Ekonomicke rozhlady_vnutro_166x240.indd

EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
ŠtČpán Horký
LudČk Kouba
ZNALOSTNÍ EKONOMIKA A INSTITUCIONÁLNÍ
PROSTěEDÍ V POSTTRANZITIVNÍCH EKONOMIKÁCH
EVROPSKÉ UNIE1
Abstract: The paper deals with the relationship between the institutional
environment and the knowledge economy development in the European Union
with an emphasis on the new EU member states in Central and Eastern Europe.
First, the paper describes the state-of-the-art of knowledge economy development
in the EU. The relationship between institutions and the knowledge economy
is evaluated in terms of the development of chosen indicators in the Central and
Eastern European region. Then, the correlation analysis between dimensions of
the institutional environment and indicators of the knowledge economy level is
conducted; furthermore, the analysis is supported with simple regression models
evaluating the examined relationship in the European Union.
Keywords: knowledge economy, institutional environment, business environment,
innovation
JEL: I 20, K 20, O 34, O 38
Úvod
Evropa a zemČ þi uskupení v ní ležící se na poþátku 21. století potýkají s ústupem
svého vlivu v rámci globální ekonomiky. Evropské zemČ musí þelit výrazným konkurenþním tlakĤm, v poslední dobČ zejména ze strany nízkonákladových ekonomik
tzv. tĜetího svČta. V dĤsledku globalizace jsou z dĤvodu sílící konkurence a oslabování vlivu zemČ starého kontinentu nuceny na dané okolnosti reagovat. Pozornost
Evropské unie a jejích þlenĤ se proto þím dál více soustĜedí na tzv. znalostní þi
novou ekonomiku. Není divu, znalosti, inovace, a rĤzná technická zdokonalení byly
odjakživa výrazným zdrojem rĤstu ekonomické i životní úrovnČ a dĤležitým motorem pĜi cestČ za konkurenceschopností.
Za milník lze považovat pĜijetí Lisabonské strategie v roce 2000. Tímto krokem
se EU definitivnČ pĜihlásila ke konceptu znalostní ekonomiky. Jedním z pĜedpokladĤ
1
58
Tento pĜíspČvek vznikl díky podpoĜe MENDELU IGA 47/2014.
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
pro naplnČní Lisabonské strategie a v souþasnosti navazující strategii Evropa 2020 je
pĜíznivé institucionální prostĜedí. V oblasti znalostní ekonomiky, a zejména v rámci
jejích dílþích atributĤ, jako jsou výzkum, vývoj, inovace þi napĜíklad informaþní
a komunikaþní technologie, je kromČ veĜejných institucí nezbytná také úþast soukromých subjektĤ. Proto dĤležitou þást institucionálního prostĜedí v EU tvoĜí podnikatelské prostĜedí. Vyvstávají tedy otázky, v jaké kondici se nacházejí jednotlivé
zemČ i celá Unie z hlediska kvality institucionálního prostĜedí a zda platí hypotéza
souvislosti kvality institucí a stupnČ rozvoje znalostní ekonomiky.
Evropská unie je ovšem v mnoha oblastech znaþnČ rĤznorodá, což platí ve zvýšené míĜe právČ o oblasti znalostní ekonomiky. V Unii jsou þasto diskutovány rozdíly
mezi tzv. starými a novými þlenskými státy. Noví þlenové jsou až na dvČ pro analýzu
zanedbatelné, ostrovní ekonomiky (Kypr, Malta) tvoĜeny bývalými socialistickými
státy ze stĜední a východní Evropy, jež prošly procesem transformace a snaží se
dostat na úroveĖ vyspČlejších zemí.
PĜíspČvek si klade za cíl posoudit existenci vztahu mezi kvalitou institucionálního prostĜedí a rozvojem znalostní ekonomiky v rámci Evropské unie se zamČĜením
na nové þlenské státy ze stĜední a východní Evropy. K tomuto úþelu je nejdĜíve
uvedeno hodnocení stavu znalostní ekonomiky v zemích regionu stĜední a východní
Evropy zasazené do kontextu s ostatními þleny EU. NáslednČ se pĜíspČvek zamČĜuje na samotný vztah mezi kvalitou institucionálního prostĜedí a úrovní znalostní
ekonomiky. Na souboru zemí stĜední a východní Evropy je vztah zobrazen prostĜednictvím vývoje ukazatelĤ pro institucionální prostĜedí a jeho dílþí þásti – podnikatelského prostĜedí – a ukazatelĤ pro úroveĖ znalostní ekonomiky a inovaþní výkonnost.
NáslednČ je samotný vztah testován prostĜednictvím korelaþní a jednoduché regresní
analýzy na prĤĜezových datech za EU za rok 2012.
1 Teoretická a empirická východiska
Sledované oblasti – institucionální prostĜedí a znalostní ekonomika ௅ jsou velmi
nejednoznaþné a v souþasné dobČ neexistuje jednotná, ucelená definice. Pro charakteristiku institucionálního prostĜedí zmiĖme struþnou definici dle Davise a Northa
[6], jež jej uvádČjí jako „sadu základních politických, sociálních a právních pravidel, které tvoĜí základ výroby, smČny a rozdČlování“. Koncept znalostní ekonomiky je možné uvést výstižnou definicí dle Organizace pro hospodáĜskou spolupráci
a rozvoj (OECD [20]), jež jej definuje jako „pojem, který popisuje trendy vyspČlých ekonomik smČrem k vČtší závislosti na znalostech, informacích a vysoké úrovni
dovedností a rovnČž na narĤstající potĜebČ pĜístupu k nim jak z firemního sektoru,
tak z veĜejného sektoru“.
