3 příprava matematického modelu
Transkript
Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Vývoj a využití metod umělé inteligence pro optimalizaci řízení biotechnologických procesů ČOV na základě obrazové analýzy nano-struktur v biocenózách aktivovaných kalů a biofilmů TA04021396-2014V002 – Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu Ing. Lucie KŘIKLAVOVÁ, Ph.D. Technická univerzita v Liberci, Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, Studentská 1402/2, 460 01 Liberec, www.tul.cz TUL Dr. Ing. Libor NOVÁK AQUA-CONTACT Praha, v.o.s., Husova 112, 55 101 Jaroměř, www.aqua-contact.cz AQC Ing. Tomáš LEDERER, Ph.D. AQUATEST a.s., Geologická 988/4, 152 00 Praha, www.aquatest.cz AQT 29. 1. 2015 1 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Obsah Seznam zkratek .................................................................................................................. 3 Klíčová slova ....................................................................................................................... 3 1 Morfologické parametry ........................................................................................ 4 1.1 Množství objektů (n) .............................................................................................. 5 1.2 Promítaná/obsazená plocha (PA) ........................................................................... 5 1.3 Délka a šířka (L, W) ................................................................................................. 5 1.4 Poměr stran (štíhlost) (AR) ..................................................................................... 6 1.5 Rozměr (Ext) ........................................................................................................... 6 1.6 Konvexní obálka (PAC)............................................................................................ 6 1.7 Robustnost (Rob) .................................................................................................... 6 1.8 Index konkávnosti (CI), konkávní poměr (CR) ........................................................ 7 1.9 Délka vláken (LF) .................................................................................................... 7 1.10 Ekvivalentní průměr kružnice (ECD) ....................................................................... 7 1.11 Obvod (Pe) .............................................................................................................. 8 1.12 2D-pórovitost (2DP) ............................................................................................... 8 1.13 Eulerovo číslo (EN).................................................................................................. 8 1.14 Kompaktnost objektu (Comp) ................................................................................ 8 1.15 Solidita (Sol)............................................................................................................ 8 1.16 Tvarový faktor (FF) ................................................................................................. 9 1.17 Kruhovitost (RN) ..................................................................................................... 9 1.18 Redukovaný poloměr otáčení (RG) ........................................................................ 9 1.19 Excentricita, výstřednost (Ecc) ............................................................................... 9 1.20 Difuzivita (DD) ...................................................................................................... 10 1.21 Fraktální dimenze (FD) ......................................................................................... 10 2 Texturní parametry...............................................................................................11 2.1 Entropie textury (ET) ............................................................................................ 11 2.2 Energie (E) ............................................................................................................ 11 2.3 Homogenita (H) .................................................................................................... 11 3 Příprava matematického modelu ..........................................................................13 3.1 Princip konstrukce biokinetického modelu .......................................................... 14 3.2 Návrh biokinetického modelu populační dynamiky ............................................ 17 3.3 Modelování inhibice růstu Microthrix parvicella specifickým inhibitorem ......... 19 3.4 Petersenova matice navrženého modelu populační dynamiky ........................... 20 3.5 Návrh řešení souvztažnosti modelu s obrazovou analýzou vzorků aktivovaného kalu a měření aktivity mikroorganismů ........................................................................... 23 4 Monitoring ČOV ....................................................................................................25 REFERENCE ......................................................................................................................34 2 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Seznam zkratek 2DP AR COMP CR DD E ECC ECD EN ET EXT FD FF H L LF N PA PAC PE ROB RG RN SOL W … 2D-pórovitost … poměr stran (štíhlost) … kompaktnost objektu … index konkávnosti (CI), konkávní poměr … difuzivita … energie … excentricita, výstřednost … ekvivalentní průměr kružnice … Eulerovo číslo … entropie textury … rozměr … fraktální dimenze … tvarový faktor … homogenita … délka … délka vláken … množství objektů … promítaná/obsazená plocha … konvexní obálka … obvod … robustnost … redukovaný poloměr otáčení … kruhovitost … solidita … šířka Klíčová slova Příloha A k průběžné zprávě projektu TA04021396; obrazová analýza, aktivovaný kal, morfologické parametry, texturní parametry. Sepsány charakteristické parametry, testovací postupy a matematické interpretace, pro jednotlivé nežádoucí stavy ČOV a pro jednotlivé bakteriální populace (odlišení vláknitých bakterií způsobujících bytnění a pěnění od ostatních typů mikroorganismů či nano-struktur). Přípravné práce pro optimalizaci metodiky přípravy vzorku/preparátu s přihlédnutím k následné obrazové analýze. Výstup přípravy matematického modelu realizován ve formě petersenovy matice, determinovány základní procesní rovnice biokinetického modelu, kinetické a stechiometrické koeficienty a základní struktura inkorporace modelu do hydraulického a procesního schématu. Výstupem monitoringu čistíren odpadních vod, technická zpráva zahrnující základní charakterizaci z hlediska základních chemických parametrů v korelaci s mikroskopickou analýzou (s využitím stávajících metod). 3 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 1 2014 MORFOLOGICKÉ PARAMETRY Ukazuje se, že morfologie vloček aktivovaného kalu významně koreluje s vlastnostmi kalu (jako například tradiční sedimentační testy). Několik studií ukázalo, že usazovací a zhutňovací vlastnosti aktivovaného kalu přímo souvisí se strukturou vloček, které závisí na chemických, fyzikálních a biologických faktorech, které významně ovlivňují rovnováhu mezi vláknitými a vločkovitými bakteriemi, což vede ke změnám ve struktuře, a tak k morfologickým vlastnostem mikrobiálních agregátů. Je možné vytvořit vztahy mezi indexy usazování kalů a několika parametry, které charakterizují morfologii mikrobiálních vloček, přičemž tyto vztahy jsou užitečné pro monitorování usazovací fáze akt. kalu v čistírenských systémech. Analýza obrazu aktivovaného kalu je používána ke stanovení stavu vláknitého kalu. Pomocí analýzy obrazu se zkoumá distribuce velikosti a vnitřní struktury vloček aktivovaného kalu. Vlastnosti vloček aktivovaného kalu jsou důležité nejen pro výzkumné pracovníky, ale také v každodenním provozu čistíren odpadních vod. Existují dva hlavní důvody; za prvé, proces využití aktivovaného kalu je jedním z nejčastěji používaných metod při mikrobiologické degradaci kontaminantů přítomných v odpadních vodách; za druhé, mikrobiální agregáty (vločky) jsou nepochybně hlavní součástí tohoto systému čištění odpadních vod. Morfologie vloček určuje kvalitu odpadních vod a celkovou účinnost čistíren. Na jedné straně, vločky aktivovaného kalu ovlivňují účinnost procesu čištění odpadních vod, a to kvůli vlivu na přesun substrátu, recirkulaci kalu a separační procesy. Na druhé straně, vnitřní struktura a morfologie vloček závisí na mnoha faktorech, jako je složení substrátu, provozní podmínky a typy aeračních nádrží. Správná rovnováha mezi vláknitými bakteriemi a vločky-tvořícími podporuje vznik velkých, hustých a silných vloček vhodných pro adekvátní vyrovnání a zhutnění aktivovaného kalu. Nerovnováha může vyvolat vláknité bytnění