Váš názor na strategii Evropa 2020 Závěrečná zpráva

EVROPSKÁ UNIE
Výbor regionů
Konzultace
Váš názor na strategii Evropa 2020
Závěrečná zpráva
Červen 2010
EVROPSKÁ UNIE
Výbor regionů
Rue Belliard/Belliardstraat, 101_1040 Bruxelles/Brussel _ BELGIQUE/BELGIË
Tel. +32 2/282 22 11 _ Fax +32 2/282 23 25
http://www.cor.europa.eu
Obsah
PŘEDMLUVA..............................................................................................................................................5
HLAVNÍ ZÁVĚRY, VYHODNOCENÍ A POLITICKÝ DOPAD ..........................................................6
KAPITOLA 1..............................................................................................................................................10
POŽADAVEK NA ÚZEMNĚ PŘIZPŮSOBENÉ CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 .........ERROR!
BOOKMARK NOT DEFINED.
1.1 VYVÁŽENÝ PŘÍSTUP STRATEGIE EVROPA 2020 – HOSPODÁŘSKÝ, SOCIÁLNÍ
A ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ ......................................................................................................... 10
1.2 DOPLNĚNÍ HLAVNÍCH CÍLŮ O NÁRODNÍ A REGIONÁLNÍ CÍLE SDÍLENÉ VŠEMI PŘÍSLUŠNÝMI
ÚČASTNÍKY .................................................................................................................................... 10
1.3 KOMENTÁŘ A NÁVRHY K HLAVNÍM CÍLŮM ................................................................................ 11
1.3.1 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno .................................. 11
1.3.2 Do výzkumu a vývoje by měla být investována 3 % HDP Evropské unie........................... 11
1.3.3 Cíle „20-20-20“ v oblasti klimatu a energie ......................................................................... 12
1.3.4 Cíle v oblasti vzdělávání....................................................................................................... 12
1.3.5 Počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů......................................... 12
1.4 NÁVRHY NOVÝCH CÍLŮ ................................................................................................................ 12
KAPITOLA 2..............................................................................................................................................14
TVORBA POLITICKÝCH OPATŘENÍ DOPLNĚNÍM HDP O NOVÉ UKAZATELE
UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A KVALITY ŽIVOTA......ERROR! BOOKMARK NOT DEFINED.
2.1 KROMĚ HDP JE TŘEBA NOVÝCH UKAZATELŮ NA UTVÁŘENÍ A MONITOROVÁNÍ STRATEGIE
EVROPA 2020 ................................................................................................................................ 14
2.2 HLAVNÍ RYSY POTŘEBNÝCH UKAZATELŮ ................................................................................... 14
2.3 JAK STANOVIT NOVÉ UKAZATELE ............................................................................................... 15
2.4 NÁVRHY PŘÍPADNÝCH UKAZATELŮ STRATEGIE EVROPA 2020................................................. 15
KAPITOLA 3 ................................................................................................................................. 18
JAK SE MOHOU MĚSTA A REGIONY AKTIVNĚ PODÍLET NA STRATEGII EVROPA 2020?
......................................................................................................................................................................18
3.1 PARTNERSTVÍ MEZI RŮZNÝMI SPRÁVNÍMI ÚROVNĚMI JE PRO STRATEGII EVROPA 2020
ZÁSADNÍ ......................................................................................................................................... 18
3.2 PŘÍSPĚVEK MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH ORGÁNŮ KE STRATEGII EVROPA 2020..................... 19
3.3 PROVÁDĚNÍ STĚŽEJNÍCH INICIATIV V PARTNERSTVÍ ................................................................. 19
3.3.1 Inovace v Unii ...................................................................................................................... 20
3.3.2 Mládež v pohybu .................................................................................................................. 20
3.3.3 Digitální program pro Evropu .............................................................................................. 20
3.3.4 Evropa méně náročná na zdroje............................................................................................ 21
3.3.5 Průmyslová politika pro věk globalizace.............................................................................. 21
3.3.6 Program pro nové dovednosti a pracovní místa ................................................................... 21
3.3.7 Evropská platforma pro boj proti chudobě ........................................................................... 21
3.4 SKEPTICKÝ POHLED NA STĚŽEJNÍ INICIATIVY ........................................................................... 22
3
3.5 NALEZENÍ NOVÝCH ŘEŠENÍ PRO ŘÍZENÍ STRATEGIE NA MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI NEBO
ZLEPŠENÍ STÁVAJÍCÍCH ŘEŠENÍ ................................................................................................... 22
3.5.1 Rozmanitost současných správních systémů ........................................................................ 22
3.5.2 Zavádění nových systémů řízení ... ...................................................................................... 24
3.5.3 ... a zlepšení stávajících způsobů účasti regionů a měst ....................................................... 24
KAPITOLA 4..............................................................................................................................................26
STRATEGIE EVROPA 2020 A POLITIKA SOUDRŽNOSTI – DOPLŇKOVOST A VZÁJEMNÉ
POSÍLENÍ................................................................................ERROR! BOOKMARK NOT DEFINED.
4.1 VZÁJEMNĚ POSILUJÍCÍ VZTAH MEZI STRATEGIÍ EVROPA 2020 A POLITIKOU SOUDRŽNOSTI . 26
4.1.1 Pro cíle soudržnosti je nutná strategie Evropa 2020............................................................. 26
4.1.2 Pro cíle strategie Evropa 2020 je nutná soudržnost.............................................................. 26
4.1.3 Volání po soudržnosti v době krize ...................................................................................... 26
4.2 URČENÍ VAZBY MEZI STRATEGIÍ EVROPA 2020 A POLITIKOU SOUDRŽNOSTI .......................... 27
4.3 SESTAVENÍ ROZPOČTU EU SE ZOHLEDNĚNÍM POLITIKY SOUDRŽNOSTI A STRATEGIE EVROPA
2020................................................................................................................................................ 27
4.4 ZAJIŠTĚNÍ NÁLEŽITÉ ÚROVNĚ FINANCOVÁNÍ ... ......................................................................... 28
4.5 ... A LEPŠÍ ZACÍLENÍ VÝDAJŮ, JEJICH ZJEDNODUŠENÍ A ZAMĚŘENÍ NA VÝSLEDKY ................. 29
4.6 FINANČNÍ VÝDAJE PROSTŘEDNICTVÍM DOHOD O PARTNERSTVÍ .............................................. 30
KAPITOLA 5..............................................................................................................................................32
CÍLENÉ A ATRAKTIVNÍ INFORMOVÁNÍ O STRATEGII EVROPA 2020.......................ERROR!
BOOKMARK NOT DEFINED.
5.1 INTENZIVNĚJŠÍ A LEPŠÍ INFORMOVÁNÍ O STRATEGII EVROPA 2020......................................... 32
5.2 PŘIZPŮSOBENÍ INFORMACÍ CÍLOVÉMU PUBLIKU........................................................................ 32
5.3 STRATEGIE VIDITELNÁ PRO ŠIROKOU VEŘEJNOST I PRO KONKRÉTNÍ SKUPINY
ZAINTERESOVANÝCH STRAN ........................................................................................................ 33
5.4 SPOJENÍ ÚSILÍ VŠECH ÚROVNÍ O INFORMOVÁNÍ O STRATEGII EVROPA 2020 .......................... 34
5.5 NÁSTROJE INFORMOVÁNÍ O STRATEGII EVROPA 2020 .............................................................. 34
SEZNAM PŘISPĚVATELŮ DO PRŮZKUMU......................................................................................36
4
PŘEDMLUVA
Evropská rada přijala na svém zasedání v březnu a červnu 2010 strategii s názvem Evropa 2020 –
Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, jejíž návrh zveřejnila Evropská komise
1
dne 3. března 2010 . Byly stanoveny hlavní cíle této nové strategie a nové integrované hlavní směry.
Evropská komise by měla do konce roku 2010 prezentovat sedm stěžejních iniciativ strategie a bude
zaveden systém každoročního monitorování a podávání zpráv, jenž bude provázet a řídit její provádění.
Výbor regionů zahájil již v březnu 2009 konzultaci s evropskými regiony a městy o nové strategii pro
2
udržitelný růst . Na základě výsledků této konzultace přijal VR v prosinci 2009 stanovisko z vlastní
3
iniciativy , jež Komise ve výše uvedeném návrhu částečně zohlednila.
Některé důležité otázky, které mají význam pro místní a regionální orgány, však v návrhu strategie
Evropa 2020 zůstávají i nadále otevřené. To se týká zejména potřeby odlišných cílů pro územní celky,
potřeby ukazatelů využívaných při tvorbě politik přesahujících rámec HDP, stávající úlohy místních
a regionálních orgánů při vytváření a provádění nové strategie, vztahu mezi strategií Evropa 2020,
politikou soudržnosti a rozpočtem EU a potřeby informovat o nové strategii všechny občany EU.
Z tohoto důvodu se VR rozhodl tyto otázky prohloubit a dát prostřednictvím konzultace „Váš názor na
strategii Evropa 2020“ příležitost všem místním a regionálním orgánům EU vyjádřit svůj názor.
Konzultace byla zahájena v březnu 2010 prostřednictvím dotazníku, který byl zveřejněn ve všech jazycích
EU na internetových stránkách Platformy pro monitorování strategie Evropa 2020.
4
V této zprávě je shrnuto 97 příspěvků, jež do 28. dubna 2010 zaslalo 21 z 27 členských států EU . Města
a regiony se na příspěvcích podílely zhruba stejnou měrou. 24 příspěvků přišlo od členů Platformy pro
monitorování strategie Evropa 2020, sítě zhruba 120 měst a regionů, která od roku 2006 monitoruje
provádění Lisabonské strategie v praxi. 10 příspěvků přišlo od členů Paktu starostů a primátorů, seskupení
asi 1 700 měst Evropské unie, jež propaguje Evropská komise za účelem podpory zavádění politik
energetické účinnosti. Dalšími přispěvateli byla celoevropská sdružení místních a regionálních orgánů
a přeshraniční seskupení regionů.
Všechny tyto příspěvky v původním jazyce a v angličtině jsou společně s dotazníkem zveřejněny na
internetových
stránkách
Platformy
pro
monitorování
strategie
Evropa
2020
(www.cor.europa.eu/europe2020).
V následujících hlavních závěrech jsou uvedeny oblasti, v nichž se respondenti nejvíce shodují, ve stěžejní
části zprávy je pak uvedeno širší spektrum jejich názorů a návrhů.
Obsah zprávy nemusí nutně vyjadřovat názory Výboru regionů.
1
2
3
4
Oficiální dokumenty týkající se strategie Evropa 2020 jsou k dispozici na: http://ec.europa.eu/eu2020/index_en.htm.
Závěrečná zpráva a příspěvky jsou k dispozici na: http://portal.cor.europa.eu/europe2020/Pages/Library.aspx.
Budoucnost Lisabonské strategie v období po roce 2010 (CdR 25/2009).
Žádné příspěvky nebyly zaslány z Bulharska, Irska, Kypru, Lotyšska, Malty a Slovinska. Seznam přispěvatelů je uveden v závěru
tohoto dokumentu.
5
HLAVNÍ ZÁVĚRY, VYHODNOCENÍ A POLITICKÝ DOPAD
MĚSTA A REGIONY EU: STRATEGIE EVROPA 2020 MÁ VÝZNAM
Průzkumu Výboru regionů se zúčastnilo 97 evropských regionů a měst z 21 členských států EU.
Předložily velmi kvalitní dokumenty, které jsou důkazem jejich závazku vůči nové strategii Evropa 2020
pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a poskytly velké množství komentářů a návrhů
a také konkrétní příklady, jak by mohly k provádění této strategie přispět.
Respondenti ocenili vyvážený přístup návrhu strategie Evropa 2020, jenž se odráží v jejích prioritách
a ambiciózním závazku vůči cílům na úrovni celé EU. Rovněž pojali stěžejní iniciativy jako konkrétní
nástroje, které přiblíží strategii Evropa 2020 občanům EU.
Návrh Komise však odpovídajícím způsobem neřeší potřebu toho, aby v nové strategii byly zohledněny
územní odlišnosti a nerovnosti; HDP byl doplněn novými ukazateli, které by sloužily jako nástroje na
formování politických opatření; bylo překonáno současné roztříštění politických programů a souvisejících
zdrojů financování; zjednodušení administrativy se stalo prioritou; prosazovalo se provádění zásady
partnerství mezi státními, regionálními a místními orgány a čelilo se komunikační výzvě spočívající
v přiblížení nové strategie životům běžných občanů.
Z těchto důvodů a kvůli velmi těsnému časovému plánu přijetí nové strategie, který byl znám v době
zahájení této konzultace, má mnoho respondentů obavy, že jejich příspěvek k přijetí strategie Evropa 2020
5
může být jen omezený .
Proto předložili široké spektrum konkrétních návrhů, jak zlepšit současný plán strategie Evropa 2020
a zajistit jeho úspěšné provádění.
VYTVOŘENÍ A PROVÁDĚNÍ NOVÉ STRATEGIE: VÝZVY A PŘÍLEŽITOSTI
1. Strategie Evropa 2020 nezohledňuje stávající socioekonomické rozdíly a nerovnoměrný výskyt
příležitostí mezi regiony a městy a v rámci nich. Tyto rozdíly, které se v minulém desetiletí ještě
zvýšily, jsou nejen odrazem „tradiční“ propasti mezi rozvinutými a zaostávajícími regiony, ale jsou
rovněž patrné v některých nejrozvinutějších oblastech, např. v chudých předměstích některých měst
EU. Stanovením cílů pouze na vnitrostátní a evropské úrovni a prostřednictvím přístupu shora dolů
neumožňuje navržená struktura řízení strategie Evropa 2020 přizpůsobit úkoly, ukazatele a cíle tak,
aby braly tyto místní a regionální odlišnosti v potaz.
 Pokud se přizpůsobí úkoly, ukazatele a cíle různým místním a regionálním podmínkám,
stane se strategie Evropa 2020 realističtější a efektivnější: místní výhody přispějí
k udržitelnému růstu, zlepší se tak život občanů EU a posílí se soudržnost.
5
6
Situace v červnu 2010: členské státy mají do podzimu 2010 předložit své národní programy reforem, které budou provádět jako svůj
příspěvek ke strategii Evropa 2020.
2. Strategie Evropa 2020 neprosazuje šíření ukazatelů udržitelného rozvoje, které by doplnily HDP.
 Přijetí takovýchto ukazatelů, v souvislosti s flexibilním prováděním nové strategie sdíleným
příslušnými správními úrovněmi a dalšími zúčastněnými stranami, je nezbytným aspektem pro
stanovení cílů na místní a regionální úrovni a pomůže při hledání nejvhodnějších způsobů,
jak provádět strategii na místní úrovni. Bylo předloženo několik příkladů možných ukazatelů.
3. Politické nástroje strategie Evropa 2020 a související zdroje financování jsou nadále roztříštěné, tak
jako tomu bylo v případě Lisabonské strategie. Mohou se proto stát neúčinnými. Kromě toho si
strategie Evropa 2020 nestanovila zjednodušení administrativy za prioritu.
 Politické nástroje by měly být koordinovány a jejich použití zjednodušeno, aby se uceleným
a efektivním způsobem zaměřily na omezený počet cílů. Tím by byla také zajištěna nezbytná
integrace mezi jednotlivými politikami EU včetně politiky soudržnosti a dalších příslušných
odvětvových politik.
4. Účinné splnění cílů strategie Evropa 2020 bude záviset nejen na tom, co všechny příslušné vlády
učiní, ale především na tom, zda budou postupovat koordinovaně a synchronizovaně. Pokud jde
o provádění některých aspektů sedmi plánovaných stěžejních iniciativ, místní a regionální orgány
budou v přední linii. Jejich úloha však není uznána ani při stanovování cílů, ani ve stěžejních
iniciativách, o tvorbě národních programů reforem ani nemluvě. V některých členských státech EU
sice spadají alespoň některé aspekty nové strategie do působnosti místních a regionálních orgánů,
Komise však ve svých návrzích zaujala ukvapený přístup shora dolů.
 Má-li strategie dostát svým slibům, mělo by již od počátku docházet k trvalé koordinaci mezi
všemi příslušnými úrovněmi správy.
 V roce 2010 by místní a regionální orgány, vlády členských států a EU měly především
spolupracovat, aby si v prvé řadě stanovily cíle (rovněž na regionální úrovni) a v druhé řadě
sestavily a zahájily stěžejní iniciativy a národní programy reforem.
 V tomto procesu by měly být pečlivě zohledněny zásady subsidiarity a proporcionality.
5. Zatímco návrh správně uvádí, že nástroje politiky soudržnosti přispívají k cílům strategie
Evropa 2020, nezdůrazňuje potenciální přínos strategie Evropa 2020 k posilování soudržnosti v rámci
EU. Pokud nebude strategie prováděna dostatečně flexibilně, vzniká riziko, že se promarní příležitost
stavět při podpoře inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění na místních lidských
zdrojích a dalších místních výhodách.
 Přispěvatelé jednomyslně zdůrazňují, že strategie Evropa 2020 a politika soudržnosti musí být
vnímány jako vzájemně se posilující politické nástroje, které stimulují udržitelný růst
a zároveň zvyšují sociální, hospodářskou a územní soudržnost. Kvůli rostoucím obavám o územní
soudržnost, a to i v bohatších regionech EU, by měla politika soudržnosti i nadále pokrývat
všechny regiony a zároveň plnit své přerozdělovací cíle.
 Financování strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti by se nemělo snižovat, a mělo by se
naopak pokud možno zvyšovat. Ještě důležitější však je, aby výdaje byly racionalizovány,
zjednodušeny a zefektivněny prostřednictvím lepšího procesu monitorování a hodnocení.
Bylo by rovněž vhodné přezkoumat případné možnosti ocenění měst a regionů, které jsou
7
schopny vynaložit prostředky efektivním způsobem, podporovat ty, které jsou ochotny se zlepšit,
a uvalit sankce na ty, které nejsou dostatečně výkonné.
 Správy měst by měly být klíčovými subjekty pro úspěch strategie Evropa 2020, protože mohou
být hnací silou růstu, ale jsou zasaženy vážnými problémy v oblasti hospodářské a sociální
soudržnosti. Venkovské oblasti by měly být podporovány v úsilí o vyšší růst na novém a pevném
základě.
 Více úsilí o zlepšení základní infrastruktury v případě potřeby, s čímž by se ve strategii Evropa
2020 mělo počítat, by zvýšilo růst v EU a zajistilo soudržnost.
 Mnoho přispěvatelů také zdůraznilo, že koalice regionů s politickými pravomocemi, včetně
přeshraničních koalicí (jako jsou ESÚS a makroregiony), by také měly být považovány za
partnery.
6. Informovat o Evropské unii nebylo vzhledem k její „vzdálenosti“ pro mnoho občanů EU nikdy
lehkým úkolem a prezentace strategie Evropa 2020 v její současné podobě nebude o nic jednodušší.
 Jakkoli obtížné by informovaní o strategii Evropa 2020 mohlo být, měly by se snahy
o informování zaměřit na skutečný příspěvek strategie k udržitelnému rozvoji, i v místním či
regionálním měřítku, pro všechny obyvatele a odvětvové skupiny, a to s využitím moderních
nástrojů a s aktivním zapojením místních a regionálních orgánů.
VYHODNOCENÍ A POLITICKÝ DOPAD
Výše zájmu respondentů o strategii Evropa 2020 není překvapující vzhledem k tomu, že:


nová strategie je zaváděna ve stejné době, kdy byly členské státy a jejich regiony a města
nevyváženým způsobem zasaženy nejhorší recesí za několik posledních desetiletí, čímž se prohloubily
existující socioekonomické rozdíly a byl negativně ovlivněn potenciál růstu v EU jako celku;
současné obavy o měnovou stabilitu eurozóny pouze umocňují potřebu spojit přísnější fiskální
disciplínu s lepším dlouhodobým potenciálem růstu v EU, s cílem učinit rozpočtovou politiku
členských států udržitelnou, a zabránit tak prodlužování recese.
Z důvodu tohoto znepokojujícího hospodářského výhledu je ještě důležitější nahradit Lisabonskou
strategii novou, efektivnější strategií na zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a vytvoření prostoru pro
růst.
Z obdržených příspěvků vyplývá, že místní a regionální orgány EU si jsou vědomy toho, co je v sázce.
Zavázaly se k příslušným cílům a jsou připraveny plnit své odpovědnosti, aby byly tyto cíle úspěšně
realizovány (viz např. iniciativa Pakt starostů a primátorů).
Orgány, které se zúčastnily průzkumu, si nicméně nejsou jisté, zda nová strategie Evropa 2020 bude ve
stávající podobě schopna dostát svým slibům.
Aby se co nejlépe využila tato velice potřebná příležitost k překonání hospodářské krize a podpoře trvale
udržitelného rozvoje a aby byly zároveň sníženy nerovnosti a zlepšena kvalita života občanů EU, měla by
strategie Evropa 2020 poskytnout všem úrovním správy, včetně místních a regionálních orgánů, příležitost
přispět jako stálí partneři k její koncepci a jejímu provádění.
8
V roce 2010 by to mělo platit pro stanovení cílů a vytvoření stěžejních iniciativ a národních programů
reforem.
Proto VR předložil návrh na vytvoření Územního paktu místních a regionálních orgánů pro strategii
Evropa 2020, jehož cílem bude zajistit víceúrovňovou odpovědnost za budoucí strategii prostřednictvím
účinného partnerství evropských, státních, regionálních a místních veřejných orgánů. Tento pakt by měly
doplnit národní územní pakty, prostřednictvím nichž by členské státy spolupracovaly s regiony a městy
a aktivně přitom využívaly stávající institucionální nástroje.
Výbor regionů bude prostřednictvím své Platformy pro monitorování strategie Evropa 2020 i nadále
monitorovat pokrok této nové strategie v praxi a bude pravidelně informovat Radu, Evropskou komisi
a Evropský parlament.
9
KAPITOLA 1
POŽADAVEK NA ÚZEMNĚ PŘIZPŮSOBENÉ CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020
1.1
Vyvážený přístup strategie Evropa 2020 – hospodářský, sociální a environmentální pilíř
Respondenti v převážné většině ocenili vyvážený přístup návrhu strategie Evropa 2020, který se odráží
v jejích prioritách – inteligentním a udržitelném růstu podporujícím začlenění –, a ambiciózní závazek
splnit hlavní cíle na úrovni celé EU6. Konkrétně:
 Domnívají se, že cíl podpořit (udržitelný) růst je zásadně důležitý a že zvýší
konkurenceschopnost zemí a územních celků.
 Potvrzují, že environmentální otázky, především změna klimatu, by měly mít mimořádnou
prioritu.
 V zásadě všichni považují koncepci růstu „podporujícího začlenění“ za součást širšího rámce
potřeby zvýšit sociální a územní soudržnost. Podstatou sociální soudržnosti je vytváření více
pracovních míst, zatímco cílem územní soudržnosti je řešit existující socioekonomické rozdíly
mezi státy a regiony, ale rovněž v rámci regionů a zejména uvnitř nejrozvinutějších oblastí
EU.
1.2
Doplnění hlavních cílů o národní a regionální cíle sdílené všemi příslušnými účastníky
Většina respondentů se shoduje v tom, že cíle by měly mít úlohu při tvorbě politik, tj. že by měly být
využity jako nástroj zapojení všech příslušných účastníků do víceúrovňového plánování politik
zahrnujícího různé úrovně územních celků (EU, stát, region, obec).
Většina respondentů uvedla, že za tímto účelem by ukazatele a cíle měly být:






početně omezené, jako v případě stávajícího návrhu strategie Evropa 2020;
jasně spojené s dlouhodobými cíli strategie a pochopitelné pro občany;
měřitelné na základě standardních definic, díky nimž budou srovnatelné;
vzájemně propojené a sladěné, aby se předešlo případným rozporům mezi různými cíli
politik;
realistické a zároveň ambiciózní;
flexibilně přizpůsobené socioekonomickým charakteristikám každého územního celku.
Poslední bod je jedním z klíčových závěrů průzkumu: podle většiny respondentů si různé počáteční
situace a výchozí podmínky žádají různé cíle a záměry politik a různé politiky.
Komise požádala členské státy, aby do červnového zasedání Evropské rady převedly tyto cíle do podoby
cílů vnitrostátních, a tak přispěly k cílům strategie Evropa 2020 podle svých podmínek a výchozích pozic.
Téměř všichni respondenti v komentáři k tomuto přístupu uvedli, že cíle na úrovni EU by neměly být
automaticky považovány za výchozí cíle pro všechny regiony a obce v EU. Domnívají se, že specifické
6
10
Hlavní cíle strategie Evropa 2020 jsou uvedeny v následujícím odstavci.
cíle a záměry by měly být stanoveny nejen na celostátní úrovni, ale rovněž na regionální úrovni,
a zohledněny by přitom měly být i městské a venkovské oblasti.
Zaostávajícím regionům by stanovení cílů mohlo pomoci soustředit všechny dostupné prostředky na
snížení rozdílu, jenž je dělí od rozvinutějších oblastí. Strategie Evropa 2020 a politika soudržnosti by tak
získaly nástroj společného postupu jedním směrem pod podmínkou, že na politiku soudržnosti budou
vyčleněny finanční prostředky nezbytné na podporu veřejných investic do oblastí konvergence
(viz kapitola 4, kde jsou uvedeny názory respondentů na vztah mezi strategií Evropa 2020 a politikou
soudržnosti EU).
Aby byly cíle přesvědčivé a podpořily mobilizaci územních celků, měly by být do jejich stanovení
zapojeny všechny příslušné zainteresované strany. Několik přispěvatelů upozornilo na to, že při stanovení
cílů je třeba se řídit zásadou subsidiarity a proporcionality.
Stanovování cílů je obecně považováno za složitý úkol, který je však pro úspěch nové strategie zásadní.
Převážná většina přispěvatelů se proto domnívá, že plán strategie Evropa 2020 by měl umožnit nestrannou
a účinnou konzultaci zúčastněných stran a jejich koordinaci, zejména mezi různými správními úrovněmi.
1.3
Komentář a návrhy k hlavním cílům
Mnoho přispěvatelů částečně kritizovalo všech pět hlavních cílů a navrhlo určité dodatečné cíle, které by
přicházely v úvahu v případě jejich země.
1.3.1
75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno
Mnoho respondentů zdůraznilo důležitost vysoké míry zaměstnanosti, zpochybnilo však dosažitelnost
tohoto cíle EU ve svých regionálních podmínkách. Někteří uvedli, že by do tohoto cíle neměla být
zahrnuta pouze kvantita pracovních míst, ale rovněž jejich kvalita. Měl by se tedy týkat dlouhodobého
zaměstnání spíše než nejistých pracovních míst, jejichž snižování by podle některých z nich mělo být
cílem samo o sobě. Mnozí navrhli, aby se zvláštní pozornost věnovala začlenění mladých lidí na trh práce.
Několik z nich navrhlo, že by se měl stanovit cíl pro zvýšení mobility pracovní síly.
1.3.2
Do výzkumu a vývoje by měla být investována 3 % HDP Evropské unie
Co se týče druhého cíle (tj. že 3 % HDP EU by měla být investována do VaV), je zajímavé, že
přispěvatelé nebyli jednotní ohledně toho, do jaké míry je reálný (tzn. je to cíl, jehož není možné
dosáhnout) či ambiciózní (tzn. tento cíl by měl být mnohem vyšší). Tato nejednotnost odráží rozdíly mezi
výchozími pozicemi jednotlivých regionů.
Mnoho přispěvatelů kritizovalo skutečnost, že tento cíl není dostatečně konkrétní (či zaměřený na výstup),
aby přinesl hmatatelné výsledky. Navíc nepomáhá usnadňovat transfer poznatků do podniků. Při
stanovování cílů pro VaV by měla existovat pevnější vazba mezi potřebami reálné ekonomiky a cíli
vyššího vzdělávání a školení výzkumných pracovníků.
11
1.3.3
Cíle „20-20-20“ v oblasti klimatu a energie
Třetí sadou cílů strategie Evropa 2020 jsou cíle „20-20-20“ v oblasti klimatu a energie. Respondenti tyto
cíle obecně vítají, ačkoliv někteří uvádějí, že by mohly být ambicióznější. Jiní připomínají, že k dosažení
těchto cílů jsou zapotřebí odpovídající (finanční, právní, technologické) podmínky. Někteří uvedli, že je
třeba, aby nové cíle měřily provádění stávajících právních předpisů v oblasti životního prostředí a aby byla
větší pozornost věnována zachování biologické rozmanitosti, ochraně vodních zdrojů a jejich
racionálnímu využívání.
1.3.4
Cíle v oblasti vzdělávání
Mnozí respondenti zdůraznili otázku pravomocí v oblasti vzdělávání, které zůstává v působnosti států
(či v některých případech regionů), a připomněli zásadu subsidiarity. Co je důležitější – cíl by měl být
jasněji definován a k tomu, aby byl přijatelný, by měl rovněž zahrnovat kvalitu vzdělání. Někteří dokonce
uvedli, že je chyba zaměřovat se na počet let školní docházky, neboť ten není vždy zárukou kvality
vzdělání. Podle některých chybí spojitost mezi kvalitou vzdělání a nabízenými pracovními místy. Tento
hlavní cíl nezahrnuje potřebu celoživotního vzdělávání.
Cíle by se měly více týkat dovedností získávaných prostřednictvím vzdělávání (vyjádřených úrovní čtení,
psaní, počítání a počítačovou gramotností) a být specifikovány pro muže a ženy. Měl by existovat pokrok
v oblasti vzdělávání směrem ke špičkové kvalitě a schopnosti podporovat podnikání (např. vytváření
účinných spojení mezi vysokými školami, odborným vzděláváním a podniky), který by byl měřitelný na
základě cílů.
1.3.5
Počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů
Cíl snížit chudobu by měl být měřen pro různé skupiny rozdělené podle pohlaví, věku a etnického původu.
Pojem „ohrožený chudobou“ by měl být lépe definován, a to vzhledem k různým systémům sociálního
zabezpečení a různým představám o kvalitě života. Nedávná krize jen posílila potřebu řešit chudobu,
investovat více do sociálních věcí však může být vzhledem k současným rozpočtovým omezením velmi
obtížné.
Několik respondentů připomnělo, že cíle v sociálních otázkách by se měly týkat spravedlivého
rozdělování obecně, spíše než jen míry chudoby (např. cíle sociální soudržnosti). Záslužné by bylo
stanovit cíl i pro přístup ke zdravotní péči. Někteří se táží, jak by bylo možné podpořit vhodnými cíli
sociální inovace, tj. nová řešení pro sociální politiku, do nichž budu zapojeny subjekty z praxe a jež budou
financována jak z veřejných, tak soukromých zdrojů, což by mohlo mít význam pro propojení silnějších
sociálních politik s omezením (veřejného) rozpočtu. Někteří zdůraznili, že je třeba stanovit dodatečné cíle
související s aktivním stárnutím, rovností mužů a žen, průměrnou střední délkou života a přístupem lidí se
sociálními problémy na trh práce.
1.4
Návrhy nových cílů
Mnoho respondentů navrhlo dodat cíle související s hospodářstvím, infrastrukturou a udržitelným růstem,
např. míru zakládání podniků, přístup k dopravní infrastruktuře, udržitelný cestovní ruch, růst místní
produkce potravin či rovné podmínky pro udržitelný rozvoj venkovských oblastí.
12
Objevil se rovněž návrh na doplnění šestého hlavního cíle se záměrem „snížit rozdíly mezi regiony“, jenž
odráží představu silné vazby mezi politikou soudržnosti a strategií Evropa 2020, kterou uvedlo několik
přispěvatelů (další podrobnosti viz kapitola 4). Nebyly však uvedeny žádné praktické příklady, na jejichž
základě by bylo možné usoudit, že přístup strategie Evropa 2020 k uskutečňování tohoto záměru by mohl
být odlišný od stávajícího přístupu politiky soudržnosti, podle níž se výdaje ze strukturálních fondů
soustřeďují na méně rozvinuté regiony.
Někteří respondenti také navrhli, aby cíle měly přeshraniční rozměr, a zohlednily se tak potřeby a plány
přeshraničních oblastí.
13
KAPITOLA 2
TVORBA POLITICKÝCH OPATŘENÍ DOPLNĚNÍM HDP O NOVÉ UKAZATELE
UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A KVALITY ŽIVOTA
2.1
Kromě HDP je třeba nových ukazatelů na utváření a monitorování strategie Evropa 2020
Pro přijímání rozhodnutí ohledně strategie Evropa 2020 na evropské, celostátní a případně regionální či
místní úrovni je třeba souboru vhodných, dostupných a srovnatelných ukazatelů, aby bylo možné:



činit tato rozhodnutí se zapojením všech náležitých účastníků;
monitorovat jejich provádění;
hodnotit jejich výsledky.
Na otázku, jaké druhy ukazatelů by měly být použity pro sledování pokroku v dosahování cílů
stanovených na evropské úrovni, dala většina účastníků průzkumu zhruba dvě stejné odpovědi:


HDP nelze vynechat, protože je to celosvětově srovnatelný ukazatel, ale je třeba ho doplnit
o další ukazatele kvality života, sociálních otázek a otázek udržitelnosti;
Ukazatele by neměly být používány pouze k účelům monitorování, ale rovněž jako nástroj při
tvorbě politik.
Většina přispěvatelů založila své odpovědi na tomto základním přístupu a poskytla podrobné úvahy
o rysech potřebných ukazatelů a řadu příkladů a návrhů.
2.2
Hlavní rysy potřebných ukazatelů
Panuje obecné přesvědčení, že ukazatele strategie Evropa 2020 by měly být založeny na určitých
společných rysech.
 Zaprvé by měly být relevantní a v souladu se základními cíli růstu, udržitelnosti a soudržnosti.
To je považováno za nutnost, pokud se má strategie opírat o všechny tři své pilíře
(hospodářský, sociální a environmentální) a pokud se má předložit a vysvětlit všem občanům
EU.
 Zadruhé se jedná o to, že aby mohly být využity jako nástroj při tvorbě politik a při
monitorování během celého období nové strategie,


14
musejí být jednak jasně definovány, aby byly srovnatelné jak mezi regiony v celé EU, tak
v dlouhodobém časovém horizontu. Např. v oblasti vzdělávání je třeba při stanovování
cílů EU činit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi;
měly by být na druhé straně dostatečně flexibilní, aby se přizpůsobily stávajícím rozdílům
v socioekonomických podmínkách mezi regiony a dalšími územními celky.
 Zatřetí by v důsledku silného důrazu kladeného na územní soudržnost (viz rovněž kapitoly
1 a 4) ukazatele měly být nejen jasně definované a snadno pochopitelné, ale rovněž
rozčleněné na nižší než regionální úrovni.
Měly by být zejména dostupné na regionální úrovni, některé z nich i na nižší úrovni (NUTS III).
Respondenti si uvědomují, že dostupnost údajů rozdělených podle územních celků představuje finanční
potíže, neboť je třeba sbírat velmi rozsáhlé vzorky. Naléhají však na to, aby se tyto problémy vyřešily,
a strategie Evropa 2020 tak nebyla připravena o velice potřebný nástroj provádění a monitorování.
2.3
Jak stanovit nové ukazatele
Ukazatele strategie Evropa 2020 a jejich cílové hodnoty nelze stanovovat postupem shora dolů. Právě
naopak, protože mají-li tyto ukazatele plnit funkci při tvorbě politik, tj. vytvářet, provádět a monitorovat
novou strategii a informovat o ní občany a podniky EU, musejí je sdílet všechny příslušné zainteresované
strany pomocí konzultace a koordinace.
Místní a regionální orgány, jež se zúčastnily průzkumu, jsou odhodlány přijmout svou odpovědnost
a přispět k úspěchu nové strategie. Domnívají se však, že toho nebudou schopny, pokud nebudou do
daného procesu zapojeny, včetně stanovení nových ukazatelů a souvisejících cílů.
2.4
Návrhy případných ukazatelů strategie Evropa 2020
Mnoho účastníků průzkumu ve svých odpovědích na to, jaké typy ukazatelů by měly být použity v rámci
strategie Evropa 2020, navrhlo ukazatele, které by mohly být použity k provádění strategie na celostátní
a regionální úrovni. V některých případech měli respondenti pochyby o tom, zda navržené cíle EU budou
adekvátní pro specifické podmínky jejich zemí.
Níže uvedená tabulka je sestavena z došlých příspěvků. Pro každý cíl je navrženo několik ukazatelů, které
by mohly být použity jak k dosažení cílů strategie Evropa 2020, tak jiných priorit národních či
regionálních politik.
Několik regionů některé tyto ukazatele skutečně používá.
15
Návrhy ukazatelů strategie Evropa 2020, které respondenti předložili
Některé z ukazatelů na seznamu jsou dobře známy a stejně tak jejich prameny, jiné jsou navrženy jen pokusně a potřebovaly by
metodické posouzení a přípravu, aby se staly použitelnými.
Cíl 1 – Zaměstnanost







míra dlouhodobé zaměstnanosti
počet nově vytvořených dlouhodobých pracovních míst
míra zaměstnanosti žen / mladých lidí / kvalifikovaných pracovníků
zaměstnanost ve vyspělých technologických odvětvích
míra zaměstnanosti legálních přistěhovalců / dopad na HDP
míra dlouhodobé nezaměstnanosti
počet mladých lidí, kteří nestudují, nejsou zaměstnaní ani neprocházejí odbornou přípravou
Cíl 2 – VaV, inovace






podíl HDP věnovaný na VaV a inovace
soukromé výdaje na VaV / investice malých a středních podniků do VaV (jako % jejich obratu)
přístup široké veřejnosti a hospodářských subjektů k novým technologiím / rozsah jejich využití ve výrobních postupech
inovace výrobků / výrobních postupů (procentuální podíl z celkového počtu prodaných průmyslových výrobků a počet
podniků zavádějících inovace)
počet schválených patentů (přihlášených v EPO) na jeden milion obyvatel
pokrytí vysokorychlostním internetem / procentuální podíl domácností a podniků se širokopásmovým připojením k internetu
Cíl 3 – Životní prostředí












ekologická stopa
kvalita ovzduší a vody / znečištění
produkce odpadu
obnova materiálů / objem recyklovaných materiálů za rok
toxické látky
energie
o
procentuální podíl obnovitelné energie (z celkové spotřeby primární energie)
o
investice podniků do obnovitelné energie
o
procentuální podíl výrobků vyrobených s využitím obnovitelné energie
o
celková spotřeba energie / úspory
celkové emise skleníkových plynů
rozsah zelených ploch připadajících na jednoho obyvatele
cena, již si hospodářský rozvoj vybírá na životním prostředí
index environmentální udržitelnosti
potenciál přírodních zdrojů
souhrnné ukazatele, jež zohledňují hlavní prvky dlouhodobě udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí jako např.
o
základní soubor ukazatelů EEA
o
soubor ukazatelů udržitelného rozvoje EU
o
ukazatel individuálních životních podmínek
o
ukazatel skutečného pokroku
o
(regionální) ukazatel udržitelné hospodářské prosperity
o
index udržitelné společnosti
Cíl 4 – Vzdělání


