Metodická příručka - Odolní pedagogové, odolní studenti
Transkript
Metodická příručka - Odolní pedagogové, odolní studenti
Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Metodická příručka Odolní pedagogové, odolní studenti Srpen│ 2011 první vydání Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské komise. Tato webová stránka a veškerý její obsah vyjadřuje pouze názory autorů a komise nenese žádnou odpovědnost za použití informací, jež mohou být informace v nich obsažené 510375-LLP-1-2010-1-PT-GRUNDTVIG-GMP i Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners STRESSLESS partneři: Sociedade Portuguesa de Inovação Sara Brandão E-mail: [email protected] URL: http://www.spi.pt Health Education Milada Krejčí E-mail: [email protected] URL: http://www.pf.jcu.cz/ University of Nottingham Stavroula Leka E-mail: [email protected] URL: http://www.nottingham.ac.uk/ University of Patras Konstantinos Poulas E-mail: [email protected] URL: http://www.upatras.gr/ Latvian Adult Education Association Sarmite Pilate E-mail: [email protected] URL: http://www.laea.lv Association Européenne des Enseignants Jean-Claude Gonon E-mail: [email protected] URL:http://www.aede.eu/ MBO Raad Manfred Polzin E-mail: [email protected] URL: http://www.mboraad.nl/ Vedoma Olga Pregl E-mail: [email protected] URL: http://www.vedoma.si/ ASSOCIATED PARTNER: European Trade Union Committee for Education Susan Flocken E-Mail: [email protected] URL: http://etuce.homestead.com/ ETUCE_en.html Haute École d'Ingénierie et de Gestion du Canton de Vaud Ariane Dumont E-mail:[email protected] URL: http://www.heig-vd.ch/ ii Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Obsah 1. Úvod ...................................................................................................................................................... 1 2. Protistresový projekt ............................................................................................................................. 3 3. Odolní pedagogové, odolní studenti: realizace příručky....................................................................... 6 3.1. Cíle vzdělávacího programu .......................................................................................................... 7 3.2. Lektoři a účastníci.......................................................................................................................... 7 3.2.1. Požadavky na lektory……………………………………..…………………………………………………………………7 3.2.2. Požadavky na účastníky ......................................................................................................... 8 3.3. Zdroje .................................................................................................................................... 8 3.3.1. Aktivity pro vzdělávací program ........................................................................................... 8 3.3.2. Didaktická metodologie ......................................................................................................77 iii Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners 1. Úvod 1. Executive Summary 1 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Následující dokument je součástí projektu STRESSLESS – zlepšit odolnost pedagogů vůči stresu. Projekt má za cíl poskytnout pedagogům a vzdělávacím centrům pomocí užitečného, praktického a ověřeného nástroje zvýšení jejich odolnosti proti stresu a posílit jejich schopnosti, aby dokázali zvládnout psychosociální rizika, která mohou existovat v místě jejich působení. Jako součást projektu je cílem této Metodické příručky analyzovat stres ai napětí související s prací ve vzdělávacích institucích pomocí preventivního přístupu, který kombinuje efektivní řízení rizik a psychosociální vývoj odolnosti pedagogů vůči stresu. Předpokládá se, že tento přístup povede ke snížení stresu zaměstnanců vzdělávacích institucí, zvýšení institucionální a individuální pohody a lepší výkonnosti organizace a kvality vzdělávání. Struktura Metodické příručky Struktura tohoto dokumentu je následující: první kapitola je věnována prezentaci projektu a druhá kapitola se věnuje metodickým aspektům týkajících se použití průvodce při vzdělávací činnosti, včetně popisu cílů, požadavků a zdrojů (soubor 40 aktivit a 2 příklady různých způsobů plánování přípravy intervence). 2 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners 2. STRESSLESS Project 2. Projekt STRESSLESS 3 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Zlepšení vzdělávání a odborné přípravy učitelů je základní prioritou v programu "Vzdělávání a odborná příprava 2010" Evropské komise. Tento program zdůrazňuje význam získávání a udržení kvalifikovaných a motivovaných lidí v učitelském povolání. Kvalita výuky a vzdělávání učitelů je vnímána jako klíčový faktor pro zvyšování úrovně dosaženého vzdělání a dosažení lisabonských cílů1. Vzhledem k novým požadavkům na výuku a na pedagogickou profesi narůstá společenský tlak na vzdělávací systém jako celek a dochází k zvýšení pracovního stresu u pedagogů (obě s negativním dopadem na proces učení a výsledky vzdělávání). Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci byla předložena následující zjištění: Druhým nejčastěji hlášeným zdravotním problémem souvisejícím s pracovní profesí je stres. Hlavním problémem v oblasti vzdělávání jsou různorodé intervence, které jsou příčinou zdravotních rizik pedagogů. Kombinací preventivních opatření na pracovištích spolu se vzděláváním samotných pedagogů pomocí vhodných externích odborných konzultací a zapojením pedagogických pracovníků lze docílit kvalitní trvalé prevence stresu a resilience pedagogů vůči stresu. Nelze totiž ignorovat závěry uvedené v „Observatorium rizik“(2009), které ukazují, že stres ovlivňuje více než 22% pracujících v Evropské unii, a že se bude pravděpodobně počet lidí trpící stresem v práci zvyšovat. Zkušenosti z praxe ukazují, že ve chvíli, kdy požadavky pracovního prostředí překračují schopnosti pracovníků řešit je nebo je řídit, je pracovní stres spojený s více rizikovými faktory a zahrnuje stresové reakce na fyziologické, psychologické úrovni a také v oblasti chování daného člověka. Pracovní stres může mít dlouhodobé negativní dopady jak na zaměstnance (způsobuje zdravotní problémy, jako jsou kardiovaskulární nemoci a nemoci pohybového aparátu a vliv na duševní zdraví), tak i na instituce (jako je zvýšená absence a zhoršený výkon). Vzhledem ke složitosti problematiky pracovního stresu má projekt „STRESSLESS - zvýšení resilience pedagogů na stres“ za cíl využít integrovaný přístup, který může poskytnout pedagogům efektivní postupy ke zlepšení jejich znalostí a schopností, vytváření inovativních řešení starých i rostoucích nových problémů a produkovat pozitivní vliv na kvalitu a efektivitu výuky a na posilování zdraví pedagogů (zlepšení jejich schopnosti vyrovnat se se stresem). 1 Když se hlavy států sešly na summitu v Lisabonu v březnu 2000, vedoucí představitelé Evropské unie stanovili novou strategii, na základě konsensu mezi členskými státy, aby se Evropa stala dynamickou a konkurenceschopnou. Tato iniciativa se stala známá jako "Lisabonská strategie", pokrývá velmi širokou škálu politických strategií. 4 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners To je důvod proč zrovna projekt STRESSLESS - dvouletá iniciativa, která začala v listopadu 2010, zastává stanovisko, že je třeba vyvinout efektivní řešení pracovního stresu, zejména v oblasti školství. Tento projekt vytváří Metodickou příručku a další materiály, které pomohou pedagogům a vzdělávacími institucím rozvinout resilienci při vyrovnávání se s psychosociálními riziky. Projekt STRESSLESS si klade za cíl účinně pomoci ve třech klíčových oblastech: Rozvoj pracovní pohody u jednotlivců a ve vzdělávacích institucích; Snížení stresu u zaměstnanců vzdělávacích institucí a v těchto institucích; Zlepšení kvality vzdělávacího prostředí. 5 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners 3. Resilient Educators, Resilient Learners: Implementation Guide 3. Resilient Educators, Resilient Learners: Implementation Guide 4. 6 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Tato kapitola obsahuje informace nezbytné pro realizaci workshopu. Začíná vysvětlením cíle vzdělávacího programu, popisuje požadavky na lektora (facilitátora) a na účastníky. Hlavní část této kapitoly poskytuje podklady pro aktivity, které jsou obsahem seminářů a didaktické materiály. 3.1. Cíle vzdělávacího projektu Vzdělávací program má za cíl: Zvýšení povědomí učitelů o pracovním stresu ve vzdělávacích institucích; Identifikovat důsledky stresu pro jednotlivce, organizaci a na kvalitu vzdělávání; Podporovat účastníky k identifikaci zdrojů stresu na jejich vlastním pracovišti; Rozvíjet mezi účastníky pochopení toho, co představuje resilience vůči stresu; Podporovat účastníky k zamyšlení nad individuálními specifickými potřebami, pokud jde o zvyšování resilience vůči stresu; Rozvíjet u účastníků specifické schopnosti zvyšovat odolnost a resilienci, a tímlépe zvládat pracovní stres. 3.2. Lektor a účastníci 3.2.1. Požadavky na lektora Lektor workshopu musí mít: Pedagogické dovednosti; Zkušenosti se vzděláváním dospělých; Znalosti z psychologie práce a řízení; Podrobnou znalost Metodické příručky projektu STRESSLESS . Také je doporučeno, aby se daný lektor seznámil s: Balíčkem školení vyvinutým pod záštitou PRIMA-eT projektu. Tato iniciativa financovaná prostřednictvím programu celoživotního vzdělávání Evropské komise Leonardo da Vinci, se zaměřuje na vývoj programu pro redukci psychosociálních rizik na pracovišti. Tento balíček školení je k dispozici on-line na adrese: http://prima-ef.org/primaet.html S projektem STRESSLESS a jeho relevantními výstupy. 7 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners 3.2.2. Požadavky vůči účastníkům Vzhledem k povaze vzdělávací intervence je třeba vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém se lidé mohou podělit o své zkušenosti. Skupina by měla mít minimálně 8 a maximálně 12 účastníků. Tím se optimalizuje průběh celého workshopu. Všichni účastníci by měli mít odpovídající zkušenosti jako učitelé nebo ředitelé v rámci vzdělávací instituce. 3.3. Zdroje Tato část je rozdělena do 2 sekcí. První sekce obsahuje aktivity týkající se vzdělávacího programu a poskytuje materiály a pokyny nezbytné pro realizaci workshopu. Druhá sekce se týká didaktické metodologie. 3.3.1. Aktivity pro vzdělávací program Vzdělávací program se skládá ze 40 aktivit. Ty jsou uvedeny v Metodické příručce v těchto 5 sekcích: Podpora v týmu - Team building; Vědět více; Trénink schopností a dovedností; Nácvik uvolňování a zklidnění; Změna. Tyto sekce jsou popsány níže. 8 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners PODPORA V TÝMU - TEAMBUILDING: Povaha tohoto kurzu vyžaduje od účastníků, aby se dělili o své zkušenosti s pracovním stresem. Ten může být sám o sobě stresující zkušeností a pravděpodobně zahrnuje některé elementy osobních odhalení. Z tohoto důvodu je důležité, aby skupinová atmosféra, která je na workshopu vytvářena, byla bezpečná a přispívala k bezpečnému a etickému sdílení tohoto typu informací a k aktivnímu přístupu participujících v této oblasti. Techniky „Ice-breaking“, stanovení základních pravidel, povzbuzující a motivující aktivity a cvičení pro budování týmu pomáhají vytvářet zmíněné prostředí. Je třeba si uvědomit, že i když Metodická příručka přináší konkrétní příklady technik „Ice-breaking“, lektoři mají možnost použít svůj repertoár technik podle vlastního uvážení. Cílem je vytvořit atmosféru, která usnadní tento trénink. DOZVĚDĚT SE VÍCE: Tato sekce se skládá ze sérií přednášek na tato témata: Definice pracovního stresu; Zaměstnancova zodpovědnost k předcházení pracovnímu stresu; Evropská rámcová dohoda o pracovním stresu; Principy psychosociálních rizik; Klíčová zjištění z projektu STRESSLESS - Analýza potřeb; Typy zakročení k redukci pracovního stresu; Zvyšování resilience pedagogů při vypořádání se se stresem; Problematika negativního myšlení; Rozvoj pozitivního vnímání sebe sama a sebeanalýzy; Rozvoj seberegulace; Rozvoj optimistického outlooku. TRÉNINK SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ: Tato sekce se skládá ze série aktivit k rozvoji schopností a dovedností účastníků zvyšujících odolnost vůči stresu. Techniky obsahují podnětné myšlenky pro rozvoj pozitivního vnímání sebe sama, rozvoj seberegulace a sebekontroly, rozvoj optimistické perspektivy, asertivity a schopností řešit problémy. NÁCVIK UVOLŇOVÁNÍ A ZKLIDNĚNÍ: Jednoduchý, leč účinný způsob vypořádání se se stresem je uvolňování. Nicméně tato dovednost musí být učena a cvičena. Sekce obsahuje paletu relaxačních cvičení využívajících techniky jako progresivní svalovou relaxaci, pomalé dýchání a vizualizaci. Podobně 9 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners jako u technik Ice-breaking lektoři mohou použít další své osvědčené uvolňující techniky, které zde nejsou uvedeny. Lektoři mají možnost si vybrat techniku, která jim vyhovuje. Cílem je nabídnout danému účastníkovi jednou z mnoha relaxačních metod, která mu bude osobně nejlépe vyhovovat. ZMĚNA: Tato sekce obsahuje paletu aktivit, ze kterých účastníci mohou čerpat inspiraci pro pozitivní změny na svém pracovišti. Metodická příručka byla vyvinuta na základě dlouhodobého praktického ověřování, přesto však obsah workshopu by měl být v kontextu potřeb konkrétních účastníků. Lektoři – facilitátoři mohou přizpůsobit obsah potřebám účastníků. Je však třeba uvést, že Metodická příručka byla vytvořena na základě nejlepších postupů na evropské úrovni, takže kde je to možné, měl by být předložený obsah dodržen. 10 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners PODPORA V TÝMU - TEAMBUILDING 11 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 1 – Seznámení účastníků, úvod Cíl Metoda/Technika Pomůcky Postup Doba trvání Představit účastníky sobě navzájem. Lektorem vedené cvičení Píšťalka. Po úvodu a seznámení s pracovištěm jsou tato cvičení provedena ve stylu “rychlostní sítě”: Rozdělte účastníky do dvou skupin. Zajistěte: o Aby lidé, kteří se už znají, byli pokud možno ve stejné skupině; o Pokud je lichý počet lidí, lektor se připojuje, aby bylo číslo sudé. Požádejte polovinu zúčastněných, aby vytvořili první kruh. Požádejte zbytek, aby vytvořil druhý kruh kolem prvního již zmíněného kruhu. Informujte je, že každý z nich má 2minuty na to, aby se osobně představil osobě naproti jemu samotnému – může říct něco o své práci a co od své práce očekává. Informujte je, že budete signalizovat každé 4minuty foukáním píšťalkou (či jiným signálem). Po čtyřech minutách zapískejte a požádejte každého ve vnitřním kolečku, aby se posunul o jedno místo doleva. Opakujte celý proces, dokud nejsou všichni na svých původních místech. 30 minut. Aktivita 2 – Nastavení základních pravidel Cíl Metoda/Technika Pomůcky Postup Doba trvání Nastavit základní pravidla pro dobu workshopu. Lektorem vedené cvičení (Brainstorming). Flipchart, tužka a papír, ‘modrý připínáček´. Toto cvičení se provádí jako celo-skupinová brainstorming aktivita, takže názory a pohledy účastníků mohou být nalezeny v souvislosti s tím co je a není přijatelné v jejich kulturním kontextu: Ptejte se zúčastněných, jaká by podle nich měla být základní pravidla; rozpoutejte otevřenou diskusi. Během diskuse si zaznamenejte navrhnuté názory na flipchart. Jakmile jsou názory a návrhy zaznamenány, pokuste se shrnout základní pravidla. Pokud je to nezbytné, přidejte následující základní pravidla k těm, co jsou na vašem flipchartu (a proberte je s pracovníky): o Důvěryhodnost: vše co se řekne uvnitř místnosti, také uvnitř zůstane; o Uznání: zúčastnění musí každého uznávat včetně jeho názorů. Ujistěte se, že všichni souhlasí s úmluvou tím, že napíší své iniciály na flipchart. Flipchart nechejte v takovém stavu, aby jste ho mohli zobrazit na každém příštím zasedání. 20 minut. 12 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 3 – Budování důvěry Cíl Metoda/Technika Pomůcky Postup Doba trvání Vybudovat mezi účastníky důvěru. Lektorem vedené cvičení. Žádné. Lektorem vedená aktivita: Vysvětlete skupině, že na základě řečených instrukcí musí co nejrychleji zformovat do týmů. Požádejte účastníky, aby uvedli, že vytvořili tým, tím že zakřičí:” Máme tým!” Vyhlaste následující instrukce (jednu po druhé, což umožní účastníkům vytvořit týmy po každé instrukci): o “zformujte tým po třech”; o “zformujte tým tak, aby v něm byli lidé se stejnou velikostí nohy jako někdo jiný v týmu”; o “zformujte tým tak, aby v něm byli lidé se stejným počtem bratrů či sester jako někdo jiný v týmu”. 20 minut. Aktivita 4 – Budování důvěry Cíl Metoda/Technika Pomůcky Postup Doba trvání Vybudovat mezi účastníky důvěru. Lektorem vedené cvičení. Žádné. Lektorem vedená aktivita: Požádejte pracovníky, aby si sedli do kruhu. Vysvětlete jim, že je berete na cizí planetu s velmi zvláštní atmosférou. V této atmosféře nemůžete mluvit, jelikož zvuk se nešíří prostorem. Planeta má také zvláštní gravitaci. Pouze čtyři lidé si mohou stoupnout a to pouze jednou, zároveň je nemožné stát déle než 10 sekund. Vysvětlete, že v zájmu přežití na této planetě potřebuje skupina vyřešit jak udržet 4 lidi ve stoje po celou dobu na méně než 10 sekund. Skupina bude muset spolupracovat pomocí neverbální komunikace. 30 minut. Aktivita 5 – Budování důvěry Cíl Metoda/Technika Pomůcky Postup Doba trvání Vybudovat mezi účastníky důvěru. Lektorem vedené cvičení. Žádné. Lektorem vedená aktivita: Požádejte účastníky, aby si lehli na zem, tak aby dohromady utvořili kruh a jejich hlavy směřovaly k centru kruhu. Požádejte je, aby zavřeli oči a chytli se za ruce. Vysvětlete jim, ať se pokusí vydechovat a nadechovat stejně jako osoba po jejich levé straně. Jakmile si to párkrát vyzkouší, poproste je, aby se nadechovali více zhluboka a vydechovali pomalu. Nádech a výdech by měl být proveden ve stejnou chvíli jako osoba nalevo. 20 minut. 13 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 6 – Závěr tohoto semináře Cíl Metoda/Technika Pomůcky Postup Doba trvání Udělit účastníkům možnost dokončit společně strávený čas v dobrém duchu. Lektorem vedené cvičení. Žádné. Facilitátorem vedená aktivita: Požádejte účastníky, aby si sedli do kruhu a sedněte si mezi ně. Požádejte každého z nich, aby řekl něco pozitivního o člověku sedícím po jeho levici. Zpětná vazba musí být: o upřímná o musí se zaměřit na něco, co dělá o musí se zaměřit na něco, co může kontrolovat Celý proces byste měl začít, abyste skupině ukázal, jak by to mělo vypadat. Lektor vede tento proces, dokud se všichni nevyjádří. 30 minut. 14 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners DOZVĚDĚT SE VÍCE 15 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 7 – Důvody pracovního stresu Cíl Metoda/Technika Pomůcky Postup Doba trvání Identifikace pracovních nároků. Lektorem vedené cvičení (individuální reflexe, na základě vlastních zkušeností). Velké “post-it” papíry (samolepící papíry), všechny ve stejné barvě (dostatečné množství, aby zbylo na každého účastníka). Toto cvičení se snaží povzbudit účastníky, aby uvažovali o svých vlastních zkušenostech s pracovním stresem: Rozdejte každému papíry. Požádejte je, aby se zaměřili na věci související s prací, o kterých zjistili, že můžou být stresující, požádejte je, aby tyto věci zapsali – jeden konkrétní faktor na jeden papír. Zatímco všichni píší své poznámky, vyberte místo na zdi na které můžou ostatní umísťovat své papíry, které zrovna dopsali. Jakmile všichni dopíší, požádejte, aby každý umístil papíry na již zmíněný prostor na zdi. Jakmile jsou všechny papíry s faktory přidány na zeď, požádejte všechny účastníky, aby si prohlédli všechny faktory a zvážili, zda mohou být různé faktory rozděleny do kategorií. Povzbuďte účastníky, aby diskutovali o tom, jaké to mohou být kategorie a zaznamenejte každý návrh na samostatný papír. Připojte vedoucí kategorii na jinou zeď pomocí „modrého připínáčku“. Požádejte skupinu, aby přesunula „post-it“ papíry tak, aby se příslušné kategorie jevily jako vítězné. 40 minut. 16 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 8 – Měnící se pracovní povinnosti Cíl Metoda/Technika Pomůcky Postup Doba trvání Probrání změn v rozvržení pracovní doby a nové druhy rizik, které mohou působit na zaměstnancovo zdraví. Lektorem vedené cvičení (diskuze). Počítač s programem PowerPoint, dataprojektor a plátno. Přednáška je podpořena PowerPointovou presentací (naleznete na CD ROM). 