proklouznutí neboli smrt - Fakulta umění a architektury

Transkript

PETR R EZEK
P ROK LOUZ N U T Í
N E BOL I S M RT
/K TEORII SOKLU/
JAN
PL AC ÁK
ZTICHLÁ
KLIK A
Po d ě kov á n í
Poděkování náleží mým někdejším studentům architektury, kteří první verzi
knihy zevrubně komentovali, a její tvář tak značně proměnili. Těmi kritickými čtenáři byli: Jana Hlavová, Markéta Mráčková, Hana Procházková,
Marek Přikryl, Barbora Šimonová, Milan Valeš. Poděkování za vstřícnost
při posouzení konečné podoby knihy náleží recenzentům, profesorům Slavíčkovi a Wittlichovi.
Na obálce:
Alberto Giacometti, Elie Lothar, 1965, sádra, v. 26,5 cm
Recenzovali:
prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc.
prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc.
© Petr Rezek, 2014
ISBN 978-80-88047-00-1
Věnováno Thomasi Rezkovi
I.
R Á M A TEK TONICK Ý OBR A Z
Zdá se, že obraz ke své existenci rám nepotřebuje, jak dokládají stínové obrazy, zrcadlový obraz v tůni, graffiti. U sochy máme důvodné
podezření, že se k soklu vztahuje, že socha ho ve svém bytí předpokládá. Jelikož však vede spojnice od rámu k soklu, bude možná
nutné prvotní východisko, že obraz ve své existenci rám nepředpokládá, modifikovat.
Názor, že nejprve je obraz a také ho lze zarámovat, že nejprve je
socha a také ji lze umístit na sokl, podstavec, podložku, nebudeme
brát za východisko. Pohled z opačné strany vede k otázce, proč se rámováním, postavením na sokl obraz a socha nezničí? Je to dáno jejich schopností ubránit se? Jejich odolností?
Pokusíme se ukázat, že rám a sokl jsou přítomny dříve, než je připojíme, a protože obraz a sochu spoluustavují, mohou být také „připojeny“. Blízkost obrazu k rámu a sochy k soklu je bytostná, pokud
hodláme soše a obrazu přiznat schopnost působení, účinku, který
překračuje sdělení a vizuální komunikaci.1
„Reciprokým způsobem vůči aktu mluvnímu spočívá postavení problému obrazu
v tom, která síla uschopňuje obraz k tomu, že při pozorování či styku s ním ze stavu latence přeskočí do vnějšího působení na cítění, myšlení a jednání.“ Horst Bredekamp,
Theorie des Bildaktes, Berlin 2010, str. 52. Bredekampovu definici realizace obrazu, kterou nazývá Bildakt, budeme mít stále na zřeteli, ale podáme zároveň základnější rozlišení, které umožní odlišit odvozené výtvory vizuální kultury od aktů původních. Bredekampovy analýzy se opírají o kritické charakteristiky Platónovy a charakteristiky
účinku obsahu obrazu jsou pro něj základní i pro realizaci obrazu.
1
Někde ve v zduchu a nebo na zemi
August Schmarsow podává výklad původu rámu a jeho uplatnění
v tektonické konstrukci, který podle našeho názoru může být také
vodítkem pro pochopení původu soklu. U Schmarsowa nalézáme dva
výklady původu rámu, které klade vedle sebe a nehledá pro ně nějakou spojnici. O takové spojení bychom se chtěli pokusit a věříme, že
tak budeme moci spatřit rovněž u rámu obrazového ony tektonické
vlastnosti, které Schmarsow spatřuje až v opěrném systému.
To, co milujeme, také chráníme a oddělujeme od velkého světa –
August Schmarsow toto počínání nazývá spolu s Gottfriedem Semperem založením „makrokosmického zřetele“.1 Obkružující gesto
hlazení vyčleňuje ono milované ze světa a rám jako sediment toto
hlazení zastupuje. Geometrický tvar rámu (ovál, kruh, pravoúhelník)
pocházejí tudíž z aktu negeometrického, z aktu láskyplného dotyku
a ochrany, hlazení rukou. Jím se zakládá trvající mez, hranice vůči
„makrokosmu“. – To je první způsob objasnění původu rámu podle
Augusta Schmarsowa.
„Jsou to haptické linie obrysu, které malujeme do vzduchu, když milovaný předmět
není přítomen, nýbrž je pouze představován. Svou výlučnou závislostí na tomto obsahu
získávají obrysové linie své uspořádání okolo předmětu a své rozčlenění při jeho sledování. Přitom ruka sledující předmět funguje jako živá součást vznikajícího rámu; zajišťuje totiž vypořádání s širším okolím, prázdným prostorem okolo, ,makrokosmický
zřetel‘, jak to nazývá Semper.“ August Schmarsow, Grundbegriffe der Kunstwissenschaft,
Berlin 1998 (1905), str. 150. Lze podotknout, že pokud je předmět představovaný, představa je obrazem či druhem obrazového vědomí.
1
14
Zatímco tento první způsob získání rámu se může odehrávat někde „ve vzduchu“, druhý, nazývaný „tektonický“, objasňuje původ rámování z polohy „na zemi“. Východiskem pro tento výklad je lemování, které nalezneme u koberce nebo jako obrubník.
Ještě než podáme podrobnější rozbor tohoto druhého výkladu, zastavme se u hlazení. Jakou stránku rámu výklad hlazení přibližuje?
Především hlazení „ve vzduchu“, jež reprodukuje tvar předmětu, musí
respektovat určitá omezení již před opakováním tvaru původně hlazeného představovaného předmětu. Pokud má na počátku nastat skutečné hlazení a nikoliv jen jeho naznačení, pak se musíme hlazením
předmětu také dotýkat. Mohu se však dotýkat jen toho, co je v mém
dosahu, anebo se musím přiblížit tak, abych dosáhl. Použiji-li nějakého prodloužení, hůlky, rákosky, pak se může hlazení rovněž odehrát.2 Obtížněji se pak hladí to, co se nachází za mými zády, nad mojí
hlavou, pod mýma nohama. Je to tím, že pohyby ruky v těchto polohách vykonáváme z hlediska hlazení nedostatečně. Například namísto souvislého dotýkání v hlazení se nelze vyvarovat skoků nebo
nerovnoměrnosti v „tlaku“. Aby k takovým „poruchám“ nedocházelo,
naše poloha, ať je to sezení, ležení či stání, musí být stabilní v tom
smyslu, že ruka bude zcela uvolněná, že ruka nebude zároveň napomáhat, abychom nezakopli, nezavrávolali. Pevnost tělesné pozice je
tedy předpokladem lehkosti hlazení.
Hlazení tudíž dává najevo naši přítomnost jako toho, který se nezmocňuje, který uznává bytí svého protějšku, a to dokáže jen díky
síle vlastního postavení. Hlazení z pevného stání na zemi může být
východiskem těch stání, která jsou vlastně podobami vztyčení (sezení, ležení).
Je to vztyčení rámu, které sleduje August Schmarsow ve svém druhém výkladu. Vidíme, že mezi oběma výklady, hlazením a pohledem
Bude nás později zaměstnávat problém virtuální reality spojovaný s Giacomettiho pojetím prostoru, ale již nyní lze upozornit, že jedna ze složek komunikace na dálku, které
má být virtuálními stroji dosaženo, je právě prodloužení vzdálenosti pro možný dotyk, a to
nejlépe bez omezení. Zda v takovém světě pak ještě existuje dálka, zda půjde všechno „pohladit“, je vlastně otázka možného vymizení, zrušení „makrokosmického zřetele“. Srov.
str. 60.
2
15
Malírna dekorací, Ottův divadelní slovník, 1914–1919
tektonickým, je rozdíl. Obrubník, který tu je modelem druhého výkladu, podle naší úvahy nemůže pocházet z hlazení, museli bychom
se skrčit, předklonit, pokleknout, zaujmout polohu relativně vratkou,
abychom mohli hladit to, co je u našich nohou. Pohlazení psa, stojíme-li, je jen jakousi průchozí pozicí, spíše než hlazení je to popleskání.
Tektonickou analýzu rámu Schmarsow začíná na zemi – obrubník či lemování jsou druhem rámu v „rovině našich nohou“. Do takového rámu můžeme vstoupit. Vstupem člověka do obrubníku jeho
rámování pozbude svou neutralitu:3
Neutrální okrsek se tak počne určovat podle něho [člověka] a rozlišuje
svou polohu či postavení v prostoru podle něho. Rám spolu se zarámovaným se pozdvihuje do vzpřímeného postoje a zachovává převzatý
směr i tehdy, když obsah vystoupí, zmizí anebo své místo poskytne jinému obsahu. (str. 151)
Otázku, zda se tak stane i vstupem kočky, ponecháváme stranou, ale rozdíl vůči zapomenuté věci na koberci, nebo vůči hrušce, která spadne ze stromu do obrubníku, je
patrný: věc nevstupuje.
3
Alberto Giacometti, Stojící akt zarámovaný a obkroužený,
cca 1942, 33,2 × 24,5 cm,
kresba tužkou na papíře přepracovaná gumováním
17
Filippo Lippi,
Zvěstovaní Marii, 1443–1445,
203 × 185 cm, detail
Stručné vyjádření, že se „rám pozdvihuje“ a zachovává přitom směr
vztyčení, volá po bližším popisu, ale ten u Schmarsowa nenalézáme.
