Etapy evoluce
Transkript
Etapy evoluce (materiál pro studium evoluce – listy č. 7 a 8) Evoluční proces zahrnuje stránku materiálovou, která se zabývá vznikem stavebních látek živé hmoty – chemická evoluce; a stránku informační, pro níž je typický vznik buněk a jejich vývoj – biologická evoluce. Období mezi nimi je někdy označováno jako biochemická evoluce. Chemická evoluce - - - vznik jednoduchých organických sloučenin abiogenetickou cestou už v období formování zemské kůry – před více než 4 mld let prvotní zemská kůra neobsahovala kyslík Země měla redukční a obsahovala řadu jednoduchých sloučenin – H2O, CO2, NH3, dusík, fosfan, kyanovodík, sulfan, jednoduché plynné uhlovodíky vznikající hydrolýzou karbidů v zemské kůře z těchto látek, je-li dodána energie, mohou vznikat jednoduché organické sloučeniny (aminokyseliny a dusíkaté heterocykly), které jsou stavebními články bílkovin a nukleových kyselin zdrojem energie pro tyto přeměny bylo především UV záření, teplo vulkanických pochodů a elektrické výboje v zemské kůře v laboratorních podmínkách byly takto připraveny: a) peptidy a bílkoviny Urey, Miller (1959) – působením el. výbojů na směs metanu, vody, amoniaku a vodíku připravili (přes kyanovodík) směs aminokyselin Fox (1959) – zahříváním směsi AK v roztavené kyselině glutamové připravili polypeptidy s dosti dlouhým řetězcem Matthews, Moser (1968) – hydrolýzou polymerů kyanovodíku připravili peptidy b) nukleové kyseliny Oró – mírným zahříváním směsi amoniaku a kyanovodíku získal nukleotidy a dále i jejich řetězce Biochemická evoluce možnosti vzniku života a) vznik života bez bílkovin a nukleových kyselin - jedna z hypotéz vychází ze schopnosti anorganických látek typu jílů zajišťovat přenos informace - jíly mohou na svém povrchu katalyzovat syntézu bílkovin - nepodařilo se ale najít žádný mechanismus, jak by informace obsažená v jílech mohla být později předána nukleovým kyselinám b) vznik života z bílkovin - tato myšlenka je nejstarší - uměle připravené směsi bílkovin vykazují některé vlastnosti živých soustav (metabolismus, růst), ale nevznikají z nich potomci, kteří by měli stejné vlastnosti c) vznik života z bílkovin a nukleových kyselin - tzv. hypotéza koevoluce – předpokládá, že nukleové kyseliny a bílkoviny vznikaly společně už od počátku a že nukleové kyseliny obsahovaly kód pro syntézu bílkovin - tuto myšlenku se nepodařilo objasnit, není jasné, jak by takto složitá soustava mohla vzniknout náhodným procesem - tzv. hypotéza zmrazené náhody – podle ní vznikl genetický kód a život naprostou náhodou na základě vysoce nepravděpodobné události (vědci se domnívají, že pravděpodobnost vzniku života touto cestou je téměř nulová) d) vznik života z nukleových kyselin - tato představa se dnes jeví jako nejpravděpodobnější - předpokládá se, že vznikla nukleová kyselina, které nenesla dědičnou informaci, ale měla schopnost autoreplikace - tyto první nukleové kyseliny asi také neměly schopnost enzymatické aktivity; vznik nukleových kyselin schopných enzymatické aktivity byl jistě výhodou (autoreplikace mohla probíhat rychleji a přesněji) – byl to začátek evoluce - molekuly nukleových kyselin schopné enzymatické aktivity = ribozymy (vyskytují se i v buňkách současných organismů – vlastnosti ribozymů mají především molekuly rRNA)) - ribozymy jsou i kofaktory (koenzymy) tvořené nukleotidy – je možné, že to jsou prastaré struktury, které se přímo podílely na vzniku života - koenzymy jsou místem vlastní katalytické funkce enzymů, protože bílkovinná složka enzymů mnohonásobně zvyšuje účinnost jeho katalytického působení (spojení apoenzymu a koenzymu vzniklo až v době, kdy život existoval) - tuto představu podporuje mnoho poznatků, které dokládají evoluci genetického kódu, i když není ještě jasné, kdy a jak se genetický kód vytvořil - v minulosti asi existovaly přímé reakce mezi nukleovými kyselinami a bílkovinami, teprve v průběhu evoluce vznikl dnešní systém proteosyntézy Prvotní translační systém byl tvořen