Balet o R usalce k R oku české hudby

Transkript

Balet o R usalce k R oku české hudby
Jana Hošková
Balet o Rusalce k Roku české hudby
Dvořákova Rusalka v choreografii Roberta Balogha, Moravské divadlo Olomouc
Dvořákova opera Rusalka ožila na scéně née Fleming (Rusalka), Franz Hawlata (Vod­
Moravského divadla v Olomouci jako balet. ník), Ben Heppner (Princ), Dolora Zajick
Obě premiéry 14. a 15. listopadu 2014 při­ (Ježibaba) a Eva Urbanová (Cizí kněžna). Mi­
lákaly odbornou veřejnost i ze zahraničí. Šéf strovská hudební interpretace, prodchnutá
baletu Rober Balogh, režisér a choreograf hlubokou emocionalitou, podněcuje potenci­
inscenace, ve spolupráci s dramaturgem ál tanečního herectví olomouckého baletní­
Tomášem Lehotským, scénografem Janem ho souboru, neboť choreograf vychází z hu­
Duškem j.h. a výtvarníkem kostýmů Roma- debního obsahu, aniž by ilustroval operní
nem Šolcem j.h. zhmotnil hudební struktu­ texty. „Zbaletněním“ známé Dvořákovy opery
ru opery do „řeči těla“ s respektem k Dvořá­ Robert Balogh boří ustálené představy o hra­
kově partituře. Prolomil konvence, které nicích žánru a předkládá umělecký zážitek
múzické sestry – operu a balet – od sebe širokému spektru diváků – ti operní shléd­
oddělují a balet staví do područí opery. Vy­ nou balet a ti baletní vyslechnou operu.
tvořit balet na operní dílo není v naší době Choreografický text ozřejmuje spiritualitu
obvyklé. Ještě v první polovině 20. století charakterů a rozkrývá jemné předivo lidské­
patřil tanec na vážnou koncertní hudbu do ho bytí, pozemský svár duše s tělem, citů
sféry umělecké avantgardy a teprve před a smyslů, duševního povznesení a smyslo­
padesáti lety se stal samozřejmostí.
vých zážitků. Hudební obsah jednotlivých
árií a duetů, přesně vyjádřený ve slovech,
Hudba inspiruje balet
„S nádhernou hudbou Antonína Dvořáka
jsem měl tu čest pracovat před deseti lety,
když jsem na scénu uvedl taneční ztvárnění
jeho Novosvětské symfonie,“ vyznává Ro­
bert Balogh v programové brožuře. „K Ru­
salce přistupuji jako ke klenotu národní
opery a s maximální pokorou ke skladateli
a libretistovi, snažím se o zprostředkování
příběhu o nenaplněné touze pomocí ryze ta­
nečních prostředků. Rusalku však nevní­
mám prvoplánově jako prostou pohádku
střetu dobra a zla. Naopak soustřeďuji se
na konflikty živlů, elementů, života, smrti,
pohlaví i jejich erotična. Hudba i libreto Ru­
salky mne inspirovaly k mimořádné tvůrčí
aktivitě a troufám si napsat, že práce na ta­
nečním ztvárnění Rusalky patří k největším
tvůrčím zážitkům mé dosavadní choreogra­
fické kariéry.“
Záměr uvést baletní Rusalku v souznění s ži­
vým orchestrem a zpěvem musel ustoupit
provozním možnostem regionální scény,
a tak inscenaci doprovází nahrávka opery
v podání České filharmonie za řízení Charlese Mackerasse. V hlavních rolích zpívají ReKarolina Zarach (Rusalka), Arkadiusz Orlowski (Princ)
zavazuje interprety k pochopení jejich smys­
lu. Zde se naplňuje poslání baletu, který má
sdělit to, co již nelze říci slovy. K baletnímu
ztvárnění přímo vybízí sugestivní hudební
vyjádření odlesku měsíčního svitu na jezer­
ní hladině.
Struktura textů Kvapilova operního libreta
k pohádkovému příběhu o vodní víle, která
doplatí na svou lásku k člověku, se v pod­
statě shoduje s texty baletních libret klasic­
kých baletů Petipovy doby a baletního ro­
mantismu 19. století.Také v nich se
obsahové podtexty tance vyjadřovaly for­
mou přímých sdělení a dialogů mezi tančí­
cími postavami. Teprve později se začalo
zapomínat (mnohdy záměrně), o čem se
tančí, a důraz se přenesl na provádění ba­
letních kroků a virtuozitu baleríny, ještě poz­
ději na virtuozitu jejího partnera.
V roli Rusalky Irina Laptěva
36
H a r m o n i e
36-37 hoskova.indd 36
1/2015
19.12.2014 14:07:12
t a n e c
Operní Rusalka má ve srovnání s baletními
díly na obdobná témata o najádách, ondi­
nách a bludičkách mnohem méně děje
a uplatňuje méně divadelních prostředků.
Slavný romantický balet Ondine, ou la Naiade (hudba Cesare Pugni, choreografie Jules
Perrot, Londýn 1843) uvedený v roce 1874
pod názvem Najáda a rybář v Petrohradu
(rekonstrukce Pierre Lacotte v Mariinském
divadle 2007), anebo pozdější Ondine
(Hans Werner Henze, choreograf sir Frede­
rick Ashton v Royal Ballet Covent Garden,
1958) vytvářejí na jevišti iluzi tajemné vodní