Co když vstupem člověka do vymezeného rámu na zemi se vyčlenění, vymezení vůči okolí odehrává podle popisu prvního, totiž vůči
„prázdnu“?
Viděli jsme, že hlazení předpokládalo stání a že makrokosmický
zřetel ke světu nutno chápat jako založený v „gestu“, jež je možná
pragestem člověka vůbec, totiž v gestu postavení. Vstupem postavy
(a ležení či sezení jsou druhem stání) ohraničení přestává být pouhým vstupem živé bytosti odehrávajícím se v rovině nohou. Vůči nám
okolo stojícím jako by se spustil průsvitný závěs, nebo ještě spíše jako
by zároveň vyrostla neprostupná, byť průsvitná stěna bránící překročit
hranici vyznačenou v rovině nohou. Přitom zakoušíme, že pokud se
přiblížíme z boku, neprostupnost nastane se stejnou intenzitou. Nejsou tu žádné „dveře“, žádný vchod či přístup k stojící postavě.
Alberto Giacometti, Figura v kleci, 1950, v. 65 cm
Summar y
The fundamental experience necessary for the existence of sculpture,
insofar as it is not merely a thing among things, presupposes that we
ourselves experience that which is evoked by etiquette, and embodied by the pedestal and the balcony.
Once we experience such a recollection, one is unable to slip by
a sculpture. The apparent relief afforded by our slipping by can be
achieved by entering the illusion of an illusion (or so we claim on the
basis of Alberto Giacometti’s statements). This is our name for the
realm of death that calls itself „virtual reality“.
The present volume starts from analysing the possibility of a tectonic frame, and drawing on the analysis of „hoisting up“ a frame in
Arthur Schmarsow we pass on to a description of the pedestal. The
last part of the book attempts to employ Giacometti’s understanding of the void as room for sculpture for a comparison of sculpture
and pedestal.
Looking at several cases of Giacometti’s own installations of his
scultures, we acquire a further criterion for distinguishing statue from
the things in its environment. Rémy Zaugg’s discussion appears as
fundamental in this context.
The analysis of the basic experience of framing is complemented by
an inquiry into a moving pedestal, and into Giacometti’s Woman on
Cart. The movie frame is assessed from the viewpoint of the tectonic
frame, and the optical perspective is interpreted as haptic.
Přeložil Martin Pokorný
Pou ž it á l it e r at u r a
Adorno, T., Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty, Praha 2009.
Alberti, L. B., Della Pittura – Über die Malkunst, Bätschmann, O.,
Gianfreda, S. (ed., překl.), 2. vyd., Darmstadt 2002.
Ammann, J.-Ch., Bei näherer Betrachtung. Zeitgenossische Kunst verstehen
und deuten, Frankfurt a. M. 2009.
Aristotelés, O duši, Praha 1996.
Babich, B., Die Naturgeschichte der griechischen Bronze. Betrachtungen
über Heideggers ästhetische Phänomenologie und Nietzsches agonale
Politik, in: Articles and Chapters in Academic Book Collections 2008,
http://fordham.bepress.com/phil_babich/1.
Badt, K., Kunsthistorische Versuche. Wesen der Plastik, Köln 1968.
Badt, K., Modell und Maler, Köln 1961.
Baile, G., Giotto. La Capella degli Scrovegni, Milano 1992.
Ballo, G., Lucio Fontana, Köln 1971.
Barten, S. (ed.), Diego Giacometti, Möbel und Objekte aus Bronze, Zürich
1988.
Baumann, F. A., Tøjner P. E. (ed.), Cézanne & Giacometti. Paths of Doubt,
Ostfildern 2008.
Berger, J., Giacometti, in: Berger, J., O pohledu, Praha 2009, str. 190–195.
Berger, J., Rodin a sexuální dominance, in: Berger, J., O pohledu, Praha
2009, str. 196–203.
Beye, Peter, Alberto Giacometti: Skulpturen – Gemälde – Zeichnungen –
Graphik, München 1987.
Blažek, M, Místo doslovu, in: Rezek, P., K teorii plastičnosti, 2. vyd. ,
Praha 2011, str.179–185.
Boutonnet, Ch., Ortiz, R., Diego Giacometti, Paris 2003.
Bredekamp, H., Theorie des Bildaktes, Berlin 2010.
Brougher, K., (ed.), Hiroshi Sugimoto, Ostfildern 2005.
Brown, J., Velázquez. Painter and Courtier, New Haven, London 1980.
Brüderlin, M., Stooss, T. (ed.), Alberto Giacometti. Der Usprung des
Raumes, Ostfildern 2010.
Brüderlin, M., Wallner, J., Alberto Giacometti und die Erfindung des
Virtual Space, in: Brüderlin, M., Stooss, T. (ed.), Alberto Giacometti.
226
Der Usprung des Raumes, Ostfildern 2010, str. 214–219.
Brüderlin, M., Weber, P., Andrews, R. (ed.), James Turrell. The Wolfsburg
Project, Ostfildern 2010.
Brüderlin, M. (ed.), Japan und der Westen: die erfüllte Leere, Köln 2007.
Carabell, P., Painting, Paradox, and the Dialectics of Narcissism in
Albertis De pictura and in the Renaissance Theory of Art, in:
Medievalia et Humanistica. Studi in Mediaval and Renaissance Culture.
New Series No 25, ed. by Clogan, P. M., 1998, str. 53–73.
Clausen Pederson, L., Degas’ Method, New York 2013.
Černý, V., První a druhý sešit o existencialismu, Praha 1992.
Deleuze, G., Film 1. Obraz pohyb, Praha 2000.
Dupin, J., Alberto Giacometti. Eclats d’un portrait, Marseille 2007.
Dupon, J., Scheidegger, E., Alberto Giacometti, Paris 1962.
Filla, E., Problém renesance a drobná plastika, Praha 1938.
Fontana, C., Templum Vaticanum et ipsius origo cum aedificiis maxime
conspicuis antiquitus et recens ibidem constitutis Italice, et Latine
conscriptum, Roma 1694.
Frank Stella Retrospektive. Kunstmuseum Wolfsburg, Ostfildern 2012.
Franz, E., Das Sehen austellen, in: Schmidt, E. (ed.), Rémy Zaugg. Vom
Bild zur Welt, Köln 1993, str. 347–350.
Fried, M., Absorption and Theatricality. Painting and Beholder in the Age of
Diderot, Berkeley 1980.
Fried, M., Art and objecthood. Essays and reviews, Chicago, Ill. 1998.
Fried, M., Umění a objektovost, in: Pospiszyl, T. (ed.), Před obrazem.
Antologie americké výtvarné teorie a kritiky, Praha 1998, str. 47–71.
Fuchs, R. H., Jan Dibbets, Solomon R. Guggenheim Museum, New York,
11. 9.–1. 11. 1987, New York 1987.
Giacometti, A., Ausstellung Juli-September 1963, Galerie Beyeler, Basel
1963.
Giacometti, A., Demytizovaný automobil, in: Moje skutečnost, Praha
1998, str. 94–98.
Giacometti, A., Écrit, Paris 1990.
Giacometti, A., La voiture demythifiée, in: Écrits, Leiris M., Dupin, J.
(ed.), Paris 1990, str. 78–80.
Giacometti, A., Moje skutečnost, Praha 1998.
227
Giacometti, A., Sen, Sfinga a smrt T., in: Moje skutečnost, Praha 1998, str.
71–86.
Giesbert, F.-O., Giacometti & Maeght 1946–1966, Saint-Paul de Vence
2010.
González, Á., Alberto Giacometti. Works, writings, interviews, Barcelona
2006.
Grau, O., Virtual Art. From Illusion to Immersion, Cambridge, Ma.,
London, Heilbron [Heidelberg], Braus, 2009.
Grau, O., Virtual Art. From Illusion to Immersion, Cambridge, Ma.,
London 2003.
Heizer, M., Double negative, New York 1991.
Henning, A. (ed.), Die sixtinische Madonna. Raffaels Kultbild wird 500,
München, London, New York 2012.
Hentschl, L., Gustave Courbets L’Origine du monde und der
Penetrationskonflikt der Zentralperspektive, in: Fend, M., Koos, M.
(ed.), Männlichkeit im Blick. Visuelle Inszenierungen in der Kunst seit der
Frühen Neuzeit, Köln, Weimar, Wien 2004.
Hoek, E. (ed.), Theo van Doesburg. Œuvre catalogus, Bussum 2000.
Hohl, R., Alberto Giacometti, Stuttgart 1971.
Hohl, R., Alberto Giacometti. Das blickende Bildnis, in: Beyeler, E. (ed.),
Face to Face to Cyberspace, Basel 1999, str. 73–77.
Husserl, E., Phantasie, Bildbewusstsein, Erinnerung, Husserlina Bd. XXIII,
Haag 1980.
Imdahl, M., Alberto Giacometti „Diego“, in: Imdahl, M., Gesammelte
Schriften, Bd. 1, Zur Kunst der Moderne, Frankfurt am Main 1996, str.
355–363.
Imdahl, M., Giotto. Arenafresken. Ikonographie, Ikonologie, Ikonik,
2. rozšířené vyd., München 1980.
Kaprow, A., Nontheatrical Performance, in: Essays on the Blurring of Art
and Life, Berkeley, Los Angeles, London 1995, str. 163–180.
Kaufmann, W., Eine andere Welt: Friedrich von Berzeviczy-Pallavicini –
sein Wiener Frühwerk der Zwischenkriegszeit, Wien 2010.
