Podnikatelské baroko //0// //1//

// název příspěvku //
// autor příspěvku / email //
// téma disertační práce //
// školitel //
// obor / instituce //
//0//
Podnikatelské baroko
Eva Bortelová / [email protected]
Podnikatelské baroko
prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.
Architektura - teorie a tvorba / Fakulta architekrury ČVUT v Praze
Ing. arch.
předmět výzkumu
Výzkum analyzuje fenomén naivně historizujících tendencí s užším zaměřením na výstavbu rodinných domů a vil na území České republiky v letech
1990 – 2012. Vývoj průměrné a podprůměrné architektury zkoumá optikou populárních časopisů o bydlení a prostřednictvím případových studií (case
studies). Projekt hledá příčiny estetických preferencí klientů a mapuje výrazové prostředky, které jsou jim blízké. Ty pak konfrontuje s představami profesionálních architektů a snaží se najít důvody jejich odmítavého postoje vůči neoficiální a laické architektuře.
vymezení pojmu
Ačkoli pojem Podnikatelsé baroko je užívám hojně, vymezit ho není jednoduché. Bylo by se snadné říci, že je Podnikatelské baroko je určitou
podmnožinou kýče v současné architektuře, že je pojmenováním naivně historizujících tendencí ve výstavbě rodinných domů a vil. Jenže naivně historizující tendence a kýč jistě nejsou totéž. Je Podnikatleské baroko tedy kýčem? Jaká je jeho charakteristika? Proč a kdy se objevuje? Odpovědi jsem
hledala oblasti kýče a vkusu, historismu, populismu a socilogie architektury. Cenným materiálem jsou pro mne i populární časopisy o bydlení a různé
neformální diskuze na internetu (zejména na Facebooku).
//1//
kýč
Pojem kýč se objevuje teprve v 19. století. V roce 1939 vyšla esej C. Greenberga Avant-Garde and Kitsch[1] v níž autor staví avantgardu do opozice
kýče. Ten pak ztotožňuje s akademismem: “All kitsch is academic, and conversely, all that is academic is kitsch.”[1] Velký zájem o problematiku kýče
zaznamenáváme od konce 60. let do konce let 80., kdy se tématu věnuje G. Dorfles[2], H Broch[3], M. Calinesu[4]. U nás vyšla v roce 1946 útlá
brožura M. Mrkvičky[5], která sice přináší některé důležité postřehy, avšak cekově je, i pro svou poplatnost době, nepřesvědčivá. Nejkomplexnějším
českým pojednáním je kniha T. Kulky Umění a kýč[6]. Autor zde analytickým způspbem dokazuje, že kýč není integrovanou aoučástí umění, ale existuje paralelně, jako samostanná kategorie. Definuje tři nutné podmínky kýče, které pak společně tvoří podmínku postačující: 1. námět kýče má silný
emocionální náboj; 2. námět kýče je snadno rozpoznatelný 3. kýč nepřináší nic nového. Ačkoli Kulkova definice byla formulována pro vizuální umění,
je možné ji do určité míry aplikovat i další oblasti tvořivé činnosti včetně architektury. Ve svém díle se kýčem zabývá také M. Kundera.
literatura:
[1] GREENBERG, Clement. “Avant-Garde and Kitsch.” Partisan Review. 6:5 (1939) 34-49.
[2] DORFLES, Gillo , BROCH Hermann. Kitsch: The World of Bad Taste. New York: Universe books 1969, 311s.
[3] BROCH, Hermann. „Notes on the Problem of Kitsch, In G.Doflers Kitsch, New York“: Universe books 1969, s. 49 - 76
[4] CALINESCU, Matei. Five faces of modernity: modernism, avant-garde, decadence, kitsch, postmodernism. Duke University Press, 1987
[5] MRKVIČKA, Otakar Umění a kýč. Praha: Orbis, 1946. 29 s.
[6] KULKA, Tomáš. Umění a kýč. Praha: Torst, 2000. 292 s
//2//
historismus
Fenoménu historizujících tendencí v architektuře se věnuje celá řada publikací. Mezi současnými vilami ve stylu podnikatelského baroka a aristokratickými sídly z 19. století lze nalézt paralelu. Tomuto období se ve své knize věnuje např. Jiří Kuthan[7], který se zaměřuje na novou inspiraci středověkou
architekrutou na konci 18. a v 19. století, kdy na evropskou pevninu pronikají z Anglie vlivy romantické architektury aristokratických sídel v neogotickém
slohu. Určitá forma historismu nebo histoprických citací je vlastní také postmoderně. O problému postmoderny vyšla také řada pojednání včetně velmi
dobře zpracované výstavy ve Victoria and Albert Museum v Londýně, která proběhla na přelomu roků 2011 a 2012.
iteratura:
[7] KUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla období romantismu a historismu. Praha : Akropolis, 2001. 331 s.
