Závazné stanovisko CHKO Český ráj
Transkript
Digitálně podepsal Ing. Jan Mocek DN: C=CZ, O=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [IČ 62933591], OU=Správa CHKO Český Ráj, OU=63, CN=Ing. Jan Mocek, serialNumber=P4983, title=vedoucí pracoviště Důvod: Umístění: Kontakt: Datum: 24.11.2014 17:32:31 Antonína Dvořáka 294 511 01 Turnov tel.: 481 321 900 F: 481 321 578 ID DS: 85qdygx [email protected] www.ceskyraj.nature.cz NAŠE Č. J.: .2503/CR/2014/210 V LIBERCI DNE 18.11.2014 Věc: Závazné stanovisko k umístění staveb „Objekt pro plnění a skladovaní pramenité vody a přemostění Jizery – Malá Skála“, na ppč.1337, 1339/1, 1349, 2740/7, 1346/1, 2814/1, kú.Vranové I, ppč.698/1, 122/2, 661/3, 102, 103/2, 103/3, kú.Vranové II Správa CHKO Český ráj jako orgán státní správy ochrany přírody a krajiny podle ust. § 78 odst. 2, pís. m) zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon) na základě písemné žádosti o udělení souhlasu k umístění staveb „Objekt pro plnění a skladovaní pramenité vody a přemostění Jizery – Malá Skála, na ppč.1337, 1339/1, 1349, 2740/7, 1346/1, 2814/1, kú.Vranové I, ppč.698/1, 122/2, 661/3, 102, 103/2, 103/3, kú.Vranové II, kterou předložila Veseta, spol. s r.o., V.Vlčka 202, Kyšice, IČO 47535431, zastoupená na základě plné moci: Ing.Janem Rysem, Křenova 8/251, Praha 6, dne 1.9.2014 a doložili ji projektovou dokumentací (zpracovatel Ing.arch Jiří Košťál, ČKA 00785, datum zpracování 07/2014) vydává jako dotčený orgán podle ust. § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen správní řád) toto ZÁVAZNÉ STANOVISKO Podle ust. § 44 odst. 1 a § 12 odst. 2 zákona Správa CHKO Český ráj fi. Veseta, spol. s r.o., V.Vlčka 202, Kyšice, IČO 47535431, zastoupené na základě plné moci Ing.Janem Rysem, Křenova 8/251, Praha 6, uděluje souhlas k umístění staveb „Objekt pro plnění a skladovaní pramenité vody a přemostění Jizery – Malá Skála“, na ppč.1337, 1339/1, 1349, 2740/7, 1346/1, 2814/1, kú.Vranové I, ppč.698/1, 122/2, 661/3, 102, 103/2, 103/3, kú.Vranové II podle předložené projektové dokumentace (zpracovatel Ing.arch Jiří Košťál, ČKA 00785, datum zpracování 07/2014) a stanovuje podmínky: 1. Do projektové dokumentace bude dopracováno podrobné řešení výsadby a sadové řešení celého prostoru dotčeného stavbou mostu a příjezdové komunikace. V průběhu zpracování PD bude vše konzultováno s pracovníkem Správy CHKO CR. 2. Opěrná zeď SO 203 – bude nahrazena vhodnými pilíři a nebo bude umístěna tak, aby byla možnost opěrnou zeď osázet přiměřenou vegetací . Řešení bude v průběhu zpracování konzultováno s pracovníkem CHKO CR. Nedílnou součástí tohoto závazného stanoviska je odsouhlasená a potvrzená projektová dokumentace 3. Závazné stanovisko je vydáno pro územní řízení, vedené příslušným stavebním úřadem. Jeho obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí stavebního úřadu. ODŮVODNĚNÍ IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900 strana 1/9 Žadatel Veseta, spol. s r.o., V.Vlčka 202, Kyšice, IČO 47535431, zastoupená na základě plné moci Ing.Janem Rysem, Křenova 8/251, Praha 6 požádal dne 1.9.2014 Správu CHKO Český ráj o udělení souhlasu k umístění staveb „Objekt pro plnění a skladovaní pramenité vody a přemostění Jizery – Malá Skála“, na ppč.1337, 1339/1, 1349, 2740/7, 1346/1, 2814/1, kú.Vranové I, ppč.698/1, 122/2, 661/3, 102, 103/2, 103/3, kú.Vranové II a žádost doložila projektovou dokumentací (zpracovatel Ing.arch Jiří Košťál, ČKA 00785, datum zpracování 07/2014). Předložená PD řeší umístění objektu stáčírny ve stávajícím areálu spol. Veseta a umístění účelové komunikace včetně přemostění řeky Jizery. Stáčírna se skladovací halou tvoří opticky dva spojené objekty výrazného podélného půdorysu, zastřešených každý rovnoramennou sedlovou střechou spojenou v podélném profilu. Půdorys obou objektů jako celku je 45,0 x 80,0 m2. Nová účelová komunikace je napojena na hlavní silnici I/10 před začátkem obce Malá Skála. Celková délka komunikace je 305 m. Prvních 100 m je komunikace navržena jako obousměrná účelová, dále pak, až do areálu, je komunikace jednopruhová se světelným řízením.Komunikace obsahuje dva mostní objekty a opěrné zdi v délce 125 m. Most je navržen na 100-letou vodu, s podpěrami v úrovni břehové čáry. Délka mostu přes Jizeru je 105,52 