Kniebe, T., Der Hungerkünstler, in: Süddeutsche Zeitung, 26. 11. 2010.
Koepplin, D., Alberto Giacomettis Femme au chariot von 1943, in: Albrecht, J., Imesch, C. (ed.), Horizonte, Ostfilde-Ruit 2001, str. 215–226.
228
Koepplin, D., Warum koppierte Alberto Giacometti ältere Kunst?, Basel
1995.
Kumstátová, J. (ed.), Za Zdeňkem Palcrem. Sborník textů věnovaných
osobnosti Zdeňka Palcra, Litoměřice 1999.
Le Normande-Romain, A. (ed.), 1898: le Balzac de Rodin, Paris 1998.
Leinz, G. (ed.), Alberto Giacometti: Die Frau auf dem Wagen; Triumph und
Tod, München 2010.
Lewison, J., Interpreting Pollock, London 1999.
Leyton, M., A generativ Theory of Shape, Berlin, Heidelberg, New York,
Barcelona, Hong Kong, London, Milan, Paris, Tokyo, 2001.
Lichtenstern, Ch., Pablo Picasso, Denkmal für Apollinaire. Entwurf zur
Humanisierung des Raumes, Frankfurt am Main 1988.
Livingstone, M., Duane Hanson, Montreal 1994.
Lord, J., Alberto Giacometti Drawings, New York 1971.
Lüthi, M., Bilder und Bllick in Manets Malerei, Berlin 2003.
Marchesseau, D., Diego Giacometti, Paris 1986.
Marijnissen, R.-H., Seidel, M., Bruegel, Brussels 1977.
Marck, J. van der, George Segal, New York 1975.
Melvern, S., The Fourth Plinth or the Vicissitudes of Public Sculpture, in:
Gerstein, A. (ed.), Display and displacement: sculpture and the pedestal
from Renaissance to post-modern, London 2007, str. 140–150.
Meuris, J., Mondrian, Paris 1991.
Michalsky, E., Die Bedeutung der ästhetischen Grenze für die Methode der
Kunstwissenschaft, Berlin 1932; 2. vyd. Berlin 1996.
Ottův divadelní slovník, Praha 1914–1919.
Palcr, Z., Giacomettiho postřeh, in: Revolver Revue, 42, 2000, str. 267–
269.
Patzelt, O., Faszination des Scheins. 500 Jahre Geschichte der Perspektive,
Berlin 1991.
Peltzer, A., Albrecht Dürer’s Unterweisung der Messung, München 1908.
Penny, N., The evolution of the plinth, pedestal, and socle, 2008, in:
Penny, N., Schmidt, E. D. (ed.), Collecting sculpture in early modern
Europe, New Haven 2008.
Planiscig, L., Andrea Riccio, Wien 1927.
Rider, A., Carl Andre. Things in Their Elements, London 2011.
229
Rombach, H., Welt und Gegenwelt. Umdenken über die Wirklichkeit: die
philosophische Hermetik, Basel 1982.
Rezek, P., K teorii plastičnosti, 2. vyd., Praha 2011.
Rusche, A., Der Sockel. Typologische und ikonographische Studien
am Beispiel von Personendenkmälern der Berliner Bildhauerschule,
Wiitterschlick, Bonn 1989.
Sartre, J.-P., Die Gemälde Giacomettis, in: Brüderlin, M., Stooss, T. (ed.),
Alberto Giacometti. Der Usprung des Raumes, Ostfildern 2010, str.
238–243.
Scruton, R., Estetické porozumění, Brno 2005.
Sekal, Z., Některé práce z let 1940–1992, Brno 1992.
Semper, G., Der Stil, Bd. 2, Mittenwald 1977 (Berlin 1862).
Sers, P., Theo van Doesburg, Paris 1990.
Scheidegger, E., Alberto Giacometti, Schriften, Fotos, Zeichnungen, Zürich
1958.
Schmarsow, A., Grundbegriffe der Kunstwissenschaft. Am Übergang vom
Altertum zum Mittelalter, Berlin 1998 (1905).
Schneider, A. (ed.), Alberto Giacometti. Skulpturen Gemälde Zeichnungen,
München 1994.
Schönemann, H., Rand und Tiefenzug. Beobachtungen zum Bild-RaumKonzept in den Filmen Paul Wegeners, in: Koebner, T., Meder, T.
(ed.), Bildtheorie und Film, München 2006.
Spies, W., Eine Statue aus Nichts, aus Leere. Picassos Entwürfe zu einem
Denkmal für Apollinaire, in: Dialog der Avantgarden, Köln 2000, str.
126–136.
Spindler, S., Schinkel-Rahmen: Entwürfe, Versionen und Varianten des
Berliner Architekten, in: Weltkunst, 70, 2000, str. 1268–1270.
Stooss, T., Alberto Giacometti. Die Büste als plastisches Phänomen und
Zitat, in: Brunner, D. (ed.), Die obere Hälfte. Die Büste seit August
Rodin, Heidelberg, Ed. Braus: 2005, str. 69–90.
Stooss, T., Porträts im Raum. Eine Annäherung an die Büsten Alberto
Gaiacomettis, in: Brüderlin, M., Stooss, T. (ed.), Alberto Giacometti.
Der Usprung des Raumes, Ostfildern 2010, str. 184–201.
Straus, E., Vom Sinn der Sinne. Ein Beitrag zur Grundlegung der
Psychologie, 2. vyd., Berlin 1978.
230
Sylvester, J., John Chamberlain. A Catalogue Raisonné of Sculpture, 1954–
1985, New York 1986.
Syre, C., Alte Pinakothek. Italienische Malerei, Ostfildern 2007.
Townsend, Ch., The Art of Rachel Whiteread, London 2004.
Treue, W. (ed.), Achse, Rad und Wagen. Fünftausend Jahre Kultur- und
Technikgeschichte, München 1965.
Winter, G., Distanz. Zu einer medialen Grundbedingung der Skulptur,
in: Böhm, G., Stierle, K., Winter, G. (ed.), Modernität und Tradition.
Festschrift für Max Imdahl zum 60. Geburgstag, München 1985, str.
271–287.
Zaugg, R., Einen öffentlichen Ort für das Kunstwerk errichten, in:
Schmidt, E. (ed.), Rémy Zaugg. Vom Bild zur Welt, Köln 1993 str.
49–80.
Zaugg, R., Über die künstlerische Wahrnehmung, in: Zaugg, R., Die List
der Unschuld, Eindhofen 1980, str. 59–134.
Jmen ný rejst ř í k
(Kurziva značí odkaz na poznámku na uvedené straně.)
Adorno, T. 29
Aida 212
Alberti, L. B. 30, 30, 31, 41, 45, 60
Alžběta z Valois 95
Albrecht, J. 121
Ammann, J.-Ch. 171
Andre, C. 152
Aristotelés 32
Babich, B. 114
Badt, K. 90, 97, 150, 150, 178
Balzac, H. 184–186
Baumann, F. A. 45
Berger, J. 184, 184, 193, 197–199,
201, 202
Bernini, G. L. 131, 133
Blažek, M. 146
Brancusi, C. 145
Bredekamp, H. 11
Bresson, C. 126
Brüderlin, M. 77–79, 82. 84, 91, 93,
128, 129, 163
Brueghel, P. 96
Carabell, P. 45
Carlos, princ 85
Cézanne, P. 45, 45, 46, 129
Černý, V. 156
Deleuze, G. 51, 51, 52, 52, 54–56, 57
Diderot, D. 149, 150
Diego (Giacometti) 131–133, 136, 181
Dragset, I. 218
Dupiny, J. 140
Dürer, A. 29–32, 35, 36, 38, 39, 41,
50, 60, 65
Eiffelova věž 141
Eliot, T. S. 195, 195
Elmgreen, M. 218
Filip II. 95
Filip IV. 101
Filla, E. 44, 110
Fried, M. 147, 147, 148, 148, 150,
152,152, 153–156, 154
Giacometti, A. 14, 33, 41, 43, 43,
44, 44, 46, 48, 48, 50, 58, 59, 60,
63, 65, 66, 67, 69, 71, 77, 77, 78,
81, 82, 82, 84–86, 88, 90, 90, 91,
91, 92, 93, 99, 107, 108, 110, 118,
119, 121, 121, 122, 126, 126, 128,
128, 129, 129, 130, 131, 133, 134,
136–140, 144, 145, 146, 146, 158,
160, 163, 163, 165, 165, 169–173,
175,176, 187, 178, 181, 182, 188,
191–193, 195, 196–1989, 202, 205
Giotto di Bondone 35, 103
Hall, S. 218
Hanson, D. 76, 176
Harris, F. 184, 185
Heidegger, M. 114
Heizer, M. 172, 172, 173
Hohl, R. 43, 48, 48, 50, 129, 129,
130
Husserl, E. 73
Imdahl, M. 34, 136
Imesch, C. 121
Klemm, Ch. 90
Kniebe, T. 71
Koebner, T. 56
Koepplin, D. 90, 146, 121
Komenský, J. A. 211–214
Kumstátová, J. 146
Leinz, G. 91
Leiris, M. 140
Leyton, M. 132
Lener, A. 219, 220
Meder, T. 52
Michalsky, E. 56
Michelangelo Buonarroti 144, 178, 188
232
Mondrian, P. 22, 145
Narcis 43, 45, 45
Nepraš, K. 181, 188
Newman, B., 59
Niké Samothrácká 144
Odysseus 29
Palcr, Z. 146, 222
Parinaud, A. 165, 171
Patzelet, O. 41
Peltzer, A. 32
Picasso, P. 188
Platón 11
Pollock, J. 59
Přikryl, E. 211–214
Quintilianus 45
Raffael, Santi 150
Rembrandt van Rijn 90, 145
Rodin, A. 144, 145, 185, 185, 186
Rombach, H. 184, 184
Rostovová, N. 156
Rothko, M. 59
Rusche, A. 97
Sartre, J.-P. 77, 78, 191
Scruton, R. 43
Segal, G. 76, 176
Sekal, Z. 22
Semper, G. 13, 13, 24
Scheidegger, E. 128, 165, 165
Schmarsow, A. 13, 13, 14, 15, 16, 19,
20, 21, 22, 24, 28, 28, 30, 30, 50,
59, 60, 88, 186
Schönemann, H. 56
Sixtus, papež 150, 155
Stella, F. 59
Stierle, K. 129
Stooss, T. 78, 91, 91, 129
Straus, E. 123
Sugimoto, H. 55
Tøjner, P. A. 45
Urban VIII. 127, 129
Velázquez, D. 85, 103, 105
Vermeer, J. 154
Wallner, J. 77, 78, 82, 82, 84, 128,
175
Whiteread, R. 215, 216
William IV. 215, 216
Winter, G. 130, 130, 131, 132
Zaugg, R. 107, 108, 110, 112, 114,
114, 129
Zlatá ulička 67, 69
Zola, E. 141
Věcný rejst ř ík
(Kurziva značí odkaz na poznámku na uvedené straně.)
