Česko-anglický glosář pojmů manažerského účetnictví

esko-anglický glosá pojm manažerského ú etnictví
Bohumil Král, Libuše Müllerová a kolektiv
Na zpracování glosá e se podíleli následující auto i (v abecedním po adí):
prof. Ing. Jana Fibírová, CSc.
prof. Ing. Bohumil Král, CSc.
prof. Ing. Libuše M llerová, CSc.
Ing. Libuše Šoljaková, PhD.
JF
BK
LM
LŠ
ABC (Kalkulace založená na vztahu náklad k aktivitám) - Activity Based Costing
je metoda, proces, resp. výsledek procesu p i azování zejména nep ímých režijních náklad p edm tu
kalkulace a kalkula ní jednici. Vychází primárn z p i azení náklad aktivitám, které vyvolávají vznik
náklad (p íkladem takové aktivity m že být vývoj výrobku a jeho konstruk ní, resp. technologické
ešení). Teprve ve druhém a t etím kroku jsou tyto náklady aktivit p i azovány p edm tu kalkulace (nap .
konkrétnímu druhu výrobku) a jeho kalkula ní jednici (nap . jednomu kusu výrobku).
Metoda se za ala uplat ovat zejména ve druhé polovin osmdesátých let dvacátého století, a to v reakci
na kritické hodnocení do té doby uplat ovaných kalkula ních postup , které zd raz ovaly tzv.
reproduk ní zp sob alokace nep ímých režijních náklad v cen výkonu. Tyto postupy se však stále více
dostávaly do rozporu s m nícími se podnikatelskými podmínkami – zejména v tom smyslu, že výrobkové
náklady p estaly být v ad odv tví podkladem pro cenová rozhodování, a informace o tom, jak velkou
ást nep ímých režií by cena m la uhradit, se za ala výrazn odlišovat od informace o tom, jaké náklady
konkrétní druh výkonu vyvolává. ABC je v tomto smyslu metodou, která zd raz uje p i alokaci náklad
princip p í inné souvislosti mezi náklady, aktivitou a finálním výkonem.
Oproti tradi ním kalkula ním postup m metoda poskytuje významn odlišné podklady pro rozhodování
zejména u náklad takových podnikových aktivit, jejichž nár st je indiferentní nebo dokonce nep ímo
úm rný objemu finálních výkon (krom výše uvedených aktivit inova ní fáze podnikatelského cyklu
jsou p íkladem takových aktivit se ízení stroj , ízení jakosti, logistické aktivity a další).
BK
ABM ( ízení založené na vztahu náklad k aktivitám) - Activity Based Management
je zp sob ízení, vycházející z analýzy vzájemného vztahu nákladové náro nosti a p idané hodnoty aktivit
jako elementárních prvk podnikatelského procesu, které vyvolávají vznik náklad provád ním díl ích
výkon , které je ú elné m it a posuzovat z hlediska jejich racionality. Systémové spojení jednotlivých
aktivit vede pak k zajiš ování inností, které mohou, ale nemusí být realizovány v rámci jediného
podnikového útvaru, a systémové spojení t chto inností pak umož uje analýzu nákladové náro nosti a
p idané hodnoty podnikatelského procesu jako celku.
ABM se za al uplat ovat a to zejména ve vazb na kritické hodnocení do té doby uplat ovaných systém
ízení, které se výrazn orientovaly pouze na dv základní linie – tzv. výkonovou a odpov dnostní;
zd razn ní t chto linií pak dlouhodob vedlo k ad d sledk , které komplikovalo podnikatelský proces
jako celek. V souvislosti se zm nou v p ístupu k takto zam enému ízení, které se – oproti po áte nímu
d razu na nákladovou náro nost aktivit, inností a proces – více zam uje na jejich p ínos k tvorb
podnikové p idané hodnoty, se od poloviny devadesátých let za íná hlavn v anglosaské oblasti ast ji
uplat ovat název „ ízení veli in p inášejících hodnotu“ (anglicky: Value Based Management).
V germanofonní oblasti se naopak vžil pojem procesn orientované ízení (n mecky: Prozessorientierte
Management), který zd raz uje p ínos tohoto zp sobu ízení ve vztahu k tradi ní výkonové a
odpov dnostní linii.
1
Hlavními informa ními nástroji ABM v oblasti hodnotového ízení jsou procesn orientované ú etnictví
(anglicky: Activity Based Accounting, resp. Cost Driver Accounting, n mecky: Prozessorientierte
Kostenrechnung), kalkulace zpracované ve vztahu k aktivitám (anglicky: ABC - Activity Based Costing,
n mecky: Prozessorientierte Kalkulation) a rozpo ty zpracované ve vztahu k aktivitám (anglicky: ABB Activity Based Budgeting, n mecky: Prozessorintierte Anschlagen).
BK
Akcie – Share of Stock; Share; Stock
je majetkový cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcioná e jako spole níka podílet se, v souladu s
právními ustanoveními a v souladu se stanovami spole nosti, na jejím ízení, jejím zisku a na likvida ním
z statku p i zániku spole nosti. Akcie mohou být vydány v listinné nebo zaknihované podob . Akcie
m že znít na jméno nebo na majitele. Akcie musí obsahovat obchodní jméno a sídlo spole nosti,
jmenovitou hodnotu, ozna ení formy akcie a u akcie na jméno i jméno akcioná e, výši základního
kapitálu, po et akcií k datu emise a datum emise. Listinná akcie musí obsahovat i íselné ozna ení a
podpis lena nebo len p edstavenstva. Z hlediska možnosti uplat ovat ur itá práva lze rozlišovat akcie
kmenové (základní druh akcií všech akciových spole ností), prioritní (zakládají p ednostní právo na podíl
na zisku, jejich majitelé však nemají, na rozdíl od kmenových akcií, právo hlasování na valných
hromadách), akcie s pevným úrokem (sou asná právní úprava R je nep ipouští). V ú etních výkazech
tvo í emitované akcie základní kapitál v pasivech rozvahy akciové spole nosti, kterému v aktivech
odpovídá do jejich splacení pohledávka za upisovateli. Úhrada této pohledávky je možná v pen žní i
nepen žní form . U upisovatele jsou upsané akcie závazkem v i emitentovi. Nakoupené akcie eviduje
ú etní jednotka bu jako dlouhodobý finan ní majetek, pokud jsou v jejím držení déle než jeden rok,
nebo jako krátkodobý finan ní majetek, pokud byly nakoupeny za ú elem krátkodobého držení. Ú etní
jednotka m že nabývat i vlastní akcie, které se evidují rovn ž jako krátkodobý finan ní majetek, avšak
v sou asném formátu rozvahy se vykazují v pasivech jako položka snižující základní kapitál.
LM
Akcioná – Shareholder, Stockholder
je fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem akcií. Akcioná je oprávn n ú astnit se valné
hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní vysv tlení záležitostí týkající se spole nosti,
je-li takové vysv tlení pot ebné pro posouzení p edm tu jednání valné hromady, a uplat ovat návrhy a
protinávrhy. Má-li spole nost jen jediného akcioná e, nekoná se valná hromada a p sobnost valné
hromady vykonává tento akcioná . Akcioná nebo akcioná i spole nosti, jejíž základní kapitál je vyšší než
100 mil. K , kte í mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota p esahuje 3 % základního kapitálu a
dále akcioná nebo akcioná i spole nosti, která má základní kapitál 100 mil. K a nižší, kte í mají akcie,
jejichž souhrnná jmenovitá hodnota p esahuje 5 % základního kapitálu, mohou požádat p edstavenstvo o
svolání mimo ádné valné hromady k projednání navržených záležitostí. Tito akcioná i mohou dále
požádat soud, aby jmenoval znalce pro p ezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a
propojenými osobami, jsou-li pro to závažné d vody. Akcioná má dále právo na podíl na zisku
spole nosti (dividendu), který valná hromada podle výsledku hospoda ení spole nosti schválila k
rozd lení. Za ztrátu z hospoda ení spole nosti akcioná i neru í.
LM
Akreditiv – Letter of Credit
je platební a zajiš ovací prost edek, jehož podstatou je závazek banky p íkazci poskytnout na jeho žádost
pen žité pln ní t etí osob , pokud tato osoba splní ve stanovené lh t dohodnuté podmínky.
V obchodních vztazích se nej ast ji používá dokumentární akreditiv, u kterého je pln ní banky vázáno na
p edložené dokument uvedených v akreditivní listin .
LM
2
Aktiva – Assets
p edstavují majetek ú etní jednotky a jeho složky, který jí zajiš uje dostate n prokazatelný budoucí
ekonomický prosp ch, je kontrolován a ovládán ú etní jednotkou (ú etní jednotka jej vlastní, má právo s
ním nakládat, využívat ke své innosti) a je výsledkem minulých transakcí a skute ností. Lze jej
spolehliv a reáln ocenit a na základ toho o n m ú tovat. Sou asn je i v rohodnou zárukou práv a
nárok v itel . Z hlediska vykazování aktiv v rozvaze je rozhodující, za jakým ú elem byla po ízena.
Po ítá-li ú etní jednotka s jejich dlouhodobým držením (období delší než jeden rok), vykazují se jako
dlouhodobá aktiva, p i p edpokladu krátkodobého držení (do jednoho roku) jako krátkodobá i ob žná
aktiva. Z hlediska charakteru i povahy lze aktiva dále lenit na nehmotná a hmotná aktiva, z pohledu
jejich p íslušnosti k období, v n mž vznikly lze vymezit p echodná aktiva, období jejichž vzniku
nesouhlasí s obdobím, do n hož v cn náleží (náklady p íštích období a p íjmy p íštích období). Aktiva
se v rozvaze t ídí d sledn podle likvidnosti jednotlivých složek majetku (podle stupn jejich
p em nitelnosti na peníze). U jednotlivých položek se vykazuje stav na konci b žného (vykazovaného)
ú etního období (tj. k rozvahovému dni) a stav na konci minulého ú etního období. Ekonomická teorie
používá též pojem istých aktiv, která jsou definována jako rozdílová veli ina sumy aktiv a sumy dluh .
Zvláštním druhem aktiv jsou tzv. podmín ná aktiva, která vznikají jaké d sledek neo ekávaných událostí,
které by mohly pro podnik znamenat zvýšení ekonomického prosp chu za p edpokladu, že dojde
k událostem, jejichž vznik je nejistý a které podnik nem že ovlivnit. Tato aktiva se v rozvaze nevykazují,
uvedou se pouze v p íloze k ú etním výkaz m (anglicky: Notes).
LM
Aktiva istá – Net Assets
Jsou jedním z ukazatel finan ní analýzy provád né na základ ú etních výkaz . Zjiš uje se jako rozdíl
celkových aktiv a celkových závazk . istá aktiva vyjad uje majetkovou podstatu ú etní jednotky
z hlediska aktiv, tj. jako výši majetku krytou vlastními zdroji.
LM
Aktiva dlouhodobá – Long-Term Assets, Fixed Assets
jsou aktiva, která jsou z hlediska innosti ú etní jednotky dlouhodob vázána, zpravidla na dobu delší než
dvanáct m síc . Zahrnují dlouhodobá hmotná aktiva (Tangible Fixed Assets) jako jsou pozemky, budovy
a za ízení, dlouhodobá nehmotná aktiva (Intangible Fixed Assets), jako jsou patenty, licence, goodwill
apod., investice (Long-Term Investments) jako jsou vklady do vlastního kapitálu jiných podnik , do
dlouhodob držených majetkových i dluhových cenných papír a podíl , p ípadn jiná dlouhodobá
finan ní aktiva, nap . dlouhodobé p j ky i dlouhodob vázané vklady na bankovních ú tech.
LM
Aktiva krátkodobá (ob žná) – Short-Term Assets, Current Assets
jsou aktiva, jejichž existence v ú etní jednotce nep ekro í období provozního cyklu nebo dvanáct
m síc . Pat í k nim materiál (Materials), nedokon ená výroba (Work in Process, Work in Progress),
polotovary vlastní výroby (Semi-Products), výrobky (Products), peníze v hotovosti a na bankovních
ú tech (Cash and Bank Acounts), krátkodobé cenné papíry (Shorg-Term Financial Assets), pohledávky
(Receivables, Accounts Receivable).
LM
Aktivace – Revenuisation, Own Work Capitalized
je uznání majetku vytvo eného vlastní inností za aktiva, jejichž p ír stek je ocen ný ve výši náklad ,
které byly na toto aktivum vynaložené. V ú etnictví dochází k aktivaci jednak dlouhodobého majetku,
kdy se náklady na jeho vytvo ení vylou í z náklad (a tedy i z výsledku hospoda ení) p i jeho za azení do
používání v ú etní jednotce, která ho vytvo ila (náklady se zm ní na aktivum - dlouhodobý majetek) a
tento majetek se dostává do náklad formou odpis v pr b hu jeho používání. Stejn tak dochází k
aktivaci zásob vytvo ených vlastní inností (materiál, zboží), kdy se náklady na jejich vytvo ení vylou í z
náklad (a tedy i z výsledku hospoda ení) v okamžiku jejich p evedení na sklad v ú etní jednotce, která je
3
vytvo ila (náklady se zm ní na aktivum - zásoby) a které se do náklad p evedou až p i spot eb
prodeji t chto zásob.
i
LM
Aktivita – Activity
je elementárním prvkem podnikatelského procesu, který lze vymezit minimáln z hlediska náklad , které
je t eba v souvislosti s jeho zajišt ním vynaložit, ale p ípadn i z hlediska m itelného výkonu, který je
výsledkem této aktivity. Z tohoto hlediska se také aktivity podrobn ji lení na:
•
aktivity, u nichž lze vyjád it náklady (vstupy) i ú el jejich vynaložení (výstupy);
•
aktivity, u nichž lze m it náklady, ale nelze kvantifikovat výstupy.
P íkladem prvního typu aktivit je ve výrobním podniku objednávání materiálu (jehož nákladová
náro nost je ovlivn na po tem objednávek), jeho kvalitativní a kvantitativní p ejímka (ovlivn ná dobou a
pracností p ejímky) a výdej materiálu do výroby (ovlivn ný objemem výdeje a jeho pracností).
P íkladem druhého typu aktivit jsou náklady spojené s ízením útvaru, který zajiš uje v tší po et aktivit.
BK
Akvizice - Acquisition
je takové slou ení samostatných podnik v jeden ekonomický celek, p i níž akvizitor (nabyvatel) získává
kontrolu nad istými aktivy a transakcemi nabývaného podniku. Z ú etního hlediska lze akvizice lenit na
majetkové akvizice, p i nichž akvizitor získává ur itá aktiva i soubor aktiv a závazk , tedy podnik nebo
jeho ást. P i t chto akvizicích p echází majetek z prodávajícího na kupujícího, aniž by došlo ke spojení
podnik a není dot ena právní subjektivita akvizitora ani spole nosti, která mu podnik (aktiva a závazky)
prodala. Akvizitor za podnik platí pen zi, nepen žitým majetkem, vlastním podnikem, p ípadn i
vlastními akciemi. V této souvislosti pat í k základním ú etním problém m ocen ní nabývaných aktiv i
podniku na bázi tržn ocen ných položek aktiv a závazk , vy íslení goodwillu nebo negativního
goodwillu jakožto rozdílu mezi úhradou akvizitora a tržn p ecen nými nabývanými aktivy a závazky
( istými aktivy). Získaná aktiva tak akvizitor vykazuje ve své bilanci v jejich hodnot stanovené na tržní
bází a navíc p ípadn vykazuje i goodwill i negativní goodwill. Naproti tomu kapitálové akvizice jsou
takové, p i nichž akvizitor získává majetkovou ú ast, tj. akcie i podíly jiné spole nosti v takové mí e,
která mu umož uje uplat ovat kontrolu v této spole nosti. P i t chto akvizicích také není dot ena právní
subjektivita akvizitora ani spole nosti nabývané, jde pouze o propojení kapitálové. V této souvislosti pat í
k hlavním ú etním problém m ocen ní istých aktiv nabývané spole nosti na tržní bázi a vy íslení
goodwillu i negativního goodwillu v p ípad , že po izovací cena majetkové ú asti, akcií i podíl
snížená o procento podílu na p ecen ných istých aktivech není rovna nule.
LM
Alokace náklad – Cost Allocation
je metoda, proces nebo výsledek procesu p i azování náklad tzv. objektu alokace. Tím m že být nap .
aktivita, díl í nebo finální výkon, útvar, zákazník nebo rozhodnutí. Hlavním smyslem alokace náklad je
zp esnit informace o nákladech, vyvolaných objektem alokace, a to s hlavním z etelem na rozhodovací
úlohu, kterou je t eba v souvislosti s tímto objektem ešit. Výzkum se v tomto sm ru zabývá zejména
základními cíli alokace, jejími principy a fázemi.
Nejobecn jším cílem alokace náklad je poskytnout informace o nákladech, které jsou ur itému
rozhodnutí relevantní. P itom je t eba respektovat zásadu, že neexistuje univerzáln správný (špatný)
zp sob p i azení nákladu p íslušnému objektu. Každý zp sob alokace musí respektovat nejen vztah
náklad k objektu, ale zejména rozhodovací úlohu, která bude na základ tohoto p i azení ešena. Tyto
úlohy lze typov rozd lit do šesti oblastí: úlohy, jejichž smyslem je rozhodnout o zp sobu využití
ekonomických zdroj na vytvo ené kapacit , úlohy vycházející z propo tu náklad , vynaložených v souvislosti s výkony, tzv. reproduk ní úlohy, motiva ní úlohy, úlohy spojené s obhajobou ceny a úlohy
založené na informacích o vázanosti ekonomických zdroj v objektech alokace.
4
Ve vztahu k cíl m, které alokace sleduje, se pak rozlišují t i r zné principy p i azování náklad výkon m:
základní princip p í inné souvislosti vzniku náklad , a navazující principy únosnosti (reprodukce) a
pr m rování, které se obecn uplat ují pouze v p ípadech, kdy nelze aplikovat princip p í inné
souvislosti.
Aloka ní fází se rozumí díl í ást celkového procesu p i azování náklad finálním výkon m, jejímž cílem
je vyjád it míru p í inné souvislosti mezi náklady a finálním výkonem. Zpravidla se v této souvislosti
hovo í o t ech aloka ních fázích:
•
cílem prvé fáze alokace je p i azení p ímých náklad takovému objektu alokace, který p í inn
vyvolal jejich vznik;
•
cílem druhé fáze je co nejp esn jší vyjád ení vztahu mezi díl ími objekty alokace a objektem, který
vyvolal jejich vznik; Tento objekt je pak zprost edkující veli inou, vyjad ující souvislost mezi
finálními výkony a jeho nep ímými náklady. fáze probíhá v podstat "p et íd ním" náklad z jednoho
objektu na druhý;
•
cílem t etí fáze je pak co nejp esn jší vyjád ení podílu nep ímých náklad , p ipadajících na druh
vyráb ného nebo provád ného výkonu, pop . na jeho jednici.
BK
Amortizace - Amortisation
je zp sob vyjád ení opot ebení - snížení hodnoty dlouhodobého (v p ípad aplikace anglického pojmu
nehmotného) majetku. Používáním se postupn snižuje hodnota v tšiny dlouhodobého majetku, která
vstupuje do vytvá ených výrobk , prací a služeb. Hodnota dlouhodobého majetku m že klesat i v
d sledku jeho morálního zastarávání, kdy je vytvá en majetek dokonalejších technických parametr v
d sledku technického rozvoje. Hodnota dlouhodobého majetku se m že snižovat, i když se nepoužívá,
protože krom morálního opot ebení dochází nap . ke korozi n kterých druh materiál , z nichž je
majetek tvo en, ovlivn ní funk nosti prachem, zanedbáváním b žné údržby apod. V ú etnictví se
amortizace vyjad uje odpisováním, které si u jednotlivých skupin dlouhodobého majetku upravuje ú etní
jednotka odpisovým plánem. Majetek se odpisuje po dobu p edpokládané životnosti až do výše jeho
po izovací ceny.
LM
Analýza citlivosti – Sensitivity Analysis
je postup, umož ující obecn vyjád it vliv ur itého faktoru na zm ny ekonomických výsledk . Obecn
souvisí s p echodem od pevného k variantnímu rozpo tování t chto výsledk ; žádoucí výsledky
ekonomického subjektu nejsou stanoveny jednozna n , staticky, ale ve form rozp tí (daného nap .
optimistickou a pesimistickou úrovní rozpo tovaného zisku, výnosnosti kapitálu, isté sou asné hodnoty
nebo jiné hodnotové veli iny). Citlivost konkrétního faktoru je pak v zásad odpov dí na otázku, o kolik
procent m že vzr st i poklesnout výchozí úrove tohoto faktoru, aby se dosáhlo mezní alternativní
úrovn ekonomického výsledku. Za nejcitliv jší se p itom považuje faktor s nejnižším procentem zm ny.
V praxi se analýza citlivosti nej ast ji využívá p i rozpo tování náklad , výnos a zisku zvažovaných
variant. Na výchozí propo et, vyjad ující úrove objemu prodeje, pr m rné ceny a žádoucí úrove
fixních a variabilních náklad , které vedou k dosažení optimistické výše zisku, pak navazuje kvantifikace
procentní úrovn zm n t chto faktor , která zajiš uje alespo minimální úrove zisku. Analýza citlivosti
je tedy v tomto p ípad vyjád ením „manévrovacího prostoru“, v jaké relativní úrovni se m že zm nit
objem prodeje, úrove cen, variabilních a fixních náklad , aby podnik dosáhl pesimistické úrovn zisku.
Citlivost jednotlivých faktor lze p itom zkoumat v r zné úrovni zjednodušení. Základní varianta tzv.
statické (jednofaktorové) analýzy citlivosti vychází ze zjednodušené úvahy, že na pokles zisku p sobí
vždy pouze jeden z výše uvedených faktor ; zbylé t i z stávají ve výchozí úrovni. Zejména pro
hodnocení výše uvedených faktor , ovliv ujících výši zisku, se však zd raz uje, že propo ty citlivosti
nedávají adekvátní podklady pro ízení, protože vycházejí z nereálního p edpokladu vzájemné
nezávislosti t chto faktor .V b žných tržních podmínkách však existuje zejména mezi cenou výkonu a
objemem jeho prodeje pom rn silná závislost.
5
Proto se dnes v praxi více využívá tzv. dynamická (dvoufaktorová, resp. vícefaktorová) analýza citlivosti,
vycházející z elasticity poptávky, analýzy asových ad nebo jinak vyjád ené závislosti objemu prodeje
na zm nách cen. Výchozí variantní sou iny t chto prom nných, které vyjad ují rozpo tované varianty
výnos z prodeje, pak dopl ují o analýzu citlivosti variabilních a fixních náklad .
BK
Analýza finan ní (ú etní záv rky) – Financial Analysis (of Financial Statements)
je sou ástí finan ního ízení podniku, jehož úkolem je rozbor ú etní záv rky s cílem posoudit finan ní
pozici podniku. Z metodického hlediska se obvykle rozlišují t i etapy t chto rozbor : analýza, syntéza a
formulace záv r . Stupe podrobnosti i zam ení každé z t chto etap jsou ur eny cílem rozboru.
Výsledky pot ebuje p edevším vedení podniku jako podklad pro operativní ízení i pro taktické a
strategické rozhodování. Finan ní situaci podniku však pot ebují znát i banky, investo i, v itelé a v
tržním prost edí rovn ž burzovní maklé i, audito i a da oví poradci i široká ve ejnost. P edm tem
analýzy finan ních výkaz jsou p edevším tyto skute nosti:
•
výnosnost (rentabilita), která charakterizuje úrove výkonnosti a hospodárnosti podniku,
•
platební schopnost (solventnost a likvidita), která charakterizuje schopnost podniku hradit své
závazky,
•
rychlost obratu prost edk
pohledávek, dluh .
(aktivita), charakterizující vázanost stálých aktiv, dobu obratu zásob,
P i finan ní analýze se používají r zné rozborové techniky, které se d lí podle zam ení, propracovanosti
metod a rozší enosti jejich používání. Od nejjednodušších rozdílových ukazatel , srovnávání pomocí
asových ad, až po pom rové ukazatele, které charakterizují vzájemný vztah mezi dv ma položkami
ú etních výkaz nebo položkami z nich odvozenými a jsou na celém sv t nejrozší en jším nástrojem
finan ní analýzy.
LM
Analýza funk ní – Functional Analysis
je jednou z metod snižování nákladové náro nosti nového výkonu, a to hlavn v p edvýrobních etapách
jeho tvorby. Funk ní analýza navazuje zejména na kalkulaci cílových náklad (Target Costing) a do jisté
míry také na kalkulaci, zpracovanou na dobu životnosti výkonu (Life Time Costing, Life Cycle Costing).
Tvo í základ tzv. hodnotové analýzy (Value Analysis). Jejím smyslem je podrobn specifikovat
jednotlivé funkce nového výkonu a na základ této specifikace standardizovat technické ešení
jednotlivých funkcí u r zných výrobk . V n kterých p ípadech lze funk ní analýzu dovést až do takového
stadia, kdy se porovnávají náklady na jednotlivé funkce, resp. vlastnosti nového výkonu a jejich
hodnocení zákazníkem.
LŠ
Analýza hodnotová – Value Analysis
je jednou z metod snižování náklad na tvorbu nového výkonu, která se uplat uje zejména ve fázi jeho
výzkumu, vývoje a technické p ípravy výroby. Navazuje v tomto smyslu na kalkulaci cílových náklad
(Target Costing), na kalkulaci, zpracovanou na dobu životnosti výkonu (Life Time Costing, Life Cycle
Costing) a v širším kontextu na strategicky orientované ízení po linii výkon , které je jedním z p edm t
strategicky orientovaného manažerského ú etnictví (Strategic Management Accounting). Hodnotová
analýza p edstavuje systematický p ístup k hodnocení vlastností nového finálního výkonu, který
umož uje stanovit alternativy, jež mohou zlepšit hodnotu výrobku definovanou jako pom r vlastností a
náklad . Tento pom r lze zvýšit dv ma zp soby: za prvé zachováním vlastností a snížením náklad a za
druhé udržením stávající výše náklad a zlepšením vlastností.
Smyslem hodnotové analýzy je hledat ve všech ástech nového výkonu takové ešení, které optimalizuje
vztah vynaložených náklad a p idané hodnoty pro zákazníka. asto se p itom využívá srovnávání
náklad na vlastní výrobu sou ástek s náklady na nákup sou ástek nebo srovnání náklad spojených s
6
nákupem materiálu od r zných dodavatel . Hodnotová analýza dosahuje cílových náklad
zp soby:
•
identifikací zlepšení, která snižují náklady a neomezují funk nost, a
•
eliminací nepot ebných funkcí, které zvyšují náklady.
dv ma
LŠ
Analýza hodnotového et zce – Value Chain Analysis
je jednou ze základních obecných metod strategicky orientovaného manažerského ú etnictví. V nejširším
pojetí se zakládá na vymezení díl ích aktivit, inností a podnikových proces , které tvo í navazující
hodnotový et zec, a jejich odlišení od t ch, které hodnotu nevytvá ejí.
Z obecných princip analýzy hodnotového et zce vychází celá ada informa ních nástroj a metod, které
eliminují asové ztráty a aktivity, které nep inášejí hodnotu: mezi tyto metody pat í nap . kalkulace
založená na vztahu náklad k aktivitám (ABC - Activity Based Costing) a ostatní tzv. AB techniky, jako
jsou nap . rozpo tování náklad ve vztahu k aktivitám (Activity Based Budgeting) a procesn orientované
(manažerské) ú etnictví (Activity Based Accounting), metoda JIT (Just In Time), metoda komplexního
ízení kvality (TQM - Total Quality Management) a další.
LŠ
Analýza stavebnicová - Tear-down Analysis
je jednou z metod snižování náklad v p edvýrobních etapách tvorby nového výkonu, navazujících
zejména na tzv. kalkulaci cílových náklad (Target Costing) a v širším kontextu na strategicky
orientované ízení po linii výkon , které je jedním z p edm t strategicky orientovaného manažerského
ú etnictví (Strategic Management Accounting). Stavebnicová analýza využívá rozbor konkuren ního,
resp. obdobného výkonu k nalezení potencionálních možností snížení náklad , resp. zvýšení užitných
vlastnosti výkonu p i zachování jeho nákladové náro nosti. Konkuren ní, resp. obdobný výkon se
rozebírá ást po ásti a zjiš ují se rozdíly v konstrukci a p ípadn i v technologii. Analýza by m la ukázat
relativní výhody i nevýhody mezi novým a analyzovaným výkonem.
LŠ
Analýza ziskovosti zákazník – Customer Profitability Analysis
je jednou z metod zkoumání strategických výsledk podniku v tzv. zákaznické perspektiv výkazu
vyváženého skóre (BSC - Balanced Scorecard). Její využití vychází z toho, že – krom indikací,
vyjad ujících schopnosti podniku získávat nové zákazníky a zvyšovat v rnost zákazník p vodních –je
pro zajišt ní dlouhodobého ekonomického úsp chu d ležité systematicky sledovat i p ínos zákazník
(resp. zákaznických skupin) k hodnotovým výsledk m podniku - s hlavním z etelem na jejich p ínos k
(manažersky m enému) zisku.
D ležitost této analýzy vzrostla zejména v souvislosti s aplikací kalkulace náklad ve vztahu k aktivitám
(ABC - Activity Based Costing). Nový pohled na nákladovou náro nost výkon a zakázek totiž –
v porovnání s tradi ními kalkulacemi hodn p ekvapiv – ukázal, že podniky asto dosahují nejnižší zisk
u zákazník s nejv tším objemem prodeje. S rostoucím objemem odebraného množství totiž zákazníci
asto kladou takové požadavky na podmínky prodeje, které vedou bu ke snížení výnos (jako nap .
množstevní i zákaznické slevy) a nebo naopak zvyšují nákladovou náro nost (delší lh ty splatnosti
dodávek).
LŠ
Anuita - Annuity
pravidelná konstantní splátka dluhu, zahrnující v sob neodd liteln platbu jistiny a úroku. Výše splátky
se stanoví pomocí tzv. umo ovatele, který udává, jak velkou (indexn vyjád enou) ást dluhu je t eba
ro n uhradit. Vzorec pro vyjád ení umo ovatele (U) vychází ze vztahu
U =
i (1 + i)n
7
, kde
(1 + i)n - 1
i …….. je indexn vyjád ená výše úroku a
n ……. p edpokládaná doba umo ování dluhu, vyjád ená v letech.
BK
Archivace ú etních záznam – Accounting Archive
je úschova ú etních záznam v r zné form (písemné i na technických nosi ích). Vzhledem k tomu, že
ú etní záznamy jsou d ležitým elementárním nástrojem pr kaznosti ú etnictví, musí být pe liv
uschovány (archivovány), aby je bylo možno použít p i kontrole a p i p ípadném objasn ní pozd ji
vzniklých nesrovnalostí. V pr b hu ú etního období se ú etní záznamy ukládají v p íru ním archivu, pak
se p edávají do archivu ú etního, v n mž z stávají po dobu ur enou právními p edpisy. Uspo ádání
ú etních záznam v archivu musí být p ehledné, ozna ené druhem záznamu, obdobím a íslem prvního a
posledního záznamu. Ukládání ú etních záznam do archivu, stejn jako jejich vydávání z ú etního
archivu musí být upraveno vnit ní sm rnicí tak, aby bylo zajišt no, že nedojde ke ztrát nebo
znehodnocení ú etních záznam p i jejich ukládání nebo v dob jejich archivace. Po uplynutí doby
stanovené pro archivování dochází k vy azení ú etních záznam , tj. ke skartaci. Ta musí být zajišt na tak,
aby nemohlo dojít ke zneužití ú etních záznam vy azených z archivu. V p ípad ukon ení innosti musí
ú etní jednotka zajistit povinnosti spojené s uschováním ú etních záznam a o zp sobu tohoto zajišt ní
prokazateln informovat státní archiv.
LM
Asociace ú etní evropská – European Accounting Association (EAA)
je profesní organizace ú etních a auditor sdružující zástupce ú etní a auditorské profese z celého sv ta,
p sobících na universitách a výzkumných ústavech. Vznikla v roce 1977 z iniciativy bruselského
Evropského institutu pokrokových studií v managementu na podporu Evropské spole nosti akademických
funkcioná zabývajících se ízením podnik . Vyty ila si dva základní cíle: podporu v deckého výzkumu
v oblasti ú etnictví a auditu a vytvo ení platformy ve form kongres pro setkávání ú etních a auditor
z celého sv ta pro vzájemnou vým nu názor . Jako místo konání prvního kongresu EAA v roce 1978
byla vybrána Pa íž. Od té doby se každoro n setkávají zástupci ú etní a auditorské profese z vysokých
škol a výzkumných ústav na kongresech EAA v r zných m stech Evropy, aby prezentovali výstupy
výzkumu z oblasti ú etnictví a auditu a vym ovali si zkušenosti. V roce 2004 byla po ádající institucí
Vysoká škola ekonomická v Praze, která v eské metropoli p ivítala více jak 1 200 ú astník z 53 zemí.
LM
Audit - Audit
je systematické a zkoumání ur itých proces a jev nezávislým auditorem, který k tomu má pat i nou
odbornou zp sobilost. V ekonomické oblasti je audit spojován p edevším s auditem (ov ováním) ú etní
záv rky a výro ních zpráv (tzv. statutární audit), se snahou efektivn zvládat innosti uvnit spole nosti
(vnit ní, interní audit) i s pot ebou subjekt nalézajících se mimo spole nost ov it, zda jsou dodržovány
vn jší a vnit ní p edpisy upravující její chování (dodržovací audit). Dále se m žeme setkat s auditem
životního prost edí (ekologický audit), který zahrnuje soustavné dokumentované, pravidelné a objektivní
vyhodnocování postup spole nosti ur ených k ochran životního prost edí. Dalšími druhy auditu jsou
nap . audit kvality, který osv d uje kvalitu dodávaných výrobk a služeb, audit informa ních systém ,
prov ující jejich správné fungování, právní audit, zabývající se dodržováním právních p edpis , a
forenzní audit, zam ený na odhalování finan ních podvod .
LM
Auditing - Auditing
je v dní disciplína pojednávající o auditu jako o procesu získávání a vyhodnocování d kazních informací
o ur itých jevech nezávislou osobou (auditorem), s cílem zjistit míru souladu mezi t mito informacemi a
stanovenými kritérii a sd lit výsledky zainteresovaným zájemc m. Termín je odvozen z latinského slova
8
“audire” - poslouchat a pravd podobn pochází ze starého íma, kdy takzvaní kvesto i kontrolovali
hospoda ení v provinciích a pak informovali o zjišt ných skute nostech
ímské vládce p ed
shromážd ním poslucha . Základní principy, kterými se ídí provád ní auditu, definují mezinárodní
auditorské standardy, které si jednotlivé zem p izp sobují svým specifickým národním podmínkám.
Jejich sou ástí jsou i etické principy, kterými jsou audito i povinni se ídit. Celý proces auditu lze rozd lit
do t í fází - plánování a p íprava auditu, provedení auditu, zpracování a vyhodnocení výsledk . Audit je
zakon en vydáním zprávy auditora s výrokem, kterým je vyjád en názor na ú etní záv rku. Forma výroku
m že mít ty i podoby: výrok bez výhrad (ú etní záv rka neobsahuje významné nesprávnosti), výrok s
výhradou (ú etní záv rka obsahuje významné nesprávnosti, které auditor ve výhrad konkretizuje),
záporný výrok (ú etní záv rka nepodává v rný obraz o finan ní a majetkové situaci) a odmítnutí výroku
(auditor nebyl schopen pro závažná omezení ze strany ú etní jednotky vyslovit kvalifikovaný názor na
ú etní záv rku).
LM
Auditor - Auditor
je nezávislá osoba provád jící systematické zkoumání ur itých proces a jev . V oblasti ú etnictví je to
osoba (fyzická nebo právnická) poskytující auditorské služby. Oprávn ní poskytovat auditorské služby
má pouze auditor nebo auditorská spole nost, které jsou zapsány v seznamu vedeném Komorou auditor
eské republiky. Cílem auditora je vyjád it názor na ov ované skute nosti z hlediska toho, zda jsou
pravdivé a zda ten, kdo je pot ebuje pro své rozhodování se na n m že spolehnout. Auditor p itom
odhaduje tzv. auditorské riziko, které p edstavuje možnost vyjád ení nesprávného názoru na ov ované
skute nosti. To by mohlo mít pro auditora nep íjemné následky, pokud by se uživatelé na ov ené
informace spolehli a v d sledku toho utrp li ztrátu, jejíž náhradu by mohli po auditorovi požadovat. Proto
musí auditor zvolit takové postupy, které by toto riziko minimalizovaly. Významným aspektem je v této
souvislosti pro auditora stanovení hladiny významnosti. Za významnou se považuje taková nep esnost,
která by mohla ovlivnit rozhodování uživatel ov ovaných informací. O celém procesu je auditor
povinen vést spis, ve kterém dokumentuje provedené postupy.
LM
Ážio emisní – Share Premium (UK), Additional Paid in Capital, Paid in Capital in Excess of Par
(US)
je rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou akcií, p i emž emisní kurs akcie nesmí být nižší
než její jmenovitá hodnota. Pokud ástka placená na úhradu emisního kursu akcií nebo hodnota
splaceného nepen žitého vkladu je nižší než emisní kurs, zapo te se pln ní nejprve na emisní ážio. S
emisním ážiem bývají obvykle prodávány akcie p i navyšování základního kapitálu, aby p vodní
akcioná i nebyli znevýhodn ni z d vodu d ív jší úhrady vkladu. V ú etních výkazech tvo í emisní ážio
sou ást vlastního kapitálu a vykazuje se v pasivech rozvahy. Z hlediska obsahu se jedná o kapitálový fond
vytvo ený vkladem do spole nosti.
LM
Bilance – Balance Sheet, Statement of Financial Position
je d ležitý ú etní výkaz, který je sou ástí ú etní záv rky ú etních jednotek. Všeobecn se požaduje, aby
bilance podávala informace
•
o funk ní skladb aktiv, což vyžaduje odlišit dlouhodobá aktiva od krátkodobých,
•
o likvidit ú etní jednotky vypovídající o její schopnosti hradit závazky, což vyžaduje mimo jiné
vykazovat pohledávky a závazky podle z statkové doby jejich splatnosti,
•
o finan ní struktu e, tj. o velikosti vlastních a cizích zdroj ,
•
o struktu e vlastního kapitálu v roz len ní na interní zdroje financování (fondy tvo ené ze zisku,
výsledek hospoda ení minulých let a b žného roku) a na externí zdroje vlastního financování
(vložený základní kapitál a ostatní kapitálové fondy vytvo ené vkladem).
9
Bilance tedy poskytuje p ehled majetku (aktivech) a zdrojích jeho financování (pasivech) organiza n
vymezeného celku v pen žním vyjád ení k ur itému dni (bilan ní den). Je-li tímto celkem jeden podnik ú etní jednotka, jedná se o individuální bilanci. Je-li tímto celkem skupina podnik , které jsou vzájemn
majetkové propojeny, jedná se o konsolidovanou bilanci. Na po átku zahájení innosti sestavuje ú etní
jednotka zahajovací bilanci, která p edstavuje uspo ádaný p ehled majetku a zdroj jeho financování ke
dni jejího vzniku. K okamžiku pravidelného sestavování ádné ú etní záv rky se sestavuje ádná bilance,
v mimo ádných situacích, kdy je pot eba vykázat p ehled majetku a zdroj jeho financování k jinému
okamžiku než je ádný termín (nap . vstup ú etní jednotky do likvidace nebo p i fúzi), se sestavuje
mimo ádná bilance. Soub žná dvojí klasifikace majetku p edstavuje základ, na n mž je založeno
podvojné ú etnictví. Je jeho úst ední charakteristikou a výchozím metodickým prvkem nazývaným
bilan ní princip. Jeho d sledkem je bilan ní rovnice AKTIVA = PASIVA.
LM
BSC - Balanced Scorecard
je systémem hodnotících kritérií, jehož hlavním smyslem je informa n podpo it formulaci strategických
cíl podniku a transformaci t chto cíl na kvantifikovatelné, takticky orientované cíle a prost edky jejich
dosažení. N kdy se také charakterizuje jako systém pro m ení výkonnosti podnik , primárn zam ený
na strategické efekty, a jako nástroj transformace podnikových cíl na nižší odpov dnostní úrovn , a to
zejména na úrove výdajových st edisek. V eštin se termín p ekládá jako „karta“ i „výkaz vyváženého
skóre“ – ve vazb na základní význam pojmu „Scorecard“, který je p evzat ze sportovního prost edí a
jehož smyslem je m it podstatné charakteristiky sportovního klání, které ovliv ují kone ný výsledek
(nap . p i tenisovém utkání po et es, který oba soupe i zaznamenali, po et dvojchyb, vít zných úder ,
nevynucených a vynucených chyb apod.).
BSC, jehož principy formulovali na po átku devadesátých let R. S. Kaplan a D. P. Norton, vznikl na bázi
kritiky do té doby aplikovaných systém formulace podnikových cíl a m ení výkonnosti, které
zd raz ovaly zejména význam hodnotových kritérií vyjad ujících ekonomickou efektivnost a finan ní
pozici podniku. P edm tem kritických úvah se staly hlavn t i výhrady:
•
Hodnotové cíle vycházejí zejména z požadavk podnikových vlastník . Strategický úsp ch firmy
však stále více ovliv uje konzistence zájm širšího spektra subjekt , kte í se podílejí na tvorb a užití
vytvo ených hodnot; mezi nimi pak hrají nejvýznamn jší roli zákazníci a zam stnanci.
•
Primární zájem manažer se p i pln ní vrcholových hodnotových kritérií, která se zpravidla
vyhodnocují v pravidelných ro ních intervalech, orientuje spíše na taktický ro ní horizont než na
strategický vývoj. To pak negativn ovliv uje rozvoj podniku hlavn v t ch p ípadech, kdy se
taktické a strategické d sledky manažerských rozhodnutí dostanou do sporu.
•
Z hlediska vztah mezi takticky m enými hodnotovými výsledky a strategickými zám ry podniku je
pak významné odlišit hodnotové výsledky od faktor (hybných sil), které zajiš ují dlouhodobý
podnikový rozvoj. Platí v této souvislosti, že podnik by m l v novat v tší pozornost vývoji faktor m,
indikujícím úsp šnost rozvoje. Stru n e eno: pokud se podniku poda í zajistit p íznivý dlouhodobý
rozvoj hybných sil, nep ekvapí ho ani p íznivý vývoj hodnotových kritérií. Ekvivalence v tomto
vztahu však neplatí: krátkodob a takticky lze realizovat opat ení, která sice vedou k r stu
hodnotových kritérií, ale dlouhodobý rozvoj podniku podlamují.
Z t chto d vod se stále více zd raz uje, že strategické cíle podniku je t eba formulovat (i následn
vyhodnocovat) v širším kontextu dalších hodnotových, naturálních a vzájemn kombinovaných kritérií,
jejichž pln ní prodlouží asový horizont úsp šného rozvoje podniku.
Základní myšlenkou BSC je vymezení ty subsystém hodnotících kritérií (tzv. perspektiv), jejichž
dlouhodobé plánování, rozpo tování, systematické sledování a motiva ní hodnocení má nejv tší vliv na
rozvoj podniku:
•
krom hodnotových kritérií, jejichž žádoucí úrove se formuluje z údaj hlavního podnikového
rozpo tu (a kterou Kaplan s Nortonem navozují otázkou: „Jak se jevíme akcioná m?“) se další
kritéria zam ují na
10
•
vztah k zákazník m, zejména na r st jejich po tu, vyjád ení jejich „v rnosti“, spokojenosti a (ve
vztahu k prvnímu kvadrantu kritérií) na jejich p ínos k celopodnikovým výsledk m,
•
vztah k zam stnanc m, jednak z hlediska jejich spokojenosti a sounáležitosti s firmou, jednak (ve
vztahu ke kritériím prvního a druhého kvadrantu) z hlediska jejich schopnosti zlepšovat výsledky
v t ch oblastech, za které odpovídají, a
•
vyjád ení schopnosti firmy, resp. jejich zam stnanc organizovat vnit ní podnikové procesy takovým
zp sobem, aby p inášely co nejv tší uspokojení zákazník m a zárove p ispívaly k lepším
hodnotovým výsledk m.
BK
Banka vnitropodniková – In-House Bank
je nástrojem vnitropodnikového odpov dnostního ízení hlavn investi ních a rentabilitních st edisek,
který reálné zm ny aktiv, závazk a vlastního kapitálu, ke kterým dochází ve vztazích mezi podnikem a
okolím i mezi st edisky s vysokou pravomocí a odpov dností, transformuje do podoby, jaká by nastala p i
teoretickém (nerealizovaném) roz len ní podniku na ekonomicky samostatné subsystémy. Základními
rysy jejího efektivního fungování jsou následující charakteristiky:
•
Vnitropodniková banka neodráží pouze pohyb na ú tech finan ních prost edk ; odráží jakýkoliv
pohyb majetku, závazk a vlastního kapitálu, který v kone ném d sledku bude mít dopad na zm nu
stavu finan ních prost edk ; k této zm n však zatím za podnik jako celek nemuselo dojít.
•
P edm tem sledování za jednotlivá st ediska nejsou jen náklady, výnosy, vnitropodnikový výsledek a
stav finan ních prost edk , ale také stav a pohyb externích i interních aktiv st ediska, externí i interní
závazky a decentralizovaná ást dlouhodobých zdroj . Hlavní zásadou p itom z stává, že za st ediska
se sledují ty složky svých aktiv, pasiv, náklad a výnos , na které svými rozhodnutími p sobí.
•
Reálný i simulovaný pohyb pen z p i sledování vztah jednotlivých st edisek jak k externímu okolí,
tak i mezi sebou zvýraz uje d ležitost finan ních vztah .
•
Pozitivním rysem je i to, že dopl uje hodnocení útvar o p ínos k celkové finan ní pozici podniku;
tím i psychologicky ú inn ji p sobí na v domí pracovník st edisek týkající se spojitosti a rozdílnosti
zisku a finan ní pozice v t ch oblastech, která svým p sobením ovliv ují.
•
Díky podrobnému sledování podnikatelského procesu v jednot jeho finan ní a akruální stránky
umož uje systém také p esn ji sledovat a ídit faktory ovliv ující solventnost a likviditu.
•
Zobrazení stavu a pohybu reálných (externích) i simulovaných (interních) pen žních tok motiva n
p sobí na upevn ní vnitropodnikových vztah ; nap . útvary obslužných inností realizující ást své
kapacity extern , p istoupí pozitivn ji k požadavk m jiných útvar , budou-li v d t, že výkon sice
provád jí za stejnou (nebo i nižší) vnitropodnikovou cenu, ale s okamžitým p ípisem "úhrady" na ú et
vnitropodnikové banky - na rozdíl od externího výkonu, kdy se úhrada vyšší tržní ceny na jeho ú tu
objeví až v okamžiku reálného p ír stku pen z na podnikovém b žném ú tu.
•
Ve vztazích mezi divizí a vrcholovým vedením umož uje rozší it škálu hodnotících a motiva ních
nástroj založených sice na jedné stran na rozlišení výsledk jejich innosti, ale na druhé stran
zd raz ující synergický efekt vzájemného spojení: m že se jednat o systém sdružování prost edk na
akce výhodné pro více st edisek, sledování vnit ních úro itelných p j ek a p evod mezi vrcholovým
vedením a ostatními st edisky a další.
BK
Bod zvratu – Break Even Point
je bodem, v n mž výnosy z prodeje výkon uhradí celkové fixní i variabilní náklady, spojené s výrobou a
prodejem t chto výkon , a podnik tedy realizuje nulový (manažersky m ený) zisk.
Možnost propo tu bodu zvratu vychází z p edpokladu, že proporcionální náklady bezprost edn souvisí s
prodanou jednotkou produkce. Jejich návratnost je tedy zajišt na - samoz ejm za p edpokladu, že
jednotková cena p evyšuje tuto úrove náklad - prodejem každé této jednotky. Naproti tomu fixní
11
náklady byly vynaloženy, aby zajistily výrobu a prodej výkon jako celku. Úrove , s jakou p ispívají
prodané výkony k jejich reprodukci, vyplývá tedy z rozdílu mezi cenou a proporcionálními náklady
vynaloženými na jejich provedení. Návratnost fixních náklad je tedy zajišt na až ur itým konkrétním
množstvím prodaných výkon . Teprve od tohoto okamžiku p ispívá rozdíl mezi cenou a proporcionálními
náklady k zisku podniku.
Uvedený rozdíl mezi cenou a proporcionálními náklady výkonu, nazývaný marže (krycí p ísp vek,
p ísp vek na úhradu fixních náklad a tvorby zisku - v grafu svisle vyšrafovaný), je tedy velice d ležitou
informací; v zásad ho lze využít jako základní kritérium ziskovosti jednotlivých výkon a ve vztahu k
dob výroby nebo jinému kapacitnímu omezení, které limituje po et a strukturu výkon , i jako vrcholové
kritérium efektivnosti jejich prodeje.
Bod zvratu je v této variant snadno zjistitelný. V podstat jde o jednoduchý podíl, kolik jednotlivých
marží pokryje celkovou výši fixních náklad . Lze tedy obecn uvést, že:
x1 =
x1
F
F
cj - vj
, kde
p edstavuje objem prodeje, p i n mž se dosahuje bodu zvratu,
úhrnnou výši fixních náklad ,
cj
jednotkovou cenu a
vj
variabilní proporcionální náklady vyvolané jednotkou výkonu.
Uvedenou základní úlohu bodu zvratu lze modifikovat jak z hlediska výpo tu žádaného objemu produkce
(nap . pro ešení úlohy "dosažení žádoucího zisku", kdy se itatel zlomku pro výpo et bodu zvratu pouze
zvýší o zadanou úrove žádoucího zisku), tak i z hlediska analyzovaných náklad (místo fixních a
proporcionálních náklad jsou p edm tem analýzy nap . náklady ovlivn né a neovlivn né zm nou ve
zp sobu provád ní výkon ).
BK
Cena (ve finan ním ú etnictví) – Price (in Financial Accounting)
je pen žní ástka, kterou je ve finan ním ú etnictví ocen n majetek a závazky ú etní jednotky. Použitý
zp sob ocen ní majetku p ímo ovliv uje výši vykazovaných aktiv a pasív a následn i finan ní
majetkovou strukturu. Má vliv na výši náklad a tím i na výši vykazovaného výsledku hospoda ení,
Oce ování tak p edstavuje klí ový problém ú etnictví. Pro ocen ní podnikových aktiv a závazk existuje
obecn n kolik oce ovacích základen. Cena historická je takové ocen ní majetku a zdroj , kterou byly
ocen ny v dob , kdy se o nich poprvé ú tovalo, obvykle se jedná o cenu po izovací, za kterou byl majetek
a zdroj jeho financování skute n po ízen (v etn vedlejších po izovacích náklad ). Cena reproduk ní je
cena, kterou se oce uje majetek a zdroje, kdy je pot ebujeme ocenit v dob , kdy se o nich ú tuje a
p vodní po izovací cena není známa. Cena realiza ní je takové ocen ní, za který lze majetek v sou asné
dob prodat po ode tení náklad s prodejem spojených. Cena odpovídající sou asné hodnot budoucích
pen žních tok je diskontovaná hodnot budoucích istých pen žních p íjm , které za normálních
podmínek daná položka aktiv podle o ekávání p inese. K diskontování (odúro ení) se používá tržní
úroková míra p sobící v dob , kdy se aktivum oce uje. Cena (hodnota) reálná (Fair Value) je cena, která
v rn zobrazuje skute nou hodnotu majetku i zdroj jeho financování. P edstavuje ástku, za niž by bylo
možno vym nit aktivum nebo vyrovnat závazek za obvyklých podmínek mezi obeznámenými, k transakci
ochotnými a nesp ízn nými partnery.
LM
12
Cena cílová – Target Price
je d ležitým informa ním podkladem zpracování tzv. kalkulace cílových náklad (anglicky: Target
Costing), jejímž smyslem je stanovit žádoucí náklady nov vyvíjeného výkonu na základ p edpokládané
(cílové) ceny a požadovaného zisku. Konkrétní úrove cílové ceny je výrazn ovlivn na cenovou
politikou podniku; obecn však platí, že by m la odrážet p edevším hodnotu produktu vnímanou
zákazníkem, vlastnosti, kvalitu a cenu konkuren ních i obdobných výkon , ale i strategické cíle
podniku. P i stanovení ceny hraje roli také to, zda se jedná o mírn inovovaný, zásadn zdokonalený i
zcela nový produkt. Zvažuje se také, zda produkt v jakékoliv zám nné form již na trhu existuje. Drobné
inovace minimáln ovlivní cenu ve srovnání s cenou stávajícího výrobku; cílem je spíše prodloužit
životnost výrobku, podpo it jeho prodej. V p ípad zcela nového výrobku, který se na trhu ješt
nevyskytuje, jsou spíše tendence uplatnit na za átku životního cyklu vyšší cenu, využít tak omezenou
nabídku daného výrobku a vytvo it zdroje pro pozd jší snižování ceny. Pokud již produkt resp. inovovaná
vlastnost na trhu existuje, je t eba vycházet z konkuren ních cen a srovnat kvalitu, funk nost, ale i sílu
obchodní známky konkuren ních výrobc . Podobn ovlivní cenu i zamýšlené strategické cíle, spojené
s novým výrobkem. Nap íklad pokud chce podnik zvýšit sv j tržní podíl, pravd podobn nabídne
výrobek za cenu nižší, pokud spíše bude chtít prezentovat vynikající kvalitu výkonu, uplatní cenu vyšší.
Vedle cílové ceny je t eba stanovit i cílový zisk, který obvykle vychází z požadované rentability
vložených prost edk a z ní odvozené rentability výnos . Dolní hranicí pro stanovení cílového zisku by
m l být efekt získaný alternativním využitím vložených prost edk .
Rozdíl mezi cílovou cenou a cílovým ziskem p edstavuje maximální p ípustné náklady, které daný výkon
bude vyžadovat; ozna ují se jako cílové náklady nebo náklady stanovená trhem (anglicky: Market Driven
Costs). Kalkulace vycházející z této úrovn náklad tak není odrazem vnit ních podmínek podniku;
vyplývá z ceny, která respektuje tržní vztahy, a z požadované rentability kapitálu, která je v tšinou
ovlivn na finan ními trhy.
LŠ
Cena sm rná – Leading Price, Derived Price
je základní variantou tzv. nákladov orientovaných metod tvorby ceny. V souvislosti s rozvojem tržních
podmínek je pro její aplikaci jako nástroje stanovení ceny stále užší prostor; p edpokládá se totiž, že takto
stanovená cena pokryje náklady dodavatele a navíc p inese zisk, odpovídající požadavk m vlastník
dlouhodobého kapitálu na jeho zhodnocení. Proto se dnes sm rná cena více využívá jako nástroj
manažerského cenového rozhodování. Toto rozhodování je spojeno s propo tem sm rné ceny jako
vnit ní, kalkulované ceny, která by - p i zadaných podmínkách objemu a sortimentu prodeje - p inesla
požadovaný zisk. Na základ porovnání kalkulované sm rné ceny a tržní prodejní ceny se pak stanoví
úkoly v oblasti vývoje náklad , rozsahu innosti, rozložení trh a dalších parametr . Tyto propo ty jsou
úzce spojeny se zpracováním hlavního podnikového rozpo tu (anglicky: Master Budget) a jeho díl ích
ástí, zejména plánu prodeje a rozpo tu výnos z prodeje, ale i návazných plán a rozpo t - plánu hlavní
innosti (výroby), rozpo t náklad a rozpo tu zisku z prodeje.
Propo et sm rné ceny zahrnuje dv díl í etapy: zpracování kalkulaci plných náklad výkonu (v jejich
hodnotovém pojetí) a stanovení sm rné ziskové p irážky.
JF
Cena vnitropodniková – Internal Transfer Price
je základním nástrojem vnitropodnikového odpov dnostního ízení, kde se využívají jako prost edek
ocen ní výkon odpov dnostních st edisek. Je t eba zd raznit, že pojem "cena" - by s p ívlastkem
"vnitropodniková" - není termínem, který by p esn vyjad oval podstatu, cíle a metody ocen ní
vnitropodnikových výkon . Hlavní obsahová odlišnost mezi tržní a vnitropodnikovou cenou vyplývá z
nestejné úrovn , na níž je uznána ú elnost provád ného výkonu.
Na hrani ní vazb podniku s okolím se jeho prosp šnost projevuje tím, že ekonomicky nezávislý
zákazník je ochoten za prodávaný výkon zaplatit cenu, odpovídající podle jeho názoru užitným
vlastnostem výkonu. Naproti tomu ocen ný výstup st ediska vyjad uje pouze díl í, z úrovn podniku
vnit ní uznání jeho ú elnosti. Pokud je pak výkon p edáván k další spot eb nebo zhodnocení uvnit
13
podniku, je odebírající st edisko p i výb ru obdobného výkonu z vn jšího okolí zpravidla omezen
prioritou zájm podniku jako celku. Vnitropodniková cena proto není formou aplikace tržních vztah ve
vnitropodnikové struktu e, ale nástrojem odpov dnostního ízení, jehož hlavním cílem je taková
koordinace vnitropodnikových vztah , která povede k optimálnímu napln ní celopodnikových cíl .
Z vrcholového cíle lze pak odvodit i funkce, které by m ly vnitropodnikové ceny plnit:
•
m ly by motivovat pracovníky odpov dnostních st edisek k takovému chování, které bude efektivní
nejen pro n , ale hlavn pro podnik jako celek; pokud se tyto dva pohledy dostanou do sporu, ur ující
by m ly být zájmy podniku;
•
m ly by fungovat jako m ítko innosti st ediska;
•
m ly by odrážet i úrove pravomoci a odpov dnosti st ediska, a to nejen ve vertikálních vztazích
nad ízenosti a pod ízenosti, ale i v horizontálních koopera ních vazbách; m ly by tedy být nástrojem
odd lení, "rozhrani ení" výsledk dosažených dodávajícím st ediskem od výsledk st ediska, které
vnitropodnikový výkon p ijímá.
Z jejich funkcí pak vyplývá také základní pravidlo stanovení vnitropodnikových cen: jejich výše vždy
musí vycházet z p edem stanovených podmínek provád ní innosti, která je p edm tem kooperace, nebo
z jiné, p edem známé žádoucí úrovn ur ující práh racionality jejího provád ní. P i konkretizaci
uvedených princip se v praxi uplat ují tyto typy vnitropodnikových cen (VPC): VPC s p ipo tením
ziskové p irážky, VPC odvozená z úrovn tržní ceny a tzv. nákladové typy VPC, stanovené na úrovni
plných st ediskových, variabilních a oportunitních náklad . Výjime n se uplat uje VPC, založená na
dohod mezi st edisky.
S ohledem na to, že anglický termín „Tranfer Price“ je zárove pojmem využívaným i pro ocen ní
výkon , p edávaných v rámci koncernu, je ú elné doplnit tento termín o vysv tlení, že se jedná o interní
(Internal) vztah.
BK
Ceniny – Liquid Valuables (Other Cash Equivalents)
jsou složky krátkodobého finan ního majetku (Shorg-term Financial Assets) podobné povahy jako peníze
v hotovosti. Charakteristickým znakem je jejich vysoká likvidita. Jejich pen žní hodnota je na nich
obvykle vyzna ená a používají se jako náhrada pen z. P íkladem jsou kolky, poštovní známky, telefonní
karty, stravenky do provozoven ve ejného stravování apod. V rozvaze se vykazují spolu s pen žními
prost edky na stran aktiv.