20 minut. Přednáškový materiál Práce hraje významnou roli v životě většiny lidí. To může být velmi pozitivní pro zdraví a pohodu. Poskytuje finanční ohodnocení a může také pozitivně ovlivnit jedincovu sebeúctu. Pracoviště může být zdrojem sociálního spojení s ostatními a dát lidem pocit, že každý má svůj smysl a účel. Nicméně, pokud dojde k rozporu mezi pracovními požadavky a schopnostmi zaměstnance, pak práce může mít negativní vliv na zdraví jednotlivce a na jeho psychickou pohodu. Ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví jsou popsány hlediska psychosociálních hazardů a psychosociálních rizik: Psychosociální hazardy jsou aspekty pracovního prostředí, které mohou vést k pracovnímu stresu. Mohou být způsobeny tím, jak je práce organizována, navržena nebo řízena. Psychosociální rizika popisují pravděpodobnost závažností psychosociální rizika na zdraví zaměstnanců, pokud jím jsou vystaveni. Toto pomáhá poskytovat některá hodnocení druhů rizik, se kterým se pracovníci mohou setkávat a mohou mít na ně vliv. Ve výsledku toto pomáhá ve chvíli, kdy se snažíte dát do popředí oblasti s cílem bojovat proti pracovnímu stresu. Rozdíl mezi psychosociálním hazardem a psychosociálním rizikem může být objasněno odkazem na následující příklad: Paní Scottová právě začala pracovat jako učitelka matematiky na vysoké škole. Občas se musí vypořádat s chováním žáků (psychosociální rizika). Nemá odpovídající podporu ze strany své vedoucí oddělení ve vztahu k řešení chování žáků a proto zjistí, že je obtížné se efektivně vyrovnat s tímto aspektem její práce (psychosociální rizika). Ve výše uvedeném příkladu, práce paní Scottové zahrnuje řešení chováním žáků, proto nelze vyloučit konkrétní nebezpečí pro paní Scottovou v podobě psychosociálního rizika. Nicméně, pokud by jí její vedoucí katedry poskytl náležitou podporu, která byla účinná vůči chování žáků, byla by menší pravděpodobnost případného stresu. Tímto způsobem se může redukovat dopad na psychosociální rizika na zdraví paní Scottové. Psychosociální hazardy ne vždy musí být doprovázeny nebo přecházet v psychosociální rizika. Je to dané tím, kolik toho zaměstnavatelé mohou udělat pro úplné odstranění psychosociálních rizik – např. změnami ve způsobu, jakým je práce organizovaná, navržená a řízená. Nikdy však není možné odstranit všechny psychosociální hazard pro všechny pracovníky. Výsledkem je, že někteří lidé trpí pracovním stresem. Evropská komise pokynů k pracovnímu stresu (2002) definuje stres jako “vzor emocionální, kolektivní, behaviorální a fyzické reakce na negativní a škodlivé aspekty pracovní náplně, organizace práce a pracovního prostředí.” Za účelem snížení psychosociálního rizika, je třeba posoudit nejen stávající pracovní podmínky a postupy, ale také se dívat dopředu na druhy faktorů, které mohou být problematické v budoucnu. To nám umožňuje pokusit se změnit případné negativní dopady, které mohou přinést změny. 17 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Obecně řečeno svět práce se mění, pokud jde o způsoby organizace práce a také větší demografické změny, které mají vliv na svět práce. Změny jsou podrobněji popsány níže. Je třeba poznamenat, že psychosociální hazardy jsou vždy specifické a jedinečné pro každou konkrétní organizaci a práci. Nicméně, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) stanovila počet "nových rizik", které mají poměrně široký dopad na svět práce. "Nově se objevující rizika" je jakékoli riziko, které je nové a rostoucí. EU-OSHA poskytuje následující definice: Riziko se zvyšuje, pokud: Počet hazardu přispívající k riziku roste, nebo; Pravděpodobnost vystavení nebezpečí roste, nebo; Vliv hazardu na zdraví pracovníků se stále zhoršuje. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci založila "observatoře rizik", které předvídají nová a vznikající rizika. Mají provádět řadu odborných průzkumů, doplněných výzkumem a analýzou klíčových témat, které byly identifikovány. Odborníci byli vybrání ze 13 členských států EU, USA a Mezinárodní organizace práce. Klíčové rizikové oblasti jsou popsány níže. Změny ve způsobech organizace práce: Na mnoha pracovištích se neustále klade velký důraz na sledování a zlepšování, performace. Výsledkem je, že mnozí lidé se musí vypořádat s vyšším zatížením v případě vysoké kontroly a soutěže. Evropský odborový výbor pro vzdělávání (ETUCE) (2009) zjistil, že zvyšující se počet žáků ve třídě je rostoucím problémem pro učitele. Zvýšená intenzita práce může vést ke zvýšení stresu při práci. Za klíčové se považuje, že je těžší vyrovnávat se s pracovními nároky a s rodinným životem, což může vést k napětí v osobním životě. Pro téměř 1/5 pracovníků v Evropě je velmi obtížné dosáhnout uspokojivého pracovního a rodinného života. Navíc, je zde rostoucí potřeba vzdělávání a profesního rozvoje. Do jaké míry se tyto dispozice mohou lišit v závislosti na finanční situaci organizace a faktorech týkající se pracovních sil. To je popsáno níže, ve vztahu ke změně demografie pracovní síly. Podíl pracujících na dočasnou smlouvu v Evropě roste (i když se podíl liší v každé zemi). Z výzkumu EU-OSHA střediska pro sledování rizik vyplývá, že pracovníci se smlouvami na dobu určitou mají často nižší jistotu zaměstnání a menší kontrolu nad svými pracovními podmínkami. Často také mají zvýšené pracovní nároky, ale menší možnost bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. EU-OSHA obecně zjistila, že práce na nestabilních trzích může vést k pocitům nejistoty a to vede k negativnímu vlivu na zdraví pracovníků. Mnozí zaměstnavatelé očekávají větší míru flexibility od svých zaměstnanců, pokud jde o to, jak a kde budou vykonávat své pracovní povinnosti. To může mít za následek nepředvídatelné změny, které mají více zaměstnanci k práci na dálku nebo doma a ve zvýšené závislosti na vnější a krátkodobé pracovníky. Výsledkem změn v organizaci práce může být, že lidé mohou mít menší sociální podpory při práci. Jedním z výsledků obecně náročnějších pracovních prostředí je to, že emocionální nároky v práci rostou. To působí zejména na problematiku šikany a násilí. To může být stresující pro oběti a svědky. Tato problematika může mít vážný dopad na psychickou a fyzickou pohodu. Evropský odborový výbor pro vzdělávání (ETUCE) (2009) uvádí, že agresivní chování studentů je také rostoucí problém ve většině zemí a působí jako vážný zdroj stresu při práci ve školství. Svět práce je také ovlivněn ve spolupráci s demografií. Je třeba zdůraznit, že žádný z níže uvedených problémů není sám osobně negativní. Veškeré problémy, které mohou nastat, jsou v důsledku obtíží při adaptaci na změny, které jsou samozřejmostí. Je třeba také zdůraznit, že níže jsou uvedeny všeobecné trendy a proto se nebudou vztahovat 18 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners na každého jedince v uvedené kategorii: Ve vyspělých zemích je obecný trend lidí žít déle a zároveň však klesá porodnost. To znamená, že podíl obyvatelstva v produktivním věku roste v souvislosti s menším podílem obyvatel, kteří odejdou z práce. Výsledek byl popsán jako “penzijní krize”. To znamená, že existují určité obavy z nedostatku financí, které nebudou k dispozici na podporu starobních důchodů. Lidé by proto měli pracovat víc let, než budou moci odejít do důchodu. To povede ke “stárnutí” pracovní síly. Bylo zjištěno, že starší pracovníci často mají různé potřeby a jsou více vystaveni psychosociálních hazardů při práci, ve srovnání s mladšími pracovníky. Např. starší pracovníci budou mít pravděpodobně nižší podporu od svých manažerů - jsou diskriminováni v oblasti profesního rozvoje a příležitosti k učení. Je pravděpodobné, že měli méně tréninku než mladší pracovníci v průběhu podobného období, méně příležitosti zlepšit a rozšířit své odborné znalosti, rozvíjet nové dovednosti. Není překvapením, že starší pracovníci mají méně příležitostí, měnit své pracovní úkoly a že mají tendenci být diskriminováni v oblasti výběru a redundance. Starší pracovníci mají obecně podobnou úroveň práce a zdravotní problémy, které související s cílovou skupinou mezi 25-44 let. Nicméně, jak pracovníci stárnou, je větší pravděpodobnost, že trpí problémem pohybového aparátu a jsou více náchylní k pracovnímu stresu. Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek v roce 2011 hlásila, že značné množství Evropanů necítí jistotu, že budou moci zůstat ve svém současném zaměstnání až do věku 60 let. Zpětná vazba (která je klíčovým zdrojem stresu) na ETUCE (2009) konferenci v Portugalsku naznačuje, že učitelé musí nyní pracovat více než 15 let navíc před odchodem do důchodu. Zároveň je zde větší “feminizace” pracovní síly – to znamená, že více žen je nyní v placeném zaměstnání. Jak již bylo zjištěno, existuje významná segregace žen a mužů na trhu práce, jak z hlediska typů a úrovní zaměstnanosti. Většina zaměstnaných žen ve 25 členských státech EU je soustředěna v šesti pracovních odvětvích a 11,5% zaměstnaných žen pracuje ve školství. Muži jsou zastoupeni v daleko širším rozsahu pracovního odvětví. Bylo zjištěno, že tam, kde muži a ženy pracují ve stejném zaměstnání, často plní různé úkoly v rámci své práce. Celkový výsledek je, že psychosociální rizikové modely se liší mezi muži a ženami. Muži mají tendenci být více vystaveni fyzickému nebezpečí na pracovišti a ženy emocionálnímu nebezpečí. Navíc, ženy mají tendenci pracovat v nižším statusu povolání, v nichž mají často omezené autonomie. Práce tvoří velkou část našeho života a to může přinést mnoho výhod. Nicméně je zde nějaký potenciál pro poškození jednotlivce a ten je popsán z hlediska psychosociálních hazardů a rizik. Aby se zabránil nebo se zmírnil škodlivý vliv psychosociálních hazardů, je třeba věnovat velkou pozornost možnému dopadu změn ve světě práce. Zejména změny v tom, jak je práce organizována a změny v širším sociálním prostředí, ve kterém se práce nachází. Shrnutí Práce tvoří velkou část našeho života a to může přinést mnoho výhod. Nicméně je zde i jistá možnost pro poškození jednotlivce a ta je popsána z hlediska psychosociálních hazardů a rizik. Aby se tomuto zabránilo nebo se alespoň zmírnil škodlivý vliv psychosociálních hazardů, je třeba věnovat velkou pozornost možnému dopadu změn ve světě práce. Zejména změny v tom jak je práce organizována a změny v širším sociálním prostředí, ve kterém se práce nachází. Změny jsou příčinou určité obavy z hlediska jejich potenciálu pro zvyšování expozice pracovníků na psychosociální hazardy. Zdroje 19 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Evropského průzkumu podniků na nových a vznikajících rizicích. K dispozici na adrese: http://osha.europa.eu/en/publications/reports/en_esener1-summary.pdf [cit. 26.07.2011] Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, odborná prognóza o vznikajících psychosociálních rizicích související s bezpečností a ochranou zdraví, informační list č.74. K dispozici na: http://osha.europa.eu/en/publications/factsheets/74 [cit. 26.07.2011] Evropská komise generálního ředitelství pro zaměstnanost a sociální věci jednotka D.5 (2002) Pokyny pro stres související s prací: Koření života nebo polibek smrti? K dispozici na: http://www.isma.org.uk/pdf/publications/ke4502361_en.pdf [cit. 30.07.2011] Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (2011) změny v čase – první výsledky z pátého evropského průzkumu pracovních podmínek. K dispozici na: http://www.eurofound.europa.eu/publications/htmlfiles/ef1074.htm [cit. 26.07.2011] Evropský odborový výbor pro vzdělávání (ETUCE) (2009) ETUCE závěrečná konference o pracovním stresu učitelů: systémy pro posuzování rizik, zahrnutí psychosociálních rizik v oblasti sociálního dialogu a učitelských odborů bezpečnosti a ochrany zdraví strategie. Evropský odborový výbor pro vzdělávání (ETUCE) (2009) ETUCE první průběžnou zprávu o projektu: pracovní stress učitelů – provádění akčního plánu a ETUCE evropské autonomní dohody o pracovním stresu. K dispozici na: http://etuce.homestead.com/publications2009/06.2009_WRS-ProjectFinal_EN.pdf [cit. 27.07.2011] Evropský odborový výbor pro vzdělávání (ETUCE) (2009) ETUCE druhou průběžnou zprávu o projektu: pracovního stres učitelů – provádění akčního plánu ETUCE evropské autonomní dohody o pracovním stresu. K dispozici na: http://etuce.homestead.com/publications2009/06.2009_II_ETUCE_report_WRS_EN.pdf [cit. 27.07.2011] 20 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 9 – Definice pracovního stresu Cíl Metoda/Technika Pomůcky Postup Doba trvání Poskytnout účastníkům definici pracovního stresu, popisující rozšíření v Evropské unii obecně a ve školství zvláště. Prezentovat poznatky z klíčových studií v oblasti pracovního stresu. Přednáška. Počítač s programem PowerPoint, dataprojektor a plátno. Přednáška je podpořena PowerPointovou prezentací (naleznete na CD ROM). 20 minut. Přednáškový materiál Většina dospělých tráví velkou část svého každodenního života v práci. Pracovním stresem proto může mít rozsáhlý dopad hlavně na zdraví. To ovlivňuje všechny typy organizací práce, bez ohledu na odvětví a velikosti. Dopad na zdraví zaměstnanců je závažný; po celé Evropě je stres druhou největší příčinou zdravotních problémů souvisejících s prací. Asi 22 % pracovníků - více než jeden z pěti – ze všech 27 členských států EU má zkušenosti s pracovním stresem. Výzkum naznačuje, že pracovní stres tvoří asi 50 % až 60 % všech pracovních neschopností. Stres může postihnout kohokoli na jakékoli úrovni a v jakékoli organizaci. Úroveň stresu ve školství byla shledána značně nad průměrem než v průmyslových odvětvích a službách a ve společnosti obecně. Je třeba poznamenat, že to nejsou jen učitelé, ale také ostatní zaměstnanci v oblasti školství, jako jsou uklízečky, podpora a administrativní personál. Stres ve školách vede ke zvýšené absenci a je také jedním z důvodů proč učitelé opouští svou profesi. Výzkum prováděný v Německu (Hasselhorn, 2004) zjistil, že povolání učitele mimořádně ohrožuje duševní zdraví. V sektoru vzdělávání UK mezi roky 2009 a 2010 bylo odhadnuto, že 2,2 milionu neodpracovaných pracovních dnů bylo z důvodu zranění na pracovišti a související pracovní neschopnost a odhadované prevalence pracovníků se špatným zdravotním stavem je 4,3 %. Průzkum provedený ve Slovinsku v roce 2008 dospěl k závěru, že velká většina (84 %) učitelů zde vnímá své profese jako velmi nebo mimořádně stresující. Evropský výbor odborových svazů pro vzdělávání (ETUCE) zadal několik studií o příčinách pracovního stresu. První projekt zaměřený na pracovní stres na učitele, provedených v letech 2006 až 2007, vyústil v identifikaci následujících faktorů: Intenzita zvýšené pracovní zátěže a nerovnoměrné zatížení, z nichž některé se vztahují k nedostatku učitelů; role přetížení (učitelé mají často jiné povinnosti stejně jako výuku); velikost vyšší třídy: učitel a přeplněné třídy; špatné vedení školy nebo nedostatek podpory ze správy; izolace učitelů; vzájemná soutěž mezi kolegy; nepřijatelné chování žáků. Nepřijatelné chování bylo jedním z nejvyšších pořadových faktorů průzkumu slovinských primárních a středoškolských učitelů. Nepřijatelné chování může zahrnovat urážky, výhrůžky a fyzické nebo psychické agrese. Pracovníci ve školství jsou mimořádně ohroženi, protože jejich úlohy zahrnují jednat přímo se žáky a jejich rodiči, případně také domácí návštěvy a práci s dětmi se speciálními potřebami. Mezi roky 2009 a 2010pracovalo 9 % zaměstnanců UK v oblasti školství, ale až 12 % případů všech nahlášených pracovní úrazů, včetně násilí pochází z tohoto stejného sektoru. Zpětná vazba od ETUCE (2009) konference naznačuje, že násilí ve školách a k učitelům je jedním z hlavních faktorů pracovního stresu v Severním Irsku a na Maltě; nedostatek respektu k profesi pedagoga. Konference ETUCE (2009) uvádí, že v Litvě vlivem nízkých platů 21 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners opouští tuto profesi pedagogové – nejvíce těchto předmětů (matematika a angličtina). Podobně bylo oznámeno, že Estonsko má vážný nedostatek učitelů z důvodu potíží při získávání mladých lidí k této profesi. Z průzkumu učitelů slovinských základních škol provedeného v roce 2008 vyplynulo, že nejvyšší rizikovým faktorem jsou zvýšení intenzity, role přetížení, zvětšení počtu žáků na učitele, nepřijatelné chování žáků, špatná atmosféra ve škole, nízké sociální postavení učitelů, strach z konfliktu, nízké finanční ohodnocení a nedostatečná sociální podpora od kolegů. Pracovní stres způsobený výše uvedenými faktory postihuje jednotlivce i celé organizace. Na individuální úrovni, pracovního stresu mohou být příznaky: emocionální, kognitivní, behaviorální a fyziologické účinky. Emocionální účinky mohou zahrnovat podrážděnost, úzkost, obtíže při spaní, deprese, hypochondrie, pocity odcizení, vyčerpání a problémy s rodinnými a sociálními vztahy. Kognitivní účinky mohou zahrnovat potíže v koncentraci nebo uchovávání informací. To může znamenat, že je těžké získávat nové informace nebo provést rozhodnutí. Behaviorální účinky může zahrnovat závislost na alkoholu a tabáku, špatnou životosprávou, nedostatek pohybu (např. únava) a jiné chování. Fyziologické účinky mohou zahrnovat muskuloskeletální potíže, zejména bolesti zad, oslabenou imunitu, trávící a kardiovaskulární problémy. Na organizační úrovni může způsobit pracovní stres: Zvýšenou úroveň pracovních absencí; Vysokou fluktuaci zaměstnanců; Disciplinární záležitosti zaměstnanců; Násilí a psychické obtěžování; Snížení produktivity; Chyby a nehody; Zvýšené náklady na zdravotní péči a náhradu škody. Zdroje Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, při vzniku pracovního stresu v sektoru vzdělávání, jednací list č. 31. K dispozici na: http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact31 [cit. 26.07.2011] Evropský výbor odborového svazu pro vzdělávání (ETUCE) (2009) ETUCE závěrečná konference učitelů pracovního stresu: rizika systém hodnocení, začlenění psychosociální rizika v sociálním dialogu a učitel odbory zdravotní a bezpečnostní strategie Evropský výbor odborového svazu pro vzdělávání (ETUCE) (2009) ETUCE první průběžná zpráva o projektu: učitelů pracovního stresu – provedení akčního plánu ETUCE a autonomní Evropská dohoda o Work-Related stresu. K dispozici na: http://etuce.homestead.com/publications2009/06.2009_WRS-ProjectFinal_EN.pdf [cit. 27.07.2011] Evropský výbor odborového svazu pro vzdělávání (ETUCE) (2009) ETUCE druhá průběžná zpráva o projektu: učitelů pracovního stresu – provedení akčního plánu ETUCE a autonomní Evropská dohoda o Work-Related stresu. K dispozici na: http://etuce.homestead.com/publications2009/06.2009_II_ETUCE_report_WRS_EN.pdf [cit. 27.07.2011] Evropské pracovní podmínky observatoř (EWCO), Slovinsko: EWCO srovnávací analytická zpráva o pracovním stresu. K dispozici na: http://www.eurofound.europa.eu/ewco/studies/tn1004059s/si1004059q.htm [cit. 26.07.2011] Hasselhorn, H M and Nübling, M (2004) Arbeitsbedingte psychische Erschöpfung bei Erwerbstätigen in Deutschland, in Arbeitsmed. Sozialmed. Umweltmet. 39 (11) pp 568-576 Zdraví a bezpečnost, pracovní úrazy a poškození zdraví ve školství. K dispozici na: http://www.hse.gov.uk/statistics/industry/education/ [cit. 30.07.2011] 22 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 10 – Příznaky stresu při práci Cíl Metoda/Technika Pomůcky Postup Doba trvání Identifikovat příznaky stresu spojeného s prací. Lektorem vedené cvičení (individuální reflexe, na základě vlastních zkušeností). Prázdné karty (vizitky, karty velikosti), flipchart, papír a tužky, “modrý připínáček ". Toto cvičení doporučuje, aby účastníci dále uvažovali o své vlastní zkušenosti s pracovním stresem: • Požádejte účastníky, aby o nějakém příznaku pracovního stresu, se kterým mohou mít zkušenosti. • Napište následující příznaky kategorií (včetně mezer pod zaznamenáváním příznaků) na flipchart a displej, to napomůže úvahám účastníků: o fyzikální o kognitivní o emocionální o chování o sociální • Zobrazujte stránky flipchart tak, že účastníci je mohou využít ke svému odrazu. • Zeptejte se každého účastníka, aby napsal každý symptom, jakou má s ním zkušenosti na samostatnou kartu. Informujte účastníky, že karty budou shromažďovány v krabici, chraňte jejich anonymitu. • Jakmile účastníci dopíší na své karty, sbírejte karty do krabice. • Zeptejte se účastníků, zda dobrovolně můžete výsledky podle kategorií zobrazit na flipchart. • Čtěte karty a dobrovolník z řad účastníků by měl napsat výsledky na flipchart k příslušné položce. 25 minut. 