m, délka přemostění je 83,8 m odpovídá délce nezastavěné údolní nivy. Nosná konstrukce je navržena jako ocelová dvoutrámová s krajními parapetními nosníky, v hlavním poli je vyztužena obloukem. Mostovka je navržena jako spřažená ocelobetonová. Jako záchytné zařízení je na mostě navrženo ocelové zábradlí se svislou výplní, umístěné na parapetních nosnících. Podpěry mostu jso navrženy jako monolitické železobetonové založené na pilotách. Estakáda v km 0,000-0,080 je jako nosná konstrukce navržena monolitická železobetonová deska, která je na krajích uložena na monolitické opěry. Střední podpěry jsou navrženy jako železobetonové sloupy kruhového průřezu. Římsy budou železobetonové monolitické, o šíři 0,75 m s dodatečně kotveným zábradlím svodidel. Opěrná zeď v 0,135-0,195 má podchytit komunikaci v místě pozemku ppč.121/2. Je navržena jako úhlová železobetonová zeď do výšky cca 3,5 m, o celkové délce 60 m. Opěrná zeď v 0,125-0,190 řeší podchycení svahu komunikace I/10, v místě zářezu účelové komunikace. Je navržena gabionová zeď do výšky cca 3,5 m. Pozemky ppčk. 1337, 1339/1, 1349, 2740/7, 1346/1, 2814/1, kú.Vranové I, ppč.698/1, 122/2, 661/3, 102, 103/2, 103/3, kú.Vranové II leží částečně ve druhé a částečně ve třetí zóně odstupňované ochrany přírody CHKO Český ráj. Jedná se o dochované území údolní nivy řeky Jizery s přesahem do stávající průmyslové zóny. Vliv záměru na přírodu a krajinu CHKO Český ráj Správa CHKO Český ráj posuzuje na podkladě ustanovení zákona, Plánu péče o CHKO Český ráj, Preventivního hodnocení krajinného rázu CHKO Český ráj, mapování biotopů a vlastní znalosti poměrů v místě stavby. Z hlediska Plánu péče je navrženo - chránit před zastavěním přírodní i kulturní dominanty území, včetně pohledově exponovaných ploch (hřebeny, svahy a krajinné horizonty) a jejich úpatí - chránit výjimečné typy krajin před rozvojem zástavby (rybniční krajiny, krajiny skalních měst) - podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu stanovit podle potřeby diferencovaně, míru podrobnosti podmínek určit podle významu a projevu jednotlivých prvků a znaků přírodní kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu místa nebo oblasti a na základě vyhodnocení vizuální citlivosti krajiny - zajistit ochranu ploch s významným výskytem zvláště chráněných druhů (zařazení do funkčních ploch, v nichž nebudou přípustné žádné nové stavby) - v koncepci uspořádání dopravní a technické infrastruktury požadovat maximální ochranu území (zejména volné krajiny, rozptýlené zástavby, pohledově exponovaných a ekologicky citlivých míst) - novou dopravní a technickou infrastrukturu umisťovat ve volné krajině pouze v prokazatelně nezbytných případech veřejného zájmu, nové dálkové trasy dopravy a technické infrastruktury směřovat mimo CHKO - chránit kulturní dominanty a sídla s výraznou siluetou před poškozením nevhodnou nebo nevhodně situovanou zástavbou IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900 strana 2/9 - klást vysoký důraz na osazení staveb v terénu, respektování stávajícího průběhu terénu, minimalizace terénních úprav, minimalizovat vznik zpevněných ploch a opěrných zdí - doplňkové stavby a oplocení stavebních pozemků by měly tvořit architektonicky jeden celek, tyto stavby by neměly rodinný dům výrazově a významově převyšovat - usilovat o dokončování sadových úprav v okolí povolovaných staveb, podporovat sadové úpravy s využitím místně původních druhů zeleně - minimalizovat trvalé oplocování pozemků ve volné krajině a v rozptýlené zástavbě - technickou infrastrukturu realizovat tak, aby její podoba nenarušila harmonické měřítko krajiny - u staveb občanského vybavení zachovat jejich funkce a vnější působení v mezích podmínek CHKO - novou výstavbu v nezastavěném území minimalizovat na stavby prokazatelně nezbytné pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a ochranu přírody Hodnocení dotčeného krajinného rázu místa Malá Skála Vranové – Křížky: Z hlediska hodnocení krajinného rázu CHKO Český ráj, zpracovaného Ing.arch.Františkem Jeřábkem, je lokalita Malá Skála Vranové – Křížky, zařazena jako součást krajinného celku (KC) VIA-2A-3a Sokolská vrchovina. Dotčené krajínné místo Malá Skála Vranové – Křížky (KM 3a–12) leží na jeho severním okraji. Má nepravidelný tvar s protáhlým severozápadním výběžkem údolí Frýdštejnského potoku. Části ležící v CHKO jsou na okrajích území KM. Téměř celé území je v biogeografickém členění zařazeno do Hruboskalského bioregionu 1.35, zanedbatelné části severozápadního výběžku do Ralského bioregionu 1. 