absurdno 160
animace 176, 178, 181, 181
animátor 175, 176
ateliér 33, 99, 100, 121, 188, 197, 199
ateliér AVU 121
autobus 69
automobil 123, 132, 140, 140, 141,
144, 169
avatar 175, 176, 178, 180–182, 188
bábovička 57
balkón 77, 81, 82, 84, 84, 85–87, 90,
97, 97, 156, 159, 157, 158, 195,
203, 215
báseň 139, 195
bezdomovec 100, 106
bicykl 123
bod 21, 29, 31, 31, 32, 32, 35, 36, 36,
39, 41, 50, 91, 95, 96, 98, 117, 175,
176, 181, 182, 182, 188, 201
bod mrtvý 95
body art 98
božstvo 90, 123, 126
brázda 21, 22
bronz 79
bronzy renesanční 42, 110
břemeno 28, 188
bublina mýdlová 154, 178
budka s otvorem 58
busta 126, 130, 131, 132, 136
bytost pohádková 121, 123
celistvost 34, 222
celkovost 34, 106, 222
cukroví 57
čelo 58, 112
členění rytmické 95
čtenářka 154, 154
čtyřúhelník 28, 29
dálka 14, 14, 21, 58, 81, 130, 138
děj zkamenělý 119
demokratizace 72
depozitář 70, 129
deska vztyčená 48
deštník 19, 19
diference realit 84
dílo malířské 90
diskrétnost 105
distance 43, 45, 46, 48, 48, 50, 100,
101, 103, 103, 129–131, 133, 134,
136–138, 150, 154, 154, 160
distance vnitřní 77, 81, 82, 133, 138,
160
divadelnost 147, 149, 152, 152, 156
divadlo loutkové 36
dlaň 42
dokonalost 144–146
dokončování soch 201
domov 65, 99, 106, 199
doslovnost 147, 154, 156
dotyk 13, 14, 32, 35, 82, 136
dotýkání 128
dotýkat se 14, 133
draperie 46, 131
drát 181, 188
drožka 144
důstojnost 85–87, 100, 96, 100, 105,
121, 123, 126, 126, 128, 212–214
dutost 86, 87, 90, 96, 100, 105, 121,
123, 126, 182, 212–214
dveře 17, 35, 35, 57, 215
dvířka 32, 34
dýně 82
efekt jarmareční 73, 76
etiketa 93, 93, 95–98, 95, 101, 105,
121, 147, 157
figura 181
figura komická 71
234
figurína 73
figurka 144
fotografie 55, 56, 76, 91, 117, 126,
128, 129, 171, 172
galerie 72, 73, 76, 100, 103, 157, 202,
203
gesto 13, 17, 96, 97, 101, 103, 126,
136, 150
grafik slepý 31, 32, 35, 35, 39, 41,
42, 50
grimasa 181
hábit mnišský 184
had 58
hedvábí 156
hlazení 13–15, 17, 20, 25, 26, 32, 51,
56, 157, 186
hlediště 56
hmat 30, 47, 79, 128
hmat dotykový 32
hmatatelnost 128
hologram 79
holub 76
hrábě 185, 186, 188, 203, 205
hračka 114, 121
hranice 13, 17, 53, 54, 56, 56, 56,
159, 195
hranice estetická 56, 159
hranice makrokosmického zřetele 56
hranice obrazu 56
hranice rámování 53
hůl vycházková 95
hůlka 98
chumáče 128
chůze 32, 35, 41, 58, 66, 70
chvění 82, 95, 121, 128, 128, 141, 150
iluze 77 ,81, 82, 84, 114, 128, 150,
155, 155, 181, 188, 189, 195, 196
iluze perspektivní 77
iluze viditelná 84
iluzivnost 134, 155, 171, 187–189
imerze 147, 149
instalace 63, 65, 69, 70, 71, 72, 76,
86, 107, 108, 110, 129, 147, 212
jablko 45–48, 59, 88, 89
jaro 195, 196
kalkulačka 144
kámen 94, 98
kamera 52, 55–58, 93
kamera vztyčená 58
kára 212
karoserie 140, 141
kinematografie 52
kino 54, 56, 58, 56, 93, 128, 137,
160, 195, 203
klec 19, 112
klid 45, 69, 70, 76, 119, 126, 136
klín 85, 134
klobouk 95
koberec 14, 15, 99
koberec létající 112, 114
kobereček 105, 108
kočka 15
kolotoč 69
komedie 97
komín 76
kompozice planimetrická 34
kontakt dotykový 82
kontury prostorové 66
konvence 93, 95
kopírování 87
kráčení 70, 70
kresba 29, 20, 86, 88, 139, 178, 188
kreslíř 29–36, 38, 39, 42, 50, 90
kruh 13
kutna mnišská 175
lávka 69, 71, 73, 76
lázeň parní 66, 67, 69, 69
lemování 14, 15, 46
lešení 69, 76, 85
let 25, 121
letáček 165
léto 196
ležení 14, 17, 76, 91, 211
ležení obrubníku 157
lhostejnost 76, 91, 211
líčení kosmetické 157
235
loď 65, 71, 72, 76, 77, 128, 203
loutka 181
loutna 30, 31, 32, 35, 42
lov 95, 101
lovec 105
lovectví 96
malba modernistická 147
malíř 34, 154
malířství 45, 45, 149
malířství abstraktní 59
malířství americké 59
malířství francouzské 147, 147
malířství nepředmětné 59
mapa 132
mapování 92
marmeláda 141
masiv horský 132
maska 96, 201
matnice 138
med 136
mezi 171
míření 31, 35, 36
množina 51, 52
model 24, 27, 28, 33, 36, 91, 126,
130, 158, 169, 171. 172, 176, 182
modelování 15, 82, 128, 130, 169,
171, 176, 188
moment zvratu 95
monument minimální 107, 114, 215
mřížka nadřazená 48
mřížka nasměrovaná 22
mřížka pozorovací 28
mřížka průhledná 29
mřížka tkaná 36
mřížka vztyčená 28
muzeum 70, 128, 177, 159
muzeum virtuální 81
nádoba 47, 52, 53, 183
nádoba na mléko 46, 47
naléhavost 172, 199
námět 129, 169
napětí 81, 82, 95, 136, 178
naplněnost orientální 163
nápodoba 32, 159
nápor 47
nasměrování 22, 22
nastražení etiketové 95
návštěvník muzea 70, 73, 150
nehybnost 126
nepomíjivost 128
neprostupnost 17
nepřístupnost 43, 45, 48, 110, 128,
130
nerozlišitelnost 181, 188
neuchopitelnost 66, 81
nezařaditelnost do světa 106
nika 110, 112, 114
nitro 95, 172, 180
nutnost 34, 34, 171, 187
obcházení 35, 136
objekt 22, 69, 78, 79, 139, 140, 144,
145, 146
objekt dokonalý 144
objekt minimalistický 150
objekt virtuální 79
objektiv 57
objektivace 24
objetí 45, 50
objímání 45
oblek 181
obraz 45, 46, 48, 50, 56, 57, 59, 65,
77, 128
obraz alegorický 119
obraz digitální 52
obraz filmový 51, 56–58, 58, 128
obraz nezarámovaný 59
obraz promítnutý 52
obraz reprodukovaný 56
obraz stínový 59
obraz tektonický 58
obraz v obraze 43
obraz virtuální 58
obraz zarámovaný 56
obraz živý 119, 121
obrazovost obrazu 149
obroubení vztyčené 112
236
obrubník 14, 15, 15, 19, 20, 22, 24,
25, 48, 56, 88, 112
obrubník vztyčený 88
obrys 13, 24–26, 28, 32, 48, 56
oči 78, 131, 157, 201, 218
oči modelu 171, 171
odhmotnění 81
odiv 122, 123, 126, 126, 128, 147
odlitek 115, 118, 188
odpichování 182
odstup 130, 132, 139
odvrácení 154
odvrácení od světa 154
okno 30, 31, 34, 35, 35, 38, 41, 65,
69
okraj obrazu 56, 56
okrsek neutrální 15
olemování 20
