Vodárenský zpravodaj 2015/2 - Vodovody a kanalizace Hodonín, as
Transkript
Vodárenský zpravodaj 2015/2 - Vodovody a kanalizace Hodonín, as
2/03/2015 Časopis pro zaměstnance a akcionáře. VODÁRENSK Ý ZPRAVODAJ Zajímavosti novinky informace ze života společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. 2015 Už 100 0 00 MŮJ PO přírodní b 000 proteklo úpravnou ve Bzenc i – Přívoz e DNIK ohatství m 3 vody 1986 1989–199 1 přer byla stavba 1993 je okamžitá pitné vody zásoba pro použití 4 500 000 m je průměrné roční čerp ání vody vstup do Vedoucí úpr avny vod Kvalitní vo Bzenec – UV Bzenec–P řívoz Přívoz Vod strojovna na vodojem pro čerpání pitné vody Vracov, Bzen ec a Draž ky ovodů a kan du nenajd alizací Fra ntišek eme jen ta činí plocha dokončení stav zkušebníhoby a zahájení provozu 3 měsíce trval byl velmi zkušební provoz, krátký a úsp ěšný 10 000 m 3 3 |3 22 let výrobních prostor 400 litrů za sekund u je maximál projektovaný ní výkon úpravny 173 000 00 0 4 100 000 Lang říká Hodonín : působí na – František Lan g ticipuje. Bzenci – úpravně vody ve Za Přívoze státu zapl kubík musíme už třiadva let. Za tu dob cet veheme se prom atit dvě koruny, při povodn u zažil těžkosti ncí, že se ítá do ceny což ích nám dom neb záka sucha. Vzp pro naše o v období ácností poče zníky. Přit om jen část vodou naro zásobovaných t vybraný dostné chv omíná také na ch ste. rapros íle Chceme při rozsáhlé si toho lidé tředků se vrací zpět moderni byli vědo , aby zaci v lete kopísku vybrány do kraje, kde byly 2010. ch 2008 až se nenapij mí. Štěr. eme. zase nak Povrchovou vod ejvětší úpr upujeme u Projevilo Moravy Co pro vás jihových avna vody na se letošní , tam se od Povodí odě ravskéh sucho na nebývalé cena stan vuje jina Jihomonačerpan znamená stomilion o stavu pram ok, ý kubík vody tý voz, záso kraje, Bzenec – sobě vody enišť a zána pět koruzhruba to vych Je to pro ? Příbuje více ? ází obyvate než 150 dým roke n za kubík. A Mno ve vývoji. nás jakýsi mez l žstv kažm se zvyš ník dou už 22 kvalitní pitnou 000 jsme sam ím vody v řece směr, kter Ukazuje se, že uje. ozřejmě proto pár let. Připomeňmevopodzemní ovlivnění, Pociťujet předchů ý nastavili naši si zajímav e, dci, je sprá historie souvisejí zásoby s tím úzce ých dat rou dopr že si lidé vody, kteplánovan Sku . Ty se nám avujete, z pino í systému vná. Při vodu Bze véh ale ne do váží? ní pitnou snížili, Bohužel zásobov nec – Kyjo o vodoté nín a úpr měli něja míry, abychom v – Hod dívají jen se mnohdy na nu vsad vodou tohoto regi áavn oký to y vody ve ili – Přívoze. O prameniš zásadní prob které je jako na nutné zlo, Dříve se na správnou kartoBzenci lém. ome totiž počí ležitě pečo tě se snažíme Rozvoj vodovod talo, že se u. druhé stra zuje. Jenže na nápotáhne v 60. lete okresu Hod padným vat, abychom příkterou jímáně kvalitní vod Žitného někde až onín ch minuléh nedosta u, ostrova, ze me, a tkům před tím vzrů cházeli. nenajde někde jen o století, ještě ned no se oživ Prav me ávlitní pitn stající potřeba me měření idelně provádí-voj tomu tak ve studni. Výpřívodu ovaly myšlenky kva é dává za z stvo i průvody pro obyvate podle sesb výšky hladiny kazem je pravdu. nec zvít nádrže Vír. Nak a Důnáš ězila kon onout neo mysl, dala vzni lusuzova íraných dat lze ňácko. Nap postup na Hor cepce, že Hodonín byčejném t nějaký ksko podářsk dlouhod vývoj. Mom šich před lňuje se plán na- systém zdro má svůj vlas ému dílu u vodohosobý chůdců tní entálně Skupino jů a že me, jaká a samozře mě nás, vyhlížísoběstač vý vodovods názvem Prot bud že né. A nao je Kyjov – lik napadn e letos zima, lak pod silni vodu, kter dáme i této obla jBzenec schopné pak je ještě Hod ko– stan sti onín. Roz dodávat projekt je. Srážky e sněhu a jak odta ice I Mor cí Veselí-Bzenec bě nedostaé je tam dlouhod hranice vodu i mim sáhl řeši avský Píse při ookresu. tek. o ho objemu l přivedení velk ý leka nen totiž zatím ani k do úpra výstavbě přivaděč zdaahradily vny vody édo oblastí, kvalitní pitné podzemní . Foto: archi e z čerpací úbytek Jak je proj Co to konk vody v VaK Hodo kde vod ekt rétně obná jí y. Skup tek. byl Ovš nom such nín vod Horň Jednalo ned Záměr jako šelo? o, ale i opačem nejeácko dale inový vodose zejména ostacovsko, trém je špat ko? do osmdesá takový pad ný V o těch Kyjo Vra exto dnech vsko á ný. s cílem začí století, kdy tých let minuléhasi fyzická real posílit i a Ždánicko, izace. Nav ná jeho záso last Když materiá i ben soustava se začala vytv o Hod je vody í áží se l, stav ářet ned Moravsk lem proj onínska. Dalším obPovodně až moc… pro záso louho začnební firma zaektu bylo cíjsm bování Podé Nové Vsi e mal e s prvn zažili krát. V roce nahraze pou vedo ých soustava í etaucí 1997 to bylodvaBzenec – luží a zdrojů voda problematickýcní opravdu asi 2,3 kilo do Tasova, což Hodonín Kyjov – na y h je metru potr zásobov ka, Veselsk v oblasti Bze si už mys hraně, kdy jsm příštím ání Kyjo ska a Hod ubí. V necleli, že to e roce bud vzdroj suro a a Kyjovska. neme. Nak eme pok nezvládčovat dál úpravny onínska. Stavba Jak ravody ve na kva vé vody byla vyb o dobré obrá onec se všechno ličkou. až do Velké nad Přívoze Bzenci – rterní ráVezačala v oblast dišť stanice nástilo a jedna čerp v 86 byla zast Hraací Morského příkopu kole zachráni avena. Nasa už v 89 byla vod Čekáte, že avy mez la. Teh dobí čeká m řeky a i Bzencem ní, až něk talo obnebyli schotak vysoko, že jsmdy ravským nější pozi poté budete mít 1992 se vede , Mody silci nad Mor Pískem a Ves ní podnikuv roce pací stro pní ovládat čer- e případné ve vyjednávání o hodlo, že elím Úpra avou. je. roztěžb se úpravna byla všec Důležitá zařízení V první vu vody a Písku, kter ě u Moravského dostavět musí etapě bud hna zapl její distribuc á . Rozesta by čivá povo sáhl zasá měli jsm avená. Neován menišť, o ého díla hla do praty byly v věn i záka deň v roce e , počátkem í rozněž zoufalém é objek1997. Foto: zníkům nedokáza minuléh Jedna jedi elektrický prou na to se Právě ned se staráte? 70. let o VaK Hodo la zastavit d. úpravnu stavu, rok dojem Sva ávno dora nín povaných století, se na ani ninad kóto ná stanice zůst stanovis podařilo přeci jen vytizilo tý Roch. ala u. prameniš ko ministe dodělat. se dovaly ace při pov Každopádně situ Srdcem votního tích bu- rozsáhlé stav čerpání Od té dob vrty by Sku prostřed rstva žizala vod vodovod trubí, sběr , násoskové náročněj odních je daleko í, Krajská dnes můž y sledujeme a y u Bzenec pinového deň zastavit ani niči po- Hod né studny ší, nejen hygienickák němuž eme slav stan – Kyjov vá povoale hlav onín v roce 1997 a čerpací podával ice. Nás kubík. A it miliontý stanice ně hygienitechnicky – ňov a ledovala , kdy z ve Bzenci byla úpravna mohutný si velmi cky. Čeh rozklad poměrně rozsáhlý vedli pop každého jsme odvody mená voda zalila všec povodstavba – ch Přív váží o ohle přiv oze, me a cení latek stát zahájena aděčů z ravskéh hna prato, že tým prameniš dně těžby nad jímání a u, který o Písku, v roce která byla niči iště. Dokonce ani kolegů už me je těm. Min úpravě zdar na 1986. Rev přes Bze Mo- luční rok Přív vá zákl dru pov sme oz, tehd iste adě há odeň tlo ze nec do největší rstvo 1989 ma paroy na zku mu celé ho vodoje-– vatizace Jiho , následná pri- dávku vody nezav roce 2006 dopokračo stolu, takže bud to covat na tomšeností začal prasous vat dál. moravsk eme zdro stavila. , dovodů Nejrozsá Stavby přiv tavy Vracov O to s větš ých voje maximáaby naše vodní a kan hlej II. bu aděčů smě í lně Hodonín úpravny alizací, výstav- cí a intenzifší rekonstrukDneska rem jsme zase zabezpečil. ikací proš úpravna končeny a na Kyjov byly na Nakonec bylavody pozastav o kus dál. la roku 1982 do- úpr únoru roku ili. dvaceti za svoji dosud vem byl . avn Nad dva leto a 1993 vod aKyjo u vybudován exis y uveden a do pro- 2008 až 2010, na tenci v roce nový vo- vozu. Úpravu vod kter daři tribuci zákazník y a její dis- dů lo pracovníkům ou se poů m zásobu 0 tisíc obyvje vodou atel více než 15 N korun stála výst avba včetně pramúpravny enišť 2 V lednu 1994 bylo nače byla do sítě rpáno hne Více než 8 000 dnů dodá dodána první pitná roce prov d v prvním voda vá úpravna hodin ozu vodu, nikd Úpravna záso y nebyl prov oz přerušen buje a okolí, Vese cca 150 000 obyv na déle než atel lí 16 nad vodo Moravou a u – Hodonín, Na úpravně okolí, prac Dubň V letech 2008 uje 14 zaměstnanců, Bzenec, Vracov, Stráž any, Ratíškovice, Kyjov nice nebo –2010 se usku 5 přímo řídí Radějov Pomoraví výro tečnila reko Hodo nstrukce úpra bní proces korun, z toho nínsko. Celkový vny vody finanč dotační podí v Vlastní podí l EU ve výši ní náklad na rekonstru rámci projektu Střed l firmy Vodo 108 325 ní kci činil 163 vody a kana Více než 40 832 511 lizace Hodo 225 korun 000 000 koru nín a.s. činil n vložila fi a výtlačnýc rma v posl 55 507 286 Úpravna vody h řadů pro čerpání edním obdo koru n surové vody bí do obno zásobuje . vy násoskov výhr Největší čerp ých adlo na úpra adně 3 vodojemy – Vracov, Bzen Kvalita pitné vně je scho ec, Dražky vody je denn pno čerpat až dále kvali tu sleduje ě kontrolována, v průb 220 litrů za sekundu několik auto Prameniš ěhu roku tě úpravny je odebráno vody se rozk matických čidel na 300 vzor ládá na více ků, než 40 hekt arech lučn ích a lesn ích porostů k Bzenec-Přívoz inzerce 4 500 m 2 úpravny ušena začala stav ba 10 000 m 3 předává dodala úpra likvidaci nejv vna vody na lesa u Bze ětšího požáru nce v roce 2014 úterý 10. listopadu 5 500 tun o| Úpravna bylo dosud spo vápenného třebováno hydrátu úpravu vody pro slováck Vodárenský zpravodaj - 2/03/2015 OBSAH ÚVODNÍ SLOVO .................................................................................................................................................... 3 UŽ 100 000 000 M3 VODY PROTEKLO ÚPRAVNOU VE BZENCI – PŘÍVOZE...................................... 4 KVALITNÍ VODU NENAJDEME JEN TAK......................................................................................................... 5 TĚŽBA A ÚPRAVA ŠTĚRKOPÍSKU V UHERSKÉM OSTROHU!? KAPITOLA III....................................... 6 GENEREL ODKANALIZOVÁNÍ MĚSTA HODONÍNA.................................................................................... 7 13 LET ZKUŠENOSTÍ S PROVOZEM KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ NA ČOV HODONÍN................. 9 ŘEŠENÍ PORUCHY NA VODOVODNÍM POTRUBÍ TROCHU NETRADIČNÍM ZPŮSOBEM............ 13 NOVÁ TECHNIKA PRO PROVOZ VESELÍ NAD MORAVOU.................................................................... 14 DEJVICE NA HODONÍNSKU!?......................................................................................................................... 14 SLEDOVÁNÍ KVALITY PITNÉ VODY ANEB CO PŘEDCHÁZÍ PŘÍMÉMU ODBĚRU VZORKŮ.......... 16 STRACH O VODU NEBO STRACH Z VODY?................................................................................................ 17 VODOVODY A KANALIZACE ARCHEOLOGII NA DOSAH – ZAJÍMAVOSTI Z ODD. INVESTIC... 20 VODOHOSPODÁŘSKÁ PADESÁTKA 2015.................................................................................................. 24 TIP NA VÝLET …................................................................................................................................................. 25 FOTBALOVÝ TURNAJ VNOROVY 2015....................................................................................................... 26 JUBILEA V ROCE 2015 (OD 1.8.)..................................................................................................................... 27 PŘEDSTAVUJEME OBJEKTY – VDJ PODDVOROV I.................................................................................. 28 2 Úvodní slovo Vážení čtenáři, když jsem přemýšlel nad úvodní větou tohoto již pátého vydání našeho zpravodaje, nedařilo se mi z mysli vypudit otřepanou banální frázi o tom „jak to letí.