SvČtová banka (World Bank [26]), v rámci svého pĜístupu využívá þtyĜi základní
pilíĜe znalostní ekonomiky – vzdČlání, informaþní infastruktura, inovaþní systémy
a ekonomický a institucionální režim. Všechny pilíĜe se vzájemnČ ovlivĖují a jsou
esenciální pro rozvoj ekonomiky založené na znalostech. Je nezbytné zdĤraznit,
že úloha ekonomického a institucionálního režimu je klíþová, jelikož pĜedstavuje
59
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
základní pilíĜ znalostní ekonomiky, na kterém jsou poté postaveny zbylé tĜi. Úlohou
formálních institucí zemČ v rámci znalostní ekonomiky je zajištČní efektivního uvolnČní a alokace zdrojĤ, stimulace podnikání a indukování tvorby, šíĜení a efektivního
užití znalostí. Dle Smithe [23], bez ohledu na úroveĖ uvažování o povaze znalostí, plní instituce nezbytnou úlohu jako generativní rámce a jako druh spoleþenské
pamČti, jenž je dĤležitá pro šíĜení znalostí. PodobnČ se vyjadĜuje také Schilirò [22],
dle níž instituce pĜedstavují referenþní rámec, tvoĜí prostĜedí, autonomní realitu existující nezávisle na úvahách jedincĤ. Jinými slovy snižují nejistotu a jsou zdrojem
stability pro organizace a jedince, Ĝídí jejich chování a proces tvorby znalostí.
Instituce a institucionální prostĜedí hrají klíþovou úlohu pĜi rozvoji znalostní
ekonomiky, jež zesílila zejména s hospodáĜsko-politickými zmČnami, které zaþaly
nabírat na intenzitČ ke konci minulého století. Souþasný vývoj znalostní ekonomiky
musí být tedy dán do kontextu s globalizací a rozvojem kapitalismu, ke kterému
dochází zejména od politických a ekonomických zmČn v 90. letech minulého století.
Analýza role institucí a jejich zmČn umožĖuje v tomto kontextu lepší pochopení znalostnČ založeného fungování ekonomiky. Všechny zmČny ovlivnily inovace a rĤst
produktivity a vyvinuly tlak na instituce a zpĤsoby, jakými fungují vlády. Instituce
musejí na tyto zmČny trhu reagovat a vlády musí navrhnout nové a vhodné politiky
za úþelem zvýšení investic do znalostnČ založeného kapitálu (OECD [21]; Schilirò
[22]). Daná problematika zahrnuje opatĜení v širokém spektru oblastí – od aspektĤ
makroekonomického rámce, opatĜení v oblasti obchodu, financí a bankovnictví, trhĤ
práce, po oblast správy, tedy právní Ĝád, soudní systém, vládní efektivitu a úroveĖ
korupce. Jak dále uvádí SvČtová banka (World Bank [26]), nevalná správa vedoucí
k chabému podnikatelskému klimatu je nejvČtší pĜekážkou ekonomického a sociálního rozvoje obecnČ a znalostnČ založeného rozvoje zejména.
Dle OECD [21] jsou zapotĜebí taková opatĜení, která umožĖují a zjednodušují
pĜesun vzácných zdrojĤ do firem, které investují do znalostnČ založeného kapitálu, což zvýší návratnost takovýchto investic a tím také motivaci k jejich realizaci.
Mezi takto definovaná opatĜení lze zaĜadit ta, která jsou zamČĜena na zlepšení fungování trhĤ produktĤ, práce a rizikového kapitálu a dále úpadková práva nadmČrnČ
nepenalizující pĜípadná selhaní. Je tedy zĜejmé, že ke zvýšení motivace k inovaþní
aktivitČ, a tedy rozvoji znalostní ekonomiky, jsou nezbytná vhodnČ nastavená práva
duševního vlastnictví, která ovšem za úþelem dosažení maximálního efektu musí
být kombinována s opatĜeními podporujícími konkurenci, zatímco rĤst nákladĤ na
soudní spory oslabuje efektivnost patentového systému pĜi podpoĜe inovací zejména
v softwarovém sektoru. Dále jsou dĤležité daĖové úlevy v oblasti výzkumu a vývoje
a pĜímá podpora, jež stimulují investice do znalostnČ založeného kapitálu.
Empiricky je obtížné poukázat na pĜímý vztah mezi tČmito charakteristikami,
jelikož se jedná se o dva komplexní jevy. Jako þastý kanál, pĜes který pĤsobí formální instituce na rozvoj klíþových atributĤ znalostní ekonomiky, jsou v literatuĜe uvádČny pĜímé zahraniþní investice, které doplĖují domácí financování (Andrés a kol.
[2]). Jak uvádČjí Chandra a Yokoyama [16]), kvalitní správa nejdĜíve zvýší pĜíliv
pĜímých zahraniþních investic a pĤsobí také pozitivnČ na domácí investice, což vede
60
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
k rozvoji infrastruktury nezbytné pro znalostní ekonomiku. Pokud takto nastavený
systém funguje stabilnČ, pĜichází druhá fáze, ve které všechny uvedené komponenty
fungují vzájemnČ þi nezávisle a tvoĜí znalostnČ založenou ekonomiku. Empirické
studie se tedy spíše zamČĜují na dílþí vztahy v rámci institucí a znalostní ekonomiky.
Andrés a kol. [2] uvádČjí napĜíklad studie potvrzující vztah mezi kvalitou správy
a pĜílivem pĜímých zahraniþních investic, napĜíklad skrze kvalitní systém ochrany
práv duševního vlastnictví þi skrze kvalitní kontrolu korupce.