osnova (tkaní) 35
otvor 20–22, 52, 56, 58, 65
ovál 13, 78
pád 22, 26, 43, 46, 95, 95
padání 95
panel 69, 108
panství nad ženami 184
park 87, 157
parkety 99, 108
partner sochy 72, 73, 76, 90
pastička 203
pásy tanku 115
penis 184
performance nedivadelní 158
perspektiva 28, 30, 32–35
perspektiva haptická 32
perspektivní iluze 141, 142
pevnost 118, 122, 126, 128, 190
plastičnost 97, 163, 178, 180, 181
plastika hyperrealistická 73
plášť 175, 176, 178, 180, 181, 184,
188
plátno 48, 52, 54, 55, 59, 91, 128,
149
plavání 82
pletivo 181, 188
plocha 19, 21, 22, 29, 31, 34, 37, 39,
43, 48
pnutí 40, 136
pocit 46, 67, 69, 70, 76, 77, 136,
169–171, 185
podání iluzivní 189
podkoní 95
podložka 11, 20, 50, 122
podstavec 11, 28, 50, 69, 90, 215
podvozek 117
poezie 52, 140
pohled 11, 14, 14, 25, 26, 30, 31, 35
36, 36, 45, 46, 65, 67, 69, 72, 79,
91, 92, 95, 96, 112, 115, 128, 130,
136, 138, 150, 154, 157, 169–172,
178, 197–199, 201, 202, 203, 218,
222
pohled čelní 112, 114
pohled masky 201
pohled vnější 97
pohled zrcadlený 198
pohyb 40, 45, 46, 47, 48, 58, 70, 85,
93, 95, 95, 121, 123, 136, 185, 195
pohyb hlazení 26
pohyb jízdy 122
pohyb mezi sochami 202
pohyb promačkávání 39
pohyb přemisťování 121, 122
pohyb ruky 14
pohyb tělesný 96
pohyb životní, živoucí 97, 203
pohyblivost soklu 115
pokladní 73
pokrok 146
polapenost 158
pole 21, 22, 22, 26, 52, 59
ponoření do sebe 147, 154
ponořenost 154
poprava 212
portrét 28, 97
posloupnost 93, 95, 181, 216
posobnost 36, 87, 195
237
postava 17, 19, 22, 24, 34, 48, 71, 73,
101, 105, 114, 119, 143, 150, 152,
154, 175, 176, 178, 190, 197, 203
postava avatarová 175, 178, 180
posunovač 115
povrch 33, 45, 79, 107, 132, 136,
175, 176, 180, 181, 181, 182, 188
pozorovatel 35, 78, 90, 130
pozorovatelka 199, 201, 202
pravoúhelník 13, 22
prázdno 17, 79, 82, 82, 88–92, 130,
133, , 134, 136, 137, 163, 169–172,
178, 187, 188, 189, 195, 203
prázdno hologramu 79
prázdno rámu, soklu 195
prázdno virtuální 170, 172
prezentace soch 65, 67, 70, 121
probourání 51
proklouznutí 203
promačkávání 39
promáčknutí 39, 40
promítání 56, 57, 128
propast 90, 92
prostor geometrický 189
prostor iluzivní 136
prostor konfrontační 134
prostor ne-iluzivní 82
prostor virtuální 91, 114, 128, 136,
137, 165, 171, 187, 189, 197, 202
provázek 33, 35, 37, 38, 40
průchod 35, 41
průmět 22, 34, 39, 41, 65, 138
průmětna 36, 39, 40
průsečík 31, 32, 35, 36
předmět dekorativní 146, 147
předmět hlazený 14
představení divadelní 152
představení filmové 55
překážka 40, 41, 78, 158, 170, 188
překlad tektonický 28
překlopení 24, 25, 48
přemístění 99
převážení 126
převlek 119
převlékání 136, 137
převrácení 71
příborník 48
příkop 85
přístupnost 46
přitažlivost 158
přivrácení 154, 169
pyramida optická 30, 31, 414
rám 11, 13–15, 17, 19, 20, 22, 24,
30–32, 32, 35, 37, 41, 42, 45, 48,
50–56, 81, 85, 88, 90, 96, 112, 136,
160, 186–188, 195, 196, 203
rám dynamický 51, 53
rám filmový 52, 55, 56
rám geometrický 13, , 51, 53
rám nafukovací 54
rám partnerem 203
rám v obraze 50
rám vztyčený 24, 28, 36, 39, 88, 90,
136, 203
rámování 11, 14, 15, 20, 25, 28, 48,
51, 52, 53, 56, 58, 59, 195
rastr 28, 32
realita iluzivní 196
realita skutečná 84, 188, 196, 197
realita virtuální 14, 78, 81, 82, 84, 84,
85, 91, 92, 114, 136, 155, 172, 187,
189, 196, 195, 196, 203, 205
reliéf 35, 39, 40, 112
robot 58
roleta 55
rovina 15, 17, 19, 22, 28, 31, 35, 39,
41
rovina průmětová 35
rozkročení 25, 56, 188
rozlehlost 22
rozpačitost 71
rozpad světa divadelního 156
rozpad světa kina 58
rukavice 7, 82, 146
rukopis malířský 188
rytmus 96
238
řád planimetrický 35
sádra 98, 176
scéna 22, 59, 66, 85, 86, 90, 121, 147
scéna zamrzlá 119
sekera 79
sex na dálku 81
sezení 14, 17, 19, 136
sféra intimní 95
sféra skutečnosti 150
situace 22, 28, 29, 29, 36, 45, 54, 58,
56, 69, 73, 76, 84, 86, 90, 93, 103.
114, 130, 136, 154, 169, 171, 171,
172, 173, 184, 188, 197, 199, 200,
203, 215,
situace vezení 126
skafandr 81, 136
skladiště 70
skříň výkladní 144, 147
skulptura minimalistická 150
sloup 117, 118
slušnost 95, 96, 96
smeknutí 95
směr vztyčení 17
smrsknutí 42
smrt 128,197–199, 201, 202, 203,
211
smrt inscenovaná 212
snídání 82
socha abstraktní 144, 146, 188
socha drátěná 188
socha hyperrealistická 76
socha jako věc 171, 172
socha miniaturní 107, 114
socha minimalistická 152
socha odloučená 199
socha odpoutaná 199
socha pozorovatelka viz pozorovatelka
socha pozorující 199, 201
socha vezená 119
socha virtuální 81
sokl 11, 13, 24, 50, 63, 70, 71, 72, 76,
78, 84, 86, 90, 92, 97, 99, 100, 106,
108, 112, 115, 117, 118, 119, 121,
121, 122, 147, 149, 152, 154, 158,
159, 170, 195, 196, 203, 211, 211,
215, 216, 216, 218, 219
sokl dutý 25
sokl masivní 99, 100, 108
sokl pohyblivý 115
sokl pojízdný 115, 117, 118
sokl-lávka 71
sokl-obydlí 220
sokl-vůz 212
souřadnice průsečíku 32
soužití se sochou 67, 202, 203
spočívání 46, 48
stabilita 24, 59
stan 19, 19
stání 14, 17, 19, 22, 24. 41, 45, 58,
85, 95, 96, 101, 103, 108, 118, 121,
190, 206
stěna 17, 22, 31, 35, 39–41, 43, 50,
58, 65
stěna čelní 22
stín 59, 107, 128. 176
stojan 24, 25, 188
stopa 28, 37, 132, 138, 216
strašák mechanický 160
strnulost 50, 53, 202
stroj 14, 137, 144–146, 170
stroj virtuální 81, 82
strom jako dekorace 15, 203
strop 141
stydlivost 71
subjekt 169, 171
svatozář 19
svět iluzivní 195
šimrání 136, 159
šířka 22
škvíra 115, 117
šle skafandrové 155
šle virtuální 136, 199
šlechtic 85–90, 95, 97, 103
tabule 32
tajemství 158
tancovačka 105
239
tázání 144
teatrálnost 147, 150, 152, 153
tektonika 24, 24, 28
tělo 28, 30, 36, 58, 81, 82, 87, 98,
101, 171, 175
