Sborník

SBORNÍK
ZE SEMINÁŘE PROJEKTU
Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ DO VÝUKY SPECIALIZAČNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ
CZ.1.07/3.2.11./03.0066
VODNÍ A VLHKOMILNÉ TRVALKY
konaného dne 20. 8. 2014
Česká zahradnická akademie Mělník - střední a vyšší odborná škola
OBSAH
Sortiment vodních a vlhkomilných trvalek pro okrasná
a koupací jezírka
Ing. Miroslav Řehák
Standarty dělení vodních ploch podle jejich funkce
Ing. Martin Panchartek, EKOGREEN, s.r.o., předseda Asociace
biobazénů a jezírek - ABAJ
Funkce vodních a mokřadních rostlin ve vodním prvku
Estetická stránka
Při plánování osázení vodní plochy a bezprostředního okolí je vhodné
brát v úvahu vzhledové parametry rostlin. Především tyto vlastnosti:
Výrazněji kvetoucí rostlin
Z rostlin vhodných pro umělé vodní prvky uvádím
kosatec bahenní Iris pseudacorus šmel okoličnatý Butomus umbelatus, kyprej
obecný Lythrum salicaria, pryskyřník veliký Ranunculus lingua, žabník
jitrocelový Alisma plantago, blatouch bahenní Caltha palustris, pomněnka
bahenní Myosotis palustris,
Viz. fotografie kvetoucí druhy kyprej, kosatec
Rostliny s výrazným habitusem
Většina použitelných druhů rostlin má pro laika podobné „trávovité“ listy a
proto je každý použitelný druh s odlišným habitusem zpestřením. Namátkově je
možno uvést následující druhy: prustka bahenní Hippuris vulgaris, žabník
jitrocelový Alisma plantago, máta vodní Mentha aquatica, skřípinec jezerní
Scirpus lacustris
Druhy s dekorativními semeníky
orobinec Typha sp., puškvorec obecný Acorus calamus, zevar vzpřímený
Sparganium erectum
Odčerpávání živin z vody
Odčerpávání minerálních látek
Vodní rostliny dokáží z vody odčerpat velké množství minerálních látek.
Zmíněný princip má pro kvalitu vody význam v případě, kdy je zajištěna těžba
biomasy z vodní plochy. Těžba se provádí logicky v podzimním období, ale u
některých druhů doporučuji s ohledem na funkci v zimním období posunout do
časného jara. Velký význam těžba v první polovině letního období. Sestřižením
masy rostlin dojde k obnovení růstu a k výraznému zvýšení odčerpaného
množství živin z vody.
Zpevnění břehů respektive krycího materiálu
Nezanedbatelným efektem je zpevnění krycího materiálu zakrývací izolační
vrstvy. Zpevnění má význam především v místech, kde se pohybují pracovníci
při údržbě vodního prvku. Zmíněný efekt nastupuje až druhým rokem po
výsadbě.
Zprostředkování přenosu kyslíku do podloží kolem sféry kořenů
Provzdušňování substrátu, kyslíkový režim
Do kořenové sféry vodních a bahenních rostlin a následně do substrátu, ve
kterém rostou je díky velkému množství plynovodních kanálků přiváděno
významné množství kyslíku. Některé literární prameny uvádí denní dávku
kyslíku přiváděnou do substrátu kolem sféry kořenů až 5 gramů na metr
čtvereční. Je třeba si uvědomit, že se jedná o významné množství schopné
vytvořit vhodné podmínky pro činnost a rozvoj aerobních bakterií a další
pozitivní procesy ovlivňující kvalitu vody.
Okysličená sféra
Prostředí se sníženým
obsahem kyslíku
Prostředí pro bakterie a plankton
Bohatý porost částečně ponořených rostlin vytváří optimální prostředí pro
bakterie a další nižší organismy pozitivně ovlivňujících kvalitu vody
Vývoj hmyzu
Díky rostlinám je umožněn vývoj celé řady druhů vodního hmyzu.
Nejznámějším druhem, který můžeme uvést, jsou vážky, které využívají stébla,
stvoly či listy vodních rostlin k přechodu posledního nymfálního stádia
z vodního prostředí na souš a následnému přechodu do stádia dospělce.
Výměna plynů mezi vodou a okolním prostředím v zimě
Při ponechání částí rostlin přes zimu dochází díky odumřelým listům a stéblům
k výměně plynů mezi vodou a okolním prostředím bez ohledu na led. Význam
tohoto efektu je nesporný. Je však nutné dobře zvážit, které druhy rostlin
ponechat. V zásadě by se mělo jednat o druhy, kde je nižší riziko zahnívání listů.
Vhodné jsou ostřice - Carex, orobinec - Typha, sítina - Juncus, skřípinec Scirpus,
Kulisa, odclonění
Využitím vyšších druhů například orobinec - Typha, kyprej - Lythrum, kosatec Iris, puškvorec - Acorus, zblochan - Glyceria (tento druh mimo těleso vodního
prvku) docílíme pohledového odstínění na vodní plochu, pro koupající jsme
díky tomuto kroku vytvořili„dojem koupání ve volné přírodě“.
Alopatická účinnost některých druhů
V případě některých druhů vodních rostlin jsou známy alopatické účinky
potlačující rozvoj řas a sinic v bezprostředním okolí. Nejznámějším druhem je
stolístek Myriophylum. Na druhou stranu je možné, že tento druh je schopen
potlačovat i druhy vyšších rostlin, které hodláme ve vodním prvku uplatnit.
Z tohoto důvodu bych doporučoval rostliny nevysazovat do bezprostřední
blízkosti.
Rozdělení rostlin:
Dle trofie z toho vyplývající náročnosti na živiny
Požadavky vodních a mokřadních rostlin na množství živin by měly být při
výběru rostlin pro umělé vodní plochy rozhodující. Většina funkčních vodních
ploch, tzn. ploch s čistou vodou bez sinic, případně řas, odpovídá kategorii
oligotrofního, maximálně mezotrofního prostředí. Uvedená skutečnost víceméně
vylučuje celou řadu jinak velmi atraktivních rostlin, které ovšem vyžadují
eutrofní prostředí. Jedná se například o šípatky, zevar, zblochan, vachta, ďáblík
a další. Pokusy o ignorování zmíněného faktu, až na vzácné výjimky, dopadají
stejně. Rostliny chřadnou, až zcela vymizí.
Vodní a mokřadní rostliny jsou z hlediska požadavků na živiny zařazovány do
kategorií oligotrofní, mezotrofní, eutrofní. Oligotrofní prostředí představuje na
živiny chudé vody, respektive substráty. Naopak eutrofní prostředí vykazuje
bohaté vody či substráty. Přechodovým typem mezi oběma je mezotrofní
prostředí.
Problematické druhy:
Z hlediska zákona o psychotropních látkách: Phalaris - chrastice
Jedná se o jeden z nejrozšířenějších druhů používaných u kořenových ČOV,
nicméně jeho uplatnění se díky přijatému zákonu stalo velmi problematické.
Druh poškozující konstrukce: Phragmites - rákos, množí se případy poškození
izolačních vrstev. V místech svárů, skladů folie případně v místech balvanů
apod. je riziko prorůstání. Oproti minulosti se tudíž od používání rákosu
ustupuje.
Chráněné druhy: Calla - ďáblík, Hippuris - prustka, Menyanthes - vachta,
Stratiotes – řezan. V případě použití chráněných druhů je vhodné uschovat
doklady o nabytí výsadbového materiálu.
Druhy nevýrazné: Lycopus - karbinec, konitrud
Druhy zcela nevhodné: Z agresivních, zaplevelujících druhů je možno uvést
dvouzubec, kamyšník, netýkavku žlaznatou. Dále je třeba varovat před
jedovatým druhem pryskyřníkem litým, který má na některé vnímavější osoby
zpuchýřující účinky. Byť se to zdá nemožné, ale i s pokusy o použití zmíněných
druhů je možné se setkat a to i ze strany „odborných“ firem!
Zvláštní pozornost bych rád věnoval fenoménu Cladophora
Cladophora fracta větevnatka, lidově žabí vlas
Jedná se o mnohobuněčnou, tuhou větevnatou řasu, Výhodou této řasy je její
pevnost, kdy lze poměrně jednoduše naráz odstranit velké porosty. Vzhledem
k velkému nárůstu hmoty s následnou těžbou lze z nádrže odstranit významné
množství živin. Existují vodní nádrže, kde je čištění vody založeno právě na
Cladophora. Stav výskytu zmíněné řasy je třeba průběžně kontrolovat a
kultivovat, tak aby nedošlo k jejímu odumírání. Odumírání se projevuje
vyplouváním řasy na povrch, tvorbou „ koláčů“, ztrátou soudržnosti vláken,
tvorbou jedovatých plynů s následným rozkladem uvolňující živiny zpět do
vody. Je ceněna alopatická účinnost Cladophory, kdy ve svém okolí potlačuje
sinice a řasy. Současně chci však upozornit, že dle mých zkušeností jsou
alopatické účinky patrné i na vyšších rostlinách. Rostliny s nárůstem
Cladophory neprospívají, až hynou. S výskytu Cladophory ve vodních prvcích je
třeba předem seznámit zákazníka, aby se předešlo pokusům o její hubení.
Doporučuji pouze mechanické „ hubení“, protože dle mých zkušeností v případě
aplikace různých preparátů s účelem vyhubit Cladophoru byl zásah úspěšný
s následujícím nástupem rozpadavých druhů řas, které jsou z vodních prvků
mechanicky téměř neodstranitelné.
Výsadba
Osazovací plán
dbát na výběr vhodných druhů především dle trofie!! Zohlednit technologie,
údržbu, širší sortiment druhů, vyvarovat se nevhodných druhů extrém dvouzubec, netýkavka žlaznatá , kamyšník, pryskyřník litý!!!
Termín výsadby
Z logických důvodů je termín výsadby uzpůsoben termínu realizace vodního
prvku. Nejvhodnějším termínem je podzimní nebo jarní výsadba. V případě
možnosti volby doporučuji podzimní termín.
Správná hloubka výsadby
U emerzních druhů rostlin je limitující hloubka výsadby cca 25 cm, rostliny se
spíše vyrovnají s nižším sloupcem vody než naopak. V případě větší hloubky
než daný druh snáší, dochází časem k jejich vymizení. Většina druhů snáší
Vlastní výsadba
Výsadba při postupném zaplavování
Provádí se v momentu napouštění vodního prvku. Výhodou je pohyb pracovníků
po suchém terénu a snadnější manipulace s výsadbovým materiálem. Je třeba
zvážit dobu, která uplyne od výsadby po zaplavení kořenového systému
vysazených rostlin. Dále je třeba, aby rostliny nebyly dlouhou dobu na sluncem
rozpáleném kačírku či jiném výsadbovém mediu. Pokud by doba zaplavení měla
být příliš dlouhá, je třeba upřednostnit výsadbu do vody.
Výsadba do vody
V porovnání s předchozí metodou je poněkud náročnější. Především u větších
ploch je složitější manipulace s výsadbovým materiálem, vyšší nároky na
vybavení pracovníků. Horší podmínky vznikají především při podzimním
termínu výsadby. Ale výsadbový materiál je tento postup velmi vhodný.