34., a čtyř typů biochor. Malé části podél jihozápadní hranice údolí Frýdštejnského potoku jsou přiřazené k typu biochor 4BE Rozřezané plošiny na spraších 4. v.s. a typu 4BF Rozřezané plošiny na vápnitých pískovcích 4. v.s., severovýchodní okraje k typu 4WW Vrchoviny se skalními městy v pískovcích 4. v.s., největší část území k typu 4UF Výrazná údolí ve vápnitých pískovcích 4. v.s. (Culek a kol. 1996 a 2005). Z největší části je reliéf území utvářen hlubokými údolími Jizery a Frýdštejnského potoku, a údolním předělem mezi Suchoskalským hřebenem a vrchem Sokol. Území leží v nadmořské výšce 260 - 468 m. Páteří údolí v území je meandrující tok řeky Jizery a její pravobřežní přítok Frýdštejnský potok. Méně významný je levobřežní přítok potoku od Michovky v jihovýchodní části území. Zástavby Podzámčí v horní části údolí Frýdštejnského potoku a Křížků podél severozápadního okraje nivy údolí Jizery jsou rozptýlené. Na severovýchodním okraji území v Zákoutí je malá shloučená skupina zástavby. Rozsáhlá zástavba většiny sídelního útvaru Malé Skály, rozdělená Jizerou na Vranové I. a II., leží ve středu KM. Není však v území CHKO. Jihozápadní částí území prochází úsek frekventované státní silnice E 65, nahrazující v nové trase původní okresní silnici od Křížků do Malé Skály. Méně frekventované místní silnice procházejí územím v údolí Frýdštejnského potoku z Malé Skály do Frýdštejna, na jihovýchodním svahu údolí Jizery z Turnova do Malé Skály a na východním okraji z Malé Skály do Koberov. Podél jihovýchodního okraje nivy Jizery prochází úsek železniční tratě Turnov – Malá Skála. Místní silnice a cesty v území jsou místy význačných blízkých výhledů do údolních prostorů, z vyvýšených částí KM i vzdálenějších výhledů do okolní krajiny. S výjimkou jižní části je území lokalitou intenzivního turistického ruchu s velkým podílem rekreačních domů, chalup a chat. U lesního okraje Vranovského hřebene je areál chatkového tábora. Drobné provozovny na území KM v CHKO jsou zastoupené malým zahradnictvím pod silnicí v Podzámčí a opravnou-vrakovištěm aut v severovýchodní části Křížků. Významnou technickou stavbou na okraji střední části území je ocelový most přes Jizeru v Malé Skále-Vranovém. V levobřežním segmentu nivy na jižním okraji Vranového I. a u východní hranice území pod silnicí do Koberov jsou menší vodohospodářské stavby. Jižní a jihovýchodní částí území prochází vzdušné energetické vedení VN na betonových sloupech. Na východním okraji původní zástavby Křížků je umístěna zděná trafostanice 11% území je zařazeno do I. zóny, 46% do II. zóny, 39% do III. zóny a 4% do IV. zóny ochrany přírody CHKO Český ráj. IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900 strana 3/9 Prostorová charakteristika Základním prostorovým útvarem území jsou hluboká údolí Jizery a Frýdštejnského potoku, méně výrazný údolní předěl mezi Suchoskalským hřebenem a vrchem Sokol. Tvoří výrazný prostorový celek doplněný bočním údolním předělem mezi vrchem Sokol a Zbirohy. Prostor je na jihozápadě otevřený do pokračujícího údolí Jizery, na severovýchodě průlomem Jizery mezi Maloskalským a Suchoskalským hřebenem. Ohyby Jizery v nivě s vysokými břehovými porosty vymezují druhotné segmenty zvyšující prostorovou proměnlivost jižní části území. Prostor údolí Frýdštejnského potoku se ve Frýdštejnu otvírá do začátku údolí Petrašovické brázdy Hodkovické kotliny. Přírodní dominantou údolního prostoru je řeka Jizera s vysokými břehovými porosty. Technickou kulturní dominantou je ocelový most přes Jizeru. Kulturní dominantou vně území CHKO je sídelní útvar Malé Skály ve střední části údolního prostoru. Horizonty ohraničující prostor na jihozápadě, západě a severozápadě jsou vysoké, členité, přírodní, tvořené pásmem lesních porostů s nepravidelně zvlněnými křivkami obrysů. Přírodní dominantou je vrch Prakovna u Frýdštejnu. Vnějšími dominantami jsou útvar Maloskalské Drábovny, údolí Jizery a vrch Oběšenec. Horizonty ohraničující prostor na jihovýchodě jsou