tenkost 197
tlak 14
tragédie 97
tribuna 101, 119, 121, 126
trůn 101, 126, 144
trychtýř 78
tůň 11, 39, 45, 46
týdeník filmový 58, 91, 128, 195
ukázání 28, 106
ukazovat se 157
ulehnutí 96
ulice 28, 65, 119, 130, 138, 157
umístění 34, 67, 99, 108, 110, 114,
118, 122, 129, 131, 149, 171, 195
umístěnost 67
únos 76
ustrnutí 70, 201
uvnitř obrazu 43
uvnitř rámu 52
uvnitř sochy 84, 188
uvnitř soklu 115, 219
uvnitř terária 126
uvnitř vozu 123, 126
valník 119, 121
vandal 121
váza 28
věc 15, 29, 30, 30, 31, 32, 34, 41,
45, 52, 97, 134, 139, 144,154, 159,
169–172, 189, 195
vetřelec 69
vezení 122, 126, 126, 128
vchod 17
vidění 28, 50, 56, 79, 82, 91, 128,
171, 178, 195
vidění identifikující 171, 205
virtuálnost 77
vizualita 82
vně 123
vozidlo 115, 117
vpich, vpichování 32, 35
vrásnění 132
vrtulník 76
vstřícnost 90, 93
vůz alegorický 119, 121
vyhlubování 85, 134, 136, 170, 171,
172, 173
výkladní skříň 144, 147
vyprázdnění 171
vyprázdněnost 91
vystoupení 69, 71, 103, 121, 126
výtah 121
vzdálenost 14, 66, 100, 101, 103, 130,
131, 132, 137, 138
vzdalování 48, 136
vzdorování 40, 41
vztahy planimetrické 34
vztyčení 14, 17, 19, 22, 22, 24, 25, 50
vztyčení hrábí 185, 188
vztyčení penisu 186
vztyčení rámu 14, 39, 45, 48, 56, 59,
88, 90, 95
vztyčování 50
zábor 25
zábradlí 90, 215
zadržení 40, 96, 103
záhon 118
zakřivení 132
zapaspartování 56
zarámování vztyčené 50
zastavení 35, 39, 40, 70, 93, 95, 96,
96
zástěna 19, 28, 30
záštita 19
zatáčka 132
zátiší 45, 82
závada 96
závěs 17
zavěšení 82, 117, 190
zkušenost dotyková 81
znovuvytvoření 170
zobrazení plošné 39
240
zoccolo 97
zrak 95, 96, 184
zrcadlení 43, 45, 45, 46, 48, 50, 199,
201
zrcadlení polapené 45
zrcadlo 39, 39, 45, 45, 48, 48, 50,
197, 199
zrcadlo nezrcadlící 201
zrcadlo v obraze 48
zrušení hranice 56
zrušení iluzivnosti prostoru 187, 188
zrušení obrazu 45
zrušení perspektivní iluze 77
zrušení prostoru 189
zrušení soklu 72, 72
zrušení zákazu 69
zřetel makrokosmický 13, 13, 14, 17,
56
ztopoření 184–186, 188
ztráty a nálezy 139
zub času 145
zvrat 95, 96, 184
zvratnost 77
živočich 32
životnost 82, 178, 181, 221
župan 175, 184
Seznam v yobrazení
(číslice udávají stránku vyobrazení)
obálka: Alberto Giacometti, Elie Lothar, 1965, sádra, v. 26,5 cm
15 Malírna dekorací, Ottův divadelní slovník, 1914–1919
16 Alberto Giacometti, Stojící akt zarámovaný a obkroužený, cca 1942,
33,2 × 24,5 cm, kresba tužkou na papíře přepracovaná gumováním,
Fondation Alberto et Anette Giacometti, Paříž
17 Filippo Lippi, Zvěstovaní Marii, 1443–1445, Alte Pinakothek,
203 × 185 cm, Mnichov
18 Alberto Giacometti, Figura v kleci, 1950, v. 65 cm, soukromá sbírka,
Paříž
19 Piet Mondrian, Kompozice No 9, 1939–1942, 79,3 × 73,9 cm, The
Phillip Collection, Washington, D. C.
20 Zbyněk Sekal, Schrána s naznačeným křížem, 1992, 39 × 41,1 × 28,6 cm
21 Piet Mondrian, New York City II, 1942–1944, 119 × 115 cm,
Kunstsammlung Nordheim Westfalen, Düsseldorf
23 Jan Dibbets‚ 12 Hours Tide Object with Correction of Perspective,
1969, film
24 Theo van Doesburg, Contra-Composition XV, 1925, Museum Sztuki
Lodz
25 Theo van Doesburg, Vila De Vonk, 1917–1918
26 Piet Mondrian, Rastrová kompozice 8: Šachovnicová kompozice v
tmavých barvách, 1919, 84 × 102 cm, Gemeentemuseum, Haag
27 Piet Mondrian, New York City II, 1942–1944, 119 × 115 cm,
Kunstsammlung Nordheim Westfalen, Düsseldorf, detail
30 Albrecht Dürer, Kreslíř ležící ženy, 7,5 × 21,5 cm, dřevořez,
Underweysung der Messung mit dem Zirckel und Richtscheyt, 1525
31 Albrecht Dürer, Kreslíř s pomocníkem, 7,5 × 21,5 cm, dřevořez,
Underweysung der Messung mit dem Zirckel und Richtscheyt, 1525
33 Jan Dibbets, Korektura perspektivy, můj ateliér II 3 – čtverec s křížem
na podlaze, 1969
34 Peter Greenaway, Umělcova smlouva, 1982
36 Amenofis III., cca 1380 př. n. l., v. 31,5 cm, Ägyptisches Museum,
Berlin
242
37 Lucio Fontana, Concetto spaziale, 1962, neznámá sbírka
38 Lucio Fontana, Concetto spaziale, 1968, 81 × 65 cm, sbírka T. F. R.
39 Lucio Fontana, Concetto spaziale 1968, Galerie Couturier, Paříž
40 Albrecht Dürer, Kreslíř s pomocníkem, 7,5 × 21,5 cm, dřevořez,
Underweysung der Messung mit dem Zirckel und Richtscheyt, 1525,
detail
41 Andrea Briosco detto il Riccio, Lampa, 1510–1530, v. 21,5 cm,
neznámá sbírka
44 Albeto Giacometti, Annette sedící, 1954, 92 × 73 cm, Collection
L. Aldrich, New York
46 Paul Cézanne, Zátiší s konví na mléko a ovocem, ca. 1900, 46 × 54, 9
cm, National Gallery of Art, Washigton
47 Alberto Giacometti, Jablko na příborníku, 1937, 71, 8 × 74,9 cm,
The Metropolitan Museum of Art, New York
49 Alberto Giacometti, Portrét Annette, 1954, Staatsgalerie Stuttgart,
64 × 54,5 cm
50 Jackson Pollock u svého ateliéru na jaře roku 1950 v poloze Narcise u
tůně
53 Diego Giacometti, Sádrový rám, návrh 1947, realizace 1984, 108 ×
78 cm, neznámá sbírka
54 Hiroši Sugimoto, U. A. Walker, New York, 1978, 42,3 × 54,2 cm,
soukromá sbírka
55 Karl Friedrich Schinkel, Muzejní rám profilového čísla 3, 116 × 116,4
cm, 1827–1830
57 Gemma Frisius, De radio astronomico et geometrico liber, Amsterdam
1545. Nejstarší vyobrazení kamery obskury.
60 Frank Stella, Lake City, 1960–1961, 212 × 281,8 × 8 cm, Stiftung
Museum Kunstpalast, Düsseldorf
66 Giacomettiho retrospektiva, Kunstmuseum Wolfsburg, 2011
67 James Turrell, Wolfsburg project, Kunstmuseum Wolfsburg, 2011
68 Alberto Giacometti, Kráčející muž, 1947, Lávka v Giacomettiho
retrospektivě, Kunstmuseum Wolfsburg 2011
70 Vandal, Praha, 2012
71 George Segal, The diner, 1964–1966, v. 218 cm, Smithsonian
Institution, Washington, D. C.