“ Ale ono to opravdu letí. Před rokem jsem na tomto místě s uspokojením konstatoval splnění stanovených úkolů a nyní, ve druhé půli listopadu, kdy píši tyto řádky, mohu sdělit totéž. A to je dobře. Dobře proto, že dosažené výsledky potvrzují stabilitu společnosti na jedné straně a potenciál k jejímu růstu na straně druhé. Přitom růst vodárenské společnosti v současné době a v podmínkách České republiky je věcí ojedinělou. V letošním roce se nám podařilo dotáhnout do realizační fáze dlouholetý sen generací vodařů a mnoha obyvatel Horňácka. V červnu tohoto roku představenstvo naší akciové společnosti schválilo realizaci projektu Skupinový vodovod Horňácko. Tomuto rozhodnutí předcházela náročná projektová příprava a často komplikovaná jednání s vedeními zainteresovaných obcí. Podstatné však je, že stavba akce za téměř 50 mil. Kč z vlastních zdrojů, tedy bez dotace, byla zahájena první etapou z vodojemu Vnorovy - Dražky do Tasova v říjnu tohoto roku. Pitnou vodu z úpravny Bzenec - Přívoz by měli obyvatelé Horňácka poprvé ochutnat v průběhu roku 2017. Když jsem zmínil úpravnu vody Bzenec - Přívoz, chtěl bych upozornit na sice nenápadnou, alo o to významnější událost, kterou je číslo 100 000 000. Toto číslo představuje sto milionů krychlových metrů vody, která do října letošního roku „protekla“ úpravnou za 22 let jejího provozu. Toto množství odpovídá objemu zhruba deseti brněnských nebo téměř třiceti koryčanských přehrad… Víc už neprozradím, protože vše podstatné najdete v článku vedoucího úpravny vody Františka Langa. V dalších příspěvcích v tomto vydání pak najdete, dle mého názoru, spoustu velmi zajímavých a pestrých informací. A to i od autorů a na téma, které byste na těchto stránkách nečekali. Nechejte se překvapit. Na zevrubné hodnocení pomalu končícího roku 2015 bude příhodná doba po jeho uplynutí. Ale již dnes nelze nepřipomenout letošní extrémně suché, tropické léto, které nás podrobilo mimořádné zatěžkávací zkoušce. Poklesly hladiny podzemních zdrojů, přičemž otevřenou zůstává otázka kdy a zda vůbec dojde k jejich návratu do původního stavu. Přesto jsme dokázali zabezpečit plynulou dodávku pitné vody po celou dobu sucha bez omezení. Tento fakt je rovněž, v kontextu zásobení obyvatelstva České republiky pitnou vodou, hodný ocenění. Dařilo se nám jak v plnění plánu oprav, tak i v realizaci významných investičních akcí, z nichž bych chtěl zmínit především rekonstrukci ČOV v Nové Lhotě a rekonstrukci vodovodního výtlaku Dubňany – Mutěnice. Vážené spolupracovnice a spolupracovníci, předvánoční vydání našeho zpravodaje je pro mě příležitostí, abych Vám poděkoval za úspěšnou práci pro společnost a její zákazníky v letošním roce. A do toho nadcházejícího Vám a Vašim rodinám přeji pevné zdraví, štěstí a velkou dávku optimismu. RNDr. Pavel Koubek, CSc. ředitel a. s. 3 Vodárenský zpravodaj - 2/03/2015 UŽ 100 000 000 m3 VODY PROTEKLO ÚPRAVNOU VE BZENCI - PŘÍVOZE ÚPRAVNA PŘEDÁVÁ PŘÍRODNÍ BOHATSTVÍ 22 LET Přehled základních dat o úpravně vody: 1986 - zahájení stavby úpravny. 1989 až 1991 - přerušení stavby. 1993 - dokončení stavby a zahájení zkušebního provozu. 3 měsíce - zkušební provoz - velmi krátký a úspěšný. Leden 1994 - dodána první pitná voda do vodovodní sítě. 4 100 000 m3 bylo načerpáno hned v prvním roce provozu v roce 1994. 173 000 000 Kč stála výstavba celé úpravny včetně pramenišť. 400 l/s je maximální projektovaný výkon úpravny. 280 l/s protéká úpravnou v letních měsících. 140 – 180 l/s protéká v zimních měsících. Více než 8 000 dnů dodává úpravna vodu, nikdy nebyl provoz přerušen déle jak 16 hodin. Ani v roce 1997 při povodních nepřerušila úpravna provoz a dodávala pitnou vodu. Rovněž v roce 2002, při další povodni, nebyl přerušen provoz úpravny vody. Úpravna zásobuje cca 135 000 obyvatel vodou - Hodonín, Dubňany, Ratíškovice, Kyjov a okolí, Veselí nad Moravou a okolí, Bzenec, Vracov, Strážnici, Radějov a další obce. Na úpravně vody pracuje 14 zaměstnanců, 5 přímo řídí výrobní proces. 3 096 110 m3 nejméně načerpané vody bylo v roce 1998. 5 600 635 m3 nejvíce načerpané vody bylo v roce 2004. 4 500 000 m3 je průměrné roční čerpání vody. Přívodní potrubí do úpravny mají průměr 500 a 400 mm. 4 500 m2 je plocha výrobních prostor. Samotná úpravna vody dosud odebrala 115 000 000 kWh elektrické energie a další miliony kWh spotřebovávají čerpací stanice. 10 000 m3 je okamžitá zásoba pitné vody pro použití. 10 000 m3 dodala úpravna vody na likvidaci největšího požáru lesa u Bzence v roce 2012. 5 500 t bylo dosud spotřebováno vápenného hydrátu pro úpravu vody. V letech 2008 - 2010 proběhla rekonstrukce úpravny vody v rámci projektu Střední Pomoraví/Hodonínsko. Celkový finanční náklad na rekonstrukci 163 832 511 Kč, dotační podíl EU činil 108 325 225 Kč. Vlastní podíl firmy Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. činil 55 507 286 Kč Více jak 40 000 000 Kč vložila firma v posledním období do obnovy násoskových a výtlačných řadů pro čerpání surové vody. Úpravna vody zásobuje výhradně 3 vodojemy Vracov, Bzenec a Vnorovy - Dražky. Největší čerpadlo na úpravně je schopno čerpat až 220 l/s. Kvalita pitné vody je denně kontrolována, v průběhu roku je odebráno na 300 vzorků, dále kvalitu sleduje několik automatických čidel. Prameniště úpravny vody se rozkládá na více jak 40 ha lučních a lesních porostů František Lang vedoucí úpravny Bzenec - Přívoz Pohled na provzdušňovače surové vody BUBLA. Sedimentační nádrž po intenzifikaci úpravny. UV Bzenec - Přívoz z rogala. 4 ÚV Bzenec - Přívoz, strojovna pro čerpání pitné vody na vodojem Vracov, Bzenec a Dražky. KVALITNÍ VODU NENAJDETE JEN TAK František Lang působí na úpravně vody ve Bzenci - Přívoze už třiadvacet let. Za tu dobu zažil těžkosti při povodních nebo v období sucha. Vzpomíná také na radostné chvíle při rozsáhlé modernizaci v letech 2008 až 2010. Co pro vás znamená stomiliontý načerpaný kubík vody? Je to pro nás jakýsi mezník ve vývoji. Ukazuje se, že směr, který nastavili naši předchůdci, je správný. Při plánování systému zásobování pitnou vodou tohoto regionu vsadili na správnou kartu. Dříve se totiž počítalo, že se vodovod potáhne někde až ze Žitného ostrova, ještě nedávno se oživovaly myšlenky přívodu z nádrže Vír. Nakonec zvítězila koncepce, že Hodonínsko má svůj vlastní systém zdrojů a že je soběstačné. A naopak je ještě schopné dodávat vodu i mimo hranice okresu. Co to konkrétně obnášelo? Záměr jako takový padá asi do osmdesátých let minulého století, kdy se začala vytvářet soustava v Moravské Nové Vsi pro zásobování Podluží a soustava Bzenec - Kyjov - Hodonín zásobování Kyjovska a Hodonínska. Stavba úpravny vody ve Bzenci - Přívoze začala v šestaosmdesátém a už o tři roky později byla zastavena. Nastalo období čekání, až někdy v roce 1992 se vedení podniku rozhodlo, že se úpravna musí dostavět. Rozestavěné objekty byly v zoufalém stavu, rok nato se úpravnu přeci jen podařilo dodělat. Od té doby čerpání vody sledujeme a dnes můžeme slavit stomiliontý kubík. A z každého jsme odvedli poplatek státu, který v současné době činí dvě koruny a automaticky se promítá do ceny vody. Přitom jen část vybraných prostředků se vrací zpět do kraje, kde byly vybrány. Povrchovou vodu zase nakupujeme od Povodí Moravy, tam se cena stanovuje jinak, zhruba to vychází na více než šest korun za kubík. A každým rokem se zvyšuje. Pociťujete, že si lidé vody, kterou dopravujete, váží? Bohužel se mnohdy na to dívají jen jako na nutné zlo, které je omezuje. Jenže na druhé straně kvalitní vodu, kterou jímáme, nenajdeme někde jen tak ve studni. Vývoj tomu dává za pravdu. Důkazem je náš postup na Horňácko. Naplňuje se plán našich předchůdců a samozřejmě nás, že dáme i této oblasti vodu, které je tam dlouhodobě nedostatek. Jak je projekt Skupinový vodovod Horňácko daleko? V těchto dnech začíná jeho fyzická realizace. Naváží se materiál, stavební firma zanedlouho začne s první etapou vedoucí do Tasova, což je asi 2,3 kilometru potrubí. V příštím roce budeme pokračovat dál až do Velké nad Veličkou. Čekáte, že poté budete mít silnější pozici ve vyjednávání o případné těžbě u Moravského Písku, která by zasáhla do pramenišť, o něž se staráte? Právě nedávno dorazilo stanovisko ministerstva životního prostředí, k němuž Krajská hygienická stanice podávala poměrně rozsáhlý rozklad ohledně těžby nad prameništěm. Ministerstvo to smetlo ze stolu, takže budeme pokračovat dál. O to s větší vehemencí, že nám počet domácností zásobovaných vodou naroste. Chceme, aby si toho lidé byli vědomí. Štěrkopísku se nenapijeme. Projevilo se letošní nebývalé sucho na stavu pramenišť a zásobě vody? Množstvím vody v řece jsme samozřejmě ovlivnění, podzemní zásoby s tím úzce souvisejí. Ty se nám snížily, ale ne do té míry, abychom měli nějaký zásadní problém. O prameniště se snažíme náležitě pečovat, abychom případným nedostatkům předcházeli. Pravidelně provádíme měření výšky hladiny a podle sesbíraných dat lze usuzovat nějaký dlouhodobý vývoj. Momentálně vyhlížíme, jaká bude letos zima, kolik napadne sněhu a jak odtaje. Srážky totiž zatím ani zdaleka nenahradily úbytek podzemní vody. Ovšem nejenom sucho, ale i opačný extrém je špatný. Když je vody až moc… Povodně jsme zažili dvakrát. V roce 1997 to bylo opravdu na hraně, kdy jsme si už mysleli, že to nezvládneme. Nakonec se všechno v dobré obrátilo a jedna čerpací stanice nás zachránila. Tehdy byla voda tak vysoko, že jsme nebyli schopní ovládat čerpací stroje. Důležitá zařízení byla všechna zaplavená. Neměli jsme elektrický proud. Jedna jediná stanice zůstala nad kótou. Každopádně situace při povodních je daleko náročnější, nejen technicky, ale hlavně hygienicky. Čeho si velmi vážíme a ceníme, je to, že tým kolegů už tehdy na základě zkušeností začal pracovat na tom, aby naše vodní zdroje maximálně zabezpečil. Dneska jsme zase o kus dál. Zveřejněno v týdeníku Slovácko 10/11/2015 při příležitosti načerpání 100 000 000 m3 vody do UV Bzenec - Přívoz. Na otázky šéfredaktora Ing. Jiřího Kosíka odpovídal vedoucí úpravny František Lang 5 Vodárenský zpravodaj - 2/03/2015 „TĚŽBA A ÚPRAVA ŠTĚRKOPÍSKU V UHERSKÉM OSTROHU !?“ Kapitola III. - Snaha o zrušení souhlasného stanoviska EIA V kapitole II. uvedené v minulém čísle jsme informovali o vydaném souhlasném stanovisku EIA pro danou akci (03/2015) a také deklarovali, že naše společnost s výsledkem EIA nesouhlasí a že zahájila kroky, které budou zacíleny k nerealizaci těžby. Co se tedy odehrálo ve věci nového? Do boje proti vydanému souhlasnému stanovisku se už v dubnu pustila Krajská hygienická stanice a podala na MŽP podnět k zahájení přezkumného řízení z důvodu pochybností o souladu stanoviska s právními předpisy. Na podnět Ministerstvo ŽP reagovalo až po třetí výzvě KHS k řešení podnětu, byť platná legislativa ukládá lhůtu 30-ti denní. Dopisem z října pak konstatovali, že nebyl shledán věcný ani procesní důvod pro zahájení přezkumného řízení ve věci, stanovisko je údajně v souladu s evropskými, resp. národními předpisy v oblasti vod. Co k tomu dodat? Že předpisy platí jen pro někoho! A že samotné ministerstvo předpisy dodržovat nemusí? Naše společnost zadala u RNDr. J. V. Datla, předsedy české asociace hydrogeologů, zpracování odborného hydrogeologického vyjádření ke stanovisku MŽP a souvisejících podkladů ve věci záměru „Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském Ostrohu“. Odborné vyjádření bylo v minulém týdnu dokončeno. Jedná se o velmi ucelený materiál, kte- rý posuzuje všechny odborné podklady dané kauzy a navrhuje další možné kroky. Posudky zadané Ministerstvem ŽP hodnotí RNDr. Datel jako neobjektivní a tudíž neplnící objektivní roli požadovanou zákonem o posuzování vlivů na ŽP. Závěr posouzení obsahuje mj. i otázku „Jak je možné, že za této tristní situace bylo vydáno kladné stanovisko EIA????