanalizačního sběrače.
Nešlo jen o samotnou lokalitu ve Vyšném, ale i o napojení na zbývající městskou síť.
Bylo by nutné posílit kanalizační vedení z Vyšného až ke Trojici. U Trojice měl být
postaven nový vírový separátor. Investice do vybudování kanalizačního sběrače a
posílení kanalizačního vedení by si vyžádala investici přes 100 milionů Kč. Město
Český Krumlov hledalo finanční prostředky z externích zdrojů, avšak nenašlo žádný
vhodný dotační program, do nějž by mohlo podat žádost.6
Celá řada investorů se zajímala o koupi areálu ve Vyšném, ale nakonec se rozhodli
neinvestovat, zejména kvůli celkové výši investičních nákladů (zejména rekonstrukce
kanalizace a dalších sítí).
Aktuálně zajišťuje město ostrahu areálu a pronajímá část bývalých vojenských budov,
či některé z nich využívá jako sklady.
22 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Letecký pohled na areál Vyšný před částečným odstraněním vojenských objektů7
Přínosy městu Český Projekt Krumlovia přináší benefity minimálně ve 12ti oblastech:
Krumlov
1. Revitalizace populace
Vznik Vzdělávacího městečka Krumlovia přivede do města nové obyvatele, studenty,
pedagogy a další vzdělané lidi a přispěje tak k revitalizaci města. Vzdělávací městečko
nejen že poskytne schopným lidem dlvod, aby se přestěhovali do Českého Krumlova,
ale také dá místním schopným lidem důvod, proč zůstat. Největší část komplexu
vzdělávacího městečka představuje vysokoškolský kampus, který do města přivede
více než 500 studentů a pedagogů. Příliv mezinárodních odborníků a kreativních
osobností zvýší počet obyvatel, celkovou vzdělanost a tvůrčí potenciál regionu. To je
pro město podstatné zejména z toho důvodu, že se počet obyvatel, žijících v Českém
Krumlově, postupně snižuje. Pro města této velikosti je typické stárnutí obyvatelstva,
odchod vzdělané mladé generace do větších měst, nedostatek vzdělávacích a
23 | P r o j e k t K r u m l o v i a
pracovních příležitostí, sezónní charakter turismu, apod. Díky provozu Vzdělávacího
městečka Krumlovia by se Český Krumlov mohl vyhnout této prognóze.
2. Vyrovnání turistiky
Universita a další instituce vzdělávacího městečka přispějí k vyrovnanosti sociálního,
kulturního a ekonomického života ve městě. Studenti zaplní město na jaře, na podzim
a v zimě; turisté především v létě. Kromě studentů a zaměstnanců se zvýší i počet
návštěvníků během jara, podzimu a zimy i o jejich rodinné příslušníky, přátele
a návštěvníky. Vzdělávací městečko vyváží svým provozem sezónní charakter
turismu ve městě.
3. Oživení ekonomiky
Noví obyvatelé a návštěvníci vzdělávacího městečka budou ve městě nakupovat
výrobky a využívat služby po celý rok, a tím podporovat lokální ekonomiku. Město
Český Krumlov hledá externí investory, kteří by revitalizovali hospodářství a realizovali
klíčové projekty. Projekt Krumlovia podporuje podnikání a podnikatelského ducha
prostřednictvím vzdělávání místních občanů, je líhní nových nápadů a projektů.
4. Zvýšení příjmů z daní
Díky novým obyvatelům a novým ekonomickým aktivitám vzdělávacího městečka se
městu zvýší příjmy z daní.
5. Snížení nezaměstnanosti
Při výstavbě a provozu vzdělávacího městečka budou zaměstnáni lidé z města a okolí.
6. Nové aktivity a služby pro občany města
Kampus bude sloužit celoživotnímu vzdělávání. Již nyní organizujeme vzdělávací
kursy a přednášky pro veřejnost města Český Krumlov. Plánujeme také nabídku
doplňujících služeb k těm, které jsou již městem poskytovány. Například nová škola,
školka či domov pro aktivní stáří budou pokrývat potřeby současných obyvatel města
i nových obyvatel vzdělávacího městečka. Semináře a sympózia, ateliéry, dílny, park,
sportovní a rekreační objekty, divadlo, koncertní haly a ostatní prostory a služby budou
otevřeny obyvatelům města.
7. Domov pro aktivní stáří a hospic
Vybudování a otevření domova pro aktivní stáří v parkovém prostředí se zahradou a
drobným domácím zvířectvem nabídne jinak nedostatková místa pro osoby
v důchodovém věku. Otevření hospice umožní důstojné a klidné zakončení lidského
života.
24 | P r o j e k t K r u m l o v i a
8. Přesah do budoucnosti
Český Krumlov je známý nádhernou, především renesanční architekturou. Zatím zde
chybí architektura nová, která může být stejně krásná a podnětná jako ta historická.
Díky jedinečnému konceptu architektury a vzdělávání dojde v Českém Krumlově k
propojení historie s budoucností. Očekáváme, že architektonický a vzdělávací design
kampusu přinese městu Český Krumlov mezinárodní věhlas a pozornost laické i
odborné veřejnosti.
9. Kultura
Město Český Krumlov je proslulé svými kulturními aktivitami. Projekt přispěje
k rozšíření kulturní nabídky města.
10. Environmentální udržitelnost
Díky modelovému řešení vzdělávacího městečka a dostupným odborným znalostem
z ekologie, čistých energií, soběstačnosti a souvisejících oblastí, může Projekt
Krumlovia podpořit město v jeho nezbytném přechodu k udržitelnému rozvoji v příštích
desetiletích. Projekt přímo přispěje k pozitivním environmentálním výsledkům,
například v oblasti biodiversity. Areál bude koncepčně řešen jako systém lokálních
biocenter (menších oblastí se specifickými organismy) umožňujících volnou migraci
živé přírody.
11. Aktivity ve městě
Vedle vybudování přírodního kampusu ve Vyšném se naskýtá i možnost pracovat se
studenty ve městě - např. v prostorách klášterů, kde po vyčerpání prostředků
z evropských grantů můžeme nabídnout různorodou činnost ve všeobecném
i praktickém vzdělávání.
12. Mezinárodní vztahy
Status universitního města bude v souladu s dobrou pověstí a prestiží Českého
Krumlova, a prohloubí jeho mezinárodní styky. Projekt Krumlovia přivede zahraniční
pedagogy a studenty. Výuka bude probíhat ve třech světových jazycích.
Rozvoj města
a regionu
Záměrem Projektu Krumlovia je propojit se s již existujícími plány rozvoje města Český
Krumlov a konkrétním způsobem tak přispívat k místnímu i regionálnímu rozvoji.
Základem Projektu Krumlovia jsou pokročilá paradigmata udržitelného rozvoje. Projekt
je založen na nových modelech integrovaného regionálního rozvoje, celostního
vzdělávání a výzkumu, podporovaného rozsáhlou mezinárodní výměnou znalostí a
zkušeností.
Jednou ze specifických vlastností tohoto modelu je hluboká přestavba způsobu
vzdělávání, včetně vyššího vzdělávání tak, aby sloužilo místnímu a regionálnímu
rozvoji. Náš přístup se zaměřuje na zhodnocení kulturního dědictví, na kulturní aktivity
i na vzájemné učení se v rámci kolektivní tvořivosti. Projekt Krumlovia reflektuje ve
25 | P r o j e k t K r u m l o v i a
všech svých aspektech důležitost návaznosti historie, kultury a tvořivosti, role
a problémů občanské společnosti. Projekt také zohledňuje nastávající období velkých
změn a zároveň je jejich součástí i impulsem.
Projekt Krumlovia se dotýká akademického prostředí prostřednictvím návrhů
na přepracování konceptu vyššího vzdělávání (viz srovnávací tabulka v Příloze 6).
Projekt Krumlovia však přesahuje vysokoškolské vzdělávání, neboť zahrnuje mnoho
jiných institucí od mateřského centra až po hospic. Využívá výhod místních,
regionálních a mezinárodních organizací a jejich aktivit. Integrovaný design celého
projektu tvoří rozmanité synergie. Síla Projektu Krumlovia spočívá v principu
mezioborových partnerství, v soužití všech věkových skupin, v regionální
i mezinárodní spolupráci, a těží z potenciálu městských i venkovských částí regionu.
Na základě zkušeností se založením vzdělávacího městečka a na základě spolupráce
s partnerskými mezinárodními institucemi bude možné stanovit standardy a utvářet
nové modely pro rozvoj integrovaného vzdělání a regionální rozvoj. Proces usnadní
vytvoření základny společně sdílených znalostí a zkušeností. Během několika let bude
možné založit platformu podobně směrujících iniciativ a zjednodušit zavedení tohoto
nového paradigmatu na více místech.
Projekt Krumlovia usiluje o stimulování místního a regionálního rozvoje, avšak není
založený na konvenčním přístupu k této problematice. Pokud vezmeme udržitelnost
vážně, je nutné ve větší míře sledovat kvalitu života, sociální kapitál a další indikátory,
nejen růst jako takový. Projekt Krumlovia je inspirován nástroji měření, jako je KRAFT
Index „Tvořivá města – udržitelné regiony“:8
KRAFT index je komplexní systém ukazatelů sloužících k měření tendencí rozvoje, jako
např. schopnost vytvářet sítě, sklon a kapacitu ke spolupráci, potenciál tvořivosti a
synergií mezi účastníky. Index zdůrazňuje a měří „měkké“ faktory jako jsou tvořivost,
inovační kapacita, získání a transfer znalostí, ochotu ke spolupráci, důvěru a kolektivní
kompetence. Všímá si efektivní regionální spolupráce mezi ekonomickými a sociálními
subjekty jako měřítka úspěšného městského a venkovského rozvoje. Hustota, kvalita
a dynamika sociálních, ekonomických a akademických sítí je důležitějším faktorem,
než fyzická vzdálenost, administrativní a právní bariéry nebo tzv. „tvrdé“ ukazatele.
KRAFT index hodnotí potenciál regionu
k
rozvoji své
ekonomiky
a konkurenceschopnosti, přičemž bere do úvahy kvalitu života jeho obyvatel,
pracujících, výrobců a přistěhovalců, požadavky firem na kvalitu pracovní síly
a udržitelnost. Měří 3 skupiny kvalit: 1) tvořivost a inovační potenciál, schopnost tzv.
„znalostní“ produkce, 2) sociální a tzv. „spojovací“ kapitál, potenciál vytváření vazeb a
sítí a míru propojenosti, a 3) potenciál udržitelnosti.
26 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Evropský region
Dunaj – Vltava
Evropský region Dunaj – Vltava
Obrázek znázorňuje Evropský region Dunaj-Vltava, který byl oficiálně vytvořen v roce
2012. Na této mapě můžeme vidět, že Český Krumlov leží v blízkosti geografického
centra tohoto mezinárodního regionu. Toto centrální umístění může posílit vzájemnost
Evropského regionu a Projektu Krumlovia a mít pozitivní vliv na zlepšení přeshraniční
spolupráce a budoucí rozvoj regionu. Bavorská ministryně, Emilia Müller, vyjádřila
zájem o pozvednutí spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi. Pozvala MVDr.
Pavla Bělobrádka, M.P.A., Ph.D., místopředsedu České vlády pro vědu a výzkum
(http://www.pavelbelobradek.cz). Společně naplánovali pro rok 2015 organizaci
přeshraničního summitu pro inovace.9
V následujících letech bude region Dunaj-Vltava dále rozvíjen spoluprací platforem a
tvorbou společných projektů v sedmi tematických oblastech.10 Těmito tématy jsou:
výzkum a inovace, spolupráce vysokoškolských institucí, příroda / zdraví / kultura /
městský turismus, obnovitelná energie a energetická hospodárnost, profesní
kvalifikace a trh práce, spolupráce v oblasti podnikání, doprava. Většina z těchto témat
jsou bezprostředně relevantní pro Projekt Krumlovia.
27 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Provozující subjekt
Krumlovia Group
V roce 2016 bude založen první právní subjekt, organizace Krumlovia Group, která
bude hlavní organizací, mateřská společnost a jádrem celého kampusu. Organizace
bude založena za účelem rozvoje vzdělávacího městečka a s ním spojených aktivit od
lokálního až po mezinárodní měřítko. Hlavní náplní Krumlovia Group bude:
1. Vývoj, management a financování kampusu;
2. Vývoj nových přístupů a modelů ve vzdělávání, architektuře, ekologii, zdravotní
péči, oblasti energií, atd., a to s důrazem na systémové inovace. Tyto otázky
budou zpracované v rámci Vývojového centra;
3. Založení institucí a organizací (viz str. 27-28), které poskytují služby pro přesně
definované cílové skupiny (viz str. 18).
Universita Krumlovia Universita Krumlovia obsahuje instituce jako např.
 Vývojové centrum
 Centrum tvořivého vzdělávání*
 Therapeutikum (zaměřené na celostní péči, již nabízejí např. umělecké terapie)*
 Centrum biozemědělství (s farmou pro výzkum a vzdělávání)*
 Kulturní centrum*
 Inkubátor pro sociální a etické podnikání*
 Laboratoře
 Knihovna (distribuována do více budov)
 Výukové prostory, aulu*
 Řemeslné dílny a umělecké ateliéry*
 Studentské koleje
* dostupné i pro veřejnost
Další plánované
instituce
 Mateřská škola a rodinné centrum
 Integrovaná základní a střední škola
 Divadlo, amfiteátr11 a výstavní síň
 Pečovatelský dům pro zdravotně znevýhodněné osoby
 Domov pro aktivní stáří
 Hospic
 Kavárna, čajovna a restaurace
 Knihkupectví, lékárna, pekárna, prodejna zdravé výživy a další obchody a služby
 Hotel
 Celostní fitness a wellness
 Informační a výstavní centrum
28 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Naučný park pro rozvoj smyslů člověka
 Rodinné domy a další ubytovací kapacity
 Správa budov
Další služby
Všechny instituce v kampusu budou orientovány na poskytování veřejně prospěšných
služeb. Na základě konkrétního zájmu a prokazatelné poptávky mohou vzniknout další
instituce a služby v areálu či mimo areál, např.
 Záchranná stanice pro zraněná zvířata
 Cestovní agentura udržitelného turismu
 Další služby (např. samoobslužná prádelna, úklidová služba, zahradnictví,
nakladatelství).
Unikátnost projektu
Mnoho lidí na celém světě se zabývá vizí, která rezonuje s hlavními myšlenkami
iniciativy University for the Future. Místní modelová řešení, jako je i Projekt Krumlovia,
jsou rozvíjeny či plánovány i v jiných lokalitách. Nicméně existuje řada charakteristik,
které společně činí Projekt Krumlovia unikátním:







Projekt Krumlovia nabízí unikátní přístup ke vzdělávání. Touha po vzdělávání
není jen touhou po sumě informací, jedná se o hledání podstaty a smyslu.
Nechceme sypat na nic netušící děti a mladé lidi sumy informací, tedy plev,
aniž by, byť jen na okamžik, myslely na živý způsob myšlení. Tento způsob
poznávání se neobejde bez umění ve skutečném slova smyslu, nikoliv
zprostředkovaného, ale poznávajícím subjektem tvořeného. Základem
atmosféry, kterou chceme vytvořit, je, aby se mladí lidé zpevnili a získali opět
důvěru ve svůj rozum, cit i vůli. Potvrzení, že teď a tady je mladý člověk na
správném místě, že tento čas a prostor je určen pro něho a pro jeho jedinečný
a neopakovatelný příběh. Projekt Krumlovia tímto podporuje tvůrčí síly, které
přinášejí životadárné kouzlo do všech oblastí lidské tvorby;
Projekt Krumlovia zahrnuje a spojuje řadu oblastí, které jsou důležité pro
kvalitu života (jako je architektura, ekologie, zdraví, vzdělávání, práce,
rekreace, vztahy);
Projekt Krumlovia přináší inovace do všech těchto oblastí a zohledňuje přitom
vždy lokální potřeby a podmínky. Bere v úvahu genia loci;
Projekt Krumlovia spojuje tyto inovace v četných oborech tak, že vytváří
celistvý příklad systémové inovace;
Projekt Krumlovia je od začátku navržen tak, aby inspiroval další tvůrce a byl
vzorem pro systémové inovace na dalších místech (model realizace na více
místech a napříč lokalitami);12
Projekt Krumlovia podporuje nový přístup k organické architektuře a urbanismu
respektujícím lidské měřítko a unikátnost každé stavby;
Projekt Krumlovia prosazuje model založený na principu reflexe a usilování
o vyšší kvalitu, který se zaměřuje na postupné odstraňování chyb – jak v
designu, tak i v implementaci. Chyby mohou byt např. nedostatek styčných
ploch s existujícím vzdělávacím systémem, propagace technicistní
architektury, používání nejasného jazyka, dogmatismus, atd.
29 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Věříme tomu, že pokud chceme vytvořit něco opravdu nového, je potřeba začít od
počátku ve všech směrech, a nepřistoupit ke zbytečným kompromisům, které sníží
kvalitu projektu.
Nabídka spolupráce
Vzdělávací městečko Krumlovia navazuje na cenné snahy vzdělávacích a dalších
institucí v Českém Krumlově, v Jihočeském kraji, v dalších regionech České republiky
i mezinárodně. Čerpáme inspiraci z praxe organizací po celé Evropě i ze světa. Ti,
kteří projekt Krumlovia vyvíjejí, jsou otevřeni spolupráci. Zaměříme se na dlouhodobé
partnerství, ne na spolupráce pouze na papíře.
Na celém světě existuje řada jednotlivců, iniciativ, organizací a hnutí, které pracují na
podobné vizi (přiklady viz Příloha 2). Vzdělávací městečko Krumlovia mezi nimi bude
navazovat spojení a vybuduje síť vztahů, která bude základem pro budoucí
dlouhodobou spolupráci. Již jsme začali oslovovat instituce v Českém Krumlově,
v jihočeském regionu i v přeshraničních oblastech, které mají zájem společně rozvíjet
vzdělávací městečko a navazující aktivity v regionu.
Možná budoucí
spolupráce
s projekty v Českém
Krumlově
Celá řada aktivit v Českém Krumlově je kompatibilních a komplementárních
k aktivitám plánovaným ve vzdělávacím městečku, a mohou být do budoucna
koordinovány takovým způsobem, aby se vzájemně podporovaly a obohacovaly. Na
příklad:
Projekt studijního centra na státním hradu a zámku Český Krumlov
Projekt studijního centra, jehož vedoucím je kastelán zámku PhDr. Pavel Slavko, je
zaměřen na založení mezinárodního studijního centra pro historická, kulturní,
umělecká a environmentální studia. Projekt bude vytvářet nové perspektivní podmínky
ve smyslu citlivého využití sociálního, kulturního, historického a uměleckého
potenciálu místa, které je součástí dědictví UNESCO. Projekt zároveň umožňuje
předávat odborné znalosti a dovednosti dalším generacím.
Revitalizace areálu klášterů
Revitalizace areálu klášterů ze 14. století, která probíhá od května 2014. Její
dokončení je plánováno na rok 2015. Projekt je podporován Evropskou unií, má za cíl
prezentovat kulturní dědictví a přiblížit lidem dobové umění a řemesla aktivní formou.
Střední uměleckoprůmyslová škola sv. Anežky České
Projekt Krumlovia je orientován na tvořivost, nabízí praktické studium řemesel a umění
jako součást vzdělávání – od mateřské školy až po vzdělávání pro seniory. Proto
vnímáme spolupráci se Střední uměleckoprůmyslovou školou sv. Anežky České jako
příležitost pro obě strany.
Centrum ekologické výchovy
V roce 2015 bude dokončena rekonstrukce objektu CHKO ve Vyšném, který bude
složit ekologickému vzdělávání, výzkumu a dalším souvisejícím aktivitám. Díky
30 | P r o j e k t K r u m l o v i a
zaměření na ekologii a udržitelnost vytváří se příležitosti pro spolupráci Vzdělávacího
městečka Krumlovia a vzdělávacích a výzkumných aktivit CHKO.
Projekt Krumlovia by mohlo byt ukázkovy projekt i v rámci partnerských měst
Hauzenberg (Německo), Kaluš (Ukrajina), Llanwrtyd Wells (Velká Británie), Miami
Beach (USA), San Gimignano (Itálie), Slovenj Gradec (Slovinsko) a Vöcklabruck
(Rakousko). Totéž platí pro spřátelená města Cuzco (Peru), Dubrovnik (Chorvatsko),
Kuressaare (Estonsko), Linz (Rakousko).
Vítáme spolupráci i s dalšími institucemi, projekty a inciativy.
Kontakt: [email protected]
31 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Výstupy od roku
2014
Následujíci tabulka obsahuje seznam výstupů od roku 2014. Na konci každého řádku
je procento, které ukazuje, do jaké míry se dá tento výstup považovat za finální. Z toho
se pak dá odvodit, kolik práce ještě zbývá k úplnému dokončení.
Projekt Krumlovia - Dosavadní výstupy
#
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Název
Studie - základní dokument
Souhrn (angl.)
Cíle, principy & pravidla pro rozvoj vzdělávacího městečka
Metodika - jak vytvořit Krumlovia Group a další instituce v kampusu
Model organizačních a řídících struktur
Založení společnosti Krumlovia Group
Právní dokumentace
Model financování VŠ studia
Investiční náklady
atd…
Stran/slidů
>300
30
8
6
15
4
25
18
Excel
Urbanistické vize a studie
10 Akad. arch. Oldřich Hozman - 2014
11 Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. - 2014
12 Ing. arch. Radan Volnohradský a studenti - 2015
Architektonické návrhy
13 Ing. arch. Petr Pešek - 2014 - první budová
Prezentace
14 Milniky
15 U4F
16 Organizační systém
17 Prezentace "Projekt Krumlovia - Základní informace"
18 Prezentace "Proveditelnost Projektu Krumlovia"
Promo materiály
19 Leták
20 Webové stranky
Akademické práce
Jáchym Daněk, 2014, Ověření vhodnosti lokální hlíny pro dusané konstrukce pro
21 výstavbu vzdělávacího městečka Krumlovia v Českém Krumlově, Diplomová práce
Vzdělavání a praktické aktivity
22 4 Prezentace pro veřejnost v Českém Krumlově
23 Letní škola - Gate 2 Social Art, Česky Krumlov - 2014
24 Seminář - Založení univerzity a společenství nového typu, J. Schröder
25 Seminář - Polidštění pracovního místa a osobní rozvoj, J. Tagar
26 Seminář - Vizuální identity Projektu Krumlovia, L. Duran
27 Seminář - Zodpovědnosti za rozhodnutí a úkoly..., J. Schröder
28 Seminář - Svobodná pedagogika – Jak na to?
Finální
60%
95%
90%
95%
95%
50%
50%
80%
100%
90%
90%
90%
výkresy + 8 str.
průvodní zpráva
100%
(Prezi)
(Prezi)
(Prezi)
21 slidů
8s.
90%
95%
70%
90%
100%
3
--
50%
20%
76
100%
--------
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
32 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Přehled hlavních
milníků 2015-2017
Následující tabulka zobrazuje přehled hlavních milníků Projektu Krumlovia v průběhu
první fáze vývoje (2015-2017). Tabulka rozlišuje mezi činností pracovní skupiny
Krumlovia a činností městských orgánů. Detailní rozpis milníků viz sekce „Dlouhodobý
plán vývoje“. Tabulka je také dostupná ve formátu Excel.
PŘEHLED HLAVNÍCH MILNÍKŮ - FÁZE 1: 2015-2017
Činnost Pracovní skupiny Krumlovia
Činnost městských orgánů
– 31.12.2014: předložení studie
2015 – rozšíření studie o relevantní finanční analýzy a rozpočty
– vyřešení vztahu s městem Český Krumlov:
♦ vyjasnění podmínek poskytnutí pozemku pro účely projektu
♦ vytvoření podmínek pro realizaci projektu ve spolupráci s městem
– příprava smlouvy o smlouvě budoucí mezi městem Č.K. a Krumlovia Group
– příprava dalších verzí urbanistické studie
– tvorba nástrojů fundraisingu, vyhotovení prezentace pro investory
– zahájení tvorby formálního akreditovaného programu MA
– vytvoření organizačních a řídících struktur
– vytvoření odborného grémia
2016 – profesionalizace: přechod od „dobrovolného projektového týmu“ k profesionálně
řízené organizaci („firmě“)
– založení Krumlovia Group, právního subjektu realizujícího projekt
– vypracování finální verze urbanistické studie
– vypracování architektonické studie pro první budovu Vývojového centra
– příprava smlouvy mezi městem Č.K. a organizací Krumlovia Group
– příprava komplexní dokumentace pro investory (“investment package”)
– zahájení intenzivního fundraisingu a navázání spoluprací v ČR i v zahraničí
– podání podnětů pro změnu územního plánu
2017 – plánování výstavby a rozvoj areálu Vyšný
– podání dokumentace pro územní řízení (umístění staveb) na celý areál
– podání dokumentace pro stavební povolení
– prováděcí dokumentace Vývojového centra
– pilotní vzdělávací aktivity
– začátek revitalizace areálu
– příprava stavby budovy Vývojového centra
– vypracování prováděcí dokumentace dalších budov
– příprava materiálů pro akreditaci
– průběžná evaluace projektu
– zasedání zastupitelstva v prvním půlroce 2015,
zastupitelstvo projedná:
1) souhlas se záměrem Projektu
2) dopis s návrhem dalšího postupu
– zasedání zastupitelstva v druhém půlroce 2015,
rozhodnutí města o smlouvě o smlouvu budoucí na základě:
1) finanční analýzy a rozpočtů Vývojového centra
2) tvorby nástrojů fundraisingu, prezentace pro investory
3) zahájení tvorby formálního akreditovaného programu MA
Oficiální prohlášení, že město Český Krumlov podporuje projekt
– zasedání zastupitelstva v prvním půlroce 2016,
zastupitelstvo zhodnotí Projekt Krumlovia na základě:
1) projektové dokumentace,
2) finální verze urbanistické studie
3) architektonické studie pro první budovou Vývojového centra
4) návrhu smlouvy
– naložení s pozemkem na základě smlouvy
– vydání změny územního plánu
– územní řízení na celý areál - územní povolení
– stavební řízení na Vývojové centrum - stavební povolení
33 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Popis areálu
Východiska
Areál ve Vyšném se nachází v nádherném prostředí nedaleko centra města Český
Krumlov. Areál přímo navazuje na město, a zároveň je obklopen přírodou – loukami,
lesy a kopci, které se nacházejí v jeho bezprostředním okolí. Prostor byl do velké míry
znehodnocen armádou, která zde měla téměř po jedno století své působiště. Vyvstává
potřeba fundamentální proměny. To je také jedním z impulzů Projektu Krumlovia:
zregenerovat a obnovit vše hodnotné, co bylo zanedbáno či zničeno.
V tomto smyslu je transformace tohoto nevyužitého areálu dokonale ve shodě se
směrováním Projektu Krumlovia.
Myšlenku kampusem nahradit vojenský prostor, který býval původně zemědělskou
usedlostí, pěkně vystihuje citát: „A tehdy meč se změní v pluh a oštěp v srp, jak slíbil
Bůh, a zbraně se pak roztaví ve zvony, co nás pozdraví.“ (Iz 2,4.: Mi 4,3.).
Současný název
areálu
Kasárna Vyšný
Plánovaný název
areálu
Vzdělávací městečko Krumlovia13
Umístění areálu
Kasárna Vyšný se nachází v místě původního barokního zemědělského statku, méně
než 2 kilometry od historického centra Českého Krumlova. Řešené území se rozkládá
na ploše 22,25 ha. Tvar pozemku je protáhlý v severo-jižní ose. Na východní, severní
i západní straně je pozemek ohraničen místními komunikacemi. Méně než 500m
od jihovýchodního okraje areálu se nachází krumlovské vlakové nádraží. Za východní
a západní hranicí se zdvihají kopečky Vyšenských vrchů do výšky cca 600 m/n.m.
Na západních svazích, které se sklánějí k areálu, jsou louky a skalky. Na východních
svazích jsou louky a pole. Na severu se terén za pozemkem dále zvedá do kopečků
s loukami a venkovskou rozptýlenou zástavbou. Po několika kilometrech přechází až
(„Vzdělávací městečko“ či “Kampus“)
34 | P r o j e k t K r u m l o v i a
do masívu šumavské hory Kleť. Tvar terénu areálu se mírně svažuje k jiho-východu.
Celý prostor je součástí chráněné krajinné oblasti Blanský les.
Správa CHKO Blanský les vítá myšlenku vzniku vzdělávacího městečka vzhledem
k progresivnímu trvale udržitelnému konceptu, který zahrnuje organickou architekturu,
využití čistých energií, prostor bez automobilové dopravy, výstavbu parku se zvířaty
a ekologickými volnočasovými aktivitami a systém lokálních biocenter umožňujících
volnou migraci živé přírody.
Letecký pohled na město Český Krumlov (areál označen červenou linií)14
35 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Geologie lokality
Geology
Oblast je bohatá na výskyt slídnatých pararul a vápence s velkým obsahem minerálů
(biotit, muskovit, granát, pyroxen, křemen). Pod ornicí se v mělkém údolí nachází
vrstva sprašové hlíny, která se mísí s písčito-hlinitým a hlinito-písčitým sedimentem.
Tato směs zeminy vznikla naplavováním částic lokální vodotečí, která byla během
výstavby vojenského areálu zatrubněna.15 Další informace o geologickém složení
najdete zde: http://www.ckrumlov.cz/uk/region/soucas/t_gestck.htm
Geologické složení (zpracoval J. Daněk, 2014)
36 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Historie areálu
Před zhruba 150 lety se nacházel v prostoru areálu statek (viz fotky z roku 1870
a 1899). Pozůstatky těchto původních objektů lze částečně rekonstruovat. Již za první
světové války v areálu byli ubytováni vojáci a střídali se zde až do roku 2007.
Pohled na Český Krumlov v roce 1870 (statek je vidět za městem)
37 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Pohled na Český Krumlov v roce 1899 (statek je vidět za městem)
Po odchodu mezinárodních mírových jednotek UNPROFOR areál získalo do správy
město Český Krumlov. Po odbourání ekologických zátěží tak vyvstala otázka, jak jej
smysluplně využít.
Předpokladem pro nové využití areálu bývalých kasáren byla likvidace stávajících
vojenských objektů, které byly často ve zchátralém stavu a nepoužitelné pro jiné účely.
V roce 2008 bylo proto přistoupeno k demolici a odstranění některých z těchto objektů,
konkrétně byl zdemolován skelet nedokončené budovy z armovaného betonu, dvě
budovy bývalých skladů, ubytovna pro vojáky, zděná budova baterkárny, která
původně sloužila k dobíjení akumulátorových článků, sklad PHM a nájezdová
betonová rampa u vševojskového skladu. Po demolici objektů byl prostor vyčištěn
a povrch byl zarovnán do úrovně okolního terénu.
V roce 2009 a 2010 nebylo město se žádostmi o dotaci na další demolice úspěšné.
V roce 2011 město dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj získalo a demoliční práce
mohly pokračovat další etapou. V roce 2011 byly zdemolovány dřevostavby v severní
části areálu, kde se nacházely v minulosti ubikace mužstva, ošetřovna, sklady,
vepřinec, porodnice prasat, zbrojní dílny, apod. Na dalších pozemcích areálu byly
38 | P r o j e k t K r u m l o v i a
zdemolovány příhradové přístřešky, sklady, rampy, objekt stanice PHM, zbořeniště
a různé zpevněné plochy. Celý terén byl poté upraven a vyrovnán.
(Pro více informací viz http://obcan.ckrumlov.info/docs/cz/kasarna.xml).
Současný stav
aréalu
Budovy bývalých kasáren a jejich infrastruktura chátrají. Značná část pozemku je
pokryta betonovými panely, které jsou postupně pohlcovány náletovou vegetací.
V případě realizace projektu Krumlovia dojde ke kompletní revitalizaci a další sanaci
území, a tím k navrácení užitné hodnoty areálu.
Objekty, vyjma strážního domku u vjezdu do kasáren, jsou odpojeny od médií. Areál
je oplocen a hlídán bezpečnostní agenturou. Nájemní vztahy jsou uzavřeny na části
objektů - učební blok, dílny, předávací stanice a vnitřní náměstí. Město pro své potřeby
využívá část kuchyňského bloku a venkovní plochy pro uskladnění materiálu. Dále
používá recyklátů, které zároveň nabízí soukromým subjektům. Nedávno rada města
schválila zafinancování oprav - havárií částí střech na starém objektu dílen.
Areál ve Vyšném (zpracoval L. Františák 2014)
39 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Současný stav areálu (R. Volnohradský 2014)
(další fotografie: Příloha 3)
Současný regulační
plán16
Regulační plán (RP) je spolu s územním plánem (ÚP) a Zásadami územního rozvoje
(ZÚR) součást územně plánovací dokumentace (ÚPD). Zatímco Zásady územního
rozvoje se zpracovávají pro území kraje a územní plány se zpracovávají pro území
obce, regulační plány se zpracovávají jen pro část obce (výjimečně u malých obcí
mohou být zpracovány i pro celé území) a jsou mnohem podrobnější. "Základní
jednotkou" regulačního plánu je pozemek.
Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro
umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a
pro vytváření příznivého životního prostředí a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo
veřejně prospěšná opatření.
Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí
a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán nenahrazuje územní
rozhodnutí v nezastavěném území.
Regulační plán může nahradit plán společných zařízení komplexních pozemkových
úprav. Regulační plán není retroaktivní, tzn. nevztahuje se na to, co v daném místě už
stálo před jeho vydáním. Regulační plán musí být v souladu s platným územním
plánem a Zásadami územního rozvoje.
Na zájmovou lokalitu existuje schválený územní a regulační plán. V roce 2015
zpracovává město Český Krumlov projektovou dokumentaci k územnímu řízení. V
bývalých kasárnách ve Vyšném se původně počítalo se vznikem stovek bytových
jednotek, ať už individuálního nebo hromadného bydlení, se zřízením služeb pro
občany nebo prostorů pro komerční využití. Studie na toto území byla již zpracována
v rámci projednávání územního plánu ve Vyšném.
Areál bývalých kasáren v je součástí území, které řeší regulační plán Vyšný, resp.
jeho kompletní změna, která má název "Změna č. 1 RP Vyšný" a byla schválena
zastupitelstvem města dne 28.1.2010. Regulační plán je zveřejněn na webové stránce
http://obcan.ckrumlov.info/docs/cz/uzpl.xml – v této části: „3. Regulační plány (RP)
města Český Krumlov – vydané”.
Pokud bude realizováno Vzdělávací městečko Krumlovia, bude se muset regulační
plán v areálu bývalých kasáren změnit.
V zájmovém území již existuje vydané územní rozhodnutí na projektovou dokumentaci
(PD) s názvem “ZTV kasárna Vyšný”. Na stavby a práce dle této PD existuje územní
rozhodnutí. PD řeší především umístění komunikací a chodníků, uličních řadů
inženýrských sítí (vodovodů, kanalizací, přeložení stávajícího plynovodu, veřejné
40 | P r o j e k t K r u m l o v i a
osvětlení), úpravy a doplnění stávající vodoteče (tj. potůčku) nebo sadové a terénní
úpravy, atd.
PD i územní rozhodnutí řeší inženýrské sítě a komunikace dle platného regulačního
plánu (tj. změny č. 1 RP Vyšný). Pokud bude realizováno vzdělávací městečko, dojde
k jinému řešení komunikací, chodníků i inženýrských sítí (oproti regulačnímu plánu) a
nebude možné využít ani tuto PD ani vydané územní rozhodnutí.
Současná uzemní
ochrana17
Zájmový areál je dotčen několika různými instituty územní ochrany přírody a krajiny.
Dotčení územní ochranou přírody je intenzivnější než je obvyklé u obdobných míst,
především díky (1) poloze v CHKO, (2) Evropsky významné lokalitě Blanský les a (3)
bezprostřední blízkosti cenného maloplošného území NPR Vyšenské kopce.
Tato kapitola uvádí přehled jednotlivých druhů územní ochrany, který slouží
k nastavení limitů a pro vlastní realizaci vzdělávacího městečka (omezení a potřebná
vyjádření vyplývající z územní ochrany). Tento přehled také poskytuje cenné vodítko
pro tvorbu přírodních částí areálu (např. zajištění migrační průchodnosti areálu pro
volně žijící živočichy v okolí, druhová skladba dřevin a travních porostů odpovídající
biotopům v okolí, atd.).
CHKO Blanský les
Areál se nachází při okraji CHKO Blanský les. Chráněná krajinná oblast Blanský les
byla zřízena vyhláškou 197/1989 Ministerstva kultury ze dne 8. 12. 1989. Jejím
posláním je především „ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a
jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému
všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů“ (§2 vyhlášky), což velmi
dobře koresponduje s plánovaným pojetím kampusu Krumlovia.
Z přírodních hodnot jsou v CHKO významná především zachovalá lesní společenstva
(např. různé typy bučin). Z hlediska vazby na areál Krumlovia jsou však důležitá lesní
a nelesní společenstva na vápencových podkladech, jejichž nejhodnotnější výskyt je
právě v těsné blízkosti areálu (NPR Vyšenské kopce a 1. zóna CHKO, viz další sekce
této kapitoly).
Celá plocha areálu je součástí 3. zóny CHKO (viz mapka níže), tj. zóny s nejmírnějším
režimem ochrany. Vyhláška 197/1989 stanovuje jednotlivé povinnosti pro 3. zónu takto
(citovány jsou odstavce relevantní pro vybudování a provoz areálu):


Řízení územního rozvoje a stavební činnost: „V zóně III je nutné stavební
činnost sladit s posláním a zájmy oblasti.“ (§6 odst. 6)
Zemědělské hospodaření, myslivost a rybářství (§9): „V zóně III a) lze
zemědělsky hospodařit při dodržování těchto zásad:
1. vytvářet pozemkové bloky s přihlédnutím ke konfiguraci terénu a s ohledem
na ochranu zemědělského půdního fondu proti erozi, zachovávat a
udržovat, případně obnovovat ochranná protierozní opatření (např. terasy,
větrolamy, břehové porosty apod.),
2. navrhovat a budovat stavby pro živočišnou výrobu kapacitně odpovídající
úživnosti území, přírodním a ekonomickým podmínkám, přitom preferovat
ustájení na podestýlce,
3. udržovat ekologicky únosný režim přísunu živin, zejména dusíku,
41 | P r o j e k t K r u m l o v i a
4. používat pesticidů jen v případech hrozícího nebezpečí přemnožení škůdců
a kalamit a nikoliv jako náhradu za vhodnější ekologické postupy,
5. zabezpečovat ochranu stromů a keřů rostoucích mimo les, přitom za stromy
výjimečně pokácené (mimo náletové porosty na zemědělské půdě) je
žádoucí zajistit účelnou náhradní výsadbu.
Příslušným orgánem ochrany přírody je Správa CHKO Blanský les se sídlem Vyšný
59, 381 01 Český Krumlov, která podle organizační reformy Agentury ochrany přírody
a krajiny (AOPK) platné od 1. 1. 2015 nově funguje jako „Oddělení Správa CHKO
Blanský les“ v rámci „Regionálního pracoviště Jižní Čechy“ (nám. Přemysla Otakara
II. 34, 370 01 České Budějovice).
Mapa polohy areálu vzhledem k zonaci CHKO Blanský les.
Zdroj: mapy.nature.cz
Evropsky významná lokalita Blanský les
Evropsky významné lokality (EVL) jsou spolu s Ptačími oblastmi součástí sítě
chráněných území Natura 2000. EVL jsou zacíleny na ochranu vybraných přírodních
biotopů a druhů (živočichů i rostlin) významných pro celou EU. Povinností členského
státu je vyhlásit EVL jako chráněné území dle národní legislativy (národní park, CHKO,
rezervace atd.), případně zajistit smluvní ochranu.
Předmětem ochrany EVL Blanský les je 11 „přírodních stanovišť v zájmu Evropských
společenství“, z nichž pro Projekt Krumlovia jsou z hlediska blízkosti areálu relevantní:
42 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Kód
biotopu
Rozloha
v EVL (ha)
Název biotopu
6210
Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích
(Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní
stanoviště
4,4
6210
Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích
(Festuco-Brometalia)
22,7
6510
Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion,
Brachypodio-Centaureion nemoralis)
72,6
9170
Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
78,8
(Zdroj: Plán péče o CHKO Blanský les k 31. 6. 2007)
Ostatní přírodní stanoviště a přírodní biotopy jsou uvedeny v Plánu péče o CHKO
Blanský les (přílohová část).
Mezi druhy v zájmu Evropských společenství, které jsou předmětem ochrany EVL
Blanský les, patří:
4094
hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica)
1096
mihule potoční (Lampetra planeri)
1324
netopýr velký (Myotis mylis)
1078
přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)
1361
rys ostrovid (Lynx lynx)
1163
vranka obecná (Cottus gobio)
1014
vrkoč útlý (Vertigo angustior)
EVL Blanský les se plochou prakticky překrývá s CHKO Blanský les, významnější
rozdíl je pouze v zařazení údolí Vltavy do EVL, které jinak součástí CHKO není. Polohu
areálu v rámci EVL ukazuje následující mapka:
43 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Mapa polohy areálu vzhledem k EVL Blanský les.
Zdroj: mapy.nature.cz
Maloplošná chráněná území
V těsné blízkosti areálu se nachází národní přírodní rezervace Vyšenské kopce. Jde
o jedno z nejhodnotnějších maloplošných chráněných území nejen na Krumovsku, ale
i v rámci celého Jihočeského kraje. Bylo vyhlášeno 6.3.1951 a zaujímá rozlohu 66,73
ha.
Předmětem ochrany NPR je „reliktní společenstvo rostlin a živočichů na rozsáhlém
vápencovém podkladě, křovinné a lesní formace s přirozeným druhovým složením“.
Z nelesních společenstev se jedná především o výslunné, druhově bohaté teplomilné
trávníky svazu Bromion erecti s častým výskytem vstavačovitých rostlin a přilehlá
lemová společenstva s kakostem krvavým (Geranium sanguineum) a sasankou lesní
(Anemone sylvestris). V rámci péče o chráněné území je na tato společenstva cílena
extenzivní pastva ovcí a koz.
Významná jsou též společenstva křovin s výrazným zastoupením lísky obecné
(Corylus avellana) či dřišťálu obecného (Berberis vulgaris) a dále lesní společenstva
doubrav s typickým hájovým podrostem.
Vyšenské kopce jsou rovněž významnou mykologickou lokalitou, bylo zde zjištěno
více než 300 druhů hub.
Z hlediska fauny jsou významní především suchomilní a teplomilní zástupci hmyzu,
především motýli (otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), otakárek fenyklový (Papilio
44 | P r o j e k t K r u m l o v i a
machaon), okáč zední (Lasiommata megaera)) či brouci. Na biotopy v rezervaci jsou
též vázány suchomilné druhy měkkýšů jako zemoun skalní (Aegopis verticillus),
sítovka menší (Aegopinella minor) aj.
NPR Vyšenské kopce je zároveň 1. zónou CHKO (viz výše) a taktéž biocentrem
nadregionální kategorie v rámci Územního systému ekologické stability (ÚSES, viz
dále).
V relativní blízkosti areálu, přilehlá k lomu ve Vyšném, leží též přírodní památka Výří
vrch. Byla ustanovena nařízením Správy CHKO Blanský les č.1/2010 a zaujímá
rozlohu 13 ha. I zde jsou předmětem ochrany „obnažené skály na vápencovém
podkladu, xerotermní travinobylinná společenstva rostlin a živočichů, rozvolněné
teplomilné doubravy a vápnomilná bučina“.
Poloha areálu vzhledem k maloplošným chráněným územím je znázorněna na mapce:
Mapa polohy areálu vzhledem k maloplošným chráněným územím.
Zdroj: mapy.nature.cz
Územní systém ekologické stability (ÚSES)
Územní systém ekologické stability je definován na třech úrovních – nadregionální,
regionální a lokální. Každá úroveň se skládá z biocenter, která jsou vzájemně
propojena biokoridory. Pro areál Krumlovia je relevantní nadregionální a lokální
úroveň.
45 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Nadregionální ÚSES je tvořen významnými oblastmi s plochou alespoň 1000 ha a
jeho vymezení zajišťuje Ministerstvo životního prostředí. Z hlediska projektu Krumlovia
je významné nadregionální biocentrum č. 51 „Kleť-Bulový“, které zahrnuje výše
zmíněnou NPR Vyšenské kopce a v blízkosti areálu zhruba kopíruje hranici rezervace
(viz mapka níže). Toto biocentrum je severně od areálu (cca 750m) napojeno na
nadregionální biokoridor Vltava.
Nadregionální ÚSES v okolí areálu. Zdroj: mapy.nature.cz.
Z hlediska lokálního ÚSES je klíčové lokální biocentrum Liščí hora nacházející se cca
500 m východně od areálu, které je propojeno s neregionálním biocentrem Kleť-Bulový
prostřednictvím biokoridoru „K Vyšenským kopcům“ vedoucího přes zájmový areál.
Část biokoridoru od východní hranice areálu až po napojení na NRBC Kleť-Bulový je
vedena jako „biokoridor navržený“, zbylá část jako „biokoridor funkční“.
V tabulce níže jsou uvedeny specifikace zmiňovaných částí ÚSES (zdroj: Územní plán
města Český Krumlov):
čísel.označe
ní, název
21 (K174) Vltava
biogeografický
STG
popis
návrh opatření
4AB4-5
Vodní tok, pravý a levý břeh
s břehovými a doprovodnými
porosty
význam
NRBK – osa
Úprava břehových a
doprov. porostů,
sadové úpravy s
kosterními
46 | P r o j e k t K r u m l o v i a
atochtonními
dřevinami
22 (51) Kleť - Bulový
NRBC funkční
1-6ACD-6
pestrá mozaika lesních,
reliktních, vodních a
subxerotermních
společenstev
dle poţadavkŧ CHKO
23 (3) - K
Vyšenským
kopcům
LBK funkční
4B-D24
bývalé cvičiště, nyní
sukcesní porosty
Extenzivní pastva v
kombinaci s
přirozeným vývojem
24 (3.1) Liščí hora
LBC funkční
4D2-3
kombinace lesních porostŧ s
travním porostem
extenzivní pastva,
úprava druhové
skladby les. porostů
ve prospěch listnáčů
ÚSES v okolí areálu. Číslování částí ÚSES viz tabulka výše. Zelená barva – funkční
části úses, červená – navržené.
Zdroj: http://mapy.ckrumlov.cz/tms/mu_ck_upd/index.php
47 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Přírodě blízké plochy Část zájmového areálu je tvořena plochami, které mají přírodě blízký charakter. Jedná
se o plochy bez staveb, s nezpevněným povrchem a se souvislým vegetačním
v areálu18
pokryvem, které fungují jako přírodní biotopy. Ačkoli se jedná o plochy, které byly vždy
různě intenzivně využívané a jejich charakter byl mnohdy výrazně odlišný od
současného stavu (např. pole, louky, plochy s budovami), minimálně od opuštění
areálu armádou podléhají pouze přírodním procesům a vegetace na těchto plochách
se vyvíjí spontánně.
Přestože se nejedná o plnohodnotné přírodní biotopy, v kontextu své polohy na okraji
města představují zajímavé přírodní prvky. Většina ploch se svou strukturou odlišuje
od přilehlého okolí díky spontánnímu rozvoji a rozmanité prostorové struktuře a tím
poskytuje vhodné prostředí pro volně žijící živočišné druhy (hmyz, ptáci, drobní savci,
zvěř).
Tato kapitola poskytuje zjednodušený přehled těchto ploch, které lze kvalifikovat jako
přírodě blízké. Účelem popisu je položit základ k rozhodování o cílovém využití. Jelikož
je celkové pojetí areálu přírodě blízké a v areálu je plánována řada přírodních prvků,
je pro konkrétní cílovou podobu nutné vzít v potaz současný stav a dle možností využít
jeho potenciál.
Mapka přírodě blízkých ploch v areálu
48 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Číslo plochy: 1
Rozloha: 9700 m2
Charakteristika: Prostorově strukturovaný otevřený biotop s nepravidelně rozptýleným
porostem břízy bělokoré (Betula pendula) a různých druhů vrb (Salix spp.). Dřeviny
jsou náletového původu, jsou různověké a tedy výrazně strukturované výškově (cca
od 1 do 10m). Drn podrostu je velmi hustě zapojen, lze hovořit o nevyužívaném ladu
s dominancí expanzivní třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Místy se objevuje
invazní rostlinný druh - celík obrovský (Solidago gigantea).
Poznámky k využití: Lze doporučit alespoň částečné zachování strukturovaného
charakteru prostředí, tj. travního porostu s výškově strukturovaným a nepravidelně
zapojeným porostem dřevin. To odpovídá např. přírodě blízké parkové úpravě. Velmi
vhodným využitím je pastvina (výběh) pro ovce a kozy.
Travní porost je vhodné zachovat (tj. nelikvidovat a nevytvářet nový), ale je nezbytné
zpočátku intenzivnější využití (častá seč nebo intenzivní pastva), aby došlo k potlačení
agresivních druhů – třtina křovištní a celík obrovský.
Číslo plochy: 2
Rozloha: 9500 m2
Charakteristika: Neudržovaný, otevřený travní porost, možná pozůstatek sečené
louky. V kontextu areálu relativně druhově bohatší. Přítomné druhy rostlin např.
metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea),
srha říznačka (Dactylis glomerata), růže šípková (Rosa canina), pelyněk černobýl
(Artemisia vulgaris), vratič obecný (Tanacetum vulgare), kerblík lesní (Anthriscus
sylvaticus), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), bolševník obecný
(Heracleum sphondylium). U severního okraje proniká z plochy 1 třtina křovištní.
Poznámky k využítí: Porost je možné zachovat jako louku nebo pastvinu. Pokud
jakékoli další využití bude zahrnovat travnaté plochy, je možné využít potenciálu druhů
v místě a obnovit travní porost intenzivní sečí.
Číslo plochy: 3
Rozloha: 2600 m2
Charakteristika: Plocha se štěrkovým povrchem (navážka), s náletem vrb (Salix spp.)
a porostem expanzivní třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Přírodní charakter
plochy není moc výrazný, jedná se o rané stádium vývoje vegetace.
Poznámky k využití: Zachování plochy v přírodní podobě není nezbytné, přítomnost
expanzivní třtiny křovištní může být problematická. V případě využití části plochy jako
park, zeleň atd. je možné část náletu vrb ponechat, pouze je upravit vhodnými zásahy
(probírka, ořez).
49 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Číslo plochy: 4
Rozloha: 10600 m2
Charakteristika: Vlhkomilné porosty doprovázející trasu zatrubněného potoka.
Převažují stromové úzkolisté vrby (např. vrba křehká – Salix fragilis), topol osika
(Populus tremula). Bylinný podrost odpovídá stanovišti – vysoce vzrostlý a hustě
zapojený. Plochu lze považovat za přírodě blízký lužní les typický pro doprovod
drobných vodních toků.
Poznámky k využití: Vhodné je ponechání plochy v původním stavu. Ani v případě
vyzdvihnutí vodního toku na povrch nejsou nutné změny (výsadby dalších dřevin atd.),
biotop již nyní odpovídá přírodnímu stavu. Bude-li v sousedství plochy provozována
pastva zvířectva, je možné rozšíření pastviny i do části porostu v ploše 4.
Číslo plochy: 5
Rozloha: 42900 m2
Charakteristika: Rozlehlá plocha na výslunném svahu po zbouraných budovách.
Vegetace místy velmi vzrostlá, ale místy zcela nezapojená (průměrná pokryvnost
kolem 50%). Dominují agresivnější druhy – třtina křovištní (Calamagrostis epigejos),
celík obrovský (Solidago gigantea). Ojediněle se ale objevují i rostlinné druhy
odpovídající suššímu lučnímu stanovišti – např. divizna (Verbascum sp.) či klinopád
obecný (Clinopodium vulgare).
Poznámky k využití: Plocha má zajímavý potenciál vzhledem k větší rozloze a ke své
výslunné poloze, která nejvíce odpovídá okolním xerotermním biotopům (Vyšenské
kopce, travní porosty na bývalém cvičišti na východ od areálu). V případě jakéhokoli
využití obsahujícího travní porost či trávník lze doporučit docílení odpovídající druhové
skladby jako u suchomilných travních porostů v okolí, vhodnou metodou může být
např. experimentální přenos sena z okolních porostů. Vzhledem k přítomnosti
agresivních druhů (třtina, celík) však bude nezbytná intenzivní počáteční úprava, je
možné uvažovat i o kompletním stržení drnu.
Číslo plochy: 6
Rozloha: 2600 m2
Charakteristika: Pozůstatek relativně zachovalé mezofilní loučky, bez přítomnosti
agresivních druhů (třtina křovištní aj.). Druhová skladba relativně bohatší a
odpovídající (srha říznačka – Dactylis glomerata, metlice trsnatá – Deschampsia
caespitosa, kostřava luční – Festuca pratensis, řebříček obecný – Achillea millefolium,
kerblík lesní – Anthriscus sylvestris apod.) Místy se rozvíjí kopřiva dvoudomá (Urtica
dioica) a šípek (Rosa canina).
Poznámky k využití: Velmi jednoduché a vhodné je ponechání jako sečené loučky.
Cílová údržba jsou dvě seče ročně a využití na seno, v počátečních letech může být
seč častější kvůli obnově porostu.
50 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Číslo plochy: 7
Rozloha: 10500 m2
Charakteristika: Horní rybník s hrází a okolními porosty. V rybníce je velmi snížená
hladina a po okrajích postupuje bylinná vegetace. Po obvodu rybníka je řada velmi
zachovalých a hodnotných stromů – dub letní (Quercus robur), vrba křehká (Salix
fragilis).
Poznámky k využití: Jedná se o jedno z nejhodnotnějších míst v areálu. Jeho
zachování je nezbytné minimálně z hlediska polohy v trase biokoridoru, který je
v těchto místech rozšířen právě na plochu rybníka a jeho okolí. Je možné obnovení
rybníka (na původní hladinu) a jeho extenzivní využívání (tj. bez výrazných vstupů
živin), případně jeho ponechání jako mokřad podléhající samovolnému vývoji.
Číslo plochy: 8
Rozloha: 3100 m2
Charakteristika: Menší plocha se zapojeným travním porostem přilehlá k rybníku.
Místy se objevuje expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Plocha je
charakterem podobná rozsáhlejšímu přilehlému porostu č.14, pouze s menším
zastoupením rozptýlených dřevin.
Poznámky k využití: Vhodné využití jako sečený či pasený travní porost. Vzhledem
blízkosti obdobné plochy většího rozsahu není zachování striktně nutné. V případě
jakéhokoli využití zahrnujícího travní plochy postačí obnova současného porostu
intenzivnějším sečením.
Číslo plochy: 9
Rozloha: 2800 m2
Charakteristika: Hustý nálet dřevin na štěrkovém podkladu (navážka). Bylinný podrost
ruderální, nepravidelně zapojený, s velkou pokryvností mechů. V náletu převažují
nízké úzkolisté vrby (Salix spp.) a topol osika (Populus tremula). V podrostu expanze
třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), dále bělotrn kulatohlavý (Echinops
sphaerocephalus), pelyněk černobýl apod.
Poznámky k využití: Jedná se o nevyvinutou vegetaci, nejde o přírodní stanoviště
v pravém slova smyslu, zachování není nezbytné. Vzhledem k povaze substrátu bude
pravděpodobně nutná navážka zeminy, ohumusení a nové osetí či osázení.
Číslo plochy: 10
Rozloha: 5800 m2
Charakteristika: Souvisle zapojený, poměrně vzrostlý porost listnatých dřevin.
Převažují stromové vrby, zejm. vrba jíva (Salix caprea) dále osiky (Populus tremula).
Část blíže k cestě je oplocená. Povrch místy pokrývají betonové panely, místy jsou
větší zbytky betonu poházené pod stromy. Bylinný podrost je velmi řídký (pokryvnost
do 10%) a zastíněný.
51 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Poznámky k využití: Alespoň u části plochy je vhodné využít a ponechat její charakter
(vzrostlý stinný „les“), např. jako součást přírodě blízkých parkových úprav. Veškerý
beton je nutné odstranit.
Číslo plochy: 11
Rozloha: 2500 m2
Charakteristika: Vzrostlý, relativně prosvětlený březový lesík s lemem ovocných
stromů na jižním okraji. Řídký travnatý podrost bez invazních druhů.
Poznámky k využití: Jedná se o přírodě blízké stanoviště s dobře vyvinutou vegetací.
Zachování plochy je velmi vhodné. V případě potřeby větších úprav je možné
ponechání jednotlivých bříz či jejich skupin jako doprovodné zeleně. Bude-li v blízkosti
provozována pastva chovaných zvířat, je možné výběh rozšířit i do této plochy.
Číslo plochy: 12
Rozloha: 2300 m2
Charakteristika: Budova s oplocenou zahradou. Většina zahrady je travnatá
s rozptýlenými dřevinami, jihozápadní okraj je lemován ovocnými stromy (slivoně).
Poznámky k využití: Lze doporučit ponechání zahrady a její úpravy. Nepůvodní druhy
dřevin je možné odstranit, případně nahradit novými výsadbami. Ovocné stromy
mohou sloužit jako zdrojový materiál pro další výsadby v areálu.
Číslo plochy: 13
Rozloha: 4900 m2
Charakteristika: Jezírko se strmými břehy (zejm. na SV okraji při hranici s plochou 12)
a s okolní dřevinnou vegetací. Jezírko je zřejmě celkem oligotrofní (neznečištěné,
s nízkým obsahem živin), objevují se v něm ponořené vodní rostliny (makrofyta), při
břehu místy litorální rostliny (např. orobinec – Typha spp., skřípinec – Schoenoplectus
sp.). Dřevinný doprovod okolo jezírka je velmi hustě zapojený, tvoří jej většinou keře
a stromy nižšího vzrůstu (vrby – Salix spp., bez černý – Sambucus nigra, bříza
bělokorá – Betula pendula, šípek – Rosa canina) a překvapivě též stromy ovocné –
třešně, jabloně, švestka. Jezírko je obtékané mělčím příkopem. Část břehů je
evidentně upravená (navážka, nahrnutí zeminy).
Poznámky k využití: Jezírko samotné je hodnotný vodní biotop, prakticky bez
znečištění. Jeho zachování je žádoucí a je důležité se vyhnout přísunu živin do jezírka.
Část břehů může být upravena, např. zvolněním svahování břehu tak, aby se vytvořil
mělčí okraj pro rozvoj litorálních rostlin, prostředí pro obojživelníky apod. (zejm. J a JZ
okraj). JZ okraj je rovněž možné upravit pro přístup. Přijatelné může být odstranění či
proředění části dřevin okolo jezírka, jak z důvodů přístupu, tak z důvodů vytvoření
nezastíněných břehových biotopů.
52 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Číslo plochy: 14
Rozloha: 8200m2
Charakteristika: Prostorově velmi strukturovaný biotop s rozvolněnou, nepravidelnou
přítomností nižších dřevin (solitérní keře a stromy). Významná je též výšková členitost
a a struktura povrchu (drobné terénní deprese, příkopy, svahy aj.). Bylinné patro hustě
zapojené (pokryvnost 100%), přítomnost expanzivní třtiny křovištní (Calamagrostis
epigejos, pokryvnost cca 20%). S největší pravděpodobností se jedná o původně
kosený porost (louka) v pokročilém stádiu zarůstání. Z dalších druhů např. mrkev
obecná (Daucus carota), vratič obecný (Tanacetum vulgare), třezalka tečkovaná
(Hypericum perforatum), řebříček obecný (Achillea millefolium), místy je přítomen
invazní celík obrovský (Solidago gigantea). Z dřevin převažuje šípek (Rosa canina) a
třešeň ptačí (Cerasus avium). Velmi vhodný biotop především pro různé druhy hmyzu
(motýli, blanokřídlí, brouci aj.).
Poznámky k využití: Jedná se o zachovalý biotop vhodný k extenzivnímu využívání,
především jako pastvina pro chovaná zvířata (zejm. kozy a ovce), případně jako
kosený luční porost. Vzhledem k podobnosti s biotopy v okolí včetně lokálního
biokoridoru je vhodné zachování právě kvůli živočichům vázaným na tento typ
stanovišť. V případě parkových úprav je vhodné zachování travnatého porostu a jeho
kosení cca 2-3x ročně.
Odhad budoucí
kapacity areálu
V minulosti působilo v areálu až 3500 vojáků. Do budoucnosti bude dle výpočtů
využívat plně rozvinuté vzdělávací městečko průměrně cca 1400 lidí, což je necelá
třetina z původního množství. Maximální kapacita všech budov bude v jeden okamžik
cca 2900. Je však méně než pravděpodobné, že by někdy bylo dosaženo maximálního
možného využití, neboť zřejmě v jeden moment nebudou nikdy obsazeny všechny
budovy. Mohou se objevit výjimky, např. pokud bude areál využíván několika tisíci
lidmi při pořádání kulturních akcí. Není v plánu organizovat aktivity pro masy lidí.
Krumlovia není masovým konzumním konceptem, a pokud by se jím stala, vedlo by to
k zásadním problémům, jako je např. kolaps dopravy na již tak přeplněných silnicích
Českého Krumlova.19 Hodnoty koeficientu zastavění pozemku by měly být nízké,
hodnoty koeficientu vsakování naopak vysoké, což v praxi znamená preferenci
přírodní krajiny s architekturou respektující lidská měřítka.
Následující seznam uvádí průměrnou a maximální obsazenost v jednotlivých
skupinách budov:











540 osob (studentů a pedagogů) - jednotlivé universitní budovy (max. 800);
35 osob - rodinné centrum/centrum denní péče (max. 45);
30 osob - mateřská škola (max. 40);
250 osob - integrovaná základní a střední škola (max. 300);
20 osob - domy pro tělesně a mentálně postižené (max. 25);
30 osob - domov pro aktivní stáří (max. 35);
12 osob - hospic (max. 15);
30 osob - řemeslné dílny a umělecké ateliéry (max. 70);
30 osob - therapeutikum celostní péče (max. 40);
20 osob - centrum pro holistické fitness & wellness (max. 40);
30 osob - divadlo/multifunkční prostory (max. 400);
53 | P r o j e k t K r u m l o v i a








60 osob - kavárna, čajovna a restaurace (max. 180);
35 osob - knihkupectví, lékárna, pekárna a další provozovny (max. 70);
30 osob - hotel (max. 50);
15 osob - informační a výstavní centrum (max. 40);
50 osob - služební byty pro zaměstnance (max. 160);
60 osob - rodinné domy (max. 180);
100 osob - studentské koleje (max. 360);
28 osob - byty pro seniory, kteří nevyžadují nepřetržitou péči (max. 30);
Následující tabulka zobrazuje odhadovanou kapacitu plně rozvinutého Vzdělávacího
městečka Krumlovia (pro větší rozlišení je tabulka dostupná také jako soubor Excel).
Odhadovaná kapacita kompletního Vzdělávacího městečka Krumlovia *
Verze 1.9, 21.5.2015
Instituce
Trvale registrovaní uživatelé z
hlavních cílových skupin
Univerzita, včetně:
-- Institut biozemědělství s farmou
-- Kulturní centrum
-- Vývojové centrum
-- Inkubátor pro nové instituce
Mateřské centrum****
Mateřská škola (2 třídy x průměr 15 dětí)
Integrovaná škola: (1-12 stupeň, 1 třída, průměr 20 žáků)
-- základní a střední škola
-- integrovaná škola mistrovského řemesla
Pečovatelský domy pro osoby s handicapem
Dům seniorů
Hospic
Řemeslné dílny a umělecké ateliéry
Therapeutikum *****
Celostní fitness & wellness
Divadlo/multifunkční prostory
Kavárna, čajovna a restaurace
Knihkupectví, lékárna, pekárna a další obchůdky
Hotel
Informační a výstavní centrum
Rezidenční domy pro zaměstnance
Rezidenční byty pro zaměstnance
Studentské koleje
Byty pro seniory nevyžadující nepřetržitou péči
Žáci, studenti, klienti, atd.
Pedagogové/zaměstnanci
Průměrný počet lidí Průměrný počet lidí, kteří Maximální kapacita v
Průměrný úvazek ≈ 0.7
využívající budovu(y)
jsou najednou uvnitř každém momentě ***
celodenně **
700 zapsaných studentů
1000
540
800
120
20 interních + 50 externích členů
30 dětí
240 žáků
70
60
500
35
30
250
45
40
300
6
5
50
20 handicapovaných
35 seniorů
12 seniorů
200 členů
bez členství
200 členů
300 členů
bez členství
bez členství
bez členství
bez členství
30 rodinných domů
30 bytových domů (cca. 4 byty v každém)
400 lůžek
5 budov (4 byty v každé)
40
50
20
150
60
150
200
600
600
75
150
120
180
500
40
20
35
12
30
30
20
40
60
35
30
15
50
60
100
28
25
35
15
70
40
40
400
180
70
50
40
160
180
360
30
8
10
6
15
12
7
7
8
8
5
4
3
3
3
2
3725
1420
2880
282
*Tato verze je první hrubý odhad. V budoucnu je nutné vypracovat velmi detailní propočty rozlišující mezi pracovními dny, víkendy a školními prázdninami pro lepší představu průměrného počtu lidí/dnů a pro vytvoření
odůvodněných odhadů průměrného počtu lidí využívajících kampus za rok. Tyto propočty budou záviset také na přesné sestavě a velikost budov. Návštěvníci a turisti procházející parkem, kteří se neúčastní žádných aktivit ani nic
nekupují, nejsou v těchto výpočtech zahrnuti.
** Jelikož mohou lidé navštívit několik institucí za den, mohou být stejní jedinci započítáni několikrát (tzn. suma nemusí odpovídat celkovému počtu lidí).
*** Maximální kapacita může byt překročena 10% bez ohrožení bezpečnosti.
**** Samostatná instituce pro všechny děti předškolního věku z rodin žijících v kampusu (interní členové), ale také pro děti dalších rodin z Českého Krumlova a okolí (externí členové).
***** Jedná se o Centrum holistické péče, které bude pracovat s týmem transdiciplinárních odborníků s celostním přístupem. Pokud bereme v úvahu 0,7 úvazku na každého praktika a průměrně 45 minut na sezení (v závislosti na
specifickém zdravotním oboru bude trvat kratší nebo delší dobu), dostaneme se v průměru na 5 klientů za den na praktika (z již odečteným časem na týmovou koordinaci a správu). To znamená, že počet lékařských praktiků (12)
krát 5 je počet průměrného odhadu klientů za den celého terapeutického centra, tzn. koncový počet je 60. Jelikož holistický přístup pokrývá celé spektrum věkových skupin a typů problémů, potřebujeme minimálně 10-12 praktiků
s různou profesí/specializací + 2 všestranné, oborově nevyhraněné pracovníky pro úvodní sezení s klienty + 1 administrativního pracovníka. Proto počítáme s 15 lidmi pracujícími na 0,7 úvazku v průmeru.
54 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Urbanismus, architektura a infrastruktura
Východiska
V roce 1838 poukázal Ralph Waldo Emerson na jeden z nejzávažnějších faktů, které
jsou často přehlíženy – vztah mezi vnitřním a vnějším světem:
Každý národ a každý člověk se neustále obklopují materiálním prostředím, které
naprosto přesně odpovídá stavu jejich mysli a nejniternějšího citu. Pozorujte, jak se
každá pravda a každý omyl, každá myšlenka člověka zrcadlí v podobě společnosti,
domů, měst, řeči, ceremonií, tiskovin. Pozorujte nápady, které v současnosti vznikají…
uvidíte, jak se každá z těchto abstrakcí převtělila do velkolepého díla, a jak se dřevo,
cihla, vápno a kámen zformovaly do požadovaných tvarů, následujících nejvlivnější
myšlenku… Z tohoto nutně vyplývá, že i ta nejmenší změna ve vůli člověka může
změnit jeho osud; sebemenší rozšíření poznání, sebemenší zjemnění jeho citů vůči
druhým… může vyvolat ty nejpozoruhodnější změny vnějšího světa.
Dalo by se tedy říci, že vnější forma je výrazem vnitřního obsahu. Pokud má způsob
našeho vzdělávání a koneckonců i naše osobnost a způsob života hlubší charakter,
který se nevejde do „škatulky“, nemůžeme ve škatulce žít ani pracovat. Zákonitě
toužíme po tom, abychom i navenek vyjádřili jistou ušlechtilou formou to, co vnímáme
jako podstatu vnitřního obsahu. Tedy konkrétně v případě Projektu Krumlovia, mámeli například vytvořit předškolní nebo školní zařízení, které má být nové, inovativní,
jehož způsob vzdělávání má zahrnovat kromě rozvoje tvořivého rozumu též oblast
lidského cítění a vůle, pak hledáme odpovídající vnější formu v architektuře.
Základní myšlenka
architektury
Hlavní architektonicky-urbanistickou vizí Projektu Krumlovia je vytvořit živý,
nadčasový, funkčně smysluplný celek, který v sobě rozvíjí ekologickou a
uměleckořemeslně propracovanou architekturu s důrazem na detaily. Architektura
budov povede k otevřenosti ve vztahu k ostatním lidem i k sobě samému. Jelikož bude
vzdělávací městečko poskytovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání dnešním
i budoucím generacím, měla by architektura inspirativní a podporovat rozsáhlou škálu
učebních/ kreativních procesů a vzdělávacích přístupů.
Věříme, že prostředí a jeho obsah se navzájem ovlivňují (svědkem toho jsou např.
university Oxford či Cambridge). Dosáhnout kreativních výsledků v nekreativním
55 | P r o j e k t K r u m l o v i a
prostředí je obtížné. Proto si přejeme vybudovat umělecké a přírodní prostředí, které
bude podporovat učení a život jako takový ve všech jeho dimenzích.
Prostředí bude utvářeno architekty, umělci a špičkovými řemeslníky. Každý
architektonický prvek vzdělávacího městečka by měl mít svůj smysl, měl by vyprávět
příběh. Budovy a parky budou kultivovat estetické vnímání a vzbuzovat zvědavost
prostřednictvím přirozených a příjemných tvarů, barev, světel a materiálů. Architektura
bude podporovat fyzické i duševní zdraví uživatelů a návštěvníků budov. Budovy
budou energeticky úsporné. Kampus bude vystavěn v souladu se standardy
udržitelnosti, soběstačnosti a inteligentní specializace (tzv. smart specialisation), které
budou v době výstavby aktuální.
Většina budov bude mít jedno až dvě nadzemní podlaží; maximum bude ve
výjimečných případech tři až čtyři nadzemní podlaží.20 Stavby budou mít převážně
zatravněné střechy a prosvětlené vnitřní prostory. Budou postaveny blízko jedna
druhé, většinou uspořádané do menších skupin. To umožní vytváření a prožívání
vztahů mezi sousedy. V parcích i v budovách budou zákoutí pro možnost relaxace a
setkávání se ve skupinách. Různé generace budou žít blízko sebe tak, aby na sebe
mohli staří i mladí lidé přirozeně působit a navštěvovat se. Takovéto prostředí
podporuje zájem o druhé. Prostředí by mělo podporovat komunikaci, spolupráci a
tvorbu společenství.
V různých částech parku budou výběhy pro menší zvířata.
Organická
architektura
Čerpáme inspiraci a podněty z mnoha architektonických škol a směrů (např.
renesanční architekturu, sakrální architekturu, bioarchitekturu, architekturu fraktálů,
některé směry postmoderní architektury a mnohé další). Považujeme nicméně za
prospěšné, aby byl celkový koncept a jeho ztvárnění srozumitelný, esteticky
kompaktní a smysluplný. Tento smysl nalézáme např. v organické architektuře,
prostřednictvím spojení umělecké architektury s ekologickými a hlubšími celostními
principy.
Architektura v areálu se bude opírat o organické tvary přírody v harmonii s čistými
geometrickými tvary, které jsou patrné v minerálech a krystalech. Tvary budou
příjemné, ne uměle konstruované. Budovy i zahrady v celém areálu budou inspirovány
živou proměňující se přírodou. Umělecké zpracování staveb a parků bude kultivovat
lidské vlastnosti, prohlubovat zájem o prostředí, pozornost a péči o přírodu.
Architektura nepůsobí jen na fyzické tělo, ale na celou lidskou individualitu. Krátce
řečeno, architektura podporuje holistický rozvoj lidské bytosti. Architektura proto
ovlivňuje i chování člověka. Umělecké a přírodní prvky v architektuře mohou pomáhat
rozvoji zdravých postojů lidí.
Organická architektura podporuje fyzické i psychické zdraví. Když ji člověk vnímá,
zažívá postupný vývoj navazujících tvarů. Tvary, které na sebe postupně navazují a
postupně se proměňují, vytvářejí ve vnímání pozorovatele smyslově bohaté zážitky.
Aktivují se smysly, což má hojivý účinek na tělesné funkce.
Organická architektura se snaží přispět k tomu nejdůležitějšímu, co může Vzdělávací
městečko Krumlovia poskytnout – ke zlepšení sociálního a individuálního působení
lidí na své prostředí i na sebe navzájem. Lidská psychika bývá pozitivně ovlivněna
esteticky harmonizujícím prostředím a stylem. Jsou-li lidé vystaveni takovému
prostředí, jejich chování se časem zjemňuje, stávají se vnímavějšími. Proto také
56 | P r o j e k t K r u m l o v i a
budou mít architektura a parky v areálu charakter inspirovaný živou a stále se měnící
přírodou. Ukázky organické architektury viz Příloha 4.
Způsob práce
na urbanistickoarchitektonických
aspektech projektu
Na začátku formování urbanistické a architektonické vize bylo nezbytné udělat
základní rozhodnutí ohledně procesu plánování prostředí, architektury a infrastruktury.
K dispozici byla 4 možná řešení:
1. Organizovat formální veřejnou architektonickou soutěž, tzn.




sestavit zadání pro vypsání veřejné soutěže pro autorizované architekty
a ateliéry bez omezení počtu;
vypsat jednokolovou nebo dvoukolovou soutěž (koncept, jednotlivé objekty);
umožnit participaci více architektů na základě transparentního výběru;
obrátit se na Českou komoru architektů (komise, výběr nejlepšího návrhu).
2. Organizovat vyzvanou soutěž, jíž se zúčastní předem vybraní architekti, ateliéry
nebo školy architektury, tzn.





vyhlásit zvlášť soutěž na urbanistický koncept celého areálu;
anebo vybrat jeden z předložených konceptů areálu;
a následně vypisovat soutěže na jednotlivé objekty (dílčí etapy);
stanovit kritéria pro výběr;
stanovit členy výběrové komise.
3. Najít vhodného architekta (ateliér, školy architektury) a zadat zakázku.
4. Realizovat nový model formou týmové spolupráce na bázi konsensu (avšak s
postupem v situacích, kdy konsensus není možný). Pracovní skupina Krumlovia
a další členové týmu Krumlovia vytváří projekt sami s pomocí architektů a
expertů.21 V každé etapě tvorby vznikají vylepšené návrhy, a postupně se do
práce zapojí další architekti a experti, které zaujme vize Projektu Krumlovia.
Pracovní skupina Krumlovia (viz seznam členů na str. 151-153) se rozhodla pro čtvrtou
variantu. Jejím největším přínosem je, že umožňuje spolupráci řady individualit,
tuzemských i zahraničních, a jejich synergické propojeni ke kontinuálnímu zlepšování
kvalit celého projektu.
1. Legislativní a právní pohled
V současném světě architektury je nepřípustné, aby se projekt Krumlovia vyvíjel tím
způsobem, že v průběhu tvorby nového projektu čerpáme z projektu původního
a implementujeme další podnětné prvky z práce jiných architektů, kteří na projektu
rovněž pracují. Prohlášení nového projektu za dílo daného autora je pak nepřípustné.
Projekt Krumlovia plně respektuje právní rámec (vyhlášky, normy, zákony); Pracovní
skupina Krumlovia a spolupracující architekti se v závislosti na tomto právním rámci
57 | P r o j e k t K r u m l o v i a
dohodli na pokusu o nový způsob nakládání s nezcizitelným majetkem svých idejí
v zájmu vyššího celku. Jelikož jde o poněkud nezvyklý model tvorby a výběru, je nutné
jej vysvětlit podrobněji.
2. Popis nového modelu spolupráce
Projekt Krumlovia je koncipován tak, že v průběhu vzniku návrhu spolupracuje řada
architektů, dalších odborníků i laiků, kteří mohou písemně schválit možnost, že se
z jejich návrhů do celkového modelu dostane pouze část, a celý model bude utvořen
z řady různých inspirací a návrhů.
Částečné se to už používá v participativním plánování. Pro Projekt Krumlovia jdeme
ještě o krok dál a pozveme architekty, další experty a laiky, kteří se mohou přidat do
týmu architektury. Existující i noví členové budou souhlasit s novým modelem
spolupráce. Samotná tvorba je koordinována vedoucím týmu architektury.
Pracujeme s různými individualitami, které jsou v zájmu co nejkvalitnějšího celku
schopni vzájemně posoudit lepší kvalitu jednotlivostí u druhého a nelpět na vlastním
autorství celého díla. Tento způsob spolutvorby umožňuje, že se skupina
spolupracujících postupně rozšiřuje. Každý člen týmu porozumí tomu, že nejde o
upřednostnění jeho vlastního návrhu, ale o kreativní týmovou tvorbu. Důležité jsou
v tomto kontextu principy otevřené spolupráce (viz str. 167-168).
Projekt Krumlovia přináší systémové inovace do řady oblastí včetně architektury. Nový
způsob týmové spolupráce je žádoucí, neboť současný systém je založen na principu
výhry či prohry, a tím pádem okleštěn o výhody partnerského nesoutěživého principu.
V současném paradigmatu je zažito, že architekti vystupují sami za sebe a za svůj
ateliér a soutěživě protěžují pouze svá vlastní díla. Princip nesoutěživé spolupráce
v zájmu celistvé kvality díla je paradigmatem budoucnosti. Tento krok je vysoce
inovativní a zároveň těžký. Je složité dospět na poli architektonicko-urbanistickém ke
konsensu a zároveň zajistit, aby se nikdo necítil připraven o myšlenku, využit, zneužit,
potlačen, či preferován. Náš nový způsob spolupráce vyžaduje velkou míru
uvědomění a nadhledu. Člověk, který chce vše jen pro sebe, nebo podle sebe, nebude
v Projektu Krumlovia úspěšný. Člověk, který umí nejen tvořit, ale také propojovat, má
šanci uspět.
Z matematiky můžeme, pro lepší pochopení nového paradigmatu, uvést přiklad nauky
o vektorech. Aplikujeme-li nauku o vektorech na lidské společenství, můžeme
analogicky uvést, že každá individualita, se svým zaměřením, reprezentuje určitý
názor, který odpovídá individuálnímu směru působení síly, tedy vektoru, určitým
směrem. Je však rozhodující, kterým směrem se napře součet vektorů, tedy
výslednice. A právě tato výslednice vektorů je tím, co zpětně působí na vektory
jednotlivé. To můžeme nazývat též kolektivní inteligencí či duchem společenství.
Pokud se v rámci Projektu Krumlovia podaří uskutečnit nové paradigma nesoutěživosti
a spolupráce v rámci celku, může to mít pozitivní dopad nejen na samotný projekt ale
i na svět architektury.
58 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Kolektivní utváření
prvotní prostorové
koncepce a využití
ploch (Varianta 1)
Proces utváření koncepce areálu začal na přelomu roku 2013/2014 týmovou prací na
urbanistických a krajinotvorných souvislostech pod vedením akademického architekta
Oldřicha Hozmana. Během roku 2014 se postupně zapojili další architekti, experti a
laici. Při práci byla využita např. metoda společného modelování umožňující sdílet
podněty a návrhy, získat zpětnou vazbu a spojit se s řešením, na jehož vzniku se
pracovní skupina Krumlovia podílela. Při společném modelování jsme respektovali
tvar terénu, stávající stromy, jezírka, vodoteč a historický statek.
Týmová práce na urbanistickém modelu
Kreativní týmovou prací vznikl první návrh plastického architektonického modelu
s hlavními rysy umístění budov v areálu. V modelu je zachyceno rozmístění staveb v
areálu a orientace budov ke světovým stranám. Hrubé obrysy budoucích staveb jsou
situovány co nejvhodněji vůči tvaru terénu a vůči místním rybníkům, komunikacím
a malé vodoteči. V modelu je také dobře vidět umístění stávajících stromů, které budou
zachovány. Zapracovány byly též potřeby občanů města z hlediska funkcí a účelů
budov; návrhy byly prodiskutovány v průběhu řady setkání s veřejností, která proběhla
v roce 2014. Budovy jsou v modelu pouze schematicky naznačeny, bez konkrétní
architektonické podoby. Budou dále detailněji propracovány v dalších fázích projektu.
59 | P r o j e k t K r u m l o v i a
První plastický urbanistický model
Členové pracovní skupiny Krumlovia si mohli experimentálně ověřit, jak společná
tvorba zapojuje a posiluje lidské kvality. Nejtěžší bylo překonat navyklý způsob
myšlení, při němž hájíme náš názor, aniž bychom vnímali a rozuměli názorům
druhých. Jakmile se lidé naučili vzájemnému naslouchání a hledali nová řešení při
odlišnosti názorů, získávali od sebe navzájem cenné zkušenosti. Pochopení
stanoviska druhého přispívá k vytváření společenství v zájmu společného cíle.
Výsledkem této práce je první návrh urbanistického modelu, tak zvána “Varianta 1“, –
viz str. 60-61. Tento model byl veřejně několikrát prezentován během prvního půlroku
2014. Následně byl představen i na městské radě Českého Krumlova dne 16. 6. 2014
a zastupitelstvu města dne 25. 6. 2014.
60 | P r o j e k t K r u m l o v i a
61 | P r o j e k t K r u m l o v i a
62 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Kompozice a umístění
staveb
Text v této části popisuje kompozici a umístění staveb tak, jak je to navrženo
v urbanistickém modelu - Varianta 1 (viz předchozí celostránkový obrázek).
Vzdělávací městečko bude zasazené v živě utvářeném parku. Okolo hlavního vstupu
do areálu na západní straně pozemku budou situovány universitní budovy. Budou
tvořit skupinu staveb uspořádanou do velkého oblouku, který bude uzavírat široké
parkové prostranství za hlavním vstupem. Na severní straně od vstupu bude aula a
kulturní centrum, které může být zároveň užíváno pro divadlo, koncerty či jiné kulturní
aktivity. Na jižní straně od hlavního vstupu jsou plánované budovy informačního a
výstavního centra a skupiny budov University Krumlovia.
Srdcem areálu, přímo ve středu vzdělávacího městečka, jsou dvě původní křídla
starého zemědělského statku. Budou zrekonstruována a využita. Podél budov statku
bude procházet hlavní komunikace. Na jejím západním konci bude situován hlavní
vstup do areálu. Na východním konci této hlavní komunikační osy bude další
z přístupových cest do areálu. Všechny cesty v areálu budou určeny pouze pro pěší.
Vstup bude nicméně umožněn vozidlům jednotného záchranného systému a
zásobování.
Jedno z křídel statku bude vyčleněno pro řemeslné dílny a umělecké ateliéry. Druhé
křídlo bude používáno jako zázemí pro zahradnictví, zemědělství, pro stroje a materiál
pro údržbu celého areálu. Pokud to prostory umožní, bude v tomto křídle umístěna
záchranná stanice pro zraněná zvířata, která následně vypustí vyléčená zvířata do
volné přírody. Zvířata, která by již ve volné přírodě nepřežila, umístí do vhodného
prostoru v areálu (tzv. „parazoo“ již existuje ve Vlašimi – viz www.parazoo.cz). Přírodní
charakter celého areálu bude navíc přitahovat ptáky, veverky a další volně se
pohybující zvířata. Celkově bude tento „svět zvířat“ jednou z největších atrakcí areálu.
Za druhým křídlem statku budou situovány zahrady a políčka pro zemědělskou výuku
a výzkum. Ze západní a severní strany budou obě historická křídla statku doplněna
budovou obchodu a služeb. Vznikne tak polouzavřené vnitřní náměstí.
Do tohoto srdce vzdělávacího městečka budou v nové budově služeb umístěny
v prvním patře kanceláře Vývojového centra s místností pro návštěvníky. V dalších
prostorách této budovy budou služby, jako je např. kavárna, čajovna, restaurace,
fitness a wellness, hotýlek a také obřadní síň. V plánu jsou i obchůdky, jako např.
prodejna pečiva s pekárnou, knihkupectví a prodejna zdravé výživy.
Přáli bychom si, aby většina z nově vzniklých budov obsahovala také ubytovací
kapacity. Vzdělávací městečko tak bude živé a stále obydlené na celé své ploše.
Přispěje to ke zvýšení zájmu o bezprostřední okolí budov a zlepší bezpečnost celého
prostoru.
Kompozici rozmístění většiny budov v areálu ovlivnilo umístění vodních ploch a tvar
okolního terénu Vyšenských kopců. Tam, kde se terén snižuje a tvoří mírnou
prohlubeň, jsme umístili okrouhlé skupinky budov. Rybníky tvoří středy náměstíček
mezi nově navrženými malými areály budov. Na jižním okraji pozemku okolo rybníka
bude rozmístěna skupina objektů tvořící budovy školy. Na severozápadě za školou
bude tělocvična a venkovní sportoviště. Jižně pod statkem bude druhý rybník. Okolo
něj jsme situovali další stavby patřící do skupiny University Krumlovia. Na západě od
rybníka tuto skupinu budov uzavírá přírodní amfiteátr.
Na severní straně za statkem, na místní malé vodoteči, navrhujeme vytvořit přírodní
koupaliště. Okolo něj bude stát další ze skupin budov University Krumlovia. Na
západním okraji pozemku severně za aulou bude stát budova Vývojového centra. Je
63 | P r o j e k t K r u m l o v i a
to stavba, kterou chceme postavit jako první.22 Celý projekt v ní budeme detailně
propracovávat a organizovat. Na severu za budovou Vývojového centra, bude veřejně
přístupný naučný park pro rozvoj smyslů člověka.
V jihozápadním rohu, nejblíže k sídlišti Vyšný, je další důležitý vstup do areálu. U něj
bude umístěn areál mateřské školy se zahradou a lesíkem. Vedle mateřské školy bude
skupinka tří budov pro bydlení zaměstnanců školy, školky a domu pro aktivní stáří.
Vedle domova pro aktivní stáří plánujeme umístit budovu služeb s lékárnou,
kadeřnictvím a obchůdkem. Senioři budou mít také možnost mít samostatné bydlení i
v jiných částech areálu, kde dostanou potřebnou péči. Totéž platí pro zdravotně
znevýhodněné osoby.
Mělo by se počítat s tím, že koleje studentů budou dostatečně daleko od seniorských
obydlí, kvůli klidu, který senioři, především v nočních hodinách, potřebují.
Severní část pozemků je vyčleněna převážně pro bydlení. Tato část areálu je více
klidová a za severní hranicí pozemku přechází do volné krajiny luk a lesů. Do této
oblasti vzdělávacího městečka jsme umístili zaoblené skupiny domků. Tvoří šest
půlkruhových nebo kruhových forem podporujících utváření sousedských vztahů. Na
jejich jižním okraji je ohraničuje malá vodoteč s jezírkem, uprostřed kterého je ostrůvek
s domem pro rozjímání a kontemplaci.
V rámci areálu budou decentralizovaně rozmístěné tři plochy pro velké vegetační
čističky odpadních vod. Mezi skupinkami budov bude řada výběhů pro drobné
zvířectvo. Areál nebude oplocen, tudíž nebudou viditelné žádné bariéry, které by
určovaly hranice mezi kampusem a okolím.
Princip reflexe
a usilování o vyšší
kvalitu
Návrh, který je zobrazen na stránkách 60-61, považujeme za Varianta 1, která slouží
jako základ pro současnou verzi této studie. V souladu s principem reflexe a usilování
o vyšší kvalitu bude naše práce na urbanistickém modelu dále pokračovat v období
před podáním návrhu na změnu územního plánu. Počítáme s tím, že z této práce
vznikne Varianta 2 a případně i další varianty. Tento proces je podrobně popsán
v dalším odstavci „Kroky k utváření urbanisticko-architektonické koncepce“. Výsledky
budou k dispozici na webových stránkách (www.krumlovia.eu).
Mnoho lidí nejsou zvyklí pracovat podle principu reflexe a usilování o vyšší kvalitu.
Mají pocit, že tento způsob není efektivní, že to zpomalí proces uskutečnění, nebo že
je to dokonce riskantní pro úspěch celého projektu. Nevidí důvod, proč se vrátit
k otázkám, které už byly probrány, nebo proč opravit texty, které jsou už docela dobré.
Nechtějí trávit čas vylepšováním vylepšeného, radši chtějí mít čas na “další důležité
věci”. Jednoduše řečeno, mají problém s tím "nekonečným" vylepšováním.
Je pravda, že princip reflexe a usilování o vyšší kvalitu způsobuje zpomalení, ale
zároveň zvýší to, co je nejdůležitější, a to je kvalita projektu. Při projektech, které
připravují systémovou změnu, je kvalita nejdůležitějším faktorem úspěchu, protože
celý systém pracuje proti vám. Jen pokud dokážete, že máte opravdu o hodně lepší
návrh, než je současný stav, máte šanci ho nakonec prosadit. Kvalita projektu
přitahuje kompetentni lidi a finanční zdroje a dává celému projektu smysl. Svět
nepotřebuje projekty, ale smysl, a pokud ten smysl není silný, nemá smysl na tom
vůbec pracovat.
Projekt s rozsahem Projektu Krumlovia nemůže být uskutečněný na základě filosofie
„dost-dobrý-výsledek“, ale s filosofií Jacka Welche, legendárního bývalého ředitele
General Electric, který dával každému oddělení organizace jednoduchý cíl: “one or
64 | P r o j e k t K r u m l o v i a
two” – to znamená, buďte nejlepší nebo druhý nejlepší ve světě. Něco velmi
podobného platí pro Projekt Krumlovia.
Pokud se tým rozhodne dočasně zastavit proces usilování o vyšší kvalitu, musí to být
dobře zdůvodněno. Dobrým důvodem je např. že finanční expert spočítá provozní
náklady. Pak by nebylo dobré neustále upravovat parametry, neboť by pak musel vše
znovu kalkulovat. Mohou se však mezitím vylepšovat další aspekty, které nemají vliv
na finanční analýzu.
Lidé v Projektu Krumlovia by měli mít k tvorbě ten samý přístup, jako mají letečtí
inženýři – chyby a nevhodné zacházení může stát ostatní život.
Kroky k utváření
finální urbanistickoarchitektonické
koncepce
Plánujeme následující kroky vedoucí k vypracování urbanistického modelu - Varianta
2 a případně další varianty, které budou následně porovnán s prvním modelem.
Zájemci o spolupráci (architekti a další experti i laici) se mohou k práci připojit kdykoliv
v průběhu procesu. Existují tři možnosti spolupráce:
1. Pokračování v práci na prvním urbanistickém návrhu (Varianta 1, viz str. 60-61).
Kontakt: Akad. arch. Oldřich Hozman | Studio ARC ([email protected]);
2. Spolupráce na tvorbě dalšího urbanistického modelu (Varianta 2). Kontakt: Ing.
arch. Radan Volnohradský | Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně
([email protected]);
3. Spolupráce na tvorbě dalšího urbanistického modelu (Varianta 3). Kontakt: Ing.
arch. Stanislav Kovář, CSc. | ÚP STUDIO ([email protected]);
4. Zpracování další, možná zcela odlišných, návrhů a vizí. Kontakt: Doc. Gaudenz
Assenza, vedoucí Projektu Krumlovia ([email protected]).
Každý návrh bude projednán pečlivě, a případně zvolen pro realizaci vzdělávacího
městečka Krumlovia. Všichni spolupracující by měli být ochotni akceptovat, že je
přípustné integrovat různé návrhy. Je však také možné, že jeden návrh bude ve všech
oblastech nejlepší a bude vybrán. Pravděpodobnější však bude integrace různých
návrhů s důrazem na koherenci a celkovou kvalitu.
První zájemci o spolupráci se zúčastnili semináře Pracovní skupiny a týmu
architektury 22 - 24. 2. 2015 v Českém Krumlově. Téma bylo: „Projekt Krumlovia –
Další kroky urbanismu a architektury“. Výsledkem tohoto semináře bylo rozšíření týmu
architektury a konsensus o konkrétních krocích nutných pro dokončení urbanistického
modelu.
Konsensus o konečném modelu bude vypracován v rámci architektonické kolokvia
v roce 2016. Možnosti budou:





Varianta 1
Varianta 2
Varianta 3
Další rozvinutí modelu na základě Varianta 1 a/nebo Varianta 2/3
Jiný model, který může vzniknout interně nebo externě.
Finální model bude východiskem pro podrobnou územní studii a architektonické studie
a zároveň podnětem pro změnu územního plánu. Finální Varianta bude řešit mimo
koncept staveb samotných i širší vztahy, např. návaznost na město a CHKO.
V průběhu roku 2015 bude vypracován v rámci týmu architektury a infrastruktury první
návrh budovy Vývojového centra jako modelové studie. Navíc bude upřesněno, zda
65 | P r o j e k t K r u m l o v i a
bude zadáno projektování jednotlivých staveb různým architektům, architektonickým
ateliérům a fakultám architektury, či zda bude Pracovní skupina pokračovat
v experimentálně ověřeném modelu týmové spolupráce. Výhodou zadání práce
externím specialistům je mobilizace celosvětové inteligence a kreativity architektů,
inženýrů a dalších odborníků, kteří mohou na základě kvalitního zadání přijít s
naprosto unikátním řešením, na něž by nikdo z týmu Krumlovia nepřišel.
Hlavním argumentem proti širokému celosvětovému zadání je riziko, že vzhled
vzdělávacího městečka nebude koherentní. Jsme však přesvědčeni, že pokud bude
zadání jasné a kvalitní, a pokud vedení Krumlovia Group a její expertní poradci budou
moci vybrat z vybraných návrhů, dá se zajistit koherence i u tak rozsáhlého projektu.
Příkladem je městecko Borneo Sporenburg a IJburg v Amsterdamu, kde každá
budova byla navržena jinými architekty. Tyto budovy sice nejsou příklady organické
architektury, nicméně ukazují, že i různorodost může být svým způsobem koherentní.
ů
Borneo Sporenburg, Amsterdam (zdroj: L. Františak)
66 | P r o j e k t K r u m l o v i a
IJburg, Amsterdam (zdroj: L. Františak)
Požadavky pro vzdělávací městečko budou přísné v následujících oblastech
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
udržitelnosti (energie, přírodní materiály, recyklace)
soběstačnost
dlouhověkost
finance
kvalita provedení
funkčnost
doprava
vazby na okolí (orientace vůči světovým stranám, voda, vítr, vazby na město,
atd.)
Během celého procesu bude rozhodujícím orgánem a výběrovou komisí Pracovní
skupina Krumlovia či vedení organizace Krumlovia Group (založením Krumlovia
Group ukončí Pracovní skupina činnost). Všechna rozhodnutí budou konzultována
s odborníky a poradci. Důležitá je též možnost pro lidi z města a širokou veřejnost
vyjádřit se během jednotlivých fází řešení. Tvorba veřejného prostoru nemůže
probíhat v utajení. Proto je například tato studie, na rozdíl od většiny podobných studií,
veřejně dostupná. Pokud kritika přijde až ve chvíli, kdy bude vzdělávací městečko ve
fázi realizace, bude již příliš pozdě.
Člen výběrové komise, který sám navrhoval model jako vedoucí, koordinátor nebo
(spolu)autor, se nebude moci účastnit výběru. Jinak platí obecný princip rozhodování
67 | P r o j e k t K r u m l o v i a
v Projektu Krumlovia, který je popsán v dokumentu Cíle, principy & pravidla pro rozvoj
vzdělávacího městečka Krumlovia (viz Příloha 12).
Ekologické principy
staveb
Pro stavby bude typické používání ekologických stavebních technologií a materiálů.
Přednost bude dávána materiálům z místa nebo z regionu, např. dusaným stěnám z
místní hlíny, nepáleným cihlám, kameni nebo dřevu z místních lesů (na
základě udržitelného lesnictví). Stavby budou mít i další ekologické prvky, např.
zatravněné střechy či velké přesahy střech směrem k jihu, aby se budovy v létě
nepřehřívaly. Celkově se předpokládá individuální přístup ke každé stavbě s akcentem
na orientaci vůči světovým stranám, převládajícím větrům, hospodaření s energiemi a
konkrétnímu účelu v urbanistickém celku. Stěny staveb budou mít převážně difúzně
otevřenou skladbu. Dešťové vody se budou efektivně jímat, popřípadě i používat pro
splachování záchodů a praní. Zelené střechy zabrání jejich nepřiměřené kumulaci.
V roce 2014 byla vypracována diplomová práce „Ověření vhodnosti lokální hlíny pro
dusané konstrukce pro výstavbu vzdělávacího městečka Krumlovia v Českém
Krumlově“ (Katedra technologie staveb, Fakulta stavební, České vysoké učení
technické v Praze). Autor Jáchym Daněk posuzoval vhodnost lokální hlíny pro stavbu
dusaných hliněných stěn. S tímto záměrem je spojena výstavba ekologických staveb.
Referenční vzorek hlíny z areálu ve Vyšném byl podroben laboratorním zkouškám na
ČVUT v Praze. Byla provedena komplexní sada zkoušek, která určila vlastnosti hlíny
z hlediska vaznosti, smršťování, odolnosti hlíny na působení vody, pevnosti v tahu za
ohybu a pevnosti v tlaku. Průběhy a výsledky zkoušek jsou v diplomové práci
podrobně popsány, vyhodnoceny a porovnány s již existujícími výsledky jiných
měření. Jáchym Daněk popisuje některé výhody používání hlíny ve stavebnictví:







minimální zátěž životního prostředí
spotřeba energie je nutná pouze na opracování materiálu
při použití místní hlíny odpadají nároky na dopravu
z estetického hlediska má lokální přírodní materiál největší šanci se
harmonicky začlenit do místního krajinného rázu
díky tvárnosti hlíny lze v objektu uplatnit kreativní potenciál tvůrců
hlína je materiál, který oslovuje lidské smysly
hlína vytváří příjemné a zdravé vnitřní klima.23
Kompletní diplomová práce je k dispozici zde:
https://drive.google.com/folderview?id=0B3MBLCAqyt_ARm1oZlJlUUVpRTA&usp=s
haring
Hlína nebude jediným stavebním materiálem použitým pro stavbu kampusu. V areálu
mají být postaveny i objekty lehké konstrukce v podobě dřevostaveb a z dalších
přírodních materiálů. S důrazem na používání lokálních materiálů budou podezdívky
a dekorace vytvořeny z místního kamene.
Nakládání
s energiemi
Při výrobě a spotřebě tepelné a elektrické energie, se snažíme o maximální využívání
tzv. čisté energie. Uvažujeme mimo jiné o využití fotovoltaických systémů, solárních
panelů a tepelných čerpadel pro topení i ohřev vody. Zvažujeme i topení na dřevo,
plyn, spoluspalovací (kogenerační) jednotky či využívání biomasy.
68 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Jelikož žádná ze zmíněných energií není zcela ekologická a jelikož vývoj nových
technologií jde stále dopředu, necháváme volbu technologie v této chvíli záměrně
otevřenou. Zajímají nás energie, které jsou v současnosti v experimentálním stádiu,
ale mohou být dostupné a komerčně využitelné za pár let. Tehdy bude také volba
energií v projektu aktuální. Sledujeme vývoj nejnovějších technologie a innovativných
řešení v předních světových pracovištích jako např. Instituto Tecnológico y de
Energías Renovables (ITER), Rocky Mountain Institute, Wuppertal Institut, atd.
Pro každé řešení budeme vždy hledat optimální poměr ceny, bezpečnosti, estetiky a
ekologie. Bohužel, nemůžeme přímo v areálu získávat energii z vody nebo
z geotermálních zdrojů. Větrná energie v prostoru parku není účinná.
Namísto vybudování centrální jednotky pro výrobu elektřiny a vytápění bude nakládání
s energiemi decentralizované. Každá budova bude zároveň výrobcem i spotřebitelem
energie. V celém areálu bude instalován integrovaný systém měření, který bude
inteligentně regulovat toky energií. Usilujeme o to, aby celé vzdělávací městečko bylo,
pokud možno, energeticky soběstačné. Postavit všechny budovy tak, aby byly
energeticky soběstačné může byt finančně velice náročné. Bude to otázka, kterou
budeme muset řešit u každé budovy zvlášť. Vývoj technologií a jejich cen se nedá
spolehlivě předpovídat. Každopadně počítáme s tím, že kampus bude napojen na
existující rozvodovou síť pro případ výroby přebytkové energie nebo naopak pro
případ deficitu.
Dále se budeme intenzivně zabývat možnostmi, jak snížit spotřebu energií. Jako zdroj
klimatizace je např. možné používat 1) podzemní komory vzduchu, 2) vítr, 3) stín a 4)
vodu; vše podle lokálních klimatických podmínek.
69 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Zdroj: Casas Bioclimaticas ITER
Jednou z prvních organizací založených v kampusu může být družstvo (mimo ČR je
ekvivalentem kooperativa) zaměřené na správu budov a oblast energetiky. Ve většině
případů se jedná o dvě odlišné organizace, ale v případě, že by budovy produkovaly
přebytek energie, je lepší je integrovat do jednoho družstva. Lokální/regionální
družstva tohoto typu by mohlo po vytvoření kampusu expandovat, a mohla by být
v budoucnosti studijním příkladem pro podobné organizace v jiných lokalitách.
Ve světě existují velice úspěšné kooperativy. Např. v Dánsku založili farmáři, kteří
investovali do lokální energie, kooperativu, která pomohla vesnicím, aby mohly být
soběstačné a dokonce produkovaly přebytek energie. Farmáři kolektivní produkcí
a prodejem energie vydělávají více peněz než zemědělskými aktivitami. Podobné
příklady ukazují, že lokální know-how, lokální úspory a užití lokálních zdrojů v rukou
70 | P r o j e k t K r u m l o v i a
místních obyvatel, kteří by za normálních okolností nespolupracovali, může být
úspěšné i bez potřeby velkého investora.
Nakládání
s odpadními vodami
Urbanistická studie zdůrazňuje nutnost nalezení vhodného způsobu čištění odpadních
vod produkovaných v areálu vzdělávacího městečka. S ohledem na uvažované
celkové množství producentů / obyvatel (cca 1400 osob s teoretickým maximem 2900
osob) a ekologický charakter Projektu Krumlovia, počítáme s využitím technologií
přírodního čištění odpadních vod spolu s využitím stávajících možností dané lokality.
1) Vybudování vegetační čističky odpadních vod
V rámci tohoto řešení existují dvě možnosti:
První možnost spočívá v decentralizovaném budování dílčích kořenových čističek
odpadních vod.
To by znamenalo řešit celý komplex decentralizovaně pro jednotlivé objekty nebo
menší skupiny objektů. Voda z těchto čističek by se vsakovala do nižších vrstev půdy
a zbytek by mohl být využíván lokálně například na závlahy.
Druhou možností je vybudování centrálních kořenových čističek.
Toto řešení by vyžadovalo vybudování svodných stok vedoucích do 2-3 velkých
vegetačních čističek odpadních vod (např. pro 3 x 500 osob). Tyto plochy by musely
být dostatečně rozlehlé mj. proto, aby umožňovaly vypořádat se s mimořádnými
situacemi, při kterých by v areálu bylo mnohem více lidí. Tuto variantu jsme zatím
zvolili pro zakreslení do studie (viz str. 60-61).
2) Napojení na stávající přivaděč čističky odpadních vod Český Krumlov
Toto řešení počítá s využitím stávajícího kanalizačního přivaděče starého vojenského
areálu, který je už napojen na centrální čističku odpadních vod ve městě Český
Krumlov. Její kapacita je pro plánovaný provoz nového areálu více než dostatečná. V
současné době je nicméně na tento přivaděč již napojena řada nově postavených
objektů a jeho průtočná kapacita je v časech splaškových špiček téměř vyčerpána.
Řešením by mohlo být vybudování retenčních mokřadních ploch pro akumulaci
mechanicky předčištěných odpadních vod, které by se vypouštěly do kanalizačního
přivaděče v časech dostatečných průtočných kapacit (hlavně 22:00 – 6:00, ale také
např. 10:00-14:00).
Doprava a provoz
V prostoru vzdělávacího městečka jsou pěšiny, stezky a komunikace určené pro pěší
provoz. Některé komunikace budou mít speciální pruhy pro cyklistiku, skateboardy
apod. Všechny pěšiny, stezky a komunikace jsou vytvořené z přírodních materiálů.
Většina z nich bude mít bezbariérový charakter. Automobily a jiná vozidla budou mít
do celého areálu přístup pouze v odůvodněných případech. Hlavní trasy jsou pro
potřebu dopravní obslužnosti sjízdné. Parkovat bude možno na vnějších okrajích
celého areálu. Parkovací stání pro automobily budou zapuštěna cca o 1m pod úroveň
ploch areálu a budou krytá zatravněnými střechami.
71 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Celý vnitřní prostor areálu tak bude klidovou pěší zónou s množstvím zeleně a zákoutí
určenou pro odpočinek, setkávání, venkovní cvičení, apod. Součástí areálu budou
nabíjecí stanice pro elektromobily a půjčovny různých typů jízdních kol.
Provoz celého areálu předpokládá každodenní dopravu pracovníků, dopravní obsluhu
(zásobování) a dopravu osob, které se v areálu budou vzdělávat, bydlet a popř.
navštěvovat vzdělávací zařízení, kulturní centrum a další instituce. Z toho vyplyne
potřeba zvýšení kapacity a celkové posílení silniční infrastruktury města.
Ovzduší bude pravděpodobně zatíženo zvýšenou frekvencí hromadné dopravy,
zásobováním celého areálu a vyšším výskytem osobních aut na příjezdových
komunikacích. Nebezpečí také představuje možný únik olejů a pohonných hmot z
těchto motorových silničních vozidel.
Doprava do a z areálu bude mít vliv na stávající dopravní infrastrukturu města. To je
navázáno na potřebné investiční akce do silniční sítě města především z hlediska
zvýšení její kapacity a omezení hluku.
Vliv na životní prostředí se musí v další fáze projektu zpracovat. Podle zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí (zákon číslo 49/2010 Sb., v úplném znění) je
nutné, aby příslušný úřad měl materiál k posuzování vlivu areálu na životní prostředí.
V každém scénáři je nutné počítat se změnou technologií během předpokládaného
časového horizontu 10-20 let. Poměr elektromobilů a dalších nových technologií
mobility k počtu klasických dopravních prostředků se bude do zahájení plného provozu
vzdělávacího městečka výrazně zvyšovat.
Stavba první budovy
Zahájení stavby prvního objektu - Vývojového centra - a prvních obytných domů
v severní části areálu je možné již v rámci současného územního a regulačního plánu.
Budova Vývojového centra, kreativní srdce celého kampusu, by měla být koncipovaná
pro 70 osob (průměrný počet uživatel v jeden okamžik). Maximální kapacita by měla
být 100 lidí + 50 návštěvníků.
Budovu je možné postavit v etapách, přičemž v průběhu první etapy by měla být
vybudována větší místnost pro vzdělávací a kulturní aktivity, kanceláře, minimálně
jedna místnost pro setkávání a společnou práci, toalety a technická místnost. Ideálně
by se jednalo o modulární stavbu, která se dá rozšířit v případě, že budou dostupné
další finanční zdroje.
Podle současného plánu budova Vývojového centra obsahuje:
Přízemí:








1 větší místnost pro vzdělávací a kulturní aktivity (až 50 lidí, cca 100 m2)
1 dílna / ateliér (cca 50 m2)
1 kavárna / čajovna pro setkávání a informační centrum pro návštěvníky (cca
60 m2)
Kuchyně pro stravování personálu (cca 30 m2)
Zasedací místnost (cca 40 m2)
Toalety24
Toalety pro veřejnost (ženy / muži, celkem 30 m2)
Toalety pro personál (ženy / muži, celkem 15 m2)
72 | P r o j e k t K r u m l o v i a



Bezbariérové toalety pro vozíčkáře, min. rozměr 1,8*2,15 m, počítáme s 2*2.5
m, celkem 5 m2)
Technická místnost (cca 25m2)
Ostatní (foyer, chodby, cca 60 m2)
První patro:








15 kanceláří (cca 225 m2)
Místnost pro techniku (kopírka, tiskárna, skener, atd.) s malou kuchyní (cca 30
m2)
1 větší místnost pro setkávání a společnou práci (cca 35 m2)
1 menší místnost pro setkávání a společnou práci (cca 20 m2)
Toalety pro personál (ženy / muži, celkem 15 m2)
Bezbariérové toalety pro vozíčkáře, min. rozměr 1,8*2,15m, počítáme 2*2.5m,
celkem 5m2)
Archiv / knihovna (cca 35 m2)
Ostatní (chodby, balkón, cca 50 m2)
Druhé patro:

Ubytovací kapacity: 5 pokojů s kuchyňskou linkou a koupelnou (100 m2) a cca
50 m2 byt pro správce s kuchyní a koupelnou a balkonem 10m2)
Na této první budově kampusu bychom chtěli ukázat to nejlepší, co může organická
architektura nabídnout. U Vývojového centra bude organická zahrada s drobnými
zvířaty.
73 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Vzdělávání
Východiska
Jako poslední dozvuk celistvého uchopení člověka v umění i vědě se objevila
renesance a košatost vzdělanosti renesančního člověka, jehož ideálem byla
všestrannost (například Leonardo da Vinci). S novými objevy však následně stoupají
obtíže vše vědomě obsáhnout. Začínají vznikat specializace. Touha po
přírodovědných poznatcích byla doprovázena rozvojem vědy i techniky. Začal být
akcentován intelekt, což působilo též na oblast vzdělávání a školství. Svět se začal
ubírat směrem zvyšování inteligenčního potenciálu jednotlivce – od zavedení povinné
školní docházky až po třídění žáků do speciálních tříd podle výšky jejich IQ.
Už v 50. letech minulého století hovořil Jean Paul Sartre o „odcizení člověka“. Sartre
ve svých spisech toto odcizení specifikuje ve smyslu, že člověk ztrácí vědomí
o souvislosti věcí, dějů i událostí vlastního života. Člověk začíná postrádat rozměr
krásy. Technizuje se i umění, které v mnoha ohledech vyjadřuje dezorientaci lidí.
Vedle sociálně realistických děl se objevuje abstrakce, roztříštěnost. Sartreova
generace vnímala trend jednostranně rozvíjející se vědy a techniky jako odcizení
člověka sobě samému a základním lidským hodnotám. Původní význam řeckého
slova „techne“ (τέχνη) byl „krása“, podobně jako slovo „kale“ (Καλη) znamenalo
„dobro“. Posun významu slov směrem ke zjednodušení na pouhé zmechanizování
zatemnil smysl jejich skutečného významu.
Oproti těmto hlasům sílilo hnutí vědecko-technické revoluce s prvními počítači,
zaplňujícími celou místnost a „požírajícími“ množství krabic s děrnými štítky, které se
množily ve stále nových sestavách. Vynořovaly se prognózy, že končí věk knihy, že
se lidé budou učit přes Internet. Počítače se z velkých místností „smrskly“ na
notebooky, pak i na mobilní telefony, tablety, inteligentní hodinky apod. Stále více lidí
se začalo den co den nořit do prefabrikátů počítačových iluzí a virtuálních světů. To
už se však začaly objevovat varovné hlasy o škodlivosti počítačů v dětském věku,
o omezení rozvoje kognitivních funkcí, o počítačové závislosti, o pasivitě a zároveň
agresivitě dětí vlivem nadužívání médií.
74 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Tento trend nabírá ve 21. století na síle. Výuka se stále více technizuje a čím dál více
se omezuje přímá komunikace s vyučujícím, nastupuje doba komunikace a vyučování
přes Internet.25 Košatost a plasticita výuky se často vytrácejí, umělecké předměty se
vyučují téměř výlučně na uměleckých školách.
Komunikace, slovo odvozené z latinského slova „communio“, začíná dostávat jiný
význam a rozměr. Ztrácí se schopnost lidského rozhovoru, který J. W. Goethe
považuje za nejdůležitější (Pohádka o zeleném hadu a Lilii). Tento trend zrcadlí širší
jev závislosti na médiích; např. v Německu tráví lidé na médiích průměrně 10 hodin
denně. Průměrný čas, který tráví s ostatními členy rodiny, přáteli a známými, se blíží
k pouhým čtyřiceti minutám denně.26
Dnes spousta dětí neví, jak vypadá živá kráva, zato často trpí alergiemi, jsou obézní,
a neumí naplnit svůj volný čas. Mění se funkce rodiny – rodiče nemají na své děti dost
času a využívají moderní technologie, aby děti zabavili. Děti i dospělí spolu mnohdy
příliš nekomunikují, ale denně hodiny surfují po internetu nebo jsou na Facebooku. V
knize Digitální demence (2014) najdeme analýzu, proč děti neumějí “zatlouct hřebíky”,
proč nejsou soustředěné a tvořivé, proč stoupá výskyt deprese a dalších psychických
nemocí. Ne náhodně stoupá ve společnosti počet autistických dětí. Díky médiím se
postupně stáváme autisty.
Stoupá potřeba vzdělání, které bude rozvíjet a posilovat celou osobnost. Je třeba
začít s hlubším způsobem vzdělávání, a opřít se o kvalitu vyučujících, partnerů výuky,
jejichž autorita nebude spočívat v možnosti udělovat známky. Je třeba opřít se o
schopnosti poznání jednotlivých osobností žáků a studentů.
Řada odborníků se shoduje, že IQ není komplexním měřítkem inteligenci, a zdaleka
neurčuje schopností člověka a kvalitu osobnosti. Naopak občas může být podkladem
hrůzných asociálních jevů a činů (např. Anders Breivik). Znovu se začíná hovořit o
dalších formách inteligence, jako například o inteligenci emocionální, sociální,
existenciální, morální či spirituální. Postupně se znovu objevuje jako ideál celistvý
„košatý“ člověk.27 Hovoří se o nové renesanci lidství. Postupně se objevují otázky,
např.



Jaký je skutečný smysl života na Zemi?
Určuje IQ kvalitu člověka?
Určuje IQ kvalitu lidského bytí?
Staré otázky se před námi začínají nořit v novém světle a probouzejí touhu po
celistvosti člověka. Začíná stoupat i vážný zájem o Zemi a na ní o trvale udržitelný
život. Rozvíjí se zájem o ekologické zemědělství, o zdravé potraviny, o nové zdroje
energií. Souběžně s ekonomickou globalizací stoupá i zájem o globální bytí člověka
na Zemi, a zároveň o lokalizaci, např. o lokální měny, lokální potravinové sítě a
komunitní život. Zájem o to, jak „přirozeně žít“, se prohlubuje. Mnoho lidí touží po
změně. Cítí, že pokud půjdou s davem, dojdou pouze tam, kam dojde dav. Dokáží-li
však opustit konvenční cesty, mohou dojít na místa, kde nikdy nikdo nebyl.28
Budoucnost patří tvůrcím osobnostem. Proto zní heslo Projektu Krumlovia “cesta
tvořivosti“.
75 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Touha po
vzdělávání
Systém školské výuky tak, jak se nám v současnosti často prezentuje, se nejenom na
míle vzdálil Komenskému, na něhož se stále ještě odvolává, ale stal se v mnoha
ohledech kontraproduktivní. Namísto poznávání skutečností nabízí čím dál tím více
neživý obsah a memorování velké sumy později neupotřebitelných informací.
Takový obsah zdaleka nevyužívá celek lidského potenciálu, ani rozumové schopnosti
člověka, na které se tak často odvolává. Rozum dává možnost podrobné analýzy jevů
i hledání jejich hlubších souvislostí a analogií s jevy jinými. Rozum dokáže odhalit
slabiny tvrzených dogmat a dokáže uchopit pravdivý smysl slov. Rozum dokáže jasně
vidět, tedy je schopen skutečné jasno-zřivosti, protože vnímá tendence počínajících
jevů, a dokáže odhadnout jejich další průběh.
Touha po vzdělávání není touhou po spoustě „informací“, které často zůstávají na
povrchu, u slupky obalující pravý smysl daného. Lidem, kteří mají opravdový zájem
o vzdělávání, se jedná o podstatu, o zrno či jádro, které ve formě, ve slupce vězí.
Jak to vyjádřil E. F. Schumacher: “Počet vzdělávacích institucí roste, stejně jako
znečištění životního prostředí, množství vyčerpaných přírodních zdrojů a nebezpečí
ekologických katastrof. Pokud má tedy vzdělání lidstvo zachránit, musí to být vzdělání
jiného typu: vzdělání, které nás přivede k pochopení souvislostí a hloubky jevů.”
Stojíme před otázkou, jak opět uchopit člověka a lidství a umožnit zájemcům
o studium, aby se na základě vlastních zkušeností naučili poznávat a rozlišovat dobré
od špatného, hodnotné od nehodnotného, pravdivé od lživého.
Touha po pravdivosti se vynořuje v různých směrech a otázkách, např.





hledání pravdivého vztahu k Zemi, na níž žijeme
hledání pravdivého způsobu života
hledání skutečného poznání souvislostí všech věcí
hledání pravdivých vztahů mezi mužem a ženou
hledání pravdivých vztahů mezi lidmi navzájem.
Tato a podobná témata nabývají stále většího významu. Volají po metodách, jimiž by
se pravdivost dala prověřit. Mladí lidé chtějí být bráni vážně a participovat na procesu
poznávání vlastním hledáním, případně i omyly, které ale opět objeví oni sami pomocí
vhodně kladených otázek a zkušeností. Individualita lidských jáství by měla být
v průběhu procesu výuky zpevňována, vedena k uvědomění si vzájemnosti
a k toleranci procesu individuace toho druhého. Tento proces vyžaduje od vyučujícího
velikou trpělivost a bohatou fantazii.
Hledání nového
přístupu
ke vzdělávání
Trendem současnosti je hledání východiska z krize lidství, která je příčinou většiny
dalších krizí, jež zasahují dnešní svět. I my hledáme východiska, a jsme přesvědčeni,
že základem řešení je proměna smýšlení, úcta k člověku, a z ní plynoucí adekvátní
vzdělávání. Proto jsme se zaměřili na nové formy vzdělávání, které odpovídají
současné poptávce a akcentují otevírání nových možností pro budoucí vývoj
jednotlivců i společnosti.
David Suzuki, kanadský ekolog, upozorňuje, že existují věci, které nemůžeme změnit
– gravitaci, entropii, rychlost světla. Zároveň však existuje spousta věci, s nimiž přišel
člověk, které jsou změnitelné.29 Patří mezi ně i školství a způsob vzdělávání. Záleží
jen na lidech, jak je dokáží využít a v případě nesplnění požadavků změnit. Mnoho lidí
76 | P r o j e k t K r u m l o v i a
na celém světě, i tým Krumlovia a lidé kolem iniciativy University for the Future, pracuje
na této změně. Hledáme nový přístup ke vzdělávání, který odpovídá aktuálním
potřebám společnosti.
Inspirací při naší práci je tvůrčí dílo dřívějších i současných myslitelů a praktiků, kteří
prosazují hlubší pohled na svět.30 Na základě studia těchto přístupů připravujeme nový
celostní model vzdělávání čerpající z impulsů, které se v oblasti péče o lidství a přírodu
ukázaly jako nosné.31
Příklady inovativních přístupů ke vzdělávání, kterými se při tvorbě Projektu Krumlovia
inspirujeme, naleznete v Příloze 7. Řada z nich již existuje dlouhou dobu, a fungují na
mnoha místech po celém světě. Neexistuje však žádný přístup, který by byl ze všech
nejlepší, neexistují přístupy, které by byly pro všechny lidi lepší nebo horší než druhé.
Každý má právo preferovat konkrétní přístup. Pokud však chceme vytvořit opravdu
vysoce kvalitní vzdělávání, je potřeba začít s čistým štítem, a provést rozsáhlý
systematický výzkum rozdílných přístupů.
Srovnávací výzkum Stejně tak, jako v případě jiných otázek, jako je organizace a vedení, péče o zdraví,
v oblasti vzdělávání tvorba krajiny a architektura, vycházíme i v případě vzdělávacích přístupů z
nejrůznějších zdrojů pro inspiraci. V našem výzkumu se nejdříve budeme snažit
zeširoka zachytit co nejvíce možných přístupů (viz Příloha 7). Poté budeme aplikovat
určitá kritéria pro výběr vhodných přístupů na základě našich společných hodnot.
Ohled budeme brát mj. na:






úctu k celistvosti a jedinečnosti každého jedince,
propojení svobody a zodpovědnosti,
diferenciaci vzdělávacího obsahu a metod, vycházejících z úrovně rozvoje
jedince a jeho konkrétních potřeb,
chuť a potřebu vnitřně růst směrem k vyššímu lidskému potenciálu,
schopnost vyvolat radost ze života stejně tak jako
rozvíjení schopností spoluvytvářet žádoucí budoucnost založenou na sociální
a mezigenerační spravedlnosti, péči o jiné druhy a správě ekosystémů.
Tato kritéria nebudou aplikována mechanicky; nejedná se o seznam fixních kritérií.
Pouze nastiňují směřování našeho výzkumu. Všechny vzdělávací přístupy, které
nabízejí odpovědi na řadu těchto problémů, budou brány v potaz, bez ohledu na
souvislosti, ve kterých vznikly a bez ohledu na to, zda mají dlouhodobou tradici nebo
se rozvinuly nedávno.
Přestože jsou požadavky na vzdělávání ve Vzdělávacím městečku vysoké a
komplexní, existuje obrovské množství přístupů, které by mohly náležitě přispět. Není
třeba převzít vše z jednoho vzdělávacího směru, struktury či proudu. Některé stránky
konkrétního přístupu ke vzdělávání mohou být zastaralé, nevhodné pro místní
podmínky nebo neslučitelné s našimi idejemi, zatímco jiné stránky věci mohou dobře
zapadat. Zároveň uznáváme obecný argument o tom, že žádná vzdělávací tradice
není úplná a tudíž by měla být doplněna tradicemi jinými (Ceruti & Pievani 2005;
Edwards & Molz, in press). Každá vzdělávací tradice vychází z určitých souvislostí, na
jejichž základě zdůrazňuje, nezdůrazňuje nebo opomíjí určité rozměry reality. Je tedy
možné spojit dílčí návrhy z různých vzdělávacích tradic a vytvořit tak nový celek.
Zvláštní pozornost věnujeme originálnímu záměru zakladatelů alternativních
vzdělávacích přístupů, neboť jejich nápady a následné uvedení do praxe se často liší.
77 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Nezabýváme se tedy pouze tím, jak inovativní instituce po celém světě fungují, ale
zajímá nás, jak původně měly fungovat. V naší vlastní praxi se pak zabýváme
způsoby, jak mohou být tyto nápady a impulzy relevantní pro naši vlastní snahu
vytvořit vzdělávání odpovídající na požadavky 21. století.
Z výše uvedených důvodů nelze učinit verdikt o tom, který přístup bude eventuálně
použit. Ve skutečnosti takový verdikt nemusí vzniknout vůbec, jelikož se oblast
vzdělávání nachází v hluboké transformaci, a nové rozvojové tendence se rychle
objevují. Proto výzkum (a experimentální ověření) vzdělávacích přístupů, které jsou
předdefinovány vůdčími hodnotami a principy, bude muset být nedílnou součástí
úkolů, které budou probíhat ve Vzdělávacím městečku. Tento specifický a doposud
nedostatečně vyvinutý druh vzdělávacího výzkumu bude v ideálním případě
provozován ve vzdělávacím institutu, jež bude součástí university Krumlovia.
Jsme si vědomi toho, že není možné kombinovat vše dohromady, neboť by byla
výsledkem pouze nepoživatelná ‚všehochuť‘. Sloučení mnoha či dokonce všech
vzdělávacích paradigmat do všezahrnujícího modelu není jen příliš troufalé, ale
nerealizovatelné v praxi. V průběhu roku 2015, dříve, než budou ve vyšenském
kampusu vybudovány vzdělávací instituce, bude takový přístup důkladně promyšlen.
Všechny instituce pak budou postaveny na nových základech, které mohou být dále
formovány v závislosti na nových poznatcích a zkušenostech.
Příklady uvedené v Příloze 7 a 8 nepředstavují úplný seznam. Ukazují, že široká škála
podnětů k inspiraci je již k dispozici. Musí být chápány a hodnoceny vzhledem ke své
relativní hodnotě pro potřeby a účely Vzdělávacího městečka. Aktuální vzdělávací
přístupy aplikované ve Vzdělávacím městečku budou záležet na počtu těchto kritérií:




potřeby lidí, kteří se chtějí účastnit podávání vzdělávacích návrhů pro
Vzdělávací městečko,
zázemí, kompetence a přání lidí, rozvíjejících jednotlivé vzdělávací návrhy,
zdroje, které bude možné použít na rozvoj a realizaci návrhů, a
požadavek určité míry koherence s ostatními vzdělávacími návrhy. Není nutné,
aby všechny návrhy následovaly jeden vzdělávací proud. Dostačující bude,
pokud budou mít návrhy “rodinnou podobnost” ve smyslu sdílených
společných hodnot a principů.
Tato kritéria, spolu s ostatními kritérii, společně povedou k jedinečné sestavě
lokalizovaných vzdělávacích návrhů. Je nepravděpodobné, že budou kopií jakéhokoliv
samostatného vzdělávacího proudu. Navíc tento soubor návrhů a vzdělávacích
přístupů, se bude postupně vyvíjet na základě těchto faktorů:
Za prvé je potřeba zlepšit zavedené vzdělávací programy pomocí vhodných metod
šetření, včetně evaluačních dotazníků, které vyplní všichni zúčastnění. Tyto evaluace
nebudou nakloněny krátkodobému efektů, ale dlouhodobé použitelnosti.32
Za druhé další výzkum bude zaměřen na vhodné zdroje inspirace (toto může být
celkový rámec či filosofie, stejně tak jako zavedené praktické příklady na různých
místech). Zvláštní pozornost věnujeme originálnímu záměru zakladatelů alternativních
vzdělávacích přístupů, neboť jejich nápady a následné uvedení do praxe se často liší.
Za třetí budou zavedeny hospitace mezi vzdělávacími praktikanty napříč institucemi.
Dále bude možnost výměnného pobytu výzkumníků, které se zabývají vzdělávacími
filosofiemi a jejich aplikací. Tým Krumlovia proto vytvořil výzkumný projekt, který tuto
výměnu usnadní mezinárodně.
78 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Projekt Krumlovia a Projekt Krumlovia je živým příkladem Manifesta 15, avšak jde o pár kroků dál. Za prvé
inovujeme nejen oblast vzdělávání, ale řadu dalších oblastí, které jsou důležité pro
Manifesto 15
kvalitu života. Dále má Projekt Krumlovia propracován celý systém vzdělavání, z nichž
mnoho bodů není v Manifestu 15 zmíněno (viz http://www.manifesto15.org/cs).
Souhlasíme s následujícimi výroky z Manifesto 15:
• „Budoucnost už je tady, ale není rozprostřena stejnoměrně“, (William Gibson v
Gladstone, 1999).
• Oblast vzdělávání zaostává za většinou ostatních odvětví hlavně kvůli našemu
zvyku ohlížet se do minulosti a nikoliv hledět vpřed do budo ucnosti.
• Většinové povinné vzdělávání je založené na zastaralém modelu 18. století, který
byl určen k tomu, aby produkoval loajální a pracovité dělníky a úředníky. Toto však
těžko může být konečným cílem a smyslem vzdělávání v postindustriální éře. Mnohem
spíše potřebujeme podporovat studenty v tom, aby se z nich stali inovátoři, kteří jsou
schopní využít vlastní představivost a kreativitu k posouvání společnosti kupředu.
Současné výzvy nelze řešit starým způsobem myšlení.
• Hierarchické uspořádání vztahu učitel-žák není efektivním způsobem učení, protože
ničí zvídavost a omezuje vnitřní motivaci. Potřebujeme, aby byl tento vztah
vyrovnanější a abychom si osvojili různé modely vzdělávání, včetně vrstevnického
učení, a umožnili tak studentům zažít tyto modely v praxi.
• Chybovat je přirozenou součástí učení se, kde můžeme vše zkoušet znovu a znovu.
• V naší posedlosti testováním jsme jaksi dovolili OECD, aby se prostřednictvím
projektu PISA stala „světovým ministerstvem školství“. Světem se tak šíří kult měření
a testování ve vzdělávání. Na národní úrovni a ve vzájemných vztazích mezi státy to
vypadá, jako bychom všichni soutěžili o nejhezčí dítě jedné nudné rodiny. ... Ty
nejlepší inovace jsou často zadušeny v momentě, kdy se začneme obávat výsledků
testování. Potřebujeme skončit s povinným testováním a reinvestovat tyto prostředky
do vzdělávacích iniciativ, které vytvoří autentické hodnoty a příležitosti pro rozvoj.
• Zdá se, že jsme posedlí novými technologiemi, přičemž jen velmi málo rozumíme
tomu, na co vlastně technologie jsou a jak mohou ovlivnit to, jak se děti učí.
• S označením neviditelné učení uznáváme skutečnost, že většina učení probíhá
„neviditelně“ prostřednictvím neformálních, běžných, ba i náhodných zážitků spíše než
skrze formální instrukce (Cobo & Moravec 2011).
• Příliš často se pošetile domníváme, že předáváme dětem vzdělání, když je pouze
zkoušíme z toho, zda umí zopakovat informace.
• Formující se pedagogika tohoto století není pečlivě naplánovaná, ale průběžně se
vytváří.
• Ne každý z nás se stane nebo by se měl stát podnikatelem, avšak ti, kteří nerozvíjejí
svou podnikavost, zůstanou velmi znevýhodněni. Náš vzdělávací systém by se měl
zaměřit na formování ... jednotlivců, jejichž specializované znalosti budou ovlivňovány
jejich schopností snít, tvořit, zkoumat, učit se a prosazovat podnikatelské, kulturní a
společenské iniciativy, brát na sebe riziko a užívat si samotného procesu stejně jako
jeho výsledků, a to beze strachu z případných neúspěchů a chyb, které jsou součástí
této cesty.
79 | P r o j e k t K r u m l o v i a
• Naše školské systémy jsou založeny na kultuře poslušnosti, konformitě a pocitu
uspokojení a z něj pramenící strnulosti. Kreativita studentů, zaměstnanců i našich
institucí je systematicky potlačována. Je snazší, když nám někdo říká, co si máme
myslet, než když máme myslet sami za sebe.
• Musíme a můžeme vybudovat na našich školách a v našich komunitách kulturu
důvěry. Náš vzdělávací systém bude čelit výše popsaným výzvám tak dlouho, dokud
zůstane založen na strachu, úzkosti a nedůvěře. V projektu Minnevate! (MASA 2014)
výzkumníci zjistili, že pokud lidé, kteří vzdělávají, mají změnit vzdělávání, potřebují do
tohoto procesu zapojit další motivované skupiny a zároveň v těchto komunitách
aktivně vystupovat. To vyžaduje nový způsob jednání zaměřený na důvěru, kdy
studenti, školy, vlády, firmy, rodiče i komunity vstupují do spolupracujících iniciativ, a
společně vytvářejí novou budoucnost vzdělávání.
Základní pojmy
Záměrem Projektu Krumlovia je znovuobjevování smyslu vzdělání a vytvoření nových
institucí reflektujících tento ideál. Projekt Krumlovia i iniciativa University for the Future
kladou stejný důraz na vzdělávání jako na výzkum a tvůrčí aktivity. Jack Mezirow33
mluví v tomto kontextu o tzv. transformativním vzdělávání (angl. transformative
learning). Náš záměr navíc zahrnuje i transformativní výzkum a transformativní aktivity
(angl. transformative research, transformative action).
V angličtině vyjadřuje termín ‚transformativní‘ zásadní přeměnu, obrodu či obnovu.
V češtině zní slovo ‚transformativní‘ příliš abstraktně a technicistně, proto používáme
v českém překladu místo slova ‚transformativní’ výraz ‚tvořivý‘, tj.



Tvořivé vzdělávání
Tvořivý výzkum
Tvořivé aktivity
Tyto pojmy souvisí s heslem Projektu Krumlovia: “cesta tvořivosti”.
80 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Klíčové pojmy iniciativy University for the Future
Jednotlivé oblasti (vzdělávání, výzkum, aktivity) mají největší potenciál, pokud nejsou
oddělené. V této studii se zaměřujeme zejména na vzdělávání. Tímto nechceme
upřednostnit oblast vzdělávání před zbývajícími dvěma oblastmi. Mezi těmito oblastmi
neexistuje hierarchie. Např. výzkum není pouze součást vzdělávání, stejně jako
vzdělávání není pouhou součástí výzkumu. Obě oblasti jsou způsoby poznání.
Vzdělávání se více zaměřuje na osvojení si již existujících znalostí a dovedností,
zatímco výzkum se zaměřuje na objevování nových znalostí a dovedností. Pokud
dovedeme propojit vzdělávání s výzkumně založeným způsobem učení (angl. coinquiry, practice-based research, atd.), a pokud začneme rozumět výzkumu jako cestě
za hledáním odpovědí na společenské otázky, vzdělávání a výzkum se začnou
prolínat. Podobně jsou praktické aktivity součástí výzkumu a vzdělávání. Jak tvrdil G.
B. Shaw: „Jediná cesta k vědění je činnost.“
81 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Tvořivé vzdělávání
Přístup ke vzdělávání iniciativy University for the Future a Projektu Krumlovia by mohl
být vyjádřen slovy: “tvořivé vzdělávání pro svobodu a odpovědnost” – ve zkratce
“tvořivé vzdělávání”. Hlavním cílem je umožnit žákům a studentům vydat se na cestu
tvořivosti, vést kreativní a odpovědný život a přispívat k rozvoji společnosti.
Při tvorbě vzdělávacího obsahu vycházíme z poznatku, že vývoj osobnosti probíhá v
konkrétních specifických fázích po celý život, přičemž každé vývojové období otevře
nové roviny schopností a dovedností. Každá vývojová fáze tak má vlastní východiska
a specifické potřeby v různých úrovních struktury osobnosti, jejichž znalost je pro
efektivní vzdělávání nezbytná. Jednotlivé vývojové fáze jsou silně provázané a
projevují se v mnoha směrech v průběhu celého lidského života.
Struktura osobnosti jednotlivce je zohledňována jak v rovině běžného vědomí, tak v
rovině hlubinné, která má vliv na vývoj a kvalitu osobnosti člověka. Uplatňované
metody a formy vzdělávání odpovídají souvislostem konkrétní roviny osobnosti, a tedy
nejsou užívány nahodile, bez znalosti jejich smyslu a účinku. To znamená napřiklad,
že vedle intelektuálních forem vzdělávání jsou uplatňovány metody uměleckých
činností či rukodělných aktivit. Jejich užívání není samoúčelné, ale směřující k
hlubšímu průniku do všech rovin osobnosti.
Při koncepční práci na novém modelu vzdělávání navazujeme na ideje, které vedou
integrace celistvosti člověka do vzdělávacího procesu s respektem ke všem
vývojovým fázím osobnosti.
Dílčí cíle tvořivého vzdělávání jsou:34
1. Zaměření na životní smysl a poslání
Základním cílem tvořivého vzdělávání je posílit osobnost a vědomé rozhodování
studentů, jakým směrem se v životě vydat a jak se orientovat v období rychlých změn.
Orientace na životní smysl a poslání nahrazuje dnešní důraz na sebeprosazení a
uplatnění na současném trhu práce, který se během procesu vzdělávání neustále
mění. Prostředí a obsah vzdělávání usnadní zaměření na životní smysl a poslání tím,
že žáka/studenta naučí najít vnitřní klid a koncentraci, jež jsou potřebné pro nálezání
odpovědí na otázky týkající se životního smyslu a poslání.
2. Probouzení a rozvoj talentů a schopností
Tvořivé vzdělávání pomáhá v žácích a studentech probouzet a rozvíjet jejich talenty
a umožňuje jim vložit své talenty do služeb hledání vlastního životního směřování a
poslání. Vzdělávání může studentům pomoci porozumět nejen tomu, jaké jsou jejich
schopnosti a talenty, ale také jim nabízet možnosti, jakým způsobem se mohou dále
rozvíjet. Tvořivé vzdělávání je orientované na dlouhodobý, celoživotní rozvoj, ne jen
na horizont zaměstnavatelnosti. Vzdělávání je zaměřeno na žáka/studenta (angl.
learner-centred education) a je žáky/studenty úměrně jejich věku tvořeno (angl.
learner-managed education). Pedagogové respektují specifické rysy osobnosti,
nadání i jednostrannosti, pomáhají rozvíjet pozitivní aspekty osobnosti v prostoru, kde
mohou žáci a studenti experimentovat, a kde je jim povoleno dělat chyby.
82 | P r o j e k t K r u m l o v i a
3. Radost a motivace k učení
Současný vzdělávací systém velmi často děti a mladé lidi demotivuje. Snaží se do
nich totiž „nalít“ velké množství informací bez toho, aby jim porozuměli v souvislostech.
Oni tak ztrácí přirozenou chuť učit se. Nemalý počet z nich má ze školy trauma. Cílem
tvořivého vzdělávání je naopak probouzet touhu po vlastním rozvoji, a tím utvářet
základy pro celoživotní učení určované vlastní potřebou. Pedagogové mají podporovat
touhu žáků či studentů učit se a důvěřovat jejich touze objevovat svět. Škola a
universita má umožnit studentům osvobodit se od plnění přání rodičů a pomáhat jim
nalézat vlastní cesty. Vzdělávací proces tak má promlouvat k existenciálním otázkám
dětí a studentů a postupně v nich probouzet jejich vlastního ‚vnitřního učitele‘.
4. Aktivní přístup ke studiu a k životu
I když jsou někteří žáci a studenti opravdu aktivní, obecně platí, že v dnešním systému
je to většinou učitel, kdo je aktivnější než studenti. Ve vzdělávacích instituci Krumlovia
je kladen důraz na aktivitu, tvůrčí schopnosti a podníkavost studentů. Např. při
projektově orientovaném studiu nejde jen o to, zapojovat žáky a studenty do reálných
projektů nebo nechat studenty vytvořit vlastní projekty. Jde o metodu, jak aktivovat
studenty tím, že učitel má úlohu mentora, průvodce (angl. guide on the side), který jim
bude stát po boku, avšak neprozradí řešení. Při minimální intervenci pomáhá
studentům, aby řešení našli sami.35
5. Spolutvorba kurikula (angl. co-creative curriculum)
Žáci a studenti mají možnost spoluvytvářet kurikulum v závislosti na osobním
směřování a zájmech. Každý má svého garanta či tutora, který pomáhá při
sestavování individuálního kurikula a vytváření studijních skupin s podobnými zájmy.
Kurikulum je flexibilní a umožnuje transdisciplinaritu.
M. Csikszentmihalyi řekl: “Pokud si někdo přeje naplnit vzdělávání kreativitou, mělo
by být prvním krokem podpořit studenty v hledání toho, co opravdu milují a pomoci jim
se do této oblasti hluboce ponořit – ať už je to básnictví, fyzika, technika či tanec.“
6. Celistvost a posílení osobnosti
Tvořivé vzdělávání přijímá jedinečnost i celistvost člověka a zohledňuje to ve způsobu
výuky. Porozumění hodnotám a jejich vytváření vyžaduje kultivaci všech složek lidské
bytosti. Kromě intelektu si vážíme též dalších druhů inteligence jako např. emoční,
umělecké, estetické, sociální či morální. Důležitá je kromě práce s tělem (sport, tanec,
pohybové workshopy, aktivity v přírodě, apod.) hlavně práce lidských rukou a práce
jako taková. Zásadní rovinou, která v rámci celistvosti člověka bude integrována do
oblasti výzkumu a studia, je vyšší rovina lidské psychiky a světa, jakožto historicky i
kulturně nezbytná úroveň.
Celistvost člověka měla být rozvíjena již od útlého věku zážitky s přirozeným světem,
nikoliv světem virtuálním. Dítě potřebuje rozvíjet své kognitivní funkce hlavně na
skutečných předmětech, nikoli na předmětech umělých.
Hlavními hledisky výuky je práce na posílení osobnosti získáním důvěry, čeho všeho
může člověk objevováním docílit. Posílení osobnosti je možné např. uměleckými
83 | P r o j e k t K r u m l o v i a
prostředky. Součástí každého programu by měly být aktivity jako např. hudba, divadlo,
zpěv, přednes, kreslení a malování, práce s hlínou a rukodělné techniky. Intelektuální
práce je tímto vyvažována a doplňována uměleckými, pohybovými a dalšími
aktivitami. Akcentace uměleckých přístupů ve výuce není samoúčelná, ale pomáhá
v rozvoji celé košatosti osobnosti, a tím i ke zpevnění vlastních postojů, ale zároveň
i k pružnosti v myšlení a chápání postojů ostatních.
7. Rozšíření metod výuky
Ve všech vzdělávacích institucích vítáme širokou škálu metod (např. zážitková
pedagogika, umělecké prostředky a řemesla, projektové vyučování, komunitní kruhy,
hry, simulace, Teorie U, sokratovský dialog, myšlenkové mapy, šest myslitelských
klobouků, atd.). Metody výuky nikoli jako experimenty, nýbrž mající souvislost s
konkrétní vývojovou fází celistvě chápaného jedince.
Nad případovými studiemi navíc upřednostňujeme osobní zkušenosti studenta z
reálných projektů, které jsou v našem projektu hlavním zdrojem zážitkového
vzdělávání. Osobní zkušenosti jsou v Projektu Krumlovia vždy cennější než psané
zkušenosti někoho jiného.
Na první místo nestavíme množství získaných informací, ale jejich kvalitu a praktické
využití. Klademe důraz na porozumění, kritické myšlení, otevřenost a tvořivost jako
protiklad k pouhému memorování.
8. Rozvoj pedagogů a dalších zaměstnanců
Tvořivé vzdělávání vyžaduje vysoce odborně a lidsky kvalifikované učitele
a nepedagogické zaměstnance motivované ke stálému zvyšování vlastní kvalifikace
a k neustálé práci na sobě. Tímto nemyslíme povinné tréninky a teambuildingy, ale
individuální i skupinovou práci a studium, včetně důrazu na kultivaci a rozvoj osobnosti
pedagogů, které pomáhají rozvíjet spolupráci, týmovou kulturu (angl. team spirit), ale
i smysluplnou kvalitu života pedagogů. Pouze „odučit hodiny a jít domů” není v souladu
s naším přístupem.
.
9. Sebereflexe
Využíváme možností sebereflexe vlastní práce na místo neustálého hodnocení žáků
formou známek. Tvořivé vzdělávání nepodporuje princip pedagogického vedení, který
bychom mohli nazvat ‘cukr a bič’. Ten funguje v závislosti na tom, zda jsou či nejsou
plněny požadavky pedagoga. Při hodnocení mohou být využity možnosti slovního
hodnocení, zpětné vazby mezi žáky/studenty i směrem k pedagogům, mapy učebního
pokroku, atp. Celkově jsou překonávány zjednodušující přístupy k hodnocení.
Nejpodstatnějším typem hodnocení je zpětná vazba, kterou student dostane při
realizování cinnosti v praxi. Realizace celého cyklu od vize až k samotnému činu
poskytne studentovi nejadekvátnější zpětnou vazbu, kterou mu nikdo jiný nemůže
poskytnout.
10. Týmová spolupráce
84 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Klíčovým prvkem je schopnost týmové spolupráce a vytváření dlouhodobých
harmonických vztahů. Důraz klademe na příznivé klima školy prostřednictvím
pozitivních mezilidských vztahů a partnerského přístupu mezi dětmi a dospělými, a
uvnitř obou skupin navzájem. Žáci a učitelé by měli trávit společně čas i mimo třídu,
aby se mohli lépe poznat a stát se partnery v procesu vzdělávání. Každý je zároveň
učitelem a žákem.
11. Důraz na hluboké propojení studia s praxí
Dle Bílé knihy terciárního vzdělávání neposkytuje současná situace ve školství
dostatečné prostředky k tomu, aby studenti prošli důkladnou přípravou na praktická
povolání. V naší nabídce vzdělávání bude zřetelný vztah k reálnému životu. Každý
člověk je zároveň učitelem, žákem, badatelem, poradcem i inovátorem. Tento postoj
ke studiu může studentům nabídnout, kromě cenných vědomostí a praktických
zkušeností, hluboké propojení s reálným životem a s individuálním životním příběhem.
Tím se lišíme od většiny škol a universit, které jsou často odpojeny od potřeb
organizací a společnosti.
12. Směrem ke společenským výzvám
Tvořivé vzdělávání má provádět studenty érou velkých společenských změn. Klademe
důraz na společenské výzvy, rozvoj funkčních společenství a směřování
k udržitelnosti. Smysluplné vzdělávání i práce by měly vést k pozitivním změnám
ve společnosti, pomáhat v hledání a realizování řešení celého spektra od místních po
globální problémy a výzvy.
13. Otevřenost
Vzdělávací instituce budou navazovat spolupráci s dalšími inspirujícími jednotlivci,
skupinami a organizacemi ze svého okolí a postupně se budou navenek profilovat jako
komunitní centrum kultury a vzdělanosti.
14. Nejlepší vzdělávání je život
V současném systému vzdělávání je studium a život více či méně oddělené. Tím je
studium výrazně ochuzeno, jelikož právě propojení vzdělávacího obsahu s vlastním
životem umožňuje hlubší cesty poznání. Římský stoický filosof a politik Lucius
Annaeus Seneca říkal: „Non schoale sed vitae discimus - Neučíme se pro školu, ale
pro život.“
Tvořivý výzkum
Tvořivý výzkum vyžaduje novou kvalitu myšlení výzkumných pracovníků. Hledá
souvislosti i mezi zdánlivě nesouvislými jevy, v nichž se orientuje po časových
přímkách a obsahových obloucích, které mohou probíhat v krátkých i delších časových
periodách. Tvořivý výzkum hledá původu, důvodu vzniku, účelu věcí a znalost jejich
vztahů. Tak, jako ze žaludu může, za příznivých okolností, vyrůst mohutný dub, a za
nepříznivých okolností, které je možné rovněž formulovat, vyroste nemocný
85 | P r o j e k t K r u m l o v i a
a neduživý stromek, tak je možné porovnáváním jevů v oblasti sociální i v životě
jednotlivce objevit hluboké, dříve nevyslovené zákonitosti.
Tvořivý výzkum není orientován na počet publikací nebo citací. Nechceme posílit
jednostranný kariérismus a pragmatismus, např.






publikování stejnou práci v různých variantách,
vzájemné citace mezi kamarády,
výběr výzkumných otázek podle dostupných dat,
výběr témat a dat podle orientace daného žurnálu – často s koncentrací na
data v USA, protože větsina tzv. A žurnálů jsou z USA
přehlédnutí kvalitních žurnálů, které nejsou v oficiálních sezamech uvedeny
jako žurnály kategorie A nebo B
výhýbaní se praktickému či transdisciplinárnímu výzkumu, atd.
Tvořivý výzkum se orientuje na oblasti, které jsou důležité pro budoucnost, ne na
oblastí, kde se dá získat body.
Tvořivé aktivity
Myšlení i cítění člověka se rozvíjí a prohlubuje v činnosti, která je smysluplná a dává
člověku pocit důvěry v sebe i v život. Již malé dítě vyhledává bláto a kaluže, stejně tak
i kamínky a různá dřívka, ze kterých staví a jimž propůjčuje ve své fantazii žádané
podoby a charakter.
V současnosti je často tato kreativita dítěte, později dospělého člověka, redukována
na orientaci ve světě počítačů a virtuálních realit. Tím lidská kvalita tvůrčího činu
postupně mizí, jak prokazují příklady z psychopatologie, neboť vnímání skutečnosti se
ztrácí a nastupuje realita virtuální. Člověk má pocit, že „něco“ dělá, ale čin zůstává
pouze v představách, ve skutečnosti se nestalo nic.
Pro lidi a jejich oprávněné sebevědomí je důležitý tvůrčí čin. Ať už je to zelenina, kterou
člověk vypěstoval, projekt pro zlepšení životního prostředí, upletený svetr anebo
namalovaný obraz. Podobně vzniká i vztah k přírodě, zvířatům i všemu živému.
Studenti potřebují dostatek prostoru a trpělivých mistrů v oblastech jejich zájmu.
Již od prvního ročníku studia mají studenti procházet různými dílnami, pracovat
v zemědělství a zdokonalovat se v dalších praktických či uměleckých dovednostech,
aby postupně sami zjistili, která tvůrčí činnost jim nejlépe vyhovuje.
Ve vyšších ročnících, pokud uspěli ve výše zmíněných úkolech, mohou praktikovat
i v sociální oblasti, např. při práci se seniory, bezdomovci, drogově závislými lidmi,
vždy pod supervizí odborníka.
Systémové inovace Cílem Projektu Krumlovia je nabídnout tvořivé vzdělávání, tvořivý výzkum a tvořivé
aktivity zaměřené na rozšíření a posílení lidského potenciálu. Věříme, že potenciál
každého člověka působí na vývoj celé společnosti. Proto může nově uchopené
vzdělávání, tak jak ho vnímá iniciativa University for the Future, přispět k regeneraci
oblastí jako je politika, ekonomika či kultura.
Pokud se domníváme, že naše současná společnost nepotřebuje žádné změny, tak
i vzdělávací systém by mohl nadále existovat bez výrazných změn. Pokud však cítíme,
že by některé či všechny oblasti společnosti potřebovaly změnu k lepšímu, měli
bychom se zaměřit především na vzdělávací systém, neboť ten velmi výraznou měrou
přispívá k formování lidských osobností, které společenský systém utváří. Inspiraci
86 | P r o j e k t K r u m l o v i a
a přeměnu potřebuje nejen oblast vysokého školství, ale též oblasti vzdělávání
předškolního, základního a středního, včetně neformálního vzdělávání mládeže
a dospělých a návazného profesního vzdělávání.
Otázkou tedy je, jaké by mohlo být vzdělávání, které podporuje systémové inovace?
Mělo by splňovat následující charakteristiky:







Stát se autonomní oblastí chráněnou před politickými a ekonomickými zájmy;
Kultivovat přirozené schopnosti člověka;
Podporovat vnitřní růst všech dimenzí lidského bytí;
Překračovat hranice pouhých informací;
Propojovat život, učení a práci;
Zaměřovat se na velké výzvy dnešní doby;
Zahrnovat spolutvorbu budoucnosti jako součást vzdělávacího procesu.
Naše zaměření na systémové inovace překračuje sféru vzdělávání a týká se též
zdraví, výživy, organizačního rozvoje a řady dalších oblastí v rámci širšího kontextu
ekonomiky, politiky, kultury a životního prostředí. Systémové inovace obecně zahrnují
(transformativní/tvořivé) změny:




Výzva být
pedagogem
v osobním životě a v organizaci, kde pracujeme
ve vzdělávání
ve způsobu fungování politiky
ve výzkumu a v propojení mezi oblastí vzdělávání, výzkumu a praxe.
Velikou výzvou celého projektu bude výchova a vzdělávání těch, kteří budou
ve vzdělávacím městečku působit jako pedagogové. Nejedná se pouze o odborné
kvality, ty se předpokládají samozřejmě, ale o kvality lidské. Největší nároky jsou
kladeny na osobnost vyučujícího.
Pedagog by měl…
… získat autoritu a důvěru mladých lidí tím, že s úctou přistupuje ke studentům
a studenti vnímají pravdivost a celistvost osobnosti, včetně vlastní reflexe
nedostačivostí.
… zvládat širší škálu metod, včetně metody Sokratických otázek, jimiž studenty
postupně dovede k objevu odpovědí.
… překonávat předsudky a vědět, že sympatie a antipatie jsou pouze jeho vlastními
projekcemi.
… mít zájem o osobnost každého studenta a znát i mnohé složitosti jeho individuálního
vývoje, aby jej mohl adekvátně motivovat.
… „táhnout“ tím, že v žácích a studentech vidí víc, a věří v ně víc, než ony sami.
… pochopit směřování životního příběhu studenta a odpovídajícím způsobem uvést
studenta do vlastního bádání a uvědomění si jeho životního příběhu.
Tato část Projektu Krumlovia se nám jeví zatím jako jedna z nejsložitějších.
Nepochybujeme o tom, že existuje řada odborníků a specialistů v různých odvětvích
poznání, ale nám se jedná také o jejích lidské kvality. Učitel může být tím, z nějž je
možné lásku ke vzdělání, míru odpovědnosti a životní hloubky „odečíst“. Učí
87 | P r o j e k t K r u m l o v i a
především ne tím, co říká, ale jaký je. Chceme připravit program vzdělávání osobnosti
universitního pedagoga, který bude založen na dobrovolnosti a zájmu.
Universita
Krumlovia
Až do 20. století se týkalo studium pouze malé části populace. Od té doby však stoupl
počet universit a universitních programů. Idea vysokoškolského vzdělávání pro
širokou vrstvu obyvatelstva vedla k inflaci titulů.36 Výsledkem jsou mj.









snižující se standardy,
homogenizace obsahu a procesu výuky,
nízká míra individuálního přístupu a hlubších vztahů,
nedostatečná pozornost na základní motivaci, talent a zaměření (životní úkol,
poslání),
studenti bez vážného zájmu o studium, studující pouze pro získání diplomu
(titulomanie),
nedostatek kvalitních řemeslníků a umělců,
nízká míra odvahy tvořit nová díla a zakládat organizace a s tím související
ekonomická stagnace;
zvyšování nezaměstnanosti absolventů vysokých škol;
pocit mnoha lidí, že pokud nemají vysokou školu, zklamali.
Rádi bychom pomohli tyto trendy přehodnotit, přerušit standardizaci vzdělávání a vrátit
se k původnímu poslání universit jako míst, kde člověk zraje jako osobnost a vydává
se na cestu k poznání. Universita Krumlovia chce změnit tendenci studentů nahlížet
vzdělání jen jako prostředek k dosažení diplomu. Naše aktivity jsou zaměřeny na to,
aby celý systém vzdělávání opět vycházel z lásky k vědění (filein - milovat, sofia moudrost) a odklonil se od vnímání vzdělání založeného na společenském statusu či
kariérním úspěchu.
Konkrétní podoba takového vzdělávání je popsána v následujících sekcích.
V čem bude
Universita Krumlovia
jiná?
Detailní rozbor viz Příloha 6.
Základní oblasti
studia
Universita Krumlovia bude multiparadigmatická a transdisciplinární. Centrem jejího
zájmu bude celistvá lidská existence a její rozvoj. To je hlavní důvod, proč nebude
Universita Krumlovia rozdělena na fakulty a katedry, a proč nebudou studijní programy
srovnatelné s dnešními obory.
První cíl, a základ pro všechny studijní programy, je získání co nejširšího rozhledu a
schopnost myslet v souvislostech. Tento rozhled pomáhá studentům orientovat se
v enormní komplexitě naší civilizace a zároveň najít svoje místo a poslání, tzn. hledat
to, o co se studenti opravdu zajímají a co je naplňuje.
Studijní programy se budou zaměřovat na klíčové otázky a výzvy ve třech propojených
oblastech, které obsahují slovo „sofie“. Pojem „sofie“ znamená „moudrost“, tak, jak je
užívána např. ve slově „filosofie“, kde znamená „láska k moudrosti“ ― na rozdíl od
často užívaného pojmu filozofie – kde „zofos“ je temnota, mrákota, zejména podsvětní.
88 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Tím pádem vznikají tři klíčové a vzájemně se prostupující oblasti vzdělávání:
Ontosofie, Sociosofie a Ekosofie.37 Společně vytvářejí jednotu, tzv. Pansofii, což
odpovídá představě Jana Ámose Komenského.
1. Ontosofie hledá a bádá ve vnitřním světě člověka: zabývá se např. tělem
a zdravím, osobnostním rozvojem a tvořivostí, smyslem života a posláním,
apod. Možné tematické okruhy studia s tímto zaměřením mohou být např.
celostní psychoterapie či koučing.
2. Sociosofie hledá a bádá ve světě lidského společenství a kultury: zabývá se
např. řízením a rozhodováním, ekonomikou a financemi, sociálním uměním
a řešením konfliktů, právem a sociální spravedlností, historií a futurologií, apod.
Možné tematické okruhy studia s tímto zaměřením mohou být udržitelný
společenský rozvoj, sociální a etické podnikání, atd.
3. Ekosofie hledá a bádá ve vnějším světě: zabývá se např. člověkem a přírodou,
zemědělstvím a výživou, urbanismem a architekturou, řemesly a uměním,
dopravou a inženýrstvím, apod. Možné tematické okruhy studia s tímto
zaměřením mohou být ekologické zemědělství, organická architektura, čisté
technologie, design udržitelných systémů, atd.
Vzdělávání je zaměřeno na pochopení souvislostí mezi vnitřním světem člověka
(Ontosofie), světem společenství a společnosti (Sociosofie) a vnějším světem
(Ekosofie), vždy s důrazem na hledání moudrosti ve všech oblastech.
Je obtížné definovat moudrost vědeckým jazykem (viz např. celoživotní dílo Nicholase
Maxwella, University College London). Umělecké přirovnání se najde např. v „Knize
Knih“, kde je možné najít referenci o postavě „Moudrosti boží“, která si hrála u nohou
Stvořitelových, když tvořil svět, a která si hraje od onoho času až dosud:
„Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, takže jakékoli věci žádostivé vyrovnati se
jí nemohou. Já, Moudrost, bydlím s opatrností a umění pravé prozřetelnosti přítomné
mám (…). Hospodin měl mě při počátku cesty své, před skutky svými, před všemi časy.
Od věčnosti jsem utvořena, od začátku, dříve, než povstala země. (…) Tu jsem u něho
přebývala jak nejmilejší dítě, den co den jsem byla jeho potěšením, před ním jsem si v
každou dobu hrála, hrála jsem si na okruhu jeho země, rozkoší mi bylo stýkat se s lidmi.
A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení cest mých.“ (Přísloví, 8.
kapitola, verš 22-32)
89 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Tři vzájemně propojené oblasti studia
Současný vzdělávací systém nemá pro tyto oblasti odpovídající ekvivalenty. Například
je obtížné srovnávat Ekosofii s ekologií. Ekosofie představuje vše, co vytváří vnější
svět, zatímco ekologie se zaměřuje úžeji na vzájemné vazby mezi organismy a jejich
životním prostředím. Ekosofie jde za hranice vědy o ekologii. Podobně to platí i pro
Sociosofii, která přesahuje společenské vědy, a Ontosofii, která přesahuje dnešní
hranice oborů jako je psychologie či medicína.
Rozdil tedy není jen v tom, ze Ontosofie, Sociosofie a Ekosofie jsou širší nez dnešní
obory, ale také, že jsou hlubší tím, že umožnují kazdému studentu prohlédnout do
hluboké kulturního dědictví moudrosti, které přesahuje to, co je ve větsině dnešních
oboru nabízeno studentům.
Oblasti Ontosofie, Sociosofie a Ekosofie obsahuji veškeré akademické disciplíny a
nahrazují dnešní systém rozdělení podle disciplín a fakult. Nedoporučujeme vytvoření
oddělené organizační jednotky Ontosofie, Sociosofie a Ekosofie. Tyto oblasti nejsou
oddělené, ale hluboce propojené. Je však možné postavit budovy, jejichž velikost, tvar
a vnitřní vybavení bude brát ohled na odlišné potřeby vyplývající z těchto oblastí.
90 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Každý obor se v současném akademickém systému vztahuje minimálně k jedné
oblasti. Avšak existují i obory, které jdou ze své podstaty napříč všemi oblastmi, jako
je například pedagogika či filosofie.
Holistický model
vzdělávání
Universita Krumlovia si klade za cíl realizovat holistický model vzdělávání, který
pomůže překonat fragmentárnost, redukcionismus a nadměrnou, často předčasnou
specializaci na určitý, úzce zaměřený obor. Pokud mají studenti k dispozici pouze
omezené výseče informací a zkušeností, vytvářejí si jednostranný pohled na svět a
nejsou schopni plně se uplatnit v reálném životě, kde jsou problémy téměř vždy
mezioborové či multioborové. S úzkým pohledem specializovaného experta se tyto
problémy nedají řešit, zvlášť když si experti navzájem kvůli rozdílům v terminologii
nerozumí či nedokáží spolupracovat.
Dnešní akademické disciplíny se zaměřují především na analýzu dílčích, někdy
i naprosto bezvýznamných, problémů z pohledu té či oné disciplíny či sub-disciplíny.
Málokdy se objeví práce, která ohromuje komplexností přístupu, tzn. dokáže pojmout
a pochopit jevy a jejich příčiny hlubším způsobem pomocí širšího transdisciplinárního
a multiparadigmatického přístupu. Tento přístup by měl být běžný a měl by být
podmínkou před specializované analýzy. Specializovaný přístup se tímto zkvalitní.
Navíc by mělo být automaticky požadováno, aby se studenti a učitelé zaměřovali nejen
na analýzu problémů, ale také na jejich řešení – např. jaké postoje, pojetí, rozhodnutí,
činnosti, postupy, zákony či jiné nástroje mohou být užitečné pro řešení daného
problému.
Specializace
Vidíme potřebu zavést nový způsob hledání zaměření a specializace studentů. Na
Universitě Krumlovia budou studenti získávat profesní specializaci vždy v kontextu
studia celého spektra tří oblastí studia (viz výše) a v závislosti na specificích jejich
zájmu. Například studenti, kteří se zajímají o organickou architekturu, se budou
zaměřovat zejména na oblast Ekosofie, avšak musí si zároveň vybrat libovolné
množství předmětů z dalších oblastí.
Na Universitě Krumlovia není možná specializace bez pochopení významu ‚Pansofie‘,
to znamená, bez pochopení přesahu, bez poznání propojenosti světa. Studenti budou
sledovat přesahy jednotlivých, jimi zvolených, témat. Toto nazýváme schopností
celostního rozhledu, který je student připraven aplikovat v dané situaci. Tím se vytvoří
tzv. holistická specializace (angl. holistic specialization) - student se tématem zabývá
do hloubky, avšak zároveň chápe širší souvislosti.
Domníváme se, že teprve po získání širokého přehledu je možné provést erudovaný
výběr specializace. Rozhodnutí o zaměření může být učiněno již na začátku či kdykoliv
v průběhu studia. Pokud studenti nenajdou mezi pedagogy University Krumlovia
vhodné tutory, kteří by byli schopni studenty vést oblastí jejich zájmu, mají studenti
možnost hledat učitele kdekoliv jinde. Studenti by měli mít naprostou volnost výběru,
pokud to nebude hraničit s principy University Krumlovia.
Podporujeme aktivity studentů, kteří cítí potřebu zaměřit se na nějakou dobu pouze
na jednu oblast studia, již potřebují prozkoumat, a po „nasycení se“ tématem mohou
pokračovat dále ve studiu. Každý student si během studia vytvoří jednu nebo více
vlastních specializací, které budou uvedeny v absolventském listu.
91 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Pokud studenti budou chtít po skončení studia dále prohlubovat určitou oblast, budou
mít tři možnosti:
1. Zvolit postgraduální program na Universitě Krumlovia v oblasti zájmu. Kromě
organické architektury uvažujeme o postgraduálních programech v oblasti
tvořivého vzdělávání, ekologického zemědělství, celostní psychologie, celostní
zdravotní péče, atp. Pro zavedení takových programů je třeba důkladná příprava
a dostatečný počet pedagogů kompetentních pro výuku daných specializací. Je
také třeba mít dostatečné prostory a vybavení. Předpokládáme, že studenti se
již danou oblastí studia do hloubky zabývali.
2. Studovat příslušný obor na tradiční universitě. V profesích, v nichž je požadován
diplom pro výkon zaměstnání – např. medicína – bude tento kombinovaný model
studia (studium na Universitě Krumlovia a následné studium na tradičních
universitách) vhodným řešením. Studium na Universitě Krumlovia bude pro
studenty výraznou výhodou, protože budou mít větší přehled než ti, kteří studují
pouze jeden obor. Navíc budou mít naši absolventi potřebné osobnostní
předpoklady pro úspěšné profesní působení.
3. Stát se tzv. samoukem – Universita Krumlovia povzbuzuje schopnost studenta
být samoukem během celého života. Jedná se o rehabilitaci významu
angažovaného samouka, který může mít hlubší znalosti o daném tématu než
člověk, který má sice vystudovaný příslušný obor, avšak o téma se hlouběji
nezajímal.
Proč dáváme studentům možnost prozkoumávat tři výše zmíněné oblasti studia
a teprve následně se definitivně rozhodovat o specializaci?
V dnešním akademickém světě je možnost získání rozsáhlého přehledu nad více
oblastmi výjimkou. Většina začínajících studentů se přihlásí do specializovaného
oboru bez dostatečných znalostí toho, co studium a praxe daného obnáší, a jaké další
možnosti existují. Často si vyberou obor na základě přání či doporučení rodičů nebo
jiných osob, nikoliv na základě opravdového zájmu. Navíc může být člověk, který selže
v současném vzdělávacím systému, výjimečným talentem, který však nenašel
správné uplatnění, neboť se vyučované předměty nevztahovaly k oblasti jeho
skutečného (a často ještě neobjeveného) zájmu.
Pouze ve výjimečných případech projdou studenti před začátkem studia hlubším
rozborem osobnosti a talentů, a většinou nejsou dostatečně seznámeni s širokým
spektrem možností. Když následně studenti zjistí, že jim zvolené studium nevyhovuje,
nezřídka u něj zůstanou, neboť se jim nechce měnit obor, nechtějí zklamat okolí nebo
nemají dostatečné prostředky, aby mohli začít studovat jiný obor. Výsledkem je osobní
i společenská ztráta.
Na Universitě Krumlovia je možné změnit specializaci, pokud studenti zjistí, že pro ně
není zvolená cesta tou pravou. Před změnou by však měli dokázat, že jejich
rozhodnutí změnit zaměření není ovlivněno leností nebo momentální náladou.
Očekáváme, že většina studentů University Krumlovia najde své zaměření již během
bakalářského studia. Nicméně i magisterské a doktorské programy umožňuje dále
upřesňovat své směřování. Ti, kteří přes veškeré úsilí nenajdou žádnou oblast užšího
zájmu, budou universálně vzdělanými lidmi, jež naše společnost velmi potřebuje (např.
v managementu nebo v politice). Jinými slovy: hledání vhodné specializace je
klíčovým prvkem našich studijních programů, avšak její nalezení není podmínkou pro
dokončení studia.
92 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Počet studijních
programů a studentů
S předpokládaným počtem kolem 700 studentů v kampusu ve Vyšném bude
Universita Krumlovia schopna otevřít minimálně jeden studijní program na každé
úrovni: bakalářské, magisterské a doktorské studium. Pro srovnání, College of the
Atlantic (USA) či Quest University (Canada) otevřely pouze jeden studijní program pro
cca 500 studentů (a přitom studentům umožňují rozdílné zaměření podobné, jako
plánuje Universita Krumlovia).
Chceme nabízet celé spektrum vysokoškolského vzdělávání od bakalářského až po
doktorský stupeň studia, a zároveň dodržovat principy kvalitního studia, jako je např.
individuální přístup, poměr množství pedagogů a studentů, atd. Domníváme se, že tři
až čtyři studijní programy adekvátně odpovídají předpokládanému počtu 700 studentů.
Pokud by byl zájem o navýšení počtu studijních programů či jejich kapacity,
představují prostorové možnosti kampusu jistá omezení. Tato omezení by se dala v
budoucnosti vyřešit např.:
1. Navýšením universitních budov na kampusu o další patra, což by však změnilo
náš architektonický koncept;
2. Rozšířením Universitu Krumlovia tím, že bude kulturní centrum/divadlo
multifunkční a koncipováno tak, aby mohlo sloužit jako universitní budova pro
vzdělávání a výzkum;
3. Rozšířením výuky a další aktivity do města Český Krumlov (tzv. Learning City),
např. rozvinout detašovaná pracoviště a zřídit učebny v již existujících budovách
v Českém Krumlově;
4. Rozšíření do jiných měst a regionů v ČR nebo v zahraničí (Universita Krumlovia
jako značka), např. zrealizovat programy v různých lokalitách;
5. Zvětšit Universitu tím, že cely koncept university bude multilokální (např.
Webster University má řadu kampusů v amerických městech, a stejně tak
v mezinárodních lokacích jako je Rakousko, Čína, Ghana, Velká Británie,
Nizozemí, Švýcarsko a Thajsko).
6. Zavést programy, v jejichž rámci studenti cestují a navštěvují kursy v různých již
existujících vzdělávacích institucích a lokalitách (angl. travel-learning
programmes) - jako je tomu například v našem programu NaviGate, během
něhož skupiny studentů cestují, aby se mohly setkat s pedagogickými
osobnostmi – viz www.navigate-tours.com.
Konkrétně plánujeme založit dva propojené postgraduální instituty (pracovní názvy:
Graduate Institute for Social Arts & Graduate Insititute for System Innovation), které
by nabízely magisterské a doktorské programy v oblasti sociálního umění a systémové
inovace (MA/PhD – Social Arts & MA/PhD – System Innovation). Tyto instituty budou
vytvořené ve spolupráci s lucemburskou organizací Alliance for the Future.
Naše vzdělávací filosofie je postavena na procesu spolutvorby studijního programu
spolu se studenty na základě společné transdisciplinární báze, která je povinná pro
všechny. Tímto se naše programy liší od současné vysokoškolské praxe. Pokud
bychom se drželi pravidel konvenční logiky, že studenti by se měli svým zaměřením
a zájmem do studijních programů co nejpřesněji vejít, skončili bychom s takovým
počtem studijních programů, kolik bychom měli studentů, a to jednoduše nedává
smysl. Proto je naše logika opačná: přizpůsobíme studijní programy studentům, lidově
řečeno jim je „ušijeme na tělo“. To může být provedeno tvorbou výše zmíněných
studijních programů, které ve svém rámci umožňují velkou variabilitu.
93 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Čtyři klíčové aspekty
studijních programů
Kromě celostního studia a možnosti specializace v rámci širokého panoramatu témat,
které nabízí Pansofie, je také potřeba pojmenovat čtyři aspekty, na které bude
v každém studijním programu kladen důraz. Tyto úrovně jsou 1) osobnostní rozvoj
(z oblasti ontosofie), 2) sociální umění a práce na rozvoji společnosti (z oblasti
sociosofie), 3) ochrana přírody (z oblasti ekosofie), a 4) umění přinést systémové
inovace (na základě holistického pochopení světa – Pansofie).
1. Osobnostní rozvoj (angl. self development, personal development, personal
growth) – schopnost poznat a vést sám sebe (sebepoznání, sebeřízení, hledání
vlastního životního směru, úkolu, poslání). Téma osobnostního rozvoje v sobě
zahrnuje např. uvědomění si komplexity vlastní osobnosti a umění využít ji v
procesu uskutečňování živoucích vizí. Studenti si kladou otázky týkající se
základního poznání: Kdo jsem, odkud kráčím a kam? Co charakterizuje
individualitu? Jak individualita působí v prostředí a ve společnosti? Jaká je má
individualita v oblasti myšlení, v oblasti cítění, v oblasti vůle? Cítím v sobě
potřebu kvality práce? Mám radost z uskutečnění díla a jeho vylepšování? Nebo
chápu práci jako rutinní vykonávání „povinného minima“ bez smyslu a
perspektivy?
2. Sociální umění a práce na rozvoji společnosti (angl. social arts and work on
the renewal of society) – umění pracovat harmonicky s ostatními lidmi na
společném vytváření hodnot. To znamená umění být týmovým hráčem
a schopnost odpovědně vést druhé. Sociální umění zahrnuje schopnost vedení
a řízení týmů a organizací, obojí ve smyslu přeměny existujících organizací a
tvorby organizací nových. Sociální umění např. učí, jak pracovat s konflikty
v prodromálním stadiu, aby člověk dokázal najít adekvátní ‚slovo‘ neb přístup
v kritických situacích a schopnost tyto situace proměnit. Sociální umění
nenásilnou formou kritickým situacím předchází, nebo naopak dokáže konflikt
vyvolat a zpracovat ve vyšší kvalitu poznání. Studenti si kladou otázky týkající
se individuality, vlastní odpovědnosti a způsobu myšlení ve vztahu k okolí, ke
společnosti. Pokud je člověk schopen vést sám sebe, tvořit a udržzet hluboké a
živé vztahy, může se zaměřit na další rozměr, tj. na práci na obnově a regeneraci
společnosti způsobem naprosto odlišným od naší současné politiky. Většina
našich lídrů chce měnit společnost, aniž by ukázali schopnost sebereflexe a
sebekritiky či uvědomění si neznalostí nebo nedostačivosti.
3. Ochrana přírody (angl. nature protection) - základem je pochopení hlubinné
ekologie, vztah člověka k přírodě a hledání možností, jak obnovit zdraví
ekosystémů. Nejde jen o recyklaci nebo používání čistých technologií, ale o
pochopení komplexní problematiky. Od hledání vlastního vztahu k přírodě a
realizace aktivit prospěšných pro přírodu na osobní úrovni po studium příkladů
povedených ekologických projektů a hledání konkrétních řešení na lokální i
mezinárodní úrovni.
4. Myšlení v souvislostech a systémové inovace (angl. big picture thinking and
system innovation) – třetí úroveň je založena na tzv. big picture thinking, to
znamená, že staví na myšlení v kontextu velkých změn, které naše století
chystá. Student poznává určitou oblast do hloubky s jejími souvislostmi, měl by
porozumět metamorfóze starého do nových forem a hledat cesty a modely
94 | P r o j e k t K r u m l o v i a
odpovídající změněným podmínkám a novým možnostem. Student má cítit
odpovědnost za své poznání a být schopen vidět propojení svého poznání
s dalšími oblastmi. Postupně studenti začnou vytvářet týmy, které jsou schopny
spolupracovat a získávat nový pohled na souvislosti. Studenti mají během studia
získávat schopnost pozitivně přispívat k rozvoji společnosti, zvyšovat
kompetence v oblasti systémových a celospolečenských inovací a ve
schopnosti tvorby hodnotné kultury. Tato úroveň vyžaduje hlubší znalosti
v oblasti ekologie, kultury, v oblasti socio-demografické, politické a geo-politické,
ekonomické a techno-ekonomické (zahrnující všechny úrovně od lokální,
regionální, národní, až po evropskou a celosvětovou). Jelikož naše civilizace
čelí nejvíce problémům na systémové úrovni, je potřeba vychovávat lidi, kteří je
dokáží pochopit a změnit.
Každý ze studijních programů (bakalářský, magisterský i doktorský) se zabývá
všemi čtyřmi výše zmíněnými aspekty.
Čtyři typy
leadershipu
V různých obdobích se objevují různá oblíbená slova. Jedním z nich je slovo
‚leadership‘. Tým Projektu Krumlovia má zkušenosti s vytvářením a realizací
vzdělávacích programů v oblasti leadershipu. Proto vnímáme jako přirozený další krok
zavést leadership jako klíčový element v společném jádro studijních programů.
Leadership bude součast profilu University Krumlovia. Universita Krumlovia se bude
zaměřit na vzdělávání lidí, kteří mají být v budoucnu vedoucími osobnostmi a
autoritami v pravém slova smyslu.
Zkusme se podívat na to, co slovo ‚leadership‘ znamená. Nejblíže anglickému pojmu
‚leadership‘ je české slovo ‚osobnost‘ v plném smyslu a kvalitě tohoto slova. Jedná se
o osobnost nebo osobnosti, které mají rozsáhlé znalosti v různých oborech. Kromě
znalostí jsou u těchto osobností rozvinuty i lidské kvality jako např. empatie, schopnost
řešit problémové situace bez konfliktů, jasné a zřetelně formulované cíle, pochopení
různých cest k cíli i postulace jednotlivých postupů k jejich dosažení, vynikající
analytické a syntetické myšlení, schopnost adekvátně vyjádřit své myšlenky, smysl
pro humor, manuální zručnost a úctu ke každé lidské bytosti. Nezanedbatelný je i
celkový zevnějšek, charisma a vyspělá úroveň komunikace. Při týmové práci je
vyžadována schopnost komunikace ad rem, nikoliv ad hominem (k věcem, nikoliv proti
člověku) a také schopnost naslouchat názorům jiných. Takto zralá osobnost má
přirozenou autoritu.
Jakými způsoby můžeme takovou osobnost vychovat?
Výuka leadershipu vyžaduje celostní přístup k osobnosti člověka. Přístup k výchově
zralých osobností by měl probíhat renesančním způsobem, to znamená, že by měl
rozvíjet celou osobnost (např. rozvíjet komunikační, umělecké i intelektuální
schopnosti pomocí tvůrčích seminářů uměleckého i odborného charakteru). Dále by
měli studenti již během studia prakticky využít nabyté kompetence a realizovat veřejně
prospěšné projekty v různých oblastech (např. práce se sociálně znevýhodněnými
lidmi, projekty na ochranu přírody, prevenci násilí, zušlechtění městského prostředí,
atd.). Leadership by měl vést ke schopnosti překonávat konfliktní situace, zvyšovat
frustrační toleranci a pomáhat s řešením sociálních a společenských problémů.
Leadership zahrnuje schopnosti a dovednosti vést sebe a druhé na všech úrovních,
od menších týmů až po velké organizace a převzetí (spolu-)odpovědnosti za
společnost a stav přírody.
95 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Bude Universita Krumlovia tzv. School of Leadership? Do jisté míry ano, ale ne
v tradičním slova smyslu. Řada z přístupů k leadershipu ukázala svou neschopnost
vychovat vedoucí osobnosti, které by dokázaly podporovat dlouhodobě udržitelnou
transformaci organizací a společnosti. Od leadershipu v současném většinovém pojetí
si držíme odstup. Nechceme svojí činností posílit jevy jako např.




hierarchie a moc;
posílení ega prostřednictvím titulomanie apod.;
neustálý a neudržitelný růst;
snaha dosáhnout bohatství bez ohledu na konsekvence.
Nepodporujeme založení vzdělávacích programů na základě překonaných hodnot a
mylných či jednostranných cílů. Nechceme studentům namluvit, že jsou lídry ještě
předtím, než na sobě udělají kus práce. A rozhodně nechceme tvořit falešné
sebevědomí a sebestřednost.
Na druhou stranu je pravda, že dnešní situace v organizacích a ve společnosti obecně
je zapříčiněna především krizí leadershipu, a proto je hledání nového modelu
leadershipu nutné. To znamená, že i když je Universita Krumlovia více než „jen“ školou
leadershipu, budou studijní programy inspirované touto transdisciplinární oblastí.
Naše programy budou inspirovány zejména novými přístupy k leadershipu, jako je
např. Servant Leadership, Transformational Leadership, Authentic Leadership, Heart
Leadership, U Theory, apod. Jelikož si vážíme různorodosti jednotlivých přístupů,
nechceme zvolit pouze jeden model jako východisko či základ našich programů.
Našim záměrem je najít syntézu mezi různými přístupy. Tuto syntézu nazýváme
v češtině ‚Tvořivý leadership‘ a v angličtině Transformative Leadership. Název
transformative leadership souvisí se základními pojmy iniciativy University for the
Future, tj. Transformative Education, Transformative Research & Transformative
Action. Totéž platí v češtině, kde souvisí pojem Tvořivý leadership s Tvořivým
vzděláváním, Tvořivým výzkumem, a Tvořivými aktivitami.
Tvořivý leadership má připravit změnu tradičního chápání leadershipu jako
"vůdcovství" směrem k jeho širšímu vnímání, které neklade důraz na finanční
a mocenský úspěch, a společenský status, ale na rozvoj lidských kvalit. Tvořivý
leadership je vhodný pro osobnosti, které se zajímají o práci na sobě, spolupráci
s lidmi, působení v rámci komplexní společenské přeměny a ekologickou regeneraci.
To přesně odpovídá výše zmíněným úrovním osobnostního rozvoje, sociálního umění,
ochrana přírody a systémových inovací. Jinými slovy, výše zmíněné čtyři aspekty
studijních programů odpovídají čtyřem směrům leadershipu:




Osobnostní rozvoj – Self Leadership
Sociální umění a práce na rozvoji společnosti – Social and Societal Leadership
Ochrana přírody – Ecological Leadership
Myšlení v souvislostech a systémové inovace – Integral Leadership
1. Osobnostní rozvoj – Self Leadership. Podle výzkumů MIT, IBM, Open Society
Institute se potvrdilo, že nejlepší metodou v rozvoji leadershipu je zaměřit se na
kultivaci osobnostních kvalit (sociální inteligence, životní hodnoty, zodpovědnost
za rozhodnutí, schopnost řešit problémy, komunikační schopnosti, živé myšlení
aj.). Osobnostní rozvoj se pohybuje na ose sebepoznání – péče o sebe –
sebevyjádření – seberozvoj. Ve středu pak stojí hledání svého poslání a rozvoj
96 | P r o j e k t K r u m l o v i a
svého vyššího potenciálu. Lao-Tse ve knize Tao-Te-Ting popisuje klíčové
aspekty osobnostního rozvoje:
Kdo zná druhé, je chytrý.
Kdo zná sebe sama, je moudrý.
Kdo přemáhá druhé, je silný.
Kdo přemáhá sebe sama, je mocný.
Kdo je spokojen s tím co má, je bohat.
Kdo se prosazuje, dosáhne snad svého.
Ale jen ten, kdo neztrácí své místo,
trvá.
Zemře-li, není ztracen.
Tot´ jeho dlouhověkost.
2. Sociální umění a práce na rozvoji společnosti – Social and Societal
Leadership. V nejužším pohledu znamená ‚sociální leadership‘ schopnost
někoho vést. Otázkou zůstává: Koho vést? K čemu ho vést? Jak ho vést?
Sociální leadership v jeho ideální formě se zaměřuje především na rozvoj
sociálních kompetencí, jako je schopnost otevřeně komunikovat, vytvářet a
udržovat hluboké vztahy, rozvíjet kompetence v oblasti vedení skupin a
organizací až po pochopení a uskutečňování hlubších změn ve všech oblastech
společnosti, např. vzdělávání, energetice, zdravotnictví, zemědělství,
demokracie, ekonomiky a umění. Sociální leadership rozvíjí schopnosti v oblasti
sociálního výzkumu, sociální kapacity, sociálního umění a sociálních služeb. Ve
středu stojí cíl – sociální blahobyt. Můžeme zde citovat Edgara Cayce, který
popisuje klíčové aspekty sociálního umění:
Když toužíš po lásce,
Dávej lásku.
Když chceš mít přítele,
Buď přítel.
Když chceš milosrdenství,
Buď milosrdný.
Když toužíš po kráse,
Zkrášluj svět kolem pro druhé,
Protože tohle je zákon, nejen dobrá věc,
ale zákon.
3. Ochrana přírody – Ecological Leadership. Rozvíjení ekologického
leadershipu s sebou přináší požadavek hlubokých znalostí v oblasti výzkumu
ekosystémů a jejich fungování. Studium by tedy mělo zahrnovat základy
astronomie, fyziky, chemie, biologie a ekonomie ve spojení s pochopením
ekologických vzorců, posvátné geometrie, apod. Pro budoucnost je stěžejní
výzkum udržitelných technologií, ale i tvořivé a netechnicistní formování krajiny
a architektura. Albert Einstein prohlásil:
Lidské bytosti jsou součástí celku, který nazýváme ‚universem‘, jež je limitováno
v čase a prostoru. Člověk zakouší sám sebe, své myšlenky a pocity jako něco, co je
oddělené od okolí … je to něco jako optická iluze jeho vědomí. Tato iluze je jako
vězení, které nás uzavírá do osobních tužeb a sympatií k pár lidem v našem okolí.
97 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Naším cílem musí být osvobodit se z tohoto vězení tím, že rozšíříme naše city na
všechny žijící bytosti a celou přírodu v celé její kráse.
4. Myšlení v souvislostech a systémové inovace - Integral Leadership
Pro pochopení a uskutečnění systémových změn není vhodný úzký pohled na
individuum, skupinu či organizaci, ale na jejich vzájemné propojení. Ve
skutečnosti se často ukáže, že změna v jedné oblasti požaduje změny i v dalších
souvisejících oblastech. Pokud chceme uchopit celek, musíme vzít v potaz
aspekty akademické, technologické, zaměřené na člověka a na praktické
aktivity. Student by se měl tedy zabývat jak studiem přírodních a humanitních
věd, tak by se měl věnovat praktickým činnostem jako jsou řemesla a umění,
zároveň by měl cvičit schopnost vycházet s lidmi, vést je a přitom respektovat
jejich i svoji svobodu. Na nejvyšší úrovni by pak měl člověk s výbornými
kompetencemi v této oblasti umět přemýšlet o problémech v celém kontextu
výše zmíněných oblastí a v závislosti na tom pracovat na pozitivní změně
stávajících systémů.
V australském rádiovém vysílání z třicátých let 20. století upozorňoval Jiddu
Krishnamurti na nenasytnost a konkurenční boj jakožto příčiny chybějící sociální
přeměny:
Dnešní civilizace je založena na nenasytnosti a konkurenčním boji: nemůže to trvat
navždy, protože to nemá vnitřní hodnotu. Člověk, který vytvořil tuto civilizaci a který
je jí ovládán, je chycen do hromadění, které se stalo jeho jediným cílem a smyslem.
Tento člověk … se snaží dosáhnout sociálního postavení skrze hromadění bohatství
a moci. Roztřídí tak společnost do sociálních tříd. Civilizace založena na
bezohledném sobectví musí zaniknout. Je to jen otázka času. Tak dlouho, jak v sobě
budeme mít obraz člověka, který v sobě nese sobeckost a nenasytnost, žádná
civilizace, žádná struktura nemůže trvat. A nebude možné osvobodit naši mysl ze
smutku.
Naším cílem je výchova k leadershipu, který naplňuje obsahem význam oblastí
Ontosofie, Ekosofie i Sociosofie. Tím nejvyšším, čeho lze dosáhnout, je tedy Pansofie,
celistvá moudrost v leadershipu.
Bakalářský program
BA – Self, Society & Ecology
Bakalářský program s pracovním názvem Self, Society & Ecology (Individualita,
společnost a ekologie) se zaměřuje především na osobnostní rozvoj studentů a na
získání širokého přehledu ve třech vzájemně propojených oblastech: Ontosofie,
Sociosofie a Ekosofie (viz str. 87-88).
Tento program navazuje na tradici studia svobodných umění, avšak aktualizuje je
pro potřeby 21. století. Student hledá kořeny smysluplnosti bytí, získá vědomí
souvislostí věcí, dějů i událostí vlastního života. Vše směřuje ke schopnosti
sebeřízení a tzv. big picture thinking. Studenti projdou náročným individuálním
a skupinovým procesem výuky, v jehož průběhu budou kultivovat uvědomění sebe
sama a komplexnosti světa. Dle zájmu studentů je možno témata studia prohloubit,
případně u nich zůstat a specializovat se.
Absolventi by měli dosáhnout následující úrovně znalostí:
98 | P r o j e k t K r u m l o v i a