v důsledku přemnožení vláknitých bakterií nebo suspenduje růst způsobený malým růstem vloček-tvořících bakterií. Vláknité bytnění podporuje formu vysoce nepravidelných vloček způsobující snížení rychlosti usazování, stejně jako nízké zhutnění kalu (nízká kompaktnost), zatímco rozptýlený růst (disperzní) vede k vytváření malých vloček, které nejsou schopny usedat, což vede k velmi zakalené odpadní vodě s vysokou koncentrací nerozpuštěných látek. Růst nerovnováhy mezi jednotlivými druhy bakterií může být způsoben několika faktory, jako omezení substrátu a kyslíku. Systematická kvantifikace vláknitých bakterií může potenciálně zlepšit sledování čistíren odpadních vod. Vývoj vláknitých bakterií je kvantifikován především na celkové délce vláken (což je obvykle měřeno ručně). Pomocí analýzy obrazu lze kvantifikovat velikost a tvar bakteriálních vloček (vztah, platnost v určitém rozmezí koncentrací, koncentrace biomasy). Index objemu kalu se mění v závislosti na velikosti vloček (hodnocen ekvivalentní průměr) a jeho drsnosti (kvantifikace tvarovým faktorem). V následujících odstavcích je výraz „objekt“ používán v obecném smyslu pro označení všech sledovaných „jevů“ (například agregáty, vločky, vlákna, prach, částice a další). Označení „třída objektů“ pak označuje specificky sledovaný cíl (tj. třída agregáty, třída vlákna, třída vločky atp.). Do hodnocení nejsou zahrnovány objekty vyskytující se na hraně obrazu (tj. pokud objekt není v obraze zobrazen celý, není započítáván). 4 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 1.1 Množství objektů (n) Jedná se o parametr hodnotící celkový počet objektů v dané třídě (separátně agregátů, vloček či vláken), resp. kumulativní součet objektů v daném obraze/vzorku přepočteno na objemovou jednotku (např. 1 ml). 1.2 Promítaná/obsazená plocha (PA) Promítaná/obsazená oblast (projected area, PA) je prostor (plocha, či objem) náležící dané třídě objektů (agregátům, vločkám či vláknům), odhaduje se podle počtu pixelů, kterými je objekt (v digitálním obraze) tvořen. Parametr ukazuje, jak je objekt velký, je vyjádřen v pixelech případně po konverzi (musí existovat kalibrační faktor) v metrických jednotkách (mm, µm). Parametr je nezávislý na orientaci objektu v 2D prostoru. Do celkové plochy (dané třídy objektů, total area, TA) nejsou zahrnovány objekty vyskytující se na hraně obrazu (tj. pokud objekt není v obraze zobrazen celý, není započítáván). Parametr obsazená oblast (PA vyjádřeno v %) je hodnocením dané třídy objektu vzhledem ke kumulativní sumě všech objektů v obraze/vzorku (TA), dle vzorce: ( ) ∑ (1) , kde PAi je plocha každého objektu náležícího do zvolené třídy objektů; TA je celková plocha všech detekovaných objektů v obraze. 1.3 Délka a šířka (L, W) Délka (length, L) je definována jako délka hlavní osy, nejdelší osa elipsy se stejným druhým řádem momentu jako samotný objekt. Šířka (width, W) objektu je definována jako délka vedlejší osy, nejkratší osa elipsy se stejným druhým řádem momentu jako samotný objekt. Parametr je vyjádřen v pixelech a může být použit pro hodnocení velikosti objektu. Parametr je závislý na orientaci objektu v 2D prostoru. V obraze lze identifikovat například délku vláken, nejedná se o délku jednoho vlákna, ale o délku všech vláken (kumulativně) v celém obraze (v důsledku křížení vláken apod.). W Obrázek 1 – Grafické znázornění detekovaného objektu a morfologického parametru L a W. 5 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 1.4 Poměr stran (štíhlost) (AR) Poměr stran (aspect ratio, AR) je poměr délky objektu k šířce objektu. Tento parametr je měřítkem toho, jak je objekt podlouhlý. Kruh má stejné velikosti délky a šířky a poměr je 1. Čím více je objekt protáhlý, tím větší má poměr stran. Parametr je bezrozměrný a nezávislý na orientaci objektu v 2D prostoru. (2) 1.5 Rozměr (Ext) Rozměr (extent, Ext) je definován jako poměr mezi obsazenou plochou objektu a plochou jeho ohraničujícího boxu. (3) Obrázek 2 – Grafické znázornění objektu a znázornění ohraničujícího boxu. 1.6 Konvexní obálka (PAC) Konvexní obálka objektu je konvexní polygon zahrnující objekt, určený pomocí vektorizace obrysu objektu. Proces vektorizace umožňuje reprezentaci objektu jako řadu úseček. Plocha konvexní obálky je značena PAC. Konvexnost, vypouklost je dána následující rovnicí (4) , kde Pconv je obvod konvexní obálky objektu. Obrázek 3 – Grafické znázornění objektu a znázornění jeho konvexní obálky. 1.7 Robustnost (Rob) Robustnost (robustness, Rob) je parametr daný následující rovnicí (5) √ , kde erobj je počet erozí (morfologická operace eroze) objektu potřebných k odstranění objektu. 6 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 1.8 Index konkávnosti (CI), konkávní poměr (CR) Index konkávnosti (vydutosti, concavity index, CI) je parametr daný následující rovnicí (6) √ , kde ercomp je počet erozí (morfologická operace eroze) komplementární části objektu potřebných k jeho odstranění. Konkávní poměr (CR) je popsán dle následující rovnice (7) , kde PAC je plocha konvexní obálky. Obrázek 4 – Grafické znázornění komplementární části detekovaného objektu. 1.9 Délka vláken (LF) Před stanovením délky vláken (jako délky volného vlákna, length of filaments, LF) je nutné vlákna „ořezat“, tj. eliminovat falešné větve připojené k vláknu anebo ořezat vlákna od vloček (vyskytují-li se vlákna ve vnitřní struktuře vloček). Z tohoto důvodu je vhodné odstranit všechny větve vláken menší než určená mez (například 8 pixelů). Celková délka vláken (total length of filaments, TLF) je dána jako kumulativní suma všech vláken (lze počítat zvlášť vlákna volná a vlákna integrovaná ve vločkách). Dále má smysl počítat parametr: celková délka vláken k celkovému obsahu nerozpuštěných látek. 1.10 Ekvivalentní průměr kružnice (ECD) Ekvivalentní průměr kružnice (Equivalent circle diameter, ECD) představuje průměr kružnice, která by měla ekvivalentní oblast (plochu) jako sledovaný objekt. Vhodný parametr pro hodnocení velikosti objektu. Parametr je vyjádřen v pixelech a může být použit pro hodnocení velikosti objektu. Parametr je nezávislý na orientaci objektu v 2D prostoru. √ (8) ECD Obrázek 5 – Grafické znázornění objektu a morfologického parametru ECD. 7 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 1.11 Obvod (Pe) Obvod objektu (perimeter, Pe) je délka obrazového bodu, která tvoří hranici mezi objektem a pozadím. Parametr je vyjádřen v pixelech a může být použit pro hodnocení velikosti objektu. Parametr je nezávislý na orientaci objektu v 2D prostoru. 1.12 2D-pórovitost (2DP) Je založen na parametru „poměr otvorů“, který je popsán jako poměr plochy objektu bez otvorů k celkové ploše objektu se všemi otvory. Parametr (2DP) ukazuje, jak je objekt porézní; parametr je roven 0, pokud v objektu nejsou přítomný žádné díry; a větší než 0, pokud jsou uvnitř objektu póry. Parametr je bezrozměrný a nezávislý na orientaci objektu v 2D prostoru. (9) 1.13 Eulerovo číslo (EN) Eulerovo číslo (Euler number, EN) je skalární hodnota, která určuje počet objektů v dané oblasti mínus počet otvorů v této oblasti. V rámci hodnocení Eulerova čísla je pro jeden objekt výsledkem počet otvorů v daném objektu. 1.14 Kompaktnost objektu (Comp) Parametr kompaktnost, hutnost objektu (compactness, Comp) je definován dle vzorce √ (10) 1.15 Solidita (Sol) Solidita (pevnost) je skalární hodnota, která určuje podíl pixelů v konvexní obálce daného objektu. Konvexní obálka je definována jako průnik všech polorovin, které obsahují objekt, tj. nejmenší konvexní množina, která pokrývá objekt. Solidita (pevnost, tuhost) objektu (solidity, Sol) je vypočtena z poměru mezi plochou objektu a plochou konvexní obálky objektu, dle rovnice (11) Parametr solidita je pro kruhovitý objekt roven 1 (plocha objektu = konvexní obálka), pro ostatní tvary či seskupení, bude hodnota solidity menší než 1. 