LM
Centralizace – Centralization
je jeden ze dvou krajních zp sob rozložení pravomoci a odpov dnosti p i ízení složitých otev ených
systém (v etn podnik ). Na založena na soust ed ní rozhodovací pravomoci i odpov dnosti v celostn
vytvo eném vrcholovém vedení (podniku) s tím, že pod ízené útvary jsou z izovány jako výkonné prvky
(podnikové) struktury s orientací zejména na káze p i pln ní jednozna n ji a konkrétn ji zadaných
úkol . Decentralizace naopak p edpokládá rozpoznání a p enesení podstatné ásti pravomoci a
odpov dnosti (týkající se nap . vyráb ného sortimentu, zp sobu provád ní výkon a organizace nákupu a
prodeje) na hierarchicky nižší útvary. Zp sob ízení tedy vyžaduje p sobit na tyto útvary hlavn pomocí
hodnotových nástroj nep ímého ízení, které p ispívají spíše k uvoln ní a využití iniciativy útvar .
Ani jeden z koncept se v praxi neuplat uje v krajní podob . Úvahy o využití spíše centralizovaného
nebo decentralizovaného p ístupu k ízení konkrétních vnitropodnikových útvar jsou však výchozí
strukturální otázkou odpov dnostního ízení, jejíž ešení se projevuje v efektivní tvorb vzájemn
konzistentní organiza ní a ekonomické struktury podniku.
BK
14
Controlling – Controllership (Management Control)
je název pro systém manažerského ízení, který se za íná uplat ovat zejména v germanofonní oblasti
v šedesátých letech dvacátého století. Zásadní zm ny, které tehdy ovlivnily charakter podnikání, vedly k
ad nových požadavk na systém podnikového ízení. Tyto pohledy, vycházející z kritického pohledu na
ú innost tradi ních nástroj vnitropodnikového ízení, lze shrnout do n kolika hesel:
•
Zvýšení ú innosti systému ízení není otázkou zlepšování jeho díl ích funkcí - organiza ní,
plánovací, kontrolní a informa ní - ale otázkou jejich systémového propojení a koordinace.
•
Ú innost informa ního systému nelze zvyšovat tak, že bude rozši ovat rozsah disponibilních dat,
z nichž má ídící pracovník možnost výb ru; systém informací a jejich vazeb je t eba ú elov
orientovat na p edem rozpoznané a vymezené pot eby ízení.
•
Koordinaci všech funkcí systému ízení je vhodné integrovat v informa ním systému, jehož vrcholem
je ú etní zobrazení podnikatelského procesu. Ú etní systém totiž nejen umož uje zobrazit
podnikatelský proces v jeho úplnosti; je to i systém s ucelenou vnit ní kontrolou formální správnosti a
systém, na který se historicky kladou nejv tší nároky, co se tý e pr kaznosti, úplnosti a v cné
správnosti. Stru n e eno: je celkov výhodn jší mít informace o skute ném a žádoucím pr b hu
podnikatelské innosti v ú etním systému než mimo n j.
•
Takovýto ú etní systém však nem že být "v zajetí" postup a metod, které ho primárn orientují na
vyjád ení požadavk externích uživatel finan ního ú etnictví, zákonných požadavk na zjišt ní
da ových povinností firmy i interní da ové optimalizace; ve všech aspektech musí primárn
sledovat požadavky na ízení podnikatelského procesu z úrovn podnikového managementu.
Zejména ve snaze vyjád it novou kvalitu v systémovém propojení všech funkcí a nástroj systému ízení
se pro tento zp sob d sledného prosazování podnikových cíl vžívá i nový název. Ve vazb na to, že
koordinace výše zmín ných funkcí spadá do pracovní nápln odborníka, který se v angli tin ozna uje
jako „controller“, se pro tento zp sob ízení za íná používat pojem "controlling".
A koliv pojem není jednotn chápán ani jeho prvními tv rci a propagátory, v nejobecn jším slova smyslu
je chápán jako metoda, jejímž smyslem je zvýšit ú innost systému ízení permanentním srovnáváním
skute ného pr b hu podnikatelského procesu se žádoucím stavem, vyhodnocováním odchylek a
aktualizací cíl . Tomu odpovídá i vymezení controllingu jedním z jeho nejznám jších propagátor P.
Horváthem: "Controlling je nástroj ízení, který má za úkol koordinaci plánování, kontroly a zajišt ní
informa ní datové základny tak, aby se p sobilo na zlepšení podnikových výsledk ."
Vzhledem k tomu, že termín „controlling“ je výrazem pro zp sob manažerského ízení, který je
konkrétn historicky a teritoriáln vymezen, je obtížn p eložitelný do angli tiny. Jeho nejbližšími
obsahovými ekvivalenty jsou termíny „Controllership“ nebo „Management Control“.
BK
CPM ( ízení ziskovosti zákazník ) - Customer Profitability Management
je systém ízení vztah v i zákazník m s hlavním z etelem na zajišt ní jejich p ínosu k zisku.
Bezprost edn navazuje na ízení zákaznické perspektivy v rámci BSC – Balanced Scorecard, zejména na
ízení parametr , ovliv ujících tržní podíl, získávání nových, resp. udržování dosavadních zákazník a
budování jejich loajality. V ízení t chto vztah vychází zejména z analýzy ziskovosti zákazník
(anglicky: CPA - Customer Profitability Analysis).
BK
innost – Subprocess
je – ve smyslu aplikace Activity Based Management - systémové spojení jednotlivých aktivit, které
p edstavuje funk ní nebo ú elov vymezenou ást podnikového procesu; tato innost p itom m že, ale
nemusí být odpov dnostn uzav ena.
P íkladem prvního typu je zásobovací innost, zajiš ovaná útvarem zásobování, a zahrnující krom aktivit
spojených s ízením útvaru, objednáváním materiálu, jeho p ejímkou a výdejem do výroby ješt
15
skladování a vy izování reklamací. P íkladem druhého typu je innost „ ízení kvality“, zahrnující celou
adu aktivit, realizovaných v útvarech výzkumu, vývoje, technické p ípravy výroby, zásobování, výroby a
prodeje.
BK
innost b žná – Ordinary Activity
p edstavuje innost, která je t žišt m podnikatelských aktivit ú etní jednotky. V sou asn platném
formátu výkazu zisku a ztráty jsou vykazovány výnosy a náklady z b žné innosti, da z p íjm splatná a
odložená za b žnou innost a výsledek hospoda ení z b žné innosti. Sou ástí b žné innosti je provozní
innost a finan ní innost.
LM
len ní náklad – Cost Classification
je informa ní odraz nákladového procesu, zajiš ovaný zejména v manažerském ú etnictví, ale v užším
rozsahu i ve finan ním a da ovém ú etnictví, v n mž jsou náklady klasifikovány podle jejich ur ujících
znak do stejnorodých skupin. len ní náklad je základním p edpokladem jejich ú inného ízení.
Existuje p irozen mnoho zp sob , jak roz len ní náklad do stejnorodých skupin provést. P edpokladem
racionality jakéhokoliv len ní je však to, musí být vyvoláno ú elovou pot ebou - vztahem k ešení
ur itých otázek a rozhodnutí. Z hlediska vztahu k rozhodovacím úlohám managementu se tato len ní
zpravidla rozd lují do dvou fází:
•
v první fázi se náklady lení podle takových hledisek, která mají význam pro ízení reproduk ního
(nap . podnikatelského) procesu, o jehož základních parametrech již bylo v zásad rozhodnuto;
•
ve druhé, návazné fázi se lení podle hledisek, která jsou významná pro ešení úloh souvisejících s
rozhodováním o budoucích variantách podnikání.
BK
len ní náklad druhové – Nature of Expense Classification
je výchozím len ním náklad , uplat ovaným p i ízení reproduk ního procesu, o jehož základních
parametrech již bylo v zásad rozhodnuto v minulosti. Náklady se jeví v prvotní podob nákladových
druh p i vstupu do reproduk ního procesu ekonomické jednotky z vn jšího okolí. Za základní nákladové
druhy se považují spot eba materiálu, spot eba a použití externích prací a služeb, mzdové a ostatní osobní
náklady, odpisy dlouhodob využívaného majetku a finan ní náklady.
Pro vstupující nákladové druhy jsou charakteristické t i základní vlastnosti:
•
druhov vynaložené náklady jsou z hlediska jejich zobrazení prvotní; p edm tem zobrazení se stávají
hned p i jejich vstupu do podniku, na jeho hrani ní vazb s okolím;
•
jsou to náklady externí; vznikají spot ebou výrobk , prací i služeb jiných subjekt ;
•
z hlediska možností jejich podrobn jšího roz len ní v podniku jsou jednoduché. Z úrovn
podnikového ízení je nelze rozlišit na jednodušší složky, ze kterých se tyto náklady skládají.
Význam druhového len ní náklad spo ívá v tom, že je informa ním podkladem p i zajišt ní proporcí,
stability a rovnováhy mezi pot ebou t chto zdroj v podniku a vn jším okolím, které je schopno je
poskytnout (od koho, kdy a jak musí podnik zajistit materiál, energii, ostatní externí výkony apod.). M lo
by dát odpov di na otázky, od koho, kdy a jak musí podnik zajistit materiál, energii, ostatní externí
výkony a služby a další ekonomické zdroje. V tší význam má však toto len ní z makroekonomického
hlediska p i zjiš ování národního d chodu, úhrnné materiálové spot eby, osobních náklad za národní
hospodá ství a jeho subsystémy. Z tohoto d vodu se - zejména v zemích kontinentální Evropy, ale
minimáln jako informace uvád ná v p íloze k ú etní záv rce, sestavované v souladu s anglosaským
p ístupem – uplat uje jako základní len ní ve finan ním ú etnictví.
Pro ízení na nižších vnitropodnikových úrovních je však použití samostatného druhového len ní
omezené. Platí to zejména v tom p ípad , chceme-li pomocí druhového len ní náklad hodnotit
16
hospodárnost, ú innost a efektivnost podnikové innosti. D vodem je hlavn skute nost, že druhové
len ní nevyjad uje p í inu vynaložení náklad (svého v cného nositele).
BK
len ní náklad ú elové – Function of Expense Classification
je nejvýznamn jším len ním, uplat ovaným p i ízení hospodárnosti. Jeho obecným cílem je zjistit, zda
se náklady spo í nebo naopak p ekra ují. Ú elové len ní, vyjad ující vztah náklad k p í in jejich
vynaložení, je z tohoto hlediska základem stanovení racionálního nákladového úkolu, se kterým se
pom uje skute ná spot eba náklad .
Vztah náklad k p í in jejich vzniku lze charakterizovat v r zné úrovni podrobnosti. V praktických
ešeních, která stanovují nákladový úkol pro jednotlivé nákladové položky nebo jejich skupiny, probíhá
strukturalizace ú elového len ní v n kolika úrovních úrovních. V prvé z nich se náklady obvykle
roz lení do relativn širokých okruh r zných výrobních (resp. hlavních podnikatelských) inností a
inností pomocných a obslužných (servisních). V rámci nich se pak podrobn ji lení nap . podle
technologických stup , proces , aktivit nebo jednotlivých operací. Obecnou zásadou v tomto sm ru je
identifikovat v cného nositele, který vyvolává vznik nákladu a jehož velikost (intenzita) je ur ující také
pro jeho úrove . Tím v nejvyšší úrovni obecnosti m že být bu výkon, p i jehož vzniku se náklad
spot ebovává, nebo útvar, který ho pot ebuje pro zajišt ní své innosti.
Úrove , hloubka podrobnosti a zp sob vymezení v cného nositele pak mají vliv na r zné zp soby
vyjád ení náklad z hlediska ú elu jejich vynaložení. V rámci základního výkonového a útvarového
len ní se za ú elový pr ez považuje len ní náklad na náklady technologické a náklady na obsluhu a
ízení, na jednicové a režijní a p ímé a nep ímé (co se tý e výkonového len ní), a roz len ní na náklady
podle místa vzniku a odpov dnosti za jejich vznik (co se tý e útvarového len ní).
BK
len ní náklad podle závislosti na objemu výkon – Cost Classification by Behaviour
je len ním, které se považuje za základ "p erodu" nákladového ú etnictví na ú etnictví manažerské. To
si totiž už nekladlo za cíl dávat „pouze“ odpov di na otázky týkající se minulosti (nap . "Jaké byly
skute né náklady prodaných výrobk ?") nebo zajiš ující srovnání skute n dosažených výsledk se
žádoucím stavem ("Jaké byly skute né náklady t chto výrobk v porovnání s kalkulovanými nebo
rozpo tovanými?"), ale za alo poskytovat také informace o alternativách budoucího vývoje ("Jak se
zm ní výše náklad , výnos a zisku, pokud se zvýší objem výroby konkrétního výrobku o 10 % ?).
Základem tohoto len ní jsou dv základní skupiny náklad : náklady, které se v závislosti na objemu
výkon m ní, ozna ované jako variabilní, a tzv. náklady fixní, které z stávají nem nné i p i zm nách v
ur itém intervalu provád ných výkon i využití kapacity.
Informace o závislosti náklad na objemu výkon podstatn rozši ují kvalitu hodnotového ízení
prakticky ve všech oblastech podnikatelského procesu. Hlavní výhodou jejich aplikace je to, že reagují na
jeho zvyšující se neur itost a z toho plynoucí nutnost reagovat variantním zp sobem na zm ny v jeho
pr b hu. Kvantifikace fixních a variabilních náklad tak tvo í základ celé ady progresivních postup a
metod využívaných nap . p i tvorb variantn sestavovaného systému podnikových plán , p i kalkulování
náklad výkon (kde tvo í základ tzv. dynamické kalkulace), p i rozpo tování režie na principu tzv.
variantních rozpo t a tzv. rozpo t vycházejících z nulového základu (anglicky: Zero Based Budgets).
Závislost náklad na objemu díl ích proces a aktivit tvo í základ i ízení náklad ve vztahu k aktivitám
(ABM - Activity Based Management).
Nejširší využití skýtá toto len ní p i ešení tzv. rozhodovacích úloh na existující kapacit . V tšina t chto
úloh je v zásad obdobou a opakováním základní úvahy o tom, jak zm na v objemu a sortimentu výkon
ovlivní výši náklad , výnos a zisku. Postupn se tyto úlohy za aly ozna ovat po áte ními písmeny
uvedených prom nných (v angli tin ). Zkratka se do zna né míry vžila a pod ní jsou tyto úlohy známy i
odborné ve ejnosti: jde o tzv. úlohy CVP (Costs - náklady, Volume - objem, Profit - zisk).
BK
17
len ní náklad podle místa vzniku a odpov dnosti za jejich vznik – Cost Classification by
Incurrence and Responsibility
je klasifikací, která rozvíjí útvarový pr ez ú elového len ní. Výchozím momentem len ní náklad ve
vztahu k útvar m je roz len ní podle místa vzniku náklad . Na to však nutn musí navázat len ní podle
odpov dnosti za jejich vznik. Vnitropodnikové útvary, kterým jsou náklady do odpov dnosti p i azovány,
se vymezují jako odpov dnostní st ediska.
Roz len ní náklad podle místa vzniku a odpov dnosti za jejich vznik je první etapou informa ního
zajišt ní nutného k ízení odpov dnostních st edisek. Na tuto první etapu je však t eba navázat i
zp sobem spojení, který by umožnil zobrazit koopera ní vazby mezi útvary a ur it odpov dnost za
hodnotové efekty (nap . za úspory nebo p ekra ování náklad ) t ch výkon , které se neprodávají
externím spot ebitel m, ale stávají se p edm tem spot eby uvnit podniku. Základními p edpoklady
tohoto spojení je:
•
uzav ení innosti odpov dnostních st edisek tak, aby bylo možno kvantifikovat jejich náklady,
•
vymezení tzv. interních (druhotných) výkon , které tato st ediska p edávají jiným st edisk m, a
•
ocen ní t chto výkon pomocí vnitropodnikových cen.
Spojení mezi jednotlivými odpov dnostními st edisky se tedy uskute uje systémem vazeb, jejichž
nositeli jsou p edávané, resp. p ejímané výkony. Náklady, které vznikají odebírajícímu st edisku, se
ozna ují jako druhotné (interní) náklady. P edávající st edisko naopak realizuje druhotné (interní) výnosy.
BK
len ní náklad ve vztahu k rozhodování – Cost Classification by Decision-Making
je len ním, které rozvíjí a navazuje na klasifika ní hlediska, využívaná pro ízení reproduk ního
procesu, o jehož základních parametrech již bylo v zásad rozhodnuto. Je pro n typické, že vycházejí
nikoliv z reálných, ale odhadovaných náklad zvažovaných variant. Základem srovnatelnosti t chto
variant je posouzení, které náklady budou uskute n nou variantou ovlivn ny a které ne. Roz len ní
náklad podle odpov di na tuto otázku vede ve výchozí úrovni len ní k odd lení tzv. relevantních
náklad (náklad d ležitých z hlediska daného rozhodnutí, protože se p i uskute n ní r zných variant
našeho rozhodnutí budou m nit) a náklad irelevantních (pro dané rozhodnutí ned ležitých, protože
zm na varianty neovliv uje jejich výši). Konkrétními formami tohoto len ní jsou dále náklady vázané
k rozhodnutí (imputované), odložené, umrtvené (utopené) a oportunitní.
BK
Da (v ú etnictví) – Tax (in Accounting)
je zú tovací vztah, p edstavující závazek v i státu, který musí být uhrazen. Da ová soustava rozeznává
dan p ímé a nep ímé. P ímé dan jsou v ú etnictví plátce nákladem (v p ípad , že plátce a poplatník je
tatáž osoba) nebo pohledávkou (je-li da vybírána srážkou a odvád na plátcem za poplatníka). V
p ípadech, kdy jsou placeny zálohy na da , provádí se po skon ení da ového období vyú tování.
Nedoplatky jsou vyrovnány, p eplatky bu vráceny, nebo p evedeny na budoucí zálohy, p ípadn na
nedoplatky jiné dan . Podle druh p ímých daní obsahuje da ová soustava da z p íjm , da silni ní, da
z nemovitostí, da z p evodu nemovitostí , da d dickou a darovací. Da z p íjm u ú etních jednotek
m že být bu splatná nebo odložená. Splatná da p edstavuje u ú etních jednotek zdan ní zisku, který je
závazkem v i státnímu rozpo tu a musí být uhrazen. Odložená da je kategorie ist ú etní a vypo ítá se
z p echodných rozdíl mezi ú etním a da ovým ocen ním majetku a závazk v rozvaze sazbou budoucí
splatné dan . M že mít charakter bu odloženého da ového závazku, který snižuje disponibilní výsledek
hospoda ení ú etní jednotky (vyplývá z p echodných rozdíl , které budou v budoucnu zdanitelné a
zp sobí vyšší splatnou da ), nebo má charakter odložené da ové pohledávky, která zvyšuje disponibilní
výsledek hospoda ení ú etní jednotky (vyplývá z p echodných rozdíl , které v budoucnu zp sobí snížení
splatné dan ). U nep ímých daní má ú etní jednotka - je-li plátcem dan - na jedné stran povinnost
zaplatit da z výkon , které realizovala (tzv. da na výstupu) na druhé stran nárok na odpo et dan z
výkon které p ijala, pokud obsahují da (tzv. da na vstupu) a umož uje to zákonná úprava. Podle druh
nep ímých daní obsahuje da ová soustava da z p idané hodnoty a spot ební dan .
18
LM
Da odložená – Deferred Tax
je ú etní položka vyplývající z rozdíl , které nastávají, jestliže existují r zná pravidla pro ú etnictví a pro
dan z p íjm u n kterých zaú tovaných položek. Tyto rozdíly mezi ú etními a da ovými pravidly však
musí být p echodné povahy, kdy se jedná sice o da ov uznatelné položky, ale v jiném asovém rozložení
oproti tomu, jak jsou zaú továny. Jinak e eno odloženou da nelze po ítat z trvalých rozdíl mezi
ú etními a da ovými pravidly, tedy v p ípad , jestliže n které ú etní položky nejsou da ov uznatelné v
p edchozích ani v budoucích obdobích. Ú tování o odložené dani vychází z p edpokladu, že ve vztahu
k výsledku hospoda ení zjišt nému v ú etnictví bude odložená da zaplacená nebo naopak bude
znamenat úsporu na splatné dani. Zp sob výpo tu odložené dan m že vycházet z koncepce založená na
výsledkovém p ístupu, který zohled uje rozdíly mezi ú etními a da ov uznatelnými náklady a výnosy
nebo na rozvahovém p ístupu, který vychází z p echodných rozdíl mezi da ovou základnou aktiv pop .
pasiv a jejich ú etní hodnotou v rozvaze. Da ovou základnou aktiv pop . pasiv je hodnota t chto aktiv
pop . pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro da ové ú ely. P echodné rozdíly mohou být zdanitelné, které
vyústí ve zdanitelné ástky p i ur ování základu dan v budoucích obdobích a jejich d sledkem
je odložený da ový závazek, nebo mohou být od itatelné, které vyústí v ástky, které jsou od itatelné p i
ur ování základu dan budoucích období a jejich d sledkem je odložená da ová pohledávka. Odložený
da ový závazek se ú tuje souvztažn na vrub náklad a tedy snižuje disponibilní zisk, odložená da ová
pohledávka se ú tuje ve prosp ch náklad a tedy zvyšuje disponibilní zisk. Odložená da se vykazuje
v rozvaze jako dlouhodobý závazek nebo dlouhodobá pohledávka.
LM
Debet - Debit
je ozna ení levé strany ú t jako jednoho ze základních prvk ú etní metody. Synonymem pojmu „debet“
je „Má dáti" ú tu (p ípadn ú tování "na vrub" ú tu).
LM
Decentralizace - Decentralization
je jeden ze dvou krajních zp sob rozložení pravomoci a odpov dnosti p i ízení složitých otev ených
systém (v etn podnik ). Je založená na rozpoznání a p enesení podstatné ásti pravomoci a
odpov dnosti (týkající se nap . vyráb ného sortimentu, zp sobu provád ní výkon a organizace nákupu a
prodeje) na hierarchicky nižší útvary podnikové struktury. Zp sob ízení tedy vyžaduje p sobit na tyto
útvary hlavn pomocí hodnotových nástroj nep ímého ízení, které p ispívají spíše k uvoln ní a využití
iniciativy útvar . Centralizovaný zp sob ízení naopak vychází ze soust ed ní rozhodovací pravomoci i
odpov dnosti v celostn vytvo eném vrcholovém vedení (podniku) s tím, že pod ízené útvary jsou
z izovány jako výkonné prvky (podnikové) struktury s orientací zejména na káze p i pln ní
jednozna n ji a konkrétn ji zadaných úkol .
Ani jeden z koncept se v praxi neuplat uje v krajní podob . Úvahy o využití spíše centralizovaného
nebo decentralizovaného p ístupu k ízení konkrétních vnitropodnikových útvar jsou však výchozí
strukturální otázkou odpov dnostního ízení; jejím výsledkem je vzájemn konzistentní organiza ní a
ekonomická struktura podniku.
BK
Deník - Journal
je jedna ze základních knih podvojného ú etnictví, jejíž vedení ukládá ú etní jednotce zákon o ú etnictví.
Obsahuje zápisy (ú etní záznamy) uskute n né v pr b hu ú etního období a uspo ádané v asovém
sledu. Zajiš uje systémovou informaci o uskute n ných transakcích p i hospodá ské innosti ú etní
jednotky od po átku ú etního období do jeho konce a má d ležitou kontrolní funkci. Jeho úkolem je
zejména prokázat, že je ú etnictví ú etní jednotky úplné, že byly zaú továny na základ ú etních doklad
všechny ú etní p ípady týkající se ú etního období. To zajiš uje kontrolní vazba mezi úhrnem pen žních
ástek vztahujících se k ú etním p ípad m sledovaného období (tzv. deníkový obrat), a sou tem obrat
Má dáti a obrat Dal všech syntetických ú t za totéž období. P i automatizovaném zpracování je deník
19
zobrazen soupisem všech ú etních p ípad za ú etní období v libovolném uspo ádání dle vnit ních pot eb
ú etní jednotky, nap . podle ísel nebo druhu doklad , podle vnitropodnikových útvar , podle
organiza ních nebo odpov dnostních okruh apod. Deník p edstavuje rovn ž významný mezi lánek mezi
v cnými zápisy na ú tech hlavní knihy a ú etními doklady, protože vždy obsahuje odvolání na íslo
dokladu a stává se tak základním nástrojem pr kaznosti v cných zápis . Zvláštní formou deníku je tzv.
tabelární deník (též americký deník), který je samostatnou ú etní formou a spojuje zápisy asové se
zápisy systematickými (hlavní knihou).
LM
Derivát - Derivative
je finan ní nástroj. Z pohledu ú etnictví p edstavuje smlouvu, podle které vzniká finan ní aktivum ve
form pen zi ocenitelného práva jedné ú etní jednotky a zpravidla finan ní závazek jiné ú etní jednotky.
Derivát je n kolik druh . Opce jsou jednostranným právním úkonem majitele op ního práva. Jsou to
takové deriváty, kdy kupující opce (majitel) má právo u nákupní opce koupit a u prodejní opce právo
prodat stanovené aktivum za p edem ur enou cenu k ur itému datu. Prodávající opce má u nákupní opce
povinnost prodat a u prodejní opce povinnost nakoupit stanovené aktivum za p edem pevn ur enou cenu
k ur itému datu. Futures (finan ní termínové smlouvy) obecn p edstavují burzovní i mimoburzovní
termínové obchody na organizovaných trzích. Umož ují transakce, kdy dodání obchodovatelného zboží
za p edem dohodnutou cenu je odloženo do budoucna. Forwardy se liší od futures v tom, že se vytvá ejí
jako individuální a p ípad od p ípadu odlišné koncipované instrumenty. Jsou p edm tem obchodu jen na
neorganizovaných trzích. Swapy jsou obchodní operace, p i kterých se strany zavazují k budoucí vým n
ur ených cenných papír nebo jiných aktiv ve stejné dob . Spoty p edstavují promtní obchody na
kapitálových trzích, p i nichž dochází k okamžitému nákupu i prodeji cenných papír . Základními znaky
charakterizujícími derivát jsou
•
minimální i nulová po áte ní investice,
•
zm na reálné hodnoty ve vazb na zm nu úrokové míry, kursy cenného papíru, ceny komodity,
m nového kursu, cenového indexu, úv rového indexu aj.
•
vypo ádání v budoucnosti (s výjimkou spotových obchod ).
Pro ú ely ú etnictví se deriváty lení na pevné termínové operace a opce. Dále se deriváty d lí podle
obchodovatelnosti na deriváty k obchodování a deriváty zajiš ovací. Zajiš ovacím derivátem je takový
derivát, jehož zm ny v reálné hodnot nebo o ekávané pen žní toky zcela nebo z ásti kompenzují zm ny
v reálné hodnot zajišt né položky. Zajišt ny mohou být zm ny reálné hodnoty rozvahových aktiv a
závazk (tj. nap . zajišt ní rozvahového závazku v cizí m n proti vzestupu m nového kursu). Budou-li
zajišt ny derivátem budoucí pen žní toky, ú tuje se o takovém derivátu jako o derivátu k obchodování. O
derivátech k obchodování je ú továno na rozvahových ú tech jako o zú tovacích vztazích, deriváty
zajiš ovací jsou evidovány na podrozvahových ú tech.
LM
Diferenciace cenová – Price Differentiation
je výrazem, používaným pro stanovení rozdílné ceny konkrétního výkonu podle m nících se podmínek
jeho prodeje. Je-li na jedné stran moderní tržní ekonomika charakteristická stabilizací základních, tzv.
ceníkových cen, je naopak typická rozsáhlou nabídkou podmínek zm n cen v souvislosti s každou
konkrétní obchodní situací.
Zm na ceny je d ležitým nástrojem napln ní stanovených cíl podniku. Prodej za odlišné ceny vede
k menší transparentnosti trhu, a umož uje tak využít díl ích výhod v každé konkrétní situaci. Prodej
ur itého objemu rozsahu výkon za dv i více r zných cen umož uje nejen dosáhnout požadovaného
využití kapacity, ale asto i zvýšit celkové výnosy z prodeje konkrétních výkon . Zvýšení ceny na stran
jedné umož uje snížení ceny na stran druhé.
V konkrétní situaci by se však tato politika nem la dostat do rozporu s pravidly konkurence. Dominantní
podniky by mohly p esunem výnosnosti konkrétních skupin výkon omezovat konkurenci na trzích, kde
20
je tvrdší konkuren ní prost edí a uhrazovat takto vznikající ztrátu, i nižší zisky na trhu, kde mají
dominantní postavení.
P i diferenciaci cen se obecn spojují dv úvahy:
•
zm na využití kapacity je spojena (za jinak nezm n ných okolností) se zm nou pr m rných náklad
konkrétního výkonu;
•
každý kupující je ochoten získat výkon za jinou cenu, což vyplývá nejen z jeho ekonomických
možností (koup schopnosti), ale i míry nezbytnosti a naléhavosti jeho pot eb.
V jednáních mezi tržními partnery dochází ke kombinaci obou výše uvedených faktor . Všeobecn je
rozší eno respektování zm ny ceny v návaznosti na zm nu výrobních náklad p i zm n ve využití
kapacity. Nabídka slevy za vyšší odebrané množství je neodmyslitelnou sou ástí každého cenového
jednání. Je-li pro dodavatele, za jinak stejných okolností, nákladov výhodn jší vyšší využití kapacity, má
zájem na snížení ceny, která tak podporuje prodej. Nižší cena je výhodná i pro odb ratele. Dalším velmi
rozší eným kritériem zm ny ceny jsou zm ny platebních podmínek. Sleva, poskytnutá za okamžitou
platbu i platbu ve stanovené, zpravidla relativn krátké lh t , je nejen vyjád ením nákladové úspory
související s cenou vázaného kapitálu (kalkulovaného úroku) nezbytného k financování pohledávek, ale
je zárove i výnosem ze snížení rizika z nesplacené dodávky. D vodem cenové diferenciace mohou být i
rozdílné kvalitativní podmínky prodeje konkrétního výkonu. Nap íklad cena výkonu, dodávaného s delší
dodací lh tou nebo v obdobích nižší poptávky, resp. cena konzultace, poskytované v sídle dodavatele by
m la být nižší než cena výkonu, poskytovaného v kratší dodací lh t , v obdobích vyšší poptávky, resp.
v sídle zákazníka.
JF
Diskont (v ú etnictví) – Discount (in Accounting)
je zvláštní forma úroku ( i prémie) vyjád ená srážkou z nominální hodnoty splatné ástky. B žn se
používá v obchodním styku jako stimul v asného splacení pohledávky p ed lh tou splatnosti. Jedná se
tedy o rozdíl mezi nominální hodnotou splatné ástky a ástkou úhrady. Pro ú etní jednotku, která diskont
získává, je tato položka výnosem, pro ú etní jednotku, která diskont poskytuje, je tato položka nákladem.
LM
Diskriminace cenová – Price Discrimination
je výraz používaný pro aplikaci r zných cen stejného výkonu pro r zné zákazníky. A koliv není
v souladu s obecnými zásadami podnikání, nemusí mít jen negativní d sledky. B žn se nap íklad
využívá diskriminace, která je v souladu s obecn p ijímanými pravidly spole enské solidarity s ur itými
skupinami obyvatelstva (poskytnutí slev ze základní ceny v doprav nebo na kulturní akce ur itým
skupinám obyvatelstva – d tem, student m a d chodc m).
Pravidla cenové diskriminace jsou zpravidla stanovena v rámci právní úpravy podnikání a konkurence.
Tato pravidla zd raz ují zpravidla dva principy, a to princip obecné dosažitelnosti podmínek, za nichž
jsou zákazník m poskytovány za stejné výkony r zné ceny, a princip dobrovolnosti jejich pln ní. Nap .
zákon na ochranu hospodá ské sout že neakceptuje tzv. dohodu o vázaném prodeji. Konkrétn to
znamená, že je možno poskytnout slevu, vázanou na objem celoro ního nákup, ale ne p edem vázat
snížení ceny konkrétní dodávky na odb r dalšího zboží.
Prokázat nežádoucí diskriminaci cen v praxi je však velmi obtížné – a to vzhledem k obtížnosti jejího
odlišení od cenové diferenciace. Následn totiž asto nelze rozlišit, zda se jednalo o rozdílné podmínky
prodeje téhož výkonu nebo o jiný výkon. Informace o rozdílných podmínkách prodeje a poskytnutí
výkonu jsou totiž v n kterých p ípadech tak komplikované, že se trh stává netransparentní. Na takových
trzích je proto zpr hledn ní trhu vymezeno pravidly poskytování informací spot ebiteli; nap . informace o
cen se uvádí nejen ve vztahu ke konkrétnímu výrobku, ale i ve vztahu ke srovnatelným jednotkám
množství nebo hmotnosti.
JF
21
Diversifikace - Diversification
je strategií podnikového r stu, kdy se dosavadní sortiment poskytovaných výkon rozši uje o nové
výrobky nebo služby; o tzv. koncentrované diversifikaci (Concentrated Diversification) se hovo í tehdy,
pokud podnik rozši uje poskytovaný sortiment o výkony podobné již existujícím; tzv. celková
diversifikace (General Diversification) p edstavuje r st podniku v oblastech, ve kterých dosud na trh
nepronikal; asto se jedná o r st ve spojení s nov získanými složkami podniku.
BK
Dividenda - Dividend
je d chod akcioná e plynoucí z vlastnictví akcií. P edstavuje podíl na disponibilním zisku akciové
spole nosti, který je po schválení návrhu na rozd lení disponibilního zisku valnou hromadou rozd len
mezi akcioná e. Pro ú etní jednotku je p iznání dividendy závazkem v i akcioná m, který musí v
zákonem stanovené lh t zdanit srážkovou daní. Vyplácí se pak istá (tj. zdan ná) dividenda. Pro
p íjemce dividendy, je-li ú etní jednotkou, je nárok na dividendu pohledávkou v i akciové spole nosti a
sou asn výnosem, který však již není zda ován, protože byl zdan n srážkou u zdroje. Výše dividend,
kterou schvaluje valná hromada, závisí na mnoha faktorech. Krom výše dosaženého výsledku
hospoda ení ovliv uje výši dividend situace na trhu akcií, o ekávané budoucí zisky ú etní jednotky, její
sou asná i budoucí likvidita, zadluženost, finan ní plány v oblasti investic, z nich vyplývá pot eba
pen žních prost edk apod. V souvislosti s vyplácením dividend provád jí akciové spole nosti
dividendovou politiku, která p edstavuje ur ení zp sobu, na jehož základ bude zadržován nebo
rozd lován zisk na dividendy i stanovovat výši dividendy náležející na jednotlivé druhy vydaných akcií.
Zám rem dividendové politiky je zajistit fixní výši dividendového podílu s cílem udržet stálou výši
pom ru dividendy na akcii k istému zisku na akcii. Ukazatel zisk na akcii (Ernings per Share -EPS) je
jedním ze základních ukazatel kapitálového trhu a používá se zejména p i porovnávání akcií r zných
spole ností.
LM
Dluh, závazek – Debt, Liability
je sou asný závazek ú etní jednotky, který pochází z minulých událostí, je spolehliv ocenitelný o ekává
se , že jeho vyrovnání vyvolá odliv prost edk zt les ujících ekonomický prosp ch. Jedná se tedy o
povinnost dlužníka zaplatit v iteli jeho pohledávku. Podstatným rysem dluh je skute nost, že
p edstavují sou asné (p ítomné) závazky podniku, které jsou jisté a které budou teprve zaplaceny. To
m že prob hnout r zným zp sobem - zaplacením v hotovosti i bankovním p evodem, poskytnutím
jiného, nepen žního aktiva, poskytnutím protislužby, nahrazením p vodního dluhu jiným dluhem (nap .
splacení dluhu dodavateli z bankovního úv ru, p ípadn p em nou dluhu ve vlastní kapitál (tzv.
kapitalizace dluhu). Pro ú etní jednotku jsou dluhy sou ástí cizího kapitálu a v rozvaze se vykazují v
pasivech v závislosti na lh t splatnosti jako dlouhodobé (Long-Term Liabilities), splatné za dobu delší
než dvanáct m síc , nebo krátkodobé (Short-Term Liabilities), splatné do dvanácti m síc . Vykazování
závazk v rozvaze v len ní na dlouhodobé a krátkodobé má význam zejména pro finan ní analýzu,
zejména pro ukazatele solventnosti a likvidity ú etní jednotky.
LM
Dluhopis (obligace) - Bond
je dluhový cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splacení dlužné ástky v nominální
hodnot k ur itému datu a vyplácení výnos v podob úrok . Nominální hodnota dluhopisu je hodnota
uvedená v textu dluhopisu, který obsahuje další vymezení práv a povinností emitenta a držitele.
Dluhopisy mohou mít charakter dluhopis s pevnou úrokovou sazbou (tzv. kupónové dluhopisy), nebo je
úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho nižším emisním kursem (tzv.
diskontované dluhopisy). V ú etnictví se dluhopisy vykazují u držitele v aktivech rozvahy v závislosti na
ú elu, za jakým je ú etní jednotka po ídila. Jsou-li po ízeny pro dlouhodobé držení (déle než 1 rok),
vykazují se jako dlouhodobý finan ní majetek. Jsou-li po ízeny ke krátkodobému držení, p ípadn za
ú elem obchodování, vykazují se jako krátkodobý finan ní majetek. P esahuje-li držení dluhopisu v
ú etní jednotce z jednoho ú etního období do druhého, p ípadn u dlouhodobých dluhopis je v držení
22
více ú etních období, je nutné úrok p ipadající na ú etní období asov rozlišit. Alikvotní úrokový výnos
sou asn zvyšuje ú etní hodnotu dluhopisu. Emitent vykazuje prodané dluhopisy jako závazek v i
držiteli v pasivech rozvahy, a to op t v závislosti na lh t splatnosti bu jako dlouhodobý závazek
(splatnost za dobu delší než 1 rok) nebo jako krátkodobý závazek (splatnost do 1 roku).
LM
Doba použitelnosti – Economic Life, Useful Life
je doba p edpokládané životnosti dlouhodobého aktiva. Je rozhodujícím faktorem pro stanovení ro ní
odpisové ástky a p edstavuje asový interval, b hem n hož je aktivum odpisováno. Je ovlivn na
odhadem fyzického opot ebení a morálního zastarání aktiva. Odhad doby použitelnosti aktiva m že
významn ovlivnit výši odpis a tím i výsledek hospoda ení ú etního období.
LM
Dobropis – Credit Note, Notice
je ú etní (p ípadn i da ový) doklad, který znamená u p íjemce "p ipsat k dobru", tedy áste né nebo
úplné odtížení dluhu, p ípadn pohledávku, byl-li již dluh splacen. P íjemce dobropisu o n m ú tuje
áste ným nebo úplným stornem p ijaté faktury (není-li dosud zaplacená), p ípadn jako nárok v i
dodavateli (pohledávku) na úhradu dlužné ástky (v p ípad , že p vodní faktura, k níž je dobropis
vystaven, již byla uhrazena). Vystavovatel dobropisu ú tuje úplné nebo áste né storno vydané faktury,
p ípadn jako závazek v i p íjemci (odb rateli). V da ové oblasti se setkáváme s da ovým dobropisem
u dan z p idané hodnoty, kterým je da ový doklad upravující výši dan p i oprav základu dan . Aby byl
dobropis uznán jako da ový doklad, musí obsahovat náležitosti stanovené zákonem pro da ové doklady a
krom toho íslo p vodního da ového dokladu, rozdíl mezi sníženou a p vodní cenou za zdanitelné
pln ní bez dan a tomu odpovídající da .
LM
Dodavatelé (závazky z obchodního styku) – Trade Payables (UK), Accounts Payable (US)
je v obchodním styku fyzická osoba nebo právnická osoba - podnik, prodávající své výkony (výrobky,
zboží nebo služby) odb ratel m. Dodavatel na dodané výkony vystavuje ú etní (p ípadn i da ový)
doklad, kterým je u bezhotovostního styku faktura (ú tovaná jako výnos a pohledávka za odb ratelem),
p i prodeji za hotové pokladní p íjmový doklad (ú tovaný jako výnos a p íjem pen z do pokladny). V
podrobn jším analytickém len ní se mohou dále samostatn evidovat r zné skupiny dodavatel (nap .
tuzemští, zahrani ní). Evidence podle jednotlivých dodavatel se nazývá saldokonto dodavatel . P i
automatizovaném zpracování ú etnictví dochází k párování faktur p ijatých od dodavatel a jejich úhrad
(tzv. párové saldokonto dodavatel ).
LM
Doklad ú etní – Source Document
je konkretizací jednoho ze základních prvk ú etní metody – ú etní dokumentace - jehož úkolem je
zajistit pr kaznost ú etnictví. Ú etní doklad slouží jako podklad pro ú etní záznamy do ú etních knih.
Povinné náležitosti ú etních doklad vymezuje zákon o ú etnictví. Podle místa vystavení se ú etní
doklady lení na externí doklady (jsou vystavovány mimo ú etní jednotky) a interní doklady (vystavuje je
ú etní jednotka). Pro opravu ú etních záznam slouží opravný doklad. V závislosti na tom, zda ú etní
doklad prokazuje pouze jednu skute nost nebo n kolik skute ností stejného druhu rozlišujeme
individuální a sb rné ú etní doklady. Každá ú etní jednotka si upravuje vnit ním p edpisem ob h
ú etních doklad , ve kterém popisuje cestu ú etního dokladu podnikem, v etn delimitace pravomoci a
odpov dnosti za jeho likvidaci. Tou je kontrola v cné a formální správnosti dokladu, zaú tování a
archivace.
LM
Doklad da ový – VAT Document
je doklad, s nímž se setkáváme u dan z p idané hodnoty. Zákon o dani z p idané hodnoty definuje
zp sob vystavování da ových doklad p i r zných innostech, jejich náležitosti a jejich uchovávání.
23
Povinnost vystavit da ový doklad má plátce dan z p idané hodnoty, který uskute uje zdanitelná pln ní
nebo pln ní osvobozená od dan s nárokem na odpo et a to do 15 dn od jejich uskute n ní. Za správnost
údaj uvedených na da ovém dokladu má plátce, který da ový doklad vystavil a p edstavuje i osv d ení
pro p íjemce zdanitelného pln ní, který je plátcem dan , pro uplatn ní dan na vstupu. Pokud je da ový
doklad vystaven v cizím jazyce, je plátce, který ho vystavil, nebo jehož jménem byl vystaven, nebo
osoba, která takový da ový doklad p ijala, povinna na žádost správce dan zajistit jeho p eklad do
eského jazyka. Da ový doklad má mnoho rozli ných forem, jejichž škála se ješt rozší ila v souvislosti
se vstupem eské republiky do Evropské unie. Základním typem da ového dokladu je tzv. b žný da ový
doklad, který vystavuje plátce v p ípad , kdy v rámci svých podnikatelských aktivit dodává zboží nebo
služby. Plátce, který uskute uje zdanitelná pln ní s úplatou za hotové, prost ednictvím platební karty
nebo šekem, je povinen na požádání vystavit zjednodušený da ový doklad. Takový doklad m že plátce
vystavit i za služby, které jsou poskytovány prost ednictvím elektronických prost edk a jejich poskytnutí
je podmín no zaplacením a úplata je provád na bankovním p evodem. Zjednodušený da ový doklad je
možno vystavit jen za zdanitelná pln ní v cen obsahující da celkem nejvýše 10 000 K , nelze ho však
vystavit v p ípad prodeje zboží, které je p edm tem spot ební dan z lihu, tabákových výrobk , za jiné
než pevné ceny pro kone ného spot ebitele. Dalším druhem da ového doklad m že být splátkový
kalendá , který tvo í sou ást smlouvy nebo na který je ve smlouv výslovn odkazováno. Je da ovým
dokladem v p ípad nájemní smlouvy, smlouvy o nájmu podniku a smlouvy o finan ním pronájmu,
pokud obsahuje náležitosti jako b žný da ový doklad. Jinou formou da ového dokladu je v souladu se
zákonem platební kalendá , na n mž je uveden rozpis plateb na p edem stanovené období. Je da ovým
dokladem v p ípad , že osoba, pro níž je uskute ováno zdanitelné pln ní, provádí platby p ed
uskute n ním zdanitelného pln ní. Za zdanitelné pln ní se u plátce dan - vedle poskytování zboží i
služeb v rámci podnikatelských aktivit - považuje i celá ada dalších pln ní. Jde o pln ní pro ú ely
nesouvisející s podnikáním, vy azení majetku fyzické osoby z obchodního majetku, bezúplatná pln ní, u
kterých byl uplatn n nárok na odpo et a další p ípady, které se, jsou-li uskute n na plátcem, považují za
uskute n ní zdanitelného pln ní U takových zdanitelných pln ní je plátce dan povinen vystavit doklad o
použití. Da ovými doklady, které ovliv ují základ dan i výši dan , jsou i takové doklady, jež korigují již
d íve vystavené da ové doklady. Jedná se o da ový dobropis a da ový vrubopis a o opravný da ový
doklad. Da ovým dobropisem a da ovým vrubopisem se opravuje základ dan . Krom výše uvedených
da ových doklad upravuje zákon formu a obsah da ových doklad v následujících specifických
p ípadech: da ové doklady p i dovozu a vývozu zboží, p i poskytnutí služby osobou registrovanou k dani
v jiném lenském stát , p i dodání zboží do jiného lenského státu, p i po ízení zboží z jiného lenského
státu.
LM
Dokumentace – Documentation Principle
je jeden ze základních prvk ú etní metody zajiš ující pr kaznost ú etnictví. Ve své podstat znamená, že
každý ú etní záznam v ú etních knihách musí být podložen ú etním dokladem. P esné a dochvilné
vyhotovování ú etních doklad je základní podmínkou ádn vedeného ú etnictví a zárove požadavek,
aby ú etní p ípad byl jednozna n a dostate n doložen a popsán. Ú etním dokladem se zachycují jednak
hospodá ské operace, které znamenají zm ny v majetkových složkách, závazcích, vlastním kapitálu,
nákladech a výnosech ú etní jednotky, jednak ú etní operace, jež vyplývají z techniky ú etních zápis
(nap . opravy chybných ú etních zápis nebo ú etní p evody p i uzavírání ú t ). Ú etní doklady musí být
itelné, nesmí se v nich vymazávat ani dodate n vpisovat, škrtat i p episovat a musí být vyhotoveny
trvanlivým zp sobem. D ležitou podmínkou p esnosti a pohotovosti ú etnictví všech ú etních jednotek je
podrobn vypracovaná a ádn dodržovaná vnit ní sm rnice zajiš ující ob h ú etních doklad , která
ur uje odpov dné pracovníky a lh ty k vyhotovení doklad a k jejich zpracování.
LM
Dotace (státní) – (State) Subsidy
je nenávratný p íd l pen žních prost edk zpravidla na ur itý, p edem stanovený ú el. V ú etnictví se
ú tuje o p íd lu dotace na bankovní ú et, souvztažn jako závazek v i poskytovateli dotace. Tím z stává
až do okamžiku použití prost edk na stanovený ú el. Je-li dotace p id lená na po ízení dlouhodobého
majetku, snižuje v ú etnictví jeho po izovací cenu, proti které je zú tován uvedený závazek. Dotace
24
ur ená na úhradu náklad je pro ú etní jednotku výnosem, proti n muž je rovn ž zú tován uvedený
závazek. Znamená to tedy, že dokud nejsou pen žní prost edky z poskytnuté dotace použity, vykazuje se
v rozvaze závazek v i poskytovateli dotace. P i zú tování dotace poskytnuté na úhradu náklad je t eba
d sledn dodržovat akruální princip, tzn. zú tovat dotaci do výnos ve stejném ú etním období, ve
kterém jsou ú továny náklady, na n ž byla dotace poskytnuta. Poskytovatel dotace kontroluje, zda byla
dotace použita na stanovený ú el. Pokud tomu tak není, je p íjemce dotace povinen dotaci vrátit.
LM
Efekt z degrese (fixních náklad ) – Economies of Scale
je výsledkem, vznikajícím na základ lepšího i horšího než p edpokládaného využití kapacity.
Nejd ležit jší charakteristikou fixních náklad je totiž fakt, že v ur itém relevantním rozp tí využité
kapacity z stávají nem nné. Tato skute nost samoz ejm vede k požadavk m maximáln využít danou
kapacitu. ím v tší bude objem provedených výkon na této kapacit , tím rychleji bude klesat podíl
fixních náklad na jednotku výkonu. Tento zp sob snižování nákladové náro nosti provád ných výkon
se nazývá výt žnost. Ta - spolu s úsporností - p edstavuje dv základní cesty prosazování hospodárnosti.
Efekt z degrese se kvantifikuje pomocí tzv. objemové odchylky.
BK
Efektivnost - Effectiveness
je – po hospodárnosti a ú innosti - vrcholovým kritériem racionality vynaložených náklad . Její úrove
vychází ze soum ení vynaložených náklad s dosaženým ekonomickým prosp chem, a tedy
z kvantifikace zisku hodnoceného období. Úrove zisku je však - oproti m ení ú innosti - navíc vztažena
bu k celkové úrovni ekonomických zdroj (aktiv), které jsou v podniku vázány, nebo k vymezené ásti
vlastního a cizího kapitálu, který se podílí na tvorb , ale i erpání zisku. Efektivností tak v nejobecn jší
podob rozumíme schopnost podniku zhodnotit zdroje vložené do podnikání.
Kvantitativní vyjád ení efektivnosti je založeno na porovnání vynaložených vstup a dosažených výstup
s tím, že ob základní kategorie mohou být r zn interpretovány. V podnikatelských subjektech se
efektivnost nej ast ji m í pom rem mezi ziskem (p ed zdan ním, resp. po zdan ní) a pr m rnou výší
bu celkového vloženého nebo vlastního kapitálu, resp. pr m rnou úrovní aktiv, využívaných v
podnikání.
BK
Etika ú etní a auditorské profese – Ethic of Chartered Accountant Profession
p edstavuje pravidla chování ú etních a auditor , která respektují ve ejný zájem a která upravuje etický
kodex ú etních a auditor . Základními požadavky etických pravidel ú etní a auditorské profese je
bezúhonnost, objektivita, odborná zp sobilost a ádná pé e, profesionální jednání, respektování
d v rného charakteru informací a nezávislost.
LM
EVA (Ekonomická p idaná hodnota) – EVA (Economic Value Added)
je jednou z alternativ manažersky m eného zisku, která vychází z ekonomického pojetí náklad . U nás se
zpravidla p ekládá jako p idaná ekonomická hodnota.
A koliv je kritérium EVA chrán no ochrannou registra ní známkou konzulta ní firmy Stern Steward, lze
v r zných literárních pramenech nalézt r znými názory na jeho konkrétní kvantifikaci. V tšina zdroj se
však shoduje v tom, že základem propo tu je zisk z hlavní výd le né innosti podniku „p ed“ úroky, ale
po zdan ní, snížený o pr m rné náklady kapitálu, dlouhodob vázaného ve spole nosti a nutného k
financování hlavní výd le né innosti.
EVA = Z - PNK . (A – KZ) ,
EVA
Z
kde
p idaná ekonomická hodnota,
zisk z hlavní výd le né innosti podniku po zdan ní,
25
PNK
A
KZ
pr m rné náklady kapitálu,
pr m rná výše aktiv, nutných k realizaci hlavní výd le né innosti a
pr m rná výše krátkodobých závazk , vznikající v souvislosti s hlavní výd le nou inností.
EVA p edstavuje zejména d ležitý nástroj transformace strategických cíl podniku jako celku na taktická
asová období a na nižší strukturální úrovn tzv. investi ních a rentabilitních odpov dnostních st edisek.
Je také nástrojem poskytujícím podklady pro zhodnocení, jak se da í plnit p edpoklady, které vedly
k p ijetí konkrétního investi ního rozhodnutí. V tomto smyslu úzce navazuje na istou sou asnou hodnotu
jako základní kritérium investi ního rozhodování.
BK
Evidence da ová – Tax Records
je evidence, která je v sou asné dob upravena zákonem o daních z p íjm a která zajiš uje u poplatník
zjišt ní základu dan z p íjm . Její sou ástí je v první ad evidence p íjm , výdaj , podp rn pak
evidence majetku a závazk . K poslednímu dni zda ovacího období zjistí poplatník celkové p íjmy a
výdaje a zjistí skute ný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazk a provede o tom zápis. O
p ípadné rozdíly upraví základ dan . Pro obsahové vymezení a ocen ní jednotlivých složek majetku se
použijí ú etní p edpisy. S ú inností od 1. 1. 2004 nahradila da ová evidence jednoduché ú etnictví.
Poplatník je povinen uschovávat da ovou evidenci za všechna zda ovací období, pro které neskon ila
lh ta pro vym ení dan stanovená zákonem.
LM
Faktoring – Factoring
Komer ní aktivita, p i níž jedna spole nost (faktoringová spole nost, faktor) p ebírá odpov dnost za
placení pohledávek jiné spole nosti. Tato metoda financování je vhodná pro dodavatele sériových
výrobk , zejména spot ebního charakteru, dodávané realtivn stálému okruhu odb ratel . Právním
základem pro vztah mezi faktorem a jeho klientem je faktoringová smlouva. Vymezuje okruh obchodu,
kterých se bude týkat, rozsah poskytovaných služeb a další práva a povinnosti obou stran. P i financování
obchodu faktor odkupuje krátkodobé pohledávky a po srážce diskontu je proplácí dodavateli zálohov 80
až 90 % jejich hodnoty již v dob fakturace. Podíl fakturované ástky, který je faktor ochoten financovat,
závisí na spolehlivosti dodavatele, na charakteru a kvalit jeho výrobk , p ípadn na dalších
skute nostech. Zbývající ástka je hrazena faktorem až v dob splatnosti. Faktor m že také poskytovat
ru ení za zaplacení pohledávek a p ebírat riziko platební neschopnosti odb ratel . Pokud odb ratel
nezaplatí v as, faktor sám upomíná a vymáhá pohledávku a to i soudní cestou. Za tuto službu a za
p evzetí rizika úhrady pohledávek si faktor ú tuje odm nu, jejíž výše závisí na rozsahu poskytovaných
služeb. V ú etnictví se o faktoringu m že ú tovat dvojím zp sobem v závislosti na podmínkách
faktoringové smlouvy. P i prvním zp sobu ú etní jednotka vy azuje pohledávky p edané faktorovi ze
svého ú etnictví a je ú továno stejn jako p i postoupení pohledávek, tzn. výsledkov (odpis pohledávek
do náklad a výnos proti pohledávce za faktorem). P i druhém zp sobu z stávají pohledávky postoupené
faktorovi v ú etnictví ú etní jednotky na zvláštním analytickém ú tu, faktor avizuje jejich úhradu a
nákladem ú etní jednotky je provize faktora.
LM
Faktura - Invoice
Ú etní doklad (u plátc DPH zárove i da ový doklad), kterým dodavatel ur itého výkonu (zboží,
výrobk nebo služby) nárokuje u odb ratele úhradu za jejich dodání. Aby mohla být faktura ú etním
dokladem, musí obsahovat náležitosti p edepsané pro ú etní doklady zákonem o ú etnictví. Stejn tak
jako da ový doklad m že sloužit jen tehdy, obsahuje-li náležitosti stanovené pro da ové doklady
zákonem o dani z p idané hodnoty. innost p edstavující vypo ádání dodavatelsko-odb ratelských vztah
(vystavování faktur) po spln ní p edm tu dodávky se nazývá fakturace.
LM
26
FASB - Financial Accounting Standard Board
Rada odpov dná za tvorbu a vydávání amerických ú etních standard (US GAAP). Má sedmi lenné
vedení, jehož lenové jsou jmenováni na sedm let s možností op tovného jmenování. V ele rady FASB
stojí p edseda se speciální odpov dností. V rámci FASB p sobí 40 až 50 odborník ve Výzkumn technickém odd lení (Research and Technical Activities – RTA), kte í odvád jí významnou ást práce.
Podílejí se na výzkumu, p íprav návrh , p íprav analýz, komentá a PR (Public Realtions) aktivitách.
Struktura FASB je konstruována tak, aby využila výhod demokratických, ale i autokratických p ístup .
B hem procesu p ijímání ú etních standard má každý uživatel možnost hájit své zájmy, ale neznamená
to, že se jeho názor zohlední p i hlasování. lenové FASB mají samoz ejm vrcholnou pravomoc a
„poslední slovo“ v celém rozhodovacím procesu. Jsou však omezeni pot ebou získat podporu burzovního
dohledu (SEC- Securities and Exchange Commission) a dalších vlivných osobností z r zných obor .
LM
Federace ú etních mezinárodní – International Federation of Accountants (IFAC)
je významná nadnárodní profesní organizace p sobící v celosv tovém m ítku. Sdružuje národní
organizace ú etních a auditor (V etn Svazu ú etních R a Komory auditor
R), lenství v této
organizaci je prestižní záležitostí každé národní profesní organizace. Stará se o rozvoj a harmonizaci
ú etních a auditorských standard a monitoruje úrove kvality ú etní a auditorské profese a dodržování
etických pravidel v lenských státech.
LM
Federace ú etních expert evropská (Fédération des Experts Comptables Européens - FEE) –
European Federation of Accountants
je reprezentativní profesní organizace ú etních a auditor v Evrop se sídlem v Bruselu. Byla ustavená
v roce 1986 a sdružuje profesní organizace z ady evropských zemí. Jejími leny jsou i Svaz ú etních R
a Komora auditor R.
LM
Fondy – Reserves (UK), Appropriated Retained Earnings (US)
jsou v ú etnictví složkou vlastního kapitálu ú etní jednotky vykazovanou v pasivech rozvahy. V
závislosti na zp sobu tvorby rozlišujeme fondy kapitálové, které se tvo í bu vklady majetku do
spole nosti nebo jako d sledek zm n v ocen ní majetku a fondy ze zisku, vytvá ené p íd lem z
vytvo eného výsledku hospoda ení v tzv. schvalovacím ízení (z rozhodnutí valné hromady). Jiným
hlediskem t íd ní fond je závaznost jejich tvorby. V tomto sm ru se rozlišují fondy zákonné (jejich
tvorba je povinná ze zákona), fondy statutární (jejich tvorba je upravena statutem ú etní jednotky, tzn.
stanovami nebo spole enskou smlouvou) a fondy ostatní, vytvá ené dobrovoln z rozhodnutí ú etní
jednotky pro ú elové financování. Zákonným fondem je u kapitálových obchodních spole ností zákonný
rezervní fond u družstev to ned litelný fond, pravidla jejichž tvorby a erpání upravuje obchodní zákoník.
U státních podnik se ze zákona vytvá í fond kulturních a sociálních pot eb. Fondem, který p edstavuje
nerozd lený zisk, který není ú elov ur ený, je nerozd lený zisk minulých let. V p ípad kumulované
ztráty z hospoda ení snižuje vlastní kapitál ú etní jednotky záporný fond – neuhrazená ztráta minulých
let.
LM
Fond ned litelný – Statutory Reserve Account For Cooperatives
je fond povinn vytvá ený v družstvech, která ho musí vytvo it p i svém vzniku nejmén ve výši 10 %
zapisovaného základního kapitálu. Tento fond družstvo dopl uje, nejmén o10 % ro ního istého zisku až
do doby, než jeho výše dosáhne poloviny zapisovaného základního kapitálu družstva, pokud stanovy
družstva nestanový výši vyšší. Ned litelný fond se nesmí použít za trvání družstva k rozd lení mezi
leny.