vysoké, členité, přírodní, částečně polopřírodní, tvořené pásmy lesních porostů s výraznými křivkami obrysů dominantních útvarů reliéfu. Vnějšími přírodními dominantami jsou Zbirohy, mohutný vrch Sokol, Suchoskalský hřeben s útvarem Suchých skal. Horizont ohraničující prostor údolí Frýdštejnského potoku na severovýchodě je vysoký, členitý, přírodní, tvořený pásmem lesních porostů a skalních útvarů s výraznými obrysy. Vnějšími přírodními dominantami Maloskalského hřebenu jsou skalní útvary Vranova a Frýdštejnu. Kulturními dominantami jsou hrad Frýdštejn a kaple na Vranově. Horizonty severozápadních a severních pohledů ze svahů území pod Sokolem jsou vysoké, tvarově členité, přírodní, částečně polopřírodní, tvořené lesními porosty Maloskalského hřebenu s obrysem hradní dominanty Frýdštejnu, lesními porosty a několika kulturními plochami luk na prudkých svazích hřbetu Kopaniny. Křivky horizontu jsou zvlněné. Vnějšími blízkými přírodními dominantami jsou mohutný útvar Kopaniny obklopující hluboké údolí, úzký Maloskalský hřeben se skalním čelem Vranova stoupající k Frýdštejnu a oddělující údolí Frýdštejnského potoku. Kulturně historickými dominantami jsou kaple na Vranově, hrad Frýdštejn a areál staveb zámku Malá Skála. Záporně vnímanou dominantou horní části údolí Frýdštejnského potoku je řada čtyř chat na výrazné, vyvýšené části reliéfu svahu pod Maloskalským hřebenem. Horizonty severovýchodních pohledů ze svahů území pod Drábovnou průlomem údolí Jizery jsou středně vysoké, členité, polopřírodní, složené z více pásem s křivkovými obrysy. Vnějšími přírodními dominantami jsou táhlé vzdálenější útvary reliéfu Jesenské vrchoviny mezi Jirkovem a Skuhrovem, a blízká Líšenská část Koberovského hřbetu u Prosíček. Na severozápadním okraji u Frýdštejnu je prostor otevřený blízkým výhledům do údolí okolní krajiny Petrašovické brázdy Hodkovické kotliny. Horizonty pohledů jsou středně vysoké, členité, polokulturní, složené převážně z jednoho pásma s výrazně zvlněnými křivkami obrysů. Vnější přírodní dominantou jsou blízké svahy Prosečského hřbetu. Vzdálený Ještěd je vnímatelný nad horizontem méně výrazně. Vnějšími blízkými kulturními dominantami jsou hrad Frýdštejn a útvar zástavby Frýdštejnu. Blízké technické stavby štěrkovny lomu Tarmac Bezděčín jsou nad členitou zástavbou obce méně výrazné. Výraznější geometrizace krajinných prvků ani kompoziční osy uvnitř ani vně území KM nejsou. Přírodní charakteristika Reliéf území tvoří severní okraj Sokolské vrchoviny mezi Maloskalskou Drábovnou a Besedickou částí. Je utvářen údolím Jizery prolamujícím linii lužického zlomu, hlubokým údolím Frýdštejnského potoku mezi Maloskalskou Drábovnou a Maloskalským hřebenem, a méně výrazným protilehlým údolním IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900 strana 4/9 předělem mezi vrchem Sokol a Suchoskalským hřebenem. U jižního okraje území výraznou modelaci reliéfu doplňuje boční údolní předěl mezi vrchem Sokol a Zbirohy. Údolí Jizery je typem U, ostatní jsou údolí typu V. Výraznou částí reliéfu je vrch Prakovna na východním ukončení Letařovické pahorkatiny u Frýdštejnu. Nejvýraznějšími útvary blízkého okolního reliéfu vně KM je Maloskalský hřeben Prosečskofrýdštejnských hřbetů se skalními hřebeny Frýdštejnu a Vranova, východní ukončení mohutné Kopaniny Javornického hřbetu a méně výrazný Prosečský hřbet. Z Koberovského hřbetu je výrazným útvarem Suchoskalský hřeben se Suchými skalami a blízká Líšenská část u Prosíček. Z Jesenské vrchoviny jsou výrazné vzdálenější pravobřežní svahy údolí Jizery v ohybu mezi Líšným a Splzovem, a táhlé hřbety vrchů mezi Jirkovem a Skuhrovem. Z blízkého okolního reliéfu Sokolské vrchoviny je výrazný mohutný vrch Sokol, členité Zbirohy, útvar Maloskalské Drábovny, pokračující údolí Jizery a vrch Oběšenec. Reliéf údolí Petrašovické brázdy Hodkovické kotliny u Frýdštejnu je méně výrazný. Jizera protékající ve směru severovýchod-jihozápad nivou hlubokého údolí je páteří celého území. Po mírně zvlněném úseku v Malé Skále se v jižní části území meandrovitě ohýbá v celé šířce nivy. Střední tok Jizery má přírodní okraje. Řeka je v letních měsících rekreačně využívána na sjíždění loděk. Pravobřežní přítok Jizery Frýdštejnský potok protéká hlubokým údolím s velkým převýšením. V území CHKO má