Balet o R usalce k R oku české hudby
Transkript
Balet o R usalce k R oku české hudby
Jana Hošková Balet o Rusalce k Roku české hudby Dvořákova Rusalka v choreografii Roberta Balogha, Moravské divadlo Olomouc Dvořákova opera Rusalka ožila na scéně née Fleming (Rusalka), Franz Hawlata (Vod Moravského divadla v Olomouci jako balet. ník), Ben Heppner (Princ), Dolora Zajick Obě premiéry 14. a 15. listopadu 2014 při (Ježibaba) a Eva Urbanová (Cizí kněžna). Mi lákaly odbornou veřejnost i ze zahraničí. Šéf strovská hudební interpretace, prodchnutá baletu Rober Balogh, režisér a choreograf hlubokou emocionalitou, podněcuje potenci inscenace, ve spolupráci s dramaturgem ál tanečního herectví olomouckého baletní Tomášem Lehotským, scénografem Janem ho souboru, neboť choreograf vychází z hu Duškem j.h. a výtvarníkem kostýmů Roma- debního obsahu, aniž by ilustroval operní nem Šolcem j.h. zhmotnil hudební struktu texty. „Zbaletněním“ známé Dvořákovy opery ru opery do „řeči těla“ s respektem k Dvořá Robert Balogh boří ustálené představy o hra kově partituře. Prolomil konvence, které nicích žánru a předkládá umělecký zážitek múzické sestry – operu a balet – od sebe širokému spektru diváků – ti operní shléd oddělují a balet staví do područí opery. Vy nou balet a ti baletní vyslechnou operu. tvořit balet na operní dílo není v naší době Choreografický text ozřejmuje spiritualitu obvyklé. Ještě v první polovině 20. století charakterů a rozkrývá jemné předivo lidské patřil tanec na vážnou koncertní hudbu do ho bytí, pozemský svár duše s tělem, citů sféry umělecké avantgardy a teprve před a smyslů, duševního povznesení a smyslo padesáti lety se stal samozřejmostí. vých zážitků. Hudební obsah jednotlivých árií a duetů, přesně vyjádřený ve slovech, Hudba inspiruje balet „S nádhernou hudbou Antonína Dvořáka jsem měl tu čest pracovat před deseti lety, když jsem na scénu uvedl taneční ztvárnění jeho Novosvětské symfonie,“ vyznává Ro bert Balogh v programové brožuře. „K Ru salce přistupuji jako ke klenotu národní opery a s maximální pokorou ke skladateli a libretistovi, snažím se o zprostředkování příběhu o nenaplněné touze pomocí ryze ta nečních prostředků. Rusalku však nevní mám prvoplánově jako prostou pohádku střetu dobra a zla. Naopak soustřeďuji se na konflikty živlů, elementů, života, smrti, pohlaví i jejich erotična. Hudba i libreto Ru salky mne inspirovaly k mimořádné tvůrčí aktivitě a troufám si napsat, že práce na ta nečním ztvárnění Rusalky patří k největším tvůrčím zážitkům mé dosavadní choreogra fické kariéry.“ Záměr uvést baletní Rusalku v souznění s ži vým orchestrem a zpěvem musel ustoupit provozním možnostem regionální scény, a tak inscenaci doprovází nahrávka opery v podání České filharmonie za řízení Charlese Mackerasse. V hlavních rolích zpívají ReKarolina Zarach (Rusalka), Arkadiusz Orlowski (Princ) zavazuje interprety k pochopení jejich smys lu. Zde se naplňuje poslání baletu, který má sdělit to, co již nelze říci slovy. K baletnímu ztvárnění přímo vybízí sugestivní hudební vyjádření odlesku měsíčního svitu na jezer ní hladině. Struktura textů Kvapilova operního libreta k pohádkovému příběhu o vodní víle, která doplatí na svou lásku k člověku, se v pod statě shoduje s texty baletních libret klasic kých baletů Petipovy doby a baletního ro mantismu 19. století.Také v nich se obsahové podtexty tance vyjadřovaly for mou přímých sdělení a dialogů mezi tančí cími postavami. Teprve později se začalo zapomínat (mnohdy záměrně), o čem se tančí, a důraz se přenesl na provádění ba letních kroků a virtuozitu baleríny, ještě poz ději na virtuozitu jejího partnera. V roli Rusalky Irina Laptěva 36 H a r m o n i e 36-37 hoskova.indd 36 1/2015 19.12.2014 14:07:12 t a n e c Operní Rusalka má ve srovnání s baletními díly na obdobná témata o najádách, ondi nách a bludičkách mnohem méně děje a uplatňuje méně divadelních prostředků. Slavný romantický balet Ondine, ou la Naiade (hudba Cesare Pugni, choreografie Jules Perrot, Londýn 1843) uvedený v roce 1874 pod názvem Najáda a rybář v Petrohradu (rekonstrukce Pierre Lacotte v Mariinském divadle 2007), anebo pozdější Ondine (Hans Werner Henze, choreograf sir Frede rick Ashton v Royal Ballet Covent Garden, 1958) vytvářejí