“ (citace - bod 6/). Zájemcům je celý text k dispozici na webových stránkách naší společnosti. Po přečtení vám nezbyde, než opět nevěřícně kroutit hlavou a zopakovat si, že peníze asi zmůžou všechno. S oporou uvedeného odborného posouzení jsme navštívili Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) v Brně s prosbou o radu, kde nám bylo doporučeno obrátit se znovu na MŽP, případně Ministra ŽP s žádostí o přezkum celé kauzy. KVOP přislíbila, že se v rámci dalšího podnětu k přezkumu bude v dané věci angažovat a bude nápomocná při vytvoření příslušného tlaku na MŽP vzít v potaz obsah vyjádření RNDr. Datla. Ilustrační foto: www.google.cz 6 Podnět k přezkumu je nyní naší společností zpracováván. Zamítnutí podnětu KHS nám víru na dobrý konec a odhodlání k dalšímu boji nevzal. Pokračujeme! Na závěr si neodpustím uvést jednu myšlenku. Každou chvíli se dnes dočteme o strategických programech pro boj se suchem, o tom, kolik ministerstev a odborníků se tímto tématem zabývá a zabývat bude, kolik peněz budou stát různá opatření k eliminaci důsledků klimatických změn, zejména opatření k zajištění dostatku vody pro společnost, a to i v horizontu dalších generací. Čteme o tom, že voda je nejdůležitější surovinou pro život, že další války budou vedeny právě o ni. A přitom tady a teď Ministerstvo ŽP klidně dopustí ohrožení jednoho z největších a nejvýznamnějších vodárenských pramenišť České republiky … Nebo odstranění jezu v Kopčanech – ale o tom až příště. Ing. Martina Škodáková vodohospodářka Ilustrační foto: www.google.cz GENEREL odkanalizování města Hodonína Generel je ucelený projekt, který obsahuje souhrn opatření odvodnění města Hodonína. Generel vyhodnocuje kapacitní stav kanalizace, graficky znázorněný pomocí map přetížení. Posuzuje průtoky a profily kanalizace nejen stávajícího stavu, ale i výhledového v souladu se schváleným Územním plánem města. Z generelu lze zjistit, kolik dešťových vod je ještě možno zaústit do kanalizace v určitých úsecích nebo lokalitách. V roce 2010 byl zpracován pracovníky HYDROPROJEKTU CZ a.s., Praha, generel odkanalizování pro město Hodonín. Vyhodnocení provozního stavu Pro kapacitní vyhodnocení stavu kanalizace byl použit déšť N 1 - jednoletý, N2 dvouletý, N5 - pětiletý a N10 - desetiletý. Na základě vyhodnocení výsledků četností byly vybrány zatěžovací deště pro posouzení a návrh opatření na stokové síti: • 20. 5. 2008 odpovídá N = 1, p = 0,1, • 24. 6. 2009 odpovídá N = 2, p = 0,5, • 6. 8. 2006 odpovídá N = 5, p = 0,2, • 25. 6. 2008 odpovídá N = 10, p = 0,01. K posouzení přetížení stokové sítě byl použit 2-letý a 5-letý déšť. Po výběru zatěžovacích dešťů byly zjištěny průtokové poměry stávající kanalizační sítě. Celý generel je vyhodnocen zvláště pro déšť N2 – dvouletý. Tabulka výpočtů stoky z generelu – Hydronetu – část stoky „C2“ B 700/1050 od AŠ 114, 113 po AŠ 119. Zde vidíme průtoky „Q“ kapacitní a skutečné, dále rychlosti „V“ kapacitní a skutečné. Dle těchto parametrů stanovíme kolik dešťových vod lze ještě do dané stoky napojit. Součástí generelu je i MikeView (foto podélného profilu) – jde o prohlížečku výsledků simulací (průběhu deště), která může být používána zcela samostatně. Po načtení výsledkového souboru se zobrazí topologie sítě. Výsledky lze např. animovat v podélném profilu stokové sítě, tj. sledovat časovou závislost zvolené hydraulické veličiny, kterou může být např. hladina nebo průtok. Kromě toho lze ve zvolených místech stokové sítě, buď v objektech (šachta, odlehčovací komora apod.), nebo v potrubí, sledovat průběh vodních stavů a průtoků. Mapa povodí – výřez z map v části stoky „C2“ B 700/1050 Výřez z mapy přetížení pro N2 v části stoky „C2“ B 700/1050 – červeně jsou značeny kapacitně přetížené kanalizační stoky v období dešťů. Na stimulačním modelu MAUSE (MikeView) si lze na dané – vybrané stoce zobrazit průběh deště, a to i ve vybraném časovém intervalu N1, N2, N5 a N10. Situace iGiS – Národní třída (hlavní křižovatka), část stoky „C2“ B 700/1050 od AŠ 114, 113 po AŠ 119 levá strana ulice (u Městského úřadu) od č. p. 359 (naproti ulice Rodinovy) po ulici Velkomoravská. Podélný profil dané části stoky – modře je značeno potrubí stoky, červeně je vyznačena horní hrana přetížení stoky v době deště N2 (dvouletý déšť), čarou nad čarou čerevenou je vyznačen terén 7 Vodárenský zpravodaj - 2/03/2015 a nahoře jsou značeny armaturní – kanalizační šachty AŠ 114, AŠ 113 a AŠ 119 . V tabulce je značen průtok stokou – Discharge. Dole na horizontální ose je staničení – vzdálenosti (v metrech), dále pod horizontální osou jsou zdálenosti mezi šachtami, pak průměr potrubí a nakonec spády stoky. Nalevo od podélného profilu jsou na vertikální ose nadmořské výšky šachet – poklopů, dna... Pro finální posouzení je vyhodnocena celá trasa stoky (stok) od místa napojení až po nejbižší odlehčovací komoru nebo ČOV. položena tzv. Kasárenská stoka. Ta vedla od kasáren v původní Brněnské ulici, pod železniční tratí, dnešní Národní třídou a byla zaústěna do Staré Moravy. V současné době tvoří kostru stokové sítě hlavní sběrače I až VII, na něž navazují ostatní stoky nižších řádů. Likvidace splaškových odpadních vod od producentů, kteří nejsou na stokovou síť napojeni, je řešena svozem na ČOV Hodonín. Městská ČOV byla uvedena do zkušebního provozu v roce 1982 a do provozu trvalého v roce 1985. Je umístěna si vyžádala realizaci čerpacích stanic ve městě, a dále pak i na vlastní ČOV. Kanalizační síť provozovaná VaK Hodonín, a.s. ve městě Hodoníně dosahuje dnes celkové délky 72,360 km. V majetku VaK Hodonín, a.s. je 50,632 km (k r. 2015) kanalizační sítě. Počet napojených obyvatel (k r. 2015) činí 25 001. Celkový počet kanalizačních přípojek je 2 448 ks o celkové délce 23,400 km (k r. 2010). Stoky jsou vybudovány z trub betonových, kameninových, železobetonových, litinových, PVC a PE. Nejstarší části kanalizace jsou provedeny jako stoky zděné. Největší hloubka uložení se pohybuje kolem 6 m. Realizace stok ve velkých hloubkách (sběrač V) a pod linkami vysokého napětí (přívodní stoka na ČOV) byla provedena tunelováním pomocí štítu. Na kanalizační síti je vybudováno 16 ks čerpacích stanic, 5 ks odlehčovacích komor, 2 ks shybek a 7 ks stavidlových nebo šoupátkových šachet. Vyhodnocení generelu a návrh řešení z hlediska budoucího rozvoje města. Kanalizační síť ve městě Hodonín je v období dešťů kapacitně přetížená, z tohoto důvodu je nutno v maximální možné míře omezit vtok dešťových vod do kanalizace. Dešťové vody je nutno přednostně vsakovat na území v místě vzniku, tam, kde to umožní hydrologické podmínky, případně jímat do retenčních nádrží. Omezení vtoku dešťových vod do kanalizace je zajištěno stavebním zákonem a TNV 75 9011 – Hospodaření se srážkovými vodami, dále i ČSN 75 6261 – Dešťová nádrže a další platné ČSN a TN. Dešťové vody je nutno přednostně vsakovat na území v místě vzniku, tam, kde to umožní hydrologické podmínky - ve smyslu požadavků ustanovení § 20 a 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Pro vsakování platí ČSN 75 9010 – Vsakovací zařízení srážkových vod. Z historie kanalizace Hodonína Město Hodonín je odkanalizováno jednotnou stokovou sítí, která se postupně vyvíjela již od konce 19. stol., kdy byla 8 v rovinatém území mezi Elektrárnou Hodonín a starým ramenem řeky Moravy – Salajkou. Před povodněmi ji chrání pravobřežní moravní hráz Nesyt. Po katastrofické povodni v roce 1997, kdy došlo k havárii hráze na odlehčovacím rameni Kyjovky a zaplavení čistírny při jeho zaústění do řeky Moravy, byla hráz doplněna o mohutný čtyřvratový protipovodňový uzávěr s automatickým ovládáním. Charakteristika stokové sítě Jednotná stoková síť ve městě Hodoníně byla vybudována a postupně rozšiřována ve vazbě na celkovou bytovou a průmyslovou výstavbu. Návrh a realizace stokové sítě se potýkal s územní polohou města Hodonína, která není nejvhodnější pro ekonomický návrh stokové sítě, a to z důvodu, že celé město leží v rovině, takže spády kmenových a hlavních sběračů jsou minimální, čímž se zvětšuje dimenze stok. Nepříznivým faktorem je celková poloha zastavěné části města, a to bytovou i průmyslovou zástavbou s ohledem na recipient, neboť město leží na jedné straně od vodoteče, do které lze odlehčovat. Tato skutečnost Generel rovněž navrhuje v určeném časovém horizontu rekonstrukci, nebo i zkapacitnění a výstavbu nových stok. Co se týče výstavby nových stok či objektů na síti, je v generelu navržena i výstavba retenčních nádrží, které by zajišťovaly bezpečné odvedení odpadních vod z města Hodonína při dešťových událostech. Retenční nádrže by měly být vybudovány jako podzemní, uzavřené. Vytipovaná místa byla volena tak, aby území nad nimi mohla sloužit i dalším účelům – např. parkoviště, výstavba lehčích objektů apod. Důvod návrhu tří retenčních komor na stokové síti je dán i přetížeností hlavních stok a jejich velmi těžkou možností rekonstrukce, jak z důvodu umístění klíčových stok v hlavních komunikacích v centru města, tak i v řadě případů z prostorového hlediska, kdy by mohlo zvětšení profilu potrubí představovat problém vzhledem k výškovému i polohovému vedení ostatních podzemních inženýrských sítí. Čerpáno z Generelu odkanalizování města Hodonína. Blanka Holešinská technik oddělení VHR 13 LET ZKUŠENOSTÍ S PROVOZEM KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ NA ČOV HODONÍN Každý provozovatel kalového hospodářství, jehož součástí je i plynové hospodářství, ví, kolik je starostí s provozem této části ČOV. I když není ČOV primárně výrobnou bioplynu a stále je základním požadavkem splnit s rezervou odtokové parametry na odtoku, mělo by být snahou každého provozovatele plynového hospodářství tento provoz optimalizovat. Cílem optimalizace by měl být bezproblémový automatický chod plynového hospodářství s dostatečným vývinem bioplynu. Tento vývin bioplynu by měl pokrýt plnou potřebu tepla a ještě využívat přebytků na výrobu elektrické energie. V době, kdy jsem já osobně přebíral provoz ČOV Hodonín, byla dokončována realizační fáze projektu „Intenzifikace ČOV Hodonín“. Součástí této intenzifikace bylo částečně i plynové hospodářství. Byla tu tedy ideální možnost jak začít od nuly. Nejdříve bylo nutno se důkladně seznámit s tím, jak celé plynové hospodářství funguje a čím je nejvíce ovlivňováno. ČOV Hodonín z rogala. ČOV HODONÍN Popis kalového hospodářství Primární kal je jímán přes sondu nerozpuštěných látek do jímky surového kalu. V této jímce je smícháván se zahuštěným přebytečným kalem. Sezónně přebytečný kal zahušťujeme gravitačně v usazovací nádrži. Z jímky surového kalu je kal dávkován do vyhnívací nádrže 1. Tato nádrž je vyhřívaná a probíhá zde termofilní vyhnívání při teplotě kolem 38 °C. Druhá vyhnívací nádrž je dohnívací a není temperovaná. Vyhnilý kal je odváděn do uskladňovacích nádrží a následně je odvodňován na dekantační odstředivce. Vznikající plyn je jímán do membránového plynojemu o objemu 570 m3 a provozním tlaku 1,4 kPa. Poté je plyn přes ventilátor zvyšování tlaku dodáván ke spotřebě. Plyn máme možnost využívat na dvou plynových kotlech a na dvou kogeneračních jednotkách. Po rekonstrukci plynového hospodářství v roce 2001 – 2002 byly součástí využití bioplynu jen bioplynové kotle. První malá kogenerační jednotka byla naistalována v roce 2009. Na základě dobrých výsledků byla v roce 2012 nainstalována velká kogenerační jednotka. cí nádrži promícháván pomocí bioplynového kompresoru a recirkulačních čerpadel. Chod kalového hospodářství je plně automatický. Bezpečnost chodu zajišťují kapalinové pojistky a vodní uzávěry. V případě nedostatku bioplynu jsou na ČOV 4 ks nádrží na propan – butan. Součástí kalového hospodářství je i hořák zbytkového plynu. Kal je ve vyhníva- Celkový pohled na kalové hospodářství. Pohled na plynové hospodářství. Hořák zbytkového plynu. 