Předejít záměně
Řada druhů může být pro méně zkušené pracovníky „stejná“. Podobné se laikovi
mohou zdát Iris, Acorus, Glyceria, Typha, Sparganium a může tudíž dojít
k záměně.
Pečlivost
Důraz je třeba na dobré „ukotvení rostlin do substrátu, aby se zabránilo jejich
vyplavání.
Spon
Počet rostlin na metr čtvereční volíme raději vyšší tak, aby došlo k rychlému
zapojení porostů a tím se podpořila estetická stránka, ale i účinek rostlin na
kvalitu vody.
Výsadbové medium
Upřednostnit materiál s oblými tvary, nejvhodnější je kačírek, v případě použití
materiálu s ostrými hranami (makadam) je riziko poškozování kořenů v zimním
období při zamrzání a následném posunu materiálu.
Vrstva substrátu by měla být co možno nejnižší z důvodu omezení vzniku
anaerobního prostředí.
Přirozený vzhled výsadeb
Uspořádání výsadeb do přirozených tvarů, ne lemování. Značnou roli zde hraje
tvarování tělesa vodní plochy při zemních pracích, kdy by šířka mělčin měla být
různá, aby se předešlo dojmu lemování. Toto je přínosem snad jen
u architektonicky řešených vodních ploch.
Je možné kombinovat výsadbu do vody s výsadbou mimo těleso vodního prvkunapř. zástupci Acorus, Juncus, Iris, Carex, Lythrum, Equisetum, Caltha.
K výsadbě do bezprostředního okolí vodního prvku je možné vysadit i druhy,
které z hlediska trofie do vody vysadit nelze. Jedná se např. o Glyceria,
Zmíněnou výsadbou můžeme docílit dojmu větší velikosti vodního prvku a dále
překrýt hranici průběhu izolací.
Dále je možné vytvoření mokřadů bez propojení s vodním dílem, které umožní
použití veškerých vodních rostlin s nároky na eutrofní prostředí např. šípatka,
vachta, ďáblík, zevar, zblochan. V tomto případě je třeba dbát na průběžné
doplňování vody.
Prolínání druhů
Prolínání druhů rostlin není na závadu, může vhodným způsobem podpořit
přírodní vzhled nádrže. Musíme však vyloučit agresivnější druhy jako jsou
Elocharis - bahnička, Nauburgia - bazanovec.
Zohlednit technologie a proudění vody
Při uspořádání výsadeb dát prioritu technologiím a zohlednit proudění vody, aby
se neomezila činnost technologií, nebo nezamezilo proudění vody v nádrži
oproti původnímu záměru. Velký zřetel je třeba brát na okolí skimerů, kdy
v případě zarůstání se omezuje jejich účinnost a dochází k zachytávání a
následnému rozkladu nečistot v porostech. Samostatnou kapitolou je osázení
potoků, kdy je třeba postupovat tak, aby v budoucnosti nemohlo dojít
k přehrazení potoka, zvýšení hladiny a odklonění proudu vody přes hranu
izolace. To by mohlo mít za důsledek vypuštění podstatné části nádrže.
Výsadbový materiál
V současné době existuje řada pěstíren, kde není problém obstarat kvalitní
výsadbový materiál. V případě zahradních vodních ploch vysazujeme do
substrátu bez nádob. Nádoby je vhodné použít na vzplývavé druhy, ovšem za
zajištěním tak, aby nedocházelo k pronikání živin do vody. Výsadbový materiál
je možno získat v kontejnerech tedy s balem, dále prané s odstraněnou částí
substrátu, případně pěstované v minerální vatě tzv. ekoorsilu. Doporučuji
poslední dvě varianty, protože v případě balů se jedná o velmi výživný materiál
vytvářející eutrofní prostředí, případně mohou přispívat ke vzniku anaerobního
prostředí. V případě praného kořenového balu není třeba trvat na odstranění
veškerého substrátu.
Úprava výsadbového materiálu
Před výsadbou rostlin je u některých druhů provést zkrácení listů. Tím dojde ke
snížení těžiště a snížení odporu vzduchu, což sníží riziko vyvracení rostlin
a jejich uplavání ze stanoviště.
Přeprava výsadbového materiálu
V případě emerzních druhů rostlin 1-2 dny vydrží bez problémů. Není nutná
voda k transportu. U vzplývavých a ponořených rostlin je nutné mít vždy celé
rostliny pod vodou a rostliny stínit. V následujících dnech po výsadbě je třeba
provést kontrolu, případně nové usazení uvolněných rostlin.
Průběh vegetace
V porovnání se suchozemskými rostlinami mají vodní rostliny, z hlediska laika,
pozdější nástup vegetace. Z tohoto důvodu je vhodné zákazníka předem
informovat, aby se předešlo „reklamacím“, že rostliny nerostou, že zřejmě
uhynuly.
Pokud se týče ukončení vegetační doby. To je výrazně nestejné. Liší se
i v jednotlivých letech. Příkladem může být Iris, který v některých sezonách
vykazuje příznaky ukončení vegetace již v září, aby v jiném roce byl ještě
začátkem prosince v plné kondici.
V zimním období může byt velmi estetické. Díky působení ponechaných částí
rostlin vznikají v kombinaci se sněhem zajímavé scenérie. Kromě toho dochází
ke zprostředkování výměny plynů přes led.
Údržba
Údržbu rostlin je možné rozdělit do tří etap:
Jarní údržba
Ostříhání ponechaných druhů (Juncus), dočištění porostů stříhaných na podzim,
redukce přerostlých druhů, redukce porostů s ohledem na činnost technologii.
Letní období
Provést kontrolu stavu, zaměřit se na škůdce a choroby, odstranění nárůstu
Cladophora z rostlin a jejich blízkosti. V případě možnosti přistoupit k těžbě
biomasy. Vhodný termín je konec června, červenec. Těžit druhy, které to snáší.
Např. Typha, Acorus, Carex, Mentha, Iris, Veronica. Dále omezit rostliny
ponořené a vzplývavé. Tím dojde k vyvolání bujného růstu- „druhé vegetace“
a k novému odčerpaní minerálních látek z vody.
Podzim
Odstranění biomasy u rostlin s rizikem zahnívání Iris, Mentha, Acorus, Typha.
Ponechat vybrané druhy Carex apod. Pozor na rod Juncus, ten ponechat bez
řezu. Zcela jistě nesnáší podzimní stříhání!
V případě veškerých způsobů zásahů do porostů je třeba nejlépe druhý den
nezbytně provést vyčištění skimerů, skimerových jezírek či dalších částí
technologie od částí rostlin.
Uplatnění vzplývavých druhů
V posledních letech nabývá na významu využití vzplývavých druhů rostlin, pro
jejich vstřebávání živin celým povrchem. Ve většině případů jsou vhodné pro
těžbu biomasy. Některé druhy výrazné mají aleopatické účinky na řasy a sinice,
zřejmě i na vyšší rostliny. Vhodnější jsou monokultury. Jsou variabilní ohledně
hloubky výsadby. Čím hlouběji rostou, tím je větší účinnost, ale
komplikovanější údržba. Vhodnými druhy jsou Myriophyllum – stolístek
a Potamogeton – rdest.
Choroby a škůdci
Výskyt organismů nejvýrazněji poškozujících porosty vodních rostlin,
tj. býložravých ryb a vodních ptáků, se vzhledem k charakteru vodní plochy
nepředpokládá. Občasné požerky způsobené především larvami a plži by měly
být tolerovány. Zásah může vyžadovat případný silný výskyt mšic. Ovšem
ošetření by nebylo jednoduché.
Fyziologické poruchy
Vhodným výběrem druhů s vyřazením rostlin vyžadující eutrofní prostředí se
předejde výraznějším příznakům fyziologických „chorob“.
Byly zaznamenány případy poškození porostů rostlin po aplikaci preparátu
obsahujícího tzv. ostré enzymy.
Vhodné druhy vodních a mokřadních rostlin pro uměle budované vodní plochy
Vysvětlivky :
1 - označení podle trofie prostředí :(o) chudé substráty, oligotrofní oblast,
(m) přechodná oblast mezotrofní, (e) vysoce úživná oblast eutrofní
2 - hloubka /výška vodního sloupce
3 - výška porostu
4 - vhodnost A- velmi vhodné, B - vhodné, C - problematické
Poznámka : seznam je orientační a nečiní si nárok zahrnout veškeré použitelné druhy
Rostliny vynořené
Acorus calamus
Alisma plantago
Butomus umbelatus
Calla palustris
Caltha palustris
Carex paniculata
Carex riparia
Elocharis acicularis
Equisetum sp.
Hippuris vulgaris
Iris pseudoacorus
Juncus effusus
Juncus inflexus
Lysimachia nummularia
Lythrum salicaria
puškvorec obecný
žabník jitrocelový
šmel okoličnatý
ďáblík bahenní
blatouch bahenní
ostřice latnatá
ostřice pobřežní
bahnička jehlovitá
přeslička
prustka bahenní
kosatec žlutý
sítina rozkladitá
sítina sivá
vrbina penízková
kyprej obecný
1
2
3
4
trofie
hloubka
výška
vhodnost
m
e
e
e
m
m,o
m
m
e,m
e,m
o,m
o,m
o,m
m
m
0-30
0-20
0-20
0-10
0-10
0-20
0-20
0-20
0-20
0-20
0-30
0-20
0-20
0-15
0-30
100
30
30
20
20
50
50
25
15 - 40
25
80
30 - 40
30 - 40
10
60 - 150
A
C
B
C
A
A
A
A
B
B
A
A
A
A
A
Mentha aquatica
Myosotis palustris
Phragmites australis
Ranunculus lingua
Scirpus lacustris
Scirpus tebemaemontanii
Scutelleria galericulata
Typha sp.
Veronica beccabunga
máta vodní
poměnka bahenní
rákos obecný
pryskyřník veliký
skřípinec jezerní
skřípinec dvoublizný
šišák vroubkovaný
orobinec
rozrazil potoční
m
m,e
e,m
e,m
o,m
o,m
e,m
e,m
m
Rostliny vzplývavé
Elodea canadensis
Myriophylum aquaticum
Nymphoides peltata
Potamogeton sp.
vodní mor kanadský
stolístek vodní
plavín štítnatý
rdest
m
e,m
e
e,m
Problematické rostliny vysoké nároky na živiny s častými projevy
fyziologických poruch
Glyceria maxima
zblochan vodní
Sagitaria sp.
šípatka
Sparangium sp.
zevar
Doprovodné rostliny vhodné mimo těleso vodní plochy
Symphytum officinale
kostival lékařský
Euphorbia palustris
pryšec bahenní
Filipendula ulmaria
tužebník jilmový
Geranium palustre
kakost bahenní
Glyceria maxima
zblochan vodní
Iris sibirica
kosatec sibiřský
Petasites hybridus
devětsil lékařský
Valeriana officinalis
kozlík lékařský
e
e
e
0-25
0-10
0-40
0-30
0-30
0-30
0-15
0-30
0-5
0-30
0-30
0-30
30
10
100 - 200
50 - 80
100 - 200
100 - 200
20 - 25
100 - 200
A
B
C
B
A
A
A
A
A
0
0
0
0
A
A
A
A
50 - 150
30
40
C
C
C
30
50 - 70
30
30
100 - 150
80
60
60
Standardy pro plánování, stavbu a provoz koupacích jezírek a biobazénů
I.