8 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 1.16 Tvarový faktor (FF) Tvarový faktor (area-perimeter factor, form factor, FF) je nejrozšířenější vzhledový parametr a je definován jako poměr plochy objektu na plochu kruhu se stejným obvodem jako objekt. Objekt, který má nepravidelné obrysy, má menší tvarový faktor než objekt s hladkými obrysy, protože má větší obvod. Parametr může být použit k určení pravidelnosti vločky (tvarový faktor kruhu se rovná 1). Parametr je bezrozměrný a nezávislý na orientaci objektu v 2D prostoru. (12) 1.17 Kruhovitost (RN) Kruhovitost (roundness, RN) je měřítkem protáhlosti objektu. Parametr je definován jako poměr plochy objektu k ploše kruhu, který by měl stejný průměr jako délka objektu. Kruhovitost kruhu je rovna 1, kruhovitost se snižuje pro objekty, které se odchylují od kruhu. Parametr je bezrozměrný a nezávislý na orientaci objektu v 2D prostoru. ( (13) ) 1.18 Redukovaný poloměr otáčení (RG) Redukovaný poloměr otáčení (reduced radius of gyration, RG) je parametr založený na hodnocení momentu objektu. Parametr ukazuje, jak jsou obrazové body rozptýleny od těžiště objektu. Například pro pravidelný disk je parametr roven 0.707, jak jsou pixely více rozptýlené, hodnota parametru se zvyšuje. Parametr je bezrozměrný a nezávislý na orientaci objektu v 2D prostoru. √ (14) M2x, M2y … momenty druhého řádu, definované níže ∑ ( ∑ ) ( ) N … Počet pixelů, z nichž se objekt skládá xi, yi … Souřadnice pixelů M1x, M1y … momenty prvního řádu (těžiště objektů), definované níže ∑ ∑ 1.19 Excentricita, výstřednost (Ecc) Excentricita (výstřednost, nesoustřednost, eccentricity, Ecc) je skalár, který určuje výstřednost eliptického objektu. Excentricita je poměr mezi vzdáleností ohnisek elipsy 9 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 a délkou hlavní osy elipsy. Hodnota excentricity se pohybuje v rozmezí (0 až 1). Hodnota 0 odpovídá kruhu, hodnota 1 odpovídá úsečce. Excentricita je počítána pomocí druhého momentu objektu. ( ) ( ) (15) , kde M2xy je momenty druhého řádu, definované níže ∑( xi, yi )( ) … souřadnice pixelů M1x, M1y … momenty prvního řádu (těžiště objektů), definované níže ∑ ∑ 1.20 Difuzivita (DD) Difuzivita (diffusivity, DD) vyjadřuje schopnost pronikání například živin či kyslíku ke středu objektu (vločky). Pokud je mohutnost (velikost) vločky vyšší, pak je prostupnost živin omezená. Výpočet difuzivity je založen na Euklidovské vzdálenosti v binárním obrazu, kde hranice objektu je vyjádřena jedničkou a každý další pixel blíže ke středu číslem vyšším. Počítána je nejkratší vzdálenost z daného místa v objektu k jeho hranici. Výpočet koeficientů difuzivity probíhá pro každý objekt zvlášť, a zároveň lze ze všech objektů stanovit průměr, maximum a další statistické parametry. Difuzní vzdálenost se vypočítává pomocí Euklidovské vzdálenosti (Yang et al., 2000). √ (16) 1.21 Fraktální dimenze (FD) Fraktální dimenze (fractal dimension, FD) obvodu hodnoceného objektu se používá pro charakterizaci nepravidelnosti obrysu objektu. Hodnota je v rozmezí 1 a 2 (pro 2D objekty), kde vyšší hodnota odpovídá vyšší nepravidelnosti obrysu. Fraktální dimenze se vypočítává dle metody Minkowski Sausage, pomocí dilatace obvodu daného objektu. Parametr je bezrozměrný a nezávislý na orientaci objektu v 2D prostoru. Fraktální dimenze je míra nerovnosti (drsnosti) hranice buněčných skupin (clusterů), k hodnocení se využívá rostoucí dilatace kruhu, výsledek je určen logaritmickým vztahem mezi obvodem a poloměrem dilatovaného kruhu. Vykreslením grafu hranice (resp. obvod) objektu vs. průměr dilatovaného kruhu, obojí v logaritmickém měřítku, získáme lineární funkci. Vhodným proložením dat přímkou získáme hodnotu sklonu křivky (tzv. slope). Obecně platí, že malé agregáty (struktury menší než 5 µm) jsou poměrně kompaktní a izotropní, jak indikuje fraktální dimenze blízká hodnotě 2 pro 2D obraz (blízká hodnotě 3 pro 3D obraz). Větší struktury s lineárními rozměry větší než 20 µm bývají méně kompaktní, s menší fraktální dimenzí. 10 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2 2014 TEXTURNÍ PARAMETRY Na základě normalizované matice prostorové závislosti PN (popisují intenzitu změny v příslušném směru, horizontální PH a vertikální PV) jsou dále texturní parametry definovány jako Entropie textury, Energie nebo Homogenita. { ( { { )} ( ) { [ ( ( ( ( ) ) ) ) ( ( ( ( ) ) ) ) [ ( ( ( ( ) ) ) ) ( ( ( ( ) ) ) ) )} ( ( ∑∑ )} ( ( ( ( ( ( ( ( ) ) ) ) ) ) ) ) ( ( ( ( ( )} ) ) ) )] ( ( ( ( ) ) ) )] (17) (18) 2.1 Entropie textury (ET) Texturní entropie (textural entropy, ET) je míra náhodnosti v šedo-tónové stupnici barev. Čím vyšší je texturní entropie, tím více je obraz heterogenní. Pojem entropie je často používán i v jiných vědách. Entropie dat (definováno dle Shannon, 1948), měří nejistotu informací, kdy zvýšení entropie je spojeno se ztrátou informací. Entropie ve vědách jiných než v termodynamice je bezrozměrná jednotka. ∑ ∑ ( ) ( ) ( ( )) (19) 2.2 Energie (E) Energie (energy, E) měří pravidelnost ve vzorcích pixelů a jejich citlivost na orientaci klastrů pixelů a podobnost jejich tvarů. Energie je míra směrově se opakujících vzorů pixelů. Parametr je citlivý na podobnost obrazových bodů klastrů (jejich tvarů). Menší hodnoty energie znamenají časté a opakované vzory klastrů pixelů a vyšší energie znamená více homogenní strukturu obrazu s menším počtem opakovaných vzorů, vetší směrovou jednotnost. Podmínky energie a entropie se používají většinou v jiných vědách než biologie, ale i zde je jejich význam obdobný jako v termodynamice (nejsou však totožné). V analýze obrazu byl termín energie představen již v práci (Haralick et al., 1973). Energie ve vědách jiných než v termodynamice je bezrozměrná jednotka. ∑ ∑ { ( ) } (20) 2.3 Homogenita (H) Homogenita (homogeneity, H) měří podobnost prostorově blízkých obrazových struktur. Vyšší homogenita znamená více stejnorodou strukturu obrazu. Homogenita je normalizována s ohledem na vzdálenost mezi změnami ve struktuře, ale je nezávislá 11 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 na umístění klastrů pixelů v obraze. Hodnoty homogenity značí větší, čí menší změny v kontrastu snímku. ∑ ∑ ( ) ( ) (21) Definice homogenity a energie jsou podobné, ale význam těchto parametrů je odlišný. Pokles homogenity je způsoben opakujícím se vzorem pixelových shluků, zatímco pokles energie je způsoben směrovými změnami ve struktuře pixelů klastrů v obrazu. 12 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 3 2014 PŘÍPRAVA MATEMATICKÉHO MODELU Byl zahájen vývoj matematického modelu populační dynamiky biocenózy aktivovaného kalu s účelem determinace základní struktury modelu, procesních rovnic biokinetického modelu, kinetických a stechiometrických koeficientů, inkorporace modelu do hydraulického a procesního schématu a řešení souvztažnosti s obrazovou analýzou vzorků aktivovaného kalu. Protože jedním ze zásadních problémů týkajících se popisu aktivačních systémů pomocí matematických modelů je přehledný a co nejjednodušší zápis jednotlivých procesů do modelu, byl použit maximálně efektivní postup vycházející z poznatků Petersena (Petersen, 1965), kdy jsou všechny získané informace o biochemických mechanismech probíhajících v aktivaci převedeny do formy maticového zápisu soustavy diferenciálních rovnic. Symbolika označování jednotlivých komponent, koeficientů a parametrů procesů vychází z dříve doporučené notace navržené Grauem et al. (Grau et al., 1982). Základem pro popis aktivačních systémů matematickými modely jsou rovnice zachování hmoty: VSTUP – VÝSTUP + REAKCE = AKUMULACE Tyto rovnice formulují změny stavu systému (tj. koncentrace jednotlivých složek) v závislosti na transportních a transformačních procesech. Transportní procesy jsou charakterizovány schématem aktivačního systému (konfigurací reaktorů, rozvětvením přítoku na čistírnu, typem aerace, způsobem odtahu přebytečného kalu apod.) – chemická struktura všech bilancovaných složek zůstává při transportních procesech nezměněna. Transformační procesy jsou řízeny lokálními podmínkami a zahrnují změny chemické struktury jednotlivých složek. Model reálného aktivačního systému je proto sestaven z následujících prvků: - - - Charakterizace transportních procesů, tj. charakterizace uspořádání aktivačního systému (včetně dosazovacích nádrží, atributů vstupu a výstupu, případně i aeračního zařízení), charakterizace hydraulických vlastností systému (disperze, míchání, aj.), možnost separace rozpuštěných a nerozpuštěných složek (sedimentace, zahušťování). Charakterizace transformačních procesů vyjádřená prostřednictvím biokinetického modelu sestaveného z matice stechiometrických koeficientů a skupiny kinetických rovnic. Řídícího systému procesu s charakterizací časových závislostí vztahů (při simulaci dynamického chování systémů). Toto schéma lze graficky znázornit následujícím způsobem: 13 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 TRANSPORTNÍ jevy Hydraulické schéma MATEMATICKÝ MATEMATICKÝ TRASFORMAČNÍ jevy MODEL MODEL Biokinetický model ČASOVÉ ŘÍZENÍ systému Metodika řízení procesu Obrázek 1 – Schematické znázornění tvorby matematického modelu. Matematický model reálného aktivačního systému je proto navržen z následujících prvků: 1. Skupina složek vyjádřených jako soubor koncentrací [Ci]. 2. Charakterizace transformačních procesů ovlivňujících tyto složky: Pro tento účel je biokinetický model sestaven z matice stechiometrických koeficientů [i,j] a skupiny kinetických rovnic. 3. Charakterizace uspořádání aktivačního systému (včetně dosazovacích nádrží, atributů vstupu a výstupu stejně jako aeračního zařízení). 