23 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 11 - Vliv pracovního stresu na jednotlivce Cíl Zjištění okamžitého a dlouhodobého účinku pracovního stresu neadresně na jednotlivcích . Metoda/Technika Pomůcky Postup Lektorem vedením cvičení (práce ve skupině). Papír a tužky, flipchart, “modrý připínáček”. Toto cvičení se provádí jako skupinová práce: Požádejte účastníky, aby vytvořili skupiny, tři nebo čtyři v každé skupině. Požádejte účastníky, aby si vybrali mluvčího z každé skupiny, kteří dají zpětnou vazbu pro celou skupinu na konci tohoto cvičení. Doba trvání Zeptejte se každého jednotlivce ve skupině, aby přemýšlel o případu, kdy zažil(a) stres související s prací a nebyla mu věnována odpovídající pozornost. Požádejte každého účastníka, aby se podělil se skupinou, jak on nebo ona cítí (nebo by se cítil) v těchto souvislostech: o vztahy s kolegy; o vztahy s manažery; o závazek k instituci, kde pracují; o motivace; o pracovní a soukromý život; o morálka; o uspokojení z práce; o účast na práci; o další důležité faktory. Požádejte každou skupinu, aby dala zpětnou vazbu pro celou skupinu, a poznamenejte si jejich zpětnou vazbu na flipcharty na základě výše uvedených bodů ("vztahy s kolegy", atd.). 40 minut. 24 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 12 - Vliv pracovního stresu na organizaci Cíl Metoda/Technika Pomůcky Postup Vztáhnout účinky pracovního stresu na individuální širší organizační úrovni (část I). Vztáhnout účinky pracovního stresu k zemi relevantní úrovni (část II). Lektorem vedené cvičení (brainstorming a případové studie). Flipchart, papír a tužky, modrý připínáček, kopie materiálu, případové studie ze STRESSLESS Metodické příručky. Toto cvičení se provádí ve 2 různých částech. Je spojeno s identifikací účinků pracovního stresu na jednotlivcích (Aktivita 11 - Vliv pracovního stresu na jednotlivce). část I (na úrovni skupiny, brainstorming cvičení) Požádejte skupiny, aby na základě předchozího cvičení debatovali o možných účincích stresu na organizaci. Zaznamenávat myšlenky skupiny na samostatné flipcharty. Doba trvání část II (případová studie) Rozdejte případný studijní materiál účastníkům a požádejte je, aby si jej přečetli jednotlivě. Požádejte účastníky, aby studijní materiál měli ve skupinách po třech nebo čtyřech lidech. Požádejte každou skupinu, aby klíčové, závěry a důsledky použili pro celou skupinu. 1 hodina a 15 minut (30 minut- část I – plus 45 min – část II). 25 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 13 - Povinnosti zaměstnavatelů k prevenci pracovního stresu Cíl Metoda/Technika Pomůcky Postup Doba trvání Informovat účastníky o odpovědnosti zaměstnavatele za prevenci pracovního stresu, s ohledem na právo EU a příklady z konkrétních zemí. Přednáška Počítač, PowerPoint, dataprojektor a plátno. Přednáška je podpořena prezentací v PowerPointu (viz CD ROM). 35/45 minut. Přednáškový materiál Zaměstnavatelé a manažeři jsou odpovědní za organizaci, design a řízení práce. Každý z těchto faktorů je důležitý pro psychosociální rizika. Na jedné straně, špatně organizovaná práce může být významným zdrojem stresu pro zaměstnance. To může mít negativní dopad na zdraví jednotlivých pracovníků a na zdraví organizace. Na druhou stranu, dobře organizovaná práce může zabránit nebo omezit zdroje stresu. Zaměstnavatelé a manažeři hrají klíčovou úlohu při řešení psychosociálních rizik na pracovišti. V mnoha zemích, včetně všech členských států EU, jsou zaměstnavatelé ze zákona odpovědní za bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců. ES Rámcová směrnice 89/391/EHS (rámcová směrnice) stanoví zaměstnavatelům obecné povinnosti ve vztahu k řešení "všechny druhy rizik, v souladu s principy prevence a neustálé zlepšování podmínek na pracovišti ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví“ . Podle této směrnice, mohou i zaměstnavatelé delegovat některé z příslušných úkolů, dodržování zákonů nakonec zůstává na nich. Zaměstnavatelé musí zajistit, aby ti lidé, kteří se zabývají bezpečností a ochranou zdraví, řízení rizik měli potřebné znalosti, informace a schopnosti. Musí tedy zajistit potřebné informace, školení, zdroje a podporu pro ty, kteří provádějí efektivní řízení rizik. Směrnice má za cíl zvýšit množství ochrany poskytované pracovníkům prostřednictvím provádění opatření k prevenci rizik na pracovišti. Členské státy mají možnost zavést přísnější pravidla. Pokud členský stát poruší svou povinnost provedení směrnice do vnitrostátních právních předpisů, může Evropská komise pokračovat v jednání a je – li to nutné, může předložit věc Evropskému soudnímu dvoru. Systematické posuzování rizik je klíčovým prvkem rámcové směrnice a je zákonnou povinností zaměstnavatele. Směrnice definuje hlavní kroky při hodnocení rizik, ale ne konkrétní nástroje, které by měly být použity. Důvodem je to, že směrnice se vztahuje na mnoho stresových faktorů, které se mohou velmi lišit na každém pracovišti nebo oblasti. Zatímco členské státy jsou povinny zavést opatření k přizpůsobení směrnic ES s jejich právními rámci, ES není normativní o tom, jak by toto mělo být provedeno. Je proto důležité, aby se zaměstnavatelé seznámili s konkrétní politikou a právními předpisy týkajících se jejich vlastní země. Obecně platí, že vlastnosti dobře organizované práce mohou sloužit jako vodítko: 26 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Vlastnosti dobře organizované práce. Vlastnost Akce Komunikace organizační struktury politiky a praxe Pracující by měli být informováni o organizační struktuře, účelu, zásadách a postupech. Vhodné výběrové řízení Kandidáty na každou práci je třeba posuzovat ve vztahu k požadavkům práce. Výběr by měl být založen na shodě kvalifikace uchazeče, požadavkům a schopnostem, které jsou pro práci potřebné. V případě potřeby by měly být poskytnuty vhodná školení. Pracovník rozvoje podpory, školení a Účinný dohled a vedení je důležité a může pomoci chránit pracovníky před stresem. Pracovníci by měli mít možnost vzdělávání v souladu s potřebami rozvoje práce. Jasný popis práce Popis práce by měl vzít v úvahu organizační struktury a strategické cíle, účel a organizaci práce a způsob jakým se výkon bude měřit. Pracovník by měl chápat svou práci. Je důležité, aby pracovníci, manažeři a další klíčoví zaměstnanci byli informováni o příslušných údajích o práci a ujistěte se, že požadavky jsou vhodné. Efektivní komunikace Manažeři by měli hovořit s jejich zaměstnanci, poslouchat je, aby bylo jasné, že je jim rozumí. Pracovní komunikace by měla být srozumitelná, v souladu s popisem práce pracovníka a úplná. Závazky vůči pracovníkům by měly být jasné a zaznamenané. Sociální prostředí Je třeba uznat, že přiměřená úroveň socializace a týmové práce je často produktivní a může pomoci zvýšit úsilí na pracovišti a v pracovním týmu. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví (EU-OSHA) poskytuje konkrétní pokyny pro zvládání stresu v oblasti vzdělávání, prevenci násilí a prevenci šikany pedagogických pracovníků. Ty jsou pak popsány níže. Zvládání stresu ve vzdělávání Příklady opatření, které mohou být přijaty, aby se zabránilo pracovnímu stresu v oblasti vzdělávání, jsou: vybudování závazku na všech úrovních organizace v boji proti pracovnímu stresu; určení zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví, který je znalý psychosociálních otázek spojených s výukou; zajistit školení, aby všichni zaměstnanci, kteří vědí o pracovním stresu, dokázali identifikovat příznaky stresu; podpořit dobrou komunikaci mezi zaměstnanci, mezi zaměstnanci a vedením, mezi managementem a odbory; poskytování školení na zvládání stresu pro manažery a pracovníky; zajištění školení pracovníků, zejména učitelů, týkající se chování, řízení a pedagogické dovednosti řešit složité chování; podporovat zapojení a komunikaci s rodiči a rodinami. Prevence násilí na učitele Násilí vůči učitelům lze předejít, pokud jsou rizika předem určena. Zaměstnanci by měli být informováni o těchto možných faktorech s ohledem na odpovídající vzdělání. V případě potřeby by měly být kontaktovány příslušné správní orgány. Přijmout preventivní opatření, která se týkají environmentálního designu, správního řízení, strategie chování a zvyšování povědomí. V souvislosti s environmentálním designem, je třeba zvážit, zda by bylo možné zlepšit fyzické a psychosociální prostředí instituce - například pokud jde o kvalitu zvuku, větrání, vizuální estetiku. Pozornost je třeba věnovat otázkám, jako je osvětlení, viditelnost vchodů, řízený přístup a jiná bezpečnostní opatření. 27 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Správní kontroly se týkají politiky vedení společnosti, jak je o násilí a sdělováno ostatním. Politika proti násilí by měla být rozvíjena v úzké spolupráci s personálem. Všechny strany, včetně rodičů a studentů, by měly být o svých právech a povinnostech v tomto ohledu informovány. Násilí je třeba zabránit zajištěním bezpečných pracovních postupů – například více než jeden člen personálu by měl dohlížet na žáky, je-li to nezbytné. To zase znamená, že pracovní místa by měla být dostatečná pro zajištění bezpečnosti zaměstnanců. Měly by být zavedeny prostředky pro nahrávání, monitorování a přezkoumávání incidentů, které obsahujících násilí a mělo by být k dispozici poradenství pro podporu zaměstnanců, kteří se cítí ohroženi. Strategie chování lze pozitivně ovlivnit způsobem, jakým lidé jednají a tím snížit úroveň násilí. Je důležité podpořit smyslu pro společenství a spolupráci ve školách, podpořit pozitivní postoje, toleranci a úctu k ostatním. Měly být šířeny osvědčené informace o studentech, zaměstnancích a rodičích, být zapojeny do vypracování politiky nulové tolerance k násilí, diskriminaci jazyka, chování, šikanování a obtěžování. Personál by měl být vyškolen, aby poznal varovné signály a nenásilně řešil reakce a konflikty. Měl by mít přístup k službě psychologického poradenství. V neposlední řadě lze násilí předcházet zvyšováním podpory povědomí v partnerství s kontrolními orgány a to prostřednictvím spolupráce mezi pedagogickými pracovníky, hejtmany, rodiči, studenty, kontrolními orgány a odbory. Prevence šikany na pedagogických pracovnících Nejlepším způsobem, jak předcházet šikaně pedagogických pracovníků je vyvinout organizační kulturu, která objasňuje jeho normy a hodnoty proti šikaně. Toho lze dosáhnout prostřednictvím: školení; šetřením o rozsahu a povaze problému; formulace politiky s jasnými pokyny pro sociální interakci; efektivní distribuce organizačních norem a hodnot na všech úrovních organizace, a to prostřednictvím médií, jako jsou například zaměstnanecké příručky, informativní schůzky a bulletiny; zajištění toho, že organizační normy a hodnoty jsou známé a dodržovány všemi zaměstnanci; zlepšení řídících pravomocí a schopností v konfliktu zpracování; zřízení nezávislého kontaktu pro zaměstnance; zapojení zaměstnanců a jejich zástupců v hodnocení rizika a šikana pro preventivní činnost. V roce 2009 EU-OSHA provedla Evropský průzkum podniků (ESENER), kdy manažeři a zaměstnanci byli dotazováni na zdraví a bezpečnostní rizika – zejména psychosociální rizika – na jejich pracovišti. Celkem 28 649 manažerů a 7 226 bezpečnostních zaměstnanců bylo dotazováno v 31 zemích: EU stejně jako Chorvatsko, Turecko, Švýcarsko a Norsko. Nálezy z ESENER naznačují, že Evropské podniky využívají formální (na základě politiky nebo postupu) opatření na řešení jak obecné bezpečnosti práce, tak zdravotních problémů a psychosociálních rizik, ale také mají tendenci používat méně formálních akcí, zejména s ohledem na psychosociální rizika. Formální zaměstnanecké politiky bezpečnosti a ochrany zdraví jsou častější v oblasti školství v Irsku, Velké Británii, Nizozemsku a skandinávských zemích (v porovnání s jihoevropskými státy, novými členskými státy a kandidátskými státy). To může být způsobeno rozdíly v povědomí, znalostí a tradicích týkající se zdraví a bezpečnosti v těchto zemích. 28 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners V podnicích v některých zemích, jako je například Finsko, mají širokou škálu odborníků na bezpečnost práce a zdraví, zatímco v jiných zemích – například Řecko - rozsah odborníků je mnohem užší. Vysvětlení tohoto zjištění je včetně nedostatek povědomí, nedostatečné uplatňování priorit nebo nedostatek dostupných odborných znalostí. Použití psychologů v oblasti školství možná odráží vyšší úrovně povědomí a informovanost o psychosociálních rizikách, které jsou typické pro toto odvětví. Evropský výbor odborových svazů pro vzdělávání (ETUCE) (2009) shromažďuje údaje o správných postupech zaměstnavatele ve vztahu k prevenci psychosociálního stresu. Jedná se o průzkum a zpětné vazby od zástupců Unie učitelů na konferenci ETUCE 2009, zúčastnění delegáti z Belgie, Bulharska, Kypru, Česká republiky, Dánska, Estonska, Francie, Německa, Řecka, Maďarska, Irska, Itálie, Litvy, Malty, Norska, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Španělska, Švédska a Velká Británie. Tyto údaje se týkají: realizace hodnocení rizik pracovního stresu na učitelích ve školách; začlenění problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví – zejména v souvislosti s psychosociálním stresem sociální dialogu s ohledem na institucionální, místní, regionální a národní úrovně a učitelské unie strategie pro zdraví a bezpečnost – zejména v souvislosti s psychosociálním stresem. ETUCE identifikuje následující osvědčené postupy ve vztahu k prevenci pracovního stresu: dialog s vedením školy, rodiči a studenty; dialog s místními orgány; dialog na úrovni vlád; použití anket a dotazníků zjistit rozsah pracovního stresu; kolekce opatření k boji proti pracovnímu stresu; poskytování zdravotního a bezpečnostního školení pro učitele, zástupce zdraví a bezpečnosti práce a vedení školy; linky psychologického poradenství ro učitele; zdarma lázeňské dovolené pro učitele; šíření informací prostřednictvím brožur, letáků, informačních dnů zdraví a seminářů zdraví; vytváření skupin prevence stresu. Podrobnější informace na některé z názorů specifické: Polovina z kandidátských zemí EU a Asociace evropského volného obchodu (EUFTA) – 14 z 27 – má zvláštní opatření na řešení pracovního stresu prostřednictvím hodnocení rizik a hodnocení. Však pouze 7 zemí (Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Slovensko a Švédsko) zavedly systém hodnocení specifického rizika, které se vztahuje k pracovnímu stresu ve školách. Navíc ne všechny politiky je řádně realizovaly (70 % nezahrnovaly všechny doporučené etapy) a některé realizovaly jen pilotní projekty. V Německu, Freiburgský výzkumný ústav pro zdraví a sociálního lékařství (Freiburger Forschungsstelle Arbeits-und Sozialmedizin – FFAS), ve spolupráci s Ministerstvem kultury v Baden-Wuertemberg, sestavili dotazník hodnocení psychosociální rizika pro učitele. Je používán jako screening k posouzení úrovně pracovního stresu. Výzkum v Německu (Oberdörster a Tiesler, 2006), který jsou k dispozici v angličtině a němčině, naznačuje, že zlepšení fyzického prostředí – zejména ve vztahu k hladině hluku a větrání – může vyústit v nižší úroveň stresu a lepší vztahy mezi zaměstnanci a žáky. V Bulharsku jsou zaměstnavatelé povinni provádět hodnocení rizik na pracovišti (zahrnuje školy a školky). Zaměstnancům, kteří porušují předpisy, může být uložena pokuta. Jsou vymezeny řady zdravotních stavů, které 29 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners jsou považovány za zvlášť nebezpečné pro učitele. Ti, kteří splňují určitá kritéria ve vztahu k jejich zdraví se mohou obrátit na zvláštní fond a ten jim umožní odejít až o tři roky dříve do důchodu. V Polsku existuje mnohem větší důraz na studentský stres než na učitelský stres a iniciativy k předcházení pracovního stresu ve školách se zaměřují na individuální úroveň než organizační úroveň. Například Učitelská poradna byla založena v roce 2007 a nabízí zdarma konzultaci s psychology a dalšími odborníky. Na Slovensku Unie učitelů vyjednává ve jménu učitelů, kteří se mohou účastnit hodnocení školních rizik prostřednictvím místních kolektivních smluv. Učitelé mají rovněž přístup k psychologovi, zaměstnanci unie a očekává se i další podpora této povahy v budoucnu zaměřená na práva učitelů. Všichni zaměstnanci ve Švédsku jsou chráněni pomocí systematické práce environmentálního managementu (Systematiskt ArbetsMiljöarbete – SAM). SAM zahrnuje všechny příslušné zúčastněné strany při šetření a hodnocení rizik, opatření a monitorování pokroku. Zaměstnavatelé mají povinnost udržovat aktuální legislativu a pravidla týkajících se pracovního prostředí a práce vyšetřovatelů. Inspektoři švédského úřadu práce posuzují a sledují uplatnění SAM na pracovištích. ETUCE názor od Portugalska naznačuje, že právní předpisy týkající se bezpečnosti a zdraví na pracovišti nejsou vždy plně implementovány. Zpětná vazba od Polska a Malty naznačuje, že otázka napětí mezi učiteli není plně využita a že možné úrovně stresu nejsou plně potvrzovány. Maltská unie učitelů (MÚT) se snaží řešit tento problém tím, že jedná s vládou k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví učitelů na všech školách. Toho bylo dosaženo v letech 19992000. Cílem tohoto bylo zvýšit povědomí o zdraví a bezpečnosti, podporovat osvědčené postupy v této oblasti. Zpětná vazba od Itálie naznačuje, že kulturní názory týkající se vztahu mezi stresem a duševním zdraví by mohly bránit některým učitelům vykazovat pracovní stres. Zákon v Dánsku vyžaduje na pracovištích zjišťování fyziologických a psychologických problémů v pravidelných intervalech. Školy jsou dotazovaných přibližně každých pět let a výsledky jsou porovnávány s celostátním průměrem. Pracoviště bezpečnostních výborů se scházejí každý měsíc, projednávají otázky bezpečnosti a ochrany zdraví a předkládají návrhy na zlepšení pracovního prostředí školy. Školy jsou každoročně kontrolovány ve vztahu k aspektům ovlivňujících pracovníky na úrovni fyzické nebo psychické. To zahrnuje dokončení příručky pro učitele s cílem identifikovat problémy dříve, než bude příliš pozdě. Učitelům nabízejí pomoc v překonávání stresu ze své práce a používá ji přibližně 1000 učitelů za rok. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví popisuje, jak systematický přístupu k indukci pro nové zaměstnance přispěl k prevenci stresu a vyhoření mezi učiteli a vychovateli. V Nizozemsku se zdá, že sociálním dialogem mezi vládou, zaměstnavateli a zaměstnanci se snížila úroveň pracovního stresu ve školách. Management má sklon úzce spolupracovat s představiteli zdraví a bezpečnosti. Učitelé v Severním Irsku jsou nyní schopni odejít důchodu, když jsou obzvláště nepříznivě ovlivněni pracovním stresem. V Dánsku organizace zaměstnavatelů a odborů učitelů úzce spolupracuje na zlepšení pracovního prostředí. V roce 2008 byla uzavřena kolektivní smlouva: péče o zdraví v pracovním prostředí. Zákon vyžaduje, aby všechny organizace s deseti a více zaměstnanci nastavily vnitřní bezpečnostní skupiny. Na úrovni odvětví průmyslu byli zřízeni rady zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců organizací pro pracovní prostředí. Tyto rady sdílejí informace o osvědčených postupech týkající se konkrétně jejich sektoru. Zákon vyžaduje, aby se hodnocení rizik provádělo na 30 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners všech pracovištích, včetně škol, každé tři roky. Kolektivní smlouvy na sociální a zdravotní rizika zahrnují měření spokojenosti a pohody, pokyny k otázkám zdraví, včetně stresu, násilí a obtěžování, prezentace dopadu rozpočtu na pracovní a personální záležitosti a statistiky pracovních neschopností. Domovská stránka Dánské pracovní inspekce poskytuje informace v angličtině, grónštině, němčině, polštině a litevštině (http://www.at.dk). Zdroje Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci,jak může šikana (mobbing)zaměstnanců zabránit? K dispozici na adrese: http://osha.europa.eu/en/faq/education-2/how-can-bullying-mobbing-of-staff-be-prevented [cit. 26.07.2011] Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jak je možné řídit napětí v oblasti vzdělávání? K dispozici na adrese: http://osha.europa.eu/en/faq/education-2/how-can-stress-be-managed-in-education [cit. 26.07.2011] Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, prevenci stresu při práci v oblasti vzdělávání, zákon č. 31. K dispozici na adrese: http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact31 [cit. 26.07.2011] Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jaké aktivity dát pedagogickým pracovníkůmve zvlášť nebezpečném násilí? K dispozici na: http://osha.europa.eu/en/faq/education-2/what-activities-put-staff-at-particular-risk-of-violence [cit. 26.07.2011] Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, co lze udělat, aby se snížilo riziko na pedagogech? K dispozici na adrese: http://osha.europa.eu/en/faq/education-2/what-can-be-done-to-reduce-the-risk-of-violence-to-staff [cit. 26.07.2011] Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, co způsobuje stress související s prací učitele? K dispozici na adrese: http://osha.europa.eu/en/faq/education-2/what-causes-work-related-stress-in-teachers [cit. 26.07.2011] Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, (2002), pracující ve stresu: prevence psychosociálních rizik a stresu na pracovišti v praxi, 37-38 Prevence stresu a vyčerpání mezi učiteli. K dispozici na adrese: http://osha.europa.eu/en/publications/reports/104 [cit. 26.07.2011] Evropský odborový výbor pro vzdělávání (ETUCE) (2009) ETUCE závěrečná konference o pracovním stresu učitelů. Systémy pro posuzování rizik, zahrnutí psychosociálních rizik v oblasti sociálního dialogu a učitelských odborů bezpečnosti a ochrany zdraví strategie Evropské pracovní podmínky Observatoř (EWCO), Slovinsko: EWCO srovnávací analytická zpráva o pracovním stresu. K dispozici na adrese: http://www.eurofound.europa.eu/ewco/studies/tn1004059s/si1004059q.htm [cit. 26.07.2011] Zdraví a bezpečnost, boj proti stresu při práci ve školství. K dispozici na adrese: http://www.naht.org.uk [cit. 26.07.2011] Ústav práce, ochrany zdraví a organizace (2008) k rozvoji evropského rámce pro psychosociální řízení rizik na pracovišti. K dispozici na adrese: http://prima-ef.org/prereport.aspx [cit. 26.07.2011] Oberdörster, M and Tiesler, G (2006), Akustická ergonomická škola, 1. vydání. Bremerhaven: Wirtschaftsverlag NW Verlag für neue Wissenschaft GmbH (Schriftenreihe der Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin: Forschungsbericht, Fb 1071 (English version) ISBN: 3-86509-567-4 Żołnierczyk-Zreda, D (2005), Intervence ke snížení pracovního vyhoření u učitelů, Mezinárodní časopis bezpečnosti práce a zdravotních rizik (JOSE) 11:4, pp 423-430, K dispozici na adrese: http://www.ciop.pl/15243 [cit. 26.07.2011] 31 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 10 – Evropské rámcové dohody o práci z hlediska pracovního stresu Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Doba přednášky Seznámit účastníky evropské rámcové dohody o pracovním stresu, jeho realizace v různých zemích, a její význam v oblasti vzdělávání. Přednáška Počítač s PowerPointem, dataprojektor a plátno. Přednáška je podpořena prezentací v PowerPointu (viz CD ROM). 35 minut Přednáškový materiál Kromě zákonných požadavků, které již byly představeny: existují dvě rámcové dohody, uzavřené Evropskými sociálními partnery, které mají zvláštní význam pro řízení psychosociálních rizik. První z nich je "Rámcové dohoda o pracovním stresu" (říjen 2004). Tato dohoda má za cíl poskytnout zaměstnavatelům a pracovníkům rámec, který lze použít k identifikaci, předcházení a zvládání pracovního stresu. Druhá rámcová dohoda je "Rámcová dohoda o obtěžování a násilí na pracovišti" (duben 2007). Tato dohoda je zaměřena na zvýšení povědomí a porozumění o obtěžování a násilí. Vymezuje zaměstnavatelům, pracovníkům a jejich zástupcům rámec, který může být použit k identifikaci, předcházení a zvládání obtěžování a násilí na pracovišti. Organizace se mohou dobrovolně zapojit do těchto dohod, ale jakmile se tak stane, jsou smluvně zavázány k implementaci stanovených požadavků (předcházení a zvládání pracovního stresu, prevence a řízení obtěžování a násilí na pracovišti, v tomto pořadí) do tří let od podpisu dohody. Evropská Rámcová dohoda o pracovním stresu popisuje některé z indikátorů pracovního stresu, a zdůrazňuje, že vysoká míra absence či fluktuace zaměstnanců, časté mezilidské konflikty či stížnosti pracovníků jsou některé z příznaků, které mohou naznačovat problémy pracovního stresu. Uvádí některé příklady protistresových opatření, a připomíná, že zaměstnavatelé mají zákonnou povinnost chránit bezpečnost a zdraví pracovníků. Tato povinnost se vztahuje i na problémy stresu spojeného s prací, pokud s sebou nesou riziko pro zdraví a bezpečnost. Evropský rámec pro psychosociální rizika byl postaven na následujících klíčových konceptech: 1. Dobrý psychosociální management je dobrý obchod: dobré praxe v oblasti psychosociálních rizik v podstatě odráží osvědčené postupy v oblasti řízení organizace, vzdělávání a rozvoj, sociální odpovědnost a podporu kvality pracovního života. To vede k vyšší produktivitě, vyšší kvalitě výrobků a služeb, větší atraktivitě na trhu práce a většímu potenciálu pro inovace. 2. Psychosociální řízení rizik by mělo být kontinuálním procesem - součást běžné obchodní činnosti: v každodenní praxi, psychosociální rizika mají mnoho příčin. V důsledku toho, že neexistují rychlá stanovená řešení – je nutný kontinuální proces řízení. Aby byla účinná, je důležité si uvědomit nejdůležitější základní faktory příčiny, než řešení která jsou vybrány. 3. Vlastnictví všech zúčastněných stran: je důležité, aby hlavní aktéři psychosociálních rizik (manažeři, zaměstnanci a jejich zástupci) byli zodpovědní za práci, kterou je třeba udělat, a nárokovali si tento proces. Mohou být podpořeni interními a externími experty nebo externími poskytovateli služeb, ale outsourcing vlastnictví na poskytovatele služeb je faktorem, který souvisí s neúspěchem. 4. Kontextualizace a přizpůsobení: přizpůsobení se dané situaci, je nezbytnou součástí řešení psychosociálních rizik. To umožňuje jak praktické dopady, ale také pomáhá zefektivnit akční plány. Velikost podniku, jeho profesní oblasti, charakteristiky pracovní síly (např. pohlaví, věk a podmíněné práce) stejně jako širší kontext země, je třeba vždy zvážit. 32 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners 5. Evidence - informovaná praxe: psychosociální řízení rizik je systematické, evidence - informována, praktické řešení problémů a strategie. Měla by se zaměřit na popisy a postupy nejdůležitějších psychosociálních faktorů spojených s pracovním stresem, které mají vliv na zdraví pracovní skupiny, a která se budou opírat o důkazy. Nejdůležitější ze všeho je, zvolit vhodné řešení pro daný účel. 6. Participativní přístup a sociální dialog: zahrnutí všech stran do úsilí o prevenci mohou zvýšit účast, odstranit překážky pro změny, a poskytnout první kroky pro prevenci. Psychosociální řízení rizik by mělo zahrnovat aktéry v oblasti prevence psychosociálních rizik, a to jednoduše tím, že požaduje, aby změnili své vnímání a chování. Účast zástupců zaměstnanců, sociální dialog a dialog s externími zainteresovanými stranami jsou pro všechny velmi důležité. 7. Různé úrovně intervencí s důrazem na opatření u zdroje: důraz v evropských právních předpisech týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví je zaměřený na primární prevenci rizik v organizaci, tak na zdroje rizik. Avšak specifické akce zaměřené na individuální úrovni mohou také hrát důležitou roli, v závislosti na rozsahu a závažnosti tohoto problému v rámci organizace a jejího vlivu na zdraví zaměstnanců. 8. Etika a sociální odpovědnost podniků: psychosociální rizikový management je o lidech, o jejich duševním a fyzickém zdravotním stavu a o obchodních a společenských zájmech. Ochrana psychosociální zdraví lidí není jen právní povinnost, ale i etický problém. Spadá do kompetence sociální odpovědnosti podniků. 9. Možnosti na podnikové i makroúrovni: politika a praxe v psychosociálního rizikového managementu vyžaduje schopnosti, příslušně na makro (národní, sektorové) a na podnikové úrovni: • přiměřené znalosti klíčových prostředků (management a zaměstnanci); • relevantní a spolehlivé informace pro podporu rozhodování; • dostupnost efektivních a uživatelsky přívětivých metod a nástrojů; • dostupnost příslušných podpůrných struktur (experti, poradci, služby a instituce, výzkum a vývoj). . V rámci EU existují velké rozdíly ve stávajících možnostech. V zemích, kde jsou k dispozici jen malé možnosti, je hlavním limitujícím faktorem pro úspěšnou praxi psychosociálního rizikového managementu omezení dopadu psychosociálních rizik na zdraví zaměstnanců a zdravotní nezávadnost jejich organizací, protože to souvisí s nedostatkem informací. Zpráva evropské komise o realizaci evropských sociálních partnerů "Rámcová dohoda o pracovním stresu, publikovaná v únoru 2011 došla k závěru, že tato dohoda úspěšně odstartovala sociální dialog a politický vývoj v oblasti pracovní stresu ve většině členských států EU. Nicméně, dohoda nebyla provedena rovnoměrně v celé Evropě a její zásadní vliv na podnikové úrovni je poměrně omezený. V návaznosti na rámcovou dohodu vznikl Evropský sektorový sociální dialog výboru pro vzdělávání, který byl vytvořený v červnu 2010. Ten zahrnuje otázky "stresu, násilí a obtěžování" ve svém pracovním programu na období 2010-2011. Sociální partneři v oblasti vzdělávání se zabývali uplatňováním průřezových dohod o podmínkách vzdělávání s cílem zlepšit výuku a vzdělávací prostředí. Evropský odborový výbor pro vzdělávání (ETUCE) provedl v roce 2007 první projekt, o pracovním stresu učitelů a vydal průvodce Dohody z pohledu učitele. To také vedlo ETUCE k přijetí “Akčního plánu pracovního stresu učitelů" v roce 2008. Ten zahrnuje seznam akcí, která mají být provedeny na evropské, národní (učitelské odbory) a školní úrovni. Do akcí patří: výměna osvědčených národních postupů, pokud jde o provádění dohody; zvyšování povědomí a lobování vnitrostátních a místních orgánů o nutnosti opatření v boji proti stresu na pracovišti; podpora provádění hodnocení rizik na školách V průběhu let 2008 a 2009 ETUCE dále pracoval, aby provedl svůj akční plán a podporoval národní svazy učitelů v provádění této dohody. Byla vytvořena mezi členskými svazy on-line síť bezpečnosti a ochrany zdraví. ETUCE také 33 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners uskutečnil dva průzkumy mezi svými členskými organizacemi zaměřené na: • praxi v oblasti hodnocení rizik, včetně stresu při práci a • začlenění psychosociálních rizik v sociálním dialogu a strategie učitelských odborů v oblasti zdraví a bezpečnosti. Výsledky těchto průzkumů byly prezentovány na semináři a konferenci, které se konali v roce 2009. Je třeba zdůraznit, že dobrý psychosociální rizikový management jde nad rámec zákonných požadavků. Může zvýšit produktivitu organizace a výkon a udržovat organizační rozvoj. Je důležité, že psychosociální otázky jsou uznány na strategické úrovni tak, aby byly vložené do plánů rozvoje organizace a jejich procesů. To může být provedeno pouze ve spolupráci zaměstnanců a jejich zástupců spolu s dalšími stranami. Zdroje: Council of the European Union (2011) Report on the implementation of the European social partners’ Framework Agreement on Work-Related Stress, Commission Staff Working Paper, Secretary General for the European Commission, Brussels: European Commission European Trade Union Committee for Education (ETUCE) (2009) ETUCE Final Conference on Teachers’ WorkRelated Stress: Risk Assessment Systems, Inclusion of Psychosocial Hazards in Social Dialogue and Teacher Unions Health and Safety Strategies European Trade Union Committee for Education (ETUCE) (2009) ETUCE First Interim Report on the Project: Teachers’ work-related stress – implementing the ETUCE Action Plan and the European Autonomous Agreement on Work-Related Stress, available at: http://etuce.homestead.com/publications2009/06.2009_WRSProjectFinal_EN.pdf [accessed 27.07.2011] European Trade Union Committee for Education (ETUCE) (2009) ETUCE Second Interim Report on the Project: Teachers’ work-related stress – implementing the ETUCE Action Plan and the European Autonomous Agreement on Work-Related Stress, available at: http://etuce.homestead.com/publications2009/06.2009_II_ETUCE_report_WRS_EN.pdf [accessed 27.07.2011] Institute of Work, Health and Organisations (2008) Towards the Development of a European Framework for Psychosocial Risk Management at the Workplace, available at: http://prima-ef.org/prereport.aspx [accessed 26.07.2011] PRIMA-ef Consortium (2008) Guidance on the European Framework for Psychosocial Risk Management: A Resource for Employers and Worker Representatives, available at: http://prima-ef.org/guide.aspx [accessed 31.07.2011] 34 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 11 – Zkušenosti z hodnocení rizik Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Doba diskuze Povzbudit účastníky k zamyšlení nad jejich zkušeností hodnocení rizik pracovního stresu a dalších iniciativ. Diskuze Žádné Vést skupinovou diskuzi 20 minut. 35 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 12 – Zásady psychosociálního managementu Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Doba přednášky Seznámit účastníky s psychosociálním managementem Přednáška Počítač s PowerPointem, dataprojektor a plátno. Přednáška je podpořena prezentací v PowerPointu (viz CD ROM). Přednášející odhaluje principy psychosociálního managementu - jeden po druhém, a žádá zpětnou vazbu od jednotlivců pro celou skupinu účastníků 40 minut. Přednáškový materiál Hygienické a bezpečnostní předpisy v členských státech EU vyžadují, aby bylo zabráněno všem typům rizik pro zdraví a bezpečnost. Cílem by mělo být eliminovat rizika, pokud je to možné, nebo jejich snížení s ohledem na ochranu zdraví a bezpečnost pracovníků. Stejně jako u jiných typů ohrožení zdraví a bezpečnosti, organizace musí zavést systematický proces řízení rizik pro řešení psychosociálních rizik. Psychosociální rizikový management je trvalý proces, který zahrnuje: identifikace rizik a hodnocení rizik; vývoj intervencí k řešení rizik; provádění intervencí; hodnocení jejich účinnosti a příslušné organizační změny, začlenění vyhodnocení a závěrů zpět do dalších cyklů procesu Řada osvědčených principů by měla vycházet z procesu psychosociálního rizikového managementu. Ty jsou uvedeny níže: 36 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Nejlepší postup řízení zásad psychosociálních rizik Zásady Dobrý psychosociální management je dobrý obchod Povinnosti zaměstnanců a manažerů Participativní přístup Evidence – informovaná praxe Identifikace klíčových faktorů Kontext relevance Řešení, která jsou vhodná pro daný účel Etika Význam pro organizaci veřejné politiky Zvážení požadovaných schopností Klíčové otázky Správná praxe ve vztahu podle psychosociálního managementu v zásadě odráží dobrou praxi v řízení organizace, vzdělávání a rozvoje, sociální odpovědnost a podpory kvality pracovního života a dobrou práci Je velmi důležité, aby manažeři a pracovníci cítili vlastnictví v procesu psychosociálního managementu. Aby proces byl úspěšný, musí top management prokázat vedení a odhodlání pro psychosociální management. Psychosociální proces řízení rizik uznává, že pracovníci mají zkušenosti s ohledem na jejich pracovní místa. Snaží se je zapojit do prevence psychosociálních rizik, a to ne pouze tím, že požaduje, aby změnili své vnímání a chování. Psychosociální rizikový management je systematický, evidence- informovaná, praktické řešení problémů a strategií. Hodnocení rizik poskytuje informace o povaze a rozsahu možných problémů a jejich účinky na počtu exponovaných osob. Tyto údaje by měly být využity při vypracování akčního plánu, který upřednostňuje opatření k řešení problémů u zdroje. Efektivní psychosociální management je závislý na identifikaci a porozumění klíčových faktorů, a následném zvolení nejvhodnějšího řešení. V důsledku tohoto se obvykle žádné narychlo řešení nenajde. Spíše je nutný kontinuální proces řízení. Pracoviště se v mnoha případech liší, je třeba optimalizovat návrh na řízení rizik, tím by byl přínos a výsledek procesu maximální. Přizpůsobení zlepšuje zaměření, spolehlivost a platnost procesu řízení rizik, využití výsledků hodnocení rizik a proveditelnost výsledků, a pomáhá tak zefektivnit akční plán. Psychosociální rizikový management je akční proces. Je důležité, aby se problémy na pracovišti staly výchozím bodem pro jednání a vedly k rozvoji znalostí a řešení, která jsou "vhodné pro daný účel." Vedení psychosociálních rizik je o lidech, jejich zdravotním stavu, obchodních a společenských zájmech. Ochrana zdraví lidí je nejen zákonnou povinnost, ale i etickou zodpovědností. Psychosociální rizikový management je centrální ochrana zdraví při práci, bezpečnostní politika a praxe. Efektivní psychosociální management může zvýšit angažovanost, motivaci, vzdělávání a rozvoj. Přispívá k vytváření pozitivního pracovního prostředí k organizačnímu rozvoji a udržitelnosti. Provádění psychosociálního procesu řízení rizik vyžaduje schopnosti, jako jsou: přiměřené znalosti klíčových účastníků (management a zaměstnanci); důležité a spolehlivé informace k podpoře rozhodování; dostupnost efektivních a uživatelsky přívětivých metod a nástrojů; účast vedoucích pracovníků a zaměstnanců a jejich zástupců; dostupnost příslušných podpůrných struktur (experti, poradci, služby). V případě potřeby by měly být kompetence vytvořeny odpovídající odbornou přípravou. 37 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 13 – Modely pracovního stresu Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Zapojení účastníků workshopu k popisu klíčových modelů pracovního stresu (část I). Povzbudit účastníky k zamyšlení nad požadavky a odměnami, které se podílejí na jejich práci a podpoře (část II). Interaktivní přednáška, lektorem vedené cvičení (individuální a skupinové práce) Počítač, PowerPoint, dataprojektor a plátno, papír a psací potřeby Toto aktivita se skládá ze 2 různých částí Část I (přednáška) Přednáška je podpořena PowerPointovou prezentací (viz CD ROM). Lektor se zabývá jednotlivými modely pracovního stresu popořadě a vyžaduje názory celé skupiny. Část II (lektorem vedené cvičení) Požádejte účastníky, aby zvážili a poznamenali si proměnné, které jsou obsaženy v modelech pracovního stresu uvedené v předchozích přednáškách, z hlediska vlastních okolností se zaměřením na: o požadavky (pracovní zátěž, pracovní tempo, emocionální); o pracovní a soukromý život; o vztahy na pracovišti Doba Požádejte účastníky, aby určili a poznamenali si uznání a odměny, které jim poskytuje práce, například pokud jde o: o sebeúctu; o plat; o jistoty zaměstnání; o a další výhody. 