Oblast uplatnění
Tyto standardy upravují požadavky na plánování, stavbu, provoz a rekonstrukci uměle založených
koupacích jezírkek a biobazénů. Jedná se o zařízení, speciálně určená k plavání a koupání, izolovaná
od podkladu, chráněná vůči okolnímu terénu, která jsou vybavena biologickým nebo biologickomechanickým čištěním (rostliny, živočichové, biofilm, mikroorganismy) s definovanými požadavky na
kvalitu vody.
Předmětem těchto pravidel nejsou koupaliště vybudovaná na přirozených vodách, koupaliště,
zahradní okrasná jezírka, rybníky pro chov ryb, rybníky s přítokem a odtokem, tůně a dezinfikované
bazény.
II.
Čl. I.
Oblast uplatnění
str. 1
Čl. II.
Obsah
str. 1
Čl. III.
Definice koupacího jezírka, biobazénu
str. 1
Čl. IV.
Pojmy
str. 2
Čl. V.
Princip udržení kvality vody – faktory čištění vody
str. 3
Čl. VI.
Privátní koupací jezírka a biobazény, rozdělení podle typů
str. 3
Čl. VII.
Požadavky na plánování, realizaci a údržbu
str. 6
Odst. 1 Požadavky na všechny objekty
str. 6
Odst. 2 Požadavky na projekt
str. 8
Odst. 3 Doporučené kvalitativní ukazatele
str. 9
Odst. 4 Speciální požadavky na koupací jezírka
str. 10
Odst. 5 Speciální požadavky na biobazény
str. 12
Odst. 6 Péče o koupací jezírka a biobazény
str. 14
Čl. VIII
Rekonstrukce koupacích jezírek a biobazénů
str. 14
Čl. IX
Shrnutí
str. 15
III.
-
-
-
Obsah
Definice koupacího jezírka, biobazénu
Z hlediska hydrobiologického můžeme tyto zařízení chápat, jako společné prostředí určitých
složek biocenózy (vodních rostlin, zooplanktonu, řas, bakterií v regenerační zóně nebo filtrech),
tedy soubor všech vlivů, které vytvářejí životní prostředí, především rovnováhu všech zde žijících
organismů.
Udržování čistoty vody je výlučně věcí ekosystémových oběhů mikroorganismů a
makroorganismů, které mohou být podpořeny technickými opatřeními. V zásadě jde o
minimalizaci obsahu fosforu a zároveň udržení poměru živin v prostředí pro zdárný růst rostlin a
biofilmu. Zároveň musí být nastaveny stabilní podmínky pro chemicko biologickou rovnováhu.
Koupací jezírka jsou uměle založené nádrže se stojatou vodou, bez přítoku, využívaná pro
plavání a koupání. Jsou limitované obsahem fosforu, přičemž voda je čištěna činností
zooplanktonu a sedimentací. Jsou rozdělena na užitkovou a regenerační zónu. K vynášení živin
dochází pravidelným řezem rostlin a odstraňováním sedimentu. Z hlediska obsahu živin splňují
koupací jezírka mezotrofní prostředí (obsah Pcelk do 0,035 mg/l).
-
Biobazény (přírodní bazény) jsou uměle založené nádrže s cirkulující vodou, limitované
obsahem fosforu, bez přítoku, využívané pro plavání a koupání. Čištění vody zajišťuje převážně
nárůst biofilmu na substrátu vystavenému náběhovému proudění ve vlastních biofiltrech. K
vynášení živin dochází odběrem biofilmu a sedimentu. Z hlediska obsahu živin splňují biobazény
oligotrofní prostředí (obsah Pcelk do 0,010 mg/l).
-
Čištění stojatých vod sedimentací nelze kombinovat s čistícími technologiemi, které
využívají čerpadla, filtry atd. Pokud ve vodách se sedimentací probíhá cirkulace vody přes
štěrkové vrstvy, vznikají ve zvýšeném množství řasy a biofilm. Sedimentace a filtrační
technika biofilmového filtru se tedy vzájemně vylučují.
Vzhledem k neslučitelnosti těchto technik je v praxi nutné rozlišovat mezi koupacími
jezírky a biobazény.
-
IV.
-
koupací jezírko a biobazén – viz čl. III.,
užitková zóna - oblast určená ke koupání (plavci, neplavci, zóna pro skoky do vody a zóna
pro malé děti, pláže, vstupy),
regenerační zóna - část, která slouží k biologické, fyzikální a fyzikálně-chemické úpravě vody
a není určená ke koupání,
rostliny podílející se na úpravě vody - (hydrofyty – submerzní rostliny, helofyty – emerzní
rostliny),
nekton - větší živočichové schopni aktivního pohybu – např. ryby a ptáci
bentos - organismy dna (larvy hmyzu, rozsivky),
neuston - organismy vázané na hladině a její povrchové blance,
plankton - společenstvo vodních organismů vznášejících se ve volné vodě:
•
-
Pojmy:
virioplankton - působí jako regulátor rozvoje bakterií. Jsou důležitým hygienizačním
faktorem v koupacím jezírku a biobazénu,
• bakterioplankton – bakterie způsobují jemný zákal vody, měly by být minimální. Pro
kvalitu vody jsou důležitější bakterie bentické – tedy ve dně a na stěnách,
• fytoplankton - jednobuněčné, koloniální a vláknité řasy, rozsivky a sinice – způsobují
zákal a zbarvení vody. Dle množství a dominujících skupin mají vliv na pH a kyslíkový
režim v zařízení,
• zooplankton - zdravá a druhová struktura zooplanktonu je základem čiré vody bez
dominance fytoplanktonu. Vířníci filtrují nálevníky a bakterie, korýši (Daphnia) filtrují
především řasy a sinice. Zooplankton je velmi citlivý na toxické látky, tzn. zooplankton
je indikátorem použití chemických prostředků v zařízení,
celkové množství vody - celkový objem vody v zařízení,
užitková voda/voda nádrže - voda v koupací části a v prostoru pláže,
zdrojová plnící (doplňovací) voda - voda k prvotnímu naplnění a doplňování ztrát odparem,
surová voda - voda z užitkové části přiváděná k úpravě (filtraci, regeneraci),
čistá (upravená) voda - upravená voda v regenerační zóně,
maximální hodnota - hodnota, která nesmí být překročena,
směrná hodnota - hodnota, která nemá být trvale překročena, resp. dosažena,
filtr - ve smyslu těchto pravidel zařízení pro odlučování látek a odbourání organických
substancí a rovněž organismů vč. choroboplodných zárodků biologickými, fyzikálními nebo
fyzikálně chemickými metodami,
biofilmový filtr - ve smyslu těchto pravidel zařízení s minerální nebo umělou náplní s velkým
aktivním povrchem. Na tomto povrchu vlivem náběhového proudění s vysokou filtrační
rychlostí dochází k nárůstu biofilmu a tím k vazbě živin.
mineralizační filtr - ve smyslu těchto pravidel zařízení s minerální nebo umělou náplní
s velkým aktivním povrchem. Na tomto povrchu vlivem náběhového proudění s nízkou filtrační
rychlostí dochází k zachycení živin, které se za podmínek nízkého obsahu kyslíku mineralizují.
biofilm - mikroorganismy uložené v tenké vrstvě na pevném povrchu. Je tvořen bakteriemi,
řasami, houbami, viry, jednobuněčnými organismy a malými bezobratlými živočichy,
uloženými do vrstvy extracelulárních látek, které ulpívají vzájemně na sobě na površích nebo
sousedících plochách,
-
kapilární uzávěra - opatření v prostoru okraje břehů, zamezující ztrátám vody kapilárním
účinkem a současně přelivu venkovní povrchové vody do jezírka. Okraj musí být minimálně 5
cm ze strany vodní plochy nad maximální provozní hladinou a ze strany okolního terénu tak,
aby nedošlo ke vtoku okolních vod do jezírka, přičemž podélný spád obtokového žlabu musí
mít spád min 3%,
přepadový jez, žlab, skimmer, skimmerové jezírko - pevné nebo flexibilní zařízení pro
odtah vody a nečistot z hladiny.
-
V.
-
-
Princip udržení kvality vody v koupacím jezírku – faktory čištění vody:
funkční společenstva planktonu, bentosu a makrofyt, která jsou dimenzována tak, aby
zvládla předpokládané zatížení:
• ve volné vodě: zooplankton zajišťuje primární filtraci fytoplanktonu a bakterií,
• vodní rostliny: spotřeba živin, výměna plynů, zastínění, zásobování dna kyslíkem,
• procesy v bentosu dna jezírka/půdním filtru: mikrobiální aktivita, fotosyntéza,
spotřeba živin, vazba fosforu,
• vyšší živočichové (šneci, larvy, pulci atd.),
sedimenty, biofilm - ukládání živin zejména dusíku a fosforu,
trvale limitovaná koncentrace fosforu a dalších živin,
pravidelné odsávání detritu (kalů dna a technologií),
žádný nekton - s výjimkou obojživelníků,
dostupné nechemické pojistné mechanismy – bioaugmentační přípravky,
pravidelná kontrola důležitých parametrů kvality vody (pH, vodivost, sírany, fosfor)
technika: mechanické čištění, biologické filtry, půdní mineralizační filtry, filtry se sorbenty
fosforu, aerátory.
Čištění vody musí probíhat pouze biologickými procesy.
U všech koupacích jezírek a biobazénů je nutné se vyhýbat zásahům, které by mohly poškodit
organismy podílející se na úpravě vody.
Nepřípustné je zejména používání:
- dezinfekčních prostředků ( např. na bázi chloru, sloučenin peroxidu, ozónu ),
- fungicidů,
- algicidů,
- UV dezinfekce,
- ultrazvuku,
- produktů s obsahem těžkých kovů,
- technických metod na bázi stříbra a mědi. Tyto kovy a jejich sloučeniny nesmí být použity v
žádné podobě (např. měděné plechy, armatury, materiál elektrod, trubky)
VI.
Koupací jezírka a biobazény - rozdělení podle typů
Doporučený poměr ploch
TYP I, II, a III - Koupací jezírko
Typ I
Poměr užitková:regenerační =
40% : 60%
Typ II
Poměr užitková:regenerační =
50% : 50%
Typ III
Poměr užitková:regenerační =
50-60% : 50-40%
TYP IV a V - Biobazén
Typ IV
Poměr užitková:regenerační =
70% : 30%
Typ V
Poměr užitková:regenerační =
100% + biofiltr
Typ I PŘÍRODNÍ KOUPACÍ JEZÍRKO
odpovídá stojaté vodě
• Stojatá voda - imituje tůň, rybník.
• Žádná cirkulace vody, žádná technika.
• Velká pobřežní a rostlinná zóna, 1/2 - 2/3 plochy tvoří regenerační zóna.
• Velká hloubka vody - objem vody.
• Celkový fosfor se směrnou hodnotou obsahu Pcelk < 35 µg/l.