Uvědomění si svého poslání a životního smyslu;
Přehled konvenčních a nových způsobů a přístupů k leadershipu;
Osvojení si, co se ve světové kultuře vymyslelo a stalo před námi;
Pochopení integrativních, integrálních, postformalistických a komplexních
teorií, systémů a světonázorů;
Přehled různých přístupů k myšlení, včetně systémového myšlení,
strategického myšlení, reflexního myšlení, laterálního myšlení, intuice,
představivosti a metafor, pozorného bádání (angl. appreciative inquiry),
estetického cítění (angl. aesthetic appreciation) a sebeuvědomění;
Celostní pohled na člověka - holistické modely lidského rozvoje;
Vztahy mezi sociokulturními kontexty, člověkem utvářeným prostředím
a rozdílnými rozměry lidského bytí;
Vzájemně propojené sektory občanské společnosti, politiky, hospodářství.
Vývoj v oblasti medií, vzdělávání, vědy a technologie;
Studium ukazatelů, jako je ekonomicky růst versus sociální blahobyt, štěstí
a kvalita života;
Pochopení civilizačních chorob, vyhoření, sociální krize, selhání trhu
a institucionálního kolapsu;
Pojetí moci a modely dynamiky moci na úrovni ‚mikro‘ (osobní moc,
interpersonální a intrapersonální moc), ‚mezo‘ (mikropolitika organizací,
strukturální moc institucí), a úroveň ‚makro‘ („tvrdá, měkká a chytrá“ síla a jejich
působení ve všech úrovních politiky – od lokální politiky ke geopolitice).
Program se soustředí na prohlubování následujících dovedností:











Sebepoznání, rozvoj individuálního myšlení a tvůrčího potenciálu, rozvíjení
osobního existenčního smyslu, hledání vlastního akademického i profesního
profilu a poslání; komplexní rozvoj talentů;
Aktivní přístup k učení – zvídavost, reflektování zkušeností a čerpání z toho,
co bylo zažito v hodinách;
Zvyšování úrovně faktického vzdělání, ale i sociální a jiné inteligence;
Myšlení v souvislostech a pochopení širších a hlubších souvislostí;
Prezentační dovednosti;
Posíleni vůle a vytrvalosti;
Dovednosti spojené se zdravým životním stylem a vyváženým způsobem
života;
Časový management;
Informační management, včetně vyhledávání informací, hodnocení kvality
informací a nakládání s informačním přetížením;
Praktické znalosti a dovednosti spojené s informačními a komunikačními
technologiemi (Web 2.0, atd.);
Získání dalších praktických zkušeností a umělecké řemeslné zručnosti.
Studenti se mohou zaměřit např. na



objevování svých životních hodnot, původu, cílů;
hledání smyslu života;
schopnost čelit náročným životním situacím;
99 | P r o j e k t K r u m l o v i a



Magisterský a
doktorský program –
Social Arts
uvědomění si, co vše (ne)potřebuji ke štěstí;
odnaučení se znalostí a chování, které již nadále nejsou potřebné;
základní lidské kvality jako je spolehlivost, důvěryhodnost a schopnost dostát
závazkům.
MA / PhD – Social Arts
Jako pokročilý studijní program plánujeme otevřít magisterské a doktorské studium
nesoucí pracovní název Social arts (sociální umění). Tyto programy budou více
specializované než program bakalářský, studenti se však budou stále zabývat všemi
třemi studijními oblastmi (Ekosofie, Sociosofie a Ontosofie).
Absolventi sociálního umění by měli být připraveni obstát na pozicích vyžadujících
velkou odpovědnost. Absolventi by měli mít následující znalosti:




Prohlubování širokého přehledu (tzv. big picture thinking) za účelem získání
vědomí různorodosti i propojenosti světa;
Prohlubování celostního pohledu na člověka;
Nejpodstatnější přístupy v oblasti leadershipu, komunikace, vzdělávání,
koučingu, mentoringu, facilitace, poradenství, podnikání a organizační
transformace;
Aplikace integrativních teorií týkajících se týmu a organizace.
Programy se soustředí na prohlubování následujících dovedností:














Aktivní přístup k učení – chuť zabývat se předmětem studia do hloubky;
Pozitivní přístup k sobě samému, k životu, k práci, k druhým lidem; rozvoj a
budování dlouhodobých mezilidských vztahů;
Prohlubování různých přístupů k myšlení, včetně systémového myšlení,
strategického myšlení, reflexního myšlení, laterálního myšlení, intuice,
představivosti a metafor, pozorného bádání (angl. appreciative inquiry),
estetického cítění (angl. aesthetic appreciation) a sebeuvědomění;
Výzkumný design a výzkumné metody;
Uvedení vize do praxe (‚od vize k činu‘);
Rozvoj a řízení projektů;
Získat prostředky pro projekty a organizace (finanční, materiální i jiné);
Schopnost klást zásadní otázky, které mohou vést k novým poznatkům.
Respektování lidské jedinečnosti - s ohledem na věk, pohlaví, etnický původ,
typ osobnosti, kulturu, náboženství, atd. To se týká i hodnocení ostatních, umět
se konstruktivně vypořádat s odlišnými názory a s nesouhlasem; respektování
názorů ostatních, zajištění spravedlivého, rovnocenného a čestného
zacházení;
Hledání v každé situaci a v každém člověku toho, co může rozkvést; vytváření
nových příležitostí;
Facilitace, komunikace, vyjednávání, budování týmu, řešení konfliktů;
Hodnocení kvality; schopnost konstruktivní kritiky; challenge-support;
Schopnost adekvátní reflexe a zpětné vazby;
Schopnost odhadnout druhého a adekvátně reagovat;
100 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Magisterský a
doktorský program –
System Innovation
Organizační design a tvorba učících se organizací (angl. learning
organisations); tvorba prostředí pro kolektivní transformativní učení a aktivity
(tvorba organizací jako jsou social transformation labs atp.)
MA / PhD – System Innovation
Dalším rozšířením nabídky University Krumlovia bude transdisciplinární MA a PhD
program System Innovation (systémové inovace). Tyto programy budou vytvořeny
v rámci budoucího Graduate Insititute for System Innovation, pod záštitou
lucemburské organizace Alliance for the Future. Studenti programů System Innovation
budou studovat ve více lokalitách, včetně vzdělávacího městečka Krumlovia.
Podmínkou bude nejen teoretické zpracování, ale i související praktické činy. Každá
magisterská a disertační práce by měla přinášet nejen teoretické znalosti, ale také
konkrétní návrhy systémových inovací a související aktivity studenta. Jedná se o
novou kvalitu leadershipu, kde není primárně zaměřena na skupinu či organizaci, ale
na systémovou úroveň.
Absolventi by měli mít následující znalosti:





Dlouhodobé perspektivy beroucí v potaz pohled na minulost i na budoucnost;
Systémové změny v biosféře včetně tématu klimatických změn, ztráty
biodiversity a odolnosti ekosystému;
Systémové změny v ekonomice, politice a kultuře;
Podpora sociální spravedlivosti, kulturního bohatství, rovných ekonomických
příležitostí pro všechny společenské vrstvy;
Schopnost vytvořit vzdělávací kurikulum a výzkumný design.
Kurikula studijních programů budou studenti vytvářet sami s pomocí vybraného
mentora a dalších poradců s cílem vést studenta k odpovědnosti za vlastní slova
i skutky.
101 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Struktura studijních
programů
Struktura studijních programů University Krumlovia
Další formy studia
Kromě bakalářského, magisterského a doktorského studia a navazující vzdělávání
bude Universita Krumlovia nabízet též další formy vzdělávání:
1) krátkodobé inspirační vzdělávací nabídky (přednášky, workshopy, vzdělávací výlety
atd.);
2) středně až dlouhodobé transformační programy pro jednotlivce a menší skupiny s
hlubším dopadem na jedince i společnost. Tyto dlouhodobější aktivity nejsou
klasickými vzdělávacími programy, mají ale za cíl pomáhat lidem, aby se stali tvůrčími.
Klíčem těchto transformačních programů je integrovat získané znalosti tak, aby byl
jedinec schopný realizovat své vlastní vize v souladu se svými talenty a posláním.
102 | P r o j e k t K r u m l o v i a
3) Vytvoření svobodného, neutrálního prostoru, ve kterém by se mohli různe častkové
náhledy setkat v otevřeném a tvorivým rozhovoru postaveném na tůžba po spolupráci
pri vytvoření riešení reálnych problémov. Cílem je překonat fragmentárnost a
zintenzívnení spolupráce různych intelektuálnych zeskupení aktívnych v našej
spoločnosti prostřednictvím hlboké reflexe a otvorené celospoločenské diskusi a
konkretních kroku ke spolupřácí v
Kromě denního studia chceme lidem, kteří mají profesionální či rodinné povinnosti,
umožnit také dálkové studium. Dálkové studium neznamená studium přes internet, ale
absolvování cca devíti víkendů ročně, plus jednoho týdne v létě a adekvátní
samostudium. Navíc budeme nabízet přednášky, workshopy, kurzy a programy v
rámci celoživotního vzdělávání.
Příklad metody výuky Není možné v rámci této studie uvést veškeré doporučené metody výuky. Obecně se
dá říct, že na studenty nejsou hrnuty informace. Důraz je kladen na metody založené
na interaktivitě, vlastním prožitku a sebepoznání studentů. Studenti sami dospívají ve
vlastním procesu poznávání k objevení skutečností platných pro jejich další vývoj.
Vycházíme z toho, že k výuce přistupuje student se zájmem o poznání, stejně tak jako
vyučující, který rovněž touží předat to, co sám uchopil, ale v procesu výuky je otevřen
i dalšímu rozvinutí poznávaného i sebe samého.
Pro ilustraci uvedeme jeden příklad, sokratický dialog, tedy umění klást otázky tak,
aby v procesu otázek a odpovědí student našel správné řešení. Sokratická metoda je
proces, do něhož vstupují vyučující i vyučovaní. Pro vyučujícího je tento proces
náročný, neboť vyžaduje maximální koncentraci a naprostou přítomnost osobnosti,
v myšlení, cítění i vůli.
Student či pedagog předloží otázku, kterou by rád řešil. Otázkami a odpověďmi reagují
studenti i pedagogové na návrhy řešení tak, že v procesu uvidí celou šíři možností
uchopení řešeného problému. Je důležitá přímá interakce, která naplní důvěrou
všechny zúčastněné a vytvoří mezi nimi skutečná setkání. Další možnost je předložení
nebo vytvoření výzev, na které není jednoznačná odpověď; učení se skrze chytlavé
příběhy, které čekají na probádání a rozluštění; uvádění do situací, které vyžadují
řešení.
Vyučující musí dbát na to, aby z posluchačů bylo vytvořeno společenství lidí, kteří jsou
schopni vzájemně komunikovat, a kteří se znají. Proto po úvodním seznámení se
s problémem pracuje v malých skupinkách, v nichž jsou studenti schopni díky jejich
velikosti vzájemně komunikovat a společně pracovat.
Výuka může vypadat též tak, že student připraví téma rozhovoru a přizve ostatní
studenty i vyučující. Následný rozhovor je zaznamenán a zpětně analyzován a
reflektován. V potaz je brán postoj posluchačů k tématu, jasnost otázek a jasnost
odpovědí, shoda či rozdílnost názorů, atp. Rozšiřující možností je takový rozhovor
v diádě – student si vybere kolegu či vyučujícího, s nímž chce rozmlouvat.
Podstatnou součástí metodiky je učit se opravdovému pozorování – dovednosti umět
přesně pozorovat jev a jeho následné verbální a umělecké zachycení. Např.
pozorování růstu rostliny ve všech stádiích a změněných podmínkách, pozorování
počasí, jeho zachycení a popis souvislostí s ním spojených, pozorování a kreslení
forem – rostlin, listů, kamenů, obličejů, postav, pozorování výskytu nemocí a způsobu
života, atp.
103 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Průběh a ukončení
studia
Bakalářský stupeň
Každý student se zaměří na předměty, projekty i mimouniversitní aktivity, které mu
pomohou rozvíjet jeho tvůrčí potenciál. Student si sám sestaví individuální učební plán
z oblasti Ekosofie, Sociosofie a Ontosofie. Každý student si zvolí dle svých preferencí
mentora, který ho studiem provází, a který mu pomůže při sestavování individuálního
kurikula.
Závěr studia zahrnuje předložení portfolia vlastních prací a prezentaci výběru
nejlepších prací. Portfolio obsahuje:




odbornou písemnou práci či ekvivalent na téma zvolené studentem,
písemné či jiné práce obsahující hlubokou sebereflexi,
výstavu uměleckých a řemeslných prací či fotografie pěstitelských prací,
reflexi celého průběhu studia s návrhy na vylepšení.
Kromě portfolia je součástí závěrečné zkoušky i divadelní či jiné umělecké
představení, další prezentace získaných znalostí a dovedností nebo speciálních
talentů je vítána.
Jelikož bude mít každý student odlišné kurikulum, bude diplom obsahovat přílohu
s absolvovanými předměty a aktivitami, která bude specifikovat přesnou škálu
získaných znalostí a dovedností.
Magisterský stupeň
Pro závěrečné práce magisterského stupně studia platí totéž jako pro bakalářský
studijní program. Požadavky na studenty jsou však vyšší, jelikož se jedná
o prohloubené studium na vyšší úrovni. Na rozdíl od bakalářského programu musí též
portfolio obsahovat konkrétní činnost spojenou se sociálním uměním, např.



dokumentaci veřejně prospěšného projektu,
přípravu či založení neziskové organizace či sociálního podnikání,
analýzu v rámci společenské odpovědnosti firem (angl. corporate social
responsibility).
Doktorský stupeň
Disertační práce nesmí být pouze vysoce abstraktním odborně psaným dokumentem
bez přímého spojení s praxí. Disertační práce by měla být prakticky využitelná pro
zavedení systémových inovací do oblastí zvolených studentem. Student by měl
prokázat konkrétní přínos směrem k systémové inovaci a mít chuť a sílu pochopené a
prožité uskutečňovat v životě.
Schopnosti a kvality
absolventa
Universita Krumlovia se orientuje na vzdělávání občanů, kteří chtějí přispět k rozvoji
společnosti, a kteří jsou aktivní v konkrétních odvětvích, které si sami vybrali. Spíše
než produkování „perfektních absolventů“ podporuje Universita Krumlovia rozvoj lidí s
rozmanitými osobnostmi, talenty, z různých prostředí a s rozdílným profesionálním
směrováním, životním posláním. Důraz je kladen na schopnost prevence vnitřních a
vnějších konfliktů, umění týmové spolupráce a zacházení s různorodostí. Společným
104 | P r o j e k t K r u m l o v i a
rysem absolventů by měla být touha hledat smysluplné naplnění života. Potřeba
užitečnosti práce a samozřejmost pomoci druhým je základní podmínkou. Jedním z
hlavních cílů studia je získání citu pro odpovědnost vůči druhým, okolí i vůči sobě.
Motivací by neměla být honba za penězi, sociálním statusem či mocí.
Universita Krumlovia splní svoji úlohu, pokud budou absolventy osoby motivované,
komunikativní, empatické, přemýšlivé, schopné kritického myšlení a kreativního řešení
problémů. Naši studenti by měli být cílevědomí, podnikaví, a měli by být schopni čelit
neúspěchům. Studenti budou mít možnost rozvíjet se i ve schopnostech, které se
snadno neosvojují, například soucit a odvaha. Celkově by měli být schopni „vést z
budoucnosti“ (angl. lead from the future) a „v malém oříšku lípy dokázat vnímat
budoucí strom“.
Profil absolventa University Krumlovia není pro všechny stejný, neboť každý studijní
program umožňuje individuální sestavení kurikula a výběr specializace. Všechny
programy si nicméně kladou za cíl, aby absolventi studia dosahovali následujících
schopností a kvalit:
1. Uvědomění se důležitosti a krásy vzdělání, zážitek, že vzdělání je cesta sebetvorby a tvorby. Když se nám to povede, budou se naši studenti už učit sami, po
celý život.
2. Získání výše zmíněného velkého přehledu (angl. big picture thinking); schopnost
myslet a konat v souvislostech, včetně těch, které nejsou na první pohled
zřejmé;
3. Osobnostní rozvoj - hledání cesty k sobě samému; objevování svých světlých i
temných stránek; rozvoj myšlení, cítění a vůle; rozvoj složek inteligenčního
spektra; rozšíření celkového tvůrčího potenciálu; schopnost udržet si odlišnost
své osobnosti a své cesty; schopnost adekvátní sebereflexe a chuť na sobě dále
pracovat; schopnost prociťování smyslu, krásy a dobra; schopnost nadchnout
se pro svůj život, svoji práci, být zapálený, nadšený, živý člověk;
4. Hledání vlastního poslání – prohlubování talentů, motivace a smyslu; pochopení
vlastní biografie a souvislostí vlastního osudu; rozlišení a ujasnění si vlastních
hodnot a priorit;
5. Kreativní myšlení, intelektuální zvídavost a další základy celoživotního učení;
6. Umění žít a pracovat v harmonii s druhými – umění otevřenosti, pravdivosti ale
zároveň empatie a taktnosti; způsobilost utvářet a vést tým;
7. Orientace v komplexu světonázorů; zkoumání hranic vědy a moudrosti;
8. Schopnost žít s nejasností, dilematy a dvojsmyslností; umění přijmout fakt, že
ne vše se dá pochopit logicky; rozeznat vzorce na základě slabých signálů;
9. Dovednost převádět vize do praxe – praktická moudrost; schopnost propojovat
více odvětví (jako jsou profese, disciplíny, sektory a kultury) a posilovat jejich
vazby;
10. Umění být svobodným a zároveň odpovědným člověkem;
11. Schopnost učit se odnaučit.
Všechny tyto aspekty mohou být rozvíjeny s různou rychlostí a rozsahem, avšak
v každém případě je hlavním cílem studijních programů nastartovat proces
celoživotního učení.
105 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Virtuální vzdělávání
a mobilita studentů
Universita Krumlovia nebude virtuální universitou. Upřednostňujeme osobní a přímé
učení, sdílení a zakoušení před virtuální komunikací. Sdílíme názor Adama Oxforda,
který říká: „Neexistuje náhražka kreativity, která přichází z tepla lidských těl v jedné
místnosti.“
V některých případech může být užitečné získat doplňující znalosti prostřednictvím
online studia. Budeme podporovat studenty, který chtějí využit stále se rozšiřující
nabídky internetového vzdělávání tam, kde to má smysl (např. MOOCs).38 Plánujeme
také vytvoření sofistikovaného online portálu vzdělávacího městečka. Naše programy
nicméně nebudou dostupné formou e-learningu. Nechceme podporovat a ještě více
prohloubit ponoření studenta do virtuálního světa, kde je možné sdělit „do prázdného
prostoru“ svůj názor a odněkud „z prázdného prostoru“ dostat odpověď. Tak nastává
komunikace jedince s „prázdným prostorem“, bez osobní zkušenosti. Poznatky jsou
„kusé“, bez hlubšího myšlenkového procesu a bez skutečného lidského setkání.
Poskytovatele digitálního vzdělávání a technické zdroje nemohou nahradit přirozený
proces poznávání, který probíhá porovnáváním různých názorů, autorů, pramenů s
postupným utvářením názoru vlastního založeného na přímé zkušenosti.
Očekáváme, že zájmy studentů budou širší než nabídka předmětů University
Krumlovia. Proto budeme podporovat studenty, kteří budou trávit čas i v jiných
vzdělávacích institucích. Instituce vzdělávacího městečka budou otevřené a flexibilní
vůči rozhraním jiných poskytovatelů vzdělání, pokud to studentům umožní následovat
jejich osobní studijní směřování, a učit se věci potřebné pro naplnění vlastního poslání.
Naše instituce také poskytnou možnost uznání předchozího vzdělávání a zkušeností
(angl. recognition of prior learning), včetně částečně dokončeného formálního
vzdělávání dosaženého v rámci jiných vzdělávacích institucí, neformálního vzdělávání
či zkušeností v pracovním kontextu a dobrovolnictví.
Projekt Krumlovia se bude zároveň podílet na rozvoji a nabídce mezinárodních
studijních cest a programů, které budou zahrnovat mezinárodní mobilitu studentů,
zejména za účelem předávání zkušeností napříč lokalitami. Umožníme studentům
podnikat studijní cesty, studovat částečně v zahraničí či hledat své mentory a lektory
mimo Universitu Krumlovia.
Vztah s ostatními
universitami
Mnoho lidí upozorňuje na skutečnost, že na českém trhu existuje příliš mnoho
universit. Další universita se stejným záměrem by přispěla jen k ještě vyšší konkurenci,
avšak bez toho, aby přinesla něco hodnotného a nového. Universita Krumlovia se
však zaměří na cílové skupiny, na které není v dnešním systému dostatečně myšleno,
a nabídne jim nový typ vzdělávání.
1. V porovnání s většinou českých universit bude počet studentů poměrně malý.
Očekáváme, že polovina našich studentů přijde ze zahraničí, tzn., že počítáme
s cca 350ti českými studenty.
2. Obsahová stránka University Krumlovia nebude shodná s ostatními
universitami. Universita Krumlovia bude nabízet limitovaný počet
transdisciplinárních programů, které v českém akademickém prostředí
neexistuji. Výuka v oblasti leadershipu a osobnostního rozvoje je v českém
vzdělávacím systému opomíjena nebo se omezuje zejména na tréninky pro
manažery.
3. Metody, průběh a organizace studia se budou lišit v mnohých aspektech. Každý
program University Krumlovia umožní studentům flexibilní způsob vzdělávání
106 | P r o j e k t K r u m l o v i a
a studijní zaměření dle osobních potřeb a preferencí. Každé zaměření studia
reprezentuje tzv. „celostní specializaci“ (zaměření se na konkrétní oblast, ale
zároveň její propojení s dalšími oblastmi). Studenti také mohou sestavit své
kurikulum napříč všemi třemi oblastmi Ekosofie, Sociosofie a Ontosofie.
4. Studenti mohou současně studovat na více universitách v tom smyslu, že jejich
kmenová universita bude Universita Krumlovia, avšak v případě potřeby mohou
čerpat znalosti i zkušenosti zároveň na jiných universitách a dalších institucích.
Akreditace
V současném akademickém systému existují různé akreditované programy, které
splňují první charakteristiku, tj. získání širokého přehledu. Nevíme však o žádném
akreditovaném programu, který splňuje i veškeré ostatní výše zmíněné aspekty
University Krumlovia.
V současnosti známe tři akreditované obory, které se relativně blíží k našemu pojetí
tvořivého vzdělávání, a podle nichž by mohly být studijní programy na Universitě
Krumlovia akreditovány. Jsou jimi obory „lidská ekologie“, „svobodná
umění“ a „studium humanitní vzdělanosti“.
1) “lidská ekologie” (angl. human ecology) je obor, který dokázal po desítky let přežít
na okraji zájmu vzdělávání a vědy. „Lidská ekologie“ zkoumá vzájemné vztahy mezi
oblastmi podobnými jako je Ekosofie, Sociosofie a Ontosofie, viz např. College of
Atlantic v USA (www.coa.edu). College of the Atlantic (USA) nabízí transdisciplinární
vzdělávání akreditované ve Spojených státech amerických. Jejich systém vzdělávání
by bylo možné učinit kompatibilní s vizí iniciativy University for the Future. Tato
instituce v současnosti plánuje založit evropskou pobočku, která bude využívat
americké akreditace
2) „svobodná umění“ (angl. liberal arts) je populární především ve Spojených státech
amerických. Mezi svobodná umění patří obory či dovednosti, které byly v antice
považovány za hodnotné pro občana, který se aktivně účastní občanského života. Ve
středověku se na universitách učilo tzv. Sedm svobodných umění. 39 V současné době
odkazuje pojem svobodná umění ke studiu literatury, jazyků, dějin umění, dějin hudby,
filosofie, historie, matematiky, psychologie a přírodních věd. Například Harvard
University nabízí magisterský program ‚Master of Liberal Arts‘, který zahrnuje jak
studium přírodních a společenských věd, tak studium věd humanitních
(http://www.extension.harvard.edu/degrees-programs/master-liberal-arts).
3) „studium humanitní vzdělanosti“ je oborem vyučovaným na Karlově Universitě
v Praze. Integruje humanitní a společenské vědy. Studenti mají možnost si díky
tutorskému systému sestavit individuální studijní plán. Kurikulum obsahuje předměty
v oblasti filosofie, historie a společenských věd. Studenti se mohou v průběhu studia
zaměřit na některé vědní disciplíny a následně prohlubovat znalosti a dovednosti
v navazujících magisterských oborech na Fakultě humanitních studií, na jiných
fakultách University Karlovy či jinde (http://fhs.cuni.cz/FHS-39.html).
Tyto tři výše zmíněné programy představují možnosti, jakým se při akreditačním řízení
ubírat směrem. Pro získání akreditace oslovíme akreditační komisi či vhodnou
mezinárodní akreditační agenturu. Seznam evropských akreditačních agentur
naleznete v EQAR - European Quality Assurance Register for Higher Education
(https://www.eqar.eu/).
107 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Další možnosti
akreditace
Dne 20. 5. 2015 sněmovna ČR schválila novela vysokoškolského zákona, která
zavádí nová pravidla pro akreditace studijních oborů a systém hodnocení kvality
prostřednictvím institucionální akreditace, která bude udělována na dobu deseti let.
Vznikne Národní akreditační úřad pro vysoké školství. Akreditační komise vydává
doporučení pro MŠMT, akreditační úřad rozhoduje. Vydává se povolení ne pro studijní
obor, ale pro určitou oblast. Jednotlivé obory by si pak vysoké školy vypisovaly samy.
Pokud není možné za současných podmínek žádat o akreditaci v ČR, nabízí se
Universitě Krumlovia dalších možností, jak akreditaci získat:
1. Přesvědčit relevantní české autority, že by inovativnímu příkladu, jako je
Universita Krumlovia, mělo být umožněno, aby se stal experimentem, který bude
možné po určité době zkušebního provozu evaluovat;
2. Přesvědčit české autority, aby pomohly rozvinout český akreditační systém
a učinily jej flexibilnějším, jako je např. holandská akreditační agentura NVAO;
3. Je možné, že do založení University Krumlovia se český akreditační systém
rozvine a bude více otevřený systémovým inovacím;
4. Žádat o akreditaci jinou akreditační agenturu uznávanou EHEA (Evropská oblast
vysokoškolského vzdělávání);
5. Spolupracovat s odpovídající soukromou mimoevropskou universitou, která by
měla zájem o pobočku v Evropě, a která již má akreditaci ve své zemi;
6. Spolupracovat se vznikajícími universitami, jako je např. Ubiquity University,
které čelí stejným otázkám jako Universita Krumlovia, a které mají zájem vytvořit
vlastní akreditační standardy společně s partnery;
7. Umístit sídlo university v zemi, která vítá námi plánované inovace, a která je
ochotná poskytnout nové instituci státní záštitu. Tato možnost by znamenala
rozlišit oficiální sídlo university (s malou aktivitou) a reálně fungující kampus
v Českém Krumlově;
8. Umožnit zahraniční univerzitu zařídit pobočka v kampusu ve Vyšném podle
zpřísněných pravidel nového vysokoškolského zákona.
9. Žádat v rámci existující vysoké ěkoly o tzv. licenční formu studia dle novely
Zákona 563/2004 Sb. ve znění Zákona č. 198/2012 Sb., což umožňuje
absolventům vysokých škol získávat další nebo vyšší kvalifikaci. Podle této
novely platné od 1. 9. 2012 je rozsah studia 250 hodin v průběhu 4 semestrů.
Často se v rámci těchto programů učí v pátek odpoledne a někdy i o víkendu.
Učební plán musí byt schválen Vědeckou radou. Ke studiu jsou přijímáni (a)
absolventi s alespoň ukončeným Bc. stupněm studia a pokračující v
navazujících nebo specializačních formách magisterského studia, (b) absolventi
s ukončeným magisterským diplomem. Absolventům se vydává universitní
osvědčení, které je platné ve spojení s magisterským či inženýrským diplomem.
10. Nežádat o akreditaci vůbec, pokud by mělo dodržování neflexibilních pravidel
akreditace snižovat nabízenou kvalitu vzdělávání.
Jazyky a
multikulturalita
Projekt Krumlovia podporuje zaměření na jazyky. Čeština, angličtina a němčina budou
ve vzdělávacím městečku rovnocenné. Výuka dalších jazyků bude zajištěna a
podporována. Tato orientace na výuku ve třech jazycích bude platit též na základní i
v mateřské škole, kde budou dětem nové jazyky představeny hravou a uměleckou
formou. Očekáváme též, že značná část žáků a studentů bude mezinárodní, bude
tedy možné učit se cizím jazykům prostřednictvím přímé komunikace. Současná praxe
výuky cizích jazyků se dosud plně nepřizpůsobila světu, který je typický velkou
108 | P r o j e k t K r u m l o v i a
mobilitou a zvyšující se potřebou interkulturních kompetencí. Předchozí pokusy o
přeměnu výuky jazyků v řadě západních zemí (např. Velká Británie, USA, Austrálie)
nestavěly na integrovaném přístupu k výuce jazyků, jenž je založen na aktuálních
zkušenostech a praxi lidí, kteří ovládají v dnešním globálním světě více jazyků.
Vzdělávací instituce Krumlovia budou užívat transformativní pedagogiku a praktiky
výuky jazyků s ohledem na multijazykovou realitu moderního světa.
Podporujeme též multikulturalitu ve smyslu vzájemného obohacení kultur. Studenti
budou objevovat genius loci, kulturní identitu a kulturní dědictví každého místa,
každého regionu a každého národa v kontextu evropské a světové kultury v 21. století.
Nejde jen o toleranci, ale o ocenění rozmanitostí a o práci proti nenávisti a
nacionalismu. Jde o pochopení, že lidství je cennější než jednotlivé národy.
Přehodnocení
konceptu
uplatnitelnosti a
konkurenceschopnosti
Mezi dovednostmi a vědomostmi absolventů vysokých škol a potřebami organizací
a společnosti je stále se zvětšující mezera. Zaměstnavatelé si již dlouhou dobu stěžují
na fakt, že velké procento absolventů, které zaměstnávají, není připraveno pro praxi
a vyžaduje další finančně a časově náročný výcvik. Dále zaměstnavatelé upozorňují
na nedostatek kreativity, flexibility a samostatnosti mnoha absolventů.
Naše studijní programy připravují absolventy schopné profesionální práce na
odpovědných pozicích v oblastech, jako jsou: obchodní činnosti, práce pro vládní i
nevládní organizace, práce v médiích a mezinárodních organizacích, jakož i napříč
odvětvími. Studijní plány University Krumlovia podporují všeobecné dispozice
a schopnosti, které budou pro absolventa užitečné bez ohledu na budoucí volbu
zaměstnání. Na základě vlastních aktivit si student osvojí širokou škálu znalostí,
dovedností a kompetencí, které jsou užitečné v soukromém i profesním životě.
Na Universitě Krumlovia začnou studenti budovat své specializace a profesní aktivity
a sítě již v průběhu studia, což usnadní následný přechod ze školy do práce. Zároveň
bude studentům umožněno prozkoumat rozličná profesní směřování již v průběhu
jejich studia, takže si budou moci vyzkoušet, co jim nejvíce vyhovuje. Nepodporujeme
uměle vytvořené pořadí, v němž je na prvním místě teoretické studium, a teprve po
nějakém čase následuje praxe. Upřednostňujeme propojení studia a praxe od samého
začátku vysokoškolského vzdělávání.
Díky praktickým zkušenostem budou mít studenti dobrý základ pro rozhodnutí, co
chtějí v životě dělat. Velmi často je na takový krok v osmnácti letech příliš brzy.
Universita Krumlovia se zaměřuje na rozpoznávání talentů a umožňuje studentům
hledat své poslání. Každému studentovi bude na základě transdisciplinárního kurikula
umožněno rozhodnout se, který je ten správný moment a správný směr pro profesní
specializaci. Individuální styl učení umožní studentům rozvíjet jejich jedinečnost.
Podporujeme také psaní akademických prací, které jsou úzce spojeny s praxí,
a umožníme studentům, kteří jsou méně akademicky orientovaní, aby vytvořili
praktické práce. Příkladem mohou být byznys plány, projektové dokumentace, novely,
dokumentární filmy, divadelní hry a další kvalitní výstupy, které jsou uznatelné pro
úspěšné absolvování studijních programů.
Universita Krumlovia se nebude zajímat pouze o zaměstnatelnost svých absolventů,
ale zejména také o jejich schopnost vytvářet nová pracovní místa pro sebe i pro druhé
– pracovní místa, po kterých je společenská poptávka. Naše studijní programy budou
rozvíjet podnikavost a schopnost studentů vymýšlet a rozvíjet projekty a organizace,
které budou úspěšné a společensky prospěšné.
109 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Rozvoj university
krok za krokem
Kroky
1
Pracovní skupina
2
Vývojové centrum
Následující tabulka obsahuje čtyři kroky vedoucí k založení University Krumlovia.
Tento evoluční postup zaručuje kvalitu, neboť umožňuje zhodnotit, za máme pro další
vývoj dostatečně kvalifikované lidi. Další tabulku s přehledem vývojových možností
naleznete v Příloze 9.
Struktury
Aktivity
Výsledky
Institucionální spolupráce
 Vize U4F
 Institutions for the Future
 Vytvoření modelu
(CZ)
vzdělávacího městečka a
 Alliance for the Future (Lux)
Vzdělávacího města
 Pracovní skupina U4F
 Universální model pro
 Pracovní skupina Krumlovia
tvorbu kurikula
 Tvroba výzkumného
Pracovní skupina zahrnuje
programu Tvořivého
členy z následujících týmu:
vzdělávání
 U4F
 Ustanovení statutu
 Krumlovia
organizace Krumlovia Group
 Příprava regionálních a
mezinárodních partnerství
 Memorandum o
porozumění (město Český
Krumlov)
 Projektová dokumentace
 Založení multi-lokálního
Vývojového centra (první
instituce a kreativní jádro
Projektu Krumlovia a
inciativy U4F)
 Založení Krumlovia
Group (právní subjekt
realizujícího projekt)
 “Vývojové centrum”
 Sjednávání regionálních a
(pracovní název)
mezinárodních partnerských
 Institutions for the Future
vztahů
 Alliance for the Future
 Vývoj řady událostí pro
 Krumlovia Group
inovátoři (např., “pop-up
 Virtuální a fyzická kancelář
universita”), založené na
 Dočasné lokace pro události
modulech, za které budou
a poznávací zkušenosti pro
moci účastníci získat
mezinárodní studenty
kredity/certifikáty mající
 Partnerské organizace
platnost v budoucích
magisterksých programech
Social Arts a System
Innovation
 Vývoj evropského
poznávacího zkušenostního
programu pro mezinárodní
studenty (nabízen
universitám po celém světě)
 Rozvoj akreditace pro
magisterský program Social
Arts
 Rozvoj akreditace pro
magisterský program
System Innovation jako
mezinárodní partnerský
program
 Přitáhnout pozornost
regionálních a
mezinárodních partnerů pro
více-instituční kampus
 Partnerské nabídky pro
regionální a mezinárodní
partnery
 Událost pro inovátoři, např.
“pop-up universita”, která
se pokaždé rozšíří, jak v
délce trvání tak v počtu
účastníků
 Založení Centra Tvořivého
vzdělávání
 Magisterský studijní
program Social Arts
 Magisterský studijní
program System Innovation
 Mezinárodní výzkumný
zaváděcí projekt
 První verze víceinstitučního portálu
 Zakládání postgraduální
institutů (tzv. Graduate
Schools)
- Lokální post-graduální
institut pro Social Arts
v Českém Krumlově
(zahrnující MA & PhD
program v Social Arts
- Mezinárodní postgraduální institu pro
System Innovation
(zahrnující MA & PhD
110 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Rozvoj výzkumného
programu Vývojového
Centra (který zahrnuje ale
není omezen na Centrum
Tvořivého Vzdělávání)
 Vývoj portalu
3
Postgraduální
Instituty
4
Universita
program v System
Innovation)
 Lokální Graduate Institute
for Social Arts s MA, PhD,
výzkumné a výměnné
programy
 Mezinárodní Graduate
Institute for System
Innovation s MA, PhD,
výzkumné a výměnné
programy
 Místní komunitní zaváděcí
projekty
 Založení Centra pro
Organické Zemědělství
 Druhá verze portálu
 Založení University
Krumlovia, která zahrnuje
jak oba post-graduální
instituty tak Centra.
 Více-instituční kampus
Krumlovia, veden Krumlovia
Group
 Lokální Graduate Institute of
Social Arts (pracovní název)
v Českém Krumlově
 Více-lokální Graduate
Institute for System
Innovation (pracovní název)
veden Alliance for the
Future
 Partnerské organizace
 Vývoj a akreditace
doktorských studíjních
programu v Social Arts &
System Innovation
 Vývoj a akreditace
bakalářského programu
“Self, Society & Ecology”
 Rozvoj dalších center
(Vzdělávání, Zdraví,
Zemědělství, etc.)
 Spojení post-graduální
instutů, Center a
bakalářských,
magisterkých a
doktorských studijních
programů
 Mezinárodní “Universita
Krumlovia” (pracovní
název), zahrnující Centrum
pro Integrovaný rozvoj a
další centra
 Více-instituční kampus
 Partnerské organizace
 Rozšíření programu
 Založení Centra pro
 Důkladnější rozvoj
Integrovanou zdravotní
regionálních a
péči
mezinárodních partnerství a  Třetí verze portálu
spolupráce
 Srozumitelné celoživotní
vzdělávací nabídky
111 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Základní a střední
škola Krumlovia
Předchozí text se primárně zabýval popisem vysokoškolského vzdělávání, které bude
nabízet Universita Krumlovia. Vzdělávací městečko však bude nabízet také služby
Integrované základní a střední školy Krumlovia a Mateřské školy Krumlovia. Stejně
jako Universita Krumlovia budou mateřská škola i integrovaná základní střední škola
vytvořeny od základů.
Integrovaná základní a střední škola Krumlovia bude tvořena na základě principů
tvořivého vzdělávání, jak byly popsány výše (str. 81-84). Tato škola tím pádem vychází
ze stejných principů jako universita. Její přístup a metodika výuky však musí být
adekvátní věku žáka, a musí rozvíjet jeho schopnosti a možnosti.
Možnosti výuky znalostních předmětů jsou harmonicky propojené s výukou založenou
na rytmech (člověka, přírody, života). Tato výuka je proložena pohybovými aktivitami
(sport, tanec, apod.) i pohybem v přírodě, prací na vlastním políčku i na školní
zahradě. Není to jen jakási práce na zahradě nebo na poli. Je to ucelený celoroční
systém v praktickém poznávání zemědělských prací a vytváření hodnot. Např. ve třetí
třídě se žáci spolu se svým učitelem, ale také s rodiči pokusí zorat pole, ručně si každý
žák vyzkouší setí, jak se to dělávalo za starých časů. Pak pravidelně pozorují, jak klasy
rostou a zrají. Nakonec se obilí ručně sklidí do snopů, s pomocí cepů vymlátí. Nakonec
zrno vyčistí, ručně na starém mlýně zrno semelou a v peci (kterou u školy žáci postaví)
upečou chléb. Tato vlastní zkušenost také přináší kvalitativně jiný vztah ke chlebu a
všeobecně k zemědělským produktům.
Praktická zkušenost např. z oblasti stavitelství jim pomáhá pochopit zákony fyziky
(pec-komín-termodynamika), chemie (proč malta tvrdne) ve vyšších ročnících.
Zážitek noční oblohy při pobytu v přírodě umocňuje vyprávění učitele o hvězdách a
souhvězdích tak, jak jsou příběhy o jejich vzniku zaznamenány ve starých bájích.
Hledání vědeckých odpovědí pak rezonuje s hlubokými citovými prožitky, které přináší
větší zájem o jednotlivé předměty a jsou tou nejlepší motivací pro další výuku.
Výuka je kombinována s uměleckými aktivitami – divadlo, recitace, zpěv,
i s rukodělnými technikami jako je háčkování, pletení, šití, práce s dřevem, hlínou,
kovem, atd. Nauka o barvách a jejich působení je integrována do výuky.
Ve vyšších ročnících stojí odborné předměty na experimentech během výuky
a na experimentálních úlohách doporučených pro domácí práci.
Žák ze školy odchází nejen s odbornými znalostmi, ale i s uměleckým cítěním
a schopností praktických dovedností. Nezanedbatelný je jeho vztah k přírodě
a k okolnímu světu, a schopnost empatie.
V umění vzdělávat a vychovávat jde o opravdovou znalost člověka ve všech jeho
fázích vývoje. John Holt v knize ‚Jak se děti učí‘ píše: „Vzdělávání je pro mnohé
chození na místo, kterému se říká škola, a kde je někdo nutí naučit se něco, co se
moc učit nechtějí, pod hrozbou, že se stane něco zlého, když to neudělají – řada lidí
takové hry nemá ráda a ukončuje je co nejdříve. Někdy děti nemají školu rády proto,
že je zajímá velké množství věcí, na které jim nikdo neodpoví, protože nejsou ve
školním rozvrhu.“ A některé děti jsou nemotivované, protože jsou sociálně
deprivované (špatné vztahy v rodině, nedostatek osobního kontaktu, “věnování se“.
Chce-li je učitel dovést k vzdělání, musí nejprve vložit sílu do toho, aby tento deficit
vlastním osobním angažmá do vztahu s žákem zacelil.
112 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Aby mohl být učitel dobrým průvodcem dětí v oblasti vzdělávání, musí jim rozumět.
Musí se orientovat ve vývojové psychologii, aby rozuměl jeho reakcím, myšlení a
projevům. Dobrý učitel zná svého žáka ve škole, ale také v rodině. Zná jeho rodinnou
anamnézu, jeho rodinné prostředí, při častých výjezdech a pobytech v přírodě může
pozorovat, jak je žák samostatný, komunikativní, sociální, odvážný, přímý, v čem
vyniká, kde potřebuje povzbudit. Ale také žák může pozorovat svého učitele a ocenit
jeho osobní kvality v praktickém životě i v jejich vzájemném vztahu. Tady se rodí jejich
vzájemná důvěra a respekt.
Při tvorbě školy Krumlovia, stejně jako při tvorbě university, školky a dalších
vzdělávacích institucí, čerpáme inspiraci ze širokého spektra různých pedagogických
směrů a institucí. Cílem je nechat se inspirovat tím nejlepším, co vzdělávání z celého
světa nabízí. Typické pro tyto směry pedagogiky mj. je:40











snaha získat žaka pro vzdělávání, neudusit přirozenou touhu poznávat nové
věci a jevy, umožnit větší možnost volby a tím reflektovat různorodost žáků;
přátelský vztah mezi učitelem a žákem, ochota a schopnost učitele pozitivně
motivovat, podporovat jejich kvality i originalitu a respektovat Vývojové
zvláštnosti;
těsná spolupráce školy s rodiči. Úspěch pedagogického snažení školy závisí
významnou měrou na úrovni komunikace a provázanosti vzdělávacích aktivit
s výchovným působením rodiny;
co nejaktivnější zapojení dítěte ve výuce, podpora spolupráce a rozvoj
komunikace;
učení se hravým způsobem;
pěstování odpovědnosti a spoluúčasti dětí na rozhodování;
široky vyběr volitelných předmětu;
propojování předmětů k pochopení souvislostí a využitelnosti poznatků;
prostředí uzpůsobené dětem (např. pomůcky snadno přístupné v nízkých
policích, dětská výzdoba);
vyučování bez zvonění, ale podle momentálního zaujetí či únavy dětí (proč
končit uprostřed zajímavé činnosti a proč nedopřát oddech tam, kde je třeba)
slovní hodnocení.
Základní škola by měla žákovi poskytnout, kromě základní výbavy vědomostí a
dovedností, nový pohled na svět, na ideál dobra a krásy prostřednictvím uměleckého
a praktického způsobu výuky. Na středním stupni školy jde o proces objevování
prostřednictvím odborného pohledu na svět, který má však využívat uměleckých
prostředků a pomáhat tak k rozvíjení úsudku a tvořivosti žáka.
Ve vzdělávání mají rovnocenné postavení obory a př edměty, které slouží získávání
kognitivního vědění, stejně jako prakticko-technologické a prakticko-umělecké obory,
př edměty a činnosti. Program tím sleduje všestranný a vyvážený osobnostní rozvoj
žáka po stránce intelektuální a kognitivní, emocionální, morální, prakticko-manuální
i pohybové, atd.
Osvojené poznatky, dovednosti a způsobilosti (kompetence) by měly v dalším životě
v novém kontextu zrát a zdokonalovat se. Proces školního vzdělávání by měl pěstovat
a podporovat zájem, zkoumavý a badatelský př ístup, vůli k učení, k tvůrčím činnostem
a k aktivní zodpovědné spoluúčasti na společenském vývoji. Veškeré vzdělání by mělo
usilovat o co největší propojenost s otázkami aktuálního praktického života.
113 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Tvořivé vzdělávání by mělo žákovi rovněž umožnit zažít vztah úcty a obdivu k druhým
lidem, k př írodě a ke světu obecně, k jeho smyslu, ř ádu, velikosti a kráse. Jedná se tu
o rozměr vzdělávání, který hraje klíčovou roli v utvář ení životních hodnot, postojů a
motivů jednání žáka.
Po absolvování školy Krumlovia by měli mít žáci všechny možnosti absolventů těch
nejlepších škol. Mohou pokračovat na Universitě Krumlovia stejně jako na jakékoliv
jiné universitě, včetně těch nejprestižnějších po celém světě. Studenti si mohou zvolit
mezi státní maturitou a mezinárodní maturitou IB. Díky kurikulu Krumlovia budou
všichni žáci splňovat kritéria, jako je účast v aktivitách CAS (Creativity, Action, Service
neboli tvořivost, tělesná aktivita a dobrovolnictví).
Rovněz budeme podporovat žáky, kteří se rozhodnou pro podnikání, umění, řemesla
a další směry, které dnes ani nejsou v nabídce maturitních předmětů.
Integrovaná základní a střední škola Krumlovia se budou lišit od již existujících
institucí, ať tradičních nebo alternativních. Věříme, že plně postihnout smysl tvořivého
vzdělávání je ideál, který si zaslouží, abychom se jím nadále zabývali, jinak zůstane
jen planým heslem. Kdybychom pouze vzali některý z existujících vzdělávacích
přístupů a pojmenovali ho jako vzdělávací model Projektu Krumlovia bez hlubšího
výzkumu a dalšího rozvoje, porušili bychom princip reflexe a usilování o vyšší kvalitu
(viz str. 63). Práci na definování a neustálém zlepšování vzdělávacího paradigmatu
bude mít na starost každy pedagog ve spolupráci s Vývojovým centrem Krumlovia,
které bude klíčovou institucí zajišťující kvalitu napříč všemi aktivitami a vzdělávacími
nabídkami vzdělávacího městečka.
Kombinované lyceum Zavedení nového studijního programu střední školy „Kombinované lyceum“ navazuje
na vzdělávání základní školy s tvořivou pedagogikou. Tento studijní program
umožňuje zařadit do výuky předměty a aktivity, které na většině gymnázií, vzhledem
k hodinovým dotacím a neflexibilním pravidlům, zařadit nelze. Nejde jen o obsah
vzdělávacího programu, ale i o formální průběh vyučování, jeho uspořádání a
hodinové dotace jednotlivých vyučovaných předmětů.
Reálného vztahu k okolnímu světu a životu se u mladých lidí v tomto věku dosahuje
především prostřednictvím úsudku. Vyučovací látka má odpovídat této potřebě v
období, kdy mladý člověk hledá ‚ideální obraz‘ sebe sama, druhých i společnosti.
Studium má nabízet možnosti, které vedou k bezpečné orientaci v prostoru i čase
„tady a teď“, aby studenti neměli pocit, že škola stojí mimo životní dění.
Pedagogika, která cítí zodpovědnost vůči celému životu člověka, vidí v institucionální
škole přípravu na mnohem větší školu života. Výchova, která se řídí životními
otázkami, nikdy nepostrádá hodnoty. Tento výchovný úkol se musí v praxi vzdělávání
a výchovy dospívajícího člověka konkretizovat prožitím světa v jeho mnohotvárnosti,
jež neustále rozšiřuje jeho obzor, jakož i objevováním vlastní individuality.
Vzdělávací kritéria pro 10. ročník akcentují mj.


Dosáhnout objektivity a jasnosti v myšlení; logické, kauzální usuzování
(rozumový úsudek - pojmový úsudek).
Analyticky poznávat zákonitosti ve světě. Vypořádat se s čistě materiální,
fyzickými smysly pochopitelnou stránkou světa. Vydat se na dlouhou cestu
114 | P r o j e k t K r u m l o v i a



k tomu, být vědomým občanem a obyvatelem Země. Pochopit svět v jeho
zákonitostech.
Jednota poznání: celostní vnímání člověka a jeho činů.
Přesnost v jednání, v životní praxi.
Rozvíjet odpovědnost za vlastní činy.
Vzdělávací kritéria pro 11. ročník akcentují mj.





Pracovat na objektivitě vcítění, a tím vzrůstající schopnosti úsudku v duševní
oblasti (posouzení vkusu, stylu, pochopit zákonitosti v sociální oblasti).
Vnést do myšlení pohyblivost.
Podporovat myšlení v souvislostech a procesuální myšlení, které přesahuje
myšlení čistě kauzální.
Chápání nekonečna; cit pro to, co je ne-smyslové.
Zážitek překonání temnoty, utrpení a rezignace.
Vzdělávací kritéria pro 12. ročník akcentují mj.







Výchovné a
vzdělávací aspekty
Na základě smyslového pozorování se učit vystihnout skutečné události.
Tvořit souvislosti, vytvářet vnitřní vztahy. Prožívat souhru duševní, duchovní a
viditelné sféry, formy a látky (jako svobodné zkoumání bez jakéhokoliv
ideologického či náboženského směřování).
Je nicméně důležité, aby mladý člověk získal přehled v náboženských
otázkách, neboť jedním ze současných největších problému je fundamentální
nepochopení této oblasti a stále častěji se objevující extremistická hnutí.
Proniknout člověka a přírodu, člověka a společnost (část a celek).
Konfrontovat se s otázkou osudu; zabývat se otázkami celého lidstva.
Žák 12. třídy má prožívat hranice; cvičit se v zušlechťování způsobu myšlení.
Příprava na další životní kroky, které budou následovat po ukončení školní
docházky.
Kompetence k učení - motivovat žáky pro celoživotní učení






Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem,
vyhledávání informací.
Žáky vedeme k sebereflexe a sebehodnocení.
Ve výuce je kladen důraz na prožitek.
Individuálním př ístupem k žákům zvýšíme šanci prožít úspěch.
Žákům umožňujeme realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvoř ivost.
Učíme se vytvář et takové situace, v nichž má žák radost.
Kompetence k ř ešení problému - podněcovat žáky k tvoř ivému myšlení a logickému
uvažování



Výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá ř ešení problému a svoje ř ešení si
dokázali obhájit.
Př i výuce motivujeme žáky problémovými úlohami z praktického života.
Starší žáci př ipravují tvořivé aktivity pro mladší spolužáky (divadlo, soutěže).
115 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Děti vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti, od plánování, k
př ípravě a realizaci až po hodnocení.
Kompetence komunikativní - vést žáky k hlubší komunikaci





Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními
dospělými ve škole i mimo školu.
Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor
a zároveň poslouchat názory jiných.
Podporujeme př átelské vztahy ve tř ídách a mezi tř ídami.
Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostř ednictvím vedeme
děti ke spolupráci.
Podporujeme komunikaci s jinými školami u nás i v zahraničí (partnerské
školy).
Kompetence sociální a personální - rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a
respektovat práci vlastní a druhých






Během vzdělávání používáme skupinovou práci žáků, vzájemnou pomoc př i
učení.
Usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost stř ídat role ve skupině.
Sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a úkolech.
Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel, na jejichž
formulaci se sami podílejí.
Učíme je zároveň k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy
mezi žáky.
Chceme žáky naučit základům kooperace a týmové práce.
Kompetence občanské - př ipravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti





Jsou respektovány individuální rozdíly (národnostní, kulturní, atd.).
Je kladen důraz na environmentální výchovu, ekologicky myslící a jednající
člověk.
Žáky vedeme k tř ídění odpadů a další praktické činy, jak pomáhat chránit
životní prostředí.
Př i pobytech v př írodě se žáci chovají s úctou k přírodě.
Žáky zapojujeme do mezinárodních projektů, kde se prakticky seznamují
s kulturou jiných národů.
Kompetence pracovní - pomáhat žákům následovat jejich sny





Vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení
Rozšíření přehledu o možnostech, jak plně žít svůj život a tvořit hodnoty pro
druhé.
Vytváření nových možností, nejen sledování existujících nabídek.
Výuku doplňujeme o praktické exkurze do nejrůznějších oblastí konkrétních
zaměstnání, aby každý mohl zažít jejich realitu a nežil pouze v představách.
Individuálním př ístupem a spoluprácí s rodiči pomáháme žákům př i profesní
orientaci.
116 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Celodenní škola
Školy ve vzdělávacím městečku budou nabízet program nad rámec klasického
školního vyučování. Formálně daný čas vyučování je od 8:30 do 12:00, oběd 12:0013:00, odpolední výuka a aktivity 13:00-15:00 (variace jsou možné - záleží na věku,
dni v týdnu a dalších faktorech). Rodiče budou mít možnost „hlídání“ dětí s důrazem
na jejich rozvoj (hry, sport, umělecké práce, řemesla, vypracování domácích úkolů,
atd.) v době do 17:00 (od 12 let do 18:00).
Rodiče, kteří musí jít dříve do práce, mohou děti přivézt do školy již od 7:00 (družina
a ranní kroužky). Odpolední program bude zaměřen na volnočasové aktivity
(komplementární k aktivitám dostupným v Českém Krumlově). Pokud možno budou
děti trávit co nejvíce času mimo školní budovy – v přírodě, v dílnách a v dalších
prostorech kampusu. Ve škole bude podporována motivace širokou nabídkou
tvořivých aktivit, které vedou k osvojování a procvičování si řady sociálních
a profesních schopností a dovedností.
Hlavní výhodou celodenní školy je:
a) více časového prostoru poskytne více možností a více flexibility pro realizování
nestandardního pedagogického konceptu;
b) koncept celodenní školy usnadní překonat rozdíly mezi dětmi ze znevýhodněného
prostředí;
c) odpolední program rozšíří nabídku volnočasových aktivit města a regionu;
d) odpoledních aktivit se mohou účastnit i děti z jiných škol, což povede k prolínání
různých skupin dětí.
e) smysluplný a kreativní odpolední program je lepší
hraním počítačových her, sledováním televize a dalších médií.
než
trávit
čas
Tento koncept celodenní školy však přináší i nevýhody:
a) zajistit fungování školy po celý den je finančně nákladnější než pouze na část dne,
a je k tomu potřeba více personálu;
b) děti mohou upřednostňovat trávení volného času mimo prostředí školy;
c) užití školních budov studenty university (a dalšími uživateli) bude více omezené.
Odpolední program je dobrovolný – záleží na preference dětí a možnosti rodičů. Ten
samý tým, který bude zajišťovat program odpolední, bude zároveň nabízet hravý
program v průběhu prázdnin, např. letní školy.
Mateřská škola
Krumlovia
Jelikož je první Vývojové období (přibližně do 7 let) nejcitlivější fází lidského života,
kdy vlivy vnějšího světa působí až do procesů dotváření organismu samotného, je
rodinné centrum a mateřská škola Krumlovia pojata s vědomím velkého vlivu na
vyvíjející se dítě.
Prostředí, ve kterém se dítě cítí příjemně, připomíná domov spíše než třídu. Nejde
o předškolní výchovu zaměřenou jednostranně na výkon a získání znalostí, i když
vzdělávací koncept samozřejmě nabízí dětem přirozené příležitosti k učení.
Přístup k dětem v této Vývojové fázi vychází z přirozeného přístupu dítěte ke světu v
tomto věku. Dítě prožívá svět většinou jako dobrý a zcela otevřeně a často
bezvýhradně jej přijímá. Z toho důvodu se osvědčila pedagogická metoda výuky
nápodobou. Smysluplná práce vykonaná v přítomnosti dítěte je příležitostí
117 | P r o j e k t K r u m l o v i a
k nápodobě. Dítě pak může své zkušenosti využít i ve hře. Učitelé usilují o to, být
dobrými vzory a jednat tak, aby bylo jejich jednání hodno nápodoby. Uvědomují si, že
nejde ani tak o to říkat dětem, co mají dělat, ale soustavně to dětem i ukazovat a navíc,
sami takovými být. V tomto smyslu je důležitý každý pohyb a gesto, každý slovo,
způsob vyjadřování i jazykové prostředky, které učitel volí.
Jsou dvě magická slova, jež vystihují, jak dítě vstupuje ve vztah ke svému okolí, a to:
napodobení a vzor. Fyzické okolí musíme chápat v nejširším smyslu. Nepatří k němu
jen to, co se děje kolem dítěte materiálně, nýbrž všechno, co může vnímat. K tomu
patří všechno morální, nemorální, rozumné i pošetilé chování, jehož může být
svědkem.
Program v mateřské škole je jazykově bohatý a sestává z pravidelných činností v
rytmu dne, týdne i celého roku. Důležitým prostředkem rozvoje osobnosti je hra, která
rozvíjí emocionální zralost, myšlení, představivost a schopnost soustředění.
Vedle hry je velmi důležitá také práce, přirozená práce spjatá s životem. V dětské
skupině pracují učitelé úmyslně v přítomnosti dětí, např. připravují svačinu, připravují
si tvůrčí práci, tvoří, pracují na zahradě. Děti mohou při každé této činnosti pomáhat.
Děti se učí pomáhat a splnit svůj úkol a vytvářejí si tak silnější spojení se světem. Z
tohoto důvodu jsou specifické dny v týdnu věnované přípravám pečiva, včetně všech
prací s těstem až po pečení, práci na zahradě, práci se zvířaty a umělecké činnosti.
Velký důraz je kladen na spojení s přirozeným světem, světem přírody. Jeden až dva
dny v týdnu jsou proto věnovány celodennímu pobytu a práci v přírodě a na statku,
kde se děti učí vztahu ke zvířatům a péči o ně.
Významnou součástí vzdělávací činnosti jsou pohádky, příběhy a divadlo. Skrze
vyprávění a divadlo se děti seznamují s lidovými příběhy a pohádkami z celého světa
a rozvíjejí své jazykové dovednosti. Pohádkové příběhy nabízejí dětem přirozeně
vzory dobrého chování a přitom je nezatěžují přednáškami o tom, jak se mají chovat.
Naslouchání pohádkám je v neposlední řadě i dobrou přípravou pro pozdější práci ve
škole.
Den, týden i celý rok má svůj rytmus. Každý den má svůj jasný řád a jednotlivé činnosti
jsou doprovázeny pohádkově pojatými zvyky, rituály. I týden má svůj rytmus, každý
den je věnován jedné hlavní činnosti - jeden den malování vodovými barvami, druhý
den modelování nebo pečení, jiný den je zorganizován prodloužený pobyt venku
v přírodě či u koní apod. Také svátky a slavnosti v kontextu celého roku hrají výchovně
nezastupitelnou roli a věnuje se jim velká pozornost.
Rodinné centrum a mateřská škola Krumlovia jsou integrovanou jednotou ve
společném prostoru. Ač má mateřská škola svou třídu a rodinné centrum také, je
dětem i rodičům umožňováno zde pobývat společně. To je nezbytné zejména z toho
důvodu, že děti zažívají harmonický přechod z rodinného prostředí do mateřské školy,
kterou velmi dobře znají již od svého narození, právě díky jejímu propojení s rodinným
centrem.
Přiklady
celoživotního
vzdělávání
Vzdělávání ve smyslu “Pansofie” probíhá ve Vzdělavacím městečku Krumlovia po celý
život. Začíná na počátku lidského života v rámci aktivit rodinného centra pro rodiče i
pro děti. Pro děti školní docházkou a následným universitním studiem, pro dospělé
kursy celoživotního vzdělávání, které přispívají jak k osobnostnímu a sociálnímu
rozvoji, tak ke zdokonalení profesního zaměření. V seniorském věku je pak vzdělávání
118 | P r o j e k t K r u m l o v i a
nejvíce spojeno velkou měrou s uměním propojit vzdělávací obsahy se svou životní
zkušeností a předat je ostatním.
Proto plánujeme organizovat semináře celoživotního vzdělávání, které budou
otevřeny široké veřejnosti.
1) VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE ČLOVĚK A JEHO VÝVOJ
a) Vzdělávací cykly v oblasti zvyšování kvality rodičovských kompetencí
Cílem je vytvoření systematicky propracovaného průvodce rodičovstvím. Lidé se
v okamžiku, kdy se stávají rodiči, často ocitají ve vzduchoprázdnu, odkázáni většinou
informace z internetu či časopisů nebo na rady druhých. Provází je řada otázek,
nejistot, spojených s více či méně rozvinutým pocitem odpovědnosti za nový život. A
samozřejmě řada běžných či vážnějších potíží a otázek.
Rodičovství navíc klade vysoké nároky na samotnou osobnost rodiče, včetně silného
jednostranného zatížení zejména matek v případě neúplných nebo disharmonických
rodin. Kursy, přednášky a aktivity budou zaměřeny na:






rozvoj rodičovských vlastností - osobnostní zralost a připravenost na
rodičovskou roli, ovládání a kultivaci temperamentu;
posílení znalostního základu v hlavních oblastech rodičovství: základy
osobnosti rodiče, základy osobnosti dítěte;
posilování praktických rodičovských dovedností: základy péče o dítě
v jednotlivých stadiích věku, vytvoření denního řádu rodiny, výživa a péče
o zdraví dítěte;
zvyšování kvality rodičovských schopností: základy výchovy dítěte podle
specifik jednotlivých Vývojových fází;
posílení partnerského vztahu, který je často změněn už během těhotenství;
možnosti sladění rodinného a pracovního života.
b) Vzdělávací cykly v oblasti osobnostního rozvoje a Vývojových fází lidského
života
Seminární cykly poskytnou rozšiřující vzdělávání pro rodiče, sociální a zdravotní
pracovníky a učitele mateřských škol, psychology a terapeuty, pracovníky
pomáhajících profesí, zaměřené na hlubší pohled na Vývojové fáze celého lidského
života a jejich souvislosti. Zejména se bude také zabývat Vývojovými zvláštnostmi
a potřebami prvního, druhého a třetího životního období člověka a práci s nimi, včetně
odchylek od běžného vývoje (např. léčebná pedagogika).
Semináře budou zahrnovat jak osobnostní, tak sociální vývoj člověka. Kromě
psychologických a hlubině psychologických souvislosti poskytnou průhled do vývoje
lidského vědomí a souvisejícího vývoje kultury lidstva.
Studenti i absolventi naleznou své uplatnění v zajišťování činnosti integrovaného
rodinného centra a mateřské školy, integrované základní a střední školy, therapeutika
apod.
119 | P r o j e k t K r u m l o v i a
2) VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ
Seminární cykly poskytnou hlubší pohled na fyziognomii, anatomii, fyziologii
organismu člověka, zdravá výživa, zdravý životní styl, včetně hlubšího chápání
nemoci, její diagnostiky a možností léčby. Seminář je vhodný pro zdravotnické,
terapeutické a sociální pracovníky, pedagogy a psychology (např. v návaznosti na
lékařský kongres IPMT probíhající již 5 let v Českém Krumlově).
3) UMĚLECKO ŘEMESLNÉ SEMINÁŘE ČLOVĚK A SVĚT UMĚNÍ
Seminární umělecko-řemeslné cykly poskytnou praktickou výuku následujících
oblastí:
a) Vzdělávací cykly celostní výtvarné tvorby
Kromě zvládnutí řemesla se účastníci seznámí s hlubší výrazovou a významovou řečí
barev a tvarů, jejich propojení s




psychickými procesy,
přírodními a organismus utvářejícími procesy,
dějinami kultury a
vývojem výtvarného umění lidstva jakožto vývojem lidského vědomí.
Cykly budou zahrnovat např. malířské a kresebné umění i sochařskou tvorbu, práci se
dřevem a modelování. Absolventi budou spoluvytvářet výtvarné řešení interiérů i
exteriérů jednotlivých staveb vzdělávacího městečka.
b) Vzdělávací cykly celostního hudebního, pohybového a dramatického umění
Studenti se seznámí s významem tónu a jeho vlivu na psychiku, vyjádření tónu
pohybem, řečí slova a dramatického obrazu. Budou spoluvytvářet hudebně
dramatická představení či literární večery, slavnosti a jiná kulturní vystoupení jakožto
pravidelné umělecké počiny školních či universitních slavností a kulturních večerů.
4) VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE ČLOVĚK A SVĚT PŘÍRODY A ARCHITEKTURY
a) Vzdělávací cykly organické architektury a ekologického bydlení
Účastníci seminářů se seznámí s možnostmi architektonické tvorby organické
architektury a ekologických staveb, včetně způsobů ekologického bydlení, zařízení
domova a blízkého okolí, hospodaření s energiemi apod. Semináře jsou určeny
každému, kdo chce vytvářet vlastní domov a bydlení v ekologickém a esteticky
krásném prostředí.
Studenti a absolventi seminářů budou sami aktivně pracovat na vznikajících stavbách,
od úplného počátku vzniku návrhu až po jejich postupnou realizaci, předpokládá se
jejich spolupráce při činnosti týmu architektury Krumlovia.
120 | P r o j e k t K r u m l o v i a
b) Vzdělávací cykly ekologického zahradnictví a zemědělství
Účastníci seminářů získají přehled možností a způsobů ekologického zahradnictví,
ekologického hospodaření a ekologického zemědělství. V rámci vzdělávacího procesu
budou aktivně spolupracovat na statku a výbězích pro zvířata, na spolutvorbě a údržbě
zahrady celého areálu a na chodu místního biozahradnictví.
Výše uvedené přiklady nejsou finální ani kompletní. Existují různé další možnosti jako
např. pořádání praktických rekvalifikačních kurzů, které po žádosti proplácí
neziskovým organizacím úřad práce. Tyto možnosti budou v závislosti na budoucím
vývojy projektu zvažovány ve spoluprácí s organizacemi, které již mají s těmito
formami vzdělávání zkušenosti.
121 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Proces tvorby vzdělávacího městečka
Východiska
Každá vize musí obstát nejen v otázce obsahové kvality, ale také uskutečnitelnosti –
tj. proveditelnosti v dnešních i budoucích kulturních, ekonomických, právních
a politických podmínkách. Kapitola “Proces tvorby Vzdělávacího městečka
Krumlovia“ se zabývá praktickými otázkami realizace a proveditelnosti projektu.
Mnoho z těchto otázek je zodpovězeno v kapitolách této studie, např.
1. Jaké instituce a služby jsou potřebné v kampusu?
2. Jak se propojit s existujícími organizacemi ve městě tak, aby se podporovaly
a vzájemně si nekonkurovaly?
3. Jaká architektura je vhodná pro vzdělávací městečko, jež je umístěno v
chráněné krajinné oblasti?
4. Kolik budov unese areál ve Vyšném, když chceme, aby byl prostor utvářen jako
park?
5. Jak zajistit dopravní obslužnost a parkování takovým způsobem, abychom
chránili estetické a ekologické principy tohoto areálu?
6. Jak zajistit dlouhodobou ekonomickou udržitelnost vzdělávacího městečka
v budoucnosti?
V následující kapitole se zabýváme zejména otázkami, které se týkají právních,
organizačních aspektů a procesu tvorby.
Definice a výklad
pojmů
Termín ‘pozemek ve Vyšném‘ (zkratka ‘pozemek‘ či ‘areál’) zahrnuje bývalý vojenský
prostor kasáren Vyšný včetně statku a vojenských budov.
Dále je třeba rozlišit dva pojmy:
1. Pojem „instituce“ chápeme jako poskytovatele služeb s trvalým působením na
pozemku ve Vyšném. Tyto instituce poskytují služby v areálu a v některých
případech i mimo areál. Nejedná se o samostatné právní subjekty. Celý kampus
bude obsahovat vice než 30 institucí (viz seznam na str. 27-28).
2. Pojem „organizace“ se týká právních subjektů, tj. organizací zapsaných
v obchodním rejstříku s vlastním IČ/DIČ a s adresou na území pozemku ve
Vyšném. Organizace mohou zároveň poskytovat služby v areálu a v některých
případech i mimo areál. Hlavním rozdílem mezi institucí a organizací je, že
organizace je zapsána v obchodním rejstříku.
122 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Provozující subjekt
V roce 2016 bude založen první právní subjekt se sídlem v areálu Vyšný. Organizace
Krumlovia Group bude hlavní organizací, mateřská společnost a jádrem celého
kampusu. Organizace bude založena za účelem rozvoje vzdělávacího městečka a
s ním spojených místních i mezinárodních aktivit.
Za účelem rozvoje mezinárodní spolupráce se stane Krumlovia Group členem
organizace Alliance for the Future, která sídlí v Lucembursku a má členy a partnery
v různých zemích Evropy. Tato organizace sdružuje inovativní inciativy a organizace
pracující na společenské obnově. Hlavním cílem aliance je aktivovat synergie svých
členů tak, aby mohli společně usnadnit systémové změny. Činnost aliance se
zaměřuje zejména na realizaci nových modelů vzdělávání.
Je třeba mít jasno v tom, že organizace Krumlovia Group nebude universitou. Jejím
cílem bude vybudovat kampus, v němž budou působit jednotlivé instituce
a organizace, včetně university. Hlavní náplní organizace Krumlovia Group bude:
1. Vývoj, management a financování kampusu;
2. Vývoj nových přístupů a modelů v oblasti vzdělávání, architektury, ekologie,
zdravotní péče, čisté energie, atd., s důrazem na systémové inovace. Tyto
otázky budou zpracovány v rámci Vývojového centra, které bude součástí
organizace Krumlovia Group a později bude přesunuto pod universitu. Vývojové
centrum je zároveň multi-lokální a multi-instucionální v tom smyslu, že se mohou
jednotlivci a organisace mimo areál ve Vyšném podílet na vývoji nových
přistupů, produktů a služeb. Vývojové centrum bude kreativním jádrem
organizace Krumlovia Group, a nebude tudíž nepotřebovat vlastní IČ/DIČ.
3. Zakládání institucí či organizací (viz str. 27-28), které budou poskytovat služby
pro výše zmíněné cílové skupiny (viz str. 18).
Právní forma
provozujícího
subjektu41
Navrženou právní formou organizace Krumlovia Group je ústav. Zvolili jsme právní
formu neziskové organizace, protože Krumlovia Group je hlavní organizací kampusu,
která má zaručit veřejně prospěšný charakter celého projektu. V kampusu mohou
v budoucnosti fungovat i komerční subjekty, avšak organizace Krumlovia Group jako
taková nesmí sloužit osobnímu prospěchu. Nezisková právní forma je pro potřeby
Projektu Krumlovia nejvhodnější, ač jsou její aktivity a možnosti oproti komerčním
subjektům zákonem více omezeny. Například zisk ani majetek ústavu si nemohou
přivlastňovat zakladatelé, členové orgánů, zaměstnanci ani jiné osoby. Zisk nemůže
být využíván danou členskou základnou, jako je tomu u občanských sdružení (o.s.).
Doporučeným postupem je z právního hlediska založení nového ústavu.
Obě právní formy, ústav i o.p.s., jsou neziskové. Obecně prospěšné společnosti
(o.p.s.) byly zakládány zejména v oblasti kultury (např. divadla, galerie, knihovny,
kulturní centra, orchestry, soukromé školky a školy), ve zdravotnictví (např. nestátní
zdravotnická zařízení) a v oblasti sociální péče. Od 1. ledna 2014 již není možné dle
nového občanského zákoníku nové o.p.s. zakládat.
Právní forma ústav má řadu shodných charakteristik s bývalými o.p.s.
1. Účel vzniku je provozovat prospěšné služby, jejichž výsledky jsou každému
rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených a zveřejněných. Zda
navržené činnosti mají obecně prospěšný charakter, záleží na posouzení
registračního (rejstříkového) soudu.
123 | P r o j e k t K r u m l o v i a
2. Mohou provozovat činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím
své osobní a majetkové složky.
3. Mohou zároveň provozovat i obchodní závod nebo jinou vedlejší činnost, pokud
to není na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných v rámci
hlavní činnosti. Není problém např. prodávat vstupenky, pronajímat nemovitosti,
apod.
4. Umožňují jednoduchou strukturu řídících orgánů, jimiž je správní rada (statutární
orgán) a ředitel. Účelem správní rady je nezávislá kontrola činnosti (pro členy
platí přísné limity střetu zájmů) a vydávání výročních zpráv o činnosti a
hospodaření.
5. Mohou použít zisk pouze k obecně prospěšným činnostem, pro niž byly
založeny, a k úhradě nákladů na vlastní správu.
6. Oproti právní formě občanského sdružení (o.s.) poskytují větší transparentnost,
tedy povinnost zveřejnit výroční zprávu a v zákonem určených případech nechat
auditorem zhotovit účetní uzávěrku; což může být pro eventuální dárce nebo
sponzory důvěryhodnější.
7. S tím souvisí i větší serióznost, stabilita a profesionalita o.p.s. a ústavu v očích
veřejnosti, neboť pouhá deklarace obecné prospěšnosti v názvu či stanovách
nezavazuje o.s. k faktickému výkonu této činnosti; o.s. se jednoduše „může
nevyvíjet“, zatímco obecně prospěšné společnosti může hrozit zrušení soudem,
pokud po dobu více než půl roku nezajišťuje obecně prospěšné činnosti
uvedené v zakládací listině. Předpokládá se tedy, že činnosti budou vykonávány
nepřetržitě, což u o.s. nelze předpokládat (většina o.s. není kontinuálně činná).
8. Pro ústav a o.p.s. je typická určitá služba prospěšnému účelu poskytována na
nediskriminačním základě. Na rozdíl od o.s. není nutně spojen s členstvím a
podíly. Platí tady tedy princip hierarchie, nikoliv demokracie uplatňované
poměrným zastoupením. Ústav a o.p.s. jako organizace s hierarchickou
strukturou včetně zaměstnanců členy nemá.
9. Mohou založit nadaci.
Právní forma ústav ponechává charakteristiku a výhody o.p.s., ale zároveň přináší
celou řadu nových výhod, tj.
1. Právní úprava ústavu může být novelizována, zatímco u o.p.s. byl zákon zrušen
a novelizován být nemůže. Zákon o o.p.s. byl zrušen, ačkoliv tyto společnosti
zůstaly zachovány. V případě ústavu odpadají problémy, ze kterých ustanovení
ve sporných a zrušeným zákonem neupravených situacích vycházet; rovněž
případné nedostatky zákona o o.p.s. nemohou být změněny novelami, zatímco
u ústavu tato možnost je.
2. Dozorčí rada může být zřízena, avšak není povinným orgánem.
3. Souhlas správní rady se vyžaduje i k právnímu jednání, kterým ústav nabývá
vlastnické právo k movité věci nad zákonem stanovenou výši. Toto pravidlo má
zaručit lepší kontrolu nad majetkovými transakcemi.
4. Se souhlasem správní rady může ústav založit jinou právnickou osobu nebo se
na takové osobě podílet vkladem. Pokud ústav založí a získá spolupodíl
financováním nové právnické osoby, jedná se o tzv. dceřinou společnost.
Dceřiná společnost je „jiná osoba“, ve které má mateřská společnost účast
(např. jako společník v s.r.o. nebo akcionář v a.s.). Tuto možnost o.p.s.
neposkytují: „§17 Obecně prospěšná společnost se nesmí účastnit na podnikání
jiných osob.“ O.p.s. mohla dle § 13 zákona o o.p.s. založit jinou právnickou
osobu a vložit peněžitý nebo nepeněžitý majetek do této právnické osoby.
124 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Nesměla se však “účastnit na podnikání” jiné osoby (soustavné výdělečné
činnosti živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku). Právní úprava
ústavu výše uvedený § 17 nepřebírá.
O.p.s. žádné zvláštní nebo významné výhody oproti ústavu nenabízejí.
Od nadace se ústav liší tím, že jeho věcná podstata je zcizitelná nebo ji není potřeba
neustále držet, ale je možno ji užít. V rámci případné holdingové struktury,
odpovědnosti i případné účasti jiných subjektů by bylo výhodnější užít některé z
právních forem obchodních korporací pro dceřiné společnosti. Obchodní korporace
mají vyšší míru volnosti a přizpůsobivosti potřebám, např. možnost nakládání se
ziskem není omezena a neplatí zde princip rovnocenné dostupnosti činnosti
adresátům. Hlavní doporučené právní formy obchodních korporací jsou společnosti s
ručením omezeným (s.r.o.) nebo akciová společnost (a.s.).
Účast společníka nebo společníků ve společnosti s ručením omezeným (s.r.o.)
představují určené podíly s omezenou nebo neomezenou převoditelností. Podíly
mohou představovat též kmenové listy. Minimální výše vkladu společníka činí 1- Kč.
Společnost má valnou hromadu, která se koná nejméně jednou za účetní období,
jednoho nebo více jednatelů a alternativně může zřídit dozorčí radu.
Obdobně u akciové společnosti (a.s.), kde je místo dualistického systému vnitřní
struktury (představenstvo + dozorčí rada) možné zvolit monistický systém vnitřní
struktury (správní rada + statutární ředitel). Správní rada a ředitel může být i jedna a
tatáž osoba. Minimální výše základního kapitálu činí 2.000.000,- Kč nebo EUR
80.000,-. Kapitálová společnost může získat potřebné finanční prostředky pro svou
činnost úpisem akcií nebo zastavením cenných papírů (příp. obchodních podílů),
leasingovým financováním, apod. Ve společnostech lze omezit oprávnění statutárního
orgánu jednat např. jednatelé mohou jednat samostatně jen do určité výše transakce.
Výše poskytnutého plnění členům orgánů se na rozdíl od ústavu nezveřejňuje ve
sbírce listin.
Zakládání nových
institucí či
organizací
Krumlovia Group bude sloužit jako inkubátor pro vývoj dalších institucí či organizací
v areálu. Lidé, kteří mají zájem založit ve vzdělávacím městečku nové instituce (např.
školku, školu, restauraci – viz seznam na str. 27-28), budou mít v rámci organizace
Krumlovia Group možnost spolupracovat a vytvořit plán pro založení a chod dané
instituce či organizace. Pokud bude plán přesvědčivý, může být implementován.
V rámci organizace Krumlovia Group budou za účelem vytvoření výše zmíněných
institucí založeny pracovní skupiny. Jedna z těchto pracovních skupin bude pracovat
na vzniku University Krumlovia. Krumlovia Group rozhodne, zda ponechá universitu
jako součást organizace Krumlovia Group nebo zda ji založí jako dceřinou společnost
či samostatný právní subjekt. Totéž platí pro všechny další instituce.
Lidé, kteří mají zájem o téma tvorby nových institucí v budoucím kampusu, mohou
kontaktovat: [email protected]
Postup při zakládání
nových institucí či
organizací
Existují čtyři hlavní možnosti, jak postupovat při zakládání nových institucí či
organizací. Každá z nich počítá se založením první organizace jménem Krumlovia
Group.
125 | P r o j e k t K r u m l o v i a
1. Krumlovia Group v sobě bude zahrnovat všechny instituce tzv. „pod jednou
střechou“. Všechny instituce jsou v podstatě „odděleními“ Krumlovia Group
(centralizovaný model).
2. Krumlovia Group dá vzniknout dceřiným organizacím (např. škole, školce,
universitě, domu pro aktivní stáří, atd.), a to ve chvíli, kdy budou splněny
podmínky pro jejich založení (např. jasný koncept a obsah, fungující tým,
přesvědčivý podnikatelský či neziskový záměr, zajištěné financování). Princip je
podobný jako u tzv. holding, označení pro soubor společností, které jsou
propojeny a jsou podrobeny jednotnému řízení řídící osobou nebo osobami.
Například mateřská společnost A ovládá a řídí společnosti B, C, D, případně b1,
b2 atd. Dochází zde k prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky
koncernu, koordinace a koncepčního řízení v určité činnosti. Za holding se
společnosti považují, jestliže naplňují kritéria definice ‚holding‘. V případě
Krumlovia Group nejde o prosazování koncernových zájmů, ale o zájem chránit
vize veřejně prospěšného vzdělávacího městečka. Varianty:
2.1 Krumlovia Group je zakladatel a 100% majitel každé z nich (holding)
2.2 Krumlovia Group drži podíly v dceřiných společnostech ve výši minimálně
dvou třetin podílů, aby další investoři (tzn. v podstatě kdokoliv) nemohli
změnit původní účel těchto společností.
2.3 Do dceřiné společnosti vstoupí vnější investor, který bude mít více než
třetina všech podílů, dokonce může majoritní majetkový podíl, ale akceptuje
minoritní hlasovací práva.
Pokud Projekt Krumlovia bude fungovat podle toho, jak je popsaný v této studii,
je nutné, aby rozhodovací pravomoc zůstala vždy v rukou organizace Krumlovia
Group. Investoři budou mít právo přivlastnit si případný zisk podle podílu svého
vkladu. Krumlovia Group nebude nárokovat větší podíl, než to, co vložila.
Investoři budou mít také možnost prodat svůj podíl v dceřiných společnostech.
Jinými slovy: hlavním zájmem Krumlovia Group jako mateřské společnosti je,
aby vznikl kampus podle vize popsané v tomto dokumentu. Hlavním zájmem
investorů je, že mohou mít finanční prospěch podle podílu vložených prostředků.
Aby investoři mohli spoluvlastnit dceřiné společnosti, je vhodné založit dceřiné
společnosti jako společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) nebo akciové
společnosti (a.s.). V těchto společnostech budou společníci nebo akcionáři
vykonávat svá práva na valné hromadě prostřednictvím svých podílů. Poměr
podílů je možné ve společenské smlouvě dohodnout, podíly lze převádět. S
podíly je možné spojit různá práva a povinnosti.
3. Krumlovia Group dá vzniknout samostatným organizacím ve chvíli, kdy budou
splněny výše zmíněné, a případně další podmínky. V této variantě bude nutné,
aby byla uzavřena rámcová smlouva o spolupráci mezi organizací Krumlovia
Group a nově vytvořenými právními subjekty. Účelem smlouvy je zaručit, aby
nové organizace respektovaly záměry a principy Projektu Krumlovia.
4. Krumlovia Group umožňuje dalším universitám nebo jiným organizacím
provozovat aktivity v kampusu, např.
126 | P r o j e k t K r u m l o v i a


tzv. joint venture funguje tak, že domácí organizace (Krumlovia Group) spolu
se zahraniční organizací vytvoří novou společnou obchodně-právní entitu
(většinou akciovou společnost). Cílem je spojit přednosti či zkušenosti obou
partnerů, např. zahraniční subjekt může nabídnout peníze či prověřenou
značku, domácí má zase lepší znalosti místního trhu. V případě Projektu
Krumlovia by to znamenalo společnou tvorbu kampusu, který bude
spoluvlastněn např. zahraniční universitou a organizací Krumlovia Group;
vytvořit kampus Krumlovia jako součást zahraniční university. Zahraniční
universita však povolí, že bude kampus splňovat požadavky Projektu
Krumlovia a nemusí fungovat podle pravidel mateřské university.
Jako nejlepší Varianta se jeví kombinace zmíněných možností, tzn. nechat některé
instituce pod záštitou Krumlovia Group, založit dceřiné společnosti, vytvořit
samostatné právní subjekty (pokud to bude vhodné), i navazovat spolupráci
s organizacemi působícími v jiných lokalitách. Rozhodnutí bude uskutečněno podle
toho, co bude nejlepší pro danou instituci a pro danou fázi projektu, vždy podle
možností a omezení v daném kontextu.
Vedení
provozujícího
subjektu
Zakladatelé Krumlovia Group mohou být:
1. Členové Pracovní skupiny a členové širšího týmu, kteří si vezmou na starost
konkrétní oblasti Projektu Krumlovia,
2. Zájemci, kteří se přidají do širšího týmu a vezmou si na starost konkrétní oblasti
Projektu Krumlovia,
3. Fyzické či právnické osoby, které nemají dostatečný čas plně se angažovat,
avšak podpoří Projekt Krumlovia finančně.
Zřízením Krumlovia Group ukončí Pracovní skupina svoji činnost. Ústav se vznikem
osamostatňuje od svých zakladatelů.
Zřizovatele zvolí členy správní rady, a správní rada zvolí následně ředitele, neurčí-li
zřizovatel jinak. Ředitel pak zvolí členy vedení, tzn. zástupce ředitele. Správní rada
ma právo odmitnout jmenování zástupce ředitele či po jmenování ji odvolávat. Ředitel
nemá dané funkční období, a může být odvolán správní radou či kolegium
(nadpoloviční většina). V Přiloze 15 naleznete detailní rozbor organizace a vedení
Krumlovia Group a dalších relevantních organizací.
Organizační
struktura
Organizace Krumlovia Group bude splňovat legislativní náležitosti té právní formy,
kterou její zakladatelé zvolí. Současně však chceme, aby tato nově vzniklá organizace
korespondovala s plochou strukturou, kterou Iniciativa Universita pro budoucnost
podporuje. Ta se skládá ze dvou úrovní: vedení (angl. governance) a provozu (angl.
operations). Viz Příloha 15.
Právní aspekty
nakládání
s pozemkem ve
Vyšném
V rámci analýzy možností správy pozemků jsme porovnali celkem 14 variant. Většina
z těchto řešení vyžaduje nakládání s městským majetkem, a proto je nutné zveřejnění
záměru na úřední desce a souhlas zastupitelstva. Nakládání s majetkem nesmí být
na újmu obci.
127 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Každé z těchto 14ti řešení reflektuje pozitivní dopady na město a region. Hlavním
cílem je zaručit, že město nemůže ztratit pozemek kvůli nedomluveným účelům a
zároveň, že investoři nebudou ztrácet své investice.
Nejreálnější jsou první tři varianty (viz níže), které jsou postaveny na tzv. právu stavby
- na základě „Smlouvy o zřízení práva stavby a zákazu zcizení či zatížení
pozemku“ (viz Příloha 18). Právo stavby umožňuje zřídit cizí osobě na cizím pozemku
stavbu. Dle této smlouvy nesmí vlastník pozemku zatížit pozemek právy třetích osob
a nakládat s ním. Ve smlouvě je uvedeno, že vlastník nemůže pozemek zcizit po dobu
trvání práva stavby, např. po dobu 99 let. Zcizení v tomto kontextu znamená změnu
vlastníka.
V následujících odstavcích představujeme tři možná řešení a v Příloze 17 uvádíme
zbylá možná řešení pro úplný přehled a porovnání.
1. Město poskytne věcný vklad pozemku do nadace Foundation for the Future,
která bude pro tento účel nově založena. Tato nadace bude mít za cíl podporovat
Vzdělávací městečko Krumlovia a aktivity s ním související. Vklad lze zcizit jen
pokud (a) to neodporuje vůli vkladatele, tj. městu, nebo (b) v případě, že potřebu
zcizení vyvolala taková změna okolností, kterou nebylo možné předvídat a jinak
se s ní vypořádat ani při vynaložení péče řádného hospodáře a za protiplnění
(vzájemné poskytnutí hodnoty) do nadační jistiny.
Nepeněžitý vklad do nadace musí splňovat předpoklad trvalého výnosu.
Nevznikne-li nadace, vrátí se vklad vkladateli.42 Po zápisu do veřejného rejstříku
zřídí nadace právo stavby pro organizaci Krumlovia Group, která bude tímto
oprávněna na pozemku postavit budovy a užívat pozemek po dobu 99 let.
V této variantě by bylo nutné vypracovat dvě smlouvy: (1) smlouvu o vkladu
pozemku do nadace – smluvní strany: město Český Krumlov a nadace
Foundation for the Future, (2) Smlouvu o zřízení práva stavby a zákazu zcizení
či zatížení pozemku – smluvní strany: Foundation for the Future a Krumlovia
Group. V obou smlouvách je nutné zohlednit statut a účel založení nadace.
2. Město Český Krumlov vloží pozemek do svěřenského fondu. Tento fond by
měl být vytvořen k veřejně prospěšnému účelu, např. vědeckému a
vzdělávacímu. Při vkladu pozemku do svěřenského fondu dochází k přechodu
vlastnického práva na osobu oprávněnou, kterou může být v podstatě kdokoliv.
V případě Projektu Krumlovia se nabízí např. Foundation for the Future.
Principem svěřenského fondu je, že vlastník majetku tento majetek vyčlení do
fondu, který nikdo nevlastní. Město Český Krumlov určí oprávněného, komu by
měl majetek připadnout a za jakých podmínek. Svěřenský fond je zvláštní forma,
protože vlastníkem tak není nikdo. Obhospodařuje jej svěřenský správce.
Nastanou-li určené podmínky, nabývá majetek oprávněný. Tyto podmínky
mohou být např. splnění určitých klíčových milníků.
Po dobu, kdy není pozemek ve vlastnictví města ani osoby oprávněné, jej
spravuje určený správce. Správcem může být prakticky kdokoliv, koho vlastník
majetku při vyčlenění majetku pověří. Konkrétně se nabízí například společnost
Českokrumlovský rozvojový fond s.r.o., obchodní společnost ve stoprocentním
vlastnictví města Český Krumlov. Svěřenský fond by se tedy vytvořil vyčleněním
majetku z vlastnictví zakladatele (města), který jej svěří správci
128 | P r o j e k t K r u m l o v i a
(Českokrumlovský rozvojový fond) k určitému účelu. Správce by mohl se
svěřeným majetkem nakládat, nesmí však činit nic, co by bylo v neprospěch
spravovaného majetku. Pojem „neprospěch“ je neurčitý, často takový
neprospěch je zjistitelný až poté, co nastal. Dovozuje se, že obdobně jako
statutární orgán při správě společnosti, musí tato osoba jednat informovaně, v
obhájitelném zájmu, v dobré víře. To znamená, že předmětný krok, který by
učinila, a který by se ukázal být nesprávný, by se jevil jako krok, který by učinila
jiná rozumně uvažující osoba.
Správce svěřenského fondu (např. Českokrumlovský rozvojový fond) může
poskytnout organizaci Krumlovia Group právo stavby. To by znamenalo, že
Smlouva o zřízení práva stavby a zákazu zcizení či zatížení pozemku by musela
být podepsána správcem svěřenského fondu a organizací Krumlovia Group.
Fond musí mít statut, který vydává zakladatel, a to ve formě notářského zápisu.
Pokud město zvolí variantu svěřenského fondu, návrh jeho znění by připravila
Pracovní skupina s pomocí právníků. Smlouva by obsahovala mimo jiné:
a) označení fondu;
b) určení majetku při jeho vzniku;
c) vymezení účelu;
d) podmínky pro plnění;
e) má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému,
určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen. Jedná se o osobu,
kterou momentálně nelze určit, ale která je určitelná v budoucnu (například první
osoba, která bude užívat budovu po dobu alespoň 25 let apod.). Při zřízení
svěřenského fondu stanoví vlastník (město), komu a za jakých podmínek bude
vyčleněný majetek správcem předán.
f) a případně další náležitosti související se správou a fungováním fondu
3. Pokud zůstane pozemek ve vlastnictví města Český Krumlov, nabízí se
taktéž možnost práva stavby. V této variantě uzavře město Český Krumlov
s organizací Krumlovia Group Smlouvu o zřízení práva stavby a zákazu zcizení
či zatížení pozemku. Návrh smlouvy je v Příloze 18. Pokud by se musely v
průběhu 99ti let smluvní strany z jakéhokoliv důvodu dohodnout jinak, je potřeba
opětovný souhlas městského zastupitelstva se změnami. Měla-li by nastat např.
situace, že pozemek bude převeden, musel by být převod schválen
zastupitelstvem, jinak by to znamenalo neplatnost převodu.
Analýza
Vznik nadace Foundation for the Future je pro celkovou proveditelnost projektu,
zejména pro možnosti fundraisingu, klíčová. Proto doporučujeme realizovat Variantu
1, případně jako náhradní řešení Variant 2. Vznik nadace je v zájmu města, protože
nadace může přitahovat prostředky pro veřejně prospěšné činnosti nejen v areálu ve
Vyšném (tzv. Learning Village), ale i v dalších částech města (tzv. Learning City).
Ve všech výše zmíněných variantách bude mít Krumlovia Group možnost pronajímat
pozemek, budovy či jejich část. Pokud by Krumlovia Group neměla tuto možnost, bude
129 | P r o j e k t K r u m l o v i a
čelit překážkám pro splnění jejího účelu, a to je tvorba vzdělávacího městečko. Při
užívání pozemku zatíženého právem stavby má stavebník (Krumlovia Group) stejná
práva jako poživatel. Nesmí jej zcizit, ale může jej užívat a brát z něj užitky. Pro
vyloučení pochybností je vhodné přímo do smlouvy k právu stavby výslovně uvést, že
společnost Krumlovia Group může dát do pronájmu dceřiným společnostem pozemek,
které jej mohou dále pronajímat.
Počítáme s tím, že stavebníkem je organizace Krumlovia Group. Jinými slovy,
Krumlovia Group bude mít exkluzivní právo rozvíjet a spravovat Vzdělávací městečko
Krumlovia. Na pozemku tak nebude moci stavět jiná osoba, či pouze se souhlasem
vedení organizace Krumlovia Group. Krumlovia Group může využít např.
subdodavatele.
Co se týče financování stavby, je možné právo stavby zastavit (vč. nemovitosti, bez
pozemku). Banky však mohou požadovat další zajištění, například jinou nemovitostí,
ručitelským prohlášením, apod.
Právo stavby je nejreálnější, ale není nejlepším řešením pro uskutečnění Projektu
Krumlovia (nejlepším řešením pro Projekt Krumlovia je Varianta 12 v Příloze 17).
Právo stavby je nejrealističtější, protože představuje pro město Český Krumlov jistotu.
Pokud Krumlovia Group či jakýkoliv jiný investor se souhlasem Krumlovia Group
postaví budovu, je tato budova ve vlastnictví toho, který investoval, i když pozemek
pod ním je stále městský či ve vlastnictví nadace. V katastru nemovitostí bude
zaznamenáno právo stavby.
Po 99ti letech zákonného maxima může nastat pět možností:
1. uzavře se nová smlouva se souhlasem obou smluvních stran, neboť právo
stavby není prodlužováno automaticky (§ 1244 obč. zák.),
2. pozemek bude nabídnut ke koupi organizaci Krumlovia Group za podmínky,
které budou předem definované ve smlouvě o právo stavby,
3. pozemek bude na prodej s přednostním kupním právem pro Krumlovia Group,
4. po skončení práva stavby se budovy stanou součástí pozemku, avšak investor
může mít nárok na náhradu za stavbu v ujednané výši. Pokud není ujednaná
výše, pak platí § 1255 obč. zák. a tedy výše poloviny hodnoty stavby v době
zániku práva stavby, tj. v našem případě za 99 let.
5. v případě, že město je po 99ti letech stále vlastníkem pozemku, může být
pozemek bude do nadace Foundation for the Future.
Celkový časový
horizont
Projekt Krumlovia není běžným projektem s pevným časovým rámcem a rigidním
souborem předem definovaných klíčových aktivit a zdrojů. Nepoužíváme standardní
rozdělení na dobu realizace projektu a následné pětileté období udržitelnosti. Doba
realizace se dělí na různé fáze, přičemž každou fázi je možné zkrátit nebo prodloužit
dle reálných podmínek, zejmená podle finančních toků. Udržitelnost není definována
na základě pětiletých období, která považujeme za nahodilá a dokonce nesmyslná,
protože udřzitelnost je nutné měřit v delších časových intervalech.
Předpokládáme, že projekt bude vznikat v časovém horizontu minimálně 10ti let
(2015-2025) intenzivního výzkumu, vývoje a realizace. Jedním způsobem, jak urychlit
tento proces, by bylo, kdyby byl projekt podpořen filantropem, který by pracovnímu
týmu dovolil rozšířit své řady a zajistil by potřebné finanční zdroje pro urychlení rozvoje
130 | P r o j e k t K r u m l o v i a
projektu a stavby. Výstavba areálu, vzdělávací a další aktivity budou probíhat
současně – tudíž budou výsledky projektu viditelné a hmatatelné již od začátku.
Projekt má stanovený přesný postup pro dosažení cílů, avšak zachovává si otevřenost
pro nové možnosti a zlepšení v procesu realizace. Jedná se o celoživotní projekt,
živoucí organismus, který se neustále vyvíjí a zlepšuje na základě nových vhledů,
potřeb a společenského rozvoje. Z tohoto důvodu budou cíle pravidelně
přezkoumávány, aby mohly být potenciálně přizpůsobovány aktuální situaci. V každé
fázi existuje celá řada dalších možností vývoje na základě změn externího prostředí,
navazování nových partnerství a získávání zkušeností z realizace projektu. Bylo by
chybou předem určit všechny kroky. V průběhu realizace se budou objevovat nové
vhledy a potřeby na základě přibývající praxe a vstupů od nových členů týmu. Tímto
způsobem řešený inteligentní systém je výhodnější než rigidní, předem přesně
naplánované projekty vylučující možnost učit se a zlepšovat na základě předchozí
zkušenosti.
Dlouhodobý plán
vývoje
Tým pracující na rozvoji Projektu Krumlovia staví na zkušenostech získaných během
tvorby a implementace inovativních vzdělávacích projektů. Na základě těchto
zkušeností budeme pokračovat v práci na výzkumu nového typu vzdělávání, a
zároveň budeme zakládat organizace, navazovat nové spolupráce, a postupně tvořit
nový systém vzdělávání.
Projekt Krumlovia je velmi rozsáhlým projektem, který nemůže vzniknout v krátkém
časovém horizontu. Projekt Krumlovia není zaměřený pouze na tzv. soft skills, ale na
výstavbu celé nové městské části. Od začátku propojuje výuku a výzkum
s odpovídajícím materiálním zázemím.
Počítáme do budoucna s minimálně čtyřmi Vývojovými fázemi:




