Tisková zpráva 2.9.2013 VLAK LUSTIG V ZÁŘÍ V PRAZE
Transkript
Tisková zpráva 2.9.2013 VLAK LUSTIG V ZÁŘÍ V PRAZE-BUBNECH Vlak Lustig aneb Vlak naděje dnes zahajuje svůj pražský program na nádraží PrahaBubny. Od 2. do 10. září nabídne devět představení úspěšné divadelní adaptace novely Arnošta Lustiga „Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou“, které se odehrává ve speciálně upraveném nákladním vagonu. Od 11. do 24. září na divadelní část naváže vzdělávací pásmo věnované památce obětí genocidního násilí. Vlak Lustig – Vlak naděje je součástí XIV. ročníku festivalu židovské kultury Devět bran 2013 připravovaný ve spolupráci s Českým centrem v Bratislavě. Cílem pražské části Vlaku naděje je upozornit na důsledky nenávistných postojů ve společnosti, jako je neonacismus, antisemitismus, rasismus a xenofobie. Program se symbolicky uskuteční na pražském nádraží Bubny (poblíž metra C Vltavská), které v letech 1941-1945, v období nacistické okupace Čech a Moravy, sloužilo jako centrální nástupiště transportních vlaků pro české Židy. V rámci projektu Vlak Lustig aneb Vlak naděje mohou návštěvníci shlédnout výstavu Vojenského historického ústavu “Akce: Důvěrné Izrael“, která přibližuje jednu z nejzajímavějších kapitol v historii česko-slovensko-izraelských vztahů. Výstava bude přístupná vždy od 19 hodin. Hlavním bodem programu je divadelní představení hry Arnošta Lustiga Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, které začíná vždy ve 20 hodin na nádraží Praha-Bubny. Divadelní zpracování novely v režii Petra Kracika se hraje na vlakových nádražích a jevištěm je speciálně upravený transportní vagón. Autor tohoto unikátního projektu a ředitel festivalu Devět bran, Pavel Chalupa, říká: „Vlak Lustig se stává v našem pojetí, tedy prostřednictvím divadelního představení Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, živoucím připomenutím tragédie holocaustu, která nesmí být nikdy zapomenuta. Připomínání tragických událostí genocidního násilí je jedinou nadějí, aby se tyto události v blízké či vzdálené budoucnosti neopakovaly.“ V roli Bedřicha Brenskeho hraje Radek Zima, Kateřinu Horovitzovou Anna Stropnická nebo Denisa Pfauserová. V roli rabína Dajema z Lodže, pána v sušárně vlasů, v Praze-Bubnech uvidíme Radka Valentu. Divadelní hra je unikátní i živým hudebním doprovodem skupiny Menorah. Od 11. do 24. září bude na divadelní část navazovat pásmo vzdělávacích akcí pro širokou veřejnost, pedagogy a studenty, kteří mohou zdarma navštívit filmové projekce, hudební představení, besedy a přednášky. Akce se konají v Praze-Bubnech ve speciálně upraveném transportním vagonu. Vzdělávací program zahájí ve středu 11. září komponovaný večer věnovaný památce obětí masakru v Nankingu, ke kterému došlo v roce 1937 v tehdejším hlavním městě Číny jako důsledek japonské agrese na asijském kontinentu. V rámci večera vystoupí čínská zpěvačka Fengyűn Song. V úterý 17. září budou diváci moci shlédnout film Hotel Rwanda o genocidě ve Rwandě, na který naváže tematická přednáška Martina Weisera ke genocidnímu násilí na africkém kontinentu. Ve čtvrtek 19. září je na programu projekce torza filmu Auction of Souls z roku 1919, prvního hraného filmu o genocidním násilí natočeném podle vzpomínek očité svědkyně genocidy Arménů v průběhu první světové války Aurory Mardiganian. Na projekci naváže přednáška Šimona Krbce k arménské genocidě a kulturní program. Vzdělávací pásmo dále nabídne večery věnované Arnoštu Lustigovi (13. 9.) a Nicholasi Wintonovi (14. 9.). Stanislav Motl představí a uvede dva dokumenty: „Ozvěny lidické noci“ o lidické tragédii (16. 9.) a „Živý mrtvý“ o Henryku Mandelbaumovi, členu osvětimského zvláštního komanda vězňů (18. 