• Čištění
– sedimentací (žádné rozvíření),
– zooplankton, fytoplankton,
– ponořené (submerzní) rostliny.
• Členění dna je velmi důležité pro rostliny v jednotlivých zónách.
• Čištění vody bohatou biocenózou s velkým množstvím živin v anaerobních zónách. Redukční
podmínky v sedimentech - nutnost zásobování rostlin dusíkem!
• Intenzivní oddělení regenerační zóny od užitkové.
• Jasný roční cyklus.
• Voda může být mírně zakalená vznášejícími se řasami - to není problém vláknitých řas!
•
•
Biofilm se vytváří na všech površích.
Péče: Submerzní rostliny v srpnu sklidit řezem a odstranit (vynášení živin).
Emersní rostliny stříhat na podzim nebo na jaře.
Odsávat sedimenty z užitkové části (2x ročně).
Typ II KOUPACÍ JEZÍRKO S ODSÁVÁNÍM HLADINY
odpovídá stojaté vodě s čištěním hladiny
• V koupacím jezírku méně techniky, recirkuluje se pouze max. 20 % objemu vody za den
(spínací hodiny).
• Polovina plochy je určena pro rostlinnou - regenerační zónu.
• Celkový fosfor se směrnou hodnotou obsahu Pcelk < 35 µg/l.
• Čištění vody s dobře vyvinutou biocenózou a stejnými procesy jako u kategorie 1.
• Voda může být mírně zakalená vznášejícími se řasami - to není problém vláknitých řas!
• Biofilm se vytváří na všech površích.
• Péče: extenzivní - jako v kategorii 1, s doplňkovou údržbou čerpadla a pravidelným
vyprazdňováním skimmeru.
Submersní rostliny v srpnu sklidit řezem a odstranit (vynášení živin), emersní rostliny stříhat
na podzim nebo na jaře.
Odsávat sedimenty z užitkové části (2xročně).
Typ III KOUPACÍ JEZÍRKO S POMALÝM MINERALIZAČNÍM FILTREM
potřebuje následný odběr živin (ortofosfátů) za mineralizačním filtrem
• Protékaný pomalý filtr za podmínek nízkého obsahu kyslíku.
• Organické substance a jemné částice se sbírají a mineralizují.
• Doba chodu filtru 24 hod/den, za 24 hodin průtok max. 50% objemu vody jezírka.
• Minimalizované anaerobní (redukující) podmínky v mineralizačním filtru.
•
Za mineralizačním filtrem musí následovat filtr limitující obsah živin, submerzní rostlinný filtr
(hydrobotanika) nebo chemicko-fyzikální externí filtr na sorbci fosforu.
• 50 - 40 % plochy je porostlé rostlinami.
• Celkový fosfor se směrnou hodnotou obsahu Pcelk < 35 µg/l.
• Biofilm se vytváří na všech površích.
• Většinou čistá voda - vláknité řady v případě přebytku živin.
• Péče: jako kategorie 2, avšak s pravidelným odběrem sedimentů, event. údržbou filtru na
sorbci fosfátů.
• Péče o rostliny (event. hnojení dusíkem).
Typ IV BIOBAZÉN S BIOFILTREM
odpovídá tekoucí vodě
• Představuje tekoucí vody - neznečištěný nížinný tok.
• Permanentní cirkulace vody pomocí čerpadel s 24hodinovým provozem - přes biofiltr, který
váže živiny v biofilmu. Přes skimmer projde více než 100 % celkového množství vody/den.
• Maximální zajištění aerobních podmínek.
• Celkový fosfor se směrnou hodnotou obsahu Pcelk < 10 µg/l.
• Biocenóza odpovídá tekoucí vodě, pevně ulpívající biofilm na površích, hlavně v biofiltru,.
• Biofiltr: stabilní struktura a „trvale“ protékaná média s velkým povrchem.
• Málo až téměř žádný zooplankton.
• Rostliny hrají podřadnou roli (vázání fosforu 1-2 g/m²/rok)
• Péče: pravidelný odběr sedimentů. Částečně lze automatizovat, resp. vzhledem k malým
plochám je časově nenáročné. Provádět řez rostlin.
• Péče a údržba biofiltru ("sklízení" biofilmu) v závislosti na systému.
• Péče o rostliny – nutné hnojení dusíkem.
Typ V BIOBAZÉN
•
•
•
•
•
VII.
Žádné rostliny nebo min. počet rostlin, často jen jako dekorace provedená architektonickým
užitkovým členěním.
Filtrační systémy s managementem živin.
Celkový fosfor se směrnou hodnotou obsahu Pcelk < 10 µg/l
Žádná biocenóza v plavecké zóně, většinou externí úprava vody pouze (bio) technickými
prostředky bez chemické dezinfekce.
Péče: velmi intenzivní, jako kategorie 4, často automatizovaná, náročná technická údržba
(robot).
Požadavky na plánování, realizaci a údržbu koupacích jezírek a biobazénů
1. Požadavky na všechny objekty
a) Bezpečnost
Kamenný materiál v jezírku musí být stabilně osazen.
Musí být definováno nejméně jedno místo vstupu.
Při provádění elektrického zařízení musí být dodržena ČSN 331500 a ČSN 332000.
b) Dokumentace objektu
Nejpozději při dokončení objektu musí být zadavateli předána následující dokumentace:
- Výkres s rozměry, ve kterém budou navíc zahrnuta i veškerá elektrická vedení a potrubí pro
vodu (přítoky a odtoky, filtrační okruhy, drenáže).
- Dokumentace technického zařízení
- Návod k provozu a péči
c) Požadavky na materiály
Materiály použité v jezírku nesmí ovlivnit hodnotu pH vody tak, aby došlo v 24hodinovém
průměru k dlouhodobému (více než tři týdny) posunu hodnoty pH mimo rozsah pH 8,0 až pH 8,5.
Snahou je dosáhnout hodnoty pH ve smyslu udržování vápenato-uhličitanové rovnováhy
optimálně kolem pH 8,4. Na to je třeba dbát při výběru materiálu.
POZNÁMKA: Nevyzrálý beton způsobuje příliš vysoké hodnoty pH. Pokud se používají pouze
silikátové stavební materiály, nelze dosáhnout dlouhodobé vápenato-uhličitanové rovnováhy.
Nesmí být používány žádné materiály s biocidními, konzervačními nebo dezinfekčními účinky v
jezírku.
Materiál používaný v zámrzné zóně (např. kameny, plasty, beton) musí být odolný vůči mrazu.
Kovové prvky musí být trvale odolné (např. nerezová ocel, hliník).
Kovy, jako nerezová ocel nebo hliník, smí být ošetřeny výhradně mořidly bez kyseliny fosforečné
(např. na bázi kyseliny dusičné, fluorovodíkové).
POZNÁMKA: Čisticí přípravky, přípravky pro změkčování vody a odstraňování vápna často
obsahují velká množství kyseliny fosforečné a fosfátů a proto nesmí být použity.
d) Požadavky na izolace
Všeobecné požadavky
Koupací jezírka a biobazény musí být vůči podloží izolovány tak, aby z nich voda nemohla
nekontrolovaně unikat, ani aby do nich žádná voda nemohla pronikat (výjimka: přímý vnos
dešťové vody). Vnos povrchové vody, resp. vody ze svahů do koupacích jezírek a biobazénů je
třeba vyloučit stavebními opatřeními.
POZNÁMKA: Ztráta vody vypařováním z klidné hladiny může v letních měsících činit v
průměru až 15 mm za den.
Izolace musí být obecně provedena tak, aby nemohla být při řádném užívání objektu
poškozena. Na ochranu izolace je nutné podloží s ohledem na použitý systém urovnat a event. i
zhutnit. Podklad musí být proveden tak, aby izolace nemohla být poškozena sedáním. U izolace z
plastových hydroizolačních folií se předpokládá provedení ochranné vrstvy (např. betonová
vyrovnávací vrstva, svařená ochranná plastová geotextilie). Musí být zajištěno, aby ochranná
vrstva byla kompatibilní s izolací, byla dostatečně pevná a odolná vůči alkáliím. Aby se zabránilo
bodovému zatížení izolace technickými vestavbami, např. můstky, lávkami, kameny, vstupy, musí
být provedena opatření zajišťující rozložení tlaku, např. základy, ochranné vrstvy atd.
Osázení rostlinami musí být naplánováno, resp. zvoleno tak, aby izolace nebyla - a to ani v
dlouhodobém výhledu - ohrožena kořeny a výhonky. Zejména je nepřípustné použít rákos
(Phragmites communis) a bambus (Bambusa).
Požadavky na hydroizolační fólie
Použitý izolační materiál musí splňovat požadavky dle ČSN EN 13967 2005 Hydroizolační
pásy a folie zejména v těchto aspektech:
- Stabilita vůči UV záření.
- Odolnost vůči prorůstání kořenů ČSN CEN/TS 14416.
- Mechanická odolnost vůči proražení a statickému zatížení ČSN EN 12310-1, ČSN EN 12730.
- Chemická odolnost ČSN EN 1847, ČSN EN 1928.
Plastové izolační folie musí být při zkoušce vodonepropustnosti podle ČSN 75 0905
metoda zátopová zkouška, nepropustné.
Tabulka 1 - Minimální tloušťky plastových izolačních folií
Materiál
ECB – etylén kopolymer
bitumen
EPDM – etylen-propylendien monomer
FPO – flexibilní polyolefiny
PE – polyetylen
PPflex – vysoce flexibilní
polypropylen
PVC – polyvinylchlorid
(homogenní/s tkaninou)
a tolerance tloušťky ± 5 %
Minimální tloušťka
1,5 mm
1,0 mm
1,3 mm
1,5 mm
1,5 mm
1,5 mm
Pokud bude použita izolační folie z jiných materiálů nebo menší tloušťkou, je nutné uvést
doklad o rovnocennosti.
Spoje
Metody spojování se různí podle použitého materiálu fólií. Musí být dodrženy předpisy
výrobce. Svařováním smí být spojovány pouze produkty z identického materiálu. Vložky a
připojené kusy použité u protržené izolace a při provádění vestaveb musí být kompatibilní s
původní izolací a musí být dlouhodobě použitelné.
Zkoušky svárů musí být provedeny podle ustanovení ČSN 75 0905.
Požadavky na sklady
Plastové izolační pásy musí být u objektů tvarovaných podle terénu položeny v užitkové zóně
pokud možno bez skladů, aby bylo jednodušší čištění. Zvlnění je přípustné. Překládané sklady
izolace v regenerační zóně musí být přelepeny nebo převařeny.
U betonových částí nádrží musí být izolační pásy položeny bez skladů.
Požadavky na minerální izolace
Použitý beton musí být vodonepropustný a armovaný. Jílové a bentonitové těsnění není
přípustné.
Jiné izolace
Jiné izolační materiály (např. nerezová ocel, plast zesílený skelným vláknem) jsou přípustné,
pokud splňují výše popsané požadavky.
e) Okraje
Okraje izolace musí být provedeny tak, aby bylo vyloučeno pronikání povrchové vody a
nekontrolovaný výtok vody z objektu. Jako déšť relevantní pro návrh se uvažuje 100 mm srážek
po dobu jedné hodiny. Bez ohledu na okraje musí být voda ze svahů a přebytečná voda odváděna
vhodnými příkopy, trubkami nebo jinými stavebními opatřeními nebo je nutné zahrnout návrh
odvodnění.