úroveň a výsledky vzdělávání / odborné přípravy
o
počet mladých lidí s titulem
o
podíl studentů v určité věkové skupině
o
podíl osob s ukončenou povinnou školní docházkou v určité věkové skupině
o
podíl studentů opouštějících střední školu s uznanou kvalifikací
o
odborné kvalifikace
vysokoškolské vzdělání
o
počet osob s doktorátem (na 100 000 osob)
o
procentuální podíl absolventů ve vědeckých oborech z celkového počtu absolventů



o
jazykové znalosti
nákladová efektivita vzdělávacího systému
pokrok ve snižování funkční negramotnosti
podíl osob bez ukončeného vzdělání
Cíl 5 – Sociální oblast







index lidského rozvoje
kvalita života a dobré zdraví
o
úroveň bydlení a přístup k bydlení
o
zdravotní pojištění a přístup ke zdravotnickým službám
o
životní úroveň (např. platová úroveň a kupní síla)
o
naděje dožití (a míra úmrtnosti)
o
vnímaná kvalita života
o
bezpečnost a kriminalita
sociální začlenění
o
index sociální soudržnosti a sociálního začlenění
o
index sociální integrace (přístup ke vzdělání, mobilita a veřejné služby)
o
rozdíly ve zdravotní péči mezi různými socioekonomickými skupinami
o
sociální vztahy
o
rozdělení příjmů
o
digitální propast
chudoba
o
příjem na osobu
o
index regionální chudoby
o
podíl obyvatelstva pod hranicí chudoby stanovené na základě vnitrostátních statistik
o
počet lidí ohrožených chudobou
o
index vícenásobné deprivace (klíčová ekonomická a sociální data)
o
využívání sociální pomoci (počet příjemců sociální pomoci a sociálních dávek)
demografické ukazatele (věková struktura)
ukazatel rovného postavení žen a mužů
ukazatele netržních činností
Jiné navržené ukazatele












indexy Stieglitzovy zprávy měřící výkonnost hospodářství a sociální pokrok
úroveň investic
produktivita (HDP / hrubý regionální produkt)
zakládání nových podniků
objem přepraveného zboží (jako podíl na HDP)
investice a uvolněné soukromé finance (pákový efekt na veřejné výdaje)
existence infrastruktury
počet místních orgánů, jichž se programy týkají a na něž jsou zaměřené
ukazatele umožňující srovnání se zeměmi jako USA, Japonsko atp.
ukazatel izolovanosti (k posouzení toho, do jaké míry je izolovanost znevýhodňujícím faktorem)
data z programu ESPON (projekt SPAN-3 – Prostorové scénáře na úrovni NUTS III)
ukazatele OECD vyvinuté podle kritérií participativní demokracie
17
KAPITOLA 3
JAK SE MOHOU MĚSTA A REGIONY AKTIVNĚ PODÍLET NA STRATEGII EVROPA 2020?
3.1
Partnerství mezi různými správními úrovněmi je pro strategii Evropa 2020 zásadní
Převážná většina přispěvatelů uvádí, že ve strategii Evropa 2020 je stále třeba převést potřebu pracovat
v partnerství s místními a regionálními orgány do praxe. Je to podle nich největší slabina návrhu této
strategie. Domnívají se, že odkaz na místní a regionální orgány by měl být v textu strategie explicitnější.
Mnoho přispěvatelů zdůraznilo, že v případě neodpovídajícího zapojení místních a regionálních orgánů,
počínaje stanovováním cílů na celostátní úrovni, vzniká riziko, že nová strategie:


nezohlední specifické podmínky daného území,
bude postrádat koordinaci s jinými příslušnými politikami na celostátní, regionální a místní
úrovni.
K zajištění toho, aby byly ve strategii zohledněny regionální a místní rozdíly a aby strategie mohla být
těmto různým podmínkám uzpůsobena, by místní a regionální orgány měly hrát aktivnější úlohu ve všech
fázích přípravy, provádění a hodnocení nové strategie, a to, jak zdůraznili někteří přispěvatelé, při
respektování zásady subsidiarity, zejména v oblastech vzdělávání a sociální politiky.
To především znamená, že je třeba vykonat důkladnou práci za účelem sdílení ukazatelů a cílů a přípravy
stěžejních iniciativ mezi různými správními úrovněmi. Stanovení věrohodných cílů a jejich začlenění do
regionální politiky si žádá čas.
Několik přispěvatelů rovněž zdůraznilo, že v plánu pro přijetí strategie Evropa 2020 prostě není ponechán
7
dostatečný čas na to, aby se partneři z úrovní nižších než celostátní úroveň mohli konstruktivně zapojit .
Přispěvatelé ze zemí, ve kterých strukturované systémy spolupráce mezi ústřední úrovní a nižšími
úrovněmi existují, se vyjádřili skepticky k možnosti využít tyto systémy k partnerské tvorbě strategie,
neboť časový plán je velmi těsný.
Podle několika přispěvatelů je možné si z Lisabonské strategie odnést jedno poučení: pokud města
a regiony nebudou považovány za partnery, nebudou mít pocit, že samotná strategie je pro ně prospěšná,
a nebudou ji tedy považovat za „svou“.
Bez partnerství zkrátka nikdy nedojde k tomuto „osvojení“, což posléze vyústí jak v malou koordinaci
mezi různými správními úrovněmi, tak v nižší přidanou hodnotu pro občany.
7
Problém, který způsobuje „příliš krátký harmonogram stanovený pro přijetí strategie a integrovaných směrů“, byl rovněž uznán na
Konferenci předsedů výborů Evropského parlamentu dne 5. května 2010. Evropská rada však na svém zasedání dne 17. června 2010
ještě neschválila vnitrostátní cíle, které by měly být stanoveny na podzim 2010.
3.2
Příspěvek místních a regionálních orgánů ke strategii Evropa 2020
Mnozí se shodují v tom, že strategie Evropa 2020 je širokým strategickým přehledem, jejž je třeba
provádět prostřednictvím konkrétních činností na regionální úrovni, jež budou založeny na místně
podmíněném přístupu zdola nahoru, jak doporučuje Barcova zpráva.
Proto se mnoho přispěvatelů považuje za aktivní účastníky strategie Evropa 2020 a kromě svého zapojení
jak do koncepčních prací na cílech a ukazatelích, tak do konkrétní činnosti s nimi související (viz výše),
zdůrazňují řadu způsobů, jak mohou ke strategii Evropa 2020 přispět:
 Přispěvatelé upozorňují na svoji úlohu ve správě strukturálních fondů EU a spolufinancování
politik strategie Evropa 2020 tam, kde mohou podpořit cíle strategie prostřednictvím politiky
soudržnosti.
 V případě potřeby mohou přezkoumat své regionální programy tak, aby se do nich strategie
Evropa 2020 více promítla.
 Popisují svoji úlohu v šíření informací a zajišťování lepšího pochopení hlavních směrů
a návrhů EU.
 Mohou řídit klíčové projekty v rámci stěžejních iniciativ, které lze provádět ve spolupráci
s jinými územními celky nebo zainteresovanými stranami.
 Přispěvatelé z pohraničních regionů / měst zmiňují svoji úlohu v přeshraničních
a nadnárodních projektech přispívajících k dosahování cílů strategie Evropa 2020.
 Místní a regionální orgány často koordinují svoji činnost s nevládními subjekty zapojenými
do provádění opatření souvisejících se strategií Evropa 2020 (např. vysokými školami,
podnikateli, obchodními komorami či sociálními organizacemi). Mohou působit jako
prostředník tím, že zapojí nižší správní úrovně a zajistí účinnější a reálnější reakce.
 Několik přispěvatelů zdůraznilo, že mají možnost řídit veřejné zakázky způsobem
podporujícím strategii Evropa 2020.
3.3
Provádění stěžejních iniciativ v partnerství
Regiony a města se snaží být zapojeny do všech stěžejních iniciativ pod hlavičkou strategie Evropa 2020
a přispívat k nim, byť v různé míře v závislosti na dané iniciativě. To má význam zejména v případech,
kdy mají regiony legislativní pravomoci v mnoha různých oblastech.
Je důležité, aby stěžejní iniciativy byly v souladu s místními a regionálními prioritami a snahami (např.
různými projekty zaměřenými na zlepšování životních podmínek) a byl zdůrazněn logický řetězec od EU
po místní a regionální úroveň, který je k úspěchu strategie Evropa 2020 nutný.
Několik přispěvatelů zdůraznilo, že je třeba, aby bylo ve stávající programovací fázi regionálních politik,
zejména těch spolufinancovaných ze strukturálních fondů, vzato v úvahu všech sedm stěžejních iniciativ
a aby byly v případě nutnosti uzpůsobeny probíhající programy. Zaměření na iniciativy by poté mohlo být
zvýšeno v další programovací fázi.
19
 Místní a regionální orgány by měly být konzultovány nebo zapojeny do stěžejních iniciativ
8
vždy, když to bude užitečné (příprava, provádění, ve spolupráci s EU a národními vládami) .
Tak může být jejich specifická úloha a přidaná hodnota posouzena v rámci koordinace mezi
různými správními úrovněmi.
Ve stěžejních iniciativách by jako partneři měly být zapojeny také další regionální subjekty, např.
přeshraniční aliance, makroregiony a ESÚS.
Řada přispěvatelů prezentovala svoje stávající (a potenciální) příspěvky k opatřením navrženým v sedmi
stěžejních iniciativách. Následující seznam příkladů není vyčerpávající.
3.3.1
Inovace v Unii
Co se týče iniciativ spojených s inovacemi, mnoho přispěvatelů se rozhodlo vypracovat vlastní plány pro
inovace a výzkum. Zdůraznili úlohu, kterou hrají ve spolupráci se soukromým sektorem a znalostními
institucemi. Regionální programy růstu velmi často zahrnují inovační strategii založenou na třech pilířích:
podnikání, inovačních malých a středních podnicích a klastrech založených na výzkumu. Je tak možné
testovat nové technologie v oblastech, jako je veřejná doprava, IT a životní prostředí. Taková spolupráce
je velmi významná a je nutné ji usnadnit.
3.3.2
Mládež v pohybu
Místní orgány podporují konkrétní opatření na výměny mládeže, zejména prostřednictvím nových
twinningových programů s evropskými partnery a udělováním stipendií mladým lidem. Iniciativa
„Evropské hlavní město mládeže“ umožňuje vybrané obci představit svůj kulturní, společenský, politický
a hospodářský život a rozvoj spojený s mládeží v kontextu evropské integrace.
3.3.3
Digitální program pro Evropu
Regiony a místní orgány již v této oblasti hrají důležitou úlohu, a jsou tedy připraveny se do provádění
více zapojit. Podporují zejména rozvoj širokopásmového připojení ve venkovských a znevýhodněných
oblastech, kde se vysoce výkonná širokopásmová síť příliš nešíří, neboť jí chybí veřejná podpora.
Širokopásmové připojení umožňuje těmto oblastem využít informační technologie, což platí např. pro
nově založené inovační podniky v IT oborech. Jiné iniciativy již probíhají a jsou zaměřeny na zvýšení
účinnosti veřejné správy prostřednictvím aplikací elektronické správy (e-government).
Aby mohla evropská úroveň lépe podpořit úsilí místní úrovně v této oblasti, měla by zlepšit rámec pro
použitelnost elektronického podpisu a podpořit jeho zavedení za podpory místních a regionálních orgánů,
neboť ty jsou klíčovými aktéry ve vztahu s občany a podniky. Místní a regionální orgány mohou být
nápomocny i při rozvoji dalších aplikací v této oblasti, např. elektronické zdravotnictví (e-health)
a elektronické učení (e-learning).
8
20
Výbor regionů ve svém usnesení k tématu Větší zapojení místních a regionálních orgánů do strategie Evropa 2020 „navrhuje důrazně
podporovat návrh Evropského parlamentu vytvořit Územní pakt místních a regionálních orgánů pro strategii Evropa 2020, jehož
úkolem bude zajistit víceúrovňovou odpovědnost za budoucí strategii prostřednictvím účinného partnerství mezi evropskými,
vnitrostátními, regionálními a místními veřejnými orgány“.
3.3.4
Evropa méně náročná na zdroje
V této oblasti jsou již místní a regionální orgány zapojeny do vytváření vazeb mezi ekologickými
inovacemi, podnikáním, průmyslovou politikou a spotřebiteli. Někteří přispěvatelé zdůraznili svoje
členství v Paktu starostů a primátorů. Místní a regionální orgány mohou určit vhodné umístění pro malé
výrobny obnovitelné energie a mohou pomoci obcím, domácnostem a místním podnikům s přijímáním
rozhodnutí ohledně obnovitelných a energeticky účinných technologií, jež jsou pro ně z hlediska jejich
umístění a typu obydlí nejvhodnější.
Ve snaze podpořit rozvoj „energeticky účinné kultury“ přijalo mnoho místních a regionálních orgánů
„zelenou agendu“, jež může zahrnovat činnost, jako je modernizace a zlepšení rozvodů vody
a hygienických sítí, služby a zařízení pro recyklaci a nakládání s odpady, projekty udržitelné mobility
a iniciativy na ochranu biologické rozmanitosti, zemědělství a zdrojů. Některé orgány na nižší než
celostátní úrovni rozhodujícím způsobem využívají veřejných zakázek jako nástroje uzpůsobení výrobních
a spotřebních vzorců v oblasti environmentální politiky.
3.3.5
Průmyslová politika pro věk globalizace
Regiony již nějaký čas investují do rozsáhlých činností souvisejících s podnikatelskými inkubátory,
v mnoha případech spolufinancovaných prostřednictvím regionální pomoci EU. Místní a regionální
orgány si často zachovávají dobré vztahy se soukromými partnery. Místní a regionální iniciativy jsou
zaměřeny na zlepšení podmínek pro společnosti, zejména malé a střední podniky, a podporují silnou
a pevnou průmyslovou strukturu konkurenceschopnou na mezinárodním poli. V některých případech
existují zvláštní útvary odpovědné za sledování aktivit podnikatelů a získávání investic nebo za
omezování byrokracie všude, kde je to možné. Jak zdůraznilo několik přispěvatelů, místní a regionální
orgány hrají zásadní úlohu v modernizaci automobilového průmyslu (např. ekologická vozidla).
3.3.6
Program pro nové dovednosti a pracovní místa
Přispěvatelé zdůrazňují svoji úlohu v projektech zaměstnanosti financovaných prostřednictvím fondů EU
(např. Evropského sociálního fondu). Jiní zmínili iniciativy na tvorbu nových pracovních míst a rozvoj
kvalifikací, např. podporu investic do cestovního ruchu, iniciativy na zvýšení osvěty v rámci vzdělávacího
systému zaměřené na podporu podnikatelského přístupu ve výuce na všech vzdělávacích úrovních,
opatření na snižování nezaměstnanosti mladých, integrační snahy zaměřené zejména na problémové čtvrti
ve velkých městech.
3.3.7
Evropská platforma pro boj proti chudobě
Co se týče kvalifikací na vnitrostátní úrovni, někteří přispěvatelé tvrdí, že by se členské státy měly ujmout
vedení při vymezování iniciativ prostřednictvím řešení potřeb určitých skupin obyvatel ohrožených
chudobou. Jejich činnost se zaměřuje na rozvoj kvalitního systému místních sociálních služeb, jenž by měl
být přístupný všem a využívat „prevence“ jako základního opatření boje proti chudobě. Sociální partneři
a terciární sektor a rovněž lidé a všechny správní úrovně by měli vyvinout správní model zaměřený na
zvýšení počtu iniciativ podporujících sociální začlenění a prevenci sociálního vyloučení. V jiných
případech podporují místní orgány své místní sociální politiky (rovněž zaváděním inovačních řešení).
21
3.4
Skeptický pohled na stěžejní iniciativy
Někteří přispěvatelé však vůči stěžejním iniciativám navrženým v dokumentu o strategii Evropa 2020
zůstávají skeptičtí, a to nejen proto, že tyto iniciativy dosud nebyly jasně formulovány. Někteří
přispěvatelé se obávají, že stěžejní iniciativy mohou sloužit svému účelu pouze v některých zemích nebo
regionech a že se jiné územní celky stanou stále marginalizovanějšími. Jeden z přispěvatelů se domnívá,
že navržené stěžejní iniciativy odrážejí spíše odvětvový než integrovaný přístup.
3.5
Nalezení nových řešení pro řízení strategie na místní a regionální úrovni nebo zlepšení
stávajících řešení
3.5.1
Rozmanitost současných správních systémů
Mechanismy pro zapojení místních a regionálních orgánů se stát od státu liší a mnoho přispěvatelů
popsalo (a velmi často kritizovalo) systémy ve své zemi.
Členské státy s federálním systémem uplatňují zásadu subsidiarity a aktivně zapojují úrovně nižší než
celostátní. Výzvou pro ně bude používání stávajících struktur a probíhajících procesů k provádění strategie
Evropa 2020.
Někteří přispěvatelé zdůraznili úlohu dohod o partnerství (většinou na dobu jednoho roku) mezi regionální
a celostátní úrovní za účelem provádění dlouhodobých strategií.
Některé ústřední vlády zřídily styčné výbory nebo pracovní skupiny, ve kterých se místní a regionální
orgány mohou vyjádřit. Tato fóra byla zřízena, aby mohly být projednány buď národní aspekty strategie
Evropa 2020 (a Lisabonské strategie) nebo obecnější aspekty regionálního a místního rozvoje (např.
s pracovní skupinou zaměřenou na strategii).
Jak uvádí několik přispěvatelů, jsou kontakty mezi orgány státní správy a orgány nižších územních celků
bohužel často odvětvově založené (prostřednictvím jednotlivých ministerstev), a postrádají tak průřezový
pohled, jenž je nezbytný k převedení strategie Evropa 2020 do integrované strategie. Schůze jsou někdy
považovány za příliš byrokratické, neboť nejnižším úrovním nenabízejí dostatečné příležitosti k vyjádření
jejich názorů.
Existují rovněž pracovní skupiny zřízené na místní a regionální úrovni (bez stálého a strukturovaného
zapojení ústřední úrovně). Místní a regionální správní orgány se v mnoha případech účastní veřejných
konzultací organizovaných ústřední vládou.
Několik respondentů si nicméně postěžovalo, že i v případě konzultace ze strany ústřední úrovně nejsou
jejich názory vždy brány v úvahu. I v některých federálních státech věnují regionální vlády občas malou
pozornost specifickým potřebám některých obcí, a to i navzdory existenci aktivních sdružení měst
a provincií.
V odpovědi na otázku, zda v jejich státě existuje nějaký institucionální mechanismus, který by mohl
pomoci účinně zapojit regiony a města do přípravy strategie, mnoho přispěvatelů poskytlo konkrétní
informace o svém vnímání statusu quo. Následující citace jsou převzaty jako příklady z jejich příspěvků.
22
Částečně sice vypovídají o tom, co probíhá, zjevně však nepostačují k úplnému popisu situace v daném
členském státě.
„Dánské regiony jsou mimo jiné odpovědné za vytváření regionálních obchodních strategií
(prostřednictvím regionálních fór pro růst) a předkládají vládě doporučení ohledně využívání
strukturálních fondů EU. Regionální fóra pro růst uzavírají roční dohody o partnerství s vládou za účelem
provádění strategie v oblasti globalizace. K podobným dohodám o partnerství by se mohlo dospět
s regionálními a místními orgány, a napomoci tak dosažení cílů strategie Evropa 2020.“
„Ve Spolkové republice Německo je federálním ústavním orgánem Spolková rada (horní komora
parlamentu). Jednotlivé zemské okresy mohou ovlivňovat Spolkovou radu prostřednictvím svých sdružení
na úrovni spolkové země. Úkolem sdružení na úrovni spolkové země je podle ústavy předkládat
shromáždění a vládě spolkové země návrhy týkající se přípravy a provádění zákonů, nařízení a výnosů,
které se dotýkají zájmů zemských okresů. Spolkový sněm (dolní komora parlamentu) a spolková
ministerstva zapojují Sdružení německých zemských okresů do přípravy zákonů dotýkajících se místních
zájmů. Tento svaz je rovněž zapojen do rozhodovacího procesu nebo poradenství v řadě orgánů a institucí
na federální úrovni a na úrovni spolkových zemí.“
„Itálie disponuje dvěma koordinačními mechanismy – jedním pro koordinaci mezi regiony (Konference
regionů a nezávislých provincií) a jedním pro koordinaci mezi regiony a ústřední vládou (Konference státregiony, zřízená v roce 1983 za účelem technické a politické koordinace). Posledně zmíněná konference
zaručuje lepší dialog, účinnější koordinaci a užší spolupráci s ústřední vládou a umožňuje regionům
předávat ústřední vládě své názory na důležité otázky, informovat ji o svých iniciativách a předávat jí své
dokumenty týkající se těchto otázek. V rámci Konference regionů existuje pracovní skupina zaměřená na
strategii pro udržitelný růst a zaměstnanost, jejímž úkolem je vytyčovat společný postoj regionů, určovat
osvědčené regionální postupy, poukazovat na slabé a silné stránky regionů a účastnit se přípravy
každoročních národních programů reforem a zpráv o pokroku.“
„Na Slovensku byla počátkem roku 2004 zřízena mezirezortní Pracovní skupina pro Lisabonskou strategii
/ strategii Evropa 2020, jejímiž hlavními členy jsou kromě národních koordinátorů Úřadu vlády SR
a Ministerstva financí SR zejména Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR, Ministerstvo školství
SR, Ministerstvo hospodářství SR, Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací SR, Ministerstvo
výstavby a regionálního rozvoje SR, Ministerstvo životního prostředí SR, ale také další ministerstva
a Úřad pro veřejné zakázky. Zastoupení má v pracovní skupině rovněž Národní rada SR, sociální partneři
a akademická obec. Členy pracovní skupiny jsou i jednotlivé samosprávné kraje a Sdružení měst a obcí
Slovenska jako představitelé regionální a místní samosprávy.“
„Ve Spojeném království právě probíhají místní posouzení hospodářské situace. V nich bude stanoven
stav hospodářství regionů a budou označeny oblasti, jež je třeba zlepšit. Mohla by rovněž zajistit
strategickou infrastrukturu nezbytnou pro rozvoj a hodnocení strategií a pro řízení výsledků. Ve Spojeném
království existují místní oblastní dohody a mnohooblastní dohody, jež po dohodě s ústřední vládou určují
místní priority a dávají orgánům hrabství a distriktů ústřední postavení ve veřejných službách v regionech.
Nahlížejí na situaci z pohledu občanů a měly by být obecně schopné ovlivnit strategii.“
23
3.5.2
Zavádění nových systémů řízení ...
Jelikož subsidiarita je i nadále řídící zásadou provádění strategie Evropa 2020, navrhují někteří
přispěvatelé nové (či zlepšené) mechanismy pro řízení strategie založené na zásadě partnerství. Mnoho
z nich se např. domnívá, že by pro zajištění angažovanosti a odpovědnosti měla být uzavřena politická
smluvní ujednání o stanovování cílů, přípravě stěžejních iniciativ a přípravě národních programů reforem,
9
do kterých budou zapojeny všechny správní úrovně . Několik přispěvatelů navrhlo použít mechanismy,
jež nabízejí regionální operační programy.
Někteří přispěvatelé navrhují, aby ve státech, v nichž není zajištěno systematické zapojení místních
a regionálních orgánů, byly na celostátní úrovni zřízeny pracovní skupiny s cílem zapojit zástupce
místních a regionálních orgánů do stanovování vnitrostátních cílů a do diskuse o nezbytných politických
opatřeních. Některé regiony a města uznávají význam svého členství v sítích a sdruženích, jejichž
prostřednictvím budou i nadále sdílet nápady a vzájemně se od sebe učit.
3.5.3
... a zlepšení stávajících způsobů účasti regionů a měst
Pro některé respondenty není zcela jasný rozsah, v němž se místní a regionální úroveň mohou zapojit do
stanovování vnitrostátních cílů a do přípravy národních programů reforem. Mnoho přispěvatelů
zdůraznilo, že by do přípravy národních programů reforem měli být zapojeni větší měrou. Někteří uvedli,
že by Evropská komise měla požádat národní vlády, aby věnovaly jednu kapitolu svých národních
programů reforem přezkumu víceúrovňové správy a úlohy místních a regionálních orgánů. Víceúrovňová
správa je podmínkou úspěchu, ačkoliv není vždy jasné, jak by měla být v kontextu strategie Evropa 2020
vykonávána v praxi.
Podle některých respondentů stále existuje prostor pro zlepšení výměny osvědčených postupů a poznatků
týkajících se politik v této oblasti.
Mnoho přispěvatelů zdůrazňuje, že místní a regionální orgány jsou připraveny k přijetí nových
odpovědností souvisejících s prováděním strategie Evropa 2020, a že by tedy mělo být naplánováno
odpovídající financování ze strany EU a jednotlivých států a odstraněny administrativní překážky. Někteří
se domnívají, že místní orgány, jež přispívají k provádění strategie Evropa 2020, by měly mít více
možností k získání financování.
Někteří zdůrazňují, že zajištění aktivní účasti místních a regionálních orgánů na přidělování financí (např.
prostřednictvím regionálních operačních programů) je nejlepším způsobem, jak zajistit systém
víceúrovňové správy (více o financování viz kapitola 4).
Vzhledem k tomu, že ve většině států, regionů a měst probíhají určité strategie (např. strategie
regionálního rozvoje, regionální územní plány atp.), zdůraznilo několik přispěvatelů potřebu začlenit
novou evropskou strategii do národních, regionálních a místních rámců, spíše než ji přijímat jako nový,
oddělený strategický plán.
9
24
Po této konzultaci předložil VR návrh na vytvoření Územního paktu místních a regionálních orgánů pro strategii Evropa 2020,
jehož cílem bude zajistit víceúrovňovou odpovědnost za budoucí strategii prostřednictvím účinného partnerství evropských, státních,
regionálních a místních veřejných orgánů. Tento pakt by měly doplnit národní územní pakty, prostřednictvím nichž by členské státy
spolupracovaly s regiony a městy a aktivně přitom využívaly stávající institucionální nástroje.
Výbor regionů by měl být více zapojen do přípravy a monitorování strategie Evropa 2020 a náležitých
politik (např. prostřednictvím platforem pro monitorování). Jak upozorňují někteří respondenti, ve strategii
je uvedeno, že Výbor regionů by měl být „blíže přidružen“, není v ní však bohužel specifikováno, jak se
má VR podílet na přípravě, provádění a monitorování nové strategie. Několik přispěvatelů explicitně
zdůraznilo svoji úlohu a svůj příspěvek k Platformě VR pro monitorování strategie Evropa 2020 (bývalé
Platformě pro monitorování Lisabonské strategie).
Konzultovány by rovněž měly být místní a regionální sdružení a sítě (jak na úrovni EU, tak na celostátní
úrovni).
V neposlední řadě několik přispěvatelů varovalo před porušováním zásad subsidiarity a proporcionality,
ke kterému dojde při provádění strategie Evropa 2020, pokud nebude přizpůsobena celostátním
a regionálním podmínkám.
25
KAPITOLA 4
STRATEGIE EVROPA 2020 A POLITIKA SOUDRŽNOSTI – DOPLŇKOVOST A VZÁJEMNÉ
POSÍLENÍ
4.1
Vzájemně posilující vztah mezi strategií Evropa 2020 a politikou soudržnosti
Převážná většina respondentů uvedla, že vztahy mezi strategií Evropa 2020 a politikou soudržnosti nejsou
hrou s nulovým součtem. Jsou to naopak vzájemně se posilující nástroje a mělo by se na ně tak pohlížet.
Většina přispěvatelů se totiž domnívá, že:
4.1.1
Pro cíle soudržnosti je nutná strategie Evropa 2020
Na jedné straně cíle soudržnosti potřebují strategii Evropa 2020. Politika soudržnosti by neměla pustit ze
zřetele svoje solidární poslání, jež spočívá ve snížení existujících rozdílů mezi evropskými regiony a které
je zakotveno ve Smlouvě o EU. Vzhledem k vzájemné závislosti mezi územními celky v EU by splnění
cílů strategie Evropa 2020, jimiž je inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, dalo zaostávajícím
regionům příležitost dosáhnout blahobytu a zlepšit kvalitu života svých občanů, čímž by se podpořila
soudržnost.
4.1.2
Pro cíle strategie Evropa 2020 je nutná soudržnost
Na druhé straně je pro cíle strategie Evropa 2020 nutná soudržnost. Na politiku soudržnosti by se nemělo
pohlížet pouze jako na mechanismus přerozdělování bohatství, ale rovněž jako na systém rozvoje
schopnosti regionů toto bohatství vytvářet. Přetrvávající rozpor by znamenal, že cenné zdroje (pracovní
síla a jiné výhody daného území) zůstanou nevyužity, a cíle strategie Evropa 2020 (inteligentní
a udržitelný růst podporující začlenění) tak budou oslabovány.
Pozitivní průběh plnění cílů strategie Evropa 2020 prostřednictvím strategií růstu flexibilně
přizpůsobených různým situacím by pak vyústil ve vyšší soudržnost.
4.1.3
Volání po soudržnosti v době krize
Přispěvatelé zdůraznili, že v době, kdy krize mění socioekonomickou strukturu Evropy, by se nemělo
zapomínat na žádné aspekty soudržnosti (sociální, hospodářské ani územní). Hospodářská krize skutečně
zásadním způsobem změnila situaci většiny regionů a „zaostávající regiony“ nejsou nutně ty samé co
dříve. Hlavní výzvy, před nimiž EU stojí, mají na regiony různý dopad, který by měl být zohledněn
v budoucí politice soudržnosti. V této souvislosti