Fáze 1: 2015-2017
Fáze 2: 2018-2020
Fáze 3: 2021-2024
Fáze 4: od roku 2025
Fáze 1: 2015-2017
Fáze 1 je první fáze ve smyslu konkrétních připrav proměn areálu ve Vyšném, včetně
příprav stavby nové budovy Vývojového centra.
Hlavní milníky
V roce 2015:



Zahájení spolupráce s městem Český Krumlov se záměrem vytvořit vzdělávací
městečko v prostoru bývalých kasáren ve Vyšném
Pracovní setkání členů týmu Krumlovia s představiteli úřadu města Český
Krumlov a dalších klíčových institucí v Českém Krumlově
Vyřešení vztahu s městem Český Krumlov:
- vyjasnění podmínek poskytnutí pozemku pro účely projektu
- vytvoření podmínek pro realizaci projektu ve spolupráci s městem
131 | P r o j e k t K r u m l o v i a









Příprava formulací smluv o smlouvách budoucích dle plánovaných etap
realizace projektu
Rozšíření studie o relevantní finanční analýzy a rozpočty, zejména investiční
a provozní náklady Vývojového centra
Při přípravě nové verze Základního dokumentu a dalších dokumentů budou
rovněž vzaty v úvahu závěry analýzy advokátní kanceláře Jarušek, Straková
& Partners a body doporučené Euro finance consulting
Implementace připomínek ze strany veřejnosti, města, akademické obce, atd.
Zahájení tvorby formálního akreditovaného programu MA
Příprava dalších variant urbanistické studie
Tvorba základních nástrojů fundraisingu, vyhotovení prezentace pro investory
Vytvoření organizačních a řídících struktur
Vytvoření odborného grémia (odborníci v dané oblasti, součástí mohou být
i lidé z Č.K.)
V roce 2016:












Profesionalizace - přechod od „dobrovolného projektového týmu“ k
profesionálně řízené organizaci („firmě“)
Založení ústavu Krumlovia Group, právního subjektu realizujícího projekt
Postupná realizace projektu na základě smluv o smlouvách budoucích mezi
městem Č.K. a organizací Krumlovia Group
Vypracování finální verze urbanistické studie
Vypracování architektonické studie pro první budovu Vývojového centra
Příprava smlouvy mezi městem Český Krumlov a organizací Krumlovia Group
Příprava komplexní dokumentace pro investory (“investment package”)
Na základě veškerých potřebných dokumentů a příprav – uzavření smlouvy s
městem Český Krumlov
Zahájení intenzivního fundraisingu a navázání partnerských spoluprací v ČR i
v zahraničí
Podání podnětů pro změnu územního plánu
Vyhotovení podrobné územní studie a architektonické studie pro celý areál
Zveřejnění a medializace Základního dokumentu včetně shrnutí
V roce 2017








Plánování výstavby a rozvoj areálu Vyšný
Vydání změny územního plánu
Pilotní vzdělávací aktivity
Zahájení tvorby akreditovaných programů BA a PhD
Mezinárodní výzkumný projekt zaměřený na rozvoj tvořivého vysokoškolského
vzdělávání
Příprava výstavby budovy Vývojového centra
Počátek postupné revitalizace areálu Vyšný v souladu s Prováděcím
projektem.
Evaluace první fáze
132 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Detailní rozpis milníků
2015
 První kolo evaluace a připomínkování (leden-duben 2015)
 Granty a dary umožňující dokončení příprav projektu
 Pracovní setkání členů týmu Krumlovia s představiteli úřadu města Český Krumlov
a dalšími klíčovými institucemi v Českém Krumlově
 Implementace připomínek ze stran veřejnosti, města, akademické obce, atd.
 Rozšíření studie o relevantní finanční analýzy a rozpočty, zejména investiční a
provozní náklady Vývojového centra
 Upřesnění sedmi bodů doporučených Euro Finance Consulting
 Při přípravě nové verze Základního dokumentu a dalších dokumentů budou rovněž
vzaty v úvahu závěry analýzy advokátní kanceláře Jarušek, Straková & Partners
 Vyřešení vztahu s městem Český Krumlov


vyjasnění podmínek poskytnutí pozemku pro účely projektu
vytvoření podmínek pro realizaci projektu ve spolupráci s městem
 Zasedání zastupitelstva v prvním půlroce 2015 – zastupitelstvo projedná:



projektová dokumentace - souhlas se záměrem Projektu
vyhodnocení memoranda o porozumění ze dne 25. 5. 2015
dopis ze dne 25. 5. 2015 s návrhem dalšího postupu
 Pokračování práce na urbanistickém plánu
 Příprava dalších variant urbanistické studie
 Tvorba základních nástrojů fundraisingu – propagační materiály, PowerPoint a
Prezi prezentace, shrnutí studie, apod.
 Vyhotovení prezentace pro investory – obsah:








Představení produktů a služeb
Zdroje příjmů
Zisky / Ztráty – analýza cash flow v průběhu 5 let
Analýza rizik / Alternativní řešení
Jak minimalizovat výdaje
Proč bude projekt úspěšný?
Konkurenční analýza
Představení týmu
 Nová verze webových stránek (zlepšení obsahu, tvorba nového designu a
obohacení existujících stránek, aby byly atraktivnější, přehlednější, více konzistentní
a dynamické; naplnit očekávání uživatelů)
 Příprava vzdělávacích programů a výzkum – zahájení tvorby akreditovaného
programu MA
 Vypracování architektonického modelu pro první budovu Vývojového centra
 Vypracování obsahu, produktů a služeb Vývojového centra
133 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Zasedání zastupitelstva v druhým půlroce 2015,
rozhodnutí města o smlouvě o smlouvu budoucí na základě:
 právní aspekty projektu
 finanční analýzy a rozpočty
 tvorba nástrojů fundraisingu
 prezentace pro investory
 vytvoření organizačních a řídících struktur
 profesionalizace
 Oficiální prohlášení, že město Český Krumlov podporuje projekt
 Vytvoření organizačních a řídících struktur v závislosti na vývoji projektu
 Formování odborného grémia zaštiťujícího projekt (poradenský orgán)
2016
 Profesionalizace - přechod od „dobrovolného projektového týmu“ k profesionálně
řízené organizaci („firmě“)
 Založení Krumlovia Group, právního subjektu realizujícího projekt
 Smlouva o smlouvě budoucí mezi městem Český Krumlov a organizací Krumlovia
Group, v níž budou podmínky pro poskytnutí pozemku specifikovány a kde bude
popsán konkrétní závazek ze strany Krumlovia Group, zejména investiční
dokumentace - termín: 12 měsíců od podepsání smlouvy o smlouvě budoucí.
 Vypracování finální verze urbanistické studie
 Vypracování architektonické studie pro první budovu Vývojového centra včetně
ekonomických aspektů
 Příprava smlouvy mezi městem Český Krumlov a organizací Krumlovia Group
 Posudky studie ze strany:


odborného grémia
kvalitní firmy jako je např. KPMG
 Příprava komplexní dokumentace pro investory (“investment package”)
 Zasedání zastupitelstva v prvním půlroce 2016,
zastupitelstvo zhodnotí Projekt Krumlovia na základě
 projektové dokumentace
 finální verze urbanistické studie
 architektonické studie pro první budovu Vývojového centra
 prezentace pro investory.
 návrhu smlouvy
 Na základě veškerých potřebných dokumentů a příprav bude uzavřena smlouva s
městem Český Krumlov
 Naložení s pozemkem na základě smlouvy
 Zahájení oficiálního fundraisingu na základě pozitivního rozhodnutí města

Oslovení investorů a mecenášů - tzv. investment roadshow, získání zpětné vazby od
investorů a v návaznosti na tom případné úpravy projektu z hlediska financovatelnosti
a atraktivity pro investory
134 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Příprava grantů (např. výstavba vědeckého parku v Brdech je spolufinancována z
fondu EU).
 Oslovení mezinárodních partnerů (university, prestižní školy apod.)
 Podání podnětů pro změnu územního plánu
 Ze strany města: projednání podnětů pro změnu územního plánu
• Vyhotovení podrobné územní studie a architektonické studie pro celý areál. To
bude základem pro tzv. design studie a následně prováděcí dokumentaci
Vyhotovení mediální prezentace (“media package”)






Dokumenty a prezentace pro média
Tiskové zprávy
Vytvořit účet minimálně na třech nejrelevantnějších sociálních sítích
Založení a spravování blogu a RSS kanál pro sdílení a publikování obsahů
internetových stránek
Založení účtu na Twitteru začátek pravidelného „tweetování“
Rozeslání balíku základních informací na podobné sítě
 Externí komunikace a propagační materiály – Inciativa U4F a Projekt Krumlovia










Vytvořit vizuální/firemní identitu, včetně loga, fontu písma a schématu barev
Hlavičkové papíry a vizitky
Propagační videa
Leták a brožura
Šablona pro newsletter a rozeslání první série newsletterů
Šablony pro working papers, reports, plagaty,
Diferenciace prezentačních materiálů pro klíčové cílové skupiny (PowerPoint a/nebo
Prezi)
Další technické a obsahové vylepšení webových stránek (umožnit snadný přístup přes
jakýkoliv zdroj – chytré telefony, tablety, atd.)
Implementace nejnovější technologie, jako např. sdílení a „cloud storage“, díky němuž
bude možné sdílet a spolupracovat online
Transformace klíčových dokumentů do podoby vhodné pro webové rozhraní
 Veřejná prezentace projektu



Zveřejnění a medializace Základního dokumentů včetně souhrnná dokumentace
Prezentace na odborných fórech, konferencích a v institucích, které projeví zájem
Prezentace v médiích
 Publikace pro mezinárodní akademické prostředí


Publikace o Projektu Krumlovia 43
Dokument o vzdělávacím a organizačním konceptu iniciativy Universita pro
budoucnost
 Publikace v novinách a časopisech
 Blog iniciativy University for the Future
 Rozšíření spolupráce s akademickými organizacemi
 Dokončení tvorby formálního akreditovaného vzdělávacího programu MA
 Zahájení tvorby nových akreditovaných programů


Bakalářský program
Doktorský program
135 | P r o j e k t K r u m l o v i a
2017
 Projekt Krumlovia – plánování výstavby a rozvoje areálu Vyšný



Organizační aspekty – další rozvoj Vzdělávacího městečka Krumlovia
Právní aspekty - uzavření smlouvy o spolupráci mezi organizací Krumlovia Group
a dalšími organizacemi
Architektonicko-urbanistické aspekty:
o Projednání a následná implementace podnětů pro změnu územního plánu
o Proces plánování vizuální podoby kampusu, jehož se budou účastnit občané,
experti a členové městského zastupitelstva
 Změna územního plánu - Český Krumlov



Vydání změny územního plánu
Územní řízení na celý areál - územní rozhodnutí
Stavební řízení na Vývojové centrum - stavební povolení
 Pilotní vzdělávací aktivity





Letní školy
Neformální vzdělávací nabídka pro dospělé (architektura, pedagogika, umění a
řemesla, leadership, znalosti a dovednosti pro zakládání nových organizací, atd.)
Implementace neformálního vzdělávacího programu pro mladistvé (Learning
Labyrinth)
Setkání s mezinárodním řídícím týmem University for the Future
Lokální teambuilding (Krumlovia, El Palol, Murter, Lucembursko a další)
 Mezinárodní výzkumní projekt o rozvoji tvořivého vysokoškolského vzdělávání
 Zkušební období pro formální vzdělávací programy


Rozvoj a implementace jednoročního programu (např. 10 víkendových setkání)
Rozvinutí do jednoročního denního studia jako zkušební studijní program budoucích
bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů
 Rozvoj první verze online portálu pro studenty a organizace
 Zavedení systému kvality University for the Future – principy a postupy pro zajištění
kvality všech vzdělávacích programů zavedených v rámci iniciativy University for the
Future
 Urbanistické a architektonické plánování






Vypracování detailní urbanistické a architektonické studie (design study)
Rozhodnutí o umístění budov a postupu výstavby
Podání dokumentace pro územní řízení (umístění staveb) na celý areál
Prováděcí dokumentace Vývojového centra
Podání dokumentace pro stavební povolení
Počátek postupné revitalizace areálu Vyšný v souladu s Prováděcím projektem
 Příprava výstavby Vývojového centra
 Práce na akreditačních materiálech na základě zkušeností ze zkušebních studijních
programů
 Akreditace MA programu
 Počátek práce na mezinárodní knižní edici a publikaci recenzovaných článků
136 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Počátek postupné revitalizace areálu Vyšný v souladu s Prováděcím projektem.
 Evaluace první fáze
Fáze 2: 2018-2020
V této fázi plánujeme založení a rozvoj Postgraduální institutu / Akademie. Dále
budeme navazovat mezinárodní spolupráci s kompatibilními a komplementárními
projekty a organizacemi. Bude probíhat další fundraising za účelem postupné
výstavby vzdělávacího městečka. Na konci této fáze budou otevřeny první
akreditované studijní programy.
 Zahájení druhé fáze fundraisingu
 Vypracování prováděcí dokumentace dalších budov
 Akreditace studijních programů
 Otevření formálních programů = založení university
 Otevření Vývojového centra
 Počátek výstavby dalších budov
 Formální spuštění online portálu
 Finalizace pilotního výzkumného projektu
 Finalizace prvních výtisků mezinárodní knižní edice
 Založení meta-sítě – propojování podobných iniciativ a sítí
 Rozvoj systému kvality University for the Future
 Otevření permanentní výstavy University for the Future
 Evaluace druhé fáze
Fáze 3: 2021-2024
V této fázi plánujeme založení a rozvoj University Krumlovia a dalších institucí
působících v areálu.
 Provoz Vzdělávacího městečka Krumlovia
 Postupná kompletace studijní nabídky
 Postupná kompletace výstavby kampusu
 Výzkumné a Vývojové programy
 Integrace provozu Vzdělávacího městečka


část kampusu zasazená v přírodě (tzv. Learning Village)
aktivity ve městě (tzv. Learning City)
137 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Tvorba nového systému publikování, který integruje různé typy publikací od
vědeckých článků a knihy po neformální výstupy jako je blog či pracovní dokumenty,
ale také umělecké a multimediální výstupy
 Následné evaluace, reflexe a zlepšování
Fáze 4: po roce 2025
 Další rozvoj vzdělávacího městečka
 Spolupráce se sousedními vesnicemi, městy a regiony
 Rozvoj meta-sítě
 Implementace systému kvality University for the Future - certifikace
138 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Základní ekonomické a finanční aspekty
Východiska
Buďme zcela otevření: zajistit financování Projektu Krumlovia není jednoduchou
záležitostí. Hlavním problémem není otázka financovatelnosti projektu jako takového,
jak ukážeme v této kapitole. Obtíže jsou spojené s přístupem ke kapitálu. Obecně lze
říci následující: skupiny iniciátorů, které jsou propojeny se světem byznysu (např.
inovátoři, podnikatelé či investoři a filantropové), mají možnost díky přístupu
k finančním zdrojům poměrně rychle rozvinout a udržovat své aktivity. Na druhou
stranu těm skupinám iniciátorů, které přicházejí z řad občanské společnosti a
akademické obce bez spojení s tímto světem, trvá obvykle dlouhý čas, než mohou
zahájit příslušné aktivity. Řada z těchto skupin se rozpadá již v raných fázích vývoje,
a to přes sílu vize. Častým důvodem je nedostatečné finanční zajištění, které odvádí
jejich pozornost k jiným aktivitám. To znamená, že i některé méně silné vize se stávají
skutečností díky finančním injekcím, zatímco řada silných vizí zanikne, neboť jejich
iniciátoři nedokázali držet dohromady v obtížných prvotních fázích rozvoje projektu, či
neuměli anebo nechtěli proniknout do světa byznysu.
V následující kapitole dokazujeme, že Projekt Krumlovia není jen krásnou vizí, ale že
nese též jasné ekonomické opodstatnění a plán. Jsme přesvědčeni o tom, že se nám
podaří sehnat nezbytné finanční zdroje, pokud nás město podpoří. Nehledáme
investory, kteří se zaměřují na snadno dostupné ovoce, ale na ty, které zajímají výzvy.
Hledáme investory, kteří rozumí tomu, že každý síťový systém organizací sdílejících
zdroje, je ekonomicky schopnější růstu než systém nepropojených institucí. Pro
každou z institucí vyjmenovaných na str. 27-28 existují příklady, kdy podobné snahy
byly ekonomicky úspěšné. V případě Projektu Krumlovia jsou všechny tyto instituce
integrované a propojené, tudíž mohou sdílet zdroje a čerpat benefity z oboustranné
spolupráce; díky synergii je tak možné dosáhnout úspor a finanční příjmy.
Heslo úspěchu je:
“Kvalita zpracování projektu přinese peníze. Nefunguje to obráceně, aby peníze
určovaly kvalitu vypracování projektu.”
Finanční cíl
Finanční soběstačnost vzdělávacího městečka bez kompromisů, které by snížily
kvalitu vzdělávání a dalších poskytovaných služeb. Vzdělávání by mělo být dostupné
pro všechny, nezávisle na sociálních podmínkách.
139 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Klíčovy téma:
Proveditelnost
Stručně řečeno existují dva způsoby, jak začít pracovat s otázkou proveditelnosti. Tím
máme na mysli nejen finanční proveditelnost, ale i právní, politickou, a lidskou
proveditelnost. První způsob spočívá v tvorbě projektu od začátku se zaměřením na
zisk, což dnes znamená ve většině případů krátkodobý zisk. Obsahové těžiště
takového projektu je komercializace díky úsporám z výroby ve velkém (angl.
economies of scale). To vyžaduje soustředit se na kvantitu místo na kvalitu. Na
základě finanční projekce je cílem zaujmout investory. Tyto modely fungují na principu
lineární kontinuity s předpokladem socioekonomické stability. Projekt Krumlovia je
však dlouhodobou snahou orientovanou na budoucí generace, kde není možné
předpokládat kontinuitu a stabilitu. Je pravděpodobné, že socioekonomické podmínky
se budou zásadním způsobem v příštích letech měnit, což vyžaduje nový přístup v
oblasti ekonomie a financí.
Proto jsme zvolili druhý způsob zajištění proveditelnosti – a to je vytvořit projekt od
začátku se zaměřením na obsah. Obsah nezahrnuje jen filosofické a vzdělávací
úvahy, ale také zcela praktické úvahy týkající se mimo jiné organizace, práva a financí.
Tento postup vyžaduje důraz na kvalitu. Zaměřuje se na hluboké propojení všech
oblastí projektu, a na synergie mezi nimi. Díky těmto synergiím a díky unikátnosti
projektu se zvýší i finanční udržitelnost. Projekt bude přitahovat zájem, protože mluví
k podstatě věci. Projekt také přitaháhne kapitál, protože přináší produkty a služby,
které jsou potřebné.
Finanční udržitelnost v této druhé variantě závisí nejen na propojenosti a synergiiích.
Důležité jsou též následující otázky:
1. K čemu přesně je vzdělávací městečko Krumlovia, jaké budou jeho produkty,
služby a další výsledky, a komu bude sloužit?
2. Do jaké míry projekt mobilizuje lidský potenciál?
3. Do jaké míry projekt odpovídá budoucí poptávce (což nelze odvodit z dřívější
poptávky)?
4. Do jaké míry je projekt odolný a přizpůsobivý vůči budoucím změnám ve
společnosti (změnám, které jsou nepředvídatelné, zlomové, nelineární, a které
zruší platnost tradičních business plánů).
Tyto aspekty ― a spousta další ― jsou mnohem lépe uchopitelné, pokud se
zaměřujeme na obsah a smysl celého projektu. Stručně řečeno, pokud začínáme něco
podobného jako je Projekt Krumlovia, není vhodné začínat s nejistými finančními
projekcemi. Tyto kalkulace vypadají působivě na papíře, ale tvoří falešný pocit jistoty
na základě subjektivních předpokladů. Teprve ve chvíli, kdy dojdeme k bodu, v
němž si budeme jisti, že obsah a koncept projektu není možné zásadním
způsobem vylepšit, že právě v této podobě má projekt smysl pro dané cílové
skupiny, a že výpočty nesníží jeho kvalitu a neomezí jeho možnosti, pak nastane
správný čas vytáhnout kalkulačku. Až do toho momentu bude nejdůležitějším
úkolem podporovat naději a nadšení kolem projektu, a také vytvořit spolehlivé
partnerství s lidmi a institucemi, které rozumí, o co jde.
Postup získávání
finančních zdrojů
Pro financování rozsáhlých a dlouhodobých projektů existují dvě možnosti:
1. Celý projekt je od samého začátku vytvořen investorem, který zakázku určuje
podle svých představ.
140 | P r o j e k t K r u m l o v i a
2. Existuje skupina lidí, která zpracuje projekt, na jehož základě bude možné
oslovit investory a mecenáše.
Druhá možnost odpovídá Projektu Krumlovia. Chceme celý záměr společně s městem
dále propracovat, a na základě rozhodnutí zastupitelstva začít fundraisingové aktivity.
Celá řada lidí vznáší otázku, zda již jednáme s investory. K tomuto kroku však zatím
není Pracovní skupina oprávněna, neboť nemůže jednat o cizím majetku. Oslovení
investorů mecenášů či psaní grantů vztahující se k areálu ve Vyšném bude možné až
po kladném rozhodnutí města. Je nutné, aby město podpořilo Projekt a dovolilo zahájit
jednání s tím, že může investorům nabídnout jistotu co se týče pozemku a záruku
politické podpory.
V případě Projektu Krumlovia proto existuje jasná sekvence kroků, jak postupovat:
1. Získat podporu a souhlas města pro záměr projektu;
2. Podepsat s městem smlouvu týkající se správy areálu;
3. Dopracovat projektovou dokumentaci – architektonické a urbanistické studie,
vzdělávací kurikula a detailní finanční analýza (angl. investment
documentation);
4. Oslovit investory a mecenáše.
Naše dosavadní setkání s investory byla z výše zmíněného důvodu pouze informativní
a pro žádnou ze stran nezávazná.
Fáze fundraisingu
Naše fundraisingové aktivity reflektují výše uvedené fáze projektu následovně:



Fáze 1 (2015-2017): Fundraising pro plánování, rozvoj a testování;
Fáze 2 (2018-2020): Fundraising pro získání investičních zdrojů;
Fáze 3 (2021-2024): Fundraising pro další rozvoj.
V každé fázi se zaměříme na co nejširší záběr možností financování - od grantů nebo
financování přes mecenáše a sociální investice (angl. social investment nebo impact
investment) až po komerční zdroje. Důležitá je otázka: kdo investuje a s jakým
očekáváním? To bude jiné pro privátní osoby, mecenáše, tzv. impact investors a
komerční investory, atd. Je důležité ujasnit si, jaký typ nabídky organizace Krumlovia
Group vypracuje a na koho bude zaměřena. Uniformní nabídka pro všechny aktéry by
nebyla efektivní. Pro detailní analýzu viz Příloha 19.
Fáze 1 (2015-2017): Fundraising pro plánování, rozvoj a testování
Pro dokončení projektové dokumentace, průzkumů a evaluací je potřeba 984 000 Kč
(35 500 Euro či 43 000 USD). V této sumě je zahrnut předinvestiční výzkum včetně
dalších průzkumů a pořízení materiálů pro projektovou dokumentaci. Zahrnuty jsou
také výdaje na zpracování finální podoby urbanistické studie. Před samotnými
investičními toky je nutné podniknout přípravné kroky, např. vypracování podrobné
územní a architektonické studie, prováděcí dokumentace a detailní technické
dokumentace.
Pro všechny další aktivity zmíněné v sekci „Dlouhodobý plán vývoje“ viz str. 130-137
bude potřeba 14 932 000 Kč na 3 roky od 2015-2017. Tato suma zahrnuje finanční
prostředky pro přípravu stavby budovy Vývojového centra.
Podrobný rozpočet je k dispozici na vyžádání oprávněné osoby.
141 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Součástí první fáze bude též oslovení prvních investorů a mecenášů.
V roce 2015 bude kladen důraz na:







Vypracování podnikatelského záměru či podnikatelského záměru pro
neziskové organizace (angl. business plan, non-profit business plan);
Tvorbu proveditelného finančního modelu, který platí pro první fázi projektu,
v níž nejsou potřeba investiční zdroje;
Tvorbu proveditelného finančního modelu pro investice, který poskytne prvním
investorům výhodné podmínky;
Tvorbu pilotních vzdělávacích programů, které budou finančně soběstačné;
Rozšíření týmu specialistů v oblasti marketingu a financí;
Tvorbu profesionálních propagačních materiálů, webových stránek a využití
dalších propagačních možností internetu;
Mediální kampaň.
Tento postup bude později rozšířen tím, že vzniknou první komerční subjekty (dceřiné
společností) jako příležitosti pro investory (podíl, akcie). Klíčovou roli bude mít
Podnikatelský inkubátor Krumlovia.
Fáze 2 (2018-2020): Fundraising pro získání investičních zdrojů
Započetí investiční fáze je podmíněno získáním finančních prostředků. Jsme
připraveni na dva hlavní scénáře:


Prvotní investice přijde od filantropů či nadace. To urychlí proces výstavby
a umožní Projektu Krumlovia nabídnout studentům vzdělávání zdarma.
Vzdělávání zdarma povede k většímu počtu zájemců, větší konkurenci ve
výběru studentů, a tím pádem k vyšší kvalitě příchozích studentů. V ideálním
případě by tyto první finance přešly do nadace Foundation for the Future, která
bude distribuovat finanční prostředky do oblastí rozvoje, kde budou nejvíce
potřeba.
V druhém případě nezískáme na začátku od filantropů či nadací žádné finance
ani významnější grant. Tento scénář bude vyžadovat stavění kampusu ve
fázích: projektový tým bude žádat o grantovou podporu za účelem postavení
první budovy, která bude sloužit jako model ukazující nové principy
architektury a technických postupů. V krajní variantě, kdy bude veškeré naše
úsilí o fundraising bezvýsledné, máme možnost investovat do první budovy
sami, spolu s podporovateli, kteří již jsou spojeni s projektem a s rozšiřujícími
se kruhy příznivců.
Hlavními dílčími položkami rozpočtu jsou:




Příprava území: 81 110 000 Kč
Budovy: 4 542 999 000 Kč
Infrastruktura: 545 712 000 Kč
Nepředvídatelné náklady (10%): 516 982 000 Kč
Rozpočet investic: viz Příloha 21. Je nepravděpodobné, že budeme potřebovat celou
sumu finančních prostředků v průběhu let 2018-2020. Výjimkou by bylo, kdyby
investor či mecenáš trval na tom, aby byl celý kampus vybudován během těchto tří let.
142 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Fáze 3 (2021-2024): Fundraising pro další rozvoj
Počítáme se smíšeným finančním modelem:













Pravidelný přínos z prodeje služeb a produktů, jako je vzdělávací a kulturní
nabídka, řemeslné výrobky, zemědělské produkty, poradenství, výnos z
provozu restaurace, kavárny, čajovny, obchodů, hotýlku, fitness a wellness,
pekárny, lékárny, therapeutika, cestovní agentura udržitelného turismu, a
dalších institucí ve vzdělávacím městečku;
Pronájmy prostor vzdělávacího městečka (studentské koleje, ubytování
pedagogu a další zaměstnance), pronájem dočasně volných prostor;
Příjem z poskytnutých sociálních služeb (např. služby pro zdravotně
znevýhodněné osoby, senioři);
Model „předplatného” (angl. pay it forward, viz Příloha 20): první skupina
absolventů studia platí určité procento ze svého příjmu v zaměstnání své škole
či universitě, a tím umožňuje dalším studentům studovat levněji či zadarmo;
Podnikatelské a další projekty vedené pedagogy a studenty povedou k získání
finančních prostředků, které mohou být použity pro pokrytí školného, náklady
na bydlení a na život v kampusu pro studenty, apod.;
Podnikatelský inkubátor podporující vznik nových organizací, které se zaváží
ve svých statutech platit např. 10% ze zisku nadaci Foundation for the Future,
která bude finance následně distribuovat dle strategických priorit;
Firmy se na základě firemního programu společenské odpovědnosti
rozhodnou, že budou odvádět např. 1% ze zisku nadaci Foundation for the
Future (viz např. http://onepercentfortheplanet.org); na oplátku budou mít tyto
firmy možnost využívat zkušeností týmu Krumlovia, jako poradenství,
partnerství a další spolupráci s organizacemi Projektu Krumlovia a jeho
regionálními, národními a mezinárodními partnery;
V České republice existuje celá řada kreditních karet, které vrací 1% z příjmu
kreditní karty zpět vlastníkovi této karty. Možností je zřídit kreditní kartu pro
nadaci Foundation for the Future, která bude vracet 1% ze zisku nadace pro
strategické účely;
Příklad pro regionální systém existuje v Německu, viz www.buergervermoegen-viel.de. Lidé dostanou zdarma členskou kartu a pokud nakupují
produkty nebo si objednají služby od firem, které jsou součástí systému,
mohou rozhodovat, kde chtějí investovat 2% nákupu. Všechny možnosti mají
veřejně prospešný charakter. Navíc jde 1% pro tzv. parlament občanů.
Užívání výhod daňových předpisů (např. řada daňových systémů umožňuje
soukromým osobám odečíst určité procento z příjmů neziskové organizace);
Příjmy z grantů (infrastrukturní granty44, vzdělávací granty, výzkumné granty,
ekologické granty, granty v oblasti sociální inkluze a sociální péče, granty pro
inovace, granty v oblasti zdravotní péče, podnikatelské granty, atd.);
Řada universit poskytuje náhradu cestovních nákladů a dalších výdajů pro
studenty, kteří chtějí nabýt zkušeností na mezinárodní úrovni; Universita
Krumlovia bude moci studentům nabídnout stáž, která bude splňovat
podmínky těchto universit;
Využívání času a možností dobrovolníků (např. mladí lidé, kteří jsou součástí
Evropské dobrovolnické služby či lidé v penzi);
143 | P r o j e k t K r u m l o v i a


Malé a středně velké firmy a neziskové organizace budou pozváni, aby se staly
členy Alliance for the Future, která bude nápomocná ve fundraisingu a rozvoji
mezinárodních projektů;
Školné bude symbolické; větší částky školného budou zavedeny pouze
v případě, že všechny ostatní výše zmíněné zdroje příjmů selžou (včetně
Model „předplatného“ (viz Příloha 20). Chceme podporovat dostupnost
kvalitního vzdělání, včetně vysokoškolského vzdělávání, nehledě na finanční
zdroje studentů.
Díky smíšenému finančnímu modelu, snižujeme nutnost být závislý na grantech a
dotacích. Čím více zdrojů příjmu bude projekt mít, tím méně bude ekonomika Projektu
Krumlovia závislá na jakémkoliv typu finanční podpory (tím máme na mysli granty,
dotace, půjčka s nízkým úrokem, finanční záruky apod.). Naším cílem je dospět do
bodu, kdy budou takové formy podpory brány jako bonus, který umožňuje další rozvoj,
a které tak umožní rozšířit celkovou nabídku. Naší primární cílovou skupinou pro
financování bude tzv. impact investors, kteří představují rychle se rozrůstající segment
z celého investičního trhu. Máme k dispozici databázi se seznamem těchto investorů
a můžeme je začít oslovovat, jakmile získáme podporu města Český Krumlov.
Dále je klíčovým principem Projektu Krumlovia, že všechny instituce, které se
nezabývají přímo vzděláváním, by měly být finančně soběstačné. Vzdělávací instituce
se též zaměří na dosažení soběstačnosti založené na získání vlastních zdrojů příjmu.
Otevřeně však vyjadřujeme, že model vzdělávání Projektu Krumlovia, který by byl
dostupný i pro chudší vrstvy populace, zřejmě nebude moci dosáhnout naprosté
soběstačnosti. Ve světě nicméně existuje řada příkladů, které ukazují, že je možné
dlouhodobě financovat vzdělávací instituce pomocí investic, které nevyžadují
komerční návratnost. Výjimečným příkladem je University of Witten-Herdecke
založená v roce 1982. Jedná se o první soukromou universitu v Německu, která
dosáhla plné universitní akreditace. Jiným příkladem je Zeppelin University, která je
nezávislá na státních dotacích, neboť je dlouhodobě podporována třemi firemními
sponzory a 200 dalšími menšími sponzory. Dále též vybírá školné.
Potřeba finanční podpory pro vysokoškolské studium může být snížena zavedením
schématu tzv. pay-it-forward, které pomůže zajistit soběstačnost. Viz Příloha 20.
Kromě rozvoj vzdělávání bude potřeba kapitál pro následující oblasti:


Úprava terénu a tvorba parku
Stavba první budovy Vývojového centra
Fáze 4 (od roku 2025)
Rozdíly mezi Fází 3 a Fází 4 spočívají v rozšíření aktivit v kampusu i mimo kampus,
v navázání další spolupráce a v zavedení certifikace nového typu vzdělávání (tzv.
U4F Quality Label). Ve Fáze 4 budou použity stejné finanční zdroje jako ve Fázi 3.
Spolupráce při
fundraisingu
Jelikož náš model počítá s multizdrojovým čerpáním financí, je nutné, aby se do
fundraisingu zapojily všechny partnerské subjekty.
1. Krumlovia Group se soustředí na získání dotací a dalších finančních zdrojů
určených pro organizace v neziskovém sektoru.
144 | P r o j e k t K r u m l o v i a
2. Institutions for the Future s.r.o. se soustředí na získání dotací a dalších
finančních zdrojů určených pro firmy.
3. Alliance for the Future, EEIG (právní forma European Economic Interest Group)
se soustředí na získání dotací a dalších finančních zdrojů určených pro
mezinárodní spolupráci.
4. Další partnerské společnosti organizují svůj vlastní fundraising, avšak mohou
být případně součástí konsorcia pro granty a další finanční zdroje.
Investiční náklady
Celkové investiční náklady na výstavbu vzdělávacího městečka se všemi jeho
součástmi, jsou na základě zpracovaného rozpočtu (viz Příloha 21) očekávány ve výši
zhruba 5,7 mld. Kč. To je zhruba 209 milionů EUR či 232 milionů USD. Tyto náklady
se týkají především konstrukcí a stavebních prací.
Základní členění:




Cena přípravy území je plánována na 81 mKč, přičemž největší položkou je
demolice stávajících budov a odvoz sutě z areálu (60 mKč). Tato suma se dá
snížit, pokud bude část těchto materiálů použita při výstavbě nových budov
(např. pro jejich základy);
Stavební objekty – celkový rozpočet je zhruba 4,54 mld. Kč;
Vybudování infrastruktury (rozvody elektřiny, vody, topení, komunikace, ČOV,
travnaté a parkové plochy a další) ve výši zhruba 546 mKč;
Rezerva na neočekávané práce ve výši kolem 10 % tj. cca 517 mKč;
Projekt bude vzhledem ke svému rozsahu a komplexitě realizován postupně
a dokončen v případě postupování dle vize projektu nejdříve za 10 let.
Při tvorbě rozpočtu nebylo naším cílem hledat nejlevnější řešení, ale ani
extravagance. Netoužíme po luxusu, ale chceme postavit budovy a infrastrukturu,
které budou ekologické a úsporné, a které zde budou stát i za stovky let. Ve všech
odhadech nákladů hledáme optimální řešení, které nazýváme bodem Q (z angl.
quality). To je bod, v němž se kvalita (vč. trvanlivost) po snížení ceny výrazně snižuje.
Taktéž se nechceme zaměřit na ceny nad tímto bodem Q, protože pak se kvalita
výrazně nezvýší, zatímco cena ano.
V následujícím textu uvádíme výši investičních nákladů v jednotlivých fázích projektu.
Investiční náklady
v první fázi projektu
(2015-2017)
V první fázi, jejíž začátek je plánován na rok 2015, chceme mimo jiné začít
s projektováním první budovy - Vývojového centra, které poskytne zázemí týmu,
připravujícímu celý projekt. Zároveň se stane prvním místem, kde začne program
vzdělávání v areálu vzdělávacího městečka. V této fázi vznikne architektonická studie,
design studie a prováděcí dokumentace Vývojového centra. O konečné podobě
Vývojového centra bude rozhodnuto v rámci zpracování architektonické studie, které
by mělo být ukončeno během léta 2015.
Nepočítáme v této fázi s investičními náklady.
Investiční náklady
v druhé fázi projektu
(2018-2020)
Druhá fáze projektu, fáze výstavby, začne v roce 2018.
Na přípravu území pro výstavbu Vývojového centra počítáme s náklady ve výši zhruba
20 mKč.
145 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Na vlastní stavbu Vývojového centra o zastavěné ploše 1800m2 je v rozpočtu
vyčleněna částka 157 mKč. Za tuto cenu můžeme postavit modelovou budovu s prvky
vyspělé organické architektury, která zároveň využívá co nejčistší a energeticky
úsporné technologie.
Zvažujeme však ještě variantu větší, ale jednodušší ekologické, částečně dřevěné
stavby, která by dobře souzněla s místem, vyjadřovala zamýšlenou architektonickou
koncepci a jejíž cena za m2 by byla nižší.
V okolí Vývojového centra budou v souladu s celkovým projektem postupně
realizovány terénní a parkové úpravy, které budou stát zhruba 10 mKč.
Celkové investiční náklady by tak dosáhly výše 187 mKč.
Zahájení stavebních prací Vývojového centra je plánováno na rok 2018.
Provoz by měl být zahájen v roce 2019.
Zároveň plánujeme souběžnou výstavbu první, druhé a třetí budovy University
Krumlovia. Počítáme s náklady 330 mKč. Projektování těchto objektů je plánované
na rok 2016.
Kromě těchto přímých nákladů je třeba zahrnout do finanční úvahy i náklady
na infrastrukturu a terénní úpravy. V této fázi je odhadujeme na 30 mKč.
Investiční náklady
ve třetí fázi projektu
(2021-2024)
Realizace další etapy výstavby Universitního městečka bude zahájena po roce 2021.
Její rychlost do značné míry závisí na disponibilitě finančních zdrojů. Jedná se
o zbývající náklady pro výstavbu dle výše zmíněného rozpočtu.
Investiční náklady
Počítáme s dokončením výstavby Vzdělávacího městečka Krumlovia ideálně před
ve čtvrté fázi projektu rokem 2025. To znamená, že od roku 2025 nepočítáme s výraznými výdaji
(od roku 2025)
investičního charakteru.
Neinvestiční a
provozní náklady
Hlavními položkami neinvestičního charakteru jsou:


Celkové vybavení interiérů včetně nábytku: 330 mKč;
Celkové výdaje pro organizační rozvoj a rozvoj vzdělávání: 27.5 mKč.
Kompletní užitná plocha budov je cca 33.000 m2. Rozpočet zahrnuje výdaje na
vybavení interiérů. Průměrná cena je 10.000 Kč/m2 na interiérové vybavení, to je
celkem 330 mKč (6% z celkového rozpočtu).
Organizační rozvoj a rozvoj vzdělávání bude v následujících deseti letech vyžadovat
dle odhadů 27,5 mKč. Tato částka je v celém rozpočtu tou nejpodstatnější, a přitom
nejmenší položkou.
V této fázi projektu je v podstatě nemožné odhadovat či dokonce do detailů plánovat
roční náklady na provoz jednotlivých institucí či organizací, které teprve vzniknou v
budoucnosti. Důvod spočívá v systému rozvoje vzdělávacího městečka. Pokud by byl
Projekt Krumlovia centrálně řízen, a pokud by existovala centrální organizační
jednotka, která by dopředu určovala podobu a rozpočet každé instituce, bylo by možné
dopředu vytvořit detailní a komplexní provozní rozpočet celého vzdělávacího
městečka sestaveného z dílčích rozpočtů jednotlivých institucí či organizací. Tento
systém by však byl rigidní, neboť by neumožnil tvůrcům a zakladatelům jednotlivých
146 | P r o j e k t K r u m l o v i a
institucí patřičný prostor a flexibilitu pro vznik a formování institucí a organizací dle
kontextu, dostupnost finančních zdrojů a konkrétních potřeb cílových skupin.
Historie nás poučila o tom, jak fungují centrálně řízené procesy a plány. Je možné vše
perfektně dopředu naplánovat a vytvořit rozpočty a finanční analýzy, které ohromí
svou podrobností, logikou a konzistencí. Jedinou chybou na kráse bývá: nefungují
v praxi. To platí zejména u rozsáhlých integrovaných projektů, jako je Projekt
Krumlovia. Díky dlouholeté praxi v různorodých institucích a projektech jsme měli
možnost ověřit, že není možné dopředu plánovat procesy, pro které je klíčovými
proměnnými:





lidská tvořivost,
změna potřeb cílových skupin,
odchod či příchod klíčových osobností,
evoluce celkové dynamiky vyplývající z interakcí účastnících se subjektů,
změny v ekonomice, které ovlivní úrokové sazby, měnový kurz, náklady na
zaměstnance, daně apod.
Na základě těchto zkušeností jsme vytvořili systém rozvoje vzdělávacího městečka,
který funguje následujícím způsobem: v rámci provozujícího subjektu, organizace
Krumlovia Group, bude pro každou plánovanou instituci ustavena pracovní skupina.
Dle seznamu institucí na str. 27-28 se jedná o vice než 30 institucí. Každá pracovní
skupina bude rozhodovat v první fázi projektu (2015-2017) o podobě a rozvoji dané
instituce, včetně jejího rozpočtu a možnosti fundraisingu. V současnosti tedy není
žádoucí uvádět částky pro instituce v kampusu, neboť by to znamenalo učinit
rozhodnutí pro budoucí pracovní skupiny, které budou tyto instituce teprve vytvářet.
Rozpočty budou propočítané teprve souběžně s rozvojem každé instituce.
Model
“předplatného”
Model “předplatného” spočítá, zda může být nezpoplatněného vzdělávání financován
ze soukromých zdrojů. Studenti by dostali vzdělávání zdarma, ale zpětně by se museli
zavázat, že budou odvádět pro další studenty po dobu 10-30 let malý podíl z příjmů.
Tyto peníze umožní dalším studentům se vzdělávat, proto se tento model nazývá
“předplatného”. Model počítá, zda je možné dlouhodobě financovat vysokoškolské
vzdělávání z těchto příspěvků absolventů, pokud by byl někdo ochoten poskytnout
prvotní investice.
Jak uvedené v Přiloze 20, sumu potřebnou k tomu, aby tisíce studentů dostalo
vysokoškolské vzdělávání, lze považovat za nizké, a tím pádem je možné považovat
tento způsob financování za vysoce efektivní investice pro veřejný prospěšný cíl.
Možnosti úspor
Síla konceptu Projektu Krumlovia nespočívá jen v novém přístupu ke vzdělávání
napříč všemi věkovými skupinami, a v dalších inovacích vzdělávacího městečka, ale
také v možnosti úspor, které koncept vzdělávacího městečka umožní, např.
1. synergie mezi institucemi;
2. snížení nákladů pro provozovatele vzdělávání díky sdílení prostorů, zařízení a
služeb;
3. možnost používat lokální potraviny;
4. možnost užívat studentské byty, které jsou přes léto volné
5. dobrovolnictví.
147 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Skryté náklady
Když mluvíme o nákladech a úsporách, je nutné vzít v úvahu dopad, jaký bude projekt
mít. Existují skryté náklady v případě, že vzdělávací městečko nebude postaveno.
Mezi nimi můžeme zmínit např. vyšší nezaměstnanost, nižší vzdělanost, nižší
atraktivitu města, nižší příjmy z daní, atd. V období velkých změn je typické, že jsou
investice potřebné pro dosažení cíle vyšší než současné standardní řešení, avšak
dlouhodobé zisky z nových řešení jsou vyšší a dlouhodobé náklady standardních
řešení většinou ani nebývají propočítány.
Je zde také klíčový element vzdělávacího městečka, jehož pozitivní důsledky ani
nemohou být vyčísleny: úroveň lidské kreativity a spolupráce, která by jinak nemohla
vést k tvorbě řešení současných i budoucích socioekonomických výzev. Kulturní vývoj
a udržitelná ekonomická prosperita jsou výsledkem zejména a především lidské
kreativity a spolupráce, která bude ve vzdělávacím městečku vždy podporována.
Otázka tedy nezní „Můžeme si dovolit postavit Vzdělávací městečko Krumlovia?“, ale
„Můžeme si dovolit Vzdělávací městečko Krumlovia nepostavit?“
Příklady podobných Často je nám kladena otázka, zda existují podobné projekty, jako je Projekt Krumlovia.
Ačkoli neznáme žádný podobný integrovaný záměr, který by byl zaměřen na
projektů
systémové inovace, jsme si vědomi toho, že počet vysokoškolských a dalších
vzdělávacích institucí založených na nových přístupech, stoupá. V následujících
odstavcích uvádíme několik relevantních příkladů nových soukromých universit
vybudovaných na inovativních vizích, které dokázaly přitáhnout značné množství
investic. Následující seznam není ani kompletní, ani seřazený dle důležitosti.
Jedním z nejsrovnatelnějších příkladů, které známe, je založení Quest University,
v Kanadě v roce 2002 (www.questu.ca). Iniciátoři na počátku sesbírali 120 milionů
USD od tří nadací a soukromých dárců jako prvotní investici. Ta jim v malém městě
s 15.000 obyvateli obklopeném úchvatnou přírodní scenérií umožnila postavit kampus
o rozloze 24 hektarů, a začít provozovat universitu s naprosto jedinečným profilem.
Quest University se v průběhu sedmi let rozrostla ze 70 na 660 studentů (což je plná
kapacita). V současné době má universita 45 zaměstnanců na plný úvazek. Mezi
problémy, které zakladatelé Quest University museli řešit, bylo přesvědčit kanadské
autority, aby akreditovaly novou vysokoškolskou instituci, neboť je její způsob
fungování odlišný od všech ostatních kanadských universit. Trvalo to pět let, ale
nakonec uspěli. Nejenže získali akreditaci, ale dostávají také státní dotace na studenty
z Kanady a z USA, a to i přesto, že je Quest University privátní universitou se statusem
neziskové organizace. Stejně jako College of the Atlantic, rozhodlo se vedení Quest
University otevřít pouze jeden studijní program s možností získání jednoho titulu, což
usnadnilo komplikovaný akreditační proces.
Jacobs University v Hamburku získala 200 milionů EUR od firmy Jacobs. Šlo
o největší soukromý grant, který kdy privátní universita v Německu dostala, a to
v době, kdy už tato universita plně fungovala.
Minerva je nově vznikající mezinárodní universita se sídlem v Kalifornii, která se
zaměřuje na široké spektrum transdisciplinárního vzdělávání. Klade si za cíl
vychovávat absolventy, kteří budou schopni obstát na vedoucích pozicích, inovátory,
myslitele se širokým zaměřením a lidi se zájmem o globální bytí člověka na Zemi (tzv.
global citizens) (https://minerva.kgi.edu/). Minerva přivádí mezinárodní skupiny
studentů do zajímavých měst po celém světě, kde se učí díky pohroužení se do místní
148 | P r o j e k t K r u m l o v i a
kultury, od místních učitelů a facilitátorů, od sebe navzájem a prostřednictvím online
kursů od vzdělanců, kteří jsou světovými špičkami ve svém oboru. První skupina
studentů, která začíná v současné době studovat, se bude zároveň podílet na tvorbě
vznikající university. Základní suma 25 milionů USD přišla od firmy specializované na
rizikový kapitál (angl. venture capital firm). Šlo o největší finanční investice, které tato
firma poskytla pro založení nové organizace, a to na základě reflexe potenciálu, který
v novém přístupu Minervy viděla. Tyto finance postačily na rozvoj Minervy a zapojení
osobností s nejlépe znějícími jmény. V roce 2014 dostala Minerva dalších 75 milionů
USD od stejné firmy.
Nová francouzská vysoká škola jménem „42“ (www.42.fr) zavádí v současné době
radikální inovace do vzdělávání IT specialistů. Byla založena díky grantu 70 milionů
EUR, které jí poskytl úspěšný podnikatel v oblasti IT. Škola má pouze jednu budovu
(avšak s kapacitou pro 1000 studentů). Tato budova je vhodně umístěna přímo
v centru Paříže, ačkoli jde o jeden z nejdražších pozemků na světě. „42“ je jedinečný
příklad soukromé vysoké školy, který zprostředkovává vzdělávání zdarma, a který
přijímá studenty s netradičními profily (včetně sociálně znevýhodněných osob nebo
mladých lidí bez maturity, apod.) Tento model si klade za cíl být ekonomicky
soběstačný díky vzdělávání nových vysoce úspěšných podnikatelů, kteří budou
ochotni vyjádřit svůj vděk za kvalitní a bezplatné vzdělání poskytnutím finančních
prostředků.
TecMilenio v Mexiku (http://tecmilenio.mx/modelo-de-universidad) je soukromá
technická universita, která byla založena v roce 2002. Jejím sloganem je „Inovace,
která přetváří život“. Její vzdělávací filosofie a organizace kurikula je značně odlišná
od tradičního vysokoškolského vzdělávání a je úspěšná již deset let od svého
založení. TecMilenio má 34.000 studentů a 3.500 pedagogů. Nabízí přes 30 studijních
programů na 25 kampusech umístěných po celém Mexiku. Tato universita přišla
s unikátním vzdělávacím přístupem, který je uplatňován od roku 2009. Tento přístup
sestává ze tří vzájemně se prostupujících směrů, které podporuje též iniciativa
University for the Future: a) vzdělávací zkušenosti uzpůsobené osobním potřebám,
b) učení se praxí, c) snaha o pochopení významu štěstí. Pro více informací viz např.
https://www.youtube.com/watch?v=C_wshOTRJjo
V České Republice existuje celá řada institucí zaměřujících se na alternativní
vzdělávání, neexistuje zde však podobný záměr, jaký má Projekt Krumlovia zabývající
se všemi stupni vzdělávání. Například organizace Duhovka Group a.s. zastřešuje
řadu vzdělávacích institucí od mateřských přes základní až po střední školy zaměřující
se na alternativní vzdělávání. Spoluzakladatel Tomáš Janeček o jejím principu
vzdělávání prohlásil: „Nechceme připravovat žáky a studenty ‚jen‘ na úspěšné studium
ve vyšším stupni. Špičkové vzdělání považujeme za samozřejmost. Chceme mnohem
víc - vzdělanost. Přispět k tomu, aby v pohodě zvládali vlastní život a mezilidské
vztahy.“ Školné pro děti, které projdou vzděláváním od mateřské školy po gymnázium,
stojí 2.5 milionu Kč; pro chudé rodiny poskytuje organizace Duhovka Group stipendia.
Výše zmíněné příklady z šesti různých zemí ukazují, že s unikátními koncepty lze
získat granty, investice a další finanční podporu pro tvorbu a rozvoj nových a
úspěšných soukromých vzdělávacích institucí.
Klíčové faktory
úspěchu
V projektu, jako je Krumlovia, je chybou přemýšlet na prvním místě o penězích. To je
způsob, jak finanční zdroje nepřitáhnout. Projekt Krumlovia není marketingová
záležitost. Pokud chceme dlouhodobě uspět, je potřeba v první řadě myslet na kvalitu,
149 | P r o j e k t K r u m l o v i a
tzn. přemýšlet o vytvoření smysluplného, unikátního, dech beroucího projektu. Pak je
nutné pracovat na jeho konceptu a procesu uskutečnění až do nejmenších detailů. Po
mnoha revizích a reflexích orientovaných na vylepšení konceptu je vhodné se obrátit
na nadace a investory s realistickou šancí na úspěch. Otázky financování jsou
právoplatné, ale mohou být plně zodpovězeny hlavně rozvojem projektu, v praxi.
Uvědomujeme si, že finanční prostředky hrají klíčovou roli pro tvorbu projektu. Ještě
důležitější je však silná vize, která bude přitahovat finanční zdroje. Vize, která dosáhne
takové intenzity, že dokáže vyvolat nadšení a zápal. Vize, která vzbudí přání, aby se
uskutečnila a stala realitou. Pokud tomu člověk porozumí nejen intelektuálně, ale
pocítí to též jako osobní potřebu, pak se to vše může stát realitou.
Dalším kritickým faktorem úspěchu je veškerou práci neustále zlepšovat. To znamená,
že nebudeme tvořit projekt, v němž bychom jen mechanicky splňovali předem
definované úkoly.
Věříme, že čím vyšší bude kvalita projektu, tím vyšší bude kvalita lidí, které bude
přitahovat. Jsou to lidé, kteří dokáží být osobně pohnuti k mocným citům a mocným
činům, když poznali hodnotu nadosobního cíle.
V neposlední řadě je klíčovým faktorem kvalita vztahů. Čím vyšší bude kvalita vztahů,
tím vyšší bude produktivita týmu, a tím vyšší budou i šance na úspěch. To je důvod,
proč klademe důraz na rozvoj harmonických mezilidských vztahů, viz Příloha 23
„Organizační a týmová kultura“.
150 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Tým Projektu Krumlovia
Východiska
V kontextu individualismu, typického pro moderní západní společnost, je pro mnoho
lidí obtížné spolupracovat produktivně na dlouhodobějších projektech, i takových,
které si sami dobrovolně vybrali. 21. století je nicméně stoletím spolupráce, nikoli
stoletím postojů ve smyslu „nejprve já“, „já to vím lépe“ a „já sám“.
Pokud člověk začne přemýšlet o založení nové university či dokonce celého
vzdělávacího městečka, první, co ho obvykle napadne, jsou studijní programy, učebny
nebo kampus. Možná mu vytanou na mysli také učitelé, studenti a administrativní
pracovníci. Ale málokoho napadne jako první pojem „kultura “. Věříme, že vlastnosti,
které daná kultura nese, jsou rozhodující pro úspěch jakékoli lidské činnosti, která se
snaží mít dlouhodobý pozitivní dopad. Proto považujeme za důležité vytvořit ze všeho
nejdříve vhodnou kulturu a zabránit tomu, aby byla v procesu tvorby nového modelu
vzdělávání rozmělněna.
Když jsme s Projektem Krumlovia začínali, počítali jsme s vnějšími překážkami, jako
jsou byrokracie, finanční potíže a nejistota ohledně budoucnosti. Očekávali jsme také
opozici, neboť naše iniciativa představuje pro stávající systém vysokého školství
značnou výzvu.
Rovněž jsme předpokládali, že propojit skupinu individualistických a geograficky
vzdálených osob na základě společného projektu nebude snadné. Pojem vzdělávací
městečko může pro každého znamenat něco jiného. Potýkáme se s vizemi, které jsou
navzájem částečně neslučitelné. Potýkáme se také s rozmanitostí na lidské úrovni.
Naše skupina je pestrá: její členové mají odlišné motivace, potřeby, očekávání,
světonázory, způsoby práce, komunikační styly, úrovně zapojení atd. Spolutvůrci
pocházejí z různých kulturních a profesních prostředí a liší se od sebe i v řadě dalších
ohledů (věk, pohlaví, osobnost, životní zkušenosti atd.).
Odlišné jsou i samotné důvody pro činnost v rámci projektu. Někoho na tomto projektu
nejvíce přitahují přátelství, která při společné práci vznikají; pro jiné je to skutečnost,
že se mohou zapojit do něčeho, co je samotné přesahuje, nebo inovační charakter
našeho snažení. Pro další hraje důležitou roli budoucí finanční odměny. Vyjmenovali
151 | P r o j e k t K r u m l o v i a
jsme pouze některé aspekty, které lidi k práci v rámci projektu motivují. Ve skutečnosti
jich je mnohem více. Některé další příklady naleznete níže v sekci “Naše motivace“.
Další úvahy o týmové a organizační kultuře najdete v Příloze 23.
Základní údaje
Podle V. Srinavase: “Síla řešení spočívá primárně v lidech, kteří jim věří a kteří s nimi
přišli.” Srdcem projektu je vytvoření týmu, který sestává z lidí s různorodými
zkušenostmi zaměřením, z lidí ze všech oblastí života – jsou to akademici, učitelé
středních, základních a mateřských škol, studenti, lidé z praxe, podnikatelé, architekti,
a řada dalších.
Od roku 2013 se tým rapidně rozrostl. Tým tvoří lidé z Českého Krumlova a okolí,
z region, ale i z celé České republiky a ze zahraničí. Nejvíce členů žije v Českém
Krumlově a dále v Českých Budějovicích, Praze a v Olomouci. Na mezinárodní úrovni
pochází členové zejména z Evropy. Těšíme se na spolupráci s lidmi z jiných
kontinentů.
Úroveň zapojení do tvorby je různá – od příležitostné pomoci po práci na plný úvazek.
Jádrem týmu je Pracovní skupin Krumlovia (seznam členů viz níže). V současné době
máme čtyři aktivní týmy: Architektura a infrastruktura (koordinátor: R. Volnohradský),
Ekonomie a finance (koordinátor: I. Mareš), Management a organizace (koordinátor:
G. Assenza) a Systémový a vzdělávací design (koordinátor: Markusem Molzem). Pro
každou instituci v kampusu bude zřízena Pracovní skupina. Následující seznam
obsahuje současné složení týmu.
Členové týmu
Poznámka: Tým Krumlovia není uzavření kruh. Jak výše uvedeny jsou nové členy jsou
kdykoliv vitání. Současné členové jsou:
Pracovní skupina
Doc. Gaudenz Assenza, D.Phil. (Oxon), M.P.A. (Harvard), m.prof. KU (vedoucí projektu)
Mgr. Dalibor Carda (starosta města Český Krumlov, pedagog)
Mgr. Vladimíra Dvořáková (ředitelka vzdělávacího centra, pedagožka)
PhDr. Anežka Janátová (ředitelka školy, pedagožka, psycholožka)
Mgr. Rostislav Riško (emeritní ředitel školy)
Mgr. et MgA. Lucie Vaverová (psycholožka, VŠ učitelka)
Ing. arch. Radan Volnohradský (architect, VŠ učitel)
Koordinátoři
Ekonomika a finance
Ing. Ivan Mareš
Systémový
a vzdělávací design
Dr. Markus Molz
152 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Architektura
a infrastruktura
Ing. arch. Radan Volnohradský
Management a
organizace
Doc. Gaudenz Assenza
Poradci
Management &
organizace
Jiří Hosnedl
Architektura
a infrastruktura
akad. arch. Oldřich Hozman
Ing. Jáchym Daněk
Steve Hart
Urbanismus
Ing. Zdeněk Dohnal
Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. (urbanistický koncept)
Ing. arch. Stanislav Kovář, CSc. (urbanistické plánování)
doc. Christoph Woiwode, PhD, Dipl.-Ing., MA (partnerství veřejného a soukromého sektoru)
Řešení odpadového
hospodářství
Ing. Jaroslav Kršňák
Ing. František Kment
Technické výbavení
exteriéru a vodní plochy
Zahradní architektura
Mgr. Irena Kovářová
Lucie Komendová, MSc.
Chov zvířat
MVDr. Pavla Lunterová
MVDr. Michal Lunter
Stavební rozpočty
Ing. Milan Kulík
Design a umění
Bc. Marie-Christine Simek
Právní aspekty
Mgr. Aleš Heinz
Mgr. Tomáš Pavelec
JUDr. Jaroslav Štancl
Marketing
Daniel Kintzl
Životní prostředí
Mgr. Martin Střelec
doc. Božidar Yerkovich, Ph.D.
Výpočetní technika
Antonín Vysloužil, DiS.
153 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Pedagogika,
andragogika,
heutagogika
Jun-Prof. Dr. Tomáš Zdražil
PhDr. Xénia Činčurová
Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.
Další členové týmu
Irena Ateljevic, Ph.D.  Mgr. Monika Brusenbauch Meislová, Ph.D.  Bc. Lenka Buchníčková
 Ing. Miluše Dolanská, Ph.D.  Mgr. Daniela Doubová  Karel Funk  Václav Hasa  Bc. Petra
Hegedüšová  Ing. Zdenka Hegedüšová, Ph.D.  Mgr. Petra Charvátová  MgA. Martin Chlup
 Jitka Kolomazníková  Jana Křiváňová  Bc. Hana Křížková  Zuzana Ledvoňová  Mgr.
Alexander Martynau  Mgr. et Mgr. Palina Mahilina  Mgr. Iveta Mrkusová  Anna NowakováPešková  Mgr. Heike Nowotnik  Mgr. Filip Putschögl  Bc. Tereza Ritterová  Bc. Eva
Skočíková  Mgr. Zdenka Sokolíčková, Ph.D.  Bc. Timotej Šefčovič  Monika Školová 
Rudolf Štanda  Mgr. Miroslava Štandová  Mgr. Iva Tahová  Mgr. Ondřej Toth  Eva
Vejnarová Štandová  Mgr. Dagmar Volnohradská a mnoho dalších.
154 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Biografické údaje –
Pracovní skupina
Gaudenz Assenza
… je vysokoškolský pedagog v oborech společenských věd na českých
i mezinárodních universitách, jako např. King’s College London, FriedrichSchiller-Universität Jena či Instituto de Empresa Madrid. Magisterský titul obhájil
na Harvardské universitě, doktorát absolvoval na Oxfordské universitě a
docenturu získal na VŠE Praha. Má přes 20 let mezinárodních pracovních
zkušeností ve vědeckém výzkumu, vzdělávání a řízení projektů. Od roku 1999
realizoval sedm projektových grantů Evropské unie, norské Rady pro výzkum,
Nadace OSN či projekt School for Transformative Leadership při Universitě
Palackého, jímž v letech 2011-2013 prošlo více než 4000 studentů. V letech
1994 až 2002 působil jako výzkumný pracovník a projektový manažer ve Fridtjof
Nansen Institute (Norsko). Další pracovní zkušenosti má např. z působení ve
společnosti Philips v Německu a Indii nebo ve World Bank Group v USA. Spolu
s mezinárodním týmem pracuje na rozvoji a realizaci nových organizací a
studijních programů orientovaných na ekologickou udržitelnost a rozvoj etických,
estetických a sociálních hodnot. V současné době vede iniciativu s názvem
University for the Future, jež klade důraz na vzdělání směřující k uskutečňování
velkých výzev, a jejímž cílem je přispívat k regeneraci vzdělávání.
Kontakt: [email protected]
Dalibor Carda
… je starosta města Český Krumlov od roku 2010. Od této doby se plně věnuje
práci pro město a využívá svých předchozích zkušeností z manažerských funkcí.
V roce 1992 se Carda stal ředitelem Základní školy Za Nádražím v Českém
Krumlově. Ve škole jsou dodnes prosazovány moderní způsoby práce se žáky.
155 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Ve škole se běžně začleňovali do vyučování se středně těžkými poruchami
smyslovými a poruchami učení. Dalibor Carda pracoval od roku 1982 ve
Volejbalovém klubu Český Krumlov jako trenér mládeže a svých zkušeností
využil k založení sportovních volejbalových tříd na Základní škole Za Nádražím
v Českém Krumlově. Od roku 1984 je dobrovolným členem Horské záchranné
služby. V roce 1998 byl Carda poprvé zvolen do Zastupitelstva města Český
Krumlov. Již od tohoto roku působil postupně ve správních radách městských
společností. Byl 12 let místopředsedou správní rady společnosti PRO-SPORT
o.p.s., která spravuje všechna městská sportoviště. 8 roků také působil jako člen
a předseda správní rady Domů s pečovatelskou službou, o.p.s. V letech 2002
až 2006 byl neuvolněným členem Rady města Český Krumlov, zodpovědným za
odbor školství a sociálních věcí. Zkušeností s rekonstrukcemi využívá ve funkci
jednatele společnosti Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s.r.o.
Kontakt: [email protected]
Anežka Janátová
… je zakladatelkou Akademie sociálního umění Tabor, v níž zhodnotila
zkušenosti v oblasti výzkumu (ČSAV – profesiografie informačních pracovníků),
poradenství (Krajská pedagogicko-psychologická poradna hl. města Prahy –
poradenský psycholog), z práce s takzvaně postiženými lidmi (Jedličkův ústav
Praha – jako psycholožka a později jako ředitelka). Tyto zkušenosti zhodnotila
uměleckými dovednostmi – dramaterapie, malování, umělecká práce s obrazy i
s textem, biografická práce. Založila Spolek pro léčebnou pedagogiku, sociální
a uměleckou terapii v ČR, jehož je dodnes předsedkyní. Iniciovala vznik Nadace
Tábor a Sociálně-terapeutického centra Tábor, kde působí dodnes. Je
konzultantkou projektů Keramická dílna Eliáš, Textilní dílna Gawain a
Společenství Dobromysl. Dlouhodobě spolupracuje s waldorfskými školami a
universitami v ČR i zahraničí.
Kontakt: [email protected]
156 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Rostislav Riško
… je absolventem Pedagogické fakulty v Plzni UK. V r. 1991 založil Waldorfskou
školu v Příbrami, kterou jako ředitel dovedl do dnešní podoby – mateřské
centrum, mateřská škola, základní škola, lyceum a střední odborné učiliště s
uměleckými obory. V r. 2007 dokončil postupnou přestavbu a dostavbu školy
celkem za cca 100 milionů Kč. V roce 1999 se stal zakládajícím členem Vokálně
instrumentálního souboru starých nástrojů, který vznikl na Waldorfské škole v
Příbrami a který, jako umělecký vedoucí řídí Josef Krček. V současné době je
členem Souboru historických tanců Fioretto v České Krumlově. Přes 15 let se
věnuje přednáškové činnosti po celé republice o pedagogice a po odchodu do
důchodu v r. 2012 se stává občanem Českého Krumlova, kde se i nadále věnuje
umělecké i přednáškové činnosti.
Kontakt: [email protected]
Lucie Vaverová
… je absolventkou Katedry psychologie University Palackého v Olomouci a
Katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU v Praze, kde se zaměřila na
studium dramaterapie a psychosomatických disciplín. Lucie se podílela na
organizaci řady národních i mezinárodních konferencí a byla hlavní
organizátorkou divadelního festivalu Autorská tvorba nablízko 2012. Jako
dobrovolnice v oblasti dramaterapie spolupracovala s FN Motol v Praze, SPOLU
157 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Olomouc a Psychiatrickou léčebnou v Kroměříži. Je iniciátorkou studentských
výměn Mládež v akci zaměřených na divadelní tematiku. Jako lektorka kursů
propojuje své vědomosti a zkušenosti v oblasti psychologie a divadla. V roce
2012 začala působit jako koordinátorka týmu a lektorka universitních kursů v
projektu The School for Transformative Leadership při Universitě Palackého v
Olomouci, jež na mezinárodní úrovni propojuje profesionály a studenty.
V současnosti působí v iniciativě The University for the Future jako koordinátorka
transdisciplinárního studijního programu s názvem NaviGate (www.navigatetours.com) a jako kontaktní osoba projektu Krumlovia v Českém Krumlově.
Kontakt: [email protected]
Vladimíra Dvořáková
…je pedagožka, absolventka Pedagogické fakulty Jihočeské university
v Českých Budějovicích v oboru učitelství pro základní a střední školy,
postgraduálních seminářů pro pedagogy v letech 2001 – 2004, 2010 – 2013, a
seminářů vzdělávání pracovníků v prorodinných a sociálních službách v letech
2013 – 2014. Od roku 2003 vedoucí Kulturně vzdělávacího centra Pansofie, kde
realizuje vzdělávací programy a sociální aktivity na podporu zejména rozvoje
rodičovských kompetencí, psychologie osobnosti, rodinné kultury, prevence
sociálního vyloučení, rodinných a mezilidských vztahů, programy sladění
rodinného a pracovního života. V letech 2004-2006 spolupracovala na realizaci
přeshraničních projektů „Ženy se dívají přes hranici“ s rakouskou organizací
Frauentreff Rohrbach a projektu „Život žen v postkomunistických zemích“ pro
Frauenradio. Od r. 2010 se aktivně spolupodílela ve spolupráci s odborem soc.
věcí na vytváření rodinné politiky města České Budějovice a na realizaci projektu
Město pro rodinu. Zabývá se vzděláváním v oblasti rodičovství a pedagogiky,
s přesahem do psychologie, umění a filosofie, vývojem kultury a lidského
vědomí, problematikou rodiny a sociální práce s rodinou. Je maminkou pěti dětí,
odkud má bohaté zkušenosti i s náročností procesu slaďování rodinného a
pracovního života při požadavku zachovat kvalitu obojího, výchovou a
vzděláváním dětí, péčí o zdravotně handikapované.
Kontakt: [email protected]
158 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Radan Volnohradský
… je absolventem Fakulty architektury ČVUT v Praze. Architektuře se věnoval
několik semestrů i na Fakultě stavební ČVUT a Aristotelově universitě v Řecku.
Již při studiu ho zajímaly interdisciplinární a transcendentální přesahy oboru, a
tím začalo dlouholeté vzdělávání v oblastech jako Feng-shui, Geomancie,
Posvátná geometrie, Bioarchitektura, ale i psychologie. Informační obohacení a
cenné zkušenosti přinesly i delší pobyty v zahraničí. Holistické pojetí architektury
aplikuje do svých projektů a realizací, přičemž stejně důležitý jako výsledek je i
samotný proces návrhu a otevřená komunikace s klienty. Zároveň se od
středoškolského věku věnuje kresbě, převážně architektonických objektů. Měl
již několik výstav a instalací. V současnosti, mimo aktivní projekční a
přednáškové činnosti, působí jako externí vyučující ateliérové tvorby na Fakultě
architektury VUT v Brně, kde souběžně dokončuje doktorské studium.
Kontakt: [email protected]
Biografické údaje –
Koordinátoři
Ivan Mareš
… pracoval po absolvování VŠE ve sklářském průmyslu v Teplicích. V roce
1993 nastoupil na pozici marketingového manažera ve společnosti Lafarge
Cement a.s. v Čížkovicích a začal se učit. Ve společnosti Lafarge pracoval
postupně na různých manažerských pozicích doma i v zahraničí (obchodní
ředitel Lafarge Cement a.s, generální ředitel Lafarge Beton, v roce
1998 expatriace do Rakouska a zodpovědnost za business development na
159 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Slovensku, v Chorvatsku a ve Slovinsku). V roce 2002 došlo v jeho pracovním
životě k další zásadní změně. S malou skupinkou 3 lidí odešel do Srbska, kde
Lafarge koupil největší cementárnu, s „jednoduchým“ zadáním – v co nejkratší
době přeměnit v mnoha směrech zastaralou a zanedbanou cementárnu na
efektivní a ziskový podnik. To se v průběhu následujících zhruba 3 let s pomocí
řady velmi schopných místních lidí podařilo nastartovat a dnes tato cementárna
patří k nejlepším a nejefektivnějším v celé skupině. V polovině roku 2005 se vrátil
do Čech na pozici předsedy představenstva a generálního ředitele Lafarge
Cement a.s. Koncem roku 2012 se po dvaceti letech rozhodl firmu opustit a
zkusit něco jiného. Od té doby pracuje jako nezávislý konzultant a pomáhá při
přípravě a realizaci některých projektů v neziskovém sektoru. K projektu
Krumlovia se připojil začátkem roku 2014.
Markus Molz
... působí jako koordinátor iniciativy University for the Future. Je též výkonným
ředitelem organizace Alliance for the Future, zakládajícím členem rady Institutu
pro integrální studia a mimořádným redaktorem pro Integral Review – A
Transdisciplinary and Transcultural Journal for New Thought, Research and
Praxis. Markus získal doktorát na University of Luxembourg, obor Pedagogika a
magisterský titul v oboru Psychologie na University of Regensburg. Během
studia se zaměřil na sociologii a psychologii organizace a práce. Jeho profil je
tvořen kombinací integrálních studií a transdisciplinárního sociálního výzkumu,
vzdělávacích inovací, konzultační činnosti pro neziskové organizace a tvorbou
dialogických setkání (např. sympozium Research Across Boundaries). Od roku
1995 přispěl k řadě evropských projektů v oblasti mezinárodních vztahů, nových
vzdělávacích technologií a rozvoje kvality vzdělávání. Zapojil se též do rozvoje
celé řady vysokoškolských programů a institucí v různých zemích Evropy.
Markus se v současné době zaměřuje na rozvoj průkopnických organizačních,
vzdělávacích a výzkumných modelů pro nově vznikající iniciativu University for
the Future. Zároveň podporuje spolupráci mezi lidmi angažovanými ve
'vědomém vývoji' a realizuje multilokální systém transformativních organizací.
160 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Biografické údaje –
Poradci
Oldřich Hozman
…je absolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, obor architektura,
interiéry a design nábytku. Během vysokoškolského studia pobýval na stáži na
University of Industrial Arts v Helsinkách. Od absolvování školy v roce 1989
pracuje jako architekt ve svobodném povolání. V roce 1993 založil vlastní
architektonické studio pod názvem Studio ARC. Věnuje se projektům ekologické
architektury, interiérům a nábytku z přírodních materiálů, designu a výstavnictví.
Zajímá se o sociální umění a pracuje tak, aby zapojil hlubší zájmy a cíle ve
skupinách a týmech. Inspiruje se principy designu vycházejícím z kolektivní
shody. Ve své tvorbě pracuje s principy baubiologie a celostního přístupu při
řešení prostředí. Studoval Mezinárodní školu feng shui a Školu energie krajiny.
U návrhů ekostaveb se věnuje tvorbě ekologických zahrad. Při jejich ztvárnění
zohledňuje síly přírody, principy biodynamického zemědělství a sakrální
architektury. Studuje principy poznání lidského zdraví. Zajímá se o studium
lidských smyslů a o alternativní směry v pedagogice. Navrhuje zážitková
prostředí pro lidskou hru a pro prohloubené zážitky smyslů. V současné době
studuje a působí jako lektor geometrie a perspektivy na Akademii umělecké
terapie Rafael v Bratislavě. V posledních letech se věnuje studiu a použití
principů organické architektury. Vede semináře modelování organických tvarů a
organizuje semináře organického tvarování a zpracovávání materiálů v
uměleckých řemeslech.
Martin Střelec
… pracuje v nevládní neziskové organizaci Juniperia. Těžištěm jeho činnosti je
tematická oblast Hospodaření šetrné k přírodě a krajině. Vede projekty a aktivity
v této oblasti, spolupracuje s jednotlivými zemědělskými podniky, podílí se na
rozvoji metodiky pro faremní environmentální plány, zapojuje se do dění ohledně
161 | P r o j e k t K r u m l o v i a
přípravy nové zemědělské politiky EU, a v neposlední řadě se snaží šířit
myšlenky spolupráce mezi environmentální a zemědělskou sférou na
přednáškách, konferencích a částečně i v médiích. V roce 2004 dokončil
magisterské studium v oborech Botanika a Ekologie na Biologické fakultě
Jihočeské univerzity. Během studia absolvoval studijní praxe na Odboru
životního prostředí Úřadu města České Budějovice a na Správě CHKO Záhorie
v Malackách. V roce 2003 studoval na University of East Anglia v Norwichi ve
Velké Británii.
Předchozí zkušenosti
Existuje pouze málo aktivních lidí, kteří se snaží dosáhnout fundamentálnějších
systémových změn ve vysokoškolském vzdělávání. To představuje uřčité úskalí,
jelikož neexistuje dostatečný počet lidí, kteří mohou uplatnit své zkušenosti
z podobných projektů. Na druhé straně je to velká příležitost, protože ti, kteří se
mezi prvními ponoří do redefinování vysokoškolského vzdělávání i do
vzdělávání obecně, budou mít z velké části tzv. „výhodu prvního na trhu“.
S tvorbou inovativních vzdělávacích projektů jsme získali zkušenosti v rámci
praxe v existujících institucích i mimo ně. Někteří členové týmu Krumlovia vedli
či založili vlastní vzdělávací organizace jako např. Akademii sociálního umění
Tabor v Praze, ZŠ Za Nádražím v Českém Krumlově, Waldorfskou školu
v Příbrami, aj.
V roce 2009 jsme vyvinuli transdisciplinární magisterský program „Creative
leadership“ a celouniversitní doplňkový studijní program s více než 150 kurzy.
Tento program se jmenoval „Mezioborová škola zaměřená na leadership a
inovace“, a byl znám mezi studenty a pedagogy pod názvem The School for
Transformative Leadership či ve studentském slangu ‘vychytaný kurzy‘. Více než
4000 studentů prošlo kurzy, které reflektují vizi nového vzdělávání popsanou
v časti o vzdělávání (str. 73-120).
Připravili jsme také všeobecně použitelný model pro tvorbu transdisciplinárních
(mezioborových) studijních programů a další materiály, které mohou sloužit k
tvorbě vzdělávacích programů v budoucnosti.
Většina našich projektů proběhla v prostředí tradičních vysokoškolských
institucí. Jelikož bývají vysokoškolské struktury odolné vůči hlubším změnám, je
zřejmé, že je šířka a hloubka inovací, jichž je možné v tradičním prostředí
dosáhnout, značně omezená. Vyplývá z toho, že vybudovat nové instituce od
základů, se do budoucna jeví jako nejslibnější příležitost.
Universita Krumlovia je kontinuálním pokračováním rozvoje zkušeností
z inovativních projektů a institucí. Universita Krumlovia navazuje na předchozí
zkušenosti členů týmu, a tímto představuje další Vývojovou fázi.
Je pravděpodobné, že hlavní zaměření University Krumlovia bude oblast
leadershipu ve smyslu osobnostního rozvoje. Je potřeba vychovávat budoucí
generace vedoucích osobností, pro které pojmy jako ‘veřejná prospěšnost‘,
‚kulturní obnova‘ či ‚regenerace školství” nejsou pouze prázdnými slovy.
Mnoho z členů týmu má desetileté zkušenosti v inovativní praxi. Následující
výčet se zaměřuje pouze na zkušenosti v oblasti vzdělávání od roku 2009.
Počínaje tímto rokem jsme se soustředili zejména na rozvoj vize (2009-2010) a
její zkušební realizaci (2011-2014). Obě tyto fáze mohou být nazvány jako fáze
přípravné, „předinvestiční fáze“, nebo „Fáze 0“. Klíčovým momentem v této fáze
162 | P r o j e k t K r u m l o v i a
bylo kladné rozhodnutí městského zastupitelstva o Memorandu o porozumění
26. 9. 2013 (viz Příloha 11), které je základem této studie.
Fáze 0: 2009-2014
Hledání vize (2009-2010)
Na základě zkušeností s inovativními vzdělávacími projekty vznikla nezávisle na
sobě celá řada programových dokumentů popisujících vize Gaudenze Assenzy,
Ireny Ateljevic a Markuse Molze (2009)
Sympozium “Research across boundaries“, Lucembursko (2010)
Hledání společného základu a sdílené vize
Propojování lidí, networking
Schválení grantových dotací – European Social Fund (schváleno 2010)
Založení organizace CELL, Lucembursko (2010)
Založení organizace GRI, Norsko (2010)
Zkušební fáze (2011-2014)
Realizace inovativního vzdělávání (2011-2013)





School for Transformative Leadership, Universita Palackého, Olomouc
150 kursů pro více než 4000 studentů a pedagogů
2 mezinárodní setkání
4 knihy
6 týmových workshopů
Založení organizace Feniks, Chorvatsko (2011)
Týmová setkávání ve třech zemích



Chorvatsko (od roku 2011)
Česká Republika (od roku 2011)
Lucembursko (od roku 2013)
Reflexe týmové a organizační kultury v písemné formě


Dokument “Principy beztíže”
Dokument “Týmová a organizační kultura – směrem ke vzájemnému
porozumění”
Založení iniciativy Universita pro budoucnost (2012)
Založení organizace The Social Transformation Lab - Banská Štiavnica,
Slovensko (2013)
Založení prvních stěžejních organizací


Institutions for the Future (I4F) (2011) – Česká Republika
Alliance for the Future (A4F) (2013) - Lucembursko
163 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Rozvoj systému organizací spojených s iniciativou Universita pro budoucnost
(2013)
Rozvoj transdisciplinárního magisterského programu připraveného k akreditaci
(2012)

MA in Creative Leadership
Průzkum možností transformace vojenského areálu Vyšný na vzdělávací
městečko - Český Krumlov (2013)



Průzkum areálu Vyšný a města Český Krumlov – historie, ekologie,
možnosti rozvoje areálu
Prezentace konceptu Vzdělávacího městečka Krumlovia starostovi
a městskému zastupitelstvu
Ustanovení pracovní skupiny Krumlovia
Rozvoj dvou programů neformálního vzdělávání pro mládež a dospělé (2013)


Mistr a žák (umění a řemesla) – www.mistrazak.cz
NaviGate (studijní cesty) – www.navigate-tours.com
Webové stránky (pilotní verze)


Iniciativa Universita pro budoucnost (2013) – www.u4future.net
Projekt Krumlovia (2014) – www.krumlovia.eu
Projektová dokumentace Projektu Krumlovia




Memorandum o porozumění (2013)
Cíle, principy a pravidla rozvoje Vzdělávacího městečka Krumlovia
(2013)
Přípravné materiály pro změnu územního plánu (2014)
Základní dokument popisujicí jak bude Vzdělávací městečko Krumlovia
fungovat (2015)
Na základě projektové dokumentace bude stanoven:



Plán pro fáze 1
Oslovení expertů
Strategie fundraisingu
Koncepce klíčových strategických projektů (2014)




Tvorba pětiletého výzkumného projektu, který bude prozkoumávat
možnosti transformativního vysokoškolského vzdělávání
Založení nakladatelství
Tvorba tříletého projektu nabízejícího vzdělávací cesty po Evropě
vyvinutého evropským konsorciem organizací (angl. European-wide
consortium)
Práce na mezinárodní edici knih o transformativním vzdělávání
Předinvestiční průzkumy a studie (2014)


Mezinárodní fundraisingová databáze
Mapování možností grantů
164 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Úspěšné podání grantové žádosti - International Visegrad Fund (2014)
Pilotní aktivity (2014)




NaviGate – Gate 2 Social Art (letní škola v Českém Krumlově byla
finančně podpořena z nadace International Visegrad Fund)
Účast občanů na vývoji Projektu Krumlovia – pět veřejných prezentací
projektu s následnou diskuzí a zpětnou vazbou
Série seminářů Projektu Krumlovia
Prezentace projektu na University of Central Lancashire
o Gaudenz Assenza (Distinguished Visitor Programme)
o Markus Molz (International Hub Development)

Účast v projektu LiFT (Leadership for Transition), program GRUNDTVIG
Diskuze nad možnostmi spolupráce se Státním hradem a zámkem Český
Krumlov (2014)