replikující se RNA a bílkovinami – prvotními RNA – replikázami, které katalyzovaly replikaci RNA a prvními ribozómovými bílkovinami , které katalyzovaly syntézu peptidových vazeb mezi aminokyselinami; tento komplex můžeme chápat jako prvotní ribozóm. Aby se tento komplex mohl udržet a reprodukovat, musel se ohraničit proti svému okolí. Jestliže se tento prvotní translační systém nacházel v prostředí obsahujícím vysoké koncentrace fosfolipidů, mohla se kolem něho snadno vytvořit bimolekulární dvojvrstva, , která vytvářela komplexy s bílkovinami a přecházela v lipoproteinovou membránu. Tato teorie se zdá v současnosti pravděpodobnější než tzv. koacervace z koloidních roztoků makromolekulárních látek vznikají za vhodných podmínek spojováním koloidních částic s opačnými elektrickými náboji na svém povrchu shluky, které vytváření oddělenou disperzní fázi ve formě malých kapiček – tak vznikly koacerváty (tento vznik prvních membránou ohraničených útvarů předpokládá např. teorie evoluční abiogeneze) Biologická evoluce - stálým zdokonalováním takto membránou od okolí oddělených „jednotek“, vznikaly postupně členitější a složitější útvary - výše již bylo řečeno, že otázka vzniku života souvisí se vznikem genetického kódu a zabezpečením přesné replikace nukleové kyseliny, která tuto informaci obsahuje ve své struktuře - jako přímí předchůdci organismů se označují probionty; šlo o nedokonale se replikující systémy bez ustáleného genetického kódu, jevily základní znaky života - jejich systém obsahoval asi jednu celistvou molekulu RNA, která obsahovala několik tisíc nukleotidů – replikovala se bez účasti enzymů některé její kopie se štěpily na úseky o délce asi 100 nukleotidů - bezenzymová replikace těchto molekul byla značně nepřesná, častými mutacemi vznikal celý soubor molekul RNA a zůstávaly jen ty stabilnější – schopné přesné autoreprodukce - v souboru těchto molekul docházelo k nahodilým fluktuacím – některé z nich se mohly stát začátkem souběžného vývoje genetického kódu a prvního kódovacího enzymu – RNA – polymerázy - vznikly prvotní organismy -prabuňky = protobionty = eobionty – u nich došlo k oddělení mechanismu replikace od translace, tato změna byla spojena se vznikem DNA tzv. zpětnou transkripcí RNA do DNA - tyto praorganismy se vyvíjely ve vodě, šlo o organismy anaerobně heterotrofní – vývojově směřovaly k buňce prokaryotního typu - s jejich postupujícím vývojem a rostoucím množstvím se začal projevovat nedostatek abiogeneticky vznikajících organických sloučenin - tím, že některé praorganismy začlenily do své struktury molekuly barviv, získaly schopnost využívat jako zdroje energie fotony viditelné části slunečního spektra získaly schopnost fotoautotrofie - postupným vývojem vznikly fotosyntetizující bakterie, souběžně s nimi sinice (asi před 3,5 mld let) - sinice při fotosyntéze produkovaly jako vedlejší produkt kyslík začala se vytvářet ozónová vrstva - zároveň došlo k redukci anaerobně heterotrofních organismů, pro které byl kyslík jedovatou látkou - asi před 2 mld let vznikly první eukaryotické buňky - její vznik vysvětluje tzv. endosymbiotické teorie, podle níž asi před 2 mld let pohltily některé prokaryotické buňky menší aerobní prokaryota – ta se v dalším vývoji přeměnila na mitochondrie - druhá endosymbióza proběhla asi před 1,2 mld let – některé eukaryotické buňky pohltily menší syntetizující prokaryota – z nich vznikly v dalším vývoji plastidy - v období před 1,2 až 0,6 mld let vznikly první mnohobuněčné organismy Úrovně evoluce evoluce znamená vývoj, v rámci biologie jím myslíme vývoj živých soustav – tedy biologickou evoluci ta je uskutečňována na základě nevratných změn genetické informace, zahrnuje vznik i zánik všech vývojových linií všech organismů od etapy vzniku života do současnosti období vývoje živých soustav = fylogeneze evoluce probíhá ve třech úrovních: a) mikroevoluce ta zahrnuje změny uvnitř druhů – tedy krátkodobé evoluční změny na úrovni populace změny se sice uskutečňují