4. Charakterizace interního transportu a míchání, možnost separace rozpuštěných a nerozpuštěných složek (sedimentace, zahušťování). Samotný biokinetický model reflektuje pouze prvky 1. a 2. uvedené výše. Pro popis a simulaci prvků 3. a 4. lze využít nějakou univerzální SW platformu (ASIM, GPS-X, EFOR, aj.), do které je doplněn model biokinetický jako základní stavební kámen celého matematického modelu biologické ČOV. 3.1 Princip konstrukce biokinetického modelu Konstrukce maticového zápisu modelu byla zvolena obdobná jednoduchému biokinetickému modelu. Aby bylo možno jednotlivé složky modelu vzájemně matematicky kombinovat, jsou vyjádřeny v konsistentních jednotkách. Za tímto účelem je použito vyjádření všech organických složek v jednotkách chemické spotřeby kyslíku (CHSK), přičemž rozpuštěný kyslík je vyjadřován jako záporná (negativní) hodnota CHSK. Konstrukce maticového zápisu vychází ze základního schématu biokinetického modelu, který pro jednoduchost principu obsahuje pouze tři základní složky: Rozpuštěný kyslík So Rozpuštěný organický substrát Ss Heterotrofní (organotrofní) biomasa aktivovaného kalu XB,H 14 -3 [g.m (-CHSK)] -3 [g.m (CHSK)] [g.m-3(CHSK)] Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu -1/YH SS 2014 X BH -(1-YH )/YH O2 CO 2 + H2O + energie Obrázek 2 – Grafické znázornění jednoduchého biokinetického modelu. Zvláště obtížné je podrobné vysledování interakcí mezi všemi složkami biochemických mechanismů. V tomto jednoduchém biokinetickém modelu heterotrofní biomasa využívá rozpuštěný organický substrát Ss jako zdroj uhlíku na syntézu a jako zdroj energie na zachování životních funkcí. Roste v aerobních a v anoxických podmínkách a rozkládá se, přičemž část biomasy je přeměňována opět v substrát pro baktérie. V maticovém zápisu je skupina složek vyjádřena jako soubor koncentrací (c i). Tyto složky mají index i a jsou uvedeny ve formě souboru koncentrací v 1. řádku matice. Jejich stručné definice, kombinované s indikací způsobu, jakým jsou měřeny (CHSK), jsou uvedeny v posledním řádku. Jsou uvažovány 2 transformační procesy s indexem j. Aerobní růst heterotrofní biomasy na úkor organického substrátu a rozklad heterotrofní biomasy – proces, který sumarizuje všechny procesy vedoucí k úbytku biomasy: rozklad, endogenní respirace, predace apod. Názvy transformačních procesů jsou uvedeny v 1. sloupci tabulky. Střed tabulky obsahuje stechiometrické koeficienty i,j pro různé procesy ve formě stechiometrické matice. Proces růstu heterotrofní biomasy zde využívá rozpuštěný kyslík a organický substrát jako výchozí látky, následkem čehož jsou koeficienty 1,1 a 2,1 záporné. Naopak je produkována biomasa, a to vede k pozitivnímu koeficientu 1,3. Proces rozkladu spotřebovává heterotrofní biomasu, -3,2, a uvolňuje rozložitelný substrát, +2,2, který se opět stává dostupným pro růstový proces. Předpokládá se, že proces rozkladu nemá vliv na, a ani není ovlivňován, rozpuštěným kyslíkem. V posledním pravém sloupci tabulky jsou definovány kinetické rovnice procesů j. Průběh růstového procesu je popsán Monodovou rovnicí, proces rozkladu probíhá podle rovnice reakce 1.řádu. Levý dolní roh tabulky obsahuje definice stechiometrických parametrů, v pravém dolním rohu jsou uvedeny definice kinetických parametrů. Pro každý proces a složku mohou být nalezeny příslušné stechiometrické koeficienty; jsou preferována bezrozměrná čísla s hodnotami +1 nebo -1. Např. pro aerobní růst heterotrofní biomasy byl vybrán koeficient 1,3 = +1 a pro proces rozkladu koeficient 2,3=-1. Z tabulky vyplývá, že v horizontálním směru dodržují jednotlivé prvky matice zákon zachování hmoty. Např. na procesu rozkladu je jasně ukázáno, že součet všech stechiometrických koeficientů je roven 0: i,2 = 0. Všechny organické složky jsou vyjádřeny pomocí ekvivalentního množství chemické spotřeby kyslíku (CHSK); z tohoto důvodu je samotný kyslík vyjádřen jako záporná hodnota CHSK (-CHSK). Ve vertikálním směru (ve sloupcích) popisuje stechiometrická matice látkové bilance jednotlivých složek. Každá látková bilance je zvlášť navržena pro samostatnou složku i, přičemž příslušný proces j tuto složku ovlivňuje. Pozorovaná transformační rychlost ri, která 15 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 vstupuje do látkové bilance, je proto součtem transformačních rychlostí této složky ve všech ri i , j j procesech: j Tabulka 1 – Příklad maticového zápisu jednoduchého biokinetického modelu. Složka Proces i 1 2 3 Rychlost procesu S0 SS XH -3 -1 j [ML T ] 1 YH +1 m, H S S +1 -1 j 1: Aerobní růst 1 1 YH 2: Rozklad Pozorovaná KS SS ri i , j j transformační XH bH XH -3 -1 [MiL T ] j rychlost ri Definice kinetických parametrů: Definice stechiometrických parametrů: YH = koeficient Rozpuštěný kyslík -3 [M(-CHSK)L ] Rozpuštěný organický substrát -3 [M(CHSK)L ] Heterotrofní biomasa -3 [M(CHSK)L ] H - maximální specifická růstová -1 rychlost [T ] KS=saturační konstanta pro organický substrát -3 [MSL ] výtěžku heterotrofní biomasy: -1 [MH MS ] bH=koeficient rozkladu biomasy -1 [T ] Např. pro heterotrofní biomasu je celková transformační rychlost vyjádřena rovnicí: rX B,H H . SS KS S S . X B ,H bH . X B ,H Obdobně je vyjádřena i okamžitá rychlost přeměny organického substrátu rSs a spotřeby kyslíku rSo: 16 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu rSS 1 SS . H . . X B ,H bH . X B ,H YH KS S S rSO 2014 1 YH SS . H . . X B ,H YH KS S S Způsob prezentace biokinetických modelů usnadňuje identifikaci vztahu mezi jednotlivými prvky matice, ať už se jedná o kinetiku a stechiometrii procesů na jedné straně, nebo o zákon zachování hmoty a látkové bilance na straně druhé. Výše popsaný příklad jednoduché matice je výchozím bodem pro sestavení vlastního modelu populační dynamiky biocenózy aktivovaného kalu, který již postihuje všechny fundamentální procesy reálných čistíren odpadních vod. 3.2 Návrh biokinetického modelu populační dynamiky Matematický model populační dynamiky aktivovaného kalu je navržen pro tři aktivní složky organické biomasy, přičemž je řešena populační dynamika mezi vločkotvornými heterotrofními baktériemi a vláknitou baktérií Microthrix parvicella: heterotrofní biomasu s výjimkou M. parvicella XBH heterotrofní biomasu tvořenou M. parvicella XMP autotrofní biomasu XBA Konverze jednotlivých složek znečištění je vyjádřena biokinetickým modelem. Pomalu rozložitelná složka XS je hydrolyticky štěpena na snadno rozložitelnou složku SS, která je utilizována heterotrofní biomasou XBH a biomasou XMP. Organickou složkou je též autotrofní biomasa XBA, která však narůstá na anorganickém substrátu – amoniakálním dusíku. Všechny složky biomasy XBH, XMP i XBA se rozkládají za vzniku organických produktů, které mají partikulovanou formu XP a jsou dále inertním podílem, a za vzniku organické, pomalu rozložitelné složky XS. Tímto způsobem je vyjádřen cyklus rozkladu a regenerace biomasy "Death – Regeneration". Inertní rozpuštěné organické látky SI se konverze neúčastní a procházejí systémem v rozpuštěné formě beze změny. Inertní suspendované organické látky XI též v systému přímo nevznikají (pouze jako frakce XP, která je však vyjadřována jako zvláštní složka), ale akumulují se v biomase jako inertní složka kalu. Jednotlivé frakce organického znečištění v odpadní vodě jsou vyjádřeny diagramem níže (obrázek 13). XS X BH XP SS X MP X BA Obrázek 3 – Grafické znázornění jednoduchého biokinetického modelu populační dynamiky Microthrix parvicella. 17 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Celkov á CHSK SS, S X S, X I, X X MP I BH, X BA Rozložitelná Aktivní biomasa SS, X S XBH, X BA X MP Nerozložitelná SI, X I Snadno Pomalu rozložitelná rozložitelná Rozpuštěná nerozložitelná Nerozpuštěná nerozložitelná SS XS SI XI Obrázek 4 – Frakcionace organických látek v odpadní vodě. Odpadní voda a aktivovaný kal jsou charakterizovány pomocí 7 rozpuštěných a 7 nerozpuštěných (partikulovaných) složek. Kromě rozpuštěného kyslíku a hydrogenuhličitanové alkality jsou zde uvažovány 3 formy biomasy, 7 frakcí organického materiálu a 4 frakce dusíku. V modelu je začleněno 11 transformačních procesů. Pět se vztahuje k růstu heterotrofní (organotrofní + Microthrix parvicella) a autotrofní (litotrofní) biomasy, tři reprezentují rozklad biomasy a tři popisují procesy hydrolýzy, ve kterých se vysokomolekulární organický materiál stává dostupným pro biodegradaci ve formě jednodušších molekul. Seznam základních složek navrhovaného modelu: SI SS XI XS XBH XMP XBA XP SO SNO SNH SND XND SALK Inertní rozpuštěné organické látky Snadno rozložitelné organické látky Inertní suspendované organické látky Pomalu rozložitelné organické látky Heterotrofní biomasa Heterotrofní biomasa Microthrix parvicella Autotrofní biomasa Suspendované organické produkty vzniklé rozkladem biomasy Rozpuštěný kyslík Rozpuštěný dusičnanový dusík Rozpuštěný amoniakální dusík Rozpuštěný organický dusík Partikulovaný