V nejjednodušší podobČ poukazují na sledovaný vztah autorky Herciu a Ogrean
[15], jež daly do souvislosti index ekonomické svobody a index znalostní ekonomiky
v EU (27). Výsledkem je tvrzení, že více ekonomicky svobodné zemČ dosahují také
lepších výsledkĤ v rámci znalostní ekonomiky. Chandra a Yokoyama [16], nabízejí
detailnČjší analýzu se zamČĜením na zemČ východní Asie. AutoĜi zkoumali zmínČný
vztah právČ skrze pĜíliv pĜímých zahraniþních investic a domácích výdajĤ na atributy znalostní ekonomiky. AutoĜi došli ke stejnému závČru, také v jejich pĜípadČ zemČ
s lépe nastavenou kvalitou správy dosahovaly lepšího hodnocení úrovnČ znalostní
ekonomiky. Jejich hodnocení pĜímých zahraniþních investic jako prostĜedníka mezi
zkoumanými jevy vykazovalo stejný vztah. Výjimkou byla ýína, která, aþkoliv dle
SvČtové banky disponovala nejménČ kvalitní správou ze sledovaných zemí, dosahovala vysokého pĜílivu pĜímých zahraniþních investic, což ale autoĜi pĜikládají jiným
faktorĤm. Podobnou analýzu na souboru státĤ EU (25) a tehdejších kandidátských
zemí provedla Esser [8]. Na základČ zkoumání vztahu mezi jednotlivými dimenzemi institucionálního prostĜedí a inovaþní výkonnosti na makroekonomické úrovni
opČt poukázala na skuteþnost, že zemČ s lepším institucionálním prostĜedím dosahují
také lepšího výsledku v rámci aspektĤ znalostní ekonomiky. Dané problematice se
nejpodrobnČji vČnovali Andrés a kol. [2]. Ti zkoumali vztah skrze práva duševního
vlastnictví a pĜímé zahraniþní investice za použití vícerozmČrné regresní analýzy
panelových dat na vzorku zemí Latinské Ameriky a východní Asie. Došli k závČru, že formální instituce jsou nezbytným, ale nikoliv postaþujícím pĜedpokladem
pro rozvoj znalostní ekonomiky. Proto svoji studii rozšíĜili o ukazatele globalizace
a míru a stability, jež by mČly pĤsobit na instituce a ty následnČ ovlivnit úroveĖ znalostní ekonomiky (Amavilah [1]). Studie poukázala na komplexnost sledovaných
jevĤ a na vzorku afrických zemí nedošla k jednoznaþným závČrĤm.
2 Znalostní ekonomika
PĜíspČvek využívá ke kvantifikaci znalostní ekonomiky pĜístupu SvČtové banky (World Bank [29]), jež se daným tématem dlouhodobČ a intenzivnČ zabývá. Ta
v rámci programu Knowledge for Development (K4D) vyvinula metodologii KAM
(Knowledge Assessment Methodology 2). Jedná se o interaktivní srovnávací nástroj,
2
Metodika KAM je tvoĜena 148 strukturálními a kvantitativními promČnnými a zahrnuje celkem
146 zemí. Aby bylo docíleno reprezentativního srovnání zemí, promČnné jsou dostupné jak ve skuteþné podobČ, tak také v relativní podobČ, kdy jsou pomocí vzorce normalizovány do škály v rozsahu
od 0 do 10 na základČ porovnání s ostatními zemČmi. Více viz popis metodologie dle SvČtové banky
61
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
který by mČl jednotlivým zemím pomoci identifikovat pĜíležitosti a problémy, kterým þelí pĜi své transformaci ve znalostní ekonomiku. ýasto využívaným výstupem zmínČné metodologie jsou dva indexy – znalostní index (Knowledge Index, KI)
a index znalostní ekonomiky (Knowledge Economy Index, KEI). Znalostní index
(KI) vyjadĜuje schopnost zemČ vytváĜet, pĜijímat a šíĜit znalosti, þímž indikuje celkový potenciál rozvoje znalostí v dané zemi. ZmínČný index jednotlivých zemí nebo
regionĤ je získán jako prĤmČr normalizovaných hodnot klíþových promČnných ve
tĜech pilíĜích znalostní ekonomiky – vzdČlání, informaþní infastruktura a inovaþní
systémy. Index znalostní ekonomiky (KEI) mČĜí, zda kvalita prostĜedí v dané zemi
umožĖuje efektivní využívání znalostí k ekonomickému rozvoji. Jedná se o agregovaný index, který vyjadĜuje celkový stupeĖ rozvoje dané zemČ þi regionu smČrem ke
znalostní ekonomice. Na rozdíl od pĜedchozího indexu zahrnuje všechny þtyĜi pilíĜe
znalostní ekonomiky, tedy kromČ tĜí již zmínČných také ekonomický a institucionální režim.
Dílþí analýza využívá také pĜístup Evropské unie, jež prostĜednictvím Evropské
komise nabízí v této oblasti metodiku nazvanou Innovation Union Scoreboard 3 (do
roku 2009 European Innovation Scoreboard). Tato roþnČ vydávaná analýza, která
zahrnuje státy EU a nČkteré další, poskytuje srovnávací hodnocení v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, a hodnotí také relativní slabé a silné stránky výzkumných
a inovaþních systémĤ jednotlivých zemí. UmožĖuje tak jednotlivým zemím identifikovat oblasti, ve kterých ztrácí a na které by mČly více soustĜedit pozornost, aby
zvýšily svou inovaþní výkonnost. Tato metodologie pomáhá ke sledování implementace stČžejní iniciativy Inovace v Unii v rámci strategie Evropa 2020 (European
Commission [10], [11]). Výstupem celé metodologie je kompozitní ukazatel – souhrnný inovaþní index (Summary Innovation Index, SII), který umožĖuje celkový
pohled na inovaþní výkonnost zemí. Na základČ zmínČného kompozitního indikátoru jsou þlenské zemČ rozdČlené do þtyĜ skupin – inovaþní lídĜi (innovation eaders),
inovaþní následovníci (Innovation followers), mírní novátoĜi (Moderate innovators)
a skromní novátoĜi (Modest innovators) (European Commission [11]).
Následující pĜehled stavu znalostní ekonomiky v EU dle postavení v rámci indexu znalostní ekonomiky je zamČĜen na státy regionu stĜední a východní Evropy.
ZvýraznČny jsou statistiky pro státy, které k Unii pĜistoupily v roce 2004 – ýesko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maćarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko, v roce
2007 – Bulharsko a Rumunsko a nejnovČjšího þlena Unie, v roce 2013 pĜistoupivší
Chorvatsko. Sledovaný region je tvoĜen z pohledu ekonomické úrovnČ ekonomicky
chudšími zemČmi v rámci EU. Z pohledu znalostní ekonomiky se jeví jako rozvinutČjší zemČ ýeská republika a Slovinsko, tedy ekonomicky nejsilnČjší zemČ regionu.
Naopak na druhém konci se dle oþekávání umísĢují Bulharsko s Rumunskem.
(World Bank [29]).
3
Metodika IUS je rozdČlena do tĜí hlavních skupin indikátorĤ a osmi inovaþních dimenzí a zahrnuje celkem 25 indikátorĤ. Více viz popis metodologie dle Evropské komise (European Commision
[11]).