LM
27
Fond rezervní - Statutory Reserve Account
je fond, který ze zákona (obchodní zákoník) vytvá ení kapitálové spole nosti (akciová spole nost a
spole nost s ru ením omezeným) ze zisku b žného ú etního období po zdan ní, nebo z jiných vlastních
zdroj až do výše stanovené zákonem nebo spole enskou smlouvou i stanovami. Do zákonem
stanovené výše lze použít rezervní fond pouze k úhrad ztráty spole nosti. Rezervní fond lze vytvo it i p i
vzniku spole nosti nebo p i zvyšování základního kapitálu p íplatky spole ník nad výši vklad nebo nad
emisní kurs akcií. Spole nost s ru ením omezeným je povinna vytvo it rezervní fond (není-li vytvo en již
p i vzniku spole nosti) z istého zisku vykázaného v ádné ú etní záv rce za rok, v n mž poprvé istý
zisk vytvo í, a to ve výši nejmén 10 % z istého zisku, ne však více než 5 % z hodnoty základního
kapitálu. Tento fond se ro n dopl uje o ástku ur enou ve spole enské smlouv nebo ve stanovách,
nejmén však 5 % z istého zisku až do dosažení výše rezervního fondu ur ené ve spole enské smlouv
nebo ve stanovách, nejmén však do výše 10 % základního kapitálu. O použití rezervního fondu
rozhodují jednatelé nebo valná hromada spole ník . Akciová spole nost je povinna vytvo it rezervní fond
(není-li vytvo en již p i vzniku spole nosti) z istého zisku vykázaného v ádné ú etní záv rce za rok,
v n mž poprvé istý zisk vytvo í, a to ve výši nejmén 20 % z istého zisku, ne však více než 10 %
z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ro n dopl uje o ástku ur enou stanovami, nejmén však 5
% z istého zisku až do dosažení výše ur ené ve stanovách, nejmén však do výše 20 % základního
kapitálu. O použití rezervního fondu rozhoduje p edstavenstvo.
LM
Formy ú etní – Formats of Accounting
p edstavují technickou stránku vedení ú etnictví, která závisí na vn jší podob ú etních knih a jejich
vzájemných vazeb. Jsou spojeny s d jinami ú etnictví a závisí na stupni technického pokroku, kterého
byla v dané historické etap dosaženo. Je možné je rozlišovat bu podle zemí p vodu, kdy vznikly
(forma italská, anglická, francouzská), nebo podle vztahu asových a v cných zápis , po tu a úpravy
ú etních knih (sborníkov -deníková forma, rejst íková forma, nebo tabelární forma, spojující asový a
v cný zápis do jedné ú etní knihy - tabelárního deníku) p ípadn podle techniky zpracování ú etních
zápis . P i ru ním vedení ú etnictví se používala forma p episovací (p i existenci více ú etních knih se
záznam p episoval z jedné knihy do další), p ípadn forma propisovací, p edpokládá ú etní knihy na
volných listech (záznam se provádí sou asn do deníku a hlavní knihy pr pisem). Postupující technika
vedla p es mechanizace ú etnictví na faktura ních strojích p es vedení ú etnictví na strojích na d rné
štítky až po vedení ú etnictví na po íta ích.
LM
Franchising - Franchising
Forma podnikání (rozší ila se v USA po II. sv tové válce) opírající se o p ijetí hotového podnikatelského
konceptu. Jedná se o ur itý druh licence, pomocí n hož jeden podnikatelský subjekt poskytuje konkrétní
práva jinému podnikatelskému subjektu (know-how, výrobky, chrán no zna ku, osv d enou technologii,
výhradní práva apod.). Koupí franchisové licence se kandidát franchisingu stává partnerem franchisové
spole nosti, podnikající pod jejím zavedeným jménem a s její pomocí. Získává mnoho z toho, co pat í k
zahájení samotného podnikání - obchodní ideu, reklamní zabezpe ení, školení vlastní i svého personálu.
Sám poskytuje kapitál a podnikatelskou erudici. Franchising odstra uje nevýhody plynoucí z tvorby
vlastní prodejní sít a snižuje riziko podnikání. Rozsáhlá nabídka franchis je p edevším ve sfé e
gastronomie a ve ejného stravování, kde dominují firmy zam ené na rychlé ob erstvení. Rozší ený je i
výrobkový franchise, týkající se prodeje konkrétního zna kového zboží - aut, benzinu, nápoj , konfekce,
kosmetiky apod., které franchisor dodává.
Finan ní podmínky mezi franchisorem (poskytovatelem licence) a franchisantem (uživatelem licence) lze
rozd lit na poplatky p i vstupu do systému a poplatky placené v pr b hu provozování franchisy.
Odkoupení licence je právo užívat všechny prvky, které jsou charakteristické pro daný franchisový
systém (obchodní jméno, ochrannou známku, logo, technologické postupy, know-how atd.) a v ú etnictví
franchisanta se eviduje jako dlouhodobý nehmotný majetek odpisovaný po dobu uzav ené smlouvy. U
franchisora poskytnutí práva užívání není prodejem dlouhodobého nehmotného majetku ve smyslu jeho
vy azení z majetku a tedy i z evidence, ale pouze výnosem, asov rozlišovaným po dobu uzav ení
28
smlouvy. Franchisor si licenci, know-how, ochranou známku apod. ponechává pro p ípadný prodej
jinému franchisantovi. Jednorázový poplatek za vstupní služby (nap . vyškolení zam stnanc , marketing,
reklama apod.) je nákladem a záleží na franchisantovi, zda ho zahrne do náklad b žného období
jednorázov , i zda zvolí jeho asové rozlišení na jím stanovené období (maximáln 4 roky). U
franchisora se jedná o jednorázový výnos. V n kterých franchisových systémech bývá požadována kauce
jako záruka v p ípad , že by ze strany franchisanta došlo k porušení podmínek smlouvy, která se po
ukon ení smlouvy se vrací. V pr b hu franchisy platí franchisant franchisorovi m sí n poplatky, které
jsou obvykle stanovené procentem z obratu franchisové provozovny. Tyto poplatky jsou b žným
provozním nákladem franchisanta a výnosem franchisora.
LM
Fúze – Merger (Business Combination)
Obecný pojem pro spojování obchodních spole ností, který není nikde oficiáln zakotven. Po právní
stránce upravuje fúze obchodní zákoník, podle kterého se mohou spojit pouze spole nosti, které mají
stejnou právní formu. V praxi m že mít fúze podobu slou ení nebo splynutí. Slou ení je takový zp sob
spojování obchodních spole ností, p i kterém zaniká slu ovaná spole nost bez likvidace a sou asn
p echází majetek (aktiva) a závazky slu ované spole nosti na jinou spole nost, se kterou se zanikající
spole nost slu uje. Splynutím se pak rozumí takový zp sob spojení obchodních spole ností, p i kterém
splývající obchodní spole nosti zanikají a vzniká nový právní subjekt. P ed provedením fúze musí být
vypracován projekt slou ení nebo splynutí, který musí posoudit znalci. Ti si p ed vypracováním zprávy
musí vyžádat stanovisko auditora k ú etnictví fúzujících spole ností. Projekt musí schválit valná hromada
spole ník nebo akcioná . Ú etní postup p i fúzích musí v zásad vycházet a respektovat jednak obecné
ú etní p edpisy, jednak obchodní právo. Podstatnou v této souvislosti je otázka a výše struktury
základního kapitálu a jeho p ípadných zm n v procesu fúzí a otázka p ece ování majetku.
LM
Goodwill - Goodwill
je kladný nebo záporný rozdíl mezi cenou, za kterou byl podnik nebo jeho ást (p i majetkové akvizici)
nebo podíl i akcie podniku (p i kapitálové akvizici) po ízeny a akvizitorovým podílem na tržn
ocen ných položkách aktiv minus p evzaté závazky ke dni akvizice. V ú etnictví je goodwill považován
za dlouhodobý nehmotný majetek a podle eských ú etních p edpis se odpisuje po dobu p ti let do
výsledku hospoda ení (kladný goodwill do náklad , záporný do výnos ).
LM
Harmonizace ú etních výkaz – Accounting Harmonization, Accounting Convergence
je proces sbližování ú etních pravidel a ú etních výkaz r zných zemí tak, aby byly obecn srozumitelné
pro jejich uživatele. Tyto snahy probíhají ve sv t v n kolika proudech. Projevují se jednak jako úsilí o
celosv tovou harmonizaci, nacházející sv j výraz v mezinárodních ú etních normách, jednak jako
harmonizace v rámci ur itého spole enství zemí, nap . uvnit Evropské Unie, nacházející sv j výraz v
direktivách EU. Z mezinárodních ú etních norem mají ve sv t dominantní postavení Mezinárodní ú etní
standardy (Interantional Accounting Standards - IAS) od roku 2002 nazývané jako mezinárodní ú etní
standardy ú etního výkaznictví (International Financial Reporting Standards - IFRS), p sobící zejména v
oblasti kontinentální Evropy. V oblasti amerického výkaznictví mají výsadní postavení US GAAP
(United States Generally Accepted Accounting Principles). V rámci procesu harmonizace dochází mezi
všemi t mito normami k postupnému sbližování.
LM
Hodnota budoucí – Future Value
je postup transformace odhadovaných p íjm , resp. výdaj , vznikajících v r zných asových obdobích, na
p íjmy a výdaje, realizované, resp. vynaložené v konkrétním budoucím asovém okamžiku. Propo et
budoucí hodnoty p íjm a výdaj je postupem, který lze využít zejména v investi ním rozhodování. Je
postupem, založeným na respektování faktoru asu.
29
Respektování faktoru asu vychází z toho, že sou asné p íjmy (výdaje) hodnotíme výše než p íjmy
(výdaje) uskute n né v budoucnosti - a to o zhodnocení, které nám umož uje nap . sou asný p íjem od
okamžiku inkasa až do okamžiku inkasa budoucího p íjmu.
Tuto úvahu si lze snadno p edstavit na p íkladu úro ení vkladu. Nap . 1 000,- K uložených v tomto
okamžiku na desetiprocentní úrok se zhodnotí za rok na 1 100,- K , za další, druhý rok na 1 210,- K a za
t etí rok na 1 331,- K .
Uvedenou skute nost lze vyjád it v obecném tvaru pro zúro ení, které se využívá pro výpo et budoucí
hodnoty sou asných :pen žních tok :
BHn = CF0 * (1 + i) n
, kde
BHa
budoucí hodnota sou asného p íjmu nebo výdaje v roce n,
CF0
sou asná hodnota p íjmu nebo výdaje,
n
po et let úro ení (zhodnocování) a
i
náklady kapitálu (oportunitní náklady)
Výraz (1 + i), vyjad ující míru zhodnocení sou asného p íjmu i výdaje p i ro ním úroku (zhodnocení)
i se pak ozna uje jako diskontní sazba.
BK
Hodnota istá sou asná – Net Present Value
je nejvýznamn jším kritériem investi ního rozhodování (rozhodování o budoucí kapacit ). Zjiš uje se
jako rozdíl mezi sou asnou hodnotou p ínos a sou asnou hodnotou investi ních výdaj , a p edstavuje
tak v zásad p ebytek, resp. nedostatek pen žních p ínos v porovnání s investi ními výdaji, zvýšenými o
míru zhodnocení kapitálu, kterou požaduje posuzovatel investice. Nejlépe se z tohoto hlediska chápe jako
p ebytek (nedostatek) p ínos z investice ve vztahu k p j ce, která byla investována a která se v ro ních
intervalech (a v maximální výši, kterou p ínosy z investice umož ují) splácí v etn sjednaného ro ního
úroku.
Z této charakteristiky plyne také obecné kritérium p ijatelnosti investi ního projektu: projekt je v zásad
p ijatelný, pokud je jeho istá sou asná hodnota vyšší nebo rovna nule.
istá sou asná hodnota se zjiš uje podle následujícího vztahu:
t
[ CFn * (1 + i ) - n ] , kde
SHs =
n=0
SH
sou asná hodnota investice
CF
investi ní výdaje (-) a p íjmy z realizace investice (+)
a
jednotlivá léta životnosti investice
t
doba životnosti investice
i
náklady kapitálu (oportunitní náklady)
BK
Hodnota reálná - Fair Value
je eský ekvivalent pro anglický výraz „Fair Value“ a používá se k oce ování položek rozvahy v t ch
p ípadech, kdy to ú etní a související pravidla p edepisují nebo povolují. Pro ú ely ú etnictví se jako
reálná hodnota považuje
a) tržní hodnota, která je vyhlášena na tuzemské i zahrani ní burze nebo na jiném regulovaném
trhu,
30
b) ocen ní kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo
tato nedostate n p edstavuje reálnou hodnotu; metody ocen ní použité p i kvalifikovaném
odhadu nebo posudku znalce musí zajistit p im ené p iblížení se k tržní hodnot ,
c) ocen ní stanovené podle zvláštních právních p edpis, nelze-li postupovat podle písmen a) a b)
LM
Hodnota sou asná – Present Value
je postup transformace odhadovaných p íjm , resp. výdaj , vznikajících v r zných asových obdobích, na
p íjmy a výdaje, realizované, resp. vynaložené v sou asnosti. Propo et sou asné hodnoty budoucích
p íjm a výdaj je postupem, který se využívá zejména v investi ním rozhodování (v rozhodování o
budoucí kapacit ). Je postupem, založeným na respektování faktoru asu.
Respektování faktoru asu vychází z toho, že sou asné p íjmy (výdaje) hodnotíme výše než p íjmy
(výdaje) uskute n né v budoucnosti - a to o zhodnocení, které nám umož uje nap . sou asný p íjem od
okamžiku inkasa až do okamžiku inkasa budoucího p íjmu.
Tuto úvahu si lze snadno p edstavit na p íkladu úro ení vkladu. Nap . 1 000,- K uložených v tomto
okamžiku na desetiprocentní úrok se zhodnotí za rok na 1 100,- K , za další, druhý rok na 1 210,- K a za
t etí rok na 1 331,- K .
Uvedenou skute nost lze vyjád it v obecném tvaru pro odúro ení (diskont), které se využívá pro výpo et
sou asné hodnoty budoucích pen žních tok :
SH = CFn * (1 + i)-n
, kde
SH
sou asná hodnota p íjmu nebo výdaje,
CF0
p íjem, resp. výdaj, realizovaný (vynaložený) v roce n,
n
po et let úro ení (zhodnocování) a
i
náklady kapitálu (oportunitní náklady)
Výraz (1 + i)-1, který je p evrácenou hodnotou diskontní sazby, se nazývá diskontní faktor nebo
diskontní koeficient.
Na kvantifikaci sou asné hodnoty budoucích pen žních tok jsou založeny nejvýznamn jší metody
hodnocení úloh o budoucí kapacit : metoda isté sou asné hodnoty, výpo et indexu rentability, výpo et
vnit ní výnosové míry, zjišt ní doby návratnosti investice na diskontovaných veli inách, n která
nákladová kritéria a metody založené na propo tu perpetuity.
BK
Hospodárnost – Economy
je výchozím kritériem vyjád ení racionality p i vynakládání ekonomických zdroj . Vyjad uje takový
pr b h náklad podniku, p i kterém se dosahuje žádoucích výstup s co nejmenším vynaložením zdroj
ekonomického r stu. Tradi n se prosazuje dv ma základními cestami, resp. jejich kombinací:
•
ve form úspornosti (anglicky: Savings); té se dosahuje tím zp sobem, že žádoucí výkony podniku
jsou dosaženy s co nejnižším vynaložením ekonomických zdroj , a
•
ve form výt žnosti (anglicky: Utilisation); té se dosáhne v p ípad , kdy se ízení zam uje na
maximalizaci objemu provedených výkon p i konstantním vynaložení ekonomických zdroj .
A koliv má uvedené odlišení úspornostní a výt žnostní formy dosti podstatné praktické využití, ob
formy asto plynule p echázejí jedna v druhou a prakticky se projevují spíše ve vzájemné kombinaci,
vedoucí ke stejnému výsledk m - ke snižování pr m rných náklad na jednotku výkonu.
M ení hospodárnosti je založeno na srovnání skute n vynaložených náklad s jejich žádoucí, p edem
stanovenou úrovní.
BK
31
Index rentability – Index of Return
je jedním ze základních kritérií investi ního rozhodování (rozhodování o budoucí kapacit ). Vychází ze
stejných údaj jako propo et isté sou asné hodnoty. Na rozdíl od isté sou asné hodnoty jde však
o relativní, pom rové kritérium, které vyjad uje vztah mezi sou asnou hodnotou o ekávaných p ínos (+
CF) a sou asnou hodnotou investi ních výdaj (- CF). Index rentability tak v zásad p edstavuje míru
výnosnosti investi ního projektu nad rámec požadovaných náklad kapitálu. Z této charakteristiky plyne
také obecné kritérium p ijatelnosti investi ního projektu: projekt je v zásad p ijatelný, pokud je jeho
index rentability vyšší nebo rovna jedné. P i výpo tu indexu rentability se tedy postupuje podle vzorce
IR =
+ CF disk
- CF disk
, kde
+ CF disk je sou asná hodnota p ínos z investice a
- CF disk sou asná hodnota investi ních výdaj .
istá sou asná hodnota a index rentability jsou nejvýznamn jšími kritérii hodnocení investi ních
projekt ; pokud hodnocení vylu ujících se projekt vede podle jiných kritérií k jinému po adí než podle
isté sou asné hodnoty a indexu rentability, dává se obecn p ednost azení podle t chto dvou kritérií.
BK
Inventarizace – Annual Review
je jedním z metodických prvk ú etnictví, jehož cílem je kontrola v cné správnosti ú etnictví. Jedná se o
povinnou sou ást prací provád ných p ed ú etní záv rkou. P edm tem inventarizace jsou aktiva a n které
položky pasív ú etní jednotky. Proces inventarizace zahrnuje n kolik díl ích etap a to zjišt ní skute ného
stavu aktiv a pasív (provedení inventury), porovnání skute ného stavu se stavem ú etním, vyjád ení
p ípadných rozdíl mezi skute ným a ú etním stavem a zjišt ní jejich povahy, p ípadn p í in vzniku,
návrh opat ení, jimiž se vypo ádají zjišt né rozdíly, zaú tování rozdíl (ú etnictví je t eba uvést do
souladu se skute ností) a nakonec návrh opat ení pro prevenci p ípadným dalším nedostatk m zjišt ných
inventarizací. Inventariza ním rozdílem m že být bu manko nebo p ebytek. Inventariza ní rozdíly je
nutné zaú tovat do inventariza ního období, kterému se vztahují. Inventarizaci provádí inventariza ní
komise, která je odpov dná za správnost jejího provedení. Doklady o provedení inventarizace je nutno
uchovávat po zákonem stanovenou dobu po jejím provedení. Z hlediska druhu inventarizací lze rozlišit
inventarizace ádné, které se provád jí pravideln jako práce související s ádnou ú etní záv rkou,
inventarizace mimo ádné, které jsou vyvolány mimo ádnými událostmi (nap . zm na odpov dné osoby,
mimo ádná ú etní záv rka), inventarizace pr b žné, které lze provád t v pr b hu celého ú etního období
u zásob, je-li zajišt ná jejich druhová evidence, p ípadn jejich evidence podle míst uložení zásob a
hmotn odpov dných osob.
LM
Inventura – Stock-Taking (UK), Inventory (US)
je první díl í etapa inventarizace, p i které se zjiš uje skute ný stav aktiv a pasív. Podle zp sobu
provád ní inventury, která závisí na povaze inventarizovaného majetku nebo zdroj se rozlišuje fyzická
inventura kdy se jednotlivé p edm ty skute n fyzicky váží, m í, po ítají (takto se inventuje hmotný
majetek), nebo dokladová inventura, kdy ke zjišt ní skute ného stavu je nutné použít doklady (používá se
u takových složek aktiv a pasiv, kdy nelze použít fyzické inventury, jako jsou pohledávky, závazky,
rezervy, ú ty asového rozlišení, stavy na bankovních ú tech). Zjišt né stavy p i inventu e se
zaznamenávají v inventurních soupisech, které jsou pr kazné ú etní záznamy a musí obsahovat zákonem
p edepsané náležitosti. Jedná se zejména o p esné ur ení majetku, který byl p edm tem inventury, o
podpis osob odpov dných za inventuru a za její provedení, zp sob zjiš ování skute ných stavu, ocen ní
majetku a závazk k okamžiku ukon ení inventury, okamžik jejího zahájení a ukon ení.
LM
32
Investice (v ú etnictví) – Investments
p edstavují nabývání takového aktiva (investování), od n hož se o ekává budoucí ekonomický prosp ch.
Klasifikují se podle dvou základních kriterií. Prvním kriteriem je doba držby, z tohoto hlediska se
investice lení na dlouhodobé (ú etní jednotka je hodlá držet po dobu delší než 1 rok), které se v rozvaze
se vykazují jako dlouhodobý finan ní majetek a krátkodobé (ú etní jednotka je hodlá držet po dobu
nejvýše jednoho roku), které se v rozvaze vykazují jako krátkodobý finan ní majetek. Druhým kriteriem
je obchodovatelnost, vyjad ující potenciální schopnosti investice být p edm tem prodeje. V ú etnictví se
investice oce ují nej ast ji po izovací cenou, tj. cena v etn vedlejších náklad vynaložených na po ízení
investice. U vybraných položek investic dovolují ú etní p edpisy k datu ú etní záv rky p ecen ní na
reálnou hodnotu (u obchodovatelských investic), p ípadn p ecen ní ekvivalencí (u dlouhodobých
investic p edstavující rozhodující nebo podstatný vliv ídící osoby na kapitálu ízené ú etní jednotky).
LM
Jednice kalkula ní – Cost Unit
úzce souvisí s vymezením p edm tu kalkulace, které je jedním z prvk tzv. metody kalkulace, a to
s vymezením p edm tu kalkulace. P edm t kalkulace je dán jednak kalkula ní jednicí, jednak
kalkulovaným množstvím.
Kalkula ní jednicí se rozumí konkrétní výkon, vymezený m rnou jednotkou a druhem, na který se
stanovují nebo zjiš ují náklady a další hodnotové veli iny.
Kalkulované množství zahrnuje ur itý po et kalkula ních jednic, pro n ž se stanovují nebo zjiš ují
celkové náklady. Jeho vymezení je významné zejména z hlediska ur ení pr m rného podílu fixních
náklad , p ipadajících na kalkula ní jednici. Tyto náklady sice p í inn nesouvisí ani s kalkula ní jednicí
ani s konkrétním objemem ur itého druhu provád ného výkonu; pro ešení n kterých rozhodovacích úloh
je však t eba je této jednici p i adit.
BK
Jednotka ú etní – Accounting Entity
Podle zákona o ú etnictví jsou ú etní jednotkou
a) právnické osoby, které mají sídlo na území eské republiky,
b) zahrani ní osoby, pokud na území
zvláštních právních p edpis ,
eské republiky podnikají nebo provozují jinou innost podle
c) organiza ní složky státu podle zvláštního právního p edpisu,
d) fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z p idané hodnoty
v etn pln ní osvobozených od této dan , jež nejsou sou ástí obratu, v rámci jejich podnikatelské
innosti p esáhl za bezprost edn p edcházející kalendá ní rok ástku 15 000 000 K , a to od prvního
dne kalendá ního roku,
e) ostatní fyzické osoby, které vedou ú etnictví na základ svého rozhodnutí,
f) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou ú astníky sdružení bez právní subjektivity, pokud
alespo jeden z ú astník tohoto sdružení je ú etní jednotkou,
g) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení ú etnictví ukládá zvláštní právní p edpis.
Ú etnictví se vede za ú etní jednotku jako celek. Ú etní jednotky mohou vedením svého ú etnictví
pov it jinou právnickou i fyzickou osobu, avšak nezbavují se tak odpov dnosti za vedení ú etnictví.
LM
Kalkulace – Costing
je v ekonomickém slova smyslu propo tem náklad , marže, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veli iny na
výrobek, práci nebo službu, na innost nebo operaci, kterou je t eba v souvislosti s jejich uskute n ním
provést, na podnikovou investi ní akci nebo na jinak naturáln vyjád enou jednotku výkonu.
33
Práv skute nost, že kalkulace zobrazuje ve vzájemné souvislosti oba základní póly podnikatelského
procesu - naturáln vyjád ený výkon a jeho hodnotovou charakteristiku - z ní iní nejvýznamn jší nástroj,
synteticky zobrazující vztah v cné a hodnotové stránky podnikání.
Pojem kalkulace se užívá ve t ech základních významech:
•
jako innost vedoucí ke zjišt ní i stanovení náklad na výkon, který je p esn druhov , objemov a
jakostn vymezen,
•
jako výsledek této innosti, a
•
jako vyd litelná ást informa ního systému podniku, sice tvo ící sou ást manažerského ú etnictví, ale
také nezastupitelná informa ním obsahem a metodou jeho získání; v tomto pojetí se o kalkulaci
hovo í již nikoliv jako o izolovaném propo tu hodnotových veli in na jednotku výkonu, ale jako
o systému vzájemn skloubených propo t , zpracovaných pro r zné ú ely, které jsou obsahov
propojeny zejména s ú etnictvím o vnitropodnikové struktu e a s rozpo ty odpov dnostních st edisek.
BK
Kalkulace cílových náklad -Target Costing
je d ležitým informa ním nástrojem ízení náklad výkonu v p edvýrobní etap . Jejím smyslem je
stanovit p edpokládané náklady výkonu na základ jeho o ekávané ceny a požadovaného zisku. Tím
vytvá í tlak na hledání možností, jak snížit nákladovou náro nost výkonu již ve fázi výzkumu, vývoje,
resp. p ípravy prototypu. Výsledkem by m l být takový návrh finálního výkonu, který spl uje všechny
požadavky zákazník , ale jehož náklady a cena zajistí také požadovaný zisk pro výrobce. Kalkulace
vychází z cílové ceny (anglicky: Target Price), která by m la odrážet p edevším hodnotu výrobku
vnímanou zákazníkem, vlastnosti, kvalitu a cenu konkuren ních i obdobných výrobk , ale i strategické
cíle podniku. Spolu s cílovou cenou se stanoví cílový zisk, který obvykle vychází z požadované
rentability vložených prost edk a z ní odvozené rentability výnos .
Rozdíl mezi cílovou cenou a cílovým ziskem p edstavuje maximální p ípustné náklady, které daný výkon
bude vyžadovat; ozna ují se jako cílové náklady nebo náklady stanovená trhem (anglicky: Market Driven
Costs). Kalkulace vycházející z této úrovn náklad tak není odrazem vnit ních podmínek podniku;
vyplývá z ceny, která respektuje tržní vztahy, a z požadované rentability kapitálu, která je v tšinou
ovlivn na finan ními trhy.
Cílové náklady se dále porovnávají s propo tovou kalkulací náklad nového výkonu, stanovenou na
základ navrhovaných vlastností a technologických postup . Pokud jsou tyto kalkulované náklady vyšší
než cílová kalkulace náklad , je t eba hledat možnosti snižování náklad na úrove náklad cílových.
Kalkulace cílových náklad up ednost uje hledání rezerv v technologických postupech, použitých
materiálech a v p ehodnocení vlastností výkon , které vyžadují vysoké náklady, ale nijak se neprojeví
v hodnocení výkon zákazníkem. Ideální je, pokud na konci p edvýrobní etapy
•
vlastnosti výrobku zajiš ují dosažení cílové ceny a
•
technologie výroby je na takové úrovni, která zajiš uje dodržení cílových náklad .
LŠ
Kalkulace ceny - Price Costing
je významným informa ním nástrojem stanovení cílové nebo sm rné ceny finálního výkonu. Od
kalkulace náklad se liší zejména výchozím p ístupem k její tvorb : zatímco kalkulace náklad odráží
žádoucí i skute né toky vzniku náklad , cenová kalkulace naopak zobrazuje toky zp tné návratnosti
náklad a zisku uskute n né ve form výnos . Tento odlišný p ístup se projevuje také v obsahu kalkulace
ceny: zatímco kalkulace náklad vyjad uje nákladovou náro nost produkt , vyjád enou zpravidla náklady
v jejich finan ním nebo hodnotovém pojetí, vychází kalkulace ceny z náklad v jejich ekonomickém
pojetí: obsahuje tedy také kalkulovaný zisk nebo jinou veli inu, vyjad ující požadovanou úrove
zhodnocení ekonomických zdroj , vložených do podnikání.
34
S rozvojem tržního hospodá ství, jehož podstatným rysem je v ad odv tví silný vliv podmínek trhu na
cenu, která již vzniká v podstat objektivn a nikoli na základ
asto spekulativního propo tu
monopolního výrobce, se také m ní význam a úloha cenových kalkulací. V porovnání s minulosti se
sestavují mén asto a jako zásadní podklad pro kone nou cenu se dnes využívají jen p i n kterých
zp sobech tvorby ceny. P íkladem jejich aplikace je návrh ceny individuáln nabízených výkon
(stavební zakázka, audit, nabídka informa ního systému).
I v p ípadech, kdy je cena výrazem tržních podmínek, je nutné - a to jak z pozice dodavatele výkonu, tak i
jeho odb ratele - sestavovat ur itou "stínovou" cenovou kalkulaci; ta pak vyjad uje individuální
podmínky obou podnik ve vztazích k relacím prosazujícím se na trhu: zákazník na jejím základ
stanovuje maximální hranici, která p i nákupu externích výkon neohrozí jeho vlastní výnosnost, pro
dodavatele je naopak limitem udržení jeho vlastních rozvojových zám r . Porovnání obou t chto
informa ních podklad je pak významné pro ešení problému, zda utlumit i rozvíjet daný výrobní obor
nebo zda p ijmout i odmítnout zakázku.
BK
Kalkulace d lením – Costing by Division
je metodický postup p i azování náklad výkon m a jejich kalkula ním jednicím. Podrobn ji se lení na
tzv. prostou kalkulaci d lením (Single Costing by Division), stup ovitou kalkulaci d lením (Phase
costing by Division) a kalkulaci d lením s pom rovými ísly (Costing by Equivalent Units). Je opakem
tzv. p irážkové kalkulace, od které se liší tím, že p i kalkulaci d lením se náklady p i azují výkon m ve
vztahu k množství (po tu) r zn vyjád ených kalkula ních jednic. P irážkové metody naopak využívají
pro p i ítání náklad výkon m hodnotov nebo naturáln vyjád ené rozvrhové základny. Spole ným
rysem obou skupin by m la být snaha p i azovat co nejv tší ást spole ných náklad na základ co
nejužšího p í inného vztahu mezi náklady a výkony.
BK
Kalkulace dynamická – Dynamic Costing
je pojem, využívaný pro zvláštní formu kalkula ního vzorce, který vychází z tradi ního kalkula ního
roz len ní náklad na p ímé a nep ímé náklady a ze len ní náklad podle fází reproduk ního procesu.
Zachovává si tak informa ní základ typového kalkula ního vzorce. Jeho vypovídací schopnost je však
rozší ena o odpov na otázku, jak budou náklady v jednotlivých fázích ovlivn ny zm nami v objemu
provád ných výkon . Tato forma kalkulace se využívá hlavn jako podklad pro ocen ní
vnitropodnikových výkon p edávaných na r zné úrovn podnikové struktury.
Uvedený pojem se však využívá i v protikladu k tzv. statickým kalkulacím; zatímco dynamickou
kalkulací se rozumí takový propo et hodnotových veli in, vztažených ke kalkula ní jednici, který platí
v širším rozp tí provád ných, resp. prodávaných výkon , statickou kalkulací se rozumí takový propo et,
který platí pouze na jediný, p edem rozhodnutý objem a sortiment výkon .
Typickým p edstavitelem dynamické kalkulace je v tomto smyslu kalkulace variabilních náklad výkonu,
zatímco reprezentantem statické kalkulace je nap . kalkulace plných náklad , zahrnující navíc i pr m rný
podíl fixních náklad , p ipadajících na kalkula ní jednici.
BK
Kalkulace operativní – Operational Costing
je p edb žným propo tem nákladové náro nosti výkonu, který je platný vždy ode dne, kdy došlo ke
zm n v pr b hu podnikatelského, nej ast ji výrobního procesu. Vyjad uje úrove p edem stanovených
náklad , které odpovídají dosaženým konkrétním technickým a výrobním podmínkách, v nichž se
výrobní proces uskute uje, a ur ují tedy výši náklad za p edpokladu, že budou dodrženy konstruk ní,
technologické a výrobní p edpoklady. Ty jsou vyjád eny v konstruk ní a technologické dokumentaci,
kterou zpracovávají útvary odpovídající za p ípravu výroby, a na které operativní kalkulace navazuje.
Operativní kalkulace se sestavují zejména v položkách p ímých jednicových náklad , a to na základ tzv.
operativních spot ebních a výkonových norem. Také tyto normy vyjad ují úrove materiálové náro nosti
35
a pracnosti výkonu se z etelem na konkrétní vytvo ené podmínky; m ní se proto vždy, když dochází ke
zm nám t chto podmínek.
Využívají se zejména p i zadávání nákladového úkolu výrobním útvar m a p i kontrole jejich pln ní.
D ležitou úlohu plní v tomto sm ru zejména p i uplatn ní tzv. rozdílových metod, které umož ují
preventivní a b žnou kontrolu hospodárnosti tím zp sobem, že se porovnává skute n vynaložený náklad
s nákladovým úkolem nikoli až po jeho vynaložení, ale již v okamžiku spot eby ekonomických zdroj i
dokonce p ed jejich vynaložením.
Druhý významný úkol operativní kalkulace plyne z jejich vztahu k plánové kalkulaci. Jejich vzájemným
porovnáním v pr b hu roku se kontroluje zajišt nost ro ního plánu náklad podniku, a tedy i to, jak se
da í vytvá et podmínky, zadané v plánu inovací. V tomto smyslu p sobí rozdíl mezi ob ma kalkulacemi
jako nástroj ízení t ch útvar , které odpovídají za celkovou p ípravu výroby a za její racionalizaci.
BK
Kalkulace plánová – Plan Costing
je p edb žným propo tem nákladové náro nosti výkonu, který má význam zpracovávat pro výkony,
jejichž provád ní se bude opakovat v pr b hu delšího, minimáln ro ního asového intervalu.
Uplat ují se zejména v pr myslových výrobách. Sestavují se v návaznosti na podrobnou konstruk ní a
technologickou p ípravu výroby konkrétního výrobku, jejíž sou ástí je mimo jiné stanovení výchozích
spot ebních a výkonových norem. Tyto normy vycházejí z existujícího stavu konstruk ního ešení
výrobku, navržené technologie a organizace výroby. V dalších krocích se však upravují o inovace a
zm ny, ke kterým má v celém hodnoceném období dojít; kvantifikace t chto inovací a zm n je zpravidla
obsažena v r zn nazývaném plánu (plán technicko-organiza ních opat ení, plán zm nového ízení, plán
inovací), který je v zásad cílem a úkolem útvar technické p ípravy výroby ve zlepšování užitných
vlastností výrobk a ve snižování jejich nákladové náro nosti.
Plánová kalkulace má pak v zásad dvojí podobu:
•
jako plánová kalkulace díl ího období vyjad uje úrove náklad v jednotlivých asových intervalech,
následujících po realizaci p edpokládaných zm n;
•
jako plánová kalkulace celého hodnoceného období je pak v podstat váženým aritmetickým
pr m rem jednotlivých úrovní p edem stanovených náklad (které reagují na zm ny vyjád ené v
plánu inovací), p i emž jako váhy vystupují objemy výkon , jejichž výroba se v daném díl ím období
p edpokládá.
Plánové kalkulace se využívají zejména ve dvou základních liniích:
•
Slouží jako jeden z podklad pro sestavení rozpo tové výsledovky, resp. dalších ástí hlavního
podnikového rozpo tu, které z ní vycházejí; jejich význam je v tom, že umož ují konkretizovat ást
tohoto plánu, která kvantifikuje zejména výši p ímých jednicových náklad , pop . však i
p ír stkových p ímých a nep ímých náklad , vznikajících jako následek p edpokládaných zm n;
•
ve vazb na operativní kalkulaci p sobí jako takticky zam ený nástroj ízení hospodárnosti
jednicových náklad ; vymezují úkol, jakého mají dosáhnout p i inovacích útvary, které výrobu, resp.
provád ní výkonu p ipravují, a jsou tedy odpov dné jak za vytvo ení výchozích podmínek výroby,
tak i za realizaci zm n ur ených plánem inovací.
BK
Kalkulace plných náklad - Absorption Costing, Full Costing
je metoda, proces, resp. výsledek procesu p i azování p ímých i nep ímých (resp. fixních i variabilních)
náklad p edm tu kalkulace. Koncep n vychází z p edpokladu, že základní p í inou vzniku veškerých
podnikových náklad jsou finální výkony; t mto výkon m je proto t eba všechny tyto náklady p i adit a
zahrnout je do jejich ocen ní. P i aplikaci metody v ú etním zobrazení se tedy veškeré náklady zahrnují
jako tzv. náklady produktu do ocen ní provád ných, resp. prodávaných produkt .
36
A koliv se metoda neaplikuje v praxi v tomto krajním ešení, její ešení tvo í základ ú etního zobrazení
fáze tvorby výkon jak podle Mezinárodních ú etních standard , resp. Mezinárodních standard
vykazování informací finan ního ú etnictví(IAS/IFRS), tak podle obecn uznávaných ú etních zásad,
aplikovaných ve Spojených státech amerických (US GAAP). Ob tyto normy totiž vyžadují zahrnout do
ocen ní tzv. vnitropodnikových zásob nejen variabilní, ale i fixní náklady, vynaložené v souvislosti
s vytvo ením t chto zásob.
Aplikace metody však m že p inášet n které komplikace v manažerském ízení, a proto se asto aplikuje
v kombinaci s metodou odd leného ízení fixních a variabilních náklad (Variable Costing) a kalkulací ve
vztahu k aktivitám (ABC - Activity Based Costing).
BK
Kalkulace propo tová – Estimate Costing
je p edb žným propo tem nákladové náro nosti výkonu, jehož hlavním cílem je vytvá et podklady pro
p edb žné posouzení efektivnosti, resp. pro návrh ceny nov zavád ného nebo individuáln provád ného
výkonu. Kalkulovat náklady lze p itom nejen pro výkony ur ené na prodej mimo podnik, ale i pro vnit ní
pot ebu podniku (nap . u nov zavád né investice).
V pr myslových odv tvích se propo tová kalkulace sestavuje zpravidla sou asn s technickým
up esn ním výrobku nebo jiného výkonu, ale ješt p ed jeho konstruk ní a technologickou p ípravou. V
té dob samoz ejm ješt nejsou k dispozici p íslušné spot ební nebo výkonové normy. Kalkulaci je proto
t eba sestavit na podklad r zných orienta ních podklad , jako nap . na základ informací o vlastních a
cizích podobných výrobcích, o jejich technicko-ekonomických parametrech, kalkulacích, cenách, p i
aplikací postup hodnotové analýzy a podobn .
Tradi ními cíli propo tové kalkulace, které se i v sou asné dob prosazují v zakázkov orientovaných
výrobách s dlouhým výrobním cyklem a s nižší úrovní konkurence, je zejména vyjád it nákladovou
náro nost výkonu, která by odpovídala sou asným schopnostem podniku p i jeho výrob , a dát podklad
pro zpracování cenové nabídky. V souvislosti s rostoucí konkurencí (a tedy zejména v t ch odv tvích, kde
se nejsiln ji projevuje konkuren ní prost edí ) se však role propo tové kalkulace m ní. Jejím hlavním
cílem již není vyjád it sou asné podmínky výroby a její nákladovou náro nost, ale spíše cílové podmínky,
kterých by m l být podnik schopen dosáhnout, pokud chce s výrobkem vstoupit na trh a být p i jeho
prodeji p im en úsp šný. Tento p ístup k vyjád ení nákladové náro nosti výkonu se zpravidla nazývá
kalkulace cílových náklad (Target Costing).
BK
Kalkulace p edb žná – Preliminary Costing
je souhrnný název pro kalkulace, zpracovávané p ed zahájením procesu tvorby konkrétního výkonu, který
je p edm tem kalkulace. Opakem je tzv. výsledná kalkulace. Obecným smyslem p edb žných kalkulací je
stanovit hodnotové cíle tvorby a prodeje výkon , nap . co se tý e jejich nákladové náro nosti.
Konkrétními typy p edb žné kalkulace jsou nap . kalkulace propo tová, plánová, operativní, cílových
náklad , ceny a další.
BK
Kalkulace p irážková – Overhead Rates Costing
je metodický postup p i azování náklad výkon m a jejich kalkula ním jednicím. Je opakem tzv.
kalkulace d lením, od které se liší tím, že p i kalkulaci d lením se náklady p i azují výkon m ve vztahu
k množství (po tu) r zn vyjád ených kalkula ních jednic. P irážkové metody naopak využívají pro
p i ítání náklad výkon m hodnotov nebo naturáln vyjád ené rozvrhové základny.
Spole ným rysem obou skupin by m la být snaha p i azovat co nejv tší ást spole ných náklad na
základ co nejužšího p í inného vztahu mezi náklady a výkony. Z tohoto d vodu se v poslední dob
z eteln projevuje tendence využívat p i alokaci náklad výkon m takové veli iny, jejichž úzká p í inná
souvislost k náklad m se projevuje tak, že nár st t chto veli in vede i k nár stu náklad . Tyto veli iny se
nazývají (nákladové) vztahové veli iny (anglicky: Cost Drivers). Aplikace vztahových veli in je
37
základním koncep ním východiskem metody ABC - Activity Based Costing a ostatních informa ních
nástroj metody ízení náklad ve vztahu k aktivitám (ABM – Activity Based Management).
BK
Kalkulace retrográdní – Retrograde Costing
je pojem, využívaný pro zvláštní formu kalkula ního vzorce, který vychází z ceny nebo z jejích variant a
úrove zisku (resp. jinak vyjád eného p ínosu výkonu k zisku firmy) vyjad ují jako rozdíl mezi cenou a
náklady. Základní struktura retrográdní kalkulace tedy vychází ze vztahu „cena – náklady = zisk.
Retrográdní kalkula ní vzorec se uvádí jako progresivní alternativa oproti kalkula ním vzorc m,
vycházejících z koncepce nákladové tvorby ceny, a jejichž struktura vychází ze sou tu „náklady výkonu +
zisk = cena“. Svou strukturou totiž lépe vyjad uje zásadní rozdíl mezi kalkulací náklad a kalkulací ceny.
Rozdíl mezi ob ma kalkulacemi nespo ívá - jak by se mohlo zdát z kalkula ních vzorc , vycházejících
z nákladové tvorby ceny - ve formálním rozší ení kalkulace náklad o propo et pr m rného zisku
p ipadajícího na výkon, nýbrž v odlišném p ístupu k tvorb obou skupin kalkulací.
Kalkulace ceny vychází zejména z úrovn zisku nebo marže, kterou výkony podniku jako celek musí
generovat, aby byla zajišt na požadovaná výnosnost kapitálu. Její úrove se pak analyzuje ve vztahu k
cen , kterou je podnik schopen dosáhnout s ohledem na užitné vlastnosti svých výrobk , konkurenci na
trhu a další externí podmínky, a k náklad m jako vnit ní schopnosti firmy daný výkon úsp šn prodávat.
Od t chto dvou informací se pak odvíjí jednak interní rozhodnutí o tom, zda s výkonem vstoupit na daný
trh, jednak p edkládání informací o nákladech výkonu, pokud je odb ratel vyžaduje pro posouzení
alternativních nabídek.
BK
Kalkulace relevantních náklad – Relevant Costing
je pojem, využívaný pro zvláštní formu kalkula ního vzorce, který vychází z kalkulace se stup ovitým
rozvrstvením fixních náklad , p i emž fixní náklady, len né zpravidla podle jejich p í inného vztahu
k druhu výkonu, skupin výkonu, st ediskovým i podnikovým aktivitám lení v dalším kroku na fixní
náklady vyhnutelné (s vlivem na pen žní toky v relevantním rozp tí) a náklady umrtvené (utopené), které
nároky na pen žní toky v relevantním rozp tí nevyžadují.
Takto strukturované informace o nákladové náro nosti výkon
rozhodovacích úloh:
lze využít hlavn
ve dvou typech
•
p i optimalizaci sortimentu na existující kapacit , kdy je informace o vztahu fixních náklad
k výdaj m základní indikací k rozlišení tzv. umrtvených (pro tyto úlohy irelevantních) a
vyhnutelných (n kdy relevantních) náklad , a
•
p i úvahách o dolním limitu ceny ve vazb na financování konkrétní zakázky.
BK
Kalkulace statická – Static Costing
je takový propo et hodnotových veli in, který platí pouze pro jediný, p edem rozhodnutý objem a
sortiment výkon . Uvedený pojem se však využívá v protikladu k tzv. dynamickým kalkulacím, kterými
se rozumí takový propo et hodnotových veli in, vztažených ke kalkula ní jednici, který platí v širším
rozp tí provád ných, resp. prodávaných výkon .
Typickým p edstavitelem dynamické kalkulace je v tomto smyslu kalkulace variabilních náklad výkonu,
zatímco reprezentantem statické kalkulace je nap . kalkulace plných náklad , zahrnující navíc i pr m rný
podíl fixních náklad , p ipadajících na kalkula ní jednici.
BK
Kalkulace variabilních náklad – Variable Costing
je metoda, proces, resp. výsledek procesu p i azování variabilních náklad p edm tu kalkulace.
Koncep n vychází z p edpokladu, že finální výkony podniku vyvolávají pouze vznik variabilních
38
náklad ; fixní náklady jsou d sledkem rozhodnutí o vytvo ení kapacity, a k vytvá eným výkon m mají
zprost edkovaný vztah. P i aplikaci metody v ú etním zobrazení se tedy do ocen ní provád ných, resp.
prodávaných výkon zahrnují jako tzv. náklady produktu pouze variabilní náklady. Fixní náklady jako
tzv. náklady období snižují zisk již v období jejich vynaložení, a jsou uhrazovány z tzv. marže – z rozdílu
mezi výnosy z prodeje a variabilními náklady prodaných výkon .
Kalkulace variabilních náklad je jedním projev Schmalenbachovy teorie hodnotového ízení, která
významným zp sobem ovlivnila ekonomické uvažování na mikroúrovni. Jejím hlavním p ínosem je to,
že adekvátním zp sobem reaguje na zvyšující se neur itost podnikatelského procesu a vytvá í informa ní
bázi pro variantní zobrazení zm n v jeho pr b hu.
Odd lené zobrazení a kvantifikace fixních a variabilních náklad tak tvo í základ celé ady progresivních
postup , využívaných nap . p i ešení úloh na existující kapacit , p i tvorb variantn sestavovaného
systému podnikových plán a rozpo t , p i kalkulování náklad výkon (kde tvo í základ tzv. dynamické
kalkulace), p i rozpo tování režie na principu tzv. alternativních rozpo t a tzv. rozpo t vycházejících z
nulového základu (anglicky: Zero Based Budgets). Závislost náklad na objemu díl ích proces a aktivit
tvo í základ i relativn nových p ístup k ízení, založeném na analýze vztahu náklad a p ínos k t mto
aktivitám (Activity, resp. Value Based Management). Proto se – zejména ve vazb k anglickému termínu
Variable Costing termín „kalkulace variabilních náklad “ chápe výrazn
obecn ji – jako široce
aplikovaná metoda ízení, která vychází odd leného sledování a hodnocení fixních a variabilních
náklad .
BK
Kalkulace výsledná – Actual Costing
je souhrnný název pro kalkulace, zpracovávané po skon ení procesu tvorby konkrétního výkonu, který je
p edm tem kalkulace. Opakem je tzv. p edb žná kalkulace. Výsledná kalkulace vyjad uje v podstat
skute né náklady pr m rn p ipadající na jednotku výkonu vyráb nou v ur ité sérii, zakázce i v
celkovém množství výkon vyrobených za období. Tyto pr m rné jednotkové náklady se porovnávají s
nákladovým úkolem, daným zpravidla operativní kalkulací, a jsou podkladem
•
pro hodnocení hospodárnosti útvar , které se bezprost edn podílejí na tvorb výkonu, a
•
pro ov ení reálnosti operativních kalkulací výkon .
Vypovídací schopnost rozdíl mezi výslednou a operativní kalkulací je nejvyšší u jednicových náklad .
Význam výsledné kalkulace je v tší v takových podmínkách podnikání, které jsou charakteristické delším
výrobním cyklem a zakázkovým typem finálního produktu. P íkladem takových podmínek je stavební
výroba, innost projek ních, výzkumných a vývojových pracoviš , innost auditorských firem apod.
Nejistota p i stanovení nákladového úkolu t chto zakázek i zm ny, k nimž dochází v pr b hu jejich
realizace, kladou zvýšené nároky na ov ení jejich reálného pr b hu; delší doba jejich provád ní
umož uje zpravidla ješt v pr b hu zakázky reagovat na skute ný pr b h náklad a init opat ení jak ke
snížení nákladové náro nosti, tak i k jednání se zákazníkem o úprav ceny. Za t chto okolností je tedy
výsledná kalkulace "živým" informa ním nástrojem, který dává podklady k ízení výkon , jejichž
provád ní ješt probíhá.
Naopak nižší vypovídací schopnost má výsledná kalkulace v podmínkách hromadné a sériové výroby
výrobk , jejichž výroba je charakteristická krátkým výrobním cyklem a které jsou ur ené pro
"neznámého" kone ného spot ebitele. P íkladem takových výrob je produkce obuvi, domácích
elektrospot ebi , výroba a montáž po íta a další. ízení tvorby t chto produkt vychází spíše z
p edb žné konstruk ní, technologické a ekonomické p ípravy výroby, jejímž smyslem je odstranit
neur itost v jejím v cném, ale i hodnotovém pr b hu. B žná a následná kontrola se pak orientuje spíše na
zjišt ní a analýzu rozdíl mezi skute nou a p edem stanovenou úrovní celkových náklad v jednotlivých
odpov dnostních st ediscích, které odpovídají za spln ní p edem stanovených podmínek. P i azení t chto
odchylek finálnímu výkonu se chápe již pouze jako odvozená informace, která má význam pro následnou,
spíše takticky a strategicky zam enou kontrolu nákladové náro nosti jednotlivých produkt ,
výrobkových skupin nebo segment . Tu lze využít v dlouhodobých úvahách o koncep ním zam ení
podnikové innosti; nep ináší však relevantní podklady pro operativní ízení tvorby výkon .
39
BK
Kapitál (v bilanci) – Equity, Shareholders’ Equity, Owner’s equity
je zdroj financování majetku ú etní jednotky (pasivum). Z hlediska toho, zda je majetek financován z
vlastních nebo z cizích zdroj , se rozlišuje vlastní kapitál a cizí kapitál. Vlastní kapitál se dále v ú etnictví
lení na základní kapitál, emisní ážio, fondy, kumulované výsledky hospoda ení (nerozd lený zisk nebo
neuhrazená ztráta minulých let) a výsledek hospoda ení b žného období (zisk nebo ztráta). Dominantní
úlohu ve vlastních zdrojích má základní kapitál, u n hož zp sob tvorby závisí na právní form podnikání.
P evážná ást obchodních spole ností (akciová spole nost, spole nost s ru ením omezeným, komanditní
spole nost, pop . - dobrovoln i ve ejná obchodní spole nost) tvo í tento zdroj pen žitými i nepen žitými
vklady spole ník do zakládané spole nosti. Pravidla pro tvorbu a erpání, minimální výši vklad a
zp sob jejich úhrady ur uje obchodní zákoník. Cizím kapitálem jsou rezervy, bankovní úv ry a dluhy.
LM
Kapitál akciový – Shareholders Equity
je sou tem všech nominálních hodnot emitovaných a splacených akcií. Jeho výše odpovídá základnímu
kapitálu akciové spole nosti zapsanému v obchodním rejst íku. Ten musí init alespo 20 000 000 K , jeli spole nost založena ve ejnou nabídkou akcií, nebo alespo 2 000 000 K , je-li spole nost založená bez
ve ejné nabídky akcií. Na základ ve ejné nabídky nelze splácet akcie nepen žitými vklady, bez ve ejné
nabídky jsou možné pen žité i nepen žité vklady.
LM
Kapitál pracovní – Working Capital
je jeden z ukazatel finan ní analýzy používaný manažery p i finan ním ízení podniku, zejména p i
ízení v oblasti likvidity. Zjiš uje se jako rozdíl mezi krátkodobými (ob žnými) aktivy a krátkodobými
závazky. Kladný ukazatel sv d í o tom, že má podnik dostatek likvidních prost edk na úhradu splatných
závazk . Záporný ukazatel m že signalizovat potíže podniku s likviditou.
LM
Knihy ú etní – Accounting Books
jsou jedním z metodických prvk ú etnictví. Zákon o ú etnictví p edepisuje ú etním jednotkám
povinnost ú tovat v ú etních knihách. V soustav podvojného ú etnictví jsou základními ú etními
knihami deník, v n mž se ú etní zápisy uspo ádají z asového hlediska (chronologicky), hlavní kniha, v
níž se ú etní zápisy uspo ádají z v cného hlediska (systematicky), knihy analytických ú t , v nichž se
podrobn rozvád jí ú etní zápisy hlavní knihy a knihy podrozvahových ú t , ve kterých se uvád jí ú etní
zápisy, které se neprovád jí ve výše uvedených knihách. Pro r zné díl í oblasti ú etnictví se dále
používají pomocné knihy - nap . pokladní kniha pro evidenci pokladní hotovosti, inventární kniha pro
evidenci inventárních p edm t apod.
LM
Kodex etický, ú etních a auditor – Code of Ethic of the Chartered Accountant Profession
vydává v mezinárodním m ítku Mezinárodní federace ú etních a auditor (IFAC). Cílem etického
kodexu je zajistit, aby profese ú etních znalc a auditor spl ovala co nejvyšší m ítka profesionality,
dosahovala co nejvyšších hodnot výkonnosti a celkov plnila požadavky ve ejného zájmu. Povinností
len uvedené organizace IFAC ( lenem je i Komora auditor R a Svaz ú etních R) je p ijmout tento
etický kodex a postarat se o to, aby jeho pravidla byla v rámci ú etní a auditorské profese dodržována.
Etický kodex dává ú etním znalc m a auditor m vodítko a zárove nástroj umož ující upev ovat
profesní etiku odrážející mezinárodn uznávané hodnoty. Omezuje subjektivitu, zajiš uje vysokou
profesionální úrove poskytovaných služeb a napomáhá vytvá et p íznivé pracovní klima v ú etní a
auditorské profesi. Jeho p ijetím demonstrují profesní samosprávné organizace snahu jednat v souladu
s platnými mezinárodními normami.
LM
40
Komanditista – Limited Partner
fyzická nebo právnická osoba, která je spole níkem komanditní spole nosti s omezeným ru ením. P i
jejím založení je povinen vložit do základního kapitálu vklad ve výši ur ené spole enskou smlouvou,
minimáln však 5 000 K . Vklad je povinen splatit ve lh t stanovené spole enskou smlouvou, jinak bez
zbyte ného odkladu po vzniku spole nosti, pop ípad po vzniku své ú asti na spole nosti. Za závazky
spole nosti ru í do výše svého nesplaceného vkladu. Komanditista je oprávn n nahlížet do ú etních knih
a ú etních doklad spole nosti a kontrolovat tam obsažené údaje, nebo k tomu zmocnit auditora. Má
právo na vydání stejnopisu ú etní záv rky a právo požadovat od komplementá informace o všech
záležitostech spole nosti. Komanditista není oprávn n ze spole nosti vystoupit. D vodem ke zrušení
spole nosti není prohlášení konkursu na majetek komanditisty (nárok na vypo ádací podíl se stává
sou ástí konkursní podstaty), ani zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek jeho majetku i
vydání exeku ního p íkazu na jeho podíl, ani smrtí komanditisty, nebo podíl se d dí, ani zánikem
právnické osoby, která je komaditistou.
LM
Kombinace podnikové – Business Combination
je zast ešující termín pro fúze a rozd lení obchodních spole ností, které upravuje obchodní zákoník. Za
fúzi se považuje slou ení a splynutí. Slou ením dochází k zániku jedné spole nosti nebo více spole ností,
jemuž p edchází její nebo jejich zrušení bez likvidace. Jm ní zanikající nebo zanikajících spole ností,
v etn práv a povinností z pracovn právních vztah , p echází na jinou (existující) - nástupnickou
spole nost. Spole níci zanikající nebo zanikajících spole ností se stávají spole níky nástupnické
spole nosti, nestanoví-li zákon jinak. Splynutím dochází k zániku dvou nebo více spole ností, jemuž
p edchází jejich zrušení bez likvidace. Jm ní zanikajících spole ností, v etn práv a povinností
z pracovn právních vztah , p echází na nov zakládanou nástupnickou spole nost. Spole níci zanikající
nebo zanikajících spole ností se stávají spole níky nástupnické spole nosti, nestanoví-li zákon jinak.
Rozd lením rozd lovaná spole nost zaniká. Jejím zániku p edchází zrušení bez likvidace s tím, že její
jm ní, v etn práv a povinností z pracovn právních vztah , p echází na nástupnické spole nosti a její
spole níci se stávají spole níky nástupnických spole ností, nestanoví-li zákon jinak.
LM
Komora auditor
eské Republiky – Chamber of Auditors of the Czech Republic
vznikla ze zákona v roce 1992 jako samosprávná profesní organizace se sídlem v Praze. Je právnickou
osobou a sdružuje auditory a asistenty auditora. Jejím úkolem je zejména dohlížet na ádné poskytování
auditorských služeb, vydávat profesní p edpisy a auditorské sm rnice, vést seznamy auditor , asistent
auditor a auditorských spole ností, pe ovat o odbornou úrove auditor a asistent auditora, organizovat
a provád t auditorské zkoušky p i vstupu do profese a vykonávat další innosti stanovené ve statutu
Komory. Nejvyšším orgánem Komory je sn m, výkonným orgánem je Rada Komory. Dohled nad
kvalitou profese p ísluší dozor í a kárné komisi.
LM
Komplementá – General Partner
je fyzická nebo právnická osoba, která je spole níkem komanditní spole nosti s neomezeným ru ením.
Je-li komplementá em fyzická osoba, musí spl ovat všeobecné podmínky provozování živnosti. Je-li
komplementá em právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojené s ú astí v komanditní
spole nosti její statutární orgán, nebo jím pov ený zástupce, který musí spl ovat stejné podmínky
stanovené pro spole níka - fyzickou osobu. Komplementá i jsou statutárním orgánem spole nosti a pokud
ze spole enské smlouvy nevyplývá n co jiného je každý komplementá oprávn n jednat jménem
spole nosti samostatn . Komplementá i jsou také oprávn ni k obchodnímu vedení spole nosti, v
ostatních záležitostech rozhodují komplementá i spole n s komanditisty v tšinou hlasu, p itom p i
hlasování má každý spole ník jeden hlas, pokud spole enská smlouva nestanoví jinak.
LM
41
Koncept rozší eného podniku – Extended Enterprise Concept
je koncepcí, úzce navazující na analýzu hodnotového et zce podniku (anglicky: Value Chain Analysis).
Výraznou zm nou v aplikaci této analýzy metody se stalo v první polovin devadesátých let rozší ení její
aplikace za tradi n chápané podnikové hranice, a z ní vyplývající restrukturalizace vztah v i
dodavatel m a zákazník m.
Cílem koncepce rozší eného podniku je eliminovat aktivity, které zpravidla duplicitn vznikají na
hrani ních vazbách kooperujících podnik . Elementárním p íkladem t chto aktivit je kontrola
kvantitativních a kvalitativních parametr dodávky, která probíhá v zásad obdobným zp sobem jak na
výstupu od dodavatele, tak p i p evzetí dodávek u odb ratele.