26
mnozí respondenti zdůraznili, že zaostávající oblasti by přece jen měly získat prioritu, neboť
v nich chybí základní infrastruktura;
jiní přispěvatelé kladli důraz na to, že bohaté oblasti a zejména větší města si rovněž zaslouží
zvláštní pozornost, neboť mají často značné sociální problémy, jež je třeba napravit, pokud
mají zůstat hnací silou růstu;

4.2
mnozí rovněž poukázali na to, že začlenění se netýká pouze marginalizovaných osob, ale
znamená rovněž snižovat nezaměstnanost a poskytnout všem občanům lepší vzdělání a zajistit
jim lepší přístup k širokému spektru služeb obecného zájmu.
Určení vazby mezi strategií Evropa 2020 a politikou soudržnosti
V souvislosti s výše uvedenými názory byla učiněna řada důležitých závěrů o hlavních rysech politiky
soudržnosti a jejích operačních vztazích se strategií Evropa 2020.
 Zaprvé velká většina přispěvatelů tvrdí, že by se politika soudržnosti (vnímaná jako solidární,
strukturální a rozvojová politika) neměla zaměřovat pouze na nejvíce znevýhodněné regiony,
ale na celé území EU včetně vyspělých regionů, v nichž mohou být sociální rozdíly ještě
větší.
Každý region má jiné potřeby a priority, a politika soudržnosti by se proto neměla snažit prosazovat
nerealistické celounijní cíle všude. Měla by namísto toho pomáhat s plněním těch specifických cílů
(vnitrostátních a regionálních), které budou přijaty v každém územním kontextu.
 Zadruhé musejí k plnění cílů strategie Evropa 2020 všechny regiony přispívat uvolňováním
vlastních specifických zdrojů.
Za tímto účelem jsou cíle politiky soudržnosti v oblasti konvergence, regionální konkurenceschopnosti
a zaměstnanosti a evropské územní spolupráce (a činnosti k jejich provádění) v dokonalém souladu
s prioritami strategie Evropa 2020. Přispěvatelé fakticky silně podporují názor, že politika soudržnosti
posiluje strategii Evropa 2020 tím, že jí umožňuje plně využít územní rozměr.
 Zatřetí by strategie Evropa 2020 a politika soudržnosti měly být pečlivě koordinovány
a propojeny, co se týče fungování.
Flexibilní strategie Evropa 2020 usnadní proces přizpůsobení územním odlišnostem a zajistí každému
územnímu celku realistické cíle a záměry, které nebudou pouze kvantitativně měřit růst HDP, ale budou
zaměřené na zlepšení kvality života občanů. Mechanismy řízení politiky soudržnosti by mohly být použity
pro strategii Evropa 2020 buď přímo, nebo jako inspirace pro mechanismy vlastní této strategii. Tyto dvojí
mechanismy by v každém případě měly být lépe koordinovány, aby byly v souladu. Přispělo by to rovněž
k oběma souborům cílů. Někteří respondenti navrhli, aby k šíření osvědčených postupů bylo použito
referenční srovnávání (benchmarking).
 V neposlední řadě několik přispěvatelů zdůraznilo, že obě politiky by měly respektovat
zásadu subsidiarity, jež znamená větší přenesení pravomocí a prostředků na nižší úrovně.
4.3
Sestavení rozpočtu EU se zohledněním politiky soudržnosti a strategie Evropa 2020
Mezi přispěvateli panuje názor, že rozpočet EU by měl:


být v souladu s cíli strategie Evropa 2020;
využít příležitosti, které nabízí vzájemné posílení strategie Evropa 2020 a cílů soudržnosti ke
snížení rozdílů v prosperitě mezi regiony a v rámci regionů.
27
Z dlouhodobého hlediska musí rozpočet v období po roce 2013 podporovat priority strategie Evropa 2020.
Mnozí se domnívají, že:
 Strategie Evropa 2020 potřebuje politiku soudržnosti jako hlavní (ne však jediný) zdroj
financování k dosažení stanovených cílů do roku 2020. EFRR, ESF a programy rozvoje
venkova musí investovat do společných priorit zakotvených ve strategii Evropa 2020.
 Politika soudržnosti by měla upřednostnit cíle strategie Evropa 2020, aby byly na účely růstu
uvolněny existující místní zdroje.
Jak poznamenalo několik přispěvatelů, úspěch Lisabonské strategie byl viditelný v těch odvětvích, která
byla financována z nástrojů garantovaných politikou soudržnosti.
Politika soudržnosti by mohla zahrnovat cíle související s pěti hlavními cíli strategie Evropa 2020 a pak by
měly být učiněny kroky ke kontrole toho, zda pokrok probíhá v Evropě jednotným tempem. Měl by být
stanoven procentuální podíl finančních prostředků vydaných na cíle strategie Evropa 2020 a na specifické
územní cíle. Tento podíl by se však měl lišit podle výchozí situace každého územního celku.
Několik přispěvatelů zdůraznilo, že je třeba odpovídajícím způsobem financovat výzkum a inovace a že
by jejich podpora měla být považována za jeden z aspektů politiky soudržnosti. Zde se názory liší. Někteří
by si přáli, aby výzkum a inovace byly řízeny na evropské úrovni, jiní zase chtějí, aby byly v kompetenci
regionů. K podpoře výzkumu a inovací by však mezi různými nástroji Unie měl v každém případě být
vyšší soulad. Někteří respondenti v této souvislosti žádají, aby byla politika soudržnosti zaměřena na
oživení inovací a špičkové úrovně v Evropě.
Co se týče zemědělské politiky, několik přispěvatelů uvádí, že by měla být více zaměřena na rozvojové
cíle (např. tím, že upřednostní projekty rozvoje venkova). Jejím cílem by mělo být racionalizovat
a soustředit zdroje tak, aby se Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) přeměnil na fond
pro rozvoj venkova a environmentální investice.
Někteří respondenti navrhují vyčlenit na strategii Evropa 2020 specifický rozpočet, aby se flexibilní cíle
doplnily o flexibilnější finanční řízení. Několik místních a regionálních orgánů by zajímalo, zda budou
vyčleněny dodatečné prostředky na provádění nebo monitorování strategie. Několik přispěvatelů je jiného
názoru – EU podle nich nepotřebuje strategii Evropa 2020 jako politiku růstu a jedinou takovou politikou
EU by pro všechny regiony měla být politika soudržnosti.
4.4
Zajištění náležité úrovně financování ...
Celkový objem finančních prostředků by neměl být snížen, případně by měl být navýšen. Přijetí strategie
Evropa 2020 by za žádných okolností nemělo být použito jako záminka pro omezení podpory vyčleněné
na politiku soudržnosti. Omezit finance určené na soudržnost EU by znamenalo vzdát se jejich pákového
efektu (prokázané uvolnění jiných veřejných a soukromých zdrojů), takže financování strategie Evropa
2020 by s sebou nemělo nést omezení prostředků na soudržnost. To je ještě zřejmější, pokud se vezme
v úvahu příspěvek politiky soudržnosti k cílům strategie Evropa 2020 a zjevná účinnost jejího systému
výdajů.
28
Do rozpočtu na soudržnost by měly být zařazeny politiky na podporu výzkumu a vývoje, inovačních
infrastruktur a rozvoje venkova. Posílen by rovněž měl být program pro konkurenceschopnost a inovace
(CIP) a program Regiony znalostí v 7. rámcovém programu. Základní výzva spočívá ve spojení růstového
potenciálu vůdčích regionů (jež mají obvykle největší prospěch z určitých programů, např. CIP)
s rozvojem nejzaostalejších regionů.
Vzhledem k omezení veřejných financí z důvodu krize žádají někteří přispěvatelé o přezkoumání toho,
zda provádění cílů stanovených pro města a regiony bude nákladově neutrální nebo zda s ním budou
spojeny dodatečné náklady. Například vyšší poptávka po silnější politice (všeobecného a odborného)
vzdělávání s sebou nese dodatečné náklady pro orgány odpovědné za vzdělávací zařízení (jimiž jsou
většinou místní a regionální orgány). To samé platí pro financování výzkumu a inovací. Dokonce
i možnost rozvíjet projekty prostřednictvím strukturálních fondů je pro místní orgány téměř vždy výzvou,
neboť musejí tyto projekty ve stejném rozsahu spolufinancovat. Toto spolufinancování by se mělo doplnit
prostřednictvím národních programů rozvoje / zapojení státního financování / flexibilnějšího podílu na
financování ze strany EU.
4.5
... a lepší zacílení výdajů, jejich zjednodušení a zaměření na výsledky
Většina přispěvatelů uvádí, že ještě důležitější než objem výdajů je jejich racionalizace, tj. zvýšení jejich
účinnosti tím, že se sníží současná fragmentace zdrojů financování a stanoví se zaměření na omezený
počet cílů. Jelikož jsou důsledky krize v současnosti stále patrné, mohlo se zvýšení financování ukázat
jako dosti obtížné. Proto je ještě důležitější vytvořit soulad mezi všemi zdroji, aby se veškerá činnost
ubírala stejným směrem. Často byly zmíněny následující body:
 Zásadní význam má dobré plánování a sledování.
 Měl by být zajištěn soulad mezi programy rozvoje a soustředěním zdrojů na priority.
 Úzká koordinace strategie s dalšími nástroji, např. Paktem stability a růstu, sociální agendou,
strategií udržitelného rozvoje, politikou soudržnosti atd., je zásadní k tomu, aby se různé
oblasti činnosti EU navzájem posilovaly, byly vzájemně koordinovány a doplňovaly se ve
snaze o dosažení stejného cíle.
Podle jednoho z přispěvatelů by z důvodu vnitřního institucionálního rozdělení Evropské komise neměl
vznikat nadměrný počet programů finanční pomoci a jejich množství a propojení by se mělo znovu
posoudit. Několik respondentů se staví ve prospěch jediného strategického rámce pro harmonizaci
a koordinaci různých politik a programů financování EU. Někteří přispěvatelé se domnívají, že by měla
existovat lepší koordinace mezi pohraničními územními celky, aby se dosáhlo pákového účinku
a zabránilo se plýtvání zdrojů zdvojováním úsilí.
Pro řádné sledování rozhodnutí o výdajích je nezbytný účinný systém monitorování a hodnocení. Cílem
by mělo být zajistit partnerskou odpovědnost institucí EU, národních vlád a regionů s cílem dobře
využívat finanční prostředky. Evropská komise by mohla mít důležitější postavení ve správě
strukturálních fondů na státní úrovni. Podle některých je výše finančních prostředků přidělených na
jednotlivá témata velmi málo transparentní a není vůbec jasné, zda rozdělení skutečně odpovídá potřebám.
 Podle některých přispěvatelů by výdaje měly vyšší kvalitu, a tedy byly efektivnější, pokud by
se v systému financování používalo monitorování a hodnocení, odměňovaly se dobré projekty
a postihovalo se chybné jednání.
29
Mnozí tvrdí, že přístup k programům a strukturálním fondům EU musí být vázán na vlastní výsledky. Za
tím účelem někteří navrhují posílit aspekty podmíněnosti a navázat náhrady na speciální cíle. Výsledky
získané z investovaných finančních prostředků by se měly stát výběrovými kritérii pro budoucí projekty.
Někteří přispěvatelé se domnívají, že politika soudržnosti by měla stimulovat zdravou konkurenci mezi
regiony s cílem lépe připravovat projekty (např. v blízké budoucnosti by měly být věnovány zdroje na
nejlepší projekty / programy). Je třeba určit silnější pobídky, které povedou vlády k přijetí kroků za
účelem dosažení priorit strategie. Prioritu by měly získat všechny projekty nabízející EU přidanou
hodnotu a projekty přímo zaměřené na hlavní a vnitrostátní cíle. Regionům, které mají potíže s dosažením
těchto cílů, by mohlo být k dispozici dodatečné financování.
 Při provádění strategie (programů a iniciativ) je nutné omezit byrokracii a zvýšit
transparentnost co se týče řízení a kritérií hodnocení dosaženého pokroku.
 Převážná většina přispěvatelů uvádí, že rozhodující je zjednodušit administrativní postupy.
Považují strategii Evropa 2020 za příležitost, jak to provést, a žádají, aby ke zjednodušení
došlo ve stávajícím procesu plánování. Současné řízení programů je těžkopádné a složité.
Fondy EU by měly být zjednodušeny z hlediska regulace a správy (ne však sníženy).
 Mnoho místních a regionálních orgánů by vysoce ocenilo technickou pomoc, aby mohly
zvýšit svoji schopnost plánovat. Měly by být zlepšeny informační toky, neboť pro některé
zúčastněné strany je obtížné shromažďovat všechny důležité informace.
 Existuje stále velký nevyužitý potenciál učit se pomocí referenčního srovnávání
(benchmarkingu). Mělo by existovat více programů zaměřených na výměnné postupy, jež
budou přímo spojeny s cíli strategie Evropa 2020, neboť výměny umožňují učit se od
ostatních regionů a sdílet osvědčené postupy v celé Evropě.
 Je nezbytné systematicky využívat posouzení územního dopadu všech politik, zejména politik
rozvoje měst. Územní rozměr soudržnosti by tak zůstal ústředním bodem dlouhodobého
plánování a byl by nasměrován na priority strategie Evropa 2020. Navíc by se zajistilo, že
finanční pomoc založená na konkrétních řešeních zvýší územní soudržnost.
4.6
Finanční výdaje prostřednictvím dohod o partnerství
 Aby se mohly zapojit všechny územní celky, musí se kromě koncentrace finančních
prostředků na omezený počet cílů zvýšit flexibilita, pomocí níž se vlastní provádění strategie
přizpůsobí územním odlišnostem. To by se mělo rovněž odrazit v právním a regulačním rámci
pro decentralizované výdaje na státní úrovni
 K dosažení tohoto je nutné, aby každá příslušná správní úroveň měla zdroje odpovídající
úkolům, jež má plnit, a aby všechny úrovně fungovaly v rámci „víceúrovňového financování“
na základě dohod o partnerství zaměřujících se na cíle strategie Evropa 2020.
Jak někteří respondenti uvádějí, v praxi by se toto mělo považovat za příležitost k propojení různých
finančních nástrojů EU. Programy EU (např. CIP, 7. RP) by měly být provázány s národními,
regionálními a místními programy rozvoje. Je zásadně důležité, aby bylo využívání všech finančních
30
nástrojů (např. JESSICA a JEREMIE) vytvořených v současném programovém období podpořeno
veškerými vnitrostátními právními předpisy týkajícími se místní a regionální úrovně.
10
Několik přispěvatelů se domnívá, že dohody o financování by mohly mít podobu smluvních ujednání .
Jeden přispěvatel navrhl přístup „jednoho finančního balíčku“, kdy územní celek obdrží od EU jeden
finanční balíček vycházející ze souboru priorit, na kterých se smluvně dohodnou územní celek, členský
stát a EU. Pro rozvoj budoucí politiky soudržnosti a sestavování budoucích operačních programů pro
regiony je zapotřebí strukturovaného dialogu mezi evropskou, státní a regionální úrovní.
Několik respondentů zdůraznilo, že města jsou velmi důležitými aktéry: mají často vážné hospodářské
a sociální problémy, které je potřeba řešit, jinak by jim mohly bránit v jejich úloze hnací síly růstu. Růst
v evropských městech je zásadní pro rozvoj celého regionu. Pokud mají města i nadále zastávat úlohu
hnací síly konkurenceschopnosti, je důležité, aby měla možnost pomoci s vyrovnáváním rozdílů
uvnitř městských oblastí a zároveň využít dostupný růstový potenciál. Za tímto účelem by se v novém
programovém období strukturálních fondů mělo zvýšit propojení politik rozvoje měst jako průřezového
rozměru;
 Potřebnou podporu by měly rovněž získat makroregiony, evropská seskupení pro územní
spolupráci (ESÚS) a jiné možné formy „přeshraničního partnerství místních a regionálních
orgánů v oblasti vytváření politik“. Někteří přispěvatelé soudí, že tyto celky by za účelem
provádění stěžejních iniciativ měly mít více pravomocí v řízení programů a prostředků.
Rozhodnutí o přidělení finančních prostředků by měla doplnit debata na evropské úrovni
o způsobu začlenění ESÚS a jiných seskupení do institucionálního procesu provádění
strategie.
Podle některých respondentů by financování mohlo být založeno na „místních projektech v rámci strategie
Evropa 2020“ a mohlo by podpořit a stimulovat místní programy a mikroprojekty (místní rozvojové
agentury, místní systémy opětovné integrace, školení pro nezaměstnané, pomoc sdružením podporujícím
sociální soudržnost atp.).
10
Jak již bylo uvedeno (viz hlavní závěry a poznámka pod čarou 8), Výbor regionů navrhl, aby byla strategie Evropa 2020 prováděna
prostřednictvím územního paktu mezi všemi správními úrovněmi na úrovni EU a jednotlivých států.
31
KAPITOLA 5
CÍLENÉ A ATRAKTIVNÍ INFORMOVÁNÍ O STRATEGII EVROPA 2020
5.1
Intenzivnější a lepší informování o strategii Evropa 2020
V roce 2009 přispěvatelé ke konzultaci VR o budoucnosti Lisabonské strategie naznačili, že se nepodařilo,