9.). Program pražské části vyvrcholí konferencí pro pedagogy základních a středních škol na téma výuky o holocaustu a dalších genocidách. „Hlavním přednášejícím na pedagogické konferenci bude docent holocaustu univerzity v Uppsale Paul A. Levine, jeden z nejvýznamnějších evropských odborníků v oboru pedagogiky holocaustu a genocid,“ říká k programu konference Šimon Krbec, ředitel Výzkumného centra archeologie zla. Akce se koná pod záštitou prezidenta České republiky Miloše Zemana a rovněž prezidenta Slovenské republiky Ivana Gašparoviče. Program pražské části Vlaku Lustig 2013: 2. – 24. 9. Kulturní a vzdělávací pásmo Vlaku Lustig – Vlaku naděje na nádraží PrahaBubny, pořádá festival Devět bran a Výzkumné centrum archeologie zla: 2. 9. – 20:00 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, divadelní představení, režie Petr Kracik 3. 9. – 20:00 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, divadelní představení, režie Petr Kracik 4. 9. – 20:00 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, divadelní představení, režie Petr Kracik 5. 9. – 20:00 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, divadelní představení, režie Petr Kracik 6. 9. – 20:00 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, divadelní představení, režie Petr Kracik 7. 9. – 20:00 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, divadelní představení, režie Petr Kracik 8. 9. – 20:00 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, divadelní představení, režie Petr Kracik 9. 9. – 20:00 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, divadelní představení, režie Petr Kracik 10. 9. – 20:00 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, divadelní představení, režie Petr Kracik 11. 9. – 20:00 Pocta obětem masakru v Nankingu, komponovaný večer spojený s vystoupením čínské zpěvačky Feng-yűn Song 12. 9. – 20:00 Odpor, projekce filmu z roku 2008 o bratrech Bielskich a jejich vzpouře proti nacistické genocidě na území Běloruska, režie Edward Zwick, v hlavní roli Daniel Craig, 131 minut 13. 9. – 20:00 Pocta Arnoštu Lustigovi: Démanty noci, projekce filmu z roku 1964, režie Jan Němec, 64 minut; Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, projekce filmu z roku 1965, režie Antonín Moskalyk, 67 minut 14. 9. – 20:00 Pocta Nicholasi Wintonovi: Nickyho rodina, projekce filmu z roku 2011, režie Matěj Mináč, 96 minut 15. 9. – 20:00 Předčítač, projekce filmu z roku 2008, režie Stephen Daldry, 119 minut 16. 9. – 20:00 Ozvěny lidické noci, promítání dokumentárního snímku a beseda s autorem Stanislavem Motlem 17. 9. – 20:00 Hotel Rwanda, film o genocidě ve Rwandě z roku 2004, režie Terry George, 121 minut, navazuje tematická přednáška Martina Weisera ke genocidnímu násilí na africkém kontinentu 18. 9. – 20:00 Pocta Henryku Mandelbaumovi: Živý mrtvý, dokument z roku 2008 o Henryku Mandelbaumovi (1922-2008), členu osvětimského zvláštního komanda vězňů, režie Pavel Dražan, 63 minut, navazuje beseda s autorem dokumentu Stanislavem Motlem 19. 9. – 20:00 Pocta Auroře Mardiganian: projekce torza filmu Auction of Soulsz roku 1919, prvním hraném filmu o genocidním násilí, navazuje přednáška Šimona Krbce k arménské genocidě a kulturní program 20. 9. – 20:00 Mefisto, projekce filmu z roku 1981, režie István Szabó, 144 minut 21. 9. – 20:00 Pocta Jiřímu Krejčíkovi: Polnočná omša, projekce filmu Jiřího Krejčíka z roku 1962, 88 minut 22. 9. – 20:00 John Rabe, projekce filmu z roku 2009 o záchranné operaci během masakru v Nankingu v roce 1937, režie Florian Gallenberger, 134 minut 23. 9. – 20:00 Dobrý večer, pane Wallenbergu, projekce filmu z roku 1990 o Raoulu Wallenbergovi, zachránci maďarských Židů, režie Kjell Grede, 118 minut 24. 