biologicky rozložitelný organický dusík Hydrogenuhličitanová alkalita [M(CHSK)L-3] [M(CHSK)L-3] [M(CHSK)L-3] [M(CHSK)L-3] [M(CHSK)L-3] [M(CHSK)L-3] [M(CHSK)L-3] [M(CHSK)L-3] [M(-CHSK)L-3] [M(N)L-3] [M(N)L-3] [M(N)L-3] [M(N)L-3] [MolL-3] Seznam základních parametrů navrhovaného modelu: ̂ H Maximální specifická rychlost růstu heterotrofní biomasy [T-1] ̂ MP Maximální specifická rychlost růstu Microthrix parvicella ̂ A Maximální specifická rychlost růstu autotrofní biomasy [T-1] KS [M(CHSK)L-3] Saturační koeficient růstu heterotrofní biomasy 18 -1 [T ] Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 -3 KMP Saturační koeficient růstu Microthrix parvicella [M(CHSK)L ] KNH Saturační koeficient růstu autotrofní biomasy [M(N)L-3] KOH, KOA Saturační koeficienty aerobního růstu biomasy [M(-CHSK)L-3] KNO Saturační koeficient anoxického růstu biomasy [M(N)L-3] YH,YA Koeficienty produkce heterotrofní, resp. autotrofní biomasy [M(CHSK)M(CHSK)L1] YMP Koeficient produkce Microthrix parvicella [M(CHSK)M(CHSK)L1] bH, bMP, bA Koeficienty rozkladu biomasy [T-1] g Korekční faktor pro růst heterotrofních bakterií v anoxických podmínkách [-] -1 -1 kh Maximální specifická rychlost hydrolýzy [M(CHSK)M(CHSK) T ] KX Saturační koeficient hydrolýzy [M(CHSK)L-3] h Korekční faktor pro rychlost hydrolýzy v anoxických podmínkách [-] ka Rychlost amonifikace [L3M(CHSK)-1T-1] fp Podíl nerozpustných produktů rozkladu biomasy [M(CHSK)M(CHSK)-1] iXB, iXPPodíl N v biomase, resp. v nerozpuštěných produktech biomasy [M(N)M(CHSK)-1] 3.3 Modelování inhibice růstu Microthrix parvicella specifickým inhibitorem Baktérie Microthrix parvicella jsou značně citlivé na specifický inhibitor, kterým je hlinitý iont Al3+. Jejich růstové vlastnosti a metabolické cesty jsou jinak velmi podobné vločkotvorným baktériím, a jsou proto rezistentní vůči oxickým či anoxickým selektorům i anaerobním zónám. Jsou proto řazeny do skupiny tzv. „all zones growers“. Afinita Microthrix parvicella je sice vyšší vůči lipidickým substrátům, avšak jednoznačná závislost je obtížně prokazatelná. Do matematického modelu proto není použita separátní frakce lipidů, ale je zvolen jednodušší přístup vyjadřující závislost růstu M. parvicella na specifickém inhibitoru. Umělý vnos inhibující látky do prostředí může působit různými typy inhibičních mechanismů, přičemž stupeň inhibice se vztahuje k rychlostem inhibované a neinhibované reakce dle vyjádření: i 1 , kde i 0 i i 0 je stupeň inhibice, je rychlost neinhibované reakce, je rychlost inhibované reakce. U biologických procesů se rozlišují tři případy inhibičních mechanismů ve vztahu ke koncentraci substrátu, které budou po rozpracování do funkční verze modelu testovány: 1. Nekompetitivní inhibice, kde stupeň inhibice není ovlivněn koncentrací substrátu: i vmax .S ( K s S )·1 ( I / K i ) 19 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 2. Kompetitivní inhibice, kde stupeň inhibice závisí na aktuální koncentraci substrátu. Obvykle stupeň inhibice se snižuje se vzrůstající koncentrací substrátu: vmax .S i K s ·1 ( I / K i ) S 3. Antikompetitivní inhibice, kde se stupeň inhibice zvyšuje se zvyšující se koncentrací substrátu: i , kde vmax S I Ki vmax .S K s 1 ( I / K i )·S je maximální rychlost procesu, je koncentrace substrátu koncentrace inhibiční látky, je inhibiční koeficient. Stupeň inhibice lze také vyjádřit jako funkci koncentrace inhibitoru (I) a inhibiční konstanty(Ki) formou Monodovy rovnice: i I Ki I Vyšší hodnota Ki odpovídá nižšímu stupni inhibice. 3.4 Petersenova matice navrženého modelu populační dynamiky Navržená Petersenova matice populační dynamiky řeší růst vločkotvorných baktérií (heterotrofní a autotrofní populace) a vláknitých baktérií Microthrix parvicella. Růst Microthrix parvicella (XMP) bude navíc ovlivňován v oxickém i anoxickém prostředí inhibičními vlivy. Pro tyto účely budou testována výše navržená matematická vyjádření inhibice (αi) za účelem posouzení optimálního matematického vyjádření jako součásti rychlostí procesů j3 a j4 navržené Petersenovy matice: Nekompetitivní inhibice 1 SS ( K s S S )·1 ( I / K i ) Kompetitivní inhibice 2 SS K s ·1 ( I / K i ) S S Antikompetitivní inhibice 3 SS K s 1 ( I / K i )·S S Inhibice Monodovou funkcí 4 I Ki I 20 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Tabulka 2 – Návrh Petersenovy matice biokinetického modelu populační dynamiky. j Proces Rychlost procesu, j [M L-3 T-1] H. SS SO . . XBH K S SS KOH SO 1 Aerobní růst XBH 2 Anoxický růst XBH 3 Aerobní růst XMP 4 Anoxický růst XMP 5 Aerobní růst XBA 6 Rozklad XBH bH . XBH 7 Rozklad XMP bMP . XMP 8 Rozklad XBA b A . XBA 9 Amonifikace SND 10 Hydrolýza XS 11 Hydrolýza XND H. SS KOH SNO . . . g . XBH K S SS KOH SO K NO SNO MP . MP . SS SO . . XMP· i K MP SS K OH SO K OH SS SNO . . . g . XMP· i K MP SS K OH SO K NO SNO A. SNH SO . . XBA K NH SNH K OA SO k a .SND. XBH XMP kh . K OH XS / XBH XMP SO SNO . h . . . XBH XMP K X XS / XBH XMP K OH SO K OH SO K NO SNO 10 .( XND / XS ) 21 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Tabulka 3 – Návrh Petersenovy matice biokinetického modelu populační dynamiky (pokračování). Složka (i) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Proces (j) SI SS XI XS XBH XM P XBA XP SO SNO SNH SND XND SALK 1 Aerobní růst XBH -1/YH 1 2 Anoxický růst XBH -1/YH 3 Aerobní růst XMP -1/YMP 1 4 Anoxický růst XMP -1/YMP 1 5 Aerobní růst XBA 6 Rozklad XBH 1-fP 7 Rozklad XMP 1-fP 8 Rozklad XBA 1-fP 9 Amonifikace SND 10 Hydrolýza XS 11 Hydrolýza XND -(1-YH)/ YH -iXB (YH-1)/ 2.86 .YH 1 -(1-YMP)/ YMP -(4.57-YA)/ YA 1 -1 -1 -1 -iXB/14 (1-YH)/14·2.86 YH -iXB/14 -iXB -iXB -iXB/14 (YMP-1)/ 2.86 .YMP -iXB (1-YMP)/14·2.86 YMP -iXB/14 1/YA -iXB -1/YA -iXB/14 - 1/7 YA fP iXB -fP iXP fP iXB -fP iXP fP iXB -fP iXP 1 -1 1/14 1 1 22 -1 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 3.5 Návrh řešení souvztažnosti modelu s obrazovou analýzou vzorků aktivovaného kalu a měření aktivity mikroorganismů Obrazová analýza vzorků aktivovaného kalu bude řešit automatickou detekce zejména dvou složek biomasy: 1. vločkotvorné biomasy, 2. biomasy tvořené vláknitými baktériemi. Protože matematický model je navržen specificky pro typ Microthrix parvicella, algoritmus automatické analýzy vzorků kalu bude uzpůsoben k detekci četnosti právě tohoto typu vláknité baktérie. Pro jednoduchost bude v prvém kroku rozlišeno pouze poměrné zastoupení vločkotvorných baktérií, vláknitých baktérií a Microthrix parvicella, přičemž ostatní vláknité baktérie budou pro účely matematického modelu přičteny ke složce heterotrofních baktérií. Pro účely detekce aktivity aktivovaných kalů, jako nezbytného kroku pro kalibraci matematického modelu, byl navržen a vyvinut jednoduchý automatický respirometr včetně HW a SW rozhraní pro ovládání zařízení včetně grafických on-line výstupů. Respirometrie umožňuje přesněji identifikovat kvalitu substrátu, podíly snadno rozložitelného substrátu. Doplňkové denitrifikační testy pak ukazují, zda je daný substrát využitelný mikroorganismy kalu v anoxickém prostředí pro biologickou denitrifikaci. Měření aktivity mikrobiologických kultur kultivovaných v suspenzi sestává z měření úbytku koncentrace kyslíku v prostředí v důsledku respirace mikroorganismů. K měření detekce koncentrace kyslíku se používá kyslíková sonda. Měřenou veličinou je koncentrace kyslíku, jejíž úbytek v čase vyjadřuje respirační rychlost. Základním výsledkem kinetických studií je všeobecně údaj o rychlosti daného děje (např. rychlost spotřeby substrátu, rychlost spotřeby kyslíku – respirační rychlost apod.). Rychlost děje je udávána ve dvojí formě: - objemová rychlost rV Rychlost děje je vztažena na jednotku objemu aktivační směsi (index V). Údaj v indexu potom upřesňuje, v jakých jednotkách byla rychlost měřena. Např. r V,O znamená objemovou rychlost odstraňování kyslíku vyjádřeného v jednotkách koncentrace kyslíku. Běžně používanými jednotkami jsou mg.l-1.h-1 či g.m-3.h-1. Hodnota rV se zjišťuje z rozdílu koncentrací sledované látky (akceptor elektronů) za známý časový úsek vztaženého na jednotku objemu. - specifická rychlost rX Objemová rychlost děje však aktivitu biomasy nevyjadřuje, neboť stejné hodnoty rV může být pro různé mikrobiologické kultury dosaženo při jejich různých koncentracích. Pro hodnocení aktivity mikroorganismů je nutno rychlost děje vyjadřovat jako specifickou veličinu, tj. vztaženou ke koncentraci mikroorganismů (biomasy) vyjádřenou jako sušina X. Hodnotu rX lze tedy získat podělením objemové rychlosti rV koncentrací biomasy. 