62
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
Výborných výsledkĤ v rámci konceptu znalostní ekonomiky dosahuje Estonsko
a to zejména v oblasti informaþních a komunikaþních technologií, ve které patĜí ke
svČtové špiþce.
Obr. þ. 1
Index znalostní ekonomiky (KEI) v zemích EU (28) za rok 2012
9,5
Hodnotaindexu
9
8,5
8
7,5
7
6,5
Poznámka: údaje pro zemČ regionu stĜední a východní Evropy jsou znázornČny þernČ.
Pramen: World Bank [29], vlastní zpracování.
Obr. þ. 1 zasazuje region stĜední a východní Evropy do kontextu celé Evropské
unie. Na první pohled je patrné, že zemČ regionu v této oblasti ztrácí a za nejvyspČlejšími severskými státy výraznČ zaostávají. Rumunsko s Bulharskem dostávají své
povČsti nejménČ vyspČlých zemí osmadvacítky a dosahují s odstupem nejhoršího
hodnocení. VyspČlá ýeská republika a Slovinsko naopak figurují zhruba uprostĜed
poĜadí zemí. Dále je nezbytné zdĤraznit výsledek Maćarska s Estonskem, které
aþkoliv nepatĜí k nejbohatším ekonomikám regionu, vykazují relativnČ vysoké hodnoty indexu. Nízkou úroveĖ rozvoje znalostní ekonomiky v porovnání s ostatními
zemČmi EU prezentují také Veugelers a Mrak [24], kteĜí se zabývali konvergencí
bývalých tranzitivních ekonomik v rámci EU v oblasti znalostní ekonomiky, kteĜí
pĜedpovídají pravdČpodobnou konvergenci Estonska, Slovinska a Litvy v rámci znalostní ekonomiky v EU. Pro posouzení dynamiky rozvoje znalostní ekonomiky jsou
uvedeny hodnoty indexu v roce 2000 (obr. þ. 2).
63
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
Obr. þ. 2
Index znalostní ekonomiky (KEI) v zemích EU (28) za rok 2000.
10
Hodnotaindexu
9,5
9
8,5
8
7,5
7
6,5
6
5,5
Poznámka: údaje pro zemČ regionu stĜední a východní Evropy jsou znázornČny þernČ.
Pramen: World Bank [29], vlastní zpracování.
Z grafĤ je patrné, že se zemČ zkoumaného regionu snaží rozvíjet znalostní ekonomiku a dosahují urþitého progresu. Je ovšem nezbytné zdĤraznit, že zemČ EU,
které byly v rámci sledovaného indexu pĜeskoþeny, jsou témČĜ výluþnČ jihoevropské
státy, v poslední dobČ zkoušené ekonomickou a dluhovou krizí. PĜi bližším pohledu
na uvedené grafy je tĜeba vyzdvihnout pĜístup Estonska ke znalostní ekonomice.
V obou zobrazených obdobích se nachází na prvním místČ v rámci sledovaného
regionu a postup smČrem výše v rámci Unie je zĜejmý௘4. Dle Tõnise Lukase, estonského ministra pro vzdČlání a výzkum, existuje mezi Estonci silné pĜesvČdþení, že
vzdČlání, výzkum a inovace jsou hlavními zdroji ekonomického rozvoje. Za zlepšeními stojí kromČ zvýšení financování také neustálá pozornost vzdČlání a mladým
lidem, jelikož inteligentní a podnikaví mladí lidé jsou základem k rozvoji konkurenceschopnosti (Estonian Ministry of Education and Research [9]).
3 Institucionální prostĜedí pro znalostní ekonomiku
Pro hodnocení kvality institucionálního prostĜedí využívá analýza zejména metodiku World Governance Indicators ze studie Governance Matters od SvČtové banky.
Indikátor byl zvolen z dĤvodu své komplexnosti, neboĢ pokrývá široké spektrum
aspektĤ institucionálního prostĜedí. Pro práci s podnikatelským prostĜedím, jež je
4
Estonský progres je pozorovatelný v rámci mnoha dílþích charakteristik. Podrobná data pro jednotlivé oblasti znalostní ekonomiky nabízí napĜ. databáze Evropského statistického úĜadu Eurostatu,
studie OECD þi SvČtového ekonomického fóra.
64
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
nezbytnou ba dokonce velmi dĤležitou složkou znalostní ekonomiky, využívá studii
Doing Business od SvČtové banky.
Worldwide Governance Indicators hodnotí institucionální prostĜedí jako kvalitu správy oznaþovanou termínem „governance“, který SvČtová banka definuje jako
„tradice a instituce, na základČ kterých je v zemi uplatĖována moc. Tato definice
zahrnuje tĜi základní oblasti zkoumání – procesy, jimiž jsou vlády vybírány, kontrolovány a obmČĖovány; schopnost vlády efektivnČ formulovat a implementovat
vhodné politiky; respekt obþanĤ a státu vĤþi institucím, které spravují ekonomické
a sociální vztahy mezi nimi“ (Kaufmann a kol. [17]).
AutoĜi dále uvádČjí (Kaufmann a kol. [17]), že každá ze tĜí oblastí je následnČ
rozdČlena na dvČ podoblasti dohromady utváĜející šest základních dimenzí kvality
správy a celého indexu5: Hlas a odpovČdnost (Voice and Accountability), Politická
stabilita a absence násilí a terorismu (Political Stability and Absence of Violence/
Terrorism), Výkonnost vlády (Government Effectiveness), Kvalita regulace (Regulatory Quality), Právní Ĝád, Kontrola korupce (Control of Corruption).
K hodnocení podnikatelského prostĜedí je využita studie Doing Business od SvČtové banky. Úkolem studie je na jedné stranČ monitorování regulací stimulujících
podnikatelskou aktivitu, na stranČ druhé i tČch, které ji naopak omezují.6 Hodnocení
pokrývá dĤležité aspekty podnikatelského prostĜedí, jež jsou nezbytné pro rozvoj
soukromého sektoru. Takové prostĜedí potĜebuje, aby pĜedpisy chránící spotĜebitele,
akcionáĜe a veĜejnost, zbyteþnČ nepĜetČžovaly firmy, což vyžaduje efektivní postupy
a silné instituce, které stanovují transparentní a uplatnitelná pravidla (World Bank
[30]).