BK
Konsolidace (v ú etnictví) – Consolidation
je metoda sestavování ú etní záv rky, která zve ej uje agregované výsledky "skupiny podnik "
zahrnující mate skou spole nost a její dce inné spole nosti. Pro ú ely konsolidace se tato skupina
posuzuje jako ekonomicky jednotný celek (jako jediný subjekt). Povinnost sestavovat konsolidovanou
ú etní záv rku má obchodní spole nost, která má nejmén dvacetiprocentní majetkovou ú ast v jiné
obchodní spole nosti, nebo jejíž oprávn ní k ízení jiné obchodní spole nosti vyplývá ze smlouvy nebo
stanov bez ohledu na výši majetkové ú asti. Konsolidovaná ú etní záv rka zahrnuje konsolidované ú etní
výkazy i konsolidovanou p ílohu, konsolidující ú etní jednotka má povinnost sestavovat i
konsolidovanou výro ní zprávu. Konsolidovaná ú etní záv rka nenahrazuje ú etní záv rky jednotlivých
spole ností vstupujících do konsolida ního celku, ty vedou své vlastní ú etnictví a sestavují individuální
ú etní záv rky, v nichž však musí být použity stejné zp soby oce ování a stejné ú etní metody. Pro
vlastní realizaci konsolidace je d ležité vybrat odpovídající metodu konsolidace. P itom se vychází
jednak z výše majetkové ú asti, p ípadn z míry vlivu, který mate ský podnik nad jednotlivými podniky
ve skupin vykonává. Metoda plné konsolidace se používá v p ípad rozhodujícího vlivu (v tší než 50 %
podíl na základním kapitálu), který uplat uje mate ský podnik v dce inném podniku. V tomto p ípad
údaje z ú etní záv rky dce inných podnik agregují do ú etní záv rky mate ského podniku prostým
sou tem p i vylou ení vzájemných transakcí. Metoda pom rné konsolidace se používá p i podstatném
vlivu (20 - 50 % podíl na základním kapitálu) a spo ívá v agregaci položek z ú etní záv rky spole ností,
v nichž uplat uje mate ská spole nost spolukontrolu, do záv rky mate ské spole nosti ve výši podílové
ú asti op t p i vylou ení vzájemných transakcí. Metoda ekvivalen ní se používá rovn ž p i podstatném
vlivu, není metodou agregace, jde spíše o užití specifické metody oce ování. Je založena na tom, že se
zm ní ocen ní majetkové ú asti mate ské spole nosti v p idruženém podniku v každém období o její
podíl na zm nách ve vlastním kapitálu p idruženého podniku.
LM
Kontinuita bilan ní – Balance Sheet Continuity
p edstavuje jednu z d ležitých ú etních zásad. Uzav ením ú etních knih za jedno ú etní období na
kone ný ú et rozvažný a vyhotovením ú etních výkaz jedno ú etní období kon í, ale sou asn nové
za íná. Mezi ob ma obdobími je t eba zajistit bilan ní kontinuitu, tj. zabezpe it, aby kone né stavy
rozvahových ú t zjišt né k poslednímu dni ú etního období (p i uzavírání ú etních knih) byly p evzaty k
prvnímu dni následujícího ú etního období jako po áte ní stavy rozvahových ú t p i otevírání ú etních
knih pomocí po áte ního ú tu rozvažného. Uzavírání ú etních knih koncem ú etního období i jejich
otevírání na po átku následujícího ú etního období se provádí podvojným ú etním zápisem. Výsledek
hospoda ení se v následujícím ú etním období p evádí do tzv. schvalovacího ízení, v n mž se rozhodn o
jeho rozd lení.
LM
Kontokorent – Line Of Credit, Revolving Credit (Overdraft Protection)
je bankovní ú et, u kterého má ú etní jednotka možnost - na základ smlouvy s bankou -p e erpání do
pasivního z statku (tzv. kontokorentní úv r). Na ú et p icházejí všechny b žné platby a jsou z n j
uvád ny b žné úhrady. Pokud k datu ú etní má tento ú et aktivní z statek, vykazuje se v rozvaze jako
b žný ú et spolu s ostatními pen žními prost edky. V p ípad pasivního z statku se vykazuje v pasivech
42
jako krátkodobý provozní úv r. Maximální výše zadlužení na kontokorentním ú tu p edstavuje tzv.
úv rový rámec. Tento limit lze sice krátkodob p ekro it - v tom p ípad se však výrazn zvyšuje
úroková sazba. Podmínkou poskytování kontokorentního úv ru, který si klade banka, je soust ed ní všech
b žných p íjm klienta na kontokorentním ú tu. Hlavní výhodou kontokorentního ú tu je pružnost
erpání úv ru.
LM
Kredit - Credit
je ozna ení pravé strany ú tu jako jednoho ze základních prvk ú etní metody. Synonymem pojmu
„Kredit“ je strana „Dal" ú tu (nebo také ú tování „ve prosp ch“ ú tu).
LM
Leasing - Lease
je zp sob financování po ízení dlouhodobého hmotného majetku. Jde o pronájem p edm tu na p edem
stanovenou dobu za dohodnutou odm nu. K výhodám tohoto zp sobu financování pat í variantnost a
flexibilita lesingových smluv a z ní vyplývající velká individualita každé zakázky, možnost zahrnutí
leasingových splátek do da ov uznatelných náklad , snížení doby odpisování najatého majetku až o
polovinu, asté dopl kové služby od leasingové spole nosti. K p ípadným nevýhodám pat í navýšení
ceny leasovaného majetku o provize a p irážky leasingové spole nosti. Existuje n kolik forem leasingu.
Operativní leasing, kdy se, pronajatý p edm t po dohodnuté dob vrací zp t k pronajímateli. Finan ní
leasing, neboli pronájem s následnou koupí, u kterého dochází p i ukon ení smlouvy k odkoupení
p edm tu nájemcem za dohodnutou z statkovou cenu. Zp tný leasing (sale and lease back), kdy majitel
majetku tento prodá leasingové spole nosti a zp tn jej od ní najme. Po uhrazení splátek p echází majetek
znovu na nájemce (p vodního majitele). V ú etnictví je majetek, který je p edm tem leasingu, evidován
a odpisován u pronajímatele. Naše normativní úprava dává p i evidenci majetku p ednost vlastnictví p ed
užíváním. Mezinárodní ú etní standardy preferují hledisko užitku a p edepisují evidenci a odpisování
pronajatého majetku u nájemce (uživatele).
LM
Likvidita - Liquidity
je pojem, používaný pro schopnost podniku dostát svým okamžitým závazk m. Spolu se solventností a
strukturou vlastního a cizího kapitálu tvo í strukturu kritérií tzv. finan ní pozice (situace). Vyjad uje se
n kterou z modifikací pom ru mezi tzv. likvidními prost edky (tzn. prost edky, které již bu v pen žní
form jsou nebo je lze rychle a nerizikov za peníze sm nit) a krátkodobými závazky; lh ta splatnosti
závazk je p itom ur ující pro vyjád ení rozsahu ob žných prost edk v itateli zlomku. P i propo tu
likvidity by se m lo vycházet ze zásady, že v itateli by m ly být zahrnuty jen ta ást ob žného majetku,
jehož doba obratu je bu kratší nebo maximáln tak dlouhá jako je lh ta splatnosti závazk .
BK
Likvidita - Liquidity
je schopnost p em nit majetek podniku v peníze a jimi pak uhradit splatné závazky. U majetku jsou
nejlikvidn jší peníze, nejmén likvidní je obvykle dlouhodobý majetek. Otázka likvidity je pro podnik
životn d ležitá. Samotný fakt dosažení zisku nedává ješt záruku, že podnik bude schopen hradit své
závazky. Ukazatel likvidity pat í k základním pom rovým ukazatel m využívaných ve finan ní analýze.
P i jeho konstrukci se dávají do pom ru ob žné prost edky r zného stupn likvidity (v itateli) ke
krátkodobým dluh m (ve jmenovateli). Nejp ísn ji hodnotí podnik likvidita 1. stupn , kdy jsou v itateli
brány v úvahu pouze pen žní prost edky. U likvidity 2. stupn se zahrnují likvidní cenné papíry a likvidní
krátkodobé pohledávky. Likvidita 3. stupn bere v úvahu veškeré ob žné prost edky, v tom p ípad se
však jedná pouze o orienta ní, hrubé hodnocení likvidity.
LM
43
Likvidátor – Receiver
je fyzická osoba, která má na starosti likvidaci ú etní jednotky. Spole nost vstupuje do likvidace ke dni, k
n muž je zrušena. Vstup spole nosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejst íku a slovo "v
likvidaci" se p ipojuje k názvu spole nosti. Likvidátora jmenuje statutární orgán spole nosti a m že jím
být jen fyzická osoba, je-li likvidátorem právnická osoba, je povinna ur it fyzickou osobu, která bude
jejím jménem vykonávat funkci likvidátora, jež se zapisuje do obchodního rejst íku. Není-li likvidátor
jmenován bez zbyte ného odkladu, jmenuje ho soud. Likvidátor je orgánem spole nosti a za výkon své
p sobnosti odpovídá stejn jako lenové statutárních orgán . Statutární orgán sestaví ú etní záv rku ke
dni p edcházejícímu dne vstupu do likvidace. innost likvidátora, jeho práva a povinnosti upravuje
obchodní zákoník velmi podrobn . Jménem spole nosti iní likvidátor jen úkony sm ující k její
likvidaci. Nové smlouvy m že uzavírat jen v souvislosti s ukon ením nevy ízeních obchod , nebo je-li to
pot ebné k zachování hodnoty majetku spole nosti nebo k jeho využití. Oznámí vstup spole nosti do
likvidace všem známým v itel m a zve ejní nejmén dvakrát za sebou alespo s dvoutýdenním asovým
odstupem rozhodnutí o zrušení spole nosti s výzvou pro v itele, aby p ihlásili své pohledávky ve lh t ,
která nesmí být kratší než t i m síce. Ke dni vstupu spole nosti do likvidace sestaví zahajovací likvida ní
rozvahu a soupis jm ní, který je povinen zaslat každému spole níku a v iteli spole nosti, kte í o to
požádají. V pr b hu likvidace uspokojí p ednostn mzdové nároky zam stnanc . Po provedení všech
úkon nezbytných k provedení likvidace sestaví zprávu o pr b hu likvidace s návrhem na rozd lení
istého majetkového z statku (likvida ní z statek). Ke dni zpracování návrhu na rozd lení likvida ního
z statku sestaví ú etní záv rku. Likvidace kon í rozd lením likvida ního z statku nebo použitím
prost edk z výt žku z prodeje majetku k uspokojení v itel . Do 30 dn po skon ení likvidace podá
likvidátor návrh na výmaz spole nosti z obchodního rejst íku.
LM
Limit - Limit
je nástroj stanovení nákladového úkolu fixních režijních náklad . Využívá se zpravidla v kombinaci
s normativem, který je nástrojem stanovení nákladového úkolu variabilních režií, a variátorem –
nástrojem stanovení nákladového úkolu u smíšených režií.
Limity režijních náklad se v tšinou aplikují pro jednotlivé složky nebo skupiny b žn vynakládaných
fixních náklad . Lze je však využít i p i ízení hospodárnosti nákladových složek, které p inášejí
dlouhodobý, obtížn odhadnutelný prosp ch v budoucnosti, a to zejména v t ch p ípadech, kdy je podnik
omezen disponibilními zdroji pro tyto aktivity. P íkladem t chto limit jsou rozpo ty náklad na reklamu,
vzd lání, reprezentaci a cestovní náklady .
P i stanovení limit je pak ú elné v rozpo tu odd lit zejména umrtvené (utopené) a vyhnutelné náklady.
Z hlediska ízení jejich hospodárnosti hovo í pro jejich odd lení zejména to, že utopené náklady,
vyvolané p edchozími investi ními rozhodnutími a neovliv ující v rozpo tovaném období toky pen z,
nelze „ušet it“; lze „jen“ lépe i h e využít kapacitu, která jejich vznik vyvolává. Naopak na vyhnutelné
fixní náklady, které se projevují v rozpo tovaném období i vlivem na pen žní toky, lze vázat motivaci jak
co se tý e lepšího využití kapacity, tak i úspornosti p i jejich vynakládání.
BK
List op ní - Share Option
je oprávn na vydat akciová spole nost pro uplatn ní p ednostního práva na akcie spole nosti za danou
nebo jinak jasn ur enou cenu b hem specifikovaného ú etního období. Op ní listy se vydávají jako
cenné papíry na doru itele bu v listinné nebo zaknihované podob . Op ní list vydaný v listinné podob
musí obsahovat i datum emise, podpis nebo podpisy len p edstavenstva oprávn ných jednat jménem
spole nosti a íselné ozna ení akcie nebo dluhopisu, k nimž byl vydán. Pro op ní list v zaknihované
podob je rozhodným dnem pro uplatn ní p ednostního práva den, kdy mohlo být toto právo vykonáno
poprvé. Po uplynutí lh ty pro vykonání p ednostního práva podá spole nost p íkaz ke zrušení op ních
list , z nichž nebylo p ednostní právo uplatn no.
LM
44
Majetek – Property
je souhrn prost edk , který podnik používá p i své hospodá ské innosti. Zahrnuje nejen v ci hmotné
povahy, ale i nehmotné majetkové hodnoty. Pro ú etnictví je charakteristické, že se na majetek dívá ze
dvou hledisek - z hlediska konkrétní formy v níž je vázán (aktiva), a z hlediska zdroj , jimiž je
financován (pasiva). Toto dvojjediné chápání majetku je vyjád ením skute nosti, že každý druh majetku,
s nímž podnik hospoda í, musel být financován z ur itého finan ního zdroje. Soub žná dvojí klasifikaci
majetku p edstavuje úhelný kámen, na n mž je založeno podvojné ú etnictví jako systém. Jeho úst ední
charakteristikou a výchozím metodickým prvkem je bilan ní princip. Z hlediska vykazování majetku v
rozvaze se majetek ú etní jednotky d lí na krátkodobý a dlouhodobý. Dlouhodobý majetek (dlouhodobá
aktiva) je po izován pro zajiš ování innosti ú etní jednotky na dobu delší než jeden rok. Zahrnuje
nehmotný, hmotný a finan ní dlouhodobý majetek, p ípadn i dlouhodobé pohledávky. Nehmotný a
hmotný dlouhodobý majetek se odpisuje do náklad po dobu p edpokládané životnosti. Krátkodobý
majetek (krátkodobá i ob žná aktiva) slouží k innosti ú etní jednotky po dobu kratší než jeden rok a do
náklad se dostává jednorázov p i p edání do spot eby nebo užívání. Pat í k n mu zásoby (materiál,
nedokon ená výroba, polotovary, výrobky, zboží), finan ní majetek a krátkodobé pohledávky.
LM
Manko – Shrinkage
je záporný rozdíl mezi skute ným a ú etním stavem zjišt ným p i inventarizaci. Manka lze klasifikovat
jako zavin ná a nezavin ná. Zavin ná manka jsou obvykle p edepisována k náhrad tam, kde existuje u
zam stnanc hmotná odpov dnost, nebo kde je zavin ní prokázáno. Nezavin ná manka jdou k tíži
výsledku hospoda ení ú etní jednotky. Manka souvisejí s provozem ú etní jednotky a ú tují se do
provozních náklad .
LM
Marže – Contribution Margin
je rozdílem mezi cenou a variabilními náklady prodávaného výkonu, zakázky nebo zákazníka. Jinak se
ozna uje též jako „krycí p ísp vek“ (n mecky: Deckungsbeitrag), „p ísp vek na úhradu fixních náklad a
tvorby zisku“ nebo jen zkrácen „p ísp vek na úhradu“. Marže je nejd ležit jším informa ním
podkladem zejména pro rozhodování na existující kapacit ; v zásad ji lze využít jako základní kritérium
ziskovosti jednotlivých výkon a ve vztahu k dob výroby nebo jinému kapacitnímu omezení, které
limituje po et a strukturu výkon , i jako vrcholové kritérium efektivnosti jejich prodeje. Blíže viz bod
zvratu a kalkulace variabilních náklad .
BK
Marže - Margin
je u obchodní innosti rozdíl mezi prodejní a po izovací cenou zboží. Jinak ji lze též charakterizovat jako
p irážku, kterou si obchodník p ipo ítává k nakoupenému zboží. Ve výkazu zisku a ztráty sestavovaném
v druhovém len ní náklad a výnos se marže vykazuje jako rozdíl tržeb za prodej zboží a náklad
vynaložených na prodané zboží.
LM
Marže bezpe nostní – Margin of Safety
je alternativní název pro citlivost objemu prodaných výkon , kalkulovanou v rámci analýzy citlivosti.
Vyjad uje, o kolik procent m že poklesnout objem prodeje, aby za jinak stejných okolností (u tzv.
statické analýzy citlivosti), resp. za p edpokladu konkrétních cenových zm n (u tzv. dynamické analýzy
citlivosti) podnik dosáhl alespo minimální, pesimistické úrovn zisku.
BK
Metoda brutto – Gross Method Procedure, Gross Method Disclosure, Gross Method Reporting
je proces o išt ní výsledku hospoda ení provedením úprav náklad
i výnos tak, aby byly ve
sledovaném ú etním období ve v cné shod . Je d sledkem nesouladu mezi náklady a výnosy v b žném
45
období, kdy náklady zú tované v b žném období se vztahují k celkov provedeným výkon m (i k
nedokon eným výrobk m) zatímco výnosy se vztahují pouze k výkon m v b žném období prodaným.
Pro zajišt ný srovnatelnosti je nutné provést aktivaci náklad na nedokon ené a neprodané výrobky. V
ú etnictví je tuto úpravu možné provést dvojím zp sobem. První zp sob je úprava náklad , z nichž se
náklady b žného období na výrobky (dokon ené i rozpracované) sníží o náklady na výrobky v tomto
období nerealizované. Druhým zp sobem je úprava výnos b žného období, do nichž se zahrnou i
výnosy na vyrobené avšak nerealizované výkony. Obsahov se pak hospodá ský výsledek váže k
vyprodukovaným výkon m, proto se hovo í o koncepci vyprodukovaného výsledku hospoda ení.
LM
Metoda doby návratnosti – Cash Payback Period Method
je jednou z metod rozhodování o budoucí kapacit . Obecn ji lze používat ve dvou variantách - p i
respektování faktoru asu a náklad kapitálu nebo bez z etele na jejich vliv; v sou asných
podnikatelských podmínkách se však využívá výhradn varianta, která respektuje faktor asu.
Doba návratnosti vymezuje dobu, vyjád enou zpravidla po tem let, b hem nichž p ínosy investice,
vyjád ené diskontovanými pen žními p íjmy, uhradí diskontované investi ní výdaje. Z této
charakteristiky plyne také obecné kritérium p ijatelnosti investi ního projektu: projekt je v zásad
p ijatelný, pokud jeho životnost je alespo tak dlouhá jako návratnost investice.
Doba návratnosti se zpravidla zjiš uje itera ní metodou: od diskontovaných investi ních výdaj se
postupn ode ítají diskontované ro ní, resp. v kratších intervalech zjiš ované p íjmy, a to až do
okamžiku, kdy rozdíl obou posuzovaných veli in je nulový. Oproti isté sou asné hodnot a indexu
rentability - p ijímá jako mén významné kritérium, a to zejména z toho d vodu, že bere v úvahu pouze
p ínosy, které projekt poskytuje do doby „úhrady“ investice. Metoda tak znevýhod uje strategicky
orientované projekty, které jsou zpravidla charakteristické pozvolným náb hem p ínos , ale jejichž
dlouhodobý prosp ch m že být z hlediska podniku (i rozvoje ekonomiky jako celku) významn jší než
prosp ch projektu s rychlou dobou návratnosti.
Výsledky hodnocení projektu pomocí doby návratnosti se také p ijímají jako v rohodn jší v p ípadech,
kdy projekt je charakteristický „tradi ním“ asovým rozložením p íjm a výdaj – tedy výrazn vyšší
proporcí výdaj v po áte ních letech výstavby (realizace) projektu, po jehož dokon ení následují p ínosy
z využívání investice. Dobu návratnosti lze sice kvantifikovat i pro hodnocení projekt , které vyžadují
podstatné výdaje p i likvidaci následk investování; v rohodnost t chto propo t je však pon kud
zpochybn na tím, že podstatná ást odhadovaných výdaj bude investována až po propo tené dob
návratnosti.
P es uvedená omezení, která se projevují výrazn ji u dlouhodob (strategicky) zam ených projekt , se
metoda asto využívá - spíše jako dopl kové kritérium – p i hodnocení projekt s krátkou dobou
životnosti, a to zejména v p ípadech, kdy podnik nemá k dispozici dostatek vlastních zdroj a zajiš uje
jejich financování úv ry. Podobn má ur ité opodstatn ní u rizikových projekt , u nichž platí obecná
zásada, že ím delší je p edpokládaná doba životnosti projektu, tím více stoupá riziko spojené s realizací
p ínos z investice. Rozhodující roli hraje naopak toto kritérium v bankovním sektoru; banky využívají
dobu návratnosti p i hodnocení finan ního rizika, které je spojeno s poskytováním úv r na financování
investi ních projekt .
BK
Metoda dvou bod - High-low Method
velice hrubá metoda ur ení fixní a proporcionální složky celkových náklad ; vychází z porovnání dvou
úrovní vzájemn spjatých náklad a objemu výkon : nejnižších a nejvyšších ve sledovaném období;
pomocí dvou rovnic o dvou neznámých typu
Náklady = Fixní náklady + Jednotkové proporcionální náklady * objem výkon
se pak ur í ob díl í složky náklad .
BK
46
Metoda evidence a kalkulace – Costing (and Accounting) Method
je zp sob zjiš ování nákladové náro nosti finálních výkon ve výkonov orientovaném manažerském
ú etnictví, jehož výsledkem jsou výsledné kalkulace t chto výkon . Metoda je výrazn ovlivn na
charakterem podnikatelského procesu, zejména tzv. sdružeností tvorby výkon , délkou a lenitostí
výrobního procesu, tzv. dávkováním výkon a jejich typem. V této souvislosti se rozlišují ty i základní
metody evidence a kalkulace v nesdružených výrobách, ozna ované jako prostá, fázová, stup ová a
zakázková metoda, a zvláštní metoda evidence a kalkulace sdružených výkon .
BK
Metoda evidence a kalkulace – fázová – Phase Costing Method
je specifickým zp sobem zjiš ování nákladové náro nosti finálních výkon v manažerském ú etnictví,
jehož výsledkem jsou výsledné kalkulace t chto výkon . Uplat uje se zejména v lenitých výrobách
jediného výrobku nebo skupiny homogenních výrobk . lenitost výrobního procesu je t eba respektovat i
v organizaci výkonov orientovaného ú etnictví, které sleduje vstupy a výstupy jednotlivých fází
odd len . V každé fázi vzniká totiž rozdílné množství výkon . Výsledná kalkulace finálního výkonu je
pak v podstat sou tem nákladové náro nosti jednotlivých fází, kterými finální výkon p i jeho tvorb
prochází.
Fázovou metodu evidence a kalkulace lze aplikovat nap . v podnicích, vyráb jících st ešní tašky, jejichž
produkce postupn probíhá ve fázích hn tení a úprava výchozí suroviny - cihlá ské hlíny, lisování a
vypalování a balení.
BK
Metoda evidence a kalkulace – prostá – Single Costing Method
je specifickým, zárove však nejjednodušším zp sobem zjiš ování nákladové náro nosti finálních
výkon v manažerském ú etnictví, jehož výsledkem jsou výsledné kalkulace t chto výkon . Ty lze
zpracovat v zásad prostým d lením, kdy se celková výše náklad , vynaložená v souvislosti s tvorbou
konkrétního druhu výkonu, vyd lí objemem nebo po tem jeho kalkula ních jednic.
Prostá metoda se uplat uje zejména v podnicích, jejichž p edm tem innosti je jediný druh výkonu, jehož
výroba, resp. provád ní probíhá v ne lenitém procesu (výroba energie). R zné modifikace prosté metody
lze však aplikovat v zásad ve všech ne lenitých procesech, kdy vhodn uspo ádaným analytickým
len ním prvotních údaj lze nap . odd len sledovat i skute né a p edem stanovené náklady více druh
výrobk , vyráb ných v jediném výrobním provozu (nap . výroba r zných druh izola ního materiálu,
vyráb ného na stejném výrobním za ízení).
BK
Metoda evidence a kalkulace – sdružených výkon – Joint Products Costing Method
je specifickým, zárove však nejjednodušším zp sobem zjiš ování nákladové náro nosti finálních
výkon v manažerském ú etnictví, jehož výsledkem jsou výsledné kalkulace t chto výkon .
Základním rysem sdružené výroby je to, že náklady jsou vynakládány spole n na celý sdružený proces,
jehož výsledkem je objektivní vznik více druh výkon . Jednotlivým druh m t chto výkon tedy nelze
p i adit žádný z náklad p ímo.
Hlavním cílem výkonov orientovaného manažerského ú etnictví je v tomto p ípad poskytnout podklady
pro ízení hospodárnosti sdruženého procesu jako celku. Teprve následným, odvozeným úkolem je
poskytnout podklady pro zjišt ní náklad jednotlivých druh spole n vznikajících výkon . Kalkulace
t chto výkon používá vesm s postupy, které se b žn používají pro rozvrh nep ímých náklad . Jejich
kombinace je však navíc ovlivn na strukturou a charakterem spole n vznikajících výkon . V této
souvislosti se rozlišuje tzv. od ítací a roz ítací metoda.
•
Od ítací metodu je vhodné aplikovat v podmínkách, kdy výsledkem sdruženého procesu jsou krom
jednoho nebo více hlavních výkon (které jsou zárove hlavním p edm tem hodnotového ízení) také
produkty, které se považují z hlediska jejich p ínosu k podnikovým efekt m za vedlejší (otruby p i
mletí obilí, mazut p i rafinaci ropy, p eprava pošty v letecké osobní doprav , syrovátka p i zpracování
47
mléka). Náklady hlavních výkon se v tomto p ípad zjistí tak, že se od celkových náklad ode tou
odhadnuté náklady nebo p ínosy vedlejších produkt . Podkladem pro odhad m že být nap . cena, za
kterou se vedlejší produkt prodává.
•
Roz ítací metoda se naopak uplat uje v p ípadech, kdy výsledkem sdruženého procesu jsou (mimo
jiné) výkony považované z hlediska jejich d ležitosti za hlavní i p ibližn rovnocenné (surový
benzín, surová nafta, lehký destilát p i rafinaci ropy, smetana, mlé ný tuk, odtu n né mléko p i
zpracování mléka). Kalkulace t chto výkon pak vycházejí z podílu celkových náklad propo tených
na jednotlivé druhy výkon . Tyto podíly lze vyjád it nap . pomocí d lení s pom rovými ísly, kde
jako pom rová ísla lze využít r zné rozvrhové základny, p í inn související s vynaloženými
náklady a vyráb nými výkony.
Jak ovšem vyplývá z charakteru sdružené výroby, jsou možnosti využití takto zjišt ných výsledných
kalkulací relativn omezené. Jistou vypovídací schopnost mají v podmínkách, kdy cílev domé
ovliv ování sdruženého výrobního procesu vede k jiné struktu e vystupujících finálních výkon (nap .
rafinace ropy probíhající v jiných teplotních relacích, zpracování mléka), a kdy lze tedy p sobit na
ziskovost produkce. Tyto informace však nelze využít k ízení hospodárnosti tvorby t chto výkon .
BK
Metoda evidence a kalkulace – stup ová – Step Costing Method
je specifickým zp sobem zjiš ování nákladové náro nosti finálních výkon v manažerském ú etnictví,
jehož výsledkem jsou výsledné kalkulace t chto výkon . Uplat uje se – stejn jako fázová metoda - ve
lenitých procesech. Na rozdíl od ní se však aplikuje spíše v heterogenních výrobách, v nichž se nejprve
vyrábí polotovary, které mohou vstupovat do r zných finálních výrobk , pop . dalších polotovar vlastní
výroby. R znorodost kombinací pak vede k tomu, že výroba polotovar je p edm tem hodnotového
zobrazení v manažerském ú etnictví nejen ve fázi jejich tvorby, ale také p i jejich p evodech do
navazujících stup . Stup ová metoda se využívá nap . p i zobrazení výroby automobil , motocykl , kol,
elektrospot ebi , spot ební elektroniky, ale – v návaznosti na fázovou metodu, která se uplat uje až do
fáze výroby tzv. bílého zboží v porcelánkách - také nap . p i odb ru tohoto zboží za ú elem dekorování.
BK
Metoda evidence a kalkulace – zakázková – Job-Order Costing Method
je specifickým zp sobem zjiš ování nákladové náro nosti finálních výkon v manažerském ú etnictví,
jehož výsledkem jsou výsledné kalkulace t chto výkon . Využívá se hlavn v podnicích s heterogenní
výrobou, kde se zhotovují jednotlivé výrobky nebo série výrobk (výkon ) podle individuálních
objednávek zákazník . Stále ast ji se však uplat uje i v hromadné výrob pro odlišení výrobk , které
vznikají odlišn i z d vod kapacitních (nap . v p ípad , kdy podnik - vzhledem k vlastním omezeným
kapacitám - zajiš uje ást své produkce formou externí kooperace), konstruk ních (zám na inovovaného
dílu ve výrobku), technologických (zm na technologického postupu) nebo organiza ních (odstávka
provozu, a z toho plynoucí nutnost zajišt ní externí kooperace).
Protože se nákladová náro nost t chto výkon nebo jejich skupin liší, je ú elné sledovat jejich náklady
odd len . Informa ním podkladem, který umož uje toto podrobné rozlišení náklad (a který je tedy v
podstat analytickou evidencí náklad len ných podle jednotlivých zakázek), je obecn íslo zakázky,
resp. – v ad výrobních firem - tzv. výrobní p íkaz.
Charakteristickým znakem zakázkové metody je také skute nost, že objektem zjiš ování náklad ve
výkonov orientovaném manažerském ú etnictví (a sou asn i p edm tem kalkulace) jsou jednotlivé
výrobky, resp. malé série, jejichž rozsah nebo po et je stanoven p íslušným výrobním p íkazem p edem.
Ve všech výše uvedených metodách se výsledná kalkulace zpravidla zjiš uje jako podíl náklad (p ípadn
t íd ných podle jednotlivých fází i stup ) a následn zjišt ného po tu výkon .
BK
Metoda FIFO – First In - First Out Method
je jedna z metod oce ování výdeje zásob do spot eby i cenných papír p i prodeji za p edpokladu, že
byly po ízeny za r zné po izovací ceny. Zásadou pro ocen ní je, že vysklad ované zásoby i prodávané
48
cenné papíry se oce ují (a zahrnují do náklad ) nejstarší cenou, za kterou byly po ízeny. Název je
odvozen z anglického: první do skladu (first in), první ze skladu (first out). D sledkem této metody v
podmínkách r stu cen je podhodnocení náklad a nadhodnocení aktiv v rozvaze.
LM
Metoda kalkulace – Costing Method
je zp sob zjišt ní nebo stanovení náklad , marže, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veli iny na výkon,
který je p esn druhov , jakostn a objemov vymezen. Obecn je závislá
•
na vymezení p edm tu kalkulace,
•
na zp sobu p i azování náklad p edm tu kalkulace a
•
na struktu e náklad , ve které se zjiš ují nebo stanovují náklady na kalkula ní jednici.
BK
Metoda LIFO – Last In - First Out Method
je jedna z metod oce ování výdeje zásob do spot eby i cenných papír p i prodeji za p edpokladu, že
byly po ízeny za r zné po izovací ceny. Zásadou pro ocen ní je, že vysklad ované zásoby i prodávané
cenné papíry se oce ují (a zahrnují do náklad ) nejpozd jší cenou, za kterou byly po ízeny. Název je
odvozen z anglického: poslední do skladu (last in), první ze skladu (first out). D sledkem této metody v
podmínkách r stu cen je nadhodnocení náklad a podhodnocení aktiv v rozvaze.
LM
Metoda netto – Net Method Procedure, Net Method Disclosure, Net Method Reporting
je zp sob zjiš ování výsledku hospoda ení zp sobem založeným na soum ení náklad na realizované
výkony s výnosy za tyto výkony. Ve sledovaném ú etním období se porovnávají náklady na výkony,
které byly v tomto období prodány s výnosy z realizace tohoto období. Obsahov se tak výsledek
hospoda ení váže k prodaným výkon m, proto se hovo í o koncepci realizovaného výsledku hospoda ení.
LM
Metoda normová – Standard Costing (Method)
je nejvýznamn jším p edstavitelem tzv. rozdílových metod ízení hospodárnosti jednicových náklad .
Základní p edností t chto metod je skute nost, že jsou nástrojem b žné a preventivní kontroly – na rozdíl
od tzv. úhrnných metod, které zjiš ují odchylky od p edem stanovených nákladových úkol až následn –
po ukon ení tvorby zakázky nebo po skon ení asového období tvorby hromadn provád ných výkon .
B žný a preventivní tlak na hospodárnost vyvolává – oproti úhrnným metodám – také zvýšené nároky na
jeho informa ní zajišt ní. To p edpokládá, že spot eba jednicových náklad na konkrétní výkon bude již
na prvotním dokladu, resp. p i prvním zobrazení v informa ním systému rozd lena na dv složky:
•
na náklady, vyjád ené ve výši p edem stanoveného ocen ní a normované spot eby a
•
na rozdíl mezi p edem stanovenými a skute n vynaloženými náklady.
Normová metoda, aplikovaná zejména ve výrobních podmínkách, pak tuto základní schopnost
rozdílových metod, rozvíjí v dalších dvou sm rech:
•
ve složit jších výrobních podmínkách, kde je rozd lena pravomoc a odpov dnost za technickou
p ípravu výroby a za vlastní výrobu mezi r zné útvary, umož uje
- vymezit pravomoc obou skupin útvar za nákladovou náro nost výrobk ,
- kvantifikovat, jak splnily zadané úkoly v oblastech, za které odpovídají, a
- vyjád it tak p ínos jednotlivých útvar k celkovým výsledk m v této oblasti; a
dává možnost propojit preventivní a b žnou kontrolu hospodárnosti s analýzou a hodnocením nákladové
náro nosti výkon v delším asovém intervalu; zejména v odv tvích, jejichž výsledkem je hmotný
výrobek, jsou tyto možnosti spojeny s pot ebou vícenásobného ocen ní nedokon ené výroby, polotovar
a výrobk , a to na úrovni jejich základní, operativní nebo výsledné kalkulace.
49
Normová metoda je jednou z forem aplikace metody standardních náklad ; angli tina pro ní nemá
specifický výraz a anglicky píšící auto i ji zpravidla charakterizují opisem jako metodu standardních
náklad aplikovanou na jednicových nákladech.
BK
Metoda odd leného ízení p ímých a nep ímých náklad - Direct Costing (Method)
je kalkula ní metodou, která p i azuje p edm tu kalkulace pouze p ímé náklady, které vyvolává p íslušný
druh výkonu. Ostatní, tj. nep ímé náklady, považuje za funkci asu; výkon m je nep i azuje a jako celek
je uhrazuje z výnos hodnoceného období.
Metoda je historickým p edch dcem dnes ast ji využívané metody Variable Costing - metody
odd leného ízení fixních a variabilních náklad . Proto dochází asto k zám n obou metod.
BK
Metoda pr m rných náklad – Weighted Average Cost (Method)
je zp sobem ocen ní zásob materiálu, zboží a vnitropodnikových zásob, p i níž jsou výdeje zásob,
ovliv ující vykázání hospodá ského výsledku, oce ovány v pr m rné výši zásob, jež jsou v okamžiku
výdeje na skladu.
BK
Metoda standardních náklad – Standard Costing (Method)
je informa ní metodou, která pro ízení hospodárnosti, ale i ekonomické ú innosti a efektivnosti
poskytuje podklady, srovnávající skute n vynakládané náklady s náklady p edem stanovenými
(standardními). Metoda vychází ze zobrazení procesu tvorby a prodeje výkon v manažerském ú etnictví;
to, že vnitropodnikové výkony jsou ocen ny jednou nebo dokonce více úrovn mi p edem stanovených
náklad , dává možnost kvantifikovat r zné typy tzv. odchylek - rozdíl mezi skute nou a standardní
úrovní náklad . Základními typy t chto odchylek jsou kvalitativní odchylky, vznikající na základ rozdíl
mezi p edpokládaným a skute ným ocen ním spot ebovaného ekonomického zdroje, a kvantitativní
odchylky, vznikající na základ rozdíl mezi p edpokládanou a skute nou hmotnou spot ebou
ekonomického zdroje.
Ve vztahu k normové metod je metoda standardních náklad obecn ji zam enou metodou; normová
metoda je tedy jednou z variant metody standardních náklad . Její obecn jší zam ení vyplývá ze dvou
charakteristik:
•
normy jsou výchozím podkladem stanovení nákladového úkolu výhradn jednicových náklad ;
naopak standard m že být nástrojem stanovení nákladového úkolu i variabilních a fixních režií.
standardem m že být nap . pr m rný podíl odpis výrobního za ízení, p ipadající na jeden výrobek,
za p edpokladu jeho b žného, p edem stanoveného využití, index výt žnosti, vyjád ený jako podíl
kvalitních výrobk z celkového množství výrobk , zadaných do výroby apod.;
•
metodu standardních náklad lze aplikovat nejen v rozdílové variant , která je nástrojem b žné a
preventivní kontroly, ale i v úhrnné variant , která následn informuje o celkové výši odchylek po
skon ení p íslušné zakázky a hodnoceného asového období.
BK
Modernizace dlouhodobého hmotného majetku - Betterments
rozší ení vybavenosti nebo použitelnosti ur ité složky dlouhodobého hmotného majetku; náklady na
modernizaci obecn ve sv t - obdobn jako u nás - zvyšují ocen ní majetkové složky v rozvaze.
BK
Náklad – Expense, Cost
je jednou ze základních hodnotových kategorií, které jsou p edm tem zobrazení v ú etnictví. Jeho
vymezení se však liší podle toho, zda je p edm tem zobrazení ve finan ním ú etnictví (které poskytuje
50
podklady pro ízení tzv. externím uživatel m ú etních informací) nebo v manažerském ú etnictví (které
poskytuje informa ní podklady pracovník m na r zné úrovni manažerského ízení).
Ve finan ním ú etnictví se náklady vymezují jako úbytek ekonomického prosp chu, který se projevuje
poklesem aktiv nebo p ír stkem závazk a který v hodnoceném období vede ke snížení vlastního kapitálu
(jiným zp sobem než je výb r kapitálu vlastníky). Toto vymezení, zjednodušen vyjad ující náklad jako
ekonomický zdroj "ob tovaný" na dosažení výnosu z prodeje, je charakteristické nejen tím, že je spolu s
protikladn vyjád enými výnosy základem m ení zisku finan ního ú etnictví, ale i dalšími rysy:
•
zna nou volností vztahu mezi zobrazenými náklady a p edm tem innosti, jejímž smyslem je
zhodnocovat kapitál vlastníka; náklady v tomto slova smyslu zahrnují nejen úbytky kapitálu vlastníka
vynaložené v souvislosti s p edm tem podnikání, ale také nap . výdaje spole enského charakteru
(nap . dary) a položky rozd lující kone ný výsledek innosti (náklady na reprezentaci, odm ny
orgán m spole nosti a pln ní fiskálních povinností);
•
snahou o zobrazení i takových úbytk vlastního kapitálu, které k jeho zhodnocení v budoucnosti
nepovedou; takovým úbytkem m že být ztráta hodnoty ur ité složky majetku v d sledku vliv , které
provázejí podnikatelskou innost (ta je vyjád ena nap . tvorbou opravných položek nebo odpisem
nedobytné pohledávky), nebo p sobením mimo ádných vliv (t mi m že být nap . škoda ze živelní
pohromy) .
Na toto pojetí náklad navazuje i jejich cílev domá, nep ímo uplat ovaná národohospodá ská regulace,
charakterizující náklady z da ového hlediska.
V manažerském ú etnictví se naopak vychází z charakteristiky náklad jako hodnotov vyjád eného,
ú elného vynaložení ekonomických zdroj podniku, ú elov souvisejícího s ekonomickou inností. Pro
toto vymezení, které zd raz uje nikoliv jen pot ebu následn zobrazit jejich reálnou výši, ale zejména
nutnost jejich racionálního hospodárného vynakládání, jsou podstatné hlavn následující rysy:
•
ú elnost: nákladem je (zjednodušen
výsledku innosti;
•
ú elový charakter: smyslem vynaložení ekonomického zdroje je jeho zhodnocení; k n mu dojde jen
p i vytvo ení takové složky majetku, která p inesla (resp. p inese v budoucnosti) v tší ekonomický
prosp ch, než kolik inil p vodní náklad; d ležitou vlastností takto chápaného nákladu je tedy jeho
relativn t sný vztah k výkon m, tvo ícím p edm t innosti ekonomického subjektu.
e eno) jen takové vynaložení, které je racionální a p im ené
Obsahová odlišnost mezi náklady zobrazovanými ve finan ním a manažerském ú etnictví je natolik
závažná, že se v ad jazyk projevuje i pojmov . Nap . v angli tin , resp. v n m in se (zjednodušen ) o
nákladech ve smyslu ú elného a ú elového vynaložení ekonomických zdroj hovo í jako o "Costs", resp.
"Kosten", zatímco o nákladech, vyjád ených z hlediska cíl finan ního ú etnictví, jako o "Expenses",
resp. "Aufwand". V eštin bohužel toto pojmové odlišení nemáme.
BK
Náklad druhotný (interní) – Internal Cost
je výrazem len ní náklad podle místa vzniku a odpov dnosti za jejich vznik. Je to náklad, vznikající
spot ebou ekonomických zdroj , vytvo ených v jiném útvaru v rámci podnikové struktury.
Jejich název vyplývá ze skute nosti, že se v odebírajícím útvaru projeví (z hlediska podniku jako celku)
podruhé – poprvé se projevily v útvaru, který daný výkon vytvo il. Na rozdíl od druhového len ní
náklad , jehož p edm tem zobrazení jsou náklady jednoduché a externí, jsou druhotné náklady svou
podstatou složené (lze je z podnikové úrovn ízení dále analyzovat ve vztahu k jednotlivým nákladovým
složkám - druh m, které byly p i provedení druhotného výkonu spot ebovány) a interní (vzniká spot ebou
vnit ního podnikového výkonu).
Základním nástrojem ocen ní druhotných náklad jsou vnitropodnikové ceny.
51
BK
Náklad fixní – Fixed Cost
je výrazem len ní náklad podle závislosti na objemu výkon . Jeho opakem je náklad variabilní. Fixní
náklady jsou náklady, které se nem ní v ur itém rozsahu provád ných výkon nebo aktivity podniku
(útvaru). Jde zpravidla o tzv. kapacitní náklady, vyvolané pot ebou zajišt ní podmínek pro efektivní
pr b h podnikatelského procesu.
Z hlediska jejich ovlivnitelnosti v p ípad z etelného poklesu využití kapacity se rozlišují dv skupiny
fixních náklad :
•
Pro první skupinu je charakteristické, že se vynakládá asto ješt p ed zahájením podnikatelského
procesu, kdy je t eba nap . po ídit budovu, strojní za ízení, informa ní systém i realizovat jiné
investi ní rozhodnutí. Podstatnou charakteristikou, d ležitou pro ízení hospodárnosti t chto tzv.
umrtvených (utopených) fixních náklad (anglicky: Sunk Fixed Costs), je pak fakt, že jejich celkovou
výši již nelze ovlivnit v pr b hu podnikatelského procesu ani zásadním omezením jeho intenzity. Jedinou možností jejich snížení je opa n p sobící investi ní rozhodnutí (nap . prodej strojního
za ízení). P íkladem t chto náklad jsou odpisy fixních aktiv. D ležitou jevovou formou t chto
náklad je z hlediska pot eb jejich kvantifikace nap . v kalkulacích a rozpo tech relativn vzdálený
asový úsek mezi výdajem, nutným k po ízení p íslušné majetkové složky, a jejím projevem v asov
vyjád ených nákladech.
•
Také druhá skupina fixních náklad vzniká v d sledku zajišt ní kapacitních podmínek
podnikatelského procesu. Nejsou však bezprost edn spojeny s investi ním rozhodnutím, a p i
z etelném snížení využití kapacity lze tyto náklady omezit. P íkladem t chto tzv. vyhnutelných
fixních náklad (anglicky: Avoidable Fixed Costs) jsou asové mzdy mistr a náklady na vytáp ní
hal v p ípad , že zájem o podnikové výkony klesl do té míry, že podnik redukuje sv j t ísm nný
provoz na dvousm nný. Vyhnutelné náklady se - oproti utopeným fixním náklad m - projevují
zpravidla tím, že jsou asov t sn ji spojeny s výdaji nutnými na jejich úhradu.
Nejd ležit jší charakteristikou obou skupin fixních náklad je výše zmín ný fakt, že v ur itém tzv.
relevantním rozp tí využité kapacity z stávají stejné. Tato skute nost samoz ejm vede k požadavk m
maximáln využít danou kapacitu. ím v tší bude objem provedených výkon na této kapacit , tím
rychleji bude klesat podíl fixních náklad na jednotku výkonu.
Kapacita budov, stroj a ostatních ekonomických zdroj , které vyvolávají vznik fixních náklad , však
není neomezená. Je vždy spojena s ur itým objemem výkon , které je možno se stávajícím za ízením a
po tem pracovník provést. Pokud objem výkon p evýší tuto hranici, je t eba tuto kapacitu rozší it. Je
tedy nezbytné op t jednorázov vynaložit nové "bloky" umrtvených a vyhnutelných fixních náklad .
Pokud tedy zkoumáme pr b h relativních fixních náklad na jednotku výkon , platí tvrzení o jejich
poklesu jen v rámci rozsahu, který odpovídá maximálnímu využití p vodní kapacity. V okamžiku zm ny
fixních náklad se tento pokles zastavuje a dochází ke skoku nejen v již zmín né absolutní výši, ale p irozen i v podílu náklad p ipadajících na jednotku výkonu.
BK
Náklad irelevantní – Irrelevant Cost
je nejobecn jším výrazem len ní náklad ve vztahu k rozhodování. Jeho opakem je náklad relevantní.
Irelevantní náklady jsou náklady, které nejsou podstatné pro ešení p íslušné rozhodovací úlohy; bez
ohledu na p ijatou variantu jejich výše totiž z stává nem nná.
BK
Náklad jednicový – Unit Cost
je obecn výrazem ú elového len ní náklad , konkrétn pak len ním náklad , odpovídajícím na
otázky, jak ídit hospodárnost náklad , resp. jak stanovit jejich žádoucí úrove , s níž se budou srovnávat
skute n vynaložené náklady. Opakem jednicových náklad jsou náklady režijní.
Stanovení nákladového úkolu u jednicových náklad vychází z jejich bezprost edního vztahu k díl ímu
nebo finálnímu výkonu, konkrétní operaci nebo jinému konkrétnímu a kvantifikovatelnému nositeli.
52
Pr b h tvorby výkonu, pop . zp sob provedení operace jsou p edem p ipraveny (nap . v pr myslových
podnicích v rámci konstruk ní a technologické p ípravy výroby). Sou ástí této p ípravy je i stanovení
norem, které ur ují naturáln vyjád enou spot ebu ekonomického zdroje na díl í ást technologického
procesu. P íkladem takové normy je as práce d lníka na konkrétní operaci. Nákladový úkol se tedy
stanoví pom rn snadno: p íslušná norma, ocen ná hodnotovým parametrem spot eby ekonomického
zdroje (v daném p íkladu mzdovou sazbou), se vynásobí bu p edem stanoveným nebo skute ným
po tem provedených díl ích výkon (po tem, kolikrát d lník provedl normovanou operaci). Tento postup
kontroly je možno uplatnit proto, že u jednicových náklad se p edpokládá jejich proporcionální závislost
na objemu výkon ..
Sou in normované spot eby ekonomického zdroje a jeho hodnotového parametru se ozna uje jako
kalkulace jednicového nákladu. Proto se zd raz uje, že práv kalkulace je základním hodnotovým
informa ním nástrojem ízení jednicových náklad .
BK
Náklad na obsluhu a ízení – Service and Management Cost
je obecn výrazem ú elového len ní náklad , konkrétn pak len ním náklad podle jejich vztahu
k operaci, aktivit , innosti, díl í ásti procesu i jinak vyjád enému v cnému nositeli. Opakem náklad
na obsluhu a ízení jsou náklady technologické.
Základním rysem t chto náklad je skute nost, že jsou vynakládány za ú elem vytvo ení, zajišt ní a
udržení podmínek racionálního pr b hu „technologie“ dané operace, aktivity i jinak vyjád eného
nositele. Jejich p íkladem m že být v tiskárnách náklad na osv tlení tiskárny a plat mistra.
len ní náklad na technologické a na náklady na obsluhu a ízení je obecným východiskem pro
prakti t ji zam ená len ní náklad podle zp sobu ízení jejich hospodárnosti (na jednicové a režijní) a
podle zp sobu jejich p i azení p edm tu kalkulace (na p ímé a nep ímé).
BK
Náklad nadproporcionální – Increasing Cost
je výrazem len ní náklad podle závislosti na objemu výkon , konkrétn jednou z forem variabilních
náklad . Dalšími formami variabilních náklad jsou náklady proporcionální (lineárn závislé) a
podproporcionální.
Pro nadproporcionální náklady je charakteristické, že rostou rychleji než objem výkon . D vodem tohoto
jevu je skute nost, že na vývoj náklad p sobí i jiné faktory než je objem aktivity. Jejich p íkladem je
vzr st osobních náklad p i zajiš ování zvýšeného objemu výkon p es asovou prací, zvyšující se
spot eba pohonných hmot p i zvýšení rychlosti, a tedy zkrácení asu dopravního výkonu nebo nár st
náklad na opravy a údržbu dopravních prost edk , resp. výrobních za ízení p i jejich dlouhodobém
využívání. Na první pohled vyvolávají tyto náklady dojem nehospodárnosti, která pak snižuje i celkovou
efektivnost podniku. Tato skute nost však neplatí obecn . Rychlejší r st t chto náklad m že zabránit
v tším ztrátám, resp. snížením efektivnosti, které by nastaly, pokud by se jim podnik cht l vyhnout za
každou cenu.
BK
Náklad neovlivnitelný – Non-controllable Cost
je nákladem, na jehož výši nemají vliv pracovníci na konkrétní úrovni ízení; jde o jednu z kategorií
len ní náklad v manažerském ú etnictví, používanou zejména v p ípadech, kdy se místo vzniku
náklad liší od místa i úrovn ízení, která vznik náklad ovlivnila a odpovídá za jeho výši.
BK
Náklad nep ímý – Indirect Cost
je obecn výrazem ú elového len ní náklad , konkrétn pak kalkula ního len ní náklad , jehož
smyslem je odpov d t na otázky, jaký je p í inný vztah mezi nákladem a druhem výkonu a - následn –
jak p i adit náklady kalkula ní jednici tohoto výkonu. Opakem nep ímých náklad jsou náklady p ímé.
53
Pro nep ímé náklady je charakteristické, že vznikají v souvislosti s více druhy výkon . Pokud je však pro
ešení n kterých rozhodovacích úloh ú elné vyjád it podíl t chto náklad na konkrétní druh výkonu nebo
jeho jednici, p i azují se tyto náklady pomocí r zných metod, jejichž smyslem je p eklenout
zprost edkovaný vztah mezi náklady a výkony. Problém alokace nep ímých náklad se eší v rámci tzv.
metody kalkulace. Konkrétní postupy alokace jsou známé pod pojmy kalkulace d lením a kalkulace
p irážková.
BK
Náklad období – Period Cost
je obecným výrazem rozlišení toho, zda náklad (v manažerském slova smyslu) je do té míry p í inn spjat
s tvorbou a p idanou hodnotou konkrétního výkonu, že bude zahrnut do ocen ní tohoto výkonu i nikoliv.
Jeho opakem je náklad produktu.
Náklady období jsou v tomto smyslu chápány jako náklady, které jsou spjaty s konkrétním výkonem
pouze zprost edkovan , resp. tomuto výkonu nep idávají hodnotu, a proto se do ocen ní tohoto výkonu
nezahrnují. Jejich vynaložení se tedy ú etn zobrazuje jako „vy erpání“ ekonomického zdroje (resp.
prosp chu, který tento zdroj v sob obsahoval), které se v hodnoceném období projeví úbytkem aktiv
nebo p ír stkem podnikových závazk a souvztažn jako snížení zisku b žného období.
BK
Náklad oportunitní (náklad ob tované p íležitosti) – Opportunity Cost
je výrazem tzv. ekonomického pojetí náklad . Jeho kvantifikace je založena na obecné úvaze, že
konkrétní výdej ekonomického zdroje za ú elem jeho zhodnocení v jedné podnikatelské aktivit
znemož uje jeho využití jiným, alternativním zp sobem. Omezenost ekonomických zdroj nedovoluje
uskute nit všechny možnosti, ale pouze n které z nich. K tomu, aby byly p ijaty alternativy s nejvyšším
efektem, je t eba, aby odmítnuté alternativy p inášely prosp ch nižší. Oportunitní náklady se tak
charakterizují jako "ušlé" výnosy, o které se ekonomický subjekt p ipravuje tím, že ur itou alternativu
dalšího rozvoje neuskute uje. Naopak oportunitní výnosy p edstavují náklady, kterým se ekonomický
subjekt tím, že ur itou alternativu dalšího vývoje neuskute uje, vyhýbá.
Využití kategorií oportunitních náklad a výnos v praxi je velice široké. Uplat uje se p i
optimaliza ních sortimentních rozhodnutích, zejména v podmínkách, kdy je podnik omezen ve zdrojích
své innosti (nap . kapacitou strojního za ízení), m že ve form tzv. kalkula ního nájemného nebo
kalkula ních úrok ovliv ovat chování pracovník odpov dnostních st edisek, z kategorie oportunitních
náklad vycházejí metody isté sou asné hodnoty, isté budoucí hodnoty, indexu rentability a vnit ního
výnosového procenta používané p i investi ním rozhodování (rozhodování o budoucí kapacit ).
BK
Náklad ovlivnitelný - Controllable Cost
je nákladem, na jehož výši mají vliv pracovníci na konkrétní úrovni ízení; ovlivnitelný náklad je jednou z
d ležitých kategorií tzv. manažerského ú etnictví pro rozhodování. Jeho opakem je tzv. neovlivnitelný
náklad.
BK
Náklad podproporcionální – Decreasing Cost
je výrazem len ní náklad podle závislosti na objemu výkon , konkrétn jednou z forem variabilních
náklad . Dalšími formami variabilních náklad jsou náklady proporcionální (lineárn závislé) a
nadproporcionální.
Pro podproporcionální náklady je charakteristické, že rostou pomaleji než objem výkon . D vodem
tohoto jevu je asto tzv. jejich smíšený charakter – skute nost, že zkoumaný agregovaný náklad v sob
zahrnuje fixní a proporcionální složku.
Podproporcionální náklady se v praxi vyskytují relativn asto. Jejich p íkladem je spot eba elektrické
energie, krátkodob zkoumané náklady na opravy a údržbu strojního za ízení a další.
54
BK
Náklad výkonu (produktu) – Product Cost
je obecným výrazem rozlišení toho, zda náklad (v manažerském slova smyslu) je do té míry p í inn spjat
s tvorbou a p idanou hodnotou konkrétního výkonu, že bude zahrnut do ocen ní tohoto výkonu i nikoliv.
Jeho opakem je náklad období.
Náklady produktu jsou v tomto smyslu chápány jako náklady, které jsou úzce spjaty se vznikem výkonu a
p idávají mu hodnotu, kterou akceptuje zákazník. Jejich vynaložení je tedy v ú etnictví vyjád eno jako
zvýšení budoucího ekonomického prosp chu vytvá eného aktiva; tyto náklady jsou aktivovány v ocen ní
tohoto aktiva a až do okamžiku jeho prodeje (resp. do vy erpání jeho prosp chu) se vykazují jako ást
aktiv v rozvaze. Teprve v období prodeje (nebo jiného vy erpání prosp chu, který je v aktivu vázán)
snižují tyto náklady zisk.
BK
Náklad proporcionální – Proportional Cost
je výrazem len ní náklad podle závislosti na objemu výkon , konkrétn jednou z forem variabilních
náklad . Dalšími formami variabilních náklad jsou náklady nadproporcionální a podproporcionální.
Obecn se p i ízení proporcionálních náklad p edpokládá, že jsou vyvolané jednotkou výkonu; náklady
p ipadající na tuto jednotku jsou tedy konstantní a jejich celkový objem roste p ímo úm rn po tu
výkon .
Proporcionální náklady tvo í nejd ležit jší a v praxi nejsnáze kvantifikovatelnou ást variabilních
náklad . Jejich p íkladem jsou jednak všechny náklady jednicové, jednak ta ást režie, která je ovlivn na
stupn m využití kapacity (nap . ást náklad na opravy automobil , vyvolaná ujetými kilometry).
BK
Náklad p ímý – Direct Cost
je obecn výrazem ú elového len ní náklad , konkrétn pak kalkula ního len ní náklad , jehož
smyslem je odpov d t na otázky, jaký je p í inný vztah mezi nákladem a druhem výkonu a - následn –
jak p i adit náklady kalkula ní jednici tohoto výkonu. Opakem p ímých náklad jsou náklady nep ímé.
Pro p ímé náklady je charakteristické, že vznikají v souvislosti s jediným druhem výkonu. Jejich
p íkladem jsou zejména náklady jednicové; ty jsou vyvolány nejen druhem výkonu, ale p ímo jeho jednotkou. Krom jednicových náklad se pak výkonu p ímo p i azují i náklady, které se vynakládají v
souvislosti s provád ním pouze tohoto druhu výkonu, a jejichž podíl na jednici tohoto druhu lze tedy
zjistit pomocí prostého d lení. P íkladem takového nákladu m že být asová mzda idi e nebo asové
odpisy dopravního prost edku v p ípad , že kalkula ní jednice je nap . jeden kilometr p epravy provád ný
konkrétním typem automobilu, odpis licence ur itého výrobku nebo náklady na jeho výzkum a vývoj.
BK
Náklad relevantní – Relevant Cost
je nejobecn jším výrazem len ní náklad ve vztahu k rozhodování. Jeho opakem je náklad irelevantní.
Relevantní náklady jsou náklady, které jsou podstatné pro ešení p íslušné rozhodovací úlohy; p i
realizaci r zných variant totiž dochází k jejich zm n .
Základními typy relevantních náklad jsou
•
p ímé relevantní náklady, bezprost edn související s uvažovanou variantou,
•
náklady p ipisované danému rozhodnutí, neboli imputované náklady, které ovliv ují výsledky
ekonomického subjektu v širších souvislostech, které rozhodnutí p ináší (p íkladem imputovaných
náklad jsou nap . da ové d sledky rozhodnutí a jeho oportunitní náklady a výnosy), a
55
•
odložené náklady, které p edstavují obtížn vy íslitelné d sledky rozhodnutí, které ovlivní
podnikovou innost ve strategickém horizontu. P íkladem odloženého nákladu je úvaha o reakcích
zákazník na rozhodnutí, týkající se zúžení sortimentu o produkty, které p inášejí nižší efekty.
Zvláštní formou relevantních náklad jsou tzv. rozdílové náklady, vyjad ované jako rozdíl náklad p ed
uvažovanou zm nou a po zm n .