přírodní okraje bez technických úprav. Levobřežní přítok Jizery potok od Michovky, protékající na jihozápadním okraji území údolním předělem s velkým převýšením, je méně významným tokem. V dolní části je opatřen technickými protipřívalovými kamennými hrázemi, zpevněním břehů a dna. Lesní porosty v území KM jsou velmi výraznou krajinnou složkou. Pokrývají souvisle horní partie jihozápadních svahů údolí Frýdštejnského potoka, severozápadních svahů údolí Jizery pod Drábovnou, celé svahy údolí Jizery pod Zbirohy a horní partie jihovýchodní části svahů pod Sokolem. Porosty mají vyvinuté okraje. Borové a smrkové porosty jihozápadního svahu Frýdštejnského údolí přecházejí od Prakovny do smíšených. Význačné porosty svahů pod Drábovnou a Zbirohy jsou téměř převážně bukové. Ve smíšeném porostu borovice-buk pod Sokolem jsou dvě větší plochy borových monokultur. Menší plochy bukových porostů jsou na svazích podél původní silnice a nové E 65 mezi Křížky a Malou Skálou. Nový porost je vysázen na menší ploše původní louky jihozápadního svahu údolí Frýdštejnského potoku v Podzámčí. Lesní porosty vně KM jsou velmi výraznou krajinnou složkou pokrývající okolní reliéf a jeho dominanty. Výrazné jsou převážně souvislé smíšené porosty hřbetu Kopaniny s velkými plochami bučin, souvislé blízké smíšené porosty hřebenů Frýdštejna a Vranova, vzdálenější porosty pravobřežních svahů údolí Jizery v ohybu mezi Líšným a Splzovem, a hřebenů vrchů mezi Jirkovem a Skuhrovem, blízké souvislé smíšené porosty Suchoskalského hřebenu u Malé Skály s větší plochou borové monokultury, smíšené porosty Sokola a Zbirohů, bučiny na pravého svahu údolí Jizery, porosty vrchu Oběšenec, borové porosty Drábovny, smíšené porosty Frýdštejnského hřbetu a malé plochy na okrajích a lesní remízy v údolí Petrašovické brázdy u Frýdštejna. Rozptýlené dřeviny jsou velmi výraznou krajinnou složkou v dolních částech údolí Jizery a Frýdštejnského potoku. Jsou zastoupené vysokými břehovými porosty Jizery a středně vysokými porosty Frýdštejnského potoku. Výrazné jsou porosty sadů a zahrad, liniové útvary porostů na terénních předělech a podél bývalých i současných cest a silnice na svazích údolí Frýdštejnského potoku, menší sadové porosty na východním okraji území v Zákoutí a na okraji Libentin, méně výrazné porosty sadů Křížků a doprovodné porosty svahového zářezu E 65 u Křížků. Na jižním okraji segmentu nivy údolí Jizery je plocha náletové olšiny a porost náspu železniční tratě. Rozptýlené dřeviny vně KM jsou výrazně zastoupeny porosty sadů a zahrad Malé Skály, vysokými břehovými porosty Jizery a alejí lip podél silnice od Zbirohů v Malé Skále, porosty sadů a zahrad Frýdštejnu a alejemi silnic a cest v jeho okolí. V porostech zahrad je značný podíl druhově nevhodných jehličnanů. Výrazným blízkým útvarem je stromová skupina na vyvýšeném hřbetu reliéfu u Prosíček, a IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900 strana 5/9 soliterní buk na nádvoří hradu Frýdštejn. Kulturní a historická charakteristika Kulturní plochy na svažitých reliéfech údolí a v nivě Jizery jsou výraznou krajinnou složkou území. Louky (pod Sokolem pastviny) na svazích údolí jsou převážně udržované. Jejich současná průměrná velikost je 2,1 ha. Dvě ze tří větších ploch na svazích pod Sokolem dvojnásobně překračují tuto velikost. Nemají ani historické měřítko původních ploch. Málo znatelné terénní zářezy podél původních cest jsou bez porostů dřevin a plochy splývají v jeden velký celek. Nejvíce je měřítko narušeno téměř pětinásobnou velikostí plochy pod Drábovnou u Křížků, bez jakýchkoli porostů a stop po původních polních cestách a mezích. Louky v nivě Jizery jsou z poloviny (Křížky) zanedbané. Plocha u Křížků nemá původní měřítko. Současná průměrná velikost ploch je 6,1 ha. Plochy jsou výrazně ohraničené vysokými břehovými porosty Jizery, porostem náspu železniční tratě, stavbami provozoven na jižním okraji Malé Skály, sady a částečně souvislým porostem podél původní silnice v Křížkách. Vně území KM jsou výrazné blízké plochy luk v okolí Frýdštejnu. Méně výrazné jsou plochy na Kopaninském hřbetu u Bobova a Sněhova, mezi severním okrajem Malé Skály a Líšným, a malé plochy luk na vyvýšeném hřbetu reliéfu u Prosíček. Liniové, technické a jiné stavby - nejvýraznějšími