Přípustná jsou následující opatření:
Varianta 1:
Celý okraj jezírka se zdvihne min. 10 cm nad okolní terén tak, aby povrchová vody mohla
volně protékat kolem jezírka.
Varianta 2:
Vybuduje se odvodňovací příkop nebo žlábek, který je schopen odvést vodu i při silném dešti.
Odvodňovaná plocha se skládá ze všech vodorovných ploch nebo ploch se sklonem k jezírku a
rovněž ploch jezírka, pokud přepad není odváděn samostatně. Odvodňovací příkop musí mít
průběžný minimální spád 3 %.
Varianta 3:
Mimo okraj jezírka lze vytvořit dostatečně dimenzovaný retenční prostor, aby bylo možné
zachytit povrchovou vodu. Odvodňovaná plocha se skládá ze všech vodorovných ploch nebo
ploch se sklonem k jezírku a rovněž ploch jezírka, pokud přepad není odváděn samostatně.
Objem retenčního prostoru v m³ se tedy vypočte ze součtu odvodňovaných ploch v m² krát 0,1.
Aby se zabránilo ztrátám vody přes okraj jezírka, je nutné zřídit kapilární uzávěru. Je-li na izolační
fólii položená geotextílie, nesmí být přetažena přes okraj jezírka. Násypy na okraji jezírka musí být
provedeny z materiálu s velikostí zrna více než 4 mm.
Pro kontrolovaný odtok přebytečné vody je nutné vybudovat dostatečně dimenzovaný přepad,
aby bylo tuto vodu možné bezpečně odvádět.
f)
Povinnost podat informaci zákazníkům
Před objednávkou musí být zákazník písemně informován o následujících skutečnostech:
•
•
Konstrukce a funkce koupacího jezírka nebo biobazénu.
Musí být poskytnut přehled o možnostech provedení a úpravy vody v koupacích jezírkách a
biobazénech. Musí být provedeno vymezení vůči jiným typům vod, např. rybníkům pro chov
ryb, zahradním jezírkům, bazénům s úpravou vody chlórem, bazénům se slanou vodou atd.
•
Popis projektu: V popisu projektu musí být uvedeno jednoznačné přiřazení ke koupacím
jezírkům nebo biobazénům. Z popisu projektu musí být zřejmý způsob úpravy vody,
předpokládané užívání a řádné používání, spotřeba energie za provozu (kWh), nároky na
údržbu (přehled kontrol nutných pro zajištění správné funkce zařízení) a rovněž opatření
nutná pro péči a udržování. Mělo by se poukázat na možné důsledky a škody při nesprávném
provozu (přetížení organickými vnosy atd.). Musí být definovány meze zatížení: maximální
počet koupajících se osob za den (jako ekvivalent zatížení se vychází z vnosu 10 g uhlíku,
resp. 0,1 g fosforu na osobu), odhad předpokládané doby výstavby.
•
Projektový záměr: Zákazník musí být před zadáním objednávky prokazatelně seznámen
s projektovým záměrem, který je součástí potvrzené objednávky.
2. Požadavky na projekt
Projektové podklady
Před zahájením projektových prací je třeba mít k dispozici následující podklady:
- Definice cílové funkce - musí být stanoveno předpokládané užívání a rovněž požadované zatížení.
- Přiřazení ke koupacím jezírkům (TYP I, II, III) nebo biobazénům (TYP IV, V).
- Kvalita a kvantita plnicí vody a její zajištění.
- Způsob úpravy vody.
- Situace pozemku pro plánovaný objekt s výškovými údaji.
- Definice požadované energetické náročnosti.
- Přehled předpokládaných opatření pro péči a údržbu.
Výsledek projektu
Výsledek projektu zahrnuje zejména:
- Situační výkres s rozměry a výškovými údaji vztaženými k pevnému nulovému bodu, která zobrazuje
celou plochu objektu, užitkové prostory a polohu na pozemku.
- Kvalitativní a kvantitativní přehled uvažovaných materiálů a rozsah prací.
- Termín zahájení stavby a délka realizace.
3. Doporučené kvalitativní ukazatele
Fyzikální parametry
Fyzikální parametry v užitkové zóně
1
2
Parametr
1
Nasycení kyslíkem
Průhlednost (mimo období vertikální cirkulace
3
Teplota vody
Č.
Směrná hodnota
2
80 – 120 %
až na dno
Minimální hodnota
3
-1,80 m
≤ 25 °C
--
vody)
Chemické parametry
Zdrojová plnící a doplňovací voda
Č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Chemické směrné hodnoty pro doplňovací vodu – event. po předchozí úpravě
Parametr
Směrná hodnota
1
2
Amoniakální dusík (Namon )
≤ 0,5 mg/l
Železo
≤ 0,2 mg/l
Celkový fosfor (Pcelk)
≤ 0,035 mg/l, resp. ≤ 0,01 mg/l*
Tvrdost (Ca + Mg)
≥ 1,0 mmol/l
Měrná elektrická vodivost
≤ 1000 μS/cm při 25 °C*
Dusičnany
≤ 50,0 mg/l
Sírany
≤ 40,0 mg/l*
Hodnota pH
6,0 – 9,0
Kyselinová neutralizační kapacita KNK
≥ 2,0 mmol/l
4,5
*maximální hodnota
Voda v užitkové části
Č.
1
2
3
4
Chemické maximální hodnoty pro vodu v užitkové části
Parametr
Maximální hodnota
1
2
Celkový fosfor (Pcelk)
≤ 0,035 mg/l, resp. ≤ 0,01 mg/l
Měrná elektrická vodivost
≤ 1000 μS/cm při 25 °C
Sírany
≤ 40,0 mg/l
Hodnota pH
8,0 – 8,5*
*směrná hodnota
4. Speciální požadavky na TYP I, II, a III - Koupací jezírka
a. Kvalita plnicí vody
Zdrojová plnicí voda smí obsahovat max. 35 μg/l celkového fosforu a max. 40 mg/l
síranů.
Vodivost musí být nižší než 1000 μS/cm. Je-li vyšší vodivost způsobena dočasnou tvrdostí
vody, takže pokles vodivosti pod 1000 μS/cm lze očekávat do šesti týdnů, může být vodivost
plnicí vody i vyšší.
Vodu je eventuálně nutné upravit.
b. Stavební materiály pro „koupací jezírka“
Při použití štěrku, kamenů, betonu, lepidla na dlaždice, spárovacích hmot, malty pro
beton a kameny apod. ve vodě jezírka se nedoporučuje vnést na 100 m³ jezírka více než
200 g fosforu, tvořícího potenciálně rozpustnou zásobu tohoto prvku. Tento limit může být
překročen, pokud každý materiál bude mít obsah extrahovatelného fosforu menší než 6
mg/kg. Stanovení potenciálně rozpustného množství se provádí vložením stavebních hmot po
oxidační změně do 1N kyseliny solné na dobu 24 hodin.
c. Rostlinné substráty
Rostlinné substráty smí být ukládány pouze tam, kde se předpokládá výsadba
rostlin. Jako hydrokultury mohou být pěstovány pouze vhodné druhy, např.: Cyperus longus,
Iris pseudacorus, Lythrum salicaria, Menta sp., Carex sp., Eriophorum latifolium aj.
Rostlinné substráty pro bahenní a podvodní rostliny s plovoucími listy (např.
lekníny) musí být jednak anaerobní, jednak mohou obsahovat fosfáty. Substrát musí být
zakryt jílem, aby byly zaručeny anaerobní podmínky a zabránilo se úniku fosfátů obsažených
v půdě. Jílový pokryv musí být až do hloubky vody min. 50 cm zakryt štěrkem.
Rostlinné substráty pro podvodní rostliny s listy rostoucími pod vodou slouží
pro jejich ukotvení a nemusí nutně být zásobovány živinami. Zrno se musí pohybovat v
rozmezí 0 až 8 mm. Maximální tloušťka vrstvy substrátu 15 cm.
POZNÁMKA: U všech ploch s rostlinami musí být zajištěn přístup pro údržbu (např. lávky,
desky, nášlapy).
d. Násypy a urovnávací vrstvy z kamenného materiálu
Násypy a urovnávací vrstvy z kamenného materiálu, které nejsou nuceně protékány,
nesmí mít větší tloušťku vrstvy než 20 cm. Povrch v užitkové zóně musí být možné snadno
čistit. Štěrkové násypy se v užitkové zóně nedoporučují.
e. Úprava vody v koupacím jezírku
Úprava vody zooplanktonem a sedimentací
Základem úpravy vody v koupacím jezírku je tvorba zooplanktonu a sedimentace v bentosu
dna jezírka. V zásadě nejsou zapotřebí žádná technická zařízení. Koupací jezírka musí mít
regenerační zónu s rostlinami o velikosti min. 50 % vztaženo na celkovou vodní plochu.
Regenerační zóna musí být celá osázena rostlinami. Musí být zajištěna potřebná výměna
vody mezi oběma zónami. Průměrná hloubka užitkové zóny musí být mít nejméně 1,80 m.
Vodopropustná „mezidna“ (např. z mříží nebo roštů z dřevěných latí) jsou přípustná.
Sedimentace je podporována: hustým osázením regenerační zóny rostlinami, zařízením
podporujícím sedimentaci (např. zóny se stojatou vodou, mezidna, oddělení zón), zařízení
která snižují nápor větru.
f.
Doplňková úprava vody
Navíc k úpravě vody zooplanktonem a sedimentací mohou být naplánována
následující zařízení:
Skimmer
Hladinové sběrače se doporučuje používat pouze v užitkové zóně a nikoli v zóně
regenerační.
Je možno vybudovat flexibilní jezy, protože u koupacích jezírek lze očekávat různé
stavy hladiny vody. Smí být instalovány pouze takové skimmery, které jsou funkční i při
kolísání hladiny min. 15 cm. Konstrukce skimmeru musí umožnit únik živočichů.
Návrhová hodnota šířky hrany skimmeru: na 1 krychlový metr čištěné vody a hodinu (m3/hod)
je třeba počítat s délkou přepadové hrany min. 2 cm. Doporučená provozní doba skimmerů
v koupacím jezírku jsou dvě hodiny denně. Jakýkoli vratný tok musí probíhat poblíž hladiny,
aby nedošlo k víření sedimentů. Přepadové jezy musí být navrženy a provozovány tak, aby
velká část převáděné vody vyvolala proudění na hladině a odstranila nečistoty. V hlubších
částech může docházet pouze k minimálnímu proudění. Je třeba dbát na to, aby odsávání
neovlivnilo rostliny.
Mineralizační filtr
V koupacích jezírcích je možné použít mineralizující filtry, aby se zlepšila průhlednost
vody. Těmito filtry smí projít za den až 50 % celkového množství vody jezírka. Na odtoku z
mineralizačního filtru je třeba umístit zařízení pro vázání ortofosfátů, jako jsou zóny
podvodních rostlin, rostlinné zóny nebo zařízení pro minerální srážení nebo vázání fosfátů.