Studijní centrum – renovace a společné užívání prostor
Umístění Vývojové kanceláře Projektu Krumlovia na zámku
Zhodnocení předinvestiční fáze (2014)
165 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Facebook našeho projektu School for Transformative Leadership (2011-2013)
166 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Naše motivace
Nejvíce mě v Projektu Krumlovia baví a zajímá výzkum a vývoj, pustit se do
neznámého a hledat odpověď na otázku, jak vrátit to „vyšší“ zpět do vyššího
vzdělávání. Mými vzory jsou lidé, kteří zasvětili svůj život tvorbě krásných a
smysluplných děl. Co mě na tomto projektu láká nejvíc, je jeho potenciál vytvořit
dílo s dlouhotrvajícím dopadem. Chtěl bych dokázat, že to “nemožné” je možné,
dokud člověk je ochoten přijímat, že cesta přináší nejen radost ale i utrpení.
Gaudenz Assenza
Tady máme možnost využít ten prostor smysluplně a prostřednictvím lidí, kteří
do toho dávají všechno. Kdyby se jim opravdu podařilo svůj nápad zrealizovat,
bylo by to úžasné.
Dalibor Carda
Na projektu spolupracuji proto, že obsah vzdělávání a celkové zaměření všech
dalších oblastí projektu považuji za naplnění svého života. Přesah každé z
oblastí je tak vysoký a smysl projektu pro vývoj lidské kultury tak dalekosáhlý, že
stojím s pokorou před celým tímto celoživotním dílem, které je realizovatelné jen
díky velkému množství dobrých lidí. Uvědomuji si proto, že byť jako jeden ze
spolutvůrců, budu zároveň jedním z prvních studentů a výzkumných pracovníků.
Vladimíra Dvořáková
V Projektu Krumlovia mě zaujal zájem iniciátorů o prohloubený pohled na
člověka. Inspirují mě otázky, které si zakladatelé Projektu Krumlovia kladou
v oblasti vzdělávání, sociálních vztahů a zdravé tvorby prostředí. Proto jsem se
rozhodl s projektem Krumlovia pomáhat.
Oldřich Hozman
Projekt Krumlovia je pro mě paprskem naděje pro dnešní školství, kde jsou
kvanta odosobněných informací, neustálé hodnocení a srovnávání a výsledný
"papír" stavěny nad studenta samého. Proto je pro mě tak fascinující být
součástí projektu, v němž jsou naopak na prvním místě hodnoty lidství a
ekologie, a vše, co s ním souvisí. Podílet se na procesu tvorby a zlepšování
vzdělávání, které má za úkol zušlechtit lidskou bytost, je pro mě smysluplnou
činností.
Zuzana Ledvoňová
Po mnoha letech strávených v tzv. "velkém businessu" jsem si čím dál tím více
začal uvědomovat, že středověcí stavitelé dokázali postavit dech beroucí
katedrály bez počítačů i složitých strojů. Naproti tomu mnoho našich dětí dnes
bez tabletu a nepřetržitého připojení k některé z mnoha "sociálních" sítí zabloudí
v lese. Věřím, že projekt Krumlovia by alespoň některým z nich umožnil najít tu
cestu zpět k přírodě, přirozenosti a přemýšlení.
Ivan Mareš
167 | P r o j e k t K r u m l o v i a
V dětství jsem si myslela, že všichni lidé na světě jsou dobří. V pubertě jsem si
myslela, že dobrá jsem zejména já. Nyní si myslím, že je potřeba dobré
myšlenky a nápady tvořit, ošetřovat v jejich křehkém zárodku a podporovat,
když už se jim podaří jako jedněm z mála vykouknout na denní světlo. Proto
jsem v Projektu Krumlovia.
Lucie Vaverová
Principy a proces
spolupráce
I. Podmínkou pro společný rozvoj je pochopení, že nikdo z nás není vlastníkem
či tvůrcem nápadů. Jsme jejich pouhými nositeli, kteří nápadům nejvíce prospěji
tím, že je budou šířit, kombinovat s nápady druhých, ne je schraňovat a
přehnaně lpět na jejich vlastnictví či dogmaticky trvat na určitých osamocených
idejích.
Velmi málo nápadů, které nás napadají během dne, jsou opravdu originální. Ve
výjimečných případech, kdy jsou nápady opravdu originální, vznikají na základě
spojení mnoha různých idejí od mnoha lidí a z mnoha dalších zdrojů. Dohromady
tvoří tato směsice nápadů křehkou půdu pro naši tvořivost. Bez této úrodné půdy
bychom nevytvořili nic.
II. Klíčovým principem iniciativy Universita pro budoucnost a Projektu Krumlovia
je otevřenost.
Zatímco většina projektové dokumentace bývá soukromá a neveřejná, naše
materiály jsou veřejné. Lidé z nich mohou čerpat inspiraci a mohou se zapojit do
spolupráce s tvůrčí skupinou.
Vítáme příspěvky lidí z celého světa (nápady, texty, urbanistické návrhy,
architektonické studie, zpětné vazby, apod.).
Práce může být představena či předána komukoliv z týmu Krumlovia či zaslána
emailem ([email protected]).
III. Všechny přijaté práce budou pečlivě posouzeny a případně integrovány do
celkového projektu. Přispěvatelé budou zveřejněni v sekci příloh (jako příklad viz
Příloha 1). Pokud jde o významné přispěvatele, budou zmíněni v samotném
textu.
Pokud lidé budou sdílet své nápady, budeme se snažit začlenit tyto příspěvky
do celkového konceptu. To znamená, že pokud někdo přispěje např. textem, jiná
(kompetentní) osoba tuto část textu včlení do projektové dokumentace. To
nevyhnutelně vede k asymetrickému vztahu, neboť ten, který text začleňuje,
může rozhodnout, co z textu použít a jak ho integrovat.
Tým Krumlovia si vyčleňuje právo odmítnout práci, která nekoresponduje s
celkovou vizí projektu.
V některých oblastech, např. v urbanistickém plánování a architektuře,
potřebujeme příspěvky tak, abychom byli schopni dodržet specifické termíny
(např. město Český Krumlov v současnosti upravuje územní plán a potřebuje
návrhy na změnu již v roce 2016).
168 | P r o j e k t K r u m l o v i a
IV. Dalším klíčovým principem je princip spolutvorby, což znamená:
Každý člen pracovní skupiny a každý koordinátor týmu podniká aktivní kroky
k rozšíření týmu o další členy (přijímáme asistenty, členy týmů, poradce,
kandidáty na vedoucí pozice, atd.). Podmínkou pro přijetí nového člena je
prostudování dosud vypracovaných dokumentů.
Noví členové a přispěvatelé se mohou účastnit projektových setkání a dalších
aktivit. Cílem těchto setkání je dosáhnout vzájemného porozumění a inspirace.
Po vzájemném seznámení mohou být navrženy konkrétní možnosti spolupráce.
Společná tvorba by měla být partnerská a symetrická. Produktivní spolupráce
vyžaduje dlouhodobé zapojení, komplementární schopnosti a pozitivní týmovou
a organizační kulturu (viz Příloha 23). Tyto podmínky musí být postupně
vytvářeny, neboť opravdová dlouhodobá spolupráce vyžaduje adekvátní snahu
a úsilí, avšak přináší ty nejcennější plody.
Jsme připraveni přestoupit od vize pár lidí, kteří stáli u jejího zrodu ke kolektivní
vizi.
Pozvánka ke spolupráci
Tým Projektu Krumlovia vítá nové členy ve všech oblastech, kterých je příliš
mnoho na to, abychom je zde všechny vyjmenovali. Aktuálně hledáme lidi se
zkušenostmi v následujících oblastech (A-Z):
1. Architektura
2. Energetické technologie
3. Fundraising
4. Finance (vč. ekonomika, kontrola, daně)
5. Grafický design
6. Investice a infrastruktura
7. Lidské zdroje (vč. mzdy, platy, benefity zaměstnanců)
8. Management a organizace
9. Marketing, komunikace (vnější i vnitřní), networking a PR
10. Právní poradenství
11. Programování webových stránek (html, php nebo podobné)
12. Překlad a editace
13. Web design (grafika a umění)
14. Výzkum a vývoj
15. Vzdělání (základní, střední, vysokoškolské)
169 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Výroky o Projektu Krumlovia
Vážíme si výsledků, kterých dosud dosáhly vzdělávací instituce. Věříme však, že by
obecně mělo být vzdělávání silněji orientováno směrem k rozvoji tvořivosti, talentů,
vyššího potenciálu člověka a jeho poslání. Člověk, který v životě nedělá to, co má
opravdu rád, těžko může vyniknout a být šťastný.
Gaudenz Assenza
Přínosy pro Český Krumlov jsou zcela zřejmé.
Dalibor Carda
Projekt je zcela unikátní tím, že jak ve vzdělávání, tak v celém spektru dalších aktivit
přesahuje hranice toho, na co jsme běžně zvyklí, a tím přináší nesmírné obohacení
každého zúčastněného člověka.
Vladimíra Dvořáková
Říká se, že budoucnost utváříme vlastním jednáním. Nebylo by tedy vhodné, abychom
se mohli podílet též na tvorbě obsahu a formy našeho vzdělání? Právě ono totiž určuje
směr naší životní cesty. Vzdělávání pro budoucnost by mělo být živým, celistvým a stále
se vyvíjejícím procesem. Vidím v Projektu Krumlovia tento potenciál pravosti a
autenticity vzdělávání od jeho vzniku. Projekt je postaven na reálných základech, svým
vývojem bere dech, je krásný a má hodnotný obsah. Věřím, že pomůže oživit současné
vzdělávání a přesáhne hranice České republiky.
Václav Hasa
Projekt Krumlovia je ambiciózní, nadčasový, navazuje na minulost a otevírá
budoucnost. Jeho realizace nás posune zase o kus dál. Život je cesta a hranice jsou
jen v našich hlavách.
Jiří Hosnedl
Jsem vděčný za to, že vzniká projekt, který v člověku rozvíjí hluboký zájem o lidské Já
druhého člověka. Fascinuje mě myšlenka, že se lidé a studenti potkají v areálu
vzdělávacího městečka s tím, co budou v životě prakticky potřebovat. Těším se také na
realizaci uměleckých ateliérů a řemeslných dílen. Rozvoj tvořivosti a rukodělné práce je
dnes tolik potřebný.
Oldřich Hozman
170 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Zhodnocení současné situace vzdělávání z hlediska skutečných potřeb doby je velmi
zajímavé. Ve výukách se multiplikuje způsob myšlení našich předků, který se pouze
„pepří“ novou technikou používanou jako největší inovační výdobytek výuky na všech
typech škol. Tím se dostáváme do zvláštní situace. Vzdělávání předků nám již
nevyhovuje (také už mu moc nerozumíme), avšak nejsme zatím schopni rozvinout
způsob, který by byl adekvátní době, do níž vstupujeme, a v níž žijeme. Situaci si
zjednodušujeme tím, že lidské myšlení přenášíme na techniku. Pravda, technika je čím
dále tím více dokonalá a vyžaduje přísnou logiku lidského myšlení. Lidské myšlení se
sice této přísné logice dokáže přizpůsobit, ale vzdává se tím schopnosti sjednotit
protiklady ve vyšší kvalitu. Tato schopnost nezná jen ano - ne, ale ano, když ... ne, když
… nebo ano i ne současně, nebo nevím, anebo ani ano ani ne, ale zcela jiná Varianta.
Myšlení spojeno s přísnou logikou počítačů není totéž jako logikou lidského světa.
Anežka Janátová
Projekt Krumlovia je pro mě mostem propojující minulost s budoucností postavený
z kamenů lásky a úcty k lidem a poznání.
Zuzana Ledvoňová
Projekt Krumlovia ve své šíři i hloubce i svým obsahem se velmi mnoha lidem zdá být
na první pohled zcela utopickým, nereálným a neproveditelným. Ale právě proto stojí za
to se o něj pokusit.
Ivan Mareš
Every era of human history has its own institutions. The Krumlovia Project is a bold
attempt to give birth to institutions that can carry our children and grand-children through
the high tides of the 21st century.
Markus Molz
Doufám, že začínáme něco nadějného a ne jen nějakou grantovou habaďůru.
Jana Pilátová
Tvoří-li člověk projekt, jako je Krumlovia, nelze snad ani jinak, než tvořit pro přínos
okolnímu světu a napomáhat budoucímu lidskému a kulturnímu vývoje. Celý obsah díla
stojí na základních hodnotách, jejichž charakter je nadčasový. Zdrojem nadčasových
hodnot je právě úroveň, o níž si často uvědomujeme, že v našem světě chybí: láska,
dobro, nezištnost, ctnost, píle a práce bez ohledu na vlastní prospěch. Uvědomujeme
si, že pokud bychom z lidského života i obsahu kultury a vzdělávání odstranili tento
rozměr, nebo jej byť pouze ignorovali jakožto nepraktický, neadekvátní a do moderního
světa nepatřičný, následkem by bylo ― obrazně řečeno ― jakési odpojení od zdroje
smysluplného života a nutný pozvolný rozklad hodnot se všemi jeho projevy.
Rostislav Riško
171 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Jen ten, kdo chce nemožné, uskuteční to, co je možné.
Marie-Christine Simek
Je potřeba vzdělávat lidi tak, aby byli tím, čím opravdu jsou.
Lucie Vaverová
Fascinuje mě systém otevřenosti, harmonie a neustálé inovace. Každý přitom dělá svůj
díl práce, kde se cítí komfortně, bezpečně a radostně.
Radan Volnohradský
172 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Přílohy
Příloha 1 (Kontext): Poděkování
Tato příloha uvádí seznam lidí, kteří dodávali nebo upravovali texty čí jiné písemné a grafické výstupy. Pokud
jsme na někoho zapomněli, velice se omlouváme a prosíme o upozornění na mail: [email protected]
Doc. Gaudenz Assenza, D.Phil. (Oxon), M.P.A. (Harvard), m.prof. KU ♦ Mgr. Monika Brusenbauch Meislová,
Ph.D. ♦ Bc. Lenka Buchníčková ♦ Mgr. Dalibor Carda ♦ PhDr. Xénia Činčurová ♦ Ing. Jáchym Daněk ♦ Ing.
Zdeněk Dohnal ♦ Ing. Miluše Dolanská, Ph.D. ♦ Mgr. Daniela Doubová ♦ Mgr. Vladimíra Dvořáková ♦ Ing. arch.
Luboš Františák, Ph.D. ♦ Karel Funk ♦ Zuzana Fuutová ♦ Ing. Zdenka Hegedüšová, Ph.D. ♦ Mgr. Aleš Heinz ♦
Jiří Hosnedl ♦ Akad. arch. Oldřich Hozman ♦ Mgr. Petra Charvátová ♦ MgA. Martin Chlup ♦ PhDr. Anežka
Janátová ♦ JUDr. Jaroslav Knoll ♦ Ing. arch. Stanislav Kovář, CSc. ♦ Ing. Jaroslav Kršňák ♦ Ing. Milan Kulík ♦
Zuzana Ledvoňová ♦ Ing. Ivan Mareš ♦ Dr. Markus Molz ♦ Mgr. Tomáš Pavelec ♦ Ing. arch. Petr Pešek
(Architektonický design první budovy) ♦ Mgr. Rostislav Riško ♦ Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. ♦ Bc. Eva Skočíková
♦ Bc. Marie-Christine Simek ♦ Mgr. Martin Střelec ♦ Bc. Timotej Šefčovič ♦ JUDr. Jiří Štancl ♦ Mgr. Iva Tahová
♦ Mgr. et MgA. Lucie Vaverová ♦ Mgr. Dagmar Volnohradská ♦ Ing. arch. Radan Volnohradský ♦ Antonín
Vysloužil, DiS. ♦ Doc. Christoph Woiwode, PhD, Dipl.-Ing., MA a mnoho dalších.
173 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 2 (Kontext): Vztah k dalším iniciativám
Projekt Krumlovia souzní s řadou dalších iniciativ, deklarací a záměrem v různých oblastech vzdělávání,
ekonomie, architektury, politiky, sociální sféry a jiných. Následujíci seznam obsahuje malý výčet z mnohem větší
databáze. Jsou to příklady s určitou rezonancí, v některých případech i s vysokou rezonancí s Projektem
Krumlovia a inciativou University for the Future.
Name of initiative, declaration, framework …
Website or online document
1 Beyond GDP Initiative
http://ec.europa.eu/environment/beyond_gdp/index_en.html
Big Tent Group Communiqués on Sustainability,
Knowledge and Democracy, and on the
Grand Global Challenges and the Transformation
2 to Sustainable Societies
http://www.livingknowledge.org/discussion/debate/wpcontent/uploads/2013/05/Big-Tent-IV-Communiqu%C3%A9-Thegrand-global-challenges-and-the-transformation-to-sustainablesocieties.pdf
http://www.livingknowledge.org/livingknowledge/wpcontent/uploads/2012/05/GDIII-Final-May-20.pdf
www.bioneers.org
www.bioregional.com
www.theblueeconomy.org
www.citymart.com
http://collectiveimpactforum.org
3
4
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
Bioneers
Bioregional
Blue Economy
Citymart-Inspiring Solutions to Transform Cities
Collective Impact Forum
COMPAS Network – Endogenous Development
and Biocultural Diversity
Copernicus Alliance – European Network of
Higher Education for Sustainable Development
Economy for the Common Good
EmpathEast Manifest
European Local Inclusion and Social Action
Network
European Network for Community-Led
Initiatives on Climate Change and Sustainability
European Research Area Board First Report on
Preparing Europe for a New Renaissance
Evolver Network
Future Centre Alliance
Future Earth
Global Alliance on Community-based Research
Global Footprint Network
Global Responsible Leadership Initiative
Globalisation for the Common Good Chicago
Declaration
Grassroots Europe for Local Wellbeing
www.compasnet.org
www.copernicus-alliance.org
www.ecogood.org/en
www.empatheast.net/manifest
www.elisan.eu
www.ecolise.eu
http://ec.europa.eu/research/erab/pdf/erab-first-annual-report06102009_en.pdf
www.evolvernetwork.org
www.fc-alliance.net
www.futureearth.org
www.gacer.org
www.footprintnetwork.org
www.grli.org
http://www.gcgi.info/index.php/conferences/2009-chicagodeclaration
www.grassrootseurope.org
174 | P r o j e k t K r u m l o v i a
26 Great Transition Initiative
27 Heutagogy Community of Practice
28 Human Scale Education
International Association for Research on
29 Service-Learning and Community Engagement
30 International Association of Educating Cities
31 International Sustainable Campus Network
32 Living Future Europe
33 Local Governments for Sustainability
34 Manifesto 15
35 Net Impact
36 NETpositive
37 On the Commons
Organic Architecture (International Forum Man
38 & Architecture)
39 PASCAL Learning Cities 2020 and
40 Universities for a Global Renaissance
41 Plugging the Leaks (New Economics Foundation)
42 Slow Science
43 Smart Civil Society Organisations
44 Sociocracy
45 Social Innovation Exchange
46
47
48
49
50
51
52
53
Social Innovation Manifesto: Towards an agenda
for social innovation
Social Progress Imperative
Sustainability Transitions Research Network
The People Who Share
ThrivaAbility
Transition Network
UN Habitat City Changers
UNESCO Chair in Community-based Research
and Social Responsibility in Higher Education
UNESCO Chair in Social Learning and Sustainable
54 Development
55 UNESCO Global Citizenship Education
UNESCO World Conferences of Higher Education
56 Declarations
58 World Futures Studies Federation
www.greattransition.org
https://heutagogycop.wordpress.com
www.hse.org.uk
www.researchslce.org
www.edcities.org/en
www.international-sustainable-campus-network.org
http://living-future.org/lfeurope
www.iclei-europe.org
www.manifesto15.org
https://netimpact.org
www.net-positive.org
www.onthecommons.org
www.organic-architecture.org
http://learningcities2020.org
http://pumr.pascalobservatory.org
www.pluggingtheleaks.org
http://slow-science.org
www.smart-csos.org
http://sociocracy.biz
www.socialinnovationexchange.org
http://emergencebydesign.org/wp-content/uploads/2013/10/SocialInnovation-Manifesto.pdf
www.socialprogressimperative.org
www.transitionsnetwork.org
www.thepeoplewhoshare.com
http://thriveability.zone
www.transitionnetwork.org
http://imacitychanger.unhabitat.org
http://unescochair-cbrsr.org
www.unesco.org/en/university-twinning-and-networking/access-byregion/europe-and-north-merica/netherlands/unesco-chair-in-sociallearning-and-sustainable-development-910
www.unesco.org/new/en/global-citizenship-education
http://www.unesco.org/education/educprog/wche/declaration_eng.htm
http://www.unesco.org/fileadmin/MULTIMEDIA/HQ/ED/ED/pdf/WCH
E_2009/FINAL%20COMMUNIQUE%20WCHE%202009.pdf
www.wfsf.org
175 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 3 (Areál): Fotografická dokumentace současného stavu areálu
Pohled na areál z Vyšenských kopců (foto L. Vaverová, 2014)
176 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Interiér Kuchyně (foto J. Hosnedl, 2014)
Pohled na ubytovací bloky (foto R. Volnohradský, 2014)
177 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Interiér skladových prostor kuchyňského bloku (foto J. Hosnedl, 2014)
178 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Interiér kuchyňského bloku - boční schodiště do jídelny (foto J. Hosnedl, 2014)
179 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Učební blok (foto J. Hosnedl, 2014)
180 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Vzrostlé stromy v areálu (foto J. Hosnedl, 2014)
181 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Napojení barokního statku na objekt novodobých dílen (foto J. Hosnedl, 2014)
182 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Starý Schwarzenberský statek (foto J. Hosnedl, 2014)
183 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Druhé křídlo barokního statku (foto J. Hosnedl, 2014)
184 | P r o j e k t K r u m l o v i a
pohled na křídlo barokního statku - objekt kina (foto J. Hosnedl, 2014)
185 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Pohled na městskou zástavbu přes vodní plochu (foto J. Hosnedl, 2014)
186 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Objekt mobilní plynové kotelny (foto J. Hosnedl, 2014)
187 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Pohled na ubytovací bloky (foto J. Hosnedl, 2014)
188 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Sklepní prostory ubytovacího bloku (foto J. Hosnedl, 2014)
189 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Sklepní prostory ubytovacího bloku (foto J. Hosnedl, 2014)
190 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Sklepní prostory ubytovacího bloku (foto J. Hosnedl, 2014)
191 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Foto: R. Volnohradský, 2014
192 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Členové týmu Krumlovia při návštěvě areálu (foto R. Volnohradský, 2014)
Objekt bývalých dílen (foto R. Volnohradský, 2014)
193 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Flóra bují všude (foto R. Volnohradský, 2014)
Interiér barokního statku (foto R. Volnohradský, 2014)
194 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Panorama (foto R. Volnohradský, 2014)
Panorama (foto R. Volnohradský, 2014)
Panorama (foto R. Volnohradský, 2014)
195 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Nádvoří bývalého statku (foto R. Volnohradský, 2014)
196 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Původní nájezdní rampy (foto R. Volnohradský, 2014)
197 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Suť ze zdemolovaných vojenských objektů (foto R. Volnohradský, 2014)
198 | P r o j e k t K r u m l o v i a
‚Buzer plac‘ (foto R. Volnohradský, 2014)
199 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 4 (Architektura): Ukázky organické a ekologické architektury
Návrh hlavního sídla pro FaceBook45
200 | P r o j e k t K r u m l o v i a
201 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Rodinný dům, Rothbury, Northumberland, UK; architekt Reid Jubb Brown
Fennell Residence, Portland, USA; architekt Robert Harvey Oshatz
202 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Plán pro Great Fan Visiting Centre, Cambridgeshire, UK; architektonický ateliér CMJN
Rodinný dům
203 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Rodinný dům, Linkebeek, Belgie; architektonický ateliér Samyn and Partners
Rodinný dům, El Palol Španělsko; architekt O. Hozman
204 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Interiér rodinného domu, El Palol Španělsko; architekt O. Hozman
205 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Rodinný dům, Chrustenice, ČR; architekt O. Hozman
Rodinný dům, Praha, ČR; architekt O. Hozman
206 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Interiér restaurace Maitrea, Praha, ČR; architekt O. Hozman
Interiér restaurace Maitrea, Praha, ČR; architekt O. Hozman
207 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Interiér restaurace Maitrea, Praha, ČR; architekt O. Hozman
Projekt zahradní restaurace a centra tělesné terapie, Průhonicích u Prahy, ČR; architekt O. Hozman
208 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Projekt zahradní restaurace a centra tělesné terapie, Průhonicích u Prahy, ČR; architekt O. Hozman
209 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Ukázka zelené střechy
210 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Ukázka zahradní architektury; architekt O. Hozman
Earth houses, Dietikon, Switzerland; architekt P. Vetsch
211 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Obytný dům, Vídeň, Rakousko, architekt F. Hundertwasser
Obytné domy, Island (foto R. Volnohradský)
212 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 5 (Vzdělávání): Iniciativa University for the Future
Launched in 2013, the international University for the Future Initiative is co-creating a new model of
transformative higher education. We believe that higher education in the 21st century has a key role to play in
individual, organizational, community and societal transformation. In our vision, higher education leads a triple
purpose: (1) catalyzing the sustainability transition, (2) fostering social well-being and (3) activating higher human
potential, such as universal love and care, egoless purpose and service, as well as practical wisdom.
We know from long-standing professional experience that a fundamental redesign is required before higher
education truly serves this triple purpose. All aspects and dimensions of higher education need to be deeply
rethought, not only the educational and research approaches, but also assessment and quality development,
organization and decision-making, outreach, funding, academic culture, architecture, recruitment and promotion.
Our guiding question is: What would higher education look like if we built it from scratch? We are interested in a
higher education unconstrained by traditions and institutions that are no longer helpful. At the same time, we
would like to take the best of the models of all prior eras and recombine them toward an entirely new complex
whole, without their typical limitations and downsides. Inspired by the question of regenerating higher education
from scratch, we went through an intensive collective (re)design process in the past 2 years. Without any funding,
we dedicated thousands of hours of volunteer time: 2 full-time and 15 part-time contributors are currently
involved, complemented by more than 70 supporters and around 500 persons and organizations subscribed to
our email distribution list.
Achievements
We developed an unprecedented design for a 21st century higher education that is fit for the above-mentioned
triple purpose. Transformative education, transformative research and transformative action become integrally
intertwined in multi-dimensional processes of co-creation of desirable futures. These processes do not only
include scholars and students, but also representatives from all sectors (civil society, business, politics, media,
religious and spiritual communities, etc.). The co-creation occurs in concrete local contexts in ways that circle
out and create ripple effects.
Our design is modular and scalable. It will be “open source”, constantly improved, replicable across locations,
and suitable for adaptations to cultural contexts and local needs. The University for the Future that we imagine
is not a monolithic institution in one place. It will rather become a multi-local field of ethical transformative power
that allows more and more persons and organizations to “plug in”.
Each local implementation and the shared international platform are non-profit entities working for the common
good. Inspired by our design proposals, several local development projects have been started in Europe. Each
local development experience can greatly inspire the others. More and more synergies arise across locations.
Over time, we seek to spread out across more countries.
213 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 6 (Vzdělávání): V čem je nový koncept university odlišný?
The University for the Future (U4F) is a system innovation in higher education. Any single innovation that is part of the U4F
design does not in itself constitute the U4F, but it can be a U4F showcase. The U4F vision is only realized when it comes
to specific, simultaneous and coordinated changes across all key dimensions that make up higher education. From an
organisational perspective, the U4F is envisioned as an ecosystem of organisations, not as a single organisation. The U4F
model can be used for developing existing as well as new higher education institutions in symbiosis with the local community
and the region in which the respective institution is established.
The U4F includes possibilities to create showcases in various locations and in different variations, including arrangements
such as:
1.
2.
3.
4.
5.
the creation of standalone higher education institutions;
networks of institutions in different locations;
“university within a university” (i.e. U4F innovation zones within existing universities);
inter-institutional and cross-sector programmes,
integrated concepts on the local level such as Learning Villages and Learning Cities (both of which include also
non-higher education institutions).
The showcases aim to manifest the U4F model in practice as comprehensibly as possible. They will at the same time be
tailor-made to local needs and circumstances.
The U4F model is designed to become a comprehensive, worldwide leading example of Transformative Higher Education.
Our understanding of Transformative Higher Education is based on three interconnected horizons of transformation.
First of all we believe that higher education shall serve to transform individual human beings by unlocking their higher human
potential (not only their intellectual potential, but also their moral, social, aesthetic potential, etc.) We also believe that in our
era of grand challenges, higher education is an anchor institution that has the duty to catalyse positive cultural, economic
and political development in the communities and regions in which its institutions are located, as well as in globalised society
at large.
The second line of transformation is to help assure and improve human and social well-being in inclusive and ethically
responsible ways.
The third line of transformation is to spur the sustainability transition, which is a key transgenerational challenge of our era.
In what follows, we compare typical features of Modernist Higher Education with our understanding of Transformative Higher
Education that is underlying the U4F model. There is no higher education institution in the world yet that complies with the
complete set of the below mentioned characteristics of Transformative Higher Education. However, there are both small
and big higher education institutions and initiatives that already exemplify a certain subset of characteristics of
Transformative Higher Education. Each example we know covers a specific subset of characteristics of Transformative
Higher Education, whereas the other characteristics still correspond to the habits of Modernist Higher Education. The U4F
is therefore meant to be the first university system that realizes the whole set of characteristics of Transformative Higher
Education.
Likewise, we may say that in light of the great great diversity of existing higher education institutions, there is probably no
higher education institution that corresponds to all criteria of Modernist Higher Education.
214 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Modernist Higher Education
Transformative Higher Education
(= common features of the current global higher education
system many existing universities adhere to)
(= key characteristics of the University for the Future model
of higher education)
GOALS
Research productivity and impact factor
Transformation capacity and societal impact
Academic excellence per se
Transformative leadership inspired by broad insight and
wisdom
Academic performance
Helping individuals explore and realize their (higher)
potential and their unique vocation (life purpose)
Accumulation of knowledge
From knowledge to wisdom
Disciplinary skills, knowledge and competences
Realize (higher) potential, and apply it to the world in ways
that generate desirable societal impact
Employability of students
Creative workers able to generate fulfilling professional
activities that induce desirable societal change
ORIENTATION
Scientism and materialism (which limits research to a
normatively reduced understanding of academic inquiry) in
quarrel with deconstructive postmodernism (which leaves
us without normative focus)
No a priori limitation of worldviews, frameworks,
methodologies and topics, but focus on catalysing grand
challenges in inclusive and sustainable ways
Paradigm wars between worldviews that claim exclusivity
of what they count as reality and valid inquiry: universalist
materialism (frequently entailing reductionism, atomism
and simple causality) vs. relativist postmodernism
(focusing on discourse and culture)
Primacy of complexity, systemic, and meta-paradigmatic
perspectives
Separate and unconnected view of levels (e.g. micro,
macro, meso, mundo, cosmo)
Integration of multiple levels
Dichotomy of facts and values, science considered as
disinterested and neutral
Science as value-based endeavour supposed to contribute
to ethical transformative action
EDUCATION, LEARNING & ASSESSMENT
BA/MA/PhD degrees
3 levels:



“Inspiration”: U4F Certificates (some courses can
count for the second level)
“Insight”: U4F Portfolios (accredited and nonaccredited
programmes),
U4F
labelled
BA/MA/PhD
degrees
(U4F
accredited
programmes)
“Impact”: U4F Showcases
215 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Fulfilment of external requirements enshrined in a
predefined curriculum
Fulfilment of students’ interests and life purpose in relation
to emerging societal needs through a co-designed,
personalised curriculum
Learning for testing
Vision-to-action cycles
Progression measured by credits completed
Progression measured by achievement of personalised
learning goals that are part of a learning contract negotiated
between the student and the institution (represented by the
mentors and teachers), in consultation with the teams the
student works in and the communities served
Exams, tests, and grades
360 degree feedback (i.e. students also evaluating the
teachers), holistic evaluation, peer assessment, selfreflection, portfolio work
Self-development is a private matter
Self-development is at the core of education
Academic theses as the main option to complete studies
A variety of combinations of documentation and practical
work are possible to demonstrate levels of mastery
Candidates unsuitable for their profession can easily
succeed by complying with the rules; candidates suitable
for their profession can easily fail because of irrelevant
formalities
Work on the vocation of a person precedes specialisation;
suitability for a profession is assessed during the entire
process (more through reality test and feedback from
practitioners than through academic exams)
System mostly caters for standard disciplines and
professions;
System encourages individuals, groups and organisations
to develop unique profiles, profiles without existing labels,
and serve as trendscouts of emerging new professions
System allows much more easily to add new courses and
new sub-disciplines within the given structures than to
change the disciplinary structures
Interdisciplines, in-between spaces, emerging fieldsand
transdisciplinary explorations are considered key for
learning and problem solving in the 21st century
Academic curriculum as a field of learning separated from
the rest of the life and person of the students
Lifewide learning and sustained engagement of the whole
person in the chosen fields and activities
Stimulation of a limited set of intelligences; overemphasis
on narrow measures of intellectual performance;
separation of head, hand and heart
Stimulation of multiple intelligences; integration of head,
hand and heart (e.g. handicrafts, working with the land,
education of the heart, intercultural communication,
relationship work, real-world projects)
The creative disciplines are mostly separate from other
disciplines
Creative disciplines are integrated in all programmes
Teacher mainly as instructor in a narrow field
Main teachers are facilitators and inspirers, as well as
mentor orcoach of the whole person; learning of specific
subject matter from books, online materials, more
advanced peers or masters, depending on learning style
Focus on research and teaching; outreach and service to
society are add-ons
Learning as engagement in co-creative transformation
processes with representatives of all sectors of society.
Outreach is not necessary because the outer is an integral
part of the inner by design (e.g. through Learning Journeys,
Transformation Labs, Learning Villages, and Learning
Cities, through teachers from all walks of life, through
volunteering andservice learning, through scholarship of
engagement as default).
216 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Emphasis on first attending lectures, then doing homework
Increased attention given to individual and group
preparation prior to engagement with teachers (flipped
classroom etc.)
Environmental education as a taught subject
Education for sustainability in its full range and real-life
implications, based on leading sustainability practices on
campus
RESEARCH
Emphasis on scholarship of discovery
Emphasis on scholarship of integration (transdisciplinary
scholarly activities that integrate, interpret, and connect
previous discoveries in ways that reveal new layers of
meaning)
Dominance of hyperspecialized research
Priority of transdisciplinary research inspired by big picture
thinking and focused on grand challenges
Predominance of short-term research projects
Predominance of long-term research programmes and
research projects that build on each other in service of
specific communities beyond academia
Research ethics is a matter of “ticking boxes” (e.g.
confidentiality, informed consent, etc)
Research ethics is primarily part of the process of research
design and research evaluation conducted together with
the communities served
Publish or perish
Publications as one among many aspects of real-world
impact generation (along with micro-teaching in contexts of
practice, transformation projects, practice-based research,
institution and capacity building, advisory services, etc)
Research funding programmes designed in advance by
bureaucrats and/or status quo commissions
Research priorities developed dynamically by researchers
and stakeholders together in long-term cross-sector
communities of practice, including disadvantaged people
Funding priorities favouring incremental improvements
within given research paradigms and disciplines
Variants of transformative research as default (such as
transdisciplinary,
action-oriented,
integrative,
experimental, explorative, community-embedded, and
paradigm-changing frontier research)
Research universities emphasizing the scholarship of
descovery becoming normative models for all higher
education
Scholarship of discovery combined with scholarship of
integration (transdisciplinary scholarly activities that
integrate, interpret, and connect previous discoveries in
ways that reveal new layers of meaning)
Scientometrics
Multilayered qualitative assessment, if possible with
stakeholders from outside the university
Academic writing focused primarily on single idea papers
as well as splitting ideas into as many papers as possible
to optimise publication lists
Academic writing focused on deep exploration, complexity
and unexpected outcomes; learning to write more
succinctly (calibrating balance of words and content),
producing pre-publications reflecting various stages of
maturation of an idea or line of research (idea bank, blog,
sketch, draft …)
Narrow definition of academic publication
Broadening academic publishing to include explorative,
experimental, artistic, practical, multimodal and other types
of presentation.
217 | P r o j e k t K r u m l o v i a
ORGANISATION
Mostly inflexible hierarchy of many levels
Flat, networked, holographic organisation
Bureaucracy
Meta-design and experimentalism (e.g. integration of
simplicity, lean processes, users as co-designers,
experimental organisational redesign)
Leadership through positions
Leadership through engagement
Split between administration and academics
Self-administration based on strongsubsidiarity
Fixed faculties, departments and units recruiting
candidates that need to fit into predefined slots in the
organisational chart
Institutes are dynamically formed as organisational support
forreal-life transdisciplinary communities of practice
responding to a grand challenge
Primary emphasis on audit trails (paper check) and thin
quantitative indicators
Reviews of real process and outcomes (reality checks);
emphasis on qualitative depth and value
Institutions built and merged to realise economies of scale;
growth mentality leading often to giantism
Institutions are never exceeding human scale and
ecological carrying capacity in each location
The primary types of changes are reforms (re-shaping
existing features) and innovations (adding new features)
The primary type of changes are transformations
(systemic, structural changes including metamorphosis transformations are different from revolutions, because
they are non-violent).
Mix of status quo, reforms and innovations based on an
interest in individual advancement and institutional survival
Transformative higher education and transformative
practice based on the mission of catalysing the Great
Transition – includes and requires self-transformation on
the personal and organisational levels
PARTNERSHIPS
Typically, universities are conceived as single, monolithic
organisations
The U4F is itself a partnership, an ecosystem of
collaborating organisations
Graduates have to leave their alma mater and turn into
alumni
Alumni have the opportunity to stay a part of the U4F
ecosystem for their whole life
Science and society are often split from each other by
design; linkages are difficult to create afterwards
Transformation Labs, Learning Villages and UniverCities
as cross-sector communities of practice are the building
bricks of the U4F
Reliance on third-party funding creates many short-term
consortia that rarely outlast project life cycles
The Alliance for the Future stimulates long-term
collaborations beyond single projects, the Foundation for
the Future supports long-term communities of practice
The role of government is primarily as a regulator and
funder, or as a target for lobbying
Governments on all levels are seen as partners in creating
opportunities for system innovation in education and other
sectors and in changing the role and rules of higher
education more generally depending on the success of new
models tested in reality
218 | P r o j e k t K r u m l o v i a
RESOURCE MODEL
Move from the bureaucratic multiversity
“entrepreneurial university” (and similar reforms)
to
the
Move from models such as the creative university and the
civic/engaged university to a model that goes beyond
everything that came before while including positive key
aspects of each prior phase
In many ways, money has become the core concern of the
academic enterprise; there has been a creeping
commercialisation, commodification and increasing
business orientation of higher education.
Platonic ideals such as truth, beauty and goodness at the
core of the academic enterprise. Economic viability through
new economic models embedding higher education at the
core of communities, regions and cross-sector networks of
organisations
Requirement to intensify the search for money in pseudomarkets by meeting the expectations of funding sources in
a context of ever more competition, without prospect of
long-term viability
Focus on shaping and realizing a unique collaborative
vision based on great ideas, personal and conceptual
integrity, societal value through impact generation; belief
that these qualities will entail long-term viability
State subsidies, third party project funding and tuition fees
as primary sources of funding
Increased attention to complementary funding models (e.g.
pay-it-forward
schemes,
crowdfunding,
impact
investments, service learning, transformation projects for
external clients, incubation of new organisations)
Dichotomy between few permanent positions and many
unstable, temporary positions creates systemic gaps in
many academic careers and partnerships(e.g. there are
few mechanisms for keeping fruitful collaborations alive
beyond project funding, for keeping young researchers
going between short-term contracts, for continuing
promising lines of research when funding priorities shift)..
Gap funding system (case by case) without undermining
the principle of self-sufficiency for individuals, teams and
organisations. Emphasis on continuity, productivity and
value of higher education careers and partnerships. Focus
on the middle-ground, i.e. neither sequences of short-term
contracts nor tenure. Flexible and case-dependent
solutions.
University budgets concentrated on maintaining existing
activities and structures
Concentrating university budgets on facilitating the
development of new activities and structures that can
become self-sustaining and actively contribute to the
viability of the U4F ecosystem
Scholars work for reputation, for money, and for keeping
the privilege of academic freedom
People work for meaning and impact; work and money
become dissociated (through free accommodation and
services available on campus, through gift economy and
time-banking systems established in the community,
through consistent support of the personal vocation, etc.)
Salary schemes are often fixed and dependent on job
category and seniority
Flexible salaries, depending on contribution, need and
success of the unit and overall organisation in generating
societal impact
Decision-making on resource allocation generally happens
top-down and purely within the respective institution
Decision-making on resource allocation involves members
from the operational level and from communities that are
served
Basic income based on quantity (student numbers, number
of papers published, etc.), additional income based on
competitive third-party funding in pseudo-markets
Basic income based on quality (depth and breadth) of
impact generated and additional incomes based primarily
on entrepreneurial success in real markets
Mix of employment and entrepreneurial activities (of any
kind) is difficult or impossible
Mix of employment and socially-engaged entrepreneurial
activities as well as volunteering is encouraged; excessive
219 | P r o j e k t K r u m l o v i a
participation
discouraged
in
profit
maximizing
organisations
is
FACILITIES
Landscaping to fit drawing
(nature is adjusted to buildings)
board
architecture
Buildings organically integrated in natural surroundings
Overbuilt spaces
Proper ratio between built environment and nature
Technicist architecture
Organic architecture
Architecture and landscaping rarely reflect ecological
principles
Land and buildings reflect ecological and permaculture
principles, including animals, food production, etc.
Industrial building materials, mostly concrete
Natural or recycled
environment
Prevalence of cubicles for interior spaces
Highly differentiated interior architecture attuned to varied
creative learning and working environments
Most rooms separated from the outside
Connecting the inside and the outside (e.g. through interior
courts, winter gardens, interior greening, vertical gardens,
terraces, bridges)
Insufficient or
communication
lacking
options
for
resting
and
building
Abundant comfortable
communication
materials
spaces
for
from
local
resting
and
Separate sports facilities
Fully integrated concept for wellness and regeneration
Impersonal, sterile atmosphere
Inviting atmospheres (e.g. as in living-rooms, stimulation of
creativity through intentional use of colours, sounds,
artwork, plants etc.)
Pervasive dependence on electric light and air-conditioning
Natural lighting and air-conditioning
Electro-smog in many spaces
Minimisation of electro-smog, separation of technical
rooms from living, learning and working spaces
Carbon-negative energy systems and materials
Carbon-positive energy systems and materials
Cost calculation for buildings based on low initial costs and
externalisation of other costs
Cost calculation for buildings based on entire life cycle
No water management
Integrated water management (e.g. use of rainwater,
organic sewage systems)
Commercialism encroaching learning and work spaces
Minimisation of consumerist elements (such as ads,
billboards, coke vending machines, etc.)
Limited recycling, external waste disposal
Towards zero waste systems: waste avoidance, waste
minimisation, advanced recycling
Mono-purpose facility use; facility shut down in idle periods
Co-use of facilities through many stakeholders throughout
the day/week/year
Prevalence of commuting
Proximity or integration of living and working
Dominance of high-carbon individualised transport
Integrated, low-carbon mobility systems (e.g. electric
buses, shared bicycles, integration of private and public
transport)
220 | P r o j e k t K r u m l o v i a
ICT
Overconfidence in technology as the primary pathway to
educational innovation
Rediscovery of the Human Being – emphasis of direct, live,
face-to-face interaction in small groups
A primary driver of ICT are direct, measurable cost savings
(while overlooking indirect and often hidden costs)
A primary driver of ICT is to simplify and/or complement the
learning experience where face-to- face interaction is not
possible or where preparation through ICT demonstrably
enhances face-to-face experience
Mountains of papers despite advanced ICT systems
Paperless office
Non-integrated commercial software systems
Integrated, open-source software systems
MOOC 1.0, 2.0, etc. as major trajectory of investment
toward future higher education
MOOC as a voluntary and complementary source of
learning to be used individually depending on interest
ACADEMIC CULTURE
Tendencies toward “low oxygen” academic culture
Enlivened, soulful community
Overemphasis of individualism and competition
Emphasis on teamwork and cooperation
Self-celebratory academic rituals
Meaningful rituals and rites of transition based on shared
values and recognition also earned from communities
outside of academia that are served
Student and faculty roles dominate interactions
Authentic interactions of whole human beings; people take
on roles in a flexible manner (everybody is a teacher and
learner, depending on the domain and the context)
System of formal ranks and titles
Formal ranks and titles are deemphasized and do not
predetermine the roles in teams and organisations.Natural
authority of the unpretentious, engaged intellectual and
scholar-practitioner
Inaccessible academic language
Vivid, crisp, accessible language
The personal side of “science in the making” is mostly
hidden
Reintegration of the personal side of “science in the
making” and the results of science
Ethics enforced by management, reporting, controls,
professionalism, code of ethics, ethics commissions
Primary emphasis is on the well-being and harmony of
teams, integrity of relationships and personal development
as a source of moral behaviour
RECRUITMENT & PROMOTION
Recruitment based on individual achievements alone
Individual recruitment is possible, but preferred is the
creation of organisational boundaries around already
impactful teams and promising new initiatives –
development of a system of group applications for staff and
students
Overreliance on research publications in hiring academics
Comprehensive recognition of life achievements, personal
qualities, and compatibility with existing team members, as
well as with organisational vision, mission and culture
221 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Binary logic and fixed institutional boundaries (anybody is
either part or not part of the organization)
Permeable boundaries inviting and enabling various,
possibly shifting, types and levels of participation (the
whole range from small occasional contributions to full-time
engagement)
Two step process into the organisation: probationer (period
legally defined), member
Three step process into the U4F Initiative and U4F related
organisations: trainee, probationer (period defined by
contribution), member
Split between knowledge and action, intellectual and
practitioner
Promotion of scholar-practitioners
QUALITY DEVELOPMENT
Accreditation through accreditation agencies applying
general standards and procedures (that tend to suppress
system innovations)
U4F quality label recognizing breakthrough innovations
and encouraging the development of specific quality
profiles within the overarching principles of the U4F label;
Continuous co-development of the standards and
procedures with users
Quality management based on questions that encourage
critical internal conversations and actual improvements
Control and accountability based on imposed quality
assurance systems – pervasive rhetoric face work in
extensive self-evaluation reports
Trust, entrepreneurialism, personal responsibility (controls
are the exception, not the rule, the rule are freely chosen
public commitments and verifiable statements on
achievements in relation to these commitments)
Audit trails (paper check); emphasis on quantitative
indicators
Reviews of real process and outcomes (reality checks);
emphasis on qualitative value and societal impact
Course evaluation by students based on evaluation forms
Continuous improvement of courses based on focus
groups, mutual learning of teachers, inquiries into reasons
of choice of courses, database of “stories of learning” per
teacher from the students’ perspective, etc.
Most academic teachers do not have pedagogical training
Pedagogical training and apprenticeship as an integral
feature of induction into academic life
Most academic researchers do not have training in
transdisciplinary research
Transdisciplinary research training and apprenticeship as
part of the general induction
Rankings of programmes
Education for the Future listing
222 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 7 (Vzdělávání): Zdroje inspirace pro vzdělávání
Každý z nás má zkušenosti alespoň s jedním vzdělávacím paradigmatem, ať už jako žák nebo jako učitel či
rodič. Někteří členové týmu Krumlovia mají desetileté zkušenosti a hluboké znalosti v oblasti vzdělávání. Řada
z nich jsou experti ve srovnávací pedagogice. Se získáváním zkušeností a znalostí je přirozeně spojené, že
většina lidí má v oblasti vzdělávání své preference. Cílem Projektu Krumlovia je otevřít prostor dialogu.
Nejdůležitějším aspektem vzdělávání není nálepka, k jakému pedagogickému směru se hlásíme, ale vědomí
a osobnost učitele, který je středobodem vzdělávání. Pro Projekt Krumlovia hledáme osobnosti, jež mají
schopnost myslet v širších souvislostech a mají zájem podílet se na tvorbě vzdělávacích programů celostního
typu. Hledáme lidi, kteří pracují s otevřenou myslí, chtějí se nadále vzdělávat, pochopit různorodost odlišných
impulsů a tvořit nové vzdělávání. To zároveň stojí o zachování všeho kvalitního, co může být přeneseno
z minulosti. Náš model těží z bohatství existujících akademických a praktických znalostí, které jsou dnes díky
internetu snadno dosažitelné.
Co to přesně znamená, být inspirován rozdílnými modely a přístupy v průběhu tvorby nového způsobu
vzdělávání? Za účelem vysvětlení několika příkladů existujících zdrojů inspirace jsme vytvořili následující model.
Na první úrovni jsou tzv. vzdělávací filosofie, což jsou komplexní pohledy na vzdělávání. Sestávají:



z daného světonázoru včetně specifického porozumění lidským bytostem a jejich vývoji;
ze souboru hodnot, základních principů vzdělávání, vzdělávacích cílů a metodologie, jak těchto cílů
dosáhnout; občas též mohou zahrnovat
srovnání s dalšími vzdělávacími filosofiemi
Existují též částečné filosofie, které nepokrývají všechny aspekty vzdělávací filosofie, a jsou zde dokonce pouze
částečně vypracované návrhy či teorie, které poukazují na určitý směr, kterým by se mohlo vzdělávání ubírat.
Ještě stručnější jsou tzv. metafory učení (např. obraz skupiny zvířat, z nichž jedno je opice, druhé slon, třetí had
a čtvrté ryba, které stojí před stromem a učitel jim zadává úkol, aby vylezli nahoru na strom).
Druhou úrovní inspirace jsou různé přístupy ke vzdělávání. Ty slouží jako praktický průvodce pro tvorbu, rozvoj
a hodnocení vzdělávací nabídky, např. kurikula, hodnocení vzdělávacích a učebních metod, stejně jako
učebních prostředí (organizační struktura, studijní materiály, atp.). Některé z těchto modelů odkazují přímo na
základní vzdělávací filosofii, avšak většinou tomu tak není. Vzdělávací filosofie vzniknou buď jako zobecněný
rámec existujících vzdělávacích přístupů nebo se mohou stát konkrétním příkladem určitého světonázoru.
Na poslední úrovni je konkrétní vzdělávací praxe. Tu jsme do následujícího textu nezahrnuli, neboť by byl
seznam všech relevantních vzdělávacích praktik nekonečně dlouhý. Vzdělávací praxe může, ale i nemusí být
nutně spojena s daným přístupem ke vzdělávání. Přístupy ke vzdělávání občas vzniknou jako systematické
uspořádání praktických zkušeností nebo naopak se vzdělávací praxe vytvoří na základě experimentů v oblasti
daného vzdělávacího přístupu.
Vzdělávací filosofie jsou svojí povahou příliš vzdálené od praxe, a tak nemohou být přímo aplikovány. Některé
vzdělávací filosofie již nicméně zahrnují dané vzdělávací přístupy i praxi. Pokud je naším cílem tvořit vzdělávání
pro budoucnost (Education for the Future), potřebujeme prozkoumat, jaký přístup ke vzdělávání a vzdělávací
praxe splní požadavky této vzdělávací filosofie. Pokud to uděláme, zjistíme pravděpodobně, že stejné vzdělávací
přístupy a praxe mohou být vysvětleny z pohledu více vzdělávacích filosofií.
Ve většině případů nejsou výše zmíněné úrovně pevně spojené, avšak pouze na sebe volně navazují. Pokud je
spojíme, tvoří dohromady prostor pro rozvoj vzdělávacích směrů. Soudržný vzdělávací model je tedy tvořen
vzdělávací filosofií, odpovídajícími přístupy ke vzdělávání a s nimi spojenou praxí. Každá z těchto úrovní může
zároveň čerpat inspiraci z jiných oblastí mimo vzdělávání (např. z neuropsychologie, studií komplexních systémů
223 | P r o j e k t K r u m l o v i a
či managementu). Stejně tak mohou být poznatky získané v oblasti vzdělávání přejmuty oblastí jinou (např.
politika).
Další aspekt, který musíme zohlednit, se týká cílové skupiny. Některé vzdělávací směry se zaměřují na konkrétní
věkovou skupinu či institucionální nastavení, jako je předškolní, základní či středoškolské vzdělávání, neformální
vzdělávání mladistvých, vysokoškolské vzdělávání, vzdělávání dospělých a návazné profesní vzdělávání.
Zajímavé je též předávání zkušeností a znalostí mezi jednotlivými cílovými skupinami. Tvořivé vzdělávání
například vzniklo ze vzdělávání dospělých, a může být případně rozšířeno na vzdělávání všech cílových skupin.
Jelikož je následující seznam řazen abecedně, nereflektuje priority mezi jednotlivými filosofiemi a přístupy.
Vzdělávací filosofie
1. Inetgrální vzdělávání v celé šíři (Gunnlaugson & Reams), včetně:








Aurobindo/The Mother & Chaudhuri & Subbiondo
Katolické integrální teorie (Molz & Hampson, 2010; xxx 1938)
Gebser
Lessem
Slovanské integrální teorie
Socialistické/anarchistické teorie (Molz & Hampson, 2010)
Integrální teorie z jižní polokoule
Wilber
2. Další klíčové zdroje inspirace zahrnují:

























Antroposofie (Steiner)
Kosmopolitní vzdělávání (George, 2014)
Kreativní, imaginativní, umělecké vzdělávání (Schiller, Schelling, Goethe)
Demokratické školy
Vzdělávací hnutí ‚udělej si sám‘ (angl. do it yourself)
Vzdělávání pro vědomou evoluci (angl. Education for Conscious Evolution)
Vzdělávání pro komplexní myšlení a planetární uvědomění (Edgar Morin and others, see also Gidley)
Vzdělávání pro obyvatele planety Země (Education for Planetary Citizenship)
Vzdělávání pro udržitelný rozvoj (angl. Education for sustainable development)
Vzdělávání duše (angl. Soul Education)
Vzdělávání inspirované kritickým realismem (Roy Bhaskar)
Vzdělávací filosofie založené na nových možnostech digitální revoluce
Empatie
Zážitek flow a učení
Freire
Goerner
Heutagogika
Celostní vzdělávání
Integrace světonázorů a systémů znalostí původních obyvatel Země
Ken Robinson
Školy Krishnamurti
Učení rozvojem (angl. Learning by Development, Learning by Expanding, Engeström)
Montessori pedagogika
Teorie mnohočetných inteligencí (Gardner)
Celostní pojetí života (Parker Palmer)
224 | P r o j e k t K r u m l o v i a














Partnerské vzdělávání (Eisler, 2001)
Platonská akademie
Postformalistické vzdávání (Commons)
Smysl, poslání
SPROUT
Vzdělávání založené na silných stránkách žáka
Školy Sudbury
Summerhill
Humboldtiánská tradice vyššího vzdělávání
Transdisciplinární vzdělávání (McGregor; Nicolescu)
Transformativní vzdělávání (Hart, 2001)
Trialogické učení
UNESCO Světové vysokoškolské vzdělání
Hledání moudrosti (angl. Wisdom inquiry)
3. Programová prohlášení/Deklarace:

UNESCO Deklarace vysokoškolského vzdělávání pro 21. století
3. Metafory učení




Učení jako transformace
Učení jako místo pro život
Učení je účast, osnovy jsou komunita
Učení jako získání znalostí
Reference
Ceruti, M., & Pievani, T. (2005). The incompleteness of each tradition: Toward an ethic of complexity. World Futures, 61(4),
291–306.
Chaudhuri, H. (1974). Education for the whole person. New Thought, 57(4), 50–55.
Dea, W. (Ed.). (2010). Igniting brilliance: Integral education for the 21st century. Tucson, AZ: Integral Publishers.
Edwards, M. G., & Molz, M. (in press). On the fallacy of integration without boundaries. In S. Esbjörn-Hargens (Ed.), True
but partial. Albany, NY: SUNY Press.
Eisler, R. (2001). Partnership education in the 21st century. Journal of Futures Studies, 5(3), 143-156.
Esbjörn-Hargens, S., Reams, J., & Gunnlaugson, O. (Eds.). (2010). Integral education: New directions for higher learning.
Albany, NY: SUNY Press.
George, S. (2014). Re-imagined universities and global citizen professionals: International education, cosmopolitan
pedagogies and global friendships. Palgrave Macmillan.
Giri, A. K. (2006). Cosmopolitanism and beyond: Towards a multiverse of transformations. Development and Change, 37(6),
1277–1292.
Hart, T. (2001). From information to transformation: Education for the evolution of consciousness. New York: Peter Lang.
Kincheloe, J., Steinberg, S., & Hinchey, P. H. (Eds.). (1999). The post-formal reader: Cognition and education. New York:
Falmer Press.
McDermott, R. (2005). An Emersonian approach to higher education. ReVision: A Journal of Consciousness and
Transformation, 28(2), 6-17.
225 | P r o j e k t K r u m l o v i a
McGregor, S. L. T., & Volckmann, R. (2011). Transversity: Transdisciplinary approaches in higher education. Tucson, AZ:
Integral Publishers.
Molz, M. (2009). Toward integral higher education study programs in the European higher education area: A programmatic
and strategic view. Integral Review, 5(2), 152–226.
Molz, M., & Hampson, G. P. (2010). Elements of the underacknowledged history of integral education. In S. EsbjörnHargens, J. Reams, & O. Gunnlaugson (Eds.), Integral education. New directions for higher education (pp. 35–46). Albany,
NY: SUNY Press.
Montessori, M. (1916/1964). The Montessori method. New York: Schoken Books.
Morin, E. (2001). Seven complex lessons in education for the future. Paris: UNESCO.
Nielsen, T. W. (2004). Rudolf Steiner’s pedagogy of imagination: Peter Lang.
O’Sullivan, E. (2002). The project and vision of integral transformative education. In E. O’Sullivan, A. Morrell, & M. A.
O’Connor (Eds.), Expanding the boundaries of transformative learning. Essays on theory and practice (pp. 1–12). New
York: Palgrave Macmillan.
Orr, D. (1994). Earth in mind: On education, environment, and the human prospect. Washington D.C: Island Press.
Rose, K., & Kincheloe, J. (2003). Art, culture and education: Artful teaching in a fractured landscape. New York: Peter Lang.
Ryan, J. (2005). The complete yoga: The lineage of integral education. ReVision, 28(2), 24–28.
Schiller, F. (1954/1977). On the aesthetic education of man - in a series of letters (First published in 1795). New York:
Frederick Ungar Publishing.
Shirazi, B. A. K. (2011). Integral education: Founding vision and principles. Integral Review, 7(1), 4–10.
Shirazi, B. A. K. (2011). Integral education: founding vision and principles. Integral Review, 7(1), 4–10.
Steiner, R. (1909/1965). The education of the child in the light of anthroposophy (GA 34) (2nd ed.) (G. & M. Adams, Trans.)
(Original work published 1909). London: Rudolf Steiner Press.
Sternberg, R. J. (2001). Why schools should teach for wisdom: The balance theory of wisdom in educational settings.
Educational Psychologist, 36(4), 227–245.
The Mother. (1955). On education: Essays on education and self-development, written between 1949 and 1955.
Pondicherry: Sri Aurobindo Ashram Trust.
Villasenor-Galarza, A. (2011). Teachings from the Deep South: North-South contributions to integral education. Integral
Review, 7(1), 86–94.
226 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 8 (Vzdělávání): Inovativní vzdělávání v České republice
V České republice existuje celá řada pedagogických směrů, které se odlišují od vzdělávání, které bychom mohli
nazvat „klasickým“. Tyto směry občas bývají nazývány školy hrou, protože jsou to školy s jinými metodami a
organizací výuky a obvykle se snaží o přiblížení učiva formou hry, diskuse či problémových úkolů. Stejně, jako
na jiných školách, i zde se plní rámcový vzdělávací program (http://www.alternativniskoly.cz/?page_id=51).
Tento seznam není kompletní. Pokud znáte další příklady inovativního vzdělávaní, prosim napište nám na
[email protected]
Přehled rozdílných pedagogických směrů dostupných v České republice:
– Waldorfská (MŠ, 1. i 2. stupeň ZŠ, SŠ)
– Montessori (MŠ, 1. i 2. st. ZŠ)
– Daltonská (MŠ, 1. i 2. st. ZŠ, SŠ)
(Tyto tzv. reformní školy ve světě vznikaly v 1. pol. 20. stol.)
– Začít spolu (MŠ, 1. st. ZŠ)
– Zdravá škola (MŠ, 1. i 2. st. ZŠ, SŠ)
– Integrovaná tematická výuka (MŠ, 1. st. ZŠ)
(Vznikají v posledních desetiletích a často staví na zkušenostech reformních škol a na nových vědeckých
poznatcích z psychologie, pedagogiky apod.)
– Domácí vzdělávání (1. st. ZŠ)
Podrobnější informace o jednotlivých pedagogických směrech\
Následující seznam není úplný a bude časem rozšířen.
(Zdroj: http://www.alternativniskoly.cz)
227 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Začít spolu
Vznik programu
Původní program Step by step se začal vytvářet v 90. letech v USA na základě nových poznatků o lidském
mozku a procesu učení i z praxe mnoha škol. V České republice je program realizován s finanční podporou
Sorosovy nadace jako součást Projektu podpory vzdělávání Open Society Fund Praha pod názvem „Začít
spolu“, a to od roku 1994 v mateřských školách a od roku 1996 i na prvním stupni základních škol. (Ve školním
roce 96/97 to bylo prvních 5 základních škol, v současnosti je jich zřejmě kolem padesáti.)
Jak vypadá třída Začít spolu
Třída je rozdělena na tzv. centra aktivity – stolky, ke kterým náleží dobře přístupné police s různými materiály
podle zaměření centra (např. centrum psaní, čtení, matematiky, věd a objevů, ateliér, aj.).
)
Jak probíhá den ve třídě Začít spolu
Den začíná povídáním v kruhu (na koberci), ve kterém si děti vzájemně sdělí své nové zážitky či pocity a seznámí
se s plány na nový den. Následuje obvykle matematika či čeština. Podoba výuky záleží na učiteli, ale obecně by
děti měly být co nejaktivněji zapojeny (hry, diskuse, zajímavé úkoly, atd.)
228 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Následuje práce v centrech aktivity (asi 45 – 90 min.). Učivo ve všech centrech se vztahuje k jednomu tématu a
je vybíráno tak, aby se naplňovaly požadavky školního vzdělávacího programu. Každé dítě si samo vybírá, do
kterého centra který den půjde, ale během týdne musí vystřídat všechna centra. Hotové práce si děti nejprve
samy hodnotí, poté je dávají zhodnotit učiteli nebo hodnotí všichni společně, a nakonec je zařadí do své složky
(tzv. portfolia). Na začátku nebo v průběhu roku sepisuje učitel společně s dětmi pravidla, která se budou ve
třídě dodržovat. Děti samy navrhnou, co by ve třídě chtěly. Tato forma vytvoření pravidel chování je pro děti
samozřejmě závaznější než školní řád nebo nařízení učitele.
Internetové stránky: http://www.sbscr.cz/
Literatura:
Open Society Fund Praha (Staroměstské nám. 22, 110 00 Praha 1), Začít spolu, Individualizovaná výuka,
Vzdělávací program, Kurikulum pro mateřskou a základní školu
Krejčová (ed.): Vzdělávací program Začít spolu. Portál 2002
229 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Integrovaná tematická výuka
Vznik
Model integrované tematické výuky vytvořila (a ve své knize z roku 1993 popsala) američanka S. Kovaliková.
Vycházela ze své praxe při práci s nadanými dětmi a z výzkumů o činnosti lidského mozku. U nás existovaly jen
dvě školy s tímto způsobem výuky, škola v Jílovém však byla rozhodnutím města, a proti vůli rodičů zrušena,
takže aktuálně existuje pravděpodobně jen ZŠ Archa v Petroupimi.
Jak vypadá třída
Výuka probíhá ve věkově smíšených skupinách – v jedné třídě je po dvou až pěti žácích od každého ročníku v
rozsahu od MŠ až po 5. ročník ZŠ. Tomu odpovídají i prostory třídy.
Fotografie z MŠ a ZŠ v Jílovém u Prahy.
Jak probíhá integrovaná tematická výuka
Jak je patrno z názvu, je na takové škole učivo všech předmětů integrováno k nějakému tématickému celku.
Jedno celoroční téma se člení na měsíční podtémata, a ta na týdenní tématické celky. Každý takový celek
obsahuje tzv. základní učivo, které musí zvládnout všechny děti – toto učivo se děti hned učí využívat na tzv.
aplikačních úkolech. Množství nových dovedností se děti učí v okamžiku, kdy je k něčemu potřebují, a tudíž vidí
bezprostředně jejich smysl. Na motivaci má vliv i to, že se děti mohou podílet na podobě výuky (navrhovat
podtémata, vymýšlet úkoly pro ostatní, pomáhat mladším apod.). Učení zde probíhá velmi přirozeným způsobem
s možností volného pohybu a prostorem pro individualitu.
Internetové stránky a literatura:
Když děti učí děti – reportáž ze Svobodné školy v Jílovém (http://www.rodina.cz/scripts/detail.asp?id=678)
Integrovaná tematická výuka na 1. stupni ZŠ – diplomová práce V. Šulcové
Kovaliková, S.: Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála 1995.
230 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Projektové vyučování
Mnohé školy v ČR využívají ve výuce alespoň tzv. projektové vyučování jako jednu z metod výuky. Projekty jsou
v podstatě obdobou integrované tematické výuky, ovšem v mnohem menším rozsahu. Na našich školách jsou
poměrně nové, takže jejich úroveň se svým rozsahem, provázaností a pestrostí využitých metod pohybuje od
promyšlených celoročních celků až po izolované jednodenní akce dělané spíše pro efekt, než efektivně.
Kritéria projektové výuky (dle J. Valenty, upraveno):








Má jasné cíle, je promyšlená a organizovaná
Má složku teoretickou i praktickou, směřuje k upotřebení v životě, umožňuje dětem vidět smysluplnost
učení
Vyhovuje potřebám a zájmům žáků, ale též pedagogickému rozhodnutí učitele
Je koncentrována kolem základní ideje, základního tématu
Vyžaduje od žáka převzetí odpovědnosti za vlastní učení, pedagog vystupuje především v roli
konzultanta, partnera
Nabízí celistvé poznání, zkoumá problém z různých úhlů pohledu
Je založena na spolupráci dětí
Propojuje život školy se životem obce, širší společnosti
Fotografie ze ZŠ Okříšky
Internetové stránky: http://www.projektovavyuka.cz
Literatura:
Kašová, J.: Škola trochu jinak. Projektové vyučování v teorii i praxi. Kroměříž: Iuventa 1995.
Valenta, J.: Projektová metody ve škole a za školou
231 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Montessori
Vznik
Maria Montessori byla italská lékařka, která se věnovala nejprve dětem mentálně postiženým. Prostřednictvím
přátelské atmosféry a podnětného prostředí včetně speciálních pomůcek dosahovala u svých svěřenců velmi
dobrých výsledků. V roce 1907 založila v Římě pro chudé děti Dům dětství (Casa dei bambini), kde se
montessoriovské metody a pomůcky poprvé začaly používat pro vzdělávání dětí zdravých. U nás byl vzdělávací
program schválen v květnu 1998 a v současné době existuje v České republice asi 18 Montessori základních
škol. V září 2010 bylo v Praze otevřeno první Montessori lyceum.
Jak vypadá Montessori třída
Třída je rozdělena na tzv. centra – stolky, ke kterým náleží dobře přístupné police s pomůckami podle zaměření
– čeština, matematika, kosmická výchova (tj. přírodní vědy a vztah ke světu kolem nás). Mezi centry je
dostatečný prostor pro děti, které by chtěly pracovat nebo odpočívat na koberci.
Fotografie ze ZŠ Meteorologické v Praze Fotografie ze ZŠ Na rovině
Jak probíhá výuka
Nový den obvykle začíná kratší společnou činností (povídání v kroužku o tom, co je nového, nebo jiná společná
aktivita – např. jednoduchá hra, ukázka práce s novou pomůckou, pokus apod.). Poté si každé dítě ve spolupráci
s učitelem volí, co půjde dělat dál – vybere si pomůcku nebo pracovní list, a může si sednout ke stolu či na
koberec. Úkolem učitele je připravit podnětné prostředí a pomůcky, potom už děti nevyrušuje z jejich
soustředění, ale pozoruje a pomáhá tam, kde je to třeba.
Pomůcky jsou vytvořeny tak, aby dítě samo mohlo kontrolovat řešení, dítě tak může postupovat vlastním
tempem. Přirozeně si volí úkoly, které nejlépe odpovídají jeho stupni vývoje, a díky tomu poměrně snadno a
rychle novou dovednost zvládne (období ideální pro rozvoj nějaké dovednosti se nazývá senzitivní fáze).
Zpočátku učitel také sleduje, zda se dítě věnuje rovnoměrně všem předmětům, ale děti se to naučí hlídat samy.
Vyučuje se ve smíšených skupinách (1. – 5. třída).
232 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Internetové stránky: http://www.montessoricr.cz/
Literatura:
Baďuríková, Z.: M. Montessori. (Predškolská výchova, XLVII, 1993/94, č. 3-4).
Dočekalová, M.: Škola hrou. Montessori-metoda. (Betynka, IV, 1995, č.1).
Hrubá, J.: Den s pedagogikou Montessori. (Učitelské listy, VII, 2000/01).
Jedelská, E.: Montessori – výchova ke svobodě. (Rodiče, 1998, č. 2).
Montessori, M.: Tajuplné dětství. Praha 1998.
Šebestová, V., Švarcová, J.: Maria Montessori – aktuálně. Praha, SPgŠ 1996.
233 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Waldorf
Vznik
První školu podle antroposofie rakouského pedagoga Rudolfa Steinera založil v roce 1919 Emil Molt v německé
obci Waldorf pro děti zaměstnanců tamní továrny. V současnosti je ve světě kolem 870-ti škol. U nás waldorfské
školy vznikají od roku 1990, vzdělávací program byl schválen roku 1996. Nyní máme asi 10 waldorfských
základních škol a čtyři školy střední.
Jak vypadá waldorfská třída
Třída by měla být vymalovaná speciální vrstvenou malbou, která působí trochu zamlženě (zasněně). Vyzdobena
bývá jemnými látkami světlých barev a přírodními materiály (z těch je i velká část pomůcek). Děti sedí v lavicích
čelem k tabuli. Pohromadě by měly sedět děti stejného temperamentu, aby mohl učitel přistupovat k jednotlivým
skupinám individuálně.
Fotografie z waldorfské školy v Příbrami.
Jak probíhá výuka na waldorfské škole
Ráno by se měl učitel s každým dítětem osobně přivítat podáním ruky. Vyučování začíná tzv. epochou –
dvojhodinovým blokem, který se po dobu 3-4 týdnů věnuje tématu jednoho předmětu, aby se do něj mohly děti
lépe ponořit. To znamená, že po 3-4 týdnech češtiny následují postupně např. epocha věnovaná matematice,
prvouce, vlastivědě, a další téma z češtiny se objeví za 10-12 týdnů. Blok má 3 části: rytmickou, hlavní a
vypravovací. Hlavní část je věnována výuce, která probíhá většinou frontálně. Nakonec učitel vypráví příběh
s posláním odpovídajícím věku dětí.
234 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Navíc se děti od 1. třídy učí hře na flétnu, cizímu jazyku a mají dva zvláštní předměty – formy a eurytmii. V 1. a
2. ročníku není prvouka samostatným předmětem – prolíná předměty ostatními. Místo učebnic jsou využívány
různé encyklopedie, vědeckopopulární literatura a pracovní sešity dětí.
Internetové stránky: http://www.iwaldorf.cz/
Literatura:
Časopis Člověk a výchova
Heydebrand, C.: O duševní podstatě dítěte. Praha, Baltazar 1993.
Kranich, E.M.: Svobodné waldorfské školy. Praha, ÚÚPVPP 1990.
Lievegoed, B. C. J.: Vývojové fáze dítěte. Praha, Baltazar 1992.
Steiner, R.: Praktický výcvik myšlení. Praha, Baltazar 1994.
Steiner, R.: Výchova dítěte a metodika vyučování. Praha, Baltazar 1993.
Streit, J.: Proč děti potřebují pohádky. Praha, Baltazar 1992.
Zuzák, T.: Hledání vztahu k dítěti ve waldorfské pedagogice. Ostrava, OU 1998.
235 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Zdravá škola
Vznik programu
Snahy o to, aby škola byla zdravá, u nás nejsou nové. „Zdravá škola“ je projekt Světové zdravotnické organizace
pro Evropu, Evropské unie a Rady Evropy, které dotovaly práci v Národním centru podpory zdraví, jež se stalo
koordinátorem pro ČR v roce 1991. Školy, které měly o program zájem, vypracovaly podle metodiky „Program
podpory zdraví ve škole“ vlastní projekt přizpůsobený podmínkám jejich školy. Zatím je u nás asi 92 Zdravých
základních škol.
Hlavní cíle a zásady Zdravé školy
Protože každá škola si vytvořila vlastní projekt, nelze popsat konkrétní podobu školy. Obecně však platí, že
zdraví ve Zdravé škole je chápáno jako celkový stav fyzické, psychické a sociální pohody. Podle zprávy českého
výboru UNICEF z roku 1997 má každé čtvrté dítě strach ze školy (například kvůli vysokým, nízkým nebo
nevhodným nárokům), proto se Zdravá škola snaží o celkově zdravou atmosféru ve škole, která spočívá na třech
základních pilířích:
1. pohoda prostředí (věcného, sociálního, organizačního)
2. zdravé učení (smysluplnost, možnost výběru, přiměřenost, spoluúčast, spolupráce, motivující hodnocení,
přirozenost, klidná a otevřená atmosféra, samostatnost žáků, zaujímání vlastních postojů, hledání
konstruktivních nápadů, uvědomění si odpovědnosti za své konání, podpora zvídavosti a spontánnosti,
rozvoj komunikace, diferencovaný a individuální přístup k žákům – zadávání práce podle schopností žáka,
vytváření prostoru pro vzdělávání talentovaných žáků, snaha o integraci postižených, chyba je jedním ze
stupňů učení, …)
3. otevřené partnerství (škola je modelem otevřeného demokratického společenství)
236 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Fotografie ze ZŠ Líšnice.
Internetové stránky: http://web.spinet.cz/zsjm/zdrsk.html
Literatura:
Svobodová Jarmila: Zdravá škola včera a dnes. Paido, Brno 1998.
Havlínová, Kopřiva, Mayer, Vildová a kol.: Program podpory zdraví ve škole. Portál, Praha 1998.
Havlínová, Vildová: Co to je, když se řekne: Škola podporující zdraví, SZÚ 1999.
Havlínová, M., Kolář, M.: Sociální klima v prostředí základních škol (Učitelské listy č.8/2001-02)
časopis Ratolest – čtvrtletník (objednávky: PhDr. Pavel Kopřiva 76845 Rusava 203)
237 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Dalton
Vznik
Experimentální střední školu založila v Daltonu (USA) Helen Parkhurstová r. 1919. Inspirovala se u M.
Montessori, jejíž byla žákyní. U nás Daltonské postupy využívala ve 30. letech 20. stol. řada Zlínských škol a
škola Příhodova. Po dlouhé odmlce začaly školy s daltonskými prvky v ČR vznikat r. 1996 ve spolupráci se
školami Holandskými. V současnosti existuje v České republice asi 25 škol, včetně středních. Bohužel z
daltonského plánu čerpají často jen prvky, ne celý kontext.
Jak probíhá daltonská výuka
V původním daltonském plánu žáci sepisovali s učitelem měsíční smlouvy o zvládnutí učiva. Samostatně nebo
ve skupinách potom pracovali v odborných pracovnách vybavených potřebnými pomůckami. Učivo na jeden rok
mohli zvládnout i dříve nebo později. Pro zlepšování mluveného projevu se pořádaly dětské konference k různým
tématům. Základními principy Daltonského plánu jsou volnost (ve smyslu učit se zacházet se svobodou, získat
odpovědnost), samostatnost (to, k čemu se sám dopracuji, si budu lépe pamatovat), spolupráce.
V českých školách se vyučuje pouze v daltonských blocích např. dvakrát týdně po dvou vyučovacích hodinách.
Blok je většinou zaměřen na procvičování a opakování látky. Děti si vybírají, kterému předmětu se budou v
konkrétním bloku věnovat, a poté plní úkoly z příslušného pracovního listu. Využívají přitom literaturu, v případě,
že si neví rady, mohou žádat o pomoc spolužáka. Řešení úkolů bývají vyvěšena ve třídě pro snadnou
sebekontrolu, splnění úkolů děti zaznamenávají na přehledné tabule, díky nimž vidí i učitel, kolik a jaké práce
komu zbývá. Hotové práce se obvykle zakládají do portfolia. Některé školy k Daltonské výukce využívají
speciální učebnu vybavenou literaturou a didaktickými materiály. Děti v některých brněnských třídách mohou
sedět na nafukovacích míčích (pokud jim je rodiče koupí). Aktivnější děti pohupováním uvolňují pohybový neklid
a dokážou se lépe soustředit na výuku.
Internetové stránky: http://www.czechdalton.cz/
Literatura:
Rýdl, K.: Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Daltonský plán jako výzva. Praha, Strom 1998.
Wenke, H.: Röhner R.:Ať žije škola. Brno: Paido, 2000.
Hrubá, J.: Dalton – jedna z možných cest (Učitelské listy č.9/1998-1999)
238 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Lesní / přírodní škola
Vznik
První pokusy o realizaci výuky kompletně v přírodě probíhaly na počátku 20. století ve Velké Británii. V 50. letech
vznikla první lesní mateřská škola v Dánsku, od roku 1968 existují lesní MŠ v Německu. V ČR provozoval od
roku 1926 přírodní školu (tzv. Dětskou farmu na Libeňském ostrově v Praze) Eduard Štorch, v r. 1930 ji ovšem
úřady zakázaly. Nyní se u nás pomalu začínají prosazovat lesní školky, ale protože tee-pee ani jurta nesplňují
hygienické požadavky na podobu školského zařízení, vznikají u nás zatím lesní školky v podobě různých klubů
a bez nároků na dotace. V ČR v tuto chvíli zřejmě neexistuje přírodní základní škola. V Praze 8 existuje od r.
1993 soukromé reálné gymnázium Přírodní škola a chystá se vznik podobné školy v Hořicích.
Podoba výuky
Vzdělávání v lesní školce probíhá za každého počasí a po celý rok v přírodě. Zázemím bývá jurta, tee-pee nebo
maringotka, ale převážnou část dne děti pobývají venku. Cílem je jednak utváření vztahu k přírodě a druhak
zdravý životní styl (otužilost, předcházení alergiím apod.)
Fotografie z Leního klubu Skřítek – lesní mateřské školky Milovice
Internetové stránky a literatura: http://www.lesnims.cz
239 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Domácí (individuální) vzdělávání
Vznik
Vzdělávání dětí doma má počátky v 60. letech v USA a je legální ve všech zemích Evropské unie (kromě
Německa). V ČR bylo experimentálně povoleno 1. 9. 1998. Od roku 2005 je pod novým názvem individuální
vzdělávání rovnocennou formou plnění povinné školní docházky na 1. stupni ZŠ, a mělo by být umožněno na
všech školách (celkem jde ročně téměř o 500 žáků). Od 1. 9. 2007 probíhá na pěti školách experimentální
ověřování individuálního vzdělávání na 2. stupni.
Některé z podmínek domácího (individuálního) vzdělávání:
 žáci jsou vzděláváni v souladu s platným standardem základního vzdělávání (tj. v souladu s Rámcovým
vzdělávacím programem, potažmo se Školním vzdělávacím programem školy, na které je dítě zapsáno)
 nejméně dvakrát za školní rok jsou výsledky vzdělávání hodnoceny, tj. žáci jsou ve škole
„přezkoušeni“ (někde se jedná spíš o rozhovor nad portfoliem), výsledek hodnocení bývá žákům
vydáván obvykle ve formě slovního hodnocení (podobu mohou navrhnout rodiče)
 doma vzdělávající rodič musí mít minimálně středoškolské vzdělání s maturitou (ale může být udělena i
výjimka) nebo v případě 2. stupně ZŠ vzdělání vysokoškolské, a musí prostřednictvím zprávy z
poradenského zařízení (PPP nebo SPC) doložit „specifické vzdělávací potřeby“ dítěte – např. výjimečné
nadání, poruchy učení, problémy v sociální oblasti.
Školy obvykle rodičům pomáhají s vypracováním plánů učiva a s výběrem vhodných učebnic. Žáci se mohou
účastnit akcí školy (kroužky, výlety…). V současnosti vznikají různé kluby doma vzdělávajících rodičů a
internetová fóra pro výměnu zkušeností.
Internetové stránky: http://www.domaciskola.cz/
Literatura:
Holt, J.: Jak se děti učí. Agentura Strom, Praha 1995
Holt, J.: Proč děti neprospívají. Agentura Strom, Praha 1994
240 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Dobrá škola
Vzhledem k tomu, že v současné době řada škol začíná v souvislosti se zaváděním vlastního školního
vzdělávacího programu využívat efektivnější metody výuky i hodnocení, často inspirované některou z
alternativních škol, přestává být dělení na běžné a alternativní školy dostatečné, a je tedy na čase seznámit se
s termínem „dobrá škola“.
Znaky dobré (efektivní) školy podle prof. PhDr. Karla Rýdla, CSc. (poradce ministryně školství, proděkana
University Pardubice):
1. Nabízí vlastní programovou vizi (vzdělávací program s pestrou nabídkou školních i mimoškolních aktivit)
směřující k získávání potřebných sociálních, rozumových, emočních a pohybových dovedností (hotové
poznatky nejsou již cílem, ale prostředkem k získávání dovedností, které se tím žádoucím cílem stávají).
2. Rozvíjí příznivé klima školy tím, že podporuje prosazování pozitivních mezilidských vztahů mezi dětmi a
dospělými a uvnitř obou skupin navzájem, že podporuje ohleduplnou komunikaci a multikulturní orientaci.
3. Zaměstnanci jsou si vědomi svého servisního postavení vůči dětem a plně respektují specifické rysy
osobnosti dítěte, jeho nadání a handicapů v rámci norem slušného mezilidského chování a jednání.
4. Učitelé přemýšlí o své práci a nabízejí co možná nejefektivnější metody a formy práce podle věkových a
specifických zvláštností jednotlivců a skupin dětí.
5. Ve škole funguje pozitivní motivace širokou nabídkou různých aktivit, které také vedou k osvojování a
procvičování si řady sociálních a profesních dovedností.
6. Dobrá škola se snaží získávat doplňkové finanční a materiální zdroje a efektivně je využívat po dohodě
se všemi aktéry vzdělávacích procesů ve prospěch dětí.
7. Dobrá škola disponuje vysoce odborně a lidsky kvalifikovanými učiteli a nepedagogickými zaměstnanci,
motivovanými ke stálému zvyšování vlastní profesní i lidské kvalifikace a podporujícími efektivní formy
sdílené spoluodpovědnosti za chod celé školy.
8. Dobrá škola nemá důvod zatajovat a zamlčovat sociálně patologické, kriminální, kázeňské a disciplinární
problémy, ale nabízí jejich odborné řešení, které je tím efektivnější, čím větší podpora vnějšího prostředí
pro činnost školy existuje.
9. Dobrá škola je učící se dynamickou institucí, která se sama vyvíjí po stránce organizační a obsahové
tak, aby odpovídala co možná nejvíce představě rodičů a dětí.
10. Dobrá škola k sobě přitahuje další aktivní a inspirující podniky, jednotlivce a organizace ze svého okolí a
postupně se profiluje navenek jako efektivní komunitní centrum hodnotné kultury a vzdělanosti ve smyslu
celoživotního vzdělávání.
Některé zajímavé školy, které nelze zařadit pod konkrétní alternativní směr:
Základní škola Londýnská v Praze 2, Soukromá ZŠ Klíček v Praze 4, ZŠ Táborská v Praze 4, Soukromá ZŠ
Škola hrou v Praze 6, ZŠ Dr. J. Malíka v Chrudimi, Svobodná Chebská škola, MŠ a ZŠ Archa, Petroupim u
Benešova, MŠ a ZŠ Heřmánek
241 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Projekt SvobodaUčení.cz
Projekt Svoboda Učení.cz se zaměřuje na filosofii svobodného vzdělávání. Tento souhrn myšlenek a postojů lze
nazývat i dalšími způsoby: unschooling, přirozené učení, odškolení, nezávislé učení, dětmi či zájmy řízené učení,
nebo jednoduše žití. Název není důležitý, mnohem větší význam má pochopení základních bodů této filosofie
učení, výchovy a života, které jsou dle nás klíčem k mnoha současným problémům nejen v oblasti vzdělávání.
Státem řízené školství se po dlouhá desetiletí výrazně nezměnilo, přitom svět kolem nás se mění stále rychleji.
Tento rozdíl se postupem času prohlubuje a stává se více zřetelným. Další zásadní nedostatek spočívá
v předpokladu, že žáci a studenti jsou líní a nemotivovaní, čímž je omlouváno školství založené na donucení.
Současný systém také potlačuje kritické myšlení, což je vzhledem k rostoucímu množství dostupných informací
stále více potřebná dovednost. Stručně řečeno, pro dnešní školy jsou děti jen prázdné a šedivé nádoby o stejném
tvaru a velikosti, do kterých je nutné pod nátlakem nalít velké množství vědomostí, jež byly prohlášeny za
důležité. Stávající model vzdělávání nebere v potaz jedinečnost každého člověka, jeho schopnosti, zájmy, talent,
přání a sny.
Naproti tomu svobodné, přirozené vzdělávání pokládá děti za plnohodnotné lidské bytosti, ke kterým bychom se
měli chovat se stejným, ne-li větším respektem, jež dopřáváme dospělým. To znamená nikdy je fyzicky netrestat,
nenadávat jim, nekřičet na ně, nebýt iracionální, neponižovat je, nebagatelizovat jejich zájmy. Unschooling
předpokládá, že lidé jsou přirozeně zvídaví, neboť se narodili do neznámého světa, jenž touží poznat, z čehož
vyplývá neutichající touha učit se. Těžko byste nyní četli tyto řádky, kdyby naši předchůdci místo snahy vytvořit
pěstní klín jen znuděně leželi na louce a koukali na oblohu. Lidé se zkrátka vzdělávají rádi. Jsou v tom dobří a
nikdo je k učení nemusí nutit. Jedná se o evolucí danou vlastnost, kterou bohužel současný školský systém
systematicky potlačuje. Věříme, že děti a studenti se učí nejlépe v prostředí, kde mají svobodu následovat své
vlastní zájmy. Tímto způsobem se dokáží naučit vše, co je pro život důležité, a zároveň si uchovají svou
zvídavost a touhu učit se po celý život. Důležitou roli přitom hraje volná komunikace s různě starými dětmi
i dospělými, pocit bezpečí a možnost otevřeně vyjadřovat svůj názor.
Za nepřijatelné považujeme fakt, že české zákony praktickou aplikaci unschoolingu téměř znemožňují. Copak
je dnešní školství natolik dokonalé, aby musely být alternativní přístupy ke vzdělávání potlačovány?
Cílem našeho projektu je:




šířit myšlenky svobodného vzdělávání
vytvořit komunitu podobně smýšlejících lidí
poukazovat na problémy současného modelu učení
změnit zákony regulující školství ve prospěch alternativních vzdělávacích filosofií
Zdroj: http://www.svobodauceni.cz/clanek/o-co-jde
Některé vzdělávací instituce a iniciativy v České republice, které se odlišují od tradičního modelu škol, a které
se alespoň v určitých rysech blíží myšlenkám tvořivého vzdělávání.
242 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Zdroje: vlastní výzkum, http://www.svobodauceni.cz/
Domácí vzdělávání Jany Králové ♦ Pod Kaplankou 1888, Beroun ♦ založeno 1. 9. 2011 ♦ http://domaciskolamypage-cz.webnode.cz/
Ježek bez klece ♦ Kuřimská 2, 621 00 Brno ♦ založeno 1. 9. 2014 ♦ http://jezekbezklece.cz/
KomuNitka ♦ Josefská 1, Brno ♦ založeno 1. 9. 2013 ♦ www.komunitka.cz
Koventinka ♦ Ledecká 23, 323 00 Plzeň-Bolevec (CZ) ♦ založeno 1. 9. 2014 ♦ www.koventinka.cz
Lesní komunitní škola a školka Bezinka ♦ Palkovice – Osada (prozatím bez č.p.) ♦ www.skolkabezinka.cz
Na rovině Chrudim ♦ Na rozhledně 766, Chrudim ♦ založeno 2. 9. 2013 ♦ www.narovine.eu
NEšKOLA ♦ Kly 68, Kly u Mělníka ♦ založeno 1. 9. 2014 ♦ www.neskola.cz
Sdružená škola Majka ♦ Hybešova 8, Brno ♦ založeno 2. 9. 2013 ♦ http://sdruzena-skola-brno.webnode.cz/
Škola Hlásek v Hlásné Třebani ♦ Pod Svahem 266, Hlásná Třebaň ♦ založeno 1. 9. 2013 ♦
www.skolyhlasek.cz
Škola jedna radost ♦ Na Hrázi 64, Poděbrady ♦ založeno 1. 9. 2014 ♦ www.skolajednaradost.cz
Škola Těptín ♦ Táhlá 1846, Kamenice – Těptín 25168 ♦ založeno 1. 9. 2015 ♦ http://www.skolateptin.info/
243 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Více zde: http://www.skolateptin.info/kontakt/
Svoboda učení v Šumperku ♦ Šumperk ♦ založeno 1. 9. 2014 ♦ http://www.svobodauceni.cz/skola/svobodauceni-sumperk
ZeMě ♦ V Úvoze 95, Řevnice, 25230 ♦ založeno 3. 9. 2012 ♦ http://skolkazeme.blogspot.cz/
ZŠ a MŠ Adélka ♦ Mašovice 5, pošta Horšovský Týn ♦ založeno 1. 9. 1998 ♦ www.skolaadelka.estranky.cz
ZŠ da Vinci ♦ Na Drahách 20, Dolní Břežany ♦ založeno 1. 9. 2010 ♦ www.zsdavinci.cz
ZŠ Jurta ♦ Vítězství 29, 405 02 Děčín 33 - Nebočady ♦ založeno 1. 9. 2014 ♦ http://www.lesniklub.cz/
ZŠ Letokruh ♦ Terezy Novákové 1947/62a 621 00 Brno-Řečkovice ♦ založeno 2. 9. 2013 ♦
www.skolaletokruh.cz
ZŠ Livingston ♦ Vážská, Praha 9 - Čakovice ♦ www.zslivingston.cz/
ZŠ Londýnská ♦ Londýnská 34, Praha 2 PSČ 120 00 ♦ založeno 1. 1. 1970 ♦ www.londynska.cz
ZŠ Na rovině ♦ Masarykovo nám. 110, Lázně Bohdaneč 533 41 ♦ založeno 1. 9. 2010 ♦ www.narovine.cz
Zdroj: http://www.svobodauceni.cz/svobodne-skoly
244 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 9 (Vzdělávání): Přehled možností rozvoje vyššího vzdělávání
Strategic
Emphasis
Type of Strategy
I.
Appollo
institution-centred
programme-centred
participant-centred
I.A. Local Krumlovia College
I.B. Coherent Programme Portfolio47
I.C. Innovative Learning Support
System
1) Massive organisational design &
development + recruiting
2) Institutional accreditation46
3) Launch of institution
II.A. Multi-local U4F Graduate
Institute
II.
Himalaya
III. Lego
1) Pop-up university
2) Certificate for modules
3) MA programme (later also PhD)
= Graduate Institute
III.A. Multi-institutional Campus
1) Shaping programme lines
2) Cross-programme curriculum
development48
II.B. Co-created Programmes
1) Development of a support system
for personalised learning
pathways
2) Capturing emerging needs49
3) Responding to emerging needs
II.C. Educating Multipliers
1) Attract participants
2) Co-creation of programme(s)
3) Implementation of programme(s)
1) Creating a trial group of multipliers
2) Stimulation of strategic co-creation
3) Implementation of spin-off
co-creation processes
III.B. Flexible Lifelong-learning
Landscape
III.C. Incubation of (Social)
Businesses
1) Development of basic
infrastructure
1) Development of interfaces to relevant 1) Creation of the incubator
2) Attract (national and foreign)
existing programmes
2) Taylor-made support of start-up
educational institutions
2) Prototype and implement
entrepreneurs
3) Creation of cross-campus services
complementary programmes
3) Facilitation of synergies in the
3) Creation of cross-programme
network of incubated organisations
services
The nine strategies are not mutually exclusive. In principle, they can complement each other, in particular in the long run. However, in each
phase of development a focus strategy is needed. The precondition for all strategies is the implementation of the Development Centre. The
proposed sequence from there is as follows:
245 | P r o j e k t K r u m l o v i a