na jevišti iluzi tajemné vodní říše, stříbrného měsíčního svitu a běsnění přírodních živlů. Střídmé scénografické prostředky Morav ského divadla v Olomouci přenášejí účin nost jevištních obrazů na výrazovost taneč níků. Inscenace, situovaná převážně do prostředí kouzelné vodní hladiny lesního je zírka, je tak výzvou pro taneční interprety, aby vykreslili charaktery jednajících postav a jejich vzájemné vztahy výlučně tanečními prostředky. Tomáš Lehotský soustředil příběh na hlavní jednající postavy a vypustil party hajného a kuchtíka, které v opeře líčí to, co v baletní akci může být předvedeno. Jednotlivá hudeb ní čísla nejen posouvají děj příběhu, ale vyja dřují stavy duše, proměny pocitů a představ. Pro tanečníky a tanečnice jsou podkladem ke ztvárnění výrazových studií lidského nitra. V baletech 19. století nalézáme takové „ba letní árie“ v rolích ženských postav, napří klad v Giselle (scéna zešílení) anebo v Esmeraldě (tanec Esmeraldy před popravou). V Baloghově inscenaci je obdobných scén více. Dramatické taneční dialogy zhmotňují do vizuální podoby Dvořákovy árie, které máme zakotveny ve vlastních představách již z dob našich prvních kulturních zážitků. Choreograf přináší výklad svůj, tentokrát za sazený do kontextu děje. Například árie Ru salky „Měsíčku na nebi hlubokém, světlo tvé daleko vidí, po světě bloudíš širokém, díváš se v příbytky lidí“ ho inspiruje k lyric kému tanečnímu duetu, Vodníkova árie „Ubohá Rusalko bledá, v nádheru světa za kletá! Běda!“ je dramatickým dialogem me zi Rusalkou a Vodníkem, zhmotněnými symboly přírodních sil. Průběh celého baletu koresponduje s pěvec kými party až do konečného vyvrcholení v Princově árii „Líbej mne líbej, mír mi přej! Polibky moje hřích můj posvětí!“ a Rusalčiny árie „Za tvou lásku, za tu krásu tvou, za tvou lidskou vášeň nestálou, za všechno, čím klet je osud můj, lidská duše, Bůh tě pomiluj!“ Obě premiérová představení potvrdila, že vzájemné prolínání žánrů opery a baletu zvyšuje interpretační nároky na herecko-ta neční kvality interpretů. Baloghovy choreo grafické a režijní postupy jsou avantgardní právě tím, že usilují o postižení smyslu hu debního sdělení prostředky baletní neokla siky. A to právě v době, kdy se inscenátoři múzických děl předhánějí, jak to či ono udě lat zcela jinak, než by to mělo původně být. Irina Laptěva v roli Rusalky a představitel Yui Kyotani (Cizí kněžna), Arkadiusz Orlowski (Princ), Karolína Zarach (Rusalka) Prince Maris Louis Delevaud přesvědčili rigentskou osobností sira Charlese Ma o svých interpretačních kvalitách soustředě ckerasse, vybízí všechny baletní sólisty ným, herecky procítěným a technicky bez k přesvědčivému provedení rolí a jejich oso pečným projevem. Jejich žal byl opravdový bitému dotvoření. Pro baletní soubor Morav a projevy lásky upřímné. V tomto obsazení ského divadla znamená uvedení Rusalky no diváci uvěřili Rusalce, když tančila „Ženou vou etapu v přístupu k baletnímu dramatu. ni vílou nemohu být, nemohu zemřít, nemo hu žít!“, stejně tak jako Princi jeho odhodlá ní skončit svůj život v náručí své milované. Méně věrohodná je Rusalka v provedení Karolíny Zarach. Třebaže je svým zjevem k roli Rusalky přímo předurčena, v jejím provede ní vítězí ladnost tanečních linií nad jejich vnitřním zdůvodněním a niternou touhou. Její partner Arkadiusz Jan Orlowski má v ro li Prince obdobné skryté rezervy v herec kém dotvoření role. Výrazově náročná je rovněž postava Vodní ka. Taneční pojetí obou interpretů (Ivo Jambor nebo Marin Damani Campbell Williams) povyšuje pohádkovou postavu na symbol velebné přírodní mocnosti. Neméně významné jsou další dvě ženské postavy: Je žibaba Renáty Mrózkové v alternaci s Jelenou Iliinou a Cizí kněžna, kterou tančí Yui Kyotani nebo Maria-Sara Richter. Je až s podivem, jak virtuozita a emocio nalita hudebního doprovodu, podnícená di Ondina tančí při měsíčku s vlastním stínem Najáda a rybář, Peterhof 1851 37 H a r m o n i e 36-37 hoskova.indd 37 1/2015 19.12.2014 14:07:15
Podobné dokumenty
Olomoucká Rusalka tančí
Po dřívějších experimentálních inscenacích typu Frida nebo Tarzan jako by se v Olomouci
slehla zem. V listopadu 2014 však šéf baletu Robert Balogh uvedl Dvořákovu Rusalku – snad
nejznámější českou ...