23 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 K měření respiračních rychlostí byla navržena a postavena respirometrická aparatura s automatickým HW, který podle předem nastavených parametrů testu na SW rozhraní řídí spínání provzdušňovacího zařízení, graficky zaznamenává pokles hodnoty rozpuštěného kyslíku v čase a vyhodnocuje okamžitou objemovou rychlost poklesu kyslíku. Do respirometru se umístí známé množství suspenze mikroorganismů, prostředí se nasytí kyslíkem pomocí difuzoru. Po vypnutí provzdušňování se měří rychlost poklesu kyslíku v čase. Po poklesu koncentrace kyslíku pod určitou mezní hladinu se opět zapíná provzdušňování a cyklus se opakuje podle potřeby délky měření. Z tvaru naměřených křivek lze vyhodnotit aktivitu (respirační rychlosti) mikroorganismů, množství odstraněného substrátu a případně jeho charakter. Naměřené zkušební křivky jsou znázorněny na obrázku níže, vyhodnocení rychlostí pak v tabulce. Výpočet frakce SS 1,2 6 1 5 r v,O,H (mg/l.min) Koncentrace O 2 (mg/l) Průběh respiračního testu 7 4 3 2 D O = 6,7 mg/l, SS = 20 mg/l CHSK, f SS = 15 % 0,8 0,6 0,4 0,2 1 0 0 0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000 0 20 40 60 80 100 120 140 Čas (m in) Čas (s) Obrázek 5 – Poklesu koncentrace kyslíku a závislost respirační rychlosti na čase v průběhu kinetického testu. Tabulka 4 – Vyhodnocení respiračních rychlostí. Typ rychlosti procesu Označení Test A Test B Maximální respirační rychlost objemová rv,O,H,max 63,0 67,9 mg O/(l·h) Maximální respirační rychlost specifická Xtotal rXt,O,H,max 56,3 60,6 mg O/(g Xt·h) Maximální respirační rychlost specifická Xorg rXorg,O,H,max 77,7 83,7 mg O/(g Xorg·h) rXt,S,H,max 170,5 183,7 mg CHSK/(g Xt·h) Maximální specifická rychlost odstraňování substrátu 24 Jednotka Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 4 2014 MONITORING ČOV Ve vybraných lokalitách byl prováděn systematický průzkum kvality aktivovaného kalu z hlediska jeho fyzikálně chemických vlastností, sedimentačních vlastností a identifikace výskytu vláknitých baktérií v biocenóze aktivovaného kalu. Hlavním předmětem zájmu bylo nalezení potenciálních lokalit s nadměrným výskytem typu Microthrix parvicella a případně Nocardia sp. (GALO). V aktivovaném kalu byly identifikovány i další vláknité baktérie, zejména typy: M. parvicella, Nocardia sp., Typ 0092, H. hydrossis, N. limicola, Typ 0041/0675, Typ 021N, Thiothrix sp., S. natans, Typ 0581, Typ 0411, Typ 1863. Z dalších vlastností aktivovaného kalu byly měřeny: pH, NL, NLžíhané, ztráta žíháním (org. podíl kalu) a kalový index. Byla rovněž zaznamenávána teplota aktivace při odběrech vzorků. Výsledky monitoringu jsou tabelárně sumarizovány pro jednotlivé lokality monitoringu A níže. 25 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Čistírna odpadních vod – lokalita A ČOV - lokalita A Vláknitá baktérie 9.9.2014 9.10.2014 4.11.2014 9.12.2014 M. parvicella 3 4 3 2 Typ 0092 5 4 4 5 H. hydrossis 2 0 0 0 N. limicola 0 0 0 0 Typ 0041/0675 2 1 2 2 Typ 021N 3 2 2 2 Nocardia sp. 0 1 0 0 Thiothrix sp. 0 0 1 0 S. natans 0 0 0 0 Typ 0581 2 2 3 1 Typ 0411 0 0 0 0 Typ 1863 0 0 0 četnost výskytu vláknitých baktérií dle 6ti bodové Jenkinsovy škály Ukazatel 0 9.9.2014 9.10.2014 4.11.2014 9.12.2014 Teplota (°C) 13,9 12,7 10,9 8,3 pH (-) 6,8 6,8 7,0 6,9 NLsuš. (mg/l) 2420 3710 3580 2270 NLžíh. (mg/l) 570 780 770 540 ZŽ (%) 76% 79% 78% 76% 99 86 106 88 KI (ml/g) ČOV - lokalita A 6 M. parvicella Typ 0092 Četnost výskytu 5 H. hydrossis 4 N. limicola Typ 0041/0675 3 Typ 021N Nocardia sp. 2 Thiothrix sp. S. natans 1 Typ 0581 0 29.8.2014 Typ 0411 28.9.2014 28.10.2014 27.11.2014 27.12.2014 Typ 1863 Hodnocení: Dominantním typem vláknité baktérie byl Typ 0092, výskyt Microthrix parvicella byl častý (3) až běžný (4). Výskyt M. parvicella ustupovat s klesajícími teplotami aktivace, tj. do zimního období. Lokalita potenciálně vhodná pro další monitoring. 26 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Čistírna odpadních vod – lokalita B ČOV - lokalita B Vláknitá baktérie 8.9.2014 18.11.2014 M. parvicella 3 3 Typ 0092 3 4 H. hydrossis 2 0 N. limicola 0 0 Typ 0041/0675 6 5 Typ 021N 2 0 Nocardia sp. 0 0 Thiothrix sp. 0 1 S. natans 0 0 Typ 0581 1 2 Typ 0411 0 0 Typ 1863 0 0 četnost výskytu vláknitých baktérií dle 6ti bodové Jenkinsovy škály Ukazatel 8.9.2014 18.11.2014 Teplota (°C) 18,4 16,3 pH (-) 6,2 6,3 NLsuš. (mg/l) 3220 3450 NLžíh. (mg/l) 1010 1120 ZŽ (%) 69% 68% 87 82 KI (ml/g) ČOV - lokalita B 7 M. parvicella Typ 0092 Četnost výskytu 6 H. hydrossis 5 N. limicola 4 Typ 0041/0675 Typ 021N 3 Nocardia sp. 2 Thiothrix sp. 1 S. natans Typ 0581 0 29.8.2014 Typ 0411 28.9.2014 28.10.2014 27.11.2014 Typ 1863 Hodnocení: Dominantním typem vláknité baktérie byl Typ 0041/0675, výskyt Microthrix parvicella byl častý (3). Dalším dominantním typem byl Typ 0092 (3 – 4). Lokalita potenciálně vhodná pro další monitoring. 27 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Čistírna odpadních vod – lokalita C ČOV - lokalita C Vláknitá baktérie 12.9.2014 17.10.2014 10.11.2014 12.12.2014 M. parvicella 2 3 4 4 Typ 0092 5 5 4 5 H. hydrossis 2 1 1 1 N. limicola 0 1 2 0 Typ 0041/0675 4 4 3 4 Typ 021N 2 2 1 2 Nocardia sp. 3 1 1 1 Thiothrix sp. 0 0 1 0 S. natans 0 0 0 0 Typ 0581 0 0 0 0 Typ 0411 0 0 0 0 Typ 1863 0 0 0 četnost výskytu vláknitých baktérií dle 6ti bodové Jenkinsovy škály Ukazatel 0 12.9.2014 17.10.2014 10.11.2014 12.12.2014 Teplota (°C) 20,2 19,0 17,5 14,4 pH (-) 6,3 6,5 6,3 6,8 NLsuš. (mg/l) 4220 4580 4350 3800 NLžíh. (mg/l) 1350 1550 1280 1130 ZŽ (%) 68% 66% 71% 70% KI (ml/g) 135 120 128 110 ČOV - lokalita C 6 M. parvicella Typ 0092 Četnost výskytu 5 H. hydrossis 4 N. limicola Typ 0041/0675 3 Typ 021N Nocardia sp. 2 Thiothrix sp. S. natans 1 Typ 0581 0 29.8.2014 Typ 0411 28.9.2014 28.10.2014 27.11.2014 27.12.2014 Typ 1863 Hodnocení: Dominantním typem vláknité baktérie byl Typ 0092, výskyt Microthrix parvicella byl malý (2) až běžný (4). Dalším dominantním typem byl Typ 0041/0675 (3 – 4). Lokalita potenciálně vhodná pro další monitoring. 28 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu Čistírna odpadních vod – lokalita D ČOV - lokalita D Vláknitá baktérie 20.9.2014 26.10.2014 15.11.2014 2.12.2014 M. parvicella 0 0 0 0 Typ 0092 0 0 0 0 H. hydrossis 0 0 0 0 N. limicola 0 0 0 0 Typ 0041/0675 1 2 3 2 Typ 021N 0 1 1 0 Nocardia sp. 0 0 0 0 Thiothrix sp. 6 6 5 4 S. natans 0 0 0 0 Typ 0581 0 0 0 0 Typ 0411 0 0 0 0 Typ 1863 0 0 0 četnost výskytu vláknitých baktérií dle 6ti bodové Jenkinsovy škály Ukazatel 0 20.9.2014 26.10.2014 15.11.2014 2.12.2014 Teplota (°C) 25,5 25,3 23,2 20,9 pH (-) 7,9 7,8 7,5 7,6 NLsuš. (mg/l) 3540 4850 5600 6230 NLžíh. (mg/l) 440 610 730 850 ZŽ (%) 88% 87% 87% 86% KI (ml/g) 280 255 210 183 ČOV - lokalita D 7 M. parvicella Typ 0092 Četnost výskytu 6 H. hydrossis 5 N. limicola 4 Typ 0041/0675 Typ 021N 3 Nocardia sp. 2 Thiothrix sp. 1 S. natans Typ 0581 0 29.8.2014 Typ 0411 28.9.2014 28.10.2014 27.11.2014 27.12.2014 Typ 1863 Hodnocení: Dominantním typem vláknité baktérie byl typ Thiothrix sp. (4 – 6), výskyt Microthrix parvicella nebyl detekován. Dalším častým typem byl Typ 0041/0675 (1 – 3). Lokalita dále nevhodná pro monitoring. 29 2014 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Čistírna odpadních vod – lokalita E ČOV - lokalita E Vláknitá baktérie 23.9.2014 2.10.2014 7.11.2014 18.12.2014 M. parvicella 5 5 6 6 Typ 0092 4 6 5 4 H. hydrossis 1 2 1 0 N. limicola 0 0 0 0 Typ 0041/0675 1 2 2 2 Typ 021N 0 1 1 0 Nocardia sp. 0 0 0 0 Thiothrix sp. 0 0 0 0 S. natans 0 0 0 0 Typ 0581 3 2 2 2 Typ 0411 0 0 0 0 Typ 1863 0 0 0 četnost výskytu vláknitých baktérií dle 6ti bodové Jenkinsovy škály Ukazatel 0 23.9.2014 2.10.2014 7.11.2014 18.12.2014 Teplota (°C) 18,2 17,3 15,8 13,2 pH (-) 7,1 7,2 7,1 7,3 NLsuš. (mg/l) 5100 4560 4820 3750 NLžíh. (mg/l) 1170 980 1150 830 ZŽ (%) 77% 79% 76% 78% 75 88 120 145 KI (ml/g) ČOV - lokalita E 7 M. parvicella Typ 0092 Četnost výskytu 6 H. hydrossis 5 N. limicola 4 Typ 0041/0675 Typ 021N 3 Nocardia sp. 2 Thiothrix sp. 1 S. natans Typ 0581 0 29.8.2014 Typ 0411 28.9.2014 28.10.2014 27.11.2014 27.12.2014 Typ 1863 Hodnocení: Dominantním typem vláknité baktérie byl typ Microthrix parvicella v četnostech hojný až nadměrný (5 – 6) a dále Typ 0092 v četnostech běžný až nadměrný (4 – 6). Spolu s M. parvicella byl detekován v malé až časté četnosti Typ 0581, tenčí forma M. parvicella. Lokalita velmi vhodná pro další monitoring. 30 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Čistírna odpadních vod – lokalita F ČOV - lokalita F Vláknitá baktérie 25.9.2014 6.10.2014 20.11.2014 M. parvicella 4 5 5 Typ 0092 0 0 0 H. hydrossis 2 2 1 N. limicola 3 2 3 Typ 0041/0675 5 5 6 Typ 021N 0 0 0 Nocardia sp. 0 0 0 Thiothrix sp. 0 0 0 S. natans 0 0 0 Typ 0581 3 2 3 Typ 0411 0 0 0 Typ 1863 0 0 0 četnost výskytu vláknitých baktérií dle 6ti bodové Jenkinsovy škály Ukazatel 25.9.2014 6.10.2014 20.11.2014 Teplota (°C) 20,1 18,3 15,2 pH (-) 7,2 7,1 7,5 NLsuš. (mg/l) 2750 3260 3820 NLžíh. (mg/l) 743 950 1150 ZŽ (%) 73% 71% 70% KI (ml/g) 145 155 150 ČOV - lokalita F 7 M. parvicella Typ 0092 Četnost výskytu 6 H. hydrossis 5 N. limicola 4 Typ 0041/0675 Typ 021N 3 Nocardia sp. 2 Thiothrix sp. 1 S. natans Typ 0581 0 29.8.2014 Typ 0411 28.9.2014 28.10.2014 27.11.2014 Typ 1863 Hodnocení: Dominantním typem vláknité baktérie byl Typ 0041/0675 v hojná (5) až nadměrné (6) četnosti spolu s běžným (4) až hojným (5) výskytem Microthrix parvicella. Rovněž byl detekován v průměrné četnosti Typ 0581 jako tenčí forma M. parvicella. Lokalita potenciálně vhodná pro další monitoring. 