liniovými stavbami v území jsou frekventovaná státní silnice E 65 s technickými prvky ocelových svodidel, kamenných opěrných zdí a přímými úseky, nahrazujícími v nové trase méně výraznou původní silnici od Křížků do Malé Skály se zachovalým dlážděným úsekem, a železniční trať Turnov – Malá Skála se středně vysokým náspem a viaduktem přes potok od Michovky, procházející podél jihovýchodního okraje nivy Jizery. Výrazné jsou méně frekventované místní silnice procházející v mnoha serpentinách údolím Frýdštejnského potoku z Malé Skály do Frýdštejnu, na jihovýchodním svahu údolí Jizery úsek silnice z Malé Skály do Turnova přes Rakousy a na severovýchodním okraji území úsek silnice z Malé Skály do Koberov. Bez výraznějších technických prvků kopírují terén reliéfu. Kromě silnice do Koberov jsou doprovázené vzdušným energetickým vedením NN na betonových sloupech, ve svahových úsecích původními kamennými patníky. Zbytky původních a používané cesty jsou v území podle rozsahu doprovodných porostů méně výraznými až výraznými liniovými krajinnými prvky. Výraznou, dominantní technickou stavbou je ocelový most přes Jizeru v Malé Skále-Vranovém s horními, vysokými plnými nosníky, mírně vzedmutou mostovkou, opěrnou zdí u Boučkova statku a betonovým pilířem na ostrově mezi Jizerou a náhonem. V levobřežním segmentu nivy na jižním okraji Vranového I. a u východní hranice území pod silnicí do Koberov jsou méně výrazné vodohospodářské stavby. Samostatně stojícími dominantními stavbami v okolní krajině vně KM jsou blízký hrad Frýdštejn, kaple na Vranově a zámecký areál na severovýchodním okraji Malé Skály. Méně výraznými stavbami jsou železniční nádraží s původní budovou, areál úpravny a stáčírny vody na jižním okraji Vranového I. Záporně vnímanými stavbami jsou polorozbořené objekty bývalé parketárny s ocelovým zásobníkem a menší areál dvoru Krajské správy silnic v nivě údolí Jizery na jižním okraji Malé Skály-Vranové I. Technické stavby blízké třídírny štěrku lomu Tarmac Bezděčín a vzdáleného vysílače Ještěd jsou méně výrazné. Sídla a sídelní útvary - měřítko zastavěnosti celého území KM, včetně sídelního útvaru Malé Skály, je velmi výrazně zvýšené až změněné výstavbou individuálních rekreačních vil, domků, chat, chatového tábora hromadné rekreace, a obytných domů obyvatel zcela nezávislých na hospodaření v krajině místa. V území CHKO bylo nejvíce měřítko zastavěnosti zvýšeno v horní polovině údolí Frýdštejnského potoku IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900 strana 6/9 v Podzámčí, kde téměř zcela převažuje pouze rekreační využívání původních i nových staveb. Výrazně bylo měřítko zastavěnosti zvýšeno v severovýchodní polovině Křížků. Původní měřítko zastavěnosti území je zachováno na severovýchodním okraji v Zákoutí a u Libentin. Původní shloučená zástavba několika usedlostí Křížků, se zděnými, částečně i roubenými domy z 19. stol., byla rozmístěná po obou stranách silnice na jihozápadním okraji segmentu nivy údolí Jizery. Jedinou osamocenou stavbou v lokalitě byla usedlost ve střední části úseku silnice do Malé Skály. V 1. pol. 20. stol. byla zástavba v severovýchodní polovině doplněna zděným, částečně patrovým obytným domem a funkcionalistickou architekturou vily. Struktura původní zástavby i celé části území byla v 2. pol. 20. stol. změněna přestavbou okresní silnice na E 65, procházející lokalitou do Malé Skály v nové napřímené trase. Od 2. pol. 20. stol. po současnost je zástavba ve vzniklém pásu mezi silnicemi doplněna třemi obytnými domy, rekreační stavbou a zahrádkářskými objekty. Struktura zástavby směřuje k volné ulicové řadě. Původní rozvolněná zástavba několika zděných přízemních domů s obytnými podkrovími z konce 19. a 1. pol. 20. stol. na jihozápadním okraji Vranového II. podél staré silnice byla v 2. pol. 20. stol. doplněna obytnými domy, rekreačním domkem a chatami na západním svahu od silnice. Původní zástavba zděných a roubených zemědělských usedlostí s dřevěnými stodolami, chalup a domů z 19. a 1. pol. 20. stol. Podzámčí v horní polovině údolí Frýdštejnského potoku je nepravidelně rozptýlená u lesního okraje na severozápadním svahu, pod silnicí a podél obou břehů potoku. V 2. pol. 20. stol. bylo na plochách původních sadů do území umístěno více jednotlivých