v jedincích, ale ti žijí z hlediska evoluce velmi krátce, zatímco populace přetrvává v evoluci se spíš uplatňují postupné malé změny, výrazné změny obvykle organismus poškozují b) speciace zahrnuje vznik nových druhů druh lze definovat jako skupinu vzájemně se křížících jedinců, kteří dávají potomstvo schopné rozmnožování mezi jednotlivými druhy existují reprodukční izolace, jen výjimečně se kříží jedinci mezidruhově; tato izolace je vytvořena bariérami bariérami mohou být: geografické podmínky znemožňující migraci; různé období rozmnožování; k páření může docházet jen v případě určitých pachových, zrakových, zvukových aj. podnětů, které vnímají a produkují jen jedinci téhož druhu; mechanické (stavba kopulačních orgánů) v důsledku těchto bariér se mohou vytvářet poddruhy, které mohou být počátkem vzniku nových druhů geografické bariéry napomáhají vzniku nových druhů, rozdílná stavba reprodukčních orgánů spíš udržuje existenci druhu c) makroevoluce znamená vznik a zánik nových skupin druhů vznikají při ní evoluční novinky – ty se obvykle uplatní jako výhodná vlastnost při přechodu do nového prostředí evoluční novinkou pro původně mořské živočichy při přechodu na souš byl dokonalejší centrální nervový systém a dokonalejší smyslové orgány a také kosterní a svalová ústrojí, která umožňovala pohyb po souši podílejí se na ní dlouhodobě působící mikroevoluce a speciace, katastrofické změny prostředí, vznik evolučních novinek a zrychlení změn u těch organismů, které vlastní evoluční novinky v ontogenezi se vyskytují stádia, která naznačují struktury, které vznikaly během fylogeneze neznamená to, že by ontogeneze v krátkosti zobrazovala fylogenezi (Haeckelův tzv. biogenetický zákon, dokladovaný nákresem tzv. Haeckelových embryí – srovnávací nákres embryí obratlovců bývá dnes označován jako jeden z největších podvrhů v dějinách biologie) ale proto, že v ontogenezi se objevují nejprve znaky obecnější a teprve později znaky speciálnější
Podobné dokumenty
Charakteristika, vznik a podmínky existence života (3)
chemické reakce než v prostředí
• Dochází k tvorbě organických sloučenin a také k
uvolňování chemické energie z organických sloučenin
• Obojí se uskutečňuje zpočátku pomocí nahromaděných
anorganick...
Vývoj názorů na vznik a původ života:
• 1959 - S.W. Fox
– zahříval v bezvodém
prostředí na
polyfosfátovém
podkladu směs dvaceti
základních
aminokyselin na 150180oC
• vznikaly jednoduché
bílkoviny
p. Poláček - Gymnázium Na Pražačce
Gymnázium Na Pražačce
Nad Ohradou 2825/23
130 00 Praha 3-Žižkov
www.gymnazium-prazacka.cz
GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY Vznik života na Zemi
Tím, že byla Země natavená, uspořádala se tak, že těžké částice (železo) byly v jejím středu a
prvky lehčí (křemičitany a živce) na jejím povrchu. Tehdy ještě zemská kůra byla tenká,
zárodky světad...
ebook_jak_se_dostat_na_medicinu_2016
Studium medicíny i samotná praxe lékaře jsou velice náročné. Nejinak tomu je u samotné přípravy na
přijímací zkoušky na lékařské fakulty. Nároky jsou vysoké a uspět mohou pouze ti, kteří projeví
sk...
Vznik a vývoj života na Zemi II.
velmi složité a dokonalé, se objevili už během prahor, kdy poklesnutím teplot se srazily
v ovzduší vodní páry a v povrchových prohloubeninách ztuhlého zemského povrchu se
vytvořily první praoceány....
2. Stavební kameny - Fyzikální ústav UK
UV záření
– Většina atmosfér absorbuje UV záření
– UV záření štěpí chemické vazby a tak poškozuje biomolekuly,
systémy by zřejmě musely být založeny na odlišné biochemii
ii. základy chemie přírodních látek
patří nejen všeobecně známé sloučeniny jako sacharidy, lipidy (např. tuky nebo oleje), peptidy a bílkoviny, nukleové kyseliny, vitaminy apod., ale i méně známé látky jako heterocyklické sloučeniny,...
muslimove a evoluce - e
1. Jsme stvořeními Božími, ať už uvažujeme, že nás Bůh stvořil najednou takové, jací
jsme, anebo nás tvaroval skrze dřívější formy. On je náš Stvořitel a Jemu se navrátíme.
2. Islám jako náboženstv...