243
72 Duane Hanson, Žena jí, 1971, životní velikost, sbírka Mrs. Robert
Mayer, Chicago, Illionis
73 Duane Hanson, Jogger, 1983/1984, životní velikost, sbírka autora
74–75 Federico Fellini, Sladký život, 1960
78 Alberto Giacometti, Velká úzká hlava, 1954, v. 64,5 cm, Fondation
Alberto et Annette Giacometti, Paříž
79 Alberto Giacometti, Velká úzká hlava, 1954, v. 64,5 cm, Fondation
Alberto et Annette Giacometti, Paříž
80 Diego Velázquez, Princ Baltasar Carlos v jezdecké škole, 1636,
144 × 96,5 cm, Collection of the Duke of Westminster, London
83 Diego Velázquez, Princ Baltasar Carlos v jezdecké škole, 1636, 144
× 96,5 cm, detail, Collection of the Duke of Westminster, London
86 Velázquez, dílna, Shromáždění šlechticů, 47 × 77 cm, Musée de
Louvre, Paříž
87 Alberto Giacometti, Jablka, 1946, 35,5 × 33 cm, soukromá sbírka
88 Alberto Giacometti, kopie Polského jezdce, 1917/1918
89 Apollón z Tyany, Glyptotéka, Mnichov
92 Frank Kunert, S balkónem, z cyklu Fotografie malých světů
94 Pieter Brueghel ml., Venkovský svatební tanec, 1607, Musées Royaux
des Beaux-Arts, Brusel
97 Lícní strana keltské hexadrachmy, 70–40? př. n. l., stříbro, jihozápadní
Slovensko, soukromá sbírka
99 Alberto Giacometti, Ženy, Benátky 1962
100–101 Diego Velázquez, Filip IV. na lovu na kance, 1632–1637,
182 × 302 cm, The National Gallery, Londýn
102Giotto di Bondone, Jáchym u pastýřů, 1303, 200 × 185 cm, Capella
degli Scrovegni, Padova
103Diego Velázquez, Filip IV. na lovu na kance, 1632–1637,
182 × 302 cm, detail, The National Gallery, Londýn
104Giotto di Bondone, Jáchym u pastýřů, 1303, 200 × 185 cm, detail,
Capella degli Scrovegni, Padova
104Diego Velázquez, Filip IV. na lovu na kance, 1632–1637,
182 × 302 cm, detail, The National Gallery, Londýn
105Giotto di Bondone, Jáchym u pastýřů, 1303, 200 × 185 cm, detail,
Capella degli Scrovegni, Padova
244
106Alberto Giacometti v galerii Maeght, Paříž 1960
107Giacomettiho výstava ve Smithsonian Institution, 1988, Washington,
D. C.
109Alberto Giacometti, Velmi malá figurka, cca 1937–1939, v. 10 cm,
Fondation Alberto et Anette Giacometti, Paříž
110Alberto Giacometti, Muž kráčející za deště, 1948, v. 48 cm, AlbertoGiacometti Stiftung Curych, Kunsthaus Zürich, vystaveno v Musée
d’Art Moderne de la Ville de Paris, 1991, instalace Rémy Zaugg
111Giacomettiho výstava v Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris,
1991, instalace Rémy Zaugg
112Alberto Giacometti, Hlava plukovníka Rol-Tanguy na dvojitém soklu,
1946, sádra, v. 27 cm, Fondation Alberto et Annette Giacometti,
Paříž
112Alberto Giacometti, Mužská hlava na dvojitém soklu (studie ke hlavě
plukovníka Rol-Tanguy), 1946, sádra upravená kapesním nožem,
stopy po lepidle, v. 15 cm, Fondation Alberto et Annette Giacometti,
Paříž
v. 19,6 cm, Fondation Alberto et Annette Giacometti, Paříž
113Alberto Giacometti, Malá busta na soklu (Rol-Tanguy), cca 1946,
bronz, v. 11,2 cm, soukromá sbírka Paříž
113Elie Lotar, Alberto Giacometti modeluje v pokoji hotelu v Ženevě, před
říjnem 1944, Fondation Alberto et Anette Giacometti, Paříž
114Alberto Giacometti, Malá busta Silvia na dvojitém soklu, cca 1942,
sádra, v. 20 cm, soukromá sbírka, Paříž
116Muzeum odlitků klasických děl, Mnichov
117Giacomettiho výstava, Curych, 1962
118Sokly, Muzeum odlitků klasických děl, Mnichov
120Alberto Giacometti, Žena na voze, Kunstmuseum Wolfsburg 2011
122Slavnostní Tutanchamonův vůz, 18. dynastie, 2. pol. 14. stol př. n. l.,
Národní archeologické muzeum, Káhira
123Alegorický vůz, padesátá léta
245
124Alberto Giacometti, Žena na voze, cca 1945, sádra, Fondation
Giacometti, Curych
125Alberto Giacometti, Žena na voze, cca 1945, bronz, odlito 1964,
Staatsgalerie Stuttgart
127Alberto Giacometti, Žena na voze, okolo 1945, sádra, vozík
rekonstruován 2009, Muzeum Volkwang
131Gian Lorenzo Bernini, Urban VIII., 1632/1633, v. 100 cm, Musei
Vaticani
132Alberto Giacometti, Diego, 1955, v. 56,5 cm, Fondation Alberto
Giacometti, Curych
133Alberto Giacometti, Diego, 1955, v. 56,5 cm, Fondation Alberto
Giacometti, Curych
133Gundolf Winter, Rozkres vrásnění Giacomettiho Diega
134Detail vrásnění na Giacomettiho Diegovi
135Andreas Gursky, Bahrain Formula I Racing Circuit, 2005, 306 ×
221,5 × 6,2 cm, neznámá sbírka
137Ernst Scheidegger, Giacomettiho ateliér, 1960
140Alberto Giacomettii, Dvě stolní lampy „Listy“, 1936
141Diego Giacometti, Věšák na kabáty, v. 180 cm, 1965
142John Chamberlain, Slow Christmas, 1968, v. 81,5 cm, neznámá sbírka
143Příloha v katalogu Giacometti & Maeght 1946–1966
145Alberto Giacometti, Lampa „Ženská hlava“, cca 1936
148Carl Andre, Weathering Piece. Wide Wite Space, 1970, 36 čtvercových
jednotek, 1 × 300 × 300 cm
149Carl Andre, 16 Pieces of Slates, 1967, 121,9 × 121,9 cm, neznámá
sbírka
151Raffael Santi, Sixtinská madona, 1513/1514, 270 × 201 cm,
Gemäldegalerie, Drážďany
152Jean-Baptiste-Siméon Chardin, Mýdlové bubliny, 1733/1734, 93 × 75
cm, 148 National Gallery of Art, Washington
153Jan Vermeer, Čtenářka dopisu v modrém, 1662–64, 46,6 × 39,1 cm,
Rijkmuseum, Amsterdam
155Georg Segal, Herečka, 1965, v. 182,9 cm, Hirshorn Museum and
Sculpture Garden, Smithsonian Institution, Washington, D. C.
159Sokl 29, Glyptotéka, Mnichov
246
160Glyptotéka, Mnichov
166Alberto Giacometti, Busta Elie Lotara, 1965, sádra, v. 60 cm,
soukromá sbírka
167Alberto Giacometti, Elie Lotar, 1965, sádra, v. 67 cm, soukromá
sbírka
168Alberto Giacometti, Busta Diega, bronz, v. 63 cm, soukromá sbírka
173Michael Heizer, Double Negative, Moopa Valley, 1969, 9 × 13 ×
457 m
174Michael Heizer, Double Negative, Moopa Valley, 1969, 9 × 13 ×
457 m
176Hiroši Sugimoto, Mathematical Form: Surface 0006, 2004, soukromá
sbírka
176Hiroši Sugimoto, Mathematical Form: Surface 0004, 2004, soukromá
sbírka
177Auguste Rodin, Balzakův župan, 1897, v. 30,2 cm, Musée Rodin,
Paříž
177D. Freuler, Balzakův župan, příprava formy odlitku, 1897, foto 20,3
× 12,9 cm, Musée Rodin, Pqříž
178Povrchová síť jako východisko animace
179Karel Nepraš, Hlava, 1. polovina 60. let, neznámá sbírka
180Michelangelo Buonarroti, Mávající mladík, kresba, British Museum,
Londýn, detail
182Čtyři fáze vzniku Giacomettiho obrazu
183Čtyři fáze vzniku Giacomettiho obrazu
185Auguste Rodin, Balzac, první studie aktu, 1895–1896, v. 93,3 cm,
Musée Rodin, Paříž
183Etruský kandelábr, Gottfried Semper, Der Stil, Bd. 2, Mittenwald
1977 (Berlin 1862)
187Pablo Picasso, Návrh pomníku Apollinairovi, 1928, železný drát,
v. 60,5 cm, Musée Picasso, Paříž
189Edgar Degas, Vzpínající se kůň, National Gallery of Art, Londýn
190Edgar Degas, Kůň, rentgenový snímek armatury voskové sošky,
National Gallery of Art, Londýn
192Luděk Marold, Bitva u Lipan, 1898, 1045 m2, detail, Výstaviště,
Praha
247
193Hiroši Sugimoto, Hyena-šakal-sup, 1976, 42,4 × 54,3 cm, soukromá
sbírka
194Hiroši Sugimoto, Piet Mondrian, 1999, 149,2 × 119,4 cm, soukromá
sbírka
198Brassaï, Ateliér Alberta Giacomettiho, 1948
200Brassaï, Ateliér Alberta Giacomettiho, 1947, 40 × 30 cm
203Pastička
206Samuel Beckett, Čekání na Godota, Théâtre de l’Odéon, Paříž, 1961,
scéna Alberto Giacometti
211Jan Štursa, Jan Amos Komenský, 1922–1923, Fulnek
212Emil Přikryl, Návrh soklu pro sochu Jana Amose Komenského na
nádvoří Rohanského paláce MŠMT České republiky, 2013
213Emil Přikryl, Návrh soklu pro sochu Jana Amose Komenského na
nádvoří Rohanského paláce MŠMT České republiky, 2013
214Emil Přikryl, Petr Rezek, s modelem soklu pro sochu Jan Amos
Komenský, 2014
216Čtvrtý sokl, Trafalgarské náměstí, Londýn
217Rachel Whiteread, Monument, 2001, v. 5,1 m
218Replika čtvrtého soklu, Mnichov, Wittelbacherplatz, 2013
219Alexander Laner, Bydlet krásněji, Mnichov 2013,
220Alexander Laner, Bydlet krásněji, Mnichov 2013, interiér a řez
Původ reprodukcí
foto ©
archiv autora (na str. 66, 70, 89, 116, 118, 159, 160, 178, 179)
Emil Přikryl (na str. 211)
Marek Kopeč (na str. 212–214)
repro
Ägyptisches Museum, Berlin, 3. vyd.1983 (na str. 36)
Andreas Gursky, Tokyo 2013 (na str. 135)
Badt, K., Raumphantasien und Raumillusionen, Köln 1963 (na str. 180)
Baile, G., Giotto. La Capella degli Scrovegni, Milano 1992 (na str. 102,
104, 105)
Ballo, G., Lucio Fontana, Köln 1971 (na str. 37, 38, 39)
Barten, S. (ed.), Diego Giacometti, Möbel und Objekte aus Bronze, Zürich
1988 (na str. 145)
Baumann, F. A., Tøjner P. E. (ed.), Cézanne & Giacometti. Paths of Doubt,
Ostfildern 2008 (na str. 44)
Beye, Peter, Alberto Giacometti: Skulpturen – Gemälde – Zeichnungen –
Graphik, München 1987 (na str. 50)
Boehm, G., Stierle, K., Winter, G. (ed.), Modernität und Tradition. Festschrift für Max Imdahl zum 60. Geburgstag, München 1985 (na str.