3.1 Formální instituce a znalostní ekonomika v posttranzitivních
ekonomikách Evropské unie
Obr. þ. 3 se již zamČĜuje na sledovaný vztah v rámci celé osmadvacítky v roce
2012. Celková úroveĖ zemí je hodnocena souhrnným ukazatelem institucionální
kvality jednotlivých zemí, který byl získán jako aritmetický prĤmČr za jednotlivé
dimenze institucionální kvality dle konceptu Governance Matters od SvČtové banky. Pro úroveĖ hodnocení znalostní ekonomiky byl vybrán znalostní index (KI)
z metodologie KAM od SvČtové banky. Tento index byl upĜednostnČn pĜed indexem
znalostní ekonomiky (KEI) z toho dĤvodu, že zahrnuje pouze tĜi pilíĜe znalostní
ekonomiky a neobsahuje pilíĜ þtvrtý, kterým je právČ institucionální prostĜedí, jehož
zahrnutím by docházelo ke zkreslení výsledkĤ. Daný graf poukazuje na skuteþnost,
že zemČ EU, které mají lépe nastavené institucionální prostĜedí, jsou také na vyšší
úrovni v rámci vytváĜení, pĜijímání a šíĜení znalostí – v oblastech vzdČlání, inovací
a informaþních a komunikaþních technologií. Lze rovnČž pozorovat þtyĜi základní
5
Pro každou ze šesti oblastí je na základČ pĜíslušných dat utvoĜen dílþí index nabývající hodnot
od í2,5 do +2,5, pĜiþemž vyšší hodnoty znaþí vČtší kvalitu správy.
6
Studie nabízí dvČ možnosti hodnocení – snadnost podnikání hodnotící relativní postavení a percentilové hodnocení.
65
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
skupiny v rámci dané problematiky, které korespondují s tradiþním dČlením evropských zemí dle typu sociálního státu, které pĜedstavil Esping-Andersen [7] a doplnili
napĜíklad Leibfried [18] þi Ferrera [14]. Nejlépe pĤsobí severské zemČ spoleþnČ
s Nizozemskem, další skupinu tvoĜí pĤvodní þlenové EU, a do posledních dvou skupin patĜí zemČ ze sledovaného regionu. Je zĜejmé, že kromČ Bulharska a Rumunska
se již nové þlenské státy dostávají na úroveĖ pĤvodních þlenĤ z jižní Evropy.
Obr. þ. 3
Vztah kvality institucí (WGI) a úrovnČ znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012
Pramen: WGI – World Bank [30]; KI – World Bank [29], vlastní výpoþty.
Zatímco pĜedchozí graf byl tvoĜen prĤĜezovými, statickými daty, obr. þ. 4 zobrazuje dynamiku v rámci zkoumaných jevĤ na datech pro þlenské státy ze stĜední
a východní Evropy. Graf zobrazuje posun postavení v rámci obou sledovaných statistik z výchozího roku 2000 do roku 2012. Sledování dynamiky umožĖuje znázornit, zda se zvýšení þi snížení kvality institucionálního prostĜedí v jednotlivých
zemích projevilo také na úrovni jejich stavu znalostní ekonomiky.
66
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
Obr. þ. 4
Dynamika zmČn institucionální kvality (WGI) a úrovnČ znalostní ekonomiky (KI) v þlenských zemích
Evropské unie z regionu stĜední a východní Evropy 2000–2012
SVN
Znalostníindex (KI)2000a2012
8,5
Ͳ0,3
7,5
LTU
SVK
CZE
HRV
7
6,5
EST
HUN
8
ROM
LVA
POL
BGR
6
5,5
Ͳ0,1
0,1
0,3
0,5
0,7
0,9
1,1
Souhrnnýukazatelinstitucionálníkvality (WGI)2000a2012
Pramen: WGI – World Bank [30]; KI – World Bank [29], vlastní výpoþty.
Z grafu je zĜejmé, že zlepšení kvality institucí vedlo ve vČtšinČ pĜípadĤ k dosažení
vyšší úrovnČ znalostní ekonomiky v zemi. Existují ovšem výjimky jako Slovinsko
nebo Maćarsko, kde došlo ke zhoršení institucionální kvality, a pĜesto úroveĖ znalostní ekonomiky vzrostla. Tuto skuteþnost lze pĜipsat komplexnosti obou jevĤ –
celková kvalita institucionálního prostĜedí se napĜíklad mohla zhoršit, ale dílþí þásti
podporující rozvoj znalostní ekonomiky, jako napĜ. zvýšená institucionální podpora,
zlepšení kvality zajištČní práv duševního vlastnictví þi vČtší otevĜenost ekonomik,
mohly zajistit zlepšení postavení v rámci konceptu znalostní ekonomiky.
Danou skuteþnost potvrzuje obr. þ. 5, který zobrazuje podobný vztah, je ovšem
více zamČĜený na podniky. Z komplexu institucionálního prostĜedí je tedy vymezena
þást podnikatelského prostĜedí klíþová pro rozvoj znalostní ekonomiky. Charakteristika je popsána percentilovým hodnocením jednotlivých zemí v rámci studie Doing
Business od SvČtové banky. ÚroveĖ znalostní ekonomiky je charakterizována prostĜednictvím oblasti inovací, která je zejména dominantou podnikĤ a soukromého
sektoru. Ta je hodnocena souhrnným inovaþním indexem Evropské komise.
67
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
Obr. þ. 5
Dynamika zmČn kvality podnikatelského prostĜedí (DB) a úrovnČ inovaþní výkonnosti (SII)
v þlenských zemích Evropské unie z regionu stĜední a východní Evropy 2006–2013
Souhrnnýinovaēníindex(SII)2006a2013
0,55
SVN
EST
0,50
0,45
CZE
0,40
HUN
0,35
SVK
HRV
0,30
POL LTU
0,25
ROM
BGR
0,20
LVA
0,15
0,10
45
50
55
60
65
70
75
80
KvalitapodnikatelskéhoprostƎedí(DB)2006a2013
Pramen: DB – World Bank [28]; SII – European Commission [12], vlastní výpoþty.