[8] DVOŘÁČEK, Petr. Klasicismus a romantický historismus . Praha : Levné knihy KMa, 2005. 135 s.
[9] COLQUHOUN, Alan. Modernity and classical tradition : architectural essays 1980-1987. Gambridge : Cambridge, 1994. 268 s.
//3//
populismus
Při hledání architektury esteticky přitažlivé pro co největší množství lidí se nutně dostáváme k populismu. Ten mnohdy hraničí s kýčem, nebo jím je, i
když se nedá říci, že by tyto termíny byly synonymy. Populismu v architektuře a designu byla věnována konfernce pořádaná v roce 2004 v Linzi výzkumnou “laboratoří” Design-Organization-Media (DOM) Research Lab, konfernci vyšel obsáhlý sborník[10].
iteratura:
[10] SHAMIYEH, Michael (ed.). What people want: populism in architecture and design., Birkhäuser Basel, 2005, 395s
V České republice vychází celá řada populárních časopisů o bydlení, o jejichž existenci nemají architekti tušení. Vědí-li o některých z nich,
pravděpodobně je nikdy neotevřeli. Tyto časopisy mě překvapily širším záběrem a větší bohatostí vyjádření ve srovnání s prestižními architektonickými časpopisy.
časopisy (nakladatelství):
BYDLENÍ (Bauer media); BYDLÍME (IS Press); DESIGN and HOME (Valmedia); DOMOV (Časopisy pro volný čas); DŮM A ZAHRADA (Home deco SPM); H.O.M.I.E bydlení architektura, technologie, jízda (Aheadmedia), MARIANNE BYDLENÍ
(Burda media); MŮJ DŮM (Somfyspol); PANEL PLUS (Panelplus press); PĚKNÉ BYDLENÍ (Časopisy 2005); PRAKTIK: DŮM - BYT - ZAHRADA (Pražská vydavatelská společnost); REZIDENCE (RF hobby); VILLA JOURNAL (RF hobby)
//4//
neformální zdroje
V oblasti populární kultury jsou neformální zdroje informací velmi důležité. Není to jen přímý kontakt s ostatními lidmi, ale v dnešní době je to hlavně
internet, speciálně Facebook. Denní dávkou architektonických podivností zásobuje skupina ArchWars.
Internetové drtánky:
http://www.facebook.com/Archwars
//5//
metoda výzkumu
strategický cíl
- pojmenovat hlavní tendence v pokleslé tvorbě na území České republiky v letech 1990-2012
- srovnat podobu kýče ve stavební produkci 90. let 20.století a prvního desetiletí 21. století
taktické cíle
- definovat pojem „Podnikatelské baroko“, které se u nás objevuje v 90.letech, a pokusit se zachytit charakteristiku objednatele staveb, jež lze pod
tento pojem zahrnout
- prozkoumat situaci po roce 2000, posun „Podnikatelského baroka“, nové podoby kýče, pokusit se o charakteristiku objednatele
- analyzovat podíl médií na šíření modelů bydlení
- zjistit, kde se pro různé skupiny (nebo jednotlivce) nachází hranice kýče
hypotéza
Mezi lety 1989 – 2012 se podoba kýče ve stavební produkci na území České republiky vyvíjela, tj. kýč 90.let byl jiný než kýč prvního desetiletí 21.
století.
metoda
- rešerše realizovaných projektů
program
1. vytipování vhodných lokalit (6 – 10, zejména předměstí a satelity velkých měst)
2. vytipování vhodných staveb (max. 100 – polovina pro 90. léta, polovina pro léta 2000 -2012)
3. dokumentace staveb (fotografie, skici, údaje od stavebních úřadů)
4. rozhovory s klienty staveb a / nebo dotazník
5. zpracování údajů
6. výstupy (publikace a DP)
Tato práce byla podpořena grantem Studentské grantové soutěže ČVUT č. SGS12/201/OHK1/3T/15