rekreačních chat, řadových skupin a jedno zařízení chatkového tábora s doprovodnými stavbami. Poškození původních staveb přestavbami, přístavbami, nástavbami, úpravami otvorů a materiálů je částečné. Ze sídelních útvarů vně KM jsou velmi výrazné, na území přímo navazující, části zástaveb Malé SkályVranové I. a II., blízká Malá Skála za hřebenem Vranova a zástavba Frýdštejnu na severozápadním okraji území. Původní zástavba dnešního sídelního útvaru Malé Skály byla převážně pouze zemědělská, z roubených a částečně zděných objektů statků, usedlostí a chalup. V Malé Skále byla volně shloučená v dolní části údolí pod severní stranou Vranovského hřebene. Zástavbu Vranového I., soustředěnou severně od mostu podél levého břehu Jizery, doplňovaly malé shloučené skupiny staveb na severním okraji nivy, v Boroví a Zákoutí. Zástavba Vranového II. na pravém břehu Jizery byla soustředěná v malém shluku kolem křižovatky cest u mlýna a rozptýlená pod jižní stranou Vranovského hřebenu. Zástavba všech částí byla obklopena rozsáhlými sady na svazích údolí. Později se z místa stává vyhledávané letovisko s dobrým dopravním napojením na železnici. Byl výchozím místem pěší turistiky, jez na Jizeře umožňoval koupání na zřízeném koupališti. Po vybudování železniční stanice a blízkého hotelu se začíná postupně měnit i charakter zástavby. Těžiště sídelního útvaru se přesouvá do levobřežní části Vranového I. Do souborů původních staveb a sadových ploch jsou jednotlivě i v menších skupinách umísťovány stylově-architektonicky a velikostně různorodé rekreační a obytné domy s obytnými podkrovími nebo patry příměstského vilového typu. Volně shloučená zástavba Frýdštejnu je výrazným útvarem u severozápadního okraje území. Soubor domů se značným podílem přestaveb je značně tvarově nesourodý v podlažnosti a sklonech střech objektů. Na jihovýchodním okraji útvaru jsou umístěny novostavby velkého obytného domu a dvou rekreačních zděných staveb. Dvě malé skupiny domů ze zástavby Záborčí, umístěné mezi dominantními částmi reliéfu severozápadního svahu údolí Jizery a útvarem Maloskalské Drábovny, jsou vnímatelné z vyšších poloh svahů pod Sokolem jako méně výrazné prvky obklopené lesními porosty. IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900 strana 7/9 Celkové hodnocení krajinného rázu místa: Na utváření krajinného rázu místa se podílí více významných až jedinečných, kladně vnímaných estetických hodnot krajinných prvků a jejich vztahů, které zvyšují celkovou estetickou hodnotu místa. Jejich celkový podíl na utváření krajinného rázu místa je významný, velmi významný až jedinečný. Na utváření krajinného rázu místa se podílí více významných až jedinečných, kladně vnímaných přírodních hodnot krajinných prvků a jejich vztahů, které zvyšují celkovou přírodní hodnotu místa. Jejich celkový podíl na utváření krajinného rázu místa je významný, velmi významný až jedinečný. Na narušení krajinného rázu místa se podílí více významných až velmi významných, záporně vnímaných estetických hodnot, které snižují celkovou estetickou hodnotu místa. Jejich celkový podíl na narušení krajinného rázu místa je významný až velmi významný. Podíl významných hodnot prvků a jejich vztahů uvnitř místa a v okolní krajině, převážně prostorově uzavřeného místa s vyvýšenými okraji, je v krajinném rázu celkově vyrovnaný. Soustředění významných hodnot utvářejících krajinný ráz místa je větší v severozápadní a jihovýchodní části území. Vztahy mezi přírodními a kulturními prvky v polokulturní krajině místa, s vyváženým poměrem zalesněných a extenzivně využívaných zemědělských ploch, značným podílem zastavěných ploch využívaných na rekreaci a bydlení, jsou celkově harmonické. Celková estetická hodnota krajinného rázu místa je velmi významná. Celková přírodní hodnota krajinného rázu místa je významná až velmi významná. Navržený záměr je lokalizován do údolní nivy a bude znamenat nárůst zastavěných ploch, čímž dojde k navýšení nepropustných ploch. Nové přemostění si vyžádá vykácení několika břehových dřevin a dále pak dojde k vykácení dřevin v trase a jejím okolí sjezdu ze silnice I/10. Vybudováním opěrné zdi u ppč.121/2 a gabionové zdi nad příjezdovou cestou dojde k velké pohledově exponované ploše, která bude mít vliv na krajinný ráz místa. Navržená