31 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Čistírna odpadních vod – lokalita G ČOV - lokalita G Vláknitá baktérie 30.9.2014 28.10.2014 27.11.2014 M. parvicella 5 4 5 Typ 0092 3 4 3 H. hydrossis 1 0 1 N. limicola 0 0 0 Typ 0041/0675 4 6 4 Typ 021N 1 0 0 Nocardia sp. 3 4 4 Thiothrix sp. 0 0 0 S. natans 0 0 0 Typ 0581 1 0 1 Typ 0411 0 0 0 Typ 1863 0 1 0 četnost výskytu vláknitých baktérií dle 6ti bodové Jenkinsovy škály Ukazatel 30.9.2014 28.10.2014 27.11.2014 Teplota (°C) 18,9 16,4 13,2 pH (-) 7,6 7,2 7,2 NLsuš. (mg/l) 4250 4680 4020 NLžíh. (mg/l) 1150 1260 1030 ZŽ (%) 73% 73% 74% 88 110 95 KI (ml/g) ČOV - lokalita G 7 M. parvicella Typ 0092 Četnost výskytu 6 H. hydrossis 5 N. limicola 4 Typ 0041/0675 Typ 021N 3 Nocardia sp. 2 Thiothrix sp. 1 S. natans Typ 0581 0 29.8.2014 Typ 0411 28.9.2014 28.10.2014 27.11.2014 27.12.2014 Typ 1863 Hodnocení: Dominantním typem vláknité baktérie byl Typ 0041/0675 v běžné (4) až nadměrné (6) četnosti spolu s běžným (4) až hojným (5) výskytem Microthrix parvicella. Rovněž byl detekován v průměrné četnosti Typ 0092 (častý až běžný). Lokalita potenciálně vhodná pro další monitoring. 32 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Čistírna odpadních vod – lokalita H ČOV - lokalita H Vláknitá baktérie 15.9.2014 10.10.2014 25.11.2014 15.12.2014 M. parvicella 0 0 0 0 Typ 0092 6 6 5 5 H. hydrossis 0 0 0 0 N. limicola 0 0 0 0 Typ 0041/0675 5 4 3 2 Typ 021N 2 1 2 1 Nocardia sp. 0 0 0 0 Thiothrix sp. 0 0 0 0 S. natans 0 0 0 0 Typ 0581 0 0 0 0 Typ 0411 0 0 0 0 Typ 1863 0 0 0 četnost výskytu vláknitých baktérií dle 6ti bodové Jenkinsovy škály Ukazatel 0 15.9.2014 10.10.2014 25.11.2014 15.12.2014 Teplota (°C) 35,2 35,1 35,0 34,9 pH (-) 7,4 7,4 7,5 7,5 NLsuš. (mg/l) 3410 5560 5070 5230 NLžíh. (mg/l) 1215 2430 3640 3840 ZŽ (%) 64% 56% 28% 27% KI (ml/g) 109 32 28 25 ČOV - lokalita H 7 M. parvicella Typ 0092 Četnost výskytu 6 H. hydrossis 5 N. limicola 4 Typ 0041/0675 Typ 021N 3 Nocardia sp. 2 Thiothrix sp. 1 S. natans Typ 0581 0 29.8.2014 Typ 0411 28.9.2014 28.10.2014 27.11.2014 27.12.2014 Typ 1863 Hodnocení: Dominantním typem vláknité baktérie byl Typ 0092 (5 – 6), výskyt Microthrix parvicella nebyl detekován. Dalším častým typem byl Typ 0041/0675 (2 – 5). Lokalita nevhodná pro další monitoring. 33 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Reference Ahmad, U.K., Ujang, Z., Yusop, Z., Fong, T.L., 2002. Fluorescence technique for the characterization of natural organic matter in river water. Water Sci. Technol. 46, 117–125. Alves, M.M., Cavaleiro, A.J., Ferreira, E.C., Amaral, A.L., Mota, M., Motta, M. da, Vivier, H., Pons, M.N., 2000. Characterisation by image analysis of anaerobic sludge under shock conditions. Amaral, A.L., 2003. Image analysis in biotechnological processes: application to wastewater treatment. Amaral, A.L., Ferreira, E.C., 2005. Activated sludge monitoring of a wastewater treatment plant using image analysis and partial least squares regression. Anal. Chim. Acta, Papers Presented at the 9th International Conference on Chemometrics in Analytical Chemistry Papers Presented at the 9th International Conference on Chemometrics in Analytical chemistry 544, 246–253. doi:10.1016/j.aca.2004.12.061 Amaral, A.L., Mesquita, D.P., Ferreira, E.C., 2013. Automatic identification of activated sludge disturbances and assessment of operational parameters. Chemosphere 91, 705–710. doi:10.1016/j.chemosphere.2012.12.066 Beer, M., Seviour, E.M., Kong, Y., Cunningham, M., Blackall, L.L., Seviour, R.J., 2002. Phylogeny of the filamentous bacterium Eikelboom Type 1851, and design and application of a 16S rRNA targeted oligonucleotide probe for its fluorescence in situ identification in activated sludge. FEMS Microbiol. Lett. 207, 179–183. Beg, S.A., Siddiqi, R.H., Ilias, S.: Inhibition of nitrification by arsenic, chromium, and fluoride, J. Wat. Poll. Con. Fed. 54(5) (1982) 482 Boulos, L., Prevost, M., Barbeau, B., Coallier, J., Desjardins, R., 1999. LIVE/DEAD< sup>®</sup>< i> Bac</i> LightTM: application of a new rapid staining method for direct enumeration of viable and total bacteria in drinking water. J. Microbiol. Methods 37, 77–86. Cenens, C., JENNÉ R., VAN IMPE J. F., 2002. Evaluation of different shape parameters to distinguish between flocs and filaments in activated sludge images. Da Motta, M., Pons, M.-N., Roche, N., Vivier, H., 2001. Characterisation of activated sludge by automated image analysis. Biochem. Eng. J. 9, 165–173. Dziuba, J., Babuchowski, A., Smoczynski, M., Smietana, Z., 1999. Fractal analysis of caseinate structure. Int. Dairy J. 9, 287–292. Ellrott, A., Zeder, M., 2010. Overview Image Acquisition of Microscopic Slides via Web Camera. Gonzalez, R.C., Woods, R.E., Eddins, S.L., 2010. Morphological Reconstruction. Digit. Image Process. Using MATLAB MathWorks. Govoreanu, R., Vandegehuchte, K., Saveyn, H., Nopens, I., De Clercq, B., Van Der Meeren, P., Vanrolleghem, P.A., 2002. An automated image analysis system for on-line structural characterization of the activated sludge flocs. Meded.-Fac. Landbouwkd. EN TOEGEPASTE Biol. Wet. 67, 175–178. Grau,P., Sutton, P.M., Henze,M., Elmaleh,S., Grady,C.P.L.Jr, Gujer,W. and Koller,J. (1982): Recommended notation for use in the description of biological wastewater treatment processes, Wat.Res. 16, 1501-1505. Grijspeerdt, K., Verstraete, W., 1997. Image analysis to estimate the settleability and concentration of activated sludge. Water Res. 31, 1126–1134. 34 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Hambsch, B., Hügler, M., Eberhagen, I., Beimfohr, C., Thelen, K., 2005. Report on automated quantification of FISH-labelled bacteria. Praxis 40, 42. Hermanowicz, S.W., Schindler, U., Wilderer, P., 1995. Fractal structure of biofilms: New tools for investigation of morphology. Water Sci. Technol., Biofilm Structure, Growth and Dynamics Selected Proceedings of the IAWQ International Conference and Workshop on Biofilm Structure, Growth and Dynamics 32, 99–105. doi:10.1016/0273-1223(96)00013-3 Hug, T., Gujer, W., Siegrist, H., 2005. Rapid quantification of bacteria in activated sludge using fluorescence in situ hybridization and epifluorescence microscopy. Water Res. 39, 3837– 3848. doi:10.1016/j.watres.2005.07.013 Image Processing Toolbox - MATLAB [WWW Document], n.d. URL http://www.mathworks.com/products/image/ (accessed 12.17.14). Jefferson, B., Jarvis, P.R., 2006. Practical application of fractal dimension. Interface Sci. Technol. 10, 45–61. Jenkins, D., Richard, M.G., Daigger, G.T., 2003. Manual on the Causes and Control of Activated Sludge Bulking, Foaming and Other Solids Separation Problems. IWA Publishing. Jenné, R., Cenens, C., Geeraerd, A.H., Van Impe, J.F., 2002. Towards on-line quantification of flocs and filaments by image analysis. Biotechnol. Lett. 24, 931–935. Jin, D., Wang, P., Bai, Z., Wang, X., Peng, H., Qi, R., Yu, Z., Zhuang, G., 2011. Analysis of bacterial community in bulking sludge using culture-dependent and -independent approaches. J. Environ. Sci. 23, 1880–1887. doi:10.1016/S1001-0742(10)60621-3 Leonard, A.P., Cameron, R.B., Speiser, J.L., Wolf, B.J., Peterson, Y.K., Schnellmann, R.G., Beeson, C.C., Rohrer, B., 2015. Quantitative analysis of mitochondrial morphology and membrane potential in living cells using high-content imaging, machine learning, and morphological binning. Biochim. Biophys. Acta BBA - Mol. Cell Res. 1853, 348–360. doi:10.1016/j.bbamcr.2014.11.002 Lewandowski, Z., Beyenal, H., 2007. Fundamentals of biofilm research. CRC Press, Boca Raton. Liwarska-Bizukojc, E., 2005. Application of Image Analysis Techniques in Activated Sludge Wastewater Treatment Processes. Biotechnol. Lett. 27, 1427–1433. doi:10.1007/s10529-0051303-2 Liwarska-Bizukojc, E., Bizukojc, M., 2005. Digital image analysis to estimate the influence of sodium dodecyl sulphate on activated sludge flocs. Process Biochem. 40, 2067–2072. doi:10.1016/j.procbio.2004.07.020 Lopez, C., Pons, M.N., Morgenroth, E., 2005. Evaluation of microscopic techniques (epifluorescence microscopy, CLSM, TPE-LSM) as a basis for the quantitative image analysis of activated sludge. Water Res. 39, 456–468. doi:10.1016/j.watres.2004.10.009 Louvet, J.-N., Heluin, Y., Attik, G., Dumas, D., Potier, O., Pons, M.