9 Vodárenský zpravodaj - 2/03/2015 Proces optimalizace Rok 2003 – zahájení provozu plynového hospodářství po intenzifikaci ČOV. Vývin bioplynu nestačil na základní potřebu tepla a k výrobě tepla bylo běžně užíváno náhradního paliva propan – butanu. Roční náklad za propan - butan se pohyboval nad 250 tisíci Kč. V tomto roce jsme se snažili hlavně optimalizovat sušinu primárního kalu pomocí nastavení sondy nerozpuštěných látek a režim správného dávkování kalu do vyhnívací nádrže. Cílem optimalizace rozložení dávkování byla snaha, aby kal v zimě příliš nárazově neochlazoval kal ve vyhnívací nádrži. Důkazem toho, že se to povedlo, byla výrazně nižší potřeba propan – butanu. Přebytečný kal byl zahušťován pouze na strojním zahuštění. ČOV Hodonín, pohled přes dosazovací nádrž na kalové a plynové hospodářství v roce 2003. Rok 2004 – v tomto roce stále probíhalo ladění dávkování kalů do vyhnívací nádrže. Důležitým počinem tohoto roku bylo důkladné zpracování dokumentu Energetický audit ČOV Hodonín. Tento dokument jasně stanovil přehled opatření, která mohou vést k optimalizaci potřeby tepla na ČOV Hodonín. Opatření byla rozdělena do několika kategorií, od těch, které jdou provést okamžitě a zdarma, až po ty nejdražší. Na základě tohoto auditu byl vypracován pětiletý plán splnění navržených opatření. Zároveň byly okamžitě provedeny nejjednodušší a beznákladová opatření. Celkový vývin bioplynu byl sice nižší než v roce 2003, ale výhodou byla nižší potřeba tepla. Rok 2005 – byla zahájena série nízkonákladových opatření, vyplývajících z Energetického auditu. Bylo zároveň přikročeno k zahájení projektování nejdražších položek ze seznamu opatření – výměna oken na provozních budovách a jejich celkové zateplení. V tomto roce bylo také zahájeno snižování dávky síranu železitého s cílem úplného přechodu na biologické odbourávání fosforu. V té době jsem ještě netušil, jak výrazný vliv bude mít toto opatření na vývin bioplynu. 10 Rok 2006 – v tomto roce bylo zahájeno v letním období, mimo topnou sezónu, zahušťování přebytečného kalu v usazovací nádrži spolu s kalem primárním. K tomuto jsme byli donuceni náhodou. Došlo k poruše obou podávacích čerpadel pro zahuštění. Po dobu opravy byl proto sledován vliv tohoto způsobu zahuštění na celkový chod kalového hospodářství. Pokus jsme vyhodnotili jako jednoznačně pozitivní i s ohledem na celkový denní vývin bioplynu. Problémy nastávaly jen v době dešťů. Docházelo k zacpání odtahu primárního kalu z usazovací nádrže. Tento problém se ale podařilo jednoduše vyřešit tak, že v době dešťů provedla obsluha ČOV mimořádné odkalení. Toto opatření je platné dodnes. Rok 2007 – tento rok byl výrazně poznamenán kolapsem výměníku tepla voda - kal. Na tomto výměníku docházelo celkem pravidelně ke vzniku malých trhlinek, které se projevily zvýšeným dopouštěním vody do okruhu TUV. Tyto závady se daly velmi rychle opravovat. Bohužel v únoru 2007 došlo k několika výrazným prasklinám a tyto už nebylo možno opravit. Proto bylo rozhodnuto výměník odstavit a koupit co nejdříve nový. To se podařilo až v druhé polovině roku. Velmi zajímavé bylo, že i přes zimní měsíc teplota ve vyhnívací nádrži neklesla pod 21 °C a vývin bioplynu byl dostatečný k pokrytí potřeby tepla v provozních budovách a nemusel být použit propan – butan. Rok 2008 – v tomto roce byly zahájeny práce na projektu Střední Pomoraví/Hodonínsko. Jedním z cílů tohoto projektu byla i rekonstrukce budov. Jejich zateplení a výměna oken. Dalším cílem byl nákup a instalace kogenerační jednotky. Odborná firma, která počítala výkon budoucí kogenerace, provedla výpočet jen na základě údajů o množství bioplynu spáleného na hořáku zbytkového plynu a zcela vynechala to, že kogenerace může být brána i jako zdroj tepla. Toto bylo několikrát rozporováno, ale firma od svého rozhodnutí neustoupila. Proto byla koupena jen mikrokogenerace o výkonu 21 kW. V tomto roce se nám podařilo optimalizovat místo dávkování zředěné prasečí a hovězí krve. Krev se začala dávkovat těsně před usazovací nádrž a projev na zvýšený vývin bioplynu byl patrný po každém dovozu krve. Byl to také rok, ve kterém už nebyl dávkován síran železitý – na ČOV probíhalo biologické odbourávání fosforu. Docházelo jen k občasným „úletům“ hodnot na odtoku – asi dvakrát do roka. Nedovedl jsem si to vysvětlit a sváděl jsem to na změnu podmínek v aktivacích, přechod na letní nebo na zimní podmínky. Toto se vysvětlilo až v roce 2012. Částečně to předpoklad změn podmínek vysvětlilo, ale vše bylo způsobeno tím, že v tomto období výrazně klesá vývin kalu, a proto byly natahovány doby zdržení ve vyhnívacích nádržích. Toto vedlo k rozpuštění fosforu, který se pak ve fugátu dostal do AN ve zvýšené koncentraci. Rok 2009 – hned v úvodu roku došlo k zamrznutí potrubí odtahu bioplynu z vyhnívací nádrže 1. Toto se podařilo za zvýšeného úsilí rozmrazit až po 3 dnech. Proto je zde také patrná větší spotřeba propan - butanu (188 m3). Jinak plynové hospodářství bylo zanedbáváno z důvodu časové zaneprázdněnosti. Probíhala velmi intenzivní realizační fáze projektu Střední Pomoraví/Hodonínsko. To se projevilo sníženým vývinem bioplynu. Důvodem pro nižší vývin bioplynu byly i rekonstrukční práce na usazovacích nádržích. Důsledky na chod a celkovou finanční bilanci plynového hospodářství byly minimální. Proběhlo také zprovoznění mikrokogenerace Tedom. Začali jsme získávat první zkušenosti s provozem kogeneračních jednotek. Rok 2010 – černý rok pro plynové hospodářství ČOV Hodonín. Zpočátku se vše jevilo být optimální. Podařilo se nám za velmi výhodných podmínek domluvit dovoz vyflotovaných mlékárenských kalů. Už první pokusné návozy se projevily výrazným zvýšením denního vývinu bioplynu, a proto bylo rozhodnuto a schváleno pravidelné navážení těchto kalů. Bohužel v pondělí dne 24. 5. 2010 došlo k havárii na plynovém hospodářství. Došlo k naplavení kalu až skoro do plynojemu. Kal prorazil všechny bezpečnostní prvky a než došlo k zaplavení vodních uzávěr, byl kal prakticky v celém plynovém potrubí. Později se ukázalo, že příčinou bylo nadměrné pěnění kalu ve vyhnívací nádrži po zahájení pravidelných nátoků flotačních mlékárenských kalů. To vedlo v kombinaci se zacpáním havarijních přepadů k nátoku kalů do celého systému plynového potrubí. Vyřešení následků havárie trvalo asi 3 měsíce. Bylo nutno celý systém potrubí, vodních klapek apod. rozdělat, řádně vyčistit. Rozhodli jsme se i pro úplné odstavení a vyčištění vyhnívací nádrže. V průběhu srpna jsme vyhnívací nádrž napustili vodou a začali pomalu aktivovat vyhnívací proces. Byla snaha o aktivaci vyhnívání bez dotápění. Toto se nepovedlo ani po více než jednom měsíci. Proto bylo první týden v říjnu přistoupeno k vyhřívání s využitím propan – butanu. Už po jednom týdnu bylo možno plyn po jeho ověření revizním technikem pustit do plynojemu a začít ho plně využívat. Je dost zvláštní, že už v listopadu padl dosud nepřekonaný rekord ve vývinu bioplynu – 59 121 m3/ měsíc – to je denní průměr skoro 2000 m3. Začali jsme počítat dimenzi nové kogenerační jednotky a dospěli jsme k číslu 80 kW elektrického výkonu. Toto se později v roce 2011 ukázalo jako podhodnocené a vybrána byla kogenerační jednotka o výkonu 125 kW elektrického výkonu. Bylo také obnoveno dávkování flotačních kalů do vyhnívací nádrže. To vedlo ke vniku až 3 metrového gejzíru nad vyhnívací nádrží – naštěstí tentokrát jen přes bezpečnostní přepad. Bylo okamžitě rozhodnuto začít dávkovat flotační kaly na přítok do ČOV. Ztráta ve vývinu nebyla, naopak vývin bioplynu byl vyšší a bonusem byla vyhnívací nádrž bez pěnění. jednotky o výkonu 125 kW elektrického výkonu. Zprovozněním této jednotky došlo k výrazné změně v provozování plynového hospodářství. Velká část bioplynu byla využívána pro výrobu elektrické energie a jen v době, kdy teplo z kogeneračních jednotek nestačilo pokrývat potřebu ČOV, bylo topeno v kotlech. Kotle mají vyšší účinnost přeměny bioplynu na teplo. Díky nové kogenerační jednotce jsme začali být ze 40 – 50 % soběstační na elektrické energii. V tomto roce byla také zahájena velká rekonstrukce plynového hospodářství. Součástí byla i výměna původních šoupáků na potrubí přívodu bioplynu a asi dva týdny bylo nutno topit propan - butanem. Proběhl pokus s předsrážením – dávkování síranu železitého před usazovací nádrž. Rok 2013 – tento rok probíhala hlavní část výměny armatur a potrubí u vyhnívací nádrže 1 i 2, a proto byl výrazně, a to až na 3 měsíce, omezen provoz kalového hospodářství. Vše probíhalo v letních měsících, v době nejnižší potřeby tepla. Na podzim jsme začali s dovozem odpeckovaných kalů z pálenic. Opět to mělo pozitivní vliv na vývin bioplynu. Rok 2014 – stabilní rok s výborným vývinem bioplynu. Tento rok se nedávkoval do aktivace síran železitý a i to mělo pozitivní vliv na vývin bioplynu. Bylo rozhodnuto o tom, že síran železitý bude dávkován od roku 2015 už před usazovací nádrž – předsrážení. Dávka síranu je tak nízká, že neovlivňuje proces vyhnívání, ale má pozitivní vliv na srážení fosforu a na vyšší denní objem primárního kalu. V tomto se nám podařilo mimo špičku dosáhnout 100 % soběstačnosti na elektrické energii. Běžně se pohybujeme na 50 – 60 %. Rok třináctý 2015 - síran železitý je dávkován před usazovací nádrž – předsrážení. Dávka síranu je tak nízká, že neovlivňuje proces vyhnívání, ale má pozitivní vliv na srážení fosforu a na vyšší denní objem primárního kalu. V tomto roce se nám podařilo mimo špičku dosáhnout 100 % soběstačnosti na elektrické energii. Běžně se pohybujeme na 50 – 60 %. Rok 2011 – bezproblémový rok s doposud největším ročním vývinem. Rok 2012 – suchý rok. To se projevilo i na vývinu bioplynu. Projevilo se to nižší ztrátou žíháním surového kalu. Běžné hodnoty se pohybují v rozmezí 70 – 78 %, ale v tomto roce to bylo i pod 50 %. Vysvětloval jsem si to tím, že rozkladné procesy byly zahájeny už v kanalizaci, vody se zahušťovaly a jejich tok v kanalizaci byl zpomalen. Hlavní událostí tohoto roku byl nákup a instalace nové výkonnější kogenerační Měsíční vývin bioplynu na ČOV Hodonín. LEDEN 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 23571 39668 27535 38440 44607 47448 35 211 49 075 45737 40 466 32 192 50 442 43 800 ÚNOR 26211 34470 30340 37513 25285 45076 47 511 46 626 42624 29 683 31 538 42 716 42 130 BŘEZEN 29776 39815 41692 42449 15312 46965 43 286 53 412 47798 39 847 40 805 48 758 52 030 DUBEN 42272 38914 31024 32352 10231 46470 16 724 49 142 47843 41 907 42 533 48 334 49 640 KVĚTEN 37917 28314 29076 40092 14474 29847 31 303 36 525 50978 39 771 12 599 46 911 48 854 ČERVEN 33680 26447 39246 31656 20321 36814 15 576 0 40976 31 355 3 965 34 868 39 789 ČERVENEC 28678 22290 30492 38540 23683 34005 21 455 0 35432 28 647 14 171 37 627 46 952 SRPEN 31337 21340 35025 37801 20145 29812 33 389 0 45732 23 096 33 514 44 233 37 481 ZÁŘÍ 26911 26723 25026 35968 7146 32709 30 470 0 49907 31 217 35 057 42 530 41 999 ŘÍJEN 32377 28160 31135 43651 26154 42482 36 359 35 966 46310 23 755 40 289 41 793 LISTOPAD 29850 26825 37214 40204 36843 35214 31 883 59 131 47714 29 196 37 811 40 909 PROSINEC 38463 25792 42080 41430 39798 38256 48 536 56 379 48028 34 627 42 575 46 456 SUMY 381043 358758 399885 460096 283999 465098 391 703 386 256 549079 393 567 367 049 525 577 402 675 Vývin bioplynu na ČOV Hodonín. 