9. – 15:00 Pedagogická konference k výuce o genocidním násilí na základních a středních školách, konferenci povede Paul A. Levine z univerzity v Uppsale, Praha-Bubny Divadelní představení, koncerty a vzdělávací akce se odehrají na nádraží Praha-Bubny vždy od 20:00 hodin (není-li uvedeno jinak). Výstava bude divákům přístupná od 19:00 hodin v bývalé odbavovací hale nádraží Praha-Bubny. Všechny akce jsou přístupny veřejnosti zdarma. Nevybíráme vstupné. Rezervace vstupenek na [email protected] nebo na telefonním čísle 775 962 515. Mediálními partnery projektu jsou Česká televize, Český rozhlas, Rozhlas a televízia Slovenskej republiky, Axel Springer - Ringier ČR/SR. Více informací naleznete na www.vlaklustig.cz a www.archeologiezla.cz Kontakt: Šimon Krbec Gsm: + 420 773 937 864 Email: [email protected] O projektu Vlaku Lustig: Vlak Lustig je symbolickou připomínkou památky obětí genocidního násilí, které byly v různých obdobích masových likvidací převáženy nákladními vlaky (např. během genocidy Židů a Romů během druhé světové války a genocidy Arménů během první světové války). Deportace židovského obyvatelstva byly systematicky zavedeny v nacistickém Německu v roce 1941 pod cynickým označením “Evakuace” a pokračovaly až do roku 1945. Formálně byl program deportací přijat v rámci tzv. konečného řešení židovské otázky 20. ledna 1942 na konferenci v německém Wannsee. Transporty směřovaly do vyhlazovacích táborů Osvětim, Treblinka, Sobibor, Chelmno, Majdanek, Belzec a dalších, ve kterých zemřelo strašlivou a nepředstavitelnou smrtí přibližně 6 miliónů Židů. Česko-slovenský projekt Vlaku Lustig 2013 navazuje na zkušenosti z minulého roku, kdy akci na nádražích 14 krajských měst České republiky navštívilo na pět tisíc lidí. Letos v srpnu Vlak Lustig procestoval Slovensko, kde postupně zastavil v Žilině, Popradu, Prešově, Košicích, Banské Bystrici a Bratislavě. Kulturní a vzdělávací program na Slovensku vidělo přes 1200 diváků. Divadelní představení „Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou“ nastudovali herci pražského Divadla pod Palmovkou pod režisérskou taktovkou ředitele divadla Petra Kracíka. V hlavních rolích se objevili herci jako Radek Zima, Radek Valenta, Anna Stropnická, Rudolf Jelínek, René Přibil, Ivan Jiřík a mnoho dalších vynikajících českých herců. Závěrečná dvě představení projektu Vlak Lustig v loňském roce se konala symbolicky na území Polské republiky - na nádražích v Krakově a Osvětimi. O příběhu Kateřiny Horovitzové: Lustigova světově proslulá novela Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je sugestivní a umělecky výjimečně silnou zprávou o jedné z nejtragičtějších a nejvíce zarážejících událostí moderních lidských dějin – nacistické genocidě Židů a dalších evropských národů během druhé světové války. Arnošt Lustig ve své novele spojil několik příběhů, které se skutečně staly. Jedním z nich je událost, kdy nacisté zaplnili několik transportních lodí vězni z koncentračního tábora, zabednili je a vyslali na širé moře, kde všichni vězni zemřeli hladem. Jiným je vydírání židovských obchodníků, kteří se neprozřetelně vydali do Itálie před německou invazí z roku 1943 a jejichž životy i navzdory tučnému výkupnému za příslib, že budou odvezeni do neutrálního Švýcarska, skončily v plynových komorách. Zřejmě nejdůležitějším příběhem, který Lustiga při psaní novely inspiroval, je skutečná vzpoura oklamaných obětí transportu, který namísto do Švýcarska, odkud měli dále pokračovat do jihoamerických států, dorazil 23. října 1943 na židovskou rampu nedaleko tábora Osvětim-Březinka. Někteří z nich pochopili, jaký bude jejich osud – a začali se bránit. Podle svědectví Davida Nencela, člena osvětimského zvláštního komanda vězňů, který stál přímo vedle mladé ženy (v novele Arnošta Lustiga pojmenované jako Kateřina Horovitzová), se událost odehrála takto: „Když se žena svlékla, chytila své kalhotky a hodila je esesákovi do tváře. Myslím, že ta žena to pak začala – zastřelila esesáka nejspíš jeho pistolí. Pak zhaslo světlo. Vyhnali nás ven – všechny z našeho komanda.