BK
Náklad režijní – Overhead (Cost)
je obecn výrazem ú elového len ní náklad , konkrétn pak len ním náklad , odpovídajícím na
otázky, jak ídit hospodárnost náklad , resp. jak stanovit jejich žádoucí úrove , s níž se budou srovnávat
skute n vynaložené náklady. Opakem jednicových náklad jsou náklady jednicové.
Režijní náklady zahrnují náklady na obsluhu a ízení a tu ást technologických náklad , která souvisí s
technologickým procesem jako celkem. Na rozdíl od jednicových náklad nerostou p ímo úm rn s
po tem provedených výkon ; pouze rámcov jsou ovlivn ny rozsahem aktivit a inností, které
zabezpe ují proces tvorby výkon . Jejich nákladový úkol je obvykle stanoven na základ souhrnných
limit , normativ a variátor , platných pro ur ité asové období, pop . i pro celkový p edpokládaný
objem výkon (využitou kapacitu) v tomto období. P íkladem t chto náklad m že být p edpokládaná
mzda mistra za m síc vycházející z jeho za azení, náklady na otop vycházející z harmonogramu topné
sezóny a normativu založeném na otáp ných krychlových metrech a další.
V tšinou je tento úkol konkretizován i odpov dnostn , tedy podle toho, kdo odpovídá za jeho spln ní.
Skute n vynaložené náklady se porovnávají s tímto nákladovým úkolem jako celkem. Je z ejmé, že
kontrola t chto náklad je obtížn jší než kontrola jednicových náklad .
Základním hodnotovým informa ním nástrojem ízení režijních náklad je jejich rozpo et.
BK
Náklad sdružené výroby – Common Cost
pojem, který se používá jako souhrnné vyjád ení pro spot ebu ekonomických zdroj ve výrobním
procesu, jehož výsledkem jsou sdružené výkony, a kde náklady tedy nemohou být p i azeny p ímo na
jednotlivé druhy vznikajících výkon .
BK
Náklad správní – Administrative Expense, General Expense
náklad vynaložený na všeobecné, administrativní zajišt ní podnikatelské innosti.
BK
Náklad technologický – Engineered Cost
je obecn výrazem ú elového len ní náklad , konkrétn pak len ním náklad podle jejich vztahu
k operaci, aktivit , innosti, díl í ásti procesu i jinak vyjád enému v cnému nositeli. Opakem náklad
na obsluhu a ízení jsou náklady na obsluhu a ízení.
Základním rysem t chto náklad je skute nost, že jsou bezprost edn vyvolány "technologií" tvorby
konkrétního v cného nositele; bez jejich vynaložení v zásad nelze daný výkon vytvo it. P íkladem
technologického nákladu m že být spot eba papíru ur ité kvality v hlavní tiska ské výrob na výrobu
konkrétního knižního titulu.
len ní náklad na technologické a na náklady na obsluhu a ízení je obecným východiskem pro
prakti t ji zam ená len ní náklad podle zp sobu ízení jejich hospodárnosti (na jednicové a režijní) a
podle zp sobu jejich p i azení p edm tu kalkulace (na p ímé a nep ímé).
BK
56
Náklad variabilní – Variable Cost
je výrazem len ní náklad podle závislosti na objemu výkon . Jeho opakem je náklad fixní. Podstatným
odlišujícím rysem variabilních náklad je to, že se m ní v závislosti na zm nách objemu výkon i
využití kapacity. Základními formami variabilních náklad
jsou náklady proporcionální,
nadproporcionální a podproporcionální.
BK
Náklad vázaný k rozhodnutí – Committed Cost
je náklad, který na základ sou asných rozhodnutí vznikne v budoucnosti. O t chto nákladech se hovo í
zejména v souvislosti s vývojem a konstruk ním, resp. technologickým ešením výrobk , které
podstatným zp sobem determinují budoucí úrove náklad p i jejich výrob . D ležitost této kategorie
vzrostla na základ empirických pr zkum , které dokumentují, že
•
úrove t chto náklad , vázaných na ešení výrobk ve vývojové a p ípravné fázi, iní 80 - 85 %
celkových náklad , které jsou v souvislosti s produktem vynaloženy za dobu jeho životnosti, a
•
efektivn vynaložené náklady ve fázi vývoje a p ípravy výrobk se mohou osmi- až desetinásobn
reprodukovat za dobu životnosti produktu .
Nejvýznamn jším obecným p ínosem této kategorie je její zvýšený d raz na vyhodnocování p ínos
z vývojových a p edvýrobních aktivit; jejich rostoucí d ležitost se staví do protikladu s tradi ními
metodami ízení hospodárnosti, které se primárn zam ují na náklady vynaložené ve výrobní fázi, resp.
ve fázi tvorby výkonu.
BK
Náklady (ve finan ním ú etnictví) – Expenses
jsou základní prvky výkazu zisku a ztráty, které p edstavují snížení ekonomického prosp chu, jež se
projeví úbytkem nebo snížením aktiv nebo zvýšením závazk a které vede v ú etním období k poklesu
vlastního kapitálu jiným zp sobem než jeho od erpáním vlastníky. Ve výsledovce jsou vykazovány jak
náklady, které souvisejí s obvyklými provozními a finan ními transakcemi (nap . spot eba materiálu,
mzdy, odpisy aj.), tak i nahodilé, neobvyklé p ípady náklad , které mohou vyplývat bu z mimo ádných
událostí (živelná pohroma), nebo i z b žné innosti podniku (nap . tvorba opravných položek p i
p echodném snížení hodnoty aktiv). Ve finan ním ú etnictví se nej ast ji setkáváme s druhovým
len ním náklad (o jaké nákladové položky se jedná), p ípadn s ú elovým len ním (na jaký ú el, pop .
innost byly náklady vynaloženy).
LM
Náklady p íštích období – Pre-Paid Expenses
jsou asov rozlišené výdaje formou p edplacených náklad , které jsou d sledkem aktuálního konceptu
ú etnictví. Vznikají jako d sledek pen žních výdaj uskute n ných v b žném období kv li zajišt ní
užitk , jichž bude dosaženo až v dalším ú etním období (v rámci jednoho roku nebo jednoho provozního
cyklu. Jedná se nap . o p edplacené nájemné, p edem hrazené pojistné apod. Svým charakterem se jedná
o pohledávku, v rozvaze se vykazuje jako p echodná položka v aktivech.
LM
Norma – Standard Unit Cost
je naturálním vyjád ením spot eby ekonomického zdroje, která je vyvolána kalkula ní jednicí. Je
výchozím informa ním nástrojem ízení hospodárnosti jednicových náklad
BK
Normativ – Standard of Variable Overhead
je nástroj stanovení nákladového úkolu variabilních režijních náklad . Využívá se zpravidla v kombinaci
s limitem, který je nástrojem stanovení nákladového úkolu fixních režií, a variátorem – nástrojem
stanovení nákladového úkolu u smíšených režií.
57
Základem stanovení normativu je volba faktor , které podstatným zp sobem p sobí na vývoj variabilních
režií. Specifikace faktor pak umož uje vymezit a sledovat bu individuální nebo univerzální vztahové
veli iny, na jejichž nár st i pokles je vázána úrove nákladového úkolu.
Obecn p esn jší možnosti vyjád ení nákladového úkolu skýtá analýza závislosti náklad ve vztahu
k individuálním vztahovým veli inám jednotlivých aktivit. S ohledem na náro nost této analýzy však
m že být praktické transformovat výsledky analýzy do normativ univerzálních vztahových veli in; ty
mohou být využity též jako vnitropodnikové ceny p edávaných výkon .
P íkladem normativu je stanovení pr m rné úrovn náklad
automobil po ujetí 100 kilometr .
na opravy a údržbu konkrétních typ
BK
Období (v ú etnictví) – Accounting Period
je dvanáct po sob jdoucích m síc . Ú etní období se bu shoduje s kalendá ním rokem nebo je
hospodá ským rokem. Hospodá ským rokem je ú etní období, které m že za ínat pouze prvním dnem
jiného m síce, než je leden. Ú etní období bezprost edn p edcházející zm n ú etního období (nap . z
kalendá ního na hospodá ský rok) m že být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct m síc . Ú etní
období p i vzniku ú etní jednotky v období t í m síc p ed koncem kalendá ního roku nebo p i zániku
ú etní jednotky v období t í m síc po skon ení kalendá ního roku m že být o p íslušnou dobu delší než
uvedených dvanáct m síc . V p ípadech p em n spole nosti nebo družstev s výjimkou zm ny právní
formy za íná ú etní období rozhodným dnem podle zvláštního právního p edpisu a kon í posledním
dnem ú etního období, ve kterém byl proveden zápis uvedených skute ností do obchodního rejst íku, jdeli o nástupnickou ú etní jednotku. U zanikající ú etní jednotky kon í ú etní období dnem p edcházejícím
rozhodnému dni podle zvláštního právního p edpisu. Uplatnit hospodá ský rok lze pouze po oznámení
zám ru zm ny ú etního období místn p íslušnému správci dan z p íjm nejmén 3 m síce p ed
plánovanou zm nou ú etního období. Obdobn postupují ú etní jednotky i p i p echodu z hospodá ského
na kalendá ní rok.
LM
Období (v daních) – Tax Period
pro da z p íjm je kalendá ní rok, hospodá ský rok, období od rozhodného dne fúze nebo p evodu jm ní
na spole níka anebo rozd lení obchodní spole nosti nebo družstva do konce kalendá ního nebo
hospodá ského roku, ve kterém byly fúze nebo p evod jm ní na spole níka anebo rozd lení zapsány v
obchodním rejst íku, nebo ú etní období, pokud je toto ú etní období delší než nep etržit po sob
jdoucích dvanáct m síc . Pro da z p idané hodnoty je zda ovacím obdobím m síc nebo tvrtletí
v závislosti na výši obratu ú etní jednotky.
LM
Ob h ú etních doklad –(Accounting) Document Retention (Policy)
je proces od vyhotovení ú etního dokladu nebo p ijetí až po archivaci a skartaci. Musí být organizován
tak, aby zajiš oval správný postup zpracování dokladu. Správný ob h ú etního dokladu urychlí jeho
zpracování a usnadní jeho p ezkušování. D ležitou podmínkou p esnosti a pr kaznosti ú etnictví všech
ú etních jednotek je podrobn vypracovaná a ádn dodržovaná vnit ní sm rnice zajiš ující ob h ú etních
doklad , která ur uje v souladu s organiza ním ádem ú etní jednotky odpov dné pracovníky a lh ty k
vyhotovení doklad a k jejich zpracování. ob h ú etních doklad zahrnuje jejich t íd ní a íslování,
p ezkoušení v cné a formální správnosti, zaú tování, uschování (archivaci) a skartaci (vy azení a
zni ení).
LM
Obraz v rný a poctivý – True and Fair View, Fair Presentation
je výraz pro kvalitativní charakteristiku a zárove požadavek, který zákon o ú etnictví klade na ú etní
záv rku. Podle tohoto zákona je zobrazení v rné, jestliže obsah položek ú etní záv rky odpovídá
skute nému stavu, který je p itom zobrazen v souladu s ú etními metodami. Zobrazení je poctivé, když
58
jsou p i n m použity ú etní metody zp sobem, který vede k dosažení v rnosti. Tam, kde ú etní jednotka
m že volit mezi více možnostmi dané ú etní metody a zvolená možnost by zastírala skute ný stav, je
ú etní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skute nému stavu odpovídá. Pokud dojde ve
výjime ných p ípadech k tomu, že použití ú etních metod stanovených provád cími právními p edpisy
nepovede k v rnému a poctivému zobrazení, postupuje ú etní jednotka odchyln tak, aby byl podán v rný
a poctivý obraz. Formulace v rného a poctivého obrazu je rovn ž obsažena ve výroku auditora, který
ov uje ú etní záv rku.
LM
Oce ování – Measurement (Valuation)
je jeden ze základních prvk ú etní metody. V souvislosti s ú továním a vykazováním majetku a závazk
v ú etnictví znamená oce ování pen žní vyjád ení aktiv a pasiv. Použitý zp sob ocen ní majetku a
závazk p ímo ovliv uje výši vykazovaných aktiv a pasiv a tím i informace o finan n majetkové
struktu e podniku. Má vliv na výši náklad podniku a tím i na velikost vykazovaného výsledku
hospoda ení. Oce ování tak p edstavuje klí ový problém ú etnictví. Pro ocen ní podnikových aktiv a
závazk existuje obecn n kolik oce ovacích základen, mezi n ž pat í historická cena (p i nákupu
po izovací cena, p i po ízení vlastní výrobou vlastní náklady), b žná cena, realizovatelná hodnota
(prodejní cena aktiva, vypo ádací hodnota závazku), reproduk ní po izovací cena, sou asná hodnota
budoucích pen žních tok , reálná hodnota. Ú etní jednotky oce ují majetek a závazky k okamžiku
uskute n ní ú etního p ípadu a ke konci rozvahového dne. Nelze-li samostatn ocenit jednotlivé složky
majetku, mohou ú etní jednotky provést jejich ocen ní jako souboru majetku. Majetek a závazky
vyjád ené v cizí m n se p epo ítávají na eskou m nu kursem devizového trhu stanoveného eskou
národní bankou. P i oce ování ke konci rozvahového dne zahrnují ú etní jednotky jen zisky, které byly
dosaženy, avšak berou v úvahu všechna p edvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a
závazk a jsou jim známy do okamžiku sestavení ú etní záv rky, jakož i všechna snížení hodnoty bez
ohledu na to, zda je výsledkem hospoda ení ú etního období zisk nebo ztráta.
LM
Odb ratel - Customer
je v obchodním styku fyzická osoba nebo právnická osoba - podnik, odebírající objednané výkony
(výrobky, zboží nebo služby) od dodavatel . Závazky v i dodavatel m jsou u odb ratel sou ástí cizích
zdroj a vykazují se v pasivech rozvahy jako sou ást závazk (obvykle krátkodobých) z obchodního
styku. Pohledávky za odb rateli jsou u dodavatel vykazovány v aktivech v závislosti na lh t splatnosti
(obvykle jako krátkodobé pohledávky). V podrobn jším analytickém len ní se mohou dále samostatn
evidovat r zné skupiny odb ratel (nap . tuzemští, zahrani ní). Evidence podle jednotlivých odb ratel
se nazývá saldokonto odb ratel . P i automatizovaném zpracování ú etnictví dochází u dodavatel k
párování faktur vystavených odb ratel m a jejich úhrad (tzv. párové saldokonto odb ratel ).
LM
Odchylka - Variance
je obecn rozdílem mezi skute nou a žádoucí (cílovou, sm rnou, dispozi ní, p edem stanovenou)
hodnotovou veli inou. Jejich zjiš ování je základem úhrnných a rozdílových metod ízení hospodárnosti i
metody standardních náklad , založených na srovnání žádoucí a skute né úrovn náklad .
BK
Odchylka objemová – Volume Variance
je odchylkou, která vyjad uje efekt z degrese fixních náklad . Vzniká na základ lepšího i horšího než
p edpokládaného využití kapacity, a k níž se váží fixní náklady. Zjiš uje se jako rozdíl mezi variantním a
pevným, lineárn p epo teným rozpo tem režijních náklad , p i emž oba rozpo ty režií se p epo ítávají
na skute ný objem provád ných výkon i rozsah využití kapacity.
BK
59
Odchylka kvalitativní – Qualitative Variance
je rozdílem mezi skute nou a žádoucí (cílovou, sm rnou, dispozi ní, p edem stanovenou) hodnotovou
veli inou, který je zp soben cenovým vlivem. P íkladem kvalitativní odchylky je odchylka z rozdílu mezi
p edem stanovenou a skute nou po izovací cenou jednicového materiálu nebo odchylka, vznikající na
základ rozdílu mezi p edpokládanou a skute n dosaženou cenou prodávaných výkon .
Odchylka se zpravidla zjiš uje jako rozdíl mezi p edpokládanou a skute nou cenou ekonomického zdroje
(resp. prodávaného výkonu), násobený skute ným objemem po izovaného ekonomického zdroje (resp.
prodaných výkon ).
Obecn platí, že sou et kvalitativní a kvantitativní odchylky tvo í celkovou odchylku.
Rozložení celkové odchylky na její kvalitativní a kvantitativní ást má význam zejména v útvarovém
odpov dnostním ízení, a to v p ípad , že za každou z odchylek odpovídá jiné odpov dnostní st edisko.
BK
Odchylka kvantitativní – Quantitative Variance
je rozdílem mezi skute nou a žádoucí (cílovou, sm rnou, dispozi ní, p edem stanovenou) hodnotovou
veli inou, který je zp soben rozdílem v objemu spot eby nebo prodeje. P íkladem kvantitativní odchylky
je odchylka z rozdílu mezi p edem stanovenou a skute nou spot ebou jednicového materiálu a konkrétní
zakázku, nebo odchylka, vznikající na základ rozdílu mezi p edpokládaným a skute ným objemem
prodaných výkon .
Odchylka se zpravidla zjiš uje jako rozdíl mezi p edpokládaným a skute ným objemem spot ebovaného
ekonomického zdroje (resp. prodávaného výkonu), násobený p edem stanovenou cenou po izovaného
ekonomického zdroje (resp. prodaných výkon ).
Obecn platí, že sou et kvalitativní a kvantitativní odchylky tvo í celkovou odchylku.
Rozložení celkové odchylky na její kvalitativní a kvantitativní ást má význam zejména v útvarovém
odpov dnostním ízení, a to v p ípad , že za každou z odchylek odpovídá jiné odpov dnostní st edisko.
BK
Odpis – Depreciation, Amortisation, Accumulation, Depletion
je pen žní vyjád ení opot ebení (fyzické a morální) dlouhodobého majetku. v ú etnictví pracuje s
ú etními odpisy stanovenými na základ p edpokládané doby životnosti odpisovaného majetku a jsou
ú etním nákladem. Ú etní jednotka si zp sob odpisování dlouhodobého majetku upraví odpisovým
plánem, v n jž jednotlivým druh m dlouhodobého majetku stanoví p edpokládanou dobu životnosti v
návaznosti na fyzické i morální opot ebení a stanoví výši odpis v jednotlivých letech. M že zvolit
r zné odpisové metody - lineární, progresivní, degresivní, v závislosti na objemu výkon . Da ová
legislativa pracuje s da ovými odpisy které jsou da ovým nákladem a ovliv ují základ dan z p íjm .
Zákon stanovuje 6 odpisových skupin dlouhodobého majetku, kterým p i azuje dobu odpisování
(da ovou životnost). P ipouští dv metody da ového odpisování. Rovnom rné (lineární odpisy), kdy jsou
jednotlivým odpisovým skupinám p i azeny ro ní procentní odpisové sazby, a zrychlené (degresivní)
odpisy, kdy se k výpo tu odpis používá koeficient. Volba zp sobu odpisování je v pravomoci ú etní
jednotky, avšak jednou zvolený zp sob odpisování u konkrétního dlouhodobého majetku již nelze po
dobu jeho odpisování zm nit. V angli tin je t eba pro vyjád ení odpisu vzít v úvahu charakter majetkové
složky a s tím spojenou podstatu, kterou má odpis vyjad ovat: tak se odlišují odpisy dlouhodobého
hmotného majetku (Depreciation), dlouhodobého nehmotného majetku (Amortisation), finan ních
nástroj (Accumulation) a nerostných zdroj (Depletion).
LM
Odpo et - Budget Performance Report
je manažersky zam ený výkaz, umož ující porovnat skute n dosažené hodnotové výsledky s úkolem,
který je dán rozpo tem.
BK
60
Okamžik - Moment
se v ú etnictví nej ast ji používá v souvislosti s okamžikem uskute n ní ú etního p ípadu. Je to den, ke
kterému dojde ke spln ní dodávky, platb závazku, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu
pohledávky, poskytnutí i p ijetí zálohy, p evzetí dluhu, zjišt ní manka, schodku, p ebytku i škody,
pohybu majetku uvnit ú etní jednotky a k dalším skute nostem, které jsou p edm tem ú etnictví a které
v ú etní jednotce nastaly, pop . u nichž má ú etní jednotka k dispozici pot ebné doklady tyto skute nosti
dokumentující. Dále se v ú etnictví používá okamžik sestavení ú etní záv rky, což je den, ke kterému
byla ú etní záv rka sestavena a který musí být v ú etní záv rce uveden jako zákonná náležitost. V ú etní
teorii se setkáváme také s okamžikem realizace, což je okamžik, kdy jsou dodané výkony zaú tované jako
výnos. Obecn lze za okamžik realizace považovat datum vystavení faktury, datum vyskladn ní výrobk ,
zboží i dodání výkon povahy služby, nebo p ijetí pen z za dodané výkony.
LM
Opatrnost – Prudence (UK), Conservatism (US)
p edstavuje jednu z obecn uznávaných ú etních zásad, která souvisí s oce ováním. Má-li ú etní jednotka
k dispozici dvojí ceny ur itého aktiva, má použít tu nižší, má-li k dispozici dv ceny ur itého závazku, má
použít tu vyšší. Dále by ú etní jednotka m la brát v úvahu nejen ztráty, které již nastaly, ale i o ekávaná
snížení ekonomického prosp chu, která vyplývají z minulých událostí a jsou ú etní jednotce ke dni
sestavní ú etní záv rky známa. Naopak zisky mají být vykázány jen tehdy, pokud se již realizovaly.
Vedle p ece ování n kterých položek aktiv na konci rozvahového dne (dle našich ú etních p edpis
zna n omezeného) se zásada opatrnosti realizuje formou tvorby rezerv a opravných položek.
LM
Opce – Options, Futures Contracts
jsou práva i povinnosti, které vyplývají ze smluv uzav ených pro budoucí obchody, který by se m l
zrealizovat k ur itému datu, mezi prodávajícím a kupujícím. Nakoupená opce je z pohledu kupujícího
p íslib (pohledávka) od prodávajícího nakoupit ur itý podkladový materiál (nap . cenné papíry i
jakékoliv jiný majetek). Z pohledu prodávajícího je prodaná opce slib (závazek) prodat kupujícímu ur itý
podkladový materiál. Opce se vykazují v rozvaze jako pohledávky i závazky do doby možnosti uplatn ní
op ního práva. Ke stanovenému datu op ní právo zaniká. V tom okamžiku zú tuje prodávající hodnotu
opce do výnos bez ohledu na to, zda bylo právo uplatn no i nikoliv. Kupující postupuje podle toho, zda
se jedná o nákupní i prodejní opci. U prodejní opce je právo nákladem bez ohledu na to, zda bylo
uplatn no, i nikoliv. Nákupní opce vstupuje p i uplatn ní práva do po izovací ceny nakoupeného aktiva,
není-li právo uplatn no, je opce zú tována do náklad .
LM
Operace (v ú etnictví) – Accounting operation
je pojem, který se v ú etnictví používá v souvislosti s ú etním zápisem. V této souvislosti lze rozlišit
hospodá skou operaci, která je podložená hospodá skou podstatou (nákup i prodej zboží, p íjem
materiálu, výrobk i zboží na sklad, vyskladn ní materiálu do spot eby i zboží do prodeje apod.) V
souvislosti s evidencí pokladny hovo íme o pokladních operacích, v souvislosti s pohybem pen z na
bankovních ú tech rozeznáváme bankovní operace. Ú etní zápis, který není podložený hospodá skou
podstatou, je ú etní operací. Jedná se nap íklad o operace p i otevírání ú t na za átku ú etního období,
jejich uzavírání koncem ú etního období, automatické operace vytvá ené ú etním programem v po íta i.
LM
Opravy a údržba – Repairs and Maintenance
jsou provozní náklady ú etní jednotky. Opravou se rozumí innost, kterou se odstra ují ú inky
áste ného fyzického opot ebení nebo poškození majetku za ú elem jeho uvedení do p edchozího nebo
provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím
jiných než p vodních materiál , díl , sou ástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému
zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná innost, kterou se zpomaluje fyzické opot ebení, p edchází se
poruchám a odstra ují se drobn jší závady.
61
LM
Oprávky – Accumulated Depreciation (Amortisation)
jsou kumulované odpisy za dobu používání odpisovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného
majetku. Vykazují se v rozvaze jako korekce ocen ní p vodní po izovací ceny nebo reproduk ní
po izovací ceny (brutto hodnota aktiva). Rozdíl mezi po izovací cenou a oprávkami p edstavuje
z statkovou cenu (netto hodnota aktiva).
LM
Organizace ú etnictví dvouokruhová (víceokruhová) – Double (Multiple) Ledger Bookkeeping
Systém
je jedním ze dvou krajních metodických ešení, jak v ú etním systému zajistit informace pro externí
uživatele finan ního ú etnictví a pro interní uživatele manažerského ú etnictví. Jde o ešení, které
zd raz uje zejména uživatelskou rozdílnost obou ú etních systém .
V tomto metodickém ešení se požadavky obou skupin uživatel zajiš ují v relativn odd leném ú etním
okruhu. Zejména v anglosaské oblasti, kde se informa ní pot eby obou skupin uživatel vyvinuly
kontroverzn ji, jde o zcela odd lené okruhy, které se podrobn ji nezabývají vysv tlováním i kvantifikací
rozdíl . Tuto odd lenost posiluje i fakt, že okruh ú etních informací pro vnit ní ízení podniku je chápán
jako d v rný a jeho informace nejsou p edm tem zve ej ování.
Zpravidla mén vyhran né ešení, uplat ované v zemích kontinentální Evropy, je ovlivn no zejména
t emi skute nostmi:
• formáln metodická stránka ú etnictví je zde p edm tem p ísn jší regulace,
• základním hlediskem zjiš ování náklad ve finan ním ú etnictví je jejich druhové len ní a
• informa ní subsystém manažerského ú etnictví je koncipován nejen ve vztahu k pot ebám
manažerského ízení, ale zárove jako pr kazný podklad pro ocen ní zm ny stavu nedokon ené
výroby, výrobk a aktivovaných výkon ve finan ním ú etnictví.
P es tyto tendence, posilující unifikovaný p ístup k informacím manažerského a finan ního ú etnictví,
jsou oba okruhy koncipovány jako uživatelsky diferencované. Jsou však mezi nimi pevn jší vazby,
realizované
•
jednak spojovacími a rozlišovacími ú ty, které vyjad ují pohyby informací mezi ob ma okruhy,
•
jednak i zvláštními ú ty rozdíl mezi zp sobem zobrazení jev z obou hledisek.
BK
Organizace ú etnictví jednookruhová – One Ledger Bookkeeping System
je jedním ze dvou krajních metodických ešení, jak v ú etním systému zajistit informace pro externí
uživatele finan ního ú etnictví a pro interní uživatele manažerského ú etnictví. Jde o ešení, které
zd raz uje zejména zpracovatelskou jednotu obou ú etních systém .
Její snahou je zajistit požadavky uživatel finan ního a manažerského ú etnictví v jediném okruhu
analytických ú t , které r zným seskupením poskytují r zné výstupy v závislosti na úlohách, které ob
skupiny uživatel eší.
Tato organizace ú etnictví vyhovuje zejména podmínkám, kdy se informa ní pot eby t chto uživatel
neliší v obsahovém vymezení a zp sobu ocen ní zkoumaných veli in, nýbrž pouze stupn m podrobnosti
p i jejich zobrazení. Za t chto okolností je také zpracovatelsky výhodn jší, nebo nevyžaduje - v zásad
tytéž vstupní údaje - vyjad ovat dvojím zp sobem. Z hlediska možné obsahové rozdílnosti, jejímž
d sledkem je r zný zp sob vyjád ení aktiv, pasiv, náklad , výnos a zisku, má však její aplikace oproti
dvouokruhové organizaci omezení v tom, že ob skupiny informací jsou obtížn uživatelsky odd litelné.
Systém oce ovacích rozdíl , na kterém je postaven zp sob vícenásobného ocen ní v jednookruhové
soustav , totiž vyžaduje, aby se tyto rozdíly neustále vztahovaly k jedinému základnímu majetkovému
ú tu. To samoz ejm p sobí problémy v rozhodování, který ú et oce ovacích rozdíl "publikovat" - tedy
62
dát informa n k dispozici externím uživatel m, a který naopak "skrýt" pro výhradní pot eby
podnikového vedení.
Pro sou asnou praxi je charakteristická snaha jednookruhovou a dvouokruhovou organizaci kombinovat.
Tento p ístup také nejlépe odráží vztah mezi obsahovou uživatelskou diferenciací a pot ebou
zpracovatelsky unifikovat sb r prvotních údaj pro oba subsystémy ú etních informací. Zobecn ní
p edností a nedostatk obou forem lze pak využít i pro doporu ení, jak kombinovat oba p ístupy:
•
pokud se p i analýze požadavk externích a interních uživatel zjistí, že jsou do té míry r znorodé, že
je nelze zajistit bezezbytkovým rozkladem syntetických ú t na analytické, a tedy že oba p ístupy
vycházejí z odlišného vymezení nebo ocen ní aktiv a pasív, je ú eln jší pro zobrazení reality v této
oblasti z ídit dva okruhy ú t ;
•
naopak, pokud z analýzy vyplyne, že požadavky finan ního ú etnictví v jiných ástech
podnikatelského procesu lze zajistit pouhou sou tovou agregací podrobn jších informací
nákladového ú etnictví, bude informa ní vztah obou subsystém v t chto oblastech organizovat
formou analytické evidence.
BK
Osnova ú tová – Chart of Accounts
je centráln stanovený p edpis, který ur uje pro jednotlivé skupiny ú etních jednotek uspo ádání a
ozna ení ú tových t íd, pop ípad ú tových skupin nebo i syntetických ú t pro ú tování o stavu a
pohybu aktiv, pasiv, o nákladech a výnosech nebo o výdajích a p íjmech a o výsledku hospoda ení. Na
základ sm rné ú tové osnovy jsou ú etní jednotky povinny sestavit ú tový rozvrh, v n mž uvedou ú ty
pot ebné k zaú tování všech ú etních p ípad a k sestavení ú etní záv rky vdané ú etní jednotce.
LM
Opravy ú etních záznam – Correction of Accounting Records
je zákonem stanovený postup, který musí ú etní jednotka dodržovat zjistí-li, že n které ú etní záznamy
jejího ú etnictví jsou neúplné, nepr kazné, nesprávné nebo nesrozumitelné. Opravy v ú etních
záznamech nesm jí vést k neúplnosti, nepr kaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nep ehlednosti
ú etnictví, proto je t eba dodržovat ur itá pravidla. Za nevhodné je nutné považovat p episování, škrtání,
mazání, p elepování, vyškrabávání, vymazání z po íta e apod., tzn. takové zp soby opravy, po nichž se
p vodní zápis stane ne itelným. Opravy se musí provád t tak, aby bylo možno ur it osobu odpov dnou
za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného ú etního záznamu
p ed opravou, tak jeho obsah po oprav . P i ru ním vedení ú etnictví lze chybný zápis škrtnou tak, aby
z stal itelný a p ipojit k tomu poznámku o provedení opravy. P i zpracování ú etnictví na po íta i se
opravy provád jí ú továním. Bu stornem chybného zápisu (úplným, je-li celý zápis chybný, nebo
áste ným, je-li chybná jen vyšší ástka na správných ú tech), zaú továním stejné ástky na opa né
strany ú tu (není považováno za p íliš vhodné, zkreslují se obraty) nebo dopl kovým zápisem (je-li
chybný zápis na správných ú tech, ale nižší ástka). s výjimkou oprav provád ných p eškrtnutím je
nezbytné vystavit na opravný zápis vnit ní ú etní doklad.
LM
Otev ení ú etních knih – Opening of Ledgers
je innost, kterou ú etní jednotka provádí v souladu se zákonem o ú etnictví
•
ke dni vzniku povinnosti vést ú etnictví,
•
k prvnímu dni ú etního období,
•
ke dni vstupu do likvidace,
•
ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozd lení likvida ního z statku nebo ke dni
následujícímu po dni zpracování zprávy o naložení s majetkem podle zvláštních právních p edpis ,
•
ke dni, kterým nastanou ú inky prohlášení konkursu,
63
•
ke dni, kterým nastanou ú inky povolení vyrovnání,
•
ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou ú inky potvrzení vyrovnání,
•
ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou ú inky spln ní nuceného vyrovnání,
•
ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou ú inky zrušení konkursu,
•
ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní p edpis.
LM
Ov ování ú etní záv rky auditorem – Audit of Financial Statements
je povinnost, kterou mají ze zákona
a) akciové spole nosti, pokud ke konci rozvahového dne ú etního období, za n jž se ú etní záv rka
ov uje a ú etního období bezprost edn p edcházejícího p ekro ily nebo již dosáhly alespo jednoho
ze t í uvedených kriterií (aktiva brutto 40 mil., istý obrat 80 mil., pr m rný p epo tený stav
zam stnanc 50),
b) ostatní obchodní spole nosti a družstva, na území R podnikající zahrani ní osoby a fyzické osoby,
pokud ke konci rozvahového dne ú etního období, za n jž se ú etní záv rka ov uje a ú etního
období bezprost edn p edcházejícího p ekro ily nebo již dosáhly alespo dvou ze t í výše uvedených
kriterií.
Výjimkou z výše uvedených pravidel jsou ú etní záv rky sestavené v pr b hu konkursu ú etních
jednotek, na které by se povinnost ov ení vztahovala, a to po dobu nep etržit po sobe jdoucích 36
kalendá ních m síc , po ínaje prvním dnem kalendá ního m síce následujícího po dni, kterým nastaly
ú inky prohlášení konkursu. To se však nevztahuje na ú etní záv rku sestavenou ke dni, kdy nastanou
ú inky zrušení konkursu.
LM
Pacioli, Luca
byl italský mnich, autor prvního tišt ného pojednání o podvojném ú etnictví vydaného roku 1494 v
Benátkách. Spis byl pojat jako u ebnice matematiky s názvem "Suma de Arithmetica, Geometria,
Proportioni e Proprtionalita". Konkrétn o ú etnictví pojednává traktát s nadpisem "Traktatus XI.
Particularis de computis et scripturis". Jiné vydání vyšlo v roce 1532 v Toskán .
LM
Papíry cenné - Securities
jsou listiny nebo záznamy v zákonem stanovené evidenci, s nímž je spojena existence a právní osud
ur itého subjektivního práva ve form majetkového nároku v i emitentovi. Obecn se s cenným papírem
spojuje bu právo ú asti na právnické osob nebo jejím majetku - majetkové cenné papíry (akcie nebo
podíly), nebo právo na pen žním pln ní - dluhové cenné papíry (dluhopisy, dlužní úpisy, sm nky k
úhrad ). V závislosti na ú elu po ízení i délce držení cenného papíru se v ú etnictví ú tují a vykazují
bu jako dlouhodobý finan ní majetek (ú etní jednotka je po izuje za ú elem držení déle než jeden rok),
nebo jako krátkodobý finan ní majetek (ú etní jednotka uvažuje o jejich zcizení do jednoho roku). V
ú etnictví se p i po ízení cenné papíry oce ují po izovací cenou, jejíž sou ástí jsou i p ímé náklady s
po ízením související (nap . poplatky a provize maklé m, poradc m, burzám apod.). K datu ú etní
záv rky se cenné papíry ur ené k obchodování p ece ují na reálnou hodnotu. Sou ástí ocen ní dlužných
cenných papír držených do splatnosti je alikvotní úrokový výnos. U dlouhodobých cenných papír , které
ú etní jednotce zajiš ují bu rozhodující vliv na ú etní jednotce, jejíž cenné papíry (akcie nebo podíly)
vlastní (v tší podíl jak 50 % na základním kapitálu) nebo podstatný vliv (od 20 do 50 % podíl na
základním kapitálu) se m že ú etní jednotka rozhodnout pro ocen ní ekvivalencí. Ta p edstavuje
protihodnotu stanovenou na základ podílu na vlastním kapitálu ovládané nebo ízené osoby, kde je tento
vliv uplat ován. K cenným papír m v ú etnictví pat í i vlastní cenné papíry. T mi mohou být bu vlastní
akcie, které m že ú etní jednotka v souladu s právními p edpisy nabývat a které si m že na p echodnou
dobu ponechat, nebo vlastní dluhopisy, které m že mít ú etní jednotka do asn v držení.
64
LM
Pasiva – Liabilities, Equity and Liabilities
p edstavují v ú etnictví souborné ozna ení zdroj financování (krytí) majetku ú etní jednotky. Základním
kriteriem pro jejich len ní je hledisko vlastnictví. Podle n ho se veškeré zdroje financování podnikových
aktiv lení na dv základní skupiny - vlastní zdroje, ozna ované též jako vlastní kapitál, a cizí zdroje
(dluhy i závazky), ozna ované jako cizí kapitál. Pasiva (Liabilities) jako souhrnný název pro vlastní a
cizí kapitál uplat uje nap . 4. Sm rnice Evropské unie. Odlišné pojetí pasiv mají naopak Mezinárodní
standardy ú etního výkaznictví, rozd lující pasiva na vlastní kapitál (Equity) a na závazky (Liabilities).
LM
Plán - Plan
je zejména v anglosaské oblasti chápán jako strategicky, takticky nebo operativn orientovaný nástroj
konkretizace t chto cíl , resp. prost edk jejich dosažení, vyjád ený ve form m ítek, jež se zam ují na
v cnou (naturální) stránku podnikatelského procesu. Zejména d raz na naturální stránku cílových veli in
odlišuje plán v tomto pojetí od rozpo tu (anglicky: Budget) jako nástroje, který se zam uje naopak na
hodnotovou stránku podnikatelského procesu.
Toto rozlišení není zcela v souladu s naší tradicí, která z ídka hovo í o rozpo tu jako o nástroji ízení
podniku jako celku. Ve vazb na minulou legislativní úpravu (která – krom zásadní námitky, že
pod ídila fungování nástroj podnikového ízení z úrovn managementu centrálním informa ním
pot ebám - až p íliš zd raz ovala formáln technickou vazbu sou tu podnikových rozpo t na finan ní
plán) byly rozpo ty v nejlepším p ípad chápány jako nástroj intervalového hodnotového ízení
odpov dnostních st edisek, a to hlavn v t ch oblastech, kde nejsou k dispozici p esn jší nástroje a kde
tedy lze p edpokládat i relativn v tší rozdíly mezi skute ností a žádoucím stavem.
V tomto sm ru je naše tradi ní zvyklostní terminologické vymezení bližší n mecké oblasti. Zde se pojem
"plán" (der Plan) ast ji uplat uje jako souhrnné ozna ení pro systém stanovení cílových veli in za
podnik jako celek - tradi n pro dlouhodob sledované cíle, v nov jší literatu e však i pro cíle sledované
v kratších asových intervalech. V souvislosti se stanovením hodnotov vyjád ených úkol
vnitropodnikovým útvar m a pro díl í podnikové aktivity a innosti se však již více používá pojem
"rozpo et" (der Anschlag, der Voranschlag).
BK
Podnik – Enterprise; Firm; Corporation, Business
je podle obchodního zákoníku v c hromadná. P edstavuje podle obchodního zákoníku soubor hmotných,
osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží v ci, práva a jiné majetkové hodnoty, které
pat í podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto ú elu sloužit.
LM
Podnik dce iný – Subsidiary
je subjekt, ve kterém jiný (mate ský) podnik vykonává bu p ímo nebo nep ímo rozhodující vliv.
Mate ský podnik tento podnik ovládá a kontroluje. Mate ský podnik a všechny jeho dce iné, pop .
p idružené podniky, tvo í skupinu. Pro skupinu podnik se obvykle používá ozna ení koncern, holding.
Z hlediska ú etnictví se jedná o konsolida ní celek, za který se zpracovává konsolidovaná ú etní záv rka.
LM
Podnikatel individuální – Sole Proprietor
je podnikatel – fyzická osoba, která je ú etní jednotkou a vede ú etnictví. Jedná se o podnikatele, kte í
vyhovují n které z následujících podmínek:
•
podnikatelé zapsaní v obchodním rejst íku,
•
podnikatelé, pokud jejich obrat p esáhl stanovený limit obratu,
65
•
podnikatelé, kte í se rozhodnou dobrovoln vést ú etnictví,
•
podnikatelé – ú astníci sdružení bez právní subjektivity, pokud alespo jeden ú astník je ú etní
jednotkou,
•
ostatní fyzické osoby, pokud jim povinnost vedení ú etnictví ukládá zvláštní právní p edpis.
LM
Podniky malé a st ední – Small and Medium-Sized Enterprises (SMEs)
jsou podniky vymezené t emi základními kriterii – po tem zam stnanc , obratem a hodnotou celkových
aktiv. Požadavek jednotn vymezit malé a st ední podniky vycházel z pot eby vytvo it pro tyto podniky
rovné podmínky a používat stejná kritéria p i uplat ování jednotné politiky v rámci EU. Od velkých
podnik a nadnárodních spole ností se malé a st ední podniky odlišují p edevším v následujících
sm rech:
•
neoperují na kapitálových trzích a zdroje jejich financování jsou omezené,
•
jejich p sobnost je lokální, omezená zpravidla na jednu zemi,
•
nemají stejné povinnosti a odpov dnost v i investor m, nebo hlavním zdrojem jejich financování
jsou banky a ostatní finan ní instituce,
•
jen obtížn mohou definovat „fair value“ svého výrobního za ízení, které je asto zcela odepsané,
•
mají asto jednoho vlastníka, nebo se jedná o rodinný podnik, kde vlastníci jsou zárove manažery,
•
jejich hlavním zájmem je p edevším pozitivní cash flow,
•
mají omezený okruh uživatel ú etních informací, jimiž jsou hlavn vlastníci, management a finan ní
instituce, které jim poskytují finan ní zdroje.
LM
Pohledávka – Receivable, Trade Receivable (UK), Account Receivable (US)
je právo ú etní jednotky v itele na pln ní ur itého závazku druhou osobou - dlužníkem. Pohledávky se
rozd lují podle r zných hledisek (podle doby splatnosti, podle m ny, podle doby splatnosti, podle rizika
zaplacení apod.). Základním hlediskem p i vykazování pohledávek v ú etní záv rce je lh ta splatnosti.
Dlouhodobé pohledávky jsou splatné za dobu delší než jeden rok, krátkodobé pohledávky jsou splatné do
jednoho roku. V ú etnictví se pohledávky oce ují p i vzniku jmenovitou hodnotou, p i nabytí za úplatu
nebo vkladem po izovací cenou.
LM
Pojetí náklad – Cost Concept
je termín využívaný pro diferencované zobrazení hodnotov vyjád en ú eln a ú elov vynaložené
spot eby ekonomického zdroje. Základem tohoto diferencovaného zobrazení je rozdílný zp sob ocen ní
spot eby; zp sob ocen ní se však následn promítá i do rozdílného vymezení (rozsahu) zobrazovaných
náklad . V tomto smyslu se rozlišují t i pojetí náklad - finan ní (pagatorní), hodnotové a ekonomické.
BK
Pojetí náklad ekonomické – Economic Cost Concept
vychází z požadavku zajistit odpovídající informace nejen pro ízení reáln probíhajících proces , ale
také pro pot eby rozhodování za ú elem výb ru optimálních budoucích alternativ. S výb rem alternativ
souvisí pak obecné ekonomické chápání náklad jako maximum hodnoty, které lze vyprodukovat
prost ednictvím zvolené alternativy.
Tyto podmínky napl uje kategorie oportunitních náklad ; ty se vymezují jako maximální ušlý efekt, který
byl ob tován v d sledku využití ekonomického zdroje ve zvolené alternativ . Oportunitní náklady tak
nep edstavují reáln spot ebované nebo využité ekonomické zdroje, ale dodate n vložené m ítko
ú elnosti uskute n né volby; vyjád ení náklad podle tohoto pojetí nezahrnuje pouze ocen ný úbytek
66
ekonomického zdroje, ale také ocen ný prosp ch, který podnik nerealizoval v d sledku toho, že tento
zdroj nevyužil jiným alternativním zp sobem.
BK
Pojetí náklad finan ní – Financial Cost Concept
je historicky nejstarším pojetím, uplat ovaným v ú etnictví. Je založeno na aplikaci pen žní formy
kolob hu prost edk . V té se vychází z p edpokladu, že originálním projevem náklad je tržn ov ené
vynaložení pen z a kone ným smyslem odpovídající tržn ov ená pen žní náhrada. Náklady se tak
chápou jako peníze "investované" do výkon , které zajiš ují náhradu pen z v jejich p vodní výši. To je
základem koncepce zachování pen žního kapitálu v jeho p vodní nominální výši.
Finan ní pojetí tak vykazuje n které znaky, které jsou v sou asné dob p edm tem kritiky a které
postupn vedou k redukci jeho využití nejen v manažerském, ale i ve finan ním ú etnictví:
•
Jako spot ebované ekonomické zdroje mohou být p edm tem zobrazení pouze takové náklady, které
jsou podloženy reálným výdejem pen z. Jsou to p edevším náklady, uhrazované v pen žní form
bezprost edn (nap . mzdy) a pak náklady odpovídající spot eb nebo využití ekonomických zdroj ,
které byly vypo ádány pen žn v p edchozích obdobích (nap . odpisy).
•
Druhým typickým znakem (a omezením) tohoto pojetí je ocen ní t chto spot ebovaných nebo
využitých ekonomických zdroj ; náklady jsou tak ocen ny ve
skute ných (historických)
po izovacích cenách.
BK
Pojetí náklad hodnotové – Value Cost Concept
Hodnotové pojetí náklad se rozvinulo hlavn ve vazb na vývoj nákladového ú etnictví, jehož smyslem
je poskytovat informace pro b žné ízení a kontrolu reálného pr b hu aktuáln uskute ovaných proces .
Je založeno na relacích, které vyjad ují spot ebu anebo využití ekonomických zdroj za podmínek, které
existují v ase uskute ování p íslušných proces . Smyslem tohoto pojetí je tedy informa ní zobrazení
kolob hu ekonomických zdroj za podmínek, které platily nikoliv v dob jejich po ízení, ale v souasnosti. To odpovídá kritériu zachování tzv. v cného kapitálu.
V hodnotovém pojetí tedy nevystupují jako náklady jenom pen žn zajišt né ekonomické zdroje.
P edm tem zobrazení jsou i takové faktory, které sice nemají odpovídající ekvivalent výdeje pen z, ale
svými d sledky ovliv ují ekonomickou racionalitu dané aktivity. P íkladem t chto náklad mohou být
tzv. kalkula ní odpisy, kalkula ní úroky nebo kalkula ní nájemné.
Druhým podstatným odlišujícím rysem je pak zp sob ocen ní; p íslušné náklady se neoce ují na bázi
skute ných historických náklad jejich po ízení, ale na úrovni cen, které odpovídají jejich sou asné v cné
reprodukci.
BK
Položky dohadné - Accrued Assets and Liabilities
jsou v ú etnictví dohadné pohledávky i závazky a ú tované souvztažn jako výnosy, náklady i majetek,
u nichž je znám titul, ú etní období, kterého se týkají, ale není známa p esná ástka. Jejich ú továním se
dodržuje zásada akruálního principu tak, aby do sledovaného ú etního období byly zaú továny všechny
položky, které k n mu v cn pat í, které reáln existují, i když zatím nejsou stvrzeny externím ú etním
dokladem. V rozvaze je ú etní jednotka vykazuje v závislosti na lh t splatnosti jako dlouhodobé i
krátkodobé pohledávky nebo dlouhodobé i krátkodobé závazky. Typickým p íkladem dohadných
položek pasivních jsou nevyfakturované dodávky nebo dosud nepotvrzený závazek ze soudních spor .
Jako dohadné položky aktivní se u ú etních jednotek nej ast ji vyskytují dosud nepotvrzené pohledávky
za pojiš ovnou v d sledku neuzav ené pojistné události k datu ú etní záv rky, nebo nepotvrzené, soudn
vymáhané pohledávky za manka a škody v i zam stnanc m.
LM
67
Položky mimo ádné – Extraordinary Items
jsou náklady a výnosy mimo ádného charakteru, které se vymykají b žné podnikatelské innosti ú etní
jednotky. Ve sou asn platném formátu výkazu zisku a ztráty jsou vykazovány odd len od b žné
innosti a v p ípad významnosti je nezbytné jejich vysv tlení v p íloze. Pravidla mezinárodních
standard ú etního výkaznictví vykazování mimo ádných položek zrušila z d vodu jejich zneužívání.
LM
Položky opravné - Allowances
p edstavují v ú etnictví p echodnou úpravu (korekci) ocen ní konkrétní majetkové složky na stav
odpovídající tržním (reálným) hodnotám. Úkolem opravných položek je upravit ocen ní p íslušného
aktiva v p ípad , že se prokáže, že došlo ke snížení ocen ní p echodného charakteru. Tvo it opravné
položky na zvýšení hodnoty aktiv je zakázáno. Zám rem je, aby se p i uzavírání ú etních knih dodržela
zásada opatrnosti a aby se majetek v ú etní záv rce vykazoval ocen ní, které lépe odpovídá v rnému a
reálnému obrazu o skute nosti. Tvorba opravných položek se ú tuje prost ednictvím opravného ú tu k
ú tu p íslušného aktivu na vrub náklad a tudíž snižuje výsledek hospoda ení daného ú etního období.
Pokud inventarizace v následujícím ú etním období neprokáže opodstatn nost výše opravné položky,
nebo pokud se aktivum, k n muž byla opravná položka vy adí z evidence (prodá nebo odepíše), zruší se
opravná položka ve prosp ch náklad . Opravné položky lze tvo it pouze do výše hodnoty daného aktiva,
vyšší tvorba není dovolena, ú ty opravných položek nesmí mít aktivní z statek.
LM
Profese auditorská – Profession of Auditors
je profese nezávislých odborník – auditor , p edm tem jejichž innosti je poskytovat auditorské služby.
Vznik auditorské profese zp sobil hospodá ský a technický rozvoj v polovin devatenáctého století, jehož
d sledkem byla vyšší investi ní náro nost vyvolávající pot ebu koncentrace kapitálu. V nové právní
form podnikání – akciové spole nosti – došlo k odtržení investor od managementu, což vyvolalo
pot ebu ochrany vloženého kapitálu vlastník . Sou asné podmínky pro vstup do profese v evropském
m ítku stanoví 8. sm rnice Evropské Unie, v eské republice je vymezuje zákona o auditorech.
Zp sobilost poskytovat tyto služby ov uje Komora auditor , která posuzuje kvalifika ní p edpoklady
zkouškou a vydává auditor m doklady pro ú ely jejich prokázání. Auditorskou zkouškou se ov uje
odborná úrove teoretických znalostí a schopnost jejich využití v praxí. Zkouška má písemnou a ústní
ást a je zam ena na tyto oblasti:
a) ekonomie a finan ní ízení,
b) ú etnictví,
c) p íslušné ásti ob anského práva, obchodního práva, finan ního práva, pracovního práva a práva
sociálního zabezpe ení, související s innostmi vykonávanými p i poskytování auditorských
služeb a právní p edpisy upravující ízení o konkurzu a vyrovnání,
d) informa ní systémy pro ízení a vnit ní kontrolu, systémy zpracování dat a matematické a
statistické metody využitelné p i auditu,
e) auditorské postupy, metody a techniky, v etn auditorských sm rnic.
LM
Politika podniková – Company Policy
je nástroj stanovení strategických, zpravidla verbáln vyjád ených cíl podniku jako celku. Podnikové
politiky se formulují na základ analýzy dlouhodobých cíl podniku a prognóz, které zejména ov ují
možnost dosažení cíl podniku, a to ne primárn z hlediska sou asných podnikových možností, ale
hlavn z hlediska p edpokládaného vývoje ekonomického okolí podniku. Musí tedy brát v úvahu
p edpokládané trendy co se tý e podnikatelských a finan ních rizik daného odv tví, inflace, úrokové a
úv rové politiky bankovního sektoru, kursových tendencí vývoje deviz a další.
68
Nap . ve výrobním podniku se stanoví politiky zpravidla pro následující oblasti: výzkum a vývoj,
investice, finance a hlavní výd le ná innost; nevylu uje se však formulace ani personální, marketingové,
dividendové, environmentální a dalších politik. V rámci politiky dalšího vývoje hlavní výd le né innosti
se pak formulují zásadní koncep ní požadavky nap . na prodej (cenovou strategii, sortiment a pozici na
trhu), výrobu (technologii a organizaci výroby, výrobní kapacity, na vlastní a extern po izované výkony)
a mzdovou politiku podniku.
BK
Pozice finan ní – Financial Position
nebo také finan ní situace je obecn charakterizována jako schopnost ekonomického subjektu hradit své
závazky v termínu splatnosti. Základními kritérii ov ujícími finan ní pozici ekonomického subjektu jsou
kritéria likvidity, solventnosti a struktury vlastního a cizího kapitálu. Informace o finan ní pozici jsou –
spolu s informacemi o ekonomické efektivnosti a o schopnosti ekonomického subjektu produkovat
finan ní prost edky a efektivn je alokovat – jednou ze základních orientací, pro které poskytuje
informace ú etnictví.
BK
Procento vnit ní výnosové – Internal Rate of Return
je jedním ze základních kritérií rozhodování o budoucí kapacit . Vnit ní výnosové procento vychází ze
stejných podklad a zásad vyjád ení faktoru asu jako istá sou asná hodnota a index rentability. Liší se
od ní pouze v cíli kvantifikace: smyslem tohoto kritéria je indexn , resp. procentn vyjád it míru
zhodnocení kapitálu, pomocí které je t eba diskontovat p ínosy projektu, aby se jejich sou asná hodnota
rovnala sou asné hodnot investi ních výdaj . Jde tedy o vyjád ení takové diskontní sazby, p i níž je istá
sou asná hodnota posuzovaného projektu rovna nule. Vnit ní výnosové procento lze tak v zásad
interpretovat jako odpov na t i úzce související otázky:
•
kolik procent mohou init náklady kapitálu, aby investo i na projektu „neprod lali“,
•
jakou výnosnost kapitálu projekt p ináší, resp.
•
o kolik procent výnosnosti kapitálu se investo i p ipravují, pokud do projektu investovat nebudou.
Z t chto otázek plyne také obecné kritérium p ijatelnosti investi ního projektu: projekt je v zásad
p ijatelný, pokud je jeho vnit ní výnosové procento vyšší než náklady kapitálu, který bude použit na
financování projektu. P i výpo tu vnit ního výnosového procenta se vychází ze stejného vzorce jako p i
výpo tu isté sou asné hodnoty (viz heslo). istá sou asná hodnota se však p i výpo tu klade rovná nule
a hledanou neznámou jsou nákladu kapitálu (i).
Charakter ešené rovnice, kde nejvyšší mocnina hledané neznámé je dána dobou životnosti hodnoceného
projektu, nedává možnost zjistit vnit ní výnosové procento b žnými aritmetickými postupy. B žn se
proto zjiš uje tzv. itera ní metodou – postupným dosazováním diskontních sazeb až do té doby, dokud
istá sou asná hodnota není rovna nule. V zásad obdobný postup je zabudován do program kalkulátor
a po íta , které jsou funkcí pro výpo et vnit ního výnosového procenta vybaveny.
Skute nost, že vnit ní výnosové procento i istá sou asná hodnota vycházejí ze stejného (rozdílového)
vztahu mezi p íjmy a výdaji, p i jejichž hodnocení se bere v úvahu faktor, vede k tomu, že ob metody
asto vedou ke stejnému hodnocení výhodnosti posuzovaných projekt . Zcela bez výhrad to platí p i
hodnocení výhodnosti jednotlivých projekt , které se vzájemn nevylu ují: p ijatelnost každého z t chto
projekt je podmín na tím, že jeho istá sou asná hodnota je kladná. Z toho ovšem také jednozna n
vyplývá, že jeho vnit ní výnosové procento musí být vyšší než procento diskontu užitého pro výpo et
isté sou asné hodnoty. Složit jší situace však m že vzniknou p i hodnocení priorit u vzájemn se
vylu ujících projekt , které jsou podle obou metod obecn p ijatelné. V t chto situacích obecn platí, že
je výhodn jší realizovat projekty v po adí daném istou sou asnou hodnotou.
BK
69
Proces - Process
je – ve smyslu aplikace Aktivity Based Management – systémovým propojením jednotlivých inností, pro
které je charakteristické, že jeho po átek výrazn je orientován na rozpoznání zákaznických pot eb a
vnit ní uspo ádání sm uje jednak k jejich uspokojení, jednak k vytvo ení co nejsiln jších pout mezi
zákazníkem a podnikem do budoucna.
Produkt vedlejší - By-product
je produkt vznikající ve sdružené výrob , který však má nižší užitnou hodnotu než ty, které jsou hlavním
p edm tem sdružené výroby. P íkladem mohou být otruby p i mletí obilí, mazut p i rafinaci ropy apod.
BK
Pružnost poptávky cenová – Price-Demand Elasticity
je kategorií poptávkov orientované metody tvorby (návrhu) ceny výkonu. Rozhodování o cen je
bezprost edn spojeno s úvahou, jak bude na zm nu ceny reagovat trh a jaký dopad bude mít tato zm na
ceny, za jinak nezm n ných okolností, na výnosy z prodeje. Obecn v této souvislosti platí:
Cenová pružnost poptávky eD = Procentní zm na množství : Procentní zm na ceny
Je-li cenová pružnost poptávky v tší než jedna, znamená to, že r st prodaného množství je procentn
vyšší než procentní snížení ceny; jedná se o tzv. relativn pružnou poptávku. S poklesem ceny rostou
výnosy z prodeje, protože snížení ceny je kompenzováno zvýšeným množstvím prodeje. Po zohledn ní
náklad vyvolaných vyšším prodaným množstvím je možno zjistit kone ný dopad zm ny ceny i na
výsledek z prodeje konkrétních výkon . Nár st výnos z prodeje by m l být vyšší než p ír stkové
náklady, aby se zvýšil zisk, pop ípad snížila ztráta.
Je-li cenová pružnost poptávky menší než jedna, znamená to, že procentní zvýšení prodaného množství
je menší než procentní snížení ceny. V tomto p ípad se jedná o tzv. relativn nepružnou poptávku.
Snížení ceny vede prakticky vždy ke snížení výnos z prodeje a také ke zhoršení výsledku z prodeje.
Výnosy z prodeje se snižují p i v tším prodaném množství a nižší cen , p itom naopak náklady se
zvyšují. K tomuto kroku je bu podnik donucen trhem, když musí cenu snížit, aby v bec v d sledku
konkurence realizoval své výkony na trhu, nebo sleduje jiné cíle, než je zvyšování zisku (nej ast ji chce
získat v tší podíl na trhu). V tomto p ípad ob tuje krátkodobou maximalizaci zisku dlouhodobému cíli
získání i udržení pozice na trhu.
Teoreticky m že nastat i t etí možnost, totiž že procentní snížení ceny je kompenzováno stejným
zvýšením prodeje a celkové výnosy z prodeje se nem ní. Tato situace se nazývá jako tzv. jednotkov
pružná poptávka. Ekonomický dopad takovéto reakce trhu však také nem že být pozitivní. Výnosy
z prodeje sice z staly stejné,, ale na vyšší prodané množství musely být vynaloženy dodate né náklady,
které snižují výchozí hospodá ský výsledek, dosažený p ed zm nou ceny.
Analýza cenové elasticity poptávky je v praxi vždy pouze p ibližná a nem že být ov ena
experimentáln . Jejím smyslem je co nejp esn ji p edpov d t podmínky na trhu, a poskytnout tak ídicím
pracovník m podklady pro rozhodování.
JF
P edm t kalkulace – Costing Object
je výkonem, na který se zjiš ují nebo stanovují hodnotové veli iny, vymezené obsahem kalkulace.
Vymezení p edm tu kalkulace spadá do jednoho z problémových okruh , ešených v rámci metody
kalkulace.