11 Vodárenský zpravodaj - 2/03/2015 ZÁVĚR Provoz kalového hospodářství, jehož součástí je i plynové hospodářství, byl pro mě osobně velkou výzvou už od doby, co jsem za ČOV Hodonín převzal určitý díl odpovědnosti. Zpočátku se vše jevilo jako složité a problémy se zdály být nepřekonatelné. Díky dobré spolupráci celého týmu zaměstnanců ČOV Hodonín se podařilo udělat v oblasti, která se mi na samém začátku zdála být dokonalá, pěkný kus práce. Důkazem je téměř dvojnásobný vývin bioplynu, plně fungující biologické odbourávání fosforu už bez meziročních výkyvů. Je také možné s klidem konstatovat, že cíle, vytyčené na začátku procesu optimalizace, se podařilo splnit a zvláště v dimenzi nové kogenerační jednotky i překonat naše očekávání. Velkou zkušeností bylo nedat na teoretické výpočty a z toho vyplývající závěry odborných firem a snažit se jít svou cestou a nebát se experimentovat, i když jde o plyn. Pístový kompresor zajišťující promíchávání vyhnívacích nádrž – stařeček z ČKD, stáří 33 let. Manuál pro obsluhu ČOV Hodonín. Po celou dobu optimalizace jsme se řídili hlavní zásadou: kvalita vyhnívacího procesu nesmí mít žádný nebo jen minimální vliv na čistící proces ČOV. V dalších letech nás čekají tři velké akce. Proběhne srovnání chodu usazovací nádrže, ve které probíhá zahuštění přebytečného kalu a usazovací nádrže bez tohoto zahušťování. Hodnotícím kritériem bude srovnávání parametrů odtoku z usazovací nádrže s přítokovými parametry – účinnost čištění mechanické části ČOV, v podmínkách předsrážení. Druhou akcí, která může mít vliv na chod celé ČOV, bude provozní pokus s dávkováním síranu železitého do kalu těsně před odvodněním v množství stejném, jaké používáme na předsrážení. V případě úspěšného pokusu bude možno zrušit předsrážení a celý proces čištění na ČOV Hodonín bude jen mechanicko – biologický. Největší akcí pro efektivnější provoz celého kalového hospodářství bude vypracování kompletního řídicího systému celého kalového hospodářství, v němž budou zúročeny dosud získané poznatky. Systém se bude podle aktuálních potřeb celého systému a dle aktuálního vývinu bioplynu rozhodovat jak plynové a kalové hospodářství provozovat a chod optimalizovat. Tento řídicí systém bude součástí nového algoritmu řízení celé ČOV Hodonín. Ing. Richard Bábíček technolog pitných a odpadních vod 12 Autor článku a kogenerátor KGJ 125. Pohled na jistící prvky. Kotelna v roce 2008. ŘEŠENÍ PORUCHY NA VODOVODNÍM POTRUBÍ TROCHU NETRADIČNÍM ZPŮSOBEM Začátkem měsíce července jsme diagnostikovali poruchu na vodovodním řadu PVC 225 ve Vracově a tato byla lokalizována v místě křížení potrubí s železniční tratí v těsné blízkosti šachty protlaku. Jednalo se o vylomený hydrant a zlom přechodové tvarovky PVC – litina. Zároveň se v místě poruchy nacházel pilíř elektrického vedení a zídka oplocení rodinného domku. Hloubka uložení potrubí je v místě poruchy cca čtyři metry a okolní zemina je nesourodá navážka. K odstranění poruchy jsme se pokusili použít klasických prostředků pro výkopové práce, ale vzhledem k hloubce výkopu hrozilo k uvezení zeminy a k poškození jak distribučního zařízení společnosti E.ON České republiky s.r.o., tak i na majetku rodinného domku. Nebylo možné použití pažícího boxu z důvodu manipulace s výkopkem a z důvodu přístupu k samotnému odstranění poruchy – výřez a montáž opravných tvarovek. Proto jsme se rozhodli použít pro řešení poruchy trošku netradiční techniku a podařilo se nám zajistit ve velice krátké době sací bagr firmy Ormonde Organics Internacional, s.r.o. z Ostravy. S využitím této techniky se nám podařilo zeminu v okolí potrubí odtěžit a celkem bezpečně uvedenou havárii odstranit. Vlastimil Lorenc vedoucí provozu vodovodů a kanalizací Veselí nad Moravou 13 Vodárenský zpravodaj - 2/03/2015 NOVÁ TECHNIKA PRO PROVOZ VESELÍ NAD MORAVOU V průběhu roku 2015 jsme na provoze vodovodů a kanalizací Veselí nad Moravou zakoupili mimo dosluhující čerpací techniku a drobnou mechanizaci: Minibagr CAT s přepravním vozíkem pro středisko 1122. Vlastimil Lorenc vedoucí provozu vodovodů a kanalizací Veselí nad Moravou Dodávkové vozidlo VW Transportér s vestavbou – náhrada za ojeté vozidlo VW – pro středisko 2109. Kontejnerové vozidlo IVECO – náhrada za ojeté vozidlo Avia – pro středisko 2102. DEJVICE NA HODONÍNSKU ?!? Noční můrou všech provozovatelů vodovodních řadů i hygieniků je kontaminace pitné vody v rozvodné síti. A je jedno, jedná-li se o čin úmyslný či neúmyslné zavlečení nežádoucích látek do vodovodního systému. Při této události mohou být více či méně ohroženi spotřebitelé všech věkových skupin ve značném plošném rozsahu a systém zásobení je narušen po dlouhou dobu. Z výše uvedeného vyplývá, že odpovědný provozovatel každé, byť sebemenší podezření na závadnou vodu ve vodovodní síti, pečlivě prověřuje, prošetřuje a vyhodnocuje. Pokud se podezření ukáže být reálným, ve spolupráci s příslušnými orgány státní správy jsou učiněna účinná preventivní opatření. I naše společnost se čas od času potkává s případy možného ohrožení kvality ve vodovodní síti. Na případu nedávném 14 si můžeme ukázat mnoho obecných souvislostí. V jedné nejmenované obci žil-byl jeden nejmenovaný občan. Od něj přišel ve středu kolem půl deváté e-mail, že (volně citováno) je u nich od neděle špatná kvalita vody, je matná a lítají v ní miliony částeček. A že nechá zkontrolovat vodu v soukromé laboratoři a jestli neprovedeme kontrolu my, bude nás žalovat. Děti jsou nemocné a i on už má horečku a průjem. Budiž dotyčnému připsáno k dobru, že uvedl své jméno, adresu i telefonní číslo. Shodou okolností v pondělí toho týdne proběhla v rámci běžného pravidelného monitoringu odebrání vzorků v této obci a voda byla plně v pořádku. Nicméně, po obdržení zprávy, začal kolotoč událostí – ověřovací telefon, co že se vlastně děje, domluva na jedenácté hodině, kdy jsme chtěli prověřit situaci na místě a odebrat kontrolní vzorky, zjišťování na obecním úřadě a u lékařů v obci, nebyl-li zaznamenán výskyt onemocnění s možnou souvislostí. A samozřejmě ověřování u pracovníků provozu, jestli se v uplynulých dnech neprováděla ve zmíněné obci nějaká mimořádná činnost s možnou vazbou na kvalitu vody. Všechny získané odpovědi byly negativní, ale dovídali jsme se zajímavé věci o osobě oznamovatele, např. že žádné děti nemá. V dohodnutou dobu jsme dorazili na místo. Děvčata z laboratoře odebrala vzorky vody, já jsem mezitím pána vyzpovídal. Skládačka se začínala rýsovat. Pán měl od víkendu problémy s častějším běháním, lékaře nevyhledal a ani vyhledat nemínil, neboť měl podle jeho slov dosazovat jahodovou plantáž za domem. Děti od bratra u něj byli na návštěvě v neděli, jestli a jak jsou nemocné, již nedokázal říci. Ve společné domácnosti s ním žijící matka, starší to osoba, žádné potíže neměla. Voda odebraná z kohoutku v koupelně byla na pohled čistá, čirá, bez cizí chuti a zápachu. Prošel jsem s pánem domovní instalace vody. Přípojka z veřejného řadu (PVC) v provedení polyethylenovém, vnitřní rozvody v ocelových, pozinkovaný ch trubkách. Studna s domácí vodárnou (údajně neprovozovaná) propojena na vnitřní rozvody v domě, oddělená ventilem. Topný okruh ÚT byl také propojen přes dva malé kohouty s instalací pitné vody. I přes nalezené závady bylo čím dál jasnější, že příčina zdravotních potíží bude jinde. Výsledky mikrobiologického testu odebrané vody druhého dne a úplné výsledky ve dnech následujících to potvrdily. Voda byla v pořádku. Tentokrát jsme si oddechli, oznámení se ukázalo být plané. Jaké ponaučení si z tohoto případu mohou vzít spotřebitelé i provozovatelé? Zákal ve vodě (jemný i silnější) se ve vodě vyskytuje poměrně často zejména po událostech způsobujících změny rychlosti proudění v trubkách, jak v rozvodech uličních, tak ve vnitřních instalacích (třeba zálivka jahod, napouštění bazénů, poruchy na síti, odkalování sítě). Dochází ke zvíření sedimentu, tento jev je obvykle dočasný a brzy odezní. Sedimenty jsou zejména železité usazeniny, které zdravotní riziko nepřinášejí. V případě potřeby je nutné stav řešit co nejdříve. Zažívací potíže a podobné záležitosti s podezřením na závadnou vodu je nutné také analyzovat okamžitě. Nezbytná je návštěva lékaře, který z odebraných vzorků dokáže určit původce a možný zdroj nemoci. Dokáže také spojit podobné události v jedné lokalitě do souvislosti. Je-li příčinnou a zdrojem nákaza vody, je obvykle postižen širší okruh osob, které vodu konzumovali (domácnost v případě vlastního zdroje, ulice, čtvrt, celá zásobovaná oblast v případě veřejného zásobení). Lékař je sám povinen uvědomit hygienické orgány o situaci. Zodpovědný provozovatel vodovodu nemůže brát jakékoliv podezření na lehkou váhu a je nutno ho vždy prověřit a pokusit se možnou příčinu nalézt. Jelikož i nejkratší mikrobiologické testy trvají min. 18 hodin, je k rychlé analýze situace nutné zvážit všechny dostupné okolnosti a informace, které podezření potvrzují či vyvracejí a podle toho zvolit další postup. Ing. Vít Kozlík vedoucí provozu vodovodů a kanalizací Hodonín Relativně největší ohrožení bývá z vlastní hlouposti nebo neznalosti. Studna s vodou (o jejíž kvalitě obvykle ani uživatel moc neví), ze které je voda čerpadlem dopravována do společného vnitřního rozvodu vody, může ohrozit jak obyvatele domácnosti, tak při přetlačení vody do veřejné vodovodní sítě i okolí. A je s podivem, kolik lidí si nechává, propoj mezi vodou v topení (obvykle černou, zapáchající tekutinou) a vodou pitnou pouze na zavřených ventilech. Při přetlaku v topení a netěsnosti armatur může tato voda proniknout až do vodovodního rozvodu. Odebraná voda v petriho misce při mikrobiologickém rozboru v laboratoři chemické služby vodovodů na úpravně vody ve Bzenci – Přívoze. 15 Vodárenský zpravodaj - 2/03/2015 SLEDOVÁNÍ KVALITY PITNÉ VODY ANEB CO PŘEDCHÁZÍ PŘÍMÉMU ODBĚRU VZORKŮ Každý z nás to zná – otočíme kohoutkem a teče krásná, čistá pitná voda. Kvalitu této vody kontrolují pracovníci Chemické služby vodovodů, které můžete potkat každý týden na úpravnách vody, vodojemech, předávacích šachtách, na přehradě v Koryčanech a přímo u spotřebitelů v domácnostech, školách, školkách, firmách. Přímému odběru vzorků předchází důkladná příprava. Na začátku každého kalendářního roku se provádí výpočty minimální četnosti a rozsahu rozborů vzorků pitné vody podle vyhlášky, kterou se stanoví požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, a počtu vzorků vody vyrobené a surové podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. vzorkaři nic jiného, než zvonit na zvonky domů a žádat obyvatele o možnost odebrat vzorek vody. Že si vyslechnou mnohdy i nepříjemné věci si jistě dovedete představit. Poté se vytvoří plán odběru tak, aby úplné rozbory byly rovnoměrně rozděleny mezi střediska Kyjov, Hodonín a Veselí nad Moravou, a aby se jednotlivé obce, kde se úplný rozbor odebírá, neopakovaly. Pro celý rok se vytvoří tzv. svozy, kde se k jednotlivým úpravnám odebírají příslušné sítě. Do plánu se doplní vzorky externích zákazníků, kteří mají u CHSV celoroční objednávky na kontrolu svých vodovodů. Z celoročního plánu odběru vzorků se vychází každý týden při přípravě na odběr vzorků. Protože legislativa ukládá, že: „místa odběru vzorků pitné vody musí být volena tak, aby více než 50% míst odběru nebylo trvalých, ale měnilo se každý rok. Měnící se místa odběru se vybírají metodou náhodného výběru nebo jinou vhodnou metodou, která zaručí, že žádný ze zásobovaných objektů nebude vyloučen z možnosti kontroly“. Nastává detektivní práce. Pracovník, který pojede na odběr vzorků, navrhne místa odběru. Na i-GIS zjistí, je-li na vybraném místě vodovodní přípojka a prohlédne archiv odběru vzorků, nebylo-li již dané místo v minulosti odebíráno. Přednostně se vybírají školy, školky, státní instituce a různé firmy, až na posledním místě jsou domácnosti. Ale vzhledem k době trvání platnosti vyhlášky se počet těchto míst zmenšil na minimum, zejména v menších obcích a vzorkařům nezbývá nic jiného, než odebírat vodu v