131, 132, 133, 134)
Boutonnet, Ch., Ortiz, R., Diego Giacometti, Paris 2003 (na str. 140)
Breidbach, O., Ästehtik der Natur, Wien, New York 1997 (na str. 57)
Brougher, K., (ed.), Hiroshi Sugimoto, Ostfildern 2005 (na str. 54)
Brown, J., Velázquez. Painter and Courtier, New Haven, London 1980 (na
str. 80, 83, 100–101, 103, 104)
Brüderlin, M., Stooss, T. (ed.), Alberto Giacometti. Der Usprung des Raumes, Ostfildern 2010 (na str. 68, 87, 107, 120)
Brüderlin, M., Weber, P., Andrews, R. (ed.), James Turrell. The Wolfsburg
Project, Ostfildern 2010 (na str. 67)
Dupin, J. Alberto Giacometti. Eclats d’un portrait, Marseille 2007 (na str.
182, 183)
Dupon, J, Scheidegger, E., Alberto Giacometti, Paris 1962 (na str. 40)
249
Frank Stella Retrospektive. Kunstmuseum Wolfsburg, Ostfildern 2012 (na
str. 60)
Fellini, F., Sladký život (na str. 74, 75)
Fuchs, R. H., Jan Dibbets , Solomon R. Guggenheim Museum, New
York, 11. 9.–1. 11. 1987, New York 1987 (na str. 23, 33)
Giesbert, F.-O., Giacometti & Maeght, Saint-Paul de Vence 2010 (na str.
143)
González, Á., Alberto Giacometti. Works writings, interwies, Barcelona
2006 (na str. 114, 127)
Greenaway, P., Umělcova smlouva (na str. 34)
Heizer, M., Double negative, New York 1991 (na str. 173, 174)
Henning, A. (ed). Die sixtinische Madonna, München, London, New
York 2012 (na str. 151)
Hoek, E. (ed.), Theo van Doesburg. Œuvre catalogus, Bussum, 2000 (na
str. 24)
Hohl, R., Alberto Giacometti, Stuttgart 1971 (na obálce, na str. 166, 167,
168)
Hohl, R., Giacometti. Eine Bildbiographie, Ostfilder 1998 (na str. 106)
Koeppelin, D., Warum koppierte Alberto Gaicometti ältere Kunst, Basel
1995 (na str. 88)
Le Normande-Romain, A. (ed.), 1898: le Balzac de Rodin, Paris 1998 (na
str. 173, 181)
Leinz, G. (ed.), Alberto Giacometti: die Frau auf dem Wagen; Triumph und
Tod, Duisburg, München 2010. (na str. 108, 113, 117, 124, 125)
Lewison, J., Interpreting Pollock, London 1999 (na str. 46)
Lichtenstern, Ch., Pablo Picasso, Denkmal für Apollinaire. Entwurf zur
Humanisierung des Raumes, Frankfurt am Main 1988 (na str. 187)
Livingstone, M., Duane Hanson, Montreal 1994 (na str. 72, 73)
Lord, J., Alberto Giacometti Drawings, New York 1971 (na str. 16, 87)
Lüthi, M., Bilder und Blick in Manets Malerie, Berlin 2003 (na str. 86)
Marck, J., van der, George Segal, New York 1975 (na str. 71, 155)
Marchesseau, D., Diego Giacometti, Paris 1986 (na str. 53, 141)
Marijnissen, R.-H., Seidel, M., Bruegel, Brussel 1977 (na str. 94)
Marold, L., Bitva u Lipan, 1898, Výstaviště, Praha (na str. 192)
Melvern, S., The Fourth Plinth or the Vicissitudes of Public Sculpture, in:
250
Gerstein, A. (ed.), Display and displacement: sculpture and the pedestal
from Renaissance to post-modern, London 2007 (na str. 216)
Meuris, J., Mondrian, Paris1991(na str. 19, 21, 27)
Ottův divadelní slovník, Praha 1914–1919 (na str. 15)
Pederson. L. C., Degas’ Method, New York 2013 (na str. 189, 190)
Pelzer, A., Albrecht Dürer’s Unterweisung der Messung, München 1908 (na
str. 30, 31, 40)
Planiscig, L., Andrea Riccio, Wien 1927 (na str. 41)
Rider, A., Carl Andre. Things in Their Elements, London 2011 (na str. 15,
148, 149)
Rosenberg, P., Temperini, R., Chardin, Paris 1999 (na str. 152)
Sekal, Z., Některé práce z let 1940–1992, Brno 1992 (na str. 20)
Semper, G., Der Stil, Bd. 2, Mittenwald 1977 (Berlin 1862) (na str. 186)
Sers, P., Theo van Doesburg, Paris 1990 (na str. 25)
Schmidt, E. (ed.), Rémy Zaugg. Vom Bild zur Welt, Köln 1993 (na str. 110,
111)
Schneider, A. (ed.), Alberto Giacometti. Skulpturen Gemälde Zeichnungen,
München 1994 (na str. 99, 137)
Soukromá sbírka drachem (na str. 97)
Spindler, S., Schinkel-Rahmen: Entwürfe, Versionen und Varianten des
Berliner Architekten, in: Weltkunst, 70, 2000, str. 1268–1270 (na str.
55)
Sylvester, J., John Chamberlain. Catalogue Raisonné of Sculpture, 1954–
1985, New York 1986 (na str. 142)
Syre, C., Alte Pinakothek. Italienische Malerei, Ostfildern 2007 (na str. 17)
Townsend, Ch., The Art of Rachel Whiteread, London 2004 (na str. 217)
Treue, W. (ed.), Achse, Rad und Wagen. Fünftausend Jahre Kultur- und
Technikgeschichte, München 1965 (na str. 122)
Wheelock, A. K. Jr.,Vermeer das Gesamtwerk, 3. vyd., Stuttgart 2010, str.
135 (na str. 153)
251
elektronické zdroje
http://www.google.de/imgres?imgurl=http%3A%2F%2Fforecastpublicart.org%2Fwp-content%2Fuploads%2F2013%2F08%2FASCP_
Alexander-Laner_Foto%2525C2%2525A9Leonie-Felle_5448-e1377614452511.jpg&imgrefurl=http%3A%2F%2Fforecastpublicart.
org%2Fpublic-art-review%2F2013%2F08%2Fclosing-soon-a-space-called-public-hoffentlich-offentlich%2F&h=426&w=640&tbnid=mjSIOPsHs7RbvM%3A&zoom=1&docid=MemlYad4XUhvuM&ei=cOFDVOOsOoutacOJgYgC&tbm=isch&iact=rc&uact=3&dur=2886&page=1&start=0&ndsp=41&ved=0CHIQrQMwGQ (na str. 219)
http://twoinarow.com/2013/05/konterkunst-schoner-wohnen (na str.
220)
Obsah
I. RÁM A TEKTONICKÝ OBRAZ / 9
Někde ve vzduchu anebo na zemi / 13
Průchod / 29
Tektonický obraz / 43
Probourání / 51
Shrnutí I / 59
II. SOKL: PODEZDĚNÝ BALKÓN / 61
Na jedné lodi / 65
Balkón / 77
Etiketa a socha / 93
Bezdomovci / 99
Minimální monument / 107
Pojízdný sokl / 115
Vozidlo jako sokl / 119
Distance a virtualita / 129
Objekt / 139
Divadelnost / 147
Ukázání a balkón v nás / 157
Shrnutí II / 159
III. GIACOMETTIHO PRÁZDNO / 161
Vstup do bytí / 165
Pod pláštěm / 175
Opačný objev / 191
Proklouznutí neboli smrt / 197
Pastička, rám a sokl / 203
Shrnutí III / 205
Nejčastější otázky / 207
PŘÍDAVKY / 209
Mezi popravou a oslavou / 211
Sokl jako médium neboli neštěstí / 215
Místo doslovu / 221
Summary / 223
Použitá literatura / 225
Jmenný rejstřík / 231
Věcný rejstřík / 233
Seznam vyobrazení / 241
Původ reprodukcí / 248
PETR REZEK / SPISY
FILOZOFIE A POLITIKA KÝČE*
HUSSERLOVA VĚCNOST*
CARUSOVA OPERNÍ HLÍDKA*
FENOMENOLOGICKÁ PSYCHOLOGIE *
TĚLO, VĚC A SKUTEČNOST V UMĚNÍ*
JAN PATOČKA A VĚC FENOMENOLOGIE*
ARCHITEKTONIKA A PROTOARCHITEKTURA**
DÉMANTY ČESKÉ FILOZOFIE*
K TEORII PLASTIČNOSTI*
PROKLOUZNUTÍ NEBOLI SMRT
MÉDIUM UMĚNÍ – UMĚNÍ MÉDIA
FENOMENOLOGICKÁ METAFYZIKA
ARCHITEKTURA A TĚLO
* vyšlo
** rozebráno
PETR REZEK / SPISY
Svazek X
PROK LOUZ N U T Í
NEBOLI SMRT
/K TEOR II SOK LU/
Vydal Jan Placák – Ztichlá klika
Obálka a grafická úprava Markéta Jelenová
Redakce Čestmír Pelikán a Dagmar Magincová
Tisk PBtisk Příbram
Praha 2014
Internetové knihkupectví: www.kosmas.cz

proklouznutí neboli smrt - Fakulta umění a architektury

Transkript

Podobné dokumenty