aby obyčejní lidé vnímali strategii jako něco, co se jejich života skutečně týká, a že bude potřeba, aby se
o nové strategii informovalo způsobem srozumitelnějším pro občany.
Velká většina respondentů současné konzultace VR se domnívá, že o nové strategii by se mělo a mohlo
informovat lépe než o Lisabonské strategii.
 Mohlo by to být možné, pokud informování ukáže, že nová strategie je jak účinnější
a realističtější, tak lépe zaměřená na potřeby různých cílových skupin.
 Při informování by se rovněž měly využívat inovační nástroje, používat jazyk srozumitelný
občanům a aktivně by se do něho měly zapojit místní a regionální orgány.
Některé zainteresované strany zdůraznily, že prezentace strategie Evropa 2020 bude sice náročným, ale ne
nemožným úkolem. Důvodem je skutečnost, že provádění této strategie s sebou ponese obtížné
strukturální reformy, jež je často obtížné prezentovat široké veřejnosti.
Někteří považují dokument týkající se strategie Evropa 2020 za nástroj nevhodný k přiblížení této
strategie veřejnosti a ke zlepšení názoru veřejnosti na EU. Samotný dokument má podle nich čistě
technokratickou povahu a zakládá se z velké části na číselných údajích. Strategii je však třeba prezentovat
emotivněji, ukázat ji na konkrétních projektech a zviditelnit její očekávané výsledky.
5.2
Přizpůsobení informací cílovému publiku
Na jedné straně by měly proběhnout diskuse s experty a veřejností (např. během konferencí věnovaných
prezentaci nové strategie), během nichž by se vysvětlilo, jaký konkrétní dopad budou mít stanovené cíle
na občany, na společnost jako celek a rovněž na postavení jejich státu v EU.
Jak naznačují některé zainteresované strany, rozsáhlá kampaň ve sdělovacích prostředcích by na druhé
straně mohla oslovit širokou veřejnost přímo a prezentovat současné i budoucí sociální a hospodářské
výhody plynoucí z provádění strategie.
Panuje široké přesvědčení, že komunikační strategie týkající se strategie Evropa 2020 by se měla zaměřit
na prokázání přidané hodnoty, již bude mít nová strategie pro činnost na místní / regionální úrovni.
Někteří přispěvatelé trvají na tom, že informování o strategii Evropa 2020 by se mělo týkat spíše
zamýšlených výsledků a nemělo by se při něm zacházet do detailů, jiní si zase myslí, že by se mělo
zaměřit na konkrétní projekty. V prvním případě by sdělení měla obsahovat informace o pěti hlavních
cílech stanovených na evropské úrovni a příspěvek daného státu k těmto cílům prostřednictvím národních
a regionálních cílů.
32
Mnozí uvádějí jako dobrý nápad předávat informace o projektech, které pomohly dosáhnout cílů (často za
pomoci finančních prostředků EU) nebo by mohly pomoci k jejich dosažení v budoucnosti. K tomuto
účelu by se mohly zlepšit internetové stránky s databázemi případových studií, či by v případě potřeby
mohly být vytvořeny nové stránky, které budou přístupnější pro neodborníky.
Mnoho přispěvatelů se domnívá, že o strategii by se mělo informovat jak z celkového, tak z místního
pohledu. Na jedné straně by se měla strategie Evropa 2020 prezentovat jako hnací síla pro vybudování
Evropy, která bude v budoucnosti světovou velmocí, na druhé straně by měla být popsána jako řídící
faktor pozitivních socioekonomických změn v místních společenstvích, dokonce i v těch malých.
Mnozí trvají na tom, že je třeba se vyvarovat zevšeobecňování (např. vysílání univerzálního poselství
připraveného v Bruselu). Právě z tohoto důvodu někteří respondenti zdůraznili, že informování by se mělo
zaměřit na jednotlivé země, regiony a města a zdůraznit jejich podíl na strategii a úlohu v ní. Poselství by
pak měla propojit jednotlivé národní strategie se strategií EU a zdůrazňovat konkrétní kroky při provádění.
Aby se překlenulo nepochopení občanů, mělo se rovněž vyjasnit to, že nová strategie bude prováděna
takovým způsobem, jenž zohlední hospodářské, sociální, územní a kulturní rozdíly. Pro informování
o strategii Evropa 2020 by mohly být užitečné zkušenosti s informováním o politice soudržnosti. Pokud
budou tyto dvě politiky náležitě propojeny, může navíc sdělení o politice soudržnosti (která v praxi
vykazuje hmatatelnější výsledky) adresované veřejnosti dále přispívat k tomu, že budou občané oceňovat
úsilí EU o zajištění inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.
5.3
Strategie viditelná pro širokou veřejnost i pro konkrétní skupiny zainteresovaných stran
Kromě široké veřejnosti je podle mnohých nutné informovat o strategii i cíleně.
Několik přispěvatelů uvedlo, že místní a regionální orgány by se měly stát jak adresáty informací
o strategii Evropa 2020, tak je aktivně předávat (viz níže). Totéž bylo zdůrazněno u novinářů a učitelů.
Mnoho přispěvatelů se domnívá, že skupiny, které mohou nejvýrazněji přispět k dosažení cílů strategie
Evropa 2020 (např. podnikatelé, vysoké školy, obchodní komory či koordinátoři potenciálních projektů),
by měly být dobře informovány o její hodnotě a důsledcích.
Velká většina respondentů se domnívá, že zvláštní informační úsilí by mělo být zaměřeno na mladé lidi
jako skupinu a případně by se rovněž mohly zdůraznit rostoucí příležitosti, co se týče kulturních
a vzdělávacích výměn. Mezi další případné cílové skupiny patří studenti vysokých škol, akademičtí
pracovníci a pracovníci kulturních odvětví vzhledem k úloze, již hrají v šíření osvěty, dále starší lidé,
pracovníci a podniky vzhledem k tomu, že podniky mají zásadní vliv nejen na hospodářskou, ale i na
sociální a environmentální sféru.
Mnozí přispěvatelé zdůrazňují, že by informování mělo probíhat rovnoměrně v celé Evropě a že by se
nemělo zapomínat na obyvatele žijící v odlehlých oblastech, marginalizované skupiny či obyvatele
územních celků, v nichž k dosažení cílů chybí ještě hodně nebo kde je podpora EU nejnižší.
33
5.4
Spojení úsilí všech úrovní o informování o strategii Evropa 2020
Opatření na evropské úrovni stejně jako zapojení vlád jednotlivých států jsou sice nezbytná, mnozí se však
domnívají, že v informování by mohly velmi důležitou úlohu sehrát místní a regionální orgány, neboť jsou
blízko občanům a místním a regionálním zainteresovaným stranám a mají klíčovou úlohu v provádění
nové strategie. Lepší povědomí zainteresovaných stran poté povede k vyšší odpovědnosti a lepšímu
provádění.
Do tohoto úsilí by měli být zapojeni politikové a také státní zaměstnanci. V případě potřeby by vlády
členských států EU měly pomoci svým místním a regionálním orgánům s lepším pochopením strategie
Evropa 2020 a lepším informováním o ní. Pakt starostů a primátorů by se mohl zapojit do osvěty svých
členů, neboť cíle strategie Evropa 2020 v oblasti změny klimatu (cíle „20-20-20“) se shodují s cíli paktu.
Někteří přispěvatelé tvrdí, že euroskeptičtí občané nebudou pravděpodobně naslouchat argumentům přímo
z Bruselu a že by v takovém případě měly být využity místní / regionální zprostředkovatelské kanály.
Města by za tímto účelem mohla sehrát úlohu při převádění cílů do sdělení, kterým budou občané schopni
porozumět. Mohla by s veřejností komunikovat přímo.
Jako přímí účastníci informačního úsilí bylo navrženo mnoho dalších místních a regionálních
zainteresovaných stran, zejména místní a regionální sdělovací prostředky, vysoké školy, nevládní
organizace, sociální partneři, učitelé, obchodní komory, místní vůdčí osobnosti (např. podnikatelé či
politikové) a regionální informační centra (např. centra Europe Direct).
5.5
Nástroje informování o strategii Evropa 2020
Někteří respondenti navrhují, aby EU vytvořila „informační balíček“, jenž by byl v zásadě určen všem
regionům a městům EU, který by si však orgány přizpůsobily podle převládajících místních a regionálních
podmínek. S výběrem obecných i místně přizpůsobených informací o strategii Evropa 2020 by mohlo
pomoci partnerství nebo síť zahrnující Výbor regionů, města a regiony.
Při informování by se mohla využívat tradiční technika (televize, rádio, tisk) stejně jako moderní technika
a nástroje sociálních sítí, jež často zajišťují přímou komunikaci s uživateli (internet, mobilní telefony,
YouTube, blogy). Zvážit by se rovněž mohl tištěný materiál, např. letáky, prospekty a billboardy.
Platformou pro diskusi o územních aspektech strategie s mladými lidmi by mohly být debaty na středních
nebo vysokých školách. Jako dobré propagační nástroje jsou v tomto kontextu uváděny softwarové
aplikace a vzdělávací materiál na DVD.
Ke všem projektům financovaným z prostředků EU a souvisejícím s cíli strategie by mělo být připojeno
viditelné, atraktivní, jednotné a rozeznatelné logo „Evropa 2020“. Vytvořila by se tak příznivá „obchodní
značka“ a činnost související se strategií Evropa 2020 by získala pozitivní konotace. Některé regiony
a města, zejména ty, jež jsou již zapojeny do takových kampaní, zmiňují iniciativu evropský rok (boje
proti chudobě v roce 2010, dobrovolné činnosti v roce 2011) jako příležitost k navázání přímého kontaktu
s občany. Tento potenciál by mohl být využit k předvedení vazby mezi strategií Evropa 2020 a těmito
ročními tématy.
Všechny informační nástroje by měly být srozumitelné svým čtenářům a zásadním prvkem komunikace je
mnohojazyčnost. Je třeba zjednodušit jazyk komunikace, i za cenu méně podrobného sdělení, a odstranit
34
z něj žargon. Priority, cíle, iniciativy a konkrétní opatření by v praxi měly být převedeny do jazyka, který
bude pro občany srozumitelnější.
Jiným vysoce důležitým aspektem informování je překlenutí nepochopení na straně občanů
prostřednictvím aktivnějšího zapojení institucí EU a jejich zástupců do místně pořádaných akcí.
35
SEZNAM PŘISPĚVATELŮ DO PRŮZKUMU
Instituce
Země
Rada Aberdeenshire
UK
Achim
DE
Alpsko-středomořský region
Obec Alsóörs
HU
Krajská rada Alytusu
LT
Antverpy
BE
Arco Latino a Partenalia
Sdružení evropských pohraničních regionů (AEBR)
Sdružení finských místních a regionálních orgánů (AFLRA)
FI
Sdružení vlámských měst a obcí
BE
Sdružení místních orgánů Litvy
LT
Autonomní společenství Murcie
ES
Městská rada Bacău
RO
Rada provincie Barcelona
ES
Vláda autonomní oblasti Baskicko
ES
Rada samosprávné oblasti Blackburn with Darwen
UK
Bratislavský kraj
SK
Region Brusel-hlavní město
BE
Budapešť
HU
Úřad města Vilnius, odbor rozpočtu a účetnictví
LT
Region Kampánie
IT
Město Hateg, župa Hunedoara
RO
Městské společenství Dunkerque
FR
Evropská konfederace místních orgánů střední úrovně (CEPLI)
Shromáždění skotských místních orgánů (COSLA)
UK
Obec Corigliano Calabro
IT
Provincie Cosenza
IT
Přeshraniční operační mise (MOT)
FR
Dánské regiony
DK
ESÚS Duero-Douro
Sdružení Eixo Atlantico do Noroeste Peninsular
36
ES
Region Emilia-Romagna
IT
Esch-sur-Alzette
LU
Síť regionů EU 2020
Eurocities
Evropské sdružení volených zástupců horských regionů (AEM)
Evropské sdružení kulturní cesty Via Francigena
IT
Evropská platforma nových měst (ENTP)
Region Extremadura
ES
Rada města Ferreira do Alentejo
PT
Vlámská vláda
BE
Rada departementu Seine-Saint-Denis
FR
Autonomní vláda Katalánska
ES
Německá delegace ve Výboru regionů
DE
Německý zastupující svaz zemských okresů
DE
Gent
BE
Město Göteborg
SE
Vláda Baleárských ostrovů
ES
Rada hrabství Hampshire
UK
IPO – Sdružení nizozemských provincií
NL
Regionální vláda Kastilie a León
ES
Obec Kauhava
FI
Obec Lamezia Terme
IT
Obecní úřad Lesenceistvánd
HU
Liberecký kraj
CZ
Rada města Lisabon
PT
Sdružení Local Government Denmark
DK
Lodž – městský úřad
PL
Lodžské vojvodství
PL
Region Lombardie
IT
Spolková země Dolní Rakousko
AT
Autonomní region Madeira
PT
Evropský dům místních francouzských orgánů
FR
Malmö
SE
Region Marche
IT
37
Úřad maršálka Svatokřížského vojvodství
PL
Starostka města Saarbrücken
DE
Region Midi-Pyrénées
FR
Obec Motta San Giovanni
IT
Obec Mýkonos
EL
Severozápadní Anglie
UK
Regionální rozvojová rada Östsam (region Östergötland)
SE
Obec Paola
IT
Obec Pilisjászfalu
HU
Polská delegace ve Výboru regionů
PL
Pomořanské vojvodství
PL
Prefektura Rethymnon
EL
Prešovský samosprávný kraj
SK
Rada města Preston
UK
Regionální rada Jihozápadního Finska
FI
Vláda Aragonie
ES
Region Rhône-Alpes
FR
Provincie Řím
IT
Obec San Pietro a Maida
IT
Obecní rada San Sadurniño (Galicie)
ES
Regionální rozvojová agentura regionu Jižní Zadunají
HU
Spolková země Tyrolsko
AT
Sdružení švédských obcí a regionů (SKL)
SE
Městský úřad Tartu
EE
Trenčínský kraj
SK
Region Umbrie
IT
Region Västra Götaland
SE
Vídeň
AT
Region Valonsko a Francouzské společenství Belgie
BE
Varmijsko-mazurské vojvodství
PL
West Midlands
UK
Pracovní společenství Pyrenejí (CTP)
38
Ostatní orgány
místní správy
60
Sdružení
regionů
50
20
40
30
Sdružení
měst
5
6
Regiony
36
20
26
Sdružení
měst a regionů
Města
10
4
0
Místní úroveň
Celkem: 52
Regionální úroveň
Sdružení měst a regionů
Celkem: 41
Celkem: 4
Celkem: 97
Graf 1: Rozložení příspěvků přispěvatelů podle kategorie přispěvatelů
_____________
39