domácnostech. V tomto případě přicházejí na řadu příbuzní, kamarádi a známí, kteří jsou ochotni vzorkaře do svých domácností pustit. Po vyčerpání i těchto možností nezbývá 16 Na vodovodních kohoutcích by neměli být sítka, perlátory a v žádném případě hadice. Ne každý majitel domácnosti je ochoten dovolit, aby vzorkař tyto přídavné záležitosti odstranil, a když nakonec ještě zjistíte, že vlastně zrovna mají přepnuto na studnu, nebo mají doma úpravnu vody, např. na odstranění tvrdosti, nedá se dělat nic jiného, než jít o dům dál. V případě, že je vybrané místo k odběru vzorku vhodné, je třeba kohoutek dezinfikovat, nechat odtéct vodu do konstantní teploty, naplnit odběrové láhve, změřit teplotu a obsah dezinfekčního činidla ve vzorku, zkontrolovat senzorické vlastnosti vody a všechno zaznamenat do odběrového listu. Že se odběr provádí správně si pracovníci kontrolují účastí na tzv. okružácích, kde pod dohledem kvalifikovaných posuzovatelů odebírají vzorek od přípravy vzorkovacího místa až po zápis o odběru. Pracovníci chemické služby vodovodů se těchto odběrů účastní pravidelně a jsou držitelé Osvědčení o účasti ve zkoušení způsobilosti. Certifikát o účasti ve zkoušení způsobilosti. Odběr vzorků u spotřebitelů může být i příjemnou záležitostí, např. v mnoha školních kuchyních kromě vzorku vody poskytnou i malou svačinku, v zimě nabídnou čaj, a pohled na přehradu v Koryčanech v období podzimu také stojí za to. A o dalších typech odběru či rozboru vzorků vody zase příště. Krásné dny přejí pracovníci Chemické služby vodovodů. Ing. Jana Zrůnová vedoucí chemické služby vodovodů Vzorkovnice. Po návrhu míst odběru si vzorkař připraví vzorkovnice. Doby, kdy na odběr vzorku stačily 2 láhve, dávno minuly a vzorkaři musí plnit požadavky norem na odběr vzorků. Proto ke každému místu odběru vezou 5 – 15 lahví, podle rozsahu rozboru. Láhve musí být označeny, láhve na mikrobiologický rozbor musí být sterilní, některé láhve obsahují konzervační činidla, v jeden den se odebírají různé typy rozborů – no nepopleťte to! Při příjezdu na místo odběru pitné vody u spotřebitele vzorkař musí zhodnotit, je-li vybrané místo k odběru vhodné. Vodárencká nádrž Koryčany. STRACH O VODU NEBO STRACH Z VODY? Impulsem k tomuto krátkému zamyšlení byl nedávno zveřejněný článek v denním tisku s názvem „Strach o vodu“ a podtitulkem „Několik ministerstev společně vymyslelo, jak ochránit krajinu před suchem.“ Hospodaření s vodou v krajině je tématem, které je v poslední době velmi často diskutováno právě v souvislosti s opakujícími se povodněmi či naopak dlouhodobými suchy. Po přečtení výše uvedeného článku v rozsahu jedné novinové strany, jsem však dospěl k názoru, že se zásadně nevymyslelo nic jiného, než to, co je dávno známo z dob našich otců, dědů, pradědů, jejich zkušeností a dovedností. Zcela zásadní je totiž umět zadržet vodu v krajině a nezabývat se extrémními dopady počasí jako povodně či sucha odděleně, ale naopak současně, protože jsou oba tyto jevy součástí jednoho a téhož objemu vody v krajině, nebo chceteli jinak, jsou to dvě strany jedné mince. K pochopení celé problematiky je nejprve třeba si uvědomit, že jediným zdrojem vody na Zemi jsou srážky, které dopadnou na její povrch. Velká část srážek se pak vypaří prostřednictvím rostlin, půdy i vodních ploch, část srážek se dostane do vodotečí. Srážky však nepadají Pod hrází VN Koryčany. ani pravidelně, ani rovnoměrně na celé naše území. Určitou nevýhodou pro nás je navíc to, že území naší republiky je v podstatě pramennou oblastí, do které žádná větší řeka ze sousedních zemí ne- přitéká, ale právě naopak. Během několika uplynulých let jsme tedy byli svědky toho, že sucha střídaly přívalové deště, kdy naráz spadlo obrovské množství vody, která se však hlavně v zastavěné Válení hráze záchytného rybníka - červenec 1953. 17 Vodárenský zpravodaj - 2/03/2015 Povodeň 21. 6. 1955 krajině nezachytila a nevsákla, protože na to mnohde nebyly podmínky. Zastavěné plochy se totiž chovají jako střecha – voda z nich okamžitě stéká do vodotečí a odtok vody se tak urychluje, srážky nestačí nasytit půdní prostředí. Povodeň, která je pak způsobena tímto mimořádným úhrnem srážek, by nemusela vzniknout, pokud by krajina vodu udržela, tzn., zasákla by do půdy, či zůstala zadržena v různých přírodních nebo umělých nádržích. Pokud žijeme v krajině, která vodu rychle odvádí, můžeme naopak i po poměrně krátkém období beze srážek zažít sucho se všemi negativními dopady včetně poklesu dlouhodobých zásob podzemních vod. Takže krajině je potřeba vrátit schopnost zadržovat vodu. To si odborníci i politici obzvláště po letošních zkušenostech se suchem uvědomují a dokonce mají vize, jakými mechanismy toho dosáhnout. Výstavba komunikační štoly do věže. 18 Jen se obávám toho, že opět nezvítězí zdravý rozum, ale bohužel jen a jen ekonomický pohled… Pro názornost uvádím část zmiňovaného článku a doslova cituji: „Vojtěška místo řepky. Bude se sázet méně řepky olejky a kukuřice, nahradí je vojtěška, len či hrách. Stát bude zemědělce ke změnám motivovat penězi. Omezit i používání herbicidů a pesticidů. Některé pole podléhající erozi se nově změní na lesy. Rozlehlé lány budou rozčleněny remízky a mezemi, které lépe udrží vodu. Vybudují se také malé vodní nádrže a zavlažovací systémy. Stát bude podporovat ekologické zemědělství a pěstování více druhů plodin.“ Nezdá se Vám to nějaké povědomé? Názor si udělejte sami… Na závěr si dovoluji předložit pár fotografií, které s danou tématikou více či méně souvisí a přikládám i několik historických fotografií z dob výstavby vodárenské nádrže Koryčany. RNDr. Stanislav Vaněk vedoucí provozu výroby vody Vodárenská věž - březen 1957. Finální úpravy hráze. Vakový jez M.N.Ves-Kopčany před likvidací. Vodárenská nádrž Koryčany. Jeho likvidace k zadržení vody v krajině určitě nepřispěla. 19 Vodárenský zpravodaj - 2/03/2015 Vodovody a kanalizace archeologii na dosah - zajímavosti z oddělení investic Letošní kulatý rok a již více než desetiletá vzájemná spolupráce společnosti VaK Hodonín a regionální archeologické památkové péče představují ideální příležitost k malému bilancování. Velké množství realizovaných stavebních akcí se řídí přesně podle intencí příslušného zákona o ochraně kulturního dědictví, kdy je stavebník již od doby přípravy stavby povinen o tomto informovat archeologický ústav či pověřenou organizaci a umožnit archeologický výzkum. Zemní práce probíhající v těsné součinnosti s archeologickým oddělením Masarykova muzea v Hodoníně přináší leckdy zajímavá terénní zjištění a cenné kolekce pozůstatků dávné hmotné kultury. Tato skutečnost dnes už nemůže překvapit díky dobře známé intenzitě a charakteru pravěkého a historického osídlení našeho kraje. Průzkumy probíhají v souladu s postupem stavebních prací, které na základě vzájemné domluvy a vymezení ploch zájmu zbytečně nebrzdí a neomezuje. Lze zmínit dobrou spolupráci s prováděcími stavebními firmami, které vychází v rámci svých možností výzkumným pracím vstříc. Z nespočtu stavebních projektů většinou liniového typu pod dohledem pracovníků muzea přeroste do fáze archeologického výzkumu sice jen menší část, v mnoha ohledech však jde poměrně často o unikátní objevy. Poznání něčeho z minulosti našich předchůdců může i v přítomnosti poučit každého z nás. Nejde totiž jen o hmotné nálezy ze vzácných kovů či jiných ušlechtilých materiálů poutající v současné době největší pozornost, ale spíše o nové důkazy vyspělých pracovních postupů tehdejších lidí ukazující na vyspělé estetické a duchovní myšlení, které dnes někdy postrádáme. Archeologicky dokumentované památky doplňují mozaiku našich dosavadních znalostí a jsou jedinečným pramenem studia v případech, kdy nám chybí písemné záznamy, občas se jedná dokonce o zcela neznámé a předem nečekané informace. V rámci významnějších výzkumů z posledních let můžeme alespoň stručně zmínit několik příkladů z různých koutů Hodonínska. Přímo v Hodoníně se díky opravám inženýrských sítí na Masarykově náměstí a Národní třídě podařilo prozkoumat nebývale velkou rozlohu původního středověkého města, 20 což doplňuje historii jeho prvopočátků. Prakticky při prvním vkopu bagru u radnice byly narušeny vrstvy s archeologickými nálezy dokládající vývoj prostranství od 13. století až do novověku. Podobně jako tomu bylo při výzkumu na stavbě kašny, se i tentokrát našly v tzv. půdním typu v hloubce 80 cm zlomky pravěké keramiky z mladší doby bronzové (1300 - 1000 př. n. l.). Při výstavbě kanalizace poblíž hlavní křižovatky jsme měli příležitost zachytit severní průběh bývalého městského opevnění. Konkrétně se jednalo o vodní příkop, který byl široký více než deset metrů a dosahoval čtyřmetrové hloubky. Založen byl snad ve 13. století a v průběhu staletí se zanášel, i když lidé ho i čistili. Lze dovodit, že kolem 15. století se rozhodli, že ho vyčistí jen do poloviny. Do zásypu příkopu jsou zahloubeny dvě souběžně jdoucí kamenné zdi kladené nasucho bez použití malty, které pocházejí až z 18. století a mohlo by se jednat o později vyzděnou vodní strouhu. Výkopové práce se prováděli přesně v místech, kde mohl být vstup do města, případné pozůstatky středověké brány ani obranného hliněného valu se však najít nepodařilo. Důvod byl jednoduchý, neboť val měl nadzemní konstrukci a při rozšiřování města ho obyvatelé postupně odstranili. Pod Národní třídou, kde se ve středověku chodilo zhruba o metr níž než dnes, byly odkryty také další zahloubené objekty. Jedna jáma se vymykala ostatním, neboť se v ní nacházely nejen obligátní keramické střepy a kosti zvířat, ale také kamenný brousek, bronzové kováníčko či velké množství vaječných skořápek, vše předběžně možná již ze 14. století. Odebrán byl vzorek výplně, který po proplavení vydal svědectví o složení jídelníčku hodonínských měšťanů ve středověku. Zarážející je hlavně situování těchto zřejmě hlavně odpadních jam téměř uprostřed hlavní komunikace, která měla od pradávna vést v těchto místech, což dokládají objevené vyjeté koleje od vozů. Zajímavý je i nález raně novověké palné zbraně, kterou vyzvedl bagr zhruba z metru pod povrchem. Podle hlavně, která byla prasklá zřejmě díky přeplnění střelným prachem, se mohlo jednat o mušketu či arkebuzu (malé dělo na dřevěné násadě) vojáka z třicetileté války. Hodonín, Národní třída, základy hřbitovní brány. Nejzajímavějším objektem byla tzv. zemnice z 13. století, která se nacházela poblíž renesanční věže. Její délka dosahovala až šesti metrů, dno měla v hloubce téměř tři metry. Zásyp „zemnice“ obsahoval množství velkých kusů mazanic s otisky dřevěných kmenů a malých prutů. Podle otisků můžeme předpokládat, že nad „zemnicí“ stála ještě dřevěná roubená konstrukce omazaná hlínou, která následkem požáru shořela a propadla se do spodního prostoru. Na dně se ještě nacházely zuhelnatělá dřeva a zejména zlomky silnostěnných keramických nádob vyrobených z grafitové hmoty. I podle ostatních nálezů můžeme násilný zánik objektu datovat do druhé poloviny 13., případně na samý počátek 14. století. Tehdy zde zřejmě stála přízemní budova srubové konstrukce se zahloubeným suterénem, nikoliv zemnice s obytnou funkcí. Na stáří objektu poukazuje i jeho situování uprostřed ulice, jejíž vznik se předpokládá na přelomu 14. a 15. století, kdy je v těchto místech pány z Kravař založeno Nové město. Hodonín, Národní třída, základy hřbitovní brány. Odebíráním vrstev a dokumentací jednotlivých kontextů se podařilo získat několik stovek archeologických nálezů, především zlomků vrcholně a pozdně středověké keramiky, dále velké množství zvířecích kostí z velkých hospodářských zvířat, řadu železných předmětů, ať již masivní nůž/tesák, zlomky koňských podkov, kroužky, hřebíky. Z nálezů z barevných kovů lze jmenovat předně nález