sadová výsadba řeší výsadbu pouze v okolí haly, nikde není řešena výsadba v okolí přístupové komunikace a mostu a u nově navrhovaných a pohledově exponovaných opěrných zdí a pilířů, na kterých je řešena mostní konstrukce s přístupovou komunikací. Vliv záměru nové přístupové komunikace a nově budovaného přemostění bude nepřehlédnutelný. Navrhované řešení se zachováním průtočnosti je sice z provozního hlediska nezbytné, dojde však k tak významnému ovlivnění vizuální charakteristiky krajinného rázu, že je třeba dopracovat výsadbu a sadové řešení celého prostoru dotčeného stavbou mostu a příjezdové komunikace. Z hlediska zásahu do významného krajinného prvku bylo vydáno Správou CHKO Český ráj závazné stanovisko podle § 4 odst.2 zákona č.114/92 Sb. v platném znění, pod čj.S/2418/CR/2014/300 dne 11.11.2014. Žadatel doplnil projektovou dokumentací dne 21.10.2014, zasláním aktualizovaného hodnocení na krajinný ráz. Správa CHKO Český ráj posoudila předložený návrh z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny, ochrany krajinného rázu podle § 12 zákona, významných krajinných prvků podle § 4 odst.2 zákona / územního systému ekologické stability podle § 4 odst. 1 zákona, biotopu zvláště chráněných rostlin a živočichů podle § 49 / § 50 zákona a konstatuje, že za předpokladu respektování podmínek daných tímto závazným stanoviskem bude zmírněn zásah realizace a provozu stavby dle předložené PD do dochovaného stavu přírodního prostředí a snížení hodnoty krajinného rázu lokality ve smyslu ustanovení § 12 zákona. Podmínky směřují k dořešení prvků stavby a jejího okolí v souladu se základními principy ochrany krajinného rázu. Na základě výše uvedeného Správa CHKO Český ráj dospěla k závěru, že k navrhované stavbě lze udělit souhlas. Navržená stavba leží na území evropsky významné lokality Průlom Jizery u Rakous, avšak významný vliv na příznivý stav a předmět ochrany nebo její celistvost samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry byl vyloučen v posouzení zpracovaném autorizovanou osobou IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900 strana 8/9 (RNDr.Adamem Vélem, Ph.D.) v roce 2011. Správa CHKO ČR vydala stanovisko podle § 45 i odst.1 zák.č.114/92 Sb. v platném znění dne 8.7.2013 pod čj.S/10010/CR/2013/740. POUČENÍ Závazné stanovisko dle § 149 správního řádu není samostatným správním rozhodnutím a nelze se proti němu odvolat. Obsah závazného stanoviska lze napadnout pouze odvoláním proti rozhodnutí, které bylo na jeho základě vydáno stavebním úřadem. Ing. Jan Mocek VEDOUCÍ SPRÁVY CHKO ČESKÝ RÁJ Dle rozdělovníku se doručí: Ing.Jan Rys, Křenova 8/251, Praha 6 Obec Malá Skála MěÚ Turnov, Stavební úřad Tvrdá Skála o.s., Malá Skála 135, 468 22 Železný Brod Přílohy: 1x potvrzená dokumentace k územnímu řízení (pouze žadateli) IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900 strana 9/9
Podobné dokumenty
Seznam železničních přejezdů podle traťových úseků na kterých leží
Gmünd NÖ (ÖBB) (část) - Plzeň hl.n.-os.n. (mimo)
P1080
P1081 P1082
P1083
P1084
P1095
P1096 P1097
P1098
P1099
P1110
P1111 P1112
P1113
P1114
P1125
P1126 P1128
P1129
P1130
P1141
P1142 P1143
P1144
P114...
2015/3 - Obec Malá Skála
zájem občanů, kteří ocenili jednu z přihlášených staveb," uvedl hejtman Martin Půta.
Svým hlasováním se do soutěže i letos zapojila veřejnost. Prostřednictvím webových
stránek www.stavbarokuliberec...
žijeme v česku, umíme česky - mluvime
LEKCE 18 Na venkově ....................................................................................................................................................................................
pokyny
vymezeném prostoru (přerušený ohradník mezi kůly, taková branka). Pokud budou krávy zrovna přímo na průběhu,
dbejte zvýšené opatrnosti a neberte si rudý dres!
Znalecký posudek - Ocenění nemovitosti č. 38/2015
Předmětem ocenění je nemovitost - rozestavěný objekt rodinného domu na pozemku parc.č.
St. 321 s příslušenstvím a pozemky parc.č. St. 321, 54/149 vše v katastrálním území Postřižín, obec
Postřižín,...
2015/2 - Obec Malá Skála
akce proběhly dříve, než jsme je stačili zveřejnit v Maloskalském zpravodaji, který vychází
oproti minulým letům později. Pro jejich propagaci jsme ale udělali maximum – jak na
vývěskách, tak i na ...