říše, stříbrného měsíčního svitu a běsnění
přírodních živlů.
Střídmé scénografické prostředky Morav­
ského divadla v Olomouci přenášejí účin­
nost jevištních obrazů na výrazovost taneč­
níků. Inscenace, situovaná převážně do
prostředí kouzelné vodní hladiny lesního je­
zírka, je tak výzvou pro taneční interprety,
aby vykreslili charaktery jednajících postav
a jejich vzájemné vztahy výlučně tanečními
prostředky.
Tomáš Lehotský soustředil příběh na hlavní
jednající postavy a vypustil party hajného
a kuchtíka, které v opeře líčí to, co v baletní
akci může být předvedeno. Jednotlivá hudeb­
ní čísla nejen posouvají děj příběhu, ale vyja­
dřují stavy duše, proměny pocitů a představ.
Pro tanečníky a tanečnice jsou podkladem
ke ztvárnění výrazových studií lidského nitra.
V baletech 19. století nalézáme takové „ba­
letní árie“ v rolích ženských postav, napří­
klad v Giselle (scéna zešílení) anebo v Esmeraldě (tanec Esmeraldy před popravou).
V Baloghově inscenaci je obdobných scén
více. Dramatické taneční dialogy zhmotňují
do vizuální podoby Dvořákovy árie, které
máme zakotveny ve vlastních představách
již z dob našich prvních kulturních zážitků.
Choreograf přináší výklad svůj, tentokrát za­
sazený do kontextu děje. Například árie Ru­
salky „Měsíčku na nebi hlubokém, světlo
tvé daleko vidí, po světě bloudíš širokém,
díváš se v příbytky lidí“ ho inspiruje k lyric­
kému tanečnímu duetu, Vodníkova árie
„Ubohá Rusalko bledá, v nádheru světa za­
kletá! Běda!“ je dramatickým dialogem me­
zi Rusalkou a Vodníkem, zhmotněnými
symboly přírodních sil.
Průběh celého baletu koresponduje s pěvec­
kými party až do konečného vyvrcholení
v Princově árii „Líbej mne líbej, mír mi přej!
Polibky moje hřích můj posvětí!“ a Rusalčiny
árie „Za tvou lásku, za tu krásu tvou, za tvou
lidskou vášeň nestálou, za všechno, čím klet
je osud můj, lidská duše, Bůh tě pomiluj!“
Obě premiérová představení potvrdila, že
vzájemné prolínání žánrů opery a baletu
zvyšuje interpretační nároky na herecko-ta­
neční kvality interpretů. Baloghovy choreo­
grafické a režijní postupy jsou avantgardní
právě tím, že usilují o postižení smyslu hu­
debního sdělení prostředky baletní neokla­
siky. A to právě v době, kdy se inscenátoři
múzických děl předhánějí, jak to či ono udě­
lat zcela jinak, než by to mělo původně být.
Irina Laptěva v roli Rusalky a představitel
Yui Kyotani (Cizí kněžna), Arkadiusz Orlowski (Princ), Karolína Zarach (Rusalka)
Prince Maris Louis Delevaud přesvědčili rigentskou osobností sira Charlese Ma­
o svých interpretačních kvalitách soustředě­ ckerasse, vybízí všechny baletní sólisty
ným, herecky procítěným a technicky bez­ k přesvědčivému provedení rolí a jejich oso­
pečným projevem. Jejich žal byl opravdový bitému dotvoření. Pro baletní soubor Morav­
a projevy lásky upřímné. V tomto obsazení ského divadla znamená uvedení Rusalky no­
diváci uvěřili Rusalce, když tančila „Ženou vou etapu v přístupu k baletnímu dramatu.
ni vílou nemohu být, nemohu zemřít, nemo­
hu žít!“, stejně tak jako Princi jeho odhodlá­
ní skončit svůj život v náručí své milované.
Méně věrohodná je Rusalka v provedení Karolíny Zarach. Třebaže je svým zjevem k roli
Rusalky přímo předurčena, v jejím provede­
ní vítězí ladnost tanečních linií nad jejich
vnitřním zdůvodněním a niternou touhou.
Její partner Arkadiusz Jan Orlowski má v ro­
li Prince obdobné skryté rezervy v herec­
kém dotvoření role.
Výrazově náročná je rovněž postava Vodní­
ka. Taneční pojetí obou interpretů (Ivo Jambor nebo Marin Damani Campbell Williams) povyšuje pohádkovou postavu na
symbol velebné přírodní mocnosti. Neméně
významné jsou další dvě ženské postavy: Je­
žibaba Renáty Mrózkové v alternaci s Jelenou Iliinou a Cizí kněžna, kterou tančí Yui
Kyotani nebo Maria-Sara Richter.
Je až s podivem, jak virtuozita a emocio­
nalita hudebního doprovodu, podnícená di­ Ondina tančí při měsíčku s vlastním stínem
Najáda a rybář, Peterhof 1851
37
H a r m o n i e
36-37 hoskova.indd 37
1/2015
19.12.2014 14:07:15

Podobné dokumenty

Olomoucká Rusalka tančí

Olomoucká Rusalka tančí Po dřívějších experimentálních inscenacích typu Frida nebo Tarzan jako by se v Olomouci slehla zem. V listopadu 2014 však šéf baletu Robert Balogh uvedl Dvořákovu Rusalku – snad nejznámější českou ...

Více