sedmi mincí z 18. - 19. století, dále různá kování a ozdoby. Zajímavým zjištěním je i nález kovářské strusky z počátků existence města, která se spolu s okujemi (kousky železa odpadlé při kování) vyskytovala i v sondách v prostoru mezi kostelem a radnicí. Dále máme doloženo kovolitectví v podobě kousků bronzoviny. Mezi překvapivé nálezy patří část broušeného kamenného sekeromlatu z pozdní doby kamenné (stáří cca 5000 let) a keramické přesleny středověkého a pravěkého stáří. Samostatnou kapitolou jsou památky nemovité, kde se jedná o kůlové a sloupové jámy ze středověku, které jsou pozůstatkem po nějaké nadzemní konstrukci, dále to byla linie víc jak patnácti jamek ze zaniklého oplocení, rovněž středověkého stáří. Za zajímavý objev lze považovat kamenné základy odkryté nedaleko mariánského sloupu. Jedná se patrně o základ severozápadní brány do městského hřbitova, který zanikl již v 18. století. Kromě základů brány se dodnes dochoval pískovcový práh s železnými čepy pro kamenný portál. Branka měla na rozdíl od okolního povrchu náměstí kamenné dláždění. Brána, či spíše branka mohla být postavena v barokním slohu, někdy v 17. nebo 18. století, kdy došlo k velkolepé přestavbě hodonínského kostela sv. Vavřince. Další pozoruhodné nálezy byly učiněny ve městě Strážnici, konkrétně v prostoru nedaleko hlavního náměstí, u kostela sv. Martina. S ohledem na rizikovou dolní část ulice, kde se až do roku 1785 nacházel farní hřbitov, bylo upuštěno od výstavby nové kanalizace. A tak nejvýraznějším zásahem do historického souvrství bylo vybudování nového vodovodu. Výkop široký šedesát centimetrů, hluboký až sto osmdesát centimetrů narušil archeologickou situaci dokumentovanou v pěti situacích. Jen několik málo metrů severozápadně od suterénu narušil výkop pro vodovod druhý významný objekt, jímž je nároží polozahloubené středověké stavby se sloupovou jámou v rohu. Dno stavby leželo pouhých sto čtyřicet centimetrů pod dnešní úrovní. Další pozitivní situace se podařilo nalézt v dolní části Kostelní ulice mezi farou a kostelem sv. Martina, kde se měl nacházet farní hřbitov středověkého původu. Vodovodní výkop však bohužel nebo chceme-li bohudík, horizonty intenzivního pohřbívání těsně minul. Pouze ve dvou případech bylo možné ve stěně výkopu dokumentovat pozůstatky lidských koster, a to částí jejich dolních končetin. Poloha pohřbených byla s lehkou odchylkou východo-západní. Částečně se podařilo zachytit i zbytky dřevěných rakví. Absence dalších hrobů a zejména stratigrafie zachycená na stěně vodovodního výkopu umožňují situovat hřbitov blíže ke kostelu. Mezi hřbitovní zdí a současnou budovou fary se nepochybně již od pozdního středověku nacházela ulička široká víc jak čtyři metry. O častém zpevňování povrchu ulice svědčí několikanásobná štětování, příp. vrstvy štěrkopísku, či dokonce mazanice. V mladším období má povrch již charakter jakéhosi dláždění, později zasypaného a pouze uprostřed ulice byl vyskládán z kamenů žlab. Tento stav je zřejmý z historických fotografií ještě ve 20. letech 20. století. 21 Vodárenský zpravodaj - 2/03/2015 Strážnice, ul. Kostelní, kresebná dokumentace zemnice Nové poznatky byly zjištěny také při výzkumu v intravilánu obce Sobůlky. Přítomnost nálezových celků se zde podařila potvrdit již v minulosti na několika místech v rámci náhodných sběrů, ale také při záchranných archeologických výzkumech, především u výstavby kanalizace i rodinných domů, anebo při zjišťovacích výzkumech. Tehdy objevené objekty a kulturní vrstvy náleží rozdílným etapám pravěku – hlavně neolitu, době bronzové a době železné a také středověku, příp. novověku. V rámci výstavby vodovodu byla zkoumána část lokality nacházející se v zastavěném území na svahu terénní vyvýšeniny, otevřené směrem na jihovýchod nad Sobůlským potokem a jeho bezejmenným pravobřežním přítokem. Velká část toho svahu však byla v minulosti odtěžena v rámci rozšiřujícího se hliníku a místo je dnes využíváno jako zemědělská půda k záhumenkovému hospodaření s rodinnými domy a komunikacemi v okolí. V prostoru zemních prací bylo pozorováno následující jednoduché souvrství, typické pro danou jednotku: 1. Hnědočerně zbarvená nadložní vrstva s řadou recentních zásahů. 2. Žlutě zbarvená spraš. První uvedený horizont byl na většině trasy stavebních prací lokálně narušen předchozí výstavbou, především inženýrskými sítěmi nebo komunikačními plochami, i dorovnávkovými vrstvami. Přesto byla na svahu terénní vyvýšeniny s klesající nadmořskou výškou charakteristická jeho mírně narůstající mocnost. Druhý horizont byl vzhledem ke stanoveným nejnižším stavebním ni- 22 veletám dobře rozpoznatelný při výkopech téměř všech partiích budoucího vodovodu. V průběhu stavební akce bylo postupně ideální liniovou sondou protnuto území v severní části intravilánu Sobůlek, čímž mohlo dojít v jednotlivých etapách k vizuální kontrole odhalených stěn výkopu se zřetelem na vyhledávání chromatických anomálií indikujících archeologické kontexty. Zjištěné archeologické situace – profily kulturních vrstev a objektů byly po začištění podrobeny tradičnímu zkoumání - proběhla fotografická, kresebná a písemná dokumentace a poté byla poloha daných kontextů zaměřena v systému GPS. Zanášení do mapových podkladů, resp. projektované situace bylo dále prováděno pomocí měřičské latě a pásma. Po přistoupení ke vzorkování vrstev a jednotlivých sídlištních jam z důvodu zjištění přesného stáří a určení funkce se podařilo objevit pouze menší množství fragmentů keramiky vhodných k typologicko-chronologickému zařazení. Ve větší části trasy zemních prací byla konstatována nálezově negativní archeologická situace, zaznamenána mohla být pouze geologická skladba půdních horizontů. Až teprve před rodinným domem čp. 216 byla potvrzena přítomnost předpokládané kulturní vrstvy a zahloubených objektů. Počet a stav dochování sídlištních objektů odhalil výkop o hloubce cca 150 cm a šířce cca 60 cm v travnatém pásu mezi domem a silnicí, kde bylo rozpoznáno celkem 5 sídlištních jam. Jejich tmavý zásyp byl zapuštěn z nepříliš výrazně se projevující kulturní vrstvy, resp. nadložního horizontu s různě zachovanou mocností do žlutého sprašového podloží. Na formování hlavní uloženiny se výrazně podílely poloha na mírném svahu spolu s přírodními vlivy a předchozí osídlení. První z jam v nejvyšší nadmořské výšce měla největší kubaturu, pravděpodobně mohlo jít o hliník druhotně zasypaný sídlištním odpadem, hlavně většími kusy propálené mazanice. V ostatních případech šlo o středně velké jámy sídlištního kontextu s mísovitým profilem a vycházející z hnědočerné kulturní vrstvy, resp. nadloží do žlutého sprašového podloží a mající hospodářský, resp. odpadní charakter. Obsah objektů však po vzorkování neposkytl příliš početnou kolekci nálezů využitelných k bližším kulturně chronologickým účelům, v podstatě jediný využitelný materiál, kdy na základě signifikantních znaků utváření tvaru a výzdoby keramických nádob je velmi pravděpodobná příslušnost nálezu do mladší doby bronzové a do starší doby železné je k dispozici z hliníku. Výzkumem se v prostoru sprašové terasy na pravém břehu Sobůlského potoka podařilo zdokumentovat nejméně 5 objektů s nevýraznou kulturní vrstvou. Podle starších i nynějších archeologických zjištění i dalších povrchových sběrů v okolí a také konzultace se zdejšími zájemci o historii obce je velmi pravděpodobné, že celé sídliště patří k značně rozsáhlým, celá poloha byla v minulosti osídlena také lidem několika dalších pravěkých kultur již od počátku zemědělské civilizace v neolitu, tedy v mladší době kamenné asi 6 tisíc let př.n.l. Jiný záchranný archeologický výzkum prováděný při rekonstrukci přívodního řadu rozšířil rozsah předpokládaných nálezů v obci Bohuslavice. Stalo se tak pod strategickým návrším s již dříve rámcově poznanou lokalitou v lesní trati Šotnery s velkomoravským mohylovým pohřebištěm, sídlištěm a hradiskem a také těsně přiléhajícím výšinným sídlištěm kultury s moravskou malovanou keramikou v polní trati Darov. Aktuálně zkoumaná archeologicky pozitivní část lokality se nachází mimo zastavěné území v polní trati Darov nad soutokem říčky Kyjovky a bezejmenného potoka přitékajícího z jižního směru k jejímu pravému břehu na úpatí svahu mírné terénní vyvýšeniny v nadmořské výšce okolo 213 m. n. m. Kromě přilehlé polní cesty je celý prostor využíván jako zemědělská půda. V průběhu dlouhodobé stavební akce bylo postupně výkopovými pracemi jako ideální liniovou sondou protnuto území od severozápadního konce intravilánu obce Bohuslavice a dále až k vodojemu Haluzice. Tím mohlo dojít v jednotlivých etapách k vizuální kontrole odhalených stěn výkopu se zřetelem na vyhledávání chromatických anomálií, indikujících archeologické kontexty. Šlo především o profil kulturního souvrství, které bylo po začištění podrobeno tradičnímu zkoumání - proběhla fotografická, kresebná a písemná dokumentace a poté byla poloha daných kontextů geodeticky zaměřena v systému JTSK. Po přistoupení ke vzorkování z důvodu zjištění přesného stáří bylo objeveno větší množství fragmentů keramiky vhodných k typologicko-chronologickému zařazení. V prostoru zemních prací bylo pozorováno několik typů jednoduchého souvrství, charakteristických pro dané geomorfologické jednotky. V první řadě šlo o hnědočerně zbarvenou nadložní vrstvu s občasným projevem novověkých a recentních zásahů zejména v prostoru intravilánu, jako podloží se na místech s nižší nadmořskou výškou objevila žlutě zbarvená spraš, v místech s vyšší nadmořskou výškou tvořil podloží tzv. magurský flyš s pravidelnými řadami usazených pískovců a jílovců různých barev. V místech v blízkosti inundace Kyjovky pak jako podloží vystupovala tmavá hlinito-jílovitá povodňová hlína. První uvedený horizont byl jednoznačně zřetelný na všech místech stavebních prací a s klesající nadmořskou výškou byla charakteristická jeho narůstající mocnost. Druhý proměnlivý horizont byl vzhledem ke stanoveným nejnižším stavebním niveletám projektu dobře rozpoznatelný při výkopech téměř ve všech partiích budoucího vodovodu, mimo polohu s archeologickými nálezy a její širší okolí, neboť zde výkop do hloubky max. 170 cm dosáhl na jeho úroveň pouze výjimečně. Zaznamenaný objev byl učiněn v severní části extravilánu obce v trati Darov, kde zůstalo relativně dobře zachováno kulturní souvrství. Pomocí vzorkování se podařilo získat hlavně četné fragmenty pravěké keramiky, konkrétně zlomky stěn nádob, jejichž původ lze spojit s pozůstatky sídlištního odpadu. V místě pozitivní archeologické situace bylo pozorováno souvrství zcela odpovídající typu geomorfologické jednotky. Odhalený profil obsahoval tyto tři základní horizonty: 1. Hnědě zbarvené hlinité nadloží. 