Phase 1: Primary strategy: II.A.; complementary strategy: II.C.
Phase 2: Primary strategy: III.A.; complementary strategy: III.C.
Phase 3: Primary strategy: III.B.; complementary strategy: II.B.
Phase 4: Primary strategy: I.A., complementary strategies I.C.
Phase 5: The College and the Graduate Institute can be merged into a university that is well connected to other educational provision
thanks to strategy I.B.
246 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 10 (Vzdělávání): Přehled metod vzdělaváni, spolupráce a spolutvorby
A. Traditional formats
The Krumlovia Project will use traditional formats for learning when they are suitable, mainly in larger co-creative contexts. Traditional formats
include:
1. Classic lectures + question/discussion. In most lectures, the audience’s attention is limited. Some people lose it earlier, others later. And
some pay partial attention throughout. Adding interactive components from the below list can help keep the audience’s interest and attention.
2. Seminars – participants discuss a reading or topic.
3. Roundtables – 3 or more people, one presents, others comment, or all present and comment.
4. Conferences – people present papers + question/discussion
247 | P r o j e k t K r u m l o v i a
B. Innovative formats
The following innovative formats enable new qualities of conveying content, improving dialogue and stimulating collaboration. They stimulate
far greater amounts of understanding and creativity compared to the above mentioned traditional formats. In the table below, the methods are
presented as concisely as possible. Variations and complex issues are left out. The interested reader can find detailed descriptions on the
Internet.
Name(s) of
method
Short description of method
Suitable as
main
method for
short
sessions or
meetings
Suitable as
main
method for
longer
meetings or
events
Suitable as
main
method for
series of
meetings or
events
Suitable for
complementing /
enhancing
another
method
I. Methods focused primarily on conveying content
Kinetic
Spectrum
People align on a line according to their opinion regarding particular
topics.
x
Pecha Kucha
Concise presentations (see www.pechakucha.org)
x
x
x
Project-based
Presentation
Instead of making a presentation on a topic (say, strategic planning)
the presenter develops a strategic plan live in front of the audience.
x
x
x
Nonpresentation
1. People are required to read a paper upfront.
2. The entire time is used to ask the author questions and discuss
with him/her, and with each other.
1. The presenter is not presenting his/her own paper but the paper of
a colleague.
2. The author responds, clarifies, extends.
1. A number of people spread in different places, presenting their
projects to small groups of listeners.
2. After a few minutes, a new small group joins the speaker.
3. The speakers thereby learn to pitch their projects, whereas the
rotating audience gets to know many projects in a short time.
Graphic facilitators/graphic recorders listen to a speaker or group,
transcribing the information in a visual manner. This is not a complete
method for facilitating a gathering but a complementary one.
Authorpresenter Swap
Project Gallery
Graphic
Facilitation
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
248 | P r o j e k t K r u m l o v i a
(Visual
Harvesting)
II. Methods focused primarily on dialogue
Participant
Interviews
Fishbowl
Panelist Circle
Circle
Gripping
Debate
Keynote
Listener
World Café
Open Space
Interviewing each other about presented content.
x
x
x
A small group speaks together in an inner circle, observed by a “ring of
listeners”.
Panelists join the audience and participants group toward those
panelists they wish to speak to.
1. “Check in” at the beginning about why they are participating.
2. Presentation with interactive format.
3. “Check out” at the end by reflecting on what was accomplished.
(see e.g. http://peerspirit.com/the-circle-way/circle-guidelines/)
1. This is not a diplomatic discussion but an encounter in which
“sparks fly”.
2. Two “opponents” present contrary positions and muster their
intellectual firepower in a spectacle that will be long remembered.
3. The rules of engagement include (a) focus on the content, (b) do
not make the other look bad, (c) do not interrupt, etc.
4. To avoid a talkshow format with bonmots and soundbites,
speakers are given time to explain and deepen their arguments.
1. The experts do not deliver speeches but listen to input provided by
"ordinary people".
2. Keynote listeners respond to this input.
Rotating small group discussion, which got its name because it imitates
a café setting where small groups (usually 4 or 5 people) are conversing
together around tables. One member stays as “table host” and
welcomes “travelers”.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Open Space usually starts with a core question, followed by a first
information input. Then people propose session topics and are free to
attend whichever session interests them most. People can rotate
between sessions. Open Space is about “taking responsibility for what
you love”. Some Open Space conferences have been named
“unconferences”. The agenda is created by the attendees at the
x
x
x
x
x
x
249 | P r o j e k t K r u m l o v i a
beginning and there are open discussions rather than speakers and
audience.
Collective
Story Harvest
Invited people tell their experience to small groups, going to the “heart
of the matter”; the group (“harvesters”) then report back to the
“storyteller” what they took out of it. The storytellers are often surprised
to learn new aspects and seeing their “story” in a new light. Stories and
harvests can then be shared across groups.
x
x
x
Bohm's
dialogue
There is no agenda, no presenter, no facilitator, no rules (except the
requirement of deep listening), resulting after a good deal of practice in
collective presence and natural flow. This works only with people
committed to this method and ready to open up. Many people are too
pre-formatted, too anxious when there is no agenda, too much in their
institutional role and remote from themselves. Like a self-fulfilling
prophecy, they tend to produce what they fear and then have the
empirical proof that "this approach doesn't work".
x
x
x
BarCamps
User generated online conferences where participants simultaneously
comment, listen, and follow (connecting different locations)
x
x
x
x
Appreciative
Inquiry
Method of conversation that focuses on what is going well. It is good for
tough situations: a positive question is posed, and instead of negation,
criticism, and spiraling diagnosis, there is discovery and co-design.
x
x
x
x
x
x
x
x
III. Methods focused primarily on co-creation
Twebinar
Working
Luncheon
Group
MindMapping
Dragon
Dreaming
Using Twitter as a channel for discussion and co-creation.
Getting information on a complex case, then breaking into groups
having lunch together, brainstorming solutions, which are then
presented by a speaker of each group after lunch. This method can
include a competition with a winner/winning group selected by a jury.
1. Each participant creates their own mind maps free from group
think.
2. The group combines all individual mind maps into an overall group
mind map for review, comment and/or voting and ranking.
A Critical Path Diagram is created and followed:
1. Setting goals and objectives
x
x
x
x
x
x
250 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Book Sprint
ProAction Café
Action
Learning
Future Search
Zukunftswerkstatt
(Futures
Workshop)
Co-creative
exploration
2. Developing meeting procedures
3. Resolution of conflicts
4. Creating budgets and raising funding
5. Delegating tasks and activities
6. Celebrating achievement.
Co-creatively producing books in a fraction of the time that it usually
takes.
Combination of World Café and Open Space: check-in, announcing
topics, explaining the process, three rounds of conversation, closing
circle.
Taking action and reflecting upon the results. Bill Torbert calls it:
"collaborative developmental action inquiry"
http://www.williamrtorbert.com/collaborative-developmental-actioninquiry
Identifying a topic, then starting with sessions focusing on the past,
followed by sessions focusing on the present, then desired futures.
Identifying and confirming common ground and ending with action
planning. Future Search can be followed by Action Learning.
Established to contrast state planning, a group of people gathers
around a topic of common concern and completes the following
process:
1. Creating trust
2. Sharing of negative experiences / critique
3. Think utopia
4. What can be realized?
5. Next steps
1. A goal is given.
2. A proposal is made, then changed and extended step by step by
the participants.
3. One person writes the key points and another one checks if all
participants agree on these points that have been generated cocreatively.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
251 | P r o j e k t K r u m l o v i a
C. Integrative formats
The following formats are integrative in the sense that they include several of the above methodologies.
Art of Hosting often includes Circle, World Café, Open Space and/or Appreciative Inquiry. Art of Hosting practitioners also use other
methods such as Action Learning, Collective Mind-mapping, Collective Story Harvest, ProAction Café and Graphic Facilitation
(http://www.artofhosting.org/what-is-aoh/methods/)
Collaboratory is a method based on Otto Scharmer’s Theory U, and it combines different methods such as presentation, fishbowl, collective
visioning, open space, co-design.
Design Thinking starts with a goal, a better future situation, instead of solving a specific problem. Design Thinking may include interviewing,
creating user profiles, looking at other existing solutions, creating prototypes, mind mapping, asking questions like the five whys and
situational analysis.
Chaordic Design
1. Defining need, purpose, principles and people;
2. Organizing around concept, limiting beliefs and structure,
3. Practicing and harvesting.
Social Labs bring together diverse people around a specific challenge, addressing it at the root level and developing experiments and
prototypes. An example for such systemic action is the Sustainable Food Lab, which involves food companies, government agencies and
communities.
Social Transformation Labs, in contrast, are not launched in order to address a particular pre-defined challenge. Rather, they bring
together people across ages, professions and sectors exploring their individual vocation, group vocation and relates these to the needs of the
community. Based on this exploration, the group then designs and implement targeted interventions.
Logically, the next step include the development of methods for running organisations. This has to be considered together with the previous
methods, because it makes limited sense to run co-creative events in unmovable, hierarchical organisations – just as it makes little sense to
run traditional events in co-creative organisations.
252 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 11 (Proces tvorby): Memorandum o porozumění
253 | P r o j e k t K r u m l o v i a
254 | P r o j e k t K r u m l o v i a
255 | P r o j e k t K r u m l o v i a
256 | P r o j e k t K r u m l o v i a
257 | P r o j e k t K r u m l o v i a
258 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 12 (Proces tvorby): Cíle, principy a pravidla pro rozvoj
vzdělávacího městečka
Tento dokument byl schválen většinou členů pracovní skupiny na jejím prvním zasedání 31.
října 2013.
Dne 26. září 2013 přijalo zastupitelstvo města Český Krumlov usnesením č. 0086/ZM6/2013
Memorandum o porozumění mezi městem Český Krumlov a společností Institutions for the
Future s.r.o. Dále dne 21.10.2013 rada města Český Krumlov přijala usnesení č.
0506/RM27/2013 a prohlásila, že 1) zřizuje Pracovní skupinu Learning Village Project - Český
Krumlov a 2) jmenuje:
a) členy pracovní skupiny Learning Village Project - Český Krumlov ve složení dle důvodové
zprávy;
b) poradce pracovní skupiny Learning Village Project - Český Krumlov ve složení dle důvodové
zprávy.
Dle Memoranda o porozumění má Pracovní skupina za úkol připravit smlouvu mezi Městem
Český Krumlov a novou, pro tento účel vytvořenou, organizací jménem Learning Village –
Český Krumlov (LV – ČK). Tato smlouva vytvoří pro LV – ČK takové podmínky, aby mohla
optimálně realizovat svůj projektový záměr ve spolupráci s partnerskými organizacemi
zmíněnými v Memorandu o porozumění.
Pracovní skupina se poprvé setkala 31. října 2013 v 9:00. Do konce roku 2014 se členové
Pracovní skupiny setkali celkem 21 krát.
Dne 24.9.2014 se rozhodla Pracovní skupina změnit terminologii uvedenou v Memorandu o
porozumění:
Název projektu: Learning Village Project - Český Krumlov → Projekt Krumlovia
Provozující subjekt: Learning Village – Český Krumlov → Krumlovia Group
Plánovaný název areálu: Learning Village – Český Krumlov → Vzdělávací městečko Krumlovia
(„Vzdělávací městečko“ či “Kampus“)
Dále byly provedeny změny ve složení členů pracovní skupiny. Členství Pracovní skupiny na
začátku, ke dni 31. 10. 2013, je uvedeno v Dodatku č. 1, stav ke dni 6. 5. 2015 je uveden
v Dodatku č. 2.
Předmětem práce Pracovní skupiny nejsou jen právní a smluvní záležitosti. Jelikož chceme
vytvořit živé vzdělávací městečko, zaměřujeme se také na sociální, vzdělávací a výzkumnou
inovaci, individuální a organizační rozvoj, vznik sociálních podniků a uvědomělého podnikání,
udržitelné stavební design, atd. Ideou Projektu Krumlovia je oslovit ve studentech a
spolupracovnících hlubší smysl jejich existence, který umožní rozvoj celistvosti lidské bytosti.
Nastavení cílů, principů a pravidel je nezbytné pro produktivní spolupráci v rámci Pracovní
skupiny. Dokument slaďuje společnou vůli Pracovní skupiny a je závazný. Kromě tohoto
dokumentu rovněž vznikne řada dalších dokumentu, které budou závazné pouze tehdy, pokud
je pracovní skupina schválí.
259 | P r o j e k t K r u m l o v i a
DEKLARACE CÍLŮ SPOLEČNÉ PRÁCE
Jak je uvedeno ve výše zmíněném Memorandu o porozumění, stanou se organizace Krumlovia
Group a další možné organizace, jako je Krumlovia University, součástí iniciativy s názvem
„University for the Future Initiative” (U4F Initiative). Pracovní skupina podporuje cíle této
iniciativy, které jsou vymezeny v dokumentu s názvem Iniciativa „University for the Future“:
Souhrn (viz také www.u4future.net).
Pro praktickou stránku činnosti pracovní skupiny jsou zvláště důležité následující dílčí aspekty:
Posílení kvalit
Chceme posílit stěžejní kvality člověka, především:
- kreativita;
- manuální zručnost;
- myšlení v souvislostech;
- verbální vyjadřování obrazů, z nichž je myšlenka pochopitelná a přijatelná;
- schopnost nahlédnout vlastní existenci;
- schopnost empatie;
- schopnost nadšení (nikoli krátkodobého vzplanutí, ale síly, která je schopna vést k činům);
- vůle, trpělivost a vytrvalost.
Zatím jsou zde uvedeny tyto kvality; v procesu práce na jejich naplňovaní mohou být přidávány
další.
Rozvoj kampusu
Kampus v prostoru kasáren ve Vyšném by měl představovat prototyp nového typu vzdělávání
a zdravého, udržitelného způsobu života. Společně s našimi partnery vypracovali jsme
projektovou dokumentaci. Dle principů reflexe a usilování o vyšší kvalitu je potřeba upřesnit a
vylepšit stávající vizi, např. v oblasti vzdělávání, energetiky a ekologie. Navíc je potřeba
vypracovat dosud neexistující dokumentaci jako např. zásady, postupy a etický kodex, jimiž se
budou muset všechny organizace, hodlající působit v areálu, řídit.
Chceme vykonávat a podporovat i praktické kroky nutné k vybudování kampusu, do nichž
budou kromě expertů zapojeni také dobrovolníci – např. ve formě mezinárodních studentských
setkání a pobytů, během nichž budou pod vedením mistrů pomáhat při stavebních pracích.
Před započetím výstavby kampusu bude zřízena kancelář pro osoby pracující na rozvoji
kampusu a také vybaven prostor pro vzdělávací, společenské a kulturní aktivity. Tato kancelář
může být mimo kampus ve Vyšném až do momentu, kdy areál nabídne vhodné podmínky nebo
kdy bude stát první budova Vývojového centra.
Vzdělávací městečko Krumlovia bude kampusem zasazeným v přírodě (angl. learning village,
nature-based campus). Jsme otevřeni možnosti, že by v budoucnosti mohl vniknout také
městské aktivity (angl. learning city, city-based campus), který by doplňovali nabídku kampusu
v přírodě.
260 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Finance
Budeme pracovat na základě smíšeného ekonomického modelu, který bude zahrnovat vlastní
zdroje a příjmy, dotace od státu a mezinárodních organizací, granty od nadací, investice z aktivit
se sociálním dopadem (tzv. impact investments), crowdfunding, sponzorské dary a na zisk
zaměřený soukromý kapitál. Zároveň budeme pracovat na vytváření zdrojů z







vlastního výzkumu a vzdělávacích aktivit (pokud je nutné i poplatků za školné),
pronájmu zařízení kampusu,
firemního vzdělávání,
produktů výráběných v kampusu,
služeb poskytovaných v kampusu,
projektů pro třetí stranu,
ze zisku začleněných firem.
Pokud Projekt Krumlovia dostane dar, který není pouze osobní (např. na pokrytí cestovních
nákladů), pak Pracovní skupina zřídí bankovní účet. Tento bankovní účet bude moci přijímat
finanční prostředky za účelem financování plánování, koncepce a realizace projektu. Peníze
z tohoto účtu mohou být následně přesměrovány nové organizaci Krumlovia Group po jejím
založení. Tento účet bude pro všechny členy Pracovní skupiny a případné sponzory
transparentní.
Projekt Krumlovia je dobrovolný a je rozvíjen ve volném čase členů pracovní skupiny. Nikdo
nemá povinnost se projektem zabývat a stejně tak neexistuje povinnost, aby byli členové
placeni. Pokud budou dostupné finanční prostředky, budou spravedlivě rozděleny na základě
vykonané práce. Toto rozhodnutí bude provedeno společně, na základě pravidel rozhodování,
která pracovní skupina dodržuje v každém rozhodovacím procesu (viz. III. Pravidla činnosti
pracovní skupiny).
Výsledky práce jsou svobodně darovány Projektu Krumlovia. Níže podepsaní svým podpisem
potvrzují, že nebudou trvat na autorských právech ani na finanční odměně a nebudou vytvářet
konkurenční projekty. Veškerá autorská práva budou v budoucnosti držena organizací
Krumlovia Group či Foundation for the Future. (Pokud bude tato nadace zřízena, stane se
rozhodujícím orgánem nejen Projektu Krumlovia ale i dalších projektů v jiných lokalitách.)
Spolupracovníci
Budeme hledat vhodné majitele stavebních firem, developery, architekty, zahradní designéry,
experty na energetiku, inženýry vodních sítí a další specialisty v oblasti fyzické infrastruktury,
kteří by mohli na projektu spolupracovat.
Zároveň budeme hledat i další vhodné spolupracovníky, kteří by s ideou Krumlovia University
nejen sympatizovali, ale byli by ochotni se rovněž prakticky podílet na jejím vzniku a realizaci.
Součástí plánu je organizace pracovních setkání se záměrem přípravy budoucích lektorů a
spolupracovníků institucí jako např. Krumlovia University.
Týmy
Pracovní skupina zřídí členy týmů pracujících na Projektu Krumlovia. Každý tým bude mít
koordinátora (dalšími rolemi jsou členové, asistenti a poradci).
261 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Poznávací proces
Při setkáních týmu se zúčastníme poznávacího procesu za účelem lepšího seznámení se
s druhými a přiblížení idey Projektu Krumlovia. Zároveň se zavazujeme, že se budeme zabývat
hlubší týmovou prací, abychom se poznali nejen na profesionální úrovni, ale i osobně.
Vnímáme, že důvěra a přátelství jsou klíčovými faktory pro úspěch projektu.
PRINCIPY
1. Projekt Krumlovia je inspirovaný odvážnou vizí – vytvořit projekt, který je ve světě dosud
unikátní z hlediska synergie udržitelnosti, soběstačnosti, živé architektury a kvality
vzdělávání. Naším cílem je podniknout reálné kroky pro uskutečnění živého příkladu
reflektujícího tuto vizi.
2. Zavazujeme se nepřijímat kompromisy této vize, a přesto stát nohama pevně na zemi a
prakticky smýšlet o dalším postupu realizace.
3. Jsme zastánci filosofie postupujícího zdokonalování podle principu reflexe a usilování o
vyšší kvalitu. Přijímáme fakt, že průběžné změny jsou nezbytné pro postupného
zdokonalení Projektu.
4. Chceme společně vytvořit trpělivou a pozitivní týmovou kulturu, jak je nastíněna
v dokumentu nazvaném „Týmová a organizační kultura“, který je příloha základního
dokumentu.
5. Podporujeme rozdělení práce, jež zajišťuje koherenci mezi posláním, kompetencemi a
úkoly.
6. Vzhledem k obsáhlosti Projektu Krumlovia chceme být otevření a pozvat do Pracovní
skupiny a celého projektového týmu další spolupracovníky. Noví členové mají vždy
zkušební období, během něhož obě strany zjistí, zda spolupráce funguje.
7. Jsme vždy otevřeni novým nápadům, zpětné vazbě, kritice a alternativním řešením.
Rozhodnutí, zda návrh přijímáme do našeho designu nebo procesu, bude záviset na
členech Pracovní skupiny.
8. Naše aktivity jsou inspirovány principy tzv. meta-designu, jehož součástí je přístup aktivní
spoluúčasti uživatelů a který umožňuje uživatelům dále přizpůsobit výsledky jejich potřebám
i po ukončení každé fáze implementace.
PRAVIDLA ČINNOSTI PRACOVNÍ SKUPINY
1. Každý člen pracovní skupiny má plný nárok na vlastní názor, který může verbálně nebo
písemně vyjádřit.
2. Pracovní skupina bude usilovat o to, aby rozhodnutí o zásadních věcech byla provedena
konsensem. Pokud s rozhodnutím skupiny nesouhlasí některý její člen, bude požádán o
argumentaci, která by ostatní členy přesvědčila. Pokud toto nepomůže, budou ostatní
členové skupiny rovněž hledat argumentaci, která by přesvědčila onoho nesouhlasícího
člena. V případech, kdy konsensus nebude možný, rozhoduje vedoucí projektu.
262 | P r o j e k t K r u m l o v i a
3. V případě důležitých kontroverzních témat či témat spojených s vážnými důsledky, bude
Pracovní skupina užívat následující proces rozhodování:
a. Předložení návrhu problematiky, o níž má být rozhodováno;
b. Prezentace návrhu řešení a objasnění sporných bodů;
c. Vyjádření všech přítomných a zpětná vazba či návrh na vylepšení;
d. Dodatky a návrhy na vylepšení – navrhovatel má možnost předložit vylepšený návrh
založený, pokud je to možné, na předchozích otázkách a reakcích;
e. Zaznamenání veškerých námitek (např. na flip chart) – bez diskuze;
f. Diskuze – možnost vylepšení návrhu za účelem zpracování námitek;
g. Návrat k bodu „e“, pokud se objevují další námitky;
h. Rozhodnutí konsensem nebo vedoucí pracovní skupiny, pokud stále není možné
dosáhnout konsensu.
4. Členové, kteří se nezúčastní zasedání Pracovní skupiny, se zavazují k přijmutí rozhodnutí
učiněných během příslušného zasedání. Vzhledem k důležitosti osobní účasti na
zasedáních není členství zastupitelné.
5. Veškeré písemné materiály budou předloženy všem členům, kteří budou mít možnost
vyjádřit svůj případný nesouhlas. Tento nesouhlas může být vyjádřen přímo vedoucímu
nebo celé skupině. Sporné body budou řešeny stejným způsobem jako ostatní rozhodnutí.
Výsledkem budou dokumenty platný pro všechny členy Pracovní skupiny.
6. Pokud nebude dohodnuto jinak, bude se Pracovní skupina scházet měsíčně. Jakmile bude
zajištěno financování (minimálně na pokrytí cestovních nákladů a ubytování), budeme se
setkávat častěji.
7. Vedoucí Pracovní skupiny je zodpovědný za přípravu programu zasedání, kontrolu zprávu
ze zasedání a za přizvání poradců nebo dalších hostů. Tyto úkoly je možné delegovat.
8. Na setkání Pracovní skupiny mohou být k jednotlivým tématům přizváni poradci, externí
odborníci nebo další osoby.
9. Pracovní skupina může jmenovat další členy Pracovní skupiny na dobu určitou nebo
neurčitou. Počet členu není omezen, ale zapojení více než 12 členů není považováno za
produktivní. Celý tým Projektu Krumlovia však může být mnohem větší než 12 členů.
Pracovní skupina může jmenovat další spolupracující osoby do rolí, jako např. poradce,
koordinátor či asistent.
10. Sekretář Pracovní skupiny je zodpovědný/á za zprávu a rovněž nám bude pomáhat při
organizačních záležitostech.
11. Člen Pracovní skupiny může požádat o uvolnění. Na základě rozhovoru s vedoucím projektu
bude rozhodnuto o eventuálních dalších formách vzájemné spolupráce, např. v roli poradce.
12. Prokáže-li se v průběhu spolupráce komplikovanost vztahů v týmové práci a/nebo
poškození projektu, může být člen ze skupiny uvolněn. S koordinátorem může být zároveň
dohodnuta další forma individuální spolupráce.
13. Současní i bývalí členové Pracovní skupiny se zavazují, že nijak nepoškodí projekt, ani
ostatní členy. Totéž platí pro všechny ostatní spolupracující osoby.
14. Oficiálním jazykem pracovní skupiny je čeština. Zároveň je však zřejmé, že vzhledem k
mezinárodnímu charakteru tohoto projektu a jeho napojení na iniciativu „University for the
Future“, bude řada dokumentů a komunikace v angličtině.
263 | P r o j e k t K r u m l o v i a
15. Pracovní skupina jmenuje mluvčího, jenž bude reprezentovat tým v médiích a na veřejnosti.
Dokud není jmenován mluvčí, bude mluvčím vedoucí projektu. Ostatní členové se zavazují
nešířit informace o věcech probíraných pracovní skupinou, aby nedošlo k šíření
nekoherentních zpráv. Pracovní skupina se nicméně může rozhodnout pro šíření
konkrétních informací všemi svými členy.
16. Změny v tomto dokumentu jsou možné po diskuzi v rámci pracovní skupiny. Dojde-li ke
změně dokumentu, změní se i číslo verze na začátku názvu dokumentu a datum
odsouhlasení na jeho konci. Změny nebo dodatky musí být vypracovány písemně. Nepsané
změny nebo dodatky nejsou platné.
17. Vedoucí pracovní skupiny je zodpovědný za odeslání nové verze dokumentu všem
zúčastněným stranám. Pokud se v průběhu jednoho měsíce od odeslání neobjeví žádné
námitky, stane se platnou nová verze dokumentu.
18. Po založení organizace Krumlovia Group ukončí Pracovní skupina svoji činnost. Vedoucí
Projektu pak navrhne nové role pro (a) členy Pracovní skupiny, (b) jiné spolupracující osoby
v týmu Krumlovia, a (c) nové zájemce o spolupráci. Nové role v Krumlovia Group budou
např. členové správní rady, koordinátoři týmů, poradci, pedagogové, výzkumníci, experti na
bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ekonomiku a finance, kontrolní činnost, právní
záležitosti, marketing a PR, atd. Vedení organizace Krumlovia Group může rozhodnout, zda
přizvat do svého středu další členy, kteří nemusí být nutně členy dosavadní Pracovní
skupiny.
19. Pracovní skupina navrhne ředitele a správní radu Krumlovia Group; správní rada následně
formálně zvolí ředitele.
20. Tento dokument je doplněn výše zmíněným Memorandem o porozumění.
264 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Dodatek č. 1
Pracovní skupina Projektu Krumlovia
(úvodní složení, 31. 10. 2013)
Pracovní skupina byla ustanovena dne 31. 10. 2013 čtyřmi členy navrženými starostou Českého Krumlova, Daliborem
Cardou a čtyřmi členy navrženými ze strany Gaudenze Assenzy. Celkově vypadalo původní složení následovně.
Předseda:
Členové:
Sekretář:
Gaudenz Assenza, doc., D.Phil., M.P.A., m.prof. KU
Carda, Dalibor, Mgr.
Hynek, Petr, Ing.
Janátová, Anežka, PhDr.
Reitinger, Miroslav, Ing.
Riško, Rostislav, Mgr.
Štěpánek, Miloš
Vaverová, Lucie, MgA. et Mgr. (koordinátorka)
Václav Hasa
Dodatek č. 2
Pracovní skupina Projektu Krumlovia (stav k 25. 5. 2015)
Vedoucí:
Členové:
Sekretář:
Gaudenz Assenza, doc., D.Phil., M.P.A., m.prof. KU
Carda, Dalibor, Mgr.
Dvořáková, Vladimíra, Mgr.
Janátová, Anežka, PhDr.
Riško, Rostislav, Mgr.
Volnohradský, Radan, Ing. arch.
Vaverová, Lucie, MgA. et Mgr. (koordinátorka)
Ledvoňová, Zuzana
265 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 13 (Proces tvorby): Alternativní možnosti rozvoje vzdělávacího městečka
Důležitá otázka pro vývoj vzdělávacího městečka je, jaké organizace se budou podílet na tvorbě kampusu.
Rozhodli jsme se pro nejjednodušší variantu, tj. založení organizace Krumlovia Group jako prvního a zatím
jediného subjektu. Pracovní skupina Krumlovia však analyzovala i jiné možnosti. Jedna z nich je realizovat
Projekt Krumlovia jako konsorcium tří organizací:
Organizace 1, jejíž činnost by se zaměřovala na materiální aspekty projektu – jako developer, pořizovatel a
majitel stavby, nebo investor či zprostředkovatel mezi investory a projektem.
Organizace 2, jejímž hlavním záměrem by bylo zakládat nové instituce či organizace působící v kampusu
(inkubátor).
Organizace 3 (již existující Institutions for the Future s.r.o.), která by poskytla projektu know-how.
Varianta vytvoření konsorcia je méně reálná kvůli odlišnému zaměření a motivaci těchto organizací. To by mohlo
být zdrojem konfliktů.
266 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 14 (Proces tvorby): Jak vytvořit Krumlovia Group a další instituce ve
vzdělávacím městečku
Následující model a metoda, jak založit novou organizaci, budou použity pro založení organizace Krumlovia
Group. Tento postup může zároveň pomoci při tvorbě jiných projektů, iniciativ a organizací působících
v kampusu a ve městě. Dále může řídit tvorbu inkubátoru a jeho pracovní postupy.
Práce na založení Krumlovia Group mohou začít okamžitě, avšak než proběhne registrace organizace do
obchodního rejstříku, musíme si být jisti, že byly splněny následující podmínky:
1. Město Český Krumlov nám nadále umožní pracovat na projektu, a to tak, že:
a) Město prodlouží Memorandum o porozumění; nebo
b) Město podepíše předběžný dohoda jako např. (i) smlouva o smlouvě budoucí, (ii) memorandum o
možné budoucí spolupřáce, nebo (iii) rámcova smlouva;
c) Město otevře prostor ve Vyšném pro další zájemce, ale zároveň bude explicitně otevřeno znovu
navázat spolupráci s týmem Krumlovia, pokud přivedeme investora/y.
2. V rámci svých možností bude město aktivně spolupracovat a bude zřejmá pomoc ze strany zástupců
politických stran a zaměstnanců města;
3. Dostatečný počet lidí bude (i nadále) ochotno pracovat zadarmo až do momentu, kdy budeme mít finanční
zdroje pro plné nebo částečné platy;
4. Všichni členové týmu vezmou odpovědnost za fundraising;
5. Zvýšení celkového pracovního zapojení členů týmu (nenechat práci jen na pár lidech);
6. Nalezení vysoce kvalifikovaného a vizionářského ředitele pro Krumlovia Group;
7. Kvalitní materiály, včetně mediální prezentace (“media package”) a investiční dokumentace (“investment
package”);
8. Nalezení zájemce o partnerství (např. pro investice, vzdělávání, konstrukci či renovaci budov a zahradní
architekturu).
Investiční balíček by měl obsahovat mj.









Představení produktů a služeb
Zdroje příjmů
Zisky / Ztráty – analýza cash flow v průběhu cca 5 let
Analýza rizik / Alternativní řešení
Jak minimalizovat výdaje a maximalizovat příjmy
Proč bude projekt úspěšný
Konkurenční analýza
Představení týmu
Prezentace uzavřených partnerství
Jsou i jiné faktory, které napomůžou založení Krumlovia Group, např. grémium respektovaných odborníků a
osobností z veřejného života, které podporují projekt. Toto grémium by nemělo být zaměňováno s interními
orgány, jako je Správní rada, Rada, Kolegium, atd. ― viz Příloha 15 (Proces tvorby): Organizační model.
267 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Organisational Design Framework
The basic idea of the learning village is to start with one organisation (Krumlovia Group), which incubates the other
organisations. This process can start before founding the Krumlovia Group, in a unit that we call the Centre for Integrative
Development (or simply Development Centre). This centre can but does not have to be legally incorporated.
The following framework can help guide the design of new formal or informal organisations, or redesigning existing
organisations. The framework is the result of merging the Chaordic Design50 categories with universal lenses of sense-making
that were surfaced by meta-studies research.51 On this basis a comprehensive basis for organisational design is covered.
The framework is structured along easy to recall W-questions. Each of the W-questions covers two design areas that need to
be specified before an initiative or organisation with a clear profile comes into being (see overview diagram below and guiding
questions on the following pages).
The questions can be clarified by the stakeholders in any order. Generally, an iterative process is required, reviewing each
design area in light of the provisional answers to the other design areas until all participants in the process feel that the result
is settled enough to start implementation. The iterative process can be propelled by a range of supportive methods, such as
World Café, Bohm’s Dialogue, or Constellation Work. A series of emergent, (self-)facilitated meetings can also do the job. It
is possible to work flexibly on several questions at the same time or to focus each meeting on one question. The framework
can also be used to assess the comprehensiveness of prior work performed. A periodic review, adaptation and improvement
of the statements in all design areas is part of a learning organisation’s good practices.
The time frame for creating a new organisation that is well thought through can be anytime from about 6 months to 12 months,
or even longer. It is not recommended to take shortcuts, because all unsolved questions are likely to create headaches later.
The following framework is helpful to channel the energies and to avoid forgetting about essential things. The process is to
move from vision to conception, and then to action.
268 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Name
Which name reflects best the heart of our joint endeavour?
Let’s agree on a name of the endeavour in all relevant languages. Nomen est omen! It can also be a title and
subtitle or a title and a slogan. A symbol or graphic logo can strengthen or complement the meaning of the name.
The name shall carry the message in a nutshell, ideally without further explanations.
Which name says it all (title – subtitle)?
What could be a mind-blowing and heart-warming slogan?
Which is the most appealing logo, beautiful and soaked with symbolism?
269 | P r o j e k t K r u m l o v i a
WHY?
Need
Which compelling needs are calling us to act together?
Let us identify the needs of our target groups (see under How? below). A need is what we serve by doing the
work we intend to do. It is its underlying reason. Unmet needs or unfulfilled desires generally arise from
contradictions and tensions that generate challenges for which there are no satisfying or widely available
solutions yet. This creates pains, blocks the achievement of possible gains and makes jobs cumbersome.
Which needs do our target groups have?
Which contradictions need to be worked out?
Which pains have to be relieved and which gains to be achieved?
Which jobs should get done (more easily)?
270 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Purpose
Which is the deeply meaningful purpose of our group or organisation?
Our purpose is short, simple, clear and self-explanatory. It shall be able to stand unchanged for a long time and
attract and cohere contributors and participants. The purpose can be differentiated into a brief vision statement
(how the world shall look like according to our values) and a brief mission statement (what we commit to
contribute to move the current state of affairs in the direction of our vision).
Which is our general purpose?
How can we best state our vision?
What is our specific mission?
271 | P r o j e k t K r u m l o v i a
WHAT?
Concept
Which is the general way we choose to pursue our joint purpose?
A concept is an abstract way to describe the general shape or form of our endeavour. Different concepts can
serve the same purpose and fulfil the same need. If your need were to help people reach the top of a mountain
to have a 360 degree view from above, you could do this by providing equipment and mountain guides, by
building a funicular, or by using helicopters. Therefore, it is of key importance to be clear about the concept that
we choose (and conversely about the other options that are excluded).
Which alternative concepts are available?
Which concept shall be selected for which reasons?
How does the concept need to be adapted and specified?
272 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Practices
What do we do concretely to realise our concept?
This includes the types of operations we intend to pursue, the modes of communication, coordination and cocreation, the ways to assure quality, responsibility and accountability, the acquisition and allocation of resources,
the inclusion of new contributors and the acknowledgement of good work, but also the management of diversity,
adversity and conflicts, as well as the individual and joint learning and development. Reliable practices create
trust, which is the basis for any collective achievement. At the same time practices need to be flexible and
capable to overcome barriers that cannot be anticipated.
Which modes of communication, co-learning and co-creation – which diversity and conflict management
approaches?
How to attract, include and retain motivated contributors – how to acquire and allocate resources?
How to recognise and develop quality?
273 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Products and services
The products and services must be needed by our target groups as well as affordable. When it is clear that we
can provide them better than others and that we will not loose money in the process, we can go ahead.
What are the concrete products and services that we will offer to our target groups?
Do we have the resources and skills to provide them?
What is our competition?
What are the investments and operational costs and the likely income?
274 | P r o j e k t K r u m l o v i a
HOW?
Principles
Which are our guiding principles?
Practices can be reliable and flexible at the same time when they are guided by principles we agree on and are
inspired by. It is important to jointly surface a few easy to recall, forceful principles. Each principle is a crisp
statement on how we work together in ways that maintain satisfying long-term relationships serving the joint
purpose. Principles can reflect key beliefs, key values and key rules that generate alignment and sustain powerful
ways of co-creation. The work on the principles often involves questioning limiting beliefs that prevent the
expression of our higher individual and collective potential.
Which are our key beliefs? Are any of them unnecessarily limiting?
Which are our irremovable key values?
Which key rules are inspiring and helpful to sustain our work?
275 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Organisation
How do we organise and govern ourselves and which tools do we use?
The organisational structure determines which groups work on what and how different groups relate to each
other and to the whole. It also specifies functional roles and their respective rights and responsibilities. In case
of a formal organisation a legal form has to be chosen. Organisation also requires clarification of the governance
system and of the procedures of decision-making, in particular concerning key matters such as policies, strategy,
resource allocation, recruitment and dismissal of co-workers, etc. Organisation also implies ideas about team
and organisational development. It is also useful to carefully select the most important tools and technologies
(including “social technologies”), as they co-determine how the joint work is performed.
Which legal form, organisational structure & organisational development approach?
Which governance system and procedures of decision-making?
Which key tools and (social) technologies?
276 | P r o j e k t K r u m l o v i a
WHO?
Participants
Who is playing an active part in our joint endeavour?
Let’s map the network of key contributors, members, partners, funders, supporters, etc. This can be individuals,
groups, communities or other formal organisations or informal networks. This section is about who is involved in
a broad sense, who is adding value, or shall be invited to do so in the future. But it is also about the type of
contributions each category of participants is making, and what is valuable in their contributions. It is the
confluence of the talents and dreams of all participants that makes the pursuit of the shared purpose possible.
Who are the long-term committed key contributors? Who constitutes the core group?
Who are the other members, supporters, partners, volunteers…? Who are potential door openers, funders?
Which other groups, communities, organisations and networks make which contribution?
277 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Target Groups
Who is served by our joint work?
These are all people, groups, communities, etc. that are served and that are supposed to directly or indirectly
benefit from our joint work. Can also be other species, future generations, etc. Add as much geographical, social,
cultural, economic etc. specifications as reasonable to define the target groups whose needs shall be served.
Which social groups & networks shall take advantage of the outcomes we produce?
Which communities & organisations do we target?
Which institutions are concerned?
278 | P r o j e k t K r u m l o v i a
WHERE?
Contexts
Where are we intervening?
Let us be conscious about all relevant contexts in which joint work is done. The relevant contexts can be global,
national, regional, or local. They can concern specific sectors (public, private, civil society, households) or
(sub-)branches (e.g. agriculture, social services, education, technology development). The endeavour can
belong to existing initiatives, movements or institutional strategies, either tightly or loosely, or create a new one.
Which is the cultural context and the geographical scale of our endeavour?
In which sector(s) or branch(es) is it located?
To which initiatives, movements, or institutional strategies does it belong?
279 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Places
In which places do we gather and how do we shape them?
This section is about all physical and virtual places in which the joint activities are performed. It is also about
ideas how to shape them so that these places are functional and flexible on the one hand, and beautiful and
welcoming on the other hand.
In which places and spaces, physical and virtual, do we generally meet each other and our target groups?
How are the different spaces connected to each other?
How do we want these spaces to look like?
280 | P r o j e k t K r u m l o v i a
WHEN?
Development
What is the timeline for our joint development?
The development timeline can first be sketched roughly and then be more and more refined. It needs to be
adapted on a regular basis to what is actually happening. The next steps should always be clear to all parties
involved, and the meeting schedule evidently as well.
When are our regular and extraordinary meetings scheduled?
What is our next step?
How does the general development timeline look like?
281 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Harvest
When and how do we harvest the fruits of our efforts?
There is no point in our work if we do not also harvest the fruits. Harvesting includes meaning-making of what
we are doing, telling the story (see under “story”), grasping the impact, enjoying to be together, celebrating
successes, organising a feast, etc. Even though harvesting can happen spontaneously, it is also necessary to
do it intentionally. List all occasions, in particular regular ones that are planned for harvesting.
What do we do to reflect on the process, and when are we doing it?
What do we do to grasp the impact we generate, and when are we doing it?
What do we do to celebrate our achievements, and when are we doing it?
282 | P r o j e k t K r u m l o v i a
COMMUNICATION
The profile of the organisation can be communicated right away in the structure of the organisational design
framework above. Two additional forms of conveying the message are generally required: a default story and a
constitution.
Story
Which story do we tell about your joint endeavour to people unacquainted with it?
Let us create a short and crisp story for PR purposes and make sure every contributor is able to tell it. It shall be
on the website and part of all other promotional materials. We should not shy away to repeat it over and over
again. This is what marketing is about: telling a simple, consistent story again and again. In personal interactions,
let us give it a personal touch and add why each of us believes in this story.
Which is the storyline of our main story?
What do we do to make sure every contributor can tell this story?
Why do I personally find this story compelling and attractive?
283 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Constitution
How do you formalise your organisational design?
Formal organisations are required by law to have a constitution or bylaws, and informal initiatives can create
resonance by issuing for instance a manifest or Charta that fulfils a similar function. In both cases, let us try to
make it short and understandable to the average person. Further details can be fixed in an additional operations
manual, if needed. In case a formal organisation shall be created, the bylaws have evidently to comply with the
relevant legal requirements. Moving at the leading edge typically involves certain tensions between the
requirements for the legal entity we opt for and the unfettered results of the organisational design process. It
therefore needs to be an integral part of the organisational design process to consciously build bridges between
the limitations of the existing institutional world and the world we are about to create by following our vision.
Which are the legal requirements we have to comply with?
Which bridges can we build between the results of our organisational design process and the legal
requirements?
How shall our constitution look like to faithfully reflect the results of our organisational design process?
284 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 15 (Proces tvorby): Organizační model
ÚVOD
V následujícím textu vysvětlujeme obecně platný model pro organizaci provozu vzdělávacího městečka a s ním
souvisejícího vedení. Navrhovaný model je relevantní pro (1) všechny organizace spojené s iniciativou University
for the Future (U4F Initiative), pro (2) místní systém organizací, jako je Vzdělávací městečko Krumlovia, stejně
jako pro (3) iniciativu University for the Future jako celek. Může být aplikován při zakládání nové organizace
a také pro další rozvoj již existující organizace. Projekt Krumlovia je příkladem, konkrétní ukázkou tohoto modelu.
Organizační model, který předkládáme v této sekci, je navržený pro dosažení dvou následujícíh cílů:
Z hlediska organizační struktury zaručit flexibilitu organizací s jasnou vizí tím, že se úzce propojí vedoucí
a provozní sekce dané organizace.
Z hlediska organizačních procesů navrhnout přizpůsobivý, rozšířitelný organizační design, který bude
podporovat různé fáze vývoje a různorodost.
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
Kvalita organizace vězí v tom, čeho je schopna dosáhnout skrze svou konkrétní službu společnosti. To je důvod,
proč je provoz organizace primární a proč by mělo vedení organizace sloužit provozní sekci a podporovat ji.
V běžné organizační struktuře naopak vedení reprezentuje vrchol organizace a provozní část je pod ní.
Nesdílíme tento široce rozšířený model, neboť zrcadlí a vítá organizační praktiky, v nichž převládá hierarchie.
Převaha hierarchie vede k vytváření obtíží při rozhodování, omezuje kreativitu a vnímavost lidí na nižších
úrovních a zpomaluje organizační změny potřebné pro adaptaci na měnící se podmínky. Navíc musí většina
z těchto organizací s mnoha hierarchickými úrovněmi vydat hodně energie na to, aby se postarala sama o sebe,
namísto poskytování ‚pomáhajícího leadershipu‘ (angl. servant leadership). Upřednostňujeme fungování
provozní části organizace a jejího vedení vedle sebe, na stejné úrovni. Dalším podstatným aspektem úspěšné
organizace je, že spolutvůrci realizují smysl organizace zaměřením se na uskutečnění vlastního poslání.
285 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Zdroj obrázku v pozadí:
http://th08.deviantart.net/fs70/PRE/i/2011/344/5/f/mobius_strip_by_jdbar-d4ip9f3.jpg
Naše pojetí dynamického propojení provozu a vedení může být uskutečněno pouze v případě, že se mezi nimi
nenacházejí žádné další organizační úrovně. Nevnímáme provozní a organizační aspekty jako hierarchické
organizační stupně tak, jak je to obvyklé, ale spíše jako vzájemně se doplňující složky napříč organizací. Jejich
funkce dohromady propojují svět idejí s materiálním světem. V uváděném modelu neexistuje žádné přesné
rozmezí mezi částí provozní a vedením, a to i přesto, že zde jsou jednotlivé složky organizace zaměřené na
specifické aktivity a jiné, které se zaměřují na celkové vedení, jak to bude detailněji popsáno v odpovídající sekci.
Doporučujeme tři přístupy, které dohromady zabezpečují, aby provoz i vedení byly neustále propojené
a harmonicky spolupracovaly bez potřeby byrokratických procesů:
A. Sebeřízení organizačních složek, jako jsou týmy a centra, což znamená, že autonomicky řídí vlastní
záležitosti jako integrovanou součást svých aktivit.
B. Zapojení všech jednotlivců, týmů a center do vedoucích orgánů, a to buď přímo, nebo skrze zástupce
(detaily jsou popsané v sekci o vedení organizace).
C. Povinnost všech lidí pracujících v řídících orgánech, aby do určité míry zůstali zapojeni do provozu
organizace.
Sebeřídící a provozní jednotky a jejich zastoupení v řídících orgánech zajišťuje, aby byli lidé pracující primárně
na zajištění provozu organizace zároveň do určité zapojeni do řízení vlastních záležitostí i do vedení celé
organizace či organizačního systému. To dělá každého spoluodpovědným za řízení organizace. Sebeřízení
neznamená mít méně manažerů, ale naopak mít jich více, to znamená každého. A obráceně, u lidí, podílejících
286 | P r o j e k t K r u m l o v i a
se primárně na celkovém řízení, se předpokládá, že budou část svého času trávit na úkolech provozních, takže
budou při naplňování cílů organizace stále ukotveni v každodenní realitě.
Sebeřízení je ideálem, ke kterému směřujeme. Sebeřízení představuje vizi svobody a odpovědnosti, které jsou
též základem našeho přístupu ke vzdělávání. Věříme, že přístupy ke vzdělávání a k organizacím by měly být
propojené. Přesto existují rozdílné stupně či úrovně sebeřízení. Základní úroveň sebeřízení se týká všeho, co je
spojené se způsobem provedení práce, za což si bere odpovědnost příslušná osoba či organizační složka
(rozdělení úkolů, časový management, řízení konfliktů, pracovní nástroje, popis pracovního postupu,
monitorování pracovního procesu a hodnocení pracovních výstupů, zlepšování pracovních podmínek, atp.).
Střední úroveň sebeřízení přidává svobodu pro určení rolí, kontrolu rozpočtu a výběr nových spolupracovníků.
Pokročilá úroveň sebeřízení umožňuje jedinci nebo organizační složce samostatné fungování v cyklu, který
směřuje od vize k akci. To umožňuje podnikavost v rámci podniku, vyžaduje riskování a přijmutí následků.
Pro lidi, kteří nejsou na sebeřízení zvyklí, to obecně znamená prudkou změnu přístupu, aby mohli začít pracovat
v organizaci, která tento způsob praktikuje. Z počátku to může být velmi vysilující. Pouze realita může ukázat,
jaká ze tří výše zmíněných úrovní je pro daného člověka či danou složku organizace v dané fázi dosažitelná. Se
vzrůstající svobodou, to znamená se stoupající úrovní sebeřízení, stoupá odpovídajícím způsobem míra
odpovědnosti; odpovědnost nejen za danou organizační složku, ale též za celou organizaci či organizační
systém.
Existují dva přístupy, jak dosáhnout ideálu sebeřízení. První přístup je postupný, odpovědné řídící orgány krok
za krokem zvyšují úroveň sebeřízení v závislosti na míře odpovědnosti, kterou jedinec nebo část organizace
prokázala. V druhém, radikálním přístupu, jsou důvěra a svoboda dané již dopředu a jedinec nebo část
organizace musí dokázat, že zvládnou tuto výzvu a vypořádají se s naprostou svobodou a s ní spojenou
odpovědností. Který přístup bude zvolen, postupný či radikální, musí být rozhodnuto vedoucími orgány.
PROVOZ
V našem modelu jsou tři typy „organizačních jednotek“, které zajišťují provoz: jednotlivci, týmy a centra.
V následujícím textu o nich řekneme více.
Jednotlivci. Konkrétní aktivity jsou vždy realizovány jednotlivci. Jsme toho názoru, že práce a učení musí dávat
smysl, a že práce je učení a učení je práce. Jednotlivci zastávají celou řadu rolí, a to role spolutvůrců, pomocníků
(např. externí lektoři či výzkumníci) či účastníků vzdělávacích a dalších programů. Cílem je umožnit každému
pracovat celistvým způsobem (opakem toho je princip Taylorismu). To znamená, že jednotlivci by měli být
schopni uskutečnit činnosti a řetězce činností s jasným zřetelným cílem. Tyto aktivity jsou základem všech
úspěchů našich organizací.
Jednotlivci přinášejí do práce své talenty, motivaci, zaměření a cíle. Čím vyspělejší je organizace, tím poskytuje
větší svobodu rozhodování:





kolik svého času chtějí lidé zasvětit práci a učení (např. v kontextu iniciativy University for the Future),
čeho chtějí dosáhnout,
jak chtějí přispět a následovat své jedinečné poslání,
k jakým (neformálním či formálním) aktivitám se chtějí připojit,
do jaké míry pracují a učí se samostatně a do jaké míry pracují kolektivně.
Tato rozhodnutí by měla být veřejná (např. prezentovaná na portálu), aby kolegové věděli, jakým způsobem a
do jaké míry mohou s ostatními počítat. Konkrétní pracovní výsledky budou nahlíženy v závislosti na těchto
svobodně zvolených rozhodnutích.
287 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Týmy. Mnohem více práce vyžadují produkty a služby, které nemohou být vyrobeny či uskutečněny jednotlivci;
práce, která vyžaduje určitý stupeň spolupráce; a, jelikož naše práce je kreativní, vyžaduje též spolutvorbu.
Vytváříme proto sebeřízené týmy odpovědné za konkrétní oblast, jako je ekonomika a finance, kontrolní činnost,
seznamování lidí s projektem, organizace schůzek a událostí, údržba infrastruktury či tvorba vzdělávacích
programů. Týmy plní funkce, které se stále opakují. Některé z těchto funkcí mohou být zastoupeny externisty
(např. rozvoj internetového portálu, daňové poradenství, marketingová podpora, fundraising, právní
poradenství). O tom, které funkce budou zastávat členové týmu a které budou plnit externisté, musí rozhodnout
Rada (viz sekce o vedení).
Týmy jsou postaveny na určitém stupni interní specializace, to znamená na komplementaritě různých talentů.
Dále může tým ze svého středu zvolit koordinátora. Tato pozice může být proměnlivá či může být určena
dlouhodobě. Tým se však také může rozhodnout, že na sebe vezme kolektivní odpovědnost. V každém případě
však musí být zřejmé, kdo komunikuje v rámci organizace a kdo zastupuje tým v Radě (viz sekce o vedení).
Pokud zvolený model koordinace nefunguje, jsou členové týmu odpovědní za jeho uzpůsobení a nečekat na
okamžik, kdy tým v rámci organizace přestane zcela fungovat. Čím více se přiblížíme ideálu sebeřízení, tím větší
díl odpovědnosti na sebe členové týmu musí vzít, musí se umět vypořádat s přicházejícími problémy a nečekat
na intervenci vedení.
Občas narazí sebeřízení týmy na své limity. Pak jsou oprávněny hledat podporu, např. v případě, že potřebují
ve výjimečných případech další pracovní síly či expertízu, kterou nikdo z členů nemůže poskytnout. V těchto
případech mohou týmy požádat o pomoc poradce či asistenty. Pokud není požadovaná podpora dostupná
v rámci iniciativy, mohou týmy zaměstnat externisty v případě, že budou náklady adekvátně zdůvodněné.
V ideálním případě pak této pomoci využije více týmů najednou. V případě, že tým nějakým způsobem nefunguje
a nedokázal se poučit z předchozích nezdarů, je potřeba provést personální změny v jeho složení. Je též možné
nahradit celý tým.
Existují i týmy, které nejsou stálé a které jsou sestaveny pouze za určitým účelem, můžeme je pojmenovat jako
Speciálně zaměřené skupiny (angl. task forces). Každý může iniciovat vznik takové skupiny. Úkolem týmu bude
vytvořit seznam současných a minulých Speciálně zaměřených skupiny, stručně popsat jejich cíle, dobu
288 | P r o j e k t K r u m l o v i a
fungování a dosažené výsledky. Hlavní charakteristikou je, že by měly naplňovat dočasné a specializované
potřeby (např. vydání konkrétní publikace, organizace konkrétní události, realizace projektu). Pokud bude např.
potřeba vyplnit grantovou žádost, bude za účelem jejího sepsání sestavena Speciálně zaměřená skupina z lidí
napříč organizacemi. Realizace projektu pak může být provedena jinou Speciálně zaměřenou skupinou. Skupina
skončí svoji činnost po ukončení daného úkolu.
Konkrétním příkladem Speciálně zaměřené skupiny je Pracovní skupina (angl. working groups). Cílem Pracovní
skupiny je tvorba nové instituce či organizace. Ve chvíli, kdy bude taková nová jednotka vytvořena, Pracovní
skupina zanikne a přemění se v řídící orgán této nové instituce či organizace. Nícmeně, žádný automatismus ve
smyslu “člen Pracovní skupiny = zakladatel či vedení nové instituce či organizace” neexistuje, a to kvůli zajíštění
kvality.
Výše zmíněné užití termínu Pracovní skupiny je v souladu s naší praxí. Úkolem Pracovní skupiny Krumlovia je
založit novou organizaci pojmenovanou Krumlovia Group. Jakmile bude Krumlovia Group založena, bude
Pracovní skupina rozpuštěna, nebo přesněji řečeno, její člonové se stanou součástí Týmu a Pracovních skupin
v rámci Krumlovia Group.
Ve vzdělávacím městečku Krumlovia bude každá instituce vytvořena svojí vlastní Pracovní skupinou, např.
mateřská škola, základní a střední škola, universita, knihovna, domov pro aktivní stáří, hospic, lékárna,
knihkupectví, obchod se zdravou výživou, pekařství, restaurace, čajovna, kavárna, hotel, fitness a wellness
centrum, kulturní centrum, domovy pro handikapované, rodinné domy a ubytování pro studenty. Další Pracovní
skupina může pracovat na tvorbě a údržbě parků, zahrad a sportovišť, v oblasti energetiky, atp. V případě, že
by byla jejich funkce permanentní, mohou se též tyto dočasné Pracovní skupiny oddělit a vytvořit svoji vlastní
organizaci či se mohou přetvořit v tým.
V rámci Vzdělávacího městečka Krumlovia bude universita největší a nejkomplexnější organizací, tudíž by mohlo
být vhodné rozdělit její rozvoj mezi samostatné Pracovní skupiny, které vytvoří jednotlivá universitní centra, jako
Centrum celostního zdraví, Centrum tvořivého vzdělávání, atd. Již v současnosti je v týmu celá řada lidí se
specifickými zájmy, kteří nemusí být nutně součástí skupiny, která bude universitu zakládat. Pro ty, kteří potřebují
radu či se potřebují zorientovat v možnostech, je zde poradce a koordinátor pro vzdělávání a vzdělávací systémy.
Pro Projekt Krumlovia potřebujeme získat celou řadu koordinátorů, kteří založí týmu v níže zmíněných oblastech:
1. V současnosti je v oblasti financí (což obsahuje veškeré ekonomické oblasti včetně daně a kontroling)
zahrnuty obě funkce – jak získat a jak investovat peníze, avšak co nejdříve bychom rádi tyto dvě funkce
rozdělili a obsadili pozici koordinátora fundraisingu, který bude pro Projekt Krumlovia vyhledávat zdroje
financí.
2. Stejně tak potřebujeme místního koordinátory IT, který vytvoří webové stránky a portál Projektu Krumlovia
(www.krumlovia.eu) a webové stránky hlavních, do vzdělávacího městečka integrovaných, organizací.
3. Potřebujeme koordinátora pro tvorbu infrastruktury, který začne organizovat plánování, výstavbu a
management areálu se všemi budovami a jejich infrastrukturou52. Tato osoba bude pracovat v úzkém
spojení s koordinátorem Týmu architektury. Je možné, že se tyto dva týmy rozvinou a založí vlastní
organizaci. V Německu bývá tato organizace nazývána „Bauherr“, zatímco Krumlovia Group bude
vystupovat jako „Betreiber“ kampusu.
4. Potřebná je též osoba, potažmo celý tým, který se bude zaobírat procesem vzniku nových organizací, jež
vzdělávací městečko přivedou k životu. Koordinátor pro vývoj bude zastávat tuto roli. On či ona budou
podporovat Pracovní skupiny daných institucí v areálu a bude mít na starosti, aby se od sebe navzájem
tyto Pracovní skupiny učily. Funkce koordinátora pro vývoj je výrazně podnikatelsky zaměřená. Tato osoba
musí pomoci členům Pracovních skupin v počátečních fázích tvorby daných institucí a zároveň má vytvářet
soudržnost napříč všemi Pracovními skupinami. První založenou institucí bude pravděpodobně Vývojové
centrum nebo některá ze vzdělávacích institucí. V pozdějších fázích ustanoví koordinátor pro vývoj tým,
který bude pracovat na přípravě a založení dalších vzdělávacích institucí (mateřské školy, základní a
střední školy, university) a dalších institucí (hotel, restaurace, pekařství, obchod, atd.). Je možné, že se
tento Vývojový tým postupně rozvine do samostatné organizace, Podnikatelského inkubátoru.
289 | P r o j e k t K r u m l o v i a
5. Ve chvíli, kdy se organizace Krumlovia Group dostatečně rozroste, budeme potřebovat Koordinátora pro
administrativu a Koordinátora pro design a multimédia.
6. Níže zmínění koordinátoři budou muset pracovat jak na národní, tak na mezinárodní úrovni: z krátkodobé
perspektivy budeme potřebovat Koordinátora pro networking a Koordinátora pro marketing & PR; a
z dlouhodobé perspektivy budeme potřebovat Koordinátora pro fixní a oběžný kapitál, který se bude starat
o inteligentní užívání a údržbu fyzického majetku, jako jsou např. budovy, avšak platí to též pro majetek
nemateriální (př. licence, autorská práva, patenty).
Výše zmíněný seznam nezahrnuje některé důležité funkce (např. nákup majetku, vydávání publikací). Další
rozšíření funkcí je možné, aniž by se změnil základní model.
Pokud je někdo v Projektu Krumlovia nebo v iniciativě University for the Future nový, projde zkušební dobou,
která trvá alespoň šest měsíců. Pro ty, kteří aktivitám věnují pouze zlomek svého času, bude toto období
prodlouženo na dvanáct měsíců. Zkušební doba se zřejmě nedá oficiálně prodloužit, avšak pokud by to možné
bylo, zkušební dobu oficiálně prodloužíme. Zkušební doba začne ve chvíli, kdy práce dané osoby začne přinášet
výsledky, nikoliv ve chvíli, kdy se začne účastnit schůzek či jiným způsobem komunikovat. Skutečné pracovní
příspěvky jsou základ, jinak naše organizace skončí jako „drbárna“.
Centra. Integrovanou součástí konceptu vzdělávacího městečka je tvorba celé řady center, jako je např.






Vývojové centrum
Therapeutikum
Centrum tvořivého vzdělávání
Centrum biozemědělství
Kulturní centrum
Inkubátor nových institucí či organizací se sídlem v kampusu (a později i mimo kampus)
Centra sdružují odborníky a odborné znalosti napříč týmy a organizacemi, a dokonce napříč různými místy.
Každé centrum je odpovědné za rozvoj a realizaci aktivit (služeb, setkání a kulturních událostí, projektů či
studijních programů) v odpovídající oblasti; mohou též spolupracovat s dalšími centry nebo mohou dané aktivity
společně tvořit od základů. Každé centrum má volné ruce v tom, koho do svých aktivit zapojí – od talentovaných
jedinců přes organizace v rámci kampusu po externí partnerské organizace. Stejně jako týmy, jsou centra
sebeřízena a mohou vytvářet své vlastní organizační struktury a procesy dle toho, jak jim to v dané fázi vývoje
nejvíce vyhovuje; toto jo možné do té míry, pokud to není v rozporu s principy iniciativy University for the Future
a Projektu Krumlovia.
Jelikož jsou centra pro celkový rozvoj klíčová, musí být odolná a přizpůsobivá. Každé centrum proto bude mít
stálého koordinátora a zástupce koordinátora. Člověk, který na sebe vezme tuto roli, bude též působit jako
reprezentant daného centra na veřejnosti. V raných fázích rozvoje budou jmenování Kolegiem (viz níže).
VEDENÍ
Vedení se v našem pojetí týká zejména udržení kompaktní vize, koordinace spolutvůrců v průběhu pracovních
cyklů a postupná manifestace vize v materiálním světě. Všechny procesy týkající se rozhodování, vnitřní politiky
organizace a tvorby nových institucí patří k úkolům vedení. To se týká i jmenování lidí na vedoucí pozice. Výše
jsme vysvětlili způsob vedení sebeřízených týmů a center. V následujícím textu se zaměříme na celkové vedení
napříč organizacemi, pro něž byly zvoleny příslušné řídící orgány.
Náš model předpokládá tři typy řídících orgánů: (1) Kolegium, (2) Rada, (3) Správní rada a/nebo (4)
Shromáždění. Tyto orgány nejsou všechny dané zákonem. Zákon předepisuje různé složení orgánů pro různé
typy právních forem organizací.
290 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Ve všech řídících orgánech minimalizujeme většinové hlasování. Oproti tomu preferujeme shodu či souhlas.
Díky našim snahám propojovat různé organizace podporujeme též vzájemné učení se od těch, kteří získali určité
zkušenosti, jež učinily loď schopnou plavby.
Kolegium. Centrálním řídícím orgánem je Kolegium.53 Kolegium je odpovědné za rozvoj a realizaci vize
a strategií, jež se týkají celé organizace (či systému organizací). Práce na prohloubení vizi a strategii je
nepřetržitým procesem. Děje se tak prostřednictvím setkání s dalšími řídícími orgány či ve spolupráci dalšími
aktéry.
Kolegium by nemělo být zaměňováno za management (či podobné názvy54). Důvodem je, že jiné řídící orgány,
to znamená Rada, Správní rada či Shromáždění, jež jsou popsány níže, jsou též součástí managementu. Co
více, jak již bylo popsáno v sekci o provozu, jedinci, týmy a centra schopní sebeřízení též plní funkci
managementu.
V zásadě je Kolegium tvořeno Ředitelem a Zástupci ředitele.55 Ředitel je koordinátorem Kolegia. V malých
organizacích se může stát, že má Kolegium pouze jednoho člena, tzn. pouze ředitele a žádné zástupce ředitele.
V rozsáhlejších organizacích, jako je vzdělávací městečko, je třeba, aby Kolegium tvořila celá skupina lidí ve
chvíli, kdy se organizace rozroste. Počet členů Kolegia by nicméně měl být natolik velký, aby stále umožňoval
efektivní spolupráci malé skupiny. V našem pojetí to je maximalně 12 členů. Kolegium by se mělo setkávat
jednou či dvakrát za týden a v období rozvoje či krize i častěji.
Vzhledem k rozsahu a komplexnosti Projektu Krumlovia je nezbytné hledat kompetentního a vizionářského
ředitele. Ideální by bylo, kdyby mohl ředitel strávit kolem 1/4 pracovního času každou z níže zmíněných aktivit:




Rozvoj iniciativy University for the Future jako zaštiťujícího orgánu Projektu Krumlovia
Reprezentace a fundraising
Rozvoj centra a dalších institucí
Jiné úkoly managementu ve spolupráci se Zástupci ředitele
Ve vzdělávacím městečku Krumlovia fungují koordinátoři jednotlivých center též jako Zástupci ředitele. Toto
zdvojení rolí zajistí, že budou rozvíjet odpovídající oblast svých center jako součást celku. Další zástupce ředitele
je jmenován za podporu soudržnosti jednotlivých aktivit a procesů napříč centry a týmy. Tato osoba také vede
Radu. Můžeme ho nazvat „Zástupce ředitele pro management“. Mohou být zvoleni další Zástupci, pokud pro to
bude jasný důvod a jasně definova|ná oblast, za kterou budou odpovědní, a kterou si nemohou vzít na starost
jiní členové Kolegia. Například může být jmenován Zástupce ředitele pro finance, další může být mluvčím.
Ředitel by měl jmenovat své zástupce na základě souhlasu správní rady. Cílem je zajistit, že týmová práce v
kolegiu bude komplementární a partnerská a v souladu s obsahem projektu.
Členové Kolegia jsou lidé, kteří k sobě mají navzájem velkou důvěru a kteří zároveň věří ve smysl organizace či
organizačního systému a tímto smyslem chtějí žít. Jsou ochotni pro něj tvrdě pracovat a sloužit jako opěrné
pilíře, které se v bouřce jen tak nezlomí. Status člena Kolegia není daný pouze jmenováním a člen ho musí
průběžně obhajovat. Proto mohou být členy Kolegia pouze lidé, kteří pracují v organizaci na plný úvazek56.
Členové Kolegia by měli dělat mnohem více, než jen navštěvovat pracovní setkání a dávat rady. Nejsou pouze
experty v konkrétní oblasti, ale moudří lidé, týmoví hráči a lidé schopni vzít na sebe odpovědnost za celek. Musí
to být lidé, kteří budou splňovat následující předpoklady:




Hluboce prociťované odhodlání;
Ochota vzít na sebe odpovědnost a vést organizaci k úspěchům (v případě Krumlovia Group to znamená
k úspěchu vzdělávacího městečka jako celku);
Zásadní zkušenost v oblasti, kterou daná osoba vede;
Ochota pracovat dlouhodobě;
291 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Vnímání základního impulzu iniciativy jako svého vlastního (včetně etické motivace a osobnostního
rozvoje).
V případě vážného porušení kultury a pravidel organizace či závažného maření jejích zájmů a pověsti či v
případě neschopnosti naplňovat řádně roli člena Kolegia, může být členství ukončeno správní radou předem
domluveným termínem či s okamžitou platností. To samé platí pro ostatní zaměstnance do té míry, pokud to
podléhá platným právním předpisům. Ředitel může být propuštěn správní radou nebo Kolegiem po hlasování o
důvěru, v němž majorita členů musí hlasovat pro jeho/její odstoupení. Není možné efektivně vést organizaci,
pokud nemá většina členů správní rady či kolegiua důvěru v ředitele.
Rada. 57 Druhým řídícím orgánem je Rada. Je to orgán reprezentující Týmy. Rada nesmí byt zaměňována s tzv.
správní radou, která je u právní formy ústavu povinná. Rada v našem pojetí není legislativně povinným orgánem.
Pokud jde o malou organizaci, může být výše zmíněny Kolegium dostačující. Například organizace Alliance for
the Future má Shromáždění a Management, avšak nemá Radu (ačkoliv jí to vnitřní předpisy dovolují); a
organizace Institutions for the Future má pouze jeden orgán – Kolegium – s minimálním počtem jednoho člena,
což se dosud osvědčilo jako dostačující.
Pro některé organizace je důležité mít orgán, který doplňuje Kolegium, avšak který není tak velký (a není zapojen
do klíčových operací), jako je Shromáždění. Tímto orgánem může být právě zmíněná Rada. Naštěstí může být
ve všech právních formách Rada institucionalizována v zakládajících statutech či skrze rozhodnutí povinně
volených orgánů. Rada se stává nepostradatelnou ve chvíli, kdy bude fungovat kritické množství týmů (včetně
Speciálně zaměřených skupiny a Pracovních skupin), které pracují napříč všemi Centry. Hlavní úlohou Rady je
podpořit koordinaci provozních záležitostí napříč všemi týmy dle strategických cílů a zároveň dávat zpětnou
vazbu a podporovat výměnu zkušeností.
Členové kolegia nejsou zároveň členové rady, nicméně jeden z nich (Zástupce ředitele pro management) je
koordinátorem rady, a proto má detailní znalosti o potřebách týmů a zná jejich postoje.
292 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Rada je tvořena všemi Týmovými koordinátory (včetně koordinátory Speciálně zaměřených skupin a Pracovních
skupin). Pokud je funkčních hodně týmů, byla by Rada příliš velká pro udržení nezbytné soudržnosti týmu. Pokud
se Rada rozrostla natolik, že by počet jejích členů překročil 20, je možné vytvořit skupinu týmů (angl. clusters).
Každá skupina týmů by pak posílala do Rady jednoho svého zástupce. Správný čas pro vytvoření skupiny týmů
přijde ještě rychleji, pokud se organizace (čí organizační systém) rozhodne zavést tzv. Sociokracii (angl.
Sociocracy). Tento model totiž požaduje dvojité spojení mezí vedením a provozem, tzn. každý tým / speciálně
zaměřená skupina / pracovní skupina má dva zástupce ve vedení.
Hlavním úkolem Rady je pomoci vypracovat strategii a udržet soudržnost v celé organizaci či systému organizací
ve vzdělávacím městečku. Rada by se měla scházet každý měsíc. V dobách rapidního rozvoje či krize může
Zástupce ředitele pro management Radu svolat častěji.
Správní rada a/či Shromáždění. Třetím řídícím orgánem je Správní rada nebo Shromáždění členů,
v závislosti na tom, jaký orgán předepisuje zákon pro konkrétní právní formu. Pro iniciativu University for the
Future jsou tyto orgány volitelné, alespoň co se týká raných fází vývoje. Zřídíme je pouze v případě, že to po
nás bude daná právní forma vyžadovat. V České republice je povinná pouze Správní rada. Některé organizační
formy musí jmenovat Dozorčí radu.
Organizace v rámci systému U4F, které mají právní formu, jež nevyžaduje Správní radu či shromáždění, je mít
nemusí, neboť naším cílem je dosáhnout co nejminimalističtější organizační struktury, kterou si můžeme
představit a která bude funkční. Pokud nebude zřízen žádný z výše zmíněných orgánů, převezme funkci tvorby
a řízení organizační politiky Kolegium po projednání s Radou.
Rada (čí Shromáždění) nicméně nemůže dohlížet na práci Kolegia. To by znamenalo, že členové Kolegia
kontrolují sami sebe, jelikož jsou zároveň součástí Rady (či Shromáždění). Je též pravdou, že čím více se člověk
rozvíjí, tím více pečuje o svoji vnitřní integritu a tím více zvnitřňuje svou morálku.
Nevěříme v universitní rady, v nichž se členové stýkají pouze několikrát do roka po dobu několika hodin a činí
klíčová rozhodnutí pro všechny členy organizace, její rozvoj i každodenní život. Jak se prokázalo v uplynulých
letech, stál podobný systém v korporátním světě za vznikem celé řady problémů. Věříme v sílu rozhodování celé
skupiny s přenesením odpovědnosti na všechny, kteří rozhodnutí činí.
Pokud bude právní forma vyžadovat dozorčí orgány, zajistíme ve statutech jejich řádný popis a práva. Naším
cílem je nedávat moc dělat zásadní rozhodnutí do rukou lidem, kteří nejsou hluboce zapojeni do činnosti
organizace a žádným zásadním způsobem nepřispěli k jejímu rozvoji. V případě, že zvolená právní forma bude
muset mít povinně volenou Správní radu, bude ideální zvolit do ní kompetentní a osvědčené členy z organizace
či z organizačního systému. Měli by to být lidé, kteří (a) dlouhodobě a pravidelně pracovali a pomáhali
v praktických záležitostech, (b) budou pokračovat v práci v organizaci, pokud to bude právně možné, (c) osvědčili
se jako schopni týmové práce v souladu s organizační a týmovou kulturou (viz Příloha 23) a (d) jsou dostatečně
moudří, aby mohli být členy tohoto supervidujícího orgánu. Aktivní správní rada může být pro organizaci
prospěšná, zejména pokud je složena z lidí, kteří přispěli k tvorbě a chodu organizace.
Pokud výše zmíněné řešení nebude právně možné, například pokud právo neumožní členům Správní rady
pracovat v organizaci, můžeme též danou pozici nabídnout lidem z našeho širšího pracovního okruhu, kteří nás
podporují (poradci, pedagogové, výzkumníci, apod.). Pokud budou tito lidé fungovat ve Správní radě, je potřeba,
aby byly jejich kompetence limitované, abychom zabránili přílišnému vlivu lidí, kteří se reálně nepodílejí na
fungování a rozvoji organizace.
V případě, že bude dle práva Shromáždění povinné, bude zahrnovat veškeré členy organizace či skupin
organizace. Zde bude možné regulovat vliv díky jasným kritériím a postupům, kdo bude přijat jako člen a za
jakých podmínek je možné člena propustit.
Ve chvíli, kdy bude Vzdělávací městečko Krumlovia plně rozvinuto, měli bychom jmenovat Valné shromáždění,
sestávající ze všech členů (lektoři, zaměstnanci, studenti, senioři). Valné shromáždění slouží jako zdroj nápadů
293 | P r o j e k t K r u m l o v i a
a pomáhá ujasnit si záměr pro nastávající období, který koresponduje s potřebami a obavami přítomných
jedinců. Zároveň zajišťuje obecná pravidla a ustanovení, k nimž se členové sami hlásí. Všichni členové mohou
po celý rok podávat návrhy jakémukoliv orgánu vzdělávacího městečka. Valné shromáždění by se mělo osobně
setkat jednou ročně. V dobách, kdy to bude potřeba, může Kolegium svolat Valné shromáždění kdykoliv.
Grémium/Grémia. Bylo by smysluplné založit formální poradní orgán (Grémium) či orgány (Grémia) sestávající
z vybraných členů z širšího kontextu Projektu Krumlovia. Tito lidé nejsou formálně členy týmu Krumlovia, ale
jsou poradci. Mohou být vybranými zástupci z oblasti vzdělávání a kultury, ekonomiky a financí, stejně jako
vládních a mezinárodních organizací. V rámci Projektu Krumlovia plánujeme založit první takové Grémium v
roce 2015/2016. Bude tvořeno vybranými akademiky a pedagogy, kteří nejsou pouze experty v určité úzké
oblasti, ale mají pochopení pro transdisciplinaritu a zajímají se o regeneraci vzdělávání a společnosti.
SHRNUTÍ
Jednotlivci jsou zastupováni buď přímo ve Shromáždění nebo nepřímo skrze zástupce v Správní radě.
Týmy jsou zastoupeny přes svého Týmového koordinátora v Řade, nebo nepřímo přes Skupinu koordinátorů
v případě, že je velké množství týmů na to, aby mohly být všechny přímo reprezentovány. V případě, že nebude
sestavena Rada, budou týmy reprezentovány v Kolegiu přes Centra, k nimž patří.
Centra jsou zastoupena v Kolegiu přes své Koordinátory, kteří zároveň vystupují jako Zástupci ředitele celé
organizace či systému organizací.
VEDENÍ INICIATIVY UNIVERSITY FOR THE FUTURE
Kolegium mezinárodní iniciativy University for the Future není shodné s Kolegiem lokální organizace Krumlovia
Group, ačkoliv by se mohly částečně překrývat. V obou případech se Kolegium skládá z lidí, kteří největší měrou
přispěli k rozvoji své instituce.
294 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Ačkoli iniciativa University for the Future není formálně organizací, platí pro ni výše zmíněný organizační model
s těmito specifiky:
1. Prozatím jsou v Kolegiu dva členové: Předseda58 iniciativy (Gaudenz Assenza) a Koordinátor iniciativy
(Markus Molz). Počítáme s příchodem dalších členů.
2. Iniciativa může mít své vlastní mezinárodní týmy a Speciálně zaměřené skupiny a ve chvíli, kdy se vytvoří
dostatečný počet týmů, může být sestavena Rada.
3. Lidé, kteří podporují iniciativu University for the Future, mohou být v budoucnosti pozváni stát se členy
Shromáždění, aby mohly být jejich názory a nápady začleněny do koncepce iniciativy.
ORGANIZAČNÍ PROCESY
Většina organizací je založena jedinci či malou skupinou lidí. Z krátkodobé perspektivy může být organizace
vytvořena kolem specificky nadaných lidí a motivovaných jednotlivců. Z dlouhodobější perspektivy je však těžké
založit organizaci pouze na těchto předpokladech, proto potřebujeme universální model, který bude splňovat
více podmínek, jako např.:





obměňující se personální zastoupení;
zvětšení organizace a její vnitřní diferenciaci;
zakládání a podpora nově vznikajících organizací;
zvyšování intenzity spolupráce mezi různými typy organizací (většími i menšími, výdělečnými
i neziskovými, soukromými i veřejnými, národními i mezinárodními);
vytvářet komplexní organizační systémy jako jsou mezioborová partnerství a vzdělávací městečka/
vzdělávací města, které vyžadují určitou úroveň sdíleného vedení napříč organizacemi.
Výše popsaní universální model by měl fungovat při splnění takto širokého spektra podmínek, aniž by potřeboval
změnit své základní nastavení. Toho můžeme dosáhnout realizací tří následujících přístupů:
1. O vytvoření vedoucích orgánů mimo těch, které jsou právně povinné budeme uvažovat pouze tehdy, pokud
to bude nutné pro rozvoj organizací, jinak zvolíme minimální počet vedoucích orgánů.
2. Se zvyšujícím se počtem týmů uskutečnit přechod od Týmů ke Skupinám týmů, za účelem udržet Radu
natolik přehledná, aby mohla být plně funkční.
3. Zachovat stejný systém vedení pro organizační systémy i pro jednotlivé organizace.
4. Holografické rozšiřování, které umožní zachovat každou organizaci či každý místní systém organizací
v lidském měřítku.
295 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Na místo statického organizačního diagramu potřebuje náš výše popsaný model dynamický diagram, který
ukáže veškeré smyčky zpětné vazby působící v celém systému, mezi provozem a vedením, mezi organizačními
jednotkami, mezi organizací a veřejností a mezi organizacemi v rámci našeho organizačního systému nebo s
externími partnerskými organizacemi. Takový diagram by zobrazoval systémovou dynamiku oproti pouhé
struktuře.
ODKAZY
Prezentovaný universální organizační model je inspirován celou řadou nejmodernějších organizačních
paradigmat a zkušeností, např.:








System(ic) innovation and system leadership (Davies et al., 2012; Jaspers, 2009; Quilley, 2012;
Schneidewind & Scheck, 2013; Senge, Hamilton, & Kania, 2015);
Labs Movement, e.g. Change Labs, Living Labs, Social Labs, Social Innovation Parks, Future Centres,
or Impact Hubs (Dvir, Lettice, Webb, & Schwartzberg, 2007; Evans & Karvonen, 2011; Hassan, 2014;
Katzy, Mensink, & Turgut, 2010; Kieboom, 2014; Lundström & Zhou, 2011; Schumacher, Feurstein, &
Pitkänen, 2008; Westley, Geobey, & Robinson, 2012);
Integral approaches to organisation (Cacioppe & Edwards, 2005; Deeg, Küpers, & Weibler, 2010; Laske,
Meister-Scheytt, & Küpers, 2006);
Holographic/fractal organisation (Morgan, 2006; Sandkuhl & Kirikova, 2011; Yeow & Jackson, 2002)
Communities of commitment (Engeström, 2007; Green, 2012; Hoffman, Casnocha, & Yeh, 2013; Kofman
& Senge, 2001; Wenger & Snyder, 2000);
Self-managing organisations and teams (Hamel, 2011; Kirkpatrick, 2011; Kostera, 2014; Laloux, 2014;
Millikin, Hom, & Manz, 2010; Muthusamy, Wheeler, & Simmons, 2006);
Life-sustaining organizations (Sales & Savage, 2011);
The congruence framework (Chamberlain, 2014);
296 | P r o j e k t K r u m l o v i a


Sociocracy (Buck & Villines, 2007; Endenburg, 1998);
Organisational Health (Lencioni, 2012; Stanford, 2012; Wilson, 2012).
Náš model očividně nereflektuje všechny rysy těchto zdrojů inspirace. Při realizaci našeho organizačního modelu
zůstaneme v kritickém dialogu s těmito a s příbuznými organizačními přístupy.
Buck, J., & Villines, S. (2007). We the people. Consenting a deeper democracy. Sociocracy Info Press.
Chamberlain, T. (2014). The congruence framework: An opportunity to rethink the future of organisations. Tony Chamberlain.
Davies, A., Mulgan, G., Norman, W., Pulford, L., Patrick, R., & Addarli, F. (2012). Systemic innovation. Social Innovation Europe Initiative.
Dvir, R., Lettice, F., Webb, C., & Schwartzberg, Y. (2007). The future center as an empowering ecology. Journal of Information,
Communication and Ethics in Society, 5(2/3), 206–225.
Endenburg, G. (1998). Sociocracy: The organization of decision-making. Delft: Eburon.
Engeström, Y. (2007). From communities of practice to mycorrhizae. In J. Hughes, N. Jewson, & L. Unwin (Eds.), Communities of
practice: critical perspectives. Routledge.
Evans, J., & Karvonen, A. (2011). Living laboratories for sustainability: Exploring the politics and epistemology of urban transition. In H.
Bulkeley, V. C. Broto, M. Hodson, & S. Marvin (Eds.), Cities and low carbon transitions (pp. 126–141). Milton Park: Routledge.
Green, P. (2012). The Colleague Letter of Understanding: Replacing jobs with
http://www.mixprize.org/story/colleague-letter-understanding-replacing-jobs-commitments
commitments.
Retrieved
from
Hamel, G. (2011). First, let’s fire all the managers. Harvard Business Review, (December). Retrieved from https://hbr.org/2011/12/firstlets-fire-all-the-managers
Hassan, Z. (2014). The social labs revolution: A new approach to solving our most complex challenges. San Francisco: Berrett-Koehler.
Hoffman, R., Casnocha, B., & Yeh, C. (2013). Tours of duty: The new employer-employee compact. Harvard Business Review Magazine,
June. Retrieved from http://hbr.org/2013/06/tours-of-duty-the-new-employer-employee-compact/ar/7
Jaspers, F. P. H. (2009). Organizing systemic innovation. Erasmus Research Institute of Management (ERIM). Retrieved from
http://repub.eur.nl/pub/14974/
Katzy, B., Mensink, W., & Turgut,
forum.org/apps/comm.asp?$1=528
E.
(Eds.).
(2010).
Living
lab
handbook.
Retrieved
from
http://www.ve-
Kieboom, M. (2014). Lab matters: Challenging the practice of social innovation laboratories. Amsterdam: Kennisland.
Kirkpatrick, D. (2011). Beyond empowerment: The age of the self-managed organization. Morning Star Self-Management Institute.
Kofman, F., & Senge, P. (2001). Communities of commitment: The heart of the learning organization. Retrieved from
http://www.axialent.com/uploaded/papers_articles/documentos/Communities%20of%20Commitment.%20The%20Heart%20of%20
Learning%20Organizations.pdf
Kostera, M. (2014). Occupy management! Inspirations and ideas for self-organization and self-management. Routledge.
Laloux, F. (2014). Reinventing organizations. Nelson Parker.
Lencioni, P. M. (2012). The advantage: Why organizational health trumps everything else in business. John Wiley & Sons.
Lundström, A., & Zhou, C. (2011). Promoting innovation based on social sciences and technologies: The prospect of a social innovation
park. Innovation: The European Journal of Social Science Research, 24(1-2), 133–149.
Millikin, J. P., Hom, P. W., & Manz, C. C. (2010). Self-management competencies in self-managing teams: Their impact on multi-team
system productivity. The Leadership Quarterly, 21(5), 687–702.
Morgan, G. (2006). Images of organization. Thousand Oaks: Sage.
297 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Muthusamy, S. K., Wheeler, J. V., & Simmons, B. L. (2006). Self-managing work teams: Enhancing organizational innovativeness (SSRN
Scholarly Paper No. ID 687892). Rochester, NY: Social Science Research Network. Retrieved from
http://papers.ssrn.com/abstract=687892
Quilley, S. (2012). System innovation and a new ‘Great Transformation’. Journal of Social Entrepreneurship, 3(2), 206–229.
Sales, M., & Savage, A. E. (2011). Life sustaining organizations: A design guide. Createspace.
Sandkuhl, K., & Kirikova, M. (2011). Analysing enterprise models from a fractal organisation perspective - potentials and limitations.
In P. Johannesson, J. Krogstie, & A. L. Opdahl (Eds.), The practice of enterprise modeling (pp. 193–207). Berlin: Springer.
Schneidewind, U., & Scheck, H. (2013). Die Stadt als ‘Reallabor’ für Systeminnovationen. In J. Ruckert-John (Ed.), Soziale Innovation
und Nachhaltigkeit: Perspektiven sozialen Wandels (Auflage: 2013., pp. 229–248). Wiesbaden: Springer VS.
Schumacher, J., Feurstein, K., & Pitkänen, O. (2008). European living labs: A new approach for human centric regional innovation.
Berlin: wvb.
Senge, P., Hamilton, H., & Kania, J. (2015). The dawn of system leadership. Stanford Social Innovation Review, Winter. Retrieved from
http://www.ssireview.org/articles/entry/the_dawn_of_system_leadership
Stanford, N. (2012). Organizational health: An integrated approach to building optimum performance. Kogan Page Publishers.
Wenger, E., & Snyder, W. (2000). Communities of practice: The organizational frontier. Harvard Business Review, January, 139–145.
Westley, F., Geobey, S., & Robinson, K. (2012). What is a change lab/design lab for social innovation? A thought piece for the
development of a new approach for building capacity for social innovation in Canada (White Paper). Waterloo Institute of Social
Innovation and Resilience. Retrieved from http://sig.uwaterloo.ca/highlight/what-is-a-change-labdesign-lab
Wilson, M. (2012). Leaders in motion: Winning the race for organizational health, wealth, and creative power. Greenleaf Book Group.
Yeow, P., & Jackson, P. (2002). The holographic organisation: Riding the waves of complexity. Presented at the XXVth ICAP 202
International Conference of Applied Psychology, Singapore. Retrieved from http://kar.kent.ac.uk/25225/
298 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 16 (Proces tvorby): Analýza dalších možností právních forem
provozujícího subjektu
Pro širší přehled a porovnání uvádíme, kromě možnosti založit ústav (viz str. 122), další možnosti:
1. Komerční subjekt: Korporace jsou volnější než ústav a fundace (nadace a nadační fond). To se týká
vnitřní organizace, kapitálu, účelu, vlastnické struktury, dohledu, změn, atd. Kontrolní orgán musí být
povinně zřízen jen u a.s. U korporací je možné snadněji vyplácet zisk, zatímco u o.p.s. nebo ústavu může
být zisk použit jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen a k úhradě vlastní správy. Kapitálové společnosti
nemusí být zřízeny jen za účelem podnikání. V mnoha zemích se pro sociální podnikání používají
komerční právní formy či deriváty, jako např. v Německu gGmbH (gemeinnützige GmbH).
2. Kapitálová společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost) může získat
potřebné finanční prostředky pro svou činnost úpisem akcií nebo zastavením cenných papírů (příp.
obchodních podílů), leasingovým financováním apod. Ústav tuto možnost nemá. Obdobně jako u ústavu
lze i u korporace omezit oprávnění statutárního orgánu jednat např. tak, že jednatelé mohou jednat
samostatně jen do určité výše transakce. Plnění poskytnutá členům orgánů se, na rozdíl od ústavu,
nezveřejňují ve sbírce listin. V rámci případné holdingové struktury, i případné účasti jiných subjektů by
bylo výhodnější užít některé z obchodních korporací, kde existuje vyšší míra volnosti a přizpůsobivosti
potřebám obchodní korporace, kde možnost nakládání se ziskem není omezena a kde neplatí princip
rovnocenné dostupnosti činnosti adresátům. Například forma s.r.o. nebo a.s.
Minimální výše vkladu společníka do společnosti s ručením omezeným činí 1- Kč. Společnost má valnou
hromadu, která se koná nejméně jednou za účetní období, má jednoho nebo více jednatelů a alternativně
může zřídit dozorčí radu. Účast společníka nebo společníků ve společnosti s ručením omezeným
představují určené podíly s omezenou nebo neomezenou převoditelností. Podíly mohou představovat též
kmenové listy. Podíly mohou být stejné (základní) nebo s podíly mohou být spojena různá práva a
povinnosti. Společnost může být i jednočlenná, v takovém případě vykonává působnost valné hromady
tento společník. Společnost může založit další dceřinou společnost. Hlasování na valné hromadě může
být učiněno i mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, nebo na dálku (per rollam).
U akciové společnosti je rovněž nejvyšším orgánem valná hromada. Hlasování na valné hromadě může
být učiněno i mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, nebo na dálku (per rollam). U
akciové společnosti lze rozhodnout o systému řízení. Místo dualistického systému vnitřní struktury
(představenstvo + dozorčí rada) je možné zvolit monistický systém vnitřní struktury (správní rada
+ statutární ředitel). Správní rada a ředitel může být i jedna a táž osoba. Akciová společnost v dualistickém
systému povinně zřizuje dozorčí radu. Minimální výše základního kapitálu činí 2.000.000,- Kč nebo EUR
80.000,-. Při splnění podmínek ust. § 21 zákona o účetnictví, musí být účetní závěrka ověřena auditorem.
Společnost může rovněž neomezeně zakládat dceřiné společnosti a podílet se na jejich podnikání.
Společnost povinně zřizuje internetové stránky, kde zveřejňuje zákonem stanovené informace o sobě a
svém hospodaření. Společnost může vydat akcie na jméno, nebo akcie na majitele. Rovněž může vydat
akcie, se kterými jsou spojená zvláštní práva, nesmí však s nimi být spojeno právo na určitý úrok nezávisle
na hospodářský výsledek společnosti.
299 | P r o j e k t K r u m l o v i a
3. Družstvo: Krumlovia Group může být založena jako družstvo. Družstvo je společenství neuzavřeného
počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob. Družstvo může
být případně založeno i za účelem podnikání. Na rozdíl od akciové společnosti nebo společnosti s
ručením omezeným musí mít družstvo nejméně tři členy. Každý člen se podílí členským vkladem na
základním kapitálu. Noví členové podávají přihlášky do družstva. Nabytí nových členů je tak u družstva
snadnější než u společností. U družstva i u společností je možné uložit jejich členům povinnost poskytnout
příplatek, je-li to uvedeno v zakladatelských dokumentech. Má-li družstvo více než 200 členů, může
působnost členské schůze plnit shromáždění delegátů. Družstvo zřizuje kontrolní komise. Družstvo je
proto vhodné pro případ většího počtu členů, získávání nových členů nebo společné činnosti.
4. Jako další právní formy lze ještě zmínit veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost.
Vzhledem k tomu, že tyto společnosti mohou být založeny jen za podnikatelským účelem nebo za účelem
správy vlastního majetku, nepředstavují zajímavou alternativu pro tento projekt. Vzhledem k výlučné
působnosti na území České republiky a vzhledem k tomu, že zákon o obchodních korporacích nabízí
vhodnější alternativy, pak není dále nezbytné uvažovat o evropské společnosti a evropském
hospodářském zájmovém sdružení.
Další možností by bylo založit zároveň dvě organizace – provozující subjekt Krumlovia Group ve spolupráci s
nadací Foundation for the Future.
Nadace: V případě, že založíme nadaci, do níž bude pozemek vložen, bude splněna povinnost nadační
jistiny, která musí být minimálně ve výši 500.000,- Kč. Jinými slovy, nemusí se jednat o peněžitou částku,
může být tvořena i nepeněžitými vklady, např. pozemek. Nadace nesmí sloužit výlučně výdělečným cílům,
musí sloužit trvalé službě pro společenský nebo hospodářský účel, zatímco ústav tuto činnost provozuje s
využitím své osobní a majetkové složky. Na rozdíl od ústavu nemůže nadace provozovat závod. Výše vkladu
do ústavu není limitována. U ústavu může zakladatel změnou listiny měnit její účel a organizaci, u nadace
jen po splnění zákonných podmínek (např. dle výslovného určení zakladatele v nadační listině, změnou
poměrů v zájmu nadace, rozumné změny se souhlasem soudu, apod.) Výhoda nadace je, že česká nadace
se dá transformovat do evropské nadace, jakmile Evropský parlament schválí tuto novou právní formu.
300 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Přiloha 17 (Proces tvorby): Analýza dalších možných přístupů ke správě
pozemku
V sekci „Právní aspekty nákladání s pozemkem ve Vyšném“ (viz str. 126-129) jsou uvedené tři možnosti
související s právem stavby:
1. Vložení pozemku do nadace Foundation for the Future, která následně zřídí právo stavby ve prospěch
organizace Krumlovia Group.
2. Vložení pozemku do tzv. svěřenského fondu, který následně zřídí právo stavby ve prospěch organizace
Krumlovia Group.
3. Nechat pozemek ve vlastnictví města, které zřídí právo stavby ve prospěch organizace Krumlovia Group.
Mimo právo stavby existuje celá řada dalších možností, které uvádíme níže pro porovnání a úplný přehled:
1. Město vloží pozemek do nadace Foundation for the Future, ale na rozdíl od varianty č. 1, nebude nadace
sjednávat právo stavby ve prospěch organizace Krumlovia Group. Nadace bude nakládat s pozemkem,
tzn., že jejím celém bude postavit stavby, pronajímat prostory atd. Nadace si v této variante osvojila
rozhodovací pravomoc nad Projektem Krumlovia, Krumlovia Group by se ujímala pouze těch funkcí, které
nadace zákonem není schopna splnit.
2. Město Český Krumlov vloží pozemek do svěřenského fondu, ale ten nezřídí právo stavby ve prospěch
organizace Krumlovia Group, jako tomu je u varianty č. 2. Správcem by byla organizace Krumlovia Group.
To by fungovalo následovně: Město Český Krumlov jmenuje organizaci Krumlovia Group jako správce
pozemku a Krumlovia Group toto pověření být správcem přijme. V případě zániku Krumlovia Group bude
celý areál vrácen městu. Tímto způsobem by svěřenský fond zabezpečoval vklad města (pozemek). Při
vkladu pozemku do svěřenského fondu dochází k přechodu vlastnického práva na osobu oprávněnou
(nový majitel), což by mohl být:
(a) nadace Foundation for the Future.
(b) organizace Krumlovia Group (pokud není Krumlovia Group správcem).
(b) investoři, kteří investují do budov. Toto řešení oponuje principu Projektu Krumlovia, jelikož celý
pozemek by byl tímto způsobem rozdělen a privatizován.
3. Organizace Krumlovia Group může být založena jako s.r.o. nebo a.s. a spoluvlastněna městem a
organizací Institutions for the Future, s.r.o. Spoluzakladatel je vždy spoluvlastník. To, že město bude
spoluzakladatelem, avšak ne spoluvlastníkem organizace Krumlovia Group, není právně možné. Pro
spoluvlastnictví dvou subjektů je vhodné užít kapitálové společnosti s.r.o. nebo a.s. Nepeněžitým vnosem
do komerčního subjektu Krumlovia Group by tak městu vznikl podíl v této společnosti. Krumlovia Group
by byla v tomto případě zřízena na principu tzv. partnerství veřejného a soukromého sektoru (angl. publicprivate partnership). Město Český Krumlov by poskytlo věcný vklad do organizace Krumlovia Group,
zatímco Institutions for the Future by vložila know-how (studie, projektovou dokumentaci, zkušenosti,
partnerské sítě, vzdělávací programy, atd.). Podíl města a Institutions for the Future v organizaci Krumlovia
Group by procentuálně odpovídal hodnotě pozemků vůči hodnotě know-how. Každý ne-monetární vklad
(tzn. hodnota pozemku a know-how) bude vyhodnocen soudním znalcem. Jinými slovy, v této variantě by
se město pozemku nezříkalo, ale bylo by spoluzakladatelem právního subjektu, který je zodpovědný za
tvorbu vzdělávacího městečka.
301 | P r o j e k t K r u m l o v i a
4. Českokrumlovský rozvojový fond, ve kterém má město Český Krumlov 100% účast, by se mohl podílet na
spoluzaložení organizace Krumlovia Group. Město je nepřímým vlastníkem, takže město má 100% podíl
ve společnosti Českokrumlovský rozvojový fond, a tedy i podíl v organizaci Krumlovia Group. Z právního
pohledu by město bylo pouze zakladatelem a spoluvlastníkem ČRF, avšak nebylo by přímo
spoluzakladatelem ani spoluvlastníkem Krumlovia Group.
5. Celý areál se rozdělí na menší pozemky podle detailního urbanistického plánu. Město poskytne pozemky
po částech, např. před zahájením stavby nebo po kolaudaci stavby bude pozemek převeden majiteli stavby
(tzn. zastavěná plocha a k ní přidružený pozemek). Tato Varianta jde proti principům Projektu Krumlovia,
protože takovým způsobem by se areál postupně celý privatizovalo, a tím pádem by vzdělávací městečko
nemuselo být jednotné.
6. Město se podílí na výstavbě celého komplexu spolu s dceřinými společnostmi Krumlovia Group. Stavby
by byly od počátku ve (spolu)vlastnictví města, město by je vystavělo, a poté např. pronajímalo. Tato
Varianta zřejmě není reálná, protože město nemá potřebné finanční prostředky.
7. Pokud by stavby vybudovalo město jako vlastník, pak je může i s pozemkem vnést do nadace a poskytnout
třetí osobě k užívání (klasický nájem), nebo i prodat. Nebo by mohlo přímo pronajmout organizaci
Krumlovia Group nebo jejím dceřiným společnostem. Tato Varianta zřejmě není reálná, protože město
nemá potřebné finanční prostředky.
8. Město může převést pozemky na organizaci Krumlovia Group s tím, že městu k těmto pozemkům vznikne
předkupní právo za symbolickou cenu v případě prodeje. Tato možnost by mohla být pro město
přijatelnější, jestliže by se město nezbavovalo pozemků úplně, ale mohlo by je získat na základě
předkupního práva zpět.
9. Nejlepší variantou z hlediska fundraisingu a celkové stability Projektu Krumlovia by bylo, kdyby byl areál
ve Vyšném majetkem provozujícího subjektu Krumlovia Group. Určitě by bylo výhodnější, aby investor
vlastnil i pozemek, avšak zastupitelstvo města Český Krumlov by s převodem muselo souhlasit. Vložením
pozemku do organizace Krumlovia Group by město Český Krumlov potvrdilo veřejně prospěšný charakter
Projektu Krumlovia a díky projevené důvěře by usnadnilo fundraising. Tato Varianta počítá s nepeněžitým
vnosem pozemku do organizace Krumlovia Group, která zvolí neziskovou právní formu (pravděpodobně
ústav).
Následující možnosti jsou jen okrajové či zcela vyloučené. Uvádíme je pouze pro úplnost analýzy.
10. Město Český Krumlov poskytne organizaci Krumlovia Group právo užívat pozemek za podmínek, že se
Krumlovia Group zaváže na oplátku poskytnout specifické služby nebo naplní klíčové milníky.
11. Město pronajme pozemek organizaci Krumlovia Group za symbolickou cenu, a to až do ukončení výstavby
kampusu, definovaného jako kolaudace poslední plánované budovy podle urbanistického plánu. Pak
město vloží pozemek do majetku Krumlovia Group či do nadace Foundation for the Future. Jednalo by se
o nepeněžitý vnos. Vklad by se pak uskutečnil převodem majetku. Tato Varianta je právně možná, ale pro
investora bez uzavření stavbě předcházejících smluv riskantní, protože by mohl postavit stavbu na cizím
pozemku, který by na něj vlastník nepřevedl, ani by mu nezřídil právo stavby a mohl by se domáhat
odstranění stavby.
Důležitá je ochrana města Český Krumlov, ale i činnosti organizace Krumlovia Group, jakož i případného
investora. Veškerá právní jednání budou předem projednána a schválena zastupitelstvem.
302 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 18 (Proces tvorby): Návrh smlouvy o zřízení práva stavby
SMLOUVA O ZŘÍZENÍ PRÁVA STAVBY A ZÁKAZU ZCIZENÍ ČI ZATÍŽENÍ POZEMKU
uzavřená mezi
Městem Český Krumlov
jako vlastník pozemku
a
Krumlovia Group
jako investor
303 | P r o j e k t K r u m l o v i a
TUTO SMLOUVU O ZŘÍZENÍ PRÁVA STAVBY A ZÁKAZU ZCIZENÍ ČI ZATÍŽENÍ POZEMKU (dále jen „Smlouva“)
uzavírají:
1. Město Český Krumlov, se sídlem na adrese náměstí Svornosti 1, 381 01 Český Krumlov, IČO: 002 45 836, za
nějž jedná Dalibor Carda / datum narození 5. 9. 1956 (dále jen „Vlastník pozemku“);
a
2. Krumlovia Group, ústav společnost řádně založená a existující podle právního řádu České republiky, se
sídlem/trvalým pobytem na adrese............., IČO:............., zapsaná v obchodním rejstříku vedeném soudem
v............., spisová značka............., za níž jedná Gaudenz Assenza / datum narození 16. 9. 1968 (dále jen
„Investor“);
(každá z výše uvedených osob nebo entit dále také jako „Smluvní strana“, a společně též jako „Smluvní strany“).
I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ
VZHLEDEM K TOMU, ŽE:
Vlastník Pozemku se ve Smlouvě............. zavázal zřídit ve prospěch Investora k tíži Pozemku, jak je definován níže, Právo
stavby jak je také definována níže; a
DOHODLY SE SMLUVNÍ STRANY TAKTO:
II. DEFINICE A VÝKLAD POJMŮ
Veškeré pojmy a výrazy začínající velkým písmenem použité v této Smlouvě mají, pokud není výslovně stanoveno jinak,
následující význam:
„Katastr
nemovitostí“
znamená Katastr nemovitostí České republiky;
„Občanský zákoník“
znamená zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění;
„Pozemek“
znamená.............
„Právo stavby“
má význam uvedený v odstavci 3............. této Smlouvy;
„Stavba“
znamená stavební dílo specifikované v příloze č.............. této Smlouvy;
„Výstavba“
znamená realizaci Stavby v souladu se Smlouvou o výstavbě.
304 | P r o j e k t K r u m l o v i a
III. PRÁVO STAVBY
Vlastník Pozemku zřizuje ve prospěch Investora k tíži Pozemku právo stavby spočívající v právu Investora vybudovat a mít
Stavbu na Pozemku nebo pod povrchem Pozemku (dále jen „Právo stavby“).
Vlastník Pozemku prohlašuje, že na Pozemku neváznou žádná práva, která by bránila zřízení Práva stavby a že obdržel
veškeré případné souhlasy potřebné ke zřízení Práva stavby.
Právo stavby vzniká zápisem do Katastru nemovitostí České republiky.
Smluvní strany sjednávají, že Právo stavby se zřizuje na dobu devadesát devět (99) let od jeho vzniku a že se zřizuje
bezúplatně.
Smluvní strany sjednávají, že Vlastník Pozemku nemá předkupní právo ke Stavbě. Tato skutečnost bude zapsána do
Katastru nemovitostí. Zákonné předkupní právo Investora jako stavebníka k Pozemku zůstává nedotčeno.
IV. VÝHRADA SOUHLASU K ZATÍŽENÍ PRÁVA STAVBY, ZÁKAZ ZCIZENÍ NEBO ZATÍŽENÍ PRÁVA
STAVBY
Vlastník pozemku si nevyhrazuje souhlas k zatížení Pozemku. Zároveň se Smluvní strany se dohodly, že Vlastník Pozemku
a Investor nejsou oprávněni zcizit nebo zatížit Pozemek jakýmikoli právy třetích osob s výjimkou práv založených na žádost
Investora a práv souvisejících s inženýrskými sítěmi souvisejícími se Stavbou v nezbytném rozsahu. Zákaz zcizení nebo
zatížení Práva stavby se zřizuje jako věcné právo na dobu devadesáti devíti (99) let od jeho vzniku. Zákaz zcizení nebo
zatížení Práva stavby bude zapsán do Katastru nemovitostí spolu s vkladem Práva stavby do Katastru nemovitostí.
Vlastník neodepře udělit svůj souhlas nebo nebude zdržovat jeho udělení k takovým právním jednáním, která nejsou k újmě
Pozemku. Souhlas Vlastníka Pozemku k úpravám, rekonstrukci, údržbě, změně nebo obnovení Stavby se nevyžaduje.
V. PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN
V souladu se Smlouvou o ............. bude Stavbu provádět Investor. Dle dohody Smluvních stran se Stavba bude stávat
součástí Práva stavby postupně jejím zhotovováním.
Vlastník Pozemku strpí na svém majetku stavební činnost Investora a umožní jim neomezený volný vstup na Pozemek po
celou dobu Výstavby a následného provozu Stavby po dobu platnosti Smlouvy o .............
Investor má právo specifikaci Stavby před zahájením Výstavby nebo v jejím průběhu změnit, a to v souladu s postupem,
jak je tento sjednán ve Smlouvě o ..............
305 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Smluvní strany se zavazují poskytnout si veškerou součinnost nezbytnou pro řádné a včasné naplnění dohody Smluvních
stran vyjádřené v této Smlouvě, zejména spolupracovat se Investorem a poskytnout mu veškerou nezbytnou součinnost v
případě, že příslušný katastrální úřad z jakéhokoli důvodu odmítne zapsat některá nebo všechna věcná práva Investora
vyplývající z této Smlouvy do Katastru nemovitostí nebo si vyžádá doplnění návrhu na povolení vkladu do Katastru
nemovitostí, a to včetně, bude-li to nezbytné, uzavření nové Smlouvy nebo dodatku k ní dle výhrad příslušného katastrálního
úřadu.
Smluvní strany se dohodly, že návrh na povolení vkladu práv vyplývajících z této Smlouvy do Katastru nemovitostí podá a
příslušný správní poplatek uhradí Investor. Vlastník Pozemku se zavázal poskytnout Investorovi pro tyto účely veškerou
potřebnou součinnost.
VI. UKONČENÍ SMLOUVY
Nevyužije-li Investor svého předkupního práva k Pozemku, nahradí Vlastník Pozemku Investorovi při zániku Práva stavby
po skončení doby, na kterou bylo zřízeno jednu polovinu hodnoty Stavby. Hodnota se určí na základě posudku znalce, který
nechá Investor za tímto účelem zpracovat ke dni zániku Práva stavby.
Vyloučení zákonných ustanovení. Žádná ze Smluvních stran není oprávněna odstoupit od této Smlouvy, vypovědět ji, či
ji jinak jednostranně ukončit vyjma důvodů výslovně uvedených v této Smlouvě, a Smluvní strany výslovně vylučují aplikaci
ustanovení § 1977 až § 1979, § 1999, § 2000 a § 2002 až § 2004 Občanského zákoníku.
Investor je oprávněn od této Smlouvy odstoupit, pokud Vlastník Pozemku poruší svoji povinnosti vyplívající z této Smlouvy,
a toto porušení nenapraví ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu k tomu Investora písemně stanoví, anebo pokud se
ukáže jeho prohlášení podle článku III. této Smlouvy nepravdivým.
Zanikne-li Smlouva o ............., stane-li se neplatnou, nebo ukáže-li se, že nebyla platně uzavřena, má Vlastník pozemku
právo odstoupit od této Smlouvy bez jakýchkoli sankcí a náhrad, a to nejpozději do zahájení výkopu stavební jámy pro
základy Stavby na Pozemku dle Smlouvy o .............. V případě odstoupení Vlastníka od této Smlouvy jsou smluvní strany
povinny vrátit si to, co již plnily. Vlastník Pozemku bez zbytečného odkladu po odstoupení od této Smlouvy nahradí
Investorovi veškeré účelně vynaložené náklady, které Investorovi vznikly.
Odstoupení od této Smlouvy musí být uskutečněno písemnou formou a nabývá účinnosti dnem doručení odstoupení
ostatním Smluvním stranám, nestanoví-li Smluvní strana, jejímž projevem vůle se Smlouva zrušuje, v listině o odstoupení
den pozdější, případně nestanoví-li tato Smlouva jinak.
VII. SANKCE
Smluvní strany sjednávají, že pokud Vlastník Pozemku poruší svoji povinnost dle této Smlouvy, a toto porušení nenapraví
ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu k tomu Investor písemně stanoví, anebo pokud se ukáže jeho prohlášení podle
článku III. této Smlouvy nepravdivým, vzniká Investorovi vůči Vlastníkovi Pozemku právo na zaplacení smluvní pokuty ve
výši ............. Kč (slovy: ............. korun českých). Právo Investorovi z téhož důvodu odstoupit není tímto ustanovením
dotčeno.
Ustanoveními o smluvních pokutách v této Smlouvě není dotčeno právo Investora na náhradu případné škody vzniklé z
porušení dotčené povinnosti, ustanovení § 2050 Občanského zákoníku se nepoužije.
306 | P r o j e k t K r u m l o v i a
DOLOŽKA PLATNOSTI PRÁVNÍHO ÚKONU DLE ZÁKONA O .............
Schválení zastupitelstvem. Vlastník pozemku prohlašuje, že uzavření této Smlouvy bylo schváleno zastupitelstvem
Vlastníka pozemku usnesením č. ............. ze dne.............
VIII. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Doručování. Veškerá sdělení činěná na základě této Smlouvy nebo v souvislosti s ní vyžadují písemnou formu a
musí být zaslána druhé Smluvní straně doporučeně, případně kurýrem nebo předána osobně na následující adresy:
V případě Vlastníka Pozemku:
Jméno/název:.............
Adresa:.............
V případě Investora:
Jméno/název:.............
Adresa:.............