Zde je již vztah patrný u všech zemí sledovaného regionu a je zĜejmé, že zvýšením
kvality podnikatelského prostĜedí lze povzbudit podniky ke zvýšené inovaþní
aktivitČ.
3.2 Vztah mezi institucionálním prostĜedím a znalostní ekonomikou
v rámci EU
PĜedchozí text poukázal na skuteþnost, že kvalita institucí a úroveĖ znalostní ekonomiky jsou v pozitivním vztahu a že správným nastavením institucionálního prostĜedí lze zvýšit úroveĖ parametrĤ znalostní ekonomiky. Následující þást tento vztah
dokládá pomocí korelaþní analýzy a jednoduchých regresních modelĤ na základČ
prĤĜezových dat popisujících úroveĖ jednotlivých dimenzí institucionálního prostĜedí a znalostní ekonomiky v zemích Evropské unie v roce 2012. Jednotlivé þásti institucionálního prostĜedí jsou hodnoceny prostĜednictvím dimenzí World Governance
Indicators ze studie Governance Matters. ÚroveĖ znalostní ekonomiky je hodnocena
prostĜednictvím znalostního indexu.
Obr. þ. 6 znázorĖuje vztah mezi kvalitou demokracie a úrovní znalostní ekonomiky v rámci EU. Korelaþní koeficient o hodnotČ 0,87 znaþí silnou závislost mezi
veliþinami. Pozitivní vztah je doložen prostĜednictvím regresní pĜímky v daném gra68
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
fu. Lze tedy tvrdit, že zemČ v Evropské unii, které více dbají na dodržování demokratických zásad, dosahují též lepších výsledkĤ v rámci znalostní ekonomiky. SamozĜejmČ, že všechny zemČ osmadvacítky fungují na principu demokracie, ovšem ne
ve stejném rozsahu. NapĜíklad Chandra a Yokoyama [16] došli k závČru, že ze souboru jimi zkoumaných zemí jsou témČĜ všechny úspČšné v procesu transformace
na znalostní ekonomiky. Výjimku tvoĜí ýína, jež jako socialistická zemČ nefunguje
na principu demokracie. Ke stejnému závČru došli také Arikyan a Zaman [4], kteĜí
zkoumali vztah mezi kvalitou správy a rozvojem znalostních ekonomik u zemí rĤzných vlastností z rĤzných kontinentĤ.
Obr. þ. 6
Vztah úrovnČ kvality demokracie (VA) a znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012
Poznámka: Adjustovaný koeficient determinace = 0,756; p-hodnota (F) < 0,0001.
Pramen: WGI – World Bank [30]; KI – World Bank [29].
Obr. þ. 7 znázorĖuje vztah mezi úrovní politické stability a úrovní znalostní
ekonomiky v rámci EU. Korelaþní koeficient o hodnotČ 0,45 poukazuje na slabou
závislost mezi sledovanými veliþinami. Regresní pĜímka proložená údaji v obr. þ. 7
se slabým adjustovaným koeficientem determinace znaþí, že v rámci této úrovnČ
institucionálního prostĜedí patrnČ neexistuje závislost. Lze tedy tvrdit, že v rámci
69
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
EU není úroveĖ znalostní ekonomiky ve vztahu s politickou stabilitou v dané zemi.
Podobný výsledek prezentuje také Esser [8], jež zkoumala vztah mezi jednotlivými
dimenzemi institucionálního prostĜedí a inovaþní výkonností zemí EU (25) a tehdejších kandidátských zemí. Také v pĜípadČ tČchto dvou veliþin nenalezla vzájemnou
korelaci. Dle ní jsou noví þlenové EU ovlivnČni skuteþností, že politická stabilita je
pĜedpokladem nutným pro vstup do EU a lze tedy pĜedpokládat silnou vazbu mezi
touto institucionální dimenzí a inovaþní výkonností. U starších þlenĤ, EU (15), jež
disponují politickou stabilitou delší þas, nelze oþekávat tak silnou asociaci.
S uvedeným odĤvodnČním lze souhlasit, neboĢ jsou to právČ témČĜ všichni pĤvodní þlenové Unie, jež se nachází nad regresní pĜímkou, a dosahují tak vyšších úrovní
znalostního indexu vzhledem k úrovni politické stability. Naopak nové þlenské státy
se s výjimkou Estonska nacházejí pod úrovní regresní pĜímky.
Obr. þ. 7
Vztah úrovnČ politické stability (PS) a znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012
Poznámka: Adjustovaný koeficient determinace = 0,169; p-hodnota (F) = 0,0170.
Pramen: WGI – World Bank [30]; KI – World Bank [29].
Obr. þ. 8 je zamČĜen na vztah mezi úrovní výkonnosti vlády a úrovní znalostní
ekonomiky v rámci EU. Korelaþní koeficient o hodnotČ 0,85 znaþí silnou závislost
70
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
mezi sledovanými veliþinami. Regresní pĜímka proložená údaji v obr. þ. 8 danou
skuteþnost potvrzuje. Lze tedy konstatovat, že v rámci EU je úroveĖ znalostní ekonomiky závislá na úrovni efektivity vlády v daných zemích. Tato skuteþnost se
jeví jako logická, neboĢ efektivní, správnČ fungující veĜejný aparát, který doplĖuje
a vhodnČ opravuje fungování trhu, pĜispívá k rozvoji soukromého sektoru, jenž je
nezbytný pro technologický rĤst. Také SvČtová banka (World Bank [26]) považuje
efektivní vládu za jeden z klíþových atributĤ znalostní ekonomiky.
Obr. þ. 8
Vztah úrovnČ výkonnosti vlády (GE) a znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012
Poznámka: Adjustovaný koeficient determinace = 0,710; p-hodnota (F) < 0,0001.
Pramen: WGI – World Bank [30]; KI – World Bank [29].
Obr. þ. 9 znázorĖuje vztah mezi úrovní regulaþní kvality a úrovní znalostní ekonomiky v rámci EU. Korelaþní koeficient o hodnotČ 0,81 znaþí silnou závislost mezi
sledovanými veliþinami. Regresní pĜímka proložená údaji v obr. þ. 9 danou skuteþnost potvrzuje. Lze tedy konstatovat, že v rámci EU je úroveĖ znalostní ekonomiky
korelována s úrovní kvality regulace v jednotlivých zemích. Vzhledem k samotné
podstatČ sledované dimenze institucionální kvality se výsledek jeví jako logický.