P edm tem kalkulace obecn mohou být všechny druhy díl ích i finálních výkon , které podnik vyrábí
nebo provádí. Tato obecná zásada se však v praxi asto modifikuje s ohledem na rozsah provád ného
sortimentu, složitost podnikatelského procesu i využitelnost kalkulací v ízení. V ad podnik se
širokým sortimentem podobných výrobk , které se provád jí stejnou technologií, se tak kalkulují náklady
70
(resp. další hodnotové veli iny) pouze nejd ležit jších druh výkon nebo jejich skupin. Se vzr stající
úrovní automatizace je ovšem z ejmá v jiných podnicích tendence k rozši ování rozsahu kalkulovaných
výkon .
Jedním z t chto p ístup , aplikovaných u finálních výkon , jsou tzv. zákaznicky orientované kalkulace, v
nichž je p edm t kalkulace vymezen nejen druhem výkonu, ale i odb ratelem, jemuž je zakázka ( asto i
sériov nebo hromadn provád ných výkon ) ur ena. Relativn novým p ístupem je také snaha
konkretizovat náklady a jiné hodnotové veli iny ve vztahu k výkon m, prodávaných v r zných teritoriích
nebo tržních segmentech.
V souvislosti se zvyšujícími se požadavky na ízení aktivit, inností a podnikových proces je také
z etelná tendence zjemnit pohled na nákladovou náro nost vnitropodnikových výkon P íkladem této
tendence je kalkulace náklad na objednání materiálu, jeho p evzetí, logistické operace, se ízení stroj ,
kontrolu jakosti a jiné podrobn vymezené aktivity.
P edm t kalkulace je vymezen jednak kalkula ní jednicí, jednak kalkulovaným množstvím. Kalkula ní
jednicí se rozumí konkrétní výkon, vymezený m rnou jednotkou a druhem, na který se stanovují nebo
zjiš ují náklady a další hodnotové veli iny. Kalkulované množství zahrnuje ur itý po et kalkula ních jednic, pro n ž se stanovují nebo zjiš ují celkové náklady. Jeho vymezení je významné zejména z hlediska
ur ení pr m rného podílu fixních náklad , p ipadajících na kalkula ní jednici. Zp sobem jejich alokace
se podrobn ji zabývá problematika kalkulace d lením nebo kalkulace p irážková.
BK
P edm t ú etnictví – Object of Accounting , Transactions, Accounting Events
jsou skute nosti, o kterých ú etní jednotky ú tují. Jedná se o sledování stavu a pohybu aktiv, pasiv,
náklad , výnos nebo p íjm a výdaj a zjiš ování výsledku hospoda ení ú etní jednotky. V ú etním
období ú tují ú etní jednotky o uvedených skute nostech v souladu s ú etními metodami, které jsou
stanoveny zákonem o ú etnictví a provád cími p edpisy k tomuto zákonu tak, aby informace v ú etní
záv rce podívaly v rný a poctivý obraz jejich finan ní pozice.
LM
P edpoklad trvání podniku – Going Concern (Assumpion)
je jedna z obecn uznávaných ú etních zásad používaná p i m ení, hodnocení a následn vykazování
ekonomických transakcí. Její podstatou je p edpoklad, že podnik bude ve svých aktivitách pokra ovat i v
dohledné budoucnosti, že nemá ani záv r ani pot ebu likvidovat nebo podstatn zúžit rozsah svých
aktivit. Pokud by takový zám r nebo pot eba existovaly, musí být ú etní záv rka sestavena tak, aby z ní
tato skute nost jasn vyplývala a podávala o tom informaci uživatel m ú etní záv rky.
LM
P edvaha – Balance Trial
je ú etní sestava ze syntetických ú t hlavní knihy (p i zpracování ú etnictví za pomoci výpo etní
techniky zpravidla obsahuje také analytické ú ty), a zárove metodický prvek ú etnictví zabezpe ující
kontrolu jeho formální správnosti. Je spojovacím lánkem mezi soustavou ú t a ú etními výkazy. Její
kontrolní význam se projevuje zejména v t chto oblastech:
•
kontroluje dodržení zásady podvojnosti ú etního zápisu (sou et obrat strany MD všech ú t se musí
rovnat sou tu obrat strany Dal všech ú t ),
•
kontroluje úplnost ú etnictví v tom smyslu, zda všechny ú etní doklady vstoupily do zpracování
sledovaného ú etního období (sou et obrat syntetických ú t se musí rovnat deníkovému obratu).
Vedle t chto základních kontrolních funkcí má p edvaha význam zejména pro analytické ú ely v tom, že
shrnuje údaje rozptýlené na jednotlivých ú tech do souhrnného a p ehledného uspo ádání. N kdy bývá
p edvaha nesprávn zam ována za hlavní knihu.
LM
71
P ehled o pen žních tocích – Cash Flow Statement, Statement of Cash Flows
je ú etní výkaz podávající p ehled o zm nách pen žních tok , který vyjad uje p ír stek nebo úbytek
pen žních prost edk a pen žních ekvivalent z innosti ú etní jednotky za ur ité období. Výkaz o
pen žních tocích je ve v tšin p ípad sou ástí ú etní záv rky. Lze ho sestavovat bu p ímou metodou
(p ímé sledování p íjm a výdaj ), nebo nep ímou metodou (úprava výsledku hospoda ení jako rozdíl
výnos a náklad na rozdíl p íjm a výdaj ). V praxi se obvykle se užívá kombinace obou zp sob . Podle
mezinárodních ú etních standard stejn jako podle naší ú etní legislativy je tento výkaz vnit n
strukturován na oblast provozní innosti, investi ní innosti a financování. Provozní inností se rozumí
základní výd le né innosti ú etní jednotky (provozní innost) a ostatní innosti, které nelze zahrnout do
investi ní innosti nebo financování. Investi ní innost p edstavuje po ízení a prodej dlouhodobého
majetku, p ípadn innost související s poskytováním úv r a p j ek, které nejsou považovány za
provozní innost. Do oblasti financování pat í ú etní p ípady, které zp sobují zm ny ve výši a složení
vlastního kapitálu a dlouhodobých, pop . krátkodobých závazk . Využití tohoto výkazu je víceú elové a
používá se zejména p i hodnocení platební schopnosti (p ípadn neschopnosti) ú etní jednotky a její
solventnosti i likvidity, p i finan ní analýze a hodnocení hospoda ení ú etní jednotky a ke krátkodobému
i dlouhodobému plánování finan ního hospoda ení.
LM
P ehled o zm nách vlastního kapitálu – Statement of Changes in Equity
je ú etní výkaz, který povinn sestavují ú etní jednotky, jejichž ú etní záv rka je ze zákona ov ovaná
auditorem. Podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dv ma
rozvahovými dny. V p ípad , že ú etní jednotka vyplácela dividendy nebo podíly na zisku, je povinna ve
výkazu uvést, z jakého zdroje byly vyplaceny. Výkaz byl p evzat do eského ú etnictví v procesu
harmonizace s mezinárodními ú etními normami.
LM
P íjem – Receipt, Cash Received, Cash Inflow
je v užším slova smyslu p ír stek pen žních prost edk , v širším slova smyslu p ír stek pen žních
prost edk a pen žních ekvivalent . P íjmy jsou spolu s výdaji základními hodnotovými veli inami,
rozpo tovanými nebo následn zjiš ovanými v souvislosti s ízením pen žních tok (Cash Flow).
Významný je též jejich odhad v rozhodování o budoucí kapacit .
BK
P íjmy p íštích období – Accrued Revenues
jsou asov rozlišené výnosy za uskute n né a odb ratelem i zákazníkem p evzaté výkony, které však
nebyly zaplaceny. Jsou d sledkem aktuálního konceptu ú etnictví, podle kterého se výnosy zachycují
v období, k n muž v cn i asov náleží. Jedná se tedy o položku charakteru pohledávky vykazované
v rozvaze jako p echodné aktivum, která je d sledkem prokazatelného nároku podniku na pen žní p íjem
za dodaný výkon, který se sice ke dni sestavení ú etních výkaz neuskute nil, ale který souvisí s b žným
ú etním obdobím. P íkladem m že být neobdržení provize za zprost edkovaný obchod.
LM
P irážka sm rná zisková – Leading (Derived) Mark-up
je p irážkou k náklad m, uplat ovanou p i tvorb sm rné ceny (anglicky: Leading, resp. Derived Price).
Stanovení sm rné ceny zahrnuje v tomto sm ru dv etapy: zpracování kalkulaci plných náklad výkon
(v jejich hodnotovém pojetí) a stanovení sm rné ziskové p irážky.
Výše zisku, zahrnutého do sm rné ceny, by m la odpovídat o ekávanému nebo žádoucímu zhodnocení
vloženého kapitálu a zám r m, které má podnik v dalším rozvoji. Vychází se p itom zpravidla ze zisku
p ed zdan ním z hlavní výd le né innosti.
Míru rentability vloženého kapitálu se odvozuje jednak z výnosnosti (rentability) výkon , jejichž sm rná
cena se stanovuje, jednak z obrátky aktiv (resp. kapitálu), které se na tvorb výkon podílejí. P i
hodnocení obrátky aktiv (kapitálu) je t eba mít na z eteli, že jednotlivé složky ekonomických zdroj se
72
uplat ují p i provád ní v rozdílném rytmu. N které (nap . aktiva ve form strojního vybavení, budov a
jiných složek fixních aktiv) se transformují v náklady jen áste n a postupn , jiné (nap . materiál,
energie nebo lidská práce) se v náklady transformují vícekrát za období. P i propo tech sm rné ziskové
p irážky je však t eba vzít v úvahu všechny tyto zdroje.
Základnou pro kalkulaci sm rné ziskové p irážky za podnik jako celek jsou proto jeho plné náklady,
které by m ly být vynaloženy v rozpo tovaném období. Ty je t eba vztáhnout k p edpokládané pr m rné
úrovni vloženého kapitálu, aby se zjistil žádoucí po et obrátek kapitálu v rozpo tovaném období. Sm rná
zisková p irážka za podnik jako celek se pak stanoví jako podíl žádoucí úrovn výnosnosti vloženého
kapitálu a po tu obrátek kapitálu za rozpo tované období.
JF
P ísp vek k tržbám – Margin to Sales
je relativním (pom rovým) kritériem, uplat ovaným zejména p i ešení rozhodovacích úloh na existující
kapacit . Zjiš uje se jako podíl marže a výnos z prodeje posuzovaného druhu výkonu, sortimentního
mixu, výkon prodávaných konkrétnímu zákazníkovi i jinak vyjád eného p edm tu kalkulace.
BK
Rada pro mezinárodní ú etní standardy - International Accounting Standards Board (IASB)
je profesionální ú etní organizace pro vydávání mezinárodních ú etních standard . Byla založená v roce
1973 soukromou aktivitou n kolika ú etních profesionál jako Výbor pro mezinárodní ú etní standardy
(International Accounting Standards Committee - IASC s cílem vypracovat úplný soubor Mezinárodních
ú etních standard (International Accounting Standards - IAS). V roce 2001 byl IASC vnit n
restrukturován a p ejmenován na IASB. innost této organizace ídí Správní rada, jejímiž leny jsou
p edstavitelé profesních ú etních organizací z ady zemí sv ta a dále p edstavitelé Mezinárodního
koordinan ního výboru asociace finan ních analytik (International Coordinating Committee of Financial
Analysts Associations) Správní rada se pravideln schází s mezinárodní poradní skupinou, v níž pracují
zástupci jak zhotovitel , tak uživatel ú etních výkaz , dále p edstavitelé institucí p ipravujících
standardy a pozorovatelé mezivládních organizací. Jde o tak vážené instituce jako nap . Mezinárodní
federace finan ních burz, Mezinárodní obchodní komora, Mezinárodní bankovní asociace, Sv tová
banka, Evropská komise aj.
LM
Rada pro standardy finan ního ú etnictví - Financial Accounting Standards Board (FASB)
Rada odpov dná za tvorbu a vydávání amerických ú etních standard (American Generally Acccounting
Accepted Principles - US GAAP). Má sedmi lenné vedení, jehož lenové jsou jmenováni na sedm let
s možností op tovného jmenování. V ele rady FASB stojí p edseda se speciální odpov dností. V rámci
FASB p sobí 40 až 50 odborník ve Výzkumn -technickém odd lení (Research and Technical Activities
– RTA), kte í odvád jí významnou ást práce. Podílejí se na výzkumu, p íprav návrh , p íprav analýz,
komentá a PR (Public Relations) aktivitách. Struktura FASB je konstruována tak, aby využila výhod
demokratických, ale i autokratických p ístup . B hem procesu p ijímání ú etních standard má každý
uživatel možnost hájit své zájmy, ale neznamená to, že se jeho názor zohlední p i hlasování. lenové
FASB mají samoz ejm vrcholnou pravomoc a „poslední slovo“ v celém rozhodovacím procesu. Jsou
však omezeni pot ebou získat podporu burzovního dohledu (SEC- Securities and Exchange Commission)
a dalších vlivných osobností z r zných obor .
LM
Rámec koncep ní k Mezinárodním ú etním standard m – IAS Framework
je sou ástí úvodní ásti k mezinárodním ú etním standard m. Samotný koncep ní rámec není ú etním
standardem. Vychází z ur itých p edpoklad (trvání ú etní jednotky v dohledné budoucnosti, uchování
majetkové podstaty, akruálního principu) a zabývá se ú etní záv rkou ur enou nejširšímu okruhu
externích uživatel , pro které je mnohdy tato záv rka jediným zdrojem informací o ú etní jednotce. Práv
tyto informace jsou d ležité pro jejich rozhodování. Koncep ní rámec si klade p edevším následující cíle:
73
•
vytvo it p edpoklady pro pojmové sjednocení výraz , které jsou podstatné pro vyjád ení p edm tu
ú etnictví, pro pochopení obsahu a vypovídací schopnosti informací p edkládaných v ú etní záv rce,
•
vytvo it rámec pro obsahové vymezení základních ú etních pojm (aktiva, dluhy, vlastní kapitál,
náklady, výnosy, p íjmy, výdaje, zisk, ztráta), pro zp sob jejich m ení a pro jejich vyjád ení v ú etní
záv rce,
•
postupn budovat podmínky pro harmonizaci právních p edpis a standard v r zných zemích.
Podle koncep ního rámce by m li postupovat p i sestavení ú etní záv rky ú etní jednotky bez ohledu na
to, zda pat í do ve ejného i soukromého sektoru. Tento rámec platí i pro konsolidovanou ú etní záv rku.
LM
Reálná hodnota - Fair Value
je eský ekvivalent pro anglický výraz „Fair Value“ a používá se k oce ování položek rozvahy v t ch
p ípadech, kdy to ú etní a související pravidla p edepisují nebo povolují. Pro ú ely ú etnictví se jako
reálná hodnota považuje
a) tržní hodnota, která je vyhlášena na tuzemské i zahrani ní burze nebo na jiném regulovaném
trhu,
b) ocen ní kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo
tato nedostate n p edstavuje reálnou hodnotu; metody ocen ní použité p i kvalifikovaném
odhadu nebo posudku znalce musí zajistit p im ené p iblížení se k tržní hodnot ,
c) ocen ní stanovené podle zvláštních právních p edpis, nelze-li postupovat podle písmen a) a b)
LM
Regulace (ú etnictví) – Regulation (of Accounting)
znamená usm r ování ú etnictví. Probíhá v r zných státech sv ta nejr zn jším zp sobem a v r zném
rozsahu. Je to dáno tradicemi, zvyklostmi, ekonomickým a legislativním prost edím dané zem , jejím
p ípadným zapojením do širšího hospodá sko-politického seskupení apod. ízení ú etnictví v každé
jednotlivé zemi probíhá ve dvou formách: regulace vn jší - ú etnictví je regulováno prost ednictvím státu
i profesních svaz , intenzita regulace m že být r zná - od minimální až k takovou regulaci ú etnictví, že
se stane unifikované. Druhá forma regulace je samoregulace, kdy usm r ování ú etnictví probíhá p ímo v
ú etní jednotce, která dodržuje krom obecn platných zásad i platné ú etní normy dané zem (tzv.
národní standardy) a tyto jsou pro její práci p ednostní. Regulace se týká p edevším finan ního ú etnictví,
kde probíhá na dvou základních úrovních: regulace ú etních výkaz (ú etní záv rky), regulace používání
ú etních metod a postup ú tování.
LM
Rezerva rozpo tová – Budgetary Slack
je výraz používaný pro rezervu zabudovanou do rozpo tovaných úkol a vedoucí k tomu, že nákladový
úkol uvedený v rozpo tu je nadhodnocený nebo výnosový úkol podhodnocený. Rozpo et je pak snáze
splnitelný.
Uvedený pojem se nepoužívá jen v negativním slova smyslu; je i výrazem motiva ního p sobení na
výkonné útvary, u nichž by stanovení rozpo tu bez rezervy vedlo k jeho trvalému p ekra ování, a tedy
vykazování záporného vnitropodnikového výsledku hospoda ení.
BK
Rezervy – Provisions
jsou dlouhodobé cizí zdroje majetku ú etní jednotky, které se tvo í na vrub náklad na p edem známý
ú el, avšak není p esn známá ástka a období jejich erpání. Smyslem tvorby rezerv je krýt budoucí
výdaje a rizika, budoucí závazky, které jsou spojeny s nep etržitou dobou trvání ú etní jednotky. Tím, že
se rezervy tvo í na vrub náklad , snižují výsledek hospoda ení b žného ú etního období ve prosp ch
ú etních období budoucích, kdy nastane skute nost (ú el), na kterou byla rezerva tvo ena a kdy se rezerva
erpá (p ípadn rozpouští, jestliže ú el nenastane) ve prosp ch náklad . Rezerva tak zárove plní i funkci
74
asového rozlišení náklad . Pomocí tvorby rezerv se zajiš uje uplat ování zásady opatrnosti v ú etnictví
ú etní jednotky. V závislosti na tom, zda tvorba a erpání rezervy ovliv uje základ dan z p íjm se
rezervy lení na rezervy zákonné, jejichž tvorbu a erpání upravuje da ová legislativa, a rezervy ostatní,
jejichž tvorba a erpání nemá vliv na základ dan z p íjm a je upravena ve vazb na zákon o ú etnictví
vnit ní sm rnicí ú etní jednotky. Rezervy podléhají dokladové inventu e, kterou se ov uje jejich výše a
opodstatn nost. Z statky rezerv se p evád jí do následujícího ú etního období.
LM
Rozd lování výsledku hospoda ení – Appropriation of Profit and Loss
je proces, který provádí ú etní jednotka v tzv. schvalovacím ízení, které probíhá v ú etním období
následujícím po období, kdy byl výsledek hospoda ení (zisk nebo ztráta) vytvo en. O rozd lení výsledku
hospoda ení rozhoduje valná hromada spole ník nebo akcioná , která schvaluje návrh na rozd lení
zisku i zp sob úhrady ztráty p edložený vedením spole nosti. V p ípad zisku je u n kterých právních
forem podnikání (akciová spole nost, spol. s r.o.) zákonem stanovená povinnost tvorby rezervního fondu,
zbývající ást zisku je možné, podle rozhodnutí valné hromady, ponechat ve spole nosti bu jako ú elov
vytvá ené fondy nebo jako nerozd lený zisk. ást zisku m že být použita i na výplatu dividend
akcioná m nebo podíl na zisku spole ník m. V p ípad ztráty rozhodn valná hromada o její úhrad z
disponibilních zdroj má-li je vytvo ené (rezervní fond, nerozd lený zisk), nebo se ztráta p evádí do
p íštích let k úhrad z budoucího zisku.
LM
Rozdíly kurzové – Exchange Rate Differences
jsou rozdíly vznikající v ú etnictví p i p epo tu ú etních operací probíhajících v cizích m nách na eskou
m nu. Mají charakter kursových zisk a kursových ztrát. Zjiš ují se jednak b hem ú etního období,
jednak ke dni ú etní záv rky (k rozvahovému dni). Pro p epo et v pr b hu ú etního období se používá
sm nný kurs vyhlášený eskou národní bankou, a to bu jako aktuální kurs k okamžiku uskute n ní
ú etního p ípadu, nebo jako pevný kurs pro ur itý asový interval (týden, m síc, tvrtletí apod.)
vymezený ú etní jednotkou vnit ní sm rnicí. K datu ú etní záv rky lze použít pouze kurs NB k tomuto
datu. P i p epo tu m ny, která není obsažena v kursech devizového trhu vyhlášených NB, se pro
p epo et použije oficiální st ední kurs centrální banky p íslušné zem , pop ípad aktuální kurs
mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru. Kursové rozdíly jsou ú továny do výsledku
hospoda ení a to jako finan ní náklad (v p ípad kursové ztráty) nebo jako finan ní výnos (v p ípad
kursového zisku).
LM
Rozdíly oce ovací z p ecen ní aktiv – Assets Adjustments
je položka, která vzniká p i p ecen ní ur itých položek majetku na reálnou hodnotu v souvislosti s ú etní
záv rkou, p ípadn p i podnikových kombinacích. Ú tují se v n kterých p ípadech jako finan ní náklad a
finan ní výnos, v n kterých p ípadech se ú tují p ímo jako zvýšení nebo snížení vlastního kapitálu.
LM
Rozhodování cenové – Price Decision-Making
je specifickou problémovou oblastí, informa n zajiš ovanou zejména v rámci manažerského ú etnictví.
adu podstatných charakteristik cenového rozhodování lze sice odvodit z obecných rys rozhodovacích
úloh na existující kapacit a o budoucí kapacit ; jeho kritická d ležitost pro rozvoj podniku však vede
k tomu, že se faktor m cenovému rozhodování v nuje zvláštní pozornost.
Cílem informa ní podpory cenového rozhodování je odpov d t na dv základní otázky:
•
jaká je p ijatelná cena výkonu pro odb ratele a
•
zda tato cena uhrazuje (r zn strukturované úrovn ) náklad tv rce (dodavatele) výkonu.
Cena totiž p edstavuje
75
•
na jedné stran maximální hranici, kterou jsou odb ratelé v daném období ochotni zaplatit za
konkrétní kvalitu a množství výkon (tzv. cena poptávky), ale zárove i
•
minimální hranici, která je p i konkrétním rozsahu innosti podniku, realizovatelné na trhu, ješt
výhodná (cena nabídky).
Obecné hledání optima mezi cenami poptávky a nabídky je tak hledáním tzv. správné ceny.
Významným faktorem, ovliv ujícím úrove správné ceny je vzájemný vztah prodaného množství výkon
p i této cen a stupn využití instalované kapacity podniku. Jsou-li v souladu, jsou vytvo eny podmínky
pro stabilizaci cen; tržní prodejní cena se pak blíží cen rovnovážné. P i této cen mají odb ratelé
(spot ebitelé) dostate ný zájem o nabízené výkony a zárove tato cena uhrazuje dodavatel m náklady
v jejich ekonomickém pojetí, tedy v etn požadovaného zhodnocení vloženého kapitálu. P i této cen
nevzniká na trhu ani p ebytek, ale ani nedostatek, a žádný ze obou tržních partner nemá proto zájem za
daných podmínek cenu m nit.
Naopak, pokud se p i dané cen nevyrovná prodané a nabízené množství výkon , vzniká na trhu p ebytek
i nedostatek, který je nutno ešit. Pokud nem že být vy ešen dovozem i rozší ením innosti v p ípad
nedostatku, nebo vývozem i omezením innosti v p ípad p ebytku, je ešen automaticky zm nou ceny
i tlakem na zm nu ceny. Obecn m že dojít na trhu ke dv ma typ m nerovnovážné situace:
• relativn vysoká cena sice umož uje realizovat vyšší zisk, pop ípad uhrazovat relativn vysoké
náklady, p itom zárove omezuje poptávku. D sledkem této disproporce je proto p ebytek na trhu a
tlak na snížení ceny. Vzr st poptávky, vyvolaný snižující se cenou, vytla uje z trhu mén
konkurenceschopné subjekty. Relativn vysoká cena se tímto p sobením postupn snižuje a blíží se
cen rovnovážné. P sobení tohoto mechanismu však závisí i na podmínkách p ístupu na trh; asto
bývá narušen nedokonalostí, monopolizací trhu
• relativn nízká cena naopak stimuluje poptávku a omezuje nabídku. Nedostatek na trhu zvyšuje cenu,
která umož uje pokrývat náklady i mén efektivním podnik m. Relativn nízká cena se však asto
vyskytuje i na trzích s p ebytkem nabídky. V t chto p ípadech je jedním z nástroj konkuren ního
boje se všemi d sledky krátkodobých ztrát v období, kdy tržní cena nepokrývá vynaložené náklady.
Na cenu je proto nutno v cenovém rozhodování pohlížet jako na objektivní informaci o situaci na trhu,
kterou je t eba respektovat. Abstrahujeme-li od situací, že podnik má na trhu takovou ekonomickou sílu,
že m že ovlivnit tržní cenu a prosadit cenu, která p i dané poptávce optimalizuje jeho cíle, je cena v
konkuren ním prost edí pro podnik dána exogenn , situací na trhu. Díl í poruchy rovnováhy jsou v praxi
nej ast ji úsp šn ešeny diferenciací cen v závislosti na dodacích lh tách a konkrétních podmínkách
prodeje.
BK
Rozhodování na existující kapacit – Decision-Making on Existing Capacity (Short-Term DecisionMaking)
je spolu s investi ním rozhodováním (rozhodováním o budoucí kapacit ) jedním ze dvou základních
obecných typ rozhodování, které je založeno na informacích manažerského ú etnictví.
Výchozím p edpokladem ešení rozhodovacích úloh na existující kapacit je skute nost, že minulé
rozhodnutí o vytvo ení této kapacity založilo také vznik ur ité úrovn umrtvených (utopených) fixních
náklad , jejichž vznik m že eliminovat pouze rozhodnutí zrušit tuto kapacitu, a vyhnutelných fixních
náklad , jejichž úrove bude nem nná v ur itých intervalech využití této kapacity. Tyto náklady jsou tedy
pro adu úloh, založených na optimálním využití vytvo ené kapacity, irelevantní. Informa ním d sledkem
pro ešení t chto úloh je tedy odd lení t chto skupin fixních náklad od náklad variabilních, které jsou
ovlivn ny stupn m využití kapacity, a jsou tedy pro ešení t chto úloh relevantní.
Nejvýznamn jším len ním t chto úloh je jejich roz len ní podle v cného charakteru rozhodnutí, kde se
rozlišují
a) optimaliza ní úlohy, jejichž cílem je založit takovou strukturu vyráb ných a prodávaných výkon ,
která povede k co nejlepším hodnotovým výsledk m podniku,
76
b) úlohy, vedoucí ke stanovení dolního limitu ceny dopl kov poskytovaných výkon nebo výkon
prodávaných na tzv. dopl kovém (sekundárním) trhu a
c) úlohy typu „bu – nebo“, jejichž cílem je zhodnotit r zné konstruk ní, technologické a výrobní
alternativy provád ní prodávaných, ale i vnitropodnikov využívaných výkon z hlediska hodnotové
optimalizace; mezi tyto úlohy pat í nap . rozhodnutí o tom, zda výrobek i jeho polotovar vyráb t ve
vlastní režii i ho zcela i áste n po izovat extern .
Významnou dopl kovou charakteristikou, která modifikuje ešení všech výše uvedených úloh, je pak
úrove výchozího využití kapacity. Základní ešení t chto úloh vychází z p edpokladu, že vytvo ená
kapacita není zcela využita. Lepší využití kapacity je pak provázeno pouze nár stem variabilních náklad
a výnos dodate n provád ných výkon , které tvo i prakticky jedinou skupinu relevantních údaj .
Informa ní zajišt ní t chto úloh však m že vycházet i z p edpoklad , že
•
kapacita je v zásad využita a hledají se možnosti jejího krátkodobého extenzívního nebo
intenzivního rozší ení, které však vyvolává další variabilní, pop . i vyhnutelné fixní náklady, spojené
s provozem kapacity, nebo že
•
kapacita je pln využita a hledají se možnosti jejího optimálního využití z hlediska hodnotových
kritérií podnikání; tyto úlohy pak vyžadují zhodnotit relevantní náklady, vznikající v pom rn
širokém spektru, v r zných kombinacích, daných variabilitou posuzovaných variant objemu,
sortimentu a zp sobu provád ní hodnocených výkon .
Naopak relativn jednozna n je pro všechny výše uvedené typy úloh vymezeno základní kritérium
optimalizace jejich ešení. Tím je maximalizace tzv. manažersky m eného zisku,
•
jehož vyjád ení koncep n vychází z odd leného ízení fixních a variabilních náklad (Variable
Costing), a p i jeho m ení se tedy aplikuje ocen ní výkon na úrovni variabilních náklad , a
•
v jehož výši se odrážejí i takové faktory jako náklady istého pracovního kapitálu, kalkula ní úroky,
kalkula ní nájemné a jiné formy hodnotového a ekonomického pojetí náklad .
Všechny tyto rozhodovací úlohy jsou tak v zásad r zným opakováním úvahy, jak zm na v objemu a sortimentu výkon ovlivní výši náklad , výnos a zisku. Po áte ními písmeny zvýrazn ných prom nných se
také tyto úlohy za aly ozna ovat; zkratka se vžila a pod ní je skupina úloh známa i odborné ve ejnosti:
jde o úlohy CVP (Costs - náklady, Volume - objem, Profit - zisk). Výchozím momentem ešení t chto
úloh, od kterého se odvíjí celá ada dalších záv r a rozhodnutí, je kvantifikace a analýza bodu zvratu objemu prodaných výkon , p i kterém dosažené výnosy uhradí vynaložené náklady.
BK
Rozhodování o budoucí kapacit - Decision-Making about Future Kapacity (Long-Term DecisionMaking)
je spolu s rozhodováním na existující kapacit jedním ze dvou základních obecných typ rozhodování,
které je založeno na informacích manažerského ú etnictví.
ešení úloh o budoucí kapacit vychází – na rozdíl od rozhodování na existující kapacit - z p edpokladu,
že životnost sou asné, konkrétn zam ené kapacity dospívá ke svému vy erpání, dosavadní kapacita je
nedostate ná nebo naopak p íliš rozsáhlá, a bude tedy t eba ji obnovit, rozší it, zúžit nebo
restrukturalizovat .
Všechny tyto úlohy jsou tedy spojeny s vkladem investi ních prost edk do dlouhodob využívaných
aktiv, financovaných dlouhodob vázaným kapitálem. Každý takový vklad je pak spojen s p edpokladem,
že bude poskytovat minimáln takový prosp ch, aby uspokojil požadavky vlastník dlouhodob vázaného
kapitálu na odm nu, kterou s poskytnutím dlouhodob vázaných zdroj spojují.
ešení t chto úloh tak obecn vychází
•
z tzv. teorie firmy, podle níž podnik zvyšuje zhodnocení vloženého kapitálu ve všech p ípadech, kdy
p ínosy z investice p evyšují p ír stkové náklady na získání kapitálu, nutného k financování této
investice, a
77
•
z ekonomického pojetí náklad jako maxima hodnoty, které lze získat z dané alternativy podnikání.
Konkrétní rozhodování je pak úzce spojeno s odhadem oportunitních náklad a výnos , které vyjad ují
alternativní, jiné v úvahu p icházející využití dlouhodobého kapitálu.
Základní len ní t chto úloh je dáno dv ma odlišnými výchozími situacemi:
•
v prvním p ípad je vymezen konkrétní cíl, resp. funkce, které má investice plnit; smyslem ešení
t chto úloh je pak – s ohledem na kapitálová, pop . i jiná omezení podniku - posoudit r zné
alternativy dosažení cíl investování a zvolit tu, která je nejefektivn jší;
•
ve druhém p ípad má naopak ešitel k dispozici ur itou výši kapitálu, kterou je ú elné investovat;
smyslem ešení t chto úloh je pak znovu nalézt nejefektivn jší ešení, ovšem v zásad bez z etele na
cíl, který má investice plnit.
Podrobn jší len ní úloh o budoucí kapacit již není tak vyhran né jako u úloh na existující kapacit .
asto se však zd raz uje, že p i investi ním rozhodování je t eba vzít v úvahu specifika r zných
majetkových složek. Tato specifika jsou dána jednak asovým rozložením investi ních výdaj a p íjm ,
které investice p ináší, jednak povahou a mírou rizika, které je spojeno s investováním, a samoz ejm i
vzájemným p sobením obou faktor . A koliv se v tomto sm ru neliší obecná metodologie hodnocení
investic, specifické hodnotící p ístupy vyžadují investice do
•
fixních aktiv hmotného a naopak nehmotného charakteru,
•
finan ních investic ve form podílových ú astí v podnicích s rozhodujícím a podstatným vlivem a
•
specifických forem investic jako nap . do cenných kov nebo um leckých d l.
Ve vztahu k první skupin investi ních úloh, kdy je vymezen cíl, resp. funkce, které má investice plnit, je
také ú elné zd raznit jeho dv obsahov odlišné etapy, vzájemn sice úzce související, zárove ale
originální tím, k jakým ešeným otázkám dávají informa ní podklady:
•
první etapou je v cné zhodnocení investice; jejím cílem je posouzení ekonomické efektivnosti
r zných variant a výb r té, která – za daných omezení - zakládá p edpoklad nejvyššího zhodnocení
dlouhodob vázaného kapitálu, jehož vklad investice vyžaduje;
•
návaznou etapou je rozhodnutí o zp sobu financování této investice; jejím cílem je posoudit vliv
r zných alternativ financování investice na finan ní pozici podniku.
Uvedená obecná východiska mají vliv zejména na dva významné aspekty ešení t chto úloh:
•
investování je vždy spojeno s konkrétním vynakládáním finan ních prost edk , které jsou od
okamžiku investování dlouhodob vázány v podnikání; je proto logické založit hodnocení
efektivnosti investi ních projekt na odhadech výdaj a p íjm , spojených s rozhodnutím, a nikoliv
na odhadech náklad a výnos , které jsou již zprost edkovaným vyjád ením vztahu pen žních tok
k vyprodukovaným, resp. prodaným výkon m v období, za n ž zjiš ujeme zisk i ztrátu;
•
investování do konkrétního projektu je nejen p íležitostí získat odm nu za poskytnutý kapitál; je také
rozhodnutím, které znemož uje získat odm nu z jiné, alternativní varianty investování; každý
potenciální p ínos z konkrétního projektu je proto t eba srovnat s odm nou, o kterou se investor
p ipraví tím, že alternativní variantu nebude realizovat; logickým vyúst ním této úvahy je skute nost,
že p i investování je t eba zohlednit faktor asu a rizika, které jsou s investi ními p íjmy a výdaji
spojeny.
Základními metodami ešení úloh o budoucí kapacit jsou metody isté sou asné hodnoty, indexu
rentability, vnit ního výnosového procesu, doby návratnosti a metody založené na propo tu perpetuity a
metody vycházející z tzv. nákladových kritérií, jako je metoda pr m rných ro ních náklad a metoda
odúro ených náklad .
BK
78
Rozlišení asové – Accrued and Deferred Items (Accruals and Defferals)
je nástroj p i azování náklad a výnos do ú etních období, s nimiž v cn a asov souvisejí. D sledkem
toho je, že výdaje jednoho ú etního období nemusí být nákladem tohoto období (a naopak) a p íjmy
jednoho ú etního období nemusí být výnosem tohoto období (a naopak). V p ípad , že výdaje p edcházejí
náklad m (p edplacené náklady), jedná se o náklady p íštích období (Deferred Costs), v p ípad že
náklady p edcházejí výdaj m (nedoplacené náklady), jedná se o výdaje p íštích období (Accrued Costs).
P edcházejí-li p íjmy výnos m, (p edplacené výnosy), jedná se o výnosy p íštích období (Deferred
Revenues) a p edcházejí-li výnosy p íjm m (nedoplacené výnosy) jsou to p íjmy p íštích období
(Accrued Revenues) . Náklady a výnosy se v ú etnictví zachycují na ú tech nákladových druh v zásad
asov rozlišené. V praxi se však m že stát, že je t eba rozlišit r znorodé náklady vztahující se k
jedinému ú elu (nap . náklady na p ípravu a záb h nové výroby. V takovém p ípad hovo íme o
komplexních nákladech p íštích období. asov se v ú etnictví rozlišují ty položky, u nichž je znám ú el,
ástka i období, do kterého pat í. asové rozlišení není nutné v ú etnictví provád t u položek, kdy jde o
pravideln se opakující výdaje i p íjmy za p edpokladu, že se jedná o nevýznamné ástky a jejich
ponecháním v ú etním období, do kterého v cn a asov nepat í se výrazn ji neovlivní výsledek
hospoda ení. Postupy používané p i asovém rozlišení upraví ú etní jednotka interním p edpisem a takto
upravený postup smí m nit jen ve výjime ných p ípadech.
LM
Rozp tí relevantní - Relevant Range
je interval, vymezený zpravidla objemem výkon nebo stupn m využití kapacity, v n mž se p edpokládá
stálost podmínek nebo vztah mezi veli inami, které jsou podstatné pro ešení rozhodovacích úloh.
Jednoduchým p íkladem relevantního rozp tí je objem stejnorodých výrobk , který m že podnik vyrobit
za m síc p i využití kapacity na t i sm ny, a to pro relaci fixních a variabilních náklad , která je
vyjád ena absolutní výší m sí ních fixních náklad a variabilních náklad , vyvolaných jedním výrobkem.
Relevantní rozp tí je informa ním podkladem, který je nutný pro ešení všech rozhodovacích úloh, a to
p esto, že se nej ast ji zmi uje v souvislosti s rozhodováním na existující kapacit . D vodem tohoto
d razu je skute nost, že irelevance umrtvených a vyhnutelných fixních náklad je podmín na r zným
intervalem využitím podnikové kapacity nebo její ásti.
Vymezení relevantního úzce navazuje zejména na propo ty bezpe nostní marže a v obecn jším slova
smyslu na celkovou analýzu citlivosti.
BK
Rozpo et - Budget
je zejména v anglosaské oblasti chápán jako strategicky, takticky nebo operativn orientovaný nástroj
konkretizace
•
cíl formulovaných podnikovými politikami nebo
•
prost edk dosažení t chto cíl ,
vyjád ený ve form m ítek, jež se zam ují na hodnotovou stránku podnikatelského procesu. Zejména
d raz na hodnotovou stránku cílových veli in odlišuje rozpo et v tomto pojetí od plánu (anglicky: Plan)
jako nástroje, který se zam uje naopak na v cnou (naturální) stránku podnikatelského procesu.
Toto rozlišení není zcela v souladu s naší tradicí, která z ídka hovo í o rozpo tu jako o nástroji ízení
podniku jako celku. Ve vazb na minulou legislativní úpravu jsou rozpo ty chápány spíše jako nástroj
intervalového hodnotového ízení odpov dnostních st edisek, a to hlavn v t ch oblastech, kde nejsou k
dispozici p esn jší nástroje a kde tedy lze p edpokládat i relativn v tší rozdíly mezi skute ností a
žádoucím stavem.
V tomto sm ru je naše tradi ní zvyklostní terminologické vymezení bližší n mecké oblasti. Zde se pojem
"plán" (n mecky: der Plan) ast ji uplat uje jako souhrnné ozna ení pro systém stanovení cílových
veli in za podnik jako celek - tradi n pro dlouhodob sledované cíle, v nov jší literatu e však i pro cíle
sledované v kratších asových intervalech. V souvislosti se stanovením hodnotov vyjád ených úkol
79
vnitropodnikovým útvar m a pro díl í podnikové innosti se však již více používá pojem "rozpo et"
(n mecky: der Anschlag, der Voranschlag).
BK
Rozpo et hlavní podnikový – Master Budget
je základním informa ním nástrojem hodnotového ízení podniku. Vyjad uje totiž jeho základní cíle pro
takticky vymezené, obvykle ro ní období. Zahrnuje zpravidla t i systémov propojené rozpo ty:
rozpo tovou výsledovku, rozpo tovou rozvahu a rozpo et pen žních tok . V p ípad významných zm n
ve výši a struktu e vlastního kapitálu se navíc dopl uje o rozpo et zm n tohoto kapitálu. Význam
hlavního podnikového rozpo tu je i v tom, že tvo í integra ní základ celého systému podnikových plán a
rozpo t .
BK
Rozpo et indikativní – Indicative Budget
je jedním z typ podnikových nebo vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se vymezuje jako relativn
progresivní prvek systému rozpo t , a to jako protiklad limitního rozpo tu.
Jde o rozpo et, jehož absolutní, resp. relativní výše cílové hodnotové veli iny je vázána na dosažení
jiného, pro rozvoj podniku významného kritéria, aniž by výše rozpo tované veli iny limitn omezena.
P íkladem takového rozpo tu je vazba náklad na reklamu na vývoj výnos z prodeje.
Indikativní rozpo et tak dává p íslušnému manažerovi možnost zhodnotit rozhodovací problém ve všech
jeho souvislostech náklad a p ínos , a tím eliminovat nebezpe í, že nap . úspora náklad (kterou by
podnik realizoval díly limitnímu rozpo tu) m že firmu p ipravit o vyšší prosp ch.
BK
Rozpo et klouzavý – Rolling Budget
je jedním z typ podnikových nebo vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se vymezuje jako relativn
progresivní prvek systému rozpo t , a to v protikladu k rozpo tu stanovenému na pevn stanovené
období, jímž se p i azují cílové veli iny paraleln .
P i zpracování klouzavého rozpo tu se sice vymezí základní rozpo tové období (nap . p t let), ale po
uplynutí prvního roku se doplní další ro ní období.
A koliv je klouzavý zp sob rozpo tování pracn jší a nákladov náro n jší než tradi ní zp sob
rozpo tování na pevn vymezená, paraleln azená asová období, zd raz ují se v sou asné dob spíše
jeho pozitivní rysy, které vedou ke zkvalit ují systému ízení:
•
kvalitn jší návaznost mezi strategickými, taktickými a operativními rozpo ty,
•
omezení jednorázového p ístupu k rozpo t m formou "kampan ", a naopak
•
d raz na rozpo tování jako na nep etržitý proces,
•
skute nost, že je stále k dispozici cíl (úkol) na celé rozpo tové období).
Nejobecn jší výhodou klouzavých rozpo t je to, že jsou racionálním kompromisem mezi
•
nebezpe ím, které plyne z toho, že se neaktualizují d íve zpracované rozpo ty na základ zm n, ke
kterým došlo uvnit a vn spole nosti, a mezi
•
snahou p izp sobit rozpo et, kdykoliv se díky výše uvedeným zm nám objeví pochybnosti o jeho
spln ní.
BK
Rozpo et limitní – Limit Budget
je jedním z typ podnikových nebo vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se vymezuje jako spíše
tradi ní prvek systému rozpo t , a to v protikladu k progresivn ji charakterizovanému indikativnímu
rozpo tu.
80
Limitní rozpo et se formuluje jako absolutn nebo relativn nep ekro itelná úrove cílových veli in. Jeho
typickým p íkladem je limit fixních náklad , zadaný jako úkol nákladov ízenému odpov dnostnímu
st edisku.
A koliv se ve vztahu k indikativnímu rozpo tu dnes zd raz ují spíše negativní stránky limitního
rozpo tování, je t eba zd raznit, že limitní rozpo ty mají sv j význam zejména v operativním ízení
hospodárnosti, jejichž d ležitost vzr stá zejména v obdobích finan ní tísn podniku.
BK
Rozpo et pevný – Fixed Budget
je jedním z typ podnikových nebo vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se vymezuje jako spíše
tradi ní prvek systému rozpo t , a to v protikladu k progresivn ji charakterizovanému variantnímu
rozpo tu.
Pevný rozpo et se formuluje jako jednozna n , absolutn stanovená úrove cílové veli iny. Z tohoto
hlediska je z ejmé, že aplikace pevného rozpo tu není adekvátní podmínkám, kdy úrove cílové veli iny
je ovlivn na stupn m využití kapacity, sortimentní strukturou výkon nebo jiným parametrem
vyjad ujícím podnikovou nebo vnitropodnikovou aktivitu. Pevný rozpo et lze však racionáln využít
jako nástroj stanovení cíl v oblasti fixních náklad a výnos .
BK
Rozpo et podnikový – Company Budget
je zejména v anglosaské oblasti chápán jako strategicky, takticky nebo operativn orientovaný nástroj
konkretizace podnikových cíl , resp. prost edk jejich dosažení, vyjád ený ve form m ítek, jež se
zam ují na hodnotovou stránku podnikatelského procesu.
Toto vymezení ovšem není zcela v souladu s naší tradicí, která z ídka hovo í o rozpo tu jako o nástroji
ízení podniku jako celku. Ve vazb na minulou legislativní úpravu i terminologii uplat ovanou
v n mecky mluvících zemích se rozpo ty chápány spíše jako nástroj intervalového hodnotového ízení
odpov dnostních st edisek, a to hlavn v t ch oblastech, kde nejsou k dispozici p esn jší nástroje a kde
tedy lze p edpokládat i relativn v tší rozdíly mezi skute ností a žádoucím stavem. Z t chto d vod se u
nás spíše hovo í o finan ním plánu podniku.
BK
Rozpo et p epo tený – Adjusted Budget
je technikou, uplat ovanou p i kontrole pln ní rozpo tu, jejímž základem je kvantifikace a analýza
odchylek – rozdíl mezi skute n dosaženou a rozpo tovanou úrovní hodnocené veli iny.
P i zjiš ování odchylek se skute ná úrove kontrolované veli iny alternativn srovnává se t emi typy
rozpo t : s pevným nep epo teným rozpo tem a dv ma typy rozpo tu p epo teného:
•
s pevným rozpo tem, lineárn p epo teným na skute ný objem aktivity (nap . na skute ný objem a
sortiment vyrobených nebo prodaných výrobk , ujetých kilometr , hodin oprav a podobn –
anglicky: Lineary Adjusted Budget) a
•
s variantním rozpo tem, p epo teným na skute ný objem aktivity (anglicky: Flexed Budget), p i
jehož p epo tu se respektuje závislost, resp. nezávislost hodnocené rozpo tované veli iny ve vztahu k
objemu aktivity.
V konkretizaci uvedených možností se pak prosazují zejména následující tendence:
•
kontrola ve vztahu k pevnému nep epo tenému rozpo tu se nej ast ji uplat uje u veli in, které
nemají vztah k m itelnému objemu aktivity nebo u obtížn kvantifikovatelných aktivit; takovým p íkladem m že být kontrola rozpo tu režijních náklad ídicích a správních útvar ;
•
porovnání skute nosti s pevným rozpo tem lineárn , p epo teným na skute ný objem aktivity má
význam hlavn ve dvou p ípadech: v p ípad , že hodnocená veli ina bezprost edn souvisí s r stem
i poklesem výkon (jako nap . jednicové náklady ve vztahu k objemu vyrobených výrobk ), a tehdy,
81
pokud smyslem kontroly je vyjád ení efektu z degrese (lepšího
využívaných ekonomických zdroj ;
•
i horšího využití kapacity)
p epo et variantního rozpo tu je technikou, která je nejbližší sou asným tržním podmínkám;
uplat uje se ve všech p ípadech kontroly takových rozpo tovaných veli in, které jsou r zn
ovlivn ny vývojem podnikatelské aktivity nebo jiné konkrétn ji vyjád ené nezávisle prom nné, která
vyjad uje objem aktivity.
BK
Rozpo et režijních náklad – Budget of Overhead (Costs)
je základním nástrojem ízení režijních náklad . V nejobecn jším slova smyslu se jím rozumí p edpoklad
nebo odhad budoucí výše režijních náklad . Toto obecné vymezení se však – zejména v operativním a
taktickém ízení režie - konkretizuje tak, že se vyjád ení budoucí úrovn režijních náklad v rozpo tu
chápe jako nákladový úkol, stanovený jednotlivým odpov dnostním st edisk m na vymezené období a
na jejich p edpokládaný rozsah aktivity.
Takto charakterizovaný rozpo et zd raz uje základní odpov dnostní princip ízení režie: její úsp šné
ovliv ování musí primárn vycházet z otázky, kdo odpovídá za její vznik a kdo ovliv uje její výši.
Krom odpov dnostního pr ezu jsou je však t eba ízení režie (v etn jeho informa ního zajišt ní)
založit také na dalších dvou pr ezech:
•
na posouzení nákladové náro nosti aktivit, inností a proces , které jednotlivá odpov dnostní
st ediska samostatn nebo ve vzájemné spolupráci zajiš ují, a
•
zejména u t ch p ímých náklad , jejichž výše není úm rná objemu provád ných finálních výkon , i
na ízení nákladové náro nosti finálních výkon .
Kombinace odpov dnostního, procesního a výkonového ízení se pak projevuje v ad požadavk na
obsahovou strukturu rozpo tu, na metody stanovení nákladového úkolu r zných složek režie a na zp sob
jejich vyhodnocení.
BK
Rozpo et variantní – Flexible Budget
je jedním z typ podnikových nebo vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se vymezuje jako spíše
progresivní prvek systému rozpo t , a to v protikladu k tradi n ji aplikovanému pevnému rozpo tu.
Variantní rozpo et se vymezuje jako rozpo et zpracovaný pro r zné varianty budoucího vývoje, a tedy
respektující závislost žádoucích kritérií na r zné úrovni rozpo tovaných nezávislých prom nných (na
objemu prodeje, využití kapacity, po tu provedených díl ích aktivit). Svou tradici má zejména jako
informa ní nástroj stanovení cíl nákladových (nákladov ízených) odpov dnostních st edisek v
režijních nákladech, a to zejména v souvislosti se stupn m využití jejich kapacity.
V sou asné dob se však variantní rozpo tování využívá i u jiných rozpo tovaných veli in. Vedou k tomu
hlavn t i d vody:
•
budoucí pr b h podnikání je v tržních podmínkách stále obtížn jší p edvídat; nejv tší význam má
obvykle objem a sortiment prodeje, který však m že být zna n nejistý;
•
budoucí pr b h tzv. závislých veli in je vhodné usm rnit a hodnotit, až když je znám vývoj nezávisle
prom nných; tento záv r se týká nap . úrovn variabilních náklad , ovlivn ných objemem aktivit,
který je vyvolává;
•
techniku variantního rozpo tování výrazn usnad uje automatizované zpracování dat.
82
BK
Rozpo et vnitropodnikový – Departmental/Functional Budget
je takticky nebo operativn orientovaný nástroj transformace a konkretizace hodnotov vyjád ených cíl ,
resp. prost edk jejich dosažení podniku jako celku na odpov dnostní st ediska nebo na díl í innosti
podniku. Je základním nástrojem hodnotového ízení po linii vnitropodnikových útvar .
BK
Rozpo tování indexní – Index Budgeting
je metoda zpracování zejména vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se charakterizuje jako tradi ní
p ístup, a to v protikladu k progresivnímu rozpo tování s nulovým základem.
Indexn stanovený rozpo et zpravidla vychází z dosažené skute nosti minulých období (upravené o
nahodilé vlivy) a/nebo z rozpo tu t chto období. Tato výchozí data se pak p i stanovení rozpo tu na p íští
období upraví o procentní podíl, který bere v úvahu cenové zm ny a zm nu rozpo tovaného objemu
innosti nebo aktivity. Uplatn ní této metody rozpo tování je tedy adekvátní takovým podmínkám, kdy
jsou rozpo tované veli iny závislé na zm nách finálních výkon nebo využití kapacity, které jsou asto
základem indexního p epo tu.
Indexní zp sob rozpo tování se však stal p edm tem kritiky zejména v souvislosti s rozvojem ABM –
Activity Based Management, a to p i rozpo tování náklad takových podnikových aktivit, jejichž nár st
je indiferentní nebo dokonce nep ímo úm rný objemu finálních výkon . P íkladem takových aktivit je
se ízení stroj , ízení jakosti, logistické aktivity a další.
BK
Rozpo tování s nulovým základem – Zero Based Budgeting
je metoda zpracování zejména vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se charakterizuje jako progresivní
p ístup, a to v protikladu k tradi nímu indexnímu zp sobu rozpo tování.
Podstata metody, která se také ozna uje zkratkou ZBB, spo ívá v tom, že se p i sestavování rozpo tu
nevychází z údaj o rozpo tované veli in v minulých obdobích, ale z p ehledu aktivit, které ízené
odpov dnostní st edisko bude nuceno zajistit v hodnoceném budoucím období. Již tento moment nep ímo
nutí manažery, aby zjistili (a obhájili), nap . jaké nezbytn nutné aktivity bude st edisko provád t a jaké
jsou jejich nutné náklady.
Protože sou ástí procesu ZBB je i ov ování pot ebnosti ur ité úrovn poskytovaných výkon , aktivit a
inností, je aplikace tohoto postupu výhodná zejména u útvar zajiš ujících servisní innosti a u útvar ,
jejichž objem aktivity se výrazn m ní v ase (nap . v d sledku výrazných inova ních zm n, p i zm nách
v sortimentní struktu e finálních výkon , d sledkem r stu investi ních aktivit podniku a podobn ).U
t chto aktivit naopak existuje nejv tší nebezpe í nereálného stanovení úkol pomocí tradi ního indexního
(p ír stkového) rozpo tování.
A koliv se o ZBB hovo í zejména v souvislosti s rozpo továním režie, je tato metoda aplikovatelná
obecn ji.
BK
Rozpo tování ve vztahu k aktivitám – Activity Based Budgeting
je metoda zpracování zejména vnitropodnikových rozpo t . N kdy se ozna uje zkratkou ABB. Rozpo ty,
zpracované touto metodou, tvo í spolu s procesn orientovaným (manažerským) ú etnictvím, a koncepn
obdobnou kalkulací (ABC – Activity Based Costing) informa ní základnu ízení, založeného na
zkoumání vzájemného vztahu nákladové náro nosti a p idané hodnoty aktivit, inností a proces (ABM –
Activity Based Management). Rozpo tování ve vztahu k aktivitám se charakterizuje zpravidla jako
progresivní p ístup, a to zejména v protikladu k variantnímu rozpo tování, založeném na aplikaci jediné
(univerzální) vztahové veli iny.
Stejn jako ABC – Activity Based Costing vychází i ABB z analýzy nákladové náro nosti relativn
podrobn vymezených aktivit, které vyvolávají vznik náklad . Tím se metoda liší od tradi ního p ístupu,
83
který vychází p i analýze závislosti režijních náklad z jejich vztahu k tzv. univerzální vztahové veli in
– objemu profilujících výkon nebo k využití kapacity.
Využití ABB však není p ijímáno zcela nerozporn ; zd raz uje se zejména, že jde o metodu velice
pracnou, jejíž vypovídací schopnost je ovlivn na objektivitou podklad , vyjad ující nákladovou náro nost
aktivit. Proto je t eba její konkrétní podnikovou aplikaci podrobit analýze "náklady versus p ínosy. Její
implementace však m že p inést efekt zejména p i ízení režijních náklad t ch odpov dnostních
st edisek, jejichž aktivity jsou v indiferentním nebo dokonce nep ímém vztahu k objemu provád ných
finálních výkon .
BK
Rozsah vedení ú etnictví – Extent of Bookkeeping
upravuje zákon o ú etnictví pro všechny ú etní jednotky. V p ípad , že se jedná o ú etní jednotky, které
jsou obchodní spole ností a které jsou emitentem cenných papír registrovaných na regulovaném trhu
cenných papír v lenských státech Evropské unie, použijí pro ú tování a sestavení ú etní záv rky
Mezinárodní ú etní standardy upravené právem Evropských spole enství. Ostatní ú etní jednotky vedou
ú etnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. Zjednodušené rozsah vedení ú etnictví
umož uje, p ípadn ukládá zákon o ú etnictví následujícím ú etním jednotkám:
a) ob anským sdružením, jejich organiza ním jednotkám, které mají právní subjektivitu, církvím a
náboženským spole nostem nebo církevním institucím, které jsou církevní právnickou osobou,
obecn prosp šným spole nostem, honebním spole enstvím, nada ním fond m a spole enství
vlastník jednotek,
b) bytovým družstv m, která nemají povinnost mít ú etní záv rku ov enu auditorem, a družstva, která
jsou založena výhradní za ú elem zajiš ování hospodá ských, sociálních anebo jiných pot eb svých
len ,
c) územním samosprávným celk m a dobrovolným svazk m obcí,
d) p ísp vkovým organizacím, u nichž o tom rozhodne jejich z izovatel,
e) organiza ním složkám státu,
f) fyzickým osobám, pokud nemají povinnost mít ú etní záv rku ov enou auditorem.
Ostatní ú etní jednotky vedou ú etnictví v plném rozsahu. Zm ny rozsahu vedení ú etnictví lze
uskute nit jen k prvnímu dni ú etního období.
LM
Rozsah vedení ú etnictví zjednodušený – Simplified Bookkeeping
p edstavuje podle zákona o ú etnictví zjednodušení v následujících oblastech:
•
ú tový rozvrh m že obsahovat jen ú tové skupiny,
•
lze spojit ú tování v deník s ú továním v hlavní knize,
•
nejsou brána v úvahu všechna p edvídatelná rizika a možné ztráty,
•
rezervy a opravné položky se vytvá ejí pouze v souladu s da ovými p edpisy,
•
nepoužívá se oce ování reálnou hodnotou,
•
ú etní záv rku lze sestavit jen v rozsahu stanoveném pro ú tové skupiny,
•
nemusí se používat knihy analytických a podrozvahových ú t .
LM
Rozvrh ú tový – Chart of Accounts
je seznam ú t konkrétní ú etní jednotky a zárove jedna ze základních vnit ních sm rnic, která se
schvaluje pro každé ú etní období. Obsahuje syntetické a analytické ú ty, pro které má ú etní jednotka ve
84
sledovaném ú etním období nápl . V p ípad pot eby nových ú t m že být ú tový rozvrh dopln n a
pr b žn aktualizován. P i volb syntetických ú t je ú etní jednotka omezena rámcem centráln
stanovené sm rné ú tové osnovy, kterou pro jednotlivé druhy ú etních jednotek vydává ministerstvo
financí. Volba analytických ú t je pak pln v pravomoci ú etní jednotky.
LM
ízení po linii výkon – Product (Oriented) Management
je jedním ze t í základních sm r cílev domého p sobení na pr b h reproduk ního procesu, pro který
poskytuje informace manažerské ú etnictví. Krom ízení po linii výkon je manažerské ú etnictví
informa ním zdrojem pro ízení po linii vnitropodnikových útvar a pro tzv. procesn orientované ízení,
resp. pro ízení po linii aktivit, inností a proces (ABM – Activity Based Management).
Hodnotové ízení po linii výkon je založeno zejména na informacích, které poskytuje kalkulace,
kalkula ní systém a výkonov orientované ú etnictví jako subsystémy manažerského ú etnictví.
Obecným smyslem t chto informací je odpov d t na otázku, jaký je p ínos jednotlivých výrobk , prací a
služeb k celkovým hodnotovým výsledk m ekonomického organismu (nap . podniku). Na základ t chto
informa ních podklad se pak eší konkrétní rozhodovací úlohy jako nap . na jaké druhy finálních
výkon by se m l podnik p ednostn orientovat a které naopak utlumit, které druhy díl ích výkon by
m l provád t ve vlastní režii a které nakupovat od externích dodavatel , na jaké úrovni stanovit ceny
finálních výkon a další úlohy, ešené v rámci rozhodování na existující kapacit , rozhodování o budoucí
kapacit a cenového rozhodování.
BK
ízení po linii vnitropodnikových útvar – Responsibility (Centre) Management
je jedním ze t í základních sm r cílev domého p sobení na pr b h reproduk ního procesu, pro který
poskytuje informace manažerské ú etnictví. Krom ízení po linii vnitropodnikových útvar je
manažerské ú etnictví informa ním zdrojem pro ízení po linii výkon a pro tzv. procesn orientované
ízení, resp. pro ízení po linii aktivit, inností a proces (ABM – Activity Based Management).