“ Podle druhého svědka vzpoury Filipa Müllera, se členové zvláštního komanda „vrhli ven a běželi nahoru po schodech na dvůr. Přede dveřmi do převlékací místnosti stály dva kulomety. Za nimi stály světlomety. Právě jsem šel ke spalovně, když z auta vystupoval velitel tábora Höss.“ Potlačení vzpoury si vzal na starosti sám velitel koncentračního tábora Osvětim Rudolf Höss. Vzbouřence ve svlékárně, včetně dětí, nechal postřílet kulomety a zbylé „jednotky“ transportu zplynovat. Všech 1800 mužů, žen a dětí bylo zavražděno. Zastřeleným esesmanem byl skutečně obávaný sadista koncentračního tábora Osvětim-Březinka Schillinger, který zemřel při převozu do nemocnice. Schillingerova smrt znamenala pro táborové vedení citelnou ztrátu. Vzpoura vězňů – jediná osvětimská vzpoura obětí v prostoru krematorií – zastavila na několik hodin vyhlazovací mašinerii. A především zpráva o vzpouře obětí, která se začala po táboře rychle šířit, měla pro vězně obrovský symbolický význam v jejich bezvýchodné situaci. O realizátorech projektu Vlaku Lustig: Festival Devět bran je multižánrový festival česko-německo-židovské kultury, který je v Praze každoročně pořádán od roku 2000. Svůj název získal podle knihy Devět bran od Jiřího Mordechaje Langera, která je symbolem tradiční židovské kultury. Součástí festivalu jsou koncerty, přednášky, výstavy a filmová představení. Cílem festivalu je prezentovat české společnosti židovskou kulturu jako kulturu stále živoucí a inspirující. Každý rok se zaměřuje na světovou židovskou kulturu z vybraného státu; v roce 2012 festival prezentuje kulturu slovenskou. Vojenský historický ústav Praha je muzejní, vědeckovýzkumné a knihovní zařízení Ministerstva obrany České republiky. Jeho posláním je – ve smyslu platných legislativních norem – soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a hmotné památky především k dějinám českého i československého vojenství a armády, odborně o tyto fondy a sbírky pečovat, vědecky je zkoumat, zpracovávat a zpřístupňovat je veřejnosti. Výzkumné centrum archeologie zla je pražské výzkumné a pedagogické centrum pro komparativní studium genocid. Centrum působí jako nezávislá, multidisciplinární a nezisková výzkumná organizace, která usiluje o prosazení studia a výuky o příčinách, původu a důsledcích genocid, genocidního násilí, etnických čistek a masového vyvražďování ve světových dějinách.
Podobné dokumenty
Patek_LN - Archeologie zla
ke spalovně, když z auta vystupoval velitel tábora Höss.“ Potlačení vzpoury si
vzal na starosti sám velitel koncentračního tábora Osvětim Rudolf Höss. Vzbouřence ve svlékárně – včetně dětí – necha...
festival devět bran
Reálný základ má také postava nacistického důstojníka Bedřicha Brenskeho, rafinovaného,
nemilosrdného a cynického pána nad životem zajatých milionářů i Kateřiny Horovitzové. Podle
Lustigových slov ...
Vlak Lustig – Vlak Odvahy
5 tisíc vězňů, kterým se narozdíl od dřívějších transpor tů dostalo nebývalých „privilegií“: při příjezdu neprocházeli obvyklou selekcí
a nedošlo také k rozdělení rodin do různých sekcí tábora - p...
KUK - Kulturní kalendář
vesnice ho vnímá jen jako problém. Dokonce i bratr
František, který s Václavem celý život soupeří o lásku
matky a otce.
Režie: Jiří Vejdělek, hrají: Ivan Trojan, Emília
Vašáryová, Jan Budař, Jiří L...