Zákaz postoupení. Žádná z práv ani povinností Smluvních stran z této Smlouvy není možné postoupit ani převést
bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany.

Úplná dohoda. Tato Smlouva a dokumenty, na něž odkazuje, obsahuje úplnou dohodu Smluvních stran týkající
se transakcí zamýšlených touto Smlouvou.

Salvátorská klauzule. Bude-li některé ustanovení této Smlouvy z jakéhokoli důvodu prohlášeno za neplatné nebo
nevymahatelné v jakémkoli ohledu podle právního řádu jurisdikce, v níž se vymáhá, zbývající ustanovení této
Smlouvy zůstanou touto neplatností či nevymahatelností nedotčena. Smluvní strany nahradí takto neplatné nebo
nevymahatelné ustanovení jiným ustanovením, na němž by se s největší pravděpodobností dohodly, pokud by si
této neplatnosti nebo nevymahatelnosti byly vědomy.

Vyloučení obchodních zvyklostí. K obchodním zvyklostem, ať už zachovávaným obecně či v daném odvětví, se
nepřihlíží.

Nebezpečí změny okolností. Smluvní strany prohlašují, že na sebe přebírají nebezpečí změny okolností a že
jakákoliv změna okolností nezakládá žádné ze Smluvních stran právo uplatňovat jakékoliv nároky s tím související;
Smluvní strany výslovně vylučují aplikaci ustanovení § 1765 odst. 1 a § 1766 Občanského zákoníku.

Neúměrné zkrácení. Smluvní strany se vzdávají jakéhokoliv práva na zrušení Smlouvy a navrácení do původního
stavu, pokud by byla vzájemná plnění dle této Smlouvy v hrubém nepoměru, a výslovně vylučují aplikaci ust. §
1793 až 1796 Občanského zákoníku.
307 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Rozhodné právo. Tato Smlouva se řídí právním řádem České republiky, v souladu s nímž se také vykládá, a to
bez odkazu na jeho ustanovení o kolizních právních normách.

Náklady. Smluvní strany ponesou každá své vlastní náklady v souvislosti s přípravou a sjednáváním této Smlouvy
a s jakoukoli záležitostí zamýšlenou touto Smlouvou.

Stejnopisy. Tato Smlouva je vyhotovena ve 3 stejnopisech v českém jazyce, z nichž každá Smluvní strana obdrží
jedno vyhotovení a jedno vyhotovení bude sloužit pro účely vkladového řízení u příslušného katastrálního úřadu.

Změny Smlouvy. Tuto Smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze písemnou dohodou Smluvních stran.

Přílohy. Nedílnou součást této smlouvy představují následující přílohy:
Vlastník Pozemku a Investor tímto shodně prohlašují a uznávají, že tato Smlouva byla podepsána na základě jejich
vzájemné dohody a svobodné vůle, vážně a určitě a nikoliv v tísni či za nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení
či lehkomyslnosti některé ze Smluvních stran, na důkaz čehož Smluvní strany níže připojují své podpisy.
V ____________, dne__________________
_____________________________
Město Český Krumlov
V ____________, dne__________________
_____________________________
Investor
308 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 19 (Finance): Ekonomické a finanční aspekty vzdělávacího městečka
Koncept Vzdělávacího městečka Krumlovia:
Uplatnění nevyužitých zdrojů ve prospěch společnosti
V přírodě neexistují žádné ztráty. Všechny produkty metabolismu živých organismů slouží jako výživa pro
metabolismus jiných živých organismů. To vytváří životadárnou smyčku mezi různými živočišnými a rostlinnými
druhy v rozdílných ekosystémech. Čím větší je biodiverzita, tím početnější a odolnější je ekosystém.
Člověk vytvořil nové ekonomické rámce, které jsou postaveny na napodobení přírody tím, že utváří řadu po sobě
jdoucích a neustále se opakujících kroků, které nevytváří žádný nadbytek a odpad, například tzv. Circular
Economy (Lovins et al, 2014), the Economy of Abundance (McDonough & Braungart, 2010, 2013), the Blue
Economy (Pauly, 2010) či the Deep Economy (McKibben, 2009).59 Tyto rámce byly vytvořeny jejich průkopníky
a podobně smýšlejícími iniciativami, aby pomohly organizacím a komunitám vzkvétat v kontextu možností a
limitů ekosystému, kterým jsou obklopeny.
Koncept vzdělávacího městečka, které je modelovým příkladem iniciativy University for the Future, rozšiřuje tyto
klíčové přístupy ještě dále a propojuje čtyři možné zdroje, kterými je v současném socioekonomickém systému
plýtváno: nejedná se jen o nevyužitý materiál či půdu, ale také o nemateriální zdroje nevyužitých či přehlížených
talentů a znalostí.
Koncept vzdělávacího městečka povzbuzuje na lokální úrovni k propojení, uspořádání a přeměně jinak
nevyužitého potenciálu těchto čtyř oblastí do procesu, který je výhodný pro celý systém60. Tyto procesy jsou
sebeposilující a vytvářejí čtyři typy výhod, jmenovitě pozitivní ekonomický, environmentální, kulturní
a psychologický dopad.
Následující diagram zobrazuje tuto klíčovou ideu založenou na výdělku z jinak nevyužitých zdrojů díky
inteligentnímu designu vzdělávacího městečka.
309 | P r o j e k t K r u m l o v i a
V následujícím textu uvádíme další detaily
1) o čtyřech typech nevyužitých zdrojů, které budou ve vzdělávacím městečku integrovány;
2) jak jsou tyto propojeny a přeměněny do celistvého, plodného procesu;
3) a jak z těchto procesů vyplývají čtyři typy výhod uplatnitelné ve prospěch společnosti.
1) ČTYŘI TYPY NEVYUŽITÝCH ZDROJŮ
1a) Nevyužití talentů
Ohromující množství nevyužitých talentů je většinou považováno za „normální“ stav našeho současného
socioekonomického systému. Průzkumy v posledních letech odkrývají narůstající počty nezaměstnaných,
sociálně znevýhodněných, přetížených a nemocných. Výzkumy též neustále poukazují na zdrcující převahu lidí,
které neuspokojuje jejich zaměstnání, a na fakt, že vzrůstající materiální blahobyt s sebou nese celou řadu
vedlejších účinků, jako je klesající úroveň prožívaného štěstí a naopak narůstající negativní emoce (pro další
informace viz níže Poznámky).
Náš vzdělávací systém nejen že není postaven na rozvíjení talentů, ale paradoxně často talenty žáků či studentů
plýtvá. Nevyužívá talenty těch, kteří vyžadují odlišný styl učení a kteří mají jiné vzdělávací cíle, než ty předepsané
standardními osnovami a vyžadované stávající vzdělávací praxí. Systém nedokáže čerpat z talentů těch žáků a
310 | P r o j e k t K r u m l o v i a
studentů, které demotivuje. Žáci, jež opustí školu či universitu s nálepkou „ztracená existence“, představují pouze
špičku ledovce. Všudypřítomná inflace vysokoškolských titulů (Collins, 2002)61 vytváří obecně neuspokojující
mašinérii a zároveň plýtvá talenty, neboť zmenšuje možnost pracovního uplatnění pro lidi s nižší úrovní vzdělání,
a to i přesto, že by nebyli v daném zaměstnání schopnější po ukončení příslušného vzdělání. Daná pracovní
místa jsou často obsazena překvalifikovanými jedinci, kteří mohou být časem zklamaní, pokud se nemohou dále
vyvíjet. V horním spektru hierarchie vysokoškolských titulů můžeme též pozorovat velké procento nevyužitých
talentů vysoce vzdělaných lidí, neboť systém produkuje mnohem větší množství výzkumníků (PhD a Postdocs),
než které může následně zaměstnat.
Další obrovské plýtvání talenty se objevuje v oblasti přijímání nových zaměstnanců, neboť je kladen přehnaně
velký důraz na dosud dosažené úspěchy, spíše než na současné schopnosti a vize do budoucnosti. V důsledku
velkých společenských změn limituje tato praxe možnosti člověka, který chce změnit své zaměření a životní
směřování v návaznosti na vznikající potřeby a příležitosti. Zejména ti, kteří se snaží o inovace či tvorbu něčeho
zcela nového, bývají znevýhodněni. Systém se též náležitě nezajímá o dříve spolupracující partnery. Navíc se
téměř nestává, že by byl zaměstnán celý dříve fungující tým i přesto, že by to bylo mnohem výhodnější, než
zaměstnávat jednotlivce, kteří spolu nemusí dobře vycházet a spolupracovat s ostatními individuálně přijatými
spolupracovníky.
Z humanistické perspektivy, kterou zastáváme, plýtvají výrazným způsobem všechny tyto přístupy lidským
potenciálem. Nevyužívání talentů se nedá přehlížet a volá po nových přístupech při rozpoznávání, rozvoji,
přijímání a využívání talentů, které se odlišují od převládající praxe.
1b) Nevyužité znalosti
Praxe v řadě vzdělávacích a pracovních institucí rozlišuje mezi znalostmi, které jsou ceněné a podporované
a znalostmi, které jsou devalvované a odsouvané na vedlejší kolej. Většinou jsou oceňované znalosti pojmově
jasné, ústně sdělitelné a specializované. Vývoj znalostí a vědomostí, které překračují hranice jednotlivých oborů
integrací znalostí z různých odvětví, je všeobecně považován za méně hodnotný, než vývoj znalostí vysoce
specializovaných. Umělecky vyjádřené znalosti, hluboké vhledy sdílené tradičními kulturami a šířené praxí jsou
v mnoha případech též považovány za méně hodnotné než technicko-vědecké poznatky. Navíc existuje celá
řada podhodnocených či přehlíženýchpřáístupů ke znalostem, jako je např. intuice, všeobecný souhlas, zdravý
selský rozum či znalosti vrozené.
Tyto méně oceňované či podhodnocované formy znalostí jsou buď nevyužité, nebo se jimi naopak plýtvá, a proto
nemohou napomoci pochopení komplexních problémů. V poslední době se však v oblasti vzdělávání a
leadershipu začaly objevovat studie, které opět upozorňují na důležitost kultivování této tzv. praktické moudrosti.
Nabízejí tak možnost nového pojetí, které klade důraz na umělecké ztvárnění a integraci odlišných forem
znalostí, spíše než na rozvoj zobecňujících intelektuálních vědomostí jako takových (Bassett, 2011; Küpers &
Pauleen, 2013).
Jiný druh zcela nevyužitých se vynoří, pokud dobré nápady, které byly vytvořeny na jednom místě, nenajdou
svoji cestu na místo, kde by mohly najít potřebné uplatnění. Existuje celé spektrum důvodů, proč se to opakovaně
děje. Klíčovým důvodem jsou institucionální, kulturní a jazykové bariéry. Například mnoho výzkumů a
rozvojových projektů financovaných z veřejných zdrojů přichází s výsledky, které nejsou aplikovány ve prospěch
společnosti. Řada výzkumných výsledků je pouze publikována ve specializovaných akademických žurnálech,
jež se dostanou do rukou pouze dalším akademikům ze stejného odvětví, pokud vůbec. Velké množství
veřejných finančních zdrojů je investováno do projektů a publikací s vysokou hodnotu ve smyslu vysokého
‚impact faktoru‘, avšak téměř nulovou hodnotu pro společnost. To samé platí pro celou řadu sociálních inovací,
jež zůstávají uzavřené v lokálním kontextu, v němž vznikly. Dalším klíčovým důvodem je nedostatek investic
v oblasti sjednocování, překladů, přenosů a ohodnocení dobrých řešení, které již existují. Vliv má též tzv.
‚syndrom na to jsme nepřišli my‘, kvůli němuž ztrácí mnoho organizací a komunit jedinečnou příležitost pro svůj
rozvoj.
311 | P r o j e k t K r u m l o v i a
1c) Nevyužité pozemky a budovy
V současnosti dochází k celkovým ztrátám úrodné a orné půdy, a to kvůli faktorům, jako je růst měst, klimatické
změny, znečištění a převažující formy dlouhodobě neudržitelného zemědělství. V Evropě a v dalších oblastech
můžeme v posledních desetiletích pozorovat zvětšující se rozdíl mezi zeměmi, které jsou vhodné pro vysoce
intenzivní industriální zemědělství (v závislosti na změnách v územním plánu, užívání chemických hnojiv a
pesticidů, ktedé snižují biodiverzitu) a zeměmi, jejichž půda je hůře dostupná nebo méně úrodná a dále se
nekultivuje. V obou případech dochází k plýtvání či nevyužití půdy, která by mohla přispět k tvorbě biodiverzity,
odolných ekosystémů a produkci zdravého jídla z místních komunit.
Kromě původní zemědělské půdy, které již není dále kultivovaná, zůstávají nevyužité půda a budovy v bývalých
vojenských areálech, bývalých průmyslových výrobnách a v dalších oblastech, které leží ladem. Pro tyto oblasti
je třeba najít udržitelné koncepty transformace; tvorba Vzdělávacího městečka Krumlovia je jedním z nich.
Dále začne během následujících desetiletí v řadě evropských zemí převažovat vliv demografických přesunů.
Tyto jsou výsledkem stárnoucí a zmenšující se populace, stejně jako sílící migrace z venkovských oblastí do
měst. Toto jsou strukturální příčiny, které vedou k vybydlování stále většího počtu budov, pro něž již není využití.
Avšak také v oblastech, v nichž převažuje poptávka po prostorách, je většina budov nedostatečně využita, např.
je využita pouze zlomek z celkového času. Školní budovy nejsou většinou využity v odpoledních hodinách, večer,
o víkendech ani v průběhu prázdnin; ubytování pro turisty není plně využito nebo je zavřeno mimo sezónu;
rodinné domy nejsou využity v době, kdy jsou lidé v práci, a obráceně; kanceláře a dílny nejsou využity, když
lidé nepracují; řada restaurací je využita pouze v době obědů a večeří a po zbytek dne zejí prázdnotou. Většina
domácností není z hlediska celoživotní perspektivy flexibilní. Je to výsledek tendence, že mladí lidé často žijí
v malém prostoru, zatímco starší obyvatelé, kteří již nežijí s dětmi ve společné domácnosti, často žijí v domech,
které jsou pro ně příliš velké.
Jak tedy příklady ukazují, není celkově potenciál většiny půdy a řady budov plně využit.
1d) Nevyužité zdroje
Množství odpadků, které za sebou nechá průměrný Evropan, činí téměř 500 kg za rok, z čehož více než polovina
je zbytkový odpad po recyklaci, kterého je těžké se zbavit 62. Ačkoli je již dnes i tato část odpadu recyklována,
z celkového množství je to velmi malé procento, což má vliv na postupně se zhoršující kvalitu původních zdrojů.
Zbytek odpadů skončí na skládkách nebo je spálen. Často je pak odpad rozšířen po krajině, řekách a oceánech,
které jsou dnes i na těch nejodlehlejších místech znečištěny kusy plastu. Dle Pauly (2010) by měly existovat
pouze dva typy výrobků. Ty, s nimiž si poradí příroda sama a ty, které mohou být rozloženy a znovu použity,
avšak ve smyslu tzv. ‚upcycling‘, to znamená tvorbou nových výrobků vyšší kvality, než byl původní materiál
(opakem je tzv. ‚downcycling‘).
Mnoho neobnovitelných zdrojů, které čerpáme ze zemské kůry, se brzy vytěží, pokud se tak již nestalo. To
znamená, že v minulosti bylo vyčerpáno více těchto zdrojů, než jich bude moci být vyčerpáno v budoucnosti. To
je důvod, proč je výraz ‚vytěžit všechno‘ (angl. peak everything, Heinberg, 2010) používán jako charakteristika
21. století. Poukazuje totiž na jednu z největších výzev budoucích generací, s níž se budou muset kvůli našemu
současnému životnímu stylu potýkat. Je to též impulz pro volání po konci bezhlavého čerpání přírodních
i lidských zdrojů63. V praxi to znamená, že by se do budoucna mělo zavést tzv. ‚těžení z města samého‘ (angl.
urban mining), tedy sběr a opětovné využití materiálů, které byly použity za účelem výstavby, místo aby byly
získávány tradičním způsobem těžby.
Dále je nutné zmínit se o obrovských ztrátách obnovitelných zdrojů energie. Jako příklad uveďme jídlo. Dle
odhadů není více než třetina světové produkce potravy zkonzumována, neboť se zkazí ještě předtím, než se
312 | P r o j e k t K r u m l o v i a
dostane ke konzumentovi či případně i poté, co se k němu dostane64. Co více, plýtvá se velkým množstvím již
vyrobeného jídla. Uvedeme zde pro vysvětlení dva příklady. Za prvé, nesezónní a neregionální potraviny
vyžadují velké množství energie (zejména paliv), aby se dostaly ke svému konzumentovi. Běžně se stává, že se
investuje více energie do výroby potravin, než mohou potraviny samy předat. Tento druh potravin se převážně
prodává v supermarketech. Za druhé, produkce 1 kg hovězího masa vyžaduje 15000 litrů vody a 16 kg obilí.
70% vyprodukovaného obilí slouží ke krmení dobytka, ne ke spotřebě lidí. Maso je nicméně všeobecně
považováno za kvalitní druh jídla. Další obnovitelné zdroje energie, jako je solární či větrná energie, též nejsou
na mnoha místech plně využity, ač by mohly být nahradit fosilní paliva. Vývoj nových zdrojů energií byl po celá
desetiletí zanedbáván.
Když zmiňujeme materiální zdroje, je též nezbytné upozornit na plýtvání penězi 65. Je jednoduché poukázat na
miliardy, které byly v posledních letech promrhány pro záchranu bank v tísni; bank, v nichž musel zasáhnout
stát, aby byly zachráněny, a to v rozporu s logikou trhu. Těmto bankám bylo dovoleno růst, neboť byly příliš
velké na to, aby zkrachovaly. Další černou dírou, do níž mizí velké množství peněz, jsou veřejné dotace
investované do aktivit, které buď nemají žádný efekt, nebo mají naopak dopad negativní, a přitom splňují všechny
indikátory udržitelného a inkluzivního rozvoje. Tyto aktivity a projekty by měly být potlačovány, avšak velmi často
tomu tak není. Nezanedbatelné množství finančních prostředků se plýtvá za účelem zaplacení úroků ze státních
dluhů, které se v průběhu řady desetiletí nahromadily jako výsledek investic, jež nebyly určené pro řešení otázek
budoucnosti ani pro obecné benefity občanů66. Celosvětové výdaje za válečné konflikty jsou odhadovány na
více než 1,7 bilionů dolarů ročně. Po jejich výrazném poklesu v 90. letech se opět zvýšily na úroveň, v jaké byly
během studené války67. To jsou jednoznačně finanční prostředky, které nejsou dostupné pro oblast vzdělávání,
zdravotnictví ani pro sociální rozvoj. Jako další příklad si dovolujeme uvést výhody nezaměstnanosti.
Nezastáváme názor, aby nezaměstnaní lidé nedostávali žádnou finanční podporu, neboť jsou často oběťmi
zvyšující se ekonomické nestability. Avšak proč platit lidem, kteří nic nedělají, když by mohli využít svůj čas za
účelem dalšího vzdělávání a současně pomáhat nově vznikajícím projektům a komunitám. Projekt Krumlovia
bude samozřejmě hledat členy týmu mezi mezinárodními odborníky, avšak nebrání se ani zaměstnávání lidí,
kteří jsou v současnosti postaveni mimo pracovní trh.
2) SÍLA PLNĚ INTEGROVANÉHO PROJEKTU
Vzdělávací městečko staví na myšlence přivést nevyužité talenty na nevyužitou půdu za účelem uplatnění
nevyužitých znalostí, které pomohou přeměnit nevyužité zdroje na přínos k inkluzivnímu, udržitelnému,
lokálnímu a regionálnímu rozvoji.
Existuje řada důvodů, proč je to reálné. Za prvé z toho důvodu, že náš současný vzdělávací a socioekonomický
systém produkuje v rámci svého „normálního“ chodu tak velké množství nevyužitých zdrojů, jak bylo zmíněno
výše. Tento potenciál nemusí zůstat nevyužit ani nemusí být potlačován, ale může být využit za lepším účelem68.
Druhým důvodem je, že ve vzdělávacím městečku bude kladen důraz na smysluplný způsob života a práce, to
znamená, že bude důležité, aby každý objevil své talenty a své životní poslání a tento proces bude všeobecně
podporován. Je zřejmé, že pokud se člověk vydá na cestu jemu vlastní, začnou se odkrývat dosud skryté zdroje
motivace, vytrvalosti a tvořivosti.
Třetím klíčovým přístupem, na který bude kladen ve vzdělávacím městečku důraz, je společná tvorba založená
na propojování individuálních cílů do většího celku. Díky senergiím ze spolupráce a propojování se uvolňují
latentní zdroje (angl. collaborative intentionality capital) (Engeström, 2004)69. Jedná se o mocnou, neřku-li
nejmocnější a nejzásadnější podobu kapitálu ze všech druhů kapitálu. Avšak kdo se zaměřuje na tvorbu tohoto
kapitálu? Ve vzdělávacím městečku jej budeme považovat za prioritní, neboť vede k osvobození a řízení celé
řady jinak potlačovaných, nečinných, roztříštěných či nerozvinutých schopností.
Za čtvrté, systémové myšlení a myšlení v kontextu hrají klíčovou roli ve způsobu vzdělávání, za nímž stojíme.
Umožňují propojovat jinak fragmentované obory, zmírnit fragmentárnost celé společnosti, a odhalovat
nepředpokládané synergie.
313 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Pátým principem je tvorba cyklů, které začínají vizí a končí konkrétní praktickou aktivitou. Tyto cykly dovolují
propojit tři světy – svět snění, vizionářství a imaginace, svět konceptů a svět podnikavých aktivit, které jsou dále
propojovány do tzv. tvořivých projektů s reálným vlivem na život.
V raných fázích budu tyto aktivity zaměřeny na výstavbu vzdělávacího městečka, na zlepšování kvality života
v kampusu a na poskytování služeb udržitelného podnikání. V pozdějších fázích se mohou rozšířit i mimo
vzdělávací městečko – na úroveň lokální, regionální, národní a globální.
3) ČTYŘI TYPY VÝHOD
S výše uvedenými skutečnostmi Projekt Krumlovia počítá a využívá je ve svůj prospěch nejen interně pro
vytváření živého kulturního prostředí, ale též pro regeneraci areálu a pro postupné rozšiřování pozitivních vlivů
projektu za hranice pozemku Vyšný (na úrovni města, regionu, atd.).
Dalším směrem rozvoje je tvorba vzdělávacích městeček na jiných místech, které budou založené na stejném
přístupu „využití nevyužitého“.
3a) Pozitivní psychosociální vliv
Smysl života, který má základ v širších cílech, než je jen zájem jednotlivce, je jednou z hlavních podmínek
šťastného, naplněného života. Život ve společnosti s vysokou úrovní sociální koheze, společnosti, která se stará
o své členy, včetně těch slabších, je další podmínkou. Další podmínkou je být vnímán jako jedinečná osobnost.
Mezi klíčové principy Vzdělávacího městečka Krumlovia tedy patří ptát se po osobním poslání, pečovat
o soudržnost a dobrý život a umožnit každému člověku jedinečný způsob učení, rozvoje a práce, které budou
odpovídat na velké výzvy naší doby.
3b) Pozitivní vliv na kulturu
Tvořivé vzdělávání ve školách Projektu Krumlovia povede ke vzdělanější, přemýšlející, na budoucnost zaměřené
a kulturně kreativní populaci. Vzdělávací městečko zároveň klade důraz na znovuobjevování tradičních řemesel
a umění a snaží se je propojit s moderní praxí a technologiemi. Celý prostor lze chápat jako laboratoř, v níž je
možné experimentovat s novými přístupy, jež si kladou za cíl přispět ke změnám směrem k humánnosti. Již
základní koncept vzdělávacího městečka počítá s postupným šířením myšlenek a praxe.
3c) Pozitivní vliv na životní prostředí
Kampus bude zároveň parkem bez aut a bude sloužit jako biokoridor. To znamená, že bude místem, kde vedle
sebe budou moci s respektem žít lidé i zvířata. Biodiverzita bude chráněna a podporována. Vzdělávací městečko
nebude produkovat žádné splodiny ani odpad do té míry, jak to bude možné v jednotlivých fázích jeho vývoje.
Zvláštní pozornost bude věnována kvalitě vzduchu, půdy a vody v areálu. Výstavba kampusu si klade za cíl
naprostou energetickou soběstačnost. Celý areál by se měl stát mezinárodně uznávaným příkladem
udržitelného rozvoje. Vzdělávací městečko bude následně podporovat vznik ekologických tvůrčích projektů ve
městě a v regionu.
314 | P r o j e k t K r u m l o v i a
3d) Pozitivní vliv na ekonomiku
Vzdělávací městečko přivede do města studenty a zaměstnance. Město má možnost zvrátit převažující trend
poklesu populace, a tím posílit místní ekonomiku. Město též posílí příliv vzdělaných pracovních síl. Tito lidé
budou připraveni měnit problémy ve výzvy a výzvy v příležitosti. Vzdělávací městečko bude navíc sloužit jako
líheň pro inovativní udržitelné podniky, které budou svou nabídkou komplementární k již existujícím službám
regionu. Kampus mezinárodní architektonické kvality, kulturní centrum ve spojení s vysokoškolskou institucí
dodá městu na atraktivitě a přivede další návštěvníky, zejména mimo sezónu. To bude dále podporovat
ekonomiku a zvýší městu příjem z daní. Vzdělávací městečko je experimentálním prostorem pro nové
ekonomické modely a nové modely lokálního i regionálního rozvoje, který tvoří základ prosperující společnosti.
Reference
Bassett, C. L. (2011). Understanding and teaching practical wisdom. In E. J. Tisdell & A. L. Swartz (Eds.), Adult
education and the pursuit of wisdom (pp. 35–44). Hoboken, NJ: Wiley.
Collins, R. (2002). Credential inflation and the future of universities. In S. G. Brint (Ed.), The future of the city of
intellect (pp. 23–46). Stanford University Press.
Engeström, Y. (2004). Collaborative intentionality capital: Object-oriented interagency in multiorganizational
fields. San Diego: University of California.
Heinberg, R. (2010). Peak everything: Waking up to the century of declines. New Society Publishers.
Küpers, W., & Pauleen, D. (Eds.). (2013). A handbook of practical wisdom. Leadership, organization and integral
business practice. Farnham: Gower.
Layard, R. (2006). Happiness: Lessons from a new science. London: Penguin.
Lovins, A. et al. (2014). A new dynamic. Effective business in a circular economy. Ellen MacArthur Foundation
Publishing.
McDonough, W., & Braungart, M. (2010). Cradle to cradle: Remaking the way we make things. Macmillan.
McDonough, W., & Braungart, M. (2013). The upcycle: Beyond sustainability - designing for abundance.
Macmillan.
McKibben, B. (2009). Deep economy: Economics as if the world mattered. Oneworld Publications.
Pauli, G. A. (2010). The Blue Economy: 10 years, 100 innovations, 100 million jobs. Paradigm Publications.
Poznámky: Znovuobjevení lidského potenciálu70
Majetek a sociální nerovnost:
 Pokud finanční příjem překročí určitý práh blahobytu, nedochází přímou úměrou ke zvyšování lidského
štěstí (Layard, 2006).
 V porovnání s rokem 1980 se sociální rozdíly prohloubily; stalo se tak během období značného
ekonomického růstu. 71
 27% dětí (ve věku 0-17 let) je v ohrožení chudoby a sociálního vyčlenění.72
 V současnosti žije na světě dle odhadů 35 milionů moderních otroků, z čehož cca 300 000 žije v EU.73
Vzdělání a zaměstnanost:
 12.7% z celkového počtu žáků ročně opustí svou školu.74
 Jsme svědky neohraničené inflace vysokoškolských titulů (Collins, 2002).
 Nezaměstnanost mladých lidí (ve věku 15-24 let) se pohybuje kolem 23%, ve Španělsku a v Řecku
překročila 50%.75
315 | P r o j e k t K r u m l o v i a


45% lidí s postižením je profesionálně zcela neaktivní,76 přestože mnoho z nich by světu mohlo přispět
svými talenty.
Mladí dospělí (ve věku 25-34 let) je dvakrát více součástí programů celoživotního vzdělávání než lidé
starší (55-64); to samé platí pro osoby s vysokoškolským vzděláním v porovnání s lidmi s ukončeným
vzděláním středoškolským.77
Zdraví:
 Více než 50% dospělé populace trpí nadváhou nebo je obézní; jejich počet se v posledních dvaceti letech
zdvojnásobil.78
 Více než 30% lidí má zkušeností s dlouhodobým onemocněním či zdravotními problémy79 a 17.5%
zakusilo vlivem zdravotním obtíží omezení běžných aktivit.80
 27% dospělé populace (ve věku 18–65 let) má zkušenost s jednou či více psychickými poruchami během
předešlého roku! (zahrnuty jsou problémy plynoucí ze zneužíváním látek, psychóz, deprese, úzkosti a
poruch příjmu potravy).81
 Čím bohatší je společnost, tím je zaznamenáno více negativních emocí.82
Práce:
 16% zaměstnanců ztratilo během šesti měsíců v roce 2010 práci.
 46% zaměstnanců se vyjádřilo, že jejich hlavní placená profese vyžaduje monotónní činnost.83
 25% zaměstnanců prohlásilo, že zažívají stres spojený s výkonem profese po celou nebo část pracovní
doby, a stejné množství zaměstnanců odpovědělo, že práce negativním způsobem ovlivňuje jejich zdraví.
Více než 50% zaměstnanců prohlásilo, že případy stresu spojeného s prací jsou na jejich pracovišti
běžné a více než 40% si myslí, že se zaměstnavatelé k tomuto problému nestaví správným způsobem.
77% zaměstnanců si myslí, že lidí, kteří trpí stresem z práce, bude v následujících pěti letech přibývat.84
 Deprese spojené s prací stojí ročně zaměstnavatele v evropských zemích odhadem €617 miliard.85
 Existuje přímý vztah mezi soutěživým přístupem mezi zaměstnanci, požadavky směrem k národní
konkurenceschopnosti a četností onemocnění vlivem práce.86
 Pouze 14% z celkového množství pracovních sil je opravdu využito v práci, 63% není využito vůbec a
24% je aktivně vyřazeno z pracovního procesu (studie z rozdílných zemí Evropy ukazuje stejná čísla!)87,
a zároveň více než 80% pracovníků v Evropě je spokojeno s pracovními podmínkami i přesto, že téměř
polovina z nich nemá vidinu profesního rozvoje!88
Volný čas a média:
 Ve většině evropských zemí mají lidé denně k dispozici v průměru 5 hodin volného času. Průměrný čas
strávený sledováním televize činí téměř 4 hodiny89 (ale pouze 53% televizních diváků televizním stanicím
důvěřuje90).
 Více než 70% lidí se dívá na televizi denně, a přitom jedna třetina z nich nikdy nenavštívila kulturní akci
naživo.
316 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 20 (Finance): Model předplatného
Úvod
Existují tři hlavní způsoby, jak financovat vysokoškolské vzdělání: 1) z daňových poplatků (každý daňový plátce musí přispívat), 2) na základě
školného (student nebo rodina platí studia), nebo 3) díky dobročinným příspěvkům (například formou stipendií pro studenty, nebo
poskytováním příspěvků a darů na vytvoření programů, institutů, kampusu...).
Faktem je, že soukromé vysokoškolské vzdělání je dražší než státní. V zemích, ve kterých je soukromé vysokoškolské vzdělání rozšířené,
není přístup k vysokoškolskému vzdělání rovnoprávný, a tím dochází k prohlubování sociálních rozdílů a rozkladu meritokracie. Tato situace
může být částečně zmírněna udělováním stipendií. Stipendijní příspěvky nejsou nicméně dostupné pro každého. Jsou poskytovány v závislosti
na řadě podmínek pouze určité kategorií studentů.
Další možností, jak financovat studia, jsou studentské půjčky. Studentské půjčky fungují na základě splátek, což zajištuje výnosy bankám.
Spojené Státy jsou typickým příkladem: trh se studentskými půjčkami je nyní větší než trh s kreditními kartami. Splácení studentských půjček
nastává pro absolventa v době, kdy začíná profesní život. Tehdy ale často také zakládá rodinu. Nutnost splácet tyto půjčky se pro mnoho lidí
stává obrovskou zátěží. Náročné to začíná být ve chvíli, kdy je problematické sehnat dobře placenou práci, což je v mnoha zemích v dnešní
době kvůli zmenšující se střední třídě rozšířený případ. Splácení se stává nemožné v případě nezaměstnanosti. Mnoho párů kvůli tomu ani
nezakládá rodiny.
Bohužel je situace v zemích, kde je nabízeno bezplatné vysokoškolské vzdělání, taktéž problematická. Bezplatné vzdělání neznamená, že nic
nestojí. Ve skutečnosti je vzdělání financováno z příjmů z daní, které zahrnují nedobrovolné poplatky od obyvatel – jak těch, kteří nevyužívají
vysokoškolského vzdělání, tak těch, jejichž děti jsou na vysokých školách. Z tohoto důvodu je nutné se ptát, zda je spravedlivé, aby ti, co
nenavštěvují vysoké školy, financovali vysokoškolské studenty, a tím jim pak umožnili přístup k ekonomicky a finančně výhodným
zaměstnáním. Navíc není se stále se zvyšujícím státním dluhem jisté, jak dlouho se bezplatné státní školství finančně udrží.
Závěrem tedy je, že žádný z těchto tří modelů financování vysokoškolského vzdělání – tj. založeného na studentských půjčkách, na stipendiích
nebo na veřejných příjmech z daní, přesvědčivě řeší napětí mezi svobodným rozhodováním, rovnoprávným přístupem a spravedlivým
financováním. Soukromé vysokoškolské vzdělání není zadarmo, a taktéž neumožňuje rovnocenný přístup. Je ale spravedlivé v tom, že každý,
kdo využívá výsoké vzdělávání, si financuje studium sám, bez zatěžování ostatních. Veřejné vysokoškolské vzdělání je nabízeno zdarma, a
teoreticky s rovnoprávným přístupem (i když v praxi to není zcela pravdivé), není však spravedlivé v tom, že ho financují všichni daňoví plátci.
Stipendia se poskytují zdarma a spravedlivě (pokud je postup k jejich obdržení průhledný), neumožnují ale stejnoměrný přístup
k vysokoškolskému vzdělání, protože jsou udělovány pouze některým studentům (a tím vylučují ostatní).
Existují také smíšené modely, které se snaží o rovnováhu mezi svobodným, spravedlivým a rovnoprávným přístupem, jako například
vysokoškolské vzdělání financované z části universitním školným v kombinaci s částečným stipendiem a studentskou půjčkou se sníženým
úrokem (po nedávných reformách zavedeno v Anglii). Takovéto modely mají nicméně sklony tíhnout k byrokratickým systémům, což může
317 | P r o j e k t K r u m l o v i a
snížit zájem o studium nebo úplně vyloučí možnost studovat. Pokud všechny tyto široce rozšířené modely financování mají vážné nevýhody,
existuje jěště nějaká jiná možnost? V následujících kapitolách Vám představíme tzv. model „předplatného” jako čtvrtou možnost financování.
Filosofie modelu předplatného
Systém „předplatného” je model, který kontrastuje se zadlužujícím modelem splátek, jenž se dnes vyskytuje v mnoha institucích ovlivňujících
naše životy.91 Celý model splátek je založen na předpokladu nouze a nedostatku, na touze zajištěné návratnosti investic a na nutnosti splacení
dluhu. Do nerovného vztahu se k sobě svazují dvě strany – věřitel a dlužník. Jakmile je dluh splacen, vztah končí.
Model „předplatného” naopak začíná darem. Nezahrnuje očekávání navrácení donátorovi. Znamená to, že začínáme se základními lidskými
vlastnostmi, jako jsou pocit hojnosti, touha po sdílení a přispívání k rozkvětu ostatních, a vděčností na oplátku. Obdržení takového daru – jako
vyjádření těchto lidských vlastností – může vyvolávat v příjemci impuls souznění a touhu „poslat“ podobný dar dál. Model „předplatného” není
založen na jednostranném vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, který skončí, jakmile je dluh splacen. Spíše vytváří řetězec lidských vztahů,
který poskytuje pro každého zahrnutého účastníka příležitost rozvíjet a vyjádřit vlastní potenciál. Tento řetězec může nepřerušeně fungovat
po generace.92
V minulosti bylo zcela přirozené zanechávat dědictví svým dětem a vnukům/vnučkám. Avšak dnešní generace si nevšímá podvědomého
tušení, že je to správné. Dnes je v mnoha zemích situace obrácená. Kvůli neudržitelnému způsobu života spotřebováváme v současnosti to,
na čem by mohla budoucí generace rozvíjet svůj potenciál. Navíc přicházejí obrovské demografické změny, převracející věkovou pyramidu
směrem špičkou dolů. Málo početná mladší generace musí zajištovat penzi a péči pro rozsáhlejší starší generaci. V této situaci, historicky bez
precedentu, by vědomé zavedení modelu „předplatného” mohlo přispět k obnovení mezigenerační rovnosti.
Modelu „předplatného” nereflektuje pouze transkulturní přístup poskytování příležitostí následující generaci a umožnění rozvinutí jejího
potenciálu, je také užitelná v různých oblastech, jako alternativní řešení ekonomických transakcí založené na principu splátek. Existuje
například možnost „zavěšeného kafe“ (angl. suspended coffee), neapolitánská tradice, která se nedávno rozšířila po celém světě.93 Existují
tež restaurace, které fungují na podobném principu.94 Byla založena volná knihkupectví a celosvětové komunity přeposílající knihy.95 Obecně
se dá říci, že čím dál tím více produktů a služeb je nabízeno a poskytováno zdarma v „bezplatných obchodech“, opravdu opravdově
bezplatných96, nebo v mezinárodních „freecycle“ sítích97, kde si lidé navzájem darují věci.
Model „předplatného” je součástí nového ekonomického paradigmatu, který se právě formuje a který někteří nazývají „Ekonomikou daru“,
angl. Gift economy (Eisenstein, 2012). Zasahuje také do vzdělávání a stipendií formou modelu „předplatného”.98 Nékteré nově vznikající a
výsoce pokročile vzdělávací instituce ustanovují tento způsob jako nové pravidlo.99 Toto paradigma se také už v několika státech USA dostalo
do debat o zavedení Modelu „předplatného” na státní úrovni.100
Model „předplatného” je v souladu s principem, že vzdělávání by mělo být bezplatné. Tudíž věříme, že každý člověk, který projeví zájem, by
měl mít možnost získat vzdělání, nezávisle na jeho finanční situaci. Model „předplatného” zajišťuje sociální rovnost v dostupnosti
k vysokoškolskému vzdělání, bez zřetele na socioekonomické situace studenta. Umožňuje to studovat, jít vlastní cestou a získávat znalosti,
bez omezení, které plynou ze školného, studentských půjček a dalších ekonomických faktorů. Umožňuje to studentům získat soukromé
318 | P r o j e k t K r u m l o v i a
vysokoškolské vzdělání bez nadělání dluhů a se stejným postavením, jako jsou veřejné vysoké školy (v zemích, kde jsou státní vysoké školy
bezplatné). Je to tak nezbytný předpoklad pro svobodné rozhodnutí mezi soukromým a veřejným vysokoškolským vzděláním.
Dáme raději přednost založení obecného Modelu „předplatného” před universitním školným, které podporuje sociální nerovnost v souvislosti
s vysokými poplatky.101 Školné musí být placeno opakovaně a neustále, každý semestr zvlášť, zatímco správně vypočítané obecné schéma
modelu „předplatného” se může stát autonomní a samo-financovatelné, přinášející prospěch generacím studentů bez dalších vkladů navíc.
Předpoklady pro kalkulaci
Následující předpoklady a parametry tvoří základ smíšeného modelu verze 1.4 (smíšený znamená průměr mezi očekávanými příjmy
absolventů v zemích s nižším a s vyšším průměrným platem):
1. První předpoklad je, že bude Model „předplatného” zaveden tehdy, až budou bakalářské, magisterské a doktorské programy fungovat.
Bakalářský, magisterský a doktorský program bude otevřen ve stejném roce.
2. Druhým předpokladem je, že se poplatky na BA, MA a PhD programech nebudou lišit. Nebrání to ale tomu, odlišit poplatky po nějaké
době fungování.
3. Třetím předpokladem je, že nenastane podstatná změna v ekonomickém systému (tzn. ekonomický systém zůstane založený na zájmu
investorů o navrácení jejich vkladů).
4. Vzdělávací poplatky, které musí být pokryté, činí cca 4000€/studenta/rok. Tyto poplatky vypočítáme z tabulek průměrných poplatků pro
vzdělávání studentů v sociálních a humanitních vědách v evropských zemích s průměrnou výši příjmů. Poplatky na vzdělávání tvoří
pouze náklady na vyučování – zahrnuty nejsou žádné dodatečné náklady (ubytování pro studenty, jídlo, přeprava, kulturní aktivity).102
Vzdělávací náklady také nezahrnují poplatky pro rozvojové programy103 ani žádné další náklady na výzkum studentů, který je nezávislý
na vyučování.104 V praxi se uvidí, zda rozsah schématu „předplatného” pokrývá či nepokrývá administrativní náklady a marketing
programů.
5. Realizace Modelu „předplatného” vyžaduje důležitý prvotní vklad, později se ale stane samo-financovatelným (podle kalkulace k tomu
dojde po 25 letech). Předpokládáme, že prvních 10 let bude schéma předplacené donacemi od filantropů, které jsou specifikované pro
každý rok v kolonce „investice“. Celkově se vyšplhají do výše 16 milionů Eur. Je to značná částka, avšak pokud počítáme
s infrastrukturní investicí na založení Vzdělávacího městečka, se tato suma, sloužící na zajištění spravedlivého přístupu do soukromého
vysokoškolského vzdělání, bez ohledu na socioekonomické pozadí studentů, jeví jako adekvátní. Dalším faktorem je fakt, kolika
studentům Model „předplatného” umožní vysokoškolské studium.105
6. Po 12ti letech by se mohlo přejít na model, který se aplikoval na soukromé universitě ve Witten-Herdecke, tj. získat peníze z finančního
trhu a mít tak možnost zafinancovat rozšíření celého schématu, což znamená navýšení počtu studentů106 až do té míry, kdy se celý
model stane samo-financovatelný. Tato vazba bude zabezpečená smlouvou mezi studenty a absolventy, ve které se stanoví výše ročního
příspěvku (viz. další bod). Výše poplatků je specifikovaná v kolonce „investice“. Od jedenáctého roku fungování modelu mohou tyto
prostředky byt použivany na dobu 10 let, pak budou vrácen. Úrok je stanoven na 4%.
7. Absolventi budou platit 1% ze svého příjmu za rok studia, avšak jen pokud bude jejich plat vyšší než minimální mzda, která je nezdaněná
v zemi, ve které žijí.107 V průměru (průměrna mzda v EU, průmer v příjmech na začátku a na konci kariéry) předpokládáme, že plat
bakaláře přesahuje minimální mzda v průměru 13 000 Eur, magistra 20 000 Eur a doktora 27 000 Eur.
319 | P r o j e k t K r u m l o v i a
8. Předpokládáme, že 20% absolventů nebude přispívat po celou dobu své profesní kariéry (neboť zůstanou doma se svými dětmi, budou
nezaměstnaní, či budou vydělávat méně, než je minimální plat, nebudou se moci účastnit pracovního procesu z důvodu chronického
onemocnění, nebudou se školou v kontaktu nebo jednoduše nebudou chtít platit).108
9. Dále předpokládáme, že administrativní náklady tohoto schématu nebudou v prvních letech menší než 50000€/rok, a že nepřekročí 6%
z příspěvků poskytovaných později absolventy.
10. Období pro model „předplatného” se mezi různými varianty, které jsme prostudovali, velmi liší. Pohybují se mezi 10ti 109 a 30ti lety. Jelikož
chceme, aby byl náš model nejen samo-udržitelný, ale aby měl též kapacitu zahrnout postupně více studentů (např. při zakládání nového
kampusu), počítáme s periodou 30ti let. Důvodem je též to, že považujeme studium ve vzdělávacím městečku za rozhodnutí na celý
život.
11. Existují dvě další zjednodušení při výpočtu modelu: nezohledňujeme v něm inflaci110 ani vývoj platové situace v průběhu života
absolventů.111
Následující tabulky jsou ve formátu Excel dostupné na vyžádání.
320 | P r o j e k t K r u m l o v i a
321 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Reference
Atwood, M. (2008). Payback: Debt and the shadow side of wealth. London: Bloomsbury Publishing.
Eisenstein, C. (2011). Sacred economics: Money, gift, and society in the age of transition. North Atlantic Books.
Graeber, D. (2012). Debt. The first 5,000 years. Brooklyn: Melville House Publishing.
Pearcy, D. D. H., Steele, N., Cowen, D. S., Milano, B. J., & Rodriguez, J. R. (2014). Paying it forward - The PhD project: Creating tomorrow’s
leaders in business through academe. Montvale, NJ.
Schily, K. (2003). A new model for the financing of higher education institutions by students and alumni. Higher Education in Europe, 28(2),
195–197.
322 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 21 (Finance): Stavební rozpočet
Tento rozpočet je k dispozicí formou Excelové tabulky.
Investor
Stavba
Umístění
Dokument:
Datum
Krumlovia
Vzdělávací městečko Krumlovia
Vyšný, Český Krumlov
Odhad nákladů
08.06.2014
Položka
Konstrukční
výška
Jedn.
Množství
Jednot. cena
Pol. celkem
Skupina celkem
STAVEBNÍ PRÁCE A KONSTRUKCE
Příprava území
Celková plocha území (skrývka do hloubky 0,5m)
Demolice budov a odvoz betonového recyklátu
Odstanění dřevin (20 - 30 stromů)
Ochrana chráněných a zachovaných stromů
Odpojení objektů od sítí
Ostatní přípravné práce
Celkem za příprava území
m2
kpl
kpl
kpl
kpl
kpl
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
90.00
60,000,000.00
180,000.00
400.00
50,000.00
500,000.00
20,340,000
60,000,000
180,000
40,000
50,000
500,000
81,110,000
Stavební objekty
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
226,000.00
1.00
1.00
100.00
1.00
1.00
zast. plocha
Školka Krumlovia (2 nadzemní podlaží)
Škola Krumlovia, budovy 1, 2, 3, 4 a 5. (4 nadzemní podlaží)
Tělocvična Školy Krumlovia (max výška 12m)
Bydlení vedení školky, školy a domu seniorů (1PP, 2 NP)
Univerzita Krumlovia - Ontosofie 1, 2 a 3. (4 nadzemní podlaží)
Dům seniorů a hospic, lékárna, obchůdek (4 nadzemní podlaží)
4
4
12
3.5
4
3.5
m2
m2
m2
m2
m2
m2
680.00
3,500.00
520.00
360.00
2,200.00
1,700.00
72,000.00
149,800.00
47,800.00
72,900.00
149,800.00
136,000.00
48,960,000
524,300,000
24,856,000
26,244,000
329,560,000
231,200,000
Univerzita Krumlovia - Sociosofie 1, 2 a 3. (4 nadzemní podlaží)
Informační a výstavní centrum (1 nadzemní podlaží)
Aula univerzity a tělocvična (2 nadzemní podlaží)
Divadlo a konferencni centrum (1PP v=4m, 1NP v=4m kanceláře pro kampus
management, 2NP divadlo v=18m)
Centrum služeb, samoobslužná restaurace, potraviny, kavárna a čajovna, hotýlek,
celostní fitness a welness, obřadní síň, biopekárna, papírnictví, zlatnictví, veřejná
prádelna, řemeslné dílny (1 podzemní podlaží, 3 nadzemní podlaží)
Řemeslné dílny a zahradnictví v původních objektech statku (2 nadzemní podlaží)
Institut biodynamického zemědělství (3 nadzemní podlaží)
Vývojové centrum (2 nadzemní podlaží)
Pečovatelský dům pro postižené (3 nadzemní podlaží)
Univerzita Krumlovia - Ekosofie 1, 2, 3 a 4. (4 nadzemní podlaží)
Dům klidu a ticha (1 nadzemní podlaží)
Areál pro dvanáct smyslů
Sportovní areál
Interiérové vybavení všech budov pro cca 1300 obyvatel
65 rodinných domků (á 120 m2, 3 nadzemní podlaží)
Celkem stavební objekty
4
6
12
26
m2
m2
m2
m2
3,000.00
300.00
780.00
1,950.00
149,800.00
32,400.00
68,800.00
315,700.00
449,400,000
9,720,000
53,664,000
615,615,000
4
m2
2,800.00
141,600.00
396,480,000
4
4
4.5
3.5
4
5
m2
m2
m2
m2
m2
m2
m2
m2
m2
m2
2,345.00
450.00
1,800.00
580.00
1,600.00
258.00
2,500.00
10,000.00
33,000.00
7,800.00
72,800.00
112,500.00
87,400.00
102,000.00
149,800.00
48,600.00
10,000.00
10,000.00
10,000.00
88,200.00
170,716,000
50,625,000
157,320,000
59,160,000
239,680,000
12,538,800
25,000,000
100,000,000
330,000,000
687,960,000
kpl
m2
m2
m2
m2
1.00
8,780.00
8,780.00
53,000.00
12,300.00
3,500,000.00
780.00
11,500.00
1,150.00
220.00
3,500,000
6,848,400
100,970,000
60,950,000
2,706,000
m2
m2
mb
m2
m2
mb
ks
ks
m2
m2
m2
m2
kpl
m2
bm
bm
m2
mb
mb
kpl
m
kpl
kpl
m
kpl
800.00
6,960.00
2,180.00
1,000.00
750.00
2,000.00
1,800.00
1,000.00
5,000.00
1,500.00
117,000.00
400.00
1.00
117,000.00
1,000.00
1,000.00
6,300.00
3,000.00
4,000.00
4.00
4,000.00
1.00
1.00
2,000.00
1.00
290.00
1,500.00
2,700.00
3,500.00
1,500.00
850.00
6,500.00
650.00
450.00
2,150.00
220.00
2,850.00
2,500,000.00
1,600.00
3,500.00
1,200.00
3,000.00
1,850.00
1,600.00
150,000.00
7,900.00
4,000,000.00
2,200,000.00
18,000.00
3,500,000.00
232,000
10,440,000
5,886,000
3,500,000
1,125,000
1,700,000
11,700,000
650,000
2,250,000
3,225,000
25,740,000
1,140,000
2,500,000
187,200,000
3,500,000
1,200,000
18,900,000
5,550,000
6,400,000
600,000
31,600,000
4,000,000
2,200,000
36,000,000
3,500,000
kpl
0.10
5,169,821,200.00
516,982,120
3.5
Infrastruktura
Transformator
Zpevněné plochy dlážděné zatravňovacími dlaždicemi - parkovací stání
Kryté garážové stání se zatravněnými střechami
Areálové cesty, chodníky, pěšiny a stezky (dlažba z přírodně štípaných kostek)
Výběhy drobného zvířectva 1, 2, 3, 4, 5 a 6 (travnaté povrchy, č.4 bude lesík pro
školku)
Zahrádky a políčka pro výzkum a vývoj
3
Přírodní vodní plochy 1, 2, 3, 4, 5 a 6 (č. 2 přírodní koupaliště)
Malá vodoteč o šířce 0,4 - 0,7m s rozlivovým pásmem 6m
Amfiteátr
Parkoviště autobusů
Cyklistická stezka
Nově vysazené stromy
Nově vysazené okrasné a divoké keře
Zpevněné plochy mlatové
Zpevněné plochy dřevěné
Zatravněné plochy
Terénní schodiště
Výsadba a mobiliář
Terénní biodynamické úpravy okolo objektů a zpevněných ploch, modelace do 1m v.
Opěrné stěny do výšky 1m z přírodních kamenů
Dílčí drobné oplocení a vjezdové brány
Kořenové čističky 1, 2, a 3
Rozvod vodovodu PE 90
Užitkový vodovod
Studna vč technologie
Kanalizace
Rozvod plynovod ST PE 63
Telefonní vedení
Teplovod
Silnoproudé vedení
Celkem Infrastruktura
Nepředvídatelné náklady
CELKOVÉ NÁKLADY STAVBY
4,542,998,800
545,712,400
516,982,120
5,686,803,320
27,500,000
Organisational and educational development
Exchange rates € 1.00
22.5.2015 - www.oanda.com $1.00
£1.00
27.32 Kč
24.57 Kč
38.36 Kč
5,714,303,320
Euro
USD
GBP
209,161,908
232,572,378
148,965,154
323 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 22 (Finance): Součásti ekonomického modelu
I. Argumenty pro budoucí podporovatele vzdělávacího městečka
Sektor
Veřejný
sektor
Sub-sektor
Výhody
Možná podpora
Využití podpory
Městský úřad
 Udržení a zvyšování populace v oblasti
demografického poklesu (konkrétně zamezení
odsunu vzdělaných lidí, mladých lidí a stárnutí
populace)
 Zvýšení počtu návštěvníků, zejména v zimní
sezóně
 Vyvážení sezónnosti ekonomických aktivit
 Všeobecný nárůst ekonomické aktivity díky
produktům a službám nabízených a
využívaných novými obyvateli a návštěvníky
 Podpora podnikání a podnikové kultury
 Nová pracovní místa během i po výstavbě
 Zvýšení příjmů z daní
 Rychlejší a levnější místní udržitelný obchod
 Produktivní opětovné užití nevyužité či
nedostatečně využité půdy a budov pro
potřeby veřejnosti
 Obohacení místního kulturního života
 Budovy budou přístupné pro místní obyvatele
(divadlo, umělecké dílny, sportovní centrum,
kulturní centrum, atd.)
 Inspirující nová architektura propojující
minulost s budoucností
 Vylepšená ochrana přírody (nová bio centra,
vylepšení biodiverzity, ochrana flóry a fauny)
 Vylepšená kapacita pro integraci menšin
 Zajištění politické podpory
 Zajištění právního
poradenství
 99 let volného pronájmu či
přesun pozemku do
 Transformace půdy a budov
svěřeneckého fondu
na vzdělávací městečko
sloužící místnímu a
 Účast zástupců města ve
regionálnímu rozvoji
vedení vzdělávacího
městečka
 Dlouhodobé zapojení různých
lidí a institucí za dosažením
 Pomoc při udržování
společných cílů ve prospěch
veřejné infrastruktury na
obecného blaha
kampusu
 Vizionářští politici a státní
úředníci pracující pro bono
v roli pedagogů a
účastníky tvůrčích projektů
324 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Rozšíření vzdělávacích možností pro místní
obyvatele
 Přispění k internalizaci a chytré specializaci
 Status universitního města
 Další zajímavé aktivity pro místní obyvatele i
turisty (unikátní rekreační oblast)
Stát
(region a/či
národ)
Soukromý
sektor
 Více studentů
 Lepší vzdělání na více úrovních (mateřská,
základní a střední škola, universita a
celoživotní vzdělávání)
 Více kreativních a podnikavých absolventů
 Přenosné inovace ve vzdělávání, komunitním
rozvoji a podpoře udržitelnosti (inovace ve
všech oblastech, včetně výživy, zdraví,
energetiky, architektury, zemědělství, atd.)
 Nový model pro mezioborové partnerství ve
prospěch obecného blaha
 Bezprecedentní, škálovatelná možnost tzv.
Impact
„impact investment“
investors
(investoři, kteří  Sociální a environmentální výhody
 Rozvoj národní legislativy
za účelem posílení nových
přístupů ke
vzdělávání, životě komunit
a k udržitelnému rozvoji,
včetně
redukce/osvobození od
daní, nové právní statusy
pro mezioborové
spolupráce a pro veřejně
prospěšné organizace,
akreditace vzdělávací
nabídky U4F a rozvoj
akreditačního systému,
atd.
 Plná integrace
U4F/vzdělávacího
městečka do národní
vzdělávací infrastruktury,
systém podpory studentů
a výzkumníků
 Spolupráce pro při tvorbě
právního rámce pro model
předplatného
 Granty pro strategický
rozvoj projektů
 Realizace nového modelu
vzdělávání v novém typu
neziskového mezioborového
partnerství se stejnou
podporou, jako má
(jednooborové) veřejné
vzdělávání
 To povede k systémovým
inovacím, které budou
podporovat rozvoj veřejného
vzdělávání, což by nebylo
pravděpodobné v rámci
veřejného vzdělávacího
systému jako takového
 Realizace přenosného
modelu pro usnadnění
přechodu celého systému k
udržitelnosti
 Realizace přeměny bývalého
vojenského areálu pro
veřejně prospěšné účely
 Impact investment
 Ubytovací kapacity k
pronájmu
325 | P r o j e k t K r u m l o v i a
nechtějí jen
zisk, ale i
změnu či
veřejně
prospěšné
aktivity)
Velké
společnosti a
finanční
instituce
Regionální
malé a střední
podniky
Živnostníci
 Založení podnikatelského
inkubátoru
 Založení Vývojového centra
 Předfinancování/zpětné
financování modelu
předplatného
 Např. schéma „1% pro
planetu“ či poskytnutí
stipendia
 Sponzorské dary (např. na
 Kladná image jako součást Sociální
konference)
odpovědnosti podniků
 Finanční podpora
 Výměna znalostí v mezioborové spolupráci
tvořivých projektů
 Transdisciplinární tvořivé projekty zabývající se  Finanční podpora stážistů
klíčovými výzvami organizací
 Pracovní místa pro naše
 Vysoký potenciál stážistů a absolventů
absolventy
 Zaměstnanci společnosti a
finanční instituce mohou
poskytnout čas a znalosti
pro vzdělávací městečko
 Např. schéma „1% pro
 Transdisciplinární tvořivé projekty zabývající se planetu“ či provize ze
klíčovými výzvami organizací
školného
 Vysoký potenciál stážistů a absolventů
 Sponzorské dary (např. na
konference)
 Potenciální noví zákazníci (v závislosti na
 Mentorská činnost pro
produktu/službě)
studenty během praxí
 Např. 1% příspěvek na
 Možnost zapojit se do mezioborových tvořivých
školné atd. („One Percent
projektů
for the Planet“)
 Výjimečné (mezinárodní) možnosti pro
 Sponzorské dary (např. na
networking
konference)
 Podpora v rozvoji komplementarity s jinými
 Mentorská činnost pro
živnostníky a dalšími poskytovateli služeb
studenty během praxí
 Rozvoj (nové) vzdělávací
nabídky (tvorba kurikula,
přijímání a vzdělávání
zaměstnanců, marketing)
 Minimalizace životních výdajů
v kampusu pro studenty a
zaměstnance vzdělávacího
městečka
 Organizace strategických
setkání
 Tvorba podpůrné sítě pro tzv.
Transformation Labs, které
bude sdílet více malých a
středních podniků
 Minimalizace životních
nákladů pro sponzorované
studenty
 Živnostníci jako pedagogové
(hosté/částečný úvazek)
 Živnostníci jako spolutvůrci
ve Transformation Labs
326 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Přednostní přístup ke znalostem a službám na  Přispívání k rozšíření
kampusu (např. podnikatelský inkubátor a
znalostí a zkušeností
organizace podnikatelských setkání)
Nadace,
filantropové
 Dary pro rozvojové,
investiční a/nebo
speciálně zaměřené
 Možnost stát se vedoucí institucí/osobností
činnosti
systémové inovace
 Granty na strategické
 Naplnění své životní cesty
 Prestiž dosažená možností podpořit v rané fázi rozvojové projekty
vývoje nově vznikající hnutí, a tím urychlit jeho  Finanční podpora v
kritické bodu vzniku
rozvoj
Vývojového centra
Neziskové
organizace
 Integrace jejich specifického záměru do
společných aktivit mezioborové systémové
inovace
 Přístup k transdiciplinárním vědomostem a
zkušenostem
 Nové vzdělávací a tréningové možnosti
 Noví (mezinárodní) partneři pro grantové
žádosti
 Rozšiřování pole působnosti (nové cílové
skupiny, nové koncepty, další kontakty a
možnosti spolupráce)
 Vhodné a flexibilní prostory pro setkání,
kanceláře, ubytování hostů, apod.
 Nové možnosti pro generaci příjmů/úspory
(díky uplatnění a sdílení znalostí, komunikační
kanály, služby, sítě kontaktů, atd.)
Občanská
společnost
 Dokončení rozvoje plánovací
a výzkumné fáze Projektu
Krumlovia
 Rozvoj (nové) vzdělávací
nabídky (tvorba kurikula,
přijímání a vzdělávání
zaměstnanců, marketing)
 Podání velkých grantů za
účelem rozvoje vzdělávacího
městečka
 Výstavba základní
infrastruktur (např.
energetický systém) a
školních budov
 Členové neziskových
 Podpora v rozšíření
organizací jako pedagogové
aktivity, znalostí, sítě, atd. (hosté/částečný úvazek)
 Členství v iniciativě U4F
 Vytvoření synergie pro
 Specifické zkušenosti a
zvyšeni kapacity systémové
expertíza
inovace
 Společné psaní grantů
 Snižování výdajů na výstavbu
a provoz kampusu díky
 Dobrovolnictví
dobrovolníkům
327 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Lidé, kterým
se líbí naše
vize, včetně
rodičů
studentů
Lidé mající
zájem o
celostní pojetí
důchodového
schématu
Domácnosti
Studenti
Zaměstnanci
 Dobrý pocit, že jsem přispěl k rozvoji
unikátního, hodnotného prostředí, které bude
sloužit široké veřejnosti
 Celoživotní právo bydlet v kampusu
 Užívání prostor kampusu zdarma
 Přístup k asistenčním a dalším službám
 Flexibilita v případě potřeby změnit individuální
bydlení na 24 hodinovou službu v domově pro
aktivní stáří
 Moderní inovativní vzdělávání (leading-edge
education)
 Užívání prostor kampusu zdarma
 Rozvoj profesních aktivit již během studia
(tvořivé projekty, mentoring, podnikatelský
inkubátor, atd.)
 Celoživotní přístup na portál a ke znalostní
bance
 Výjimečné (mezinárodní) možnosti pro
networking
 Malé dary
 Dobrovolnictví
 Specifické aktivity
 Zakoupení podílu
v družstvo (angl. cohousing cooperative) či
pronájem pokoje/bytu
s dostupnou
pečovatelskou službou
 Výstavba ubytovacích kapacit
pro soukromé použití
 Výstavba domu pro aktivní
stáří
 Poskytování služeb v domově
pro aktivní stáří
 Zapojení se do tzv. service
learning / tvořivé projekty
 Dobrovolnictví
 Spolupráce např.
v podnikatelském
inkubátoru
 Po absolvování se stát
součástí modelu
předplatného
 Snížení školného (ideálně na
nulu)
 Snížení nákladů pro život
v kampusu (ideálně na nulu)
 Zakoupení podílu
 Unikátní, flexibilní kontext pro smysluplné
v družstvo (angl. coprofesní aktivity
housing cooperative) či
 Unikátní prostředí pro život
pronájem pokoje/bytu
 Sjednocení života a práce
 Velké pracovní nasazení
 Užívání prostor a sluřeb kampusu zdarma
 Vedení organizací a
expertíza
 Dostupné vysoce kvalitní bydlení na kampusu
 Přijmutí výše platu, který
 Výjimečné (mezinárodní) možnosti pro
zaručuje dobrý život bez
networking
luxusu
 Snížení nákladů pro život
v kampusu (ideálně na nulu)
328 | P r o j e k t K r u m l o v i a
NAVRHOVANÉ HODNOTOVÉ ŘETĚZCE
Přispěvatelé
 Členové budoucího
Vývojového centra
 Filantropové a nadace
 Veřejné a nadační
programy
 Partneři, konkrétně
partnerské univerzity
 Foundation for the
Future (jakmile bude
aktivní)
 Pracovní skupina U4F
 Pracovní skupina
Krumlovia
 Dobrovolníci
 I4F
 Městské zastupitelstvo
 A4F
 I4F
 Právní experti
 Filantropové
Zdroje
 Expertíza
 Příjmy z konzultační
činnosti
 Základní plat pro
zaměstnance
v počáteční fázi
 Finanční podpora
strategických projektů
 Hostování a
spolufinancování
 Nekryté náklady po
uplynutí počáteční fáze
 Expertíza
 Čas
 Řízení procesů
 Právní expertíza
 Expertíza, networking a
řízení procesů
 Právní expertíza
 Dárcovství
Aktivity
SPRÁVA
NEHMOTNÉHO MAJETKU
Rozvoj iniciativy U4F a
vzdělávacího městečka
(koncepty a vzorové
příklady)
Tvorba a realizace
strategických rozvojových
projektů
Tvorba a založení organizace
“Krumlovia Group”
Tvorba a založení nadace
“Foundation for the Future”
Výhody
Příjemci
 Kvalita realizovatelných
konceptů
 Schopnost vytvořit nové
 Kapacita pro rozšíření
U4F a vzdělávacího
městečka
 Realizace Projektu
Krumlovia a dalších
modelových projektů
 Členové a partneři
čerpající výhody
z navržených aktivit
 Budoucí uživatelé
zařízení a služeb U4F
vzdělávacího městečka
 Podmínky pro převod
pozemku či získání
práv pro jeho užívání
 Organizační kapacit pro
implementaci
 Fundraising/investiční
nástroje na
lokální/národní úrovni
 Lokální/národní
partnerské centrum
 Mezinárodní fundraising
a investiční nástroje
 Správa majetku trvale
zaměřená na tzv.
veřejně prospěšné
aktivity
 Budoucí uživatelé
kampusu Krumlovia
 Místní partneři
 Všechny lokace
U4F/vzdělávacího
městečka (s prioritou
pro první ukázkovou
realizaci)
 Všichni přispěvatelé
organizačního systému
329 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Členové Vývojového
centra
 Studenti a učitelé
 Veřejné programy
 Nadace/Filantropové
 Společenská
odpovědnost firem
 Místní poskytovatelé
služeb (catering,
organizace setkání a
festivalů, péče o
seniory, atd.)
 Odpovídající instituce,
studenti a dobrovolníci
 Nadace / filantropové
 Investoři hledající nejen
zisk, ale i společenskou
prospěšnost (Impact
investors)
 Vývojové centrum
 Externí IT specialisté
 Později: založení
Centra informačních
služeb pod nadací
Foundation for the
Future
 Expertíza, networking a
řízení procesů
 Placená i dobrovolnická
práce na společné tvorbě
kurikula
 Spolufinancování
vzorového výzkumu a
projekty na tvoru kurikula
 Snížení externích dotací
pro model předplatného
 Expertíz a čas
podnikatelů v sociální
oblasti
 Vznik a rozvoj služeb
 Výzkum, spolutvorba a
podpora
 Dárcovství
 Investice zaměřené
nejen na zisk, ale i na
společenskou
prospěšnost (Impact
investments)
 Výzkum a společná
tvorba
 Technická expertíza a
pracovní síly v rámci
společenské
odpovědnosti firem
Rozvoj a realizace
vzdělávacích, výzkumných a
programů a programů pro
tvorbu nových organizací
(inkubátorů)
Rozvoj dalších služeb
Rozvoj a testování online
portálu
 Strategické rozdělení
zdrojů pro optimální
efekt
 Koordinace Vývojového
centra po počáteční fázi
 Školné díky modelu
předplatného
 Renomovanost
programů
U4F/vzdělávacího
městečka
 Široká veřejnost
 Integrovaný celek
služeb plánovaný
Krumlovia Group
 Budoucí lokální klienti
 Budoucí mezinárodní
klienti
 Integrovaný
multifunkční online
portál pro všechny
přispěvatele, který se
neustále vyvíjí
v závislosti na nových
požadavcích
 Přispívání k dalšímu
rozvoji otevřeného
softwaru
 Konzultační činnost
v rámci otevřeného
softwaru
 Všichni přispěvatelé
U4F/vzdělávacího
městečka
 Externí klienti
 Budoucí studenti a
účastníci vzdělávacích
aktivit
 Učitelé a výzkumníci
 Zaměstnanci
 Místní a regionální
autority
330 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Řízení rozvojových
projektů ICT
 Správa uživatelů, návody
& helpdesk
 Nadace / filantropové
 Investoři hledající nejen
zisk, ale i společenskou
prospěšnost (Impact
investors)
 Relevantní instituce,
studenti a dobrovolníci
 Místní organizace
 Členové
místní/regionální
spolupráce v oblasti
energetiky a/nebo
investoři hledající nejen
zisk, ale i společenskou
prospěšnost (Impact
investors)
 Relevantní instituce,
studenti a další
dobrovolníci
 Dárcovství
 Investice zaměřené
nejen na zisk, ale i na
společenskou
prospěšnost (Impact
investments)
 Výzkum, společná tvorba
a podpora
 Technická expertíza a
pracovní síla v rámci
společenské
odpovědnosti firem
 Investice zaměřené
nejen na zisk, ale i na
společenskou
prospěšnost (Impact
investments)
 Výzkum, společná tvorba
a podpora
 a rozvoj ICT expertízy
pro členy a externí
klienty
 Časem: soběstačné
financování oddělení
ICT díky externím
klientům
SPRÁVA
HMOTNÉHO MAJETKU
Krajinotvorba a tvorba parků
vzdělávacího městečka,
včetně polí a zahrad
Výběr a implementace
energetického systému
 Místní infrastruktura pro
veřejně prospěšné
aktivity
 Rekreační oblast
 Orná půda
 Biocentrum/biokoridor
 Zóny pro zvířata
 Všichni uživatelé
kampusu
 Studium organických
procesů a výzkumná
farma
 Spotřebitelé potravin
 Místní ekosystém
 Kampus s
obnovitelnými zdroji
energie
 Příjem z obchodu s
přebytky vyrobené
energie
 Životní prostředí
 Všechny instituce a
organizace snažící se o
úsporu energií
Technická expertíza a
pracovní síla v rámci
331 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Místní/regionální
organizace
 Nadace / filantropové
 Relevantní instituce,
studenti a další
dobrovolníci
 Místní organizace
 Nadace / filantropové
a/nebo investoři
hledající nejen zisk, ale
i společenskou
prospěšnost (Impact
investors)
 Relevantní instituce,
studenti a další
dobrovolníci
 Místní organizace
zapojené do fáze
výstavby
 Ziskové podnikání
 Externí skupiny
 Jednotlivci/rodiny
sdílející prostory,
vybavení a
infrastrukturu (cohousing cooperative)
 Studenti bydlící na
kampusu
 Senioři bydlící na
kampusu
společenské
odpovědnosti firem
 Dárcovství
 Výzkum, společná tvorba
a podpora
 Technická expertíza a
pracovní síla v rámci
společenské
odpovědnosti firem
 Dárcovství
Návrh a výstavba
infrastruktury kampusu
(doprava, vodní/odpadní &
recyklační systémy)
 Místní infrastruktura pro
veřejně prospěšné
aktivity
 Udržitelné systémy
 Všichni uživatelé
kampusu
 Životní prostředí
Návrh a výstavba budov pro
veřejné či profesní užívání
 Prostor pro realizaci
veřejně prospěšných
aktivit
 (výzkum, vzdělávání,
umění, zdraví & péče +
management/rozvoj
kampusu)
 Prostor pro
management kampusu
(Krumlovia Group)
 Kanceláře a dílny
Ziskové podnikání
 Návratnost investic díky
pronájmům
 Soukromé ubytování
pro studenty,
zaměstnance, seniory a
jejich rodiny
 Hotel a kemp
 Dlouhodobé i
krátkodobé ubytování v
prostorách kampusu &
rezervace prostor
napříč soukromými
 Účastníci & studenti
 Zaměstnanci
 Partneři
 Klienti
 Návštěvníci
 Výzkum, společná tvorba
a podpora
 Technická expertíza a
pracovní síla v rámci
společenské
odpovědnosti firem
 Krátkodobý i dlouhodobý
pronájem kanceláří/dílen
a prostorů pro setkávání
 Soukromé investice
 Pronájem a/nebo služba
komunitě
 Platby za vypracování
celostního plánu pro
odchod do důchodu
Návrh a výstavba
ubytovacích prostor
 Soukromí investoři
 Studenti bydlící na
kampusu
 Senioři bydlící na
kampusu
 Zaměstnanci a jejich
rodiny bydlící na
kampusu
332 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Zaměstnanci a jejich
rodiny bydlící na
kampusu
 Externí hosti
krátkodobě ubytování
na kampusu
domy, studentskými
byty, kancelářemi,
výukovými prostorami,
dílnami, sály, hotelem a
kempem
 Návratnost investic díky
pronájmům
 Snížený plat = právo
užívat soukromé
ubytování
 Denní pronájem hotelu či
kempu
 Externí hosti
krátkodobě ubytování
na kampusu
 Ziskové podnikání
 Externí skupiny
PROVOZ
 Instituce Projektu
Krumlovia
 Partneři Projektu
 Lidé využívající
služby Projektu
Krumlovia
 Filantropové
 Nadace
 Veřejné programy
 Nadace F4F
 Členové A4F
 Konzultační tým A4F
 Mezinárodní
vzdělávací tým A4F
 Filantropové
 Nadace
 Veřejné programy
 Nadace F4F
 Investoři hledající
nejen zisk, ale i
společenskou
prospěšnost (Impact
investors)
 Příjem z výrobků a služeb
 Dary
 Financování projektu
Strategické lokální
projekty
Fungování a další rozvoj
organizace Krumlovia Group
 Udržitelná místní
centrální organizace
 Podpora dalšího rozvoje
a neustálého zlepšování
institucí a služeb
Projektu Krumlovia
 Atraktivní regionální
centrum pro networking
 Instituce Projektu
Krumlovia
 Partneři Projektu
 Lidé využívající služby
Projektu Krumlovia
 Zaměstnanci
 Účastnické poplatky
 Příjem z konzultační
činnosti
 Poplatky za mezinárodní
vzdělávací programy
 Dary a investice
zaměřené nejen na zisk,
ale i na společenskou
prospěšnost (Impact
investments)
 pro rozšiřování projektu
 Mezinárodní projekty
Fungování a další rozvoj
společenství
Alliance for the Future
 Udržitelná místní
centrální organizace
 Profesionální
mezinárodní služby
interním přispěvatelům a
externím klientům
 Portfolio mezinárodních
programů a projektů
 Atraktivní mezinárodní
centrum pro networking
 Členové A4F včetně
F4F, I4F a Krumlovia
 Partneři A4F
 Externí klienti
 Nové lokace
 Zaměstnanci A4F
333 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Filantropové a rodiče
studentů
 Veřejné instituce
 Oddělení pro
fundraising nadace
F4F
 Oddělení ICT
nadace F4F
 Oddělení pro správu
majetku nadace F4F
 Absolventi
 Společenská
odpovědnost firem
 Studenti
 Koordinátoři
vzdělávacích
programů, učitelé &
mentoři
 Instituce Projektu
Krumlovia
 Veřejné instituce,
obchodní iniciativy a
iniciativy občanské
společnosti
 Nadace F4F
 Děti
 Senioři
 Osoby se
specifickými
 Strategické mezinárodní
projekty
 Dárcovství
 Přenos vlastnictví/práva
na užívání
pozemku/budov pro
veřejně prospěšné aktivity
 Sdílení úspěchu
fundraisingu
 Příjem z externích ICT
služeb
 Alokace práva používat
budovy
 Přínos z modelu
předplatného
 Např. 1% finančních
modelů či stipendií od
firem
 Placená práce &
dobrovolnická práce
 Definování společných
potřeb a pořádání
tvořivých projektů
 Platby za hlídání dětí
 Celostní péče pro osoby
v důchodovém věku
Fungování a další rozvoj
nadace
Foundation for the Future
 Udržitelná správa
majetku a organizace
fundraisingu
 Stabilizace a rozšíření
majetku
 Strategická redistribuce
zdrojů
 Studentské školné
(ideálně snížení
poplatků na nulu)
 Organizační systém
U4F/vzdělávacího
městečka
 Partneři ve strategických
rozvojových projektech
finančně podpořených
F4F
 Externí klienti
 Nově vzniklé organizace
 Nové lokace
 Budoucí studenti
 Zaměstnanci F4F
Vzdělávací opatření
(včetně vzdělávání v rámci
sociálně prospěšných aktivit
a tvořivých projektů)
 Unikátní vzdělávání
U4F/Krumlovia
 Kolektivní inteligence
pro rozvoj organizační
transformace a komunit
 Současní studenti
 Budoucí studenti
 Učitelé a lidé z praxe
 Instituce Projektu
Krumlovia
 Veřejné instituce,
obchodní iniciativy a
iniciativy občanské
společnosti ve městě a v
regionu
Sociální/zdravotní péče,
terapie a osobnostní růst
(v kampusu a mimo kampus)
 Celostní podpora a péče
šitá na míru potřebám a
možnostem jednotlivců
 Děti
 Senioři
 Osoby se specifickými
potřebami a ze
334 | P r o j e k t K r u m l o v i a
potřebami a ze
znevýhodněného
prostředí
 Osoby s akutními a
chronickými
fyzickými a
psychickými
obtížemi
 Osoby v krizové či
tíživé životní situaci
 Lidé hledající
podporu pro svůj
osobnostní rozvoj
 Multi-profesionální
tým profesionálů
 Studenti a účastníci
 Relevantní instituce,
učitelé a experti z
praxe
 Klienti
 Smíšený systém
částečně finančně vratné
i nevratné (zdravotní)
péče
 Pro studenty zapsané do
studia, pro externí
účastníky platící poplatek
za setkání či za program
 Doplňková péče a
spolupráce s institucemi
dostupnými ve městě a
v regionu
 Individuální expertíza +
koordinace lektorů
z praxe
 Expertíza, supervize a
tvorba kvalitních produktů
 Platby
znevýhodněného
prostředí
 Osoby s akutními a
chronickými fyzickými a
psychickými obtížemi
 Osoby v krizové či tíživé
životní situaci
 Lidé hledající podporu
pro svůj osobnostní
rozvoj
 Zaměstnanci
Výroba a obchod s lokálními
produkty (např. potraviny,
energie & řemeslné/umělecké
práce)
 Přispívání ke zvýšení
místních soběstačné
výroby potravin a
energie
 Čerstvé, sezónní,
regionální potraviny
 Obnova unikátních
řemesel
 Propojení lokální historie
umění a řemesel s
budoucí tvorbou
 Vyvážení myšlení, cítění
a manuální činnosti
 Využívání potenciálu
umění a designu
 Zaměření se na
produkty s přinášející
vysoké ekonomické s
 Studenti, účastníci a
zaměstnanci
 Uživatelé příslušenství
kampusu
 Místní a mezinárodní
klienti
335 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Poskytovatelé služeb
 Klienti
 Placená práce
 Platby
Další služby (jako je
pronájem prostor/ubytování,
organizace společenských
akcí a prohlídky kampusu s
průvodcem)
nízkými materiálními a
finančními náklady
 Přilákání dalších
návštěvníků, zejména
mimo hlavní sezónu
 Optimalizace užívání
příslušenství kampusu
 Propagace vzdělávacího
městečka
 Generace dalších příjmů
 Klienti
 Poskytovatelé služeb
 Město Český Krumlov
HOSPODAŘENÍ
 Ziskové organizace se
sídlem v kampusu
 Neziskové iniciativy se
sídlem v kampusu
 Studenti, zaměstnanci a
další obyvatelé
kampusu
 Správa města
 Neziskové iniciativy a
sociální podniky
 Studenti a učitelé
 Obyvatelé kampusu
 Dobrovolnická práce
 Komunitní služby
(směnný systém služeb),
včetně příjmů z prohlídek
kampusu s průvodcem
 Na základě domluvy,
např. údržba cest,
recyklačních systémů a
veřejného osvětlení
 Podíl z režijních nákladů
z provozního rozpočtu
budov a příslušenství pro
jejich údržbu
 Práce pro komunitu pod
vedením profesionálů
 Část nájmu rezervovaná
na údržbu
 Práce pro komunitu
 Garance permanentní
užitnosti areálu pro
předpokládaný počet
uživatelů
 Ochrana jedinečného
charakteru a krásy
areálu
 Všichni uživatelé
areálu, od
jednorázových
návštěvníků ke stálým
obyvatelům
Údržba budov pro
veřejné/profesní využití
 Permanentní užitnost
areálu, důraz na
estetiku, užitnost a
zdokonalování interiérů
 Všichni uživatelé budov
pro veřejné a smíšené
účely
Údržba obytných budov
 Permanentní užitnost a
zdokonalování interiérů
obytných prostor
 Obyvatelé
Údržba parku, venkovního
příslušenství a
infrastruktury kampusu
336 | P r o j e k t K r u m l o v i a
III. SHRNUTÍ: KTERÉ INSTITUCE MOHOU PŘISPĚT K JAKÉMU SMĚRU ROZVOJE?