Tato zařízení musí být navržena tak, aby fosfát mineralizovaný ve filtru byl v co nejvyšší míře
vázán. Prouděním z filtru nesmí být v žádném případě zvířen sediment.
V koupacích jezírcích se používají následující mineralizační filtry:
Pomalé filtry - filtrační médium musí mít průměr zrna 1 až 5 mm. Filtrační rychlost 0,05 až 0,5
m/h. Pomalé filtry mohou pracovat až 24 hodin denně.
Diskontinuálně provozované filtry smí pracovat s libovolnou rychlostí, avšak ne déle než
dvě hodiny za den.
Skrápěné nezaplavené filtry. Skrápěné nezaplavené filtry jsou nenasycené filtry, které
mohou být provozovány až 24 hodin denně. Při projektování a realizaci je bezpodmínečně
nutné dbát na to, aby celý objem skrápěného filtru zůstával v jakýkoli okamžik provozu
nezaplavený.
Filtry pracující v intervalu - intervalové filtry jsou filtry, které se v pravidelných intervalech
zaplavují a zcela vyprazdňují. Nejméně jednou za den musí být provedeno úplné vyprázdnění.
g. Výsadba rostlin
Plocha zóny s rostlinami nemusí být souvislá. Hustota rostlin má při vysazování činit
nejméně 6 rostlin na čtvereční metr zóny.
Výběr rostlin
Výběr rostlin musí být proveden s ohledem na očekávané vlastnosti vody (tolerance vůči pH,
obsah živin). Dalšími rozhodovacími faktory jsou klimatické podmínky a obsah živin v substrátu.
Neofyty považované za invazivní nesmí být použity.
Požadavky na rostliny
Rostliny musí z hlediska kvalitativních požadavků a druhu odpovídat vhodnosti výsadby podle
jednotlivých zón
- zahradní zóna – vně okraje nádrže
- vlhká zóna břehu – hloubka vody 0 cm
- bažinná zóna – hloubka vody 0 – 5 cm
- mělkovodní zóna – hloubka vody 0 – 30 cm
- submerzní (leknínová) zóna – hloubka vody min 60 cm
Je třeba zajistit, aby se submerzní, nekořenící rostliny a plovoucí rostliny nemohly za
normálního provozu dostávat do užitkové zóny.
POZNÁMKA: Osázení regenerační zóny rostlinami je nutné považovat za úvodní, rostliny pak
mohou měnit své stanoviště a rozsah. Některé druhy mohou zcela zmizet.
Vyhřívání
Umělému vyhřívání koupacího jezírka je nutné se vyhnout, protože zvýšené teploty by mohly
vést k většímu uvolňování živin z anaerobních zón až k vývinu hnilobných plynů.
Hydrobotanická zařízení
Hydrobotanická zařízení mohou mít submersní nebo emersní podobu. Podstatnými prvky pro
úpravu vody jsou zde vodní, resp. bahenní rostliny a zooplankton. Hydrobotanická zařízení se při
vysoké hustotě porostu vyznačují dobrým příjímáním fosforu.
U submersních hydrobotanických zařízení se používají přednostně vodní rostliny mající
listovou část pod vodou (submersní hydrofyty), které rostou v pomalu a rovnoměrně protékaných
vodních útvarech. Zooplankton odstraňuje fytoplankton a bakterie. Při tomto procesu jsou uvolněné a
dodatečně (např. koupajícími se osobami) vnesené živiny částečně přijímány povrchem vodních
rostlin (hydrofyty). Podstatná část živin však slouží také jako zdroj potravy pro organismy, které žijí na
vodních rostlinách. Fytoplankton a vodní rostliny tak vzájemně bojují o životní prostor a výživu. Každá
z obou skupin rostlin přitom využívá prostředků, bránících růstu druhé skupiny. Pokud se místo
submersních hydrofytů použijí bahenní rostliny (helofyty), jedná se o emersní hydrobotanické zařízení.
5. Speciální požadavky na TYP IV a V - Biobazén
Biobazén je podle definice oligotrofní vodní nádrž, vyznačující se doporučeným obsahem
celkového fosforu < 10 μg/l. Pod touto hranicí nedochází ani při větším pohybu vody k výraznějšímu
růstu řas. Této limitní hodnoty a nižších hodnot se dosahuje použitím filtrů vytvářejících biofilm.
Podpůrné účinky má pravidelné ruční nebo strojní čištění přístupných zón (skimmer, roboty na
čištění). Ke snížení obsahu fosforu může navíc přispět i vázání fosforu v mineráliích. Aby se dosáhlo
požadovaného limitu nebo nižších hodnot, je třeba věnovat mimořádnou pozornost vnosu fosforu
například zdrojovou plnicí vodou nebo stavebními materiály.
a. Kvalita plnicí vody pro biobazény
Plnicí voda smí obsahovat max. 10 μg/l celkového fosforu a max. 40 mg/l síranů.
Vodivost musí být nižší než 1000 μS/cm. Je-li vyšší vodivost způsobena dočasnou tvrdostí vody,
takže pokles vodivosti pod 1000 μS/cm lze očekávat do šesti týdnů, může být vodivost plnicí vody i
vyšší. Vodu je eventuálně nutné upravit.
b. Stavební materiály pro biobazény
Použitím štěrku, kamenů, betonu, lepidla na dlaždice, spárovacích hmot, malty pro beton a
kameny apod. se nedoporučuje vnést na 100 m³ biobazénu více než 50 g fosforu, tvořícího
potenciálně rozpustnou zásobu tohoto prvku. Zároveň každý materiál bude mít obsah
extrahovatelného fosforu menší než 6 mg/kg. Stanovení potenciálně rozpustného množství se
provádí vložením stavebních hmot po oxidační změně do 1N kyseliny solné na dobu 24 hodin. Snahou
je dosáhnout hodnoty pH ve smyslu udržování stability uhličitanem vápenatým optimálně kolem pH
8,4. Na to je třeba dbát při výběru materiálu.
POZNÁMKA: Neztuhlý beton způsobuje příliš vysoké hodnoty pH. Pokud se používají pouze
silikátové stavební materiály, nelze dosáhnout dlouhodobé vápenato-uhličitanové rovnováhy.
Kovy, jako nerezová ocel nebo hliník, smí být ošetřeny výhradně mořidly bez kyseliny
fosforečné (např. na bázi kyseliny dusičné, fluorovodíkové).
POZNÁMKA: Čisticí přípravky, přípravky pro změkčování vody a odstraňování vápna často
obsahují velká množství kyseliny fosforečné a fosfátů a proto nesmí být použity.
c. Rostlinné substráty pro biobazény
Do biobazénů nesmí být ukládány organické rostlinné substráty. Musí být použity hydrokulturní
rostliny s volnými kořeny. Smí být proto použity pouze vhodné druhy hydrokulturních rostlin např.
Cyperus longus, Iris pseudacorus, Lythrum salicaria, Menta sp., Carex sp., Eriophorum latifolium a
jiné.
d. Násypy a urovnávací vrstvy z kamenného materiálu
Násypy a urovnávací vrstvy z kamenného materiálu, které nejsou nuceně protékány, nesmí mít
větší tloušťku vrstvy než 15 cm. Povrch v užitkové zóně musí být možné snadno čistit. Štěrkové
násypy v užitkové zóně se nedoporučují.
Skimmer
Vzdálenost kapilární uzávěry k maximální hladině vody musí činit minimálně 5 cm. Smí být
instalovány pouze takové skimmery, které jsou funkční i při kolísání hladiny min. 15 cm. Jímka
přepadající vody není potřebná.
Konstrukce skimmeru musí umožnit únik obratlovců. Návrhová hodnota délky hrany
skimmeru: na 1m3/hod čerpané vody je třeba počítat s délkou přepadové hrany min. 2 cm.
Filtry vytvářející biofilm
Filtrační substrát by měl pro růst biofilmu nabídnout výrazně větší povrch, než je celkový
povrch v užitkové zóně. V případě použití štěrku musí tento povrch činit minimálně 50-ti násobek
celkového povrchu užitkové zóny.
U jiných filtračních materiálů je třeba vhodným návrhem zajistit ekvivalentní výkon.
Aby byl zachován růst biofilmu při obsahu fosforu ≤ 10 μg/l, je potřebná rychlost
náběhového proudění (filtrační rychlosti) > 1,5 m/h.
Aby se zabránilo vzniku anaerobního prostředí a tím zániku biofilmu, je nutné dbát na
rovnoměrné protékání celého tělesa filtru. Pro zajištění nárůstu biofilmu až do limitní hodnoty je třeba
zajistit dostatečné zásobování všemi základními živinami s výjimkou fosforu. V případě inertních
filtračních materiálů (štěrk, minerální vlna) musí být toto zásobování zajištěno vodou. Použitím
filtračních materiálů, ve kterých se živiny ukládají (např. zeolity), může toto zásobování částečně
převzít substrát. Při výpočtu obsahu fosforu ve všech stavebních hmotách je třeba tedy vzít v úvahu i
jeho obsah ve filtračních materiálech.
Čisticí mechanismus biobazénů představuje ukládání fosforu v biofilmu, který roste na
povrchu vystaveném náběhovému proudění a je pravidelně odstraňován.
Čištění užitkové části biobazénu
Předpokládá se pravidelné čištění povrchů biobazénu. Technické pomůcky pro čištění - jako
jsou roboty - mohou usnadnit manuální péči a přispět k čistotě povrchů užitkové části.
Vyhřívání
Aby nebyla ohrožena funkce mikroorganismů v biofilmu, nesmí maximální teplota překročit 35
°C.
POZNÁMKA: Zahřívání je spojeno s biologickou funkcí biobazénů. Stanovení živin funguje
díky rychlejší látkové výměně mikroorganismů při vyšších teplotách dokonce efektivněji. Umělé
chlazení biobazénů není potřebné.
Solární ohřívání smí být - aby se zabránilo tvorbě zárodků v ohřívaném okruhu - použito
výhradně v okruhu odděleném od vody v nádrži. Vnos tepla musí být přitom prováděn přes výměník
tepla. Je nutné zabránit výraznému kolísání teploty vody. Při ochlazení o více než 5 °C musí být
provedeno odstranění biofilmu z filtru.
6. Péče o koupací jezírka a biobazény
Koupací jezírka a biobazény vyžadují pravidelnou péči, aby se zachovala jejich funkce. V
rámci předávání objektu musí být rovněž předán návod pro péči. Péče musí být prováděna podle
návodu. Cílem péče je dosažení, resp. zachování funkce definované v nabídce.
Návod pro péči musí pro dosažení stanoveného cíle obsahovat jednotlivá opatření a údaje o
okamžiku provádění všech opatření, jejich počtu a intenzitě.
Minimální obsah návodu pro péči:
- Stupeň pokrytí rostlinami v zóně nesmí poklesnout pod 80 %.
- Odumřelé rostliny musí být nahrazeny vhodnými druhy.
- Odřezané části rostlin musí být z vody odstraněny.
- Vhodnými opatřeními je třeba minimalizovat množství spadu listí.