1 hodina 20 minut (30 minut – část I – plus 50 minut – část II) Přednáškový materiál Vědci vyvinuli několik modelů jejich cílem je, aby nám pomohly pochopit pracovní procesy při kterých lidé trpí pracovním stresem. Tyto modely jsou čistě teoretické, ale mají velmi praktický účel, což nám přesně umožňuje předvídat a tudíž zabránit pracovnímu stresu. Aby bylo možné zjistit, zda je model vhodný pro predikci, jsou jeho jednotlivé fáze a součásti testované v časovém průběhu a v různých pracovních prostředích. Tímto způsobem jsou modely přizpůsobeny a ověřeny vědci se zkušenostmi v této oblasti. Vědci jsou schopni aplikovat tyto testované modely v různých pracovních prostředích. Když jsou metody sběru dat a analýzy také přísné, mohou si být výzkumní pracovníci jisti, že výsledky mohou být použity pro účely srovnání. To znamená, že data získaná pomocí modelů pracovního stresu mohou být použity ke srovnání v různých pracovních prostředích. Tyto údaje mohou být také použity k měření pracovního stresu před a po zásahu, aby bylo možné porovnat pracovní stres na stejném pracovišti, a posoudit úspěšnost zásahu. Současné teorie stresu proto považují za negativní (nepříjemné) emocionální zážitek, který nastane, když lidé vnímají požadavky, které mohou být mimo jejich schopnosti zvládat je. Vnímání těchto požadavků a jejich schopnost vyrovnat se s nimi je proto individuální a to má pravděpodobně vliv na jejich reakci. Ta může mít postupně vliv na vnější prostředí a stresující situace, může být více či méně únosná pro tohoto jednotlivce. Výběr z těchto teorií je popsán dále. 38 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Person-Environment Fit (P-E Fit) (French et al, 1982) P-E Fit model se zaměřuje nejen na význam interakce mezi jednotlivcem a jeho prostředím v utváření individuální reakce na stres, ale také na význam individuálního vnímání životního prostředí a interakce mezi nimi. Existuje jasný rozdíl mezi cílem P-E Fit a objektem P-E Fit. Existují dva aspekty P-E Fit: o do jaké míry postoje a schopnosti zaměstnance odpovídají požadavkům na jeho práci a o do jaké míry pracovní prostředí, splňuje potřeby zaměstnanců (zejména, do jaké míry je jedinec schopen využívat své znalosti a dovednosti v své práci). Model ukazuje, že rozpor schopností mezi člověkem a jeho prací může způsobit stres. Logicky může mít jednu ze tří forem: požadavky pracovního prostředí překračují schopnosti zaměstnance; zaměstnanci se nepodaří důsledně naplnit pracovní prostředí, nebo kombinace výše uvedených. Objevila se kritika tohoto přístupu. Ta se týkala především problémů spojených s měřením širokých pojmů jako "požadavek" a "fit". Nicméně, představa o “fit”, nebo rovnováha mezi požadavky a potřebami, je populární a to ovlivnilo pozdější modely pracovního stresu. Demand-Control teorie (Karásek, 1979) Tato teorie se zaměřuje na interakci mezi určitými soubory vlastností práce - pracovní nároky a kontroly práce. Model je obvykle prezentována jako matice 2x2 s "nízkými" a "vysokými" požadavky proti "nízké" a "vysoké" kontrole: Zjednodušeně to umožní čtyři různé typy zaměstnání: Vysoké požadavky s nízkou kontrolou – vysoké pracovní napětí (nejrizikovější pro zdraví); Vysoké požadavky s vysokou kontrolou – aktivní práce (méně rizikové pro zdraví); Nízké požadavky s vysokou kontrolou – nízké pracovní napětí (pracovních napětí pod průměrnou úrovní) Nízké požadavky a nízká kontrola – pasivní práce (demotivující charakter této práce může způsobit průměrnou úrovně pracovního napětí). Demand-Control teorie je vyjádřena dvěma koncepty, které lze testovat: kombinace vysokých pracovních nároků a nízké pracovní kontroly je spojována s psychickým a fyzickým napětím (vysoké pracovní napětí) a práce, při které jsou požadavky a kontrola vysoké, může vést k well-beingu, vzdělávání a osobnímu růstu 39 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners (aktivní pracovní místa) Výzkum naznačuje, že tato teorie může být pravdivá, a to zejména v souvislosti s kardiovaskulárními nemocemi. Nicméně nedávné studie ukazují, že model by mohl být zlepšen přidáním copingových prostředků. Copingové prostředky jsou klíčovou dimenzí v interakčním pohledu na stres. Demand-Control model byl kritizován kvůli potížím při měření širokých pojmů, jako jsou "požadavky práce" a "kontrola práce”. Tento model se také zaměřuje pouze na dvě charakteristiky pracovního prostředí a to nepřiměřené deformuje tuto hypotézu. Effort-Reward Imbalance model (Siegrist, 1990) Siegrist argumentuje, že zkušenosti z chronického stresu lze nejlépe sledovat z hlediska nesouladu mezi vysokými nároky na zaměstnance, a nízkými zisky. Konkrétně, pokud zaměstnanec cítí, že jeho úsilí není náležitě odměněno, pak je zde riziko vzniku pracovního stresu. Model rozlišuje mezi dvěma zdroji úsilí: • vnější (týkající se náročnosti práce) a • vnitřní (týkající se motivace úrovni jednotlivce). Odměny jsou rozděleny v poměru na následující dimenze: • Finanční; • Sociálně-emocionální; • Status. Siegrist ukazuje, že stres který je v nerovnováze mezi úsilím a odměnou může vzniknout na základě tří podmínek, když zaměstnanec: má špatně definovanou pracovní smlouvu, nebo v případě, že zaměstnanec nemá jinou možnost alternativních pracovních příležitostí; akceptuje nerovnováhu ze strategických důvodů - například možnost zlepšení budoucích pracovních podmínek; zvládá nároky na práci prostřednictvím závazku. 40 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Řada studií našla podporu tohoto modelu a jeví se, jako významně lepší v predikci pracovního stresu než Karaskův Demand-Control model. Nicméně nejlepší predikci zdravotních následků lze dosáhnout kombinací obou modelů, protože Demand-Control model se zaměřuje na situační charakteristiky a Effort-Reward Imbalance model se zaměřuje na vlastnosti týkající se jednotlivce. Zdroje: Cox, T and Griffiths, A (2010), Work-Related Stress: A Theoretical Perspective in Leka, S and Houdmont J (Eds) Occupational Health Psychology, Wiley-Blackwell, Chichester European Agency for Safety and Health at Work (2000), Research on Work-Related Stress, available at: http://osha.europa.eu/en/publications/reports/203 [accessed 30.07.2011] Aktivita 14 – Návrh “ideálního” pracoviště Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Povzbudit účastníky ke zvážení klíčových prvků, přispívajících ke zdravému pracovnímu prostředí z organizačního hlediska (část I). Povzbudit účastníky k projednání organizačních faktorů, které mohou přispět ke zdravému pracovnímu prostředí (část II). Lektorem vedené cvičení. Flipchart, papír a tužka. Tato aktivita se provádí ve 2 různých částech a je spojena s klíčovými modely stresu, souvisejícího s prací (Aktivita 17 - Modely pracovního stresu). Část I (skupinové cvičení) Rozdělte účastníky do skupin po 3 nebo 4. • Požádejte každou skupinu o zvolení mluvčího, který bude zpětně využit ve 2. části činnosti. • Povzbuďte účastníky, aby vyjádřili faktory týkající se jejich pracoviště, které považují za pozitivní, a také návrhy na jejich zlepšení, tato zjištění ať sdílí se svou skupinou. • Každá skupina by měla pracovat na designu "ideálu" na pracovišti, s přihlédnutím k modelům a k jejich vlastním zkušenostem. Doba Část II (skupinové cvičení) • Mluvčí jednotlivých skupin budou prezentovat své řešení "ideálního" pracoviště za celou skupinu. • Poznámka společné rysy na flipchart. • Všechny skupiny, které prezentovaly, shrnou společné rysy a body. 65/70minut (35 minut – Část I – plus 30/35 – Část II). 41 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 15 – Identifikace klíčových výzev v oblasti zlepšení Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Doba Povzbudit účastníky k posouzení povahy organizačních faktorů, které přispívají k pracovnímu stresu. Lektorem vedené cvičení. Flipchart, papír and tužky; poznámkový blok. Toto cvičení je spojeno s projektováním ideálního pracoviště (Aktivity 18 - Navrhování "ideálního" pracoviště). Požádejte účastníky, aby si dobrovolně psali každý z bodů ze souhrnu vytvořeného v předchozí aktivitě (návrh ideálního pracoviště). Zapište na tři flipcharty tyto položky: Preventivní Upravitelné Neupravitelné • Požádejte účastníky, aby kategorizovali jednotlivé položky v souhrnu podle pořadí a to tak, že dobrovolník poznámky z každé kategorie umístí na příslušný flipchart. 60 minut 42 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 16 - Druhy pomoci při řešení pracovního stresu Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Doba přednášky Seznámit účastníky se zásahy, které mohou být použity k řešení pracovního stresu. Přednáška. Počítač, PowerPoint, dataprojektor a projekční plocha. Přednáška je doplněna prezentací PowerPoint (viz CD ROM). 45 minut Přednáškový materiál Modely stresu souvisejícího s prací mají za cíl vysvětlit vztah mezi psychosociálními riziky a jejich dopady na zdraví zaměstnanců a na organizaci. Pochopení těchto vztahů nám poskytuje informace, které potřebujeme, abychom rozvinuli potřebné intervence k řešení pracovního stresu a problémů na pracovišti. Povaha intervence se bude lišit v závislosti na modelu pracovního stresu, který je použit. Nejjednodušší způsob, jak rozumět intervencím je zrušit úvahy o detailech jednotlivých intervencí a místo toho zvážit patřičné dosažení cíle. Tímto přístupem jsou zásahy obvykle rozděleny do tří úrovní intervence: primární, sekundární a terciární. K úspěšnému předcházení a zvládání pracovního stresu, by intervenční strategie měla být komplexně obsažena ve všech třech intervenčních úrovní. Primární intervence Hygienické a bezpečnostní předpisy v členských státech EU požadují, aby pracovnímu stresu bylo pokud možno zabráněno. Primární intervence mají za cíl dosáhnout zaměření se na příčiny stresu v oblasti organizace, které je zapotřebí řešit anebo omezit jejich dopad. Tímto způsobem se vypořádáme s pracovním stresem u zdroje. Preventivní charakter primárních intervencí může být velmi efektivní. Většina prací souvisejících s psychosociálními riziky se týká organizace práce, to je způsob jakým jsou pracovní místa a pracovní systémy navrženy a řízeny. Špatná organizace práce může způsobit nadměrné a nezvládnutelné nároky a tlaky na zaměstnance. Mohou také vést k nedostatečné podpoře zaměstnanců od ostatních, nebo souvisí s nedostatečnou kontrolu jejich práce. Příklady prací souvisejících s psychosociálními riziky jsou uvedeny níže. 43 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Psychosociální rizika související s prací Psychosociální rizika Náplň práce Pracovní zátěž tempo pracovní rozvrh a pracovní Kontrola Prostředí a vybavení Organizační kultura a funkce Mezilidské vztahy na pracovišti Role v organizaci Profesní rozvoj ohodnocení Domácí práce a platové Popis Monotónní nebo nesmyslná práce, nevyužití dovedností, vysoká míra nejistoty, kontinuální expozice lidí prostředím nepříjemné práce nebo averzními úkoly Mít příliš mnoho nebo příliš málo práci pod tlakem, stále podléhání termínům Práce na směny, noční směny, nepružný pracovní plán, nepředvídatelné pracovní doby, dlouhé izolace Nízká účast na rozhodování, nedostatek kontroly nad pracovní zátěží, pracovním tempem, pracovní dobou a pracovním prostředím Nedostatečné vybavení: dostupnost, vhodnost a údržba: špatné životní podmínky, jako je nedostatek prostoru, špatné osvětlení, nadměrný hluk Špatná komunikace, špatné vedení, nízká úroveň podpory pro řešení problémů a osobní rozvoj, chybí jasnost nebo dohody o organizaci cílů a o struktuře Izolovaná nebo osamělá práce, špatné vztahy s nadřízenými nebo spolupracovníky, mezilidské konflikty, šikanování, obtěžování a násilí, nedostatek sociální podpory, nedostatečný, bezohledný nebo nepodpůrný dohled, žádné dohodnuté postupy pro řešení problémů a stížností Nejasné role, konfliktní role ve stejné práci, odpovědnost za lidi, neustálé zabývaní se jinými lidmi a jejich problémy V rámci finančního ohodnocení, nedostatek vyhlídek, nejistota zaměstnání, práce "nízké společenské hodnoty", částečné paušální platové schéma, nejasná či nespravedlivá schémata hodnocení výkonu, který je pod kvalifikací nebo přes kvalifikaci zaměstnance Protikladné požadavky na práci doma, nízká podpora pro domácí problémy v práci, nízká podpora pracovních problémů doma, problémy v domácnostech, kde pracují oba partneři Primární intervence jsou někdy označovány jako organizační zásahy na úrovni. Některé příklady primárních zásahů jsou uvedeny níže. Přeorganizování práce Nejlepší strategie je zaměřená na přeorganizování pracovních požadavků, znalostí a dovedností na podporu a řízení: • změna pracovních požadavků (např. změna způsobu, jakým je práce řízena nebo pracovního prostředí, sdílení pracovního vytížení atd. • zajistit, aby pracovníci získávali odpovídající znalosti a schopnosti vykonávat svou práci efektivně (např. výběr vzdělávání je správné pravidelně přezkoumat a spojit nové postupy se vzděláním) • zvýšení kontroly pracovníků v průběhu jejich práce (např. zavedením pružné pracovní doby, pokud je to možné, sdílení pracovního místa, více konzultací o pracovních postupech) • zvýšení množství a kvality podpory, kterou obdrží zaměstnanci (např. zavedením "řízení lidských zdrojů" školicích programů pro management, což umožní interakci mezi pracovníky, podporu spolupráce a týmovou práci). Ergonomie a environmentální design • zlepšení vybavení používaného při práci; • zlepšení fyzických pracovních podmínek. Organizační vývoj • lepší pracovní systémy a systémy řízení • rozvoj přátelštější a podpůrné kultury. 44 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Primární intervence mohou být strukturálně upraveny vměšováním politiky, nebo zařazováním témat týkajících se psychosociálních rizik do systémů a organizačních struktur každodenních operací. Primární zásahy vyžadují participativní přístup, který by měl být vypracován po konzultaci s pracovníky nebo jejich zástupci. Pracovníci mají značné zkušenosti ve vztahu k své vlastní práci. Jejich zapojení do návrhů řešení problémů využívá čerpání těchto znalostí a může vést k lepšímu převzetí příslušných opatření. To přispívá k možnosti úspěchu, jakmile jsou zásahy provedeny. Sekundární intervence Intervence zaměřené na zvyšování jednotlivých zdrojů se nazývají sekundárními zásahy. Jejich cílem je zvýšit povědomí zaměstnanců o otázkách týkajících se pracovního stresu a zvýšit jejich osobní odolnost, díky rozvoji příslušných dovedností. Těžiště těchto zásahů je obvykle v poskytování vzdělávání a odborné přípravy. Problémy, které mohou být řešeny prostřednictvím vzdělávání, jsou vzdělávání v oblasti mezilidských vztahů (mezi kolegy a s managementem), hospodaření s časem a předcházení konfliktů na pracovišti. Mezi příklady sekundárních intervencí patří: Stresové školení řízení času trénink asertivity řešení konfliktů Rozvoj managementu Zlepšení vedení a postojů liniových manažerů, kteří se zabývají pracovním stresem, jejich znalostí, porozumění a jejich schopností vypořádat se s otázkou co nejefektivněji. Předcházení a zvládání psychosociálních rizik na pracovišti a jejich negativních dopadů na organizaci a zdraví pracovníků, musí být provedeno nejprve na primární úrovni se zaměřením na zdroje rizik na pracovišti. Mělo by však být doplněno akcemi zaměřenými na jednotlivé pracovníky, jejich schopnosti a dovednosti. Terciální intervence Intervence zaměřené na řešení důsledků pracovního stresu se nazývají terciální intervence. Stejně jako sekundární zásahy jsou terciární intervence zaměřené na individuální úroveň. Nicméně jejich cílem je snížit negativní dopad pracovního stresu na zdraví poté co došlo k uzdravení a případně snížit dopad způsobených škod. Jedná se tedy o rehabilitační charakter. Příznaky stresu při práci můžou být psychické nebo fyzické. Ti, kteří trpí nemocemi z psychologického stresu jako je syndrom vyhoření, deprese nebo napětí, mají k dispozici poradenství a terapie, a ti, kteří trpí tělesnými příznaky, mohou těžit z poskytování zdravotních služeb zaměstnancům. Pro pracovníky, kteří byli v pracovní neschopnosti kvůli nemoci, by měl být návrat do zaměstnání a rehabilitační program realizován na podporu jejich účinného opětovného začlenění se do pracovního procesu. 45 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 17 – Řešení pracovního stresu: organizační role Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Doba Povzbudit účastníky posoudit povahu organizačních faktorů, které přispívají k pracovnímu stresu. Skupinová diskuse Flipchart papír a tužka; poznámky Tyto aktivity jsou vedeny lektorem. • viz. organizační faktory výše uvedených bodů (preventivní, modifikovatelné a nemodifikovatelné), požádejte skupiny, aby diskutovaly o důsledcích pro jejich organizační nastavení. Účast by měla směřovat k řešení, co by mělo být uděláno, jaká opatření. • Shrňte různé typy identifikovaných intervencí 60 minut Aktivita 18 – Rozdílné intervence v různých zemích Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Zjistit, jaké intervence byly použity v různých zemích při řešení pracovního stresu v organizacích s využitím národních případových studijních materiálů. Zprostředkovatelem vedené cvičení (případová studie) Papír a pero pro každého účastníka, kopie materiálů národních případových studijních materiálů ze STRESSLESS. Lektor vede tyto aktivity • Poskytuje stručný přehled různých typů intervencí, které mohou být použity k řešení pracovního stresu v organizacích. • Distribuce studijního materiálu pro účastníky a požádání o nekonzultování problému s kolegy účastníky workshopu. • Rozdělení účastníků do skupin po 3 nebo 4 a požádání o následnou konzultaci případu ve skupinách Doba • Požádejte každou skupinu, aby si určila zpětně klíčové body: závěry a důsledky 60minut 46 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 19 – Zvyšování odolnosti pedagogů při řešení pracovního stresu Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Doba přednášky Diskuse o klíčových aspektech odolnosti a rozvíjení odolnosti Přednáška Počítač, PowerPoint, dataprojektor a projekční plocha Přednáška je doplněna prezentací PowerPoint (prohlédněte si prosím CD ROM). 30 minut Přednáškový materiál Psychologie se tradičně zaměřuje na to, co se děje s lidmi, spíše než s tím co by se s nimi mělo dít správně. Během posledních deseti let vzrostl zájem o "pozitivní psychologie". Pozitivní psychologie přijímá více otevřený a vnímavý přístup k lidskému potenciálu, motivacím a schopnostem se zaměřením na silné stránky lidí a na jejich vlastnosti. Pozitivní psychologie ovlivnila řadu oblastí psychologie, která předtím měla tendenci spoléhat se na tradiční, negativní perspektivy. Jedním z příkladů je ochrana zdraví psychologie (OHP). Americký národní institut pro bezpečnost a zdraví při práci (NIOSH) definuje OHP jako "aplikaci psychologie na zlepšení kvality pracovního života, a ochrany podpory bezpečnosti zdraví a dobré pohody pracovníků." Přestože se zdá, že definice klade důraz na pozitivní výsledky OHP, hodně se zaměřuje na negativní stránky: nemoci, poškození, poruchy, špatný výkon, špatný zdravotní stav, nebezpečí, rizik a poškození zdraví. Bylo zjištěno, že mechanismy, které tvoří základ špatného zdravotního stavu a poruchy u zaměstnanců nejsou stejné jako ty, které mají za následek psychickou pohodu a optimální fungování. Proto byl v posledních letech tradičně negativní pohled přijímaný OHP doplněn o pozitivní psychologii. Pozitivní psychologie ochrany zdraví při práci (POHP) je definována jako "studium a aplikaci optimálního fungování v zaměstnání" (Bakker a Derks, 2010). To podporuje zdraví a rozkvět a zkoumá, jaké pozitivní jevy (v kontextu s lidskými zdroji) je možné použít k ochraně před pracovními riziky. Odolnost Odolnost je jedním z nejdůležitějších prostředků pro pozitivní osobní jednání ve stresující práci. Neexistuje žádná definice odolnosti. Nicméně jsou shodné motivy, které mohou být identifikovány u řady definic, které existují. Jsou to: schopnost přizpůsobit se a přejít přes nepřízeň osudu. Definicí, která je často citována je proto: "rozvinutelné schopnosti odrazit se ode dna zpět, nebo z neštěstí, konfliktu a neúspěchu přejít do pozitivní události a zvyšovat svou odpovědnost" (Luthans, 2002). Obecně je přijato, že odolnost je mnohostranný, dynamický proces, který je variabilní v čase, životních fázích a kontextu. Přístup k odolnosti se zaměřil na vnitřní atributy jedince, sociální prostředí, nebo kombinaci obou. • Osobnost / individuální vlastnosti: odolnost je považována za vrozenou schopnost, která je součástí osobnosti. Někteří lidé se zdají být přirozeně odolnější než ostatní. • Životní prostředí: environmentální přístup není považován za relevantní vůči osobnosti. Spíše odolnost je považována za produkt prostředí vůči jednotlivci. Jedná se o dané faktory (mimo individuální) jako je například sociální podpora. • Osoba, životní prostředí: podle tohoto přístupu, odolnost je výsledkem kombinace jednotlivých prostředí (vnější faktory) a osobnosti (vnitřní faktory). 47 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Klíčové aspekty odolnosti Odolní lidé se vyznačují smyslem pro realitu, přesněji řečeno: věří, že tak či onak mají kontrolu nad situací nebo životními událostmi pozitivitou i přes veškeré potíže hledají důvod situace a pokusí se poučit z toho, co se stalo jsou stimulováni problémem přijímají změny Lidé, kteří nemají resilienci, mají tendenci: • cítit se bezmocní • pocit, že nemají žádnou kontrolu • brání se změnám. Resilience a pracovní stres Výzkum ukázal, že odolnější lidé jsou schopnější lépe řešit stres na pracovišti, protože jsou otevření novým zkušenostem a výzvám. Jsou flexibilní na měnící se požadavky a vykazují větší emocionální stabilitu, když se potýkají s nepříznivými okolnostmi. Odolnost je, jak bylo také zjištěno, pozitivně spojena s pracovním výkonem, uspokojením z práce, organizačním úsilím a štěstím v práci. Rozvoj odolnosti I přes odlišné přístupy k odolnosti je nyní obecně přijato, že lidé mohou být odolnější prostřednictvím příslušných školení. Intervence se zaměřují na používání pozitivních emocí a rozvoj schopností pro podporu realističtějšího hodnocení, kdy se pak lépe vypořádávají s nežádoucími účinky a strategií zvládání. Intervence obsahují rozvoj optimistického myšlení rozvíjení pozitivní komunikace sám se sebou náročné negativní myšlenky relaxační techniky rozvoj sebekontroly zlepšení schopnosti řešit problémy efektivní stanovení cílů kurzy asertivity Vedle těchto konkrétních zásahů lze mnoho udělat pro podporu odolnosti díky rozvoji zdravého životního stylu, jako je konzumace zdravé stravy, pravidelné cvičení, omezení konzumace alkoholu, dostatek spánku s využitím dostupné podpory atd. 48 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners TRÉNINK SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ 49 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 20 – Klíčové dovednosti k řešení pracovního stresu Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Doba Umožnit účastníkům identifikovat dovednosti, které potřebují k efektivnímu řešení pracovního stresu Účastníci mají možnost identifikovat dovednosti, které potřebují, aby efektivněji řešili stres související s prací. Papír a pero pro každého účastníka. Aktivita vedená lektorem: • Požádejte účastníky, aby napsali věci, které jim způsobují pracovní stres a dovednosti, které potřebují k jeho efektivnímu zvládnutí. Měli by být požádáni o nediskutování nad problémem s ostatními. • Rozdělte účastníky do skupin po 3 nebo 4. • Každá skupina si určí mluvčího. • Poučte každého účastníka o sdílení dovedností v rámci jeho skupiny, které mají identifikovat jak pociťují pracovní stres a přispívají k efektivnímu řešení pracovního stresu • Pokud účastníci sestavili jejich pořadí, zeptejte se mluvčích pro každou skupinu, aby své závěry ze skupiny prezentovali. 