Investoři hledající nejen zisk, ale i společenskou prospěšnost (Impact investors):
o Rozvoj kampusu:
 Systém obnovitelných energií
 Budovy k pronájmu
o Zvýšení tvořivého potenciálu společnosti:
 Transformation Lab pro udržitelný komunitní rozvoj
 Podnikatelský inkubátor
 Centrum ekologického zemědělství
 Therapeutikum = centrum pro celostní péči a umělecké terapie
 Refinancování modelu předplatného
Filantropové/Nadace
o Rozvoj kampusu:
 Tvorba krajiny a parku
 Udržitelná infrastruktura
 Budovy pro veřejné účely
o Zvýšení tvořivého potenciálu:
 Příprava Krumlovia Group
 Příprava ukázkového Transformation Labu
 Příprava Podnikatelského inkubátoru
 Vývojové centrum
 Centrum tvořivého vzdělávání
 Nadační příspěvky pro nadaci Foundation for the Future
 Počáteční financování modelu předplatného
 Rozvoj online portálu
o Rozvoj programů
 Rozvoj vzdělávacích programů
 Rozvoj výzkumných programů
 Rozvoj publikačního inkubátoru
Státní/veřejné programy:
o Rozvoj kampusu:
 Přeměna vojenského areálu
337 | P r o j e k t K r u m l o v i a
 Udržitelná infrastruktura
Zvýšení tvořivého potenciálu:
 Centra pro sociální inkluzi a výzkumné kapacity
 Sociální podnikání podporující kapacitu Podnikatelského inkubátoru
o Rozvoj programů
 Udržitelný místní a regionální rozvoj
 Mezinárodní kontext vzdělávání a výzkumu
 Inovace ve vzdělávání
 Rozšíření možností celoživotního vzdělávání
 Zlepšení přístupu ke vzdělávání pro netradiční a znevýhodněné studenty
Partneři pro poskytování vzdělávání/služeb
o Rozvoj kampusu:
 Kancelářské prostory/dílny pro jejich potřeby
o Rozvoj programů
 Spolufinancování rozvoje společných programů
Společné bydlení a energetická kooperativa
o Rozvoj kampusu:
 Systém obnovitelných energií
 Ubytovací kapacity
o Rozvoj tvořivého potenciálu
 Kooperativa se stará o zapojení občanů v místním udržitelném a inkluzivním rozvoji
Soukromé společnosti:
o Rozvoj kampusu:
 Výstavba částí kampusu
o Rozvoj tvořivého potenciálu
 Poskytnutí doplňkových služeb v areálu
o Rozvoj programů
 Stát se partnerskou organizací v mezioborovém kontextu
 Partnerství pro programy Krumlovia
 Tvorba Transformation Labu v rámci organizace nebo sdíleně mezi více organizacemi
o



338 | P r o j e k t K r u m l o v i a
IV. SOUHRN: KDO MŮŽE FINANCOVAT JAKÝ KLÍČOVÝ SMĚR ROZVOJE?
A. Rozvoj kampusu
Potřeba investic:
1. Budovy pro veřejné či profesní užití (jako jsou školní a univerzitní budovy, kulturní centrum, therapeutikum, amfiteátr, farma, dílny, restaurace,
hotel, kanceláře pro firmy a neziskové organizace, atd.)
2. Ubytovací kapacity (ubytování pro studenty, hotel, byty/domy pro zaměstnance/rodiny, seniory, chráněné bydlení, atd.)
3. Udržitelné systémy (obnovitelné zdroje energie, doprava, koloběh vody, recyklace …)
4. Venkovní zařízení (park & zahrady, vodní plochy, cesty, parkovací místa, dětská hřiště, venkovní sportovní & fitness zařízení, atd., včetně
předchozí krajinotvorby)
Investoři:
A. Poskytovatelé vzdělávání a služeb (jako jsou Mateřská škola, Základní a Střední škola Krumlovia, regionální či mezinárodní vzdělávací
instituce, kulturní centrum, therapeutikum, postgraduální institu, …) mohou vybudovat a vlastnit budovy, které potřebují pro své aktivity.
Případně si je mohou pronajmout od B.
 Spolubydlení & Energetická kooperativa (rozvinutá díky podílům od soukromých osob). Kooperative staví a pronajímá budovy pro soukromé a
případně i pro profesní účely. Kooperativa též buduje též (částečně) udržitelný energetický systém a prodává energii. V závislosti, jaké množství
zdrojů od soukromých osob může kooperativa získat, mohou být další budovy pro soukromé a profesní účely vybudovány a pronajímány
institucionálními investory (přednostně investoři hledající nejen zisk, ale i společenskou prospěšnost (Impact investors), kteří rozumí a podporují
vizi a hodnoty Vzdělávacího městečka Krumlovia a nabízejí půjčky s nulovým či nízkým úrokem).
B. Filantropové/nadace investující v souladu se svým posláním, bez očekávání finanční návratnosti, doplněny regionálními, národním EU či
mezinárodními granty (např. pro přeměnu vojenského areálu/rozvoj infrastruktury brownfieldu, udržitelný rozvoj, komunitní rozvoj a sociální
soudržnost, …)
B. Rozvoj tvořivého potenciálu
Potřeba investic:
1.
2.
3.
4.
Zřízení Center.
Zřízení Podnikatelského inkubátoru a Transformation Labů.
Dotace pro nadaci Foundation for the Future.
Realizace modelu předplatného. Model předplatného je systém pro financování soukromého vysokoškolského vzdělávání bez státních
dotací a bez tlaku na studenty, aby platili školné již během svého studia. Tento model je založen na filosofii, že
a) formální vzdělání by mělo být zdarma pro všechny nezávisle na sociální situaci a zvoleném poskytovateli vzdělání (veřejném či
soukromém);
339 | P r o j e k t K r u m l o v i a
b) každá generace studentů je odpovědná za poplatky na vzdělávání další generace (na místo, aby se staraly pouze o poplatky aktuální pro
vlastní vzdělávání – jejich vlastní vzdělání by mělo být součástí dědictví a daru, které získali od předchozí generace, která jim umožní naplnit
vlastní poslání ve službách veřejně prospěšných aktivit).
Spuštění modelu předplatného vyžaduje značné počáteční investice. Nicméně dobře nastavený model předplatného se stane časem samofinancovatelným. Navíc má šanci po generačním cyklu obnovit počáteční investice. Více informací o modelu naleznete v Příloze X.
Investoři:
A. Filantropové/nadace budou přizváni, aby přispěli ke zřízení a základnímu financování jednotlivých Center a ukázkového Transformation
Labu, k příspěvkům pro nadaci Foundation for the Future a k předfinancování modelu předplatného, který se tak může časem stát
udržitelný.
B. Institutcionální či soukromí (impact) investoři jsou potřební pro refinancování modelu předplatného (po počátečním předfinancování). Mohou
se též zapojit do zakládání Podnikatelského inkubátoru a Transformation Labů.
C. Veřejné programy podporující rozvoj schopností a poskytující finanční zdroje z grantů v oblastech jako jsou sociální a vzdělávací inovace,
zdravotní prevence, sociální inkluze, aktivní stárnutí, (sociální) podnikání atd. pomohou v založit a rozběhnout odpovídající Centra..
C. Rozvoj programů
Potřeba investic:
1. Rozvoj vzdělávacích programů (např. rozvoj programů a kurikula, akreditace programů, zvyšování kvality, celosvětový marketing programů,
rozvoj centra výzkumu tvořivého vzdělávání, projekty inovací ve vzdělávání, výzkum založený na praxi implementace programů, tvorba
komunity vhodných akademiků-praktiků).
2. Rozvoj výzkumných programů, včetně publikačního inkubátoru.
3. Rozvoj online portálu (rozvoj prostoru pro integrované informační a komunikační technologie, rozvoj klíčových vzdělávacích zdrojů a
materiálů, rozvoj publikačního inkubátoru, vytvoření multimediálního obsahu).
4. Rozvoj služeb (jako je konzultační činnost, organizace akcí, celostní plán pro seniory, zdravotní prevence, zásobování organickými
potravinami, ...)
Investoři:
A. Poskytovatelé vzdělávání a výzkumníci jsou zváni k tvorbě vzdělávacích programů a institucí spolu s organizací Krumlovia Group.
B. Podnikatelé jsou zváni k tvorbě služeb, které jsou komplementární ke vzdělávací nabídce, a to spolu s organizací Krumlovia Group.
C. Filantropové/nadace a veřejné programy mohou podpořit rozvoj vzdělávání, výzkumu a online portálu.
340 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Příloha 23 (Tým): Týmová a organizační kultura
Úvodní poznámka
I když v tomto pracovním dokumentu termín „my“ odkazuje na spolutvůrce Projektu Krumlovia, my autoři
chápeme, že někteří lidé mohou zastávat odlišné názory. Rádi bychom si tyto názory vyslechli. Je možné, že v
budoucí verzi tohoto dokumentu tyto komentáře a připomínky uvedeme ve formě přílohy, aby čtenáři měli
možnost vidět různé úhly pohledů, které se v rámci iniciativy vyskytují. Uvítáme pracovní dokumenty, které budou
naše zaměření doplňovat, stejně jako konstruktivní kritiku níže uvedených návrhů.
Souhrn
V kontextu individualismu, typického pro moderní západní společnost, je pro mnoho lidí obtížné spolupracovat
produktivně na dlouhodobějších projektech, i takových, které si sami dobrovolně vybrali. 21. století je nicméně
stoletím spolupráce, nikoli stoletím postojů ve smyslu „nejprve já“, „já to vím lépe“ a „já sám“. Tento pracovní
dokument představuje některé ze zásad a postupů pro vytváření pozitivní pracovní atmosféry, produktivního
týmu a organizační kultury. Týmová kultura představená v tomto dokumentu má vlastnosti, které podporují
vytvoření podmínek pro změny ve všech oblastech života. Díky ní se lze vyhnout „tvrdé a chladné profesionalitě“,
jakož i druhému protipólu – „kultuře příjemného pocitu“. Tato týmová kultura podporuje smysl pro porozumění
druhému člověku, impuls napomáhat, schopnost chránit, umění odpouštět a další lidské kvality potřebné pro
nadcházející proměnu lidské kultury.
Úvod
Pokud člověk začne přemýšlet o založení nové university, první, co ho obvykle napadne, jsou katedry, studijní
programy a universitní kampus. Možná mu vytanou na mysli také učitelé, studenti a administrativní pracovníci.
Ale málokoho napadne jako první pojem „kultura university“. Věříme, že vlastnosti, které daná kultura nese, jsou
rozhodující pro úspěch jakékoli lidské činnosti, která se snaží mít dlouhodobý pozitivní dopad. Proto považujeme
za důležité vytvořit ze všeho nejdříve vhodnou kulturu a zabránit tomu, aby byla v procesu tvorby nového modelu
vzdělávání rozmělněna. Navíc se domníváme, že musíme dát pozor na to, abychom poté, co založíme universitu
a jiné související instituce, nesklouzli zpátky k rigidnímu způsobu myšlení a vzdělávání.
V tomto dokumentu se zaměřujeme především na týmovou a organizační kulturu, která by měla být odrazem
širšího impulsu iniciativy. Existují však i další aspekty kultury, které jsou pro iniciativu University for the Future
relevantní, jako např. estetické a duchovní pozadí kultury. Kultury vyrůstají z úrodné půdy. Charakter této úrodné
půdy – duch, který kulturu formuje a oživuje – stojí za prozkoumání.
Od počátku jsme si přáli vytvořit ukázkový příklad university začleněné do systému transformativních organizací.
Když jsme s iniciativou University for the Future začínali, počítali jsme s vnějšími překážkami, jako jsou
byrokracie, finanční potíže a nejistota ohledně budoucnosti. Očekávali jsme také opozici, neboť naše iniciativa
představuje pro stávající systém vysokého školství značnou výzvu.
Rovněž jsme předpokládali, že propojit skupinu individualistických a geograficky vzdálených osob na základě
společného projektu nebude snadné. University for the Future může pro každého znamenat něco jiného.
Potýkáme se s vizemi, které jsou navzájem částečně neslučitelné. Potýkáme se také s rozmanitostí na lidské
úrovni. Naše skupina je pestrá: její členové mají odlišné motivace, potřeby, očekávání, světonázory, způsoby
práce, komunikační styly, úrovně zapojení atd. Spolutvůrci iniciativy University for the Future pocházejí z různých
kulturních a profesních prostředí a liší se od sebe i v řadě dalších ohledů (věk, pohlaví, osobnost, životní
zkušenosti atd.). Odlišné jsou i samotné důvody pro činnost v rámci iniciativy. Někoho na tomto projektu nejvíce
přitahují přátelství, která při společné práci vznikají; pro jiné je to skutečnost, že se mohou zapojit do něčeho, co
je samotné přesahuje, nebo inovační charakter našeho snažení. Pro další hraje důležitou roli stávající či budoucí
341 | P r o j e k t K r u m l o v i a
finanční motivace. Vyjmenovali pouze některé aspekty, které lidi k práci v rámci iniciativy motivují. Ve skutečnosti
jich je mnohem více.
Ať už je naše skupina jakkoli rozmanitá, při práci na podobném projektu zákonitě vytváří v průběhu času
společnou kulturu. Otázkou tedy je: jaká kultura je nejužitečnější pro dlouhodobý prospěch zapojených osob a
zároveň i pro produktivitu naší práce?
Význam vztahů
Pakliže chce člověk vybudovat pevné základy jakéhokoli iniciativního společenství, potřebuje znalosti, finanční
zdroje, jasný cíl, hlubší obsah ve všech materiálech, atraktivní prezentaci, veřejnou podporu atd. Nejzákladnější
a nejdůležitější jsou však vztahy, a to v duchu původního středověkého významu slova „universitas“. Universitas
původně znamenalo komunitu studentů a mistrů, nikoli budovy, v nichž se setkávali. Dlouhodobé projekty
vyžadují vztahy, které zůstávají kreativní a produktivní i v průběhu času - vztahy, které uvolňují a šíří více
pozitivní energie, než kolik se jí spotřebují na jejich kultivaci.
Vztahy se týkají nejenom poměrů mezi lidmi, ale i vztahů mezi člověkem a světem idejí. Aby vzniklo pevnější
společenství, musí lidé si rozumět, a to nejen intelektuálních v definicích a akademické debatě, ale i skrze lidský
prožitek a cítění.
Vztahy existují ve všech organizacích. Situace v nově vznikající organizaci je však odlišná. Neexistují zde ještě
pevné institucionální struktury, pravidla, firemní kultura, motivační systémy a další opory, které utváří pro vztahy
prostor. Obvykle zde nepůsobí ani žádné vnější síly, které by držely lidi pohromadě. Vše se musí budovat od
základů a je zapotřebí trpělivosti. Klíčovými faktory jsou v tomto případě vzájemná důvěra, zvědavost a radost
ze společně tráveného času a spolupráce. Všichni víme, že za zklamanou důvěru se platí draze. Nějakou dobu
trvá, než se důvěra vybuduje; její zničení naopak nezabere žádný čas. Nedorozumění a vzájemné ubližování
může radost a zvědavost zahubit. Když přestaneme být zvědaví, přestaneme poznávat ostatní a tím i sami sebe.
Následkem toho stagnujeme nejen v rámci společného projektu, ale také v našem vlastním vývoji. Z těchto
důvodů věnujeme velkou pozornost vztahové a skupinové dynamice, jakož i budování mezilidských hodnot a
skupinové kultuře.
Při budování vztahů učíme se být citliví vůči způsobům a zvykům komunikace druhé strany. Vzhledem k tomu,
že jsme od sebe geograficky vzdálení, závisí řada našich aktivit na interakci skrze počítače. To umožňuje propojit
podobně smýšlející osoby, které by jinak nebyly schopny navzájem spolupracovat. Na straně druhé vytváří tento
způsob komunikace specifické problémy. Celek člověka je v „úzkých tunelech“ virtuálního světa omezený,
protože se svým protějškem není v blízkém kontaktu a nemůže od něj přijímat žádné emoční a jiné signály.
Dokonce i tehdy, je-li možné druhou osobu vidět prostřednictvím videokonference, není komunikační výměna
tak kvalitní, jako když se lidé setkávají tváří v tvář.
Jednou z možností, jak problémy spojené s virtuální komunikací řešit, by bylo redukovat naše aktivity pouze na
několik navzájem volně propojených lokalit, anebo je soustředit na jedno jediné místo a společně se přestěhovat.
To by pravděpodobně zvýšilo kvalitu lidské interakce, ale zároveň by to značně ztížilo manifestaci systémových
změn, např. v oblasti vysokoškolského vzdělávání, která má širší dopad na naši společnosti v období velkých
změn. Pakliže má iniciativa University for the Future zůstat globálně zaměřená, musíme akceptovat, že jednotliví
členové zůstanou začleněni do svých místních kultur. Práce na dálku však nevyhnutelně zpomaluje vznik
společné kultury. V praxi tak narážíme na otázku, jakým způsobem se vypořádat s virtuální komunikací tak, aby
nedošlo ke ztrátě produktivity a ke vznikům destruktivních konfliktů. Z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že v
tomto ohledu neexistují jednoduché odpovědi, ani snadná řešení. Zjistili jsme však, že co možná nejčastější
osobní kontakt je základem rozvoje jakéhokoliv dlouhodobého projektu.
Celkově se domníváme, že kultura, kterou vytvoříme nyní v této rané fázi, bude mít vliv na kulturu budoucí
university a dalších institucí ve fázích pozdějších. Z tohoto důvodu klademe na reflexi této kultury zvláštní důraz
a chceme ji do velké míry ustanovit již v tomto stádiu.
342 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Rozvíjení pozitivní týmové kultury
Dlouhodobě dobrých výsledků lze dosáhnout tehdy, vážíme-li si času, který trávíme společně, a vytváříme-li a
udržujeme-li pozitivní komunikaci, příjemnou atmosféru a dobré vztahy. Celkem bychom to mohli nazvat jako
polidštění pracovního místa. Některé ze způsobů, jak toho dosáhnout, jsou popsány v dokumentu s názvem
„Ten Principles of Anti-gravity“, který byl sepsán na základě poznatků získaných v rámci iniciativy University for
the Future. Některé další úvahy v následujícím textu snad pomohou pochopit, co je naším záměrem.
Začněme tím, že se pozastavíme nad otázkou naší identity. My, spolutvůrci U4F, nejsme lidmi, kteří sami sebe
považují za „vědomé“ a „uvědomělé“, nejsme „duchovním společenstvím“. Jsme normální lidé s jiskrou v oku.
Sdílíme touhu začlenit osobní, tvůrčí a duchovní dimenze do své profese. Pomalu budujeme strukturu lidských
vztahů, která dá vzniknout nové kultuře.
Naším ideálem je pozitivní vývoj lidských bytostí a sociálních a ekologických kontextů, v jejichž rámci jsou lidé
zakotveni. S ohledem na tento ideál jsme začátečníci. Nikdo z nás není expertem ve vývoji nového modelu
vzdělávání, práce a komunity. Snažíme se o vznik něčeho, na co neexistuje recept, ani příklad, který bychom
mohli okopírovat. Nové vzdělání, nová práce a nové společenství, o něž usilujeme, jsou více než jen integrací
stávajících osvědčených postupů. Jedná se o impuls k vytvoření systémové inovace. V takovém kontextu nemá
nikdo dopředu to „správné řešení“. Každý disponuje částečným pohledem a dílčími řešeními, které lze sloučit
dohromady v rámci tvůrčího procesu společného učení a spoluvytváření.
Vytvořit něco nového neznamená ignorovat to, čeho ostatní lidé dosáhli před námi. Pokud chceme přijít s něčím
novým a integrovat to do společnosti, měli bychom ovládnout to, čeho již bylo v jednotlivých oblastech dosaženo.
I v oblasti inovací ve vzdělávání, organizačním designu, architektuře a dalších oborech existuje mnoho
podnětných příkladů. Zároveň existuje jen několik málo příkladů vylepšování, které probíhá souběžně ve všech
příslušných oblastech. Záměrem inciativy University for the Future je od základů přehodnotit a přepracovat
vzdělání a přitom zachovat ze stávajícího systému ty aspekty, které jsou inspirativní a plodné.
Za účelem dosažení souběžného vylepšování se snažíme vybudovat kulturu založenou na jemné a chytré síle:
Jemnou silou (soft power) máme na mysli to, že s výjimkou lenosti a parazitování akceptujeme obvyklou paletu
nejrůznějších rozporů, poklesků a neplech. Přistupujeme k věcem s mírnou, jemnou a odpouštějící energií.
Někdo kdysi řekl: „Je milé být důležitý, ale je důležitější být milý“. Ve stresujících situacích může být někdy
obtížné toto pravidlo dodržovat. Pakliže si však všichni uvědomují důležitost laskavosti, může naše energie
proudit směrem k týmové soudržnosti a produktivní práci.
Jako chytrou sílu (smart power) označujeme neustálý vývoj chápání lidských vztahů, skupinové dynamiky a
hlubšího smyslu toho, proč se konkrétní lidé vůbec potkali a proč společně pracují. Lidé se v týmu nepotkávají
náhodou. Smysl našich setkání nás zajímá. Chceme časem odkrýt to, co jsme si měli předat.
Moudrost je harmonickou souhrou měkké a chytré síly. Není výsledkem akademického snažení, nýbrž
výsledkem vnímavého pozorování a konání. Jedná se o celoživotní snahu zachovat si zdraví a vitalitu ve
vlastním myšlení, cítění i jednání. Vzdělávání pro budoucnost závisí na autentickém myšlení osobnostně
vyspělých jedinců. Tito jedinci se osvobodili od akademicky znějícího jazyka a neživé komplikovanosti. Touha
po titulech, postech, vysokém počtu publikací a jiných, ego povzbuzujících oceněních je jim cizí. Důvěřují ve
zdravý rozum. Přejí si, aby mohli být nápomocni. Namísto podpory akademické kultury, která touží po kvantitě
výše zmíněného, jim jde o autentické rozvíjení a obohacení rozmanitých oblastí života. Pro značnou část
současné odborné literatury je typické tzv. citování citací, které dává vzniknout jen malému počtu nových
poznatků. Měli bychom se postarat o to, aby oblast transformativního vysokoškolského vzdělávání podpořila
opravdové poznání, kreativitu a smysl pro rozvoj společenství.
343 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Principy a postupy
Ve snaze nalézt produktivní pracovní prostředí pro vzájemné učení, jsme zjistili, že cenné jsou zejména
následující principy a postupy. Některé z nich jsme již přijali za své; na jiných stále pracujeme. Upozorňujeme,
že položky v následujícím seznamu nejsou nijak řazeny.
1. Od myšlenky k její realizaci
Naším cílem je naplnit celý cyklus - od myšlenky až k její realizaci. V tomto procesu je klíčový zpětný pohled,
kontrola proveditelnosti a návrhy na zlepšení. Klíčovou podmínkou úspěšného cyklu od myšlenky k její realizaci
je iniciativní orientace všech klíčových členů, doplněná vědomím, že za úspěch tohoto projektu jsme
spoluzodpovědní my všichni.
Naším cílem je vytvořit iniciativní prostředí, v němž si lidé budou sami od sebe vybírat své úkoly. A ve chvíli, kdy
ostatní uvidí, že jsme vzali úkol nad své síly, tak nám pomohou. Tím aktivizuje každý své síly samostatně a
zároveň posiluje společenství. Zadávání úkolů oslabuje toho, kdo úkol zadává, neboť jeho splnění nevyhnutelně
přináší určitá zklamání. Zároveň to ale oslabuje i osobu, která úkoly přijímá, neboť tato osoba nebuduje vlastní
kapacitu pro přebírání iniciativy.
2. Rozmanitost
Rozvíjíme povědomí o lidské rozmanitosti a jejím přijetí. Členové poznávají hlouběji svoji vlastní osobnost,
kulturu, práci a styl komunikace a zároveň si uvědomují, že nejsou universální. Jednoduché poznání, že „ten
druhý“ je odlišný a má na to právo i důvod, nás přibližuje na cestě k řešení těch neobtížnějších problémů, které
mohou nastat. Jeví-li se něčí chování jako podivné, měli bychom si uvědomit, že jemu/jí osobně to patrně dává
naprostý smysl. Proto je v tomto ohledu užitečné zjistit více informací o jeho/jejím úhlu pohledu, podrobněji se
zaobírat perspektivou druhého a tím rozšiřovat perspektivu svoji.
Lidé jsou do různé míry vyvinuti morálně, společensky, rozumově i duchovně, ale jen zřídkakdy je jedna osoba
vysoce rozvinutá ve všech oblastech současně. Dáváme přednost skromnosti a vyhýbáme se smýšlení typu „já
jsem morálnější", „sociálně kompetentnější", „inteligentnější“, „duchovnější“, „spravedlivější“ atd.
Úroveň člověka se projeví až tím, jaké stopy otiskne v reálném světě. Opravdu vzdělané osoby po sobě
zanechávají inspiraci i praktické výsledky, což naznačuje, že jejich kultivovanost se ubírá správným směrem. Na
základě vyrovnaného vývoje našeho myšlení, emocí a činů může docházet k vývoji našeho vědomí. Výchozí
body naší týmové kultury jsou: naslouchat, být trpělivý, být nápaditý, být laskavý a umět odpouštět. Ve chvíli,
kdy zvládneme tyto základní předpoklady spolupráce, lze dosáhnout dalších úrovní. Harmonické mezilidské
vztahy jsou základním kamenem spirituality (nebo jakkoli jinak si přejete nazvat vyšší úroveň vývoje lidstva).
Spiritualitu definujeme jako zdravý způsob myšlení, emocí a činů. Tímto lze vytvářet základ pro budoucnost
vzdělávání a rozvoj naší společnosti. Pokud nedokážeme žít s ostatními lidmi v souladu, udělat vůči nim vstřícný
krok, umět odpustit a nechat věci plynout, uvědomit si, že naše vlastní předpoklady mohou být mylné, umět řešit
konflikty a vyvažovat dávání a přijímání - zkrátka pokud člověk nezvládne tyto základy – bude každé jeho snažení
obtížné.
3. Integrace
V týmové spolupráci se často vyskytují spory založené na předpokladu, že si lidé myslí, že mají pravdu. Jsou
lidé, kteří jsou velmi autentičtí, kteří opravdu věří tomu, co říkají ale mohou se plést. Existují lidé, kteří své názory
neumí sebejistě obhájit, a přesto mohou mít pravdu. Vzhledem k tomu, že každý má svoji vlastní pravdu,
netrváme na tom, že náš názor je ten správný. Chápeme, že každý názor je neúplný. Také se vyhýbáme
344 | P r o j e k t K r u m l o v i a
dogmatismu, fanatismu a protlačování vlastních názorů. V případě neshod při skupinové práci jsou možné dvě
cesty: prvním je kompromis, který ovšem většinou snižuje úroveň kvality rozhodnutí; druhým je probuzení
kolektivní inteligence, tedy vytváření nového rozhodnutí, které má základ v předchozích názorech, avšak
přesahuje je. V naší práci usilujeme o spoluvytváření co nejlepších řešení založených na zahrnutí různorodých
příspěvků a perspektiv – řešení, která by nikdo nemohl vytvořit sám.
4. Rozhodování
Namísto autoritativní kontroly upřednostňujeme decentralizaci rozhodování a odpovědnosti. Uplatňujeme
rozdílné rozhodovací postupy v různých skupinách a kontextech, např. konsensus, souhlas („principle of
consent“), většinové hlasování, expertní vedení či individuální a kolektivní vedení, nebo jejich kombinace. Pokud
je v konkrétním projektu nutné individuální vedení, mělo by být obezřetné, vždy v interakci s druhými a projevené
jako podpora, nikoli jako kontrola.
Nezávisle na uplatňovaném rozhodovacím postupu by mělo v průběhu rozhodovacího procesu dojít k co
největšímu možnému počtu konzultací. V případech nouze (nedostatek času nebo zdrojů, trvalý konflikt,
nemožnost dosáhnout kolektivní dohody atd.) lze učinit samostatná rozhodnutí, ať už ze strany koordinátorů
týmů ve vztahu k týmům, ředitelů ve vztahu k organizacím, v jejichž čele stojí, či předsedy ve vztahu k celé
iniciativě (přičemž tyto osoby potom samy zodpovídají za ospravedlnění svých rozhodnutí, popř. se také samy
vypořádávají s jejich důsledky).
5. My a ti druzí
Věnujeme pozornost tomu, abychom s sebou do skupiny přinášeli dobrou energii (např. ve formě pozitivních
předpokladů, ocenění druhých, konstruktivních připomínek a činů, soustředění se na to, co může rozkvést,
namísto toho, co se zatím nerozvinulo). Tímto způsobem přijímáme spoluzodpovědnost za vytváření pozitivního
pracovního prostředí. Ti, kteří se chtějí tomuto ideálu přiblížit, se cítí být přitahováni; ti, kteří a priori tuto možnost
vylučují nebo nevidí její hodnotu, obvykle po chvíli odcházejí.
Na rozdíl od většiny ostatních vysokoškolských a pracovních prostředí bereme v potaz jedince jako celek a
nerozlišujeme mezi jejich veřejnou a soukromou tváří. Snažíme se společně pracovat v kontextech přátelskosti
a pohostinnosti.112 Mnohem více než v případě „normálních zaměstnání“ zahrnuje budování University for the
Future propojení soukromého a pracovního života, stejně jako spojení individuálního a skupinové povolání.
Naše práce vyžaduje vztahy, které zůstávají stabilní i za špatného počasí. Právě schopnost zůstat přátelský i v
náročných situacích je jednou z klíčových charakteristik přátelství a jedním z našich klíčových ideálů. V
naplňování tohoto ideálu nemusíme být vždy úspěšní, a pakliže tato situace skutečně nastane, snažíme se k ní
přistupovat se stejným druhem skromné, jemné a odpouštějící energie, která je typická pro náš pracovní proces
obecně. Pokud však chceme dosáhnout pozitivní kultury, musíme – každý svým vlastním způsobem – kultivovat
svoji schopnost odpouštět.
6. Role založené na poslání
Jeden z klíčových cílů University for the Future je vytváření příležitostí pro hledání vlastního poslání a jeho
realizaci. V rámci tohoto hledání mohou lidé vyzkoušet různé pozice a role, které jim umožní získat určité
„nápovědy“ pro práci, ke které jsou předurčeni. Věříme, že v případě shody mezi prací, kterou lidé dělají, a jejich
povoláním, dochází k akceleraci učení. Z dlouhodobého hlediska je tento přístup nejprospěšnější jak pro jedince,
tak pro skupinu – byť se v krátkodobém horizontu může zdát, že je lepší přiřadit lidem roli na základě jejich již
existujících kompetencí. Každopádně nechceme vytvořit pracovní prostředí, kde bude jedinec moci využít pouze
malou část svého potenciálu.
345 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Je-li naším cílem vybudovat Universitu pro budoucnost, pak hraje významnou roli pomáhat lidem, aby od počátku
získávali potřebné kompetence v souladu se svým posláním. Teprve samotný proces odhalí, které kompetence
jsou skutečně zapotřebí. Uvědomujeme si, že nikdo se nerodí kvalifikovaný pro vytvoření nového typu vysoké
školy a nového modelu vzdělávání. Trvá nějakou dobu, než se člověk stane kompetentním v určité oblasti, která
je pro společnost prospěšná. Proto se snažíme pomáhat lidem, kteří mají potenciál růst a stát se kompetentními,
stejně jako křehkým lidem a těm, jimž zpočátku chybí sebevědomí. Tento přístup vyžaduje dostatek času a
prostředků. Pakliže tyto podmínky nejsou k dispozici, stává se nezbytností zaměřit se více na získání lidí, kteří
již v konkrétních kompetencích vynikají.
Pro dlouhodobý úspěch je důležitější naše schopnost rychle se učit než původní technická způsobilost.
Zaměřujeme se na neustálé kolektivní zlepšování naší práce a schopnost opustit aktuální výsledky (jakkoli cenné
a opatrované) ve chvíli, kdy se projekt posune. Považujeme tento přístup i za jednu z charakteristik budoucích
programů U4F.
7. Kritika
Zatímco někteří lidé kritiku vítají, mnozí ji nevnímají dobře. V kulturách zaměřených na člověk a vztah je kritická
zpětná vazba často vnímána jako celkový útok na danou osobu. V případě úkolově orientovaných kultur je kritika
považována za nezbytnou součást plnění úkolů a lidé ji do jisté míry dokáží oddělit od pocitu vlastní hodnoty.
Tyto dva typy kultur se příliš dobře neslučují, avšak jejich vzájemná interakce může být prospěšná. Lidé
zaměření na člověka a vztah se mohou naučit zpracovávat úkolově orientovanou kritiku a zlepšit tak svoje
výsledky. Naproti tomu úkolově orientovaní lidé se mohou naučit, jak neztratit radost ze společné práce v
osobnostně rozmanitém pracovním prostředí.
Při naší práci jsme se naučili, že je užitečné (a) prohlubovat vlastní sebereflexi, spíše než soudit druhé, (b)
zabránit projekci vlastních chyb na druhé, (c) zajistit, aby se kritika nestala formou stížnosti, (d) zabránit
nekonečnému dokazování, kdo má pravdu a kdo ne, (e) soustředit se na odblokování nebo přesměrování
procesů tak, aby mohly proudit do další fáze příslušného cyklu „od myšlenky k realizaci“, spíše než kritizovat
kvůli kritice samé.
Každý okamžik nám dává příležitost něco se naučit. Každý člověk je však zodpovědný za své vlastní učení a ne
za učení druhých. Když narazíme na nedostatky (chyby, neúplnosti, nízkou kvalitu apod.), musíme se nejprve
zamyslet nad tím, zda jsme k nim sami nepřispěli a jak můžeme pomoci s jejich napravením. Uplatňujeme kritické
myšlení a kolektivní povědomí o chybách, aniž bychom k tomu připojovali negativní energii. Zastává-li někdo v
týmu pozici „vnitřního kritika“, měl by se ujistit, že daná kritika je užitečná a přináší skupině nové poznatky.
Pakliže vidí chybu, dá o tom vědět, aniž by přitom svaloval vinu na ostatní. Často je užitečné formulovat namísto
kritiky žádost – pak je na ostatních, aby na tuto žádost svobodně zareagovali. Když už si lidé své chyby
uvědomují, není třeba znovu zdůrazňovat kritickou zpětnou vazbu.
8. Transparentnost
Transparentnost je ideálem, o nějž usilujeme, ale naprostá transparentnost není sama o sobě cílem. V kontextu
strukturálního zahlcení je však stoprocentní transparentnosti obtížné dosáhnout - jednoduše proto, že vinou
nedostatku zdrojů není možné zajistit, aby byli všichni neustále o všem informováni. Existuje totiž celá řada
informačních kanálů, včetně týdenních schůzek, informativních sdělení, zpráv, koordinačních setkání,
pracovních dokumentů atd. Z naší dosavadní zkušenosti plyne, že vývoj naší iniciativy je rychlejší než šíření
informačních cyklů. Také kapacita příjemců vstřebávat nové informace je omezená, a to zejména jedná-li se o
komplexní informace. Lidé, kteří si přejí být více informováni, mají možnost se více zapojit, pak budou mít více
příležitostí získat dostatečné množství informací. Preferujeme, když nás lidé o informace požádají, než když
jsme povinni je podávat. V počáteční fázi je často vhodnější zajistit, aby se loď dostala do dalšího přístavu, než
346 | P r o j e k t K r u m l o v i a
všechny informovat o její přesné trajektorii a důvodech, proč se kapitán pro danou trasu rozhodl. To vyžaduje
důvěru a důvěra zase vyžaduje prohloubení intuitivního pochopení společné cesty a naší osobní role v ní.
Další aspekt transparentnosti představuje fakt, že je lepší mluvit s lidmi a nikoli o lidech. V určitých situacích
však může být vhodné mluvit o lidech, kteří nejsou ve skupině přítomni, zejména pokud to pomůže vytvořit
kolektivní povědomí o tom, co se ve skupině děje. Ovšem pouze tehdy, je-li tak činěno v přátelském duchu a jeli orientace směřována k pozitivním řešením.
9. Zvládání konfliktů
Konfliktům se snažíme předcházet již v jejich zárodečné fázi. Pokud ale nějaký konflikt přesto vznikne,
zúčastněné osoby se jím začnou zabývat, aby se nevymknul kontrole, až se z komára stane velbloud. Všechny
strany se snaží dosáhnout kompletního řešení a nikoli zabřednout do bludného kruhu, v němž se neustále něco
„řeší“. Kompletní řešení vyžaduje, aby se věnovala pozornost nejen příznakům daného konfliktu, ale rovněž jeho
příčinám. Pokud je možné příčiny hledat společně, může to posílit kvalitu týmové spolupráce, ale pokud to vede
ke zhoršení konfliktu, není dobré pokračovat. Každý má možnost se sám věnovat hlubším souvislostem, a
mnoho se dá pochopit i bez další komunikace, pokud člověk chce.
Ve chvíli, kdy byl daný problém již projednán a vyřešen, už se k němu znovu nevracíme a nevyvoláváme opět
špatné pocity. Výjimkou je, pokud vyvstane nějaký nový důležitý aspekt. V průběhu řešení konfliktu nikdo
nepřepíná do „svárlivého režimu“, kdy se snaží dokázat, co ostatní udělali či neudělali. Namísto toho všichni
mluví o sobě a snaží se pochopit perspektivu a pocity toho druhého. Každý respektuje základní pravidlo řešení
konfliktů – „když se topíš, plav směrem vzhůru“. Příklad této situace je přiložen na konci tohoto dokumentu.
Ve sporných nebo potenciálně konfliktních situacích spoléháme na osobní komunikaci tváří v tvář (pokud to není
možné, využíváme Skype). Nepoužíváme emaily, abychom dokázali, že máme pravdu. Vždyť téměř jakýkoli
argument může být „zkonstruován“ na základě selektivního využití emailů, jež byly napsány různými lidmi v
různou dobu a jež odráží realitu nebo iluze převládající v onom daném okamžiku, které však nemusí díky změně
okolností již déle platit.
10. Ochrana iniciativy
Jakkoli věříme v lidskou spolupráci jako základ tvořivosti, jsme si vědomi toho, že ochrana samotného projektu
někdy vyžaduje obtížná rozhodnutí na lidské úrovni. Ačkoli chceme, aby tato iniciativa působila léčivě, skupina,
která jej realizuje, není terapeutickou komunitou, ale tvůrčím týmem, který se zaměřuje na dosahování výsledků
v předem domluvených nebo externě daných termínech. Je možné, že se v důsledku trvalých obtíží nebo na
základě opakovaných konfliktů, se budeme muset s některým členem týmu rozloučit. Vždy se však nejprve
snažíme dané problémy vyřešit. Pokud je to možné, snažíme se pro daného člena týmu najít vhodnější roli či
příhodnější formu spolupráce. Jsme také otevření možnosti spolupráci odložit a dát mu/jí později druhou šanci.
Abychom podobným rozchodům zabránili, dbáme na to, abychom přijímali zodpovědnost za svůj vlastní osobní
rozvoj a nezatěžovali ostatní členy týmu.
11. Dlouhodobé zaměření energie
Iniciativa University for the Future, a její projekt Krumlovia, jsou založeny na dlouhodobé práci, která se liší od
současně rozšířeného trendu krátkodobých snah a aktivit bez vize do budoucnosti. Věříme, že každý významný
pokrok, kterého lidstvo dosáhlo, byl zpočátku vnímán jako nerealistický, ale stal se reálným, když byli lidé
připraveni věnovat mu svůj čas, častokrát i zasvětit svůj život. Mnoho lidí má obrovské vize, ale pouze někteří z
nich jsou dostatečně „šílení“, aby šli za realizací svých snů. A ještě méně z nich u své vize zůstanou, jakmile se
objeví překážky na cestě za jejím uskutečněním.
347 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Existuje již celá řada menších inovativních projektů a institucí, ale chybí snahy, které by integrovaly souznějící
projekty a instituce do celku, který by mohly být vzorem pro podobně smýšlející jedince či organizace. Věříme,
že pokud budeme dlouhodobě spolupracovat, a směřovat k vytčenému cíli i přes nevyhnutelné dílčí neúspěchy,
uspějeme. Tvorba nového typu vysokoškolského vzdělávání není běh na krátkou trať, ale spíše maraton, v němž
je potřeba mít dobrý dech. Můžeme si vzpomenout, že většina premiérů ani prezidentů, nebyla zvolena hned v
prvním kole voleb. Ti, kteří byli, často začali s velkými vizemi, a skončili se zanedbatelným úspěchem.
Uznáváme, že náš převažující přístup nereflektuje pomíjivou kulturu naší doby. Reflektuje nicméně naše
zaměření vzhledem k celkové vizi, k spolupráci, a zejména k nám samým, neboť my jsme si náš úkol sami zvolili.
Poslání a život dávají smysl pouze, pokud je vnímáme jako celek. Proto nesuďme dne před večerem, vnímejme
naši práci jako započatou, jako strom, který roste.
Ideály a realita
I když se snažíme žít podle výše zmíněných principů a postupů, uvědomujeme si, že realita je mnohdy
komplexnější a my sami se nacházíme na cestě rozvoje. Tím vzniká rozpor v čase mezi ideály a praxe. Jsme si
tohoto rozporu vědomi, a proto si rádi vyslechneme názory těch, kteří se stavějí kriticky k naší práci. Zjistili jsme,
že mnozí kritici měli pravdu v tom, co bychom mohli zlepšit. Úsudky většiny kritiků jsou formovány velkými ideály
a jejich motivací často je nám pomoci (je ale také několik kritiků, kteří soudí naše úsilí na základě omezeného
světonázoru nebo chybných domněnek a jsou připraveni svá stanoviska hájit).
S ohledem na oba dva typy kritiků je potřeba rozlišovat mezi současným stavem věcí, dlouhodobou vizí a
samotným procesem. Souhlasíme s tím, že dlouhodobá vize by neměla být věcí kompromisu, ale cesta k ní je
stále komplikovaná. Nejsme si vědomi existence projektů, kdy byly ohromující výsledky dosaženy procesem,
který by zcela odrážel ideály. Je to dáno tím, že se nová realita skládá ze dvou částí, a to z velké vize a z aktuální
reality, ne jen z vize samotné. To vede k chybným začátkům, složitým změnám, slepým uličkám, podivným
hybridům, bolestivým rozloučeným a k dalším nesrovnalostem mezi procesem a cílem. Z evoluční dynamiky
víme, že tyto rozpory jsou právě hnacím mechanismem pro náš vlastní další rozvoj a pro rozvoj našeho úsilí.
Na jedné straně způsob, jakým pracujeme, a pro co pracujeme je markantně odlišné od postupů a vizí, které
udržují současný systém, jež se snažíme překonat. A to ve spěchu často dostatečně neoceníme a neoslavíme.
Na straně druhé je také pravda, že každodenní realita naší práce na vlastní změně a změně systému není tak
čistá a hřejivá jako je velká vize, kterou máme ve svých představách. Proto proces změny, mezi kterým jsou v
podstatě dvě odlišné úrovně rozvoje mezi ideály a realita, zahrnuje neustálé zkoumání toho, co je dobré udělat
jako další krok. Toto s sebou nese zklamání a mrtvé konce, proto je potřeba odpuštění, přátelství a vytrvalost.
Můžeme vytrvat a pokročit pouze tehdy, když udržíme svoji vizi čistou a zároveň naše ruce špinavé. Nechme se
inspirovat japonským nadčasovým rčením, které říká, že vize bez činu je snění a činy bez vize jsou noční můra.
V této podnětné přeměně k novému vzdělávacímu systému potřebujeme lidi, kteří jsou připraveni chopit se
zapeklitého procesu a kteří vytrvají, i když se budeme muset vypořádat s problémy a napjatými situacemi.
Potřebujeme lidi s produktivní dlouhodobou energií a ochotou přispět a podílet se na tvorbě v praxi. Přivítáme
rady a kritiku. Pokud se ale lidé zdráhají zapojit do aktuálního procesu, jejich názor není adekvátní k reálným
možnostem, které máme a reálným podmínkám v konkrétním kroku rozvoje. Proces předložení nového systému
vychází hodně z kontextu. Je to totiž právě zakořeněnost v nedokonalé a stále se měnící realitě, která nám
dovoluje v každém případě rozpoznat, kde jsou konkrétní mrtvé konce a kde začátky.
Zjistili jsme, že velkomyslní jedinci, kteří kritizují proces uskutečnění vize shůry, tj. obecnými a idealizovanými
termíny, aniž by byli ochotní zapojit se do dlouhodobého procesu společného vytváření (což zahrnuje i únavu a
neúspěchů), nepomůžou přiblížit se k vizi, ať už ji sdílí jakkoliv nadšeně. Z tohoto důvodu vyzýváme všechny,
kterým záleží na budoucnosti vysokého školství, aby se stali spolutvůrci a postupně a kontextuálně vytvořili
návrhy na zlepšení uvnitř probíhajícího procesu uskutečnění vize. Opravdoví spolutvůrci nejenže vytvářejí
návrhy, ale také přispívají k jejich realizaci a sami se tím učí, jak je složité, aby se takové úsilí jako je změna
systému vysokého školství stalo realitou.
348 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Závěr
Jedno přísloví praví, že bychom nikdy neměli pracovat s přáteli. Je to míněno tak, že pokud dojde ke krachu
přátelství, utrpí tím práce. A stejně tak to platí i naopak: pokud se v práci vyskytne problém, poznamená to i
přátelství. Jak naznačuje řada zkušeností, toto riziko je reálné. Proč si tedy i přesto myslíme, že je lepší, aby se
naši přátelé stali našimi spolupracovníky a naši spolupracovníci našimi přáteli? Důvodem je ona zvláštní síla lidí,
kteří se rozhodli být spolu a pracovat společně, oddáni nejen projektu, ale také sobě navzájem. Samozřejmě
neočekáváme, že všechny vztahy budou stejně hluboké. Nicméně celkově cítíme, že houstnoucí síť vztahů mezi
lidmi, kteří jsou si navzájem blízcí, je páteří budoucích výsledků.
Věříme, že universita by se měla snažit rozvíjet a pěstovat sociální dovednosti, které budou zapotřebí v
budoucnu. Druh naší práce, v kontextu intenzivního a zatím stále nejistého projektu, vytváří ty správné podmínky
pro jejich rozvoj. Orientace na rozvíjení osobnostních vlastností s výhledem do budoucnosti nevyhnutelně
odlišuje naši skupinu od mnoha současných a minulých komunit a organizací. Naše spojení nevychází ani ze
společné ideologie, ani z opakovaných příjemných zážitků, dokonce ani z charismatického vůdce a už vůbec ne
z materiálních pohnutek. Naše spojení vychází z kultivace pohostinnosti, přátelskosti a přátelství. Jde nám o
prohloubené poznávání člověka a přírody. A na nejhlubší úrovni vychází z impulsu, který je pravděpodobně větší
než cokoliv, co si v současné době dokážeme představit.
Věříme v přátelství, ale nejsme ten typ lidí, co se hned objímají a pak jsou zklamaní, když zjistí, že ostatní nejsou
dokonalí. Dáváme si vzájemně prostor. Uplatňujeme sociální a komunikační dovednosti, které nám umožňují
pracovat společně po dlouhou dobu a pozitivním způsobem. Společně pomalu rosteme, respektujeme se,
dáváme jeden druhému svobodu, prostor a čas, aby každý mohl růst svým vlastním jedinečným způsobem.
Rozvíjíme kolektivní cítění skrze sdílenou práci, učení a zkušenosti. Věříme v sílu slova, neboť odráží naše
myšlenky a ovlivňuje naše činy. V případě sporů hledáme řešení na vyšší úrovni, které zatím nikoho nenapadlo.
Pouze tehdy, není-li to možné, se dočasně soustředíme na konstruktivní kompromis, byť se třeba domníváme,
že jeden konkrétní způsob je ten nejlepší.
Jeden z bodů, o kterých jsme v textu diskutovali, se týká role kritiky ve skupinových procesech. Pokud si ji lidé
nebudou brát osobně, může jim pomoci pochopit nejen sebe samé, ale i toho, kdo je kritizuje. Může rovněž
pomoci zproduktivnit pracovní postupy. Problémem je, že jen hrstka lidí umí kritiku zvládnout dobře bez
předchozího tréninku. Chceme vybudovat Universitu pro budoucnost na základě realistického obrazu lidských
bytostí. Mnozí lidé jsou křehcí, defenzivní, snadno ztrácí motivaci a nedůvěřují svým schopnostem. To je často
způsobeno výchovnými a vzdělávacími systémy, které jsou postaveny na mínění ostatních. Pokud chceme
posílit jednotlivce, neměli bychom je shazovat, ale vytvořit živnou půdu, která v nich podpoří tvůrčí síly. To
podtrhuje význam vytvoření pozitivní atmosféry a odpovědnost každého z nás, aby k ní přispíval.
To, co zde popisujeme, je obtížně realizovatelné, ale nikoli nereálné. Stejně jako je možné dosáhnout
harmonického manželství, je možné dosáhnout i harmonického pracovního prostředí. I zde však platí, že kultura
nastíněná v tomto dokumentu by neměla být implementována fanaticky. Občas může mít i stinné stránky. Aby
do ní bylo možné dorůst, je třeba času, praxe i pochopení. Jelikož je mnoho lidí zvyklých na pracovní kontexty,
v nichž pozitivní kultura chybí, nevyhnutelně dojde k občasným selháním. Naše vize je však silnější než dočasná
selhání. Stejně tak platí, že se bude i tato kultura spolu se svými hlavními principy utvářet a zdokonalovat na
základě dalšího vývoje a jeho reflexe.
349 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Pravidlo řešení konfliktů: Když se topíš, plav směrem vzhůru
Popis procesu
Metafora
Když se s někým seznamujeme, začínáme na
neutrálním bodě.
Loď pluje po hladině klidného moře.
Více či méně ihned začínají působit síly sympatie
nebo antipatie.
Loď se ocitá ve větrné zóně.
To, zda se poté vztah vyvine nebo nevyvine kladně,
záleží do značné míry na komunikaci.
Pohyb lodi závisí na druhu a směru větru.
Výsledkem pozitivní komunikace je přátelství.
Vítr je jen vánkem, který zlepšuje náladu, a loď se
pohybuje kupředu.
Výsledkem negativní komunikace je zhoršení vztahu.
Prvním pravidlem je přestat přilévat olej do ohně a
začít uplatňovat pozitivní myšlení, pozitivní
předpoklady a jiné principy uvedené v tomto
dokumentu a v dokumentu s názvem Ten Principles
of Anti-gravity.
Vítr je nebezpečný, vytváří vlny a loď se plní vodou.
Čím je vítr silnější, tím usilovněji musí námořníci
pracovat, aby dokázali vodu z lodi vylévat.
Když se vztah zhoršuje, komunikace se stává často
nejasnou a neurčitou. Nezaznívají jasná slova jako
např. „Mám tě rád“, „Chci s tebou pracovat" nebo
„Chci tě zase vidět". Panuje šedá zóna, mlha,
zmatenost.
Výhled je zastřený.
Jestliže se vztah i nadále zhoršuje, slova se vyjasňují.
Zároveň platí, že čím hlouběji klesneme, tím je
obtížnější dostat se ven. Základní pravidlo proto zní:
když se topíš, plav směrem vzhůru. Nebo jak pravil
Yogi Berra: „Když se ocitneš v díře, přestaň kopat“.
Pokud loď nabere příliš mnoho vody, potopí se.
350 | P r o j e k t K r u m l o v i a
351 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Vážení zastupitelé,
Vážení občané města,
Český Krumlov je městem pyšnícím se bohatou historií, neobyčejným kulturním bohatstvím a
estetickou vytříbeností. Tisícům turistů bere každým dnem dech atmosféra města a um, s nímž
naši předkové město po staletí budovali. Slovutná je zejména krumlovská renesance, která
městu vdechla život. Zámek se jako šperk vyjímá na strmé skále nad řekou.
S Projektem Krumlovia chceme spojit slavnou minulost a současný život města a vytvořit most,
který dodá Českému Krumlovu přesah do budoucnosti. Jelikož budoucnost naší společnosti
spočívá ve vzdělanosti, nemůže být tento přesah učiněn ničím jiným, než vzděláváním nových
generací, které budou tuto budoucnost tvořit. Klademe si otázku, jaké znalosti a kvality bude
naše společnost potřebovat za deset, dvacet či za padesát let. A co pro to můžeme udělat už
teď? Jak je třeba lidi vzdělávat, aby dokázali zvládnout nároky, které na nás klade doba velkých
změn a zvratů v 21 století.
Naším cílem je v Českém Krumlově vybudovat mezinárodní universitu a vzdělávací městečko,
které bude zasazeno do celkového koloritu místa. Vzdělávací městečko Krumlovia se zaměřuje
na celoživotní vzdělávání. Chceme děti učit úctě k sobě samým, k druhým lidem i k Zemi, na
které žijeme. Chceme vytvořit integrovanou základní a střední školu nového typu. A chceme
nabídnout studentům z celého světa vysokoškolské studium hodné toho jména, které je obdaří
kromě světové úrovně vzdělanosti tím nejvyšším – chutí do života a silou k vlastní tvořivosti.
Chceme vytvořit místo, v němž se lidé budou vzdělávat pro budoucnost a kde se žáci a studenti
budou učit na základě praktických zkušeností tak, aby uměli své vize převést do reálného života.
Tyto vize by měly mít společenský rozměr, přičemž osobní finanční prospěch, status či moc
nebude základní motivací.
Chceme otevřít vzdělávací prostor, který bude výzvou pro výzkumníky, studijním materiálem
pro žáky a studenty, a inspirujícím místem pro návštěvníky. Chceme vybudovat část města,
která bude v maximální míře soběstačná a udržitelná, a která bude svým charakterem vycházet
v ústrety potřebám občanů celého města.
Prostřednictvím realizace projektu Krumlovia se Český Krumlov zařadí mezi přední evropská
vzdělávací a kulturní centra. Věhlasu dosáhne na základě vnitřní obsahové kvality jednotlivých
programů a služeb prodchnutých nadčasovými hodnotami, jež přímo naváží na myšlenkový
odkaz hlubokého dědictví města.
Váš tým Projektu Krumlovia
352 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Literatura
Items with * are available as full text.
System(ic)/Transformative Innovation
Bright, D. S., Fry, R. E., & Cooperrider, D. L. (2006). Transformative innovations for the mutual benefit of business, society,
and environment. BAWB Interactive Working Paper Series, 1(1), 17–33.*
Bruijn, H. de, Voort, H. van der, Dicke, W., Jong, M. de, & Veeneman, W. (2004). Creating system innovation: How large
scale transitions emerge. CRC Press.
Davies, A., Mulgan, G., Norman, W., Pulford, L., Patrick, R., & Addarli, F. (2012). Systemic innovation. Social Innovation
Europe Initiative.*
Draper, S. (2013). Creating the big shift: System innovation for sustainability. Forum for the Future.*
Geels, F. W. (2004). Understanding system innovations: A critical literature review and a conceptual synthesis. In B. Elzen,
F. W. Geels, & K. Green (Eds.), System innovation and the transition to sustainability: Theory, evidence and policy (pp. 19–
47). Edward Elgar Publishing.
Geels, F. W. (2005). Processes and patterns in transitions and system innovations: Refining the co-evolutionary multi-level
perspective. Technological Forecasting and Social Change, 72(6), 681–696.
Joseph, R., & Reigeluth, C. M. (2010). The systemic change process: A conceptual framework. Contemporary Educational
Technology, 1(2), 97–117.*
Krause, J. (2014). Transformation. Reflections on theory and practice of system change. DEEEP.*
Rhodes, D. H., & Ross, A. M. (2010). Shaping socio-technical system innovation. Strategies using a five aspect taxonomy.
Presented at the EuSEC (European Systems Engineering Conference), Stockholm.*
Scrase, I., Sterling, A., Geels, F. W., Smith, A., & Van Zwanenberg, P. (2009). Transformative innovation. SPRU - Science
and Technology Policy Research - University of Sussex.*
Siemens, G., & Matheos, K. (2012). Systemic changes in higher education. In Education, 16(1), 3–18.*
Steward, F. (2008). Breaking the boundaries. Transformative innovation for the global good NESTA.*
Westley, F., Antadze, N., & Riddel, D. J. (2011). Pathways to system change. SIG-Social Innovation Generation.*
Capability Approaches
Boni, A., & Walker, M. (Eds.). (2013). Human development and capabilities: Re-imagining the university of the twenty-first
century. Routledge.
Cairns, L. (1996). Capability: Going beyond competence. Capability, 2(2), 79–80.*
Clark, D. A. (2005). The capability approach: Its development, critiques and recent advances. Global Poverty Research
Group.*
Foster, E. (1998). Can higher education deliver capability? In J. Stephenson & M. Yorke (Eds.), Capability and quality in
higher education (pp. 58–68). Routledge.*
Hase, S., & Tay, B. H. (2004). Capability for complex systems: Beyond competence. In Proceedings of Systems Engineering
/ Test and Evaluation Conference, SETE 2004. Adelaide.*
Nussbaum, M. C. (2011). Creating capabilities. The human development approach. Harvard University Press.
Robeyns, I. (2005). The capability approach: A theoretical survey. Journal of Human Development, 6(1), 93–117.*
Stephenson, J. (1996). Beyond competence to capability and the learning society. Capability, 2(1), 60–62.*
353 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Stephenson, J. (1998). The concept of capability and its importance in higher education. In J. Stephenson & M. Yorke
(Eds.), Capability and quality in higher education (pp. 1–13). Routledge.*
Sen, A. (2004). Development as capability expansion. In S. Fukuda-Parr & A. K. Shiva Kumar (Eds.), Readings in human
development: Concepts, measures and policies for a development paradigm (pp. 41–58). Oxford University Press.*
Sen, A., & Hausman, D. M. (2008). Capability and well-being. In The philosophy of economics (3rd ed., pp. 270–293).
Cambridge University Press.*
Transdisciplinary and Transformative Research
Grunwald, A. (2015). Transformative Wissenschaft - eine neue Ordnung im Wissenschaftsbetrieb? GAIA - Ecological
Perspectives for Science and Society, 24(1), 17–20.*
Hadorn, G. H., Biber-Klemm, S., Grossenbacher-Mansuy, W., Hoffmann-Riem, H., Joye, D., Pohl, C., … Zemp, E. (2008).
The emergence of transdisciplinarity as a form of research. In Handbook of Transdisciplinary Research (pp. 19–39).
Heidelberg: Springer.
Hamberger, E. (2004). Transdisciplinarity: A scientific essential. Annals of the New York Academy of Sciences, 1028, 487–
496.
Klein, J. T. (2013). The transdisciplinary moment(um). Integral Review, 9(2), 189–199.*
Maasen, S., Lengwiler, M., & Guggenheim, M. (2006). Practices of transdisciplinary research: Close(r) encounters of
science and society. Science and Public Policy, 33(6), 394–398.
Mertens, D. M. (2009). Transformative research and evaluation. Guilford Press.
Russell, A., Wickson, F., & Carew, A. (2008). Transdisciplinarity: Context, contradictions and capacity. Futures, 40, 460–
472.*
Schneidewind, U., & Singer-Brodowski, M. (2013). Transformative Wissenschaft: Klimawandel im deutschen
Wissenschafts- und Hochschulsystem. Metropolis.*
Stokols, D. (2006). Toward a science of transdisciplinary action research. Journal of Community Psychology, 38, 63–77.
Methodologies
Case Studies
Eisenhardt, K. M. (1989). Building theories from case study research. The Academy of Management Review, 14(4), 532–
550.*
Flyvbjerg, B. (2006). Five misunderstandings about case-study research. Qualitative Inquiry, 12(2), 219–245.*
Krohn, W. (2008). Learning from case studies. In Handbook of Transdisciplinary Research (pp. 369–383). Springer.*
Stake, R. E. (1995). The art of case study research. Sage.
Yin, R. K. (2009). Case study research: Design and methods (4th ed.). Sage.
General Morphological Analysis
Warfield, J. N., & Christakis, A. N. (1987). Dimensionality. Systems Research, 4(2), 127–137.*
Ritchey, T. (2002). Modelling complex socio-technical systems using morphological analysis. Paper adapted from the
address to the Swedish Parliamentary IT Commission.*
Ritchey, T. (2011). Wicked problems - social messes: Decision support modelling with morphological analysis. Berlin:
Springer.*
354 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Systemic Interventions / Social (Innovation) or Change Labs
Burns, D. (2007). Systemic action research: A strategy for whole system change. Policy Press.
Collen, A. (2003). Systemic change through praxis and inquiry. Transaction Publishers.
Engeström, Y. (2007). Putting Vygotsky to work: The change laboratory as an application of double stimulation. In H.
Daniels, M. Cole, & J. V. Wertsch (Eds.), The Cambridge Companion to Vygotsky (pp. 363–425). Cambridge, NY:
Cambridge University Press.*
Engeström, Y. (2011). From design experiments to formative interventions. Theory & Psychology, 21(5), 598–628.*
Hassan, Z. (2014). The social labs revolution: A new approach to solving our most complex challenges. Berrett-Koehler.
Kieboom, M. (2014). Lab matters: Challenging the practice of social innovation laboratories. Kennisland.*
Muff, K. (Ed.). (2014). The collaboratory: A co-creative stakeholder engagement process for solving complex problems.
Greenleaf.*
Schneidewind, U., & Scheck, H. (2013). Die Stadt als ‘Reallabor’ für Systeminnovationen. In J. Ruckert-John (Ed.), Soziale
Innovation und Nachhaltigkeit: Perspektiven sozialen Wandels (pp. 229–248). Springer.
Tiesinga, H., & Berkhout, R. (2014). Labcraft. How social labs create change through innovation and collaboration. Labcraft
Publishing.*
Torjman, L. (2012). Labs: Designing the future. MaRS Discovery District.*
Wagner, F., & Grunwald, A. (2015). Reallabore als Forschungs- und Transformationsinstrument. Die Quadratur des
hermeneutischen Zirkels. GAIA - Ecological Perspectives for Science and Society, 24(1), 26–31.
Westley, F., Geobey, S., & Robinson, K. (2012). What is a change lab/design lab for social innovation? Waterloo Institute
of Social Innovation and Resilience.*
Next Generation Evaluation
Boyd, A., Geerling, T., Gregory, W. J., Kagan, C., Midgley, G., Murray, P., & Walsh, M. (2008). Systemic evaluation: A
participative, multi-method approach. Journal of the Operational Research Society, 58(10), 1306–1320.
Bressers, N. E. W. (2010). Co-creating innovation: A systemic learning evaluation of knowledge and innovation
programmes. PhD dissertation, Erasmus University Rotterdam.*
Davies, R., & Dart, J. (2005). The ‘Most Significant change’ (MSC) technique. A guide to its use.*
Earl, S., Carden, F., & Smutylo, T. (2001). Outcome mapping. Building learning and reflection into development programs.
Ottawa: International Development Research Centre.*
Gamble, J. A. A. (2008). A Developmental Evaluation Primer. Montreal: J.W. McConnell Family Foundation.*
Greene, J. C., & Abma, T. A. (2001). Responsive evaluation. Jossey-Bass.
Guba, E. G., & Lincoln, Y. S. (1989). Fourth generation evaluation. Newbury Park, CA: Sage.
Summary: http://www.toonloon.bizland.com/nutshell/4th.htm
Klein, J. T. (2008). Evaluation of interdisciplinary and transdisciplinary research: A literature review. American Journal of
Preventive Medicine, 35(2), 116–123.*
Lane, David A. (n.d.). Dynamic evaluation. In The innovation society and social innovation. Deliverable 2.2 of the INSITE
project (pp. 16-33).*
Mierlo, B. van, Arkesteijn, M., & Leeuwis, C. (2010). Enhancing the reflexivity of system innovation projects with system
analyses. American Journal of Evaluation, 31(2), 143–161.*
Mierlo, B. van, Regeer, B., Amstel, M. van, Arkesteijn, M., Beekman, V., Bunders, J., … Leeuwis, C. (2010). Reflexive
monitoring in action. A guide for monitoring system innovation projects. Wageningen/Amsterdam: Communication and
Innovation Studies, WUR & Athena Institute, VU.*
355 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Patton, M. Q. (2011). Developmental evaluation: Applying complexity concepts to enhance innovation and use. Guilford
Press.
Preskill, H., & Catsambas, T. T. (2006). Reframing evaluation through appreciative inquiry. Sage.
356 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Poznámky
V jiných infrastrukturních projektech, které probíhají téměr ve všech aspektech jinak než Projekt Krumlovia, se tato
problematika objevuje. Příkladem je výstavba vědeckého parku v Brdech v areálu bývalé raketové základny, všeobecně
přezdívané Klondajk. O vědeckém parku psala MF Dnes: “Do kompletní rekonstrukce objektu, obklopeného brdskými
hvozdy, se v roce 2012 pustila soukromá firma „jednoho muže“ CAVD, s. r. o. – Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš.
Rok poté uzavřela na základě veřejné zakázky smlouvu s další dvěstětisícovou s.r.o. Gardenline s cenou 277,9 miliónu
korun.” (Jindřich Ginter, 2015. Účel vědeckého parku v Brdech budí pochyby [Internet] 28. 4 2015, Právo [citováno 29. 4.
2015]. K dispozici zde: http://www.novinky.cz/domaci/368003-ucel-vedeckeho-parku-v-brdech-budi-pochyby.html
1
Štěpánek, Radek, 2015. O Krumlovii jednají dva roky. Za měsíc město rozhodne, co dál. MLADA FRONTA DNES, 1. 4.
2015, Jižny Čechy, B1. Elektronická verze je k dispozici zde: http://budejovice.idnes.cz/projekt-krumlovia-v-ceskemkrumlove-dvm-/budejovice-zpravy.aspx?c=A150401_2152140_budejovice-zpravy_khr
2
Soběstačnost je cíl v mnoha oblastech, v některých je to možné (např. energetika, vzdělávání), a v dalších oblastech je
to v areálu ve Vyšném nemožné (např. potravinářská soběstačnost).
3
4
Zdroj: http://csos.tmapserver.cz/
Regulační plán je k dispozici zde: http://obcan.ckrumlov.info/docs/cz/uzpl.xml - v této části: 3. Regulační plány (RP) města
Český Krumlov – vydané.
5
6
Zdroj: http://obcan.ckrumlov.info/docs/cz/kasarna.xml
7
Zdroj: Google Earth
8
Zdroj: http://www.ises.hu/webimages/files/WorkingPaper2013%20CreativeCities1.pdf
http://www.regensburger-nachrichten.de/news/78249-neue-zukunfts-impulse-fuer-die-bayerisch-tschechischenachbarschaft
9
10
http://www.evropskyregion.cz/de/themen.html
11
Divadlo lze uspořádat též jako taneční či slavnostní sál určený k oslavě svátků a dalších událostí.
There are thousands of cities across Europe that have suitable locations for Learning Cities and Learning Villages. Many
of these cities want higher education and sustainable development, but nearly 100% of them do not know about the
possibility to implement such visionary long-term projects.
12
Pojem “universitní městečko” je často používáno, ale není přesně, jelikož v aréalu bude mnoho dalších institucí, včetně
mateřská škola a integrována základní a střední škola.
13
14
Zdroj: Google Earth
Jáchym Daněk, 2014. Ověření vhodnosti lokální hlíny pro dusané konstrukce pro výstavbu vzdělávacího městečka
Krumlovia. Magisterská práce. Praha: ČVUT.
15
v Českém Krumlově.
16
Zdroje: Wikipedie a Ing. Jana Hermanová, vedoucí odboru územního plánování a památkové péče v Českém Krumlově.
17
Autor: Martin Střelec ([email protected])
357 | P r o j e k t K r u m l o v i a
18
Autor: Martin Střelec ([email protected])
Město Český Krumlov jedná s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR o řešení problému týkajícího se přetížené silnice Pod
Kamenem a křižovatky u Porákova mostu, která představuje kritický bod pro dopravu ve městě.
19
20
Např. divadlo (a provaziště) bude poměrně vysoká budova. Poslední podlaží nemusí být na celou plochu budovy.
Náš princip spolupráce je podobný postupu doporučeném architektem Petrem Hájkem, viz interview: „Architekt: Chci,
aby se lidé naučili projektovat si vlastní prostory sami“, 28. 5. 2013, http://www.denik.cz/trendy/samorost-petr-hajek20130529.html
21
Zvažovali jsme také alternativném řešení, že by jako první proběhla rekonstrukce historického statku, kde by mohly být
kanceláře vývojového centra i "učebny", dílny, kavárna atd., a začít kampus budovat z tohoto místa. Určitě by to na začátek
byla možná, finančně schůdnější Varianta.
22
Hliněné omítky a hliněné dusané stěny udržují v interiérech staveb vyrovnanou vzdušnou vlhkost a udržují potřebnou
zdravou úroveň volných záporných iontů ve vzduchu.
23
Ve vzdělávacích zařízeních platí tyto normy pro cca 30 -40 žen a 30-40 mužů, tj. 2 záchody pro ženy, 1 záchod pro muže
a dva pisoáry.
24
Viz např. novou kampaň Správná škola od AV MEDIA a Microsoft na zavedení moderních technologií do výuky na
základních školách (www.spravnaskola.cz). Tomáš Přáda, marketingový manažer z AV MEDIA, vysvětlí: „Jedním z
typických příkladů technologie, se kterou již děti umějí intuitivně pracovat, jsou tablety. Ve škole se dají používat pro bohatou
interaktivní výuku a doma je pak žáci využijí pro učení, opakování látky nebo pro přípravu úkolů. Vedle interaktivních tabulí
zavedly tablety do výuky již stovky škol a jsme opravdu zvědaví, jak dopadne hlasování rodičů, zdali i jejich dítě chodí do
správné
školy.“
(http://www.novinky.cz/kariera/357947-kampan-spravna-skola-podpori-vyuku-s-pomoci-modernichtechnologii.html)
25
26
Zdroj: Agency Seven One Media.
H. Gardner rozlišuje inteligenci verbální, logicko-matematickou, prostorovou, hudební, tělesně-kinestetickou,
interpersonální, intrapersonální a přírodní. Tento koncept se již úspěšně realizuje v praxi řady českých mateřských škol.
27
Věta je inspirována citátem Alberta Einsteina. „Pokud půjdeš s davem, dojdeš nejdále tam co dav. Pokud dokážeš dav
opustit, dojdeš na místa, kde nikdy nikdo nebyl.”
28
“Na světě jsou věci, které nemůžeme změnit – gravitace, entropie, rychlost světla,… a naše biologická přirozenost, která
vyžaduje čistý vzduch, čistou vodu, čistou zem, čistou energii a biodiverzitu pro naše zdraví a dobrý život. Ochrana životního
prostředí by mělo být v našem nejvyšším zájmu, jinak onemocníme a budeme umírat. Jiné věci, jako kapitalismus, volný
obchod, peníze, či trh nejsou silami přírody, my jsme si je vymysleli. Nejsou neměnné, záleži jen n nás, co s nimi
uděláme.“ (David Suzuki)
29
30
Jak to shrnuje např. Benedikter & Molz, 2011.
31
Viz Awbrey et al., 2006; Gidley, 2013.
Nejsme nakloněni “ohromujícím” ani podvodným vzdělávacím efektům, dosažených pomocí charismatu učitele či
zábavných vystoupení.
32
358 | P r o j e k t K r u m l o v i a
33
Mezirow, J. Perspective Transformation. Adult Education Quarterly, 1978, roč. 28, č. 2, s. 100-110, ISSN 0741-7136.
Mezirow, J. A Critical Theory of Adult Learning and Educaiton. Adult Education Quarterly, 1981, roč. 32, č. 1, s. 3-24.
ISSN 0741-7136.
Mezirow, J. Concept and Action in Adult Education. Adult Education Quarterly, 1985, roč. 35, č. 3, s. 142-151, ISSN
0741-7136.
Mezirow, J. Transformation Theory and Cultural Context: a Reply to Clark and Wilson. Adult Education Quarterly, 1991a,
roč. 41, č. 3, s. 188-192, ISSN 0741-7136.
Inspirace „Desatero znaků dobré školy“, prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. (poradce MŠMT, prorektor University Pardubice),
Zdroj: http://www.alternativniskoly.cz/category/dobra-skola/
34
35
Viz http://www.edutopia.org/project-based-learning; Petr Hynek, Projektově orientované studium: Metodická příručka
„Česko má v porovnání s jinými vyspělými zeměmi nízký podíl vysokoškoláků. Vysokoškolské vzdělání má asi pětina
obyvatel mezi 25 a 64 lety, na počátku tisíciletí to byla desetina. Počet studentů se v minulých letech proto zvedal. Zatímco
před 15 lety vysoké školy přijaly 35 250 posluchačů a posluchaček, loni jich na studium vzaly již 65 580.“ Zdroj: ČTK, 2015.
Vysokoškolská novela bude měnit akreditace a odebírat tituly [Internet]. Tyden, 20. 5. 2015.
36
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/skolstvi/vysokoskolska-novela-bude-menit-akreditace-a-odebirat-tituly_343520.html#.VV3GYHCqqko
Ontosofie – moudrost o bytí; alternativním pojmem je Psychosofie, ten však není zcela optimální, protože člověk je více
než jenom psyché.
37
Nabidka online studie se rychle rozrustalo kolem celého světu, diky edX, FutureLearn, Udacity, Coursera, iversity,
OpenLearning, Canvas Network, Academic Earth, NovoEd, atd.
38
Sedmero svobodných umění (lat. septem artes liberales) tvořilo základ středověkého vzdělávání, byl to středověký název
pro souhrn předmětů, které tvořily všeobecné vzdělání středověkého vzdělance. Systém navrhl Martianus Capella ve svém
díle De nuptiis philologiæ et Mercurii (Svatba filologie s Merkurem) kolem roku 415. Popisuje zde sedm základních umění
jako kombinaci trivia a kvadrivia. Tehdejší chápání obsahu jednotlivých umění se však lišilo od moderních pojmů. Na
církevních školách a artistických fakultách se vyučovalo především sedm svobodných umění, známých již v
antickém starověku. Byly to gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba.
39
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_svobodn%C3%BDch_um%C4%9Bn%C3%AD
40
Zdroj: http://www.alternativniskoly.cz
41
Zdroje: (1) Tomáš Pavelec, právník týmu Krumlovia; (2) Tomáš Maňas, ICN pro časopis GRANTIS 2/2004.
Zákon spojuje existenci nadace se dvěma fázemi. Založení a vznik. Pozemky mohou být vloženy po založení nadace
(nadační listinou). Poté je možné splnit vkladovou povinnost vnesením pozemku jako vkladu do nadace jejich předáním
správci vkladů. Nadace vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Nevznikne-li, vrací se vklad vkladateli.
42
Assenza, G., & Molz, M. (2015). The Krumlovia Project: Implementing a new paradigm of integrative development (pp.
161-204). In F. Miszlivetz (Ed.), Creative Cities and Sustainability. Sopron: Savaria University Press. ISBN .978-615-525139
43
44
Např. výstavba vědeckého parku v Brdech je financována z civilního fondu EU.
359 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Zdroj: (1) http://www.spiegel.de/fotostrecke/google-baut-glaeserne-konzernzentrale-fotostrecke-124276-7.html a (2)
http://www.spiegel.de/fotostrecke/google-baut-glaeserne-konzernzentrale-fotostrecke-124276-8.html
45
46
with a broad, liberal arts-type BA programme.
47
i.e. inspiration, insight and impact programmes for children, youth and adults with defined interfaces among each other.
including the systematisation of fractal relations between local and international programmes (inclusion of local
dimensions and people in the international programmes and inclusion of the international dimensions and people in the
local programmes).
48
49
in “Discover your vocation”-workshops and by accompanying those using the personalised learning support system.
50
http://valuementors.com/wp-content/uploads/2012/08/Chaordic-Organisational-Design.pdf
Edwards, M. G. (2010). Organizational transformation for sustainability: An integral metatheory. New York: Routledge.
Molz, M. (2010). Toward an integral pluralism in sociocultural research. PhD dissertation. University of Luxembourg.
51
Pro objasnění role Týmu architektury je vhodné vzít v potaz přesnost německé terminologie: Tým architektury je nazýván
“Bauherr”, který může být shodný či odlišný od (1) “majitele” (Eigentümer), (2) “developera” (Bauträger) či (3) “stavitele”
(Bauunternehmer). Je klíčové, že Tým architektury (“Bauherr”) vede proces výstavby, a nečiní tak nikdo ze tří dalších
zmíněných skupin, neboť tento tým vnímá vizi Projektu Krumlovia jako vlastní, zatímco ti ostatní mají pouze částečné zájmy.
Pokud nebude Tým architektury zároveň majitelem, developerem či stavitelem, bude odpovědný za hledání vhodného
majitele, developera a stavitele (či majitelů, developer a stavitelů).
52
53
V češtině: kolegium
54
Může být též nazýván: výkonný management, tým management, či řídící výbor, apod.
55
V angličtině: Director and Co-Director.
Dočasné výjimky se mohou objevit, zejména v případě, že organizace nebude schopna platit v raných fázích vývoje své
zaměstnance, aby umožnila členům Kolegia a jejich rodinám slušný život, který je definován jako příjem více než 50% nad
minimálním platem.
56
57
V angličtině: council.
58
Jsme otevřeni změnám v této terminologii, ale dosud jsme nepřišli na příhodnější názvy.
Bill McKibben byl oceněn cenou tzv. the Right Livelihood Award 2014, která bývá nazývána jako Alternativní Nobelova
cena.
59
Ve zkratce naše porozumění “celistvému systému” odkazuje na integrované bio-psycho-socio-technicko-spirituální
systémy
60
61
“Řada pracovních pozic vyžaduje stále vyšší a více specializované vysokoškolské vzdělání. Nižší vzdělání sice zcela
neztratilo svoji hodnotu, avšak je čím dál častěji pouze přestupní stanicí na cestě za získáváním dalších titulů. Maturitní
vysvědčení se stalo pouze o trochu hodnotnější než lístek do loterie, díky kterému si můžete koupit možnost získat titul
vysokoškolský, a který se na oplátku stává pouze vstupenku pro ještě vyšší akademický titul. Většina získaných titulů má
však sama o sobě velmi nízkou hodnotu; stávají se spíše byrokratickými vstupenkami do světa, kde budou moci být finančně
ohodnoceny. Proces inflace akademických titulů se z větší části řídí sám sebou, svými vlastními pravidly. Daná úroveň
vzdělání a její hodnota kdysi zaručovaly přístup k elitním zaměstnáním. S rozšířením možností dosažení vysokého stupně
vzdělání však schopnost pracovního trhu rozlišit kvalitu vzdělání klesá; a to pak zpětně ovlivňuje ještě vyšší požadavek po
dosažení dalších úrovní vzdělání ” (Collins, 2002, p. 24).
360 | P r o j e k t K r u m l o v i a
62
http://europa.eu/rapid/press-release_STAT-14-48_en.doc
63
http://www.irenees.net/bdf_fiche-notions-215_en.html
64
http://www.fao.org/docrep/014/mb060e/mb060e02.pdf
Ačkoli peníze jako takové nejsou považovány za materiální zdroje, ale jako druh společenské smlouvy, zahrnujeme je do
této sekce, neboť v obecném povědomí jako materiální zdroje vnímány jsou.
65
Finanční obtíže veřejného sektoru ve stoupající míře ovlivňují politická rozhodnutí a omezují prostor pro kreativní řešení
situace. Problém strmě stoupajících státních dluhů není jen výsledkem nezastavitelné tendence politiků utrácet mnohem
větší množství peněz, než do státní pokladny přivede výběr daní. Mnohem větší vliv mají zásadní rozhodnutí týkající se
struktury monetárního systému, např. a) fungování Centrální Banky, zejména když privátní banky mají možnost vytvářet
kapitál ex nihilo tím, že poskytnou úvěry, za které následně požadují úroky; b) peníze nezbytné pro pokrytí těchto úroků
nevznikají díky výše zmíněným úvěrům. Toto je hlavní důvod, proč je naše společnost závislá na neustálém růstu, který je
navíc geometrický (exponenciální) díky úrokům z úroků; c) celkové množství peněz souvisí s celkovým dluhem – stát a jeho
instituce stále prohlubují dluhy, neboť ostatní sektory (privátní sektor a domácnosti) nemají tolik možností zadlužování, aniž
by v krátké době zkrachovaly.
66
67
http://www.globalissues.org/article/75/world-military-spending
Zvláště vzhledem k nosné kapacitě země není možné něco zcela ‘vyhodit’. Materiální odpad musí být někde uložen,
utracené peníze jsou v kapse někoho jiného, lidé s nevyužitým talentem se pohybují všude kolem nás a nevyužitou půdu
též najedeme na mnoha místech.
68
69
http://www.edu.helsinki.fi/activity/people/engestro/files/Collaborative_intentionality.pdf
Data reflektují průměrné hodnoty (většinou napříč zeměmi EU, výjimečně v jiném složení či na základě mezinárodních
srovnání), dle nejaktuálnějších dostupných reprezentativních statistik.
70
71
http://ec.europa.eu/research/social-sciences/pdf/policy-review-inequalities_en.pdf
72http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Children_at_risk_of_poverty_or_social_exclusion
73
http://www.globalslaveryindex.org
74http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/School_enrolment_and_early_leavers_from_education_
and_training
75
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/youth_unemployment
http://www.disabilityeurope.net/content/aned/media/ANED%20Task%206%20final%20report%20-%20final%20version%2017-04-09.pdf
76
77
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Lifelong_learning_statistics
78
http://www.oecd-ilibrary.org/sites/9789264183896-en/02/07/index.html?itemId=/content/chapter/9789264183896-26-en
79
http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=hlth_silc_04&lang=en
80
http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=hlth_silc_06&lang=en
81
http://www.euro.who.int/en/health-topics/noncommunicable-diseases/mental-health/data-and-statistics
361 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Národní blahobyt nemá vliv na kladné prožitky, hodnotu života, sociální blahobyt, funkční vztahy ani na smysluplné
naplnění života. „Negativní emoce mají tendenci růst spolu se zvyšujícím se materiálním blahobytem. Výzkumy zabývající
se fungováním lidské psychiky poukazují na totéž – jedinci žijící v bohatších společnostech se stejnou úrovní soudržnosti
vykazují psychické fungování na nižší úrovni.“ (pp. 13-14)
http://eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1472en.pdf
82
83
https://osha.europa.eu/en/publications/reports/psychosocial-risks-eu-prevalence-strategies-prevention
84
https://osha.europa.eu/en/safety-health-in-figures
https://osha.europa.eu/en/publications/literature_reviews/calculating-the-cost-of-work-related-stress-and-psychosocialrisks
85
86
http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=7417&langId=en
87
http://www.gallup.com/poll/165269/worldwide-employees-engaged-work.aspx
“Pracovníci jsou mnohem méně optimističtí, co se týče vidiny jejich profesního či osobnostního rozvoje, které jim může
práce nabídnout, než by mohla všeobecná spokojenost s pracovními podmínkami prozrazovat.” (p. 79)
http://eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_files/docs/ewco/4EWCS/ef0698/chapter10.pdf
88
89
http://vision2020.ebu.ch/files/live/sites/vision2020/files/app/annexe_2_EN.pdf, online videos come in addition !
90
http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb/eb76/eb76_media_en.pdf
91
Více informací o historii a záporech systémů založených na dluhu najdete například v Atwood (2008) a Graeber (2012).
Informace o Modelu „platba pro dalšího” naleznete také v populární novele a ve filmu od Catherine Ryan Hide:
http://www.catherineryanhyde.com/pay-it-forward, dodatečné informace jsou k nahlédnutí na webových stránkách
celosvětového hnutí Model „platba pro dalšího” www.pifexperience.org a http://payitforwardday.com.
92
93
http://suspendedcoffees.com a www.coffeesharing.com
94
Jako například restaurace Karma Kitchen v USA (www.karmakitchen.org) nebo Seva Café v Indii (www.sevacafe.org)
95
Informace na www.book-cycle.org a www.bookcrossing.com
96
www.reallyreallyfree.org
97
www.freecycle.org
Pro příklad prvního a druhého stupně ve školství, viz www.payitforwardscholarships.com, pro dlouhodobou ukázku v
doktorském studijním programu, viz Pearcy et al (2014).
98
99
Jako například Black Mountain Self-organized Learning Environment v USA (http://blackmountainsole.org/paying-itforward) a Hostos Community College (www.hostos.cuny.edu/PayitForward), stejně jako universita Witten-Herdecke
(http://studierendengesellschaft.de/umgekehrter-generationenvertrag/umgekehrter-generationenvertrag, viz také Schily,
2003) V Německu. Historicky vzato, Universita v Yale byla první, která opravdu zavedla tzv. Možnost odkladu školného
(angl. Tuition Postponement Option), již v sedmdesátých letech minulého století, aby přilákala více studentů z veřejných
škol a nižších ekonomických tříd. Ačkoliv to nebyl „pravý“ Model „platba pro dalšího” (jednalo se o společné zaplacení
splátky přívrženců), prakticky to fungovalo podobně. Schéma bylo ale postupně zrušeno před 15 lety. Stávalo se
neudržitelné, neboť dobře-vydělávající absolventi měli možnost sami platit (http://yaledailynews.com/blog/2001/03/27/70sdebt-program-finally-ending). Absolventi, kteří si vydělávají více peněz než je průměr, platí více, než kdyby spláceli
studentkou půjčku.
362 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Je to příklad pro pochopení, že Model „platba pro dalšího” funguje, když zahrnuje všechny studenty a když je realizován
stejným způsobem jako solidární systémy, jako např. veřejné zdravotní pojistky. Příklad z Yale nám ukazuje, že schéma
s možností volby pro jednotlivé studenty – v závislosti na jejich finanční situaci – je předem odsouzeno k zániku. Fakt, že
to celé nebylo uskutečněno ve filosofii Modelu „platba pro dalšího”, avšak fungovalo to v závislosti na systému splátek,
určitě také nepomohlo. Touha po „uzavření minulosti“ splacením dluhu co nejrychlejším způsobem, je pochopitelná hnací
síla. Neovlivňuje to ale systém Modelu „platba pro dalšího”. Příklad z Witten-Herdecke ukazuje, že takovýto systém může
fungovat dlouhou dobu. Vše je založeno na příslibu studentů a absolventů podporovat vytváření budoucnosti.
100
V Oregonu je v současnosti debata nejvíce pokročilá. Pro navrhované schéma, viz Economic Opportunity Institute. Pay
it forward: Debt-free access to higher education, http://www.eoionline.org/education/higher-education/pay-it-forward-debtfree-access-to-higher-education-2 a www.eoionline.org/wp/wp-content/uploads/PIF-One-Pager-Final.pdf.
Jsme seznámeni s dvěma revolučními příklady bez-poplatného soukromého vysokoškolského vzdělávání, které byly
nedávno zavedeny: University for the People (http://uopeople.edu), globální online universita, a School 42 (www.42.fr), IT
škola v Paříži.
101
University for the People poskytuje především online programy v podnikání, a IT škola je založena na standardizované
online programy v programování a web design. Protože ale privilegujeme osobní setkávání, nechceme napodobovat tyto
modely. Také, finanční udržitelnost University for the People závisí na autorech kurikul a vyučujících/asistentech, kteří práci
dělají dobrovolně (což znamená, že musí vedle toho mít jinou výdělečnou práci). I když vítáme a podporujeme
dobrovolnickou práci a poloviční pracovní úvazky ve vyučování, které jsou inspirovány jinými pracovními zkušenostmi,
myslíme si, že akademické profese by měly být výdělečné, ne pouhý dobrovolnický závazek.
Škola 42 funguje na podobném modelu. Úspěšný IT podnikatel poskytl škole částku 70 milionů Eur a umožnil tak spuštění
školy. Kromě dalších věcí, se tento podnikatel pokusil dát příležitost doposud znevýhodněným mladým lidem, kteří by jinak
neměli možnost získat vysokoškolské vzdělání. Navíc, Škola 42 se pyšní vzdělávacím přístupem, který funguje bez učitelů,
pouze na základě skupin studentů, kteří řeší čím dál tím složitější výzvy a problémy ze skutečného života. Přání iniciátorů
je, že někteří z absolventů této školy se sami stanou úspěšnými IT podnikateli, a že budou zároveň přispívat k tomu, aby
škola nadále dlouhodobě fungovala.
Stejně jako Škola 42, taktéž zahrnujeme podnikatelský přístup do našeho vzdělávacího modelu a věříme v samostatné
vzdělávání. Protože je naše vize vzdělávání méně specializovaná než v IT škole, nemůžeme také předpokládat, že bude
náš model prosperovat pouze na základě velkých donací a darů od našich úspěšných absolventů. Proto upřednostňujeme
Model „platba pro dalšího“.
102
Myslíme, že studenti pokryjí značnou část dalších výdajů:
a) účastněním se v systému komunitních služeb, založený na tzv. time banking nebo místní měně, který si přejeme na
kampusu zavést a
b) prací v Projektech Tvořivého vzdělávání a výzkumu pro třetí stranu, která tvoří neoddělitelnou součást vzdělávacích
programů.
Protože jsou náklady na rozvoj programy placeny dříve, než začne student studovat, chtěli bychom je hradit z donací
filantropů nebo z grantů.
103
363 | P r o j e k t K r u m l o v i a
Protože se zaměřujeme na vzdělávání založené na výzkumu, jako např. slučování tvořivých výzkumů, tvořivého
vzdělávání a tvořivé činnost, velká část výzkumů bude integrální součástí vzdělávacího procesu. To znamená, že
vzdělávací poplatky již zahrnují čas učitelů pro akčně-výzkumných projektů, kterých se studenti účastní nebo který studenti
vedou.
104
Předpokládejme, že výše donací prvních absolventů bude po dobu 30 let nižší než 2700€/studenta (na čtyři roky studia
je to 56€/studenta/měsíc). Je to mnohem méně než náklady pro typický student a nesrovnatelné v porovnání s běžným
stipendiem. Bilance je veřejně prospěšná a pozitivní. Také, dvě generace po založení Modelu „platba pro dalšího” může
schéma produkovat nadbytek, který se bude blížit počátečnímu vkladu (inflace je brána v potaz), bez dalších finančních
investic. Pro filantropy, kteří by si přáli zanechat stopu, podpoření takového schémata představuje velmi zajímavá příležitost.
Pokud najdeme jediného filantropa, který by zaplatil počáteční investici potřebnou pro začátek celého mechanismu „platba
pro dalšího“, celé schéma se pojmenuje po něm.
105
106
http://studierendengesellschaft.de/studierendenanleihe/studierendenanleihe
To odpovídá procentu, které nejčastěji platí v Modelech „platba pro dalšího” které se diskutují či už zavede v USA (vyšší
procento pro čtyř-roční vzdělávací programy na výzkumných universitách a nižší procento pro dvouroční programy
komunitních vysokých škol). V modelu Witten-Herdecke je hranice 21 000 € ročního příjmu; do této částky absolventi
nemusí platit žádný příspěvek. Je to 2,5 x minimální mzda v Německu. Nad tuto částku musí absolventi platit 3-5% za každý
rok studia, což je podle našeho názoru příliš. Přistoupíme raději na nižší procento za rok studia a delší dobu (30 let). Velmi
nízká částka jako je např. 0,5% za rok studia by nepřineslo dostatečné finance na pokrytí nákladů. Zbylých 0,5% či více by
v tomto případě by muselo byt uhrazeno filantropem nebo přímým hrazením školného.
107
108 To je situace převažující v novém schématu studentských půjček ve Velké Británii. Systém veřejného školného, který
platil několik let ve státě Nordrhein-Westphalen v Německu, byl založen na předpokladů, že 14% absolventů nebudou platit.
Školné však bylo zásadním způsobem nižší než ve Velké Británii. To je důvod, proč jsme naše výpočty založili na
zkušenostech z Velké Británie.
To je případ University Witten-Herdecke, ale jak jsme již zmiňovali, tento přístup vyžaduje vyšší procentu pro platby za
jeden rok studia.
109
To by neměl být problém, neboť inflace se týká zároveň obou aspektů: výlohy na výuku, což jsou též hlavní výdaje
modelu, a příjem od absolventů, z nichž model žije.
110
V budoucnu by starší lidé stále měli vydělávat více než čerstvé absolventi. Zároveň však podstupují větší riziko
nezaměstnanosti než mladí lidé. Předpokládáme, že se v našich propočtech oba tyto faktory balancují a nebudou mít tak
na celkový výsledek žádný podstatný vliv.
111
Dva citáty Ivan Illicha vhodně vysvětlují význam slov družnost/přátelskost (conviviality) a pohostinnost (hospitality):
„Družnost vnímám jako individuální svobodu realizovanou v osobní vzájemné závislosti a tedy jako vnitřní etickou
hodnotu“ (Nástroje družnosti, 1973). „Naučená a nenucená pohostinnost je jediným protilékem na postoj smrtící chytrosti,
který je získáván v profesionální honbě za objektivními znalostmi. Zůstávám přesvědčen, že pátrání po pravdě nemůže
vzkvétat, pokud není živeno vzájemnou důvěrou vzkvétající do závazku k přátelství. Proto jsem se snažil identifikovat klima,
které podporuje růst přátelství, a „klimatizovaný vzduch“, který mu brání" (Kultivace spiknutí, 1998).
112
364 | P r o j e k t K r u m l o v i a