- Na začátku sezóny je třeba provést důkladné vyčištění. To zahrnuje odstranění všech odumřelých
částí rostlin včetně sedimentu. Z povrchů v užitkové zóně musí být odstraněn biofilm, usazeniny a
řasy.
- Po každé odstávce musí být podle návodu k provozu propláchnuty filtry, přičemž voda z
proplachování nesmí být vrácena zpět do zařízení. Voda ze štěrkového filtračního tělesa a potrubí
musí být po delší odstávce filtru odvedena nebo odsáta. Technická zařízení, např. jímka na
přepadající vodu, vodní nádrže nebo technické rostlinné zóny musí být před opětovným uvedením do
provozu vyčištěny.
- Pravidelně je nutné kontrolovat skimmer a přepadové žlábky a podle potřeby je čistit.
- Je třeba zabránit, aby se v zařízení usadily (i vysadily) ryby a vodní ptáci.
- Musí být kontrolována a zajištěna funkce okrajové a kapilární uzávěry, odvodňovacích
příkopů/žlábků a přepadových systémů.
VIII.
Rekonstrukce koupacích jezírek a biobazénů
1. Zjištění stavu
Před zahájením prvních opatření je nutné provést zjištění stavu. Přitom se vychází zejména z
následujících podkladů:
- Popis projektu podle části VI. článku 1, odstavce f).
- Projektová dokumentace podle části VI. článku 2.
- Návod k provozu/péči.
- Údaje o závadách, které se vyskytly.
- Rozbory (užitková voda, plnicí voda, materiály), pokud jsou k dispozici.
2. Nález
Je nutné zkontrolovat dokumenty, porovnat je se skutečností a vyhodnotit. Do hodnocení se zahrnuje i
okolí a způsob užívání objektu. Musí být zkontrolována plnicí voda, resp. její úprava. Musí být zjištěna
spotřeba (ztráta) vody.
Odchylky musí být dokumentovány.
Pokud je třeba, provedou se další zkoušky (stavební hmoty, přípravky používané pro péči, biologické
zkoušky atd.).
3. Opatření
Podle druhu odchylek musí být provedeno jedno nebo několik následujících opatření:
- Zamezení vnosu povrchové vody z okrajů nebo ztrát vody.
- Obnovení definovaného proudění u filtračních systémů.
-
Údržba technických zařízení.
Optimalizace (redukce) náběhového proudění v užitkové zóně.
Odstranění materiálů s obsahem fosforu.
Doplnění vhodných rostlin.
Obnovení jílové těsnící vrstvy rostlinných zón u koupacích jezírek.
Odstranění biomasy (sedimenty, řasy, listy atd.).
Sklizeň biofilmu/rostlin.
Vyrovnání deficitu živin.
Stabilizace hodnoty pH.
Použití minerálií/látek pro vázání fosforu.
Výměna vody se provádí v případě „otravy“ vody (např. dusitany), při příliš vysoké vodivosti nebo
velmi masivním vnosu živin, avšak nikdy by neměla být prováděna pravidelně.
IX.
Shrnutí
Účelem předkládaných Standardů je stanovení terminologie, zásad a požadavků na plánování,
realizaci a péči o koupací jezírka a biobazény, které zajistí předpokládaný provoz a požadavky na
kvalitu budovaných a provozovaných přírodních koupacích zařízení.
Standardy vycházejí z již vydaných závazných předpisů členských zemí mezinárodní organizace IOB,
zejména VÖSN a DGFNB a tudíž splňují obecně užívanou terminologii a požadavky zemí ve světě.
Správná volba TYPU – I, II, III, IV a V a následné dodržení požadavků pro stavbu a provoz daného
zařízení dávají základ pro řádnou spolupráci stavebníka, projektanta, realizátora a provozovatele.
Standardy dávají schopnost následné kontroly plnění ze strany objednatele. Základem je vypracovaný
projekt a na druhé straně i předávací dokumentace dle zde uvedených požadavků.
Autor: Asociace biobazénů a jezírek, abaj.cz, [email protected]
Ing. Martin Panchartek
Asociace biobazénů a jezírek – ABAJ, www: abaj.cz
`
`
Koupací jezírka a přírodní bazény (biobazény)
jsou uměle založené nádrže s vodou, určené
pro koupání, izolované vůči podloží, ve kterých
je voda upravována biologickými nebo
biologicko-mechanickými procesy.
Nepatří k nim koupaliště vybudovaná na
přirozených vodách, klasifikovaná koupaliště,
zahradní okrasná jezírka, rybníky, rybníky s
přítokem, rybníky pro chov ryb a konzervované
nebo dezinfikované bazény.
`
užitková zóna
část, kde se bude plavat či koupat
(plavci, neplavci, zóna pro skoky do
vody a zóna pro malé děti)
`
regenerační zóna
část, která slouží k biologické, fyzikální
a fyzikálně-chemické úpravě vody a
není určená ke koupání.
`
břeh/okraj
bazénu/kapilární uzávěra
přechodová zóna od vodní hladiny
k okolnímu terénu, zamezující ztrátám
vody kapilárním účinkem a současně
přelivu venkovní povrchové vody do
jezírka
`
hydraulika/proudění v
bazénu
množství vody protékající mezi
užitkovou a regenerační zónou a příp.
akumulací vody v důsledku přívodu a
odvodu vody.
`
celkové množství vody
celkový objem vody vodního díla
`
`
`
`
plnicí (doplňovací) voda: voda k prvotnímu
naplnění a doplňování
užitková voda/voda nádrže: voda v koupací
části a v prostoru pláže
filtr: zařízení pro odlučování látek a odbourání
organických substancí a rovněž organismů vč.
choroboplodných zárodků biologickými,
fyzikálními a/nebo fyzikálně chemickými
metodami.
Přepadový jez, žlab, skimmer : pevné nebo
flexibilní zařízení pro odtah vody a nečistot z
povrchu
`
`
`
`
`
`
`
`
ve volné vodě zooplankton zajišťuje primární
filtraci fytoplanktonu
vodní rostliny: spotřeba živin, výměna plynů,
zastínění, zásobování dna kyslíkem
procesy v substrátu dna jezírka / půdním filtru:
mikrobiální aktivita
řasy: fotosyntéza, spotřeba živin
vyšší živočichové (šneci, larvy, pulci atd.)
sedimenty, biofilmy - ukládání živin zejména
fosforu
technika: mechanické čištění, biologické filtry,
půdní fitry,filtry se sorbenty fosforu
Přirozené čištění vody musí probíhat pouze
biologickými procesy.
`
`
`
`
`
`
`
`
U všech koupacích jezírek a biobazénů je nutné se
vyhýbat zásahům, které by mohly poškodit
organismy
dezinfekčních prostředků (např. chlór, kysličník
chloričitý, sloučeniny peroxidu, ozón,)
- fungicidů
- algicidů
- UV dezinfekce
- ultrazvuku
- produktů s obsahem těžkých kovů
- technických metod na bázi stříbra a mědi. Tyto
kovy a jejich sloučeniny nesmí být použity v žádné
podobě (např. měděné plechy, armatury, materiál
elektrod, trubky)
`
`
`
`
`
Typ I Poměr užitková:regenerační =
Typ II Poměr užitková:regenerační =
Typ III Poměr užitková:regenerační =
50-40%
Typ IV Poměr užitková:regenerační =
Typ V Poměr užitková:regenerační =
biofiltr
Typ I až III – koupací jezírko
Typ IV a V - biobazén
40% : 60%
50% : 50%
50-60% :
70% : 30%
100% +
`
`
`
Koupací jezírka jsou uměle založené nádrže se
stojatou vodou, bez přítoku, bez hloubkových
vrstev, využívaná pro plavání a koupání.
Jsou limitované obsahem fosforu, přičemž voda je
čištěna tvorbou planktonu a sedimentací. Jsou
rozdělena na užitkovou & regenerační zónu. K
vynášení živin dochází odběrem rostlinami a
sedimentem.
Koupací jezírka - mezotrofní (obsah Pcelk do 0,035
mg/l).
`
`
Přírodní bazény (biobazény) jsou uměle
založené nádrže s cirkulující vodou, limitované
obsahem fosforu, bez přítoku, bez
hloubkových vrstev, využívané pro plavání a
koupání. Čištění vody zajišťuje převážně nárůst
biofilmu na substrátu vystavenému
náběhovému proudění ve vlastních biofiltrech.
K vynášení živin dochází odběrem biofilmu &
sedimentu (filtr).
Biobazény - oligotrofní (obsah Pcelk do 0,010
mg/l).
`
`
`
`
`
`
`
`
`
Stojatá voda - tůň, rybník
Žádná recirkulace
vody,
žádná technika
Velká pobřežní a rostlinná zóna
1/2 - 2/3 plochy tvoří regenerační zóna
Velká hloubka vody - objem vody
Redukující biofilm (vyhnilý kal) v substrátu
Čištění
◦ sedimentací (žádné rozvíření)
◦ zooplankton, fytoplankton
◦ podvodní rostliny
`
`
`
Členění velmi důležité pro rostliny v
jednotlivých zónách (hluboké části)
Čištění vody bohatou biocenózou s velkým
množstvím živin v anaerobních zónách.
Redukční podmínky v sedimentech zásobování rostlin dusíkem!
Intenzivní oddělení od užitkové zóny
`
`
`
`
Jasný roční cyklus
Voda neustále zakalená vznášejícími se
řasami - to není problém vláknitých řas!
Péče: Podvodní rostliny v srpnu posekat a
odstranit (vynášení živin)
Rostliny stříhat na podzim nebo na jaře
odsávat bahno z plavecké zóny (nepříliš
často)
`
`
V přirozené vodě menší výměna (0,5 až 2 %
objemu)
V koupacím jezírku méně techniky
recirkuluje se pouze max. 20 % objemu vody za
den (spínací hodiny)
` ½ - plochy pro rostlinnou / regenerační zónu
` Čištění vody dobře vyvinutou biocenózou a
stejnými procesy jako u kategorie 1
` Péče: extenzivní jako v kat. 1, s doplňkovou
údržbou čerpadla a každodenním
vyprazdňováním skimmeru
`
`
`
`
`
Péče: - každodenní vyprazdňování skimmeru
Podvodní rostliny v srpnu posekat a odstranit
(vynášení živin)
Rostliny stříhat na podzim nebo na jaře
Odsávat bahno z plavecké zóny (zřídka)
Údržba čerpadla
`
`
`
`
`
`
`
`
potřebuje následný odběr živin ! ! !