Hodnotové ízení po linii útvar je založeno zejména na informacích, které poskytuje systém
vnitropodnikových rozpo t , systém vnitropodnikových cen a odpov dnostní ú etnictví jako integrující
subsystém manažerského ú etnictví. Obecným smyslem t chto informací bylo v prvních etapách vývoje
tohoto sm ru ízení odpov d t na otázku, jaký je p ínos jednotlivých útvar k celkovým hodnotovým
výsledk m ekonomického organismu (nap . podniku). S rozvojem ízení se však tato otázka m nila a
v sou asné dob je formulována výrazn aktivn ji: jak stanovit úkoly útvar m, jak je interesovat na
diferencované úrovni pln ní a jak hodnotit skute n dosažené výsledky. Zajišt ní t chto ídicích
požadavk vyžaduje ešit t i problémové okruhy: t mi jsou
•
vymezení oblastí, které jednotliví pracovníci resp. útvary mohou svou inností ovlivnit,
•
stanovení díl ích úkol , kterých je t eba v t chto oblastech dosáhnout, a
•
na základ zp sobu a úrovn jejich spln ní vyjád ení diferencovaného p ínosu t chto pracovník
(útvar ) k celopodnikovým výsledk m.
Konkretizace t chto požadavk se pak realizuje ve t ech vzájemn spjatých etapách:
•
ve fázi p edb žného stanovení úkolu je nutné transformovat (p em nit) vrcholové cíle podniku na
systém vzájemn spjatých díl ích cíl (kritérií), která nejen budou v souladu s celopodnikovými cíli,
ale budou zárove ovlivnitelné a motiva n p itažlivé pro útvary a pracovníky, kte í je budou
realizovat;
•
ve fázi následné kontroly t chto cíl , vyjád ených p íslušnými kritérii je t eba, aby informa ní systém
byl schopen kvantifikovat pozitivní a negativní dopady na celkové výsledky podle toho, který
pracovník (útvar) za n odpovídá;
•
ve fázi analýzy a vyhodnocení t chto informací je nezbytné, aby celý proces byl završen vazbou
dosažených výsledk na odm nu i jinou formu zainteresovanosti.
85
BK
Služby auditorské – Audit Services
jsou služby, jimiž se rozumí ov ování ú etních záv rek, výro ních zpráv nebo konsolidovaných ú etních
záv rek a konsolidovaných výro ních zpráv, p ípadn ov ování dalších ekonomických skute ností.
Auditor m že poskytovat auditorské služby svým jménem a na sv j ú et nebo jako spole ník nebo
zam stnanec auditorské spole nosti jejím jménem a na její ú et nebo jako zam stnanec auditora jeho
jménem a na jeho ú et.
LM
Sm nka – Note, Bill of Exchange (B/E)
je dlužný cenný papír obsahující bezpodmíne ný písemný závazek (sepsaný v zákonem stanovené
podob ) zaplatit ur itou ástku pen z na ur eném míst v ur ité dob a ur ité osob . Z hlediska
zú astn ných osob rozeznáváme sm nku vlastní, obsahující závazek samotného výstavce zaplatit v iteli
stanovenou ástku, a sm nku cizí, obsahuje p íkaz výstavce t etí osob , aby místo n ho zaplatil uvedenou
ástku v dané dob v iteli. Sm nka m že být v obchodním styku použita ke t em základním ú el m jako platidlo, jako prost edek k získání pen z, nebo jako zajiš ovací prost edek. V závislosti na tom se o
sm nce i ú tuje. Jestliže slouží jako platidlo k úhrad pohledávky, pak je u výstavce evidována jako
závazek z obchodního styku - sm nky k úhrad , u p íjemce jako pohledávka za výstavcem - sm nky k
inkasu. Slouží-li k získání pen žních prost edk , tedy je prodána, ú tuje se o ní jako o krátkodobém
dlužném cenném papíru. Je-li pouze zajiš ovacím prost edkem, je evidována pouze na podrozvahových
ú tech.
LM
Sm rnice EU –EU Directives
jsou normy upravující r zné oblasti, které jsou závazné pro lenské zem EU. Oblasti ú etnictví a auditu
se týkají t i direktivy. tvrtá sm rnice - vydaná v roce 1978 - je zam ena na harmonizaci (tj. obsah a
formu) ro ních ú etních záv rek a výro ních zpráv a na oce ovací metody v nich používané. Je ur ena
pro velké a st ední kapitálové spole nosti. Jako základní požadavek uvádí, aby byla ú etní záv rka
sestavena jasn a podávala v rný a poctivý obraz o stavu aktiv, pasiv, finan ní pozici a o výsledku
hospoda ení spole nosti. Pokud by neposta ovalo použití sm rnice ke spln ní tohoto požadavku, musí být
poskytnuty další dopl kové informace. Ú etní jednotky se mohou od pravidel stanovených sm rnicí
odchýlit jen výjime n a vždy pouze s cílem dosáhnout v rného a poctivého obrazu. Odchýlený postup
musí být komentován, od vodn n a vy íslen vliv na údaje v ú etní záv rce. Uvedené požadavky jsou dále
rozvedeny zásadami jako je p edpoklad dalšího trvání ú etní jednotky, stálostí oce ování a metod,
opatrností, akruálním principem, zákazem kompenzace. Struktura ani forma ú etních výkaz není
stanovena jednozna n , ale ve více variantách (2 typy rozvahy a 4 typy výsledovky). Dále ur uje obsah
p ílohy, kde by m ly být dopl ující informace, komentá e a vysv tlivky k ú etním výkaz m i
charakteristika událostí, které nastaly po datu k n muž jsou ú etní výkazy sestaveny, v etn finan ního
dopadu. Sedmá sm rnice z roku 1983 upravuje obsah a formu konsolidovaných ú etních výkaz za ur ité
seskupení podnik (koncern, holding). Tato sm rnice ponechává malý prostor pro odchylné národní
úpravy, protože mnoho konsolidovaných ú etních výkaz se týká nadnárodních spole ností. Osmá
sm rnice z roku 1984 pojednává o r zných aspektech kvalifikace, jíž musí dosáhnout odborník k tomu,
aby mohl provád t ov ování ú etních záv rek (audit). Její aplikace do národních úprav naráží však na
odlišné úpravy a tradice v jednotlivých státech EU. Nejv tším problémem je sjednotit požadavky na
ov ovatele (auditory) tak, aby mohli vykonávat svoji innost ve všech státech EU bez ohledu na to, ve
kterém stát EU k tomu získali oprávn ní.
LM
Sm rnice vnitropodnikové – Company Directives
p edstavují interní p edpisy konkrétní ú etní jednotky, kterými si upravuje jednak svoji vlastní ú tovou
osnovu (ú tový rozvrh), jednak pravidla pro jednotlivé oblasti ú etnictví. Vnit ní podnikové sm rnice by
86
m ly pokrývat minimáln tyto oblasti (p ípadn další oblasti v závislosti na charakteru innosti ú etní
jednotky):
•
Statut ú etní jednotky
•
Ú tový rozvrh
•
Systém zpracování ú etnictví
•
Ob h ú etních doklad
•
Režim statutárních fond
•
Plán inventarizaci a pravidla pro zú tování inventariza ních rozdíl (normy p irozených úbytk ,
normy ztratného, hmotnou odpov dnost zam stnanc )
•
Pravidla pro tvorbu a erpání rezerv
•
Pravidla pro tvorbu a erpání opravných položek
•
Pravidla pro oblast dlouhodobého majetku a jeho evidenci
•
Pravidla pro zp sob evidence zásob a jejich oce ování
•
Pravidla pro oblast cenných papír a podíl a jejich oce ování
•
Zásady pro asové rozlišování náklad a výnos
•
Zásady pro tvorbu dohadných položek
•
Pravidla pro vedení pokladny
•
Evidence valutových a devizových operací
•
Pracovní cesty a cestovní náhrady
•
Stravování zam stnanc
•
Pravidla pro vnitropodnikové ú etnictví
LM
Smlouva ovládací – Control Agreement
je smlouva, kterou v souladu s ustanovením obchodního zákoníku uzavírá ízená osoba se osobou ídící.
Touto smlouvou se zavazuje ízená osoba podrobit se jednotnému ízení jiné osob . Na základ této
smlouvy je ídící osoba oprávn na udílet statutárnímu orgánu ízené osoby pokyny a to i takové, které
mohou být pro ízenou osobu i nevýhodné, jestliže jsou v zájmu ídící osoby, nebo jiné osoby, se kterou
tvo í koncern. P itom ídící osoba je povinna postupovat s pé í ádného hospodá e. Pokud tuto povinnost
poruší musí nahradit škodu, která z toho ízené osob vznikne. Sou ástí ovládací smlouvy m že být i
smlouva o p evodu zisku nebo jeho ásti ídící osob . Jak ovládací smlouva, tak smlouva o p evodu zisku
se ukládá do sbírky listin obchodního rejst íku. Není-li uzav ení ovládací smlouva, je povinností ovládané
osoby sestavovat Zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, která je p ílohou výro ní zprávy.
LM
Snížení hodnoty (aktiv) – Impairment (of Assets)
je d sledek zásady opatrnosti, jehož podstatou je podle mezinárodních ú etních standard testování
snížení hodnoty aktiv v d sledku událostí, které již nastaly, nebo pravd podobn nastanou. P í ina tohoto
snížení aktiv m že být r zná, zejména
•
v tší snížení tržní ceny ur itého aktiva než se p vodn p edpokládalo,
•
podstatné zm ny v technologickém, tržním, ekonomickém nebo právní prost edí, ve kterém
spole nost operuje,
87
•
zvýšení tržní úrokové míry nebo jiné tržn orientované míry výnosnosti investic, které
pravd podobn ovlivní hodnotu vykazovaného aktiva,
•
zastarání nebo fyzické poškození nebo snížení výkonnosti aktiva nebo skupiny aktiv,
•
podstatné omezení aktivit ú etní jednotky, které nastaly nebo nastanou v blízké budoucnosti.
Ke každému rozvahovému dni má ú etní jednotka znovu testovat, zda ztráta ze snížení hodnoty aktiva
zaú tovaná v p edcházejících letech má být zrušena. Ú tování ztráty ze snížení hodnoty je možné
alternativn proti náklad m nebo proti vlastnímu kapitálu. Týká-li se snížení hodnoty aktiv jednotliv , je
snížení hodnoty p i azováno p ímo jednotlivým aktiv m. Jedná-li se však o skupinu aktiv, kterým byl
p i azen goodwill, postupuje se tak, že je nejprve tento goodwill snížen na nulu a zbylá ztráta se
proporcionáln rozd lí mezi zbylá aktiva.
LM
Solventnost - Solvency
je pojem využívaný pro stálou, dlouhodobou schopnost podniku hradit své závazky v termínech
splatnosti. Spolu s likviditou a strukturou vlastního a cizího kapitálu tvo í strukturu kritérií tzv. finan ní
pozice (situace). Vyjad uje se zpravidla jako pom r mezi ob žným majetkem a krátkodobými (b žnými)
závazky. Význam pro posouzení schopnosti podniku dostát svým závazk m má jejich pr m rná výše,
odrážející rozdíly v rychlosti obratu obou složek. Pro ízení má význam jednak jejich relativní (podílové)
vyjád ení (nazývané jako ukazatel solventnosti), jednak i rozdíl obou složek, vyjad ující trvalou vázanost
ob žného majetku, který - pokud nebude redukován rozsah innosti - nelze používat k úhrad závazk , a
který by tedy m l být financován dlouhodobými zdroji krytí. Rozdíl obou zmín ných složek se nazývá
pracovní kapitál (anglicky: Working Capital).
Modifikací pracovního kapitálu je tzv. istý pracovní kapitál (anglicky: Net Working Capital), kterým se
rozumí výše ob žného majetku bez finan ních prost edk , snížená o krátkodobé závazky. Význam
istého pracovního kapitálu pro ízení solventnosti vyplývá z ur ité nadsázky, kterou se tato ást rozvahy
charakterizuje: hovo í se o aktivech - ekonomických zdrojích, které jsou „t ikrát nep íjemné“: ani
nezakládají potenciál výd lkové schopnosti (který je – zjednodušen e eno – vykazován v dlouhodobé,
„neob žné“ ásti aktiv rozvahy), ani se jimi „nedá platit“ (nejsou v pen žní form ), ale „hodn stojí“: jsou
kryty dlouhodobými, tedy „drahými“ zdroji financování.
BK
Soustavy ú etní - Accounting Systems
jsou ú etní systémy, které se od sebe liší t mito hlavními znaky:
•
jak se v nich posuzují ú etní p ípady a jak jsou zachycovány,
•
jaké ú etní knihy se v nich vedoucí a jaká váha se jednotlivým knihám p ikládá,
•
míra uplatn ní zásady podvojnosti, pop . dalších metodických prvk ú etnictví,
•
úplnost ve sledování majetku ú etní jednotky a zdroj jeho financování
•
zp sob zjiš ování výsledku hospoda ení,
•
stupe vnit ní provázanosti jednotlivých prvk , stupe systémovosti a možnost využití pro ú ely
vnit ní kontroly.
V teorii ú etnictví se vymezují t i základní ú etní soustavy:
•
jednoduché ú etnictví, vhodné pro malé ú etních jednotky a zam ené na sledování p íjm a výdaj .
Slouží p edevším da ovým ú el m a v eské legislativ bylo od 1. 1. 2004 nahrazeno da ovou
evidencí;
•
podvojné ú etnictví, ucelený systém s adou metodických, vzájemn provázaných prvk , kterými
jsou p edevším bilan ní princip, soustava ú t , podvojnost a souvztažnost ú etních zápis , ú etní
dokumentace, oce ování, inventarizace;
88
•
kamerální ú etnictví se používalo v padesátých a šedesátých letech minulého století v organizacích a
orgánech státní správy s cílem sledovat jejich p íjmy a výdaje ve vazb na rozpo tové hospoda ení.
LM
Souvztažnost (ú t ) – Correspondence of Accounts
je jeden za základních prvk ú etní metody, který je konkrétním projevem podvojnosti ú etního
zápisu.Ten se zaznamenává na souvztažné ú ty. Správné ur ení souvztažnosti ú t závisí na dvou
initelích - na správném posouzení každé hospodá ské operace z hlediska jejího ekonomického obsahu a
dopadu na finan n majetkovou strukturu ú etní jednotky, a dále na tom, jaké ú ty a s jakým obsahem
byly stanoveny pro vyjád ení finan n majetkové struktury ú etní jednotky. Ur ení správné souvztažnosti
ú t je podmínkou správného zachycení hospodá ských operací na ú tech, podmínkou správného
vyjád ení pohybu majetku a zdroj jeho financování a v kone ném d sledku i podmínkou správného
zobrazení finan ní pozice ú etní jednotky v ú etní záv rce.
LM
Spole nost (obchodní) – Company (Business)
je právnickou osobou založenou za ú elem podnikání. Pravidla pro vznik, hospoda ení a p ípadný zánik
všech právních forem obchodních spole ností stanoví obchodní zákoník. Podle právní formy se obchodní
spole nosti se rozd lují na spole nosti kapitálové, mají zákonem stanovenou povinnou minimální výši
základního kapitálu, která se zapisuje do obchodního rejst íku (akciová spole nost a spole nost s ru ením
omezeným) a spole nosti osobní (ve ejná obchodní spole nost). P echodnou formou mezi kapitálovými a
osobními spole nostmi je komanditní spole nost. Obchodní spole nost vzniká dnem zápisu do
obchodního rejst íku. Není-li výslovn e eno, že se spole nost zakládá na dobu ur itou, je založena na
dobu neur itou. Jménem spole nosti lze jednat i p ed jejím vznikem, avšak kdo jedná jménem spole nosti
p ed jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán. Jedná-li více osob, jsou zavázáni spole n a nerozdíln .
Spole nost m že ú inky t chto jednání pro sebe do t í m síc od svého vzniku p evzít a dát dalším
zú astn ným najevo, že tak u inila. V takovém p ípad platí, že je z t chto jednání zavázána od po átku.
K datu vzniku spole nosti sestaví spole nost zahajovací rozvahu, otev e ú etní knihy, zaú tuje po áte ní
z statky ze zahajovací rozvahy na p íslušné ú ty a za íná vést ú etnictví v souladu se zákonem o
ú etnictví. Tato povinnost trvá až do zániku spole nosti, kterým je výmaz spole nosti z obchodního
rejst íku.
LM
Spole nost akciová - Corporation
je kapitálová obchodní spole nost, jejíž kapitál je rozvržen na ur itý po et akcií o ur ité jmenovité
hodnot . Jmenovitou hodnotu všech akcií, které mají být vydány, musí ur it stanovy. Sou et jmenovitých
hodnot t chto akcií musí odpovídat výši základního kapitálu. Základní kapitál spole nost založené
s ve ejnou nabídkou akcií musí init alespo 20 000 000 K , nestanoví-li zvláštní právní p edpis vyšší
ástku. Základní kapitál spole nosti založené bez ve ejné nabídky akcií musí init alespo 2 000 000 K .
Spole nost m že být založena jedním zakladatelem, je-li zakladatel právnickou osobou (v tom p ípad
jediný zakladatel zakládá spole nost zakladatelskou listinou), jinak dv ma nebo více zakladateli, kte í
uzav ou zakladatelskou smlouvu. Spole nost vzniká dnem zápisu do obchodního rejst íku. Rejst íkový
soud povolí zápis spole nosti, jsou-li spln ny podmínky stanovené obchodním zákoníkem. Spole nost
odpovídá za porušení svých závazk celým svým majetkem, akcioná i za závazky spole nosti neru í.
LM
Spole nost komanditní – Limited Partnership
je obchodní spole nost, v níž jeden nebo více spole ník ru í za závazky spole nosti do výše svého
nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejst íku (komanditisté) a jeden nebo více spole ník celým
svým majetkem (komplementá i). Komplementá em i komanditistou m že být jak fyzická osoba, tak
právnická osoba. Je-li komplementá em fyzická osoba, musí spl ovat všeobecné podmínky provozování
živnosti. Je-li komplementá em právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojené s ú astí v
89
komanditní spole nosti její statutární orgán, nebo jím pov ený zástupce, který musí spl ovat stejné
podmínky stanovené pro spole níka - fyzickou osobu.
LM
Spole nost mate ská – Parent Company
je spole nost i podnik, který má jeden nebo více dce iných podnik a pop . p idružené podniky. Tyto
podniku bu kontroluje, ovládá (v p ípad dce iných podnik ) nebo se ú astní na rozhodování o jejich
finan ní a obchodní politice (v p ípad p idružených podnik ) tak, aby z jejich innosti získal prosp ch.
Mate ský podnik a všechny jeho dce iné, pop . p idružené podniky tvo í skupinu. Z hlediska ú etnictví se
jedná o konsolida ní celek, za který se sestavuje konsolidovaná ú etní záv rka.
LM
Spole nost s ru ením omezeným (s. r. o.) – Limited Liability Companty (Ltd. – UK, Llc. – US)
Spole nost s ru ením omezeným je kapitálovou spole ností, která se zakládá spole enskou smlouvou. Její
základní kapitál je tvo en vklady spole ník , kte í ru í za závazky spole nosti do výše souhrnu
nesplacených ástí vklad zapsaných v obchodním rejst íku. Splacením vklad ru ení spole ník zaniká.
Spole nost odpovídá za porušení svých závazk celým svým majetkem. Spole nost m že být založena
jediným spole níkem (fyzickou i právnickou osobou) a m že mít nejvíce padesát spole ník . Spole nost
s jediným spole níkem nem že být jediným zakladatelem nebo jediným spole níkem jiné spole nosti s
ru ením omezeným. Jedna fyzická osoba m že být jediným spole níkem nejvýše t í spole ností s
ru ením omezeným. Výše základního kapitálu spole nosti musí init alespo 200 000 K . Výše vkladu
spole níka musí init alespo 20 000 K . Ú ast spole níka na spole nosti p edstavuje jeho obchodní
podíl. Jeho výše se ur uje podle pom ru vkladu spole níka k základnímu kapitálu spole nosti, nestanovíli spole enská smlouva jinak. Spole nost vytvá í ze zákona rezervní fond. Statutárním orgánem
spole nosti je jednatel (nebo více jednatel ), kterého jmenuje a odvolává valná hromada, která je
nejvyšším orgánem spole nosti, z ad spole ník nebo jiných fyzických osob. Stanoví-li to spole enská
smlouva, z izuje se dozor í rada, jejíž leny (musí být alespo t i) volí valná hromada. Dozor í rada
dohlíží na innost jednatel , nahlíží do obchodních a ú etních knih, p ezkoumává ú etní záv rku a návrh
na rozd lení zisku nebo úhradu ztráty a vyžadují-li to zájmy spole nosti, svolává valnou hromadu.
LM
Standard - Standard
je obecný pojem pro stanovení sm rné (cílové) nebo minimální, ješt p ijatelné úrovn hodnoceného
kritéria nebo veli iny, jejíž spln ní sleduje ídicí subjekt. V oblasti hodnotového ízení je pojem spojován
zejména s aplikací metody standardních náklad .
BK
Standardy auditorské – Auditing Standards
jsou soustavou profesních p edpis , které stanoví podrobné postupy, metody a techniky pro poskytování
auditorských služeb. Mezinárodní auditorské standardy vydává Výbor pro mezinárodní auditorské a
pojiš ovací standardy (International Auditing and Assurance Standards Board – IAASB) p i Mezinárodní
federaci ú etních (International Financial Accounting Committee - IFAC). Její lenské organizace (jsou
jimi i Svaz ú etních R a Komora auditor
R) mají povinnost zajistit jejich p eklad z anglického do
národního jazyka a používat je p i poskytování auditorských služeb ve své zemi. P eklady text standard
z originálu musí probíhat v souladu s pravidly stanovenými IFAC, tj. s využitím redak ní rady pro
p eklad, která schvaluje definitivní zn ní. eská verze standard je ozna ována zkratkou ISA
(International Standards Auditing), íslem standardu, ozna ením CZ a názvem v eském jazyce. Platnost
a ú innosti ISA jako standardu Komory auditor R je dána rozhodnutím Rady KA R.
LM
Standardy ú etní ( eské) – Czech Accounting Standards
jsou pravidla pro ú etní jednotky v eské republice, na n ž se nevztahuje povinnost ú tovat a sestavovat
své ú etní záv rky podle mezinárodních ú etních standard . Vydávání eských ú etních standard
90
zajiš uje na základ zmocn ní ze zákona o ú etnictví Ministerstvo financí R. Jejich ú elem je docílení
souladu p i používání ú etních metod ú etními jednotkami v R. Obsahem standard je popis ú etních
metod nebo postup ú tování. V sou asné dob jsou v platnosti tyto standardy:
001 -
Ú ty a zásady ú tování na ú tech
002 -
Otevírání a uzavírání ú etních knih
003 -
Odložená da
004 -
Rezervy
005 -
Opravné položky
006 -
Kursové rozdíly
007 -
Inventariza ní rozdíly a ztráty v rámci novem p irozených úbytk zásob
008 -
Operace s cennými papíry a podíly
009 -
Deriváty
010 -
Zvláštní operace s pohledávkami
011 -
Operace s podnikem
012 -
Zm ny vlastního kapitálu
013 -
Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
014 -
Dlouhodobý finan ní majetek
015 -
Zásoby
016 -
Krátkodobý finan ní majetek a krátkodobé bankovní úv ry
017 -
Zú tovací vztahy
018 -
Kapitálové ú ty a dlouhodobé závazky
019 -
Náklady a výnosy
020 -
Konsolidovaná ú etní záv rka
021 -
N které postupy v ú etnictví p i vyrovnání, nuceném vyrovnání, konkursu a likvidaci
022 -
Postup v ú etnictví a p i inventarizaci majetku a závazk p i p evodech majetku státu na jiné
osoby
023 -
P ehled o pen žních tocích
LM
Standardy ú etní mezinárodní – International Accounting Standards (IAS)
jsou pravidla, která upravují ú etnictví a ú etní výkaznictví. Snaha o harmonizaci ú etnictví v
globalizujícím se sv t vedla k tvorb mezinárodních ú etních standard (International Accounting
Standards - IAS). Jsou vypracovávány od roku 1973, kdy vznikl Výbor pro mezinárodní ú etní standardy
(International Accounting Standards Committee - IASC). V roce 2001 došlo k restrukturalizaci tohoto
výboru a zm n jeho názvu (Internadional Accounting Standards Board - IASB) a sou asn i ke zm n
názvu mezinárodních ú etních stnadard na standardy ú etního výkaznictví (International Financial
Reporting Standards - IFRS). Tento proces je výsledkem sbližování mezinárodních standard
uplat ovaných p edevším v evropských zemích s americkými obecn uznávanými ú etními zásadami (US
GAAP - General Accounting Accepted Principles). Cílem mezinárodních ú etních standard je
vypracovat jednotná pravidla, podle kterých se budou ídit spole nosti se zájmem o kotaci svých akcií na
mezinárodních finan ních trzích. Jednotlivé zem si v zájmu regulace ú etnictví a ú etního výkaznictví
ú etních jednotek, které nejsou kótovány na sv tových burzách, vypracovávají národní ú etní standardy.
LM
91
Struktura ekonomická – Responsibility Structure
je výrazem tzv. strukturálních p edpoklad budování fungujícího odpov dnostního ú etnictví. Její
budování navazuje na tvorbu organiza ní struktury ekonomického organismu, kterou rozvíjí o odpov
na otázky
•
zda lze motiva n ú inným zp sobem využít p i ízení konkrétního vnitropodnikového útvaru
hodnotové nástroje a kritéria a
•
jakou formu, obsah a vazby na jiné nástroje budou mít.
Kladné rozhodnutí o aplikaci hodnotových nástroj kritérií vede k tomu, že v pr niku s organiza ní
strukturou se buduje ekonomická struktura odpov dnostních st edisek jako útvar , jejichž v tší i menší
ást zainteresovanosti je orientována na hodnotové výsledky.
Výsledkem rozpoznání v cn vyjád ené pravomoci a odpov dnosti konkrétních vnitropodnikových
útvar a jejího adekvátního odrazu v hodnotových kritériích, na jejichž pln ní je útvar motivován, by
m lo být vytvo ení vzájemn konzistentní organiza ní a ekonomické struktury.
BK
Struktura organiza ní – Organizational Structure (Organizational Chart)
je výrazem tzv. strukturálních p edpoklad budování fungujícího odpov dnostního ú etnictví. Cílem její
tvorby je takové uspo ádání vztah mezi vnitropodnikovými útvary ekonomického organismu, které vede
k optimálnímu napl ování jeho cíl . Výsledkem d ležitým pro odpov dnostní ízení je pak vyjád ení
vertikálních a horizontálních vztah mezi útvary z pohledu jejich v cného charakteru a výb r t ch, které
jsou p i ízení útvar d ležité.
Ur ující z hlediska odpov dnostního ízení jsou vertikální vazby, zam ené na rozpoznání a vymezení
pravomoci a odpov dnosti. Toto vymezení se pak promítá do jejich v tší i menší centralizace na úrovni
vrcholového vedení ( i obecn na nad ízené úrovni) nebo naopak decentralizace na nižší útvary.
Využití spíše centralizovaného nebo decentralizovaného p ístupu k ízení konkrétních útvar je základní
otázkou odpov dnostního ízení. Jedním z podstatných faktor ovliv ujících p ístup k jejímu ešení jsou
rozpoznané horizontální vazby; ty vyjad ují na jedné stran rozd lení (d lbu) inností, na druhou stranu
úrove kooperací p i zajiš ování finálního p edm tu innosti. Vytvo ení a hustota t chto vazeb jsou
podmín ny zejména typem technologie, výrobního za ízení a organizace podnikatelského procesu a ústí
v rozhodnutí o tom, jakou innost bude útvar zajiš ovat.
BK
St edisko odpov dnostní – Responsibility Centre
je obecný název pro prvek nebo subsystém ekonomické struktury – pro konkrétní vnitropodnikový útvar,
p i jehož ízení lze motiva n ú inným zp sobem využít hodnotové nástroje a kritéria.
Z hlediska toho, jaká hodnotová kritéria se uplat ují p i ízení t chto útvar , se rozlišuje šest základních
typ odpov dnostních st edisek, lišících se zejména mírou decentralizace uplatn nou p i jejich ízení:
nákladové (nákladov ízené), ziskové, rentabilitní, investi ní, výnosové a výdajové.
BK
St edisko odpov dnostní investi ní – Investment (Responsibility) Centre
je hierarchicky nejvyšším útvarem ekonomické struktury. Oproti rentabilitnímu st edisku, které je
útvarem s bezprost edn nižší úrovní pravomoci a odpov dnosti, jsou pracovníci investi ního st ediska
oprávn ni rozhodovat též o po izování investic.
Tato rozhodovací pravomoc je zpravidla soust ed na na úrovni vrcholového vedení ekonomického
organismu, které rozhoduje ve shod se zástupci vlastníka nebo z izovatele ekonomického organismu.
Výjime ná decentralizace této pravomoci m že totiž vést zejména ke dv ma problém m:
92
•
Sou asný vývoj v ur ité sfé e podnikání neodpovídá budoucím trend m. Rozhodování o investi ních
zám rech, vedené z úrovn a v zájmu této sféry podnikání, tak m že konzervovat nežádoucí vývoj
v oblastech, které nemají perspektivu.
•
Zainteresovanost by m la být vázána k vloženým (investovaným) prost edk m, jejichž výši útvar
ovliv uje. Tento základní ukazatel ekonomické efektivnosti má ovšem p im enou vypovídací
schopnost pouze v delších intervalech. Naopak v krátkodobém horizontu, který je charakteristický pro
b žné vnitropodnikové ízení, m že být tento typ hmotné zainteresovanosti brzdou pro realizaci
investic; zejména v dob realizace hmotných investic následuje tém vždy období, kdy zisk klesá i
stagnuje. Vázané (vložené) prost edky, k nimž se rentabilita m í, se naopak skokov zvyšují, takže
dochází k do asnému poklesu rentability. Otázce asového horizontu jednotlivých hodnotících kritérií
je t eba v tomto p ípad v novat zvláš zvýšenou pozornost.
Výše uvedený dopad na hodnocení t chto st edisek (spolu s jejich vysokou úrovní pravomoci a
odpov dnosti) vede zejména v posledním desetiletí k ur ité tendenci p etvá et investi ní a v n kterých
p ípadech i rentabilitní st ediska na právní subjekty typu dce iných spole ností. Tento postup má zejména
následující výhody:
•
Mate ská spole nost nadále ovládá dce inou spole nost, protože vlastní rozhodující ást jejího
základního jm ní. Tím prakticky rozhoduje o zásadních koncep ních i strategických otázkách.
•
Vedení dce iné spole nosti však musí zam it ízení na st edn dobý a nikoli pouze krátkodobý
horizont, jak je tomu v p ípad tradi n hodnocených st edisek.
Nevýhodou naopak m že být naopak zast ené pov domí o priorit holdingových výsledk a preference
efekt dce iné spole nosti, kterou p irozen cítí její vedení v moment , kdy se eší otázky typu "jednat
primárn v zájmu holdingu nebo dce iné spole nosti".
BK
St edisko odpov dnostní nákladové – Cost (Responsibility) Centre
je hierarchicky nejnižším útvarem ekonomické struktury. P i ízení t chto st edisek se uplat uje zejména
káze p i pln ní spíše jednozna n zadaných, zejména naturáln (v cn ) zadaných úkol s tím, že jejich
iniciativu, vyjád enou pomocí hodnotových kritérií, je ú elné orientovat na hospodárné pln ní t chto
úkol . St edisku, resp. jeho pracovník m se stanoví rozpo ty ovlivnitelných náklad , které jsou
p edm tem kontroly. Kontrola t chto rozpo t pak probíhá zpravidla dvojím zp sobem:
a) Jeho skute né náklady se srovnávají s pevným rozpo tem; tento postup je typický zejména u režijních
útvar správního charakteru, jejichž aktivitu nelze vyjád it m itelnými jednotkami.
b) Skute né náklady se srovnávají s p edem stanovenými (rozpo tovanými) náklady, p epo tenými na
skute ný výkon st ediska. Tento postup se využívá u takových odpov dnostních st edisek, jejichž
aktivitu lze kvantifikovat. P i p epo tu nákladového úkolu na skute ný objem aktivity lze pak v
zásad postupovat op t dvojím zp sobem:
•
P edm tem p epo tu jsou pouze variabilní náklady, vztažené k jednotce m itelné aktivity; fixní
náklady jsou útvaru uznány v úrovni stanoveného limitu. Nákladový úkol je tedy útvaru dán
jednak kalkulací jednicových náklad , která je p epo tena skute ným objemem výkon , a ve
form tzv. variantního rozpo tu režijních náklad . Tento zp sob stanovení nákladového úkolu se
využívá p i ízení hierarchicky nižších nákladových st edisek, jejichž innost je orientována na
úsporné pln ní jednozna n zadaných úkol .
•
P edm tem p epo tu jsou veškeré náklady st ediska. Nákladový úkol je tedy útvaru dán pro
jednicové náklady obdobn jako v p edchozím p ípad a pro režijní náklady formou tzv. pevného
rozpo tu, lineárn p epo teného na skute ný objem aktivity.. Tento zp sob stanovení
nákladového úkolu se využívá spíše p i ízení hierarchicky vyšších nákladových st edisek, jejichž
aktivitu je ú elné orientovat i na v tší objem výkon (lepší využití kapacity), nebo dokonce na
efektivní zm ny v sortimentu.
93
Zainteresovanost pracovník t chto útvar je zpravidla vázána na úspory skute ných náklad ve srovnání
s rozpo tovanými. Platí p itom, že ím jsou p esn ji ur eny p edem stanovené náklady, tím obtížn ji se
dosahuje úspora a naopak normální je p ekro ení. Proto se asto rozpo tuje i ur itá ástka na
zd vodnitelné p ekro ení nákladového úkolu.
P íkladem hierarchicky nižších útvar , ízených v režimu nákladových st edisek jsou výrobní útvary
vyráb jící polotovary ve strojírenských podnicích a útvary oprav a údržby, které - vzhledem ke
speciálnímu charakteru své innosti - neposkytují své výkony externím odb ratel m. P íkladem
hierarchicky vyššího nákladového st ediska jsou útvary hlavní výroby, orientované na provedení
maximálního objemu finálních výrobk , nebo útvary servisních inností, které mohou zvýšit využití své
kapacity nap . prodejem svých výkon externím odb ratel m.
BK
St edisko odpov dnostní rentabilitní – Profitability (Responsibility) Centre
je útvarem ekonomické struktury, jehož pracovníci odpovídají nejen za náklady a výnosy (jako pracovníci
ziskového st ediska), ale i za výši st ediskem vázaného pracovního kapitálu. Tento p edpoklad je spln n
hlavn u hierarchicky výše postavených výrobních i jiných útvar , kde odpov dní pracovníci ovliv ují
zejména výši zásob (nap . materiálu, nedokon ené výroby, výrobk , polotovar ), ale - v p ípad st edisek
s uzav eným reproduk ním cyklem, v jejichž pravomoci jsou i jednání s odb rateli a dodavateli - i výši
pohledávek a krátkodobých závazk v i obchodním partner m. Zainteresovanost t chto st edisek se pak
váže k dosažené rentabilit vázaného kapitálu, jehož výši st edisko ovliv uje.
P íkladem takového útvaru je provoz zajiš ující výrobu a prodej ucelené ásti výrobního programu nebo
st edisko "stavební zakázka" ve stavebnictví.
Pro odlišení rentabilitního st ediska od st ediska investi ního je klí ovou otázkou pravomoc útvar p i
rozhodování o obnov a inovacích fixních aktiv (dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku).
Pracovníci rentabilitního st ediska tuto pravomoc nemají. Její delimitace na nižší útvary, než je vrcholové
vedení podniku, je totiž výjime ná a i v ídkých p ípadech její aplikace je omezena bu limitem
po izovací ceny nebo stupn m rozší ené reprodukce. Pokud je však st edisko touto pravomocí (i áste n )
vybaveno, je ízeno v režimu investi ního st ediska.
P i zajišt ní informací nutných pro ízení rentabilitních st edisek je ú elné využít vnitropodnikovou
banku.
BK
St edisko odpov dnostní výdajové - Discretionary Cost (Responsibility) Centre
je útvarem ekonomické struktury, který má formální rysy blízké nákladovému st edisku; pravomoc a
odpov dnost jeho pracovník je však kvalitativn odlišná. Rozhodují totiž o efektivnosti vynaložení
takových náklad , u nichž se p edpokládá, že p inesou podniku dlouhodobý prosp ch v budoucnosti.
Takové náklady pak nelze soum it s dosaženými výnosy stejného období nebo s p edem stanovenými
náklady, p epo tenými na skute ný objem aktivity.
Pracovníci útvar , ízených v režimu výdajových st edisek jsou proto motivováni jednak na dodržení
limitu ú elov vymezených náklad , jednak (a zpravidla výrazn ji) na m itelných dlouhodobých
efektech, které mohou být chápány jako d sledky koncep n vynakládaných náklad . P íkladem
takovýchto efekt m že být r st firemního podílu na trhu ur ité produkce, pokles absence pracovník ,
pokles nákladové náro nosti výrobk , parametry vyjad ující inova ní schopnost podniku a další .
P íkladem útvar , ízených v režimu výdajových st edisek mohou být útvary výzkumu a vývoje, reklamní
st ediska, st ediska odpovídajícího za vzd lávání zam stnanc a další.
Základním nástrojem jejich ízení je indikativní rozpo et náklad .
94
BK
St edisko odpov dnostní výnosové – Revenue (Responsibility) Centre
je útvarem ekonomické struktury, jehož pracovníci odpovídají a svou inností ovliv ují výši výnos z
prodeje. Vzhledem k tomu, že st edisko zpravidla nemá pravomoc ur ovat ceny výrobk a zboží (ty jsou
produktem marketingové a prodejní strategie a taktiky firmy, ur ované jejím vrcholovým vedením), je
jeho primární zájem orientován na maximální objem prodeje. Ve v tšin p ípad neovliv ují tato
st ediska ani výši po izovací ceny, resp. vlastních náklad prodaných výkon ; proto zpravidla není ú elné
je koncipovat jako zisková st ediska. ada výnosových st edisek je z tohoto d vodu zárove ízena i jako
st ediska nákladová. Zainteresovanost jejich pracovník je tedy vázána jednak na r st výnos z prodeje,
jednak na úsporu ovlivnitelných, hlavn režijních náklad .
P íkladem výnosového st ediska je nap . podnikový útvar prodeje, ovliv ující výši výnos zp sobem
jednání s odb rateli, prodejní odd lení obchodního domu a další.
BK
St edisko odpov dnostní ziskové – Profit (Responsibility) Centre
je útvarem ekonomické struktury, jehož pracovníci odpovídají nejen za náklady (jako pracovníci
nákladového st ediska), ale i za výnosy realizované ve vztahu k vn jšímu okolí podniku. Pracovníci
st ediska musí tak mít pravomoc ovládat initele, které p sobí na náklady prodaných výkon a výnosy z
prodeje. Tito pracovníci naopak nemají pravomoci týkající se rozhodování o investicích.
Zainteresovanost st ediska se obvykle váže na dodržení rozpo tovaného zisku (pop . na jeho p ekro ení).
Rozpo et zisku musí být ve shod s pravomocí a odpov dností pracovník st ediska; nap . p i po ízení
nových stroj a za ízení se rozpo tuje zvýšení odpis , a tedy z po átku i snížení zisku ve srovnání s
p edchozím obdobím. Na vyšších úrovních ízení a ve spojení s decentralizovaným zp sobem lze
st edisko zainteresovat i na skute né výši dosaženého zisku st ediska.
P íkladem útvaru, ízeného v režimu ziskového st ediska m že být prodejní závod výrobního podniku a
áste n i útvary výrobních, pomocných a obslužných inností, které ást své kapacity uplat ují v i
externím odb ratel m. Jako zisková však mohou být koncipována i výrobní st ediska, zejména v p ípad ,
že jde o provozy místn odlou ené od hlavních výrobních kapacit.
BK
Synergie - Synergy
je výrazem pro systémový efekt, vznikající spojením dvou nebo více subjekt (faktor ), který je však více
než sou tem, kterého by dosáhly p íslušné subjekty (faktory), pokud by p sobily odd len ; hovo í se
zejména o následujících formách synergického efektu:
• zvýšení množství produkt má pozitivní vliv na vyšší využití pracovník i režijních náklad
(provozní synergický efekt),
• zvýšení množství produkt má pozitivní vliv na využití výrobních za ízení (investi ní synergický
efekt),
• zkušenost manažer v jednom odv tví napomáhá p i ešení problém i v jiných odv tvích
(manažerský synergický efekt).
BK
Systém kalkula ní – Costing System
je instrumentálním systémem, využívaným zejména v ízení po linii výkon . Tvorba a využití tohoto
systému je v jednotlivých ekonomických organismech zna n variantní; jednotlivé prvky tohoto systému
- kalkulace - se liší nejen tím, zda zobrazují vztah plných nebo variabilních náklad ke kalkula ní jednici,
nebo metodami alokace náklad p edm tu kalkulace, ale také podle doby sestavení a svým vztahem k
asovému horizontu jejich využití. V tomto smyslu je základním kritériem jejich rozlišení to, zda jsou
podkladem strategického rozhodování, st edn dobého (taktického) ízení, preventivního, b žného
(operativního) ízení nebo následného ov ení pr b hu provád ní výkon .
95
Základními prvky kalkula ního systému jsou jednak kalkulace náklad , z hlediska zp sobu jejich
zpracování a využití podrobn ji len né na kalkulace propo tové, plánové, operativní a výsledné, jednak
kalkulace ceny (cenové kalkulace).
Kalkula ní systém vytvá ejí jednotlivé typy kalkulací a vztahy mezi nimi, které jsou ur eny zejména jeho
dv ma základními orientacemi. Kalkula ní systém slouží jako informa ní nástroj jednak
ízení
hospodárnosti, jednak ekonomické ú innosti provád ných výkon . Z tohoto hlediska se také vymezuje v
užším nebo širším pojetí.
Cílem kalkula ního systému v užším pojetí je poskytnout podklady zejména pro ízení hospodárnosti, a to
primárn jednicových, pop . ostatních variabilních náklad . Vytvá ejí ho jednotlivé kalkulace variabilních
náklad výkon , zpravidla odd lující ást jednicových náklad od kalkulované variabilní režie.
Základním smyslem t chto kalkulací je p sobit na minimalizaci variabilních náklad vyvolaných
jednotkou výkonu.
Kalkula ní systém v širším pojetí by m l být syntetickým nástrojem nejen ízení úspornosti, ale i
•
výt žnosti ekonomických zdroj , kterou ovliv uje využití kapacit, k nimž se váží fixní náklady, a
•
ekonomické efektivnosti provád ných výkon , kterou krom úspornosti a výt žnosti ovliv uje ješt
ú innost vynakládání ekonomických zdroj a schopnost podniku je zhodnotit ve vztahu k vn jšímu
tržnímu prost edí.
Kalkula ní systém je v tomto pojetí vymezen ší eji ve dvojím slova smyslu:
•
kalkulace, které sledují výše uvedené cíle, jsou koncep n zam eny jako kalkulace plných náklad ;
zahrnují nejen jednicové, resp. variabilní, ale také ostatní náklady vyvolané, resp. uhrazované
druhem provád ného výkonu, a
•
kalkula ní systém v tomto slova smyslu zahrnuje nejen jednotlivé druhy kalkulací náklad , ale i
prodejní cenu výkonu, kalkulaci ceny, pop . cenovou kalkulaci jiných výrobc , pokud je známa.
BK
Systém plán a rozpo t – System of Plans and Budgets
je instrumentálním systémem, jehož smyslem je pomocí jeho prvk – jednotlivých plán a rozpo t – a
vazeb mezi nimi formulovat cíle ekonomického organismu a prost edky jejich dosažení. Tvorba a využití
tohoto systému se v jednotlivých ekonomických organismech zna n liší; základním obecným
požadavkem je však snaha o naturáln hodnotovou integraci jednotlivých oblastí, které se rozpo tují
odd len . Integra ním kritériem systému jsou hodnotové cíle. Ty jsou specifikovány v základním
triumvirátu rozpo t , tvo eným rozpo tovou výsledovkou, rozpo tovou rozvahou a rozpo tem pen žních
tok . Syntéza t chto t í podnikových rozpo t se ozna uje jako hlavní podnikový rozpo et (anglicky:
Master Budget).
BK
Štít da ový – Tax Shield (Tax Shelter)
je výraz používaný pro zp sob získání efektu, který realizuje ekonomický subjekt v d sledku svých
investi ních aktivit a na základ možností, kterými investi ní aktivity podporují da ové zákony, zejména
dan ze zisku (p íjm ). Nej ast ji se o da ovém štítu hovo í v souvislosti s da ovými odpisy fixních aktiv
(hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku); formu da ového štítu však mají však v eské
republice nap . i položky od itatelné od základu dan z p íjm , vznikající v d sledku investování, a r zné
investi ní pobídky, snižující da ové zatížení investujícího subjektu. Informace o da ovém štítu je tak
významnou informací zejména p i investi ním rozhodování (rozhodování o budoucí kapacit ).
Da ový štít je z tohoto hlediska pen žní ástkou, která – a koliv se v hodnoceném období neprojevila
úbytkem ekonomických zdroj - snižuje základ dan , a tím i da ovou povinnost. Efekt, který ekonomický
96
subjekt získává, má tedy formu nižší platby dan . Výši tohoto efektu lze zjistit jako sou in procentní
sazby p íslušné dan a da ového štítu, d lený stem.
BK
Tok pen žní - Cash Flow
se nejobecn ji vymezuje jako systematické porovnání p íjm a výdaj v oblasti vnit ního financování
podniku. Je výsledkem procesu zejména p edb žného, ale i následného bilancování p íjm a výdaj v
jednotlivých oblastech podnikatelské innosti. Za tyto oblasti se považují zejména provozní innost,
investi ní innosti a finan ní aktivity podniku.
V souvislosti s vyjád ením odpov dnosti za p íznivé i nep íznivé toky finan ních prost edk je však
stále z ejm jší snaha vymezovat výše uvedené oblasti ješt podrobn ji. Tak se nap . v rámci provozní
innosti se sledují toky pen z z hlavních výd le ných aktivit odd len od p íjm vznikajících
v souvislosti s prodejem nepot ebných složek ob žného majetku, a odd len se sledují p íjmy a výdaje
obvyklých a neobvyklých transakcí, ze sfér investi ních a finan ních aktivit se odd len sledují p íjmy a
výdaje, vznikající jako d sledek jejich výsledkových transakcí, zcela odd len se evidují mimo ádné
p íjmy a výdaje a samostatn se ídí p íjmy a výdaje ze zdan ní a ostatních fiskálních závazk a nárok .
Cílem tohoto bilancování je zajistit rovnovážný stav mezi prost edky a zdroji z hlediska krátkodobého i
dlouhodobého. Jeho smyslem je zajistit likvidní prost edky pot ebné na jedné stran pro zamýšlený
rozvoj podnikatelských aktivit a na druhé stran na úhradu vznikajících závazk podniku. Práv
schopnost podniku v as krýt externí závazky se obecn nazývá finan ní pozice.
BK
Ú et - Account
je jeden ze základních prvk ú etní metody, na n mž se provád jí ú etní záznamy. Je ozna en v tšinou
íselným znakem a názvem. U et umož uje samostatn (odd len ) zachycovat údaje o stavu a zm nách
stavu jednotlivých vymezených položek, lenit a slu ovat údaje o hospodá ských (ú etních) operacích v
r zném stupni podrobnosti podle pot eb ú etní jednotky a dalších uživatel ú etních informací. Ú et
m že mít r znou formu, avšak vždy má dv strany. Levá strana ú tu se ozna uje "Má dáti, Debet, Na
vrub", pravá strana se ozna uje "Dal, kredit, Ve prosp ch". Z hlediska obsahu se na ú ty zaznamenávají
po áte ní z statky na za átku ú etního období (u ú t zachycujících aktiva a pasiva), obraty (zm ny
jednotlivých aktiv, pasiv, náklad a výnos v pr b hu ú etního období) a kone né z statky na konci
ú etního období (op t u ú t zachycující aktiva a pasiva). Ú ty lze charakterizovat podle dvou základních
kriterií, a to podle obsahu a podle funkce. Ob uvedená kriteria spolu souvisejí a z ásti se i p ekrývají.
Podle obsahu lze ú ty rozd lit na ú ty rozvahové, které sledují stavy a zm ny aktiv a pasiv a ú ty
výsledkové, zachycující náklady a výnosy. Podle míry obecnosti zachycovaných údaj rozlišujeme ú ty
syntetické, zachycující souhrnné údaje pot ebné p edevším pro ízení podniku jako celku, a ú ty
analytické, poskytující podrobné údaje, využitelné p edevším pro vnitropodnikové ízení. Podle vzájemné
závislosti leníme ú ty na ú ty hlavní, sledují položky majetku v p vodním ocen ní a ú ty opravné,
provád jící korekci tohoto ocen ní. Jiným hlediskem pro t íd ní ú t m že být hledisko zam ení na
kontrolu náklad v daném systému ú etnictví. K tomuto ú elu slouží opera ní ú tu s podrobn jším
len ním na ú ty kalkula ní, uspo ádací a opera n výsledkové. Pro sledování složek majetku, které
nejsou zachyceny na rozvahových ú tech a p itom je nutné, aby o nich m la ú etní jednotka p ehled
(nap . majetek v pronájmu), slouží podrozvahové ú ty. A kone n pro ú ely uzavírání ú t na konci
ú etního období se používají ú ty uzáv rkové.
LM
Ú etnictví - Accounting
je rozsáhlý ucelený v pen zích vyjád ený systém informací o stavu a zm nách majetku, kapitálu,
nákladech, výnosech a výsledku hospoda ení ú etní jednotky. V dlouhodobém asovém horizontu, v
n mž se tato disciplina v praxi uplat ovala a v teoriích rozvíjela se m nila a vyvíjela také terminologie,
ú etní metody, principy, ú etní soustavy a konkrétní postupy. Na používané systémy m l vliv stav
ekonomiky a hospodá ské politiky v dané zemi, podnikatelské prost edí v etn vlastnictví, právního
systému, da ovém zákonodárství. To vše ovliv ovalo požadavky, které byly na ú etnictví kladeny, i
97
zp sob jeho regulace. Podle úrovn podnikové hierarchie, která využívá ú etní informace, lze ú etnictví
rozd lit na ú etnictví finan ní a ú etnictví pro vnitropodnikové ízení. Finan ní ú etnictví zobrazuje
p edm t ú etnictví na úrovni podniku jako celku a informuje o externích finan ních vazbách ú etní
jednotky ke svému okolí. Jeho úkolem je poskytovat všem uživatel m ú etních informací v rný a poctivý
obraz o aktivech, pasivech, nákladech, výnosech a výsledku hospoda ení ú etní jednotky za ur ité asové
období. Pro jeho d ležitost podlého prakticky ve všech zemích ur ité centrální regulaci, jejíž míra je
r zná a má i r zné formy, po ínaje doporu eními p íslušných ídících orgán , až po závazná zákonná
ustanovení. Ú etnictví pro vnitropodnikové ízení (v modifikacích vnitropodnikového, manažerského i
nákladového ú etnictví) slouží primárn pro rozhodovací procesy uvnit ú etní jednotky. Zárove však
poskytuje v n kterých p ípadech informace finan nímu ú etnictví (nap . o zásobách vytvá ených vlastní
inností).
LM
Ú etnictví akruální - Accrual Accounting
je ú etnictví založené na bázi v cné a asové souvislosti veškerých transakcí s vymezeným ú etním
obdobím, za které se vykazují. Transakce se zobrazují v ú etnictví v dob , kdy nastaly, bez ohledu na to,
zda jsou s nimi spojené pen žní toky. N které transakce nezp sobují v bec pohyb pen z (nap . spot eba
zásob, odpisy dlouhodobého majetku), jiné jsou spojeny s pen žními toky (nap . prodeje i nákupy za
hotové, nebo výplata mezd) a další transakce znamenají pen žní toky v budoucnu a mají sv j odraz
v pohledávkách a závazcích.
LM
Ú etnictví da ové – Tax Accounting
je uživatelsky vymezeným subsystémem ú etnictví. Je to takový zp sob ú etního zobrazení
reproduk ního procesu, jehož smyslem je správné vyjád ení základu dan ze zisku (z p íjm ), resp.
ostatních da ových pohledávek a závazk podniku. Jde tedy o takové zobrazení, jehož uživatelem jsou
zejména da ové orgány a specialisté, odpov dní za da ovou optimalizaci a plánování.
P i ešení vztah mezi da ovým, finan ním a manažerským ú etnictvím je t eba respektovat dv do jisté
míry protikladné tendence:
•
Každý z výše uvedených subsystém slouží r zným uživatel m pro ešení více i mén odlišných
rozhodovacích úloh; požadavky jednotlivých uživatel na zp sob zobrazení náklad (ale i výnos ,
aktiv a pasív) se proto obsahov liší;
•
P edm tem zobrazení všech subsystém je však v podstat jeden a tentýž reproduk ní proces; ten je
popsatelný kone nou množinou vstup vyjad ujících elementární hospodá ské transakce. etnost
t chto vstup a náklady na jejich sb r a zpracování naopak vyžadují zajistit výstupy všech t í
subsystém zpracováním jediné údajové základny.
Obsahová diferenciace a snaha o unifikaci zpracování prvotních doklad jsou tak dva základní trendy,
které ovliv ují organizaci vztah mezi uvedenými subsystémy. A koliv jsou tyto vztahy ešeny ve sv t
r zn co se tý e konkrétních problémových oblastí, lze p esto vymezit n které obecné rysy.
•
Ve vzájemném vztahu finan ního a da ového ú etnictví se prosazuje silná tendence zobrazovat
reproduk ní proces s primárním z etelem na zájmy externích uživatel finan ního ú etnictví. Tento
trend se projevuje i ve zp sobu m ení aktiv, pasiv, náklad , výnos a zisku, který koncep n
vychází ze snahy vyjád it tyto veli iny s primárním z etelem na v rné a poctivé zobrazení
ekonomické efektivnosti, finan ní pozice a schopnosti ekonomického subjektu produkovat finan ní
prost edky a racionáln je alokovat.
•
D sledkem této orientace je rozši ující se nesoulad mezi vyjád ením zisku a da ového základu dan
ze zisku (z p íjm ). Úprava (primárn zjiš ovaného) zisku na (odvozen vyjád ený) da ový základ
pak probíhá dvojím zp sobem:
•
formou výb ru ú etních informací (p íkladem je analytické odd lení da ov ú inných náklad a
výnos od da ov neú inných), nebo
98
•
úpravou zisku na da ový základ mimo ú etní systém (nap . p i zjiš ování da ových odpis ).
BK
Ú etnictví finan ní – Financial Accounting
je uživatelsky vymezeným subsystémem ú etnictví. Je to takový zp sob ú etního zobrazení
reproduk ního procesu, jehož smyslem je poskytnout tzv. v rný a poctivý obraz (Fair and True View) o
ekonomické efektivnosti, finan ní pozici a schopnosti ekonomického subjektu produkovat finan ní
prost edky a racionáln je alokovat. Informace finan ního ú etnictví jsou ur eny zejména tzv. externím
uživatel m ú etních informací – takovým osobám, které sice stojí vn hodnoceného ekonomického
subjektu, ale od spojení s tímto subjektem o ekávají (i potenciální) budoucí ekonomický prosp ch.
Vý et r znorodých skupin externích uživatel se v r zných normách áste n liší; v zásad se však mezi
n zahrnují sou asní a potenciální investo i, zam stnanci, poskytovatelé výp j ního kapitálu, dodavatelé
a ostatní obchodní v itelé, zákazníci, vlády a jejich orgány a ve ejnost.
Základním rysem, který profiluje vývoj finan ního ú etnictví v posledních desetiletích, je požadavek na
jeho harmonizaci. Tou se rozumí snaha o jednotný zp sob vykazování ú etních informací, která se
projevuje ve ty ech aspektech:
• v obsahovém sjednocení tzv. prvk ú etní záv rky, zejména co se tý e vymezení aktiv, závazk ,
vlastního kapitálu, náklad , výnos , zisku a jejich strukturních složek,
• ve sjednocení princip , metod a technik jejich oce ování,
• ve zp sobu obsahového a formálního uspo ádání výkaz finan ního ú etnictví a
• v požadavcích na obsah vysv tlujících podklad a dopl kových informací, zve ej ovaných spolu
s výkazy.
BK
Ú etnictví manažerské – Management Accounting, Managerial Accounting
je uživatelsky vymezeným subsystémem ú etnictví. Je to takový zp sob ú etního zobrazení
reproduk ního procesu, jehož smyslem je poskytnout informace o p edm tu ú etnictví pracovník m na
r zné úrovni podnikového vedení.
Na rozdíl od finan ního a da ového ú etnictví, kde tlak uživatel na jednotný výklad a srovnatelnost
p edkládaných informací vede ke sjednocení pojmového aparátu, jsou ú etní informace ur ené
manažer m charakteristické tím, že jejich obsah v zásad není p edm tem mimopodnikové regulace. To
se projevuje až do té míry, že tento ú etní subsystém nejen není jednotn vymezen co se tý e cíle, obsahu
a struktury, ale dokonce se pro n j ve sv t nepoužívá ani jednotný pojem. V anglosaské oblasti se tento
subsystém nej ast ji ozna uje výrazem manažerské ú etnictví. Ve francouzsky mluvících zemích se
nazývá jako ú etnictví pro ízení (francouzsky: Comptabilite de Gestion) a zejména v nov jší n mecké
literatu e se používá název "ú etnictví náklad a výnos orientované na rozhodování" (n mecky:
Entscheidungsorientierte Kosten- und Leistungrechnung).
Podrobn jší struktura manažerského ú etnictví vychází hlavn z toho, jaký typ informací ídícím
pracovník m poskytuje. Ur ující je zejména len ní informací z hlediska jejich vztahu k fázím
rozhodovacího procesu. Tento vztah byl také typický pro historický vývoj manažerského ú etnictví:
•
V první fázi se takto zam ené ú etnictví orientovalo hlavn na zjišt ní skute n vynaložených
náklad a výnos , a pozd ji (by v užším rozsahu) i aktiv a pasiv, a to nejprve podle jejich vztahu k
prodávaným finálním výkon m, a pozd ji také ve vztahu k díl ím proces m, innostem a
odpov dnostním st edisk m, které za vynaložené náklady, resp. realizované výnosy odpovídají.
•
Ve druhé fázi dalo možnost takto roz len né skute né náklady a výnosy (aktiva, pasiva) porovnat se
žádoucím (cílovým) stavem, a dát tak podklady pro krátkodobé a st edn dobé ízení pomocí
odchylek.
•
Ve t etí fázi je základní snahou manažerského ú etnictví rozší it škálu poskytovaných informací o
takové, které umož ují zhodnocovat r zné varianty budoucího rozvoje firmy. Typ t chto informací,
zjednodušen nazývaný "Co se stane, když ..." tak umož uje využít ú etní informace nejen pro b žné
99
ízení podnikových výkon , st edisek a proces v podmínkách, kdy o základních parametrech
podnikání již bylo rozhodnuto, ale i pro rozhodování o variantách jejich budoucího pr b hu. Tato
fáze se historicky ozna uje jako p er stání nákladového ú etnictví v manažerské.