SprávnČ definovaná opatĜení, která podporují rozvoj soukromého sektoru, jenž je
71
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
nezbytný pro šíĜení a distribuci znalostí a inovaþní þinnost, by mČla pĤsobit pozitivnČ na celkovou úroveĖ znalostní ekonomiky v daných zemích. Regulaþní kvalita
je také základním atributem institucionálního pilíĜe znalostní ekonomiky dle hodnocení svČtové banky (World Bank [26]). Z empirických poznatkĤ lze poukázat na
již zmínČnou studii využívající kvalitu zajištČní práv k duševnímu vlastnictví jako
nezbytnou souþást rozvoje znalostní ekonomiky (Andrés a kol. [2]) a dále napĜ. analýzu autorĤ Bassanini a Ernst [5], kteĜí ovČĜili souvislost mezi tržními regulacemi
a inovaþní výkonností.
Obr. þ. 9
Vztah úrovnČ regulaþní kvality (RQ) a znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012
Poznámka: Adjustovaný koeficient determinace = 0,640; p-hodnota (F) < 0,0001.
Pramen: WGI – World Bank [30]; KI – World Bank [29].
Obr. þ. 10 znázorĖuje vztah mezi úrovní kvality právního Ĝádu a úrovní znalostní
ekonomiky v rámci EU. Korelaþní koeficient o hodnotČ 0,86 znaþí silnou závislost
mezi sledovanými veliþinami. Regresní pĜímka proložená údaji v obr. þ. 10 danou
skuteþnost potvrzuje. Lze tedy konstatovat, že v rámci EU je úroveĖ znalostní ekonomiky korelována s úrovní kvality právního Ĝádu v jednotlivých zemích. Vysoká
závislost mezi jevy se opČt jeví jako logická, neboĢ pokud pĜedchozí þást poukázala na souvislost mezi kvalitou opatĜení a úrovní znalostní ekonomiky, musí taktéž
72
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
vymahatelnost a dodržování tČchto práv pĤsobit pozitivnČ na inovaþní aktivitu a tím
také na celkovou úroveĖ znalostní ekonomiky.
Obr. þ. 10
Vztah úrovnČ kvality právního Ĝádu (RL) a znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012
Poznámka: Adjustovaný koeficient determinace = 0,726; p-hodnota (F) < 0,0001.
Pramen: WGI – World Bank [30]; KI – World Bank [29].
Obr. þ. 11 znázorĖuje vztah mezi úrovní kontroly korupce a úrovní znalostní ekonomiky v rámci EU. Korelaþní koeficient o hodnotČ 0,84 znaþí silnou závislost mezi
sledovanými veliþinami. Regresní pĜímka proložená údaji v obr. þ. 11 danou skuteþnost potvrzuje. Lze tedy konstatovat, že v rámci EU dosahují vyšší úrovnČ znalostní
ekonomiky zemČ, které jsou úspČšnČjší v potlaþování korupce. Tématu vztahu kontroly korupce a jejího vlivu na podnikatelskou a inovaþní aktivitu se podrobnČ vČnují
Anokhin a Schulze [3].
73
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
Obr. þ. 11
Vztah úrovnČ kontroly korupce (CC) a znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012
Poznámka: Adjustovaný koeficient determinace = 0,691; p-hodnota (F) < 0,0001.
Pramen: WGI – World Bank [30]; KI – World Bank [29].
ZávČr
Hodnocení stavu znalostní ekonomiky v zemích stĜední a východní Evropy zobrazené v kontextu s ostatními státy EU s využitím hodnocení SvČtové banky poukázalo na skuteþnost, že daný region sice stále na evropské úrovni zaostává, nicménČ
vČtšina ekonomik se pĜibližuje evropskému prĤmČru. Následné rozdČlení státĤ dle
charakteristik institucionálního prostĜedí a znalostní ekonomiky potvrzuje, že region
zaþíná dosahovat úrovnČ státĤ jižní Evropy. V rámci institucionálního prostĜedí jako
pĜedpokladu pro správné fungování smČĜování smČrem ke znalostní ekonomice jsou
též patrné rozdíly mezi starými a novými þlenskými státy Evropské unie. Jak následnČ ukázala analýza dynamiky vývoje stavu institucionálního prostĜedí a znalostní
ekonomiky ve zkoumaném regionu, zvýšení kvality institucionálního a podnikatelského prostĜedí bylo doprovázeno zvýšenou inovaþní aktivitou podnikĤ a celkovým
nárĤstem znalostního indexu mČĜícího úroveĖ nové ekonomiky. Následné korelaþní
a jednoduchá regresní analýza až na jednu výjimku prokázaly statistický vztah mezi
74
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
jednotlivými dimenzemi institucionálního prostĜedí a úrovní znalostní ekonomiky
v rámci þlenských státĤ Evropské unie. Z provedené analýzy nelze vyvozovat existenci pĜímého kauzálního vztahu mezi danými faktory, jelikož jak uvádí literatura
a empirické poznatky, existuje mnoho transmisních mechanismĤ, kterými formální
instituce pĤsobí na úroveĖ tvorby a distribuce znalostí v dané zemi. Je ovšem možné tvrdit, že správnČ nastavené a fungující instituce jsou nezbytným pĜedpokladem
k rozvoji znalostní ekonomiky.
Literatura
[1]
AMAVILAH, Voxi, Simplice A. ASONGU a Antonio R. ANDRÉS. Globalization, Peace & Stability,
Governance, and Knowledge Economy. African Governance and Development Institute WP/14/012,
August 2014.
[2]
ANDRÉS, Antonio R., Simplice A. ASONGU a Voxi AMAVILAH. The Impact of Formal Institutions
on Knowledge Economy. Journal of the Knowledge Economy. 2013.
[3]
ANOKHIN, Sergey a William S. SCHULZE. Entrepreneurship, innovation, and corruption. Journal of
Business Venturing. 2009, roþ. 24, þ. 5, s. 465–476.