Intervalově protékaný pomalý filtr za podmínek
nízkého obsahu kyslíku. Netvoří se žádný biofilm
Organické substance a jemné částice se sbírají a
mineralizují
Doporoučená doba chodu filtru až 24 hodin/den
žádné anaerobní (redukční) podmínky ve filtru
Musí být dodatečně přidán filtr limitující obsah
živin,
např. rostlinný filtr nebo chemicko-fyzikální
externí filtr
30 - 40 % plochy je porostlé rostlinami
`
`
`
`
`
`
Sklon k vytváření povlaků na fólii
Většinou čistá voda - vláknité řady v případě
přebytku živin
Péče: jako kategorie 2, avšak s pravidelným
odběrem sedimentů, event. údržbou
aktivní odstraňování ortofosfátů
Péče o rostliny (event. hnojení dusíkem)
Ochranná síť proti spadanému listí na
podzim
`
`
`
`
`
`
`
odpovídá tekoucí vodě
Permanentní recirkulace vody pomocí
čerpadel
S 24hodinovou recirkulací - přes biofiltr,
který váže živiny a skimmer projde více než
100 % celkového množství vody/den
1/3 a méně je osázena, úzké břehy
všude zásobování kyslíkem
celkový fosfor < 10 mikrogramů/litr
`
`
`
`
`
`
`
Biocenóza odpovídá tekoucí vodě, pevně
ulpívající biofilm na površích, hlavně v biofiltru
Biofiltr: stabilní struktura a „trvale“ protékaná
média s velkým povrchem
nejsou minimum rostlin
Málo až téměř žádný zooplankton
(mikroorganismy)
Biofilm (sessilní mikroorganismy) z větší části v
biofiltru
Nepatrné kolísání během ročních období
Všude zásobování kyslíkem
`
`
`
Často velké množství techniky
žádné nebo min. počet rostlin, často
dekorace provedená architektonickým
užitkovým členěním
Žádná biocenóza v plavecké zóně, většinou
externí úprava vody pouze (bio)technickými
prostředky bez chemické dezinfekce
Péče: velmi vysoká, jako kategorie 4, navíc
často náročná technická údržba ( robot )
`
`
`
`
`
`
Péče:
velmi vysoká, jako kategorie 4,
vždy automatizovaná
navíc často náročná technická údržba
V biofiltru materiál s uvolňováním dusíkuzeolit
Při správném provedení jednoduchý návrh!
Informační povinnost dodavatele zadavatele
`Konstrukce a funkce koupacího jezírka biobazénu
◦ Přehled možností úpravy vody
◦ Vymezení vůči jiným vodám (rybníky pro chov ryb atd.)
`Popis
◦
◦
◦
◦
◦
projektu
Způsob úpravy vody
Předpokládané užívání
Potřeba energie
Nároky na péči, opatření pro péči & udržování
Hranice zatížitelnosti
`Výsledek
projektu
Projektové požadavky
`Užívání,
používání, zatížitelnost
`Koupací jezírko nebo biobazén
`Dostupnost plnicí vody
`Způsob úpravy vody
`Kvalitativní způsoby vnosu & výnosu
`Plán pozemku a zařízení s výškovými
údaji
`Energetické nároky za provozu
`Opatření pro péči & udržování
Výsledek projektu
`Okótovaný nákres - pohled s uvedenými
výškami
`Pevný nulový bod
`Poloha na pozemku
`Výčet materiálů a prací kvalitativní a
kvantitativní
`Zahájení stavby a předpokládané dokončení
Kvalita materiálů
`Žádný
vliv na hodnotu pH (8,0-8,7)
`Žádný omezující, konzervační, biocidní nebo
dezinfekční účinek
`Zajištění proti mrazu
`Kovy bez ošetření barvami s obsahem P
`Žádné čisticí prostředky, změkčovadla,
odvápňovače
Izolace
`Zadržení
vody - nic dovnitř, nic ven.
`Vypařování v létě do 10 mm/den
`Rovný podklad, žádné špičaté předměty
`Ochranná vrstva
`Rozložení tlaku při zatížení
`Osázení rostlinami - žádný rákos, bambus apod.
Izolace
`Stabilita vůči UV záření
`Odolnost proti prorůstání kořenů
`Odolnost vůči mechanickému protržení
`Chemická odolnost
`Bakteriologická odolnost
`Odolnost vůči tlaku
`Zvláštní ustanovení pro tekuté plasty
`Svařování pouze identických materiálů
`Prostupy pouze s kompatibilními materiály
`Kontrola svarů
Izolace
`Co možná bez skladů
`Překládané svary slepit
`Izolace betonových nádrží: bez skladů
Jiné druhy izolace
`Armovaný & vodotěsný beton
`Jíl není přípustný
`Bentonit není přípustný
`Jiná izolace je přípustná, pokud splňuje
popsané požadavky.
Izolace - materiály
Ukončení okraje, kapilární uzávěra
• Žádný nekontrolovaný výtok
• Žádné pronikání povrchové vody
• Rozměr stavebních objektů - odvádění povrchových vod:
100 mm/h
◦
okraj 10cm nad nulovou úrovní
◦
příkopy s minimálním spádem 3 %
◦
retenční prostory m³= m² plochy x 0,1
• Kapilární uzávěra, zrno štěrku > 4mm, žádná textilie.
Kvalita plnicí vody
Koupací jezírko
`max. 35 µg/l Pcelk
`max. 40mg SO4
`vodivost < 1000 µS/cm
Biobazén
`max. 10 µg/l Ptot
`max. 40mg SO4
`vodivost < 1000 µS/cm
Stavební materiály, substráty, rostliny
`max. 6 mg/kg potenciálně rozpustné zásoby P
`nebo celkem 50g P /100m³ vody v jezírku
`snahou je dosáhnout hodnotu pH 8,4
`násypy štěrku nejsou přípustné ani v
regenerační, ani v užitkové zóně.
`všechny násypy & urovnávací vrstvy musí být
protékány 1x/d
`rostliny u biobazénu pouze: Cyperus longus, Iris
pseudacorus, Lythrum salicaria, Mentha spp.,
Carex spp., Eriophorum latifolium
Vymezení koupací zóny
`Charakter
dělících stěn mezi koupací a regenerační
zónou je dán nejen velikostí disponibilního prostoru,
ale i svažitostí pozemku a charakterem podloží.
Dělící stěny lze rozdělit do dvou základních skupin:
`• dělící stěny s přirozeným svahem
`zemní val
`zemní val s pískovými polštáři
`• dělící stěny provedené ve zpevnění
`betonová skořepina
`ztracené bednění
Stahování hladiny
`Skimmer
`Hladinové sběrače smí být zásadně používány pouze v
koupací zóně a nikoli v zóně regenerační.
`Je třeba vybudovat flexibilní jezy, protože u koupacích
jezírek lze očekávat různé stavy vody. Smí být
instalovány pouze takové skimmery, které jsou funkční
i při kolísání hladiny min. 15 cm. Konstrukce skimmeru
musí umožnit únik obratlovců.
`Návrhová hodnota šířky hrany skimmeru: na 1
krychlový metr čištěné vody a hodinu ( 1m3/hod ) je
třeba počítat s délkou přepadové hrany min. 2 cm.
`
`
Přepadové jezy musí být navrženy a
provozovány tak, aby velká část převáděné
vody vyvolala proudění na hladině, aby se
odstranily nečistoty, ale v hlubších částech
aby docházelo pouze k minimálnímu
proudění.
Je třeba dbát na to, aby odsávání neovlivnilo
rostliny.
`
`
`
Řízená a regulovatelná úprava a průtok
mechanických filtrů, stejně jako biologických
filtrů s odpovídajícími dávkami plnění
Mineralizační filtr
V koupacích jezírcích je možné použít
mineralizační filtry, aby se zlepšila průhlednost
vody. Těmito filtry smí projít za den max. 50 %
celkového množství vody jezírka. Na odtoku z
mineralizačního filtru je třeba umístit zařízení
pro vázání fosfátů, jako jsou zóny podvodních
rostlin, rostlinné zóny nebo zařízení pro
minerální srážení nebo vázání fosfátů. Tato
zařízení musí být navržena tak, aby fosfát
mineralizovaný ve filtru byl zcela vázán.
Nejpozději při dokončení předá dodavatel
zadavateli:
`Dokumentaci stavebně technického zařízení
`Dokumentaci technického zařízení
`Návod k provozu a péči
`Okótovaný náčrt se všemi vedeními
`
`
Koupací jezírka a biobazény vyžadují
pravidelnou péči, aby se zachovala jejich
funkce. V rámci předávání objektu musí být
rovněž předán návod pro péči. Péče musí být
prováděna podle návodu. Cílem péče je
dosažení, resp. zachování funkce definované
v nabídce.
Návod pro péči musí pro dosažení
stanoveného cíle obsahovat jednotlivá
opatření a údaje o okamžiku provádění
všech opatření, jejich počtu a intenzitě.
`
`
`
`
`
`
Minimální obsah návodu pro péči:
- Stupeň pokrytí v zóně s rostlinami nesmí
poklesnout pod 80 %.
- Odumřelé rostliny musí být nahrazeny
vhodnými druhy. Tyto druhy musí být uvedeny.
- Odřezané rostliny musí být z vody odstraněny.
- Vhodnými opatřeními je třeba minimalizovat
množství opadávajícího listí.
- Na začátku sezóny je třeba provést důkladné
vyčištění. To zahrnuje odstranění všech
odumřelých částí rostlin vč. napadeného
sedimentu. Z povrchu vody v koupací zóně musí
být odstraněn biofilm, usazeniny a řasy.
`
`
`
`
`
Po každé odstávce musí být podle návodu k provozu
propláchnuty filtry, přičemž voda z proplachování
musí být zlikvidována. Voda ze štěrkového filtračního
tělesa a potrubí musí být po delší odstávce filtru
odvedena nebo odsáta. Technická zařízení, např.
jímka na přepadající vodu, vodní nádrže nebo
technické rostlinné zóny musí být před opětovným
uvedením objektu do provozu vyčištěny.
- Pravidelně je nutné kontrolovat skimmer a
přepadové žlábky a podle potřeby je čistit.
- Je třeba zabránit, aby se v jezírku nebo bazénu
usadily ryby a vodní ptáci.
- Musí být zajištěna funkce okrajové a kapilární
uzávěry, odvodňovacích příkopů/žlábků a
přepadových systémů.
- V okolí koupacích jezírek (trávníky, záhony s
rostlinami) smí být používána výhradně hnojiva bez
obsahu fosfátů.
opatření
Počet údržeb
doba
Rostliny
1
03/04
1
03/04
3
04/08/12
4
04/06/08/12
řezání
Blokace kapilár
čištění
Regenerační část
Čištění odsávání
Dno
Čištění odsávání
Malý roční servis
`
`
`
`
`
estetický vzhled –
prakticky celoročně
nedochází k alergickým
či jiným zdravotním
potížím
snadná možnost
vybudování zóny pro děti
možnost využití i v
zimním období – bruslení
zlepšení vzdušného
klima v zahradě (voda v
pohybu)
Výhody
`
`
`
zvýšené nároky na
prostor (minimální
rozměr vodní plochy je
40 m2)
zvýšené nároky na
technické řešení
zvýšené nároky na
kvalitu vodního zdroje
Nevýhody
Ing. Martin Panchartek, e-mail [email protected],
Asociace biobazénů a jezírek – ABAJ, www: abaj.cz
Co si vyberete?
Koupací jezírko, nebo
přírodní bazén – biobazén?
Ekologická
boňka
Ochrana
Jarní probuzení
Ranní nálady
Hydrobalance-Schwimmteiche
5
Letní pocity
Nádherné
kvetení
Deštivé letní
počasí
Podprahové podněty
Podzimní nálady
Čas zimy
Vaše dojmy?
Koupací jezírko nebo přírodní
Bazén?
Různorodost, rozmanitost
Hydrobalance- Naturpools
13