-N., 2010. Assessment of erythromycin toxicity on activated sludge via batch experiments and microscopic techniques (epifluorescence and CLSM). Process Biochem. 45, 1787–1794. doi:10.1016/j.procbio.2010.03.036 Martins, A.M.P., Pagilla, K., Heijnen, J.J., van Loosdrecht, M.C.M., 2004. Filamentous bulking sludge— a critical review. Water Res. 38, 793–817. doi:10.1016/j.watres.2003.11.005 Massana, R., Gasol, J.M., Bjørnsen, P.K., Blackburn, N., Hagstrøm, \AAke, Hietanen, S., Hygum, B.H., Kuparinen, J., Pedrós-Alió, C., others, 1997. Measurement of bacterial size via image analysis of epifluorescence preparations: description of an inexpensive system and solutions to some of the most common problems. Sci. Mar. 61, 397–407. 35 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Meng, F., Zhang, H., Li, Y., Zhang, X., Yang, F., Xiao, J., 2005. Cake layer morphology in microfiltration of activated sludge wastewater based on fractal analysis. Sep. Purif. Technol. 44, 250–257. doi:10.1016/j.seppur.2005.01.015 Mesquita, D.P., Amaral, A.L., Ferreira, E.C., 2011a. Identifying different types of bulking in an activated sludge system through quantitative image analysis. Chemosphere 85, 643–652. doi:10.1016/j.chemosphere.2011.07.012 Mesquita, D.P., Amaral, A.L., Ferreira, E.C., 2011b. Characterization of activated sludge abnormalities by image analysis and chemometric techniques. Anal. Chim. Acta, A selection of papers presented at the 12th International Conference on Chemometrics in Analytical Chemistry 705, 235–242. doi:10.1016/j.aca.2011.05.050 Mesquita, D.P., Amaral, A.L., Ferreira, E.C., Coelho, M.A., 2009. Study of saline wastewater influence on activated sludge flocs through automated image analysis. J. Chem. Technol. Biotechnol. 84, 554–560. doi:10.1002/jctb.2078 Mesquita, D.P., Dias, O., Amaral, A.L., Ferreira, E.C., 2008. Evaluation of activated sludge systems by image analysis procedures. Mesquita, D.P., Dias, O., Amaral, A.L., Ferreira, E.C., 2009a. Monitoring of activated sludge settling ability through image analysis: validation on full-scale wastewater treatment plants. Bioprocess Biosyst. Eng. 32, 361–367. doi:10.1007/s00449-008-0255-z Mesquita, D.P., Dias, O., Dias, A.M.A., Amaral, A.L., Ferreira, E.C., 2009b. Correlation between sludge settling ability and image analysis information using partial least squares. Anal. Chim. Acta, Papers presented at the 11th International Conference on Chemometrics in Analytical Chemistry CAC 2008 642, 94–101. doi:10.1016/j.aca.2009.03.023 Mesquita, D.P., Ribeiro, R.R., Amaral, A.L., Ferreira, E.C., Coelho, M.A.Z., 2011. Image analysis application for the study of activated sludge floc size during the treatment of synthetic and real fishery wastewaters. Environ. Sci. Pollut. Res. 18, 1390–1397. doi:10.1007/s11356-0110496-2 Otsu, N., 1975. A threshold selection method from gray-level histograms. Automatica 11, 23–27. Perez, Y.G., Leite, S.G.F., Coelho, M.A.Z., 2006. Activated sludge morphology characterization through an image analysis procedure. Braz. J. Chem. Eng. 23, 319–330. Petersen,E.E. (1965): Chemical Reaction Analysis. Prentice-Hall, Englewood Cliffs, NJ. Rossetti, S., Tomei, M.C., Nielsen, P.H., Tandoi, V., 2005. “Microthrix parvicella”, a filamentous bacterium causing bulking and foaming in activated sludge systems: a review of current knowledge. FEMS Microbiol. Rev. 29, 49–64. doi:10.1016/j.femsre.2004.09.005 Schmid, M., Thill, A., Purkhold, U., Walcher, M., Bottero, J.Y., Ginestet, P., Nielsen, P.H., Wuertz, S., Wagner, M., 2003. Characterization of activated sludge flocs by confocal laser scanning microscopy and image analysis. Water Res. 37, 2043–2052. doi:10.1016/S00431354(02)00616-4 Schuler, A.J., Jassby, D., 2007. Filament content threshold for activated sludge bulking: Artifact or reality? Water Res. 41, 4349–4356. doi:10.1016/j.watres.2007.06.021 Shapiro, L.G., 1996. Connected Component Labeling and Adjacency Graph Construction, in: Rosenfeld, T.Y.K. and A. (Ed.), Machine Intelligence and Pattern Recognition, Topological Algorithms for Digital Image Processing. North-Holland, pp. 1–30. Sikora, M., Smolka, B., 2001. Feature analysis of activated sludge based on microscopic images, in: Electrical and Computer Engineering, 2001. Canadian Conference on. IEEE, pp. 1309–1314. 36 Charakterizace parametrů obrazové analýzy kalů a přípravy matematického modelu 2014 Smoczyński, L., Ratnaweera, H., Kosobucka, M., Smoczyński, M., n.d. Image Analysis of Sludge Aggregates. Sep. Purif. Technol. doi:10.1016/j.seppur.2013.09.030 Suzuki, K., Horiba, I., Sugie, N., 2003. Linear-time connected-component labeling based on sequential local operations. Comput. Vis. Image Underst. 89, 1–23. doi:10.1016/S1077-3142(02)00030-9 Urbain, V., Block, J.C., Manem, J., 1993. Bioflocculation in activated sludge: an analytic approach. Water Res. 27, 829–838. doi:10.1016/0043-1354(93)90147-A Van Dierdonck, J., Van den Broeck, R., Vervoort, E., D’haeninck, P., Springael, D., Van Impe, J., Smets, I., 2012. Does a change in reactor loading rate affect activated sludge bioflocculation? Process Biochem. 47, 2227–2233. doi:10.1016/j.procbio.2012.08.017 Wagner, M., Loy, A., 2002. Bacterial community composition and function in sewage treatment systems. Curr. Opin. Biotechnol. 13, 218–227. doi:10.1016/S0958-1669(02)00315-4 Wang, B., Zhang, L., Peng, D., Hou, Y., Pei, L., Yu, L., 2013. Extended filaments of bulking sludge sink in the floc layer with particulate substrate. Chemosphere 93, 2725–2731. doi:10.1016/j.chemosphere.2013.08.099 Wu, Q., Merchant, F., Castleman, K., 2008. Microscope Image Processing, 1 edition. ed. Academic Press, Amsterdam ; Boston. Yang, X., Beyenal, H., Harkin, G., Lewandowski, Z., 2000. Quantifying biofilm structure using image analysis. J. Microbiol. Methods 39, 109–119. doi:10.1016/S0167-7012(99)00097-4 Zeder, M., Van den Wyngaert, S., Koster, O., Felder, K.M., Pernthaler, J., 2010. Automated Quantification and Sizing of Unbranched Filamentous Cyanobacteria by Model-Based ObjectOriented Image Analysis. Appl. Environ. Microbiol. 76, 1615–1622. doi:10.1128/AEM.0223209 Zhang, W., Yang, P., Xiao, P., Xu, S., Liu, Y., Liu, F., Wang, D., 2015. Dynamic variation in physicochemical properties of activated sludge floc from different WWTPs and its influence on sludge dewaterability and settleability. Colloids Surf. Physicochem. Eng. Asp. 467, 124– 134. doi:10.1016/j.colsurfa.2014.11.027 Zhou, X., Huang, B., Zhou, T., Liu, Y., Shi, H., 2015. Aggregation behavior of engineered nanoparticles and their impact on activated sludge in wastewater treatment. Chemosphere 119, 568–576. doi:10.1016/j.chemosphere.2014.07.037 37
Podobné dokumenty
Full text
Obecnou snahou je pomocí analýzy obrazu definovat parametry, které mohou adekvátně reprezentovat
požadovanou charakteristiku biofilmu (Lewandowski, Beyenal, 2007). Přístupů a parametrů existuje
mno...
Přednášky na bílém
Celý systém EBPR je založen na společenstvech bakterií (konsorciích)
Žádná doposud isolovaná čistá kultura nesplňuje všechny vlastnosti PAO
bakterií !
Další výzkum by měl zodpovědět tyto otázky:
PA...
e-VH 2014-04 - Water management
neznámé veličiny, jako je tlak, rychlost, teplota atd. Tato mřížka je pak
numerický prostor, který nahrazuje originální, fyzický vzor. Pomocí
mřížky se definují parametry proudění pomocí okrajových...
Sborník Mikroskopie 2008 - Československá mikroskopická
(AOBS), který nahradil karusely s různými dichroickými filtry. Poslední, co tak
zbývalo nahradit, byla sada různých excitačních laserových zdrojů, a proto byl
vyvinut jediný světelný zdroj pro vidi...
Projekt Diakol - Návrh projektu - Centrum dopravního výzkumu, vvi
Katedra železničních staveb a CDV provedou doplňující měření v koleji (kopané sondy, měření rázové zatěžovací zkoušky). Všechna tato měření
budou vyhodnocena a bude započato s vytvářením databáze v...
Odpadní vody
• Směsná kultura mikroorganismů (aktivovaný kal), míchání a
provzdušňování odpadní vody (kontinuální kultivace)
• tvorba vloček (vzhled, velikost, struktura) a sukcese organismů,
v dosazovací nádrž...
26. 6. 2014 - Rejstřík veřejných výzkumných institucí
pro její jednání a ve kterém doznává manipulaci s výsledky a sám navrhuje
retrakci tří desítek publikací. Přestože v naprosté většině případů se analýza
spoluautorů shodovala s výše uvedeným vyjádř...
Technická a environmentální toxikologie
mikrobiotesty – toxkity, subchronická a chronická toxicita
• Při vlivu odtoků na rekreační oblasti – volba metod “in situ”, nárostové
testy, testy na rybách
• TNV 75 7768
bibliograficke-citace-tkacikova - DSpace VŠB-TUO
s množstvím informací, které je nezbytné poskytnout, aby bylo možné identifikovat a získat
citovaný (odkazovaný) pramen.
Znamená to, že bibliografické citace i odkazy v textu by měly obsahovat jen ...