60/65 minut 50 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 21 – Rozvoj pozitivní seberegulace a komunikace Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Doba přednášky Představit účastníkům dovednosti, které si musí vytvořit k pozitivní komunikaci se sebou samým Přednáška Počítač, PowerPoint, dataprojektor a projekční plocha Přednáška je podpořena prezentací (viz CD ROM) 25 minut Přednáškový materiál I když často nemůžeme ovlivnit události, které se vyskytují kolem nás, můžeme ovládat způsob, jakým o nich přemýšlíme. Způsob a ne akce samotná určuje, jak přemýšlíme o událostech a jak se cítíme. Co je sebekomunikace? Jak probíhají naše každodenní činnosti, neustále myslíme a interpretujeme situace, v nichž se nacházíme. Tento průběžný komentář je jako "vnitřní hlas". Každý ho má a je to docela normální. Náš "vnitřní hlas" je znám jako sebekomunikace. Ta zahrnuje naše vědomé myšlenky, stejně jako naše nevědomé předpoklady a přesvědčení. Velká část naší vlastní diskuse je reálná a může být užitečná. Mohli bychom například říci sami sobě "Raději více pracuj na tomto úkolu, ať dodržíš lhůtu." Někdy je však naše sebekomunikace méně rozumná. Například bychom mohli říkat: "Můj šéf mi dal tento náročný úkol, protože mě nemá rád." Tato negativní sebekomunikace je neužitečná. V tomto druhém případě nám dává špatný pocit o sobě samých. Negativní sebekomunikace může vést k řadě negativních emocí, jako je vztek, úzkost, bolest a zklamání. To může také vést k sebezničujícímu chování. Například pokud si říkáme, že nejsme tak schopní jako naši kolegové, můžeme rozhodnout o našem povýšení. Vztah mezi myšlenkami, pocity a chováním lze vysvětlit tím, že sebekomunikaci rozdělíme na body A-B-C: • A je určen pro aktivaci situace: jedná se o situaci, ve které byly vydány negativní emoce. Například se může týkat žáků, kteří ve třídě stále zlobí. • B je přesvědčení: přesvědčení souvisí s našimi myšlenkami o situaci. Dalo by se říct si: "žák zlobí, protože nepochopil mou lekci. Jsem špatný učitel." • C je pro následky: následky našeho přesvědčení jsou naše emoce a naše chování. Ve výše uvedeném příkladu, je pravděpodobné, že se budete cítit špatně a že to bude mít vliv na naše sebevědomí a sebeúctu. Uvědomování si své negativní sebekomunikace je prvním krokem k vytvoření pozitivní sebekomunikaci. Jedním ze způsobů je držet „stres log“. Jedná se o identifikaci situací v práci, které způsobují cítění negativních emocí a stručné popsání z hlediska ABC situace. Jakmile toto uděláte, budete lépe schopni nahradit svou negativní sebekomunikaci s pozitivní sebekomunikaci. Můžete použít techniku známou jako "myšlenkové zastavení", když se ocitnete jako účastníci negativní sebekomunikace. Jedná se o zakřičení "Stop", jakmile vás napadne negativní myšlenka. Můžete to udělat tiše pro sebe, pokud jste na veřejnosti, nebo nahlas pokud jste sami. Poté co negativní myšlenky přerušíte, můžete se pokusit vyměnit situaci v realitě za pozitivní přístup. 51 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 22 – Obrana vůči negativnímu myšlení Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Doba přednášky Představit účastníkům dovednosti spojené s obranou vůči negativnímu myšlení (část I). Povzbudit účastníky k zamyšlení o stresových situacích, jak se jejich myšlení na ně promítá a jak může změnit aspekty jejich myšlení, které nejsou pro ně přínosné (část II a část III). Přednáška, individuální reflexe a práce ve dvojicích, diskuse. Počítač, PowerPoint, dataprojektor a projekční plocha, blok a pero, kopie návodu, tabule s fixem. Tato aktivita se provádí ve 3 různých částech. Část I (přednáška) Přednáška je podpořena prezentací viz. CD ROM. Část II (individuální reflexe a práce ve dvojicích) Poskytnutí kopie návodu práce každému účastníkovi Ponechte dostatek času účastníkům k přečtení pokynů pro činnost a pro případné dotazy, které by mohli mít. Část III (skupinová diskuse) • Podpora skupinové diskuse o zkušenostech účastníků z předchozích období • Identifikace společných témat vyplývajících z práce ve dvojicích, ve vztahu k: odhalení chyb v myšlení, jejich následků a negativa přispívající k jejich existenci. • Poznámky na tabuli 1 hodina 30 minut (50 minut – Část I – plus 20 minut – Část II – plus 20 minut –Část III). Přednáškový materiál Rozpoznání náročných negativních myšlenek, může být efektivní způsob, jak pomoci řešit stresové situace produktivnějším způsobem. Toho lze dosáhnout několika způsoby. Reálné testování: Zeptejte se sami sebe Jaké jsou důvody vašeho myšlení? Jsou mé myšlenky založeny na faktech a interpretacích? Nedělám předčasné závěry? Jak mohu zjistit, zda mé myšlenky jsou správné? Zvažte alternativní vysvětlení: Zeptejte se sami sebe Existují jiné varianty jak si situaci vyložit? Co jiného by to mohlo znamenat? Kdybych byl pozitivní, jak bych tuto situaci interpretoval? Dejte věcem perspektivu: Zeptejte se sami sebe: Je situace tak vážná jak si myslím? Co je nejhorší možný výsledek? Jaká je pravděpodobnost, že se daná věc stane? Jaký je nejlepší výsledek? Co se pravděpodobně stane? 52 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Pomoc zacíleného myšlením: Zeptejte se sami sebe: Pomůže mi tento způsob myšlení k dosažení cílů? Co mohu udělat k vyřešení problémů? Je něco užitečného co můžu získat z této situace jako pomoc pro budoucí nastalé situace? Společné chyby v myšlení Někdy jsou naše negativní myšlenky založeny na "chybném myšlení". Jedná se o iracionální vzorce myšlení. S tímto vědomím lépe rozpoznáme, kdy můžeme problémy řešit. Některé z nejčastějších omylů v myšlení jsou katastrofické scénáře a černobílé myšlení: Společné omyly v myšlení ‘Chyby v myšlení Katastrofismus Popis Předvídání katastrof i přes drobné problémy Černobílé myšlení Všechno nebo nic, míra kompromisu Overgeneralising Z jedné špatné zkušenosti dělat předčasně negativní závěry Nereálné nápady a nespravedlnost Filtrování Přizpůsobení Čtení myšlenek Skutečnost proti pocitům Označení Srovnávání sebe s ostatními, kteří mají výhodu v určité situaci, pocit nedostatečnosti Zaměření se na negativní aspekty situace a ignorace pozitivních aspektů Obviňování se z nedaření i přesto že věc není vaší chybou Myšlení, co si ostatní lidé myslí Mýlení si svých myšlenek s realitou Tvorba negativního zevšeobecňování 53 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Instruktážní pokyny Pro začátek identifikujte, co vás stresuje při práci a zvažte důsledky těchto přesvědčení. Potom identifikujte “omyly v myšlení” které vás omezují. Je důležité jednat na základě vlastní osobní zkušenosti, proto pracujte samostatně a své myšlenky neposkytujte ostatním. Poté si vyberete partnera, se kterým budete pracovat na problému negativní myšlenky, která přispívá k "omylům v myšlení" a identifikujte ji. Samostatná práce Na papír napište to, co vás stresuje ve vztahu k vaší práci. Přemýšlejte a napište: o Co si myslíte o těchto situacích (přesvědčení); o Jaké jsou důsledky (např. pocity a chování); o Jakých omylů se dopouštíte (na základě společných omylů v myšlení). Nyní si vyberte partnera pro další práci. Práce ve dvojici Vzájemně si pokládejte otázky zaměřené na: o testování reality (např. Jaké jsou důkazy, že myšlenky jsou založené na faktech a jejich interpretaci?); o hledání alternativního vysvětlení o uvedení věcí do perspektivy; o použití cíleného myšlení (např. Bude tento způsob myšlení vhodný k dosažení vašich cílů? Co užitečného se můžete dozvědět z této situace?). 54 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 23 – Péče o sebe Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Identifikace stylu chování, který podporuje fyzické a psychické zdraví. Lektorem vedená aktivita (brainstorming). Flipchart, papír a tužky. Letor vede aktivitu: Požádejte účastníky, aby diskutovali o věcech, které už udělali, nebo co mohou udělat pokud jde o jejich fyzické a psychické zdraví, např. zdravá výživa, pohyb, dostatek spánku, zapojení se do společenských aktivit. Poznámky zapisujte na flipchart. Doba 30 minut. 55 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 24 – Rozvoj seberegulace a sebekontroly Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Doba Seznámit účastníky s dovednostmi, které vytvářejí seberegulaci, sebekontrolu (část I). Uvedení do problematiky a rozvíjení praktických dovedností na podporu rozvoje seberegulace (část II). Prozkoumání negativních myšlenek, které mohou hrát roli při udržování sebekontroly (část III). Přednáška, individuální reflexe a práce ve dvojicích, skupinová diskuse Počítač, PowerPoint, dataprojektor a plátno, papír a tužky, kopie návodu, bílá tabule a fixy. Tato aktivita probíhá ve 3 různých částech. Část I (přednáška) Přednáška je podpořena PowerPointovou prezentací (viz CD ROM). Část II (individuální reflexe a práce ve dvojicích) Poskytněte každému účastníkovi kopii návodu pro tuto aktivitu. Ponechte dostatek času, aby si účastníci mohli přečíst pokyny pro tuto aktivitu a pro případné dotazy, které by mohly mít. Part II (diskuze celé skupiny) Podpořit skupinovou diskusi kolem rolí negativního self talk myšlení, které by mohlo ovlivnit udržování sebekontroly) . 1 hodina/1 hodina a 5 minut (20 minut – část I – plus 30 minut – část II – plus 10/15 minut – část III). Přednáškový materiál Sebekontrola, angl. Locus of control je psychologický koncept, který se odkazuje na rozsah, v němž si lidé věří, že mohou kontrolovat výsledky událostí, které se jich týkají. Lidé s vnitřním „locus of control“ se domnívají, že jejich vlastní činy rozhodnou výsledky akce. Ti s externím „locus of control“ věří, že výsledky události jsou mimo jejich kontrolu a jsou s největší pravděpodobností ovlivněny vnějšími faktory, jako je například štěstí atd. Například žák s vnitřním „locus of control“ věří, že jeho dobrá známka z testu je výsledkem jeho tvrdé práce, zatímco žák s externím „locus of control“ může věřit, že jeho dobré nebo špatné známky jsou výsledkem štěstí. U žáka s vnitřní „locus of control“ je pravděpodobné, že bude dobře motivován k práci, protože věří, že jeho výsledky závisí na jeho úsilí a přinesou požadovaný výsledek. 56 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Instruktážní návod Cílem této aktivity je umožnit účastníkům rozvíjet praktické dovednosti, aby si podpořili rozvíjení vnitřního těžiště kontroly. Tato aktivita zahrnuje samostatnou práci a také práci s partnerem. Samostatná práce Na papír napište to, co vás stresuje ve vaší práci. Přemýšlejte o tom a napište všechny možné postupy řešení. Pište, co vás napadne, ale nevyhodnocujte napsané postupy. Nyní si vyberte partnera pro společnou práci. Vyberte si někoho, s kým jste se v poslední době pracovali. Práce s vaším partnerem Společně hledejte ještě další možné postupy. Přidejte je do příslušných seznamů a nevyhodnocujte je Samostatná práce Vyhodnoťte každý jednotlivý postup, které máte nyní v seznamu a rozhodněte o tom, co by bylo nejlepší pro váš postup proti pracovnímu stresu. Teď uvažujte o negativní self-talk a o "omylech v myšlení". Ty mohou být rozhodující v řešení vašeho pracovního problému. 57 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 25 – Rozvíjení optimistického myšlení Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Doba Představit účastníkům dovednosti, které rozvíjejí optimistického myšlení Přednáška Počítač s PowerPointem, dataprojektor a plátno. Přednáška je podpořena PowerPointovou prezentací (viz CD ROM). 20 minut. Přednáškový material Rozvíjení pozitivního self talk je základní myšlenka podporující vývoj optimistického pohledu. Je to způsob, jakým přemýšlíme o událostech, určuje, jak se cítíme při události samotné. Nerodíme se jako optimisté nebo pesimisté. Optimismus a pesimismus je spíše naučené chování. Můžeme se tedy naučit myslet v optimističtějším modelu. Explanační styl Explanační styl se týká toho, jak si pro sebe vysvětlit, negativní a pozitivní událostí. Má tři složky - osobní, trvalou a pervazivní: Osobní: se týká toho, jak si vysvětlujeme, co nebo kdo je zodpovědný za vznik události. Lidé mohou buď vidět sami sebe jako příčinu události (vnitřní), nebo ji mohou připisovat vnějším faktorům. Trvalá: týká se toho, jak si vysvětlujeme rozsah a příčinu události, ať už je událost trvalá nebo dočasná. Pervazivní: týká se toho, jak si vysvětlujeme rozsah a výsledek události, ať už bude mít vliv na všechny aspekty života, nebo zda bude událost omezena na určité zvláštní okolnosti. Výzkum ukázal, optimisté i pesimisté mají zřetelný explanační styl. Optimistický explanační styl: optimisté věří, že alespoň část odpovědnosti za negativní události spočívá v okolnostech, mimo jejich kontrolu, že příčina události je dočasná a negativní výsledek akce je omezen na určité zvláštní okolnosti. Pesimistický explanační styl: pesimisté mají tendenci převzít osobní odpovědnost za negativní události, věří, že příčina události je trvalá a negativní výsledek akce bude mít vliv na všechno, co dělají. V důsledku jejich odlišných explanačních stylů je více pravděpodobné, že pesimisté se vzdají snadněji a více než optimisté když čelí negativním událostem, protože se domnívají, že příčiny těchto událostí je trvalé a vždy ovlivňují jejich životy. Kromě toho je větší pravděpodobnost, že když zažije selhání jen v jedné oblasti svého života, bude to mít dopad na vše, protože se domnívají, že negativní výsledek akce bude mít vliv na všechny aspekty jejich života. V důsledku toho budou méně odolní tváří v tvář nepřízni osudu. Učit se být optimistou Stejně jako pozitivní a podnětné myšlenky jsou klíčem k optimismu, je třeba si uvědomit své explanační styly. Když se setkáte s negativní událostí, zastavte se a přemýšlejte o tom, co jste se dozvěděli. Jakou roli si myslíte, že jste hráli v negativní událost? Do jaké míry jsou vaše osobní vysvětlení, trvalé nebo pervazivní. Pokud se ocitnete v pesimistickém explanačním stylu můžete použít stejné techniky, které jste se naučili při vytváření pozitivního selftalk a napadnout negativní myšlenky, změnit způsob jakým a získat optimističtější myšlení. 58 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 26 – Převzetí kontroly: asertivita Cíl Metoda/Technika Vybavení Postup Trvání Vybudovat důvěru mezi účastníky. Lektorem vedené cvičení (hraje role) a vede skupinovou diskuzi. Dopisní papír, pero a list s pokyny pro každého účastníka. Lektor vede cvičení: Rozdělte účastníky do skupin po 3 nebo 4. Poskytněte každému účastníkovi kopii návodu pro tuto aktivitu. Ponechte účastníkům dostatek času na přečtení návodu aktivity. Seznamte účastníky s definicí agresivního, pasivního a asertivního jednání a ponechte dostatek času pro případné dotazy, které účastníci mohou mít k této aktivitě. Jakmile je aktivita dokončena, diskutuje celá skupina o tom, co se dozvěděla: o co se účastníci naučili z těchto cvičení; o jaké schopnosti mají potřebu zlepšit; o jaké kroky musejí podniknout, aby své schopnosti zlepšili. 50 minut 59 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Instruktážní návod Cílem této aktivity je pomoci vám dále rozvíjet se a uplatňovat své asertivní dovednosti a získat o nich zpětnou vazbu. Předtím, než začnete, věnujte nějaký čas na přečtení níže uvedených poznámek. Ty vám pomůžou připravit se na hraní rolí. Pokud máte nějaké otázky, zeptejte se svého lektora na vysvětlení ještě před zahájení aktivity. Pamatujte si: Komunikační styly Styl Agresivní komunikace Pasivní komunikace Asertivní komunikace Detaily Často znamená nepřátelské slovní sdělení, jako je obviňování jiné osoby, že je špatná, nebo upozorníme na chyby a označíme ji v záporném slova smyslu, např. jako zlý člověk, líný apod. Tyto zprávy jsou často sděleny silným a nepřátelským způsobem a nepřátelským tónem s doprovodnými nepřátelskými výrazy obličeje. Základní zpráva v agresivním komunikace je, že "vaše potřeby jsou mi lhostejné." nebo "já vyhrál, vy prohráváte." Lidé, kteří užívají pasivní roli v komunikaci nemají tendenci vyjadřovat své myšlenky a pocity, nebo požádat o to, co chtějí. Místo toho mají tendenci dovolit jiné osobě převzít a odejít s tím co chtějí bez ohledu na cenu. Základní zpráva v pasivní komunikace je, že “na mých potřebách nezáleží." nebo "vyhrál jsi, přijdu." Jedná se o jasné vyjádření, co si lidé myslí, cítí a chtějí, aniž by požadovala, že musí mít převahu na své straně. Základní zpráva v asertivní komunikace "oba chceme stejnou věc, pojďme se pokusit to vyřešit." Tato činnost má formu hraní rolí na základě scénáře. Úzce spolupracujte s kolegou na pracovním úkolu, aby se stihl krátký termín. Před zahájením úkolu si rozdělte práci spravedlivě mezi vás dva. Váš kolega neustále neplnění své závazky, které byly odsouhlaseny, že udělá. To znamená, že jste museli udělat část práce svého kolegy, aby bylo možné lhůtu dodržet. Máte velkou pracovní zátěž a váš kolega nesplnil své závazky, proto jste pod velkým tlakem. Další práci, kterou jste museli přijmout, si vezmete s sebou domů. To způsobilo, že máte málo času na přátele a rodinu a pocit únavy a stresu. Stále se zvyšuje vaše naštvání nad situací. Rozhodli jste se, že budete hovořit se svým kolegou o jeho nedostatcích a o tom jaký to má na vás účinek. 1. Jedna osoba ve vaší skupině sehraje roli "žalobce" a jedna roli osoby, na kterou je směřována stížnost. Zbývající osoby ve skupině (pokud jste ve skupině čtyř, zbývající dvě osoby) budou pozorovatelé. 2. Po dokončení prvního "kola" hraní rolí, výměna rolí a opakuje se aktivita, dokud každý účastník ve své skupině měl možnost se obrátit na hraní obou rolí a být pozorovatel. (Pokud jste ve skupině čtyři, budete pozorovatel ve dvou případech.) Konkrétní pokyny pro "stěžovatele": Musíte se dohodnout s osobou o přesné povaze pracovního úkolu, na kterém jste pracovali společně. Hrajte roli jednotlivce, který si stěžuje. Nezáleží na tom, jak dlouho, ale jak je situace realistická pro vás oba. Po každém "kole" se role mění. Zpětná vazba ke skupině: o co je těžké; o jaké dovednosti, byste použili o co fungovalo a co jste cítili o jaké dovednosti by vám pomohli Konkrétní pokyny pro osoby, na kterou směřuje stížnost: Ty jsou stejné jako návod pro "stěžovatele" viz výše. 60 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Konkrétní pokyny pro pozorovatele: Měli byste si dělat poznámky na základě vašich připomínek. Ty by se měly týkat toho, co každý z hráčů udělal dobře. jaké dovednosti, mohou pomoci, aby věci dobře fungovaly; které oblasti by se mohly zlepšit, a proč. Když je hraní scének dokončeno, měl by pozorovatel poskytnout zpětnou vazbu hráčům rolí na základě svých poznámek. 61 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 31 - Řešení problémů Cíl Metoda/Technika Zdroje Postup Trvání Podpořit vývoj účinnějších schopností řešit problémy. Lektorem na vedené cvičení (individuální práce, následná zpětná vazbu pro celou skupinu). Poznámkový blok, pero a list s pokyny pro každého účastníka. Lektorem vedené cvičení: Poskytnout každému účastníkovi kopii návodu pro tuto činnost. Poskytnout pro účastníky dostatek času na přečtení pokynů a pro případné dotazy, které by mohly na činnost mít. Jakmile účastníci dokončí aktivitu, měli byste účastníkům usnadnit zpětnou vazbu o jejich úvahách o řešení problémů. 60 minut. 