Podle jeho základního obsahového zam ení je manažerské ú etnictví koncipováno bu jako výkonov
orientované, odpov dnostní nebo procesní.
BK
Ú etnictví nákladové – Cost Accounting
je subsystémem manažerského ú etnictví, který poskytuje informace prvních dvou historických fází jeho
vývoje. Hlavním rysem nákladového ú etnictví je systémové zobrazení reproduk ního procesu v jeho
úplnosti a nep etržitosti v etn jeho výsledk , charakterizujících innost ekonomického subjektu
v hodnoceném období.
D sledkem tohoto systémového zobrazení je pak skute nost, že nákladové ú etnictví si také zachovává
tradi ní, by modifikovan aplikované prvky ú etní metody: jak obecné, umož ující výše uvedené
systémové zobrazení (jako jsou bilan ní princip, systém ú t umož ujících vyjád it dynamiku podnikání,
podvojné zobrazení hospodá ských transakcí a jejich hodnotové vyjád ení), tak i tzv. technické ( jako je
dokumentace a inventarizace), jejichž základním smyslem je zajistit pr kaznost a soulad ú etního
zobrazení s realitou.
Ú etnictví odpov dnostní – Responsibility Accounting
je subsystémem manažerského ú etnictví, jehož primárním cílem je dávat odpov
na otázky "jak k
celopodnikovým výsledk m p ispívají jednotlivá odpov dnostní st ediska", resp. "jak ídit odpov dnostní
st ediska, aby jejich innost sm ovala k optimálnímu napln ní cíl firmy jako celku". Poskytuje
informa ní podklady zejména pro ízení po linii vnitropodnikových útvar .
BK
Ú etnictví procesní – Activity Based Accounting, Cost Driver Accounting
je subsystémem manažerského ú etnictví, jehož primárním cílem je dávat odpov na otázky "jaká je
nákladová náro nost, resp. p idaná hodnota aktivit, inností a proces , které jsou p edm tem innosti
ekonomického subjektu. Poskytuje informa ní podklady zejména pro ízení po linii aktivit, inností a
proces (ABM – Activity Based Management).
BK
Ú etnictví pro rozhodování – Accounting for Decision Making
je subsystémem manažerského ú etnictví, který poskytuje informace, specifikované ve t etí historické
fázi jeho vývoje. Jeho základním cílem je poskytovat informace pro cenová rozhodování, rozhodování na
existující kapacit a rozhodování o budoucí kapacit .
BK
Ú etnictví manažerské strategicky orientované – Strategic Management Accounting
je základním informa ním nástrojem strategického ízení. Lze ho charakterizovat zejména dv ma
základními p ístupy: dlouhodobým horizontem ízení a orientací náklad k situaci na trhu. Díl í
informa ní nástroje používané k prosazování t chto cíl jsou r zné a jejich len ní není jednotné. asto
se však zmi ují jako subsystémy strategicky orientovaného manažerského ú etnictví (anglicky: Strategic
Management Accounting), a to i p esto, že jejich p edm tem nejsou jen hodnotové informace, které se
považují za tradi ní výstup ú etního zobrazení.
Mezi základní z t chto nástroj pat í hodnotová analýza celého et zce vzniku náklad (anglicky: Value
Chain Analysis, Value Based Management). V nejširším pojetí se zakládá na vymezení díl ích aktivit,
inností a podnikových proces , které vytvá ejí hodnotu, a jejich odlišení od t ch, které ji nevytvá ejí.
Významnou zm nou v aplikaci této analýzy je zejména její p esun za tradi n chápané podnikové
100
hranice, a z ní vyplývající restrukturalizace vztah v i dodavatel m a zákazník m (viz tzv. koncept
rozší eného podniku).
Z obecných princip tohoto p ístupu pak vychází celá ada informa ních nástroj a metod, které eliminují
asové ztráty a aktivity, které nep inášejí hodnotu: mezi tyto metody pat í nap . kalkulace s p i azováním
náklad podle díl ích aktivit (ABC - Activity Based Costing), ostatní tzv. AB techniky, jako je nap .
rozpo tování náklad ve vztahu k aktivitám (anglicky: Activity Based Budgeting), procesní ú etnictví
(anglicky: Activity Based Accounting), metoda JIT (Just In Time), metoda komplexního ízení kvality
(TQM - Total Quality Management) a další.
Cílem další z metod je snaha o ízení "životního cyklu" výkon metodami vyhodnocování investi ních
projekt . Propo et efektivnosti v budoucnosti vyráb ného výrobku nebo výrobkové ady je zpravidla
založen na modifikaci propo tu isté sou asné hodnoty a zahrnuje odhad budoucích výdaj spojených s
výzkumem, vývojem, záb hem, výrobou, ale i s deklinací p i dob hu a s likvidací následk výroby. Tyto
diskontované výdaje se pak porovnávají s odhadovanými, op t diskontovanými p íjmy z prodeje, resp.
jinými p ínosy, které zavedení výrobku p inese. Tato metoda se zpravidla ozna uje jako kalkulace
životního cyklu výkonu (anglicky: Life Time Costing, Life Cycle Costing).
Významná skupina metod se zam uje na využití automatizace a robotizace pomocí po íta . P edm tem
optimalizace není p itom jen hlavní, zpravidla výrobní innost, ale i konstrukce, technologické ešení
výrobku, plánování a operativní ízení a další procesy. Nejznám jšími z t chto metod a jejich
automatizovaných aplikací jsou CAD (anglicky: Computer Added Design) - po íta em podporovaná
konstruk ní a technologická p íprava, a CAM (anglicky: Computer Added Manufacturing) - po íta em
podporované ízení výroby.
Další z progresivních kalkula ních metod, nazývaná jako kalkulace cílových náklad (anglicky: Target
Costing), se bezprost edn váže na obsah tohoto p ísp vku. Metoda se uvádí jako p íklad základní zm ny
v p ístupu k výrobkovým náklad m. Zatímco tradi ní postup klade posloupnost otázek "Jaká bude výše
náklad ?" a teprve poté "Jaká bude cena odvozená z t chto náklad , odpovídající dané konstrukci,
technologii a organizaci výroby?", metoda cílových náklad otázky obrací: vychází z informace o úrovni
ceny, kterou bude ochoten zákazník zaplatit za výrobek konkrétních užitných vlastností p i
p edpokládaném vývoji trhu a objemu prodeje, a z ní teprve odvozuje, kolik mohou init maximální
náklady výrobku se z etelem na jeho žádoucí (sm rnou) rentabilitu. Kalkulace cílových náklad má pak
pochopiteln dopad nejen na dlouhodobé ízení náklad , ale na celý systém sm rných informací o
výrobku, jejichž základním ú elem je vytvo it podmínky pro snižování náklad již v etap vývoje a
technické p ípravy výroby. Na rozhraní hodnotového a v cného ízení se z tohoto hlediska pohybují
zejména tzv. hodnotová a funk ní analýza.
BK
Ú etnictví výkonov orientované – Product (Oriented) Accounting
je subsystémem manažerského ú etnictví, jehož primárním cílem je dávat odpov na otázku "jaké jsou
náklady, marže, zisk a další hodnotové charakteristiky finálních nebo díl ích výrobk , prací a služeb,
které jsou p edm tem innosti ekonomického subjektu. Poskytuje informa ní podklady zejména pro
ízení po linii výkon .
Konkrétní struktura, obsah a organizace výkonov orientovaného ú etnictví jsou významn ovlivn ny
charakterem reproduk ního procesu p íslušného ekonomického subjektu a z n ho vyplývající metody
evidence a kalkulace, kterou ekonomický subjekt aplikuje.
Ú innost - Efficiency
je po hospodárnosti navazujícím kritériem racionality vynaložených náklad
p edpokladem prosazování ekonomické efektivnosti.
a zárove
i základním
Její úrove je výsledkem soum ení vynaložených náklad s dosaženým ekonomickým prosp chem. Její
elementární formou je srovnání náklad vynaložených v souvislosti s prodanými výkony s výnosy
z prodeje t chto výkon . V tomto p ípad lze také ekonomickou ú innost relativn jednozna n
kvantifikovat pomocí zisku.
101
BK
Ú tárna - Accountancy Department
je podnikový útvar, který zabezpe uje vedení ú etnictví a sestavení ú etní záv rky. V malých ú etních
jednotkách s omezeným rozsahem majetku i zam stnanc se jedná o jeden útvar s jedním nebo n kolika
málo pracovníky. Ve v tších firmách již m že docházet k len ní tohoto útvaru na specializovaná
pracovišt , která zajiš ují evidenci vymezené oblasti ú etnictví (materiálová ú tárna, mzdová ú tárna,
investi ní ú tárna, provozní ú tárna, finan ní ú tárna, všeobecná ú tárna). Charakter práce jednotlivých
ú táren je ovliv ován i technologií zpracování dat, p ípadn úrovní program , na nichž je ú etnictví
vedeno.
LM
Ú ty p echodné – Temporary Accounts
je název pro p echodná aktiva a p echodné závazky, které jsou charakteristické tím, že období jejich
vzniku nesouhlasí s obdobím, do n hož v cn náležejí. Je proto pot eba je pro správné vykázání v ú etní
záv rce asov rozlišit. Mezi p echodná aktiva pat í náklady p íštích období (odtok pen žních prost edk
p edchází období, do n hož v cn p ísluší náklad) a p íjmy p íštích období (výnos p edchází období
p ítoku pen žních prost edk ). Mezi p echodné závazky pat í výdaje p íštích období (náklad p ísluší do
období, které p edchází odtoku pen žních prost edk ) a výnosy p íštích období (p ítok pen žních
prost edk p edchází období, do n hož náleží výnos).
LM
Úspora relativní z objemu produkce - Economies of Scale
je úsporou vznikající z titulu lepšího využití fixních a smíšených náklad v p ípad zvýšeného objemu
provád ných výkon .
BK
Úspornost - Savings
je spolu s výt žností jednou ze dvou základních forem prosazování hospodárnosti. Dosahuje se jí tím
zp sobem, že žádoucí výkony podniku jsou dosaženy s co nejnižším vynaložením ekonomických zdroj .
Úspornost se tedy projevuje jako reálné snížení absolutní výše náklad na daný objem výkon ; lze ji tedy
prosazovat pouze u náklad , které se v hodnoceném období projevují i jako výdaj ekonomických zdroj –
tedy u variabilních náklad a u vyhnutelné ásti fixních náklad .
Úspornost se kvantifikuje pomocí spot ební odchylky.
BK
Úv r eskontní – Factored (Discounted) Receivables
je poskytnut p evodci sm ne ných práv majitele sm nky na banku. Ú etní jednotka m že postoupit bance
sm nku, na níž je uvedena jako sm ne ný v itel (remitent) p ed její splatností. Na eskontovanou sm nku
poskytne banka úv r ve výši sm ne né hodnoty snížené o úrok (diskont). V naší praxi banka sm nku
zpravidla neodkupuje, ale bere ji pouze do zástavy a nep ebírá ru ení za závazek dlužníka, který sm nku
vystavil nebo akceptoval. V ú etnictví držitele sm nky se p edání sm nky k eskontu bance zaú tuje jako
pohledávka za bankou, v i které má ú etní jednotka sou asn závazek za poskytnutý eskontní úv r. P i
úhrad sm nky dlužníkem p edává banka avízo ú etní jednotce o zrušení pohledávky a zárove o úhrad
eskontního úv ru. V p ípad , že dlužník sm nku ve lh t neuhradí, vrací banka sm nku ú etní jednotce,
která dluh na dlužníkovi vymáhá a v i bance má povinnost eskontní úv r uhradit ve stanovené lh t .
LM
Uzáv rka (v ú etnictví) – Year-end, Period-end Close
je proces, p i kterém dochází k uzavírání ú etních knih. V souladu se zákonem o ú etnictví se ú etní
knihy uzavírají k poslednímu dni ú etního období, ke dni zrušení bez likvidace (s výjimkou p em n
spole ností nebo družstev), ke dni p edcházejícímu den vstupu do likvidace, ke dni p edcházejícímu den
102
ú innosti prohlášení konkursu, jakož i v ostatních p ípadech, ve kterých sestavují ú etní jednotky
mimo ádnou ú etní záv rku. Konkrétn to znamená p evedení z statk ú t hlavní knihy na uzáv rkové
ú ty, rozvahových ú t na kone ný ú et rozvažný a výsledkových ú t na ú et zisk a ztrát. Sou ástí
ú etní uzáv rky je i kontrola správnosti ú etních zápis . Ta se provádí pomocí kontrolních soupisek
analytických ú t ke každému syntetickému ú tu, pomocí deníkové zkoušky (sou et obrat v deníku
musí odpovídat celkovému obratu na syntetických ú tech hlavní knihy), a pomocí obratové p edvahy
(sou et obrat všech ú t strany MD se musí rovnat sou tu obratu stran D všech ú t )
LM
Uzav ení ú etních knih – Closing of Ledgers
je innost, kterou ú etní jednotka provádí v souladu se zákon o ú etnictví
•
ke dni zániku povinnosti vést ú etnictví,
•
k poslednímu dni ú etního období,
•
ke dni p edcházejícímu dni vstupu do likvidace,
•
ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou p em n spole ností nebo družstev,
•
ke dni p edcházejícímu dni, kterým nastanou ú inky prohlášení konkursu,
•
ke dni p edcházejícímu dni, kterým nastanou ú inky povolení vyrovnání,
•
ke dni p edcházejícímu dni, kterým nastanou ú inky potvrzení nuceného vyrovnání,
•
ke dni, kterým nastanou ú inky potvrzení vyrovnání,
•
ke dni, kterým nastanou ú inky spln ní nuceného vyrovnání
•
ke dni, kterým nastanou ú inky zrušení konkursu,
•
ke dni, který pro uzavírání ú etních knih a sestavení ú etní záv rky stanoví zvláštní právní p edpis.
LM
Variátor – Variator
je nástrojem stanovení nákladového úkolu smíšených režijních náklad . Využívá se zpravidla v
kombinaci s limitem, který je nástrojem stanovení nákladového úkolu fixních režií, a variátorem –
nástrojem stanovení nákladového úkolu u variabilních režií.
Variátor je v zásad zvláštním typem normativu, který vyjad uje stupe závislosti smíšeného režijního
nákladu na p íslušné vztahové veli in . Tento stupe závislosti m že být p itom interpretován dvojím
zp sobem:
• vyjad uje, o kolik procent vzroste výše smíšených režijních náklad , pokud individuální nebo
univerzální vztahová veli ina vzroste o sto procent, a zárove
• uvádí, jak velkou proporci zkoumaného režijního nákladu tvo í ást lineárn závislá na p íslušné
vztahové veli in ; vymezuje tak nep ímo i ást fixních náklad , která tvo í zbylou ást smíšené režie.
Variátor je tak v zásad nástrojem, který kombinuje využití normativu a limitu p i ízení t ch režijních
náklad , jež objektivn zahrnují fixní a proporcionální složku.
BK
Veli ina vztahová (nákladová) – Cost Driver
je nejú inn jším typem rozvrhové základny. Nákladová vztahová veli ina je v tak úzkém p í inném
vztahu k rozvrhovaným nep ímým náklad m i k p edm tu kalkulace, resp. k jeho kalkula ní jednici, že se
p edpokládá, že zm ny v objemu nákladové vztahové veli iny budou vést k adekvátní zm n v úrovni
rozvrhovaných náklad .
Výhodou uplatn ní nákladových vztahových veli in (resp. vztahových veli in, jak se n kdy zkrácen
ozna ují) jako rozvrhových základen je zejména to, umož ují nejen p edb žn i následn p i adit
103
nep ímé náklady konkrétnímu výkonu v souladu s principem p í inné souvislosti, ale zejména ú inn
b žn a preventivn prosazovat hospodárnost ve vynakládání ekonomických zdroj tím, že umož ují
stanovit kvalitní nákladový úkol v jejich spot eb .
Po átky uplatn ní (nákladových) vztahových veli in se asto historicky spojují se vznikem metody
ABC – Activity Based Costing, kdy se pro odlišení tradi ních rozvrhových základen od základen typu
vztahových veli in za al uplat ovat anglický termín „Cost Driver“. Toto historické spojení však není
p esné. Požadavek na co nejužší p í inný vztah rozvrhové základny jak k rozvrhovaným náklad m, tak i
k objektu alokace je daleko staršího data a také se v praxi b žn uplat oval p i rozvrhu variabilních režií,
jejichž výše byla ovlivn na objemem finálních výkon . Je však prokazatelným faktem, že ABC a obecn
ABM – Activity Based Management svým myšlenkovým p ínosem významn p isp ly k rozší ení
aplikace nákladových vztahových veli in.
BK
Výdaj – Expenditure, payment (US), disbursement (UK), cash outflow, cash paid
je v užším slova smyslu úbytek pen žních prost edk , v širším slova smyslu p ír stek pen žních
prost edk a pen žních ekvivalent . Výdaje jsou spolu s p íjmy základními hodnotovými veli inami,
rozpo tovanými nebo následn zjiš ovanými v souvislosti s ízením pen žních tok (Cash Flow).
BK
Výdaje p íštích období – Accrued Costs
jsou asov rozlišené náklady, které vznikají v d sledku aktuálního konceptu ú etnictví. Jedná se o
náklady, které se v cn a asov váží k b žnému ú etnímu období, jejichž úhrada se však uskute ní až
v období následujícím. P íkladem m že být nájemné placené pozadu. Svým charakterem p edstavují
závazek v budoucnu uhradit p ijatý výkon. V rozvaze se vykazují v pasivech jako krátkodobé p echodné
položky.
LM
Výkazy (ú etní) – Financial Statements
sestavují ú etní jednotky z hlediska ú elu, k n muž slouží. Rozeznáváme externí ú etní výkazy, které
jsou sou ástí ú etní záv rky a vnitropodnikové ú etní výkazy sloužící pro interní pot eby ú etní jednotky.
Externí ú etní výkazy jsou výstupy finan ního ú etnictví, poskytující informace p edevším externím
uživatel m (banky, finan ní ú ady, obchodní partne i, investo i, aj.) Mezi základní externí ú etní výkazy
pat í Rozvaha (bilance) a Výkaz zisku a ztráty (výsledovka), Výkaz o pen žních tocích (cash flow) a
Výkaz o zm nách ve vlastním kapitálu. Vnitropodnikové ú etní výkazy slouží vnitropodnikovému ízení.
Jedná se zejména o výkazy o nákladech podle vnitropodnikových útvar a výkon , výkazy o odchylkách
mezi rozpo tovanými a skute nými náklady, výkazy o výpo tu výnosnosti vložených prost edk ,
speciální výkazy a rozbory pro pot eby plánování a kontroly investi ních náklad .
LM
Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka) – Profit and Loss Statement, Profit and Loss Account, Income
statement
je ú etní výkaz, jehož úkolem je informovat o finan ní výkonnosti ú etní jednotky. Rozvádí zp sob
tvorby zisku, p ípadn ztráty dané ú etní jednotky za stanovené ú etní období a podává p ehled o jejích
nákladech a výnosech. Ukazuje, které operace v podniku v daném období zvýšily (prost ednictvím
výnos ) i snížily (prost ednictvím náklad ) výši vlastního kapitálu. Výsledovka m že být sestavována v
druhovém nebo ú elovém len ní náklad a výnos . Náklady a výnosy se ve výsledovce uvád jí
zpravidla za sledované a minulé období, což umož uje porovnávání vývoje hospoda ení ú etní jednotky.
LM
Výkon – Production Activity, Product, Service
je obecným, spole ným výrazem pro aktivitu, díl í polotovar, výrobek, práci nebo službu, která je
p edm tem innosti ekonomického subjektu. Z hlediska hodnotového ízení má vymezení druhu, jakosti a
104
objemu výkonu význam zejména p i vyjád ení p edm tu kalkulace a kalkula ní jednice. Angli tina
obecný výraz tohoto typu nemá; nejblíže je tomuto termínu pojmové spojení „Production Activity“.
BK
Výnos – Income, Revenue, Gain
je jednou ze základních kategorií hodnotového ízení. Spolu s náklady tvo í základ pro zjišt ní zisku,
resp. ztráty ekonomického subjektu.
Vymezení výnos není ve sv t jednotné; pochopení jejich podstaty v našich podmínkách navíc
komplikuje skute nost, že sou ástí výnos , tak jak jsou vymezeny naší legislativou finan ního ú etnictví,
jsou i takové hodnotové transakce, které sv tov respektované ú etní standardy za výnos nepovažují.
P íkladem této naší nekompatibility je zm na stavu vnitropodnikových zásob a ostatní tzv. aktivace.
V sou asné dob nejuznávan jší systém Mezinárodních ú etních standard (anglicky: International
Accounting Standards - IAS), který se postupn transformuje v systém Mezinárodních standard
vykazovaných informací finan ního ú etnictví (anglicky: International Financial Reporting Standards –
IFRS) vymezuje ve svém koncep ním rámci výnosy jako zvýšení ekonomického prosp chu, k n muž
došlo za ú etní období, které se zárove projevilo p ír stkem nebo zvýšením budoucího prosp ch aktiv
nebo snížením závazk a které vedlo ke zvýšení vlastního kapitálu jiným zp sobem, než jsou vklady do
vlastního kapitálu vlastník . V další konkretizaci pojmu pak mimo jiné uvádí, že
•
souhrnné vymezení výnos (anglicky: Income) zahrnuje jak výnosy z b žných inností (anglicky:
Revenues), tak i tzv. p ínosy (anglicky: Gains);
•
výnosy z b žných inností jsou v tomto sm ru chápány jako výsledek b žné podnikatelské innosti
podniku ve vztahu k jeho okolí a zahrnují nap íklad výnosy z prodeje, poplatk , úrok , dividend a
nájemného;
•
p ínosy p edstavují ostatní položky, které vyhovují obecnému vymezení výnos a mohou, ale nemusí,
být výsledkem b žné podnikatelské inností podniku; zahrnují nap íklad taková zhodnocení, která se
projevují p i vy azení dlouhodobých aktiv, ale i tzv. p ínosy z dosud neukon ených transakcí jako
nap . zhodnocení, která jsou výsledkem p ecen ní obchodovatelných cenných papír , a zhodnocení,
která se projevují zvýšením vykazovaného ocen ní dlouhodobých aktiv.
Je však t eba zd raznit, že uvedené vymezení výnos zahrnuje pouze tzv. externí výnosy, projevující se
ve vztahu ekonomického subjektu k jeho okolí. Pojem nelze zam ovat s druhotnými (interními) výnosy,
které – jako opak druhotných náklad - jsou výrazem p edání výkon mezi odpov dnostními st edisky, a
jsou tedy výrazem pouze díl ího, z úrovn podniku vnit ního uznání jejich ú elnosti.
BK
Výnosy (ve finan ním ú etnictví) – Revenues, Income
jsou základním prvkem výkaz zisku a ztráty, který p edstavuje zvýšení ekonomického prosp chu, jež se
projeví bu zvýšením aktiv nebo snížením závazk a k n muž dochází v pr b hu ú etního období jiným
zp sobem než vkladem vlastník . Základní podmínkou pro vykázání výnos je spolehlivost m ení a
dostate ný stupe jistoty. Výnosy vykazované ve výsledovce zahrnují jak tržby a ostatní výnosy
z obvyklých provozních a finan ních transakcí, (nap . tržby z prodeje vlastních výrobk a služeb, z
prodeje zboží, cenných papír , p ijaté úroky) tak i neobvyklé i nahodilé p ípady výnos , které mohou
být výsledkem mimo ádných okolností (nap . prodej ásti podniku, úhrada od pojiš ovny v d sledku
živelné pohromy).
LM
Výnosy p íštích období – Deferred Income, Deferred Revenue
jsou p edplacené výnosy, které vznikají v d sledku aktuálního konceptu ú etnictví. Jedná se o asové
rozlišení p íjm v p ípad , kdy byly dop edu v b žném období p ijaty peníze za výkony, které budou
poskytnuty v pozd jším ú etním období. P íkladem m že být p edem p ijaté nájemné na více ú etních
období, p íjem p edplatného asopis , stravování apod. Svým charakterem p edstavují závazek dodat
výkon, který byl již uhrazen. V rozvaze se výnosy p íštích období vykazují jako p echodné položky pasiv.
105
LM
Výrok auditora (Auditor´s Opinion)
je forma, kterou auditor vydává jako sou ást zprávy o auditu a kterou vyjad uje sv j názor na ú etní
záv rku. Výrok bez výhrad vydá auditor tehdy, jestliže dojde k záv ru, že vykazované skute nosti jsou v
souladu s realitou, jestliže v pr b hu auditu nebyly zjišt ny nedostatky sv d ící o tom, že ú etnictví
ú etní jednotky není vedeno úpln , pr kazným zp sobem a správn a jestliže byla ú etní záv rka
sestavená v souladu s ú etními p edpisy. Výrok bez výhrad m že obsahovat zd razn ní skute nosti,
jestliže ú etní záv rka neobsahuje významné nesprávnosti, auditor však chce upozornit na skute nost,
kterou sice ú etní záv rka obsahuje, ale mén odborn kvalifikovaný uživatel zprávy by si jí nemusel
všimnout. Jedná se p edevším o situaci, kdy je ohrožena zásada trvání ú etní jednotky v dohledné
budoucnosti. Auditor pod výrok bez výhrad doplní odstavec ve kterém na tuto skute nost upozorní.
Výrok s výhradou vydá auditor, jestliže dojde k záv ru, že výrok bez výhrad nelze vyjád it, avšak
nesprávnosti v ú etní záv rce nejsou tak zásadní a takového rozsahu, aby vydal záporný výrok nebo
odmítnutí výroku. V ad p ípad vyjad uje auditor výhradou svoji nejistotu, že n které vykazované
skute nosti jsou správné, avšak není p esv d en o tom, že ú etní záv rka obsahuje významné
nesprávnosti. Záporný výrok vydá auditor v p ípad , že nesouhlas s ú etní záv rkou je tak zna ný a
dotýká se tak významné skute nosti, že výrok s výhradou neodpovídá rozsahu zjišt ných nedostatk ,
chyb a nesprávností. Auditor se m že dostat do rozporu s vedením ú etní jednotky o vhodnosti zvolených
ú etních postup , zp sobu jejich aplikace nebo p im enost údaj zve ejn ných v p íloze k ú etní
záv rce. Odmítnutí výroku neznamená, že by auditor nenapsal zprávu a nevydal výrok. Odmítnutí výroku
je také výrok a auditor ho vydá v p ípad , že jeho omezení p i provád ní auditu v ú etní jednotce bylo tak
významné, že není schopen vyjád it sv j názor na v rnost a poctivost zobrazení skute nosti v ú etní
záv rce. D vody odmítnutí výroku je auditor též povinen ve své zpráv vysv tlit.
LM
Výsledek hospoda ení - zisk/ztráta – Profit/Loss
se zjiš uje v ú etnictví porovnáním výnos a náklad . Jsou-li vyšší výnosy než základy, hospoda ila se
zjiš uje v ú etnictví porovnáním výnos a náklad . Jsou-li vyšší výnosy než základy, hospoda ila ú etní
jednotka ze ziskem, p i vyšších nákladech než jsou výnosy hospoda ila se ztrátou. Ve výkazu zisku a
ztráty sestavovaném v druhovém len ní se výsledek hospoda ení vykazuje v rozd lení na výsledek z
b žné innosti (provozní a finan ní) a na výsledek z mimo ádné innosti, v obou p ípadech jako istý zisk
(ztráta) po zdan ní. Pro informaci se ve výkazu zisku a ztráty vykazuje i výsledek hospoda ení p ed
zdan ním V rozvaze je istý výsledek hospoda ení sou ástí vlastního kapitálu a vyrovnává tak rozdíl
mezi aktivy a pasivy. Výsledek hospoda ení p ed zdan ním je východiskem pro stanovení základu dan
z p íjm p i sestavování da ového p iznání. Výsledek hospoda ení vytvo ený v b žném ú etním období
se p evádí do následujícího ú etního období, kde se rozd luje v rámci schvalovacího ízení.
LM
Výsledek hospoda ení ve schvalovacím ízení – Profit/Loss in Approval Process
je istý zisk po zdan ní nebo istá ztráta, které byly vytvo eny a vykázány v ú etní záv rce
p edcházejícího ú etního období. O rozd lení zisku nebo úhrad ztráty rozhoduje valná hromada
spole ník nebo akcioná na návrh p edstavenstva, podle pravidel stanovených obchodním zákoníkem.
LM
Výsledek hospoda ení vnitropodnikový – Departmental Result/Responsibility Centre Result
je jedním ze základních hodnotových kritérií, uplat ovaných v ízení odpov dnostních st edisek. Zjiš uje
se jako rozdíl mezi prvotními i druhotnými i náklady a výnosy odpov dnostního st ediska.
Zásada odpov dnosti a ovlivnitelnosti náklad a výnos , která se projevuje v r zném obsahu náklad a
výnos u r zných typ odpov dnostních st edisek, se následn odráží i v r zném obsahu a funkcích
vnitropodnikového výsledku hospoda ení jako jejich rozdílu. V závislosti na úrovni pravomoci a
odpov dnosti konkrétního st ediska m že vnitropodnikový výsledek hospoda ení vystupovat ve dvou
základních obsahových vymezeních:
106
•
V decentralizovaném p ístupu k odpov dnostnímu ízení je zpravidla koncipován jako m ítko efektu
s cílem vyjád it p ísp vek st ediska k celkovému zisku podniku. Tímto zp sobem se vyjad uje
výsledek hospoda ení útvar se zna ným podílem pravomoci a odpov dnosti, tedy zejména v
ziskových, rentabilitních a investi ních st ediscích;
•
Naopak p i aplikaci centralizovaného p ístupu se vnitropodnikový výsledek hospoda ení koncipuje
zejména jako informa ní nástroj vyjad ující úrove hospodárnosti a jakosti, s jakou st edisko splnilo
stanovené úkoly. Tato funkce se prosazuje p edevším u nákladov ízených st edisek s nižší
pravomocí, u kterých p evládá káze p i pln ní p esn zadaných úkol a jejichž iniciativa se tedy
projevuje ve zp sobu hospoda ení s náklady, které jsou schopny ovlivnit.
Ob výše uvedená pojetí jsou zárove projevem jedné ze dvou funkcí, které vnitropodnikový výsledek
hospoda ení plní - tzv. kriteriální funkce. St ediskový výsledek hospoda ení vystupuje v této funkci jako
jedno z m ítek, které umož uje vyjád it, jak úsp šné bylo st edisko v ásti podnikatelského procesu,
kterou svou inností ovliv uje a za jejíž realizaci odpovídá.
V návazné stimula ní funkci lze pak vnitropodnikový výsledek hospoda ení využít jako základnu hmotné
zainteresovanosti, která orientuje iniciativu útvar k napln ní podnikových cíl . Význam této funkce je
však zna n rozdílný v závislosti na mí e pravomoci a odpov dnosti odpov dnostních st edisek. U
st edisek s vysokou pravomocí a odpov dností bude zainteresovanost na výši vnitropodnikového
výsledku jedna z nejd ležit jších; u ostatních útvar bude d ležitost tohoto kritéria klesat v p ímé úm e s
úbytkem pravomoci a odpov dnosti.
BK
Výt žnost – (Capacity) Utilization
je spolu s úsporností jednou ze dvou základních forem prosazování hospodárnosti. Dosahuje se jí tím
zp sobem, že se ízení zam uje na maximalizaci objemu provedených výkon p i konstantním
vynaložení ekonomických zdroj . Jde tedy o maximalizaci ú ink , která se však neprojevuje absolutním,
ale pouze relativním snížením náklad . Tuto formu hospodárnosti lze tedy využít hlavn u fixních
náklad , spojených s ur itou kapacitou, kterou uvedené zdroje potenciáln "nabízejí" a kterou lze lépe i
h e využít.
Výt žnost se kvantifikuje pomocí objemové odchylky.
BK
Významnost – Materiality
je kvalitativní charakteristika ú etních informací. Informace se považuje za významnou (závažnou),
jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osob, které tyto
informace využívají. S hranicí významnosti pracují též audito i p i ov ování ú etních záv rek. Odvozuje
se od velikosti nebo povahy nesprávnosti informace, která s ohledem na další okolnosti vytvá í
p edpoklad, že rozhodnutí p im en informované osoby spoléhající se na tuto informaci bude touto
nesprávností ovlivn no. Ur ení hranice významnosti spo ívá na auditorov odborném posouzení.
Vychází p itom zpravidla z velikosti položek ú etních výkaz - z obratu, bilan ní sumy, výsledku
hospoda ení apod. i z množství a povahy nalezených nesprávnosti v pr b hu auditu. Proto se auditor v
odhad a ur ení hranice významnosti m že v pr b hu auditu m nit v závislosti na množství zjišt ných
nesprávností. Mezi zásadou významnosti a úrovní auditorského rizika je nep ímo úm rný vztah. Jestliže
p ijatelná úrove významnosti stoupá, auditorské riziko klesá a naopak.
LM
Vzorec kalkula ní – (Product) Costing Scheme
je formou, v níž se stanovují a zjiš ují náklady a ostatní hodnotové veli iny výkon , které jsou
p edm tem kalkulace. Pojem "vzorec" však nelze chápat jako jednozna n danou formu vykazování.
Spíše naopak: podstatným rysem kalkula ního systému progresivních podnik je to, že zp sob azení
nákladových položek, podrobnost jejich len ní, vztah ke kalkulaci ceny a dalších hodnotových veli in i
struktura mezisou t se vykazuje variantn s ohledem na uživatele a rozhodovací úlohu, k jejímuž ešení
má kalkulace p isp t.
107
Tento požadavek však klade pom rn zna né nároky na zpracovatelskou fázi; len ní náklad
v manažerském ú etnictví i v ostatních nástrojích, které poskytují podklady pro kalkulace, totiž musí
vycházet z požadavk na zajišt ní všech rozhodovacích úloh.
Variantní pojetí kalkula ního vzorce se v našich podnicích prosazuje relativn obtížn ; hlavním d vodem
této skute nosti je deformovaná úloha kalkulace v podmínkách centráln plánovitého ízení - poskytovat
podklady pro nákladovou tvorbu cen, která probíhala na nadpodnikové úrovni. Legislativn prosazovaný
tlak na p edkládání kalkulací Federálnímu cenovému ú adu byl doprovázen požadavky na unifikaci vykazovaných informací - ve struktu e vykazovaných náklad , v jejich rozsahu, sjednoceném obsahu
vykazovaných položek a v n kterých p ípadech i ve stanovení rozvrhové základny. V t chto historických
souvislostech není p ekvapením, že pojem "kalkula ní vzorec" se asto spojuje s jeho tzv. typovou podobou, která byla p edm tem úpravy všech vyhlášek o kalkulaci.
V reakci na omezení typového kalkula ního vzorce se proto v sou asné praxi uplat ují kalkula ní vzorce,
charakteristické jednak odlišn vyjád eným vztahem náklad výkonu k cen , jednak variantn
strukturovanými náklady výkon . Jejich základními formami je tzv. retrográdní kalkulace, kalkulace
odd lující variabilní a fixní náklady, dynamická kalkulace a kalkulace relevantních náklad .
BK
Základna rozvrhová – Allocation Basis
je jedním z významných nástroj alokace náklad , který umož uje p eklenout nikoliv p ímý, ale
zprost edkovaný vztah nep ímých náklad k p edm tu kalkulace a kalkula ní jednici. Uplat uje se u
kalkulace d lením a kalkulace p irážkové.
Základním požadavkem na její aplikaci by m lo být to, aby byla jak k rozvrhovaným náklad m, tak i k
objektu alokace ve vztahu p í inné souvislosti. Tento požadavek je p itom tím naléhav jší, ím více
zm ny v objemu (velikosti) rozvrhové základny ovliv ují výši ur ité položky náklad . Takovou
rozvrhovou základnou m že být nap . po et hodin aktivního chodu stroje pro rozvrh náklad na jeho
opravy a údržbu. Tento typ rozvrhových základen umož uje totiž nejen následn p i adit nep ímé náklady
konkrétnímu druhu výkonu v souladu s principem p í inné souvislosti, ale zejména ú inn b žn a
preventivn p sobit na výši vynaložených náklad . Rozvrhové základny tohoto typu zárove slouží jako
tzv. nákladové vztahové veli iny (anglicky: Cost Drivers).
Teprve v p ípad , kdy princip p í inné souvislosti nelze uplatnit, je možno pro ešení n kterých
rozhodovacích úloh vyjít p i výb ru rozvrhové základny z princip únosnosti náklad nebo z principu
pr m rování. Možnost využití t chto informací je však výrazn užší než t ch, které jsou založeny na
vyjád ení p í inné souvislosti. I z této skute nosti je z ejmý patrn nejd ležit jší obecný záv r: význam
jakéhokoliv p i azení náklad pro ízení a rozhodování vzr stá a klesá podle toho, jak úzký ( i naopak
volný, zprost edkovaný) p í inný vztah je mezi p i azenými náklady a objektem alokace.
BK
Zápisy ú etní – Accounting Entries
jsou ú etní záznamy v ú etních knihách. Ú etní jednotky jsou povinny provád t ú etní záznamy pr b žn
v ú etním období po vyhotovení ú etního dokladu takovým zp sobem, který neohrozí spln ní požadavk
jiných právních p edpis . Pro podvojné ú etnictví je charakteristická forma podvojného ú etního zápisu,
který se ú tuje na ú ty, které se k sob vztahují p i ú tování ú etního p ípadu, mají ekonomickou
souvislost a proto se ozna ují jako ú ty souvztažné. Ú etní zápisy m žeme d lit r zným zp sobem v
závislosti na tom, do jakých ú etních knih se ú tují nebo z hlediska jejich formy, nebo funkce, kterou v
ú etnictví plní. Ú etní zápisy uspo ádané podle asového hlediska (též zápisy chronologické) se ú tují se
v ú etní knize zvané deník. Ú etní zápisy uspo ádané podle v cného hledisky (též zápisy systematické) se
ú tuji v hlavní knize. Podle formy provedeného ú etního zápisu se rozlišuje zápis jednoduchý (jedné
položce na jedné stran ú tu odpovídá jedna položka na druhé stran souvztažného ú tu), nebo zápis
složený (jedné nebo více položkám na jednom nebo n kolika ú tech odpovídá jedna nebo více položek na
jednom nebo n kolika souvztažných ú tech). Z hlediska funkce, který ú etní zápisy plní, se zápisy d lí na
b žné ú etní zápisy a na zápisy opravné, jimiž se opravují chybné ú etní zápisy.
LM
108
Zásady ú etní, obecn uznávané - Generaly Accepted Accounting Principles
jsou základním vodítkem p i vedení ú etnictví zejména z hlediska dodržování kvalitativních aspekt
zve ej ovaných ú etních informací. Jde o soubor pravidel, které ú etní jednotky dodržují p i vedení
ú etnictví a sestavování ú etních výkaz . Nejsou stanoveny závaznými právními p edpisy, vyvíjí se
postupn . Jedná se zejména o tyto zásady:
•
Zásada ú etní jednotky, vychází ze skute nosti, že hospodá ské jevy se zachycují ve vztahu k
ur itému ekonomickému subjektu - ú etní jednotce.
•
P edpoklad trvání podniku i v dohledné budoucnosti, vychází z p edpokladu perspektivního
fungování ú etní jednotky, emuž p izp sobuje své chování.
•
Zásada periodicity zjiš ování hospodá ského výsledku a finan ní situace podniku, p edpokládá
zjiš ování hospodá ského výsledku v ur itých intervalech (m síc, rok).
•
Zásada objektivity ú etních informací, p edpokládá, že údaje uvedené v ú etních výkazech jsou
nezaujaté a založené na ov itelných skute nostech.
•
Zásada oce ování v historických cenách, stanoví, že majetek ú etní jednotky je oce ován v cenách,
za které byl po ízen.
•
Zásada vymezení okamžiku realizace, vychází z uznání výnos v tom ú etním období, v n mž jsou
výkony dodány a p evzaty odb ratelem.
•
Zásada konzistence mezi ú etními obdobími, stanoví, že v p ípad existence více možností ú tování
i oce ování zvolí ú etní jednotka jednu z nich, kterou používá asov nep etržit a v cn d sledn s
cílem dosáhnout srovnatelnosti údaj r zných ú etních období.
•
Zásada opatrnosti, vychází z toho, že by se p i oce ování majetku a závazk m l brát z etel na
p ípadná rizika a nejistoty, která jsou ú etní jednotce známa. V praxi to znamená, že o ekávané, ale
nejisté zisky by se zapo ítávat nem ly, ale možné, I když nejisté ztráty se berou v úvahu.
•
Zásada materiálnosti ú etnictví p edstavuje požadavek ú tovat o všech podstatných skute nostech
týkajících se majetku a hospoda ení ú etní jednotky.
•
Zásada p ednosti obsahu p ed formou znamená respektovat ekonomickou podstatu p i ú tování a
vykazování ú etních informací
•
Zásada v rného a poctivého zobrazení aktiv, pasiv, náklad , výnos a výsledku hospoda ení ú etní
jednotky za sledované ú etní období - zásada, která je nad azená všem ostatním ú etním zásadám.
LM
Závazek - Liability
p edstavuje povinnost konat i zdržet se konání nebo jednání. V ú etnictví mají závazky nej ast ji formu
dluh a jsou vykazovány v pasivech rozvahy. P edstavují cizí zdroje financování aktiv a zárove
povinnost uhradit dluh pen žitou i nepen žitou formou. Oce ují se po izovací cenou, v p ípad
devizových závazk vykazovaných v ú etní záv rce se p epo ítává jejich hodnota kursem eské národní
banky platnému k rozvahovému dni. Dlouhodobé závazky bývají v n kterých ú etních legislativách
oce ovány na bázi odúro ených budoucích pen žních výdaj . Pojem závazky však m že být širší než
pojem dluh . V ú etní jednotce mohou existovat závazky, které nejsou zachyceny v rozvaze, nap . r zné
záruky, garance a ru ení, p ípadn podmín né závazky, které nastanou za ur itých podmínek a proto se
nevykazují v rozvaze.
LM
Závazek podmín ný – Contingent Lability
je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence bude potvrzena až tím, když dojde
nebo nedojde k o ekávané budoucí nejisté události, která není zcela pod kontrolou spole nosti. Tyto
závazky se nevykazují v rozvaze, nebo odliv ekonomického prosp chu ze spole nosti není dostate n
jistý, nebo ástka závazku nem že být dostate n spolehliv m ena. Informaci o podmín ných závazcích
109
však musí ú etní jednotka uvést v p íloze k ú etní záv rce, aby byl uživatel ú etní záv rky o t chto
skute nostech informován.
LM
Záv rka ú etní – Financial Statements (Including Notes)
je vyvrcholením ú etního období s cílem vytvo it takovou strukturu, objem a charakter ú etních
informací, které umožní jejich uživatel m získat p ehled o majetku, závazcích, vlastním kapitálu,
nákladech, výnosech, výdajích, p íjmech, výsledku hospoda ení a finan ní situaci ú etní jednotky. Ú etní
záv rka p edstavuje tedy zpracování ú etních informací za ú etní období, výstup z ú etních knih, který je
zve ej ován pro pot eby uživatel ú etních informací. Ú etní záv rka je nedílná celek ú etních výkaz
(rozvahy, výkazu zisku a ztráty, v n kterých p ípadech p ehledu o pen žních tocích a p ehledu o zm nách
vlastního kapitálu) a vysv tlivek k nim (p ílohy). Ú etní záv rka jako provázaný uspo ádaný systém
informací se sestavuje bu v pravidelných intervalech na konci ú etního období ( ádná ú etní záv rka),
nebo na základ pot eby vyvolané ur itou situací (mimo ádná nebo mezitímní ú etní záv rka), p ípadn
záv rka sestavovaná za skupinu podnik (konsolidovaná ú etní záv rka). Ú etní jednotky sestavují ú etní
záv rku v plném rozsahu (akciové spole nosti a ostatní ú etní jednotky, které mají ze zákona povinnost
ov ení ú etní záv rky auditorem), nebo v zjednodušeném rozsahu.
LM
Záv rka (ú etní) konsolidovaná – Consolidated Financial Statements
je ú etní záv rka skupiny, která vystupuje jako samostatná ekonomická jednotka. Tato ú etní záv rka
informuje o postavení konsolida ního celku a sestavuje se metodami konsolidace upravenými zákonem o
ú etnictví. Povinnost sestavit konsolidovanou ú etní záv rku má ú etní jednotka, která je obchodní
spole ností a je ídící nebo ovládající osobou (konsolidující ú etní jednotka). Konsolidující ú etní
jednotky, které jsou emitentem cenných papír v lenských státech Evropské unie, použijí pro sestavení
ú etní záv rky a vyhotovení konsolidované výro ní zprávy Mezinárodní ú etní standardy upravené
právem Evropských spole enství. Ostatní ú etní jednotky si mohou zvolit, zda budou konsolidovanou
ú etní záv rku a konsolidovanou výro ní zprávu sestavovat podle Mezinárodních ú etních standard
nebo podle eských ú etních p edpis . Konsolidovaná ú etní záv rka musí být ov ena auditorem.
LM
Záv rka (ú etní) mezitímní – Interim Financial Report
je ú etní záv rka sestavená k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne. P i sestavení mezitímní
ú etní záv rky ú etní jednotky neuzavírají ú etní knihy a provád jí inventarizaci jen pro ú ely vyjád ení
ocen ní. Mezitímní ú etní záv rku sestavují povinn k 31. prosinci kalendá ního roku ú etní jednotky,
které používají hospodá ský rok a jsou p íjemci prost edk ze státního rozpo tu nebo rozpo tu územních
samosprávných celk a jsou povinny tyto prost edky vypo ádat podle zákona o rozpo tových pravidlech.
LM
Závislost náklad na vztahové veli in – Cost Behaviour
je vyjád ením vztahu mezi konkrétními položkami náklad a vztahovými veli inami, které ovliv ují
jejich vznik; nej ast ji se zkoumá závislost náklad na objemu provád ných výkon , inností a aktivit.
BK
Záznam podpisový - Signature Record
je ú etní záznam, jehož obsahem je vlastnoru ní podpis nebo elektronický podpis podle zákona o
elektronickém podpisu, nebo obdobný pr kazný ú etní záznam v technické form . Na ob formy
podpisového záznamu se pohlíží stejn a ob mohou být použity tam, kde se vyžaduje vlastnoru ní
podpis.
LM
110
Záznamy ú etní – Accounting Records
definuje zákon o ú etnictví jako vedení ú etnictví podle tohoto zákona. Ú etní záznam m že mít
písemnou nebo technickou formu a na ob formy se pohlíží stejn . Ú etní jednotka m že p evád t ú etní
záznam z jedné formy do druhé, p itom je povinna zajistit, aby obsah ú etního záznamu v nové form byl
shodný s obsahem ú etního záznamu v p vodní form . Ú etní jednotky jsou povinny zajistit ochranu
ú etních záznam a jejich obsahu p ed jejich zneužitím, poškozením, zni ením, neoprávn nou zm nou,
ztrátou nebo odcizením.
LM
Zboží – Merchandise
je druh zásob, které ú etní jednotka nakupuje za ú elem prodeje v nezm n ném stavu. Zbožím mohou být
také výrobky, které byly aktivovány a p edány do vlastních prodejen a dále pozemky, budovy a stavby,
které podnik po izuje za ú elem prodeje v nezm n né podob a sám je nepoužívá, nepronajímá a
neprovádí na nich technická zhodnocení. Zboží je v rozvaze vykazováno v krátkodobých aktivech jako
zásoby.
LM
Zisk – Profit
jako pozitivní rozdíl mezi výnosy a náklady, resp. jako p ír stek kapitálu vlastníka z ekonomické innosti
podnikatelského subjektu se považuje za nejsynteti t jší absolutní hodnotovou kategorii. V zisku se
odrážejí veškeré faktory úsp šného podnikání. Jeho výše bezprost edn navazuje na zvýšení hodnoty
podniku pro vlastníka za dané období a schopnost a míru jeho rozší ené reprodukce. Tyto funkce zisku,
nazývané jako kriteriální a reproduk ní, jsou v podmínkách tržní ekonomiky nejd ležit jší.
Krom nich jsou však podstatné i jeho funkce distribu ní a stimula ní. Distribu ní funkce vyjad uje a
zobrazuje zisk jako zdroj distribuce (rozd lení), a to zejména ve vztahu k vlastník m a da ovým
povinnostem. Stimula ní funkce souvisí s využitím zisku jako nástroje zainteresovanosti pracovník
podniku na souhrnných hodnotových výsledcích.
Ve vazb k r zným rozhodovacím úlohám se rozlišují r zné úrovn zisku, mezi nimiž jsou nejd ležit jší:
• Zisk z hlavní výd le né innosti, který lze (p i ur itém zjednodušení) charakterizovat jako rozdíl
mezi výnosy z prodeje výkon , které jsou p edm tem innosti podniku, a náklady, které s hlavní
podnikatelskou inností podniku souvisí. Obecn tato úrove zisku vyjad uje schopnost podnikového
managementu zhodnotit ekonomické zdroje, které má k dispozici pro uskute ování hlavní
podnikatelské innosti.
• Zisk provozní, zahrnující zisk z hlavní výd le né innosti, upravený o takové výsledkové transakce,
které jsou sice v pravomoci a odpov dnosti podnikového vedení, ale již nejsou bezprost edním
výrazem hlavního p edm tu podnikání. P íkladem t chto transakcí jsou efekty z prodeje
nepot ebných fixních aktiv (dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku) nebo materiálu. Obecn
tato úrove zisku vyjad uje schopnost podnikového managementu zhodnotit veškeré ekonomické
zdroje, které má k dispozici.
• Zisk z b žné innosti podniku, zahrnující provozní zisk, upravený o efekty z výsledkových transakcí
finan ních a investi ních aktivit (nap . o výsledky z prodeje cenných papír a vklad , o úroky z
p ijatých a poskytnutých úv r a p j ek, o výnosy z finan ních investic apod.); tato úrove zisku
vyjad uje v podstat výd lkovou schopnost podniku, resp. schopnost managementu a vlastník
podniku zhodnotit cílev dom , ú elov vynaložené ekonomické zdroje v hodnoceném období.
• Mimo ádný zisk, jehož p edm tem je soum ení náklad a výnos , které ovlivnily celkový výsledek
nahodilým, výjime ným zp sobem, jehož opakování je v budoucnu nepravd podobné. Podstatným
rysem mimo ádných výsledk je skute nost, že jsou výsledkem srovnání tzv. nerecipro ních
p ír stk a úbytk kapitálu, jimž asto chybí (nebo je výrazn oslaben) ú elový vztah k výkon m (a
které tedy ani nejsou nákladem a výnosem ve smyslu manažerského ú etnictví). Jejich p íkladem
mohou být výsledkové dopady živelních pohrom nebo výsledky, související s likvidací podniku nebo
jeho ásti.
111
•
•
•
Zisk p ed zdan ním, zjiš ovaný v zásad jako sou et zisku z b žné innosti a mimo ádného zisku, a
vyjad ující celkovou úrove p ír stku „vlastního“ kapitálu, ur eného jednak k „rozd lení“ mezi stát a
vlastníky a jednak – jako interní zdroj financování – k dalšímu rozvoji podnikových aktivit.
Zisk po zdan ní ( istý zisk), který je ur en na rozvoj podniku a na uspokojení pot eb vlastník a který
se zjiš uje v zásad jako sou et zisku z b žné innosti a mimo ádného zisku, snížený o da ze zisku
(z p íjm ).
Nerozd lený zisk, kterým se rozumí istý zisk snížený, o zú tované dividendy nebo jinak vyjád ené
podíly na zisku vlastník ; jde tedy o ást istého zisku, která zvyšuje podíl vlastník na celkových
aktivech a která je ur ena na další rozvoj podniku.
BK
Zisk minulých let nerozd lený – Retained Ernings
p edstavuje kumulaci zisk , které podnik dosáhl za všechna p edchozí období a které nebyly rozd leny
vlastník m, ani nebyly použity ke zvýšení základního kapitálu. Ve své podstat se jedná o fond, který
nemá ú elové ur ení a proto m že být v budoucnu použit k jakémukoliv ú elu (v etn rozd lení
vlastník m), pokud o tom rozhodne valná hromada.
LM
Zkreslení rozpo tu - Budgetary Bias
je výrazem využívaným pro r zné manipulace s údaji v rozpo tu, které uskute uje ídicí pracovník ve
snaze zlepšit výchozí pozici pro spln ní úkol daných rozpo tem.
BK
Zpráva o auditu – Auditor’s Report
je výstup z procesu ov ení ú etní záv rky auditorem, jehož nejd ležit jší sou ástí je výrok auditora.
Formou výroku vyjad uje auditor sv j názor na ú etní záv rku, zda ve všech významných ohledech
podává v rný a poctivý obraz o majetku, závazcích, vlastním kapitálu, finan ní situaci a výsledku
hospoda ení ú etní jednotky. V závislosti na charakteru výroku uvád jí auditorské sm rnice ty mi druhy
výroku Výrok bez výhrad vydá auditor tehdy, jestliže dojde k záv ru, že vykazované skute nosti jsou v
souladu s realitou, jestliže v pr b hu auditu nebyly zjišt ny nedostatky sv d ící o tom, že ú etnictví
ú etní jednotky není vedeno úpln , pr kazným zp sobem a správn a jestliže byla ú etní záv rka
sestavená v souladu s ú etními p edpisy. Výrok bez výhrad m že obsahovat zd razn ní skute nosti,
jestliže ú etní záv rka neobsahuje významné nesprávnosti, auditor však chce upozornit na skute nost,
kterou sice ú etní záv rka obsahuje, ale mén odborn kvalifikovaný uživatel zprávy by si jí nemusel
všimnout. Jedná se p edevším o situaci, kdy je ohrožena zásada trvání ú etní jednotky v dohledné
budoucnosti. Auditor pod výrok bez výhrad doplní odstavec ve kterém na tuto skute nost upozorní.
Výrok s výhradou vydá auditor, jestliže dojde k záv ru, že výrok bez výhrad nelze vyjád it, avšak
nesprávnosti v ú etní záv rce nejsou tak zásadní a takového rozsahu, aby vydal záporný výrok nebo
odmítnutí výroku. V ad p ípad vyjad uje auditor výhradou svoji nejistotu, že n které vykazované
skute nosti jsou správné, avšak není p esv d en o tom, že ú etní záv rka obsahuje významné
nesprávnosti. Záporný výrok vydá auditor v p ípad , že nesouhlas s ú etní záv rkou je tak zna ný a
dotýká se tak významné skute nosti, že výrok s výhradou neodpovídá rozsahu zjišt ných nedostatk ,
chyb a nesprávností. Auditor se m že dostat do rozporu s vedením ú etní jednotky o vhodnosti zvolených
ú etních postup , zp sobu jejich aplikace nebo p im enost údaj zve ejn ných v p íloze k ú etní
záv rce. Odmítnutí výroku neznamená, že by auditor nenapsal zprávu a nevydal výrok. Odmítnutí výroku
je také výrok a auditor ho vydá v p ípad , že jeho omezení p i provád ní auditu v ú etní jednotce bylo tak
významné, že není schopen vyjád it sv j názor na v rnost a poctivost zobrazení skute nosti v ú etní
záv rce. D vody odmítnutí výroku je auditor též povinen ve své zpráv vysv tlit.
LM
Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami – Related Party (Transaction) Report
vychází z koncernového práva a byla p evzata i do eského obchodního práva. Zprávu povinn
zpracovává v písemné form statutární orgán ovládané osoby osobou ovládající (to je taková osoba, která
112
je bu v tšinovým spole níkem, nebo disponuje v tšinou hlasovacích práv) v p ípad , že není uzav ená
mezi ovládající a ovládanou osobou ovládací smlouva. Obsahem zprávy je uvedení smluv, které byly
uzav eny v posledním ú etním období mezi propojenými osobami, jiné právní úkony, které byly u in ny
v zájmu t chto osob a všechna ostatní opat ení, která byla v zájmu nebo na popud t chto osob p ijata nebo
uskute n na ovládanou osobou. Pokud bylo ovládanou osobou poskytnuto pln ní, je ve zpráv nutno
uvést, jaké bylo poskytnuto protipln ní, u opat ení jejich výhody a nevýhody, a zda z t chto smluv nebo
opat ení vznikla ovládané osob újma, zda byla tato újma v ú etním období uzav ena a nebo byla
uzav ena smlouva o této úhrad . Jestliže ovládaná osoba zpracovává výro ní zprávu, musí být zpráva o
vztazích mezi propojenými osobami k výro ní zpráv p ipojena. Pokud podléhá ú etní záv rka ovládané
osoby ov ení auditorem, je auditor povinen ov it i správnost údaj uvedených ve zpráv o vztazích
mezi propojenými osobami.
LM
Zpráva výro ní – Annual Report
je ze zákona povinn sestavovaná a zve ej ovaná ú etními jednotkami, které mají ze zákona povinnost
mít ú etní záv rku ov enou auditorem. Výro ní zpráva rovn ž podléhá auditu a ú etní jednotka je
povinna umožnit každému zájemci do ní nahlédnout. Ve výro ní zpráv je povinna ú etní jednotka uvést
informace o minulém i o p edpokládaném budoucím vývoji innosti ú etní jednotky, o skute nostech,
které nastaly až po konci rozvahového dne, pokud by významn ovlivnily informace uvedené v ú etní
záv rce, výrok auditora vyjad ující názor na ú etní záv rku. Kapitálové spole nosti uvád jí dále
informace o po izování vlastních akcií i obchodních podíl , spole nosti zabývající se výzkumem a
vývojem uvád jí výdaje na tuto innost. Sou ástí výro ní zprávy je i zpráva o vztazích mezi propojenými
osobami u t ch spole ností, které jsou ovládanou osobou v souladu s obchodním zákoníkem. Ú etní
jednotka, která má organiza ní složku v zahrani í, je povinna tuto informaci rovn ž ve výro ní zpráv
uvést.
LM
Ztráta neuhrazená minulých let – Accumulated Losses from Previous Years
je položka p edstavující kumulované ztráty, které byly p evedeny z minulých ú etních období. V rozvaze
se vykazuje jako sou ást vlastního kapitálu, který snižuje. V p ípad kapitálových spole ností ukládá
obchodní zákoník statutárnímu orgánu pozorn sledovat tuto položku. V p ípad , že zjistí, že celková
ztráta spole nosti na základ jakékoliv ú etní záv rky dosáhla takové výše, že p i jejím uhrazení
z disponibilních zdroj spole nosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu, nebo to
lze s ohledem na všechny okolnosti p edpokládat, má povinnost navrhnout valné hromad zrušení
spole nosti nebo p ijetí jiného opat ení (nap . zvýšení základního kapitálu dalšími vklady).
LM
Zve ej ování (ú etní záv rky a výro ní zprávy) – (Financial Statements and Annual Report)
Disclosure
ukládá ú etním jednotkám zákon o ú etnictví. V souladu s tímto zákonem zve ej ují ú etní jednotky,
které se zapisují do obchodního rejst íku, ú etní záv rku a výro ní zprávu jejich uložením do sbírky listin
obchodního rejst íku. P itom ú etní záv rka m že být uložena jako sou ást výro ní zprávy. Ú etní
jednotky, které podle zvláštního právního p edpisu p edávají výro ní zprávu Komisi pro cenné papíry,
p edávají ú etní záv rku a výro ní zprávu do sbírky listin obchodního rejst íku prost ednictvím Komise
pro cenné papíry. Ú etní jednotky, které mají ze zákona povinnost ov ení ú etní záv rky a výro ní
zprávy auditorem, zve ej ují i výrok auditora k ov ené ú etní záv rce a výro ní zpráv .
LM
113