[4]
ARIKYAN, Azathui a Muhammad H. ZAMAN. Creating an Innovation Ecosystem: Governance and
the Growth of Knowledge Economies. Boston: Boston University, 2012. ISBN 978-1-936727-07-0.
[5]
BASSANINI, Andrea a Ekkehart ERNST. Labour Market Institutions, Product Market Regulation,
and Innovation: Cross-Country Evidence. OECD Economics Department Working Papers, No. 316,
OECD Publishing, 2002.
[6]
DAVIS, Lance E. a Douglass C. NORTH. Institutional Change and American Economic Growth.
Cambridge: Cambridge University Press, 1971. ISBN 0-521-08111-4.
[7]
ESPING-ANDERSEN, Gøsta. The Three Worlds of Welfare Capitalism. Princeton, New Jersey:
Princeton University Press, 1990. ISBN 0-691-09457-8.
[8]
ESSER, Funda C. The link between innovation performance and governance. JRC Scientific and
Technical Reports. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2007.
[9]
ESTONIAN MINISTRY OF EDUCATION AND RESEARCH. Research and Development in Estonia:
Overview and Statistics [online]. 2011 [cit. 2014-07-30]. ISBN 978-9985-72-197-1. Dostupné z: http://
www.hm.ee/index.php?popup=download&id=10789
[10]
EUROPEAN COMMISSION. Innovation Union Scoreboard 2010: Methodology report [online].
2011 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/files/iusmethodology-report_en.pdf
[11]
EUROPEAN COMMISSION. Innovation Union Scoreboard 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-10-07].
Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/files/ius-methodology-report_en.pdf
[12]
EUROPEAN COMMISSION. Innovation Union Scoreboard 2014 [online]. 2014 [cit. 2013-09-22].
Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/files/ius/ius-2014_en.pdf
[13]
EUROPEAN COUNCIL. Presidency conclusions. Lisbon, 23 and 24 March 2000.
[14]
FERRERA, Maurizio. The ‚Southern Model‘ of Welfare in Social Europe. In: Journal of European
Social Policy. 1996. Roþ. 6, þ. 1, s. 17–37.
[15]
HERCIU, Mihaela ௅ OGREAN, Claudia. Interrelations Between Economic Freedom, Knowledge
Economy And Global Competitiveness – Comparative Analysis Romania And Eu Average. In: Studies
in Business and Economics. 2011, roþ. 6, þ. 2, s. 46–59.
[16]
CHANDRA, Debnath Sajit ௅ YOKOYAMA, Kenji. The role of good governance in the knowledgebased economic growth of East Asia – A study on Japan, Newly Industrialized Economies, Malaysia
75
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 1/2015
and China. Graduate School of Economics, Kyushu University, 2011.
[17]
KAUFMANN, Daniel ௅ AART, Kraay ௅ MASTRUZZI, Massimo. The Worldwide Governance
Indicators: Methodology and Analytical Issues [online]. September 2010 [cit. 2014-06-24]. World
Bank Policy Research Working Paper No. 5430. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.
cfm?abstract_id=1682130
[18]
LEIBFRIED, Stephan. Towards a European welfare state? On integrating Poverty. Regimes into the
European Community. In: FERGE, Zsuzsa a Jon-Eivind KOLBERG. Social Policy in a Changing
Europe. New York/Frankfurt: Westview/Campus, 1992. ISBN 3-593-34656-7.
[19]
NIESSNER, B. Convergence 2.0 [online]. 2013 [cit. 2014-08-05]. Erste Group Research. Dostupné z:
https://www.erstegroup.com/de/Downloads/415cb33c-c9a5-4846-8b97-5160598218c9/pi20130220Growth-SR.pdfNORTH, Douglass C. Institutions, Institutional Change and Economic Performance.
Cambridge: Cambridge University Press, 1990. ISBN 0-521-39416-3.
[20]
OECD. Knowledge-based economy. Glossary of statistical terms [online]. 2005 [cit. 2013-10-13].
Dostupné z: http://stats.oecd.org/glossary/detail.asp?ID=6864
[21]
OECD. Raising the Returns to Innovation: Structural policies for a Knowledge-based Economy.
[online]. 2013 [cit. 2014-08-20]. OECD Economics Department Policy Notes, No. 17. Dostupné z:
http://www.oecd.org/economy/KBC%20Policy%20note.pdf
[22]
SCHILIRÒ, Daniele. Knowledge-Based Economies And The Institutional Environment. In: Theoretical
and Practical Research in Economic Fields. 2012, roþ. 3, þ. 1(5), s. 42–50.
[23]
SMITH, Keith. What is the Knowledge Economy? Knowledge Intensity and Distributed Knowledge
Bases. Institute for New Technologies Discussion Paper 2002-6, The United Nations University, June
2002.
[24]
VEUGELERS, R. ௅ MRAK, M. The Knowledge Economy and Catching-up Member States of the
European Union. 2009.
[25]
WILIēSKI, W. Beginning of the End of Cost Competitiveness in CEE Countries - Analysis of
Dependence between Labor Costs and Internationalization of the Region. In: Comparative Economic
Research. 2012. Roþ. 15, þ. 1, s. 43–59.
[26]
WORLD BANK. Building Knowledge Economies: Advanced Strategies for Development. Washington,
DC, 2007. ISBN 978-0-8213-6957-9.
[27]
WORLD BANK. Distance to Frontier. Doing Business: Measuring Business Regulations [online].
© 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/distance-to-frontier
[28]
WORLD BANK. Doing Business 2014: Understanding Regulations for Small and Medium-Size
Enterprises [online]. Washington, DC, 2013a [cit. 2014-06-25]. ISBN 978-0-8213-9983-5. Dostupné
z: http://www.doingbusiness.org/~/media/GIAWB/Doing%20Business/Documents/Annual-Reports/
English/DB14-Full-Report.pdf
[29]
WORLD BANK. Knowledge Assessment Methodology 2012. Knowledge for Development (K4D)
[online]. 2012 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://go.worldbank.org/JGAO5XE940
[30]
WORLD BANK. Worldwide Governance Indicators. [online]. © 2013b [cit. 2014-06-24]. Dostupné
z: http://info.worldbank.org/governance/wgi/index.aspx
76