62 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners List s pokyny Cílem této aktivity je pomoc vytvořit efektivnější schopnost řešit problémy. Dělejte si poznámky: Popište situaci na pracovišti, kterou je pro vás stresující; Popište konkrétní problémy; Vypracujte realistické cíle pro odstranění problém; Napište co nejvíce možných řešení bez hodnocení jak dobré tak i špatné; Přezkoumejte řešení a vylučte špatné volby; Vyhodnoťte pozitivní a negativní důsledky všech zbývajících možností; Určete nejlepší možnosti; Zvažte s ohledem, jak jinak byste mohli řešit stresové situace; Přemýšlet nad tím, co jste se naučili v tomto cvičení. Po dokončení činnosti dejte celé skupině zpětnou vazbu o svých úvahách. 63 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners NÁCVIK UVOLŇOVÁNÍ A ZKLIDNĚNÍ 64 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 27 – Řízená relaxace: dechové cvičení Cíl Metody/Technika Zdroje Postup Poskytnout účastníkům, kteří celý den diskutují o pracovním stresu relaxaci. Dát účastníkům příležitost k učení nebo praktickým dovednostem, které jsou užitečné při zvládání stresu. Lektorem vedené cvičení. Žádné. V této aktivitě vede lektor dechové a relaxační cvičení: Požádejte účastníky, aby zaujmuly příjemnou pozici vsedě na židli. Měly by sedět na svých židlích, obě nohy jsou chodidly na zemi a ruce jsou položeny na stehna nohou dlaněmi vzhůru. Dejte účastníkům čas, aby se usadit do uvolněné a klidné polohy. Přečtěte následující text přirozeným hlasem. Mluvte klidně a poměrně pomalu. Dělejte časté pauzy alespoň dva nebo tři nádechy mezi jednotlivými větami. Pauza uprostřed věty může být také efektivní. Najděte si pohodlnou pozici. Sedněte si na židli s oporou zad. Položte ruce na kolena dlaněmi vzhůru a zavřete oči. Nyní si začněte uvědomovat svoje dýchání ..... zaměřte se na hluboký nádech a hluboký výdech ..... hrudník a břicho se rozšiřují s každým nádechem, jako lehce se plnící balón vzduchem .... představte si hrudní koš, který se rozpíná do stran, když se nadechnete .... a vrací se zpět při každém výdechu .... pomalu se zhluboka nadechněte ... zastavte se na chvíli .... a pak pomalu vydechněte. Nechte napětí rozplynout a uvolněte se s každým nádechem hlouběji... Nadále dýchejte pomalu a klidně .... nyní zaměřte svou pozornost na horní část hlavy... prociťte pasivní progresivní relaxaci, která začíná v horní části hlavy a pomalu se šíří směrem dolů .... s každý nádechem je vaše čelo je stále uvolněnější a hladké .... dokonce i vaše uši jsou uvolněné.... cítíte, že vaše obočí odpočívá, lehce klesá dolů .... nechte své spánky uvolněné ... uvolněte své čelisti tím, že ústa mírně otevřete, dáte vaše rty od sebe nebo se budou mírně dotýkat .... uvolněte svůj jazyk ... prociťte uvolnění v oblasti hlavy .... uvolněte tváře, nos a oči .... myslete na to, že vaše víčka jsou stále těžší a těžší .... jsou velmi uvolněné .... více a více uvolněné .... Vychutnejte si pocit relaxace, se kterou jste se setkali. Nyní zaměřte svou pozornost na krk .... umožněte pocit uvolnění, které začíná v horní části krku a proudí směrem dolů ... uvolněte ramena.... nechte vaše ramena mírně klesnout směrem dolů .... ramena jsou uvolněná .... a těžká .... velmi těžká .... vaše ramena jsou bez známek napětí .... vnímejte vaše klíční kosti a uvolněte je....uvolněte všechny svaly okolo ramen, aby se cítili uvolněné... .aby byly bez napětí... Pokračujte v pasivní progresivní relaxaci ... vychutnejte si pocit relaxace, se kterou jste se setkali. Zaměřte se ještě jednou na vaše dýchání ... hluboký nádech a hluboký výdech ... s každým nádech a výdech cítíte pocit hlubokého uvolnění ... vydechněte veškeré napětí ... dýchání vám umožní stát se více a více uvolněným .... nyní zaměřte svou pozornost na pravou ruku ..... cítíte jak uvolnění postupuje z pravé ramene směrem dolů.... uvolněte horní část paže, uvolněte loket .... předloktí ... a zápěstí ...... uvolněte dlaň pravé ruky..... ... nechte všechno napětí „vytéci“ z každého prstu ven ....uvolnění se šíří do palce ... ukazováčku .... prostředníčku ... prsteníčku ... a malíčku .... uvolněte celou pravou paži ... nyní zaměřte svou 65 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners pozornost na levou ruku ..... cítíte jak uvolnění postupuje z levého ramene směrem dolů.... uvolněte horní část paže, uvolněte loket .... předloktí ... a zápěstí ...... uvolněte dlaň levé ruky..... nechte všechno napětí vytéct z každého prstu ven ....uvolnění se šíří do palce ... ukazováčku .... prostředníčku ... prsteníčku ... a malíčku .... uvolněte celou levou paži.... obě paže jsou úplně uvolněné ... Užijte si ten pocit uvolnění... nechte uvolnění proudit ... šíří s celým vašim tělem .... nechte pocit uvolnění proudit k hrudníku a břichu .... uvolněte hrudník ... s každým nádechems hrudník uvolňuje stále hlouběji....uvolněte své břicho.... Nyní zaměřte svou pozornost na horní části zad ... s každým nádechem pocit uvolnění postupuje celou oblastí vašich zad... uvolněte zádové svaly .... uvolněte horní část zad ... střední a dolní část zad .... vaše záda jsou uvolněná ..... pocit uvolnění cítíte v celé horní části těla .... S každým nádechem se pocit uvolnění prohlubuje ..... uvolněte oblast kyčlí .... uvolněte úplně celé hýždě a zadní části vašich stehen ... uvolněte svaly na přední straně stehen ... kolena ... lýtka a holeně .... uvolněte kotníky .... uvolněte chodidla .... vaše celé nohy jsou uvolněné .... poslední zbytky napětí proudí přímo z chodidel ven .... pocit uvolnění prochází celým vaším tělem ... pocit naprosté relaxace a uvolnění ..... Nyní jste uvolnění a klidní ....... užijte si tento pocit .... uvolnění .... klidu ..... a míru. soustřeďte se na své pocity uvolnění v celém těle .... vnímejte svůj dech .... uvolnění vašich svalů .... váš myšlenky jsou klidné... zapamatujte si tento pocit, který si můžete dopřát kdykoli budete chtít .... Užijte si tuto relaxační chvilku .... Když jste připraveni vrátit se zpět do vašeho dne, probuďte pomalu vaše tělo ... zahýbejte prsty na nohou a rukou .... skloňte hlavu mírně doleva ... vraťte ji zpět do středu .... skloňte hlavu mírně doprava ... a vraťte ji zpět ... zahřejte si dlaně rukou přiložte je na své oči ....pomalu otevřete oči. Trvání Cítíte pocit bdělosti ... jste klidní .... a plní energie. 30/40 minut. 66 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 28 – Řízení ‘upevnění’ relaxace Cíl Metody/Technika Zdroje Postup Poskytnout příležitost účastníkům zažít ukotvení v relaxaci, což je užitečné při zvládání stresu. Lektorem vedené cvičení. Žádné. V relaxaci vedené odborníkem zažijete ukotvení uvolňovacího cvičení. "Ukotvení" je efektivní způsob, jak trénovat tělo k rychlému uvolnění provedením asociace v mozku mezi stavem uvolnění a dotykem konkrétní místo na ruce nebo zápěstí. Požádejte účastníky, aby zaujmuly příjemnou pozici vsedě na židli. Měly by sedět na svých židlích, obě nohy jsou chodidly na zemi a ruce jsou položeny na stehna nohou dlaněmi vzhůru. Dejte účastníkům čas, aby se usadit do uvolněné a klidné polohy. Vysvětlete účastníkům, že toto cvičení na ukotvení vede k uvolnění za použití progresivní svalové relaxace, pasivní progresivní relaxace a strečinku. Budou spojovat uvolněný stav s tělesnou polohou na jejich rukách a mohou cvičit tuto techniku tak, aby jim pomohla mnohem rychleji se uvolnit v každodenním životě. Přečtěte následující text přirozeným hlasem. Mluvte klidně a poměrně pomalu. Dělejte časté pauzy alespoň dva nebo tři nádechy mezi jednotlivými větami. Pauza uprostřed věty může být také efektivní. Nyní budu popisovat relaxaci za využití palce pravé ruky jako kotevního bodu. Jakmile budete uvolnění, budete používat k ukotvení mačkání palce pravé ruky (nebo zvolené místo ukotvení) až se dostanete do stavu uvolnění. Jakmile dosáhnete této asociace, budete moci vyvolat uvolnění rychleji jednoduše tím, že zmáčkne palec pravé ruky. Když budete cvičit tuto techniku vícekrát, brzy vytvoříte vztah mezi touto akcí a uvolněním a to vám pomůže rychleji se uvolnit. Vyberte si místo na ruce nebo zápěstí, které budou fungovat jako "kotva". Mačkání pravého palce je kotvou, kterou popíši. Bez ohledu na to jaké si vyberete místo, soustavně používejte to samé místo. Vyberte stejné kotevní slovo. Já budu používat "uvolnění", ale vy můžete použít libovolné slovo, které se vám líbí. Nyní je čas na odpočinek a zahájení procesu ukotvení. Můžete zavřít oči. Začněte tím, že aktivujete opatrně své svaly. Zvedněte ruce nad hlavu, když se nadechujete ... a dejte ruce dolů při výdechu.... při nádechu zvedněte ruce vzhůru .... a s výdechem je dejte dolů. Stočte ramena dopředu .... a zpět ..... nyní odpočívejte a pravidelně dýchejte.... nechte napětí odejít z vašich ramen. Najděte pohodlnou a uvolňující polohu v sedě nebo leže. ..aktivujte svaly obličeje, otevřete ústa a dýchejte .... zívněte, pokud chcete .... s výdechem uvolněte svaly obličej.... buďte zcela uvolnění .... uvolněte dolní čelist a horní čelist, zuby se nedotýkají. Prozkoumejte napětí v oblasti těla... zhluboka se nadechněte....s výdech napětí odchází ....vaše prsty u nohou protáhněte nahoru...uvolněte svaly na nohou, s výdechem jsou vaše nohy stále více uvolněné .... uvolněte své ruce.....všimněte si, jak vaše tělo cítí. Pocit uvolnění proudí celým vaším tělem.... vnímejte, že vaše uvolnění se může ještě prohloubit .... zakruťte jednou nebo dvakrát prsty u nohou tak, aby vaše prsty byly i nadále uvolněné. Prociťte, plynoucí relaxaci .... její šíření celým tělem .... vnímejte pocit, jak jsou uvolněné vaše kotníky. Nyní umožněte svalům dolních končetin, aby se vzdaly svého napětí.... cítíte pocit uvolnění v dolní části končetin ... klid ..... uvolnění .... končetiny jsou těžké ..... uvolněné ..... 67 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners užijte si pocit uvolnění, který pomalu plyne k vašim kolenům ..... k horní části nohou .... cítíte uvolněná stehna .... vaše nohy jsou velmi těžké ..... těžké a velmi uvolněné ..... S každým nádechem se pocit uvolnění prohlubuje ..... uvolněte oblast kyčlí .... uvolněte úplně celé hýždě .....uvolněte vaše břicho ..... cítíte, že vaše svaly jsou uvolněné .... vzdejte se veškerého napětí ....jste uvolnění a vaše tělo je těžké ..... uvolněte svaly o v dolní části zad .... cítíte klid a ticho ... ticho .... klid .... Nechte uvolnění i nadále protékat celým tělem, rozšiřuje se do svalů na vašich bocích ..... prociťte vaše boky, břicho, hrudník a jemně se pohybuje dovnitř a ven s každým vaším nádechem .... s každým nádechem jste ještě více uvolněnější ..... uvolnění hrudník ..... střední části zad ..... horní části zad ..... Uvolnění nadále stoupá .... je příjemné cítíte se stále více uvolněni .... uvolněte svá ramena .... paže .... lokty .... Cítíte, že vaše ruce jsou stále více a více uvolněné .... stále těžší a těžší ... Nechte uvolnění pokračovat... do dolní části paží .... zápěstí ....ruce jsou úplně uvolněné.... příjemně .... uvolněné .... Nechte uvolnění pokračovat od spodní části zad .... střední části zad .... a horní část zad .... na váš krk .... na zadní stranu krku a přední část krku .... na zadní část hlavy ... horní část hlavy .... bradu .... svou tvář ..... čelisti .... vnímejte uvolnění celé své tváře .... uvolněte rty ..... prociťte vaše uvolněné rty .... jsou měkké a uvolněné ..... uvolněte jazyk ..... prociťte uvolněný nos ... uvolněte své oči ..... vaše víčka jsou velmi těžká a uvolněná ..... prociťte uvolnění obočí .... vaše čelo je hladké, chladné a uvolněné .... Celé tělo je nyní zcela klidné a uvolněné ... vychutnejte si pocit uvolněn ve kterém se nacházíte ... levým palcem a dvěma prsty jemně zmáčkněte palec pravé ruky, přičemž současně říkejte tiše "uvolnění," ukotvení pocitu uvolnění je na tomto místě.... zažijete pocit hluboké uvolnění.... všimněte si vašeho dýchání... všimněte si, jak klidné a pravidelné e .... sledujte svůj dech, aniž by jste se ho snažili měnit. Jak se nadechujete, říkejte ve své mysli "Já jsem klidný.".....jak vydechujete, v duchu si říkejte: ." Jsem uvolněný .... Jsem klidný .... Jsem uvolněný .... Já jsem klidný Nyní zmáčkněte palec pravé ruky a zároveň v duchu říkejte: "uvolnění". Nechte ukotvení dojít do tohoto bodu......cítíte prohloubené uvolnění pokaždé, když stisknete palec pravé ruky, zatímco říkáte "uvolnění"..... pocit uvolnění proudí v celém těle .... cítíte klid .... jste klidní ... a uvolnění ..... (pauza) Zapamatujte si tento pocit relaxace.....všimněte si, jak se vaše tělo cítí....vVšimněte si, jak jste klidní....vytvořte si v mysli obraz tohoto stavu relaxace..... a s tímto obrazem ve své mysli jemně zmáčkněte palec pravé ruky ještě jednou si řekněte: "uvolnění".....prociťte uvolnění do hloubky. Tento bod je ukotvení, které cítíte a právě teď vám přinese relaxaci.... pokaždé když stisknete palec pravé ruky ucítíte pocit uvolnění ve které se právě nachází vaše mysl a vaše tělo ....bude automaticky uvolnění....jste uvolnění, klidní....ctíte klid ... uvolnění ..... teplo ... bezpečí .... pohodlí ... uvolnění ... (pauza) 68 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Nyní je čas začít si uvědomovat své okolí a vrátit se do své obvyklé úrovně bdělosti...mějte oči zavřené, zatímco vaše tělo ožívá.... můžete použít ukotvení kdykoliv a vaše tělo se na podnět uvolní.... vzpomeňte si na příjemný, klidný stav relaxace a víte, že vaše ukotvení vám připomene relaxaci, kterou jste zažili. Počítejte se mnou od jedné do pěti, každým číslem budete stále více bdělý, až napočítám do pěti budete plně při vědomí a čilý. Trvání 1 - stále více se probouzíte, jste více bdělejší, energický... 2 – máte pocit klidu, ještě vice se probouzíte... 3 – jste téměř úplně vzhůru, připraveni pokračovat ve svém dnu .... 4 – otevřete oči, protáhněte svaly, jste probuzení .... 5 - plně probuzení, plně při vědomí, odpočatí a připraveni jít dál. 40/50 minut. 69 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 29 – Relaxace Cíl Metoda/Technika Zdroje Postup Trvání Poskytnout účastníkům příležitost pro relaxaci pro účastníky, kromě toho je učením/procvičováním této dovednosti užitečné pro zvládání stresu. Lektorem vedené cvičení. Žádné. Lektora vede cvičení: Požádejte účastníky, aby měli všechny věci, ve kterých se cítí uvolněně, šťastně, spokojeně nebo se budou cítit uvolněně, šťastně, spokojeně. 25/30 minut. 70 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners ZMĚNA 71 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 35 – Role pracovníka při řešení pracovního stresu Cíl Metoda/Technika Zdroje Postup Trvání Seznámit účastníky s rolí zaměstnance při řešení pracovního stresu. Přednáška. Počítač s PowerPointem, dataprojektor a plátno. Přednáška je podpořena prezentací v PowerPointu (viz CD ROM). 20 minut. Přednáškový materiál Práce může mít pozitivní vliv na zdraví a pohodu. Může poskytovat určitou týdenní strukturu a dát zaměstnancům cíl. V práci se setkáváme s lidmi a vytváříme sociálními kontakty. Práce také zvyšuje pocit sebevědomí a může nám dávat pocit ocenění. Některé aspekty práce mohou být náročné. To však není vždy špatná věc. Někdy problém může vytvořit "nabuzení", které nám může pomoci dosáhnout více. Nicméně problém může nastat v případě, že je napětí příliš mnoho, nebo když trvá příliš dlouhou dobu, nebo pokud nemáme dostatek času na odpočinek. Příliš mnoho problémů - například z vysoké pracovní zátěže - může vyvolat problémy spojené s pracovním stresem. Psychosociální faktory práce vychází z interakce mezi aspekty práce (včetně náplně práce, organizace práce a řízení, pracovní prostředí) a schopnostmi a potřebami zaměstnanců. Psychosociální rizika se vztahují k pravděpodobnosti, že tyto psychosociální faktory mohou poškodit zdraví zaměstnanců. Pracovní stres má strukturu emocionální, kognitivní, behaviorální a fyzické reakce na negativní a škodlivé aspekty pracovní náplně, organizace práce a pracovního prostředí. V členských státech EU, zaměstnavatelé mají ze zákona povinnost zajistit péči lidem, kteří pro ně pracují. Tato povinnost se týká péče o fyzickou nemoc a také o účinky stresu. Například právo EU stanovuje, že zaměstnavatelé musí přijmout opatření k prevenci stresu, pokud je to možné. Aby se tak stalo, musí zaměstnavatelé pravidelně provádět zajištění psychosociálních rizik, které by mohly v oblasti způsobit tlak na zaměstnance. Zaměstnanci by měli být zapojeni do tohoto procesu. Zaměstnavatelé mohou hodnotit rizika pomocí standardizovaných dotazníků. Po posouzení rizik by měli zaměstnavatelé využít získané informace na zlepšení pracovního prostředí. Poučení, které je k dispozici na podporu správného cvičení navrhuje, že zaměstnavatelé by měli: vědět o problému pracovního stresu; dobře komunikovat se zaměstnanci; zapojit zaměstnance do bezpečnosti a ochrany zdraví; aktivně podporovat zdravé pracovní postupy; zajistit odpovídající vzdělání a podporu zaměstnanců na všech úrovních. Zaměstnavatelé by měli zvážit, kde by mohli pomáhat svým zaměstnavatelům k dosažení těchto cílů. Prevence stresu při práci je vždy lepší než léčba. Je velmi důležité, aby si zaměstnanci byli vědomi toho, co jim stres způsobuje a jak se jich stres týká jako jednotlivců. To znamená, že budou schopni rozpoznat první příznaky stresu a mohou s ním pracovat, než dojde k nemoci. Například by měli zaměstnanci sdělit, k čemu u nich dochází, více se zapojit, učinit kroky ke zlepšení jejich pracovního prostředí, vlastních schopností a zdraví: 72 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Komunikace: Zaměstnanci by se měli obrátit na své nadřízené nebo manažery s potížemi, které mají při výkonu své práce. To by znamenalo, že změny mohou být zavedeny s cílem snížit úroveň stresu. Zapojit se Zaměstnanci by měli požádat o větší odpovědnost při plánování své práce, zapojit se do rozhodování v oblastech, které se jich týkají, a zjistit více o jejich roli a celkových cílech, záměrech a politice své organizace. Zejména Evropský odborový výbor pro vzdělávání (ETUCE) (2009) zdůraznil, že zaměstnanci a jejich zástupci musí mít plnou účast na hodnocení rizik. ETUCE konstatuje, že je důležité zaměřit se nejen na bezprostřední dopad rizik, ale také na možný dlouhodobý účinek nově vznikajících rizik. Nízká účast pracovníků v oblasti hodnocení rizik vede ke špatným psychosociálním rizikům. V belgické průzkumu provedeném v roce 2007, bylo zjištěno, že 65% zástupců zaměstnanců si bylo vědomo rizik na svém pracovišti, ale pouze 22,3% se podílelo na přípravě těchto hodnocení. Podíl respondentů, u kterých probíhala konzultace v průběhu procesu bylo jen 19,6% a 15,9% bylo zapojeno prostřednictvím pracovních skupin. Ve většině případů se zástupci zaměstnanců podílejí pouze na závěru postupu. Ve Velké Británii, průzkum ukázal, že méně než 30% zástupců z bezpečnosti a ochrany zdraví byli spokojeni se svou účastí na hodnocení rizik na pracovišti. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví (EU-OSHA) disponuje informacemi o hodnocení rizik ve 22 jazycích na svých internetových stránkách (http:/osha-europa.eu). Na obecnější rovině, průzkum ETUCE zjistil, že 96% všech učitelů unie má sociální dialog na státní úrovni. Avšak pouze 43% má sociální dialog na regionální úrovni, a 43% na místní úrovni. Odborový svaz pro vzdělávání ve Finsku (OAJ), kromě účasti na národním, regionálním a místním sociálním dialogu, spolupracuje s odborovou konfederací a finským centrum pro bezpečnost (TTK), stejně jako s finským fondem životního prostředí (TRS). Je tedy zřejmé, že by se zapojení do sociálního dialogu na různých úrovních mohlo zlepšit. Další problém se týká obsahu sociálního dialogu. ETUCE průzkum zástupců zaměstnanců zjistil, že 48% stresu souvisejícího s prací nebylo zahrnuto do svých vnitrostátních systémů sociálního dialogu. Mezi těmi, kteří mezi ně patří, jsou Lotyšsko (projekt nevládní organizace), Estonsko (návrhy na změny právních předpisů byly předány parlamentu) a Finsko (práce a bezpečnost práce se týkají právních předpisů vztahujících se k pracovnímu stresu). Očekává se, že stres související s prací bude zahrnut do budoucí realizace systému národního dialogu ve Slovinsku. Ve Španělsku byl katalog prací spojených s nemocemi učitelů předložen Ministerstvu školství jako úvaha při formování právních předpisů v této oblasti. Až 83% zástupců zaměstnanců uvedlo, že neexistuje kolektivní smlouva pro řešení stresu při práci v jejich zemi. Země s takovými dohodami jsou Finsko, Dánsko (na základě dohody o zdraví a bezpečnosti na pracovištích), Švédsko a Estonsko (tam, má každá škola svou radu, zdravotnictví, které zahrnuje nejméně jednoho zástupce místní odborové organizace). Pouze 39% učitelských unií uvedlo, že mají jiné formy kolektivní smlouvy. Z 23 učitelských odborů, které odpověděly, pouze 30% nazvalo konkrétní výsledky jako závěr kolektivních nebo jiných typů smluv a sociálního dialogu. Na Slovensku, například, byly zřízeny v oblasti zdraví a vzdělávání odbory a zaměstnavatelé a odbory jsou zastoupeny v národním sboru v oblasti zdraví a bezpečnosti. Evropská federace pro vzdělávání zaměstnavatelů (EFEE) byla vytvořena v roce 2009 a má členy v 19 zemích. V září 2009 EFEE a ETUCE podaly společnou žádost k Evropské komisi o vytvoření evropského odvětvového sociální dialogu výboru pro vzdělávání (ESSDE). První je plánované plenární zasedání ESSDE včetně zasedání o stresu na pracovišti a násilí a obtěžování ve školách. 