2. Tmavě hnědě zbarvené kulturní souvrství o mocnosti cca 60 cm. 3. Světle žlutě zbarvené sprašové podloží rozpoznatelné pomocí mikrosond pouze místy. Prostor zemních prací byl tedy postižen celkem jednoduchou stratigrafií, tvořenou třemi chromaticky odlišitelnými vrstvami. V první řadě šlo o světle hnědě zbarvenou nadložní půdu se silnější příměsí hlinitých částic, kdy mocnost této uloženiny kolísala v závislosti na průběhu terénu od 80 cm až k 120 cm. Dále pak kulturním horizontem, pod nímž se nacházelo žlutě zbarvené sprašové podloží. Výkop vedený patou svahu potvrdil odlišné utváření terénu v minulosti oproti dnešnímu stavu, neboť podle kolísající amplitudy mocnosti nadložní vrstvy docházelo v průběhu věků díky přirozeným přírodním jevům k postupnému vyrovnávání mírných terénních sníženin. jistě pozitivně podílela na formování poměrně mocné uloženiny jako pozůstatku zdejšího předchozího osídlení. Získaný soubor fragmentů keramiky doplňují zlomek sekery a zlomek sekeromlatu, zlomek tyčinkovitého bronzového artefaktu a část zvířecí čelisti a tvoří dobrý podklad k případnému pozdějšímu bližšímu kulturně - chronologickému určení. Výzkumem se v prostoru sprašové terasy na pravém břehu Kyjovky podařilo zdokumentovat sídlištní situaci s kulturním souvrstvím, náležejícím z hlediska archeologického datování do průběhu období pravěku, čímž bylo potvrzeno další významnější osídlení této polohy. Na rozdíl od dnes již těžko ověřitelných informací místních starousedlíků, kdy v dotyčném prostoru či jeho okolí mělo dojít k narušování archeologických situací, se archeologickým výzkumem podařilo upřesnit polohu a dataci dokladů sídlištní činnosti. Z těchto důvodů bude důležité i nadále sledovat nové stavební počiny, které mohou přispět k objasnění dalších aspektů minulosti. Tento zajímavý a poučný článek pro nás připravili naši kolegové z Masarykova Muzea v Hodoníně. Mgr. Jaromír Šmerda Mgr. František Kostrouch Přítomnost předpokládané silné kulturní vrstvy tmavě hnědé barvy, ovšem bez zjištění zahloubených objektů, byla potvrzena především díky obsahu artefaktů a ekofaktů. Mimo zlomků mazanice a uhlíků byly z hlediska určení datace důležité zejména skupiny keramických zlomků z přelomu neolitu a eneolitu náležející kultuře s moravskou malovanou keramikou a z průběhu mladší doby bronzové náležející kultuře středodunajských popelnicových polí, není zde tudíž vyloučena existence rozsáhlejšího sídliště. Poloha na pravobřežní terase Kyjovky pod výraznou terénní dominantou s prokazatelným pravěkým osídlením se 23 Vodárenský zpravodaj - 2/03/2015 VODOHOSPODÁŘSKÁ PADESÁTKA 2015 Stejně jako v minulých letech se pracovníci naší společnosti zúčastnili pochodu Vodohospodářská 50. Pořadatelem letošního ročníku byly Pražské vodovody a kanalizace a připravily trasy 26 a 35 km pro pěší a 65 a 85 km pro cyklisty. Snahou pořadatelů bylo vést trasy pražskou zelení. Trasa 26 km, kterou jsme absolvovali my, začala na stanici MHD Divoká Šárka. Odtud jsme se vydali (už pěšky) k Letohrádku Hvězda, přes Bělohorskou pláň a Ladronku ke Strahovskému stadionu. Trasa pokračovala do Petřínských sadů, kde byl první kontrolní bod, a malá svačinka. Někteří z nás si prohlédli Prahu z Petřínské rozhledny a po krátkém odpočinku jsme šli dál okolo Strahovského kláštera přes Pohořelec a Loretánské náměstí k Jelenímu příkopu. Z Jeleního příkopu jsme vyšli u Letohrádku královny Anny, kde jsme vyzkoušeli, „zpívá-li“ Zpívající fontána a pokračovali směrem do Chotkových a Letenských sadů s krásnou vyhlídkou na Prahu. Z Letenských sadů jsme kolem Národního technického muzea přešli do Stromovky, kde nás čekal druhý kontrolní bod a oběd. Po obědě jsme se vydali Stromovkou k dalšímu kontrolnímu bodu – muzeu Stará čistírna vod s prohlídkou. Od Staré čistírny jsme pokračovali kolem řeky Vltavy k Trojskému zámku a dále až k přívozu v Podbabě, kde nás převozníci přepravili na druhý břeh Vltavy. Šáreckým údolím jsme šli na Dolní Šárku a odtud vzhůru na zříceninu Baba. Na Babě bylo opět malé občerstvení a po krátkém odpočinku nás čekal poslední úsek cesty Hanspaulkou na Masarykovy koleje, kde byl cíl trasy. Trasa byla náročná, ale vzhledem k tomu, že letošnímu ročníku VH 50 přálo počasí, krásná. Ing. Jana Zrůnová vedoucí chemické služby vodovodů Vyrážíme na cestu. Letohrádek Hvězda v Oboře Hvězda. 24 Zkouška zpěvu Zpívající fontány u Letohrádku královny Anny. Zbyl čas i na partičku šachu. Tip na výlet… Hlavní město Praha oplývá řadou pamětihodností, z nichž některé jsme během absolvování trasy vodohospodářské padesátky měli možnost alespoň letmo zhlédnout. Na tomto místě bych se ale rád zmínil o jedné národní kulturní památce, jejíž návštěva musí v každé „vodařské duši“ zanechat hlubokou stopu. Pro zájemce ze stran účastníků pochodu byla organizátory zajištěna prohlídka objektu „Muzeum Stará Čistírna“, který je umístěn v památkově chráněném areálu staré čistírny odpadních vod v Praze - Bubenči. Tato ČOV byla postavena na počátku minulého století, v letech 1901 - 1906. Poté sloužila více jak 60 let až do doby, kdy byla uvedena do provozu mechanicko-biologická čistírna na protilehlém Císařském ostrově. Stará čistírna je významným objektem naší průmyslové architektury a vodohospodářské techniky. Ve své době bylo realizované dílo naplněním snu o moderní kanalizaci a Praha se tak zařadila mezi přední velkoměsta tehdejšího světa. Při realizaci se velmi pečlivě dohlíželo i na kvalitu použitých materiálů, a tak např. původní usazovací nádrže sloužily ještě v 80. letech jako manipulační jímky na kal z nové čistírny. A co jsme tedy během asi hodinové exkurze viděli a zažili? Společně s průvodcem jsme navštívili podzemí provozní budovy čistírny, kde jsme byli krátce seznámeni s historií stokování a čištění odpadních vod. Zajímavým poznatkem bylo, že hlavním důvodem výstavby kanalizačních stok a čistírny v té době nebyly požadavky hygienické či ekologické, ale prosté mechanické vyčištění Vltavy od větších plovoucích splašků, které bránily lodní dopravě. Až neuvěřitelně překvapil precizní stavební stav některých podzemních objektů, především stěn, stropů i ústí stok, vystavěných z 2x pálených cihel zvaných „Zvonivky“, a také některé funkční části původního technologického zařízení (česle, lapáky písku). Prohlídku vhodně doplňovaly historické fotografie z výstavby a promítaný filmový dokument z provozu ČOV v období 2. světové války. Nejpůsobivějšími zážitky z celé exkurze pak byly prohlídka parní strojovny s kotelnou a plavba na raftech v jedné z velkých usazovacích nádrží. V parní strojovně byly k vidění dva parní stroje vyrobené v roce 1903 firmou Breitfeld & Daněk. O tom, že jsou tyto stroje dodnes plně funkční, nás spolehlivě přesvědčili technik údržby parních strojů spolu s topičem (člověk se svérázným smyslem pro humor - podle něj nejdůležitější osoba na ČOV) tím, že uvedli celé zařízení do chodu. V té chvíli jsem si vybavil scénu z filmu Marečku, podejte mi pero („20. století nazýváme stoletím páry“). A když už jsme u filmu, tak jako zajímavost se uvádí, že tajuplné prostory čistírny a starých kanalizačních stok často přitahovaly filmaře, a tak kromě jiných filmů byly v podzemních prostorách natočeny např. scény z filmů Bídníci nebo Mission Impossible. Takže pokud budete někdy v Praze, neváhejte, udělejte si čas a navštivte tuto technickou památku. Vřele doporučuji nejen příznivcům historické techniky, ale i vyznavačům adrenalinu, protože jednou z možností vyžití v areálu ČOV je i výlez na jeden z ventilačních komínů a spuštění vnitřkem dolů (opět to připomíná jeden dobrý český film a Vy určitě víte který!) RNDr. Stanislav Vaněk vedoucí provozu výroby vody Povodňová čerpadla poháněná parními stroji. Parní stroje na ČOV. Výklad průvodce v podzemních prostorách ČOV. Detail parního stroje. 25 Vodárenský zpravodaj - 2/03/2015 FOTBALOVÝ TURNAJ VNOROVY 2015 Dne 11. 9. 2015 se konal již třetí fotbalový turnaj, pořádaný ve Vnorovech. Jako vždy nastoupili 4 celky, a to ,,hrad“ Hodonín, provoz Hodonín, provoz Kyjov a provoz Veselí. Hrálo se na 2x20 minut, a to každý s každým. Zápasy proběhly v pořádku, pod taktovkou, respektive píšťalkou pana Hubáčka Miroslava, který na vše dohlížel jako rozhodčí. Na 4. místě se umístili kluci z Kyjova, třetí místo obsadili chlapi z Hodonína hradu, druhé místo obstáli úderníci z Veselí a na nejlepším, zlatém místě, skončili provozáci z Hodonína. Ukončená ku spokojenosti každého byla klasicky na koupališti ve Vnorovech, kde se předávali ceny. Celkový zápas i společné posezení u pohárku vína proběhlo bez závad, a za společného zpěvu a veselí jsme se rozešli. Doufejme, že v této milé tradici budeme mít možnost pokračovat. Všem za účast (nechť hrající nebo fandící) a podporu vedení naší společnosti děkuje Pavka Richard, organizátor akce. Zápas sleduje kolega Ladislav Střítecký. Pohár za třetí místo přebírá Honza Vybíral. 26 Zlatý pohár přebírá za provozáky Hodonín Marek Herzán. Tuhle lokomotivu už děti příště na vnorovském koupališti nenajdou. A pak jsme už jen zpívali. Životní jubileum 50 let SRPENStředisko Marie Vičarová 3051 ZÁŘÍ Eva Bartoníčková Marek Měchura Marta Kočišová, Ing. 3085 3082 3084 Pracovní jubileum 45 let Ladislav Střítecký (1.8.) 1322 Jubilea v roce 2015 (od 1.8.) Pracovní jubileum 35 let Středisko Antonín Michálek (1.7.) 3085 (Omylem jsem zapomněla uvést v minulém čísle.) Pavel Školnikovič (1.8.) 2322 Miroslav Zikmunda (3.11.) 2303 Pracovní jubileum 30 let Petr Valenta (1.10.) 3082 Pracovní jubileum 25 let Pavel Zabadal, Ing. (1.8.) 3082 Vít Kozlík, Ing. (3.9.) 5379 Pracovní jubileum 20 let Středisko Zdeněk Hlaváček (1.9.) 2272 Anežka Jelínková (1.9.) 2202 Radim Šťastný (1.9.) 2207 Benedikt Zapala, Ing. (1.9.)5379 Jitka Měchurová (1.10.) 3084 Tomáš Marčík (4.12.) 1401 Pracovní jubileum 15 let Jana Uličná, Ing. (1.10.) 3084 Renáta Kolibová, Ing. (1.11.)3080 Pracovní jubileum 10 let Vendula Turčínková (1.9.) 3052 Všem jubilantům přejeme pevné zdraví, osobní a pracovní spokojenost, a ať se jim vše daří. Vyměnit budíka za ptačí zpěv, odložit starosti, zmatky a spěch. To je sen každého z nás, s dneškem přichází pohody čas. Zdeňka Chvátalová referent personálního oddělení K 31. 12. 2015 odchází do starobního důchodu: Zdeňka Chvátalová střed. 3080 – referent personálního oddělení Ivan Pátek střed. 1322 – řidič nákladního auta Ladislav Střítecký střed. 1322 – montér - potrubář Petr Valenta střed. 3082 – elektrotechnik Miroslav Zikmunda střed. 2303 – dělník ČOV Děkujeme za práci odvedenou v naší společnosti a k odchodu do důchodu přejeme vše nejlepší. Ing. Petra Fialová referent personálního oddělení Název: Vodárenský zpravodaj, časopis pro zaměstnance a akcionáře společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Vydavatel: Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s., Purkyňova 2933/2, 695 11 Hodonín, IČ: 49454544 Redakční rada: RNDr. Pavel Koubek, CSc., Ing. Martin Galečka, Ing. Pavel Zabadal, Ing. Gabriela Vlachovská, Ing. Renáta Kolibová (odpovědný redaktor). Foto na titulní straně: Ing. Renáta Kolibová Grafická úprava a tisk: Tiskárna ŠIKI Kyjov Periodicita: 2x v roce 2015 Číslo: 2/03/2015 Místo vydání: Hodonín Termín vydání: prosinec 2015 Náklad: 450 kusů Registrováno Ministerstvem kultury ČR: MK ČR E 21680. 27 PŘEDSTAVUJEME OBJEKTY VDJ Poddvorov I. Vodojem je součástí skupinového vodovodu Podluží. S objemem 5.000 m3 je zároveň klíčovým objektem tohoto systému. Do provozu byl uveden v roce 1987. Součástí vodojemu je i čerpací stanice, dopravující vodu do výše položeného VDJ Poddvorov II. a malá automatická posilovací stanice pro obce Starý a Nový Poddvorov. Objekt prošel postupnou modernizací, která zahrnovala stavební stránku objektu vč. zateplení, výměnu potrubí v armaturní komoře včetně drobných stavebních úprav, nové podlahy, výměna řídicího systému vodojemu včetně části elektroinstalace a v poslední době pak i provedení sanace vnitřních stěn vodojemné komory a opravy hydroizolace stropů. Vodojem Poddvorov I. před opravou. Ing. Vít Kozlík vedoucí provozu vodovodů a kanalizací Hodonín Armaturní komora. … a po opravě.
Podobné dokumenty
Untitled Spreadsheet
[email protected]
Ukončeno 5,80
[email protected]
Ukončeno 6,20
[email protected]
Ukončeno 5,80
[email protected]
Ukončeno 4,60
[email protected]
Uk...
Ročenka 2005 - NPÚ - Národní památkový ústav
vydávání výročních zpráv dříve samostatné organizace. Dosud nepřerušená řada i pozitivní ohlas této edice nás zavazuje
k tomu, abychom v této tradici pokračovali.
Ani rok 2005 nebyl ušetřen problém...
Zápis z 2 schůze ZO Břežany dne 23.01.2015
vodovod s. r. o. vyfakturovalfirmě
b) SkládkaPravice- informacepoda|pan Křápek, Břežanský
Rovinace|kem I7I8 489,-Kč'
Nebylauhrazenapos|ednífaktura
na částku186 380,-Kč,
peníze
vodovodus' r' o. V př...