73 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Na místní úrovni, pouze 39% respondentů v průzkumu EU uvedlo, že se zástupci škol zabývají bezpečností a ochranou zdraví před pracovním stresem učitelů. Dobrý poměr bezpečnosti a ochrany zdraví uvedlo 61% zástupců školených na pracovní stres. Školení bylo většinou ve formě dalšího vzdělávání. Nicméně bylo oznámeno, že toto školení se koná v nepravidelných intervalech. Ještě důležitější je, že pouze 18% - to znamená, že polovina z těch, kteří říkali, že mají zástupce pro zdraví a bezpečnost na jejich školách řeší stres související s prací. Tyto údaje naznačují, že je třeba ještě hodně udělat pro zlepšení zapojení zaměstnanců do řešení problémů spojených se stresovými problémy. ETUCE průzkum ukázal, že přibližně u dvou třetiny učitelské unie je obsahem jejich pracovní činnost stres. Ti se zaměřují na prevenci a zahrnují šíření informací a vzdělávání o stresu, který souvisí s pracovními problémy. Ve Švédsku, místní pobočky odborů organizují školení zástupců o bezpečnosti a ochraně zdraví a doprovodí členy odborů k rehabilitační schůzce v případě, že člen chce. Německá unie učitelů (GEW) vydala brožuru o zdraví učitelů - jak se vyhnout pracovnímu přetížení. GEW pořádá tiskové konference k otázkám pracovního stresu na národní a regionální úrovni, podporuje výzkumné pracovníky a navrhuje rehabilitační opatření pro učitele ovlivněné stresem při práci. SKOiW NSZZ Solicarnosc v Polsku organizuje pro zástupce bezplatné kurzy bezpečnosti a ochrany zdraví nejméně dvakrát za rok. Také organizují kurzy o realizaci evropské rámcové dohody o pracovním stresu a poskytují právní poradenství v souvislosti s provedením hodnocení rizik ve školách. Spolupráce mezi rumunskou Bezpečností a ochranou zdraví při oddělení technické univerzity Gheofghe Asachi a střední školou Mihail Sturdza přinesla EU-OSHA cenu Zdravé pracoviště za správnou praxi v roce 2009 za jejich vývoj 10krokové metody hodnocení pracovních rizik ve školách. Zlepšování pracovního prostředí Zaměstnanci by si měli přizpůsobit svůj pracovní prostor tak, aby vyhovoval jejich způsobu práce, pokud je to možné. To lze provést pomocí dohledu manažerů zastupujících zdraví a bezpečnost. Zvyšování kvalifikace Zaměstnanci by měli požádat o odbornou přípravu v případě potřeby. To se může týkat pracovních úkolů, ale také se to může týkat i schopnosti vyjednávání, asertivity, řešení konfliktů a relaxace. Zlepšení zdraví Zaměstnanci by se měli starat o své zdraví v rámci zdravého stravování, přiměřeného množství cvičení a dostatku čerstvého vzduchu a dostatku spánku. Je důležité mít čas stýkat se s kolegy, účastnit se příjemných činností a vzít si dovolenou. Některé z výše uvedených kroků by mohlo být obtížné přijmout z několika důvodů. Nicméně je důležité, snažit se, aby zdraví zaměstnanců v jejich pracovním prostředí bylo pod nějakou kontrolou a pokusit se zlepšit své vlastní zdroje. Mnoho z kroků k prevenci stresu je také užitečných pro lidi, kteří již trpí následky stresu. Kromě výše uvedených kroků by zaměstnanci měli informovat se o zásadách organizace ve vztahu k věcem, které jsou příčinou stresu; využít jakoukoli podporu, která je v nabídce - například pracovní poradenství 74 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Zdroje European Agency for Safety and Health at Work, How can bullying (mobbing) of staff be prevented? Available at: http://osha.europa.eu/en/faq/education-2/how-can-bullying-mobbing-of-staff-be-prevented [accessed 26.07.2011] European Agency for Safety and Health at Work, How can stress be managed in education? Available at: http://osha.europa.eu/en/faq/education-2/how-can-stress-be-managed-in-education [accessed 26.07.2011] European Agency for Safety and Health at Work, Prevention of work-related stress in the education sector, act sheet No 31, available at: http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact31 [accessed 26.07.2011] European Agency for Safety and Health at Work, Stress. Available at: http://osha.europa.eu/en/topics/stress/index_html [accessed 30.07.2011] European Agency for Safety and Health at Work, What activities put educational staff at particular risk of violence? Available at: http://osha.europa.eu/en/faq/education-2/what-activities-put-staff-at-particular-risk-of-violence [accessed 26.07.2011] European Agency for Safety and Health at Work, What can be done to reduce the risk of violence to educational staff? Available at: http://osha.europa.eu/en/faq/education-2/what-can-be-done-to-reduce-the-risk-of-violence-to-staff [accessed 26.07.2011] European Agency for Safety and Health at Work, What causes work-related stress in teachers? Available at: http://osha.europa.eu/en/faq/education-2/what-causes-work-related-stress-in-teachers [accessed 26.07.2011] European Agency for Safety and Health at Work (2002), Working on stress: Prevention of Psychosocial Risks and Stress at Work in Practice, pp37-38 Prevention of stress and burnout among teachers, available at: http://osha.europa.eu/en/publications/reports/104 [accessed 26.07.2011] European Trade Union Committee for Education (ETUCE) (2009) ETUCE Final Conference on Teachers’ Work-Related Stress: Risk Assessment Systems, Inclusion of Psychosocial Hazards in Social Dialogue and Teacher Unions Health and Safety Strategies European Working Conditions Observatory (EWCO), Slovenia: EWCO comparative analytical report on work-related stress, available at: http://www.eurofound.europa.eu/ewco/studies/tn1004059s/si1004059q.htm [accessed 26.07.2011] Health and Safety Executive, Tackling work-related stress in education, available at: http://www.naht.org.uk [accessed 26.07.2011] Institute of Work, Health and Organisations (2008) Towards the Development of a European Framework for Psychosocial Risk Management at the Workplace, available at: http://prima-ef.org/prereport.aspx [accessed 26.07.2011] Oberdörster, M and Tiesler, G (2006), Acoustic ergonomics of school, 1. edition. Bremerhaven: Wirtschaftsverlag NW Verlag für neue Wissenschaft GmbH (Schriftenreihe der Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin: Forschungsbericht, Fb 1071 (English version) ISBN: 3-86509-567-4 Żołnierczyk-Zreda, D (2005), An intervention to reduce work-related burnout in teachers, International Journal of Occupational Safety and Ergonomics (JOSE) 11:4, pp 423-430, available at: http://www.ciop.pl/15243 [accessed 26.07.2011 75 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 36 - Rozvíjení pozitivního psychosociálního pracovního prostředí Cíl Metoda/Technika Zdroje Postup Trvání Povzbudit účastníky k zamyšlení jak by mohly využívat dosaženého vzdělání během workshopu na zlepšení psychosociálního pracovního prostředí na svém pracovišti. Lektorem vedené cvičení. Žádné. Lektor vede cvičení: Usnadnit skupinovou diskusi jak účastníci mohou využít dosaženého vzdělání během workshopu na zlepšení psychosociálního pracovního prostředí na svém vlastním pracovišti. Shrnout klíčové otázky. 20 minut. Aktivita 37 - Pozitivní výsledky pro pedagogy, studenty a školy Cíl Metoda/Technika Zdroje Postup Trvání Povzbudit účastníky, aby zvážili přínos pro celou řadu zainteresovaných stran pozitivech psychosociálního pracovního prostředí. Lektorem vedené cvičení. Žádné. Lektorem vede cvičení: Usnadnit skupinovou diskusi o výhodách řady zúčastněných stran z více pozitivních psychosociálních pracovních prostředí. Shrnout klíčové otázky. 15/20 minut. Aktivita 38 - Zdroje podpory, včetně podpory učitelských sítí Cíl Metoda/Technika Zdroje Postup Trvání Povzbudit účastníky, aby zvážili zdroje podpory, ze kterých by mohli čerpat. Lektorem vedené cvičení. Žádné. Lektor vede cvičení: Usnadnit skupinovou diskusi na téma zdrojů podpory, ze kterých účastníci mohou čerpat. Shrnout klíčové otázky. 30 minut. Aktivita 39 - Dotazník psychosociálních rizik Cíl Metoda/Technika Zdroje Postup Trvání Seznámit účastníky s měřením psychosociálních rizik. Individuální činnost Dotazník a pera Dotazník rozdělení psychosociálních rizik. 30 minut. 76 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Aktivita 30 – Úvahy a plány do budoucna Cíl Metoda/Technika Zdroje Postup Trvání Umožnit účastníkům zamyslet se nad jejich účastí na workshopu a povzbudit je, aby plánovali budoucnost. Lektorem vedené cvičení. Flipchart, papíry, psací potřeby Lektor vede cvičení ve dvou fázích: Rozdělte účastníky do skupin po 3 nebo 4. Požádejte účastníky, aby diskutovali ve svých skupinách, kdy se pokoušeli zvládnout stres v minulosti. Měli by uvést překážky ke zvládnutí a dát příklady technik z projektu STRESSLES PODLE Metodické příručky. Např. účastníci mohou cítit, že pod tlakem nemají čas myslet na negativní myšlenky (ale je zapotřebí změnit životní styl, aby nedošlo k vyčerpání). Zeptejte se účastníků, jaké klíčové bariéry se vyskytují při zvládání stresu. Nechte je napsat na flipchart. Je důležité mít na paměti, aby uvedené bariéry účastníky neodrazovaly od jejich zvládání. Pak požádejte skupiny, aby se zamysleli na způsoby, které pomohou stresu předejít, vyhnout se mu nebo ho efektivně zvládnout, přitom sledujte jejich pokrok v pokusech o změnu. Následující body mohou být zmíněny, jestliže nebyly v diskusi zmíněny: o Povinnosti mají být splněny a dodrženy, aby se uchovala rovnováha mezi pracovním a osobním životem; o Pokrok může být dosažen nastavením cílů a zaznamenáváním stresových situací, jejich vyhodnocením a opatřením pro příští dění; o Pedagogové mohou velmi dobře předvídat období vysokého stresu v období akademického (školního) roku a připravit se v předstihu na tuto zátěž, a to individuálně nebo organizovaně (např. nátlak po stanovení známek při zkoušení a testech); o Spolupráce v takových případech s kolegy to může usnadnit a ochránit před problémy a může to být užitečný zdroj zpětné vazby; o Jako motivační činitel mohou být použity odměny, pokud je hlavních cílů dosaženo; o Krátkodobé potíže a obětování se pro vyzkoušení nových věcí mohou vést k dlouhodobému prospěchu. Poté: Každá skupina si vybere mluvčího. Požádejte účastníky rozdělené do skupin: o V co jste doufali, že dosáhnete, když se zúčastníte workshopu? o Jaký máte pocit z toho, co jste dosáhli na workshopu? o Co se budete snažit dělat jinak po absolvování workshopu? o Co máte v plánu dělat a jak budete uspokojovat nenaplněné potřeby, které jste identifikovali? Když se vyjádří všichni účastníci, požádejte mluvčího každé skupiny, aby shrnul jednání své skupiny a zpětné vazby pro celou skupinu. 60 minut. 77 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners 3.3.2. Didaktické metody PŘÍPRAVA A PREZENTACE WORKSHOPU Lektoři by se měli seznámit s obsahem této Metodické příručky, záměry a výstupy projektu STRESSLESS a projektu PRIMA-ET. Workshop by se měl konat na vhodném místě. Lektoři by se měli předem domluvit tak, aby přístup ke stanovené výuce a k jednotlivým aktivitám odpovídal jejich zaměření a znalostem. Měli by si také zajistit dostatek kopií s pokyny pro účastníky. Měli by využít a odkazovat se na CD-ROM, který doprovází průvodce PowerPointovými prezentacemi, který je součástí přednáškových materiálů. NAPLÁNOVÁNÍ WORKSHOPU Tento workshop může být použit v různých modelech, kdy celkový čas aktivit workshopu je 32 hodin. Dva modely, jak toho lze dosáhnout, jsou uvedeny v této Metodické příručce. Model 1 stanovuje časový rozvrh pro plánování workshopu během 4 dnů; Model 2 stanovuje časový rozvrh na 8dennní workshop. Je třeba si uvědomit, že se jedná o doporučené modely; kontext nemusí dovolit daný postup a bude muset být lektorem workshopu upraven z hlediska potřeb účastníků. Základní představa je, že model 1 bude zvolen po pracovní době a model 2 bude probíhat po celý pracovní den. 78 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners MODEL 1 Den Fáze Úvod Den 1 Vývoj Závěr Relevantní témata Činnost Přivítání, úvod do projektu STRESSLESS a úvod do workshopu Účastníci úvodu Nastavení základních pravidel Příčiny stresu při práci Měnící se svět práce Definice stresu při práci Příznaky stresu při práci Vliv pracovního stresu na jednotlivce Vliv stresu při práci v organizacích Povinnosti zaměstnavatelů k prevenci stresu při práci Evropské rámcové dohody o stresu při práci Zkušenosti z hodnocení rizika Přehled/Přezkoumání dne a příležitost pro otázky Řízené relaxace: dechová cvičení Přivítání, upozornění účastníků na dohodnutá základní pravidla, shrnutí 1. dne a úvod do zasedání Budování důvěry Zásady psychosociálních rizik Modely stresu při práci Úvod N.A. 1 2 7 Přestávka na kávu 8 9 10 11 Přestávka na oběd 12 13 Přestávka na kávu 14 15 Metody/Technika Odborníkem Přednáška vedená cvičení Ano Ne 10 Celkový čas cvičení – bez polední přestávky (Hodiny) 15 20 40 80 Přestávka na kávu Den 2 Návrh ideálního pracoviště Určení klíčových výzev a oblastí pro zlepšení Typy zásahů ke snížení stresu při práci Práce maličko pracovní stres: organizace role Přehled/Přezkoumání dne a příležitost pro otázky Vývoj 18 15 70 60 60 45 15 60 10 50 Přestávka na oběd 19 20 Přestávka na kávu Závěr Řízené ‘kotvení’ relaxace 21 N.A. 33 40 8 N.A. Čas (minuty) 30 30 20 40 15 20 20 25 40 60 75 45 15 35 20 32 17 Další N.A 3 16 Zdroje Celkový čas cvičení – bez polední přestávky (Hodiny) 8 79 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Den Fáze Relevantní témata Činnost Přivítání, upozornění účastníků na dohodnutá základní pravidla, shrnutí 2. dne a úvod do zasedání Budování důvěry Různé intervence v jednotlivých zemích Úvod Metody/Technika Odborníkem Přednáška vedená cvičení Zdroje Další Ano N.A. 4 22 Ne 15 30 60 Přestávka na kávu Den 3 Vývoj Zvyšování odolnosti pedagogů při řešení stresu při práci Klíčové dovednosti při řešení stresu při práci Rozvoj pozitivního sebepoznání 15 23 24 25 26 30 65 25 Přestávka na oběd Náročné negativní myšlenky Péče o sebe 60 27 90 30 Přestávka na kávu Závěr Úvod Den 4 Vývoj 15 28 Rozvoj vnitřního těžiště kontroly Přehled/Přezkoumání dne a příležitost pro otázky Relaxace N.A. Přivítání, upozornění účastníků na dohodnutá základní pravidla, shrnutí 3. dne a úvod do zasedání 5 Budování důvěry 29 Rozvoj optimistického výhledu 30 Při řízení: asertivní dovednosti Přestávka na kávu 31 Řešení problémů 35 Role zaměstnance při řešení stresu při práci 36 Rozvíjení pozitivního psychosociálního pracovního prostředí 37 Pozitivní výsledky pro pedagogy, studenty a vzdělávací instituce Čas (minuty) 65 Celkový čas cvičení – bez polední přestávky (Hodiny) N.A. 34 10 30 8 15 20 20 50 15 60 20 20 20 80 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Přestávka na oběd Závěr Zdroje podpory, včetně podpory sítě učitelů Dotazník psychosociálních rizik Testování znalostí Hodnocení workshopu Úvahy a plány do budoucna Souhrn dne, workshop a čas na otázky Uzavření této skupiny 60 38 39 N.A. Přestávka na kávu N.A. 40 N.A. 6 Celkový čas cvičení – bez polední přestávky (Hodiny) 30 30 60 15 15 45 15 30 8 81 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners MODEL 2 Den Fáze Úvod Ráno/ Večer 1 Vývoj Úvod 1 Nastavení základních pravidel Příčiny stresu při práci Měnící se svět práce Definice stresu při práci Příznaky stresu při práci Přehled/Přezkoumání dne a příležitost pro otázky Řízené relaxace: dechová cvičení Přivítání, upozornění účastníků na dohodnutá základní pravidla, shrnutí N.A. rána/1.večera a úvod do zasedání 11 Vliv pracovního stresu na jednotlivce 12 Vliv stresu při práci v organizacích Přestávka na kávu 13 Povinnosti zaměstnavatelů k prevenci stresu při práci 14 Evropské rámcové dohody o stresu při práci 15 Zkušenosti z hodnocení rizika N.A Přehled/Přezkoumání dne a příležitost pro otázky Další Ano N.A. Vývoj Závěr 2 7 Závěr 9 10 N.A 32 Návrh ideálního pracoviště Přehled/Přezkoumání dne a příležitost pro otázky Vývoj 8 Přivítání, upozornění účastníků na dohodnutá základní pravidla, shrnutí 2. N.A. dne a úvod do zasedání 3 Budování důvěry 16 Zásady psychosociálních rizik Přestávka na kávu 17 Modely stresu při práci Úvod Ráno/ Večer 3 Přivítání, úvod do projektu STRESSLESS a úvod do workshopu Uvedení účastníků Činnost Zdroje Ne 18 N.A. 30 30 20 40 15 20 20 25 10 30 4 Celkový čas cvičení (Hodiny) Celkový čas cvičení (Hodiny) 10 40 75 15 35 35 20 10 4 10 20 40 15 80 Celkový čas cvičení (Hodiny) 65 10 4 Čas (minuty) Přestávka na kávu Závěr Ráno/ Večer 2 Relevantní témata Metody/Technika Odborníkem Přednáška vedená cvičení 82 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Den Fáze Úvod Ráno/ Večer 4 Vývoj Závěr Relevantní témata Úvod Ráno/ Večer 5 Vývoj Závěr Úvod Ráno/ Večer 6 Vývoj Závěr Činnost Přivítání, upozornění účastníků na dohodnutá základní pravidla, shrnutí 3. N.A. dne a úvod do zasedání 19 Určení klíčových výzev a oblastí pro zlepšení 20 Typy zásahů ke snížení stresu při práci Přestávka na kávu 21 Práce maličko pracovní stress: organizace role N.A. Přehled/Přezkoumání dne a příležitost pro otázky 33 Řízené ‘kotvení’ relaxace Přivítání, upozornění účastníků na dohodnutá základní pravidla, shrnutí 4. N.A. dne a úvod do zasedání 4 Budování důvěry 22 Různé zásahy v jednotlivých zemích 23 Zvyšování odolnosti pedagogů při řešení stresu při práci Přestávka na kávu 24 Klíčové dovednosti při řešení stresu při práci 25 Rozvoj pozitivního sebepoznání N.A. Přehled/Přezkoumání dne a příležitost pro otázky Přivítání, upozornění účastníků na dohodnutá základní pravidla, shrnutí 5. N.A. dne a úvod do zasedání 26 Náročné negativní myšlenky Přestávka na kávu Péče o sebe 27 Rozvoj vnitřního těžiště kontroly Přehled/Přezkoumání dne a příležitost pro otázky Relaxace 28 N.A. 34 Metody/Technika Odborníkem Přednáška vedená cvičení Zdroje Další Ano Ne Celkový čas cvičení (Hodiny) 30 60 30 15 60 25 10 4 Celkový čas cvičení (Hodiny) 60 45 15 60 10 40 4 10 10 Čas (minuty) 10 90 15 30 60 10 25 4 Celkový čas cvičení (Hodiny) 83 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners Den Fáze Relevantní témata Úvod Ráno/ Večer 7 Vývoj Závěr Úvod Ráno/ Večer 8 Vývoj Závěr Činnost Přivítání, upozornění účastníků na dohodnutá základní pravidla, shrnutí 6. N.A. dne a úvod do zasedání 5 Budování důvěry 29 Rozvoj optimistického výhledu 30 Při řízení: asertivita dovedností Přestávka na kávu 31 Řešení problémů 35 Role zaměstnance při řešení stresu při práci 36 Rozvoj pozitivního psychosociálního pracovního prostředí 37 Pozitivní výsledky pro pedagogy, studenty a instituce N.A. Přehled/Přezkoumání dne a příležitost pro otázky Přivítání, upozornění účastníků na dohodnutá základní pravidla, shrnutí 7. N.A. dne a úvod do zasedání 38 Zdroj podpory, síť podpory učitelů 39 Dotazník psychosociálních rizik N.A. Testování znalostí Přestávka na kávu N.A. Hodnocení workshopu 40 Úvahy a plány do budoucna N.A. Přehled/Přezkoumání dne a příležitost pro otázky 6 Ukončení workshopu Metody/Technika Odborníkem Přednáška vedená cvičení Zdroje Další Ano Ne Celkový čas cvičení (Hodiny) Čas (minuty) 10 20 20 50 15 60 20 20 15 10 4 10 30 30 60 15 15 40 10 30 4 Celkový čas cvičení (Hodiny) 84 Guidebook Resilient Educators, Resilient Learners 85
Podobné dokumenty
atestační práce
karcinomu plic. Proto je potřebné, aby zvláště lékařská odborná veřejnost byla o
předchozích rizikových expozicích u svých pacientů informována. Navíc ve světě je
problematika zkoumaných profesioná...
Teologie náboženství v poslední dekádě 20. století a na cestě
tedy chápu servis, který má teologická religionistika poskytovat teologii jako takové resp.
studentům bohosloví.
Teologická religionistika nemá podle mého názoru soupeřit s religionistikou obecnou,...
Plechový proletář Fiat 126/127
se během pos|edníchdeseti let zdvoinásobi|a.V nejb|ižšim
obdobÍzhospodárníme
oovoz ropy ze SSSR Vybudovánímropovodu' kteý povede ď na našeúzemí'
Kalorická hodnota upotřebenéhoo|ejeje
petinásobně vy...